MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra didaktických technologií

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií

NEZAMĚSTNANOST A UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ SŠ VE ZLÍNSKÉM REGIONU

Bakalářská práce

Brno 2006

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Marek Záboj, Ph.D. -1-

Vypracovala: Andrea Herbočková

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně pod

vedením Ing. Marka Záboje, Ph.D. a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury.

Ve Zlíně dne 5. května 2006

.………………….

-2-

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce

Ing.Marku Zábojovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

-3-

OBSAH 1. ÚVOD…………………………………………………………………………...5 2. CÍL A METODIKA PRÁCE…………………………………………………...6 2.1 Cíl práce………………………………………………………………….......6

2.2 Metodika práce……………………………………………………….………….....7

3. NEZAMĚSTNANOST JAKO JEDEN Z MAKROEKONOMICKÝCH

UKAZATELŮ………………………………………………………………......8

3.1 Nezaměstnanost…………………………………………………………………....10 3.1.1 Měření nezaměstnanosti…….……………………………………………....11

3.1.2 Druhy nezaměstnanosti……….………………………………………….….12

4. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI………………………………....14

4.1 Absolventská a praktikantská místa...………………………………………….…..16

5. TRH PRÁCE…………………………………………………………………..18

5.1 Absolventi na trhu práce…………………………………………………………...19

6. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA REGIONU ZLÍN………………………..24

6.1 Struktura zlínského školství………………………………………………………..24

7. ABSOLVENTI STŘEDNÍCH ŠKOL……...………………………………....26 7.1 Příčiny nezaměstnanosti absolventů ve Zlínském regionu…..…………………….28

8. DOTAZNÍK A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ……………………………....32

8.1 Analýza výsledků…………………………………………………………….32

9. ZHODNOCENÍ A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI

ABSOLVENTŮ SŠ…………………………………………………………...40

10. ZÁVĚR………………………………………………………………………..47 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………………………………….......49 RESUMÉ….………………………………………………………………………51 SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………………52

-4-

1. ÚVOD Naši rodiče a prarodiče by si dříve nepomysleli, jak obtížné bude najít si a udržet

dobré zaměstnání po roce 1989. Do té doby termín „ nezaměstnanost“ byl spíše tabu.

V procesu transformace neefektivní podniky stagnovaly, reorganizovaly se a spousta

z nich zanikla. Vstupující zahraniční podniky do českých firem začali propouštět přebytečné pracovníky a nezaměstnanost se začala brzy projevovat v tendenci růstu. Vznikly rozdíly mezi jednotlivými regiony, především v oblastech s převažujícím

zemědělstvím či těžebním průmyslem. Důsledkem nezaměstnanosti byl a stále také je

nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovních místech, který se nyní řeší pomocí aktivní politiky zaměstnanosti. Problém s nezaměstnaností se neřeší jen u nás, ale i ve většině vyspělých zemí Evropské unie.

Současně s mírou nezaměstnanosti narůstá i počet evidovaných absolventů, kteří se

řadí k tzv. rizikovým skupinám uchazečů o zaměstnání. Významným problémem jsou nejen chybějící praktické zkušenosti ve vystudovaném oboru, ale také profesní a vzdělanostní struktura této skupiny uchazečů o zaměstnání, která ne zcela odpovídá poptávce zaměstnavatelů po pracovní síle. Jedním ze základních požadavků na změny ve školství a v celé vzdělávací politice je daleko užší sepětí s požadavky trhu práce.

V důsledku nezaměstnanosti vzrůstá jak kriminalita, počet sebevražd a bezdomovců,

tak i počet alkoholiků a jinak psychicky nemocných. Ačkoliv těmto skupinám ve většině případů již nelze pomoci, nemůžeme je ignorovat. Je třeba těmto situacím předcházet.

V současné době, kdy dosahuje míra nezaměstnanosti téměř 10% a nadále může

růst, je třeba se tímto problémem více zabývat a především jej řešit. Do této ne moc příjemné pozice nezaměstnaného se totiž může dostat kdokoli z nás.

-5-

2. CÍL A METODIKA PRÁCE Nezaměstnanost lze členit dle několika hledisek. Nezaměstnaní mohou být rozděleni

podle věkové struktury, kvalifikační struktury, délky nezaměstnanosti, pohlaví, apod. Pro účely mé bakalářské práce je důležitá kategorie dle věku a kvalifikace.

Cílem této práce je přiblížit problematiku nezaměstnanosti absolventů SŠ a jejich

uplatnění ve Zlínském regionu.

Za vhodný první krok pro řešení zvolené problematiky považuji vysvětlení

teoretických pojmů, týkajících se nezaměstnanosti a trhu práce. Zaměřím se především na jednotlivé příčiny spojené s uplatněním absolventů na trhu práce.

Smyslem bakalářské práce je zorientovat se ve zkoumané problematice a pochopit stěžejní pojmy.

Hlavním přínosem této práce je ucelené shrnutí teoretických a praktických poznatků,

týkající se dané problematiky, které mohou být využity Zlínským Úřadem práce nebo Střední školou oděvní a služeb, kde působím jako učitelka odborného výcviku a praxe.

2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je analyzovat stav nezaměstnanosti a vývoj situace na trhu

práce se zaměřením na problematiku uplatnění absolventů středních škol ve Zlínském regionu a dále navrhnout možná opatření v řešení tohoto aktuálního problému. Součástí hlavního cíle jsou vytyčeny cíle dílčí, které spočívají v:

1. Vysvětlení pojmů jako je inflace, platební bilance, hrubý domácí produkt, které souvisí s celkovou nezaměstnaností. Cílem je co nejvíce přiblížit

tyto obecné

teoretické pojmy a tím mít možnost pochopit propojení těchto prvků na trhu práce.

2. Informacích o aktivní politice zaměstnanosti a o jejich absolventských a praktikantských místech.

-6-

3. Porozumění trhu práce po teoretické stránce a zaměřit se podrobněji na situaci současného stavu absolventů středních škol na trhu práce.

2. Obecné charakteristice Zlínského regionu a vysvětlení struktury zlínského školství.

3. Přiblížit pojem absolventi středních škol a jejich příčiny neúspěch prosadit se na trhu práce. Cílem je také názorně ukázat rozdíly mezi absolventy v jednotlivých letech a jednotlivých stupních vzdělání pomocí tabulek.

4. Cílem dotazníku je interpretovat názory budoucích absolventů, týkající se problematiky uplatnění na trhu práce, dalšího studia nebo požadavky spojené s nástupem do pracovního procesu.

5. Navrhnutí možností a řešení na zlepšení nezaměstnanosti absolventů středních škol ve Zlínském regionu.

6. Z příloh vychází názorný přehled absolventů SŠ dle vzdělání, kteří jsou v evidenci na Úřadě práce ve Zlíně.

2.2 Metodika práce Údaje pro tuto bakalářskou práci jsou čerpány zejména z materiálů Úřadu práce ve

Zlíně, teoretické poznatky o nezaměstnanosti a trhu práce jsou především získány

z Ekonomie od autorů Samuelsona a Nordhause. Další poznatky o této problematice byly získány četbou odborné literatury a využití internetových stránek.

V rámci výzkumné práce jsem zvolila metodu pomocí dotazníku. Z 5 oslovených

středních škol vyšly vstříc pouze 2, a to Gymnázium TGM ve Zlíně a Střední škola

oděvní a služeb ve Vizovicích. Sestavený dotazník byl předán respondentů a výsledky této ankety byly interpretovány v kapitole 8.

-7-

3. NEZAMĚSTNANOST JAKO JEDEN Z MAKROEKONOMICKÝCH UKAZATELŮ Řecké slovo makros (velký) napovídá, že makroekonomika se zabývá souhrnnými

neboli agregátními ekonomickými jevy. Zkoumá např. spotřební nebo investiční výdaje

subjektu ( např. domácností nebo podniků) agregovaných v rámci celého národního hospodářství. Zabývá se souhrnnými ekonomickými veličinami, např. národním

produktem (nikoliv výstupem individuálního podniku) nebo cenovou hladinou (nikoliv

cenou individuálního statku). Zkoumá faktory, které determinují úroveň agregátních veličin, vzájemné vztahy ve vývoji těchto veličin, a také usměrňování agregátních veličin. [ HELÍSEK, 1998]

Makroekonomický koloběh vyjadřuje pohyb výchozí makroekonomické veličiny –

produktu. Domácí produkt měří výkonnost ekonomiky země a blahobyt jejich obyvatel.

Zahrnuje statky ( zboží a služby) vytvořené na území dané země za jeden rok. Do

domácího produktu daného roku zahrnujeme skutečně jen statky vytvořené v tomto roce. To znamená, že do něj nepatří starší domy, auta nebo staré obrazy. Do domácího

produktu patří pochopitelně také služby zaměstnanců veřejného sektoru. Proto do něho zahrnujeme například mzdy policistů,vojáků, státních úředníků nebo učitelů. Součástí

domácího produktu nejsou jen statky jednorázové spotřeby, jako je chléb, ale také statky dlouhodobé živnosti, které se opotřebovávají postupně během několika let. A

právě z toho důvodu rozlišujeme domácí produkt hrubý a čistý. Hrubý domácí produkt zahrnuje všechny finální statky, vytvořené v daném roce, včetně všech nově

vyrobených statků dlouhodobé živnosti. Čistý domácí produkt je hrubý domácí produkt minus opotřebení starších statků dlouhodobé živnosti. Pokud chceme posoudit skutečnou výkonnost ekonomiky, je lepším ukazatelem čistý domácí produkt. Jenže v praxi je velmi obtížné zjistit skutečný rozsah opotřebení statků dlouhodobé živnosti. Z toho důvodu pracují ekonomové raději s hrubým domácím produktem (HDP).

Součástí vytvořeného produktu, tj. jednotlivé výrobky a služby, mají svou peněžní

hodnotu, vyjádřenou cenami. Tyto ceny se neustále mění. Pro potřeby zhodnocení celkového cenového vývoje např. za kalendářní rok není účelné a ani prakticky proveditelné vyjadřovat vývoj všech těchto jednotlivých cen.

-8-

Namísto toho vystupuje další makroekonomická veličina, a to všeobecná cenová

hladina – inflace. Inflace se projevuje nejen růstem cen, ale také růstem mezd a dalších

důchodů. Jestliže se ceny zvýší o 10% a mzdy se také zvýší o 10%, kupují lidé stejné množství zboží a služeb jako dříve.

Inflace znamená zmenšování kupní síly peněz, nikoli zmenšování kupní síly lidí.

Inflace zmenšuje množství zboží a služeb, které si můžeme koupit za korunu. Ale

nezmenšuje množství zboží a služeb, které si můžeme koupit za náš důchod. Příčinou inflace jsou vždy a všude peníze – jejich nadměrný tok do ekonomiky. Tok peněz se střetává s tokem zboží a služeb. Ze střetu těchto toků se utvářejí ceny. Jestliže tok peněz

zesílí více než tok zboží, dochází k inflaci – ceny rostou a peníze se znehodnocují. [HOLMAN, POSPÍCHALOVÁ, 2001]

Vzhledem k roztříštěnosti výroby do ohraničených státních národohospodářských

celků věnují makroekonomové dále pozornost pozici dané národní ekonomiky vůči

zbytku světa tzv.vnější ekonomická pozice – platební bilance. Platební bilance zachycuje platby země do zahraničí a platby ze zahraničí v daném roce.Tvoří ji běžný

účet, finanční účet a změna devizových rezerv. Platební bilance je v rovnováze, když je

souhrn jejího běžného účtu a finančního účtu roven nule. Má-li země schodek běžného účtu, který je pokryt stejně velkým přebytkem finančního účtu, je její platební bilance v rovnováze.

K vytvoření makroekonomického produktu je zapotřebí určitého množství

výrobních faktorů, z nichž zvláštní pozornost bývá věnována práci. Znamená to, že

s určitým objemem produktu je spojena určitá úroveň zaměstnanosti (resp. její změna). Důvodem zaměření pozornosti právě na práci jsou zejména důsledky nezaměstnanosti

části pracovní síly. A to důsledky nejen ekonomické, ale i sociální případně politické. Nezaměstnanost

je v moderní společnostech ústředním problémem. Když je

nezaměstnanost vysoká, dochází k mrhání zdroji a důchody lidí jsou nízké, během takových období ovlivňují emoce lidí a rodinný život. [ HELÍSEK,1998]

Problematice nezaměstnanosti je více věnováno v následující kapitole.

