Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

VYUŽITÍ PŘÍRODNÍHO A KULTURNÍHO POTENCIÁLU OBLASTI "ZÁHOŘÍ U PROSTĚJOVA" Diplomová práce

Brno 2010

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

RNDr. Pavel Trnka,CSc.

Bc.Iva Kirchnerová

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Využití přírodního a kulturního potenciálu oblasti "Záhoří u Prostějova" vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MENDELU v Brně.

dne……………………15.4.2010………... podpis diplomanta………………………...

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu diplomové práce, RNDr. Pavlu Trnkovi, CSc., za vedení a odborné rady. Mé poděkování též patří pánům starostům v obcích Alojzov a Seloutky, všem osloveným občanům obce Alojzov za ochotu při vyplňování dotazníku. Děkuji i pracovníkům Odboru územního plánování a Odboru životního prostředí v Prostějově za poskytnuté informace. A v neposlední řadě musím poděkovat své mamince, která mi velmi ochotně pomáhala při rozšiřování a vybírání dotazníků mezi občany Alojzova.

ABSTRAKT Diplomovou práci jsem vypracovala na téma využití přírodního a kulturního potenciálu oblasti "Záhoří u Prostějova". Úvodní kapitoly práce se zabývají definicí trvale udržitelného rozvoje, Agendou 21, respektive uplatňováním místní Agendy 21 v našich podmínkách, a možnostmi čerpání finančních prostředků, ať již z fondů EU nebo z českých programů. Další kapitoly jsou věnovány mikroregionu Prostějov - venkov a MAS Prostějov venkov, o.p.s. Velký prostor byl dán přírodním, kulturním a ekonomickým podmínkám v oblasti „Záhoří u Prostějova“. Tento lesnatý výběžek na úpatí Drahanské vrchoviny nedaleko bývalého okresního města Prostějov se skládá ze dvou katastrů, jsou jimi k.ú. obce Alojzov a k.ú. obce Seloutky. Tato rozsáhlá kapitola přináší přehlednou charakteristiku přírodního rámce a informace o stavu ŽP, dále popisuje historii a vývoj území, památky, demografii, technickou, sociální a kulturní infrastrukturu i správní členění a ekonomickou situaci. Osmá kapitola je věnována strategickým plánům. Velmi důležitá je část zaměřená na současné i budoucí využití území. V práci se přihlíží i k již existujícím strategiím mikroregionu, v kterých jsou definovány strategické cíle a budoucí vize pro jejich naplňování. Ve všech dokumentech jsou uplatňovány strategie, postupy a techniky místní Agendy 21 na místní i regionální úrovni. K lepšímu rozhodování o možnostech dalšího rozvoje obce Alojzov byl zjištěn názor místních obyvatel, a to pomocí dotazníkového šetření. Výsledky tohoto dotazníkového šetření byly graficky a tabulkově zpracovány. V následující kapitole je vypracovaná SWOT analýza obce Alojzov, Seloutky a celého mikroregionu, která má ve zjednodušené formě vystihnout silné a slabé stránky, příležitosti a možná ohrožení, a to z pohledu různých sfér a faktorů, které tato jednotlivá území ovlivňují. V závěru práce je navrženo několik možností, příležitostí a akcí, které mohou napomoci pomocí metod trvale udržitelného rozvoje dále rozvíjet oblast Záhoří a obce Alojzov a Seloutky.

Klíčová slova: mikroregion Prostějov – venkov, MAS, trvale udržitelný rozvoj, Agenda 21, Záhoří, obec Seloutky, obec Alojzov, rekreace, SWOT analýza

ABSTRACT The topic of my diploma work is about the best using of the natural and cultural source from area Záhoří near Prostějov. The first chapters of my work are about definiton of the lasting and keeping development by Agenda 21 respectively a taking of the local Agenda 21 in our conditions and some ways how to take some money from Europen Union of from The Czech programmes. Next chapters are focused on area Prostějov – countryside and MAS Prostějov countryside, o.p.s. The big space was given to natural, cultural and economic conditions in this area Záhoří near Prostějov. This wood place (near the foothills of The Drahanska highlands not far off former distric town Prostějov consits of two parts – land registers Alojzov and Seloutky. In this same chapter there is a well arranged characterization of environment. Then it describes history and development of this area, historical monuments, demography, technical, social and cultural infrastructure and administrative managing and economic position. The eight chapter is written about strategical plans. Very important part is about how to use a profit for present and future time of this area. In this work we watch the present strategies of this area and there are strategical aims too about future vision for their realization. There are all strategies, methods and technology of local Agenda 21 with local and regional level in these all documents. The view of local population was taken by questionnaire and it will be used for better decision and ways of next development of municipality Alojzov. The results of this questionnaire were made by graphyc and by diagram. In the folloving chapter we can find SWOT of analysis Alojzov, Seloutky and of all area. This analysis should show us strong and weak sides, opportunities and danger from view of different domains, factors which have influence for each area. At the end of this work there are a few ways, some opportunities and some actions whitch can help by methods of care of development. We can make a development of this area Záhoří and municipalities (villages) Alojzov and Seloutky by this way.

Key words: Microregion Prostějov – countryside, MAS, lasting keeping development, Agenda 21, Záhoří, village Seloutky, village Alojzov, recreation, SWOT – analysis.

OBSAH ÚVOD …………………………………………………………………………………...9 1. CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 10 2. STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A AGENDA 21 ............................... 11 2.1. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ ........................................................................... 11 2.2. AGENDA 21....................................................................................................... 11 2.3. MÍSTNÍ AGENDA 21 .......................................................................................... 12 2.3.1. Dosavadní zkušenosti s uplatňováním místní Agendy 21 v našich podmínkách.......................................................................................... 12 3. MOŽNOSTI ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ....................................... 13 3.1. NÁRODNÍ ROZVOJOVÝ PLÁN ČR 2007 – 2013 ................................................... 13 3.2. VIZE ČR PO ROCE 2013..................................................................................... 13 3.3. PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČR .................................................................... 14 3.4. DOKUMENTY NA ÚROVNI NUTS II A KRAJE...................................................... 16 4. MIKROREGION PROSTĚJOV – VENKOV.......................................................... 18 5. MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA PROSTĚJOV VENKOV, O.P.S. ............................... 22 6. OBLAST ZÁHOŘÍ U PROSTĚJOVA..................................................................... 25 6.1. LOKALIZACE, VYMEZENÍ ÚZEMÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY .............................................. 25 6.1.1. Obec Alojzov ....................................................................................... 26 6.1.1.1.

Obecní symboly .................................................................................. 26

6.1.2. Obec Seloutky...................................................................................... 27 6.1.2.1.

Obecní symboly .................................................................................. 27

6.1.3. Vymezení katastrálního území obcí..................................................... 28 6.1.4. Širší vztahy .......................................................................................... 29 6.2. CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍHO RÁMCE OBLASTI ZÁHOŘÍ ............................... 30 6.2.1. Geomorfologické poměry a geologická charakteristika území ........... 30 6.2.2. Klimatické poměry .............................................................................. 30 6.2.3. Pedologické poměry ............................................................................ 32 6.2.3.1.

Hlavní půdní jednotka (HPJ) .............................................................. 32

6.2.4. Hydrologické poměry .......................................................................... 33 6.2.5. Biogeografické zařazení ...................................................................... 34 6.2.5.1.

1.52 Drahanský bioregion................................................................... 34

6.2.5.2.

Biota.................................................................................................... 35

6.2.5.3.

Trvalé vegetační formace.................................................................... 36

6.2.5.4.

Významné druhy živočichů ................................................................ 38

6.2.5.5.

Biochory.............................................................................................. 39

6.2.6. Ochrana přírody a krajiny .................................................................... 39 6.2.7. Územní systém ekologické stability .................................................... 40 6.3. VÝVOJ OSÍDLENÍ A KULTIVACE KRAJINY........................................................... 42 6.3.1. Vývoj osídlení krajiny ......................................................................... 42 6.3.1.1.

Historie obce Alojzov ......................................................................... 45

6.3.1.2.

Historie obce Seloutky........................................................................ 46

6.3.1.3.

Kulturně – historické hodnoty území.................................................. 47

6.3.1.4.

Rekreace a cestovní ruch .................................................................... 48

6.3.1.5.

Životní prostředí ................................................................................. 48

6.4. SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÁ SITUACE OBCÍ .......................................................... 49 6.4.1. Správní zařazení obcí........................................................................... 49 6.4.2. Alojzov................................................................................................. 49 6.4.2.1.

Obyvatelstvo ....................................................................................... 49

6.4.2.2.

Trh práce ............................................................................................. 50

6.4.2.3.

Bydlení a bytový fond......................................................................... 51

6.4.2.4.

Občanská vybavenost ......................................................................... 52

6.4.2.5.

Technická vybavenost a její provoz.................................................... 52

6.4.2.6.

Zemědělství, lesnictví, průmysl a služby............................................ 53

6.4.2.7.

Spolková činnost, kultura ................................................................... 53

6.4.3. Seloutky ............................................................................................... 54 6.4.3.1.

Obyvatelstvo ....................................................................................... 54

6.4.3.2.

Trh práce ............................................................................................. 55

6.4.3.3.

Bydlení a bytový fond......................................................................... 55

6.4.3.4.

Občanská vybavenost ......................................................................... 55

6.4.3.5.

Technická vybavenost a její provoz.................................................... 56

6.4.3.6.

Zemědělství, lesnictví, průmysl a služby............................................ 56

6.4.3.7.

Spolková činnost, kultura ................................................................... 56

7. STRATEGICKÉ PLÁNY ROZVOJE OBCÍ, MIKROREGIONU PROSTĚJOV VENKOV A PRV..................................................................................................... 58

7.1. STRATEGIE MIKROREGIONU PROSTĚJOV - VENKOV ........................................... 58 7.2. STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2008 – 2013 ..................................................... 59 7.2.1. Vztah Strategického plánu Leader ke struktuře Programu rozvoje venkova................................................................................................ 61 7.2.1.1.

Soulad s Programem rozvoje venkova................................................ 62

7.2.2. Dopady a přínosy SPL v dlouhodobější perspektivě ........................... 63 8. DOTAZNÍKOVÁ AKCE MEZI OBČANY............................................................. 64 8.1. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU .............................................................................. 64 8.1.1. Vyhodnocení doplňujících otázek ....................................................... 64 8.1.2. Vyhodnocení základních otázek .......................................................... 65 9. SWOT ANALÝZA OBLASTI ZÁHOŘÍ V RÁMCI MIKROREGIONU PROSTĚJOV - VENKOV ........................................................................................ 76 9.1. SWOT ANALÝZA KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ OBCE ALOJZOV ............................... 76 9.2. SWOT ANALÝZA KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ OBCE SELOUTKY............................. 78 9.3. SWOT ANALÝZA MIKROREGIONU PROSTĚJOV VENKOV.................................... 80 10. NÁVRHY DROBNÝCH AKTIVIT A MIKROPROJEKTŮ .................................. 84 10.1. ROZVOJ V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU, PROPAGACE A PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ ..................................................................................................... 84

10.2. AKCE K ÚPRAVĚ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, ZKVALITNĚNÍ OBČANSKÉ VYBAVENOSTI A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ................................................ 85

10.3. AKCE OBNOVA PŘÍRODNÍHO A KULTURNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTI ZÁHOŘÍ... 85 10.4. AKCE PRO NAPRAVENÍ OSTATNÍCH PROBLÉMŮ ................................................ 86 11. ZÁVĚR ..................................................................................................................... 87 12. POUŽITÉ ZDROJE.................................................................................................. 89 13. SEZNAM TABULEK .............................................................................................. 91 14. SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................... 92 15. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK....................................................................... 93 16. SEZNAM OBRÁZKŮ.............................................................................................. 94 17. SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................... 94

MENDELU

ÚAKE

Využití přírodního a kulturního potenciálu oblasti "Záhoří u Prostějova"

ÚVOD Oblast Záhoří u Prostějova leží na východním výběžku Drahanské vrchoviny a plynule navazuje na rekreační oblast Plumlovské přehrady a Mostkovic. Tato oblast je typická vlnitým,. pestrým terénem, krásnými lesy, turistickými stezkami a specifickým krajinným rázem. Z tohoto důvodu je již od nedávna velice přitažlivá, jak k trvalému bydlení, tak, díky své těsné blízkosti většího města, i k přechodnému bydlení. Nejstarší osídlení území je zde datováno už ve starší době kamenné. Od té doby zde člověk působil skoro nepřetržitě. První písemná zmínka o Seluticích, jak se tehdy říkalo Seloutkám, se datuje roku 1325. Obec Alojzov byla založena až v 18. století v roce 1783, to ale neznamená, že by dnešní katastr obce nebyl v minulosti osídlen. Osada původně vznikla jako dřevařská osada. „Mimořádně důležitým okamžikem péče o kulturní krajinu je osvěta. Zde začíná i končí účinnost a dopad mnoha koncepcí a dobrých myšlenek. Nejširší veřejnost, návštěvníci a uživatelé krajiny musí být systematicky seznamováni s problémy a hodnotami, které krajina má, s cestami, kterými vznikl dnešní stav krajiny, s podstatou vývoje přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny. Je nutno, aby lidé krajině porozuměli, aby je problémy krajiny zaujaly, aby jim připadaly významné a důležité, aby si uvědomovali mnohostranné souvislosti. S takovými lidmi je možno diskutovat o ochraně krajiny, o možnostech péče, o možnostech udržitelného využití a rozvoji kulturní krajiny.“ (Vorel, Téma pro 21. století - Kulturní krajina (aneb proč ji chránit?), 2000, str.132) V rámci snahy o společnou koordinaci aktivit a prosazování společných zájmů obcí vznikaly na celém území ČR tzv. mikroregiony. Mikroregion Prostějov – venkov vznikl v roce 1999 jako dobrovolný svazek 7 obcí jihovýchodně od Prostějova. Postupem času se k tomuto mikroregionu přidalo dalších 10 obcí, včetně Alojzova a Seloutek. V roce 2006 vznikla Místní akční skupina (MAS) Prostějov venkov je obecně prospěšná společnost.

9

MENDELU

1

ÚAKE


CÍL PRÁCE

Hlavním cílem práce je poukázat na možnosti získání finančních prostředků z dotací Evropské Unie a zároveň uplatňovat na místní úrovni principy trvale udržitelného rozvoje. V minulosti již obec Seloutky nějaké dotace získala, ale existují i další možnosti. Obě dvě analyzované obce nemají vlastní strategii. Jedinými vztyčnými dokumenty se mi staly územní plány. Na úrovni mikroregionu je vypracován Strategický plán LEADER 2007 – 2013, kde jsou uplatněny postupy a techniky místní Agendy 21, ze kterých se dá také vycházet. Jiná interní dokumentace mi nebyla poskytnuta. Dalším cílem mé diplomové práce je nastínění rozvojových možností pro obec. K dosažení tohoto cíle jsem dále použila SWOT analýzu pro zjištění silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení. Zhodnocena je oblast technické a dopravní infrastruktury, cestovního ruchu, občanské vybavenosti a životního prostředí. Metoda byla použita pro celý mikroregion i obce samotné. Pomocí dotazníkové šetření jsem chtěla zjistit zájem či nezájem obyvatel obce Alojzov o jejich obec i celý mikroregion. I přesto, že obec je malá, nedokázala jsem shromáždit názory všech. I to vypovídá o zájmu a ochotě spolupracovat na věci veřejné. Z dotazníkového šetření jsem získala názory většiny občanů. I tak mi tyto údaje hodně pomohly, abych jako „nemístní“ pochopila, co občanům v obci nejvíce chybí a jaké jsou největší problémy v běžném životě v obci Získané údaje jsem zpracovala a poskytla místnímu obecnímu úřadu. Na závěr jsem výstupy ze všech metod vyhodnotila a navrhla rozvojové akce a projekty pro obce. Jsou navrženy drobné akce a aktivity se zaměřením na zlepšení životního prostředí v obci, na atraktivnost oblasti a s ním spojený cestovní ruch, péči o místní pamětihodnosti a rozvoj společenského života.

10

MENDELU

2

ÚAKE


STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A AGENDA 21

Strategie udržitelného rozvoje je dokument vymezující hlavní strategické cíle k dosažení udržitelnému rozvoje i způsoby a cesty, které umožňují tyto cíle naplnit. Národní strategie udržitelného rozvoje implementuje Agendu 21 na úrovni státu, přitom zohledňuje specifické podmínky dané země.[1]

2.1 Trvale udržitelný rozvoj Trvale udržitelný rozvoj je takovým způsobem rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Mezi hlavní cíle trvale udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě. [2] Tato definice byla stanovena v roce 1987 v tzv. Brundtland report. Tato zpráva byla vydána knižně jako Naše společná budoucnost. Na Summitu Země v Riu de Janeiru v roce 1992 přešel tento termín do širokého povědomí. [2] Evropský parlament definoval udržitelný rozvoj jako „zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace.“ [2] Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: -

sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech,

-

účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů

-

udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

2.2 Agenda 21 Agenda 21 je programový dokument OSN schválený na konferenci v Rio de Janeiru v roce 1992. Dokument je rozdělen na čtyři sekce: společenská a ekonomická sekce, ochrana a správa přírodních zdrojů, posilování role hlavních skupin a implementace. [3] Tyto čtyři sekce v sobě skrývají 38 obecných problémových okruhů (odpady, chudoba, ochrana vody, ochrana přírody atd.), které souvisejí s kvalitou životního prostředí, ekologickou šetrností, sociální a zdravotní pohodou občanů zemí celého světa (Krajšek, 1998). Agenda 21 znamená program pro 21. století, ukazující cestu k udržitelnému rozvoji na naší planetě. Je komplexním návodem globálních akcí, které mohou 11

MENDELU

ÚAKE


poznamenat nebo ovlivnit přechod na udržitelný rozvoj. Je koncepčním podkladem pro vytvoření Místní Agendy 21. (Reitschmiedová, 2003).

2.3 Místní Agenda 21 Místní Agenda 21 (MA21) je programem konkrétních obcí, měst a regionů, který zavádí principy trvale udržitelného rozvoje do praxe při zohledňování místních problémů. [4] Je tvořen za účasti a ve spolupráci s občany a organizacemi a jeho cílem je zajištění dlouhodobě vysoké kvality života a životního prostředí na daném místě. [4] MA21 je časově náročný proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojováním veřejnosti a využíváním všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji zvyšuje kvalitu života ve všech jeho směrech a vede k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních. [4] Mnohé z aktivit a programů směřujících ke zlepšení kvality života a životního prostředí v obcích a regionech by se daly nazvat MA21. Jednotlivé činnosti musí být ovšem součástí dlouhodobé, jasně stanovené a veřejností přijaté strategie udržitelného rozvoje. MA21 může iniciovat kdokoliv (místní správa, neziskové organizace, škola, jednotlivci). Iniciační skupina by měla zapojit co největší množství obyvatel ke tvorbě akčního plánu, který musí být následně zaštítěn politicky. [4] 2.3.1 Dosavadní

zkušenosti

s uplatňováním

místní

Agendy

21

v našich

podmínkách Na území ČR se poprvé objevila realizace MA21 jako součást projektu ,,Širší podpora místních Agend 21 v České republice´´. Tento projekt proběhl v letech 2001 - 2003 a financovalo ho britské Ministerstvo pro mezinárodní rozvoj. Tři pilotní projekty realizovala firma Atkins Environment ve spolupráci s Českým ekologickým ústavem pod záštitou MŽP, jednalo se o tyto projekty: -

místní Agenda 21 pro udržitelný rozvoj Kladna (municipální úroveň)

-

uplatnění Místní Agendy v mikroregionu Poodří (úroveň mikroregionu)

-

cestou uplatnění místní Agendy 21 k udržitelnému rozvoji Děčínského regionu (regionální úroveň) (Reitschmiedová, 2003)

12

MENDELU

3

ÚAKE


MOŽNOSTI ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

3.1 Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013 Národní rozvojový plán ČR 2007 - 2013 definuje strategii rozvoje ČR pro období 2007 - 2013. Vychází z textů nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, jeho strategie se opírá o klíčové evropské (Strategické obecné zásady Společenství) i domácí (Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007 - 2013 a další platné resortní a regionální strategie) strategické dokumenty. [8] Zajišťuje návaznost Strategických obecných zásad Společenství a národních strategických dokumentů. [8] Prioritní osy a cíle NRP vycházejí z definované strategie a následně jsou promítnuty do struktury operačních programů. [8] Národní rozvojový plán 2007 - 2013 dále popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Klíčové body tohoto systému jsou promítnuty do Národního strategického referenčního rámce. [8]

3.2 Vize ČR po roce 2013 (Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013, s.128) ČR a její regiony se řadí mezi nejrozvinutější země a oblasti Evropy i světa. Společnost i ekonomika prokazují svoji konkurenceschopnost v globální soutěži. Posiluje se postavení ČR ve středoevropském a evropském kontextu. ČR je atraktivním místem pro své obyvatele, pro občany EU a dalších rozvinutých zemí, domácí i zahraniční investory. Struktura ekonomiky je zaměřena na progresivní odvětví, ve kterých si ČR vydobyla významné postavení. [12] Motorem konkurenceschopnosti se staly výzkum a vývoj, spojený se schopností přeměnit výsledky výzkumu a vývoje do inovací a jejich následná aplikace v praxi. ČR je atraktivní turistickou destinací. Otevřená a vysoce vzdělaná společnost umožňuje plnohodnotné zapojení dříve marginalizovaných skupin obyvatelstva, garantuje rovnost příležitostí a vykazuje vysokou míru soudržnosti. Trh práce umožňuje hladké vyrovnávání se nabídky po práci s poptávkou, podstatně klesla míra nezaměstnanosti, zvyšuje se zaměstnanost. [12]

13

MENDELU

ÚAKE


Kvalita životního prostředí se výrazně zvýšila. Byly odstraněny významné staré zátěže, společnost získává a využívává potřebnou energii efektivnějším způsobem, produkuje podstatně méně odpadů a výrazně snížila znečištění životního prostředí. Byl zastaven pokles biodiverzity. [12] Byly dobudovány hlavní dopravní spojnice, celkově se zvýšila dopravní dostupnost. Kvalita národních a regionálních dopravních komunikací odpovídá standardu

nejrozvinutějších

zemí.

