Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy. Design produktu Bakalářská práce. Vypracovala: Martina Neherová

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy

Design produktu Bakalářská práce

Vypracovala: Martina Neherová VedL: doc. Mgr.A. Pavel Noga, ArtD. 2016 1

Bibliografický záznam Autor: Martina Neherová Název práce: Design výrobku Anglický název práce: Product design Studijní program: Specializace v pedagogice Studijní obor: Výtvarná výchova se zaměřením na vzdělávání,

Vizuální tvorba se zaměřením na vzdělávání

Vedoucí práce: doc. Mgr.A. Pavel Noga, ArtD. Akademický rok: 2015/2016 Celkový počet stran: 53 Počet znaků: 41 318

2

Anotace Cílem práce je vytvořit funkční design na existující čokoládové výrobky v několika produktových řadách, tedy příchutích. Vymyslet si vlastní fiktivní firmu, která čokolády vyrábí a  vyrobit logo s  vizuálem firmy, a  porovnat s  existujícími obaly cukrovinek. Finální podobou práce nejsou pouze digitálně upravené a  znázorněné obaly, ale reálně vyrobené funkční krabičky. Teoretická část práce popisuje, odůvodňuje a  srovnává design mnou navržených obalů se sazbou a prací významných typografů. Je zde také srovnání s již známými existujícími obaly, které je doplněno o komentář těchto produktů.

Klíčová slova Obal, produktový design, krabička, čokoláda, typogafie, písmo

Annotation The aim of the thesis is to create a functional design for several ranges (i.e. flavours) of existing chocolate products; to create a fictional chocolate company, its logo, and to compare this to the actual, real life packaging. The final result of the thesis is not just a pictorial rendering of digitally altered packaging, but also real, functional packets. The theoretical part of the thesis provides a description of my designs and the reasoning behind them, and compares them to the work of distinguished typographers. I also provide a  comparison to a  number of well known existing product packets and wrappers, with added commentary on these products.

Key words Packaging, product design, packet, chocolate, typography, font

3

Čestné prohlášení „Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných pramenů, dalších informací a  zdrojů v  souladu s  Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a  se zákonem č. 121/2000 Sb., o  právu autorském, o  právech souvisejících s  právem autorským a  o  změně některých zákonů (autorský zákon), veznění pozdějších předpisů. Hlavní částí práce je praktický návrh a realizace designového výrobku. Text má doprovodný charakter k realizovaným produktům praktické bakalářské práce.“

Martina Neherová

4

Obsah Úvod

6

Vizuální styl firmy Sweet

8

Písmo (Source Sans)

10

Barvy

12

Použití barev v praxi

13

Typografický tvar

17

Ukázka prací výše zmíněných autorů

20

Tvorba autorského loga a názvu firmy

21

Obalení zvolených výrobků

24

Čokoláda

25

Bonboniéra

27

Čokoládové tyčinky

30

Čokoládové bonbony

32

Srovnání s reálnými produkty na trhu

35

Rešerše

38

Soutěže o nejlepší obalový design

39

Academy of chocolate

39

Historie českých obalů

40

Pedagogický přesah

41

Úvaha o výrobě

42

Závěr

43

Ilustrační fotografie hotových obalů

44

Použitá literatura

51

Seznam obrázků

52

5

Úvod Tématem této bakalářské práce je Design produktu. Cílem práce je návrh vizuálu fiktivní firmy, což obnáší jak návrh názvu firmy, tak i pojetí jejího loga a dále také zpracování obalů na její produkty. Hlavním motivem tohoto vizuálu by měla být práce s typografií. Z prvotní nabídky témat ke zpracování, která se sestávala z mléčných výrobků a cukrovinek, jsem se rozhodla pro zpracování cukrovinek. Ráda bych se zaměřila na možnost prezentace luxusnějšího, dražšího zboží. Důvodem mého výběru bylo to, že mám již drobnou předchozí zkušenost s výrobou různých papírových obalů na cukrovinky, i jiné drobné předměty, nabízelo se tedy vytvořit něco komplexního, co bude fungovat jako celek, ne pouze fragmenty krabiček, které k ničemu nepatří. Zvláště pak v luxusnějším balení a kvalitě, se zdají nejen jako vhodný produkt k běžné koupi, ale například i jako příhodný drobný dárek. Cílem práce je tedy také navrhnout obal na čokoládu a další již existující čokoládové výrobky. Do své práce bych ráda zahrnula minimálně tři různé návrhy obalů, ať už různých čokoládových produktů, nebo stejných čokoládových výrobků v různých příchutích, s vhodným řešením jak po vizuální, tak po praktické stránce.

6

„Každý text, dokonce i odborný má být přiměřeně stravitelný a čtivý, aby potenciálního čtenáře netrápil víc, než je nezbytně nutné. Děsí mě ta přílišná vážnost, která odbornou literaturu doprovází a obklopuje, upřímně se bojím všech sterilních studií studených jako psí čumák. Psaní i čtení má být v prvé řadě radost, jinak postrádá smysl. A každé soužení bývá na výsledku vidět.“

PECINA, Martin. Knihy a typografie. Vydání druhé, rozšířené. Brno: Host, 2012. s. 13. ISBN 978-80-7294-813-0.

7

Vizuální styl firmy Sweet Základní barvou firmy Sweet je velmi tmavý odstín modré, který je kombinován se světlejšími odstíny v  základní produktové řadě a  s  přidanými barvami ve čtyřech dalších řadách1. Dalším důležitým prvkem ve vizuálu je často opakující se vlnovka, která v  logu tvoří písmeno „S“. Tímto, více či méně nenápadným opakováním, se kupujícím dostane do podvědomí, a  tento tvar budo mít podvědomě spojený se značkou Sweet. Díky podmíněným reflexům budou, při pohledu či vzpomínce na podobný tvar, zasaženi chutí na lahodnou čokoládu od této fiktivní firmy. Je důležité zákazníkům toto spojení nenásilně vštípit do paměti a  přinutit je tak k  zapamatování si, že tento konkrétní odstín modré a vlna je symbolem firmy Sweet. Stejně jako při pohledu na určitý odstín modré2 si každý okamžitě vzpomene na umělce Yvese Kleina. Tizian má také svoji jedinečnou červenou a  ze současné doby stojí jistě za zmínku Coca Cola a její křiklavý odstín červené v kombinaci s bílou. Pro vizuál jsou také velmi specifické podlouhlé, na výšku umístěné formáty. Fenoménem dnešní doby je snaha o co největší a zároveň také co nejtenčí, nejužší produkt. Nejvíce se to projevuje u elektroniky, ale stejné požadavky se dají najít i u akvárií zabudovaných do zdí, a za zmínku stojí i auta, u kterých by se dalo také aplikovat pravidlo, čím je střecha níže k zemi, tím je auto luxusnější a samozřejmě dražší. Proto firma Sweet nabízí zákazníkům něco, co znají z běžného života a co vyhovuje jejich náročným požadavkům. Všechny obaly firmy Sweet jsou znovu uzavíratelné papírové krabičky a  to hned z  několika důvodů. Prvním je zajisté vzhled. Konkrétně u  čokolád platí to, že ty v papírové krabičce jsou chutnější, luxusnější a vhodnější jako dárek než ty obyčejné v šustících plastových obalech. Papír také mnohem lépe drží požadovaný tvar a zanechává dojem stability na rozdíl od měkkých igelitů. Dalším důvodem je životní prostředí a  recyklace, pro dnešní společnost je tento aspekt velmi klíčový a  podstatný. Z prodejen pomalu mizí igelitové tašky a nahrazují je papírové, plastové lahve mají také jiné alternativy, je jen otázkou času kdy všechny tyto nerozložitelné obaly budou nahrazeny něčím o trochu více přátelským k přírodě. Všechny krabičky jsou znovu uzavíratelné. Tuto luxusní čokoládu si má zákazník vychutnat a užít, jedná se o pochutinu, takže není pro lidské tělo žádoucí sníst celou porci během chvíle, ale libovat si ve slastných pocitech, které tato čokoláda navozuje. Uzavírání je vždy v  souladu s  designem a  nijak tedy nenarušuje vzhled čokolády po jejím otevření a opětovném uzavření, jako je tomu například u prodávaných čokolád

