Mendelova univerzita Provozně ekonomická fakulta

Mendelova univerzita Provozně ekonomická fakulta

Řízení rizik firmy ve vybraném odvětví Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

Ing. Josef Zrůst

Bc. Petr Sedlář Brno 2010

2

Na tomto místě bych chtěl poděkovat zejména vedoucímu diplomové práce Ing. Josefu Zrůstovi za jeho odborné vedení, cenné rady i připomínky, a veškerou pomoc při jejím zpracování. Touto cestou děkuji také představitelům firmy Kornfeil spol. s r.o. a firmy Josef Sedlář - Sedlářovo pekařství za poskytnutí informací a věnovaný čas.

4

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 20. května 2010

........................................................

6

7

Abstract Sedlář, P. Company risk management in selected branch. Diploma thesis. Brno, 2010. The main objective of this thesis is to propose recommendations for risk management, Josef Sedlar – Sedlar´s bakery, based on risk analysis. Based on the results of the analysis of the internal surroundings has been identified significiant aktivity of the enterprise to which have subsequently beeing identified threats and risks, both internal as well as external environment. Consequently, these risks are quantified using the metod chosen. On the basis of the results, this work proposes a variant of risk countermeasures, which may serve as a source of information for decision management of this enterprise. Key words: IFE,EFE matrix, risk, risk management, risk analysis, alternatives

Abstrakt Sedlář, P. Řízení rizik firmy ve vybraném odvětví. Diplomová práce. Brno, 2010. Hlavním cílem diplomové práce je navrhnout doporučení pro řízení rizik společnosti Josef Sedlář - Sedlářovo pekařství, vycházející z analýzy rizik. Na základě výsledků analýzy vnitřního prostředí byla identifikována významná aktiva podniku, ke kterým byly následně identifikovány hrozby a rizika, jak z vnitřního tak vnějšího prostředí. Následně jsou tato rizika pomocí zvolené metody kvantifikována. Na základě dosažených výsledků tato práce navrhuje vhodné varianty rizikových protiopatření, které mohou sloužit jako zdroj informací pro rozhodování vedení podniku. Klíčová slova: IFE, EFE matice, riziko, risk management, analýza rizik, riziková aktiva,

8

9

Obsah 1

ÚVOD................................................................................................................................... 11

2

CÍL PRÁCE ............................................................................................................................ 13

3

PŘEHLED LITERATURY ......................................................................................................... 14 3.1

3.1.1

Podnikání............................................................................................................. 14

3.1.2

Malé a střední podnikání .................................................................................... 15

3.1.3

Firemní strategie ................................................................................................. 15

3.2

Vnější prostředí ........................................................................................................... 16

3.2.1

Makroprostředí ................................................................................................... 16

3.2.2

Oborové prostředí............................................................................................... 17

3.3

Vnitřní prostředí.......................................................................................................... 19

3.4

Nástroje analýzy prostředí .......................................................................................... 20

3.5

Řízení rizik ................................................................................................................... 21

3.5.1

Základní pojmy analýzy rizik................................................................................ 22

3.5.2

Klasifikace rizik .................................................................................................... 24

3.5.3

Analýza rizik......................................................................................................... 25

3.5.4

Metody analýzy rizik............................................................................................ 27

3.5.5

Metody snižování rizik......................................................................................... 29

3.6

4

Vymezení základních pojmů........................................................................................ 14

Rozhodovací proces .................................................................................................... 31

3.6.1

Kritéria rozhodování............................................................................................ 32

3.6.2

Stanovení vah kritérií .......................................................................................... 33

3.6.3

Tvorba variant ..................................................................................................... 34

3.6.4

Hodnocení variant rozhodování.......................................................................... 34

METODIKA ŘEŠENÍ .............................................................................................................. 35 4.1

Analýza prostředí ........................................................................................................ 35

10

4.2

Analýza rizik................................................................................................................. 36

4.3

Rozhodovací proces .................................................................................................... 39

5

VLASTNÍ PRÁCE.................................................................................................................... 41 5.1

Základní informace o firmě ......................................................................................... 41

5.2

Analýza makroprostředí - PESTE analýza .................................................................... 42

5.3

Základní informace o odvětví - Porterův diagram 5 konkurenčních sil ...................... 46

5.4

Vnitřní prostředí dle "7S" ............................................................................................ 53

5.5

Analýza prostředí ........................................................................................................ 57

5.6

Analýza rizik................................................................................................................. 62

5.7

Návrh variant pecí ....................................................................................................... 73

5.7.1

Volba kritérií........................................................................................................ 73

5.7.2

Saatyho metoda stanovení vah kriterií ............................................................... 74

5.7.3

Charakteristika variant výběru pekařských pecí ................................................. 75

5.7.4

Stanovení utilit kritérií......................................................................................... 76

5.7.5

Hodnocení variant............................................................................................... 77

5.8

Návrh variant změny dopravy zboží............................................................................ 78

5.9

Návrh variant ke zvýšení hospodářského výsledku..................................................... 79

6

DISKUZE............................................................................................................................... 80

7

ZÁVĚR .................................................................................................................................. 82

8

SEZNAM LITERATURY .......................................................................................................... 84

9

SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................. 87

10

SEZNAM TABULEK............................................................................................................... 88

11

SEZNAM GRAFŮ.................................................................................................................. 89

11

1 ÚVOD Každý vývoj či ekonomický proces je doprovázen neurčitostí svého výsledku. To znamená, že vždy se objeví alespoň jeden z výsledků, který je pro podnik nežádoucí. Jedná se o určité hrozby, které mají nepříznivý vliv na bezpečnost, či mohou způsobit škodu. Úspěšné podniky se snaží tyto hrozby analyzovat a eliminovat na nejnižší možnou úroveň. Potencionální rizika se tak stávají důležitým kritériem pro rozhodování. Dříve, než jsou tato rizika vymezena, je třeba znát situaci uvnitř firmy, ale i ve vnějším prostředí. V dnešní době se podnikatelské prostředí vyznačuje neustálými změnami, jež přichází takovým tempem, na které jsou schopny mnohé podniky jen velmi těžko reagovat. Tyto změny mají zásadní dopad na prosperitu podniku. Řadíme sem změny v poptávce, spotřebitelských preferencích, informovanosti, technologiích, výkonnosti, v politice a mnoha dalších oblastech. Pro prosperující firmu je třeba na tyto podněty reagovat a začleňovat je do rozhodování při řízení podniku. Potravinářský průmysl zahrnuje široké odvětví, jež se zabývá výrobou potravin, pochutin, nápojů a dalších polotovarů. Zahrnujeme sem mlynářský, pekařský, mlékárenský, masný, tukový, cukrovarnický průmysl a mnoho dalších. Potravinářské výrobky patří mezi nejvýznamnější komodity, které slouží k uspokojení základních fyziologických potřeb. Dějiny pekařského průmyslu v České republice sahají do11. století, kdy se objevili pekaři jako dvorní řemeslníci. Od té doby se jednou z nejvýznamnějších potravinářských komodit stal bochník chleba, který měl nezastupitelnou roli i při korunovaci českých králů. Od druhé poloviny 19. století nastal díky zavádění technických novinek výrazný rozvoj pekařské výroby. Ruční práce ustupovala práci strojové a celá výroba se tak začala přeměňovat na průmyslovou výrobu. Po roce 1989 se prosazují nové technologické trendy, kde s rozvojem trhu vzrůstá i nabídka sortimentu.

12

Český trh se začal významně měnit po roce 1989, kdy bylo umožněno svobodné podnikání. V této době došlo k přechodu z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Většina státních podniků byla privatizována a zároveň na trh vstupovaly nové soukromé subjekty. Vznik tržní ekonomiky je počátkem vzájemné hospodářské soutěže. Dalším důležitým mezníkem je rok 1995, kdy začala integrace České republiky (ČR) do Evropské unie (EU). Základními kritérii pro vstup ČR se stala tzv. kodaňská kritéria. Dovršením předvstupní fáze integrace do EU byl roku 2004 vznik samotného členství ČR v EU. Samotný vstup do EU výrazně ovlivnil tvář současného trhu, jelikož došlo k jeho otevření. Předmětem obchodování se staly výrobky, služby, i výrobní faktory.

13

2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je na základě výsledků situační analýzy vnějšího a vnitřního prostředí navrhnout doporučení pro řízení rizik ve vybraném potravinářském podniku. Řešení daného cíle a tedy i samotná práce je rozdělena do několika dílčích částí. Výsledky analýzy a doporučené návrhy na řešení daných rizik budou moci sloužit jako zdroj informací pro rozhodování vedení společnosti. K naplnění hlavního cíle je třeba stanovit několik dílčích cílů. Nejdříve je nutné nastudovat a definovat teoretické podklady k dané problematice. Správně vypracovaný teoretický základ umožní postupovat v práci relevantním směrem. Dále je potřeba vymezit hrozby a příležitosti. Tím se vytvoří prostor k usměrnění řešení možných otázek dané problematiky. Z dostupných možností jako nejadekvátnější volím formu PESTE analýzy, která je pro účel mé práce vhodná a přínosná z mnoha důvodů. Nezbytné je také zhodnotit firmu dle "7S". Jednotlivými charakteristikami se budu podrobněji zabývat. Zpřehlednění a kategorizaci vnějšího a vnitřního prostředí umožní EFE a IFE matice. Za stěžejní pro primární cíl práce považuji identifikaci aktiv a k nim vztažených rizik. Zde vysleduji potenciální zranitelnost při realizaci daného rizika s následným určením hodnoty a významu pro podnik. Nezbytné bude charakterizovat a ohodnotit konkrétní rizika, která ve spojitosti se zvolenými aktivy firmu ohrožují. V neposlední řadě je třeba určit pravděpodobnost výskytu daného rizika a zároveň možnou míru jeho dopadu na chod a prosperitu firmy. Nejdůležitějším přínosem práce by měly být návrhy možných protiopatření, jak snížit pravděpodobnost výskytu nejvýznamnějších rizik, případně zmírnit jejich dopad nebo je dokonce zcela eliminovat. Z toho bude možné navrhnout firmě vhodná doporučení, jak v budoucnu postupovat při řešení této problematiky.

14

3 PŘEHLED LITERATURY 3.1 Vymezení základních pojmů 3.1.1 Podnikání Pojem podnikání, jež v posledních letech zdomácněl, můžeme interpretovat z různých hledisek. Mezi tato hlediska patří ekonomické, psychologické, sociologické či právní pojetí. Pro tuto práci je nejvhodnější definice dle ekonomického pojetí, která vyjadřuje, že podnikání je zapojení ekonomických zdrojů a jiných aktivit takovým způsobem, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Jedná se o dynamický proces vytváření přidané hodnoty. (Veber, 2008) Pojmy podnikání a podnikatel prošly od 18. století určitým vývojem. V současné době neexistuje a nejspíš již ani existovat nebude jednotná všeobecně akceptovatelná definice podnikání. Někteří autoři se proto pokusili o rekapitulaci velmi četných a různých definic. (Srpová, 2010) Ať jsou konkrétní definice založeny na jakýchkoli přístupech různých autorů, lze vysledovat obecné rysy všech pojetí podnikání, k nimž patří:
cílevědomá činnost,
iniciativní, kreativní přístupy,
organizování a řízení transformačních procesů,
praktický přínos, užitek, přidaná hodnota,
převzetí a zakalkulování rizika neúspěchu,
opakování, cyklický proces. (Veber, 2008)

15

3.1.2 Malé a střední podnikání Malé a střední podniky (MPS) jsou důležitou součástí každé ekonomiky a považují se za významný faktor ekonomického růstu. Jedná se o sektor, jehož rozvoj přispívá ke snižování nezaměstnanosti, a zároveň se jedná o oblast, která pružně reaguje na změny v domácí ekonomice a v jejím okolí. V tomto segmentu dochází k významné obměně, tzn. vysoké frekvenci vzniku nových a zániku již existujících subjektů. Definicí pro rozdělení malých a středních podniků je velké množství a nejčastěji se podniky klasifikují dle výše ročního obratu a počtu zaměstnanců. (www.czso.cz) MSP je definován v právních předpisech České republiky a Evropské unie za účelem podpory podnikání. Tato definice byla schválena Evropskou komisí a vstoupila v platnost 1. 1. 2005. Pro účely podpory malého a středního podnikání dělíme podniky na drobné (mikro), malé a střední.
drobný podnik - zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a jeho aktiva či obrat nepřesahují korunový ekvivalent 2 milionů EUR,
malý podnik - zaměstnává méně než 50 zaměstnanců a jeho aktiva či obrat nepřesahují korunový ekvivalent 10 milionů EUR,
střední podnik - zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho aktiva nepřesahují korunový ekvivalent 43 milionů EUR nebo obrat nepřesahuje korunový ekvivalent 50 milionů EUR. (www.podnikatel.cz)

3.1.3 Firemní strategie Strategie je dlouhodobý plán zaměřený na dosahování určitého cíle. Základní rozdíl mezi strategií a dlouhodobým plánem je v tom, že u stanovení dlouhodobých cílů se ptáme, kam chceme jít, ale strategie se nám snaží odpovědět na otázku, jak se tam chceme dostat. Každá firma, pokud chce úspěšně působit na trhu, musí mít stanovený dlouhodobý směr. (Charvát, 2006)

16

3.2 Vnější prostředí Vnější prostředí je tvořeno faktory, které mají původ mimo organizaci, a patří sem makroprostředí a oborové prostředí.

3.2.1 Makroprostředí Makroprostředí je tvořeno faktory, které vznikají v mezinárodním, národním a regionálním prostředí. Tyto faktory obecně ovlivňují přímo organizaci, ale na výrobek či službu působí nepřímo. Pro analýzu makroprostředí je zažité třídění na politické, ekonomické, sociální, technické a ekologické prostředí. Tato klasifikace se označuje jako PESTE analýza. (English, 2001)

Politické a právní prostředí Politické a právní prostředí je tvořeno faktory, které vytvářejí politický a právní rámec pro rozvoj společnosti. Toto prostředí vytváří vláda, která navrhuje zákony, vynucuje jejich dodržování, definuje pravidla hospodářské soutěže, mezinárodní spolupráce a zahraničního obchodu, ochrany trhu a spotřebitelů aj. Toto prostředí klade na manažery vysoké nároky na znalost vyhlášek, směrnic a zákonů. Při porušování mohou být postiženy jak manažeři, tak i organizace. (Vaštíková, 2009)

Ekonomické prostředí Zde se jedná o faktory, které propojují makroekonomické s mikroekonomickým prostředím a působí na vývoj struktury národního hospodářství pomocí monetární a fiskální politiky. Významnou roli zde hraje HDP, kupní síla koruny, inflace, státní rozpočet, zahraniční obchod, rentabilita odvětví aj. (Hitt, 2009)

Sociální prostředí Prostředí zahrnuje faktory, které jsou úzce spjaty s životní úrovní společnosti. Jedná se o sociální, demografické a kulturní faktory, které ovlivňují organizace a určují, co a pro koho vyrábět. Patří sem počet a věková, vzdělanostní a sociální struktura

17

obyvatelstva, rozmístění a migrace pracovních sil, spotřeba, příjmy, preference aj. (Horská, 2009)

Technické a technologické prostředí Technický a technologický rozvoj souvisí s produktivitou práce, náklady, kvalitou výrobků a služeb a zahrnuje faktory, které mění život lidí a organizací. Technologický rozvoj vyžaduje pro dlouhodobou životaschopnost organizací neustálé sledování a modernizaci. Technický rozvoj zkracuje z velké části čas výrobního procesu a právě faktor času je jedním z rozhodujících ukazatelů konkurenceschopnosti. (Koontz, 2006)

Ekologické prostředí Prostředí zahrnuje faktory, které mají význam pro ochranu trvale udržitelného rozvoje životního prostředí. Patří sem náklady na ochranu přírody, ovzduší a vody. Péče o životní prostředí je pod dohledem státních orgánů, aktivistických hnutí a veřejného mínění. Na ochranu životního prostředí vydává stát zákony, které organizacím ztěžují podmínky, a naopak vytváří příležitosti pro organizace v odvětví péče o životní prostředí. (Koontz, 2006)

3.2.2 Oborové prostředí Oborovým prostředím se rozumí skupina firem produkující stejné nebo zaměnitelné produkty, které mají tolik stejných vlastností, že se uchází o stejné zákazníky. Součástí oborového prostředí jsou nejen producenti (nabízející) ale i zákazníci (poptávající), a proto lze ke zkoumání odvětvového prostředí použít definici, díky níž je odvětví skupina výrobců, dovozců a uživatelů stejných či vzájemně zaměnitelných výrobků nebo služeb. (Pošvář, 2009) Přitažlivost odvětví závisí na atraktivitě prostředí a intenzitě konkurence, která může být vyjádřena pomocí Porterovy analýzy pěti konkurenčních sil. Mezi těmito silami existují vazby (viz Obr. 1) a změna v jedné z pěti sil může mít vliv na ostatní. (Kozel, 2006)

18

Obr. 1: Porterova analýza konkurenčních sil

Zdroj: (Keller, 2007)

Konkurence Definice konkurence není sama o sobě triviální záležitostí. U definice konkurence se různí autoři více či méně dotýkají dvou jevů, a to konkurenčního chování ve smyslu konkurenčního procesu a konkurenční struktury prostředí, která by toto chování měla umožňovat. Herdzina se pokusil systematizovat obecné aspekty, které by měla každá definice obsahovat:
konkurence vykazuje jistou působnost, popřípadě vede k určitým tržním výsledkům,
přítomnost konkurence dokládá určitý průběh tržního procesu nebo je doložena konkrétním chováním účastníků tržního procesu,
konkurence vzniká pouze tehdy, pokud jsou splněny jisté nutné a postačující podmínky.

