Masarykova univerzita Právnická fakulta. Právo a finance. Katedra obchodního práva

Masarykova univerzita Právnická fakulta Právo a finance Katedra obchodního práva

Bakalářská práce Obchodní podíl na spol s r. o. při vzniku, vypořádání nebo zúžení společného jmění manželů Georgios Tucoglidis 2010/2011

„Prohlašuji, že jsem ve své bakalářské práci na téma: Obchodní podíl ve spol s r. o. při vzniku, vypořádání nebo zúžení společného jmění manželů zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.

…............................................... Georgios Tucoglidis

2

OBSAH SEZNAM UŽITÝCH ZKRATEK........................................................................................................4 KLÍČOVÁ SLOVA..............................................................................................................................4 ÚVOD...................................................................................................................................................5 1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ.............................................................................................7 1.1 OBCHODNÍ PODÍL.............................................................................................................7 1.2 SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ ........................................................................................7 1.3 SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ A BEZPODÍLOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ MANŽELŮ. 8 2 PATŘÍ OBCHODNÍ PODÍL NA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM DO SJM?..........10 3 PRÁVNÍ ÚKONY SOUVISEJÍCÍ SE VZNIKEM, ZMĚNOU NEBO ZÁNIKEM ÚČASTI V OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI...........................................................................................................14 3.1 VZTAH OBCHODNÍHO PODÍLU A PODNIKÁNÍ.........................................................14 3.2 SOUHLAS DRUHÉHO MANŽELA S POUŽITÍM MAJETKU V SJM KE VKLADU DO SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM.........................................................................14 3.3 PŘEVOD OBCHODNÍHO PODÍLU.................................................................................16 4 OCEŇOVÁNÍ OBCHODNÍHO PODÍLU......................................................................................19 5 ZÚŽENÍ SJM..................................................................................................................................22 6 VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODNÍHO PODÍLU PO ZÁNIKU SJM ..................................................24 6.1 ZÁNIK SJM SMRTÍ JEDNOHO Z MANŽELŮ ..............................................................24 6.2 ZÁNIK SJM ROZVODEM MANŽELSTVÍ......................................................................26 6.2.1 VYPOŘÁDÁNÍ SJM ROZVODEM MANŽELSTÍ, KDY JE SPOLEČNÍKEM POUZE JEDEN Z MANŽELŮ ....................................................................................................26 6.2.1.1 VYPOŘÁDÁNÍ PŘENECHÁNÍM OBCHODNÍHO PODÍLU MANŽELOVI SPOLEČNÍKOVI............................................................................................................26 6.2.1.2 VYPOŘÁDÁNÍ PŘENECHÁNÍM OBCHODNÍHO PODÍLU MANŽELOVI NESPOLEČNÍKOVI.......................................................................................................26 6.2.1.3 VYPOŘÁDÁNÍ ROZDĚLENÍM SPOLEČNÉHO OBCHODNÍHO PODÍLU. 27 6.2.2 VYPOŘÁDÁNÍ ROZHODNUTÍM SOUDU........................................................27 6.2.3 VYPOŘÁDÁNÍ DOMNĚNKOU...........................................................................28 ZÁVĚR...............................................................................................................................................29 SUMMARY........................................................................................................................................30 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................................................32 PRÁVNÍ PŘEDPISY................................................................................................................32 KOMENTÁŘE..........................................................................................................................32 MONOGRAFIE........................................................................................................................32 ZAHRANIČNÍ LITERATURA................................................................................................33 ODBORNÉ ČLÁNKY..............................................................................................................33 INTERNETOVÉ A JINÉ ZDROJE..........................................................................................34

3

SEZNAM UŽITÝCH ZKRATEK OBCHZ

obchodní zákoník

OZ

občanský zákoník

SJM

společné jmění manželů

NS

Nejvyšší soud ČR

SPS

Soud prvního stupně

OS

odvolací soud

BSM

bezpodílové spoluvlastnictví manželů

ZPR

zákoník práce

OR

obchodní rejstřík

ZOM

zákon o oceňování majetku

ČR

Česká republika

KLÍČOVÁ SLOVA Obchodní podíl, společnost s ručením omezeným, společné jmění manželů, bezpodílové spoluvlastnictví manželů, převod obchodního podílu, souhlas manžela, zúžení společného jmění manželů, zánik společného jmění manželů, vypořádání společného jmění manželů, rozvod, oceňování obchodního podílu.

4

ÚVOD Jak již název napovídá, v mé práci se budu zabývat obchodním podílem ve společnosti s ručením omezeným, a to hlavně při vzniku, vypořádání nebo zúžení společného jmění manželů. Téma, které jsem si zvolil je zajímavé tím, že se zde prolínají dvě soukromoprávní oblasti, a sice oblast občanskoprávní a obchodněprávní. Nicméně mým primárním cílem je zaměřit obsah bakalářské práce na oblast obchodněprávní, resp. jak to ve skutečnosti bude s obchodním podílem v rámci společného jmění manželů. Zákonem č. 91/1998 Sb. byl s účinností od 1. srpna 1998 rozsáhle novelizován zákon o rodině, a dále v občanském zákoníku nově upraven institut společného jmění manželů, který nahradil dosavadní institut bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Mimo jiné byla ustanovením § 143 odst. 2 OZ nově upravena situace, kdy jeden z manželů za trvání manželství získá obchodní podíl na společnosti. Ustanovení § 143 odst. 2 OZ zní: „Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev “. 1 V rámci mé krátkodobé praxe, kdy jsem byl zaměstnán jakožto asistent daňového poradce, jsem se několikrát setkal s otázkou, zdali patří obchodní podíl do společného jmění manželů, jak by to bylo s případným vypořádáním z důvodu rozvodu manželství, nebo případně s vypořádáním při zúžení společného jmění manželů. Toto bylo také hlavním důvodem, kvůli kterému jsem si již zmíněné téma zvolil. Dalším důvodem byl fakt, že pohled odborníků na toto téma je nejednotný, ba dokonce se o něm dá hovořit jako o tématu sporném. Mám za to, že klíčové je pro tuto problematiku rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, pod spisovou značkou 22 Cdo 700/2004 ze dne 20. 7. 2004, nejenom že je v něm určena povaha obchodního podílu, ale je zde také objasněna situace týkající se obchodního podílu zahrnutého do společného jmění manželů. Vzhledem k těmto skutečnostem věřím, že zmíněný judikát stojí za hlubší analýzu, jelikož v konečném důsledku ovlivňuje širokou skupinu právních vztahů. Cílem mé práce je tedy vymezit základní pojmy, které se týkají problematiky obchodního podílu v souvislosti se společným jměním manželů, dále chci poukázat na sporné otázky a okruhy týkající se předeslané problematiky. Důraz bude také kladen na provedení příslušné analýzy dosavadní judikatury Nejvyššího soudu České republiky a zároveň navržení vhodných řešení v otázkách - jaké bude vypořádání obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným při 1

Igor Pařízek, Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným a společné jmění manželů Právní rozhledy 8/2001, s. 366

5

zániku společného jmění manželů z důvodu rozvodu manželství; jaké bude vypořádání obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným z důvodu zúžení společného jmění manželů; obchodní podíl v rámci dědického řízení, resp. co vlastně pro pozůstalého manžela, dědice, a hlavně také pro samotnou společnost s ručením omezeným znamená zemřel-li společník ve společnosti s ručením omezeným, který zanechal pozůstalého manžela v případě, že obchodní podíl byl součástí společného jmění manželů. Vědeckými metodami, které ve své práci používám jsou metody deskripce a analýza. Metodu deskripce používám při popisu skutečností, resp. stavu de lege lata. Analýzu používám při práci s judikaturou Nejvyššího soudu ČR a jejím rozboru. Na jejím základě poté navrhuji vhodná řešení sporných otázek, které jsem stanovil v hypotéze. Při zpracování mé bakalářské práce mi, kromě odborné právnické literatury, posloužily články právních časopisů, dostupné z právních informačních systémů ASPI a CODEXIS, Beckonline, judikatura Nejvyššího soudu České republiky a webové stránky portálů zabývajících se právní problematikou. Nesmím opomenout zmínit skutečnost, že velkou inspirací pro mě byly některé diplomové práce dostupné z archivu závěrečných prací v informačním systému Masarykovy univerzity, které se zabývaly podobnou problematikou. Je sice pravdou, že jsem nepoužil žádnou konkrétní myšlenku z těchto prací, nicméně, jak jsem již výše uvedl, byly pro mne inspirací a pomohly mi utvořit vizi mé vlastní práce.

6

1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ 1.1 OBCHODNÍ PODÍL Obecně o obchodním podílu hovoří ustanovení § 61 odst. 1 OBCHZ, k němuž existuje speciální úprava v podobě ustanovení § 114 OBCHZ, která hovoří konkrétně o obchodním podílu ve společnosti s ručením omezeným. Toto ustanovení popisuje obchodní podíl jako účast společníka na společnosti a také práva a povinnosti, které mu plynou z této účasti. Výše obchodního podílu se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Výsledkem je tedy vždy určitá poměrná hodnota, vyjádřená procentem nebo zlomkem, pokud ovšem společenská smlouva nepoužije pro jeho kvantifikaci odlišný postup (např. mohla by určit, že obchodní podíl je roven velikosti vkladu, případně stanovit, že obchodní podíly všech společníků jsou stejné bez ohledu na výši vkladů, které jsou základem těchto obchodních podílů2). Z prvního odstavce § 114 tak vyplývá, že obchodní podíl má svou stránku kvalitativní, kterou je charakterizováno právní postavení společníka a svou stránku kvantitativní, která určuje velikost obchodního podílu, a tím i rozsah účasti společníka na společnosti.3 Obchodní podíl je svou právní povahou chápán jako jiná majetková hodnota ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1 OZ. Je tedy možné ho převádět, nebo s ním i jinak disponovat. Obchodní podíl jako celek i některé jeho jednotlivé složky, resp. práva s ním spojená, mohou být předmětem právních vztahů. Avšak jednotlivá práva mohou být samostatným předmětem těchto právních vztahů jedině tehdy, pokud jde o taková práva, která jsou sama o sobě způsobilá být předmětem právních vztahů (např. předmětem samostatné dispozice může být právo na výplatu konkrétního podílu na zisku poté, co o něm již rozhodla valná hromada, a co se tedy stalo s pohledávkou společníka za společností. Předmětem samostatné dispozice však nemůže být třeba právo hlasovat na valné hromadě.)4,5

1.2 SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ Mezi manželstvím a vznikem společného jmění manželů (dále jen SJM) existuje velice úzká vazba, a sice v tom smyslu, že SJM může vzniknout jen mezi manžely. Subjektem SJM mohou být 2 3 4 5

Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. A kol: Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 190 a násl. Tamtéž ŠTENGLOVÁ, Ivana; PLÍVA, Stanislav; TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: Komentář. 13. [s.l.]: C.H.BECK, 2010. s. 382 Dále k obchodnímu podílu např. VEČERKOVÁ, Eva, et al. MERITUM: Obchodní právo. 2. [s.l.]: Wolters Kluwer ČR, a. s. , 2010. s. 187 a násl.