1 Více v kapitole „Barvy“ 2 Konkrétně IKB 191, tedy PANTONE 18-3949

8

Obrázek č.1

Obrázek č.2

Ecuador (Obrázek č.1) kdy přední stranu narušuje prvek, díky kterému čokoládu otevřete. V případě obalu čokolády značky Carla (Obrázek č.2) je krabička řešena lepším způsobem. Původní obal čokolád obsahuje ještě malé přelepky, neboli pečetě, přes každý papírový zámek. Díky přelepkám, má potenciální zákazník jistotu, že si kupuje nepoškozené a neotevřené zboží. Skrz čerchované perforace, díky kterým je možné obaly snadno poskládat, prosvítá původní bílá barva papíru, tento prvek design obalů nenarušuje, ale zvýrazňuje a doplňuje. Díky tomuto detailu je možné dosáhnout opravdu ostrých hran a snadného skládání. Tento drobný detail připomíná švy. Nenásilně, vzdáleně tak odkazuje na historickou ruční výrobu kartonových krabiček, které byly šité lněnou nití.

„Krabičky z pevného papíru mají svůj původ v šestnáctém století v Alžbětinské době. Tehdy byly v  módě zdobené krajkové límce a  okruží, které nosili muži i  ženy. Byli ukládány do krabic a  krabiček, aby si uchovaly svou neposkvrněnou bělost. Když se k  moci dostal asketický puritán Oliver Cromwell, veškerou zdobnost odstranil. Sám nosil jen jednoduchý bílý límec, k  jehož uchovávání sloužila banbox, tzv. límcová krabička. V  Americe vznikala většina krabiček mezi lety 1825 a  1850, ale nejstarší doložená lepenková krabička, pochází už z roku 1636.“3 Ovšem toto jsou krabičky, do kterých se dříve jídlo nikdy nebalilo. Obalování potravin bylo potřeba daleko dříve a nepoužívaly se takto sofistikované metody. Obalový design jako takový, na kterém prodejcům záleželo a  vyrobený s  cílem lépe prodat zboží, má počátky až v šedesátých letech minulého století.

„Obalový designér musí udělat něco více než jen přiložit k výrobku nějaký obal. Měl by vytvořit obal, který je jedinečný, estetický, pomáhá výrobek prodávat a je možné ho vyrobit na běžných současných strojích a  zařízení. Musí rozumět principům potisku, volbě materiálu a jeho pevnostním a skládacím možnostem.“4 3 CHOLMELEY-JONESOVÁ, Edwina. Vyrábíme krabičky: Pro volný čas. 1. vydání. Praha: Ikar, 2012. s.9. ISBN 978-80-249-1892-1. 4 Vyšší odborná škola obalové techniky [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http:// www.odbornaskola.cz/skripta/publ_02.htm

9

Písmo (Source Sans) Zvolené písmo je lineární, bezserifové, protože v tomto případě by serify nebo i patky na písmu překážely. Tento typ písma je také velmi odlehčený, až minimalistický a podtrhuje tak snahu o snadnou zapamatovatelnost produktu. Písmo Source Sans obsahuje několik řezů a  je velmi podobné známým fontům, jakými jsou například Futura nebo Gill Sans. Hlavním důvodem, proč pro design produktů fiktivní firmy Sweet nebylo využito písma Futura je volná dostupnost písma Source Sans i  pro komerční využití. Je totiž mnohem snazší sehnat drahé kvalitní písmo s několika řezy, než kvalitní font s volnou licencí. Source Sans tyto podmínky výborně splňuje a tak bylo vybráno pro potřeby této práce jako nejvhodnější.

„Mnozí designéři svůj projev omezují pouze na dvě tloušťky písma z příslušné rodiny, čímž chtějí dosáhnout čistoty a jednotného vzhledu, protože dva řezy jsou dostatečné pro vytvoření typografické hierarchie bez zbytečného hledání“5 Ve všech produktových řadách najdeme stejnou rodinu písma, s  různým prostrkáním, podle vhodnosti k  danému produktu a  názvu. Vizuál je z  většiny založený na light řezu písma doplněný o  semibold řez. Tento tenký řez ideálně koresponduje s podlouhlým a tenkým tvarem přední strany všech produktů.

„Každé písmeno představuje tvar sám o  sobě, tvar, který může nezávisle na svém významu vyplývajícím z  jeho zařazení v  abecedě sloužit jako ilustrace, ikona, kontejner nebo grafické ohnisko. Zejména rozměry mimořádně velkých písmen mohou mít výjimečný účinek: takové techniky velmi efektivně využívá mnoho úspěšných designérů.“6 „Majuskuly jsou majestátní, minuskuly umírněné.“7 V  light řezu písma fungují velmi umírněně i  majuskule, proto jsem se pro ně také z většiny rozhodla, jsou méně detailní a ne tolik zaoblené. V tomto minimalistickém vizuálu není žádoucí mít zbytečně navíc některé linie z minuskulí, vizuální podoba pak ztrácí na čistotě a postrádá vyváženost a lehkost.

5 AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. Základy designu. s. 65. ISBN 978-80-251-2967-8. 6 SALTZ, Ina. Základy typografie: 100 principů pro práci s písmem. V Praze: Slovart, 2010, 208 s. s. 15. ISBN 978-80-7391-404-2. 7 Tamtéž s. 90..

10

Z písmen v light řezu jsou poskládané i jednotlivé ilustrace na přední straně výrobků. Každá produktová řada má svoji vlastní podobu s jednotlivými druhy příchutí.8 V teoretické části práce je tento font doplněný o písmo Libre Baskerville, tento font je serifový, vhodný především k dlouhým tištěným textům, je velmi dobře čitelný a  to i  v  menší velikosti. Libre Baskerville vychází z  písma Baskerville z  roku 1941, ale proti původnímu písmu má výraznější duktus a zvýšenou střední výšku písma9. Například oproti všeobecně známému a nejpoužívanějšímu patkovému písmu Times New Roman má Libre Baskerville také vyšší střední výšku písma, což lehce zlepšuje čitelnost, zásadní rozdíl je i v množství jednotek čtverčíků10, které obsahují jednotlivá písmena. Písmo Baskerville je viditelně širší a svou šířkou i shodnější s používaným Source Sans. Tudíž, i přesto, že se jedná o písmo bezserifové v light řezu v kombinaci se serifovým písmem v regular řezu, vytváří spolu harmonický kontrast. Písmo Libre Baskreville je velmi dobře čitelné, musí se však s  velkým rozmyslem volit velikost písma, protože od velikosti 11 a výše je příliš velké a stává se zbytečně nápadným. Při velikosti 12 pak začíná text vypadat jako převzatý z dětské knihy.

