MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

BRNO 2015

Bc. HELENA MINAŘÍKOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav Chovu a šlechtění zvířat

Vliv ročního období na kondici dojnic holštýnského plemene skotu Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

prof. Ing. Gustav Chládek, CSc.

Bc. Helena Minaříková

Brno 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem práci: Vliv ročního období na kondici dojnic holštýnského plemene skotu vypracovala samostatně a veškeré pouţité prameny a informace uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby má práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, ţe se na mou práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a ţe Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a uţití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití díla jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko univerzity, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to aţ do jejich skutečné výše. V Brně dne:………………………..

…………………………………………………….. podpis

Poděkování: Poděkování patří především vedoucímu mé diplomové práce, panu prof. Ing. Gustavu Chládkovi, CSc. za odborné vedení a věcné připomínky. Dále bych ráda poděkovala panu Ing. Martinu Janků, Václavu Bartákovi a panu Ing. Antonínu Štolfovi za poskytnuté informace a pomoc v podniku, a za pomoc v laboratoři slečně Ing. Mileně Velecké a Ing. Janě Javorové.

ABSTRAKT Diplomová práce obsahuje řešení problému Vliv ročního období na kondici dojnic holštýnského plemene skotu v období od prosince 2013 do prosince 2014 v podniku BONAGRO, a. s. v městě Šlapanice na stádě čítajícím kolem 80 ks dojnic na první fázi laktace. Pokusy byly dělány pravidelně první týden v měsíci, celkem tedy 12 krát za celý rok. Celá práce je zaměřená na subjektivním hodnocení tělesné kondice krav. Statisticky jsem prokázala vliv ročního období na kondici krav. Také jsem prokázala, ţe roční období ovlivňuje frakce krmiva. Tyto frakce jsem podrobila rozboru na speciálním sítu (Penn State Separator). Dále jsem zjistila průkazný statistický vliv ročního období na zbytkové mnoţství promytých výkalů, které jsem na farmě podrobila primárnímu rozboru. Rozbory krmiv a výkalů probíhaly souběţně s hodnocením tělesné kondice dojnic. Zároveň jsem měřila teplotu ve stáji a srovnávala ji s teplotou v okolí Šlapanic. Nakonec jsem provedla rozbor mléka v laboratoři univerzity, jeţ jsem poté porovnala s výsledky kontroly uţitkovosti, která pravidelně probíhá na farmě. Všechny konkrétní výsledky jsou v práci uvedeny a jsou také doplněny o grafy, tabulky, analýzy a fotky. Klíčová slova: holštýnský skot, bodové hodnocení kondice (BCS), rozbor krmiva, rozbor výkalů, rozbor mléka, Penn State Separator, roční období

5

ABSTRACT This thesis contains solution of issue Effect of season to condition Holstein cattle breed in period from December 2013 to December 2014 in BONAGRO, a. s. in Šlapanice city in herd about 80 dairy cows in the first stage of lactation. Experiments were made periodically on the first week of month, overall twelve times per a year. Whole thesis is based on subjective evaluation of body condition of cows. I statistically demonstrated effect of season to condition of cows. I also showed that season affected feed factions. I subdued these factions to special sieve analysis (Penn State Separator). Furthermore, I found statistically conclusive effect of season to residual amount of washed excrements, which I subdued to primary analysis. Feed and excrement analysis place together with evaluation of body condition. At the same time, I measured temperature inside the stable and compared it with temperature in surroundings of Šlapanice. In the end, I made an analysis of milk in university laboratory, which were compared with results of control of heredity, regularly made on the farm. All results are shown in this thesis and are complemented by graphs, tables, analysis and photos.

Keywords: Holstein cattle, body condition scoring (BCS), feed analysis, excreta analysis, milk analysis, Penn State Separator, season

6

OBSAH ABSTRAKT ............................................................................................................................................ 5 ABSTRACT ............................................................................................................................................ 6 OBSAH ................................................................................................................................................... 7 ÚVOD ..................................................................................................................................................... 8 CÍL PRÁCE ............................................................................................................................................. 9 LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................................................................ 10 Plemeno Holštýnský skot ....................................................................................................................... 10 Stáje a chov............................................................................................................................................ 11 Bodové hodnocení kondice (BCS).......................................................................................................... 11 Rozbor krmiva ....................................................................................................................................... 16 Rozbor výkalů ........................................................................................................................................ 23 Počasí a teplota ...................................................................................................................................... 24 Index pohody krav ................................................................................................................................. 25 Rozbor mléka ......................................................................................................................................... 26 METODIKA .......................................................................................................................................... 31 Farma BONAGRO, a.s. ve Šlapanicích ................................................................................................. 31 Vlastní pokus a provedení na farmě ........................................................................................................ 32 Rozbor krmiva ....................................................................................................................................... 38 Rozbor výkalů ........................................................................................................................................ 41 Počasí a teplota ...................................................................................................................................... 41 Index pohody krav ................................................................................................................................. 41 Rozbory mléka ....................................................................................................................................... 42 VÝSLEDKY .......................................................................................................................................... 43 Výsledky BCS ....................................................................................................................................... 43 Výsledky rozborů krmiv......................................................................................................................... 45 Výsledky rozborů výkalů ....................................................................................................................... 46 Výsledky měření teploty ........................................................................................................................ 47 Výsledky Indexů pohody krav ................................................................................................................ 50 Výsledky Rozborů mléka ....................................................................................................................... 52 DISKUZE .............................................................................................................................................. 61 ZÁVĚR.................................................................................................................................................. 67 ZDROJE ................................................................................................................................................ 69 OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA ..................................................................................................................... 72

7

ÚVOD Jiţ od dávnověku jdou zvířata s člověkem na jeho ţivotní cestě. Člověk začal vyuţívat hospodářská zvířata tedy konkrétně skot od pravěku. Domestikací si člověk získal nejen jeho maso a mléko, ale také potomstvo a dopravní prostředek a krásné zvíře, které vyjadřovalo majetek a sílu. Jak se skot s člověkem vyvíjel, poznali lidé jeho úţasnou přizpůsobivost a odolnost, začali tedy se šlechtěním. Tady se cesta rozdělila a po dlouhém prošlechťování vzniklo plemeno s úţasnou mléčnou uţitkovostí: plemeno holštýnské, kterému se věnuje tato práce. V České republice je toto plemeno velmi početně zastoupeno, ale také vyţaduje své specifické podmínky pro chov. Pokud jsou tyto podmínky naplněny je schopné toto plemeno mít vysokou mléčnou uţitkovost, plodnost a dlouhověkost. Je nutné tedy věnovat pozornost vnějším vlivům jako je teplota prostředí nebo počasí pro dané období, naplnění maximálních welfare poţadavků těchto zvířat. Pokud známe reakci zvířete na změnu klimatu, tak se můţeme tomuto problému věnovat a předejít tak například tepelnému stresu nebo jinému negativnímu vlivu působícímu na zvíře. Kdyţ má zvíře poţadovanou kondici ve své kategorii je to známka dobrého managementu stáda i zdravotního stavu jedince. Je-li stádo vyrovnané jak v uţitkovosti, tak ve zdraví nebo tělesné kondici, je to odraz naší skvělé zootechnické práce. Svůj chov je nutno sledovat denně, hledat pozitiva i negativa a sledovat vše s maximálním úsilím. Za dobrý podnik vţdy nemluví jen černá čísla zisku ale také zdravotní stav zvířat, produktivita zaměstnanců a síla konkurenceschopnosti. Doufám, ţe tato práce pomůţe k dalšímu zkoumání v oblasti zhodnocení kondice krav k ročnímu období. Povede nejen k novým informacím, ale také k nápravě některých chyb, které jsou v běţném provozu moţné. Vţdy je nutno mít na paměti, ţe péče o zvíře je na prvním místě.

8

CÍL PRÁCE Cílem této práce je zjistit Vliv ročního období na kondici dojnic holštýnského plemene skotu. V této práci se hlavně věnuji tělesné kondici krav, stanovení primárního rozboru průmyslových krmiv a výkalů. Dále se zaměřuji na rozbory mléka v laboratoři, měření teploty ve stáji a celkovému zhodnocení těchto vlivů na danou skupinu krav. Zvolila jsem si skupinu krav na první fázi laktace v různém věku, ale stejného plemene, v tomto případě holštýnského skotu. Skupina je vyrovnaná a čítá okolo 80 kusů. Tuto práci jsem připravovala od prosince 2013 do dubna 2015, kdy jsem provedla vlastní pozorování v podniku. Dále jsem vyhotovila jen písemnou část obohacenou o grafy, tabulky, obrázky i fotky z podniku BONAGRO, a. s. ve Šlapanicích.

9

LITERÁRNÍ PŘEHLED Plemeno Holštýnský skot Jedná se o mléčný uţitkový typ skotu, který byl prošlechtěný v Severní Americe. Z Šlesvicka – Holštýnska, Oldenburgu, Fríska a Holandka byl v 19. století byl dováţen do Ameriky. Toto plemeno vzniklo záměrnou selekcí z evropského černostrakatého níţinného skotu (Špaček, 1987). Holštýnizace byla zahájena v 60. letech minulého století v Americe. Je to proces, kdy se začaly v Evropě pouţívat špičkoví býci z USA a Kanady. Dnes patří Holštýnské plemeno k nejrozšířenějším na světě. Chová se ve v zemích Ameriky, Evropy, v Izraeli, v Japonsku, na Novém Zélandu a i v dalších zemích (Štocl, 1999). Současně úspěšně konkuruje i nahrazuje méně výkonná plemena dojného skotu po celém světě. Další šlechtění tohoto plemene koriguje Evropská holštýnská konfederace a Světová holštýnská federace (Bouška a kol., 2006). Chovný cíl Holštýnského skotu 2014 (holstein.cz, 2014)

Ukazatel

prvotelky

dospělé krávy

Dojivost v normované laktaci

8000-8500 kg

9000-10000 kg

Obsah bílkovin

3,30 % a více

3,30 % a více

Průměrný počet ukončených

3,5

laktací Celoţivotní uţitkovost

33 000 kg

Věk při otelení

23 aţ 27 měsíců

Mezidobí

do 400 dnů

Výška v kříţi

141- 145 cm

149 – 153 cm

Ţivá hmotnost

560 - 580 kg

650 – 680 kg

10

Stáje a chov Ustájení pro dojný skot je soubor poţadavků pro dané plemeno, uţitkovost zvířat, věkovou kategorii, počet zvířat, danou poţadovanou produkci a v neposlední řadě pro dobrý provoz bez závad. Ustájení aktuálně rozdělujeme na: 1. Vazné ustájení 2. Volné s různými typy podestýlek – kombinované boxy, volné boxové stáje a kotcové ustájení Nejlepším typem ustájení je volné boxové s hlubokou podestýlkou (Bouška a kol., 2006).

Bodové hodnocení kondice (BCS) Metoda hodnocení kondice jak je všeobecně známo, byla vyvinuta na Polytechnickém institutu a Státní univerzitě ve státě Virginia. Jedná se o pětibodové hodnotící tělesné skóre daného zvířete. Hodnocení tělesné kondice dojnic, dále jen BCS v prvních 100 dnech laktace je velice důleţité, jak zdůrazňují autoři Drevjany, Kozel a Padrůněk (2004). Jedním z důleţitých opatření při uplatnění vysokých dávek kukuřice v dávce pro dojnice je pečlivé sledování jejich kondice. Krávy se mohou dostat do nadměrné kondice v závěru laktace, coţ můţe vést po otelení ke vzniku ketózy, usazování tuku v játrech, poklesu příjmu sušiny a nádoje. Tyto změny vedou i k jiným závaţným problémům v chovu. Dále také autor poukazuje na to, ţe zhodnocení tělesné kondice u zvířat můţe naznačit mnohé o nedávné minulosti zvířat, současné ale i blízké budoucnosti stáda. Ukládání tělesných rezerv čili tuku dle Štocla (1999) je v druhé polovině březosti na bedrech, kořeni ocasu a posledních ţebrech. Jak hodnotíme BCS dle Drevjanyho, Kozla a Padrůňka (2004):  zvíře musí stát na rovné ploše  vizuálně odhadneme kondici zvířete  pak přejdeme na hloubkovou palpaci jednotlivých partií, kde hodnotíme mnoţství svaloviny, tuku nebo převis kůţe.

11

Rozdělení BCS dle Drevjanyho, Kozla a Padrůňka (2004):  SKÓRE 1,0 Dojnice je příliš hubená. Kaţdý páteřní výběţek je ostrý a výrazný po celé délce páteře. Krátká ţebra jsou rovněţ zřetelná a na jejich okraji je viditelná „střecha“. Oblast mezi pánevními výběţky je značně prohloubená a přední a zadní pánevní výběţek je zvýrazněn. Oblast mezi výběţky je velmi prohloubena, takţe na kaţdé straně ocasního výběţku je propadlina. V oblasti mezi ocasním výběţkem a zadním pánevním výběţkem je nařasená kůţe. Podocasní dutina je ve formě písmena „V“.

Obr. 1 BCS 1,0 (backyardherds.com, 2015)

 SKÓRE 2,0 Kondice je také nedostatečná, a i kdyţ je dojnice zdravá, její reprodukční schopnosti a produkce mléka bude nedostatečná. Páteř je zřetelně viditelná, páteřní výběţky nevynikají jako jednotlivé obratle. Krátká ţebra jsou zřetelná a na okraji je viditelná střecha. Oblast mezi pánevními výběţky je prohloubená, přičemţ zadní i přední výběţky jsou zvýrazněné. Vazivo poutající tyto kosti k páteři je výrazné. Výběţek, kde se stehenní kost setkává s pánví, je slabě pokryt svalovinou. Oblast po obou stranách ocasu je prohloubena s nařasenou kůţí v prohlubni mezi pánví a kořenem ocasu. Podocasní dutina má tvar písmene „U“.

12

Obr. 2 BCS 2,0 (backyardherds.com, 2015)

 SKÓRE 2,5 Páteř je stále výrazná, ale páteřní výběţky nejsou viditelné jako jednotlivé kosti. Jednotlivá krátká ţebra jsou viditelná, vazivo, které spojuje přední a zadní pánevní výběţek k páteři je ostré a viditelné. Přední pánevní výběţek je jiţ zaokrouhlenější, ale zůstává stále ostrý. Oblast mezi předním a zadním pánevním výběţkem je ještě stále prohloubena a zadní pánevní výběţek vyčnívá. Toto skóre by mělo zahrnovat maximálně 10 % ze stáda.  SKÓRE 3,0 Takzvaně ideální kondice pro kteroukoli fázi laktace. Páteřní obratle jsou zaoblené, avšak páteř je stále viditelná. Vrstva zhruba 12,5 – 25 mm tělesné tkáně pokrývá krátká ţebra. Okraje ţeber jsou zaoblené. Přední a zadní pánevní výběţky jsou zřetelně viditelné, ale nejsou hranaté. Vazivo, které je připoutává k páteři, vytváří zřetelnou hranici mezi přední a zadní pánevní oblastí, tuková vrstva je činí hladkými a zaoblenými. Prostor mezi předním a zadním pánevním výběţkem je prohloubený, ale mírněji neţ u předešlých skóre. Oblast okolo ocasního výběţku je propadlá, nařasení kůţe není tak zřejmé.