7

pouze manželé po dobu trvání manželství, a to i manželství neplatného, nikoli však manželství zdánlivého. Z výše zmíněného vyplývá, že subjektem SJM nemohou být rozvedení manželé, osoby žijící ve vztahu napodobujícím manželství, resp. druh a družka, či osoby stejného pohlaví, kdy hovoříme o registrovaném partnerství. Okolnost, že spolu manželé fakticky nežijí, i když jejich manželství nadále existuje, nemá právní relevanci z hlediska trvání jejich společného jmění.6 Rozsah společného jmění manželů je zásadně upraven ustanovením § 143 OZ a zde je také možnost jeho modifikace dána ustanovením § 143a OZ.7 Důležitým ustanovením OZ je pro tuto práci především ustanovení § 143 odst 2, které stanoví, že stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti, nezakládá nabytí podílu účast druhého manžela na této společnosti. Vzhledem k tomuto ustanovení by bylo vhodné upravit danou problematiku postavení manželů ve vztahu k obchodnímu podílu. Učinil tak Nejvyšší soud České republiky (dále jen NS) pomocí právní konstrukce odlišení právního postavení manželů v judikátu, který je shora zmiňován.8,9

1.3 SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ A BEZPODÍLOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ MANŽELŮ Z výše uvedeného můžeme usuzovat, že SJM představuje zákonnou právní formu uspořádání vzájemných majetkových vztahů mezi manžely. K podstatným změnám v právní úpravě majetkového společenství manželů došlo s účinností od 1. 8. 1998 zákonem č. 91/1998 Sb. Právě tímto zákonem se nahradilo dosavadní bezpodílové spoluvlastnictví manželů (dále jen BSM) institutem SJM. Pravdou je, že když se ohlédneme zpět na institut BSM, vykazuje mnohé shodné rysy s nynějším institutem SJM. Nelze přehlédnout rozdílnosti mezi oběma instituty, které je možno spatřovat kromě jejich názvu i v jejich předmětu, rozsahu, obsahu a zániku. Důvod, proč bylo BSM 6 7 8

9

Občanské právo: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 31.8.2006. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2006. s. 101 BIČOVSKÝ, Jaroslav; HOLUB, Milan; POKORNÝ, Milan. Společné jmění manželů. 2. vyd. Praha:Linde, 2009. s. 37 BIČOVSKÝ, Jaroslav; HOLUB, Milan; POKORNÝ, Milan. Společné jmění manželů. 2. vyd. Praha:Linde, 2009. s. 49 VESELÁ SAMKOVÁ, Klára. Epravo.cz [online]. 29.8.2006 [cit. 2011-03-05]. Obchodní podíl ve společném jmění manželů. Dostupné z WWW: . Dále k SJM: FIALA, Josef; KINDL, Milan. Občanské právo hmotné. 2. upr. vyd. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. s. 267 a násl.; ŠVESTKA, Jiří , et al. Občanský zákoník I, II : Komentář. 1. [s.l.] : C.H.BECK, 2008. s. 846 – 857; z judikatury: Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 9. 2000, sp. zn. 30 Cdo 1803/2000 DUPONT DELESTRAINT, Pierre. DROIT CIVIL: CONTRAT DE MARIAGE ET RÉGIMES MATRIMONIAUX SUCCESSIONS LIBÉRALITÉS. 4. Paris: DALLOZ, 1975. 175 s. - tato kniha se zabývá společným jměním manželů ve Francii, zajímavé je, že povaha tohoto institutu je ve francouzské právní úpravě podobná té naší, nicméně dle mého názoru je značně propracovanější. Dle mého názoru rozhodně stojí za zmínku skutečnost, že ve francouzské úpravě společného jmění manželů je posílena role manžela, tudíž dochází k jakési nerovnováze. Manžel například spravuje jak majetek, který je ve společném jmění manželů, tak majetek, který je výhradně ve vlastnictví manželky. Ve věcech, které jsou nad rámec běžné správy však musí obdržet souhlas od manželky, ale pouze v případě, že by chtěl nakládat s majetkem, který je výlučně v jejím vlastnictví, tzn. s majetkem v SJM může nakládat libovolně i bez jejího souhlasu.

8

nahrazeno novým institutem, spočíval ve snaze odstranit dosavadní nedostatky právní úpravy, případně její mezery, na které právní teorie i právní praxe důvodně již delší dobu poukazovaly.10 Pro zajímavost mohu uvést jeden z rozdílů, kdy modifikace BSM nebyla možná, resp. tehdy platná právní úprava modifikaci bezpodílového spoluvlastnictví manželů vylučovala.11 Za zmínku určitě stojí fakt, že slovenská právní úprava této problematiky zůstala i po rozdělení u názvu bezpodílového spoluvlastnictví manželů, což je s podivem, a slovenský zákonodárce, jakoby se opomněl zabývat přizpůsobováním právního řádu novým životním situacím. Zákonodárce do českého právního řádu tedy zavedl pojem společné jmění manželů, což je mnohem výstižnější pojem než bezpodílové spoluvlastnictví manželů, jelikož vychází podstatně více z jádra pojmu majetku jako takového.12

10 11 12

ŠVESTKA, J. SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník I. § 1 – 459. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 847 CECHLOVÁ, Eva; TRUTNOVÁ, Jana. Historie, současnost a budoucnost institut společné jmění manželů. Ad Notam. 2006, 2, s. 45. GRABAN, Adrián. Vybrané problémy bezpodielového spoluvlastníctva manželov. Bulletin slovenskej advokácie. 2004, 6, s. 22. - Tento článek se podrobněji zabývá problematikou institutu bezpodílového spoluvlastnictví manželů ve slovenské právní úpravě a místy je tento rozbor doplněn o komparaci s českou právní úpravou.

9

2 PATŘÍ OBCHODNÍ PODÍL NA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM DO SJM? Ustanovení § 143 odst. 2 OZ zapříčinilo rozporuplný výklad otázky, zdali obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným, jejímž společníkem se stal pouze jeden z manželů, a to za trvání manželství, patří do společného jmění manželů či nikoliv.13 V předchozí kapitole jsem toto sporné ustanovení již uvedl, a jak jsem také slíbil, v této kapitole se mu budu věnovat podrobněji, resp. pokusím se tuto spornou otázku zodpovědět a argumentovat, již také zmiňovaným, judikátem NS. Shora naznačené ustanovení § 143 odst. 2 OZ, které bylo začleněno novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb., mělo za úkol odstranit dosavadní pochybnosti, zda je podíl ve společnosti podroben režimu SJM. Je však nutno podotknout, že proklamovaného cíle bylo dosaženo pouze částečně. Uvedené ustanovení sice odstranilo pochybnosti o tom, zda za situace, kdy společník převezme vklad do základního kapitálu a splatí jej ze SJM se stává i druhý manžel společníkem, avšak nadále přetrvávají určité pochybnosti, jestli je obchodní podíl tímto způsobem nabytý součástí SJM.14 Níže se pokusím na rozboru rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky pod spisovou značkou 22 Cdo 700/2004 ze dne 20. 7. 2004 demonstrovat, jak to ve skutečnosti s obchodním podílem je. Zde byl předmětem sporu obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným, které bylo nabyto pomocí prostředků náležejících do SJM. Soud prvního stupně (dále jen SPS) tvrdil, že obchodní podíl žalovaného, s ohledem na ustanovení § 143 odst. 2 OZ, nikdy nepatřil do společného jmění manželů. Toto tvrzení podpořil argumentem, že v zákoně není výslovně stanoveno, zda je obchodní podíl, nabytý jedním z manželů za trvání manželství, ve výlučném vlastnictví tohoto manžela, a neupravuje vypořádání společného jmění manželů, v návaznosti na obchodní podíl jedním z manželů za trvání manželství. Nezabývá se však ani otázkou, zda peníze získané jedním z manželů na převod takového obchodního podílu za trvání manželství spadají do SJM či nikoli. Podle SPS je při řešení těchto otázek třeba vycházet z obecných ustanovení OZ o SJM a ustanovení OBCHZ ohledně úpravy obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Pokud tedy dojde k nabytí obchodního podílu jedním z manželů, za trvání manželství, formou převodu obchodního podílu nebo při založení společnosti, nabývá ten manžel, který činí příslušný právní úkon, a ten je také zapsán v obchodním rejstříku jako společník společnosti. V daném případě sám žalovaný uzavřel společenskou smlouvu o založení společnosti s ručením 13 14

Jana Dvořáková-Závodská: Patří obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným do společného jmění manželů?, Zpravodaj Jednoty českých právníků č. 2/2006, str. 79 - 83 Miroslava Bartošíková, Ivana Štenglová, Společnost s ručením omezeným, 2. vydání, 2006, s. 97 - 98

