MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA Provozně ekonomická fakulta
Predikce vývoje drobné držby vybraného území na Kyjovsku
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Vedoucí práce: Mgr. Jitka Machalová, Ph.D.
Bc. Roman Havlín
BRNO 2008
Poděkování Je mou povinností zde poděkovat zejména vedoucímu mé diplomové práce, paní Mgr. Jitce Machalové za její obětavý přístup, volný čas, věcné připomínky a dobré rady, které mi pomohly při tvorbě této práce. Dále bych chtěl poděkovat odboru územního plánování v Kyjově za poskytnutí podkladových materiálů a starostovi Hýsel, panu Tiboru Skalkovi za odborný dozor při dotazníkovém šetření.
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracoval samostatně na základě uvedené literatury a pod vedením svého vedoucího diplomové práce
V Brně dne 15. května 2008
………………………………… Podpis
3
Abstract Havlín,R. Prediction of development of small-sized land holding in a particular part of Kyjov area . Diploma thesis, Brno, 2008
The thesis is focused on analysis and future development prediction of small-sized land holding in Kyjov area. The thesis concerns the development of small wineries using Geographic information technologies, in particular the Arcview by ESRI company and Hi-TEC technology used for morphing geography data enabling modeling the development of landscape of some particular area. The result is a dynamic web projection which forms an image of the transformation of the area since the fifties of the last century till today, map shots from the fifties and nineties and up-to date aerial photographs. To complement the analysis an instrument of marketing survey was used. The data collected in the village of Hýsly (a small village near Kyjov) were processed via the UNISAT application. The aim of this thesis was the support/negation of the hypothesis of decline of small-size land holding. It can also be used as a reaction to a petition initiated by small wineries.
Abstrakt Havlín, R. Predikce vývoje drobné držby vybraného území na Kyjovsku. Diplomová práce. Brno, 2008 Diplomová práce je zaměřena na analýzu a predikci malé držby na území Kyjovska. Práce se zabývá vývojem malovinařů a využívá Geografických informačních technologií, zejména komerčního produktu Arcview od společnosti ESRI a HI-TECH technologie určené pro morfing (transformaci) mapových podkladů, umožňující namodelovat vývoj krajiny dané oblasti. Výsledkem práce je dynamická webová projekce, která utváří představu o přeměně území od 50. let až po současnost, mapové snímky 50. a 90. let a současný letecký snímek. K celkové analýze vývoje byl využit nástroj marketingového výzkumu, kterým je dotazník, na jehož zpracování byla použita statistická aplikace UNISTAT. Dotazování proběhlo v malé obci Hýsly, nedaleko města Kyjov. Cílem této práce bylo zejména potvrzení či vyvrácení hypotéz o ubývání malé držby a reakce na petici, která byla iniciována samotnými malovinaři.
4
1 ÚVOD..................................................................................................................................... 7 2 VYMEZUJÍCÍ ROZDĚLENÍ VINAŘŮ .............................................................................. 8 2.1 Základní vymezení zahrádkářů .................................................................................. 8 2.2 Základní vymezení malovinařů .................................................................................. 8 2.3 Základní vymezení velkovinařů ................................................................................. 9 2.4 Podrobné rozdělení vinařů dle zákona ...................................................................... 9 3 VINAŘSKÝ FOND A JEHO FUNKCE............................................................................ 10 3.1 Podpora členům ze strany vinařského fondu ......................................................... 11 3.2 Jiné státní dotační tituly [11]: ..................................................................................... 11 4 LEGISLATIVNÍ PŘEKÁŽKY PRO MALOVINAŘE .................................................... 12 4.1 Základní podnikatelské činnosti ............................................................................... 12 4.2 Registrace vinaře – podnikatele ................................................................................ 12 4.3 Konkurence v podobě otevřených trhů eu .............................................................. 13 4.4 DAŇOVÁ A LICENČNÍ POLITIKA ............................................................................ 13 4.4.1 Spotřební daň ............................................................................................................ 13 4.4.2 Daň z přidané hodnoty............................................................................................ 14 4.4.3 Licence........................................................................................................................ 14 5 SOUČASNÁ LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA PRO VINAŘE A VINOHRADNÍKY V ČESKÉ REPUBLICE ...................................................................................................... 14 5.1 Mezinárodní dohody v ČR v EU............................................................................... 15 5.2 Dovoz a vývozní subvence v rámci EU ................................................................... 15 5.2.1 Dovoz vína do EU .................................................................................................... 16 5.2.2 Vývozní subvence .................................................................................................... 16 6 SOUČASNÁ SITUACE NA TRHU S VÍNEM............................................................... 17 6.1 Situace na světovém trhu vína .................................................................................. 17 6.2 Charakteristika vinařství v evropské unii ............................................................... 18 6.3 Stav vinohradnictví a vinařství v České republice................................................. 18 7 OBNOVA VINIC ............................................................................................................... 19 8 VYUŽITÍ GIT PRO ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ ....................................................... 20 8.1 Geoinformační technologie........................................................................................ 20 8.2 GIT a jejich definice ..................................................................................................... 20 8.3 Oblasti aplikace GIT.................................................................................................... 20 9 MARKETINGOVÝ VÝZKUM A JEHO FORMY .......................................................... 22 9.1 Stanovení problému a výzkumného cíle.................................................................. 22 9.2 Formy marketingového výzkumu ............................................................................ 23 9.3 Způsoby dotazování marketingového výzkumu ................................................... 23 9.4 Požadovaná forma dotazníku ................................................................................... 24 9.5 Typologie otázek při marketingovém šetření ......................................................... 25 9.6 Jednotlivé fáze dotazování......................................................................................... 26 9.7 Výběr respondentů...................................................................................................... 26 9.8 Stanovení struktury dotazníku.................................................................................. 27 9.9 Realizace výzkumu a shromažďování dat............................................................... 27 10 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU..................................................................... 28 5
11 12 13 14 15
POSTUP PRÁCE.............................................................................................................. 28 STRUČNÝ POPIS ZKOUMANÉ OBCE....................................................................... 29 POŽADAVKY A ÚSKALÍ PROJEKTU ........................................................................ 30 PODKLADOVÁ DATA PRO PREZENTACI GIT ...................................................... 31 ZAZNAMENÁNÍ VLASTNÍKŮ SKLEPŮ POMOCÍ................................................. 31 MAPOVÉHO PORTÁLU KRAJSKÉHO ÚŘADU V BRNĚ....................................... 31 16 PROJEKCE DYNAMIZACE VÝVOJE OBCE HÝSLY OD......................................... 33 50. LET PO SOUČASNOST POMOCÍ MORPHINGU.............................................. 33 16. 1 Programové vybavení pro morphing oblasti ...................................................... 34 17 PŘÍPRAVA DAT PRO APLIKACI UNISTAT ............................................................. 35 17. 1 Krátký popis a funkce aplikace Unistat využitelných pro ................................ 37 statistickou analýzu................................................................................................ 37 18 ANALÝZA VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ......................................... 38 ZJIŠTĚNÝCH U MALOVINAŘŮ ................................................................................. 38 19 ANALÝZA VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO........................................................... 43 ŠETŘENÍ ZJIŠTĚNÝCH U DOMÁCNOSTÍ ................................................................ 43 20 VYSLOVENÍ HYPOTÉZ O VINAŘÍCH V DANÉ OBCI........................................... 46 20. 1 Hypotéza vyslovená u malé držby (malovinařů)............................................... 46 20. 2 Posouzení vzájemných závislostí na základě četnosti....................................... 47 respondentů s hodnocením hypotéz ................................................................... 47 20. 3 Hypotéza vyslovená u domácností ...................................................................... 53 21 DISKUZE .......................................................................................................................... 57 22 ZÁVĚR .............................................................................................................................. 58 23 LITERATURA .................................................................................................................. 60 24 PŘÍLOHY.......................................................................................................................... 61
6
1 ÚVOD Pěstování révy vinné se zabývá lidstvo už po mnoho staletí a má k němu zejména v jižních zemích mimořádně vřelý vztah. Práce na vinici je prací zodpovědnou, mnohdy vysilující, ale vždy radostnou, zejména v období sklizně hroznů neboli vinobraní, při lisování hroznů i kvašení mladého vína. Má také ekonomický význam, dává slušnou obživu značnému množství obyvatel vinařských oblastí, zejména v zemích, kde celkové výměry vinic překračují statisíce hektarů. Vinohradnictví a víno nepředstavovaly jen významnou hybnou sílu ekonomiky a obchodu, ale i folklorní a slohotvorný impuls pro příslušnou oblast. Tím se réva vinná stává důležitou. Nelze opomenout ani význam ekologický a krajinotvorný. Účelné využití méně úrodných půd na vhodných vinorodých stráních výsadbami vinic nelze podceňovat. Jedná se o dar přírody a způsob, jakým člověk dovede složitým procesem zakládat vinice a přetvářet plody, které mu poskytuje. Víno není sice bezpodmínečně nutné pro život, ale dokáže ho člověku zpříjemnit. Dá se tedy souhlasit, že výraz „dar přírody člověku“ má své opodstatnění. Vzbuzuje pocit dobré pohody, vyvolává nadšení pro krásné a ušlechtilé a i proto se o něm říká, že je ušlechtilým nápojem. V poslední době jsme stále častěji nedobrovolnými svědky rozvoje měst a vesnic, který s sebou přináší ztrátu něčeho, co nelze přesně popsat, uchopit ani definovat: ztrátu po staletí kultivované harmonie mezi člověkem a přírodou. Člověk od starověku klade na krajinu určité požadavky (minimálně aby jej uživila) a přírodní podmínky to buď umožňují, nebo ne. Pokud požadavky člověka překračují rámec trvalých ekologických podmínek, pak člověk omezuje svoji expanzi a jeho obec přestane růst. Cílem člověka by tedy měla být snaha o to, abychom tomuto odvětví dovedli pomáhat, překlenout hrozící neutěšený stav hlubokého úpadku vinařství. Nejvýznamnější je toto přání na vinařském venkově, který zatím rozpačitě ustrnul nad mohutnou vlnou importu zahraničních vín nízké kvality, předkládaných spotřebiteli v tetrapaku, nebo mísených s domácí produkcí. Drobná držba přitom byla jedním z mála druhů „podnikatelské činnosti“, která na Moravě přežila éru socialismu i přechod k současnému uspořádání. Trendy v zemích EU však ukazují, že velká družstva skupují vinohrady malovlastníků a díky tomu a také díky změnám hodnot a trávení volného času vesničanů drobná držba pomalu mizí. Cílem diplomové práce je ověření popř. vyvrácení této uvedené hypotézy a predikace vývoje malovinařství ve vybraném území Kyjovska. V práci bude využita jedna z marketingových metod – dotazníkové šetření, geografické informační technologie pro prostorové analýzy nad historickými i současnými mapovými podklady a zajisté bude potřeba využít poznatky z oboru statistiky.
7
2 VYMEZUJÍCÍ ROZDĚLENÍ VINAŘŮ Vinohradníky a vinaře v České republice můžeme rozdělit prakticky do tří velikostních skupin, které ale nemají definované legislativní rozmezí ani přesné velikostní limity. Podstatné je, že každý vinohradník nebo vinař by se měl umět zařadit do některé z vyjmenovaných skupin a přijmout z toho plynoucí výhody i nevýhody, ale hlavně povinnosti, neboť jen se znalostí problematiky a plněním zákonitých povinností může v budoucnosti obstát.
2.1 Základní vymezení zahrádkářů Můžeme říci, že se jedná o fyzické osoby, které pěstují révu vinnou v zahrádkářské kolonii nebo na vlastním či pronajatém pozemku o několika arech, za účelem prodeje vyprodukovaných hroznů, nebo se jedná o osoby, které z hroznů dělají víno pro vlastní rodinnou spotřebu. Pracují především pro vlastní uspokojení fyzických a duševních potřeb a snaží se „nepodléhat žádným zákonům, platným v tomto oboru“. Jedná se o početně největší skupinu vinohradníků a vinařů, kteří ale hospodaří na již stárnoucích vinicích a většinou i pro nevyjasněné vlastnické vztahy, bez naděje na obnovu těchto vinic. Mnozí jsou činní v místních organizacích Českého zahrádkářského svazu, po několika letech útlumu v období 1989 – 1993 a vyjasnění majetkových vztahů, se opět angažují při organizování místních a oblastních zahrádkářských vinařských výstav. Tato forma vinaření našla své místo i v současné době a má své opodstatnění v zájmové činnosti těch nejmenších vinařů pod záštitou velké organizace Českého zahrádkářského svazu.
2.2 Základní vymezení malovinařů Tato poměrně velká skupina fyzických osob je charakterizována především tím, že se na ně vztahují prakticky všechny zákony platné v oboru a přitom mnozí jsou na podnikatelskou činnost i na legislativu buď sami nebo jim vypomáhají rodinní příslušníci bez odpovídající kvalifikace, kteří musí neustále řešit legislativní překážky, rozšiřovat své poznatky a sdružovat se pro řešení případných problémů se specialisty a znalci v dané problematice. Řeší otázku financování stále dražších vstupů do výroby a proto prodávají za nižší ceny překupníkům, nebo přímým odběratelům. U této skupiny malovinařů je charakteristická nižší úroveň financování své propagace, převážně jen na základní úrovní v odborném tisku nebo v okruhu známých vinařů, převažuje zde i nedostatečná vybavenost moderní vinařskou technologií a vedení potřebné agendy. Nezájem o členství v místních odborných spolcích brzdí možnost propojení vrcholové instituce vinohradníků a vinařů v České republice s oblastními a místními spolky vinařů a tak se komplikuje prosazování oprávněných požadavků vinařů na nejvyšších místech státní správy. Někteří z těchto začínajících malovinařů se postupně zapojují do odborné činnosti v oboru, navštěvují odborná školení, zakládají vinařské spolky ve vinařských obcích a vstupují do Moravínu – svazu moravských vinařů nebo přímo do Českomoravské
8
vinohradnicko – vinařské unie. Největší překážkou pro tuto skupinu je však získání informací, základní potřebné znalosti o legislativě, daních a evidenci, kterých je pro malé a střední zveřejňováno stále málo – jsou to většinou informace z kategorie „za peníze“ a málokdo je ochoten je tímto způsobem získat. Další velkou překážkou pro malovinaře je vstup do EU, kdy dochází k otevření nových trhů a přílivu zahraniční konkurence. [1]
2.3 Základní vymezení velkovinařů Tato skupina je výrobně i ekonomicky nejvýznamnější a zahrnuje podstatnou část produkce hroznů a vína v České republice, včetně dovozu hroznů a vína ze zahraničí. Můžeme sem začlenit zejména fyzické osoby, které obhospodařují velké plochy vinic ve svém vlastnictví nebo i pronajaté vinice a prodávají vyprodukované hrozny velkým i malým zpracovatelům, nebo i část – případně celou sklizeň sami zpracovávají na mošt a víno. Protože mají možnost dopěstovat jakostní hrozny a vybrat si ty nejlepší pro vlastní zpracování, vyrábějí jakostní a přívlastková vína nebo se pro tuto činnost již alespoň připravují. Dalšími subjekty mohou být obchodní společnosti, které představují různé formy vinohradnických a vinařských obchodních společností, vzniklých transformačním procesem z bývalých vinařských závodů, specializovaných státních statků a zemědělských družstev, nebo i nově vytvořené obchodní společnosti. Pro obě podskupiny je charakteristické, že disponují poměrně velkým finančním kapitálem, mají rozvinutý marketing a zkušený management odborníků včetně právníků a odborných informací na všech úrovních. [1]
2.4 Podrobné rozdělení vinařů dle zákona a) typický zahrádkář – nepodléhá běžným zákonům, – užívá vinici do 0,10 ha, – víno vyrábí jen pro vlastní potřebu; b) netypický zahrádkář bez všech uvedených registrací – hospodaří na vinici větší než 0,10 ha, – prodává hrozny nebo i víno z vlastní, někdy i nakoupené produkce, – může uplatnit paušální výdaje 50 % z příjmů u daně z příjmů, – tržby do 10 000 Kč za hrozny nebo víno jsou osvobozeny. Soukromě hospodařící rolník: – může pěstovat révu vinnou i vyrábět z vlastní produkce hroznů víno, – může uplatnit paušální výdaje 50 % z příjmů u daně z příjmů (dle § 7 odst. 9 písm. a zákona o daních z příjmu). Živnostník: – může vyrábět víno z nakoupených hroznů, 9
– –
může nakupovat víno pro další výrobu, může uplatnit paušální výdaje 25 % z příjmů (dle § 7 odst. 9 písm. c/ zákona o daních z příjmů).