13

Obr. 3 BCS 3,0 (backyardherds.com, 2015)

 SKÓRE 3,5 Tato kondice je ideální pro období stání na sucho a telení. Větší zásoba tuku je viditelná i hmatatelná na páteři, krátkých ţebrech a vazivu spojující přední a zadní pánevní výběţek s páteří. Oba výběţky jsou zaoblené a hladké, prohlubenina mezi nimi je mírná. Krátká ţebra jsou zakončena pouze mírným převisem a oblast na obou stranách ocasního výběţku je zaoblená, vyplněná bez přebytečného tuku.  SKÓRE 4,0 Tyto dojnice vypadají obtloustlé. Záď je rovná, krátká ţebra vytvářejí plošinu, jednotlivé kosti nejsou viditelné. Tyto kosti lze pouze nahnat při hloubkové palpaci. Přední i zadní pánevní výběţky jsou zaokrouhlené a pokryté vrstvou tuku. Oblast na obou stranách ocasního výběţku není prohloubená a kůţe není nařasená.

Obr. 4 BCS 4,0 (backyardherds.com, 2015)

14

 SKÓRE 5,0 Jedná se o velmi obézní dojnice. Páteřní hrbolky a krátká ţebra nejsou jednotlivě viditelná. Je moţno je nahmatat jen velmi obtíţně. Plošina tvořena krátkými ţebry je dobře zaokrouhlená. Oblast mezi předním a zadním pánevním výběţkem je vyplněná. Přední pánevní výběţek je zapadlý v tukové tkáni. Zásoby tuku v oblasti ocasního výběţku dodávají dojnici obézní vzezření.

Obr. 5 BCS 5,0 (backyardherds.com, 2015)

Ideálně dle Drevjanyho, Kozla a Padrůňka (2004) by dojnice prvních 30 dnů po otelení neměly ztratit více neţ půl bodu kondičního skóre, tedy 27,5 kg na váze. Dalším dobrým ukazatelem je hodnocení stáda v průběhu roku a drţení se standardu dle výše zmíněných autorů. Typická dospělá dojnice, jakmile se dostane z negativní energetické bilance (50. – 60. Den laktace), začne přirůstat na váze 1,8 – 2,25 kg za týden. Pokud však vezmeme v úvahu, ţe jeden kondiční bod je 55 kg, znamená to, ţe zvýšení tělesné kondice daného zvířete při standardním typu krmení bude trvat přibliţně 6 měsíců. Ideálním skóre by měla být BCS 3 (rozsah 2,5 – 3,25) a k vrcholu laktace 3.25 (rozsah 2,75 – 3,25).

15

Rozbor krmiva Příprava krmiva pro danou skupinu krav je sloţitý proces, který zahrnuje jistá specifika, které musí zootechnik dodrţet. Přípravu směsné krmné dávky také konzultuje s firmou, která krmivo dodává. Správná TMR slouţí k plné spokojenosti krav z hlediska naplnění bachoru, stabilizaci bachorové mikroflóry, vynikající funkci střev a celkovému zdraví zvířat (Cunningham, 2005). Zejména v prvních měsících po otelení je největším problémem ve výţivě zjištění potřeby energie. Deficit ţivin je v této fázi uhrazován z tukové tkáně. Výţivu je proto nutné zajišťovat co nejkvalitnějšími objemnými krmivy, které zajišťují chutnost, stravitelnost a koncentraci ţivin tedy hlavně energii. Koncentraci energie podle uţitkovosti by měla být 7 – 4,4NEL/kg sušiny (Hulsen, 2007). Hulsen (2007) potvrzuje ţe, krmnou dávku zkrmujeme ad libitum, přičemţ dbáme na následné vyčištění krmného stolu a odstranění všech zbytků. Krmnou dávku je velmi důleţité vyváţit o minerální prvky a vitamíny. Krmení také napomáhá klidovému stavu krav, a to tím způsobem, ţe limitujeme obsah vlákniny v krmivu. Doporučované částice vlákniny jsou 0,6 cm s cílem mít píci delší neţ 4 cm. Obsah vlákniny přímo souvisí s dobou z přeţvykování krav, ideální doba přeţvykování je 8 – 10 hodin, z tohoto faktu vychází, ţe dvě hodiny po nakrmení leţí a přeţvykuje kolem 90 % zvířat ve stádě.

Selekce krmiva Krávy velice rády selektují krmivo na základě chuti. Pokud je krmivo pro zvířata chutné a hlavně obsahuje dlouhé částice, které se dobře selektují, krávy pouţijí jazyk, aby dosáhly tohoto neţádoucího jevu. Kratší částice krmiva klesnou na dno a aţ pak jsou seţrány ze země, čili ze dna ţlabu. Pouţitím Penn State Separator velmi rychle zjistíme, jestli krávy krmnou dávku selektují nebo ne. Pokud ohodnotíme minimálně tři vzorky a frakce mají téměř sejnou naváţku, znamená to, ţe krávy neselektují, coţ je důleţité pro správné krmení celého stáda (Hulsen, 2007). Jak doporučuje autor Colturato (2012), při teplotním stresu bychom měli poskytovat dostatek rozpustné vlákniny a kvalitního objemného krmiva, pro jejich pufrační kapacitu a dostatečné produkci slin. Dále nedostatečný přísun bílkovin má dopad na produkci mléka.

16

Použití Penn State Separator Pomocí Penn State Separator lze v podniku velmi jednoduše posoudit strukturu krmiva, případně přebírání krmiva nebo promíchanost krmné dávky. Velikost částic objemové píce a TMR ovlivňuje prostředí v bachoru, dobu přeţvykování a výskyt metabolických poruch jako je ketóza a přesun slezu. Vědci v Pensylvánské státní univerzity vyvinul tvz. Penn State Separator

a

vypracovaly doporučení pro optimalizaci velikosti částic v kukuřičné siláţi, vojtěškové siláţi a TMR. Separátor má 2 síta, která oddělí částice do 3 skupin: 1. síto větší neţ 1,88 cm, 2. síto částice od 1,88 do 0,88 cm a pevné dno s částicemi pod 0,88cm. Někteří autoři doporučují, aby bylo v dávce minimálně 15% částic větších neţ 5 cm. Pro TMR by měl být podíl částic zachycených na prvním sítu 2–8 %, podíl na druhém sítu 30–50 %, na dně 30 – 50 %. Míchání v krmném vozu můţe velmi ovlivnit velikost jednotlivých komponentů. Délka míchání v krmném voze je také velmi důleţitá a odrazí na struktuře krmné směsi (Drevjany, Kozel a Padrůněk, 2004). Kombinací posloupnosti nakládání jednotlivých krmiv, délky míchání a rychlosti míchání v míchacím voze se siláţ s ideální délkou částic v siláţní jámě můţe změnit na naprosto nedostačující zdroj efektivní vlákniny v krmném ţlabu (Heinrichs, 2015). Doporučená distribuce částic za pomocí Penn State Separator (Drevjany, Kozel a Padrůněk, 2004) Síto*

TMR

1. síto separátoru (≥ 1,88 cm)

12 a více %

2. síto (1,88 – 0,88 cm)

30-50%

Pevné dno (≤ 0,88 cm)

40-60%

Částice zachycené na prvním sítu představují frakci, která formuje tzv. bachorovou matraci. Této frakce je potřeba jenom tolik, aby byla matrace vytvořena. Druhá frakce je ta hlavní část, která je fermentovatelná a podporuje růst mikrobů. Obsahuje hrubá zrna, pomaleji stravitelnou vlákninu dobře rozloţitelnou bachorovými mikroorganismy. Třetí síto zachycuje rychle fermentovatelné částice v bachoru. Představují jemnější částice vlákniny, snadno dostupné pro produkci energie. Musí však být vytvořena bachorová

17

matrace, jinak z bachoru odplavou menší částice bez uţitku. Na dně separátoru zůstávají velmi dobře fermentovatelné částice, které by mohly ve velkém mnoţství způsobovat například acidózu bachoru (Adamová, 2004). Seznam použitých krmiv Zde jsou rozepsána krmiva, která byla zkrmována v průběhu mého pokusu na farmě BONAGRO, a. s. ve Šlapanicích. Krmiva rozdělujeme podle vlastností a složení: 1 Krmiva rostlinného původu 1.1 Úsušky a melasa Cukrovarské řízky Cukrovarské řízky mají být bělavou aţ šedou barvu a strukturu tuhou a pruţnou. Obsahují hodně bílkovin, coţ je výhodné z krmivářského hlediska (Vyskočil, 2008). Sušina *

888 g

NEL

6,46 g

NL

107,5 g

⃰ Obsah ţivin je uveden v 1 kg sušiny krmiva. Obsah sušiny je uveden v původní hmotě (Zeman a kol., 1995).

Melasa Jedná se o krmný zbytek při výrobě cukru, konzistence je hustá, sirupovitá. Barva je tmavě hnědá. Melasa obsahuje aţ 50% cukru, nejčastěji se pouţívá ke zchutnění krmné dávky. Doporučená dávka je pro dospělý skot 0,5 – 5 kg/den, tuto dávku zředíme vodou (Vyskočil, 2008). Dle Jambora (1992) je melasa nejčastějším zchutňovadlem krmných dávek. Sušina *

768 g

NEL

7,57 g

NL

113,7 g

⃰ Obsah ţivin je uveden v 1 kg sušiny krmiva. Obsah sušiny je uveden v původní hmotě (Zeman a kol., 1995).

18

1.2 Objemná 1.2.1 Seno, sláma Seno řezané Seno je hlavně dobré pro stabilizaci funkcí bachoru, salivaci, přeţvykování, sloţení a produkci mléka, pozitivní trávení ve střevech, příjem krmiva, doplnění vitamínu D, posun tráveniny a zamezení překyselení bachoru dojnic. Seno lze ze zásady zkrmovat po 5 – 8 týdnech, kdy po uskladnění skončí všechny fermentační procesy. Sušina tohoto sena by se měla drţet nad 85 %. Dobré seno by nemělo obsahovat velké mnoţství škodlivých a toxických rostlin (Vyskočil, 2008). Sušina *

854 g

NEL

4,75 g

NL

117,9 g

⃰ Obsah ţivin je uveden v 1 kg sušiny krmiva. Obsah sušiny je uveden v původní hmotě (Zeman a kol., 1995). Sláma řezaná Jedná se o suché, balastní krmivo s nízkým obsahem ţivin a s nízkou stravitelností. Toto doplňkové krmivo musí byt dobře vybalancované s jadrným krmivem. Také musíme dbát na to, aby zvíře mělo plně vyvinutý bachor s dobrou motorikou. Toto krmivo je vhodné doplnit dojnicím na první fázi laktace z důvodu potřeby strukturní vlákniny (Vyskočil, 2008). Sušina *

865 g

NEL

3,7 g

NL

38,4 g

⃰ Obsah ţivin je uveden v 1 kg sušiny krmiva. Obsah sušiny je uveden v původní hmotě (Zeman a kol., 1995). 1.2.2 Zelená krmiva, okopaniny a jejich zbytky, siláţe Kukuřičná siláţ Lehce

stravitelné

krmivo,

s nízkým

obsahem

degradovatelných

N-látek.

Nejvhodnější je sklizeň v na konci těstovité zralosti se sušinou 28 – 34 %. Důleţitá je dobrá sklizeň, při které bychom měli zabránit promrznutí rostlin, takto poškozené zrna 19

se i hůře siláţují. Ke správnému siláţování je i nutno dodrţet délku řezanky závislou na obsahu sušiny. Doporučuje se zkrmovat siláţ s vyšším obsahem sušiny, kde se dostává více škrobu do tenkého střeva, a tím se efektivněji vyuţijí vlastní sacharidy zvířete. Omezení při zkrmování: nejlépe zkrmujeme do 15 kg, pak dochází k tučnění zvířat (Vyskočil, 2008). Sušina *

240 g

NEL

6,17 g

NL

96,1 g

⃰ Obsah ţivin je uveden v 1 kg sušiny krmiva. Obsah sušiny je uveden v původní hmotě (Zeman a kol., 1995). Pro siláţe je důleţité, ţe pokud je v siláţi cítit zaplísnění nebo obsah toxických látek, zvířata zpravidla toto krmivo nekonzumují. Siláţ by vţdy měla být kvalitní a zlepšovat tak uţitkovost a zdravotní stav zvířat (Wilkinson, 2005). Vojtěšková siláţ Jedna z hlavních a nejlevnějších, bílkovinných sloţek ve výţivě skotu, problém je však v obtíţném siláţování, pro sklizeň je tedy nejvhodnější stadium butonizace rostliny a 40 – 45 % obsahu sušiny. Důleţité jsou i pořadí seče, s kaţdou další sečí se zvyšuje obsah N-látek a stravitelných cukrů a rostlina je také lehčeji siláţovatelná. Omezení při zkrmování: Problémovou sloţkou v tomto krmivu je vysoký obsah přírodních fytoestrogenů, které mohou nepříznivě ovlivnit plodnost zvířat. Siláţováním se tato hladina fytoestrogenů zvyšuje (Vyskočil, 2008). Sušina *

280 g

NEL

4,65 g

NL

157,1 g

⃰ Obsah ţivin je uveden v 1 kg sušiny krmiva. Obsah sušiny je uveden v původní hmotě (Zeman a kol., 1995).

20

Ţitná siláţ Příprava této siláţe začíná rozdrcením rostlin. Poté proběhne chemická konzervace rostlin a následné uloţení do vaků nebo siláţních ţlabů (Doleţal, 2012). Sušina *

285 g

NEL

5,97 g

NL

121 g

⃰ Obsah ţivin je uveden v 1 kg sušiny krmiva. Obsah sušiny je uveden v původní hmotě (Zeman a kol., 1995). 1.3 Jadrná 1.3.1 Krmné směsi, bílkovinné koncentráty 1.3.2 Zrnina a semena 1.3.2.1

Obilniny a jejich zbytky

Pšeničný šrot Pšenice obsahuje velké mnoţství dusíkatých látek a energie. Ve srovnání ostatními obilovinami má nejvyšší zastoupení dusíkatých látek (Zeman a kol., 1995). Sušina *

870 g

NEL

8,8 g

NL

176,9 g

⃰ Obsah ţivin je uveden v 1 kg sušiny krmiva. Obsah sušiny je uveden v původní hmotě (Zeman a kol., 1995). Ječný šrot Ječmen má ve srovnání s pšenicí méně škrobu, niţší energetickou hodnotu a více vlákniny. Také obsahuje hodně β-D-glukanů a pentosanů (Zeman a kol., 1995). Sušina *

880 g

NEL

8,01 g

NL

127 g

⃰ Obsah ţivin je uveden v 1 kg sušiny krmiva. Obsah sušiny je uveden v původní hmotě (Zeman a kol., 1995).