-9-

3.1 Nezaměstnanost Nezaměstnanost můžeme charakterizovat jako určitou nerovnováhu na trhu práce.

Rovnováha by představovala situaci, kdy poptávka po práci ze strany zaměstnavatelů je

rovna velikosti respektive množství nabízené práce potenciálními pracovníky.

Nerovnováha je představována stavem, kdy ekonomika není schopna v dostatečné míře vytvářet pracovní příležitosti pro všechny, kteří chtějí pracovat.

Nezaměstnanost představuje pro společnost ztrátu jednoho z nejcennějších statků a

služeb, které by mohly být nezaměstnaným vytvořeny. Vedle těchto vyčíslitelných ztrát však nezaměstnanost přináší řadu dalších negativních důsledků, které jsou spojeny s nezaměstnaným člověkem. Jedná se o řadu psychologických důsledků.

Výzkumy z nedávné doby ukazují, že nezaměstnanost vede ke zhoršování fyzického i

psychického zdraví – k vyššímu výskytu srdečních chorob, alkoholismu a sebevražd. [SAMUELSON, NORDHAUS,1991]

Ztráta zaměstnání se řadí k psychologicky významným událostem v životě člověka.

Výzkumy v této oblasti upozorňují na to, že zkušenosti s náhlou ztrátou zaměstnání

jsou srovnatelné s prožitkem ztrát jiného druhu. O ztrátě zaměstnání se hovoří jako o prvním stadiu reakce, ve které lidé vyhledávají všechny možnosti pro znovuzískání

práce. Taktéž absolventi škol se snaží nejprve získat práci. Jestliže se uchazečům (a to především absolventům škol) nedaří nalézt práci, nastává u nich stádium beznaděje a deprese.

Celková populace se dělí na lidi v produktivním věku a lidi mimo produktivní věk.

Lidé v produktivním věku se pak dělí na lidi ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. K ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu řadíme zaměstnané lidi a

nezaměstnané lidi.. Zaměstnaným je ten člověk, který vykonává jakoukoli placenou práci, ale také ti, kteří práci mají a právě ji nevykonávají z důvodu nemoci, stávky,

dovolené. Nezaměstnaným bývá označován člověk, který není zaměstnaný, ale práci aktivně hledá nebo čeká nebo čeká až se do ní bude moci vrátit.

„Přesněji řečeno: člověk je nezaměstnaný, jestliže nepracuje a během posledních čtyř

týdnů vyvinul specifické úsilí směřující k nalezení práce, byl z práce vysazen nebo čeká, že se bude příští měsíc hlásit do práce.“ [SAMUELSON, NORDHAUS,1991] - 10 -

Řádní studenti se řadí k ekonomicky neaktivnímu obyvatelstvu. Čerstvý absolvent

škol se řadí k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu. Lidé nepracující a nehledající práci řadíme k ekonomicky neaktivnímu obyvatelstvu, tedy nepatří mezi nezaměstnané.

Pro charakteristiku nezaměstnanosti je důležitý ukazatel míry nezaměstnanosti. Míru

nezaměstnanosti získáme jako počet nezaměstnaných vydělený celkovým počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva. 3.1.1 Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost se měří pomocí tzv. „ míry nezaměstnanosti“, což je poměr mezi

počtem nezaměstnaných a celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Přirozená míra nezaměstnanosti je míra, při níž jsou trhy práce a statků v rovnováze. Přirozená je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Při přirozené míře je

inflace stálá – nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování. [SAMUELSON, NORDHAUS,1991]

Míra nezaměstnanosti je do určité míry ovlivněna i tím, jak funguje trh práce. Čím

lépe funguje, tím menší míra nezaměstnanosti stačí ke zpomalení inflace (z krátkodobého hlediska).

Nejvíce znepokojující tendencí posledních let je vzestupný trend přirozené míry

nezaměstnanosti. Co je příčinou tohoto jevu? Ekonomové poukazují zejména na tyto faktory: vládní politika, strukturální a demografické změny.

Ekonomové předložili mnoho návrhů, jak snížit přirozenou míru nezaměstnanosti:

zdokonalení informací na trhu práce a programy zvyšování kvalifikace, přepracování vládních programů tak, aby měli pracovníci větší nabídky k práci. Střízlivá analýza

politicky schůdných návrhů vede většinu ekonomů k tomu, že od takových reforem trhu práce

očekávají

NORDHAUS,1991]

přinejlepším

pouze

- 11 -

mírné

zlepšení.

[SAMUELSON,

Nezaměstnanost se vyjadřuje ukazatelem míry nezaměstnanosti:

n=

N / L x 100 (%)

kde n je míra nezaměstnanosti, N počet nezaměstnaných a L celkový počet práceschopných, kteří pracují nebo se ucházejí o místo, tzn. ekonomicky aktivní obyvatelstvo. [BUCHTOVÁ,2002]

Pro snížení přirozené míry lze použít tato opatření: ♦

zlepšení služeb spojených s trhem práce ( lepší informace, počítačové přehledy

pracovních míst, zaškolení, zvyšování rekvalifikace),

♦ prosazování vládních programů zaměstnanosti ( rekvalifikace), ♦ odstraňování vládních překážek,

♦ tvorba veřejných pracovních příležitostí. [SAMUELSON, NORDHAUS,1991] 3.1.2 Druhy nezaměstnanosti Kolísavost nezaměstnanosti v průběhu roku je způsobena řadou faktorů. Z těchto

faktorů lze vysledovat tři respektive čtyři kategorie nezaměstnanosti.

Prvním typem je frikční nezaměstnanost: vzniká a souvisí s fluktuací pracovníků

mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií životního cyklu.

Jedná se o nezaměstnanost, kdy se počet volných pracovních míst rovná počtu požadovaných pracovních míst. Do frikční nezaměstnanosti řadíme především

absolventy škol, matky po mateřské dovolené nebo lidi stěhující se do jiného města. Jedná se především o dobrovolnou nezaměstnanost.

Druhou kategorií je strukturální nezaměstnanost: objevuje se tam, kde vzniká

nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnicích. Nesoulad může vzniknout proto, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu práce se snižuje a nabídka práce se nepřizpůsobuje dostatečně rychle. - 12 -

Třetím typem nezaměstnanosti je cyklická nezaměstnanost: hovoříme, je-li celková

poptávka po práci nízká. Jestliže se celkové výdaje a produkt snižují, nezaměstnanost se zvyšuje prakticky všude. Tento stav nastává zejména v období hospodářské recese, pracovníci jsou propouštěni bez nároku na návrat.

Poslední kategorií nezaměstnanosti je nezaměstnanost sezónní, která je odrazem

podmínek na trhu práce. Jde o změnu potřeby pracovních specifických odvětvích jako je stavebnictví nebo zemědělství. Nezaměstnanost můžeme dále

sil během roku ve

členit na dobrovolnou a nedobrovolnou.

Dobrovolně nezaměstnaní pracovníci mohou dávat přednost volnému času či studiu

nebo jiným činnostem před prací při stávající mzdové sazbě, která se jim zdá nízká.

Nebo mohou být frikčně nezaměstnaní a přecházet ze střední nebo vysoké školy do svého prvního zaměstnání. V nedobrovolné nezaměstnanosti se jedná o období, během nichž nejsou kvalifikování pracovníci schopni najít při stávající zaměstnání.

mzdové sazbě

Na nezaměstnanost se lze dívat také z pohledu časového, tedy období, po které je

člověk zaregistrovaný na úřadu práce a aktivně hledá práci. Z tohoto hlediska rozeznáváme dva druhy nezaměstnanosti:

♦ krátkodobou nezaměstnanost

♦ dlouhodobou nezaměstnanost

Dlouhodobá nezaměstnanost je delší než jeden rok. Taková situace vede u

nezaměstnaného ke snížení schopnosti a ochoty nalézt práci. Zvyšuje se tudíž pravděpodobnost, že zůstane nadále nezaměstnaný. Naopak osoby, které jsou nezaměstnané teprve krátkou dobu, mají větší šanci, že opět naleznou práci. [KLÍMA,1994]

- 13 -

4. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Aktivní politika zaměstnanosti patří do státní politiky zaměstnanosti. Jedním ze

základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických

stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk, je jedním ze základních práv občana. Státní politika zaměstnanosti usiluje o:

♦ dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, ♦ produktivní využití zdrojů pracovních sil,

♦ zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst

poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se o opatření ( nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti.

Aktivní politiku zaměstnanosti realizují v České republice především úřady práce

řízené Správou služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Při

aplikaci nástrojů vycházejí jednak z doručení Správy sociálního zabezpečení a jednak z analýzy a prognózy regionálního trhu práce. Úřady práce (ÚP) mají tyto funkce: ▪

sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti

▪

informují občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a

▪

zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání;

▪ ▪

▪

ve svém zemním obvodu, přijímají opatření k ovlivnění nabídky a poptávky;

rekvalifikace, informují zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil;

poskytují občanům poradenské služby spojené s hledáním zaměstnání, volbou povolání, odbornou výchovou a rekvalifikací;

vedou evidenci uchazečů;

rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, o přiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení hmotného zabezpečení; - 14 -

▪

▪ ▪

▪

organizují, zabezpečují a usměrňují rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání;

hmotně podporují vytváření nových pracovních míst, míst pro zabezpečení odborné praxe;

vydávají a odmítají povolení k zaměstnávání cizincům a osobám bez státní

příslušnosti a vydávají povolení zaměstnavatelům získat na volná pracovní místa

občany ze zahraničí;

spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce se zaměstnavateli při přijetí

uchazečů do zaměstnání, při umísťování uvolněných zaměstnanců v důsledku strukturálních změn, organizačních a racionalizačních opatřeních, s orgány

sociálního zabezpečení, státní zdravotní správy a ostatními orgány státní správy;

▪

kontrolují dodržování závazných právních předpisů včetně mzdových předpisů,

▪

hospodaří s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní politiky

ukládají pokuty při zjištění jejich porušení, vyřizují stížnosti občanů; zaměstnanosti a provoz úřadů práce.

Aktivní politika zaměstnanosti podporuje sociální průchodnost ekonomické reformy,

strukturální změny zaměstnanosti, sociálně-ekonomický rozvoj v regionech, snižuje finanční náročnost státního rozpočtu na pasivní politiku zaměstnanosti ( tj. vyplácení

podpor v nezaměstnanosti, sociálních dávek), podněcuje k hledání nových forem a

metod aktivního využívání lidských zdrojů a podporuje sledovaný směr hospodářského rozvoje a umožňuje zapojení jednotlivých skupin uchazečů do zaměstnání.

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou upraveny zákonem č.9/1991 Sb. o

zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti a dále vyhláškami vydanými Ministerstvem práce a sociálních věcí. K nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti patří: 1/ společensky účelná pracovní místa, 2/ veřejně prospěšné práce, 3/ rekvalifikace,

4/ absolventská a praktikantská místa,

5/ chráněné dílny a chráněná pracoviště pro občany se ZPS, 6/ dotace na zkrácenou pracovní dobu.

- 15 -

4.1 Absolventská a praktikantská místa Absolventi středních škol mají na trhu práce problémy především při přechodu ze

školy do praxe, neboť na volném trhu práce je úspěch či neúspěch mladého člověka po

ukončení školy závislý na nabídce a poptávce po práci. Pokud se připravovali v oboru, po kterém je poptávka, jejich šance na umístění jsou jistě vyšší.

Důvody poměrně nízké uplatnitelnosti mladých lidí na trhu práce lze spatřovat

především v nedostatečné nabídce vhodných pracovních příležitostí, nevhodném profesním

zaměření

nesamostatnosti.

absolventů,

absencí

základních

pracovních

návyků

a

Zaměstnavatelů, kteří vytvoří pracovní místo pro odbornou praxi absolventů škol

nebo pro získání kvalifikace mladistvých, evidovaných na úřadě práce, může úřad práce poskytnout na základě písemné dohody po dobu až jednoho roku plně nebo částečně náklady spojené se zaměstnáním mladistvého nebo absolventa. [ 8 ]

Základní podmínkou pro poskytnutí této formy dotace je skutečnost, že

zaměstnavatel zaměstná absolventa v oboru, kterému se vyučil nebo který vystudoval.

