MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství
POVĚDOMÍ VEŘEJNOSTI O METODÁCH PŘIROZENÉHO PLÁNOVÁNÍ RODIČOVSTVÍ
Bakalářská práce
Ústřední knihovna lékařské fakulty MU 602 00 BRNO, Tomešova 12 Tel. 549 491 328
[email protected]
Vedoucí bakalářské práce:
Autorka:
Mgr. Marie Marková
Blanka Matlochová obor ošetřovatelství
Praha, červenec 2006
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Marie Mar kové a že jsem uvedla všechny zdroje, ze kterých jsem při zpracování čerpala.
V Praze 13.7.2006
. . . .P^lh^... &?*/. Blanka Matlochová
Poděkování Touto cestou chci poděkovat Mgr. Marii Markové, která mi poskytla cenné rady, pod něty a připomínky při zpracování mé bakalářské práce. Dále chci poděkovat všem respondentům, kteří se podíleli na sběru údajů a bez jejichž přispění by práce ne vznikla. Především však děkuji svému manželovi a synovi, kteří mi byli při vzniku této práce oporou.
Obsah 1 Üvod
5
2 Cíl práce a hypotézy
6
2.1
Cíl práce
6
2.2
Pracovní hypotézy
6
3 Charakteristika problému
7
3.1
Definice přirozeného plánování rodičovství
7
3.2
Biologické předpoklady přirozeného plánování rodičovství
7
3.3
Metody PPR
9
3.3.1
3.3.2
3.4
Metody jednoho příznaku
10
3.3.1.1
Kalendářní metoda
10
3.3.1.2
Teplotní metoda
10
3.3.1.3
Hlenová metoda
11
3.3.1.4
Samovyšetření čípku
11
Symptotermální metoda
12
3.3.2.1
Pravidla pro sledování hlenu
13
3.3.2.2
Pravidla pro sledování čípku
15
3.3.2.3
Pravidla pro sledování bazálni tělesné teploty
15
3.3.3
Laktační amenorrhea
19
3.3.4
Netradiční metody
20
3.3.5
Metody které nelze doporučit
21
PPR a neplodnost
21
3.5
Plánované početí dítěte
22
3.6
Spolehlivost metod PPR
23
3.7
Centra PPR
25
4 Metodika
26
5 Výsledky průzkumu a jejich analýza
27
6 Diskuze
53
7 Návrh na řešení zjištěných nedostatků
56
8
Závěr
57
Anotace
59
Seznam použité literatury
60
Seznam použitých zkratek
62
Seznam obrázků
63
Seznam tabulek
64
Seznam příloh
65
Přílohy
66
Kapitola 1 Úvod V dnešní době většina rodin a manželských párů, alespoň po určitou dobu. řeší otázku, kolik dětí mít a kdy je mít. Součástí plánovaného rodičovství je tedy i antikoncepce, ale mnohé prostředky umělé antikoncepce mají řadu vedlejších nežádoucích účinků. Proto lidé, kterým záleží na přirozeném a zdravém způsobu života, hledají metodu, která je spolehlivá a zároveň zdravotně neškodná. Alternativou se tak stávají moderní metody přirozeného plánování rodičovství, které umožňují nalézt nejvhodnější dobu pro početí dítěte a zároveň vymezit období, kdy se lze těhotenství bezpečně vyhnout. Základem těchto metod je sledování přirozeným způsobem se vyskytujících ukaza telů a příznaků plodné a neplodné fáze v menstruačním cyklu. Hlavními příznaky jsou změny tělesné teploty ženy po probuzení, výskyt děložního hlenu a změny na děložním čípku. Přirozené plánování rodičovství je také významnou pomocí pro páry, které mají s dosažením těhotenství problémy. Téma jsem si zvolila proto, že přirozené plánování rodičovství je dnes celosvětově uznáváno a má vzestupný charakter. Zaujalo mne, že pomocí PPR lze určit nejvhod nější dobu pro početí a tím pomoci párům, které se o dítě snaží delší dobu. Rozhodla jsem se zjistit, jak jsou u nás ženy a dívky o metodách PPR, informovány a v jaké míře těchto metod využívají. Jedním z důvodů volby tématu byla i má osobní zkušenost s metodami PPR.
5
Kapitola 2 Cíl práce a hypotézy 2.1
Cíl práce
1. Zjistit povědomí ženské veřejnosti o metodách přirozeného plánování rodičovství. 2. Zjistit v jaké míře využívají ženy metod přirozeného plánování rodičovství a jaké důvody je k těmto metodám vedly.
2.2
Pracovní hypotézy
Předpokládám, že: 1. Více než polovina žen nemá o metodách přirozeného plánování rodičovství do statečné informace. 2. Většina žen využívá metod přirozeného plánování rodičovství méně, než-li ostat ních metod antikoncepce a metody přirozeného plánování rodičovství jsou vyu žívány více při plánování početí.
6
Kapitola 3 Charakteristika problému 3.1
Definice přirozeného plánování rodičovství
..Přirozené plánování rodičovství je podle definice Světové zdravotnické organizace z roku 1982 způsob plánování rodičovství, s jehož pomocí může být o těhotenství usi lováno stejně, jako je možné se těhotenství vyhnout, na základě sledování přirozeným způsobem se vyskytujících ukazatelů a příznaků plodné a neplodné fáze v ženském menstruačním cyklu. Je-li přirozené plánování rodičovství používáno k zábraně po četí, během plodné fáze nedochází k pohlavnímu styku".[10]
3.2
Biologické předpoklady přirozeného plánování rodičovství
Přirozené plánování rodičovství vychází ze skutečnosti, že k početí dítěte nedochází při každém pohlavním styku. V průběhu menstruačního cyklu se dny, kdy žena může otěhotnět, označují jako plodné období a dny, kdy k otěhotnění nedochází, jako období neplodné. Početí je nejpravděpodobnější přibližně uprostřed mezi dvěma menstruacemi, ne možné před menstruací a nepravděpodobné bezprostředně po menstruaci.
7
Biologické p ř e d p o k l a d y n u t n é pro ú s p ě š n é p o u ž i t í m e t o d P P R j s o u : 1. O m e z e n é trvání o p l o d ň o v a c í s c h o p n o s t i p o h l a v n í c h b u n ě k Při početí dochází ke splynutí mužské a ženské pohlavní buňky, tj. spermie a vajíčka. Zatímco zdravý dospělý muž je plodný stále, to znamená, že živé spermie se vyskytují v každém ejakulátu, u ženy je tomu jinak. Vajíčko, obvykle jediné, se uvolňuje z vaječníku ženy pouze jedenkrát v průběhu menstruačního cyklu, v období tzv. ovulace. Po svém uvolnění má, narozdíl od spermie, velice krátkou životnost, asi 12-16 hodin. Pokud není během této doby oplodněno, zaniká a vstřebává se ve stěnách vejcovodů. K další ovulaci do konce menstruačního cyklu už nemůže dojít. Žena je tedy plodná jen po velmi krátké období. Životnost spermií závisí na prostředí. V kyselém prostředí pochvy přežívají sper mie maximálně několik hodin. V kryptách děložního hrdla, za přítomnosti vhod ného cervikálního hlenu, jsou schopny oplodnění i po čtyřech až sedmi dnech. Hlen děložního hrdla je cervikální hlen produkovaný žlázkami v kryptách hrdla. Jeho kvalitu významně ovlivňují hormony vaječníku. V době před ovulací je bohatý na soli. minerály, aminokyseliny a cukry, jenž přispívají k výživě spermií. 2. P o u z e j e d n a ovulace Během menstruačního cyklu dochází jen k jedné ovulaci. Výjimečně může dojít v témže cyklu k další ovulaci, ale vždy jen současně s ovulací předcházející. Časově se obě ovulace prakticky překrývají. Pro určení plodných a neplodných dnů nemá druhá ovulace žádný význam 3. U r č e n í d o b y ovulace Na správném určení období ovulace závisí spolehlivost metod P P R . [1][2]
8
3.3
Metody P P R
Metody přirozeného plánování rodičovství nejsou jen jakousi přirozenou náhražkou antikoncepce. Na rozdíl od využívání umělé antikoncepce se partneři svobodně rozho dují a svobodně regulují svůj pohlavní život podle toho, zda o početí dítěte v daném období usilují, či ho chtějí oddálit. Přirozené plánování rodičovství - PPR. představuje vyhnutí se možnému těhoten ství na základě znalosti určení plodných a neplodných dnů, zatímco umělá antikoncepce zabraňuje možnému početí či vývoji těhotenství. Žádná antikoncepční metoda, ani ta nejspolehlivější, není stoprocentně účinná. An tikoncepce snižuje pravděpodobnost otěhotnění, ale nikdy ho úplně nevyloučí. Jediný spolehlivý prostředek jak neotěhotnět při zachování sexuálního života, je nemít ve správně stanovené plodné dny pohlavní styk. Metody PPR se od sebe navzájem liší zejména způsobem, jakým se stanovuje doba ovulace a tedy plodné a neplodné období.
