MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství. Iva Vaňáčková

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Iva Vaňáčková

Multikulturní přístup v ošetřovatelství z pohledu cizinců Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Natália Beharková Ph.D.

Brno 2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen informační zdroje, které jsou uvedeny v seznamu literatury.

V Brně dne…………………..

……………………………. podpis

Děkuji paní PhDr. Natálii Beharkové Ph.D. za ochotu, vstřícnost a velmi cenné rady, které mi při vedení a zpracování bakalářské práce poskytovala. Rovněž moc děkuji paní doc. PhDr. Andrey Pokorné PhD., která byla při psaní mé práce odborným konzultantem. Dále bych chtěla poděkovat všem zahraničním studentům za vyplnění mého dotazníku. V neposlední řadě chci poděkovat svým nejbližším, kteří mě po celou dobu studia podporovali.

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 1 MULTIKULTURNÍ ASPEKT V OŠETŘOVATELSTVÍ ................................................ 8 1.1 FENOMÉN MIGRACE ........................................................................................................... 8 1.2 MULTIKULTURALISMUS ..................................................................................................... 9 1.3 VYMEZENÍ POJMU MULTIKULTURNÍ A TRANSKULTURNÍ PÉČE ........................................... 9 1.4 KULTURA........................................................................................................................... 9 1.4.1 Kultura v souvislosti s ošetřovatelstvím ................................................................... 10 1.4.2 Kulturní šok .............................................................................................................. 10 1.5 KULTURNĚ KOMPETENTNÍ PÉČE ....................................................................................... 11 1.5.1 Model rozvoje kulturní kompetence ......................................................................... 11 1.5.2 Hlavní jednotky modelu ........................................................................................... 11 2 MADELEINE LEININGEROVÁ - TEORIE KULTURNĚ DIVERZIFIKOVANÉ A UNIVERZÁLNÍ PÉČE .......................................................................................................... 14 2.1 HLAVNÍ JEDNOTKY V TEORII TRANSKULTURNÍ PÉČE ....................................................... 14 2.2 METAPARADIGMA OŠETŘOVATELSTVÍ DLE LEININGEROVÉ............................................. 15 2.3 MODEL VYCHÁZEJÍCÍHO SLUNCE ..................................................................................... 15 3 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE Z MULTIKULTURNÍHO HLEDISKA .. 17 3.1 ETICKÝ ASPEKT MULTIKULTURNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ, RESPEKTOVÁNÍ HODNOT ........ 17 3.2 DOPORUČENÍ V INTERKULTURNÍ KOMUNIKACI ................................................................ 18 4 SATURACE OŠETŘOVATELSKÝCH POTŘEB CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE .................................................................................................................................................. 19 4.1 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES V MULTIKULTURNÍM OŠETŘOVATELSTVÍ .............................. 19 4.1.1 Fáze posuzování ....................................................................................................... 19 4.1.2 Fáze diagnostiky ...................................................................................................... 20 4.1.3 Fáze plánování ošetřovatelské péče ......................................................................... 21 4.1.4 Fáze realizace .......................................................................................................... 22 4.1.5 Fáze hodnocení ........................................................................................................ 22 4.2 VŠEOBECNÉ ZÁSADY PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ POTŘEB ................................................................ 22 4.2.1 Biologické potřeby ................................................................................................... 22 4.2.2 Psychosociální potřeby ............................................................................................ 23

4.2.3 Spirituální potřeby ................................................................................................... 23 5 CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ................................................................ 24 6 METODIKA A ORGANIZACE PRŮZKUMU ............................................................... 25 6.1 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉ METODY ......................................................................... 25 6.2 REALIZACE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ................................................................................. 26 7 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA ........................................................ 27 7.1 DEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA SOUBORU RESPONDENTŮ ........................................ 28 7.2 ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH EXPLORATIVNÍCH POLOŽEK .................................................... 30 8 OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ .................................................................... 50 9 DISKUSE ............................................................................................................................. 52 9.1 DOPORUČENÍ PRO KLINICKOU PRAXI ................................................................................ 57 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 58 ANOTACE .............................................................................................................................. 59 ANNOTATION ...................................................................................................................... 60 LITERATURA A PRAMENY .............................................................................................. 61 ELEKTRONICKÉ ZDROJE ......................................................................................................... 63 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................ 65 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 66 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 67 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 68 PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 69

Úvod Téma bakalářské práce bylo zvoleno z několika důvodů. Stěžejním poznatkem a motivem pro mě byla dosavadní ošetřovatelská praxe, kdy jsem se během bakalářského studia v rámci oboru Ošetřovatelství setkala s více než desítkou příslušníků jiné než české státní příslušnosti. Značný problém vidím v tom, že nelékařští zdravotničtí pracovníci nedokáží mnohdy překonat jazykovou bariéru, s čímž je úzce propojena znalost kultury různých etnik, popř. uvedení znalostí do ošetřovatelské péče poskytované cizincům. Migrace obyvatelstva ve 21. století stále narůstá. Shledávám za velmi důležité, zaměřit se na požadavky pacientů v rámci odlišných kultur způsobem, aby všem bez rozdílu národnosti, kultury či rasy mohla být umožněna kvalitní ošetřovatelská péče a docházelo k co nejlepší saturaci lidských potřeb. Se vstupem České republiky do Evropské unie, který naše země uskutečnila v květnu roku 2004, došlo ke zvýšenému pohybu migrujícího obyvatelstva z rozmanitých důvodů politických, ekonomických, sociálních, humanitních nebo studijních. Etnika žijící na území státu České republiky jsou značně různorodá. Domnívám se však, že naše společnost, co se týká soužití s osobami z odlišných kultur, není stále na dostatečně vysoké úrovni. V souvislosti s ošetřovatelstvím jsem se setkala při mé praxi s mylnými názory ze stran zdravotnického personálu, dále s neochotou ze strany všeobecných sester pochopit pacientovy názory a nároky, které jsou specifické pro jeho rodnou kulturu. Výsledkem je v takových případech neefektivní poskytování ošetřovatelské péče, která není v souladu se základními principy ošetřovatelství. Dalším kritériem pro výběr tématu je osobní touha se v budoucnu zkusit prosadit jako sestra v zahraničí, s čímž souvisí důležitost pochopení specifik, která se mohou zcela jistě naskytnout při poskytování ošetřovatelské péče pacientům - cizincům. V teoretické

části

práce

je

pozornost

věnována

multikulturním

aspektům

v ošetřovatelství. Zmínka je zde o osobnostech, které se značnou mírou podílely či stále podílejí na tvorbě procesů při poskytování péče o pacienty odlišných etnik, a dále zohlednění specifik při saturaci lidských potřeb.

6

Obecným cílem práce je zhodnotit a zmapovat názory cizinců na proces poskytování ošetřovatelské péče, jejich zkušenosti a očekávání při poskytování péče cizincům a srovnání názorů na zahraniční a český zdravotnický systém. Předpokládám, že výsledky mé práce jistým dílem poslouží ke zkvalitnění péče poskytované jedincům odlišných etnik v rámci českého zdravotnictví.

7

1 MULTIKULTURNÍ ASPEKT V OŠETŘOVATELSTVÍ Reakce na zdraví a nemoc není pouze aspektem medicíny, mají na ni vliv i směry psychosociální, kulturní, etnické a náboženské. Shledávám cenným se v práci zabývat případy, kdy se stane pacientem příslušník jiného národa, který se bude odlišovat svými názory a reakcemi od běžného „standardního“ pacienta.

1.1 Fenomén migrace V době 21. století je otázka migrace jedním z nejzávažnějších celosvětových problémů. Mezi nejčastější důvody migrace obyvatelstva patří politická, ekonomická, sociální a humanitární situace. Mnoho lidí se také rozhodne opustit svou rodnou zemi za účelem studijním, profesionálním. Migranti z řad cizinců se často střetávají s řadou problémů, které prožívají

v podobě

kulturního

šoku,

tlaku

okolí

přizpůsobit

se

cizí

zemi, překonávání jazykových bariér.1 Česká republika jakožto člen Evropské unie by měla mít zdravotnický personál připraven

na

intenzivní

kontakty

etnik

jiných

kultur.

Populace

cizinců žijících v dnešní době na území naší republiky je dosti pestrá. Ze statistiky Ministerstva vnitra České republiky vyplývá, že celkový počet cizinců třetích zemí, Evropské unie a dále příslušníků ze zemí Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska se zaevidovaným povoleným pobytem tvoří 441 536 osob, z toho 238 904 osob má povolení k trvalému pobytu, zbylých 202 632 je na území České republiky dočasně s přechodným pobytem (údaje ke dni 31.12.2013).2 Kvalita ošetřovatelské péče je založena na uspokojování individuálních potřeb pacientů, která vyžaduje v souvislosti s mísením kultur vzdělanost ošetřovatelského personálu v této oblasti.

1

Srov. ŠPIRUDOVÁ, L; BURSOVÁ J.; TOMANOVÁ, D.; PRŮCHOVÁ E.; Multikulturní ošetřovatelství ve vzdělávání

sester na středních a vyšších zdravotnických školách. 2002., s. 6. 2

Srov. MVČR, Cizinci s povoleným pobytem za rok 2013 [online]. 2011 [cit. 2014-22-01] Dostupné z:

http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenym-pobytem.aspx. [cit. 2014-16-04].

8

1.2 Multikulturalismus Každý jedinec je svým způsobem ovlivněn prostředím, v němž vyrůstá, s čímž je spojena multikulturalita, jež patří mezi fenomén, který tvoří nezbytnou součást naší kultury. Mezi ideály, vymezující tento pojem, můžeme zařadit harmonickou souhru kultur včetně zvyků, tradic, chování, rituálů. Zkrátka takové působení, aby lidé s odlišným pojetím o kultuře a z různých národů dokázali žít ve vzájemné toleranci. Všeobecný fakt je ten, že nejrychlejší vývoj zaznamenávaly civilizace, jež byly v kontaktu s odlišnými kulturami.3

1.3 Vymezení pojmu multikulturní a transkulturní péče Jedná se o heterogenní znázornění společnosti, které má několik různých kulturních pohledů na svět. Společnosti na sebe mohou vzájemně působit svými hlavními etnickými charakteristikami sdílenými všemi kulturními skupinami a ostatními perspektivami, které jsou jedinečné pro konkrétní skupiny.4 V terminologii pojmů multikulturní a transkulturní je nutno vnímat rozdílové nuance, které byly v minulosti nerespektovány a oba pojmy se používaly spíše jako synonyma. Pojem „multikulturní“ slouží k vyjádření mnohočetnosti, početného seskupení kultur, které stojí izolovaně vedle sebe, vzájemně se neovlivňují a nemají společně definované prvky. Na rozdíl od pojmu „transkulturní“, kdy dochází k přesahování hranic kultury, jejich střetávání, prvky jsou určitým způsobem definovány a jsou společné daným kulturám. Multikulturní péče je početné seskupení kultur, které se navzájem neovlivňují, mohou vedle sebe izolovaně existovat na rozdíl od dalšího, velmi často uváděného pojmu transkulturní

péče

-

kdy tento

pojem

znamená

přesah

hranic kultury, které

se

navzájem ovlivňují a mají dané své společné prvky a rysy.

1.4 Kultura Kulturu vnímáme jako podmíněný souhrn hmotných a duchovních hodnot, které lidstvo vytvářelo a dosud vytváří v procesu historické a společenské praxe, charakterizující historicky dosažený stupeň ve vývoji společnosti. Dává soubor výsledků činnosti lidské společnosti v oblasti vědy, umění a společenského života vůbec.5 3

Srov. KUTNOHORSKÁ, J.; Multikulturní ošetřovatelství pro praxi. 2013, s. 13.

4

Srov. C. ARNOLD, E.; BOGGS, UNDERMANN, K.; Interpersonal relationships, Professional Communications Skills for

Nurses. 2007, s. 233. 5

Srov. KLIMEŠ, L; Slovník cizích slov. 1981, s. 387.

9

1.4.1 Kultura v souvislosti s ošetřovatelstvím Víra v naši určitou kulturu ovlivňuje dané kulturní hodnoty - pocity, postoje a myšlení toho, jak se chováme k ostatním, naši představu o tom co je „správně“ či naopak „špatně“. Vnímání zdraví, nemoci a smrti, odpovídající rituály a preferované metody v oblasti léčby.6 Pro ošetřovatelský personál představují vlastní i pacientovy kulturní hodnoty nápomocný aparát v ošetřovatelské činnosti. Hodnotový žebříček a priority mohou být odlišné u osob, které pocházejí ze západní kultury na rozdíl od klientů, vyznávajících východní kulturu.7 K cizím kulturám lze přistupovat z pozice kulturního relativismu či etnocentrismu. Relativismus předpokládá, že není zcela možné pochopit cizí kulturu, když osoba není jejím příslušníkem. Každá kultura je považována za unikátní fenomén. Etnocentrismus je opakem kulturního relativismu, dle svých hodnot, idejí z hlediska etnicity dává do poměru všechny ostatní skupiny, společenství. Negativně se projevuje neschopností vnímat ostatní kultury.8

1.4.2 Kulturní šok Lidé z ciziny často přicházejí do země, která je jim zcela cizí. Musí si začít zvykat na jiné klimatické podmínky, stravu, jazyk, rituály, mentalitu hostitelské populace. Fázi bezprostředního kontaktu s neznámou kulturou tito lidé prožívají jako traumatický proces adaptace na změnu, nazývaný kulturní šok. Jde o proces trvající týdny i měsíce podle toho, jak jsme schopni přijmout změny, které nás v cizím prostředí obklopí.9 Fáze kulturního šoku dle Kalerva Oberga: První

fáze „honeymoon“-

medových

dní,

kdy

je

zdůrazněna

počáteční

euforie:

okouzlení, fascinace a nadšení. Druhá fáze „crisis“- krize zahrnující rychlý obrat, charakterizují ji pocity nepřiměřenosti, frustrace, hněvu a úzkosti. Třetí fáze „recovery“ - zotavení, nastává odhodlanost učit se kultuře. Čtvrtá fáze „adjustment“ - přizpůsobení se, pocit potěšení z fungujících schopností v novém prostředí. 6

C. ARNOLD, E.; BOGGS, UNDERMANN, K.; Interpersonal relationships, Professional Communications Skills for

Nurses, 2007 s. 230. 7

Srov. KOLEKTIV, OSTRAVSKÁ UNIVERZITA; Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče. 2003, s. 21.

8

Srov. IVANOVOVÁ, K.; ŠPIRUDOVÁ, L.; KUTNOHORSKÁ, J.; Multikulturní ošetřovatelství I. 2005, s. 27.

9

Srov. KUTNOHORSKÁ, J.; Multikulturní ošetřovatelství pro praxi. 2013, s. 73, 74.

10

Kulturní šok může být ovlivňován intrapersonálními faktory, biologickými faktory, mezilidskými rozdíly, charakteristikou hostitelské kultury nebo geopolitickými podmínkami cizí země. Z hlediska různých faktorů ovlivňujících prožívání kulturního šoku patří k jistým negativům pocity ztráty, deprivace vůči přátelům, postavení ve společnosti, povolání či majetku. Mezi další zmiňovaná negativa řadíme překvapení, úzkost, rozhořčení z nových poznatků

o

kulturních

rozdílech.

