MASARYKOVA UNIVERZITA. Příprava učitele na výuku odborného předmětu Přestavby budov

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání

Příprava učitele na výuku odborného předmětu Přestavby budov

Diplomová práce

Brno 2016

Vedoucí práce: RNDr. Eva Trnová, PhD.

Autor práce: Bc. Svatava Novotná

Bibliografický záznam NOVOTNÁ, Svatava. Příprava učitele na výuku odborného předmětu Přestavby budov: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, 2016. 97 l., 25 l. příl. Vedoucí diplomové práce RNDr. Eva Trnová, PhD.

Anotace Diplomová práce „Příprava učitele na výuku odborného předmětu Přestavby budov“ pojednává o problematice kompletní přípravy učitele na výuku odborného předmětu Přestavby budov a tvorby učebních textů pro tento odborný předmět, určený pro žáky 3. ročníku učebního oboru 36-67-H/01 Zedník. V diplomové práci budou zmíněny kurikulární dokumenty RVP a ŠVP školy a učební osnovy, představen předmět Přestavby budov, jeho tematický plán a posouzena literatura pro výuku z pohledu učitele. Budou doporučeny vhodné vyučovací metody pro tento předmět, zmíněna osobnost učitele, žáka a zohledněno klima ovlivňující vyučovací hodinu ve vztahu k uvedenému předmětu. Bude vypracována vzorová příprava na hodinu a učební opora pro další hodiny tematického celku. V diplomové práci bude proveden kvalitativní výzkum názorů učitelů, týkající se přípravy na hodinu. Dále bude proveden kvantitativní výzkum názorů žáků týkající se výuky odborných předmětů. Oba výzkumy budou vyhodnoceny a vzájemně porovnány. Cílem diplomové práce je vytvoření takové přípravy na vyučovací hodiny pro učitele odborného předmětu, která zkvalitní výuku a naplní poslání učitele i očekávání žáků.

Annotation Diploma thesis "Teacher’s preparation for teaching of technical subject Reconstruction

of buildings" deals with the issues of teacher’s complete preparation for the teaching of the technical subject Reconstruction of buildings and with the creation of educational texts for the technical subject, intended for 3rd year pupils of the study field 36-67-H/01 Bricklayer. The thesis will mention curricular documents RVP and ŠVP of a school and curriculum, introduce the subject Reconstruction of buildings, its thematic plan and assess an educational literature from a perspective of a teacher. It will recommend appropriate teaching methods for this subject,

mention a personality of a teacher and a pupil and take a climate affecting a lesson in relation to this subject into account. It will create a sample of preparation for a lesson and a learning support for future lessons of the thematic whole. The thesis will provide a qualitative research of teachers‘ views regarding the preparation for a lesson. Also it will provide a quantitative research of pupils‘ views regarding the teaching of technical subjects. The aim of the thesis is to provide teachers of this technical subject with such a preparation for lessons, that will improve the quality of teaching and fulfill the teacher’s mission and pupils‘ expectations.

Klíčová slova Učitel, žáci, osobnost, řešení, problematika, pojmy, výuka, příprava, odborný předmět, dokumenty, tvorba, literatura, výuka, klima, škola, třída, hodiny, metody, formy, klima, pracovní listy, výzkum, názory, cíle, poslání, očekávání, poznání, vědomosti, dovednosti, praxe

Keywords Teachers, students, personality, solutions, issues, concepts, education, training, technical subject, documents, creation, literature, education, climate, school, class, clock, ethods, forms, climate, worksheets, research, opinions, goals, mission, expectations, knowledge, knowledge, skills, experience

Jazyk práce / Čeština / Czech

Prohlášení „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Příprava učitele na výuku odborného předmětu Přestavby budov zpracovala samostatně. Veškeré literární prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“

Brno, dne 30. listopadu 2016

Bc. Svatava Novotná ……………………...

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce, pani RNDr. E. Trnové, PhD., za odborné vedení, obětavou pomoc a cenné rady při zpracování diplomové práce. Také děkuji své rodině, manželovi za pochopení, dceří Evě a synovi Jiřímu za morální podporu, připomínky, technickou a jazykovou pomoc.

Obsah ÚVOD .......................................................................................................................... 7 PŘEDMĚT PŘESTAVBY BUDOV.....................................................................9

1.

1.1

PŘEDSTAVENÍ PŘEDMĚTU PŘESTAVBY BUDOV……………………………………9

1.2

OBECNÝ CÍL PŘEDMĚTU…………………………………………………………..9

1.3

MOTIVACE ŽÁKŮ PRO STUDIUM PŘEDMĚTU……………………………………..10

KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY. ..................................................................... 12

2.

2.1

RÁMCOVĚ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM – RVP………………………………………12

2.2

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM – ŠVP………………………………………….13

2.2.1 Profil absolventa…………………………………………………………………….14 2.2.2 Charakteristika ŠVP………………………………………………………………..15 2.2.3 Realizace klíčových kompetencí…………………………………………………..15 UČEBNÍ OSNOVY............................................................................................. 17

3.

3.1

CHARAKTERISTIKA OBLASTI…………………………………………………….17

3.2

DOVEDNOSTI ŽÁKA……………………………………………………………...17

4.

TEMATICKÝ PLÁN ......................................................................................... 19

5.

UČEBNICE………………………………………………………………………27

5.1

UČEBNICE PRO VÝUKU PŘEDMĚTU PŘESTAVBY BUDOV…………………………27

5.2

POSOUZENÍ UČEBNIC Z POHLEDU UČITELE………………………………………29

6.

OSOBNOST UČITELE………………………………………………………….34

7.

OSOBNOST ŽÁKA............................................................................................ 36

8.

KLIMA ŠKOLY A TŘÍDY ............................................................................... .37

9.

VÝUKOVÉ METODY ...................................................................................... .38

9.1

METODY SLOVNÍ………………………………………………………………...38

9.1.1 Vysvětlování………………………………………………………………………….38 9.1.2 Přednáška…………………………………………………………………………….39 9.1.3 Práce s textem……………………………………………………………………….40 9.2

METODY NÁZORNĚ – DEMONSTRAČNÍ…………………………………………...40

9.2.1 Předvádění a pozorování…………………………………………………………..40 9.2.2 Práce s obrazem…………………………………………………………………….41 9.3

AKTIVIZUJÍCÍ VÝUKOVÉ METODY……………………………………………….41

9.4

METODY SITUAČNÍ………………………………………………………………42

10. RÁMCOVÁ PŘÍPRAVA NA VYUČOVÁNÍ .................................................... 43 10.1 PORUCHY STROPŮ A KLENEB…………………………………………………….49 10.2 OPRAVY A ZESILOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH STROPŮ…………………………………….49

5

10.3 VÝMĚNA ČÁSTI NEBO CELÉHO STROPU…………………………………………49 10.4 OCHRANA PROTI BIOLOGICKÝM ŠKŮDCŮM…………………………………….49 10.5 OPRAVY KLENEB……...………………………………......................................60 11. VÝZKUMNÝ PROJEKT………………………………………………………..82 11.1 KVALITATIVNÍ VÝZKUM UČITELŮ….………………………………………….82 11.2 VYHODNOCENÍ KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU UČITELŮ…………………………95 11.3 KVANTITATIVNÍ VÝZKUM ŽÁKŮ…..…………………………………………...95 11.4 VYHODNOCENÍ KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU ŽÁKŮ…..…………………….119 11. 5 POROVNÁNÍ VÝZKUMŮ………………………………..……………………..129 ZÁVĚR……………………………………………………………………………….124 RESUMÉ……………………………………………………………………………..125 SUMMARY…………………………………………………………………………..125 SEZNAM OBRÁZKÚ A TABULEK………………………………………………126 POUŽITÁ LITERATURA………………………………………………………….136 SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………………….141

6

Úvod Příprava vyučovací hodiny je téma důležité pro vlastní práci učitele a kvalitu výuky odborného předmětu. Problematika přípravy učitele na výuku je v odborné literatuře řešena na obecné úrovni, která obvykle není pro praxi učitele dostatečně přínosná. Konkrétní řešení této problematiky pro předmět Přestavby budov zatím řešeno v dostupné literatuře nebylo, proto diplomová práce může být přínosem především pro praxi. „Obecně se dá říci, že čím více úsilí věnujete přípravě, tím méně námahy budete muset

vynaložit

během

hodiny

na

zajištění

hladkého

průběhu

vyučování.

Z dlouhodobého hlediska se užitek ještě zvýší ze dvou důvodů: 1. Materiály připravené pro jednu třídu lze znovu použít v dalších třídách. 2. Podnikatelský postoj, kterým se dobře připravený učitel s řádnou organizací práce stává vzorem pro své žáky, má trvalý účinek, který pomáhá upevňovat u žáků spolupracující chování.“ (Cangelosi, 1994, s. 77) Téma diplomové práce jsem si vybrala z důvodu svého zájmu o problematiku přípravy učitelů na vyučování i vlastní pochybnosti o nutnosti této přípravy. Jsem učitelkou odborných předmětů se stavební tématikou na střední škole a pro výuku využívám hlavně zkušenosti z práce ve svém původním zaměstnání projektant pozemních staveb. Proto jsem si zvolila téma Vzorové přípravy na hodinu předmětu Přestavby budov, který je podobný mé profesi se zabývá vlastní tvorbou postupů rekonstrukcí a oprav budov. „Svět se dnes obecně vyvíjí tak rychle, že učitelé, stejně jako zástupci ostatních profesí, musí čelit faktu, že se svým počátečním vzděláním nevystačí po zbytek života. Musí své znalosti a techniky neustále vylepšovat a aktualizovat. Je třeba dosáhnout rovnováhy mezi kompetencí učitele v oblasti didaktické a v oblasti odborných znalostí z předmětu, který vyučuje.“ (UNESCO, 1997, s. 97) Dále podle Zprávy Mezinárodní komise UNESCO „Vzdělávání pro 21. století“ se klade zvláštní důraz na propojení vzdělávání v technických oblastech s praxí a s obeznámenostmi s novými technologiemi. Cílem volby tématu diplomové práce je přiblížit problematiku předmětu Přestavby budov. Budou stanoveny předpoklady žáků pro úspěšné absolvování tohoto

7

předmětu, obecný cíl předmětu a přiblížena motivace žáků k tomuto předmětu. Dále budou vybrány kurikulární dokumenty RVP a ŠVP a posouzeny z pohledu požadavků oboru a předmětu. Budou zmíněny učební osnovy a tematický plán předmětu na celý rok. Z něj bude vybrán konkrétní tematický celek pro pozdější podrobnější zpracování. Pozornost bude věnována také učebnicím pro předmět Přestavby budov a jejich posouzení. Dále bude zmíněna osobnost učitele, individualita žáka a vliv klimatu ve třídě na výuku předmětu. Budou doporučeny vhodné vyučovací metody pro výuku. Větší pozornost bude věnována výuce vlastního předmětu Přestavby budov. Hlavním cílem diplomové práce je příprava na hodiny odborného předmětu Přestavby budov, která zkvalitní výuku a naplní poslání učitele i očekávání žáků. Vhodná tematická část bude zpracována a rozdělena na konkrétní hodiny, které budou zpracovány pro vzorovou rámcovou písemnou přípravu na vyučování. Bude stanovena celková struktura hodiny, stanoven vzdělávací a výchovný cíl, metody a pomůcky výuky. Budou stanoveny úkoly pro žáky a zvolena aktivita žáků v hodině. Závěrem hodiny budou žáci vhodně motivováni k studiu oboru Zedník. Dále budou vypracovány písemné přípravy, odborné texty a prezentace pro výuku v dalších hodinách zvoleného tematického celku.V rámci přípravy na výuku budou vypracovány učební texty pro odborný předmět Přestavby budov, určené pro učitele učebního oboru Zedník. Tento učební materiál by měl zlepšit efektivitu výuky a pomoci žákům k lepšímu osvojení požadovaných vědomostí a dovedností. V diplomové práci bude proveden kvalitativní výzkum učitelů, týkající se přípravy učitelů na hodinu a kvantitativní výzkum žáků odborných předmětů týkající se spokojenosti žáků v hodinách výuky odborných předmětů. Cílem kvalitativního výzkumu bude zjistit, zda si učitelé dělají přípravy na hodiny odborných předmětů a jaké. Cílem kvantitativního výzkumu bude zjistit názory žáků na výuku odborných předmětů i jejich postoj k obecným otázkám školního prostředí, zmíněné v diplomové práci. Oba výzkumy budou posouzeny, zjištěny souvislosti a nedostatky a navržen způsob řešení.

8

1. Předmět přestavby budov 1.1 Představení předmětu Přestavby budov Předmět Přestavby budov je obvykle vyučován na středních odborných školách v tříletém oboru Zedník. Předmět je zařazen do výuky až ve třetím ročníku studia. Je to proto, že se žáci během předešlých dvou let výuky seznamují se základními konstrukcemi staveb a způsobem výstavby a pronikají do všech stavebních procesů. Předpokládá se tedy, že v závěrečném roce výuky už budou schopni naučit se provedení různých jednoduchých oprav a postupně i složitějších rekonstrukcí staveb tak, aby stavby mohly nadále sloužit svému účelu, pro který byly postaveny a při tom splňovaly požadavky současných stavebních, společenských a hygienických norem a předpisů. Žáci se učí respektovat úlohu projektanta a statika v tomto procesu výstavby a svou tvůrčí schopností, logickým uvažováním a zvolenými správnými postupy práce přispět k vlastnímu dokončení díla stavby. Žáci se učí správně odhadnout příčiny poruch stavby, zvolit nejvhodnější postup provádění oprav jednoduchých částí staveb, vybrat si správný stavební materiál a pracovní pomůcky. Opravy musí být provedeny tak, aby nedošlo k poškození stavby a byly dodrženy bezpečnostní předpisy práce a zdraví stavebníka. Při výuce učitel spolupracuje s mistry odborného výcviku a koriguje výuku tak, aby se oba předměty doplňovaly. Je vhodné, mohou-li žáci navštívit různé stavby a podílet se na jejich opravách nebo výstavbě nejen ve školním odborném výcviku, ale i v době odborné praxe nebo v rodině při pomoci rodičům. Protože porozumět stavbě a naučit se jí dobře a citlivě opravovat je cílem výuky tohoto předmětu.

1.2 Obecný cíl předmětu Cílem vyučovacího předmětu Přestavby budov je pochopení příčin vzniků poruch staveb a porozumění způsobům jejich odstranění. Jedná se o různé druhy jednoduchých oprav a stavebních zásahů, ale i o rekonstrukce staveb, adaptace a sanace. Žák dokáže vysvětlit, proč vznikla porucha a teoreticky zdůvodnit zvolený postup opravy. K tomu je schopen si vybrat vhodné pracovní náčiní a zvolit správný stavební materiál. Využívá k tomu všechny dosažené znalosti ve svém oboru Zedník. Také může navrhnout spolupráci se statikem nebo projektantem. Při zvolených postupech práce musí být dodrženy podmínky bezpečnosti práce a protipožární ochrany.

9

„Platný stavební zákon pojem rekonstrukce, popř. rekonstrukční práce nezná, což však neznamená, že se na rekonstrukce tato zákonná úprava nevztahuje. Stavební zákon pracuje s obecnějším pojmem „stavební úprava“, jakožto změnou dokončené stavby, při které se však zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; mění-li se vnější ohraničení stavby, jedná se podle stavebního zákona buď o nástavbu, nebo o přístavbu. Stavba pak podle definice pokrývá veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.“

(Holeček, Rekonstrukce nemovitosti a stavební zákon [online], 2012) „Stavbou se podle stavebního zákona rozumí též změna dokončené stavby, konkrétně pak stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení budovy.“

(Holeček, Rekonstrukce nemovitosti a stavební zákon [online], 2012) Předmět přestavby budov úzce navazuje na ostatní odborné předměty oboru, například technologii a materiály a využívá také poznatky z matematiky a fyziky. Učivo je zaměřeno na hlavní konstrukční části staveb se zvláštním důrazem na základy, svislé a vodorovné nosné konstrukce., schodiště a zastřešení.

1.3

Motivace žáků pro studium předmětu „ Motivace je stav, který aktivizuje chování a dává mu směr.“ (Atkinson, 2003, s. 348) Podle článku Management Mania „je cílem motivování v organizaci aktivovat

jednotlivé pracovníky, podnítit jejich vnitřní hnací síly a usměrnit jejich chování k dosažení určitého cíle. Pro organizace je motivování jedinců jedním z klíčových faktorů úspěchu. V organizacích se pomocí motivace vytváří a podněcuje u lidí vnitřní zájem, ochota a chuť se angažovat při plnění jim svěřených úkolů a cílů organizace. Motivace se zjednodušeně vztahuje k dosažení určitého cíle a uspokojení z jeho dosažení. Klíčové je dosažení skutečného vnitřního odhodlání“. (Autor neznámý, Motivace, motivování a motivační teorie [online], 2015)

10

Protože předmět Přestavby budov mají žáci až ve třetím a posledním roce svého studia, mají dostatek času pochopit jeho důležitost a vybudovat si vztah k tomuto předmětu, oboru a budoucímu povolání. K tomu jim dostatečným způsobem přispívají učitelé, ale svůj vliv mají také rodiče a společnost, ve které se pohybují. Je dobré, když učitel je expert nebo specialista ve svém oboru, protože tak může žáky lépe motivovat známí žáka. Někdy v rodině přechází obor z otce na syna a vztah k oboru se tak buduje několik generací. I v zahraničí je zdůrazňováno propojení teorie a praxí (Pellegrino, Hilton, 2012). Také společnost svým systémem uplatnění stavebních profesí na trhu práce přispívá nemalou měrou k vytváření zájmu nebo i nezájmu o obor. Šikovný zedník má ale stále vynikající uplatnění v praxi, navzdory všem ekonomickým výkyvům ve společnosti. Vlastní náplní jeho práce jsou, mimo stavby nových objektů a různé druhy konstrukcí, také přestavby, nadstavby, adaptace, rekonstrukce a další malé nebo rozsáhlejší modernizace již dříve postavených staveb, z různých materiálů. Proto je prakticky velmi cenná možnost výuky těchto způsobů, možností oprav a praktických návodů, jak se s takovým úkolem vypořádat. Většinou se na dobré stavbě nebo rekonstrukci podílí více lidí ze stavebního oboru, např. architekt, projektant, statik, ale při realizaci také řemeslníci, jako je zedník, instalatér, tesař, pokrývač, lakýrník, svářeč, malíř a různé další profese. Nebo práce na stavbě zajišťuje firma, která tyto odborníky zaměstnává. Je-li řemeslník, například zedník, ve svém oboru odborník a své práci dobře rozumí, mohou se ostatní účastníci výstavby spolehnout, že se na stavbě nic nezničí neodbornou manipulací a špatnou technologií, nikomu se nic nestane a stavba bude v pořádku zrealizována. Výsledkem je potom osobní potěšení člověka, radost a spokojenost z dobře provedené práce, která je také v mnohých případech náležitě oceněna. Protože bez zedníků, znalých svého oboru by žádná stavba neexistovala.… Neboť: „Může být něco krásnějšího než dělat to, co máte rád a vědět, že to má význam?“ Katharine Graham *

* Poznámka: Všechny citáty v diplomové práci jsou dostupné na World Wide Web:

11

2. Kurikulární dokumenty „ Výraz curriculum se běžně používá mezi pedagogy v anglicky mluvících zemích. Je odvozen z latinského slova currere, které znamená běžeti.“ (Průcha, 2002, s. 236) Podle Průchy má pedagogický výraz kurikulum podobný význam, i když existuje mnoho definic. Například podle britského pedagogického slovníku kurikulum znamená program výuky, který obsahuje veškeré učení probíhající ve škole i mimo školu, plánované i neplánované. Je vymezováno jako výběr z kultury společnosti a je tvořeno z procesu kulturní analýzy. Česká definice: „Kurikulum - obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, její plánování a hodnocení.“ (Průcha, Walterová a Mareš, 2001, s. 110) V České republice je základním kurikulárním dokumentem Bílá kniha, což je Národní program vzdělávání. Dalším dokumentem je Školský zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, který zavádí do vzdělávací soustavy nový systém vzdělávacích programů. Kurikulární dokumenty se dělí na státní a školní. Státním dokumentem je Národní program vzdělávání a rámcový vzdělávací program (RVP). Školní dokumenty jsou školní vzdělávací programy (ŠVP), podle kterých se uskutečňuje vzdělávání v konkrétní škole. Kurikulární dokumenty jsou zpracovány tak, aby vyhovovaly požadavkům modernizace vzdělávání, které se začaly prosazovat koncem 50. let minulého století. „Šlo v podstatě o to, uvést obsah vzdělání v jednotlivých předmětech do souladu s moderní vědou a technikou, se současným stavem vědeckého poznání a jeho budoucím vývojem.“ (Skalková, 2007, s. 74)

2.1 Rámcově vzdělávací program – RVP Rámcově vzdělávací program je stanovený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pro určitý typ škol a stupeň vzdělávání. Pro obor Zedník 36-67-H/01 vznikl RVP 8. 11. 2007, jeho 3. verze platí od 1. 9. 2012. Program je určený školám středního odborného vzdělávání a je ukončený

12

závěrečnou zkouškou. Jsou to střední odborná učiliště nebo střední odborné školy, zahrnujícími jak učební tak maturitní obory. Je tedy určen všem těmto školám RVP vymezuje obecné cíle středního vzdělávání., tak zvané Delorsovy cíle jsou učit se poznávat, učit se učit, učit se být, učit se žít s ostatními. Určují jakési minimální „standardy“, které by měli zvládnout všichni žáci. RVP popisuje obsah vzdělávání jednak formou očekávaných výstupů (výukových cílů, výsledků vzdělávání), které určují úroveň znalostí a dovedností a jednak formou učiva, které slouží jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů. To je rozdíl oproti původním učebním osnovám, ve kterých byl dán pouze soupis učiva, které je potřeba probrat a získat potřebné dovednosti. Úroveň vzdělání byla dána samotným učitelem, který vedl výuku. Nebyl stanoven žádný „standard“. Na základě daných, předepsaných rámcově vzdělávacích programů si každá škola měla možnost vytvořit svůj školní vzdělávací program, který by vyhovoval specifickým potřebám této školy, učitelům, žákům i rodičům. „Princip dvoustupňového kurikula, tzn. rámcové (národní) kurikulum a kurikulum na úrovni školy, se uplatňuje v mnoha evropských zemích. Mezi země, jejichž koncepce vzdělávání je České republice patrně nejbližší, patří například Rakousko, Slovinsko, Maďarsko, Nizozemí, Belgie nebo severské státy. Obecně lze ale říci, že podobný model – s národními specifiky – se uplatňuje jako současný trend ve většině evropských zemí. Také koncepce RVP, tedy vzdělávání založené na klíčových kompetencích, definování vědomostí, dovedností a postojů, vzdělávacích oblastí apod., se uplatňuje ve většině států Evropy.“ (VUP Praha, RVP Metodický portál: RVP a ŠVP obecně [online], 2007)

2.2 Školní vzdělávací program - ŠVP ŠVP se zpracovává na základě odpovídajícího RVP. Vychází ze základního koncepčního návrhu vzdělávání, ale každá jednotlivá škola má možnost si jej upravit dle svých potřeb tak, aby vyhovoval učitelům, žákům a případně jejich rodičům nebo regionu. Je to program celé školy a měli by se na něm podílet všichni pracovníci, kteří jej budou užívat. Bude pro ně vodítkem v práci, podkladem pro vypracování tematických plánů k jednotlivým předmětům a zároveň motivací. ŠVP by měl obsahovat několik částí - úvodní identifikační údaje, profil absolventa, charakteristiku školního vzdělávacího programu, učební plán, přehled

13

rozpracování obsahu v RVP do ŠVP, učební osnovy pro všechny předměty uvedené v učebním plánu nebo vzdělávací moduly, případně ukázku žákovského projektu na podporu rozvoje klíčových kompetencí, popis materiálního a personálního zajištění výuky v daném ŠVP a oboru vzdělání (nikoliv obecný popis materiálních podmínek školy) a charakteristiku spolupráce se sociálními partnery při realizaci daného ŠVP. Nejdůležitější informace z ŠVP pro obor Zedník 36-67-H/01, jehož součásti je také předmět Přestavby budov, vyučovaný ve třetím ročníku.