„Kombinace písem nám v  prvé řadě usnadňuje vytvoření jasné hierarchie textových informací. Když neusilujeme o  rafinovaný vtip pro zasvěcené, hledáme takové typy, které společně vytvoří rovnocenný a harmonický partnerský vztah. Volba konkrétních písem potom vychází hlavně z porozumění způsobu, jakým jsou konstruována, ze znalosti jejich inspiračních zdrojů a také z míry kontrastu, jaké potřebujeme docílit.“11

8 Více v kapitole Typografický tvar 9 Font squirrel [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: https://www.fontsquirrel.com/ fonts/libre-baskerville 10  Čtverčík je typografická jednotka, která vychází z  písmene M každého písma. Nejběžnější rozdělení je 18 jednotek na čtverčík. 11  PECINA, Martin. Knihy a typografie. Vydání druhé, rozšířené. Brno: Host, 2012. s. 113. ISBN 978-80-7294-813-0.

11

Barvy Základní produktová řada je vysoce kontrastní kombinací tmavého podkladu a odstínů velmi světlé modrošedé a studené bílé. Tato barevná kombinace svojí jednoduchostí prezentuje čistotu a  nevinnost základní varianty čokolády a  stejně jako barvy, je i čokoláda bez přidání jakýchkoliv dalších věcí navíc, jako je příchuť nebo odstín. Čokoláda s  kávovými zrny je samozřejmě v  odstínech mocca neboli jemné pěny, která se vytváří na čerstvě uvařené kávě. Čokoláda s kousky lesního ovoce – už při těchto slovech před sebou vidíme jasně červené, temně fialové a sladce purpurové odstíny. Přímo se tedy nabízí tyto barvy použít. Čokoláda s vůní jara je neodolatelná díky svěžesti, kterou dodává citronelová tráva. Z vizuálu této produktové řady přímo vyzařuje energie a  vyvážená chuť. Květinová bomba by se dala parafrázovat jako exploze chutí, zvolené barvy jsou tedy výrazné, v květinových odstínech. Uspořádání textové ilustrace může připomínat ohňostroj nebo barevný květinový záhon. Zvolené barvy jsou z  palety barev12 určené pro moderní, plochý webový design. Některé odstíny prošly drobnou úpravou, pro docílení vhodnějších kombinací.

# 171F29

# 1B2631

# 84919D

# F7F7F7

# 1B2631

# 84919D

# A0877F

# 795648

# 4E342E

# F7F7F7

# 1B2631

# 84919D

# F38FB1

# F06391

# AD1E58

# F7F7F7

# 1B2631

# 84919D

# B8D54A

# 679F41

# F7F7F7

# 1B2631

# 84919D

# F99F1B

# 8BC248

# E81F63

# F7F7F7

# 65499D

Obrázek č.3

12 Html color codes [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://htmlcolorcodes. com/color-chart/

12

Použití barev v praxi Následuje pět ukázek vyhotovených titulních stran obalů, které pocházejí z navržených obalů čokolád. Jako první je uveden ten, z  něhož vycházejí všechny další, pro které právě tento výchozí obal posloužil jako určující. U těchto ukázek není rozhodující poměr velikosti k reálnému výrobku, důležité je ukázání návrhu a zobrazení barev v čisté, needitované podobě.

Obrázek č.4

13

Obrázek č.5

Obrázek č.6

14

Obrázek č.7

Obrázek č.8

15

„Z těch několika dobrých věcí, které jsme dali světu, patří knižní písma a dokonalá diakritika mezi nejzajímavější. Za hranicemi je možná ještě pořád nejznámější antikva Vojtěcha Preissiga, ale je to písmo natolik expresivní a jiné, že se pro drtivou většinu knižní produkce nehodí. Autor sám měl schopnost spojit své nezvyklé písmo s vlastními ilustracemi a krásnou vazbou, ale jenom málokterá knížka kromě Preissigovy monografie dnes takovou tíhu unese. Naštěstí máme díky úsilí Františka Štorma k dispozicí písmo Slavoboje Tusara i několik skvělých typů Josefa Týfy, stejně jako Štormovy vlastní realizace (namátkou Anselm, Andulka, Comenia, Trivia), jež vystřelily laťku pro moderní písmo až kamsi do oblak.“

PECINA, Martin. Knihy a typografie. Vydání druhé, rozšířené. Brno: Host, 2012. s. 277. ISBN 978-80-7294-813-0.

16

Typografický tvar Každá z  příchutí obsahuje vlastní typografickou ilustraci. Obrázky jsou složené ze slov, které čokoládová příchuť obsahuje, u  kávy souvisí slova s  místem původu zrn. Na základním obalu se nachází nápis Kakaové boby, čokoláda v této podobě je čistá, bez žádných příchutí. Abstraktní tvar je v základních barvách čokolády, které se na obalu již vyskytují. V případě obalu s příchutí Lesní ovoce, jsou jednotlivá písmena použitá na obalu malina, jahoda a  dvakrát borůvka. V  tomto případě jsou písmena složena do tvaru daného ovoce. U čokolády Kávová zrna je příchuť specifikována již přímo v  názvu a  je tedy zbytečné z  ní skládat kávová zrna. Z  tohoto důvodu jsou tedy v zrnkách názvy zemí, které jsou největšími producenty kávy a tím pádem kávy, která je obsažena v  čokoládě. Konkrétně jsou to země Kolumbie, Etiopie a  Brazílie. U  abstraktní příchutě čokolády s  „Vůní jara“ najdeme v  textu zakódovaná slova Citronelová tráva, možná známější ve svém anglickém názvu jako Lemongrass. Tato příchuť je velmi svěží a  s  citronelovou trávou se nejčastěji setkáme v  podobě zeleného čaje. Poslední příchutí je Květinová bomba, kdy v  pestrobarevné ilustraci najdeme názvy květin aloe, ibišek, levandule a růže. Čokoláda obsahuje kandované listy těchto všech rostlin. Ilustrace je také čistě abstraktní, někdo v ní však může vidět ohňostroj, protože čokoláda obsahuje skutečnou explozi chutí. Další z variant názvu byla „Květinová zahrada“, ale toto mírné slovní spojení nevystihovalo pravou podstatu chutí u této čokoládě a proto byl zvolen název jiný – Květinová bomba.

„Nastavíme-li v odstavci zarovnání na střed či na praporek, mohou vzniknout takzvané „špatné okraje“. Které způsobují problémy. Vždy se snažte najít vyvážený okraj textu a  dávejte pozor, abyste náhodou neúmyslně nevytvořili nějaký tvar. Máte-li naopak jako zkušený designér přesně tohle v úmyslu, vyplňte zamýšlený tvar písmem a proveďte to tak, aby textura projektu zůstala konzistentní a aby v ní nebyly žádné mezery či těžká místa.“13 S  principem typografického tvaru a  rozvržením písma tak, aby výsledek byl spíše vizuálně zajímavý než čitelný, pracuje či pracovalo mnoho umělců, grafiků či spisovatelů. Karel Teige byl významnou osobností českého avantgardního designu14. Teigeho typografické dílo mělo ovšem i světový dopad a jeho práce založené na konstruktivizmu byly podstatou a důležitým článkem pro vývoj typografických principů. Není možné ovšem tvrdit, že všechny jeho práce s písmem byly úspěšné, například snaha o  zrušení všech velkých písmen, tedy verzálek i  kapitálek. K  tomuto tématu

13 SALTZ, Ina. Základy typografie: 100 principů pro práci s písmem. V Praze: Slovart, 2010, 208 s. s. 88. ISBN 978-80-7391-404-2. 14 Typomil [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné typofilos/2009/12/o-konstruktivismu-v-typografii/

z:

http://typomil.com/

17

vydal roku 1930 článek vysázený pouze minuskulí. Výsledný text je nečitelný shluk znaků, který působí jako jedno dlouhé souvětí15.

