MASARYKOVA UNIVERZITA
PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy
Fotbalová dynamika Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. MgA. Ondřej Navrátil, Ph.D.
Brno 2015
Ondřej Žváček
Bibliografický záznam ŽVÁČEK, Ondřej. Fotbalová dynamika, Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 2015. 41 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. et Mgr. MgA. Ondřej Navrátil, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, pouze s použitím literatury a pramenů, které jsou uvedeny v seznamu bibliografických citací dle normy ČSN ISO 690. Společně s tímto prohlášením souhlasím, aby má bakalářská práce byla zpřístupněna v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity pro další studijní účely.
V Brně dne 30. 11. 2015
Ondřej Žváček
Poděkování Velice rád bych poděkoval vedoucímu bakalářské diplomové práce, kterým je Mgr. et. Mgr. MgA. Ondřej Navrátil, PhD., za jeho pomoc při zpracování daného tématu, za podnětné rady a připomínky i za ochotu se mnou spolupracovat. Na dálku také děkuji Josefu Hušbauerovi, záložníkovi pražské Sparty, který ač nevědomě, posloužil jako předloha k mé praktické části práce. Nesmím zapomenout také poděkovat za podporu i své rodině.
Anotace Hlavním úkolem bakalářské práce s názvem „Fotbalová dynamika“ je vlastním způsobem vyjádřit abstraktní malbou pohyb ve fotbalovém světě (konkrétně pohyb jednoho fotbalisty). Cílem teoretického zpracování je vysvětlení pojmu abstraktní umění, abstraktní malby, pohybu v abstrakci, výtvarné geometrie a seznámení s nejvýznamnějšími umělci těchto směrů. V části praktické bude předloženo několik pláten zachycujících vlastní tvorbu abstraktní malby, která je v práci podrobně popsána.
Annotation The main task of my Bachelor thesis „Football dynamics“ is to express abstract painting in the footbal world (especially the physical activity of one footballer) in my own way. The aim of the teoretical part is an explanation of the term abstract art, abstract painting, action in abstraction, art geometry and familiarization with the most important artists of these directions. In practical part there will be presented five canvases depicting my own work of abstract painting, which is described in detail in my thesis.
Klíčová slova Abstraktní umění, abstraktní malba, pohyb, fotbal, geometrie, akrylová barva, síť.
Keywords Abstract art, abstract painting, action, football, geometry, acrylic paint, network.
Obsah Úvod ................................................................................................................................................7 1.
2.
3.
Abstraktní umění ...................................................................................................................9 1.1
Definice pojmu ..............................................................................................................................9
1.2
Počátky abstrakce v moderním umění ..........................................................................................9
Geometrie ..............................................................................................................................10 2.1
Geometrická abstrakce ...............................................................................................................11
2.2
Kazimir Malevich .........................................................................................................................12
2.3
Piet Mondrian..............................................................................................................................13
Abstraktní expresionismus ..................................................................................................14 3.1
4.
5.
Malba a pohyb ......................................................................................................................16 4.1
Milan Maur ..................................................................................................................................16
4.2
Stanislav Diviš ..............................................................................................................................17
4.3
Ludmila Padrtová ........................................................................................................................19
Fotbal – vpád do umění .......................................................................................................20 5.1
6.
Jackson Pollock ............................................................................................................................14
Fotbalové umění nejen na trávníku ............................................................................................20
„Síť“ dynamiky ....................................................................................................................23 6.1
Záznam pro malbu.......................................................................................................................24
6.2
Hušbauer v síti .............................................................................................................................26
Závěr .............................................................................................................................................28 Resumé..........................................................................................................................................29 Summary ......................................................................................................................................29 Seznam bibliografických citací ...................................................................................................30 Seznam obrázků ...........................................................................................................................32 Seznam samostatných příloh ......................................................................................................33
6
Úvod Při volbě mého tématu k bakalářské práci mi pomohl sport, který se už v mládí stal mým největším koníčkem – fotbal. Jsem registrovaný snad už od 4 let a fotbal se stal neoddělitelnou součástí mého života. Díky tomuto sportu jsem měl během svého studia stále nápady pro zpracování různých úkolů a projektů. Proto jsem ani při této příležitosti na svůj milovaný sport nezapomněl. Fotbal se stal nejen součástí mého osobního, ale také tvůrčího života. Důležité bylo jen vymyslet, jak to správně uchopit, spojit s něčím zajímavým a originálním. Zvolil jsem tedy abstraktní malbu, o které jsem toho do této doby zrovna moc nevěděl, a ke které jsem se vlastně poprvé dostal až při studiu výtvarné výchovy, konkrétně v předmětu Malba 2. Následně i po zhlédnutí některých děl umělců, či filmu o tom nejslavnějším, tedy Jacksonu Pollockovi, mně na ní začalo něco většího zajímat. Chtěl jsem o této metodě vědět více, a také si to sám vyzkoušet. Co vlastně abstraktní malbou ve fotbale vyjádřit? I když jsem věděl, že to nebude nic jednoduchého, přemýšlení nebylo dlouhé ani složité. Napadlo mě vydat se směrem spleti čar, která by zaznamenávala pohybovou aktivitu. Vybral jsem si tedy mužstvo a poté zvolil konkrétního fotbalistu, který se stal mým terčem i múzou. Zkusil jsem si tedy zaznamenávat na menší formát jeho pohyb po hrací ploše, dynamiku, sprinty, přihrávky spoluhráčům či střely na soupeřovu branku. Pohybujícím se faktorem v mých pracích se stal hráč pražské Sparty Josef Hušbauer. Mojí následnou prací bylo sledovat hráče v utkáních, ve kterých nastoupil a pohyboval se po hrací ploše, a zaznamenávat veškeré jeho počínání. Při výběru hráče sehrála také roli jeho pozice. Brankář, obránce, krajní záložník či hrotový útočník by mně tak pestré sítě určitě po svém zápase nezanechali. Tudíž jsem zvolil post středního záložníka, který se musí pohybovat téměř po celém hřišti, je neustále v pohybu a chodí přes jeho osobu většina míčů. Naštěstí jsem zvolil také hráče, který se zrovna v době začátku mé práce nesetkal s vážným zraněním, a tak jsem materiálu pro zpracování měl celkem dost. Pouze na jarní část sezony odešel hostovat do Italské ligy, odkud sehnání záznamů z tamní soutěže prostě nešlo, ale bylo by velice zajímavé sledovat, jaké sítě vznikají v české nevyšší soutěži a jaké v té italské. Ve světě je určitě mnoho lidí, kteří se k abstraktnímu umění točí zády, nedokážou ho pochopit ani ocenit. Myslím si, že abstraktní umění, v mém případě abstraktní malba, je velice zajímavou technikou. Namalovat zátiší či krajinu je složitější, ale vytvořit sítě z čar, vyplnit plochu barevnými skvrnami a vidět v tom např. své pocity, emoce, to také není nic jednoduchého.
