Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
Zhodnocení přístupu zemí podrovníkové Afriky k lesnímu hospodářství
Bakalářská práce
2009/2010
Tomáš Londa
Mendelova Ústav
univerzita lesnické
v Brně
botaniky,
dendrologie
a geobiocenologie
Lesnická
a dřevařská
fakulta
2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Tomáš Londa
Studijní program:
Lesnictví
Obor:
Lesnictví
Název tématu:
Zhodnocení přístupu zemí podrovníkové Afriky k lesnímu hospodářství
Rozsah práce:
45 stran
Zásady pro vypracování:
1. Shromáždit rešeršní podklady a konzultovat se senior experty na problematiku Afriky.
2. Formulovat metodický rámec jako podklad k uvažovaným výsledkům. 3. Informovat o současné situaci v zemích podrovníkové Afriky v oblasti hospodaření s lesy a přírodou. 4. Analyzovat spolehlivost a hodnověrnost statistických dat z afrických zemí. 5. Formulovat návrh řešení pro legislativu a managament lesů oblasti.
Seznam odborné literatury:
1.
2.
3.
4.
BOROTA, J. Svetové zdroje drevnej suroviny. 1. vyd. Zvolen: Bratia Sabovci, 2002. 97 s. ISBN 8089029-43-4. RICHARDS, P. W. The Tropical Rain Forest. 2. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 1996. 23 s. ISBN 0-521-442194-2. JENÍK, J. Ekosystémy (Úvod do organizace zonálních a azonálních biomů). 2. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 135 s. ISBN 80-7184-040-8. SETZER, O. -- JURDA, P. Tamtamy doznívají : dvacet let českého lesníka v rovníkové Africe. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2004. 299 s. ISBN 80-86386-47-3.
Datum zadání bakalářské práce:
listopad 2008
Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2010
Tomáš Londa
doc. Ing. Dr. Jindřich Pavliš
Autor práce
Vedoucí práce
doc. Dr. Ing. Petr Maděra
doc. Dr. Ing. Petr Horáček
Vedoucí ústavu
Děkan LDF MENDELU
PROHLÁŠENÍ AUTORA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: ............ zpracoval/a sám/sama a uvedl/a jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:............................ podpis studenta
1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, § 47b Zveřejňování závěrečných prací:
(1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy.
(2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.
(3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.
2) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 35 odst. 3:
(3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacího zařízení (školní dílo).
3) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 60 Školní dílo:
(1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez vážného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.
(2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.
(3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.
PODĚKOVÁNÍ
Na tomto místě bych chtěl poděkovat Doc. Ing. Dr. Jindřichu Pavlišovi, za cenné rady a umožnění bližšího poznání východní kultury při výjezdu na ostrov Sokotra, dále Ing. Karlu Rokytovi za věcné připomínky a praktické poznatky z afrických zemí a mé rodině za všestrannou podporu při studiu.
ABSTRAKT Tomáš Londa Zhodnocení přístupu zemí podrovníkové Afriky k lesnímu hospodářství V této bakalářské práci bylo zhodnoceno 13 států podrovníkové Afriky dle údajů z tabulek Global Forest Resource Assessment FAO. Byly vytipovány základní problémy tamějšího lesního hospodářství a nastíněny možnosti jejich řešení. Hlavní problematika byla orientována na: 1) Úbytek lesů 2) Vlastnictví lesů 3) Zaměstnance v africkém lesnictví Byla navržena řešení těchto problémů – jedná se o změnu přístupu k lesu, změnu legislativy, zatraktivnění lesnictví a zavedení kvalitní výuky.
Klíčová slova: lesnictví podrovníkové Afriky, GFRA, FAO, Angola, Zambie, Tanzanie, Mozambik, Namibie, Botswana, JAR, Swazijsko, Lesotho, Zimbabwe, Malawi, Rwanda, Burundi
ABSTRACT Evaluation of subequatorial African country approaches to forest management This bachelor paper evaluates 13 countries of the subequatorial Africa according to Global Forest Resource Assessment FAO tables. Elementary issues of local forest management are discused and possible solutions are suggested. The main topics are: 1) Loss of forests 2) Forest ownership 3) African forestry workers Suggestions include a change of approach to the forest and forestry, legislation changes, bringing more attraction to forestry and quality education implementation.
Keywords: forestry subequatorial Africa, GFRA, FAO, Angola, Zambie, Tanzanie, Mozambik, Namibie, Botswana, JAR, Swazijsko, Lesotho, Zimbabwe, Malawi, Rwanda, Burundi
OBSAH ÚVOD..................................................................................................................................10 I TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................11 1 HISTORIE ................................................................................................................12 1.1 ZOBRAZENÍ KOLONIÁLNÍHO ROZDĚLENÍ AFRIKY .............................................13 1.2 SOUČASNÉ POLITICKÉ ROZDĚLENÍ AFRIKY ......................................................14 2 EKONOMICKÁ SITUACE ....................................................................................15 3 ZÁKLADNÍ INFORMACE O STÁTECH ............................................................16 3.1 ZOBRAZENÍ PŘEHLEDOVÝCH SOUHRNNÝCH ÚDAJŮ VYBRANÝCH ZEMÍ ............23 4 PŘÍRODNÍ POMĚRY PODROVNÍKOVÉ AFRIKY..........................................24 4.1 EKOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY JEDNOTLIVÝCH STÁTŮ .................................24 4.1.1 Biomy vyskytující se v oblasti podrovníkové Afriky ......................24 4.1.2 Podrobný rozpis biomů v jednotlivých státech ................................25 4.2 BOTANICKO – DENDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ LESNICKY VÝZNAMNÉ FLÓRY PODROVNÍKOVÉ AFRIKY ..................................................................................29 4.2.1 Příklady vegetačních formací podrovníkové Afriky ........................31 II ANALYTICKÁ ČÁST .............................................................................................32 5 ANALÝZA TABULEK FAO GFRA......................................................................33 5.1 METODIKA.......................................................................................................33 5.2 ANALYTICKÝ KOMENTÁŘ K TABULKÁM GFRA...............................................33 5.3 TABULKY GFRA .............................................................................................34 5.3.1 Kritické shrnutí komentářů přehledových GFRA tabulek ...............60 6 ZÁVĚR ......................................................................................................................63 6.1 OPATŘENÍ I......................................................................................................63 6.2 OPATŘENÍ II. ...................................................................................................64 6.3 OPATŘENÍ III. ..................................................................................................64 RESUMÉ ............................................................................................................................65 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..............................................................................66 JENÍK J. (1995): Ekosystémy (Úvod do organizace zonálních a azonálních biomů). Universitas Carolina. ........................................66 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK .....................................................68
10
ÚVOD
Tato bakalářská práce je zaměřena na lesní hospodářství zemí podrovníkové Afriky. V teoretické části jsou uvedeny přírodní, klimatické a hospodářské poměry, analytická pak obsahuje tabulky GFRA, s údaji o jednotlivých státech. Cílem je provést analýzu těchto tabulkových podkladů, prověřit jejich věrohodnost a vyhodnotit závěry z toho vyplývající. Dále z tabulek vyvodit hlavní problémy lesnictví vybraných zemí a navrhnout příslušná opatření a možná řešení. Návrh řešení současné situace je nastíněn v závěru práce.
Bakalářská práce se blíže zajímá o následující státy: Angola, Zambie, Tanzanie, Mozambik, Namibie, Botswana, JAR, Swazijsko, Lesotho, Zimbabwe, Malawi, Rwanda, Burundi. Až na poslední dva se jedná o státy patřící do spolku SADCC.
10
I TEORETICKÁ ČÁST
11
1
HISTORIE
Moderní historie Afriky jak ji známe dnes se počítá až od 19. století, kdy evropské imperiální mocnosti obsadily Africký kontinent a vytvořily kolonie. Kolonialismus měl destabilizační efekt na množství etnických skupin, což se promítá i do dnešní africké politiky. Díky evropskému vlivu nejsou národní hranice výsledkem dohod (jako například na Arabském poloostrově). Evropské požadavky na stanovení hranic kolem jejich teritorií znamenaly rozdělení sousedících etnických skupin nebo násilné spojení tradičních nepřátel do jedné skupiny bez jakékoliv regulace násilí. Například řeka Kongo, i když vypadá jako přirozená hranice odděluje skupiny, které sdílí jazyk, kulturu a jiné znaky a přitom žijí na obou stranách řeky. Rozdělení území mezi státy jako např. Belgie a Francie izolovalo tyto skupiny od sebe. Lidé, kteří žili na Sahaře nebo v Subsaharské Africe obchodovali se vzdálenými regiony přes celý kontinent po mnoho století najednou překračovali „hranice“, které existovaly jen na evropských mapách.
Po získání nezávislosti byly státy často omezovány nestabilitou, korupcí, násilím a autoritativními režimy. Převážná většina afrických národů jsou republiky, které mají nějakou formu prezidentského systému vlády. Jen pár národů v Africe bylo schopno vytvořit skutečnou demokratickou vládu namísto série brutálních pučů, vojenských diktatur a občanských válek
Mnoho lidí užívalo svoje pozice také na to, aby rozdmýchali etnické konflikty, které vznikly během dob kolonialismu. V 70. a 80. letech minulého století byla vojenská síla v mnoha státech považována jako jediný způsob, jak efektivně udržovat vládu a pořádek mezi národy v Africe. Od 60. do 80. let proběhlo v Africe 70 pučů vražd představitelů nějakého státu.
12
1.1 Zobrazení koloniálního rozdělení Afriky
13
1.2 Současné politické rozdělení Afriky
14
2
EKONOMICKÁ SITUACE
Počátky ubohé ekonomické situace jsou spatřovány v kolonialismu (kolonie těžily cenné suroviny a veškerá výroba byla dimenzována jen na pokrytí vlastních potřeb) a byly dále podpořeny korupcí a despotismem. Zatímco země jako Čína nyní i Indie a Latinská Amerika zaznamenaly rychlý rozvoj, Afrika zůstává pozadu v otázkách zahraničního obchodu, investic a růstu kapitálu. Tato chudoba má mnoho následků jako jsou nízká životní úroveň, násilí a nestabilita – jedná se o faktory dále prohlubující chudobu Afriky. Významnou roli hraje i neuskutečnitelný rozvoj podnikání vlivem kmenového vlastnictví a kmenové soudržnosti (bohatší členové jsou „povinni“ zajišťovat svým majetkem chudé). Největší ekonomický úspěch zaznamenala Botswana a Jihoafrická republika, které se rozvinuly tak, že mají již vlastní kurz měny. To je částečně způsobeno množstvím jejich přírodního bohatství v surovinách - jsou to hlavní producenti zlata a diamantů - a částečně díky dobře zavedenému právnímu systému. Jihoafrická republika má také přístup ke kapitálu, trhům a technologiím.
