Mendelova univerzita v Brn Institut celoživotního vzd lávání
Školský systém na Sokot e a možnosti konfrontace tamní st edoškolské výuky s podmínkami v eské republice Bakalá ská práce
Vedoucí bakalá ské práce:
Vypracovala:
PaedDr. Mojmír Vážanský, CSc.
Ing. Irena Hubálková
Brno 2011
Mendelova univerzita v Brn Institut celoživotního vzd lávání
Institut celoživotního vzd lávání 2010/2011
ZADÁNÍ BAKALÁ SKÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor:
Název tématu:
Irena Hubálková Specializace v pedagogice itelství odborných p edm
Školský systém na ostrov Sokotra a konfrontace tamní st edoškolské výuky s podmínkami R
Rozsah práce:
40
Zásady pro vypracování: 1. Shromáždit informace o školství na jemenském ostrov Sokotra se zam ením na st ední školy 2. Teoreticky zpracovat dostupnou literaturu o systému st edoškolského studia v eské republice 3. Stanovit postup p i ešení vybraného tématu a p ipravit strukturu bakalá ské práce 4. V metodické ásti konfrontovat oba systémy st edoškolské výuky 5. Na základ konfrontace obou systém navrhnout jejich vzájemný p ínos; posoudit vztahy mezi teoretickými návrhy a možnostmi praktické aplikace 6. Upravit text podle požadavk Metodického manuálu pro vypracování bakalá ské práce s orientací na praktický p ínos Seznam odborné literatury: 1. ASADULLAH, M. - CHAUDHURY, N. Religious Schools, Social Values, and Economic Attitudes: Evidence from Bangladesh. Montreal: World Development, 2008 Datum zadání bakalá ské práce: duben 2010 Termín odevzdání bakalá ské práce:
kv ten 2011
Irena Hubálková ešitelka
Mojmír Vážanský vedoucí práce
PhDr. Dana Linhartová, CSc. garantka studijního programu
Ing. Pavel Máchal, CSc. editel vysokoškolského ústavu
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci na téma „Školský systém na Sokot e a možnosti konfrontace tamní st edoškolské výuky s podmínkami v eské republice“ vypracovala samostatn
a použila jen pramen , které cituji a uvádím v p iloženém seznamu
literatury. Bakalá ská práce je školním dílem a m že být použita ke komer ním ú el m jen se souhlasem vedoucího bakalá ské práce a editelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brn .
Brno, dne 2. ervence 2011
Podpis studenta ……………………
3
Pod kování V první ad
d kuji vedoucímu práce PaedDr. Mojmíru Vážanskému, CSc.
za odborné vedení a vst ícný p ístup. Pod kování pat í rovn ž Salemu Ghanemovi za pomoc p i dorozumívání s domorodci, zam stnankyním za ízení Lipka - Jezírko za umožn ní spoluú asti na environmentálním vzd lávání ostrovan respondent m.
4
i ochotným
ABSTRAKT Název: Školský systém na Sokot e a možnosti konfrontace tamní st edoškolské výuky s podmínkami v eské republice Autor p ísp vku: Ing. Irena Hubálková Vedoucí bakalá ské práce: PaedDr. Mojmír Vážanský, CSc.
Bakalá ská práce se zabývá školským systémem na jemenském ostrov Sokotra. Edukaci tamních obyvatel ovliv uje v prvé ad izolovanost ostrova, dále i kulturní tradice, náboženské vyznání a konzervativní smýšlení ortodoxních muslim . Metodická ást práce nabídne aktuální literární a elektronické zdroje z oblasti st edního školství v Jemenu. Další ást se v nuje studiu odborné literatury, týkající se školství v eské republice. Cílem praktické ásti je osobní seznámení se se sokotránskými iteli, návšt va tamních škol a zapojení do místní výuky. Východiskem provedeného pr zkumu se stane ucelený p ehled o školském systému a výchovn
vzd lávacím
procesu na ostrov , dopln ný konfrontací st edoškolské výuky na Sokot e a v eské republice. Zárove dojde k relaci mezi návrhy, vycházejícími z teorie a možnostmi praktické aplikace. Klí ová slova: Sokotra, školský systém, konfrontace st edoškolské výuky
Title: Education in the Soqotra Island and the possibility of confrontation local secondary schooling and conditions in the Czech Republic Author: Ing. Irena Hubálková Supervisor: PaedDr. Mojmír Vážanský, CSc. Bachelor thesis deals with education in Yemeni Soqotra Island. Education of local people is primarily affected by isolation of the island, cultural heritage, religion and conservative approach of orthodox Muslims. Methodological part will offer current literature and electronic resources from secondary education in Yemen. Next part involves study of literature regarding scholarship in the Czech Republic. The objective of practical part is meeting with Soqotri teachers, visitation of local schools and involvement in teaching. The aim of realized survey will be comprehensive overview of the education system and learning process in the island. It will
5
be accompanied by confronting secondary schooling on the island and in the Czech Republic. Relation between teoretical proposals and practical application will also be realized. Key words: The Soqotra Island, education system, confronting secondary schooling
6
OBSAH
ÚVOD.......................................................................................................................... 8 1. CÍLE BAKALÁ SKÉ PRÁCE ................................................................................ 9 2. MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ ........................................................ 10 3. TEORETICKÁ ÁST - SOU ASNÝ STAV ......................................................... 13 3.1 Základní údaje o Sokot e .................................................................................. 13 3.2 Historie osídlení ostrova ................................................................................... 14 3.3 Život ostrovan na p elomu 20. a 21. století...................................................... 16 3.4 Sociální zm ny a rozvoj infrastruktury na Sokot e ............................................ 18 3.5 Školství v Jemenu a v eské republice.............................................................. 20 3.5.1 Vzd lání v Jemenu..................................................................................... 20 3.5.2 Vzd lání na Sokot e................................................................................... 24 3.5.3 Vzd lání v eské republice ve smyslu zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání….. .. 28 4. PRAKTICKÁ ÁST - VÝSLEDKY PRÁCE......................................................... 33 4.1 Základní vzd lání na Sokot e............................................................................ 33 4.2 St edoškolské a vysokoškolské vzd lání na Sokot e.......................................... 36 4.3 Dotazníkové šet ení .......................................................................................... 37 4.4 Konfrontace sokotránské výuky s podmínkami v eské republice..................... 54 4.4.1 Konfrontace náboženských vyznání ........................................................... 54 4.4.2 Konfrontace výuky na základní škole ......................................................... 56 4.4.3 Konfrontace st edoškolské výuky............................................................... 56 4.4.4 Konfrontace univerzitní výuky................................................................... 58 4.4.5 Názory odborník ...................................................................................... 58 5. DISKUSE............................................................................................................... 62 ZÁV R...................................................................................................................... 71 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 73 SEZNAM P ÍLOH .................................................................................................... 76
7
ÚVOD Ostrov Sokotra získal p ezdívku Galapágy Indického oceánu. Z p írodov dného hlediska je jedním z nejzajímav jších míst na sv
. „Jeho unikátní charakter vznikl
dlouhou izolací od afrického kontinentu, díky níž skýtá úto išt mnohým endemitickým druh m rostlin a živo ich “ (Christie, Dutton, 2009, s. 2). Jak uvádí Christie, Dutton (2009),
vodní obyvatelé pocházejí z unikátního
domorodého etnika, vyzna ujícího se jedine nými kulturními znaky, tradicemi a mentalitou. V sou asnosti, s otev ením ostrova okolnímu sv tu, po et lidí rapidn stoupá a dosahuje 40 až 80 000. P vodní Sokotránci pásli kozy, obd lávali polí ka se zem
lskými plodinami, pozd ji za ali ryba it. D ti nenavšt vovaly školy,
zkušenosti získávaly od p íbuzných a starších len klan . Domorodci u ili potomky mluvit p vodním jazykem sokotránštinou, poznávat místní rostliny a živo ichy, v etn ink na lidský organismus, a žít v souladu se zákony p írody. V devadesátých letech dvacátého století se d ti u ily venku nebo v jeskyních. Postupem ke zm
asu došlo
podmínek. Rozvoj infrastruktury ovlivnil zp sob života domorodc , p ístup
ke krajin i tradi ním hodnotám. edložená
bakalá ská
práce
eší
ožehavé
téma
problematiky
školství
muslimského Jemenu, k n muž Sokotra politicky náleží. Zabývá se otázkami pot eby ostrovan získat vzd lání a zájmem absolvent o uplatn ní v n kterém z dostupných obor pracovní innosti. Text rovn ž p edkládá poznatky a názory na diskriminaci muslimských žen, která výrazn ovliv uje fungování školského systému na Sokot e. Zjišt né údaje se konfrontují s podmínkami v eské republice.
Súra 2, Název: Kráva, Arabský název: Al-Baqara Verš 269 „On dává moudrost tomu, komu chce. A komu byla dána moudrost, tomu bylo dáno velké dobro, avšak pouze ti, kdož nadáni jsou rozumem, si to p ipomenou.“ (Korán 2-269, 2000, s. 447)
8
1. CÍLE BAKALÁ SKÉ PRÁCE Hlavním cílem bakalá ské práce je seznámení
tená e s historií obyvatel
jemenského ostrova Sokotra, shromážd ní informací o místním školství se zam ením na st ední školy a navrhnutí zkvalitn ní výchovn -vzd lávacího procesu. Text dopl uje úvaha nad významem environmentální výuky pro domorodce. Další bod písemného dokumentu
p edstavuje
teoretické
zpracování
dostupné
literatury
o systému
st edoškolského studia v eské republice a jeho konfrontaci s podmínkami na ostrov . Na základ srovnání se autorka zamyslela nad jejich vzájemným p ínosem a posoudila vztahy mezi teoretickými návrhy a možnostmi praktické aplikace. Zárove
nabídla
názory vybraných odborník ze st ední Evropy na téma zavád ní nového p edm tu do školních osnov v eské republice. Renomovaní specialisté obor
pedagogika,
sociologie a filozofie se dále vyjád ili k otázce rovnoprávnosti pohlaví v muslimských zemích, která výrazn ovliv uje složení žák ve t ídách i pr
h výuky. Záv re ná
diskuse shrnuje poznatky o edukaci na Sokot e, p edkládá možnosti zmírn ní genderového znevýhodn ní ve školách na ostrov a podává návrhy na zlepšení vzd lání místních lidí. Zám rem bakalá ské práce je vytvo ení vlastního názoru
tená e na danou
problematiku. Má vést k zamyšlení nad tím, že lidé ve vysp lých státech studují, v nují se obor m, které je baví a zajímají, zatímco d ti z rozvojových zemí mnohdy školy navšt vovat
nemohou.
Otázkou
však
z stává,
zda
Sokotránci
postupným
izp sobováním soudobým požadavk m "moderní spole nosti" neztratí ryzost p edk a punc jedine nosti, který se v dnešním civilizovaném prost edí obtížn hledá. Lze bec navrhnout optimální ešení, které povede ke zlepšení edukace na Sokot e, i zachování p vodních hodnot místních obyvatel? Pokud se text stane podn tem k zamyšlení, pak splní ú el.
9
2. MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Bakalá ské práce zahrnuje dv
ásti, teoretickou a praktickou.
Nejprve došlo k prostudování dostupných informa ních zdroj
o školském
systému na Arabském poloostrov , se zam ením na Jemen. Autorka erpala údaje ze spolehlivých aktualizovaných webových stránek [nap íklad CRIN (Child Rights Information Network), portál Ministerstva školství v Jemenu, Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy eské republiky, UNESCO a Wikipedia]. Následovalo studium a teoretické zpracování cizojazy né literatury, nabízející údaje o ostrov
Sokotra
a historii tamních obyvatel. Jediné dostupné informace o edukaci ostrovan pocházejí ze studie Socotra Archipelago Master Plan, vydané roku 2000 Ministerstvem školství v Jemenu. Druhým krokem bylo shromážd ní dat o školském systému v eské republice (dále i
R). Autorka využila webových stránek Ministerstva školství, mládeže
a t lovýchovy
eské republiky, nap íklad úplného zn ní zákona
. 561/2004 Sb.,
o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání. Praktická ást probíhala p ímo na ostrov Sokotra, v období ledna a února v letech 2010 a 2011. Nápl spo ívala v následujících úkonech: Leden a únor 2010: Návšt va základních a st edních škol, sb r informací o školském systému na Sokot e. 1. Seznamování místního pedagogického sboru s r znými formami aktivizujících didaktických metod na téma environmentální výuky, darování didaktických her. 2. Záznam z hospitace p edm tu Anglický jazyk v chlapecké t íd . 3. Vlastní výuka, promítání krátkého animovaného filmu Muž, který sázel stromy, následné kreslení žák d je p íb hu z videosnímku. 4. Zjiš ování dat o školství v domácím prost edí u itel . 5. Dojížd ní do odlehlých osad, hraní didaktických her s potomky venkovan . Leden a únor 2011: 1. Distribuce dotazník
na téma školství na Sokot e mezi anglicky mluvícími
studenty a u iteli. 2. Exkurze po základních a st edních školách v Hadiboh a okolí.
10
V lednu roku 2010 autorka docházela do t íd, jako lektorka se zapojovala do výuky a spole
s pedagogickou pracovnicí Lenkou Kvasni kovou ze školského
za ízení pro environmentální vzd lávání Lipka seznamovala místní u itele s r znými formami aktivizujících didaktických metod s tématikou životního prost edí. B hem sobení na Základní škole v Hadiboh se konala hospitace hodiny anglického jazyka v chlapecké t íd . B hem prvního pobytu na ostrov se poda ilo oslovit 165 žák a 7 u itel . V tšina editel místních škol umožnila lektorkám ukázku environmentální výuky, která spo ívala ve zjišt ní v domostí žák v závislosti na v ku a výukovém prost edí konkrétní instituce, promítání krátkého animovaného filmu Muž, který sázel stromy, jenž vznikl na motivy stejnojmenné novely francouzského spisovatele Jeana Giona. Videosnímek m l eský dabing, ale doprovázely jej anglické titulky. Pro lepší porozum ní jedna vyu ující snímek zastavovala, druhá kreslila nejd ležit jší body íb hu na tabuli a vysv tlovala d j p ekladateli, který ho v arabštin p ednášel t íd . Po skon ení promítání žáci dostali papíry a kreslící pot eby. Jejich úkol spo íval v nakreslení scénky, která je ve filmu upoutala. Pokud místní u itel vyhranil na výuku dostatek asu, lektorka hrála s d tmi didaktické hry (domino, pexeso, puzzle), pomocí obrázk jim vysv tlovala užitek strom pro lov ka a na základních rostlinných druzích ostrova zd raz ovala význam vegetace pro obyvatele aridních oblastí. Žáci se dozv
li, že rostlinný pokryv v mnoha sm rech zlepšuje životní podmínky lidí
a snižuje procento úhynu zví at, jejich hlavní obživy. Jedním ze st žejních zám
realizovaných na Sokot e byla komunikace s u iteli
a získávání informací, týkajících se sokotránského školství, v etn názor jednotlivc na daný systém. Dorozumívání usnadnil místní tlumo ník.1 Vyu ující ochotn odpovídali na p edem p ipravené otev ené otázky. V pracovní dob
editel svolal
itelský sbor a rozvinula se debata nad p edloženými dotazy. Následovalo prov ování domostí chlapc a dívek v odlehlých ástech ostrova formou didaktických her. V roce 2011 pokra ovala spolupráce se leny sdružení Lipka, jmenovit s vedoucí pracovišt Jezírko Pavlínou Horkou a pedagogickou pracovnicí Lenkou Kvasni kovou. Autorka vytvo ila dotazníky s 39 otev enými otázkami v anglickém jazyce. Poda ilo se rozdat šest kopií, jejichž vypln ní p islíbili jedna vyu ující základní školy, t i st edoškolští u itelé, univerzitní pedagog a vysokoškolský student. Návratnost nelze statisticky vyhodnotit, protože se jedná o p íliš malý vzorek respondent , ale s po tem
1
Zejména konverzace v mimoškolním prost edí se nesla v duchu p átelské diskuse u šálku aje.
11
ti dotazník
iní 83%.2 Šet ení vedlo k zisku velmi cenných a dosud nepublikovaných
informací, které se poprvé objevují v této bakalá ské práci. Pobyt na Sokot e a objas ování hledaných informací doplnila záv re ná exkurze lektorky po základních a st edních školách v Hadiboh a blízkém okolí. Po návratu do
eské republiky došlo k vyhodnocení dotazník a ke konfrontaci
s podmínkami eského školství. Autorka oslovila n kolik kapacit obor pedagogiky, filozofie a sociologie (viz 4.4.5)3, získala jejich názory na ešenou problematiku a p edložila koncepci ešení neút šné situace sokotránského školství.
2
Dva z šesti oslovených respondent cht li za vypln ní dotazníku finan ní obnos. Vzhledem k malému po tu anglicky hovo ících Sokotránc , kte í mohou zodpov t p edložené dotazy, autorka vyhov la jejich požadavk m. Jeden st edoškolský u itel si ú ast na pr zkumu rozmyslel a odmítl ji. 3 Autorka bakalá ské práce elektronickou formou oslovila dvacet odborník z eské a Slovenské republiky, z nichž dvanáct nezareagovalo a ty i se omluvili, protože nem li jednotný názor. Zbylé ty i osoby ochotn odpov ly na oba dotazy.
12
3. TEORETICKÁ ÁST - SOU ASNÝ STAV 3.1 Základní údaje o Sokot e
Sokotra, nejv tší z ostrov , náležících k Jemenské republice, je geograficky severovýchodn položenou ástí Afriky. Leží 225 km od pob eží a podle Habrové (2003) pravd podobn tvo í zbytky bývalého kontinentálního afro-arabského šelfu. Jeho rozloha iní asi 3600 km2. V centrální ásti se do výšky 1 540 metr nad mo em ty í poho í Haggeher. Mies, Beyhl (1996) zd raz ují, že pro Sokotru a menší ostr vky Abd Al Kuri, Samha a Darsa zdomácn l název Soqotra Archipelago (sokotránské souostroví).
Obr. . 1 Lokalizace zájmového území (Rambousková, 2008)
„V roce 2003 došlo k vyhlášení ostrova jako první biosférické rezervace [program lov k a biosféra (The Man and the Biosphere), UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization)] v Jemenu“ (Christie, Dutton, 2009, s. 5).
13
3.2 Historie osídlení ostrova4 Pojem Sokotra je anglickou verzí p vodního názvu "Suqutra". Vznikl ze spojení slov "suq" (trh) a "qutra" (kapka). Lidová etymologie ostrov považuje za místo obchodování s krvav
zbarvenou mízou stromovité rostliny dra ince rum lkového
(Dracaena cinnabari), symbolu Sokotry i celého Jemenu. Anti tí ili, že na ostrov hnízdí bájný pták fénix.
ekové a
ímané
ecký d jepisec Herodotos ve spisech
napsal, že se fénix zrodil z rum lky (mízy z dra ince) a z kadidla (mízy z boswelie).
Obr. . 2 Bájný pták fénix (Splítková, 2000) Druhý nejv tší ostrov sokotránského souostroví, Abd Al Kuri, byl odedávna ídce obydlen. V sou asnosti na n m žije populace, ítající asi 40 tisíc lidí. Období monzun místní domorodci p
kávají v civilizovaném Hadramautu. Ostr vek proslul jako
kotvišt somálským pirát . Na dalším ostrov , Samha, p ebývá n kolik tisíc obyvatel. Bezprost edn vedle Samhy se ty í z mo e Darsa, nazývaný též "krysí ostrov". Vyjma hlodavc je pustý. Sokotra v minulosti proslula distribucí kadidla a pestrostí druh sukulentních aloí. Alexandr Veliký obdivoval místní p írodní bohatství a na pob eží založil eckou kolonii. Strategickou pozicí v Indickém oceánu se ostrov stal kosmopolitním centrem obchodu mezi eky, Araby a Indy. Od pradávna byl místem odpo inku mo eplavc , zdrojem vody i erstvého masa.
