Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
Sociálně ekologické aspekty pěstování palmy olejné a dovozu palmového oleje do České republiky Bakalářská práce
2013/2014
Monika Štěpánová
Prohlášení Prohlašuji, e jsem bakalářskou práci na téma: Sociálně ekologické aspekty pěstování palmy olejné a dovozu palmového oleje do České republiky zpracoval sám a uvedl jsem všechny pou ité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s
b
ákona .
Sb., o vysok ch školách a ulo ena v knihovně
Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním
el m ve shodě s yhláškou
rektora Mendelu o archivaci elektronické podoby závěre n ch prací. utor kvalifika ní práce se dále zavazuje, e před sepsáním licen ní smlouvy o vyu ití autorsk ch práv díla s jinou osobou subjektem si vy ádá písemné stanovisko univerzity o tom, e předmětná licen ní smlouva není v rozporu s oprávněn mi zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případn příspěvek na hradu náklad spojen ch se vznikem díla dle řádné kalkulace. Brně, dne:.................................................... podpis studenta 2
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu své práce panu Ing. Petru Jelínkovi, Ph.D. za cenné připomínky a rady.
elk dík patří hlavně mé rodině a příteli, bez kter ch bych
neměla mo nost na vysoké škole studovat. 3
ABSTRAKT Jméno autora: Monika Štěpánová Název bakalářské práce: Sociálně ekologické aspekty pěstování palmy olejné a dovozu palmového oleje do České republiky. Bakalářská práce popisuje
eleď Arecaceae a rod Elaeis. Následující kapitoly se
zab vají historií distribuce palmového oleje, vhodn mi klimatick mi podmínkami pro pěstování stromu, získáváním plod
a jejich zpracováním. Část práce se věnuje
nejv znamnějším světov m producent m, v vozc m a dovozc m palmového oleje. Statistiky doplňují grafy a tabulky. V další ásti je uveden dovoz palmového oleje do České republiky a jsou charakterizováni největší dovozci do překupujících evropsk ch zemí. Na tyto dovozce navazuji v poslední ásti práce, ve které popisuji ekologické a sociální vlivy pěstování palmy olejné na ivotní prostředí a obyvatele těchto stát . Klí ová slova: palma olejná, palmov olej, olejniny, v voz palmového oleje, dovoz palmového oleje, ekologické aspekty, sociální aspekty.
4
ABSTRACT uthor’s Name: Monika Štěpánová Bachelor’s Thesis Title: Social – ecological aspects of cultivating oil palm and palm oil import to the Czech Republic.
Abstract: The bachelor thesis describes the family Arecaceae and genus Elaeis. The following chapters deal with the history of the distribution of palm oil, suitable climatic conditions for growing the tree, obtaining of fruits and their processing. Part of the work is devoted to the world´s largest producers, exporters and importers of palm oil. Graphs and tables complement the statistic. Next section states the import of palm oil into the Czech Republic and the largest importers into the European reselling countries are characterized. I follow with these importers in the last part, where I describe the environmental and social impacts of oil palm cultivation on the environments and inhabitants of these states.
Key words: oil palm, palm oil, oil plants, palm oil export, palm oil import, ecological aspects, social aspects.
5
OBSAH . Ú OD 2. CÍLE
8 METODIK PRÁCE
2. . Cíle práce
9
2.2. Metodika práce
9
3. CH R KTERISTIK ČELEDI ARECACEAE
11
4. CHARAKTERISTIKA RODU ELAEIS
11
4.1 Historie
12
4.2 Popis rodu
12
4.3 Odr dy
13
znam a další vyu ití
14
4.5 Konzumace palmového oleje
14
5. HISTORIE DISTRIBUCE
15
4.4
6. PĚSTO ÁNÍ
SKLI EŇ
6.1 Podmínky pro pěstování
16
6.2 Životnost
16
6. 3 Sklizeň
17
6.4 Technika sklizně a následná manipulace
17
. PROCES PR CO ÁNÍ 7.1 Sterilizace plod
18
7. 2 Extrakce palmového oleje
18
7.3 Pro ištění palmového oleje
18
7.3.1 Odslizování
18
7.3.2 Neutralizace
19
7.3.3 Bělení
19
7.3.4 Dezodorace
19
7.4 Skladování
19 6
8. OLEJNINY
20
9. NEJ Ý N MNĚJŠÍ PRODUCENTI P LMO ÉHO OLEJE
22
10. NEJ Ý N MNĚJŠÍ DO O CI
24
Ý O CI P LMO ÉHO OLEJE
11. DOVOZ PALMO ÉHO OLEJE DO ČESKÉ REPUBLIKY .
Indonésie
26 28
11. 2 Malajsie
29
12. EKOLOGICKÉ SPEKTY 12.1 Odlesňování
30
12.2 Lesní po áry
31
2.3 Klimatické změny
32
2. Biodiverzita a bytek stanovišť
32
2.5 P dní eroze
33
12.5 ne ištění
33
13. SOCIÁLNÍ SPEKTY
34
3.
ne ištění
34
3.2 grochemikálie
34
13.3 Práce na plantá i
35
14. CERTIFIKACE
36
15. Á ĚR
38
17. SUMMARY
39
18. SE N M POUŽITÉ LITER TURY
40
. SE N M GR FŮ, OBRÁ KŮ
T BULEK
20. SE N M POUŽITÝCH KR TEK 7
43
47
1. ÚVOD Má bakalářská práce bude pojednávat o problematice pěstování palmy olejné a v roby palmového oleje. Dané téma jsem si zvolila, proto e je aktuální a dnešní spole nost má o něm velmi nízké povědomí. Globální produkce a poptávka po palmovém oleji rychle roste. Plantá e se šíří přes
sii,
friku a Latinskou
meriku. Palma olejná je velmi produktivní plodina. e
všech pěstovan ch olejnin obsahuje nejvíce oleje, a proto proti jin m rostlinn m olej m nabízí mnohem vyšší v nos za ni ší v robní náklady. Na kvalitní p dě se dá tato palma pěstovat a
00 let.
jedné palmy lze v pr běhu roku sklidit 5– 0 plodenství.
kultuře
se ale tyto rostliny obhospodařují pouze 20 a 30 let, potom u jsou příliš vysoké na sklizeň. Palma olejná je vychvalovaná i odsuzovaná.
ychvalovaná pro celoro ní
dostupnost, velk v nos za nízké v robní náklady a pro rozmanit zp sob vyu ití. Odsuzovaná pro odlesňování tropick ch prales , ztrátu biodiverzity, zne ištění ivotního prostředí, porušování environmentální etiky a lidsk ch i vlastnick ch práv. Palmov olej bohu el není fair trade komoditou. Spole nosti by se proto měly v dy ujistit, odkud jejich oleje putují, ať u se jedná o olej palmov , sójov nebo řepkov , a jestli byly vyrobeny s cílem udr itelného rozvoje. Klí em k řešení z stává spotřebitel. Ten nemusí o konzumaci palmového oleje v bec vědět. ětšina v robc pou ívá na sv ch v robcích ozna ení „rostlinn olej“. Do roku 2015 bude ale v EU platit povinnost uvádět na obalu, o jak rostlinn olej se jedná.
8
2. CÍLE A METODIKA PRÁCE 2.1. Cíle práce Cílem závěre né práce bylo prostudovat dostupné podklady o palmě olejné a jejím pěstování. Dále palmu olejnou botanicky klasifikovat, charakterizovat eleď Arecaceae a rod Elaeis. Popsána byla i historie distribuce, pěstování, sklizeň, zpracování a vyu ití palmového oleje. Dalším cílem bylo zjistit, kde se palmy olejné pěstují. Produkce, import i export byly znázorněny pomocí graf a tabulek. Dále jsem měla zmapovat dovoz do České republiky, v jakém stavu a odkud se k nám palmov olej dová í. Tyto dovozce následně zcharakterizuji. Posledním cílem bylo zjistit ekologické a sociální vlivy pěstování palmy olejné na přírodu a obyvatele ze zemí dová ející palmov olej do České republiky. 2.2. Metodika práce Převá ná
ást této práce je řešena jako literární rešerše. Pro zpracování
jednotliv ch kapitol jsem pou ila eskou i cizojazy nou literaturu a z ásti také r zné internetové zdroje. Úvodní ást se věnuje zařazení palmy olejné do systému a charakteristice
eledi
Arecaceae. Po rozdělené rodu Elaeis na jednotlivé druhy je popsána jejich historie, odr dy, v znam a vyu ití. Jedna z podkapitol se zab vá konzumací palmového oleje. Následuje popis historie mezinárodního obchodu. Samostatná kapitola je věnována podmínkám pěstování palmy olejné, ivotností semen, technice sklizně a následné manipulaci s plody. Dále je popsán proces jednotliv ch fází při zpracování palmového oleje Následující ást se soustředí na charakteristiku olejnin. Přilo ené grafy znázorňují celosvětov v voj produkce olej a zastoupení rostlinn ch olej dle světové konzumace v pr běhu let. Další kapitoly o nejv znamnějších producentech, v vozcích a dovozcích palmového oleje erpají daje ze statistik F OST T.
