Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Trávení volného času žáků střední odborné školy a středního odborného učiliště Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. et Mgr. Lenka Kamanová

Zdeňka Nováková

Brno 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Trávení volného času žáků střední odborné školy a středního odborného učiliště, vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

Brno, dne 30.5.2014 Podpis studenta…………………………..

Poděkování Děkuji všem, kteří přispěli ke vzniku této bakalářské práce. Za vstřícnost, laskavost, cenné připomínky a odborné vedení děkuji především vedoucí mé práce Mgr. et Mgr. Lence Kamanové.

ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na současné možnosti a na způsob trávení volného času žáků střední odborné školy a středního odborného učiliště. Práce mapuje, jestli žáci umí svůj volný čas dostatečně využít a jakým způsobem ho tráví. Jaké možnosti volnočasových aktivit jsou jim v místě bydliště a ve škole k dispozici? Teoretická část popisuje definice volného času, historii využití volného času, funkce volného času a jeho současné možnosti, formy výchovy. V praktické části jsou analyzována data dotazníkového šetření prostřednictvím popisné statistiky, které proběhne mezi žáky střední odborné školy a středního odborného učiliště v Jihomoravském kraji. Metodou teoretické části je studium odborných literárních zdrojů, tvorby poznámek jejich analýza, syntéza a komparace odborných zdrojů. V praktické části bude výzkum proveden metodou dotazníkového šetření. Získané výsledky poslouží jako podklad pro pedagogickou praxi, zejména pro výchovného poradce, učitele a ředitele škol. Klíčová slova: volný čas, funkce volného času, mimoškolní výchova ABSTRACT The Bachelor thesis is focused on the current opportunities and the ways of spending free time of pupils of secondary vocational schools and secondary specialized vocational schools. The thesis surveys, if pupils can use their free time enough, and how they spend it. What options of free time activities are available to them in their place of residence and in their schools? The theoretical part describes definitions of free time, history of usage of free time, functions of free time and its current options, forms of education. The practical part analyzes survey data through descriptive statistics, which will take place between students of secondary vocational schools and secondary specialized vocational schools in South Moravia. The method of the theoretical part is a study of the professional literary sources, notes making, analysis and synthesis of the notes and comparison of vocational sources. In the practical part the research will be carried out by the survey method. The results will serve as a basis for teaching practice, especially for educational counselors, teachers and school principals. Key words: spare time, funktion of free time, extracurricular education

OBSAH Úvod ....................................................................................................................................... 7 1

Cíle bakalářské práce ...................................................................................................... 9

2

Materiál a metodika zpracování ....................................................................................... 9

3

Dimenze fenoménu volného času mládeže.................................................................... 10 3.1

Historie využití volného času ............................................................................................. 11

3.2

Funkce volného času ......................................................................................................... 13

3.3

Současné možnosti využití volného času ............................................................................ 15

4

Formy výchovy a její složky ........................................................................................... 18 4.1

Výchova ve volném čase ................................................................................................... 19

4.2

Rodina a rodinná výchova ................................................................................................. 21

4.3

Osobnost, postoj k sobě samému........................................................................................ 24

4.4

Školní výchova .................................................................................................................. 26

4.5

Mimoškolní výchova ......................................................................................................... 28

5

Výzkumy ........................................................................................................................ 32

6

Praktická část, výsledky práce ....................................................................................... 35 6.1

Výzkumná otázka a výzkumný cíl ..................................................................................... 35

6.2

Výzkumná metoda ............................................................................................................. 35

6.3

Výzkumný nástroj a výzkumný vzorek .............................................................................. 36

6.4

Vstup do terénu ................................................................................................................. 36

6.5

Stručná charakteristika vybrané střední školy ..................................................................... 36

7

Výsledky šetření ............................................................................................................ 40

8

Diskuse.......................................................................................................................... 61

9

Doporučení pro pedagogickou praxi .............................................................................. 62

10

Závěr .......................................................................................................................... 63

Seznam použité literatury ..................................................................................................... 65 Seznam grafů ....................................................................................................................... 68 Seznam tabulek .................................................................................................................... 69 Seznam příloh....................................................................................................................... 70 Přílohy .................................................................................................................................. 70

ÚVOD Součástí života každého zdravého člověka je volný čas. Volný čas bývá vymezován mnoha různými definicemi, např. jako doba, která nám zbývá po splnění pracovních i jiných povinností, a ve které vykonáváme dobrovolně činnosti, které nám přinášejí radost a uspokojení. Pod pojmem volný čas si však každý představuje něco jiného. Někdo si pod tímto pojmem představuje práci na zahradě, cestování, čas strávený s kamarády a jiný zase možnost sledování televize a hraní her na počítači. Volný čas, pojem, co si však pod ním lze představit? Je to slovo, které pro nás začíná existovat až po splnění nezbytných povinností, a které bychom měli v co největší míře zařadit do svého života. Nekvalitní prožívání volného času může mít za následek požívání alkoholu, drog, kouření cigaret a vede ke vzniku patologických jevů. Dnešní mládež si takto tráveným časem vytváří a vnáší do života špatné postoje, hodnoty a společenské role. Záleží na každém jedinci, jak svůj volný čas využije. Volnočasovými aktivitami by měl člověk uspokojovat své potřeby. Kdo nemá ve volném čase místo na své zájmy (nebo ho využívá tím, že čas vyplňuje nudou), ten nežije plnohodnotný život. Život přece není jen o povinnostech, ale i tom, zpříjemnit si ho radostmi. Volný čas můžeme trávit mimo jiné organizovaně v rámci nějaké instituce, jako jsou centra volného času, různé zájmové kluby a kroužky ve výchovných zařízeních, či sportovní a jiné spolky a sdružení. Chování dětí, mládeže a náplň jejich volného času ovlivňuje z velké části rodina, ale nemalý vliv má mimoškolní a školní působení. Velmi důležitá je spolupráce s rodinou, kde záleží na nastavení pravidelného režimu, jasném dodržování pravidel chování a důslednosti při kontrole plnění úkolů. V některých rodinách se rodiče svým dětem ve volném čase nevěnují, a to si myslím, že je velký problém a chyba. Volný čas je čas, v němž člověk svobodně volí a dělá takové činnosti, předkládá Němec (2002), které mu přinášejí radost, potěšení, zábavu, odpočinek, které obnovují a rozvíjejí jeho tělesné a duševní schopnosti, popř. i tvůrčí schopnosti. Cílem mé práce je analyzovat volnočasové chování žáků střední odborné školy a odborného učiliště. Právě jedinci v tomto věkovém období se začínají uvědomovat co je pro ně opravdu důležité a svůj volný čas se snaží naplňovat podle svých představ. 7

Práce se v teoretické části zabývá především významem volného času, jeho funkcí, dále výchovou. V teoretické části jsem vymezila pojem volný čas, jeho funkci, historii a výchovu ve volném čase. To jsem rozdělila na výchovu rodinnou, školní a hlavně mimoškolní. V praktické části jsem pomocí dotazníkového šetření zjišťovala, jakým volnočasovým aktivitám se žáci věnují a které navštěvují. Kromě jiných otázek, byly kladeny i otázky kolik volného času tráví u televize a na sociálních sítích. Ty bych chtěla rozebrat podrobněji. Zjištěné výsledky jsou pro lepší interpretaci znázorněny pomocí grafů a tabulek. Dozvíme se tak, jaké představy o volném čase žáci mají a čemu se nejvíce věnují. V závěru práce se pak budu snažit shrnout poznatky získané na základě tohoto výzkumu.

8

1 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem bakalářské práce je zjistit, jakým volnočasovým aktivitám se žáci střední odborné školy a středního odborného učiliště věnují nejvíce, jaké mají možnosti zájmových aktivit ve svém bydlišti a kolik volného času tráví na sociálních sítích a u televize. Cílem je také zjistit, jakým volnočasovým aktivitám se věnují v místě svého bydliště i jaký mají výběr aktivit ve své škole.

2 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část poskytuje důležité informace z odborných zdrojů, které se zabývají trávením volného času. Teoretická část se zaměřuje na vymezení a současné možnosti volného času, historii volného času, funkci volného času, dále se zaměřuje na formy výchovy a její složky. Informace jsou čerpány z odborné literatury. V této části bylo využito metod analýzy, syntézy a srovnávání. V praktické části k zjišťování potřebných dat byla zvolena metoda dotazování, protože byla potřeba zpracovat číselná data. Byly zde použity otázky uzavřené, které nabízely hotové alternativní odpovědi. Dále otázky polouzavřené a poslední byly otázky otevřené s možností volné odpovědi. Dotazník byl zaměřen na aktuální trávení volného času žáků středních škol. Ve vstupní části byli žáci informováni, za jakým účelem jsou žádáni o jeho vyplnění. V první části byly otázky zaměřeny na demografické údaje, konkrétně věk a bydliště. Následovaly otázky týkající se volného času, a jak jej nejčastěji žáci tráví. Bylo využito programu Microsoft Excel pro vytvoření grafů. Získané výsledky jsou stručně okomentovány.

9

3 DIMENZE FENOMÉNU VOLNÉHO ČASU MLÁDEŽE Volný čas lze chápat neutrálně, jako čas, který dosud není ničím naplněný, pozitivně jako svobodný čas, případně negativně, jako nenaplněný a promarněný čas. Negativní definice volného času vycházejí z vymezení volného času vůči pracovní době (mám volno od práce), zatímco pozitivní definice se pokouší vymezit volný čas na základě jeho vlastní kvality, teda jako čas, s nímž může jedinec svobodně nakládat. (Kaplánek, 2012) Vymezení volného času představuje rozsáhlou sféru, kterou neovlivňují pouze vlastní pravidla, zákony a normy. Jako součást komplexního dění průmyslově společenského systému, organizace lidí a moderní civilizace se podřizuje a respektuje působení všech determinant, nepřipouští odlišné chápání příčinných činitelů. (Vážanský, 2001) Zájmy ve volném čase zpravidla vypovídají nejen o kognitivní, ale i o emocionální sféře osobnosti. Všeobecně je možné se domnívat, že pro zájmy existují obdobné určující faktory jako pro volnočasové aktivity. „Uvolnění a zotavení, komunikace, informace, pohyb. Zdůraznění významu pohybu nestorem evropských volnočasových studií nahrává prosazovanému pojetí a snahám o zařazování pohybově rekreačních aktivit ve volném čase u různých skupin obyvatelstva. Pozorování kvalitativní úrovně jednotlivých volnočasových zaměstnání, přirozeně tvoří předpoklad každého hodnocení, které samozřejmě přihlíží i k individuálním potřebám jedince‘‘ (Vážanský, 2001, s. 36). Volný čas sice odstraňuje příznaky, ale nemění příčiny současného krizového stavu moderního člověka. Nejčastěji se vyskytující deficity rekreační (dlouhotrvající stres, nízký počet a skromné vybavení hřišť k pohybovým aktivitám, nedostatečně dlouhé přestávky na zotavení apod.), kompenzační (jednostranné nervové zatížení bez možnosti korekce, drobné změny, minimum možnosti zábavy), edukační (nízká úroveň poradenství, instruktáží, i výchovné a vzdělávací péče, nedostatek hřišť pro získání zážitků a zkušeností, chybějící učební motivy aj.). Při vyšetřování rozpětí času se klade důraz na skutečnost, že význam jednotlivých činností se neposuzuje jen pro zvolené časové období. Jak dalece se bude brát ohled na razantnost při vytváření obsahové náplně všedního dne, tak je důležitá intenzita při výběru téměř identických aktivit. (Vážanský, 2001)

10

,,I když všechny dosavadní výzkumy poukázaly na růst významu volného času, podle nichž mají pojmy jako užívání života, legrace a sociální kontakty daleko silnější přírůstek než orientace na výkon nebo plnění povinností, zůstává práce pohříchu nadále nejvyšší hodnotou ve společnosti‘‘(Vážanský, 2001, s. 39). Specifickou zvláštností volného času mládeže jak popisuje Pávková (2008) je to, že z výchovných důvodů je žádoucí jeho pedagogické ovlivňování. Mládež nemá dostatek zkušeností, nedovede se orientovat ve všech oblastech zájmových činností, potřebuje citlivé vedení. Podmínkou účinnosti je, aby toto vedení bylo nenásilné, nabízené činnosti pestré a přitažlivé, účast na nich dobrovolná. 3.1

HISTORIE VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU

Lidské pohybové - tělocvičné činnosti představují aktivity, které doprovázejí lidstvo už odpradávna. V obtížném společenském vývoji se totiž poměrně záhy poznalo, že jistá cílená, specifická pohybová cvičení přinášejí člověku prospěch. Zvyšují jak jeho obecnou fyzickou zdatnost a zdraví, tak i volní a pracovní úroveň. V neposlední řadě se vždy jevily zdrojem vynikajících prožitků estetických, citových i racionálních. Tělesná cvičení zákonitě existovala již u pravěkých lidí, což se dokazuje, jak prostřednictvím dokumentů z vykopávek, tak pozorováním primitivních společenstev. V novověku se tělocvik stal přímo symbolem pokrokovosti, moudrosti a kultivovanosti jednotlivců a celých národů. V té době se postupně rozmanité pohybové činnosti prosadily jako masové aktivity ve volném čase jednotlivců i celých společenských vrstev. Jednou z předností bylo samotné uspokojení z různorodých přirozených, rekreačních a také soutěžně prováděných činností. Do světové historie tělocvičných snah se podstatným způsobem zapsal i český národ. V 1. polovině 19. století vzniká v Čechách sokolské hnutí. Vzniká jako zájmová tělocvičná spolková aktivita, která v sobě spojovala všechny ušlechtilé aspekty, které mohl tělocvik vůbec nést. Byl to rozvoj pohybové zdatnosti, brannosti, kulturnosti, národní emancipace a mravnosti. Např. v 1. třetině 20. století přesáhl v ČSR počet členů 800 tisíc cvičících. Sokolská tradice spjatá s novými formami tělesné výchovy je životaschopná, a pro volný čas přitažlivá i v současnosti. (Spousta, 1996)