2.2.1

Profil absolventa

Název ŠVP

056/2012 Zedník

Kód a název oboru vzdělávání:

36-67-H/01 Zedník

Cílem přípravy v učebním oboru Zedník je výchova absolventů, kteří se uplatní v kvalifikovaných dělnických povoláních nebo v živnostenském podnikání. Absolventi najdou uplatnění ve stavebních firmách v profesi zedník nebo po absolvování specializovaného výcviku a doplňkové zkoušky ještě v některé z dovedností rovněž v profesích: obkladač, sádrokartonář nebo zhotovitel zateplovacích systémů. Dosažená úroveň vzdělání umožňuje absolventům ucházet se o přijetí ke studiu do studijního maturitního oboru pro absolventy tříletých učebních oborů stavebního charakteru. Očekávané kompetence absolventa jsou klíčové, kterými se rozumí schopnost se učit, řešit problémy, umět komunikovat, orientovat se v sociálních a personálních otázkách, reagovat na sociální a kulturní potřeby společnosti a umět se uplatnit v pracovním a podnikatelském prostředí. Další kompetence jsou matematické, znamenají schopnost žáka využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Nejdůležitější jsou odborné kompetence. Znamenají, že žák je kompetentní k provádění zednických prací na pozemních stavbách, dbá na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, usiluje o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb a umí jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje. Studium je ukončeno závěrečnými zkouškami (písemnou, praktickou a ústní) a eventuelně absolvováním doplňkové zkoušky. Potvrzení o dosaženém vzdělání je formou výučního listu, případně osvědčením o úspěšném absolvování doplňkové zkoušky. Stupeň dosaženého vzdělání je střední vzdělání s výučním listem.

14

2.2.2 Charakteristika ŠVP Celkové pojetí vzdělávání směřuje k přípravě flexibilního absolventa, schopného začlenit se po ukončení přípravy do občanské společnosti, v profesní sféře pak schopného uplatnit se v kvalifikovaných dělnických povoláních nebo v živnostenském podnikání, především jako zedník, po absolvování specializovaného výcviku a doplňkové zkoušky ještě v některé z dovedností rovněž v profesích: obkladač, sádrokartonář nebo zhotovitel zateplovacích systémů. Cílem je také rozvíjet komunikační dovednosti, estetické cítění a vztah k životnímu prostředí. Dosažená úroveň vzdělání umožňuje absolventům ucházet se o přijetí ke studiu do studijního maturitního oboru pro absolventy tříletých učebních oborů stavebního charakteru. Koncepce školy umožňuje poskytovat kvalitní vzdělávání žákům strojního, stavebního a dopravního směru, jejichž absolventi jsou firmami žádaní a najdou dobré uplatnění na trhu práce. Vybavení a prostory školy i dílen vhodně doplňovat a obnovovat tak, aby se zlepšovaly podmínky i prostředí výuky. Složení pedagogického sboru upravovat podle nové skladby vyučovaných oborů vzdělávání a přijímat perspektivní, plně aprobované pedagogické pracovníky. Zajistit pozitivní klima školy, rozvíjet v žácích pocit sounáležitosti se školou, zodpovědnosti a úcty k sobě samým i druhým. Prostřednictvím realizace projektů vytvářet pro žáky atraktivní nabídku vzdělávacích aktivit.

2.2.3 Realizace klíčových kompetencí Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci poznatků a vědomostí získaných v jednotlivých předmětech. Žák je učitelem motivován k vlastní aktivitě a kreativitě. Kompetence a jejich rozvoj směřují k propojení teorie a praxe tak, aby žák nebyl pouze pasivním příjemcem, ale aktivně rozvíjel získané poznatky. Vyučujícími je kladen důraz na interdisciplinární vazby a interaktivou ve vztahu učitel a žák, v procesu konzultací a samostatných zadání v problémovém vyučování. Je kladen důraz na dílčí odborné úkoly, získávání pracovních a úkonových zkušeností směřující k samostatnosti ve světě práce. Již od 1. ročníku přípravy se směřuje k realizaci jednotlivých klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá především v českém jazyce a literatuře, ale i v ostatních všeobecně

15

vzdělávacích a odborných předmětech i v odborném výcviku. Žák se naučí samostatným písemným i ústním projevům, aktivně se účastnit odborné diskuse, formulovat a obhajovat své názory, respektovat názory druhých. Pozornost je věnována i rozvoji klíčových dovedností vztahujících se k problematice personální a interpersonálních vztahů, které jsou rozvíjeny ve společenskovědním, ekonomickém vzdělávání a výuce ke zdraví, ale také udržováním pozitivního sociálního klimatu ve škole, jednoznačně stanovenými požadavky na chování žáků i vyučujících. Usilujeme o to, aby se žáci uměli vyjadřovat přiměřeně k účelu jednání a komunikační situaci, aby byli schopni plánovat a řídit své učební procesy, spolupracovat s ostatními a pracovat jako členové týmu. Dovednosti pracovat s informacemi a uživatelským způsobem s osobním počítačem jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu informační a komunikační technologie a jsou aplikovány při řešení žákovských projektů, případně prezentací, zadávaných i v ostatních všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech. Vzhledem k uplatnění v profesi je od 2. ročníku přípravy věnována zvláštní pozornost dovednostem v oblasti numerických aplikací. Žáci řeší komplexně koncipované úkoly simulující reálné pracovní situace. V úkolech jsou integrovány a aplikovány poznatky především z oblasti matematiky, fyziky a návazně také z odborných předmětů a odborného výcviku.

16

3. Učební osnovy Učební osnovy jsou součástí kurikulárních dokumentů každé školy. Jsou nejdůležitější částí školních vzdělávacích programů Pro oblast odborného vzdělávání, jehož součástí je i předmět Přestavby, jsou zpracované učební osnovy ve znění, které je uvedeno v následujícím textu.

3.1 Charakteristika oblasti Odborné vědomosti a dovednosti v oboru Zedník směřují k tomu, aby žáci získali základní znalosti o používaných materiálech a technologiích, uměli samostatně vyzdívat zdivo z různých materiálů, používat různé stavební technologie, osazovat stavební prefabrikáty, provádět vnitřní a vnější omítky, jednoduché instalatérské, betonářské, železářské a obkladačské práce. Dále umějí pracovat s výrobky přidružené stavební výroby a ovládají dokončovací práce na stavbách. Rozumí provádění základních prací při opravách a rekonstrukcích budov, suchých montážních stavebních konstrukcí a zateplování staveb.

3.2 Dovednosti žáka Odborné vzdělávání vede k tomu, aby si žáci uměli číst stavební výkresy a orientovat se v projektové a technické dokumentaci staveb, zhotovit jednoduché technické náčrty a skici, převzít materiál určený k vykonání práce, připravovat a použít potřebné nářadí a udržovat je, rozměřit, správně založit a osadit stavební konstrukce, volit správný technologický postup a organizaci práce, postavit a demontovat lehké lešení, připravit si a případně upravit pracoviště, dopravit materiál a připravit jej před jeho zpracováním, hospodárně využívat energii a svěřené materiální hodnoty, používat materiálové a výkonné normy, sledovat a hodnotit množství a kvalitu vykonané práce, přispívat k tvorbě a ochraně životního prostředí, dodržovat zásady a předpisy bezpečnosti práce a ochrany zdraví, hygiena práce, protipožární ochrany a zacházet s protipožárním zařízením, vést písemnou dokumentaci související s prováděnými pracemi.

17

3.3 Výsledky vzdělávání Výsledky vzdělávání v oboru Zedník vychází z Rámcově vzdělávacího programu středních odborných škol a jsou v souladu se Školním vzdělávacím programem konkrétní školy. Předpokládají, že žák zná konstrukční části budov v rozsahu odpovídajícím povolání zedník. Orientuje se v základních konstrukčních systémech budov. Zná druhy plošných základů a je informován o hlubinných základech. Chápe účel základů budov. Ovládá technologické a pracovní postupy izolací jednoduchých stavebních konstrukcí. Rozlišuje druhy hydroizolací a izolací proti radonu podle použitého materiálu. Rozlišuje druhy vodorovných konstrukcí požívaných na stavbách budov. Zná technické a bezpečnostní požadavky na schodiště. Rozlišuje druhy a části schodišť a konstrukční uspořádání. Zná funkci a skladbu střešního pláště. Orientuje se v základních druzích nosných konstrukcí střech. Zhotovuje jednoduché obklady a dlažby z keramických materiálů. Omítá stěny, stropy a fasády. Rozlišuje druhy, účel a možnosti použití vnitřních a vnějších omítek. Zná možnosti snížení tepelných ztrát budov. Dodržuje pravidla bezpečnosti při vyprošťovacích pracích. Zná druhy záchranných a vyprošťovacích prací a technických prostředků pro tyto práce. Má přehled o opatřeních civilní ochrany v rámci oboru. Dovede popsat pracovní postupy jednoduchých přestaveb budov.

18

4. Tematický plán Tematický plán je zpracován na celý školní rok předmětu Přestavby budov a je osnovou tohoto předmětu. Předmět je vyučován pouze ve třetím ročníku oboru Zedník, má dotaci samostatné dvě hodiny týdně. Za školní rok se odučí 64 vyučovacích hodin. Předmět je povinný. Výuka probíhá v pravidelných týdenních intervalech, ve kterých se střídá teorie s praktickou výukou. Barevně je zvýrazněn vybraný název hodiny z tematického celku, určená k podrobnějšímu zpracování. I. ÚVOD - dotace 4 hodiny Obsah učiva: - účel a údržba budov - údržba, adaptace, modernizace a asanace - předprojektová příprava a projekt přestaveb budov - stavební průzkum, požadavky - požadavky na materiál a technologie - ochrana životního prostředí při přestavbách - zásady péče o památkově chráněné objekty Cíl učiva: Žák  orientuje se v základních konstrukčních systémech budov  zná konstrukční části budov v rozsahu odpovídajícím povolání zedník Rozvržení hodin: září 1. Úvodní hodina 2. Účel a údržba staveb 3. Projektová dokumentace 4. Ochrana ŽP při přestavbách II.

ZABEZPEČENÍ KONSTRUKCÍ PŘED ZAHÁJENÍM STAVEBNÍCH PRACÍ - dotace 4 hodiny

Obsah učiva: - požadavek na zabezpečení budov a konstrukcí - vodorovné rozepření - šikmé vzepření a svislé podepření

19

- bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci Cíl učiva: Žák  dovede popsat pracovní postupy jednoduchých přestaveb budov,  zná druhy záchranných a vyprošťovacích prací a techn. prostředků pro tyto práce  chápe účel základů budov  orientuje se v základních konstrukčních systémech budov Rozvržení hodin: září 5. Požadavky na zabezpečení konstrukcí 6. Druhy konstrukcí pro zabezpečení budov a jam říjen 7. Vodorovné a svislé zabezpečení 8. Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci III. ZÁKLADY STAVEB - dotace 4 hodiny Obsah učiva: - příčiny a projevy poruchy základů, způsoby jejich zjišťování - podezdívání základu - rozšiřování základů - zpevňování základové půdy Cíl učiva: Žák  chápe účel základů budov  zná druhy plošných základů budov a je informován o hlubinných základech Rozvržení hodin: říjen 9. Příčiny a projevy poruch základů 10. Podezdívání základů 11. rozšiřování základů 12. Zpevňování základové půdy IV. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE - dotace 12 hodin Obsah učiva: - poruchy svislých nosných konstrukcí, způsoby jejich zjišťování - opravy poruch zdiva nad terénem - opravy zdiva porušeného trhlinami

20

- opravy vychýleného zdiva - dodatečné ztužení zděných objektů - výměna a oprava pilířů - zřizování a rozšiřování otvorů s rovným nadpražím, zaklenutých otvorů - bourání nosných zdí - opravy komínů - bourání příček a zřizování nových - poruchy panelových konstrukcí - BOZP při opravách svislích konstrukcí Cíl učiva: Žák  dovede popsat pracovní postupy jednoduchých přestaveb budov  orientuje se v základních konstrukčních systémech  zná konstrukční části budov v rozsahu odpovídajícím povolání zedník Rozvržení hodin: listopad 13. Poruchy svislých nosných konstrukcí, způsob jejich zajištění 14. Opravy poruch zdiva dle konstrukce, nad terénem 15. Opravy poruch zdiva s trhlinami 16. Opravy vychýleného zdiva 17. Dodatečné ztužení zděných objektů 18. Opravy a výměny pilířů prosinec 19. Zřizování a opravování otvorů s rovným a klenutým nadpražím 20. Bourání nosných konstrukcí 21. Opravy komínů 22. Bourání příček a zřizování nových 23. Poruchy panelových konstrukcí 24. BOPZ při opravách svislých konstrukcí V. VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE - dotace 8 hodin Obsah učiva: - poruchy strojů kleneb - opravy a zesilování dřevěných stropů - výměna částí nebo celého stropu - ochrana proti biologickým škůdcům

21

- opravy montovaných stropů keramických a betonových - oprava kleneb - BOZP při opravách stropů Cíl učiva: Žák  dovede popsat pracovní postupy jednoduchých přestaveb budov  zná druhy záchranných a vyprošťovacích prací a techn. prostředků pro tyto práce  dodržuje pravidla bezpečnosti při vyprošťovacích pracích  rozlišuje druhy vodorovných konstrukcí používaných na stavbách budov  orientuje se v základních konstrukčních systémech budov  zná konstrukční části budov v rozsahu odpovídajícím povolání zedník Rozvržení hodin: leden 25. Poruchy stropů a kleneb 26. Opravy a zesilování dřevěných stropů 27. Výměna části nebo celého stropu 28. Ochrana proti biologickým škůdcům 29. Opravy montovaných stropů keramických 30. Opravy stropů betonových únor 31. Oprava kleneb 32. BOZP při opravách stropů V. SCHODIŠTĚ - dotace 4 hodiny Obsah učiva: - druhy a příčiny poruch schodišť - opravy nášlapných vrstev stupňů - výměna poškozených stupňů, podchycování - rekonstrukce schodišť - bourání schodišť - BOZP Cíl učiva: Žák  dovede popsat pracovní postupy jednoduchých přestaveb budov  zná druhy záchranných a vyprošťovacích prací a techn. prostředků pro tyto práce  rozlišuje druhy a části schodišť a konstrukční uspořádání

22

 zná technické a bezpečnostní požadavky na schodiště  orientuje se v základních konstrukčních systémech budov  zná konstrukční části budov v rozsahu odpovídajícím povolání zedník Rozvržení hodin: únor 33. Druhy a příčiny poruch schodišť 34. Opravy nášlapných vrstev schodů 35. Výměna poškozených stupňů, podchycování schodů 36. Bourání schodišť VI. OPRAVY POVRCHŮ - dotace 6 hodin. Obsah učiva: - opravy vnitřních a venkovních omítek - příčky poruch, včetně nátěrů - opravy obkladů - mazaniny, podlah, dřevěných, bezespárových Cíl učiva: Žák  dovede popsat pracovní postupy jednoduchých přestaveb budov  rozlišuje druhy, účel a možnosti použití vnitřních a vnějších omítek  dokáže popsat pracovní postupy omítání stěn, stropů a fasád  dokáže popsat jednoduché postupy obkladů stěn a dlažeb z keramických materiálů Rozvržení hodin: březen 37. Druhy a příčiny nutnosti oprav 38. Opravy venkovních omítek 39. Opravy vnitřních omítek 40. Opravy povrchů podlah – mazaniny 41. Opravy dřevěných podlah 42. Opravy bezespárových podlah VII. STŘECHY - dotace 6 hodin. Obsah učiva: - příčiny a druhy poruch plochých střech, - opravy jednoplášťových, dvouplášťových a šikmých střech, povlakových krytin - zesilování krovů, výměna poškozených prvků, opravy nosných konstrukcí - nástavba se zvedáním střešní konstrukce - opravy krytin

23

- bezpečnost práce ve výškách a nad volnou hloubkou Cíl učiva: Žák  dovede popsat pracovní postupy jednoduchých přestaveb budov  zná druhy záchranných a vyprošťovacích prací a techn. prostředků pro tyto práce  zná možnosti snížení tepelných ztrát budov  orientuje se v základních druzích nosných konstrukcí budov  zná funkci a skladbu střešního pláště  zná konstrukční části budov v rozsahu odpovídajícím povolání zedník Rozvržení hodin: duben 43. Příčiny a druhy poruch střech 44. Opravy jednoplášťových, dvouplášťových a povlakových šikmých střech 45. Opravy plochých střech, oprava hydroizolace 46. Zesilování a oprava krovů 47. Oprava krytiny 48. BOZP při práci ve výškách a nad hloubkou VIII. BOURÁNÍ BUDOV - dotace 4 hodiny. Obsah učiva: - zabezpečení konstrukcí - bourání postupným rozebíráním - bouráním svislých konstrukcí - bourání vodorovných konstrukcí - bourání pomocí mechanizace - stroje a zařízení pro bourací práce - bourání výbušninami - BOZP při bourání budov Cíl učiva: Žák  dovede popsat pracovní postupy jednoduchých přestaveb budov  zná druhy záchranných a vyprošťovacích prací a techn. prostředků pro tyto práce  dodržuje pravidla bezpečnosti při vyprošťovacích pracích  orientuje se v základních konstrukčních systémech budov  zná konstrukční části budov v rozsahu odpovídajícím povolání zedník Rozvržení hodin: květen

24

49. Zabezpečení konstrukcí 50. Bourání postupným rozebíráním 51. Bourání mechanizací a výbušninami 52. BOZP při bourání budov IX. DODATEČNÉ PROVÁDĚNÍ IZOLACÍ - dotace 6 hodin. Obsah učiva: - izolace proti vlhkosti - způsob omezování vlhkosti ve zdivu - dodatečné vkládání vodorovných a svislých izolací - další způsoby izolací proti zemní vlhkosti - tepelné a zvukové izolace, proti hluku a otřesům - o materiálech - zateplení oken a stěn - BOZP při provádění izolací Cíl učiva: Žák  dovede popsat pracovní postupy jednoduchých přestaveb budov  rozlišuje druhy hydroizolace a izolací proti radonu podle použitého materiálu  ovládá technologické a pracovní postupy izolování jednoduchých stavebních konstrukcí pomocí asfaltových pásů  chápe účel izolací základů budov  orientuje se v základních konstrukčních systémech budov  zná konstrukční části budov v rozsahu odpovídajícím povolání zedník Rozvržení hodin: květen 53. Izolace proti vlhkosti 54. Způsoby omezování vlhkosti ve zdivu červen 55. Dodatečná vodorovná a svislá izolace 56. Tepelná a zvuková izolace prováděná dodatečně 57. Zateplení stěn a výměna oken 58. BOZP při provádění dodatečných izolací

25

X. NÁVAZNOST STAVEBNÍCH UČEBNÍCH OBORŮ NA CO - dotace 6 hod. Obsah učiva: - obecně závazné právní předpisy pro CO - řízení a přehled opatření CO - stabilita stavebních objektů z hlediska CO, druhy trosek - záchranné a vyprošťovací práce BOZP - speciální a pomocná zařízení pro záchranné vyprošťovací práce - metody rozrušování konstrukcí Cíl učiva: Žák  dovede popsat pracovní postupy jednoduchých přestaveb budov  má přehled o opatřeních CO v rámci oboru  zná druhy záchranných a vyprošťovacích prací a techn. prostředků pro tyto práce  dodržuje pravidla bezpečnosti při vyprošťovacích pracích  orientuje se v základních konstrukčních systémech budov  zná konstrukční části budov v rozsahu odpovídajícím povolání zedník Rozvržení hodin: červen 59. Obecně závazné právní předpisy pro civilní ochranu 60. přehled opatření 61. Stabilita objektů z hlediska civilní ochrany, druhy trosek 62. Záchranné a vyprošťovací práce BOZP 63. Speciální zařízení pro záchranné práce 64. Pomocná záchranná zařízení a postupy

26

5. Učebnice Podle Maňáka (2003, s. 75) jsou učebnice speciální knihy, které mají didaktickou funkci. Provází mladou generaci na cestě za poznáním kultury společnosti, vědy a techniky a vlastně do světa bytí. Jejich specifikace je hlavně v jejich univerzálnosti, polyfunkčnosti a nezávislosti na jiných zdrojích. „Učebnice se obecně chápe jako učební pomůcka, která obsahuje soustavný výklad učiva.“ (Mańák, 2003, s. 75) Přesnější

a podrobnější vymezení pojmu učebnice v odborné literatuře asi

nenajdeme, protože existuje velké množství variant. Průcha ( 1998, s.13) upozorňuje, že vymezení pojmu učebnic závisí na tom, v jakém systému bude učebnice zařazena. Chápe ji jako edukační konstrukt, to znamená knihu pro specifické účely edukace, která je prvkem kurikulárního projektu a je součástí didaktických prostředků a školních didaktických textů. Úloha učebnic je stále nezpochybnitelná, i když stále více knihu doplňuje například nahrávka na CD nosičích. Kniha zůstává tradičním prvkem didaktiky, pro svou trvalou hodnotu, připravenost plnit svou funkci kdykoliv a kdekoliv, nezávislost na okolních zdrojích, bezporuchový provoz a také pro svou estetickou funkci. Podle Průchy (1998, s. 19-20) má učebnice funkci informační, transformační, systematizační, zpevňovací a kontrolní, sebevzdělávací, integrační, koordinační a rozvojově výchovnou. Jiní autoři přidávají další funkce, např. poznávací a motivační (Skalková 2007, s. 104) a orientační (Mazáčová 2004, s. 209).