Významná

část

přepravy

je

realizována

prostřednictvím efektivních a k životnímu prostředí ohleduplnějších způsobů. Diverzifikovaný rozvoj území ČR, tj. jejích regionů, není v rozporu s posilováním konkurenceschopnosti ani se snižováním neodůvodněných regionálních rozdílů. [12] Došlo k posílení přirozených center na regionální a mikroregionální úrovni, která se stala hnacím motorem růstu regionální a místní ekonomiky a zdroji inovací inovacím pro svá zázemí. Podařilo se vytvořit síť center, která se stala plnohodnotnými partnery pro okolní metropole a mezoregionální centra. Stát v partnerství s krajskými a územními samosprávami garantuje minimální úroveň statků a služeb, které jsou poskytovány obyvatelstvu ve veřejném zájmu. V regionální struktuře se neprojevují dramatické negativní trendy (např. depopulace). Regionální aktéři se prostřednictvím partnerství podílejí na formování a realizaci místních rozvojových strategií. Byl vytvořen efektivní systém veřejné správy (na všech úrovních správy), který aplikuje moderní způsoby řízení a využívá nejmodernějších technických prostředků pro správu veřejných záležitostí, je schopen aktivně odhalovat a analyzovat problémy a nalézat optimální řešení. [12] Strategické cíle (prioritní osy): -

vyvážený rozvoj území,

-

přitažlivé prostředí,

-

otevřená, pružná a soudržná společnost,

-

konkurenceschopná ekonomika.

3.3 Program rozvoje venkova ČR Program rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013 (PRV ČR) vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova. Byl zpracován v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 a prováděcími pravidly této normy. [9]

14

MENDELU

ÚAKE


PRV ČR je spolufinancován Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). [9] Existence a realizace PRV ČR přispívá k -

rozvoji venkovského prostoru ČR na bázi trvale udržitelného rozvoje,

-

zlepšení stavu životního prostředí,

-

snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření.

Program dále vytváří podmínky pro konkurenceschopnost ČR v základních potravinářských komoditách a podporuje rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snižovat míru nezaměstnanosti na venkově a posilovat sounáležitost obyvatel na venkově. [9] Hlavní osy PRV: -

-

OSA I:

OSA II:

Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Priorita 1.1

Modernizace, inovace a kvalita

Priorita 1.2

Přenos znalostí

Zlepšování životního prostředí a krajiny Priorita 2.1.

Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přírodní hodnotou a tradičních zemědělských krajin

Opatření

2.1.1. Udržitelné využívání lesní půdy 2.1.2. Obnova

lesního

potenciálu

po

kalamitách

a podpora společenských funkcí lesů

-

Podopatření

2.1.1.1 Zlepšování druhové skladby lesních porostů

Priorita 2.3.

Ochrana vody a půdy

Priorita 2.4.

Zmírňování klimatických změn

OSA III: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Priorita 3.1.

Tvorba pracovních příležitostí a podpora využívání OZE

Priorita 3.2.

Podmínky růstu a kvalita života na venkově

Opatření 3.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby 15

MENDELU

ÚAKE


3.2.2. Ochrana a rozvoj dědictví venkova

-

Priorita 3.3.

Vzdělávání

Priorita 3.4.

Podpora cestovního ruchu

OSA IV: LEADER Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního

Priorita 4.1.

rozvojového potenciálu venkova Opatření

4.1.1. Místní akční skupina 4.1.2. Realizace místní rozvojové strategie 4.2.1. Realizace projektů spolupráce

3.4 Dokumenty na úrovni NUTS II a kraje Regionální operační program NUTS II Střední Morava je určen pro region soudržnosti Střední Morava sestávající z Olomouckého a Zlínského kraje. ROP SM je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). [10] Globálním cílem ROP NUTS II Střední Morava je růst konkurenceschopnosti a prosperity regionu při zvyšování kvality života obyvatel. Záměrem tohoto rozvojově koncipovaného cíle je dosažení ekonomické, sociální a kulturní úrovně regionu srovnatelné s vyspělými regiony Evropy. [10] Zaměřuje

se

na

zlepšení

dopravní

dostupnosti

a

propojení

regionu

vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury, odstraňování ekologických zátěží. [10] Prioritní oblasti: -

integrovaný rozvoj a obnova regionu,

-

rozvoj dopravy,

-

rozvoj cestovního ruchu,

-

technická pomoc.

Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (PRÚOK)

16

MENDELU

ÚAKE


PRÚOK je plánem na 6 - 10 let. Jeho realizace je soustředěna kolem pěti problémových okruhů - ekonomický rozvoj, technická vybavenost, dopravní přístupnost a obsluha území, rozvoj lidských zdrojů, životní prostředí, venkov a zemědělství. Úspěšný rozvoj venkova a zemědělství je spatřován v uvolňování a využití areálů v majetku státu k reálnému podnikání na venkově. Občanské aktivity venkovského obyvatelstva by měly být podporovány granty menších sídel. Oblast zemědělství bude směřovat k stabilizaci půdní výnosnosti a zlepšování odbytu zemědělských produktů.

[10] Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje [10] Základní cíle programu: -

zlepšení pozice kraje v počtu turistů,

-

zvýšit podíl turistů z ostatních částí ČR a ze zahraničí,

-

rozvoj image Olomouckého kraje v sektoru cestovního ruchu jako cílové destinace,

-

vytvoření dlouhodobé spolupráce v sektoru cestovního ruchu, zejména se sousedními kraji.

Program obnovy venkova Olomouckého kraje [10] Dotační titul č. 1

Obnova a údržba venkovské zástavby, občanské vybavenosti a technické

infrastruktury,

výstavbu,

rekonstrukci,

opravu,

obnovu majetku obce Dotační titul č. 2

Projekty mikroregionu na vzdělávání a poradenství, společné rozvojové projekty, včetně zpracování střednědobých koncepcí rozvoje území

17

MENDELU

4

ÚAKE


MIKROREGION PROSTĚJOV – VENKOV

Mikroregion je sdružení několika obcí za účelem dosažení společného cíle. Typickým rysem takového svazku je vznik z vlastní iniciativy, nikoliv příkazem nadřízeného orgánu nebo ze zákona. Předmětem činnosti jsou zejména: -

úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, ochrany ŽP, cestovního ruchu,

-

zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí a systému veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti,

-

úkoly v oblasti ochrany ovzduší,

-

zabezpečování čistoty obcí, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů, odvádění a čištění odpadních vod,

-

správa majetku obcí. Mikroregion Prostějov – venkov vznikl přirozeným utvořením svazku 7 obcí

jihovýchodně od Prostějova v roce 1999. Jednalo se o obce Bedihošť, Čechovice, Čelčice, Hrubčice, Klenovice na Hané, Kralice na Hané a Skalka. Postupem času se k mikroregionu připojily další obce, a to Alojzov, Biskupice, Bystročice, Dětkovice, Klopotovice, Myslejovice, Seloutky, Určice, Vrbátky a Výšovice. V současné době tedy mikroregion Prostějov - venkov sdružuje 18 obcí a 6 čekatelů (mikroregion Plumlovsko) (nově Mostkovice). Obec Mostkovice přistoupila v červnu 2008, zbytek obcí v mikroregionu ho ještě v tomto roce následoval. [13]

Tabulka 1 Statistické údaje o jednotlivých členských obcích k 1.1.2007 Počet obyvatel k 1.1.2007

Katastrální Hustota výměra v osídlení v ha obyv./km2

Počet katastrů

Alojzov

223

464

48

1

Bedihošť

1013

647

157

1

Biskupice

247

415

60

1

Bystročice

616

801

77

2

Čehovice

511

711

72

1

Čelčice

553

492

112

1

Dětkovice

486

533

91

1

18

Místní část

MENDELU

ÚAKE


Hrubčice

795

833

95

1

Klenovice na H

842

802

105

1

Klopotovice

267

533

50

1

Kralice na H.

1433

1267

113

2

Kraličky

Mostkovice

1447

834

174

2

Stichovice

Myslejovice

630

692

91

3

Kobylničky, Křenůvky

Seloutky

471

716

66

1

Skalka

239

173

138

1

Určice

1326

1121

118

1

Vrbátky

1609

1326

121

3

Výšovice

479

93

515

1

13.335

12.453

107

23

CELKEM

Dubany, Štětovice

Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí Tabulka 2 Nový člen Regionu Prostějov venkov - mikroregion Plumlovsko

Krumsín Ohrozim

Počet obyvatel k 31.12.2007 620 453

Katastrální výměra v ha 583,00 635,00

Hustota osídlení v obyv./km2 106,35 71,34

Plumlov

2461

1152,00

213,63

4

Prostějovičky 276 304,00 90,79 Stínava 148 452,00 32,74 Vícov 484 794,00 60,96 Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí

1 1 1

Obec\město

Počet katastrů

Místní část*)

1 1 Hamry, Soběsuky, Žárovice

Současných 18 obcí a 6 čekatelů (mikroregion Plumlovsko) tohoto svazku realizuje společné záměry v oblastech, na kterých se sjednotili jak na počátku spolupráce, tak zejména na základě „Strategie rozvoje " zpracované v dubnu 2005.

19

MENDELU

ÚAKE


Obrázek 1 Území mikroregionu Prostějov –venkov, bez mikroregionu Plumlovsko

Obrázek 2 Současné území mikroregionu Prostějov – venkov Původní poslání, zaměřené na společný postup v dobudování infrastruktury, především splaškové kanalizace, řešení dopravní obslužnosti, životní prostředí komplexně, problematika školství a součinnost v probíhající reformě veřejné správy. 20

MENDELU

ÚAKE


V závěru roku 2005 a počátkem roku 2006 se Svazek obcí Prostějov – venkov podílel na přípravě a založení Místní akční skupiny 18 obcí + 6 čekatelů (mikroregion Plumlovsko), na jaře 2005 včetně podání přihlášky do programu LEADER.

Obrázek 3 Mapa mikroregionů v bývalém okrese Prostějov

21

MENDELU

5

ÚAKE


MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA PROSTĚJOV VENKOV, O.P.S.

Místní akční skupina (MAS) je zcela nový typ trojstranné vzájemné spolupráce veřejné správy, podnikatelské sféry a neziskového sektoru. Náplní práce MAS je tvorba rozvojové strategie, prostřednictvím které může žádat peníze z programů LEADER. Tento program je novým nástrojem rozvoje venkova založeným na širokém zapojení obcí, spolků, podnikatelů, zemědělců do procesu rozvoje svého regionu. Finanční prostředky pochází z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na období 2007 – 2013. Pokud ministerstvo zemědělství místní akční skupině přiřkne tuto dotaci, bude o přerozdělení celkové částky peněz mezi žadatele rozhodovat právě MAS, nikoliv kraj nebo stát. Místní akční skupina Prostějov venkov o.p.s. je venkovský svazek obcí z Hané v jižní

části

Olomouckého

kraje.

Svým

tvarem

připomíná půlměsíc,

který

z jihovýchodní strany obepíná město Prostějov. Místní akční skupinu tvoří 18 obcí a 6 čekatelů (mikroregion Plumlovsko) (Alojzov, Bedihošť, Biskupice, Bystročice, Čehovice, Čelčice, Dětkovice, Hrubčice, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kralice na Hané, Mostkovice, Myslejovice, Seloutky, Skalka, Určice, Vrbátky a Výšovice) a na jejím území žije 13 646 obyvatel. Místní akční skupina (MAS) Prostějov venkov je obecně prospěšná společnost, která vznikla v březnu 2006. MAS Prostějov venkov vznikla za účelem všestranné podpory rozvoje regionu prostějovského venkova činnostmi, které budou realizovány ve prospěch obyvatel a návštěvníků, obcí, neziskových organizací, drobných podnikatelů, malých a středních podniků a dalších subjektů, které působí v tomto regionu. [5]

Tabulka 3 Základní údaje o MAS Prostějov venkov Právní forma

Obecně prospěšná společnost

Poštovní adresa

Obecní úřad Kralice na Hané Masarykovo náměstí 41, 798 12 Kralice na Hané

NUTS II., NUTS III.

Střední Morava, Olomoucký kraj

Předseda správní rady společnosti

Antonín Frgal, starosta obce Skalka

Webové stránky

www.maspvvenkov.cz

Zdroj: informace z obce

22

MENDELU

ÚAKE


Základní úkoly MAS -

iniciovat vznik rozvojové strategie regionu na základě konsenzu co nejširšího spektra místních partnerů,

-

na základě rozvojové strategie regionu zpracovat žádost o přidělení finančních prostředků na její realizaci,

-

vyhlásit výzvu k podávání projektů,

-

výběr projektů na základě předem určených kritérií až do celkové výše finančních prostředků, které má k dispozici,

-

kontrolovat správnost využití finančních prostředků v průběhu realizace projektů

Graf 1 Záměry MAS dle témat

Záměry MAS dle témat

Občanské vybavení a služby

10% 7%

45%

Obnova a rozvoj vesnice Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova

38%

Podnikatelské aktivity zemědělské i nezemědělské

Zdroj: informace z obcí

Příděl finančních prostředků pro MAS není automatický. MAS musí prokázat v rámci předložené strategie, že finanční prostředky přidělené regionu budou skutečně smysluplně využity pro rozvoj regionu a financované projekty budou skutečně řešit strategicky nejdůležitější problémy rozvoje. [5]

Ke konci roku 2007 byla uzavřena smlouva o partnerství mezi Prostějov venkov, o.p.s. a Regionem Haná,o.s. Účelem smlouvy bylo navázání kontaktů a vzájemná spolupráce obou regionů, územně sousedících. Spolupráce se týká celé škály oblasti rozvoje venkova, např. práce s dětmi, ŽP, rozvoj cestovního ruchu apod., ale také přípravy společných projektů a společného postupu při žádání o dotace národní i EU, 23

MENDELU

ÚAKE


a přípravě a realizace strategií LEADER obou MAS v plánovacím období 2007 – 2013. Projekty mohou být jednostranné nebo společné, vycházející z územního působení obou MAS.

Obrázek 4 Mapa obcí sdružená v MAS Prostějov venkov, o.p.s.

Obrázek 5 Celé nové území MAS

24

MENDELU

6

ÚAKE


OBLAST ZÁHOŘÍ U PROSTĚJOVA

6.1 Lokalizace, vymezení území a širší vztahy Území „Záhoří u Prostějova“ není geografický pojem. Jedná se o místní název, který vymezuje lesnatý výběžek na úpatí východní části Drahanské vrchoviny rozkládající se západně od Prostějova. Rozkládá se na katastru více obcí, do níž patří i okresní město Prostějov díky přidruženým vesnicím Čechovice a Domamyslice. Za počátek oblasti lze stanovit katastrální území Čechovice – Záhoří, přes k.ú. obce Seloutky a končí v lesích na k.ú. obce Alojzov. Východní stranu území ohraničuje k.ú. obce Krumsín. Jedná o kulturní krajinu, osídlenou již od pradávna, proto přírodní prostředí a činnost člověka nelze oddělit. Pro účely DP jsem vymezila oblast „Záhoří u Prostějova“ na katastrální území obcí Alojzov a Seloutky, které spojuje nejen jedno zalesněné území, ale i členství ve stejném mikroregionu.

Obrázek 6 Letecký snímek přírodního celku Záhoří u Prostějova s vymezenými k.ú.

25

MENDELU

ÚAKE


Kraj: Olomoucký Okres: Prostějov Obec s rozšířenou působností: Prostějov Mikroregion: Prostějov – venkov NUTS II: Střední Morava

6.1.1 Obec Alojzov (Kirchnerová, 2008) Obec Alojzov leží osm kilometrů jihozápadně od bývalého okresního města Prostějov. Počet obyvatel: 232 Počet popisných čísel: 184 (z toho 65 je vedeno jako rekreační objekt) Počet částí obce: 1 Výměra katastru: 464 ha 6.1.1.1 Obecní symboly Autor se při tvorbě návrhu znaku a praporu nechal inspirovat symbolem z původní obecní pečeti a razítka, tedy stromem s ptáčkem. Vzhledem k tomu, že se Alojzovu přezdívá „Halózí“, pak místo stromu zvolil větev (haluz), což je mluvící znamení. Zlatá a červená barva do znaku i praporu jsou převzaty z erbu zakladatele obce. (Kirchnerová, 2008)

Popis praporu: list tvoří dva vodorovné pruhy, žlutý a červený. Uprostřed vztyčená zelená větev s pěti (1, 2, 2) listy, na horním sedí černý pták.

26

MENDELU

ÚAKE


Právo užívat obecní symboly udělil starostovi obce dne 5. 2. 2004 předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. 6.1.2 Obec Seloutky Obec Seloutky jsou malá obec ležící pěr km jihozápadně od bývalého okresního města Prostějova. Počet obyvatel: 475 Počet popisných čísel: 151( toho 11 je vedeno jako rekreační objekt) Počet částí obce: 1 Výměra katastru: 715,56 ha 6.1.2.1 Obecní symboly Autor se při tvorbě návrhu znaku a praporu nechal inspirovat starou obecní pečeti z roku 1688, kde jsou znázorněny tři révové štěpy, pod okřídlenou hlavou anděla a kosíř (vinohradnický nůž) překřížený kosou. Autor znaku převzal z pečeti symbol vinohradů – vinný hrozen se dvěma listy a překřížené kosy. Lilie symbolizuje kapli zasvěcenou Nanebevzetí Panny Marie, zlatá a červená barva jsou převzaty ze znaku Určic a Plumlova, pod které Seloutky v minulosti příslušely a také z erbu Lichtenštejnů, kteří obec po několik století vlastnili. (Územní plán Seloutky, 2004)

Popis praporu: List tvoří tři svislé pruhy, červený, žlutý a červený. V žerďovém pruhu dvě zkřížené přivrácené bílé kosy bez kosišť hroty nahoru, ve žlutém pruhu zelený vinný hrozen ve vlajícím pruhu bílá lilie.

Právo užívat obecní symboly udělil starostovi obce dne 17.9.2003 předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. 27

MENDELU

ÚAKE


6.1.3 Vymezení katastrálního území obcí

Obrázek 7 Mapa katastrálního území obcí Seloutky a Alojzov, lesnatá oblast Záhoří

Obrázek 8 Letecký snímek katastrálního území obce Alojzov 28

MENDELU

ÚAKE


Obrázek 9 Letecký snímek katastrálního území obce Seloutky 6.1.4 Širší vztahy Katastrální

území

obce

Alojzov

sousedí

s následujícími

k.ú.obcí:

Seloutky,

Určice,Krumsín, Křenůvky a Myslejovice. Katastrální území obce Seloutky sousedí s následujícími k.ú. obcí: Alojzov, Krumsín, Plumlov, Čechovice-Záhoří, Mostkovice, Krasice, Žešov, Určice.