10

omezeným a byl také jako společník zapsán v obchodním rejstříku. SPS dále argumentuje ustanovením § 143 odst. 2 OZ a tvrdí, že je třeba učinit takový závěr, ve kterém se manžel, který není společníkem nestává ani spolumajitelem zmiňovaného obchodního podílu z titulu SJM, a že není oprávněn s tímto podílem nakládat. Tento závěr SPS platí samozřejmě i za předpokladu, že byl obchodní podíl získán z prostředků náležejících do SJM. Odvolací soud (dále jen OS) se ztotožnil se závěry SPS a doplnil, že pokud by měl obchodní podíl patřit do společného jmění účastníků, potom by žalobkyni, s ohledem na § 114 odst. 1 OBCHZ, podle kterého obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti, musela být přiznána práva a povinnosti na společnosti, protože není možné, aby jí obchodní podíl patřil, avšak současně byla vyloučena z toho, co je podle zákona jeho podstatou. Dle mého názoru se jak SPS, tak OS drželi výkladu zákona tak striktně, že opomněli zjevný fakt, že obchodní podíl má dvě stránky, které je možno od sebe oddělit. Mám na mysli stránku majetkovou, resp. obchodní podíl jako jinou majetkovou hodnotu, ve smyslu ustanovení § 118 OZ, a stránku nemajetkové povahy, která představuje účast na řízení společnosti, a z této účasti vyplývající práva a povinnosti. Vzhledem k tomu, že zde byla základní, tedy vkladová povinnost splněna z prostředků, které náležely do SJM, bylo by nespravedlivé upírat tomu z manželů, který nebyl společníkem práva k takovéto majetkové hodnotě. Jak je níže uvedeno, dovolací soud zaujal k věci stejné postavení. NS tvrdí, že s obchodním podílem je spjata majetková hodnota, která je ve smyslu § 118 odst. 1 OZ, jinou majetkovou hodnotou, resp. majetkem, a jako taková může být předmětem občanskoprávních vztahů, kam spadá i SJM. Podle NS gramatický ani logický výklad ustanovení § 143 odst. 2 OZ nevylučuje situaci, jestliže byť jeden z manželů nabude, za trvání SJM z prostředků do něj patřících, obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným, stává se tím získaný majetek, tedy hodnota takového podílu ze zákona součástí SJM, neboť to přímo vyplývá z kogentního ustanovení § 143 odst. písm. a) OZ. Důsledkem je oddělení nebo odlišení právního postavení toho z manželů, který je společníkem obchodní společnosti, od právního postavení druhého manžela, který se společníkem nestal. Pouze manžel – společník má práva a povinnosti, která pro něj vyplývají z úpravy postavení společníka v obchodní společnosti v OBCHZ či jiném právním předpise nebo ve společenské smlouvě. Je však oddělen od majetkové hodnoty obchodního podílu, která zůstává manželům společná. Proto je také omezen v nakládání s obchodním podílem, pokud nejde o jeho obvyklou správu ve smyslu ustanovení § 145 odst. 2 OZ, protože stejnou měrou náleží jak jednomu, tak druhému manželovi. 11

Dovolací soud, i přes značně rozporné a početné názory v odborné literatuře ke sporné právní problematice vlastnictví obchodního podílu manžely, dospěl k názoru, který formuloval do následující právní věty: Jestliže jeden z manželů za trvání manželství nabude z prostředků patřících do společného jmění manželů obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným, stává se tím získaný majetek ze zákona součástí SJM.15,16 Jak je již z výše uvedeného patrně zřejmé, osobně s rozhodnutím NS souhlasím a považuji je za správné a zároveň tak odpovídám na otázku, zda obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným patří do SJM či nikoli. Tento judikát je také klíčový v tom smyslu, že z tohoto závěru teď vychází nejen soudy, ale i odborná právnická veřejnost. Pokud jsem tedy zodpověděl otázku, která byla položena už v názvu této kapitoly, bylo by vhodné zmínit jednotlivé možné varianty, které připadají v úvahu v rámci těchto právních vztahů. V případě, že společník nabyl za trvání manželství a SJM podíl pouze ze svých výlučných prostředků, je i nabytý podíl pouze a výlučně součástí majetku společníka, resp. nepatří do SJM a věcně vzato, zde tedy žádný vztah obchodního podílu a SJM nevzniká. Další možností je, že společník nabyl za trvání manželství a SJM podíl alespoň zčásti z prostředků náležejících do SJM – mám za to, že na tomto místě je potřeba upozornit na to, že dosavadní soudní praxe jednoznačně upřednostňuje režim společného jmění manželů, jestliže se tedy na nabytí věci podílí i minimální částka tvořící společné jmění manželů s tím, že participace poskytnutých výlučných prostředků jednoho z manželů se při vypořádání společného jmění zohledňuje v režimu tzv. vnosu z výlučných prostředků na majetek společný17 – v takovém případě náleží podíl do SJM a společníkem obchodní společnosti je pouze jeden z manželů, resp. nabyvatel podílu (viz § 143 odst. 2 OZ) a konečně je možná situace, kdy podíl výslovně nabudou oba manželé jako spolunabyvatelé, a to do svého SJM. Zde je ovšem třeba zmínit, že oproti výše uvedeným variantám skýtá nemalá úskalí.18 15

16

Ze zmíněného rozhodnutí NS ČR vycházejí, resp. na něj navazují i některé další judikáty, např: Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2009 sp. zn. 20 Cdo 2733/2007 - podle kterého skutečnost, že k nabytí obchodního podílu použije některý z manželů za trvání manželství finanční prostředky ze společného jmění manželů, se neprojeví tak, že se manželé stávají „společnými“ společníky, a že tak lze postihnout výkonem rozhodnutí i podíl manžela povinného v obchodní společnosti.; Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 8. 2008 sp. zn. 22 Cdo 924/2008 – Jestliže byla část základního jmění obchodní společnosti splacena ze společných prostředků manželů, pak se podíl v obchodní společnosti stal součástí bezpodílového spoluvlastnictví.; Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 2. 2011 sp. zn: 22 Cdo 1754/2009 - Jen manžel – společník má práva a povinnosti vyplývající pro něj z úpravy postavení společníka obchodní společnosti v obchodním zákoníku, či jiném právním předpise, nebo ve společenské smlouvě. Je však oddělen od majetkové hodnoty obchodního podílu, která zůstává manželům společná. Proto je také omezen v nakládání s obchodní podílem, pokud nejde o jeho obvyklou správu ve smyslu § 145 odst. 2 OZ, neboť stejnou měrou, jakou náleží jemu, náleží i druhému manželovi. O tomto také NS judikoval ve svém rozsudku ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004 došel ve druhé právní větě k závěru – Jestliže i jeden z manželů nabude za trvání manželství z prostředků patřících do společného jmění manželů obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, stává se tak získaný majetek (hodnota takového podílu) ze zákona součástí společného jmění manželů, neboť to přímo vyplývá z ustanovení § 143 odst. 1 písm. a) OZ, které má kogentní povahu.

17

KRÁLÍK, M., Podílové spoluvlastnictví v občanském zákoníku. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 57 – 58.

18

DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu – některé otázky vzájemných

12

Považuji za vhodné v této části uvést, že pochybnosti ohledně právní povahy obchodního podílu, jakožto předmětu SJM, nejsou jen českou zvláštností. Tyto jsou podrobně popisovány i ve francouzské literatuře. Většina autorů se však přiklání k přístupu oddělení právního postavení společníka, které zůstává vyhrazeno manželovi, který se společníkem ve společnosti stal, od majetkové hodnoty obchodního podílu. Majetková hodnota podílu manželů je v tomto případě společná. Ve francouzské právní úpravě se toto dovozuje i ze znění čl. 1832-2 Code civil, ten stanoví, že společníkem je ten manžel, který vnesl vklad do společnosti nebo jej nabyl. I druhý manžel může získat postavení společníka, ovšem pouze pokud o to požádá. Vztahy mezi manžely řeší přiznáním poloviny obchodního podílu druhému manželovi. Předeslané řešení přijatelným a přiměřeným způsobem šetří, resp. sjednocuje zájmy majetkového společenství manželů a respektuje vůli společníků.19 Závěr této kapitoly bych rád doplnil drobným shrnutím, tedy vysloveným závěrem se NS přiklonil k té části odborné literatury, která připouští oddělení právního postavení společníka manžela, který se stal společníkem obchodní společnosti, od právního postavení manžela druhého, který se tímto společníkem nestal. Jen manžel společník má práva a povinnosti vyplývající pro něj z úpravy postavení společníka obchodní společnosti. Ta jsou však oddělena od majetkové hodnoty obchodního podílu, která manželům zůstává společná. Proto je tedy možné přenést se přes nedokonalou dikci zákona o obchodním podílu, jako předmětu SJM, výkladem a majetkovou hodnotu obchodního podílu učinit předmětem vypořádání společného jmění manželů.20,21,22,23

vztahů, Obchodněprávní revue 9/2010, s. 267

19 20 21 22

23

DVOŘÁK, J., Majetkové společenství manželů. Praha: ASPI Publishing, 2004, s. 182. DVOŘÁK, J., Majetkové společenství manželů. Praha: ASPI Publishing, 2004, s. 181. ŠVESTKA, J. SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník I. § 1 – 459. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 847 Opačný názor, než ke kterému dospěl NS, zastává ve svém článku JUDr. Igor Pařízek (Igor Pařízek, Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným a společné jmění manželů Právní rozhledy 8/2001, s. 366), podle kterého se obchodní podíl nabytý jedním z manželů za trvání manželství stává výlučným vlastnictvím, resp. majetkem tohoto manžela, byť byl tento majetek nabytý za použití prostředků, které náleželi do SJM. Druhý manžel se podle jeho názoru nestává ani spolumajitelem tohoto podílu z titulu SJM, ani společníkem ve společnosti. Dále tvrdí, že tento závěr vyplývá ze skutečnosti, kdy druhý manžel není v jakémkoliv vztahu se společností, není oprávněn vykonávat ani zčásti práv a povinnosti společníka ve společnosti, ani se jinak účastnit na řízení společnosti nebo jejím podnikáním jenom proto, že jeho manžel je v této společnosti společníkem. Na druhou stranu však tento autor připouští, že je možné, aby obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným nabyli oba manželé do podílového spoluvlastnictví – např. tak, že oba manželé na straně jedné v postavení nabyvatelů obchodního podílu uzavřou za trvání manželství smlouvu o převodu obchodního podílu. Podobný názor prezentuje ve svém článku Marie Janšová (JANŠOVÁ, Marie. Společné jmění manželů a obchodní podíl. EPRAVO.CZ [online]. 12.4.2001, [cit. 2011-03-28]. Dostupný z WWW: .). Podle české právní teorie není obchodní podíl věcí, a tudíž k němu nemůže vzniknout vlastnické právo, z tohoto důvodu nemůže být obchodní podíl ani součástí společného jmění manželů. Bezproblémová však bude situace, kdy vklad do společnosti bude učiněn z výlučného vlastnictví jednoho manžela. Tento manžel vykonává společnická práva a povinnosti sám, ale je třeba upozornit, že výnosy z účasti manžela na společnosti součástí společného jmění jsou.