Bezmocnost

kvůli

neschopnosti

vyrovnat

se

s novým prostředím.10

1.5 Kulturně kompetentní péče Kulturní způsobilost (kompetenci) lze definovat jako proces zvládnutí specifických kognitivních, afektivních dovedností, vytvářející vztah mezi poskytovateli péče ve zdravotnictví a jejich příjemci – pacienty. Získávání kulturní kompetentnosti je celoživotní proces, který si žádá průběžné sebehodnocení, neustálý rozvoj dovedností, získávání erudice o kulturně odlišných etnických skupinách obyvatel.11

1.5.1 Model rozvoje kulturní kompetence Základ modelu dle Josepha Campinha Bacote - tedy modelu rozvoje kulturní způsobilosti, tvoří pět kulturních kompetencí: uvědomění, vědomosti, dovednosti, setkání a přání (viz. Příloha 1). Obsahově je model zdravotnickému personálu nápomocný při poskytování kulturně způsobilé péče. Globalizace, přetrvávající nerovnosti ve zdravotním stavu lidí z kulturně rozmanitého prostředí, jsou výzvou pro sestry, aby považovaly kulturní rozmanitost za prioritu svých zájmů v ošetřovatelské péči, ale i ve vzdělávání sebe samých.12

1.5.2 Hlavní jednotky modelu Kulturní uvědomění – zahrnuje sebehodnocení a hluboké zkoumání kultury, profesionálního zázemí. Proces zahrnuje rozpoznání vlastních předsudků, domněnek o kulturně odlišných jedincích. Bez uvědomění si vlastní kultury či profesionálních hodnot je

10

Srov. KUTNOHORSKÁ, J.; Multikulturní ošetřovatelství pro praxi. 2013, s. 77.

11

Srov. ČASOPIS FLORENCE; č. 9/2012; [online]. Dostupné z: http://www.florence.cz/odborne-clanky/recenzovane-

clanky/ze-zahranicniho-tisku-kulturne-kompetentni-pece-jak-jsme-daleko/. [cit. 2014-01-03]. 12

Srov. ČASOPIS SESTRA, č. 4/2010 [online]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/josepha-campinha-bacote-

model-rozvoje-kulturni-zpusobilosti-450935. [cit. 2014-02-03].

11

možné, že zprostředkovatel zdravotní péče bude pacientům odlišných kultur vnucovat své vlastní hodnoty, vzory chování. Kulturní vědomosti – definují proces hledání a získávání hlubokých vzdělávacích základů o různých kulturních a etnických skupinách. K získání vědomostí se musí poskytovatel zdravotní péče zaměřit na sjednocení tří základních problémů: zdravotně determinovaná přesvědčení a kulturní hodnoty, výskyt častých onemocnění, účinnost léků, které klientovi pomáhají. Získání kulturní znalosti o pacientových přesvědčeních, které vytváří pohled na zdraví, zahrnuje porozumění v pohledu na jeho svět. Pohled nám pomůže vysvětlit, jak jedinec vnímá nemoc, do jaké míry ovlivňuje jeho myšlení. Výskyt nemocí se mezi etnickými populacemi liší. Poskytovatelé zdravotní péče, kteří neznají přesná epidemiologická data, nemohou správně určit rozhodnutí v oblasti léčby, zdravotní edukace, screeningu, zdravotních programů a nejsou tak schopni se pozitivně podílet na výsledcích zdravotní péče. Účinnost léků je třetím problémem v souvislosti s kulturními vědomostmi. Lékové účinky se týkají znalostí v oblasti etnické farmakologie, což je věda, která se zabývá variacemi léků v metabolismu mezi různými etnickými skupinami. Kulturní dovednosti – schopnost sběru důležitých dat, týkající se pacientových současných problémů a přesné vyhodnocení kulturně fyzikálních odlišností. Zdravotní pracovník musí znát klientovy fyzické, biologické i fyziologické změny, ovlivňující schopnost provést vhodné fyzikální vyšetření/zhodnocení. Příklady zahrnují odlišnou barvu pleti, stavbu těla, odlišné laboratorní hodnoty. Kulturní setkání – proces, podporující zdravotníky okamžitě navázat mezikulturní vztahy s klienty z kulturně odlišných prostředí. Zdravotnický personál musí počítat s tím, že setkání s třemi či čtyřmi zástupci dané odlišné kultury z něj neudělá odborníka na tuto etnickou skupinu. Možné je, že dané tři, čtyři osoby mohou, ale také nemusí prezentovat víru, hodnoty nebo praktiky dané etnické skupiny, se kterými se zdravotník dosud setkal. Situace se odvíjí od mezietnické odlišnosti uvnitř jedné kulturní skupiny v porovnání s dalšími kulturními skupinami téhož etnického seskupení. Dále je nutné se v rámci kulturního setkání zabývat posouzením pacientových lingvistických potřeb. Využití profesionálního tlumočníka může být potřebné k usnadnění komunikace během rozhovoru. Ve snaze dorozumět se přes laického tlumočníka, přátele nebo příbuzné může nastat problém v závislosti na jejich nedostatku znalostí medicínské

12

terminologie, tento nedostatek může vyústit ve špatný sběr dat během rozhovoru při posuzování klienta. Kulturní přání – součástí kulturního přání je motivace zdravotníka chtít než muset se stát v procesu kulturně uvědomělý, kulturně informovaný, kulturně schopný a získat povědomí o kulturních setkáních. Kulturní přání dále poukazuje na proces péče. Nejdůležitější v roli zdravotníka je projevit skutečnou motivaci nebo touhu poskytovat péči kulturně vnímavou. Kulturní přání zahrnuje opravdovou vášeň být přístupný a flexibilní s ostatními, přijímat rozdíly a utvářet podobnosti, být ochotný učit se od ostatních různé kulturní vědomosti. Tento typ učení je celoživotní proces, který byl definován jako „kulturní pokora“. Všechny jednotky, utvářející model rozvoje kulturní kompetence, jsou mezi sebou ve vzájemném vztahu. Nezáleží na části, kdy zdravotní pracovník vstoupí do procesu. Zdravotníci mohou pracovat na kterékoliv z daných oblastí ke zlepšení rovnováhy mezi všemi pěti oblastmi zmíněného modelu.13

13

Srov. BACOTE – CAMPINHA J.; Journal Of Transcultural Nursing: The process of Cultural Competence in the Delivery of Helathcare Services: A Model of Care; Transculural Nursing 2002, 13. s. 181 – 184. [online]. Dostupné z: http://tcn.sagepub.com/cgi/content/abstract/13/3/181. [cit. 2014-01-03].

13

2 MADELEINE LEININGEROVÁ - TEORIE KULTURNĚ DIVERZIFIKOVANÉ A UNIVERZÁLNÍ PÉČE „Až sestry pochopí a uplatní principy ve všech oblastech transkulturní péče, dosáhneme jednoho z největších cílů ošetřovatelství.“ (M. Leininger) Madeleine Leininger je považována za zakladatelku a „matku“ transkulturního ošetřovatelství. V polovině 50. let minulého století Leiningerová začala studovat vliv kultury na chování jedince ve zdraví a nemoci. Tento zájem se u ní projevil na základě zkušeností ze své

praxe,

jelikož

si

začala

čím

dál

více

všímat

odlišného

chování

příslušníků jednotlivých národností či etnik.14 Transkulturní ošetřovatelství je obor s teoretickou i praktickou základnou, který se zaměřuje na podobné a odlišné principy v poskytování ošetřovatelské péče lidem odlišných kultur včetně jejich hodnot, životních zvyklostí či přesvědčení. Cílem je poskytnout jedinci co nejvhodnější, nejúčinnější péči, zaměřenou na podporu ve zdraví a nemoci s ohledem na aspekty odlišné kultury. Kulturní vlivy jsou často neviditelné, je však třeba se jim nejen při poskytování ošetřovatelské péče, léčení, ale i zlepšení kvality pacienta věnovat. Záměrem transkulturního ošetřovatelství je výchova nové generace sester, jež budou vybaveny patřičnými znalostmi, vnímavostí a pochopením i snahou orientovat se v dynamickém multikulturním světě.15

2.1 Hlavní jednotky v teorii transkulturní péče Cílem ošetřovatelství je poskytnout osobám odlišných kultur rozmanitou a kulturně specifickou péči při podpoře zdraví, léčbě či zvládání nepříznivých situací, stejně tak doprovázet ke klidné smrti za pomoci kulturně vhodných způsobů. Pacient je definován jako holistická bytost, ovlivněna svým sociálním prostředím. Hodnoty a názory jednotlivých pacientů se transkulturně liší a každý tak vnímá zdraví, nemoc, léčbu či závislost odlišně. Sestra plní roli v poznávání tradičních způsobů péče příslušné kultury a využívá zjištěných poznatků při poskytování profesionální péče. 14

Srov. PAVLÍKOVÁ, S; Modely ošetřovatelství v kostce. 2006, s. 65.

15

Srov. KOLEKTIV, OSTRAVSKÁ UNIVERZITA; Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče. 2003, s. 6, 7.

14

Zdrojem potíží může být neznalost rozdílnosti kultur. Způsob zásahu obsahuje podporu zachování či udržení zdraví, pomoc při adaptaci, vedení ke změně nebo pomoc při umírání. V konečném důsledku se projeví zdraví a blaho pacienta či klidná smrt, dosažená kulturně vhodnými prostředky a způsoby ošetřovatelské péče.16

2.2 Metaparadigma ošetřovatelství dle Leiningerové Osobu popisuje jako holistickou bytost, která je ovlivněna sociálním pozadím. Pacienti z rozdílných kultur vnímají zdraví, nemoc, péči, léčbu a závislost či nezávislost odlišně. Prostředí definuje jako vzájemně závislý systém společnosti, které se skládá z politického, ekonomického, technického, sociálního, vzdělávacího, náboženského a kulturního systému. Zdraví chápe jako stav pohody, odrážející schopnost jedince nebo skupiny lidí vykonávat denní činnosti kulturně vyjádřenými, užitečnými a vzorovými způsoby. Ošetřovatelství je transkulturní profesí, zabývající se péčí.17

2.3 Model vycházejícího slunce Teorie transkulturní péče a koncepce je znázorněna, popsána a vysvětlena prostřednictvím modelu vycházejícího slunce (viz příloha č. 2). Jsou zde čtyři úrovně, které jsou seřazeny od úrovně nejméně abstraktní až po nejabstraktnější úroveň. První úroveň zahrnuje filozofický postoj, úroveň systému sociálního. Druhá úroveň poskytuje vědomosti o jedincích, skupinách, rodinách v různých zdravotnických systémech a definuje kulturně specifické vztahy k péči o zdraví. Třetí úroveň obsahuje charakteristiky jednotlivých systémů a specifika každé péče. Čtvrtá úroveň zahrnuje poskytování ošetřovatelské péče v oblastech udržování či zachování kulturní péče. Na této úrovni je poskytovaná péče shodná s hodnotami dané kultury, ke které pacient náleží.18

16

Srov. PAVLÍKOVÁ, S; Modely ošetřovatelství v kostce. 2006, s. 67.

17

Srov. KOLEKTIV, Multikulturní ošetřovatelství ve vzdělávání sester na středních a vyšších zdravotnických školách. 2002,

s. 31. 18

Srov. PAVLÍKOVÁ, S.; Modely ošetřovatelství v kostce. 2006, s. 68, 69.

15

Péče tvoří u Leiningerové centrum aktivit v ošetřovatelství. Rozlišuje dva pojmy: -

péče (care) je definována jako „naučené a přenesené kulturní způsoby asistence, podpory a pomoci lidem nemocným, zdravým, a umírajícím“

-

starání se (caring), jsou „ošetřovatelské akce a aktivity – znak, který dělá ošetřovatelství profesí“.19

19

Srov. ŠPIRUDOVÁ, L.; TOMANOVÁ, D.; KUDLOVÁ, P.; HALMO, R.; Multikulturní ošetřovatelství II., 2006, s. 38.

16

3 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE Z MULTIKULTURNÍHO HLEDISKA 3.1 Etický aspekt multikulturního ošetřovatelství, respektování hodnot V roce 1994 schválila Evropská rada WHO o právech pacientů dokument Principy práv pacientů v Evropě: Všeobecný rámec. Tento dokument obsahuje soubor zásad na podporu a uplatňování práv pacientů, týkající se členských zemí Evropské unie. V několika bodech

všeobecného

rámce

je

zmíněn

požadavek

na

zohlednění

kultury pacienta při poskytování zdravotní péče.20 „V oddílu 1) „Lidská práva a hodnoty zdravotní péče“ se v bodě 5) uvádí: „Každý má právo, aby byly respektovány jeho morální a kulturní hodnoty, náboženské a filozofické přesvědčení.“ V oddílu 2 „Informovanost“ se v bodě 4) zdůrazňuje: „Informace se musí pacientovi podávat způsobem vhodným pro jeho možnost pochopit ji, je nutné omezit na minimum technickou

terminologii.

Když

pacient

neovládá

jazyk,

v němž

se

s ním

komunikuje, je třeba zajistit vhodnou interpretaci.“ V oddílu 5 nazvaném „Péče a léčba“ se v bodě 8) uvádí: „Pacienti mají právo, aby se s nimi zacházelo důstojně ve vztahu k jejich diagnóze, léčbě a ošetření, a to při respektování jejich kultury a žebříčku hodnot.“21 Od zdravotnického personálu se očekává, že bude respektovat kulturní rozdíly pacientů z cizích zemí. Etický kodex ICN uvádí, že sestra je zodpovědná těm lidem, kteří vyžadují ošetřovatelskou péči. Vážit si víry, hodnot a tradic pacienta však může vytvořit etický

problém

v situaci,

kdy

se

zmiňované

hodnoty

dostanou

do

konfliktu

s profesními povinnostmi ošetřovatelského personálu.22 Závažným etickým problémům lze předcházet, pokud ošetřovatelský personál bude při poskytování péče jednat s citem a zvídavým postojem.

20

Srov. IVANOVOVÁ, K.; ŠPIRUDOVÁ, L.; KUTNOHORSKÁ, J.; Multikulturní ošetřovatelství I. 2005, s. 12

21

IVANOVOVÁ, K.; ŠPIRUDOVÁ, L.; KUTNOHORSKÁ, J.; Multikulturní ošetřovatelství I. 2005; s. 46

22

Srov. PTÁČEK, R.; BARTŮNĚK, P. a kol.; Etika a komunikace v medicíně, 2011, s. 245

17

3.2 Doporučení v interkulturní komunikaci Zdravotnický personál by měl být adekvátně připraven na komunikaci s pacienty odlišných kultur, etnik. Odlišný jazyk není jediným rozdílem, existuje i mnoho rozdílu v nonverbální komunikaci. Nutností je najít vhodný způsob komunikace – zapojení verbální i nonverbální komunikace. Komunikovat lze přímo nebo prostřednictvím zprostředkovatele – v podobě osoby či pomůcky. Vždy je potřeba ověřit si jazykové dovednosti, ať už pacientovy, tak i personálu. V případě nutnosti zajistit tlumočníka – laického či profesionálního. Informační materiály by měly být poskytovány v pacientově rodném jazyce.23 Zásady při komunikaci s pacientem z ciziny: 

Zjistěte, v jakém jazyce se může pacient dorozumět, do jaké míry daný jazyk ovládá



Nutností je hovořit pomalu, zřetelně artikulovat a nezvyšovat hlas



Snažte se používat jednoduché věty tak, aby byly dobře srozumitelné



Naučte se alespoň základní slova v jazyku pacienta



Udělejte si dostatek času při komunikaci, nespěchejte



Vyhýbejte se předsudkům, kulturním a jazykovým bariérám



Pozorně naslouchejte, všímejte si projevů nonverbální komunikace



Na doplnění informací využijte piktogramy, obrázky



Při komunikaci za pomoci tlumočníka: o sejděte se s tlumočníkem před samotným tlumočením o mluvte přímo na klienta, v krátkých větách a tlumočníka nechte překládat o trvejte na tom, aby byl překlad doslovný o vyvarujte se ne zcela jasného vyjadřování, odborné terminologie o uvědomte si, že je potřeba dostatek času, komunikace za pomocí tlumočníka je dvakrát delší o do ošetřovatelské dokumentace zaznamenejte iniciály tlumočníka o v závěru poděkujte tlumočníkovi za překlad24

23

Srov. ŠPATENKOVÁ, N.; KRÁLOVÁ J.; Základní otázky komunikace, Komunikace (nejen) pro sestry, 2009, s. 96, 97.