Rozdělení metod P P R • Metody jednoho příznaku, nebo-li single-index
metody
Jsou založené na stanovení a vyhodnocení jednoho ukazatele. • Metody více příznaků, nebo-li multi-index
metody
Jsou založené na stanovení a vyhodnocení více ukazatelů. - Kalkulotermální metoda, kdy se počátek plodného období stanoví na základě statistického výpočtu a konec plodného období na základě dvojí kontroly (hlen. teplota) - Mukotermální metoda, kdy se začátek plodného období určí na základě nástupu hlenového příznaku a konec plodného období na základě dvojí kon troly (hlen. teplota)
9
Metoda dvojí kontroly - Symptotermální metoda, kdy se začátek i konec plodného období stanoví sledováním změn cervikálního hlenu a pří padně změn na děložním čípku a zároveň vyhodnocením průběhu bazálni tělesné teploty. [1][2]
3.3.1
Metody jednoho příznaku
3.3.1.1
Kalendářní metoda
Tato metoda pochází z 30. let minulého století, z nezávislých výzkumů lékařů Kyusaku Ogina v Japonsku a Hermanna Knause v Rakousku. Metoda se proto také často nazývá Knausova—Oginova. Ke stanovení plodných a neplodných dnů používá výpočet. Vy chází z vedení menstruačního kalendáře za posledních osm měsíců a z předpokladu, že k ovulaci s možností početí dochází dva týdny před začátkem menstruace (± 2 dny) a oplodňovací schopnost spermií trvá a.si 3 dny. přičemž vajíčko ženy má schopnost oplodnění méně než 24 hodin. První den plodného období se určí odečtením čísla 18 od počtu dnů nejkratšího menstruačního cyklu. Poslední den plodného období se určil odečtením čísla 11 od počtu dnů nejdelšího menstruačního cyklu. Aby tento výpočet byl spolehlivý, je nutné znát délku cyklu ženy a ta by měla být zcela pravidelná. Velkým nedostatkem kalendářní metody je to. že nemůže zohlednit jedinečnost kaž dého menstruačního cyklu. Délka menstruačního cyklu bývá ovlivněna mnoha faktory, proto při používání kalendářní metody docházelo k častým selháním. Doporučování ka lendářní metody je dnes pokládáno za nezodpovědné. Podle usnesení kolegia Pracovní skupiny PPR tato metoda do současného moderního PPR nepatří, neboť nesplňuje podmínky současné definice PPR. [10]
3.3.1.2
Teplotní metoda
První pravidla teplotní metody stanovil v roce 1935 Wilhelm Hillebrand a to na základě poznatků Van de Veldeho. O Hillebranda se opírá ve svých publikacích v roce 1940 10
švýcarský lékař Rudolf Vollmann. V Německu metodu podrobně zpracovával gynekolog D ö r i n g a zasloužil se tak o její rozšíření ve střední Evropě. Od začátku šedesátých let 20. století byla teplotní metoda využívána jako velmi spolehlivý způsob předcházení neplánovanému početí. V průběhu menstruačního cyklu rozlišujeme fázi nižších teplot do ovulace a fázi vyšších teplot po ovulaci, a registrujeme tedy již proběhlou ovulaci. To je důvod, proč se tato metoda v poslední době kombinuje se sledováním dalších známek ovulace (hlenu a čípku).[1][2]
3.3.1.3
Hlenová metoda
Doktor W. Tyler Smith v roce 1855 poprvé popsal cervikální hlen a jeho vztah k pohybu spermií. V roce 1933 francouští gynekologové R. Devraigne. J. Vinieux a J. Seguy vyjádřili souvislost, mezi přítomností výrazného hlenového příznaku a možností početí. Neurolog J o h n a dětská lékařka E v e l l y n Billingsovi vypracovali pravidla pozorování cervikálního hlenu jako příznaku plodnosti. V roce 1953 prezentovali tzv. hlenovou metodu, též známou pod názvem Billingsova ovulační m e t o d a . Metod založených pouze na sledování cervikálního hlenu je více, kromě Billingsovy metody je to např. metoda používaná v Indii. Hlenová metoda se opírá pouze o sledování změn hlenu děložního krčku a na vy hodnocení pocitů ženy vnímaných v oblasti poševního vchodu. Na rozdíl od teplotní metody, umožňuje hlenová metoda ovulaci předvídat
3.3.1.4
S a m o v y š e t ř e n í čípku
V době kolem ovulace dochází k charakteristickým změnám čípku děložního hrdla, které může žena sama jednoduše rozpoznat. Tyto změny představil roku 1962 americký gynekolog Edward Keefe.
11
3.3.2
Symptotermální metoda
V současnosti prakticky jedinou používanou metodou více příznaků je symptotermální metoda. Tu v roce 1965 představil rakouský chirurg dr. Josef Rotzer a v současné době jde jednoznačně o nejspolehlivější metodu PPR. založenou na principu dvojí kontroly. Ke stanovení plodného a neplodného období využívá sledování a zhodnocení nej méně dvou ukazatelů
bazálni tělesné teploty a hlenu děložního hrdla, nebo méně
často děložního čípku. V současné době existuje několik zpracování STM, které se od sebe liší v některých bodech. V roce 1979 vychází Rötzerova publikace „Natürliche Geburtenregelung". U nás byla metoda dr. Rötžera rozšířena zásluhou manželů Tělupilových v osmdesátých le tech formou samizdatů a knižně vyšla v roce 1991 pod názvem „Přirozená regulace početí". Jde o první knižně vydanou učebnici symptotermální metody v České repub lice. V roce 1986 vznikla mezinárodní organizace INER1. která sdružuje poradce PPR vy učující symptotermáln metodu. Prof. dr. Rotzer je jejím prezidentem. Spojil tak od borníky z Rakouska. Německa. Francie. Itálie a Švýcarska. U nás INER není aktivní. V roce 1981 se ve Spolkové republice Německo zahájen vládní projekt pod názvem „Pracovní skupina PPR". Ta vypracovala na základě spolupráce předních odborníků z oborů gynekologie, psychologie a pedagogiky symptotermální „bonnskou" metodu, která je podložena laboratorními a ultrazvukovými vyšetřeními. Od této organizace také pochází v současné době nejlepší učebnice PPR „Natürlich und sicher", která do češtiny zatím nebyla přeložena. U nás je bonnská, metoda rozšířena v publikacích a kurzech pod vedením Mudr. Lázničkové. v rámci občanského sdružení CENAP v Brně a v knize „Přirozené a spolehlivé plánování rodičovství" od prof. dr. Květoslava Šipra a jeho dcery dr. Olgy Šiprové.[2][3] 'Institut für Natürliche Empfängnisregelung
12
Pravidla symptotermální metody Podmínkou spolehlivosti symptotermální metody je znalost a pečlivé dodržování jejích pravidel.
3.3.2.1
Pravidla pro sledování hlenu
Vzhled i kvalita hlenu je ovlivněna hladinou estrogenů, které způsobují zvýšení podílu solí a vody v hlenu. Krátce před ovulací, kdy je množství estrogenů nejvyšší, se hlen stává hojnějším a řidším a je provázen subjektivním pocitem vlhka až mokra na zevních rodidlech. Vzhle dem připomíná syrový vaječný bílek, bývá průhledný až sklovitý, tažný až vodnatý. Takový hlen označujeme jako hlen s nejvyšší plodností, hlen nejvyšší kvality či pouze hlen plodný. Jeho vzhled je na obrázku 3.1. Po ovulaci, s nástupem progesteronu. ztrácí hlen svou tažnost, stává se hustým a lepkavým, je mléčně zbarvený, smetanovité konzistence s přechodem v hrudkovitý, viz. obrázek 3.2. Někdy hlen dokonce zcela vymizí a žena vnímá u vchodu do pochvy pocit sucha. Hlen vyšetřujeme v oblasti zevních rodidel. není vhodné vkládat prst přímo do pochvy. Pozorování hlenu se provádí každý večer a výsledek se zaznamenává slovně do ta bulky. Pro jednodušší orientaci je vypracován systém značek charakteru hlenu, které ale nenahradí podrobný slovní popis. Pravidla pro značení hlenu jsou uvedena v ta bulce 3.1 Poslední den, kdy pozorujeme hlen nejvyšší kvality a po kterém došlo ke změně v jeho nižší kvalitu, označujeme jako vrchol hlenu. Plodné období na začátku cyklu začíná s nástupem hlenového příznaku, za který je považován i pouhý pocit vlhka. Plodné období trvá ještě tři dny po vrcholu hlenu.