13

3 PRÁVNÍ ÚKONY SOUVISEJÍCÍ SE VZNIKEM, ZMĚNOU NEBO ZÁNIKEM ÚČASTI V OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI 3.1 VZTAH OBCHODNÍHO PODÍLU A PODNIKÁNÍ V právní praxi vznikají pochybnosti, pokud jde o vklady jednoho manžela do obchodní společnosti, a to bez ohledu na to, zda konkrétní obchodní společnosti základní kapitál vytvářejí, či nikoli. Podle koncepce přijaté OBCHZ se činnost společníka ve společnosti sama o sobě nepovažuje za podnikání ve smyslu obchodního zákoníku. Činnost společníků, kteří do společnosti přinášejí určitý vklad, ať peněžitý, či nepeněžitý, i když jsou zapsáni v obchodním rejstříku, se nepovažuje za podnikání, a tudíž ani společníci se nepovažují za podnikatele.24,25 Z právě uvedeného je možné dovodit, že skutečnost, kdy je určitá osoba společníkem obchodní společnosti nijak nemění její právní postavení z hlediska jejího podnikatelského, resp. nepodnikatelského statutu.26 Společník se z titulu své účasti v obchodní společnosti nikdy nestává podnikatelem, neboť výkon práv a povinností společníka plynoucí z účasti na obchodní společnosti není výdělečnou činností ve smyslu ustanovení § 304 odst. 1 ZPR.27 Ke stejnému závěru dospěl také Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích. Jako příklad mohu uvést rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 22 Cdo 103/2005, ve kterém NS došel ke stanovisku, že v případě majetkové účasti společníka ve společnosti z ručením omezeným z něj tato skutečnost nečiní podnikatele ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 OBCHZ. Dále uvádím rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 29 Cdo 152/2007, ve kterém NS judikoval, že správa vlastního majetku není podnikáním. Druhý judikát uvádím záměrně, jelikož mám za to, že disponování s obchodním podílem ve společnosti s ručením omezeným se dá považovat za správu vlastního majetku. Jak je z vygenerované právní věty rozsudku NS patrné, ani toto nelze považovat za podnikání podle OBCHZ.

3.2 SOUHLAS DRUHÉHO MANŽELA S POUŽITÍM MAJETKU V SJM KE VKLADU DO SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM V předchozí podkapitole byl nastíněn vztah obchodního podílu a podnikání, a sice proto, jelikož pouze podnikání podle ustanovení § 146 OZ podléhá povinnosti předchozího souhlasu 24 25

DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře, 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 146 a násl. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 4. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1717/2000

26

Srov. PEJŠEK, Vít. Odpovědnost statutárního orgánu a společné jmění manželů. Právní rádce. 2007, 3, s. 18.

27

DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu – některé otázky vzájemných vztahů, Obchodněprávní revue 9/2010, s. 267

14

druhého manžela s použitím prostředků spadajících do SJM. A jak ze shora uvedeného vyplývá, vklad do obchodní společnosti podnikáním není. Nicméně, nebylo by dle mého názoru správné, aby jeden z manželů, bez souhlasu druhého, libovolně nakládal s prostředky (např. finančními) v takovém rozsahu, který rozhodně přesahuje běžnou správu. V těchto případech, kdy ani jeden z manželů nedisponuje s majetkem náležejícím do SJM pouze takovou měrou, která by se dala označit jako obvyklá správa majetku náležejícího do SJM ve smyslu ustanovení § 145 odst. 2 OZ, je třeba souhlasu obou manželů, jinak je takovýto právní úkon neplatný. Jestliže tedy manžel společník ve vztahu k obchodní společnosti, jejíž je společníkem, realizuje právní úkon, který se týká majetku ležícího v SJM, typicky použije část tohoto majetku jako předmět vkladu do základního kapitálu obchodní společnosti, jedná se o výkon jiné než obvyklé správy, který podléhá výše uvedené souhlasní povinnosti druhého manžela, podle ustanovení § 145 odst. 2 věty druhé OZ. 28 Porušení takovéto souhlasní povinnosti sankcionuje OZ relativní neplatností, jejíž právní podstata spočívá v tom, že právní úkon, u kterého je dán důvod relativní neplatnosti, vznikl, od počátku existuje a zároveň se považuje za platný, pokud se však ten, na jehož ochranu je relativní neplatnost stanovena, tzn. oprávněný subjekt, v tomto případě manžel, na kterého porušení shora nastíněné povinnosti mělo negativní dopad, a který k tomuto nedal souhlas, resp. opomenutý manžel. V takovém případě se relativní neplatnosti takového právního úkonu může dovolat pouze opomenutý manžel, nikoli však ten, kdo se újmy na druhém dopustil. 29 Na tomto místě je, dle mého názoru, ještě vhodné připomenout, že právo na dovolání se relativní neplatnosti podléhá promlčecí době, a sice tříleté. Tato tříletá promlčecí doba začne běžet okamžikem, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (viz ustanovení § 101 OZ). Pokud tedy byla námitka na promlčení vznesena až po uplynutí této tříleté doby, nelze se již s úspěchem neplatnosti tohoto právního úkonu dovolat a platí, že i když takovýto právní úkon stále trpí vadou, je na něj třeba hledět, jako by byl definitivně platným právním úkonem.30 Jestliže tedy takováto situace nastane, resp. když se druhý manžel dovolá úspěšně relativní neplatnosti takového právního úkonu, platí, že obchodní společnost musí přijaté plnění vrátit. Ovšem tato skutečnost už nezakládá neplatnost právních úkonů manžela společníka ve vztahu k obchodní společnosti, který se tak zavázal vložit do ní kapitál. Těchto právních úkonů se nesouhlas druhého manžela netýká. Ten je stále povinen splatit svoji majetkovou účast v obchodní

28 29 30

DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu – některé otázky vzájemných vztahů, Obchodněprávní revue 9/2010, s. 267 ŠVESTKA, J. SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník I. § 1 – 459. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 349 a násl. Tamtéž

15

společnosti a je přitom jeho věcí, jakým způsobem si k tomuto úkonu opatří prostředky.31 Samozřejmě se o souhlasu nemůžeme bavit v případě, jestliže je vklad do obchodní společnosti tvořen majetkem, který výlučně náleží jednomu manželovi k nakládání s ním, a proto ani s jeho vložením do základního kapitálu obchodní společnosti se souhlas druhého manžela nevyžaduje. Situace bude stejná v případě, pokud si manželé SJM zúží (viz dále) rozsah SJM a manžel podniká jen s částí majetku, k níž je podle ustanovení § 143a OZ sjednán odlišný právní režim.32 Tedy v případech, kdy se jedná o vklad do společnosti, který pochází ze SJM, vyžaduje zákon postup v souladu s ustanovením § 145 OZ, a jak bylo řečeno, vklad do společnosti není podnikáním. Vklad ze SJM do obchodní společnosti tak nelze ani považovat za obvyklou správu ve smyslu právě uvedeného ustanovení, a uplatní se tedy obecný režim správy společného majetku podle § 145 OZ, ale nepoužije se zde ustanovení § 146 OZ.33 Co se právních úkonů manžela společníka ve vztahu k obchodní společnosti týče, tyto právní úkony jsou věcí osobního výkonu společnických práv a povinností tohoto manžela, a proto nepodléhají ani režimu ustanovení § 145 odst 2 OZ, ani režimu ustanovení § 146 OZ. Manžel společník zde jedná zcela samostatně a nezávisle na druhém manželovi, nepotřebuje tudíž jeho souhlas k výkonu těchto právních úkonů.34 Ostatně, tento závěr potvrzuje NS svým, shora zmiňovaným, rozsudkem ze dne 9. 2. 2011 sp. zn. 22 Cdo 1754/2009, ve kterém dospěl k závěru, že pouze ten manžel, který je společníkem obchodní společnosti má práva a povinnosti, která pro něj vyplývají z úpravy postavení společníka obchodní společnosti v obchodním zákoníku, či jiném právním předpise nebo ve společenské smlouvě.

3.3 PŘEVOD OBCHODNÍHO PODÍLU Převodem obchodního podílu se zabývá ustanovení § 115 OBCHZ. Toto ustanovení upravuje podmínky pro převod obchodního podílu na společnosti s ručením omezeným. Na rozdíl od osobních společností, u nichž není převod podílů přípustný, je převod obchodního podílu jedním z nejčastějších způsobů, jímž může zaniknout účast společníka na společnosti, protože jednostranný úkon, jímž by společník mohl ze společnosti vystoupit zde není přípustný. Převody dovolují měnit 31 32

DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu – některé otázky vzájemných vztahů, Obchodněprávní revue 9/2010, s. 267 DVOŘÁK, Jan; SPÁČIL, Jiří. Společné jmění manželů, bezpodílové spoluvlastnictví manželů a podnikání. Právní fórum. 2006, 9, s. 301

33 34

Tamtéž DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu – některé otázky vzájemných vztahů, Obchodněprávní revue 9/2010, s. 267

16

složení společníků společnosti a mohou být využity i jako alternativa k převodu podniku, případně také k přeměnám společnosti. Je však nutno uvedené právní konstrukce velmi přesně rozlišovat a uvědomit si, jaké následky jsou s nimi spojeny. Převod obchodního podílu se nedotýká existence společnosti, jako právnické osoby a není ani zásahem do jejího majetku. Může však ovlivnit vnitřní vztahy mezi společníky.35 Sama úprava problematiky převodu obchodního podílu ve smyslu ustanovení § 115 OBCHZ stanoví, že se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jiného společníka, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Pokud to společenská smlouva připouští, může společník převést svůj obchodní podíl na jinou osobu. Společenská smlouva může podmínit převod obchodního podílu na jinou osobu i souhlasem valné hromady. Účinky tohoto převodu nastávají vůči společnosti dnem doručení účinné smlouvy o převodu, zápis v obchodním rejstříku je tedy pouze deklaratorní povahy.36 V případě převodu obchodního podílu, který je ve společném jmění manželů, vzniká relativně složitá situace. Obchodní podíl a společníci, kteří jej vlastní, resp. spoluvlastní, podléhají zápisu do obchodního rejstříku (dále jen OR) v souladu s ustanovením § 29 odst. 1 OBCHZ. Problém tedy představuje situace, kdy bude tento obchodní podíl součástí SJM, jelikož skutečnost, že je obchodní podíl v SJM, a zároveň druhý manžel není společníkem, takovéto zápisní povinnosti do OR nepodléhá, a tedy nebude ani v OR zaznamenána. Právě zmíněné však, podle mého mínění, vnáší značnou právní nejistotu do obchodněprávních vztahů v případě, že manžel společník zcizuje obchodní podíl bez předchozího souhlasu druhého manžela, může tento manžel namítnout relativní neplatnost smlouvy o převodu obchodního podílu v souladu s ustanovením § 145 odst. 2 OZ, která bude mít stejné právní účinky a následky, jaké byly shora uvedeny (viz subkapitola 3.2). Ke stejnému závěru dospěl i NS ve svém, již zmiňovaném, rozhodnutí, resp. rozsudku ze dne 9. 2. 2011 sp. zn. 22 Cdo 1754/2009, kde mimo jiné judikuje, že za výkon jiné než obvyklé správy lze považovat i převod vlastnického práva k podílu ve společném jmění manželů na třetí osobu. Absence souhlasu druhého manžela s převodem vlastnického práva k podílu zakládá relativní neplatnost takového právního úkonu.37,38 35