24

Srov. KOLEKTIV; Multikulturní ošetřovatelství II, 2006, s. 77-78.

18

4 SATURACE OŠETŘOVATELSKÝCH POTŘEB CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE Proces uspokojování lidských potřeb představuje významnou složku kvality života. Míra uspokojování potřeb je vymezena rozměry subjektivními - z pohledu pacienta - a objektivními, které jsou určitými způsoby měřitelnými. Hodnocení kvality života je složitý proces, který nám odráží úroveň pocitu pohody vycházející z tělesného, sociálního a duševního stavu člověka jako individuality.25

4.1 Ošetřovatelský proces v multikulturním ošetřovatelství Rysem moderního ošetřovatelství je systematické vyhodnocení a plánování uspokojování potřeb zdravého či nemocného člověka. Cílem sester je zabývat se člověkem jako celkem, tedy jako bytostí bio-psycho-sociální z holistického pohledu. Potřeba je projevem jistého nedostatku, chybění něčeho, jehož odstranění je žádoucí. Musíme brát v potaz, že každý jedinec je brán jako individualita, uspokojuje potřeby svým způsobem.26 4.1.1 Fáze posuzování Při procesu posuzování potřeb je nutností, aby zdravotnický personál získal dostatek informací o etnické skupině, kultuře, ze které pacient pochází. Smysl etnokulturního zhodnocení spočívá v rozpoznání nuancí mezi kulturními parametry s cílem upřesnění zdravotnické péče. K základním údajům při posuzování klienta patří zjištění jeho etnicity, jazyka, kterým plynule hovoří, náboženských a duchovních potřeb, model rodiny, způsob stravování, názory na jeho zdraví a zdravotní praktiky.27 Základní parametry při sběru anamnestických údajů Etnicita – etnické poznání pacienta pomůže sestře pochopit jeho potřeby. Užitečné je zjistit, zdali se jedná o současného přistěhovalce či utečence, délku popř. typ pobytu na území České republiky.

25

Srov. ŠAMÁNKOVÁ, M.; Lidské potřeby ve zdraví a nemoci; 2011; s. 31.

26

Srov. TRACHTOVÁ, E.; Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, 2008, s. 9-10.

27


19

Jazyk – je nutné poznat pacientův rodný jazyk, a to i v případech, kdy mluví plynule česky. Během nemoci nebo ve stresu se může pacient snadněji uchylovat ke komunikaci v rodném jazyce. Náboženské potřeby, vyznání víry – poznáním dané víry může sestra efektivněji podporovat klienta při saturaci nejen v oblasti spirituálních potřeb, hodnotového žebříčku, ale také v oblastech každodenního života. Víra zcela zásadním způsobem ovlivňuje složky, jakými jsou stravování, hygienická péče či kontakt s dalšími lidmi s ohledem na pohlaví. Model rodiny – v této části sestra zjišťuje strukturu pacientovy rodiny. Zabývá se vztahy v rodině, kdo zaujímá hlavní postavení. Příkladem jsou ženy, kde v rodině má hlavní postavení manžel nebo otec. Ženy v daných situacích odmítají účast na rozhodování se. Sociální, ekonomické, materiální zázemí rodiny – sestra zjišťuje socioekonomické postavení rodiny, které může být určitou mírou ovlivněno typem pobytu na území ČR. Svízelná situace nastává u těch, kteří na území pobývají nelegálně, tudíž bez řádného zdravotního pojištění. Způsob stravování, stravovací tabu – názory na stravování mohou významně ovlivnit zdraví klienta a také fázi adaptace na nemocniční prostředí. V prvopočátku sestra zjišťuje, které pokrmy či stravovací návyky daná kultura zakazuje. Při hodnocení by se měl personál zabývat preferovanými pokrmy. Názory na zdraví – poznání názoru, které faktory se dle klienta podílely na vzniku onemocnění. Údaje o lécích, praktikách, které pacient zkusil, než se rozhodnul vyhledat profesionální zdravotnickou pomoc.28 4.1.2 Fáze diagnostiky V rámci diagnostiky v ošetřovatelském procesu sestra vyhodnocuje všechny problémy při saturaci potřeb pacientů, které zjistila při sběru anamnestických údajů. Vybrané ošetřovatelské diagnózy NANDA I 2012-2014, které se mohou vyskytnout při ošetřovatelské péči vzhledem k pacientům odlišné kultury:

28

Srov. KOLEKTIV AUTORŮ; Pečujeme o klienty odlišných etnik a kultur, Transkulturní péče v praxi, 2004, s.

134[online] Dostupné z: http://www.eifzvip.cz/dokumenty/elektronicka_knihovna/Pecujeme_o_klienty_odlisnych_etnik_a_kultur.pdf. [cit. 2014-0803].

20



Doména 1 Podpora zdraví: Oslabené zdraví v komunitě, Neefektivní management vlastního zdraví



Doména 2 Výživa: Snaha zlepšit výživu



Doména 4 Aktivita/odpočinek: Narušený vzorec spánku



Doména 5 Percepce/kognice: Snaha zlepšit komunikaci, Zhoršená verbální komunikace



Doména 6 Sebepercepce: Beznaděj, Riziko oslabení lidské důstojnosti, Riziko situačně nízké sebeúcty



Doména 7 Vztahy mezi rolemi: Zhoršená sociální interakce



Doména 9: Zvládání tolerance/zátěže: Úzkost, Strach, Bezmocnost, Stresové přetížení



Doména 10 Životní principy: Konflikt při rozhodování, Noncompliance, Riziko zhoršené religiozity, Riziko duchovního strádání



Doména 12 Komfort: Zhoršený komfort29

4.1.3 Fáze plánování ošetřovatelské péče Během procesu plánování cílů pro ošetřovatelskou péči musí sestra zohlednit kulturní faktory týkající se pacienta. Po získání informací si musí ošetřovatelský personál uspořádat údaje. Potřebou je zajímat se, do jaké míry jsou klientovy hodnoty a zvyky slučitelné s jedním ze tří standardů: 

Standard kulturní či etnické skupiny, který identifikuje pacient.



Standard vlastní kultury sestry.



Standard zdravotnického zařízení, sloužící jako základ pro interakci. Pokud nastane situace, že údaje nebudou v souladu ani s jedním standardem, musí si

sestra uvědomit, že praktiky pacienta mohou být naprosto standardní v jeho etnické skupině. Mnohdy je velmi důležité zahrnout do plánování ošetřovatelské péče také rodinu klienta, hlavně v případech, kdy rodina je velmi početná a znamená pro pacienta stěžejní oporu.

29

Srov. HERDMAN, H.T; Nanda International, Ošetřovatelské diagnózy, Definice a klasifikace 2012-2014; 2013, s. 159493.

21

Potencionální cíle péče pro pacienty cizince dle ošetřovatelských diagnóz 

Redukovat nebo odstranit narušenou komunikaci.



Docílit efektivní verbální, nonverbální komunikaci k vyjádření pacientových základních potřeb.



Pomoci klientovi při přizpůsobování se novému prostředí v nemocnici.



Udržovat sociální kontakt s příbuznými, ostatními návštěvníky a personálem.30

4.1.4 Fáze realizace Část realizace si od sester žádá podpůrnou komunikaci, respektování pacientových hodnot, zvyklostí, idejí i praktik. Důraz má být kladen na kulturní citlivost, kdy si sestra uvědomuje různosti odlišných kulturních přesvědčení a praktik, konaných ve prospěch pacienta k poskytování bezpečné a hlavně kvalitní péče.31 4.1.5 Fáze hodnocení Při hodnocení ošetřovatelské péče poskytované cizincům musí sestra určit, do jaké míry bylo splněno cílů, a to porovnáním jejich současného stavu s předpokládaným výsledkem hodnotících kritérií. Ošetřovatelský personál musí vyhodnotit také své kompetence, jakých dosáhnul výsledků.

4.2 Všeobecné zásady při zajišťování potřeb Ošetřovatelský proces je série prolínajících se činností, které se realizují ve prospěch pacienta, případně za jeho spolupráce při poskytování individualizované ošetřovatelské péče.32 Ošetřovatelské výkony umožňují ošetřovatelskému personálu samostatně rozhodovat o nejvhodnějším způsobu péče, dosažení stanovených cílů a měření změn, kterých bylo u pacientů dosaženo. Cílem ošetřovatelského procesu by měla být úspěšná saturace klientových potřeb. 4.2.1 Biologické potřeby Z hlediska dělení dle Maslowa řadíme biologické potřeby mezi nižší. Tyto primární potřeby jsou vrozené, stojí na nejnižším stupni, ale bez dostatečné saturace biologických potřeb nelze dlouho existovat. Zabezpečení této oblasti potřeb je náplní základní 30


s. 55. 31


s. 56. 32

Srov. ŠAMÁNKOVÁ, M.; KOLEKTIV; Lidské potřeby ve zdraví a nemoci. 2011, s. 111.

22

ošetřovatelské péče. K biologickým potřebám náleží potřeba vzduchu, potravy, tekutin, vylučování, udržování konstantní tělesné teploty, odpočinku a spánku, aktivity sexuální, bezpečí a potřeba být bez bolesti. 4.2.2 Psychosociální potřeby Psychosociální potřeby patří již do vyšších potřeb, nesouvisí s existencí jednotlivce, ale přesto zaujímají významné postavení. Při saturaci oblasti psychosociálních potřeb dochází postupně k pocitu pohody, vedou k rozvoji osobnosti. Mezi psychické potřeby lze zařadit např. potřebu pomoci, péče, jistoty, lásky, štěstí, zvědavosti, obrany, uznání, učení. Dále potřeby sdružování, sociálního kontaktu, komunikace, informovanosti, přátelství nám vytváří výčet sociálních potřeb.33 4.2.3 Spirituální potřeby Duchovní rámec bytí, náboženská přesvědčení tvoří významné fenomény v životě populace odlišných kultur. Spiritualita nám ovlivňuje pohled na životní hodnoty, vztahy mezi bližními a také vztah k životu, nemoci či smrti. Spirituální potřeby mohou nabývat na daleko větším významu v době onemocnění a umírání, než v ostatních etapách lidského života. Víra pacienta cizince, včetně jeho rodiny, může významným způsobem ovlivnit přístup k jeho komplexnímu pohledu na chorobu. Je zcela nemožné, aby byl ošetřovatelský personál dostatečně seznámen s praktikami všech náboženských skupin, důležité je znát hlavní religiózní skupiny komunity, ve které pracují. Informace potřebné pro péči o pacienty odlišných kultur obvykle poskytují představitelé církví. Mezi důležitá poučení patří zejména jak přizpůsobit nemocniční prostředí, chování všech členů multidisciplinárního týmu, péči, výživové zvyklosti, režim dne na oddělení apod.34

33

Srov. ŠAMÁNKOVÁ, M.; KOLEKTIV; Lidské potřeby ve zdraví a nemoci. 2011, s. 17.

34


23

5 CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY V realizovaném průzkumu byly stanoveny čtyři cíle a k nim vždy příslušné očekávané výsledky, které slouží k interpretaci zjištěných informací při průzkumu. Cíl č. 1: Zjistit zkušenosti respondentů s českým ošetřovatelstvím Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládáme, že více než 75 % respondentů uvádí problém při setkání s ošetřovatelským personálem. Cíl č. 2: Zjistit, jak respondenti vnímají úroveň ošetřovatelské péče ve své rodné zemi ve srovnání s Českou republikou. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládáme, že více než 75 % respondentů zhodnotí úroveň ošetřovatelské péče v jejich rodné zemi a ČR stejným hodnocením (na škále od 1 do 5). Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládáme, že většina dotázaných – více než 50 % respondentů, hodnotí připravenost českého zdravotnického systému na péči o cizince, jako dobrou až velmi dobrou (stupeň 2 a 3 na hodnotící škále) Cíl č. 3: Zjistit, zda respondenti mají odlišné požadavky týkající se uspokojování svých potřeb. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládáme, že více než 50 % respondentů deklaruje určité odlišnosti v uspokojování biologických potřeb. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládáme, že více než 50 % respondentů deklaruje odlišné požadavky v uspokojování psychosociálních potřeb. Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládáme, že více než 50 % respondentů deklaruje odlišnosti v uspokojování spirituálních potřeb. Cíl č. 4: Identifikovat odlišné názory a hodnocení kultury v rodné zemi respondenta a v ČR. Očekávaný výsledek č. 7: Předpokládáme, že více než 75 % respondentů deklaruje odlišnost kultury rodné země ve vztahu ke kultuře ČR.

24

6 METODIKA A ORGANIZACE PRŮZKUMU Cílem průzkumu bylo zhodnotit a zmapovat názory cizinců na proces poskytování ošetřovatelské péče, jejich zkušenosti a očekávání při poskytování péče cizincům a srovnání názorů na zahraniční a český zdravotnický systém. Ke sběru dat byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu s využitím anonymního dotazníkového šetření. Mezi výhody této metody můžeme zařadit získání informací od velkého vzorku respondentů, možnost hromadného počítačového zpracování. Nevýhodou je jistá míra rizika neúplného či nepravdivého vyplnění ze strany dotazovaných.

6.1 Charakteristika výzkumné metody Průzkum

multikulturního

ošetřovatelství

z pohledu

cizinců

byl

prováděn

prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření. Cílovou skupinou respondentů byli studenti všeobecného lékařství, zubního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kteří zde byli zapsáni v anglickém studijním programu. Kritériem pro vyplnění bylo setkání se v průběhu studia s ošetřovatelským personálem v rámci českého zdravotnictví. Průzkum byl uskutečněn za pomoci anonymních dotazníků. Dotazník obsahoval 21 položek psaných v anglickém jazyce – 4 otevřené, 5 polouzavřených a 12 uzavřených. V úvodu byli respondenti seznámeni s pokyny k vyplnění. Položky 1–6 obsahovaly základní informace o respondentovi – demografické údaje (věk, pohlaví, národnost, délku pobytu na území České republiky, důvod opuštění rodné země, zkušenost s ošetřovatelským personálem v rámci českého zdravotnictví). Otázky 7–19 sloužily ke zmapování názorů ohledně ošetřovatelské péče, kulturních zvyklostí, saturace potřeb. Dvě poslední položky (20-21) sloužily k vyjádření se respondentů k péči a následným připomínkám, podnětům ke zlepšení ošetřovatelské péče v našich zdravotních zařízeních.