Dle obchodního zákonu je konkurence souběžná snaha subjektů na trhu komodit či služeb. Cílem subjektů je dosažení výhod před ostatními v oblasti hospodářských výsledků. (Krabec, 2009)

19

Organizace prodávající své výrobky a služby na konkurenčních trzích se pokouší získat zákazníky svých konkurentů. K tomu může docházet dvěma cestami:
cenová konkurence znamená nabízet výrobek nebo službu za nižší cenu než konkurence,
necenovou konkurencí rozumíme zvýšení tržního podílu firmy jiným než cenovým způsobem. (Horner, 2003)

3.3 Vnitřní prostředí Vnitřním prostředím rozumíme množinu prvků a jejich vzájemných vztahů, jež se nalézají uvnitř organizace. Pro lepší pochopení je třeba podnik definovat jako sociálně-technický systém, kde prvky jsou lidé a věcné prostředky, které jsou propojené vzájemnými komunikačními a řídícími vazbami. Jedná se o otevřený systém, jež je spojený s okolím díky síti vstupů a výstupů, které omezují jeho autonomii chování a ovlivňují závislost na okolí. (Pošvář, 2009) Vnitřní prostředí je specifické pro každou organizaci. Ke klasifikaci a charakteristice těchto složek existuje několik přístupů. Jedním z nich jsou faktory definující rámec "7S faktorů" firmy McKinseye (viz Obr. 2). Mezi tyto faktory úspěchu patří strategie a struktura firmy, spolupracovníci a jejich schopnosti, styl řízení firmy, systémy a postupy firmy, sdílené hodnoty firmy. Obr. 2: "7S" firmy McKinsey

¨ Zdroj: (Smejkal, 2006)

20

3.4 Nástroje analýzy prostředí Jako pomocný nástroj analýzy prostředí se využívá matice hodnocení faktorů vnějšího prostředí (EFE) a matice hodnocení faktorů vnitřního prostředí (IFE), které umožňují konkretizovat vliv jednotlivých faktorů, a jsou identifikovány v rámci analýz prostředí s ohledem na jejich důležitost. Důležité je, jak na ně analyzovaná firma svými strategiemi reaguje. Výsledná skóre z obou matic umožňují tvorbu vnitřně-vnější matice (IE) konkrétní firmy. Obecnou podobu IE matice ukazuje Obr. 3. Hodnoty z matice IFE na ose x znamenají: 1,00 - 1,99 slabou vnitřní pozici, 2,00 - 2,99 průměr a 3,00 - 4,00 silnou vnitřní pozici. Obdobně hodnoty EFE matice na ose y vyjadřují: 1,00 - 1,99 nízkou, 2,00 - 2,99 průměrnou a 3,00 - 4,00 velmi dobrou reakci na existující příležitosti či hrozby v daném odvětví. Obr. 3: Vnitřně-vnější matice

Zdroj: (Pošvář, 2008) Matici IE můžeme rozdělit do tří hlavních oblastí. První oblast (I, II, IV) je charakterizována strategií "Růst a rozvoj". Pro druhou oblast (III, V, VII) jsou vhodné strategie "Udržení a posílení" a poslední oblast (VI, VIII, IX) charakterizují strategie typu "Sklizeň nebo prodej". (Pošvář, 2008)

21

3.5 Řízení rizik Řízení rizik je přístup založený na předvídání událostí, jež mohou způsobit významné odchýlení projektu od plánu a následné řešení daného problému. Z jiného pohledu pak může objevit slabá místa podnikatelského plánu a poskytuje tak užitečnou informaci o zdraví celého projektu. (Barker, 2009) Jinou definici nabízí Merna,1996: „Řízení rizika můžeme definovat jako jakýkoliv soubor činností provedených jednotlivci nebo korporací ve snaze změnit riziko, které vzniká v její oblasti podnikání." (Merna, 2007) Termín krizové řízení se připisuje J. F. Kennedymu. Krizový management je definován jako: „Proces vyrovnání se s napjatou situací způsobem, který plánuje, organizuje, řídí a kontroluje množství vzájemně provázaných operací a vede rozhodovací proces odpovědných osob k rychlému, ale neuspěchanému rozhodnutí aktuálního problému, před nímž organizace stojí.“ M. Armstrong, 1990 Management řízení rizik využívá principu zpětné vazby (reaktivní strategie) nebo predikační vazby (proaktivní strategie). Zpětná vazba je klasický způsob učení se systému napodobením. Naproti tomu predikační vazba je vědecký způsob, kdy je subjekt seznámen se současným stavem a hrozbami. Subjekt má k dispozici co nejúplnější informace o možném průběhu jejich naplnění. (Smejkal, 2006) Problematika risk managementu je velice široká a dle svého zaměření často i značně odlišná. Základními oblastmi, kde hovoříme o řízení rizik, jsou především:
přírodní katastrofy a havárie,
rizika ochrany životního prostředí,
finanční rizika,
projektová rizika,

22


obchodní rizika,
technická rizika,
organizační rizika. (Smejkal, 2003)

3.5.1 Základní pojmy analýzy rizik Aktivum Aktivum je souhrn všech prvků, které mají pro subjekt hodnotu. Ta může být zmenšena působením hrozby. Aktiva se člení na hmotná (nemovitosti, cenné papíry, peníze apod.) a na nehmotná (informace, předměty autorského práva, morálka pracovníků apod.). Základní charakteristikou aktiva je hodnota aktiva, jež je založena na objektivním vyjádření vnímané ceny nebo na subjektivním ocenění důležitosti aktiva pro daný subjekt. Hodnota aktiva je relativní v závislosti na úhlu pohledu hodnocení. Při hodnocení aktiva se berou v úvahu především tato hlediska:
pořizovací náklady či jiná hodnota aktiva,
důležitost aktiva pro existenci či chování subjektu,
náklady na překlenutí případné škody na aktivu,
rychlá odstranění případné škody na aktivu,
jiná hlediska. (Smejkal, 2010)

23

Hrozba Hrozba je událost, která má negativní vliv na bezpečnost, nebo může způsobit škodu. Příkladem hrozby je například požár, přírodní katastrofa, krádež zařízení, chyba obsluhy, ale i kontrola finančního úřadu. Dopadem hrozby se rozumí škoda, kterou způsobí hrozba při jednom působení na určité aktivum. Tento dopad může být odvozen od absolutní hodnoty ztráty. Do této ztráty lze zahrnout náklady na znovuobnovení aktiva nebo náklady na odstranění následku škody. Základní charakteristikou hrozby je úroveň, která se hodnotí dle schopnosti hrozby způsobit škodu, pravděpodobnosti přístupu hrozby k aktivu a motivace. (Veber, 2009)

Zranitelnost Zranitelností rozumíme nedostatek neboli slabinu analyzovaného aktiva, které může hrozba využít k uplatnění nežádoucího vlivu. Tato veličina vyjadřuje citlivost aktiva na působení dané hrozby. Zranitelnost vzniká interakcí hrozby a aktiva. Úroveň zranitelnosti hodnotíme dle náchylnosti aktiva k poškození danou hrozbou a důležitostí aktiva pro analyzovaný subjekt. (Smejkal, 2010)

Protiopatření Protiopatřením chápeme proces, postup či proceduru, která je speciálně navržena ke zmírnění či eliminaci působení hrozby. Protiopatření jsou navrhována s cílem předejít vzniku škody nebo k překlenutí následků vzniklé škody. Protiopatření je charakterizováno efektivitou a náklady, kde efektivita vyjadřuje, nakolik protiopatření sníží účinek hrozby. Efektivita se používá jako jeden z hlavních parametrů při hodnocení daného protiopatření. (Smejkal, 2003)

Riziko Problematika rizika úzce souvisí se společenským vývojem, jelikož dřívější definice byly obsahově odlišné od definic dnešních. Riziko má rozdílný význam pro různé činnosti. V ekonomice je pojem riziko užíván s určitou nejednoznačností průběhu

24

ekonomických procesů a neurčitostí jejich výsledků. Kromě ekonomických existují i politická, bezpečnostní, výrobní, právní či specifická rizika. Rizika mohou být předvídatelná či nepředvídatelná. Existuje celá řada definic, ale všechny mají společné tři znaky:
časový rámec, v němž se o riziku uvažuje,
pravděpodobnost výskytu událostí,
míru závažnosti důsledků. Díky tomu riziko můžeme vyjádřit jako logický součin:

Rizik, která přicházejí ve vztahu k podniku v úvahu, je velké množství s různou silou působení. (Zuzák, 2009)

3.5.2 Klasifikace rizik Podnikání může skončit úpadkem či zaznamenat ztrátu z velkého množství příčin. Rozdíly mezi těmito příčinami a jejich důsledky tvoří základ pro různou klasifikaci rizik. Riziko lze klasifikovat z mnoha aspektů. Mezi základní způsoby třídění patří členění rizik na:
podnikatelská a čistá; podnikatelské riziko může mít pozitivní a negativní stránku, při čemž čisté riziko má pouze negativní stránku. Čistá rizika se obvykle vztahují ke ztrátám a škodám na majetku organizací či jednotlivců,
systematická a nesystematická; systematické riziko je vyvoláno společnými faktory, které postihují v různé míře všechny hospodářské jednotky. Zdrojem systematického rizika je například rozpočtová politika, změna daňového zákonodárství či změny trhu. Riziko nesystematické je jedinečné pro jednotlivé firmy či jejich aktivity,

25


ovlivnitelná a neovlivnitelná; jako ovlivnitelné se chápe riziko, které je možné oslabit opatřením orientovaným na jeho příčiny. U neovlivnitelných rizik není možné působit na jeho příčiny a lze přijmout opatření, která snižují nepříznivé následky těchto rizik,
vnitřní a vnější; vnitřní rizika se vztahují k faktorům uvnitř firmy a vnější rizika k podnikatelskému okolí, ve kterém firma podniká. Vnitřní rizika jsou spíše ovlivnitelná a vnější spíše neovlivnitelná,
primární a sekundární; sekundární riziko je vyvoláno přijetím určitého opatření na snížení primárního rizika, které je tvořeno výše uvedenými faktory,
podle fází projektu; tato rizika představují všechny druhy rizik, která můžou ohrožovat splnění termínu dokončení projektu či dodržení rozpočtu nebo kvality projektu. Konkrétní rizika představují všechny faktory, které ovlivňují hospodářský výsledek fungování projektu. (Veber, 2009)

3.5.3 Analýza rizik Základním krokem procesu snižování rizik je jejich analýza. Analýza rizik je především chápána jako proces definování hrozeb, pravděpodobností a možných dopadů na aktiva. Analýza rizik zahrnuje:
identifikaci aktiv,
stanovení hodnoty aktiv,
identifikaci hrozeb a slabin,
analýza hrozeb a zranitelnosti,
stanovení pravděpodobnosti a míry dopadu rizika,
návrhy možných protiopatření snižování rizik.

26

Základními přístupy k řešení analýzy rizik mohou být kvantitativní a kvalitativní metody vyjádření veličin. (Smejkal, 2006)

Matice rizik Matice hodnocení rizik jsou založeny na expertním hodnocení rizik pracovníky, kteří mají potřebný přehled, kam jednotlivé faktory rizika spadají. Posuzování významnosti rizik s využitím matic hodnocení rizik spočívá v posouzení ze dvou hledisek. Prvním z nich je pravděpodobnost výskytu rizika a druhé intenzita negativního dopadu. Určité riziko je pak tím významnější, čím vyšší je jeho pravděpodobnost a intenzita negativního dopadu rizika na firmu. (Hnilica, 2009)

Obr. 4: Součtová matice rizik

Zdroj: (Smejkal, 2010) Součtová matice rizik se využívá k hodnocení míry jednotlivých rizik. Stanovení úrovně rizika rozdělujeme do třech základních kategorií:

27


inherentní riziko; ukazuje na kritickou oblast vyjádřenou mírou rizika 8 - 10, jedná se o míru evidovaného rizika bez implementovaných opatření,
reziduální riziko; jde o aktuální míru evidovaného rizika v rozmezí hodnot 5 - 7 (jsou zohledněna implementovaná opatření),
cílové riziko; jedná se o míru rizika vyjádřenou hodnotami 2 - 4, stanovuje cílový stav, který nevyžaduje žádné aktivní řešení. (Smejkal, 2010)

3.5.4 Metody analýzy rizik Základní přístupy k řešení analýzy rizik mohou být kvantitativní a kvalitativní metody vyjádření. V analýze rizik se používá jeden z těchto přístupů nebo jejich kombinace.

Metody kvalitativní analýzy
Delphi; k nejvýznamnějším výhodám techniky patří získávání individuální a nezávislé odpovědi od skupiny expertů. Vliv silnějších individualit nemůže metodu ohrozit. Mezi nevýhody řadíme časovou náročnost a nemožnost využití výhod týmové spolupráce,
poučení z historických projektů; k výhodám patří využívání zkušeností ověřených výsledků a omezení opětovného vymýšlení již vynalezeného. Mezi nevýhody patří časová náročnost výzkumu a omezená platnost zkušeností,
brainstorming; ke kladům řadíme výhody týmové spolupráce. Mezi nevýhody patří časová náročnost, ohrožení prosazování se silných individualit a nutnost dobrého vedení,
individuální diskuze; výhodou je snadná proveditelnost, mezi nevýhody patří individuální zkreslení a nemožnost využití týmové spolupráce,

28


Crawfordovy lístky; jedná se o jednoduchou časově nenáročnou metodu, jež generuje velké množství námětů. K nevýhodám patří nemožnost využití týmové spolupráce,
identifikace kořenů problému; při správném použití může eliminovat některé vlivy závislosti, avšak použitelnost je omezena externími vlivy a technika může generovat podružná obtížně definovatelná rizika,
SWOT analýzy; mezi páry identifikovaných položek lze nalézt vztahy závislosti, které mohou být použity pro volbu strategie,
seznamy; výhodou je zpracovatelnost počítačovou formou, jež generuje závažnost pořadí. Nevýhodou je potřeba využití jiných metod pro vytvoření seznamů,
diagramy; jedná se o dobré a snadno srozumitelné podklady k diskuzi, kde

k nevýhodám řadíme především delší přípravu.