Kombinovaný typ: – může prakticky vše jako živnostník nebo soukromě hosp. rolník, ale paušál jen 25 %, – stejně jako živnostník nebo soukromě hospodařící rolník podléhá všem platným zákonům.
3 VINAŘSKÝ FOND A JEHO FUNKCE Vinařský fond byl zřízen zákonem č. 115/1995 Sb. Ve znění zákona č. 50/2002 Sb. Tento fond má za úkol pomocí prostředků získaných v podobě plateb odvodů od pěstitelů vinic, výrobců vína a dovozců vína a prostředků získaných jako dlouhodobě návratná finanční podpora od státu, podporovat výsadbu a obnovu vinic před vstupem ČR do EU a propagaci prodeje vína. Vinařský fond je nestátní organizace, která pracuje na obdobné bázi jako organizace v ostatních vinařských zemích Evropy. Po vstupu do EU má být Vinařský fond přeměněn na marketingovou organizaci. Poté budou podpory omezeny jen na propagaci odbytu vína. Výše poplatků má být redukována a budou je odvádět jen tuzemští výrobci a pěstitelé. [13] Příjmy fondu jsou tvořeny: - Odvody – počínaje 10. 3. 2002 je povinen každý výrobce nebo dovozce vína odvést na účet Vinařského fondu 1 Kč z každého litru všech druhů vín uvedených poprvé do oběhu, tedy při prvním prodeji vína výrobcem nebo po proclení vína dovozcem. Platba odvodů je shodná s dnem splatnosti daně z přidané hodnoty. Pěstitel, výrobce nebo dovozce vína je povinen odvody poukázat na účet Vinařského fondu. Penále za neplacení nebo opožděné placení odvodů činí dle zákona 0,1 % denně z dlužné částky a může maximálně dosáhnout až dvojnásobku nezaplacených odvodů. - Návratná finanční podpora státu – výše návratné finanční podpory státu pro rok 2002 činila 100 mil. Kč a stát ji převedl na účet Vinařského fondu v prosinci 2002. V roce 2003 byla podpora vyplácena po částech a dne 10. 9. 2003 obdržel Vinařský fond od státu 28 mil. Kč. Výše roční podpory státu se vždy rovná výši součtu příjmů ze všech ostatních zdrojů Vinařského fondu. - Dary, úroky, atd.
10
3.1 Podpora členům ze strany vinařského fondu - Podpora výsadby vinic a obnovy vinic: o podporu mohou zažádat pouze pěstitelé vinic a je poskytována na základě nařízení vlády č. 342/2002 Sb. - Podpora propagace odbytu vína: je poskytována na základě nařízení vlády č. 342/2002 Sb. A mohou o ni zažádat výrobci i dovozci vína. Výše prostředků na propagaci odbytu vína je zákonem omezena na 5 % ze všech příjmů Vinařského fondu. Podpory propagace odbytu vín jsou nevratné a o poskytování podpor rozhoduje Rada Vinařského fondu. Ta nejpozději do 30 dnů před započetím lhůty pro podávání žádostí uveřejní v tisku (zpravidla Hospodářské noviny a Vinařský obzor) tematické okruhy obecné podpory propagace odbytu vín. Žadatel se uchází o podporu formou podání projektu, jehož cíl a náplň spadá do příslušného tematického okruhu. Pro období 1. 7. – 15. 8. 2003 byly vydány 3 tématické okruhy a celkem podáno 60 žádostí (včetně neúplných a stornovaných). Z tohoto počtu bylo nakonec podpořeno 7 žádostí celkovou částku 2 277 900,- Kč. Pro období 1. 1. – 15. 2. 2004 byly vydány 4 tématické okruhy a v současné době fond vyhodnocuje došlé projekty. Dne 19. 4. 2004 Rada Vinařského fondu rozhodla o rozdělení prostředků na podpory propagace odbytu, na než byla vyčleněna částka 10 302 762 Kč. Vinařský fond tedy slouží jako náhrada za státní dotace, kterých je udělováno jen malé a omezené množství. Dovozce nebo vývozce zaplatí příspěvek a v případě potřeby si může zažádat o udělení podpory, samozřejmě za předpokladu splnění všech daných podmínek. Žádost ani samotné udělení podpory není administrativně náročné jako u státních podpor a prostředky rozděluje Rada Vinařského fondu nikoliv stát. Jeho zřízení pomohlo především organizacím, které by na státní podporu neměly nárok. Vstupem ČR do EU nebude možné z tohoto fondu podporovat obnovu vinic, stane se po legislativních úpravách pouze marketingovým vinařským fondem. [1]
3.2 Jiné státní dotační tituly [11]: - budování kapkové závlahy (v roce 2001 bylo poskytnuto 0,163 mil. korun na celkem 3,5 hektarů vinic) - podpora šlechtění révy vinné (v roce 2001 bylo poskytnuto 6 šlechtitelským firmám 9,8 mil. korun) - podpora testování množitelského materiálu (v roce 2001 bylo poskytnuto 0,25 mil. korun) - podpora biologické ochrany révy (v roce 2001 bylo poskytnuto 3.36 mil. korun na 3700 hektarů vinic) - od roku 2002 je nově zavedena podpora pěstiteli na pojištění proti živlům se sazbou do 10 % prokázaných nákladů. Jde tedy spíše o morální podporu než o podporu běžnou v zemích EU.
11
4 LEGISLATIVNÍ PŘEKÁŽKY PRO MALOVINAŘE 4.1 Základní podnikatelské činnosti Pokud se vinohradník nebo vinař – občan ČR rozhodne, že začne provádět podnikatelskou činnost, musí první jeho kroky vést na: - živnostenský úřad, kde si nechá vystavit živnostenský list na předmět podnikání, obyčejně na výrobu a prodej vína, - nebo se nechá zapsat do seznamu soukromě hospodařících rolníků na obecním, nebo městském úřadě, v místě svého trvalého bydliště, pokud bude hrozny produkovat a zpracovávat jen pro vlastní potřebu, - nebo si vyřídí obě registrace. Protože oba popsané postupy se většinou při podnikání ve vinařství prolínají, je nejlepší mít živnostenský list i být zapsán jako soukromě hospodařící rolník (dále jen „SHR“). 1. Soukromě hospodařící rolník je zapsán do seznamu SHR na obecním nebo městském úřadě v souladu se zákonem č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů – od ledna 1992 byla většina paragrafového znění zákona zrušena a nahrazena živnostenským zákonem. Zápis do evidence SHR má obdobnou platnost při podnikatelské činnosti jako zápis do živnostenského rejstříku včetně práv a povinností, jen s některými charakteristickými odlišnostmi, vyplvajícími ze specifik zemědělské výroby. 2. Živnostník provozuje svou podnikatelskou činnost podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění dalších 20 novel tohoto zákona. Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem o živnostenském podnikání.
4.2 Registrace vinaře – podnikatele K registraci může dojít buď na základě registru soukromě hospodařícího rolníka na obecním nebo městském úřadě, nebo do registru živnostníků na živnostenském úřadě, kde se do 30 dnů musí registrovat: 1. na místně příslušném finančním úřadě, a to k dani z příjmů, případně dalším daním (k dani z příjmů FO ze závislé činnosti, k dani spotřební z vína, ...) 2. na správě sociálního zabezpečení, 3. u zdravotní pojišťovny,
12
4. u Státní zemědělské potravinářské inspekce, když bude vyskladňovat a na trh pod vlastním jménem uvádět také víno, 5. u Ústředního kontrolního zkušebního ústavu zemědělského v Brně, pokud bude hospodařit na ploše vinic větší ve svém součtu větší než 0,10 ha. V souvislosti s výše uvedenými registracemi musí zaregistrovaný vinohradník nebo vinař vést evidenci o produkci hroznů a skladovou evidenci vína podle prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství č.297/2000 Sb. Předpokladem dobré podnikatelské činnosti je také vedení účetnictví v souladu se zákonem 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění. Nejnovější povinností je odvod do Vinařského fondu, a to při ploše obdělávaných plodných vinic větší než 1 ha ve výši 350 Kč z každého i započatého hektaru plodných vinic nebo při prodeji více než 1000 litrů vína za rok ve výši 1 Kč z každého litru všech druhů hroznových vín uvedených do oběhu v tom roce. Podnikatelská činnost se i ve vinohradnictví a vinařství rozběhla spontánně na počátku devadesátých let tempem, kterému nedokázala a někdy ani nemohla legislativa, ale také bytí a vědomí vinohradníků a vinařů stačit. V průběhu uplynulých čtrnácti let téměř všichni, kteří se nechali vtáhnout do lákavé vidiny podnikatelského bohatnutí, musí konstatovat, že i pro podnikatelské pěstování révy vinné a výrobu a prodej hroznů a vína platí celá řada zákonů, které jsou postupně novelami vylepšovány a ponechávají stále menší prostor k nezákonným praktikám. [1]
4.3 Konkurence v podobě otevřených trhů eu Na světovém trhu je v současnosti vína nadbytek. Celosvětová výměra vinic je 7,4 mil. Ha a v posledních několika letech kolem této hodnoty osciluje. Co se týká plochy vinic v Evropě, zde je již zaznamenán pokles těchto ploch. Nejvýznamnějším celosvětovým vývozce vína je Francie a hned za ní Itálie. Vzhledem k tomu, že tyto země jsou členy EU, nejsou posuzovány samostatně. Proto je za největšího světového vývozce a dovozce vína označována celá EU. EU nejvíce vyváží víno do Švýcarska, Kanady a Japonska. Naopak nejvíce vína se do EU dováží z Austrálie, Chile, USA, Maďarska, Bulharska Jihoafrické republiky. Evropa není jediným producentem a vývozcem vína na světě. Významnou roli v produkci vína hraje Afrika, Austrálie a Nový Zéland. V Severní Americe se nejvíce produkuje víno v USA, ve Střední Americe vede Mexiko a v Jižní Americe, Argentině a Chile. Největšími mimoevropskými vývozci vína jsou USA, Turecko a Argentina
4.4 DAŇOVÁ A LICENČNÍ POLITIKA 4.4.1 Spotřební daň Dle zákona 353/2003 Sb. O spotřebních daních, který nabyl účinnosti 1. ledna 2004 je spotřební daň u tichých vín 0 Kč. hl-1 a spotřební daň u šumivých vín činí 2 340 Kč./hl.
13
4.4.2 Daň z přidané hodnoty Od dubna 2000 je v platnosti novela zákona číslo 588/1992 Sb. pod číslem 17/2000 Sb. o dani z přidané hodnoty a o změně zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Sazba daně z přidané hodnoty činí u tichých i šumivých vín 22 %.
4.4.3 Licence Od 1. července 2000 je v platnosti zákon č. 62/2000 Sb. o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení. Na komoditu víno však nejsou v České republice prozatím uplatňovány žádné licence. [11]
5 SOUČASNÁ LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA PRO VINAŘE A VINOHRADNÍKY V ČESKÉ REPUBLICE Vinohradnictví je definováno zákonem č. 321/2004 Sb. Jako pěstitelem provozovaná: 1. výsadba a pěstování révy na vinici za účelem produkce vinných hroznů, případně révových roubů 2. sklizeň vinných hroznů nebo révových roubů 3. výsadba a pěstování révy podnožové za účelem produkce podnožových řízků 4. produkce révových sazenic Vinařství definuje výše zmínění zákon jako zpracování vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu nebo vína povolenými technologickými postupy, plnění produktu do obalu, označování produktu a uvádění do oběhu. [2] Pro vinohradnictví a vinařství platí bezezbytku předpisy Evropských společenství. V souvislosti se vstupem České republiky do EU musela být naše legislativa v sektoru vinohradnictví a vinařství kompatibilní s jednotlivými Nařízeními Rady a Komisí ES. Dnem vstupu naší republiky do EU nabyl účinnosti nový zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, který upravuje pouze vnitřní záležitosti České republiky. Při jeho přípravě se navázalo na stávající legislativu k vinohradnictví a vinařství, tj. zákon č. 115/1995 Sb. Dřívější legislativa již byla v převážné části kompatibilní s právem EU, nicméně některá nařízení jsme byli povinni převzít v plném rozsahu našich zákonů. Zásadní rozdíl byl především v zákazu výsadby nových vinic. Je možná pouze obnova vinic na základě práva na opětovnou výsadbu ve stejném rozsahu, a to nejen na původním místě. S právem na opětovnou výsadbu může pěstitel disponovat 5 až 8 let. Může ho uplatnit buď ve stejné viniční trati nebo vinařské obci v dané vinařské podoblasti. Právo na opětovnou výsadbu může prodat jinému pěstiteli nebo se ho vzdát. Další zásadní změnou bylo zařazení ČR podle klimatických podmínek dvou vinařských zón. Do vinařské zóny A (horší podmínky) pro Český region a do zóny B (lepší podmínky) pro Moravský region. Toto zařazení znamená, že výrobci vína mohou doslazovat hroznové mošty v zóně A maximálně o 5,9 kg sacharózy na 100 l, v zóně B
14
maximálně o 4,2 kg na 100 l. V minulosti mohli být mošty doslazovány o cca 7 kg na 100 l moštu. Dále je zákonem stanoven maximální výnos z hektaru 12 t a je z nich dovoleno vyrábět jakostní víno. [17]
5.1 Mezinárodní dohody v ČR v EU Dne 1. 3. 1993. vešla v platnost Evropská dohoda zakládající sdružení mezi ČR na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé. Této dohody se účastní ČR, Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Velká Británie, Finsko, Rakousko, Švédsko, Andora a San Marino. Dalším mezníkem ve vývoji mezinárodních dohod se stala dohoda mezi ČR a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu, která nabyla platnosti 7. 1. 1992. Asi nejvýznamnější dohodou je uzavření Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA). Ta je v platnosti od 1. 3. 1993, kdy ji podepsaly tři státy (ČR, Maďarsko a Polsko). Později k ní přistoupilo Slovinsko (1996), Rumunsko (1997), Bulharsko (1999) a Chorvatsko (2003). Dne 4. 7. 2003 byl v rámci zasedání Společného výboru Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) ve slovinském Bledu podepsán Dodatkový protokol č. 14 k CEFTA, který zahrnuje výsledky jednání o prohloubení vzájemné liberalizace agrárního obchodu mezi Českou a Slovenskou republikou na straně jedné a Maďarskem na straně druhé. Nové koncese se mezi těmito zeměmi provádějí od 15. 7. 2003. Dne 1. 5. 2003 vešel v platnost Protokol o úpravách obchodních aspektů Evropské dohody (double profit) s ohledem na výsledky jednání mezi stranami o nových vzájemných zemědělských koncesích. Předmětem Protokolu je shrnutí původních koncesí se zemědělskými komoditami, koncesí uplatňovaných prozatímně a koncesí nově dojednaných v roce 2002. Podle Protokolu je možné uplatnit preferenční zacházení na označené zboží pocházející z EU za předpokladu, že na ně nebyla poskytnuta žádná forma vývozních náhrad. Protokol byl publikován ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 43/2003. ČR má v současné době uzavřeno velké množství mezinárodních dohod v oblasti obchodu s vínem a produkty vinařství a vinohradnictví. Mezinárodní dohody jsou uzavírány kvůli zjednodušení obchodních vztahů mezi jednotlivými zeměmi a řešení problémů z těchto vztahů vyplývajících. Týkají se většino celních opatření a kvót, ale obsahují i ustanovení o vzájemné spolupráci v oblasti obchodu, daňových zvýhodnění, atd. Vývozcům i dovozcům navíc pomáhají v orientaci v legislativních opatřeních jednotlivých zemí.
5.2 Dovoz a vývozní subvence v rámci EU Mezi státy, které jsou členy EU, platí jiné zásady v oblasti dovozu a vývozu než při obchodu s neelejskými zeměmi. Uvnitř EU platí celní unie a jednotný vnitřní trh. Všechny tato opatření od 1. 5. 2004 platí i pro ČR, která se tímto dnem stává plnoprávným členem EU. Celní unie vznikla v roce 1968. Byla zavedena ve dvou krocích. V prvním kroku byly odstraněny překážky obchodu na vnitřních hranicích mezi členskými státy. 15
V praxi to znamená, že členské země mezi sebou neuplatňují žádná cla, kvóty ani licence. V druhém kroku se státy dohodly na zavedení společné politiky vůči neelejským zemím. Vytvořily jednotný celní sazebník, ve kterém jsou uvedeny jednotné celní sazby, které musí členové uplatňovat a nesmí je nijak měnit. Po zavedení jednotného vnitřního trhu (31. 12. 1992) se integrace v EU ještě více prohloubila. V podstatě je to jen vyšší forma celní unie reprezentovaná čtyřmi svobodami (volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu). Tím se velice zjednodušil dovoz a vývoz mezi členskými zeměmi EU.