5.1 Učebnice pro výuku předmětu Přestavby budov Základní literaturu pro výuku tohoto předmětu tvoří tyto učebnice: 

Přestavby budov: učebnice pro 3. ročník OU a UŠ oboru zedník (Obr. 1: Přestavby budov)



Přestavby budov pro 3. ročník SOU (Obr. 2: Přestavby budov pro 3. ročník SOU)

27



Přestavby budov pro 3. ročník SOU (Obr. 3: Přestavby budov pro 3. ročník SOU)



Přestavby budov: učebnice pro odborná učiliště obor vzdělávání zednické práce (Obr. 4: Přestavby budov)

Obr. 1: Přestavby budov (Švancar, Valnoha, 1974)

Obr. 2: Přestavby budov pro 3. ročník SOU (Kárník, 1990)

Obr. 3: Přestavby budov pro 3. ročník SOU (Doseděl, Kárník, Kubát, 2009)

Obr. 4: Přestavby budov (Podlena, 2006)

28

5.2

Posouzení učebnic z pohledu učitele Průcha (1984, s. 8) uvádí: „Jaké aktivující vlastnosti musí mít učivo, aby se

dosahovalo požadovaných vlastností? Jaké musí být optimální množství učiva prezentované v určitých ročnících školy, v určitých typech škol, v jednotlivých vyučovacích předmětech? Jak musí být učivo strukturováno z hlediska porcí (dávkování) pro vymezené časové jednotky (vyučovací hodinu, vyučovací den, týden, školní rok, celou povinnou školní docházku, atd.)? Odpovědi na tyto a další důležité otázky chybí vzdělávací praxi proto, že didaktika si tyto otázky prostě nekladla jako naléhavé pro konkrétní výzkumy. V důsledku toho není ani vybavena výzkumným aparátem nezbytným ke zkoumání tak složitého jevu, jakým je učivo a jeho fungování v učení a vyučování.“ V odborné veřejnosti se těmito otázkami zabývají mnozí významní specialisté z oboru didaktiky. Prováděné výzkumy se zaměřují na analýzy učiva a didaktického textu, vytvářejí modely struktury učiva, grafy a metody, které se později hodnotí a stanovují se parametry učiva. Učitelé v praxi ale posuzují učebnice hlavně podle jejich učebního obsahu a kvality provedení. Obsah musí splňovat témata daného učebního plánu, ale také vyhovovat nárokům a představám učitele a schopnostem žáka. V praxi jsou proto jednoznačně oblíbené starší učebnice z 60. let 20. století. Je to proto, že jejich obsah je podrobnější, lépe dokáže popsat problém ve výstavbě a v návaznosti navrhuje logické typy řešení. Tyto učebnice také bývají dílem autora se stavebním vysokoškolským vzděláním, tedy odborníkem v oboru, pro který jsou určeny. Navíc jsou to vázané knihy s životností mnoha let. Moderní učebnice vzniklé v 21. století, jsou více obrázkové a barevné, ale obsah je zkratkovitý, zjednodušený a mnohdy nepravdivý nebo v praxi neproveditelný. Vzdělání autorů těchto učebnic je nedohledatelné. Knihy jsou pouze brožované, takže se časem rozpadají a kvalitnější vázané knihy jsou velmi drahé, pro nákup do školy ekonomicky nevhodné.

29

5.2.1 Způsoby podezdívání základů Tato kapitola je ukázkou z jedné moderní učebnice, která je sice obrázková, ale obsahuje nepravdivé informace. Konkrétně v praxi neproveditelného postupu opravy základů (Obr. 5: Podezdívání základů). Jde o ukázku špatného překladu zahraniční verze a práci stavebně nezkušeného překladatele.

Obr. 5: Podezdívání základů (Podlena, 2006, s. 10)  Chybí zde půdorys pro kompletní představu postupu práce.  V popisu se mluví o podezdívání, ale obrázek znázorňuje šrafou podbetonování.  Postup je sporný a v praxi tímto způsobem nerealizovatelný (provedení bednění

30

pod základem, vybetonování jen části nového základu pod původním základem, špatná = blízká poloha podpěry)

5.2.2 Správný postup provedení. Správný postup provedení (Obr. 6: Rozšíření a prohloubení základového pasu, Obr. 7: Správné rozšíření základů).

Obr. 6: Rozšíření a prohloubení základového pasu (Vlček, Moudrý, Novotný, Beneš, Maceková, 2001, s. 96)

31

Obr. 7: Správné rozšíření základů (Vlček a Maceková, 2004. s. 25.)

5.2.3 Rekonstrukce staveb Přiložená ukázka (Obr. 8: Rekonstrukce) se týká nedostatečného popisu rekonstrukce.

Obr. 8: Rekonstrukce (Podlena, 2006, s. 5)

32

„Podle stavebního zákona jde o takovou stavební úpravu, kterou se změní technické parametry, funkce nebo účel stavby.“ (Stavební komunita, Stavební slovník [online], 2012) „1. Proces obnovy nebo nového sestavení něčeho 2. Výsledek rekonstrukce“ (Wikislovník, Rekonstrukce [online], 2007) „Vlastní pojem rekonstrukce ve stavebním zákoně nenajdete. To však neznamená, že by stavební zákon s rekonstrukcemi nepočítal. Místo rekonstrukce použil zákonodárce pojem stavební úprava. Sem spadají rekonstrukční práce, které spočívají v modernizaci bytů, rodinných domů, bytových domů nebo jakýchkoli nebytových jednotek.“ (Dolejská, 2014) I přes chybné údaje je učebnice nadále používána a sporné otázky vysvětlovány. Vlastně slouží jako špatný příklad, který si žák zapamatuje právě pro to, že je výjimečný. Pro správné pochopení učitel použije jiné obrázky a vysvětlení správného postupu práce i chybného postupu a důsledků, které v tomto případě nastanou. Podle Průchy (Knecht a Janík, 2008, s. 34) je výzkum učebnic přesně ten typ pedagogického výzkumu, jehož aplikace v praxi je vysoce potřebná. A zejména je nutné zpřístupňovat výzkumné poznatky především autorům a vydavatelům učebnic. Plně podporuji tento požadavek.

33

6. Osobnost učitele „ Osobnost učitele je ve výchově nejdůležitějším činitele…, nespasí nás nová organizace, třeba je důležitá, ani osnovy, třeba jsou důležité. To všechno jsou jenom prostředky. Je tedy osobnost i hlavním problémem školské reformy. Nepodaří-li se nám reformovat něco v tomto směru, nic jsme nezreformovali. Soustřeďme proto hlavní pozornost na vytváření učitelských osobností.“ (Uher, 1930) Je tedy jasné, že má-li dojít reforma školství k úspěchu, rozhoduje to, „…zda jsou učitelé ochotni (jsou vnitřně přesvědčeni o smyslu a důležitosti změn) a schopni žádoucí

změny

realizovat

(jsou

na

změny

připraveni,

disponují

určitými

kvalitami).“(Spilková, 2005, s. 9) Osobnostní charakteristiky učitelů a jejich vliv na kvalitu, efektivnost a výsledky vyučování byly podrobeny několika výzkumům. Podle Wildhama (1988) lze posuzovat kvalitu učitele podle stupně učitelovy kvalifikace, rozsahu výcviku, specializace, věku, profesní zkušenosti, etnické příslušnosti, verbální schopnosti a postojů. Další výzkumy ovšem jednoznačně nepotvrdily „…vztah věku a profesní zkušenosti učitele…se vzdělávacími výsledky žáků.“ (Průcha, 2002, s. 189). Oproti tomu byla potvrzena „...učitelova verbální schopnost, resp. komunikační schopnost, je asi největším facilitátorem – vedle textu učebnice a jiných didaktických textů – podporujícím učení žáků ve školním prostředí.“ (Průcha 2002, s. 190). Podle Andersona a Burnse (1989) neexistuje univerzální definice dobrého a efektivního učitele, učitelé jsou navzájem odlišní v řadě osobnostních a profesních charakteristikách, z nichž některé mají vliv na efektivnost výuky (vliv osobnosti učitele na jeho chování ve třídě a jeho postoj k jednotlivým žákům). Charakteristiky učitele nemají „přímý vliv“ na prospěch žáků, ale pouze nepřímý. Podle Průchy se v českém prostředí stále udržuje mínění o rozhodující roli učitele pro úspěšnost a kvalitu edukačních procesů. Toto bylo předmětem výzkumu pracovníky pedagogické laboratoře Výzkumného ústavu odborného školství v letech 70. - 80. minulého století a publikováno (Pelikán, 1992).

34

Výzkum potvrdil vztah mezi úrovní pedagogické práce a charakteristikou učitele v těchto bodech:

 stupni a míře sociability učitele  typu vzdělání  oblibě ve sboru  interakci se žáky a její úrovni  odbornosti  přiměřenosti klasifikace  organizačních schopnostech  míře tvořivosti Výzkum nepotvrdil hypotézy o závislosti úrovně pedagogické práce na věku učitele, jeho pohlaví, délce pedagogické praxe, zdravotním stavu a stupni neurotičnosti. Také zahraniční odborníci (Darling-Hammond, 2000) uvádějí, že učitel je velmi důležitým faktorem, ale není vztah mezi dobrými výsledky žáků a věku či pohlaví učitele. Ze své praxe učitele na střední odborné škole mohu potvrdit, že žáci nejlépe akceptují učitele vzdělaného v oboru, který učí a kterému nejlépe rozumí (oceňují i praktickou zkušenost učitele), učitele vstřícného a chápavého k otázkám žáka (protože každý žák má jinou schopnost se vzdělávat a jiný temperament) a učitele schopného dobře zorganizovat hodinu tak, aby se žák nenudil a přitom se vzdělával a naplnil tak účel a cíl zaměření hodiny (přeci jen je učitel vůdčí osobnost a organizátor výuky). Při tomto vzájemném vztahu respektování a pochopení se nejen pedagogům dobře učí, ale je posilován také vztah mezi učitelem a žákem a vztah mezi žákem a učením.

35

7. Osobnost žáka Ve střední škole a ve třídě se setkávají žáci s různou úrovní inteligence a vzdělavatelnosti, různého stupně temperamentu a přicházejí z různého sociálního prostředí a různých etnických skupin. Mnohdy přichází i s různou úrovní dosaženého vzdělání. Všechna tato hlediska ovlivňují žákovu psychickou a mentální schopnost vyhovět požadavkům výuky. Navíc se žáci musí přizpůsobit podmínkám školní třídy, vyrovnat s prostředím školy a orientovat se mezi učiteli. Podle svých povahových rysů se jim to daří lépe či hůře, snaží se získat si kamarády. Aby byl v kolektivu žák uznávaný, buduje si své postavení ve třídě. Buď se mu daří získat si uznání od ostatních spolužáků samostatně svým vystupováním anebo se stává součástí sociální skupiny a dodržuje její pravidla. (Podle Řezáče, 1998, s. 160) „ Lidská přirozenost je svobodná, hrozí se nátlaku“, říká J. A. Komenský, (Analytická didaktika, 1947, kap. 14) a i současný učitel toto respektuje. Při výuce učitel podporuje kladné vlastnosti žáků, vyzdvihuje příkladné chování, při hodnocení je spravedlivý. Nastoluje řád a pravidla: „Učícímu náleží práce, vyučujícímu její řízení“(Komenský, Analytická didaktika, 1947, kap. XXXIV), aby předcházel negativním vlivům a přitom podporoval žáky v jejich vývinu, tvořivosti a radosti z práce, neboť: „ lidé se tvoří tvořením“ (Komenský, Škola vševědná, 1960, s. 51) „Ani jeden mladý člověk není tak nešikovný, aby nedospěl k úspěchu alespoň v jedné věci, když je vytrvalý.“ Leonard dá Vinci

36

8. Klima školy a třídy Podle Bendla (2005, s. 233) má školní prostředí a jeho další hlediska (architektonické, ekonomické, hygienické) vliv jak na učení žáků, tak na vztahy mezi žáky. Průcha (1995, s. 97) „nahlíží na klima školy jako na sociálně-psychologickou proměnnou, která vyjadřuje kvalitu interpersonálních a sociálních procesů, jež fungují v dané škole, tak jak ji vnímají, prožívají a hodnotí učitelé, žáci, případně zaměstnanci školy. Součástí klimatu školy je i klima učitelského sboru, klima školních tříd a celkové prostředí.“ Ze zkušenosti lze potvrdit vliv prostředí a vztahů mezi všemi aktéry výuky ve škole na spokojenost učitelů a žáků v daném prostředí školy i třídy a zároveň na kvalitu výuky. Protože panuje-li mezi učiteli respekt a důvěra a existuje-li dobrá spolupráce mezi vedením školy a podřízenými, je učitel spokojený a jeho dobrá nálada se projeví ve výuce a svým chováním „vyzařuje“ toto dobré rozpoložení ve třídě. Žáci vše kolem sebe citlivě vnímají a je-li učitel „dobře naladěn“, mají k němu větší důvěru, jsou otevřenější a snáze je lze motivovat k učení a plnění úkolů výuky. Školní třída je: „složitý a mnohovrstevnatý sociální svět, který může žáka podporovat ve výkonech, dát mu možnost zažít úspěch či neúspěch před ostatními, naučit ho kooperovat i vytvářet „kliky“, spolupracovat i podvádět“. (Lašek, 1994, s. 155). Podle Řezáče (1998, s. 160) je třída malá sociální skupina, která se řídí jejími zákonitostmi. Má své skupiny a vůdce. Podílí se velkou měrou na přijmutí nebo zavrhnutí žáka do skupiny, řídí se svými normami jednání a pravidly. Při přípravě výuky je nutné brát zřetel na funkci skupin ve třídě, podporovat dobré sociální postavení všech žáků ve třídě a potlačovat napětí, strach a nepřiměřené reakce žáků. Takovéto jednání může být způsobené špatnou přizpůsobivostí žáka, přehnanou citovou reakcí na zátěžovou situaci anebo i napjatým domácím prostředím. Klima ve třídě je ovlivněno nejen samotnými žáky, jejich chováním a vzájemnými vztahy, ale i učiteli a jejich zázemím jak ve škole, tak v soukromí. Aby bylo vytvořeno příjemné prostředí pro výuku, působí učitel přátelským způsobem na žáky, má pro ně pochopení, zajímá se o jejich problémy, je veselý a vtipný a emočně zralý. Vede žáky k tomu, aby se stejně chovali k sobě navzájem. Učí je bytí ve společnosti, která zahrnuje nejen školní prostředí, ale i rodinu a rodiče. „Nejlépe se žáci učí v soudržném a pečujícím společenství (komunitě).“ (Sergiovanni, 1994, s. 219)

37

9. Výukové metody „Výuková metoda je uspořádaný systém vyučovacích činností učitele a učebních aktivit žáků, směřujících k dosažení daných výchovně-vzdělávacích cílů.“ (Maňák a Švec, 2003, s. 23) Přehledem klasifikací výukových metod se zabýval Mojžíšek (1975, s. 57an). Tříděním těchto metod podle logického postupu (metody analytické, syntetické, deduktivní, genetické aj.) se zabývali autoři např. Lindner (1887) a Pavlík (1949). Pro výběr nejvhodnějších učebních metod pro výuku předmětu existují jistá kritéria. Podle některých autorů jsou nejdůležitější zákonitosti výukového procesu (logické, psychologické, didaktické), cíle a úkoly výuky, obsah a metody daného oboru vyučovaného tímto předmětem, úroveň fyzického a psychického rozvoje žáků a jejich připravenosti na výuku, zvláštnosti třídy a skupiny žáků (například chlapci-dívky, etnické skupiny, vztahy v kolektivu), vnější podmínky výchovně vzdělávací práce (prostředí, hlučnost, technická vybavenost školy) a osobnost učitele. Pro výuku předmětu Přestavby budov jsou z množství výukových metod doporučené ty metody, které nejlépe vyhovují vybranému obsahu učiva, cílů výuky a předpokládaným schopnostem žáků třetího ročníku oboru Zedník.

9.1 Metody slovní Metody slovní patří mezi zásadní pedagogické postupy využívající řeč a rétoriku k vyučování. Součástí této techniky je požívání kultivovaného jazyka, zvládání intonace a síly hlasu, melodie a důrazu u významných částí textu. Využívá umění naslouchání, pozitivní reakce a představivosti. Vylučuje manipulativní komunikaci. „Řeč je ovšem velmi efektivním nástrojem myšlení, protože má schopnost integrovat i dezintegrovat jednotlivé vnímavé senzorické vjemy a představuje také systémotvorný faktor při vytváření celkového obrazu skutečnosti.“ (Maňák a Švec, 2003, s. 53)

9.1.1 Vysvětlování Vysvětlování je zprostředkování a objasňování učiva, předmětů a jevů, které vede k pochopení příčin, souvislostí a podstaty zkoumaného jevu. Proniká k vnitřní podstatě a k hlubším souvislostem a návaznostem učiva. Při této metodě se učitel soustřeďuje na

38

výklad pojmů, pravidel a zákonů. Je nutný kontakt s žáky a zpětná vazba. V odborném vzdělávání velmi častý popis. Součástí této metody je i dokazování.

9.1.2 Přednáška Přednáška zprostředkovává vědomosti v delším souvislém projevu, logicky učleněném a spojeném s rozborem faktů. Na střední škole se uplatní zejména při důležitých obsáhlejších tématech, kdy je třeba vysvětlit vzájemné souvislosti v přednášeném učivu a poskytnout celkový pohled na řešenou problematiku. Vyznačuje se delším uceleným projevem, který je náročný nejen na přípravu učitele, ale také na schopnost soustředění žáků. Téma musí být vymezeno, učivo rozčleněno na podstatné a méně podstatné. Pokud je to možné, základní učivo je třeba si osvojit v průběhu přednášky. Podle potřeby je třeba přednášku doplňovat co nejvíce názornými ilustracemi, příklady i symbolickými názornostmi (diagramy, schématy, náčrty). Je třeba, aby náročné pasáže střídaly chvilky oddechu, do nichž je možné vsunout méně podstatné učivo nebo vtipnou poznámku. Vhodné je rozčlenění na tři části: úvodní (motivační) část, výkladovou a závěrečnou. Přednášce je možné dát problémový charakter. Učitel navodí úkol, který společně s žáky řeší. Problém musí vyvolat zájem žáků. Je třeba pokud možno zapojit všechny žáky. Ve vyšších ročnících středních škol je možné s úspěchem zařadit přednášky žákůreferáty. Při přednášce si žáci stručně zapisují základní myšlenky, pro lepší pochopení kreslí schémata, postupy výpočtů nebo geometrické nákresy. Učitel by měl odborné výrazy, termíny, výpočty a nákresy provést na tabuli (promítnout). Tím umožňuje žákům vystihnout hlavní myšlenky přednášky. Na střední škole je třeba se držet učebnice a doplnit praktické zkušenosti. Při přednášce je třeba reflektovat nejnovější vědecké poznatky, metodicky zpracované pro příslušnou věkovou kategorii žáků. Mělo by se zahrnout i hledisko praktické aplikace a možnost spojení teorie s praxí. Při přípravě třeba respektovat všechny vyučovací zásady.

39

9.1.3 Práce s textem Tato metoda patří sice k nejstarším výukovým metodám, ale v současnosti začíná být znovu potřebná, protože v době multimediálních možností a technických vymožeností děti knížku už téměř neumí používat. Princip metody spočívá v práci s textem, výběru nejdůležitější informací, porozumění smyslu informací, zapsání do sešitu a následné použití k samostatným aktivitám, například vysvětlení vlastními slovy. „ V práci s textem nejde nikdy o jeho prostou reprodukci…Při učení z textu totiž žák uplatňuje různé poznávací operace (vnímání, zapamatování, představivost, fantazii, myšlení) a emoce.“ (Maňák a Švec, 2003, s. 65)

9.2 Metody názorně - demonstrační Umožňují na základě přímého pozorování předváděného předmětu nebo jevu, bezprostředně poznávat jeho vlastnosti, skutečnosti či zákonitosti. Zabezpečují získávání pravdivých poznatků, které se opírají o přímé poznání skutečnosti. Zlaté pravidlo učitele J. A. Komenského: “Proto budiž učitelům zlatým pravidlem, aby všechno bylo předváděno všem smyslům, kolika možno. Totiž věci viditelné zraku, slyšitelné sluchu, vonné čichu, chutnatelné chuti a hmatatelné hmatu; a může-li něco být vnímáno najednou více smysly, budiž to předváděno více smyslům.“ (Velká didaktika, 1958, kap. XX)

9.2.1 Předvádění a pozorování Ne vždy lze v odborných předmětech pozorovat (např. chemické procesy, elektrické jevy, výrobu surového železa apod.). V předmětu Přestavby budov je to obdobné. Většinou nelze pozorovat a předvádět opakovaně průběh rekonstrukce objektu, opravy nebo demolice. V těchto případech lze realitu nahradit filmem, videoprojekcí, obrazem, modely apod. Demonstrace situace je doplněna mluveným slovem a odborným výkladem a je mnohdy didakticky účinnější než přímé pozorování skutečných předmětů a jevů. V procesu osvojování nových poznatků v předmětu Přestavby budov zle demonstrační metodu použít také při seznamování žáků s projektovou dokumentací, různými technickými výkresy, schématy a podobně.

40

Pro zopakování získaných vědomostí je vynikající také osvědčená školní tabule, na kterou žáci kreslí části projektové dokumentace a vysvětlují postup výstavby.

9.2.2 Práce s obrazem Podle Maňáka a Ševce (2003, s. 82) znamená práce z obrazu v zobrazení reality různými prostředky, které jsou k dispozici bez ohledu na konkrétní konečnou realizační formu. Jde o obraz učiva nakreslený buď na tabuli, nástěnný obraz nebo obraz skládající se z dílčích částí, který obsahuje názorné vykreslení probíraného učiva. Specifikace této metody spočívá v psychologickém uvědomování si souvislostí, představ nebo vjemů. Jde o obsahovou náplň, která vyvolává myšlenkové operace, pozornost a vnímavost. Žák si při jeho tvorbě uvědomí své nedostatky a mezery v učivu a snaží se je řešit. Výsledek je zajímavým zjištěním a posouzením schopností zúčastněných žáků, jejich představ o skutečnosti a vlastních správných postupů.

9.3 Aktivizující výukové metody „Aktivizující metody se vymezují jako postupy, které vedou výuku tak, aby se výchovně-vzdělávacích cílů dosahovalo hlavně na základě vlastní učební práce žáků, přičemž důraz se klade na myšlení a řešení problémů.“ (Jankovcová, Průcha, Koudela, 1988, s. 152) Jde o netradiční výukové metody, které ovšem dovolují žákům se aktivně podílet na výuce a počítají s jeho zájmem při řešení problému. Učitel zde působí jako koordinátor názorů s cílem dosáhnout správného řešení problému.

9.3.1 Metody diskusní Metoda diskusní plynule navazuje na metodu rozhovoru. Podstatou diskuse je kolektivní řešení zadaného problému. Na konečném výsledku se podílí všichni žáci. V odborných předmětech vyžaduje myšlenkovou vyspělost a odbornost. Využívá se až ve vyšších ročnících SŠ. Je třeba vybírat takové úkoly, při nichž žáci uplatní své vědomosti nebo odborné zkušenosti. „Metoda diskuse se na rozdíl od rozhovoru vymezuje jako taková forma komunikace učitele a žáků, při níž si účastníci vyměňují názory na dané téma, na

41

základě svých znalostí, pro svá tvrzení uvádějí argumenty, a tím společně nacházejí řešení problému.“ (Maňák a Švec, 2003, s. 108) Úvodem bývá krátká přednáška a vymezení problému. Poté o něm žáci diskutují a snaží se dopracovat ke správnému výsledku nebo závěru. Učitel diskusi řídí a usměrňuje, „brzdí“ moc aktivní žáky a naopak povzbuzuje pasivní žáky. Hlídá, aby se příspěvky nevzdálily od řešeného problému.

9.3.2 Metody heuristické, řešení problémů „Heuristika je věda zkoumající tvůrčí myšlení, také heuristická činnost, tj. způsob řešení problémů.“ (Maňák a Švec, 2003, s. 113) Metoda spočívá v tom, že žákům nejsou sdělovány tzv. hotové poznatky, které jsou náročné hlavně na paměť, ale jsou vedení k tomu, aby samostatně anebo s nepatrnou pomocí učitele odvodili nové poznatky vlastní intenzivní myšlenkovou činností. Je to cesta náročnější a pomalejší. Učitel žákům vlastně zprostředkovává možnost samostatného objevení řešení. Podstatou úspěchu je „technika odrazového můstku“, což je zajímavost nebo informace související s řešením problému. Technika problémového vyučování představuje soubor aktivizačních činností, navazujících na stanovení základního teoretického nebo praktického problému. Žák jej řeší samostatně svým vlastním aktivním myšlenkovým zkoumáním. Učitel se zabývá organizováním problémových situací, formováním problémů, poskytnutím nezbytné pomocí žákům při řešení problému, ověřováním těchto řešení a řízením procesu systematizace a upevňování takto získaných poznatků.

