MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství
Bc. Pavla Frolichová
Problematika spánku v seniorském věku Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Jana Straková, Ph.D.
Brno 2014
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, pod odborným vedením Mgr. Jany Strakové, Ph.D. a použila jen literaturu uvedenou v seznamu použité literatury a pramenů. VBrně dne ..............................
...................................
Děkuji Mgr. Janě Strakové, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, připomínky a konzultace, které pomohly vzniknout této práci. Děkuji dotazovaným respondentům z domácího prostředí a z Domova seniorů Břeclav, Domova pro seniory Bažantnice a Domova pro seniory Velké Bílovice za ochotu účastnit se dotazníkového průzkumného šetření. Také děkuji Mgr. Janě Fojtové za konzultace a pomoc se statistickým zpracováním dat. V neposlední řadě děkuji rodině a příteli, kteří mě po celou dobu studia podporovali.
OBSAH
ÚVOD ............................................................................................................................. 6 1 SPÁNEK ..................................................................................................................... 8 1.1 Význam spánku..................................................................................................... 9 1.2 Typy spánku .......................................................................................................... 9 1.2.1 Non-REM spánek ............................................................................................ 10 1.2.2 REM spánek .................................................................................................... 10 1.3 Spánkový rytmus ................................................................................................ 11 1.4 Typy poruch spánku............................................................................................ 12 1.4.1 Insomnie .......................................................................................................... 12 1.4.2 Poruchy dýchání související se spánkem ........................................................ 13 1.4.3 Hypersomnie ................................................................................................... 14 1.4.4 Poruchy cirkadiánního rytmu .......................................................................... 15 1.4.5 Parasomnie ...................................................................................................... 16 1.4.6 Poruchy pohybu ve spánku ............................................................................. 17 1.4.7 Izolované příznaky poruch spánku.................................................................. 18 1.4.8 Poruchy spánku v důsledku onemocnění ........................................................ 19 1.5 Spánková hygiena ............................................................................................... 20 1.6 Léčba poruch spánku .......................................................................................... 21 1.6.1 Nefarmakologická léčba.................................................................................. 21 1.6.2 Farmakologická léčba ..................................................................................... 23 2 SPÁNEK V SENIORSKÉMU VĚKU .................................................................... 25 2.1 Příznaky narušeného spánku u seniorů ............................................................... 26 2.2 Poruchy spánku u seniorů ve vztahu k jiným chorobám .................................... 26 2.3 Specifická léčba poruch spánku u seniorů .......................................................... 29 3 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES V PÉČI O SPÁNEK ........................................ 31 3.1 Sběr informací..................................................................................................... 31 3.1.1 Hodnoticí škály ............................................................................................... 32 3.1.2 Metody pro vyšetření spánku .......................................................................... 33
4
3.2 Ošetřovatelská diagnostika ................................................................................. 34 3.2.1 Ošetřovatelské diagnózy vztahující se ke spánku ........................................... 35 3.3 Plánování, realizace a hodnocení ošetřovatelského plánu .................................. 36 4 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY................................................................................ 38 5 METODIKA ............................................................................................................. 40 5.1 Metodika průzkumného šetření .......................................................................... 40 5.2 Organizace výzkumného šetření ........................................................................ 40 5.3 Zpracování výsledků .......................................................................................... 41 6 VÝSLEDKY A JEJICH ANALÝZA ..................................................................... 42 6.1 Statistické zpracování a hodnocení výsledků ..................................................... 63 6.1.1 Testování hypotézy č. 1................................................................................... 63 6.1.2 Testování hypotézy č. 2................................................................................... 66 6.1.3 Testování hypotézy č. 3................................................................................... 68 6.1.4 Testování hypotézy č. 4................................................................................... 69 6.1.5 Testování hypotézy č. 5................................................................................... 70 6.1.6 Testování hypotézy č. 6................................................................................... 71 DISKUZE .................................................................................................................... 72 DOPORUČENÍ PRO PRAXI .................................................................................... 79 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 80 ANOTACE .................................................................................................................. 82 ANOTATION .............................................................................................................. 83 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ............................................. 84 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................ 90 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 91 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................... 93 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 94
5
ÚVOD
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou spánku v seniorském věku s ohledem na prostředí seniora, ve kterém žije. Stejně jako v jiných evropských státech, tak i v České republice se mění demografická struktura obyvatelstva ve smyslu zvyšování věku a stárnutí populace. Vzhledem k tomu dochází ke zvýšenému výskytu poruch spánku, jež jsou časté v seniorském věku. Jedná se o velice aktuální problém a je důležité, aby o této problematice byly veřejně dostupné všeobecné informace. Současným problémem je, že většina seniorů bere tyto problémy jako součást stáří, a proto jen minimum z nich s nimi přichází k lékaři.1 Přitom spánek je důležitou součástí lidského života a nekvalitní spánek může mít za následek zhoršení tělesné a psychické výkonnosti a díky únavě může docházet k přerušení sociálních vazeb až k izolaci.2 „Nespavostí dnes trpí každý třetí z nás a přitom ji mnoho lékařů považuje za okrajovou záležitost.“ Prusiński Antoni3 Cílem teoretické části diplomové práce bylo popsat poznatky k problematice spánku v seniorském věku za využití dostupné literatury a pramenů. Teoretická část podává podložené informace a vysvětluje odborné termíny, které souvisí s hlavními kapitolami práce, které jsou: spánek, spánek v seniorském věku a ošetřovatelský proces v péči o spánek. První kapitola informuje o významu a typech spánku, spánkovém rytmu, o typech poruch spánku, spánkové hygieně a léčbě. Obsahem druhé kapitoly jsou příznaky narušeného spánku u seniorů, poruchy spánku ve vztahu k jiným chorobám a specifická léčba u seniorů. Poslední kapitola teoretické části poskytuje informace o sběru informací, hodnoticích škálách, metodách pro vyšetření spánku, ošetřovatelské diagnostice, o ošetřovatelských diagnózách vztahujících se ke spánku, plánování, realizaci a hodnocení ošetřovatelského plánu.
1
Srov. TOPINKOVÁ, E., a NEUWIRTH, J., Geriatrie pro praktického lékaře, s. 88-89. Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 11. 3 PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 82. 2
6
Empirickým cílem diplomové práce bylo zjistit a porovnat existenci spánkových návyků a zmapovat problematiku spánku v závislosti na typu zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije, a také posoudit vliv zvolených determinant (pohlaví, věk) na seniory udávanou odpočatost po spánku. K získání empirických dat byla použita metoda kvantitativního výzkumu a technika dotazníkového šetření. Z dosažených dat byly vyhodnoceny zvolené empirické cíle a hypotézy a jejich výsledky jsou uvedeny v kapitole Výsledky a jejich analýza.
7
1 SPÁNEK
„Spánek byl definován jako stav přirozeného relativního bezvědomí a imobility, kterým člověk nebo zvířata procházejí minimálně jedenkrát denně.“4 Je to stav organismu, kdy dochází ke snížení mentální i pohybové aktivity a současně nastává postupná obnova psychických i fyzických sil.5 Jedná se o důležitou součást života, která zabírá téměř 33 % dne. Platí, že jeho délka by se měla pohybovat okolo 8 hodin denně, je geneticky předurčená, a tudíž velmi individuální s ohledem na věk a zdravotní stav každého jedince. Kvalitní spánek se podílí na regeneraci těla, dopřává nám pocit uvolnění, schopnost soustředit se, pamatovat si, a tím ovlivňuje celkový zdravotní stav. V jeho průběhu dochází ke změnám tělesných funkcí.6 Při tomto stavu se snižuje vnímání okolních podnětů, pohybová aktivita a kognitivní funkce.7 Fyziologický spánek přichází po 15 až 20 ti minutách od ulehnutí. Během noci zpravidla dochází ke 2 až 3 krátkým probuzením, na které si ráno jedinec nevzpomíná.8 Spánek je nedílnou součástí lidské existence a jeho poruchy mohou mít závažné důsledky zejména v oblasti poklesu nálady a výkonu. V případě nutnosti je mimořádně důležité včasně vyhledat pomoc a podstoupit adekvátní léčbu.9 Jeho problematikou se zabývá samostatný vědní obor somnologie neboli spánková medicína.10 Opakem
spánku
je
bdění.
Tyto
dva
procesy
se
navzájem
mění
v tzv. cirkadiánním rytmu, který má zhruba 24 hodinovou frekvenci. 11 Řízení tohoto rytmu je zabezpečeno brzlíkem, který v prostředí beze světla vylučuje spánkový hormon neboli melatonin.12
4
LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 8. Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 11. 6 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 11-13. 7 Srov. ŠONKA, K., a kol., Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku, s. 25. 8 Srov. PRAŠKO, J., ADAMCOVÁ, K., PRAŠKOVÁ, H., aj., Chronická únava, s. 86. 9 Srov. STORES, G., Insomnia and other adult sleep problems, s. 1. [online]. http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=6&sid=83857761-ceb9-403e-8e8ae1e4beef6e5b%40sessionmgr110&hid=119&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl##db=nlebk&AN=4 67479 10 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 20. 11 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 22. 12 Srov. Tamtéž, s. 27. 5
8
1.1 Význam spánku
Hlavní význam spočívá v obnovování schopností mozku a regeneraci lidského těla. Díky tomu dochází ke zlepšení kognitivních činností, řízení organismu a úspoře energetických nároků. Naopak v případě spánkové deprivace uvedené procesy probíhají v menší míře.13 Dále působí na mozkový energetický metabolismus, synaptickou plasticitu a enedokrinní řízení organismu. Převážná obnova funkcí mozku se odehrává ve fázi spánku Non-REM.14 Vědeckými studiemi bylo prokázáno těsné spojení mezi dostatečně dlouhým a kvalitním spánkem a stavem imunitního systému, který se podílí na následné době rekonvalescence.15 Nejdelší doba bdělosti, která nemá za následek snížení duševního výkonu je zhruba 36 hodin. Po překročení tohoto stanoveného času, se výkonnost rapidně snižuje.16
1.2 Typy spánku
Pomocí elektoencefalografie (EEG) lze pozorovat aktivitu mozku během spánku. Díky ní lze rozlišit jeho různé typy, stádia a sledovat jejich vývoj v čase. Běžně se setkáváme s rozdělením na fázi REM (Rapid Eye Movements), která je charakteristická rychlými pohyby očí a Non-REM, NREM (Non Rapid Eye Movements), jenž je bez rychlého pohybu očí.17 Spánek typu REM je nezbytný pro procedurální (impicitní) paměť, která se využívá hlavně při učení, koordinaci pohybů a vývoji dovedností. Naopak typ NonREM je důležitý pro deklarativní (explicitní) paměť, jenž se uplatňuje pro zapamatování.18 Poměr fází REM a Non-REM se během stárnutí organismu vyvýjí. Novorozenci mají obě stádia zastoupena stejně, ale s přibývajícím věkem se zastoupení cyklů 13
Srov. ŠONKA, K., a kol., Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku, s. 30. Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 45. 15 Srov. COREN, S., Zloději spánku, s. 156-157. 16 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 13. 17 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 28. 18 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 55. 14
9
pozvolně mění. V dospělosti fáze Non-REM zabírá 80 % spánku a zbylých 20 % je fáze REM.19