21

Kukuřičný šrot Kukuřice má vysokou energetickou hodnota, a tak ji řadíme mezi nejoblíbenější a nejpouţívanější krmivo u nás. Kukuřice také obsahuje ve srovnání s jinými obilovinami hodně tuku a méně dusíkatých látek (Zeman a kol., 1995). Sušina *

880 g

NEL

8,99 g

NL

109,9 g

⃰ Obsah ţivin je uveden v 1 kg sušiny krmiva. Obsah sušiny je uveden v původní hmotě (Zeman a kol., 1995). Pivovarské mláto Pivovarské mláto je pro skot velmi chutné, má vysoce hodnotnou bílkovinu, skládá se ze zbytků sladu, plev, slupek a škrobu a je stravitelné z 65 %. V čerstvém stavu jej velmi rychle zkrmujeme, aby nedošlo k rychlému zkaţení krmiva. Do krmné dávky ho zařazujeme s dostatkem energetické sloţky a minerálními doplňky. Pivovarské mláto obsahuje velmi hodně N-látek a je bohaté na vápník (Vyskočil, 2008). Sušina *

905 g

NEL

6,18 g

NL

265,5 g

⃰ Obsah ţivin je uveden v 1 kg sušiny krmiva. Obsah sušiny je uveden v původní hmotě (Zeman a kol., 1995). 2. Krmiva minerálního původu Vápenec Správné dávkování krmného vápence v kombinaci s jinými minerály je velice důleţité, aby nedošlo ke špatné metabolické funkci vitamínu D3. Vstřebávání vápníku je také důleţité pro produkci mléka. Minimální mnoţství také slouţí pro udrţení proteinové rovnováhy, pro funkci nervů a svalstva, sráţlivost krve a soudrţnost kostry (Underwood, 1999, Church, 1988). Sušina *

999 g

⃰ Obsah ţivin je uveden v 1 kg sušiny krmiva. Obsah sušiny je uveden v původní hmotě (Zeman a kol., 1995). 22

Přesné údaje o sušině, dusíkatých látkách, energii a jiných sloţek v krmivech zde uvádím jen názorně, protoţe podnik má vlastní krmivo a rozbor, údaje se mohou lehce lišit.

Rozbor výkalů Posuzování výkalů z hlediska struktury, barvy a hmotnosti je důleţité pro zjištění stravitelnosti krmné dávky. Je důleţité také pro zjištění zdravotního stavu zvířete. Pokud jsou výkaly nestandardní je zapotřebí najít co nejefektivnější řešení (Cunningham, 2005). Dle Drevjanyho, Kozla a Padrůňka (2004), se konzistence výkalů se mění s tím, jak dojnice prochází jednotlivými fázemi laktačního cyklu. Za ideální povaţujeme výkal o výšce mezi 2,5 aţ 5 cm s výraznými rýhami na stranách a malým důlkem uprostřed. Tvar a konzistence výkalů nám můţe hodně říci o krmném programu farmy, o managementu krmného ţlabu a o zdraví zvířete. Vedle konzistence je velice důleţitý obsah nestrávených zbytků krmné dávky, které se ve výkalech objevují. K důkladnému rozboru výkalů jak doporučují výše zmínění autoři, pouţijeme síta s otvory 3x3 mm. Přítomnost celých kukuřičných zrn svědčí o jejich nedostatečném rozdrcení při průchodu mačkačem, zvláště pak u siláţe s vyšším obsahem sušiny (více jak 40%) nebo o nedostatečném rozdrcení suchého zrna ve šrotovníku. Pokud není zrno poškozené (zmáčknuté, zlomené,…) nemohou trávící enzymy bachorové mikroflóry nebo zaţívacího traktu ţiviny vyuţít. Pokud jejich délka přesahuje 1,25 cm, poukazuje to na rychlý průchod a tím i nedostatečnou dobu na vystavení vlákniny činnosti bachorové mikroflóry. Příčinou je nedostatek efektivní vlákniny a nedostatečné přeţvykování. Pokud rozmáčkneme zrno mezi prsty, můţeme se přesvědčit o tom, zda obsahují škrob nebo je to jen malá slupka s nízkou výţivovou hodnotou. Pokud zrno obsahuje zbytky škrobu, je nutno věnovat větší pozornost rozmačkání siláţe (Drevjany, Kozel a Padrůněk, 2004). Hulsen (2007)tvrdí ţe, při kontrole výkalů je nutné věnovat pozornost konzistenci a úrovni trávení. Konzistence zde má vztah k sušině krmné dávky a mnoţství vody. Tímto poměrem můţeme zjistit, zdali je v těle velké mnoţství vody, a to tak, ţe jsou zde nestrávené části krmiva. V ideálním případě by měl být kaţdý komponent krmné dávky dokonale stráven. Pokud je některá část z krmné dávky nestrávená, je buď nestravitelná, 23

nebo je k jejímu strávení potřeba více času. Jiná varianta je ta, ţe v krmné dávce není dobře vybalancovaný poměr bílkovin a energie. Variabilita a kvalita výkalů je velmi často jedním z prvních viditelných příznaků subklinické acidózy. Optimum pH výkalů je 6,5 aţ 6,8, pokud tato hodnota klesne, je zde známka vysokého obsahu škrobu a neefektivní fermentace. Fermentace škrobu tedy probíhá v tlustém střevě. Dojnice po porodu mají výkaly obvykle řidší a svědčí to o tom, ţe bachorová mikroflóra byla nedostatečně připravena na dávku s vysokým obsahem ţivin. Řídké výkaly rovněţ poukazují na nedostatek efektivní vlákniny, vysoký příjem degradovatelného proteinu nebo také minerálních látek. Výkaly dojnice zhruba 3 týdny po otelení se blíţí k ideálu. Přestoţe se krmná dávka v průběhu 3 týdnů nezměnila, konzistence výkalů se v závislosti na postupné adaptaci bachorové mikroflóry na dávku s vysokým obsahem ţivin zlepšovala (Drevjany, Kozel a Padrůněk, 2004).

Počasí a teplota Teplota ovzduší ve stáji Teplota naměřená ve stáji rtuťovým teploměrem aktuálně vystihuje teplotu v daném místě měření, avšak plně nevystihuje tepelné nároky na prostředí pro zvířata. Doporučená teplota pro dojnice ve volné stáji je v minimu 2 °C a teplotní optimum je 4 – 10 °C. Je důleţité dodrţet teplotní pohodu zvířat (teplota -5 aţ 20 °C), nelze však říci konkrétní hodnotu, protoţe záleţí na aktuální uţitkovosti zvířete, zdravotním stavu, technologii

chovu,

managementu

chovu,

individualitě,

a

také

na

vlivech

mikroklimatických (relativní vlhkost ovzduší, rychlost proudění vzduchu atd.). Pokud dojde k tepelnému stresu (teplota nad 20 °C) je potřeba tento jev eliminovat a zajistit tak pohodu zvířat. V tepelném stresu také dochází ke změně chování zvířat, tzv. etologická adaptace, zvířata se snaţí vyhledávat stín, zvyšují svou pohybovou aktivitu a jsou celkově neklidná (Zejdová, Chládek a Falta, 2014). V tepelném stresu také dochází ke změnám fyziologickým, a to k negativnímu poklesu uţitkovosti a reprodukce, které můţeme také spojit s niţším příjmem potravy, změnou endokrinního systému, omezením přeţvykování. Souvisí s pomalejším trávením a sníţením vstřebávání ţivin na záchovu, coţ je negativní pro produkci. Součtem těchto faktorů je negativní energetická bilance (Colturato, 2012). 24

Dle mého názoru při porovnávání teplot ve stáji je nutno zahrnout i teplotu okolí a odečíst tak rozdíl teplot pro zjištění přesnějšího výkyvu teploty v daném měsíci. Nejvhodnější pomůckou jsou údaje z meteostanice v daném kraji.

Index pohody krav V jakémkoli chovu je nutné zajistit welfare zvířat. Je to důleţitý faktor z hlediska zdraví zvířat, rentability chovu a ekonomiky mléčné farmy. K určování pohody zvířat neboli welfare nestačí pouţít přístroj, ale vyuţijeme vzorců čili indexů zahrnující vybrané hodnoty mikroklimatu nebo zahrnující frekvenci výskytu určitého chování zvířat. Indexy jsou neustále zdokonalovány (Zejdová, Chládek a Falta, 2014). Mezi nejvyuţívanější indexy dle autorů Zejdová, Chládek a Falta (2014) patří: Cow comfort index (CCI)

Cow comfort index neboli Cow comfort quotient (Index pohody krav neboli Kvocient pohody krav) je nejvíce vyuţívaným indexem pro posouzení welfare krav. Tento index je měřený jako podíl jedinců v boxech (z celkového počtu zvířat ve stáji), kteří právě leţí. Tento index je vhodný pro vazné i volné ustájení, ale nevyjadřuje aktuální dobu leţení. Do tohoto výpočtu zahrnujeme i krávy tzv. “napůl v boxu“, leţící naopak nebo stojící dvěma nohama v boxu a dvěma nohama v uličce se počítají mezi „ krávy v boxu“. Ideální hodnota tohoto indexu ve volné stáji s dobrým managementem chovu je vyšší neţ 85 %, je-li měřena asi 1 hodinu po ranním krmení (Zejdová, Chládek a Falta, 2014).

25

Stall standing index (SSI)

Stall standing index (Index krav stojících v boxech) je výpočet pro zlepšení CCI a k měření poměru krav v boxech, které stojí (opak CCI). Zvýšená hodnota SSI je spojená s delší dobou stání za den. V dobrém chovu by měla být hodnota SSI 15 – 20 %. SSI vyjadřuje poměr krav v boxech, které stojí, tj. 1- CCI. SSI by mělo být měřeno 2 hodiny před ranním dojením (Zejdová, Chládek a Falta, 2014).

Proportion eligible lying (PEL)

Proportion eligible lying neboli Stall usage index (Poměr vhodného leţení neboli Index vyuţití boxů) představuje poměr krav, které momentálně aktivně ţerou a těch, které leţí. Tento index odráţí komfort krav v přeplněných stájích a vyjadřuje kolik krav“ plýtvá časem“ například postáváním, neţ se uvolní boxy. U dobře vedeného stájového managementu by měla být PEL vyšší neţ 75 %, pokud je naměřena 1 hodinu po návratu z ranního dojení (Zejdová, Chládek a Falta, 2014).

Rozbor mléka Laktace skotu začíná rychlým vývojem mléčné ţlázy u samic jiţ v pubertě a funkční vývoj je dokončen během březosti zvířete. Laktace začíná po porodu a je součástí reprodukčního i produkčního procesu. Mléko získáme od dojnice vydojením vemene pomocí stimulace struků a hormonální činnosti (Urban a kol., 1997). Dle Cunninghama (2005) rozborem mléka lze zjistit hodnoty jeho sloţek, a také komplexní zdravotní stav zvířete.

26

Zajímavé výsledky publikuje Chládek, Čejna, Falta a Máchal (2011) v odborném článku, který se zabývá vlivem ročního období na rozbory mléka. Nelze opomenout, ţe stanovení sýřitelnosti mléka je nejhorší u holštýnského plemene, coţ potvrzuje i Marchi (2007). Při pokusu výše zmíněných autorů byl zjištěn nejniţší naměřený obsah tuku a bílkovin v létě, zatímco hustota mléka v těchto měsících byla nejvyšší. Nejkratší čas při stanovení sýřitelnosti byl v létě a nejdelší v zimě. V letních měsících byl obsah tuku a bílkovin nejniţší, ale hodnota tukuprosté sušiny byla nejvyšší. Na podzim byly nejniţší hodnoty pH a hustoty mléka, zatímco nejvyšší hodnoty měl obsah tuku a bílkovin. Také byla na podzim naměřena nejniţší hodnota pH a laktózy v mléce, a naopak obsah tuku a bílkovin v mléce byl nejvyšší. V zimě byly hodnoty pH a tukuprosté sušiny nejvyšší. Zajímavé je, ţe v zimě byla hodnota pH a tukuprosté sušiny nejvyšší za celou sezónu. Pokud teplota stoupne aţ na hranici tepelného stresu zvířat, můţe to být příčina vlivu výkyvu hodnot ve stanovení sýřitelnosti, hustoty, obsahu tuku a bílkoviny v mléce (Kadzere, Murphy, Silanikove a Maltz, 2002). Doporučené hodnoty od Chládka, Čejny, Falty a Máchala (2011) pro obsah jednotlivých sloţek v mléce jsou: léto

podzim

zima

Stan.syřitelnosti 265,2 sec.

246,3 sec.

269,0 sec.

277,7 sec.

Tit. kyselost

6,41

6,40

6,40

6,40

pH

6,73

6,71

6,70

6,74

Hustota

1,0281

1,0282

1,0280

1,0280

Tuk

3,78

3,69

3,89

3,87

Bílkovina

3,21

3,18

3,38

3,35

Laktóza

4,75

4,47

4,68

4,70

Tukupr. sušina

8,85

8,78

8,94

8,97

Ml. parametry

jaro

Na rozbor je nutné připravit vzorek mléka jak je všeobecně známo. Tyto vzorky přepravujeme ve specifických přepravkách aţ do specializované a akreditované laboratoře, která slouţí k tomuto účelu. Rozbor mléka začíná přípravou vzorku.