5.2.1 Dovoz vína do EU Při dovozu vína do EU musí být vystaveno Osvědčení a zpráva o výsledku rozboru – tzv. doklad VI 1. Tento dokument je prakticky shodný s osvědčením pro dovoz vína do ČR které platilo do 1. 5. 2004. Je vystaveno subjektem neelejské země, ze které produkt pochází a zpráva o výsledku rozboru je vystavena úřední laboratoří uznanou ze strany této nečlenské země. Pro dovoz vína do EU je nutná licence. Výjimkou je dovoz osvobozený od cel a poplatků a dovoz do 30 hl vína a například dovozy soukromými osobami. Vzor licence je v příloze Nařízení Komise EU č. 129/2000. Vydáváním licencí po vstupu ČR do EU je pověřen SZIF (státní zemědělský intervenční fond). Žádost o udělení licence je možné poslat poštou, faxem, nebo e-mailem. Její udělení je podmíněno složením záruky, která musí být zaplacena nejpozději v den podání žádosti. Záruka činí 2,5 EUR/hl pro šumivá vína, likérová vína, zahuštěnou hroznovou šťávu a zahuštěný hroznový mošt, 1,25 EUR/hl pro tichá a alkoholická vína, ostatní hroznovou šťávu a hroznový mošt. Licence platí 4 měsíce od vydání na množství v ní uvedené s povolenou odchylkou cca. 5 %. Při dovozu vína musí být předložena na celním úřadě, který přijal prohlášení o propuštění do volného oběhu. Licence je platná pro celou EU, ale do dvou měsíců po vypršení platnosti, je nutné ji zaslat organizaci, která ji vydala.
5.2.2 Vývozní subvence Ceny zemědělských výrobků jsou v EU v důsledku různých vlivů (vyšších výrobních nákladů, určitých regulačních opatření) vyšší než jsou ceny srovnatelných výrobků na světovém trhu. Vývozcům, kteří vyváží víno do nečlenských zemí, jsou Evropským zemědělským orientačním a záručním fondem, jenž slouží k financování společné zemědělské politiky, vypláceny vývozní subvence (náhrady) k zajištění konkurenceschopnosti výrobků na světovém trhu. Tyto prostředky jsou od 1. 5. 2004 poskytovány i českým vývozcům prostřednictvím SZIF. K uplatnění nároku se musí prokázat, že je vývozce k subvenci oprávněn. Musí být držitelem platné vývozní licence se subvencí stanovenou předem a vydanou pověřeným licenčním úřadem ES (v CR je tímto úřadem SZIF) na výrobek, jež vyváží. Subvence se poskytuje na základě žádosti a po předložení příslušné vývozní licence. Je možné získat vývozní subvenci i bez předložení licence, a to na množství do 10 hl vína v jedné zásilce. Za chybné nárokování vývozní subvence je žadateli účtováno penále. V praxi existují dva typy vývozních subvencí: 16
1. Jednotná – výše subvence je stejná pro všechna místa určení (sazba je stejná pro všechny nečlenské státy EU). 2. Rozlišená – výše subvence se liší podle toho, kam své zboží vývozce vyváží, včetně tendrů do třetích zemí (sazba se mění pro různé nečlenské státy EU). Závěrem k problematice EU lze říci, že veškerá opatření ve vinohradnictví, vinařství a oblasti exportu a importu vína musí být financována zcela shodně s členskými státy ještě před vstupem ČR do EU. Samotný vstup ČR do EU sebou přináší řadu podstatných změn, které se přímo dotknou dovozu a vývozu. Země se kterými ČR doposud obchodovala se rozdělují na dvě kategorie: Členské země EU – dovoz a vývoz do (z) těchto zemí se v mnohém usnadnil zrušením cel a kvót. České víno se tím dostává na trh EU v podstatně nižší ceně a vyšší kvalitě. Při dovozu do ČR platí stejná pravidla jako při vývozu a náš domácí trh začíná zaplavovat levné víno z EU, které silně konkuruje domácím produktům. Nečlenské zamě EU – dovoz i vývoz do (z) těchto zemí je zatížen clem uplatňovaným podle jednotného celního sazebníku a navíc licencován Při dovozu se tyto opatření projevují ve zvýšení ceny dováženého vína, které přestává být konkurenceschopné vůči levným produktům domácím a z EU. Při vývozu je naopak vyvážený produkt značně cenově zvýhodněn díky vývozní subvenci, která zajistí jeho přijatelnou cenu i na světových trzích.
6 SOUČASNÁ SITUACE NA TRHU S VÍNEM 6.1 Situace na světovém trhu vína Celosvětová výměra vinic dosahuje v současné době podle statistik 7,2 – 7.6 milionů hektarů, přičemž Evropa se na této výměře podílí 60 %. Asie 20 %, Amerika 12 %, Afrika téměř 5 % a Oceánie 2 %. Plocha vinic v Evropě klesá, roste však výměra v tzv. „nových vinařských zemích“ (Jihoafrická Republika, Spojené státy americké, Nový Zéland, Austrálie, Čína, Írán), čímž dochází od roku 2001 k mírnému nárůstu celkové plochy ve světě. V letech 1976 – 1980 se světová plocha vinic pohybovala na úrovni 9,4 mil. Hektarů. Do počátku devadesátých let klesla téměř na 7,5 mil. Hektarů. V současné době kolísá celosvětová plocha vinic mezi 7,2 – 7,6 mil. hektarů. Světová produkce vína se pohybovala v 70. letech na úrovni 700 mil. hektolitrů, v letech 1991 – 1995 na úrovni 550 mil. hektolitrů a v posledních pěti letech stoupla na úroveň 600 mil. hektolitrů, což znamená, že při stálém snižování průměrné spotřeby vína na jednoho obyvatele je značně napjatá situace v odbytu vína. Situaci lze řešit buď menší nabídkou vína, nebo podporou větší konzumace vína ve světě.
17
6.2 Charakteristika vinařství v evropské unii Země EU se v současné době podílí na celkové evropské výměře vinic téměř 78 %. Nejvýznamnějšími vinařskými zeměmi jsou Španělsko, Itálie a Francie, které dohromady vyprodukují kolem 54 % světové produkce vína. Francie však své postavení na světovém trhu s vínem pomalu ztrácí. Sektor vína, zvláště bílého vína, se v evropských zemích potýká se značnými ekonomickými problémy a situace se stále zhoršuje. Na jedné straně se produkce a dovoz vína postupně zvyšuje, na druhé straně se snižuje jeho spotřeba a vývoz. Následkem toho je v zemích EU stálý meziroční nárůst zásob vína, což má negativní dopady na trh s vínem a ceny stolního bílého vína. Před sklizní v roce 2001 se zásoby vína pohybovaly v jednotlivých členských státech EU od 55 % sklizeného množství (Řecko a Itálie 65 %, Francie 70 %) až po 165 % (Lucembursko a Portugalsko 135 %, Španělsko a Rakousko přibližně 100 %). Pro regulaci trhu v rámci stávajícího tržního pořádku se za nejúčinnější opatření vedle destilace vína a použití části sklizených hroznů na hroznovou šťávu dále považuje podpora vývozu vína a spotřeby produktů z moštových hroznů. Rozpočet EU v sektoru vína činí 1,4 miliardy Eur (přes 40 miliard Kč) z toho 2/3 jsou určeny na mechanismy trhu, tedy na likvidaci přebytku vína v jižní Evropě. K zásadám regulace trhu s vínem v EU patří: - zákaz výsadby nových vinic – až na výjimky - prémie za konečné vzdání se vinohradnictví - podpora restrukturalizace vinohradnictví - registr vinic, který je podmínkou pro poskytování dotací z EU - podpora skladování vína - podpora destilace vína - podpora užití hroznové šťávy - podpora vzniku organizací producentů vína a interprofesních organizací
6.3 Stav vinohradnictví a vinařství v České republice Vinohradnictví a vinařství v ČR se podílí na konečné rostlinné produkci přibližně 6 %, ale v některých oblastech má mimořádný význam. V Jihomoravském kraji se podílí vinohradnictví a vinařství na celkové zemědělské produkci kraje přibližně 1/5 (téměř 2 miliardy Kč), což je nejvíce ze všech oborů zemědělství. Nachází se zde přibližně 94 % plochy vinic ČR. V některých vinařských obcích přesahuje podíl evidovaných pěstitelů 1/3 produktivního obyvatelstva obce. Vezmeme-li v úvahu, že povinnost registrace pěstitele platí až od plochy 0,10 ha vinice, je pak význam vinařství včetně samozásobení ještě větší. Jenom pěstitelů révy je v ČR zaregistrováno téměř 10 tisíc, výrobců vína kolem 850. Stávající rozsah vinařství v ČR představuje přímé zaměstnání na plný úvazek asi pro 10 tisíc přepočtených osob, bez započtení samozásobitelů, agroturizmu a
18
dodavatelů vinařských potřeb (částečně i z jiných zemí). Skutečný počet osob, který se přímo vinařstvím zabývá (převážně částečně) je několikanásobně vyšší. Obor se tak významnou měrou podílí na zaměstnanosti na venkově. Jedním z cílů ČR je také zachování osídlení venkova. Současně se vinohradnictví nachází převážně v oblastech s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v rámci republiky. Vinice významným způsobem tvoří charakteristický ráz krajiny. [12]
7 OBNOVA VINIC V roce 2002 bylo vysázeno celkem 1 100 ha nových vinic (z toho 1 016 ha s dotací), přičemž modré moštové odrůdy se na celkové výměře nově vysázených vinic v ČR podílely 57 %. Podnožových a stolních odrůd bylo vysázeno jen nepatrné množství. Vysoký podíl modrých odrůd ve výsadbách navazuje na vývoj v preferencích spotřebitelů, kterým se pěstitelé podřizují. V roce 2002 sice podíl obnovovaných vinic přesáhl potřebu roční prosté produkce, ale vzhledem k předcházejícím jedenácti letům se průměrné stáří vinic snižuje velmi pomalu. K nejčastěji vysazovaným bílým odrůdám révy vinné v roce 2002 patřil Sauvignon (8,95 %), Ryzlink rýnský (7,98 %), Chardonna (6,78 %), Tramín (4,33 %) a Rulandské šedé (4,11 %), z modrých odrůd pak především Frankovka (13,70 %), Svatovavřinecké (11,30 %), Rulandské modré (9,17 %) a Zweigeltrebe (9,08 %). [13]
19
8 VYUŽITÍ GIT PRO ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ 8.1 Geoinformační technologie Geoinformačními označujeme takové informační technologie, které umožňují pracovat s geodety v nejširším slova smyslu, tj. jejich získáváním počínaje a vizualizací konče, samozřejmě při plném respektování jejich prostorových aspektů. V posledních desetiletích byla vyvinuta celá řada geoinformačních technologií: - geografické informační systémy, - dálkový průzkum Země, - lidar, - digitální fotogrammetrie, - družicové polohové systémy, - digitální modely reliéfu, - mobilní geoinformační technologie - GeoWeb [10]
8.2 GIT a jejich definice GIT můžeme chápat jako technologie, jako aplikační nástroje a jako vědecký obor. Pod GIT jako technologií rozumíme prostředky nevyhnutelné pro realizaci a provoz aplikace: hardwarové a softwarové vybavení. Pod GIT jako aplikací si představujeme Informační systém „geografického typu“, který je součástí řízení jisté organizační jednotky (např. podniku, městského úřadu nebo správy národního parku. V širším cápání se ke geografickým informačním systémům mohou přiřadit všechny systémy používající a zpracovávající údaje polohově vázané k povrchu Země, tedy např. i tabulkové procesory zpracovávající takovéto údaje. V užším smyslu se k nim mohou přiřadit jen takové systémy, které jsou schopné vykonávat „typické“ operace (digitalizace mapových podkladů, kartografické projekce, specifické analýzy, kombinování údajů, tvorba mapových výstupů apod.) Je poměrně těžké jednoznačně definovat GIT, protože existuje více různých přístupů k této úloze. Jako obecně použitelnou definici, kterou používá firma Environmental Systéme Research institute (ESRI), lze uvést: „GIT je organizovaný soubor počítačového hardwaru, softwaru a geografických údajů (naplněné báze dat) navržený na efektivní získávání, ukládání, upravování, obhospodařování, analyzování a zobrazování všech forem geografických informací“. [9]
8.3 Oblasti aplikace GIT Geografické informační systémy se v dnešní době využívají v nejrůznějších činnostech lidského života. [10] Sektor obrany GIS je ve vojenské oblasti využíván pro řešení celé řady úloh. Jedná se například o použití digitálních modelů terénu v leteckých simulátorech, leteckých navigačních
20
systémech, zbraňových systémech (rakety s plochou dráhou letu používané americkou armádou využívají pro navádění právě digitální modely terénu), systémech velení a v systémech určených pro plánování akcí letectva. Veřejná správa Veřejná správa je další velkou oblastí aplikací GIT. Všechny tradiční oblasti veřejné správy mohou tyto systémy používat pro řešení svých problémů. Běžné veřejné správy mohou tyto systémy používat pro řešení svých problémů. Běžné je využití GIT pro potřeby územního plánování, evidence nemovitostí, vyměřování některých typů daní, správu majetku, správu dopravní infrastruktury, veřejné městské dopravy, při organizaci požární a záchranné služby, policie apod. S pomoci geografických informačních systému mohou pracovníci veřejné správy (státní správa, obecní samospráva, veřejně prospěšné organizace) plnit efektivněji své úkoly. Úřady se především snaží nálet rovnováhu mezi potřebami bydlení, i ochrany přírody. Nasazení GIT pro podporu rozhodovaní a řízení zdrojů ve veřejné správě může přinést lepší plnění některých úkolů, zvýšení efektivity a úsporu času a zvýšení přesnosti a kvality rozhodnutí. Geografické informační systémy můžeme chápat jako model určité části reality. [14] Územní plánování Do GIT je možné vložit také mapy znázorňující rozčlenění města na zóny a dále mapy znázorňující existujícího územního plánu. To může přinést celou řadu výhod. Pokud například hledáme údaje o určité parcele, stačí zadat její číslo, případně adresu a GIT poskytne údaje o tom, do které zóny je tato parcela začleněna a jaké je do budoucna plánované její využití. Dále tato aplikace umožňuje vyhledávat vhodné parcely pro určitou činnost, jako například vyhledat všechny parcely, které jsou větší než zadaná velikost a je na nich plánován např. lehký průmysl a v neposlední řadě může sloužit jako velice silný nástroj pro tvorbu územního plánu. Inženýrské sítě Správci inženýrských síti patří k největším uživatelům geografických informačních systémů. GIT slouží jednak pro správu dat o sítích, jednak pro modelování reakcí sítí na změnu poptávky, na poruchy a nečekané události apod. Používají se také pro operativní vykreslování map položených vedení, rozvoden, potrubí, ventilů atd., potřebných pro údržbu a opravy sítí. Proto se těmto systémům zpočátku říkalo AM/FM. Životní prostředí Jedná se o historicky první oblast užití geografických informačních systémů. GIT jsou používány pro potřeby inventarizace přírodních zdrojů, dále pro potřeby modelování přírodních procesů, jako je eroze půd, šíření znečištění nebo modelování šíření povodňové vlny v povodí řeky při náhlém přívalu dešťových srážek nebo prudké oblevy sněhu. 21
Doprava GIT poskytuje celou řadu výhod i při řešení problémů z oblasti dopravy. Obvyklou oblastí GIT je plánování a údražba dopravní infrastruktury nebo optimalizace městské hromadné dopravy, případně i dálkové přepravy, plánování přepravy nadměrných a nebezpečných nákladů. Ale objevují se i zcela nové aplikace, směřující např. k navigaci vozidel pomocí systémů umístěných přímo ve vozidlech (tzv. AVL systémy – z angl. Automatic Vehicle Location). Podle některých předpokladů by měly investice do této třídy aplikací dosáhnout v příštích dvaceti letech až 65 miliard EUR. Telekomunikace Provozovatelé telekomunikačních sítí rovněž patří k nejvýznamnějším uživatelům GIT technologie. Celá řada evropských společností dnes GIT využívá pro plánování přenosových sítí. Deutsche Telekom zavádí jednu z největších současných aplikací GIT ve světě. Tato aplikace zahrnuje převod dat o telekomunikačních sítích z papírové podoby do prostředí GIT. Po plném dokončení bude tato aplikace zahrnovat cca jedenáct tisíc pracovních stanic ve 113 pobočkách rozmístěných po celém Německu. Projekt nese název Megaplan a jeho realizaci bylo zvoleno programové vybavení Smallworld.