Obrázek 10 Mapa širších vztahů oblasti Záhoří u Prostějova

29

MENDELU

ÚAKE


6.2 Charakteristika přírodního rámce oblasti Záhoří 6.2.1 Geomorfologické poměry a geologická charakteristika území Řešené území leží na východním okraji Drahanské vrchoviny, na temeni a svazích Myslejovického hřbetu. Podloží celého území budují paleozoické sedimenty. Plošně převažují karbonské droby, karbonské laminované břidlice, prachovce myslejovického souvrství a roztroušené slepence. Podložní horniny jsou na úpatí výraznějších svahů a v menších

údolích

překryty

pleistocenními

deluviálními

kamenitohlinitými

(hlinitokamenitými) sedimenty, na mírných svazích deluvioeolitickými sedimenty. Nivy vodních toků jsou vyplněny holocenními fluviálními převážně písčitými hlínami. (Růžička M. /1995/: Geologická mapa ČR 1:50 000) Geomorfologicky je západní část území tvořena zvlněnou pahorkatinou při východním okraji Drahanské vrchoviny s nejvyššími vrcholky v k.ú. Seloutky Kotouč 358 m n.m., Chlum - 412 m n.m a v k.ú. Alojzov Spálený kopec - 433 m.n.m. Východní část území náleží do celku Hornomoravského Úvalu.

Regionálně geomorfologické jednotky: provincie: Česká vysočina subprovincie: II Česko-moravská soustava oblast: II D Brněnská vrchovina celek: II D – 3 Drahanská vrchovin podcelek: II D – 3 C Konická vrchovina okrsek: II D – 3 C – e Myslejovický hřbet Řešené území náleží k Myslejovickému hřbetu – je to plochá vrchovina budovaná spodnokarbonskými drobami a břidlicemi. Pro reliéf je typický hřbet protažený ve směru S-J, který leží při východním okraji Drahanské vrchoviny. Hřbet je rozčleněn příčnými údolími a sedly, v nichž se místy uchovaly miocenní sedimenty, na rozvodí jsou plošiny. (Demek J. a kol., 1987) 6.2.2 Klimatické poměry Podle mapy Klimatické oblasti ČSR 1:500 000 (Quitt E.,1975) západní část řešeného území náleží do klimatické oblasti MT 10, východní část řešeného náleží do klimatické oblasti MT 11. Klimatická oblast MT 10 má dlouhé léto, teplé a mírně suché, krátké

30

MENDELU

ÚAKE


přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatická oblast MT 11 má dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. (Kirchnerová, 2008) Tabulka 4 Charakteristiky klimatických oblastí Charakteristika

MT 10

MT 11

-2 až -3°C 17 až 18°C 7 až 8°C

-2 až -3°C 17 až 18°C 7 až 8°C

7 až 8°C

7 až 8°C

100 – 120

90 – 100

50 – 60

50 – 60

40 – 50 40 – 50 120 – 150 140 – 160 110 – 130 30 – 40 400 - 450 mm 200 - 250 mm

40 – 50 40 – 50 120 – 150 140 – 160 110 – 130 30 – 40 350 - 400 mm 200 - 250 mm

Průměrná teplota v lednu: Průměrná teplota v červenci: Průměrná teplota v dubnu: Průměrná teplota v říjnu: Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více: Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou: Počet letních dnů: Počet dnů jasných: Počet dnů zamračených: Počet dnů s teplotou vyšší než 10°C: Počet mrazových dnů: Počet ledových dnů: Srážkový úhrn ve vegetačním období: Srážkový úhrn v zimním období: Zdroj: Český hydrometeorologický úřad

Katastrální území obcí leží v mírně teplé klimatické oblasti (s počtem letních dnů nižším než 50, s červencovou teplotou nad 15°C),

přičemž západní část náleží do

okrsku B5 - mírně teplého, mírně vlhkého, vrchovinového, východní okraj do okrsku B2 - mírně teplého, mírně suchého, převážně s mírnou zimou. Vegetační období tu začíná na přelomu dubna a května, končí počátkem října. Jeho celková délka se pohybuje mezi 154 a 163 dny. Průměrná teplota vzduchu se v něm pohybuje okolo 12 až 14°C, průměrný úhrn srážek činí ve vegetačním období 350 - 450 mm (celoroční úhrn kolísá mezi 580 a 650 mm). Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje okolo 50, ve východní části území jen okolo 40-ti dnů. Vedle převažujících větrů od SZ-Z-JZ vanou někdy na jaře a v létě i větry od J a JV, které zvyšují výpar. (Kirchnerová, 2008)

31

MENDELU

ÚAKE


6.2.3 Pedologické poměry Kulmské droby zvětrávají v mělké až středně hluboké půdy - z hlediska struktury hlinitopísčité až písčitohlinité, často s vysokým obsahem štěrku. Minerálně jsou chudé až středně

bohaté.

Půdy vzniklé na jílovitých břidlicích bývají většinou středně

hluboké, jílovitohlinité až jílovité, živinami jsou středně bohaté. Zemědělské půdy ovlivněné překryvem spraší a sprašových hlín jsou rázu černozemí s hnědozemí, většinou však hnědých půd - kyselých, místy podzolovaných. (Kirchnerová, 2008) 6.2.3.1 Hlavní půdní jednotka (HPJ) HPJ 01

černozemě (typické i karbonátové) na spraši; středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem

HPJ 08

černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké

HPJ 10

hnědozemě (typické,

černozemní),

vč. slabě oglejených

forem

na spraši, středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem HPJ 12

hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované, vč. slabě oglejených forem na svahových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení

HPJ 26

hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim podobných horninách, středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry až stálým převlhčením

HPJ 37

mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina, výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí)

HPJ 38

mělké KM na všech horninách, středně těžké až těžší, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina, méně výsušné půdy

HPJ 41

svažité půdy (nad 12 o) na všech horninách, středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, vláhové poměry jsou závislé na srážkách

HPJ 45

hnědozemě oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí, středně těžké, až slabě štěrkovité, náchylné k dočasnému zamokření 32

MENDELU

HPJ 48

ÚAKE


hnědé půdy oglejené, rendziny oglejené a oglejené půdy na různých břidlicích, na lupcích a siltovcích; lehčí až středně těžké, až středně štěrkovité či kamenité, náchylné k dočasnému zamokření

HPJ 58

nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé

HPJ 68

glejové půdy, zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky

HPJ 78

hluboké strže nad 3 m hloubky - nevhodné pro zemědělskou půdu

Lesní půdy jsou převážně mezotrofní hnědé, v hřebenových polohách (Chlum) s přechody do oligotrofních hnědých půd. (Územní plán Alojzov, 2007; Územní plán Seloutky, 2004) 6.2.4 Hydrologické poměry Podle mapy Regiony povrchových vod ČSR 1:500 000 (Vlček V., 1971) celé řešené území náleží k oblasti nejméně vodné, specifický odtok je 0-3 l.s-1.km-2, nejvodnější měsíce jsou únor a březen, retenční schopnost je velmi malá, odtok je silně rozkolísaný, koeficient odtoku je nízký. Podle mapy Regiony mělkých podzemních vod v ČSR 1:500 000 (Kříž H., 1971) náleží řešené území do oblasti se sezónním doplňováním zásob, nejvyšší stavy hladin podzemních vod a vydatnosti pramenů jsou v březnu a dubnu, nejnižší v září až listopadu, průměrný specifický odtok podzemních vod je menší než 0,30 l/s/km2. Katastrální území obce Alojzov leží na rozvodí několika menších vodních toků. Severní a západní okraj je odvodňován Křenůvským potokem do Hloučely. Východní část území je odvodňována vodním tokem Hranečnice a Žešovským potokem do Valové. Jižní a jihozápadní okraj je odvodňován Drahanským potokem (Brodečkou) do Hané. (Územní plán Alojzov, 2007) V katastru obcí se nachází tyto vodní toky: Prvním z nich je Určický potok, který pramení severně od Alojzova. Nachází se mimo intravilán obce Alojzov (na katastrálním území obce Alojzov prochází prakticky pouze po lesním půdním fondu). Určický potok se dále vlévá do Vřesůvky, která u Čehovic vtéká do říčky Valová (povodí řeky Moravy). 33

MENDELU

ÚAKE


Druhým potokem v k.ú. Alojzov je Hranečnice, který přes průtočnou vodní nádrž „Kejda, pokračuje také do Vřesůvky. Na katastru obce Alojzov jsou čtyři vodní nádrže. První nádrž představuje vodní plocha v intravilánu obce tj. „obecní nádrž“,dále zatopený lom zvaný „Skala U Kuběnů“ na soukromém pozemku, vodní nádrž Kejda“ a „Malá vodní nádrž Určice“ při jihovýchodním okraji katastru. (Územní plán Alojzov, 2007; Územní plán Seloutky, 2004) Katastrem

obce Seloutky protéká Seloutský (Luční) potok

a několik

bezejmenných melioračních svodnic. Seloutský potok je ve správě Zemědělské vodohospodářské správy. Tok je v intravilánu obce upraven opevněním patek svahů. Na bezejmenné vodoteči jihozápadně pod intravilánem obce je navržena retenční nádrž. (Územní plán Seloutky, 2004) 6.2.5 Biogeografické zařazení Podle Biogeografického členění ČR (Culek M. a kol., 1996) řešené území náleží k bioregionu

1.52 Drahanskému,

k jeho

přechodné

a

nereprezentativní

zóně

na východním okraji. (Kirchnerová, 2008) 6.2.5.1 1.52 Drahanský bioregion Bioregion je tvořen vrchovinou na monotónním kulmu, u okrajů se sítí údolí. Biota náleží 3., dubovo-bukovému až 5. jedlovo-bukovému vegetačnímu stupni, pouze na okrajích (zejména na jihovýchodě a východě) se více uplatňují teplomilné prvky. Potenciální vegetace je řazena do bikových bučin, v členitějším reliéfu do květnatých bučin.

Biodiverzitu

zvyšuje

poloha

bioregionu

v

kontaktu

s podprovincií

severopanonskou i karpatskou, snižuje ji naopak jednotvárný horninový podklad. Netypická část je tvořena okraji na sedimentech permu, křídových pískovcích a na plošším reliéfu se sprašemi, s vegetací acidofilních doubrav a dubohabrových hájů. Na strmých okrajových svazích jsou přítomny i ostrůvky teplomilných doubrav. Na plošinách převažují pole se zbytky vlhkých luk s upolínem, na svazích jsou velké zbytky bučin a kulturní smrčiny. (Culek M. a kol., 1996)

34

MENDELU

ÚAKE


6.2.5.2 Biota Bioregion se rozkládá převážně v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 71. Drahanská vrchovina (s výjimkou severovýchodního cípu fytogeografického podokresu 71a. Bouzovská pahorkatina), dále zabírá východní okraj fytogeografického okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny a západní okraj fytogeografického podokresu 21a. Hanácká pahorkatina, který již náleží termofytiku. (Culek M. a kol., 1996) Vegetační stupně (Skalický, 1988): (kolinní-) suprakolinní až submontánní. Vegetační

stupňovitosti

odpovídá

mozaika

potenciálních

společenstev.

Na teplejších úpatních svazích jsou potenciálně dubohabrové háje (Melampyro nemorosi-Carpinetum,

při

jihovýchodním

okraji

i

Carici

pilose-Carpinetum)

a acidofilní doubravy (Luzulo albidae-Quercetum). V drobných ostrůvcích, zejména při jižním a východním úpatí, se vyskytují i teplomilné doubravy (Sorbo torminalisQuercetum). Ve vyšších polohách se velkoplošně střídají bikové bučiny (LuzuloFagetum) a květnaté bučiny (Melico-Fagetum, snad i další typy, v jižní a jihovýchodní části i Carici pilosae-Fagetum). Na devonských vápencích inklinují bučiny k asociaci Cephalanthero-Fagetum. Zejména na svazích údolních zářezů jsou zastoupena společenstva suťových lesů (Aceri-Carpinetum, ve vyšších polohách snad vzácně i Lunario-Aceretum).

Mozaiku

potenciálních

společenstev

doplňuje

lineární

síť mokřadních biocenóz luhů a olšin (Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotaeFraxinetum). Primární bezlesí je velmi ojedinělé, vázané na velmi vzácné skalní útvary. V přirozené náhradní vegetaci hrají významnou roli vlhké louky svazu Calthion, typická je zejména asociace Trollio-Cirsietum salisburgensis. V nejvyšších polohách se vyskytovala vegetace rašelinných luk svazu Caricion fuscae a snad i dalších jednotek vegetace rašelinišť. Na sušších místech přecházejí vlhké louky ve vegetaci svazů Cynosurion a Violion caninae, na teplých východních okrajích jsou přítomny i zbytky vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Lemy náležejí převážně vegetaci svazu Trifolion medii, v okolí Kosíře se dá předpokládat i přítomnost ochuzených lemů svazu Geranion sanguinei. Křoviny převážně náležejí k vegetaci svazu Prunion spinosae. Recentní flóra je středně bohatá, tvořená rozmanitými fytochorotypy. Převládají druhy středoevropských listnatých lesů. Z Praebohemika, resp. z Karpat sem přesahuje chrastavec doubravní (Knautia drymeia), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), ostřice chlupatá (Carex pilosa)

35

MENDELU

ÚAKE


a kakost hnědočervený (Geranium phaeum), které zde mají mezní výskyt. V nejvyšších polohách a v inverzích údolních zářezů jsou však zastoupeny i submontánní druhy. V lesních společenstvech je to např. udatna lesní (Aruncus vulgaris), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), devětsil bílý (Petasites albus), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a růže alpská (Rosa pendulina). Na loukách jsou typické upolín evropský (Trollius altissimus), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), hadí kořen větší (Bistorta major), stařinec potoční (Tephroseris crispa), kuklík potočný (Geum rivale) aj., dříve i rozchodník pýřitý (Sedum villosum) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Exklávní lokalitu zde mají některé rašeliništní druhy, např. borekontinentální suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Podél teplejšího východního úpatí se táhne pruh lokalit xerofilní flóry. Zde najdeme druhy ponticko-panonské až ponticko - jihosibiřské, např. ostřici nízkou (Carex humilis), o. Micheliovu (C. michelii), len žlutý (Linum flavum), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), růži galskou (Rosa gallica) aj. Pro ostrůvky devonských vápenců je typický dealpinský skalník obecný (Cotoneaster integerrima), a dále strdivka brvitá (Melica ciliata). (Culek M. a kol., 1996) 6.2.5.3 Trvalé vegetační formace Trvalé vegetační formace v řešeném území Záhoří jsou zastoupeny především lesními porosty v západní části území. Plochy určené pro plnění funkcí lesa zaujímají plochu 592,2 ha, tj. 50,21 % rozlohy území, jde o kategorii lesa hospodářského. Majoritním vlastníkem je Středomoravské lesní družstvo Niva. Druhová skladba lesa je značně pozměněná. Převažují jehličnany. Největší zastoupení má borovice lesní, smrk ztepilý a buk lesní. Jako příměs se vyskytují autochtonní listnaté dřeviny - olše lepkavá, dub zimní, javor mléč, jasan ztepilý, javor klen, habr obecný, lípa malolistá. Keřové patro je řídké. Na lesních okrajích roste růže šípková, bez černý, hloh obecný, ptačí zob obecný, líska obecná a svída krvavá. (Kirchnerová, 2008)

36

MENDELU

ÚAKE


Graf 2 Procentické zastoupení druhů dřevin v lesnaté části Záhoří Zastoupení druhů dřevin (v %)

2% 5% 1% 46% 38% 8% Smrk ztepilý (Picea abies)

Jedle bělokorá (Abies alba)

Borovice lesní (Pinus sylvestris)

Modřín evropský (Larix decidua)

Dub letní (Quercus robur)

Ostatní

Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí Tabulka 5 Ostatní druhy dřevin Ostatní druhy dřevin Dub červený (Quercus rubra) Buk lesní (Fagus sylvatica) Habr obecný (Carpinus betulus) Javor mléč (Acer platanoides) Javor klen (Acer pseudoplatanus) Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) Lípa srdčitá (Tilia cordata) Olše lepkavá (Alnus glutinosa)

Zastoupení (v %) 0,04 0,34 0,27 0,01 0,22 0,04 0,16 0,13

Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí Ve věkové skladbě převažuje asi 6, 8, 10 a 11 věkový stupeň. Další trvalé formace jsou zastoupeny doprovodnými porosty vodních toků, komunikací, zahradami a sady. Celkový podíl těchto ploch je však v rámci řešeného území minimální. Břehové porosty podél vodních toků jsou zejména v zemědělsky využívané krajině narušené, tvoří je zmlazené porosty vrb, olší a keřů. Vodní toky v lese a na jeho okraji jsou částečně upraveny, přesto jsou jejich břehové porosty zapojené. Doprovodná vegetace silnic a cest mimo zastavěné území je tvořena travinobylinnými pásy v různém stupni ruderalizace, s ovocnými alejemi s dominancí třešně. Mladé výsadby jsou především při silnici z Alojzova do Myslejovic - javor klen. 37

MENDELU

ÚAKE


Louky a pastviny zaujímají zhruba 2 % řešeného území a vyskytují se především jihovýchodně od obce Alojzov na příkřejších svazích údolí Hranečnice. Druhové složení těchto porostů je poměrně chudé, v místech pravidelné seče začínají dominovat ruderální druhy. Zahrady a sady jsou dominantním vegetačním prvkem především v intravilánu obcí a plochách na něj bezprostředně navazujících. Vytváří přirozený přechod mezi zastavěným územím a přilehlou krajinou. V řešeném území jsou v zahradách ještě hojně zastoupeny vysokokmenné ovocné dřeviny. Nejčastější třešně, jabloně, hrušně a ořešáky.Severní část obce Alojzov tvoří lokalita rekreačních zahrádek a chat. Menší chatová kolonie je i v severovýchodním cípu jižně od obce Alojzov při okraji lesa. (Územní plán Seloutky, 2004) 6.2.5.4 Významné druhy živočichů V bioregionu je relativně zachovaná fauna přirozených bučin, ojediněle jsou zachovány rašelinné louky s fragmenty rašeliništní fauny. Na východních okrajích proniká do nižších poloh teplomilný prvek (myšice malooká, ježek východní), v chladné části regionu bylo naproti tomu zjištěno rozmnožování netopýra severního. Výchozy vápenců hostí z měkkýšů např. ovsenku žebernatou, sudovku skalní, z hmyzu hnědáska Melitaea didyma nebo specifická společenstva sarančí. Potoky a říčky patří převážně do pstruhového pásma. (Culek M. a kol., 2003).

Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr severní (Eptesicus nilssoni). Ptáci: sýc rousný (Aegolius funereus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), lejsek malý (Ficedula parva). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Triturus alpestris). Měkkýši: zuboústka sametová (Causa holosericea), ovsenka žebernatá (Chondrina clienta), sudovka skalní (Orcula dolium), zdobenka tečkovaná (Itala ornata). Hmyz: hnědásek (Melitaea didyma), nesytka jedlová (Synanthedon cephiformis).