27

Příprava vzorku: Zamraţené mléko ve vzorkovnici postavíme do horké vodní lázně. Při rozmrazování ho několikrát krouţivými pohyby promícháme. Po rozmrznutí a zahřátí cca na teplotu 35-40 ºC a promíchání vzorkovnice mléko odpipetujeme (dle potřeby) k dalším analýzám. Stanovené titrační kyselosti První moţnost analýzy: 50 ml mléka napipetujeme do erlenmeyerovy baňky, přidáme 2 ml 2% fenoftaleinu a titrujeme 0,25 NaOH do slabě růţového zabarvení. Normální mléko má hodnotu 6,2 – 7,8 °SH. Výsledek (°SH) = spotřeba NaOH * 2 Druhá moţnost analýzy: Přístroj Hanna instruments (HI902 Potenciometrický titrátor). Tento přístroj titračně stanovuje s ISE detekcí bodu ekvivalence a lze tedy získat velmi snadně reprodukovatelné výsledky. V přístroji probíhá zpětná titrace s automatickým výpočtem potřebného mnoţství prvního činidla a s přesným dávkováním obou činidel. Přístroj se velmi snadno ovládá a má USB výstup k lepšímu zpracování dat. Dle autorů Chládka, Čejny, Falty a Máchala ( 2011) je účinek ročního období téměř u všech rozborů sloţek mléka výrazný aţ na kvalitu sýřeniny a titrační kyselost. Stanovení aktivní kyselosti mléka Aktivní kyselost mléka je dána koncentrací vodíkových iontů v mléce a vyjadřuje se v hodnotách pH. Při vlastním měření je nutné postupovat podle návodu pouţitého pH metru. Elektroda je kalibrovaná pufry 4,01; 7,01 a 10,01. Normální mléko má hodnotu pH 6,4 – 6,8. Stanovení sýřitelnosti mléka a kvalita sýřeniny Pomocí nefelo-turbidického snímače koagulace mléka. 5 ml syřidla dáme do 25 ml baňky a doplníme destilovanou vodou na 25 ml (1:5). Napipetujeme 50 ml mléka do 28

erlenmeyerovy baňky. Mléko vytemperujeme na 35 °C. Do mléka napipetujeme 1 ml roztoku syřidla. Při nefelo-turbidimetrickém stanovení současně s poslední kapkou syřidla zmáčkneme stopky, promícháme (max. 10 sekund), a do 20 sekund vloţíme do kyvety, a poté kyvetu vloţíme do snímače a zapneme START v PC. Zbytek mléka v erlenmayerově baňce umístíme do termostatu vyhřátého na 35 ºC, kde mléko inkubujeme. Po inkubaci umístíme sýřeninu na petriho misku a posuzujeme její kvalitu.

Třída jakosti

Vzhled sýřeniny a syrovátky

1

Sýřenina je velmi dobrá, pevná, po vyklopení zachovává tvar. Syrovátka je čirá, ţlutozelené barvy.

2

Sýřenina je dobrá, je poněkud méně pevná, méně dobře zachovává tvar. Syrovátka je bělavé barvy.

3

Sýřenina je špatná, měkká, částečně nedrţí pohromadě. Syrovátka je mléčně bílá.

4

Sýřenina

je

velmi

špatná,

nedrţí

pohromadě. Syrovátka je mléčně bílá. 5

Je zde nezřetelné nebo ţádné vločkování kaseinu.

Stanovení obsahu bílkovin, tuku, laktózy, tukuprosté sušiny, hustoty bodu mrznutí, přidaná voda Přístroj Julie C5 Automatic (Scope Eletric) pracující na principu termoanalýzy. Měření probíhá automaticky. Teplota vzorku je maximálně 25 °C (jinak můţe dojít k chybě). Přístroj Julie C5 Automatic měří automaticky: tuk, sušinu tukuprostou, hustotu, bílkovinu, laktózu, přidanou vodu, pevné látky čili minerály a bod mrznutí. Doba měření je max. 90 sekund, při teplotě vzorku 5 – 40 ºC.

29

Stanovení bodu mrznutí Měření pomocí automatického kryoskopu Cryostar 1 (Funkce Gerber). Mezní hodnota se pohybuje BMM < - 0,515 ºC. Stanovení obsahu močoviny v mléce Tento rozbor se provádí v akreditované laboratoři na rozbor mléka Českomoravská společnost chovatelů, a. s. v Brně, (přesná adresa institutu: LRM Brno, Popelova 53, 620 00 Brno – Tuřany) Výživový status z pohledu rozboru mléka uvádí hlavně poměr tuk: bílkovina Poměr tuk: bílkovina je asi nejvhodnějším nástrojem pro měření metabolického statusu krávy. Za ideální se povaţuje poměr tuk: bílkovina 1,2 aţ 1,4 a naznačuje tak pozitivní energetickou bilanci. Pokud je hodnota niţší, jak 1,1 jde o příznaky acidózy a naopak, pokud je hodnota vyšší jak 1,4 jde o problém ketózy (Bucek, 2012).

30

METODIKA Cílem práce bylo zjistit, zdali má Vliv roční období na kondici dojnic holštýnského plemene skotu. Sledována byla skupina vybraných zvířat v období od prosince 2013 do prosince 2014. Mým úkolem bylo hodnotit tělesnou kondici krav, dále teplotu vzduchu ve stáji, zjistit teplotu v okolí podniku, váţit jednotlivá frakce krmiva a výkalů v primárním rozboru a nakonec provést rozbory mléka v laboratoři univerzity. Po celou dobu sledování a měření byly pořizovány fotografie a písemné zápisy. K měření teploty byl vyuţit rtuťový teploměr. Ke sběru vzorků bylo zvoleno plechových kbelíků a lopatky, slouţící ke správnému zpracování na speciálních sítech. Jako další pomůcka byla pouţita digitální váha a bílá šablona k fotografování detailů.

Farma BONAGRO, a.s. ve Šlapanicích K vypracování této práce jsem si zvolila podnik BONAGRO, a.s. ve Šlapanicích. V podniku je přes 700 kusů skotu holštýnského plemene. Vybrala jsem si sekci dojnic na první polovině laktace, tedy prvních 100 dnů po otelení. V sekci je asi 80 krav různého věku a kondice. Dojnice dostávají standardní TMR. Dojení probíhá 2x denně v rybinové dojírně. Pokus probíhal od prosince 2013 do prosince 2014 v dopoledních hodinách vţdy jednou za měsíc. Podnik se nachází v řepařské výrobní oblasti. Dojnice jsou zde ustájeny ve volných boxových stájích s hlubokou podestýlkou, v kaţdé sekci se nachází dvě napáječky a k většímu komfortu zvířat jsou připojeny sprchy a ventilátory.

31

Vlastní pokus a provedení na farmě Na farmu jsem přijela vţdy jeden den v daném měsíci a svůj plán jsem si rozloţila následovně: 1. Nachystání pomůcek a příprava na práci 2. Měření teploty okolí a zhodnocení počasí 3. Vyhodnocení indexů pohody 4. Frakce krmiva a výkalů 5. Bodové hodnocení kondice 6. Měření teploty okolí a hodnocení počasí 7. Vyhodnocení indexů pohody 8. Získání informací z počítače (aktuální údaje o dojnicích, změny a KU) 9. Měření teploty okolí a hodnocení počasí 10. Vyhodnocení indexů pohody 11. Odebrání bazénových vzorků a následné vyhodnocení v laboratoři Při kaţdém kroku jsem zapsala čas a popřípadě pořídila fotografii. Ke svému pokusu jsem pouţila následující pomůcky: Seznam pomůcek: 1. Měření teploty okolí a zhodnocení počasí (teploměr, zápisník a propiska) 2. Vyhodnocení indexů pohody (kalkulátor, zápisník a propiska) 3. Frakce krmiva a výkalů (rukavice, Penn State Separator, bílý podklad, měřítko, váha, lopatka, kyblík, fotografický přístroj, zápisník a propiska) 4. Bodové hodnocení kondice (pomocné materiály, zápisník a propiska) 5. Získání informací z počítače: aktuální údaje o dojnicích, změny a KU (zápisník a propiska) 6. Odebrání bazénových vzorků a následné vyhodnocení v laboratoři (vhodná přepravka, laboratorní vybavení a laboratorní přístroje)

32

Bodové zhodnocení kondice

Hodnotila jsem: 1. Počet postranních bederních obratlů (byl kladen důraz pohled na pravou stranu dojnice) 2. Linie páteře zboku (linie byla bud rovná, mírně propadlá nebo silně propadlá) 3. Kyčelní hrboly (byly ostré s propadlinou, zaoblené nebo zaoblené s vrstvou svaloviny a tuku) 4. Celé ohodnocení bylo subjektivně vyhodnoceno jako průměr u kaţdého zvířete zvlášť od 1 do 5 body. Své měření jsem prováděla dle předlohy z internetových stránek imgkid.com (2015) a backyardherds.com (2015), dále od autora da Costa (2011) 1. Hodnocení počtu postranních bederních obratlů

Body

Komentář

1.

Postranní trnové výběţky bederních obratlů jsou velmi dobře rozeznatelné, ostré a dají se spočítat.

(backyardherds.com, 2015) Trnové

2.

výběţky

jsou

rozeznatelné a počitatelné.

(backyardherds.com, 2015)

33

velmi

dobře

Trnové výběţky jsou stále lehce rozeznatelné,

3.

počitatelné pouze pohmatu, je zde stabilní vrstva svalové tkáně.

(backyardherds.com, 2015) Trnové výběţky jsou okem nepozorovatelné,

4.

lze je poznat pouze po hmatu. Výběţky pokrývá stabilní vrstva svaloviny a slabá vrstva tuku.

(backyardherds.com, 2015) Trnové výběţky bederních obratlů jsou

5.

absolutně nerozeznatelné, hmatatelné pouze velkým tlakem ruky. Pokrývá je svalovina a silná vrstva tuku.

(backyardherds.com, 2015)

2. Hodnocení linie páteře z boku

Body

Komentář

1.

Páteř je výrazně viditelná, počitatelné jsou trnové výběţky obratlů.

(imgkid.com,

2015,

backyardherds.com,

2015)

34

Páteř je stále viditelná, na těle patrná slabá

2.

svalová vrstva.

(imgkid.com,

2015,

backyardherds.com,

2015) Páteř je lehce viditelná, na těle je stabilní

3.

vrstva svalové tkáně.

(imgkid.com,

2015,

backyardherds.com,

2015) Páteř je téměř neviditelná, ale stále se dá

4.

nahmatat prsty.

(imgkid.com,

2015,

backyardherds.com,

2015) Páteř jiţ není vidět, na těle je výrazná

5.

prohlubeň od tukové vrstvy.

(imgkid.com,

2015,

backyardherds.com,

2015)

35

3. Hodnocení kyčelních hrbolů

Body

Komentář

1.

Kyčelní klouby jsou velmi zřetelné a ostré s prohlubní uprostřed. Tělo je podvyţivené.

(da Costa, 2011, bizplan-uz.com, 2015) Kyčelní klouby jsou ostré, zřetelné a bez

2.

prohlubně uprostřed. Tělo se blíţí ideální kondici.

(da Costa, 2011, bizplan-uz.com, 2015) Kyčelní klouby jsou lehce osvalené, ale bez

3.

tukové tkáně. Tělo se začíná zaoblovat.

(da Costa, 2011, bizplan-uz.com, 2015) Kyčelní klouby mají vrstvu svalové tkáně a

4.

také

začínající

zaoblené.

(da Costa, 2011,bizplan-uz.com, 2015)

36

tukovou

tkáň.

Tělo

je

Kyčelní klouby jsou velmi nezřetelné. Je zde

5.

silná tuková tkáň. Tělo je obézní.

(da Costa, 2011,bizplan-uz.com, 2015)

4. Hodnocení celkové kondice zvířete

Body

Komentář

1.

Páteř je velmi výrazná. Jsou viditelné kyčelní i sedací hrboly. Ţebra jsou jasně viditelná, ocas je propadlý a i kostra je celkově viditelná.

(imgkid.com, 2015) Páteř je viditelná, viditelné jsou i kyčelní a

2.

sedací hrboly. Ţebra jsou mírně viditelná, ocas je mírně propadlý. Kostra je mírně viditelná.

(imgkid.com, 2015)

37

Kyčelní klouby jsou lehce viditelné, ţebra

3.

nejsou téměř vidět. Ocas je mírně propadlý. Obrys těla se mírně zaoblil.

(imgkid.com, 2015) Kyčelní klouby jsou neviditelné, ţebra jsou

4.

pokryta svalovinou. Ocas není propadlý. Tělo je zarovnané.

(imgkid.com, 2015) Kyčelní klouby jsou obaleny tukem, ţebra

5.

jsou také zaobalená. Ocasní krajina je vystouplá. Tělo je vypouklé a celkově zatučnělé.

(imgkid.com, 2015)

Rozbor krmiva Rozbor krmiva jsem prováděla 1 krát denně na Penn State Separator, který mi zapůjčil podnik BONAGRO, a.s. ve Šlapanicích. Celkem během dne jsem odebrala 9 vzorků krmiva. Základní naváţka byla 250 g. Manipulace se separátorem probíhala následovně: celkem 60 pohybů dopředu na délku paţe. Kaţdý pátý pohyb znamenal otočit separátorem o 90°, celkem tedy 12 krát otočit. Kaţdou frakci krmiva jsem nafotila na bílém podkladu s měřítkem velikosti.

38

Obr. 6: Schéma místa odběru krmiva na krmném stole

Penn State Separator Velikost děr v sítu: 1. síto 1,88 cm 2. síto 0,8 cm 3. pevné dno Sloţení krmné dávky: Sloţení krmné dávky během sledovaného období v podniku BONAGRO a.s. ve Šlapanicích. Krmnou dávku připravuje Mikrop Čebín.

Jaro

Léto

Podzim

Kukuřičná siláţ 31,0 kg

30,0 kg

28,0 kg

28,0 kg

Vojtěšková siláţ 4,0 kg

-

4,0 kg

4,0 kg

Ţitná siláţ

5,0 kg

6,0 kg

4,0 kg

4,0 kg

Seno řezané

-

1,0 kg

1,0 kg

-

Sláma řezaná

0,4 kg

-

-

0,7 kg

Komponenty

Zima

39

Pivovarské

-

5,0 kg

5,0 kg

-

2,0 kg

2,0 kg

2,0 kg

2,0 kg

5,0 kg

8,0 kg

6,0 kg

6,0 kg

Melasa

0,5 kg

0,5 kg

0,5 kg

0,5 kg

D5(jadrná

6,0 kg

4,7 kg

4,8 kg

5,8 kg

Šrot (pšenice + 3,2 kg

2,3 kg

2,3 kg

3,2 kg

mláto Amygoldkukuřičné mláto Cukrovarské řízky

kompletní produkční směs pro dojnice nad 30 litrů mléka)

kukuřice

+

ječmen) Vápenec

0,15 kg

0,15 kg

0,15 kg

0,15 kg

Bilkomit

0,15 kg

0,15 kg

0,15 kg

0,15 kg

Suma krmiv

58,4 kg

59,8 kg

57,9 kg

54,5 kg

Sušina TMR

42,9 %

40,5 %

41,5 %

45,4 %

Sušina celkem

25,1 kg

24,2 kg

24,0 kg

24,7 kg

NEL/suš.