9 MARKETINGOVÝ VÝZKUM A JEHO FORMY Marketingový výzkum může být chápan z pohledu jeho provedení, čímž je sestrojování dotazníků, plánování vzorku dotazovaných, metody sběru a analýza dat, atd., jinými slovy technologie postupu. Účelem marketingového výzkumu je pomáhat řešit a zdokonalovat marketingová rozhodnutí. V jakémkoliv oboru je základem pro dobré rozhodování platná informace a umění ji správně použít. Podle charakteru trhu existuje mnoho rozdílů v přístupu a technologiích. [3]
9.1 Stanovení problému a výzkumného cíle Formulace problému je jednou z nejdůležitějších částí výzkumu. Tematicky, obsahově vymezuje oblast, na kterou se zaměříme v dalších fázích výzkumu. Pokud není problém přesně definován, může se stát, že náklady výzkumu přesáhnou hodnotu přínosu, neboť výsledky budou o něčem jiném, než zadavatel potřebuje, a tudíž se celý projekt stává pro praktické řízení bezcenným. Potřeba zkoumat určitý problém může vzniknout přímo z prvotních, často neurčitých signálů (například ve sdělovacích prostředcích, v písemných stížnostech občanů, v postojích zaměstnanců, poklesem cen akcií firmy na kapitálových trzích apod., nebo na základě analýzy situace, pokud se projeví signály všeobecného charakteru. Je nutné vyvarovat se příliš úzké nebo příliš široké definici problému. Přesná formulace problému umožňuje osobám provádějícím výzkum stanovit takové postupy výzkumu, které zabezpečí a dosáhnou potřebných informací k vyřešení problému. Na základě problému je následně stanoven cíl nebo cíle výzkumu. Ty jsou vyjadřovány tzv.
22
programovými otázkami, které by měly precizně vyjadřovat, co má výzkum zjisti. Dále je nutno odhadnout hodnotu informací získaných výzkumem. Výsledkem by mělo být přesvědčení, že novým výzkumem získáme objektivní a hodnotnější informace než dosud máme, a že jejich hodnota převáží náklady na toto šetření. [6] Je-li záměrem výzkumu zjistit, jak velká část populace (tj. jaké procento) používá určité výrobky a jak často, potom se použije kvantitativní studie, kterou lze analyzovat pomocí počítače. Při plánování kvantitativní studie není vždy jisté, jaké otázky použít, v tomto případě se před realizací provede tzv. výzkumná studie, aby se zjistily kriticky sporné otázky, které zařadí do nástroje sběru údajů (např. dotazníku). [4]
9.2 Formy marketingového výzkumu V rámci procesu marketingového výzkumu lze uskutečňovat následující marketingové nástroje: [7] - Monitorovací výzkum – cílem je získávat informace o vnitřním a vnějším marketingovém prostředí firmy a odhalovat možné příležitosti a ohrožení. Bývá využíván na začátku výzkumného procesu, podává vstupní informace. - Explorativní výzkum – cílem je vysvětlení nejasných nebo nepřehledných skutečností. Slouží k pochopení a definování problému a specifikaci vlivů prostředí obklopujícího problém a určení alternativních řešení problému. - Deskriptivní výzkum – cílem je popsat skutečnosti nebo jevy. Neptá se po příčinách, zjištěné závislosti mezi proměnnými však můžeme využít pro odhad budoucího vývoje. - Kauzální výzkum – cílem je získat informace o vzájemných vztazích, ke kterým dochází mezi sledovanými jevy nebo vztahy mezi příčinou a následky. - Prognostický výzkum – cílem je predikce budoucího vývoje. K dosažení výstupů využíváme prognostické metody, jako jsou matematicko – statistické metody, cílová reflexe, aj. - Koncepční výzkum – cílem je získat komplexní výstupy. Představuje nejvyšší stupeň výzkumu. Kromě identifikování skutečnosti, příčin a pravděpodobného budoucího vývoje zajišťuje dostatek informací o chování ekonomiky. Používají se expertní metody (brainstorming, delfská metoda, strom významnosti, analogie).
9.3 Způsoby dotazování marketingového výzkumu Dotazování může probíhat různými způsoby. Každý typ dotazování má své výhody i nevýhody a využívají se v závislosti na mnoha faktorech, jako jsou téma a doba dotazování, cílová skupina respondentů, aj. Využití jednotlivých typů také určuje, jak bude vypadat dotazník. [7]
23
Mezi nejpoužívanější formy dotazování patří: - Osobní dotazování – obsah dotazníku může být určen tazatelům, respondentům, nebo oběma současně. Pokud používáme škály, můžeme je respondentovi ukazovat na kartách. - Písemné dotazování – respondent vyplňuje dotazník bez cizí pomoci, proto jsou požadavky n dotazník při tomto typu dotazování největší. Otázky musí být zformulovány precizně, aby respondent pochopil, co se od něj žádá. Součástí dotazníku je motivační průvodní dopis a ofrankovaná obálka, čímž eliminujeme riziko nízké návratnosti písemného dotazování. - Telefonické dotazování – v dnešní době je nejvíce využíván dotazník v elektronické podobě přímo v počítači tazatele, který do něj vkládá odpovědi stisknutím příslušné klávesy. Takový dotazník musí být kratší. - Elektronické dotazování – spojuje v sobě výhody předešlých typů dotazování, ale také jejich nevýhody. Podle způsobu distribuce dotazníků (e-mailem, na www stránce) se rozhodneme pro konkrétní podobu dotazníku.
9.4 Požadovaná forma dotazníku Dotazování patří k nejrozšířenějším postupům marketingového výzkumu. Uskutečňuje se pomocí nástrojů (dotazníků, záznamových archů) a vhodně zvoleného kontaktu s nositelem informací – respondentem (dotazovaným). [2] Dobrý dotazník by měl vyhovovat dvěma hlavním požadavkům: - účelně technickým, tj. takové sestavení a formulování otázek, aby mohl dotazovaný co nejpřesněji odpovídat na to, co nás zajímá. - psychologickým, tj. vytvoření podmínek, prostředí, okolností, které by co nejvíce pomáhaly tomu, aby se mu tento úkol zdál snadný, příjemný a žádoucí, chtěný. Jde o to, aby respondent odpovídal stručně a pravdivě. Požadavky na dotazník Tyto požadavky by mohly být rozděleny do následujících čtyř oblastí: 1. celkový dojem 2. formulace otázek 3. typologie otázek 4. manipulace s dotazníkem Co se celkového dojmu týče, platí zásada, že dotazník by měl na první pohled upoutat svojí grafickou úpravou. Nejvhodnější velikostí je formát A4 se zajímavým úvodním textem. Důležitý je také sled otázek. Zpočátku bychom měli klást zajímavé otázky, poté otázky, na jejichž vyplnění nejvíce záleží a které vyžadují soustředění. Nakonec se umisťují otázky méně závažné. Nejvhodnější způsob vyplňování je kroužkování či křížkování zvolených odpovídajících variant odpovědí.
24
Hlavní zásadou při formulaci otázek je jednoznačnost a srozumitelnost. Formulace, které nutí respondenta dlouze vzpomínat či hádat (např. jak často, kdy naposledy, kolikrát průměrně, atd.) bychom měli používat jen velmi vzácně. Problémy s sebou přináší také otázky typu „proč“, sugestivní otázky, či sugestivní pořadí otázek. Nejlépe bychom měli používat projektivní otázky. To jsou takové otázky, které jsou založeny na předpokladu, že dotazovaný nezná pravý důvod, pro který se ptáme. Bývá položena tak, že se zdá, že nevyžaduje respondentův postoj či názor, ale výpověď o něčem jiném. Při formulování otázek musíme brát v úvahu: - zda-li otázka v sobě nemá výrazně emocionální prvky - zda-li neoperujeme se stereotypy, které zkreslují výsledky - zda jsme nezařadili slova, která působí prestižně a na která respondent zpravidla odpovídá aby se projevil v co nejlepším světle. - zda nepoužíváme stupnice, které usměrňují odpovědi nerovnoměrně, pouze na jednu stranu.
9.5 Typologie otázek při marketingovém šetření Typologií otázek je mnoho. Mezi nejdůležitější a nejznámější patří: Otevřené otázky – respondentovi nepředkládáme žádné varianty odpovědí. Mohou jimi být otázky volné, asociační, volné dokončení věty, dokončení povídky, dokončení obrázku, dokončení tematického námětu, apod. Výhodou otevřených otázek bývá, že dáme respondentovi podnět k zamyšlení a volnost ve volbě odpovědi. Jejich nevýhodou bývá kategorizace odpovědí, kterou musíme před vyhodnocením provést. Uzavřené otázky – otázky, které předem nabízejí několik možných variant odpovědí, ze kterých je respondent nucen si jednu, nebo několik vybrat. Výhodou je rychlé a snadné vyplnění otázky a nasměrování respondenta. Nevýhodou je, že je respondent „nucen“ vyjadřovat se v daných variantách, které mnohdy bývají sugestivní, popřípadě zde může respondent maskovat neznalost problematiky. Tyto uzavřené otázky dělíme na: - dichotomické (připouští 2 možnosti – ano x ne) - výběrové (výběr jedné alternativy – vyjádření postoje) - výčtové (výběr několika alternativ – více odpovídá skutečnosti) - polytomické (s uvedením pořadí alternativ – diferencování mezi alternativami, obtížné zpracování). Nejvhodnějším nástrojem pro měření názorů a postojů je škálování – zaznamenání určité pozice na stupnici). Polozavřená forma – pomáhá zjistit příčiny názoru tázaného. Filtrační otázky – jsou určené k tomu, abychom si ujasnili, zda je tázaný seznámen s problémem, případně zda o tomto problému přemýšlel. 25
Manipulace s dotazníkem se týká distribuce a návratu dotazníků. Nejběžnějším způsobem rozdání dotazníků je rozeslání poštou nebo osobní předaní. Při navracení dotazníků poštou má respondent větší pocit anonymity, ale dotazovaný mnohdy může uvést špatné údaje, nebo odpovídat nepravdivě, protože nemá pocit anonymity.
9.6 Jednotlivé fáze dotazování Základní fáze dotazování jsou: 1. Adaptace – Snahou je vzbudit zájem o danou problematiku, motivovat a připravit respondenta na následující dotazy. Hned v úvodu dotazníku bychom měli vysvětlit cíle marketingového výzkumu, popsat způsob vyplňování otázek, ujistit respondenta o cennosti jeho odpovědí a o jeho anonymitě a nezneužití jeho odpovědí, představit výzkumný tým a samozřejmě poděkovat. 2. Kontakt – Cílem je postupně uvést respondenta do problému. 3. Dosažení vytyčeného cíle – V této části dotazování sbíráme základní informace pro řešení stanoveného úkolu, kontrolujeme relevantnost odpovědí, snažíme se udržet zájem respondenta a kontrolujem, zda respondent patří ke zkoumané skupině. 4. Závěr dotazování – V závěru dotazování by měly být takové otázky, které odstraňují napětí, umožňují respondentovi emocionálně se vyjádřit, příp. vyjádřit vlastní názor.
9.7 Výběr respondentů Dalším krokem marketingového výzkumu, po formulaci problému a stanovení cíle, je vymezení základní jednotky, která nás zajímá. Soubor všech jednotek, shodně vymezených z hlediska účelu našeho šetření se nazývá základní soubor. Dospějeme k němu vyčerpávajícím šetřením všech jednotek. Vyčerpávající šetření je ale finačně i časově velice náročné a jeho vypovídací hodnota díky tomu, že podrobíme šetření každou jednotku, nemusí být vždy vyšší. Častěji používaným způsobem šetření je nevyčerpávající šetření, neboli výběr. Při aplikaci této metody se počítá s vyšetřením pouze určitého vzorku jednotek, což zpravidla bývá méně časově i finančně náročné. Nevýhodou ale je, že se získané informace i vypočítané charakteristiky vztahují pouze k výběrovému vzorku jednotek. Ty je třeba dodatečně zobecnit pomocí metod statistické generalizace na celý základní soubor. Analýza údajů Při analýze údajů zjištěných prostřednictvím marketingového výzkumu je prvním krokem smysluplné uspořádání hodnot, které někdy označujeme jako třídění, jehož výsledkem je rozdělení četností. Samotná podstata marketingového výzkumu
26
spočívá v nalezení závislostí mezi jednotlivými jevy nebo skupinami proměnných, tzn. V definování, čím je chování spotřebitele a jeho rozhodování ovlivňováno. Závislost se navenek projevuje pouze jako určitá tendence, rozpoznatelná tím lépe, čím větší počet případů (čím větší rozsah souboru) je do jejího zkoumání zahrnut. Správné vyhodnocení těchto závislostí umožňuje subjektům na trhu předvídat a poté pružně reagovat na přání zákazníka, což je pro každý podnik velmi důležité. [14]
9.8 Stanovení struktury dotazníku Otázky by měly být v dotazníku uspořádány tak, aby z hlediska respondenta tvořily určitý logický celek. Logická stavba dotazníku se nemusí krýt s logikou výzkumu, ale musí umožňovat přímý a logický postup myšlení respondenta. Otázky by měly být v dotazníku uspořádány v určité sekvenci: [8] 1. Úvodní otázky – otázky snadné a pokud možno zajímavé, jejichž účelem je navázat dobrý kontakt s respondentem, probudit jeho zájem, získat jeho důvěru a spolupráci. 2. Filtrační otázky – jejich účelem je zjistit, zda je respondent správný typ k poskytnutí požadovaných informací. 3. Zahřívací otázky – obecnější otázky zaměřené na vybavování z paměti. Přístup od obecných otázek k následujícím specifickým otázkám pomáhá respondentovi zasadit specifické otázky do širšího rámce a umožňuje promyšlenější odpověď. 4. Specifické otázky – otázky zaměřené na zjišťování informací nezbytných k objasnění zkoumaného problému 5. Identifikační otázky – otázky zaměřené na zjištění charakteristik respondenta. 6. Při řazení otázek v dotazníku je třeba počítat s tím, že otázky se při dotazování neuplatňují izolovaně, ale ve vzájemném kontextu, a tedy že každá otázka ovlivňuje nejen odpověď na sebe samu, ale i na otázky následující – tzv. halo efekt. V řazení otázek je proto třeba postupovat tak, aby otázky, které mohou ovlivnit odpovědi na jiné otázky, těmto otázkám nepředcházely. Naopak je možné halo efekt využít k tomu, aby otázka usnadnila lépe pochopit smysl následujících otázek, aby ulehčila připomínání. Umístění identifikačních otázek na závěr dotazníku má dva důvody: požadované osobní údaje by nemusel být respondent ochoten prozradit hned na počátku dotazování a v úvodu dotazování by identifikační otázky zaměřovaly pozornost respondenta mimo zkoumané téma. V závěru dotazování je správné poděkovat respondentovi za spolupráci
9.9 Realizace výzkumu a shromažďování dat Shromažďování dat může být prováděno buď marketingovými pracovníky dané firmy, nebo prostřednictvím zakázek externím firmám. Fáze shromažďování dat pro marketingový výzkum je celkově nejdražší částí výzkumu, zároveň však nejčastěji
27
podléhá chybám. Marketingoví pracovníci musejí bedlivě sledovat správnou realizaci plánu a dohlížet na to, aby respondenti byli správně kontaktování, čelit problémům s respondenty, kteří odmítají spolupracovat nebo nepodávají hodnověrné odpovědi, dělají chyby a zkracují svoje odpovědi. [5] K dosažení informačních potřeb managementu může výzkumný plán požadovat shromáždění sekundárních dat, primárních dat či obojího. Sekundární data zahrnují informace, které již existují či byly shromážděny za jiným účelem. Primární data jsou naopak shromážděna pro specifický účel.