Tato bakalářská práce zpracovává problematiku 13 států, z nichž 11 (kromě Rwandy a Burundi) je součástí organizace SADCC (Southern African Development Community). Jedná se o tyto země: Angola, Zambie, Tanzanie, Mozambik, Namibie, Botswana, JAR, Swazijsko, Lesotho, Zimbabwe, Malawi , Rwanda, Burundi
15
3
ZÁKLADNÍ INFORMACE O STÁTECH
(1) Angola Rozloha: 1 246 700 km2 Počet obyvatel: 12 127 071 (červenec 2006) Státní zřízení: pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem, de facto přechodná vláda Úřední jazyk: portugalština Náboženská příslušnost: římští katolíci 56%, protestanté 9%, ostatní křesťané 24%, tradiční víra 10% Měna: 1 nová kwanza (NKz) = 100 lwei Hrubý domácí produkt (HDP): 51 950 000 000 US dolarů (2006) HDP na osobu: 4 300 US dolarů (2006) Průměrný věk dožití obyvatel: 38,62 let (2006)
(2) Burundi Rozloha: 27 830 km2 Počet obyvatel: 8 090 068 (červenec 2006) Státní zřízení: pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem Úřední jazyk: francouzština, burundština Náboženská příslušnost: římští katolíci 65,5%, protestanté 14%, muslimové 1,5%, bez vyznání 18,5% Měna: 1 burundský frank (Fbu) = 100 centimů Hrubý domácí produkt (HDP): 5 744 000 000 US dolarů (2006) HDP na osobu: 700 US dolarů (2006) Průměrný věk dožití obyvatel: 50,81 let (2006)
16
(3) Jižní Afrika – JAR Rozloha: 1 219 912 km2 Počet obyvatel: 44 187 637 (červenec 2006) Státní zřízení: pluralitní federativní republika s vládou "národní jednoty" a s dvoukomorovým parlamentem Úřední jazyk: angličtina, afrikaans, zulu, khosa, tswana, severní a jižní sotho, venda, ndebele Náboženská příslušnost: nezávislé černošské církve 21%, afrikánští reformovaní 12%, římští katolíci 7,5%, metodisté 6%, anglikáni 4%, hinduisté 1,4%, muslimové 1,1%, ostatní 29,5% Měna: 1 rand (R) = 100 centů Hrubý domácí produkt (HDP): 576 400 000 000 US dolarů (2006) HDP na osobu: 13 000 US dolarů (2006) Průměrný věk dožití obyvatel: 42,73 let (2006) Struktura HDP: zemědělství, lesnictví a rybolov 4,5%, těžba 10,5%, průmysl 29,5%, stavebnictví 3%, služby 52,5%
(4) Lesotho Rozloha: 30 355 km2 Počet obyvatel: 2 022 331 (červenec 2006) Státní zřízení: monarchie s vojenskou vládou Náboženská příslušnost: římští katolíci 44%, protestanté 42%, ostatní křesťané 8%, tradiční africká víra 6% Měna: 1 loti (pl. maloti, M) = 100 lisente Hrubý domácí produkt (HDP): 5 195 000 000 US dolarů (2006) HDP na osobu: 2 600 US dolarů (2006) Průměrný věk dožití obyvatel: 34,40 let (2006)
17
(5) Malawi Rozloha: 118 480 km2 Počet obyvatel: 13 013 926 (červenec 2006) Státní zřízení: pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem Úřední jazyk: angličtina Náboženská příslušnost: protestanté 34%, římští katolíci 27%, ostatní křesťané 2%, tradiční africká víra 20%, muslimové 16% Měna: 1 malaiwská kwacha (MK) = 100 centů Hrubý domácí produkt (HDP): 8 038 000 000 US dolarů (2006) HDP na osobu: 600 US dolarů (2006) Průměrný věk dožití obyvatel: 41,70 let (2006)
(6) Mosambik Rozloha: 801 590 km2 Počet obyvatel: 19 686 505 (červenec 2006) Státní zřízení: republika s jednokomorovým parlamentem a přechodnou vládou Úřední jazyk: portugalština Náboženská příslušnost: tradiční africká víra 48%, římští katolíci 30%, muslimové 14%, protestanté 7,5% Měna: 1 metical (Mt) = 100 centavos Hrubý domácí produkt (HDP): 29 320 000 000 US dolarů (2006) HDP na osobu: 1 500 US dolarů (2006) Průměrný věk dožití obyvatel: 39,82 let (2006)
18
(7) Namibie Rozloha: 825 418 km2 Počet obyvatel: 2 044 147 (červenec 2006) Státní zřízení: pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem Úřední jazyk: afrikánština a angličtina Náboženská příslušnost: luteráni 52%, římští katolíci 20%, holandští reformovaní 6%, anglikáni 5%, ostatní 17% Měna: 1 rand = 100 centů Hrubý domácí produkt (HDP): 15 040 000 000 US dolarů (2006) HDP na osobu: 7 400 US dolarů (2006) Průměrný věk dožití obyvatel: 43,39 let (2006)
(8) Rwanda Rozloha: 26 338 km2 Počet obyvatel: 8 648 248 (červenec 2006) Státní zřízení: přechodná vláda Úřední jazyk: rwandština, francouzština Náboženská příslušnost: římští katolíci 65%, tradiční víra 17%, protestanté 9%, muslimové 9% Měna: 1 rwandský frank (RF) = 100 centimů Hrubý domácí produkt (HDP): 13 540 000 000 US dolarů (2006) HDP na osobu: 1 600 US dolarů (2006) Průměrný věk dožití obyvatel: 47,30 let (2006)
19
(9) Svazijsko Rozloha: 17 363 km2 Počet obyvatel: 1 136 334 (červenec 2006) Úřední jazyk: svazijština a angličtina Náboženská příslušnost: protestanté 38%, afričtí křesťané 29%, tradiční africká víra 21%, římští katolíci 11% Měna: 1 lilangeni (pl. emalangeni, E) = 100 centů Hrubý domácí produkt (HDP): 5 910 000 000 US dolarů (2006) HDP na osobu: 5 500 US dolarů (2006) Průměrný věk dožití obyvatel: 32,62 let (2006)
(10) Tanzanie Rozloha: 945 087 km2 Počet obyvatel: 37 445 392 (červenec 2006) Státní zřízení: přechod k systému více politických stran; republika prezidentského typu Úřední jazyk: svahilština, angličtina Náboženská příslušnost: křesťané 35%, muslimové 34%, tradiční a ostatní náboženství 31% Měna: 1 tanzanský šilink (T Sh) = 100 centů Hrubý domácí produkt (HDP): 29 250 000 000 US dolarů (2006) HDP na osobu: 800 US dolarů (2006) Průměrný věk dožití obyvatel: 45,64 let (2006)
20
(11) Zambie Rozloha: 752 614 km2 Počet obyvatel: 11 502 010 (červenec 2006) Státní zřízení: pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem Úřední jazyk: angličtina Náboženská příslušnost: protestanté 35%, římští katolíci 26%, afričtí křesťané 8%, ostatní křesťané 2%, tradiční africká víra 29% Měna: 1 zambijská kwacha (K) = 100 ngwee Hrubý domácí produkt (HDP): 11 510 000 000 US dolarů (2006) HDP na osobu: 1 000 US dolarů (2006) Průměrný věk dožití obyvatel: 40,03 let (2006)
(12) Zimbabwe Rozloha: 390 580 km2 Počet obyvatel: 12 236 805 (červenec 2006) Státní zřízení: pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem Úřední jazyk: angličtina Náboženská příslušnost: tradiční africká víra 41%, protestanté 17,5%, afričtí křesťané 14%, římští katolíci 11,5%, ostatní 16% Měna: 1 zimbabwský dolar (Z $) = 100 centů Hrubý domácí produkt (HDP): 25 050 000 000 US dolarů (2006) HDP na osobu: 2 000 US dolarů (2006) Průměrný věk dožití obyvatel: 39,29 let (2006)
21
(13) Botswana Rozloha: 600 370 km2 Počet obyvatel: 1 639 833 (červenec 2006) Státní zřízení: pluralitní republika prezidentského typu s jednokomorovým zákonodárným shromážděním Úřední jazyk: tswanština a angličtina Náboženská příslušnost: tradiční africká víra 50%, protestanté 29%, afričtí křesťané 12%, římští katolíci 9% Měna: 1 pula (P) = 100 thebe Hrubý domácí produkt (HDP): 18 720 000 000 US dolarů (2006) HDP na osobu: 11 400 US dolarů (2006) Průměrný věk dožití obyvatel: 33,74 let (2006)
22
3.1 Zobrazení přehledových souhrnných údajů vybraných zemí
(Seřazeno dle HDP na osobu)
Stát JAR Botswana Namibie Swazijsko Angola Lesotho Zimbabwe Rwanda Mosambik Zambie Tanzanie Burundi Malawi
Rozloha v km 2 Počet obyvatel HDP v US dolarech HDP na osobu v US dolarech (2006) 1219912 44187637 576400000000 13000 600370 1639833 18720000000 11400 825418 2044147 15040000000 7400 17363 1136334 5910000000 5500 1246700 12127071 51950000000 4300 30355 2022331 5195000000 2600 390580 12236805 25050000000 2000 26338 8648248 13540000000 1600 801590 19686505 29320000000 1500 752614 11502010 11510000000 1000 945087 37445392 29250000000 800 27830 8090068 5744000000 700 118480 13013926 8038000000 600
23
4
PŘÍRODNÍ POMĚRY PODROVNÍKOVÉ AFRIKY
Z geologického hlediska na severu převládají mladší usazené horniny, na jihu hercynské vrásnění (Hotentotské pohoří, Kapsko). Africký štít byl rozlámán tektonickou činností – viditelné na východě kontinentu. Propadliny jsou zalité vodou a tvoří tektonická jezera (Tanganika, Malawi). Podnebí Afriky je ovlivňováno tlakovými výšemi a pasáty, které vanou směrem k rovníku od obratníků a podnebí ovlivňují také antipasáty, které vanou od rovníku směrem k obratníkům. Jsou studené, těžké a suché a v těchto místech se vyskytuje nejvíc pouští. Je zde malý rozdíl v ročním chodu teplot, ale velké rozdíly v denním chodu – den/noc, během týdne. Průměrné roční teploty dosahují 15-25 stupňů Celsia. Můžeme nalézt klimatické kontrasty – místa téměř bez srážek či velmi vlhké oblasti.