11

Dvacáté století, a zvláště jeho druhá polovina vnáší do života lidí a do jejich volného času, jakož i do pohybové lidské aktivity, nové podmínky a zvláštnosti. Nesporné klady v tomto směru jsou materiální vybavení rodin, jednotlivců, dětí, dále plně dostupná zdravotní péče, možnosti pro bezplatné anebo finančně dosažitelné provozování základních, rekreačních i sportovních činností. Dále podpora zájmových pohybových aktivit pro děti i dospělé - dobrá úroveň teorie, metodiky, propagace i organizace rozličných forem volnočasové tělesné výchovy, sportu a turistiky. Na druhé straně však - jako závažné, rozsáhlé a varovné se jeví nedostatky této naší doby - ústup intenzivní pohybové činnosti z denního režimu většiny lidí, odtrženost tělovýchovné teorie a metodiky od společenské poptávky. Další podstatnou skutečností dneška je pracovní zatížení lidí. To je stále více oprošťováno od namáhavé fyzické práce. Energetický výdaj dnešních pracujících je v průměru nesrovnatelně nižší, než jak tomu bylo ještě před několika desítkami roků. Volný čas náhle ztrácí jednu z podstatných dimenzí nemusí ve velkém rozsahu sloužit pasivnímu odpočinku s vyloučením pohybu. Místo operátorských činností lidé provozují ve stále větší míře činnosti programátorské, řídící, výzkumné, organizační, komunikační, poradenské, vzdělávací a studijní. (Spousta, 1996) Jestliže víme málo o odpočinku a práci dospělých, tak ještě méně vědomostí máme o životě dětí v začátcích naší historie. Jisté je to, že od brzkého věku byly zapojeny do tvrdého zápasu rodiny o přežití. Z analogií a výzkumů lze např. usuzovat, že i tenkrát měly děti své hry, a jako dnes tehdejší dospívající trávili část svého času ve skupinách. Skupiny měly důležitou roli v dovršení socializace jedince; v nich se tvořila a dotvářela jeho psychosexuální identita atd. Už tenkrát se v podvečer setkávali a poznávali mladí lidé v polích mezi vesnicemi. Oddávali se různým hrám s erotickým podtextem. Odehrávaly se často koncem týdne nebo při letním slunovratu. V dnešních partách mladých lidí a diskotékách můžeme vidět jen novodobé vyjádření stejné sociální potřeby. (Pávková, 2008) Sedmdesátá a osmdesátá léta 20. století charakterizuje v západoevropských zemích růst životních problémů mladé generace (krize rodiny, vysoká nezaměstnanost, nárůst drogové závislosti, rostoucí xenofobní nálady a růst agresivity některých mladých lidí). To všechno si vyžádalo zvýšení pozornosti k sociálním problémům života dětí a mládeže. (Pávková, 2008)

12

3.2

FUNKCE VOLNÉHO ČASU

Volnočasové aktivity, vzhledem k typu osobnosti a ve vhodné situaci, vykazují vymezení různorodou kvalitu prožitku. Dále se předpokládá, že většina aktivit volného času je multifunkční. V oblasti odpočinku, zotavení, práce na zahradě, produktivních činností a rodiny by uváděným druhům ,,zaměstnání“ nemohly být přiřazeny žádné zvláštní funkce, neboť se zřejmě prožívají zcela odlišně a uspokojují velké množství rozdílných potřeb. (Vážanský, 2001) Koncepce volného času se pokouší uvést všechny hraniční oblasti volnočasové politiky i obecných mezních rámců. Ve společenské oblasti se jedná o zlepšení kvality života. Možnosti užívání a tvorby náplně volného času se považují za důležitou součást životní úrovně. Pro mnohé lidi volný časový prostor představuje ústřední pole pro rozvoj sebe sama, poskytuje šanci k seberealizaci. Podpora pohody tzv. volnočasové práce, chápané jako všechna ,,nevýnosná zaměstnání“ a realizované ve volném čase na základě osobní laskavosti a ochoty jen pro vlastní potřebu, vede ke vzájemnému prospěchu a výhodnosti. Pro účely volného času je také důležitá nutnost realizace šetrného a hospodárného využívání životního prostředí - krajiny, vodstva a ovzduší. Volnočasovou politiku zabezpečuje část politiky společnosti, orientovaná na základní lidskou potřebu seberealizace a na průběžné poskytování smyslu života. Prvořadým úkolem společnosti je rozvoj vnějších rámců pro subjektivně přijatelný a uspokojivý život uvnitř sociálních vztahů. To znamená, že lidem je potřeba v práci i ve volném čase, během všedního dne i v průběhu volna, poskytnout šanci k nalezení sebe sama, k neodcizení se. (Pávková, 2008) Současná zájmová pracovní činnost ve volném čase je rozsáhlou a velkou oblastí, která vzhledem k celospolečenským změnám prochází zásadní transformací. Často je obtížné určité okolnosti pojmenovat jednoznačnými názvy, což se týká i organizačních forem práce v celé oblasti. Pravidelná zájmová činnost je určitě zásadní forma provozování pracovní činnosti dětí, mládeže a dospělých ve volném čase. Ve školských a účelových školských zařízeních je práce s mládeží tradičně považována za formu rozhodující. Postupem doby se ustálily organizační formy práce, jako jsou kroužky, kluby, oddíly a kurzy.

13

Pravidelné formy pracovní činnosti ve volném čase mají řadu předností. Jsou to: -

možnosti pro dlouhodobé i víceleté plánování činnosti a růstu kvalit všech účastníků,

-

spojování aspektů zcela specifických - profesních se všeobecně vzdělávacími,

-

propojování zájmových aktivit s aktivitami a kvalitami získávanými na školách atd.,

-

vytváření kompaktních malých sociálních skupin a výchovné formování žádoucích etickosociálních norem chování účastníků,

-

dále racionální a dlouhodobá orientace jednotlivců na jistý typ profesních činností a na volbu povolání. Toto všechno při svém naplňování umožňuje, že účastníci se vyvíjejí nejen profesně, ale

i osobnostně a sociálně. Také existuje pracovní činnost příležitostná. Tento název je pro nabídku organizovaných, a z hlediska času příležitostných či jednorázových, ale i cyklicky provozovaných akcí s různorodým obsahovým zaměřením. Účast na nich nebývá zpravidla podmiňována členstvím v jistém zájmovém útvaru, společně však bývá doplňkem pravidelné činnosti registrovaných. (Spousta, 1996) Úspěch příležitostných zájmových akcí je nepochybně podmíněn především tím, nakolik jsou ony aktivity schopny přesvědčivě a kvalifikovaně informovat o vysoce aktuálních tématech, přispívat k profesně orientačnímu rozvoji zájemců. Zájmové činnosti, které jsou organizované v době dlouhodobého volna veřejnosti, to je v obdobích letních a zimních prázdnin a dovolených, představují specifickou skupinu aktivit ve volném čase. Jsou provozovány ve výjimečných, zvláštních podmínkách života, např. v pozoruhodné přírodě, v atraktivních rekreačních zařízeních, jsou emočně podbarveny a umožňují spojení hlavních pracovních aktivit s dalšími. Mohou být spojeny s pohybovými, ozdravnými, všeobecně vzdělávacími, kulturními, turisticko – poznávacími aktivitami. (Spousta, 1996) „Volný čas ze svého principu musí umožnit, aby jeho uživatelé byli sami subjekty organizování, uskutečňování a prožívání různorodých zájmových činností a programů. Pak jde tedy o to, aby byla k dispozici patřičná suma možností, v nichž si jedinec podle libosti vybírá. Chová se v souladu se svým momentálním zájmem, v souladu se stupněm svého profesního rozvoje, resp. při tom využívá různorodé poradenské služby‘‘(Spousta, 1996, s. 36). Motivace je hodně důležitá v každém období člověka. I v dětství, kdy si to třeba úplně neuvědomujeme. Motivace pokračuje v pubertě a až do dospělosti. Už od dětství určitě po 14

něčem toužíme, jsme motivováni, třeba i nějakou blízkou osobou. V pubertě zjišťujeme, co by nás bavilo, od rodičů, ale i od spolužáků a kamarádů. Hlavní určitě taky je, abychom ten impuls motivace našli v sobě, co by nás bavilo a naplňovalo. A také je důležité v té oblasti být úspěšní a stále se rozvíjet. Motivace je ,,nenaplněný sen,, za čím bychom měli jít a zkusit si ten sen splnit. Pojem motivace vyjadřuje psychologický důvod chování, jeho psychologickou příčinu a projevuje se třemi znaky chování, a to zaměřením, intenzitou a trváním. Dále nám proces motivace určuje tyto tři složky chování: -

zaměřuje se na dosažení určitého cíle,

-

obsazuje je určitou mírou energie,

-

udržuje je, dokud není dosaženo daného nebo náhradního cíle, nebo nevystoupí jiná, aktuálnější motivace. (Nakonečný, 2004) Podle Nakonečného (2004) je motivace vnitřní psychický proces, v němž se vytváří

energetizace a zaměření chování na dosažení určitého cíle. Východiskem tohoto procesu je vnitřní motivační stav, obvykle označovaný jako potřeba, který je reakcí na nějaký nedostatek v činnosti organismu nebo v situaci jedince. 3.3

SOUČASNÉ MOŽNOSTI VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU

Je jasné a zřejmé, že odpočinutý člověk podá lepší pracovní výkon a lépe zvládá mezilidské vztahy na pracovišti. Při zájmových činnostech mohou lidé získávat nové vědomosti, které lze využít a uplatnit ve své praxi, profesi nebo při rekvalifikaci. O úrovni společnosti svědčí i to, kolik prostředků jsou lidé schopni a ochotni věnovat pro využívání volného času. Ze sociologického hlediska se sleduje, jak činnosti ve volném čase přispívají k utváření mezilidských vztahů, a zda pomáhají tyto vztahy kultivovat. Proto byl mnohokrát volný čas mládeže předmětem úvah rodičů, pedagogů, psychologů, sociologů, filozofů i kriminalistů. Významná je i určitá možnost kompenzace vlivu některých problémových rodin a úrovně sociální péče ve volném čase. Vytváření neformálních i formálních skupin na základě společného zájmu je součástí socializace jedince. Využívání volného času u dětí je ovlivněno sociálním prostředím. Rodina má zvlášť silný vliv. Rodiče slouží svým dětem jako vzory, můžou být pozitivní, ale i negativní. Rodiny, které neplní dobře svoji výchovnou funkci, se velmi často vyznačují nezájmem o to, jak dítě svůj volný čas tráví. Výchovná zařízení, školy 15

i další subjekty mají možnost tento nedostatek do určité míry kompenzovat kvalifikovaným pedagogickým vedením. Pokud se toto nedaří, je vysoké nebezpečí, že se mládež dostane do vlivu nežádoucí vrstevnické skupiny. (Pávková, 2008) ,,Je zřejmé, že způsob využívání volného času u dětí je ovlivněn sociálním prostředím. Zvlášť silný je vliv rodiny. Rodiče slouží svým dětem jako vzory, buď pozitivní, či negativní. Rodiny, které neplní dobře svoji výchovnou funkci, se velmi často vyznačují nezájmem o to, jak dítě tráví svůj volný čas‘‘(Pávková, 2008, s. 15). Spousta (1996) v této souvislosti říká, že každá lidská činnost se může hodnotit podle různých měřítek, podle toho, jestli daná činnost je člověku prospěšná nebo mu škodí, event. se ho nijak nedotýká. Lidskou činností a jejími výsledky se může zabývat každá věda, a mohou na ně vztahovat hlediska ekonomická, etická, politická atd. V rámci tzv. věd o člověku, kam zpravidla řadíme pedagogiku, psychologii, antropologii, medicínu, biologii člověka atd., bude pravděpodobně zaujímat důležité místo zkoumání psychických a fyzických kvalit jedince a jejich ovlivňování určitými činnostmi, které každý člověk vykonává. Při posuzování některých, zvláště pedagogických problémů tento úkol nejoptimálněji plní psychohygiena. Dle Pávkové (2008) můžeme psychohygiena chápat jako psychologickou disciplínu, která integruje všechny poznatky společenských, technických a přírodních věd, které jsou použitelné v péči o člověka z hlediska jeho vnitřní psychické stability, aktivní adaptace na prostředí a prožitku vlastního smysluplného života. Volný čas představuje pro psychohygienu velmi důležitou kategorii, neboť znamená relativně nejsvobodnější volbu činností ve srovnání s ostatním časem člověka, jehož aktivity jsou vždy do nějaké míry určeny. Využívání volného času by mělo mít takovou strukturu a náplň, aby vedlo k rozvoji osobnosti člověka. Možnosti rozvoje má takto koncipovaný model ,,zdravé osobnosti‘‘ ve volném čase: 1. zaměření osobnosti (zájmy, ideály, potřeby, hodnoty), 2. oblast schopností, 3. temperament a emotivita, 4. charakterově-volní vlastnosti. Ve volném čase má celá oblast zaměření osobnosti nejideálnější možnosti realizace. Psychohygienicky jsou zájmy velmi důležité, neboť zajišťují stabilitu osobnosti a jsou motivem různých činností, k nimž má člověk vysoce pozitivní vztah. Je hodně dobré, když má 16

člověk více zájmů, i když zase ne tolik, aby byl ve svých činnostech roztříštěn. Výhodné je, když jsou zájmy orientovány do různých oblastí tak, aby se mohly popřípadě kompenzovat, např. zájem o studium jazyků a zájem aktivně provozovat určitý sport. Je výborné, když je zaměstnání jedince v souladu s určitou zájmovou orientací osobnosti, současně se však nedoporučuje, aby bylo plně využíváno všemi zájmy člověka. Je dobré mít okruh zájmů, který je vzdálen reálnému zaměstnání a neovlivňuje ho. (Pávková, 2008) Zájmy, které vyjadřují velmi silnou subjektivní motivaci, můžeme označovat jako záliby, koníčky, hobby. Význam zájmů nacházíme ve všech věkových obdobích a hlavně v takových situacích, jako je onemocnění, odpočinek, odchod do důchodu, ztráta zaměstnání atd. Většina lidí má nějakou představu ideálního využívání volného času. Představa je buď reálná anebo nereálná, a je zajímavé ji zkoumat, protože vypovídá nejen o aspiracích jednotlivce, ale i o jeho názorech na trávení volného času. Hodnoty, ideály a potřeby hrají při analýze využívání volného času velkou úlohu. Volný čas je prostorem, kde se uspokojují jak některé potřeby fyzické, tak hlavně i potřeby sociální a psychické. V určitém smyslu můžeme říci, že psychohygienická nutnost volného času člověka, je právě dána nutností uspokojování jeho psychických potřeb. Pokud je volný čas špatně organizován nebo je volného času nedostatek, může docházet k deprivaci v uspokojování některých potřeb. (Spousta, 1996) Absence a nedostatek pozitivních sociálních vazeb, nedostatek citu, pocit, že se o mě nikdo nezajímá a nestojí o mě, stále se opakující neúspěchy ve škole, dlouhotrvající pocit nudy- to jsou vlivy, které utvářejí jedince, s nimiž lze posléze snáze manipulovat a kteří často vyhledávají a nacházejí možnost seberealizace sociálně nevhodném a závadném prostředí. U průzkumů o využívání volného času žáků středních škol a učilišť, které provádějí posluchači pedagogických fakult ve svých seminárních pracích se uvádí - u dětí s výraznějšími poruchami chování - že jako příčiny poruch chování se objevují nejčastěji špatná úroveň rodinné výchovy a chudé využívání volného času. Mezi vlivy, které se podílely na utváření zájmů dětí, uvádějí děti nejčastěji své vrstevníky, dále rodiče, velmi málo učitele a téměř vůbec ne vychovatele. (Pávková, 2008) Psychologická a pedagogická hlediska berou v úvahu věkové i individuální zvláštnosti a jejich respektování ve volném čase. Je důležité uvážit, zda a do jaké míry a jakým způsobem činnosti ve volném čase přispívají k uspokojování biologických a psychických potřeb člověka. 17

Ovlivňování volného času pedagogy by mělo podporovat aktivitu dětí a mládeže, poskytovat prostor pro jejich spontaneitu, uspokojovat potřeby nových dojmů, sociálních kontaktů, seberealizace, kladné citové odezvy, ale poskytovat i pocit bezpečí i jistoty. Činnosti i aktivity ve volném čase vykonávané na základě dobrovolné účasti a vhodným pedagogickým způsobem motivované, poskytují příležitost pro rozvoj všech stránek osobnosti, duševních a tělesných vlastností a sociálních vztahů. (Pávková, 2008) Deník plný dětí (2013) zmiňuje, že Program Evropské unie nazvaný Mládež v akci je konkrétně zaměřen na volnočasové aktivity mladých lidí. Program je otevřen všem, a to bez ohledu na úroveň vzdělání či kulturní a sociální původ. Do českého prostředí přináší důležitá témata (například aktivní občanství či interkulturní vzdělávání) a zprostředkovává je inspirativními neformálně vzdělávacími přístupy a metodami. Mladí lidé si díky programu mohou zlepšit cizí jazyk, naučit se finanční odpovědnosti či týmově spolupracovat v mezinárodním prostředí. Z nezávislých výzkumů, které byly zaměřeny na účastníky různých projektů programu mládež v akci, vyplynula níže uvedená fakta: 1. Osmdesát procent účastníků se díky projektu stalo citlivější vůči soužití různých kultur v Evropě. 2. Šedesát devět procent účastníků věří, že jejich šance na získání zaměstnání se zlepšila. 3. Osmdesát dva procent účastníků uvádí, že díky účasti v projektu jsou více motivováni se dále vzdělávat. 4. Tři čtvrtiny účastníků se po absolvování projektu cítí lépe připraveni studovat, pracovat a žít v zahraničí. K nejčastějším rozvíjeným oblastem patří komunikace v cizím jazyce a sociální a mezikulturní dovednosti.