9
sledná data se zobrazí po
v běru roku, země a ur ité komodity. Rok 20 statistik ještě nebyly k dispozici novější daje.
jsem si zvolila, proto e v době přípravy stupem jsou tabulky a grafy.
Pro zjištění dat o dovozu palmového oleje do České republiky jsem pou ila Česk statistick
řad.
Databázi zahrani ního obchodu je zapotřebí vyplnit
parametry, zemi a zbo í, které je ozna eno příslušn m íseln m kódem.
asové
stupem je
tabulka udávající název zbo í, dová ející zemi, mno ství v kg a statistickou hodnotu v K . I zde jsem si vybrala rok 20
, aby byly eské statistiky porovnatelné se
statistikami zahrani ního obchodu. V kapitole také objasňuji, pro do České republiky nedová ejí pouze producenti této komodity, ale především tzv. překupníci z evropsk ch stát . Sou asně charakterizuji nejv znamnější dovozce do těchto zemí. Na tuto problematiku navazuji v následující ásti, kde hodnotím ekologické a sociální vlivy pěstování palmy olejné na přírodu a místní obyvatele. V poslední kapitole popisuji jedinou existující certifikaci organizace Roundtable On Sustainable Palm Oil, jejich pravidla a dr itele této certifikace z České republiky.
10
3. CHARAKTERISTIKA ČELEDI ARECACEAE ědecká klasifikace dle BioLib (2014) Říše: rostliny Plantae) Oddělení: krytosemenné Magnoliophyta) Třída: jednodělo né Liliopsida) Řád: arekotvaré Arecales) Čeleď: arekovité Arecaceae) Podle Rybky a Rybkové 200
se všechny palmy řadí do eledi arekovité
(Arecaceae a jsou poměrně starobylou a dnes dobře izolovanou v vojovou skupinou s prvními fosilními nálezy ji z období druhohor.
e třetihorách pro ily palmy sv j
hlavní rozvoj a rozr zňování – tehdy rostly i na zemí střední Evropy. Palmy jsou dosti jednotnou specializovanou skupinou, která se nevyzna uje ádn mi v razn mi metabolick mi produkty, jako jsou saponiny nebo glykosidy, a jen vzácně tvoří alkaloidy. Nejbli šími příbuzn mi palem jsou zástupci
eledi
Cyclanthaceae, ale třeba i kří atkovité rostliny Commelinaceae). Moderní systematické lenění rozlišuje přibli ně 3000 druh v necel ch 200 rodech Rybka a Rybková, 2008).
4. CHARAKTERISTIKA RODU ELAEIS Rod Elaeis tvoří pouze dva druhy: - africkou palmu olejnou Elaeis guineensis - americkou palmu olejnou Elaeis oilifera (van der Vossen a Mkamilo, 2007). Přesto, e se dva druhy Elaeis vyskytují na odlišn ch kontinentech a mají r zné r stové návyky, jsou si velmi podobné. I kdy se mezi sebou mohou kří it tak, aby produkovaly další
rodné generace, existují mezi nimi rozdíly, a proto o nich
pojednáváme jako o odlišn ch druzích (Chittaranjan, 2007).
11
4.1. Historie Elaeis guineensis pochází z tropického deštného pásu západní a středozápadní friky mezi Guineou a severní
ngolou. V jihov chodní Nigérii a v západním
Kamerunu byly objeveny největší genetické variace. Fosilní nálezy jsou také d kazem o tom, e delta řeky Niger je s největší pravděpodobností centrum p vodu van der Vossen a Mkamilo, 2007).
4.2. Popis rodu Stromy dosahují 6–20 m v šky, kmeny pokr vají zbytky pochev opadan ch list . Korunu tvoří 20–25 lichozpeřen ch, a
m dlouh ch list
krátk mi trny. Sam í i sami í květenství vyr stají v
s řapíky lemovan mi
labí list
samostatně, jen
v jime ně je lze nalézt spole ně. Sam í květy mají šest ty inek a v době kvetení jsou nejen velmi bohaté na pyl, ale vydávají i příjemnou an zovou v ni. Sami í květy s vejcovit m semeníkem a trojhrannou nělkou jsou nahlou eny v je atá a na ernalá květenství. Plod peckovice, 20–50 mm dlouhá, o hmotnosti 3–30 g. Exokarp tenk , zpravidla oran ově erven , mezokarp b vá oran ov , –6 mm tlust , někdy vláknit . Endokarp tvrd a r zně tlust , uvnitř s namodrale bíl m endospermem a embryem. Na ka dé rostlině se vytváří 5– 0 velk ch elipsoidních plodenství o hmotnosti a slo en ch z 800–2000 plod
alí ek a kol., 2002 .
Obr. 1 Palma olejná Elaeis guineensis) (Grulich, 2012) 12
0 kg a
.3 Odr dy Vzhledem k cizosprašnosti existuje celá řada hybrid a klasifikace se provádí především podle charakteristik plod :
„Dura“
DD
má z celkové hmotnosti plod
podíl endokarpu 25–55 %,
mezokarpu 35–55 %. Tvoří velká plodenství.
„Tenera“ Dd má podíl endokarpu –32 % a mezokarpu 60– 5 %. Plodenství
jsou menší, ale jejich po et je vyšší ne u předcházející skupiny.
„Pisifera“ dd ; plod sestává jen z mezokarpu a malého endospermu, endokarp
chybí. Plody i plodenství jsou nejmenší a pro v sadbu plantá í se nehodí kol., 2002).
Obr. 2 Odr dy palmy olejné (ScienceDaily, 2014)
13
alí ek a
znam a další vyu ití
4.4
Palma olejná se pěstuje pro dva druhy tuk získávan ch z plod . První z nich se lisuje z mezokarpu, kde je obsa en v mno ství 40–5 %, a naz vá se „palmov tuk“. Tento velmi kvalitní nevys chav tuk ne lukne ani v tropickém klimatu. Má světle oran ovou barvu, jemnou nasládlou chuť a příjemnou v ni. Pou ívá se k přípravě pokrm , jedl ch tuk , ale ve zna ném rozsahu také k v robě m del, sví ek i přímo ke svícení.
endospermu semen se lisuje „palmojádrov tuk“ 49–5 % , d le it pro
zpracování na ztu ené pokrmové tuky a vyu ívan rovně na v robu m del. Jeho nev hodou je náchylnost ke luknutí, je proto obtí ně skladovateln
alí ek a kol.,
2002). Pouze asi 0 % palmového oleje je pou íváno pro jiné ne jedlé
ely jako
například m dla a glyceroly. Methylester mastn ch kyselin m e b t pou íván jako náhrada za motorovou naftu. Fermentací sacharid
se m e vyrábět alkohol.
Z palmového oleje se mohou vyrábět také biologicky rozlo itelné plasty jako polyhydroxybutyrát PHB Chittaranjan, 2007). I z této palmy se získává šťáva, která se zkvašuje na palmové víno, měkk vegeta ní vrchol je v bornou zeleninou palmové zelí . Střední ebra list a jednotlivé lístky slou í k v robě košťat a kartá .
řapík
list
se získává pevné vlákno,
pou ívané převá ně k pletení roho í a kotevních lan.
alí ek a kol., 2002 . Šťáva
z řapík hojí řezné rány, odvar z kořen bolesti hlavy Bremnessová, 2005 . 4.5 Konzumace palmového oleje Přibli ně 0 % světové produkce palmového oleje se pou ívá pro jedlé
ely.
Palmov olej obsahuje přírodní antioxidanty – tokoferoly a karotenoidy. Sou asně je zdrojem vitamínu
. Nespo et
studií
uvádí
spojitost mezi jídelní kem
a
kardiovaskulárním onemocněním. Hlavní nasycenou mastnou kyselinou je kyselina palmitová
% , dále 3 % mononasycené kyseliny olejové a
kyseliny linolové.