6,9 MJ/kg

6,5 MJ/kg

6,6 MJ/kg

6,8 MJ/kg

NL/suš.

16,0 %

15,6 %

16,5 %

15,7 %

Škrob/suš.

24,7 %

23,2 %

22,8 %

22,0 %

Ca/suš.

1,07 %

0,94 %

1,04 %

1,06 %

P/suš.

0,46%

0,42 %

0,44 %

0,44 %

(Dusíkaté krmivo)

40

Rozbor výkalů Také jsem během pokusu 1 krát odebrala celkem 8 vzorků a provedla jsem promytí vodou přes speciální síto, kdy velikost děr v sítu byla 3 x 3 mm. Základní naváţka byla 200 g. Kaţdou frakci výkalů jsem nafotila na bílém podkladu s měřítkem velikosti. Obr. 7: Schéma místa odběru výkalů ve stáji

Počasí a teplota Teplotu okolí jsem měřila 3x během dne přibliţně ve stejném čase přímo ve stáji v blízkosti dojnic za pomocí rtuťového teploměru. Při měření teploty byl i zapsán aktuální stav počasí. K naměřeným teplotám jsem doplnila teploty okolí Šlapanic z meteostanice (http://www.in-pocasi.cz/meteostanice/stanice.php?stanice=slapanice&historie=01-012014)

Index pohody krav Dále jsem se zaměřila na pohodu krav. Sledovala jsem momentální stav, ve kterém se krávy nacházely. Spočítala jsem dojnice stojící ve stáji, stojící v boxu, leţící ve stáji, leţící v boxu a krávy u krmiště. Tyto údaje jsem zanesla do rovnic, které v práci konkretizují pohodu krav v dané chvíli. Toto hodnocení bylo také vyuţito 3krát za sledovaný den vţdy přibliţně ve stejný čas. 41

Indexy pohody:

Rozbory mléka Kaţdý měsíc byly odebrány bazénové vzorky mléka z podniku BONAGRO, a.s. ve Šlapanicích, které následně byly vyhodnoceny v laboratoři Mendelovy univerzity v Brně. V laboratoři byla provedena příprava vzorků a pak následné analýzy: stanovení titrační kyselosti mléka, stanovení aktivní kyselosti mléka, stanovení sýřitelnosti mlék a kvality sýřeniny, stanovení bodu mrznutí, stanovení laktózy, bílkoviny, tuku, tukuprosté sušiny a přidané vody. Pouze stanovení obsahu močoviny probíhalo v laboratoři Českomoravská společnost chovatelů, a.s. (LRM Brno, Popelova 53, 620 00 Brno – Tuřany). Mléčnost krav od 5. 12. 2013 do 5. 12. 2014, podnik BONAGRO, a. s. ve Šlapanicích Měsíc

Celkový nádoj

Tuk

Bílkovina

Bílkovina

(kg)

(%)

(%)

(kg)

leden

9282

3,98

369

3,34

310

únor

9248

3,97

367

3,34

309

březen

9151

3,99

365

3,35

306

duben

9105

4,00

364

3,36

306

květen

9069

4,00

363

3,36

305

červen

8994

4,02

361

3,38

304

Tuk (kg)

42

červenec

8985

4,01

361

3,39

304

srpen

8982

4,02

361

3,40

305

září

9018

4,01

362

3,39

306

říjen

9279

3,94

366

3,32

308

listopad

9438

3,97

375

3,34

315

prosinec

9374

3,92

368

3,33

312

8095

3,93

319

3,41

276

Krávy s 2 a 9547

4,01

383

3,38

322

3,99

360

3,39

306

Průměr za posledních 12 měsíců Prvotelky vyšší laktací Celkem

9039

VÝSLEDKY

Výsledky BCS Z grafu č. 1: BCS dle roku narození** vyplývá, ţe nejvyšší BCS byla naměřena u krav narozených v roce 2011 (2,6) a 2006 (2,55) a naopak nejniţší BCS byla u krav narozených v roce 2007 (2,48). Graf č. 1: BCS dle roku narození**

43

Z grafu č. 2: BCS dle měsíců**, jasně vyplývá, ţe nejvyšší BCS ve sledovaném období byla naměřena v měsíci dubnu (2,71), lednu (2,61) a únoru (2,64), naopak nejniţší BCS byla v měsíci listopad (2,74). Graf č. 2: BCS dle měsíců**

BCS dle měsíců ** BSC 2,75

2,71

2,70 2,65

2,61

2,64 2,58

BCS

2,60

2,53

2,55

2,50

2,50

2,51

2,51

2,50

2,50

2,50 2,47

2,45 2,40 2,35

Měsíce

V grafu č. 3: BCS dle měsíců s minimem a maximem** zřetelně vidíme minimální a maximální BCS ve sledovaném období. Graf č. 3: BCS dle měsíců s minimem a maximem**

BCS dle měsíců s minimem a maximem ** Průměr

Minimum

Maximum

4,0 3,5 3,5

3,3

3,3

3,3

3,3 3,0

3,0

BCS

2,6

2,6

2,7 2,5

3,0

3,0

3,0 2,8

2,8

2,6

2,5

2,8 2,5

2,5

2,5

2,5

2,5

2,5

2,3

2,3

2,3

2,3

2,3

2,3

2,3

2,3

2,5 2,3

2,0

2,3

2,3

2,0 1,5

Jednotlivé měsíce 44

Výsledky rozborů krmiv Z grafu č. 4: Frakce krmiva za čtvrtletí**, lze sledovat naváţku jednotlivých sít za celý rok, který zde byl rozloţen na jednotlivá čtvrtletí (jaro, léto, podzim, zima). Graf č. 4: Frakce krmiva za čtvrtletí**

Frakce krmiva za čtvrtletí ** síto 1

síto 2

sito 3

160 142,93

141,48

140 120 100 Hmotnost

124,83

119,63 113,04 99,63

101,37

97,72

80 60 40 20

14,48

13,00

8,89

17,33

0 Jaro

Léto

Podzim

Zima

Jednotlivá čtvrtletí

Z grafu č. 5: Frakce krmiva v jednotlivých měsících**, lze vysledovat přesnou naváţku jednotlivých sít v Penn State Separator, dále také můţeme posoudit nesourodost frakcí v měsíci listopad.

45

Graf č. 5: Frakce krmiva v jednotlivých měsících**

Frakce krmiva v jednotlivých měsících ** Síto 1*

Síto 2**

Síto 3**

180

151,1

160

140

154,2

149,3

133,3 120,0

121,1

97,8

101,1

120

Hmotnost(g)

152,2

100

125,2 116,1 102,2

123,0 113,7

127,3 117,8

104,0

95,6

117,9

98,3

123,0 104,9

84,0

83,3

80

60 40 16,7 20

13,3

15,0

14,4

14,0

11,8

8,7

6,2

12,4

10,0

16,6

19,7

0

Měsíce

Výsledky rozborů výkalů Z grafu č. 6: Frakce výkalů za čtvrtletí**, je zřetelně vidět jaká průměrná naváţka po promytí vodou byla u výsledného vzorku za čtvrtletí jaro (92,25g), léto (55,21g), podzim (41,33g) a zima (73,66g). Nejvíce gramů bylo naměřeno na jaře a v zimě, a to hlavně z důvodu velkého mnoţství slámy ve výkalech. Graf č. 6: Frakce výkalů za čtvrtletí**

Frakce výkalů za čtvrtletí ** Jaro

Léto

Podzim

Zima

120

Hmotnost(g)

100

96,25

73,66

80 60

55,21

41,33

40 20 0

46 Jednotlivá čtvrtletí

Z grafu č. 7: Frakce výkalů za jednotlivé měsíce**, je zřetelně vidět, jaká průměrná naváţka po promytí vodou byla u výsledného vzorku za jednotlivé měsíce ve sledovaném období. Nejvíce gramů bylo naměřeno v lednu (117,5g), dubnu (113,75g) a březnu (100,0g), a to hlavně z důvodu velkého mnoţství slámy ve výkalech. Graf č. 7: Frakce výkalů za jednotlivé měsíce**

Frakce výkalů za jednotlivé měsíce ** Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

140 120

117,5

113,75 100,0

Hmotnost (g)

100

90,0

80 60

75,0 65,0 50,25 50,37

48,37 38,75

40

36,87

43,56

20 0

Jednotlivé měsíce

Výsledky měření teploty V tabulce č. 1: Naměřená teplota je vidět nejen naměřenou teplotu ve stáji, ale také teplotu okolí ve Šlapanicích. Dále je z tabulky dobře vidět, jaká byla průměrná teplota za daný den, průměrná teplota za celé sledované období, a také rozdíl teplot ve stáji a v okolí.

47

Tabulka č. 1: Naměřená teplota Počasí

Počasí okolí Teplota

Teplota

Rozdíl tep-

Datum:

Čas:

(°C):

Poznámka:

Čas:

(°C):

lot

3.12.13

10:10

9

Slunečno

10:00

1,2

7,8

3.12.13

11:17

4

Slunečno

11:00

3

1

3.12.13

12:43

4

Slunečno

13:00

4

0

2,73

2,93

Prům. teplota dne

5,67

7.1.14

08:53

12

Zataţeno, mlha

9:00

3,9

8,1

7.1.14

10:17

6

Zataţeno, mlha

10:00

4

2

7.1.14

11:24

6

Zataţeno, mlha

13:00

5,5

0,5

4,47

3,53

Prům. teplota dne

8,00

4.2.14

08:24

6

Slunečno

9:00

-1,7

7,7

4.2.14

09:23

-2

Slunečno

10:00

-1,2

-0,8

4.2.14

10:28

-1

Slunečno

11:00

1

-2

-0,63

1,63

Prům. teplota dne

1,00

7.3.14

08:20

6

Zataţeno,mírný vítr

9:00

4,9

1,1

7.3.14

09:25

5

Zataţeno,mírný vítr

10:00

5,2

-0,2

7.3.14

10:16

6

Zataţeno,mírný vítr

11:00

6,3

-0,3

5,47

0,20

Prům. teplota dne

5,67

4.4.14

08:45

13

Zataţeno

9:00

11,9

1,1

4.4.14

09:10

14

Zataţeno

10:00

12,1

1,9

4.4.14

10:12

14

Zataţeno

11:00

16,6

-2,6

13,53

0,13

Prům. teplota dne

13,67

2.5.14

08:59

20

Slunečno,mírný vítr 9:00

16

4

2.5.14

09:45

22

Slunečno, silný vítr

10:00

17,3

4,7

2.5.14

10:38

19

Slunečno, silný vítr

11:00

19,9

-0,9

17,73

2,60

Prům. teplota dne

20,33

6.6.14

09:10

25

Slunečno

9:00

24,6

0,4

6.6.14

10:10

27

Slunečno

10:00

26,2

0,8

6.6.14

11:02

28

Slunečno

11:00

25,2

2,8

25,33

1,33

Prům. teplota dne

26,67 48

4.7.14

09:10

23

Slunečno

4.7.14

09:55

22

4.7.14

10:48

22

9:00

23,3

-0,3

Slunečno,mírný vítr 10:00

26

-4

Slunečno

26,4

-4,4

25,23

-2,90

11:00

Prům. teplota dne

22,33

1.8.14

09:03

22

Zataţeno, dusno

9:00

20,5

1,5

1.8.14

09:56

24

Zataţeno, dusno

10:00

21,4

2,6

1.8.14

10:42

26

Zataţeno, dusno

11:00

22,6

3,4

21,5

2,50

Prům. teplota dne

24,00

5.9.14

09:08

23

Slunečno,mírný vítr 9:00

18,5

4,5

5.9.14

09:52

25

Slunečno

10:00

20,1

4,9

5.9.14

11:01

21

Slunečno,mírný vítr 11:00

23,6

-2,6

20,73

2,27

Prům. teplota dne

23,00

3.10.14

08:31

14

Slunečno

9:00

13,3

0,7

3.10.14

09:25

17

Slunečno

10:00

14,8

2,2

3.10.14

10:30

17

Slunečno

11:00

16,6

0,4

14,9

1,10

Prům. teplota dne

16,00

7.11.14

09:10

15

Zataţeno, mlha

9:00

8,7

6,3

7.11.14

09:55

9

Zataţeno, mlha

10:00

9

0

7.11.14

10:35

10

Zataţeno, mlha

11:00

10,9

-0,9

9,53

1,80

Prům. teplota dne

11,33

5.12.14

09:00

4

Zataţeno

9:00

4,9

-0,9

5.12.14

09:51

3

Zataţeno

10:00

5,1

-2,1

5.12.14

10:36

4

Zataţeno

11:00

5,6

-1,6

Prům. teplota dne

3,67

5,2

-1,53

Prům. teplota roku

13,95

12,45

1,50

Z grafu č. 8: Průměrná teplota ve stáji a okolí Šlapanic je dobře vidět naměřená teplota během celého roku jak ve stáji, tak v okolí podniku BONAGRO, a.s. ve Šlapanicích. Z grafu je i dobře vidět rozdíl teplot ve stáji a v okolí.