Metody kvantitativní analýzy
analýza citlivosti; výhodou jsou lepší podmínky rozhodování na základě faktů a lepší prezentovatelnost výsledků. K nevýhodám patří limitované možnosti simulací, možná zkreslení a interpretace,
Monte Carlo; jedná se o jednoduchou, účinnou metodu. K nevýhodám řadíme obtížnou použitelnost pro projekt v celém rozsahu, možná zkreslení a interpretace,
rozhodovací strom; mezi výhody patří přehledné grafické vyjádření a zvážení pravděpodobnosti všech jevů. Za nevýhodu považujeme převážně složitost při řešení rozsáhlých a komplikovaných problémů,
očekávaná hodnota; jedná se o vhodnou techniku k vyhledávání optimálního řešení. Slouží k vytváření lepších podmínek pro rozhodování na základě faktů. Ty však mohou být zkresleny použitím odhadovaných pravděpodobností či přeceněny a považovány za absolutně správný podklad rozhodování,

29


rozložení pravděpodobnosti; výhodou jsou přehledné grafické výstupy a možnost měření pravděpodobnosti pro rozmezí odhadů. Jednou z největších nevýhod je obtížná aplikovatelnost na všechna rizika. (Svozilová, 2006)

3.5.5 Metody snižování rizik Při řízení rizik je třeba zvolit adekvátní nástroj snižování rizika. Některá rizika můžeme přesunout či zadržet, ale v určitých situacích je vhodnější se riziku vyhnout, zredukovat jej nebo se proti němu pojistit. Vhodnost nástrojů řízení rizik určují charakteristiky rizika. Tyto nástroje pro snížení či úplnou eliminaci hrozeb by měly být použity v situaci, kdy je nejvýhodnějším a nejméně nákladným způsobem dosaženo cíle. Mezi metody snižování podnikatelského rizika patří metoda:
transfer (přesun),
retence (zadržení),
redukce,
vyhnutí.

Transfer (přesun) rizika Přesun rizika patří mezi metody, pro které je charakteristický defenzivní přístup k riziku. Mezi nejčastější způsoby přesunů rizik patří uzavírání dlouhodobých kupních smluv na dodávky surovin za předem stanovené pevné ceny, uzavírání obchodních smluv zajišťujících minimální odběr množství produktu, termínové obchody, leasing, odkup pohledávek, akreditiv, inkaso, bankovní záruka, atd. Další formou přesunu rizik je sdílení rizik, kde se riziko rozděluje mezi několik účastníků podnikatelské činnosti. Mezi speciální formu transferu rizika patří pojištění. Jedná se zřejmě o nejstarší formu přesunu rizika. Principem pojištění je z hlediska teorie rizik směna rizika velké ztráty za jistotu malé ztráty (pojistného). Negativní důsledky rizika se v nepříznivé

30

situaci přenesou na pojišťovnu, která zcela nebo částečně kryje škody. Pojištění je alternativou k vytvoření vlastních rezerv budoucích negativních událostí. (Tichý, 2006)

Retence (zadržení) rizika Retence patří k nejběžnějším metodám řešení rizik. Podnikatel čelí téměř neomezenému počtu rizik, ale ve většině případů proti nim nepodniká žádné zmírňující kroky. Retence rizik může být jak vědomá, tak nevědomá. K vědomé retenci rizika dochází, pokud je riziko rozpoznáno, a také v případě, že nedojde k uplatnění nějakého nástroje proti riziku. Jestliže není riziko rozpoznáno, je nevědomě zadrženo. Dalším dělením je dobrovolná a nedobrovolná retence. Dobrovolná retence rizika vzniká, pokud neexistují žádné atraktivnější varianty. Naopak nedobrovolnou retenci máme na mysli, když riziko nemůže být transferováno, redukováno, nebo se mu nelze vyhnout. (Smejkal, 2003)

Vyhýbání se riziku Vyhýbání se jakýmkoliv rizikům je jednou z metod řešení rizik, která je však spíše negativní než pozitivní. Tento přístup je pro velké množství rizik zcela nevyhovující, jelikož při extenzivním využití by bylo podnikání ochuzeno o řadu příležitostí k výdělku a zřejmě by nebylo schopno dosáhnout svých cílů. Daná metoda je vhodná, jedná-li se například o nepropracovaný podnikatelský záměr, kde je riziko neúspěchu neúměrně vysoké. Dlouhodobé vyhýbání se riziku není vhodné při strategii růstu podniku. (Veber, 2009)

Redukce rizika Metody snižování rizika můžeme rozdělit do dvou skupin v závislosti na tom, zda se před vlastní podnikatelskou aktivitou soustředíme na redukci rizika nebo až na důsledky této konkrétní aktivity. První skupinu tvoří metody odstraňující příčiny vzniku rizika a řadíme sem metody, jejichž cílem je preventivní působení tak, aby redukovaly či eliminovaly výskyt rizikových situací. Do druhé skupiny patří metody snižující nepříznivé důsledky rizika, orientované na snížení nepříznivých důsledků výskytu nepříznivých situací, kterým se nemůžeme vyhnout.

31

Do redukce rizik můžeme zařadit metody vertikální integrace (rozšíření výrobního programu o navazující či předcházející výrobní stupně), diverzifikace (rozložení rizika na co největší základnu), ofenzivní řízení firmy (management firmy může zásadním způsobem ovlivnit podnikatelské riziko), pružnost firmy (umožňuje eliminovat důsledky výskytu určitých rizik v průběhu výroby, či poskytování služeb), získávání dodatečných informací či vytváření rezerv atd. (Smejkal, 2010)

3.6 Rozhodovací proces Rozhodování chápeme jako procesy řešení rozhodovacích problémů, kde se rozhodujeme z více možných variant. Základním atributem rozhodování je proces posuzování jednotlivých variant a zvolení optimální varianty. Příkladem méně podrobné dekompozice rozhodovacího procesu je přístup Simona, který rozlišuje čtyři aktivity:
inteligence activity (analýza okolí),
design activity (návrh řešení),
choice activity (volba řešení),
rewiew aktivity (kontrola výsledků). (Fotr, 2003) Podrobnější členění rozhodovacích procesů rozlišuje tyto etapy:
identifikace rozhodovacích problémů; náplní je především získávání, analýza a vyhodnocování informací o firmě a okolí, kde výsledkem je identifikace situací vyžadujících řešení,
analýza a formulace rozhodovacích problémů; jedná se o hlubší poznání problému a vyjasnění podstaty, která zahrnuje určení příčin vzniku problému. Výsledkem této fáze je formulace problému rozhodování,
stanovení kritérií hodnocení variant, dle kterých se budou posuzovat a hodnotit navržené varianty řešení,

32


tvorba variant; jde o proces, který má vysoké nároky na tvůrčí aktivity. Výsledkem je nalezení a formulace směrů činnosti, které zajišťují řešení daného problému,
stanovení důsledků; náplní je zjištění předpokládaných dopadů jednotlivých variant rozhodování z hlediska souboru kritérií,
hodnocení důsledků a výběr varianty; výsledkem může být určení celkově nejvýhodnější varianty nebo určení preferenčního uspořádání,
realizace zvolené varianty; představuje praktickou implementaci rozhodnutí,
kontrola výsledků realizované varianty; zde se jedná o stanovení odchylek skutečně dosažených

výsledků

realizace vzhledem

k

předpokládaným

výsledkům řešení. Pokud existují významnější odchylky, je třeba připravit reálná korekční opatření nebo při nereálnosti cílů je třeba je korigovat. Součástí by mělo být monitorování okolí z hlediska dopadů změn na realizovanou variantu či signály o vzniku nových problémů. (Veber, 2009)

3.6.1 Kritéria rozhodování Základním vodítkem pro stanovení kritérií mohou být především cíle, kterých chce rozhodovatel řešením daného problému dosáhnout. Kritéria hodnocení slouží především ke stanovení stupně splnění cílů zvolenými variantami. Každému dílčímu cíly by pak mělo odpovídat určité kritérium. V některých případech však může být stupeň splnění cíle posuzován dle více kritérií. Při koncipování souboru kritérií se primárně vychází cílů, jež se vztahují převážně k žádoucím dopadům, a už méně často jako zabránění nežádoucích situací. Pokud se později ukáže, že zvolené kritérium je vhodné pouze pro určitou množinu variant, je třeba zvážit význam kritéria, respektive ho ze souboru hodnotících kritérií vynechat. Dále je třeba vyloučit kritéria, u nichž všechny varianty nabývají stejných hodnot. Specifické požadavky na soubor kritérií jsou:

33


úplnost,
operacionalita,
neredundance,
minimální rozsah. (Fotr, 2003)

3.6.2 Stanovení vah kritérií Většina metod vícekriteriálního hodnocení požaduje nejdříve stanovení vah jednotlivých kritérií. Váhy kritérií jsou číselným vyjádřením důležitosti sledovaných cílů firmy. Významnějšímu kritériu přiřazujeme vyšší váhu. A naopak čím je kritérium méně významné, tím je jeho váha nižší. Pro dosažení srovnatelnosti vah souboru kritérií se zpravidla váhy normují, aby jejich součet byl roven jedné. V teorii rozhodování se postupně vytvořil větší počet metod stanovení vah kritérií, jež se odlišují převážně svojí složitostí. Rozlišujeme různé metody stanovení vah:
metody přímého stanovení vah kritérií, o bodová stupnice, o porovnání významu kritérií pomocí jejich preferenčního pořadí,
metody stanovení vah kritérií založené na párovém srovnávání, o Fullerův trojúhelník, o Saatyho metoda stanovení vah kritérií,
metoda postupného rozvrhu vah,
stanovení vah kompenzační metodou. (Fotr, 2006)

34

3.6.3 Tvorba variant Tvorba variant je jednou z nejvýznamnějších fází řešení rozhodovacího problému, jelikož varianty řešení tvoří výchozí bázi pro kvalitní rozhodnutí. Kvalita variant ovlivňuje kvalitu celého řešení a naopak nekvalitní varianty mohou řešení rozhodovacích problémů poškodit. Množství nalezených variant řešení pozitivně ovlivňuje výsledný efekt rozhodovacího procesu. Metody pro tvorbu variant lze dělit do dvou skupin:
intuitivní metody, při nichž převládají vzájemné asociace, vytváření analogií a vzájemné srovnání, (jedná se o metody Brainstorming, Brainwriting, Metoda "635", Diskuze "66", Gordonova metoda, Synektická metoda),
systematicko-analytické metody, kde převažují systematické shromažďování, třídění a členění všech prvků, jež jsou relevantní pro daný problém, a jejich následné systematické variace a kombinace (sem řadíme Rozhodovací stromy, Morfologickou analýzu, Metodu PVN, Metodu analogie, Metodu porovnání funkcí, Metodu agregace, Metodu dimenzování či Metodu kinematického obrácení). (Fotr, 2003)

3.6.4 Hodnocení variant rozhodování Celý proces posuzování variant je vhodné rozdělit na dílčí etapy s cílem redukovat soubor variant jednak o varianty nepřípustné a dále o varianty méně výhodné. Toho lze docílit vyloučením variant, pro které existuje v daném souboru varianta s alespoň jedním lepším kritériem. Stanovení preferenčního uspořádání variant slouží rozhodovateli k výběru varianty určené k realizaci, a proto by mělo poskytovat co nejspolehlivější informace o vzájemné výhodnosti variant. Uspořádání variant je závislé na řadě faktorů. Řadíme sem zejména kritéria s jejich zvolenými vahami, které odráží jejich významnost. Dalším významným faktorem je použitá metoda hodnocení variant. (Fotr, 2006)

35

4 METODIKA ŘEŠENÍ Důležité informace jsem získal zejména řízenými rozhovory a diskuzemi se zástupci firem Sedlářovo pekařství a Kornfeil, s. r. o. Řízený rozhovor je nejpoužívanější kvalitativní metodou výzkumu trhu. Jedná se o rozhovor malé skupiny vybraných osob na zadané téma.

4.1 Analýza prostředí Pro vnější prostředí jsem použil PESTE analýzu a Porterův model konkurenčního prostředí. PESTE analýza se skládá z těchto faktorů:
politické a právní prostředí; zde jsem se zaměřil zejména na vývoj změny DPH a nejvíce kontrolované normy v potravinářském průmyslu,
ekonomické prostředí; mým dalším cílem bylo zkoumání vývoje inflace a změny HDP na obyvatele,
sociální prostředí; zde jsem se orientoval na změnu preferencí spotřebitelů v závislosti na změně vývoje spotřeby potravinářských výrobků a zároveň na vývoj průměrné měsíční mzdy,
technické a technologické prostředí; do této kategorie spadá technologický rozvoj vedoucí ke snižování nákladů,
ekologické prostředí; z větší části jsem rozebíral současný trend biopotravin, které podléhají přísným pravidlům, a následně na efektivnější využívání odpadního tepla. V Porterově modelu jsem největší zájem věnoval:
analýze stávajících konkurentů; zde jsem popsal nejvýznamnější konkurenty, kteří zásobují stejné odběratele,

36


potencionální konkurenti; zde jsem uvedl celkové možnosti a bariéry v pekárenském průmyslu,
odběratelé; zde jsem se zaměřil na strukturu a vazbu s odběrateli,
dodavatelé; zde jsem uvedl nejvýznamnější dodavatele potřebných surovin pro výrobu,
substituty; zde jsem se zaměřil na nejvýznamnější substituty a jejich vývoj. Všechny dostupné faktory je třeba analyzovat pomocí sekundárních informací získaných z webových stránek a z literatury. Informace k těmto zdrojům byly doplněny poznatky poskytnutými vedením společnosti. Z daných údajů jsem vypracoval EFE a IFE matici, která zhodnocuje strategii firmy. Tvorba matice EFE a IFE probíhala v pěti krocích:
identifikace kritických faktorů úspěchu,
přiřazení významu každému faktoru,
přiřazení známky každému faktoru,
vynásobení váhy faktoru odpovídající známkou,
sečtení všech vážených skóre. (Pošvář, 2008)

4.2 Analýza rizik Identifikace aktiv Při identifikaci aktiv jsem vycházel ze současných aktiv podniku, která souvisela se záměry společnosti. Na základě řízených rozhovorů pak byla následně zvolena tři konkrétní aktiva, která se ukázala pro firmu stěžejní. Vybraná aktiva jsem podrobil důkladné analýze.

37

Identifikace hrozeb Při identifikaci hrozeb jsem zohlednil, která z nich připadají pro analýzu v úvahu. Vybral jsem taková rizika, která ve spojitosti se zvolenými aktivy firmu ohrožují. Výběr rizik byl založen na výsledcích EFE a IFE matice.

Hodnocení rizikových aktiv Tato analýza v prvé řadě stanovuje hranice rizik podniku a určuje správnost volby aktiv. Jedná se o kvalitativní metodu hodnocení jednotlivých aktiv se stupnicí v podobě: Tab. 1: Stupnice hodnocení aktiv Stupeň Slovní vyjádření 1 Bez dopadu na organizaci 2 Minimální dopad na organizaci 3 Možná finanční ztráta 4 Závažná finanční ztráta 5 Existenční potíže organizace Zdroj: Vlastní práce Hodnotu aktiv je třeba posuzovat dle stanovených kritérií, kterými jsou:
důležitost aktiva pro firmu,
náklady na překlenutí škody na aktivu,
rychlost odstranění škody. Tato kritéria slouží k ohodnocení aktiv, kde výpočtem je vážený aritmetický průměr z daných kritérií. Vychází se z výše uvedené stupnice hodnocení jednotlivých aktiv. Na základě výsledků bude platit, že pokud celková hodnota aktiva dosáhne nebo přesáhne hodnotu tři, aktivum se ponechá uvnitř hranice rizik.