4.1 Ekologické charakteristiky jednotlivých států Předmět základní diskuse tvoří zpráva FAO FRA z roku 2005 (Food and Agriculture Organization of The United Nations – Forest Resource Assessment), ve které jsou uvedeny údaje o lesích a lesním hospodářství téměř celého světa (kromě okrajových oblastí kde se nedá mluvit o lesnictví jako takovém – myšlena je např. Antarktida, některé Arktické ostrovy atd.). Následující výpis obsahuje ekoregiony a biomy vybraných zemí podrovníkové Afriky, u kterých jsou dostupná satelitní data. Snímajícím satelitem byl Landsat 7, vybavený skenerem ETM+. Biomy a ekoregiony budou uváděny v anglickém jazyce, z důvodu přesného znění a snadnější dohledatelnosti údajů, v pořadí 1. biom 2. ekoregion.
4.1.1
Biomy vyskytující se v oblasti podrovníkové Afriky
Mangrove (mangroves biome) Pouště a xerická křoviska (deserts & Xeric Shrublands biome) Tropické a subtropické travnaté savany a nízké savanové lesy (tropical & Subtropical Grasslands, Savannas & Shrublands biome ) Savany zaplavované vodou (flooded Grasslands & Savannas biome) Tropické až subtropické vlhké lesy (tropical & Subtropical Moist Broadleaf Forests biome) Horské trávníky a křoviska (montane Grasslands & Shrublands biome)
24
4.1.2
Podrobný rozpis biomů v jednotlivých státech
Angola:
Mangrove Ekoregion v anglickém originále: Central African mangroves ecoregion
Pouště a xerická křoviska Ekoregion v anglickém originále: Kaokoveld desert ecoregion
Tropický a subtropický biom luk, savan a keřů Ekoregion v anglickém originále: Angolan Miombo woodlands ecoregion
Tropické a subtropické travnaté savany a nízké savanové lesy Ekoregion v anglickém originále: Southern Congolian forest-savanna mosaic ecoregion
Botswana:
Pouště a xerická křoviska Ekoregion v anglickém originále: Kalahari xeric savanna ecoregion
25
Mozambik:
Tropické a subtropické travnaté savany a nízké savanové lesy Ekoregiony v anglickém originále: Zambezian and Mopane woodlands ecoregion Eastern Miombo woodlands ecoregion
Namibie:
Tropické a subtropické travnaté savany a nízké savanové lesy Ekoregion v anglickém originále: Kalahari Acacia-Baikiaea woodlands ecoregion
Pouště a xerická křoviska Ekoregion v anglickém originále: Kalahari xeric savanna ecoregion Savany zaplavované vodou Ekoregion v anglickém originále: Zambezian flooded grasslands ecoregion
Jižní Afrika (JAR)
Pouště a xerická křoviska Ekoregion v anglickém originále: Succulent Karoo ecoregion
Tropické až subtropické vlhké lesy Ekoregion v anglickém originále: Knysna-Amatole montane forests ecoregion
26
Horské trávníky a křoviska Ekoregion v anglickém originále: Highveld grasslands ecoregion
Tropické až subtropické vlhké lesy Ekoregion v anglickém originále: KwaZulu-Cape coastal forest mosaic ecoregion
Tanzanie:
Tropické a subtropické travnaté savany a nízké savanové lesy Ekoregion v anglickém originále: Southern Acacia-Commiphora bushlands and thickets ecoregion
Tropické a subtropické travnaté savany a nízké savanové lesy Ekoregion v anglickém originále: Central Zambezian Miombo woodlands ecoregion
Tropické a subtropické travnaté savany a nízké savanové lesy Ekoregion v anglickém originále: Southern Acacia-Commiphora bushlands and thickets ecoregion
Zambie:
Savany zaplavované vodou Ekoregion v anglickém originále: Zambezian flooded grasslands ecoregion
Tropické až subtropické vlhké lesy Ekoregion v anglickém originále: Zambezian Cryptosepalum dry forests ecoregion
27
Tropické a subtropické travnaté savany a nízké savanové lesy Ekoregion v anglickém originále: Zambezian and Mopane woodlands ecoregion
Zimbabwe:
Tropické a subtropické travnaté savany a nízké savanové lesy Ekoregion v anglickém originále: Kalahari Acacia-Baikiaea woodlands ecoregion
Tropické a subtropické travnaté savany a nízké savanové lesy Ekoregion v anglickém originále: Southern Miombo woodlands ecoregion
Údaje k ostatním státům nejsou dostupné, nicméně je důvod domnívat se, že biomy a ekoregiony budou obdobné jako u ostatních (tyto státy leží často "uvnitř" větších států. Například Lesotho v JAR)
Z výpisu je zřejmé, že převažuje tropický – subtropický semi-aridní biom. Z toho vyplývá botanicko-dendrologické členění.
28
4.2 Botanicko – dendrologické členění lesnicky významné flóry podrovníkové Afriky
Kapraďorosty – rod Alsophila Jednoduché formy,lesnicky nevýznamné
Semenné rostliny
Nahosemenné – relativně málo čeledíCycadaceae, Zamiaceae, Podocarpaceae, Pinaceae, Welwitshiaceae - autochtonní Cupressaceae - alochtonní Krytosemenné - Monocotyledonae a Dicotyledonae Jednoděložné - nevýznamné
Dvouděložné – asi 100 významných čeledí Nejvýznamnější a nejvíce zastoupené čeledi: Casuarinaceae, Ulmaceae, Moraceae, Rosaceae, Meliaceae, Euphorbiaceae, Anacardiaceae, Sapinaceae, Rhamnaceae, Combretaceae, Tiliaceae, Malvaceae, Bombaceae, Sterculiaceae, Violaceae, Myrtaceae, Sapotaceae, Ebenaceae, Oleaceae, Rubiaceae, Fabaceae,Moraceae,
Těchto 22 čeledí představuje asi 75% všech druhů (rody-příklady) Ebenaceae- rody Euclea a Diospyros, ale např.Dalbergia Melanoxylon patří Fabaceae
Fabaceae - rody nejvýznamnější
Acacia, Afzelia,Albizia, Brachystegia, Burkea, Cassia, Dalbergia, Milletia, Pterocarpus, Swartzia (etc)
29
do
Některé významné introdukované dřeviny:
Rod Pinus: caribea, elliottii, pinaster, radiata, patula, taeda,etc
Výhoda rodu Pinus je v rychlém růstu, poměrně kvalitním dřevě, při zalesnění a těžbě lze využít větší plochy.
Rod Eucalyptus – asi 700 druhů,variet a ras,jedna z dřevin v zorném poli výzkumů, mezi výhody patří mimořádná schopnost regenerace, k nevýhodám naopak jejich metabolismus – některé druhy rodu Eucalyptus totiž vysávájí z půdy obrovské množství vody (dokonce se vysazovaly do bažin, aby napomohly jejich vysoušení)
Rod Casuarina – celkem 96 druhů, s morfologickými charakteristikami od keřů (např. C.obesa či C. campestris) po vzrostlé stromy (C. equisetifolia nebo C. glauca) – Turnbull 1990
Výskyt: převážně mezi rovnoběžkami 22-sever a 22 jih – tedy tropy, nadmořské výšky 0-1400 m.n.m., srážky 700-2000 mm a PRT (prům. roční teplota) 16-26 C
C. equisetifolia: je vždyzelená listnatá dřevina ( „jehlice“ 10-20 cm), preferuje písčité neutrální až alkalické půdy, nenáročná na živiny a tolerantní k zasoleným půdám Dendrometrické parametry: ve věku 25-30 let dosahuje výšek až 35 metrů a výčetního průměru až l metr. Průměrné přírůsty: výškový 1-2 metry, objemový 6-18 m3 /ha/rok (Lamprecht 1990) Význam: - zpevnění pobřežních mořských dun - produkce dřeva (i stavební), papír a celuloza – určitá kvalita - výroba léků (Indie,Čína) - ochrana zemědělských i obytných ploch, větrolamy, komunikace, výroba dřevotřískových desek (arabské země) -
truhlářství a řezbářství (asijské země, Guatemala)
-
výsadby v intravilánu
-
výsadby v systémech agroforestry
30
4.2.1
Příklady vegetačních formací podrovníkové Afriky
Tropický deštný les Poloha: Pás mezi dvěma obratníky Teploty: PRT asi 20 Cesia, neklesá pod 18 C Srážky: 2000-6000mm/rok Prostorové uspořádání: 4-5 etáží (výškových úrovní) Druhové složení: velmi pestré, až stovky druhů/hektar, stálezelené listnaté dřeviny Charakteristika: komplexní prostorové využití, zahuštění (epifyty, liány) Dřeviny-dominanty: nelze charakterizovat produkce: v objemech dřeva paradoxně jen průměrná, značná část kvantitativně (velikost) i kvalitativně (cenné druhy) nevýznamná. V každém případě se jedná o nejvitálnější a nejproduktivnější lesní ekosystém s obrovskou druhovou rozmanitostí, cenná je nejen produkce biomasy, ale i tvorba kyslíku V podrovníkové Africe pouze malé zbytky: sever Angoly, Rwanda, Burundi, Zambie
Tropické suché lesy (savanové lesy, miombo, open forest (floresta aberta, lesy suchých oblastí, atd.) Poloha: tropy i subtropy (není vazba na klimaticko-vegetační pásmo) Teploty: PRT 12-20 C – kolísá Srážky: pod 1000 mm, nerovnoměrně Prostorové uspořádání: 1-3 etáže Druhové složení: méně pestré, charakterizováno dominantami Charakteristika: malé výšky, řídký zápoj, travnaté a keřovité plochy, nízké zásoby/hektar (celkem se jedná o 30% všech lesů na Zemi, tvoří však jen 10% zásob dřeva) Dřeviny-dominanty: rod Acacia, Adansonia digitata (baobab), Euphorbiaceae, atd. Produkce: nízká, kvalitativně diferencovaná V podrovníkové Africe velké plochy v 11 státech
31
II ANALYTICKÁ ČÁST
32
5
ANALÝZA TABULEK FAO GFRA
5.1 Metodika
Předmětem mé bakalářské práce byla analýza tabulkových údajů GFRA (Global Forrest Resource Assessment), jejich porovnávání, vyvození vztahů z nich vyplývajících a zhodnocení dat pro lesní hospodářství podrovníkové Afriky. Výstupem je zhodnocení současného stavu a návrh budoucích opatření.
5.2 Analytický komentář k tabulkám GFRA
Už od roku 1946 monitoruje společnost FAO v pěti až desetiletých intervalech lesy na zemi (v pětiletých intervalech až od roku 2000). Global forest assessment je založený na údajích, které jednotlivé státy poskytují organizaci FAO na základě dotazníku. FAO tyto údaje zkompletuje a vydá celkovou zprávu o stavu a vývoji lesů na světě. První výzkumy byly zaměřeny na zásoby dřeva, vznikly krátce po druhé světové válce z obavy nedostatku této suroviny. V současnosti je okruh zájmů FAO mnohem širší, zjišťují nejen zásoby, ale také vývoj a využívání světových lesů. V souvislosti s lesnictvím se FAO zabývá sedmi hlavními tématy. Jsou to: 1. Plochy lesů a jejich význam z hlediska produkce kyslíku a pohlcování oxidu uhličitého. 2. Zdravotní stav lesů 3. Biodiverzita lesních společenstev 4. Produkční funkce lesů 5. Ochranná funkce lesů 6. Socio-ekonomická funkce lesů 7. Zákony, vládní instituce a struktury vztažené k lesu. Následující tabulky pochází ze zprávy GFRA (Global Forrest Resource Assessment), publikované pod organizaci FAO. V komentáři k jednotlivým tabulkám je důraz kladen především na na státy podrovníkové Afriky a každá tabulka je doplněna vysvětlujícím diskuzním analytickým komentářem.