% vícenasycené
b vající ást tvoří převá ně kyseliny stearová a myristová . Toto
slo ení se zna ně liší od palmojádrového oleje, kter
je téměř z 5 % tvořen
nasycen mi mastn mi kyselinami Chittaranjan, 2007). Kyselina palmitová je pova ována za MK s hypercholesterolemick m vyšuje hladiny celkového cholesterolu (Hamerská, 20 14
.
inkem.
5. HISTORIE DISTRIBUCE Mezinárodní obchod s palmov m olejem za al na přelomu obchod s palmojádrov m olejem se vyvinul a po roce palmov
. století, zatímco
32. Po zrušení otroctví se stal
olej hlavním nákladem na otrokářsk ch lodích. Ke zřízení obchodu
s palmov m olejem ze západní friky došlo především v d sledku pr myslové revoluce v Evropě. Jakmile se Evropané za ali zajímat o hygienické opatření a hygienu samotnou, zv šila se poptávka po m dle, v sledkem eho byl zájem o rostlinn olej vhodn pro v robu m dla a jin ch technick ch Na po átku 0. let
el
Poku, 2002 .
. století inil v voz palmového oleje z delty řeky Niger
25 000 a 30 000 tun ro ně a v pr běhu roku
bylo z oblastí západní
friky
vyvezeno 87 000 tun (Poku, 2002). Export palmojádrového oleje za al v roce 1832 a v roce 1911 bylo z oblastí západní
friky vyvezeno 5 000 tun, z toho asi 5 % pocházelo z Nigérie. Nigérie
byla největším v vozcem a do roku
3 , kdy byla překonána Malajsií.
frika stála
v ele světové produkce palmového oleje v pr běhu první poloviny 20. století. Nicméně celkovou produkci palmového oleje v Indonésie Poku, 2002 .
15
frice v roce 1966 překonaly Malajsie a
6. PĚSTOVÁNÍ A SKLIZEŇ 6. Podmínky pro pěstování Palma olejná je světlomilná rostlina vlhk ch tropick ch ní in. Nej astěji roste na okrajích mokřad
a podél břeh
řek, kde je omezená konkurence druh
rychle
rostoucích dřevin. Maximální fotosyntetické aktivity dosahuje pouze při jasném slune ním svitu a neomezené dostupnosti vody (van der Vossen a Mkamilo, 2007). Obecné klimatické podmínky pro vysokou produkci jsou: dobře rozdělené srá ky v mno ství
00–2000 mm a vodní deficit menší ne 250 mm rok, vysoká vlhkost
vzduchu a nejméně
00 hodin světa rok. Optimální minimální a maximální měsí ní
teploty jsou 22–2 °C a 2 –33 °C. Omezení r stu a produktivity nastává při zv šení ro ních vodních deficit teplot pod
delší období sucha nebo při v skytu minimálních měsí ních
°C nadmořská v ška přesahující 00 m nebo zeměpisné šířky nad 0° .
Palma olejná m e r st na r zn ch p dách, jako jsou oxisoly vyvinuté z r zn ch mate n ch hornin, mladé vulkanické p dy, aluviální a rašelinné p dy, a snáší relativně vysokou p dní kyselost pH ,2–5,5 . Hloubka p dy > ,5 m , dostupnost p dní vody (1– ,5 mm na cm hloubky p dy , organick uhlík > ,5 % ve svrchní vrstvě p dy a kationová v měnná kapacita > 00 mmol kg jsou hlavními podmínkami pro spěšn r st. P dy by měly b t dobře odvodněné bez známek trvalého zamokření, ale palma olejná je velmi tolerantní ke krátk m obdobím povodní van der
ossen a Mkamilo,
2007). 6.2 Životnost e v zkumn ch stanicích jsou semena ulo ena v hork ch místnostech, co zp sobí vyklí ení semen po 0–100 dnech (FAO, 1977). Ka dé vyklí ené semeno je zasazeno do malé plastové nádobky, kde mladá sazenice z stává po dobu –5 měsíc . Potom se sazenice přesazují do školek. sazenice z stává rok, potom je přesazena na plantá
jsou tedy staré 6–
de
měsíc .
Po vysazení vytváří palma olejná sam í květy. Květy se tvoří ve spodní ásti ka dého listu. Několik měsíc produkuje palma olejná pouze sam í květy a a poté produkuje po dobu několika měsíc sami í květy. Sam í i sami í květy jsou seskupeny v klasech. Sam í květy oplodňují sami í květy, oplodněné sami í květy se přemění v trsy s plody (FAO, 1977). 16
6. 3 Sklizeň Sklizeň trs obvykle za íná po 3–3,5 letech po v sadbě v Africe, v jihov chodní sii ji po 2,5 letech van der
ossen a Mkamilo, 200 . Trsy se sklízí, kdy za nou
jejich plody ervenat nebo jich na zem spadne 5–6 (FAO, 1977). Proces sklízení je na plantá i tou největší prioritou. Je d le ité, aby se posbíral plně ka d
plod, proto e jakákoliv ztráta plodu znamená přímou finan ní ztrátu.
Rychlá a istá sklizeň sou asně umo ňuje extrahování co nejvyššího podílu oleje a palmojádrového oleje a udr uje jeho kvalitu tím, e zachová nízkou hladinu volné mastné kyseliny (van der Vossen a Mkamilo, 2007).
6. Technika sklizně a následná manipulace Sklizeň obnáší odříznutí trsu ze stromu (Poku, 2002). V někter ch oblastech se pou ívá sekera, ale obvykle je nezbytné pou ití srpu nebo no e. Toto nářadí je 60 cm dlouhé a upevněné na konci bambusové nebo hliníkové ty e. Takto m e b t sklizena palma, která je vysoká přes 2 m Corley a Tinker, 200 . Plody mohou b t poškozeny při prořezávání palmov ch list , aby se odkryla spodní ást trsu a usnadnilo se jejich odříznutí. Při pádu na zem m e dojít k potlu ení plod , proto e trs vá í okolo 25 kg. Další poškození hrozí při nakládání a vykládání trs do a z přepravních kontejner (Poku, 2002).
Obr. 3 Sklizeň palmového trsu My Palm Oil, 200 17
7. PROCES ZPRACOVÁNÍ . Sterilizace plod Sterilizace plod je prováděna vařením v horké vodě nebo pomocí vysokotlaké páry. Tepelné zpracování zabraňuje štěpení enzym
a zastavuje hydrol zu a
autooxidaci. Teplo pomáhá sjednotit proteiny, ve kter ch jsou buňky nesoucí olej mikroskopicky rozpt leny. Proteiny umo ňují tuhnutí
koagulaci .
narušuje strukturu vlákniny a usnadňuje tak proces trávení.
aření plod
ysoká teplota také
umo ňuje snadnější uvolnění oleje z mezokarpu (Poku, 2002). . 2 Extrakce palmového oleje Existují dva r zné zp soby extrakce oleje z lisovaného materiálu. „Suchá“ metoda pou ívá mechanické lisy, „mokrá“ metoda pou ívá k vyluhování oleje horkou vodu (Poku, 2002). .3 Čištění palmového oleje Nejd le itějším
kolem pro ištění je oddělit olej od jeho ne istot. Tekutina
vycházející z lisu je směsí palmového oleje, vody, poz statk buněk, vláknit ch látek a „neolejov ch pevn ch látek“. Směs je velmi hustá viskózní . Ředění přidání vody vytváří bariéru, která zajistí pokles tě k ch pevn ch látek na dno nádoby, zatímco leh í olejové kapi ky vystoupají vodnatou směsí vzh ru.
oda se přidává v poměru 3: .
ředěná směs se pro istí přes síto, aby se odstranila hrubá vlákna. Filtrovaná směs se vaří jednu nebo dvě hodiny a potom se nechá pomocí gravitace usadit ve velké nádr i tak, aby se leh í palmov olej oddělil od vody a vystoupal na hladinu. Čist olej se stá í do sběrné nádr e, ale i tento olej obsahuje stopy vody a ne istot Poku, 2002 . .3. Odslizování Odslizování
iření slou í k odstranění slizovit ch a bílkovinn ch látek z oleje,
neboť ty zhoršují jeho kvalitu a mohou zp sobovat hořkou chuť. K odslizování olej pro v ivu se pou ívá téměř v hradně hydratace Hamerská, 20
18
.