Stanovení hodnot rizik Následuje hodnocení rizik jednotlivých aktiv. K tomuto hodnocení je využita součtová krizová matice, kde hlavní podstatou je vyjádření míry pravděpodobnosti a dopadu daného rizika na aktivum. Klasifikace těchto stupňů závažnosti byla zvolena následovně:

38

Tab. 2: Pravděpodobnost výskytu Stupeň

% za rok

1 2 3 4 5

< 5% 5 - 20% 20 - 50% 50 - 70% 70 - 100%

Slovní vyjádření prakticky nepravděpodobné málo pravděpodobné Příležitostné pravděpodobné až časté velmi časté

Zdroj: Vlastní práce Tab. 3: Dopad rizika Stupeň 1 2 3 4 5

Slovní vyjádření zanedbatelná ztráta relativně malá ztráta středně vysoká ztráta vysoká ztráta zničující ztráta

Zdroj: Vlastní práce Tímto způsobem je třeba ohodnotit pravděpodobnost a míru dopadu analyzovaného aktiva a následně je zavést do součtové krizové matice. Obr. 5: Součtová matice rizik

Zdroj: (Smejkal, 2010)

39

Na základě této matice jsou jednotlivá rizika rozdělena do tří skupin, kde ohodnocení pravděpodobnosti a dopadu lze dosáhnout jako relativní veličinu ve stupnici 2 - 10. Míra rizika 2 - 4 znamená, že je dané riziko možno akceptovat. Míra rizika 5 - 7 značí riziko, které vyžaduje adekvátní opatření a míra rizika 8 - 10 ukazuje kritickou oblast s okamžitým přijetím nápravy. Jelikož kritická oblast vykazuje vysokou pravděpodobnost a vysoký dopad ztráty v případě výskytu nepříznivé situace, je vhodné volit jako nástroje snižování rizika redukci, či vyhnutí se riziku. (Smejkal, 2010)

Návrhy protiopatření a jejich možné dopady Z výše určených postupů se vygenerují možná rizika a zobrazí se pravděpodobnost jejich výskytu a míry dopadu. Z toho bude možné navrhnout firmě účinná protiopatření, jak snížit pravděpodobnost výskytu nejvýznamnějších rizik, případně zmírnit jejich dopad či je zcela eliminovat. Nedílnou součástí těchto návrhů se stane vymezení dopadu zvolených protiopatření. Firma tak získá doporučení, jak v budoucnu postupovat při řešení této problematiky.

4.3 Rozhodovací proces V první řadě je třeba navrhnout varianty pro daný rozhodovací proces. Zde bylo třeba zohlednit požadavky vedení firmy, jež sloužily k vyloučení nepřípustných variant a stanovení kritérií volby. Ke stanovení vah kritérií byla zvolena Saatyho metoda.

Saatyho metoda stanovení vah Tato metoda je rozdělena do dvou kroků. Nejdříve je třeba uspořádat kritéria dle významu od nejvíce preferovaného po nejméně důležité. Dalším krokem je stanovení rozpětí stupnice, které se určí na základě mnou stanovené bodové stupnice s deskriptory.

40

Tab. 4: Stupnice stanovení vah Počet bodů 1 2 3 4 5

Deskriptor Kritéria jsou stejně významná První kritérium je slabě významnější než druhé. První kritérium je dosti významnější než druhé. První kritérium je prokazatelně významnější než druhé. První kritérium je absolutně významnější než druhé.

Zdroj: Vlastní práce Poté je nutné upravenou stupnici implementovat do matice. Prvky v diagonále mají hodnotu 1. Tab. 5: Ukázková matice Saatyho metody stanovení vah Kritérium

K1

K1

1

K2

K2

K3

K4

K5

1

K3

1

K4

1

K5

1

Zdroj: (Fotr, 2006) Váhy kritérií byly stanoveny aproximačním způsobem jako dobré odhady vah, jež lze získat pomocí geometrických průměrů řádků Saatyho matice. Výsledné geometrické průměry jednotlivých řádků poté znormujeme. Hodnocení variant bylo vyjádřeno pomocí utilit kritérií, kde nejlepší varianta byla hodnocena 1 a nejhorší 0. Pro dopočet ostatních variant se využilo rozdělování intervalů, dokud nebylo dosaženo požadované hodnoty. Konečný výsledek hodnot byl vypočten jako sloupcový vážený průměr dílčích ohodnocení, kterému bylo přiřazeno preferenční pořadí volby variant. (Fotr, 2006)

41

5 VLASTNÍ PRÁCE 5.1 Základní informace o firmě Firma Josef Sedlář - Sedlářovo pekařství (dále jen Sedlářovo pekařství) je malý potravinářský podnik, který vznikl v srpnu roku 1992, kdy započal svoji výrobu. Ta se skládala z výroby chleba, rohlíků, vek a vánoček. Postupem času docházelo k modernizaci a stále větší automatizaci, která zajišťuje vysokou produktivitu a usnadňuje práci zaměstnanců. S tímto procesem se začal rozrůstat i sortiment. Mezi nejoblíbenější výrobek u spotřebitelů patří pšenično-žitný chléb, který je vyráběn náročným třístupňovým vedením, a tedy nevyužívá žádné zlepšující přípravky. V této pekárně se v současné době nepeče drobné a sladké pečivo. Firma vyrábí své produkty v jedné výrobní hale, která se nalézá ve Věchnově, a v současné době zaměstnává 18 osob. Počtem zaměstnanců a obratem ho řadíme mezi malý podnik. Současná strategie se zaměřuje hlavně na masovou výrobu stávajícího sortimentu. Důvodem je neekonomičnost pecí, na kterých se nevyplatí vyrábět širší sortiment. V současné době firma zásobuje kolem 140 obchodů. Některé z nich se nalézají v okolí výrobny, další pak v Brně a okolí. Posledním směrem odbytu je Žďár nad Sázavou. Výrobna firmy přijala mezinárodní certifikát HACCP (Hazard Analys Critical Control Points), který garantuje zdravotní nezávadnost výroby potravinářského podniku.

Mezi cíle společnosti řadíme:
zajistit ekonomickou stabilitu,
nabízet konstantní a vysokou kvalitu všech výrobků,
zvyšovat kvalitu služeb,
rozšiřovat výrobní sortiment,

42


zajišťovat vysokou spokojenost zaměstnanců, jejich ztotožnění se s podnikovou kulturou,
utužování dobrých vztahů s dodavateli a odběrateli.

5.2 Analýza makroprostředí - PESTE analýza Politické a právní prostředí Pro firmy je důležité sledovat změny v nařízeních a zákonech, které se nalézají v občanském a obchodním zákoníku, zákoníku práce nebo například v zákonu o dani z příjmu či o dani z přidané hodnoty. V České republice došlo po roce 2004 k několika podstatným změnám v oblasti základní a snížené sazby DPH viz Tab. 6. Tab. 6: Vývoj sazby DPH Období 1.1.1993 - 31.12.1994 1.1.1995 - 30.4.2004 1.5.2004 - 31.12.2007 1.1.2008 - 31.12.2009 od 1.1.2010

Základní sazba 23% 22% 19% 19% 20%

Snížená sazba 5% 5% 5% 9% 10%

Zdroj: www.berne.cz Na potravinářský průmysl významně působí snížená sazba daně, jelikož zvýšení snížené sazby DPH ovlivňuje konečnou cenu výrobků. Její zvýšení v roce 2008 o 4% a v roce 2010 o další 1% se negativně promítá do konečné spotřeby. Potravinářské podniky musejí zároveň sledovat znění zákonů a novely zákonů o potravinách, zákon o státní zemědělské a potravinářské inspekci či přehled komoditních vyhlášek. Mezi nejdůležitější legislativní nařízení, která mohou výrazně ovlivnit potravinářský průmysl, řadíme zákon č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Ten obsahuje řadu paragrafů, ze kterých je nejvýznamnější §3 povinnosti výrobců potravin. Ten stanovuje všechny základní požadavky na zdravotní nezávadnost, jakost, přepravu, skladování a technologické požadavky, které je výrobce povinen dodržovat. Důležitým faktorem je určení kritických bodů ve výrobním procesu, kde se

43

nalézá největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti, a provádění kontroly. Dalším důležitým legislativním nařízením je vyhláška č. 113/2005 Sb. o způsobu označování potravin. Při výrobě baleného pečiva je třeba sledovat i zákon č. 477/2001 Sb., o obalech. Neméně významným zákonem je zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který upravuje nutné přestávky řidičů při rozvážení výrobků. Příležitostí pro firmu mohou být získané dotace ať již z Evropské unie či dalších fondů. Například Operační program Podnikání a inovace pro období 2007 – 2013, jež je zastřešen Ministerstvem průmyslu a obchodu a financován ze strukturálních fondů EU, nabízí 7 prioritních os se 14 programy podpory podnikání.

Ekonomické prostředí Do ekonomického prostředí řadíme vývoj průmyslové produkce, která v lednu 2010 meziročně vzrostla o 5,3%, a po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 8,0%. Mezi makroekonomické ukazatele, které vypovídají o stavu ekonomického prostředí, řadíme HDP, míru inflace a obecnou míru nezaměstnanosti. Jejich hodnoty jsou vyjádřeny v Tab. 7. Tab. 7: Makroekonomické ukazatele Makroekonomický ukazatel HDP (mld. Kč) HDP na 1 obyvatele (Kč/obyv.) HDP meziroční změna (%) Obecná míra nezaměstnanosti (%) Míra inflace (%)

2005 2 983,9 291 561 6,3 7,9 1,9

2006 3 222,4 313 868 6,8 7,1 2,5

2007 3 535,5 342 494 6,1 5,3 2,8

2008 3 689,0 353 701 2,5 4,4 6,3

2009 3 627,2 345 727 -4,2 6,7 1,0

Zdroj: www.czso.cz V roce 2009 byl zaznamenán pokles HDP o 4,2 procenta. Očekávaný pokles HDP je ještě výraznější, než jej ministerstvo financí předpovídalo. Míra inflace od roku 2008 klesá a v současné době se pohybuje pod 1 procentem. Míra nezaměstnanosti vzrostla v roce 2009 až na 6,7%. Současný vývoj těchto makroekonomických ukazatelů souvisí s celosvětovou hospodářskou krizí a je těžké předpokládat jakýkoli další vývoj. Tato situace ovlivňuje i potravinářský průmysl, jelikož spotřebitelé se snaží lépe optimalizovat spotřebu.

44

Příležitostí můžou být, při kvalitním podnikatelském plánu se zaměřením na rozšíření podnikatelské činnosti o obchodní služby a dostatku kapitálu, nízké ceny nemovitostí.

Sociální prostředí Rok 2009 nepřinesl ve vývoji populace mnoho změn. Demografická situace v České republice, která má od roku 1999 rostoucí úroveň plodnosti, zaznamenala v roce 2008 stagnaci a loňský rok je dokonce spojen s poklesem porodnosti. V roce 2009 bylo uzavřeno o téměř 10 procent méně sňatků a snížila se i rozvodovost. Dlouhodobě roste migrace a klesá potratovost a celkový počet obyvatel se zvýšil o 39,3 tisíce osob. Tab. 8: Spotřeba pekárenských výrobků v kg (na obyvatele a rok) POTRAVINY

2003

2004

2005

2006

2007

2008

chléb pšeničné pečivo trvanlivé pečivo

54,3 43,8 7,6

53,3 44,0 8,2

53,2 44,2 8,2

49,5 45,3 8,3

50,3 48,1 8,5

44,1 44,6 9,8

Index 2008/2007 87,7 92,7 115,3

Zdroj: www.czso.cz Se změnami preferencí spotřebitelů, kdy velké množství z nich zahrnuje do svých preferencí zdravý životní styl, je třeba tyto potřeby sledovat s možností rychlé reakce na změnu poptávky. Vývoj spotřeby chleba vykazuje dlouhodobý klesající trend, který se díky hospodářské krizi ještě více prohloubil. Chléb je sice jedna ze základních potravin, ale spotřebitelé volí raději nákup v menších dávkách, než aby jim pečivo ztvrdlo a museli ho vyhodit. To se odráží na spotřebě v roce 2008, která klesla o 12,3%. Dlouhodobý rostoucí charakter spotřeby pšeničného pečiva byl současnou ekonomickou situací také ovlivněn a v roce 2008 zaznamenal pokles spotřeby o 7,3%. Pouze spotřeba trvanlivého pečiva vykazuje rostoucí trend i v roce 2008 a to o 15%. Tab. 9: Průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR v letech 2004 - 2009 Ukazatel/rok Průměrná mzda

2004

2005

2006

2007

2008

2009

16 574

17 348

18 472

19 833

21 350

22 136

Zdroj: www.czso.cz Dalším aspektem souvisejícím s pracovníky je výše jejich mzdy. Tab. 9 udává vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy ve zpracovatelském průmyslu a je patrné, že mzdy rostou. Tento jev negativně ovlivňuje mzdové náklady firmy.

45

Technické a technologické prostředí Nové technologie jsou pro celý průmysl velmi důležité. Mezi jejich nejvýznamnější přednosti řadíme zvyšování produktivity práce, kvality produkce či snižování nákladů. Ať už v České republice či ostatních státech je technické a technologické prostředí velmi důležité, jelikož se při správném využití může stát silnou konkurenční výhodou. Konkrétním případem využití technického prostředí jsou nové stroje, které využívají vylepšené technologie a mohou vést ke snižování provozních nákladů. Například nové pece vykazují až o 30% nižší provozní náklady než předchozí generace. Jako dobrá příležitost se jeví i nové technologie sloužící k zvyšování produktivity práce či růstu kvality výrobků. Proto je hojně využíváno množství zlepšujících přípravků, které eliminují hrozby spojené s nízkou kvalitou některých surovin. Využití emulgátorů snižuje pracovní náročnost výroby a zvyšuje produktivitu práce. Existují však i negativa v podobě kvality.

Ekologické prostředí Průmyslová výroba má menší či větší negativní dopad na životní prostředí. Proto je na ekologické otázky již delší dobu kladen veliký důraz, který se přímo či nepřímo odráží v konečné spotřebě. Stát stanoví určitá legislativní omezení, jež mají zmírňovat negativní ekologické dopady. Například zákon č. 58/1998 o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových či zákon č. 200/1990 Sb., §45 o přestupcích na úseku ochrany životního prostředí. Současným trendem je zaměření spotřeby na biopotraviny. Jedná se o produkty ekologického zemědělství, které jsou získávány způsobem šetrným ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě vůbec. Tato značka podléhá přísným pravidlům Zákona o zemědělství č. 242/2000 Sb. a nařízení rady EHS č. 2092/1991. Spotřebitelé stále více tyto biopotraviny vyhledávají nebo se zaměřují na produkci "ekologických" firem. Příležitostí je například efektivnější využívání odpadního tepla. Tato technologie využívá nevyužité teplo z pecí, které znečišťuje ovzduší. To je v "ekobloku" přetvářeno a slouží například k ohřevu vody. Dalším možným impulsem pro zaměření se na

46

ekologickou výrobu jsou mnohé státní pobídky, které bývají vyjádřeny určitou formou pomoci z různých strukturálních fondů.

5.3 Základní informace o odvětví - Porterův diagram 5 konkurenčních sil Pekařský průmysl je jedna z nejdůležitějších částí potravinářského průmyslu v celé České republice. Zejména pak výroba žitno-pšeničného chleba má u nás dlouhou a bohatou historii a tradici. Česká republika patří k zemím, kde chléb sehrává významnou roli nejen ve výživě, ale je spojen i s domácí kulturou. Situace v potravinářském průmyslu je neustále ovlivňována různými faktory, kam řadíme zákazníky, dodavatele, substituty i potenciální nové zákazníky. Ty pak působí v daném sektoru, kde vytváří konkurenční odvětví firmy. Zákazníci určují svými preferencemi výrobu. Tyto preference se vyznačují dlouhodobým trendem snižování spotřeby chleba. V porovnání s ostatními státy EU je spotřeba výrobků z obilovin v ČR poměrně vysoká a ovlivněna kulturními zvyklostmi. Obecně je trend zvyšování konzumace pečiva na úkor snižování spotřeby chleba dán změnou stravovacích zvyklostí obyvatel. Tab. 10: Vývoj cen chleba v letech 2001 - 2008 Rok

2001

Spotřebitelská cena Cena průmyslových výrobců

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

14,86 14,42 15,56 15,25 15,06

17

23,2

22,47

14,03 13,61 14,77 14,49 12,31

13,9

16,46 16,75

Zdroj: www.svazpekaru.cz Dle expertů je změna spotřeby způsobena i růstem ceny chleba viz tab. 10, která též zobrazuje neefektivnost snižování cen odběratelům. Při snížení cen průmyslových výrobců roste marže obchodníků, a tedy dochází pouze k zanedbatelnému snížení cen pro spotřebitele. Konzumace chleba je více cenově elastická než ostatní pšeničné výrobky pekárenského průmyslu, jelikož je chléb považován za základní potravinu, a proto jsou spotřebitelé velmi citliví na cenu. Snižování spotřeby je proporcionálně nižší než růst ceny.