38

MENDELU

ÚAKE


6.2.5.5 Biochory Celé řešené území náleží k biochoře Pahorkatiny s plošinami na drobách - 3BM (Culek M. a kol., 2003).

3BM Pahorkatiny s plošinami na drobách 3. v.s. Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou hercynské dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), které na konvexních tvarech jižního kvadrantu mohou ojediněle doplňovat i teplomilné doubravy ze svazu Quercion petraeae. Podél větších toků je vyvinuta vegetace luhů Stellario-Alnetum glutinosae, na lesních prameništích a podél malých potůčků Carici remotae-Fraxinetum. Na odlesněných místech jsou mezofilní louky svazu Arrhenatherion, na vlhkých stanovištích svazu Calthion. (Culek M. a kol., 2003). Skupiny typů geobiocénů v řešeném území 2 AB 3 Fagi-querceta (bukové doubravy) V dřevinném patře výrazně převažuje dub zimní (Quercus petraea agg.), pravidelnou příměs tvoří habr (Carpinus betulus) a buk (Fagus sylvatica), který může dosahovat hlavní porostní úrovně. Keřové patro není vyvinuto. (Culek M. a kol., 2003). 6.2.6 Ochrana přírody a krajiny Odlesněné části území byly lidskými zásahy změněny převážně v zemědělskou krajinu s vysoce úrodnými půdami. Východní část území je charakterizována rozvinutým zemědělstvím, daným přírodními podmínkami a staletou tradicí. Podíl TTP je zde však minimální (s výjimečným výskytem luk). Část území je proto postižena vodní erozí. Východní část území má tak nízkou ekologickou stabilitu. Je proto nezbytné urychleně realizovat i rozvojová opatření na její zvýšení. Územní plán je kompetentní vymezit ÚSES jednoznačně v rámci zastavěného a zastavitelného území. Mimo něj se však již neobejde bez nástrojů komplexních pozemkových úprav. V rámci ÚPD je však možné stanovit návrh krajinných nápravných a kompenzačních revitalizačních opatření - obnovou trvalé zeleně v krajině. Dále je nutné provést i ochranná opatření k péči a rozvoji přírody a krajiny (propojením a strukturací otevřených ploch rozptýlenou zelení, polními dřevinami, travními porosty, polními mezemi a postagrárními úhory, revitalizací vod, revitalizací výkopů a skládek,

39

MENDELU

ÚAKE


ale i doplněním a rozšířením vhodné trvalé zeleně v sídle – a to včetně vyhrazené a ochranné zeleně cílenými výsadbami dřevin). Z pohledu protierozní ochrany je nutno minimálně vyznačit erozně náchylné lokality a rámcově navrhnout typ vhodných opatření, případně těmto potřebám přizpůsobit lokální ÚSES, zvláště interakční prvky. Protierozní ochrana zůstává však doménou pozemkových úprav. Při jejich tvorbě je však nezbytná spolupráce s krajinným architektem, neboť liniové protierozní prvky (větrolamy, meze, průlehy) mají značný krajinotvorný význam. Jejich lokalizace v terénu, výběr druhové skladby a případné využití jako turistické a cyklistické trasy mohou podstatně ovlivnit rekreační atraktivitu území. Biotechnická a biologická opatření tvorby ochranné zeleně vegetační úpravy – je nutné realizovat i podél komerčních a podnikatelských ploch, ploch výrobních a manipulačních (včetně technického vybavení) pro eliminace jejich případné zátěže na ŽP. Při tvorbě nového cestního systému je tak možné obnovit a spojit nejdůležitější zájmové body pěšími či cyklistickými cestami - s liniovým doprovodem dřevinnými vegetačními prvky včetně jejich alternativního doplnění, a to v součinnosti s optimálním zemědělským obhospodařováním území. Specifickým stávajícím dřevinným vegetačním prvkem, jenž si zde zaslouží ochranu a zajištění podmínek rozvojové péče, jsou - mimo jiné - dominantní solitéry dubu letního s charakteristickým místním habitem. (Územní plán Seloutky, 2004) 6.2.7 Územní systém ekologické stability Lze předpokládat, že do středověku bylo řešené území lesnaté. Bylo však postupně osídlováno, hospodářsky využíváno, a tak následně postupně i odlesňováno. Dnes se v lesnaté části katastru porosty s původní dřevinnou skladbou vyskytují spíše ojediněle – jejich výskyt je vázán zejména na okraje lesů, jenž jsou zde využívány i k rekreačním účelům. Druhově smíšené polyfunkční porosty a jejich cenné ekotony v západní části území tak představují hodnotný potenciál této krajiny – je však nezbytné sladit formu jeho rekreačního využití se zájmy ochrany přírody a krajinného rázu. Ve zkoumané oblasti je územní systém tvořen především mezofilními lesními společenstvy a podél vodních toků břehovými společenstvy. Dřevinná skladba blízká skladbě přirozené je např. i na ploše navrženého biocentra Vinohrady.

40

MENDELU

ÚAKE


V lesních porostech je MÚSES převážně funkční a částečně funkční. Stávající společenstva podél vodotečí vyžadují doplnění doprovodného porostu dřevin a zlepšení druhové skladby stávajících porostů, aby plnily funkci biokoridoru. Součinností a koordinací navrhovaných opatření - vhodným regulativem zasahujícím do režimu hospodaření (např. i vymezením specifikace a limitů obytné zástavby, plošným zatravněním, realizací protierozních mezí a průlehů či změnou druhové skladby lesního porostu) je možné podporovat nejen výskyt původních rostlinných druhů a místní podmínky řešeného území, ale respektovat a zdůraznit jeho krajinný ráz. Ovocné stromy místy lemují a doprovází silnice, vedoucí z extravilánu do centra intravilánu, kde se prolínají s veřejnou zelení sídla. Dřeviny se však v produkční krajinné zóně vyskytují pouze zřídka. Chybí zde i zeleň vyhrazená a zejména vegetační prvky se základní ochrannou funkcí. Celkově lze říci, že v celém zájmovém území je nezbytné podpořit a rozšířit prvky s ochrannou funkcí – zejména krajinotvorné zeleně, doplněním systému různých složených a polyfunkčních vegetačních prvků, zejména vhodných dřevin – při stanovení optimální péče a zásad ekologicky optimálního využívání území. (Územní plán Seloutky, 2004) Nadregionální, regionální a místní ÚSES Generel ÚSES byl pro řešené území zpracován Ústavem pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků Olomouc v roce 1994. (Lazebníček J., Klíma R., 1994). Vychází z již zpracovaných generelů a plánů sousedících katastrálních území. V dané oblasti se nacházejí skladebné části ÚSES lokální úrovně, prvky regionální a nadregionální úrovně se zde nevyskytují. Nově byl v ÚTP regionálního a nadregionálního ÚSES (Culek M. et al.,1996) navržen nadregionální biokoridor K 132, dotýkající se severovýchodního okraje katastrálního území Alojzov. Nová trasa NRBK K 132 je podle ÚTP 1996 navržena mezi regionálními biocentry 1883 Kněží a 257 Háj. Tento nadregionální biokoridor je nezbytné zapracovat do návrhu plánu ÚSES v rámci ÚPD na katastrech v širším okolí obce Alojzova a Seloutek - k.ú. Vincencov, Dětkovice, Určice, Krumsín, Domamyslice. Nadregionální biokoridor K 132 byl již zařazen do „okresního generelu ÚSES“ při revizi dokumentací ÚSES na okrese Prostějov (2000). 41

MENDELU

ÚAKE


Novinkou je též vložení lokálního biocentra Pod Kuběnou na jihovýchodním okraji k.ú Alojzov, rozkládající se v údolí malého vodního toku se starými sady a bylinnými lady a v přilehlých lesních porostech. (Kirchnerová, 2008) Po toku Žešovského a částečně i Křenůvského potoka, prochází lokální biokoridor reprezentující vlhké a mokré řady. Biokoridor prochází po břehových porostech a v lesních porostech. (Územní plán Seloutky, 2004) Ekologicky významné segmenty krajiny EVSK 1 - Olšina - Je to podmáčený okraj lesního porostu s převahou listnatých dřevin - zejména olše lepkavé, na okraji dub zimní, v keřovém patře převládá bez černý. EVSK 2 - Údolí pod Alojzovem - Břehové porosty podél pramenného úseku Hranečnice v zářezu údolí. Podél malého toku jsou porosty olše lepkavé, vrb, a topolů. Na svazích jsou zarůstající a zarostlá bylinná lada se starými ovocnými dřevinami a meze s nálety dřevin. Bylinná lada jsou značně ruderalizovaná. EVSK 3 - Rybník - širší část údolí Hranečnice s vodní nádrží, navazujícími břehovými porosty, vlhkými a podmáčenými bylinnými lady, kulturními a polokulturními loukami, břehovým porostem podél Hranečnice. EVSK 4 - Sady - výrazné údolí malého pravostranného přítoku Hranečnice s vlhkým dnem. Na svazích údolí jsou sady a zarůstající meze se starými ovocnými dřevinami, bylinná lada a nevyužívané louky. Část výrazného svahu je zalesněna. Na vlhkém dně porost lužního charakteru s převahou olše lepkavé a topolu. EVSK 5 - Kluče - výrazná strž v mělkém údolí na východním okraji katastru Seloutky. Strž je stabilizována porostem dřevin s dubem, břízou, osikou, třešní, na okrajích ovocné dřeviny. V keřovém patře bez černý, růže šípková, ostružiník, ptačí zob. Na horním okraji je kulturní louka. (Územní plán Seloutky, 2004)

6.3 Vývoj osídlení a kultivace krajiny 6.3.1 Vývoj osídlení krajiny Osídlení bylo na území obcí již mnohem dříve než obce samotné, a to před několika tisíci lety ve starší době kamenné. Nálezy z tohoto období se našly na tzv. Golštýně mezi Alojzovem a Určicemi a také na lokalitě „U pláničky“ v Seloutkách. Bohatší

42

MENDELU

ÚAKE


pozůstatky jsou ovšem z mladší doby kamenné, z doby bronzové a z dob germánského a raně slovanského období. Tabulka 6 Seznam archeologických lokalit v k.ú. Alojzov Trať, pomístní název, lokalita Z od obce na k východu exponovaném svahu

Kultura kultura nálevkovitých pohárů

nevýrazného návrší v nadm. výšce 417–425 m. Spálený kopec

kultura nálevkovitých pohárů

Horní Golštýn

kultura nálevkovitých pohárů

Intravilán obce, západně stávající zástavby,

eneolit, pravděpodobně kultura

mezi silnicí vedoucí obcí od J k S a lesem.

nálevkovitých pohárů

Klementky, 0,8 km V obce, v horní části

paleolit, eneolit

určické tratě Kluče. Malý Mitrov, 1 km jižně až jihovýchodně

paleolit, kultura s moravskou

obce, nevýrazné návrší a jeho k SV

malovanou keramikou, platěnická

exponovaný svah. Křenovský kopec, pahorek v JZ části katastru

neolit, eneolit

signovaný kótou 411,0 m. Markovec, zalesněný pahorek vzdálený 1 km

paleolit, eneolit

jižním směrem od středu obce. Zdroj: Moravská archeologie a informace z obcí Archeologická lokalita v k.ú. Seloutky „U pláničky“. Celkem bylo doposud zachyceno a prozkoumáno na 160 archeologických objektů. Zjištěné archeologické situace v Seloutkách pak staví tuto lokalitu mezi nejvýznamnější na okrese Prostějov a i na území střední Moravy. Mimořádnost lokality dokládá čtyřnásobné opevnění ze tří časových údobí pravěku a raného středověku. Vlastní osídlená plocha se soustředí na temeni a mírných svazích potoční terasy, která je z jižní a severní strany převýšená dalšími polními tratěmi „Téniska“ a „Bouzovce“. To z ní činí poměrně nenápadnou polohu, která ovšem byla velmi vhodná k osídlení a obyvatelé z ní měli velký rozhled. Nejstarší zde zjištěné osídlení spadá do období mladší doby kamenné a náleží kultuře s lineární keramikou (5500-5000 př. n. l.). Sporadické doklady osídlení kulturou

43

MENDELU

ÚAKE


s vypíchanou keramikou vystřídala v závěru mladší a počátku pozdní doby kamenné kultura s moravskou malovanou keramikou. Ta zde zakládá velké sídliště, jehož dominantou je především rozsáhlé opevnění datované do mladší fáze této kultury. Osídlení zde pokračuje přes sídliště kultury s nálevkovitými poháry (4000-3000 př.n.l.). Pak nastává časový hiát, který trvá až do období starší doby železné. V té době, zde lid kultury plátěnické (800 - 400 př.n.l.) zakládá sídliště, jehož součástí je obrovský příkop neckovitého průřezu.. Závěr osídlení lokality spadá do mladohradištního osídlení, konkrétně do 2. poloviny 11. - počátku 12. století. Toto opevnění lze již vztáhnout k dnešním Seloutkám, o nichž je první zmínka v roce 1310. Předpoklad je, že toto opevnění pokračuje východním směrem k obci a pojímá do sebe i malé návrší, na které stojí nynější kaple. Je možné zde předpokládat, starší, pravděpodobně dřevěnou stavbu románského kostelíka. Opevnění pak může dokládat existenci dvorců. V minulosti pracovali v okolí či na místě dnešního Alojzova obyvatelé sousedních a mnohem starších zaniklých obcí. Byli to jednak obyvatelé obcí Mitrovice a Mitrov – nejspíš dvůr, který zanikl jihovýchodně od Alojzova za uherských válek v druhé polovině 15. století. Dále obyvatelé, ve stejné době zaniklé, Lhoty, která ležela mezi Alojzovem a Myslejovicemi. Po zániku těchto vsí pracovali na alojzovském území obyvatelé dnes známých Určic a Seloutek, které známe již přes pět století. Od roku 1595 byly součástí rozsáhlého lichtenštejnského panství, kam na konci 18. století patřila značná část dnešního Prostějovska. V této době začíná opět zájem o nové osídlení katastru pozdějšího Alojzova. Druhá polovina 18. století přinesla rozvoj zemědělské výroby, protože se poměrně rychle rozrostl počet obyvatel ve městech i na vesnicích. Posledním impulsem který ovlivnil obyvatelstvo na Prostějovsku bylo zrušení nevolnictví roku 1871. To vytvořilo podmínky pro pohyb obyvatelstva a případný odchod z vesnic. Chudí vesničané se začali organizovat a hledali východisko ze své těžké situace. Na místě zaniklých vsí Mitrov, Mitrovice a Lhoty ležely neobdělávané polnosti. I když půda ležela ve vyšších polohách než např. Určice, upjala se k nim pozornost těchto lidí. Od roku 1782 byl plumlovský úřad nucen zabývat se několika žádostmi o přidělení pozemků na výstavbu obytných domů a hospodářských usedlostí v oblasti ležící na spojovací cestě z Myslejovic, Kobylniček do Prostějova. (Územní plán Seloutky, 2004)

44

MENDELU

ÚAKE


6.3.1.1 Historie obce Alojzov Obec Alojzov vznikla poměrně nedávno – před asi 225 lety roku 1783. Dne 20.března 1783 doporučil plumlovský úřad knížeti Lichtenšteinovi, aby povolil na "Robově louce" zřídit osadu. Plumlovský úřad navrhnul, aby se jmenovala Aloisov podle panujícího knížete. Nakonec bylo dovoleno postavit 27 domků. Dne 25.října 1783 byla již téměř celá osada postavena. Přes všechna omezení si již v polovině osmdesátých let postavili Alojzovští na návsi kapličku P.Marie, která sloužila i jako Kaplička zvonička. V lednu 1792 se vrchnost smířila s tím, že Alojzovští přeměnili půdu za humny, která byla porostlá křovinami, na polnosti. Revoluční léta 1848–49 přinesla nejen zrušení roboty a poddanství, ale také likvidaci dosavadní správy. V rámci nové státní správy se Alojzov stal součástí obce Seloutek, s níž pak sdílel osudy až do roku 1922 a staly se součástí nově vzniklého okresu Prostějov. Alojzovští začali zakupovat pozemky z katastru Určic, a tak byl roku 1922 proveden posun katastrálního rozmezí mezi Alojzovem a Určicemi. Rozvoj obce zpomalil také velký požár Alojzova 13.září 1888. Shořelo 28 stavení. V Určicích byla škola a od roku 1870 i pošta a to i přes to, že z Alojzova do Určic vedla pouze nezpevněná cesta. Zdravotní obvod byl ovšem až ve Smržicích. Alojzov byl ovlivněn i 1. světovou válkou. Do Alojzova nestihla být zavedena elektřina z prostějovské elektrárny. Celkově začal Alojzov zaostávat a snížila se už tak nízká životní úroveň obyvatel. Nově vyvíjené snahy o osamostatnění obce dosáhly svého cíle a roku 1922 byl Alojzov oddělen od Seloutek. Od roku 1922 měřil katastr obce přes 464 hektarů. Kromě osamostatnění obce se postavení Alojzova nezměnilo. I nadále patřil k farnosti v Určicích a děti chodily také do školy do Určic. V Určicích ovšem vznikl zdravotní obvod, ke kterému začal patřit i Alojzov. V září 1923 se poprvé konaly volby do obecního zastupitelstva. Možnosti zaměstnání mimo obec se poněkud zlepšily po zavedení autobusové dopravy do Prostějova. Největší změnou v životě obce byla elektrifikace. Došlo k ní roku 1927. Obec se tím ovšem velice zadlužila. Roku 1930 měl Alojzov 282 obyvatel. V roce 1947 se začalo s výstavbou kanalizace, o které se jednalo již před druhou světovou válkou.

45

MENDELU

ÚAKE


I přes dílčí problémy, spojené s neúrodou, došlo po druhé světové válce k zvýšení životní úrovně obyvatel. Občané Prostějova, Olomouce a dalších měst se vzhlédli v pěkné poloze a přírodních krásách Alojzova a začali zde budovat víkendové chaty. Položili tak základ k vytvoření zdejší rekreační oblasti. Roku 1949 byla dokončena výstavba kanalizace a roku 1951 byl zřízen místní rozhlas. Snaze o rozšíření nevyhovujících místních komunikací musela ustoupit kaplička a zvonička, která byla v září roku 1957 zbořena. Roku 1958 bylo v Alojzově, po dlouhém přesvědčování místních zemědělců, založeno JZD. Roku 1960 začalo jednání o sloučení JZD Alojzov s družstvem v Určicích. Alojzov byl přičleněn k Určicím. Největší stavební akcí této doby byla výstavba silnice uvnitř Alojzova v letech 1960-1963, která vyřešila problém rozbahněné návsi. Roku 1968 byl vyasfaltován i průtah silnice Určice-Myslejovice Alojzovem. Ve druhé polovině 60. let byl u Alojzova postaven televizní přenašeč a opravena požární nádrž. Roku 1968 se opět objevily tendence k osamostatnění obce. V červenci 1977 byla otevřena nová moderní prodejna Jednoty. Ve starém lomu bylo zřízeno zahradnictví. Roku 1980 měl Alojzov 243 obyvatel. K osamostatnění obce došlo až 1. března 1990. Roku 1993 bylo dokončeno budování obecního vodovodu. V tomto volebním období byla zrekonstruována budova obecního úřadu. V roce 1998 byl vybudován plynovod. [7] 6.3.1.2 Historie obce Seloutky Ve 14.stol.se vesnice nazývala Selutice. Roku 1325 dostal Vok z Kravař opravu na Seloutkách od krále Jana Lucemburského. Roku 1339 ženský augustiánský klášter Sv.Jakuba v Olomouci dostal od Urbana z kláštera hradišťského 2 hřivny platu v Seloutkách. V roce 1493 Jan Děvečka z Herštejna postoupil své dědictví v obci s pustou tvrzí a dvorem v Kloboučkách Vratislavovi z Pernštejna, který Seloutky natrvalo připojil k plumlovskému panství. V roce 1538 se obec stala vlastníkem stříbrného, silně pozlacený kalicha. O jeho původu není nic známo. Vojtěch z Pernštejna dovolil v r.1558, aby jeho úředník Albrecht z Konic a sedláci v Seloutkách vysadili vinohrady. Kromě myslivosti mohli užívat všech práv. V roce 1582 Jan a Jakub Machničtí ze Seloutek obdrželi znak a vladyctví. Ve znaku měli v červeném poli bílého vzpínajícího se koně na zeleném trávníku.

46

MENDELU

ÚAKE


Roku 1599 koupili Seloutky od Pernštejnů Lichtenšteinové, jimž patřily až do zániku poddanství roku 1848, lesy do října 1931. V roce 1648 po třicetileté válce byla obec téměř liduprázdná ( v roce 1649 žilo v obci podle odhadu pouze 36 obyvatel). V roce 1688 byla obci přidělena pečeť. O kapli v Seloutkách se zmiňují určické kostelní účty z r. 1740. V roce 1777 bylo v obci 39 obytných domů. Roku 1802 byla postavena větší kaple zasvěcená P.Marii. Vinohrady rozdělili nákladníci roku 1805 na ovocné zahrady.Seloutky patřívaly mezi tzv. opravní vesnice. Stály pod ochranou plumlovské vrchnosti, ale gruntovní

činže dávaly klášteru

Sv.Jakuba a po jeho zrušení olomouckým biskupům, jak ukazuje smlouva z r.1536. V roce 1833 vyhořelo v obci 9 domů . Roku 1836 byla postavena ve vinohradech kaple sv. Šebestiána. V roce 1846 byl Alojzov připojen k Seloutkám. V roce 1896 byla vybudována silnice do Prostějova, do té doby existovaly pouze neupravené polní cesty. Osada Alojzov se odloučila v roce 1922. Toho roku byla vybudována silnice do Určic, stavba se vlekla od roku 1915. O rok později, v listopadu 1923, začal do vsi jezdit autobus. V roce 1924 byl založen sbor dobrovolných hasičů a byla vybudována silnice do Domamyslic. 19. prosince 1925 na návsi a v některých domech je zavedena elektřina. V roce 1928 se konal první sjezd rodáků - je odhalen pomník padlých. Roku 1956 bylo založeno JZD Seloutky. V roce 1960 byla zahájena výstavba kravína, základ farmy Seloutky. Roku 1964 obec správně přičleněna pod Určice, došlo ke sloučení družstev a vzniklo JZD Budovatel Určice. Roku 1990 obec se osamostatnila od Určic. Roku 1996 byla provedena plynofikace obce. O rok později je zřízen obecní vodovod. Roku 2005 byl schválen historicky první územní plán obce, též se konal druhý sjezd rodáků - svěcení znaku a vlajky. V minulém roce, tedy v roce 2009 byl zahájen proces první změny územního plánu obce. Proběhla oslava výročí 85 let od založení Sboru dobrovolných hasičů. [14] 6.3.1.3 Kulturně – historické hodnoty území V k.ú obce Seloutky se nacházejí následující evidované památkové objekty: kaple Nanebevzetí Panny Marie v obci (1802) a kaple Sv. Šebestiána (1836) Dále se v obci nacházejí následující památky místního významu: -

socha ukřižovaného Ježíše Krista - z r. 1867

-

socha Panny Marie - z r.1895

-

kříž v poli při cestě na Prostějov - z r.1794

-

kříž na okraji obce při cestě na Prostějov - z r.1908 47

MENDELU

ÚAKE


6.3.1.4 Rekreace a cestovní ruch Lesnaté kopce Záhoří jsou nesmírně bohatá na přírodní krásy. Záhoří právě lesem navazuje na rekreační zónu Plumlovské přehrady. Okolní lesy lákají k procházce na čerstvém vzduchu. Celé území má přes ha lesa a prý v nejbližší době přibudou další. Na Záhoří lze najít jak obecně turisty vyhledávaná a známá místa, ale i místa, které jsou před běžnými návštěvníky skryta a znají je jen obyvatelé přilehlých obcí nebo vášniví „přírodomilci“. Obec Seloutky a navazující osada Alojzov jsou samostatnými obcemi v těsném sousedství města Prostějova a významné rekreační oblasti Plumlovské přehrady. Vzdálenost obce Seloutky od Prostějova je cca 2-3 km. Obec Alojzov je o 5 km dále. Jsou přístupné autobusovou hromadnou dopravou. Katastrem obcí prochází komunikace III. třídy III/377 62, III/377 66 a III/37771. Katastr obcí je však dobrou příležitostí pro trvalé (ve formě rodinných domů) i dočasné (v podobě rekreačních chat) osídlení. Zájem pro výstavbu obytných i rekreačních objektů je trvalý. Právě lesy přitahovaly odjakživa do Alojzova a Seloutek chataře a chalupáře. Rekreační objekty tvoří skoro polovinu budov v Alojzově a vytváří samostatnou kolonii, tím pádem i vlastní atmosféru.