25

6.2 Realizace výzkumného šetření Před vlastní distribucí dotazníků respondentům byla provedena pilotní studie u deseti zahraničních studentů všeobecného či zubního lékařství anglického programu formou dotazníku v tištěné formě. Počáteční studie sloužila ke zjištění nedostatků a srozumitelnosti daných položek dotazníku. Následně byla upravena položka č. 8 – Dokážete komunikovat v českém jazyce tak, aby respondenti mohli lépe interpretovat své jazykové znalosti češtiny. Položka byla rozšířena o výběr možností z ano, ne na ano, spíše ano, ne, spíše ne.

26

7 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Následující kapitola slouží k seznámení s výsledky provedeného dotazníkového šetření. K vyhodnocení informací byly využity počítačové programy Microsoft Word 2013 a Excel 2013. K vybraným položkám byla vytvořena tabulka a grafické znázornění, které dokumentují výsledky dotazníkového průzkumu. Dotazníky

byly

vytvořeny

v programu

Google

Docs,

dále

distribuovány

prostřednictvím e-mailové formy s laskavou pomocí studijního oddělení LF MU studentům všeobecného a zubního lékařství (anglického programu). Vzhledem k výběru dané formy k vyplnění dotazníku lze předpokládat pouze potencionální počet respondentů, který činil 477 studentů,35 zapsaných ve studijním programu v akademickém roce 2013/2014. Návratnost nelze zcela přesně určit, jelikož nevíme, kolik studentů zprávu zcela určitě registrovalo. Celkový počet dotazníků, které byly vyplněny, činil 111 respondentů, z nichž 6 bylo vyřazeno, jelikož nesplňovaly kritérium položky č. 6 – zkušenost s ošetřovatelským personálem v rámci českého zdravotnictví, a jeden dotazník byl nesprávně vyplněn. Analýza výsledků je provedena z celkového počtu 104 respondentů (100 %).

35

Údaje poskytnuty z kanceláře studijního oddělení LF MU

27

7.1 Demografická charakteristika souboru respondentů Dotazníkového průzkumu se zúčastnilo 51 mužů a 53 žen (Tabulka č. 1). Nejmladší respondent byl ve věku 18 let a nejstarší 31 let, průměrný věk činil 22,4 let. Nejkratší délka pobytu uváděna v celých letech byla 1 rok, nejdelší 6 let, průměrná délka pobytu respondentů na území České republiky byla 2,7 let. Tabulka č. 2 a graf č. 1 zobrazují národnostní zastoupení respondentů. Největší skupinu respondentů zaujímá portugalská národnost (24 %), norská (16,3 %), řecká (11,5 %), švédská (7,8 %), německá (3,9 %). Mezi jinými národnostmi, které uvedlo 27 respondentů (25,9 %), než 6 základních, které byly vybrány dle největšího potencionálního zastoupení studentů, se dále průzkumu zúčastnili respondenti s belgickou, ukrajinskou, americkou, španělskou, izraelskou, irskou, francouzskou, nigerijskou, kamerunskou, syrskou, slovenskou, rakouskou či arabskou národností. Mezi důvody opuštění rodné země měli respondenti na výběr z několika variant, formou výběru z více možností. Všichni z celkového počtu 104 dotázaných uvedli studijní důvod, 2 z nich uvedli také ekonomický důvod, 9 osobní důvod. Ani jeden z respondentů neuvedl možnost důvodu politického či náboženského, což bylo jistě ovlivněno také strategií výběru cílové skupiny. Tabulka 1 Pohlaví

Pohlaví

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Muži

51

49,0

Ženy

53

51,0

Celkem odpovědí

104

100

Tabulka 2 Národnost

Národnost

Absolutní četnost


Britská

11

10,6

Řecká

12

11,5

Portugalská

25

24,0

Norská

17

16,3

Švédská

8

7,8

Německá

4

3,9

Jiná

27

25,9

Celkem odpovědí

104

100

28

30 25,9 % 24,0 % 25

20 16,3 %

15 10,6 %

11,5 %

10

7,8 %

3,9 % 5

0

Graf 1 Národnost

Tabulka 3 Důvod opuštění rodné země

Důvod opuštění rodné země

Absolutní četnost


Ekonomické

2

1,7

Politické

0

0

Náboženské

0

0

Studijní

104

90,5

Osobní

9

7,8

Nechci odpovídat

0

0

Celkem odpovědí

115

100

29

7.2 Analýza jednotlivých explorativních položek V podkapitole jsou prezentovány výsledky jednotlivých položek č. 6 až 21 z dotazníku. Analýza položky č. 6: Zkušenost s ošetřovatelským personálem v rámci českého ošetřovatelství Tabulka 4 Zkušenost s ošetřovatelským personálem

Zkušenost s ošetřovatelským personálem

Absolutní

Relativní četnost

četnost

(%)

Ano - jako pacient

44

30,8

Ano - jako doprovod příbuzného

16

11,2

Ano - v rámci studijní praxe

77

53,9

Nikdy jsem se nesetkal s ošetřovatelským

6

4,1

143

100

personálem Celkem odpovědí

53,9 %

60

50

40

30,8 %

30

20

11,2 % 4,1 %

10

0

Pacient

Doprovod

Studijní praxe

Nikdy

Graf 2 Zkušenost s ošetřovatelským personálem

Tabulka č. 4 a graf č. 2 (položka č. 6) prezentují, v jaké formě se setkali respondenti s českým ošetřovatelským personálem. V této otázce mohli dotazovaní vybírat z více 30

možností. Nejčastěji v – 77 případech (53,9 %) z celkového počtu odpovědí uvedlo možnost – během praxe, v rámci studia, 44 (30,8 %) se setkalo s personálem jako pacienti, 16 (11,2 %) respondentů – doprovod příbuzného. Pouze 6 (4,1 %) z respondentů se nikdy nesetkalo dosud s českým zdravotnickým personálem – délka pobytu těchto respondentů nečinila ani jeden rok a do výzkumného šetření nebyli dále zahrnuti. Před položkou č. 7 byli respondenti upozorněni, že pokud uvedli možnost - nikdy jsem se nesetkal s ošetřovatelským personálem, nemají

dále

pokračovat

ve

vyplňování

31

další

části

dotazníku.

Analýza položky č. 7: Hlavní problém při kontaktu s ošetřovatelským personálem Tabulka 5 Hlavní problém s ošetřovatelským personálem

Hlavní problém

Absolutní četnost


Komunikační bariéra

80

76,8

Kulturní bariéra

8

7,7

Neochota personálu

13

12,6

Jiné

3

2,9

104

100

Celkem odpovědí

76,8 % 80 70 60 50 40 30 12,6 %

20

7,7 % 2,9 %

10 0

Komunikační bariéra

Kulturní bariéra

Neochota personálu

Jiné

Graf 3 Hlavní problém s ošetřovatelským personálem

Tabulka č. 5 a graf č. 3 (položka č. 7) znázorňují největší problém při styku respondentů s českým ošetřovatelským personálem, z čehož vyplývá, že nejvíce respondentů 80 (76,8 %) mělo problém při kontaktu s personálem v oblasti komunikační bariéry. Možnost odpovědi – neochota personálu uvedlo 13 respondentů (12,6 %), kulturní bariéra byla zvolena 8 dotazovanými (7,7 %). Mezi jinými odpověďmi jeden z respondentů uvedl, že problém byl ve všech uvedených možnostech. Jeden respondent projevil názor, že české sestry jsou xenofobní, pouze jeden respondent ze všech dotázaných uvedl, že neměl žádný problém během kontaktu s všeobecnými sestrami v České republice. 32

Analýza položky č. 8: Dokážete komunikovat v českém jazyce. Tabulka 6 Schopnost komunikace v českém jazyce

Komunikace v českém jazyce

Absolutní četnost


Ano

11

10,6

Spíše ano

40

38,5

Ne

24

23,1

Spíše ne

29

27,8

Celkem odpovědí

104

100

38,5 % 40 35

27,8 %

30

23,1 %

25 20 15

10,6 %

10 5 0 Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Graf 4 Schopnost komunikace v českém jazyce

Z tabulky č. 6 a grafu č. 4 vyplývá, že z celkového počtu 104 respondentů nejvíce z nich 40 (38,5 %) označilo možnost, že jsou schopni se spíše domluvit českým jazykem, 29 (27,8 %) označilo odpověď spíše ne. Fakt, že nedokáže komunikovat v českém jazyce uvedlo 24 (23,1 %) respondentů, tedy odpověď ano označilo pouze 11 (10,6 %) z dotazovaných.

33

Analýza položky č. 9: V případě, že ošetřovatelský personál není schopen se domluvit jazykem, kterým hovoříte, dáte přednost. Tabulka 7 Preferovaný způsob komunikace

Preferovaný způsob komunikace

Absolutní

Relativní

četnost

(%)

Verbální komunikace za pomoci profesionálního

39

37,5

Verbální komunikace za pomoci laického tlumočníka

35

33,6

Verbální komunikace s využitím slovníku

7

7

Neverbální komunikace (gesta, mimika)

14

13,5

Alternativní komunikace (piktogramy, komunikační

5

4,8

4

3,9

104

100

četnost

tlumočníka

karty) Jiné Celkem odpovědí

40

37,5 % 33,6 %

35 30 25 20 15

13,5 % 7,0 % 4,8%

10

3,9 %

5 0

Graf 5 Preferovaný způsob komunikace

V položce č. 9 jsme zjišťovali, jakou komunikaci by respondenti upřednostnili v případě, že český personál není schopen se dorozumět v jazyce, kterým se dorozumívají. 34

Z tabulky č. 7 a grafu č. 5 můžeme vidět, že nejvíce respondentů 39 (37,5 %) by využilo možnosti profesionálního tlumočníka. Laického tlumočníka označilo 35 respondentů (33,6 %). Nonverbální komunikaci by využilo 14 (13,5 %) z celkového počtu dotazovaných. Dále pouze 5 (4,8 %) by upřednostnilo alternativní komunikaci. Mezi jinými odpověďmi: Muž, 22, Saudská Arábie: „Občas laického tlumočníka, verbální komunikaci s využitím slovníku a neverbální komunikaci.“ Žena, 30 let, Norsko: „Záleží na tom, co mi budou chtít sdělit, jestli to, že mám rakovinu, upřednostním profesionálního tlumočníka, pokud jen, že si musím sednout, nevidím problém v nonverbální komunikaci.“

35

Analýza položky č. 10: Zajímáte se o české kulturní zvyklosti. Tabulka 8 Zájem o české kulturní zvyky

Zájem o české kulturní zvyky

Absolutní četnost


Určitě ano

44

42,4

Ano, ale dávám přednost vlastní kultuře

40

38,4

Spíše ne

18

17,3

Vůbec ne

0

0

Jiné

2

1,9

104

100

Celkem odpovědí

42,4 % 45

38,4 %

40 35 30 25

17,3 %

20 15 10

1,9%

0%

5 0

Ano, určitě

Ano, s předností zvyků mé kultury

Spíše ne

Vůbec ne

Jiné

Graf 6 Zájem o české kulturní zvyky

Tabulka č. 8 a graf č. 6 uvádí zájem o české kulturní zvyky z pohledu respondentů. Z výsledku položky č. 10 vyplývá, že 44 (42,4 %) z dotazovaných se zcela určitě zajímá o českou kulturu, 40 (38,4 %) respondentů uvedlo výběr možnosti ano, ale upřednostňuji více kulturu vlastní země. Možnost – spíše se nezajímám o české kulturní zvyky uvedlo 18 (17,3 %) respondentů. Mezi jinými odpověďmi: Žena 22 let, Řecko: „Nezáleží na tom, když nekomunikujeme v každodenním životě s českými lidmi, bohužel.“ Ani jeden z dotazovaných nezvolil, že by se vůbec nezajímal o české kulturní zvyky. 36

Analýza položky č. 11: Vnímáte kulturu rodné země rozdílnou od kultury v České republice. Tabulka 9 Vnímání rozdílnosti kultur

Vnímání rozdílnosti kultur

Absolutní

Relativní

četnost

(%)

četnost

Vůbec se neliší

0

0

Liší se lehce

12

11,5

Liší se v nevýznamných oblastech denního

34

32,7

Liší se ve významných oblastech denního života

47

45,1

Liší se ve všech oblastech denního života

11

10,7

Celkem odpovědí

104

100

života

45,1 %

50 45 40

32,7 %

35 30 25 20 11,5 %

10,7 %

15 10 5

0%

0

Neliší se vůbec

Liší se lehce

Liší se nevýznamně

Liší se významně

Liší se ve všem

Graf 7 Vnímání rozdílnosti kultur

V položce č. 11 měli respondenti zhodnotit rozdílnost české kultury vzhledem k rodné zemi. Největší počet 47 (45,1 %) z dotázaných přiznal, že se liší ve významných oblastech denního života, dále se dle 34 (32,7 %) liší v nevýznamných oblastech. Odpovědi liší se lehce využilo 12 (11,5 %) z respondentů, ve všech oblastech denního života 11 (10,7 %) z celkového počtu 104 dotázaných. Nikdo neuvedl, že by rozdílnost kultur nebyla pociťována žádným způsobem.

37

Analýza položky č. 12: Vnímáte rozdíly v uspokojování biologických potřeb (stolování, příprava a složení jídla, vyměšování, potřeba bezpečí) mezi vaší rodnou zemí a Českou republikou. Tabulka 10 Rozdíly - biologické potřeby

Rozdíly - biologické potřeby

Absolutní

Relativní

četnost

(%)

Vůbec se neliší

0

0,0

Liší se lehce v ojedinělých oblastech denního

19

18,3

Liší se v nevýznamných oblastech denního života

26

25,0


47

45,1


12

11,6

Celkem odpovědí

104

100

četnost

života

45,1 %

50 45 40 35 25,0 %

30 25

18,3 %

20

11,6 %

15 10 5

0%

0

Neliší se vůbec

Liší se lehce



Liší se ve všem

Graf 8 Rozdíly - biologické potřeby

Tabulka č. 10 a graf č. 8 hodnotí z pohledu respondentů rozdílnost v uspokojování biologických potřeb. V této otázce uvedlo nejvíce respondentů 47 (45,1 %), že se uspokojení

38

liší ve významných oblastech denního života, 26 (25,0 %) označilo možnost – liší se v nevýznamných oblastech denního života. Možnost - liší se lehce v ojedinělých oblastech využilo 19 (18,3 %) z dotazovaných. 12 (11,6 %) respondentů vyhodnotilo odlišnost biologických potřeb ve všech oblastech denního života. Žádný respondent neuvedl, že by se uspokojování nelišilo vůbec.

39

Analýza položky č. 13: Vnímáte rozdíl v uspokojování psychosociálních potřeb (potřeba osobního kontaktu, potřeba náklonosti) mezi vaší rodnou zemí a Českou republikou. Tabulka 11 Rozdíly - psychosociální potřeby

Rozdíly - psychosociální potřeby

Absolutní

Relativní

četnost

(%)

Vůbec se neliší

5

4,8


18

17,4


31

29,8


38

36,5


12

11,5

Celkem odpovědí

104

100

četnost

života

36,5 %

40 35

29,8 %

30 25

17,4 %

20 11,5 %

15 10

4,8 %

5 0

Neliší se vůbec

Liší se lehce



Liší se ve všem

Graf 9 Rozdíly - psychosociální potřeby

Tabulka č. 11 i graf č. 9 uvádí úroveň rozdílnosti v uspokojování psychosociálních potřeb. 38 (36,5 %) respondentů využilo možnosti – liší se ve významných oblastech denního života. Liší se nevýznamně uvedlo 31 (29,8 %) z dotazovaných. Možnost liší se lehce označilo 18 (17,4 %). Dle 12 (11,5 %) respondentů se liší uspokojování ve všech oblastech denního života. Pouze 5 z dotázaných neshledává rozdíly při uspokojování psychosociálních potřeb.