47

Analýza stávajících konkurentů Pro úspěšnou firmu je nutné sledovat jak chování zákazníků, tak i chování konkurence. Právě u pomalu rostoucích či stagnujících trhů, kterými pekárenský průmysl bezesporu je, lze získat zákazníky pouze vítězstvím nad konkurencí. Konkurenty nazýváme takové podniky, které se snaží uspokojovat stejné potřeby stejných zákazníků. Jedná se o podniky s podobnou nabídkou. Firma nemá velké výrobkové portfolio a nejvíce se specializuje na výrobu kvalitního pšenično-žitného chleba. Proto mezi nejvýznamnější konkurenty řadíme spíše větší pekárny, které se zabývají produkcí chleba ve velkém množství. Mezi nejvýznamnější konkurenty řadíme takové podniky, jež zásobují stejné odběratele jako analyzovaná firma. Odbyt zkoumané firmy můžeme rozdělit dle okresu na dvě části. První část odběratelů se nachází v okolí pekárny směrem ke Žďáru nad Sázavou. Zde jsou největšími konkurenty Enpeka a.s., pekárna Unčín, pekařství Koudelka a pekárna Bystré. Druhá část odběratelů se nalézá v Brně a okolí. Zde patří mezi nejvýznamnější konkurenty Hepek s.r.o, Karlova pekárna, Delta pekárna, Bílovická pekárna, Crocus, atd. Firma se zaměřuje na necenovou konkurenční politiku.

Enpeka a.s. Firma Enpeka spol. s r.o. se nachází ve Žďáru nad Sázavou, zaměstnává přibližně 300 zaměstnanců a svoji pekařskou a cukrářskou výrobu má rozšířenou o činnost obchodní a pohostinskou. Společnost vyrábí 16 druhů chleba v různých gramážích, 18 druhů běžného a cereálního pečiva, 35 druhů jemného pečiva, dále pak na 70 druhů měkké cukrařiny, 20 druhů polotrvanlivých cukrářských výrobků a 2 druhy kynutých knedlíků. Firma disponuje i vlastní sítí prodejen a to ve Žďáře nad Sázavou, Novém Městě na Moravě, Velkém Meziříčí, Bystřici nad Pernštejnem a Nedvědici. Strategie firmy směřuje k rozšiřování a obměně sortimentu, rozšíření výrobků s delší trvanlivostí a výrobků krájených a balených, rozšířením rozvozů a služeb pro odběratele.

48

Karlova pekárna Karlova pekárna s.r.o. provozuje výrobní provozovny v Židlochovicích, v Tišnově, v Břeclavi a výrobnu studené kuchyně v Měníně. Sortiment pekařských produktů je rozsáhlý, od základních artiklů - rohlík, chléb, vánočka, croissant, až po speciální (vánoční štola, francouzská brioche, švýcarská bageta, aj.). Společnost vyrábí také široký sortiment chleba, kam řadíme vícezrnný, slunečnicový, Svratecký nebo chléb Pálava. Firma disponuje sítí prodejen a jejich počet přesáhl hodnotu 20, z nichž nejvíce se nachází v Brně a okolí. Prodejna v Galerii Vaňkovka nabízí unikátní sortiment pečiva pouze pro tuto prodejnu. Dle dostupných informací se firma ubírá směrem sítí vlastních prodejen a nabídkou biopotravin.

Penam, a.s. Společnost Penam, a.s. má v tuto chvíli 13 pekařských provozů a 4 mlýny na území České republiky. V roce 2008 se stala součástí i firma Hepek, s.r.o., která patří mezi nejvýznamnější v Brně. V sortimentu, který obsahuje 1000 produktů, najdeme vedle běžných pekařských výrobků (slané, sladké, cereální, trvanlivé pečivo) také širokou škálu cukrářských výrobků. V současné době společnost Penam, a.s. provozuje na území Moravy 39 vlastních prodejen, které mají název Pekařství U Golema. Mezi hlavní záměry společnosti Penam, a.s. patří zejména uspokojování vzrůstajících nároků a potřeb stávajících i potenciálních klientů. Strategie firmy se ubírá směrem k centralizaci výroby.

Crocus, s.r.o. Pekárna Crocus, s.r.o. má v současné době 3 výrobní místa a 20 prodejen, které se nalézají v Brně. Předmětem činnosti je zásobování brněnské infrastruktury pečivem. Sortiment zahrnuje kolem deseti variant chleba, velké množství běžného, celozrnného a vícezrnného či jemného pečiva. Výroba se zaměřuje i na speciální výrobky a vlákninový program Vital Fit. Základním mottem firmy je zachování vysoké kvality výrobků a kultury prodeje. Důraz je kladen na kvalitu a stabilitu výrobků.

49

United Bakeries, a.s. United Bakeries, a.s. má v současné době 13 pekáren na území České republiky a vznikla spojením Delta pekárny a firmy Odkolek. Sortiment se skládá z velkého množství druhů chlebů, běžného pečiva, cereálních a BIO potravin, jemného či trvanlivého pečiva. Mezi cíle společnosti patří neustálé sledování nových trendů spojené s inovací sortimentu, zkvalitňování image značky a nabízení širokého portfolia výrobků nejvyšší kvality za nejlepší cenu spojené se špičkovým servisem.

Tyto a mnoho dalších pekáren řadíme mezi nejvýznamnější konkurenty Sedlářova pekařství. Naše největší konkurenční výhoda je kvalita a chuť chleba, kterou dosahujeme díky technologii třístupňového vyvádění kvasu. Dle výzkumu je pro spotřebitele nejdůležitější vlastností čerstvost s 53 procenty. Chuť, která zajišťuje konkurenční výhodu, je až na druhém místě s 28 procenty. A proto je nesmírně těžké konkurovat dodavatelům, kteří zásobují odbytová místa několikrát denně teplým chlebem, mezi které patří například firma Hepek, s.r.o. Proto se jeví jako velká příležitost centralizace výroby firmy Penam, a.s. jež by měla zásobovat odběratele z výrobny v Olomouci.

Ohrožení ze strany nových konkurentů V potravinářském průmyslu působí velké množství podnikatelských subjektů, kde ve většině případů se jedná o malé firmy lokálního významu. Z tohoto důvodu je zřejmé, že jsou bariéry vstupu do odvětví minimální. Omezením není ani dosažitelnost potřebných vstupů k výrobě, jelikož existuje relativně velké množství mlýnů na výrobu mouky a kapacity dodavatelů ostatních důležitých surovin jsou také více než dostatečné. Určitou bariérou vstupu jsou počáteční investice, které se ovšem vyskytují ve všech odvětvích. Pro tento účel je možné využít různé formy financování, které jsou na trhu nabízeny.

50

Vyjednávací síla dodavatelů Mezi hlavní dodavatele pekárenského průmyslu co do objemu patří mlýny, které mohou dodávat široký sortiment výrobků. Mezi nejvýznamnější dodavatele patří Alfa mlýn Pouzdřany, který firmě dodává všechny druhy mouky, jež jsou potřeba k dané produkci. Dále sem řadíme firmy vyrábějící různé druhy zlepšujících přípravků a olejů, jež dodává firma ERPEKO, s. r. o., droždí firma Lesaffre Česko, a.s. a obalový materiál dodává Technology Morava, s.r.o. nebo firma Dušana Večeři. Výhodu u dodavatelů mají převážně velké společnosti, které mají dostatečné vyjednávací schopnosti pro zisk výhodnějších cen surovin, a tím si zajistí určitou konkurenční výhodu. Proto mohou dodavatelé výrazně promluvit do konečné ceny výrobků.

Vyjednávací síla odběratelů Firma Sedlářovo pekařství zásobuje převážně stálé odběratele odebírající zboží pravidelně. Jedná se o více než 150 odběratelů, patřící do této skupiny. Firma nenabízí žádnému z větších odběratelů cenové zvýhodnění při vyšším objemu odbytu, jelikož jsou všichni odběratelé převážně dobře informováni o cenách jednotlivých výrobků na trhu. Pro podnik je důležitější budování stabilních dlouhodobých vztahů než vznik nových vazeb. Hlavním důvodem identické ceny pro všechny odběratele je, že se firma snaží o prodej co největšího množství za nejnižší cenu, a proto již není možné další snížení ceny, jež by vedlo k poklesu pod úroveň nákladů. Díky nízké diferencovanosti produktů a velkému množství firem, jež působí v daném odvětví, existuje velký prostor odběratelů pro volbu či změnu dodavatele. Proto je třeba mít kontakt se zákazníkem a na základě jeho potřeb upravit nabídku těmto potřebám. Je nutné si uvědomit, že pro některé zákazníky je sice důležitější cena než kvalita, avšak stále více zákazníků preferuje kvalitu. Firma v současné době nezásobuje supermarkety a vývoj tímto směrem nemá zahrnut ani do budoucí strategie. Důvodem je, že se jedná o malý podnik, pro který by bylo složité přistoupit na podmínky supermarketů, které mají díky své velikosti velikou vyjednávací sílu.

51

Ohrožení ze strany substitutů Důležitou roli hrají substituty, jako jsou rohlíky, housky, cereální pečivo a další jemné pečivo. Nesmíme však zapomenout na univerzálnost spotřeby chleba, a proto do substitutů řadíme i rýži, těstoviny atp. V závislosti na preferencích rozlišujeme, zda se jedná o dokonalý nebo méně dokonalý substitut. Z grafu 1 a 2 můžeme vyčíst, jak se požadavky spotřebitelů v čase vyvíjí. Tyto preference se vyznačují dlouhodobým trendem snižování spotřeby chleba. Zatímco po druhé světové válce zkonzumoval průměrný spotřebitel více než 80 kg chleba ročně, v roce 2006 to bylo již jen 49,5 kg. Naproti tomu pšeničné pečivo vykazuje růst, kde spotřeba stoupla z 16 kg v roce 1949 téměř trojnásobně k roku 2006.

Graf 1: Spotřeba chleba v ČR v letech 1948 - 2006 (kg/obyvatel/rok)

Zdroj: www.czso.cz

52

Graf 2: Spotřeba pšeničného pečiva v ČR v letech 1949 - 2006 (kg/obyvatel/rok)

Zdroj: www.czso.cz

Mezi další substituty patří rýže. Vývoj její spotřeby je zobrazen v grafu 3, kde můžeme vidět, že v posledních letech spotřeba nezaznamenává žádný výrazný vývoj.

Graf 3: Spotřeba rýže v ČR v letech 1948 - 2006 (kg/obyvatel/rok)

Zdroj: www.czso.cz

53

5.4 Vnitřní prostředí dle "7S" Strategie firmy Současná strategie firmy je zaměřena na ekonomickou stabilitu a spokojenost zákazníků, které se snaží dosáhnout udržením kvality dodávaného sortimentu.

Strategie diferenciace Cílem firmy je dosáhnout konkurenčních výhod cestou využití strategie vycházející z odlišnosti výrobků firmy. Oproti konkurenci je specializace výroby chleba zaměřena na třístupňové vedení kvasu, který dodává výrobku nezaměnitelnou chuť. Tento způsob výroby je pro zdraví preferující spotřebitele vhodnější než jakékoli jiné pečivo, jelikož se k výrobě nevyužívají žádné chemické přípravky. Příležitostí firmy by mohlo být rozšíření strategie o poskytování služeb, kde by firma vycházela ze zavedení vlastních prodejen a činnost mohla zaměřit směrem k aktuálním potřebám zákazníků.

Strategie zaměřená na vlastní prodejny V dnešní době vládne trend pekáren, které zaměřují své podnikatelské aktivity na tvorbu vlastních sítí prodejen. Díky tomu firma plánuje zaměřit se právě tímto směrem, kde jako jednu z nejdůležitějších výhod chápe zaručení jistého odbytu. Součástí této strategie je nutnost zaměřit se na rozšiřování sortimentu výroby, jež je i díky změnám preferencí spotřebitelů pro budoucí prosperitu nepostradatelné.

Organizační struktura Díky velikosti organizace, která je charakterizována počtem zaměstnanců a výší ročního obratu, řadíme firmu mezi malé a střední podniky. Proto je vhodně zvolená liniová řídící struktura viz Obr. 6, kterou firma využívá pro optimální rozdělování úkolů, kompetencí či pravomocí. Do první úrovně řízení patří majitel firmy, který má jednoznačně vymezený vztah přímé nadřízenosti k druhé úrovni, kam řadíme výrobu,

54

odbyt i administrativu. Jelikož se jedná o malý podnik, zajištění a údržba technického vybavení je v kompetenci první úrovně organizační struktury. Hlavní výhodou takového typu vedení je rychlé rozhodování a snadná centralizace pravomocí. Mezi nevýhody řadíme skutečnost, že první úroveň vedení musí mít odborné znalosti ze všech oblastí činnosti firmy. Nevýhodou je i časová náročnost pro vedení firmy.

Obr. 6: Organizační struktura firmy

Zdroj: Vlastní práce

Systémy Firma Sedlářovo pekařství je malá společnost, a proto nezahrnuje takové množství systémů jako velké společnosti. Mezi nejdůležitější patří:

Kontrolní systém Kontrola firmy probíhá na základě směrnic, které obsahují pracovní standardy a plány práce. Ty jsou vydávány vedením firmy, které zároveň kontroluje a hodnotí odchylky od těchto standardů či plánů. Kontrolní systém patří k nejdůležitějším a na tento systém poté navazuje systém řízení kvality.

Systém řízení kvality v podniku Kvalitu výrobků řadíme mezi největší konkurenční výhody, a proto je systém kontroly kvality velmi důležitý. Systém kontroly kvality je jako i ostatní systémy ve firmě v režii vedení firmy, to je pro jednu osobu časově náročné, tudíž je systém

55

kontroly částečně delegován na mistry ve výrobě. Tento systém má své nevýhody, jelikož hodnocení provádí pracovníci, jejichž mzda se odvíjí od kvality výstupů, a při zhoršení může dojít ke snížení prémií.

Projektové řízení podniku Převážně v minulosti byla rozhodování firmy v konzervativním duchu. Většina projektů byla realizována z důvodu rozšiřování kapacity výroby či obměňování strojního vybavení v závislosti na růstu objemu poptávky. V současné době je však trh přesycen a poptávka má klesající trend.

Spolupracovníci Firma v současné době zaměstnává 18 zaměstnanců. Výrobu zajišťuje 13 z nich, rozvoz pečiva 3 a administrativu mají na starosti 2 zaměstnanci. Pracovníky můžeme rozdělit dle důležitosti a jisté míry zodpovědnosti jejich práce do pracovních profesí. Ty členíme na pět základních kategorií. Struktura zaměstnanců dle profesí:
mísič,
pecák,
dělník,
řidič,
administrativa. Výrobu zajišťují mísič, pecák a dělník, kde největší zodpovědnost za celkovou výrobu má právě mísič, který je zároveň i pomyslným mistrem výroby. Důležitou funkci zaujímá i pecák, který by měl svojí prací zajistit kvalitu výrobků. Zbytek zaměstnanců ve výrobě už nemá další speciální zodpovědnost. Do samostatné kategorie řadíme řidiče, kteří zajišťují dopravu sortimentu.

56

Zde je třeba vyzdvihnout ztotožnění se pracovníků s podnikovou kulturou, a způsob, jakým probíhá motivace ke kvalitním pracovním výkonům.

Motivační program Motivace zaměstnanců je prováděna pomocí mezd a zaměstnaneckých výhod. Z výhod jmenujme alespoň dárky k životním jubileím, pro ženy poukázky na kosmetický salon a pro muže účast v bowlingové lize. Další výhodou je možnost očkování proti chřipce. Jedním z nejvýznamnějších benefitů je pak důchodové připojištění ve výši 3% ze mzdy.

Styl Firma využívá autoritativní styl řízení, který vylučuje participaci ostatních pracovníků na řízení organizace. Majitel firmy rozhoduje sám a podřízení nemají možnost ovlivnit jeho rozhodování jiným způsobem než dodáním potřebných podnětů. Ty slouží k potvrzení či doplnění informací potřebných pro kvalifikované rozhodnutí. Hlavním předmětem podnikání firmy je výrobní činnost pekařských výrobků, kde každý zaměstnanec je dle svých schopností a pracovitosti přiřazen na konkrétní pozici ve výrobě. Tato stanoviště se odlišují rozdílnými právy a povinnostmi.