Územím vedou dvě cyklostezky: 5013 Stezka začíná ve městě Prostějov. Prochází Seloutkami, a dále Výšovicemi, Němčicemi, Mořicemi, Zdounky, Bunčí a končí v Uherském Hradišti. Celková délka trasy je přibližně 70 km. 5041 Stezka začíná v Určicích, prochází Dětkovicemi, Vranovicemi - Kelčicemi, Dobrochovem, Brodkem u Prostějova, Podivicemi, Zelenou Horou, Pustiměří a Dědicemi do Vyškova. Celková délka je přibližně 30 km. [11] 6.3.1.5 Životní prostředí Hlavním zdrojem znečištění povrchových a podzemních vod v řešeném území jsou především splachy ze zemědělských ploch a komunální odpadní vody. Likvidace odpadních vod z rodinných domků je v převážné míře do žump a septiků s přepadem do přilehlé vodoteče: meliorační svodnice, Seloutského potoka a do Hranečnice. Vodní tok Hranečnice s bývalou nádrží na kejdu odvádí převážnou 48

MENDELU

ÚAKE


část splaškových vod z obce Alojzov. Je zde patrný vysoký stupeň eutrofizace. Taktéž areál ZD vlastní jímky na vyvážení splaškových vod. Obě obce již mají vypracovaný návrh řešení. Jak Alojzov tak Seloutky chtějí vybudovat oddělenou kanalizaci, která bude navazovat na ČOV (v Alojzově kořenová ČOV), vyčištěná voda bude vypouštěna do již zmíněných recipientů. Zemědělství se v současnosti na znečištění vod podílí výrazným smyvem z polí zejména ve východní části území, které je intenzivně využíváno. Eroze půdy v této lokalitě byla částečně omezena svodnými příkopy. Kvalitní řešení je však stále aktuální. Problémem v území zůstává čistota vod. Do vodních toků a melioračních svodů se dostávají chemikálie používané v zemědělské výrobě. Kvalitu ovzduší na celém území lze charakterizovat jako dobrou. Po provedené plynofikaci nedochází ani k výraznému sezónnímu znečistění ovzduší spalováním fosilních paliv. Trvalým znečišťovatelem ovzduší jsou zplodiny z motorových vozidel. V řešeném území se nenachází v současné době žádná využívaná skládka odpadu ani významnější zdroj nadměrného hluku. Jediným zdrojem hluku je provoz na silnici a místních komunikacích především v podobě zemědělské a nákladní dopravy.

6.4 Sociální a ekonomická situace obcí 6.4.1 Správní zařazení obcí Z hlediska správní struktury spadá obec Alojzov a Seloutky do Olomouckého kraje a dále do okresu Prostějov. Střediskem místního významu pro obec jsou Určice, střediskem obvodního významu je město Prostějov, kam lidé dojíždí zejména za pracovní příležitostí a děti do škol. (Kirchnerová, 2008) 6.4.2 Alojzov 6.4.2.1 Obyvatelstvo Tabulka 7 Základní údaje o obyvatelstvu k 1.7. 2004 Trvale bydlící obyvatelstvo Celkem Muži 222 106 Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí

49

Ženy 116

MENDELU

ÚAKE


Vývoj počtu obyvatel obce měl v meziválečném a poválečném sestupnou tendenci. Tento stav trval až do r. 1990, kdy se díky návratu půdy do osobního vlastnictví, dobré poloze a přírodnímu prostředí stal Alojzov zajímavou lokalitou pro bydlení a život hlavně mladých rodin z města, které touží po klidu. Stanovení prognostických údajů pro vývoj počtu obyvatel a s tím související výstavbou a přestavbou bytového fondu je v současné době vývoje našeho hospodářství značně obtížné, migrační zájem je nepředvídatelný. (Kirchnerová, 2008) Aktuální počet obyvatel v obci Alojzov je 232 obyvatel. Výhledový počet obyvatel do roku 2020 se předpokládá maximálně 278 obyvatel. (Územní plán Alojzov, 2007) Graf 3 Vývoj počtu obyvatel v letech 1930-2007 a jeho prognózy do r. 2020 v obci Alojzov Vývoj počtu obyvatel v letech 1930-2007 a jeho prognózy do r. 2020 v obci Alojzov

Počet obyvatel

300 250 200 150 100 50 0 1930

1980

1991

2001

2004

2007

2020

Rok

Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí 6.4.2.2 Trh práce Rok 1990 byl přelomový. Na jedné straně se otevřel pracovní trh, byla možnost podnikat, ale na straně druhé se rušilo mnoho státní průmyslových a zemědělských podniků v Prostějově a jeho okolí. V obci je zaměstnán minimální počet lidí, a to zejména ve firmě Elmoplast, s. r. o. (12 zaměstnanců), která se zabývá výrobou stavebních komponentů

z plastických hmot a jejich kompletací. Sídlí v budově

bývalého kravína. Dále se v obci nachází firmy Autolak Coufal (6 zaměstnanců) a autoopravna a bazar v blízkosti návsi. 50

MENDELU

ÚAKE


Mnoho obyvatel Alojzova využila možnosti samostatného podnikání, většinou na živnostenský list. (Kirchnerová, 2008) V současné době vyjíždí za prací mimo obec 53,9 % aktivních obyvatel. Tabulka 8 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (2001) EKONOMICKY AKTIVNÍ OBYVATELSTVO z toho Celkem 102

ženy abs. 45

% 44,1

z toho v odvětví zemědělství a lesnictví abs. % 12 11,8

průmysl abs. 30

stavebnictví

% 29,4

abs. 13

% 12,7

služby abs. 10

% 9,8

z toho vyjížďka za zaměstnáním abs. % 55 53,9

Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí 6.4.2.3 Bydlení a bytový fond Typ obce: lánová ves-prvních 27 domů bylo stavěno na trase Prostějov–Určice Myslejovice. Část domů v obci je původních (stavěných z vepřovic)a v průběhu 19. a 20. století byly zrekonstruovány a zmodernizovány. 28 domů bylo po požáru v roce 1888 zničeno a většinou nově postaveno. Dnešní trend velí nově přistěhovaným stavět domy osamoceně, nikoliv do „ulic“, což narušuje celistvý vzhled obce. Novostavby působí spíše městským dojmem a do prostředí „lesní vísky“ se příliš nehodí. Obec se po roce 1950 díky nástupu „chatařů“ v Československu začala rozšiřovat směrem k lesu a chaty stavěné v tomto období s rovnými střechami narušily charakter vesnice. (Kirchnerová, 2008) Tabulka 9 Bytový a domovní fond k 1.3.2001 Domy úhrnem

z toho trvale obydlené celkem

77

63

z toho RD 60

neobydlené abs.

%

1

1,3

Byty celkem

79

z toho trvale neobydlené obydlené abs % abs. % . 78 98,7 1 1,3

Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí Tabulka 10 Domovní fond k 1.3.2001 Trvale z toho obydlené domy rodinné domy bytové domy celkem 63 60 0 Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí

51

Počet osob v domech celkem z toho v RD 207

203

MENDELU

ÚAKE


Odhadovaný počet osob na 1 byt v roce 2020 je 3,0. Potřeba nové výstavby je dána snahou o vytvoření podmínek pro mladé rodiny a získání nových obyvatel. V období od roku 2001 byly postaveny 6 rodinných domů. (Kirchnerová, 2008) Koncepce řešení V řešeném území se nachází velké množství potencionálních ploch bydlení. Návrhové lokality mají spíše charakter námětů a úvah o možném urbanistickém dotváření obce. Je však nutné vytvořit podmínky pro rozvoj bydlení v této obci. Velkou většinu lokalit ovlivňují majetkoprávní vztahy. (Územní plán Alojzov, 2007) 6.4.2.4 Občanská vybavenost Obec Alojzov má základní občanskou vybavenost. Spádovost za vyšší občanskou vybaveností je stabilizovaná na Prostějov. Děti předškolního věku mohou navštěvovat pouze MŠ v okolí obce tj. MŠ Myslejovice nebo MŠ v Prostějově. Nejbližší základní školy se nachází v Určicích a samozřejmě též v Prostějově. Obecní úřad je umístěn v obecním objektu v jižní části obce. Do obec zajíždí každý všední den pojízdní pošta.V budově obecního úřadu sídlí místní knihovna. Je k dispozici i počítač s připojením na internet. Obec Alojzov spadá pod římskokatolickou farnost Určice. Tam se nachází i kostel a hřbitov. (Kirchnerová, 2008) 6.4.2.5 Technická vybavenost a její provoz V obci se nachází fotbalové a basketbalové hřiště s příslušenstvím. Funguje zde místní rozhlas a osvětlení. Hasičská zbrojnice se nachází vedle hasičské nádrže v horní části obce. Nakládání s komunálním odpadem v Alojzově je upraveno obecní vyhláškou, vycházející z platných zákonných předpisů. Obec Alojzov je v současné době zásobována pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, jejímž vlastníkem je přímo obec. Vodovod byl vybudován v roce 1993.

52

MENDELU

ÚAKE


V obci Alojzov je v současné době vybudována jednotná kanalizační síť (kanalizace pro veřejnou potřebu), na kterou jsou napojeni obyvatelé obce a další producenti. Kanalizační síť v obci tvoří jeden hlavní systém odvodnění se samostatným vyústěním do potoka Hranečnice. V katastru obce Alojzov byla provedena plynofikace v roce 1995. Vedení vysokého napětí řešeným územím neprochází. (Kirchnerová, 2008) 6.4.2.6 Zemědělství, lesnictví, průmysl a služby Jedná se zde o intenzivně zemědělsky využívanou půdu. V katastrálním území Alojzov hospodaří Zemědělské družstvo Určice. V katastru obce se nachází 138,43 ha zemědělské půdy. Žádný soukromý zemědělec na katastru neprovozuje ve větším rozsahu zemědělskou činnost. (Kirchnerová, 2008) Tabulka 11 Struktura půdního fondu obce Alojzov (v ha) Zemědělská půda

Výměra k.ú.

orná

zahrady

sady

TTP

463,90

111,83

17,52

0,77

8,29

celkem

Lesní půda

Vodní plochy

Zast. plochy

Ost. plochy

138,43

310,40

0,83

3,64

10,60

Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí Na k.ú. Alojzov se nachází cca 310,4 ha lesů, tj. 66,91 % výměry katastru. Na k.ú. Seloutky rozprostírá les cca 281,8 ha, tj. 39,38 % z celkové výměry katastru. Lesy náleží k LHC Alojzov – Zlechov, převažujícím vlastníkem je Středomoravské lesní družstvo Niva. Na území se nacházejí dva vegetační stupně 2.LVS bukodubový a 3.LVS bukový. Všechny lesy jsou v kategorii 1 - lesy hospodářské. Lesnatá část Záhoří u Prostějova na těchto dvou katastrech zabírá celkovou plochu 592,2 ha, tj. 50,21 % území. Na území obce se nachází plocha pro průmyslovou výrobu a sklady, která se v nedávné době značně rozšířila. V areálu bývalého kravína sídlí firma Elmoplast s.r.o., která vyrábí plastové potrubí pro rozvodné sítě. Dále se v obci aktivně působí jen firma Autolak Coufal. Z řemeslných služeb můžeme v obci narazit na pár živnostníků nabízející zednické a jiné stavební práce. (Kirchnerová, 2008) 6.4.2.7 Spolková činnost, kultura V obci funguje sbor dobrovolných hasičů, který vznikl roku 1924. V roce 1925 postavil hasičské skladiště a následujícího roku zakoupil i motorovou stříkačku.

53

MENDELU

ÚAKE


Dnes sbor dobrovolných hasičů nejen organizuje sběr kovového šrotu, ale pomáhá při rozvoji obce a především se stará o mládež. Mladí hasiči a dorostenci z Alojzova se pravidelně umisťují na předních místech nejen v soutěžích družstev, ale i v soutěžích jednotlivců. (Kirchnerová, 2008) 6.4.3 Seloutky 6.4.3.1 Obyvatelstvo Tabulka 12 Základní údaje o obyvatelstvu k 1.7. 2004 Trvale bydlící obyvatelstvo Celkem Muži Ženy Děti (0-14 let) 431

172

200

59

Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí Počet obyvatel v období posledních 10 let má mírně stoupající tendenci. Územní plán navrhuje lokality pro další zástavbu RD, i když nejsou ve vlastnictví obce. Přes rozsáhlou nabídku možných rozvojových ploch je třeba podporovat rekonstrukce stávajícího bytového fondu pro zachování významných urbanistických hodnot sídla, které nová výstavba převážně nepřináší. (Územní plán Seloutky, 2004)

Graf 4 Vývoj počtu obyvatel v obci Seloutky v období 2001-2008 Vývoj počtu obyvatel v obci Seloutky 480 Počet obyvatel

470 460 450 440 430 420 410 2001

2002

2003

2004

2005 Rok

Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí

54

2006

2007

2008

MENDELU

ÚAKE


6.4.3.2 Trh práce Tabulka 13 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v obci Seloutky – rozdělení dle pohlaví k 31.12.2008 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 177

z toho ženy muži 76

101

Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí Tabulka 14 Podnikatelské subjekty v obci Seloutky k 31.12.2008 PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY z toho v odvětví Celkem

87

zemědělství a lesnictví abs. 14

% 16,09

průmysl abs. 20

% 22,99

stavebnictví abs. 12

% 13,79

služby abs. 44

% 50,57

Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí 6.4.3.3 Bydlení a bytový fond Tabulka 15 Bytový fond v obci Seloutky k 1.3.2001 Rodinné z toho trvale z toho trvale Byty domy celkem obydlené neobydlené celkem obydlené neobydlené 151 123 0 151 155 28 Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí Tabulka 16 Trvale neobydlené byty v obci Seloutky k 1.3.2001 Trvale neobydlené byty

z toho přechodně rekreační nezpůsobilé neobydlené k bydlení

28 4 11 13 Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí 6.4.3.4 Občanská vybavenost Obecní úřad sídlí v patře ve společném objektu s prodejnou a hospodou s kulturním sálem na nároží návsi proti kapli. Kulturní zařízení představuje sál s kapacitou cca 100 návštěvníků. Sportovní vybavení je reprezentováno malým sportovním areálem na východním okraji obce v údolí při vodoteči Lučního potoka. 55

MENDELU

ÚAKE


6.4.3.5 Technická vybavenost a její provoz Obec Seloutky vlastní a provozuje vodovod v obci, který byl vybudován v roce 1998. vodovod je napojen na přivaděč DN 160 ze sousední obce Určice. Zdrojem vody je jímací území Brodek u Prostějova a Ondratice a druhým jímacím územím je oblast Kelčic.a Vranovic. V obci není vybudována systematická kanalizace a čistírna odpadních vod. Pro odvedení dešťových vod slouží krátké úseky dešťové kanalizace rozličného stáří zaústěná do meliorační svodnice a do Seloutského potoka. Lze zde nalézt místní rozhlas, osvětlení a hasičskou zbrojnici. Nakládání s komunálním odpadem v Seloutkách je upraveno obecní vyhláškou, vycházející z platných zákonných předpisů. (Územní plán Seloutky, 2004) 6.4.3.6 Zemědělství, lesnictví, průmysl a služby Tabulka 17 Struktura půdního fondu v k.ú. Seloutky k 31.12.2008 Výměra k.ú. 715,60

Zemědělská půda orná zahrady sady TTP 361,72 20,00 4,29 19,56

celkem 405,57

Lesní půda

Vodní plochy

Zastav plochy

Ost. plochy

281,80

1,15

7,48

19,59

Zdroj: Český statistický úřad a informace z obcí Stávající podnikatelské a výrobní aktivity Farma Seloutky - farma je rozdělená mezi několik podnikatelských subjektů. V areálu je s ohledem na ochranné pásmo farmy stanoveno max. množství chovaného dobytka. V přilehlém objektu drůbežárny je v současnosti chov 700 ks moráků. Seloutky jsou sídlem podnikání významných subjektů (např.potravinářská firma Makovec, výroba plastových oken – VARIEL, šití oděvů – ODOS atd. Další podnikání představuje výroba z plastů, výroba eurooken stavební práce, výroba pracovních rukavic. (Územní plán Seloutky, 2004) 6.4.3.7 Spolková činnost, kultura Sbor dobrovolných hasičů v Seloutkách vznikl na začátku roku 1924. Do nově založeného sboru se přihlásilo 29 členů činných a 50 přispívajících. Hlavní činnost sboru je zaměřena na přípravu a boj s požáry, na prevenci, školení, cvičení, a účast na hasičských soutěžích, dále organizování společenských akcí- zábav, plesů, zájezdů a přednášek. Nespočet hodin byl odpracován při údržbě a opravě požární zbrojnice 56

MENDELU

ÚAKE


i při zvelebování obce. Faktem je, že sbor dobrovolných hasičů v Seloutkách za celou dobu své existence stále patří k nejaktivnějším složkám v obci. V roce 2009 proběhly oslavy 85. Výročí od založení sboru a při této příležitosti náš sbor vysvětil svůj prapor. (Územní plán Seloutky, 2004)

57

MENDELU

7

ÚAKE


STRATEGICKÉ PLÁNY ROZVOJE OBCÍ, MIKROREGIONU PROSTĚJOV VENKOV A PRV

Strategie regionu i SPL jsou v souladu s: -

Programem rozvoje venkova

-

Programem rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje

-

Programem rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje

-

Programem obnovy venkova Olomouckého kraje

-

Strategií Mikroregionu Prostějov venkov

-

Marketingovou studií rozvoje Lázní Skalka

-

Strategiemi nebo Plány rozvoje obcí a organizací MAS

-

podnikatelskými plány

7.1 Strategie mikroregionu Prostějov - venkov (Strategický rozvojový plán, 2005) Mikroregion má zpracovaný Strategický rozvojový plán z dubna 2005 pro roky.2006 2008. V této strategii byly stanoveny vize, cíle a směry rozvoje mikroregionu. Původní poslání bylo zaměřené na společný postup v dobudování infrastruktury, především splaškové kanalizace, řešení dopravní obslužnosti, životní prostředí komplexně a problematiku školství a součinnosti v probíhající reformě veřejné správy. Konkrétně byly navrženy následující strategické cíle a směry rozvoje mikroregionu: Cíl 1: Hospodářský rozvoj území Směry:

Podpora malých a středních podnikatelů Podpora udržení a rozvoje existujících výrobních subjektů Vytvoření podmínek pro příliv investic do mikroregionu Zvýšení výkonnosti a konkurenceschopnosti hospodářské základny mikroregionu

Cíl 2: Restrukturalizace zemědělské výroby,

podpora rozvoje a strukturální

přeměny venkova Směry:

Restrukturalizace a zvýšení konkurenceschopnosti zemědělské výroby Podpora ekologických a krajinotvorných funkcí zemědělské výroby Podpora realizace komplexních pozemkových úprav v území

58

MENDELU

ÚAKE


Podpora rozvoje a rozmanitosti hospodářských aktivit ve venkovském prostoru Cíl 3: Kvalitní životní prostředí a obnova krajiny Směry:

Revitalizace krajiny a životního prostředí Ochrana životního prostředí, minimalizace rizika jeho ohrožení. V rámci tohoto směru bylo navrženo vybudování splaškové kanalizace a ČOV pro obec Alojzov a Seloutky. Dosud nerealizováno.