10 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU Z dotazování můžeme získat sofdata (názory, hodnocení, přání) stejně jako harddata (zpravidla údaje z oficiální statické evidence, např. o počtu jednotek, výdajích, vybavenosti a výsledcích činností). Tyto získané údaje je nutné zpracovat. Podle Stávkové a Dufka (2004) se metody zpracování údajů získaných při marketingovém šetření liší nejen podle účelu šetření, ale také podle charakteru získaných údajů. Hodnoty sledovaných vlastností zjišťujeme pomocí znaků. Znak je určující vlastností základní jednotky souboru. Na znaky lze pohlížet z několika hledisek. Prvním určujícím hlediskem je rozdělení na znaky společné (zda jednotka do souboru patří či nikoliv) a variabilní (ty, které u jednotek šetříme). Variabilní znaky dále dělíme na číselné (kvantitativní) a slovní (kvalitativní). Číselné znaky nabývají vždy číselných hodnot a mohou se dále členit na pořadové a měřitelné. Slovní znaky jsou takové, při kterých získaná informace je vyjádřena slovem. Různé varianty slovního znaku se nazývají obměny. Alternativní (též dvojné) znaky mohou nabývat jen dvě obměny, znaky množné pak nabývají více obměn. Proměnlivost slovních znaků se nazývá mutabilita. K jejímu měření lze použít např. koeficientu mutability.
11 POSTUP PRÁCE Pro zahájení této práce bylo nejprve nutné ujasnit si celkové potřeby a její požadavky. Na Kyjovsku proběhla petice uskutečňovaná malovinaři proti jejich zániku na jižní Moravě a jejich opovrhováním ze strany států. Petice vyvolala odezvu Odboru územního plánu Města Kyjov, jehož činností jsou i aktivity ovlivňující budoucí vyžití krajiny. Práce by měla odboru územního plánování ukázat, zda tato petice byla oprávněná, či nikoliv. První část práce se zabývá přípravou dat, pro dotazníkové šetření v obci Hýsly. Dotazníkové šetření bude prováděno na vzorku dvou typů respondentů, samotných vinařů a jednotlivých občanů Hýsel. Toto šetření bude prováděno osobním dotazováním za účasti starosty této obce. Ke každému výsledku šetření bude přidán
28
krátký komentář. Zpracování těchto dat se uskuteční za pomoci statistického programu UNISTAT na ústavu marketingu a statistiky MZLU v Brně. Získání relevantních dat je nezbytné pro vlastní řešení. Mapa která slouží k identifikaci jednotlivých vinařů a jejich sklepů bude získána z úřadu územního plánování v Kyjově. Tyto data budou zároveň přiložena v příloze této práce. Pro přesnou specifikaci vinařů, ověření vlastnických vztahů k jednotlivým sklepům bude využito internetového mapového portálu jihomoravského kraje, který byl vytvořen krajským úřadem v Brně. (viz. kapitola 15). Druhá část této práce se bude orientovat na historický vývoj obce, vinařských sklepů, krajiny. Celkové vyhodnocení pak bude uskutečněno za pomoci mapových podkladů, které budou získány částečně z internetu (současná situace) a část z úřadu územního plánování v Kyjově. Vzhledem k tomu, že daná problematika je spjata s krajinou, bude k celkovému vyhodnocení vhodné použití geografických informačních technologií. Třetí část práce bude obsahovat budoucí predikci malé držby v obci Hýsly a zároveň metodická doporučení, která je možno vztáhnout i na vinaře z jiných obcí. V této části dojde k vyhodnocení dosavadních dat (vývoj krajiny a dotazníkové šetření) a návrhy pro zlepšení situace
12 STRUČNÝ POPIS ZKOUMANÉ OBCE Obec Hýsly leží pod jihozápadními výběžky Chřibů v údolí Moštěnky. Obec patří k velmi starému osídlení, první zmínka pochází již z r. 1131, od pol. 14.stol. v rukou drobné šlechty, až v r. 1466 připadly k milotickému panství. Když byl od Milotic roku 1572 odloučen moštěnický statek připadly k němu i Hýsly. Dolní Moštěnice coby původní ves po r. 1620 zanikla, zůstal pouze statek, od r. 1637 v držení Forgáčů, pak Jana z Kűhnburgu a do r. 1784 Lőwenfeldů. Kolem r. 1720 byl postaven zámek, který se zachoval doposud. Obrázek č. 1: Pohled na obec Hýsly (zdroj: http://www.hysly.cz)
29
Obec je členem dobrovolného svazku obcí, tzv. Sdružení obcí. Předmětem činnosti svazku je zejména řešení odtokových poměrů v povodí Moštěnky, jímací schopnosti povodí, zpomalení povrchového odtoku, ochranu obcí před přítokem vody z povodí Moštěnky a snížení vodní eroze.
13 POŽADAVKY A ÚSKALÍ PROJEKTU Jako nejvhodnější lokalita byla zvolena obec Hýsly, která je nedaleko města Kyjov. Odbor územního plánování a rozvoje aktivně spolupracuje s touto obcí i na dalších projektech a tak bylo dobré navázat na dosavadní spolupráci. Důležitou věcí celého výzkumu bylo jeho schválení samotným starostou obce Hýsly, které započalo osobním jednáním u kulatého stolu. Starosta byl seznámen s postupy a důvody tohoto šetření, zároveň přislíbil i dozorování celého výzkumu. Nejprve jsem si však položil pár základních otázek. V první řadě: „Jaké otázky zařadit do mého dotazníku?“ Kolik otázek vhodně zvolit, aby dotazník nebyl pro respondenty příliš složitý? Existuje nějaká mapa, která popisuje vinaře v této obci a jejich rozvrstvení? Dalším úskalím výzkumu byla snaha o prověření toho, které vinaře oslovíme a kolik jich v této obci je. Na všechny odpovědi k těmto otázkám mi hodně pomohla konzultace na odboru územního plánování a rozvoje v Kyjově. Po ujasnění těchto informačních potřeb jsem zjistil, že určitá rastrová mapa rozvrstvení vinařů v obci má právě toto pracoviště. Vzhledem k typu respondentů nelze používat dotazník o 20 otázkách, zvláště pak, když tento průzkum budu provádět na vinařích, kteří jsou zahlcení prací ve vinici. Při více otázkách dochází ke zkreslení dat tím, že respondenti mnohdy uvádějí nepravdivé údaje s vidinou brzkého ukončení rozhovoru. Stanovil jsem proto optimální počet otázek na deset, s využitím jednodušších, až po komplexnější. Sestavení dotazníků probíhalo formou konzultací na odboru územního plánování a rozvoje v městě Kyjov. Počet dotazování bylo stanoveno na dvě etapy. V první etapě dojde ke sběru údajů od samotných vinařů, v druhé budou sesbírány údaje od občanů obce Hýsly. Ze starostou obce, panem Tiborem Skalkou bylo dohodnuto, že výzkum bude probíhat vždy o sobotách, jelikož v pracovních dnech nebylo možné nikoho z tamních obyvatel zastihnout. Někteří mladí vinaři byly velmi ochotní k tomuto výzkumu, zvláště pak když zjistili, že se jedná o výzkum, který se snaží dokumentovat jejich současný stav, jejich prosby a požadavky. Problematické to bylo u vinařů starší generace. Tam byla situace poněkud jiná. Namítali, že jejich názor nemůže toto šetření nijak ovlivnit. Proto jsem musel využít jim příbuzných témat o víně, které je stimulovali k zodpovězení otázek v mém dotazníku. Dotazování probíhalo během celého jednoho měsíce, při kterém se podařilo zastihnout nadpoloviční počet respondentů – malovinařů. Mezi Domácnostmi jsem oslovil 101 osob.
30
14 PODKLADOVÁ DATA PRO PREZENTACI GIT Získaná data byla následující: 1. Rastrová (obrazová) vrstva: letecký snímek Hýsel zachycující jednotlivé sklepy vinařů. (příloha č. 1) 2. Rastrová (obrazová) vrstva: snímek Hýsel zachycující jednotlivé rozložení parcel. (příloha č. 2 – včetně vlastních poznámek) Tato data byla poskytnuta v papírové podobě, což nebylo pro porovnání minulé a současné situace vývoje vinařů příliš vhodné. Stálo tedy za úvahu tato data zakoupit s jistým rizikem (příliš vysoká cena, neexistence digitálního formátu, atd.), nebo využít některé z webových aplikací, která se zabývá digitalizací jednotlivých území české republiky.
15 ZAZNAMENÁNÍ VLASTNÍKŮ SKLEPŮ POMOCÍ MAPOVÉHO PORTÁLU KRAJSKÉHO ÚŘADU V BRNĚ Pro lepší orientaci v provedeném výzkumu, jsem všechny vinaře, kteří vyplnili dotazník zaznamenal do katastrální mapy. Využil jsem digitální mapy s rozvržením jednotlivých parcel, která je dostupná na adrese: http://mapy.kr-jihomoravsky.cz. V mapě lze libovolně a zdarma procházet všechny obce a města nacházející se na území jihomoravského kraje. Podobné mapy jsou k dispozici i na jiných mapových serverech (např. http://www.mapy.cz), avšak neumožňují přímý náhled do katastru nemovitostí. Převážná většina těchto mapových serverů je však při komunikaci optimalizována pouze pro webový prohlížeč Internet Explorer a tak je zabráněno použití jiných platforem, např. postavených na základech operačního systému UNIX.
31
Obrázek č. 2: Prohlížení obce Hýsly v digitální mapě s rozvržením parcel
Poté, co jsem využil této mapy, bylo potřebné zjistit jednotlivé vlastníky sklepů s kterými jsem dotazník dělal. To umožňuje aplikace propojující mapový server s daty katastru nemovitosti (viz. Obrázek níže) Obrázek č. 3: Propojení digitální mapy Hýsel s katastrem nemovitostí
32
Takto jsem dohledal všechny vinaře kteří odpověděli na můj dotazník a mohl jsem vytvořit mapu s přesným označením navštívených vinařů, která je součástí této práce, v příloze č. 3. Pro tvorbu mapy jsem použil programové vybavení v oblasti GIT, zvaného ArcView od firmy ESRI. Obrázek č.4: Zaznamenání dotázaných vinařů s pomocí aplikace ArcView
Program obsahuje široké spektrum nástrojů pro zobrazování a analyzování prostorově vztažených dat. Je zde možná editace mapy, import nepřeberného množství rastrových i vektorových mapových podkladů a jejich následný tisk na velkoplošné tiskárně. Po zaznamenání všech mnou oslovených vinařů a vytištění mapy, jsem přistoupil k zaznamenání jednotlivých změn a dynamického vývoje krajiny obce. K tomu mi dopomohla metoda zvaná morphing, o které se zmiňuji v následující kapitole.
16 PROJEKCE DYNAMIZACE VÝVOJE OBCE HÝSLY OD 50. LET PO SOUČASNOST POMOCÍ MORPHINGU Morphing znamená změnu topologie objektu z jednoho tvaru na druhý. Zjednodušeně řečeno se jedna o proces plynulého přechodu jednoho obrázku do druhého za pomoci stanovených styčných bodů. Tato HI-TECH technologie velmi 33
úzce souvisí s GIT. Pro zaznamenání vývoje určitého území je nejvhodnější právě tato metoda. Využívá se nejen při územním plánování, ale i pro filmařský průmysl, kde dochází nejčastěji k přeměnám osob ve zvířata, nebo věci. Jediným úskalím této metody je zajištění kompozičně podobných snímků, tedy budou-li se prolínat oblasti určitého území přes celý formát snímku s adekvátně komponovaným územím. Princip morphingu je takový, že se určí vrcholy (vertexy) objektů A a B, vypočítá se rozdíl v jejich umístění v prostoru a pak se vrcholy objektu A přesunou v určitém časovém období až na pozici vrcholů objektu B. Z toho mimo jiné vyplývá, že morfované objekty musí mít navzájem stejný počet vrcholů, jinak morphing nefunguje. V moderních grafických softwarových aplikacích podporujících morphing se též objevuje jeho vylepšená verze, obsahující tzv. váženou interpolaci. Princip je prakticky stejný, jen s tím rozdílem, že lze navíc určovat míru vlivu určitého objektu v určitém čase na výsledný morphing. [15]
16. 1 Programové vybavení pro morphing oblasti Pro vytvoření dynamické přeměny Hýsel v průběhu let jsem využil letecké snímky z 50. let až po současnost. Pro uskutečnění projekce, bylo nejprve nutné zvolit vhodnou softwarovou aplikaci. Vyzkoušel jsem se mnoho různých programových vybavení, od opensource projektů, které jsou vyvíjeny dobrovolníky po celém světě, až po komerční (placené) aplikace, vyvíjené softwarovými firmami. Jako vhodnou aplikaci pro můj záměr jsem nalezl projekt s názvem Magic Morph, který dokáže nejen samotný morphing, ale taktéž s ní lze provést takzvaný warphing, což je deformace snímku. Do této aplikace jsem importoval jednotlivé snímky, nastavil styčné body a vyrenderoval cílový soubor. Výsledné soubory jsou dva. Jeden je ve formátu .mpg použitelný pro projekci na běžném dvd přehrávači, druhý ve formátu .swg pro projekci ve webovém prohlížeči. Výsledkem mého snažení je tedy projekce, která zaznamenává jednotlivé změny dané krajiny s použitím výpočetní techniky. Oba soubory jsou součástí přílohy této práce a jsou zaslány starostovi Hýsel, pro užití dle vlastního uvážení. Pro nahlédnutí výsledku je tato projekce dostupná i na webových stránkách: http://www.morava-ekol.eu/skalka-morph-web.swf. Název souboru jsem volil dle příjmení starosty Hýsel, pana Tibora Skalky, jako výraz poděkování za jeho nesmírnou ochotu při marketingovém šetření.
34
Obrázek č.5: Morphing vybraného území za pomoci aplikace Magic Morph
Po celkovém dokončení projekce a zpracování všech mapových podkladů jsem přistoupil k vyhodnocení dotazníkového šetření za pomocí programového vybavení UNISTAT, jež se používá převážně pro statistické účely. Nejprve však byla nutná příprava těchto dat pro následné zpracování touto aplikací.
17 PŘÍPRAVA DAT PRO APLIKACI UNISTAT Abych mohl vyhodnotit informace, které jsem získal dotazníkovým šetřením, mohl jsem v zásadě použít dvě metody a to: Vyhodnotit informace ručně a spočítat jednotlivé ukazatele závislostí nebo využít specializovaný software, který tyto data dokáže zpracovat a vyhodnotit s maximální přesností. Před započetím práce bylo nutné vyřešit problém licencování tohoto programu na MZLU, kde se nachází pouze jeden počítač s tímto softwarovým vybavením. Ostatní ústavy buď touto aplikací vůbec nedisponují, nebo přecházejí z finančních důvodu na program Statistika.
35
Obrázek č. 6: Příprava dat pro statistický program Unistat /domácnosti/
V tabulkovém procesoru Microsoft Excel bylo nutné vytvořit jednotlivé kategorie, které byly shodné s dotazníkem. Jelikož se jednalo o dotazníkové šetření prováděné osobním dotazováním, nebylo možné využít informačních technologií (jako tomu bývá u elektronického dotazování) a tak se všechny otázky a odpovědi museli do Microsoft Excel vpisovat ručně. Poté co byly data pro aplikaci UNISTAT připravena jsem mohl přikročit k samotnému zpracování těchto dat v tomto programu. Obrázek č. 7: Práce v aplikaci Unistat
36
17. 1 Krátký popis a funkce aplikace Unistat využitelných pro statistickou analýzu Jedná se o nabídkově orientovaný systém, který je určen širokému okruhu zájemců, kteří nemusí být odborníky ve statistice. Nabízí tak prostředky vedoucí ke kvalitnějšímu rozhodování ve všech oborech nasazení, ať se jedná o ekonomiku, marketing, lesnictví či zemědělství. Vzhledem k příznivé slevě pro školství jej lze využít i pro výuku na školách. Těsná spolupráce s MS Office z něj činí vhodný doplňkový nástroj všech uživatelů kancelářského balíku. Výhodou pro uživatele je, že se na zákaznickém servisu podílí i univerzitní pracovníci, zabývající se statistikou. Tím je zaručena dostatečná odbornost a záruka pro zákazníka, že v případě potřeby mu bude zodpovězen dotaz nejen týkající se vlastního programu, ale také dotaz ohledně statistiky jako vědní disciplíny. Unistat umožňuje pracovat jak v anglickém, slovenském, tak českém jazyce. Vždy v příslušném jazyce jsou taktéž i nabídky a výstupy. Velice výhodné jak pro mezinárodní společnosti, popř. pro publikování na internetu, apod. Všechny výstupy lze pohodlně posílat do aplikací Excelu nebo Word, kam se přenesou ve formě přehledných, formátovaných tabulek. To stejné platí i pro grafy. Podobně jako lze posílat výstupy do Excelu a Wordu, lze tvořit internetové prezentace (grafy jsou posílány ve formě jpg obrázků a tabulky jsou formátovány). Datový procesor je podobný tabulkovému procesoru MS Excel. Systém Unistat umožňuje vybírat na základě SQL jazyka data z různých databází. Výsledky statistických analýz lze pohodlně graficky znázorňovat množstvím 2D a 3D grafů. [16] Obrázek č. 8: Ukázka části výstupu pro lineární regresi po přenosu do MS Word (zdroj: http://www.unistat.cz/details.php?obsah=0)
V současné době obsahuje Unistat dvě základní nabídky statistických procedur, které svým rozsahem pokrývají téměř veškeré praktické požadavky.