40

Analýza položky č. 14: Vnímáte rozdíl v uspokojování spirituálních potřeb mezi vaší rodnou zemí a Českou republikou. Tabulka 12 Rozdíly - spirituální potřeby

Rozdíly - spirituální potřeby

Absolutní

Relativní

četnost

(%)

Vůbec se neliší

17

16,3


24

23,1


28

26,9


27

26,0


8

7,7

104

100

četnost

života

Celkem odpovědí

26,9 %

30

26,0 % 23,1 %

25

20

16,3 %

15 7,7 %

10

5

0

Neliší se vůbec

Liší se lehce



Liší se ve všem

Graf 10 Rozdíly - spirituální potřeby

Výsledky položky č. 14 (tabulka č. 12 a graf č. 10) hodnotí rozdílnost v uspokojování spirituálních potřeb. Nejvíce respondentů 28 (26,9 %) označilo možnost – liší se v nevýznamných oblastech denního života. Dále 27 (26,0 %) liší se významně, 24 (23,1 %) uvedlo – lehce v ojedinělých oblastech. Naprostou diferenciaci v uspokojování spirituálních potřeb shledává 8 (7,7 %) z dotázaných. Dle názorů vůbec se neliší 7 (7,3 %) respondentů. 41

Analýza položky č. 15 a 16: Jak hodnotíte úroveň ošetřovatelské péče ve Vaší rodné zemi/v České republice. Tabulka 13 Ošetřovatelská péče - rodná země

Kvalita oš. péče - rodná země

Absolutní četnost


1 - výborná

19

18,3

2 - velmi dobrá

27

25,9

3 – dobrá

29

27,9

4 - dostatečná

25

24

5 - nedostatečná

4

3,9

104

100

Celkem odpovědí

Tabulka č. 13 a následující srovnávací graf č. 11 uvádí hodnocení úrovně ošetřovatelské péče z pohledu respondentů v rodné zemi. Z tabulky vyplývá, že největší počet respondentů 29 (27,9 %) zhodnotil úroveň ošetřovatelské péče jako dobrá. Výběr možnosti velmi dobrá využilo 27 (25,9 %) z dotázaných. Dále dostatečná úroveň péče 25 (24,0 %) respondentů. Nejlepší hodnotu péče – výborná uvedlo 19 (18,3 %) z celkového počtu 104 (100 %) respondentů. Hodnocení nedostatečná ošetřovatelská péče uvedlo pouze 4 (3,9 %) dotázaných. Tabulka 14 Ošetřovatelská péče - Česká republika

Kvalita oš. péče - Česká republika

Absolutní četnost


1 - výborná

9

8,7

2 - velmi dobrá

34

32,6

3 – dobrá

32

30,8

4 - dostatečná

25

24

5 - nedostatečná

4

3,9

104

100

Celkem odpovědí

Hodnoty výsledků položky č. 16 a tabulka č. 14 znázorňují hodnocení úrovně ošetřovatelské péče z pohledu cizinců v České republice. Nejvíce respondentů 34 (32,6 %) hodnotí ošetřovatelskou péči v rámci České republiky jako velmi dobrou. Úroveň dobrá zhodnotilo 32 (30,8 %) z dotázaných. Dostatečná úroveň byla stejně jako v případě rodné země zvolena 25 (24,0 %) respondenty. Nejlepší hodnocení – výborná obdržela ošetřovatelská

42

péče od 9 (8,7 %) dotázaných. Ve srovnání s předchozí položkou č. 15 i zde uvedlo 4 (3,9 %) jako hodnotu úrovně – nedostatečná. Ošetřovatelské péče v rodné zemi byla mírně lépe hodnocena (známka 2,7) v porovnání s ošetřovatelskou péčí v ČR (známka 2,8).

32,6 %

35

30,8% 27,9 %

30

25,9 % 24 % 24 %

25 20

18,3 %

15 10

8,7 % 3,9 % 3,9 %

5 0

Výborná

Velmi dobrá

Dobrá Rodná země

Dostatečná

Nedostatečná

ČR

Graf 11 Kvalita ošetřovatelské péče rodná země/Česká republika

43

Analýza položky č. 17 a 18: Jak hodnotíte připravenost české společnosti/ českého zdravotnictví na péči o osoby ze zahraničí (osoby s odlišnou kulturou). Tabulka 15 Připravenost - česká společnost

Připravenost - česká společnost

Absolutní četnost


1 – výborná

12

11,5

2 - velmi dobrá

21

20,2

3 – dobrá

23

22,2

4 - dostatečná

28

26,9

5 - nedostatečná

20

19,2

Celkem odpovědí

104

100

Tabulka č. 15 zobrazuje hodnocení připravenosti české společnosti na péči o osoby ze zahraničí. Nejvíce z dotázaných 28 (26,9 %) zhodnotilo úroveň připravenosti české společnosti jako pouze dostatečnou. Dobrou úroveň shledává 23 (22,2 %) respondentů. Velmi dobrou připravenost vnímá 21 (20,2 %) z celkového množství 104 (100 %) respondentů. Nedostatečně hodnotilo připravenost naší společnosti 20 (19,2 %) z dotázaných. Výborně pouze 12 (11,5 %) respondentů. Tabulka 16 Připravenost - český zdravotnický systém

Připravenost - český zdravotnický systém

Absolutní četnost


1 – výborná

6

5,8

2 - velmi dobrá

28

26,9

3 – dobrá

28

26,9

4 - dostatečná

28

26,9

5 - nedostatečná

14

13,5

Celkem odpovědí

104

100

Analýza položky č. 18 (tabulka č. 16 a graf č. 12) prezentuje hodnocení respondentů o připravenosti českého zdravotnického systému na péči o osoby ze zahraničí. Stejný počet respondentů 28 (26,9 %) hodnotí úroveň připravenosti hned ve třech stejných hodnotách připravenosti

- velmi dobře, dobře a dostatečně. Připravenost - nedostatečná v oblasti

zdravotnictví v péči o cizince zhodnotilo 14 (13,5 %) z dotázaných. Nejmenší počet respondentů 6 (5,8 %) vyhodnotil připravenost jako výbornou. Připravenost českého

44

zdravotnického systému byla průměrně (známka 3,15) lépe hodnocena než připravenost české společnosti (známka 3,22) na péči o osoby ze zahraničí.

30 26,9 %

26,9 %

26,9 %

25 22,2 % 20,2 % 19,2 %

20

13,5 %

15 11,5 %

10 5,8 % 5

0

Výborně

Velmi dobře Česká společnost

Dobře

Dostatečně

Nedostatečně

Český zdravotnický systém

Graf 12 Připravenost česká společnost/český zdravotnický systém

45

Analýza položky č. 19 Pokud by Vás měl personál edukovat/informovat o diagnostických či terapeutických výkonech a dodržování zásad léčby, upřednostníte. Tabulka 17 Preferovaný způsob informování/edukace

Preferovaný způsob informování/edukace

Absolutní četnost


Brožura

20

19,2

Prezentace v rodném jazyce

8

7,7

Personál, který je schopen se domluvit

48

46,2

Nevím, nikdy jsem o tom nepřemýšlel

11

10,6

Jiné

17

16,3

Celkem odpovědí

104

100

ve vašem rodném jazyce

46,2 % 50 45 40 35 30 25

19,2 % 16,3 %

20 10,6 %

15

7,7 %

10 5 0

Brožura

Prezentace

Personál

Nevím

Jiné

Graf 13 Preferovaný způsob informování/edukace

Položka č. 19 informuje o tom, jak by chtěli být respondenti potencionálně informováni či edukováni při diagnostických nebo terapeutických výkonech. Jednoznačným způsobem 48 (46,2 %) z dotázaných by využilo personálu, který by byl schopen komunikovat v rodném jazyce. Dále 20 (19,2 %) by postačila brožura v rodném jazyce, 8 (7,7 %) prezentace v rodném jazyce. Z celkového počtu 104 respondentů 11 nikdy nepřemýšlelo o této možnosti. 46

Mezi jinými odpověďmi: Muž, 21 let, Řecko: „Komunikace v mezinárodním jazyce, kterým je angličtina.“ Muž, 22 let, Saudská Arábie: „Personál, který je schopen se domluvit v angličtině, která je více ve světě používána než arabština, prosím.“ Muž, 25 let, Norsko: „Ústní vysvětlení v angličtině.“ Žena, 20 let, Řecko: „Prezentace v angličtině by stačila.“ Žena, 24 let, Portugalsko: „ Prezentace v angličtině je dostačující.“ Muž, 25 let Norsko: „Personál, který je schopen domluvit se anglicky, což není můj rodný jazyk, ale musíme se jím dorozumět obě strany.“ Žena, 22 let, Řecko: Prezentace nebo brožura v anglickém jazyce by stačila.“ Žena, 21 let, Německo: Personál, který hovoří anglicky.“

Položka č. 20: Jaký specifický přístup v péči o sebe sama byste vyžadovali ze strany ošetřovatelského personálu v ČR Tato položka byla otevřená a respondenti zde mohli vyjádřit své názory. Možnost využilo překvapivě velké množství dotazovaných. Výběr jednotlivých odpovědí ze strany respondentů Žena, 21 let, Ukrajina: „Sestry jsou občas nepříjemné, obzvlášť pokud zjistí, že jste cizinec, většina z nich není schopna mluvit anglicky nebo jiným jazykem.“ Muž, 21 let, Španělsko: „Nechovají se k nám jako k ostatním pacientům.“ Muž, 21 let, Řecko: „Vyžaduji od ošetřovatelského personálu, aby byl více milý, nejen k cizincům, ale také k českým pacientům. Sestry staršího věku (více než 50) se chovají špatně ke všem pacientům. Jako medik v ČR, ale v minulosti také jako pacient jsem viděl rozdíl mezi věkovým rozdílem sester. Mladší sestry jsou schopné se dorozumět anglicky, což je velmi pozitivní. Muž, 22 let, Saudská Arábie: „Ošetřovatelství v České republice je dobré, ale myslím si, že jazyková bariéra je největší problém pro většinu cizinců, kteří právě přijeli do ČR. Muž, 25 let, Velká Británie: „Chování sester vzhledem k pacientům, ale i doktorům je potřeba zlepšit. Často jsou neslušné, podrývají doktory, netrpělivé. Nerozumí potřebám pacientů – spíše v ambulancích než na lůžkových odděleních. Nicméně chování k pacientům je pořád lepší než k doktorům – nespolupracují jako tým. Žena, 19 let, Řecko: „Přinejmenším mluvit anglicky.“ 47

Muž, 30 let, Norsko: „Informovat ošetřovatelský personál o cizích zemích, systému zdravotní péče a odlišném kulturním přístupu.“ Žena 23 let, Německo: „Musí být více pozorné, milé, pečlivé, trpělivé a více rozumět pacientům. Všem poskytovat péči nezávisle na tom, odkud pacient je. Přístup k osobě, která se necítí dobře, musí být prvotní. Jako cizinci máme možnost srovnání s jinými zdravotními systémy. Nicméně rozdíl je tady více vidět, cítíme, že se nezajímají o vytvoření vztahu s pacienty. Často jsou odlišné i procedury, které jsou pacientům vykonávány, než ty, na které jsme zvyklí. Nikdy nedostaneme dostatečné vysvětlení, co se bude dít. Vlastní tlumočník je obvykle velmi drahá záležitost.“ Muž, 21 let, Řecko: „Zlepšit chování sester k pacientům.“ Muž, 22 let, Švédsko: „Trochu by měly být více hodné a pozitivní.“ Položka č. 21: V případě, že chcete přidat jiné poznámky, komentáře nebo doporučení k tématu, prosím specifikujte. Položka č. 21 byla rovněž otevřená, zde mohli respondenti vyjádřit své připomínky k celému tématu, této možnosti využilo 15 z dotázaných. Výběr jednotlivých připomínek ze stran respondentů Muž, 20 let, Amerika: „Hodně štěstí.“ Muž, 25 let, Velká Británie: „Otázka č. 11: Každý průměrný Čech je mnohem více kulturní než průměrný britský občan.“ Žena, 24 let, Portugalsko: „Obecně, sestry jsou k nám hrubé (cizím studentům medicíny), ani v nejmenším nám nechtějí pomoci. Zažila jsem několik situací, kdy sestry k nám byly velmi hrubé, a ne v jednom případě jsem musela požádat o pomoc doktora, protože jsme byli vykázáni ze sesterny, kde byly dokumentace pacientů. Nesměli jsme se do nich podívat, protože sestra v tomto případě měla právě špatnou náladu. Myslím, že nejlepší bude – i když je jazyková bariéra příčinou, respektováni se stejně tak, jako respektujeme zdravotní profesionály kolem nás. Nicméně, potkala jsem i sestry, které byly velmi milé a moc nám pomohly.“ Žena, 21 let, Portugalsko: „Také doktoři mají potíže s komunikací. Byla jsem odeslána na endoskopii a doktor nedokázal cokoliv vysvětlit nebo mě alespoň uklidnit. Jen řekl (v češtině): „Jsi student medicíny, tak to musíš vědět.“ Nevysvětlil patologii, kterou zjistil, jen mi dal nějaké léky. Cítila jsem se velmi nekomfortně a byla jsem vystrašená a nikdo tam nebyl, aby mi pomohl vše pochopit.“ 48

Žena, 22 let, Řecko: „ Sestry by měly být více ochotné nám pomoci. Osobně si myslím, že nejhorší je jejich chladný přístup, co jsem si všimla, tak mají velmi, velmi dobrou úroveň v jejich praxi.“ Muž, 25 let, Norsko: „Jako cizinci můžeme určitě říct, že Češi s námi nechtějí komunikovat, i když musí. Cítím, že pokud nemluvíte česky a skončíte v české nemocnici, jste v opravdovém problému. Jediní, kdo mluví trochu anglicky, jsou doktoři, kteří vás vidí pouze 5 minut denně. Je lepší si vzít taxi do Vídně, pokud se s Vámi stane něco vážného.“ Žena, 24 let, Norsko: „Když jsem byla v nemocnici (jako pacient) dostala jsem jen rohlík s máslem na snídani (s nějakým čajem s cukrem). Toto je hodně nezdravé pro každého pacienta. Ale konec koncům česká nemocnice se mi líbí.“

49

8 OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku multikulturního přístupu v ošetřovatelství z pohledu cizinců. Ke zpracování práce byly stanoveny čtyři cíle, které byly ověřeny za pomoci sedmi očekávaných výsledků. Na základě získaných dat z průzkumu byly ověřeny stanovené očekávané výsledky. Cíl č. 1: Zjistit zkušenosti respondentů s českým ošetřovatelstvím. Očekávaný výsledek č. 1, ve kterém jsme předpokládali, že více než 75 % respondentů uvede problém při setkání s ošetřovatelským personálem, byl ověřován prostřednictvím položky č. 7 (viz. Tab. č. 5 str. 32). Po zhodnocení výsledků jsme zjistili, že všichni respondenti (100 %) z celkového množství 104 (100 %) uvedli určitý problém při styku s českým ošetřovatelským personálem. Očekávaný výsledek č. 1 byl potvrzen. Cíl č. 2: Zjistit, jak respondenti vnímají úroveň ošetřovatelské péče ve své rodné zemi ve srovnání s Českou republikou. Očekávaný výsledek č. 2, v němž jsme předpokládali, že více než 75% respondentů zhodnotí úroveň ošetřovatelské péče v jejich rodné zemi a ČR stejným hodnocením (na škále od 1 do 5), byl ověřován prostřednictvím položky č. 15 a položky č. 16. (viz Tab. 13, Tab. 14 str. 42). Po analýze jednotlivých odpovědí respondentů dle hodnotící škály od 1 tzn. výborně do 5 tzn. nedostatečně, bylo zjištěno, že 84 (80,8 %) z dotázaných zhodnotilo úroveň ošetřovatelské péče ve smyslu rodná země - versus Česká republika stejným hodnocením na škále od 1 do 5. Očekávaný výsledek č. 2 byl potvrzen. Očekávaný výsledek č. 3, v němž jsme předpokládali, že většina dotazovaných (více jak 50 %) zhodnotí připravenost českého zdravotnického systému na péči o cizince na hodnotící škále stupněm 2 a 3, tzn. dobrá, velmi dobrá, byl ověřován prostřednictvím položky č. 18 (viz Tab. 16 str. 44). Z analýzy výsledků jsme zjistili, že 56 (53,8 %) respondentů hodnotí připravenost zdravotního systému v ČR jako dobrou až velmi dobrou. Očekávaný výsledek č. 3 byl potvrzen.