13
Subjektivní pocity
Vzhled hlenu
Značka
sucho
žádný
S
bez subjektivních pocitů
žádný
vlhko
žádný
o v
vlhko
hustý, bělavý. nažloutlý,lepkavý
H
hrudkovitý, ne tažný mokro, kluzko
sklovitý s bílými vlákny, průhledný
H+
průzračný, tažný, jako syrový vaječný bílek, s vlákny krve žádný
mokro
Tabulka 3.1: Pravidla záznamu hlenových příznaků
Obrázek 3.1: Tažný, průhledný, plodný hlen
Obrázek 3.2: Hustý, bělavý až nažloutlý, méně kvalitní hlen
14
H+
3.3.2.2
Pravidla pro sledování čípku
Děložní čípek během menstruačního cyklu podléhá změnám, které se týkají jeho po lohy, tvaru a konzistence. Na začátku cyklu je děložní branka uzavřená, pouze s úzkou štěrbinou, čípek je pevný asi jako špička nosu, je nízko a prstem tedy dobře dosažitelný. S blížící se ovulací, kdy se zvyšuje hladina estrogenů, se čípek otevírá, měkne a zvedá nahoru, takže je někdy prstem hůře dosažitelný. Samovyšetřování čípku provádějí zejména ženy. které si měří bazálni teplotu a nedaří se jim vypozorovat hlenový příznak. Změny zjištěné na čípku se zapisují značkou do záznamové tabulky. Za začátek plodného období považujeme jakoukoliv následující změnu kvality číp ku-čípek měkne, vytahuje se vzhůru, jeho branka se otevírá. Plodné období je ukon čeno, pokud je čípek po tři dny opět nízko, uzavřený a tuhý.
3.3.2.3
Pravidla pro sledování bazálni tělesné teploty
Měření bazálni tělesné teploty se používá nejen k určení plodného a neplodného období, ale i při zjišťování příčin neplodnosti či hodnocení hormonální léčby. Bazálni tělesná teplota je tělesná teplota naměřená za klidových podmínek, nejlépe ráno po probuzení v tělesné dutině, ne tedy v podpaží. Podmínky pro správné měření bazálni tělesné teploty: • měřit ihned po probuzení - organismus ještě není zatěžován příjmem potravy, tělesným pohybem ani duševními vlivy • měřit vždy ve stejnou denní dobu • dodržovat místo a délku měření
používáme-li lékařský teploměr, doporu
čuje se měřit v konečníku 3 minuty, v pochvě 5 minut a v ústech pod jazykem minimálně 5 minut
15
• používat vždy stejný teploměr - nejlépe osvědčený je lékařský teploměr • naměřenou hodnotu ihned odečíst a zapsat do tabulky Průběh bazálni tělesné teploty u žen s normálním menstruačním cyklem je dvou fázový. V první fázi do ovulace je teplota o několik desetin stupně nižší než v druhé fázi po ovulaci. Bezprostředně před ovulací či v době ovulace se často objevuje mírný pokles BTT. Nejpravděpodobnějším dnem ovulace je tedy poslední den nízkých teplot. Po ovulaci vlivem progesteronu se teplota zvyšuje a fáze vyšších teplot se udržuje až do konce cyklu. Předovulační doba může být různě dlouhá od 11 dnů do 25 dnů a více, zatímco postovulační období má většinou 12 až 16 dnů. Pro správné vyhodnocení průběhu BTT a hranice plodného období je důležité umět stanovit první den vzestupu BTT. Jako první den vzestupu se označuje první měření, které je jakkoli vyšší než nej vyšší z šesti předchozích platných měření. Pro spolehlivé určení, že k vzestupu došlo z hormonálních příčin, je třeba stanovit potvrzení vzestupu BTT. K tomu jsou potřeba tři vyšší měření nad linií, která se stanoví ze šesti předchozích platných niž ších měření. Pro větší názornost a snadnější rozpoznání průběhu teplotní křivky se doporučuje označit čarou hladinu nejvyšší teploty, která se naměřila v šesti dnech před vzestupem teploty. Takovou čáru nazýváme linií nižších teplot a příklad je jího záznamu vidíme na obrázku 3.3. Příklad potvrzení vzrůstu teploty je vidět na obrázku 3.4.
B
•s
A 1 J
^ •s
V*
LI NIE
i* ^ A V
v /*
6 5 4 3 2 1
Obrázek 3.3: Teplotní linie nízkkých hodnot ze šesti měření 16
3
m
J
*s
J A V /• P V 6 5 4 3 2 1
fy fy
0,2 °C
LINIE
^
*v
Obrázek 3.4: Potvrzení vzestupu BTT třemi záznamy nad linií Pravidla kterými se stanovuje přesný termín nástupu ovulace se mohou zpočátku zdát poměrně složitá, po několika cyklech provádění se však zažívají a stávají se ru tinními. Po stanovení prvního dne vzestupu BTT a určení linie nižších teplot hledáme potvrzení vzestupu BTT. Poté můžeme ukončit plodné období z hlediska měření BTT. Za potvrzení vzestupu BTT pokládáme třetí platné měření, které je o 0, 2°C a více nad linií. Existují výjimky pro stanovení potvrzení vzestupu BTT. které však nelze navzájem kombinovat: Výjimka číslo 1: Pokud třetí měření nedosáhne vzestupu o 0, 2°C nad linii, je po třeba čtvrté měření. To musí být jakkoliv nad linií, nemusí však splňovat pod mínku 0,2°C, viz obrázek 3.5. Výjimka číslo 2: Pokud jedna z naměřených hodnot po prvním dni vzestupu BTT klesne na nebo pod linii, je nutné pro potvrzení vzestupu další měření nad linií. Měření, které vyšlo pod linií se nečísluje. Třetí vyšší měření má být minimálně o 0, 2°C nad linií, viz obrázek 3.6.
17
602
"SS» *\ *,-
«„ww"«"™''-
2 r» i # 4 Sr •s
^ •s
V
V~
^
V
y
V v>
V
LINIE
6 5 4 3 2 i
Obrázek 3.5: Výjimka č.l 2 1 "M"
^ ^
•v
^
*s
f A
r
V
P
3
K wi \
LINIE
V 6 5 4 3 2 1
Obrázek 3.6: Výjimka č.2 Faktory, které mohou, ale nemusí ovlivnit sledování a vyhodnocení příznaků plodnosti: Rušivé vlivy při sledování hlenu • Některé léky ovlivňující tvorbu hlenu (mukolytika mohou způsobovat řidší hlen, Indometacin jeho zahuštění) • Operace na čípku • Poševní léky - např. čípky při zánětu pochvy • Chemické antikoncepční prostředky • Sperma • Stres 18
• Výtok • Nevhodný toaletní papír
Rušivé vlivy při sledování B T T • Nemoc, horečka, některé léky • Změna teploměru • Změna času měření • Změna místa měření • Pohyb při měření • Nedostatečná délka měření • Krátký nebo rušený noční spánek, výjimečně pozdní uložení ke spánku • Výjimečná konzumace alkoholu, jídlo pozdě večer • Stres, psychické napětí • Změna životního stylu (dovolená apod.)[l][3]
3.3.3
Laktační amenorrhea
Využívání popôrodní fyziologické neplodnosti patří k nejstarším a nejpřirozenějším způsobům řízení početí. Po porodu nastává v organismu ženy klidové období, nebo-li období přirozené neplodnosti. Návrat plodnosti je závislý na mnoha okolnostech. Cím více se prodlužují inter valy mezi jednotlivými kojeními a čím delší doba uplynula od porodu, tím se zvyšuje pravděpodobnost návratu plodnosti a možnosti otěhotnění. Samotné kojení ale není metodou jak se vyhnout početí. Lze otěhotnět i když žena kojí.