33
E xtent of fores t and other wooded land 2 0 0 5
5.3 Tabulky GFRA Tabulka 1
Land area
Country/area
Forest % of land area
1000 ha
Ot her land
Other wooded land
Total
with t ree cover
1000 ha
1000 ha
1000 ha
Inland water
Tot al area
1000 ha
1000 ha
Angola
59 104
47,4
-
65 566
-
0
124 670
Botswana
11 943
21
34 791
9 939
-
1 500
58 173
British Indian Ocean Territory
3
32,5
0
5
-
0
8
Comoros
5
2,9
-
180
-
n.s.
186
3 522
6,2
34 920
18 472
10 320
1 123
58 037
8
0,3
31
2 996
-
-
3 035
12 838
22,1
17 054
28 262
-
550
58 704
3 402
36,2
-
6 006
7
2 440
11 848 204
Keny a Lesotho Madagascar Malawi Mauritius
37
18,2
15
151
-
1
May otte
5
14,7
-
32
-
0
37
19 262
24,6
40 919
18 228
-
1 750
80 159
Mozambique Namibia
7 661
9,3
8 473
66 195
-
100
82 429
Réunion
84
33,6
55
111
18
1
251
Sey chelles
40
88,9
-
5
-
0
45
9 203
7,6
21 409
90 835
-
462
121 909
541
31,5
289
890
-
16
1 736
3 627
18,4
1 150
14 933
-
4 394
24 104
United Republic of Tanzania
35 257
39,9
4 756
48 346
-
6 150
94 509
Zambia
42 452
57,1
3 161
28 726
-
922
75 261
Zimbabwe Total Eastern and Southern Africa
17 540
45,3
-
21 145
-
390
39 075
226 534
27,8
167 023
421 024
10 345
19 799
834 380
South Af rica Swaziland Uganda
34
Tabulka udává údaje o plochách.
Veškerá změřená data pocházejí z družic a tedy by se daly vytknout nepřesnosti ploch způsobené velikostí a tvarem pixelů, případně rozlišením družic. Tyto odchylky však nejsou pro práci zásadní. Tabulka 1 udává velikosti ploch lesa (forest), nelesní půdy se stromy (other wooded land) a nelesní půdy (other land – tu rozděluje na dvě – celkovou a plochu pokrytou stromy). Dále velikosti vodních ploch a celkovou plochu. Za les se v dotyčných státech považuje území splňující tyto kriteria: velikost > 0,5ha šířka pásu lesa> 20m výška lesa > 5m pokryvnost alespoň 20% Toto jsou dosti mírná kriteria. Když vezmeme v úvahu pokryvnost 20% nebo výšku 5m.. - takový porost by u nás byl asi stěží uznatelný za les. Nelesní půda – proředěné plochy, které už nesplňují charakter lesa Ve všech následujících tabulkách můžeme kromě číselných hodnot pozorovat také symbol - což znamená že údaje nebyly zjištěny, nebo je hodnota nulová, dále 0 – tj. Nevyskytuje se a pak také „n.s.“ (not significant) – čili nevýznamné, nepodstatné. Již v této první tabulce můžeme pozorovat odlišný přístup různých států k inventarizaci. Zatímco Angola zahrnula všechno, kde se snad vyskytly nějaké stromy do lesa, Mozambik zvolil opačný přístup a drtivou většinu zahrnul do Nelesní půdy se stromy. Takovéto údaje vzbuzují pochybnosti – těžko tvrdit, že se v Angole nevyskytují žádné osamocené stromy nebo malé remízky (což je definice Other wooded land), nebo naopak, že Mozambik nemá téměř žádné lesy i při tak mírných krtiteriích. Obě výše uvedené země mají velmi podobné přírodní podmínky, takže je zjevné, že metodika zamýšlená GFRA není zcela dodržována.
35
Tabulka 2 Forest
Other wooded land
Area
A nnual change rat e
A rea
Country/area 1990
2000
2005
1990-2000
1000 ha
1000 ha
1000 ha
1000 ha/yr
2000-2005 %
1000 ha/yr
1990 %
2000
1000 ha
2005
1000 ha
1000 ha
Angola
60 976
59 728
59 104
-125
-0,2
-125
-0,2
-
-
-
Botswana
13 718
12 535
11 943
-118
-0,9
-118
-1
34 791
34 791
34 791
3
3
3
0
0
0
0
0
0
0
British Indian Ocean Territory Comoros Keny a Lesotho Madagascar Malawi Mauritius May otte
12
8
5
n.s.
-4
-1
-7,4
-
-
-
3 708
3 582
3 522
-13
-0,3
-12
-0,3
35 530
35 120
34 920
5
7
8
n.s.
3,4
n.s.
2,7
103
55
31
13 692
13 023
12 838
-67
-0,5
-37
-0,3
21 148
18 453
17 054
3 896
3 567
3 402
-33
-0,9
-33
-0,9
-
-
-
39
38
37
n.s.
-0,3
n.s.
-0,5
18
17
15
6
6
5
n.s.
-0,4
n.s.
-0,4
-
-
-
20 012
19 512
19 262
-50
-0,3
-50
-0,3
42 419
41 419
40 919
Namibia
8 762
8 033
7 661
-73
-0,9
-74
-0,9
9 023
8 656
8 473
Réunion
87
87
84
n.s.
-0,1
-1
-0,7
57
54
55
Sey chelles
40
40
40
0
0
0
0
-
-
-
9 203
9 203
9 203
0
0
0
0
21 409
21 409
21 409
Mozambique
South Af rica Swaziland Uganda
472
518
541
5
0,9
5
0,9
152
276
289
4 924
4 059
3 627
-86
-1,9
-86
-2,2
1 404
1 235
1 150
United Republic of Tanzania
41 441
37 318
35 257
-412
-1
-412
-1,1
22 374
10 629
4 756
Zambia
49 124
44 676
42 452
-445
-0,9
-445
-1
4 081
3 468
3 161
Zimbabwe
22 234
19 105
17 540
-313
-1,5
-313
-1,7
5 437
-
-
252 354
235 047
226 534
-1,73
-0,7
-1 702
-0,7
Total Eastern and Southern Africa
36
Tabulka 2 udává změny lesů po pětiletých obdobích. Napříkladu u Angoly nebudí důvěru konstantní odepisování 0,2% lesů. Těžko by ubýval les takto pravidelně, spíše se jedná o rozhodnutí úředníků, že každých 5 let budou odepisovat 125000 ha (což je sice poměrně velké číslo, ale máme důvod se obávat, že by mělo být ještě větší.). Stejně tak konstantní úbytek lesů u Malavi, Mozambiku, nebo Svazijska. Na druhou stranu Jižní Afrika vykazuje nulový úbytek lesa (můžeme spekulovat o snaze „ukázat“ Evropě že „u nás umíme trvale udržitelné hospodaření s lesem“, nicméně konzultace s experty znalými tamějších poměrů potvrdila, že takového hospodaření není prozatím JAR schopna). Jižní Afrika je rozlehlá země, proto je potvrzení přesnosti či nepřesnosti údajů téměř nemožné.
Kromě lesa je zde určena tzv. Other wooded land – jiná lesní půda se stromy. Tato kolonka byla nejspíše ne zcela pochopena úředníky na ministerstvu. Chyba je v tom, že údaje jsou sice poměrně přesně změřeny satelity, ale vlastní zařazení dělají jednotliví úředníci, po kterých se jejich výsledky nekontrolují. Můžeme si povšimnout schematického přístupu.
37
O wners hip of fores t and other wooded land 2 0 0 0
Tabulka 3
Forest Country/area
Other wooded land
Total
Public
Private
Other
Total
Public
Private
1000 ha
%
%
%
1000 ha
%
%
Other %
Angola
59 728
100
0
0
-
-
-
-
Botswana British Indian Ocean Territory
12 535
71,0
5,0
24,0
34 791
71,0
5,0
24,0 -
Comoros Keny a Lesotho
3
-
-
-
0
-
-
8
100
0
0
-
-
-
-
3 582
97,8
2,2
0
35 120
90,0
10,0
0
7
100
0
0
55
100
0
0
13 023
98,0
2,0
0
18 453
100
0
0
3 567
-
-
-
-
-
-
-
Mauritius
38
52,6
47,4
0
17
11,8
88,2
0
May otte
6
-
-
-
-
-
-
-
Madagascar Malawi
19 512
100
-
-
41 419
100
-
-
Namibia
8 033
-
-
-
8 656
-
-
-
Réunion
87
78,7
21,3
-
54
35,6
64,4
-
Sey chelles
40
77,5
22,5
-
-
-
-
-
9 203
66,0
34,0
-
21 409
84,3
15,7
-
Mozambique
South Af rica Swaziland
518
-
-
-
276
-
-
-
Uganda United Republic of Tanzania
4 059
29,8
70,2
-
1 235
20,8
79,2
-
37 318
99,8
0,2
-
10 629
100
-
-
Zambia
44 676
100
-
-
3 468
-
-
100
Zimbabwe
19 105
-
-
-
-
-
-
-
235 047
95,1
3,5
1,5
175 582
87,1
5,8
7,1
Total Eastern and Southern Africa
38
Tabulka vlastnictví lesů je rozdělena na státní, soukromé a jiné (těmi se rozumí vlastnictví kmenů, což využívá například Botswana. V tomto směru dochází ke střetům, protože ústavou států Afriky byly všechny lesy prohlášeny za státní, ale ve skutečnosti toto není dodržováno). Většina údajů v tabulkách je nereálných – není trvale udržitelné, aby stát vlastnil bez patřičných právních opatření většinu lesů v zemi. Velkou část lesů, které jsou formálně ve vlastnictví státu považují za své místní kmeny. Je tedy nevyhnutelné, že bude docházet ke střetům mezi vládou a vůdci kmenů, protože vlastnictví státu není obyvateli uznáváno a stát dohled nad lesy nevykonává. Po znárodnění lesů nebyla vytvořena žádná instituce pro dohled nad lesy a tamější lesníci, stejně jako politici přiznávají každému člověku právo aby si z lesa těžil tolik, kolik potřebuje. Toto množství "vlastní potřeby" není však nikde definováno. Tento princip je velice nebezpečný. Každý majetek potřebuje vlastníka, někoho kdo za něj zodpovídá a pečuje. Toto zde není ošetřeno ani legislativně, protože jestliže stát prohlásí že mu lesy patří a současně nepostihuje nikoho kdo si z něj bere kolik chce, nemůže taková filosofie logicky fungovat. Toto lze pokládat za jeden z největších problémů afrických lesů. Možná větší než nesystematické hospodaření, či úbytek ploch. Pokud nebudou provedeny patřičné legislativní opatření, nemůže se africké lesnictví nikam posunout a jakékoli snahy o zlepšení stavu lesů jsou zbytečné. Současná úprava zákona nedává možnost cokoli řešit. U Jihoafrické republiky je větší procento soukromého vlastnictví díky firmě SAPPI (South Africa Pulp and Paper Industry), která ročně produkuje 3,3 miliony tun celulózy a 6,8 milionů tun papíru. Tato společnost vytváří obrovské holiny, které ovšem důsledně zalesňuje. Nedá se však mluvit o lese jako takovém, ale spíše o plantážích. V Africe není půda rozdělena na katastry – neexistují jasně dané hranice, nelze tedy ani přesně vyčlenit co komu patří. Zimbabwe dokonce "neví" komu patří lesy v zemi.