4
Podkladem pro podkapitolu 3.2 posloužila publikace The Lost World of Socotra (Boggs, 2009)
14
Boggs (2009) tvrdí, že p vodním náboženským vyznáním domorodc
bylo
es anství, které ší ili kolonizující Etiopané. Až do 17. století lidé po ádali ob tní ob ady, ob ezávali d ti, nepili víno a nejedli vep ové maso. Modlili se v tmavých a špinavých kostelech zvaných "mpquame". Po ádali procesí, p i nichž nosili k íže a svíce. Dlouhá období sucha provázely zvláštní modlitby, p i nichž místní losem vybrali jednoho nebožáka, kolem n hož se v kruhu modlili k M síci. Pokud p esto nezapršelo, u ízli mu ob ruce. Marco Polo ozna il Sokotránce za kouzelníky a nejlepší zaklína e na sv
.
Domníval se, že dokáží za arovat mo ské vlny a zp sobit ztroskotání lodí. Cestovatelé pravd podobn platili poplatky, aby domorodce nerozhn vali. Obávali se, že v opa ném ípad na n sešlou p írodní živly. vodní obyvatelé oce ovali izolovanost v i okolnímu sv tu a urputn ji bránili až do doby, než se roku 1507 vylodili portugalští obchodníci. P t let Portugalci usilovali o získání nadvlády nad ostrovem a místními lidmi. Nakonec je vyhnaly nemoci, hlad a zatvrzelý postoj domorodc v i jakýmkoliv zm nám. Od té doby lze b žn spat it Sokotránce sv tlejší pleti a zelených
i modrých o í, potomky portugalských
ist hovalc a domorodých žen. V 19. století ostrov ovlivnila anglická invaze. Roku 1886 se ostrov stal britským protektorátem, což paradoxn znamenalo stagnaci rozvoje. Po ob anské válce roku 1967 britští vojáci Jemen opustili. „O dva roky pozd ji se v Jižním Jemenu dostalo k moci radikální marxistické k ídlo a na Sokot e zanikla sultánská dynastie Banu Afrar Mahra, která zde vládla od 16. století.“ (Amazing only, 2009) Jižní Jemen se stal republikou. Tradi ní sm nný obchod (vým na za kozy a dra í krev) nahradilo v padesátých letech dvacátého století placení v mincích. Když se na Sokot e objevily p ípady krádeží, sultán povolal kata, který zlod ji u ízl ruku. Podobné praktiky jsou dávno minulostí a katy nahradili policisté, jejichž po et p esahuje 500.
15
3.3 Život ostrovan na p elomu 20. a 21. století Jak píše Habrová (2003), domorodou komunitu tvo í hlavn potomci prastaré jihosemitské jazykové skupiny, jež podle antropologických odhad obývá ostrov již 3 000 let. Boggs (2009) rozlišuje na Sokot e dv odlišné kultury. První jsou horští beduíni, p vodní obyvatelé ostrova. Živí se pastevectvím, obývají horské jeskyn a p i nep ízni
po así
odcházejí
do
osad
v nížinách.
Kontrast
s domorodci
edstavují komunity p evážn afrických rybá , p vodn sultánových otrok , kte í v šedesátých letech minulého století osídlili pob eží. Také na klimatických podmínkách. výrazn
oni jsou závislí
vodní populaci však podle Christie a Duttona (2009)
ovliv ovali mo eplavci a obchodníci z nejr zn jších zemí, kte í ostrov
navštívili. V nížinách žijí Arabové, Somálci i Etiopani, patrny jsou rovn ž prvky indické, portugalské a ecké. Boggs (2009) hovo í o ekonomickém a sociálním rozvoji b hem posledního desetiletí. Sokotránci zjistili, že existují i jiné formy výd lku, dokonce i domorodci z jeskyní se stahují do m st za prací a za obchodem. Propojením ostrova s kontinentálním Jemenem a otev ením "okolnímu sv tu" se za al pozvolna vytrácet tradi ní zp sob života a obživy ostrovan . V ulicích m sta Hadiboh a osady Qualansiyah lze b žn potkat jemenské p ist hovalce, zejména obchodníky z Adenu a Mukaly. „V posledním dvacetiletí po et ostrovan rapidn vzrostl, k emuž p isp la stavba letišt v roce 1999 a zavedení letecké p epravy na trase Sana’a - Mukala - Sokotra a zp t.“ (Christie, Dutton, 2009, s. 7) Podle Elie (2002) ostrov obývá až 80 000 lidí. „Polovina obyvatelstva je mladší 15 let a p i sou asném trendu vysoké porodnosti (6 až 12 novoroze at na jednu matku) hrozí popula ní katastrofa. V historii zabra ovaly hrozbám p elidn ní r zné faktory, nap íklad minimální léka ská pé e a vlny hladomor v období sucha. Ješt
p ed deseti lety d ti získávaly pouze nejzákladn jší vzd lání
od svých rodi , prarodi
a dalších len komunity, ve které vyr staly. Valná v tšina
ostrovan žije v kmenech sestávajících z n kolika klan , které vedou šejchové. Klan lze irovnat k rodin
s blízkými i vzdálen jšími p íbuznými a šejcha k hlav
rodiny.
Skupiny p íbuzných mají právo na ást p dy a vody. O tyto zdroje pe ují s myšlenkou trvalé udržitelnosti pro celou po etnou rodinu.“ (Christie, Dutton, 2009, s. 7) Výjimku
16
tvo í obyvatelé pob ežních m st, p ist hovalci z Arabského poloostrova a Afriky, kte í kulturní tradice p íliš neuznávají. estože tradi ní forma sokotránského hospoda ení brala z ejm velmi citliv ohledy na limity dostupnosti zdroj píce i paliva, dochází k výrazné degradaci biocenóz. Habrová (2003) upozor uje na negativní projevy opoušt ní tradi ních zp sob života "st ídavých" pastevních cykl , zap
in né vlivem "moderního" sv ta na tradi ní
hodnoty. Jedná se zejména o nedávné nastolení ob hu pen z, transport dostupného západního zboží a dvouse ný ú inek zlepšené léka ské pé e, zp sobující hrozivý nár st populace a tím i stád dobytka. Negativn zap sobilo zejména p emnožení koz, které spásají veškeré zmlazení a p i nedostatku potravy požírají všudyp ítomné igelitové sá ky a kartonové krabice. Horští beduíni, p vodní obyvatelé ostrova, jsou v tšinou negramotní. Pasou kozy, sbírají med divokých v el, ovládají p írodní lé itelství a bezpe
ur í každý
rostlinný i živo išný druh. Komunikují starobylým sokotránským jazykem, který pochází z jihoarabské jazykové v tve (vznik okolo roku 1300 p . n. l. odd lením z protosinajštiny), nemá písemnou formu a obsahuje mnoho v arabském sv atypických zvuk (nap íklad "sch") (Starov ká písma a jazyky, 2005). P estože nikdy nechodili do školy, disponují vysokou inteligencí. Pov sti praví, že pouze nejsiln jší domorodci v horách p ežili vlny hladomor a mor , které v minulosti zachvátily celý ostrov. Dnešní beduíni jsou potomky p eživších jedinc . Zatímco beduíni umí írodními medikamenty vylé it mnoho nemocí, žijí v naprostém souladu s p írodou a dokáží se vypo ádat s obtížnými podmínkami aridního klimatu, lidé na pob eží využívají dostupnosti zásob a lék . Jejich vztah k p írod je, v konfrontaci s horaly, spíše ko istnický, okolní krajiny si neváží a pob ežní oblasti se pomalu plní všudyp ítomnými odpadky. Nov vybudovaná silnice však umož uje cestování na delší vzdálenosti a d ti rybá od horských beduín
i prodava
mluví p evážn
z nížin mohou navšt vovat školy. Na rozdíl arabsky. Výuka ve školách, komunikace
ve m stech i v osadách probíhá v arabštin a p vodní jazyk sokotránština zaniká. Je otázkou asu, kdy zazní prap vodní a naprosto unikátní jazyk jen z horských jeskyní, z izolovaných území, kde p ežijí tradi ní hodnoty, úcta domorodc
k p írod
a endemitním druh m rostlin a živo ich . Sokotránci by bez mate ského jazyka byli lem bez duše.
17
Douglas Bortiny k horským beduín m: "Jaký zvláštní, nuzný, primitivní život žijí tam v horách. P esto jsou nejš astn jšími a nejmírumilovn jšími lidmi, se kterými jsem se kdy setkal." (Boggs, 2009, s. 68) Specifika životního stylu i chování domorodc
nelze pochopit bez poznání
zp sobu jejich myšlení. Všechny lidské innosti ostrovan se odvíjí od jejich náhledu na plynutí asu. Domorodci, podobn jako obyvatelé afrických rozvojových zemí, žijí sou asností a nep emýšlí nad zít kem, nad týdnem, nad rokem nebo nad desetiletím. Neumí budovat základy trvale udržitelného hospoda ení p íštím generacím. Fakt ustrnutí v p ítomnosti musí p ijmout každý lov k, který s vidinou rozvojové pomoci zamí í do zemí t etího sv ta.
3.4 Sociální zm ny a rozvoj infrastruktury na Sokot e Život ostrovan ovliv uje spole enský vývoj. Boggs (2009) hovo í o historii výuky d tí, která ješt koncem minulého století probíhala venku nebo v jeskyních. „Až do druhé poloviny 20. století byla Sokotra protektorátem Velké Británie a rozvoj ostrova stagnoval. Situace se nezm nila ani za desetileté komunistické nadvlády v následujících devadesátých letech. Od sjednocení Jemenské arabské republiky a Jemenské lidov demokratické republiky v roce 1990 se stav zlepšil a vláda položila základy rozmachu infrastruktury ostrova.“ (Ismail, 2007) Situace se rapidn zm nila výstavbou desítek školních budov.
které z nich zejí prázdnotou, protože chybí
kvalifikovaní u itelé. „V dob ob anské války v roce 1994 migrovala ást osadník ze severního Jemenu na Sokotru, kde zakládala drobné podniky s jednotvárným zbožím (obch dky se základními potravinami).“ (Boggs, 2009, s. 87) Období lze ozna it za zlom v tradi ním život
Sokotránc , kte í za ali spoléhat na dostupnost artikl ,
estali p stovat obilniny a tvo it vlastní produkty (nap . obvyklé pe ení chleba). Do sou asnosti p ežívají pouze dva hlavní zp soby obživy, rybá ství a pastevectví. Mezi hnací motory dnešní Sokotry pat í obchodování, provozování cestovního ruchu, budování silnic, stavba hotel
a obydlí. Kouzlo jedine nosti jedné z nejstarších
domorodých kultur sv ta se vytrácí. Obchodníci z Jemenu navíc dovezli na pevnin oblíbenou lehkou drogu qat, kterou podle Boggse (2009) konzumuje až 80% muž ,
18
vyjma horských beduín . Žvýkání lístk
kátovníku jedlého (Catha edulis)
neodmysliteln pat í ke každodennímu životu ostrovan . Jak píší Christie, Dutton (2009), ostrované hospoda í na Sokot e již ty i tisíciletí, hem nichž sem zavlekli kozy, ovce, skot, osly a velbloudy. Jsou závislí na produktech domácích zví at (mléko, maso, srst) i rostlin (datle, d evo a listí na stavbu chýší, olej, plody a ko ínky, sloužící k obživ , lé iva, barviva, hnojiva a kosmetika). „Hlavním vývozním artiklem je máslový olej“ (Christie, Dutto, 2009, s. 9). Domorodci íve žili v naprostém souladu s p írodou. O pokácení jakéhokoliv stromu rozhodoval šejch "muqaddam", v dce každého klanu. Na tradi ní harmonii velmi negativn p sobí trvalý r st po tu p ist hovalc
z pevniny i popula ní exploze místních obyvatel.
Ryba ení podél pob eží poskytuje obživu mnoha lidem, zejména africkým ist hovalc m. „Místní korálové útesy skýtají úkryt spoust živo ich v etn langust, rejnok a žralok . Nanešt stí i do oblasti této tradi ní obživy proniká vliv z pevniny, protože se v místních vodách rozmáhá
lov rybá
z kontinentálního
Jemenu
a ze Somálska.“ (Christie, Dutto, 2009, s. 54) Se zp ístupn ním ostrova prost ednictvím lodní a letecké dopravy, za ala sílit urbanizace a pob ežní oblasti se rychle zapl ují menšími i v tšími osadami. Hlavní sto Hadiboh a druhé nejv tší centrum Qualansiyah rychle expandují. Život na pob eží zaru uje mnohem jednodušší uspokojení nejr zn jších pot eb (potrava, vzd lání, zdravotní pé e a další služby). Negativum p edstavuje nedodržování kulturních tradic a hromad ní obtížn se rozkládajících odpad . Sokotránci cestují po nové silnici, která lemuje osady severního pob eží a zjednodušuje transport lidí i materiál . Nov vybudovaná trasa zaru uje snadn jší propojení ostrova (nap íklad dojížd ní d tí do škol, cestování dosp lých za prací do m st, komunika ní spojení, cestovní ruch). Zárove rapidn stoupla automobilová doprava a úm rn také po et dopravních nehod. Boggs (2009) upozor uje na fakt, že v roce 2004 se po prašných cestách prohán lo asi 50 terénních aut, o ty i roky pozd ji jich bylo 500. Na ostrov fungují dv benzínové stanice. Vybudování nového letišt
znamenalo zvýšení návšt vnosti ostrova pro turisty i obchodníky z Jemenu.
„Jediná letecká spole nost Felix Airways zajiš uje snadnou dostupnost této destinace a umož uje návšt vu v pr
hu celého roku“ (Christie, Dutton, 2009, s. 104).
19
3.5 Školství v Jemenu a v eské republice 3.5.1 Vzd lání v Jemenu „Do devadesátých let minulého století bylo jemenské školství v katastrofálním stavu. Zm nu p ineslo sjednocení Jemenu v roce 1990, kdy se pojem školství stal diskutovaným tématem politických složek. Místní ministerstvo školství postupuje od roku 2001 podle inovativní strategie a snaží se zlepšit podmínky zájemc m o vzd lání“ (Child Rights Information Network, 2011). Podle Policara (2008) Jemen sice investuje do vzd lání nejvíce z "rozvojových stát ", p esto z stává nejchudší arabskou zemí. Stoupá totiž poptávka po absolventech technických a ekonomických obor . V Jemenu však p es 80% vysokoškolák studuje na filozoficky a humanitn zam ených fakultách a t žko nachází uplatn ní. Situaci lze ešit radikální reformou kurikula a p izp sobením vzd lávacího systému pot ebám trhu, emuž brání problémy ovliv ující celý vzd lávací systém. Podle mezinárodních statistik UNDP (United Nations Development Programme) a UNESCO je 35% Jemenc negramotných a necelá polovina obyvatel žije pod hranicí extrémní chudoby (s p íjmem mén než dva americké dolary na den). Neút šný stav zhoršuje vysoká porodnost (pr
rn
6,5 dít te na jednu matku), nezam stnanost, nerovné postavení žen
ve spole nosti a d tská práce. Kvalitní vzd lání nabízejí pouze soukromé školy, které si díky finan ní náro nosti studia m že dovolit jen nejbohatší vrstva obyvatel. Absolventi vysokých škol
asto odcházejí do zahrani í. „Ministerstvo školství
slibuje rapidní zlepšení situace do roku 2025, do kdy p edpokládá snížení negramotnosti obyvatelstva o 10%, se zam ením na venkovany z odlehlých oblastí“ (Národní report, 2008, s. 3). Podle Policara (2008) navšt vovalo v roce 2004 základní školy (dále i ZŠ) 64% dívek a 87% chlapc oproti 60 a 80% v roce 1998. Na 22 vysokých školách v roce 2004 studovalo jen asi 175 000 student , tedy pouhých 10% populace ve v ku 19 až 23 let. Jemen má p itom v sou asné dob asi 21 milion obyvatel. 90% náklad na vzd lávání pokrývá b žné výdaje na studium. Jen zbývajících 10% vláda investuje do rozvoje a výstavby infrastruktury. V Národním reportu (2008) je zmínka, že ministerstvo školství se snaží poskytnout vzd lání 95% d tí ve v ku od 6 do 14 let a snížit negramotnost obyvatel.
20
Samostatnou kapitolou je p ístup dívek ke vzd lání. Ze sociokulturního hlediska v jemenské spole nosti, obzvlášt
na venkov , stále p etrvávají tradi ní kmenové
hodnoty a s nimi i striktn vymezené role d lby práce, p estože Národní report (2008) ministerstva školství hlásá nutnost dostupnosti vzd lání pro každého, bez rozdílu pohlaví a sociálního p vodu, již do roku 2015. Policar (2008) upozor uje na skute nost, že z pozice genderu jsou nadále jednozna
up ednost ováni muži, živitelé rodiny.
„Vzd lávání dívek sice zaznamenalo pokrok ve v tších m stech, avšak na venkov stále 71% dívek nemá p ístup k základnímu vzd lání. Z iniciativy mezinárodních institucí, v sou asné dob zejména strategie Rozvojových cíl tisíciletí, do zem proudí nemálo prost edk do podpory dív ího vzd lávání. Práv ned sledné rozvojové projekty asto neberou v potaz lokální pot eby a zvyklosti. M že se tak nap íklad stát, že rodi e svou dceru nepustí do nov vystav né venkovské školy, protože v ní vyu ují muži, t ídy jsou smíšené, chybí odd lené dív í toalety, pop ípad cesta do školy vede p es rušné tržišt . Dob e mín ný projekt se pak mine ú inkem.“ (Policar, 2008)
Súra 4, Název: Ženy, Arabský název: Al-Nisa´ Verš 34 „Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že B h dal p ednost jedn m z vás ed druhými, a proto, že muži dávají z majetk svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorn oddány a st eží skryté kv li tomu, co B h na ídil st ežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim d vody! A B h v ru je vznešený, veliký.“ (Korán 4-34, 2000, s. 526)
Školský systém v Jemenu se v podstat
lení na dva sm ry, formální a neformální
vzd lání. Formální zahrnuje p edškolní, základní, st ední, vyšší a univerzitní vzd lání, etn odborné p ípravy. Do neformální složky spadá andragogická didaktika, výuka dosp lých lidí, kte í v d tství nenavšt vovali školy nebo studium nedokon ili.
21
Tab. . 1 Náklady na vzd lání v porovnání s ostatními sektory (uvedeno v %) FISKÁLNÍ ROK
OBRANA
EKONOMIKA
VE EJNOST
LÉKA SKÁ PÉ E
NÁBOŽENSTVÍ, KULTURA A ZÁBAVA
VZD -
VE EJNÉ
LÁNÍ
SLUŽBY
2003
24,84
19,02
5,89
3,88
1,62
16,59
24,11
2004
22,91
21,74
7,93
5,22
1,50
16,15
21,01
2005
19,41
29,75
8,13
4,05
1,24
13,95
20,19
2006
20,75
19,77
5,52
4,22
1,68
16,28
28,77
2007
18,17
24,80
4,79
3,70
1,54
14,17
28,73
21,22
23,02
6,47
4,21
1,51
15,43
24,56
Pr
r
(Národní report, 2008, s. 52)
„Vzd lávací
systém
je
legislativn
podchycen
ve
školském
zákonu
. 45/1992 Sb., v zákonu o právech dít te . 45/2002 Sb. a v zákonu o právech mládeže . 24/1992 Sb. Jemenské republiky.“ (Child Rights Information Network, 2011).