19
Laktační amenorrhea je pouze úvodní popôrodní metoda plánování rodičovství. Její použití je časově omezené, poskytuje přirozenou ochranu před otěhotněním do šesti měsíců po porodu. Její spolehlivost je podložena přirozenou neplodností způsobenou hormony, které potlačují ovulaci. Základní podmínky úspěšnosti LAM jsou: • Zena kojí plně nebo téměř plně. s přestávkami mezi kojeními do šesti hodin • Od porodu žena nemenstruuje (je amenorrheická) • Uběhlo méně než šest měsíců od porodu
Dodržuje-li žena pravidla LAM. je s 98% až 99% pravděpodobností chráněna před otěhotněním. Tyto závěry vyplývají ze studie LAM, která proběhla v letech 1994-1996. Jednalo se o celosvětovou studii s centry v Asii, Africe. Americe a Evropě. Vzhledem k vysoké spolehlivosti metody LAM. není nutné pro kojící ženu pozorování příznaků plodnosti po dobu šesti měsíců, nebo do návratu menstruace, nebo do zahájení pravi delného přikrmování. podle toho, co nastane dříve.[1] [5]
3.3.4
Netradiční metody
K netradičním způsobům určování plodného a neplodného období slouží různé pří stroje, které představují novou technologii v PPR. Zatím však tyto způsoby nenašly širšího uplatnění a to zejména díky své finanční náročnosti. Řadíme sem přístroje založené na: • vyhodnocení bazálni tělesné teploty • zhodnocení hormonálních hladin • vyhodnocení cervikálního hlenu
20
• zhodnocení změn elektrické rezistence slin či cervikálního hlenu • základě měření tlaku a množství vydechovaného C02[l][2]
3.3.5
Metody které nelze doporučit
U nás poměrně známou metodu krystalizace slin nelze doporučit. Zvýšená hladina chloridu sodného ve slinách v období ovulace vede poměrně často k vytváření stromečkových struktur, tzv. „fenomén kapradiny'', které lze sledovat mikroskopem. Změny obrazců ve slinách však podléhají mnoha vedlejším vlivům, např způsobu stravování, či množství spotřebovaných tekutin. Pro předcházení neplánovanému těhotenství jde tedy o způsob zcela nespolehlivý.[1] [2] Neprávem je k metodám PPR zařazována astrální metoda. Plodné období se vypočítává podle postavení Slunce a Měsíce při narození ženy. Tato metoda, která se u nás rozšířila po roce 1968 a nyní po roce 1989 zcela postrádá racionální jádro a pouze využívá lidskou důvěřivost. Také praktikování přerušované soulože (coitus interruptus) je mylné pokládat za metodu PPR.
3.4
P P R a neplodnost
K tomu, aby došlo k otěhotnění, je nutná souhra mnoha pochodů v těle muže a ženy. Mnoho párů bývá zaskočeno skutečností, že se jim nedaří otěhotnět tehdy, kdy si přejí. Jelikož se na vzniku nového těhotenství podílí řada faktorů, dochází k situacím, že ne vždy to vyjde tak, jak si manželé představovali. Pouze asi 60 % párů, pokud chce otěhotnět, do šesti měsíců opravdu otěhotní. Po roce nechráněných pohlavních styků bývá přibližně 70 %-80 % žen těhotných, 15 %-20 % párů zůstává nechtěně bez dítěte. Příčiny, proč se párům nedaří otěhotnět, nachá zíme zhruba stejným dílem (35 %-45 %) u muže a u ženy a přibližně ve 20% případů 21
jsou příčiny oboustranné. U mnohých párů zůstává příčina neplodnosti neobjasněná. Pokud ani po jednom roce přes snahy partnerů k těhotenství nedošlo, mluvíme o sní žené plodnosti-subfertilitě. Dříve než páry vyhledají lékaře, nabízí se řešení, která mohou pomoci. V případech, kdy se spermie obtížněji dostávají k vajíčku, může pomoci poloha při milování, kdy je muž nahoře. Stejně tak lze pomoci, pokud žena zůstane po pohlavním styku ležet na zádech nejméně půlhodinu. Bylo také zjištěno, že asi u 70 % mužů obsahuje druhý ejakulát více spermií než první. Je tedy vhodné milovat se vícekrát za sebou. Není dále prokázáno, že delší abstinence zlepší kvalitu semene a tím zvýší možnost početí. Optimální je dodržovat pravidlo ,,ne příliš často a ne příliš zřídka". Nejlepší kvalitu získává sperma při pohlavním styku s dvou až třídenním odstupem. Některým párům se nedaří otěhotnět pouze proto, že jejich intimní život narušuje psychické vypětí, způsobené častým cestováním, stresem v zaměstnání, nočními služ bami apod.. ale i pokles spontánnosti při milování, které se často stává pouze ..úsilím o dítě". V těchto situacích se doporučují rekreační sporty, relaxace a žádné stresování. U mnohých párii je dosavadní příčinou neplodnosti pouze to, že mají pohlavní styk v době. která je pro početí málo příhodná, nebo k němu vůbec nemůže dojít. Pro tyto páry je důležité nalézt v menstruačním cyklu období, ve kterém jsou vytvořeny optimální podmínky pro začátek těhotenství.[2] [6]
3.5
Plánované početí dítěte
Znalostí popsaných v předchozích kapitolách lze s výhodou využít k nalezení optimál ního období pro početí dítěte. Pro zdravý vývoj dítěte je prospěšné neponechat jeho početí náhodě. Těhotenství má být důvodem radosti obou partnerů, nikoliv počátkem starostí a problémů. Přirozené plánování rodičovství vytváří nejen příznivé podmínky ke stanovení nej vhodnější doby početí, ale i k brzkému zjištění těhotenství i ke spolehlivému výpočtu termínu porodu. V ranném období vývoje zárodku nemá žena užívat určité léky. má 22
se vyvarovat alkoholu, kouření, rentgenového vyšetření i pobytu na některých praco vištích. Pokud si žena pravidelně měří BTT, rozpozná těhotenství jednoduššeji a dříve než jinými způsoby. Trvá-li zvýšení bazálních teplot déle než 17 dnů a neobjevuje-li se krvácení, došlo téměř s jistotou k otěhotnění. Také termín porodu lze s pomocí BTT velmi přesně vypočítat. Od data prvního dne zvýšených BTT odečteme nejprve sedni dnů, poté ještě tři měsíce a nakonec připočteme jeden rok.[l]
3.6
Spolehlivost metod P P R
Rozhodnutí se pro určitou metodu je ovlivněno řadou faktorů. Důležitou roli hraje přístup k zodpovědnému rodičovství, u vlastní metody její finanční dostupnost, vliv na zdraví a v neposlední řadě její spolehlivost. Tu je možné vyjádřit více způsoby. Nejčastěji používaný je Pearlův index (Pí). Pearlňv index vyjadřuje počet původně neplánovaných otěhotnění na sto žen. které během jednoho roku (12 cyklů), užívají danou metodu. Od roku 1982 byly provedeny mnohé studie k ověření spolehlivosti metod PPR, například: • studie Modelový projekt vědeckého přezkoumání a kontrolovatelného zprostředkování přirozených metod regulace početí
část první
V období od 1.1.1982 do 31.12.1987 bylo ve Spolkové republice Německo získáno 2242 cyklů od 439 žen. Spolehlivost metody STM odpovídala Pí 1,6. • studie Modelový projekt vědeckého přezkoumání a kontrolovatelného zprostředkování přirozených metod regulace početí - část druhá Probíhala v období 1.1.1985 do 31.12.1987 a zapojilo se do ní 291 žen, které dodaly 3380 cyklů s indexem spolehlivosti metody STM 1,7.
23
• Evropská multicentrická studie Pochází z let 1989 až 1995, kdy bylo zhodnoceno 17218 cyklů od 1271 žen z deseti zemí. Pearlův index je 2,2-2,9. • Prospektivní studie použití přirozeného plánování rodičovství u začá tečnic v SRN V rozmezí let 1984 až 1996 byla zahájena studie 14870 cyklů od 758 žen. Pearlův index odpovídá hodnotě 2,2. Metoda
Pearlův index
Žádná antikoncepce
85
Kalendářní metoda
1 5 - 38
Hlenová metoda
15
Kondom
4 - 12
Teplotní metoda
2-5
Syniptotermální metoda
0.3
Hormonální antikoncepce
0,2 - 0,5
Tabulka 3.2: Přehled spolehlivosti metod předcházení početí [11]
Ve většině případů neplánovaných otěhotnění se jednalo o chybu metody a chybu uživatele. Chybou metody se v tomto případě rozumí použití STM bez provedení kon troly statistických pravidel ..prvních pět" a „mínus dvacet" pravidlem „mínus osm". Chybou uživatele se rozumí nechráněný pohlavní styk v plodném období. Při zohlednění těchto faktorů a se zahrnutím závěrů nejnovějších studií, vychází hodnota Pearlova indexu STM 0,3 (srovnání viz. tabulka 3.2). Z toho vyplývá, že u správně poučených partnerů je spolehlivost syniptotermální metody srovnatelná s používáním hormonální antikoncepce.[2][3][5] V současné době probíhá na lizemí České republiky studie, která od roku 2003 sleduje spolehlivost a akceptovatelnost syniptotermální metody. Tato studie navazuje 24
na studii z let 1994-1996, jejíž výsledky ale nejsou dosud dostupné. Obě studie jsou prováděny pod záštitou sdružení CENAP.