Proto je také nezbytnou součástí žádosti o vytvoření absolventského místa program

odborné praxe absolventa. Výše dotace se poskytuje diferencovaně podle dosaženého vzdělání umísťovaného absolventa a podle umístitelnosti profese na trhu práce. U mladistvých se dotace poskytuje vždy pokud zaměstnavatel garantuje získání kvalifikace. [ 8 ]

Poskytnutí dotace na zřízené praktikantské nebo asistentské místo je vázáno

následujícími podmínkami: ▪

zaměstnavatel uzavře s absolventem pracovní poměr na dobu neurčitou, pokud

absolvent požádá písemně zaměstnavatele o sjednání pracovního poměru na dobu určitou, uzavře se dohoda zpravidla na 1 rok,

▪

zaměstnavatel se zaváže uzavřít s absolventem pracovní poměr se stanovenou

▪

zaměstnavatel se zaváže, že sjedná s absolventem program odborné praxe k získání

týdenní pracovní dobou ( max. 43 hodin týdně),

praktických zkušeností a znalostí k budoucímu výkonu práce, - 16 -

▪

zaměstnavatel se zaváže, že úřadu práce vrátí dotaci na zřízení místa, nedodrží-li

▪

zaměstnavatel vrátí ÚP dotaci na zřízení místa, jestliže absolvent okamžitě zruší

sjednané podmínky,

pracovní poměr, protože nebyl převeden na jinou, pro něj vhodnou práci.

Cílem poskytnutí dotace na vytvořená praktikantská nebo asistentská místa je

usnadnit nástup do prvního zaměstnání, získat praxi a v neposlední řadě udržovat nezaměstnanost absolventů na společensky únosné výši.

Absolventských a praktikantských míst ve Zlínském regionu bylo nejvíce zřízeno

pro středoškoláky, přičemž převládala místa pro absolventy administrativních a ekonomických směrů s požadavkem na znalost obsluhy PC. Absolventská místa se jeví

jako jedna z nejefektivnějších forem aktivní politiky zaměstnanosti. Řada absolventů

touto formou získává stálé zaměstnání a ve spoustě případů je spokojenost jak na straně absolventa, tak i na straně zaměstnavatele. Přesto přetrvávají tradiční problémy jako jsou nízké mzdy, nevyplácení mzdy nebo předčasné ukončování pracovních poměrů

dotovaných absolventů. V mnoha případech raději absolventi odcházejí pracovat do zahraničí jako Au-pair, kde si přijdou na lepší finanční podmínky. Dalším problémem

je spekulace zaměstnavatelů, kteří často po roční dotaci absolventa propustí a přijmou nového s opětovnou dotací od úřadu práce.

- 17 -

5. TRH PRÁCE Trh práce lze definovat jako místo, kde se střetává nabídka a poptávka po práci.

Stranu poptávky tvoří ty ekonomické subjekty, které hledají vhodné pracovníky a

nabízí určitou cenu ( mzdovou sazbu) a určité podmínky, za nichž by mohli uchazeči o

zaměstnání pracovat. Stranu nabídky pak představují lidé, kteří na tomto trhu svou práci nabízí, tedy uchazeči o zaměstnání. [ ŽÁK,1999]

Člověk, který vstupuje na trh práce, zde nabízí v první řadě svou kvalifikaci. Šanci

na dobré uplatnění na trhu práce dnes mají především lidé pružní, schopní přizpůsobit se novým požadavkům a získávat nové kvalifikace.

Trh ( market) – jedná se o uspořádání, při které na sebe vzájemně působí prodávající

a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity. Existují různé typy trhů. Může se jednat o trh zboží, služeb, kapitálu, práce, apod.[SAMUELSON, NORDHAUS,1991]

Trh práce se od ostatních trhů liší. Nejedná se tu o prodej či nákup lidí, ale o

najímání jejich pracovních služeb. Protože jsou tyto služby přímo spojeny s lidskou bytostí, znamená to, že podmínky, za kterých jsou služby najímány, jsou stejně důležité jako jejich cena. Cenou práce bývá označována mzda. Trh práce existoval již

v centrálně plánované ekonomice. Měl však odlišnou

podobu oproti tržním ekonomikám. Zastánci centrálního plánování tvrdili, že veškerá

nezaměstnanost představuje plýtvání lidskými zdroji a její existence v tržním hospodářství je důkazem neefektivnosti tohoto systému. Přesto i zde existovala nezaměstnanost, ale měla skrytou podobu. Spočívala v nízké výkonnosti části pracovní

síly, která ani zdaleka neodpovídala výši platu. Další část pracovních sil vyráběla v souladu

s plánem

výroby,

[KONEČNÝ,SOJKA,1991]

které

nenacházely

uplatnění

ve

spotřebě.

Skutečnost, že v centrálně plánovaných ekonomikách byli všichni práceschopní

obyvatelé zaměstnáni, považovali zastánci centrálního plánování za důkaz nadřazenosti

- 18 -

socialistického

způsobu

NORDHAUS,1991]

hospodaření

nad

systémem

tržním.[SAMUELSON,

Otevřená nezaměstnanost běžná v dnešních tržních ekonomikách byla v ukončených

centrálně plánovaných ekonomikách nahrazena skrytou nezaměstnaností. Řada

pracovníků dostávala místo podpory v nezaměstnanosti mzdu za práci, která by nenašla v tržních podmínkách ocenění. Odtud plyne tvrzení, že trh práce existoval již i v centrálně plánovaných ekonomikách.

Při studiu trhu práce se používá zjednodušený model, který uvádí ve své knize autoři

Konečný a Sojka1. Tento model umožňuje lépe pochopit situace, které vznikají na trhu

práce. Model představuje dokonala konkurenční prostředí na trhu práce, podobá se dokonala konkurenčnímu trhu práce.

Zjednodušený model trhu práce vychází z následujících charakteristik:

♦ pracovníci jsou mobilní a nic nebrání tomu, aby přecházeli z jedné práce do druhé, ♦ existuje mnoho kupujících v podobě zaměstnavatelů a mnoho prodávajících nabízejících svou práci,

♦ práce je standardizovaná.

Reálná situace na trhu práce je těmto abstraktním předpokladům velice vzdálena. Přesto lze některé problémy trhu práce vysvětlovat na základě těchto kritérií. [KONEČNÝ,SOJKA,1991]

5.1 Absolventi na trhu práce Míra nezaměstnanosti mladých lidí do věku 25 let v České republice o něco více než

dvojnásobně převyšuje obecnou míru nezaměstnanosti všech ekonomicky aktivních

obyvatel. Tento stav na trhu práce je ve světe běžný a nelze jej interpretovat jako

problém vznikající nesouladem mezi potřebami trhu práce a přípravou mladých lidí pro své budoucí uplatnění.

Mladí lidé na trhu práce jsou oproti vyšším věkovým kategoriím znevýhodněni

zejména nedostatečnými praktickými zkušenostmi. Ty ovšem pracovníci získávají až po určité době zaměstnání. 1

KONEČNÝ, B., SOJKA, M. Moderní ekonomie. Economia, Praha, 1991.

- 19 -

Ve školských podmínkách je situace komplikována tím, že zejména v učební

přípravě v technicky zaměřených oborech je velmi malý kontakt žáků s reálným

pracovním prostředím, protože odborný výcvik se odehrává v dílnách školy. Přitom

pracovní, ale i sociální zkušenosti z reálného pracovního prostředí jsou bezesporu jednou z klíčových podmínek vyšší uplatnitelnosti mladých lidí na trhu práce. Dosažení

vyššího podílu praktické přípravy v pracovním prostředí je problémem, který souvisí

jak s ochotou škol tuto záležitost akceptovat, tak s ochotou zaměstnavatelské sféry příslušné příležitosti poskytnout.

Od poloviny 90. let je ve vzdělávacím procesu zdůrazňována potřeba připravit žáky

tak, aby byli vybaveni schopností učit se, tvůrčím přístupem, komunikačními a prezentačními dovednostmi, schopností písemného projevu, schopností sebevzdělávání, schopností nést odpovědnost, dovedností práce v týmu, schopnost řešit problémy apod.

Srovnáme-li vyhlídky mladých lidí na uplatnění na trhu práce podle úrovně

vzdělání, je zřejmé, že s růstem úrovně vzdělání se uplatnitelnost ( zaměstnavatelnost) mladého člověka na trhu práce zvyšuje. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazují

vysokoškoláci, vysokou míru nezaměstnanosti pak nacházíme u vyučených. Ještě vyšší nezaměstnanost postihuje mladé lidi, kteří ukončili své vzdělávání pouze na úrovni základního vzdělání. Tento stav je trvalý a platí nejen v naší republice, ale i ve všech ekonomicky vyspělých zemích.

Situace absolventů na trhu práce je z komplexního pohledu podmíněna především

celkovým ekonomickým vývojem, dále mírou nezaměstnanosti, strukturou volných pracovních míst i prosperitou firem v jednotlivých regionech. Z tohoto důvodu nelze očekávat, že školská sféra může situaci absolventů základním způsobem změnit. Cílem

vzdělávání je ale vytvořit předpoklady pro celoživotní zaměstnanost a přijmout taková opatření a řešení, která pomohou rizikové faktory omezit, a to zejména prostřednictvím

obsahu a úrovně vzdělání na jedné straně a strukturou vzdělávací nabídky poskytovanou resortem školství na straně druhé.

Absolventi tak, jak je chápou úřady práce, patří z hlediska uplatnění na trhu práce

k rizikovým skupinám. Jejich postavení na trhu práce ovlivňuje celková ekonomická aktivita země, trendy jejího vývoje a současně i tendence ve vývoji struktury - 20 -

ekonomiky. V období ekonomické stagnace mají zaměstnavatelé menší zájem

zaměstnávat absolventy škol, protože mají většinou jen malé nebo často žádné zkušenosti s konkrétní prací. [ 12 ]

Dlouhodobá nezaměstnanost této skupiny populace je velmi nebezpečná. Nevytvoří-

li si totiž včas pracovní návyky, hrozí mladým lidem vedle nepříznivých ekonomických

dopadů i to, že si zvyknou žít ze sociálních dávek. Nezaměstnaný se tak stává klientem sociálního státu a tuto situaci postupně chápe jako normální stav.

Důležité jsou při uplatnění na trhu práce reálné představy absolventů škol. Propojení

školy s konkrétním výrobním podnikem přináší absolventům kromě garance místa i mnohem reálnější představy o světě práce, o platových a pracovních podmínkách.

Mladí lidé po skončení školy mají příliš vysoké nároky a nechtějí ani na omezenou dobu nastoupit na místo, které neodpovídá získané kvalifikaci. A to přesto, že tím mohou získat potřebnou praxi a všeobecné pracovní návyky, stejně jako i lepší šanci získat odpovídající uplatnění.

Pracovníci poradenského odboru na Úřadu práce ve Zlíně věnují problematice

nezaměstnanosti absolventů velkou pozornost. Jedná se o práci s budoucími absolventy ještě před ukončením studia, nabídkou programu „Jak se správně ucházet o zaměstnání.“ Poskytují také informace o možnostech dalšího vzdělávání na vyšších

odborných a vysokých školách. Pro ty absolventy, kterým se nepodařilo sehnat vhodné zaměstnání a zaevidují se na úřadě práce jako uchazeči o zaměstnání jsou připraveny kluby práce, možnost se rekvalifikovat a další aktivity.

Informace o možnostech dalšího studia – nástavbového, na vyšších odborných a

vysokých školách, studia v zahraničí najdou absolventi v informačním a poradenském

středisku při úřadu práce. Jedná se o formy denního, dálkového, večerního, kombinovaného, či distančního studia. Dále se mohou informovat jaká je momentální

situace na trhu práce a jaké znalosti, dovednosti a schopnosti jsou žádány ze strany zaměstnavatelů.

Úřad práce ve Zlíně také pořádá pro studenty předposledních a posledních ročníků

informační odpoledne, besedy, kde se snaží předávat praktické informace o aktuální

- 21 -

situaci na trhu práce v regionu. Informují o existujících firmách a jak se ucházet o pracovní místo.

Možnost jak se ucházet o zaměstnání má více variant. Z prvních možností je

sledovat novinové inzeráty a vývěsky firem nabízející práci. Je nutné, aby zájemci o

práci splňovali všechny požadavky zadané v kolonce, pokud je tomu tak, je nutné co nejrychleji odpovědět na inzerát ( písemně nebo telefonicky). Některé firmy neinzerují

přímo, ale používají služeb poradenských firem. V inzerátu se tedy objeví jen popis

činnosti firmy a nabídka místa. V tom případě není nutné kontaktovat zaměstnavatele, ale poradenskou firmu, která většinou formou konkurzu vybere vhodné pracovníky podle požadavků zaměstnavatele.