„Oldřich Hlavsa, typograf a  knižní grafik vycházel z  tvorba Karla Teigeho, ale i klasických českých typografů Karla Dyrynka nebo Oldřicha Menharta.“16 „Hlavsův výtvarný projev má často blízko k  dobovým nefigurativním tendencím volného umění. Jeho „typoobrazy“ (jak Hlavsovy typografické kompozice nazval Ladislav Sutnar) jsou volným odkazem k  písmovým experimentům futuristů a  dadaistů či k  proudu vizuální poezie a  lettrismu šedesátých let 20. století. Zároveň se ale Hlavsa nevzdává sémantické hodnoty slova, litery neodpoutává ze služebné hodnoty komunikačního prostředku. Jsou pro něj objektem s  vlastní individualitou, syntézou viděného a myšleného, grafickým záznamem jazyka. Vzniká tak napětí, někdy až rozpor mezi přístupem volného umělce, který pracuje s čistě vizuální hodnotou znaků, a typografem, který má především předat informaci.“17 S tímto vnímáním typografie se ztotožňují typografické ilustrace u každého z vyrobených produktů fiktivní firmy Sweet, kdy použitá písmena dávají dohromady slovo, které svým seskupením znázorňují, a tím se tyto dvě funkce doplňují. František Štorm je především český typograf, který má na kontě přes sedm set skvělých fontů a  knihu Eseje o  typografii. Kniha je psaná s  neuvěřitelnou lehkostí a  je velmi čtivá, součástí knihy je i spousta obrazových příloh s ukázkami jeho typografických prací. Ladislav Sutnar byl výrazný český designér a typograf, jeho tvorbu řadíme do období první poloviny minulého století. Mimo výše zmíněné obory se Stunar zabýval i užitým uměním. Jan Šerých není přímo grafik nebo typograf, ale ve svých dílech používá písmo a  počítačový software velmi neotřelým způsobem. Jeho tvorba může působit známým dojmem všednosti, ale při delším zkoumání se divák střídavě ztrácí a  znovu nachází, stejně jako je tomu u  typografických ilustrací použitých na obalech fiktivní firmy Sweet.

15 TEIGE, Karel. vyřadit velká písmena? Levá fronta [online]. 1930, (1-3), s. 1-6 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2013/CJBB54/um/Velka_ pismena2.pdf 16 Oldřich Hlavsa [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.oldrichhlavsa. cz/cs/osobnost/ 17 Tamtéž

18

K autorům zabývajících se typografií patří svým způsobem i Ladislav Nebeský a to i  přesto, že se ve své tvorbě od vizuální podoby písma odpoutává. Jeho tvorba je přesně na hranici mezi grafikem a spisovatelem. Plošné binární básně jsou výsledkem autorské poezie v kombinaci s důmyslným kódováním textu to grafického tvaru. K naprostému oproštění se od standardní vizuální podoby písma a skládání slov do obrazů došlo u  Jiřího Skály v  jeho projektu Koncentrovaná Helvetika. Umělec vzal toto rozšířené a  oblíbené písmo a  přetvořil ho na zcela nové, nečitelné. I  přes tuto zásadní transformaci po blízkém prozkoumání je to stále oblíbená Helvetika, i když nyní v  podobě různě velkých teček, které vycházejí z  plochy každého písmene. Takovéto zacházení s písmem je velmi neotřelé a dovolí vnímat a pohlížet na písmo a textu zcela novým způsobem.

19

ukázka prací výše zmíněných autorů

Obrázek č.9 — Karel Teige

Obrázek č.10 — Oldřich Hlavsa

Obrázek č.11 — František Štorm

Obrázek č.12 — Ladislav Stunar

Obrázek č.13 — Jan Šerých

Obrázek č.14 —Ladislav Nebeský

Obrázek č.15 — Jiří Skála

20

Tvorba autorského loga a názvu firmy Na tvorbě loga bylo nejobtížnější rozhodnutí zvolit vhodný název. Jedna z  prvních variant bylo anglické „So Sweet“ (Tak sladké) se zdůrazněním a propojením dvou písmen „S“, která by tvořila logo. V  této variantě u  logotypu překáželo „o“ a  logo bylo překombinované a nepěkné a rozhodně se nedalo označit jako elegantní. Kromě estetické překážky je zde ještě otázka spojitosti „SS“ s jistou skupinou známou z historie, která se pojí s negativními projevy. Následující varianta loga už obsahovala pouze slovo „Sweet“ což je neprosto dostačující, kompletní a finální varianta názvu fiktivní firmy. V této variantě jsem pracovala pouze s kapitálkami a několika různými variantami symbolu „S“. Nakonec jsem od kapitálkové varianty písma ustoupila, protože v této kombinaci nejdůležitější, stylizované počáteční písmeno zcela zanikalo a převažovalo „WEET“, ale to už je zase jiná firma se zcela jiným typem produktu.

Obrázek č.16

Obrázek č.17

Obrázek č.18

Obrázek č.19

Finální varianta loga tedy vznikla ponecháním upraveného symbolu vlnovky pro písmeno „S“, zbytek slova jsem z verzálek i kapitálek upravila na minusky v light řezu písma z něhož vychází i zbytek vizuálu.

„V  životě ani v  typografii nepluje nic ve vzduchoprázdnu, samo o  sobě, bez širšího kontextu a  rámce. Proto zákonitě dochází ke vzájemnému ovlivňování typografie a grafiky i tiskových metod. Umění, včetně užitého, bývá pozitivně i negativně ovlivněno jak dobou, tak momentální společenskou a  politickou situací, mírou vzdělanosti, rozvojem ekonomiky i  stavem demokracie. Každá naše výtvarná realizace je nějak spojena, a někdy dokonce podmíněna místem vzniku a konkrétním okamžikem v běhu času.“18

18  PECINA, Martin. Knihy a typografie. Vydání druhé, rozšířené. Brno: Host, 2012. s. 131. ISBN 978-80-7294-813-0.

21

Název „Sweet“, tedy z angličtiny sladký, jsem zvolila pro jeho jednoduchost a výstižnost k danému produktu. Sweet je vhodné slovo pro tvorbu loga, tak akorát dlouhé, takže při použití není problém s  proporcemi a  rozměrem. Odpadá tedy i  potřeba dělit logotyp na části,ale i to je možné, ovšem ne nezbytně nutné. Z loga se přebírá jedna z  části počátečního písmene „S“ a  tvoří doplňující prvky vizuálu, konkrétně vlnovku, která začíná ve spodní části obalu a gradientem ztrácí jas až do tmavě modré barvy použité v okolním pozadí. V případě nulové průhlednosti by vlnka pokračovala a vyplnila prázdný prostor u tvaru písmene „S“ Výsledná varianta logotypu se používá vždy a je nepřípustné, aby na obalu, reklamně, reklamním produktu byl pouze dominantní symbol logotypu, tedy samotné logo, stylizované písmeno „S“. Tento prvek se používá pouze doplňkově v případě, že je na produktu již použitý celý logotyp.