9.4 Metody situační Situační metody „ se vztahují na širší zázemí problému, na reálné případy ze života, které představují specifické, obtížné jevy vyvolávající potřebu vypořádat se s nimi, vyžadující angažované úsilí a rozhodování.“ (Maňák a Švec, 2003, s. 119) Tyto metody umožňují „nácvik“ situací, do kterých se žák může dostat při řešení konkrétních problémů ve své budoucí praxi zedníka. Pro žáka je důležité odpovědět si na otázky o možnostech řešení problému, co všechno k tomu budu potřebovat, jaký materiál použiji, jak to udělám, bude výsledek odpovídat požadavkům a jaká bude cena. Učitel vždy zváží a promyslí téma, protože tato metoda zabírá více času, ale je naopak prospěšná hlavně jako příprava na skutečné problémy v praxi i v životě.

42

10. Rámcová příprava na vyučování Tato kapitola obsahuje různé vzorové rámcové přípravy na vyučování předmětu Přestavby budov pro učitele i žáky. Jednotlivé přípravy se liší nejen číslem a názvem hodiny, tematickým celkem a cíli výuky, některé metodou a způsobem výuky. Bylo vybráno několik vyučovacích hodin ze zvoleného tematického plánu předmětu, které jsou zajímavé obsahem a vyhovují zvoleným představám a postupům. Společné pro všechny vybrané hodiny je příprava pro jeden předmět Přestavby budov, vyučovaném vždy ve 3. ročníku v oboru Zedník. Vyučovací školní rok, týden a datum učitel vždy doplní podle aktuálního času výuky.

10.1 Poruchy stropů a kleneb Číslo vyučovací hodiny:

25

Název tematického celku:

Vodorovné nosné konstrukce

Didaktické pomůcky:

Učebnice, sešity, tabule, křída, videoprojektor, počítač nebo notebook

Vzdělávací cíl: Žák porozumí možným příčinám poruch dřevěných stropů a jejich projevům. Výchovný cíl: Žák pochopí výjimečnosti oprav dřevěných stropů, pochopí důležitosti ekonomického úsudku a statického posouzení. Časové rozvržení vyučovací hodiny, použité metody, způsob výuky a pracovní zapojení žáka znázorňuje Tabulka 1: Hodina 25.

43

Tabulka 1: Hodina 25 Čas (min)

Učitel metoda

zápis

Žák výuka

5

nové učivo

shrnutí

30

rozhovor, diskuse, úvodem přednáška a vymezení problému

frontální

diskutuje, dle svých zkušeností a pomáhá v řešení problému a zapisuje výsledné informace do sešitu

10

slovní

frontální

kontrola zápisu

Nové učivo Učitel uvede základní informace o učivu a důležitosti této problematiky. Svůj výklad podpoří filmovou prezentací. Naváže s žáky rozhovor na dané téma a diskutuje o vzniklých otázkách. Závěrem výuky si žáci dle učitelova doporučení zapíší nejdůležitější informace do sešitu. Prezentace uvede do souvislostí umístění budovy, její stavebně technický stav, vzhled a předpokládané poruchy konstrukcí. Například historická stavba (Obr. 9: Historická stavba) je umístěná do terénu, ve kterém podél stavby protéká potok. Stavba má viditelné poruchy, které jsou způsobené pronikáním zemní vlhkosti do stavby (Obr. 10: Vlhkost stavby). Stav interiéru také napovídá o špatném stavu budovy (Obr. 11: Neúnosné trámy, porušená zeď, vlhkost, špína). Jsou to viditelné poruchy zdí, špína a plíseň, malá velikost trámů. U stropních trámů lze předpokládat, vzhledem ke stavu budovy, že budou mít uhnilá zhlaví. Vlhkost proniká do stavby také shora (Obr. 12: Vlhkost ve stropě). Chybí vodorovná izolace (Obr. 13: Chybějící hydroizolace, vlhkost ve stěnách). Z toho pramení vzlínající vlhkost ve stěnách, která je viditelná v omítce stavby. Klenba v podzemním podlaží je viditelně podmáčená a zdivo nesoudržné (Obr. 14: Nesoudržná stěna klenby vlivem podmáčení a vlhkosti). Na posledním obrázku (Obr. 15: Zatékání) je vidět zdroj zatékání ze střechy a jeho následky v podobě plísní dřevěných trámů.

44

Obr. 9: Historická stavba (Zdroj: vlastní)

Obr. 10: Vlhkost stavby (Zdroj: vlastní)

45

Obr. 11: Neúnosné trámy, porušená zeď, vlhkost, špína (Zdroj: vlastní)

Obr. 12: Vlhkost ve stropě (Zdroj: vlastní)

46

Obr. 13: Chybějící hydroizolace, vlhkost ve stěnách (Zdroj: vlastní)

Obr. 14: Nesoudržná stěna klenby vlivem podmáčení a vlhkosti (Zdroj: vlastní)

47

Obr. 15: Zatékání (Zdroj: vlastní) Příčiny poruch dřevěných stropů  stáří materiálu  vlhkost v konstrukci  přetížení stropnic změnou využití  pokles nosných zdí (základů)  narušení pevnosti dřeva biotickými škůdci (hmyzem a dřevokaznými houbami)  špatný návrh  chyby při zhotovení - špatný výběr materiálu, nedodržení postupu a doporučení.  kombinace předchozích příčin Vzniklé poruchy dřevěných stropů  uhnívání zhlaví stropnic i dalších částí stropní konstrukce  prohýbání a propadání záklopu  zvýšený průhyb stropnic  podélné trhliny ve fabionech  trhliny v podhledové části stropu  narušení štukatérské výzdoby  kombinace poruch

48

Zdroje vlhkosti v dřevěné stropní konstrukci  porušenou střešní krytinou  při poruše vodovodního nebo kanalizačního potrubí  zatékáním pod podlahovou krytinu  pronikáním vodních par do stropní konstrukce ze spodního podlaží  maltou vyplňující kapsu uložení trámu - čelo trámu pak snadno promrzá a na jeho povrchu kondenzuje vodní pára Vlhkost je příčinou hniloby dřeva a jeho napadení dřevokaznými houbami. Shrnutí učiva V odpovědích na tyto otázky je shrnutí učiva této kapitoly. Žáci jednotlivě odpovídají, učitel odpovědi doplňuje.

 Co způsobuje poruchy stropů?



Jaké poruchy stopu mohou vznikat?



Jaké jsou zdroje vlhkosti na stavbách?

10.2 Opravy a zesilování dřevěných stropů Číslo vyučovací hodiny:

26

Název tematického celku:

Vodorovné nosné konstrukce

Didaktické pomůcky:

Učebnice, sešity, tabule, křída

Vzdělávací cíl: Žák porozumí možným druhům oprav a vlastnímu sledu činností při těchto opravách dřevěných stropních konstrukcí. Výchovný cíl: Žák pochopí výjimečnosti oprav dřevěných stropů, pochopí důležitosti ekonomického úsudku a statického posouzení před přikročením k vlastnímu způsobu opravy.

49

Časové rozvržení vyučovací hodiny, použité metody, způsob výuky a pracovní zapojení žáka znázorňuje Tabulka 2: Hodina 26.

Tabulka 2: Hodina 26 Čas (min)

Žák

metoda

výuka

10

práce s textem

samostatně

25

vysvětlování

frontální

5

diskuse

frontální

zápis opakování

Učitel

5

nové učivo

shrnutí

písemně odpovídá poslouchá výklad, zapisuje poznámky diskutuje

Opakování Varianta písemného opakování: „Co to jsou vodorovné nosné konstrukce? (Tabulka 3: Opakování 1) Tabulka 3: Opakování 1 Vysvětlete, o jaké konstrukce se jedná z pohledu stavby?

Stropy jsou vodorovné nosné konstrukce, které rozdělují budovu na jednotlivá podlaží. Strop se skládá z nosné konstrukce stropu, podlahové konstrukce a konstrukce podhledu Stropy mají funkci statickou, akustickou,

Jaké jsou další funkce

protipožární, tepelně-izolační, estetickou a

vodorovných konstrukcí?

životnosti

Vyjmenujte, jaké jsou základní

klenby, dřevěné stropy, monolitické stropy

druhy stropů?

železobetonové, montované stropy, kovové stropy, sklobetonové stropy, zvláštní konstrukce stropů

50

Varianta písemného opakování: „Vysvětli jednotlivé funkce vodorovných konstrukcí?“ (Tabulka 4: Opakování 2) Tabulka 4: Opakování 2 Co je to statická funkce stropu? Je nutná vzduchová neprůzvučnost stropu? Jakým způsobem docílím požární bezpečnosti stropu? Co jsou to estetické požadavky? Jakou by měli mít délku životnosti stropní konstrukce?

Odpovědi: Statická funkce:



bezpečně přenášet všechna zatížení, která na něj působí a přenášejí se ze stropu do svislých nosných konstrukcí – sloupů, stěn.



vyztužení stavby proti vodorovným silám,



přispívat k celkové prostorové tuhosti budovy,



úspornost z hlediska materiálů,



průhyb stropní konstrukce nesmí být při zatížení větší, než je nornou stanovený max. průhyb.

Akustická funkce 

vzduchová neprůzvučnost – hodnotí se zvuk šířící se od zdroje zvuku vzduchem –

stropní konstrukcí –

neprůzvučnost

vzduchem do

místnosti druhé.

Vzduchovou

zabezpečuje strop svojí plošnou hmotností (vzduchová

neprůzvučnost je přibližně úměrná plošné hmotnosti stropu – min. 250 – 350 kg/m2). U lehkých konstrukcí se navrhují stropní konstrukce ze dvou vrstev oddělených

vzduchovou

mezerou

s akustickou

izolací

např.

rohože

z minerálních nebo skelných vláken. 

kročejová neprůzvučnost - neprůzvučnost proti hluku chůze, nárazů a pádů těles na podlahu. Kročejovou neprůzvučnost zabezpečuje konstrukční řešení podlah plovoucí podlahy, izolační podlahové povlaky.

51

Tepelně izolační funkce 

tepelně technické požadavky stropních konstrukcí stanoví ČSN – strop musí splňovat normovou hodnotu součinitele prostupu tepla U [Wm-2K-1],



součinitele prostupu tepla závisí na typu stropní konstrukce a umístění stropní konstrukce, zda jde o stropy nad exteriérem, stropy vnitřní nebo stropy mezi prostory s odlišným provozem,



na styku obvodové konstrukce a stropu musíme zamezit vzniku tepelného mostu, kondenzaci vlhkosti na vnitřním povrchu a vzniku plísní – překrytí tepelnou izolací tak, aby pokles vnitřní povrchové teploty byl co nejmenší.

Funkce požární bezpečnosti 

odolnost stropů proti ohni je limitovaná časem (v minutách), po dobu kterého konstrukce nesmí ztratit únosnost a stabilitu a musí odolávat teplotám vznikajícím při požáru,



z hlediska požární bezpečnosti se stropní konstrukce dělí na nehořlavé, nesnadno hořlavé a hořlavé – dle normy A1, A2, B, C, D, E, F,



hořlavost materiálů použitých na stropní konstrukce omezuje použití stropů u vyšších objektů např. jednoduché dřevěné trámové stropy lze použít pouze v nízkých budovách.

Mimo základní funkce plní stropní konstrukce ještě další požadavky: Požadavky estetické: 

z hlediska estetického posuzujeme vztah prostoru a hmoty, vztah materiálu a konstrukce, pohoda prostředí.

Požadavek životnosti: 

životnost konstrukce v sobě zahrnuje jak životnost fyzickou, tak morální,



životnost stropní konstrukce musí odpovídat životnosti stavby,



stropní konstrukce by se měla přizpůsobit různým provozům, mělo by být snadné v ní provádět otvory, instalace, rozvody. aj.

Kromě vyjmenovaných hlavních požadavků má mít stropní konstrukce tloušťku podle možností co nejmenší, aby se zbytečně nezvětšovaly konstrukční výšky podlaží a tím i celkový obestavěný prostor. Strop má být tuhý, aby měl co nejmenší průhyb, aby se při pohyblivém zatížení nerozkmital. Má být pod možno snadno a rychle proveditelný.

52

Nové učivo Učitel používá frontální techniku výkladu a vysvětlování. K tomu požívá učebnici. Žáci mají učebnice, kde si mohou kontrolovat výklad a sešity pro písemný záznam z hodiny. Učitel zapisuje na tabuli názvy jednotlivých kapitol výkladu pro lepší orientaci žáků. Učitel vyloží a vysvětlí vždy část učiva a žákům nadiktuje stručný zápis do sešitů. Žáci si nakreslí jednoduchým způsobem připravené obrázky z knížky. 1) Oprava uhnilého zhlaví stropnice Postup opravy:  odstranění podlahy, násypu a podhledu  podepření a vyrovnání stropnic do původní výškové úrovně  vložení nového trámu do předem připravených kapes. V případě dřevěného trámu musí být kapsy tak velké, aby mělo zhlaví trámu kolem sebe ve stěně ještě min. 1cm volného místa. Zhlaví musí být notně impregnované a položené na předem dobře naimpregnovanou podložku. V případě ocelového profilu se pouze zajistí rovinnost konstrukce, nosník se vyklínuje a zabetonuje.  odstranění poškozené části dřeva a úprava poškozené stropnice  oprava původního zdiva a zalištování kolem zhlaví trámů Podepření trámů Podepření trámů je znázorněno na následujících obrázcích (Obr. 16: Podepření trámů průvlakem a Obr. 17: Podepření trámů ocelovým válcovaným nosníkem).

53

Obr. 16: Podepření trámů průvlakem (Bílek, III/2-11-Přestavby budov [online], 2013)

Obr. 17: Podepření trámů ocelovým válcovaným nosníkem (Bílek, III/2-11-Přestavby budov [online], 2013) 2) Zesilování dřevěných stropů Provádí se při nedostatečné únosnosti dřevěného stropu. Je nutné posouzení statikem. Odlehčení = přenesení zatížení z poškozeného trámu na sousední trámy, pomocí zavěšení poškozeného trámu na nosník, položený přes sousední stropnice (Obr. 18: Odlehčení)

Obr. 18: Odlehčení (Bílek, III/2-11-Přestavby budov [online], 2013)

54

Spřažení = spojení původní dřevěné stropní konstrukce s novou železobetonovou konstrukcí stropu, která je s ním pevně spojena a přebírá jeho zatížení (Obr. 19: Spřažená konstrukce stropu)

Obr. 19: Spřažená konstrukce stropu (Bílek, III/2-11-Přestavby budov [online], 2013)

3) Zpevňování dřevěných stropnic příložkami Provádí v případě přetížené konstrukce spojením trámu s ocelovým profilem pomocí svorníků. Druhy a velikost příložek navrhne statik podle statického výpočtu běžného zatížení stropní konstrukce (Obr. 20: Příložkování) Postup opravy:  kompletní podepření stropní konstrukce  obnažení zhlaví dřevěných trámů a rozšíření kapsy ve zdivu  provedení vlastního zesílení trámů příložkami buď dřevěnými, nebo ocelovými, které budou tak dlouhé jako původní dřevěný trám  vyrovnání, vyklínování a zabetonování ocel příložek v kapsách zdiva  v případě dřevěných příložek postupujeme způsobem známým pro ukotnení dřevěných trámů ve zdivu

55

Obr. 20: Příložkování (Daňková, J., Šafrata, J. Materiály [ online], 2015) Shrnutí učiva a procvičení základních pojmů



Jak se opraví uhnilé zhlaví stropnice?



Jak se opraví nedostatečně únosný dřevěný strop?



Jak se opraví jedna nebo dvě poškozené stropnice?

10.3 Výměna části nebo celého stropu Číslo vyučovací hodiny:

27

Název tematického celku:

Vodorovné nosné konstrukce

Didaktické pomůcky:

Učebnice, sešit, tabule, křída

Vzdělávací cíl: Žák porozumí druhům oprav výměnou části nebo celého stropu a vlastnímu sledu činností při těchto opravách. Výchovný cíl: Žák pochopí výjimečnosti oprav dřevěných stropů, pochopí důležitosti ekonomického úsudku při opravách.

56

Časové rozvržení vyučovací hodiny, použité metody, způsob výuky a pracovní zapojení žáka znázorňuje Tabulka 5: Hodina 27. Tabulka 5: Hodina 27 Čas (min)

zápis

Učitel

Žák

metoda

výuka

práce s obrazem

samostatně

5

opakování

10

nové učivo 30

práce s textem

skupinová

vybírá a popisuje obrázek čte v učebnici, vybírá a zapisuje si hlavní informace, prezentuje získané informace

Opakování Vybraní žáci jednotlivě přistupují k učiteli, ten jim dá na výběr několik obrázků, ale otočených lícem dospodu. Žák si jeden vybere a popíše, co na něm vidí. Obrázky jsou z učiva minulé a předešlé hodiny, viděné také v učebnici. Nové učivo Učitel napíše na tabuli názvy kapitol a rozdělí třídu na skupiny (dle počtu úkolů). Každá skupina má za úkol zpracovat jednu kapitolu v učebnici a zapsat si poznámky do sešitu. Po uběhnutí cca 10 minut, každý ze skupiny vysvětlí celé třídě část zpracované otázky. Skupina působí jako celek, všichni členové se v odpovědích doplňují a tím vysvětlí celou kapitolu. Učitel kontroluje obsah a doplňuje informace. Ostatní žáci poslouchají a společně se podílí na hodnocení. Získané informace si předají 1) Kotvení do konzol Provádí se v případě narušeného zhlaví dřevěných trámů a nutnosti jeho opravy. Je třeba zdůraznit, že tímto způsobem je možné opravit pouze jednotlivé stropnice v celkové skladbě stropu (Obr. 21: Kotvení do konzol). V případě hromadného znehodnoceného zhlaví většiny trámů vyměníme většinou

57

všechny stropnice za nové. Vhodnost druhu řešení a velikost profilů a hřebů stanoví statik a stavební projektant. Postup opravy:  kompletní podepření stropní konstrukce  obnažení zhlaví dřevěných trámů a vyčistění kapsy ve zdivu  připevnění ocelových L profilů k dřevěnému trámu  vyrovnání, vyklínování a zabetonování ocelových konzol do zdiva  začistění okolí kapsy dřevěnou lištou Do připravené kapsy ve zdivu po odstraněném zhlaví trámu se osadí konzola z ocelového L profilu, vyrovná klíny a zabetonuje.

Obr. 21: Kotvení do konzol (Bílek, III/2-11-Přestavby budov [online], 2013 2) Tesařská výměna stropnice s poškozeným zhlavím Provádí se v případě porušeného zhlaví ojedinělých dřevěných trámů (Obr. 22: Tesařská výměna). Stejná konstrukce se provádí při vyvázání trámů poblíž komínového

tělesa (Obr. 23: Tesařská výměna v rohu zdiva) Postup opravy:  podepření stropní konstrukce v místě opravy zhlaví – tří trámů  při provádění tesařské výměny v rohu stavebního objektu je nutné připravit ve zdivu kapsu, důkladně ji chemicky ošetřit a připravit impregnovanou podložku pro tesařskou výměnu  odstranění poškozeného zhlaví trámu a provedení tesařské výměny  zajištění spojů trámů ocelovými kotvami  začistění okolí kapsy dřevěnou lištou

58

Obr. 22: Tesařská výměna (Bílek, III/2-11-Přestavby budov [online], 2013

Obr. 23: Tesařská výměna v rohu zdiva (Bílek, III/2-11-Přestavby budov [online], 2013)

3) Výměna celého stropu Provádí se v případě porušení více než poloviny dřevěné stropní konstrukce. Veškeré nové řezivo, které použijeme pro opravu stropu, musí být dobře vyschlé a před uložením do konstrukce naimpregnované.

59

Postup opravy:  rozebírání původního stropu Při této práci dbáme na bezpečnostní předpisy, konstrukci rozebíráme z kozového lešení, abychom na strop dosáhli a mohli jej bezpečně rozebrat.  prázdné kapsy ve zdivu vyčistíme, důkladně je chemicky ošetříme a připravíme nové impregnované podložky pro nové trámy  do kapes vložíme nové trámy, impregnované proti škůdcům a houbám  vyrovnáme pomocí vodováhy polohu trámů  proti pohybu zpevníme trámy přitlučením několika pomocných prken  dle zvolené konstrukce provedeme spodní záklop stropu podbitím palubkami, latěmi nebo kazetami  provedeme horní záklop 2x OSB deskami, prkny nebo latěmi, vodorovně vyrovnáme sešroubováním  dokončíme stropní konstrukci vložením parotěsné zábrany (je-li strop mezi obytnými místnostmi) a kročejové izolace do dřevěného roštu  položíme palubkovou podlahu na dřevěný rošt nebo plovoucí podlahu  strop seshora i zespodu po stranách olištujeme

10.4 Ochrana proti biologickým škůdcům Číslo vyučovací hodiny:

28

Název tematického celku:

Vodorovné nosné konstrukce

Didaktické pomůcky:

Učebnice, tabule, křída, počítač (notebook), odborný časopis Dektime s tématikou kvality dřeva pro stavební konstrukce.

„Při třídění jsou sledovány znaky redukující pevnost (suky, odklon vláken, šířka letokruhů, trhliny), změna geometrie (obliny, zakřivení), biologické napadení (zbarvení dřeva houbami nebo plísněmi, napadení hnilobou, poškození hmyzem, popř. cizopasnými rostlinami), mechanické poškození, přítomnost dřeně, zárostů a smolníků. Kritéria třídění jsou uvedena v normě ČSN 73 2824-1 Třídění dřeva podle pevnosti – Část 1: Jehličnaté řezivo (2004). Dřevo je pak zařazeno do jakostní třídy. „Pokud je potřeba, řezivo se chemicky chrání proti dřevokazným houbám a hmyzu ponořením do impregnační vany nebo nátěrem. Impregnační látka DEKSAN profi ,

60

používaná firmou DEKWOOD, je na bázi kvartérních solí a kyseliny borité s aditivy proti plísním. Vlastní impregnační látka je bezbarvá, z důvodu identifikace se dobarvuje pigmenty do hněda nebo zelena. Toto barvivo nemá vliv na vlastní impregnační látku, není však stabilizováno stejně jako u jiných podobných přípravků proti povětrnostním podmínkám, ztrácí se proto vymýváním na dešti, působením slunce apod. Ztráta pigmentu nemá samozřejmě vliv na kvalitu impregnace samotné.“ (Dek stavebniny. Dektime 06/200, Kvalita dřeva pro stavební konstrukce [online], 2007) Vzdělávací cíl: Žák porozumí vzniku poruch dřevěných stropů způsobených dřevokazným hmyzem a dřevokaznými houbami, porozumí způsobu prevence ochrany dřevěných stropních konstrukcí. Výchovný cíl: Žák pochopí důležitosti preventivních opatření pro zachování kvality dřevěných stropních a ostatních dřevěných konstrukcí ve stavbě. Časové rozvržení vyučovací hodiny, použité metody, způsob výuky a pracovní zapojení žáka znázorňuje Tabulka 6: Hodina 28. Tabulka 6: Hodina 28 Čas (min)

zápis opakování

Učitel

Žák

metoda

výuka

práce s textem

samostatně

5 15

nové učivo

text píše na tabuli poslouchá výklad

20

pozorování vysvětlování

frontální

sleduje prezentaci zapisuje poznámky

shrnutí

5

slovní

frontální

61

diskutuje

Opakování Všichni žáci jednotlivě přistupují k tabuli, na kterou napíší sobě známé jedno slovo z minulých vyučovacích hodin. Potom se postaví v lavici a všem ostatním žákům vysvětlí, co si pod tím slovem představují, co znamená. Nové učivo Učitel používá frontální techniku výkladu a vysvětlování. K tomu požívá připravenou výukovou prezentaci ve Wordu, aby ukázal zajímavé obrázky k tématu hodiny. Napíše na tabuli složitější části výkladu pro lepší pochopení žáků. Nadiktuje stručný zápis do sešitů. Současně s výkladem učitel pošle po lavicích časopis, ve kterém jsou články k tématu hodiny. Požádá žáky, aby si vybrali vhodné téma a samostatně si o něm připravili zprávu do příští vyučovací hodiny. Druhy biotických škůdců:  dřevokazný hmyz  dřevokazné houby Dřevokazný hmyz Jsou to například housenky bekyně sosnové (Obr. 24: Bekyně sosnová – mniška a Obr. 25: Bekyně), kůrovec (Obr. 26: Kůrovec -

napadení dřeva a Obr. 27: Kůrovec),

lýkožrout, červotoč (Obr. 28: Červotoč a Obr. 29: Červotoč), mravenci (Obr. 30: Poškození dřeva mravenci), pilořitky (Obr. 31: Pilořitka velká), tesařík krovový (Obr. 32: Napadení dřeva a Obr. 33: Tesařík krovový).