7
Jak už jsem výše podotkl, zájem o abstraktní umění a abstraktní malbu u mě zvítězil. Ve svém studiu jsem malbu řadil, společně s prostorovou tvorbou, na špici své pyramidy oblíbenosti technik tvorby. Tak jako některé naplní detailní kresby obyčejnými tužkami, či práce při grafickém designu na počítačích, tak já se raději chopím štětce, namíchám barvy a spojím oblíbené dohromady – tedy fotbal a malování. Jde přeci o to sledovat a malovat. S malbou na vyšší úrovni (velké formáty, plátna, akrylové barvy) jsem začal až na vysoké škole, tudíž se tomu nevěnuji příliš dlouho. Jde však o techniku, která mě stále více zajímá a nabádá k tomu, abych zkoušel nové věci. Rád se vrhnu do nějaké detailnější malby, ale proč se věnovat detailu, když například nemáte den a chcete se jen vyřádit. Je tedy hezké i zajímavé, když se s odstupem času podíváte na plátno, na kterém je znát z tmavých barev deprese, ale při srovnání s úspěšným dnem, kdy převládají teplé barvy, na vás dýchne pocit radosti a spokojenosti. Při mé práci tedy vznikla série pěti pláten o rozměrech 100 x 70 cm, kde jsem se rozhodl použít akrylové barvy a po domluvě s vedoucím mé práce jsme vyzkoušeli také menší formát plátna (30 x 40 cm), kde se k barevnému provedení využily lihové fixy. Formát velkých pláten jsem zvolil právě takový, aby co nejlépe odpovídal rozměrům fotbalové hrací plochy (64 - 75 x 100 - 110 metrů), pří výběru menšího plátna jsem už nad ničím nepřemýšlel.
8
1. Abstraktní umění 1.1 Definice pojmu Co si tak představit pod pojmem abstraktní umění? Jedná se o hnutí, které začalo nastupovat okolo roku 1910, bylo nejdiskutovanější a vlastně doopravdy nikdy neskončilo. Jde o něco pomyslného a neskutečného, což vlastně nezobrazuje žádné skutečné postavy ani krajinu. Využívá nejen barvu, barevnou plochu, linii, ale i pohyb. Abstraktní malba k nám jakýmsi způsobem promlouvá, například nám sděluje umělcovy pocity a přání, které v ní autor uložil. 1 Abstrakci také můžeme chápat dle různých definic. Podle Tenzera (1966, str. 21), který ve své publikaci píše, že: „Abstrakcia je myšlenkový proces, v ktorom oddeľujeme, vydeľujeme určité stránky, vlastnosti, časti, celky, procesy atď. z iných částí, stránok, vlastností, procesov atď. Abstrakcia je vydeľovanie jednej části z nejakého totálneho celku.“ Pokud pojmeme malbu široce, existují dva typy: representativní a abstraktní. Mnoho lidí nedokáže pořádně ocenit abstraktní umění, protože pokud se podíváme na representativní malbu, poznáme jednoduše, na co se díváme. U abstraktního umění toto však neplatí. U abstraktní malby můžeme sledovat tvar, použití barev a různý design. Abstraktní malby nám nevyjadřují konkrétní objekt. V dílech autorů mohou existovat dva typy abstraktního umění. Tím prvním je typ malby, který nám zobrazuje obraz, jenž měl při tvorbě konkrétní předlohu. Ve výsledku bychom měli vidět určitý tvar, ale to co nakonec vidíme, nemusí vypadat realisticky. Druhým typem je často označovaná abstrakce jako čistá abstrakce, která nám nezobrazuje žádnou konvenční realitu a nemá s realitou vůbec žádné propojení. Důležitými směry abstraktního umění jsou považovány neoplasticismus, suprematismus a abstraktní expresionismus. Nejznámější představitelé neoplasticismu – Piet Mondrian a abstraktního expresionismu Mark Rothko, Jackson Pollock. 2
1.2 Počátky abstrakce v moderním umění Každý nový směr se tvořil ve vývoji hlavně na protikladu k předchozímu směru. Umělec byl náhle vyburcován a dohnán až k tomu, že musel hledat dál něco, co technika nedokáže. Umění 1
Abstraktní umění - hnutí, které nikdy neskončilo!.STUDENTPOINT.CZ [online]. Jana Čumová, 2012, 18. 4. 2012 [cit. 2015-11-11]. Dostupné z: http://www.studentpoint.cz/278-vytvarne-umeni/6501-abstraktni-umeni-hnuti-kterenikdy-neskoncilo/#.VkOEQrcvfIV 2 Ibid.
9
dochází až k úplné abstrakci – oproštění od reality a soustředěnost na duchovní a duševní svět diváka i autora.3 Počátkem 20. století tedy oficiálně nastal posun k abstrakci a s ním vznikly i netušené možnosti při zkoumání využití barev a jejich intensivní použití až přehánění. Umělci se tak ve svých dílech rozhodli vyprávět příběhy nebo imitovat realitu. Mezi roky 1910 – 1920 vznikla hnutí, která směřovala právě k abstrakci. Jedním z prvních a důležitých umělců té doby byl Wassily Kandinsky – ruský umělec, který tvořil díla, v nichž se snažil vyvolat pocit na úrovni nevědomí a díla schopná hýbat s naším vnitřním světem. Dalšími umělci, kteří malovali okolo roku 1911 světoznámá abstraktní díla, byli František Kupka, Piet Mondrian a Theo van Doesburg. V roce 1915 přišel s výstavou abstraktních pláten s geometrickými tvary ruský malíř Kasimir Malewich, který tvořil převážně v Moskvě. Historii abstraktního umění tvořilo více než 20 tisíc umělců po celém světě.4 Abstraktní umění bylo ve velmi velkém rozsahu přijímáno zejména v Americe, konkrétně v New Yorku, který převzal umělecké vedení. Toto město se dále stalo centrem abstraktního umění po druhé světové válce a konaly se zde důležité výstavy. V období mezi světovými válkami se abstraktní díla nesetkávala s příliš velkým zájmem, přesto však v západním umění převládal nefigurativní směr a směřovalo se k podceňování srozumitelné formy umění.5
2. Geometrie Co si vlastně představit pod pojmem geometrie? Geometrie je jakýsi vynález člověka, který je zároveň i abstraktní formou našeho vědomí. Pomocí geometrie můžeme konstruovat, vytvářet nové tvary a formy, zobrazovat prostor či analyzovat přírodní tvary. Dle anglického odborného slovníku je geometrie vnímána takto: „Geometrie je věda o vlastnostech a vztazích veličin.“ (Crhák, 2012, s. 24) To nám však zrovna moc neřekne. Z fyziky známe velkou řadu veličin, avšak nám se budou hodit pouze ty geometrické, např. bod (místo, poloha nebo průsečík), linie (jednorozměrná, otevřená, ukončená, neukončená), plocha 2D a objem 3D (těleso, prostor). Typické je slučování vědy a výtvarného i uměleckého pojetí. Termínem abstraktní manipulace se dá vyložit tvorba něčeho nového, co by mělo posléze působit radost.6
3
BAUER, Alois. Dějiny výtvarného umění. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 1998, 287 s. ISBN 80-85839-25-3. LYNTON, Norbert. Umění 19. a 20. století. Praha: Artia, 1981, 191 s. ISBN 37-006-81. 5 Ibid. 6 CRHÁK, František. Výtvarná geometrie plus: geometrická gramatika (nejen) pro designéry. 1. vyd. Brno: VUTIUM, 2012, 186 s. ISBN 978-80-214-3767-8. 4
10
Geometrie je postavena na vitalitě, což znamená, že se nedá vyjádřit pomocí slov, tedy verbálně. Grafický objekt je třeba při jeho sestrojení algoritmicky popsat – tj. jednotlivý krok za krokem. Výrazem „geometrický vzor“ lze vyjádřit názor, že to, co je určité, uspořádané a opakovatelné je geometrické. Výtvarná geometrie, neboli také umělecká geometrie, je založena na intuici, hře, proporcích, kompozicích, vyváženosti, plynulosti atd. Patří sem i perspektivní zobrazování, stínování apod. Co se týče výtvarné geometrie, tak tento pojem vznikl v procesu pedagogické práce na katedře designu VŠUP Praha ve Zlíně. Opírá se o geometrickou gramatiku, která se citlivě aplikuje na kresebnou studii výtvarné kompozice budoucího díla. Jedná se o formální uspořádání geometrických prvků do výtvarného útvaru.7