22

„Designér o sobě musí občas pochybovat, jinak zákonitě stagnuje. Před svými klienty se tváří neoblomně, protože nemá zájem na tom, aby o něm pochybovali i ostatní. K efektivní komunikaci s klienty je potřeba si osvojit dostatečnou míru sebevědomí a cynismu, jinak člověk bez varování sklouzne do propasti poklonkování, dlážděné ohlodanými a vybělenými kostmi ostatních kolegů.“

PECINA, Martin. Knihy a typografie. Vydání druhé, rozšířené. Brno: Host, 2012. s. 44. ISBN 978-80-7294-813-0.

23

Obalení zvolených výrobků Pro svoji práci jsem zvolila obalení různých druhů čokoládových pochutin. Jako první bych zmínila klasickou tabulku čokolády. Vzhledem k  vizuálu fiktivní firmy Sweet, má tabulka rozměr 80 mm x 220 mm s  šířkou 5 mm. Dalším produktem jsou čokoládové bonbony od firmy Lindor Lindt

(Obrázek č.20).

Původní obal by se dal

popsat jako hranol se základnou nepravidelného šestiúhelníku, přebal od fiktivní firmy Sweet je hranol se základnou pravidelného šestiúhelníku. Třetím produktem, který mi byl výraznou inspirací, je malá bonboniéra od firmy Milka č.21),

(Obrázek

obsahuje pouhých sedm kousků čokolády a tím se stává ideálním drobným dár-

kem. Tento redesign neobsahuje nápis „Thank you“ a díky tomu může být produkt zakoupen při jakékoliv příležitosti. Mnou navržený vizuál také dodává na elegantnosti a celkově působí dospěleji než fialovo žlutý obal od Milky. Poslední obalovaný výrobek je také od firmy Milka. Jedná se o  tyčinky máčené v  čokoládě, konkrétně Lila Stix (Obrázek č.22, Obrázek č.23).

Obrázek č.20

Obrázek č.22

Obrázek č.21

Obrázek č.23

24

Čokoláda Základním výrobkem a východiskem pro všechny ostatní produkty je tabulka čokolády. Obal má rozměry 220 mm x 80 mm, tedy poněkud nestandardní a vyšší, než ostatní běžně sehnatelné čokolády. Uzavírání je na zadní straně obalu, nenarušuje tedy přední design. Zadní strana obsahuje dva papírové zámečky, proto je uzavírání rovnoměrné a pevné po celé délce obalu. Konzumentovi čokolády se tak nemůže přihodit to, že by mu produkt nenadále vypadl z obalu, poškodil se či přímo znehodnotil. Na následujících stranách jsou zobrazené rozložené výseky na krabičky, ke každému z obalovaných produktů19.

19 Z důvodů tisku a vazby je vše zmenšené na 80% z původní velikosti.

25

Obrázek č.24

Jedná se o 80% zobrazení velikosti

26

Bonboniéra Inspirace pro výrobu malé bonboniéry pochází z  výrobku od firmy Milka (Obrázek č.21), a to

i přesto, že obal není určený přesně na tyto čokolády. Hlavním důvo-

dem je vzhled těchto čokolád, k vizuálu fiktivní firmy Sweet se nedají použít čokoládové bonbony ve stylizovaném tvaru rozkvetlých květin. Prostor v krabičce je dělaný na hranaté bonbony podlouhlého formátu, stejně jako je celý vizuál této fiktivní firmy. I přesto, že tato práce je zaměřená na obalový design, jednotlivé kousky obalovaných čokolád by na sobě měly nést vyražený nebo naopak vystouplý „S“ symbol z  prvního písmene logotypu. Tato zkrácená varianta loga se nesmí používat samostatně, nicméně v tomto případě, kdy je celé logo na obalu, je tato varianta přípustná. Samostatné čokolády se k potenciálním koncovým zákazníkům nikdy nedostanou bez plnohodnotného obalu. Krabička od této bonboniéry se skládá ze dvou částí, jak je u  bonboniér zvykem. Horní část přesně pasuje na část spodní a je o půl centimetru kratší kvůli usnadnění otevírání. V případě příliš těsných a zcela uzavřených krabiček vzniká při otevírání podtlak a tím je znemožněn snadný přístup k obsahu. V tomto případě je obal přesně zapadajících rozměrů a díky kratším postranním stranám vrchní části obalu je možné obal snadno uchytit a otevřít. Horní část krabičky není ani nezbytně nutné lepit, ale není to ani zakázané, drží požadovaný tvar sama o sobě. Spodní část krabičky je složena ze dvou dílů, kvůli umístění do formátu A420 , v případě možnosti tisku na A321 tento drobný problém odpadá a krabičku lze složit celou, bez jakéhokoliv lepení.

20  210 mm x 297 mm 21  297 mm x 420 mm

27

Obrázek č.25

Jedná se o 80% zobrazení velikosti Spodní část krabičky

28

Jedná se o 80% zobrazení velikosti Obrázek č.26

Horní část krabičky

29

Čokoládové tyčinky V případě tohoto výrobku musí mít krabička silnější, vypodložené dno z důvodu příliš krátkých čokoládových tyčinek (Obrázek č.23). V případě výroby krabičky bez tohoto vypodložení by nebyl zachovaný důležitý prvek vizuálu a  výrobek by nezapadal mezi ostatní. Zvětšení krabičky při potřebě zviditelnit produkt je v  obchodní praxi běžnou věcí, ne nadarmo se říká „design prodává“. V případě zmenšení krabičky na reálnou výšku tyčinek 80 milimetrů by byl výsledný produkt příliš malý a  hůře prodejný. Člověk je tvor lakomý a  za své peníze očekává adekvátně velký výrobek. Když dítěti dáte na výběr mezi možností mít Opavia Tatranku nebo Opavia Fidorku, neznám jediné, které by sáhlo po Fidorce. Oba výrobky jsou od stejné firmy a tudíž chuťová kvalita by měla být srovnatelná. Zásadní je ale rozdíl ve velikosti, kdy Opavia Fidorka se nedá nazvat jinak, než „směšně malá“. Jako u všech navrhovaných obalů je i tento znovu uzavíratelný, což umožňuje delší dobu skladování již otevřeného výrobku. Zavírání je umožněno čtyřmi ohnutými výstupky papíru v části vrchního pěti-úhelníkového poklopu, přičemž na páté straně se ohýbá a  je spojený se zbytkem obalu. Zmiňované výstupky zapadají přesně do zámků přímo pod nimi na hraně obalu a přesahu dovnitř krabičky, který umožňuje toto zavírání a podporuje pevnost výrobku.

30

Obrázek č.27

Jedná se o 80% zobrazení velikosti

31

Čokoládové bonbony Původní obal čokoládových výrobků Lindor Lindt je hranolem se základnou nepravidelného šestiúhelníku, přičemž dvě krátké boční dtrany mají stejnou délku jako strana přední a  zadní. Při narovnání úhlu, který mezi sebou boční strany svírají, dostaneme pravidelný čtverec. V novém designu fiktivní firmy Sweet došlo k zachování počtu stran, ale nyní jsou všechny strany stejně dlouhé. Systém skládání těchto krabiček vedle sebe je jednoduše podle vzoru včelích pláství a nevzniká tedy žádné výrazně velké prázdné místo mezi výrobky. Šestiúhelníkové zavírání, stejně tak jako pětiúhelníkové, obsahuje papírové výstupky, které přesně zapadají do jednotlivých zámků. Rozdíl je zde ten, že se zámky zasouvají do všech hran, tím pádem tento obal obsahuje o jeden zámek navíc. Kvůli váze bonbonů a  velikosti krabičky je nutné vyztužení, zpevnění dna a  stěn, nebo volba papíru s větš gramáží, než je třeba na ostatní krabičky.22.