Obr. 24: Bekyně sosnová – mniška (Nfa, Mniška [ online], 1922)

62

Obr. 25: Bekyně (Nfa, Mniška [ online], 1922) „Lymantriidae – čeleď zahrnující většinou noční motýly, jejichž housenky jsou nápadně chlupaté. Bekyně mniška (Lymantria monacha) se často přemnožuje a způsobuje kalamitní holožíry na smrku. Bekyně velkohlavá (Lymantria dispar) působí holožíry v listnatých lesích, hlavně na dubech, ale i na jiných listnáčích.“ (Leporelo, Bekyně [online])

Obr. 26: Kůrovec - napadení dřeva (Doležal, Kůrovec [ online], 2009)

Obr. 27: Kůrovec - napadení dřeva (Doležal, Kůrovec [ online], 2009) „Kontroverzní „zlatý brouček“- latinsky IPS TYPOGRAPHUS. Ukrutný škůdce nebo jen oběť prudkého rozvoje civilizace? Civilizace, která potřebuje stále více smrkového dřeva na stavební materiál, pěstuje monokultury, tedy porosty tvořené jedním druhem stromu, a kůrovci tak prostírá stůl…U nás žije několik desítek druhů kůrovců, někteří jsou na listnatých stromech, jiní na jehličnanech. Dokument názorně

63

ukazuje životní cyklus toho nejznámějšího z nich – lýkožrouta smrkového, obecně kůrovce.“ (Doležal, Kůrovec [ online], 2009)

Obr. 28: Červotoč (Doležal, Kůrovec [ online], 2009)

Obr. 29: Červotoč (Doležal, Kůrovec [ online], 2009)

Obr. 30: Poškození dřeva mravenci (Lexikon vad dřeva, např.mravenci [ online], 2011) „Mravenci dřevokazi měří 7-14 mm, tykadla mají vkloubená dost vysoko nad čelistní lištu, jsou černí. Žijí ve dřevě a pronikají do chat nebo stavení stojících na okraji lesů. Často žijí v symbióze s červotoči a tesaříky a usazují se na dřevě, které tito

64

škůdci již dříve napadli. Mravenci přenášejí do dřeva houby a plísně a tím urychlují zkázu narušeného dřeva.“ (Brutus, Mravenci dřevokazi [ online], 2007)

Obr. 31: Pilořitka velká (Kraus, Blanokřídlí Pilořitky[ online], 2016)

Obr. 32: Napadení dřeva (Kraus, Blanokřídlí Pilořitky[ online], 2016) „Pilořitka velká zástupci této čeledi kladou vajíčka do poloopracovaného dřeva. Larvy se vyvíjejí 2-3 roky a zpravidla teprve po opravní dřeva se kuklí. Vylíhlý dospělec se provrtává ven a zanechává kulatý výletový otvor o průměru 5-7mm. Je-li opracované dřevo přikryto jiným materiálem, který stojí v cestě líhnoucímu se jedinci, bývá poškozena i tato krytina, např. koberec, tapety, knihy apod. Nejčastěji se vyskytují pilořitky Uroceus gigasL. a Sirex juventusL, které se usazují ve dřevě jedlovém, borovém, smrkovém a modřínovém. Dospělé pilořitky měří 12-40 mm, jsou kovově modré, černé nebo černožluté a vzdáleně připomínají velké vosy nebo sršně.“ (Brutus, Pilořitka velká [ online], 2007)

65

Obr. 33: Tesařík krovový (Škůdci, Tesařík krovový [ online] )

Obr. 34: Larva tesaříka krovového (Pacovský, Dřevokazný hmyz [ online], 2012) „Tesařík

krovový, díky velkosti a žravosti svých larev, je nejnebezpečnější hmyzí

škůdce opracovaného dřeva. Samičky jsou dlouhé až 25 mm. samečci jsou menší. Zbarvení tesaříka krovového je proměnlivé: je žlutohnědý, červenohnědý až černý, se dvěma nezřetelnými příčnými pruhy ve středu krovek. Tykadla má ve srovnání s jinými druhy tesařík poměrně krátká, dosahují sotva do poloviny krovek. Typická je dosti nápadná dvojice šedavých skvrny na krovkách. Tesařík napadá dřevo jehličnatých stromů – ploty, sloupy, trámy, krovy, podlahy. Samička klade 80 až 200 vajíček do spár. Vylíhlé larvy vyhlodávají chodby pod povrchem, později se zavrtávají hlouběji (vydávají charakteristický vrzavý zvuk), napadené dřevo se nakonec rozpadá až na drť.“ (Pacovský, Dřevokazný hmyz [ online], 2012)

66

Dřevokazné houby Jsou to: Koniofra sklepní Obr. 35: Popraška sklepní (koniofora sklepní)), trámovky (Obr. 36: Plodnice trámovky), Houby způsobující modrání dřeva (Obr. 37: Houby způsobující modrání dřeva), plísně (Obr. 38: Plísně dřeva), dřevomorka domácí (Obr. 39: Dřevomorka domácí).

Obr. 35: Popraška sklepní (koniofora sklepní) „Plodnice je jednoletá, tenká (0,2-2 mm), několik cm až dm velká, nepravidelného tvaru, na povrchu voskovitá, zbrázděná, barvy nejprve bílé, později je střed od výtrusů zbarvený žlutavě, okrově, ve stáří olivově až tmavě hnědě, okraj je bílý, pavučinovitý, plodnici lze od dřeva snadno odloupnout. Roste celoročně,

běžně

na

zetlelém

dřevě

jehličnanů,

méně

často

listnáčů. Popraška vyžaduje vysokou relativní vlhkost dřeva (40-60 %) a poměrně vysokou teplotu (okolo 22-24°C), způsobuje mokrou hnědou hnilobu, dřevo se rozpadá na velmi drobné kostičky, které lze rozmělnit na prach. Vzdáleně se podobá dřevomorce, za kterou je někdy zaměňována. Na rozdíl od dřevomorky neprorůstá zdivem.“ (Pacovský, Likvidace dřevokazných hub [ online], 2016)

67

Obr. 36: Plodnice trámovky (Atlas poškození dřevin, Plodnice trámovky [ online], 2007)

Obr. 37: Houby způsobující modrání dřeva (Ochrana dřeva, Dřevozbarvující houby[ online] )

Obr. 38: Plísně dřeva (MW servis, Dřevokazné houby a plísně [online], 2011-2016)

68

Obr. 39: Dřevomorka domácí (Pacovský, Likvidace dřevokazných hub[ online], 2016) „Způsobuje hnědou hnilobu s typickým kostkovitým rozpadem dřeva. Na rozdíl od ostatních dřevokazných hub nevyžaduje ke svému růstu vysokou vlhkost, stačí ji 18 až 20%, vyšší vlhkost potřebuje jenom na počátku růstu: 25 až 30%. K dalšímu růstu potřebnou vodu si dokáže přivádět z velké vzdálenosti tzv. rhizomorfami, které dokáží prorůst zdí, řídkým betonem, šířit se pod omítkou… Plodnice dřevomorky jsou na okraji bíle až žluté s vatovitou strukturou. Střed je hnědý až oranžovohnědý, vlhký a vydává houbovitou vůni. Plodnice se při dotyku a na omačkaných místech rychle barví do červena.“ (Pacovský, Likvidace dřevokazných hub[ online], 2016) Ochrana proti dřevokaznému hmyzu a houbám. Mikrovlnné záření „Mikrovlnné záření zahubí téměř všechny živé organizmy (Účinnost je závislá na hloubce a přístupnosti napadených míst.), avšak nechrání proti opětovnému napadení. Proto je vhodné provést co nejdříve impregnaci ochrannými chemickými prostředky.“ (Pacovský, Likvidace dřevokazných hub[ online], 2016) K ochraně dřeva se používají různé chemické prostředky: Insekticidy – proti hmyzu (např. Bochemit, Pregnolit, Lignofi

69

Fungicidy – proti houbám (Bochemit Bluestop, Lignofix Blue S a Z.) Plísně lze chemicky odstranit přípravky Fungispray Super, Sanop Alfa, Super. Savo, působí jenom krátkodobě. Způsob použití chemických prostředků: 1. nátěrem 2. postřikem 3. ponořením do impregnačního prostředku 4. injektáží Doporučený způsob odstranění dřevomorky domácí:  Odstraní se všechno napadené dřevo do vzdálenosti nejméně 50 cm od posledního

"hnědého" místa,  při zjištění dřevomorky je důležité najít ohnisko napadení a zdroj vlhkosti,  je vhodné objekt rozdělit a pracovat tak, aby se zárodky dřevomorky nerozšiřovaly

do dalších nezasažených prostor,  zdivo

prorostlé rhizomorfami dřevomorky (silné šedé kořeny) musí být

mechanicky očištěno a opáleno plamenem nebo ozářeno mikrovlnným zářením (dřevomorka nesnáší teploty vyšší než 30°C),  hniloba a zbytky dřevokazných hub se ihned mimo stavbu likvidují,  v napadeném objektu se musí vytvořit podmínky, které zabrání návratu

dřevokazných hub (větrání, vysoušení…),  veškeré dřevo vystavené venkovním prostředí, obzvláště to, jež nebude po instalaci

možno kontrolovat, ošetřit tlakovou hloubkovou impregnací. (Pacovský, Likvidace dřevokazných hub[ online], 2016) Nejlepší ochrana budov proti houbám je prevence. Proto je nutné budovy větrat, udržovat je v suchu. Shrnutí učiva a procvičení základních pojmů



Jaká je nejúčinnější ochrana proti dřevokazným houbám?



Jací jsou nejběžnější druhy dřevokazného hmyzu?



Jaké prostředky se užívají na likvidaci biotických škůdců?

70

10.5 Opravy kleneb Číslo vyučovací hodiny:

31

Název tematického celku:

Vodorovné nosné konstrukce

Didaktické pomůcky:

Učebnice, tabule, křída, počítač, notebook

Vzdělávací cíl: Žák porozumí příčinám poruch kleneb a jejich projevům, porozumí možným druhům oprav a vlastnímu sledu činností při opravách kleneb. Výchovný cíl: Žák pochopí historický významu kleneb a jejich specifický způsobu oprav. Pochopí výjimečnosti stavebního řešení kleneb. Bude respektovat statické posouzení konstrukce před vlastní opravou kleneb. Časové rozvržení vyučovací hodiny, použité metody, způsob výuky a pracovní zapojení žáka znázorňuje Tabulka 7: Hodina 31. Tabulka 7: Hodina 31 Čas (min)

zápis

Učitel

Žák

metoda

výuka

diskusní

samostatně

5

opakování

10

nové učivo

kartičky s otázkami poslouchá výklad

30

výklad vysvětlování

frontální

sleduje prezentaci zapisuje poznámky

shrnutí

5

slovní

frontální

diskutuje

Opakování z předchozí hodiny Učitel rozdělí žákům kartičky s názvy jednotlivých pojmů z minulé i předminulé probírané látky. Žáci mají minimální čas na přípravu a potom samostatně odpovídají a

71

vysvětlují. Když neví nebo si nejsou jistí ve správnosti odpovědi nebo je odpověď nedostatečná, pomáhají ostatní žáci. např.: biotický škůdce, kůrovec, pilořitka, tesařík krovový, konifera sklepní, trámovka, dřevomorka domácí, červotoč, fungicid, insekticid, která larva je slyšet při ničení dřeva, bekyně sosnová, Lignofix, mikrovlnné záření, příčiny vlhkosti v konstrukci, prevence proti napadení dřeva houbami. Nové učivo Učitel používá frontální techniku výkladu a vysvětlování. K tomu může používat připravenou výukovou prezentaci ve Wordu, aby ukázal zajímavé obrázky k tématu hodiny. Není-li možné použít techniku při výuce, používá učitel knihu, kterou mají i žáci a vysvětluje podle uvedených obrázků. Současně píše na tabuli základní názvy a diktuje zápis do sešitu. Historie konstrukce kleneb Klenby patří mezi nejstarší stropní konstrukce. V historii se používaly hlavně pro svou schopnost překlenout velká rozpětí. Jejich vznik se datuje asi 3000 let před naším letopočtem na stavbách v Mezopotámii, dnešním Iráku (Obr. 40: Klenba v Mezopotámii – Magasin – počátky klenební techniky).

Obr. 40: Klenba v Mezopotámii – Magasin – počátky klenební techniky (Fast, Magasin [online])

72

Klenby se používaly při monumentálních církevních stavbách chrámů a katedrál, ale také v inženýrských stavbách jako jsou stoky, mosty a tunely (Obr. 41: Katedrála ve Welsu v Anglii, Obr. 42: Akvadukt Francie)

Obr. 41: Katedrála ve Welsu v Anglii (Chrástecký, Architektura vrcholné gotikyII, [online], 2013)

73

Obr. 42: Akvadukt Francie (21. století, Pont du Gard [online], 2007) Jako první se prováděly vyzdívané klenby z kamene nebo nepálených cihel zvláštních tvarů zvaných klenáky. Později se používaly cihly pálené, monolitické stavby z betonu, železobetonu popřípadě skloželezobetonu. Ze statického hlediska klenba není schopná přenášet tahová napětí a veškerá vnější zatížení se přenáší tlakem v průřezu klenby. Většina kleneb vyvozuje šikmé tlaky do podpor, a proto musí být podepřeny masivními opěrami nebo táhly. Konstrukce kleneb se také používaly pro překlady otvorů ve stěnách (nadokenních, nadedveřních), popř. pro odlehčení příček (Obr. 43: Eliptická valená klenba cihlová). Tradiční masivní cihelné nebo kamenné klenby se dnes již při výstavbě nových objektů nepoužívají, lze se s nimi setkat při rekonstrukcích starších objektů. V současné době se uplatňují klenby jako tenkostěnné skořepinové železobetonové konstrukce.

74

Obr. 43: Eliptická valená klenba cihlová (Klenba, Klenba cihlová [online], 2015)

Výhody kleneb  dlouhá životnost,  dobrá statická únosnost,  schopnost zastropit i velká rozpětí,  dobré akustické vlastnosti,  požární odolnost,  trvanlivost i ve vlhkém prostředí.

Nevýhody kleneb:  velká hmotnost - nevyužitý prostor mezi vrchním lícem klenby a podlahou, který

bývá vyplněn hlavně zásypem, a tím se zvyšuje hmotnost stropu,  velká tloušťka stropu,  nutnost podepření masivními konstrukcemi – zachycení šikmých tlaků,  velká pracnost,  nerovný podhled.

75

Opravy kleneb 1) Trhliny v klenbách Trhliny v klenbách se opravují podobným způsobem jako trhliny ve zdivu. Je nutné vždy posoudit, jedná-li se o trhliny neškodné nebo nebezpečné. Trhliny neškodné neohrožují stabilitu stavby, pouze narušují vzhled omítky. Průběh trhlin zjistíme osazením sádrových, skleněných nebo papírových pásků. Zapíšeme si datum osazení a v pravidelných časových intervalech kontrolujeme stav trhliny. Jestliže se pásek nepřeruší, jedná se o neškodnou trhlinu a můžeme postupovat běžným způsobem při opravách trhlin. V opačném případě se jedná o nebezpečnou trhlinu a oprava bude složitější a ve spolupráci s projektantem a statikem. Postup práce při opravě neškodných trhlin: 

odstraníme vyrovnávací násyp



spáry z rubu klenby očistíme a je-li to staticky možné, vyfoukáme vzduchem nebo vystříkáme vodou



trhliny zalijeme řídkou cementovou maltou (Obr. 44: Zalití spár klenby)



v lícní ploše (spodní) klenbu proštukujeme

Obr. 44: Zalití spár klenby (Spárování klenby, DE PL CZ [online], 2013)

76

2) Proražené klenby Postup práce: (Obr. 45: Oprava proražené klenby, Obr. 46: Zdění oblouku, Obr. 47: Ukončení klenby, Obr. 46: Zdění oblouku, Obr. 47: Ukončení klenby) 

nejprve se musí podložit místo porušení



porušené cihly se vysekají a místo vyčistí



osazení nových cihel



zalití cementovou maltou



začistění líce klenby

Při větší opravě se porušená část podkruží bedněním.

Obr. 45: Oprava proražené klenby (Bílek, III/2-11- Přestavby budov[ online], 2013)

77

Obr. 46: Zdění oblouku (Eluc, Cihelné otvory-klenby [online])

Obr. 47: Ukončení klenby (Eluc, Cihelné otvory-klenby [online]) / 3) Rozestouplé klenby U rozestoupené klenby se trhliny v úrovni patek rozevírají u rubu klenby a trhliny u závěru se rozšiřují v líci klenby (Obr. 48: Rozestouplá klenba). Při opravě zachytíme

78

tlaky vznikající působením klenby, které vychylují opěry buď novými opěrnými pilíři, nebo stažením zedními kleštinami. Nejjednodušší způsob je stažení klenby pomocí táhel. Jsou-li nosné stěny zdí klenby na vnější straně volné, mohou se použít opěrné pilíře, které tlaky vznikající od klenby přenesou do nově rozšířeného opěrného pilíře. Konstrukce opěrných pilířů spolupůsobí na nosnou zeď klenby tak, aby odpovídal směru výsledných sil a zapadal do vzhledu budovy.

Obr. 48: Rozestouplá klenba (Bílek, III/2-11-Přestavby budov [online], 2013) Oprava pomocí opěrných pilířů (Obr. 49: Pilíře) Postup práce: 

klenbu podepřeme klenby a zajistíme nosné zdi



zesílíme boční pilíře nebo zdi železobetonovými příložkami nebo opěrnými pilíři



ložné spáry musí být kolmé ke směru tlaku v klenbě

Obr. 49: Pilíře (Bílek, III/2-11-Přestavby budov [online], 2013)

79

Oprava viditelným stažením pod klenbou Stažení klenby v místě pilířů zedními kleštěmi nebo táhlem s rektifikačním článkem (Obr. 50: Viditelná táhla, Obr. 51: Viditelná táhla v praxi)

Obr. 50: Viditelná táhla (Bílek, III/2-11-Přestavby budov [online], 2013)

Obr. 51: Viditelná táhla v praxi (Makýš, Oprava klenby táhly [online], 2008)

80

Oprava skrytými táhly nad klenbou (Obr. 52: Skryté trámové kleště)

Obr. 52: Skryté trámové kleště (Bílek, III/2-11-Přestavby budov [online], 2013) 4) Drcené klenby K drcení dochází tlakem sousedních kleneb nebo tlakem zeminy na opěrné zdi (Obr. 53: Drcená klenba). Postup opravy:  Klenbu zajistíme rozpěrami  odstraníme příčinu (sousední klenby stáhneme kleštinami nebo odkopeme zeminu) 

Závěr vybouráme a znovu jej vyzdíme na MC.

 Klenbu můžeme zesílit klenutými pásy v místech meziokenních pilířů nebo zatížením nadezdívkou podél opěrných zdí.

81

Obr. 53: Drcená klenba (Bílek, III/2-11-Přestavby budov [online], 2013) 5) Klenby narušené stářím Klenby narušené stářím mají různé trhliny, z ložných spár vypadává malta a i vlastní zdicí prvky jsou narušené. Opěrné zdi však porušené nejsou. V takovém případě musí nosnou funkci klenby převzít jiný prvek konstrukce, která zajistí zachování této původní klenby (Obr. 54: Zesílení spřažením) Postup opravy: 

případné podepření konstrukce klenby – stanoví statik



odstranění podlahy a násypu klenby



vytvoření nové spřažené železobetonové konstrukce na rubu původní klenby, ukotvené do opěrných zdí formou věnce



nanášení betonu torketováním (stříkáním)



výztuž svařovaná síť z betonářské oceli nebo nerezavějící výztuž (helikální výztuž), sklolaminátová, aramidová (kevlarová) nebo uhlíková výztuž



vyštukování líce klenby Smyslem této opravy je zachování původního vzhledu klenby. Nepovažujeme-li

za nutné zachovat původní ráz klenby, provedeme nástřik líce klenby cementovou suspenzí. Zpevnění se provede ocelovou výztuží nebo sklolaminátovými vlákny.

82

Obr. 54: Zesílení spřažením (Bílek, III/2-11-Přestavby budov [online], 2013) Shrnutí učiva a procvičení základních pojmů



Jak se opraví trhliny v klenbách?



Jak se opraví proražené klenby?



Jak se opraví rozestouplé klenby?



Kdy dochází k „drcení klenby“?



Jak se opravují klenby porušené stářím?

83

11. Výzkumný projekt o přípravách učitelů na hodinu a názorech žáků na výuku. Výzkumný projekt bude zaměřen na zjištění skutečnosti o přípravě učitelů na hodinu odborných předmětů a její vliv na kvalitu výuky a spokojenost žáků. Cílem výzkumného projektu je prokázat vzájemné souvislosti. Projekt bude složený ze dvou různých výzkumů. První bude proveden kvalitativní výzkum učitelů, týkající se přípravy na hodinu. Cílem kvalitativního výzkumu bude zjistit, zda si učitelé dělají přípravy na hodiny odborných předmětů a jaké preferují. Druhý bude proveden kvantitativní výzkum žáků, týkající se výuky a školního prostředí. Cílem kvantitativního výzkumu je zjistit názory žáků na výuku odborných předmětů i jejich postoj k obecným otázkám školního prostředí, zmíněných v diplomové práci a ovlivňujících výuku. „Co je to výzkum? Výzkum je systematický způsob řešení problémů, kterým se rozšiřují hranice vědomostí lidstva. Výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo získávají nové poznatky.“ Podle Leedyho (1985, s. 4), volně Gavora (2010, s. 13)

11.1 Kvalitativní výzkum učitelů První kvalitativní výzkum se týká učitelů a jejich konkrétní přípravy na výuku odborných předmětů. Cílem tohoto výzkumu bude zjistit, jestli si učitelé skutečně dělají přípravy na hodinu, popsat jaké přípravy si dělají a proč. Dále bude tlumočen jejich názor na důležitost této přípravy. Budou popsány metody výuky a učební pomůcky, které učitelé používají pro výuku odborných předmětů. Při tomto výzkumu bude zmíněn také názor učitelů na současné učební knihy. Motivací k uskutečnění tohoto výzkumu je zjištění skutečné situace v praxi učitelů v návaznosti na výuku o této problematice na pedagogických školách.

Výzkumný problém: Dělají si učitelé písemné přípravy na výuku odborného předmětu?