St edoškolské vzd lání v Jemenu Podle Národního reportu (2008) jemenská vláda schválila v roce 2006 Národní strategii st edoškolského vzd lání, jejímž prost ednictvím se snaží posílit úrove a kvalitu st edoškolské výuky. Zám r spo ívá ve zkvalitn ní výukového procesu a usnadn ní p echodu zájemc
na univerzity, pop ípad
zvýšení šance absolvent
na uplatn ní ve vybraném profesním oboru. Ov ení efektivity dané strategie prob hne v roce 2015. Zám r zahrnuje následující fáze: -
zmapování všech škol na území Jemenu;
-
po ádání cílených kampaní, seminá
a besed, zam ených na vzd lávání
dívek; -
výstavbu nových škol a rekonstrukci stávajících budov;
-
nákup vybavení a didaktických pom cek;
-
nabádání k finan ní podpo e st edního školství ze strany soukromého sektoru;
-
zavád ní nových rámcových sm rnic (školních vzd lávacích program );
-
dopl ující vzd lávání u itel ;
-
posílení kapacit institucí a komunikaci mezi nimi.
22
Education in Yemen (2001) zp ístup uje údaje o st edoškolském systému v Jemenu a informuje, že po devíti letech základní školy obdrží žáci st edoškolský certifikát, díky n muž mohou navšt vovat st ední školu (dále i SŠ) v délce trvání í let. Vybírají mezi b žnou školou p ipravující žáky na vysokoškolské studium, technicky zam enou st ední školou, u ilišt m, veterinárním kurzem, zdravotním institutem a n kolika st edními zem
lskými školami. V Jemenu se rovn ž nacházejí
islámské a soukromé školy. V prvních ro nících b žných st edních škol probíhá klasická, všeobecn
zam ená výuka. Poté si žáci vybírají mezi technickým
(p írodov dným) a humanitním (literárním) zam ením. T íleté st edoškolské studium kon í p ezkoušením. Žáci, kte í úsp šn diplom "Al Thanawiva". V pr
složí záv re nou zkoušku, obdrží SŠ
hu let 1999 až 2000 navšt vovalo st ední školu
439 129 chlapc a 324 493 dívek. „Systém st edoškolské výuky vyžaduje ádnou organizaci. Pouze 21% škol má vyšší kapacitu než 180 žák
(13% venkovských a 47% m stských škol), což je
minimální po et nutný k tomu, aby mohly st ední školy nabízet dva volitelné sm ry výuky. Z tohoto d vodu nabízí dv zam ení pouze 27% škol. Soukromé školy rovn ž neumož ují žák m výb r specializace, protože vysoké finan ní náklady limitují podporu privátního sektoru. Dalším problém je neefektivní rozmíst ní u itel . Zatímco se n které školy potýkají s p ebytkem u itel odborných p edm
, jiné naopak eší
jejich nedostatek. Vzd lávací systém není založen na žádném oficiálním programu rozvijícím kvalifikaci, profesionalitu pedagog a kvalitu výuky. Vzájemná spolupráce jednotlivých ministerstev je prakticky nulová. Tém
15 000 student
každoro
absolvuje vysokoškolské vzd lání pedagogického sm ru. 6 000 až 7 000 z nich se rad ji rozhodne pro p sobení v oblasti základního vzd lání“ (Education in Yemen, 2001). Výše uvedený zdroj dále uvádí, že v roce 2005 se v Jemenu p ihlásilo na st ední školu 45,6% žák . Pr Afriky
rné po ty zájemc
v zemích st edního východu a severní
iní 73,4%. Po et dívek je mnohem nižší než v p ípad chlapc , zejména
na venkov . V roce 2006 navšt vovalo st ední školu 60,4% chlapc a 55,7% dívek. Rozdíl mezi množstvím žák z venkovských a m stských oblastí inil 17% u chlapc a 25,9% u dívek. V ervenci roku 2007 jemenská vláda schválila Národní globální strategii, zam enou na poskytování vysoce kvalitního st edoškolského vzd lání, usnad ující p echod do vyššího stupn vzd lání a zaru ující vyšší uplatn ní na trhu práce. Tato strategie povede k redukci diskriminace v i dívkám a geograficky znevýhodn ným jedinc m ve smyslu dosažení st edoškolského vzd lání. „Ministerstvo 23
školství v Jemenu, ve spolupráci se Sv tovou bankou a dalšími institucemi, p ipravuje projekt na podporu st edoškolského vzd lávání dívek (Secondary Education Development and Girls Access Project). Projekt povede ke snížení výrazného rozdílu mezi po ty chlapc a dívek ve školách“ (Národní report, 2008, s. 34).
Tab. . 2 Procentuelní podíl negramotných Jemenc , starších 15 let ROK
1994 sto
2004
Vesnice
Pr
r
M sto
Vesnice
ROZDÍL Pr
r
M sto
Vesnice
Pr
r
Muži
27,18
49,77
43,10
18,66
40,72
33,18
8,52
9,59
9,92
Ženy
77,55
90,52
82,79
41,86
78,83
68,11
15,69
27,78
14,68
40,47
70,76
62,73
29,15
60,42
50,36
11,32
10,34
12,37
Pr
r
(Národní report, 2008, s. 44)
Tab. . 3
ehled maximálního dosaženého vzd lání u itel v Jemenu DOSAŽENÁ KVALIFIKACE
ŠKOLNÍ ROK
St edoškolské vzd lání
Vysokoškolské
a nižší
vzd lání
2002/2003 / podíl (%)
82 154 / 47,93
89 242 / 52,07
171 396 / 100
2006/2007 / podíl (%)
81 389 / 41,86
113 054 / 58,14
194 443 / 100
Celkem
(Národní report, 2008, s. 47)
3.5.2 Vzd lání na Sokot e Stav
školského
systému
na Sokot e
je
velmi
špatný,
podobn
jako
v kontinentálním Jemenu. Podle Socotra Archipelago Master Plan (2000) pat í ministerstvo školství mezi jednoho z p edních poskytovatel zam stnání na ostrov . Pro v tšinu zam stnanc v tomto sektoru je ale typické nedostate né vzd lání. Jak uvádí Policar (2008), pedagogové v Jemenu mají nízkou (na úrovni základního a st edního školství tém
i nedostate nou kvalifikaci
tvrtina u itel nemá odpovídající
vzd lání), nezvládají práci s novými u ebnicemi a vyu ují podle zastaralých metod. itele navíc trápí nízké platy a p epln nost t íd. Ve velkých m stech p esahuje po et žák
asto osmdesátku, na Sokot e i stovku. Podle Policara (2008) se na základní,
st edoškolské i vysokoškolské úrovni vyu uje v souladu se zastaralým kurikulem,
24
s d razem na memorování teoretických v domostí. Málo prostoru je v nováno odbornému a praktickému vzd lávání. Neut šená situace v oblasti kvality vzd lávání celého Jemenu se odráží i v podmínkách Sokotry. „Negramotnost na Sokot e je velmi vysoká a dosahuje 66%. Je typická p edevším pro ženské pohlaví“ (Socotra Archipelago Master Plan, 2000, s. 10-6). „Podle údaj
jemenského ministerstva školství ješt p ed deseti lety tém
polovina základních škol v Jemenu postrádala elekt inu, vodu a toalety. V roce 1999 putovalo na vzd lání 18% finan ních prost edk ze státního rozpo tu. Státní reformu podporovaly mezinárodní organizace, Sv tová Banka, Sv tový potravinový program, Arabský fond pro ekonomický a sociální rozvoj, Islámská banka, UNESCO i jednotlivé vlády n kterých evropských zemí.“ (Policar, 2008) Doty ný dále vysv tluje, že investice zahrani ních donor m ly plynout do oblastí výbavy a výstavby nových škol, opravy starých, podpory výuky dívek, integrace ob anského a neformálního vzd lávání do vzd lávacího systému a edukace dosp lých. Na p elomu 20. a 21. století zapo alo na Sokot e budování škol. S eliminací finan ních prost edk
však výstavba ustala.
které budovy z staly nedostav ny a v sou asnosti chátrají, u jiných plánovaná výstavba ani nezapo ala. Mnoho d tí se u í ve stanech nebo chýších, v nejhorším ípad výuku nenavšt vují. Hlavním požadavkem v oblasti vzd lávání z stává celkové zlepšení výukového procesu. „V sou asnosti se v ur ité fázi rekonstrukce nachází 47 školských institucí, emž školy na ostrovech Abd Al Kuri a Samha jsou stále ve fázi výstavby. Tém
tvrtina ostrovan uvítá dokon ení rozestav ných budov a zapo etí výstavby
nových, zlepšení vybavenosti t íd a možnost stravování d tí p ímo v areálu školy. itelé p ipisují pokles školní docházky neschopnosti nabídnout žák m alespo jedno jídlo denn a možnost p espání v areálu školy.“ (Socotra Archipelago Master Plan, 2000, s. 10-1) V Socotra Archipelago Master Plan (2000) se lze do íst, že edukace je na sokotránském souostroví relativn novým pojmem, datovaným na p elom let 1967 a 1968. V uvedeném období došlo k rychlé výstavb n kolika základních škol a k jejich bezprost ednímu otev ení. Stavba první st ední školy zapo ala v roce 1985 a již o rok pozd ji nastoupilo do prvního ro níku 33 dívek a chlapc . Ve školním roce 1999/2000 bylo do prvních t íd základních škol zapsáno 4096 chlapc a 2764 dívek, po et u itel inil 285 muž
a osm žen. Na st ední školu nastoupilo v témže roce 201 chlapc
a 46 dívek, které u ilo 13 u itel pouze mužského pohlaví. 25
Jak uvádí Socotra Archipelago Master Plan (2000), v roce 2000 ministerstvo školství v Hadiboh zam stnávalo 292 osob. Ve správním, ú etním sektoru a na mén významných pozicích (kucha i, kurý i) pracovalo 43 Sokotránc . Dále vedlo výuku 54 u itel
z pevniny a 195 u itel
ze Sokotry. Úrove
vzd lání sokotránských
vyu ujících byla velmi variabilní, pouze 138 z nich se mohlo pyšnit diplomem z vysoké školy pedagogické. V oblasti základního a st edního vzd lávání p sobilo 306 u itel . Na ostrov pracuje zna ný po et tzv. mutatawa neboli "asistent
pedagog ". Jedná
se o studenty mužského pohlaví, kte í ukon ili st edoškolské vzd lání a/místo výkonu dvouleté vojenské služby za ali vyu ovat. Asistenti neprochází pedagogickou praxí a nedostávají mzdu. P estože "mutatawa" není dostate
kvalifikovaným pedagogem,
vyu uje dva roky bez nároku na plat.
Obyvatelé souostroví se potýkají s problémy, týkajícími se zam stnanosti, které brání rozvoji vzd lávání. Jedná se konkrétn o následující problémy: - nedostatek kompetentních a schopných pedagog ; - slabá administrativa; - minimální dozor nebo kontrola škol a u itel ; - minimální propojenost s dalšími vládními institucemi; -„velké množství absencí, zejména v p ípad u itel dojížd jících z pevniny a pracujících ve vnitrozemí, kte í se obtížn adaptují životu na ostrov (problém p etrvává i p es platné pravidlo, které zakazuje opustit školu i odjet z ostrova bez schválení ministerstva školství)“ (Socotra Archipelago Master Plan, 2000, s. 10-7); - absence stravování a ubytování, tém
minimální možnost uspokojení základních
pot eb. Nutno podotknout, že prakticky ve všech odv tvích je úrove
dovedností
a schopností místních obyvatel velmi nízká. Na Sokot e se projevuje vážný nedostatek kvalifikovaných emeslník , automechanik , kucha ,
íšník
a podobn . Mládeži
chybí praktické dovednosti v oblasti komunikace, práce s informacemi a aktivní znalost angli tiny. ast p i zápisech je nízká a po et d tí, které neplní školní docházku, dosahuje vysokých hodnot. Z oficiálních soupis
žák 26
evidovaných v Socotra Archipelago
Master Plan (2000) vyplývá, že mnoho d tí do školy nedochází. V jedné odlehlé škole v Qa’arah (viz. p íloha . 1) je oficiáln zapsáno 75 žák .
editel Shaikh Sa’id Nuh
však potvrzuje, že v dané oblasti žije okolo 250 d tí školního v ku. V tšina z nich výuku nenavšt vuje kv li absenci školního stravování, ubytování a obtížné doprav . V lokalitách Sikko, Ma’alah a Kishin je situace obdobná. Neposkytnutí školního stravování je podle Socotra Archipelago Master Plan (2000) hlavním d vodem nezájmu o výuku z pohledu potenciálních žák a zárove ekážkou rozvoje vzd lání na ostrov . Od roku 1970 jsou patrné snahy o ešení dané situace formou zajišt ní pravidelné stravy, zásobení vodou a možností ubytování. Nákup a distribuci potravin, vody a školního vybavení zajiš oval Resort vzd lávání Ministerstva obrany v Jemenu. Resort vy lenil na tyto ú ely zvláštní rozpo et. Na situaci ve školách dohlíželi pracovníci ministerstva, kte í pobývali b hem výuky ve škole, dojednávali a kontrolovali pravidelnost dodávek zásob, nákup erstvého masa a ryb. Na nejv tší škole s internátem Al Salimin, sousedící s Vojenskou centrálou v Mouri (viz. p íloha . 2), m lo více než 1 000 chlapc a dívek zajišt nou stravu, ubytování, oble ení, dopravu z domova a zp t a nabídku nejnutn jšího školního vybavení. Mnoho dalších škol fungovalo podobn uv dom le. Výpomoc fungovala deset let, v prosinci roku 1999 však ustala, dokonce i v p ípad Al Salimin v Mouri. Mezi d ležité p edpoklady pro vzd lávání pat í trend budování školní infrastruktury, který se rozvíjí v posledních 35 letech. „Školy zajiš ují pouze minimální vzd lání, protože nelze sestavit dostate
kvalifikovaný u itelský sbor
ani sehnat další nezbytný personál (nap íklad zdravotníky). Na ostrov 21 nevzhledných a špatn
se nachází
konstruovaných zd ných škol“ (Socotra Archipelago
Master Plan, 2000, s. 10-10). V žádné není zajišt no zásobování a pot ebují opravit, už se jedná o d ravé st echy, popraskané zdi, zni ená okna i dve e. V tšina z nich nemá školní dv r. Ve školách je málo nábytku (stolk , lavic, židlí) a kancelá ských pot eb. Žáci sedí ve t ídách na podlaze.
asto chybí didaktické prost edky (tabule,
mapy, plakáty, u ebnice) a laborato e pro t ídy, zam ené na p írodní v dy. Socotra Archipelago Master Plan (2000) poukazuje na skute nost, že výuka probíhá ve 27 polorozpadlých kamenných p íst ešcích, palmových chatkách, stanech a soukromých domech. D sivé podmínky se týkají více než 1 500 žák . Na p ti ze jmenovaných míst vznikly v roce 2001 zd né školy. V sou asnosti je rozmíst ní 27
škol náhodné. Ne ídí se racionálním postupem provázanosti mezi malými venkovskými a v tšími m stskými školami. Obyvatelstvo sídlí po celém ostrov a uvítá strategické rozptýlení ohnisek základního vzd lání. Podle Socotra Archipelago Master Plan (2000) p isp lo Ministerstvo životního prost edí v roce 2000 do školství na Sokot e ástkou 40 milion Yemenských riál , což iní 250 000 USD. Poskytnuté finan ní prost edky pokryly výstavbu a vybavení eben v devíti budovách, rekonstrukci dvou t íd ve dvou dalších školních za ízeních a založení škol v Hadiboh a Qualansiyah. B hem první fáze projektu (Public Works Project), podporovaného Sv tovou bankou, rovn ž došlo k vybudování školní budovy, ale na další etapu výstavby nezbyly finance. Pro rozvoj a zlepšení podmínek ve školském sektoru chybí prost edky. Peníze lze získat pouze formou dotací a dar .
3.5.3 Vzd lání v eské republice ve smyslu zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy eské republiky (dále i MŠMT R) zpracovává Národní program vzd lávání, projednává jej s vybranými odborníky z praxe, s p íslušnými úst edními odborovými orgány a organizacemi zam stnavatel s celostátní p sobností i s kraji a p edkládá jej vlád k projednání. Vláda postupuje Národní program vzd lávání Poslanecké sn movn a Senátu Parlamentu ke schválení. Národní program vzd lávání rozpracovává obsahy vzd lávání a prost edky, nezbytné k dosahování cíl . Pro každý obor základního a st edního vzd lání a pro p edškolní, základní um lecké a jazykové vzd lávání se vydávají rámcové vzd lávací programy (dále i RVP). RVP vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky edukace. Jsou závazné pro tvorbu školních vzd lávacích program
(dále i ŠVP), hodnocení výsledk
vzd lávání d tí a žák , tvorbu a posuzování u ebnic a u ebních text . Výuka v jednotlivé škole a školském za ízení se uskute uje podle ŠVP, které musí být v souladu s rámcovým vzd lávacím programem. Školní vzd lávací program vydává editel školy nebo školského za ízení. Soustavu obor v základním, st edním a vyšším odborném vzd lávání stanoví vláda na ízením po projednání s p íslušnými úst edními odborovými orgány, íslušnými organizacemi zam stnavatel s celostátní p sobností a kraji.
28
Druhy škol jsou mate ská škola, základní škola, st ední škola (gymnázium, st ední odborná škola a st ední odborné u ilišt ), konzervato , vyšší odborná škola, základní um lecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky). MŠMT R stanoví provád cím právním p edpisem typy škol podle jejich zam ení. Náboženství mohou vyu ovat registrované církve nebo náboženské spole nosti, kterým bylo p iznáno zvláštní právo u it náboženství ve státních školách. V základních a st edních školách z izovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyu uje náboženství jako nepovinný p edm t, pokud se p ihlásí ve školním roce alespo sedm žák . Mate ská, základní a st ední škola se organiza škola na studijní skupiny, konzervato
lení na t ídy, vyšší odborná
a základní um lecká škola na odd lení
a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky na kursy. Ministerstvo stanoví právním p edpisem nejnižší po et d tí, žák a student v jednotlivých druzích škol, ve t íd , studijní skupin i v odd lení. Z izovatel školy m že povolit výjimku do ty tí, žák a student z po tu stanoveného provád cím právním p edpisem. Školní docházka trvá dev t školních let, nejvýše však do sedmnáctého roku v ku žáka. Dít nastupuje do školy v šesti letech, pokud mu není povolen odklad. Zákonný zástupce je povinen p ihlásit potomka k zápisu, a to v dob od 15. ledna do 15. února kalendá ního roku, v n mž má dít zahájit povinnou školní docházku. Základní vzd lávání v základní škole má dev t ro ník
a lení se na první
a druhý stupe . První stupe je tvo en prvním až pátým ro níkem a druhý stupe šestým až devátým ro níkem. Každé pololetí se vydává žákovy vysv
ení, za první pololetí
že obdržet pouze jeho výpis. Hodnocení výsledk vzd lávání žáka na vysv vyjad ují klasifika ní stupn , slovní komentá
ení
nebo kombinace obou zp sob .
O zvolené form rozhoduje editel školy se souhlasem školské rady. V posledním roce pln ní povinné školní docházky dostává žák výstupní hodnocení. Dokladem o dosažení základního vzd lání je vysv
ení o úsp šném ukon ení posledního ro níku.