3.7
Centra P P R
Přirozené plánování rodičovství se v poslední době stává stále rozšířenější, a v za hraničí je dokonce často běžnou součástí partnerského soužití. Mnoho renomovaných odborníků z celého světa věnuje značné úsilí k ověřování spolehlivosti a rozšiřování povědomí o výhodách a spolehlivosti těchto metod. V naší republice se zatím touto tematikou vážněji zabývá několik organizací. Především je to již zmiňované občanské sdružení C e n t r u m naděje a p o m o c i a mezinárodní křesťanská organizace Liga pár páru. Liga pár páru je mezinárodní křesťanská organizace, založená v USA roku 1971 manželi Kippleyovými. Od té doby získala pobočky v celé řadě zemí. České ústředí Ligy má sídlo v Kladně a její výuka vychází z knihy Umění přirozeného
plánování
rodičovství od autorů Johna a Sheily Kippleyových.[7] Centrum naděje a pomoci spolupracuje s německou Pracovní skupinou P P R a čerpá z její publikace Natürlich und sicher. Tyto organizace zprostředkovávají kurzy symptotermální metody P P R po celé České republice.
25
Kapitola 4 Metodika Pro získání potřebných údajů jsem zvolila metodu anonymního dotazníku (viz. příloha č.l). Výhodou dotazníku jsou malé náklady a získání velkého množství dat v krátkém časovém období. Nevýhodou mohou být zkreslené odpovědi, vyvolané nejasnými nebo nesprávně pochopenými otázkami a také malá návratnost vyplněných dotazníků. Vlastní šetření probíhalo od února 2006 do března 2006 a bylo určeno ženské veřej nosti. Dotazníky jsem distribuovala osobně nebo prostřednictvím přátel a to na jejich pracovištích, školách a zájmových organizacích. Navštívila jsem bývalé pracoviště a provedla dotazníkové šetření i tam. V první části dotazníku jsem se respondentkám představila a požádala je o vypl nění dotazníku. Druhá část obsahovala 23 otázek, kdy položky 1-4 mají identifikační charakter, zjišťují věk, vzdělání a víru. Položky 6, 7 a 17 jsou zaměřeny na zdroje a informovanost o metodách P P R . Položky 5. 8-14, 18-21 se zaměřují na volbu anti koncepce a využití metod P P R respondentkami. Položky 15 a 16 slouží na hodnocení metod P P R uživatelkami. Položky 22 a 23 se věnují zhodnocení dotazníku.V dotaz níku jsem použila otázky uzavřené a otázky polouzavřené. kde je odpověď rozšířena o variantu „jiná odpověď". Celkem jsem rozdala 120 dotazníků, vrátilo se mi 95 dotazníků, což je 79,2% návrat nost. Z výzkumu jsem vyřadila 9 (9,5 %) dotazníků z důvodu neúplného vyplnění. Při analýze výsledků jsem tedy vycházela z 86 dotazníků, což je 72 % z celkového počtu.
26
Kapitola 5 Výsledky průzkumu a jejich analýza V této kapitole jsou představeny výsledky prováděného dotazníkového průzkumu. Každé otázce dotazníku odpovídá tabulka s výsledkem šetření v relativní i absolutní míře a s grafem relativního rozdělení. Každá otázka je pro přehlednost umístěna na samostatném listě a relativní hodnoty jsou v analýze výsledkií zaokrouhleny na jedno desetinné místo.
27
1. Kolik je Vám let? Tabulka č.l
Věk respondentů Četnost
Graf č.l
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
20-25 let
24
27,91
26-30 let
22
25,58
31-35 let
26
30,23
36-45 let
14
16,28
Celkem
86
100
Věk respondentů
27,91%
16,28% • 20 • 2 5 1 « • 26-- 3 0 let D31- -35 let
D » - -45 let
30,23%
25,58%
Nejvíce oslovených respondentek bylo ve věkové skupině 31-35 let a to 30,2 %. Ve věkové skupině 20-25 let bylo 27,9 % respondentů, ve věkové skupině 26-30 let jich odpovídalo 25,6 %. Nejméně dotázaných odpovídalo ve věkové skupině 36-45 let a to 16,3 %.
28
2. J a k é j e V a š e n e j v y š š í i p r o b í h a j í c í v z d ě l á n í ?
Tabulka č.2
Vzdělání respondentů Četnost
Graf č.2
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Základní
0
0
Vyučena
15
17,44
Středoškolské
44
51,16
Vyšší odborné
16
18,6
Vysokoškolské
11
12,79
Celkem
86
100
Vzdělání respondentů
17,44%
12,79%
I
18,60%
Základní
|
Vyučena
•
Středoškolské
Q Vyl« odborné •
Vysokoškolské
51,16%
Z celkového počtu respondentů má vzdělání středoškolské 51,2 %, dále 17,4 % dotázaných je vyučeno a 18,6 % má vyšší odborné vzdělání. Vysokoškolské vzdělání má 12,8 % dotázaných. Nikdo z dotazovaných nemá pouze základní vzdělání.
29
3. Jste věřící?
Tabulka č.3
Náboženské přesvědčení Četnost
Graf č.3
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Ano
18
20,93
Ne
68
79,07
Celkem
86
100
Náboženské přesvědčení
20,93% I Ano I Ne
79,07%
Z celkového počtu respondentů je většina (79,1 %) nevěřící a 20,9 % respondentů je věřících.
30
4. P o k u d a n o , p ř e d u r č u j e V á m V a š e n á b o ž e n s t v í u r č i t ý d r u h antikoncepce?
Tabulka č.4
Předurčení antikoncepce vírou Četnost
Graf č.4
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Ano
1
5,56
Ne
17
94,44
Celkem
18
100
Předurčení antikoncepce vírou
5,56%
I Ano I Ne
94,44%
Z osmnácti věřících respondentek se pouze jedna vyjádřila ve smyslu, že jí její náboženství předepisuje nějaký druh antikoncepce. To je v relativní míře 5,6 %. Zby lých sedmnáct respondentek, tedy 94,4 %, se necítí svou vírou ve výběru antikoncepce ovlivněny.
31
5. J a k ý d r u h a n t i k o n c e p c e p o u ž í v á t e ? Tabulka č.5
Volba antikoncepce Četnost
Graf č.5
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Hormonální antikoncepci
45
52,33
Nitroděložní tělísko
8
9,3
Kondom
14
16,28
Přirozené metody
1
1,16
Antikoncepci nepoužívám
17
19,77
Jinou
1
1,16
Celkem
86
100
Volba antikoncepce
1,16% 77%
1,16%
•
Hormonální antikoncepci
•
Nitroděložní télfsko
O Kondom [Zl Přirozené metody 1 Antikoncepci nepoužívám
52,33% 16,28%
Jinou
9,30%
Z celkového počtu dotázaných hormonální antikoncepci používá více než polovina respondentek a to 52,3 %, kondom používá 16,3 % dotázaných, nitroděložní tělísko užívá 9,3 %. 19,8 % respondentek nepoužívá antikoncepci vůbec a přirozené metody a jiná antikoncepce byly uvedeny vždy jednou z dotázaných, tedy obě metody jsou zastoupeny po 1,2 %. Dotázaná používající jinou antikoncepci uvedla že užívá Postinor. 32
6. Slyšela jste o metodách přirozeného plánovaní rodicovstviPPR? Tabulka č.6
Informovanost o metodách P P R Četnost
Graf č.6
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Ano
52
60,47
Spíše ano
14
16,28
Spíše ne
5
5,81
Ne
15
17,44
Celkem
86
100
Informovanost o metodách P P R
17,44%
5,81%
I | • D
Ano SpfSe ano Spffe ne Ne
60,47% 16,28%
Z celkoviého počtu oslovených respodentek více jak polovina (60,5 %) slyšelo o me todách PPR. Spíše ano uvedlo 16,3 % dotázaných a spíše ne uvedlo 5,8 % dotázaných. O metodách PPR neslyšelo nic 17,4 % respondentek.
33
7. Kde jste se o metodách přirozeného plánování rodičovství dozvěděla? Tabulka č.7
Informační zdroje metod P P R Četnost
Graf č.7
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Dosud jsem o nich neslyšela
16
18,6
Od lékaře
6
4,76
Od rodičů
0
0
Od přátel
20
15,87
Z časopisu
30
23,81
Z knih
18
14,29
Z internetu
10
7,94
Ze školy
22
17,46
Z jiných zdrojů
4
3,17
Celkem
126
100
Informační zdroje metod P P R
3,17% 1 x 17,46%
4,7
7,94%
15,87%
14,29% 23,81%
34
• Dosud jsem o nich neslyšela • Od lékaře D Od rodičů D Od přátel H Z časopisu HZknih I Z internetu D Ze Školy H Z jiných zdrojů
Na tuto otázku část dotázaných odpovědělo vybráním více odpovědí. Z toho dů vodu je u všech kromě první odpovědi jako relativní míra zvolen počet odpovědí, nikoli počet respondentek. Nikdy o metodách PPR neslyšelo pouze 16 z 86 dotázaných, tedy 18,6 %. Žádná ze zbylých dotázaných neslyšela o metodách PPR od rodičů, 4,8 % zdrojů pochází od lékaře, internet byl zdrojem informací v 7,9 % případů. Nejvýznam nějším informačním zdrojem je podle provedeného dotazníku časopis a to ve 23,8 %. Velmi podobné hodnoty jsou u knih 14,3 %, od přátel pochází 15,9 % zdrojů a škola poskytla informace ze 17,5 %.