4 FORMY VÝCHOVY A JEJÍ SLOŽKY Jak uvádí Vážanský (1995) teoretické úvahy o vztahu práce a volného času, které ústí do evolučních životních scénářů, umožňují zamyslet se nad problematikou přístupu výchovných pracovníků k jedincům různých věkových kategorií, s myšlenkou na jejich mnohostranný vývoj a výchovu. Další otázka může být, kam směřuje vývoj člověka, jak je možné jej ovlivňovat, jaké prvky obsahuje jedincův aktuální hodnotový systém, kde hledá individuální cíl svého života, smysl vlastní existence.

18

Zastavíme se a zamyslíme se nad otázkami, které jsou lidstvu vlastní a kterým se ne vždy věnuje náležitá pozornost, začíná pohledem na člověka, na jeho osobnost a vývoj. U většiny členů společnosti lze vypátrat a vystopovat základní rysy člověka jako sociálního individua (otevřenost, vztahovost, kontakt, vědomé soužití s ostatními lidmi) a jeho tendenci po celý život se rozvíjet. Pro jednice je typická snaha dosahovat svých nejlepších možností v souvislosti s osobním růstem, se zráním osobnosti. Seberealizační potřeby, které přinášejí vrcholné zkušenosti v podobě maximálního štěstí a povznesení, do značné míry odpovídají generativitě (zralému rodičovskému postoji) i integritě moudrosti stáří. (Vážanský, 1995) ,,Základní smysl výchovy tvoří rozvinutí lidských hodnot i postojů a vybavení člověka znalostmi a dovednostmi, které mu budou umožňovat cítit se bezpečněji a mít více prožitků a uspokojení v životě‘‘ (Vážanský, 1995, s. 57). Co je výchova? Jednou z odpovědí také může být, že je to složitý společenský proces, ve kterém se uskutečňuje vztah (interakce) vychovávající - vychovávaný. Výchova má mít svůj

cíl.

Podstatnými

znaky výchovy jsou

cílevědomost,

záměrnost, soustavnost

a organizovanost. (Bakošová, 2008) 4.1

VÝCHOVA VE VOLNÉM ČASE

Počátky výchovy ve volném čase v novodobé společnosti jsou spjaty s proměnami práce a způsobu života obyvatel měst a vesnic po skončení třicetileté války. Tehdy začal dlouhodobý proces odpoutávání života člověka od domova jako stálého bydliště, pracoviště i místa trávení volného času. V průběhu 17. Století si zámožnější obyvatelé měst začali mimo městské hradby budovat víkendové domy, ve městech vznikaly kluby, kavárny, spolky a společnosti dospělých. Oddělování bydliště, pracoviště a místa volného času probíhalo v rychlejším tempu zvláště od první poloviny 19. století. (Pávková, 2008) Tento vývoj oslaboval výraznou časovou převahu pracovní doby nad složkou volného času. Umožňoval ho obsahově přibližovat potřebám a zájmům jednotlivců a věkových, sociálních a zájmových skupin mladé generace. Velkou zásluhou obcí, sdružení dospělých i mládeže, pedagogů, lékařů a veřejných pracovníků se rozvíjely nové typy činností a realizačních institucí. Na začátku vznikly dva hlavní způsoby:

19

1. Nejdříve to byly aktivity a zařízení s původním jednoznačným určením pro dospělé, které část své pozornosti obracely také na mládež a děti, například tělovýchovné a později sportovní činnosti, cvičiště, hřiště, tělocvičny a další sdružení. O něco později se k nim přiřazovaly aktivity, zařízení a sdružení dělnických spolků a organizací. 2. S velkým důrazem vznikala sdružení a zařízení zaměřená pouze na děti a mládež, která pro nejmladší skupiny společnosti vytvářela nový, specifický životní a výchovný prostor. Zařízení a sdružení volného času do nového, podnětného a současně stále náročnějšího společenského a výchovného prostředí vstoupila tedy s pozitivními předpoklady. Dokazují v něm svou funkčnost a schopnost reagovat na aktuální potřeby společnosti a výchovy mladé generace. Podporu rozvoje jednotlivých aktivit jim poskytuje stát a jeho orgány, obce, občanská sdružení dospělých a celá společnost. (Pávková, 2008) Osobnost – výchova - prostředí jsou předmětem zájmů filozofů, politiků i pedagogů od nejstarších dob. Stále častěji se bere v úvahu skutečnost, že měnící se vnější podmínky, především podmínky společenského života, nutně působí na samotný proces výchovy. Jako v každé rozvíjené oblasti vědeckého bádání není ani zde, při zkoumání vlivů prostředí, vypracován jednotný přístup, metoda nebo koncepce. Další studie věnované vlivům prostředí při výchově používají různých metod a technik získávání i zpracování faktů. Výchova a podmínky tvoří v životě spojenou a nerozdělitelnou dvojici. Prostředí modifikuje chování, a chování výskytem určitých specifičností prozrazuje vlivy prostředí. Výchovu cílevědomě, záměrně řídíme, podmínky neřídíme. Podmínky jsou zdrojem rozrušování výsledku, efektu oné cílevědomé řídící výchovné činnosti. (Přadka, 1983) ,,Výchova bez působení konkrétních vlivů prostředí neexistuje. Avšak i vlivy prostředí lze v různé míře klasifikovat co do jejich souměrnosti nebo protisměrnosti s cílevědomou výchovou“(Přadka, 1983, s. 15). V souvislosti s vážnými změnami společenské praxe se stane rozvoj sebe samého nezbytnou podmínkou vnitřně bohatého. V moderní společnosti jsou jednotlivé druhy prostředí vzájemně propojeny i v rozsahově a významově blízkých typech. Skupiny na pracovišti mohou ovlivňovat rodinu i děti, nebo škola může přes děti a rodinu ovlivňovat dospělé. Z takového tvrzení by vyplývaly další důvody pro hledání ovlivňujícího prostředí v dynamickém výchovném a životním procesu a společensky prospěšného jedince. Výchova 20

by měla tyto tendence akceptovat, a naplno využívat volný čas, který má mladý člověk k dispozici. Systém vědeckých a teoretických poznatků se bude rozšiřovat, postupně poroste i potřeba výchovy metodického rázu Bude zaměřena na samostatnou orientaci v záplavě informací politické a sociální reality, na hledání metod řízení složitých problémů, na otevřenost vůči novým zkušenostem, na vytváření mezilidských vztahů a na schopnost odhadnout důsledky lidské činnosti po stránce etické. Dále výchova metodického rázu bude objevování cest, jak podporovat tvořivé potenciály individua a vytvářet podmínky pro rozvoj sociální pedagogiky. (Vážanský, 1995)

Bakošová (2008) v této souvislosti hovoří o tom, že dobří vychovatelé bývají skromní, jejich cílem není se prosadit a zviditelnit svoji práci. Jejich cílem je dobro ve prospěch dětí, laskavý přístup. Jde o mnohé výborné učitele, vychovatele dětských domovů, domovů mládeže, vychovatelů ve volném čase či pedagogů pracující v sociální sféře. Vhodným podnětem pro vychovatele a vychovávané je víra v úspěch výchovy, víra v člověka. Podle Hayesové (2009) jsme společenští tvorové, kteří se neustále stýkají s jinými lidskými bytostmi. Mluví spolu, uzavírají dohody, zapojují se do skupin a vyměňují si názory na nejrůznější věci. Potřeba společenského kontaktu je evolučním dědictvím, je to podobné jako lidská ruka, utváří a usměrňuje poznávání světa.

4.2

RODINA A RODINNÁ VÝCHOVA

Určitě je důležité, abychom svého adolescenta povzbudili, aby se zapojil do školních i mimoškolních aktivit, při nichž se může seznámit s lidmi, kteří mu mohou být vzorem. Pro mladé dospělé lidi je přínosem, mají-li učitele nebo rádce, který je povzbuzuje v obtížných dobách a pomáhá jim budovat sebevědomí. Vytrvalost a schopnost učit se z chyb, tyto schopnosti u dětí bychom měli pěstovat od útlého dětství. Dětem je třeba dát najevo, že rodičovská láska nezávisí na jejich úspěších v jakémkoli oboru. Potřebují slyšet, že každému se občas nedaří, a že je to naprosto normální. Nic se neděje! Důležité je dát se dohromady a zkusit to znovu. Děti s tímto pozitivním přístupem se s větší pravděpodobností úspěšně vyrovnávají se všemi náročnými úkoly, se kterými se budou potýkat v době dospívání. 21

Rodiče to mohou dát najevo miliónem různých způsobů. Mladí lidé si uvědomí, že jejich život má smysl a cíl, pokud rodiče ocení jejich úspěchy a udělají si čas na to, co zajímá jejich děti. Důležité je, aby mladý člověk věděl, že nemusí být ,,nejlepším‘‘ plavcem, tanečnicí, fotbalistou, běžcem nebo studentem matematiky. Rodiče by měli vychovávat děti tak, aby na sebe bylo hrdé a aby dobře vědělo, že je nenahraditelným členem rodiny. Rodiče by měli svým dětem od útlého věku pomáhat rozvíjet zájmy a dovednosti. Každý je v něčem dobrý a každého něco baví a zajímá. Nemělo by se to omezit jen na dobré známky ve škole. Rodiče by se měli postarat o to, aby jejich adolescent neměl pocit, že jediným skutečně ceněným úspěchem je studijní úspěch. Hodnotným koníčkem je cokoli, co dává mladému člověku pocit úspěchu. Důležité je objevit to a upřímně mladého člověka pochválit. Rodiče by měli děti také naučit, aby se necítily nepatřičně a nedostatečně, když nejsou dobré ve všem nebo když v některém oboru nejsou tak dobré jako ostatní. Nejde o to být nejlepší, ale těšit se ze života. (Matoušek a spol., 1998) ,,Tradiční dvougenerační rodina odpovídající industriální fázi vývoje městské společnosti je na ústupu. Místo ní vznikají nové typy rodin, jež jsou fragmentárnější, přesto však většinou jsou schopny hlavní funkce rodiny zastávat. Těmito funkcemi i nadále zůstávají výchova malých

dětí

a

ve

srovnání

s minulostí

o

něco

slabší

ekonomická

i

vztahová

solidarita‘‘(Matoušek a spol., 1998, s. 40). Čech a kol.(2007) ve své teorii vysvětluje, že neexistuje markantní rozdíl mezi možnostmi trávení volného času velkých rodin a rodin menších. Existují však tři základní dimenze, v nichž je trávení volného času odlišné. V dimenzi ekonomické jsou velké rodiny ve většině případů omezeny finančními možnostmi. Rodina má možnost splnit činnosti, které jsou definovány pedagogikou volného času a při realizování konkrétních aktivit může využít alternativní způsob, který může být z pohledu volného času mnohem efektivnější. V sociální dimenzi se velká rodina na rozdíl od menších potýká při uspokojování potřeb dítěte s nutností kooperace, trpělivosti, tolerance a pomoci druhých a druhým. A v časové dimenzi se velká rodina v mnoha případech potýká s menší časovou ,,dotací,, při individuální péči o jedno dítě. ,,Zmíněné specifické situace a dimenze, v nichž je trávení volného času dětí ve velkých a menších rodinách odlišné, však dítě nemusí v žádném případě omezovat, pokud je rodiči věnována pozornost situacím, které s tímto problémem mohou nastat. Tedy, pokud rodiče 22

aktivně a smysluplně přistupují k trávení volného času, nevyvstává mezi dětmi velkých a menších rodin žádný rozdíl v efektivním trávení volného času“ (Čech, 2007, s. 106). Ondrejkovič a kol.(2009) se ve své publikaci zmiňuje, že je potřebné na celospolečenské úrovni vytvořit příznivé podmínky pro život lidí ve společnosti i v rodině, aby mohli fungovat jako zaměstnaní i jako rodiče, jinak bude vždy v rodině jeden z rodičů chybět. Jsou známy poznatky o tom, že děti potřebují v rodičích a v rodinném prostředí jistotu a bezpečí. Pro spokojenost a odolnost adolescenta je podstatný pocit sounáležitosti s rodinou, vrstevníky a školou.(Carr-Gregg, Shale, 2010) ,,Mladí lidé vyrostou a dospějí až příliš rychle, ale dobrá zpráva je, že v životě dětí vždy zůstává místo pro rodiče. Rodiče nikdy nebudou zbyteční. A nejlepší na tom všem je, když skutečně poznáte, jak mladý člověk uvažuje o životě. Znamená to sdílet jeho naděje a sny budoucnosti‘‘( Carr-Gregg, Shale, 2010, s. 196). Rodina je obvykle uváděna jako nejpůsobivější z přirozených prostředí výchovy. V naší společnosti je její výchovná role pokládána za nezastupitelnou. Formuje předškolní děti a v době školní docházky se stává nejvýznamnějším partnerem školy. Rodina je tedy historicky vzniklý vyvíjející se sociální útvar, který má objektivně dán společenský obsah své činnosti, plní funkce a má určitou vnitřní strukturu. Rodina má na jedné straně jedinečný význam vazby a na druhé straně je její vnitřní intimita a citlivost, která se projevuje od vzniku každé dnešní manželské rodiny. Intimní vztah manželských partnerů přivádí na svět děti, ale vítání malých občánků, tím spíše jejich výchova, už není pouze věcí vyplývající z citového vztahu jejich rodičů k nim. Tato dvoustrannost se odráží i v rozdělení základních funkcí rodiny. Můžeme ji tedy označit jako přirozené prostředí, do něhož se člověk rodí, aniž si mohl vybrat jiné a přejímá to, co v něm je připraveno rodiči. (Přadka, 1983) Výchovná funkce má širší rozsah, neboť zahrnuje výchovu celé osobnosti dítěte, ale i manželských partnerů ve všech směrech v takové intenzitě a kvalitě, jak to rodina nejlépe zvládá a umožňuje. Dále má funkci duševně hygienickou a ochrannou. Jde o to, že rodiče, děti i rodiče mezi sebou a děti mezi sebou mají být schopni si porozumět, vzájemně se potěšit.