2.1 Geometrická abstrakce Druhé desetiletí 20. století začíná zobrazovat prvky přesahující způsobilost oka a smyslů. Objevují se prvky geometrizace zejména u Cézanna a Seurata. Geometrizace například v obraze Kupky – Dvoubarevná fuga, vyjadřuje hudební akordy. V jiných obrazech se ukazuje také pohyb jako myšlenka, nikoli pohyb předmětu, pohyb s nefigurativní povahou. Důležitým směrem geometrické abstrakce se stal suprematismus a v Holandsku spolek soustředěný okolo časopisu De Stijl. Malíři v tomto spolku náhle vyřadili ze své tvorby realitu, formální vyjádření na přímku a pravý úhel a základ našli i ve třech barvách (žlutá, modrá a červená).8 Tento druh abstraktní malby nezobrazuje předměty a tvary běžného vnějšího světa, ale za pomoci geometrických prvků (linie, plochy, barevný rytmus) vyjadřuje životní pocity a vztahy. Zařadit zde můžeme orfismus – vyjádření forem malířských akordů, které jsou inspirovány hudebními akordy, dále také suprematismus – tento směr formuloval K. Malevič, když se snažil očistit umění od předmětného světa. Základními prvky suprematismu byly čtverce, kruhy, obdélníky a kříže. Již výše zmíněný neoplasticismus se snažil vyjádřit jakousi ideu kosmické harmonie za použití pravoúhlého členění obrazové plochy jak horizontálními, tak i vertikálními liniemi. Kombinoval několik základních barev s bílou, šedou a černou.9
7
CRHÁK, František. Výtvarná geometrie plus: geometrická gramatika (nejen) pro designéry. 1. vyd. Brno: VUTIUM, 2012, 186 s. ISBN 978-80-214-3767-8. 8 BAUER, Alois. Dějiny výtvarného umění. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 1998, 287 s. ISBN 80-85839-25-3. 9 CRHÁK F., op. cit.
11
2.2 Kazimir Malevich Malevich byl ruský malíř, který se narodil v roce 1878 v Kyjevě (dnešní Ukrajina). Byl jedním ze čtrnácti dětí. Jeho první kroky k umění započaly už v dětství, kdy se seznámil s tradičními ukrajinskými výšivkami. V roce 1895 začal studovat kreslení, později v Moskvě malířství, sochařství a architekturu. Vystavoval v mnoha městech, později i zemích, zpočátku s futuristicko-kubistickou skupinou Oslí ocas. V roce 1915 vydal manifest, ve kterém zdůvodnil kompozici geometrických tvarů v základních barvách u svého díla, kterým bylo Černý čtverec na bílém pozadí. Malevich se řadí k nevýznamnějším představitelům a zakladatelům právě geometrické abstrakce. Po nástupu Stalina k moci, bylo mnoho Malevichových děl zabaveno a on dostal zákaz malovat i vystavovat. Zemřel v roce 1935 na rakovinu.10
Obrázek 1: K. Malevich - Black square and Red square, 1915 (Zdroj: http://www.wikiart.org/en/kazimir-malevich/black-squareand-red-square-1915#close)
10
Kazimir Malevich. ARTMUSEUM.CZ: Martiny Glennové[online]. Nová Paka, 2008, 27. 11. 2008 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=570
12
2.3 Piet Mondrian Holandský malíř Piet Mondrian se narodil v roce 1872 a je uváděn jako jeden ze zakladatelů moderního nizozemského hnutí, které neslo název De Stijl (jednalo se o literární revui, která vycházela do roku 1925). Své uznání získal hlavně za tvorbu tzv. čistých abstrakcí. Mondrian se s malířstvím seznámil díky svému strýci, který byl v té době známým krajinářem. Vystudoval Akademii umění v Amsterdamu, kde si mimo krajinářství zdokonalil i portréty a zátiší. Po studiu se nějakou dobu věnoval učitelství – obor kreslení. Okolo roku 1904 ztrácely jeho obrazy jedinečnost a získávaly symbolickou hodnotu s geometrickým uspořádáním. Jeho dosavadní práce (krajiny, zátiší) náhle přecházela do typu struktury, která byla jednoduchá a představovala vztah mezi lidskou a absolutní realitou. V Paříži roku 1919 Mondrian začal tvořit své vysoce abstraktní obrazy, které se skládaly z černých vertikálních a horizontálních linií, doprovázených červenou, žlutou a modrou barvou.11
Obrázek 2: Piet Mondrian – Composition C, 1935 (Zdroj: http://www.piet-mondrian.org/composition-c.jsp)
Uznávanou osobností se Mondrian stal až po přestěhování do New Yorku, kam odešel po okupaci Holandska a pádu Paříže. V Americe poté strávil i zbytek svého života. Velice známý byl i jeho ateliér na 15 East 59th Street, který se stal střediskem pro setkávání malířů a kritiků. O Mondrianovi koluje také jedna historka, která vypráví, že když pracoval na svých obrazech, bylo to tak horečnaté, že se mu na rukách dělaly puchýře. A k New Yorku se vztahuje ještě jeden důležitý bod. Vznikl zde jeden z jeho nejznámějších obrazů – Broadway Boogie-Woogie.12 11
Piet Mondrian. ARTMUSEUM.CZ: Martiny Glennové [online]. Nová Paka, 2008, 25. 12. 2008 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=600. 12 Ibid.
13
3. Abstraktní expresionismus Pojem či výraz exprese se poprvé vyskytl u kritika L. Vauxcellese v roce 1908 a ve stejném roce napsal i H. Matisse ve své knize Malířovy poznámky, jak neopomenul zmínit i ve své publikaci Bauer (1996, str. 169): „Usiluji hlavně o výraz, expresi …“. Expresionismus je vnímán jako protiklad k impresi a jeho podstata věci se odráží v citovém přístupu a zobrazování vnitřního psychického stavu. V roce 1914 vyšla kniha Der Expresionismus, kterou sepsal Paul Fechter, a je zde termínem expresionismus označováno německé umění, především skupiny Die Brücke a Der blaue Reiter.13 Pojem abstraktní expresionismus se poprvé objevil v roce 1919, a to v časopise Der Sturm, který vycházel v Berlíně (Německo). V USA se pojem poprvé objevil v roce 1929 v souvislosti s Alfredem Barrem, který ho použil ve spojení s pohledem na díla V. Kandinského. V USA bylo v tomto období umění určováno dvěma figurativními tendencemi, a to tendencí regionalismu a sociálního realismu. Regionalismus čerpal motivy z venkovského života, kdežto sociální realismus se zaměřoval na kritické zobrazení velkoměstského života. Pod vlivem těchto směrů tvořili například J. Pollock a M. Rothko.14 K znovuobjevení abstraktního expresionismu vedla léta, která následovala bezprostředně po druhé světové válce. Pokud abstrakce žila již v letech dřívějších (dvacátých a třicátých), byla ovládána intuitivní klasickou abstrakcí umělců, mezi které řadíme jména jako Mondrian a Kandinskij. Nyní, v období o kterém tu mluvíme, se stává důležitým druhem abstrakce, kterou označujeme jako volně spontánní. I když ranější díla Kandinského k tomuto přispěla, hlubší příbuzenství nalezneme na stránkách Kleeova a Miróova umění.15
3.1 Jackson Pollock Jackson Pollock je pro mě nejvýznamnějším a nejdůležitějším představitelem směru abstraktního expresionismu, a proto pro mě zaujímá první místo mezi představovanými autory. Pollock se narodil ve státě Wyoming v lednu roku 1912 jako syn farmáře a zeměměřiče. V mládí se mnohokrát stěhoval, ale už v útlém věku se rozhodl věnovat malování. V roce 1930 odešel do New Yorku za svým bratrem, který studoval na tamější škole a následně se dal zapsat na školu, kde studoval kresbu a malbu pod vedením T. H. Bentona. Po seznámení s moralistou 13
14
BAUER, Alois. Dějiny výtvarného umění. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 1998, 287 s. ISBN 80-85839-25-3. HESS, Barbara a Uta GROSENICK. Abstraktní expresionismus. V Praze: Slovart, 94 s. ISBN 80-7209-840-3.