37
Obrázek č. 9: Přehled nejdůležitějších statistických funkcí aplikace UNISTAT (zdroj: http://www.unistat.cz/details.php?obsah=0)
Z uvedeného popisuje je jasné, že program disponuje širokou paletou funkcí, které z něj dělají robustní nástroj nejen pro obor statistiky.
18 ANALÝZA VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZJIŠTĚNÝCH U MALOVINAŘŮ Pro dotazníkové šetření se podařilo oslovit 20 z celkového počtu 26 malovinařů. Bylo to zapříčiněno tím, že ne všichni malovinaři jsou zdejší, nebo ne vždy jsou k zastižení. Převážná většina dotázaných byla mužského pohlaví, což je logické, vzhledem k povaze této činnosti. Graf č. 1: Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů
10%
Muž Žena
90%
38
Věková struktura těchto respondentů se pohybuje okolo hodnoty 51 a více a je taktéž patrný vliv starší generace vinařů, která v Hýslech převládá. viz. Graf: Graf č. 2: Věková struktura respondentů Věková struktura respondentů
30% 41 - 50 51 a více 70%
Zároveň jsem v tomto výzkumu zkoumal dosažené vzdělání, z kterého vyplynula, že u největší početné skupiny převažuje dokončení střední školy. Graf č. 3: Dosažené vzdělání respondentů
Dosažené vzdělání respondentů
5%
15%
20% 60%
39
Základní Vyučen Středoškolské Vysokoškolské
Tito respondenti na otázku, zda se chystají prodat svůj samostatně stojící sklep odpověděli takto: Graf č. 4: Chystáte se k prodeji své dosavadní vinice?
Chystáte se k prodeji své dosavadní vinice?
10%
ne, neuvažuji o tom, že bych vinici prodával
5%
zvažuji že tak učiním, ale nejsem zatím zcela rozhodnut ano, jsem rozhodnut, že prodám celou vinici
85%
Větší část z nich neuvažuje o prodeji své dosavadní vinice a to z důvodu toho, že vinaření věnovali celý svůj život a tato činnost mnohdy sloužila jako zdroj finančních prostředků. Další otázka byla velmi důležitá pro celkový výzkum a tak trochu jsem ji použil jako otázku kontrolní. Zajímala mě reakce vinařů na prodej svého samostatně stojícího sklepa. Odpovědi na tuto otázku byly následující: Graf č. 5: Chystáte se k prodeji svého samostatně stojícího sklepa?
Chystáte se k prodeji svého samostatně stojícího sklepa?
5%
5% ne ano Zatím nejsem rozhodnut 90%
40
Pokud porovnám tento graf, s grafem předchozím, je zde vidět, že jeden vinař z mého výzkumu uvažuje o tom, že prodá vinici i sklep. Další vinař zvažuje, že si sice sklep zatím ponechá, ale části vinice se zbaví. Ostatní vinaři odpověděli tak, že sklep i vinici zachovají. Tato kontrolní otázka dopadla dobře, protože se nepotvrdilo, že by vinaři v této otázce odpovídali rozporuplně. Zajímalo mě také, jaká je průměrná doba jejich vinaření, která se pohybovala okolo 20 let. Troufám si tedy vyslovit tezi, že v obci Hýsly přechází vinaření po generacích, což se mi potvrdilo i při osobních dotazech přímo s vinaři. Na tuto tezi navazovala má další otázka, která se týkala mladé generace. Graf č. 6: Máte následovníka?
Máte následovníka
Ano, mám následovníka s malou pravděpodobností 35% 50%
Ano, mám následovníka s velkou pravděpodobností Ne, nemám
15%
U tohoto grafu je nutné vysvětlit legendu, která hovoří o malé a velké pravděpodobnosti. Cílem bylo, aby daný vinař vyjádřil svůj názor o svém následovníku. Malá pravděpodobnost znamená, že jeho pokračovatel zatím moc nejeví zájem o vinaření. Tento graf zároveň ukazuje, že v obci Hýsly má převážná většina vinařů následovníka, ale s malou pravděpodobnosti. S menším ale přesto podstatným podílem respondentů odpovědělo, že žádného následovníka nemá a to celých 35 %. Otázky, které byly pro mě nejvíce důležité jsem zařadil až na konec mého dotazníku. Jednalo se otázky spojené s budoucností samotných malovinařů a spokojenosti s jejich současnou situací. Toto seřazení otázek mi pomohlo k tomu, že se zde vinaři měli možnost více vyjádřit k dané problematice. V této části jsem si uvědomil, jak podstatný je výzkum provádět osobním dotazováním, protože jedině tak je možné lépe pochopit celou problematiku, než by tomu bylo u dotazování elektronického, kde dotazovaný pouze zatrhuje odpovědi. Taktéž by bylo složité přimět tuto skupinu lidí k elektronickému dotazovaní, protože se jedná o lidi pokročilejšího věku a mnozí
41
nejsou majiteli osobních počítačů, o internetu ani nemluvě. Předpokládaný výsledek dotazu, zda jsou malovinaři spokojení se svou současnou situací dotací dopadl takto: Graf č. 7: Jak jste spokojení se současnou situací dotací a podpory malé držby?
Jak jste spokojení se současnou situací dotací a podpory malé držby?
10% 10% Nespokojen Velmi nespokojen Je mi to jedno 80%
Největší podíl odpovědí zaujala kategorie nespokojenosti, a to celých 70%. Je to z důvodu toho, což mi potvrdili i samotní vinaři, že od státu nedostávají vůbec žádné dotace. Tyto odpovědi mě velmi zaujali, protože jsem předpokládal, že všichni vinaři od státu automaticky určité dotace dostávají. Tato část dotazníku byla pro mě asi nejvíce důležité a podrobně se k ní vrátím v závěru této práce, kde využiji poznatky a řešení z jiných obcí, které jsem měl možnost navštívit a podrobně s nimi tuto problematiku rozebrat. Veškeré důvody jejich nespokojení uvádím v tomto grafu: Graf č. 8: Uveďte důvod svého nespokojení se současnou situací podpory malé držby
Uveďte důvod svého nespokojení se současnou situací podpory malé držby
5% 5%
žádná podpora ze strany státu (dotace) zdražení surovin pro ochranu vinice Je mi to jedno
5%
10%
75%
42
V tuto chvíli mě nic nenapadá Neměla by se omezovat výsadba vinohradů
Jak je vidět z grafu, většina těchto vinařů poukázala na nedostatečnou podporu ze strany státu. Část vinařů se o tento problém nijak nezajímá a proto uvedla ve svých odpovědích, že je jim to jedno. Poslední otázka byla zaměřena na subjektivní názor vinařů na jejich budoucnost, která byla pro mě docela překvapením. Celých 90% vinařů odpovědělo, že vidí budoucnost velmi negativně se slovy: „Až staří nebudou, mladí to nebudou chtít převzít“ Graf č. 9: Vidíte pozitivně budoucnost malovinařů na Jižní Moravě?
Vidíte pozitivně budoucnost malovinařů na Jižní Moravě?
10% Ne Ano
90%
19 ANALÝZA VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZJIŠTĚNÝCH U DOMÁCNOSTÍ Výzkumu se účastnilo celkem 101 respondentů, z toho 31% žen a 69% mužů, viz graf č. 6. Ve věkové struktuře nejvíce zaujímají dvě a to: od 41 – 50 let (39 %) a druhá skupina se shodným počtem 51 a více let (39 %) viz. graf č. 7. Graf č. 10: Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů
31% Muž Žena 69%
43
Graf č. 11: Věková struktura respondentů Věková struktura respondentů
16% 39%
10%
20 - 30 31 - 40 41 - 50 51 a více
39%
Z grafu je patrné dominantní rozložení dvou skupin. Toto rozložení však není náhodné. Stejně jako u vinařů zaujímaly tyto věkové skupiny procentuálně nejvyšších hodnot, stejné je tomu i vzorku domácností. Tato skutečnost je zapříčiněna dožívající starou generací občanů Hýsel. I u tohoto vzorku jsem zkoumal jejich dosažené vzdělání, kde s převážnou většinou 50% se vyskytuje skupina středoškoláků a hned za ní je s 35% podílem skupina vyučených. Podobného rozložení jsme dosáhli u vzorku malovinařů. Malý podíl zde zabírá skupina vysokoškolsky vzdělaných lidí a to 16 %. Graf č. 12: Vzdělání respondentů Vzdělání respondentů
16% 35% Vyučen Středoškolské Vysokoškolské 50%
44
Tito občané na otázku: „Myslíte si, že malá držba (malovinaři) v obci Hýsly má budoucnost?“ odpověli 67% negativně, oproti 34% ve prospěch malé držby, což znamená, že ani oni, stejně jako samotní vinaři, nevidí jejich budoucnost příliš pozitivně. Graf č. 13: Myslíte si, že malá držba (malovinaři) v obci Hýsly má budoucnost?
Myslíte si, že malá držba (malovinaři) v obci Hýsly má budoucnost?
34% ne ano 67%
Na situaci celkového vývoje vinic jsem navázal další otázkou, kde 75% občanů odpovědělo, že sice část vinic v průběhu let zanikne, ale přesto se budou udržovat dál. Další skupina 11% dotázaných je přesvědčena o jejich zániku. Graf č. 14: Co myslíte že se stane s drobnými vinicemi v nejbližších letech?
Co myslíte že se stane s drobnými vinicemi v nejbližších letech?
8%
část zanikne, ale budou se udržovat dál zaniknou
7%
11%
nikdy nezaniknou 75%
jejich vývoj nebude nijak narušen
Na otázku: „Co by podle Vás pomohlo malé držbě (malovinařům) ve Vaší obci“ odpovědělo 45% respondentů ve prospěch dotací. Stejnou důležitost a to 20%
45
přidělili respondenti celkovým zjednodušením agendy a sdružením vinařům v nějaký celek. Zanedbatelnou část, kolem 2% získaly ostatní položky. Graf č. 15: Co by podle Vás pomohlo malé držbě (malovinařům) ve Vaší obci? Co by podle Vás pomohlo malé držbě (malovinařům) ve Vaší obci? dotace
sdružit se zjednodušení agendy
1% 2%
1%
1%
45%
3% 4% 4%
20%
reklama v médiích zakázat dovoz žádná pomoc již nepomůže Zvýšit/posílit turizmus, Daňové úlevy nevím
20%
raklama v mediích sleva na provozní materiál (postřik)
Na tomto grafu je jasně patrné, že občané Hýsel se taktéž přiklánějí k pomoci malovinařům prostřednictvím dotací. Jedná se o nezanedbatelnou část 45% dotázaných. 20 % dotázaných zde uvádí zjednodušení agendy a se stejným procentním podílem zde respondenti uvádějí sdružení vinařů v určitý celek, na který budu navazovat svými úvahami později.
20 VYSLOVENÍ HYPOTÉZ O VINAŘÍCH V DANÉ OBCI 20. 1 Hypotéza vyslovená u malé držby (malovinařů) Pokud máme přesnou definici problému, snažíme se o formulaci jedné nebo několika možných hypotéz řešení. Obecně lze hypotézu definovat jako výpověď (tvrzení) o dosud neprokázaném (možném, nepřezkoušeném, předpokládaném, pravděpodobném atd.) stavu dvou nebo více jevů (proměnných) ve zkoumané oblasti, kterou lze testovat. Výzkumem můžeme ověřovat pouze ty hypotézy, které jsou formulovány v pojmech, pro něž máme výzkumné, měřící nástroje (znaky, proměnné), umožňující kvantitativně vyjádřit jejich hodnoty stavu nebo je alespoň kvalitativně popsat. Neníli vyjádření hypotézy v pojmech možné, je tato hypotéza ve výzkumu nepoužitelná,
46
přesněji není ověřitelná. [6] Výsledkem výzkumu nemusí přímo záviset na tom, jaký typ hypotézy byl zvolen, protože je možné během výzkumu slabší hypotézy postupně nahrazovat silnějšími. Vstupní hypotézy však podstatně ovlivňují průběh výzkumu, zejména náklady a délku. Tato práce se snaží o zamítnutí či příjmutí následujících hypotéz. Nejprve vyslovíme tyto hypotézy u vzorku samotných vinařů Tab. č. 1: Hypotézy vyslovené u malé držby Nulová hypotéza Alternativní hypotéza
Většina vinařů bude ochotna svůj sklep prodat Vinaři si ponechají své stávající sklepy
Nulová hypotéza Alternativní hypotéza
Vinaři se chystají k prodeji své dosavadní vinice. Vinaři nechystají prodej svých dosavadních vinic
Nulová hypotéza
Většina vinařů má svého následovníka.
Alternativní hypotéza
Převážná většina vinařů nemá svého následovníka.
Nulová hypotéza
Vinaři nakupují hrozny od třetích stran.