49

Graf č. 8: Průměrná teplota ve stáji a okolí Šlapanic

Průměrná teplota ve stáji a okolí Šlapanic Teplota ve stáji

Teplota okolí Šlapanic 26,6

25,2 24

25,3

24

23 21,5 20,7

22,3

20,3 19

17,7

16,6

Teplota (°C)

14,9 13,5

14

11,3

9,5

8

9 5,6 4

16

5,6

4,5

5,2 3,6

5,5

2,7 1 -0,6

-1 -6

Datum

Výsledky Indexů pohody krav Graf č. 9: Index pohody krav za jednotlivá čtvrtletí (%), vyjadřuje procentuální zastoupení hodnot CCI, SSI a PEL za dané období Graf č. 9: Index pohody krav za jednotlivá čtvrtletí (%)

Index pohody krav za jednotlivá čtvrtletí (%) CCI 100

91,20 84,27

90

SSI

PEL 92,33

87,73

85,10 77,76

80

73,93

68,99

70 60 50 40 26,07

30 20 10

8,80

12,38

8,55

0 Jaro

Léto

Podzim Jednotlivá čtvrtletí

50

Zima

Graf č. 10: Index pohody krav za jednotlivé hodiny (%), vyjadřuje procentuální zastoupení hodnot CCI, SSI a PEL v hodinách, kdy byly naměřeny. Graf č. 10: Index pohody krav za jednotlivé hodiny (%)

Index pohody krav za jednotlivé hodiny (%) CCI

SSI

PEL

100 90

87,74

83,44 77,96

80

82,14

77,78

75,88

70 60

50 40 30 17,86

16,64

20

13,16

10

0 9:00

10:00

11:00

Hodiny

Graf č. 11: Index pohody krav za jednotlivé měření (%), vyjadřuje procentuální zastoupení hodnot CCI, SSI a PEL v 3 měřeních během dne. Graf č. 11: Index pohody krav za jednotlivá měření (%)

Index pohody krav za jednotlivá měření (%) CCI 100

SSI

PEL

91,47 85,54

90

83,37 76,55

80

81,20 72,68

70 60 50 40 30 20 10

16,63

19,42

8,61

0 1

512 Jednotlivá měření

3

Výsledky Rozborů mléka Rozbor mléka: pH Z grafu č. 12: Rozbor mléka: pH**, je vidět pH mléka za sledované období a je zde také velký výkyv v měsíci prosinec (pH 7,19). Tato změna je způsobena buď špatným převozem mléka, nebo špatným odběrem z tanku. Analýzou variace je zde prokazatelný vliv za jednotlivé měsíce (**) a v jednotlivých nádrţích je vliv neprůkazný (NS). Graf č. 12: Rozbor mléka: pH**

Rozbor mléka: pH ** pH 7,19 7,20 7,00

6,80

6,62 6,51

6,60 6,40

6,35

6,49 6,41

6,68

6,46

6,44

6,61 6,51 6,40

6,20

Jednotlivé měsíce

Rozbor mléka: Titrační kyselost Při tomto měření byly požity dvě varianty postupu: Klasická titrační kyselost: byla měřena ve dnech: 10. 12. 2013, 8. 1. 2014, 4. 2. 2014, 7. 3. 2014, 4. 4. 2014, 2. 5. 2014, 6. 6. 2014

52

Titrační kyselost pomocí přístroje Hanny instruments (HI902 Potenciometrický titrátor): byla měřena ve dnech: 4. 7. 2014, 1. 8. 2014, 5. 9. 2014, 3. 10. 2014, 7. 11. 2014, 5. 12. 2014 Z grafu č. 13: Rozbor mléka: Titrační kyselost**, je dobře vidět naměřené hodnoty titrační kyselosti za dané období. Větší výkyv byl naměřen v měsíci prosinec (5,37), tento defekt mohl být zapříčiněn špatným převozem mléka do laboratoře nebo nesprávným zacházením se vzorkem. Analýzou variace je zde prokazatelný vliv za jednotlivé měsíce (**) a vliv v jednotlivých nádrţích (*). Graf č. 13: Rozbor mléka: Titrační kyselost**

Rozbor mléka: Titrační kyselost** SH1 7,1 6,9

6,7 6,5

7,02

7,01 6,69

6,58 6,40

6,57

6,51

6,45

6,49

6,36

6,3 6,1 5,9

5,69

5,7 5,37

5,5 5,3

Jednotlivé měsíce

Rozbor mléka: Syřitelnost Z grafu č. 14 : Rozbor mléka: Syřitelnost** je zde vidět prokazatelný vliv za jednotlivé měsíce (**) a vliv v jednotlivých nádrţích (*).

53

Graf č. 14: Rozbor mléka: Syřitelnost**

Rozbor mléka: Syřitelnost** RCT 232,50

235

227,75

224,25 225,50

225

218,50

215,75 217,75

210,00

215 204,50

201,50

205 195

189,25 179,50

185 175

Jednotlivé měsíce

Rozbor mléka: Kvalita sýřeniny Z grafu č. 15: Rozbor mléka: Kvalita sýřeniny* je zde zřetelný pokles v měsíci prosinec (1,5), tento defekt mohl být zapříčiněn špatným převozem mléka do laboratoře nebo nesprávným zacházením se vzorkem. Analýzou variace je zde prokazatelný vliv za jednotlivé měsíce (*) a vliv v jednotlivých nádrţích je neprůkazný (NS). Graf č. 15: Rozbor mléka: Kvalita sýřeniny*

Rozbor mléka: Kvalita sýřeniny* KS

3,2 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 2,0 1,8 1,6 1,4

3,00 2,75

2,75 2,50

2,50

2,50 2,25

2,25

2,25

2,00

2,00 1,50

Jednotlivé měsíce

54

Rozbor mléka: Tuk Z grafu č. 16: Rozbor mléka: Tuk** je zřetelný pokles v měsíci srpen (3,55), tento defekt mohl být zapříčiněn tepelným stresem krav nebo nesprávným zacházením se vzorkem mléka. Ve srovnání s údaji ze Šlapanického podniku je tuk téměř na stejných hodnotách. Analýzou variace je zde prokazatelný vliv za jednotlivé měsíce (**) a vliv v jednotlivých nádrţích (**). Graf č. 16: Rozbor mléka: Tuk**

Rozbor mléka: Tuk** Tuk 4,3 4,2 4,1 4,0 3,9 3,8 3,7 3,6 3,5

4,22

4,21

4,21

3,98

3,97

3,99

Tuk Šlapanice 4,20

4,00 3,81

4,00 3,86

4,02 3,89

4,01 3,92

4,02

4,01

4,06 3,94

3,97

4,26

3,92

3,83 3,55

Jednotlivé měsíce

Rozbor mléka: Tukuprostá sušina Z grafu č. 17: Rozbor mléka: Tukuprostá sušina** je zřetelný nárůst v měsíci prosinec (8,92), tento defekt mohl být zapříčiněn špatnou přepravou vzorku nebo nesprávným zacházením se vzorkem mléka v laboratoři. Analýzou variace je zde prokazatelný vliv za jednotlivé měsíce (**) a vliv v jednotlivých nádrţích (**).

55

Graf č. 17: Rozbor mléka: Tukuprostá sušina**

Rozbor mléka: Tukuprostá sušina** Tukuprostá sušina 8,92

8,95 8,85

8,73

8,68

8,67

8,75

8,62

8,60

8,65

8,52

8,50

8,55

8,40

8,39

8,45

8,42

8,28

8,35

8,25

Jednotlivé měsíce

Rozbor mléka: Hustota Z grafu č. 18: Rozbor mléka: Hustota** je zřetelný nárůst v měsíci prosinec (1,0301), tento defekt mohl být zapříčiněn špatnou přepravou vzorku nebo nesprávným zacházením se vzorkem mléka v laboratoři. Dále je zde pokles v měsíci srpen (1,0283) a červenec (1,0284), coţ jsou letní měsíce, tento pokles můţe být zapříčiněný tepelným stresem. Analýzou variace je zde prokazatelný vliv za jednotlivé měsíce (**) a vliv v jednotlivých nádrţích (**). Graf č. 18: Rozbor mléka: Hustota**

Rozbor mléka: Hustota** Hustota 1,0301

1,0302 1,0297

1,0296

1,0295

1,0293

1,0292 1,0292 1,0287

1,0290 1,0287

1,0286

1,0284

1,0284

1,0283

1,0282

56 Jednotlivé měsíce

1,0284

Rozbor mléka: Bílkovina Z grafu č. 19: Rozbor mléka: Bílkovina** je zřetelný nárůst v měsíci prosinec (3,28), tento defekt mohl být zapříčiněn špatnou přepravou vzorku nebo nesprávným zacházením se vzorkem mléka v laboratoři. Dále je zde pokles v měsíci srpen (3,05), coţ je letní měsíc, tento pokles můţe být zapříčiněn tepelným stresem zvířete. Ve srovnání údaji ze Šlapanic je bílkovina z mého rozboru niţší. Analýzou variace je zde prokazatelný vliv za jednotlivé měsíce (**) a vliv v jednotlivých nádrţích (**). Graf č. 19: Rozbor mléka: Bílkovina**

Rozbor mléka: Bílkovina** Bílkovina

3,42 3,37 3,32 3,27 3,22 3,17 3,12 3,07 3,02

3,34 3,21

3,34

3,19

3,35

3,16

3,36

3,36

Bílkovina Šlapanice 3,38

3,39

3,40

3,39 3,32

3,19

3,34

3,33 3,28

3,17

3,13

3,09

3,09

3,10

3,13

3,05

Jednotlivé měsíce

Rozbor mléka: Laktóza Z grafu č. 20: Rozbor mléka: Laktóza** je zřetelný nárůst v měsíci prosinec (4,9), tento defekt mohl být zapříčiněn špatnou přepravou vzorku nebo nesprávným zacházením se vzorkem mléka v laboratoři. Dále je zde pokles v měsíci srpen (4,55), coţ je letní měsíc. Tento pokles můţe být zapříčiněný tepelným stresem zvířete. Analýzou variace je zde prokazatelný vliv za jednotlivé měsíce (**) a vliv v jednotlivých nádrţích (**).

57

Graf č. 20: Rozbor mléka: Laktóza**

Rozbor mléka: Laktóza** Laktóza 4,97 4,92 4,87 4,82 4,77 4,72 4,67 4,62 4,57 4,52

4,90 4,79

4,76

4,77 4,72

4,74 4,68

4,67 4,62

4,61

4,62

4,55

Jednotlivé měsíce

Rozbor mléka: Bod mrznutí Z grafu č. 21: Rozbor mléka: Bod mrznutí **je zřetelný nárůst v měsíci prosinec (0,575), tento defekt mohl být zapříčiněn špatnou přepravou vzorku nebo nesprávným zacházením se vzorkem mléka v laboratoři. Dále je zde pokles v měsíci srpen (-0,525), coţ je letní měsíc, této pokles můţe být zapříčiněný tepelným stresem zvířete. Analýzou variace je zde prokazatelný vliv za jednotlivé měsíce (**) a vliv v jednotlivých nádrţích (**).

58

Graf č. 21: Rozbor mléka: Bod mrznutí**

Rozbor mléka: Bod mrznutí** Bod mrznutí mléka Jednotlivé měsíce -0,055 -0,0760

-0,1760

-0,2760

-0,3760

-0,4760

-0,525 -0,536 -0,539 -0,542 -0,555 -0,552 -0,536 -0,546

-0,561 -0,557

-0,575

-0,5760

Rozbor mléka: Močovina Z grafu č. 22: Rozbor mléka: Močovina** je dobře vidět křivka znázorňující hodnoty naměřené močoviny. V tomto grafu chybí měsíce leden a únor z důvodu pozdního dodávání vzorků na rozbor močoviny. Analýzou variace je zde prokazatelný vliv za jednotlivé měsíce (**) a vliv v jednotlivých nádrţích (**). Graf č. 22: Rozbor mléka: Močovina**

Rozbor mléka: Močovina** Močovina 38,00

38,7

36,25

36,7 34,7

32,50

32,7 30,7

29,50

30,25

29,75

34,75

35,00

Září

Říjen

33,00

28,75

28,7

Březen

Duben

Květen

Červen Červenec

Srpen

Jednotlivé měsíce

59

Listopad Prosinec

Shrnutí mých výsledků: Roční období má prokazatelný vliv:  na kondici krav v jednotlivých měsících roku (sledované období od prosince 2013 do prosince 2014)  na kondici krav dle roku narození zvířete  na hmotnost vzorků krmiv síta číslo 1, síta číslo 2 a síta číslo 3 za jednotlivé měsíce  na hmotnost vzorků krmiv síta číslo 1, síta číslo 2 a síta číslo 3 za jednotlivé roční období  na hmotnost výkalů po promytí vodou za jednotlivé roční období  na hmotnost výkalů po promytí vodou za jednotlivé měsíce  na rozbor mléka za jednotlivé měsíce  na rozbor mléka v jednotlivých nádrţích, a to na rozbory: titrační kyselost, sýřitelnost, tuk, tukuprostou sušinu, hustotu, bílkovinu, laktózu, bod mrznutí a močovinu.

Roční období nemá prokazatelný vliv:  na hmotnost krmiv síta číslo 1, síta číslo 2 a síta číslo 3, na číslo vzorku nebo místo odběru (ani za jednotlivé měsíce a ani za jednotlivá roční období)  na hmotnost výkalů po promytí vodou, na číslo vzorku nebo místo odběru (ani za jednotlivé měsíce a ani za jednotlivá roční období)  na index pohody krav za celé sledované období  na rozbor mléka (kvalita sýřeniny) v jednotlivých měsících  na rozbor mléka v jednotlivých nádrţích, a to na rozbor: pH a kvalitu sýřeniny

60

DISKUZE

Zjistila jsem ţe, roční období mělo prokazatelný vliv na BCS v jednotlivých měsících sledovaného roku. Nejvyšší BCS byly naměřeny v měsících dubnu (2,71) a únoru (2,64), coţ si vysvětluji změnou krmné dávky, a to hlavně proto, ţe krmná dávka se zvýšila o podíl řezaného sena, pivovarského mláta, cukrovarských řízků a směsi D5. Tato změna ze zimní krmné dávky na jarní se podepsala na kondici zvířat. Krmná dávka by měla být vţdy vyrovnaná tak, jak doporučuje i Hulsen (2007). Naopak nejniţší BCS bylo v listopadu (2,47), tento údaj dávám do souvislosti s moţným tepleným stresem ze změny klimatu v dané oblasti. Dne 7. 11. 2014 byla teplota ve stáji v 9:10 15°C a v 9:55 jen 9 °C, coţ je výrazný pokles, který dle mého názoru zapříčinil tepelný stres zvířat. Pokud bereme v potaz rok narození zvířete, byla nejniţší BCS (2,48) u dojnic narozených v roce 2007 a nevyšší BCS (2,6) u dojnic narozených v roce 2011. Nejvyšší BCS dojnic narozených v roce 2011 je moţné dát do souvislosti s jejich věkem. Tyto dojnice byly v době sledování ve věku 4 roky, tedy v období, kdy tělesně dospívají a mají tudíţ nejvyšší kapacitu zaţívacího traktu. Rovněţ bych věkem vysvětlila i nejniţší tělesnou kondici dojnic. Ve věku 8 let neodpovídal příjem krmiva jejich uţitkovosti, coţ vedlo k mobilizaci tělních rezerv. Průměrná kondice krav mnou sledovaného souboru byla 2,5. Toto zjištění je téměř v souladu s názorem dle Drevjanyho, Kozla a Padrůňka (2004), ţe ideální BCS je 3 (rozsah 2,5 - 3,25), tento názor v mém pokusu potvrzuji. Některé dojnice byly i na rozhraní 2,25 - 2,5, coţ je ještě akceptovatelné, pokud to není většina stáda. Myslím si, ţe tento fakt by mohl být také ovlivněn genetickým základem zvířete, kdy mladší krávy mají lepší stravitelnost krmné dávky neţ starší krávy. BCS také souvisí s ošetřovatelskou péčí o zvířata a jejich odolností na stresové podmínky. Většina autorů včetně Hulsena (2007) tvrdí, ţe aţ 90 % krav 2 hodiny po nakrmení leţí a přeţvykuje. Tento fakt mohu potvrdit, protoţe pokud jsem nezměřila kondici krav v ranních hodinách (tedy kdyţ krávy ţraly, začaly si lehat) znemoţnilo to mé pozorování. Potvrdila jsem také prokazatelný vliv ročního období na jednotlivé frakce krmiva, a to jak za čtvrtletí (graf č. 4 na straně 45), tak i za jednotlivé měsíce (graf č. 5 na straně 46). Avšak nepotvrdil se vliv ročního období na místo odběru krmiva na krmném stole (obrázek č. 6 na straně 39) a vliv na číslo odebraného vzorku. Z výše uvedených grafů lze vidět odchylku na frakcích krmiva v ročním období podzim, kdy síto č. 2 (119,63g) 61