15
LYNTON, Norbert. Umění 19. a 20. století. Praha: Artia, 1981, 191 s. ISBN 37-006-81.
14
Siqueirosem se zapsal do jeho experimentálních dlen a učil se tu pracovat s netradičními materiály a technikami. To byl pravděpodobně také první impulz pro vznik jeho budoucí slavné techniky „kapání“.16 Od roku 1940 už Pollock začínal vystavovat, a to zatím pouze po boku skupiny American Abstract Artists. O 3 roky později, tedy v roce 1943, měl Pollock už samostatnou výstavu (jeho první) v galerii, která patřila slavné Peggy Guggenheimové. Ta mu posléze nabídla první profesionální smlouvu, která mu umožňovala věnovat se plně tvorbě, protože zahrnovala jakousi měsíční výplatu. Opravdu hvězdou, která byla umělecky uznávaná, se Pollock stal v roce 1949 díky časopisu Life, kde vyšel článek, ve kterém byl označen za největšího žijícího umělce v Americe. Po roce 1950 už ale odvrhl svoji slavnou kapající techniku a vrhl se do depresivních a tmavých maleb. V roce 1952 se Pollock dostává do Evropy do Paříže na svojí první výstavu konanou za mořem.17
Obrázek 3: Jackson Pollock - Mural, 1943 (Zdroj: http://www.jackson-pollock.org/mural.jsp#prettyPhoto)
V osobním životě Pollock, bohužel, propadal častým stavům úzkosti, depresím a vše řešil alkoholem, se kterým měl velké problémy. Po roce 1955 již nenamaloval jediný obraz. V roce 1956 jeho život skončil při autonehodě, kdy řídil opilý. Je však důležité říci, že Pollock radikálně a zcela jasně změnil historii umění a spoutal sílu tvůrčí energie. Maloval každou buňkou v těle, odmítal palety, chyběla tradiční perspektiva.18
16
Jackson Pollock. ARTMUSEUM.CZ: Martiny Glennové [online]. Nová Paka, 2009, 26. 1. 2009 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=349. 17 Ibid. 18 Ibid.
15
Jackson Pollock se stal hrdinou nové malby, kdy v roce 1947 začal vyrábět obrazy tím způsobem, že nechával skapávat pramínky barvy na plátno, které bylo položené na podlaze a do všech stran zpracovávané. Do aktivity uváděl celé své tělo, pracoval velmi impulsivně a spíš podle touhy, než aby něco plánoval nebo si nějak specificky představoval. Prohlášení z roku 1947 přesně vystihuje jeho vztah k umění: „Jsem-li uvnitř obrazu, neuvědomuji si, co dělám. Teprve po prvním údobí, kdy se s ním jaksi seznámím, vidím, co jsem vlastně chtěl. Bez obav dělám změny, ničím co jsem namaloval atd., protože obraz už má svůj vlastní život. Snažím se, aby se projevil. Ale jak s obrazem ztratím kontakt, je výsledkem zmatek. Jinak je to dokonalá shoda, jednoduchý dohovor, a obraz se dobře vyvede“. (Tenzer, 1966, str. 151) Pollockovy obrazy jsou často velmi rozměrné, protože jeho malba vyžadovala dostatečně rozlehlý prostor, který mu dovoloval volnost akce. Barevné stopy vzniklé na plátně kmitají napříč jeho velikostí a vzbuzují tím tak pocit prostoru. Například Klee zdůrazňoval, že se v malbě ukazuje proces, který sama malba zhmotní a vytvoří ho jako představu nebo námět.19
4. Malba a pohyb V mé práci se objevuje a vzniká tedy malba, která obsahuje linie vzniklé hlavně díky pohybu (pohyb fotbalisty po hrací ploše). Někteří umělci tvořili také svá díla na základě tohoto fyzikálního jevu. Vznikaly abstraktní malby, které vyjadřovaly v linkách, obrazcích, skvrnách i geometrických tvarech pohyb určitého subjektu, kterým byl např. hmyz, tráva, zvěř i větší skupiny lidí (spartakiáda). Pohyb v abstraktní malbě však neznamená pouze záznam na plátně či papíře, jedná se také o umělcův pohyb. V našem případě a v případě níže uvedených umělců jde však pouze o záznam pohybu, nikoli o jejich „tančení“ před nebo nad obrazem.
4.1 Milan Maur Milan Maur se řadí mezi představitele konceptuálního umění, orientující se zejména na přírodní tématiku. Důležitým okamžikem pro tvorbu Maura se staly cesty do Bulharska, kde si vyzkoušel na několika obrazech barevná řešení, jenž byla založena pouze na jedné barvě. Po této zkoušce se už Maur obrací ke konceptuální problematice, která je spojená vždy s obrazovým artefaktem, jenž je výsledkem určité akce. Na počátku této tvorby se věnoval matematické náhodě, avšak od ní přešel ke zkoumání vztahů pravidel a náhod v přírodě. Mezi jeho práce, charakterizující toto období, patří zejména záznamy postupného opadávání listů, které byly na 19
LYNTON, Norbert. Umění 19. a 20. století. Praha: Artia, 1981, 191 s. ISBN 37-006-81.
16
větvičce očíslovány (report s číselnou řadou), či záznamy lineární, v nichž zaznamenal pohyb kolísání hladiny řek a pohyb stínů stromů. V zatím posledním období své tvorby se věnoval a vytvářel záznamy pohybu drobného hmyzu, např. pohyb vodoměrek, let bělásku apod. Práce Milana Maura nejsou pouze obrazové, ale autor je doplňuje i o texty, které se stávají jeho součástí. Maur v devadesátých letech ukončil svou aktivní tvorbu a začal se věnovat podnikání.20
Obrázek 4: Milan Maur - V rytmu pohybu vodoměrek, 1987 (Zdroj: http://www.milan-maur.cz/stranky/VSE-ZIVEsoubory/Vodomerky-milan-maur.html)
4.2 Stanislav Diviš Stanislav Diviš se narodil v roce 1953 v Kutné Hoře. Své dětství trávil většinou na vesnici u babičky. Základní školu navštěvoval v Telčicích a z výtvarné výchovy měl většinou špatné známky, protože maloval a kreslil něco jiného, než měl, např. při malbě zátiší kreslil komiksové postavičky. Během docházky na střední školu již zkouší kreslit a malovat a po maturitě chce uskutečnit svůj sen a začít studovat malbu. Při rozhodování mu pomohla kniha od Kupky, což byla první kniha o umění, kterou přečetl. Po střední škole vyzkoušel mnoho zaměstnání. Trvalo to zhruba sedm let a po celou tuto dobu se snažil dostat na uměleckou školu. V roce 1982 konečně začíná studovat na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1987 uskutečnil svoji 20
Milan Maur. Artlist: Centrum pro současné umění Praha[online]. Praha: Marcel Fišer, 2010 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://www.artlist.cz/milan-maur-1212/.