Alternativní hypotéza
Převážná většina vinařů nenakupuje hrozny a postačuje jim vlastní produkce
Nulová hypotéza
Vinaři jsou se současnou situací dotací a podpory malé držby spokojení. Převážná většina těchto vinařů je nespokojená se současnou situací jejich podpory ze strany státu
Alternativní hypotéza
Nulová hypotéza Alternativní hypotéza
Samotní vinaři vidí pozitivně jejich budoucnost na jižní Moravě Vinaři nevidí pozitivně svoji budoucnost na jižní Moravě
20. 2 Posouzení vzájemných závislostí na základě četnosti respondentů s hodnocením hypotéz V této části práce se budu zabývat vyhodnocováním celkového výzkumu jednotlivých odpovědí malovinařů na základě jejich četností a vyvrácením či zamítnutím jednotlivých hypotéz. Zároveň budu posuzovat jednotlivé odpovědi na jejich vzájemnou závislost. U samotných vinařů jsem zjišťoval, zda se chystají k prodeji svého samostatně stojícího sklepa. Výsledek odpovědí byl následující:
47
Tab. č. 2: Četnost odpovědí na otázku: „chystáte se k prodeji svého sklepa?“ Třída
Střed
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
ne
18
18
90,00%
90,00%
2
ano
1
19
5,00%
95,00%
3
Zatím nejsem rozhodnut
1
20
5,00%
100,00%
Jak je patrné z tabulky, převážná většina a to 18 vinařů je rozhodnuta, že svůj sklep zatím prodávat nebude. 1. hypotéza „většina vinařů bude ochotna svůj sklep prodat“ Nulovou hypotézu o tom, že by většina vinařů byla ochotna svůj sklep prodat tedy zamítám a přijímám oproti ní hypotézu alternativní. Dále mě zajímalo, zda existuje závislost mezi věkem a prodejem samostatně stojící sklepa: Fí =
0,2697
Cramerovo V =
0,2697
Koeficient kontingence =
0,2604
Hodnoty Cramerova koeficientu a Pearsonova koeficientu (dále uváděn jako Koeficient kontingence) ukazují téměr shodné hodnoty a to 0,2604. Pro tyto ukazatele platí, že čím více se blíží hodnotě 1, tím je závislost silnější. Z těchto hodnot tedy vyplívá, že existuje pouze podprůměrná, slabá závislost mezi vlivem věku na prodej samostatně stojícího sklepa. Tato slabá závislost je do jisté míry zapříčiněna i malým vzorkem vinařů a můžeme zde spekulovat o tom, zda by se tyto hodnoty změnily, pokud by došlo ke zkoumání vyššího počtu vinařů. V tomto výzkumu jsem porovnával i další závislost, která se týkala pohlaví. Vzhledem k tomu, že ve výzkumu jsou zahrnuty pouze 2 ženy, nebudu zde tuto závislost uvádět, jelikož by mohlo docházet ke zkreslení prezentovaných výsledků. Další otázka navazovala na předchozí a týkala se prodeje dosavadní vinice vinařů. Zde jsem chtěl zjistit, zda se budou projevovat tendence vinařů k „pouštění“ svých vinic z důvodu nedostatečných finančních podpor. Nejprve uvedu jednotlivé četnosti: Tab. č. 3: Četnost odpovědí na otázku:“chystáte se k prodeji své vinice?“ Třída
Střed
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
ne, neuvažuji o tom, že bych vinici prodával
17
17
85,00%
85,00%
2
zvažuji že tak učiním, ale nejsem zatím zcela rozhodnut
2
19
10,00%
95,00%
3
ano, jsem rozhodnut, že prodám celou vinici
1
20
5,00%
100,00%
48
Tab. č. 4: Četnost odpovědí na otázku:“chystáte se k prodeji své vinice?“ dle vzdělání
Středoškolské
Vysokoškolské
ne, neuvažuji o tom, že bych vinici prodával
Základní 3
3
10
1
ano, jsem rozhodnut, že prodám celou vinici
0
0
1
0
zvažuji že tak učiním, ale nejsem zatím zcela rozhodnut
0
1
1
0
Četnost
Vyučen
Test závislosti na otázku prodeje vinice dopadl následovně: Fí =
0,8165
Cramerovo V =
0,5774
Koeficient kontingence =
0,6325
Tyto výpočty se pohybují kolem hodnoty vyšší, jak 0,5 a lze říci, že vykazují určitou závislost, která sice není silná, ale pohybuje se nad průměrem. Jedná se tedy o středně silnou závislost. Tato otázka dopadla podobně jako předchozí, ikdyž se zde projevil jeden zajímavý jev. Zatímco na předchozí otázku odpovědělo 18 vinařů že neuvažují o prodeji svého samostatně stojícího sklepa, tak v této otázce se ukázalo, že jeden vinař svůj sklep sice prodat nehodlá, ale přemýšlí o prodeji své vinice. Při testování závislostí mezi věkem a prodejem vinic se prokázalo, že nijak nesouvisí s věkem respondentů, jak ukazují hodnoty Cramerova koeficientu a koeficientu kontingence. Fí =
0,3678
Cramerovo V =
0,3678
Koeficient kontingence =
0,3452
Z uvedených hodnot lze vyčíst, že se jedná pouze o podprůměrnou, slabou závislost. Pokud porovnáme tyto dosažené hodnoty se závislostí dosaženého vzdělání, pak výzkum dopadne takto: Fí =
0,3563
Cramerovo V =
0,2520
Koeficient kontingence =
0,3357
Uvedené hodnoty signalizují taktéž podprůměrnou, slabou závislost. 2. hypotéza „vinaři se chystají k prodeji své dosavadní vinice“ Nulovou hypotézu o tom, že by se většina vinařů chystala k prodeji svých dosavadních vinic tedy zamítám.
49
Nejdůležitější otázkou pro budoucí vývoj malé držby v obci Hýsly bylo, zda tito vinaři mají následovníka. Tato otázka dle četnosti dopadla následovně: Tab. č. 5: Četnost odpovědí na otázku:“Máte následovníka?“ Třída
Střed
1
Ano, mám následovníka s malou pravděpodobností
10
8
50,00%
50,00%
2
Ano, mám následovníka s velkou pravděpodobností
3
13
15,00%
65,00%
3
Ne, nemám
7
16
35,00%
100,00%
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
Tyto odpovědi pro náš výzkum nedopadli příliš dobře. Celých 50 % vinařů uvedlo, že sice následovníky mají, ale jen s malou pravděpodobností, což znamená, že jejich syn, či dcera neprojevují o vinaření zájem. Dalších 35 % uvedlo, že žádného následovníka nemají. Pouhých 15 % vinařů uvádí, že mají svého následovníka a to s velkou pravděpodobností. 3. hypotéza „většina vinařů má svého následovníka“ Hypotézu o tom, že vinaři mají svého následovníka tedy zamítám ve prospěch alternativní hypotézy s tím, že většina vinařů svého následovníka postrádá. Další otázkou ve výzkumu jsem zjišťoval, zda vinařům postačuje vlastní produkce hroznů, nebo nakupují hrozny od třetích stran. Tato otázka dopadla takto: Tab. č. 6: Četnost odpovědí na otázku:“Nakupujete hrozny?“ Třída
Střed
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
Ne
15
15
75,00%
75,00%
2
Ano
5
20
25,00%
100,00%
15 vinařů odpovědělo, že jim postačuje jejich vlastní dosavadní produkce, oproti 5 vinařům, kteří hrozny nakupují od třetích stran. 4. hypotéza „vinaři nakupují hrozny od třetích stran“ Hypotézu o tom, že převážné většině vinařů nepostačuje jejich produkce tedy zamítám, ve prospěch hypotézy alternativní. Cílem tohoto dotazníku bylo taktéž zjistit, do jaké míry jsou vinaři spokojeni se současnou situací dotací a podpory malé držby. Z toho se ukázalo, že: Tab. č. 7: Četnost odpovědí na otázku:“Jak jste spokojení se současnou podporou malé držby?“ Třída
Střed
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
Nespokojen
16
16
80,00%
80,00%
2
Velmi nespokojen
2
18
10,00%
90,00%
3
Je mi to jedno
2
20
10,00%
100,00%
50
Z těchto odpovědí vyplívá, že 16 vinařů je se svou současnou situací nespokojeno, 2 z nich jsou z této situace nespokojeno velmi a další 2 uvádí, že je jim to jedno. Pokud srovnáme jednotlivé závislosti tohoto dotazu na věk vinařů, tak hodnoty Cramerova koeficientu a koeficientu kontingence budou ukazovat tyto hodnoty: Cramerovo V =
0,5561
Koeficient kontingence =
0,4860
Můžeme tedy konstatovat, že nespokojenost vinařů vykazuje závislost na jejich věku. Jedná se o střední závislost. Pro znázornění odpovědí dle věku zde uvádím i tabulku četností těchto odpovědí. Tab. č. 8: Četnost odpovědí na otázku:“Jak jste spokojení se současnou podporou malé držby?“ dle věkové struktury Četnost
41 - 50
51 a více
Nespokojen
3
13
Velmi nespokojen
0
2
Je mi to jedno
2
0
Podstatně vyšších hodnot dosahuje závislost na tuto otázku dle dosaženého vzdělání, která dopadla takto: Fí =
1,0025
Cramerovo V =
0,5788
Koeficient kontingence =
0,7080
5. hypotéza „vinaři jsou se současnou situací dotací a podpory malé držby spokojeni“ Na základě těchto údajů konstatuji, že hypotézu o spokojenosti vinařů se současnou podporou malé držby zamítám. Tuto hypotézu mohu snadno doložit i tabulkou četností, týkající se odpovědí dle vzdělanostní struktury. Tab. č. 9: Četnost odpovědí na otázku:“Jak jste spokojení se současnou podporou malé držby?“ dle dosaženého vzdělání
Četnost
Středoškolské
Vyučen
základní
Vysokoškolské
Základní
Nespokojen
11,0000
2,0000
0,0000
1,0000
2,0000
Velmi nespokojen
0,0000
2,0000
0,0000
0,0000
0,0000
Je mi to jedno
1,0000
0,0000
1,0000
0,0000
0,0000
Předposlední otázkou jsem zkoumal jejich subjektivní názor na jejich budoucnost.
51
Na otázku, zda vinaři v Hýslech vidí pozitivně jejich budoucnost odpověděli takto: Tab. č. 9: Četnost odpovědí na otázku:“Vidíte pozitivně budoucnost malovinařů na jižní Moravě?“ Třída
Střed
Četnost
Kumulat.
Procenta
1
Ne
18
18
90,00%
Kumulat. 90,00%
2
Ano
2
20
10,00%
100,00%
18 z nich uvedlo, že nevidí jejich budoucnost nijak pozitivně. Pokud budeme posuzovat jednotlivé závislosti na věku, pak zde vidíme jen podprůměrnou, slabou závislost: Fí =
0,2697
Cramerovo V =
0,2697
Koeficient kontingence =
0,2604
K podobným hodnotám dospějeme, jestliže budeme tyto závislosti vztahovat na vzdělání vinařů, které dopadly takto: Cramerovo V =
0,2670
Koeficient kontingence =
0,2580
Jedná se tedy stejně jako v předchozím případě o velmi slabou, až podprůměrnou závislost. 6. hypotéza „samotní vinaři vidí pozitivně jejich budoucnost na jižní Moravě“ Dle podložených údajů musím tuto hypotézu taktéž zamítnout. A přecházím na poslední otázku výzkumu, která se týkala uvedení pravého důvodu nespokojenosti podpory malovinařů. Tab. č. 10: Četnost odpovědí na otázku:“Uveďte důvod svého nespokojení se současnou situací podpory malé držbě?“ Třída
Střed
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
žádná podpora ze strany státu (dotace)
16
16
80,00%
80,00%
2
zdražení surovin pro ochranu vinice
1
17
5,00%
85,00%
3
Je mi to jedno
1
18
5,00%
90,00%
4
V tuto chvíli mě nic nenapadá Neměla by se omezovat výsadba vinohradů
1
19
5,00%
95,00%
1
20
5,00%
100,00%
5
Výsledky, které ukazuje tato tabulka se daly očekávat. Nejvíce vinařů kritizuje současný systém dotací ze strany státu. Zároveň vystihuje nespokojenost, která byla uvedena i v petici zaslané na ministerstvo zemědělství. Po dotazu vinařů, zda o nějakou dotaci zažádali, my bylo sděleno, že by samotná iniciativa měla přijít z řad
52
státu. Samotní vinaři neví, o jaké dotace žádat. Nejsou školeni, připraveni na složitou administrativu a mají dost práce s obděláváním svých vinic. Na opačnou stranu však petici podepsali a očekávají, že se věci dají do pohybu. Zde si dovolím trochu kritiky. Tak jako i v podnikání, ve školství a ve všech oborech není nic zadarmo, platí to i v tomto odvětví. Plně si však uvědomuji, že vinař, jako fyzická osoba nemá dostatek času na to, aby objížděl úřady a dojednával pro sebe výhody z toho plynoucí. Dotace navíc opravdu nejsou zaměřeny na obhospodařování samotných vinic, ale spíše na určité konkrétní projekty. Touto problematikou se budu podrobněji zabývat v závěru této práce, nyní přejdu na vyslovení hypotéz u domácností, kde mohu následně všechny názory porovnat.
20. 3 Hypotéza vyslovená u domácností Podobné hypotézy které byly vysloveny u malovinařů lze aplikovat i na vzorek jednotlivých domácností. Tab. č. 11: Hypotézy vyslovené u domácností Většina obyvatel Hýsel se klaní k názoru, že malovinařství v jejich obci má budoucnost Převážná většina obyvatel Hýsel není přesvědčena o budoucnosti vinařů v jejich obci a vyslovuje svůj negativní postoj
Nulová hypotéza Alternativní hypotéza
Obyvatelé Hýsel budou přesvědčeni, že část vinic sice zanikne, ale přesto se budou udržovat dál. Obyvatelé Hýsel budou přesvědčeni, že bude docházet k úplné likvidaci vinic
Nulová hypotéza Alternativní hypotéza Nulová hypotéza
Za největší pomoc malé držbě budou ze strany občanů považovány zejména dotace Občané Hýsel nebudou uvádět dotace jako největší přínos malovinařům
Alternativní hypotéza
Na otázku: „Myslíte si, že malá držba (malovinaři) v obci Hýsly má budoucnost?“ Dopadla četnost následovně: Tab. č. 12: Četnost odpovědí na otázku: „Myslíte si že malá držba (malovinaři) v obci Hýsly má budoucnost?“ Četnost
Muž
Žena
Součet řádku
ano
23
11
34
Ne
47
20
67
Sl.souč.
70
31
101
53
Z těchto hodnot je patrné, že 47 mužů uvedlo, že nevidí příliš pozitivně budoucnost malovinařů v jejich obci. Nelze však říci, že by pozitivní postoj převládal i u žen. 20 z nich uvedlo, že taktéž nevidí budoucnost v Hýslech příliš pozitivně. Pokud jsem otestoval tuto otázku na závislost, zjistil jsem následující hodnoty: Fí =
0,0256
Cramerovo V =
0,0256
Koeficient kontingence =
0,0256
Výsledky poukazují na fakt, že mezi tím, zda respondent vidí pozitivně budoucnost vinařů v Hýslých a pohlavím dotazovaného není téměř žádná závislost. 1. hypotéza „většina obyvatel Hýsel se klaní k názoru, že malovinařství v jejich obci má budoucnost“ Na základě zde uvedených dat i tuto hypotézu zamítám, jelikož se prokázalo, že pozitivní budoucnost vinařů nepřevažuje ani u jednoho pohlaví. Pokud budeme pozorovat odpovědi za jednotlivé věkové skupiny, pak se dostaneme k následujícím výsledků: Tab. č. 13: Četnost odpovědí na otázku: „Myslíte si že malá držba (malovinaři v obci Hýsly má budoucnost?“ 20 - 30
31 - 40
41 - 50
51 a více
Součet řádku
ano
8
2
11
13
34
ne
8
5
28
26
67
16
7
39
39
101
Četnost
Sl.souč.
Nejvíce negativních odpovědí je ve dvou skupinách a to ve věkové skupině 41 – 50 a občanů starších jak 51 let. Pokud otestujeme závislosti, hodnoty cramerova koeficientu a koeficientu kontingence ukazují tyto následující hodnoty: Fí =
0,2095
Cramerovo V =
0,2095
Koeficient kontingence =
0,2051
Na základě výpočtů koeficientů kontingence můžeme říci, že tato otázka, porovnáme-li ji se závislostí na věku vykazuje pouze podprůměrnou, slabou závislost.
54
Četnosti pozorované podle vzdělání ukazuje následující tabulka: Tab. č. 14: Četnost odpovědí na otázku: „Myslíte si že malá držba (malovinaři v obci Hýsly má budoucnost?“ dle dosaženého vzdělání
Četnost
Středoškolské
Vyučen
Vysokoškolské
Součet řádku
ano
20
9
5
34
ne
30
26
11
67
Sl.souč.
50
35
16
101
Fí = 0,0256 Cramerovo V = 0,0256 Koeficient kontingence = 0,0256
S uvedených hodnot lze konstatovat, že odpověď respondentů není na vzdělání nijak závislá a můžeme uvést i fakt, že zde žádná závislost neexistuje. Další otázka dotazníkového šetření se týkala jednotlivých vinic. Pokládaná otázka zněla: „Co myslíte že se stane s drobnými vinicemi v nejbližších letech?“ Na uvedenou otázku dopadla četnost následovně: Tab. č. 15: Četnost odpovědí na otázku: „„Co myslíte že se stane s drobnými vinicemi v nejbližších letech?“ Třída
Četnost
1
Střed část zanikne, ale budou se udržovat dál
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
75
8
7,92%
7,92%
2
zaniknou
11
83
74,26%
82,18%
3
nikdy nezaniknou
8
90
6,93%
89,11%
4
jejich vývoj nebude nijak narušen
7
101
10,89%
100,00%
Převážná většina respondentů, konkrétně 75 osob uvedlo, že sice uznávají fakt, že část vinic sice zanikne, ale přesto se budou udržovat dál. 2. hypotéza „Obyvatelé Hýsel budou přesvědčeni, že část vinic sice zanikne, ale přesto se budou udržovat dál.“ Tuto hypotézu nezamítám. Jak jsem si mohl i dotazníkovým šetřením ověřit, převážná většina občanů Hýsel tuto hypotézu zcela potvrdilo. Po otestování závislosti na věku, pohlaví či vzdělání ukazují hodnoty koeficientu jen velmi malou závislost, což znamená, že na odpovědi respondentů neovlivňují žádné zde zmíněné faktory.