50

Cíl č. 3 Zjistit, zda respondenti mají odlišné požadavky týkající se uspokojování svých potřeb. Očekávaný výsledek č. 4, ve kterém jsme předpokládali, že více než 50 % respondentů bude deklarovat určité odlišnosti v uspokojování biologických potřeb, byl ověřován prostřednictvím položky č. 12 (viz. Tab. 10 str. 38). Po zhodnocení výsledků jsme zjistili, že všech 104 respondentů (100 %) vnímá určité odlišnosti v saturaci biologických potřeb. Očekávaný výsledek č. 4 byl potvrzen. Očekávaný výsledek č. 5, v němž jsme předpokládali, že více než 50 % z dotázaných bude deklarovat určité odlišnosti v uspokojování psychosociálních potřeb, byl ověřován prostřednictvím položky č. 13 (viz. Tab. 11 str. 40). Z analýzy výsledků jsme zjistili, že 99 (95,2 %) respondentů vnímá jisté odlišnosti v saturaci psychosociálních potřeb. Očekávaný výsledek č. 5 byl potvrzen. Očekávaný výsledek č. 6, v němž jsme předpokládali, že více než 50 % respondentů bude deklarovat určité odlišnosti v uspokojování spirituálních potřeb, byl ověřován prostřednictvím položky č. 14 (viz. Tab. 12 str. 41). Po zhodnocení výsledků jsme zjistili, že 87 (83,7 %) z dotázaných pociťuje jisté nuance v saturaci spirituálních potřeb. Očekávaný výsledek č. 6 byl potvrzen. Cíl č. 4: Identifikovat odlišné názory a hodnocení kultury v rodné zemi respondenta a v ČR. Očekávaný výsledek č. 7, ve kterém jsme předpokládali, že více než 75 % respondentů deklaruje odlišnost kultury rodné země ve vztahu ke kultuře ČR, byl zkoumán za pomoci položky č. 11 (viz. Tab. 9 str. 37). Z analýzy vyplývá, že všichni respondenti – 104 (100 %) vnímají odlišnosti v kultuře jejich rodné země ve vztahu ke kulturním zvyklostem České republiky. Očekávaný výsledek č. 7 byl potvrzen.

51

9 DISKUSE Bakalářská práce byla zaměřena na multikulturní přístup v ošetřovatelství z pohledu cizinců. Následující kapitola poslouží k rozboru stanovených cílů a očekávaných výsledků, vycházejících z provedeného průzkumu. Odborné práce, týkající se ošetřovatelské péče o pacienty ze zahraničí, jsou zaměřeny spíše na populaci všeobecných sester, než na cizince samotné, tudíž tato diskuse přispěje ke srovnání určitých položek z hlediska skupin – cizinci a všeobecné sestry. Data získaná z průzkumu budou dále srovnána a diskutována s odbornou literaturou – teoretickými zdroji. Úvodní položky dotazníkového formuláře sloužily ke zmapování demografických údajů týkajících se respondentů. Výzkumný soubor tvořilo celkové množství 104 respondentů, v zastoupení 51 (49,0 %) mužů a 53 (51,0 %) žen. Jejich průměrný věk činil 22,4 let. Národnostní složení jednotlivých respondentů bylo velmi rozmanité. Zjistili jsme, že pohyb migrujícího obyvatelstva na naše území probíhá nejen v rámci Evropy, ale také dalších kontinentů - Afriky, Asie či Ameriky, nejčastěji však ze států Portugalska, Řecka, Švédska, Velké Británie, Norska. Průměrná délka pobytu na území ČR činila 2,7 let a důvod nynějšího pobytu na území České republiky byl u všech respondentů studijní, což logicky vyplývá z osloveného souboru dotázaných. Další důvody byly zaznamenány v mnohem menší míře, konkrétně se jednalo o důvody osobní 9 respondentů (7,8 %) a ekonomické 2 respondenti (1,7 %). Kritériem pro vyplnění všech 21 položek dotazníku a zařazení do průzkumu byla skutečnost – setkání se s ošetřovatelským personálem v rámci českého zdravotnického systému. Z celkového počtu ze 104 dotázaných se 74 (53,9 %) respondentů setkalo s ošetřovatelským personálem prostřednictvím klinických praxí v nemocnicích, což odpovídá faktu, že klinické stáže v nemocnicích probíhají až od druhého ročníku studia. Určité zkušenosti v pozici pacienta deklarovalo 44 (30,8 %) z respondentů, což odpovídá počtu z dotázaných, kteří vyžadovali zdravotní péči. Značná míra respondentů, která uvedla zkušenost jako pacient či doprovod příbuzného v počtu 16 (11,2 %) odpovědí na konci dotazníku využila možnosti volného vyjádření a sdělila hodnotné poznatky či připomínky v otevřených položkách. Na základě stanovených cílů a dle konstrukce výzkumného nástroje byly zvoleny očekávané výsledky, premisy. V prvním očekávaném výsledku jsme předpokládali, že více než 75 % respondentů vnímá určitý problém při styku s ošetřovatelským personálem a tento výsledek byl potvrzen, jelikož všichni respondenti uvedli jeden konkrétní, největší problém. Největší problém činila 52

při setkání s ošetřovatelským personálem jednoznačně komunikační bariéra, kterou deklarovalo 80 (76,8 %) z dotázaných, což podporují i názory, které se ve velké míře objevovaly v položkách č. 20 i 21, v nichž respondenti uváděli, že český zdravotnický personál není dostatečně erudován s ohledem na jazykové schopnosti, a to zejména ve využívání anglického jazyka. V některých případech respondenti uváděli, že se personál ani nesnaží o komunikaci, byť prostřednictvím nonverbální komunikace. Dalším

uváděným

problémem,

který

byl

důsledkem

zkušenosti

s ošetřovatelským personálem, byla neochota ze strany všeobecných sester, kterou uvedlo 13 (12,6 %) z dotázaných. V otevřených položkách č. 20 a 21 se rovněž 29 respondentů vyjádřilo k faktu, že sestry jsou neochotné, nepříjemné, málo milé. Problém týkající se kulturní bariéry v největší míře postihlo 8 (7,7 %) respondentů, i když v dalších položkách uváděli všichni nuance mezi kulturou rodné země a ČR, nadále největším problémem zůstává komunikace, od které se odvíjí další náležitosti. Pokud sestra nenaváže komunikaci s pacientem, není zcela možné saturovat pacientovy potřeby či zkoumat danou kulturu v plné míře. Zde je jistě na místě uvést alespoň částečné srovnání s prací Fárkové,36 která ve své bakalářské práci zjišťovala názor všeobecných sester na skutečnost, zda se při pobytu v nemocničním zařízení vyskytly nějaké potíže v průběhu léčby pacientů – cizinců. Z celkového počtu 88 (100 %) respondentů uvedlo 42 (47,7 %) ano, byly problémy s komunikací. Dále 16 respondentů – problém s vysvětlením a průběhem léčby. Pouze 4 všeobecné sestry uvedly jako problém odlišný životní styl. Překvapující bylo zjištění, že 26 (29,5 %) z dotázaných neregistrovalo žádný problém při léčbě pacientů z ciziny. Pro jednoznačné zdůvodnění příčin negativních zkušeností našich respondentů by bylo nutné provést hlubší analýzu a využít například kvalitativní metodu výzkumu (např. pomocí rozhovoru), ale zřejmě došlo ke kolizi v oblasti očekávání ze strany příjemce a péče jeho poskytovatele. Jak uvádí např. Křivohlavý,37 pacient je v době příchodu k ošetření psychicky ovlivněn, má obavy, může mít bolesti a tyto faktory ovlivňují jeho vnímání a požadavky. Přes výše uvedené nedostatky jsme ve druhém očekávaném výsledku ověřili, že více než 75 % respondentů zhodnotí úroveň ošetřovatelské péče v jejich rodné zemi a České republice stejným hodnocením (na škále od 1 do 5). Výsledek č. 2 byl potvrzen, protože 84 (80,8 %) respondentů uvedlo stejné hodnocení na této hodnotící stupnici. Věříme, že tento 36

Srov.

FÁRKOVÁ,

D.

Připravenost

sester

na

práci

s pacientem

–

cizincem

https://is.muni.cz/auth/th/71649/lf_b/text.pdf?studium=575183, s. 44, 45. [cit. 2014-03-04]. 37

Srov. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 2002, s. 186.

53

[online].

Dostupné

z:

výsledek je pozitivním ohodnocením úrovně péče v ČR a také faktem, že se pomalu stírají rozdíly mezi zahraniční a zdejší kvalitou péče, o čemž může svědčit také zvyšující se zdravotnická turistika, která je popisována v odborných zdrojích. Dle ÚZIS38 počet ošetřených cizinců v České republice činil 89 156 osob (statistické údaje za rok 2012). Opět lze částečně uvést srovnání s prací Šebkové,39 jež ve své bakalářské práci zjišťovala názor všeobecných sester na kvalitu ošetřovatelské péče o cizince u nás a v Evropě. Z celkového počtu 101 (100 %) respondentek uvedly 4 (4,0 %), že péče v ČR je na nízké profesionální úrovni. Dále 20 (20 %) všeobecných sester neumí situaci posoudit. Možnost neumím posoudit situaci, využilo 17 (17 %) z dotázaných a ošetřovatelskou péči jako standardní zhodnotil největší počet respondentů 60 (60 %). Tedy i ošetřovatelský personál vyjadřuje obdobné názory, i když je více kritický, možná právě s ohledem na vlastní schopnost komunikovat v cizím jazyce. Třetí očekávaný výsledek byl zaměřen na hodnocení připravenosti českého zdravotnického systému na péči o cizince. Předpoklad byl, že více než 50 % dotazovaných zhodnotí připravenost českého zdravotnického systému na péči o cizince, jako dobrou až velmi dobrou (stupeň 2 a 3 na hodnotící škále), tento výsledek byl potvrzen, jak dokládá tabulka 16 na str. 44. Hodnocení dobrá (stupeň 3 na hodnotící škále od 1 do 5) připravenost českého zdravotnického systému na péči o osoby z ciziny uvedlo 28 (26, 9 %) respondentů. Stejný počet 28 (26,9 %) respondentů uvedl známku velmi dobrá (2 na hodnotící škále) úroveň. Celkový počet z dotázaných, jež zhodnotili připravenost českého zdravotnického systému v poskytování péče pacientům odlišné kultury jako dobrý nebo velmi dobrý, tak činil celkem 56 (53,8 %) respondentů. Opět se jedná o konzistentní odpovědi s ohledem na předchozí výsledky. Ve čtvrtém, pátém a šestém očekávaném výsledku, které byly zaměřeny na saturaci klientových potřeb – biologických (viz str. 38), psychosociálních (viz str. 40), spirituálních (viz str. 41), jsme předpokládali, že více než 50 % z dotázaných vnímá rozdíly v uspokojování lidských potřeb. Všechny tyto tři vytyčené očekávané výsledky byly potvrzeny. Biologické potřeby a jejich saturace patří bezpochyby k základní poskytované ošetřovatelské péči všeobecnými sestrami. U všech 104 (100 %) respondentů byla zjištěna daná míra odlišnosti v uspokojování těchto potřeb. 38

Srov. ÚZIS: Čerpání zdravotní péče cizinci v nemocnicích v roce 2012. [online], Dostupné z:

file:///C:/Users/385267/Downloads/ai_2013_08.pdf. [cit. 2014-10-04]. 39

Srov. ŠEBKOVÁ, D. Zajištění uspokojování potřeb pacientů v multikulturním ošetřovatelství z pohledu všeobecných sester.

[online], Dostupné z: http://theses.cz/id/ay2k6o/downloadPraceContent_adipIdno_13262. [cit. 201-10-04].

54

Požadavky na uspokojování psychosociálních potřeb se určitým způsobem lišily u 99 (95,2 %) respondentů. Nejmenší, ale i tak stále velmi vysoký počet respondentů konkrétně 87 (83,7 %), shledává rozdílnost v saturaci spirituálních potřeb. Zábojníková40 v bakalářské práci uvádí zájem všeobecných sester v péči o cizince jiných národnostních či etnických skupin, o pacientova specifika a potřeby s ohledem na kulturní a náboženskou odlišnost. Z celkového počtu 117 respondentů jich v její práci celkem 71 (60,68 %) označilo, že se zajímá o jejich specifika a potřeby pouze v nezbytných případech. Možnosti – ano, zajímám se, využilo 31 (26,5 %) respondentů. O odlišnosti se nezajímá 15 (12,28 %) z dotázaných. Dle Kousalové,41 která ve své diplomové práci popisuje, potřebu všeobecných sester zohledňovat kulturní zvyklosti pacienta cizince vyplývá, že 100 (43 %) z celkového počtu 226 (100 %) dotázaných si myslí, že je potřeba pouze občas zohlednit kulturní zvyklosti. Dále 60 (27 %) respondentů uvedlo, že je vždy potřeba zohlednit kulturní zvyklosti, a co je alarmující celkem 34 (15 %) odpovědělo, že na zohlednění není časový prostor, a dokonce 26 (12 %) z dotázaných odpovědělo, že nepovažují za důležité zohledňovat kulturní zvyklosti a 6 (3%) uvedlo, že zohledňovat pouze pokud to dovolí stav pacienta. V této souvislosti si dovolíme podotknout, že častým mýtem v odborné zdravotnické veřejnosti je, že pacient by měl dostatečně asimilovat v prostředí, v němž dlouhodobě žije. Česká společnost je poměrně typická etnocentrismem. Samozřejmě možným vysvětlením je také to, že v české kultuře sami nejsme schopni dostatečně vnímat požadavky naší kultury, či je nemáme dostatečně zakořeněny, neuvědomujeme si možné odlišnosti oproti jiným kulturám, což může pramenit z nedostatečně dodržovaných kulturních tradic. Jistým způsobem to dokládají také výsledky, které jsme zjistili v posledním očekávaném výsledku, který zkoumal předpoklad, že více než 75 % respondentů deklaruje odlišnost kultury své rodné země ve vztahu ke kultuře ČR, tento očekávaný výsledek byl potvrzen. Kutnohorská42 ve své publikaci věnuje pozornost názorům cizinců na náš český národ. „Český národ sobě samým přisuzuje větší míru neurotismu a nižší míru přívětivosti, než jakou nám přisuzují naši sousedé – ti nás vidí daleko přívětivější.“

43

Dále v publikaci popisuje

kulturní hladiny vzájemných vztahů ve zdravotní péči. Kultury mají svá vlastní etická 40

Srov. ZÁBOJNÍKOVÁ, K. Cizinec na našem lůžkovém oddělení [online]., Dostupné z:

http://is.muni.cz/th/176594/lf_b/bakalarskaprace.pdf?lang=en, s. 32. [cit. 201-10-04]. 41

Srov. KOUSALOVÁ, R. Role sestry při poskytování péče pacientům cizincům [online]., Dostupné z:

http://theses.cz/id/woc8sf/Bc__Renata_Kousalov_-_DP.pdf, s. 58. [cit. 201-10-04]. 42

Srov. KUTNOHORSKÁ, J. Multikulturní ošetřovatelství pro praxi. Praha 2013, s. 106-108.