17
první samostatnou výstavu v galerii Blatiny v Praze a stál u zrodu skupiny Tvrdohlaví, které se stal členem.21 Co se týče Divišových pláten, tak se pohybují na hraně abstrakce. Sémiotika se stala v jeho dílech v tomto období symbolem české postmoderny a jeho práce navíc procvičují naší představivost díky značné síle znaků. V roce 1990 maluje cyklus obrazů, nesoucí název Spartakiáda 90. Bylo to pokračování předchozích cyklů pojmenovaných Hustota hmoty, Subtraktivní tvoření barev a Řešení hlavolamů. Jednalo se o originální abstraktní seriál obrazů, které tvořil programově pod titulem Vědecký realismus. Na plátnech byly zobrazeny dráhy pohybu všech cvičenců, odehrávající se na ploše stadionu. Pomocnou rukou mu zde byla souřadnicová pole.22
Obrázek 5: Stanislav Diviš – Spartakiáda 90, 1990 (Zdroj: http://ghmp.cz/online-sbirky/detail/7258/?rts=1)
21
Stanislav Diviš. Artlist: Centrum pro současné umění Praha[online]. Praha: Jakub Král, 2012 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://www.artlist.cz/en/stanislav-divis-100542/. 22 Ibid.
18
Pro Stanislava Diviše byl podstatným impulsem evropský myšlenkový proud postmoderny, která otvírala veškeré tvorbě svět umění napříč celými jeho dějinami i rozmanitými kulturními okruhy. Okolo poloviny 80. let se na veřejnosti začala objevovat nová jména umělců, převážně výtvarných, kteří byli povětšinou studenti pražských vysokých škol. Jméno Stanislava Diviše se mezi nimi nedalo přehlédnout, protože náležel k těm nejaktivnějším. V ateliéru Jiřího Davida, v roce 1984, uskutečnili tito studenti Akademie výtvarných umění v Praze výstavu a na jeho dvorku ji nazvali Konfrontace. V této době bylo také běžné, že se výstavy uskutečňovaly v prostorách, které byly nezvyklé, a museli být kvůli režimu často ukryté.23 Stanislav Diviš se tak vydal na cestu své tvorby prostřednictvím obrazu, kde odolával chaosu, bezhraničnosti a zkoumal to, co může napovídat o řádu věcí současného světa. O pojmu Vědecký realismus, který pojmenovával Divišův inovativní přístup, byl zbaven falešných romantických tónů moderny. V jeho tvorbě je i malbou nepokryté plátno barvou a barvy na něm položené mívají často moc vytvořit pocit prostoru, který jde vnímat z více pohledů a snad má i více než tři rozměry. Prostor a jeho pohyb je vyjádřen povědomými tvary vstupujících do obrazu. To se objevuje hlavně v jeho rozsáhlém cyklu Nechtěné doteky – skrytá krása.24
4.3 Ludmila Padrtová Ludmila Padrtová je česká malířka a kreslířka, řadící se mezi představitele lyrické abstrakce. Její tvorba je situována převážně mezi roky 1956 – 1960 (25. – 30. rok života). Poté se její práce zastavila, obnovila ji až v posledních letech, počínaje rokem 2002. Torzo jejího raného díla tvoří asi 40 obrazů a 250 kreseb. Námětem pro její dílo bylo převážně zachycení pohybu a zachycení dějů v prostoru. V její druhé fázi tvorby se věnovala malbě obrazů, jenž měly vyjádřit přírodní scenérie, které se vyznačovaly výraznou barevností. Sledovala například pohyb pádu listů ze stromu na zem, případně když na zemi jen ležela, zaznamenávala pohyb hmyzu, který nad ní poletoval. Okolo roku 1957 vznikala její vrcholná díla, razila princip maximálního uvolnění, což mělo za následek vyvolání dojmu volného pohybu v prostoru.25
23
Stanislav Diviš. Artlist: Centrum pro současné umění Praha[online]. Praha: Jakub Král, 2012 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://www.artlist.cz/en/stanislav-divis-100542/. 24 DIVIŠ, Stanislav. Stanislav Diviš: z nových cyklů: Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, 25.9.-16. 11. 2014. V Roudnici nad Labem: Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, 2014, 30 s. ISBN 978-80-87512-357. 25 PADRTOVÁ, Ludmila a Ladislav DANĚK. Ludmila Padrtová: gesto, pohyb, barva: dílo 1951-2013. 1. vyd. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2013, 191 s. ISBN 978-80-86415-86-4.
19
5. Fotbal – vpád do umění S fotbalem se setkal takřka každý z nás. Někdo více, někdo méně. Někdo dokáže říci, o co jde a co je tento sport vlastně zač, někdo jen tvrdí, že se jedná o několik „blbečků“, kteří se honí po trávě za kulatým nesmyslem. Existují i ti, co o fotbale nemají ani páru. Dokonce můžeme fotbal označit za tak velký fenomén, že pronikl i na plátna či papíry jak současných umělců, tak i umělcům v minulosti. Fotbal je sport, který vznikl z míčových her různě po celé zeměkouli. Přesný původ přesto není znám, ale uvádí se, že moderní pojetí fotbalu, tak jak ho známe dnes (11 hráčů na každé straně ve vymezeném prostoru), pochází z Británie z 19. století. Proto je Británie označována jako kolébka fotbalu. Samozřejmě se fotbal jako takový neustále vyvíjel a vyvíjí, ať už se jedná o samotnou hru, různá pravidla, počty hráčů, oblečení atp. To bychom však museli vypracovat práci pouze fotbalu určenou. Jedná se o jeden z velice důležitých faktorů mé práce, ale široce ho zde rozebírat nebudu. Za zmínku stojí pouze důležité informace z fotbalové říše, které více čí méně s tématem mé práce souvisí.26 V českých zemích se fotbal začal hrát koncem 19. století v Praze, a to díky německé menšině. Ovšem první veřejné utkání se konalo díky učiteli tělocviku Janu Sommerovi v roce 1892. V tomtéž roce vznikly i kluby Sparta a Slavia. Současný fotbal se vyznačuje hlavně dynamičností a variabilností. Dynamika je v tomto směru úzce spojená s herním (sportovním) výkonem. Sportovní výkon se projevuje díky specializovaným schopnostem sportovce, které jsou uvědomělé a řeší pohybový úkol. Sportovní výkon spadá do základních pojmů sportu a realizuje se ve specifických pohybových činnostech.27
5.1 Fotbalové umění nejen na trávníku Fotbalovou tématiku můžeme najít i na plátnech různých umělců, které nejen že tento sport zaujal, ale také byl námětem pro jejich práce. Jmenujme si tedy některé z nich. Z období v „minulosti“ vyberu české jméno - Karel Holan. Holan byl umělec, u kterého obrazy hřišť, ale také cirkusů a poutí, představují velmi početnou skupinu. Na prvním místě tu musíme jmenovat dílo Nedělní odpoledne (1920), ze kterého na nás dýchne půvab naivního
26
BEDŘICH, Ladislav. Fotbal: rituální hra moderní doby. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 195 s. ISBN 80210-3927-2. 27 Ibid.