Hypotéza: 1 - Učitelé si nedělají písemné přípravy, protože je nepotřebují. Učí stále stejným

84

způsobem, protože jsou konzervativní a tento způsob výuky jim vyhovuje. 2 - Učitelé učí stále stejným způsobem, protože jim tento způsob výuky vyhovuje.“

Metodika výzkumu: Výzkum byl realizován v březnu roku 2016 na Střední škole strojní, stavební a dopravní v Liberci, sloučené ze dvou škol. Jako metoda byl zvolen individuální kvalitativní polostrukturovaný interview. Interview se zúčastnilo 5 učitelů z celkového počtu 19 učitelů (26%). Odpovědělo na 11 otázek. Odpovědi čtyř učitelů byly nahrávány do diktafonu a následně vyhodnoceny v tabulce. Jeden učitel odmítl být nahráván, a proto byly odpovědi zapisovány. Příprava textu interview – viz příloha č. 1 Výsledky výzkumu byly u jednotlivých otázek znázorněny v absolutní a relativní četnosti v tabulkách a následně byly vyhodnoceny graficky a rovnou posouzeny.

Interview Tabulka 8: 1. otázka Pohlaví učitelů

Sloupec1

Sloupec2

absolutní četnost

relativní četnost

muž

2

40%

žena

3

60%

Graf 1

Celkem bylo osloveno pět učitelů (Tabulka 8: 1. otázka, Graf 1)

85

Tabulka 9: 2. otázka Doba učební praxe v letech

Sloupec1

Sloupec2

absolutní četnost

relativní četnost

1. žena

21

15%

2. muž

40

29%

3. žena

24

17%

4. žena

20

14%

5. muž

33

24%

Graf 2

Žádný z učitelů nebyl začátečník, jeden z učitelů byl důchodce. Doba praxe má vliv na přístup k žákům jako osobnostem, s respektem k jejich individualitám. (Tabulka 9: 2. otázka, Graf 2). Také způsob výuky a použití přípravy na hodinu je střízlivější. Příkladně se tento učitel ve svém povolání nadále vzdělává, aby dokázal učit nové pokrokové věci ve svém zaměření.

86

Tabulka 10: 3. otázka Jaké předměty učíte?

Sloupec1

Sloupec2

absolutní četnost

relativní četnost

strojírenské obory

3

27%

stavební obory

1

9%

ekonomika, marketing, právo

1

9%

matematika

2

18%

fyzika

1

9%

technická dokumentace, technické kreslení

1

9%

německý jazyk

1

9%

základy přírodních věd

1

9%

Graf 3

Někteří z učitelů mají různorodou pracovní náplň, která se mění každým rokem. (Tabulka 10: 3. otázka, Graf 3). Šťastnější učitelé zůstávají věrni svému oboru a mohou se v něm dále zdokonalovat. Jiní dostávají každý rok na výuku nové předměty, i takové, které neodpovídají jejich zaměření. Podle mého názoru je to dáno ekonomickým systémem školství, který nutí ředitele škol úměrně k počtu žáků redukovat i počet učitelů. Tak se stává, že učitelé učí i předměty, které neumějí a musí se je naučit v obsahu odpovídajícím alespoň tématickému plánu předmětu. Ale neznají jiné souvislosti v tomto oboru a nemohou zodpovídat podrobnosti. Výuka není tak kvalitní a plnohodnotná jako u učitele, který je ve své profesi odborníkem. „Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“

87

Jan Werich

Tabulka 11: 4. otázka Jaké metody výuky používáte?

Sloupec1

Sloupec2

absolutní četnost

relativní četnost

monologické - přednášky, vyprávění, popisování, vysvětlování

5

28%

dialogické - rozhovor, diskuse

3

17%

metody písemných prací - písemná cvičení metody práce s textem - čtení textu s výkladem, samostatná četba metody ilustrace - předvádění učebních pomůcek, modelů, vzorků

2

11%

1

6%

5

28%

metody exkurze

2

11%

Graf 4

Nejběžnější metody výuky jsou monologické, dále ilustrační a dialogické (Tabulka 11: 4. otázka, Graf 4). Záleží na tom, o jaký předmět se jedná, jaké je klima ve třídě, ale také jaké je v daný den uspořádání vyučovacích hodin. Například výuka ekonomie maturitního ročníku 6. a 7. hodinu po tělocviku, je pro žáky těžká. Také teoretická výuka 7. hodinu po celodenní odborné praxi je pro žáky 1. ročníku velmi náročná. V matematice je nejběžnější způsob výuky zvolit nejjednodušší početní příklad, ten důkladně vysvětlit a dále procvičovat a po zvládnutí přikročit k těžším příkladům. Ve strojnických předmětech je vhodné ukázat obrázek, vysvětlit funkce spojů,

88

případně vysvětlit na modelu. V ekologii, při probírání zdraví a nemocí, se používá hlavně vyprávění a diskuse. Ve stavebních předmětech se používá výklad a vysvětlování, případně s popisem. Je

vhodné

mít

minimálně

obrázkovou

předlohu

nebo

kombinovat

výuku

s PowerPointovou prezentací. Také v některých případech škola využívá možnosti každoročních exkurzí ve vybraných provozech stavebního podniku nebo čističky odpadních vod pro instalatéry. V předmětu Přestavby budov je názorná prezentace velmi důležitá. Ideální by byla simulace stavby, aby si mohli žáci vyzkoušet, co se stane, když se něco provede špatně. Prakticky učitel vždy spolupracuje s učiteli odborného výcviku, kde se tyto možné chyby znovu zdůrazňují a žáci mají možnost si v praxi vyzkoušet, jak se správně staví a opravuje. Možnost plánované exkurze přímo na vhodné jednoduché stavbě, kde by si mohli žáci prohlédnout hlavní konstrukční prvky a detaily provedení práce v určitých časových úsecích, je z důvodu bezpečnosti práce skoro nemožná.

89

Tabulka 12: 5. otázka

Jaké používáte učební pomůcky?

Sloupec1 absolutní četnost

Sloupec2 relativní četnost

tabule černobílá a křída

2

11%

tabule interaktivní

1

6%

dataprojektor pro prezentace

3

17%

obrázky, plakáty

3

17%

učebnice

1

6%

názorné pomůcky

5

28%

notebook

1

6%

televize

1

6%

zpětný projektor

1

6%

Graf 5

Většinou každý učitel požívá při výuce učební pomůcky (Tabulka 12: 5. otázka, Graf 5). Jsou to ty nejběžnější, jako je křída a černobílá tabule nebo modernější, jako jsou interaktivní tabule, dataprojektor nebo notebook pro PowerPointové prezentace. V současné době extrémně zaměřené na používání počítačů, mobilů a notebooků, také výuka využívá těchto moderních pomůcek. Jsou to prezentace v PowerPointu nebo videa, která řeknou za učitele to, co by jinak musel složitě vysvětlovat sám. Stačí jen trochu uvézt žáka do situace a on už sám „konzumuje“ připravenou látku. Například tím, že shlédne film o stavební výrobě nebo se podívá na vybrané obrázky z praxe. Závěrem si z prezentace opíše do sešitu potřebné informace. Je to jednodušší práce pro učitele v hodině, ale o to složitější příprava. Také využívání interaktivních tabulí při

90

výuce jazyků a i jiných předmětů už na základních školách je pro výuku neocenitelnou pomocí pro učitele i žáka. Na druhou stranu není této informační technologie pro žáky už moc? Zkušenosti učitelů z praxe jsou takové, že žáci si po takovéto celodenní výuce nejvíce cení obyčejného povídaní si s učitelem. Je to pro ně kontakt s osobou, která jim naslouchá a reaguje na jejich problémy. Toto je možná důsledek nejen přetechnizované a tudíž přetěžující výuky, ale i malého kontaktu v rodině, kdy jsou rodiče velmi časově zaneprázdněni a se svými dětmi si nepovídají. Ti jsou potom vděčni za kontakt s učitelem. Tabulka 13: 6. otázka Děláte si nějakou přípravu na vyučovací hodinu?

Sloupec1 absolutní četnost

Sloupec2 relativní četnost

myšlenkově si uvědomím, co budu učit a jdu znám učivo, ale používám dřívější písemnou přípravu jako vodítko

2

40%

2

40%

ano, vždy písemná příprava na hodinu

1

20%

Graf 6

Téměř polovina učitelů se přiklonila k odpovědi, že učí zpaměti, když látku znají. Věří si. Většinou jim stačí se jen podívat do sešitu a bez problémů navazují další látku.

91

Větší počet učitelů se přiklonil k odpovědi, že používají písemnou přípravu na hodinu (Tabulka 13: 6. otázka, Graf 6). Jeden z těchto učitelů prohlásil, že bez písemné přípravy do výuky nikdy nejde.

Tabulka 14: 7. otázka Je příprava na hodinu podle vás důležitá?

Sloupec1

Sloupec2

absolutní četnost relativní četnost Když téma neumím, je to nezbytné i písemně.

5

50%

Ano, jinak to nejde.

1

10%

V začátcích ano i písemně, nyní učím z praxe

3

30%

Texty nosím s sebou a inovuji je.

1

10%

Graf 7

Z rozhovoru s učiteli vyplynulo, že v prvních počátcích, když začínali učit, si všichni dělali písemnou přípravu do hodiny, včetně probíraného tématu a otázek pro opakování (Tabulka 14: 7. otázka, Graf 7). V průběhu let si někteří učitelé tyto přípravy obměňovali a upravovali, dle pokrokových informací ve vývoji oboru. Stávali se odborníky, znali podrobně to, co vyučovali několik let a začali vyučovat zpaměti. Základní časové a obsahové pojetí hodiny už znali a více se začali zaměřovat na způsob výuky v neustále se měnícím klimatu v hodině, na nenaplánovatelné reakce žáků a zvládání nových situací. „Hodina musí být zábavou“, řekla učitelka odborného předmětu, „otázky si nemůžu psát, ty mne

92

musí napadnout v hodině, podle vývoje situace.“ Já s ní vřele souhlasím. Jiní učitelé si výuku bez přípravy ještě po letech neumí představit, i když svůj obor dobře znají. Přípravu si nosí s sebou na hodinu, i když ji znají zpaměti. Je to pro ně jakási jistota, že řeknou vše, co mají říct a odvedou tak dobrou práci. Jiná situace je při výuce nového předmětu. V té chvíli začíná téměř všechno znovu. Učitel se musí naučit probíranou látku, aby byl schopen přednášet a vysvětlovat dle tematického plánu jednotlivé kapitoly v hodině. Měl by probírané látce rozumět, ale většinou nemůže proniknout do podrobností v oboru, když se mu pečlivě nevěnuje delší časový úsek než jeden rok. Neustálé se měnící pracovní náplň učitelů mnohdy vede k povrchnímu vysvětlování probírané látky a žáci to poznají. To vede k svízelnému postavení učitele ve třídě, který musí obvykle vzdorovat trefným poznámkám žáků a je najednou v opačné situaci, než by si přál. Nepomůže mu ani pečlivě provedená písemná příprava na hodinu, která naopak budí dojem, že učit se musí především učitel sám.

Tabulka 15: 8. otázka Je příprava na hodinu důležitá z pohledu žáka?

Sloupec1

Sloupec2

absolutní četnost relativní četnost Žákům je to jedno.

2

67%

Hodina by neměla být chaotická.

1

33%

Graf 8

93

Většina učitelů se přiklonila k názoru, že žákům „je jedno“, je-li hodina připravená nebo ne (Tabulka 15: 8. otázka, Graf 8). Menší počet učitelů se přiklonil k názoru, že by hodina neměla být chaotická. K tomuto názoru se přikláním i já. Protože, umí-li-li učitel dobře učit, umí-li dobře vysvětlit učební téma, probíraná látka je zajímavá, potom se žák v hodině nenudí a je spokojený a učitel také. Tento stav je ideální a záleží na mnoha okolnostech, mimo jiné i na schopnosti učitele cíleně provézt žáka hodinou. A k tomu slouží příprava na hodinu, buď písemná, nebo promyšlená. Tabulka 16: 9. otázka Vyžadoval někdy někdo po vás přípravu na hodinu?

Sloupec1

Sloupec2

absolutní četnost

relativní četnost

Ne, nikdy.

4

80%

Ano, ale jen cíl hodiny.

1

20%

Graf 9

Všichni učitelé se shodli, že písemnou přípravu na hodinu po nich nikdy nikdo nevyžadoval. Ani při inspekci nebo hospitaci (Tabulka 16: 9. otázka, graf 9). Jen jeden učitel si vzpomněl, že byl při hospitaci tázán na cíl hodiny.

94

Tabulka 17: 10. otázka Učili jste se dělat si přípravu ve škole?

Sloupec1

Sloupec2

absolutní četnost

relativní četnost

Ne, mám vysokoškolské technické vzdělání.

5

71%

Ne, ani v DPS. Absolvovala jsem ukázkovou hodinu výuky a byla to negativní zkušenost.

1

14%

1

14%

Graf 10

Ani jeden z učitelů se neučil ve škole dělat písemnou přípravu na hodinu (Tabulka 17: 10. otázka, Graf 10). Tito učitelé jsou všichni vysokoškolsky vzdělaní odborníci v technickém oboru. Sami si začali dělat písemné přípravy v začátcích vlastního učitelství, protože je potřebovali pro výuku. Ani při doplňujícím pedagogickém studiu nebyl naplněn tento požadavek.

95

Tabulka 18: 11. otázka Myslíte si, že by žáci rádi věděli, co se bude učit příště?

Sloupec1

Sloupec2

absolutní četnost

relativní četnost

Ano, pokud by je něco zvlášť zaujalo.

2

33%

Znají obsahovou náplň předmětu ze začátku školního roku.

4

67%

Graf 11

Někteří učitelé se přiklonili k názoru, že jen u některých žáků je viditelný zájem o probíranou látku. Dokážou se soustředit po delší časový úsek a pečlivě si zapisují informace. U těchto žáků se někdy stává, že se zeptají, co se bude probírat příště. Nebo se žáci zajímají o příští látku z důvodu své plánované absence. V tuto chvíli, je pro ně důležité hlavně, jak dlouhý bude zápis, který si budou muset doplnit Většina učitelů se přiklonila k názoru, že ve většině případů žáky nezajímá, co se bude dít příště. Navíc to už vlastně zhruba vědí. To proto, že někteří učitelé už v úvodu školního roku představí svůj tematický plán předmětu všem žákům, seznámí je s požadavky a cíli výuky a žáci si napíšou názvy jednotlivých tematických celků na první stranu do svého sešitu (Tabulka 18: 11. otázka, Graf 11).

96

11.2 Vyhodnocení kvalitativního výzkumu učitelů Učitelé si písemnou přípravu na hodinu většinou nedělají, ale jen v případě, že učivo znají nebo mají k němu už vypracovanou přípravu z dřívějších let. Tu potom s sebou nosí na výuku jako pomůcku. Vyhodnocení hypotézy č. 1: „Učitelé si nedělají písemné přípravy, protože je nepotřebují. “ Hypotéza se nepotvrdila. Když učitelé začínají s výukou, vždy si dělají písemnou přípravu, protože ji potřebují. Také když učitelé učí nový dosud nepoznaný předmět, písemnou přípravu si vždy dělají. Výjimkou je pouze učitel, který učí už několik let a stejný odborný předmět nebo je dokonce z praxe odborník v tomto předmětu. Tento učitel už učí zpaměti, protože strukturu hodiny už zná a teorii také. Vyhodnocení hypotézy č. 2: „Učitelé učí stále stejným způsobem, protože jim tento způsob výuky vyhovuje.“ Hypotéza se nepotvrdila. Učitelé při výuce hledají nové a vhodné metody, které jim pomáhají učit lépe a názorněji. Stále hledají vhodné metody a formy výuky, aby žáci učivo lépe pochopili. Také se někteří učitelé při své práci nadále vzdělávají.

11.3 Kvantitativní výzkum žáků Druhý je kvantitativní výzkum žáků, týkající se výuky a školního prostředí. V dotazníku jsou čtyři témata otázek. První téma se týká oboru a výuky odborných předmětů. Cílem těchto otázek je zjistit, jak hodnotí žáci výuku odborných předmětů a která výuková metoda je pro ně nejpřitažlivější. Druhé téma otázek se týká školy a třídy. Cílem těchto otázek je zjistit, jaké je prostředí ve škole a třídě a jak se žák cítí v kolektivu třídy a posoudit jak dalece klima ovlivňuje výuku odborných předmětů.

97

Třetí téma otázek se týká žáka. Cílem těchto otázek je posoudit jak se na výuku odborných předmětů připravuje žák. Čtvrtým tématem je učitel z pohledu žáka. Cílem těchto otázek je zjistit, jak a podle čeho hodnotí žáci práci učitele odborných předmětů. Celkem bylo položeno 22 otázek, 34 žákům. Motivací k uskutečnění tohoto výzkumu je zjištění skutečné situace ve třídě při výuce „ V rámci kvalitativního výzkumu se otevírají problémy, které dosud nebyly centru zájmu výzkumu. O mnoho více než výzkumníky zajímají neformální sociální vztahy ve třídě, napsaná pravidla ve škole nebo doma, prostředí mimo školy (kluby, neformální skupiny)a podobně. Ty ukazují edukační prostředí i aktéry v relativně novém, často překvapujícím světle.“ (Gavora, 2010, s. 36) Výzkumný problém: 1 - Jakou výukovou metodu žáci odborných předmětů žáci preferují? 2 - Vyhovuje žákům pracovní prostředí ve škole, třídě? 3 - Je učitel z pohledu žáka uznávaný odborník při výuce odborných předmětů? Hypotéza: 1 – Žákům nezáleží na tom, jak a co se bude učit. 2 - Žákům nezáleží na školním prostředí. 3 – Žáci učitele hodnotí povrchně. Metodika výzkumu: Výzkum byl realizován v březnu 2016 na Střední škole strojní, stavební a dopravní v Liberci, sloučené ze dvou škol, metodou anonymního dotazníku. Výběr odpovědí byl formou škálování nebo volných odpovědí. Výzkumu se zúčastnilo 34 žáků ze tří různých oborů vyšších tříd. Příprava rozhovoru – viz příloha č. 2 Výsledky výzkumu byly u jednotlivých otázek znázorněny v absolutní a relativní četnosti v tabulkách a následně byly vyhodnoceny graficky a rovnou posouzeny.

98

Dotazník pro žáky Tabulka 19: 1. otázka Obor

Sloupec1

Sloupec2

absolutní četnost

relativní četnost

instalatér

16

47%

zedník

14

41%

tesař

4

12%

Graf 1

Počet dotazovaných žáků odpovídá množství přítomný žáků v učebních oborech vyšších ročníků, ve dnech provádění výzkumu (Tabulka 19: 1. otázka, Graf 1). Tento výzkum nelze provádět jen pro učební obor zedník, protože počet žáků by nebyl dostatečný. Pro obecné posouzení vztahu žáků k dané problematice bylo proto dotázáno více žáků i z jiných oborů. Celkem bylo dotázaných 34 žáků.

99

Tabulka 20: 2. otázka Proč jste si zvolili tento svůj učební obor?

Sloupec1 absolutní četnost

Sloupec2 relativní četnost

Baví mě to

6

18%

Zajímá mě to

8

24%

Chci v tomto oboru pracovat

3

9%

Chci se v tomto oboru vyučit

1

3%

Doporučení rodiny

2

6%

Poslední možnost

6

18%

Nevím

8

24%

Graf 2:

Ze znázorněného grafu je patrné, že více než polovina žáků si zvolila tento obor protože je zajímá a věří v možnost vyučení se v oboru a uplatnění v praxi. Ale také velké množství žáků tuto motivaci nemělo. Možná rozhodovalo vysvědčení ze základní školy nebo nenáročné možnosti přijetí na školu. Názory na volbu školy a výučního oboru mohou být ovlivněné také zkušenostmi a doporučeními rodičů a známých lidí, kteří v oboru pracují. Pro volbu oboru a školy ale může být důležitá i například vzdálenost od domova, zmínka o průběhu výuky a zkušenosti kamaráda nebo zájem o vyučené pracovníky v praxi (Tabulka 20: 2. otázka, Graf 2).

100

Tabulka 21: 3. otázka Výuka odborných předmětů

Je pro vaši budoucí práci důležitá teoretická výuka odborných předmětů?

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6 rozhodně ano

ano

nevím

ne

rozhodně ne

10

19

4

0

1

Graf 3

Tato otázka by měla zjistit, jestli si žák uvědomuje důležitost teoretické výuky. Z výsledku vyplývá, že většinou ano (Tabulka 21: 3. otázka, Graf 3).

101

Tabulka 22: 4. otázka Výuka odborných předmětů

Je pro vás přínosná a zajímavá přednáška a vysvětlování v odborném předmětu?

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6 rozhodně rozhodně ano ano nevím ne ne

6

23

5

0

0

Graf 4

Klasický výklad, přednáška a vysvětlování je stále nejběžnější způsob výuky. Žáci jsou na ni zvyklí a respektují ji (Tabulka 22: 4. otázka, Graf 4).

102

Tabulka 23: 5. otázka Výuka odborných předmětů

Máte rádi společnou diskusi o problému v předmětu?

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6 rozhodně ano

ano

nevím

ne

rozhodně ne

8

17

6

2

1

Graf 5

Z výsledů je zřejmé, že si žáci jednoduše rádi povídají s učitelem a řeší při tom jak problémovou situaci nebo v odborném předmětu, tak i své vlastní problémy. Učitel hraje roli nejen koordinátora výuky, ale i posluchače a poradce (Tabulka 23: 5. otázka, Graf 5).

103

Tabulka 24: 6. otázka Výuka odborných předmětů

Máte rádi "prožitý" způsob výuky (např. společné kreslení budovy)?

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6 rozhodně ano

ano

nevím

ne

rozhodně ne

3

12

6

11

2

Graf 6

Tato otázka navazuje na speciální způsob výuky, který umožňuje žáků aktivně se zúčastnit nějakého tvořivého úkolu při výuce (Tabulka 24: 6. otázka, Graf 6). Jde například o úkol nakreslení společnými silami na velký papír příčný řez budovy v předmětu odborném kreslení, který mají všechny obory. Nebo ve třídě instalatérů nakreslení vnitřního kanalizačního potrubí. Nebo ve třídě tesařů nakreslení příčného řezu krovu, s popisem všech trámů. Odpovědi jasně nedefinují jednoznačný zájem.

104

Tabulka 25: 7. otázka Výuka odborných předmětů Děláte si rádi výpisky z knížky?

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6 rozhodně rozhodně ano ano nevím ne ne 2

5

2

11

14

Graf 7

Z odpovědí je jasný nezájem o tento úkol. Žáci si nechtějí nebo nemají zájem nebo neumějí dělat výpisky z knížky (Tabulka 25: 7. otázka, Graf 7). Obecně je zájem o literaturu u žáků stále menší, což vyplývá z různých studií. Domnívám se, že z toho vyplývá i neschopnost pracovat s knížkou. Dle zkušeností učitelů si žáci nedělají výpisky buď vůbec, nebo opíšou celý text nebo vypíšou zcela nepodstatné věci. „Nejvíce volného času děti stále tráví sledováním televize (denně cca 1,5 hod.). Téměř čtvrtina dětí hraje denně elektronické hry (55 minut), chlapci téměř třikrát častěji než dívky. Z hlediska věku kulminuje hraní elektronických her ve věkové kategorii 11–12 let (denně 29 % dětí). Téměř dvě pětiny dětí denně surfují na internetu (55 minut) a více než čtvrtina dětí je denně na Facebooku (38 minut). Frekvence četby knih s rostoucím věkem mírně klesá, děti čtou sice méně často, ale déle (42 minut). Knihy již nějakou dobu ztrácejí roli zdroje informací, děti častěji využívají pro školní práce internet. Vztah dětí k elektronickým knihám je zatím nejednoznačný, většinou s nimi nemají zkušenost.“ (Národní ústav pro vzdělávání, Stále méně dětí baví čtení – nuv.cz [online].)

105

Tabulka 26: 8. otázka Výuka odborných předmětů Jste rádi, když vám učitel diktuje zápis?