43

KUTNOHORSKÁ, J. Multikulturní ošetřovatelství pro praxi. Praha 2013, s. 106.

55

vodítka, která jejich příslušníky usměrňují v jednotlivých situacích, a která se předávají většinou generačně. Ošetřovatelský personál by měl pozorně naslouchat, všímat si projevů v chování, které jim pomohou v lepší orientaci ohledně životních postojů a etickým stránkám klienta. Jednotlivá kulturní seskupení si z generace na generaci předávají své kodexy, přesvědčení, zásady, regulativy – ty potom poskytují jedinci zakotvení a vzor pro každodenní rozhodování a jsou nápomocné při rozhodování ve stavech onemocnění, při neočekávaných životních událostech. Důležité je mít na paměti variace i disparity jednotlivých takto utvářených kultur. Kulturní hodnoty formují způsob, jakým se člověk chová ve zdraví a nemoci, jak se stará o udržení zdraví, jak pečuje o druhé, kdy a u koho bude hledat odbornou zdravotní pomoc. Velmi často si nejsme vědomi odlišných požadavků ohledně ošetřovatelské péče při ošetřování pacientů různých etnik. Plně věříme, že naše práce přispěje určitým dílem k nápravě zjištěných a zde prezentovaných skutečností.

56

9.1 Doporučení pro klinickou praxi Na základě provedeného průzkumu multikulturního přístupu v ošetřovatelství z pohledu cizinců lze usoudit, že péče poskytována ošetřovatelským personálem v České republice, týkající se dané skupiny pacientů, není zdaleka dostačující. Dovolíme si vytyčit návrhy a doporučení ke zlepšení klinické praxe ošetřovatelského personálu v rámci poskytování kulturně adekvátní péče. Domníváme se, že ke zlepšení situace v první řadě náleží zdokonalení komunikačních schopností a technik pečujících (poskytovatelů péče). Nynější generace všeobecných sester je ve srovnání s dřívějšími generacemi vzdělávána k jazykovým znalostem anglického jazyka. Pokud se vyskytne při péči o pacienta - cizince problém, týkající se komunikační bariéry, je nutno najít vhodné řešení, aby mohla být zajištěna nejlepší kontinuální péče, která povede k saturaci klientových potřeb. Důležitým faktem shledáváme ze strany ošetřovatelského personálu poskytovat informace pacientům - cizincům o možnostech využití profesionálního nebo laického tlumočníka. Při komunikaci prostřednictvím laika bychom si měli předem vytyčit jisté podmínky – např. dotyčný by měl překládat pouze informace, na které se pacienta dotazujeme, klient následně na ně odpoví. Mnohem více by nám měla být nápomocná také nonverbální komunikace či alternativní komunikace. V nemocničních zařízeních by měly existovat informační zdroje dostupných možností – např.: na oddělení by měla být dostupná informační tabule, brožury, kde se o možnosti tlumočení klienti dozvědí více v cizím jazyce. Management ošetřující jednotky by měl být schopen zajistit překladatelské služby v případě, že jsou tyto materiály na oddělení dostupné, nutno obeznámit všechny zaměstnance – zejména nově příchozí, kde mohou informační materiály v případě potřeby hledat. V průzkumu byly zjištěny rozdíly v saturaci lidských potřeb v rámci určitých kultur. Proto by měl být personál otevřen novým odlišným kulturním poznatkům, v rámci pregraduální profesní výuky by měl být navýšen počet hodin multikulturní výchovy, v rámci celoživotního vzdělávání realizovat semináře, praktické ukázky s multikulturním zaměřením. Na prvním místě, což plyne i z povahy povolání výkonu všeobecné sestry, tedy spíše poslání, je na místě empatický přístup, ochota pacientovi pomoci překlenout nedůvěru v novém prostředí, úzkost nebo jiné negativní vjemy, které se z pohledu klientů z ciziny mohou objevit. V každém případě je třeba profesionální pečující vést k poznání, že kulturně adekvátní péče neznamená akceptaci kultury jako takové, ale každého kulturně odlišného individua. Tedy, že nelze generalizovat a zobecňovat požadavky pacientů na základě černobílého vidění a příslušnosti k určité kultuře. 57

ZÁVĚR Bakalářská práce je zaměřena na multikulturní aspekty v ošetřovatelství ze strany cizinců pobývajících dlouhodobě na území ČR. Zjišťovány byly komplexní informace o rozdílnosti kultury rodné země v porovnání se zdejší kulturou, největší problémy při styku s ošetřovatelským personálem, rozdíly v saturaci lidských potřeb, srovnání kvality ošetřovatelské péče ve vztahu rodné země a České republiky. V neposlední řadě byl zkoumán názor na připravenost české společnosti i zdravotnického sytému pečovat o skupinu cizinců. Teoretická část práce byla zaměřena na poskytnutí informací, týkajících se multikulturních aspektů v ošetřovatelství. Vymezeny byly pojmy multikulturní, transkulturní péče a celkový pohled na kulturu z pohledu ošetřovatelství. Dále jsou prezentovány osobnosti, které značným dílem přispěly k utváření pohledu na poskytování ošetřovatelské péče jednotlivcům odlišných etnik. Jako významná součást péče jsou uvedeny také informace o komunikačních dovednostech, které by všeobecné sestry měly ovládat a požadavky na saturaci lidských potřeb, včetně ošetřovatelského procesu u pacienta cizince. Empirická část prezentuje názory cizinců na multikulturní aspekty v ošetřovatelství. Hodnoceny jsou konkrétní výsledky položek v rámci dotazníkového průzkumu, který se týkal multikulturního přístupu v ošetřovatelství z pohledu pacientů odlišných etnik v České republice. Průzkum byl uskutečněn u zahraničních studentů všeobecného a zubního lékařství LF MU (anglický studijní program). Zde jsme předpokládali, že velké množství oslovených respondentů bude mít určitou zkušenost s ošetřovatelským personálem v rámci českého zdravotnictví. Soubor respondentů a výsledky průzkumu tak lze považovat za vypovídající. Na základě analýzy dat je možné vyvodit závěr, že dotazovaní registrují kulturně podmíněné rozdíly při poskytování péče. Jako nejvýznamnější problém v rámci poskytování ošetřovatelské péče pacientům – cizincům hodnotí jazykovou bariéru a neschopnost či neochotu ošetřovatelského personálu komunikovat. Za relativně pozitivní je možno považovat fakt, že cizinci hodnotí systém péče v ČR jako dobrý. V doporučení pro klinickou praxi jsou uvedeny konkrétní návrhy pro zlepšení situace v poskytování ošetřovatelské péče pacientům odlišných etnik, za kterou jsou všeobecné sestry kompetentní. Plně doufáme, že výsledky bakalářské práce umožní rozšíření vědomostí a dovedností českého ošetřovatelského personálu v problematice zajišťování ošetřovatelské péče pacientům různých národnostních menšin, vyskytujících se na území ČR. Také věřím, že mohou přispět ke zkvalitnění klinické praxe ve zdravotnických zařízeních v péči o osoby odlišné kultury. 58

ANOTACE Příjmení a jméno autora: Iva Vaňáčková Instituce:

Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Multikulturní přístup v ošetřovatelství z pohledu cizinců

Vedoucí práce:

PhDr. Natália Beharková Ph.D.

Počet stran:

80

Počet příloh:

4

Rok obhajoby:

2014

Klíčová slova:

sestra, ošetřovatelská péče, pacient, cizinec, multikulturalismus

Souhrn: Cílem bakalářské práce bylo zjistit názory na proces poskytování péče cizincům a srovnání názorů na zahraniční a český zdravotnický systém. Teoretická část se zabývá dostupnými poznatky týkajícími se multikulturních aspektů v ošetřovatelství. Empirická část slouží k analýze dat získaných formou dotazníkového šetření u cizinců (studentů všeobecného, zubního lékařství), pobývajících na území České republiky.

59

ANNOTATION Surname and first name:

Iva Vaňáčková

Institution:

Masaryk University, Faculty of Medicine, Department of Nursing

Title of the thesis:

Multicultural attitude in nursing from the perspective of foreigners

Supervisor of the thesis:

PhDr. Natália Beharková Ph.D.

Number of pages:

80

Number of enclosures:

4

Year of defense:

2014

Key words:

nurse, nursing care, patient, foreigner, multiculturalism

Summary: The aim of bachelor thesis was to find out views in the process of providing care to foreigners and comparison of views on foreign and Czech healthcare system. The theoretical part deals with the available knowledge regarding multicultural aspects in nursing. The empirical part analysed data obtained through the survey from foreigners (students of general, dentistry medicine) staying in the territory of the Czech Republic.

60

LITERATURA A PRAMENY 1. ARNOLD C., E., UNDERMANN, B. K. Interpersonal relationships, Professional Communications Skills for Nurses. 5. vyd.: St. Louis, Missouri: Saunders, Elsevier Publishing, 2007. 555 s. ISBN-13: 978-1-4160-2913-7.

2. HERDMAN, H.T.

Nanda International, Ošetřovatelské diagnózy, Definice a

klasifikace 2012-2014. 1. české vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 584 s. ISBN 978-80-247-4328-8. 3. IVANOVOVÁ,

K.;

ŠPIRUDOVÁ,

L.;

KUTNOHORSKÁ,

J.

Multikulturní

ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 248 s. ISBN 80-247-1212-1. 4. IVANOVOVÁ, K.; JUŘÍČKOVÁ, L. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Dotisk 2. vyd. Olomouc: Univerzita, Palackého, 2009. 99 s. ISBN 978-80-244-1832-2. 5. KLIMEŠ, L; Slovník cizích slov. 1981, Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1981. 816 s. ISBN 14-47387. 6. KOLEKTIV, OSTRAVSKÁ UNIVERZITA; Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče. 1. vyd. Ostrava: Repronis Ostrava, 2003. 120 s. ISBN 80-7042-344-7. 7. KOLEKTIV, Multikulturní ošetřovatelství ve vzdělávání sester na středních a vyšších zdravotnických školách. 2002. 8. KUTNOHORSKÁ, J. Multikulturní ošetřovatelství pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing,2013. 160 s. ISBN 978-80-247-4413-1. 9. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 200 s. ISBN 80-247-0179-0. 10. PAVLÍKOVÁ, S; Modely ošetřovatelství v kostce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 152 s. ISBN 80-247-1211-3. 61

11. PLEVOVÁ, I.; KOLEKTIV; Ošetřovatelství II, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3558-0. 12. PTÁČEK, R.; BARTŮNĚK, P.; KOLEKTIV; Etika a komunikace v medicíně, 1. vyd. Praha: Grada Pubishing, 2011. 528 s. ISBN 978-80-247-3976-2. 13. TRACHTOVÁ, E.; Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 186 s. ISBN 80-7013-324-8. 14. ŠPIRUDOVÁ, L; BURSOVÁ J.; TOMANOVÁ, D.; PRŮCHOVÁ E.; Multikulturní ošetřovatelství ve vzdělávání sester na středních a vyšších zdravotnických školách. 2002. 15. ŠAMÁNKOVÁ, M.; Lidské potřeby ve zdraví a nemoci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 136 s. ISBN 978-80-247-3223-7. 16. ŠPATENKOVÁ, N.; KRÁLOVÁ J.; Základní otázky komunikace, Komunikace (nejen) pro sestry. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-599-4. 17. ŠPIRUDOVÁ, L.; TOMANOVÁ, D.; KUDLOVÁ, P.; HALMO, R.; Multikulturní ošetřovatelství II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 252 s. ISBN 80-247-1213-X.

62

Elektronické zdroje 1. ČASOPIS

FLORENCE;

č.

9/2012;

[online].

Dostupné

z:

http://www.florence.cz/odborne-clanky/recenzovane-clanky/ze-zahranicniho-tiskukulturne-kompetentni-pece-jak-jsme-daleko/ [cit. 2014-01-03]. 2. ČASOPIS

SESTRA,

č.

4/2010

[online].

Dostupné

z:

http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/josepha-campinha-bacote-model-rozvoje-kulturnizpusobilosti-450935. [cit. 2014-02-03]. 3. KOLEKTIV AUTORŮ; Pečujeme o klienty odlišných etnik a kultur, Transkulturní péče vpraxi[online] Dostupnéz:http://www.eifzvip.cz/dokumenty/elektronicka_knihovna/Pecujeme_o_klie nty_odlisnych_etnik_a_kultur.pdf. [cit. 2014-08-03]. 4. FÁRKOVÁ, D.; Připravenost sester na práci s pacientem – cizincem [online], Dostupné

z:

https://is.muni.cz/auth/th/71649/lf_b/text.pdf?studium=575183.

[cit.

2014-03-04]. 5. KOUSALOVÁ, R. Role sestry při poskytování péče pacientům cizincům [online]., Dostupné z: http://theses.cz/id/woc8sf/Bc__Renata_Kousalov_-_DP.pdf. [cit. 201410-04]. 6. KoreaMed [online]., Dostupné z: http://synapse.koreamed.org/DOIx.php?id=10.4040/jkan2013.43.5.690&vmode=PUB REA [cit. 2014-02-03]. 7. ZÁBOJNÍKOVÁ, K.; Cizinec na našem lůžkovém oddělení [online]., Dostupné z: http://is.muni.cz/th/176594/lf_b/bakalarskaprace.pdf?lang=en. [cit. 2014-10-04]. 8. MVČR, Cizinci s povoleným pobytem za rok 2013 [online] Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenym-pobytem.aspx. [cit. 2014-10-04]. 9. JOURNAL OF TRANSCULTURAL NURSING, BACOTE – CAMPINHA J.; The process of Cultural Competence in the Delivery of Helathcare Services: A Model of 63

Care;

Transculural

Nursing

2002,

13.;

Dostupné

z:

http://tcn.sagepub.com/cgi/content/abstract/13/3/181. [cit. 2014-01-03]. 10. ÚZIS: Čerpání zdravotní péče cizinci v nemocnicích v roce 2012. [online], Dostupné z: file:///C:/Users/385267/Downloads/ai_2013_08.pdf. [cit. 2014-03-04]. 11. ŠEBKOVÁ, ošetřovatelství

D.

Zajištění z pohledu

uspokojování

potřeb

pacientů

všeobecných

sester.