BALABÁN, P. a kol. Komentář k Zákonu Obchodní zákoník (513/1991 Sb.) - § 115. ASPI [databáze]. Stav k 11.4.2011 do částky 34/2011 Sb. a 18/2011 Sb.m.s, 2011 [cit. 11-04-11]

36 37 38

FRANCOVÁ, Marie; DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, Jana. Rozvody, rozchody a zánik partnerství. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s. , 2010. s. 102 a násl. ČECH, Petr. K některým úskalím převodu obchodního podílu I. Právní rádce. 2007, 5, s. 16. Srov. CHALUPA, Luboš. K některým sporným otázkám vypořádání společného jmění manželů. EPRAVO.CZ[online]. 24.10.2007, [cit. 2011-03-29]. Dostupný z WWW: . V tomto článku v části o neplatnosti právního úkonu při převodu obchodního podílu označuje autor, a nutno

17

Mám za to, že stávající právní úprava této problematiky je, řekněme, nedokonalá a může se stát, že díky, resp. kvůli komunikační chybě mezi manželi, kde jeden z manželů je společníkem ve společnosti s ručením omezeným a druhý nikoli, může dojít ke značnému oslabení právní jistoty v obchodněprávních vztazích v případě převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Je až s podivem, že tato problematika není dostatečně řešena ani v judikatuře, ani v odborné literatuře. V praxi se dá použít postup, který podle mého mínění není úplně nejšťastnější. Jestliže je převodce obchodního podílu fyzickou osobou, měl by nabyvatel požadovat předložení dokladů o tom, zda je dotyčný ve stavu manželském. Pokud ano, měl by dále požadovat předložení dokumentů o nabytí obchodního podílu převodcem, a pokud převodce tvrdí, že obchodní podíl je v jeho výlučném majetku, pak i předložení dokladů toto potvrzující.39 Přitom by mnohé řešilo, kdyby zákonodárce provedl taxativní výčet subjektů, kteří mají být zapsání v obchodním rejstříku a mezi nimi i druhého manžela, který není společníkem v obchodní společnosti, ale přitom je spoluvlastníkem majetkové hodnoty obchodního podílu.

podotknout, že nesprávně tuto neplatnost za absolutní. Myslím si, že v případě, kdyby tato neplatnost měla být skutečně absolutní a působit tedy ex lege, musela by např. existovat zákonem požadovaná, resp. vynutitelná forma souhlasu druhého manžela. V reakci na tento článek vyšel text uveřejněný na stejném portále - VLASTNÍK, Jiří. K podmínce udělení souhlasu druhého manžela k právním úkonům týkajícím se majetku ve společném jmění manželů. EPRAVO.CZ [online]. 3.2.2009, [cit. 2011-03-29]. Dostupný z WWW: .

39

Srov. DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu – některé otázky vzájemných vztahů, Obchodněprávní revue 9/2010, s. 267

18

4 OCEŇOVÁNÍ OBCHODNÍHO PODÍLU Mám za to, že i když tato problematika úzce souvisí s tou předchozí, řeší natolik důležité téma, pro které si zaslouží vlastní kapitolu. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 8. 10. 2008 sp. zn. 22 Cdo 952/2007 uvedl: „ … Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným může být předmětem obchodu, ovšem za přísnějších podmínek (souhlas valné hromady, vymezení podmínek ve společenské smlouvě, rozdíl mezi stavem, kdy má společnost jediného společníka a kdy je společníků více). Proto je pro vypořádání společného jmění manželů třeba určit obvyklou, tedy tržní cenu takového podílu jako cenu, kterou by v daném čase a místě bylo možno za převod podílu dosáhnout, od omezení v možnostech převodu však nelze odhlédnout.“ Ocenění obchodního podílu využijeme například při vypořádání SJM. Cenu obchodního podílu nemůžeme pro vypořádání SJM stanovit tak, že by jí byla cena vypořádacího podílu. Vypořádací podíl a obvyklá cena obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným jsou naprosto rozdílné hodnoty, které se od sebe mohou podstatně lišit, a v řízení o vypořádání SJM nelze při určení hodnoty obchodního podílu vycházet z výše vypořádacího podílu. Tato výše totiž nevypovídá vůbec nic o skutečné majetkové hodnotě podílu, tedy o ceně, kterou by za jeho převod bylo možno dosáhnout. Cena obchodního podílu není pro soukromoprávní účely regulována žádným cenovým předpisem. Pokud je potřeba tento obchodní podíl, který představuje majetkovou hodnotu, ocenit v řízení o vypořádání SJM, nelze vycházet ze zákona o oceňování majetku (dále jen ZOM), jelikož ZOM upravuje způsoby oceňování majetku a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy, přičemž oceňování věcí a jiných majetkových hodnot pro potřeby vypořádání SJM není účelem stanoveným některým zvláštním předpisem.40 Z výše uvedeného tedy plyne, že ocenění hodnoty obchodního podílu je věcí znalce. Přitom platí, že je třeba přihlížet ke všemu, co zvyšuje tzv. tržní hodnotu oceňovaného majetku, včetně obchodního podílu. Podle judikatury se cena majetku pro vypořádání SJM stanoví (jestliže se účastníci na ocenění nedohodli) cenou obvyklou, resp. takovou cenou, kterou by bylo možno za převod majetkové hodnoty v době a místě dosáhnout. 41 Při stanovení ceny pro vypořádání musí soud dbát na to, aby bylo zohledněno, o co se účastník, kterému je určitá hodnota přikazována do 40 41

DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, Jana. Podnikání a společné jmění manželů. Právní fórum (Wolters Kluwer ČR, a. s.). 2009, 7, s. 275 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 22 Cdo 900/2004 – Při oceňování věcí, které náležejí do vypořádávaného bezpodílového spoluvlastnictví se vychází ze stavu věci ke dni zániku bezpodílového spoluvlastnictví, ale z její ceny v době, kdy se provádí vypořádání. Z tohoto rozsudku také vychází rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3285/2007.

19

výlučného majetku, skutečně obohatí. NS vychází z toho, že pro ocenění obchodního podílu je třeba pro účely vypořádání SJM v zásadě vycházet z obvyklé, resp. tržní ceny takového podílu, a že nelze vyjít ani z vypořádacího podílu, ani z ocenění podle cenového předpisu. 42 K ocenění obchodního podílu se NS vyjádřil ve svém, již shora nastíněném, rozsudku ze dne 8. 10. 2008 sp. zn: 22 Cdo 952/2007, kde ohledně této problematiky dospěl k níže uvedeným záměrům. Podle něj se cena majetku pro vypořádání SJM stanoví, v případě, že se účastníci na ocenění nedohodli, cenou obvyklou. To je taková cena, kterou by bylo možné za převod jiné majetkové hodnoty dosáhnout, v rozhodné době a místě. Dále uvedl, že pro ocenění obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným je třeba pro účely vypořádání SJM v zásadě vycházet z obvyklé, resp. tržní ceny tohoto podílu, a proto není možné vyjít ani z vypořádacího podílu, ani z ocenění podle cenového předpisu. Vzhledem k tomu, že zjištění ceny obchodního podílu je otázkou skutkovou, nemůže jít, a ani nejde o právní posouzení věci. Takto judikoval NS ve svém rozhodnutí ze dne 6. 7. 2007, sp. zn. 22 Cdo 3035/2006 – „Otázka správnosti obvyklé ceny věci stanovené k tomu povolaným soudním znalcem není otázkou právní, ale skutkovou“. Právě zmíněné má i procesní důsledky, a to především pokud účastník nesouhlasí se znaleckým posudkem. V takovém případě mu nezbývá, než jeho závěry relevantně zpochybnit a navrhnout vypracování revizního znaleckého posudku. Nepostačuje tedy tvrzení, že posudek je nesprávný, ale je třeba vznést konkrétní námitky. Pokud jde o složitější odbornou problematiku, za kterou se dá považovat i oceňování obchodního podílu, stává se, že účastníci zpochybňují metodu použitou znalcem. Podle NS je však pouze na znalci, aby v souladu s poznatky dosaženými v jeho oboru zvolil, jakou metodu ocenění použije. Soud, kterému příslušné odborné teoretické a profesní znalosti chybí, nemůže metodiku ocenění stanovit, proto je cena odvíjena od odborného posudku, vypracovaného znalcem. V případě, že se účastníkovi podaří použitou metodu relevantně zpochybnit, přichází do úvahy revizní posudek. O tom, zda se účastníkovi podařilo metodu relevantně zpochybnit může rozhodnout pouze soud na základě své volní úvahy. Nejvyšší soud např. uvedl: „Soud však v dané věci o správnosti znaleckého posudku neměl pochybnosti a žalovaný vypracování revizního znaleckého posudku ani nenavrhl; žádal jen připuštění dovolání k otázce, zda lze v dané věci použít výnosovou metodu. To je však odborná otázka z oboru oceňování majetku, nikoliv otázka právní, kterou by bylo možno v dovolacím řízení řešit.“43 Závěrem této kapitoly uvádím usnesení NS ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1290/2007, ve 42 43

DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vydání. Praha. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 229 DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vydání. Praha. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 230 a násl.