35
8. P o u ž í v a l a j s t e n ě k d y nějakou m e t o d u p ř i r o z e n é h o p l á n o v á n í rodičovství? Tabulka č.8
Využití některé z metod přirozeného plánování rodičovství Četnost
Graf č.8
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Ano
9
10,47
Ne
77
89,53
Celkem
86
100
Využití některé z metod přirozeného plánování rodičovství
10,47%
I Ano I Ne
89,53%
Metod PPR nevyužívá téměř 90 % respondentek. Pouze 10,5 % dotázaných někdy využívalo nějakou z metod PPR.
36
9. Pokud ano, jakou metodu přirozeného plánování rodičovství jste používala? Tabulka č.9
Využití metod P P R Četnost Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Coitus interruptus
3
33,33
Kalendářní metodu výpočtu plodných dnů
4
44,44
Teplotní metodu
2
22,22
Hlenovou metodu
0
0
Symptotermální metodu
0
0
Metodu krystalizace slin
0
0
Jinou metodu
0
0
Celkem
9
100
Graf č.9
Využití metod P P R
22,22% 33,33% |
Coitus interruptus
B Kalendářní metodu výpočtu plodných dnů •
Teplotní metodu
Q Hlenovou metodu B Symptotermální metodu [ £ Metodu krystalizace slin
• Jinou
44,44%
Z devíti respondentek které někdy používaly nějakou z metod PPR jich 33,3 % používalo přerušovanou soulož, 44,4 % si vypočítávalo své plodné dny podle menstru ačního kalendáře a pouze 22,2 % z nich používalo symptotermální metodu. 37
10. Používáte v současné době některou z metod přirozeného plánování rodičovství? Tabulka č.10
Aktuální používání metod P P R Četnost
Graf č.10
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Ano
4
4,65
Ne
82
95,35
Celkem
86
100
Aktuální používání metod P P R
4,65%
I Ano I Ne
95,35%
V současné době využívají některou z metod PPR pouze 4 dotázané z celkového počtu 86 dotázaných. To je 4,7 %.
38
11. Pokud ano, jste s touto metodou spokojena? Tabulka č . l l
Spokojenost s metodou P P R Četnost
Graf č . l l
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Ano
2
50
Spíše ano
2
50
Spíše ne
0
0
Ne
0
0
Celkem
4
100
Spokojenost s metodou P P R
B Spíše ano
50,00%
50,00%
• Spikne
• Ne
Polovina respondentek používajících v současné době nějakou metodu PPR je s ní spokojena, druhá polovina udává, že je s metodou spíše spokojena.
39
12. Pokud jste používala, nebo používáte m e t o d y přirozeného plánování rodičovství bylo to z důvodu: Tabulka č.12
Důvod použití metody PPR Četnost
Graf č.12
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Početí
6
66,67
Vyhnutí se otěhotnění
3
33,33
Poznání svého menstruačního cyklu
0
0
Celkem
9
100
Důvod použití metody PPR
33,33% • Početl •
Vytanutí se otěhotněni
Q Poznání svého menstruačního cykhi
66,67%
Z celkového počtu dotázaných používajících některou z metod PPR jich 33,3 % tuto metodu využívá jako náhradu antikoncepce a dvojnásobný počet, tedy 66,7 %, metodu používá za účelem početí potomka.
40
13. P o k u d j s t e p o u ž í v a l a , n e b o p o u ž í v á t e m e t o d P P R , p o m o h l y Vám k otěhotnění? Tabulka č.15
Otěhotnění následkem použití metody PPR Četnost
Graf č.13
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Ano
2
22,22
Spíše ano
2
22,22
Spíše ne
2
22,22
Ne
3
33,34
Celkem
9
100
Otěhotnění následkem použití metody PPR
22,22% 33,34% I Ano |
Spíše ano
Q Spíšené
• Ne
22,22% 22,22%
Z dotázaných používajících nějakou z metod PPR se domnívá že jim metoda po mohla, nebo spíše pomohla k otěhotnění shodně 22,2 %. Stejný počet dotázaných se domnívá, že jim metoda k otehotnení spíše nepomohla. 33,3 % se domnívá, že jim metoda PPR k otěhotnění nijak nepomohla. 41
14. M a t e n e b o m ě l a j s t e p r o b l é m y s o t ě h o t n ě n í m ?
Tabulka č.14
Problémy s otěhotněním Četnost
Graf č.14
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Ano
4
4,65
Ne
82
95,35
Celkem
86
100
Problémy s otěhotněním
4,65%
I Ano I Ne
95,35%
Čtyři respondentky v dotazníku uvedly, že mají problém s otěhotněním. To je 4,7 % z celkového počtu 86 dotázaných. Zbylých 82 respondentek, tedy 95,3 %, uvedlo že problém s otěhotněním nemají. V tomto počtu jsou také zahrnuty ženy, které se o početí nepokusily, a tudíž o potenciálním problému s těhotenstvím zatím nevědí.
42
15. Metody přirozeného plánovaní rodičovství považujete za spolehlivé v případě: Tabulka č.15
Spolehlivost metod P P R Četnost Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Početí
16
18,6
Vyhnutí se otěhotnění
6
6,98
Početí i vyhnutí se otěhotnění
15
17,44
Metody PPR nepovažuji za spolehlivé
11
12,79
Nevím
38
44,19
Celkem
86
100
Graf č.15
Spolehlivost metod P P R
18,60%
| J Početí
6,98%
44,19%
B Vyhnutí se otíhotnřni • • •
Početí i vyhnutí se otehotnení Metody PPR nepovažuji za spolehlivé Nevím
17,44% 12,79%
Z celkového počtu neumí o spolehlivosti metod PPR rozhodnout 38 dotazovaných, což je 44,2 %. Šestnáct dotazovaných, tedy 18,6 % se domnívá, že tyto metody jsou spolehlivé v případě snahy o otěhotnění, šest, tedy 7 % se jich domnívá že jsou spoleh livé v případě snahy o zabránění otěhotnění. Že jsou metody PPR spolehlivé v obou 43
těchto případech se domnívá 15 dotazovaných, což je 17.4 % z celkového počtu. Je denáct dotázaných z celkového počtu, tedy 12,8 % respondentek, nepovažuje metody přirozeného plánování rodičovství vůbec za spolehlivé.
44
16. P o v a ž u j e t e m e t o d y p ř i r o z e n é h o p l á n o v á n í r o d i č o v s t v í z a obtížné a složité? Tabulka č.16
Složitost metod PPR Četnost
Graf č.16
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Ano
4
4,65
Spíše ano
15
17,44
Spíše ne
23
26,74
Ne
15
17,44
Nevím
29
33,72
Celkem
86
100
Složitost metod P P R
4,65% 17,44% 33,72% B Ano !_| Spfäe ano G Spfle ne
D* •
Nevím
26,74% 17,44%
Za složité považuje metody PPR pouze 4,7 % z dotázaných, za spíše složité je to již 17,4 %. Za složité nepovažuje metody stejné procento dotázaných, tedy 17,4 %, za spíše ne složité je to 26,7 % z dotázaných. O složitosti metod nedokáže rozhodnout 33,7 % z celkového počtu dotázaných. 45
17. Slyšela j s t e o s y m p t o t e r m á l n í m e t o d ě p ř i r o z e n é h o pláno vání rodičovství?
Tabulka č.17
Povědomost o symptotermální metodě Četnost
Graf č.17
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Ano
25
29,07
Spíše ano
5
5,81
Spíše ne
5
5,81
Ne
51
59,3
Celkem
86
100
Povědomost o symptotermální metodě
29,07% I Ano • Spflea • SpffeB
D Ne
59,30%
O symptotermální metodě PPR slyšelo pouze 25 z celkového počtu 86 dotázaných, což je 29,1 %. Spíše slyšelo o této metodě pět respondentek, spíše neslyšelo o metodě také pět respondentek. V obou případech je stejná relativní míra 5,8 % z dotázaných. O symptotermální metodě neslyšelo nic 51 respondentek, což je 59,3 % dotázaných.