55
Pro potvrzení, či vyvrácení poslední otázky je nutné doložit výsledek poslední otázky, která byla pro mě velmi důležitá pro navržení řešení celkové situace malovinařů v obci Hýsly. Přesné znění otázky a jeho výsledek demonstruji na následující tabulce: Tab. č. 16: Četnost odpovědí na otázku: „„Co myslíte že se stane s drobnými vinicemi v nejbližších letech?“ Třída
Střed
Četnost
1
dotace
45
2
1,98%
1,98%
2
sdružit se
20
22
19,80%
21,78%
3
zjednodušení agendy
20
42
19,80%
41,58%
4
reklama v médiích
4
87
44,55%
86,14%
5
zakázat dovoz
4
91
3,96%
90,10%
6
3
94
2,97%
93,07%
7
žádná pomoc již nepomůže Zvýšit/posílit turizmus, Daňové úlevy
2
98
3,96%
97,03%
8
nevím
1
99
0,99%
98,02%
9
raklama v mediích sleva na provozní materiál (postřik)
1
100
0,99%
99,01%
1
101
0,99%
100,00%
10
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
Zde se opět potvrdila i poslední hypotéza, která vyjadřuje tezi, že převážná většina obyvatel Hýsel bude považovat za největší pomoc vinařům právě dotace. 3. hypotéza „Obyvatelé Hýsel budou přesvědčeni, že část vinic sice zanikne, ale přesto se budou udržovat dál.“ Na základě těchto údajů tuto poslední hypotézu nezamítám.
56
21 DISKUZE Na tomto místě bych chtěl vyjádřit, že si plně uvědomuji, že byla oslovena pouze malá skupina respondentů z řad domácnosti i vinařů. Je však nutné poznamenat, že mým úkolem bylo popsat situaci právě v této obci a to i za předpokladu, že zdejší situace není příliš příznivá pro dotazníková šetření, přesto jsem tento úkol přijal a snažil o to, aby dosažené výsledky byly co možná nejvěrohodnější, s vědomím tím, že se jedná se o poměrně malou obec, kde občané často odjíždějí za prací do přilehlých měst a většinu času se zdržují spíše zde. Tato obec je však zajímavá pro osoby, které zde kupují rodinné domy a dokonce i část sklepů jak jsem si mohl při svém osobním dotazníkovém šetření ověřit. Nejedná se však o obec, která by svým zaměřením byla vhodná pro cestovní ruch. Nenalézá se zde ani jedno ubytovací zařízení. Tato obec žije svým životem a je zde patrná migrace zejména mladší generace do velkých měst z důvodu pracovních příležitostí. Chtěl bych zde taktéž zmínit, že vybraný vzorek není plně reprezentativní, ale vyjadřuje teze, které byly mnou vyslovené v hypotézách a i z tohoto malého vzorku je možné je ověřit. K tomu, abych mohl výsledky svého výzkumu prohlásit za reprezentativní by bylo nutné provést šetření na rozsáhlejším území s dostatečným množstvím občanů, nebo za pomoci finančních prostředků a pomocného personálu. Osobně se však domnívám, že i přes tento nedostatek mého výzkumu jsou nejdůležitější poznatky a doporučení které zmiňuji v závěru. Dle mého názoru bylo cílem této práce zejména načerpání nových znalostí v oblasti marketingového šetření, práce s pokročilejšími informačními technologiemi, jakož i s programovým vybavením ArcView, používanou samotným odborem územního plánování v Kyjově a na krajském úřadě v Brně se kterým jsem měl možnost taktéž konzultovat určité kroky v tomto programu a navázat tak na dřívější spolupráci již při zpracovávání bakalářské práce. Velmi si cením taktéž načerpání nových kontaktů s odborem územního plánování v Kyjově a starostou obce Hýsly s kterým jsem dodnes v telefonickém kontaktu a plně s ním konzultuji problematiku této obce. Jako nemalý přínos hodnotím to, že po celou dobu práce na tomto projektu jsem si mohl ověřit úskalí dotazníkového šetření, zejména vhodné formy, rozsahu otázek a problémů, které vznikají při aplikaci teoretických poznatků v praxi. Při sestavování dotazníku jsem se snažil otázky volit tak, aby byly pro respondenta co možná nejsrozumitelnější a zároveň aby ho stimulovali pro co největší aktivitu. Výsledkem tohoto úsilí bylo, že samotní vinaři mě seznámili s jejich problémy, přáními a dokonce sami predikovali jejich budoucí vývoj. V závěru této práce mám tedy možnost vyslovit svůj osobní odhad vývoje malé držby v obci Hýsly a porovnat je s názory samotných vinařů. Myslím si, že nejdůležitější není počet respondentů, ani rozsah otázek, ale názory, zkušeností lidí, kteří v této obci žijí a vnímají problémy, které se jich dotýkají. Jako poslední moji největší zkušenost musím zmínit práci v aplikaci UNISTAT, kde jsem mohl vyzkoušet veškeré její funkce a dozvědět se, jak ji je možné využívat při dotazníkových šetřeních a jak je využívána profesionálními firmami pro sběr dat a publikaci statistických informací.
57
22 ZÁVĚR Hlavním cílem této diplomové práce bylo vyslovení hypotézy predikace vývoje drobné držby na Kyjovsku, konkrétně v obci Hýsly. Dovoluji si zde navázat na část dotazníku, z kterého vyplynulo, že celých 35 % zdejších vinařů nemá žádného následovníka a 50 % z nich usuzuje, že jejich syn, či dcera by mohla po nich tuto práci převzít, ale nedávají tomu velké naděje. Celých 90 % vinařů nevidí nijak pozitivně jejich budoucnost. V této polemice bych poukázal na argumentaci jednoho ze zdejších vinařů, který řekl: „Až staří nebudou, mladí to nepřevezmou, protože se jim nechce dělat“. S tímto argumentem se plně ztotožňuji a nasvědčuje tomu i průzkum, kde převážná většina vinařů je z řad starší generace. Taktéž zastávám negativní názor o tom, že malá držba bude postupně zanikat a tato teze neplatí jen pro samotné Hýsly, ale je platná i v ostatních obcích. Proto zde dávám částečně za pravdu i petici, která byla zaměřena na podporu malé držby ze strany státu. Malovinařů rok od roku ubývá a je to způsobeno nejen tím, že zde nejsou žádné finanční podpory ze strany státu, ale také tím, že stará generace vinařů, která bere tuto práci jako povinnost a svého koníčka postupně vymírá a mladá generace nemá o tuto práci zájem. Je to dáno i celkovým vývojem tohoto světa, kdy se nalézáme ve světě informačních technologií, kdy skoro každé malé dítě má počítač a nejeví tak o práci ve vinici zájem, čímž ani k této práci nezíská žádný kladný vztah. Tato problematika se však vyskytuje i v jiných oborech. Lidstvo se dlouhodobě potýká s nedostatkem zkušených řemeslníků, upadá zájem o učební obory, a jiné. Dle mého názoru je malá držba tímto neduhem dnešní doby skutečně ohrožena. Nemyslím si však, že v nejbližších letech dojde k úplnému rozpadu malé držby. Část vinařů bude tuto tradici udržovat jako svého koníčka, část jako povinnost k udržení dědictví svých předků. Otázkou však je, jaký procentuální podíl bude mít malá držba ve prospěch držby velké, zvláště pak potom, co Česká republika vstoupila do otevřeného a tvrdě konkurenčního prostředí evropské unie. Této konkurenci jsou však schopni čelit jen velké vinařské firmy, které mají dostatek finančních prostředků pro investice do svých prezentací na různých výstavách, mediálních kampaních a nových technologií výroby, které jim usnadňují snižovat svoje náklady. Jak se tedy mají malovinaři bránit proti výše uvedenému faktu?Co mají udělat proto, aby i oni mohli konkurovat na trhu? Abych mohl dát co nejpřesnější odpovědi na tyto nelehké otázky, musel jsem celou problematiku konzultovat s jinými obcemi jihomoravského kraje. Oslovil jsem tedy starosty dvou obcí a to konkrétně obce Kobylí a Bořetice. Zde jsem se dozvěděl, že problém dotací malé držby, na které mě upozornili i vinaři v Hýslech a to skoro 80 % z nich v dotazníkovém šetření, se vyskytuje i v těchto obcích. Všichni zdejší vinaři jsou nespokojeni ze státem, protože nedostávají žádné dotace. Když jsem ve vzorku domácností položil otázku, jak by danou problematiku řešili oni, ukázalo se, že 20 % občanů považuje za řešení sdružení těchto malovinařů do jednoho spolku. Uvádím zde tento fakt proto, že právě ve dvou zmíněných obcích se daná problematika řeší právě tímto způsobem. Vzniklo zde uskupení zvané Modré Hory ve kterém se angažuje i Prof. Ing. Vilém Kraus, Csc. V tomto projektu spolupracuje celkem 5 obcí (Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice, Vrbice) a prezentují se tak jednotným projektem. Vznikla
58
i samostatná webová prezentace dostupná na http://www.modrehory.cz. Jedná se o projekt, jehož cílem je uspořádání společných akcí a snížení tak celkových nákladů. Podstatou tohoto projektu je cyklistická trasa, která vede po asfaltových, nebo jinak upravených cestách. Tato trasa tak činí ucelený okruh, takže se na ni dá napojit kdekoliv a udělat si tak své vlastní putování z místa, které nejlépe vyhovuje fyzickým zdatnostem jednotlivých účastníků. Na každém stanovišti rozmístěném po těchto obcích je umožněn vstup do sklepů, prohlídka muzea, konkrétně v obci kobylí a jiné zajímavosti, kterými disponují ostatní zde zmíněné obce. Kladl jsem si otázku, zda podobně zaměřený projekt je i v obci Hýsly a okolí. Starostou obce mi bylo zodpovězeno, že ač se v obci nachází nově vybudovaná rozhledna a ojedinělý projekt slunečních hodin, kterými se nemůže chlubit každá obec, nemá o větší popularitu zájem. Po celkovém vyhodnocení všech zde uvedených podkladů, předkládám vlastní způsob řešení celého problému. Především musím říci, že petice, která byla ze strany vinařů sepsána, se mi jeví jako ne příliš vhodné řešení. Ministerstvo zemědělství se sice touto problematikou zabývat může, ale myslím, že zde přílišná iniciativa ze strany státu nelze očekávat. Proto je nutné povzbudit iniciativu samotných vinařů i samotného pana starosty této obce. Mnou navrhovaná řešení popíši v následujících bodech. Všechny tyto náměty jsou ztvárněny v digitální podobě a připraveny pro tisk v grafickém studiu, nebo je možná jejich dodatečná korektura: -
pokusit se o navázání spolupráce s ostatními obcemi. Využít společných akcí k propagaci celého kraje a ne jednotlivých obcí. Tuto myšlenku jsem se snažil ztvárnit v příloze č. 7
-
prezentace vinařů Hýsel pod jednotným názvem na vinětě jejich vína. Vlastní návrh viněty jsem uložil do přílohy č. 8
-
větší propagace obce Hýsly za pomoci letáků, využití potenciálu obce (rozhledna s názvem Johanka a ojedinělý projekt slunečních hodin). Leták této formy prezentace je uložen do přílohy č. 9
-
vytvoření jednotné internetové prezentace okolních obcí pod společných názvem.
Uvedené návrhy jsou pouhým nástinem myšlenek a je třeba je promyslet i po finanční stránce, zvážit návratnost investice a ostatní faktory. Jelikož však podobné projekty fungují i v jiných obcích, myslím, že stojí alespoň za úvahu.
59
23 LITERATURA [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9]
[10] [11] [12]
[13] [14] [15]
[16] [17]
OTÁHAL,
J. Podnikatelské minimum pro vinohradníky a vinaře. Praha: Nakladatelství Orac, 2003. STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J., Marketingový výzkum 2. přepracované vyd. Brno: MZLU, 2004. 190 s. ISBN 80-7151-795-2. HAGUE, P., Průzkum trhu. Brno: Computer press, a.s. 2003 HAGUE, P., Nákupní chování. Brno: Computer press, a.s. 2003 KOTLER, P., AMSTRONG, G., Marketing. Praha: Grada Publishing, a.s. 2004 FORET, M., STAVKOVÁ, J., Jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada Publishing, a.s. 2003 KOZEL, R. a kol., Moderní marketingový výzkum. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2006 ZBOŘIL, K., Marketingový výzkum. 1. vyd. Praha: VŠE, 1996. 106 s. ISBN 80-7079-389-9 RAPANT, P., Geoinformační technologie. 1. vyd. Ostrava, 2005. 125 s. Dokument ve formátu PDF. Elektronická adresa: http://gis.vsb.cz/publikace/Skripta_sylaby/skripta_sylaby.htm [citováno 7. 5. 2008] TUČEK, J., Geografické informační systémy.: principy praxe. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1998. 424 s. ISBN 80-7226-048-0. SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA RÉVA VINNÁ, VÍNO. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2001, 2002, 2003. MUSILOVÁ, J., Chování spotřebitele na trhu s lihovinami v ČR. Diplomová práce na Mendlově Zemědělské a Lesnické Univerzitě v Brně na ústavu marketingu a obchodu, 2006. Vedoucí diplomové práce Ing. Jana Turčínková. ŠPERKOVÁ, R., Analýza vnějšího prostředí vinařství. Brno: Mzlu, 2004. Vedoucí bakalářské práce Ing. Dagmar Kudová svazek 568/04 MACHALOVÁ, J., Prostorově orientované systémy pro podporu manažerského rozhodování. Praha: C. H. BECK 2007. , ISBN 987-80-7179-463-9 MULTIRESOLUTION MESH MORPHING, Elektronická publikace, ACM Press/Addison-Wesly Publishing Co.: 350 s. Dokument ve formátu PDF. Elektronická adresa: http://portal.acm.org/citation.cfm?id=311586&coll=portal&dl=ACM [citováno 12 5. 2008] UNISTAT, ELEKTRONICKÁ ADRESA: http://www.unistat.cz/details.php?obsah=0 [citováno 7 4. 2008] NÁVRH ZÁKONA O VINOHRADNICTVÍ, ELEKTRONICKÁ ADRESA: http://www.wine.cz/index.php?detail=384&sekce=3-1 [citováno 1. 3. 2008]
60
24 PŘÍLOHY 1. Příloha č. 1 – Vytištěná letecká mapa formátu A4 zachycující jednotlivé sklepy vinařů 2. Příloha č. 2 – Vytištěná letecká mapa formátu A4 zachycující jednotlivé rozložení parcel 3. Příloha č. 3 – Vytištěná letecká mapa formátu A4 s označením všech oslovených vinařů v dotazníkovém šetření 4. Příloha č. 4 – Vytištěná letecká mapa formátu A4 zachycují krajinný ráz Hýsel a přilehlých obcí z 50. let 5. Příloha č. 5 – Vytištěná letecká mapa formátu A4 zachycují krajinný ráz Hýsel a přilehlých obcí z 90. let 6. Příloha č. 6 – Vytištěná letecká mapa formátu A3 zachycují vývoj území obce Hýsly v 50. letech, prokládána současným parcelním rozložením 7. Příloha č. 7 – Vytištěný leták formátu A4 zobrazující společnou prezentaci obcí 8. Příloha č. 8 – Vytištěná viněta formátu A4 obce Hýsly 9. Příloha č. 9 – Vytištěný leták formátu A4 propagující Hýsly 10. Obsah přiloženého CD Adresáře: /Arcexplorer samotný program pro zobrazení jednotlivých map pro platformy: - Windows (aesetup.exe) - Linux (ArcExplor9.1_linux.tar) / Dyn. prezentace dynamická přeměna území obce Hýsel v digitální podobě - skalka-morph-dvd.avi (prezentace pro stolní přehrávače) - skalka-morph-web.swf (prezentace pro webové prohlížeče) / Spol. prezentace létak společné prezentace obcí zpracovaná pro grafické studio - priloha c7 - letak spolku obci.jpg (obrázek letáku) - priloha c7 - letak spolku obci.cdr (formát letáku pro aplikaci Corel Draw) - priloha c7 - letak spolku obci.pdf (formát letáku pro aplikaci Acrobat Reader) /Hýselské klenoty leták prezentace Hýselských atrakcí - priloha c9 - Hyselske klenoty.jpg (obrázek letáku) - priloha c9 - Hyselske klenoty.cdr (formát letáku pro aplikaci Corel Draw) - priloha c9 - Hyselske klenoty.pdf (formát letáku pro aplikaci Acrobat Reader) /Vineta návrh viněty pro vinaře - priloha c8 - vineta barevna.jpg (obrázek viněty) - priloha c8 - vineta barevna.cdr (formát viněty pro aplikaci Corel Draw) /Dotazníky vypracované dotazníky pro malou držbu i občany Hýsel 61
Příloha č.1
62
Příloha č.2
63
Příloha č.3
64
Příloha č.4
65
Příloha č.5
66
Příloha č.7
67
Příloha č.8
68
Příloha č.9
69