20
obrázku. Na tomto obraze můžeme spatřit zobrazený konec města, kde svůj stánek našlo několik atrakcí a probíhá zde i fotbalový zápas. Ze zahraničních umělců je třeba zmínit dílo Footballers (1955) od C. W. H. Beatona a obraz Umberta Boccioniho, italského malíře, Dynamika fotbalisty (1913).28
Obrázek 6: Karel Holan - Nedělní odpoledne, 1920 (Zdroj: http://www.gavu.cz/tomas-winter-fotbal-na-malirskem-platne-odmodernismu-k-avantgarde)
Obrázek 7: Umberto Boccioni - Dynamika fotbalisty, 1913 (Zdroj: http://pixmix.bluefile.cz/images/11799470132605901434.jpg) 28
ŠMÍD, Jiří. Karel Holan: [monografie s ukázkami z výtvarného díla]. 1. vyd. Praha: Odeon, 1984, 184 s. ISBN (viaz.)
21
Fotbalová tématika zasáhla řadu umělců až v pozdější době a dnes vznikají po celém světě úžasné kousky ilustrátorů, malířů i grafiků. Inspirací jsou jim hrdinové zelených trávníků. Následující výčet umělců a pohled na jejich tvorbu nám ukáže, že díla s fotbalovou tématikou mohou být úchvatná i pro nefotbalového člověka. Stan Chow se věnuje převážně počítačové grafice. Velice známé jsou jeho podoby v geometrickém stylu se schopností mistrovsky kombinovat hladké a lomené čáry. Velkým plusem tohoto autora, tedy jen pro mě, je podpora anglického klubu Manchester United. Dan Leydon, který pochází z malého městečka v Irsku, se prosadil jako ilustrátor. Rád zachycuje velké okamžiky s citem pro detail. Se svým stylem, používajícím odborné stínování a barvu přišel Dave Merrell. Ten zobrazil idoly moderní doby (Pelé, Messi, van Persie, Agüero). Daniel Nyari je Rumun narozený v New Yorku, také návrhář milující fotbal. Jeho práce zahrnují živé barvy v čtverečkovaném geometrickém stylu a dostaly se také do televize či časopisů. Graeme Bandeira je mistr karikatury. Jeho práce jsou v uměleckém světě snadno rozpoznatelné. Tvoří pomocí pera či inkoustu. Dalším karikaturistou s jedinečnými barvami a stylizací je Argentinec Gonza Rodriguez. I jeho práce se často objevují v časopisech (např. FourFourTwo, El Grafico). Posledním umělcem, kterého zde zmíním, je Američan Paine Proffitt, který se ve svém výtvarném umění vrací k nostalgii staré doby. Jeho práce získala řadu ocenění a byla vystavována nespočetněkrát.29
Obrázek 8: Dan Leydon - Welbeck, 2012 (Zdroj: http://danleydon.tumblr.com/post/27422958703/purchase-print-here)
29
Portfelio: 11 artists who make the beautiful game their own [online]. Felio Sotomayor, 2014 [cit. 2015-10-29]. Dostupné z: http://www.portfelio.co.uk/11-awesome-football-artists.
22
Obrázek 9: Daniel Nyari – Ronaldo, 2012 (Zdroj: http://www.viraland.it/2013/09/19/playmakers-di-daniel-nyari)
6. „Síť“ dynamiky Není síť, jako síť, a proto se pojďme nyní podívat na praktickou část, na potřebné věci a způsob vzniku prvních spletí čar. Jak už jsem výše zmínil svoji techniku tvorby, chtěl bych tedy přispět svojí prací k dílům umělců, věnujících se abstraktní malbě. Jelikož se malbou nezabývám nijak zvlášť dlouhý čas, tak hned ve svých začátcích, pokud pomineme vodové a temperové barvy, jsem se seznámil s barvami akrylovými. Velice se mi zalíbila jejich finální podoba, a proto jsem se rozhodl své práce vytvořit právě za pomoci těchto barev. Když už tu máme z výtvarných prostředků zmíněné barvy, nesmíme zapomenout samozřejmě na štětce a jiné drobné, leč potřebné pomůcky. Ovšem napadla mě i možnost barvu na plátno nalévat tak, jak to dělal můj oblíbenec Pollock. Tento způsob jsem si zatím ještě nevyzkoušel, proto jsem se do toho ani nepouštěl. Samozřejmostí je plátno o velikosti 70 x 100 cm, respektive 30 x 40 cm, kde bylo zapotřebí využít pouze 4 barev lihových fixů. Mé práce, jakési sítě či spletě čar, mě ze začátku neuspokojovaly. V případě nákresu na formátu A4 to vypadalo velice zajímavě, ale po přenosu na plátno se z toho ten pravý a zajímavý obraz vytratil. S postupem času, dalšího a dalšího zkoušení nových tahů a barev, mě má práce začala bavit a po všech stránkách naplňovat. Spojil jsem tedy oblíbené s užitečným. K jednomu obrazu jsem se třeba i několikrát vracel. Když už jsem tedy našel tu správnou cestu, bylo jasné, že u toho zůstanu.
23
Obrázek 10: A jde se na to! Začátek přenosu a další práce (Zápas: Sparta – Slavia)
Při prvním zkoušení zaznamenat pohyb svého fotbalisty, jsem kreslil na papír a následně i maloval (pouze na papír) linie, které byly zaoblené a vlastně i pohybu reálné a odpovídající. Avšak síť se mi ani trochu nelíbila a působila hrůzostrašně. Napadlo mě tedy, udělat to trochu nereálné, vždyť jsme přeci v abstrakci. V mých pracích tedy zvítězila geometrie. Rozhodl jsem se tahy linií lomit, vytvářet ostré hrany, pravé úhly i přímky. V mé síti čar se tedy nikdy neobjeví kruh či nějakým způsobem zaoblené linky. Geometrie či technické kreslení mě vždy bavilo, proto jsem využil možnost a zapracoval to i do své práce.