20

kterém NS dospěl k závěru, že zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti mohou být vyvolány i předložením listinného důkazu – posudku znalce, vypracovaného mimo řízení; bude však vždy záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) bude mít pochybnosti za odstraněné.

21

5 ZÚŽENÍ SJM Z jazykového výkladu slova „zúžení“ je nutné dovodit, že jde o takovou úpravu SJM, která ho zcela neruší, ale něco v něm ponechává. Je možné v něm proto ponechat jen majetek, nebo jen závazky, nebo také jen část majetku nebo závazků, přičemž tyto možnosti lze ještě různě kombinovat.44 Občanský zákoník rozlišuje dva způsoby, kterými může dojít k zúžení SJM. První způsob vyplývá z ustanovení § 148 odst. 1 OZ, kdy soud může zúžit SJM ze závažných důvodů na návrh některého z manželů, až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 148 odst. 2 OZ za takovéto závažné důvody považuje například skutečnost, že alespoň jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti, je možné tento způsob vynechat, jelikož z již uvedeného vyplývá fakt, že v momentě, kdy je určitá osoba společníkem obchodní společnosti nikterak nemění její právní postavení z hlediska jejího podnikatelského statutu. Společník se tudíž nikdy nestává podnikatelem, protože výkon práv a povinností společníka plynoucí z účasti na obchodní společnosti není výdělečnou činností ve smyslu ustanovení § 304 odst. 1 ZPR. Dále je vhodné poznamenat, že společník ve společnosti s ručením omezeným není neomezeným společníkem, jelikož ručí pouze do výše souhrnu nesplacených částí vkladů, které jsou zapsány do OR. Splacením všech vkladů a jejich zápisem do OR ručení zaniká (vyplývá to z ustanovení § 106 odst. 2 OBCHZ). Další způsob zúžení SJM vychází z ustanovení § 143a odst. 1, podle kterého mohou manželé smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale také majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty, v našem případě obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným. Zákonem č. 91/1998 Sb., byla odstraněna i pochybnost o tom, jaké má smlouva uzavřená formou notářského zápisu účinky. Zda tedy působí jen do budoucna, nebo zda ji lze použít i na jmění, které již manželé nabyli. Před tímto zákonem o problematice judikovat Ústavní soud svým nálezem ze dne 18.1.1996 sp. zn. I. ÚS 86/95 – dohoda podle ustanovení § 143a OZ se může týkat jen majetku nabytého v budoucnu (tedy po uzavření takové dohody), nemůže však zahrnovat majetek, který byl nabyt před jejím uzavřením. Nelze tedy takovou dohodou zpětně měnit vlastnictví již jednou nabyté. Judikatura Ústavního soudu 44

RYŠÁNEK, Zdeněk . Zúžení společného jmění manželů smlouvou. Ad Notam. 2009, 1, s. 26.

22

ČR prosadila názor, že účinky této smlouvy platí pouze pro futuro.45 Ze shora uvedeného je možné dovodit, že manželé si mohou smlouvou ve formě notářského zápisu zúžit obsah SJM například pro nabytí obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. V momentě, kdy si oba manželé budou chtít zjednodušit situaci do budoucna, mohou se rozhodnout pro zúžení rozsahu společného jmění tak, aby byl právě obchodní podíl nabyt pouze z výlučných prostředků jednoho z nich, resp. těch, které nepatří do SJM. Zde potom druhý manžel nebude mít k tomuto nabývanému obchodnímu podílu žádný vztah. Mám za to, že je vhodné včas a přesně formulovat dohodu uzavíranou ve formě notářského zápisu dle ustanovení § 143a OZ.

SJM může nejen zaniknout, ale také může být dohodou snoubenců nebo manželů nebo rozhodnutím soudu zúženo za trvání manželství v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 a 2 OZ. V případě, kdy se bude jednat o vypořádání společného obchodního podílu až po zúžení SJM, se tento obchodní podíl nikdy nedostane do SJM, což vyplývá z povahy věci. Proto tu ani není věcně co vypořádat. V opačném případě musí být již společný obchodní podíl po zúžení SJM vypořádán. Pro chybějící zvláštní právní úpravu je nutno dovodit, že pro vypořádání obchodního podílu po zúžení SJM platí obdobné, jako pro vypořádání společného obchodního podílu po zániku SJM rozvodem manželství.46,47

45

Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 18. 1. 1996, sp. zn. I. ÚS 86/95

46

DVOŘÁK, Tomáš. Vypořádání společného obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Právní fórum (Wolters Kluwer ČR, a. s.). 2010, 11, s. 534.

47

K této problematice také: KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. Vypořádání společného jmění manželů a obecná výkladová pravidla a zásady právní. Bulletin advokacie. 2006, 10, s. 41.

23

6 VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODNÍHO PODÍLU PO ZÁNIKU SJM48 Podle ustanovení § 149 OZ zaniká společné jmění manželů spolu se zánikem manželství. Společné jmění je tudíž vázáno na dobu trvání manželství, a proto zaniká spolu se zánikem manželství.49 K zániku SJM však nemusí vždy dojít smrtí některého z manželů nebo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství, ale dojde k němu i pravomocným výrokem trestního soudu o propadnutí majetku, nebo jeho části státu anebo prohlášením konkurzu.50 V momentě, kdy dojde k zániku společného jmění manželů, je třeba provést jeho vypořádání. Vypořádat SJM je potřeba nejen tam, kde došlo k zániku manželství rozvodem, ale i v takových případech, kdy jeden z manželů zemřel. Pokud nedojde k vypořádání SJM jiným způsobem, zejména dohodou manželů, musí SJM na návrh jednoho z nich vypořádat soud.51,52 Jak již bylo výše uvedeno, součástí SJM se ze zákona stává i jiná majetková hodnota, za kterou je považován i obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1 OZ, a to i jen jedním z manželů za trvání manželství, z prostředků patřících do společného jmění manželů.53

6.1 ZÁNIK SJM SMRTÍ JEDNOHO Z MANŽELŮ Při vypořádávání SJM zaniklého smrtí jednoho z manželů je nutno rozlišit, zda byl zesnulý manžel společníkem v obchodní společnosti či nikoli. V návaznosti na tuto skutečnost totiž mohou vzniknout dohromady tři odlišné situace, z nichž každá vyžaduje jiný postup. První okruh případu představuje situace, kdy zesnulý manžel byl společníkem ve společnosti s ručením omezeným. Je zde diskutabilní, zda je možno použít stejný postup, jako v případě jiných aktiv dědictví, kdy jedna polovina zaniklého SJM náleží pozůstalému manželovi a druhá polovina 48

DVOŘÁK, Tomáš. Vypořádání společného obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Právní fórum (Wolters Kluwer ČR, a. s.). 2010, 11, s. 534.

49

Srov. PEJŠEK, Vít. Vypořádání některých tzv. "ostatních majetkových práv" ze společného jmění manželů. Právní

50

rádce. 2005, 7, s. 13. ŠVESTKA, J. SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník I. § 1 – 459. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 878

51

DVOŘÁK, Jan; SPÁČIL, Jiří. Vypořádání společného jmění manželů v soudním řízení. Právní fórum (Wolters Kluwer ČR, a. s.). 2007, 7, s. 247.

52 53

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2004, sp. zn. 22 Cdo 684/2004. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 4. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2296/2004. Jak již bylo uvedeno v kapitole 2, je potřeba upozornit na to, že dosavadní soudní praxe jednoznačně upřednostňuje režim společného jmění manželů, jestliže se tedy na nabytí věci podílí i minimální částka tvořící společné jmění manželů s tím, že participace poskytnutých výlučných prostředků jednoho z manželů se při vypořádání společného jmění zohledňuje v režimu tzv. vnosu z výlučných prostředků na majetek společný.

24

podléhá dědickému řízení. Pochybnost tu vyvolává právě skutečnost, že je nutno respektovat princip ochrany ostatních společníků. Na druhou stranu je nutné zmínit, že okamžikem úmrtí manžela, resp. jinou právní skutečností, byla již ze zákona změněna společenská smlouva. I když není zřejmé, kdo se stane novým společníkem v důsledku přechodu obchodního podílu, není pochyb o tom, že struktura vícečlenné společnosti s ručením omezeným se již změnila. Podle ustanovení § 116 odst. 2 OBCHZ je možné zakázat přechod obchodního podílu ve společenské smlouvě právě pro tento případ. Pokud společníci této legální možnosti zákazu přechodu obchodního podílu nevyužili a zákaz nezavedli, je nepochybné, že jsou s případnou změnou struktury společníků srozuměni. Lze tudíž dovodit závěr, že je-li zesnulý manžel společníkem, postupuje se v dědickém řízení stran vypořádání společného obchodního podílu stejně, jako při vypořádání jiného společného majetku v dědickém řízení. Obchodní podíl může přitom připadnout do: •

výlučného vlastnictví pozůstalého manžela – dosavadního nespolečníka,

•

výlučného vlastnictví jiného dědice, nebo

•

podílového spoluvlastnictví více osob (viz § 114 odst. 3 OBCHZ). V případě, kdy zesnulý manžel nebyl společníkem, je nutno uvést, že se na tento případ

ustanovení § 116 OBCHZ o přechodu obchodního podílu nevztahuje, jelikož došlo k úmrtí společníka. Závěr tedy bude ten, že v případě je i nadále pozůstalý manžel společníkem a jemu bude výlučně náležet dříve společný obchodní podíl. Pokud zemře některý z manželů – společných společníků, zaniká jak manželství, tak i jejich SJM. V rámci dědického řízení se pak musí určit, kdo bude novým spoluvlastníkem obchodního podílu a společníkem. Zákonná úprava nebrání dohodě dědiců na řešení vzájemných vztahů. Může proto dojít celkem k třem různým možnostem uspořádání právních vztahů k doposud společnému obchodnímu podílu: •

pozůstalý manžel se stane výlučným vlastníkem obchodního podílu a výlučným společníkem, nebo

•

pozůstalý manžel a jeden nebo více dědiců se stanou podílovými spoluvlastníky obchodního podílu a společným společníkem, nebo

•

obchodní podíl se stane předmětem výlučného vlastnictví jednoho jiného dědice, který se stane výlučným společníkem, nebo předmětem podílového spoluvlastnictví dvou nebo více jiných dědiců, kteří se stanou společníkem.54

54

K této tematice také - ČERVOVÁ, Alexandra; VESELÁ, Jitka. Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným a vypořádání SJM v rámci řízení o dědictví. Ad Notam. 2006, 1, s. 22.