22  Gramáž použitého papíru je 170 g/m2.

32

Obrázek č.28

Jedná se o 80% zobrazení velikosti

33

Obrázek č.29

Jedná se o 80% zobrazení velikosti

34

Srovnání s reálnými produkty na trhu Výrobky fiktivní firmy Sweet by na reálném českém trhu měli pravděpodobně velkou šanci na úspěch z důvodu nedostatku konkurence. Tyto druhy pochutin se prodávají sice ve velkém množství, ale fiktivní firma Sweet je zaměřena na vyšší třídu zákazníků, na kterou je tento trh velmi málo směřovaný. Tyto produkty jsou vhodné jako luxusní dárek, darování takto zabalených čokolád vysílá jasný signál, že si obdarovaného vážíte. Většina současného trhu je přímo směřována k nejmladším zákazníkům a výrobky jsou přehnaně barevné, aby dětské klienty upoutaly. V zahraničí je možné narazit na několik výrobců, kteří využívají možností minimalistického zpracování obalu. Mezi největší giganty na trhu čokolád a  čokoládových výrobků patří firmy Milka, Nestlé, Lindor, Orion, Figaro, ale i spousta dalších. Nestlé, Orion a Figaro jsou již na první pohled určené spíše pro běžnou konzumaci nebo na vaření, než jako dárkový luxusní produkt, který si dopřejete jednou za čas. Milka nedostatky v  designovém zpracování dohání kvalitní, rozsáhlou reklamou a chutí čokolády. Lindor patří mezi luxusní dárkové čokolády, ovšem jejich firemní design je velmi klasický. Merci čokolády jsou kvalitní s dobrým designem, ale pouze jeden typ výrobku s jasným, děkovným sdělením na obalu. Tento název a  firemní značka přímo vylučuje situaci dát čokoládu někomu k narozeninám nebo ji použít jako omluvu. Stejnou situaci jsem již rozebírala v  případě mini bonboniéry od Milky, která oplývá stejným nápisem, ale pro změnu v  angličtině. Je minimálně zvláštní, až trapné obdarovat někoho čokoládu s děkovným nápisem, když to situace nevyžaduje. Zvolený design pro výrobky fiktivní firmy Sweet se snaží být co nejodlišnější od běžně prodávaných výrobků a to hlavně v tom ohledu, že ostatní firmy používají mnohem více až, dalo by se říci, příliš mnoho grafických prvků. Většina v současnosti prodávaných obalů obsahuje realisticky vypadající kousek čokolády s realistickým vyobrazením příchutě, tedy oříšků, mléka, smetany, lentilek atd. Portugalský výrobce Ellg toto standardní designové řešení zcela vypustil a  nabízí produkty dvoubarevné, obsahující pouze logo a krátký text co je obsahem krabičky, toto zpracování je velmi povedené, bohužel ne sehnatelné na českém trhu.

Obrázek č.30

35

Design čokolád od firmy CO COUTURE se sídlem v Severním Irsku, je velmi minimalistický a  zároveň naprosto dostačující a  výstižný. Kombinace černého strukturovaného papíru s barevným velmi jednoduchým moderním písmem vypadá zcela neodolatelně, což je u čokolády žádoucí, dalším obalem od této firmy je záhadná celo černá krabička s na povrchu vyraženým logem, tento obal obestírá záhada a tajemství, každý tedy touží po možnosti nakouknout dovnitř a ochutnat.

Obrázek č.31

Obrázek č.32

36

„Typografie zůstala beze změny skoro pět set let. A pak se pro jistotu změnila úplně. Ruční práci nahradil počítač a odlévané písmo digitální soubor. Z tiskárenského průmyslu a z výroby knihy obecně se veškerá ruční práce vytrácí. Umounění sazeči se zčernalými prsty se propadají do dějin stejně jako mastný pach olova, cínu, antimonu. Spolu s nimi mizí i nedokonalá dokonalost ručně vysázených řádek, vystouplá hmota potištěné stránky, matrice vytlačené do matérie papíru. Moderní tiskárna se už více podobá laboratoři, než dílně, místo umaštěných zástěr bruslí mezi objemnými kvádry strojů tiskaři div ne ve společenských oblecích. Potištěné stránky jsou sice obvykle bez kazu, ale jaksi protivně tupé, ploché a prázdné, nepatrný film barvy je vsáklý do papíru a nevytváří už ten krásný olejový grátek, ladný hřebínek barvy na okraji liter.“  

PECINA, Martin. Knihy a typografie. Vydání druhé, rozšířené. Brno: Host, 2012. s. 39. ISBN 978-80-7294-813-0.

37

Rešerše Hlavním impulzem pro výrobu tmavého designu čokolád bylo objevení produktů Tesco finest

(Obrázek č.33, Obrázek č.34),

který mě zaujal svou jednoduchostí a  minima-

listickým zpracováním. Rozhodně nemůžu a nechci tvrdit, že jsem z tohoto vizuálu vycházela nebo ho kopírovala. Oba vizuály se od sebe velmi liší a každý má základ a dominantu v něčem jiném. Hlavním důvodem proč jsem se nad těmito produkty pozastavila je jejich běžná až nižší cena a poutavý vizuál a především značka, velké obchodní řetězce zpravidla neoplývají dobrým vizuálním stylem. Penny market se svojí značkou Karlova koruna za produkty Tesco finest sice ve vizuální stránce zaostává, ale i  přesto jsou tyto výrobky z  designového hlediska konkurence schopné. V  jejich sortimentu nenajdeme přímo čokolády, ale hned několik druhů čokoládových sušenek, což je blízké rozebíraným čokoládovým produktům. Jako jeden příklad velmi nezdařeného designu, bych zmínila obchodní řetězec Billa a  značku Clever. Nevzpomínám si, že bych někdy viděla obyčejnější a horší vizuální styl produktů.

Obrázek č.33

Obrázek č.34

Další čokolády od značky Tesco finest (Obrázek č. 35, Obrázek č. 36 Obrázek č. 37 Obrázek č. 38).

Obrázek č.35

Obrázek č.36

Obrázek č.37

Obrázek č.38

38

Soutěže o nejlepší obalový design V  České republice, ale i  ve světě, probíhá každoročně několik soutěží o  co nejlepší návrh na obalový design, existují i kategorie zaměřené pouze na čokoládu. Smyslem těchto soutěží je podpořit vývoj a  umožnit experimentování a  dělat reklamu vítězům. Konkrétně soutěž Mladý obal, která je zaměřena na mladé začínající designéry, umožňuje zviditelnění se mezi nemalou konkurencí.