1.2.1 Non-REM spánek Skládá se ze 4 stádií, kterými člověk v průběhu spánku postupně prochází, a s každým následným se aktivita mozku zpomaluje.20 Stádium 1 je obdobím usínání a slabého spánku, které je velmi krátké a zabírá jen 1 až 5 % celkové délky. Při elektroencefalografickém vyšetření (EEG) pozorujeme jen slabou aktivitu o nízkém napětí. U seniorů je toto stádium zastoupeno více, než u mladší generace.21 Stádium 2 je také obdobím lehkého spánku. Při jeho sledování na EEG je se vyznačuje výskytem spánkových vřetének. Zkrácení druhého stádia je časté u pacientů s depresí.22 Stádium 3 je typem hlubokého spánku a v posledním stádiu 4 je pak spánek nejhlubší. Fáze 3 a 4 se na EEG zobrazují jako pomalé delta vlny, jsou charakteristické uvolněným svalstvem, zpomaleným dechem a tepem srdce, snížením tlaku krve a tělesné teploty. V těchto etapách se člověk nepohybuje, pravidelně dýchá a nevnímá okolní prostředí. Kvalita a množství posledních dvou stádií Non-REM má prvořadý vliv na pocit odpočinutí po probuzení.23 Ve čtvrém stádiu dochází ke zvýšenému vylučování somatotropního hormonu.24
1.2.2 REM spánek Stádium REM je charakteristické rychlými pohyby očí a změnou mozkové aktivity z pomalé na rychlou. Podle záznamu EEG jej lze snadno zaměnit za stav bdělosti. Zrychluje se dech, a tím dochází ke zvýšené spotřebě kyslíku, dále ke změně krevního tlaku a srdečního tepu, který se mění v nepravidelný. Nadále tvrdě spíme a celé tělo je uvolněné. V tomto stádiu se nám zdá převážná většina snů a u mužů 19
Srov. SEIDL, Z., Neurologie, s. 117. Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 15. 21 Srov. KALVACH, Z., aj., Geriatrie a gerontologie, s. 263. 22 Srov. Tamtéž. 23 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 15. 24 Srov. KALVACH, Z., aj., Geriatrie a gerontologie, s. 263. 20
10
dochází k erekci. Fáze REM navazuje na Non-REM, který trval 1 až 2 hodiny. Tato změna je často provázena krátkým probuzením, které si ráno obvykle nepamatujeme. Etapa spánku, ve kterém pobíhají všechna čtyři stádia Non-REM a stádium REM označujeme jako spánkový cyklus, jenž v průměru trvá 90 až 120 minut a během noci se 4x až 5x opakuje.25 Sny Sny jsou součástí fyziologického spánku a jejich přesný význam není zatím odhalen. Převážně se vyskytují ve stádiu REM, ale mohou vznikat i v Non-REM. Jedná se o specifickou duševní aktivitu, která je provázena iluzí zrakovou a senzomotorickou s určitým emočním nábojem. Silně negativní emoce ve snu mohou dokonce způsobit až probuzení.26 Každému z nás se ve spánku zdají sny, ale většina si je po probuzení nepamatuje. Toto tvrzení lze dokázat z nočního záznamu EEG mozku. Sny jsou pro lidský organismus životně důležité, protože v jejich průběhu dochází k načerpání energie.27 Jedná se o plnohodnotný psychický výkon, který si můžeme vyložit jako odezvu tajně ukrytých osobních přání, kvality vlastní osobnosti nebo jako vyústění nebezpečné situace.28 Je statisticky doloženo, že povaha snů ovlivňuje náladu jedince, takže pozitivní sny se zdají u pozitivně naladěných lidí a naopak. Jelikož jsou ženy citlivější, vyskytují se u nich negativní sny dvakrát častěji než u mužů.29 Hlubším studiem se zabývá psychiatrie, psychoanalýza, neurologie, neurovědní obory a jiné.30
1.3 Spánkový rytmus
Spánkový rytmus, tzv. cirkadiánní rytmus je 24 hodinový cyklus, ve kterém se střídá den a noc, tedy světlo a tma. Lidský organismus dokáže rozeznat denní dobu a ve večerních hodinách se začne připravovat ke spánku. Cirkadiánní rytmus ovlivňuje všechny tělesné pochody (zažívání, vylučování, změna tělesné teploty, růst a obnovu 25
Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 15-16. Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 55-56. 27 Srov. TYL, J., Jak rozumět snům, s. 21-23. 28 Srov. ADAMEC, J., Spánek a sny v klinické psychopatologii, s. 52. 29 Srov. TYL, J., Jak rozumět snům, s. 26-27. 30 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 53. 26
11
buněk) při vedení cirkadiálnními hodinami, které se nacházejí v hypothalamu (suprachiasmatické jádro). Mimo světlo a tmu jej mohou nastartovat také vnější činitelé jako aktivita a inaktivita nebo hluk a ticho. S denním cyklem se mění i hladina adrenalinu, kortikosteroidů, růstového hormonu a tělesné teploty.31 Suprachiasmatické jádro je ovlivňováno melatoninem (utlumující hormon), který udává cirkadiánní rytmus a jeho produkce ovlivňuje celý organismus. Tvorba spánkového hormonu je vázaná na denní dobu a nejvíce se jej vytváří ve tmě. Jeho hlavní fukncí je navození spánku, kdy dochází k ovlivnění vnitřního cirkadiánního pacemakeru.32
1.4 Typy poruch spánku
Dle odborné literatury existuje mnoho způsobů dělení poruch spánku. Níže uvedené dělení je dle autorky Nevšímalové. Ta kategorizuje poruchy spánku na: insomnie, poruchy dýchání související se spánkem, hypersomnie, poruchy cirkadiánního rytmu, parasomnie, poruchy pohybu ve spánku a izolované příznaky poruch spánku.33
1.4.1 Insomnie Insomnie je porucha, kterou nemocný vnímá jako úbytek délky nebo kvality spánku, kdy dochází ke snížení fyzické i psychické denní výkonnosti.34 Nespavost neboli insomnii můžeme chápat jako symptom nebo jako chorobu. Symptomem se stává v případě, že příčinou je jiné onemocnění a narušený noční spánek nepůsobí problémy v bdělém stavu. Za chorobu ji označujeme, je-li současně porucha usínání či kontinuity spánku, a když tento stav dlouhodobě negativně ovlivňuje člověka v bdělém stavu i za přítomnosti jiných onemocnění.35
31
Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 22-25. Srov. ŠONKA, K., a kol., Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku, s. 28. 33 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 9-15. 34 Srov. TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s. 164. 35 Srov. ŠONKA, K., a PRETL, M., Nespavost, s. 11. 32
12
Podle délky trvání ji můžeme rozdělit na krátkodobou, která způsobuje obtíže maximálně 3 týdny a bývá způsobena podněty z okolního prostředí, a chronickou, která se vyskytuje alespoň 3x týdně po dobu delší než jeden měsíc.36 Insomnie je nejčastější poruchou spánku u seniorů a zhruba 10 % je postiženo její chronickou formou s vyšším výskytem u žen.37 Nespavost může být způsobena iatrogenně, kdy k hlavním příčinám patří podávané léky (neuroleptika, benzodiazepiny, tricyklická antidepresiva), které mohou způsobovat útlum během dne.38 Osoby se spánkovým deficitem mohou pociťovat pálení očí, pocit chladu, únavy, zhoršení výkonnosti, nesoustředěnost, obtížné zapamatování nových věcí aj.39 Insomnie se někdy zaměňuje za pseudoinsomnii, která je definována jako chybné vnímání spánku jedincem.40
1.4.2 Poruchy dýchání související se spánkem Tyto poruchy se dělí na syndromy centrální spánkové apnoe, obstrukční spánkové apnoe, hypoventilace/hypoxie vázané na spánek, hypoventilace/hypoxie vázané na spánek při jiném onemocnění a ostatní poruchy dýchání vázané na spánek.41 Centrální spánková apnoe neboli hypopnoe je charakterizovaná jako opakující se stav, při kterém dochází k omezení ventilace v průběhu spánku. Je zapříčiněna abnormálním vedením dýchání v centrální nervové soustavě, což se projevuje jako přerušování ventilačního úsilí s délkou trvání asi 10 sekund.42 Při obstrukční spánkové apnoi dochází k opakovanému uzávěru horních cest dýchacích, které trvá 10 sekund a více a je spojené se sníženým okysličením krve. Příčinou jsou menší vnitřní rozměry horních cest dýchacích způsobené edémem nebo odlišnou stavbou faryngeální svaloviny.43 Její výskyt je spojován s nadváhou
36
Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 26-28. Srov. LEE-CHIONG, T. L., Sleep medicine, s. 75. [online]. http://web.ebscohost.com/ehost/ebookviewer/ebook/bmxlYmtfXzMxNTMzMV9fQU41?sid=83857761-ceb9-403e8e8a-e1e4beef6e5b@sessionmgr110&vid=15&hid=119&format=EB 38 Srov. KALVACH, Z., aj., Geriatrie a gerontologie, s. 264. 39 Srov. COREN, S., Zloději spánku, s. 71-73. 40 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 26. 41 Srov. ŠONKA, K., a PRETL, M., Nespavost, s. 27-29. 42 Srov. ŠONKA, K., a kol., Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku, s. 199. 43 Srov. Tamtéž, s. 65-71. 37
13
a projevuje se zejména chrápáním. Léčba spočívá v trvalém přetlaku v dýchacích cestách pomocí nosní masky s ventilátorem.44 Centrální a obstrukční spánková apnoe mají podobný způsob přerušení bezdeší. Jedná se o zachraňující výstražnou odezvu organismu na nedostatek kyslíku, při kterém dochází k okamžitému probuzení a k obnově ventilace. Následně se zvýší krevní tlak, srdeční frekvence a svalový tonus kosterního svalstva. Tyto stavy se většinou v průběhu noci několikrát opakují.45 Idiopatická neobstrukční alveolární hypoventilace je typická poklesem alveolární ventilace při spánku projevující se snížením saturace hemoglobinu kyslíkem. Další nemocí této skupiny je kongenitální centrální alveorání hypoventilační syndrom, jenž vzniká od narození a projevuje se nedostatečným centrálním řízením ventilace. Vznikající hypovenilace je nejvýraznější při spánku a někdy je nutná i ventilační podpora.46 Dalším typem poruch dýchání souvisejících se spánkem jsou syndromy hypoventilace/hypoxie vázané na spánek při jiném onemocnění. Mezi ně patří patologie plicního parenchymu nebo cév, obstrukce dolních cest dýchacích způsobená chronickou obstrukční plicní nemocí, při neuromuskulárních nemocech a chorobách hrudní stěny.47
1.4.3 Hypersomnie Hypersomnie je spánková porucha projevující se nepřekonatelnou potřebou spánku, která může vznikat v důsledku nadměrného užívání sedativ nebo u demence.48 Projevuje se obtížným probouzením, snížením mentální a fyzické činnosti, ospalostí, aj. Onemocnění začíná v období puberty a postihuje asi 10 % populace.49 Jedná se o problém dlouhodobého charakteru, často i s denním opakováním. K hlavním spouštěcím impulzům patří změny hormonální, psychické a únavový syndrom. Charakteristickým znakem je prodloužený noční spánek o délce 9 až 16 hodin, který
44
Srov. SEIDL, Z., Neurologie, s. 118. Srov. ŠONKA, K., a PRETL, M., Nespavost, s. 28. 46 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 155-156. 47 Srov. Tamtéž, s. 157-160. 48 Srov. HRONOVSKÁ, L., Poruchy spánku, s. 45. [online]. http://www.geriatrickarevue.cz/pdf/gr_05_01_08.pdf 49 Srov. BORZOVÁ, C., Primární poruchy spánku, s. 11-12. 45
14
nepřináší pocit odpočinku. Dalším příznakem je bolest hlavy, nízký tlak krve a pocit chladných končetin.50 Sekundární hypersomnie je bez zřejmé etiologie. Zpravidla se diagnostikuje po úrazech a nádorech mozku, při hormonálních změnách, depresivní chorobě, hypofunkci štítné žlázy, aj. Periodická hypersomnie je patologická spavost, která trvá několik dnů, následně ustoupí a po určité době se opět opakuje.51 Narkolepsie jsou záchvaty nepřekonatelného spánku, které obvykle trvají jen několik sekund, v těžších případech až 30 minut a v průběhu dne se mohou opakovat až 20 krát. Kataplektický záchvat, tzv. kataplexie je charakteristická náhlým snížením svalového napětí a síly, kdy nemocný bezvládně padá na zem. Záchvaty jsou způsobeny silnou emocí, probíhají při plném vědomí, bez možnosti pohybu a zpravidla trvají do jedné minuty. Spánková obrna svalů vzniká při usínání nebo probouzení a spánkové halucinace jsou bez reálného podkladu. Souborně nazýváme hlavní čtyři symptomy narkoleptickou tetrádou.52 K hypersomni řadíme syndrom nedostatku spánku, jehož hlavním rysem je dobrovolné snížení délky nočního spánku z důvodu nevhodného životního stylu.53
1.4.4 Poruchy cirkadiánního rytmu V této skupině poruch dochází k narušení načasování a délky spánku při změnách způsobené vedením cirkadiánního rytmu, jehož následkem vzniká insomnie, ospalost nebo hypesomnie. Specifickým typem této poruchy je zpožděný nebo přesunutý spánek, nepravidelný nebo volný spánkový rytmus, poruchy při posunu časových pásem, směnném provozu nebo z jiné příčiny (onemocnění, léky, užívání narkotik).54 Profese, vyžadující práci na směny způsobuje problémy se změnou cyklu spánku a bdění u 75 %.55 Důsledkem dlouhodobé práce na směny může vzniknout vředová choroba gastroduodena, hypertenze, neurózy a jiné.56
50
Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 69-70. Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 69-70. 52 Srov. PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 60-62 . 53 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 76. 54 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 191-192. 55 Srov. IDZIKOWSI, Ch., Zdravý spánek, s. 144. 56 Srov. PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 79. 51
15
Změna časových pásem neboli jet-lag syndrom vzniká při přeletu do země s výrazně rozdílným časovým pásmem jako fyziologický projev neschopnosti okamžitého srovnání rozdílu mezi časem vnitřním biologickým a aktuálním po přeletu.57 Nejhůře se se změnou času vyrovnávají lidé nad 50 let.58
1.4.5 Parasomnie Jedná se o poruchy spánku, pro které je typická porucha chování, abnormální pohyby a pohybové automatismy, na které si jedinec po probuzení nepamatujeme. Nemocní udávají palpitaci, zrychlený dech, pocení, hypertenzi a jiné. Může být přítomna kdykoli v průběhu noci a dělí se podle stádia spánku, ve kterém probíhá.59 Somnambulismus neboli náměsíčnost je stav poruchy vědomí s projevy spánku i bdění, charekteristická nekoordinovanou pohybovou aktivitou na začátku noci.60 K této skupině se přiřazuje i mluvení ze spaní a enuresis nocturna.61 Hypnagogické záškuby jsou záškuby svalových skupin, které se fyziologicky vyskytují u lidí unavených po tělesné práci a nevyspalých.62 Při jactatio capitis dochází k pravidelným pohybům hlavy, krku, ramen a trupu ve spojení s hlasovým doprovodem. Pohyby nastávají při usínání nebo při 1. a 2. stádiu spánku Non-REM o délce maximálně 15 minut.63 Bruxizmus neboli skřípání zubů je noční mimovolní skřípání o různé intenzitě, při kterém může dojít k poškození chrupu a dásní. Obvykle se vyskytuje ve druhém stádiu spánku Non-REM. Příčinou jsou vady skusu a stres. Bruxizmem je postiženo až 10 % populace.64 Erekce je fyziologická ve stádiu REM spánku. K parasomnii řadíme bolestivou a nedostatečnou erekci, jež má za následek obavy ze spánku, nespavost a deprese. Nedostatečná erekce je symptomem organické impotence, u které stoupá incidence s věkem.65
57
Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 202-203. Srov. BORZOVÁ, C., Primární poruchy spánku, s. 12. 59 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 96. 60 Srov. BORZOVÁ, C., Primární poruchy spánku, s. 13. 61 Srov. PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s.71-74. 62 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 99. 63 Srov. Tamtéž, s. 100. 64 Srov. PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s.77. 65 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 101. 58
16