Další z možností je informovat se o nabídkách zaměstnání na úřadech práce. Je zde

umožněno absolventům prohlédnout si nabídky volných pracovních míst poskytnutých zaměstnavateli. V nabídkách je většinou převaha míst pro dělnické profese, objevují se zde i místa pro středoškoláky. Pokud chceme rychle vyhledat volná místa, je dobré použít INFO-BOX tj. databáze volných pracovních míst, která nám umožní rychle a přesně podle našich požadavků nalézt vhodné informace o zaměstnání.

Vedle úřadu práce je možnost kontaktovat poradenské firmy nebo soukromé

zprostředkovatelny práce. Zde je nutné vyplnit dotazník nebo projít testy a poté si firma tyto údaje zanese do databáze. Pokud se najde vhodná nabídka jsou uchazeči

kontaktováni a doporučeni vhodnému zaměstnavateli. Tyto subjekty mají většinou, ale zájem o pracovníky s vyšším vzděláním nebo o odborníky, absolventům nabízejí práci v podobě brigády.

Pokud máme informace, že firma shání zaměstnance, ale volné místo neinzeruje je

důležité ji kontaktovat přímo. Je vhodné si telefonicky domluvit osobní jednání

s kompetentním pracovníkem. Navštívit je také možné i firmu, která v současné době žádná volná místa nenabízí, přesto dát najevo osobní návštěvou svůj zájem ve firmě pracovat a předat svou žádost a životopis.

Každý budoucí absolvent, který se chce ucházet o zaměstnání by neměl tápat ve

vypracování životopisu.. Jedná se o osobní údaje ( jméno a příjmení, adresa a telefon, datum narození a rodinný stav), dosažené vzdělání ( souvislý a úplný přehled škol), - 22 -

které vystudoval, čím se vyučil a kde – forma ukončení studia / výuční list, maturita../ a přehled kurzů, školení, které absolvoval). Je nezbytné také zaznamenat zvláštní znalosti a schopnosti

(jazykové znalosti, počítače..), uvést pracovní cíle, co bychom

chtěli v zaměstnání dokázat, jak jsme schopni využít svých schopností a dovedností. Nakonec nesmí chybět místo,datum a podpis.

V neposlední řadě při hledání zaměstnání je možnost požádat známé, kteří mohou

pomoci získat informace o volných pracovních místech. Výhodou je, že tito známí se za

nás mohou i v případě dotazů zaměstnavatele zaručit. Uchází-li se absolvent o místo na základě informací nebo osobního doporučení, které dostal od přátel, příbuzných či učitelů, pak je tato situace jednodušší.

- 23 -

6. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA REGIONU ZLÍN

v

Zlínský region je mladým regionem, který vznikl k 1.1.2001 jako jeden ze čtrnácti rámci České republiky. Zlínský kraj je průmyslovým regionem s tradicí

strojírenského, gumárenského, plastikářského, kovodělného, elektrotechnického, kožedělného, chemického průmyslu a stavebnictví.

Zlínský kraj má 596 903 obyvatel, 3 964km2 a 2 304 obcí. Vznikl sloučením okresů

Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji, a k okresu Vsetín, který spadal do severomoravského kraje.

Zlínský okres má 197 071 obyvatel, 1030km2 a 284 obcí. Zlínský okres se nachází v centrální části Zlínského kraje. Na území okresu působí celkem 235 podniků a

obchodních organizací. Průmysl je orientován především na strojírenskou a obuvnickou výrobu.

Najdeme zde rovněž několik významných stavebních a projekčních společností. Město Zlín se během posledních let stalo sídlem mnoha firem a navázalo tak na tradici

průmyslníka Tomáše Bati. Právě on městu ve 20. a 30. letech 20. století vtiskl jeho neopakovatelnou podobu: funkcionalistickou architekturu a podnikatelského ducha.

Zlín je rovněž centrem vzdělanosti. Je zde soustředěn vysoký počet středních škol všeobecného i odborného zaměření. Středních škol a učilišť je v regionu Zlín celkem

25, v 17 případech je zřizovatelem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 7 škol

je soukromých a jednu školu zřídilo Ministerstvo zemědělství. Přehled středních škol a učilišť v regionu Zlín je přiložen v příloze. [ Příloha I ]

Akademickou půdu představuje nedávno vzniklá Univerzita Tomáše Bati. 6.1 Struktura zlínského školství S ohledem na potřebu zvyšování úrovně vzdělanosti a současně snižování

nezaměstnanosti je důležité, aby došlo ke zvýšení pozornosti v oblasti péče o přechod žáků ze základních škol do škol středních a minimalizaci počtu těch, kteří střední vzdělání nedokončí.

Problémem u absolventů středních odborných učilišť je jejich nedostatečná praxe. Nestačí se jen vyučit, velmi důležitá je následná praxe.

V současné době zhruba 65% žáků učebních oborů v průběhu učení vůbec nestoupí do

reálného pracovního prostředí. A právě v tom vidím jeden z velkých nedostatků - 24 -

zlínského školství. V případě učebních oborů je nutné řešit nedostatečnou míru

spoluúčasti zaměstnavatelů při přípravě oborů i při hodnocení výsledků studia. Je třeba vytvořit stimuly pro zaměstnavatele i školy tak, aby budoucí absolventi získávali praxi v reálném pracovním prostředí již v průběhu studia.

Nezastupitelné místo ve struktuře školských zařízení má také nástavbové studium, které

umožňuje absolventům učebních oborů získat úplné střední vzdělání s maturitou. V současné době je zastoupení nástavbových forem studia v okrese Zlín dostatečné a nabízí širokou škálu oborů. Z pohledu trhu práce je nezbytnost nástavbového studia podpořena tím, že je absolvent lépe vybaven nejen širokým odborným základem, ale

disponuje i profesními dovednostmi. Se získáním maturitního vysvědčení se výrazně zvyšuje šance získat zaměstnání.

Problémem systému středních škol je výrazné zaměření na konkrétní povolání.

Přitom je spíše nezbytné rozvíjet tzv. funkční gramotnost resp. klíčové kompetence. K těm patří především schopnost pracovat s informacemi, domluvit se cizími jazyky,

pracovat s výpočetní technikou, schopnost a ochota stále se učit. Na středních školách je nutné od pasivního předávání vědomostí k aktivnímu zpracování informací, řešení problémů a efektivnímu rozhodování.

Velmi důležitou součástí výbavy absolventa školy, který se chce úspěšně uplatnit na trhu práce je již výše zmíněná znalost jazyků. Zaměstnavatelé nejčastěji požadují

anglický, případně německý jazyk. Domnívám se, že zlínské školství má v této oblasti stále nedostatky, a to na všech úrovních škol.

Možnost dalšího vzdělávání nabízí Vyšší odborné školy, které se více soustředí na

praktické zkušenosti a znalosti.Vyšší odborné školy si za více než deset let své existence vydobyly pevné místo na vzdělávacím trhu. Dokážou srovnat znalosti svých

čerstvých studentů, pokud jde o cizí jazyky a informační technologii. Právě v těchto dvou předmětech jsou největší rozdíly mezi studenty přicházejícími na vyšší odborné školy ze škol středních.

- 25 -

7. ABSOLVENTI STŘEDNÍCH ŠKOL Absolvent se rozumí zaměstnanec, jehož celková doba zaměstnání v pracovním

nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia ( přípravy) dvou let, přičemž se do této doby nezapočítává doba vojenské základní / náhradní/ služby a

civilní služby nahrazující tuto službu, doba mateřské a další mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnavatel podle zákona 127 odst. 2 omluvil nepřítomnost muže v práci, protože mu příslušel rodičovský příspěvek. [ 10 ]

Absolventi škol jsou významnou skupinou, protože rozšiřují stávající řady

nezaměstnaných. Jsou specifickou skupinou nezaměstnaných na kterou stát myslí ve

své aktivní politice zaměstnanosti. Úřady práce vedou podrobnou agentu absolventů škol v pololetním časovém horizontu od roku 1998. Do tohoto roku nejsou k dispozici

podrobné údaje o této specifické skupině nezaměstnaných, a proto roky 1994 až 1997 obsahují jen údaje o počtech nezaměstnaných absolventů.

Úřady práce provádějí dvakrát ročně sběr dat o nezaměstnaných absolventech, a to

v dubnu a v září. Sleduje se především detailní struktura uplatňování absolventů škol

podle vzdělání / typ vzdělání – základní, vyučení, vyučení s maturitou, střední odborné

školy, gymnázia, vysokoškolsky vzdělání, dále jsou sbírána data po oborech, které nezaměstnaní absolventi ukončili/.

Za nezaměstnané jsou považovány všechny osoby ve věku patnáct let a více, které

ve sledovaném období souběžně splňovaly následující tři podmínky:

♦ byly bez práce

♦ hledaly aktivně práci

♦ byly připraveni k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do čtrnácti dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání. [ 10 ]

Nezaměstnanost absolventů je často jen krátkodobá. Do evidence úřadu práce často

vstupují absolventi škol, kteří neznají situaci na trhu práce a většině z nich chvíli trvá, než si najdou nějaké uplatnění.

- 26 -

U středoškoláků, zejména absolventů gymnázií, je nezaměstnanost někdy spojena

s tím, že nebyli přijati na vysokou školu a pokoušejí se o přijetí opakovaně. Roli mohou hrát i jiné faktory, například snaha oddálit vstup do pracovního života, setrvání dívek v domácnosti.

Nejproblematičtější skupinu na trhu práce tvoří mladiství mladší osmnácti let. Do

této skupiny patří absolventi základních a speciálních základních škol, kteří se již dále na povolání nepřipravují, anebo tuto přípravu nedokončili. Velkým problémem při jejich umísťování je nedostatečná kvalifikace a chybějící praxe. Na trhu práce mají poměrně stabilní zastoupení a nepodléhají sezónní výkyvům.

Hlavními příčinami neúspěchu u absolventů středních škol je nedostatečnými

komunikačními dovednostmi a na druhé straně zároveň i sklon k přeceňování vlastních schopností a nedostatečná produktivita práce.

Nezaměstnanost absolventů škol je ve všech zemích vyšší než je nezaměstnanost

celková. Proto jsou také považováni za rizikovou skupinu. [ SRNCOVÁ,2000]

Nebezpečí nezaměstnanosti je nižší u absolventů s vyšším stupněm vzdělání.

Nejsnáze dnes nacházejí uplatnění vysokoškoláci a středoškoláci, kteří umějí pracovat s počítači a softwary různého zaměření, nebo mají technické znalosti, které lze využít při

řízení

ve

v administrativě.

výrobě.

Nejhůře

se

v současnosti

hledá

pracovní

zaměření

K častým argumentům zaměstnavatelů, proč nezaměstnat čerstvého absolventa

školy, patří kromě nedostatku praktických zkušeností: ochrana absolventů stanovená Zákoníkem práce ( s absolventy škol nelze uzavřít pracovní smlouvu na dobu určitou) a nedostatek kvalitních manažerů a koučů, kteří by se mohli věnovat čerstvým držitelům maturitního vysvědčení či diplomu. [ KROUŽKOVÁ,2002]

Zaměstnavatelé si často neuvědomují, že mladí lidé mají řadu kvalit, které mohou

být pro pracovní kolektiv přínosem. Mají energii a chuť do práce, touhu prokázat své kvality a touhu vyniknout. [ 15 ]

- 27 -

Absolventi nemají různé „ pracovní zlozvyky“, mají „ chuť do práce“, zaměstnání

neberou pouze jako povinnost, ale vidí v ní možnost seberealizace a součást svého života.

Čerství absolventi škol, stejně jako ostatní uchazeči o práci, vstupují na trh práce

s určitým představami a očekáváními. K častým přáním mladých lidí patří:

♦ mít dobré spolupracovníky se zaujetím k práci, ♦ dělat práci, která je užitečná pro ostatní, ♦ dělat práci, která vyžaduje kreativitu, ♦ mít hodně odpovědnosti, ♦ vydělávat hodně peněz,

♦ pracovat ve firmě s dobrou prestiží. [ 13 ] Přijmout do pracovního kolektivu čerstvého absolventa školy může být pro firmu

nepochybně přínosem. Pochopitelnou snahou firmy, která se k tomuto odhodlá, bude vybrat si z absolventů toho nejlepšího. Aby však organizace měla z čeho vybírat, musí

vyjít vstříc i potřebám druhé strany, tedy absolventů a nabídnout jim vhodné pracovní podmínky.