46
18. Využívala jste, nebo využívate v současné době, symptotermální metodu přirozeného plánování rodičovství? Tabulka č. 18
Využití symptotermální metody Četnost Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Ano
0
0
Spíše ano
0
0
Spíše ne
0
0
Ne
8G
100
Celkem
86
100
Jak vyplývá z tabulky č. 18. žádná z respondentek nevyužívala a ani v současné době nevyužívá symptotermální metodu.
47
19. Sledujete si hustotu poševního hlenu? Tabulka č. 19
Sledování hustoty poševního hlenu Četnost
Graf č.18
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Ano
8
9,3
Spíše ano
9
10,47
Spíše ne
3
3,49
Ne
66
76,74
Celkem
86
100
Sledování hustoty poševního hlenu
9,30% 10,47% |_j Ano
3,49%
[_] Spíäc a
• Spflen DNe
74%
Z dotázaných respondentek dotazníku si v současné době sleduje hustotu poševního hlenu osm, tedy 9,3 %, spíše sleduje devět, tedy 10,5 % z dotázaných. Spíše nesleduje hustotu svého poševního hlenu 3,5 % dotázaných, což jsou tři respondentky. Vůbec hlen nesleduje 66 žen, tedy 76,7 % ze sledovaného vzorku.
48
20. Sledujete si změny děložního čípku? Tabulka č.20
Sledování změn na děložním čípku četnost
Graf č.19
Odpověď
Absolutní
Relativní[%]
Ano
24
27,91
Spíše ano
6
6,98
Spíše ne
8
9,3
Ne
48
55,81
Celkem
86
100
Sledování změn na děložním čípku
27,91% • Ano |
Spíše ano
• SpUene
55,81%
Změny na děložním čípku si sleduje více než čtvrtina žen, konkrétně 24, tedy 27,9 % dotázaných. Sedm procent žen, tedy šest dotázaných si změny pouze spíše sleduje. Osm žen, tedy 9,3 % si změny spíše nesleduje, 48 žen, tedy více než polovina (55,8 %), si změny na čípku nesleduje vůbec.
49
21. Měříte si bazálni teplotu? Tabulka č.21
Měření bazálni teploty Četnost
Graf č.20
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Ano
3
3,49
Spíše ano
0
0
Spíše ne
2
2,33
Ne
81
94,19
Celkem
86
100
Měření bazálni teploty
|
Ano
|
Spíše anc
•
Splie ne
D Ne
94,19%
Velká většina žen si neměří bazálni teplotu. Pouze tři ženy z dotázaných, tedy pouze 3,5 %, si bazálni teplotu měří. Vůbec si bazálni teplotu neměří 81 žen, tedy 94,2 % dotázaných. Dvě ženy se přiklonily k volbě, že si bazálni teplotu spíše neměří. V relativním měřítku zastupují 2,3 % z dotázaných.
50
2 2 . V z b u d i l v e V á s d o t a z n í k z á j e m o m e t o d y p ř i r o z e n é h o plá nování rodičovství? Tabulka č.22
Vyvolání zájmu o metody PPR předloženým dotazníkem Četnost
Graf č.21
Odpověď
Absolutní
Relativní [%}
Ano
14
16,28
Spíše ano
28
32,56
Spíše ne
28
32,56
Ne
16
18,6
Celkem
86
100
Vyvolání zájmu o metody P P R předloženým dotazníkem
16,28% 60%
D Splíe n D N«
32,56%
32,56%
Předložený dotazník v respondentkách průzkumu povědomí veřejnosti o metodách PPR vzbudil zájem v téměř polovině případů. Čtrnáct dotázaných(16,3 %) uvádí, že v nich dotazník vzbudil zájem o tyto metody a 28 dotázaných (32,6 %) má pocit, že v nich dotazník zájem spíše vzbudil. Stejný počet dotázaných, tedy také 32,6 % se domnívá, že v nich dotazník zájem spíše nevzbudil. Šestnáct oslovených žen, tedy 18,6 % z celku uvádí, že v nich dotazník nevzbudil žádný zájem. 51
23. Myslíte si, že v budoucnu metod přirozeného plánování rodičovství využijete? Tabulka č.23
Představa o budoucím využití některé z metod P P R Četnost
Graf č.22
Odpověď
Absolutní
Relativní [%]
Ano
4
4,65
Spíše ano
10
11,63
Spíše ne
12
13,95
Ne
30
34,88
Nevím
30
34,88
Celkem
86
100
Představa o budoucím využití některé z metod P P R
4,65% 11,63% 34,88% 13,95%
D Spfle ne D Ne
34,88%
Pouze čtyři z 86 (4,7 %) oslovených žen se domnívají, že někdy v budoucnu využijí některou z metod PPR. Deset žen (11,6 %) se domnívá, že některou z metod spíše využije, dvanáct (14 %) se domnívá, že spíše nevyužije. Ze v budoucnu vůbec metodu nevyužije se domnívá celkem 30 žen a ty tvoří 34,9 % vzorku. Stejný počet žen si není jisto a použití metody PPR do budoucna nevylučuje. 52
Kapitola 6 Diskuze Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na přirozené plánování rodičovství z pohledu široké ženské veřejnosti. Zjišťovala jsem, jak jsou ženy a dívky o metodách PPR in formovány, v jaké míře těchto metod využívají a jaké důvody je k používání PPR vedly. V provedeném dotazníkovém šetření jsem téměř rovnoměrně postihla věkovou sku pinu 20-25, 26-30 a 31-35 let. Co se týká dosaženého vzdělání, bylo nejvíce účastnic šetření vzděláno středoškolsky (51,2 %). Z celkového počtu respondentek je 21 % vě řících. Jedna respondentia uvedla, že jí církev zakazuje používání antikoncepce. S ohledem na první cíl práce, jsem zjistila především skutečnost, že 77 % z celkového počtu dotázaných žen, má jisté povědomí o metodách PPR. Nejvíce informací získaly ženy z časopisů, ze školy, od přátel a z knih. Pouze velmi malá část (4,8 %) uvádí jako zdroj informací svého lékaře. Tato zjištěná skutečnost mě překvapila, neboť jsem očekávala, že vzhledem k prokázané spolehlivosti např. symptotermální metody, bude její propagace lékaři větší. Nejmenší povědomí o metodách PPR měly ženy v nejnižší věkové skupině, všechny ženy z věkové skupiny 35-45 let některou z metod PPR znají. Po provedené analýze z dotazníku také vyplývá, že největší povědomí o metodách PPR mají respondentky, které studují, nebo studovaly vyšší odbornou školu. Jelikož byl dotazník z velké části distribuován mezi zdravotnickým personálem, lze se do mnívat, že velká část takto vzdělaných respondentek pochází právě ze zdravotnických
53
profesí. Z toho dále usuzuji, že jejich nejvyšší povědomost je způsobena částečně zá jmem této skupiny o danou problematiku a částečně šířením těchto informací právě ve zdravotnických vzdělávacích institucích. Dále z dotazníkového šetření vyplývá, že pouze 9 žen (10.5 %), z celkového počtu 86 dotázaných, používalo někdy nějakou metodu PPR. Tři ženy praktikovaly přerušo vanou soulož, čtyři ženy kalendářní metodu a dvě ženy teplotní metodu. U této otázky jsem chybně uvedla jako metodu PPR přerušovanou soulož, která není metodou PPR v pravém slova smyslu. Stojí také za zmínku, že ještě z tak malého množství žen, které metody někdy používaly, uvedly čtyři ženy kalendářní metodu, která dnes již není za metodu PPR považována. Jak metoda výpočtu plodných dnů, tak zejména metoda přerušované soulože jsou značně nespolehlivé a jsou mnohdy mylně považovány za metody PPR. V současné době používají metody PPR pouze čtyři ženy (4,7 %), které jsou s nimi spokojeny. Z žen které někdy tyto metody používaly, tak z důvodu početí činilo šest žen(66,7 % ze všech používajících PPR) a vyhnutí se těhotenství tři ženy (33,3 %). Zde se potvrdila má hypotéza č.2, že metody PPR jsou více používány při plánovaném početí. K otěhotnění pomohly metody PPR čtyřem ženám (44,4 % z používajících PPR), pěti ženám spíše ne. nebo vůbec (55.6 %). Více než polovina dotazovaných používá hormonální antikoncepci (52,3 %). pouze jedna uvedla přirozené metody. I zde se mi potvrdila hypotéza č.2. že metod PPR je využíváno v menší míře. než hormonální antikoncepce. Metody PPR považuje za nespolehlivé 12,8 % respondentek, 44,2 % dotázaných neumí o spolehlivosti rozhodnout. Za obtížné a složité považuje metody pouze 23 % respondentek, za obtížné je nepovažuje 44,2 % dotázaných a 33,7 % dotázaných neví. O symptotermální metodě PPR slyšelo, nebo spíše slyšelo 34,9 % z dotázaných žen, neslyšelo či spíše neslyšelo 65,1 %. Ačkoliv o symptotermální metodě slyšelo více než třetina žen. žádná z nich tuto metodu nikdy nepoužívala. Tento fakt je vzhledem k prokázané spolehlivosti metody celkem zajímavý.