Academy of chocolate Academy of chocolate je společnost, která uděluje ocenění ve více než dvaceti kategoriích. Bohužel tato ocenění nejsou udělována každoročně. Ráda bych zmínila kategorii „Best Packaging – Bars“. V této kategorii se hodnotí vizuální podoba obalu, narozdíl od ostatních, kde se zaměřují na kvalitu chuti. Následující ukázky jsou zlatem oceněné obaly z ročníku 2015

Obrázek č.39 — Beschle Matcha bar

Obrázek č.40 — Dick Taylor Craft Chocolate Bar Envelope

Obrázek č.41 — Chocolate NAIVE Mulate Collection

39

Historie českých obalů Velký význam a  zlom v  české historii čokoládových obalů tvoří zkušební najmutí Zdeňka Rykra do firmy Orion jako grafika.

„Vedení továrny si zároveň dobře uvědomovalo, že k získání vedoucího postavení mezi výrobci potřebuje reklamu odpovídající potřebám současné doby. V  lednu 1921 byl najat – nejdříve zkušebně - velmi mladý muž Zdenek Rykr (21 let). Byl pověřen prací na návrzích reklamních předmětů, plakátů, obalů apod. výhradně pro firmu. Zdenek Rykr, mimořádně nadaný malíř a grafik, pracoval ve vinohradské továrně od této doby až do své předčasné smrti (1940). Ve vinohradské továrně působil nejprve jako návrhář a umělecký poradce, později se stal šéfem reklamy. V průběhu téměř dvou desetiletí vytvořil design stovek obalů výrobků a  reklamních plakátů. Značku Orion spojil se čtyřcípou hvězdou již od začátku a pro společnost vytvořil logo s kornoutem bonbonů a texty ORION-MARŠNER-PRAGUE a několik později užívaných podob loga Orion.“23 Nejznámější a  nejvýznamnější Rykrův obal byl obal čokoládové Kofily

(Obrázek č.40).

Tento vizuál byl používán ještě v  roce 1990. Kofila je však ta trhu stále, s  vizuálem převzatým od původního Rykrova návrhu. Rykr nepracoval jen pro firmu Orion, ale navrhoval reklamní grafiku i  pro českou firmu Baťa či pro Škodu.  

Obrázek č.42 — Zdeněk Rykr

23  Muzeum čokolády a  marcipánu Tábor [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.cokomuzeum.cz/cokoladovna-orion/rykrova-hvezda-orion

40

Pedagogický přesah Během výuky grafického designu na střední škole by se tato práce dala použít jako podklad pro výukový materiál. Studenti by se nejprve zamysleli nad zvoleným písmem, barevností a  celkovým vizuálem, propojení logotypu a  ostatních prvků. Samotné rozebrání logotypu, vhodnost zvoleného papírů a rozměrů. Prvním úkolem by mohl být pokus o  vytvoření návrhu jednoho produktu dle vlastního výběru s  použitím prvků z  originálu a  přetvoření s  diametrálně odlišným písmem. Jako druhý úkol by si studenti vyzkoušeli tvorbu nové příchutě a  její vizuál s  použitím původního písma. Tento úkol rozvíjí fantazii a  připravuje na budoucí, reálný život v práci grafika. Nejprve studenti musí vymyslet poutavou a neotřelou chuť čokolády, nebo ostatních výrobků, a následně navrhnout vhodný design, který se nepřebíjí, ale ladí s vizuálem, který dělal někdo jiný. Třetí součástí úkolu by byla vhodná výroba ručně dělané krabičky, právě na čokoládové bonbony, s použitím principu tmavé podkladové barvy, doplněné o výrazné odstíny barev jiných. Tento třetí úkol je možné i  zjednodušit, a  to tím způsobem, že se použijí výsledky z druhého úkolu, nechají se vytisknout v podobě rozložených krabiček na studenty zvolený papír a studenti si sami, ručně vyřežou a složí krabičku, kterou odevzdají jako zhotovené zadání. U  mladších studentů by tento úkol byl u  většiny neproveditelný. První problém by nastal v  okamžiku tvoření grafiky, navíc ve  zcela neznámém softwaru. Další neřešitelná situace by pravděpodobně nastala v  okamžiku nutnosti navázání tvorby na někoho jiného. Pro mladší studenty by mohlo být vhodné vymýšlení dalších příchutí výroba krabiček, což bez splnění předchozích úkolů naprosto postrádá smysl a spojitost.  

41

Úvaha o výrobě V případě, že by se z fiktivní firmy Sweet stala reálná firma Sweet, která vyrábí luxusní čokolády, čokoládové výrobky. Bylo by nutné doplnění všech informací na zadní části obalů (náležitosti jako, hmotnost, složení, kalorická hodnota, místo výroby, čárový kód, minimální trvanlivost, alergeny, a  další nezbytné informace, které jsou noční můrou nejednoho designéra) Všechny současné krabičky jsou poskládané a slepené z výřezů, které se vejdou na klasický formát A424, pro větší sérii by bylo vhodné přepracování na formát A325. Díky této drobné úpravě by byly obaly méně nároční na lepení a  skládání, odpadly by problémy s  nepřesností a  časovou náročností. V  současné chvíli jsou obaly vytištěné na matný papír 170g na inkoustové tiskárně a řezané na plotteru. Tyto čokolády jsou zamýšlené jako luxusní limitované zboží, které se nevyrábí ve velkých sériích a dá se říci, že je privilegiem mít možnost tyto výrobky zakoupit. Proto se nevyplatí drahá výroba raznic, ale vhodnější by bylo řezání laserovou technologií. I přes tuto úvahu, jsou to stále především návrhy bez záměru masové produkce pro veřejnost. Považuji za důležité zmínit, že tento design nebyl konzultovaný s žádným výrobcem obalů, tedy je možné, že by v  praxi neobstály hned z  několika důvodů, první mě napadá tiskový problém barev, dalším zásadním problémem může být nestandardní rozměr krabiček, existuje zde totiž možnost, že výroba těchto formátů a  tvarů by byla natolik finančně náročná, že by se produkty staly kvůli ceně neprodejné. Jedná

se

tedy

pouze

o  model,

návrh

bez

dalšího

a  bližšího

zpracování

technologických detailů výroby.         

24  210 mm x 297 mm 25  297 mm x 420 mm

42

Závěr Cílem práce byl návrh vizuálu fiktivní firmy, která se zabývá výrobou sladkostí. Rozhodla jsem se pro název Sweet. Hlavním prvkem vizuálu výrobků je tmavý odstín modré v pozadí a použití typografie k obrazovému vyjádření. Dalším důležitým prvkem je opakující se vlnovka, převzatá z loga fiktivní firmy, tvořící počáteční písmeno „S“. Základní barva produktu je vždy stejná, mění se pouze barvy doplňkové v závislosti na sérii produktu. Dále bylo také cílem práce navrhnout obaly na čokoládu a další čokoládové produkty. Nakonec jsem se rozhodla zpracovat výrobky v pěti produktových řadách, tady pěti příchutích. Jedná se o chuť základní, tudíž o běžnou čokoládu, o čokoládu s kávovými zrny a s lesním ovocem. Další jsou příchutě abstraktní, tedy smíchané z několika jiných chutí, v tomto případě se jedná o čokoládu s Vůní jara, a příchuť Květinová bomba. Díky použití moderního plochého designu, lineárního bezserifového písma, kombinaci barev a minimalistického vyjádření je vizuál firmy Sweet velmi jemný, elegantní až by se dalo říci luxusní. Kromě výše zmíněných návrhů obalů, bylo cílem práce navrhnout také tvar funkčních papírových obalů a reálná výroba krabiček, jejichž výsledná podoba je zdokumentována na konci této práce. Teoretická část práce komentuje, popisuje a srovnává věci, co považuji za důležité v souvislosti této práce. Přečtením by mělo dojít k jakémusi přiblížení, vysvětlení či obhájení práce praktické. Pro upřesnění, co vše obsahovala praktická práce, považuji za vhodné vypsat, že se jednalo o správnou volbu barev, rozměry obalů, tvar obalů, volbu písma, příchutí, produktů, papíru a následně zkombinování zobrazení velikosti a barev na monitoru a výstupu z tiskárny, komplikace nastala během kombinování výstupu z tiskárny a snaha o vyřezání na plotteru. Po několika těchto více, či méně zdařených pokusech, se mi nakonec povedlo všechny tři zařízení sladit a to vedlo k vzniku a kompletaci všech produktů. Práci provází několik citátů z knihy „Knihy a typografie“ od Martina Peciny, která mi dělala věrného pomocníka a společníka během psaní i tvoření. Kdyby to bylo možné, nejraději bych ji v této práci citovala ve větším množství, protože se ztotožňuji se spoustou Pecinových myšlenek, ale takové množství citací by už bylo nejspíš za hranicí únosnosti.