7.3.2 Neutralizace Neutralizace odkyselování se pou ívá pro odstranění voln ch mastn ch kyselin Hamerská, 20
.
.3.3 Bělení Bělení slou í k odstranění barviv a pigment (Hamerská, 20
a k dosa ení světlé barvy oleje
.
7.3.4 Dezodorace Dezodorace se provádí za látek Hamerská, 20
elem odstranění ne ádoucích chuťov ch a ichov ch
.
7.4 Skladování e velk ch lisovnách se ist olej před vyexpedováním přemístí do skladovací nádr e. de je s pomocí horké vody nebo nízkotlak ch topn ch spirál udr ována teplota kolem 50 °C, aby se zabránilo tuhnutí.
mal ch lisovnách se vysušen olej skladuje
v plastov ch sudech při teplotě místnosti (Poku, 2002).
19
8. OLEJNINY Olejniny jsou rostliny, které ve sv ch plodech, semenech nebo jin ch orgánech vytvářejí a uchovávají oleje a tuky jako zásobní látky, a to v mno ství umo ňujícím jejich rentabilní zpracování
alí ek a kol., 2002 .
Z botanického hlediska jsou olejniny zástupci několika r zn ch rod a eledí, z nich má reáln v znam jen asi 00 druh , při em v Evropě je pěstováno 5 druh r zn ch olejnin. Mezi nejv znamnější olejniny světa patří sója, řepka a další brukvovité olejniny, slune nice, oliva, palma olejná, bavlník, podzemnice, kokos, len, sezam a další Hamerská, 20
.
Rostlinné oleje a produkty jejich zpracování jsou obsa eny v pr myslově vyráběn ch potravinách margariny a oleje na sma ení , vyrábí se z nich m dla, kosmetické prostředky, nátěrové hmoty, v poslední době i tolik diskutované pohonné hmoty bionafta a uva uje se i o jejich pou ití jako suroviny pro v robu uhlovodík pro chemick pr mysl. Pro nepotravinářské, pr myslové rostlinné oleje − palmov , sojov
a řepkov .
ely přicházejí v vahu pouze tři České republice zcela dominuje
produkce řepkového oleje. Ostatních olej se produkuje v razně méně, jsou dra ší a zpracovávají se převá ně pro Z grafu
ely v ivy Šmidrkal a kol., 2008).
je zřejmé, e do roku 2005 byl nejvíce produkovan m olejem sójov
olej, poté palmov , řepkov
slune nicov , arašídov , palmojádrová, kokosov
a
olivov . Po roce 2005 ale nastal zlom a palmov olej stal nejvíce produkovan m olejem a v roce 20 2 dokonce přesáhl hranici 50 milion tun F O, 20 3 .
50
Palmový olej Sójový olej
40
Řepkový olej 30
Slunečnicový olej Palmojádrový olej
20
Arašídový olej
10
Olivový olej Kokosový olej
0 1995
2000
2005
2012
Graf 1 Celosvětov v voj produkce olej dle mno ství milion t (FAO, 2013) 20
Dle daj Statisty 20
ka doro ně spotřeba jedl ch olej roste. Od roku 2005
se nejvíce konzumuje palmov olej. Druh m nejvíce konzumovan m olejem je sójov olej. V mnohem menším mno ství se konzumují řepkov , slune nicov a ostatní oleje.
160 140 120 Ostatní
100
Slunečnicový olej 80
Řepkový olej
60
Sójový olej
40
Palmový olej
20 0
1995/1996
2005/2006
2010/2011
2011/2012
Graf 2 Celosvětová konzumace rostlinn ch olej 2014)
21
v pr běhu let milion t) (Statista,
9. NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PRODUCENTI PALMOVÉHO OLEJE Indonésie a Malajsie jsou největšími producenty palmového oleje. Jejich produkce byla v roce 20
více ne desetkrát vyšší ne produkce ostatních stát a
dohromady se tyto dva státy podílely na světové produkci 5%. Dalšími v znamn mi producenty jsou Thajsko, Kolumbie, Nigérie a Papua Nová Guinea (FAO, 2013).
Indonésie Malajsie
12 %
Thajsko Kolumbie
Nigérie Papua Nová Guinea
3%
Pobřeží Slonoviny Kamerun Honduras
45%
Ekvádor Brazílie
Guatemala
40%
Kostarika Čína Dem. rep. Kongo Ghana
Peru Filipíny
Mexiko Bolívarská rep. Venezuela
Graf 3 Zastoupení producent (%) palmového oleje dle produkce v roce 2011 (FAO, 2013)
22
Tab. 1 Seřazení největších producent světa dle produkce palmového oleje v roce 2011 (FAO, 2013)
Mno ství Pořadí Země p vodu palmového oleje (t)
Plocha sklizen ch plantá í ha
nos Hodnota (kg/ha) palmového Fc oleje (1000$)*
1.
Indonésie
21 449 000 *
6 090 000 *
3 522
9 331 537
2.
Malajsie
18 912 000 *
4 010 000 F
4 716
8 227 589
3.
Thajsko
1 530 000 *
620 000 *
2 467
665 637
4.
Kolumbie
941 400 *
165 000 F
5 705
409 562
5.
Nigérie
930 000 *
3 200 000 F
290
404 603
6.
Papu Nová Guinea
560 000 *
140 000 *
4000
243 631
* neoficiální daj, F–odhad FAO, Fc–kalkulovaná data
Obr. 4 Mapa producent palmového oleje v roce 2006 (Koh a Wilcove, 2008)
23
10. HLAVNÍ VÝVOZCI A DOVOZCI PALMOVÉHO OLEJE Největším producentem a zároveň i největším v vozcem palmového oleje na světě je Indonésie.
roce 2011 exportovala celkem 16 336 50 t palmového oleje. Na
druhém místě je stejně jako v produkci Malajsie, která exportovala 5 783 756 t. Ostatní státy se na v vozu podílely méně. Například Nizozemsko, třetí největší v vozce, exportovalo pouze 1 288 5 t palmového oleje (FAO, 2013).
Graf
Seřazení hlavních v vozc palmového oleje v roce 2011 (FAO, 2013)
Tab. 2 Pořadí hlavních v vozc palmového oleje podle objemu exportu v roce 2011 (FAO, 2013) Pořadí:
Stát:
Mno ství exportu: t
1.
Indonésie
16 336 750
2.
Malajsie
15 783 756
3.
Holandsko
1 288 157
4.
Papua Nová Guinea
571 900
5.
Thajsko
381 847
6.
Pobře í slonoviny
254 038
24
V roce 2011 se stala největším světov m dovozcem palmového oleje Indie (5 973 262 t . Téměř shodné mno ství importovala také Čína 5 912 052 t . Dalšími v znamn mi dovozci byly Pákistán 2 016 981 t), Holandsko (1 934 266 t), Malajsie (1 729 2 t a Německo
163 995 t) (FAO, 2013).
Graf 5 Seřazení hlavních dovozc palmového oleje v roce 2011 (FAO, 2013)
Tab. 3 Pořadí hlavních dovozc palmového oleje podle objemu importu v roce 20 (FAO, 2013) Pořadí:
Stát:
Mno ství importu: t
1.
Indie
5 973 262
2.
Čína pevnina
5 912 052
3.
Pákistán
2 016 981
4.
Holandsko
1 934 266
5.
Malajsie
1 729 829
6.
Německo
1 163 995
25
11. DOVOZ PALMOVÉHO OLEJE DO ČESKÉ REPUBLIKY Česk statistick
řad provozuje Databázi zahrani ního obchodu. Dle statistik
řadu se palmov olej do České republiky dová í v pěti r zn ch stavech:
Palmov
olej, surov
kromě palmového oleje pro technické nebo pr myslové
ely) (tab. 4)
Pevné frakce palmového oleje, té
rafinovaného, ne chemicky upraveného,
v bezprostředním obalu o isté hmotnosti <= kg (tab. 5)
Pevné frakce palmového oleje, té
rafinovaného, chemicky neupraven ,
v bezprostředním obalu o isté hmotnosti > 1 kg (tab. 6)
Palmov olej a jeho kapalné frakce, té rafinovan , chemicky neupraven , pro pr myslové
ely kromě palmového oleje pro v robu potravin ur en ch pro
lidskou v ivu a surového (tab. 7)
Palmov olej a jeho kapalné frakce, té rafinovan , chemicky neupraven palmového oleje pro pr myslové
kromě
ely a surového palmového oleje (tab. 8)
Tab. 4 Dovoz palmového surového oleje do České republiky v roce 2001 (CZSO.CZ, 2012) Pořadí
emě
Dovoz do ČR kg
1.