23

Do žádné zájmové činnosti bychom dítě neměli nutit. To co v dětství bavilo nás, a v čem jsme vynikali, nemusí být tím pravým pro něj. Nezdá se to, ale dítě můžeme všestranně rozvíjet už od narození. Tedy ještě mnohem dřív, než začneme řešit, do jakého zájmového kroužku ho zapsat a v čem by mohlo časem vynikat. Můžeme mu například pobrukovat různé melodie a sledovat ho, jak bude reagovat. Cit pro rytmus u něj podpoříme tím, když budeme danou melodii navíc vytleskávat. Pro rozvíjení hudebního talentu je dobré zainvestovat i do nějaké dětské hudební sady. Na zručnosti dítěte můžeme začít pracovat přibližně od jednoho roku. Můžeme s ním například stavět kostky nebo společně skládat jednoduché puzzle. Ani s podporou lásky k pohybu nemusíme dlouho otálet. Není nic jednoduššího než se zapsat do kurzů maminek s dětmi anebo si prohlédnout nabídku různých tanečních sportovních přípravek. Při objevování talentu dítěte se musíme připravit na dlouhý poznávací proces. Jeden rok ho může bavit fotbal, následující sezonu se třeba nadchne pro hokej. Nesmíme se na děti zlobit a musíme je nechat hledat a zkoušet, v čem by to naše dítě vyniklo. Pokud vám dítě samo neřekne, čemu by se chtělo věnovat, obejděte s ním pár profesionálů. V základní umělecké škole si potomka sami vyzkoušejí a zjistí, na co má nadání s výběrem sportovní aktivity vám pomůže třeba i tělocvikář ve škole.

4.3

OSOBNOST, POSTOJ K SOBĚ SAMÉMU

Autor Sak (2000) tvrdí, že aktivity, které jsou vykonávány ve volném čase, jsou v první řadě výrazem osobnosti daného člověka, ale také tuto osobnost postupně formují. Z toho tvrzení lze předpokládat, že jestliže společnost dokáže zabezpečit kvalitní trávení volného času mládeže, zvýší tím rozvoj obecných i specifických schopností mladé generace. „Výchova patří k mocným zdrojům sil, které ovlivňují životní styl. Platí to nejen o tebevýchově, ale i o sebevýchově. O tu nám zde jde v prvé řadě“(Křivohlavý, 2003, s. 279).

24

Osobnost, jedinec je nejčastěji chápán jako jednota tělesné konstituce, temperamentu, charakteru, schopností, orientace a životní dráha člověka. Jedince, člověka je totiž možné poznat především v sociálních kontaktech a postojích. Člověka jako osobnost určuje úroveň autorství vlastních činů, jedinečnost skutků a díla, výsledků svého nalézání a hledání, stálého usilování o objevení svérázného přístupu a cest. Každý člověk je jiný, ale přesto se snaží přizpůsobovat normám, pravidlům, rituálům, hraje role. Málokdo vytrvá ve snaze zrodit individualitu, svébytnou osobnost. Osobnost je také smyslem lidského života a je také její povinnost naplňování nebo uskutečňování tohoto smyslu. Charakteristickým znakem osobnosti je také svébytná uspořádanost, organizovanost, souhrn tvořící systém. Polaritu osobnosti

představuje

jednota

a diferencovanost.

Vlastnosti

jako

stálost,

jednota

a diferencovanost se vyvíjejí společně s pocitem Já, uvědoměním si vlastní existence, vytvářením reálného i ideálního obrazu sebe sama. Naopak o integrovanosti nutno uvažovat jen v izolované rovině, působí v průběhu životní dráhy jedince v kolísavé podobě, jakési sinusoidy.(Vážanský, 1995) „Většina lidí je schopna přidělovat si určité charakteristiky. Přestože se člověk jako osobnost vyvíjí celý život, nelze bezchybně určit okamžik vzniku osobnosti. Podstatně důležitější je odpověď na otázku, jak daleko je člověk osobností, na jakou úroveň osobnostního vývoje se dostal. Veškeré úvahy o osobnosti pak předkládají stupně mravní zralosti člověka“ (Vážanský, 1995, s. 52). Člověk, vědom si potřeby osobní svobody jako předpokladu pro sebeaktualizaci, reaguje na lidskou přirozenost ignorující výchovné systémy a chybné pedagogicképsychologické zásahy. Přijímá požadavky odpovědnosti a osobní kompetence, které zahrnují dokonalou znalost sebe sama - sebeakceptaci, sebehodnocení, kladné sebepojetí. K žádoucím proměnným ještě patří autencita (věrohodnost, pravdivost, opravdovost, empatie, reflexe, atributy zralé osobnosti jako jsou sebeakceptace a respekt k sobě). Při zanedbání duchovní dimenze interního světa se jedinec ocitá v duchovním „vakuu‘‘, onemocní chorobou lidského nitra, prázdnotou osobnosti bez konkrétního smyslu života. Pro posouzení člověka se musí věnovat pozornost i jeho chování k věcem a přírodě, hodnotám, což závisí na výchovných

25

podnětech, vývojové úrovni, motivaci a dalších faktorech. Skutečnost hlubokého a činorodého trávení svobodného času podává svědectví i o kvalitách osobnosti. (Vážanský, 1995) Podle Nakonečného (2004) touží každý člověk po tom, aby žil spokojeně a šťastně, ale existují velmi různé představy o tom, co je tím šťastným životem, co je jeho náplní. Pro některé to může být materiální blaho, jiné činí šťastnými pocit osobní moci, jiné obětavá služba nějakému ideálu. Hluboká sebereflexe a sebezpytování toho co jsme učinili nebo bychom chtěli učinit, nás snad mohou hodně ochránit před falešnou identifikací našich vlastních pocitů. Vnitřně kontrolovat své emoce můžeme jen jinými emocemi, protože ty mají převážně explozivní povahu a jejich fyziologické komponenty není možno vůlí kontrolovat vůbec, nejsme schopni potlačit vzrušení, jímž jsme zvyklí reagovat na určité podněty. City totiž vznikají spontánně a jejich úmyslné navození u sebe samých je obtížné. 4.4

ŠKOLNÍ VÝCHOVA

Jednotlivé typy výchovných prostředí reagují na všechny formy sociální interakce osob, které se podílejí na realizaci stanovených společenských cílů. Školní prostředí tak bývá nejčastěji sledováno z hlediska cílevědomého výchovně vzdělávacího působení. Škole patří, a očekává se od ní nejvýraznější vliv na rozvoj lidského jednice. (Střelec a kol., 1998) Odstraňování problémového chování dětí a mládeže v rodině, ve škole a výchovných zařízeních se stává jedním hlavních společenských úkolů současné doby. V současné době se setkáváme u dětí a mládeže v rodinách, ve školách a na veřejnosti stále častěji a intenzivněji s projevy drzosti, vulgarity, vzdoru, vzteku, neochoty, agrese, vydírání, lhaní, podvádění, krádeží, ničení, ponižování druhých, sebepoškození atd. Ty znesnadňují, nebo dokonce znemožňují dosažení vzájemného porozumění, pochopení, tolerance, spolupráce a vzájemné pomoci mezi dětmi, mládeží a dospělými. Problémové chování dětí k rodičům se stává téměř každodenním doprovodným jevem současného společenského života, můžeme je vidět, v nákupních centrech, v hromadných dopravních prostředcích, v ordinacích, restauracích, divadlech, kinech atd. Mládež neuposlechne ani několikrát důrazně opakované příkazy a zákazy, vynucují si nátlakem prosazení svých přání,

26

vyrušují, jsou vulgární, ničí zařízení atd., i přesto, že jsou pod dohledem rodičů. (Navrátil, Mattioli, 2011) „Problematické chování mladé generace začíná být chápáno jako fenomén, který svou narůstající intenzitou negativně ovlivňuje společenský život, a stává se tak jedním z klíčových objektů pozornosti veřejnosti. Především rodiče, učitelé a vychovatelé, kteří jsou nejčastěji v kontaktu s dětmi a mládeží, jsou nuceni každodenně řešit problém, jak odstranit nebo co nejvíce eliminovat projevy jejich nevhodného chování. Sami však v mnoha případech konstatují, že výsledky neodpovídají vynaloženému úsilí“ (Navrátil, Mattioli, 2011, s. 9). Podle Navrátila, Mattioli (2011) je nejzřejmějším zdrojem vzniku projevů nevhodného chování dětí a mládeže osobní pojetí výchovy jednotlivých rodičů a pedagogů, kteří mají vlastní zkušenosti z výchovného působení v rodině a ve škole v období svého dětství a mládí. I když jsme osobně vázáni ke svému modelu výchovy, protože jsme si ho vytvořili a zvykli jsme si na něj, měli bychom brát v úvahu, že nemusí ve všech parametrech odpovídat pozitivnímu rozvoji osobnosti jedince a ve svých důsledcích může vést k nevhodným projevům chování. Je důležité hledat a nalézat slabiny svého osobního pojetí výchovy, vyhýbat se jim, a tak předcházet negativním vlivům osobního modelu výchovy na chování vychovávaných. V současné době je osobní pojetí výchovy rodičů, učitelů a vychovatelů silně ovlivňováno preferovaným požadavkem světového společenství 21. století, jímž je zajištění svobodné volby každého jednice. Ve vztahu k tomuto požadavku se stává hlavním výstupem výchovy samostatné rozhodování dětí a mládeže o výběru alternativ řešení všech situací společenského života. Týká se to i těch, které se týkají hygieny, zdraví, bezpečnosti, povinností, zdvořilostí, atd., v nichž výběr osobně přijatelných způsobů chování může vést k negativním důsledkům pro celou společnost, skupinu, ale i jedince. U starších žáků na SŠ se vyskytují tendence prosazovat svá práva na úkor plnění povinností, diskutovat o plnění svých úkolů, klást si požadavky a vyjednává o tom ,,co za co‘‘ se záměrem dosáhnout snadněji, s co nejmenším úsilím a potřebných výsledků. (Navrátil, 2011) Jak zdůrazňuje Kraus a kol. (2001) kdo má nést odpovědnost za rozvíjení se mladé generace? Rodina či především škola? Nutná je společná odpovědnost. Proto je potřebná účinná kooperace školy a rodičů s ostatními institucemi, jež mohou přispět k úspěšné 27

socializaci žáků. Zároveň má škola přihlížet nejen k postojům rodičů, ale především k individuálním potřebám svých žáků. 4.5

MIMOŠKOLNÍ VÝCHOVA

Podle Pávkové a kol. (2002) je výchova mimo vyučování specifická oblast výchovného působení, která plní funkci výchovně vzdělávací, preventivní, zdravotní a sociální. Jednotlivé typy výchovných zařízení, instituce a organizace plní tyto funkce v různé míře podle svého charakteru. Mimoškolní výchova je taková činnost, která se uskutečňuje mimo školu, např. ve sdruženích a zařízeních volného času, tzv. aktivita ,,poškolní“. Moderní koncepce školního vzdělávání počítají s tím, že mimo školy a třídy by měla probíhat významná část školního vyučování, aby se škola otevírala dalším prostředím a učení se co nejvíce propojilo s praxí. V šedesátých letech byly tyto pojmy nahrazovány širším a věcně správnějším vymezením výchova mimo vyučování. (Hofbauer, 2004, ) Podle Hofbauera (2004) jsou důležitou součástí výchovného zhodnocování volného času

prostory a zařízení mimo školu, které procházejí zvláště v posledních desetiletích

rychlou proměnou. Teorie a praxe věnovala až dosud pozornost hlavně specializovaným zařízením. Volnočasové aktivity se však trvale, dočasně i často uskutečňují také v prostorách k tomuto účelu původně neurčených. Volnočasové aktivity se tak uskutečňují v původním nebo přizpůsobeném, městském či přírodním prostředí a současně v národním i mezinárodním měřítku podněcující vznik nových činností a typů zařízení. Jak uvádí Sýkora a kol. (2008) svět volného času, hlavně způsoby jeho využívání, realizované činnosti a motivy pro jeho využívání se každým rokem mění. Mění se hlavně v závislosti na ekonomickém růstu společnosti, proměnách sociální struktury obyvatelstva apod. Během posledních několika let můžeme být svědky socioekonomického fenoménu, který je charakteristický svou bipolárností ve vztahu k uživatelům. Na jedné straně je oblast volného času novým dynamicky se rozvíjejícím trhem, každým dnem vznikají nová zábavní a sportovní centra budovaná soukromými investory v objemu miliard korun, na druhé straně jsme svědky odmítání takového konzumu především specifickými subkulturami mládeže, které proti konzumu revoltují svým v mnoha ohledech i protispolečenským způsobem. Nacházíme se jakoby na pomyslném rozcestí, jehož cesty se rozdělují na fenomény a trendy. 28