Paroxyzmální sinusová zástava srdce je charakteristická zástavou srdce na 2,5 až 9 sekund. Při opakovaných poruchách je pro kompenzaci stavu voperováván kardiostimulátor.66 Spánková obrna je stav, kdy v průběhu usínání nebo probouzení neočekávaně nastává ztráta svalového tonu s nemožností lokomoce a to vše při plném vědomí. Postiženy jsou všechny svaly, jen dýchací a okohybné vykonávají svou normální funkci. Postihuje asi 5 % populace.67 Rozlišují se dva typy a to celková ztráta hybnosti během usínání (hypnagogická obrna) a při probouzení (hypnopompická obrna), kdy postižený nemůže promluvit. K přerušení dochází spontánně, při oslovení nebo po dotyku jiné osoby. Asi 50 % epizod je doprovázeno halucinací.68 Spánková opilost vede ke zmatenosti a dezorientaci s poruchou stability a setřené mluvy. Fyziologicky se projevuje u dlouhodobého nevyspání nebo po psychické či fyzické námaze. Patologicky pak při hypersomnii s délkou tvání až desítky minut.69 Jinou skupinou poruch jsou noční můry (vyskytují se v REM spánku a pacienti si je pamatují) a noční děsy (v Non-REM spánku a nemocní si je nepamatují). Charakteristickým znakem pro obě poruchy je silně negativní zážitek ze snu.70
1.4.6 Poruchy pohybu ve spánku Spánek je stádiem motorického klidu, při kterém člověk mění polohy nebo si upraví přikrývku, aniž by se vzbudil. Nejvíce pohybů probíhá ve fázi Non-REM. Poruchami pohybu ve spánku se rozumí jejich abnormálně zvýšená četnost.71 Syndrom neklidných nohou neboli RLS (Restless Legs Syndrome) je senzorimotorická neurologická porucha provázená neovladatelnou nutností pohybu převážně dolních končetin. Prevalence v Evropě je okolo 10 % a ženy jsou postiženy až dvakrát více než muži.72 Je doprovázen parestezií, nucením k pohybu dolních
66
Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 101. Srov. VOKURKA, M., a HUGO, J., Praktický slovník medicíny, s. 425. 68 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 223-224. 69 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 102. 70 Srov. Tamtéž, s. 102-103. 71 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 243. 72 Srov. ŠONKA, K., Syndrom neklidných nohou, s. 10-11. 67
17
končetin a pohybovým neklidem s častou přítomností v seniorském věku.73 Pohyby dolních končetin se v 80 % případů vyskytují v průběhu noci, což vede k probouzení.74 Porucha spánku s periodickými pohyby končetin postihuje zpravidla dolní končetinu a v ojedinělých případech končetiny obě. Pohyby trvají 1 sekundu a opakují se zhruba po 30 sekundách. Trpí jí až 44 % seniorů.75 Crampi nocturnales neboli křeče v dolních končetinách související se spánkem jsou mimovolní kontrakce jednoho nebo celé skupiny svalů s nejčastějším výskytem v dolní končetině, hlavně v lýtku. K přerušení dochází samovolně, po protažení svalu, prohřátí nebo masáži postižené oblasti. Postihuje až 16 % dospělé populace.76
1.4.7 Izolované příznaky poruch spánku Izolované příznaky tvoří přechod mezi spánkem fyziologickým a patologickým. Vyskytují se buď osamoceně, nebo doprovázejí jiné poruchy spánku.77 Prvním typem je odlišná délka spánku, ke které řadíme potřebu krátkou i dlouhou. Krátká potřeba je celoživotním neměnným stavem, kdy jedinec kvalitně spí 5 a méně hodin denně a v době bdělosti není unaven.78 Dlouhá doba je stav, kdy jedinec spí 10 až 12 hodin denně, jinak se dostavují příznaky únavy.79 Ronchopatie neboli chrápání je zvuk vznikající při inspiriu rozechvěním měkkých částí dýchacích cest. Známe jeho dvě formy a to typ trvalý nebo intermitentní. Může se zhoršovat při zvýšeném příjmu alkoholu, obezitě, spaní na zádech a anatomických abnormalitách, např. zvětšení mandlí či změnách nosní přepážky.80 Ronchopatie postihuje 30 až 40 % dospělé populace.81 Somnilokvie neboli mluvení ze spánku je formy fyziologické nebo doprovází poruchy spánku, jako např. noční děsy, aj. Objevuje se u 5 % dospělých.82
73
Srov. TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s. 166. Srov. ŠONKA, K., a PRETL, M., Nespavost, s. 35-36. 75 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 92-93. 76 Srov. ŠONKA, K., a PRETL, M., Nespavost, s. 36. 77 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 265. 78 Srov. ŠONKA, K., a PRETL, M., Nespavost, s. 38-39. 79 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 226. 80 Srov. VOKURKA, M., a HUGO, J., Praktický slovník medicíny, s. 403. 81 Srov. ŠONKA, K., a kol., Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku, s. 183-184. 82 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 268. 74
18
1.4.8 Poruchy spánku v důsledku onemocnění K této skupině se řadí poruchy spánku spojené s nemocemi klasifikovanými jinde, jako jsou onemocnění neurologická, interní a duševní poruchy.83 Stav neurologických onemocnění je ovlivňován kvalitou spánku a naopak. K těmto chorobám patří Parkinsonova a Alzheimerova nemoc, vaskulární demence, cévní mozkové příhody, mozkové nádory, roztroušená skleróza mozkomíšní, infekční onemocnění, nervosvalová onemocnění aj.84 Nedostatečná kvalita a množství spánku se odráží na závažnosti interních onemocnění. Nejčastěji vyvolanou poruchou spánku u interních onemocnění je insomnie, poruchy dýchání, hypersomnie a někdy i jejich kombinace.85 K poruchám spánku může docházet také v souvislosti s některou probíhající duševní chorobou.86 Do skupiny psychiatrických nemocí ovlivňujících spánek patří úzkostné poruchy. Jsou doprovázeny insomnií, poruchou usínání a kontinuity, nepravidelným dýcháním či zvýšenou motorickou aktivitou v průběhu spánku.87 Afektivní poruchy jsou charakteristické rychlými změnami nálad a aktivity, které navazují na stresovou situaci. Vždy narušují spánek, nejčastěji insomnií, hypersomnií a předčasným ranním probouzením.88 Schizofrenie a psychotické stavy jsou psychické nemoci, při kterých je poškozeno myšlení, vnímání, dochází k nesprávnému projevení emocí a časem i k poklesu intelektu. Bývají provázeny poruchami spánku s narušenou kontinuitou a usínáním a obráceným cyklem spánku a bdění.89 U stresových poruch (posttraumatické stresové poruše) je typická insomnie, hypersomnie, noční můry, obavy ze spánku a poruchy kontinuity zapříčiněné opakovaným probouzením. Při duševní retardaci pacienti obtížně usínají, mají problémy s kontinuitou spánku, s periodickými pohyby končetin a obstrukční spánkovou apnoí. Porucha pozornosti s hyperaktivitou se vyznačuje nepravidelným vzorcem spánku. Lidé s poruchou osobnosti často trpí insomnií.90
83
Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 15-17. Srov. Tamtéž, s. 273-286. 85 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 325-332 . 86 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánk, s. 127. 87 Srov. ŠONKA, K., a PRETL, M., Nespavost, s. 41-42. 88 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 309-310. 89 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 128. 90 Srov. ŠONKA, K., a PRETL, M., Nespavost, s. 42-43. 84
19
1.5 Spánková hygiena
Kvalita spánku je mnohdy ovlivňována negativními pocity, jako je strach ze spánku nebo z usínání ještě před ulehnutím do postele. Nejčastější příčinou nespavosti je nedostatečná spánková hygiena. K tomu, abychom dosáhli spokojenosti v této oblasti je nutné zajištění správných podmínek.91 Zvláště lidé v seniorském věku jsou náchylní na změny prostředí, hluk a světlo v souvislosti se spánkem.92
Teplota - u každého jedince je individuální, doporučuje se 16°C až 24°C a měla by být v průběhu noci nižšší než při usínání a probouzení.93
Světlo - pro kvalitní spánek je vhodné zajistit tmu.94
Hluk - není dobré vytvořit úplné ticho, protože většina z nás je zvyklá usínat při nízkém hluku, které vytváří okolní prostředí.95
Kvalitní postel, matrace a lůžkoviny - by měly sloužit výhradně pro spánek nebo milostné aktivity.96
Teplá koupel - vědecké studie dokazují, že koupele o délce 15 až 20 minut, ideálně 30 minut před ulehnutím mají pozitivní vliv na spánek zvláště u seniorů.97
Relaxační hudba - je vhodná pro dosažení tělesného i psychického zklidnění před spánkem.98
Televize a četba - nejsou vhodnou aktivitou v posteli, pokud se nejedná o součást spánkové hygieny.99
Kofein, alkohol, nikotin, nezákonné drogy a užívané léky - ovlivňují funkci organismu a mohou zvyšovat počet nočních probuzení.100
Pravidelná strava a cvičení - mají vliv na zlepšení spánku, zhruba 2 až 3 hodiny před usnutím by měla být lehká večeře.101
Vyvětrání - se doporučuje v rámci spánkové hygieny.102
91
Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 55-56. Srov. Tamtéž, s. 87-88. 93 Srov. IDZIKOWSI, Ch., Zdravý spánek, s. 50-51. 94 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 69. 95 Srov. IDZIKOWSI, Ch., Zdravý spánek, s. 52. 96 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 105 - 110. 97 Srov. IDZIKOWSI, Ch., Zdravý spánek, s. 92. 98 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 118-119. 99 Srov. Tamtéž, s. 119. 100 Srov. Tamtéž, s. 67. 101 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 57-59. 92
20
Pravidelný rytmus spánku a bdění - je vhodný pevný čas uléhání do postele a vstávání, po probuzení a během dne by se nemělo polehávat v lůžku.103
Zásady hygieny spánku podle A. Borbelyho, bývalého prezidenta Evropské společnosti pro výzkum spánku (1989), jsou uvedeny v příloze č. 1.
1.6 Léčba poruch spánku
Léčba poruch spánku se musí odvíjet od vyvolávající příčiny, jinak je výsledek terapie nejasný. Ke stanovení vyvolávajícího problému je nutné se dopodrobna seznámit s konkrétním případem, pohovořit s pacientem o jeho obtížích, získat celkovou anmnézu a provést vyšetření ať už laboratorní nebo zobrazovací. Obecně se léčba dělí na nefarmakologickou a farmakologickou.104
1.6.1 Nefarmakologická léčba Prvním typem terapie poruch spánku by měla být ta nefarmakologická, tedy bez podání medikace. Tento typ má mnoho způsobů působení na lidský organismus, které jsou popsány níže.105 Fytoterapie neboli využívání rostlin v léčbě nemocí má velmi dlouhou historii. Odhaduje se, že tento způsob je 3x až 4x častější než terapie klasická a zájem o ni neustále roste.106 Působení bylin nebylo klinicky dokázáno, ale přesto je pro některé nemocné jejich efekt dostatečně vyhovující. Nejčastěji se jedná o účinek prohypnotický.107 Mezi léčivé rostliny patří chmel otáčivý (humulus lupulus), který snižuje napětí a navozuje spánek. Kozlík lékařský (valeriana officinalis) má zklidňující účinek a slabě uspává. Meduňka lékařská (melissa officinalis) se užívá pro své
102
Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 106. Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 58. 104 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 48. 105 Srov. Tamtéž, s. 51. 106 Srov. Tamtéž, s. 59. 107 Srov. ŠONKA, K., a PRETL, M., Nespavost, s. 81. 103
21
uklidňující vlastnosti při bušení srdce a ke snížení insomnie. Všechny zmíněné byliny se po vyluhování užívají vnitřně.108 Aromaterapie využívá vonné oleje z květů. Aplikuje se pro ovlivnění těla a mysli, výborně snižuje stres a nespavost. Provádí se dvojím způsobem, a to buď vdechováním, nebo vstřebáváním přes pokožku.109 Muzikoterapie se řadí k psychoterapiii a jedná se o léčbu poslechem zejména vážné hudby s uklidňujícím efektem.110 Kognitivně-bahaviorální terapie je efektivní metodou, která mění způsob uvažování a chování v souvislosti se spánkem, protože s ním spojené problémy jsou často důsledkem negativního myšlení a prožívání.111 Dietoterapie je způsob, jakým máme správně jíst a pít, aby nedošlo k zatížení organismu před spánkem. Ve večerních hodinách by se měl omezit příjem kávy, čaje, čokolády, nápoje typu cola a jiných potravin obsahujících kofein. Usínání usnadňuje teplé mléko s medem, banánem a skořicí nebo chleba s máslem a medem či třetinka piva.112 Jóga je autoregulační cvičení vhodné pro všechny věkové kategorie a přispívá k navrácení tělesné a duševní rovnováhy.113 Každodenní cvičení je doporučované pro zvýšení kvality spánku, uvolnění těla a mysli.114 Fyzioterapie je široká oblast uplatňující vodoléčbu, masáže, elektroterapie, ultrazvuk,
tepelné
procedury,
léčby
lázeňské
(balneoterapie),
pohybové
(kinezioterapie), světelné, inhalační aj. Při nespavosti se využívají koupele s teplotou vody okolo 36°C pro svůj uvolňující efekt, vodní střiky o různé teplotě a masáže.115 Homeopatie jsou vysoce ředěná léčiva přírodního charakteru vyvolávající posílení organismu. V nezředěném stavu by způsobily vznik choroby.116 Autohypnóza je součástí spánkové hygieny a zlepšuje kvalitu spánku. Hypnóza přináší silné uvolnění, přesněji se jedná o stav mezi spánkem a bděním. Do
108
Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 96. Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 152. 110 Srov. PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 56. 111 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 71-75. 112 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 68. 113 Srov. ŠTILEC, M., Program aktivního stylu života pro seniory, s. 76. 114 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 136. 115 Srov. PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 55. 116 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 65. 109
22
hypnotického stavu se v domácím prostředí nejsnáze dostanete skrze relaxační hudbu s jednotlivými instrukcemi.117 Nácvik dechové relaxace je vhodný pro situace, kdy potřebujeme snížit napětí vzniklé při stresových situacích a svůj účel má také před spánkem pro celkové uklidnění organismu. Ve stresu se dech mění na povrchní, což vede k vydýchání zvýšeného množství CO2 a nedostatečnému okysličení tkání krví. V tomto případě je vhodný nácvik dechové relaxace, při níž dochází ke zpomalení a prohloubení dechu.118 Reflexologie je zvláštní typ masírování chodidel ovlivňující jiné oblasti těla. Při léčivé masáži nohou se snižuje pocit stresu a má kladný vliv na spánek.119 Akupunktura, Akupresura se využívá pro léčbu poruch spánku. Spočívá v dráždění přesně vymezených bodů na těle vpichem jehlou, kdy může dojít k ovlivnění funkce tělesných orgánů. Neinvazivní formou akupunktury je akupresura, jež spočívá v silném tlačení na akupunkturní body.120
1.6.2 Farmakologická léčba K tomuto druhu terapie se přistupuje až po zavedení spánkové hygieny, po nedostatečném úspěchu léčby nefarmakologické a když je příčinná terapie neúspěšná. Lékař předepisující terapeutika se musí zajímat o typ poruchy, rychlost nástupu účinku léku, frekvenci podávání a na jiné léky užívané pacientem.121 Hypnotika
se
nejčastěji
předepisují
při
poruchách
spánku.