Schopnosti Podnik si v minulosti vybudoval díky kvalitě výrobků určitou prestiž na daném lokálním trhu. Potenciální síla však byla oslabena nedostatečným rozvojem společnosti, který neodpovídal změnám potřeb trhu, a proto se meziroční objem produkce od roku 2004 snižuje. V roce 2009 byl pokles o 5% vzhledem k předcházejícímu roku. Záměry společnosti a její představy o budoucím vývoji vycházejí ze stávající situace, která je pro podnik dlouhodobě neudržitelná a v delším období dochází k poklesu výroby. Proto se firma snaží zvolit správný směr, kterým by se měla ubírat.

57

Sdílené hodnoty Hlavní cíle firmy Sedlářovo pekařství jsou zaměřeny na spokojenost zákazníků, a to především udržením kvality dodávaného sortimentu. Proto se kvalita výrobků řadí mezi nejdůležitější sdílenou hodnotu, která má na současném trhu velký vliv na konkurenceschopnost. Firma se snaží, aby byla tato hodnota sdílena všemi zaměstnanci. Proto jsou pořádána školení, která jsou věnována této problematice. Jen tak může podnik dosahovat svých cílů ohledně stabilní kvality výrobků.

5.5 Analýza prostředí Vnitřní prostředí je ovlivněno především kapitálem společnosti, vnitřními předpisy a zaměstnanci. Vnější prostředí podléhá vlivu makroprostředí a oborového prostředí. Pro rozhodování o silných a slabých stránkách je důležité je hierarchizovat, protože ne každou silnou stránku lze změnit ve výhodu, a naopak i u snahy o překonání slabých stránek, pokud náklady na změnu převýší užitek, se může dostavit negativní výsledek. Na základě rozhovoru s vedením podniku byly zjištěny následující silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby:

silné stránky:
jméno společnosti spojené s vysokou kvalitou,
vysoká produktivita práce,
spokojenost zaměstnanců, sem řadíme platové ohodnocení a výhody zaměstnanců,
finanční stabilita firmy,
tradiční technologie zaručující kvalitu výrobků,

58


výroba chleba bez použití chemie,
vlastní podnikatelské prostory,
řízení kvality a jakost výroby,
rychlé zastoupení pracovníků na stejných pozicích,
masová výroba menšího sortimentu,
flexibilní rozhodování.

slabé stránky:
nevyužívání novějších technologií,
závislost na kvalitě surovin,
končící životnost pecí,
nedostatečné využívání prostředků z EU a dalších fondů,
nižší vyjednávací možnosti s dodavateli oproti velkým firmám,
nízká informovanost o konkurentech,
omezená dostupnost informací o firmě,
malá šíře výrobkového portfolia,
zastarávání strojního zařízení,
omezená kontrola kvality vstupů,
nedostatečná reklama.

příležitosti:
změna preferencí spotřebitelů,

59


finanční krize,
zdravý životní styl,
integrace mlynářství a pekařství,
růst spotřeby pšeničného pečiva,
centralizace výroby firmy Penam, a.s.,
využívání dotací z fondů EU,
nové technologie.

hrozby:
pokles spotřeby chleba, jedná se o dlouhodobý trend,
velké množství konkurentů s nevytíženými výrobními kapacitami,
kolísání kvality vstupů,
malé povědomí zákazníků o společnosti,
slabá vyjednávací schopnost s odběrateli v závislosti na vracení neprodaného zboží,
kolísání cen pohonných hmot,
kolísání cen vstupů,
legislativní změny.

Ke zhodnocení současného stavu a budoucí pozice firmy využijeme IFE, EFE matice. Tato kvalitativní metoda zohledňuje všechny stránky fungování společnosti či řešení problémů a slouží k celkovému zhodnocení vnitřního a vnějšího prostředí.

60

Tab. 11: IFE matice Faktor

Váha

Známka

Vážené skóre

vysoká kvalita vysoká produktivita práce spokojenost zaměstnanců finanční stabilita firmy tradiční technologie vlastní podnikatelské prostory řízení kvality a jakost výroby rychlé zastoupení pracovníků na stejných pozicích

0,089 0,084 0,063

4 3 4

0,358 0,253 0,253

0,100 0,058

3 3

0,300 0,174

0,005 0,074

4 2

0,021 0,147

0,068

3

0,205

masová výroba menšího sortimentu flexibilní rozhodování závislost na kvalitě surovin končící životnost pecí nedostatečné využívání prostředků z EU a dalších fondů

0,032

4

0,126

0,047 0,095 0,079

3 2 3

0,142 0,189 0,237

0,026

1

0,026

0,021

2

0,042

0,011 0,037 0,016 0,053 0,042

1 1 1 3 1

0,011 0,037 0,016 0,158 0,042

slabší vyjednávací možnosti s dodavateli oproti velkým firmám nízká informovanost o konkurentech omezená dostupnost informací o firmě malá šíře výrobkového portfolia zastarávání strojního zařízení nedostatečná reklama Zdroj: Vlastní práce

Průměrné celkové skóre je 2,737. Proto můžeme říci, že firma má středně velkou vnitřní sílu.

61

Tab. 12: EFE matice Faktor

Váha

Známka

Vážené skóre

změna preferencí spotřebitelů finanční krize zdravý životní styl integrace mlynářství a pekařství růst spotřeby pšeničného pečiva centralizace výroby firmy Penam, a.s. využívání dotací z fondů EU nové technologie pokles spotřeby chleba, jedná se o dlouhodobý trend

0,110

0,221

0,051 0,066

2 2 2

0,037 0,074

1 3

0,037 0,221

0,118 0,044

2 1

0,235 0,044

0,015

1

0,015

0,103

2

0,206

velké množství konkurentů s nevytíženými výrobními kapacitami kolísání kvality vstupů malé povědomí zákazníků o společnosti slabá vyjednávací schopnost s odběrateli v závislosti na vracení neprodaného zboží kolísání cen pohonných hmot kolísání cen vstupů legislativní změny Zdroj: Vlastní práce

0,096 0,081 0,059 0,088 0,007 0,029 0,022

3 3 2 3 1 2 2

0,103 0,132

0,287 0,243 0,118 0,265 0,007 0,059 0,044

Průměrné celkové skóre je 2,235. Proto můžeme říci, že firma průměrně reaguje na existující příležitosti a hrozby v odvětví. Obr. 7: Vnitřně-vnější matice

Zdroj: Vlastní práce

62

Z IE matice nám vychází udržení a posílení, proto můžeme říci, že budoucí strategie, na které se firma soustředí, jsou vhodně zvoleny. Jedná se zejména o rozšiřování působnosti směrem k tvorbě vlastních sítí prodejen a rozšiřování nabízeného sortimentu.

5.6 Analýza rizik Analýza rizik firmy Sedlářovo pekařství bude určena dle metodického postupu. V první řadě je třeba stanovit hranice pro analýzu rizik a identifikovat riziková aktiva. Dále je nezbytné stanovit jejich hrozby a hodnotu, jež umožní analyzovat všechna rizika. Pro samotnou analýzu použiji adekvátní metodu, díky níž se pokusím kvantifikovat vybraná rizika a následně navrhnout vhodná protiopatření.

Identifikace aktiv firmy Sedlářovo pekařství Identifikace aktiv vychází ze všech aktiv podniku, která mohou jakýmkoli způsobem souviset se záměry společnosti. Sem řadíme:
Hmotná aktiva o budova, o stroje,  sila na mouku,  hnětač,  dělička,  tvarovací linka s rohlíkovacím strojem,  vyvalovač a skulovací stroj,  balící stroj,

63

 kráječka na chleba,  pece,  výtah,  nákladní automobily,  osobní automobil. o pracovníci.


Nehmotná aktiva o informace, o softwarové vybavení pro zpracování ekonomických ukazatelů, o goodwill, o stabilita tržního postavení a očekávaný hospodářský výsledek podniku (dále jen hospodářský výsledek).

V rámci této diplomové práce by bylo velice náročné, a to jak časově tak i rozsahem, zpracovat a analyzovat rizika všech aktiv, a proto eliminujeme aktiva na přijatelnou mez. K záměrům společnosti řadíme udržitelnost na trhu za 5 let, ekonomickou a finanční stabilitu podniku či zdokonalení reakce na změny požadavků spotřebitelů. Těchto cílů chce firma dosáhnout díky podnikatelské strategii rozšíření firmy o vlastní síť prodejen. Do této strategie je třeba zahrnout rozšíření výrobkového portfolia. Pro identifikaci a charakteristiku aktiv firmy vycházíme z aktiv, která se nacházejí uvnitř hranice rizik. Jelikož se jedná o výrobní podnik, patří mezi nejdůležitější aktiva výrobní stroje, které mohou společnost při vzniku ztráty zásadním

64

způsobem omezit či ohrozit. Řadíme sem sila na mouku, hnětač, děličku, tvarovací linku s rohlíkovacím strojem, vyvalovačku a skulovací stroj, balící stroj, kráječku na chleba a pece. Jedná se o stroje, které jsou více či méně potřebné k výrobě dané produkce. Převážně se jedná o aktiva jednoduše nahraditelná, neboť je v případě nutnosti lze nahradit buď alternativním strojem či pracovní silou. Proto můžeme většinu z nich z analýzy vyjmout. Výjimkou z těchto aktiv jsou pece, jelikož se jedná o aktivum svojí cenou i povahou obtížněji nahraditelné. Svojí podstatou se jedná o důležité aktivum, bez kterého by nebylo možné dosáhnout požadovaného podnikatelského záměru, a proto budou pece ležet uvnitř hranice analýzy rizik společnosti. Dalším důležitým aktivem, které je třeba zahrnout do analýzy, je nákladní automobil MANN, který je v současné době nejstarším přepravním zařízením pro rozvoz pečiva. Jelikož podnik nedisponuje v současné době náhradním vozidlem, může každá větší porucha ovlivnit plynulost zásobování. Z toho důvodu výše uvedený nákladní automobil leží taktéž uvnitř hranice rizik. Pro ekonomickou a finanční stabilitu je velmi důležitý vývoj hospodářské činnosti. Proto mezi významná aktiva řadíme hospodářský výsledek. Díky tomu se také nachází uvnitř hranice rizik.

Identifikace hrozeb V této kapitole identifikuji a charakterizuji veškerá rizika, která ohrožují vybraná aktiva. Následující tabulka zobrazuje přehled hrozeb, kterými jsou jednotlivá riziková aktiva zatížena.

65

Tab. 13: Přehled analyzovaných aktiv a jejich rizik Aktivum Riziko

Pece

Nákladní automobil MANN

porucha nemožnost rozšíření sortimentu nebezpečí úrazu náročnost na obsluhu změna preferencí spotřebitelů kolísání kvality vstupů vysoké náklady na údržbu porucha nebezpečí nehody vysoké náklady na provoz kolísání kvality vstupů nemožnost rozšíření sortimentu

změna preferencí spotřebitelů Hospodářský výsledek slabá vyjednávací schopnost s odběrateli v závislosti na vracení neprodaného zboží malé povědomí zákazníků o společnosti velké množství konkurentů Zdroj: Vlastní práce Aktivum pece jsem zařadil mezi analyzovaná aktiva z důvodu fyzického zastarání spojené s vyšší poruchovostí. Pro toto aktivum však existují i další rizika, kde mezi nejvýznamnější patří nemožnost rozšíření sortimentu z důvodu neekonomického provozu. Mezi další rizika patří náročnost na obsluhu a jiné. Nákladní automobil MANN je dalším aktivem, které spadá do analýzy rizik firmy. Takto identifikované aktivum je ohroženo poruchovostí, která je způsobena stářím výše uvedeného automobilu. Dalším možným rizikem jsou vysoké náklady na provoz a kapacita auta ve vysoké míře převyšuje požadavky. Posledním aktivem, které jsem zařadil do analýzy rizik, je hospodářský výsledek. Dle výzkumu bylo zjištěno, že nejvíce ovlivňují výnos dané firmy změny preferencí spotřebitelů, které jsou spojeny s nemožností rozšíření sortimentu. Mezi další významná rizika ovlivňující toto aktivum patří malé povědomí zákazníků o společnosti a kolísání kvality vstupů. Určitým rizikem snižování hospodářského výsledku je i slabá vyjednávací schopnost s odběrateli v závislosti na vrácení neprodaného zboží.

66

Hodnocení rizikových aktiv Mým primárním cílem pro hodnocení aktiv je stanovení kritérii, jež budou použita k hodnocení jednotlivých aktiv. Hospodářský výsledek je hodnocen pomocí stupnice vyjádřené kvalitativními hodnotami. Výchozími kritérii, která vybraná aktiva hodnotí, jsou:
důležitost aktiva pro firmu,
náklady na překlenutí škody na aktivu,
rychlost odstranění škody. Výše uvedená kritéria poskytují podklady pro ohodnocení aktiv. Tab. 14: Stanovení hodnoty pecí Kritérium důležitost aktiva pro firmu náklady na překlenutí škody na aktivu rychlost odstranění škody Hodnota aktiva Zdroj: Vlastní práce

Váha kritéria 5 4 3 4

Tab. 15: Stanovení hodnoty nákladního automobilu MANN Váha kritéria Kritérium 3 důležitost aktiva pro firmu 4 náklady na překlenutí škody na aktivu 3 rychlost odstranění škody 3,33 Hodnota aktiva Zdroj: Vlastní práce Tab. 16: Stanovení hodnoty hospodářského výsledku Váha kritéria Kritérium 4 důležitost aktiva pro firmu 3 náklady na překlenutí škody na aktivu 3 rychlost odstranění škody 3,33 Hodnota aktiva Zdroj: Vlastní práce

67

Výpočet hodnoty pro daná aktiva byl ve všech případech výsledkem stupně rizika s dopadem převyšujícím stupeň číslo 3, tzn. existence finanční ztráty. Je tedy zřejmé, že námi zvolená aktiva patří do hranice analýzy rizik, jelikož jsou ohodnocena vyšším stupněm dopadu, než představuje stupeň číslo 3 a tedy finanční ztráty. Při hodnocení aktiva pece byl zaznamenán nejvyšší stupeň závažnosti dopadu, a tedy případná možnost vzniku jisté hrozby by měla největší význam na existenci a prosperitu společnosti.

Pro hodnocení hrozeb aktiv firmy využiji metodu krizové matice, jež bude sestavena na základě metodologie. Vybraná metoda mi pomůže určit míru důležitosti a závažnosti rizik, kterým jsou aktiva vystavena. Aktivum pecí je ohrožováno poruchovostí, nemožností rozšíření sortimentu, nebezpečím úrazu, náročností na obsluhu, změnou preferencí spotřebitelů a kolísáním kvality vstupů. Tab. 17: Ohodnocení rizik aktiva pece Druh rizika porucha nemožnost rozšíření sortimentu nebezpečí úrazu náročnost na obsluhu změna preferencí spotřebitelů kolísání kvality vstupů Zdroj: Vlastní práce

4

Míra dopadu 4

Součtová matice rizik 8

4

3

7

1 2

2 3

3 5

4

4

8

3

3

6

Pravděpodobnost

Na základě tohoto hodnocení jsem sestavil součtovou krizovou matici pro pece.