Trend charakterizujeme jako určitý masový směr vývoje námi sledované oblasti (volného času), fenomén pak je určitý jev, který je pozoruhodný a zajímavý, nemusí být ve společnosti rozšířený a může být i pro svoji fenomenálnost i ojedinělý. Sociální, ekonomický a kulturní vývoj společnosti v posledních několika letech výrazně změnil zájmy lidí a s nimi i aktivity realizované v rámci volného času. Tato oblast už není vnímána jako doba, ve které se pouze relaxuje a odpočívá, ale jako další ,,oddechový čas‘‘, ve kterém se lidé mohou zdokonalovat a rozvíjet ve svých svobodně vybraných aktivitách. Například výzkumy společnosti Incoma Research Leisure (konference 2006) uvádí, že poptávka po zábavném vzdělávání je způsobena zvyšujícím se stupněm vzdělání populace. Jak uvádí Čech a kol. (2007) vychovatelé a jejich činnost je vymezována řadou legislativních ustanovení. Vzdělávaní je podle posledního znění školského zákona (č. 561/2004 Sb.) veřejnou službou. Vzdělávání v každé škole a školském zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů. Řada školských zařízení dříve označovaných jako zařízení pro výchovu mimo vyučování dostala na základě legislativní zkratky dané paragrafem 1 nového školského zákona označení jako zařízení pro zájmové vzdělávání, což jsou (dle vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání) střediska volného času (domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností), školní družiny a školní kluby. Střediska volného času jsou zpravidla právní subjekty, které nyní přecházejí pod obce. Domy dětí a mládeže jsou středisky se širokou zájmovou působností; pokud se zabývají pouze jednou zájmovou oblastí, mají název stanice zájmových činností. Formy zájmového vzdělávání jsou stanoveny § 2 vyhlášky o zájmovém vzdělávání. Patří sem Zájmová činnost příležitostná, Pravidelná zájmová činnost, Prázdninová táborová činnost, Osvětová činnost, Individuální práce s účastníky vedoucí k rozvoji nadání, Nabídka otevřených spontánních aktivit (např. otevřená hřiště či sportoviště, čítárny, herny, internetové kavárny apod.). Dále specifickou formou zájmového vzdělávání je pověření organizací soutěží a přehlídek vyhlašovaných a spoluvyhlašovaných MŠMT. Dalšími výraznými subjekty pracujícími s dětmi a mládeží jsou organizace dětí a mládeže a občanská sdružení pracující s dětmi a mládeží. Řada organizací působí na celém území republiky (např. Skaut, Pionýr, Duha, Česká tábornická unie, Sokol a další tělovýchovné organizace, zájmová sdružení hasičů, rybářů apod.), velké množství sdružení má pouze místní působnost (např. různá sdružení rodičů a přátel při školách a zařízeních). 29

Pávková a kol. (2002) v této souvislosti hovoří o tom, že při volbě forem a obsahu rekreačních činností je důležité vycházet ze skutečností, že slouží především k odreagování žáků a jsou prostředkem k vyrovnávání jednostranného zatížení organismu při vyučování. Vychovatel musí být informován o průběhu vyučování a znát rozvrh hodin. Tzn., že by měl vědět, kolik bylo vyučovacích hodin, zda byla v rozvrhu tělesná výchova, jak náročné bylo učivo. Tomu všemu dále přizpůsobuje obsah a formy činnosti. Podle Pávkové a kol. (2002) se při organizovaných činnostech často uplatňují pohybové hry, tedy hry s pravidly, většinou kolektivní. Při jejich výběru přihlíží vychovatel k věku. Čím jsou žáci mladší, tím jednodušší mají být pravidla hry. Z hlavních obvyklých forem organizovaných rekreačních činností jsou vycházky s prvky sportovních, turistických, přírodovědných i jiných zájmových činností. Žáci by měli v rámci mimoškolní výchovy mít denně příležitost k činnostem podle vlastního přání. Tyto spontánní rekreační činnosti vedou k uspokojování individuálních potřeb, pomáhají vytvářet pocity radosti a spokojenosti. Také umožňují vznik a upevňování neformálních osobních vztahů a začleňování jedince do formálních skupin. Poskytují dětem příležitost k volnému a bezprostřednímu projevu. Dále také k odreagování kladných i záporných emocí. Zvláště u mladších dětí jsou spontánní pohybové činnosti z fyziologického hlediska velmi účinné. Vyhovují jejich silné potřebě pohybu a mají velký kompenzační význam. Pávková a kol. (2002) zdůrazňuje, že v poslední době se stále více uznává, že jedním ze specifických rysů výchovy ve volném čase je neobyčejný význam vztahové rodiny. „Zatímco ve vyučování může být neobyčejně přínosná přednáška pedagoga, kterého vidíme poprvé a naposledy v životě ze zadní lavice, ve výchově platí, že ideje a programy působí zásadně jen natolik, nakolik působí lidé, kteří jsou jejich nositeli“ (Pávková a kol., 2002, s. 50). Za velice významné se považuje utváření vhodných podmínek k určitým aktivitám ve volném čase a nasměrování jedinců právě k těmto aktivitám. Tím se sníží zájem o jiné aktivity, můžeme předpokládat snížení pravděpodobnosti deviantního chování zejména u mladistvých. Mezi dobré a vhodné aktivity se řadí kultura, sportovní aktivity, které utlumují aktivity konzumní. (Kraus, Poláčková, 2001)

30

Společný zájem pedagoga a účastníka o zájmovou činnost dokáže navodit partnerský vztah, v němž oba zároveň dávají i berou. Je důležitý nejen předmět zájmu, dostatečné vybavení pro činnost, ale čím dál tím více i osobnost vedoucího, způsob, jak dokáže navodit společnou pracovní atmosféru a tím vytvořit vřelé přátelské a tvořivé ovzduší, příznivé sociální klima. (Hájek a kol., 2008) Inovační povaha volnočasových aktivit vyžaduje a umožňuje hledat, ověřovat a v konkrétních místních podmínkách uplatňovat nové jednotlivé metody i celkové přístupy. Pokusy v tomto směru se v zahraničí i u nás stávají zejména v posledních desetiletích stále častějšími. Do množství živelných vlivů různých činitelů vnášejí cílevědomost a stabilitu, aniž by se snažily tuto oblast podrobit strohým zásadám uspořádání a výchovného působení. (Hájek a kol., 2008)

31

5 VÝZKUMY Uvádím výzkum Bocana (2006), který se také věnoval volnočasovým aktivitám. Respondenty tvořili mladí lidé do 18ti let. Pokud jde o status, byla většina dotazovaných studenty středních škol a učilišť (cca 57 %), následovali pracující (27 %) a studenti vyšších odborných škol a jiného pomaturitního studia (11 %). Pět procent respondentů tvořili nezaměstnaní z řad mládeže. Z výzkumu vyplývá, že mladí lidé tráví volný čas s přáteli, zhruba tři čtvrtiny respondentů. Hodně mladých lidí ale také tráví čas s partnerem, 54,2 %. Nejméně často dotazovaní tráví volný čas ve volnočasové organizaci. Většina, zhruba 57 %, tam netráví žádný čas a jen 14,3 % tam chodí často. Mezi činnostmi, kterým se mladí lidé věnují, nejčastěji jednoznačně dominuje poslech hudby. Více než 70 % ji poslouchá každý den. Po hudbě se mladí nejčastěji věnují sledování TV či videa. Četbou knih, novin, časopisů se denně nebo alespoň jednou týdně zabývá 73 %, přičemž více čtou dívky než chlapci. Pasivnímu odpočinku se denně či alespoň týdně věnuje 61,5 % dotázaných. Pokud porovnáváme aktivity typu: výlety do přírody, turistika vs. návštěva kaváren, restaurací, čajoven, zjistíme, že dotazovaní se častěji věnují druhé možnosti. Navíc s rostoucím věkem se návštěvnost kaváren a restaurací u respondentů zvyšuje. Denně, či alespoň jednou týdně si v kavárnách či restauracích posedí 46,7 % dotázaných, ale za přírodou se jich vydá takto často o celých 20 % méně. Velká většina (65,3 %) podniká výlety do přírody méně, než jednou týdně a méně než jednou měsíčně. Studiu, přípravě na školu a mimoškolnímu vzdělávání s denně či alespoň týdně věnuje 60,5 % dotázaných. Výzkum prokázal, že více studují dívky, každý den se studiu věnuje 36,5 % dívek a o celých 16 % méně chlapců. Sport denně provozuje 15,9 % respondentů, alespoň jednou týdně pak 33,3 % dotázaných. Častěji sportují mladší respondenti, každý den se sportu věnuje 22,4 % 15-18ti-letých. Více se sportu věnují chlapci než dívky - méně než jedenkrát měsíčně či vůbec se sportu nevěnuje 26,5 % chlapců a až 35,9 % dívek. Přes 17 % dotázaných uvedlo aktivní sport jako aktivitu, která je jim nejbližší. Zde se nabízí porovnání s názory našich respondentů z řad středoškolských pedagogů a pracovníků s mládeží ve volném čase. 77 % z nich se totiž domnívá, že dnešní mládež nemá dostatek pohybu, což ovšem výše zmíněná zjištění plně nepotvrzují.

32

Zjistilo se, že nedostupné je pro mnoho z nich cestování, aktivity spojené s automobilem či motocyklem nebo adrenalinové sporty. Uváděné důvody nedostupnosti dané aktivity, byly ve většině dány náročností, ale také nedostatkem volného času a nedostupnost v okolí, v místě bydliště. Časté jsou také zdravotní důvody, někdy je překážkou nesouhlas rodičů. Respondenti odpovídali, zda mají návrh na nějaké opatření, zlepšení ze strany státu, které by pozitivně přispělo k efektivnímu využití volného času mladou generací. 65 % dotázaných nějaké opatření uvedlo. Mezi odpověďmi převažovaly zejména tyto čtyři: -

větší, především finanční podporu organizacím, které pracují s dětmi a mládeží ve volném čase,

-

budování volně přístupných sportovišť a nových sportovních areálů,

-

velkým problém je cenová dostupnost aktivit – mnoho pedagogů navrhuje snížit školné či členské příspěvky, zajistit slevy na vstupném pro mladé lidi apod., někteří také navrhují zaměřit se na pořádání aktivit pro děti ze sociálně slabších rodin,

-

budování center pro mládež, otevřených klubů. Dále pak padaly návrhy ohledně rozšíření nabídky volnočasových aktivit pro mladé, ale

také nutnost rozšířit počty pracovníků, kteří se mládeži věnují. Mnozí by také uvítali větší míru poskytování informací médii ohledně možnosti trávení volného času.

Další výzkum provedla ve své bakalářské práci Melnická (2012). Dotazníkový průzkum byl realizován na devíti středních školách v Olomouci. Průzkum ukázal, že pravidelně sportuje pouze 56 % dotazovaných, nepravidelně 44 % respondentů. Mezi sportovní aktivity, kterým respondenti věnují nejvíce času, patří míčové hry, chůze, běh, atletika, cyklistika a kolečkové brusle. Bylo zjištěno, že nejvíce volného času tráví respondenti posloucháním hudby. Takto vysoká hodnota je dána tím, že část dotazovaných poslouchá hudbu jako kulisu, tudíž ji poslouchá skoro celý den. Respondenti dále tráví čas sledováním filmů a videí na počítači, sledováním televize a komunikací přes počítač. 82 % účastníků průzkumu tráví nejraději čas s přáteli a to většinou zábavou, sportem nebo v přírodě. 13 % dotazovaných tráví nejraději čas s rodiči a 5 % ho nejraději tráví samo. Při sportovním trávení volného času byly nejčastější odpovědí

33

míčové hry, tanec, cyklistika a kolečkové brusle. 13 % respondentů tráví nejraději čas ,,koníčkem“ (motorky, skauting, tanec, focení, kresba tužkou, auto-tunning a psaní knihy).

Ze sociologického výzkumu Opluštilové a kol. (2012) vyplývá následující. Výzkumný soubor byl 30 respondentů střední školy. Na otázku, jak moc jsou spokojeni s trávením vlastního volného času, odpověděla většina respondentů, že je spokojena, nikdo neodpověděl, že je velmi nespokojen s trávením svého volného času. Z celkového počtu dotazovaných navštěvuje zájmový kroužek 13 chlapců a jen 8 dívek. Nejvíc zastoupený a oblíbený je kroužek sportovní, dále pak vzdělávací a následuje umělecký. Rozdíl fyzické aktivity mezi mladšími a staršími studenty byl jen nepatrný a rozdíl se objevil pouze v intenzitě vykonávané aktivity. Na otázku co dělají ve volném čase nejraději, kromě organizovaných aktivit byla nejčastější odpovědí četba, následoval počítač, televize, přátelé, nakupování, relaxace a hudba. Všichni respondenti odpověděli, že ve svém volném čase využívají počítač. Výzkum tedy potvrdil, že počítač je dnes již nezbytnou součástí života mládeže. Chlapci stráví denně u počítače témě 2,5 hod., rozdíl využívání počítače mezi chlapci a dívkami je jen nepatrný. Na co počítač používají nejčastěji, odpověděli, že nejčastěji počítač využívají jako komunikační prostředek a jako zdroj informací. Všichni z dotazovaných, kteří odpověděli, že počítač využívají k hraní her, byli chlapci. Nejvíce respondentů sleduje televizi průměrně 1 hodinu denně a žádný z respondentů nesleduje televizi více jak 3 hodiny denně. Nejvíce respondentů odpovědělo, že čtou rádi a baví je to.

34

6 PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE Praktická část se soustřeďuje na empirické šetření, které bylo provedeno pro účely bakalářské práce. Nejprve je představen metodologický postup empirického šetření a následně jsou prezentovány výsledky tohoto šetření. 6.1

VÝZKUMNÁ OTÁZKA A VÝZKUMNÝ CÍL

Samotná problematika trávení volného času je v dnešní době hojně rozebírána a jak už je nastíněno v teoretické části, existuje mnoho faktorů a prostředí, které dokáže ovlivnit, jakým způsobem jedinec, v našem případě žák, tráví volný čas. Z tohoto důvodu je cílem průzkumu zjistit, jakým volnočasovým aktivitám se žáci věnují nejvíce, kolik času denně tráví u televize a kolik času denně na sociální síti. Byly kladeny tyto hlavní výzkumné otázky: Jakým volnočasovým aktivitám se žáci věnují nejvíce? Kolik času denně tráví žáci u televize? Kolik času denně tráví žáci na sociální síti? 6.2

VÝZKUMNÁ METODA

Pro sběr a pozdější analýzu dat/informací pro empirickou část bakalářské práce byl zvolen kvantitativní přístup z toho důvodu, že cílem práce nebylo vytvořit nové teorie a poznatky, jež jsou typické pro kvalitativní výzkum ale zodpovědět na základě popisné statistiky hlavní výzkumné otázky. Na základě hlavních výzkumných otázek a výzkumného cíle jsem se rozhodla pro kvantitativní výzkumný přístup. Kvantitativní přístup byl využit při dotazníkovém šetření na vybrané stření škole a data následovně zpracována popisnou statistikou.