má vyšší hodnotu neţ síto č. 3 (113,04g), coţ není u jiných ročních období obvyklé. Tuto změnu si vysvětluji změnou krmné dávky v podniku o některé komponenty (vysazení řezané slámy a pivovarského mláta, sníţení krmné směsi D5 a směsi šrotů). Jak dokládají mé výsledky, vţdy kdyţ nastala změna krmné dávky (jarní, letní, podzimní a zimní krmná dávka) za jednotlivé čtvrtletí, byly změny stravitelnosti výrazné. Mnou provedený primární rozbor krmiva na speciálním sítu (Penn State Separator) měl zcela totoţné obsahy jednotlivých sít, tak jako popisují autoři Drevjany, Kozel a Padrůněk (2004) pro všechny roční období. Obsahy jednotlivých sít jsou následující: 1. síto do 10 %, 2. síto 30 – 50 % a dno méně jak 50 %. Doporučené hodnoty jsou pro TMR. Při správném poměru, který autoři doporučují, je zajištěno správné trávení, kladný vliv na bachorovou fermentaci a ovlivnění bachorové mikroflóry. Velikosti částic TMR na jednotlivých sítech jsou dobře viditelná v příloze (strana 75). V podniku byla zkrmována kukuřičná siláţ v mnoţství 28 aţ 31 kg na dojnici za den, ale autor Vyskočil (2008) doporučuje zkrmovat kukuřičnou siláţ pouze do 15kg na dojnici za den. Avšak dojnice nebyly přetučnělé, jak varuje autor. Dle mého názoru je to proto, ţe sledovaná skupina krav byla v první fázi laktace, čili v rozdojovacím období, kde byla velká spotřeba energie z právě zmiňované kukuřičné siláţe. Hodnotný energetický potenciál krmiva byl vyuţit na záchovu zvířete, ale i na jeho rostoucí uţitkovost a v neposlední řadě i na doplnění zásob ztracených při porodu. Jako doplňující zjištění slouţí i zkouška selekce krmiva skotem, jak popisuje Hulsen (2007). Tato doplňující informace vychází i z mého pokusu s Penn State Separator. Selekce krmiva spočívá v tom, ţe skot si vybírá větší a chutnější částice krmiva a menší částice padají na dno krmné dávky. K těm méně chutným komponentům se dostávají krávy, které přijdou ke ţlabu jako poslední, tedy krávy v hierarchickém uskupení dole. U těchto krav se mohou změnit jejich stravovací návyky, a také jejich uţitkovost a zdravotní stav. Tento jev lze zjistit jednoduchým testem, a to zváţením jednotlivých frakcí sít. Pokud je naváţka alespoň ze tří vzorků velmi podobná, je vše v pořádku a zvířata tedy krmnou dávku neselektují. Myslím, ţe k této selekci nedochází, a to z důvodu zchutnění krmiva melasou, která je v podniku vyuţívána po celý rok (0,5 kg). U hmotnosti promytých výkalů, které byly promyty vodou přes speciální síto, jsem potvrdila prokazatelný vliv ročního období za jednotlivé měsíce (graf č. 7 na straně 47) i za jednotlivá čtvrtletí (graf č. 6 strana 46). Avšak neprokázal se vliv na místo odběru ve 62

stáji nebo na číslo vzorku výkalů (obrázek č. 7 na straně 41). Dále se z mého pokusu potvrdilo, ţe nejvíce gramů měly promyté vzorky výkalů na jaře (96,25g) a v zimě (73,66g), coţ je proto, ţe ve vzorcích bylo velké mnoţství slámy z hluboké podestýlky ve stáji. V těchto měsících se stlalo slámou více hlavně kvůli nepravidelnému poklesu teplot, které nastaly v prosinci (3,67 °C dne 5. 12. 2014) a v únoru (1°C dne 4. 2. 2014). Nejmenší hmotnost promytých výkalů byla na podzim (41,33g) díky teplému počasí. Pokud jde o jednotlivé měsíce, byla hmotnost výkalů po promytí vodou nejvyšší v lednu (117,5g), a to hlavně z důvodu velkého mnoţství slámy, a v dubnu (113,75g), coţ byly stejné důvody, které jsem jiţ uvedla výše. Nejniţší hmotnosti promytých výkalů jsou v měsíci listopadu (36,87g) a prosinci (43,56g). Tento fakt přikládám lepšímu trávení zvířat a minimu přebytečné slámy ve výkalech. Hulsen (2007) tvrdí, ţe po propláchnutí výkalů přes speciální síto by obsah měl být menší jak 50 %, coţ se v mém pokusu potvrdilo i přes velké mnoţství slámy v některých vzorcích. Dále jsem zjistila, ţe v některých vzorcích byly zbytky kukuřice, coţ je dle autora neţádoucí vliv. Kdyţ byl podnik BONAGRO, a. s. Šlapanice na tuto skutečnost upozorněn dne 2. 5. 2014, krmná dávka byla změněna a vše se do několika týdnů napravilo. Také autoři Drevjany, Kozel a Padrůněk (2004) popisují, ţe pokud jsou ve výkalech zbytky kukuřice (které jsem i já našla ve dnech 7. 3. 2014, 2. 5. 2014 a 1. 8. 2014), je nutno tyto zrna analyzovat jednoduchým testem. Tato zrna rozmáčkneme mezi prsty a zjistíme tak, zdali obsahují škrob. Nestrávená zrna kukuřice jsem podrobila jednoduchému testu i já a zjistila jsem zbytky škrobu v zrnu. Tento jev jsem vyfotografovala a zahrnula jsem jej do přílohy mé práce (obrázek č. 40 a 42 na straně 85). Vliv ročního období na pohodu dojnic se statisticky nepotvrdil ani v jednom z mých pozorování, ale nastala zde změna na podzim. Na podzim má sledovaná skupina dojnic měla hodnotu CCI 73,93%, SSI 26,07% a PEL 68,99%, coţ znamená ţe, dojnice méně leţely, více stály a boxy byly přeplněné. Dle autorů Zejdová, Chládek a Falta (2014) jsou ideálními hodnotami indexu pohodlí krav pro CCI 85 %, pro SSI 15 – 20 % a pro PEL 75 %. Dle mého pozorování a následného výpočtu mi vyšlo CCI za jednotlivá roční období jaro 91,2 %, léto 87,73 %, podzim 73,93 % a zima 92,33 %, coţ jsou kladné hodnoty ve srovnání s předlohou (kromě ročního období podzim, jak jsem zmínila výše). SSI mi vyšlo za jaro 8,8 %, léto 12,38 %, podzim 26,07 % a zima 8,55 %, coţ jsou hodnoty, které od doporučovaného standardu vybočují. Posledním naměřeným indexem byl PEL, a to s hodnotami pro jaro 84,27 %, léto 77,76 %, podzim 63

68,99 % a zimu 85,1 %. Hodnoty bohuţel v létě a na podzim neodpovídají. Neodpovídající hodnoty indexů si zdůvodňuji tepelným stresem zvířat, který v daném období nastal, i přestoţe byla snaha tomuto stresu výše zmíněnými ventilátory a přídavnými sprchami ve stáji předejít. Výkyvy teplot v jednotlivých dnech jsou způsobeny nestandartním počasím, které nastalo v roce 2014. Podrobnější záznamy o teplotě a počasí v jednotlivých dnech mého pozorování jsou uvedeny v tabulce č. 1 (strana 48 – 49). Velkým problémem v chovu je přeplnění stájí, jak uvádí také Jelínek (2012). Přeplnění stájí můţe být jiţ nad 101 % a zde je problém zvýšeného znečistění krav (znečištění jsem si v podniku všimla i já). Dále je zde také mnohem těţší management stáda a sníţená uţitkovost. V podniku BONAGRO, a.s. ve Šlapanicích byla přeplněnost stáje do 105 %. Pokud tato situace nastala, nebyla plánovaná a pro zvířata byla velmi nepříjemná. Zootechnici se vţdy snaţili problém rychle vyřešit, a tak nedošlo ke značnému stresování zvířat, k výraznému poklesu jejich uţitkovosti nebo zhoršení zdravotního stavu. Aby v podniku nedocházelo k tepelnému stresu, bylo pouţito k eliminaci těchto jevů pomocných ventilátorů a sprch. Tyto varianty sniţování tepelného stresu v letních měsících popisuje i Zejdová, Chládek a Falta (2014). Autoři dále popisují, jak tepelný stres působí na uţitkovost, chování zvířat a celkový management stáda. Nervozita zvířat a přesun do stínu stáje potvrzuji vlastním pozorováním i já. Uţitkovost takto stresovaných zvířat v podniku poklesla aţ o 100 kg mléka za měsíc. Tento pokles dokládá i kontrola uţitkovosti prováděná pravidelně v podniku BONAGRO, a.s. Pro pohodlí krav se doporučuje udrţet teplotu ve stáji -5 aţ 20 °C, coţ mohu i já doporučit na základě vlastního měření teploty ve stáji. Ve dnech (6. 6. 2014, 4. 7. 2014, 1. 8. 2014 a 5. 9. 2014), kdy byla teplota nad 20 °C, byla zvířata neklidná, stresovaná, ale stravitelnost krmiva se zvýšila díky sníţenému příjmu krmiva. Důvodem mého tvrzení, ţe je lepší stravitelnost v letních měsících, je naměřená hmotnost promytých výkalů. Hmotnost promytých výkalů byla v červnu 50,25g, a v červenci 50,37g, coţ je téměř polovina oproti lednu (117,5g) a únoru (90,0g). Dle mého vizuálního hodnocení promytých výkalů byly částice nestráveného krmiva v těchto měsících jemnější (obrázek č. 42 na straně 84). V této souvislosti zdůrazňuje Zejdová, Chládek a Falta (2014), ţe pouţití sprch s kombinací ventilátorů je nejúčinnější prostředek k eliminaci tepelného stresu zvířat, a to aţ k výši mléčné uţitkovosti do 96% ku 100%. 64

Roční období mělo průkazný vliv téměř na všechny sloţky mléka (titrační kyselost, sýřitelnost, tuk, tukuprostou sušinu, hustotu, bílkovinu, laktózu, bod mrznutí a močovinu) v jednotlivých měsících, ale nebyl zde prokázán vliv na kvalitu sýřeniny. Pokud jde o průkaznost vlivu ročního období na sloţky mléka v jednotlivých nádrţích, prokázal se vliv pouze na titrační kyselost, sýřitelnost, tuk, tukuprostou sušinu, hustotu, bílkovinu, laktózu, bod mrznutí a močovinu. Neprokázal se vliv v jednotlivých nádrţích na pH a kvalitu sýřeniny mléka. Tyto výsledky jsou uvedeny v grafech č. 12 – 22 na stranách 52 – 59. Zjištěná průkaznost vlivu ročního období na kvalitu sýřeniny, hustotu, obsah tuku a bílkoviny odpovídá zjištěním autorů Kadzere, Murphy, Silanikove a Maltz (2002), a to hlavně ve spojitosti s tepelným stresem zvířat. Toto můţe být jedno z vysvětlení nepřesných údajů v mém pokusu. Vliv ročního období dle autorů Drevjanyho, Kozla a Padrůňka (2004) působí také na tučnost mléka. Z jejich výzkumů vyplývá, ţe nejvyšší tučnost je během studených měsíců a nejniţší je na jaře a v létě. Toto tvrzení můj rozbor potvrzuje, ale vyvracuje ho rozbor mléka z podniku BONAGRO, a.s. ve Šlapanicích. Tato nesrovnalost mezi mým rozborem a rozborem z podniku mohla vzniknout tak, ţe mnou odebrané vzorky zahrnovaly pouze ranní nádoj. V mém pokusu s mlékem se také potvrdilo tvrzení Bucka (2012), ţe za ideální poměr je povaţován tuk: bílkovina s hodnotou 1,2 – 1,4. Nevyhovující byly měsíce březen (1,12), červenec (1,16), duben (1,13), květen (1,15) a srpen (1,04). Dle mého názoru pokles v těchto měsících mohl být zapříčiněn změnou krmné dávky nebo jiným stresem dojnic. Při pokusu dokazujícím vliv ročního období na sloţky mléka, který byl proveden Chládkem, Čejnem, Faltem a Máchalem (2011), byl zjištěn nejniţší naměřený obsah tuku (3,69) a bílkovin (3,18) v létě, zatímco hustota (1,0282) byla nejvyšší ze všech naměřených hodnot. V mém pokusu se hodnoty liší jen o minimum oproti pokusu výše zmíněných autorů (obsah tuku (3,78), bílkovin (3,1) v mléce a hustota (1,0286) mléka). Nejkratší čas při stanovení sýřitelnosti mléka byl v létě (246,3 sekund) a nejdelší byl v zimě (277,7 sekund). Čas stanovení sýřitelnosti mléka v mém pokusu byl v létě 219,9 sekund a v zimě 202,8 sekund. Tyto časové hodnoty byly odlišné, co se týká jak absolutních hodnot, tak jejich trendu. Tuto neshodu si vysvětluji opětovným tepelným stresem zvířat. V letních měsících byla hodnota tukuprosté sušiny 8,78 a má naměřená hodnota byla 8,43, coţ je dle mého názoru nepatrný rozdíl. V pokusu výše zmíněných autorů byly nejniţší hodnoty pH (6,7) a hustoty mléka (1,0282) na podzim, zatímco 65

nejvyšší hodnoty měl obsah tuku (3,89), bílkovin (3,38) a laktózy v mléce (4,68). Téměř shodné jsou i mé hodnoty pH (6,54), hustoty (1,0282), tuku (4,03), bílkoviny (3,1) a laktózy v mléce (4,64) za období podzim. V pokusu Chládka, Čejny, Falty a Máchala (2011) byly hodnoty pH (6,74) a tukuprosté sušiny nejvyšší (8,97) v zimních měsících, coţ odpovídá mým naměřeným hodnotám pH (6,64) a tukuprosté sušiny (8,72). V zimě byla hodnota pH a tukuprosté sušiny nejvyšší za celou sezónu, jak uvádí výše zmínění autoři ve svém pokusu. Tyto výsledky mohu ve svém pokusu konstatovat i já (hodnoty jsou uvedeny v grafu č. 12 a 17 na straně 52 a 56). Jednou z moţných příčin odchylek v rozborech mléka mohla být nesprávná manipulace se vzorkem mléka z mé strany.