39
Tabulka 4 D es ignated func tions of fores t – primary func tion 2 0 0 5 Forest Country/area
Total area
Production
1000 ha
%
Protection
Conservation
%
Social services Multiple purpose
%
%
%
None or unknown %
Angola
59 104
4,0
-
3,2
-
-
92,9
Botswana
11 943
-
-
-
-
-
-
British Indian Ocean Territory
3
-
-
-
-
-
-
Comoros
5
26,6
73,4
0
0
0
0
3 522
n.s.
100
-
-
-
-
8
92,5
-
-
-
-
7,5
12 838
26,3
1,4
39,4
-
32,9
-
3 402
-
-
-
-
-
-
Mauritius
37
29,7
43,2
21,6
8,1
-
-
May otte
5
-
-
-
-
-
-
19 262
17,5
-
2,3
-
80,2
-
7 661
-
-
35,9
-
16,5
47,5
Keny a Lesotho Madagascar Malawi
Mozambique Namibia Réunion
84
6,2
14,9
72,0
0,8
0
6,1
Sey chelles
40
2,5
15,0
5,0
20,0
15,0
42,5
South Af rica Swaziland Uganda
9 203
15,5
-
10,3
-
74,2
-
541
26,8
-
-
-
-
73,0
-
14,8
-
-
70,2
3 627
14,9
United Republic of Tanzania
35 257
71,0
-
6,0
-
22,9
-
Zambia
42 452
7,1
4,2
15,0
-
73,7
-
Zimbabwe
17 540
10,1
2,8
-
-
87,1
-
226 534
19,4
2,8
9,5
n.s.
39,0
29,1
Total Eastern and Southern Africa
40
Funkce lesa. Tabulka je rozdělena na lesy hospodářské, ochranné a lesy zvláštního určení – je zřejmá snaha o zavedení Evropského systému kategorizace lesů, kdy kategorie lesa určuje které jeho funkce by měly převažovat. V tabulce jsou matematické chyby – například u Angoly vychází po sečtení 100,1%, Svazijsko 99,8% a Mauritius, který ovšem nespadá do oblasti zájmů této práce, uvádí dokonce 102,6%. Můžeme vidět naprosto odlišný přístup zemí – Angola uvádí pouhé 4% lesů hospodářských, 3,2 lesů zvláštního určení (v tomto případě je to součet plochy porostů třinácti Angolských národních parků – dříve tzv. loveckých rezervací) a naprostá většina je zahrnuta do neznámých (bez kategorie). Takto to má celá řada států – uvádí, že vlastně neví k čemu lesy v jejich zemi slouží. Naopak Jižní Afrika tuto kolonku proškrtla a většinu lesů zapsala do sloupce Multiple purpose (víceúčelové využití). (Tato alternativa dle mého názoru neměla ani být poskytnuta, protože je značně zavádějící a zvyšuje nepřesnosti výzkumu). Často jednotlivé kolonky nebyly ani zcela pochopeny – například Keňa, která je velmi rozlehlá má 100% v ochranných lesích. Přitom s lesy zachází poměrně nevybíravě a nelze určitě mluvit o lesech ochranných.
41
Tabulka 5
Forest Country/area
Total area
Primary
1000 ha
1000 ha
Other wooded land
Modif ied natural
Semi-natural
1000 ha
1000 ha
Productive plantation
Protective plantation
1000 ha
1000 ha
Total area
Primary
1000 ha
1000 ha
Modif ied natural
Semi-natural
1000 ha
1000 ha
Productive plantation
Protective plantation
1000 ha
1000 ha
Angola
59 104
0
58 973
0
131
0
-
-
-
-
-
-
Botswana
11 943
-
-
-
-
-
34 791
-
-
-
-
-
British Indian Ocean Territory
3
-
-
-
-
-
0
-
-
-
-
Comoros
5
0
4
0
1
-
-
-
-
-
-
-
3 522
704
2 616
-
202
-
34 920
-
34 920
-
-
-
Keny a Lesotho
8
1
-
-
7
-
31
-
31
-
-
-
12 838
10 347
2 198
-
234
59
17 054
-
-
-
-
-
3 402
1 132
2 067
-
204
-
-
-
-
-
-
-
Mauritius
37
0
22
n.s.
11
4
15
0
15
n.s.
-
-
May otte
5
-
5
-
n.s.
-
-
-
-
-
-
-
19 262
-
19 224
-
38
-
40 919
-
40 919
-
-
-
Madagascar Malawi
Mozambique Namibia
7 661
-
7 661
-
-
-
8 473
-
8 473
-
-
-
Réunion
84
55
6
18
2
2
55
16
8
31
0
0
40
2
33
-
5
-
-
-
-
-
-
-
9 203
-
7 777
-
1 426
-
21 409
0
21 409
0
0
0
Sey chelles South Af rica Swaziland Uganda
541
-
395
31
114
-
289
-
289
-
-
-
3 627
-
3 591
-
36
-
1 150
-
1 150
-
-
-
United Republic of Tanzania
35 257
-
35 107
-
150
-
4 756
-
4 756
-
-
-
Zambia
42 452
-
42 377
-
75
-
3 161
-
3 161
-
-
-
Zimbabwe
17 540
-
17 385
-
154
-
-
-
-
-
-
-
Total Eastern and Southern Africa
226 534
167 023
42
V této tabulce charakteristik lesa jsou lesy rozděleny na Primary – nedotčený, Modified natural – mírné zásahy, Semi-natural – tady by měly být lesy, které jsou spravovány jako u nás – jsou po skácení opět zalesňovány. Dle mého názoru zde chybí kolonka tvrdé zásahy, nebo nepřiměřené těžby... Zde je zřejmě chyba v metodice, způsobená možností volby pouze ze tří možností –byli nuceni umístit většinu lesů do kolonky mírných zásahů. Další sloupce se zabývají plantážemi – lidmi vysázenými lesy. Výchova těchto lesů není nijak odborná a intenzivní. S výjimkou Jižní Afriky (kde se díky SAPPI plantáže obnovují) jsou naprostá většina plantáží lesy, založené v období před dekolonizací. Druhové složení je povětšinou borovice a eukalypt – lesy jsou přestárlé, měly by se už dávno obnovovat. Spoléhá se na přirozené zmlazení a až na výjimky se tento les neobnovuje. Neexistuje semenářství, školkařství ani podobné systémy. Obmýtí borovice v této oblasti je 20-30 let. Porosty jsou však 40ti leté, což si v našich podmínkách lze představit jako 150ti leté stromy. Lesy se blíží k fyzickému obmýtí. U eukalyptů je to ještě markantnější. Eukalypt má v podrovníkové Africe obmýtí přibližně 8-18 let, čili toto je dvojnásobně až trojnásobně překročeno. Tyto stromy mají výšku kolem 40 metrů a výčetní tloušťku 60 cm. Takové kmeny ovšem nejsou schopni tamější řemeslníci zpracovat. Nemají na to technické zázemí. (Lze si to dobře představit – vždyť i u nás je problém s většími sortimenty). Zde bych chtěl upozornit,že je dobře známo (a historií ověřeno), že žádná země nemůže se svými nativními lesy do budoucna vydržet. Stále stoupá potřeba dřeva jako základního materiálu, stoupá zalidněnost a i tak velký kontinent jako Afrika časem nebude moci uspokojit svou vlastní poptávku po dřevě. Pokud existují, je dobré tyto plantáže zachovat, ale pro produkci by měly být zřízeny další lesní porosty. Už kolonizátoři tento fakt pochopili – a ze soukromých investic zakládali nové lesy. Nejlepší poměr plantáží k rozloze (nepočítaje Jižní Afriku) má Malawi – 6%, což je výjimečné, ale stále nedostačující.
Budoucnost Afriky spočívá v převaze ploch těchto produktivních plantáží. Mohly by vzniknout na lesní pudě, která je nyní nevyužívána (vypálené či vykácené lesy, ležící ladem), nebo využívána k migračnímu zemědělství. Narozdíl od Evropy mohou být zachovány i nativní lesy – u nás už je to nemožné, ale na Africkém kontinentu stále existují místa kam se technika nedostane a pro člověka je příliš obtížné a složité obhospodařovat les.
43
Tabulka 6
A rea of primary f orest Country/area
1990
2000
1000 ha
% of t otal f orest area 2005
1000 ha
1990
1000 ha
2000
%
A nnual change rat e 2005
%
1990-2000
%
2000-2005
ha/yr
ha/yr
Angola
0
0
0
0
0
0
0
0
Botswana British Indian Ocean Territory
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Comoros
0
0
0
0
0
0
0
0
742
716
704
20,0
20,0
20,0
-2 520
-2 400
1
1
1
12,0
8,6
7,5
0
0
10 503
10 381
10 347
76,7
79,7
80,6
-12 200
-6 800
1 727
1 330
1 132
44,3
37,3
33,3
-39 700
-39 600
Mauritius
0
0
0
0
0
0
0
0
May otte
-
-
-
-
-
-
-
-
Mozambique
-
-
-
-
-
-
-
-
Keny a Lesotho Madagascar Malawi
Namibia
-
-
-
-
-
-
-
-
Réunion
55
55
55
63,0
63,0
65,0
-30
-20
2
2
2
5,0
5,0
5,0
0
0
Sey chelles South Af rica
-
-
-
-
-
-
-
-
Swaziland
-
-
-
-
-
-
-
-
Uganda United Republic of Tanzania
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Zambia
-
-
-
-
-
-
-
-
Zimbabwe
-
-
-
-
-
-
-
-
Total Eastern and Southern Africa
44
Tabulka ukazuje změny v rozloze. U Angoly se můžeme pozastavit nad tvrzením, že se tam lesy nezmenšují. Pokud se podíváme blíže na tabulku č. 3, zjistíme, že Angole ubývá každý rok cca 100 000 hektarů a 0,2% - navzdory tomu zde uvádí již něco jiného. Toto jednání není způsobeno neznalostí (důležití tři angolští úřednící v oblasti lesnictví jsou absolventi Mendelovy zemědělské a lesnické university). Další nesrovnalosti jsou u Malawi – pokud by jim ubývalo téměř 39700 ha lesa, za 15 let – tj. Doba kdy byly údaje zjišťovány (1990-2005), ubylo by jim 595500 ha lesa, což považuji za přemrštěné. Toto číslo není věrohodné, může být způsobeno buďto chybou v desetinné čárce, nebo nepochopením zadání (mohli si myslet, že hodnota má být uvedena za 10 nebo více let dohromady). Nejvěrohodnější je podle názoru odborníků údaj Madagaskaru. Na této tabulce se ukazuje celkově značná nevěrohodnost tabulek GFRA (lidé vyplňující dotazníky zadané organizací FAO nemají často dostatečnou kvalifikaci a motivaci k přesnému a důslednému vyplnění všech údajů).