35

6.3

VÝZKUMNÝ NÁSTROJ A VÝZKUMNÝ VZOREK

Nástrojem sběru dat byl dotazník (viz. Příloha č. 1) určený žákům střední odborné školy a odborného učiliště. Při tvorbě vlastního dotazníku byly dodržovány obecné zásady pro správnou tvorbu dotazníku. Data byla sbírána na střední odborné škole a odborném učilišti v Jihomoravském kraji. Zkoumaný vzorek tvořilo celkem 137 žáků, z toho bylo 63 chlapců a 74 dívek, 79 žáků navštěvuje střední odbornou školu a 58 žáků chodí do středního odborného učiliště. Z města je 73 žáků a z vesnice je 64 žáků. Z 1. ročníku je 33 žáků, z 2. ročníku je 39 žáků, z 3. ročníku je 31 žáků a ze 4. ročníku je 34 žáků. V úplné rodině žije 62 žáků, jen s matkou žije 47 žáků, jen s otcem 24 žáků a 4 žáci jsou sirotci. Respondenti měli za úkol odpovědět na otevřené, uzavřené a polozavřené otázky. Získaná data jsou prezentována ve formě tabulek a grafů. 6.4

VSTUP DO TERÉNU

Dotazníkové šetření a následný sběr dat probíhal v měsíci březnu 2014. Pro rozeslání dotazníků bylo nejdříve nutné telefonicky kontaktovat vedení školy. Ředitele školy jsem osobně kontaktovala, který mi dal kontakt na učitele, se kterým jsem se dále domlouvala na průběhu rozdání dotazníků. Příslušní vyučující dotazníky následovně rozdali žákům, kteří je dle pokynů vyplnili a předali pět vyučujícím. Respondenti byli požádání, aby dotazníky vyplňovali pravdivě a samostatně. Samostatné vyplňování dle vyučujících trvalo asi 10 minut. Následně jsem byla kontaktována, že dotazníky jsou již vyplněny a dohodli jsme se na termínu předání. Po týdnu jsem si dotazníky vyzvedla na škole u p. ředitele. Celkem bylo rozdáno 180 dotazníků, celkem se mi vrátilo 164. Správně jich bylo vyplněno 137, které jsem použila ve své práci. 6.5

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA VYBRANÉ STŘEDNÍ ŠKOLY

Škola, kde probíhal sběr dat je v Jihomoravském kraji. Dle dohody s vedením školy a etických pravidel pedagogického výzkumu není uváděn konkrétní název školy. Škola nabízí dva studijní obory a čtyři učební obory. Mimo středoškolskou činnost škola provozuje odborné kurzy a soutěže. 36

0

0

43% 57%

Střední odborná škola Střední odborné učiliště

Graf 1 Zastoupení respondentů v průzkumném šetření podle typu školy. Zdroj: vlastní výzkum.

00

54%

46% Muži Ženy

Graf 2 Zastoupení respondentů v průzkumném šetření podle pohlaví. Zdroj: vlastní výzkum.

37

0

0

47% 53% Město Vesnice

Graf 3 Zastoupení respondentů v průzkumném šetření podle bydliště. Zdroj: vlastní výzkum.

25%

24% 1. ročník 2. ročník

23%

28%

3. ročník 4. ročník

Graf 4 Zastoupení respondentů v průzkumném šetření podle studia. Zdroj: vlastní výzkum.

38

4%

17% 45%

Úplná rodina Žiji jen s matkou Žiji jen s otcem

34%

Jsem sirotek

Graf 5 Zastoupení respondentů v průzkumném šetření podle rodiny. Zdroj: vlastní výzkum.

39

7 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ Vyhodnocení jednotlivých položek v dotazníku. Tab. 1 Odpověď na otázku číslo 1. Myslíte si, že je důležité, jak trávíte svůj volný čas?

Celkem

Ano

Otázka č. 1 Ne abs. rel. [%]

Nevím rel. [%]

abs.1

rel. [%]2

63

46

52

38

22

16

137

100

137

100

137

100

abs.

relativní četnost [%]

Zdroj: vlastní výzkum 50% 40% 30% 20% 1

10% 0% Ano

Ne

Nevím

vhodné využití volného času

Graf 6 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum. Důležitou otázkou v dotazníku byla otázka týkající se důležitosti využívání svého volného času. Jestli je důležité, jak tráví svůj volný čas odpovědělo ano 63 respondentů, což je 46 %, že ne odpovědělo 52 respondentů, což je 38 % a, že neví odpovědělo 22, což je 16 %. Z toho vyplývá, že je pro žáky důležité, jak svůj volný čas tráví. Tab. 2 Odpověď na otázku č. 2 Myslíte si, že svůj volný čas dostatečně využíváte?

Celkem

Ano


Nevím abs. rel. [%]

abs.

rel. [%]

52

38

66

48,2

19

13,9

137

100

137

100

137

100

1

abs.-absolutní četnost

2

rel.[%]-relativní četnost

40


Zdroj: vlastní výzkum

60% 40% 20%

2

0% Ano

Ne

Nevím

dostatečné využití volného času

Graf 7 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum Neméně důležitá a zajímavá byla otázka č. 2. Jestli svůj volný čas dostatečně využívají odpovědělo ano 52 respondentů, což je 38 %, ne 66 respondentů, což je 48 % a nevím odpovědělo 19 respondentů a to znamená 14 %. Je překvapivé, že 66 žáků odpovědělo, že svůj čas dostatečně nevyužívají.

Tab. 3 Odpověď na otázku č. 3 Otázka č. 3 Navštěvujete nějaké volnočasové aktivity?

abs. 89

Celkem

137

Ano

Ne rel. [%] 65 100


41

abs. 48

rel. [%] 35

137

100


80% 60% 40%

3

20% 0% Ano

Ne volnočasové aktivity

Graf 8 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum

Aby bylo možno vyhodnotit volný čas žáků, byla do dotazníku zahrnuta položka, která zjišťuje, jaké vůbec navštěvují volnočasové aktivity. Z grafu je patrné, že žáci navštěvují volnočasové aktivity a to ve velkém rozdílu. 89 respondentů aktivity navštěvují, což je 65 %. 48 respondentů žádné volnočasové aktivity nenavštěvují, což je 35 %.

Tab. 4 Odpověď na otázku č. 4 Váš volný čas využíváte především:

Pasivnímu odpočinku abs. rel. [%] 33

Celkem 137 Zdroj: vlastní výzkum

Otázka č. 4 Zájmům abs. rel. [%]

Obojím abs. rel. [%]

24,1

81

59,1

23

16,8

100

137

100

137

100

42


70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

4

Pasivní odpočinek

Zájmy

Obojí

největší využití volného času

Graf 9 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum Z celkového počtu 137 respondentů jich 33 odpovědělo, že svůj volný čas využívají k pasivnímu odpočinku, což je 24 %, 81 respondentů svůj čas využívá ke svým zájmům, což je 59 % a jen 23 žáků zároveň k pasivnímu odpočinku a ke svým zájmům.

Tab. 5 Odpověď na otázku č. 5 Rozhoduje o tom, jak trávíte volný čas, finanční stránka rodiny?

Ano


Nevím abs. rel. [%]

abs.

rel. [%]

68

49,6

45

32,8

24

17,5

100

137

100

137

100

Celkem 137 Zdroj: vlastní výzkum

43


60% 40% 5

20% 0% Ano

Ne

Nevím

finanční stránka rodiny


Důležitou otázkou v dotazníku byla položka týkající se toho, jak rozhoduje o výběru finanční stránka rodiny. Finanční stránka rodiny ohledně trávení volného času dost rozhoduje, protože 68 respondentů uvedlo, že ano, 45 žáků uvedlo, že ne a neví 17 % respondentů, což je 24. Je také rozdíl, jestliže je v rodině jedno dítě nebo více dětí a jak svůj volný čas tráví.

Tab. 6 Odpověď na otázku č. 6 Žádné

Otázka č. 6 Sportovní

Vzdělávací

Jiné

Jaké aktivity navštěvujete?

abs.

rel.[%]

abs.

rel. [%]

abs.

rel.[%]

abs.

rel.[%]

Celkem

15 137

10,9 100

85 137

62 100

26 137

19 100

11 137

8 100


44


80% 60% 40%

6

20% 0% Žádné SportovníVzdělávací Jiné aktivity

Graf 11 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum Sportovní aktivity navštěvuje 62 % respondentů, vzdělávací 19 %, do jiných chodí 8 %. V dotazníku na otázku, které z jiných aktivit navštěvují, odpovídali, že taneční aktivity z toho hip-hop. Dále někteří napsali, že chodí do výtvarného, uměleckého kroužku a do dobrovolných hasičů.

Tab. 7 Odpověď na otázku č. 7 Nabízí Vaše škola volnočasové aktivity?

Celkem

Ano abs. 108 137

rel.[%] 78,8 100

Otázka č. 7 Ne abs. rel.[%] 17 12,4 137 100


45

Nevím abs. rel.[%] 12 8,8 137 100


100% 80% 60% 40% 20% 0%

7

Ano

Ne

Nevím

nabídka aktivit ve škole


79 % respondentů, což z celkového počtu 137 jich 108 odpovědělo, že jejich škola nabízí volnočasové aktivity, ne odpovědělo 12 %, což je 17 žáků a 9 % napsalo, že neví a to je 12 žáků. Tab. 8 Odpověď na otázku č. 8 Jaké aktivity škola nabízí?

Celkem

Žádné abs. rel.[%] 23 16,8

Otázka č. 8 Sportovní abs. rel.[%] 96 70

Vzdělávací abs. rel.[%] 12 8,8

abs. 6

137

137

137

137

100

100



80% 60% 40%

8

20% 0% Žádné SportovníVzdělávací nabídka aktivit ve škole

Jiné


46

100

Jiné rel. [%] 4,4 100

Následující graf a tabulka detailně znázorňuje, jaké aktivity nabízí škola. Velká většina, respondentů 96 (70 %) uvedla, že škola nabízí sportovní aktivity (nejvíce florbal, basketbal, badminton, karate, aerobic) a jen 9 % odpovědělo, že ve škole se uskutečňují vzdělávací aktivity. 6 žáků (4 %) napsalo do kolonky jiné, že na škole se uskutečňuje fyzický kroužek a vědecký kroužek.

Tab. 9 Odpověď na otázku č. 9 Je nabídka volnočasových aktivit na Vaší škole dostačující?

Ano

Celkem

Otázka č. 9 Ne abs. rel.[%]

Nevím abs. rel.[%]

abs.

rel.[%]

84

61,3

36

26,2

17

12,4

137

100

137

100

137

100



80% 60% 40%

9

20% 0% Ano

Ne

Nevím

dostatečnost aktivit ve škole

Graf 14 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum Studenti jsou celkem dost spokojeni s nabídkou volnočasových aktivit na jejich škole, protože na otázku č. 9 odpovědělo ano 61 % respondentů a ne 26 %. 12 % žáků neví, jestli je nabídka volnočasových aktivit na škole dostačující, zřejmě se o to nezajímají.

47

Tab. 10 Odpověď na otázku č. 10 Otázka č. 10 Navštěvujete volnočasové aktivity v místě Vašeho bydliště?

abs. 86

rel.[%] 62,8

abs. 51

rel.[%] 37,2

Celkem

137

100

137

100

Ano

Ne


70%


60% 50% 40% 10

30% 20% 10% 0% Ano

Ne aktivity v místě bydliště


Z následujícího obrázku lze pozorovat, jestli žáci navštěvují volnočasové aktivity v místě svého bydliště. V místě svého bydliště navštěvuje volnočasové aktivity 86 respondentů (63 %) a 51 respondentů (37 %) odpovědělo, že nenavštěvují.

48

Tab. 11 Odpověď na otázku č. 11 Otázka č. 11 Je nabídka volnočasových aktivit ve Vašem bydlišti pro Vás zajímavá?

Ano

Celkem

Ne

abs.

rel.[%]

abs.

rel.[%]

73

53,3

64

46,7

137

100

137

100



54% 52% 50% 11

48% 46% 44% Ano

Ne atraktivnost nabídek v bydlišti


Jestli je nabídka volnočasových aktivit v jejich bydlišti pro respondenty zajímavá, odpovědělo 53 %, že ano, 47 % odpovědělo, že ne.

Tab. 12 Odpověď na otázku č. 12 Otázka č. 12 aké volnočasové aktivity navštěvujete?

Celkem

Sportovní abs. 91 137

rel.[%] 66,4 100

Kulturní abs. 14 137

rel. [%] 10,2 100

Zdroj: vlastní výzkum 49

DDM, případně jinou organizaci abs. rel. [%] 23 16,8 137 100

Jiné abs. 9 137

rel.[%] 6,6 100


80% 60% 40% 20% 0%

12 Sportovní

Kulturní

DDM, případně jinou organizaci

Jiné

aktivity


Ve svém bydlišti necelých 91 respondentů (66 %) navštěvuje sportovní aktivity, což je hodně. Je opravdu dobré, že žáci hodně sportují. O dost méně už je kulturních aktivit, pouze 14 respondentů (10 %). DDM nebo jinou organizaci navštěvuje 17 %, jen 7 % navštěvuje jiné aktivity.

Tab. 13 Odpověď na otázku č. 13 Otázka č. 13 Jak často se věnujete svým aktivitám?

Celkem

1 x týdně

2-3 x týdně

abs. 0

rel.[%] 0

abs. 77

rel.[%] 56,2

137

100

137

100


50

Více než 3 x týdně abs. rel.[%] 29 21,2

abs. 31

rel.[%] 22,6

137

137

100

100

Denně


60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

13

1 x týdně 2-3 x týdně Více než 3 x týdně

Denně

časové rozmezí aktivit

Graf 18 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum Nejvíce se svým aktivitám věnují respondenti 2-3 týdně a to je jich 77 (56 %), více než 3 krát týdně je jejich o hodně méně a to jen 29 respondentů (21 %). Denně se svým aktivitám věnuje 31 respondentů.

Tab. 14 Odpověď na otázku č. 14 Otázka č. 14 Jsou aktivity, o které máte zájem, ale Vaše okolí je nenabízí? Napište jaké.

Celkem

Ano

Ne

abs.

rel.[%]

abs.

rel.[%]

31

22,6

106

77,4

137

100

137

100


51


100% 80% 60% 14

40% 20% 0% Ano

Ne

zájem o aktivity, které v okolí chybí

Graf 19 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum V tabulce č. 14 je patrné, že žákům v jejich bydlišti volnočasové aktivity přece jen chybí. 12 žáků napsalo, že je to plavání, 8 uvedlo judo a karate, 4 napsali házenou, 3 hokej a 4 keramický kroužek. Tab. 15 Odpověď na otázku č. 15 Otázka č. 15 Ano

Trávíte svůj volný čas raději doma?

abs. 26 137

Celkem

Ne rel.[%] 19 100



100% 80% 60% 40% 20% 0%

15

Ano

Ne

trávení volného času doma


52

abs. 111 137

rel.[%] 81 100

Překvapujícím zjištěním bylo, že svůj čas raději doma tráví 26 žáků (19 %) a ne odpovědělo 111 žáků (81%). Zde vidíme, že žáci tráví určitě svůj volný čas raději jinde než doma.

Tab. 16 Odpověď na otázku č. 16

Co nejraději doma děláte?