¨

68

Obr. 8: Součtová matice rizik aktiva pece

Zdroj: Vlastní práce

Kritickou oblastí, která vyžaduje okamžité nápravy, jsou rizika poruchovosti a změn preferencí spotřebitelů. Proto je třeba toto riziko eliminovat. Nejvhodnějším způsobem je náhrada stávajících pecí za nové, které již umožňují vyrábět širší sortiment výroby. Dopady výměny pecí za nové se projeví v několika aspektech. Nejvýrazněji se změna zobrazí v poruchovosti pecí. Sníží se nejen pravděpodobnost vzniku poruchy, ale zároveň míra jejích následků. Nové pece navíc umožní rozšířit sortiment o položky, které nebylo možno efektivně zhotovit ve starých pecích. Co se týče nebezpečí úrazu, zde se situace výrazně nezmění, jelikož standardy zabezpečení byly vysoké již u stávajících pecí. Náročnost na obsluhu se u nových pecí sníží, protože nové technologie zajišťují snazší ovladatelnost a vyspělejší programovatelnost. Pravděpodobnost vývoje preferencí spotřebitelů se zakoupením nových pecí nezmění, bude ale umožněno efektivněji na danou poptávku reagovat. Kvalita vstupů bude novými pecemi ovlivněna jen nepatrně, určitý vliv lze předpokládat pouze v míře dopadu na kvalitu výstupů. Nákup nových pecí se pozitivně odrazí i ve většině ostatních aktiv podniku. Konkrétní změny hodnot dopadů a jejich pravděpodobnost uvádí Obr. 9. Zde je názorně ilustrováno, jaký vliv má nákup nových pecí na výše uvedená rizika.

69

Obr. 9: Výsledná součtová matice rizik aktiva pece

Zdroj: Vlastní práce

Aktivum nákladní automobil MANN je ohrožován riziky poruchy, nebezpečím nehody, vysokými náklady na údržbu a provoz. Tab. 18: Ohodnocení rizik aktiva nákladní automobil MANN Druh rizika porucha nebezpečí nehody vysoké náklady na údržbu vysoké náklady na provoz Zdroj: Vlastní práce

3 3

3 4

Součtová matice rizik 6 7

4

4

8

4

4

8

Pravděpodobnost Míra dopadu

Na základě tohoto hodnocení jsem sestavil součtovou krizovou matici pro nákladní automobil MANN.

70

Obr. 10: Součtová matice rizik nákladního automobilu MANN

Zdroj: Vlastní práce Kritickou oblastí jsou vysoké náklady na opravu a provoz. Ty jsou způsobeny dlouhodobým užíváním daného automobilu a jeho nadměrnou velikostí. V současné době je nákladní automobil z poloviny nevyužit, a proto pro možnou eliminaci hrozeb je vhodné zvažovat nahrazení úspornějším vozidlem. Nahrazení stávajícího nákladního automobilu novým úspornějším vozidlem sníží jeho poruchovost. Stěžejní bude také snížení rizika vzniku dopravní nehody a zmírnění možných následků. Dále se sníží náklady na údržbu a provoz vozidla. Jak se nákup nového úspornějšího vozidla projeví v konkrétních hodnotách, uvádí Obr. 11. Obr. 11: Výsledná součtová matice rizik nákladního automobilu MANN

Zdroj: Vlastní práce

71

Posledním analyzovaným aktivem je hospodářský výsledek, který je ohrožován kolísavou kvalitou vstupů, změnou preferencí spotřebitelů, jež je spojena s nemožností rozšíření sortimentu. Dále hospodářský výsledek ohrožuje velké množství konkurentů, slabá vyjednávací schopnost s odběrateli a malé povědomí zákazníků o firmě. Tab. 19: Ohodnocení rizik aktiva hospodářský výsledek

3

4

4 4

4 3

Součtová matice rizik 7 8 7

3

4

7

3

3

6

4

4

8

Pravděpodobnost Míra dopadu

Druh rizika kolísání kvality vstupů nemožnost rozšíření sortimentu změna preferencí spotřebitelů slabá vyjednávací schopnost s odběrateli v závislosti na vracení neprodaného zboží "vratky" malé povědomí zákazníků o společnosti velké množství konkurentů Zdroj: Vlastní práce

Na základě tohoto hodnocení jsem sestavil součtovou krizovou matici pro hospodářský výsledek. Obr. 12: Součtová matice rizik aktiva hospodářský výsledek

Zdroj: Vlastní práce Do kritické oblasti, která vyžaduje okamžité nápravy, patří rizika nemožnosti rozšíření sortimentu v závislosti na změně preferencí spotřebitelů a velké množství konkurentů. Pro udržení konkurenceschopnosti by bylo žádoucí zahájit prodej výrobků

72

ve vlastních provozovnách a zároveň rozšířit vyráběný sortiment. K tomuto účelu je třeba zvolit potřebné vybavení. Proto je stěžejním cílem zvolit nejvhodnější pece, které budou současná největší rizika eliminovat. Nejefektivnějším řešením by bylo otevření vlastních prodejen a s tím související rozšíření sortimentu. Snížilo by se tím riziko tlaku ze strany konkurence, zvýšilo by se povědomí zákazníků o společnosti. Otevření vlastních prodejen by mělo pozitivní dopad na vyjednávací schopnost s odběrateli v závislosti na vracení neprodaného zboží. Pokud bude mít podnik vlastní prodejnu, posílí svoji konkurenceschopnost spojenou s větší přitažlivostí pro zákazníky. Zároveň nebude nucen akceptovat požadavek odběratelů vrátit neprodané zboží. Ve vlastní prodejně se otevírá prostor lépe reagovat na preference spotřebitelů a přizpůsobit jejich požadavkům vyráběný sortiment. Tento krok však kromě množství výhod přináší i další možná rizika, která ale přesahují rámec této práce. Výroba sortimentu je nerozlučně spjata se zázemím v kvalitních pecích. Přínos pecí jsem rozebíral výše. Z hlediska aktiva hospodářského výsledku je však na tomto místě nutno vyzdvihnout především vliv vhodně zvolených pecí na pestrost sortimentu a kvalitu vstupů. Jak se otevření vlastní podnikové prodejny a kvalita již zmiňovaných pecí projeví v hospodářském výsledku, uvádí Obr. 13. Obr. 13: Výsledná součtová matice rizik aktiva hospodářský výsledek

Zdroj: Vlastní práce

73

Výklad i obrázek ilustrují a potvrzují, jak je pro firmu nezbytné především zvolit správnou variantu pecí. V další části práce se tedy budu detailněji zabývat návrhem a volbou vhodné varianty pecí.

5.7 Návrh variant pecí Při návrhu variant strojního zařízení je již zohledněna budoucí strategie rozšíření sortimentu výroby. Proto návrhy variant obsahují i vozíkové pece ROTOMAX či TERMOMAX, jejichž využití nejlépe vyhovuje celozrnným a jemným tukovým pečivům, na které se chce firma v budoucnu zaměřit. Výhodou je jejich ekonomičnost a kvalita pečení pro tyto speciální druhy pečiva. Ze souboru jsme vyloučili nepřístupné varianty, které měly nedostatečnou kapacitu pečné plochy, přesahovaly omezení prostorem provozovny či překračovaly možnosti financování firmy. Po konzultaci s vedením firmy pro rozhodování připadají v úvahu tyto varianty:
Varianta M1 se skládá ze dvou cyklotermických pecí VARIANT 18 s pečící plochou 18 m2 a jedné rotační pece ROTOMAX.
Varianta M2 se skládá ze dvou termoolejových pecí THERMOSTAR 18 m2 a jedné vozíkové pece THERMOMAX.
Varianta M3 se skládá ze dvou termoolejových pecí THERMOSTAR 22 m2 a jedné vozíkové pece THERMOMAX.
Varianta M4 nabízí termoolejovou pec THERMOSTAR 26 m2 a jednu vozíkovou pec THERMOMAX.
Varianta M5 nabízí termoolejovou pec THERMOSTAR 31 m2 a jednu vozíkovou pec THERMOMAX.

5.7.1 Volba kritérií Hlavním cílem rozhodování je obnova strojního zařízení, konkrétně pecí, které jsou již fyzicky a morálně opotřebené. Mezi nejdůležitější dílčí cíle, zvolené v závislosti na požadavcích a hodnotách firmy, řadíme především cenu, orientační tepelný příkon, kvalitu pečení, rozměry a kapacitu strojového vybavení. Do kritérií není zahrnuto

74

kritérium možné variability pečení větší šíře sortimentu, jelikož toto kritérium bylo podmínkou pro návrh variant, a tudíž je všechny varianty již splňují. Výsledná varianta je nejlepší z hlediska všech těchto kritérií.

Kritéria:
K1 - cena investice v Kč,
K2 - orientační tepelný příkon v m3 za hodinu,
K3 - rovnoměrnost pečení spojená s variabilitou a kvalitou pečení, např. nevysušování pečiva,
K4 - rozměry strojů v m2,
K5 - kapacita stroje v m2.

Všechny dostupné údaje byly konzultovány s obchodním oddělením firmy Kornfail, spol. s r.o., která dané stroje vyrábí. Cena investice zahrnuje konečnou cenu zabudování a zprovoznění všech součástí strojů včetně potřebného příslušenství. Informace ohledně tepelného příkonu jsou udány v m3/h. Třetí kritérium bylo hodnoceno na základě exkurze v provozovně, která pracuje s těmito variantami pecí. Subjektivní posouzení bylo zvoleno na základě získaných informací, názorů a zkušeností a výsledné hodnoty jsou vyjádřeny stupni A,B,C. Rozměry strojového vybavení hrají také důležitou roli, jelikož se jedná o malou pekárnu, která má určitý omezený prostor. V neposlední řadě je důležitá kapacita stroje, která musí s určitými rezervami pokrýt současnou i očekávanou poptávku.

5.7.2 Saatyho metoda stanovení vah kriterií Většina metod pro

vícekriteriální hodnocení vyžaduje stanovení

vah

jednotlivých kritérií. Mnou zvolený postup pro stanovení vah kritérií byla Saatyho metoda. Jedná se o metodu, kdy se nejprve zvolí preferenční vztah dvojic kritérií, který určuje, že např. K1 je stejně významné jako K4 a méně významné, než kritéria 2, 3 a 5. Následně pak určíme velikosti těchto preferencí, které nám zobrazuje stupnice stanovení

75

vah uvedená v metodice práce. Významnost kritérií byla určena na základě konzultace s vedením firmy. V Saatyho matici zobrazené v Tab. 20 jsou určeny všechny preference dvojic kritérií. Tabulka také ukazuje výsledné váhy, které byly vypočteny pomocí geometrických průměrů. Tab. 20 : Saatyho matice a dopočtené váhy kritérií Kritérium

K1

K2

K3

K4

K5

Geometrický průměr

Výsledné váhy

K1

1

1/3

1/5

1

1/3

0,467

0,08

K2

3

1

1/2

3

1

1,351

0,22

K3

5

2

1

5

2

2,512

0,40

K4

1

1/3

1/5

1

1/3

0,467

0,08

K5

3

1

1/2

3

1

1,351

0,22

Zdroj: Vlastní práce

5.7.3 Charakteristika variant výběru pekařských pecí Pro vícekriteriální hodnocení variant jsem zvolil metodu jednoduchého stanovení hodnoty variant. Jedná se o zjednodušení vícekriteriální funkce utility za jistoty. Pro zkonstruování dílčích funkcí utilit pro jednotlivá kritéria vycházíme z tabulky č. 21, ve které jsou číselně vyjádřená kritéria (K1, K2, K4 a K5) a pouze kritérium K3 je kvalitativní. Pro jeho měření využijeme stupnici, kde:
stupeň A označuje nejvyšší kvalitu s vysokou rovnoměrností pečení a výbornou kapacitou pro výrobu chleba, která zajišťuje vyšší čerstvost,
stupeň B označuje nejvyšší kvalitu s vysokou rovnoměrností pečení a průměrnou kapacitou pro výrobu chleba,
stupeň C označuje průměrnou kvalitu pečení, která zahrnuje nižší rovnoměrnost pečení spojenou s vysušováním pečiva a výbornou kapacitou pro výrobu chleba.

76

Z kvantitativních kritérií je pouze kritérium K5 výnosového typu, tzn. čím vyšší je hodnota pečné plochy, tím je varianta vhodnější. Na druhou stranu do nákladového typu (to znamená, čím menší hodnota, tím lépe) zahrnujeme ostatní kritéria, a to konkrétně K1, K2 a K4. Tab. 21 : Charakteristika souboru variant výběru pekařských pecí Kritérium Jednotky

M1

M2

M3

M4

M5

K1

Kč

3 100 000

5 450 000

5 750 000

5 950 000

6 150 000

K2

m3/hod

20,5

19,5

22,7

15,3

16,3

C

A

A

B

B

20,7

22

22

14,1

14,1

48

48

56

38

43

K3 K4

m2

K5

2

m

Zdroj: Vlastní práce

5.7.4 Stanovení utilit kritérií Pro zjištění utilit variant pecí přistupujeme zvlášť ke každému kritériu. V případě kritéria K1 zobrazujícího cenu pecí je nutné zvolit z variant nejlepší a nejhorší hodnotu. Nejlepší je varianta M1, jež nabývá hodnoty 3 100 000 Kč a nejhorší je M5, jejíž cena je 6 150 000Kč. Utilita pro nejlepší variantu M1 je 1 a pro M5 je 0. Nyní potřebujeme zjistit utility ostatních variant, které budeme stanovovat na základě ceny, aby přinesla užitek 0,5. Poté budeme intervaly dále rozdělovat, dokud nedostaneme utility pro požadované ceny. Analogicky jsou pak stanoveny dílčí funkce utility pro ostatní kritéria hodnocení, a všechny mnou vypočítané užitky jsou vyjádřeny v tabulce č. 22. Tab. 22 : Hodnoty utilit pro jednotlivá kritéria Varianta

Kritérium M1

M2

M3

M4

M5

K1

1

0,23

0,131

0,066

0

K2

0,297

0,432

0

1

0,865

K3

0

1

1

1

1

K4

0,165

0

0

1

1

K5

0,556

0,556

1

0

0,278

Zdroj:Vlastní práce

77

5.7.5 Hodnocení variant V předchozích tabulkách jsou již stanoveny váhy kritérií i hodnoty dílčích funkcí utilit pro jednotlivá kritéria. Tato data jsou pak shrnuta v tabulce č. 23, a slouží k výpočtu celkových užitků jednotlivých variant, které jsou uvedeny v řádku celkové utility. Tyto hodnoty jsem vypočetl jako sloupcový vážený průměr dílčích ohodnocení. Např. pro variantu M1=1*0,08+0*0,22+0*0,41+0,165*0,08+0,444*0,22 = 0,19

Tab. 23: Hodnoty utilit pro jednotlivá kritéria a celkové ohodnocení variant Kritérium Název Výsledné váhy

Varianta M1

M2

M3

M4

M5

K1

0,08

1

0,23

0,131

0,066

0

K2

0,22

0,297

0,432

0

1

0,865

K3

0,40

0

1

1

0,5

0,5

K4

0,08

0,165

0

0

1

1

K5

0,22

0,556

0,556

1

0

0,278

0,28086 5

0,63576 1

0,63048 2

0,50528 4

0,53146 3

Celkové utility Pořadí

Zdroj: Vlastní práce

I když byla hodnota vypočtena dle zadaných kritérií jako nejlépe vyhovující, rozdíl v hodnocení variant M2 a M3 se ukázal jako minimální. Proto je velmi složité zvolit jedinou správnou variantu. Pomocí vícekriteriální funkce utility za jistoty a stanovení vah pomocí Saatyho metody vychází nejlépe varianta M2, a dle současného trendu snižování spotřeby chleba doporučuji vedení firmy, aby zvolila variantu M2, jež se skládá ze dvou termoolejových

78

pecí THERMOSTAR 18 m2 a jedné vozíkové pece THERMOMAX. Tato varianta nabízí dostatečnou kapacitu i při možném růstu výroby a zároveň nižší spotřebu než varianta M3.

5.8 Návrh variant změny dopravy zboží V praxi existuje velké množství potencionálních variant řešení daného problému. Jednou z možností je částečné nebo úplné nahrazení vlastního odbytu výrobků vhodnou specializovanou firmou. Zřejmé výhody snížení rizik či odstranění nákladů na provoz nákladních automobilů jsou jednoznačně převáženy nedostatky. Sem řadíme nedostatečnou kontrolu, snížení zpětné vazby k připomínkám spotřebitelů či nutnost propuštění spolehlivých a výkonných zaměstnanců. Další variantou je stávající nákladní automobil MANN prodat a nahradit ho novým. Tuto variantu vedení firmy vyloučilo z důvodu ekonomické krize, jež snížila cenu ojetých automobilů na minimum, avšak reálná hodnota vozu je pro firmu daleko vyšší. Dalším podnětem sloužícím zároveň ke snížení rizika zabezpečení dodávky vyráběného sortimentu je stávající situace v podniku, jelikož firma v současné době nevlastní žádný náhradní automobil. Díky firemním požadavkům vhodná varianta vychází z potřeby ponechání nákladního automobilu MANN v roli náhradní alternativy v případě poruchy zbývajících dopravních prostředků. Na základě řízeného rozhovoru bylo zjištěno, že firma díky dosavadním zkušenostem z množství nabízených nákladních automobilů je jednoznačně rozhodnuta pro konkrétní model Volkswagen Crafter od konkrétního prodejce. Díky tomu jsou další kroky rozhodovacího procesu již zbytečné.