7.1 Příčiny nezaměstnanosti absolventů ve Zlínském regionu Postavení absolventů vstupujících na trh práce významným způsobem závisí i na

konkrétní regionální situaci a to např. přítomností zahraničních investorů nebo rozvoje

odvětví v regionu. Vedle těchto vnějších ekonomických faktorů je situace absolventů jednotlivých studijních oborů ovlivněna i školskou sférou – strukturou vzdělávací

nabídky v regionu a tím, zda školy pružně přizpůsobují studijní nabídku potřebám místního trhu práce.

Příčiny nezaměstnanosti absolventů se podle názorů paní Miriam Majdyšové

z Úřadu práce ve Zlíně koncentrují do tří základních oblastí. Takovým velkým

důvodem velkého počtu neumístěných pracovníků je skutečnost, že ve Zlínském regionu nejsou zaměstnavatelé, kteří by měli o absolventy odpovídajících oborů zájem. - 28 -

Druhým nejvýznamnějším důvodem je nedostatek praxe a třetím, již podstatně méně frekventovaným důvodem jsou vysoké počty absolventských oborů.

Při hodnocení příčin nezaměstnanosti absolventů jsem vycházela z informací

získaných z materiálů Úřadu práce ve Zlíně. Nejvíce klientů Úřadu práce ve Zlíně

z řad absolventů učebních oborů jsou z oblasti gastronomie a obchodu (kuchař, kuchařčíšník, číšník-servírka, prodavač). [ Příloha II.] Z technických oborů

se vyznačují především automechanici, elektrikáři, z oblasti

služeb kadeřnice. U absolventů středních škol převažují obory ekonomické, management v odvětví, nástavbová studia k učebním oborům. [ Příloha III.]

Příčinou vyššího počtu absolventů gymnázií v evidenci je nepřijetí na vyšší typ studia. Gymnazistům chybí odbornost a také se potýkají s nedostatečnou znalostí práce na PC.

Problematické je i uplatnění absolventů předškolní a mimoškolní pedagogiky nebo oboru knihkupec.

Celkově je možné

příčiny nezaměstnanosti absolventů přičíst nevhodné

vzdělanostní a profesní struktuře absolventů a chybějící praxe. V některých případech

mohou být příčiny v neschopnosti se prosadit na trhu práce a nereálné požadavky na pracovní zařazení, pracovní podmínky a mzdové podmínky.

Výraznou slabou stránkou je i množství škol s ekonomickým zaměřením (státních i

soukromých). Vyplývající a související hrozbou této slabé stránky jsou čísla o počtech

nezaměstnaných s tímto druhem vzdělání, která jsou uvedena v příloze. [ Příloha II,III.] Jedná se o lidi, s nejvyšší dosaženou kvalifikací všech úrovní: vyučen, střední školy

s maturitou, vyšší odborné školy, ale i na úrovni vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Domnívám se, že Krajský úřad města Zlín by se otázkou počtu nezaměstnaných absolventů škol ekonomického zaměření měl intenzivně zabývat. Nepředpokládám, že

by se tato situace měla řešit uzavírání škol ekonomického a podnikatelského směru, ale řešení bych viděla spíše ve větší informovanosti žáků především základních, ale i středních škol, o problémovosti nalezení zaměstnání s tímto vzděláním. Možností jak

informovat veřejnost o tomto problému je několik. Může se jednat například o různé informační vývěsky na úřadech práce i ve školách. Dalším vhodným způsobem jak

mladé lidi informovat jsou různé besedy, které by pořádal Odbor školství Krajského úřadu města Zlín nebo Úřad práce města Zlín. Tyto besedy, které by vedl kvalifikovaný - 29 -

pracovník znalý problematiky trhu práce, by se uskutečňovaly, buď přímo ve školách,

kde by se jich účastnili především žáci a učitelé, nebo by to byly besedy pro širokou veřejnost a to především pro rodiče nastávajících studentů. Přestože na úřadech práce

působí určité informační a poradenské centrum pro veřejnost, domnívám se, že vhodnějším způsobem by bylo právě docházení odborníků přímo do škol, protože si myslím, že spousta lidí ani neví, že takové služby úřady práce poskytují.

Také další obory se potýkají s podobným problémem. Slabou stránkou školství

v regionu je velký počet různých středních odborných škol a učilišti, které jsou státní i

soukromé, a které „chrlí“ ročně velké množství absolventů následujících oborů: strojírenství, elektrotechnika, gastronomie a podnikání, stavebnictví, zemědělství, kožedělný

průmysl

a

také

pedagogika.

Řešení

problému

spočívá

v informovanosti lidí jako tomu bylo v předcházejícím odstavci.

taktéž

Stav kvalifikační struktury nezaměstnaných absolventů je slabou stránkou zlínského

školství. Pro zajímavost jsou zde uvedeny tabulky s počtem evidovaných absolventů dle nejvyššího stupně vzdělání v letech 2003 – 2005.

Tabulka č.1 Pololetní výkazy absolventů SŠ v roce 2003 v regionu Zlín Rozdělení absolventů dle

Počet absolventů na konci

nejvyššího stupně vzdělání 1. pololetí

Nižší střední

Nižší střední odborné

Střední odborné (vyučen) Střední nebo střední odb. ÚSV

ÚSO (vyučení s maturitou)

0

43

Počet absolventů na konci

2. pololetí

1

68

140

326

43

30

2

2

ÚSO s maturitou ( bez

41

166

113

ABSOLVENTI CELKEM

435

787

vyučení )

247

Zdroj: zpracováno autorkou dle materiálů Úřadu práce ve Zlíně - 30 -

Tabulka č.2 Pololetní výkazy absolventů SŠ v roce 2004 v regionu Zlín Rozdělení absolventů dle

Počet absolventů na konci Počet absolventů na konci

nejvyššího stupně vzdělání 1. pololetí Nižší střední

Nižší střední odborné

Střední odborné (vyučen) Střední nebo střední odb. ÚSV

ÚSO (vyučení s maturitou)

0

45

2. pololetí

1

64

158

382

46

35

2

2

ÚSO s maturitou ( bez

62

137

186

ABSOLVENTI CELKEM

450

905

vyučení )

235

Zdroj: zpracováno autorkou dle materiálů Úřadu práce ve Zlíně

Tabulka č.3 Pololetní výkaz absolventů SŠ v roce 2005 v regionu Zlín Rozdělení absolventů dle

Počet absolventů na konci

nejvyššího stupně vzdělání 1. pololetí Nižší střední

Nižší střední odborné

Střední odborné (vyučen) Střední nebo střední odb.

0

38

182

2

ÚSV

43

ÚSO s maturitou ( bez

81

ÚSO (vyučení s maturitou) vyučení )

ABSOLVENTI CELKEM

46

392

Zdroj: zpracováno autorkou dle materiálů Úřadu práce ve Zlíně

- 31 -

8. DOTAZNÍK A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ Absolventi všech škol se v posledních letech stávají jednou z problémových skupin

na trhu práce. Nabídka volných míst neodpovídá jejich kvalifikaci a velkou nevýhodou je i to, že vstupují na trh práce bez praxe.

Průzkum, který byl prostřednictvím tohoto anonymního dotazníku realizován,

mapuje současné možnosti pracovního zařazení absolventa a jeho potřebu se dál vzdělávat.

Výzkum jsem zpracovala z dotazníků, které vyplnili studenti 4. ročníku Gymnázia

TGM ve Zlíně, studenti 3. ročníku Střední školy oděvní a služeb ve Vizovicích obor kadeřník – kadeřnice a dále studenti 4. ročníku Střední školy oděvní a služeb Vizovice

obor kosmetička a oděvnictví. Celkový počet vyplněných dotazníků byl 115. [Příloha IV ]

Výzkum byl záměrně proveden mezi studenty 3. a 4. ročníku, kteří právě v roce

2006 ukončí své studium, zakončené buď maturitou nebo výučním listem a stanou se z

nich absolventi. Cílem bylo zjistit, jaké mají názory a představy o své budoucnosti, týkající se jejich povolání, pracovního zařazení nebo možnosti dalšího vzdělávání.

Otázky byly také zaměřeny na spokojenost s dosaženým vzděláním a v čem vidí problém uplatnění na trhu práce.

Výsledky průzkumu mají posloužit nejen jako důležitý podklad pro vytvoření mé

bakalářské práce, ale především při celkovém vyhodnocení získáme od respondentů důležité informace týkající se problematiky uplatnění absolventů SŠ na trhu práce.

8.1 Analýza výsledků průzkumu 1. Pohlaví

muž 21

žena 94

- 32 -

Na první pohled je z tabulky patrné, že mezi respondenty je převaha žen, protože obory ve kterých se prováděl průzkum jsou veskrze ženské.

2. Bydliště

město 63

venkov 52

Uplatnění absolventů na trhu práce souvisí právě s místem bydliště. Problém spočívá

v pracovních nabídkách, které jsou na venkově o hodně nižší než ve městě, a proto je také nutné se zabývat otázkou mobility.

3. Současný ročník 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník

0 0 46 69

Výzkum se prováděl pouze u studentů, kteří v roce 2006 končí své studium. Úkolem

tohoto dotazníku bylo právě s budoucími absolventy řešit problematiku uplatnění na trhu práce a možnosti dalšího vzdělávání.

4. Jakého vzdělání dosáhnete po ukončení školy? Gymnázium Střední odborná škola Střední odborné učiliště Odborné učiliště a praktická škola

30 35 50 0

Nejvíce dotázaných studentů bylo ze Středního odborného učiliště obor kadeřnice a krejčové, jejichž studium bude ukončené výučním listem.

- 33 -

5. Budete pokračovat po ukončení střední školy nebo učiliště studiem na vysoké škole? ANO 57

NE 30

NEVÍM 28

Z odpovědí je zřejmé, že 57 budoucích absolventů má zájem pokračovat ve studiu na

vysoké škole, což se týká většinou studentů gymnázia. Také velká část dotázaných se ještě nerozhodla, zda hodlá v budoucnu dále studovat. Je pouze otázkou, jestli všichni zájemci o studium na vysoké škole budou u přijímacích zkoušek úspěšní.

6. Jaký druh studia na vysoké škole byste si zvolili? Denní studium

Kombinované studium

111 4

Z tabulky vyplývá, že je více zájemců o denní studium na vysoké škole, pouze 4 mají zájem o studium kombinované, kdy je možné při studiu pracovat.

7. Myslíte si, že získané vědomosti (dovednosti) na Vaší škole využijete při hledání zaměstnání? ANO 60

NE 18

NEVÍM 37

Většina žáků si myslí, že opravdu získané vědomosti (dovednosti) využije.

8. Myslíte si, že jste se svým dosaženým vzděláním připraveni na uplatnění v praxi? ANO 40

NE 49

NEVÍM 26

Je zde vyrovnaný počet mezi dvěmi odpověďmi. Čtyřicet devět studentů není se svým dosaženým vzdělání spokojeno a nemyslí si, že mají možnost úspěchu uplatnění

na trhu práce, další část není tak skeptická a je se svým vzděláním spokojena. - 34 -

9. Nastoupili byste ihned po absolvování maturity nebo závěrečných zkoušek do pracovního procesu? ANO 54

NE 39

NEVÍM 22

Z tabulky je patrné, že 54 respondentů by mělo zájem vstoupit do pracovního

procesu ihned po skončení školy. Ostatní nejsou ještě rozhodnuti a nebo nemají zájem

pracovat. Týká se to těch absolventů, kteří jsou rozhodnuti jít dál studovat nebo si

prodloužit poslední prázdniny a poté se nahlásit v měsíci srpnu nebo září na úřadu práce.

10. Myslíte si, že po skončení školy je nutné se dál vzdělávat? ANO 109

NE 6

Většina dotázaných si myslí, že je v dnešní době potřebné se učit nové věci a zvyšovat si kvalifikaci. Vypovídá to o tom, že většina mladých lidí pochopila, že člověk se musí vzdělávat celý život, aby uspěl na trhu práce.

11. V případě, že nenajdete ve svém oboru uplatnění, absolvovali byste rekvalifikační kurz? ANO 101

NE 14

Je vidět, že si studenti uvědomují důležitost vzdělání v životě člověka a pro 101

dotázaných je možnost absolvovat rekvalifikaci, pokud ve svém oboru nenajdou práci, reálná.

- 35 -

12. Kde byste se registrovali v případě nezaměstnanosti? úřad práce agentura zprostředkovávající práci osobní aktivita

99 44

68

Zde mohli dotázaní zvolit více možností. Není možné v dnešní době spoléhat

při hledání zaměstnání pouze na jednu variantu. Důležitá je samozřejmě i osobní aktivita a známosti. Přesto většina studentů důvěřuje službám úřadu práce. 13. Mají podle Vás nezaměstnaní méně přátel? ANO 12

NE 83

NEVÍM 20

Více dotázaných odpovědělo, že člověk díky nezaměstnanosti neztrácí své přátelé.