Celkem

Otázka č. 16 Trávím čas u Jsem s rodiči PC

Sleduji televizi

Spím

Učím se

abs.

rel.[%]

abs.

rel.[%]

abs.

rel.[%]

abs.

rel.[%]

abs.

rel.[%]

46 137

33,6 100

52 137

38 100

19 137

13,9 100

8 137

5,8 100

12 137

8,8 100



40% 30% 20% 16

10% 0% Sleduji Trávím televizi čas u PC

Jsem s rodiči

Spím

Učím se

aktivity doma

Graf 21 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum V této tabulce však moc pozitivní zjištění nelze vidět. Když jsou žáci doma, tak nejraději tráví čas u PC a to je jich 52 (38 %) z celkového počtu 137. Dále 46 žáků (34 %) sleduje televizi. Na otázku jestli jsou s rodiči, tak odpovědělo 19 žáků (14%) žáků, dále spí 8 žáků (6 %), učí se 12 žáků (9%). Každý jedinec upřednostňuje jiný druh volnočasových aktivit a internet je jejich realizace.

53

Tab. 17 Odpověď na otázku č. 17 Otázka č. 17 Kolik času trávíte u televize denně?

Celkem

Méně než hodinu

1-3 hodiny

3-5 hodin

abs. 19

rel.[%] 13,9

abs. 51

rel.[%] 37,2

abs. 39

rel.[%] 28,5

137

100

137

100

137

100

Více než pět hodin abs. rel.[%] 28 20,4 137

100



40% 30% 20% 10% 0%

17 Méně 1-3 3-5 Více než hodiny hodin než pět hodinu časové rozmezí u televize

Graf 22 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum Sledování televize ve volném čase je velmi rozšířená aktivita. Denně u televize méně než 1 hodinu je 19 respondentů, 1-3 hodiny je to 51 respondentů, to je nejvíc. 39 respondentů tam tráví 3-5 hodin a víc než pět hodin je tam 28 respondentů.

Tab. 18 Odpověď na otázku č. 18 Otázka č. 18 Kolik času trávíte u PC denně?

Celkem

Méně než hodinu

1-3 hodiny

3-5 hodin

abs. 39

rel.[%] 28,5

abs. 41

rel.[%] 29,9

abs. 30

rel.[%] 21,9

137

100

137

100

137

100


54

Více než pět hodin abs. rel.[%] 27 19,7 137

100


40% 30% 20% 10% 0%

18 Méně než hodinu

1-3 hodiny

3-5 hodin Více než pět hodin

strávený čas u PC denně

Graf 23 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum Trávení času u počítače není oproti televizi, až tak odlišné. Největší rozdíl je v čase méně než hodinu.

Denně méně než hodinu tráví 39 respondentů, 1-3 hodiny je to 41

respondentů, 3-5 hodiny je to 30 respondentů a 27 jich tam je víc než pět hodin.

Tab. 19 Odpověď na otázku č. 19

Jak trávíte čas u PC?

Celkem

abs. 52 137

Studiem rel.[%] 38 100

Otázka č. 19 Hraji hry abs. rel.[%] 49 35,8 137 100



40% 30% 20% 10% 0%

19 Studiem Hraji hry Na sociálních sítích možnost trávení času u PC


55

Na sociálních sítích abs. rel.[%] 36 26,3 137 100

Internet je důležitou součástí v životě středoškoláka. Potřebují ho k zábavě, komunikaci s přáteli, zpracovávání úkolů a někteří také k nakupování. Cílem výzkumu bylo také zjistit, kolik hodin denně stráví respondenti na sociálních sítích. Z celkového počtu 137 respondentů tráví čas u počítače na sociálních sítích 36 žáků, hry hraje 49 respondentů a 52 žáků u počítače studuje.

Tab. 20 Odpověď na otázku č. 20 Otázka č. 20 Kolik času strávíš u PC výhradně studiem?

Celkem

Méně než hodinu

1-3 hodiny

Víc než tři hodiny abs. rel.[%]

abs.

rel.[%]

abs.

rel.[%]

22

16

43

31,4

72

137

100

137

100

137

U PC se neučím abs.

rel.[%]

52,6

0

0

100

137

100



60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

20

Méně než hodinu

1-3 hodiny

Víc než tři hodiny

U PC se neučím

časové rozmezí studia u PC


Z grafu je patrné, že více než tři hodiny výhradně studiem tráví 72 respondentů, 1-3 hodiny tráví u počítače studiem 43 žáků a méně než hodinu u počítače studuje 22 respondentů. Je překvapivé, že více než tři hodiny studuje u počítače 72 žáků z celkového počtu 137.

56


45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Muž Žena

Sportovní

Kulturní

DDM

Jiné

aktivity


Pro srovnání jsem umístila rozdíl muž a žena, kde lze vidět, že muži chodí do sportovních aktivit více než ženy, ale zase ne o tolik. Určitě je fajn, že ženy se snaží sportovat. Dokonce muži nenavštěvují žádné kulturní aktivity. V otázce jiné odpověděli 4 ženy, že navštěvují taneční kroužek a 2 ženy hrají na hudební nástroj. 2 muži odpovědělo, že chodí do fotografického kroužku.


25% 20% 15% Muž

10%

Žena

5% 0% Méně než 1-3 hodiny 3-5 hodin Více než 5 hodinu hodin čas strávený denně u tv


57

Z tohoto grafu lze vidět zajímavý údaj ohledně trávení času u televize denně. Větší rozdíl je jen v čase 3-5 hodin, kdy ženy tráví u televize více času. V čase více než pět hodin je


to úplně shodné. 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Muž Žena Méně 1-3 3-5 než hodiny hodin hodinu

Více než 5 hodin

čas strávený denně u PC


Velmi podstatnou a zajímavou položkou byla otázka, kolik času tráví u počítače denně muži a ženy. Ženy mají značnou převahu u počítače v čase méně než hodinu nad muži, jsou podstatně delší dobu u počítače. To je největší a zásadní rozdíl. Naopak více mužů je počítače delší dobu v čase 1-3 hodiny. V položce času stráveného více než pět hodin u počítače, odpověděli muži i ženy stejně. V tom jsou stejní a vyrovnaní. Zdroj: vlastní výzkum

58

14%


12% 10% Ročník 1

8%

Ročník 2

6%

Ročník 3

4%

Ročník 4

2% 0% Méně než hodinu

1-3 hodiny

3-5 hodin

Více než 5 hodin

čas strávený denně u tv

Graf 29 Grafické znázorněni odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum Velmi zajímavé bylo sledovat, jaký je rozdíl v 1-4 ročníku a kolik času tráví u televize denně. Starší žáci, 3 a 4 ročník jsou u televize v čase méně než hodinu kratší dobu než mladší. Ale v ostatních časech jsou první i druhé ročníky u televize delší dobu. Mladší žáci tedy stráví u televize denně o hodně více času než ti starší.


12% 10% 8%

Ročník 1

6%

Ročník 2

4%

Ročník 3

2%

Ročník 4

0% Méně než 1-3 hodinu hodiny

3-5 hodin Více než 5 hodin

čas strávený denně u PC


59

Z průzkumu vyplývá, že nejvíce u PC 1-3 hodiny jsou žáci 2. ročníku, následují žáci 1. ročníku a stejně jsou na tom žáci 3. a 4. ročníku. Nejdéle, více než 5 hodin jsou u PC žáci 4. ročníku.

35%


30% 25% 20%

SOŠ

15%

SOU

10% 5% 0% Žádné

Sportovní Vzdělávací

Jiné

aktivity

Graf 31 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum Ve svém výzkumném šetření byla hlavní výzkumná otázka, které aktivity žáci navštěvují nejvíce. Z grafu vyplývá, že jak žáci SOU i SOŠ tak nejvíce se věnují sportovním aktivitám a to v necelých 35%. Následují vzdělávací aktivity, ale to jen u žáků SOŠ. Realizování pravidelných aktivit jistým způsobem efektivně naplňuje mladým jedincům život.

60

8 DISKUSE Dotazníkové šetření mé bakalářské práce se zaměřuje na volný čas žáků středního odborného učiliště (dále jen SOU) a střední odborné školy (dále jen SOŠ). Žáci odpovídali v dotazníku na 20 otázek, které se k tomuto tématu vztahují. Otázky v dotazníku byly rozděleny do dvou částí. První část byla zaměřena na identifikační údaje a druhá část se věnovala otázkám volného času. Prováděný výzkum byl zaměřen na trávení volného času žáků střední odborné školy a učiliště a snaží se objevit nové informace ohledně jejich volného času. Na mé otázky v dotazníku odpovídalo 74 dívek a chlapců bylo o něco méně a to 63. Jejich věk byl od 15 do 19 let. Získaná data právě ukazují, že nejvíce dětí žije v úplných rodinách a to 62 žáků, ale vyskytují se zde i neúplné rodiny, kde 47 žáků žije pouze s matkou a 24 žáků žije pouze s otcem, 4 žáci jsou sirotci. V otázce, jestli žáci svůj volný čas dostatečně využívají, odpovědělo 52 žáků ano, ne odpovědělo 66 žáků a že neví 19 žáků. To bylo z celkového počtu 137 žáků. Více žáků tedy odpovědělo, že svůj volný čas dostatečně nevyužívají. To není dobré zjištění a může to také znamenat, že ve svém okolí nemají dostatečnou nabídku volnočasových aktivit, které by je co nejvíce zaujaly. Překvapilo mě, že na otázku, jak tráví čas u počítače napsali, že nejvíce studiem, po té následovaly hry, nejméně jich odpovědělo, že na sociálních sítích. Žáci z města navštěvují více volnočasových aktivit než žáci z vesnice. To můžeme vysvětlit tím, že ve městě je k dispozici více aktivit pro mládež. Na otázku zda navštěvují volnočasové aktivity v místě svého bydliště, odpovědělo téměř 40 % žáků z města, že navštěvují, což je skoro jednou tolik než u žáků z vesnice. Ale zase z výzkumu je patrné, že žáci z města tráví více času na sociálních sítích než žáci z vesnice. Překvapilo mě, že žáci z vesnice tráví svůj volný čas raději víc doma než žáci z města. Když se podíváme na rozdělení žáků SOU a SOŠ, tak žáci střední odborné školy navštěvují volnočasové aktivity o hodně více než žáci odborného učiliště. Sportovní aktivity navštěvují žáci SOU i SOŠ téměř stejně, velký rozdíl je však v aktivitách vzdělávacích, tam chodí žáci střední odborné školy více.

61

Denně (1-3 hodiny) u televize tráví více žáci střední odborné školy a to 32 % a žáci učiliště jen 5 %, což je rozhodně lepší i z hlediska zdravotního. Na otázku jestli jsou u počítače denně i více než 5 hodin odpovědělo pouze 8 % žáků střední školy a 11 % žáků učiliště, že ano. Z výzkumu je patrné, že i škola nabízí volnočasové aktivity, hlavně sportovní a z výsledku dotazníků vyplývá, že žáci jsou celkem spokojeni s nabídkou školy. S nabídkou ve svém bydlišti už tolik spokojeni nejsou a ani není pro ně tolik zajímavá. Musím zde zmínit, že volnočasové aktivity celkem dost ovlivňuje finanční stránka rodiny. V této otázce žáci odpovídali téměř v 50 %, že ano, ne odpovědělo 33 % a nevědělo 17 %.

9 DOPORUČENÍ PRO PEDAGOGICKOU PRAXI V doporučení pro pedagogickou praxi bych chtěla zdůraznit, že žáci tráví určitě svůj volný čas raději jinde než doma. Což je dobré a přínosné, že mají své zájmy. Nejvíce z volnočasových aktivit navštěvují žáci aktivity sportovní, následují aktivity vzdělávací. Je dobré, že žáky baví hodně sport a že se mu snaží co nejvíce věnovat ve volném čase. Učitelé i rodiče by měli podpořit vznik aktivit ve škole, aby děti netrávili příliš moc času u počítače a u televize. Určitě se u sportu odreagují od školních povinností. Nejvíce žáků a to 77 navštěvují volnočasové aktivity 2-3 týdně, což je také dobrý poznatek. Sportovních aktivit by mělo co nejvíce přibývat. Už od začátku základní školy by měla škola nabízet co nejvíce kroužků a volnočasových aktivit, aby žáci mohli si vybrat, co si myslí, že je bude bavit. Střední odborné školy a střední odborné učiliště by měli hodně navázat a také nabídnout aktivity. Zdůrazňovat žákům, že sport je důležitý pro jejich odreagování od školních povinností. Určitě by bylo dobré pořádat sportovní soutěže ve škole, ale i mezi školami. Žáky by to určitě bavilo a předcházelo by se různým patologickým jevům. Důležitá otázka v mém výzkumu byla otázka č. 16, která zněla, když jsou žáci doma, co nejraději dělají. Odpověď byla překvapující a určitě ne moc potěšující. Skoro polovina dotazovaných, 52 žáků je u počítače a 46 žáků je u televize. Určitě by bylo vhodné a dobré informovat i rodiče, jaké kroužky škola nabízí. Rodiče by své děti měli podpořit ve výběru volnočasové aktivity, protože určitě vědí, co jejich dítě baví.

62

V současné době je bohužel způsob trávení volného času mládeže stále více spojován s médii. Tito studenti zřejmě, kteří jsou na sociálních sítích, ztrácí pojem o čase. V extrémních případech může dojít k situaci, kdy člověk ztratí přehled o skutečném světě a žije pouze ve virtuální realitě. Může to být způsobné problémy ve skutečném životě týkající se školy, rodičů, finanční situace apod. a jedinci se tak cítí ve virtuálním světě lépe. Krátí si tak jen prostě svůj volný čas.