Polsko
35 314
2.
Nizozemsko
24 450
3.
Německo
2 660
Tab. 5 Dovoz pevn ch frakcí palmového oleje, té
rafinovaného, ne chemicky
upraveného, v bezprostředním obalu o isté hmotnosti <=
kg do České republiky
v roce 2011 (CZSO.CZ, 2012) Pořadí
emě
Dovoz do ČR kg
1.
Německo
2 959
2.
Šv carsko
1
26
Tab. 6 Dovoz pevn ch frakcí palmového oleje, té rafinovaného, chemicky neupraven , v bezprostředním obalu o isté hmotnosti >
kg do České republiky v roce 2011
(CZSO.CZ, 2012) Pořadí
emě
Dovoz do ČR kg
1.
Německo
2 887 301
2.
Polsko
239 296
3.
Nizozemsko
166 925
Tab. 7 Dovoz palmového oleje a jeho kapaln ch frakcí, té rafinovaného, chemicky neupraveného, pro pr myslové
ely kromě palmového oleje pro v robu potravin
ur en ch pro lidskou v ivu a surového do České republiky v roce 2011 (CZSO.CZ, 2012) Pořadí 1.
emě
Dovoz do ČR kg
Švédsko
900
Tab. 8 Dovoz palmového oleje a jeho kapaln ch frakcí, té rafinovaného, chemicky neupraveného kromě palmového oleje pro pr myslové
ely a surového palmového
oleje) do České republiky v roce 2011 (CZSO.CZ, 2012) Pořadí
emě
Dovoz do ČR kg
1.
Nizozemsko
10 549 726
2.
Německo
2 741 183
3.
Itálie
890 830
Ani jedna z v še uveden ch zemí dová ející palmov olej do České republiky není producentem této komodity. Jedná se o pouhé překupníky z evropsk ch zemí. Statistiky F O nejsou tolik podrobné a nerozdělují palmov olej na odlišné stavy jako Česk statistick
řad. Do Itálie nejvíce dová í palmov olej Indonésie 5 0
t),
Malajsie (206 466 t) a Nizozemsko (64 679 t . Do Německa nejvíce dová í Nizozemsko (370 22 t , Indonésie 363 22 t a Papua Nová Guinea
20 138 t). Do Itálie nejvíce
dová í Indonésie 5 0 444 t), Malajsie (206 466 t) a Nizozemsko (64 679 t). Do Nizozemska nejvíce dová í Indonésie
2 032 t), Malajsie (615 23 t a Papua Nová
Guinea (153 548 t) (FAO, 2013). e stát , které nejvíce produkují palmov olej, do České republiky dová í pouze Malajsie (320,671 t) (CZSO.CZ, 2012). 27
V následujících dvou podkapitolách popisuji dovozce palmového oleje do překupujících evropsk ch zemí.
. Indonésie Indonésie le í v jihov chodní ítá
sii mezi Indick m a Tich m oceánem. Celkem
50 ostrov , obydlen ch jich je ale jen okolo 6000 (CIA, 2014). Tyto ostrovy
jsou rozesety na ploše asi
milion km2. O dva největší ostrovy se Indonésie dělí
s jin mi státy – severní přímořská ást Bornea patří Malajsii a v chodní polovina Nové Guineje tvoří hlavní ást státu Papua - Nová Guinea.
Indonésii je rovníkové tropické
monzunové podnebí (Bateman a Egan, 1995). Hlavní město Indonésie je Jakarta. Rozloha státu iní
0 56 km2
5. místo na
světě a má 253 609 643 po et obyvatel je 5. místo na světě (CIA, 2014). V roce 2013 bylo HDP Indonésie 6 ,5 miliard USD, zemědělství mělo na HDP podíl
,3 % CI , 20
. Indonésie je největším producentem i v vozcem palmového
oleje na světě (FAO, 2013). Palmov
olej je v Indonésii po r i, manioku a cukrové třtině
produkovanou plodinou. V roce 20
. nejvíce
Indonésie vyprodukovala 2 449 000 t palmového
oleje na 6 090 000 ha v hodnotě 331 537 000 USD (tab. 1) (FAO, 2013).
Graf 6 Hlavní polo ky indonéské produkce v roce 2011 (FAO, 2013) 28
11.2 Malajsie Malajsie je federativní stát rozkládající se v ji ní ásti Malajského poloostrova a na severu ostrova Kalimantan (Borneo). Pevninská ást sousedí na severu s Thajskem. Poloostrov prostupuje několik horsk ch pásem, které se k jihu sni ují.
ápadní i
v chodní Malajsie mají obdobné rovníkové podnebí s vysok mi teplotami a vysokou vlhkostí vzduchu po cel rok (Bateman a Egan, 1995). Hlavním městem Malajsie je Kuala Lumpur. Rozloha státu zaujímá 329 847 km2 6 . místo na světě . Po et obyvatel je 30 0 3 353
. místo na světě (CIA, 2014).
V roce 2013 bylo HDP Malajsie 3 2, miliard USD, zemědělství tvoří
,2 % z
HDP (CIA, 2014). Malajská ekonomika patří k nejsilnějším a nejrychleji se rozvíjejícím v jihov chodní
sii (Bateman a Egan, 1995). Nejd le itější plodinou je palma olejná,
která zaujímá 2. místo ve světové produkci palmového oleje a v Malajsii je to nejvíce produkovaná plodina (FAO, 2013). V roce 20
byl palmov
olej s velk m předstihem hlavní produkovanou
zemědělskou komoditou Malajsie. Celkově na
010 000 ha vyprodukovala 18 911 520
t palmového oleje v hodnotě 227 589 000 USD (tab. 1) (FAO, 2013).
Graf
Hlavní polo ky malajsijské produkce v roce 2011 (FAO, 2013)
29
12. EKOLOGICKÉ ASPEKTY 12.1 Odlesňování Třetina zemské pevniny okolo 3, miliard ha je pokryta lesy. Tropické lesy se rozkládají na asi 6 % zemského povrchu. 60 % les na světě se nachází pouze v sedmi zemích – Brazílie, Kanada, Čína, Indonésie, Rusko, US
a Demokratická republika
Kongo. Největší nedot ené tropické lesy jsou v Amazonii, v povodí řeky Kongo a v indomalajské oblasti Reinhardt a kol., 200 . Pěstování palmy olejné patří mezi nejd le itější pří iny rapidního odlesňování v jihov chodní
sii Wakker, 2005 .
ysoké ceny a zvyšující se poptávka po palmovém
oleji pohání dramatick r st palmov ch plantá í. Plantá e se mezi lety 1990–2002 po celém světě rozrostly o 3 % z 6 milion ha na 0, milion ha. Indonéské plantá e se mezi roky 1960–2002 zvětšily ze 06 tisíc ha na , milionu ha. To znamená pr měrn nár st o
tisíc ha za rok.
ětšina tohoto odlesnění se odehrávala v 90. letech a to
především v provinciích Riau, ápadní Kalimantan, Střední Kalimantan, Ji ní Sumatra a Jambi. Tento r st vyvolal zv šení zaměstnanosti kap. 13.3 a d le ité hospodářské přínosy (Casson, 2003).
Obr. 5 Pohled na palmovou plantá v Malajsii (Blair, 2009) 30
12.2 Lesní po áry edle přímého odlesňování jsou plantá e palmy olejné navíc d le itou pří inou lesních po ár , které v posledních letech su ují jihov chodní letech 1997–19
postihly asi 6 % indonéského
zemí.
sii. Masivní ohně v Indonésii a Malajsii
dohromady poškodily skoro 2 milion hektar les , polí, plantá í a další p dy. Města v několika zemích po řadu t dn pokr val tě k smog. Přímé ekonomické d sledky se odhadují na 2,3–3,5 miliardy dolar a pravděpodobně ještě více (Tacconi, 2003). Na rozsahu po ár se podepsalo i silné sucho vyvolané klimatick m jevem El Niňo.
le ka d oheň má také bezprostřední pří inu. Kolem 50–80% případ – podíly
se liší podle provincie – v Indonésii zp sobilo vypalování lesa při zakládání plantá í; z toho asi tři tvrtiny tvořily palmové plantá e. Žďáření je zde na papíře zakázáno, ale pěstební spole nosti bě ně zákon obcházejí, proto e to sni uje náklady. Ze 176 firem, které vláda ozna ila za podezřelé z podílu na po árech,
33 tvořili producenti
palmového oleje. Ilegální praktiky se staly předmětem desítek soudních proces (Tacconi, 2003).