Cíl 4: Harmonický rozvoj lidského potenciálu Směry:

Posilování identifikace obyvatelstva s regionem Řešení problémů místního trhu práce Zvýšení dostupnosti a kvality bydlení

Cíl 5: Kvalitní dopravní a technická infrastruktura Směry:

Odstranění kritických míst v technické infrastruktuře Zkvalitnění a modernizace dopravní sítě

Cíl 6: Rozvoj cestovního ruchu a propagace území Směry:

Zvýšení atraktivity území pro návštěvníky i místní obyvatele Rozvoj a zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu.

7.2 Strategický plán LEADER 2008 – 2013 (Strategický plán LEADER Region Prostějov venkov 2008 – 2013, 2008) Strategický plán Leader se týká udržitelného rozvoje území Regionu Prostějov venkov, řeší problematiku hospodářského, společenského, environmentálního a kulturního rozvoje s využitím lidských zdrojů. Strategický plán Leader je v souladu se Strategií rozvoje regionu Prostějov venkov, širšími strategiemi a koncepcemi na úrovni kraje a státu platnými pro území regionu v období 2007 – 2013. Z hodnocení území MAS Prostějov venkov jasně vyplývají úkoly: Podpora rozvoje podnikání a zvyšování zaměstnanosti s důrazem na diversifikaci zemědělských podnikatelských aktivit -

příprava ploch pro podnikatele,

-

marketingová strategie regionu směřující k potenciálním investorům,

-

budování podnikatelských inkubátorů, aktivní spolupráce s informačními centry pro podnikatele, 59

MENDELU

ÚAKE


-

příprava odborných a rekvalifikačních kurzů,

-

pravidelné setkávání představitelů obcí s podnikateli,

-

marketingová strategie cestovního ruchu,

-

společná propagace regionu,

-

diverzifikace zemědělských aktivit,

-

péče o památky.

Zlepšování

stavu

životního

prostředí,

zlepšování

technické,

dopravní

infrastruktury a vzhledu obcí. -

ochrana a rehabilitace krajiny

-

ochrana ovzduší,

-

řešení odpadních vod,

-

systém nakládání s odpady,

-

vysazování zeleně v intravilánu a extravilánu obcí,

-

realizace územních systému ekologické stability,

-

ekologická výchova,

-

řešení likvidace odpadních vod,

-

zlepšování vzhledu obcí, rekonstrukce místních komunikací,

-

budování obchvatů obcí.

Rozvoj lidských zdrojů a společenského a sportovního života v obcích. -

udržení sítě ZŠ a MŠ,

-

rozšiřování nabídky kulturních,

-

zájmových a sportovních aktivit,

-

rekonstrukce zařízení pro společenský život a sportovní aktivity,

-

budování informačního zázemí obyvatel,

-

začleňování sociálně slabých skupin obyvatel do společenského života,

-

aktivity propojující obce a lidi v regionu,

-

podpora činnosti spolků a zájmových organizací.

Šetrné využívání přírodních zdrojů a zhodnocování kulturního dědictví regionu. -

péče o přírodní zdroje (voda, lesy),

-

šetrnou venkovskou turistiku,

-

doprovodná infrastruktura cestovního ruchu,

-

turistické trasy a cyklostezky, rozvoj cykloturistiky a agroturistiky, 60

MENDELU

-

ÚAKE


realizace společenských a kulturních akcí, které vycházejí z hanáckých tradic, propagace krajových odlišností (místní produkty, zvyky). Všechny tyto úkoly jsou obsaženy v jednotlivých oblastech podpory - jednotlivých

Fiších SPL. Shrnutí základních cílů pro rozvoj území vychází z funkcí, které mikroregion Prostějov venkov může mít: -

může být místem krátkodobé rekreace pro obyvatele Prostějova, Olomouce a pro vzdálenější návštěvníky kraje,

-

může být místem stabilních životních podmínek pro dosavadní obyvatele příležitostí pro zaměstnání a drobné podnikání s využitím místních přírodních a kulturních zdrojů,

-

může být místem nového trvalého bydlení pro obyvatele Prostějova (Olomouce, Přerova), trend vystěhovávání střední třídy z velkých měst do sousedních obcí s možností dojíždění, avšak s fungujícími místními službami.

7.2.1 Vztah Strategického plánu Leader ke struktuře Programu rozvoje venkova Strategický plán Leader, jeho priority a cíle vycházejí z potřeb území MAS Prostějov venkov a plně respektují požadavky Programu rozvoje venkova. Priorita č. 1: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství V hanáckém regionu je asi pochopitelný a zřejmý zájem využívat ideální podmínky pro zemědělské podnikání. S tím souvisí péče o krajinný ráz a přírodní bohatství, které patří mezi devizy Regionu Prostějov venkov. Uchování a údržba krajinného rázu je zabezpečena především ze strany zemědělců. Podpora do oblasti zemědělství bude směřovat k modernizaci zemědělských podniků s cílem nejen jejich stabilizace, ale i vytváření podmínek pro investice a rozvoj. Priorita č. 2: Kvalita života na venkově Téma zahrnuje celou škálu souvisejících aktivit jako podpora rozvoje podnikání a zvyšování zaměstnanosti, diversifikaci nezemědělských aktivit, pokračující zlepšování stavu životního prostředí, zlepšování technické, dopravní infrastruktury a vzhledu obcí, rozvoj lidských zdrojů a společenského, kulturního i sportovního života v obcích, šetrné využívání přírodních zdrojů a zhodnocování kulturního dědictví regionu. Dalším cílem je rovněž využít podmínek a stávajícího zájmu a přilákat do regionu nové lidi, kteří s sebou přinesou nové myšlenky a náměty na rozvoj.

61

MENDELU

ÚAKE


Cestu k naplnění cíle MAS Region Prostějov venkov vidí především v udržení nabídky pracovních příležitostí, rozvoji celého spektra služeb, včetně vzdělávacích, zlepšení vybavenosti, příležitostí pro kulturní, volnočasové a sportovní aktivity, vzhledu obcí a udržení kvalitního životního prostředí. Výše uvedená témata byla rozdělena do 3 Fichí podporujících synergické efekty: Vize MAS Regionu Prostějov venkov je řešena prostřednictvím 3 Fichí: (viz. příloha č. 3) -

FICHE 1: Modernizace zemědělských podniků Opatření 1. Modernizace zemědělských podniků

-

FICHE 2: Podpora nezemědělského podnikání Opatření 1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy

-

FICHE 3: Podmínky růstu a kvalita života na venkově Opatření 1. Obnova a rozvoj vesnic Opatření 2. Občanské vybavení a služby Opatření 3. Kulturní dědictví venkova

7.2.1.1 Soulad s Programem rozvoje venkova FICHE 1 - MODERNIZACE ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ Opatření 1 - Modernizace zemědělských podniků Soulad s PRV: OSA I

Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví

I. 1.1.

Modernizace zemědělských podniků

I. 1.1.1.

Modernizace zemědělských podniků

I. 1.1.1.a)

Investice do budov, staveb a technologií pro živočišnou výrobu

I. 1.1.1.b)

Investice do budov, staveb a technologií pro rostlinnou výrobu

FICHE 2 - PODPORA NEZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKÁNÍ Opatření 1 - Podpora nezemědělského podnikání Soulad s PRV: OSA III

Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova

III. 1.1.

Diverzifikace činností nezemědělské povahy

III. 1.1.a)

Diverzifikace činností nezemědělské povahy 62

MENDELU

ÚAKE


FICHE 3 - PODMÍNKY RŮSTU A KVALITA ŽIVOTA NA VENKOVĚ Opatření 1. Obnova a rozvoj vesnic Opatření 2. Občanské vybavení a služby Opatření 3. Kulturní dědictví venkova Soulad s PRV: III. 2.1.

Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby

III. 2.1.1.

Obnova a rozvoj vesnic

III. 2.1.1.a)

Zlepšení dopravní a technické infrastruktury a vzhledu obcí

III. 2.1.1.b)

Veřejné vodovody, kanalizace a ČOV

III. 2.1.2.


III. 2.1.2.a)


III. 2.1.2.c)

Zázemí pro společenské, kulturní, spolkové a církevní aktivity

III. 2.2.

Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova

III. 2.2.2.

Kulturní dědictví venkova

III. 2.2.2.b)

Obnova a zhodnocování kulturního dědictví venkova

7.2.2 Dopady a přínosy SPL v dlouhodobější perspektivě Cíle a priority MAS Prostějov venkov jsou nastaveny tak, aby pomáhaly utvářet trvale udržitelný rozvoj regionu. Prostřednictvím realizace SPL je v dlouhodobější perspektivě očekávána podpora rozvoje

podnikání

a

zvyšování

zaměstnanosti,

diversifikaci

zemědělských

podnikatelských aktivit, zlepšování stavu životního prostředí, zlepšování technické, dopravní infrastruktury a vzhledu obcí, rozvoj lidských zdrojů a společenského a sportovního života v obcích, šetrné využívání přírodních zdrojů a zhodnocování kulturního dědictví regionu. Investice do atraktivity území, do infrastruktury a vzhledu obcí, to vše bude mít kladný dopad na zkvalitnění života obyvatel regionu. Zvýšením turistické atraktivity, podepřené kvalitními službami, lze očekávat zřejmý ekonomický efekt pro celé území MAS. SPL předpokládá, že dojde k navázání nových forem spolupráce a partnerství. To vše jsou aktivity směřující ke zvýšení konkurenceschopnosti, podpoře tržněji orientovaného, udržitelného zemědělství, ochraně životního prostředí a celkově zlepšení kvality života na venkově.

63

MENDELU

8

ÚAKE


DOTAZNÍKOVÁ AKCE MEZI OBČANY

8.1 Vyhodnocení dotazníku Anketu jsem osobně roznesla do všech domácností v obci Alojzov. Jednalo se o 70 dotazníků. Zpět jsem dotazník též vyzvedávala osobně, takže návratnost byla téměř stoprocentní. Otevřené otázky byly vyplněny jen v polovině případů, ale i přesto jsem ráda, že se občané odvážili vyjádřit svůj názor. Jejich názory a nápady byly pro mě velkým přínosem. Tímto chci poděkovat všem účastníkům ankety za ochotu, laskavé přijetí, věnovaný mi čas a otevřenost. 8.1.1 Vyhodnocení doplňujících otázek Graf 5Struktura dotázaných dle pohlaví

muži 46%

ženy 54%

Graf 6 Struktura dotázaných dle věku 22% 33%

do 20 let 21 – 35 36 – 50 51 – 65

26%

nad 65 0%

19%

64

MENDELU

ÚAKE


Graf 7 Struktura dotázaných dle povolání zemědělství, lesnictví

0%

7%

3%

služby

13%

průmysl

13%

doprava stavebnictví veřejná správa

30%

student

7% 10%

důchodce

10%

7%

nezaměstnaný OSVČ

Graf 8 Struktura dotázaných dle dosaženého vzdělání základní 4%

vysokoškolské 7%

střední s maturitou 44%

střední bez maturity 45%

8.1.2 Vyhodnocení základních otázek IDENTIFIKACE S MÍSTEM

Vyhodnocení otázky č. 1 Graf 9 Co Vás pojí s místem, ve kterém žijete?

pozemek, na kterém bydlím 33,33 %

přátelé, sousedé, známí rodina

19,05 %

47,62 %

65

MENDELU

ÚAKE


V první otázce nejčastěji občané značili odpověď rodina, což znamená, že nejvíc občanů pojí s obcí vlastní rodina. Dá se říci, že v 66% pojí s občany vazba s blízkými lidmi. Jen ve zbývajících 33% pojí obyvatele s obcí vazby na pozemek. Kulturu, sport, tradice atd. nikdo neuvedl.

Vyhodnocení otázky č. 2 Graf 10 Jak byste blíže určil(a) místo kde žijete? celý mikroregion; 6,06% obec s okolní krajinou; 45,45 % celou obec; 18,18 % pozemek s domem ; 15,15 % Váš dům; 15,15 %

Ve druhé otázce nejvíce respondentů uvedlo, že místo, ve kterém žijí chápou jako obec s okolní krajinou. 15 % dotázaných uvedlo, že tímto místem je dům a dům s pozemkem. Možnost celý mikroregion uvedlo jen pár dotázaných.

Vyhodnocení otázky č. 3 Graf 11 Odstěhoval(a) byste se, pokud byste měl(a) možnost? 7,14 % 10,71 % 3,57 % 78,57 %

ano za jiných podmínek, v jiném časovém horizontu; ano v případě výhodné nabídky (bydlení, zaměstnání, atd.) ano okamžitě ne

V možnosti - ano, za jiných podmínek, v jiné časovém horizontu, prosím uveďte: odpovídali starší lidé (senioři), kteří by museli v případě nemoci, neschopnosti se o postarat o dům, o zahradu, o sebe samého, odejít do domova důchodů, k příbuzným atd.

66

MENDELU

ÚAKE


Necelých 79 % obyvatel uvedlo, že by se nikdy neodstěhovali. Několik mladých lidí a rodin by opustilo svůj domov kvůli práci, lepšímu bydlení atd.

Vyhodnocení otázky č. 4 - Co je dle Vašeho názoru typické pro Vaší obec a její okolí? Nejvíce lidé jmenovali: (řazeno dle nejvyššího zastoupení) -

lesy

-

hezká krajina

-

klidné prostředí

-

čisté ovzduší

-

rekreační a chatová oblast

-

upravenost obce

-

kopcovitá poloha obce spojená s rozhledem do okolí

-

hospoda “U Cásků“

-

úspěšná výchova mladých hasičů

Ve čtvrté otázce 70 % respondentů uvedlo pojem: lesy, poloha u lesa, krajina, příroda.

Vyhodnocení otázky č. 5 Graf 12 Postrádáte v obci něco, co k ní dříve patřilo?

ano 48%

ne 52%

v možnosti ano byla rozšiřující podotázka: uveďte prosím co; nejvíce respondenti odpovídali: -

kaplička

-

dřívější kulturní a společenské akce (nedělní čaje, tancovačky, plesy….)

-

lom – přírodní koupání

-

větší soudržnost lidí

67

MENDELU

ÚAKE


V páté. otázce se ukázalo, že občanům v nadpoloviční nechybí z minulosti nic, ale velké procento respondentů, které by se nemělo zanedbávat, se vyjádřilo, že v obci něco postrádají.

PŘEDSTAVY O BUDOUCÍM ROZVOJI ÚZEMÍ

Vyhodnocení otázky č. 6 Graf 13 Jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje? 7% velmi pozitivně

21%

pozitivně negativně

72%

Většina dotázaných hodnotí další rozvoj obce pozitivně, vyplývá to zejména ze zlepšení infrastruktury a vzniku územního plánu, který dává další možnosti rozvoje. 21 % občanů hodnotí další možnosti rozvoje negativně. Myslím, že je to odraz negativního postoje a nedůvěry k samotnému vedení obce.

Vyhodnocení otázky č. 7 Graf 14 Byl(a) byste ochoten/ochotna se osobně podílet na rozvoji obce a jejího okolí? (Otázka se netýká finanční spoluúčasti, spíše osobní angažovanosti)

ne 33%

ano 67%

68

MENDELU

ÚAKE


Většina (67 %) občanů vyjádřilo ochotu podílet se na rozvoji obce. Což je velice dobrá zpráva. Lidé mají zájem o dění v obci, o zlepší svého životního prostředí a v případě potřeby jsou ochotni pomoci.

Vyhodnocení otázky č. 8 Graf 15 Jak hodnotíte situaci v zemědělství ve Vaší obci? 4%

11% velmi dobrá

36%

spíše dobrá spíše špatná velmi špatná 49%

Na katastru obce hospodaří ZD Určice. Na tuto situaci jsou obyvatelé Alojzova zvyklí. V Alojzově zemědělský podnik není. Dříve tu byl jen kravín. Pár drobných rolníků obhospodařuje svá pole, ale tuto činnosti nemají jako hlavní zdroj příjmů. Obyvatelé hospodaří jen na svých zahradách a záhumencích.

Vyhodnocení otázky č. 9 Graf 16 Na co by podle Vás měly být vynaloženy veřejné finanční prostředky v obci nebo v jejím okolí? na rozvoj zemědělství 6%

10%

2%

na budování infrastruktury (silnice, cyklostezky, čistírna odpadních vod apod.) na řešení bytové otázky na kulturu

17%

46% 15%

na zkrášlení veřejných prostranství obce na ochranu přírody

4%

na jiné účely, prosím uveďte

jiné preferované možnosti vynaložení finančních prostředků: -

oprava hasičské nádrže

-

ČOV

-

zlepšení frekvence autobusového spojení

-

vybudování nové kapličky

-

vybudování pomníku obětem válek a padlým 69

MENDELU

-

ÚAKE


vybudování či rekonstrukce ploch a tras pro sportovní vyžití

Obyvatele nejvíce trápí nevybudovaná kanalizace s ČOV a špatný stav veřejných komunikací. 17 % respondentů by zkrášlovalo veřejná prostranství a 15 % obyvatel by chtělo zlepšení kultury v obci.

Vyhodnocení otázky č. 10 Graf 17 Jak vnímáte členství ČR v Evropské unii (EU)?

mnoho věcí bude složitější; 31,03 % na náš běžný život nemá zapojení do EU žádný vliv; 51,72 % mnoho věcí se zlepší/zlepšilo; 17,24

Nadpoloviční většina respondentů uvedlo, že na jejich běžný život vstup do EU neměla žádný vliv, 31 % respondentů vyjádřila své obavy z našeho členství a 17 % naopak vidí za těch pár let od vstupu ČR do EU viditelný pokrok.

Vyhodnocení otázky č. 11 – slovní odpověď Otázka: Co by bylo potřeba ještě učinit pro další rozvoj obce a jejího okolí? Prosím

uveďte. Menší část dotázaných se shodovalo, byl zde dán prostor pro osobní náměty a nápady občanů. Nejčastější odpovědi: -

hloubková kanalizace pro starou zástavbu

-

ČOV

-

větší angažovanost obce v rámci strukturálních fondů EU a PRV

-

dětské hřiště s příslušenstvím

-

vyloučit rozšíření průmyslového podnikání

-

vybudování infrastruktury pro novou zástavbu

-

kvalitnější údržba silnic (zimní údržba, jarní opravy)

-

častější autobusové spojení

-

rekonstrukce budovy samoobsluhy (prodejny) a obecního úřadu

-

delší otvírací doba v samoobsluze, v pohostinství 70

MENDELU

ÚAKE


-

více kulturního a společenského vyžití

-

oprava fotbalového hřiště včetně příslušenství a menšího pískového hřiště

-

více kulturních akcí a oprava (vybudování) prostorů k tomu určených

-

zviditelnění a propagace obce pomocí internetu, kulturních akcí apod.

-

zlepšení infrastruktury (obecně)

-

změnit myšlení lidí

FORMULACE POTŘEB VYBAVENOSTI OBCE A OKOLÍ

Vyhodnocení otázky č. 12 Graf 18 Jak hodnotíte vybavenost obce? (nejvyšší známka – nejhorší hodnocení) zásobování obchodu s potravinami

3,5

Stupeň hodnocení

3

infrastruktura

2,5

pohostinství

2 veřejné osvětlení 1,5 sportovní vyžití, volný čas

1

přístup k internetu

0,5 0

přístup k informacím o dění v obci

Vybavenost obce

Nejhorší situace v obci dle občanů je v úrovni pohostinství, v nedostatečném sportovním vyžití a trávení volného času a ve stavu infrastruktury. Ostatní oblasti vybavenosti obce byly ohodnoceny známkou v rozpětí 1,5 – 2,1, z čehož vyplývá relativní spokojenost obyvatel.