29
St edoškolské vzd lání v eské republice St ední vzd lání rozvíjí v domosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzd lávání d ležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žák m obsahov
širší všeobecný rozhled nebo odbornost, upev uje jejich hodnotovou
orientaci, vytvá í p edpoklady pro plnoprávný osobní a ob anský život, samostatné získávání informací a celoživotní u ení. P ipravuje žáka na pokra ování v navazujícím vzd lávání, pro výkon povolání nebo pracovní innosti. Úsp šným ukon ením p íslušného st edoškolského vzd lávacího programu se dosahuje t chto stup
vzd lání:
a) st ední vzd lání; b) st ední vzd lání s výu ním listem; c) st ední vzd lání s maturitní zkouškou. St ední vzd lání trvá jeden nebo dva roky denní formy. St ední vzd lání s výu ním listem získá žák úsp šným ukon ením vzd lávacího programu v délce dvou nebo t í let denní formy vzd lávání. St ední vzd lání s maturitní zkouškou žák obdrží po zdárném absolvování šestiletého nebo osmiletého gymnázia,
ty letého studia
nebo dvouleté nástavby denní formy. Vláda stanoví na ízením obory vzd lání, v nichž lze dosáhnout st edního vzd lání, st edního vzd lání s výu ním listem a st edního vzd lání s maturitní zkouškou, jejich návaznost na u ební a studijní obory podle p edchozích právních p edpis a po et žák ve skupin na jednoho u itele odborného výcviku. Na st ední školu lze
ijmout uchaze e, kte í úsp šn ukon ili povinnou školní
docházku, a p i p ijímacím ízení splnili podmínky pro p ijetí prokázáním vhodných schopností, v domostí, zájm a zdravotní zp sobilosti. V rámci organiza ního len ní se vzd lávání na st ední škole (dále i SŠ) d lí na teoretické a praktické vyu ování a výchovu mimo vyu ování. Praktická ást zahrnuje odborný výcvik, cvi ení, u ební praxi, odbornou nebo um leckou praxi a sportovní ípravu, a to podle jednotlivých obor vzd lání. Praktické vyu ování se uskute uje ve školách a školských za ízeních nebo na smluvních pracovištích fyzických nebo právnických osob.
30
V pr
hu st edního vzd lávání m že žák p estoupit do jiné st ední školy,
zm nit obor, p erušit studium, opakovat ro ník a nechat si uznat p edchozí vzd lání, a to na základ písemné žádosti. Každé pololetí se vydává žákovi vysv
ení, za první pololetí m že obdržet pouze
jeho výpis. Hodnocení výsledk vzd lávání žáka probíhá stejn jako na základních školách (tzn. klasifikace, slovní komentá , kombinace). O zp sobu hodnocení rozhoduje editel školy se souhlasem školské rady. Do vyššího ro níku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prosp l ze všech povinný p edm
stanovených ŠVP.
St ední vzd lání ukon uje záv re ná zkouška. Dokladem je vysv o záv re né zkoušce v p ípad st edního vzd lání, vysv
ení
ení o záv re né zkoušce
a výu ní list v p ípad st edního vzd lání s výu ním listem, vysv
ení o maturitní
zkoušce v p ípad st edního vzd lání s maturitní zkouškou. Záv re ná zkouška se skládá v oborech st edního vzd lání s výu ním listem z písemné, ústní a praktické zkoušky z odborného výcviku. V dalších st edoškolských oborech sestává z praktické zkoušky a teoretické zkoušky z odborných p edm
. Žák
že konat záv re nou zkoušku, pokud úsp šn ukon il poslední ro ník st edního vzd lávání.
editel školy stanoví v souladu s rámcovým a školním vzd lávacím
programem témata, obsah, formu, pojetí zkoušek a termíny jejich konání. Záv re ná zkouška probíhá p ed zkušební komisí v ele s p edsedou, kterého jmenuje krajský ad. Ostatní leny komise jmenuje editel školy. Pro absolvování záv re né zkoušky musí žák vykonat všechny zkoušky, které jsou její sou ástí. V p ípad neúsp chu lze vykonat opravu, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Maturitní zkouška se skládá ze spole né a profilové ásti. Žák získá st ední vzd lání s maturitní zkouškou, jestliže úsp šn vykoná ob Spole ná
ásti maturitní zkoušky.
ást sestává ze t í zkoušek, a to z eského jazyka, z cizího jazyka
a z volitelného p edm tu (žák vybírá mezi matematikou, ob anským základem, írodov dn technickým základem a informa
technologickým základem). Maturant
musí vykonat všechny zkoušky, které zahrnuje spole ná ást. Profilová ást maturitní zkoušky se skládá ze t í povinných zkoušek.
editel školy ur í nabídku povinných
zkoušek podle RVP, dále stanoví formu, témata a termíny konání t chto zkoušek. Žák že dále konat nejvýše ty i nepovinné zkoušky. Jedná se o vypracování maturitní
31
práce a její obhajobu p ed zkušební maturitní komisí, písemné a praktické zkoušky, nebo kombinaci více forem. Je nutno vykonat všechny ásti profilové maturity. St ední školy, které poskytují st ední vzd lání s maturitní zkouškou, mohou organizovat nástavbové studium pro uchaze e, st edoškoláky s výu ním listem. Vzd lání se uskute uje podle upraveného RVP pro p íslušný obor vzd lání. Návaznost obor vzd lání pro uchaze e stanoví vláda na ízením. Vzd lávání v nástavbovém studiu trvá dva roky v denní form vzd lávání. Další informace lze erpat ze zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání, zákona
. 562/2004 Sb., kterým
se m ní n které zákony v souvislosti s p ijetím školského zákona, a zákona . 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o zm
n kterých zákon .
32
4. PRAKTICKÁ ÁST - VÝSLEDKY PRÁCE 4.1 Základní vzd lání na Sokot e5 Obecné informace o základním školství Základní vzd lání na Sokot e je devítileté, rozd lené do prvního a druhého stupn . První stupe
trvá šest let, druhý t i roky. Mezi st žejní vyu ovací p edm ty pat í
Arabský jazyk, Islámská nauka a Anglický jazyk. Prvních p t let si d ti osvojují základy matematiky, poezie, p írodopisu, zem pisu, fyziky a chemie. Do 4. t ídy žáci neplatí školné, potom rodiny odvád jí za vzd lání potomka v p epo tu mén než 1 americký dolar ro
.
K 1. únoru 2010 se na sokotránském souostroví nacházelo 70 škol. Od ledna 2011 po et stoupl na 72, z nichž v tšinu tvo í školy základní, s kapacitou okolo 150 žák . Základní školu Hadiboh však navšt vuje 1 842 d tí. Instituce zam stnává 37 u itel a 23 u itelek (pom r žáci/u itelé = 31). Všichni vyu ující pocházejí ze Sokotry a obtížn získávají vysokoškolské vzd lání. Podle editele ZŠ Hadiboh, Mohammada Irfana, nez ídka dochází k uplácení pracovník ministerstva školství v Sanaa za ú elem získání vysokoškolského diplomu. Finan ní prost edky pro stavbu školních budov poskytlo Ministerstvo školství v Jemenu.
lenství ve Spole enství škol pod záštitou
UNICEF oprav uje vedení instituce erpat 1000 $ ro
na nákup aktovek a psacích
pot eb.
Výuka a výchova žák ZŠ Vyu ující zpest ují frontální výuku po ádáním didaktických her, p i nichž žáci mezi sebou sout ží o ceny (hodinky, poháry) a o kladná hodnocení formou známek. Z d vodu absence finan ních prost edk
u itelé nevyužívají mimoškolních aktivit.
St žují si na velmi nízké platy a upozor ují, že pedagogickou profesi vykonávají hlavn z lásky k d tem a s touhou zlepšit vzd lání p íštích generací na Sokot e. Vyu ující vylu ují používání fyzických trest v p ípadech nekázn žák . V ZŠ Hadiboh fungují 5
Údaje do podkapitoly 4.1 poskytl editel Základní školy Hadiboh, Mohammad Irfan.
33
dva nekvalifikovaní výchovní poradci, jedna pro dívky a druhý pro chlapce. P ípadné potíže s delikventními jedinci poradci eší za ú asti rodi .
Prázdniny a svátky Žáci mají v pr
hu roku dv období volna. Delší trvá t i m síce a souvisí s dobou
letního monzunu, kdy intenzivní deš ové p ehá ky znemož ují školní docházku. Na p elomu ledna a února následují týdenní pololetní prázdniny. B hem roku je p t dní státních svátk , nap íklad "Den unifikace", oslava uzav ení spojenectví mezi severem a jihem Jemenu.
Zahájení výuky na ZŠ Školní rok za íná 1. zá í. D ti nastupují do prvního ro níku v sedmi letech a vyu ování probíhá ve skupinách školák podobného v ku. Zásadním kritériem výb ru do t íd je striktní separace podle pohlaví na druhém stupni, emuž podléhá i celkový rozvrh dne. Žáci se u í od 7:30 do 12:00 hodin, žákyn od 13:00 do 16:30 hodin. Vedení školy akceptuje a využívá paralelní výuku dív ího a chlapeckého kolektivu jen u malých d tí prvního stupn , kte í ji navšt vují v dopoledních hodinách spolu se staršími chlapci. Dopolední lekci p edchází ranní nástup žák
na dvo e školy,
i kterém sborov zpívají národní písn . V ele každé t ídy stojí vybraný školák, který po ukon ení slavnostního aktu odvádí spolužáky na první vyu ovací hodinu. Ranního zp vu se mohou ú astnit jen chlapci, dívek prvního stupn se program netýká.
Rozvrh hodin ZŠ Na rozdíl od
R, mají žáci volno pouze jeden den v týdnu, v pátek. Pracovní
týden na Sokot e za íná v sobotu. Školní rozvrh je jednotný pro všechny ro níky. Na rozdíl od b žn známého harmonogramu se každý den vyu uje jiný p edm t.
34
Tab. . 4 Školní rozvrh na ZŠ Hadiboh
Sobota Ned le Pond lí Úterý St eda tvrtek Sobota
ŠKOLNÍ ROZVRH V "LETNÍM POLOLETÍ" KORÁN (jednou za 14 dní) ISLÁMSKÁ NAUKA ARABŠTINA MATEMATIKA BIOLOGIE ETIKA ANGLI TINA (jednou za 14 dní)
Hodnocení žák ZŠ itelé používají standardní p tistup ovou klasifika ní stupnicí. Žáci dostávají z každého p edm tu známku a na základ a záv re né vysv
pr
žných výsledk
obdrží pololetní
ení. Vyu ující navíc využívají obecnou tabulku výkonu
v procentech, na jejímž základ stanovují výslednou známku, kterou žáci dostanou na vysv
ení. Jedná se tedy o pr
r známek ze všech p edm
, jak tomu bývá
v prvních ro nících základní školy v eské republice.
Tab. . 5 Zp sob hodnocení žák PR
RNÝ VÝKON ZE VŠECH EDM (%) 90 - 100 80 - 89 65 - 79 50 - 64 < 50
ZÁV RE NÉ HODNOCENÍ VÝBORN (1) VELMI DOB E (2) DOB E (3) DOSTATE (4) NEDOSTATE (5)
Popsaný klasifika ní postup je nem nný po dobu osmi let. V posledním roce pedagogický sbor vystaví vysv
ení se známkami ze všech p edm
, protože jej
vyžadují st ední a vysoké školy na ostrov i v kontinentálním Jemenu. Zárove funguje výkonový žeb
ek jedinc mezi sebou v rámci každé t ídy, ímž dochází k sout žení
mezi spolužáky. Žáci s nejlepším hodnocením obdrží cenu.
35
Školní od v a tradi ní šaty Sokotránc Normy základního školství na Sokot e vyžadují u žák stejnokroje. Chlapci nosí bílé košile a dlouhé kalhoty. Od období dospívání oblékají sukn , bu
"miwaz"
(zavinovací) nebo "fota" (sešité, nezavinovací) (Socotra - Dream Island, 2006). Sukn sahají pod kolena a spolu s šátkem, zakrývajícím hlavu, pat í mezi tradi ní sou ásti pánského od vu. I u dívek oblek závisí na v ku. Do šesti až deseti let chodí v erných dlouhých šatech s dlouhým rukávem, vlasy p ikrývá bílý šátek. Po desátém roce ku samy volí, zda oble ou ernou burku, zahalující i celý obli ej vyjma o í, a tmavé rukavice. Silný kulturní tlak a rodinná est v tšinou vedou k dobrovolnému odívání dívek do erných šat a zakrývání celého t la. V období dospívání d
at, po první
menstruaci, je nošení burek naprostou samoz ejmostí. V siln ortodoxn založených rodinných klanech ženy zakrývají o i, ruce, kotníky i nárty. vodní šaty sokotránských žen se liší od klasického stylu muslimských erných burek. Dívky a manželky domorodc nezakrývaly obli eje. „Nosily nádherné, pestré šaty a barevné šátky ovázané kolem hlavy“ (Naumkin, 2004, s. 9). P vodní styl se áste
dochoval pouze mezi horskými beduíny. Když je však na blízku muž, ženy
ed ním schovávají obli eje. (viz. p íloha . 5)
Ukon ení základního vzd lání Po et absolvent , pokra ujících ve vzd lávání na st ední škole, se výrazn snižuje. Zejména dívky vstupují od v ku patnácti let do manželství a za ínají pe ovat o domácnost. Do prvních t íd základních škol nastupuje 600 až 1 000 d tí ro
.
Do prvních ro ník st edních škol se hlásí pouze 200 až 250 uchaze .
4.2 St edoškolské a vysokoškolské vzd lání na Sokot e6 Obecné informace o st edním a vysokém školství Do prosince 2010 mohli místní získat st edoškolské vzd lání na ty ech st edních školách s maturitou v hlavním m st Hadiboh. 1. ledna 2011 p ibyla první st ední škola dív í, což p edstavuje obrovský krok kup edu. St edoškolské studium trvá t i roky, 6
Údaje do podkapitoly 4.2 poskytl vysokoškolský pedagog Salem Ghanem.
36
po nichž následuje ro ní p estávka, v níž se žáci nemohou hlásit na vysokou školu. Na všech st edoškolských institucích si zájemci vybírají ze dvou zam ení, v da nebo um ní. V tšina rad ji volí um lecký sm r, protože je jednodušší a chybí v n m technické p edm ty. V decký obor se navíc potýká s naprostou absencí kvalifikovaných pedagog . V prvním roce studia studenti absolvují p edm ty obou zam ení, od druhého ro níku se orientují na v du nebo um ní. Po zmi ované ro ní p estávce se mladí Sokotránci mohou hlásit na vysokou školu (dále i VŠ). Vysokoškolské studium na ostrov umož uje ty letá škola v Hadiboh. Jedná se o pobo ku univerzity v jemenském Hadramautu (Hadramaut University for Science and Technology). V sou asnosti ústav nabízí t i studijní obory, Arabštinu, Angli tinu a Islám. Anglický jazyk u í kvalifikovaný u itel, šestadvacetiletý Sokotránec Salem Ghanem, který získal diplom p i studiích v Indii. Pokud maturanti zvolí jinou specializaci, než jim nabízí pobo ka univerzity, musí vycestovat na pevninu a studovat v Sanaa, Mukale, Hadramautu nebo Adenu. Dívky nesmí bez doprovodu manžela, otce nebo bratra opustit ostrov. Zájemky o vzd lání je na Sokot e hodn , p esto nemohou studovat vysn né obory a v tšinou se brzy vdají, aby nepošpinily rodinnou
est.
ata, která jsou ješt v osmnácti letech svobodná, ztrácí pro muže atraktivitu, což žce nese celá rodina. Vysokoškolské studium hradí stát, ale studenti p ispívají symbolickou ástkou na vzd lávací pom cky. Mezi zájemce o studium pat í p edevším obyvatelé hlavního m sta a nejbližšího okolí, protože na Sokot e chybí internátní za ízení a každodenní dojížd ní je v podmínkách ostrova velmi obtížné.
4.3 Dotazníkové šet ení V únoru 2011 prob hlo dotazníkové šet ení mezi sokotránskými u iteli. 39 otev ených otázek sm ovalo k získání aktuálních informací o školském sytému na ostrov . Výb r oslovených osob ovlivnila podmínka znalosti angli tiny, která omezila po et na pouhých šest. Návratnost dosahovala po tu p ti dotazník . I p es velmi malý vzorek respondent
jsou zjišt né údaje velmi cenné, protože obsahují
názory pedagog základního, st edního i vysokého školství, v etn jednoho studenta.
37
Vybraní respondenti: Sulia – u itelka angli tiny na základní škole Ay e – st edoškolská u itelka angli tiny Mehmet – st edoškolský u itel angli tiny Salem – vysokoškolský u itel angli tiny Saad – vysokoškolský student 1. Kolik škol je na ostrov ? Sulia:
28
Ay e:
76
Mehmet:
76
Salem:
72
Saad:
80
Komentá : Nejednotnost odpov di pravd podobn
pramení z nev domosti u itel
o p esném po tu škol na ostrov . P esný údaj uvádí Salem, tj. 72. Nejmén se orientuje Sulia. 2. Kolik z nich je základních? Sulia:
24
Ay e:
73
Mehmet:
73
Salem:
66
Saad:
90%
Komentá : I v tomto p ípad
se pravdivému údaji blíží Salem. Na ostrov
je
66 základních škol, jejichž po et výrazn p evyšuje zbylé instituce. 3. Kolik z nich je st edních? Sulia:
4
Ay e:
3
Mehmet:
3
Salem:
3
Saad:
10%
Komentá : Donedávna výuka probíhala na ty ech st edních školách. Od 1. ledna 2011 po et stoupl na p t.
38
4. Kolik z nich je vysokých? Sulia:
1
Ay e:
1
Mehmet:
1
Salem:
1, jedná se o pobo ku VŠ z pevniny
Saad:
1, jedná se o institut VŠ v Hadramautu
Komentá : Touto odpov dí se všichni respondenti shodli. Na Sokot e opravdu funguje jeden vysokoškolský institut univerzity v jemenském Hadramautu (Hadramaut University for Science and Technology).
1%
7%
92%
Základní školy
St ední školy
Vysoké školy
Obr. 3 Zastoupení škol na Sokot e 5. Jaké je v kové rozmezí d tí na základní škole? Sulia:
7 až 16 let
Ay e:
7 až 16 let
Mehmet:
7 až 15 let
Salem:
nástup v 6 nebo 7 letech
Saad:
nástup v 8 až 10 let
Komentá : V ková hranice d tí na základní škole není jednozna
stanovená. N kte í
rodi e p ihlašují potomky v šesti nebo sedmi, jiní až v osmi letech. Doba p ihlášení prv
ka do vzd lávací instituce závisí na kapacit
základní školy dané oblasti
a na rodinných podmínkách (vzdálenosti od domova, sociálním a finan ním zajišt ní).