45
Tabulka 7
C hange in extent of fores t plantations 1 9 9 0 - 2 0 0 5 A rea of f orest plant ations Country/area
Angola
% of total f orest area
A nnual change rate
1990
2000
2005
1990
2000
2005
1990-2000
2000-2005
1000 ha
1000 ha
1000 ha
%
%
%
ha/yr
ha/yr
140
134
131
0,2
0,2
0,2
-562
-564
Botswana British Indian Ocean Territory
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Comoros
2
2
1
16,7
25,0
26,6
0
-110
238
212
202
6,4
5,9
5,7
-2 600
-2 000 200
Keny a Lesotho
4
6
7
88,0
91,4
92,5
200
Madagascar
293
293
293
2,1
2,2
2,3
0
0
Malawi
132
180
204
3,4
5,0
6,0
4 800
4 800
Mauritius
16
15
15
41,0
39,5
40,5
-100
0
May otte
n.s.
n.s.
n.s.
4,8
5,0
5,1
0
0 0
Mozambique
38
38
38
0,2
0,2
0,2
0
Namibia
-
-
-
-
-
-
-
-
Réunion
5
5
5
6,0
6,0
6,0
0
-40
Sey chelles South Af rica Swaziland Uganda United Republic of Tanzania Zambia Zimbabwe
5
5
5
12,5
12,5
12,5
0
0
1 204
1 352
1 426
13,1
14,7
15,5
14 800
14 800
135
121
114
28,6
23,4
21,1
-1 400
-1 400
33
35
36
0,7
0,9
1,0
200
200
150
150
150
0,4
0,4
0,4
0
0
60
75
75
0,1
0,2
0,2
1 500
0
154
154
154
0,7
0,8
0,9
0
0
Total Eastern and Southern Africa
46
Tato tabulka ukazuje přírůstek nebo úbytek "plantáží" čili ploch vysázených člověkem. Největší přírust ploch plantáží vykazuje Jihoafrická republika, kde je to opět v důsledku působení firmy SAPPI, která s lesem hospodaří poněkud zemědělským způsobem (obrovské – až tisícihektarové holiny a opětovné osázení, hrubý přístup k lesu). Z tabulky si můžeme povšimnout, že až na výjimky tento druh lesa ubývá, tabulka je nejspíše věrohodná, ale protože jde o malá čísla, není to podstatné. V ČR se plocha lesních porostů pohybuje kolem 34% z celkové rozlohy, přičemž je drtivá většina tvořena lesy produkčními (zde tzv. plantážemi) Složení lesů v ČR odpovídá: 76% lesy hospodářské, 21% lesy zvláštního určení, 3% lesy ochranné. Při srovnání se státy v tabulce je to zarážející, protože při přihlédnutí k urbanizaci Afriky a přírodním podmínkám, měly by tamější lesy tvořit alespoň 80% z celkové rozlohy států. Pokud vezmeme v úvahu státy z tabulky které tento údaj vyplnily, tak k roku 2005 činila plocha umělých lesů průměrně 0,0111% z celkové plochy lesů. Údaj byl vypočten z tabulky 5 a tabulky 7.
47
Tabulka 8
G rowing s toc k in fores t and other wooded land 2 0 0 5 Forest
Ot her wooded land
Growing stock Country/area
A rea By area 1000 ha
Tot al
m³/ha
M m³
Tot al growing stock
of which is commercial
A rea
%
1000 ha
M m³
Angola
59 104
39
2 291
1,1
-
-
Botswana
11 943
16
197
-
34 791
573
British Indian Ocean Territory
3
-
-
-
0
-
Comoros
5
247
1
26,9
-
-
3 522
80
281
10,8
34 920
-
8
-
-
-
31
n.s.
12 838
171
2 201
28,3
17 054
-
3 402
110
373
-
-
-
37
82
3
68,0
15
n.s.
Keny a Lesotho Madagascar Malawi Mauritius May otte Mozambique Namibia
5
-
-
-
-
-
19 262
26
496
14,4
40919
745
7 661
24
184
-
8 473
44
Réunion
84
-
-
-
55
-
Sey chelles
40
75
3
12,0
-
-
9 203
69
635
38,1
21 409
428
541
35
19
-
289
3
3 627
43
156
15,0
1 150
8
United Republic of Tanzania
35 257
36
1 264
73,3
4 756
48
Zambia
42 452
31
1 307
7,1
3 161
44
Zimbabwe
17 540
34
600
3,8
-
-
226 534
44
South Af rica Swaziland Uganda
Total Eastern and Southern Africa
48
Tabulka ukazuje zásoby jednotlivých států – By area – tj. Zásoba na hektar, a poté M m³ ,zásoba v milionech metrů krychlových. Sloupec s názvem of which is commercial udává procento hroubí. V zásobě na hektar je na tom nejlépe z vybraných zemí Malawi. Ostatní čísla jsou také poměrně rozumně volena, není důvod pochybovat o jejich věrohodnosti. Naopak sloupec "procento hmoty hroubí" byl naprosto nepochopen. Angola udává že pouhé 1,1% je komerční dřevo. Mozambik uvádí 14,4, Tanzanie 73,3 – už z tohoto vidíme naprosté nepochopení této charakteristiky. Dle mého názoru má nejpřesnější číslo Jižní Afrika, která uvádí 38,1%, což by odpovídalo dřevu které je používáno na stavby atd. a zbytek se používá jako palivové dříví (jako ostatně v celé Africe).
49
Tabulka 9 A nnual c hange in growing s toc k 1 9 9 0 - 2 0 0 5 Growing st ock Count ry/area
Growing st ock per hect are
A nnual change rat e
A nnual change rat e
1990-2000
2000-2005
1990-2000
2000-2005
1000 m³/yr
1000 m³/yr
m³/ha/yr
m³/ha/yr
Angola
-4 870
-4 860
n.s.
n.s.
Botswana British Indian Ocean Territory
-1 936
-1 964
n.s.
n.s.
Comoros Keny a Lesotho Madagascar Malawi Mauritius May otte
-
-
-
-
-87
-153
1,54
-3,32
-1 346
-1 256
-0,09
-0,08
-
-
-
-
-11 400
-6 400
n.s.
n.s.
-3 600
-3 600
n.s.
0,01
-6
-18
0,06
-0,04
-
-
-
-
Mozambique
-1 270
-1 280
n.s.
n.s.
Namibia
-1 800
-1 800
-0,01
n.s.
Réunion
-
-
-
-
Sey chelles
0
0
0
0
South Af rica
0
0
0
0
Swaziland
-30
-40
-0,43
-0,40
Uganda United Republic of Tanzania
-3 730
-3 800
n.s.
-0,02
-14 700
-16 400
n.s.
-0,04
Zambia
-13 700
-13 880
n.s.
n.s.
Zimbabwe
-10 500
-10 600
0,01
0,01
Total Eastern and Southern Africa
50
Tabulka udává změny zásob v letech 1990-2005, přičemž čísla v tabulce jsou uváděny v tisících metrech krychlových na rok. V tabulce je opět několik chyb a nedostatků – Angola udává úbytek 4870 tis. A 4860 tis. m³/ha, ale už neudává přepočet na plochu – přičemž by tento vznikl jednoduchým dělením počtem hektarů. Pozastavit se ovšem musíme nad údaji JAR, která doplnila do všech kolonek nuly – tvrdí tedy, že se jim zásoby od roku 1990 do roku 2005 vůbec nezměnily, což z je lesnického hlediska nemožné a je to vysoce nevěrohodný údaj. Znamenalo by to, že vytěží přesně tolik, kolik přiroste, tedy by museli znát tento celkový přírůst, který dle mého názoru není Jižní Afrika schopna spočítat (uvážíme-li rozlehlost země a dostupné technologie). Tanzanie, Zambie a Zimbabwe uvedly poměrně velká čísla, ovšem opět dvě z těchto zemí uvádí pouze absolutní hodnoty a přepočet na plochu označili jako n.s. (not significant – nepodstatný), což není pravda – nejen že tyto údaje lze lehce spočítat, ale při těchto relativně velkých číslech jistě významné jsou.
51
Tabulka 10
Biomas s s toc k in fores t and other wooded land 2 0 0 5 Forest Country/area
Angola Botswana British Indian Ocean Territory Comoros Keny a Lesotho Madagascar Malawi Mauritius May otte
Other wooded land
A bove-ground biomass
Below-ground biomass
Dead wood
Total
Mt
Mt
Mt
Mt
A bove-ground biomass
Below-ground biomass
Mt
Dead wood
Mt
Total
Mt
Mt
7 605
2 053
1 076
10 734
-
-
-
-
228
55
-
-
665
159
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
n.s.
n.s.
2
-
-
-
536
133
74
743
-
-
-
-
-
-
-
-
n.s.
n.s.
n.s.
1
4 778
1 481
382
6 641
-
-
-
-
260
62
-
-
-
-
-
-
6
2
1
9
2
n.s.
n.s.