Některé
mají specifický účinek pro poruchy dýchání vázané na spánek.122 Při jejich užívání by se mělo začínat na co nejnižších dávkách s dobou ideálně 10 nocí a maximálně jeden měsíc.123 Hypnotika III. generace jsou nejužívanějším hypnotikem v současnosti. Jejich efekt spočívá v navození spánku podobného tomu fyziologickému při nenarušení spánkových cyklů. Dlouhodobé užívání se nedoporučuje kvůli vzniku závislosti.124
117
Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 140. Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 61. 119 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 154-155. 120 Srov. PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 56-57. 121 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 48. 122 Srov. ŠONKA, K., a kol., Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku, s. 242. 123 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 77-78. 124 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 48. 118
23
K této skupině řadíme Zolpidem (Hypnogen, Stilnox) a Zopiclon (Imovane, Zopiclon).125 Benzodiazepiny spadají k hypnotikům s účinkem hypnotickým, anxiolitickým, myorelaxačním, antikonvulzivním, amnestickým a tlumícím dýchání. Často a rychle na ně vzniká závislost.126 Nesou riziko vzniku mnoha vedlejších účinků.127 K zástupcům skupiny patří Nitrazepam, Flunitrazepam (Rohypnol), Midazolam, Dormicum a Triazolam (Halcion).128 Antidepresiva jsou medikamenty, které se podávají při depresivní nebo úzkostné poruše, jenž jsou častou příčinou narušeného spánku. Jejich význam spočívá v úpravě a udržení spánku. K hlavním zástupcům patří Mirtazapin, Amitriptylin aj.129 Oxybát sodný je formou přírodní látky gamma-hydroxybutyrátu. Po podání zlepšuje kvalitu spánku a snižuje počet probouzení. Jeho působení je krátké, proto se podává v noci opakovaně. V porovnání s jinými léčivy je méně návykový.130 Antihistaminika se využívají v léčbě poruch spánku pro svůj sedativní účinek. Jejich užívání sebou nese riziko výskytu nežádoucích účinků, jako je hypotenze, retence moči a dezorientace.131 Antipsychotika jsou léky podávané při těžké poruše spánku. Vyznačují se dlouhodobým účinkem, což zajišťuje kvalitnější spánek i v jeho druhé polovině. Nespornou výhodou je, že nejsou návykové, ale bohužel mají nespočet vedlejších účinků. K zástupcům skupiny patří Levopromazin, Tiaprid a jiné.132 Antiepileptika se předepisují především pro léčbu dlouhodobé nespavosti a jejím hlavním zástupcem je Gabapentin.133 K dalším skupinám léčiv k terapii poruch spánku patří myorelaxancia, progesteron, acetazolamid a botulotoxin. Tyto skupiny se využívají převážně pro terapii poruch dýchání ve spánku, kde ruší dechovou apnoi.134
125
Srov. PIDRMAN, V., a KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů, s. 82. Srov. ŠONKA, K., a kol., Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku, s. 242. 127 Srov. HRONOVSKÁ, L., Poruchy spánku, s. 45. [online]. http://www.geriatrickarevue.cz/pdf/gr_05_01_08.pdf 128 Srov. PIDRMAN, V., a KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů, s. 82. 129 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 85. 130 Srov. ŠONKA, K., a PRETL, M., Nespavost, s. 81. 131 Srov. KALVACH, Z., aj., Geriatrie a gerontologie, s. 267. 132 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 86. 133 Srov. HRONOVSKÁ, L., Poruchy spánku, s. 45. [online]. http://www.geriatrickarevue.cz/pdf/gr_05_01_08.pdf 134 Srov. ŠONKA, K., a kol., Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku, s. 243. 126
24
2 SPÁNEK V SENIORSKÉMU VĚKU
Potřeba spánku se v průběhu ontogeneze mění. Již od 30 let věku se prodlužuje délka potřebná k usnutí, zvyšuje se počet spánkových poruch a lidé si začínají uvědomovat, jak je jeho kvalita důležitá.135 Spánek je ovlivňován celkovým zdravotním a psychickým stavem. S rostoucím věkem dochází ke zkrácení délky nočního spánku a k jeho fragmentaci. Objevují se poruchy dýchání spojené se spánkem, narušení cyklu spánku a bdění, záškuby svalových skupin a gastroezofageální reflux.136 K dalším změnám typickým pro seniorský věk patří pocit nekvalitního spánku, delší doba potřebná pro usnutí, brzké usínání a předčasné ranní vstávání. Nespavost je frekventovaným nespecifickým symptomem stáří a postihuje 30 až 40 % seniorů. Ovšem jen minimum z nich přijde kvůli zmíněnému problému k lékaři.137 Dochází k pravidelnému pospávání během dne. Téměř polovina osob starších 65 let přiznává, že nekvalitně spí a dokonce až 2/3 institucionalizovaných lidí uvádí některý typ poruchy. S přibývajícím věkem nastávají změny architektury spánku, jenž se projevují na hypnogramu, kde se demonstrují zvýšené výskyty nočního probouzení, změny EEG aktivity a zmnožení doby lehkého spaní.138 V rámci spánkových cyklů se zkracuje délka 3. a 4. fáze Non-REM a zároveň její celkové trvání. Prodlužuje se délka 1. fáze Non-REM a i celá fáze REM. Zvyšuje se čas strávený v posteli a počet nočních probuzení. Větší problém s kvalitou a délkou spánku ve stáří mají muži oproti ženám.139 Výzkumy dokazují, že hlavní příčinou zhoršení kvality spánku není věk, ale choroby, které osoby ve vyšším věku postihují. Na stavu zhoršeného spaní se také podílejí omezené sociální kontakty, jenž mají za následek snížení pohybové aktivity ve venkovních prostorech.140 135
Srov. DOHNAL, P., Spánek a stáří, s. 367-368. [online]. http://web.practicus.eu/sites/cz/Archive/practicus0509.pdf 136 Srov. KALVACH, Z., aj., Geriatrie a gerontologie, s. 264-265. 137 Srov. TOPINKOVÁ, E., a NEUWIRTH, J., Geriatrie pro praktického lékaře, s. 88-89. 138 Srov. FULKE, P., a VAUGHAN, S., Sleep deprivation, s. 143-144. [online]. http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=8&sid=83857761-ceb9-403e-8e8ae1e4beef6e5b%40sessionmgr110&hid=119&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=nlebk&AN=40 0779 139 Srov. LEE-CHIONG, T. L., Sleep medicine, s. 436. [online]. http://web.ebscohost.com/ehost/ebookviewer/ebook/bmxlYmtfXzMxNTMzMV9fQU41?sid=83857761-ceb9-403e8e8a-e1e4beef6e5b@sessionmgr110&vid=15&hid=119&format=EB 140 Srov. PLHÁKOVÁ, A., Spánek a snění, s. 60.
25
2.1 Příznaky narušeného spánku u seniorů
Vyšší věk obvykle vede ke zkrácení délky nočního spánku, k jeho fragmentaci se zvýšeným výskytem svalových záškubů, gastrických refluxů, syndromu neklidných nohou a stavů spánkové apnoe. V průběhu dne pak obyčejně dochází k několika krátkým usnutím.141 Starší lidé také uvádějí, že potřebují delší dobu na usnutí, než jaká jim stačila v mládí.142 Kvalita spánku se podílí na celkovém fungování jedince a mezilidských vztazích.143 Následkem poruch spánku u seniorů se dostavují vystupňované příznaky z nespavosti. Mezi první skupinu patří podrážděnost a náladovost s následnou ztrátou sebekontroly. Dále frontální syndrom, ke kterému řadíme apatii, nemluvnost, útlum myšlení, snížení výkonnosti a poruchu plánování. K poslední skupině příznaků řadíme časté pospávání v průběhu dne při nedostatku aktivit, halucinace a mikrospánek o délce 5 až 10 sekund doprovázený nepozorností.144
2.2 Poruchy spánku u seniorů ve vztahu k jiným chorobám
Poruchy spánku se u starších osob vyskytují velice často a mnohdy komplikují průběh chronických onemocnění s ovlivněním fyzické i psychické oblasti.145 Tato problematika je součástí mnoha chorob typických pro seniorský věk. Nemoci ovliňují kvalitu spánku a naopak spánek ovlivňuje průběh nemoci a psychický stav pacienta.146 Nejčastějsí je kombinace poruchy spánku a psychiatrického onemocnění, ze kterých se ve stáří nejvíce vyskytuje demence a deprese.147
141
Srov. KALVACH, Z., a kol., Vybrané kapitoly z geriatrie a medicíny chronických stavů II. díl, s. 150-151. Srov. LEE-CHIONG, T. L., Sleep medicine, s. 436. [online]. http://web.ebscohost.com/ehost/ebookviewer/ebook/bmxlYmtfXzMxNTMzMV9fQU41?sid=83857761-ceb9-403e8e8a-e1e4beef6e5b@sessionmgr110&vid=15&hid=119&format=EB 143 Srov. STORES, G., Insomnia and other adult sleep problems, s. 5. [online]. http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=6&sid=83857761-ceb9-403e-8e8ae1e4beef6e5b%40sessionmgr110&hid=119&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl##db=nlebk&AN=4 67479 144 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 111. 145 Srov. FULKE, P., a VAUGHAN, S., Sleep deprivation, s. 143-144. [online]. http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=8&sid=83857761-ceb9-403e-8e8ae1e4beef6e5b%40sessionmgr110&hid=119&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=nlebk&AN=40 0779 146 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 87. 147 Srov. DOHNAL, P., Spánek a stáří, s. 370. [online]. http://web.practicus.eu/sites/cz/Archive/practicus05-09.pdf 142
26
Demence a spánek Demence je komplexní psychiatrické onemocnění s organickým postižením mozku, jehož vedoucími příznaky je snížení intelektu a dalších kognitivních funkcí.148 Uvádí se, že ve věku 65 let je postiženo 1,5 až 3 % seniorů, u 80 ti letých a starších je postiženo až 30 % a u dlouhověkých jí trpí až 50 %.149 Podstatým problémem u demence je narušení spánku, typické obtížným usínáním, zkrácenou noční dobou, změnou cyklu spánku a bdění s denním pospáváním a prodlouženou dobou na lůžku. Dále je komplikován delirantními stavy, syndromem neklidných nohou a periodickými pohyby končetin. Spojitost mezi pamětí a spánkem je velice významná. Výzkumy dokazují, že senior s demencí si dokáže pamatovat více sny než situace, které proběhly v bdělém stavu.150 U těchto pacientů se často vyskytuje “fenomén zapadajícího slunce“. Ten se vyznačuje verbálním a fyzickým neklidem, který začíná při západu slunce, dále se projevuje zvýšenou motorickou činností, dezorientací a nespavostí.151 Alzheimerova choroba je typická poruchami spánku, jako jsou noční agitace, sundowning syndrom a se spánkem spojenou dechovou apnoí se změnou spánkových cyklů.152 Delirium a spánek Při deliriu je poškozena látková přeměna v centrální nervové soustavě a současně přenos nervových vzruchů. Příčinou jsou metabolické poruchy, rozvrat minerálního prostředí, dehydratace, infekce aj.153 Jedná se o prognosticky závažnou akutní situaci s progresí stavu ve večerních hodinách. Často je spojována s poruchou vědomí, snížením kognitivních funkcí, rozvojem demence, zvýšením mortality a prodloužením doby hospitalizace až institucionalizace. U seniorů starších 75 let postihuje 10 až 15 %. Ke zvýšenému výskytu dochází při hospitalizaci, kdy se rozvíjí u 30 až 50 %.154 Delirium porušuje cirkadiánní rytmus, vědomí a myšlení, což vede ke snížení kvality spánku.155