Vyhodnocení otázky č. 13 Graf 19 Jste spokojen(a) s kulturou ve Vaší obci? ano 37%

ne 63%

71

MENDELU

ÚAKE


Vyhodnocení otázky č. 14 – slovní odpověď Otázka: Co Vám v obci nejvíc chybí? Respondenti napsali tyto své názory: -

hloubková kanalizace

-

ČOV

-

koupaliště

-

dobrý hostinec s příjemnou atmosférou a letní zahrádkou

-

společenská místnost

-

kulturní, společenské a sportovní akce

-

tenisový kurt

-

finance na rozvoj obce

-

církevní symbol obce (kaplička, kříž)

-

památník nebo pamětní deska obětem válek a padlým

-

větší zasedací místnost

-

dětské hřiště

-

služby

-

WIFI

-

letní promítání filmů

-

kvalitní zimní údržba silnic

-

více frekventované autobusové spojení

-

lepší infrastruktura

-

starosta, který by se naplno věnoval chodu obce a všem jejím problémům

HODNOTOVÉ PREFERENCE

Vyhodnocení otázky č. 15 Graf 20 Jste spokojen(a) s tím, jak se lidé v obci k sobě chovají? ne 28%

ano 72%

Důvody, které uvedli negativně odpovídající občané jsou: 72

MENDELU

ÚAKE


-

pomluvy

-

závist

-

špatné mezilidské vztahy

-

neadekvátní mezilidská lhostejnost versus přehnaná starostlivost

-

nesoudržnost

-

neochota prezentovat svůj názor na věci veřejné

Vyhodnocení otázky č. 16 Graf 21 Znáte místní tradice? 19% 35%

ano, znám, jsem na ně hrdý a chci je předávat svým dětem ano, znám, ale aktivně se jich neúčastním ano, znám, ale jsou přežité

19% ne, neznám 27%

Převládávající procento respondentů místní tradice zná, menší část je již nezná. Jedná se většinou o nově přistěhované, které s místními tradicemi nikdo neseznámil. 35 % respondentů uvádí, že je na místní tradice hrdý a chce je předávat svým dětem, což mě velmi potěšilo a dává mi to naději, že se kulturně společenské dění v obci v budoucnu může zlepšit.

Vyhodnocení otázky č. 17 Graf 22 Myslíte si, že lidé ve Vaší obci mají během roku dostatek příležitostí ke společným kontaktům?

ne 42%

ano 58%

V této otázce se 58 % obyvatel vyjádřilo kladně, vzhledem k velikosti obce. 42 % by uvítalo více možností ke společným kontaktům. 73

MENDELU

ÚAKE


Vyhodnocení otázky č. 18 Graf 23 Jak hodnotíte dostupnost zdravotnických služeb?

nevyhovující 33% vyhovující 67%

Nejbližší zdravotnické zařízení je 3 km vzdáleno, takže dostupnost závisí na veřejné a soukromé dopravě.

Vyhodnocení otázky č. 19 Graf 24 Při cestách za nákupy, zaměstnáním/školou, zábavou apod. používáte nejčastěji? 6%

6%

18%

70%

veřejnou dopravu

automobil

kolo

pěší chůzi

70 % občanů jezdí vlastním autem. Na veřejnou dopravu, pěší chůzi a kolo se spoléhají většinou občané v důchodovém věku, méně majetní, ženy na mateřské, školou povinné děti atd. Tyto skupiny nenakupují ve městě, ale v místní prodejně.

Vyhodnocení otázky č. 20 Tabulka 18 Jak hodnotíte veřejnou dopravu? (1 – nejlepší, 5 – nejhorší) a) z hlediska frekvence spojů b) z hlediska kvality autobusů 74

2,36 1,68

MENDELU

ÚAKE


Vyhodnocení otázky č. 21 – slovní odpověď Otázka: Co Vám osobně nejvíce komplikuje běžný život? Prosím uveďte. Nejvíce občanů vyjádřilo shodný názor v rámci života v obci na těchto komplikacích: -

dým z komínu valící se v zimě z některých domácností

-

průjezd kamionové dopravy obcí

-

špatné služby v oblasti pohostinství

-

nedostatek sportovního vyžití, trávení volného času

-

nutnost velkých nákupů (malá nabídka potravin a drogistického zboží v místní maloprodejně)

-

intolerance v sousedských vztazích

Vyhodnocení otázky č. 22 – slovní odpověď 25 % dotázaných se shodlo na těchto problémech, proto jsem je označila jako hlavní. Ostatní názory jsem brala samozřejmě v potaz.

Otázka: Co pokládáte za největší problém Vaší obce a jejího okolí? TOP 5 -

absence hloubkové kanalizace + ČOV

-

rozšiřování průmyslového podnikání

-

špatný stav infrastruktury (silnic a místních komunikací)

-

málo finančních prostředků obce

-

špatné dopravní spojení

-

omezení většího rozšíření zastavitelného území díky prostorovému

Další:

umístění obce v krajině -

špatný signál mobilních operátorů

-

malá pravděpodobnost získání dotací (kvůli malému počtu obyvatel)

75

MENDELU

9

ÚAKE

SWOT


ANALÝZA

OBLASTI

ZÁHOŘÍ

V RÁMCI

MIKROREGIONU PROSTĚJOV - VENKOV 9.1 SWOT analýza katastrálního území obce Alojzov ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ S - Silné stránky

W - Slabé stránky

nízká produkce emisí minimální znečištění oblasti přírodní prostředí (většina území zalesněna (66 %)

snižování diverzity vegetace orná půda sloučená do velkých celků eutrofizované vodní plochy a toky malé využívání obnovitelných zdrojů energie absence ČOV

O - Příležitosti

T - Ohrožení

využívat rozvojové programy podpora významných krajinných prvků

černé skládky kácení lesů bez povolení

posílení zastoupení travnatých porostů)

TTP

(trvale v důsledku zvyšování cen zemního plynu přechod na tuhá paliva zatěžující ovzduší

vybudování ČOV a oprava současné kanalizační sítě využívání obnovitelných zdrojů energie revitalizace krajiny doplněná o komplexní pozemkové úpravy

v případě snižování lesních ploch zvyšování rizik půdní eroze

nově navržené vegetační úpravy krajiny (vytváření ÚSES, zvyšování zastoupení geograficky původních dřevin v porostech, výsadby a rekonstrukce stromořadí)

DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA S - Silné stránky W - Slabé stránky dobré napojení na okolní obce zastaralost pouličního osvětlení relativní blízkost dálnice R46 a města doplnění a modernizace dopravního Prostějov značení v obci stabilizovaná situace a oblasti dodávek špatná přístupnost částí obce v zimních vody, elektrické energie a zemního plynu měsících dostatek autobusových spojů v některých částech obce nedostačující technický stav vozovky přístupnost komunikačních sítí (bezdrátový internet, televizní převaděč, místní telefonní síť a rozhlas) 76

MENDELU

ÚAKE


O - Příležitosti výstavba nových domů úprava místních a účelových komunikací (přístup k novostavbám) vybudování ČOV modernizace a zvýšení kapacity technické infrastruktury

T - Ohrožení klesající poptávka po hromadné dopravě

zvyšující se nákladní přeprava (těžba dřeva, firma Elmoplast)

HOSPODÁŘSTVÍ S - Silné stránky W - Slabé stránky nízký počet nezaměstnaných zemědělské plochy jsou pod správou Zemědělského družstva Určice vysoký podíl v sektoru služeb, nízký lesní pozemky jsou pod správou Lesního podíl zemědělských a průmyslových družstva Niva subjektů vyjíždění obyvatelstva za prací do žádný zemědělský subjekt s živočišnou nedalekého okresního města výrobou na katastru obce chybí místní lesní správce O - Příležitosti dostupná pracovní síla zapojení místních podnikatelů do dění v obci

T - Ohrožení zánik maloobchodníků z důvodu blízkosti velkého města (větší tržby jen v letní sezóně – příliv turistů a chatařů

CESTOVNÍ RUCH S - Silné stránky W - Slabé stránky blízkost Prostějova žádné velkokapacitní ubytovací a stravovací zařízení napojení na cyklostezky a turistické pouze individuální rekreace (chataři, stezky chalupáři) kvalita přírodního a životního prostředí narušení typické venkovské architektury zajímavé turistické cíle v okolí obce minimální úroveň služeb v oblasti cestovního ruchu, ubytování a stravování geografická poloha v oblasti Drahanské malá podpora cestovního ruchu, malá vrchoviny propagace regionu nedostatečná vybavenost území turistickou infrastrukturou O - Příležitosti T - Ohrožení kulturní a sportovní akce nedostatek finančních prostředků vysoký potenciál rozvoje cestovního lhostejnost místních obyvatel ruchu připravit podmínky pro rozvoj pěší a nedocenění významu kulturního a cykloturistiky, agroturistiky přírodního dědictví rozvoj dalších cyklotras a turistických stezek podporovat rozvoj informačních systémů o území ( např. webové stránky, mapy, brožury…..) 77

MENDELU

ÚAKE


OBČANSKÁ VYBAVENOST S - Silné stránky W - Slabé stránky sbor dobrovolných hasičů malá nabídka kulturních akci v obci existence základní občanské malá nabídka základních zařízení pro infrastruktury v obci a jejím okolí volno časové aktivity obyvatel O - Příležitosti T - Ohrožení nové společenské a kulturní akce pokles zájmu stávajících občanů o kulturní a společenské dění v obci oživení a rozvíjení místních kulturních příchod nových obyvatel z města bez tradic zájmu o obec a život v ní

9.2 SWOT analýza katastrálního území obce Seloutky ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ W - Slabé stránky snižování diverzity vegetace malé využívání obnovitelných zdrojů přírodní prostředí (velká území zalesněna energie a navazuje na přírodní oblast Plumlovské chybí ČOV a oddělená kanalizace přehrady) S - Silné stránky nízká produkce emisí

minimální znečištění oblasti kvalitně udržovaná obec O - Příležitosti využívat rozvojové programy podpora významných krajinných prvků posílení zastoupení TTP využívání obnovitelných zdrojů energie revitalizace krajiny doplněná o komplexní pozemkové úpravy nově navržené vegetační úpravy krajiny (vytváření ÚSES, zvyšování zastoupení geograficky původních dřevin v porostech, výsadby a rekonstrukce stromořadí)

orná půda sloučená do velkých celků půdní eroze T - Ohrožení černé skládky kácení lesů bez povolení v důsledku zvyšování cen zemního plynu přechod na tuhá paliva zatěžující ovzduší v případě snižování lesních ploch zvyšování rizik půdní eroze narušení ekologické stability krajiny v zemědělsky intenzivně obdělávané části katastru s malým množstvím vzrostlé zeleně v krajině

DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA S - Silné stránky W - Slabé stránky dobré napojení na okolní obce v některých částech obce nedostačující technický stav vozovky blízkost dálnice R46 a města Prostějov stabilizovaná situace a oblasti dodávek vody, elektrické energie a zemního plynu dostatek autobusových spojů horší kvalita silnic III. třídy v katastru obce

78

MENDELU

ÚAKE


přístupnost komunikačních sítí (bezdrátový internet, televizní převaděč, místní telefonní síť a rozhlas) téměř kompletní technická vybavenost O - Příležitosti výstavba nových domů úprava místních a účelových komunikací (přístup k novostavbám) modernizace a zvýšení kapacity technické infrastruktury

T - Ohrožení klesající poptávka po hromadné dopravě

HOSPODÁŘSTVÍ W - Slabé stránky zemědělské plochy jsou pod správou Zemědělského družstva Určice vysoký podíl v sektoru služeb, nízký lesní pozemky jsou pod správou Lesního družstva Niva podíl zemědělských a průmyslových subjektů vyjíždění obyvatelstva za prací do nedalekého okresního města zemědělský subjekt s živočišnou výrobou na katastru obce existence významných podnikatelských aktivit v obci O - Příležitosti T - Ohrožení dostupná pracovní síla zánik maloobchodníků z důvodu blízkosti velkého města zapojení místních podnikatelů do dění v obci S - Silné stránky nízký počet nezaměstnaných

CESTOVNÍ RUCH S - Silné stránky W - Slabé stránky blízkost velkého města z jedné strany a malá podpora cestovního ruchu, malá městysu Plumlov ze strany druhé propagace regionu napojení na cyklostezky a turistické stezky kvalita přírodního a životního prostředí zajímavé turistické cíle v okolí obce geografická poloha v oblasti Drahanské vrchoviny kulturní a sportovní akce nedostatečná vybavenost území turistickou infrastrukturou dobrá úroveň služeb v oblasti cestovního ruchu, ubytování a stravování O - Příležitosti T - Ohrožení nedostatek finančních prostředků vysoký potenciál rozvoje cestovního nezájem místních obyvatel ruchu 79

MENDELU

ÚAKE


rozšíření ploch pro individuální rekreaci připravit podmínky pro rozvoj pěší a cykloturistiky, agroturistiky rozvoj dalších cyklotras a turistických stezek podporovat rozvoj informačních systémů o území ( např. webové stránky, mapy, brožury…..) brzké zahájení provozu hiporehabilitačního centra (v budoucnu ubytování pro hosty ranče s možností agroturistiky a hiporehabilitace)

OBČANSKÁ VYBAVENOST S - Silné stránky W - Slabé stránky sbor dobrovolných hasičů a jiných velká nabídka kulturních akci v obci sdružení existence základní občanské zlepšující se nabídka základních zařízení infrastruktury v obci a jejím okolí pro volno časové aktivity obyvatel O - Příležitosti T - Ohrožení nové společenské a kulturní akce pokles zájmu stávajících občanů o kulturní a společenské dění v obci oživení a rozvíjení místních kulturních příchod nových obyvatel z města bez tradic zájmu o obec a život v ní

9.3 SWOT analýza mikroregionu Prostějov venkov ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ S - Silné stránky W - Slabé stránky zlepšující se životní prostředí nevyužívané alternativní zdroje energie O - Příležitosti T - Ohrožení dotace z fondů EU velký zábor zemědělské půdy pro nezemědělské účely DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA S - Silné stránky W - Slabé stránky úroveň technické infrastruktury na morální i fyzická zastaralost značné části relativně vysoké úrovni - zásobování dopravní infrastruktury i většiny zařízení vodou a plynem energetické infrastruktury dobrá až velmi dobrá dopravní obslužnost - adekvátní dopravní propojení obcí s vazbou na regionální centra velmi výhodná strategická poloha v těsné blízkosti dálnice

napojení regionu na hlavní dopravní tepny: dálnici R35 Olomouc - Brno,

špatný technický stav místních komunikací

finanční náročnost zajištění dopravní obslužnosti

80

MENDELU

ÚAKE


vysokorychlostní železnici Ostrava Olomouc - Praha hustá síť místních komunikací bezproblémová situace s nakládáním s odpady O - Příležitosti zavádění evropských právních i ekologických norem do života regionu

zlepšení legislativních podmínek pro tvorbu potřebných finančních zdrojů pro modernizaci infrastruktury regionu vhodná tarifní a dotační politika pro využívání ekologicky potřebných médií

T - Ohrožení nejasnosti a problémy makroekonomického vývoje a z nich plynoucí demotivace pro budování a zkvalitňování technické infrastruktury a příprava objektů a pozemků pro podnikání emigrace mladých a kvalifikovaných obyvatel z pracovních důvodů zvyšující se podíl starých a zdravotně postižených občanů

další budování a rozšiřování nedostatek finančních prostředků malých infrastruktury zvyšuje atraktivitu obcí pro obcí, podnikatelů a místních neziskových bydlení i podnikání v nich organizací využití zvýšeného zájmu a oživení bytové výstavby v regionu rezervy v územních plánech pro individuální výstavbu – dostatek volných a vhodných ploch

zhoršující se životní úroveň některých skupin obyvatelstva, růst rizikových skupin obyvatelstva (dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci, matky s dětmi v nouzi)

HOSPODÁŘSTVÍ S - Silné stránky W - Slabé stránky připravené i relativně kvalitní zázemí nízká účast zahraničního kapitálu na technické i odborné - pro podnikání hospodářské základně regionu postupně vyčleňované zóny pro nízké zastoupení progresivních výrobních podnikatelské aktivity, nízká cena i nevýrobních odvětví na hospodářské pozemků pro podnikání základně regionu potenciál kvalifikovaných a poměrně nižší úroveň průměrných výdělků v rámci levných pracovních sil ČR vhodné podmínky pro tradiční málo pracovních příležitostí pro místní zemědělskou produkci, kvalita půdy, obyvatele s vyšším vzděláním - problém vysoká produkční schopnost udržení v regionu O - Příležitosti T - Ohrožení přenesení potenciálního hospodářského nedostatečná koncepčnost a podpora ze růstu v Prostějově, Olomouci i dalších strany státní správy míst do regionu nízká úroveň průměrných výdělků ve nedostatek kvalifikovaných pracovníků všech odvětvích NH je atraktivní pro může bránit dalšímu rozvoji jinak zahraniční investory prosperujících firem regionu stále se měnící podmínky v odbytu podpora všech forem odborného zemědělských produktů vzdělávání včetně poradenství v maximální možné míře využít možností, které skýtají programy 81

MENDELU

ÚAKE


podpory MMR, dotace na rozvoj infrastruktury zlepšovat podmínky pro začínající podnikatele provázání sféry vzdělávání a trhu práce s cílem přiblížení se potřebám zaměstnavatelů

nerentabilita některých živností a služeb s ohledem na množství potenciálních zákazníků

CESTOVNÍ RUCH S - Silné stránky W - Slabé stránky poměrně široký prostor pro rozvoj celkově nedostatečná vybavenost příměstské turistiky, existence značených turistickou infrastrukturou (ubytovací, turistických cest, řada drobných sportovně - rekreační služby, nabídka kulturních památek, lázně ve Skalce venkovské turistiky), zatím málo významný potenciál pro zvyšování turistických programů a tras návštěvnosti, lidové tradice a zvyky nedostatek financí pro údržbu a péči o dobré podmínky pro individuální výstavbu (blízkost měst Prostějova a památky Olomouce, růst obliby bydlení na venkově) poměrně široký prostor pro rozvoj příměstské turistiky, existence značených turistických cest, řada drobných kulturních památek, lázně ve Skalce – významný potenciál pro zvyšování návštěvnosti, lidové tradice a zvyky O - Příležitosti zlepšení stavu památek a historických objektů (image regionu), další rozvoj (budování) cyklotras

T - Ohrožení narušení původního krajinného rázu stavbami a infrastrukturou budovanou pro návštěvníky regionu

kulturní a sportovní festivaly a soutěže i mezinárodního významu

OBČANSKÁ VYBAVENOST S - Silné stránky W - Slabé stránky dostačující, nově rozšiřované, resp. menší vybavenost škol rekonstruované vzdělávací kapacity, dobrá kulturní i sportovní výchova malá vzdálenost k Prostějovu i Olomouci, v některých částech mikroregionu krachující maloobchody s potravinami a které nabízí další možnosti ve vzdělání smíšeným zbožím stabilizovaná a dostačující síť lékařské ambulantní péče blízkost větších nákupních center Olomouc, Prostějov O - Příležitosti T - Ohrožení demograficky podmíněný úbytek dětí vytvářením pracovních příležitostí je ohrožuje existenci místních škol, což možno ovlivnit i migrační poměry ve může nést morální a fyzickou prospěch stabilizace mladých lidí opotřebovanost technického vybavení a rozšíření mimoškolních, vzdělávacích a 82

MENDELU

ÚAKE


výchovných, systém prevence sociálně patologických sociálních jevů rozšířit množství poskytované péče o přestárlé občany finanční i jiná podpora organizací působících v oblasti sportu, kultury a práce s mládeží, rozšíření vhodných prostor pro volnočasové aktivity dětí a mládeže, začlenění škol do systému volnočasových aktivit získávání a motivování mladých lidí, kteří dobrovolně pracují v oblasti volnočasových aktivit veřejně prospěšné práce

školských budov

environmentální rozvoj venkova, environmentální výchova a vzdělávání, využití alternativních zdrojů energie

83

MENDELU

ÚAKE


10 NÁVRHY DROBNÝCH AKTIVIT A MIKROPROJEKTŮ 10.1 Rozvoj v oblasti cestovního ruchu, propagace a pracovních příležitostí V roce 2006 byl realizovaný projekt Svazku obcí Mikroregionu Prostějov venkov týkající se propagačních materiálů Mikroregionu Prostějov venkov. Rozpočet činil 657 tis. Kč. V poslední době se do popředí zájmu dostávají cyklostezky. Bylo by jistě přínosné, aby obce Alojzov, Určice a Seloutky byly s Prostějovem propojeny cyklostezkou podobnou té, kterou se v našem regionu Prostějov pyšní např. Smržice, Bedihošť , Hrubčice, Čechovice, Čelčice a Kostelec na Hané. Cyklostezky jsou hojně využívány nejen cyklisty, ale také bruslaři na kolečkových bruslích. Bezpečnost cyklistů nebo bruslařů na 5 metrů úzké silnici mezi obcemi není rozhodně jistá a hlavně současný stav vozovky nevyhovuje ani podvozkům motorových vozidel. Výstavba cyklostezky, což je liniová stavba, by navíc umožnila propojení obcí se světem i na jiné bázi. Bylo by totiž možné podél zpevněného svršku uložit optický kabel pro přenos digitálních telekomunikačních sítí. Tím by obyvatelé obce získali moderní spolehlivé a superrychlé připojení k internetu buďto na bázi komerčních poskytovatelů nebo od neziskové organizace. Praxe ukazuje, že tato technická infrastruktura nabývá stejnou důležitost jako mají například vodovod, plynovod a kanalizace. Pokud by se obec aktivně na budování této infrastruktury podílela, mohla by podpořit vznik konkurenčního prostředí, ze kterého nakonec profitují právě obyčejní uživatelé, tedy obyvatelé obcí. Otázka financování je klíčová. Celková cena cyklostezky Prostějov - Bedihošť byla dle dostupných informací asi 9 mil Kč. Je možné najít vhodný dotační titul. Problém je uspět v náročném procesu schválení dotace. Stačilo by jen napodobit postup Smržic, Bedihoště, Kostelce…. Kolem Spáleného kopce vede zelená turistická značka spojující Otaslavice a Plumlov, což je další spojnice s turisticky atraktivním regionem Plumlovsko. Obec Seloutky, co se týče zázemí cestovního ruchu, má dobré předpoklady uspět, je zde vysoká úroveň služeb, hlavně v oblasti pohostinství. Nově budované hiporehabilitační centrum jistě přinese větší návštěvnost této oblasti, přibudou návštěvníci - potencionální zákazníci.