2
-
-
-
-
-
-
-
-
Mozambique
978
235
170
1 382
1 728
829
358
2 915
Namibia
364
98
65
527
231
62
41
335
Réunion
-
-
-
-
-
-
-
-
Sey chelles
6
1
-
-
-
-
-
-
1 302
346
231
1 878
1 242
596
257
2 095
South Af rica Swaziland
38
9
-
-
7
2
-
-
218
59
39
315
12
6
2
19
United Republic of Tanzania
3 636
873
631
5 140
248
119
51
418
Zambia
1 821
492
324
2 636
61
16
11
88
843
226
150
1 219
-
-
-
-
Uganda
Zimbabwe Total Eastern and Southern Africa
52
Tabulka 10 udává Above-ground biomass (nadzemní biomasa), Below-ground biomass (podzemní biomasa – kořenové systémy, pařezy atd.), Dead wood – mrtvé dřevo, a Total – celkový úhrn. Vše je vyjádřeno v milionech tun. Mohli bychom opět diskutovat nad věrohodností některých údajů, kde Malawi například udává 260 milionů tun nadzemní biomasy a 373 tun dřeva (v tabulce zásob). Pokud bychom počítali průměrnou hmotnost dřevin v Malawi a stanovili 0,7 tuny připadající na 1 m³, vyšlo by 261,1 milionů tun biomasy jen ze dřeva – a kde je tedy potom nedřevní biomasa? Navíc lze pochybovat o relevantnosti údajů – mají tamější experti dostatek vybavení a dostatečnou kvalifikaci na změření nadzemní či podzemní biomasy? Měří ji skutečně? Dle mého názoru jsou čísla pouze hrubě odhadnuta.
53
Tabulka 11
D is turbanc es affec ting fores t and other wooded land 2 0 0 0 Forest Country/area
Other wooded land
A rea annually af f ected by
Total area 1000 ha
A rea annually af f ected by
Total area
Fire
Insects
Diseases
Other
1000 ha
1000 ha
1000 ha
1000 ha
1000 ha
Fire
Insects
Diseases
Other
1000 ha
1000 ha
1000 ha
1000 ha
Angola
59 728
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Botswana British Indian Ocean Territory
12 535
-
-
-
-
34 791
-
-
-
-
Comoros Keny a Lesotho Madagascar Malawi Mauritius May otte Mozambique
3
-
-
-
-
0
-
-
-
-
8
0
0
0
0
-
-
-
-
-
3 582
3
-
-
-
35 120
-
-
-
-
7
-
-
-
-
55
-
-
-
-
13 023
33
-
-
-
18 453
839
-
-
-
3 567
-
-
-
-
-
-
-
-
-
38
n.s.
-
-
n.s.
17
-
-
-
-
6
-
-
-
-
-
-
-
-
-
19 512
-
-
-
-
41 419
-
-
-
-
Namibia
8 033
438
-
-
4
8 656
-
-
-
-
Réunion
87
n.s.
-
-
-
54
-
-
-
-
Sey chelles South Af rica Swaziland
40
n.s.
n.s.
n.s.
-
-
-
-
-
9 203
-
-
-
-
21 409
-
-
-
-
518
-
-
-
-
276
-
-
-
-
-
-
-
1 235
-
-
-
-
Uganda United Republic of Tanzania
4 059
-
37 318
9
-
-
-
10 629
-
-
-
Zambia
44 676
-
-
-
-
3 468
-
-
-
-
Zimbabwe
19 105
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Total Eastern and Southern Africa
235 047
54
Tabulka 11: škody ovlivňující les a ostatní lesní pozemky. Vzhledem k častým savanovým požárům je zarážející, že jednotlivé státy neudávají ani poškození ohněm. Tabulka svědčí o tom, že nemají škody vůbec podchyceny, nemají dostatečné kontrolní metody a nebo je důvodem strach přiznat skutečné údaje. Na tak velké ploše bez dostatečné ochrany není možné aby nebyly zaznamenány žádné škody hmyzem, či chorobami stromů. Toto bude podrobněji rozepsáno v diskusi k tabulkám. Zde nelze zdůvodňovat chybějící údaje nedostatečným technickým vybavením, ale jedná se o hrubé zanedbání monitoringu stavu lesů.
55
Tabulka 12 Removals of wood produc ts 1 9 9 0 -2 0 0 5 1990 Country/area
Angola Botswana British Indian Ocean Territory Comoros Keny a
2000
2005
Tot al
Tot al
Tot al
Industrial roundwood
1000 m³ o.b.
1000 m³ o.b.
1000 m³ o.b.
1000 m³ o.b.
Wood f uel 1000 m³ o.b.
% of growing stock
3 668
4 905
5 196
1 283
3 913
0,2
792
851
881
132
749
0,4
-
-
-
-
-
-
168
193
206
9
197
15,3 9,5
21 385
24 900
26 658
2 402
24 256
Lesotho
1 771
2 227
2 455
-
2 455
-
Madagascar
7 246
9 973
7 031
598
6 433
0,3
Malawi
6 348
6 297
6 272
655
5 617
1,7
Mauritius
27
18
14
8
6
0,5
May otte
-
-
-
-
-
-
Mozambique
18 174
20 744
22 029
1 732
20 297
4,4
Namibia
-
-
-
-
-
-
Réunion
-
-
8
6
2
-
10
12
13
10
3
0,4
15 521
17 000
17 741
17 491
250
2,8
1 814
1 024
1 024
380
644
5,3
Uganda
35 909
42 936
46 449
4 408
42 041
29,8
United Republic of Tanzania
Sey chelles South Af rica Swaziland
23 846
26 637
28 033
2 833
25 200
2,2
Zambia
8 073
9 259
9 851
1 053
8 798
0,8
Zimbabwe
8 552
10 519
11 566
1 185
10 381
1,9
Total Eastern and Southern Africa
56
Removals of woods – tabulka udávající vytěženou dřevní hmotu. Je rozdělena na Industriální – čili průmyslové využití a využití na palivo. Je správné že palivo převažuje, protože v rozvojových zemích může činit až 90% z celkové výše těžeb. Jižní Afrika je výjimkou – tento údaj je nevěrohodný, když uvážíme že miliony obyvatel každý den vaří na dřevě a využívají jej k vytápění. Jejich údaj vznikl pravděpodobně pouze z údajů SAPPI – tato hodnota odpovídá dříví které se prodá na palivo – dle mého nejsou však započteny odběry z lesa pro obživu a vlastní potřebu lidí. Ostatní čísla jsou naprosto nepodchycená – se stávajícím přístupem státu k lesům je to de facto nemožné evidovat – protože každý má právo odnést si z lesa tolik, kolik činí jeho vlastní potřeba (která je u každého jiná). Dřevo v Africe představuje pro spoustu lidí zdroj obživy. Téměř každý obyvatel v menších městech či vesnicích vyráží několikrát týdně do lesa, kde skácí strom dle jeho možností, tento doma otesá, či jinak obrobí a snaží se jej prodat na trhu. Za reálný považuji poměr průmyslového využití a využití na palivo, ale samotná čísla jsou dle mého názoru vysoce podhodnocena (domnívám se, že není započtena např. výroba dřevěného uhlí, která tvoří značnou část spotřeby dřeva). Za naprosto nevěrohodný údaj považuju údaje v Angole kde je poměr průmyslového k palivovému dříví cca 1:3 – tedy nesmyslný údaj.
57
Tabulka 13
1990 Country/area
Angola Botswana British Indian Ocean Territory Comoros Kenya Lesotho Madagascar Malawi Mauritius Mayotte Mozambique Namibia Réunion Seychelles South Africa Swaziland Uganda United Republic of Tanzania Zambia Zimbabwe
Total
Total
1000 personyears
1000 personyears
2000 Provision of Production services
Unspecified
1000 1000 1000 person-years person-years person-years
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
14
17
17
-
-
2
2
2
-
-
n.s.
n.s.
n.s.
-
-
-
47
47
-
-
1
1
1
-
-
3
3
2
1
-
-
-
-
-
8
12
12
-
-
-
-
-
-
-
-
1
n.s.
1
-
-
-
-
-
-
-
321
66
255
-
-
-
-
-
-
1
2
2
-
-
4
4
4
-
-
-
-
-
-
-
14
16
16
-
-
58
Tabulka udává počet zaměstnanců v oblasti lesnictví v tisících. Pro srovnání může sloužit ČR. Přibližná rozloha České republiky je 79000 km², počet zaměstnanců v lesnictví je v současnosti cca 31 000 lidí. Na jeden kilometr čtvereční tedy připadá přes 0,39 zaměstnance pracujícího v lesnictví. V Angole to bylo v roce 1990 0,0008 zaměstnance/ km², v roce 2000 údaj neuvádí. V ostatních zemích které poskytly tuto informaci můžeme jmenovat v roce 2000: Malawi 0,0084 zaměstnance/ km², Mozambik 0,0099, Tanzanie 0,004, Zimbabwe 0,035. Jihoafrická republika dosahovala (díky firmě SAPPI, která zaměstnává desetitisíce lidí) dokonce číslo 0,26 zaměstnance/ km².
59
5.3.1
Kritické shrnutí komentářů přehledových GFRA tabulek
Tabulka 1: Údaje o plochách Nedodržování metodiky FRA – některé státy zahrnují všechny stromy do kategorie les (včetně osamocených), jiné do „nelesní půdy“ (i lesy a remízky)
Tabulka 2: Změny lesů Můžeme vidět schematický přístup některých států k úbytkům lesa, celkově je tabulka s velkou pravděpodobností podhodnocená, ale i přesto ukazuje nezvratný sestupný trend.
Tabulka 3: Vlastnictví lesů Základním problémem je zde vlastnictví soukromé versus státní a zásahy z něj vyplývající. Po skončení období kolonialismu byly lesy převzaty státem, který nestanovil patřičné zákony týkající se vlastnictví lesa a péče o les.
Tabulka 4: Funkce lesa. Nepochopená tabulka, většina států nevěděla kam jejich lesy zařadit. Snaha o zavedení evropského systému kategorizace lesů. Respondenti GFRA nejspíše nepochopili například funkci ochranného lesa (zda něco chrání, nebo má být chráněn)
Tabulka 5: Charakteristika lesa dle úrovně zásahů Zásadním problémem je zde vysazování plantáží. Provádí se prakticky pouze v JAR a to hlavně díky firmě SAPPI. Bohužel nepokračuje myšlenka kolonialistů, kteří sázeli poblíž vesnic rychlerostoucí dřeviny, které měly sloužit ke stavbám, aby se zachovalo cennější dřevo.
60
Tabulka 6: Změny v rozloze lesů Tabulka obsahuje chyby, státy často tvrdí že jim lesy neubývají, nebo ubývají minimálně. Zřejmý je schematický postup – stereotypní malý úbytek, který nelze takto opakovaně považovat za reálný.
Tabulka 7: Změny v rozloze plantáží Problémem je trvalý úbytek plantáží, založených již v době kolonialismu a ponechaných bez obnovy. Nevykácené stromy z původních plantážích jsou pro těžbu nezajímavé – jedná se o sortimenty s velkou výčetní tloušťkou, které tamější pily nedokáží zpracovat a nebo přestárlé stromy, nevhodné pro stavební a užitkové účely. Lze konstatovat, že všechny stromy z původních plantáží dosáhly fyzického obmýtí.