148
Srov. WEBER, P., a kol., Minimum z klinické gerontologie, s. 115-116 . Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří, s. 262. 150 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 111-112. 151 Srov. TOPINKOVÁ, E., a NEUWIRTH, J., Geriatrie pro praktického lékaře, s. 90. 152 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 277. 153 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 113. 154 Srov. WEBER, P., a kol., Minimum z klinické gerontologie, s. 109-110. 155 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 113. 149
27
Deprese a spánek Deprese je ve stáří velmi častá. Ovlivňuje celkový zdravotní stav a spojuje se se zvýšeným výskytem morbidity a mortality.156 Statistiky uvádějí, že alespoň 30 % poruch spánku vzniká v důsledku deprese, což ji řadí mezi nejčastější příčiny. Projevuje se především problematickým usínáním, lehkým spánkem a předčasným probouzením.157 Spánkový cyklus je při tomto onemocnění narušen. Zkracuje se doba REM spánku, která je typická zvýšeným počtem očních pohybů a snižuje se 3. a 4. stádium fáze Non-REM.158 Cévní mozková příhoda a spánek Cévní mozkové příhody (CMP) a spánek jsou ve vzájemné interakci. Rizikovým faktorem pro vznik tohoto onemocnění je porucha dýchání související se spánkem a naopak v důsledku proběhlé CMP se objevují poruchy spánku a dýchání.159 Parkinsonova nemoc a spánek Jedná se o progresivní neurodegenerativní onemocnění způsobené ztrátou dopaminergních mozkových neuronů, při níž dochází k hypokinezi, rigiditě, klidovému tremoru končetin, nestabilitě aj. Chorobu provází porušený spánek fragmentací, změnou struktury a výskytem poruch dýchání a pohybu související se spánkem.160 Udává se, že až 80 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí narušeným spánkem, který je nejčastější v období zhoršení zdravotního stavu. Jedná se o neschopnost pohybu, noční můry a denní únavu. K léčbě se používají L-dopa, antidepresiva se sedativním efektem, benzodiazepiny a ve vyjímečných případech se přistupuje k elektrokonvulzi neboli elektrošokům.161
156
Srov. SCHULER, M., a OSTER, P., Geriatrie od A po Z, s. 83. Srov. PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 34-35. 158 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavosti, s. 39. 159 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 279. 160 Srov. Tamtéž, s. 273-275. 161 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 113-114. 157
28
2.3 Specifická léčba poruch spánku u seniorů
Základní
léčbu
poruch
spánku
s rozdělením
na
nefarmakologickou
a farmakologickou jsem uvedla v kapitole 1.6 a nyní se zaměřím na specifickou léčbu poruch spánku v seniorském věku. Jelikož je doložená vysoká prevalence poruch spánku u seniorů, tak je nezbytné, aby se pracovníci ve zdravotnictví na tento problém více a specifičtěji zaměřovali.162 Výběr vhodné farmakoterapie musí být pečlivý s důrazem na možné lékové interakce. Lékaři u seniorů preferují léčbu jedním lékem neboli monoterapii s nízkou počáteční dávkou. Antidepresiva s anticholinergním účinkem mohou negativně ovlivnit kognitivní funkce nebo zapříčinit vznik nočního delíria, a proto se jejich užívání u seniorů nedoporučuje. Coaxil ze skupiny antidepresiv II. generace je bezpečným prostředkem léčby. Doporučuje se užívání antidepresiv, které zlepšují náladu a současně dochází k úpravě spánku. Dlouhodobá léčba benzodiazepinovými přípravky není u seniorů vhodná z důvodu ovlivnění kognitivních funkcí. Nejšetřnějším lékem z této skupiny je Oxazepam. Antihistaminika, z nichž je nejznámějším zástupcem Dithiaden, nejsou příliš vhodná, protože po nich může vznikat syndrom neklidných nohou.163 Při užívání hypnotik osobami staršími 75 let dochází ke snížení absorbce v trávicím traktu, k útlumu centrálního nervového systému s nočními stavy zmatenosti a denním pospáváním.164 Proto by zvláště u seniorů měla být prvořadou terapií léčba nefarmakologická.165 Fototerapie neboli terapie světlem je nefarmakologická léčba, která se aplikuje při depresích a poruchách spánku (při obtížném usínání, nočním buzení a poškození cirkadiánního rytmu). Osvit světlem se během roku mění, a proto je různá i produkce melatoninu z CNS. Fototerapie je bez kontraindikace a je založena na osvitu jasným světlem o intenzitě alespoň 2500 luxů s ranní expozicí asi 30 minut.166 Ovlivňuje cirkadiánní regulaci spánku s periodou 24,3 hodin. Čas astronomický se liší od času udávaného cirkadiánním rytmem a kdyby nedocházelo k jeho vyrovnávání, byl by 162
Srov. FULKE, P., a VAUGHAN, S., Sleep deprivation, s. 143-144. [online]. http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=8&sid=83857761-ceb9-403e-8e8ae1e4beef6e5b%40sessionmgr110&hid=119&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=nlebk&AN=40 0779 163 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 119-120. 164 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 87-88. 165 Srov. PIDRMAN, V., a KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů, s. 81-82. 166 Srov. KROMBHOLZ, R., DRÁSTOVÁ, H., ČERVENKA, V., aj., Fototerapie v gerontopsychiatrii, s. 184. [online]. http://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2009/04/07.pdf
29
spánkový rytmus výrazně posunut. Tělo, které přijímá sluneční paprsky, automaticky tyto dva časy vyrovnává.167 Psychoterapie je podle účelu individuální nebo skupinová a musí být prováděna zkušeným terapeutem. Zaměřuje se na povzbuzení, změnu myšlení a chování s cílem zapojení do běžného života.168 Režimová léčba spočívá v aktivním trávení volného času a udržování zdravých mezilidských vztahů. Senioři s poruchou spánku by neměli přes den polehávat, ale měli by smysluplně trávit čas, věnovat se koníčkům, mít dostatek světla, trénovat paměť a dovednosti.169 Tento postup směřující ke zlepšení zdravotního stavu je založen na aktivizaci seniora v průběhu dne. Důležité je vytvoření a dodržování předspánkového rituálu, pevné doby usínání a pravidelné lehké večeře s omezením příjmu tekutin před ulehnutím. Nutností je zajištění vhodného prostředí ke spánku a sledování celkového zdravotníhu stavu.170
167
Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 88-89. Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 120. 169 Srov. Tamtéž, s. 121-122. 170 Srov. PIDRMAN, V., a KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů, s. 81-82. 168
30
3 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES V PÉČI O SPÁNEK
Ošetřovatelský proces je systematická metoda nebo také myšlenkový algoritmus, podle kterého pracují zdravotní sestry. Jeho cílem je zlepšení zdravotního stavu pacienta pomocí předem stanovených očekávaných výsledků. Jedná se o strandard ošetřovatelské praxe o šesti krocích, a to posouzení, diagnostika, stanovení cílů, plánování, realizace a vyhodnocení.171 Ošetřovatelské diagnózy usnadňují výběr jednotlivých ošetřovatelských intervencí a očekávaných výsledků. Jejich seznam podle taxonomie NANDA se neustále vyvíjí.172 Americký psycholog Abraham H. Maslow (1908-1970) sestavil hiearchii lidských potřeb člověka o pěti stupních podle významnosti jejich naplnění. Základem pyramidy jsou fyziologické potřeby, nad nimi je jistota a bezpečí, následuje láska a sounáležitost, dále uznání, ocenění, sebeúcta a na samotném vrcholu je potřeba seberealizace a sebeaktualizace.173 Mezi fyziologické potřeby patří tělesná hygiena, výživa, vylučování, dýchání, možnost pohybu a také v neposlední řadě potřeba spánku.174 Maslowa hiearchie potřeb je uvedena v příloze č. 2.
3.1 Sběr informací
Ošetřovatelská anamnéza je cílený sběr dat o pacientovi a chorobě, kterou právě prodělává. Informace zíkáváme pomocí jasně definovaných otázek. Mimo techniku dotazování a pozorování se používá i fyzikální vyšetření, kterým měříme základní životní funkce.175 Cílem první fáze ošetřovatelského procesu je vytvoření souboru odpovědí klienta na otázky ohledně biopsychosociálního stavu. Celkový souhrn informací o pacientovi
171
Srov. MASTILIAKOVÁ, D., Teorie ošetřovatelství II, s. 47-50. Srov. Tamtéž, s. 39-40. 173 Srov. TRACHTOVÁ, E., a kol., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 13-14. 174 Srov. JAROŠOVÁ, D., Péče o seniory, s. 32. 175 Srov. NANDA International, Ošestřovatelské diagnózy 2012-2014, s. 83. 172
31
se skládá z anamnézy nynější, osobní, rodinné, psychologické, sociální a spirituální.176 Lze ji rozšířit o oblast farmakologickou, pracovní a otázky ohledně spánku a bdění.177 Anamnéza spánku je standartní součástí celkové ošetřovatelské anamnézy. Informuje nás o typu spánku, délce, kvalitě, přítomnosti během dne, o prostředí v němž probíhá, spánkové hygieně, užívání léků a udávaných problémech vztahujících se k této problematice. Na nekvalitní spánek nás mohou upozornit kruhy pod očima nebo červené oční bulvy. Zívání, podrážděnost, nepozornost a slabost jsou dalšími příznaky, které lze vypozorovat z chování pacienta.178 Otázky na posouzení spánku a odpočinku jsou uvedeny v příloze č. 3.
3.1.1 Hodnoticí škály Morinův spánkový dotazník monitoruje, jakých pokroků v léčbě poruch spánku bylo dosaženo. Vyplňuje se ještě před zahájením léčby a následně po dvou měsících.179 Epworthská škála spavosti
je nejpoužívanější
škálou ke klasifikaci
hypersomnie. Jedinec v ní zaznamenává pocit únavy v souvislosti s prováděnou aktivitou (četba, sledování televize, při rozhovoru, při jízdě v autě a jiné).180 Hornův a Östbergův dotazník hodnotí ranní a večerní typ spánku a ospalosti.181 Pittsburský index spánku je často využívaný spánkový dotazník, který se zaměřuje na kvalitu nočního spánku.182 Analogové sebeposuzovací škály mají široké využití pro posouzení vývoje stavu. Také se využívá Index závažnosti nespavosti.183 V příloze č. 4. je uveden dotazník Glasgow Sleep Effort Scale.