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6 rozhodně rozhodně ano ano nevím ne ne 8

17

0

5

4

Graf 8

Tato otázka navazuje na předešlou otázku a vlastně z ní vyplývá. Nejde-li žákům vypsat si samostatně nejdůležitější informace z knížky, je prostě pohodlnější diktovaný zápis (Tabulka 26: 8. otázka, Graf 8). Dle zkušeností učitelů jsou schopné si udělat solidní zápis jen maturitní ročníky. Žáci z učebních oborů si zápis většinou sami nedělají a učitelé jim jej diktují.

106

Tabulka 27: 9. otázka Výuka odborných předmětů Máte rádi PowerPointové prezentace?

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6 rozhodně rozhodně ano ano nevím ne ne 8

17

3

5

1

Graf 9

Odpovědi potvrzují jednoznačný zájem o prezentace prováděné většinou prostřednictvím notebooku a dataprojektoru (Tabulka 27: 9. otázka, Graf 9). Tato forma výuky pomáhá k lepšímu zapamatování si informací prostřednictvím zraku, sluchu i zápisem. Pro žáky je i atraktivnější a názorná. Pro učitele představuje pečlivou přípravu, ale potom ulehčení práce při výuce. Domnívám se ale, že i tato forma výuky by neměla být univerzální, protože předpokládá časové soustředění, které je pro některé žáky náročné. Výuka v průběhu dne by měla být různorodá takovým způsobem, aby splnila svůj účel.

107

Tabulka 28: 10. otázka Jaký způsob výuky odborného předmětu je pro vás nejzajímavější?

nevím prezentace praxe diskuse přednáška žádný práce ve skupinách jakýkoliv

Sloupec1 absolutní četnost 14 7 5 5 2 2 1 1

Sloupec2 relativní četnost 38% 19% 14% 14% 5% 5% 3% 3%

Graf 10

Z odpovědí vyplývá opět oblíbenost prezentací, ale také praktické výuky prostřednictvím aktivní účasti na výsledku činnosti. Značná část žáků chce ve výuce diskutovat s vyučujícím a to je pro ně určité odlehčení od výuky vyžadující neustálé soustředění. Největšímu procentu žáků na tom nezáleží, jakou formu výuky učitel zvolí (Tabulka 28: 10. otázka, Graf 10).

108

Tabulka 29: 11. otázka Výuka odborných předmětů

Bylo by pro vás přínosné vědět, co se bude probírat příští hodinu, týden, měsíc?

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6 rozhodně rozhodně ano ano nevím ne ne

6

14

8

6

0

Graf 11

Většině žáků není lhostejné, co se bude probírat ve výuce příště. Ať už je to z různých, blíže nespecifikovaných důvodů, zájem je zřejmý. Pouze asi 1/3 žáků je to lhostejné (Tabulka 29: 11. otázka, Graf 11).

109

Tabulka 30: 12. otázka Výuka odborných předmětů

Myslíte, že vás výuka odborných předmětů dobře připraví do praxe?

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6 rozhodně rozhodně ano ano nevím ne ne

4

11

4

12

3

Graf 12

Téměř rovnovážný stav může být ovlivněn různými činiteli, například znalostmi učitele, způsobem výuky, dosaženými výsledky žáka i vztahem žáka a učitele. V porovnání s 3. otázkou o důležitosti výuky odborného předmětu, kterou si většina žáků uvědomuje, pochybuje skoro ½ žáků o získané kvalitní přípravě (dosažených znalostech, dovednostech a návycích) do praxe (Tabulka 30: 12. otázka, Graf 12).

110

Tabulka 31: 13. otázka Škola, třída

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6 rozhodně ano

ano

nevím

ne

rozhodně ne

0

9

7

14

4

Líbí se vám školní prostředí? Proč?

Graf 13

ano -

všude se vytápí dobrý kolektiv

-

zamykání dveří o malých přestávkách moc lidí žáci dělají nepořádek poškozené školní prostředí nelogické spojení 2 odlišných oborů chování studentů nepořádek ve všem

ne

rozhodně ne -

vybavení třídy zima, nefunguje topení škola nám bere peníze

Většině žáků se ve škole nelíbí z různých důvodů (Tabulka 31: 13. otázka, Graf 13).

111

Tabulka 31: 14. otázka Škola, třída

Dodržujete ve škole pořádek? (kouření ve škole, chození v botách, odhazování odpadků…)

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6 rozhodně rozhodně ano ano nevím ne ne

5

12

1

12

4

Graf 14

V návaznosti na 13. otázku mne zajímalo, jestli pro to, aby se žákům líbilo, ve škole sami něco dělají, nebo ne (Tabulka 31: 14. otázka, Graf 14). Výsledek naznačuje, že asi ½ polovina žáků se snaží nedělat nepořádek ve škole a tím alespoň dle svých možností přispívat k lepšímu prostředí.

112

Tabulka 32: 15. otázka

Škola, třída

Líbí se vám prostředí ve třídě? Proč?

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6 rozhodně ano

ano

nevím

ne

rozhodně ne

3

11

7

13

0

Graf 15

ano -

žádné problémy dobrý kolektiv

-

většina spolužáků jsou „negramoti“ divné prostředí vzhled třídy někteří žáci dělají nepořádek, nemají zájem o výuku nesnáším své spolužáky smrdí to tu holé a poničené prostředí připomíná psychiatrickou léčebnu

ne

-

Odpovědi jsou autentické, mnohdy pravdivé (Tabulka 32: 15. otázka, Graf 15). Prostředí tříd odpovídá finančním možnostem školy, ale také vztahu některých žáků ke svému okolí. Z toho vyplývá i velké procento žáků, kteří stav nehodnotili, protože jej neovlivní a snaží se situací vyrovnat.

113

Tabulka 33: 16. otázka Škola, třída

Cítíte se v kolektivu třídy dobře?

Sloupec2

Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6

rozhodně ano

ano

nevím

ne

rozhodně ne

7

14

4

8

1

Graf 16

I přes to, že se žákům prostředí třídy nelíbí nebo se k němu nevyjadřují, v kolektivu svých spolužáků se většina žáků cítí dobře. To je také jeden z důležitých kladů výuky, aby se žák ve svém prostředí cítil dobře (Tabulka 33: 16. otázka, Graf 16).

114

Tabulka 34: 17. otázka Škola, třída

Je podle vás většinou nálada při výuce příjemná?

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6 rozhodně ano

ano

nevím

ne

rozhodně ne

2

14

6

10

2

Graf 17

K dobrým výsledkům výuky přispívá i dobré klima ve třídě (Tabulka 34: 17. otázka, Graf 17). To hodnotí kladně asi necelá ½ žáků a další se nevyjadřují. Negativní je asi 1/3 žáků. To může být způsobeno podrážděností a nepřiměřenou citlivostí učitele ve výuce nebo špatného vztahu žák a učitel, který negativně ovlivňuje náladu při výuce.

115

Tabulka 35: 18. otázka Žák

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6

Dokážete se naučit většinu učiva už při výuce?

rozhodně ano

ano

nevím

ne

rozhodně ne

1

19

4

6

4

Graf 18

Jednoznačné posouzení kvality výuky a schopností žáků (Tabulka 35: 18. otázka, Graf 18).

116

Tabulka 36: 19. otázka Žák

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6 rozhodně rozhodně ano ano nevím ne ne

Myslíte, že věnujete přípravě na výuku dostatek času?

3

3

10

10

8

Graf 19

Sebekritické hodnocení zodpovědného přístupu žáka k výuce (Tabulka 36: 19. otázka, Graf 19). Většina žáků přiznává nedostatečnou přípravu nebo se k otázce nevyjadřuje.

117

Tabulka 37: 20. otázka Jaká je vaše známka z předmětu Technologie nebo Přestavby budov?

Sloupec1

Sloupec2

absolutní četnost

relativní četnost

nevím

13

38%

2

7

21%

3

9

26%

4

2

6%

vyhovující

1

3%

špatná

1

3%

jakou si zasloužím

1

3%

Graf 20

Otázka hodnotí výsledek přípravy žáka na výuku (Tabulka 37: 20. otázka, Graf 20). Většina žáků si nemohla vzpomenout na známku z důležitého předmětu v pololetí. Asi ½ žáků se hodnotí dobře (2-3). To nasvědčuje tomu, že se žáci většinou ve svých očích hodnotí kladně a mají dobré sebevědomí.

118

Tabulka 38: 21. otázka

Učitel

Sloupec2 Sloupec3 Sloupec4 Sloupec5 Sloupec6

Myslíte, že jsou učitelé dostatečně vzdělaní pro výuku odborných předmětů?

rozhodně ano

ano

nevím

ne

rozhodně ne

7

18

7

2

0

Graf 21

ano -

umí vysvětlit látku mají zkušenosti už nějakou dobu učí, tak o tom něco vědí

-

sami tomu nerozumí

ne

Téměř ¾ žáků uznává odbornost a zkušenosti svých učitelů. To je dobrým předpokladem pro kvalitní výuku (Tabulka 38: 21. otázka, Graf 21).

119

Tabulka 39: 22. otázka Podle čeho hodnotíte učitele?

Sloupec1

Sloupec2

absolutní četnost

relativní četnost

podle toho jak učí

10

28%

podle chování k žákům

8

22%

nevím

8

22%

podle přístupu ke mně

4

11%

podle komunikace se žáky

3

8%

podle jejich nálady

1

3%

podle znalosti předmětu

1

3%

podle sebe

1

3%

Graf 22

Většina žáků učitele nehodnotí podle toho, jak vypadá, jak je ustrojený nebo učesaný, ale podle způsobů výuky jaký provádí, jak dokáže „naučit“ a podle osobního přístupu k žákům a jednotlivcům (Tabulka 39: 22. otázka, Graf 22). Je zde důležité upozornit, že žáci jsou chlapci. Je možné předpokládat, že v dívčích třídách by bylo hodnocení odlišné.

120

11.4

Vyhodnocení kvantitativního výzkumu žáků. Z výzkumu je jasné, že nejvíce žáci preferují zajímavé přednášky a vysvětlování a

rádi si s učitelem povídají a řeší problémy při výuce diskusí s učitelem. Zároveň mají rádi PowerPointové prezentace. Rozhodně si neradi píšou výpisky z knížky, ale jsou spokojeni, když jim učitel diktuje záznam do sešitu. Žákům školní prostředí většinou nevyhovuje. Je to mimo jiné způsobeno narušením komunikačních cest žáků přístavbou nové části školy v cca 70. letech 20. století. Přístavba nectí zásady a předpisy školních budov a pohyb většího počtu osob, například jsou úzká hlavní schodiště. Přístavba také nenavázala na obvyklé cesty ve škole a narušila tak celý chod školy. Žáci nyní nechodí z venkovního prostředí přes šatny do vnitřního prostoru školy, ale vstupují přímo do centrální haly školy. Odtud musí do šaten a vracet se zpět a následně mohou chodit po škole. Ale přístup z jedné budovy do druhé je přes „špinavou“ část vestibulu a žáci to řeší tak, že se nepřezouvají a chodí tedy celý den v botách. Navíc odchází z budovy si zakouřit a zpět už se nepřezují. Vedení školy toto řeší zamykáním vchodových dveří a perzekuováním učitelů, že žáky špatně hlídají. Z důvodu menšího počtu žáků v jednotlivých oborech se některé třídy slučují a humanitní vědy a jazyky probírají společně. Pouze se dělí na odborné předměty. Toto také narušuje dobré klima ve třídě, zvlášť když nikdy není jasné, s kým se daný obor spojí a jestli toto spojení zůstane až do konce vyučení nebo se ještě změní. Žáci většinou hodnotí kladně získanou odbornost učitelů, a uvědomují si důležitost výuky odborných předmětů. Ale pochybují o tom, že je tato výuka dobře připraví do praxe. Domnívám se, že pro praxi uznávají mimo tuto výuku hlavně odbornou praxi, která je neodmyslitelnou částí výuky odborných předmětů. Vyhodnocení hypotézy č. 1: „Žákům nezáleží na tom, jak a co se bude učit.“ Hypotéza se nepotvrdila. Žákům rozhodně záleží na tom, co se bude učit příští hodinu, týden a měsíc. To vyvrací i původní názor učitelů v rozhovoru, že žákům nezáleží na informacích o výuce. Žáci potřebují vědět, co se bude příště probírat, aby si udělali přehled, co všechno si například budou muset doplnit, když budou nepřítomni. Také je pro žáky přínosná informace v úvodu školního roku a celkovém tematickém plánu daného oboru a osnova

121

hlavních tematických celků, kterou si napíšou do sešitu. Vyhodnocení hypotézy č. 2 „Žákům nezáleží na školním prostředí.“ Hypotéza se nepotvrdila. Žákům záleží na prostředí ve škole i třídě. Polovina dotázaných žáků se snaží chovat zodpovědně a nedělat nepořádek. Ostatní žáci pro lepší prostředí nic nedělají, ale to neznamená, že jim na něm nezáleží. Jen si asi myslí, že se tím nedá nic dělat, protože je to ekonomická otázka školy. Vyhodnocení hypotézy č. 3: „Žáci učitele hodnotí povrchně.“ Hypotéza se nepotvrdila. Žáci nehodnotí učitele povrchně. Naopak, všímají si zásadních postojů učitele k výuce, jeho chování k žákům ve třídě i jeho osobního chování k jednotlivcům. Hodnotí učitele také podle toho, jestli umí dobře vysvětlit novou látku a dokáže žáka něco naučit.

11.5 Porovnání kvalitativního a kvantitativního výzkumu. „Kvantitativně a kvalitativně orientované výzkumy jsou tak odlišné, že to vzbuzuje otázku, zda je možno používat v jednom výzkumu oba dva způsoby. Radikálové zaujímají k tomuto kroku negativní stanovisko. Zdůrazňují, že nejen způsob práce, ale i celá filozofie obou výzkumných orientací je tak odlišná, že ve výzkumu je není možno použít společně. Na druhé straně umírnění výzkumníci říkají, že je nejen možné, ale i výhodné použít obě dvě výzkumné orientace, a tak vyvážit jejich silné a slabé stránky.“ (Gavora, 2010, s. 38) Kvalitativní výzkum byl velmi otevřeným interview mezi tazatelem v roli výzkumníka a tázanými učiteli. Získané informace byly důležité pro výzkum, který jsem provedla hlavně z vlastního zájmu, abych se ubezpečila ve vlastních postojích k tomuto problému, ale také jsem se poučila od zkušených kolegů.

122

Kvantitativní výzkum byl ze strany žáků pochopen jako jedna z mála možností, kdy se cení jejich postoj k danému problému a mohou se bez ohledu na následky volně vyjádřit. Rozhodně mi uvolněnost a otevřenost učitelů i žáků při zodpovídání připravených otázek a také informace i o jiných problémech při výuce odborných předmětů byla velmi příjemná a přínosná v mém osobním přístupu k výuce a žákům. Učitelé se shodli, že si žáci rádi povídají. Toto potvrdili i žáci ve svém dotazníku. Také učitelé ukázali různé možnosti používání učebních pomůcek a různých forem výuky, včetně prezentací. Zároveň ale také poukázali na skutečnost možného přetěžování žáků těmito technologiemi a z toho vyplývající nutnost zařazení výuky formou dialogu s žáky. Oblíbenost PowerPointových prezentací i oblíbenost běžného výkladu s vysvětlováním potvrdili i žáci. Rozpor v názorech nastal při domněnce učitelů, že žáky nezajímá budoucí průběh učiva. Toto tvrzení žáci vyvrátili a tím potvrdili svůj zájem o výuku. Rovněž domněnka, že žákům nezáleží na prostředí školy a třídy žáci nepotvrdili. Žáci mne ve svých odpovědích v dotazníku také překvapili svými dobrými postřehy a úsudky o odbornosti a učitelských schopnostech učitelů.

123

Závěr V diplomové práci byl splněn cíl vysvětlit a přiblížit problematiku předmětu Přestavby budov. Byly zmíněny vnější i vnitřní kurikulární dokumenty, ovlivňující výuku tohoto předmětu. Z tematického plánu bylo vybráno několik hodin, později zpracovaných podrobněji. Byla zmíněna důležitost osobnosti učitele ve vztahu k individualitě žáků. Byl posouzen vliv klimatu ve třídě a škole na vlastní spokojenost žáků a učitelů ve škole, která ovlivňuje i výsledky výuky. Byly představeny vhodné vyučovací metody, které se mohou úspěšně použít pro výuku předmětu Přestavby budov. Také byly vybrány a posouzeny učebnice pro výuku tohoto předmětu a posouzeny z pohledu učitele odborného předmětu, s poukázáním na vzniklé chyby. V diplomové práci byl splněn hlavní cíl, vytvořit konkrétní přípravu na hodiny odborného předmětu Přestavby budov. K tomuto účelu bylo vybráno několik vyučovacích hodin ze zvoleného tematického celku a k nim byla vytvořena rámcová příprava na hodinu. Materiál obsahuje nejen vlastní členění hodiny, ale i potřebnou výukovou přípravu pro učitele, řešenou formou učebních textů a prezentace. Tato příprava je určená k vlastní výuce a je ji možno použít univerzálně pro další učitele oboru Zedník. Ve výzkumné části diplomové práce byl splněn cíl zjistit, jaké přípravy na hodinu si učitelé dělají. Také byly shromážděny názory žáků na výuku a školní prostředí. Porovnání obou výzkumů byly prokázány vzájemné souvislosti. Tím byl naplněn cíl výzkumného projektu. Ze získaných zkušeností v průběhu vytváření diplomové práce vyplývá poznání, které bylo vyjádřeno v odpovědích zkušených pedagogů. Ti říkají, že příprava na hodinu by měla být součástí výuky odborného i jiného předmětu. Jde o vytvoření plánu průběhu hodiny tak, aby učitelé vysvětlili všechny důležité části tématu hodiny, na nic nezapomněli a naplnili tak vzdělávací a výchovné cíle výuky. V neposlední řadě dobře připravený plán a jeho plnění také přispívá k vytváření dobrých vztahů mezi učiteli a žáky, učení se stává zábavnější pro obě strany a návštěva školy smysluplnější pro všechny zúčastněné osoby.

124

Resumé Diplomová práce se zabývá přípravou na hodinu odborného předmětu Přestavby budov a vším co s tím souvisí. Jde o splnění požadavků tohoto předmětu v oboru Zedník, obsažené ve vnitřních a vnějších kurikulárních dokumentech, posouzení učebnic pro výuku tohoto předmětu. Je zmíněna osobnost učitele, individualita žáka, klima školy a třídy ovlivňující výuku. V diplomové práci jsou zpracovány rámcové přípravy na hodinu předmětu Přestavby budov, které je možné použít v praxi. Současně jsou doporučeny vhodné výukové metody a formy práce s žáky.

Sumary Thé diplom thesis dals with the preparation for a lesson of technical subject Reconstruction of buildings and everything that goes with it. The goal is to meet the requirements of the course in the field of Mason, contained in the internal and external curricula, assessment of textbooks for teaching of this subject. It mentions teacher's personality, pupil’s individuality, school and classroom climate affecting learning. The thesis elaborates on the framework preparation for a lesson of the subject Reconstruction of buildings that can be used in practice. At the same time, it recommends appropriate teaching methods and work forms with pupils.

125

Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1: Přestavby budov Švancar, A., Valnoha, J. Přestavby budov: učebnice pro 3. ročník OU a UŠ oboru zedník. 3. nezm. vyd. Praha: SNTL, 1974. 137s. Obr. 2: Přestavby budov pro 3. ročník SOU Kárník, V. Přestavby budov pro 3. ročník SOU. 2. nezm. vyd. Praha: SNTL, 1990. 136s. 127 o. ISBN 80-03-00214-1 Obr. 3: Přestavby budov pro 3. ročník SOU Doseděl, Antonín., Kárník, Vladimír., Kubát, Josef . Přestavby budov pro 3. ročník SOU. 1. Praha: Sobotáles, 2009. 152s. 130o. ISBN 978-80-85920-70-3 Obr. 4: Přestavby budov Podlena, V. Přestavby budov: učebnice pro odborná učiliště obor vzdělávání zednické práce. 1. Praha: Parta, 2006. ISBN 80-7320-018-X Obr. 5: Podezdívání základů Podlena, Václav. Přestavby budov: učebnice pro odborná učiliště obor vzdělávání zednické práce. 1. Praha: Parta, 2006. s. 10. ISBN 80-7320-018-X Obr. 6: Rozšíření a prohloubení základového pasu Vlček, M., Moudrý, I., Novotný, M., Beneš, P., Maceková,V. Poruchy a rekonstrukce staveb. 1. Šlapanice: Era, 2001. s. 96. ISBN 80-86517-10-1 Obr. 7: Správné rozšíření základů Vlček, M., Maceková,V. Zakládání staveb. 1. Šlapanice: Era, 2004. s. 25. ISBN 8086517-83-7 Obr. 8: Rekonstrukce Podlena, V. Přestavby budov: učebnice pro odborná učiliště obor vzdělávání zednické práce. 1. Praha: Parta, 2006. s.5. ISBN 80-7320-018-X

126

Obr. 9: Historická stavba (Zdroj: vlastní foto) Obr. 10: Vlhkost stavby (Zdroj: vlastní foto) Obr. 11: Neúnosné trámy, porušená zeď vlhkost, špína (Zdroj: vlastní foto) Obr. 12: Vlhkost ve stropě (Zdroj: vlastní foto) Obr. 13: Chybějící hydroizolace, vlhkost ve stěnách (Zdroj: vlastní foto) Obr. 14: Nesoudržná stěna klenby vlivem podmáčení a vlhkosti (Zdroj: vlastní foto) Obr. 15: Zatékání (Zdroj: vlastní foto) Obr. 16: Podepření trámů dřevěným průvlakem Bílek, J. Digitální učební materiály. III/2-11-Přestavby budov[ online]. 20. 4. 2013, c2014.[cit. 2016-03-26]. Dostupné na World Wide Web: < http://dumy.oasoslouny.cz/tag/prestavby-budov/ > Obr. 17: Podepření trámů ocelovým válcovaným nosníkem Bílek, J., Digitální učební materiály. III/2-11-Přestavby budov[ online]. 20. 4. 2013, c2014 [cit. 2016-03-26]. Dostupné na World Wide Web: < http://dumy.oasoslouny.cz/tag/prestavby-budov/ > Obr. 18: Odlehčení Bílek, J., Digitální učební materiály. III/2-11-Přestavby budov[ online]. 20. 4. 2013, c2014 [cit. 2016-03-26]. Dostupné na World Wide Web: < http://dumy.oasoslouny.cz/tag/prestavby-budov/ > Obr. 19: Spřažená konstrukce stropu Daňková, J., Šafrata, J. Vývoj a použití dřevobetonových kompozitních prefabrikovaných dílců v pozemním stavitelství. Materiály [ online]. 30. 1. 2015, c2007-2014 [cit. 2016-03-26]. Dostupné na World Wide Web: < http://imaterialy.dumabyt.cz/rubriky/materialy/vyvoja-pouziti-drevobetonovych-kompozitnich-prefabrikovanych-dilcu-v-pozemnim-