25

6.2 ZÁNIK SJM ROZVODEM MANŽELSTVÍ Základním způsobem, jak vypořádat SJM manželství, které zaniklo rozvodem je dohoda rozvedených manželů. V tomto případě je potřeba odlišit dvě rozdílné varianty právních vztahů k obchodnímu podílu z hlediska právního postavení společníka. Jednou z nich je situace, kdy jsou oba manželé společníky ve společnosti. Druhou je situace, kdy je pouze jeden z manželů společníkem. Pro názornost se budu dále věnovat pouze situaci, kdy je společníkem pouze jeden z manželů.

6.2.1 VYPOŘÁDÁNÍ SJM ROZVODEM MANŽELSTÍ, KDY JE SPOLEČNÍKEM POUZE JEDEN Z MANŽELŮ 6.2.1.1 VYPOŘÁDÁNÍ PŘENECHÁNÍM OBCHODNÍHO PODÍLU MANŽELOVI SPOLEČNÍKOVI Rozvedení manželé se mohou dohodnout tak, že výlučným vlastníkem obchodního podílu, který byl doposud součástí SJM, bude ten z manželů, který je společníkem. Takováto dohoda je patrně nejschůdnějším řešením, protože se z hlediska společnosti z ručením omezeným nemění osoba společníka, resp. strana společenské smlouvy. Co se zde formálních náležitostí takovéto dohody týče, je možné dovodit, že kromě nutné písemné formy (viz ustanovení § 150 odst. 1 OZ) nemusí splňovat žádnou další formální podmínku. Není zde tedy potřebný ani souhlas společníků nebo někoho jiného, a ani splnění jakýchkoli dalších podmínek, které jsou stanoveny společenskou smlouvou pro přípustnost převodu obchodního podílu na jiného společníka. Je tomu tak proto, že zde nedochází k převodu, ani k přechodu obchodního podílu, resp. vlastnickým právům k tomuto obchodnímu podílu.

6.2.1.2 VYPOŘÁDÁNÍ PŘENECHÁNÍM OBCHODNÍHO PODÍLU MANŽELOVI NESPOLEČNÍKOVI Při otázce, jestli je možné, aby se rozvedení manželé dohodli tak, že společný obchodní podíl dostane do výlučného majetku druhého z manželů, který nebyl společníkem ve společnosti, je třeba argumentovat tradiční soukromoprávní zásadou - co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Jeli pouze jeden z rozvedených manželů společníkem v jednočlenné společnosti s ručením omezeným, pak je výše uvedené vypořádání možné bez dalších omezení. Tito rozvedení manželé zde nejsou omezení oprávněnými zájmy ostatních společníků.

26

Změna v osobě jediného společníka je změnou zakladatelské listiny společnosti s ručením omezeným, a vzhledem k tomu by tato změna měla formu notářského zápisu. Dohoda o vypořádání zaniklého SJM může mít sice pouze prostou písemnou formu, ale podmínkou účinnosti změny v osobě společníka je, že dojde ke změně zakladatelské listiny, která musí mít, v souladu s ustanovením § 141 OBCHZ, formu notářského zápisu. Pokud je jeden z rozvedených manželů společníkem ve vícečlenné společnosti s ručením omezeným, pak je i zde takové vypořádání obchodního podílu v SJM možné, ale je třeba respektovat legitimní zájmy ostatních společníků.

6.2.1.3 VYPOŘÁDÁNÍ ROZDĚLENÍM SPOLEČNÉHO OBCHODNÍHO PODÍLU V úvahu připadá ještě jedna varianta vypořádání společného obchodního podílu, a sice, kdy doposud společný obchodní podíl bude rozdělen na dva nové obchodní podíly, z nichž každý bude ve výlučném vlastnictví jednoho z rozvedených manželů. Pokud se bude jednat o jednočlennou společnost s ručením omezeným, nejsou rozvedení manželé ničím omezováni, vyjma ustanovení § 109 odst. 1 OBCHZ o povinné minimální výši vkladu každého společníka. Důsledkem takové operace bude přeměna jednočlenné společnosti s ručením omezeným na společnost dvoučlennou. Rozdělení společného obchodního podílu se vznikem účasti rozvedeného manžela nespolečníka představuje změnu zakladatelské listiny, která, jak již bylo zmíněno, musí mít formu notářského zápisu (viz ustanovení § 141 OBCHZ). Jestliže se jedná o vícečlennou společnost s ručením omezeným, je situace jiná. Takový postup se podstatným způsobem dotkne oprávněných zájmů ostatních společníků, protože se tu jedná o změnu společenské smlouvy, a to takovým způsobem, že se zde zvětší počet dosavadních společníků.

6.2.2 VYPOŘÁDÁNÍ ROZHODNUTÍM SOUDU Dalším způsobem, který připadá v úvahu při vypořádání společného obchodního podílu po zániku SJM, je rozhodnutí soudu na návrh některého z rozvedených manželů podle § 150 odst. 3 OZ. V případě, že je jen jeden z manželů společníkem, rozhoduje soud po zániku SJM o jeho vypořádání. Touto problematikou se zabýval také Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 30. 5. 2005 sp. zn. 22 Cdo 1781/2004, ve kterém došel k závěru - pokud rozhoduje soud po zániku společného jmění manželů o vypořádání obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, nestačí pouze přikázat hodnotu takového obchodního podílu, ale je potřeba přikázat

27

obchodní podíl. Ten může být přikázán jen společníku obchodní společnosti. Z toho je možno dovodit, že manžel, který se nikdy společníkem nestal, tak nemůže získat vlastnické právo k obchodnímu podílu. Pokud jsou ovšem oba rozvedení manželé společným společníkem ve smyslu ustanovení § 114 odst. 3 OBCHZ, pak může soud přikázat doposud společný obchodní podíl buď do výlučného vlastnictví kteréhokoli z rozvedených manželů, nebo do podílového spoluvlastnictví obou rozvedených manželů. V prvním případě takovým postupem nedochází ke změně společenské smlouvy, jelikož se zde pouze redukuje počet spoluvlastníků jednoho obchodního podílu ze dvou osob na jednu. Je však nutno podotknout, že ani ve druhém případě, kdy nedochází ke změně společenské smlouvy, a to dokonce ani v počtu spoluvlastníků společného obchodního podílu, ale pouze ke změně formy spoluvlastnictví z bezpodílového (SJM) na podílové spoluvlastnictví. K oceňování obchodního podílu viz kapitola 4.

6.2.3 VYPOŘÁDÁNÍ DOMNĚNKOU Pokud nedojde k vypořádání obchodního podílu v SJM ani dohodou rozvedených manželů, ani rozhodnutím soudu v zákonné tříleté lhůtě, pak i ve vztahu k vypořádaném obchodnímu podílu platí, že nastávají právní účinky domněnky vypořádání ve smyslu § 150 odst. 4 OZ. Vzhledem k absenci výslovné odchylné úpravy lze soudit, že ani domněnkou vypořádání nemůže být měněn okruh společníků ve společenské smlouvě, a že se tedy v tomto případě, kdy je podle společenské smlouvy jen jeden z rozvedených manželů společníkem ve společnosti s ručením omezeným, nemůže doposud společný obchodní podíl dostat do podílového spoluvlastnictví rozvedených manželů, jelikož i zde pořád platí limitace v tom směru, který z nich je společníkem. Nezbývá tedy než dovodit, že v takovém případě obchodní podíl náleží do výlučného majetku toho z rozvedených manželů, který je společníkem, neboť tento rozvedený manžel pro svoji potřebu obchodní podíl výlučně užívá. Druhému z rozvedených manželů pak již žádná práva nepřísluší. Námitky, které mohou nastat o tom, jak k tomu tento druhý rozvedený manžel majetkově přijde, je třeba odmítnout s ohledem na to, že měl celé 3 roky, aby po zániku SJM (nebyla-li možná dohoda) podal k soudu žalobu na vypořádání. Je tedy jeho chybou, pokud tak neučiní s ohledem na římskoprávní zásadu – jen bdělým náležejí práva - „vigilantibus iura”.

28

ZÁVĚR Primárním cílem mé bakalářské práce bylo odpovědět otázku, zda patří obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným do společného jmění manželů. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky a nejnovější odbornou literaturu, jsem dospěl k závěru, že obchodní podíl, jakožto jiná majetková hodnota, do SJM skutečně patří. Jen je potřeba rozlišit jeho dvě složky (složku majetkovou a složku, která společníku přiznává práva a povinnosti se společenstvím spojená). Dále jsem v práci nastínil problematiku právních úkonů souvisejících se vznikem, změnou nebo zánikem účasti v obchodní společnosti. Na základě zákona a judikatury Nejvyššího soudu jsem také došel k závěru, že s vlastnictvím obchodního podílu nevzniká podnikatelský status. Popsal jsem zde také, jak to je s převodem obchodního podílu a případným souhlasem, resp. nesouhlasem druhého manžela, který není společníkem, samozřejmě za předpokladu, že obchodní podíl byl nabyt z prostředků patřících do SJM. V posledních třech kapitolách jsem rozebral, jak to bude se zúžením společného jmění manželů, vypořádáním SJM a s tím také souvisejícím oceňováním obchodního podílu. Myslím si, že některé problémy a nejasnosti, které se v tomto tématu mohou vyskytnout, jsou do jisté míry zapříčiněny tím, že za minulého režimu došlo k odtržení jednotlivých i soukromoprávních odvětví. Tato odvětví si potom relativně izolovaně žila vlastním životem. Mám za to, že v momentě, kdy by vše bylo obsaženo v jednom právním kodexu, nemuselo by mnohdy docházet k nejasnostem. Věřím, že spolu s novým občanským zákoníkem se situace zlepší. Na úplný závěr si dovolím přidat malé doporučení. Pokud se manželé budou chtít do budoucna vyhnout problémům, navrhuji přesně a včas formulovat dohodu uzavíranou ve formě notářského zápisu, tzv. předmanželskou smlouvu v souladu s ustanovením § 143a odst. 3 OZ. Takovýto zápis předmanželské smlouvy by mohl eventuálně znít: „Do společného jmění manželů nebude patřit hodnota obchodního podílu ve společnosti XY, s. r. o.“.