Obr. 6
ypalování ploch pro budoucí palmovou plantá
WORLDWIDE, 2013)
31
FIRST PEOPLES
12.3 Klimatické změny zhledem k vysoké rychlosti odlesňování, je Indonésie třetím největším světov m producentem skleníkov ch plyn . Lesní po áry jsou zdrojem oxidu uhli itého, kter přispívá ke změně klimatu (WWF, 2014). 12.4 Biodiverzita a bytek stanovišť Biodiverzita znamená variabilitu mezi iv mi organismy jakéhokoliv p vodu a zahrnuje rozmanitost mezi druhy druhová rozmanitost , rozmanitost v rámci druh genetická rozmanitost a rozmanitost prostředí rozmanitost ekosystém . Druhová rozmanitost se sni uje ze dne na den, a to především v d sledku lidské innosti. Rychlost vymírání se odhaduje na 25– 50 druh za den (Reinhardt a kol., 2007). Dodnes bylo popsáno asi ,5 milionu ivo išn ch a rostlinn ch druh na celém světě, i kdy konzervativní odhady mluví o třech a deseti milionech druh , které ještě nebyly popsány (Reinhardt a kol., 2007). Tropické vlhké lesy jsou nejbohatším ekosystémem na planetě, 50– 5 % všech existujících druh
pochází právě odtud (Reinhardt a kol., 2007). Jejich rozsáhlá
přeměna na plantá e má zni ující vliv na obrovské mno ství rostlinn ch a ivo išn ch druh (WWF, 2014). Rapidně mizí zb vající tropické pralesy na ostrovech Sumatra, Borneo i dalších. Indonésie zabírá jen ,3 % zemské souše, ale vyskytuje se zde 0 % všech znám ch druh kvetoucích rostlin,
% pták , 2 % savc , 6 % plaz a 16 %
oboj ivelník (Wakker, 2005). Unikátní prales, domov řady vá ně ohro en ch zvířat: nosoro ce sumaterského, endemického orangutana sumaterského, endemického tygra sumaterského, levharta oblá kového, slon a dalších, se tu doslova mění před o ima na intenzivně obhospodařované monokultury. Přeměna na plantá e pro většinu ohro en ch ivo ich znamená konec.
zkumy v Malajsii ukázaly, e zatímco v primárním lese
má biotop 5 druh savc , na plantá ích jich z stává jen 3 (Teoh, 2004).
32
12.5 P dní eroze Hlavní pří inou eroze je pěstování palem olejn ch na strm ch svazích (WWF, 2014). Terasování sice sni uje dlouhodobé riziko eroze, ale příprava p dy zp sobuje velmi silnou erozi (Wakker, 2005). Eroze zp sobuje astější záplavy a usazování bahna v řekách. Erodované plochy vy adují více hnojiva a další zásahy v etně oprav cest a jin ch infrastruktur (WWF, 2014). 12.5 ne ištění Palmov pr mysl patří také mezi nejhorší zne išťovatele v regionu. Silné dávky pesticid a uměl ch hnojiv kontaminují řeky, mořské zálivy a okolní p du. Rybáři tak přicházejí o ivobytí a rodiny v sousedních obcích o vodu k vaření, praní a koupání se. okolního moře a korálov ch tes mizí ryby, na kter ch místní lidé ekonomicky závisí (Tacconi, 2003). Při zpracování
t palmového oleje vyprodukují lisovny a 2,5 t tekutého odpadu
(WWF, 2014). Jedná se o směs vody, drcen ch skořápek a zbytk tuku. Odpad se hromadí velmi rychle, proto e se erstvé trsy musí zpracovat do 2 hodin od sklizně. Tento odpad se obvykle skladuje ve venkovních nádr ích, které mohou přetéct při silném dešti nebo intenzivní produkci. Některé spole nosti dokonce povolují vypouštění kapalného odpadu přímo do řek (Wakker, 2005). To má za následek sladkovodní zne ištění, které ovlivňuje lidi i biodiverzitu řek (WWF, 2014).
33
13. SOCIÁLNÍ ASPEKTY Při zakládání palmov ch plantá í pravidelně dochází k násilnému vyhánění p vodních vlastník . Pří inou je zna ně zkorumpovan právní systém v Indonésii i v dalších rozvojov ch zemích.
si
0 milion
indonésk ch zemědělc
p du
obhospodařuje ji po staletí a na základě zvykového práva ji pova uje za sv j majetek. Neplatí zde pevná psaná pravidla vlastnictví se zápisy v katastrech, smlouvami a dalšími formalitami (Wakker, 2005). 3.
ne ištění Indonéští vesni ané asto tvrdí, e poté, co se palma olejná za ala pěstovat
v blízkosti jejich obydlí, odmítají jíst místní ryby v řekách a jezerech. Jejich zdroje vody ur ené k pití a mytí nechutně zapáchají (Wakker, 2005). 3.2 grochemikálie Při pěstování palem olejn ch se pou ívá asi 25 r zn ch pesticid , jejich u ívání se nekontroluje ani nedokumentuje (Wakker, 2005). Nej astěji pou ívan m herbicidem na plantá ích s palmou olejnou v jihov chodní Asii je paraquat dichlorid. Tento herbicid je velmi toxick . Při vdechnutí, po ití i kontaktu s poko kou m e b t smrteln a jeho p sobení je nevratné. Protilátky na otravu paraquatem neexistují.
emědělci jsou této látce pravidelně vystavováni při
manipulaci, míchání, aplikaci a práci v erstvě postříkan ch polích. P sobení paraquatu je trvalé a při opakovan ch aplikacích se tak hromadí v p dě (Wakker, 2005). Ženy, které jsou vzhledem k jejich fyziologické stavbě citlivější na škodlivé inky agrochemikálií ne palmov ch plantá ích.
mu i, mají odpovědnost za manipulaci s pesticidy na Malajsii denně pracuje s pesticidy přibli ně 30 000 en,
mnohé z nich trpěly příznaky akutní otravy paraquatem v etně krvácení z nosu, podrá dění o í a k e, dermatitidou a zabarvením a ztrátou neht (Wakker, 2005).
34
13.3 Práce na plantá i Dělníci jsou za svoje zaměstnání
asto vdě ní. Palmové spole nosti jsou
přezdívány „bo ími pomocníky“, proto e poskytují zaměstnání lidem s nízkou kvalifikací nebo kapitál do za átku vlastního podnikání (Waker, 2005). e
0 milion
práce schopn ch obyvatel v Indonésii je 30 milion
nezaměstnan ch. Palmov pr mysl zaměstnává okolo milionu lidí
% pracovní síly ,
z nich je polovina sezónních dělník . V Malajsii zaměstnává tento pr mysl okolo 400 tisíc lidí 5 % pracovní síly . Pracovní sílu zde tvoří legální i ilegální zahrani ní pracovníci z Indonésie, Bangladéše a Filipín (Waker, 2005). Denní příjem dělníka na palmové plantá i je
,6– ,
dolar , tedy méně ne
pr měrn Evropan utratí za šálek kávy (Wakker, 2005). V posledních letech se po et příle itostn ch pracovník ve vztahu k po tu stál ch zaměstnanc
zv šil. Man elky stál ch i příle itostn ch pracovník
sv m man el m dosáhnout denních v robních cíl . I kdy
asto pomáhají
eny pracují stejn po et
hodin co ostatní mu i, spole nosti a dodavatelské firmy s nimi nepodepíší smlouvu, ani je neodmění za jejich práci. aměstnanci bě ně neznají minimální mzdovou legislativu a v jejich okolí je nedostatek nezávisl ch odbor . Spole nosti obvykle zajišťují zdravotnické zařízení, to vše mají k dispozici pouze stálí zaměstnanci Waker, 2005 .
35
14. CERTIFIKACE RSPO – Roundtable On Sustainable Palm Oil Tato organizace byla zalo ena
.