176
Srov. POLEDNÍKOVÁ, Ľ., a kol., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s. 43-44. Srov. ŠONKA, K., a PRETL, M., Nespavost, s. 45-46. 178 Srov. TRACHTOVÁ, E., a kol., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 76. 179 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 53. 180 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 228-229. 181 Srov. Tammtéž, s. 63. 182 Srov. ŠONKA, K., a PRETL, M., Nespavost, s. 49-52. 183 Srov. Tamtéž, s. 48-54. 177
32
3.1.2 Metody pro vyšetření spánku Pro diagnostiku poruch spánku se v součastné době využívá velkého množství vyšetřovacích metod, které jsou popsány v níže. Lidé s narušeným spánkem by měli být edukováni o vhodnosti vedení spánkového diáře. Zaznamenává se do něj datum, aktivity v průběhu dne, zvyklosti před spánkem, doba uléhání, délka usínání, četnost nočního probouzení, záznam o snech aj. Je vhodné vyjádření osoby, která s nemocným spí v jedné posteli nebo místnosti.184 Zápis je zpravidla prováděn 1 až 4 týdny a jeho výsledek zpřesňuje diagnostiku a terapii.185 Speciální poradnou pro diagnostiku a léčbu poruch spánku je spánková poradna. Při diagnostice se musí vyloučit přítomnost hypofunkce nebo hyperfunkce štítné žlázy, organické a jiné poruchy, při kterých se vyskytují komplikace spánku.186 Polysomnografie neboli spánková laboratoř se využívá k oddělení stavu bdění od spánku. Prostředí laboratoře musí být odhlučněné a izolované od světla. Přístroj je složen z elektrod a snímačů, jenž se rozmísťují po hlavě a jiných částech lidského těla. Její význam spočívá ve vyšetření elektrické aktivity mozku (elektroencefalogram), fází spánku, pohybů očí (elektrookulogram) a svalového tonu (elektromyogram).187 V případě, že se záznam natáčí ve video formátu, tak ji označujeme jako videopolysomnografii.188 Při záznamu na videokameru dochází ke snímání pomocí infračerveného záření a lze současně sledovat EKG, dýchání a pohyby končetin.189 Lze zaznamenávat i saturaci hemoglobinu kyslíkem.190 Výsledkem vyšetření je hypnogram, který podává informace o struktuře spánku a jeho efektivitě.191 Limitovaná polysomnografie je speciální vyšetření s vysokou využitelností získaných výsledků pro pacienty s obstrukční spánkovou apnoí, při níž se zaznamenává nitronosní tlak, dýchací pohyby a zvuky, saturace kyslíkem, srdeční frekvence a poloha trupu.192
184
Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 21. Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 63. 186 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 19. 187 Srov. PLHÁKOVÁ, A., Spánek a snění, s. 36. 188 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 63. 189 Srov. PLHÁKOVÁ, A., Spánek a snění, s. 36. 190 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 63. 191 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 19. 192 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 76-77. 185
33
Test mnohočetné latence usnutí (MSLT - Multi Sleep Latency Test) je vyšetření
prováděné
v odhlučněné
místnosti,
kdy
se
pětkrát
vyhodnotí
dvacetiminutový elektroencefalografický záznam. Po té, co pacient usne, se sleduje čtvrt hodiny a následně je probuzen. Zkoumá se výskyt fáze REM a rychlost usnutí. Jedná se o vhodné vyšetření pro diagnostiku narkolepsie, při níž dochází k usnutí do pěti minut.193 Pro přesnější popis poruch spánku se využívá Test udržení bdělosti, při němž se vyšetřovaný snaží neusnout v tmavé a klidné místnosti s vyhodnocením po dvou hodinách. Dále prodloužené kontinuální PSG monitorování, které se zaznamenává 24 hodin a využívá se pro diagnostiku hypersomnie a poruch cirkadiánního rytmu. Rutinní skalpové EEG vyšetřuje změny stavu bdělosti a Pupilometrie slouží pro hodnocení denní spavosti, při němž se měří velikost zornice.194 V diagnostice poruch spánku se využívá vyšetření cirkadiánního rytmu, jenž hodnotí množství melatoninu v krvi a slinách po dvou hodinách. Základem je sledování produkce spánkového hormonu po setmění a celkové křivky produkce během noci. Aktigrafie zaznamenává pohyby těla několik týdnů pomocí registračního zařízení v podobě hodinek na zápěstí nedominantní horní končetiny. Využívá se pro monitoring pohybu ve spánku, změn cirkadiánního rytmu a nespavosti. Při psychomotor vigilance testu pacient reaguje na podměty stiskem zařízení, které zapisuje reakční čas a počet správných odpovědí.195 Popis spánku lze doplnit o metodu elektrostatické matrace, která slouží pro diagnostiku poruch dýchání v souvislosti se spánkem a informuje nás o srdeční aktivitě a dýchacích a tělesných pohybech pacienta. Psychometrické testy spavosti nepřímo klasifikují následky porušeného spánku hodnocením zraku, sluchu a paměti. 196
3.2 Ošetřovatelská diagnostika
Ošetřovatelská diagnostika je druhou fází ošetřovatelského procesu, při němž dochází ke stanovení diagnóz na podkladě získaných informací o nemocném 193
Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 25-26. Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 77-80. 195 Srov. ŠONKA, K., a PRETL, M., Nespavost, s. 58-59. 196 Srov. BORZOVÁ, C., a kol., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 25. 194
34
z ošetřovatelské anamnézy.197 Jedná se o analyticko-syntetický proces, jehož výsledkem je stanovení ošetřovatelské diagnózy.198 V ošetřovatelství se pro správné zvolení ošetřovatelských diagnóz využívají dva typy hodnocení a to souhrnné a cílené. Souhrnně se používá pro komplexní hodnocení pacienta s ohledem na všech 11 položek funkčního zdraví. Zatím co to cílené se zaměřuje jen určitým směrem, např. na spánek a následně zkoumá jen tento udávaný problém.199 Podle klasifikace NANDA patří ošetřovatelské diagnózy vztahující se ke spánku ke čtvrté doméně: Aktivita – odpočinek. Tato doména se zabývá pěti oblastmi: spánek – odpočinek, aktivita – pohyb, energetická rovnováha, srdeční – plicní odezva a sebepéče, které spolu navzájem velice úzce souvisí.200
3.2.1 Ošetřovatelské diagnózy vztahující se ke spánku „Ošetřovatelská diagnóza je standardní pojmenování (problému klienta/pacienta) – jeho (celostní) reakce na aktuální a potenciální zdravotní problémy nebo životní procesy a situace. Má svoji příčinu vzniku a charakteristické projevy.“201 Ošetřovatelské diagnózy z Domény 4 Aktivita/odpočinek, které se přímo vztahují ke spánku, jsou: „Nespavost (00095), Nedostatek spánku (00096), Snaha zlepšit spánek (00165) a Narušený vzorec spánku (00198).“202 Definice pro spánkové poruchy zní: „Stav nebo proces, který způsobuje jednotlivci řadu nepříjemných pocitů, celkové napětí a narušuje jeho běžný životní styl a biorytmus.“203 Příčinou vzniku spánkových poruch mohou být vnitřní a vnější faktory. K ovlivnění vnitřními faktory může dojít skrze nemoc nebo stresové situace. Mezi vnější faktory řadíme změnu prostředí, sociální izolaci či ohrožení pacienta v oblasti sociálních jistot.204
197
Srov. MASTILIAKOVÁ, D., Teorie ošetřovatelství II, s. 57-58. Srov. POLEDNÍKOVÁ, Ľ., a kol., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s. 47. 199 Srov. NANDA International, Nursing diagnoses 2009-2011, s. 8-9. 200 Srov. MAREČKOVÁ, J., Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách, s. 92. 201 MASTILIAKOVÁ, D., Teorie ošetřovatelství II, s. 56. 202 NANDA International, Ošestřovatelské diagnózy 2012-2014, s. 221. 203 ČERVINKOVÁ, E., a kol., Ošetřovatelské diagnózy, s. 99. 204 Srov. Tamtéž. 198
35
Narušený spánek je charakteristický zkrácením délky a kvality spánku a usínáním delším než 30 minut. Dále dochází k fragmentaci spánku, změnám nálady, problémům s koncentrací a k celkové nespokojenosti s aktuálním stavem spánku, což se projevuje jako zhoršení zdravotního stavu.205
3.3 Plánování, realizace a hodnocení ošetřovatelského plánu
Třetí fází ošetřovatelského procesu je plánování, které je pevně spojeno s ošetřovatelskými intervencemi a očekávanými cíli. Plán ošetřovatelské péče je individuálně vytvářen pro každého pacienta na úrovni nynějších poznatků. Jeho hlavním významem je zajištění návaznosti péče. Může být zaměřen na ošetřovatelskou diagnózu nebo je denní či standardní. Zdravotní sestra při sestavování individuálního plánu péče stanovuje očekávané výsledky navazující na ošetřovatelské diagnózy, kterých chce v rámci zdravotní péče dosáhnout. Stanovené cíle jsou reálné, dají se měřit, obsahují časové ohraničení a jsou stanoveny ve spolupráci s klientem.206 Příklady očekávaných výsledků u porušeného spánku:
„pacient chápe příčiny, které způsobují poruchy spánku,
chápe potřebu optimální rovnováhy mezi aktivitou a odpočinkem,
konstatuje zlepšení svého spánku.“207
Čtvrou fází ošetřovatelského procesu je realizace, ve které sestra pracuje podle předem vypracovaného plánu péče a provedené úkony pečlivě zapisuje do zdravotnické dokumentace.208 V této fázi je vhodné zapojení členů rodiny do péče o seniora. Nesporný význam začlenění blízkých spočívá ve vytvoření důvěry ke zdravotnickému personálu, pocitu spoluúčasti, prohloubení kontaktu s nemocným a následně přispívá k ulehčení přesunu seniora do domácího prostředí.209
205
Srov. GURKOVÁ, E., ŽIAKOVÁ, K., ČÁP, J., a kol., Vybrané ošetrovateľské diagnózy v klinickej praxi, s. 45. Srov. MASTILIAKOVÁ, D., Teorie ošetřovatelství II, s. 60-63. 207 ČERVINKOVÁ, E., a kol., Ošetřovatelské diagnózy, s. 99. 208 Srov. MASTILIAKOVÁ, D., Teorie ošetřovatelství II, s. 64. 209 Srov. POLEDNÍKOVÁ, Ľ., a kol., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s. 60. 206
36
Ošetřovatelské intervence u pacienta s porušeným spánkem zahrnují vytvoření vhodného prostředí pro spánek, edukaci o vhodnosti provádění zásad spánkové hygieny, podávání předepsaných léků a zajištění relaxace a psychické podpory.210
Ošetřovatelské intervence u porušeného spánku:
„sledujte průměrnou délku spánku pacienta,
zjistěte rizikové faktory způsobující poruchy spánku,
udržujte klidné a tiché prostředí, zavřete dveře a omezte množství rušivých podnětů z okolí,
nerušte zbytečně spánek pacienta,
informujte pacienta o rovnováze mezi aktivitou a odpočinkem v průběhu dne,
nepodávejte pacientovi tekutiny po 18 hodině, pokud je to možné,
umožněte pacientovi před spaním činnosti, na které je zvyklý,
sledujte účinnost a efektivnost léků na spaní.“211
Vyhodnocení výsledů ošetřovatelské praxe je poslední, tedy pátou fází ošetřovatelského procesu. Zde dochází k celkovému zhodnocení, zda bylo cíle dosaženo, do jaké míry a jestli je plán potřeba upravit podle aktuálního zdravotního stavu pacienta. Vyhodnocení ošetřovatelského plánu může být trojího typu: cíle bylo dosaženo, dosaženo částečně, nebo jej nebylo dosaženo.212 Dotazníky pro hodnocení spánku jsou uvedeny v kapitole Sběr informací 3.1.
210
Srov. TRACHTOVÁ, E., a kol., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 78-79. ČERVINKOVÁ, E., a kol., Ošetřovatelské diagnózy, s. 99. 212 Srov. MASTILIAKOVÁ, D., Teorie ošetřovatelství II, s. 65. 211
37
4 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY
Cíl č. 1: Posoudit vliv zvolených determinant (pohlaví, věk) na seniory udávanou odpočatost po spánku. H10: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a udávaným pocitem odpočinku po spánku. H1A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a udávaným pocitem odpočinku po spánku. (položka č. 1 a č. 19)
H20: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem respondentů a udávaným pocitem odpočinku po spánku. H2A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem respondentů a udávaným pocitem odpočinku po spánku. (položka č. 2 a č. 19) Cíl č. 2: Zmapovat problematiku spánku v závislosti na typu zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. H30: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi výskytem rušivých elementů při spánku a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. H3A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi výskytem rušivých elementů při spánku a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. (položka č. 3 a č. 15)
H40: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi počtem osob spících v jednom pokoji a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. H4A: Předokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi počtem osob spících v jednom pokoji a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. (položka č. 3 a č. 7)
38
H50: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi spaním během dne a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. H5A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi spaním během dne a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. (položka č. 3 a č. 13) Cíl č. 3: Zjistit a porovnat existenci spánkových návyků v závislosti na typu zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. H60: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi existencí spánkových návyků a typem zařízení, (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. H6A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi existencí spánkových návyků a typem zařízení, (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. (položka č. 3 a č. 14)
39
5 METODIKA
Záměrem diplomové práce bylo zmapovat problematiku spánku u seniorů a cílem dotazníkového šetření zjistit rozdíly v popisu spánku seniorů žijících v domácím prostředí ve srovnání se seniory v pobytových sociálních zařízeních. Pilotní studie pomocí dotazníkového šetření byla provedena v rámci ošetřovatelské praxe v zařízení Domova pro seniory Velké Bílovice.
5.1 Metodika průzkumného šetření
V diplomové práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu a zvolenou technikou bylo dotazníkové šetření s 20 položkami. V dotazníku bylo celkem 6 položek uzavřených (č. 1, č. 3 - 5, č. 19 - 20), 9 polootevřených (č. 6 - 7, č. 12 - 18) a 5 otevřených (č. 2, č. 8 - 11), viz příloha č. 5. Dotazník byl anonymní a převážně byl tvořen polooteřenými otázkami. Identifikační údaje byly součástí dotazníkového šetření a týkaly se jich otázky č. 1 - 4. Položky č. 1 - 6 se zaměřovaly na deskriptivní údaje, položky č. 7 - 17 na popis spánku a položky č. 18 - 20 na pocity a hodnocení spánku. Jako kritéria pro výběr respondentů bylo stanoveno, že se musí jednat o seniory ochotné se dobrovolně účastnit výzkumného šetření s věkem nad 65 let, kteří jsou mentálně schopni vyplnit dotazník, a prostředí, ve kterém senioři žijí, bylo omezeno na domácí prostředí a domovy pro seniory.
5.2 Organizace výzkumného šetření
Před distribucí dotazníků v pobytových sociálních zařízeních: Domov seniorů Břeclav, Domov pro seniory Bažantnice a Domov pro seniory Velké Bílovice, bylo písemně požádáno o povolení průzkumného šetření a žádostem bylo vyhověno, viz příloha č. 6. Skupina respondentů posuzovaná v domácím prostředí odsouhlasila
40
vyplnění dotazníku ústně. Průzkumné šetření v rámci diplomové práce bylo prováděno v domácím prostředí a v domovech pro seniory v období od srpna do října 2013. Celkově bylo distribuováno 270 dotazníků, 135 do domácího prostředí a 135 do pobytových sociálních rařízení. V domácím prostředí a v Domově pro seniory Bažantnice byly zanechány dotazníky pro samostatné vyplnění seniory a následně vyzvednuty. V Domově seniorů Břeclav a Domově pro seniory Velké Bílovice byly dotazníky osobně vyplněny se seniory.
5.3 Zpracování výsledků
Získaná data z výzkumného šetření byla zpracována v programu Microsoft Office Excel 2007, Microsoft Office Word 2007 do formy grafů a kontingenčních tabulek s četností absolutní a relativní. Každá tabulka byla doplněna písemným popisem zjištěných informací. Pro testování zvolených hypotéz byly využity dotazníkové položky č. 1 - 3, č. 7, č. 13 - 15 a č. 19. K hypotéze č. 1 náležely položky č. 1 a č. 19. Hypotéza č. 2 pracovala s položkami č. 2 a č. 19. K hypotéze č. 3 byly přiřazeny položky č. 3 a č. 15. K hypotéze č. 4 náležely položky č. 3 a č. 7. Hypotéza č. 5 pracovala s položkami č. 3 a č. 13 a k poslední hypotéze č. 6 byly přiřazeny položky č. 3 a č. 14. Statistické zpracování bylo provedeno v programu STATISTICA 12 se stanovenou hladinou významnosti 0,05. Hypotézu H10 jsme testovali pomocí Dvouvýběrového Wilcoxonova testu (ve STATISTICA 12 je nazýván MannůvWhitneyův test). Hypotézu H20 jsme testovali pomocí Kruskal-Wallisova testu a sílu závislosti pomocí Spearmanova koeficientu. K testování hypotéz H30, H40, H50 a H60 byly využity kontingenční tabulky, konkrétně čtyřpolní tabulky s testovou statistikou K (ve STATISTICA 12 Pearsonův chí-kvadrát test) a Fisherův exaktní oboustranný test. U hypotéz č. 1 a č. 3 - 6 nás zajímala intenzita závislosti sledovaných veličin, k čemuž jsme využili Cramerův koeficient (ve STATISTICA 12 Fí pro tabulky 2x2).