[online],

v multikulturním Dostupné

http://theses.cz/id/ay2k6o/downloadPraceContent_adipIdno_13262. [cit. 201-10-04].

64

z:

SEZNAM ZKRATEK Popř.

popřípadě

ČR

Česká republika

Tzn.

to znamená

LF MU

Lékařská fakulta, Masarykovy univerzity

E.g.

exempli gratia (for example), (české např. – na příklad)

Např.

na příklad

ÚZIS

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

65

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Pohlaví................................................................................................................................ 28 Tabulka 2 Národnost........................................................................................................................... 28 Tabulka 3 Důvod opuštění rodné země ............................................................................................. 29 Tabulka 4 Zkušenost s ošetřovatelským personálem ....................................................................... 30 Tabulka 5 Hlavní problém s ošetřovatelským personálem .............................................................. 32 Tabulka 6 Schopnost komunikace v českém jazyce ......................................................................... 33 Tabulka 7 Preferovaný způsob komunikace ..................................................................................... 34 Tabulka 8 Zájem o české kulturní zvyky .......................................................................................... 36 Tabulka 9 Vnímání rozdílnosti kultur............................................................................................... 37 Tabulka 10 Rozdíly - biologické potřeby........................................................................................... 38 Tabulka 11 Rozdíly - psychosociální potřeby ................................................................................... 40 Tabulka 12 Rozdíly - spirituální potřeby .......................................................................................... 41 Tabulka 13 Ošetřovatelská péče - rodná země ................................................................................. 42 Tabulka 14 Ošetřovatelská péče - Česká republika ......................................................................... 42 Tabulka 15 Připravenost - česká společnost ..................................................................................... 44 Tabulka 16 Připravenost - český zdravotnický systém .................................................................... 44 Tabulka 17 Preferovaný způsob informování/edukace ................................................................... 46

66

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Národnost ................................................................................................................................. 29 Graf 2 Zkušenost s ošetřovatelským personálem ............................................................................. 30 Graf 3 Hlavní problém s ošetřovatelským personálem .................................................................... 32 Graf 4 Schopnost komunikace v českém jazyce ............................................................................... 33 Graf 5 Preferovaný způsob komunikace ........................................................................................... 34 Graf 6 Zájem o české kulturní zvyky ................................................................................................ 36 Graf 7 Vnímání rozdílnosti kultur ..................................................................................................... 37 Graf 8 Rozdíly - biologické potřeby ................................................................................................... 38 Graf 9 Rozdíly - psychosociální potřeby ........................................................................................... 40 Graf 10 Rozdíly - spirituální potřeby ................................................................................................ 41 Graf 11 Kvalita ošetřovatelské péče rodná země/Česká republika ................................................ 43 Graf 12 Připravenost česká společnost/český zdravotnický systém................................................ 45 Graf 13 Preferovaný způsob informování/edukace.......................................................................... 46

67

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Obr. Kulturní kompetence ................................................................................................. 69 Příloha 2 Obr. Model vycházejícího slunce ....................................................................................... 70 Příloha 3 Dotazník - anglická verze ................................................................................................... 71 Příloha 4 Dotazník - česká verze ........................................................................................................ 76

68

PŘÍLOHY Příloha 1 Obr. Kulturní kompetence

44

Překlad: Cultural competence

kulturní kompetence

Cultural desire

kulturní přání

Cultural knowledge

kulturní vědomosti

Cultural encounter

kulturní setkání

Cultural skill

kulturní dovednost

Cultural awareness

kulturní povědomí

Epmathy

empatie

Self-efficacy

vlastní účinnost

44

Zdroj obrázku: KoreaMed [online]. Dostupné z:

http://synapse.koreamed.org/DOIx.php?id=10.4040/jkan.2013.43.5.690&vmode=PUBREADER [cit. 2014-02-03].

69

Příloha 2 Obr. Model vycházejícího slunce

45

45

Zdroj obrázku: ŠPIRUDOVÁ, L; BURSOVÁ J.; TOMANOVÁ, D.; PRŮCHOVÁ E.; Multikulturní ošetřovatelství ve

vzdělávání sester na středních a vyšších zdravotnických školách. 2002., s. 177.

70

Příloha 3 Dotazník - anglická verze Survey: MULTICULTURAL ATTITUDE IN NURSING FROM THE PERSPECTIVE OF FOREIGNERS Dear students, My name is Iva Vaňáčková. I study a third year of the nursing bachelor’s degree at the Faculty of Medicine, Masaryk University in Brno. I am currently writing my bachelor thesis aimed on the problematic: “Multicultural attitude in nursing from the perspective of foreigners in the Czech Republic.” Since I consider a migration of foreigners (not only in a territory of the European Union) as a consequently increasing, it is necessary to conform the nursing care to a special demands, habits and different needs of all individuals who have decided no matter a reason to depart to a foreign country. I would be delighted to cooperate with all of you by answering my questionnaire. I would like to apply your answers not only for purpose of my thesis but I also hope these answers will lead to improvement of satisfying yours demands in a nursing care that is provided in various health departments.

Instructions how to fill in: Read carefully following questions. In case of close-ended questions choose an answer which is the most relevant to you. Open-ended questions please answer by written text. The questionnaire contains 21 questions. Yours faithfully, Iva Vaňáčková ([email protected])

1.Age(indicate in completed years): ……..

2.Sex: a) Male b) Female

71

3. Nationality: a) British b) Greek c) Portuguese d) Norwegian e) Swedish f) German g) Other(please specify):.....…………

4. For how long time have you been living in the Czech Republic (indicate in completed years): ………

5. Reason why you decided to leave your country of origin (multiple choice possible): a) Economical b) Political c) Religious d) Study e) Personal f) I do not want to answer

6. Have you ever met the nursing staff within Czech health system in the hospital: a) Yes – as a patient b) Yes – as an accompaniment of family relative c) Yes – as an observer (study practice) d) No – never

In case you answered the previous question negative (choice d) please do not continue in questionnaire!

72

7. What was the main problem during the contact with nursing staff: a) Communication barrier b) Cultural barrier (Unfamiliarity of habits) c) Staff reluctance d) Another problem (please specify):…………………

8. Are you able to communicate in the Czech language: a) Yes b) Rather yes c) No d) Rather no

9. In case that nursing staff is not able to communicate in a language you speak you would prefer: a) Verbal communication with assistance of interpreter (professional) b) Verbal communication with assistance of interpreter (random, lay) c) Verbal communication with use of dictionary d) Nonverbal communication (gestures, facial expression) e) Alternative communication – pictograms (e.g. communication cards) f) Another (please specify)…………………

10. Are you interested in the Czech culture habits: a) Yes, indeed b) Yes – but I prefer rather my own culture habits c) Not really d) Not at all e) Another choice (please specify):………………….

73

11. Do you perceive your native country culture as a different to a culture in the Czech Republic (use the scale from 1 to 5; 1 = they do not differ at all; 5 = they differ significantly): Do not differ at all

1

Differ slightly in the unique parts of daily life 2

Differ in insignificant parts of daily life 3

Differ in significant parts of the daily life

Differ at all of the parts of daily life

4

5

12. Dou you perceive any differences in the satisfaction of biological needs (dining, preparation and composition of meals, secretion, safety needs) between your native country and the Czech Republic, (use the scale from 1 to 5; 1 = no differences, 5 = high differences) Do not differ at all

1





4

5

13. Do you perceive any differences in the satisfaction of psychosocial needs (need for personal contact, need for affection) between your native country and the Czech Republic: Do not differ at all

1





4

5

14. Do you realize any differences in the satisfaction of spiritual needs between your native country and the Czech Republic: Do not differ at all

1




Differs at all in the parts of daily life

4

5

15. How do you assess a quality of the nursing care in your native country (use the scale from 1 to 5; 1 = excellent; 5 = unsatisfactory): Excellent 1

Very good 2

Good

Satisfactory 3

74

4

Unsatisfactory 5

16. How do you assess a quality of the nursing care in the Czech Republic (use the scale from 1 to 5; 1 = excellent; 5 = unsatisfactory): Excellent

Very good

1

Good

2

Satisfactory 3

Unsatisfactory

4

5

17. How do you assess the readiness of the Czech society to treat individuals of foreign countries (with different culture): Excellent

Very good

1

Good

2

Satisfactory 3

Unsatisfactory

4

5

18. How do you assess the readiness of the Czech health system to treat individuals of foreign countries (with different culture): Excellent

Very good

1

2

Good

Satisfactory 3

Unsatisfactory

4

5

19. In case the staff would have to inform you about diagnostic and therapeutic procedures or how to follow the treatment principles, you prefer: a) Education material – brochure in native language b) Education material – presentation in native language c) Staff who is able to communicate in your native language d) I do not know, I have never thought about it e) Another choice, please specify:……………….

20. Which kind of a specific attitude or treatment to nursing care would you demand by staff in the Czech Republic (please specify): …………………………………………………………………………………………………. 21. In case you might like to add another remarks, comments or recommendation to this topic, please specifies: ………………………………………………………………………………………………….

75

Příloha 4 Dotazník - česká verze Průzkum: MULTIKULTURNÍ PŘÍSTUP V OŠETŘOVATELSTVÍ Z POHLEDU CIZINCŮ Drazí studenti, jmenuji se Iva Vaňáčková a studuji 3. ročník oboru ošetřovatelství na Lékařské fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. Připravuji bakalářskou práci na téma „Multikulturní přístup v ošetřovatelství z pohledu cizinců“. Jelikož si myslím, že migrace cizinců, (nejen v rámci zemí Evropské Unie) stále narůstá je třeba přizpůsobení ošetřovatelské péče nárokům, zvyklostem, různorodým potřebám všem jedincům, kteří se z rozličných důvodů rozhodnou odcestovat do cizí země. Mým potěšením bude spolupráce s Vámi na vyplnění dotazníku, jehož výsledky se budu snažit využít v mé práci, ale také doufám povedou ke zkvalitnění v uspokojování Vašich potřeb

v ošetřovatelské

péči,

která

je

poskytována

v nemocničních

zařízeních.

Pokyny k vyplnění: Přečtěte si prosím pozorně následující otázky. V případě uzavřených otázek zakroužkujte odpověď, která Vás nejvíce vystihuje. Otevřené otázky doplňte slovy. Dotazník obsahuje celkem 21 položek. Děkuji, Iva Vaňáčková 1. Váš věk (uveďte v celých letech): ……. 2. Pohlaví: a) Muž b) Žena

76

3. Národnost: a) Britská b) Řecká c) Portugalská d) Norská e) Švédská f) Německá g) Jiná (uveďte jaká) …………………. 4. Doba, kterou jste již na území České Republiky (uveďte v celých letech) …….. 5. Důvod, proč jste opustili rodnou zemi (lze označit více možností): a) Ekonomický b) Politický c) Náboženský d) Studijní e) Osobní f) Nechci odpovídat 6. Setkali jste se již s ošetřovatelským personálem v rámci Českého zdravotnictví v nemocničním prostředí: a) Ano – jako pacient b) Ano – můj blízký byl v roli pacienta c) Ano – jako pozorovatel (praxe na oddělení) d) Ne – nikdy Pokud jste na předchozí otázku odpověděli záporně (možnost d) dále ve vyplňování dotazníku nepokračujte!

77

7. Co byl největší problém během setkání s ošetřovatelským personálem: a) Komunikační bariéra b) Neznalost zvyků Vaší rodné kultury c) Neochota personálu d) Jiná odpověď (doplňte) ………………………………………………………… 8. Jste schopni se dorozumět českým jazykem: a) Ano b) Spíše ano c) Ne d) Spíše ne 9. V případě, že ošetřovatelský personál není schopen se domluvit jazykem, kterým hovoříte, dáte přednost: a) Verbální komunikaci s využitím tlumočníka (profesionálního) b) Verbální komunikaci s využitím tlumočníka (laického) e) Verbální komunikaci s využitím slovníku d) Nonverbální komunikaci (gesta, mimika) e) Alternativní postupy (piktogramy = komunikační karty) f) Jiná možnost (doplňte) ……………………………………………………………. 10. Zajímáte se o kulturní zvyklosti České Republiky: a) Ano – mám velký zájem o kulturní zvyky b) Ano – více však upřednostňuji zvyky mé dané kultury c) Ne – spíše se nezajímám o kulturní zvyky d) Ne – kulturní zvyky mě vůbec nezajímají e) Jiná možnost (doplňte) …………………………………………………………………….

78

11. Vnímáte kulturu Vaší rodné země jako odlišnou od té, která je v České Republice (využijte škálu v tabulce od 1 do 5; 1= neliší se vůbec; 5 = liší se významně): Neliší se vůbec

1

Liší se mírně v ojedinělých oblastech denního života 2

Liší se v nevýznamných oblastech denního života 3

Liší se ve významných oblastech denního života 4

Liší se významně ve všech oblastech denního života 5

12. Vnímáte určité rozdíly v uspokojování biologických potřeb (např.: stolování, přípravy a složení pokrmů, vylučování, potřeby bezpečí) v ČR s porovnáním s Vašimi zvyklostmi (využijte škálu od 1 do 5; 1= nevnímám žádné rozdíly; 5= vnímám velké rozdíly): Neliší se vůbec

1





13. Vnímáte rozdíly v uspokojování psychosociálních potřeb (potřeba kontaktů, lásky) v ČR s porovnáním s Vašimi zvyklostmi: Neliší se vůbec

1





14. Vnímáte rozdíly v uspokojování spirituálních potřeb v ČR s porovnáním s Vašimi zvyklostmi: Neliší se vůbec

1





15. Jak hodnotíte úroveň ošetřovatelské péče ve vaší rodné zemi (využijte stupnici od 1 do 5; 1 = výborná; 5 = nedostatečná): Výborná 1

Velmi dobrá 2

Dobrá

Dostatečná 3

79

4

Nedostatečná 5

16. Jak hodnotíte úroveň ošetřovatelské péče v ČR (využijte běžnou klasifikační školní stupnici od 1 do 5; 1 = výborná; 5 = nedostatečná): Výborná 1

Velmi dobrá

Dobrá

2

Dostatečná 3

Nedostatečná

4

5

17. Jak hodnotíte připravenost české společnosti na kontakty s péčí o osoby ze zahraničí (osoby s odlišnou kulturou), (využijte stupnici od 1 do 5; 1 = výborná; 5 = nedostatečná) Výborná 1

Velmi dobrá

Dobrá

2

Dostatečná 3

Nedostatečná

4

5

18. Jak hodnotíte připravenost českého zdravotnictví na péči o osoby ze zahraničí (osoby s odlišnou kulturou), (využijte běžnou klasifikační školní stupnici od 1 do 5; 1 = výborná; 5 = nedostatečná) Výborná

1

Velmi dobrá

Dobrá

2

Dostatečná

3

Nedostatečná

4

5

19. Pokud by Vás měl personál edukovat/informovat o diagnostických či terapeutických výkonech, dodržování zásad léčby upřednostníte: a) Edukační materiál – brožura v rodném jazyce b) Edukační materiál – ústní prezentace v rodném jazyce c) Pracovníka, který s Vámi bude schopen komunikovat v rodném jazyce d) Nevím – nepřemýšlel jsem o tom 20. Jaký specifický přístup v péči o sebe sama byste vyžadovali ze strany ošetřovatelského personálu v ČR (uveďte): ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 21. Možnost doplnění informací a návrhů k tématu (uveďte): …………………………………………………………………………………………………

80

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství. Iva Vaňáčková

Recommend Documents