6.1 Záznam pro malbu Pro to, abych mohl vytvořit abstraktní malbu, jsem musel nejprve vymyslet nejen to, jak vše zaznamenám, ale také koho. Jelikož v České republice vládne první fotbalové lize svým herním projevem AC Sparta Praha a Viktoria Plzeň, bylo mi jasné, že by bylo nejlepší, orientovat svůj pohled právě tímto směrem. Vybral jsem si tedy pražský celek. Následná volba hráče byla předurčena také tím, na jak velké ploše hřiště se daný fotbalista pohybuje. Čili pozice jako obránce, brankář či útočník, kteří toho moc neoběhají, nepřipadali v úvahu. Zvolil jsem proto záložní řadu, ve které nastupoval jeden z velice mladých, sympatických a hlavně talentovaných fotbalistů – Josef Hušbauer. Když bylo zřejmé, že tohoto hráče budu sledovat, dalším důležitým krokem bylo hlídat si přímé přenosy utkání, snažit se na utkání dostat, nebo následně po odehrání duelu si konkrétní zápas dohledat a podívat se na něho ze záznamu. 24
Před začátkem utkáním si bylo nutné říct, co vše se bude zaznamenávat. Čtyři atributy potřebují 4 barvy (každý bude vyjádřen barvou odlišnou). Se začátkem utkání začíná také má práce. Na připravený papír ve formátu A4 začíná vznikat síť jednotlivých linek. Zachycuji pohyb hráče bez balonu, pohyb hráče s balonem, přihrávky (po zemi i vzduchem), a také pokusy ohrozit střelou soupeřovu branku. Vše značím, jak už jsem výše podotknul, v odlišných barvách, které si předem přesně stanovím, co která bude vyjadřovat. Ve všech nákresech volím totožné barvy. Svého hráče neustále sleduji. Pokud zápas skončí, nebo je můj hráč vystřídán za jiného hráče, práce také končí. V každém případě, každý zápas, nejen díky jinému soupeři, je odlišný, a tak mně tedy vzniká vždy originální práce, která se již následně určitě nezopakuje.
Obrázek 11: Ukázka záznamu pro malbu (formát A4)
Ve svém záznamu se nesnažím dodržovat rovnost a návaznost čar, nesnažím se ani o dodržení určitých geometrických tvarů. Jde pouze o vzor k mé další, a také složitější, práci. Ve skutečnosti by totiž bylo náročné občas rychlou hru zaznamenat, pokud bych si s tím při nákresu pečlivě vyhrával. Jednotlivé záznamy si však ukládám i s popiskem, kdy se zápas odehrál, jak v něm můj fotbalista strávil dlouhý čas a zda v konkrétním zápase například vstřelil gól.
25
6.2 Hušbauer v síti Co se týká samotné tvorby, tak dle mého názoru není složitá, ale na druhou stranu ani jednoduchá, navíc je časově náročná. Vždyť jen zápas, který je sledován a zaznamenáván, trvá 90 minut. Na plátno o velikosti 70 x 100 cm, tedy 7 000 cm2, se občas vejde vše lehce, ale někdy mně přijde, že bych potřeboval na každé straně ještě o několik centimetrů více. Plátno bylo tedy zvolené tak, aby alespoň mírně připomínalo rozměry hrací plochy hřiště. Následovala volba pozadí. Přemýšlel jsem a napadlo mě, že udělám plátna s pozadím v teplé barvě, která budou symbolizovat vydařený zápas. Na druhou stranu se objeví plátno s pozadím ve studené barvě, tudíž zápas nevydařený. Jedno mé dílo má pozadí dvoubarevné (červená a bílá). Tento záměr si dovolím vysvětlit tak, že se jednalo o zápas, který je v naší nejvyšší fotbalové soutěži nejvíce očekávaný, navštěvovaný atp. Jednalo se o zápas pražských „S“, neboli pražské DERBY. V něm se střetávají kluby AC Sparta Praha a SK Slavia Praha, a právě Slavia má klubové barvy v červené a bílé. I v tomto zápase můj hráč nastoupil a já si tuto událost také nemohl nechat ujít a nezaznamenat. Proto jsem zvolil pozadí v barvách soupeře. Nemohl jsem však opomenout zelenou barvu pozadí, která značí travnatý povrch hrací plochy. Když bylo pozadí zpracováno, bylo důležité dobře vybrat i barvy, ve kterých provedu následné záznamy čar. Při volbě místa, kde začnu s první linkou, jsem si na plátno udělal tence kříž, abych věděl kde je vlastně zhruba polovina „hřiště“, a kde je určený zahajovací post v sestavě pro „mého“ hráče v daném utkání. Vše bylo připraveno pro zahájení tvorby.
Obrázek 12: Ukázka jednotlivých kroků tvorby (plátno 70 x 100 cm)
26
Na plátnech o velikosti 30 x 40 cm jsem nemusel přemýšlet o pozadí a rozhodl jsem se, že pozadí nechám bílé. Při již dříve stanovené volbě, že síť vytvořím lihovými fixy s přispěním pravítka, mně přišlo nejlepší, když vše bude čisté s bílým podkladem. Vraťme se zpět k dílu. Práci jsem tvořil od startovací pozice hráče na hřišti, tedy mírně od středu hřiště, a následně jsem zaznamenával jednotlivé linie. Na záznamu, provedeném na papíře, jsem si musel jednotlivé nově vytvořené čáry již odškrtávat, neboť bych se v tom zřejmě asi nevyznal. A jen tak mimochodem, práci bez náčrtu na papír, tedy hned ostře na plátno, jsem si raději nevyzkoušel, nechtěl jsem riskovat. Chyběla mně odvaha a navíc mám rád, když se vše dělá pečlivě. Postupně vznikala síť, někdy i velice hustá. Po vyznačení poslední linky jsem nechal vše do dalšího dne uležet. Při návratu k dílu jsem začal tvořit poněkud precizněji. Vše jsem znovu zvýraznil, zesílil jednotlivé linie a rozhodl se zasáhnout i suchou barvou. Pohrál jsem si i s nepromyšlenou, jen náhodně zvolenou formou stínů, které měly mému dílu dodat právě pocit vytoužené dynamiky a vše udělat efektivnější. Svá díla, i když by určitě někdo mohl podotknout, že by se dala ještě vylepšit, považuji za hotová. Při porovnání jednotlivých obrazů opravdu vidíme, že se jedná o práce, které jsou od sebe odlišné. Nikdy se nestane, že by se nějaká práce podobala té druhé, pokud by nešlo o kopii. Vše je důsledkem toho, že pohyb na fotbalovém hřišti je pokaždé jiný. Každý, jakýkoliv hráč napíše originální strukturu, jejíž obdobu nenalezneme. Proto tato práce byla vytvářena hlavně se záměrem zachytit pohyb fotbalisty a vyjádřit ho formou abstraktní malby, jako tomu bylo i u jiných, již výše zmíněných autorů. Ti se většinou nepohybovali ve fotbalovém světě, ale v jejich dílech je pohyb, i když třeba s jiným námětem, vyjádřený. Má vytvořená díla nám tedy poukazují na pohyb Josefa Hušbauera a znázorňují skutečnost, že je z fotbalového hlediska pro tým nepostradatelný, neboť pracuje na celé ploše hřiště. Obraz má ve výsledku ukázat i to, že abstraktní umění může být velice zajímavé, pokud v něm je originální nápad a chuť něco takového tvořit.
27
Závěr Bakalářská práce s názvem Fotbalová dynamika nás zavedla na okraj fotbalového života a ukázala nám propojení tohoto národního sportu s výtvarným uměním. Záměrem v této práci bylo předvést, že abstraktní malba není jen bezúčelnou hrou, ale má svoji vlastní energii a schopnost vyjadřovat jevy a jejich vztahy. Proto ani já sám jsem tuto práci nevytvářel z nutnosti, nýbrž s chutí spojenou se zábavou. Od tohoto nápadu ani do budoucna neupustím, protože jsem zdaleka ještě nevyzkoušel vše, co by mi má fantazie mohla dovolit. Proto ještě nějaká díla zajisté vzniknou. V praktické části práce jsem vytvořil za pomoci abstraktní malby díla, která ve svém obraze skrývají pohyb fotbalisty po hrací ploše. Vzniklo tedy 5 pláten (70 x 100 cm), na kterých byla použita akrylová barva. Menší plátna (30 x 40 cm) byla vytvořena za použití lihových fixů. Každé dílo představuje odlišnou strukturu díky předloze, kterou mně byl pokaždé jiný zápas, ale neustále stejný hráč. K této práci byl zapotřebí a důležitou roli sehrál záznam. Záznam byl vytvořen za použití televize s přímým přenosem či opakovaným utkáním, nebo přímo na stadionu. Praktická část měla poukázat také na to, že jde výtvarné umění propojit i se svoji zálibou. V teoretické části práce jsme se setkali s informacemi, které nás měly seznámit s abstraktním uměním, pohybem v abstraktní malbě a s nejzajímavějšími představiteli jednotlivých směrů. Na vložených obrázcích uvnitř práce jsme následně mohli dostat jasnou ukázku konkrétních prací autorů.