Je nutné, ale zvýšit pozornost nad skutečností, že řadě mladých lidí začíná role

nezaměstnaného vyhovovat, svým způsobem se v ní „zabydlují“. Srovnání výše

hmotného zabezpečení a výše výdělku při eventuální nabídce pracovního uplatnění tuto skutečnost jenom umocňuje. Tito lidé také díky nezaměstnanosti mají více volného času a pokud jejich přátelé jsou na tom stejně jako oni, nevidí v tom žádný problém. 14.

Jste ochotni se přestěhovat za prací? ANO 55

NE 11

NEVÍM 49

Padesát pět respondentů by se za prací přestěhovalo, ale také velký počet lidí není schopno přímo na tuto otázku odpovědět. Podle mého názoru by při rozhodování

hrálo důležitou roli také nabízené profesní zařazení, finanční ohodnocení a možnost bydlení.

- 36 -

15.

Podle čeho si myslíte, že je problém uplatnění absolventů po skončení studia? Nevhodná příprava na SŠ Chybějící praktické zkušenosti Problém dojíždění Neznalost PC, jazyky Malá nabídka volných míst Váš názor

19 90 17 47 83 10

Větší část studentů se shodlo, že problém v uplatnění absolventů vidí v chybějících

praktických zkušenostech a v malé nabídce volných míst. Zde měli možnost studenti

napsat svůj názor na danou otázku, pouze 10 dotazovaných se vyjádřilo. Většinou se jim jevil problém, že někteří mladí lidé se neumí přizpůsobit a nebo nemají zájem vůbec pracovat.

16. Kteří absolventi mají podle Vás lepší uplatnění na trhu práce? s maturitou vyučeni s maturitou vyučeni

16 95 4

Největší uplatnění podle studentů mají ti absolventi, kteří jsou vyučeni s maturitu. Tito lidé mají možnost většího uplatnění a mohou se věnovat své profesi, ve které se vyučili

i když je zde zároveň zapotřebí mít garanta.

17. Máte představu za jakých pracovních podmínek chcete pracovat ( pracovní doba, výdělek, pracovat individuálně nebo v týmu…)? ANO 72

NE 10

NEVÍM 33

Většina dotázaných odpověděla, že má určitou představu o pracovních

podmínkách.

Je důležité mít konkrétní představy týkající se pracovní doby, ochoty dojíždět, zájem

pracovat individuálně nebo v týmu a v neposlední řadě i výši finančního ohodnocení. Je

samozřejmě také nutné zhodnotit jakou práci mohou vykonávat hned a co mohou svému budoucímu zaměstnavateli nabídnout, aniž by se museli zaškolovat. Rovněž záleží na schopnostech, které člověk umí prakticky nabídnout.

- 37 -

18. Spokojili by jste se se zaměstnáním, které neodpovídá Vašemu pracovnímu zařazení? rozhodně ano ano, v případě vysokého ohodnocení ne nevím

21

83 8 3

Odpověďmi na otázku, jestli by byli spokojeni se zaměstnáním, které neodpovídá jejich

pracovnímu zařazení je zřetelné, že většina studentů je ochotna takové zaměstnání vykonávat, ale pouze v případě, že budou adekvátně finančně ohodnoceni.

19. Domníváte se, že člověk díky nezaměstnanosti může propadnout alkoholismu, toxikomanii, sebevraždě aj.? ANO 63

NE 18

NEVÍM 34

Více než polovina dotázaných se domnívá, že nezaměstnaní lidé mají větší možnost

propadnout alkoholu nebo drogám. Tím, že tito mladí lidé mají více volného času a

může u nich docházet k pocitům neschopnosti se uplatnit, mohou mít tendenci sáhnout si právě po drogách, které jim poskytnou pocit uvolnění a zapomnění na starosti.

20. Jaký význam má pro Vás práce?

způsob, jakým vydělat peníze seberealizace, sebeuplatnění společenská užitečnost jiný názor

107 73 53 8

Pro každého z nás má práce jiný smysl, někomu slouží pouze proto, aby vydělal peníze

a zaopatřil sebe i svou rodinu, jinému může sloužit k seberealizaci, k sebeuplatnění a k uspokojení svých potřeb. U většího počtu dotázaných je právě práce způsobem,

jakým lze vydělat peníze. U této otázky měli studenti možnost napsat svůj názor na dané téma. Pouze 8 se vyjádřilo a zaznamenalo, že práce pro ně znamená vyplnění času, možnost setkání s novými lidmi, získání nových informací a zkušeností. - 38 -

Shrnutí výsledků dotazníku Z celkových odpovědí je zřejmé, že budoucí absolventi mají určité představy týkající

se jejich budoucnosti . Většina z nich by ráda pokračovala v denním studiu na vysoké škole. Důležité je také, že mají zájem se dále vzdělávat a to buď studiem na vysoké škole nebo zvyšováním si kvalifikace pomocí rekvalifikačních kurzů. V čem jediném vidí

problém v uplatnění na trhu práce, je chybějící praxe a nedostatek nabídek k práci. Dalším nedostatkem se studentům jeví neznalost PC a jazyků.

Celkově pro všechny dotázané má práce velký význam, hlavně jako možnost vydělat

si peníze a uskutečnit svou seberealizaci a sebeuplatnění.

- 39 -

9. ZHODNOCENÍ A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI ABSOLVENTŮ SŠ Vztah školství a nezaměstnanosti, neboli trhu práce, okresu Zlín je nutné řešit na

regionální úrovni. Nelze řešit situaci jen ve Zlíně bez přihlédnutí ke stavu v ostatních částech regionu. Řešení vztahu školství a trhu práce musí být součástí regionálního

rozvoje. Přístupů k řešení regionálního rozvoje je celá řada. V tomto případě, dle mého názoru, by bylo nejvhodnější použití SWOT analýzy2.

Na základě analýzy lze stanovit regionální strategii, jejíž součástí je regionální

plánování. A proto bych doporučila Krajskému úřadu města Zlín, jeho odboru školství,

právě vypracování SWOT analýzy zaměřené na stav školství v regionu a jeho vliv na trh práce a nezaměstnanost. Podstatou SWOT analýzy je odhalení a vzájemné

porovnávání vnitřních silných a slabých stránek zkoumaného objektu a možností

hrozeb, které na něj působí zvenčí. Je nutné, aby problémy, které vznikají na trhu práce v souvislosti se stavem a strukturou školství ve Zlínském regionu byly řešeny v co nejkratší době.

Řešením by byla určitá kampaň na podporu vzdělávání. Myslím tím, přesvědčit

mladé lidi, že jim jen výuční list nestačí, a snažit se podporovat jejich volbu jít na

střední školu ukončenou maturitou, respektive jít studovat vyšší odbornou školu nebo vysokou školu.

Mnozí absolventi míří ze školy místo do zaměstnání rovnou na úřad práce, protože o

ně žádní zaměstnavatelé nestojí. Často se však odehraje i opačný příběh. Než, aby vzali

místo, které je podle jejich názoru pod úroveň, dají mladí lidé přednost pohodlnému přežívání na podpoře.

Vždy v měsíci srpnu a září je velký nápor absolventů na úřadech práce, od měsíce

října se počet postupně snižuje. Souvisí to s ukončením studií a v některých případech s využíváním možností posledních prázdnin, případně nepřijetím na vysoké školy.

2

Technika strategické analýzy, založená na zvažování vnitřních faktorů společnosti (silné a slabé stránky) a faktorů prostředí (příležitosti a hrozby).

- 40 -

Snahou celé společnosti a především žáků samotných by měla být možnost nalezení

práce studentů ještě v době studia. Mnoho studentů, kteří končí studium, čeká s hledáním práce na začátek prázdnin. Kontakty s případnými zaměstnavateli je lepší navázat v průběhu školního roku – orientačním pohovorem nebo formou dočasné

brigády. Student tak získá alespoň část potřebných zkušeností a zaměstnavatel relativně

levnou pracovní sílu, o které si může učinit dostatečný obrázek co do schopností,

výkonnosti a spolehlivosti. Mnoho absolventů stále ještě žije v naivní představě, že po ukončení studia z ničeho nic objeví vysněného zaměstnavatele, který jim nabídne nadprůměrné pracovní ohodnocení a nenáročnou práci. Dost často studentům chybí

správná míra průbojnosti a sebevědomí. Pokud se absolventovi podaří sehnat si místo, je velice důležité, aby se nebál ptát. Firma určitě neočekává, že se mu bude ihned vše

dařit, avšak stát jako solný sloup a čekat, až se najde někdo, kdo poradí, není nejlepší cesta k udržení místa. Lze omluvit jistě nějakou chybu, ne však pasivitu.

Řešením by byla různá finanční pomoc firmám a společnostem, které by zaměstnávaly tuto kategorii lidí.

Příležitostí jak snížit nezaměstnanost absolventů SŠ je celá řada. Myslím si, že

následující příležitosti a jejich realizace se týká především Krajského úřadu města Zlín.

Zde bych doporučovala odboru regionálního rozvoje vypracovat projekt na podporu cestovního ruch. Turistický ruch znamená pro řadu měst a obcí množství pracovních míst a samozřejmě také rozvoj města a celého regionu.

Se snahou snížit nezaměstnanost souvisí bytová situace. Absolventi škol jsou mladí

lidé, kteří nemají dostatek finančních, ani jiných možností, jak si pořídit vlastní bydlení. Ještě větším problémem se stává situace nemožnosti přestěhování se z výše uvedených důvodů za prací. Myslím si, že celý Zlínský region musí zlepšit svou bytovou situaci.

Zlepšením tohoto stavu představuje určitou příležitost ke snížení míry nezaměstnanosti. Nabídka volných bytů by umožnila, aby se lidé z odlehlých částí regionu mohli stěhovat za prací.

Jinou příležitostí pro snížení nezaměstnanosti lidí je zlepšení dopravní situace

regionu, ale i celého Zlínského kraje. Město Zlín by mělo

finančně podporovat

autobusovou dopravu i do odlehlých částí regionu. Lidé by tak mohli lépe dojíždět do zaměstnání, a to i během víkendu nebo na noční či odpolední směny. - 41 -

Možností jak inovovaným způsobem řešit nezaměstnanost absolventů je více a

budou probrány v několika níže uvedených projektech. ■ Projekt celoživotního vzdělávání

Dnešní mládež vůbec nepřemýšlí o tom, že by ve svém věku školu nenavštěvovala.

Většina vnímá školu jako samozřejmost, která k danému věku prostě patří. A to je

určitě dobře. Vždyť pouze vzdělání umožňuje uplatnit se jako kvalifikovaná pracovní

síla. Je proto nezbytné, aby se v naší společnosti již nevyskytovala negramotnost. Ovšem je třeba zdůraznit, že tento pojem se za staletí značně změnil. Tradiční pojetí gramotnosti vyžadovalo umět číst, psát a počítat. Dnes je tento pojem podstatně širší.

Souvisí to se skutečností, co považuje společnost za základní schopnosti u většiny

pracovních sil. Proto tedy kromě výše uvedených dovedností je třeba k gramotnosti přičíst tzv. počítačovou gramotnost a znalost alespoň jednoho světového jazyka.

V naší společnosti je vzdělání chápáno jako investice, která umožní úspěch na trhu

práce. To je ovšem zastaralý pojem. Ne vzdělání, ale vzdělávání (tedy soustavné učení

se během celého života) je klíčem k úspěchu. Je zapotřebí, aby si lidé tuto skutečnost uvědomili a nechápali vzdělání jen jako školní docházku, ale jako celoživotní

záležitost, jinak nemají na trhu práce šanci. V současné době se školy snaží předat studentům co největší množství informací a poznatků. Důležitějším úkolem do budoucnosti však bude vyvolat v studentech touhu po dalším vzdělávání. Školy si

bohužel většinou neověřují, jak jsou její bývalí studenti úspěšní v praxi, přesto by to pro ně byla velmi významná a užitečná informace vypovídající o kvalitě studia. Obvykle škola ztratí zájem o studenta po závěrečných zkouškách. ■ Projekt zlepšení kvalifikační struktury absolventů

Na pracovním trhu existuje značná disproporce mezi požadovanou kvalifikační

strukturou a kvalifikační strukturou absolventů. Trh je zcela přesycen středoškolsky vzdělanými „asistenty podnikatele“, „manažery marketingu“ apod.