41
6 VÝSLEDKY A JEJICH ANALÝZA
Do domácího prostředí bylo rozdáno 135 dotazníků a jejich návratnost byla 100 %, 2 z nich byly z důvodu nekompletního vyplnění vyřazeny z dalšího zpracování. Do domovů pro seniory bylo také rozdáno 135 dotazníků, jejich návratnost byla 131 tedy 97,04 %, 2 z nich byly z důvodu nekompletního vyplnění vyřazeny z dalšího zpracování. Celkový zkoumaný vzorek tvořilo v domácím prostředí 133 respondentů, v domovech pro seniory 129 respondentů a bez ohledu na místo pobytu 262 respondentů.
Položka 1: Pohlaví respondentů V domácím prostředí bydlí dle pohlaví respondentů 43 mužů (33,08 %) a 90 žen (66,92 %). V domovech pro seniory bydlí dle pohlaví respondentů 21 mužů (16,28 %) a 108 žen (83,72 %), viz tabulka č. 1 a graf č. 1. Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů domácí prostředí Možnost volby Relativní Absolutní četnost četnost muž 43 33,08 % žena 90 66,92 % 100 % Celkem 133
83,72
100% 66,92
80% 60%
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 21 16,28 % 108 83,72 % 100 % 129
domácí prostředí
33,08
40%
domov pro seniory
16,28
20% 0% muž
žena
Graf č. 1: Pohlaví respondentů 42
Položka 2: Věk respondentů Průměrný věk v domácím prostředí byl 72,49 let s minimem 65 let a maximem 92 let. Medián i modus byl 72 a směrodatná odchylka 5,60. Průměrný věk v domovech pro seniory byl 80,70 let s minimem 66 let a maximem 95 let. Medián byl 81, modus 79 a 82 a směrodatná odchylka 6,72. Průměrný věk bez ohledu na prostředí byl 76,53 let s minimem 65 let a maximem 95 let. Medián byl 76, modus 72 a 73, směrodatná odchylka 7,41 a rozptyl 54,94. Věkové složení v domácím prostředí bylo následující: 45 respondentů (33,84 %) uvedlo 65 až 69 let, 44 respondentů (33,08 %) 70 až 74 let, 31 respondentů (23,31 %) 75 až 79 let, 7 respondentů (5,26 %) 80 až 84 let, 5 respondentů (3,76 %) 85 až 89 let a 1 respondent (0,75 %) 90 let a více. V domově pro seniory 8 respondentů (6,20 %) uvedlo 65 až 69 let, 20 respondentů (15,50 %) 70 až 74 let, 28 respondentů (22,48 %) 75 až 79 let, 33 respondentů (25,58 %) 80 až 84 let, 25 respondentů (18,61 %) 85 až 89 let a 15 respondentů (11,63 %) 90 let a více, viz tabulka č. 2 a graf č. 2. Tabulka č. 2: Věk respondentů Možnost volby 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 - 84 85 - 89 90 let a více Celkem
domácí prostředí Relativní Absolutní četnost četnost 45 33,84 % 44 33,08 % 31 23,31 % 7 5,26 % 5 3,76 % 1 0,75 % 133 100 %
43
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 8 6,20 % 20 15,50 % 28 22,48 % 33 25,58 % 25 18,61 % 15 11,63 % 129 100 %
35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
33,84 33,08 25,58 23,31 22,48 18,61 15,50 6,20
5,26
11,63
domácí prostředí domov pro seniory
3,76 0,75
65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 - 84 85 - 89 90 let a více Graf č. 2: Věk respondentů
Položka 3: Bydliště respondentů Dotazníkové šetření pracovalo se základním rozdělením respondentů do dvou skupin podle charakteru bydliště. V domácím prostředí se dotazníkového šetření zúčastnilo 133 respondentů (100 %) a v domovech pro seniory 129 respondentů (100 %), viz tabulka č. 3.
Položka 4: Rodinný stav respondentů Rodinný
stav
respondentů
v domácím
prostředí
byl
následující:
80 respondentů (60,15 %) bylo ženatý/vdaná, 6 respondentů (4,51 %) rozvedený/á, 46 respondentů (34,59 %) vdovec/vdova a 1 respondent (0,75 %) svobodný/á. V domovech pro seniory bylo 12 respondentů (9,30 %) ženatý/vdaná, 20 respondentů (15,50 %) rozvedený/á, 90 respondentů (69,77 %) vdovec/vdova a 7 respondentů (5,43 %) svobodný/á, viz tabulka č. 3 a graf č. 3. Tabulka č. 3: Rodinný stav respondentů domácí prostředí domov pro seniory Možnost volby Absolutní Absolutní Relativní četnost Relativní četnost četnost četnost ženatý/vdaná 80 60,15 % 12 9,30 % rozvedený/á 6 4,51 % 20 15,50 % vdovec/vdova 46 34,59 % 90 69,77 % svobodný/á 1 0,75 % 7 5,43 % Celkem 133 100 % 129 100 % 44
70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
69,77
60,15
34,59 9,30
15,50 4,51
5,43 0,75
domácí prostředí domov pro seniory
Graf č. 3: Rodinný stav respondentů
Položka 5: Soběstačnost respondentů V domácím
prostředí
bylo
126 respondentů
(94,74 %)
soběstačných,
5 respondentů (3,76 %) částečně soběstačných a 2 respondenti (1,50 %) nesoběstační. V domovech pro seniory bylo 29 respondentů (22,48 %) soběstačných, 74 respondentů (57,36 %) částečně soběstačných a 26 respondentů (20,16 %) nesoběstačných, viz tabulka č. 4 a graf č. 4. Tabulka č. 4: Soběstačnost respondentů domácí prostředí Možnost volby Relativní Absolutní četnost četnost soběstačný 126 94,74 % částečně soběstačný 5 3,76 % nesoběstačný 2 1,50 % Celkem 133 100 %
45
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 29 22,48 % 74 57,36 % 26 20,16 % 129 100 %
94,74 100% 80%
57,36
60% 40%
domácí prostředí 22,48
20%
20,16 3,76
1,50
částečně soběstačný
nesoběstačný
domov pro seniory
0% soběstačný
Graf č. 4: Soběstačnost respondentů
Položka 6: Volnočasové aktivity respondentů Dotazovali jsme se, jak často se respondenti věnují koníčkům, zálibám a jakým. V domácím prostředí uvedlo 40 respondentů (30,08 %), že se jim věnují denně; 31 respondentů (23,31 %) několikrát za týden; 20 respondentů (15,04 %) alespoň jednou za týden; 18 respondentů (13,53 %) méně než jednou za týden a méně a 24 respondentů (18,04 %) se jim nevěnuje. V domovech pro seniory uvedlo 27 respondentů (20,93 %), že se jim věnují denně; 22 respondentů (17,05 %) několikrát za týden; 28 respondentů (21,71 %) alespoň jednou za týden; 18 respondentů (13,95 %) méně než jednou za týden a méně a 34 respondentů (26,36 %) se jim nevěnuje, viz tabulka č. 5 a graf č. 5. Nejčastěji respondenti uváděli fyzicky nenáročné aktivity (ruční práce, knihy, hudba, kostel, PC, elektro, dílny, zpěv, folklor, malování, zvířata, rybaření, kouření (cituji z vyjádření respondentů)), které uvedlo 85 respondentů z domácího prostředí a 87 respondentů z domovů pro seniory. 87 respondentů z domácího prostředí a 29 respondentů z domovů pro seniory uvedlo, že se věnují fyzicky náročným aktivitám (sport, zahrada, vinice, myslivost, včelařství, procházky, příroda). 8 respondentů z domácího prostředí uvedlo domácí práce (vaření, pečení). 3 respondenti z domácího prostředí a 2 respondenti z domovů pro seniory uvedli, že se věnují sociálně zaměřeným aktivitám (rodina, divadlo).
46
Tabulka č. 5: Volnočasové aktivity respondentů domácí prostředí Možnost volby Absolutní Relativní četnost četnost ano, denně 40 30,08 % ano, několikrát za týden 31 23,31 % ano, alespoň jednou za týden 20 15,04 % ano, ale méně než jednou za 18 13,53 % týden a méně ne, nevěnuji se jim 24 18,04 % Celkem 133 100 %
35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
domov pro seniory Absolutní Relativní četnost četnost 27 20,93 % 22 17,05 % 28 21,71 % 18
13,95 %
34 129
26,36 % 100 %
30,08 20,93
23,31 17,05
26,36 21,71 15,04
13,95 13,53
18,04
domácí prostředí domov pro seniory
1
2
3
4
5
Pozn. 1=ano, denně; 2= ano, několikrát za týden; 3= ano, alespoň jednou za týden; 4= ano, ale méně než jednou za týden a méně; 5= ne, nevěnuji se jim.
Graf č. 5: Volnočasové aktivity respondentů
47
Položka 7: Spaní v ložnici s jinou osobou V domácím
prostředí
uvedlo,
že
spí
v ložnici
s jinou
osobou
64 respondentů (48,12 %) a samostatně spí 69 respondentů (51,88 %). V domovech pro seniory uvedlo, že spí v ložnici s jinou osobou 96 respondentů (74,42 %) a samostatně spí 33 respondentů (25,58 %), viz tabulka č. 6 a graf č. 6. Všichni dotazovaní bez ohledu na prostředí, kteří uvedli, že je jich více na pokoji, tak sdíleli ložnici s jedním člověkem. Tabulka č. 6: Spaní v ložnici s jinou osobou domácí prostředí Možnost volby Relativní Absolutní četnost četnost ano 64 48,12 % ne 69 51,88 % Celkem 133 100 %
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 96 74,42 % 33 25,58 % 129 100 %
74,42 80% 60%
48,12
51,88 domácí prostředí
40%
25,58
20% 0% ano
ne
Graf č. 6: Spaní v ložnici s jinou osobou
48
domov pro seniory
Položka 8: Čas usínání Průměrný čas usínání v domácím prostředí byl 22:08 s minimem 20:00, maximem 24:00, mediánem a modusem 22:00. Průměrný čas usínání v domovech pro seniory byl 21:43 s minimem 18:00, maximem 24:00, mediánem a mudusem 22:00. Průměrný čas usínání bez ohledu na prostředí byl v 21:56 hodin. V domácím prostředí uvedli 4 respondenti (3,01 %), že obvykle usínají ve 20:00 a dříve; 79 respondentů (59,40 %) obvykle usíná mezi 20:01 a 22:00 a 50 respondentů (37,59 %) usíná ve 22:01 a později. V domovech pro seniory uvedlo 17 respondentů (13,18 %), že obvykle usínají ve 20:00 a dříve; 73 respondentů (56,59 %) obvykle usíná mezi 20:01 a 22:00 a 39 respondentů (30,23 %) usíná ve 22:01 a později, viz tabulka č. 7 a graf č. 7. Tabulka č. 7: Čas usínání domácí prostředí Relativní Absolutní četnost četnost 20:00 a dříve 4 3,01 % 20:01 - 22:00 79 59,40 % 22:01 a později 50 37,59 % Celkem 133 100 %
Možnost volby
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 17 13,18 % 73 56,59 % 39 30,23 % 129 100 %
59,40 56,59
60% 50%
37,59 30,23
40% 30% 20% 10%
domácí prostředí domov pro seniory
13,18
3,01
0% 20:00 a méně 20:01 - 22:00 22:01 a více Graf č. 7: Čas usínání
49
Položka 9: Čas vstávání Průměrný čas vstávání v domácím prostředí byl 6:32 s minimem 4:00, maximem 8:00, mediánem 6:30 a modusem 6:00. Průměrný čas vstávání v domovech pro seniory byl 5:42 s mininem 3:30, maximem 8:00, mediánem a modusem 6:00. Průměrný čas vstávání bez ohledu na prostředí byl 6:07 hodin a modus byl 6:00. V domácím prostředí uvedlo 5 respondentů (3,76 %), že obvykle vstává v 5:00 a dříve; 47 respondentů (35,34 %) v 5:01 až v 6:00; 66 respondentů (49,62 %) v 6:01 až v 7:00 a 15 respondentů (11,28 %) později než v 7:00. V domovech pro seniory uvedlo 38 respondentů (29,46 %), že obvykle vstává v 5:00 a dříve; 68 respondentů (52,71 %) v 5:01 až v 6:00; 22 respondentů (17,05 %) v 6:01 až v 7:00 a 1 respondent (0,78 %) později než v 7:00, viz tabulka č. 8 a graf č. 8. Tabulka č. 8: Čas vstávání domácí prostředí Relativní Absolutní četnost četnost 5:00 a dříve 5 3,76 % 5:01 - 6:00 47 35,34 % 6:01 - 7:00 66 49,62 % později než v 7:00 15 11,28 % Celkem 133 100 % Možnost volby
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
52,71
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 38 29,46 % 68 52,71 % 22 17,05 % 1 0,78 % 129 100 %
49,62
35,34
29,46
domácí prostředí
17,05 11,28 0,78
3,76 5:00 a méně
5:01 - 6:00 6:01 - 7:00 více než 7 hodin
Graf č. 8: Čas vstávání
50
domov pro seniory