84

MENDELU

ÚAKE


Největším problém v oblasti uspokojení potřeb turistů, cyklistů i místních obyvatel je nevyhovující fungování a kvalita služeb v pohostinství „U Cásků“. Pokud se tato situace v budoucnu nezmění, obec nemá šanci zajistit trvalý rozvoj v oblasti cestovního ruchu a občanské vybavenosti. Současný hostinský je v pronájmu a nemůže svůj podnikatelský záměr naplno uskutečnit.

10.2 AKCE k úpravě veřejných prostranství, zkvalitnění občanské vybavenosti a technické infrastruktury V letech 1994-2009 bylo v obci Seloutky postaveno mnoho nových rodinných domů, nejvíce kolem cesty do Vinohradů a v úseku hřiště – Horna. V některých částech jsou vybudovány nové chodníky. Na úseku Domamyslická byla vybudována dešťová kanalizace a postavena opěrná zeď a chodník. Větší část místních komunikací vesnice je již opravena. Na tyto akce obec získala dotační tituly z PRV. Co se týká dotací - obci Alojzov již byla dvakrát zamítnuta žádost o dataci na vybudování hloubkové kanalizace a ČOV ze Státního zemědělského intervenčního fondu. OÚ Alojzov upravil veřejné prostranství v okolí hasičské nádrže, o které pravidelně pečuje. Nechal opravit hasičskou zbrojnici, bohužel na opravu hrází nádrže a vybagrování hasičské nádrže nejsou finance. Odpadové hospodářství je na velmi dobré úrovni, v okolí obce nevznikají černé skládky. Svoz komunálního i nebezpečného a velkokapacitního odpadu se děje v pravidelných intervalech. Kvůli „chodníkovému zákonu“ byla obecním úřadem zakoupena sněžná fréza.

10.3 AKCE obnova přírodního a kulturního prostředí v oblasti Záhoří Obecní úřad v Seloutkách se snaží zlepšovat životní prostředí. Průběžně jsou vysazovány lesní i ovocné stromy, keře a řádně se o ně pečuje. Okolní kopcovitý terén a lesy jsou vhodné pro jízdu na horském kole. Pokud v zimě napadne dostatek sněhu, je okolní terén ideální pro jízdu na běžkách. Těchto přírodních podmínek lze podle mého názoru využít, zřídit turistické značení, zlepšit turistickou infrastrukturu a v tomto duchu se začít prezentovat a propagovat. Oblast Záhoří má v sobě potenciál, který je škoda nevyužít, jak z pohledu přírodních krás, tak kulturních památek a akcí. Seloutská kaple doznala výrazných změn, postupně, tak jak finanční možnosti dovolují, je opravována. Byl vyměněn poškozený zvon a pořízeno automatické vyzvánění. Poslední oprava byla provedena na podzim roku 2004 a kaple má novou 85

MENDELU

ÚAKE


střechu a krovy. Od doby, kdy nastoupil na určickou faru páter Jan Jiříček, jsou zde konány každou neděli ráno bohoslužby, a také si zde mladé rodiny nechávají křtít své děti. V obci Alojzov je naplánována stavba kapličky, která. jak vyplývá z dotazníku, nejvíce místním občanům chybí. Dále se ozvaly hlasy pár místních, že by bylo dobré v obci mít památník nebo pamětní desku padlých a vězněných. V Seloutkách je dobré společensko - kulturní zázemí. Je to dáno vedením obce, ochotou místních se těchto akcí účastnit a dobrými materiálními i prostorovými možnostmi. V Seloutkách se pořádají tyto akce: Dětský karneval, Vítání děti, Mikulášská besídka, Mezinárodní den dětí, soutěže v požárním sportu. Kulturní výbor OÚ Seloutky pořádá během roku mnoho akcí, např. organizuje divadelní představení amatérských divadelních souborů, jednorázové kulturní akce, např. koncerty, setkání rodáků atd. Obecní úřady Alojzov, Seloutky, Určice, Myslejovice a Dětkovice pořádají každoročně Setkání seniorů. Letos v listopadu již proběhne XII. ročník. V obci Alojzov se pořádá jen MDD a fotbalový turnaj mezi obcemi. Z dotazníku vyplynulo, že množství sportovních, kulturních a společenských akcí je málo. V obci prý nejsou na tyto akce finanční prostředky a také lidé, kteří by vše organizovali, i když se 67 % místních obyvatel vyjádřilo, že by byli ochotni osobně se podílet na rozvoji obce a jejího okolí.

10.4 AKCE pro napravení ostatních problémů Z dotazníku vyplněného občany Alojzova vyplývá, že mezi velký problém své obce řadí rozšiřování skladovacích ploch firmy Elmoplast. S provozem této firmy jde v ruku v ruce neúměrné zvýšení nákladní dopravy regionem, tím pádem zhoršený stav komunikací a obtěžování obyvatel obce výfukovými plyny, vibracemi a hlukem. V ÚPO byly vyznačeny rozlehlé plochy pro skladování, které se „naštěstí“ nepodařilo schválit. Z reakce občanů lze usuzovat, že tuto průmyslovou činnost ve své obci místní hodnotí spíše negativně. Alojzovští se též vyjádřili, že jim nevyhovuje vedení obce. Nezbývá než počkat do dalších voleb a dát prostor občanům, aby si zvolili vedení obce, které jim bude více vyhovovat.

86

MENDELU

ÚAKE


11 ZÁVĚR V diplomové práci jsem zhodnotila využití přírodního a kulturního potenciálu v oblasti Záhoří u Prostějova, a to z pohledu udržitelného rozvoje a využití MA21. Toto území jsem hodnotila dle jednotlivých územních celků, které jsou kvůli své velikosti zcela specifické. Zhodnotila jsem jednotlivé obce Alojzov a Seloutky - včetně jejich katastrů, dále oblast Záhoří, které se z většiny skládá právě z těchto dvou katastrů a nakonec i zhodnocení postavení těchto obcí v těch nejširších vztazích – v rámci mikroregionu Prostějov – venkov. V jednotlivých kapitolách byly představeny charakteristiky území, celý mikroregion Prostějov - venkov, MAS Prostějov venkov, o.p.s. i obec Alojzov a Seloutky. Ke zlepšení situace v obci Alojzov je nezbytným krokem identifikovat problémy v obci a zjištění jejich závažnosti. Základním zdrojem analýzy těchto problémů bylo dotazníkové šetření v obci Alojzov. Nejčastější problém, který dotázaní uváděli byla chybějící hloubková kanalizace s čistírnou odpadních voda, provoz hostince na nízké úrovni a špatný stav silnic. Z hlediska životního prostředí - zábor půdy ke skladovacím účelům a spalování odpadů. Co se týče vztahů mezi lidmi, tak jsou to pomluvy, závist, neochota sdělit svůj názor. Lidé se osobně neúčastní veřejných zasedání a nejeví zájem o věci veřejné. Se službami v obci (vzhledem ke své velikosti) jsou lidé více méně spokojeni, stejně tak i s dopravním spojením. Většina obyvatel se za prací, nákupy a vzděláváním dopravuje vlastním osobním automobilem. Obecně se dá říci, že obyvatelé Alojzova jsou spokojeni s bydlením v jejich obci, jen kulturně-společenské vyžití pokulhává. Další metoda, která byla použita, je SWOT analýza. Ta poukázala na silné, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Metoda byla využita jak pro celý mikroregion, tak pro oblast Záhoří, tak i pro obě obce samotné. Výsledkem práce jsou návrhy akcí vedoucí k udržitelnému rozvoji území a také upozornění na akce minulé, které již dříve dopomohli k rozvoji území. Jsou zde nastíněny i způsoby financování a možnosti čerpání dotací. Perspektiva rozvoje v současné době tkví v budování technické infrastruktury, které by zvýšilo zájem mladých rodin o výstavbu rodinných domů. Seloutky jsou v tomto ohledu dále. Obec Alojzov by se mohla od sousední obce nepatrně inspirovat. Seloutky Alojzov převyšují zejména kvůli dostatečnému kulturnímu a společenskému

87

MENDELU

ÚAKE


vyžití, dobrému fungování zastupitelstva obce, lepšími mezilidskými vztahy a většími úspěchy při získávání dotací. Další perspektiva rozvoje tkví v rozvoji cestovního ruchu a turismu. Lesnaté území oblasti Záhoří u Prostějova svou blízkostí a podobnou strukturou území je velmi blízké rekreační oblasti Plumlovské přehrady, která je v současnosti vypuštěná, ale v blízké budoucnosti snad čistá voda znova přiláká větší množství návštěvníků, a to především z blízkého Prostějova. Je zde mnoho atraktivit, např. letní kino, zámek, výběr stravovacích a ubytovacích zařízení atd. Oblast Záhoří díky svému členitému terénu a přírodě blízkému prostředí stále láká turisty i cyklisty, v zimě běžkaře. Díky novému ranči s koňmi v Seloutkách lze počítat i s hipostezkami a s rozvojem agroturistiky. Na závěr bych konstatovala, že rozkvět venkova náleží především na samotných obyvatelích obcí, na jejich aktivním zapojení, na schopnostech a nadšení zastupitelstva a na společném úsilí všech žijících a hospodařících subjektů. Obec musí být rozvíjena především z vnitřních zdrojů, a pak může využít vnější pomoci. Já věřím, že v tomto duchu se obce do budoucna bude ubírat a bude se jim dařit při získávání finančních prostředků.

88

MENDELU

ÚAKE


12 POUŽITÉ ZDROJE Použitá literatura

BUČEK A., LACINA J. Geobiocenologie II.: Geobiocenologická typologie

krajiny ČR. Skriptum. Brno. MZLU. 1999. 249 s.

CULEK, M., et al. Biogeografické členění České republiky, II. díl. Praha. Enigma. 2003. 590 s..

CULEK, M., et al. Biogeografické členění ČR. Praha. Enigma. 1996. 348 s.

DEMEK, J.,et al. Zeměpisný lexikon ČSR : Hory a nížiny. Praha. Academia.1987.584 s.

GH CONSULT o.p.s., BM ASISTENT s.r.o. Strategický plán LEADER

Region Prostějov venkov 2007 – 2013. Olomouc. 2008. 60 s.

CHALOUPKOVÁ, H. L. Moje obec, moje město - věc veřejná : Techniky

zapojování veřejnosti do místních plánovacích procesů. Praha. Nadace VIA. 2000. 67 s.

KIRCHNEROVÁ, I. Environmentální a ekologické problémy obce a okolní

krajiny : případová studie k.ú. Alojzov u Prostějova. Brno. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. 2008. 63 s.

KLÍMA, R., LAZEBNÍČEK J. Generel ÚSES. Olomouc. Ústav pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků. 1994.

KRAJŠEK, B. Úvod k místním Agendám 21 v České republice. Praha. MŽP. 1998.

KOLEKTIV AUTORŮ. Kulturní krajina - Téma pro 21. století. Sborník. Praha. MŽP. 2000. 243 s. ISBN 80-7212134-0.

MALÝ, P., et al. Územní plán obce Seloutky : A.Textová část. Olomouc. Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor strategického rozvoje. 2004. 50 s.

REITSCHMIEDOVÁ, A a kol. Metodika pro místní Agendy 21 v České

republice. Praha. ČEÚ a MŽP. 2003.

SKALICKÝ, V. Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. & Slavík B. (eds). Květena České socialistické republiky 1. Praha. Academia. 1988.

89

MENDELU

ÚAKE


Strategický rozvojový plán Regionu Prostějov - venkov : 2006 - 2008. Brno. 2005. 87 s.

VÍZNEROVÁ, V., et al. Územní plán Alojzov: II. Odůvodnění územního

plánu. Brno. Urbanistické středisko Brno. 2007. 61 s.

Mapy

KŘÍŽ, H., Regiony mělkých podzemních vod v ČSSR 1:500 000. Brno. GgÚ ČSAV. 1971.

QUITT, E., Klimatické oblasti ČSSR 1:500 000. Brno. GgÚ ČSAV. 1971.

RŮŽIČKA, M., Geologická mapa ČR 1:50 000, list 24-24 Prostějov. Praha ČGÚ. 1995

VLČEK, V., Regiony povrchových vod ČSR 1:500 000. Brno. GgÚ ČSAV. 1971.

Internetové zdroje 1. Udržitelný rozvoj. http://udrzitelnyrozvoj.ecn.cz/ [online]. 2010. [cit. 2. 3. 2010]. Dostupné z WWW: . 2. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Trvale udržitelný rozvoj [online]. 2010. [cit. 2. 3. 2010]. Dostupné z WWW: . 3. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Agenda 21 [online]. 2009. [citováno 2. 3. 2010]. Dostupné z WWW: 4. Cenia. www.ma21.cz. [online]. 2010. [cit. 2. 3. 2010]. Dostupné z WWW: . 5. MAS Prostějov venkov, o.p.s. www.maspvvenkov.cz [online]. 2006. [cit. 3. 3. 2010].. Dostupné z WWW: . 6. Cenia .http://geoportal.cenia.cz [online]. 2003. [cit. 12.3.2010]. 7. Atomio web. http://alojzov.vesnice.net/ [online]. 2005. [cit. 10. 4. 2010]. Dostupné z WWW: . 90

MENDELU

ÚAKE


8. Strukturální fondy. http://www.strukturalni-fondy.cz/. [online]. 2010. [cit. 8. 4. 2010]. Dostupné z WWW: . 9. Olomouc.eu [online]. 2010. [cit. 8. 4. 2010]. www.olomouc.eu. Dostupné z WWW: . 10. Strukturální fondy: ROP NUTS II - Střední-Morava [online]. 2010. [cit. 8. 4. 2010].Dostupné z WWW: . 11. Seloutky.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-08]. Dostupné z WWW: . 12. Národní rozvojový plán 2007-2013 [online]. Praha. MMR. 2006 [cit. 8. 3. 2010]. Dostupné z WWW: . 13. Region Prostějov – venkov. [online]. 2000. [cit. 16. 3. 2010]. Dostupné z WWW: <www.pv-venkov.cz>. 14. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Seloutky [online]. c2010. [citováno 8. 04. 2010]. Dostupné z WWW: a Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2010-04-08]. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>

13 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Statistické údaje o jednotlivých členských obcích k 1.1.2007 Tabulka 2 Nový člen Regionu Prostějov venkov - mikroregion Plumlovsko Tabulka 3 Základní údaje o MAS Prostějov venkov Tabulka 4 Charakteristiky klimatických oblastí Tabulka 5 Ostatní druhy dřevin Tabulka 6 Seznam archeologických lokalit v k.ú. Alojzov Tabulka 7 Základní údaje o obyvatelstvu k 1.7. 2004 91

MENDELU

ÚAKE


Tabulka 8 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (2001) Tabulka 9 Bytový a domovní fond k 1.3.2001 Tabulka 10 Domovní fond k 1.3.2001 Tabulka 11 Struktura půdního fondu obce Alojzov (v ha) Tabulka 12 Základní údaje o obyvatelstvu k 1.7. 2004 Tabulka 13 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v obci Seloutky – rozdělení dle pohlaví k 31.12.2008 Tabulka 14 Podnikatelské subjekty v obci Seloutky k 31.12.2008 Tabulka 15 Bytový fond v obci Seloutky k 1.3.2001 Tabulka 16 Trvale neobydlené byty v obci Seloutky k 1.3.2001 Tabulka 17 Struktura půdního fondu v k.ú. Seloutky k 31.12.2008 Tabulka 18 Jak hodnotíte veřejnou dopravu? (1 – nejlepší, 5 – nejhorší)

14 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Záměry MAS dle témat Graf 2 Procentické zastoupení druhů dřevin v lesnaté části Záhoří Graf 3 Vývoj počtu obyvatel v letech 1930-2007 a jeho prognózy do r. 2020 v obci Alojzov Graf 4 Vývoj počtu obyvatel v obci Seloutky v období 2001-2008 Graf 5Struktura dotázaných dle pohlaví Graf 6 Struktura dotázaných dle věku Graf 7 Struktura dotázaných dle povolání Graf 8 Struktura dotázaných dle dosaženého vzdělání Graf 9 Co Vás pojí s místem, ve kterém žijete? Graf 10 Jak byste blíže určil(a) místo kde žijete? Graf 11 Odstěhoval(a) byste se, pokud byste měl(a) možnost? Graf 12 Postrádáte v obci něco, co k ní dříve patřilo? Graf 13 Jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje? Graf 14 Byl(a) byste ochoten/ochotna se osobně podílet na rozvoji obce a jejího okolí? (Otázka se netýká finanční spoluúčasti, spíše osobní angažovanosti) 92

MENDELU

ÚAKE


Graf 15 Jak hodnotíte situaci v zemědělství ve Vaší obci? Graf 16 Na co by podle Vás měly být vynaloženy veřejné finanční prostředky v obci nebo v jejím okolí? Graf 17 Jak vnímáte členství ČR v Evropské unii (EU)? Graf 18 Jak hodnotíte vybavenost obce? (nejvyšší známka – nejhorší hodnocení) Graf 19 Jste spokojen(a) s kulturou ve Vaší obci? Graf 20 Jste spokojen(a) s tím, jak se lidé v obci k sobě chovají? Graf 21 Znáte místní tradice? Graf 22 Myslíte si, že lidé ve Vaší obci mají během roku dostatek příležitostí ke společným kontaktům? Graf 23 Jak hodnotíte dostupnost zdravotnických služeb? Graf 24 Při cestách za nákupy, zaměstnáním/školou, zábavou apod. používáte nejčastěji?

15 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČOV

Čistička odpadních vod

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

EVSK

Ekologicky významné segmenty krajiny

k.ú.

katastrální území

MA21

Místní agenda 21

MAS

Místní akční skupina

MDD

Mezinárodní den dětí

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MÚSES Místní územní systém ekologické stability NH

Národní hospodářství

NRBK

Nadregionální biokoridor

o.p.s.

Obecně prospěšná společnost

OP

Operační program

93

MENDELU

ÚAKE


OÚ

Obecní úřad

PRV

Program rozvoje venkova

ROP

Regionální operační program

SPL

Strategický plán LEADER

TTP

Trvalé travní porosty

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ÚPO

Územní plán obce

ÚSES

Územní systém ekologické stability

ÚTP

Územně technický podklad

16 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Území mikroregionu Prostějov –venkov, bez mikroregionu Plumlovsko Obrázek 2 Současné území mikroregionu Prostějov - venkov Obrázek 3 Mapa mikroregionů v bývalém okrese Prostějov Obrázek 4 Mapa obcí sdružená v MAS Prostějov venkov, o.p.s. Obrázek 5 Celé nové území MAS Obrázek 6 Letecký snímek přírodního celku Záhoří u Prostějova s vymezenými k.ú. Obrázek 7 Mapa katastrálního území obcí Seloutky a Alojzov, lesnatá oblast Záhoří Obrázek 8 Letecký snímek katastrálního území obce Alojzov Obrázek 9 Letecký snímek katastrálního území obce Seloutky Obrázek 10 Mapa širších vztahů oblasti Záhoří u Prostějova

17 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Fotodokumentace a mapové podklady Příloha č. 3 Fiche Příloha č. 4 Problémová mapa 94

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta

Recommend Documents