54
Sedmnáct žen si sleduje, nebo spíše sleduje poševní hlen, změny na děložním čípku si sleduje, nebo spíše sleduje třicet žen a bazálni tělesnou teplotu si měří tři respondentky. Kladu si otázku, co vede ženy ke sledování poševního hlenu a děložního čípku, když ne metody PPR. V souvislosti se sledováním děložního čípku uvedla jedna respon dentia, že jí čípek sledují na gynekologii. Domnívám se, že část kladných odpovědí u této otázky tedy mohla být volena ve smyslu sledování svého zdravotního stavu. Proto se domnívám, že došlo k nepochopení otázky a bylo by lépe ji formulovat tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o sledování změn děložního čípku v souvislosti se symptotermální metodou PPR. Podobná situace je u otázky sledování poševního hlenu, kde nevím co jiného než metody PPR vede ženy k jeho sledováni. Předložený dotazník vzbudil v téměř polovině dotázaných (48,8 %) zájem o metody PPR. Pouze 16.3 % dotázaných se domnívá, že někdy v budoucnu využije některou z těchto metod. U respondentek, které uvádějí že nevědí zda-li metody někdy využijí, lze předpokládat, že setkají-li se někdy v budoucnu s nějakou se spolehlivých me tod PPR, budou jí věnovat větší pozornost, než kdyby se nestaly účastnicemi tohoto dotazníkového šetření. Z celkového počtu 95 vrácených dotazníků, bylo neúplně vyplněno devět dotazníků. K analýze bylo tedy použito 86 úplně vyplněných dotazníků, ale během jejich zpraco vání jsem zjistila, že odpovědi na některé otázky byly protichůdné. S tímto poznatkem bych volila formulace některých otázek jinak.
55
Kapitola 7 Návrh na řešení zjištěných nedostatků V provedeném dotazníkovém šetření jsem zejména zjistila, že ačkoliv téměř 77 % dotá zaných žen slyšelo někdy o metodách přirozeného plánování rodičovství a téměř 35 % dotázaných žen slyšelo o symptotermální metodě přirozeného plánování rodičovství, nikdy ji žádná z nich nepoužívala. Hlavním zdrojem informací o metodách PPR byly uvedeny časopisy, které ne vždy uvádějí zcela přesné informace. Domnívám se. že v tomto případě by mohlo být příno sem rozšíření informovanosti veřejnosti o spolehlivosti metod PPR, zejména sympto termální metody. Toho by šlo alespoň částečně dosáhnout přítomností informačních brožurek, například v čekárnách gynekologických ordinací. Tam je vyšší pravděpodob nost, že tyto informace budou přijímány s větší důvěrou, kterou by si s ohledem na rozsah a závěry prováděných ověřovacích studií zasloužily.
56
Kapitola 8 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na zjišťování povědomí ženské veřejnosti o při rozených metodách plánování rodičovství a jejich využití. Dále se pokouším zjistit jaké důvody ženy k používání těchto metod vedly. Cíle práce byly naplněny provedeným dotazníkovým šetřením. V hypotéze č. 1 jsem předpokládala, že více než polovina žen nemá o přiro zených metodách plánování rodičovství dostatečné informace. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že téměř 77 % o metodách PPR někdy slyšelo. Pouze 10.5 % nějakou z metod PPR někdy používalo. Vzhledem k tomu. že coitus interruptus a kalendářní metodu výpočtu plodných dnů nelze mezi metody PPR řadit, nemůžeme takto odpovídající respondentky do statistiky zahrnot. Z otázky číslo 9 tedy vyplývá, že skutečnou me todu PPR z analyzovaného souboru 86 žen používaly pouze dvě. To je v relativní míře pouze 2,3 %. Z takto malé hodnoty můžeme usuzovat na pouze povrchní informace o PPR. Tím se potvrdila hypotéza č. 1. Hypotéza č. 2 předpokládá, že většina žen využívá metod PPR méně, než-li ostatních metod antikoncepce. Tato část hypotézy se potvrdila v otázce číslo 5. Hormonální antikoncepci užívá 52,3 % dotázaných, kondom 16.3 % a nitroděložní tělísko 9,3 % dotázaných. Pouze jedna z dotazovaných (1,2 %) uvedla přirozené metody. Další část hypotézy předpokládá, že většina žen, používajících metody PPR, tak činí z důvodu plánování početí. To se potvrdilo v otázce číslo 12, kde šest z devíti 57
dotázaných (66,6 %) uvedlo, že metody PPR používá právě z důvodu plánování po četí. I přesto, že v tomto počtu jsou zahrnuty ženy používající coitus interruptus a kalendářní metodu, lze hypotézu pokládat za potvrzenou.
58
Anotace J m é n o autora:
Blanka Matlochová
Instituce:
Katedra ošetřovatelství LF MU v Brně
N á z e v práce:
Povědomí veřejnosti o přirozených metodách plánování rodičovství
Vedoucí práce:
Mgr. Marie Marková
P o č e t stran:
73
P o č e t příloh:
3
Rok obhajoby:
2006
Klíčová slova:
přirozené plánování rodičovství symptotermální metoda bazálni tělesná teplota cervikální hlen, děložní čípek
Bakalářská práce zjišťuje povědomí široké ženské veřejnosti o přirozeném plánování rodičovství. Těžiště práce tvoří kvantitativní průzkumné šetření o míře informovanosti žen a dívek o této problematice. Analýza a interpretace získaných dat poskytuje in formace o využití metod přirozeného plánování rodičovství. The goal of the bachelor thesis is to analyze a awareness of the woman general public in a Natural familly planning. A quantitative observational study was carried out to reveal a rate of knowledge in this questions. The analysis and interpretation of the obtained data gave evidence on the extent of utilization of the Natural familly planning methods. 59
Literatura [1] Šipr K., Siprová H. Přirozené a spolehlivé plánování rodičovství. První vydání. Rosice: Gloria, 1995. 118 s. [2] Lázničková L. Kurz výchovy k rodičovství se zaměřením na PPR-výukové
texty.
Brno: CENAP, 2004. 138 s. [3] Lázničková L. Přirozené plánování rodičovství - Průvodce symptotermální
meto
dou. Brno: CENAP, 2001. 23 s. [4] Přirozeně při plánování rodičovství. Brno: CENAP, 2002. 12 s. [5] Lázničková L. Přirozené plánování rodičovství - Kojení a návratr plodnosti. Brno: CENAP, 2002. 43 s. [6] Lázničková L. Přirozené plánování rodičovství - Neplodnost. Brno: CENAP, 2003. 31 s. [7] Kippley J., Kippleyová S. Umění přirozeného plánování rodičovství. První české vydání. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1995, 258 s. [8] Ivanova K., Juříčková L. Písemné práce na vysokých školách se
zdravotnickým
zaměřením. První vydání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. 98 s. [9] Centrum naděje a pomoci [on-line]. Studie spolehlivosti symptotermální
a
akceptovatelnosti
metody CENAP, 2006
URL:http://www. cenap.cz/05030_stud. html [10] Hnutí pro život [on-line]. Hnutí pro život, 2006 URL:http://prolife.cz/ 60
[11] Wikipedia [on-line]. Pearl-Index, 2006 URL:http://de.wikipedia.org/wiki/PearlIndex [12] Liga pár páru [on-line]. Spolehlivost jednotlivých metod plánování rodičovství, 2006 URL:http://www.lpp.cz/?a=20&id=2
61
Seznam použitých zkratek P P R - přirozené plánování rodičovství BTT - bazálni tělesná teplota LAM - laktační amenorrhea PI - Pearlův index
62
Seznam obrázků 3.1
Tažný, průhledný, plodný hlen
14
3.2
Hustý, bělavý až nažloutlý, méně kvalitní hlen
14
3.3
Teplotní linie nízkých hodnot ze šesti měření
16
3.4
Potvrzení vzestupu BTT třemi záznamy nad linií
17
3.5
Výjimka č.l
18
3.6
Výjimka č.2
18
63
Seznam tabulek 3.1
Pravidla záznamu hlenových příznaků
14
3.2
Přehled spolehlivosti metod předcházení početí
24
64
Seznam příloh Příloha č. 1
Dotazník
Příloha č.2
Změny čípku děložního hrdla v průběhu cyklu
Příloha č.3
Záznamová tabulka pro STM
65