39
6. Jaké je v kové rozmezí žák na st ední škole? Sulia:
17 až 19 let
Ay e:
16 až 22 let
Mehmet:
16 až 20 let
Salem:
15 až 17 let
Saad:
17 až 22 let
Komentá : V kové rozmezí st edoškolák se odvíjí od stá í p i nástupu do první t ídy základní školy. Obvykle se pohybuje mezi patnáctým a dvacátým rokem. 7. Jaké je v kové rozmezí student na vysoké škole? Sulia:
/
Ay e:
21 až 31 let
Mehmet:
21 let
Salem:
18 až 24 let
Saad:
27 až 30 let
Komentá : Vysokou školu navšt vují studenti od 18 do 24 let, jak uvádí Salem. V posledních letech však není novinkou, že se dvacetiletí i starší synové horských beduín
st hují do Hadiboh s touhou získat vyšší vzd lání. Tolerují se i t icetiletí
poslucha i. 8. Jak dlouho trvá základní škola? Sulia:
9 let
Ay e:
9 let
Mehmet:
9 let
Salem:
6 let
Saad:
8 let
Komentá : Sulia, Ay e a Mehmet správn uvedli, že základní výuka trvá dev t let. 9. Jak dlouho trvá st ední škola? Sulia:
3 roky
Ay e:
3 roky
Mehmet:
3 roky
Salem:
3 roky
Saad:
3 roky
40
Komentá : Na délce st edoškolského studia se všichni dotazovaní shodli a odpov
li
správn . 10. Jak dlouho trvá vysoká škola? Sulia:
4 roky
Ay e:
4 roky
Mehmet:
4 roky
Salem:
4 roky
Saad:
4 roky
Komentá : Po st edoškolském studiu následuje ro ní p estávka, v níž se žáci nemohou hlásit dále. Vyšší vzd lání lze ukon it nejd íve po ty ech letech. Po záv re né zkoušce absolventi obdrží diplom. 11. Kolik žák navšt vuje základní školy? Sulia:
2 000 žák
Ay e:
4 000 až 5 500 žák
Mehmet:
5 000 žák
Salem:
1 657 žák
Saad:
60% školou povinných chlapc a dívek
Komentá : P esný po et žák není znám, ale dosahuje n kolika tisíc. Jen do nejv tší školy Sokotry (ZŠ Hadiboh) dochází 1 842 d tí. Je jich mnohem více, než uvádí respondenti (mezi 6 000 a 7 000). 12. Kolik student pokra uje na st ední škole? Sulia:
700 student
Ay e:
2 000 až 3 000 student
Mehmet:
2 500 student
Salem:
700 student
Saad:
20% studujících chlapc a dívek
Komentá : P esto, že exaktní údaje neexistují, p ed otev ením poslední st ední školy se kapacita pohybovala okolo 700 student . Za átek nového tisíciletí p inesl další možnosti. Domorodci poznali výhody turismu, cht jí se vzd lávat, u it se cizí jazyky, cestovat, proto stoupá zájem o navazující studium.
41
13. Kolik student pokra uje na vysoké škole? Sulia:
60 student
Ay e:
800 až 1200 student
Mehmet:
1 000 student
Salem:
200 student
Saad:
20% studujících chlapc a dívek
Komentá : Objektivn
odpov
l Salem, vysokou školu navšt vuje 200 student .
Z údaj vyplývá, že po ty absolvent s jednotlivými stupni vzd lání klesají. Zájem o vysokoškolské studium však roste.
3% 12%
85%
Žáci základních škol
Žáci st edních škol
Studenti vysoké školy
Obr. . 4 Po ty žák a student , navšt vující jednotlivé typy škol
14. Kolik d tí z celkového po tu nechodí do školy a z stává doma? Sulia:
/
Ay e:
20 až 25%
Mehmet:
20%
Salem:
45% ze 100%
Saad:
15%
Komentá : Na ostrov nefunguje s ítání obyvatel a velmi obtížn se odhaduje po et tí. Sokotra zažívá popula ní explozi, pr až 10 jedinc . Jednozna
rný po et potomk na jednu matku iní
p evažující kategorií jsou d ti od deseti do patnácti let.
Kapacity t íd základních škol výrazn p ekra ují normy. V u ebnách se tísní až dvakrát více žák , než je míst k sezení. V p elidn ných osadách u itel u í až 100 d tí najednou. 42
vodem pro zanedbávání školní docházky bývá absence volných míst, rodinné pohnutky (odpor rodi
k modernímu, "novému" zp sobu života, nedostatek finan ních
prost edk , pot eba pomocné ruky p i práci doma, s dobytkem atd.). Hlavní p zejména v p ípad klan
horských beduín
a pastevc
inou,
z odlehlých kon in ostrova,
stává ztížený nebo nemožný p esun do školy. 15. Jaký je pom r pohlaví u žák základních škol? Sulia:
/
Ay e:
ne
Mehmet:
ne
Salem:
chlapci po etn p evažují nad d
Saad:
75% chlapc a 25% dívek
aty
Komentá : Formulace v dotazníku je následující: "What is the sex ratio of children at elementary schools?" Respondenti o ividn
vnímali otázku jako
narážku
se sexuálním podtextem, protože angli tina prvních t ech oslovených u itel umož uje eložit známá slova a zbytek odvodit. I p esto pat í mezi malou hrstku sokotránských vyu ujících, kte í "umí" anglicky. Sulia se nevyjád ila, Ay e a Mehmet napsali rázné a výmluvné "NO". Jen odpov di Salema a Saada nazna ují, že pom r pohlaví jasn nahrává chlapc m. 16. Jaký je pom r pohlaví u student st edních škol? Sulia:
/
Ay e:
ne
Mehmet:
ne
Salem:
pom r chlapc a dívek je stejný
Saad:
85% chlapc a 15% dívek
Komentá : Otázka zn la takto: "What is the sex ratio of children at secondary schools?". Z výsledk prvních t ech dotazník plyne, že dotazovaní op t neporozum li smyslu v ty. Saad trvá na výrazném p ješt
íslení ve prosp ch mužského pohlaví, dokonce
markantn jším než v p edchozím p ípad . Salem uvádí stejný pom r chlapc
i dívek. Nezbývá než souhlasit se Saadem, rozdíl je ješt v tší než u žák základních škol. Drtivá v tšina dívek opouští devátý ro ník, odchází pomáhat starším ženám v domácnosti, zanedlouho se vdá a za ne rodit d ti.
43
17. Jaký je pom r pohlaví u student vysokých škol? Sulia:
/
Ay e:
ne
Mehmet:
ne
Salem:
vždy p evažovali chlapci, ale v posledních letech p ibývá d
Saad:
85% chlapc a 15% dívek
at
Komentá : Sulie, Ay e a Mehmet reagovali na dotaz "What is the sex ratio of children at university?" stejn jako v p edchozích bodech. Anglické slovo "sex" je pro muslimy synonymem ve ejného tabu, takže se není emu divit. I na vysoké škole platí pravidlo vyššího po tu chlapc . Snaha d
at po studiu na vysoké škole roste. Nad je na jinou
budoucnost však uhasínají vlny oceánu, který omývá pob eží. Dokud ženy nemohou opustit Sokotru, vychází jejich úsilí naprázdno. 7 18. Je na Sokot e dostatek u itel ? Sulia:
ano
Ay e:
ne
Mehmet:
ne
Salem:
ne
Saad:
ne
Komentá : Sulia p sobí na základní škole spolu s adou místních u itel . Jejich po et závisí na poloze školy. V ídce obydlených lokalitách zájem o profesi výrazn klesá. Ve v tších osadách a m stech odpovídá po et vyu ujících kapacit školy. Významným a podce ovaným kritériem je nízká odbornost Sokotránc , pramenící z nedostate né pedagogické kvalifikace (zejména u žen, které nesmí samy opustit ostrov, a tudíž nemohou absolvovat adekvátní vzd lání na pevnin ). V oblastech st edoškolské a vysokoškolské
výuky
zvyšují
úrove
pedagogického
sboru
externisté
z kontinentálního Jemenu a sokotránští muži, kte í získali titul b hem zahrani ních studií. Jedním z nejpovolan jších u itel 7
je
tvrtý respondent, vysokoškolský
Salem je právem pyšný na svou setru Azizu, kterou nau il anglicky. Aziza je krásná, inteligentní dívka, jejímž velikým snem je získat vzd lání a v život n co dokázat. Touží žít jiný život, než ji p edur uje rodinná tradice. V lednu 2010 nadšen povídala o tom, že ji p ijali na vysokou školu v Hadiboh, na obor Anglický jazyk. Hovor s ní se nesl v p átelském duchu, sršela optimismem, ale zneklid oval ji fakt, že v devatenácti letech je stále svobodná. Strachovala se, aby svým smýšlením "moderní ženy" nepošpinila rodinnou est. Vzájemný rozhovor po ro ní odluce p sobil jinak. Aziza stále studuje, ale je si v doma, že jako samotná žena nic nedokáže. S dív iným svolením rodina slíbila její ruku rodinnému íteli, který o ni požádal. Otázkou z stává, zda bude mít as naplnit sny. S velkou pravd podobností ji totiž eká práce v domácnosti a plození d tí. Aziza není jedinou sokotránskou dívkou, toužící v život co dokázat.
44
itel anglického jazyka Salem Ghanem, který vystudoval univerzitu v indickém Novém Dillí. 19. Pochází zdejší u itelé z ostrova nebo ze zámo í? Sulia:
ze Sokotry i ze zámo í
Ay e:
ze Sokotry i ze zámo í
Mehmet:
ze Sokotry i ze zámo í
Salem:
tšina pochází ze Sokotry, na SŠ u í i lidé z pevniny
Saad:
kte í pocházejí ze zámo í
Komentá : Komentá e k bodu íslo 19 souvisí s p edchozí otázkou íslo 18. 20. Mají místní u itelé odpovídající pedagogické vzd lání? Kde ho získaly? Sulia:
/
Ay e:
ano; získali jej v Sanaa, Adenu, Mukale nebo v jiných zemích
Mehmet:
ano; získali jej v Jemenu nebo Saudské Arábii
Salem:
ano; získali jej v Sanaa nebo Adenu
Saad:
samoz ejm ; získali jej na pevnin
Komentá : Muži, kte í zamýšlí vzd lávat ostrovany, obvykle studují v nejbližších stech jemenské pevniny (v Sanaa, Adenu, Mukale), výjime se na školy v Saudské Arábii nebo jižní Asii.
opouští zemi a hlásí
ást z stává v zahrani í, zbytek se vrací
na ostrov, aby p edal získané v domosti a zkušenosti. Ženy mohou vycestovat pouze v doprovodu manžela, otce nebo bratra. To znamená, že se vzdálí pouze na nezbytn nutnou dobu. Politická korupce v Jemenu jenom kvete,
ehož využívají místní
zájemkyn o pedagogický titul, které s rodinnými p íslušníky mí í do Sanaa a diplom si kupují. Proti vzd lávání a osamostatn ní ostrovanek stojí zárove
obecn platná
a hluboce zažitá p edstava ženy jako opatrovnice domova, pe ovatelky o potomky a domácí zví ata. Muslimové žijí v p esv
ení, že když žena neví, kde je její místo,
er uje tím rodinnou est. A s poskvrn nou ctí nemohou žít. 21. Jaký je pom r pohlaví mezi u iteli? Sulia:
/
Ay e:
ne
Mehmet:
ne
Salem:
muži p evažují nad ženami
Saad:
95% muž a 5% žen 45
Komentá : První t i odpov di nazna ují, že se v otázce objevilo anglické slovo "sex" ("What is the sex ratio among teachers?"). Z odpov dí vyplývá špatné pochopení v ty ve smyslu, zda mají u itelé mezi sebou milostný pom r. Logickou odpov dí je "ne" od u itel st ední školy. Sulia názor nevyjád ila, z ejm rovn ž nepochopila pravý význam
textu.
Salem
a
Saad
vystihli
v pedagogických sborech jednozna
realitu.
Z výše
uvedených
d vod
dominuje mužské pohlaví. Podíl žen klesá
s vyššími stupni vzd lání. Nap íklad editel ZŠ Hadiboh zam stnává optimální po et vyu ujících (37 u itel a 23 u itelek). 22. Jaké p edm ty se vyu ují na základní škole? Sulia:
/
Ay e:
Anglický jazyk, Biologie, D jepis, Chemie, Islám, Korán, Matematika, Zem pis
Mehmet:
Anglický jazyk, Arabský jazyk, Biologie, D jepis, Chemie, Islám, Korán, Matematika, V dy, Zem pis
Salem:
Biologie, D jepis, Matematika, Ob anská nauka, V dy, Zem pis
Saad:
Arabština, Islám, Korán, Matematika, V dy
Komentá : Na základní škole se vyu ují následující povinné p edm ty: Anglický jazyk, Arabský jazyk, D jepis, Etika, Chemie, Islám, Korán, Matematika, Ob anská nauka, írodov da a Zem pis. St žejní roli hrají Arabština, Islám a Korán. Výuku zpest uje Etika. 23. Jaké p edm ty se vyu ují na st ední škole? Sulia:
/
Ay e:
Anglický jazyk, Arabský jazyk, Biologie, D jepis, Fyzika, Chemie, Islám, Korán, Matematika, Psychologie, Sociologie
Mehmet:
Anglický jazyk, Arabský jazyk, Biologie, D jepis, Fyzika, Chemie, Islám, Korán, Matematika, Psychologie, Sociologie, dy
Salem:
Anglický jazyk, Arabský jazyk, D jepis, Fyzika, Chemie, Islám, Psychologie, Sociologie, Zem pis; záleží na vybraném oboru (v da nebo um ní)
Saad:
Anglický jazyk, Islám, Korán, Matematika, V dy, Zem pis
46
Komentá : Výuka na st ední škole obsahuje, krom
výše uvedených, dopl ující
edm ty: Sociologie, Psychologie a Fyzika. P írodov du nahrazuje Biologie. Studenti deckého zam ení pokra ují Angli tinou, Arabštinou, Biologií, Fyzikou, Chemií, Islámem, Koránem, Matematikou a Zem pisem. Zájemci o um lecký sm r studují Angli tinu, Arabštinu, D jepis, Etiku, Islám, Korán, Psychologii, Sociologii a Um ní. 24. Jaké p edm ty se vyu ují na vysoké škole? Sulia:
/
Ay e:
odvislé od vybraného zam ení (Islám, Arabština nebo Anglický jazyk)
Mehmet:
odvislé od vybraného zam ení (Islám, Arabština nebo Anglický jazyk)
Salem:
odvislé od vybraného zam ení (Islám, Arabština nebo Anglický jazyk); pestrý výb r p edm
Saad:
Anglický jazyk, Arabština, Islám, Korán
Komentá : Z odpov dí vyplývá, že vysokoškoláci volí ze t í zam ení: Islám, Arabština a Anglický jazyk. Jiné p edm ty se nevyu ují. U itelé hodnotí úrove o specializaci v Anglickém jazyce jako podpr
uchaze
rnou. Hlavním d vodem je špatný
základ na elementární škole. S p ílivem turist stoupá zájem práv o cizí jazyk. 25. ím se živí absolventi základních škol? Sulia:
/
Ay e:
stávají se policisty a vojáky
Mehmet:
stávají se policisty a vojáky
Salem:
stávají se rybá i, policisty, prodava i
Saad:
po základní škole pracují hlavn dívky
Komentá : V tšina mladých lidí, zejména dívek, ukon í základní vzd lání a odchází pomáhat
starším
ženám
v domácnosti,
obstarává
domácí
zví ata,
stará
se o potomky rodinného klanu. Od patnácti let eká na žádost o ruku. Když rodina se s atkem souhlasí, dívka se vdá, odchází do domova chot a spole
zakládají vlastní
rodinu. Žena op t zastává pé i o domácnost, manžela, d ti a zví ata. Pokud z stane z n jakého d vodu sama, v tšinou si vyd lává jako uklíze ka. Muži se základním vzd láním se živí tradi ním pastevectvím a rybá stvím, ve m stech hledají práci prodava e v obch dcích s potravinami. D íve obd lávali polí ka obilí a kuku ice.
47
S dovozem produkt
lodní dopravou zem
lská
innost ustala. Sokotránci z nížin
a vádí p stují datlové palmy, sbírají plody a úrodu prodávají ve m stech. Horští beduíni založili malé zahrádky s ovocnými rostlinami a zeleninou, které intenzivn zalévají z horských pramen . Jejich po ínáním se inspirovali další ostrované a z ídili si nevelké sady s papájovníky, granátovníky, fíkovníky a datlovými palmami. Ob as lze p es plot spat it ke
ky raj at a paprik. Tlak turismu a otev ení ostrova obchodník m ze zámo í
ní tradi ní život ostrovan . Každoro
v Hadiboh p ibude n jaká hosp dka,
ímž vzniká pracovní p íležitost pro celou adu erstvých absolvent . Výstavba letišt a komunika ní sít
podnítila zakládání policejních stanic, vojenských základen,
autoservis apod. V sou asnosti jich na ostrov funguje hned n kolik a zam stnávají chlapce, kon ící vzd lání základní i st ední školou. Se stoupajícím po tem obyvatel roste poptávka po emeslnících (zednících, malí ích, truhlá ích, sléva ích). 26. ím se živí absolventi st edních škol? Sulia:
/
Ay e:
stávají se policisty, vojáky a u iteli
Mehmet:
stávají se policisty, vojáky, u iteli a ú edníky
Salem:
pracují v kancelá ích a na policejních stanicích
Saad:
po st ední škole pracují ženy i muži
Komentá : Dívky, kterým se poda ilo dostudovat st ední školu, nalézají uplatn ní ve školství, stávají se u itelkami základních, mén st edních škol. Chlapci získávají zam stnání na policejních stanicích, vojenských základnách i ve školství. Ženy i muži nastupují do kancelá í v Hadiboh a Qalensiah (nap íklad do pobo ky jediné letecké spole nosti na ostrov Felix Airways, do sm nárny, informa ního centra a pošty). které absolventy zam stnává ambulance, kde ordinuje ruská léka ka. Jiní prodávají v nov otev ených provizorních lékárnách, obch dcích se suvenýry nebo muzeu historie Sokotry, které lze navštívit v hlavním m st . Úsp šní absolventi se stanou adovými zam stnanci Organizace EPA (The Environmental Protection Autority, Hadiboh), administrativního zázemí Ministerstva vody a životního prost edí Jemenské republiky, které zodpovídá za ochranu p írodu ve smyslu trvale udržitelného hospoda ení. 27. ím se živí absolventi vysoké školy? Sulia:
/
Ay e:
pracují jako u itelé
48
Mehmet:
pracují jako u itelé
Salem:
pracují jako u itelé
Saad:
/
Komentá : Vysokoškoláci nalézají pedagogické uplatn ní na základních, st edních i vysokých školách. N kte í mí í do drobných firem a zastávají administrativu, jiní získají slušné místo v Organizaci EPA nebo vycestují za prací do zámo í. 28. Zajímají se žáci o st edoškolské studium? Sulia:
ano
Ay e:
ano
Mehmet:
ano
Salem:
ano, zejména dívky
Saad:
ano, velmi
Komentá : Po et zájemc
o st edoškolské studium je vysoký. Sokotránci touží
po vzd lání, které je p iblíží vysp lým zemím a valná v tšina si nesmírn váží možnosti studovat. 29. Skládají žáci p ijímací zkoušky na st ední školu? Sulia:
ne
Ay e:
skládají záv re nou zkoušku po ukon ení SŠ
Mehmet:
skládají záv re né zkoušky na konci každého roku
Salem: Saad:
ijímací zkoušky nejsou, skládají až zkoušky záv re né ne
Komentá : Z odpov dí respondent vyplývá, že uchaze i neskládají p ijímací zkoušku. V p ípad velkého zájmu vyu ující rozhodují o p ijetí na základ výsledk ze základní školy. 30. Skládají zájemci p ijímací zkoušky na vysokou školu? Sulia:
ne
Ay e:
ne; v pr
hu studia píší testy
Mehmet:
ne; v pr
hu studia jsou zkoušeni a píší testy
Salem:
ne; v pr pr
Saad:
hu studia jsou zkoušeni a na základ
výsledk
žného hodnocení mohou postoupit do dalšího ro níku
ne; v jednom nebo dvou p edm tech píší úvodní prov ovací testy
49
Komentá : Ani znalosti uchaze
o studium na vysoké škole neprov ují p ijímací
zkoušky. 31. Jak probíhá zkoušení na st ední škole? Sulia:
poznávání p edm
a d
z obrázk , charakteristika a jejich
popis v anglickém jazyce; diktování infinitiv anglických sloves, z nichž žáci tvo í minulé asy Ay e:
formou písemného a ústního zkoušení
Mehmet:
formou písemného a ústního zkoušení
Salem:
na SŠ probíhá prov ování znalostí pouze písemnými testy
Saad:
formou test
Komentá : Formu zkoušení ovliv uje vyu ovaný p edm t. Sulia popsala spíše výuku typickou pro základní školy. Odpov di st edoškolských u itel , Salema i Saada nazna ují, že v domosti prov uje p edevším písemné zkoušení. Závisí na jednotlivých vyu ujících, jestli testy doplní o ústní p ezkoušení. 32. Jaký používáte zp sob hodnocení na st edních školách? Sulia:
neu ím na SŠ; na ZŠ používám známky
Ay e:
na SŠ nepoužíváme známky, ale procenta; nejlepší hodnocení je 100% (60% za písemné testy a 40% za ústní zkoušení)
Mehmet:
na SŠ používáme procenta; st edoškoláci píší t i testy za maximáln 60% a jsou ústn zkoušeni za nejvýše 40%, celkem mohou dosáhnout 100%
Salem:
SŠ u itelé používají p tistup ovou klasifika ní stupnici
Saad:
zp sob hodnocení záleží na každém u iteli
Komentá : U itelé žáky hodnotí klasickou p tistup ovou klasifika ní stupnicí. Z každého p edm tu dostanou známku. Vyu ující navíc využívají obecnou tabulku výkonu v procentech, na jejímž základ žáci obdrží maximáln 60% za písemné testy a 40% za ústní zkoušení. Striktní dodržování hodnocení závisí na jednotlivých u itelích. 33. Dostávají st edoškoláci v pr Sulia:
ano
Ay e:
ano
Mehmet:
ano
Salem:
ano
hu studia vysv
50
ení?