Tabulka 8: Zásoby dřeva a jeho využití Čísla většinou potvrzují fakt, že v Africe je drtivá část dřevní hmoty spotřebovaná na palivo. Východiskem by bylo využívat více rychlerostoucích dřevin, viz. původní myšlenka kolonialistů (tab. 5)
Tabulka 9: Změny zásob Jižní Afrika tvrdí, že se jí zásoby nezměnily, což je nemožné, jinak pouze drobné nedostatky. Tyto údaje jsou navíc často pouze odhadovány, absence alespoň základní evidence zásob.
Tabulka 10: Biomasa V podstatě v pořádku, zavádějící údaje vznikaly nejspíše nedostatečnou technologickou výbavou
61
Tabulka 11: Škody v lesích I přes časté požáry savan neuvádí státy téměř žádné poškození ohněm, jde o nechuť zveřejňovat tyto škody – zajisté existují satelitní snímky monitorující požáry takového rozsahu jak je v Africe obvyklé. Díky vysoké biodiverzitě nehrozí kalamitní přemnožení biotických škůdců (jako například Ips typographus na Šumavě), i přes to však nejsou škody hmyzem zcela zanedbatelné.
Tabulka 12: Vytěžená dřevní hmota Rozdělena na palivo a průmyslové využití. Údaje Jižní Afriky přehnané – i přes těžby společnosti SAPPI, tvoří stále palivo největší procento vytěženého dříví. Problémem je obrovské množství neregistrovaných těžeb pro vlastní potřebu.
Tabulka 13: Zaměstnanci v lesnictví Počty zaměstnanců jsou velmi nízké, ať už ve srovnání s ostatními státy, nebo jen přepočtem na rozlohu. Čísla navíc zahrnují povětšinou pracovníky na úřadech a jejich pomocný personál, či přímo těžební pracovníky bez lesnického vzdělání. Chybí „střední vrstva“ – obdoba našich THP pracovníků.
62
6
ZÁVĚR
Na základě kritické analýzy vybraných 13 tabulek GFRA jsem akcentoval tři hlavní problémy lesnictví podrovníkové Afriky následovně.
1. Úbytek lesů jako takových (přirozené lesy, plantáže) 2. Vlastnictví lesů (legislativa v lesnictví, tradiční kmenová společenstva – stát – soukromí vlastníci) 3. Zaměstnanci v lesnictví
Na základě těchto vybraných problémů jsem navrhl tři východiska řešení těchto problémů. Nicméně se jedná o velmi komplexní problematiku, s nutností vycházet z přesné znalosti podmínek jednotlivých států, v nichž by se navrhovaná východiska aplikovala. Proto jsou mé návrhy spíše obecné a v teoretické rovině řešící elementární problémy společné všem vybraným státům.
6.1 Opatření I. Úbytek lesů v podrovníkové Africe a celkově zemích třetího světa úzce souvisí s mentalitou obyvatel. Vzhledem k vývojové zaostalosti a poté vpádu technologicky rozvinutějších kultur si lidé nedovedli utvořit základní zásady v přístupu k lesu. Zjednodušeně byli zvyklí, že les je nevyčerpatelný zdroj dřeva (a dalších užitků) z nějž je možné pro svou potřebu kdykoli využít jakékoli množství a zatím nedokáží prakticky aplikovat hlavní lesnickou zásadu vyspělých zemí, ctící princip trvalosti a nepřetržitosti produkce v hospodářského modelu zohledňujícího rovnoměrnost věkových tříd. K tomu v zemích tropického a subtropického pásu přispívá i fakt, že chování lidí k přírodě je dáno už od pravěku – v tropických krajích není třeba dělat si zásoby „na zimní období“, rostliny dávají úrodu několikrát do roka, takže není důvod nežít „ze dne na den“. Prioritou se v těžkých podmínkách stává právě přežití v krátkodobém časovém horizontu a obdobný přístup aplikují i v přístupu k lesu – uznávají jej jako krátkodobou spotřební surovinu, o niž není třeba pečovat.
63
Tento socio-ekonomicko-kulturní problém se snaží vyřešit již řadu let množství lidí angažovaných ve sféře v rozvojové spolupráce mezi severem a jihem. Problém zřejmě tkví v příliš rychlém vstupu technického pokroku do těchto zemí, který není vratný a je nutno se zabývat důsledky. Jako řešení vidím osvětu a pozvolné, nenásilné zavádění praktik jako je obnovy lesa či ekonomicky motivující napodobování hospodaření blízké přírodě. Důraz bych kladl na edukační programy, nikoli na masové projekty zakládání porostů cizinci, které jsou po jejich odchodu poměrně rychle zanedbávány a ponechány svému osudu.Afrika se nachází v obdobném stadiu jako byla Evropa v 18. století. A byly to například dekrety Marie Terezie a Josefa II. které posunuly lesnictví v našich zemích správným směrem.
6.2 Opatření II. Vlastnictví lesů je ožehavý problém, který vznikl odchodem kolonialistů a osamostatněním států. Tyto narychlo vzniklé státy dostaly najednou do rukou obrovskou moc (a s ní také zodpovědnost) nad lesy, s níž si většinou nevěděly rady. Vznikají tedy třecí plochy mezi státem a domorodými kmeny. Tyto střety ale nejsou nikterak velké a nejsou řešeny, protože průměrný africký stát je v oblasti lesnictví k svým občanům velmi benevolentní – dovoluje využívání lesů pro vlastní potřebu, která není nikde definována. Tento krok přímo vybízí k drancování lesů, protože i kdyby stát stanovoval sankce za překročení jistých hranic, nemá dostatek prostředků k provádění kontroly a ochrany lesů ve smyslu neoprávněného přístupu a nezákonných činností. Řešením bude podpora vzniku citlivých zákonů zaměřených na vlastnictví a vztah k lesům. Dalším krokem je poměrné rozdělení mezi stát a jednotlivé kmeny a stanovení sankcí za poškozování lesa. Vzhledem k absenci katastrálního systému je vhodným postupem rozdělení lesů alespoň prozatímně dle přírodních a lidem dobře známých hranic a pozvolné zavádění systému pozemkové evidence.
6.3 Opatření III. Na oba předchozí problémy navazuje otázka prostředků – jak materiálních a finančních, tak lidských sil. Stav zaměstnanosti v lesnictví je velmi nízký viz. Tab. 13. Není to proto, že by snad lidé v lesnictví nechtěli pracovat, ale díky přirozené mentalitě příliš nestojí o „špinavou“ práci v terénu. Snem mladého Afričana, jenž vystudoval lesnickou školu, je sedět na státní správě ve velkém městě – čili zkráceně býti významným státním úředníkem. Nicméně jakákoli opatření – ať už se jedná o dodržování zákonných předpisů, či ochranných ustanovení není možné provést bez lidských zdrojů. Pokud má být cílem dosáhnout zvýšeného počtu zodpovědných a kvalifikovaných odborných pracovníků (nejen) v lesnictví , je třeba začít právě u výchovy – čili podporovat školství. Cesta k pozitivním změnám ve vztahu k lesům zřejmě vede přes detailní pochopení vztahu člověk – příroda.
64
RESUMÉ The objective of my thesis was to evaluate and describe the situation in the forestry of under equatorial Africa as well as to name the biggest current problems in this branch and suggest their solution. The study was based on data from the research of the organization FAO. analysing thirteen tables I determined the following essential problems:
After
The decrease in number of forests ( native forests, plantations) The ownership of forests ( legislation in forestry, tribes – state - private owners) Employees in forestry
Measures have been suggested on the basis of information about individual states. The first problem arises from the mentality of local people. The aim of the solution is to understand the forest as a working ecosystem, necessity of its renewal and the care for it. Moreover, it is important to support planting of fast growing woods as well as to understand the terms such as protection forest or production forest.
The second measure suggests some changes in legislation of individual countries – devolution of forest ownership from state to private owners or a tribe. Futhermore, I propose to pass a law setting the punishments for plundering of forests and for illegal logging.
The third problem is a complete lack of qualified employees in the field of forestry. The solution to a problem is thorough educational activities, enlightenment and motivating of citizens to a positive approach to a forest. It is crucial to introduce the missing middle class employees – similar to our technical and economic workers.
65
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ACOCKS J.P.H. (1988): Veld Types of South Africa. Mem. Bot. Surv. S. Afr. No. 57. ADAMS J.S., MCSHANE T.O. (1996): The myths of wild Africa. University of California Press. BEARD P. (2006): The End of the Game: The Last Word from Paradise. Taschen. BRECKLE S.W. (2002) Walter's Vegetation of the Earth; The Ecological Systems of the Geo-Biosphere. Eugen Ulmer GmbH & Co., Stuttgart, 527 p. 300 BRUENIG E.F. (1996): Conservation and management of tropical rainforests: an integrated approach to sustainibility. Wallingford : CAB International, 339p. EVANS J. & TURNBULL J. (2004) : Plantation Forestry in the tropics. Oxford University Press. Third edition GOODLAND R. (1990): Race to save the tropics (ecology & economics for a sustainable future), Island press, Wasshington, D.c., str.135 –170 HUNTLEY B.J. & WALKER B.H. (1982): Ecology of tropical savannas. Springer Verlag, Berlin, 660 pp. HUTCHINSON J., DALZIEL J.M. & KEAY R.W. (1954–1972): Flora of West Tropical Africa, 2nd edition. Crown Agents, London. JENÍK J. (1973): Tropický deštný les. Živa, Praha, 21: 2–5, 42–45, 82–85, 122–126, 202–206. JENÍK J. (1975): Život tropických savan II. Živa, 23, č. 2, Academia, Praha. JENÍK J. (1995): Ekosystémy (Úvod do organizace zonálních a azonálních biomů). Universitas Carolina. OLDEMAN R.A.A. (1990): Forests: Elements of Silvology. – Berlin/Heidelberg, Springer-Verlag. PALMER A.R., PEEL M., KERLEY G. (2006): Arid and semiarid rangeland production systems of Southern Africa: Wildlife. Sécheresse ; 17 (1–2) : 362–70 WHITE F. (1976): The vegetation map of Africa: the history of a completed project. Boisssierra, 24: 659–666. WHITE F. (1983): The vegetation of Africa, a descriptive memoir to accompany the UNESCO/AETFAT/UNSO Vegetation Map of Africa (3 Plates, Northwestern Africa, Northeastern Africa, and Southern Africa, 1:5,000,000). –UNESCO, Paris.
66
Zdroje z internetu:
http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_v%C3%BDchodn%C3%AD_ Afrika http://cs.wikipedia.org/wiki/Afrika http://www.forestresources.org/ http://www.fao.org/ http://foris.fao.org/static/data/fra2010/KeyFindings-en.pdf http://globalmonitoring.sdstate.edu/projects/fao/lanindex.html
67
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK FAO
Food and Agriculture Organization
GFRA
Global Forest Ressources Assessment
FRA
Forest Ressources Assessment
SAPPI South Africa Pulp and Paper Industry SADC
Southern African Development Coordination
68