10 ZÁVĚR Tématem bakalářské práce jsou volnočasové aktivity žáků střední odborné školy a středního odborného učiliště. Celá práce je koncipována na dvě hlavní části. První teoretická část je věnována volnému času, kde se nachází definice volného času a základní faktory, které dokážou ovlivňovat způsob, jakým se tráví volný čas. Další kapitoly popisují formy výchovy, definují rodinnou, školní a mimoškolní výchovu. Poslední část teoretické práce popisuje výzkum, který se zabývá volným časem a způsobem trávení volného času žáků. Volným časem se práce nezabývá jen v teoretické rovině, jelikož v druhé části bakalářské práce je proveden výzkum ohledně způsobu trávení volného času žáků. Výzkum byl uskutečněn dotazníkovou (kvantitativní) formou, při kterém byla vybrána střední odborná škola a odborné učiliště v Jihomoravském kraji, celkem bylo rozesláno 180 dotazníků a navráceno jich bylo 164. Správně vyplněno a použito k výzkumu bylo 137. Cílem bylo zjistit, jaké aktivity žáci provozují a kolik času tráví u televize a počítače. První kapitoly této části popisují způsob zpracování, a jakými metodami byl výzkum vyhodnocován a posléze následují kapitoly, které dokumentují objevené výsledky. Závěr této části je věnován diskuzi na zjištěné zajímavosti. Z výzkumu vyplynulo, že žáci svůj volný čas dostatečně nevyužívají. Z celkového počtu 137 respondentů odpovědělo přes polovinu. Svůj volný čas ke svým zájmům využívá 81 žáků. Různé volnočasové aktivity navštěvuje 89 žáků. Nejvíce se věnují sportovním aktivitám a následují vzdělávací aktivity. Pokud žáci ve volném čase sportují, téměř polovina z nich hraje fotbal, následuje házená, hokej, karate, gymnastika, aerobic a plavání. Škola nabízí nejvíce sportovních aktivit, což si myslím, že je určitě dobře a 84 respondentů uvedlo, že je to pro ně dostačující. Ve svém bydlišti navštěvují nejvíce sportovní aktivity, následuje Dům dětí

63

a mládeže, poté kulturní a jiné aktivity. Důležitý je také poznatek, že část žáků napsalo, že jim na škole chybí aktivity (házená, judo, karate, tanec). Z výzkumu je patrné, že nejvíce se svým aktivitám věnují 2-3 krát týdně, a to uvedlo 77 žáků. Denně se věnuje svým zájmům 23 % žáků, což si myslím, že není moc. Svůj volný čas doma netráví 111 žáků. Pokud už jsou ve volném čase doma, je 52 žáků u počítače, což není dobré. Denně 1-3 hodiny je u televize 51 respondentů a u počítače 41. Kvalitní a smysluplné trávení volného času nám umožňuje nejen odpočívat a relaxovat, ale plní i řadu sociálně výchovných funkcí a proto je třeba toto téma nepodceňovat. Dá se říci, že vhodně směrovaná volnočasová aktivita je pro jednice tím více důležitá, čím více selhávají jiné mechanismy, které by tyto funkce měly plnit. Je třeba si uvědomit, že úsilí a prostředky vynaložené do podpory těchto aktivit, a to nejlépe ze všech stran (obec, sponzor, stát) se společnosti jistě vrátí. Zmenší se počet sociálně patologických jevů a bude možné dosáhnout důležitého pokroku ve změně systému hodnot a schopností mladého člověka, které se určitě odrazí při výchově jeho vlastních dětí. Možná to některé rodiče překvapí, ale dítě by mělo mít čas i samo na sebe, kdy zdánlivě ,,nic‘‘ nedělá. Přemíra zájmových kroužků, byť by byly voleny sebepečlivěji a stály opravdu mnoho peněz, ještě neznamená, že je dítě šťastné a spokojené, když takto tráví svůj volný čas. Určitě je dobře, mají-li děti své zájmy a rodiče je v nich podporují. Na druhé straně je třeba respektovat, že i dítě stejně jako dospělý, potřebuje čas na regeneraci. Při volbě volnočasových aktivit bychom se měli zajímat hlavně o přání svých dětí, co chtějí a proč. Stejně jako bychom měli sledovat, zda dítě chodí do kroužku a je z něj spokojené, nebo jej bere jako další nepříjemnou povinnost.

64

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BAKOŠOVÁ, Zlatica. Sociálna pedagogika ako životná pomoc. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského Bratislava, Filozofická fakulta, 2008, 251 s. ISBN 978-809-6994-403. CARR-GREGG, Michael a Erin SHALE. Puberťáci a adolescenti: průvodce výchovou dospívajících. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 251 s. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 978-807-3676-629. ČECH, Tomáš. Výchova a volný čas. Kabinet multikulturní výchovy Pedagogické fakultě MU, 2007, 215 s. ISBN 978-808-6633-978. DUFFKOVÁ, Jana, Lukáš URBAN a Josef DUBSKÝ. Sociologie životního stylu. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-807-3801-236. HÁJEK, Bedřich, Břetislav HOFBAUER a Jiřina PÁVKOVÁ. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 239 s. ISBN 978-807-3674-731. HAVELDOVÁ, Denisa, Dita LAHOVSKÁ, Filip LUKEŠ. CO S VOLNÝM ČASEM ? Deník plný dětí. 2013, s. 1-14. HAYES, Nicky. Základy sociální psychologie. Vyd. 4. Překlad Irena Štěpaníková. Praha: Portál, 2007, 166 s. ISBN 978-807-3672-836. HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 176 s. ISBN 80-717-8927-5. KAPLÁNEK, Michal. Čas volnosti - čas výchovy: pedagogické úvahy o volném čase. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, 175 s. ISBN 978-80-262-0450-3. KRAUS, Blahoslav a Viera POLÁČKOVÁ. Člověk - prostředí - výchova: k otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 2001, 199 s. ISBN 80-731-5004-2. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2003, 279 s. ISBN 80-717-8774-4. 65

MATOUŠEK, Oldřich a Andrea KROFTOVÁ. Mládež a delikvence. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 336 s. ISBN 80-717-8226-2. MELNICKÁ, Martina. Hodnocení životního stylu a potřeb žáků středních škol ve městě Olomouc: bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, přírodovědecká fakulta, 2012. 47 l. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Tatiana Mintálová NAVRÁTIL, Stanislav a Jan MATTIOLI. Problémové chování dětí a mládeže: [jak mu předcházet, jak ho eliminovat]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 120 s. ISBN 978-802-4736-723. ONDREJKOVIČ, Peter. Sociálna patológia. 3. dopl. a preprac. vyd. Praha: VEDA, vydavateľstvo SAV, 2009, 577 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-2410-748. PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 229 s. ISBN 80-717-8295-5. PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2002, 231 s.

ISBN 80-717-

8711-6. PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času: [teorie, praxe a perspektivy výchovy mimo vyučování

a

zařízení

volného

času].

Vyd.

4.

Praha:

Portál,

2008,

221

s.

ISBN 978-80-7367-423-6. PIPEKOVÁ, Jarmila. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 1998, 234 s. ISBN 80-8593165-6. PŘADKA, Milan. Vybrané problémy vztahu výchovy a prostředí. 1. vyd. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1983, 173 s. SAK, Petr. Proměny české mládeže: česká mládež v pohledu sociologických výzkumů. Vyd. 1. Praha: Petrklíč, 291 s. ISBN 80-722-9042-8. SEKOT, Aleš. Sociologie v kostce. 3., rozš. vyd. Brno, 2006, 258 s. ISBN 80-731-5126-X.

66

O výchově a volném čase: sborník z 3. mezinárodní konference 21. a 22. června 2007 na Katedře sociální pedagogiky PdF Univerzity Hradec Králové. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008, 91 s. ISBN 978-807-0417-300. SPOUSTA, Vladimír, Jarmila FALTÝSKOVÁ, Martina HŘEBÍČKOVÁ, Dana KNOTOVÁ a Evžen ŘEHULKA. Kapitoly z pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno, c1996, 37 s. ISBN 80-210-1274-9. SPOUSTA, Vladimír. Metody a formy výchovy ve volném čase: kultura a umění ve výchově. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, c1996. ISBN 80-210-1275-7. STŘELEC, Stanislav. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 1998, 189 s. ISBN 80-859-3161-3. VÁŽANSKÝ, Mojmír. Pedagogika volného času. 2. doplněné vydání. Print-Typia, spol. s r. o., Brno 2001, 175 s. ISBN 80-86384-00-4. VÁŽANSKÝ, Mojmír a Vladimír SMÉKAL. Základy pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno: Paido, 1995, 176 s. ISBN 80-901-7379-9. Volný čas a jeho současné problémy: sborník příspěvků přednesených na vědeckém symposiu v Olomouci, ve dnech 20. a 21. května 2002. Olomouc: Hanex, c2002, 188 s. ISBN 80-857-8337-1. Internetové zdroje: BOCAN, M., Blýskání na časy? [online]. Praha: Národní institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, 2012 [cit. 2012-11-05]. Dostupný z WWW: . OPLUŠTILOVÁ, M., HUNKESOVÁ, M., DOFFKOVÁ, B. Volnočasové aktivity dětí a mládeže [online]. Brno, 2006 [cit. 2006-12-10]. Dostupný z WWW: .

67

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Zastoupení respondentů v průzkumném šetření podle typu školy. Zdroj: vlastní výzkum. ...... 37 Graf 2 Zastoupení respondentů v průzkumném šetření podle pohlaví. Zdroj: vlastní výzkum. ............ 37 Graf 3 Zastoupení respondentů v průzkumném šetření podle bydliště. Zdroj: vlastní výzkum. ........... 38 Graf 4 Zastoupení respondentů v průzkumném šetření podle studia. Zdroj: vlastní výzkum. .............. 38 Graf 5 Zastoupení respondentů v průzkumném šetření podle rodiny. Zdroj: vlastní výzkum. ............. 39 Graf 6 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum. ........................................................... 40 Graf 7 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum ............................................................ 41 Graf 8 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum ............................................................ 42 Graf 9 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum ............................................................ 43 Graf 10 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 44 Graf 11 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 45 Graf 12 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 46 Graf 13 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 46 Graf 14 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 47 Graf 15 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 48 Graf 16 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 49 Graf 17 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 50 Graf 18 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 51 Graf 19 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 52 Graf 20 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 52 Graf 21 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 53 Graf 22 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 54 Graf 23 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 55 Graf 24 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 55 Graf 25 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 56 Graf 26 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 57 68

Graf 27 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 57 Graf 28 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 58 Graf 29 Grafické znázorněni odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 59 Graf 30 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 59 Graf 31 Grafické znázornění odpovědí. Zdroj: vlastní výzkum .......................................................... 60

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Odpověď na otázku číslo 1. .................................................................................................... 40 Tab. 2 Odpověď na otázku č. 2.......................................................................................................... 40 Tab. 3 Odpověď na otázku č. 3.......................................................................................................... 41 Tab. 4 Odpověď na otázku č. 4.......................................................................................................... 42 Tab. 5 Odpověď na otázku č. 5.......................................................................................................... 43 Tab. 6 Odpověď na otázku č. 6.......................................................................................................... 44 Tab. 7 Odpověď na otázku č. 7.......................................................................................................... 45 Tab. 8 Odpověď na otázku č. 8.......................................................................................................... 46 Tab. 9 Odpověď na otázku č. 9.......................................................................................................... 47 Tab. 10 Odpověď na otázku č. 10 ...................................................................................................... 48 Tab. 11 Odpověď na otázku č. 11 ...................................................................................................... 49 Tab. 12 Odpověď na otázku č. 12 ...................................................................................................... 49 Tab. 13 Odpověď na otázku č. 13 ...................................................................................................... 50 Tab. 14 Odpověď na otázku č. 14 ...................................................................................................... 51 Tab. 15 Odpověď na otázku č. 15 ...................................................................................................... 52 Tab. 16 Odpověď na otázku č. 16 ...................................................................................................... 53 Tab. 17 Odpověď na otázku č. 17 ...................................................................................................... 54 Tab. 18 Odpověď na otázku č. 18 ...................................................................................................... 54 69

Tab. 19 Odpověď na otázku č. 19 ...................................................................................................... 55 Tab. 20 Odpověď na otázku č. 20 ...................................................................................................... 56

SEZNAM PŘÍLOH Dotazník

PŘÍLOHY Dotazník

Jmenuji se Zdeňka Nováková a jsem studentkou třetího ročníku programu Specializace v pedagogice Mendelovy univerzity v Brně. Prosím Vás o vyplnění dotazníku, který využiji při zpracování průzkumné části mé bakalářské práce na téma: Trávení volného času studentů SOŠ a SOU. Dotazník obsahuje otázky, které se týkají trávení Vašeho volného času. Vámi uvedené informace jsou zcela anonymní a budou sloužit pouze za účelem zpracování mé bakalářské práce. Neexistují odpovědi správné a špatné, označujte prosím odpovědi, které nejlépe vystihují Vaše osobní pocity. V dotazníku zakroužkujte vždy jen jednu odpověď, pokud není uvedeno jinak.

Děkuji za Váš čas, který věnujete vyplnění tohoto dotazníků.

Základní údaje:

Pohlaví:

a) MUŽ

Studuji na:

b) ŽENA

Jsem studentem:

a) SOŠ b) SOU

a) 1. Ročníku

Pocházím z: a) Města

b) 2. Ročníku

b) Vesnice 70

c) 3. Ročníku d) 4. ročníku

Pocházím z:

a) úplné rodiny (otec i matka, popř. další sourozenci) b) žiji jen s matkou c) žiji jen s otcem d) jsem sirotek

1) Myslíte si, že je důležité, jak trávíte svůj volný čas? a) Ano b) Ne c) Nevím

2) Myslíte si, že svůj volný čas dostatečně využíváte? a) Ano b) Ne c) Nevím

3) Navštěvujete nějaké volnočasové aktivity?

a) Ano b) Ne

4) Váš volný čas využíváte především k: a) Pasivnímu odpočinku b) Zájmům c) Obojím

5) Rozhoduje o tom, jak trávíte volný čas, finanční stránka rodiny? a) Ano b) Ne c) Nevím

6) Jaké aktivity navštěvujete?

a) b) c) d)

Žádné Sportovní Vzdělávací Jiné………………………………………………………… …………………………………………………………….. 7) Nabízí Vaše škola volnočasové aktivity? a) Ano b) Ne c) Nevím

8) Jaké aktivity škola nabízí? a) b) c) d)

Žádné Sportovní Vzdělávací Jiné……………………….………………………………….. ……………………………………………………………….

9) Je nabídka volnočasových aktivit na Vaší škole dostačující? a) Ano b) Ne c) Nevím

10) Navštěvujete volnočasové aktivity v místě Vašeho bydliště? a) Ano b) Ne

11) Je nabídka volnočasových aktivit ve Vašem bydlišti pro Vás zajímavá? a) Ano b) Ne

12) Jaké volnočasové aktivity navštěvujete? a) b) c) d)

Sportovní Kulturní Dům dětí a mládeže, případně jinou organizaci Jiné…………………………………………………………… ………………………………………………………….. 13) Jak často se věnujete svým aktivitám? a) b) c) d)

1 x týdně 2-3 x týdně Víc než 3x týdně Denně

14) Jsou aktivity, o které máte zájem, ale Vaše okolí je nenabízí? Napište jaké. a) Ano………………………………………………………… ……………………………………………………………... b) Ne

15) Trávíte svůj volný čas raději doma? a) Ano b) Ne

16) Co nejraději doma děláte? a) b) c) d) e)

Sleduji televizi Trávím čas u PC Jsem s rodiči Spím Učím se

17) Kolik času trávíte u televize denně? a) b) c) d)

Méně než hodinu 1-3 hodiny 3-5 hodin Více než pět hodin

18) Kolik času trávíte u PC denně? a) b) c) d) 19) Jak trávíte čas u PC?

Méně než hodinu 1-3 hodiny 3-5 hodin Více než pět hodin

a) Studiem b) Hraji hry c) Na sociálních sítích 20) Kolik času strávíš u PC výhradně studiem denně? a) b) c) d)

Méně než hodinu 1-3 hodiny Víc než tři hodiny U PC se neučím

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Recommend Documents