Saad:
ano, na konci každého roku
Komentá : Ano, na základ vysv
pr
žných výsledk
obdrží pololetní a záv re né
ení.
34. Skládají st edoškoláci záv re né zkoušky? Jak probíhají? Sulia:
/
Ay e:
ano, jsou písemné
Mehmet:
ano, jsou písemné
Salem:
ano, jsou písemné i ústní
Saad:
ano, u itelé prov ují znalosti ze všech p edm
Komentá : Absolventi skládají záv re
zkoušky písemnou i ústní formou.
35. Víte, zda se chystají zm ny ve výchovn vzd lávacím systému na Sokot e? Sulia:
/
Ay e:
ne
Mehmet:
ne
Salem:
ano, novinkou je nedávno otev ená st ední škola pro dívky a zapojení do nového projektu v rámci UNICEF
Saad:
ano, zm nu p edstavuje otev ení dív í školy a pr nik nových profesí na Sokotru, což znamená nové pracovní možnosti
Komentá : U itelé základních a st edních škol obvykle neví o zm nách p ipravovaných na ostrov . Salem i Saad zmi ují otev ení první dív í st ední školy, jejíž provoz vláda zahájila 1. ledna 2011. Za zmínku stojí spolupráce školských institucí s organizací UNICEF. Saad pochvaluje pr nik nových profesí na Sokotru a úm rné zvýšení po tu pracovních p íležitostí. Vyšší vzd lání je na ostrov stále ve fázi rozvoje. 36. Vyjmenujte silné stránky školského systému na Sokot e. Sulia:
/
Ay e:
výuka angli tiny na SŠ
Mehmet:
kvalita výuky na SŠ
Salem:
studenti se zájmem o vzd lání s touhou studovat v zahrani í
Saad:
rychlý rozvoj školství
Komentá : Sulia otázce nerozum la, nebo se nevyjád ila. St edoškolští u itelé vyzdvihují kvalitu výuky dané úrovn
vzd lání, která se týká zejména p edm tu
51
Anglický jazyk. Salem oce uje vysoký zájem uchaze
o studium nejen na ostrov ,
ale také v zámo í. Saad poukazuje na rychlý rozvoj sokotránského školství. 37. Vyjmenujte slabé stránky školského systému na Sokot e. Sulia:
íliš mnoho žák ve t ídách
Ay e:
základní školství
Mehmet:
základní školství
Salem:
špatné vybavení t íd, zanedbávání d tí rodi i, nep ítomnost elekt iny
Saad:
tém
žádný nábytek ve t ídách, malé finan ní prost edky
(pot eba získání dotací z projekt nebo neziskových organizací) Komentá : Vedle slabin v základním školství u itel m vadí velké množství žák ve t ídách, kdy kapacita místností je nejmén dvojnásobn p ekro ena. Salem i Saad si st žují na nedostate né technické i materiální zajišt ní u eben a špatné vybavení didaktickými pom ckami. Ve školách nefunguje elekt ina a chybí finan ní prost edky na její zavedení. 38. Co byste rád/a zm nil/a? Sulia:
/
Ay e:
snížila bych po et žák ve t íd z 90 na 40
Mehmet:
zm nil bych výukové metody a zredukoval množství žák ve t íd (b žn 80 až 100 školák )
Salem:
dovezl bych kvalifikované u itele z pevniny, vybavil budovy generátory a zavedl elekt inu, založil školní sportovní kluby a po ádal sportovní akce
Saad:
otev el bych anglické školy, omezil po et žák
ve t íd , u il
místní sociálnímu a ekonomickému rozvoji Komentá e: V tšina respondent se shodla na nutnosti omezit kapacitu t íd. Uvád jí, že v jedné místnosti se b žn tísní 80 až 100 žák , což zna
st žuje pr
h výuky.
Mehmet by vyu ování zpest il novými výukovými metodami. Salem uvítá p ísun kvalifikovaných u itel z pevniny, kte í zvýší celkovou kvalitu hodin. Vedení škol má získat finance na koupi generátor a zavedení elektrického proudu. Salem sní o založení školních sportovních klub
a po ádání nejr zn jších sportovních akcí, v etn
52
fotbalových turnaj . Vysokoškolský student Saad ocení sociální a ekonomický rozvoj ostrova spolu se zkvalitn ním výuky anglického jazyka. 39. Prostor pro Vaše poznámky, p ipomínky a názory… Sulia:
/
Ay e:
místní u itelé nemají možnost dopln ní vzd lání formou kurz , ednášek a podobn
Mehmet:
doufám v celkový rozvoj školství na ostrov a možnost dalšího vzd lávání pro u itele
Salem:
jsem š astný, že Vám mohu pomoci a pevn
v ím v rozvoj
školského systému na Sokot e, nebo vzd lání je nejd ležit jší hodnotou každého lov ka Saad:
uvítáme organizace, které nám pomohou zlepšit školský systém a vybudovat nové vzd lávací instituce
Komentá e: Spole ným p áním je dopln ní vzd lání u itel
po ádáním p ednášek,
besed a kurz . Salem uvítal zájem o problematiku školství na Sokot e. Saad doufá v tok dotací ze zahrani ních projekt , nebo pen žních prost edk neziskových organizací, které pomohou zlepšit stav místního školství. Na p edložené testové otázky reagovali u itelé angli tiny základních, st edních i vysoké školy a jeden student stejného zam ení. Z n kterých odpov dí jsou však ejmé jazykové nedostatky. Suliin pravopis a gramatika odpovídaly úrovni eského žáka na druhém stupni ZŠ. Ay e a Mehmet psali gramaticky korektn ji, ale, podobn jako Sulia, myln pochopili význam n kterých slov, zejména u otázek na pom r pohlaví žák
a u itel . P ípadnému vysv tlení smyslu v ty bránil jejich odmítavý p ístup
k asistenci autorky p i vypl ování dotazníku a pomoci v p ípad nejasností. St edoškolští u itelé Ay e s Mehmetem o ividn pracovali spole
a odpov di
vzájemn diskutovali, což se odrazilo v mnohdy podobných faktických i názorových komentá ích. Salem nem l s vypln ním potíže. Sb rem informací o sokotránském školství se zabývá už n kolik let. P ipravuje u ební pom cky a výukové texty. Saadovy a Salemovy reakce a post ehy p sobily v tšinou velmi objektivn .
53
4.4 Konfrontace sokotránské výuky s podmínkami v
eské republice
4.4.1 Konfrontace náboženských vyznání Drtivá v tšina Jemenc vyznává Islám. Až polovina z nich se hlásí k tzv. šíitským muslim m, zbytek náleží k sunnitskému islámu. „V kontinentálním Jemenu žije pouze 3 000 k es an , 400 žid a zanedbatelná hinduistická menšina“ (Religion in Yemen, 2001). Obyvatele Sokotry tvo í tém
100% muslimové, vyznávající islám. Není divu,
že jemenská vláda za adila do školních osnov všech stup
výuky p edm ty Islám
a Korán. Výsledky
SÚ (2007) ukazují, že naproti tomu v eské republice ustupuje
náboženská víra a stoupá po et ateist . Stupe religiozity v posledním dvacetiletí klesá. Náboženská vyznání obyvatel eské republiky se r zní. Zájemci o studium podobného zam ení mí í do církevních škol a teologických institucí, náboženská výuka se z u ebních plán vytratila.
NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ V JEMENU
PODÍL V %
60
49,92
49,92
50 40 30 20 10
0,14
0,02
0 Sunitský islám
Šíitský islám
es anství
Hinduismus
Obr. . 5 Náboženská vyznání v Jemenu v roce 2001 (Religion in Yemen, 2001)
54
Obr. . 6 Rozdíl v po tu v ících a nev ících v eské republice v letech 1991 a 2001 ( SÚ, 2007)
NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ V ESKÉ REPUBLICE
PODÍL V %
80 59
60 40
26,8
20 1,1
1
0,2
0,2
0,2
0,1
0,1
0,1
0,1
2,4
8,8
0 Církev ímskokatolická eskobratrská církev evangelická Církev eskobratrská husitská Náboženská spole nost Sv dkové Jehovovi Pravoslavná církev v eských zemích Slezská církev evangelická a. v. Církev bratrská Církev adventist sedmého nebe Církev eckokatolická es anské sbory Ostatní Bez vyznání Nezjišt no
Obr. 7 Náboženská vyznání v eské republice v roce 2007
55
SÚ, 2007)
4.4.2 Konfrontace výuky na základní škole Základní škola trvá v obou zemích dev t let. Skladba p edm
na ostrov odpovídá podmínkám eského základního školství,
a to v p ípad mate ského a cizího jazyka, Matematiky, P írodov dy, Chemie, D jepisu, Zem pisu a Ob anské nauky. V u ebních plánech eských škol se navíc objevují Fyzika, Hudební výchova, Informatika, Praktické
innosti, T lesná výchova,
Vlastiv da, Výtvarná výchova, pop ípad nov zavád ný p edm t
lov k a jeho sv t
a jiné (Zbo il, 2006). Sokotránci nahrazují Hudební výchovu ranním zp vem národních písní, jehož se ú astní pouze chlapci. Výuku zpest ují Islám, Korán a Etika.
4.4.3 Konfrontace st edoškolské výuky eští studenti st edních odborných u iliš i st edoškoláci na Sokot e studují t i roky, ale obory zakon ené maturitou jsou v eské republice ty leté. St edoškolskou výuku lze porovnávat velmi obtížn . Podmínky v R zaru ují pestrou nabídku typ st edních škol (gymnázia, st ední odborné školy, st ední odborná ilišt ), jednotlivých obor , v etn p edm
a jejich sylab . Absolventi se prosazují
v celé škále pracovních inností, v závislosti na druhu a oboru ukon eného studia. „Pr
rná nezam stnanost nep ekra uje 9%“ (Kurzy.cz, 2000). St ední školství
na Sokot e charakterizuje malý výb r specializací. Zájemci vybírají z p ti škol stejného typu a pouze dvou zam ení, v da nebo um ní. Studenti v deckého sm ru studují angli tinu, arabštinu, biologii, fyziku, chemii, islám, Korán, matematiku a zem pis. Zájemci o um ní se u í angli tinu, arabštinu, d jepis, etiku, islám, Korán, psychologii, sociologii a um ní. Na druhou stranu nutno podotknout, že valná v tšina domorodc by i širším výb ru studijních možností nenalezla uplatn ní. Nezam stnanost ostrovan , která p ekra uje 50%, rovn ž ovliv ují rozdíly v sociálních rolích muslimských muž a žen. Uchaze i o st edoškolské vzd lání na Sokot e neskládají
ijímací zkoušku.
ti, podporované rodinou, mají dve e otev ené. V p ípad velkého zájmu vyu ující ihlíží k výsledk m ze základní školy. V eské republice vyhlašuje podle Stredniskoly.cz (2002) vstupní ízení v tšina škol (jmenovit gymnázia, konzervato e, policejní a vojenské instituce a školy nabízející atraktivní obory – nap íklad ekonomika,
56
management obchodu a cestovního ruchu, hotelnictví, informa ní technologie, obchod a služby, podnikání, ve ejnoprávní
innost, atd.)8. S klesajícím zájmem absolvent
základních škol o mén atraktivní obory kladou školy nižší nároky na p ijímané jedince. asto berou všechny zájemce nebo rozhodují na základ pr školy. Snižuje se tak kvalita škol zdravotnických, zem
ru známek ze základní
lských, lesnických atd.
St edoškolští u itelé na Sokot e volí hlavn písemnou formu zkoušení. N kdy testy doplní o ústní prov rku.
eští vyu ující vybírají formu ov ení znalostí
dle vlastního uvážení, s p ihlédnutím ke specifikám p edm tu i t ídního kolektivu. K hodnocení žák slouží v obou p ípadech p tistup ová klasifika ní škála. Sokotránci navíc využívají obecnou tabulku výkonu v procentech, na jejímž základ školáci obdrží maximáln 60% za písemné testy a 40% za ústní zkoušení. Absolventi skládají v obou zemích záv re
zkoušky písemnou i ústní formou. V eské republice je ukon ení
st edoškolského vzd lání tém
samoz ejmostí. Také Sokotránci touží po vzd lání
a oce ují možnost studovat.
8
Bližší informace lze nalézt v zákonu . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání a ve vyhlášce . 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci ijímacího ízení ke vzd lávání ve st edních školách ve zn ní pozd jších p edpis .
57
4.4.4 Konfrontace univerzitní výuky Po maturitní zkoušce na Sokot e následuje ro ní p estávka, v níž se žáci nemohou hlásit jinam. Vyšší vzd lání ostrované získají nejd íve po ty ech letech, délka studia v eské republice závisí na zvoleném oboru a druhu vzd lání. P i porovnání úrovn sokotránské a eské vysoké školy lze institut na Sokot e adit mezi vyšší odbornou školu a univerzitu v R. Studenti na ostrov volí ze t í zam ení: Islám, Arabština a Anglický jazyk. Vysokoškolský systém R se výrazn liší a obtížn porovnává s podmínkami v arabské zemi, kde žijí lidé rozdílného životního stylu, náboženského p esv tradic. Nedostatek finan ních prost edk
ení a kulturních
brání v po izování základních výukových
materiál a didaktických pom cek. Uchaze i o studium na eské univerzit vybírají z mnoha zam ení podle zájmu a možnosti praktického uplatn ní. Budoucí studenti sokotránského institutu neskládají
ijímací zkoušky, které
tšinou p edcházejí p ijetí na VŠ v eské republice.
4.4.5 Názory odborník
9
Podkapitola nabízí mín ní renomovaných, r zn specializovaných odborník na téma zavád ní p edm tu Etika do osnov eských škol. Další dotaz žádal o vyjád ení k problematice rovnoprávnosti pohlaví v muslimských zemích. Z dvaceti oslovených p isp li cennými názory pouze ty i respondenti: 1. prof. PhDr. Aleš Klér - Zástupce editele Ústavu anglického jazyka a didaktiky na Filozofické fakult Univerzity Karlovy v Praze; 2. Prof. PhDr. Peter Ondrejkovi , Ph.D. -
kan Filozofické fakulty Univerzity
Konštantína Filozofa v Nitre; 3. prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. - prorektor pro vzd lávání a záležitosti student , Univerzita Pardubice; 4. PhDr. Ladislav Špa ek -
eský spisovatel, televizní noviná , moderátor,
pedagog, bývalý tiskový mluv í prezidenta Havla. 9
Autorka obdržela názory elektronickou poštou v b eznu roku 2010. (viz. Rukopis, 2010)
58
Otázka . 1: Domníváte se, že p edm t Etika lze za adit do školních vzd lávacích program v eské republice? Etika pat í mezi st žejní p edm ty výuky základních a st edních škol na jemenském ostrov Sokotra. Myslíte si, že je u nás realizovatelné a vhodné za lenit tento p edm t do školních osnov? Otázka . 2: V zemích t etího sv ta se rozjížd jí rozvojové projekty výstavby škol. Nikdo však ne eší, kde najdou absolventi uplatn ní. Podobná situace nastává na jemenském ostrov Sokotra. Dívky mohou studovat, ale nesmí vycestovat z ostrova bez doprovodu muže. Za všechny dívky lze uvést dvacetiletou Azizu, která prahne po vzd lání a studiu angli tiny. Uplatn ní Sokotránc je velmi omezené a získají ho v drtivé v tšin chlapci. Lze v bec situaci n jak ešit? Není otázka náboženství nep ekonatelnou p ekážkou?