29

SUMMARY This Bachelor thesis deals with the business share in the company with a limited liability, namely at the points of its origin, during the settlement or reduction of the spouses´ joint assets. I feel that these problems are rather interesting primerily because they mingle two spheres of civil areas here – the private legal and commercial legal spheres. Civil legal questions arise from the joint assests, their formation, reduction and cessation and, above all, the commercial law dealing with business shares, their status and function, as well as the other possessions within the joint assets of spouses. It also represented my primary goal. The first chapter I devoted to specification of basic concepts, which, according to my opinion, bear relation to the main broad issue. It includes the commercial share and its characterization as the subject of business legal share or, even better, the civil relation. The joint assets, relatively new institute in the Czech judicial law that is under operation since the year 1998, may come into being at the time of wedding, which means between the husband and wife only. Thus it excludes this institute to exist between the persons of the identical gender or between not married partners. The conclusion of this chapter is endowed with a comparison of joint assets of spouses with the previous institute, which was the spouses´co-ownership of shared property. The whole second chapter deals with the question if the business share in the company with a limited liability ever belongs into the joint assets of spouses, or if the judicial law of the Czech Republic tolerates it. The answer and reasoning may be deduced from the verdict of the Supreme Court of the Czech Republic that is crucial for this problems. Hereinafter I put my mind into opinions that either correspond with this verdict or those, which oppose that, both published in the scientific journals. Also some other dictums of the Supreme Court of the

Czech Republic

concerning this key verdict are mentioned. Chapter three discourses the legal instruments related to the origin, changes or cessation of partricipation in the business company. To be more precise it concerns the relation of the business share with business activities. There is also being solved the question if it can be taken for a business activity if one of the spouses is an associate in some business limited liability company. At the same time another question looms: if there is necessary any consent given by spouse who is not an associate in the business company for using the property, which represents the joint assests of spouses for investment into the company and if such a situation can be taken for routine administration or an administration, which cannot be taken for such. The final part of this chapter deals with the transfer of the business share that is a part of the co-ownership of shared property of spouses. I was interested mainly in the problem with what rights and duties is burden husband who 30

is an associate in some business and if the fact that his partner did not approve the transfer may cause invalidity of the legal act. In this connection I am concerned with the dilemma if the legal act invalidity would be absolute or relative only. In the fourth chapter I turn to the problem of evaluating the business share, which relates both to the previous chapter concerning the business share transfer and to the chapter describing the settlement of the common joint assets of spouses. I wondered if the evaluation is the matter of an expert´s doing and his report only or if the worth of the business share may be evaluated by the Court, too. The fifth chapter is devoted to the reduction of the joint assets of spouses. In connection with the business share there is no question of reduction of the joint assets due to the risk, but rather the query if this business share was not acquired by the means of devices, which, after the reduction of joint assets belonged to one of the spouses only, who is the associate in the company of limited liabilty. The last - the sixth – chapter is devoted to two versions of abolishment or settlement of the joint assets of spouses. In the first case the joint assests of spouses ebb away by the divorce, in the second case the cessation is due to the death of one of the spouses. The conclusion of this Bachelor thesis may be taken for summing up of some kind of the problems that were described in this paper and has been supplemented by their evaluation.

31

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PRÁVNÍ PŘEDPISY •

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 94/1963 Sb., zákon o rodině ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů

KOMENTÁŘE • •

ŠTENGLOVÁ, Ivana; PLÍVA, Stanislav; TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: Komentář. 13. [s.l.]: C.H.BECK, 2010. s. 382 ŠVESTKA, J. SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník I. § 1 – 459. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 1221

MONOGRAFIE •

ŠARMAN, Jan; ŠUPÁKOVÁ, Hana. PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech majetkových vztahů mezi manžely. 2. aktualizované a rozšířené vydání. [s.l.] : Wolters Kluwer ČR, a. s. , 2010. 608 s. ISBN 978-80-7357-592-2.

•

Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. A kol: Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 190 a násl. BIČOVSKÝ, Jaroslav; HOLUB, Milan; POKORNÝ, Milan. Společné jmění manželů. 2. vyd. Praha: Linde, 2009. 200 s. FIALA, Josef; KINDL, Milan. Občanské právo hmotné. 2. upr. vyd. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. s. 267 Miroslava Bartošíková, Ivana Štenglová, Společnost s ručením omezeným, 2. vydání, 2006, s. 97 – 98 KRÁLÍK, M., Podílové spoluvlastnictví v občanském zákoníku. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 57 – 58.

• • • • •

DVOŘÁK, J., Majetkové společenství manželů. Praha: ASPI Publishing, 2004, s. 182.

•

DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře, 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 146 a násl.

•

FRANCOVÁ, Marie; DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, Jana. Rozvody, rozchody a zánik partnerství. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s. , 2010. s. 102 a násl.

•

DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, Jana. Podnikání a společné jmění manželů. Právní fórum (Wolters Kluwer ČR, a. s.). 2009, 7, s. 275 32

•

ŠARMAN, Jan; ŠUPÁKOVÁ, Hana. PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech majetkových vztahů mezi manžely. 2. aktualizované a rozšířené vydání. [s.l.] : Wolters Kluwer ČR, a. s. , 2010. 608 s. ISBN 978-80-7357-592-2.

•

VEČERKOVÁ, Eva, et al. MERITUM: Obchodní právo. 2. [s.l.]: Wolters Kluwer ČR, a. s. , 2010. 1208 s. ISBN 978-80-7357-577-9.

ZAHRANIČNÍ LITERATURA • •

GRABAN, Adrián. Vybrané problémy bezpodielového spoluvlastníctva manželov. Bulletin slovenskej advokácie. 2004, 6, s. 22. DUPONT DELESTRAINT, Pierre. DROIT CIVIL: CONTRAT DE MARIAGE ET RÉGIMES MATRIMONIAUX SUCCESSIONS LIBÉRALITÉS. 4. Paris: DALLOZ, 1975. 175 s.

ODBORNÉ ČLÁNKY •

Igor Pařízek, Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným a společné jmění manželů Právní rozhledy 8/2001, s. 366

•

CECHLOVÁ, Eva; TRUTNOVÁ, Jana. Historie, současnost a budoucnost institut společné jmění manželů. Ad Notam. 2006, 2, s. 45.

•

Jana Dvořáková-Závodská: Patří obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným do společného jmění manželů?, Zpravodaj Jednoty českých právníků č. 2/2006, str. 79 – 83

•

DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu – některé otázky vzájemných vztahů, Obchodněprávní revue 9/2010, s. 267

•

DVOŘÁK, Jan; SPÁČIL, Jiří. Společné jmění manželů, bezpodílové spoluvlastnictví manželů a podnikání. Právní fórum. 2006, 9, s. 301

•

ČECH, Petr. K některým úskalím převodu obchodního podílu I. Právní rádce. 2007, 5, s. 16.

•

DVOŘÁK, Jan; SPÁČIL, Jiří. Vypořádání společného jmění manželů v soudním řízení. Právní fórum (Wolters Kluwer ČR, a. s.). 2007, 7, s. 247.

•

ČERVOVÁ, Alexandra; VESELÁ, Jitka. Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným a vypořádání SJM v rámci řízení o dědictví. Ad Notam. 2006, 1, s. 22.

•

DVOŘÁK, Tomáš. Vypořádání společného obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Právní fórum (Wolters Kluwer ČR, a. s.). 2010, 11, s. 534.

•

RYŠÁNEK, Zdeněk . Zúžení společného jmění manželů smlouvou. Ad Notam. 2009, 1, s. 26.

•

KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. Vypořádání společného jmění manželů a obecná výkladová pravidla a zásady právní. Bulletin advokacie. 2006, 10, s. 41.

•

BALÁK, František. Výběr z judikatury Nejvyššího soudu ČR k SJM z let 2006 a 2007. Soudní rozhledy. 2007, 12, s. 481.

33

•

PEJŠEK, Vít. Vypořádání některých tzv. "ostatních majetkových práv" ze společného jmění manželů. Právní rádce. 2005, 7, s. 13.

•

PEJŠEK, Vít. Odpovědnost statutárního orgánu a společné jmění manželů. Právní rádce. 2007, 3, s. 18.

•

SPÁČIL, Jiří. Společné jmění manželů v nejnovější judikatuře. Právní fórum. 2010, 5, s. 219

INTERNETOVÉ A JINÉ ZDROJE •

VESELÁ SAMKOVÁ, Klára. Epravo.cz [online]. 29.8.2006 [cit. 2011-03-05]. Obchodní podíl ve společném jmění manželů. Dostupné z WWW: .

•

JANŠOVÁ, Marie. Společné jmění manželů a obchodní podíl. EPRAVO.CZ [online]. 12.4.2001, [cit. 2011-03-28]. Dostupný z WWW: .

•

CHALUPA, Luboš. K některým sporným otázkám vypořádání společného jmění manželů. EPRAVO.CZ[online]. 24.10.2007, [cit. 2011-03-29]. Dostupný z WWW: .

•

VLASTNÍK, Jiří. K podmínce udělení souhlasu druhého manžela k právním úkonům týkajícím se majetku ve společném jmění manželů. EPRAVO.CZ [online]. 3.2.2009, [cit. 2011-03-29]. Dostupný z WWW: .

•

BALABÁN, P. a kol. Komentář k Zákonu Obchodní zákoník (513/1991 Sb.) - § 115. ASPI [databáze]. Stav k 11.4.2011 do částky 34/2011 Sb. a 18/2011 Sb.m.s, 2011 [cit. 11-04-11]

JUDIKATURA •

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 22 Cdo 700/2004.

•

Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 6. 2009, sp. zn. 20 Cdo 2733/2007.

•

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 8. 2008, sp. zn. 22 Cdo 924/2008.

•

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1754/2009.

•

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 22 Cdo 103/2005.

•

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 29 Cdo 152/2007.

•

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 7. 2007, sp. zn. 22 Cdo 3035/2006.

•

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 10. 2008 sp. zn. 22 Cdo 952/2007.

•

Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1290/2007.

34

•

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 9. 2000, sp. zn. 30 Cdo 1803/2000.

•

Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 18. 1. 1996, sp. zn. I. ÚS 86/95.

•

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 22 Cdo 900/2004.

•

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3285/2007.

•

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004.

•

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 4. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1717/2000.

•

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2004, sp. zn. 22 Cdo 684/2004.

•

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 4. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2296/2004.

35