28
Resumé Bakalářská práce s názvem Fotbalová dynamika měla za cíl propojit abstraktní umění s pohybem ve sportu, konkrétně ve fotbale. Čtenáři bylo přiblíženo také abstraktní umění, geometrie v umění, abstraktní malba a pohyb v malbě. Nejvíce rozebranou osobností v této práci byl Jackson Pollock, který patří k nejvýznamnějším představitelům abstrakce. Praktická část práce nás zavede k vlastní abstraktní malbě. Je zde možnost porovnávat jednotlivé práce a divák má možnost sledovat originalitu každého díla.
Summary Bachelor thesis called Football dynamics animed to connect the abstract art with the action in sport, especifically in football. It has informed readers about abstract art, geometry in art and action in painting. The biggest described personality in this work was Jackson Pollock, who belongs to the most important representatives of abstraction. Practical part of my thesis takes us to my own abstract painting, where you can compare individual works and watch the originality of each work.
29
Seznam bibliografických citací Abstraktní umění - hnutí, které nikdy neskončilo!.STUDENTPOINT.CZ [online]. Jana Čumová, 2012, 18. 4. 2012 [cit. 2015-11-11]. Dostupné z: http://www.studentpoint.cz/278-vytvarneumeni/6501-abstraktni-umeni-hnuti-ktere-nikdy-neskoncilo/#.VkOEQrcvfIV BAUER, Alois. Dějiny výtvarného umění. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 1998, 287 s. ISBN 8085839-25-3 BEDŘICH, Ladislav. Fotbal: rituální hra moderní doby. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 195 s. ISBN 80-210-3927-2 CRHÁK, František. Výtvarná geometrie plus: geometrická gramatika (nejen) pro designéry. 1. vyd. Brno: VUTIUM, 2012, 186 s. ISBN 978-80-214-3767-8 DIVIŠ, Stanislav. Stanislav Diviš: z nových cyklů : Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, 25.9.-16.11.2014. V Roudnici nad Labem: Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, 2014, 30 s. ISBN 978-80-87512-35-7 HESS, Barbara a Uta GROSENICK. Abstraktní expresionismus. V Praze: Slovart, 94 s. ISBN 80-7209-840-3 Kazimir Malevich. ARTMUSEUM.CZ: Martiny Glennové[online]. Nová Paka, 2008, 27. 11. 2008 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=570 LYNTON, Norbert. Umění 19. a 20. století. Praha: Artia, 1981, 191 s. ISBN 37-006-81 Milan Maur. Artlist: Centrum pro současné umění Praha[online]. Praha: Marcel Fišer, 2010 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://www.artlist.cz/milan-maur-1212/ PADRTOVÁ, Ludmila a Ladislav DANĚK. Ludmila Padrtová: gesto, pohyb, barva : dílo 19512013. 1. vyd. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2013, 191 s. ISBN 978-80-86415-86-4 Piet Mondrian. ARTMUSEUM.CZ: Martiny Glennové [online]. Nová Paka, 2008, 25. 12. 2008 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=600 Portfelio: 11 artists who make the beautiful game their own [online]. Felio Sotomayor, 2014 [cit. 2015-10-29]. Dostupné z: http://www.portfelio.co.uk/11-awesome-football-artists
30
ŠMÍD, Jiří. Karel Holan: [monografie s ukázkami z výtvarného díla]. 1. vyd. Praha: Odeon, 1984, 184 s. ISBN (viaz.) Stanislav Diviš. Artlist: Centrum pro současné umění Praha[online]. Praha: Jakub Král, 2012 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://www.artlist.cz/en/stanislav-divis-100542/ TENZER, Oliver. Abstrakcia: o modeloch abstrahovania. 1. vyd. Bratislava: Vydavateľstvo politickej literatúry, 1966, 188 s. ISBN (viaz.)
31
Seznam obrázků Obrázek 1: K. Malevich - Black square and Red square, 1915 ...................................................12 Obrázek 2: Piet Mondrian – Composition C, 1935......................................................................13 Obrázek 3: Jackson Pollock - Mural, 1943 ..................................................................................15 Obrázek 4: Milan Maur - V rytmu pohybu vodoměrek, 1987 .....................................................17 Obrázek 5: Stanislav Diviš – Spartakiáda 90, 1990 .....................................................................18 Obrázek 6: Karel Holan - Nedělní odpoledne, 1920 ....................................................................21 Obrázek 7: Umberto Boccioni - Dynamika fotbalisty, 1913 .......................................................21 Obrázek 8: Dan Leydon - Welbeck, 2012 ...................................................................................22 Obrázek 9: Daniel Nyari – Ronaldo, 2012...................................................................................23 Obrázek 10: A jde se na to! Začátek přenosu a další práce (Zápas: Sparta – Slavia) ..................24 Obrázek 11: Ukázka záznamu pro malbu (formát A4) ................................................................25 Obrázek 12: Ukázka jednotlivých kroků tvorby (plátno 70 x 100 cm) .......................................26
32
Seznam samostatných příloh
Příloha č. 1: Derby pražských „S“ na Letné; 2014 (plátno 70 x 100 cm)
Příloha č. 2: Konfrontace s Hradcem; 2014 (plátno 70 x 100 cm)
Příloha č. 3: Duel s Příbramí; 2014 (plátno 70 x 100 cm)
Příloha č. 4: Sparta na Bohemce; 2014 (plátno 70 x 100 cm)
Příloha č. 5: Zápas s Českými Budějovicemi; 2014 (plátno 70 x 100 cm)
Příloha č. 6: Derby pražských „S“ v Edenu; 2015 (plátno 30 x 40 cm)
Příloha č. 7: Bohemians 1905 na Letné, 2015 (plátno 30 x 40 cm)
Příloha č. 8: Letná vítá Teplice, 2015 (plátno 30 x 40 cm)
33
Příloha č. 1: Derby pražských „S“ na Letné; 2014 (plátno 70 x 100 cm)
34
Příloha č. 2: Konfrontace s Hradcem; 2014 (plátno 70 x 100 cm)
35
Příloha č. 3: Duel s Příbramí; 2014 (plátno 70 x 100 cm)
36
Příloha č. 4: Sparta na Bohemce; 2014 (plátno 70 x 100 cm)
37
Příloha č. 5: Zápas s Českými Budějovicemi; 2014 (plátno 70 x 100 cm)
38
Příloha č. 6: Derby pražských „S“ v Edenu; 2015 (plátno 30 x 40 cm)
39
Příloha č. 7: Bohemians 1905 na Letné, 2015 (plátno 30 x 40 cm)
40
Příloha č. 8: Letná vítá Teplice, 2015 (plátno 30 x 40 cm)
41