Oslovený respondent: prof. PhDr. Aleš Klégr „Výuka etiky by jist nebyla neužite ná, nicmén rozsah toho, co žáci na našich školách musí zvládnout je takový, že opravdu nevím, zda je to reálné. Navíc si nejsem jist, zda toto téma není zahrnuto v ob anské výchov . Vliv náboženství je nepochybn dlouhodobá záležitost a jak to dopadne, ví jen b h.“
Oslovený respondent: Prof. PhDr. Peter Ondrejkovi , Ph.D. 1. „Zaradenie predmetu etikety medzi samostatne vyu ované predmety na stredných školách v R, podobne ako aj v SR znie lákave, ale v skute nosti je to nereálne. Množstvo poznatkov v udskom poznaní by si žiadalo alebo rozšíri disponibilný po et hodín pre jednotlivé predmety, alebo zavies
alšie nové predmety. Nesmieme zabúda ,
že školský systém je sú as ou spolo enského systému, so svojou ekonomikou, zvykom a oby ajmi, tradíciou, vzdelanostnou úrov ou spolo nosti. V tejto situácii je možné pokúsi sa venova viac pozornosti etikete v rámci ob ianskej výchovy, predovšetkým v závisosti od kreativity a kompetentnosti príslušného vyu ujúceho. Etiketa nie je myslite ná iná , iba v rámci príslušnej kultúry príp. subkultúry, vyplýva z formálnych i neformálnch noriem a možno ju považova za sú as tzv. "skrytého kurikula". Treba
59
sa sbavi aj pedagogického optimizmu, podla ktorého by sme dokázali výu bou zmeni svet. 2. Uplatnenie absolventov škôl je osobitný problém, ktorý bude závisie od po tov absolventov,
v
nemalej
miere
od
toho,
aký
význam
budeme
pripisova trhu (líši sa neoliberalistický, konzervatívny a tzv."škandinávsky" príp. sociálnodemokratický prístup), od vyspelosti ekonomiky a jej schipnosti absorbova oraz vä ší po et absolventov škôl. To platí všeobecne, špecifikum tejto všeobecnej tézy predstavujú opä tradícia, kultúry a samozrejme aj náboženstvá (najmä vo vz ahu k ženám v arabsky hovoriacich krajinách, ale nie len tam). Jestvujú teórie (napr. u nás Jan
Keller),
že skon il
"zlatý
vek"
strednej
vrstvy
obyvate stva,
ktorého
prosperita spo ívala práve na vzdelaní, ove a významnejším ako tzv. kultúrny kapitál sa stáva tzv. sociálny kapitál (disponibilná sie
vz ahov). Významne
sa zaoberajú touto otázkou Putnam v USA, vo Francúzsku Pierre Bordieu. Sociálny kapitál vzniká, ke
sa udia združia s cie om vzájomnej spolupráce, pomoci. Možno
majú rovnaké hobby, alebo spolo ný záujem pomáha svojim de om zvláda u ivo v škole. Môže to by
spolupráca v rámci odborného cechu v ich profesii, alebo
budovanie vz ahov v rámci cirkvi. Vypnú svoje televízory a strávia vzájomne prospešný as v rámci rozvoja kontaktov s druhými. Sociálna nerovnos sa meria rozdielmi vo vzdelaní, zamestnaní, zdraví alebo množstve sociálneho kapitálu. Tak zdravie, ako aj vzdelanie, príjem, postavenie a alšie predpoklady kvalitného životu nie sú u udí „distribuované“ rovnako. Objektívne predpoklady kvality života „kopírujú“ štruktúru sociálnem nerovnosti (meranej vzdelaním, zamestnaním a sociálnym kapitálom). Rozvoj sociálneho kapitálu prináša tzv. zovšeobecnenú dôveru, t. j. dôveru nielen medzi známymi, ale i medzi neznámymi
mi, vo svete náhodností,
komplexnosti a rizík. Aby sa lovek cítil komfortne, potrebuje sa spo ahnú na reciprocitu medzi
mi. V komplexních postindustriálních spolo nostiach musí by
sociálna dôvera podporená sociálnymi zdrojmi; nemôže ma Otázkou je,
len osobný základ.
i sa v tomto smere podarí ovplyvni aj ekonomiku (tzv. humnánna
ekonomika), vrátane riešenia otázok uplatnenia absolventov škôl. Na záver: obe otázky by si zaslúžili každá osobitnú štúdiu.“
60
Oslovený respondent: prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. „Myslím si, že p edm
je v RVP už více než dost a m ly by být redukovány
slu ováním (p írodní v dy (Bi - Che - Fy), matematika (Ma - Geo), spole enské v dy (D j - Zem - Ekonomika), humanitní v dy (OV - etika a etiketa - sociáln osobnostní rozvoj). Mn jde spíše o témata, se kterými by m ly být d ti seznámeny pr
žn
ve všech p edm tech a od všech vyu ujících, ale to je na dlouhou tra . Tady se vše eší kumulací a pak není na nic po ádn do hloubky as. Navíc, co se d je ve škole, nekoresponduje s praxí života, etiketa se musí prosadit nap ed vn školy mezi námi dosp lými, abychom nedávali jiné p íklady. Odpov
na otázku . 2: Respekt k místní kultu e a zvyk m je rozbíjen a tlumen
globalizací. Nelze posuzovat jejich kulturu a zvyky jen z našeho (jakoby správného) pohledu, oni to musí chtít sami. Celkov ale náboženské ideologie ustupují jako nositelé pravdy a proto se n které m ní do hnutí radikálních nebo zanikají.“
Oslovený respondent: PhDr. Ladislav Špa ek „V mnoha školách je už zaveden nepovinný p edm t etika, ve kterém se vyu uje i spole enské chování, etiketa. (Na Slovensku je to prý nyní už povinný p edm t.) Etiketa jako samostatný p edm t je i pro mne – propagátora a ši itele etikety, navíc pedagoga – problematická. Spole enské chování by m lo prostupovat všemi p edm ty, i o p estávce by chlapec m l pustit do dve í spoluža ku a pozdravit návšt vu na chodb školy. Kdyby se z etikety stal b žný povinný p edm t, stihl by ji asi osud otravného "zemáku", "d jáku" a "matiky". Nejsem si také jist, jestli je etiketa tematicky dostate bohatá v intencích základní školy. Mnohé oblasti etikety jsou ze života dosp lých, výb r témat pro základní školu by byl podstatn užší, vyšel by možná na jedno pololetí. To by si zasloužilo podrobné zkoumání. Zatím si myslím, že nepovinný p edm t etika pot eby pokrývá, a pé e u itel o spole enské chování žák b hem pobytu ve škole hraje hlavní roli. Nevím, možná se asem vytvo í jiné podmínky, které vyvolají pot ebu etikety ve školách. Budu o tom dál p emýšlet.“
61
5. DISKUSE V prvé ad je nutno konstatovat, že rozvoj nelze zastavit. Je absurdní doufat, že lidé ze zámo í z ostrova odplují, a Sokotránci obnoví tradi ní zp sob života. Když už okusili možnost koupit potraviny v obchodech, na místo pracného p stování na suchem vyprahlých polí kách, žádná síla je nedonutí ke kroku zp t. Daná problematika souvisí se vzd láváním ostrovan . Zjistili hodnotu pen z a v dí, že musí vyd lávat. Chyt ejší, šikovn jší a rodinou podporovaní jedinci zastávají lepší posty a dostávají vyšší mzdu, a proto touží po studiu. Od doby, co na Sokotru proudí turisté z celého sv ta, místní obyvatelé cht jí návšt vníky oslovit, komunikovat s nimi. Musí tedy um t anglicky, proto v tšina student projevuje zájem o anglickou specializaci. Mnozí auto i publikací o Sokot e vyjad ují lítost nad posunutím pomyslné stupnice životních hodnot ostrovan . Ale práv cestovatelé, zejména v dci a obdivovatelé místní unikátní krajiny, pozvolna p etvá í myšlení domorodc . P iváží z pevniny p edm ty, žn užívané moderní civilizací (peníze, alkohol, léky, oble ení) a paradoxn nadávají na dot rné d ti, všudyp ítomné nerecyklovatelné odpadky a vychytralé obchodníky, které by ješt p ed dv ma lety lov k marn hledal. Když Ministerstvo školství v Jemenu uvolnilo finan ní prost edky na rozvoj vzd lání na Sokot e, zapo alo rozsáhlé budování základních škol. Jejich stavitelé vybrali místa výstavby podle dostupnosti pro dopravu stavebního materiálu, nikoliv podle osídlení dané oblasti a možností d tí plnit školní docházku. Nevhodné umíst ní budov, zejména v odlehlých oblastech ostrova, vedlo k malému po tu uchaze . Jako íklad poslouží potomci horských beduín , kte í stráví n kolik hodin denn cestou náro ným terénem do školy a zp t. Rodi e proto nepodporují edukaci dít te. Problémem všech typ
vzd lávacích institucí na Sokot e je absence zdroje vody,
stravování a ubytování, což op t znevýhod uje obyvatele samot. Po ukon ení základní školy absolventi nacházejí uplatn ní zejména v Hadiboh, Qualansiyah nebo v osadách, které p ibývají kolem nové komunikace, lemující severní pob eží (Hulaf, Qadub, Mori a Quashio). Sokotránci z jiných kout ostrova (jižní pob eží, náhorní plošina Diksam, poho í Haggeher) po ukon ení škol vzd lání neuplatní, protože následují ostatní rodinné íslušníky a v nují se obvyklým innostem (pastevectví, rybá ství, p stování datlových palem). Dívky pomáhají ostatním ženám s chodem domácnosti - va í, vyráb jí máslový olej a syrovátku z kozího mléka, uklízejí, pe ují o muže a o zahrádku. Ve volných
62
chvílích vytvá í rukod lné výrobky lidového um ní - hn tou hlínu, tvarují nádoby, vypalují je v provizorních pecích a barví rozeh átou dra í krví, pletou kobere ky a pásy z kozích chlup , sbírají dra í krev a myrhu. N které ženy za aly produkty prodávat jako suvenýry turist m. Nabízí se zásadní otázka, je základní vzd lání pro domorodce opravdu tak d ležité? Pro
Sokotránce u it nové poznatky na úkor sokotránštiny,
znalosti místních klimatických pom
, fauny, lé ivých schopností rostlin, v etn
sobení na lidský organismus? Z jakého d vodu došlo k vybudování desítek škol, když mnozí absolventi nabyté v domosti neuplatní? Lze n komu upírat možnost seberealizace, p estože pojem rovnoprávnosti je v muslimském Jemenu spíše utopií? ešení situace není snadné, ale uplatn ní ady zám
pom že zlepšit školský systém
na Sokot e. Místní zp sob vzd lávání nelze do základ p etvo it, není d vod. Je však nutné provést zm nu, jejímž prost ednictvím budoucí generace ocení bohatství domoviny a pochopí, že bez p edávání prvk tradi ní kultury, vyvíjené n kolik tisíciletí, ztratí identitu. Další d vod prázdných škol v odlehlých oblastech plyne z odmítavého postoje itel žít v pustých kon inách. Denní dojížd ní nep ipadá v lenitém terénu v úvahu. Slabou
stránku
vyu ujících
ostrovan
p edstavuje
nedostate ná
pedagogická
kvalifikace, která negativn ovliv uje úrove v domostí žák i student . Školy mnohdy zam stnají nekompetentní absolventy st edních škol. Nez ídka Sokotránci mí í na pevninu, kde kupují vysokoškolský diplom a vrací se u it na ostrov. Této možnosti využívají spíše ženy, které nesmí opustit Sokotru bez doprovodu muže. Pedagogické sbory školských institucí tvo í až z 90% muži. Autorka bakalá ské práce získala p ehled o v domostech školák
základních
i st edních škol a za nejvážn jší problémy sokotránského školství považuje nízkou úrove
v domostí u itel
základních, mén
st edních škol, nedostate né vybavení
a p ekro enou kapacitu t íd, v etn malého uplatn ní absolvent z odlehlých oblastí. Z hospitace p edm tu Anglický jazyk ve výuce 21 chlapc
9. t ídy základní školy
o v kovém rozmezí 14 až 17 let bylo z ejmé, že paní u itelka disponovala znalostmi eského st edoškoláka. V
la význam v tšiny slov, ale neznala jejich pravopis.
Na tabuli psala slova tak, jak se vyslovují. P es ernou burku, která jí zakrývala obli ej, žáci nemohli rozum t výkladu. Vyu ující vedla klasickou frontální výuku, dopln nou o dotazy na minulé asy sloves. Chlapci se hlásili, p i odpovídání stáli. Paní u itelka za n psala správné odpov di na tabuli, i když pravopisn špatn . Po vyu ovací hodin
63
prob hla environmentální výuka pod vedením eských lektorek. Žáci shlédli animovaný film Muž, který sázel stromy, dopln ný o kreslení d ležitých scén na tabuli a komentá angli tiná ky v arabštin . Chlapci vypadali velmi soust ed
a zaujat neobvyklou
formou výuky. Každý z nich obdržel papír s pastelkami a m l za úkol nakreslit d j, který si p i promítání zapamatoval. Zárove
m l k jednotlivým obrázk m p idat
anglické popisky. Mnoho žák kreslilo poprvé v život , ale úkolu se zhostilo velmi pe liv a zodpov dn . V tšina z p ítomných žák projevila zru nost i fantazii. Úskalí ineslo psaní anglických slov tak, jak je nau ila vyu ující [nap . "hos" místo "house" (d m), "three" místo "tree" (strom), "ship" místo "sheep" (ovce), "maonteens" místo "mountains" (hory), "san" místo "sun" (slunce), "donke" místo "donkey" (osel) apod.]. Sokotránci píší arabsky, a mají problém s latinkou, pletou zejména "d" s "b", "S" se " ", nebo píší odzadu ("AISUH" místo "HUSIA", "AOSAF" místo "FASOA", "81" místo "18" atd.) (viz. p íloha . 6). Vyu ující, a hlavn školáci, vždy projevili kladný p ístup k aktivizujícím
metodám
výuky.
Dokonce
žádali
o
prodloužení
i odpolední výuce prob hla hodina environmentální výchovy 74 d
vyu ování. at ve t íd
o t iceti místech k sezení. Dívky se tísnily po ty ech na lavicích pro dva, nebo sed ly na zemi. Úžasným a nezapomenutelným zážitkem bylo nadšení v o ích dívek i chlapc , kte í poprvé v život malovali. Jako odm na pro n posloužily pastelky a voskovky, které je o ividn
nadchly. U itelé obdrželi didaktické hry. Lektorka vyu ovala
ve ty ech t ídách o celkovém po tu 165 d tí ve v ku od 11 do 19 let. Ze stá í žák základní školy vyplývá, že Sokotránci nedodržují v kovou hranici ukon ení elementárního vzd lání a p ípadného pokra ování na st ední škole. Za povšimnutí stojí rozdíl ve zdravotním stavu školák z nížin a z horských oblastí. Horští beduíni i jejich potomci asto frkají, kašlou nebo mají o ní zákal10. Mentáln a t lesn postižené d ti školy nenavšt vují. Podporu zaslouží renovace školní infrastruktury (budov a vybavení) na Sokot e. Finan ní prost edky lze erpat formou dotací jemenského ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva školství. Ministerstvo životního prost edí m že vy lenit kapitál na zkvalitn ní vzd lání venkovan . Zvláštní pozornost sm uje k otázce budování nových škol. Náhodné rozmíst ní v nevhodných lokalitách a výstavba bez ohledu 10
Zdravotní potíže zp sobuje endemitní st ek, žijící ve vyšších nadmo ských výškách, v blízkosti skotu. Sami ka v letu "vst ikuje" drobné larvi ky do dutiny ústní, nosní, nebo do o í. Larvi ky okamžit pronikají hluboko do vnit ku dutiny, živí se tkání, prod lávají vývoj, po jehož ukon ení vylétá imágo. Hmyz je nebezpe ný zejména v o ích a zp sobuje slepotu.
64
na osídlení nebo výskyt vody jsou scestné. Ve venkovských školách klesá zájem u itel o zam stnání. Vhodné ešení spo ívá v zavedení ubytovacích a stravovacích kapacit u škol v odlehlých oblastech a velkokapacitních institucích (ZŠ, SŠ a VŠ v Hadiboh). Zvýší se nejen po et uchaze
o studium, docházka, ale také zájem u itel o výkon
profese. Pom že výb r pedagogického sboru, kucha , zásobovatel , skladník a dalších zam stnanc
z ad obyvatel z p ilehlých osad, ímž vzroste šance místní
komunity na uplatn ní. Dotace pokryjí výstavbu dostate
vybavených internát
(matrace, polštá e, p ikrývky), jídelen a jímek na vodu. Vybudování
ádných
ubytovacích za ízení p edchází nákupu veškerého za ízení a zajišt ní zásobování. Rekonstrukce vzd lávacích institucí musí doprovázet komunikace a aktivní spolupráce s lokálními Sokotránci, naslouchání jejich požadavk m a pot ebám. Je t eba vybavit ídy dostatkem stolk , lavic a tabulí. U itelé, p sobící v malých a odlehlých školách, nemají u ební pom cky, mnohdy chybí i tabule. P i velkém po tu žák se první a druhé ro níky základní školy p esunují do kamenných chýší a p íst nk , sousedících s hlavní budovou. Školy ve m stech a v tších osadách disponují u ebnicemi z Jemenu. Vyu ující na ZŠ Hadiboh, ZŠ v Momi, st edních školách a vysokoškolské instituci vedle u ebnic používají další didaktické pom cky, nap íklad nást nné plakáty. Z dota ní podpory vedení jmenovaných institucí (vyjma školy v Momi) nakoupilo generátory na výrobu elekt iny, po íta , tiskárnu a kopírku. Pr kopníkem v zakládání školních zahrad je vedení St ední školy chlapecké v Hadiboh, které nechalo vyhloubit studnu p ímo na školním dvo e a v roce 2008 z ídilo malou "oázu" s ovocnými stromy a palmami v rohu nádvo í. Skupinky chlapc
se, v rámci výuky, pravideln st ídají
v pé i o rostliny, zalévají a sklízí plody. Významná aktivita m že inspirovat leny pedagogického sboru dalších škol. Místní st edoškolští u itelé i další zam stnanci "pilotní" školy ochotn p isp jí cennými radami koleg m z jiných škol, ale i zájemc m z ad ve ejnosti, kte í touží po vlastní zahrad . Zvláštní pozornost zaslouží ostrovy Abd Al Kuri a Samha. Nedostav né školní budovy chátrají,
ty letá výuka zaru uje dosažení minimálního vzd lání. Uchaze i
o další výuku jsou p íliš mladí, aby mohli opustit ostrov s touhou navšt vovat školu na Sokot e, kde navíc chybí ubytovací i stravovací kapacity. Problém vy eší založení alespo
ty , nejlépe šesti t íd na t chto ostrovech. tšina Sokotránc obtížn získává nové a rozvíjí stávající dovednosti. Nemá
dostatek finan ních prost edk
nebo z jiných d vod
65
nezíská zkušenosti spojené
s vycestováním z ostrova. Odchod d tí ze škol provází dv hlavní p
iny, zako en nou
kulturu a chudobu. Chudé rodiny neposílají d ti do škol, i p es nejlepší úmysly a nadšení pro vzd lání. Velmi obtížn zajiš ují potomk m pravidelnou stravu a slušné oble ení. Starší chlapci opoušt jí z finan ních d vod
školu a živí se ryba ením,
pastevectvím, nastupují do armády a k policii, aby mohli p ispívat do rodinného rozpo tu. Z ídka dokon ují st edoškolské vzd lání. I p esto, když rodina uvažuje o zápisu potomka do školy, pošle rad ji syna. Dívky p íliš zam stnává práce v domácnosti, proto nedochází pravideln do školy. Jen malé procento d
at pokra uje
po základní škole v dalším studiu. Jedná se spíše o problém kulturní než ekonomický, protože na dospívající dívky p sobí zna ný tlak rodiny i celé spole nosti. Sokotránci obvykle uzavírají manželství s dívkami, které práv ukon ily 9. t ídu základní školy. Po s atku záhy ot hotní, což zamezuje mladé manželce ve vzd lávání. K optimismu nep idá ani absence ženských vzor , se kterými se mladé dívky ztotožní. Chybí jim reálný p íklad vzd lané a slušn
vyd lávající sokotránské ženy. Nedostate ná
kvalifikace není p ekážkou práce ve školství. Kvalifikovaní pedagogové odmítají u it ve školách v odlehlých oblastech, což znamená p íležitost pro zájemkyn , které z kraje pocházejí a venkovany znají. Pokud osloví rodi e u itelka, lenka komunity, a vysv tlí jim smysl a d ležitost vzd lání dcery, vzájemná d
ra podpo í hledání rozumného
ešení. P átelský rozhovor je mnohem ú inn jší, než když p ijede studovaná žena ze zámo í se snahou upravit zavedený režim, aniž zná vztahy uvnit komunity a úskalí života na venkov . Domorodci p edpokládají, že "cizí" lov k nep ijel s vidinou pomoci ostatním, protože k nim necítí odpov dnost.
U itelky z ad místních lidí mohou
zastávat pozici asistenta pedagoga podobn jako "mutatawa" mužského pohlaví a vést výuku prvních ro ník základních škol v p edm tech tení a Psaní. Asistentky mohou edstavovat žákyním vzor a inspirovat je p i hledání vlastních životních drah. ítomnost úsp šné ženy uvnit klanu zvýší docházku dívek do výuky a v neposlední ad motivaci rodi
k povolení celotýdenního pobytu dcer ve školním za ízení.