79

5.9 Návrh variant ke zvýšení hospodářského výsledku Dle dostupných informací je největším faktorem, který přispívá ke snižování hospodářského výsledku, změna preferencí spotřebitelů, jelikož dochází k poklesu spotřeby v oblasti, na kterou se firma nejvíce specializuje. Proto je návrhem varianty směr, na který se firma soustřeďuje. Patří sem zejména rozšiřování sortimentu spojené s vytvářením vlastních odbytových míst. Tento problém je velmi obsáhlý, jelikož je třeba správně navrhnout a zhodnotit vstupy nutné k provozu. Dále je nutné provést marketingovou analýzu pro vhodné zvolení šíře a struktury výroby či najít vhodné lokality k provozování obchodů. Toto je výčet pouze těch nejzákladnějších faktorů. Z tohoto důvodu by nebylo rozsahově možné kvalitně zpracovat danou strategii, a proto je výsledkem pouze doporučení, kterým směrem by se firma měla ubírat. Marketingový průzkum, který by si firma měla nechat vyhotovit od specializované společnosti, by měl zahrnovat změnu preferencí spotřebitelů, na který sortiment výrobků by se firma měla více zaměřit. Vhodné jsou i alternativy v podobě biopotravin nebo pečiva pro bezlepkovou dietu. To by vedlo k rozšíření o potencionální zákazníky, kteří ve své spotřebě nepreferují chléb. Jelikož při volbě variant pecí byla brána v úvahu i kritéria zabezpečující širší sortiment výroby, nebylo by neúnosně nákladné rozšíření sortimentu aplikovat.

80

6 DISKUZE Diplomová práce definuje existující rizika, jejich velikost a míru dopadu pro firmu Sedlářovo pekařství. Dále přináší řadu informací a nabízí návrhy možných opatření, která by mohla těmto rizikům zamezit či je redukovat na přijatelnou úroveň. Je třeba zdůraznit, že cílem práce byla podrobná analýza současné situace této firmy, zohlednění hledisek možného rizikového ohrožení a nalezení možných protiopatření. Tento fakt lze vztáhnout například na navrhovaná protiopatření vedoucí ke zvýšení hospodářského výsledku. Existuje i jiná volba růstu objemu výroby, která se zaměřuje převážně na rozšiřování trhu. S touto variantou by mohlo zajistit vedení společnosti růst hospodářského výsledku v požadované míře. Toto řešení je však ovlivněno změnami preferencí spotřebitelů, a proto pro dlouhodobou prosperitu není vhodné. To však neznamená, že možné rozhodnutí vedení firmy zvolit si strategii rozšiřování trhu není správné. Hranice analýzy rizik zahrnovala riziková aktiva, kterými jsou pece, nákladní automobil MANN a stabilita tržního postavení a očekávaný hospodářský výsledek podniku. Ke každému z těchto aktiv jsem identifikoval a ohodnotil možná rizika, jež je ohrožují. U pecí a nákladního automobilu MANN se jedná o hmotný majetek, který by bylo možné sjednotit do seskupení aktiv a následně provést společnou analýzu a identifikaci hrozeb. Jelikož však aktivum pece je nejdůležitější a nenahraditelnou součástí předmětu podnikání, rozhodl jsem se pro každé aktivum provést rizikovou analýzu samostatně. Díky jejich důležitosti se soustřeďuji v diplomové práci zejména na pece. Úroveň hrozeb pro aktivum pecí je zahrnuta v součtové krizové matici. Ta znázorňuje akceptovatelnou míru rizika, kam je zahrnuto nebezpečí úrazu. Dále nám pak ukazuje míru rizika, která vyžaduje adekvátní opatření, ve kterém byl zahrnut pokles spotřeby, kolísání kvality a náročnost na obsluhu. Nejdůležitější a zároveň nejsledovanější je kritická oblast míry rizika, ve které se nacházejí taková rizika, jako poruchovost a změna preferencí spotřebitelů. Díky získaným výsledkům s ohledem na

81

požadavky prosperity uvádím jako jediné vhodné řešení k eliminaci a redukci hrozeb návrh prodeje starých a nákupu nových pecí. Tato problematika zohledňuje všechna kritéria, jež slouží k redukci hrozeb, a která jsou vyžadována vedením firmy. Zaměřil jsem se především na eliminaci kritických rizik, jako poruchovost, která má značnou pravděpodobnost výskytu s vysokým dopadem rizika díky fyzickému opotřebení, a změnu preferencí spotřebitelů spojenou s nemožností rozšíření sortimentu výroby. Tato a další kritéria byla brána v úvahu při návrhu variant. Ke konečnému rozhodnutí bylo navrženo pořadí variant, jež byly zhodnoceny na základě požadovaných vah kritérií. K problematice růstu hospodářského výsledku, jež jsou důležitým aktivem v každém podniku, jsem se vyjádřil stručně, jelikož se jedná o obsáhlou problematiku přesahující rámec této diplomové práce. Došel jsem k závěru, že je nezbytné stanovit marketingový průzkum, pro který je vhodné zvolit na základě výběrového řízení konkrétní společnost, jež se specializuje na danou problematiku. Dalším, pro tuto chvíli již zodpovězeným návrhem, je nákladní automobil MANN, u kterého patří mezi hlavní rizika vysoká spotřeba způsobená fyzickým opotřebením i značná poruchovost. Návrhy variant byly po konzultaci s vedením firmy jednoznačně zamítnuty, jelikož díky spokojenosti a zkušenosti se stávajícími automobily je jasnou volbou Volkswagen Crafter od konkrétního prodejce. Jistou slabinu diplomové práce vidím v hodnocení rizik pětistupňovou klasifikací. Vhodnější by jistě byla širší klasifikační stupnice, ale pro větší přehlednost jsem použil tuto klasifikační stupnici, která však snížila vypovídací schopnost.

82

7 ZÁVĚR V diplomové práci jsem se zabýval analýzou rizik společnosti se zaměřením na návrhy vhodných protiopatření, jež vedou k redukci či eliminaci daných rizik. Hlavní cíle byly rozpracovány do několika neoddělitelných dílčích cílů. Mezi tyto cíle patřila definice hrozeb a příležitostí spojených s charakteristikou firmy, situační analýza vnějšího a vnitřního prostředí, identifikace aktiv, charakteristika a ohodnocení konkrétních rizik a především návrhy možných řešení spojené s doporučením pro firmu. Cílem situační analýzy vnějšího a vnitřního prostředí bylo nalezení silných a slabých stránek a zároveň příležitostí a hrozeb, které ovlivňují fungování společnosti. Z těchto poznatků se následně vymezila rizika působící na firmu. Dalším krokem byla identifikace aktiv, kde v rámci této analýzy bylo pracováno se třemi nejvýznamnějšími aktivy. Jednalo se o aktivum pece, nákladního automobilu MANN a stabilita tržního postavení a očekávaný hospodářský výsledek podniku. Pro zvolená aktiva jsem následně přiřadil rizika, jež vycházela ze situační analýzy společnosti. Po identifikaci aktiv byla stanovena rizika, jež daná aktiva ohrožují. Jedná se o rizika poruchy, nemožnosti rozšíření sortimentu, nebezpečí úrazu, náročnost na obsluhu, změnu preferencí spotřebitelů, kolísání kvality vstupů, vysoké náklady na údržbu, pokles spotřeby, nebezpečí nehody, vysoké náklady na provoz, slabou vyjednávací schopnost s odběrateli a malé povědomí zákazníků o společnosti. Poté byla potvrzena správnost výběru aktiv, jelikož spadají do hranice analýzy rizik. Dalším krokem se stalo ohodnocení úrovně dopadu případné realizace rizik na konkrétní aktivum. Pro tento účel jsem zvolil součtovou krizovou matici, na jejíž bázi jsem dospěl ke konkrétním výsledkům. Na základě výsledků byla zvolena metoda redukce a eliminace rizik, která je spojená s prodejem starých pecí a nákupem nových. U nákladního automobilu MANN byla upřednostněna varianta ponechání si stávajícího vozu jako náhradního dopravního prostředku a nákup vozu nového.

83

Hlavní přínos své diplomové práce vidím v tom, že podala důkladný, soustavný a ucelený přehled možných rizik, se kterými se firma může setkat. V práci nechybí ani klasifikace a hierarchizace daných rizik. Především můj výklad přináší opatření, kterými je možné dopad rizik redukovat či eliminovat, případně se s konkrétními riziky efektivně vypořádat. V neposlední řadě se tato práce může stát inspirací pro budoucí rozhodování o strategii firmy.

84

8 SEZNAM LITERATURY [1] BARKER, S., COLE, R.: Projektový management v praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 160 s. ISBN: 978-80-247-2838-4. [2] BĚHOUNEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULEŘ, O.: Management. Olomouc: RUBICO, 2001. 642 s. ISBN: 80-85839-45-8. [3] ENGLISH, J.R.: Applied equity analysis: stock valuation techniques for Wall Street professionals.

McGrawn-Hill Professional, 2001. 422 s. ISBN: 0071360514,

9780071360517. [4] FOTR, J. a kol.: Manažerské rozhodování. Praha: Ekopress, s.r.o. 2006. 409 s. ISBN: 80-86929-15-9. [5] FOTR, J., DĚDINA, J., HRŮZOVÁ, H.: Manažerské rozhodování. 3.vyd. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2003. 250 s. ISBN: 80-86119-69-6. [6] HITT, M.A., IRELAND, R.D., HOSKISSON, R.E.: Strategic Management: Competitivess and Globalization, concepts. 8. vyd. Cengage Learning, 2008. 389 s. ISBN: 0324581122, 9780324581126. [7] HNILICA, J., FOTR, J.: Aplikovaná analýza rizika - ve finančním managementu a investičním rozhodování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 264 s. ISBN: 978-80-2472560-4. [8] HORNER, S., SWARBROOKE, J.: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 486 s. ISBN: 978-80-247-0202-5. [9] HORSKÁ, V.: Koučování ve školní praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 176 s. ISBN: 987-80-247-2450-8. [10] CHARVÁT, J.: Firemní strategie pro praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 204 s. ISBN: 80-247-1389-6.

85

[11] KELLER, K.L.: Marketing management. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 788 s. ISBN: 978-80-247-1359-5. [12] KOONTZ, H., WEIHRICH, H.: Essentials of Management: An International Perspective.

7.vyd. Tata McGrawn-Hill, 2006. 475 s. ISBN: 007062030X,

9780070620308. [13] KOZEL, R., a kol.: Moderní marketingový výzkum Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 277 s. ISBN: 978-80-247-0966-6. [14] KRABEC, T.: Oceňování podniku a standardy hodnoty. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 264 s. ISBN: 987-247-2865-0. [15] MERNA, T., AL-THANI, F.F.: Risk management. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 194 s. ISBN: 978-80-251-1547-3. [16] POŠVÁŘ, Z., CHLÁDKOVÁ, H.: Management. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009. 261 s. ISBN: 978-80-7375-347-4. [17] POŠVÁŘ, Z., TOMŠÍK, P., ŽUFAN, P.: Management II. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. 125 s. ISBN: 978-80-7157-748-5. [18] SMEJKAL, V., RAIS, K.: Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 300 s. ISBN: 80-247-1667-4. [19] SMEJKAL, V., RAIS, K.: Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 360 s. ISBN: 978-80-247-3051-6. [20] SMEJKAL, V., RAIS, K.: Řízení rizik. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 270 s. ISBN: 80-247-0198-7. [21] SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V., a kol.: Základy podnikání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 432 s. ISBN: 987-80-247-3339-5. [22] SVOZILOVÁ, A.: Projektový management. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 253 s. ISBN: 978-80-247-3156-8.

86

[23] TICHÝ, M.: Ovládání rizika. Praha: C. K. Beck, 2006. 396 s. ISBN: 80-7179-4155. [24] VAŠTÍKOVÁ, M.: Marketing služeb - efektivně a moderně. Praha: Grada Publishing, a.s.,2008. 323 s. ISBN: 987-80-247-2721-9. [25] VEBER, J., a kol.: Management. 2. vyd. Praha: Management Press s. r. o. , 2009. 734 s. ISBN: 978-80-7261-200-0. [26] VEBER, J., SRPKOVÁ, J., a kol.: Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 320 s. ISBN: 978-80-247-2409-6. [27] ZUZÁK, R., KÖNIGOVÁ, M.: Krizové řízení podniku. 2.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 253 s. ISBN: 978-80-247-3156-8.

Internetové zdroje http://www.podnikatel.cz/rozjezd/zacinajici-podnikatel/male-a-stredni-podniky-sp/ [cit. 2010-3-10] http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/47002D2CC1/$File/%20113806u.pdf [cit. 2010-3-10] http://www.berne.cz/danova-teorie/vyvoj-sazeb-dph-v-cr/ [cit. 2010-4-1] http://www.svazpekaru.cz/article.asp?article_id=194 [cit. 2010-2-15] http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/tab/9500285390 [cit. 2010-3-30] http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/tab/950028CBCD [cit. 2010-3-30] http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/tab/95002819F6 [cit. 2010-3-30]

87

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Porterova analýza konkurenčních sil Obr. 2: "7S" firmy McKinsey Obr. 3: Vnitřně-vnější matice Obr. 4: Součtová matice rizik Obr. 5: Součtová matice rizik Obr. 6: Organizační struktura firmy Obr. 7: Vnitřně-vnější matice Obr. 8: Součtová matice rizik aktiva pece Obr. 9: Výsledná součtová matice rizik aktiva pece Obr. 10: Součtová matice rizik nákladního automobilu MANN Obr. 11: Výsledná součtová matice rizik nákladního automobilu MANN Obr. 12: Součtová matice rizik aktiva hospodářský výsledek Obr. 13: Výsledná součtová matice rizik aktiva hospodářský výsledek

88

10 SEZNAM TABULEK Tab. 1: Stupnice hodnocení aktiv Tab. 2: Pravděpodobnost výskytu Tab. 3: Dopad rizika Tab. 4: Stupnice stanovení vah Tab. 5: Ukázková matice Saatyho metody stanovení vah Tab. 6: Vývoj sazby DPH Tab. 7: Makroekonomické ukazatele Tab. 8: Spotřeba pekárenských výrobků v kg (na obyvatele a rok) Tab. 9: Průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR v letech 2004 - 2009 Tab. 10: Vývoj cen chleba v letech 2001 - 2008 Tab. 11: IFE matice Tab. 12: EFE matice Tab. 13: Přehled analyzovaných aktiv a jejich rizik Tab. 14: Stanovení hodnoty pecí Tab. 15: Stanovení hodnoty nákladního automobilu MANN Tab. 16: Stanovení hodnoty hospodářského výsledku Tab. 17: Ohodnocení rizik aktiva pece Tab. 18: Ohodnocení rizik aktiva nákladní automobil MANN Tab. 19: Ohodnocení rizik aktiva hospodářský výsledek Tab. 20 : Saatyho matice a dopočtené váhy kritérií Tab. 21 : Charakteristika souboru variant výběru pekařských pecí Tab. 22 : Hodnoty utilit pro jednotlivá kritéria Tab. 23: Hodnoty utilit pro jednotlivá kritéria a celkové ohodnocení variant

89

11 SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Spotřeba chleba v ČR v letech 1948 - 2006 (kg/obyvatel/rok) Graf 2: Spotřeba pšeničného pečiva v ČR v letech 1949 - 2006 (kg/obyvatel/rok) Graf 3: Spotřeba rýže v ČR v letech 1948 - 2006 (kg/obyvatel/rok)