66

ZÁVĚR Tématem mé diplomové práce bylo analyzovat „Vliv ročního období na kondici dojnic holštýnského plemene skotu“. Na základě svých sledování, která jsem dělala kaţdý měsíc, vţdy v dopoledních hodinách, po dobu jednoho roku (od prosince 2013 do prosince 2014) v podniku BONAGRO, a. s. ve Šlapanicích, mohu konstatovat následující: Zjistila jsem průkazný vliv ročního období na kondici dojnic a to jak při hodnocení jednotlivých měsíců, tak při hodnocení jednotlivých ročních období. Nejvyšší BCS byla v dubnu a nejniţší v listopadu. Průkazný vliv na kondici měl i věk dojnic. Nejvyšší BCS jsem zjistila u krav narozených v roce 2011, tedy u těch, které v době sledování měly 4 roky. Obecně tedy mohu konstatovat, ţe při hodnocení kondice by hodnotitel měl vzít v úvahu období hodnocení a věk hodnocené dojnice. Nalezla jsem statisticky průkazný vliv ročního období a neprůkazný vliv místa odběru a pořadí vzorku na hmotnost jednotlivých frakcí krmiva na speciálních sítech „Penn State Separator“. Zjištěné hmotnosti jednotlivých frakcí se shodují s výsledky více autorů, kteří se touto problematikou zabývali. Uvedená skutečnost je podle mého názoru dokladem toho ţe dojnice krmivo neselektují na základě chuti. Dle mých zkoumání je tedy nutné brát zřetel na období, kdy byl odebírán vzorek krmiva pro analýzu na „Penn State Separator“ ale nepodstatné je místo odběru a pořadí odebíraného vzorku. Další statisticky průkazný vliv ročního období, se potvrdil u hmotností vzorků výkalů po promytí vodou přes speciální síto. Zbytky výkalů po promytí měly největší hmotnost v období jara a zimy. Tento fakt mohl být zapříčiněný velkým mnoţství slámy v odebraném vzorku. V jednotlivých měsících byla hmotnost vzorku výkalů promytého vodou největší v lednu a v dubnu. Naopak, nejmenší hmotnost byla naměřena na podzim a to hlavně v měsíci listopadu. Tak jako u vzorků krmiva zde potvrzuji, ţe primárně záleţí na tom, v kterém období roku je vzorek výkalů odebrán, ale nezáleţí jiţ tak na místě odběru ve stáji nebo na pořadí vzorku. Do této práce jsem také zahrnula výpočty definovaných indexů pohody krav, u kterých se neprokázal statisticky průkazný vliv ročního období. Pouze zde nastala určitá 67

změna v chování na podzim, kdy dojnice méně leţely, více stály a stáj byla kapacitně navýšená. Změny chování byly zapříčiněny zřejmě nestálostí teploty v dané části roku. Proti těmto neţádoucím stresovým podmínkám podnik pouţívá ventilátory a sprchy. Jako doplňující informace v této práci slouţí mé rozbory mléka. Roční období mělo průkazný vliv na všechny sledované sloţky mléka (titrační kyselost, sýřitelnost, tuk, tukuprostou sušinu, hustotu, bílkovinu, laktózu, bod mrznutí a močovinu), neprůkazný vliv byl u pH a kvality sýřeniny. Při srovnání výsledků svých rozborů s literárními zdroji mohu potvrdit jistou shodu. Pro letní měsíce vyšší hodnoty hustoty mnoţství mléka, niţší hodnoty obsahu tuku a bílkovin. Na podzim se navýšil obsah tuku, bílkovina a laktózy. V zimních měsících jsem naměřila nejvyšší hodnoty pH a tukuprosté sušiny mléka za celé sledované období roku. Všechny své výsledky jsem zpracovala do této písemné podoby, kterou jsem doplnila

o

grafy,

tabulky

a

fotografie

které

jsou

přiloţeny

v

příloze.

Doufám, ţe tato práce naplní očekávání kaţdého, kdo se o toto téma zajímá a dokáţe pomoci při řešení problémů nebo alespoň poskytne cenné informace v této oblasti zkoumání.

68

ZDROJE Adamová, H. (2004). Krmivářství. backyardherds.com.(nedatováno).http://www.backyardherds.com/web/viewblog.php?id =236-bcs-of-cows. Získáno 13. 03 2015, z http://www.backyardherds.com: http://www.backyardherds.com/web/viewblog.php?id=236-bcs-of-cows bizplanuz.com.(nedatováno).http://bizplanuz.com/learning/course/?COURSE_ID=6&L ESSON_ID=359. Získáno 13. 03 2015, z http://bizplan-uz.com: http://bizplanuz.com/learning/course/?COURSE_ID=6&LESSON_ID=359 Bouška, J., Doleţal, O., Jílek, F., Kudrna, V., Kvapilík, J., Přibyl, J., a další. (2006). Chov dojeného skotu. Praha: Profi Press, s. r. o.,Praha. Brandy, C. (2008). An illustradedguide to animal science terminology with interactvive CD-ROM. USA. Bucek, P. (Březen 2012). Vyuţití senzorů pro měření mléka. Chov skotu, 6-9. Colturato, P. (Květen 2012). Tepelný stres u dojnic. Chov skotu, 32-33. cowbcs.info.

(nedatováno).

http://www.cowbcs.info.

Získáno

19.

3

2015,

z

www.cowbcs.info: http://www.cowbcs.info/index.html Cunningham, M. (2005). Animal science and industry. New Jersey: Upper Saddle River. Doleţal, P., Dvořáček, J., Loučka, R., Mikyska, F., Mudřík, Z., Prokeš, K., a další. (2012). Siláţování krmiv. Brno: Vydavatelství Baštan. Drevjany, Kozel, & Padrůněk. (2004). Holštýnský svět. Zea Sedmihorky, s. r. o. ve spolupráci se Zemědělským týdeníkem. Hanuš, Frelich, Janů, Macek, Zajíčková, Genčurová, a další. (2007). Impact of different milk yields of cows on milk quality in Bohemian spotted cattle. Acta Vet. Brno, 563-571. HEINRICHS, A. J. (nedatováno). Penn State Particle Separator. Získáno 19. 3 2015, z http://extension.psu.edu/animals/dairy/health/nutrition/forages/forage-qualityphysical/separator holstein.cz.

(nedatováno).

http://www.holstein.cz.

Získáno

19.

3

2015,

z

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0C 69

CYQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.holstein.cz%2Findex.php%2Ftestdocman%2Flechtni%2F109-lechtitelsky-program-holtynskehoskotu&ei=PbwKVe7sDM72aNLugfAE&usg=AFQjCNGfZdfz64WAOdtu4U6eltMheFmtw&bv Hulsen, J. (2007). Cow signals (Jak rozumět řeči krav)Praktický průvodce pro chovatele dojnic. Vetvice: ROODBont publishers P.O. Box 4103, 720 BC Zutphen, Netherlands. Chládek, Čejna, Falta, & Máchal. (2011). effect of season and herd on rennet coagulation time and other parameters of milk technological quality in holstein dairy cows. Acta universitatis agriculturae et silviculturae mendelianae brunensis. Church, D., & Pond, W. (1974). Basic animal nutrition and feeding. Canada: Published simultaneously. imgkid.com. (nedatováno). http://imgkid.com/cow-foot-anatomy.shtml. Získáno 30. 03 2015, z http://imgkid.com: http://imgkid.com/cow-foot-anatomy.shtml Jakobe, P. (1987). Konzervace krmiv. Praha: Státní zemědělské nakladatelství. Jambor, V., & Veselý, Z. (1992). Krmíme zdravě a ekonomicky. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda. Jelínek, J. (Březen 2012). Dojnice reagují citlivě. Moderní výţiva zvířat (Odborné informace ze světa výţivy zvířat), 20-23. Kadlečík, O., & Kasarda, R. (2007). Všeobecná zootechnika. Nitra: Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre. Kadzere, Murphy, Silanikove, & Maltz. (2002). Heat stress in lactating diary cows. Livestock Production Science, 59-91. Kraus, J., Tuček, P., & Vološin, J. (1984). Výţiva jako surovinový problém. Praha: Nakladatelství Svoboda. Křivka, A. (Srpen 2013). Jak správně rozumět řeči krav? Chov skotu, 20-21. Marchi, Zotto, D., Cassandro, & Bittante. (2007). Milk coagulation ability of five dairy cattle breeds. Dairy Science. Mudřík, Z., Kodeš, A., Kacerovská, L., Hučko, B., Zeman, L., Doleţal, P., a další. (2006). Základy moderní výţivy skotu. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze.

70

Prof.

Antonio

Nelson

Lima

da

Costa,

P.

A.

(21.

04

2011).

http://www.intechopen.com/books/artificial-insemination-in-farmanimals/particularities-of-bovine-artificial-insemination. Získáno 13. 03 2015, z http://www.intechopen.com:


href="http://www.intechopen.com/books/artificial-insemination-in-farmanimals/particularities-of-bovine-artificial-insemination" title="Particularities of Bovine

Artificial

Insemination">Particularities

of

Bovine

Artificial

Insemination Separator, P. S. (2015). www.extension.psu.edu/animals/dairy/nutrition/forages/foragequality-physical/separator. Získáno 19. 3 2015, z www.extension.psu.edu: http://extension.psu.edu/animals/dairy/nutrition/forages/forage-qualityphysical/separator Špaček, F., Bláha, K., Buchta, S., Horák, F., Jelínek, K., Kříţ, L., a další. (1987). Atlas plemen hospodářských zvířat. Praha: Státní zemědělské nakladatelství. Štocl, L., Louda, F., Zadraţil, K., Navrátil, J., Suchan, V., & Jeţková, A. (1999). Chov hospodářských zvířat I (chov skotu, ovcí a koní) (Druhé vydání. vyd.). Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze a ISV Praha. Underwood, E., & Suttle, N. (2001). The mineral nutrition of livestock. UK: Biddles Ltd, Guildford and Kingś Lynn. Urban, F., Bouška, J., Čermák, V., Doleţal, O., Fulka jr., J., Fulka, J., a další. (1997). Chov dojeného skotu. Hradec Králové: Bartošova tiskárna. Vyskočil, I., Zeman, L., Kratochvílová, P., Večerek, M., & Vašátková, A. (2008). Kapesní katalog krmiv. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Wilkinson, J. (2005). Silage. UK: Ruddocks Print, Lincoln. Zejdová, P., Chládek, G., & Falta, D. (2014). Vliv stájového prostředí na chování a mléčnou uţitkovost dojnic. Brno: Mendelova univeztita v Brně. Zeman, L., Doleţal, P., Kopřiva, A., Mrkvicová, E., Procházková, J., Ryant, P., a další. (2006). Výţiva a krmení hospodářských zvířat. Praha: Nakladatelství Profi Press, s. r. o. Zeman, L., Šimeček, A., Krása, A., Šimek, M., Lossmann, J., Třináctý, J., a další. (1995). Katalog krmiv (Tabulky výţivné hodnoty krmiv). Pohořelice: VÚVZ Pohořelice. 71

OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA  BCS

Obr. 6: Měření BCS (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 7: Vlastní měření kondice dojnic (BONAGRO, a.s. Šlapanice) 72

Obr. 8: Vlastní měření kondice dojnic (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 9: Vlastní měření kondice dojnic (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

73

Rozdělení BCS  Kondiční skóre 2.0

Obr. 10: BCS 2.0 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 11: BCS 2.0 (BONAGRO, a.s. Šlapanice) 74

Obr. 12: BCS 2.25 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 13: BCS 2.25 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

75

Obr. 14: BCS 2.5 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 15: BCS 2.5 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

76

Obr. 16: BCS 2.75 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 17: BCS 2.75 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

77

Obr. 18: BCS 3.0 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

 Primární rozbor krmiva

Obr. 19: Odběr vzorku krmiv (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

78

Obr. 20: Odběr vzorku krmiv (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 21: Váţení vzorku krmiva (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

79

Obr. 22: Příprava vzorku krmiva (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 23: Práce s Penn State Separator (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

80

Pohled na jednotlivá síta Penn State Separator

Obr. 24: Síto číslo 1 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 25: Síto číslo 2 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 26: Síto číslo 3 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

81

Frakce jednotlivých sít:  Síto číslo 1.

Obr. 27: Datum odběru 7. 1. 2014 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 28: Datum odběru 7. 3. 2014 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 29: Datum odběru 2. 5. 2014 (BONAGRO, a.s. Šlapanice) 82

 Síto č. 2

Obr. 30: Datum odběru 7. 3. 2014 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 31: Datum odběru 2. 5. 2014 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 32: Datum odběru 4. 7. 2014 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

83

 Síto č. 3

Obr. 33: Datum odběru 7. 3. 2014 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 34: Datum odběru 7. 3. 2014, detail (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 35: Datum odběru 2. 5. 2014 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

84

 Primární rozbor výkalů

Obr. 36: Odběr výkalů (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 37: Připravené vzorky výkalů (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

85

Obr. 38: Váţení a promývání vzorků výkalů (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 39: Vzorek výkalů před promytím vodou (BONAGRO, a.s. Šlapanice) Obr. 40: Vzorek výkalů po promytí vodou (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

Obr. 41: Finální vzorek výkalů 4. 7. 2014 (BONAGRO, a.s. Šlapanice) Obr. 42: Detail vzorku výkalů, odebraný dne 7. 3. 2014 (BONAGRO, a.s. Šlapanice)

86

 Rozbor mléka

Obr. 43: Odběr vzorků z tanku (BONAGRO, a.s. Šlapanice) Rozbor mléka v laboratoři Mendelovi univerzity v Brně

Obr. 44: Příprava vzorku mléka (Mendelova univerzita v Brně) 87

Obr. 45: Příprava vzorku mléka: vodní lázeň (37 C), (Mendelova univerzita v Brně)

Obr. 46: Stanovení titrační kyselosti mléka (Mendelova univerzita v Brně) Obr. 47: Slabě růţové zbarvení vzorku po titraci (Mendelova univerzita v Brně)

88

Obr. 48: Stanovení syřitelnosti a kvality sýřeniny mléka (Mendelova univerzita v Brně)

Obr. 49: Vzorky se sýřeninou (Mendelova univerzita v Brně)

89

Obr. 50: Přístroj Julie C5 Automatic (Scope Eletric) ke stanovení obsahu bílkovin, tuku, laktózy, tukuprosté sušiny, bodu mrznutí a přidané vody v mléce (Mendelova univerzita v Brně)

90