V prost edí ostrova, typickém názory vymykajícími se rovnoprávnosti pohlaví, se najdou i odp rci návrhu zam stnat vzd lané ženy na místo asistentky pedagoga nebo u itelky dosp lých negramotných lidí. Pokud se však pilotní zám r poda í, poslouží jako modelový p íklad nejen pro ostrov, ale i pro celý Jemen. Ministerstvo školství poskytuje finance na výstavbu mešit a škol. ímo na vzd lávání budoucích u itel
ást prost edk m že sm ovat
sokotránského p vodu. Možné
ešení
edstavuje vybudování školícího centra pro erstvé absolventky základních a st edních 66
škol v Hadiboh. Místní ženy mají s inovativními postupy zkušenosti, založily vlastní sdružení, nazývané Ženský spolek, kde se pravideln
schází, vyráb jí a následn
prodávají ru ní výtvory i publikace zahrani ních autor a diskutují nad r znými tématy. V nov vzniklém centru lze vyhradit menší místnost pro proškolování negramotných muž , vedených místním lektorem stejného pohlaví. V tší prostor poslouží k po ádání školení, exkurzí, besed a p ednášek pro zájemkyn z ad široké ve ejnosti. V ideálním ípad povedou akce lenky místních komunit, disponující teoretickými i praktickými znalostmi. Zájemky
o fiktivní pozici je mezi absolventkami univerzitní pobo ky
dostatek. Výb r vhodných kandidátek zajistí vedoucí pracovníci místní vysoké školy, k nimž se uchaze ky p ihlásí. Školení m že absolvovat každý, kdo se zaváže, že po ukon ení programu nastoupí jako u itel na n kterou z venkovských škol. Podle míry úsp šnosti se o ekává možnost dalších školení, které zajistí vyšší uplatnitelnost Sokotránc
v obchodních a administrativních
innostech, pop ípad
expanzi školícího centra do Qualansiyah a postupn do v tších osad. Sdružení bude neziskovou organizací, podobn
jako aktivní Ženský spolek. V budoucnu m že
organizace evidovat dívky s nedokon eným vzd láním, zjiš ovat jejich d vody k opušt ní školy a ochotu pokra ovat ve studiu. P ekážkou z stává pé e mladých matek o d ti. V podobných p ípadech pomohou starší rodinné p íslušnice, které potomky pohlídají. Nezbytným zám rem je rovn ž zjiš ování zájmu negramotných žen o výuku pro dosp lé. Pod záštitou ministerstva školství lektorky získají výhodný pracovní pom r. Zásadním problémem z stává finan ní zajišt ní chodu organizace v budoucnu. Starší generace ostrovan
vyr stala v k es anství a, p estože vnímá rovnoprávnost
pohlaví siln negativn , p ístup muž není tak radikální jako mezi Jemenci na pevnin . edpokladem úsp chu proškolování a zam stnávání sokotránských žen je komunikace s rodi i, sourozenci mužského pohlaví a manžely o významu dokon ení vzd lání a podpo e p ihlašování dívek do škol. S rozvojem
infrastruktury
poroste
poptávka
po
mnoha
dovednostech
kvalifikovaných instalatér , elektriká , tesa , truhlá , klempí , štukatér , kameník , automechanik , soustružník , íšník
atd. Ostrov skrývá zna ný potenciál pro adu
malých podnik , specializujících se na výrobní odv tví a služby. Sokotránci pot ebují vzd lání a motivaci k rozvíjení schopnosti rychlého u ení, aby konkurovali zboží a službám ze zámo í. Na Sokot e stále žije hodn negramotných domorodc , kte í uvítají možnost nau it se íst, psát a po ítat a následn vykonávat živnost. Místní školy
67
neposkytují u ovské obory, jejichž zavedení zaru uje zvýšení uplatnitelnosti absolvent . Dalším d ležitým tématem, vhodným k zamyšlení, jsou školní osnovy. Sokotránci považují za mate ský jazyk arabštinu, kterou se u í ve školách. Sokotránština postupn zaniká. Vedle obecných p edm
, které zahrnuje i eské školství (Chemie, P írodopis,
Ob anská nauka, Zem pis) probíhá výuka etiky, islámu a Koránu. V edukaci na Sokot e se odráží silný arabský vliv. U ební plány se shodují se vzd lávacími postupy kontinentálního Jemenu, vyu ující využívají výhradn
frontální výuku. Hlavní
nevýhodou je ústup témat, prioritních pro život domorodc , v souladu s p írodními i lidskými hodnotami. V dobách, kdy do školství neproudily finan ní prost edky jemenské vlády, p íslušníci rodinných klan , šejchové a významní lenové komunit edávali potomk m v jeskyních nebo chýších poznatky a zkušenosti výukou vodního jazyka sokotránštiny, u ili je rozlišovat jednotlivé rostlinné i živo išné taxony, chápat p írodní a klimatické podmínky ostrova, pop ípad znalosti tradi ní lidové tvorby. Jediným východiskem je za azení pozvolna zanikajícího domorodého jazyka, p írodních pom
Sokotry, historie a kultury p vodních obyvatel do školních
osnov. Do projektu lze zapojit zkušené beduíny, kte í jezdí do m st se snahou získat práci, oslovit turisty s nabídkou pr vodcovských služeb po poho í Haggeher a vyd lat peníze pro rodinu. Zau ení pedagogickým dovednostem prob hne pod záštitou ministerstva školství v nov
vzniklém školícím centru. Vítaná jsou ob
pohlaví.
Vhodnou alternativou se též jeví zavedení výuky zdravotní prevence a výživy. Po ádání exkurzí, sportovních akcí a zakládání zájmových kroužk závisí na stavu finan ních zdroj . St ední školství na Sokot e se s podmínkami v eské republice konfrontuje velmi obtížn . Odlišná životní úrove ní postoj r zných národ religiozity
obyvatel, kultura i náboženské p esv
ení
ke vzd lání a možnostem budoucího uplatn ní. Stupe
R v posledním dvacetiletí klesá a náboženská vyznání obyvatel se r zní.
Drtivá v tšina Sokotránc
vyznává islám. Není divu, že jemenská vláda za adila
do školních osnov všech stup
výuky p edm ty Islám a Korán. Uchaze i o vzd lání
na Sokot e neskládají zkoušky, které podmi uje p ijetí na v tšinu eských st edních škol. P i hodnocení žák
dopl ují ostrované p tistup ovou klasifikaci o tabulku
68
výkonu (viz tab. . 5). Absolventi skládají v obou zemích záv re
zkoušky písemnou
i ústní formou. Školní osnovy eských základních škol zahrnují výchovné p edm ty (Hudební, lesná, Výtvarná výchova). Na druhou stranu, žáci i studenti na ostrov se povinn u í edm t Etika, který v eských školách chybí, a jemuž se v nuje okrajová pozornost v rámci p edm tu Ob anská výchova. Zavád ní nových p edm
na Sokot e se setká
s problémy v podob nedostate ných finan ních prost edk a absence kvalifikovaných vyu ujících. Zm na osnov v eském školství znamená úpravu školních vzd lávacích plán , ve kterých není na nové p edm ty místo. Podobný názor zastávají rovn ž oslovení odborníci, kte í reagovali na možnost zavedení etiky mezi povinné p edm ty v eských školách. Zárove
se vyjád ili
k nerovnosti pohlaví v muslimských zemích. - Profesor Klégr z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze považuje myšlenku výuky etiky v eských školách za zajímavou, ale nereálnou. Problematiku nerovnoprávnosti pohlaví v muslimských zemích chápe jako dlouhodobou záležitost, bez možnosti spekulace nad budoucím vývojem. - Profesor Ondrejkovi z Filozofické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre up ednost uje v novat více pozornosti etice jako sou ásti Ob anské výchovy, považuje ji za sou ást "skrytého kurikula". P iklání se k nutnosti oprošt ní od pedagogického optimismu a domn nky, že výukou n jakého p edm tu lze zm nit sv t. Dále uvádí, že sociální nerovnost se m í rozdíly ve vzd lání, zam stnání, zdraví a v množství sociálního kapitálu. Podle profesora Ondrejkovi e diskutované téma zaslouží podrobnou studii. - Profesor Rýdl z Univerzity Pardubice se domnívá, že p edm
je v rámcovém vzd lávacím programu více než dost a zredukoval by je
slu ováním. V eském školství se údajn
vše
eší kumulací a teorie ve škole
nekoresponduje s praxí života. Dodává, že etiketa se musí prosadit mezi dosp lými. O otázce genderové nerovnosti hovo í s respektem k místní kultu e a zvyk m "rozbíjeným" a "tlumeným" globalizací. Podle profesora Rýdla nemusí být názor Evropana správný, záleží na úhlu pohledu. - Doktor Špa ek tvrdí, že mnoho škol už zavedlo nepovinný p edm t etika, který zahrnuje i spole enské chování, etiketu a pokrývá vzd lávací pot eby. Jak nazna uje tento pedagog a propagátor etikety, spole enské chování má prostupovat všemi p edm ty a zavedením do školních osnov zevšední.
69
V mnohých sm rech se sokotránské st ední školství m že inspirovat systémem v eské republice a naopak. Výhodou eského školství je výb r z mnoha typ škol a obor . Absolventi nacházejí uplatn ní v širokém spektru pracovních
inností,
v závislosti na výši ukon eného studia. Sokotra je malý ostrov, s chudým výb rem st edoškolských i vysokoškolských specializací a omezenou profesní uplatnitelností. Nezam stnanost na ostrov šestkrát p ekra uje hodnoty v R. Pracovní p íležitosti místních lidí ovliv ují specifika muslimské spole nosti, ve které ženy nezastávají plnohodnotnou roli.
70
ZÁV R Hlavní zám r bakalá ské práce s názvem Školský systém na Sokot e a možnosti konfrontace tamní st edoškolské výuky s podmínkami v
eské republice spo íval
v seznámení tená e se zp sobem života Sokotránc a systémem školství na ostrov i v kontinentálním Jemenu. Po teoretickém zpracování dostupné literatury následovala praktická ást na Sokot e, která zahrnovala návšt vu místních základních a st edních škol a sb r dosud nepublikovaných informací o školském systému. V rámci šet ení prob hlo seznamování u itel s aktivizujícími metodami environmentáln lad né výuky a zjiš ování v domostí a dovedností d tí na venkov prost ednictvím didaktických her. Následovala hospitace v hodin angli tiny a vlastní výuka 165 d tí. V praktické ásti došlo k distribuci dotazník
na téma edukace na Sokot e. Získané informace
se vyhodnotily a zkonfrontovaly s podmínkami v eské republice. Zjišt né údaje posloužily jako p edloha k formulaci koncepce ešení specifické situace školského systému na ostrov . P edložená bakalá ská práce zárove
nabízí názory odborník
z eské a Slovenské republiky na otázky zavád ní nového p edm tu do školních osnov v R a genderového znevýhodn ní žáky a studentek na Sokot e. Mezi nejvážn jší problémy místního školství pat í nízká úrove v domostí u itel vlivem nedostate né pedagogické kvalifikace, špatná vybavenost materiálními didaktickými
prost edky,
n kolikanásobn
p ekro ená
kapacita
t íd,
absence
stravovacích a ubytovacích za ízení i malá uplatnitelnost absolvent . Samostatným problémem z stává nerovnoprávnost žen v muslimské spole nosti, která se siln odráží ve složení pohlaví žák i zam stnanc škol ve prosp ch muž . Je t eba zd raznit, že místní zp sob vzd lávání nelze do základ p etvo it, není ani d vod. Nastolený systém však pot ebuje zm nu, vedoucí k celkovému zlepšení sokotránského školství. K docílení vyty ených zám
povede rozvoj infrastruktury
(výstavba stravovacích a ubytovacích kapacit, rekonstrukce stávajících budov, nákup pot ebného vybavení). Jako reálné zdroje financí p ipadají dota ní fondy nadnárodní úrovn . V maximální možné mí e je nutné podporovat vzd lávání dívek, ímž m že klesnout porodnost.
ešení spo ívá ve vybudování školícího centra pro erstvé
absolventky základních a st edních škol v Hadiboh, které se stane místem konání školení, exkurzí, besed a p ednášek pro zájemkyn z ad široké ve ejnosti. V ideálním ípad povedou akce lenky místních komunit. Vnímání rovnoprávnosti pohlaví není
71
tak siln radikální jako v kontinentálním Jemenu. Mezi podstatné p edpoklady rozvoje vzd lání pat í komunikace s mužskými rodinnými p íslušníky o d ležitosti dokon ení vzd lání a o podpo e p ihlašování dcer a sester do škol. Sokotránci pot ebují vzd lání, aby mohli konkurovat zboží a službám ze zámo í. Negramotní domorodci uvítají možnost nau it se íst, psát a po ítat a následn vykonávat živnost. Místní školy neposkytují u ovské obory, jejichž zavedení zaru uje zvýšení uplatnitelnosti absolvent . Ostrované musí dostat tuto p íležitost, alespo ve m stech Hadiboh a Qualansiyah. Ve všech stupních edukace na Sokot e se odráží silný arabský vliv. U ební plány "kopírují" vzd lávací postupy kontinentálního Jemenu. Výuka nezahrnuje témata, prioritní pro život domorodc
v souladu s p írodními i lidskými hodnotami.
edstavuje za azení zanikajícího jazyka sokotránštiny, p írodních pom
ešení
Sokotry,
historie a kultury p vodních obyvatel, pop ípad zdravotní prevence a výživy do výuky. Je obtížné konfrontovat
eské školství s podmínkami na Sokot e. Specifická
mentalita Sokotránc , sociální a kulturní vlivy, silné vazby na náboženské p esv
ení,
etn vysoké nezam stnanosti spojené s nízkou uplatnitelností absolvent , odlišují oba školské systémy. Uchaze i o vzd lání na ostrov neskládají p ijímací zkoušky. Výuka probíhá odd len podle pohlaví. Mezi povinné p edm ty všech druh škol pat í Islám, Korán a Etika. Ve školních osnovách eských základních škol se objevují výchovné edm ty. P estože je Sokotránci neznají, Hudební výchovu p ipomíná každodenní sborový zp v žák na školních dvorech, kterého se ú astní pouze chlapci. Pobyt autorky na Sokot e ukázal, že v tšina domorodc a dorozumívat se s cizinci. D
touží studovat
ru místních obyvatel však nelze získat bez ztotožn ní
s jejich chápáním a zákonitostmi života lidí s pevn zako en nými tradicemi. Jak uvádí eští a slovenští odborníci z oblasti pedagogiky, sociologie a filozofie, v tšina obyvatel civilizovaných zemí p edpokládá, že zastává správný a objektivní názor na nelehkou situaci života lidí v chudých zemích. Co lze nazývat optimálním ešením? Je jím snad demokratický p ístup obyvatel, bez ohledu na pohlaví, víru, etnický a sociální p vod? Zatím se jedná o vysn nou p edstavu, pomyslný b h na dlouhou tra , nejen v muslimských zemích.
72
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]
Amazing only : Socotra – Beautiful Island [online]. c2009, [cit. 2011-03-12]. Dostupný z WWW:
.
[2]
BOGGS, R. The Lost World of Socotra. 1st edition. London : Stacey International, 2009. 164 p. ISBN 978-1-905299-95-9.
[3]
eský statistický ú ad : náboženské vyznání obyvatelstva eské republiky [online]. c2007, [cit. 2011-04-10]. Dostupný z WWW:
.
[4]
Child Rights Information Network [online]. c2011, [cit. 2011-04-10]. Dostupný z WWW: .
[5]
CHRISTIE, S., DUTTON, R. Soqotra – Heritage and Future. 1st edition. St. Ives : CLE Print Ltd, 2009. 118 p. ISBN 978-0-900974-98-4.
[7]
Education in Yemen. In Wikipedia : The Free Encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001-, strana naposledy edit. 201001-14 [cit. 2010-02-24]. Anglická verze. Dostupný z WWW: .
[8]
ELIE, S. D., A historical genealogy of Socotra as an object of mythical speculation, scientific research and development experiment [online]. c2002, [cit. 2010-02-25]. Dostupný z WWW: .
[9]
HABROVÁ, H. Vliv pastvy na krajinu ostrova Sokotra. In Venkovská krajina. Brno : ZO SOP Veronica, 2003, s. 27–31. ISBN 80-239-0763-8.
[10] ISMAIL, S. Unification in Yemen (Dynamics of Political Integration, 19782000) : diserta ní práce. Oxford: Oxfordská univerzita, Fakulta orientálních studií, Katedra moderních studií Blízkého východu, 2007. 80 l. Školitel Philip Robins. [11] Korán. Praha: Academia, 2000. 782 s. ISBN 80-7309-992-6.
73
[12] Kurzy.cz : finan ní portál pro odborníky i laiky [online]. c2000, [cit. 2011-04-10]. Dostupný z WWW: . [13] MIES, B. A., BEYHL, F. E. The vegetation ecology of Soqotra. In Soqotra – Proceedings of the First International Symposium on Soqotra Island: Present & Future. New York : United Nations Publications, 1996, pp. 35–82. [14] Národní report : National Report The Development of Education in The Republic of Yemen [online]. Ženeva : The 48th session of the International Conference on Education, 2008 [cit. 2011-04-1]. Dostupný z WWW: . [15] NAUMKIN, V. The Socotran dress. Tayf – the Soqotra Newsletter. 2004, vol. 1, no. 5, pp. 9. ISSN 0953-7562. [16] POLICAR, L. Jemen investuje do vzd lání nejvíce z tzv. "rozvojových zemí". Pro tedy z stává nejchudší arabskou zemí? [online]. c2008, [cit. 2011-04-2]. Dostupný z WWW: . [17] RAMBOUSKOVÁ, B. Arabia Felix [online]. c2008, [cit. 2011-03-12]. Dostupný z WWW: . [18] Religion in Yemen. In Wikipedia : Religion in Yemen [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001-, strana naposledy edit. 2011-02-10 [cit. 2011-03-12]. Anglická verze. Dostupný z WWW: . [19] Rukopisy. Elektronická pošta, 2010. [20] Socotra Archipelago Master Plan YEM/B7 – 3000/IB/97/0787. Ministry of Planning and Development. Environmental Protection Council (EPC). Sana’a, 2000. [21] Socotra Dream Island : Socotran men wear skirts [online]. c2006, poslední verze 20. 3. 2011 [cit. 2011-03-20]. Dostupný z WWW: . [22] SPLÍTKOVÁ, J. Fénix [online]. c2000, [cit. 2011-03-25]. Dostupný z WWW: .
74
[23] Starov ká písma a jazyky [online]. c2005, [cit. 2011-03-26]. Dostupný z WWW: . [24] Stredniskoly.cz : Databáze škol [online]. c2002, [cit. 2011-03-12]. Dostupný z WWW: . [25] Zákon . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon). Sbírka zákon , ro . 2004, . 190, s. 10262– 10348. [26] ZBO IL, J. Tyršova základní škola se zam ením na matematiku a informatiku [online]. c2006, poslední verze 12. 3. 2011 [cit. 2011-03-12]. Dostupný z WWW: .
75
SEZNAM P ÍLOH
íloha . 1
Osídlení Sokotránského souostroví (mapa)
íloha . 2
Rozmíst ní škol (mapa)
íloha . 3
Seznam evidovaných škol na Sokotránském souostroví
íloha . 4
Formulá dotazníku
íloha . 5
Fotodokumentace
íloha . 6
Ukázky kreseb žák
76