. 200
ve šv carském Curychu skupinou
producent , v robc , obchodník , konzument , bank, investor , neziskov ch organizací a prodejc . palmového oleje.
Jejím
elem je produkce a pou ívání trvale udr itelného
roce 20 2 tato organizace překro ila tisíc len z více ne 50 zemí
světa. Ro ní v robní kapacita RSPO dosahuje
% vyrobeného světového surového
palmového oleje (Roundtable On Sustainable Palm Oil, 2013).
Obr. 7 Logo organizace RSPO (WWF, 2013)
Přehled princip a kritérií pou ívan ch od listopadu roku 200 dle Roundtable On Sustainable Palm Oil (2013): 1. Povinnost transparentnosti procesu - např. veřejně přístupné dokumenty, aby se zabránilo negativním dopad m na ivotní prostředí a sociálním dopad m 2. Dodr ování platn ch zákon a předpis - např. práva na u ívání pozemku, aby nebyli poškozeni místní obyvatelé 3. Příslib dlouhodobé ekonomické a finan ní ivotaschopnosti 4.
hodné doporu ené postupy pěstitel a v robc - např. minimalizovat a kontrolovat erozi a degradaci p d, pou ívat pesticidy tak, aby neohrozily zdraví nebo ivotní prostředí 36
5.
odpovědnost za ivotní prostředí a zachování přírodních zdroj a biodiverzity - např. recyklace odpadu, dokumentace a sní ení zne ištění a emisí, v etně skleníkov ch plyn
6. Odpovědné jednání se zaměstnanci 7.
odpovědná v sadba - např. provádění nezávisl ch posouzení sociálních a environmentálních dopad před zalo ením plantá e nebo rozšířením těch existujících
8.
ávazek k soustavnému zlepšování v klí ov ch oblastech
stup do této organizace je dobrovoln , a proto asto dochází k aférám porušování zmíněn ch pravidel. Dr itelé tohoto certifikátu z České republiky dle Roundtable On Sustainable Palm Oil (2013): Hopi hopi a. s. (od roku 2012) Rina Europe s. r. o. (od roku 2013) Semix Pluso, spol. s. r. o. (od roku 2013) The Candy Plus Sweet Factory, s. r. o. (od roku 2014)
37
15. ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo prozkoumání existujících zdroj
o palmě olejné
(Elaeis guineensis a jejím pěstování. Rod Elaeis nále í jako všechny ostatní palmy do eledi Arecaceae a tvoří pouze dva podobající se druhy. Palma olejná pochází z tropické friky a má 3 odr dy Dura, Tenera, Pisifera , které se liší v podílu endokarpu a mezokarpu. Palma olejná se pěstuje pro palmov olej, kter má rozmanité vyu ití. Přibli ně 0 % se pou ívá pro jedlé
ely, zb vajících 0 % se zu itkuje v kosmetickém
pr myslu, na v robu biopaliv a bioplast . Kapitola
se zab vá pojmem olejniny a celosvětovou produkcí i konzumací
rostlinn ch olej . Palmov olej je od roku 2005 nejvíce konzumovan m olejem na světě. Mezinárodní obchod s palmov m olejem se vyvinul u na přelomu
. století v
d sledku pr myslové revoluce v Evropě. Dnes jsou nejv znamnějšími producenty i v vozci Indonésie s Malajsií.
roce 20
dosáhly tyto dvě země 5% zastoupení na
celosvětové produkci palmového oleje. Nejv znamnějšími světov mi dovozci jsou Indie, Čína a Pákistán. Do
České
republiky
putuje
palmov
olej
v
pěti
r zn ch
Nejv znamnějšími dovozci jsou Nizozemsko, Německo a Itálie.
stavech.
ni jedna ze
zmíněn ch zemí není producentem této komodity, a proto je lze ozna it za překupníky. Hlavními dovozci palmového oleje do těchto zemí jsou Indonésie a Malajsie. Na tyto tropické dovozce jsem navázala při zjišťování vliv pěstování palmy olejné na přírodu a místní obyvatelstvo. Jsou zde popsány vlivy ekologické, které zahrnují odlesňování, ztrátu biodiverzity, erozi p dy, lesní po áry a zne ištění ivotního prostředí, a vlivy sociální obsahující porušování lidsk ch a vlastnick ch práv, nízké platy zaměstnanc , nebezpe né pracovní podmínky a nedostatek zdravotní pé e. Poslední kapitola se věnuje organizaci Roundtable On Sustainable Palm Oil, která jako jediná na světě vydává certifikaci udr itelného palmového oleje.
38
16. SUMMARY
The aim of this thesis was to explore existing sources of oil palm (Elaeis guineensis) and its cultivation. Genus Elaeis appertains as all the palm trees to family Arecaceae and consists of only two resembling species. Palm oil comes from tropical Africa and has three varieties (Dura Tenera, Pisifera), which differ in the proportion of mesocarp and endocarp. Oil palm is cultivated for palm oil, which has a variety of uses. Approximately 90 % is used for edible purposes; the remaining 10 % is utilized in the cosmetics industry, for the production of biofuels and bioplastics.
Chapter 8 deals with the concept of oilseeds and global production and consumption of vegetable oils. Palm oil is the most consumed oil in the world from 2005.
International trade with palm oil was developed in the late 19th century as a result of the industrial revolution in Europe. Today, Indonesia and Malaysia are the major producers and exporters. In 2011, these two countries represented 85% of global production of palm oil. The world's largest importers are India, China and Pakistan.
Palm oil travels into the Czech Republic in five different states. Leading importers are Netherlands, Germany and Italy. Neither of these countries is not a producer of the commodity, and they can be called as resellers. The main imports of palm oil to these countries are Indonesia and Malaysia.
I followed on these tropical importers in determining the effects of the cultivation of oil palms on nature and local population. Environmental impacts are described here, which include deforestation, loss of biodiversity, soil erosion, forest fires and pollution of the environment, and social impacts containing breaking human and property rights, low pay employees, unsafe working conditions and lack of medical care.
The last chapter deals with the organization Roundtable On Sustainable Palm Oil, the only one organization in the world, which publishes certified sustainable palm oil.
39
17. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BATEMAN, G., EGAN, V. Zeměpis světa: Přehled všech států a závislých území: Encyklopedie. Sestavili Graham Bateman. Praha: Columbus, 1995. 512 s., fot., obr., mp., tb.20327. ISBN 80-7176-022-6. BioLib. Profil taxonu [online] 2014. Citováno 2. 3. 20
. Dostupné na World Wide
Web:
BREMNESSO Á, L. Užitkové rostliny.
yd. .
Praze: Kni ní klub, 2005, 304 s.
ISBN 80-242-1301-x.
CASSON, A. OIL PLAM, SOYBEANS & CRITICAL HABITAT LOSS. WWF Forest Conservation Initiative, Switzerland. 2003. 21 s.
CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online] 2014. Citováno 3.
5.
20
.
Dostupné
na
World
Wide
Web:
CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online] 2014. Citováno 3.
5.
20
.
Dostupné
na
World
Wide
Web:
CORLEY, R. H. V., TINKER, P. B. H. The Oil Palm. Blackwell Publishing Company. 2003. 592 s. ISBN 0-632-05212-0. FAO. Crops production [online] 20 3. Citováno . 5. 20
. Dostupné na World Wide
Web:
FAO. Detailed trade matrix [online] 2013. Citováno
. 5. 20
. Dostupné na World
Wide Web:
FAO Economic and Social Development Series. The Oil Palm. 1977. 69 s. ISBN 92-5100625-3. 40
FAO. Production [online] 20 3. Citováno . 5. 20
. Dostupné na World Wide Web:
FAO. Top exports [online] 2013. Citováno
. 5. 20
. Dostupné na World Wide Web:
. 5. 20
. Dostupné na World Wide Web:
FAO. Top imports [online] 20 3. Citováno H MERSKÁ, J. 20
. Rostlinné oleje – spotřebitelská sonda. Bakalářská práce. Brno:
Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta. 94 s.
CHITTARANJAN, K. Technical Crops. Springer Berlin Heidelberg New York. 2007. 224 s. ISBN 978-3-540-34537-4.
KOH, L. P. a WILCOVE, D. S. Is oil palm agriculture really destroying tropical biodiversity?
Conservation
Letters.
2008.
1: 60–64.
doi: 10.1111/j.1755-
263X.2008.00011.x.