127

stavitelstvi_41996.html > Obr. 20: Příložkování Daňková, J., Šafrata, J. Vývoj a použití dřevobetonových kompozitních prefabrikovaných dílců v pozemním stavitelství. Materiály [ online]. 30. 1. 2015, c2007-2014 [cit. 2016-03-26]. Dostupné na World Wide Web: < http://imaterialy.dumabyt.cz/rubriky/materialy/vyvoja-pouziti-drevobetonovych-kompozitnich-prefabrikovanych-dilcu-v-pozemnimstavitelstvi_41996.html > Obr. 21: Kotvení do konzol Bílek, J. Digitální učební materiály. III/2-11-Přestavby budov[ online]. 20. 4. 2013, c2014 [cit. 2016-03-26]. Dostupné na World Wide Web: < http://dumy.oasoslouny.cz/tag/prestavby-budov/ > Obr. 22: Tesařská výměna Bílek, J. Digitální učební materiály. III/2-11-Přestavby budov[ online]. 20. 4. 2013, c2014 [cit. 2016-03-26]. Dostupné na World Wide Web: < http://dumy.oasoslouny.cz/tag/prestavby-budov/ > Obr. 23: Tesařská výměna v rohu zdiva Bílek, J. Digitální učební materiály. III/2-11-Přestavby budov[ online]. 20. 4. 2013, c2014 [cit. 2016-03-26]. Dostupné na World Wide Web: < http://dumy.oasoslouny.cz/tag/prestavby-budov/ > Obr. 24: Bekyně sosnová – mniška Nfa. Bekyně sosnová:Mniška. [ online]. 1922.00:09:48 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://film.nfa.cz/portal/avrecord/0060742 > Obr. 25: Bekyně Nfa. Bekyně sosnová:Mniška. [ online]. 1922.00:09:48 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://film.nfa.cz/portal/avrecord/0060742 > Leporelo. Bekyně [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < https://leporelo.info/bekyne-1 >

128

Obr. 26: Kůrovec - napadení dřeva Doležal, P. Čt. Kapitolky o havěti: Kůrovec. [ online]. výroba 2009. c1996-2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214729714-kapitolky-ohaveti/209572230550007-kurovec/ > Obr. 27: Kůrovec Doležal, P. Čt. Kapitolky o havěti: Kůrovec. [ online]. výroba 2009. c1996-2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214729714-kapitolky-ohaveti/209572230550007-kurovec/ > Obr. 28: Červotoč Chytré bydlení. Červotoč a jeho likvidace. [online]. c2011 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.chytre-bydleni.cz/cervotoc-a-jeholikvidace--jak-na-to > Obr. 29: Červotoč Chytré bydlení. Červotoč a jeho likvidace. [online]. c2011 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.chytre-bydleni.cz/cervotoc-a-jeholikvidace--jak-na-to > Obr. 30: Poškození dřeva mravenci Lexikon vad dřeva. poškození hmyzem: např. mravenci [ online]. 30. 01. 2011. c2010. [cit.2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://fld.czu.cz/~zeidler/lexikon_vad/poskozeni_hmyzem.htm > Obr. 31: Pilořitka velká Kraus, F. SlidePlayer: Blanokřídlí Pilořitky [ online]. c2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://slideplayer.cz/slide/3400222 >

129

Obr. 32: Napadení dřeva Kraus, F. SlidePlayer: Blanokřídlí Pilořitky [ online]. c2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://slideplayer.cz/slide/3400222 > Obr. 33: Tesařík krovový Škůdci. Tesařík krovový [ online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.skudci.com/tesarik-krovovy > Obr. 34: Larva tesaříka krovového Pacovský, J. Červoděs. Fotogalerie:Dřevokazný hmyz[ online]. 18. 7. 2012. c2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.cervodes.eu/fotogalerie/> Obr. 35: Popraška sklepní (koniofora sklepní) Pacovský, J. Červoděs. Fotogalerie:Dřevokazný hmyz[ online]. 18. 7. 2012. c2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.cervodes.eu/fotogalerie/> Obr. 36: Plodnice trámovky Atlas poškození dřevin. Plodnice trámovky [ online]. ŠLP Křtiny 2007 [cit. 2016-0327]. Dostupné na World Wide Web: < http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/486-tramovka_plotni.html > Obr. 37: Houby způsobující modrání dřeva Ochrana dřeva. Dřevozbarvující houby[ online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.ochrana-dreva.cz/drevozabarvujici-houby/ > Obr. 38: Plísně dřeva MW servis. Dřevokazné houby a plísně [online]. c 2011-2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.sanace-dreva.cz/drevokazne-houby.html >

130

Obr. 39: Dřevomorka domácí [0] [0] Pacovský, J. Červoděs::Likvidace dřevokazných hub[ online]. c2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.cervodes.eu/inpage/drevokazne-houby/ > Obr. 40: Klenba v Mezopotámii – Megasin – počátky klenební techniky Fast. Architektura a stavitelství Mezopotámie. Významné stavby. Magasin [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné na World Wide Web: < http://fast10.vsb.cz/studijni-materialy/zsaa/3.html > Obr. 41: Katedrála ve Welsu Chrástecký, J. Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž. CZ.1.07/1.5.00/34.0433. VY_32_INOVACE_DEK_0214: Architektura vrcholné gotikyII, Obrázek č. 8 [online]. 4. 5. 2013 [cit. 2016-03-28]. PowerPointová prezentace Obr. 42: Akvadukt Francie 21. století. 10 nejstarších funkčních mostů světa: Pont du Gard [online]. 19. 3. 2007 [cit. 2016-03-28] Dostupné na World Wide Web: < http://21stoleti.cz/2007/03/19/10-nejstarsich-funkcnich-mostu-sveta/ > Obr. 43: Eliptická valená klenba cihlová Klenba. Klenby podle materiálu: Klenba cihlová [online]. 3. 12. 2015 v 02:16 [cit. 2016-03-28] Dostupné na World Wide Web: < https://cs.wikipedia.org/wiki/Klenba > Obr. 44: Zalití spár klenby Spárování klenby. DE PL CZ [online]. 22. 5. 2013. [cit. 2016-03-28] Dostupné na World Wide Web: < http://www.pilgerhaeusl.de/cms/cz/54/M%C3%ADstovAE%E2%80%BAstn%C3%ADkuhttp://www.pilgerhaeusl >e/ Obr. 45: Oprava proražené klenby Bílek, J. Digitální učební materiály. III/2-11-Přestavby budov[ online]. 3. 11. 2013,

131

c2014 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://dumy.oasoslouny.cz/tag/prestavby-budov/ > Obr. 46: Zdění oblouku Eluc. Nadpraží otvorů: Cihelné otvory-klenby [online]. [cit. 2016-03-28] Dostupné na World Wide Web: < https://eluc.kr-olomoucky.cz/verejne/lekce/2183 >e Obr. 47: Ukončení klenby Eluc. Nadpraží otvorů: Cihelné otvory-klenby [online]. [cit. 2016-03-28] Dostupné na World Wide Web: < https://eluc.kr-olomoucky.cz/verejne/lekce/2183 >e Obr. 48: Rozestouplá klenba Bílek, Jiří. Digitální učební materiály. III/2-11-Přestavby budov [online]. 3. 11. 2013, c2014 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://dumy.oasoslouny.cz/tag/prestavby-budov/ > Obr. 49: Pilíře Bílek, J. Digitální učební materiály. III/2-11-Přestavby budov [online]. 3. 11. 2013, c2014 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://dumy.oasoslouny.cz/tag/prestavby-budov/ > Obr. 50: Viditelná táhla Bílek, J. Digitální učební materiály. III/2-11-Přestavby budov[ online]. 3. 11. 2013, c2014.[cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://dumy.oasoslouny.cz/tag/prestavby-budov/ > Obr. 51: Viditelná táhla v praxi Makýš, O., ASB.sk, Poruchy a renovácie klenieb: Oprava klenby táhly [online]. 3. 12. 2008 [cit. 2016-03-28] Dostupné na World Wide Web: < http://www.asb.sk/stavebnictvo/rekonstrukcia/poruchy-arenovacie-klenieb >e/ Obr. 52: Skryté trámové kleště Bílek, J. Digitální učební materiály. III/2-11-Přestavby budov[ online]. 3. 11. 2013, c2014 [cit. 2016-03-27].

132

Dostupné na World Wide Web: < http://dumy.oasoslouny.cz/tag/prestavby-budov/ > Obr. 53: Drcená klenba Bílek, J. Digitální učební materiály. III/2-11-Přestavby budov[ online] 3. 11. 2013, c2014 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://dumy.oasoslouny.cz/tag/prestavby-budov/ > Obr. 54: Zesílení spřažením Bílek, J. Digitální učební materiály. III/2-11-Přestavby budov[ online]. 3. 11. 2013, c2014 [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://dumy.oasoslouny.cz/tag/prestavby-budov/ >

133

Seznam tabulek Tabulky pro přípravu hodin

Tabulky pro dotazník

Tabulka 1: Hodina č. 25

Tabulka 19: 1. otázka

Tabulka 2: Hodina č. 26

Tabulka 20: 2. otázka

Tabulka 3: Opakování 1

Tabulka 21: 3. otázka

Tabulka 4: Opakování 2

Tabulka 22: 4. otázka

Tabulka 5: Hodina č. 27

Tabulka 23: 5. otázka

Tabulka 6: Hodina č. 28

Tabulka 24: 6. otázka

Tabulka 7: Hodina č. 31

Tabulka 25: 7. otázka Tabulka 26: 8. otázka

Tabulky pro interview

Tabulka 27: 9. otázka Tabulka 28: 10. otázka

Tabulka 11: 1. otázka

Tabulka 29: 11. otázka

Tabulka 12: 2. otázka

Tabulka 30: 12. otázka

Tabulka 13: 3. otázka

Tabulka 31: 13. otázka

Tabulka 11: 4. otázka

Tabulka 31: 14. otázka

Tabulka 12: 5. otázka

Tabulka 32: 15. otázka

Tabulka 13: 6. otázka

Tabulka 33: 16. otázka

Tabulka 14: 7. otázka

Tabulka 34: 17. otázka

Tabulka 15: 8. otázka

Tabulka 35: 18. otázka

Tabulka 16: 9. otázka

Tabulka 14

Tabulka 17: 10. otázka

Tabulka 37: 20. otázka

Tabulka 18: 11. otázka

Tabulka 38: 21. otázka Tabulka 39: 22. otázka

134

Seznam grafů Grafy pro interview Graf 1 Pohlaví učitelů. Graf 2 Doba učební praxe v letech. Graf 3 Jaké předměty učíte? Graf 4 Jaké metody výuky používáte? Graf 5 Jaké používáte učební pomůcky? Graf 6 Děláte si nějakou přípravu na vyučovací hodinu? Graf 7 Je příprava na hodinu podle vás důležitá? Graf 8 Je příprava na hodinu důležitá z pohledu žáka? Graf 9 Vyžadoval někdy někdo po vás přípravu na hodinu? Graf 10 Učili jste se dělat si přípravu na hodinu ve škole? Graf 11 Myslíte si, že by žáci rádi věděli, co se bude učit příště?

Grafy pro dotazník Graf 1 Struktura oborů výzkumného vzorku Graf 2 Proč jste zvolili tento svůj učební obor? Graf 3 Je pro vaši budoucí práci důležitá teoretická výuka odborných předmětů? Graf 4 Je pro vás přínosná a zajímavá přednáška a vysvětlování v odborném předmětu? Graf 5 Máte rádi společnou diskusi o problému v předmětu? Graf 6 Máte rádi „prožitý“ způsob výuky? Graf 7 Děláte si rádi výpisky z knížky? Graf 8 Jste rádi, když vám učitel diktuje zápis? Graf 9 Máte rádi PowerPointové prezentace? Graf 10 Jaký způsob výuky odborného předmětu je pro vás nejzajímavější? Graf 11 Bylo by pro vás přínosné vědět, co se bude probírat příští hodinu, týden, měsíc? Graf 12 Myslíte si, že vás výuka odborných předmětů dobře připraví do praxe? Graf 13 Líbí se vám školní prostředí? Graf 14 Dodržujete ve škole pořádek? Graf 15 Líbí se vám prostředí ve třídě? Graf 16 Cítíte se v kolektivu třídy dobře?

135

Graf 17 Je podle vás většinou nálada při výuce příjemná? Graf 18 Dokážete se naučit většinu učiva při výuce? Graf 19 Myslíte, že věnujete přípravě na výuku dostatek času? Graf 20 Jaká je vaše známka z předmětu Technologie nebo Přestavby budov? Graf 21 Myslíte, že jsou učitelé dostatečně vzdělaní pro výuku odborných předmětů? Graf 22 Podle čeho hodnotíte učitele?

Seznam zkratek ŠVP

= Školní vzdělávací program

RVP

= Rámcově vzdělávací program

techn. = technických Obr.

= obrázek

Použitá literatura Knihy 1.

Anderson, L. W., Burns, R. B., Research in Classrooms. Oxford: Pergamon Press, 1989.

2.

Atkinson, R. l., Psychologie. Klapkova 2, 182 000 Praha 8: Portál, s.r.o., 2003.

3.

Bendl, S., Reinterpretace kázně v současné škole. Pedagogická orientace, 2005.

4.

Brophy, J., Good, T., Brophy-Good system (Teacher-child dyadic interaction), Practices Journal of Learning Disabilities, September 1, 2000.

5.

Cangelosi, J. S., Strategie řízení třídy, Jakzískat a udržet spolupráci žáků při výuce. Praha 8, Klapkova 2: Portál, 1994.

6.

Darling-Hammond, L. (2000). Teacher Quality and Student Achievement. A Review of State Policy Evidence. Education Policy Analysis Archives.

7.

GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. vyd. Brno: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-185-0.

8.

Jankovcová, M., Průcha, J., Koudelka, J., Aktivizující metody v pedagogické praxi středních škol. Praha: SNP, 1988, 152 s. ISBN 80-04-23-209-4

9.

Knecht, P. Janík, T. a kol. Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2008. ISBN 978-80-7315-174-4

10. Komenský, J. A., Analytická didaktika. 1.vyd. Praha: Státní nakladatelství, 1947.

136

11. Komenský, J. A., Velká didaktika. Vybrané spisy, sv. 1. Praha: SNP, 1958. 12. Komenský, J. A., Škola vševědná, Vybrané spisy, sv. II. Praha: SNP, 1960. 13. Lašek, J., Komunikační klima ve středoškolské třídě. Pedagogika, 4.1994, č. 2, s. 155-162 14. Lindner, G. A., Všeobecné vyučovatelství. Vídeň: A. Pichler, 1887. 15. Maňák, J., Rozvoj aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků. Brno, 1998. ISBN 80-210-1880-1 16. Maňák, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, 2003. 17. Maňák, J. a Švec, V., Výukové metody. Brno: Paido, 2003. ISBN 80-7315-039-5 18. Mazáčová, N., Didaktické zamyšlení nad současnými učebnicemi se zvláštním zřetelem k jazykovým učebnicím. In VALIŠOVÁ, A. a kol., Historie a perspektivy didaktického myšlení. Praha: Karolinum. 2004. s. 289-297. 19. Mezinárodní akademie vzdělávání/UNESCO. Efektivní učení ve škole. 1. vyd. Praha: Portal, 2005. 20. Mojžíšek, L., Vyučovací metody. Praha: SPN, 1975. 21. Pavlík, O., Didaktika. Bratislava: SPN, 1949. 22. Pellegrino, J. W., & Hilton, M. L. (2012). Education for life and work: developing transferable knowledge and skills in the 21st century. Washington, D.C.: National Academies Press 23. Pelikán, J., Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum. 1998. 24. Průcha, J., Učebnice. Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998. 25. Průcha, J., Hodnocení obtížnosti učebnic. 1. Praha: SNTL, 1984. 96 s. 26. Průcha. J., Pedagogický výzkum. Uvedení do teorie a praxe. Praha: Karolinum, 1995. 27. Průcha. J., Moderní pedagogika. Praha: Portál, s.r.o., 2002. ISBN 80-7178-631-4 28. Průcha, Walterová a Mareš, Pedagogický slovník. 2001. 29. Příhoda, A., Houby a bakterie poškozující dřevo, Praha: SZN, 1953. 30. Řezáč, J., Sociální psychologie. Brno: Paido. 1998. 268 s. ISBN 80-85931-48-6 31. Sergiovanni, Thomas., Building Community in Schools. San Francisco: JosseyBass, 1994, s. 219. 32. Skalková J., Obecná didaktika. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. ISBN 978-80-247-1821-7

137

33. Spilková, V. a kol., Proměny primárního vzdělávání v ČR. Praha: Portál 2005. ISBN 80-7178-942-9. 34. Uher, J.,Základy americké výchovy. Praha: Čin, 1930. 35. Wildham, D. M., Effectiveness Indicators in the Economic Analysis of Educational Activities. International Journal of Educational Research. 12. 1988. č. 6 (special isme) 36. Zpráva mezinárodní komise UNESCO. Vzdělávání pro 21. století. Učení je skryté bohatství. Praha: Pedagogická fakulta UK, Ústav výzkumu a rozvoje školství, 1997.

Internetové zdroje citace Holeček,Milan, Vejmelka & Wünsch, 84132. Rekonstrukce nemovitosti a stavební zákon: Právní povaha rekonstrukce. § 2 odst. 3, 4 SZ [online]. poslední revize 27. 7. 2012 [cit. 2016-11-5]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.epravo.cz/top/clanky/rekonstrukceemovitosti-a-stavebni-zakon-84132.html > ISSN 1213-189X Holeček,Milan,Vejmelka & Wünsch, 84132. Rekonstrukce nemovitosti a stavební zákon: Právní povaha rekonstrukce. § 2 odst. 4 a 5 SZ [online]. poslední revize 27.7.2012 [cit. 2016-11-5]. Dostupné na World Wide Web:< http://www.epravo.cz/top/clanky/rekonstrukceemovitosti-a-stavebni-zakon-84132.html > ISSN 1213-189X Autor neznámý, Motivace, motivování a motivační teorie [online]. poslední revize 14.10.2015 [cit. 2016-11-05]. ISSN 2327-3658 Dostupné na World Wide Web: VUP Praha. RVP Metodický portál: RVP a ŠVP obecně [online]. 25. 4. 2007 [cit. 201611-28]. Dostupné na World Wide Web: < http://clanky.rvp.cz/clanek/s/G/1302/RVP-ASVP-OBECNE.html> Stavební komunita: Stavební slovník [online]. c2012. [cit. 2016-03-26]. Dostupné na World Wide Web: < http://stavebnikomunita.cz/page/stavebni-slovnik-r >

138

Wikislovník : Rekonstrukce [online]. c2007, editace 22. 4. 2015 v 0:10:38 [cit. 2016-0326]. Dostupné na World Wide Web: < https://cs.wiktionary.org/wiki/rekonstrukce > Dolejská,Anna. Úskalí rekonstrukce domu. Můj dům [online]. 04. 09. 2014,c2010-2016. [cit. 2016-03-26]. Dostupné na World Wide Web: < http://mujdum.dumabyt.cz/rubriky/stavba/uskali-rekonstrukce-domu_2438.html > Dek stavebniny.Dektime 06/2007:Kvalita dřeva pro stavební konstrukce [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < https://www.dek.cz/podpora/rocnik-2007 > < https://www.dek.cz/data/docs/publikace/dektime200706.pdf> Leporelo. Bekyně [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < https://leporelo.info/bekyne-1 > Doležal, Petr. Čt. Kapitolky o havěti: Kůrovec. [ online]. výroba 2009. c1996-2016.[cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214729714kapitolky-o-haveti/209572230550007-kurovec/ > Brutus. Dřevokazný hmyz: Mravenci dřevokazi. [ online]. c2007.[cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.ochranadreva-brutus.cz/skudci/drevokazny-hmyz/ > Brutus. Dřevokazný hmyz: Pilořitka velká [ online]. c2007.[cit. 2016-03-27]. Dostupné na World Wide Web: Pacovský, Jan, Červoděs: Likvidace dřevokazných hub[ online]. c2016. [cit. 2016-0327].

139

Dostupné na World Wide Web: < http://www.cervodes.eu/inpage/drevokazne-houby/ > (Národní ústav pro vzdělávání, Stále méně dětí baví čtení – nuv.cz [online]. [cit. 201603-22]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.nuv.cz/vystupy/stale-mene-deti-bavi-cteni >

citáty Autor neznámý, Citáty o hlouposti a moudrosti: Katharine Graham [online]. c 20092015,[cit. 5. 11. 2016]. Dostupné na World Wide Web: Autor neznámý, Citáty o hlouposti a moudrosti: Leonardo da Vinci [online]. c 20092015,[cit. 2016-11-5]. Dostupné na World Wide Web: Jan Werich/Citáty, motta, přísloví – Citat. cz [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupné na World Wide Web: http://citat.cz/?s=Jan+Werich

140

Seznam příloh Příloha č. 1 Rozhovor s učiteli

1)

Jste žena nebo muž?

2)

Doba učební praxe?

3)

Jaké předměty učíte?

4)

Jaké metody výuky používáte?

5)

Jaké používáte učební pomůcky?

6)

Děláte si nějakou přípravu na vyučovací hodinu?

7)

Je příprava na hodinu podle vás důležitá?

8)

Je příprava na hodinu důležitá z pohledu žáka?

9)

Vyžadoval to někdy někdo po vás přípravu na hodinu?

10) Učili jste se dělat si přípravu na hodinu ve škole? 11) Myslíte si, že by žáci rádi věděli, co se bude učit příště?

Příloha č. 2 Dotazník pro žáky Úvodní informace 1)

Struktura oborů výzkumného vzorku

2)

Proč jste si zvolili svůj tento učební obor?

Výuka odborných předmětů 3)

Je pro vaši budoucí práci důležitá teoretická výuka odborných předmětů?

rozhodně ano 4)

ano

nevím

ne

rozhodně ne

Je pro vás přínosná a zajímavá přednáška a vysvětlování v odborném předmětu?

rozhodně ano

ano

nevím

141

ne

rozhodně ne

5)

Máte rádi společnou diskusi o problému v předmětu?

rozhodně ano 6)

rozhodně ne

ano

nevím

ne

rozhodně ne

ano

nevím

ne

rozhodně ne

ne

rozhodně ne

ne

rozhodně ne

Jste rádi, když vám učitel diktuje zápis?

rozhodně ano 9)

ne

Děláte si rádi výpisky z knížky?

rozhodně ano 8)

nevím

Máte rádi „prožitý“ způsob výuky? Například společné kreslení budovy?

rozhodně ano 7)

ano

ano

nevím

Máte rádi PowerPointové prezentace?

rozhodně ano

ano

nevím

10)

Jaký způsob výuky odborného předmětu je pro vás nejzajímavější?

11)

Bylo by pro vás přínosné vědět, co se bude probírat příští hodinu, týden, měsíc?

rozhodně ano 12)

ano

nevím

ne

rozhodně ne

Myslíte, že vás výuka odborných předmětů dobře připraví do praxe?

rozhodně ano

ano

nevím

ne

rozhodně ne

nevím

ne

rozhodně ne

Škola, třída 13)

Líbí se vám školní prostředí?

rozhodně ano

ano

Proč? 14)

Dodržujete ve škole pořádek? (kouření ve škole, chození v botách, odhazování

odpadků…) rozhodně ano 15)

ano

nevím

ne

rozhodně ne

nevím

ne

rozhodně ne

Líbí se vám prostředí ve třídě?

rozhodně ano

ano

Proč?

142

16)

Cítíte se v kolektivu třídy dobře?

rozhodně ano 17)

ano

nevím

ne

rozhodně ne

Je podle vás většinou nálada při výuce příjemná?

rozhodně ano

ano

nevím

ne

rozhodně ne

ne

rozhodně ne

Žák 18)

Dokážete se naučit většinu učiva už při výuce?

rozhodně ano 19)

nevím

Myslíte, že věnujete přípravě na výuku dostatek času?

rozhodně ano 20)

ano

ano

nevím

ne

rozhodně ne

Jaká je vaše známka z odborného předmětu (Technologie nebo Přestaveb budov)?

Učitel 21)

Myslíte, že jsou učitelé dostatečně vzdělaní pro výuku odborných předmětů?

rozhodně ano 22)

ano

nevím

Podle čeho hodnotíte učitele?

143

ne

rozhodně ne