(tímto není

zpochybňována úroveň škol nabízejících toto vzdělání, jistě mohou být velmi kvalitní,

ovšem jejich absolventi nemají příležitost se na trhu práce uchytit, protože ten je značně

přesycený). Naopak zcela evidentně je na trhu práce poptávka po nejrůznějších dělnických profesích, kterých je nedostatek. Ke zlepšení toho negativního stavu je - 42 -

zapotřebí zainteresovat rodiče žáků 9. tříd základních škol, kdy se rozhoduje o budoucnosti mladého člověka. Tedy přímo rodičům doručit databáze, kde budou uvedeny relevantní údaje, které umožní rodičům zefektivnit výběr povolání jejich

potomka. Tyto databáze budou obsahovat zejména: počet přijímaných studentů, počet loňských přihlášek, % loňské pravděpodobnosti přijetí, průměrnou maturitní známku.

Hlavní důraz bude kladen na následující informace: % úspěšnosti ukončení studia

maturitní zkouškou, % úspěšnosti přijetí absolventů dané školy na školu vysokou, podrobný rozbor uplatnění absolventů na trhu práce, předpokládaný vývoj poptávky po tomto oboru v budoucnu.

Nejsložitější situace nastává v případě nezaměstnanosti mladistvých bez jakékoliv

kvalifikace. Snahy o řešení tohoto problému vyžadují všestranné podpory, neboť návyky získané několika léty „nic nedělání“ se budou i při pozdější nabídce nekvalifikované práce odbourávat dlouho a s malou nadějí na úspěch.

Kategorie vyučenců bez pracovního místa je v podstatě v lepším postavení. Tito

uchazeči ve větší míře aktivně hledají své pracovní (pokud možno kvalifikované) uplatnění. Navíc se pro ně také otevírá možnost pozdějšího samostatného podnikání.

Kategorie absolventů středních škol je mezi nezaměstnanými značně diferencovaná:

specifické postavení zaujímají absolventi gymnázií, jejichž odborné uplatnění naráží na příliš

všeobecnou kvalifikaci, která směřuje především k vysokoškolskému nebo

alespoň nástavbovému studiu.

Postavení nezaměstnaných absolventů odborných středních škol na trhu práce je

v mnohém podobné postavení vyučenců. Jejich hledání pracovního místa je zacílenější

ve srovnání s absolventy gymnázií. U neuplatitelných oborů je třeba hledat možnosti rychlé rekvalifikace. Je nutné zde počítat s poločasem „ rozpadu kvalifikace“, který se

s urychleným rozvojem vědy a techniky paralelně s úrovní kvalifikace zkracuje. [BURIAN,1992]

V současné době se setkáváme u absolventů středních škol přibližně s dvakrát vyšší

nezaměstnaností než u zbytku populace. S touto situací se setkáváme v celé České republice. Návod na řešení však neexistuje. Při výběru střední školy totiž není možné - 43 -

odhadnout, jak se ekonomická situace bude odvíjet. Mladí lidé mají problémy se zaměstnáním jednak kvůli nedostatku praxe, ale také z toho důvodu, že získali vzdělání v oboru, jenž nenachází na trhu práce uplatnění.

Vysoké počty absolventů odborných škol, jenž zůstávají bez práce, mohou být způsobeny také tím, že mladí lidé mění častěji zaměstnání.

Jsou ochotni více riskovat, protože nemají rodinu a bydlí u rodičů. Nezaměstnanost souvisí s hledáním jejich místa v životě i na trhu práce.

Pořádání rekvalifikačních kurzů zaměřené na získání základních znalostí práce na

počítači. Tyto kurzy by měly být pojaty jako odrazový můstek pro větší šanci na zaměstnání a současně jako motivace pro již cílenou rekvalifikaci.

Oddělení rekvalifikací spolupracuje při umísťování absolventů na tzv. absolventské praxe, jenž jsou jednou z možností jak pomoci mladým lidem zařadit se do pracovního

procesu, a tím získat odbornou praxi v dané profesi absolventa. K této spolupráci také

patří rekvalifikace absolventů do profesí, o které je zájem na trhu práce a následné umístění absolventů na absolventské praxe.

Profesní struktura rekvalifikačních kurzů by měla být průběžně přizpůsobována aktuálním potřebám trhu práce.

■ Projekt centrální politiky odhadování potřeb trhu práce

Pokud chceme zefektivnit kvalifikační strukturu absolventů škol a tím pozitivně

působit na jejich zaměstnanost, je zapotřebí odhadovat potřeby trhu práce minimálně 5

let dopředu. Možným systémem jak tento požadavek zajistit, je povinnost podniků dvakrát ročně vyplnit formuláře, ve kterých uvedou, o které profese budou mít zájem a

naopak, které profese budou propouštěny. Tyto údaje by potom byly zpracovány a na jejich bázi vypracována doporučení pro školské úřady.

■ Projekt „aktivního poznávání trhu práce“ u absolventských míst

Absolventská či praktikantská místa jsou jistě velmi záslužným počinem ze strany

úřadů práce. Ovšem často jsou zaměstnavateli zneužívána k získání levné pracovní síly,

jejíž předpokládaná náplň práce se od skutečně vykonané často diametrálně odlišuje.

Proto je zapotřebí u těchto pracovních míst vyžadovat jednou za měsíc od obou zainteresovaných stran zaslání zprávy o náplni pracovního místa, o vykonávaných - 44 -

činnostech. Porovnání těchto databází by tvořilo východisko pro odstranění výše uvedených negativ.

■ Projekt zlepšení vazeb školství – pracovní trh

Jde o vytvoření speciálních diskusních fór, kde by byly participováni zástupci

školství, zaměstnavatelů, odborů, ÚP a absolventů. Tito zástupci by diskutovali na dané téma a jednotlivé názory by byly sepsány. Analýzou tohoto výkazu by bylo možno zjistit, kde se názory, požadavky a návrhy daných subjektů překrývají a kde dochází k jejich diferenciaci, což by tvořilo základ pro vypracování dílčích doporučení.

Jednu z příčin, proč je tolik absolventů bez práce, je možné spatřovat ve špatné komunikaci mezi podnikatelkou sférou a školami.

■ Projekt zvýšení jazykové a počítačové gramotnosti

Úroveň těchto znalostí bude v budoucnu přímo souviset s vyspělostí dané země. Je

zapotřebí, aby počítače byly vyučovány již od 5. třídy základní školy a to v rozsahu 2-4

hodiny týdně. Základní škola by měla dát studentům solidní základní počítačovou gramotnost. Na škole střední by si studenti tuto gramotnost prohloubili a věnovali by se

studiu speciálních programů související se studovanou problematikou. Na vysoké škole

by tento trend pokračoval. Co se týká jazyků je zapotřebí vzhledem k předpokládanému studiu počítačů uzákonit angličtinu jako povinný předmět. Je zapotřebí zajistit takový

hodinový rozsah výuky, aby žáci po absolvování střední školy měli znalosti na úrovni státní zkoušky a na škole vysoké by potom studovali již jen odbornou řeč, týkající se studovaného oboru.

■ Projekt zlepšení dopravní obslužnosti Zlínského regionu

Kvalita dopravní obslužnosti je přímo úměrná nezaměstnanosti. Pro potencionálního

zahraničního investora je přítomnost dálnice strategicky důležitá. V poslední době

v podstatě do zlínského regionu nepřišel žádný významný zahraniční investor. Vzhledem k tomu, že Zlín má atraktivní polohu, je zapotřebí co nejdříve dokončit dálnici směřující z Brna do Kroměříže, včetně obchvatu Otrokovic. Po dostavení

dálnice by zájem investorů prudce stoupl, což je jistě žádoucí nejen ke snížení nezaměstnanosti, ale i k rozvoji celého regionu.

- 45 -

Souhrn navrhovaných řešení k problému nezaměstnanosti a uplatnění absolventů na trhu práce

Problematika zaměstnávání absolventů SŠ a mladistvých -

-

-

reforma středního odborného školství,

zavést vyučovací předmět volba povolání,

podporovat vytváření míst pro absolventské praxe a kvalifikace mladistvých,

-

v případě nevhodné kvalifikace – rekvalifikace nebo také necílené rekvalifikace

-

spolupráce škol a mladých lidí s informačními a poradenskými středisky, která

-

zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají tyto uchazeče ( např. daňové

-

zrušení ustanovení § 30 odst. 2, 3 a § 31 odst. 4 zákoníku práce (zákaz

pro zvýšení šance uspět na trhu práce,

fungují při ÚP v ČR,

úlevy atd.),

sjednávání pracovního poměru na dobu určitou a zkušební doby).

Při celkovém shrnutí možností řešení nezaměstnanosti absolventů SŠ je nutná

celková provázanost školského systému s trhem práce, dále je také nezbytné provádět motivační

a

poradenské

programy

pro

absolventy.

Vzdělávání

absolventů

prostřednictvím rekvalifikací je jednou z možností jak snížit počet nezaměstnaných absolventů.

- 46 -

10. ZÁVĚR Tato bakalářská práce komplexně

nastínila problematiku

nezaměstnanosti

absolventů středních škol a jejich uplatnění na trhu práce ve Zlínském regionu.

Nedílnou součástí této práce bylo navrhnout možná opatření týkající se tohoto problému.

Absolventi středních škol patří na trhu práce k rizikovým skupinám, neboť jsou

ohroženi nezaměstnaností ve výrazně vyšší míře než je průměrná míra nezaměstnanosti. Jejich míra nezaměstnanosti o něco více než dvojnásobně převyšuje obecnou míru

nezaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel. Tento stav na trhu práce je ve světě běžný, neboť absolventi škol jsou znevýhodněni nedostatkem praktických zkušeností.

Má práce se soustředila na definování hlavních problémů spojených se zaměstnáním absolventů středních škol. Mezi ty nejdůležitější patří především již zmiňovaný

nedostatek praxe a zkušenosti, nereálné představy o výši mzdy, pracovního zařazení a nevžité pracovní návyky.

Právě v okamžiku rozhodování o volbě povolání by měly být zohledněny jak

schopnosti a zájmy uchazeče, tak i rizika spojená s volbou povolání ve vztahu k situaci na trhu práce a možnostem pracovního uplatnění. Je potřeba

získat co nejvíce

informací o přechodu absolventů škol na trh práce a o jejich uplatnění.

Je důležité věnovat pozornost potřebným a problematickým profesím, resp. oborům vzdělání, formám spolupráce mezi podniky a školami a v neposlední řadě i představám

a očekáváním zaměstnavatelů týkajících se dalšího odborného vzdělávání a školského systému.

V práci jsem také zaznamenala možné nástroje pro řešení nezaměstnanosti

absolventů s vědomím toho, že jde o velmi nákladná a dlouhodobá východiska

s nejistým cílem, které si žádají změn v postojích na pracovní kariéru a to u rodičů, učitelů i samotných studentů.

Vývoj trhu práce a prognózy potřeb v jednotlivých oborech nelze přesně stanovit.

Členství ČR v Evropské unii jistě podmínky na trhu práce změní. Velkou roli sehraje

ochota mladých lidí cestovat a stěhovat se za prací. Důležitá bude nadále odborná - 47 -

příprava, ale i klíčové kompetence, tj. schopnost komunikovat, stále se učit, pracovat

v týmu, řešit problémy a samozřejmě nezbytná počítačová gramotnost a schopnost domluvit se v některém ze světových jazyků. Mladí lidé by měli být otevření novým poznatkům, schopni přijímat a všestranně zpracovávat informace,

dokázat myslet

v souvislostech, pracovat na sobě a být si vědomi odpovědnosti za svůj další život.

- 48 -

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8.

2. HELÍSEK, M. Makroekonomie pro bakalářské studium. 2. vyd. Praha: Melandrium, 1998. 202 s. ISBN 80-86175-02-2.

3. HOLMAN, R., POSPÍCHALOVÁ, D. Úvod do ekonomie pro střední školy.1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2001. 189 s. ISBN 80-7179-023-0.

4. KLÍMA, J. Makroekonomie I. 1. vyd. Brno: MZLU, 1994. ISBN 80-7157-112-1.

5. KONEČNÝ, B., SOJKA, M. Moderní ekonomie. 1. vyd. Praha: Economia, 1991. 185 s. ISBN 80-85378-01-9.

6. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1991. 1011 s. ISBN 80-205-0192-4.

7. SRNCOVÁ, J. Jak se ucházet o zaměstnání. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 98 s. ISBN 80-7226-355-2.