POKU, K. Small-scale Palm Oil Processing in Africa. Food and Agriculture Organization of the United Nations. 2002. 56 s. ISBN 92-5-104859-2. REINHARDT, G. RETTENM IER, N., GÄRTNER, S. Can Forest for Biodiesel? Ecological effects of using palm oil as a source of energy. WWF Germany. 2007.
Roundtable On Sustainable Palm Oil. An International Multi Stakeholder Organization and Certification Scheme for Sustainable Palm Oil [online] 2013. Citováno . . 2014. Dostupné na World Wide Web: RYBK ,
., RYBKO Á, R. Palmy. Praha: Grada Publishing a. s. 2008. 108 s. ISBN
978-80-247-2341-9. ŠMIDRK L, J. a kol. Současný stav a perspektivy využití rostlinných olejů. Chemické Listy. 2008. 41
TACCONI, L.: Fires in Indonesia: causes, costs and policy implications. CIFOR Occasional, Paper No. 38, Center for International Forestry Research, Bogor, 2003.
TEOH, C.H. Land use and the oil palm industry in Malaysia, WWF Malaysia, Kuala Lumpur, 2004. LÍČEK, P. a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Vyd. 2., upr. a dopl. Praha: Academia, 2002, 486 s., [30] s. barev. obr. příl. ISBN 0-200-0939-6.
VAN DER VOSSEN, H. A. M., MKAMILO, G. S. Vegetable oils. PROTA Foundation, Wageningen, Netherlands. 2007. 237 s. ISBN 90-5782-191-2.
WAKKER, E. Greasy palms. Friends of the Earth. London. 2005. 54 s. WORLD WILDLIFE FUND. Sustainable
griculture [online] citováno 5. . 20
Dostupné na World Wide Web:
42
.
18. SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK Seznam grafů Graf 1 Celosvětov v voj produkce olej dle mno ství milion t …………………….20 FAO. Crops production [online] 2013. Citováno . 5. 20
. Dostupné na World Wide
Web: Graf 2 Celosvětová konzumace rostlinn ch olej v pr běhu let milion t ……………2 Statista. Vegetable oils [online] 2014. Citováno . 5. 20
. Dostupné na World Wide
Web: Graf 3 astoupení producent
% palmového oleje dle produkce v roce 20
FAO. Production [online] 2013. Citováno . 5. 20
……….22
. Dostupné na World Wide Web:
Graf
Seřazení hlavních v vozc palmového oleje v roce 20
FAO. Top exports [online] 2013. Citováno . 5. 20
……………………...2
. Dostupné na World Wide Web:
Graf 5 Seřazení hlavních dovozc palmového oleje v roce 20 FAO. Top imports [online] 2013. Citováno . 5. 20
……………………...25
. Dostupné na World Wide Web:
Graf 6 Hlavní polo ky indonéské produkce v roce 20
…………………………...…2
FAO. Production [online] 2013. Citováno . 5. 20
. Dostupné na World Wide Web:
Graf
Hlavní polo ky malajsijské produkce v roce 20
FAO. Production [online] 2013. Citováno . 5. 20
43
…………………………..…2 . Dostupné na World Wide Web:
Seznam obrázků Obr.
Palma olejná Elaeis guineensis ……………………………………………….. 2
Grulich, V. ELAEIS GUINEENSIS Jacq. – palma olejná [online] 20 2. Citováno 12. 5. 20
. Dostupné na World Wide Web:
Obr. 2 Odr dy palmy olejné…………………………………………………………… 3 ScienceDaily. Full genome map of oil palm indicates way to raise yields and protect rainforest: Single gene identified whose regulation controls oil palm yield [online] 2014.
Citováno
30.
.
20
.
Dostupné
na
World
Wide
Web:
Obr. 3 Sklizeň palmového trsu………………………………………………………....17 My Palm Oil. Msia, Indonesia reject oil palm planting curb at UN summit [online] 200 .
Citováno
2.
5.
20
.
Dostupné
na
World
Wide
Web:
Obr. 4 Mapa producent palmového oleje v roce 2006………………………………..23 KOH, L. P. a WILCOVE, D. S. Is oil palm agriculture really destroying tropical biodiversity?
Conservation
Letters,
2008,
1: 60–64.
doi: 10.1111/j.1755-
263X.2008.00011.x Obr. 5 Pohled na palmovou plantá v Malajsii…………………………………...........32 BLAIR, P. J. Support for Sustainable Palm Oil Gains Traction in China [online] 2009. Citováno
2.
5.
20
.
Dostupné
na
World
Wide
Web:
Obr. 6 ypalování ploch pro budoucí palmovou plantá ………………………............33 FIRST PEOPLES WORLDWIDE. Indigenous Peoples in Indonesia Scapegoats for Forest Fires [online] 20 3. Citováno 2. 5. 20
. Dostupné na World Wide Web: <
http://firstpeoples.org/wp/indigenous-peoples-in-indonesian-scapegoats-for-forest-fires/ >
44
Obr. 7 Logo organizace RSPO………………………………………………………....36 WWF. First Indonesian Independent Smallholders Receive RSPO Certification [online] Citováno
2013.
.
.
20
.
Dostupné
na
World
Wide
Web:
<
http://wwf.panda.org/?209889/first-indonesian-independent-smallholders-receive-rspocertification>
Seznam tabulek Tab. 1 Seřazení největších producent
světa dle produkce palmového oleje v roce
201 …………………………………………………………………………………….23 FAO. Production [online] 2013. Citováno . 5. 20
. Dostupné na World Wide Web:
Tab. 2 Pořadí hlavních v vozc palmového oleje podle objemu exportu v roce 2011...24 FAO. Top exports [online] 20 3. Citováno . 5. 20
. Dostupné na World Wide Web:
Tab. 3 Pořadí hlavních dovozc palmového oleje podle objemu importu v roce 2011..25 FAO. Top imports [online] 2013. Citováno . 5. 20
. Dostupné na World Wide Web:
Tab.
Dovoz palmového surového oleje do České republiky v roce 200 …………...26
Česk statistick 20
řad. Databáze zahraničního obchodu [online] 20 2. Citováno 2. 5.
. Dostupné na World Wide Web: < http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO>
Tab. 5 Dovoz pevn ch frakcí palmového oleje, té
rafinovaného, ne chemicky
upraveného, v bezprostředním obalu o isté hmotnosti <= v roce 20
……………………………………………………………………………..26
Česk statistick 20
kg do České republiky
řad. Databáze zahraničního obchodu [online] 20 2. Citováno 2. 5.
. Dostupné na World Wide Web: < http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO>
45
Tab. 6 Dovoz pevn ch frakcí palmového oleje, té rafinovaného, chemicky neupraven , v bezprostředním obalu o isté hmotnosti > Česk statistick 20
kg do České republiky v roce 20
……2
řad. Databáze zahraničního obchodu [online] 20 2. Citováno 2. 5.
. Dostupné na World Wide Web: < http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO>
Tab. 7 Dovoz palmového oleje a jeho kapaln ch frakcí, té rafinovaného, chemicky neupraveného, pro pr myslové
ely kromě palmového oleje pro v robu potravin
ur en ch pro lidskou v ivu a surového do České republiky v roce 2011……………2 Česk statistick 20
řad. Databáze zahraničního obchodu [online] 20 2. Citováno 2. 5.
. Dostupné na World Wide Web: < http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO>
Tab. 8 Dovoz palmového oleje a jeho kapaln ch frakcí, té rafinovaného, chemicky neupraveného kromě palmového oleje pro pr myslové
ely a surového palmového
oleje) do České republiky v roce 2011…………………………………………………2 Česk statistick 20
řad. Databáze zahraničního obchodu [online] 20 2. Citováno 2. 5.
. Dostupné na World Wide Web: < http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO>
46
20. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
CIA – Central Intelligence Agency
ČR – Česká Republika
DD – odr da palmy olejné Dura
Dd – odr da palmy olejné Tenera
Dd – odr da palmy olejné Pisifera
EU – Evropská unie
F – odhad FAO
FAO – Food and Agriculture Organisation
Fc – kalkulovaná data
ha – hektar
HDP – hrub domácí produkt
kg – kilogram
km² – kilometr tvere ní
MK – mastná kyselina
PHB – polyhydroxybutyrát
Obr. – obrázek
RSPO – Roundtable On Sustainable Palm Oil
t – tuna jednotka mno ství
Tab. – tabulka
USD – americk dolar
WWF – World Wildlife Found
47