43

Ilustrační fotografie hotových obalů

44

45

46

47

48

49

50

Použitá literatura AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. Základy designu. ISBN 978-80-251-2967-8. BERAN, Vladimír a kolektiv autorů. Aktualizovaný typografický manuál. 3. vyd. Praha: Kafka design, 2003. ISBN 80-901824-0-2. Font squirrel [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: https://www.fontsquirrel.com/fonts/libre-baskerville Html color codes [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://htmlcolorcodes.com/color-chart/ CHOLMELEY-JONESOVÁ, Edwina. Vyrábíme krabičky: Pro volný čas. 1. vydání. Praha: Ikar, 2012. ISBN 978-80-249-1892-1. MÜLLER, Tomáš. Kreativní retuše v komerční fotografii. Pixel. 2010, 160(4), 53-53. Muzeum čokolády a marcipánu Tábor [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.cokomuzeum.cz/ cokoladovna-orion/rykrova-hvezda-orion Oldřich Hlavsa [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.oldrichhlavsa.cz/cs/osobnost/ PECINA, Martin. Knihy a typografie. Vydání druhé, rozšířené. Brno: Host, 2012. ISBN 978-80-7294-813-0. SALTZ, Ina. Základy typografie: 100 principů pro práci s písmem. V Praze: Slovart, 2010, 208 s. ISBN 978-80-7391-404-2. TEIGE, Karel. vyřadit velká písmena? Levá fronta [online]. 1930, (1-3), s. 1-6 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2013/CJBB54/um/Velka_pismena2.pdf Typomil [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://typomil.com/ typofilos/2009/12/o-konstruktivismu-v-typografii/ Vyšš odborná škola obalové techniky [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.odbornaskola.cz/ skripta/publ_02.htm

51

Seznam obrázků Obrázek č.1 — Čokoláda Ecuador (Autorská fotografie)9 Obrázek č.2 — Čokoláda Carla (Autorská fotografie)9 Obrázek č.3 — Berevné schéma (Autorské dílo)12 Obrázek č.4 — Čokoláda Sweet, základní (Autorské dílo)13 Obrázek č.5 — Čokoláda Sweet, Kávová zrna (Autorské dílo)14 Obrázek č.6 — Čokoláda Sweet, Lesní ovoce (Autorské dílo)14 Obrázek č.7 — Čokoláda Sweet, Vůně jara (Autorské dílo)15 Obrázek č.8 — Čokoláda Sweet, Květinová bomba (Autorské dílo)15 Obrázek č.9 — Karel Teige (http://meccaaudio.blogspot.cz/2015/04/karel-teige-typografie-1.html)20 Obrázek č.10 — Oldřich Hlavsa (http://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/oldrich-hlavsa-ve-stredu-pozornosti)20 Obrázek č.11 — František Štorm (https://www.myfonts.com/fonts/storm/trivia-serif/)20 Obrázek č.12 — Ladislav Stunar (http://plzen.cz/na-typografii-se-zameri-dalsi-prednaska-z-cyklu-ladislav-sutnar-a-43585/)20 Obrázek č.13 — Jan Šerých (http://www.futuraproject.cz/karlin-studios/studio/6-jan-serych-1972)20 Obrázek č.14 —Ladislav Nebeský (http://www.nebesky.com/ladislav/poezie/o-binarni-poezii-druhe-generace/)20 Obrázek č.15 — Jiří Skála (http://www.advancedesign.org/koncentrovana_helvetika_pocitacovy_font_helvetica_ concentrated_computer_font_2003_angela_detanico_rafael_lain_jiri_skala#)20 Obrázek č.16 — Vývoj loga (Autorské dílo)21 Obrázek č.17 — Vývoj loga (Autorské dílo)21 Obrázek č.18 — Vývoj loga (Autorské dílo)21 Obrázek č.19 — Aktuální logo (Autorské dílo)21 Obrázek č.20 — Lindor Lindt bonbony(Autorská fotografie)24 Obrázek č.21 — Malá bonboniéra Milka (Autorská fotografie)24 Obrázek č.22 — Milka tyčinky (Autorská fotografie)24 Obrázek č.23 — Milka tyčinky (Autorská fotografie)24 Obrázek č.24 — Výřez, čokoláda (Autorské dílo)26 Obrázek č.25 — Výřez, bonboniera spodní část (Autorské dílo)28 Obrázek č.26 — Výřez, bonboniera horní část (Autorské dílo)29 Obrázek č.27 — Výřez, tyčinky (Autorské dílo)31 Obrázek č.28 — Výřez, čokoládové bonbony, první část (Autorské dílo)33 Obrázek č.29 — Výřez, čokoládové bonbony, druhá část (Autorské dílo)34 Obrázek č.30 — (http://www.ellg-gourmet.pt/loja/chocolates/categoria/collections)35

52

Obrázek č.31 — (http://www.thecoolist.com/chocolate-gifts-20-of-the-worlds-most-beautiful-chocolate-package-designs/ co-couture-chocolate_2/)36 Obrázek č.32 — (http://www.thecoolist.com/chocolate-gifts-20-of-the-worlds-most-beautiful-chocolate-package-designs/ co-couture-chocolate_2/)36 Obrázek č.33 — Tesco finest, čokoláda (Autorská fotografie)38 Obrázek č.34 — Tesco finest, kakao (Autorská fotografie)38 Obrázek č.35 — Tesco finest, čokoláda (Autorská fotografie)38 Obrázek č.36 — Tesco finest, čokoláda (Autorská fotografie)38 Obrázek č.37 — Tesco finest, čokoláda (Autorská fotografie)38 Obrázek č.38 — Tesco finest, čokoláda (Autorská fotografie)38 Obrázek č.39 — Beschle Matcha bar (http://www.chocablog.com/reviews/beschle-matcha/)39 Obrázek č.40 — Dick Taylor Craft Chocolate Bar Envelope (http://www.caputosdeli.com/brands/Dick-Taylor.html)39 Obrázek č.41 — Chocolate NAIVE Mulate Collection (http://www.packagingoftheworld.com/2015/04/mulate-chocolates.html)39 Obrázek č.42 — Zdeněk Rykr (http://www.cokomuzeum.cz/cokoladovna-orion/rykrova-hvezda-orion)40

53