8. Úřad práce ve Zlíně:

■ Kvalifikační struktura absolventů v řadách nezaměstnaných v letech 2003,2004, 2005.

■ Zpráva o evidenci absolventů SOU, ÚSO na úřadě práce ke dni 22.11.2005 9.

■ Další interní materiály Úřadu práce ve Zlíně

Zákon ČNR č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku

zaměstnanosti.

10. Zákon č.65/1965 Sb., Zákoník práce.

11. ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde, 1999. 806 s. ISBN 80-7201-172-3.

Články z novin a časopisů 12. Ekonomická aktivita mladých osob. Hospodářské noviny, 13.5.2002, č. 91, příloha Kariéra Business, s.1.

13. Generace absolventů 200. Moderní řízení,1999, roč. XXXIV, č.1, s.21. ISSN 0026- 8720.

- 49 -

14. KROUŽKOVÁ, K. Uspět v prvním zaměstnání. Hospodářské noviny, 30.5.2002, č. 105, příloha Kariéra Start, s.4.

15. Nebojte se zaměstnávat mladistvé! Moderní řízení, 2001, roč. XXXVI, č.5, s.7879. ISSN 0026-8720.

Internetové zdroje 16. www.zl.uradprace.cz 17. www.mpsv.cz

18. www.nuov.cz

- 50 -

RESUMÉ Bakalářská práce pojednává o problematice uplatnění absolventů středních škol ve

Zlínském regionu. Úvodní část se zabývá obecnými teoretickými pojmy, které souvisí

s celkovou nezaměstnaností. Další dvě části popisují hlavní příčiny neúspěchu absolventů středních škol prosadit se na trhu práce a s tím spojené využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, především absolventské praxe a rekvalifikace.

Nedílnou součástí této práce je obecná charakteristika regionu Zlín a nahlédnutí do struktury zlínského školství. Čtvrtá část obsahuje dotazníkovou metodu, analýzu zkoumání výsledků a názory týkající se již zmiňované problematiky. Cílem poslední

části bylo navrhnout a doporučit možná řešení uplatnění absolventů na trhu práce ve Zlínském regionu.

RÉSUMÉ This bachelor work treats the issues of high school-leavers` assertion in Zlín region.

The introductory part is concerned with general theoretical terms related to total

unemployment. Following two parts describe main causes of high school-leavers` failure to assert themselves in the labour market and the implementation of instruments of active employment policy related to, first of all school-leavers` practice and requalification.

General characteristics of Zlín region and the look-in on the structure of Zlín educational system create an integral par of this work. The fourth part is composed of

question-form`s method, result analysis and opinions related to the issues mentioned

above. The aim of the last part was to propose and recommend possible solutions how to assert school-leavers in the Zlín region`s labour market.

- 51 -

SEZNAM PŘÍLOH Příloha I.

Přehled Středních škol a učilišť v regionu Zlín

Příloha III.a

Přehled absolventů ÚSO (vyučen s maturitou) v evidenci na Úřadě

Příloha II.

Příloha III.b Příloha IV.

Přehled absolventů SOU v evidenci na Úřadě práce ve Zlíně

práce ve Zlíně

Přehled absolventů ÚSO (s maturitou bez vyučení) v evidenci na

Úřadě práce ve Zlíně Dotazník

- 52 -

Příloha I. Přehled Středních škol a učilišť v regionu Zlín Ministerstvem školství jsou zřízeny tyto školy: 1.Centrum odborné přípravy Otrokovice, 2.Gymnázium Otrokovice, 3.Gymnázium Slavičín,

4.Gymnázium a Obchodní akademie Valašské Klobouky, 5.Gymnázium Zlín,

6.Gymnázium a Speciální škola chemická Zlín,

7.Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Luhačovice,

8.Střední odborná škola a Střední odborné učiliště oděvní Vizovice, 9.Informační střední škola – Centrum odborné přípravy Zlín,

10.Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší obchodní škola ekonomická Zlín, 11.SPŠ Otrokovice 12.SPŠ Zlín,

13.SPŠ kožařská Zlín,

14.Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná zdravotní škola Zlín, 15.Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Slavičín, 16.Střední odborné učiliště obchodu a gastronomie Zlín. Ministerstvem zemědělství je zřízena tato škola: 1. SOU zemědělské a Učiliště Valašské Klobouky K soukromým školám regionu Zlín patří: 1.Vyšší odborná škola filmová Zlín,

2.Zlínská soukromá vyšší odborná škola a Zlínská soukromá škola umění Zlín,

3.Soukromá střední hotelová škola Zlín, 4.Soukromá střední odborná škola Zlín, 5.Střední podnikatelská škola Zlín,

6.Soukromá střední odborná škola Zlín,

7.Střední odborné učiliště obuvnické a Učiliště a. s. Svit Zlín. Právnická forma soukromých škol je ve všech případech „společnost s ručením

omezeným.“

- 53 -

Příloha II.

Absolventi SOU v evidenci na Úřadě práce ve Zlíně

ABSOLVENTI SOU

v evidenci na úřadě práce ke dni 22.11.2005

kuchař

43

kuchař - číšník automechanik prodavač

35 29 22

krejčí kadeřnice číšník - servírka

elektrikář technicko-administrativní pracov. truhlář autoelektrikář opravář zemědělských strojů reprodukční grafik

mechanik elektronického zařízení instalatér zámečník

16 13 12

10 9 8

6 6 5

5 5 4

klempíř fotograf obráběč kovů

4 4 4

cukrář chovatel zvířat aranžér

1 2 2

lakýrník malíř - natěrač zedník

3 3 2

zahradník lesní výroba

2 2

mechanik - opravář knihař modelář

1 1 1

tesař malíř skla a keramiky

1 1

tiskař pekař

6 1

ABSOLVENTI CELKEM

269 - 54 -

Příloha III.a

Absolventi ÚSO ( vyučen s maturitou )

ABSOLVENTI ÚSO ( vyučen s maturitou) podnikání v oborech elektronika gastronomie polygrafie

servis a opravy strojů a zařízení nábytkářství strojírenská výroba výt. a uměleckořemesl. práce provoz obchodu aplikovaná elektronika ekonomika a podnikání provoz, organizace, ekonomika

administrativa elektrotechnika

ABSOLVENTI CELKEM

- 55 -

v evidenci na úřadě práce ke dni 22.11.2005 59 13 13 11

5 5 4

3 3 2 2 1 1 1

123

Příloha III.b

Absolventi ÚSO ( s maturitou bez vyučení )

ABSOLVENTI ÚSO ( s maturitou bez vyučení)

ekonomika a podnikání organizace a managment osobní služby ošetřovatelství oděvnictví hotelnictví a turismus lyceum elektronika výroba obuvi

sociální činnost stavebnictví bezpečnostně – právní činnost

knihkupectví kožedělná výroba výtvar. a uměleckořemesl. činnost

obecné zemědělství technická zařízení budov požární ochrana a bezpečnost servis a opravy strojů zahradnictví předškolní výchova

v evidenci na úřadě práce ke dni 22.11.2005 31 19 16

10 8 11 6 6 6 6 5 4

4 2 2 1 1 1 2 1 1

výpočetní technika aplikovaná chemie pozemní stavitelství laborant ve zdravotnictví

1 1 1 1

veřejnoprávní činnost provoz, organizace, ekonomika

2 1

veterinární prevence strojírenství

podnikání v oborech

ABSOLVENTI CELKEM

- 56 -

2 1

1

154

Příloha IV.

Dotazník

Dobrý den, jmenuji se Andrea Herbočková a studuji Pedagogickou fakultu v Brně, obor Učitelství odborného výcviku a praxe. V rámci bakalářské práce provádím výzkum a byla bych velmi ráda kdybyste vyplnil(a) tento dotazník. Výsledky tohoto průzkumu budou sloužit k analýze problematiky uplatnění absolventů SŠ na trhu práce ve Zlínském regionu. Dotazník je anonymní a bude sloužit pouze pro studijní účely. Velmi Vám děkuji za Váš čas a ochotu. Svou odpověď zakroužkujte.

1. Pohlaví a) muž b) žena 2. Bydliště a) město b) venkov 3. Současný ročník a) 1. ročník b) 2. ročník c) 3. ročník d) 4. ročník 4. Jakého vzdělání dosáhnete po ukončení školy? a) gymnázium / ukončení studia – maturita/ b) střední odborná škola / ukončení studia – maturita/ c) střední odborné učiliště /ukončení studia – výuční list/ d) odborné učiliště a praktická škola / ukončení studia – výuční list/ 5. Budete pokračovat po ukončení střední školy nebo učiliště studiem na vysoké škole? a) ano b) ne c) nevím 6. Jaký druh studia na vysoké škole byste si zvolili? a) denní studium b) kombinované / dálkové/ studium

- 57 -

7. Myslíte si, že získané vědomosti / dovednosti/ na Vaší škole využijete při hledání zaměstnání? a) ano b) ne c) nevím 8. Myslíte si, že jste se svým dosaženým vzděláním připraveni na uplatnění v praxi? a) ano b) ne c) nevím 9. Nastoupili byste ihned po absolvování maturity nebo závěrečných zkoušek do pracovního procesu? a) ano b) ne c) nevím 10. Myslíte si, že po skončením školy je nutné se dál vzdělávat? a) ano b) ne 11. V případě, že nenajdete ve svém oboru uplatnění, absolvovali byste rekvalifikační kurz? a) ano b) ne 12. Kde byste se registrovali v případě nezaměstnanosti? ( je možné označit více možností) a) úřad práce b) agentura zprostředkovávající práci c) osobní aktivita 13. Mají podle Vás nezaměstnaní méně přátel? a) ano b) ne c) nevím 14. Jste ochotni se přestěhovat za prací? a) ano b) ne c) nevím

- 58 -

15. Podle čeho si myslíte, že je problém uplatnění absolventů po skončení studia ( je možné více variant) a) nevhodná příprava na SŠ b) chybějící praktické zkušenosti ( nízký věk) c) problém dojíždění d) neznalost PC, jazyky e) malá nabídka volných míst g) Váš názor………………………………………………………………… 16. Kteří absolventi mají podle Vás lepší uplatnění na trhu práce? a) s maturitou / gymnázium/ b) vyučeni s maturitou c) vyučeni 17. Máte představu za jakých pracovních podmínek chcete pracovat / pracovní doba, výdělek, pracovat individuálně nebo v týmu…/? a) ano b) ne c) nevím 18. Spokojili by jste se se zaměstnáním, které neodpovídá Vašemu pracovnímu zařazení? a) rozhodně ano b) ano, ale v případě vysokého ohodnocení c) ne d) nevím 19.

Domníváte se, že člověk díky nezaměstnanosti může propadnout alkoholismu, toxikomanii, sebevraždě aj.? a) ano b) ne c) neumím to posoudit

20.

Jaký význam má pro Vás práce? ( je možné více variant) a) způsob, jakým vydělat peníze / materiální prospěch/ b) seberealizace / sebeuplatnění, sebeúcta/ c) společenská užitečnost d) jiný, jaký………………………………………………………

- 59 -

ANOTACE HERBOČKOVÁ, Andrea. Nezaměstnanost a uplatnění absolventů SŠ ve Zlínském regionu: bakalářská práce. Brno: MU 2006. s.52., vedoucí bakalářské práce Ing. Marek Záboj,Ph.D.

Bakalářská práce se zabývá náročnou problematikou nezaměstnanosti absolventů

středních škol ve Zlínském regionu a jejich příčinami neúspěchu se uplatnit na trhu práce. Přílohová část obsahuje dotazník, vyplněný budoucími absolventy a dále tabulky vypovídající o stavu evidence absolventů na úřadě práce. Klíčová slova:

Absolvent, aktivní politika zaměstnanosti, druhy nezaměstnanosti, návrhy řešení nezaměstnanosti, nezaměstnanost, příčiny nezaměstnanosti, trh práce.

ANNOTATION HERBOČKOVÁ, Andrea. The Unemployment and Assertion of High School-leavers in

Zlín Region: Bachelor Work. Brno: MU 2006, p. 52., Chief of the work: Ing. Marek Záboj,Ph.D.

The Bachelor work treats serious issues of high school-leavers` unemployment in

Zlín region and the causes of their failure to assert themselves in the labour market. Enclosed you can find the question-form filled in by future school-leavers and also charts demonstrating condition of school-leavers records in Labour Office. Key Words:

School-leaver, active employment policy, types of unemployment, proposals for unemployment solutions, unemployment, causes of unemployment, labour market.

- 60 -

- 61 -

- 62 -

- 63 -