Položka 10: Délka nočního spánku Průměrná délka nočního spánku v domácím prostředí byla 8:23 s minimem 4:30, maximem 11:00, mediánem a modusem 8:00. Průměrná délka nočního spánku v domovech pro seniory byla 7:58 s minimem 4:00, maximem 12:30, mediánem a modusem 8:00. Průměrná délka nočního spánku bez ohledu na prostředí 8:11 hodin. V domácím prostředí 1 respondent (0,75 %) obvykle spal méně než 6 hodin; 14 respondentů (10,53 %) spalo 6 až 7 hodin; 72 respondentů (54,13 %) spalo 7,1 až 8,5 hodin; 42 respondentů (31,58 %) spalo 8,6 až 10 hodin a 4 respondenti (3,01 %) spali více než 10 hodin. V domovech pro seniory 7 respondentů (5,43 %) obvykle spalo méně než 6 hodin; 30 respondentů (23,26 %) spalo 6 až 7 hodin; 51 respondentů (39,53 %) spalo 7,1 až 8,5 hodin; 35 respondentů (27,13 %) spalo 8,6 až 10 hodin a 6 respondentů (4,65 %) spalo více než 10 hodin, viz tabulka č. 9 a graf č. 9. Tabulka č. 9: Délka nočního spánku domácí prostředí Možnost volby Relativní Absolutní četnost četnost méně než 6 hodin 1 0,75 % 6 - 7 hodin 14 10,53 % 7,1 - 8,5 hodin 72 54,13 % 8,6 - 10 hodin 42 31,58 % více než 10 hodin 4 3,01 % Celkem 133 100 %
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 7 5,43 % 30 23,26 % 51 39,53 % 35 27,13 % 6 4,65 % 129 100 %
54,13 39,53 23,26
5,43 0,75
31,58 27,13
10,53
domácí prostředí 4,65 3,01
méně 6 - 7 h. 7,1 - 8,5 8,6 - 10 více než než 6 h. h. h. 10 h. Graf č. 9: Délka nočního spánku 51
domov pro seniory
Položka 11: Doba potřebná k usnutí Průměrná doba potřebná k usnutí v domácím prostředí byla 25 minut s minimem 5 minut a méně, maximem 120 minut, mediánem 20 minut a modusem 30 minut. Průměrná doba potřebná k usnutí v domovech pro seniory byla 37 minut s minimem 5 minut a méně, maximem 180 minut, mediánem a modusem 30 minut. Průměrná doba potřebná k usnutí bez ohledu na prostředí byla 31 minut a mediánem 30 minut. V domácím prostředí uvedlo 39 respondentů (29,32 %) obvyklou délku potřebnou k usnutí kratší než 15 minut; 71 respondentů (53,38 %) 15 až 30 minut; 9 respondentů (6,77 %) 31 až 55 minut a 14 respondentů (10,53 %) 56 minut a více. V domovech pro seniory uvedlo 18 respondentů (13,95 %) obvyklou délku potřebnou k usnutí kratší než 15 minut; 62 respondentů (48,06 %) 15 až 30 minut; 25 respondentů (19,38 %) 31 až 55 minut a 24 respondentů (18,61 %) 56 minut a více, viz tabulka č. 10 a graf č. 10. Tabulka č. 10: Doba potřebná k usnutí domácí prostředí Možnost volby Relativní Absolutní četnost četnost méně než 15 minut 39 29,32 % 15 - 30 minut 71 53,38 % 31 - 55 minut 9 6,77 % 56 a více 14 10,53 % Celkem 133 100 %
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 18 13,95 % 62 48,06 % 25 19,38 % 24 18,61 % 129 100 %
53,38 48,06
29,32 19,38
13,95
6,77 méně než 15 minut
15 - 30 minut
31 - 55 minut
Graf č. 10: Doba potřebná k usnutí
52
18,61 10,53
56 minut a více
domácí prostředí domov pro seniory
Položka 12: Noční buzení Zjišťovali jsme, zda se budí během spánku a pokud ano, kolikrát. V domácím prostředí uvedlo noční buzení 99 respondentů (74,44 %) a 34 respondentů (25,56 %) se v noci nebudí. V domovech pro seniory uvedlo noční buzení 105 respondentů (81,40 %) a 24 respondentů (18,60 %) se v noci nebudí, viz tabulka č. 11 a graf č. 11. V domácím prostředí se 30 respondentů (30,30 %) budilo 1x za noc; 38 respondentů (38,39 %) se budilo 2x za noc; 20 respondentů (20,20 %) 3x za noc; 7 respondentů (7,07 %) 4x za noc a 4 respondenti (4,04 %) 5x a vícekrát. V domovech pro seniory se 19 respondentů (18,10 %) budilo 1x za noc; 39 respondentů (37,14 %) se budilo 2x za noc; 27 respondentů (25,71 %) 3x za noc; 9 respondentů (8,57 %) 4x za noc a 11 respondentů (10,48 %) 5x a vícekrát. Tabulka č. 11: Noční buzení domácí prostředí domov pro seniory Možnost volby Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost ano 99 74,44 % 105 81,40 % ne 34 25,56 % 24 18,60 % Celkem 133 100 % 129 100 %
100%
74,44
81,40
80% domácí prostředí
60% 25,56
40% 20% 0% ano
ne
Graf č. 11: Noční buzení
53
18,60
domov pro seniory
Položka 13: Denní pospávání Zajímalo nás, jestli dotazovaní respondenti spí během dne a pokud ano, jak dlouho. V domácím prostředí uvedlo 44 respondentů (33,08 %), že spí během dne a 89 respondentů (66,92 %), že nespí během dne. V domovech pro seniory uvedlo 86 respondentů (66,67 %), že spí během dne a 43 respondentů (33,33 %), že nespí během dne, viz tabulka č. 12 a graf č. 12. V domácím prostředí uvedlo 29 respondentů (65,91 %), že spí 1 hodinu a méně; 13 respondentů (29,55 %) spí 1,5 až 2 hodiny a 2 respondenti (4,54 %) spí více než 2 hodiny. V domovech pro seniory uvedlo 52 respondentů (60,47 %), že spí 1 hodinu a méně; 26 respondentů (30,23 %) spí 1,5 až 2 hodiny a 8 respondentů (9,30 %) spí více než 2 hodiny. Tabulka č. 12: Denní pospávání Možnost volby ano ne Celkem
domácí prostředí Relativní Absolutní četnost četnost 44 33,08 % 89 66,92 % 133 100 %
66,67
80%
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 86 66,67 % 43 33,33 % 129 100 %
66,92
60% 40%
33,33
33,08
domácí prostředí domov pro seniory
20% 0% ano
ne
Graf č. 12: Denní pospávání
54
Položka 14: Spánkový rituál Respondentů jsme se dotazovali, zda mají nějaký návyk před spánkem a pokud ano, jaký. V domácím prostředí uvedlo existenci spánkového rituálu 63 respondentů (47,37 %) a 70 respondentů (52,63 %) jej neuvedlo. V domovech pro seniory uvedlo existenci spánkového rituálu 46 respondentů (35,66 %) a 83 respondentů (64,34 %) jej neuvedlo, viz tabulka č. 13 a graf č. 13. V domácím prostředí uvedlo jako předspánkový rituál 26 respondentů Tv a četbu, 24 respondentů vyvětrání ložnice, 21 respondentů teplou koupel nebo sprchu, 13 respondentů poslech hudby a 3 respondenti modlitbu. V domovech pro seniory uvedlo jako předspánkový rituál 13 respondentů Tv a četbu, 11 respondentů vyvětrání ložnice, 4 respondenti teplou koupel nebo sprchu, 5 respondentů poslech hudby, 13 respondentů modlitbu, 2 respondenti strečink, a po 1 respondentovi promazání nohou krémem a pivo. Tabulka č. 13: Spánkový rituál domácí prostředí Možnost volby Relativní Absolutní četnost četnost ano 63 47,37 % ne 70 52,63 % Celkem 133 100 %
80% 60%
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 46 35,66 % 83 64,34 % 129 100 %
64,34 52,63
47,37
domácí prostředí
35,66 40%
domov pro seniory
20% 0% ano
ne
Graf č. 13: Spánkový rituál
55
Položka 15: Rušivé elementy spánku Bylo zjišťováno, zda respondenty při spánku něco ruší a pokud ano, co. V domácím prostředí bylo něčím rušeno 18 respondentů (13,53 %) a 115 respondentů (86,47 %) rušeno nebylo. V domovech pro seniory bylo něčím rušeno 54 respondentů (41,86 %) a 75 respondentů (58,14 %) rušeno nebylo, viz tabulka č. 14 a graf č. 14. Nejvíce, tedy 15 respondentů v domácím prostředí uvedlo, že jsou rušeni hlukem, 4 respondenti uvedli světlo, 2 respondenti byli rušeni osobou, se kterou sdílí ložnici a 1 respondent byl rušen zvířaty (kocour, pes). Nejčastěji, tedy 20 respondentů v domovech pro seniory bylo rušeno osobou, se kterou sdílí ložnici, 15 respondentů bylo rušeno hlukem, 8 respondentů personálem v domově pro seniory, 7 respondentů světlem, 4 respondenti nucením na močení, a po 1 respondentovi uvedli zvířata (kocour, pes), noční pocení a obavy z dalšího dne. Tabulka č. 14: Rušivé elementy spánku domácí prostředí Možnost volby Relativní Absolutní četnost četnost ano 18 13,53 % ne 115 86,47 % Celkem 133 100 %
86,47
100% 80%
58,14
60% 40%
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 54 41,86 % 75 58,14 % 129 100 %
domácí prostředí
41,86
domov pro seniory
13,53
20%
0% ano
ne
Graf č. 14: Rušivé elementy spánku
56
Položka 16: Poruchy spánku Dotazovali jsme se, zda si respondenti myslí, že trpí některou poruchou spánku a pokud ano, jakou. V domácím prostředí uvedlo poruchu spánku 41 respondentů (30,83 %) a 92 respondentů (69,17 %) ji neuvedlo. V domovech pro seniory uvedlo poruchu spánku 57 respondentů (44,19 %) a 72 respondentů (55,81 %) ji neuvedlo, viz tabulka č. 15 a graf č. 15. Nejčastěji, tedy 17 respondentů v domácím prostředí uvedlo křeče končetin, 16 respondentů uvedlo noční buzení, 11 respondentů chrápání, 8 respondentů nespavost, 8 respondentů pohyby končetin a 3 respondenti poruchy dýchání. Nejvíce, tedy 36 respondentů v domovech pro seniory uvedlo noční buzení, 30 respondentů uvedlo nespavost, 17 respondentů křeče končetin, 15 respondentů chrápání, 8 respondentů poruchy dýchání, 5 respondentů pohyby končetin, 3 respondenti skřípání zubů a 2 respondenti mluvení ze spaní. Tabulka č. 15: Poruchy spánku domácí prostředí Možnost volby Relativní Absolutní četnost četnost ano 41 30,83 % ne 92 69,17 % Celkem 133 100 %
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 57 44,19 % 72 55,81 % 129 100 %
69,17
80%
55,81 60% 40%
44,19
domácí prostředí
30,83
domov pro seniory
20% 0% ano
ne
Graf č. 15: Poruchy spánku
57
Položka 17: Medikamenty na spaní Zjišťovali jsme, zda respondenti užívají léky na spaní a v případě, že uvedli ano, jestli byly předepsány lékařem, jak dlouho je užívají, zda je berou pravidelně a jestli pozorují pozitivní účinek. V domácím prostředí užívá léky na spaní 14 respondentů (10,53 %) a 119 respondentů (89,47 %) je neužívá. V domovech pro seniory užívá léky na spaní 38 respondentů (29,46 %) a 91 respondentů (70,54 %) je neužívá, viz tabulka č. 16 a graf č. 16. Všichni dotazovaní respondenti bez ohledu na prostředí, kteří užívali medikamenty na spaní, je měli předepsané od lékaře. Délka užívání v domácím prostředí byla u 1 respondenta (7,14 %) do 1 roku, 8 respondentů (57,14 %) 1,5 až 5 let a 5 respondentů (35,72 %) je bralo 6 let a více. Délka užívání v domovech pro seniory byla u 11 respondentů (28,95 %) do 1 roku, 21 respondentů (55,26 %) 1,5 až 5 let a 6 respondentů (15,79 %) je bralo 6 let a více. V domácím prostředí medikamenty užívá pravidelně 8 respondentů (57,14 %) a neprevidelně 6 respondentů (42,86 %). V domovech pro seniory medikamenty užívá pravidelně 28 respondentů (73,68 %) a neprevidelně 10 respondentů (26,32 %). Na otázku, zda mají léky pozitivní účinek, v domácím prostředí odpovědělo 12 respondentů (85,71 %) ano a 2 respondenti (14,29 %) spíše ano. V domovech pro seniory uvedlo 11 respondentů (28,95 %) ano, 24 respondentů (63,16 %) spíše ano, 3 respondenti (7,89 %) spíše ne a možnost ne neuvedl žádný dotazovaný. Tabulka č. 16: Medikamenty na spaní domácí prostředí Možnost volby Relativní Absolutní četnost četnost ano 14 10,53 % ne 119 89,47 % Celkem 133 100 %
58
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 38 29,46 % 91 70,54 % 129 100 %
89,47
100%
70,54
80%
domácí prostředí
60% 29,46
40% 20%
domov pro seniory
10,53
0% ano
ne
Graf č. 16: Medikamenty na spaní
Položka 18: Choroby a spánek Dotazovali jsme se, zda si respondenti myslí, že nějaké onemocnění ovlivňuje jejich spánek a pokud ano, jaké. V domácím prostředí uvedlo 32 respondentů (24,06 %), že nějaké onemocnění ovlivňuje jejich spánek a 101 respondentů (75,94 %) si to nemyslelo. V domovech pro seniory uvedlo 48 respondentů (37,21 %), že nějaké onemocnění ovlivňuje jejich spánek a 81 respondentů (62,79 %) si to nemyslelo, viz tabulka č. 17 a graf č. 17. Nejvíce, tedy 20 respondentů v domácím prostředí uvedlo bolest (dolních končetin, zad, zubů, kloubů, hlavy, fantomovy bolesti), 11 respondentů uvedlo vylučovací systém (onemocnění ledvin, časté močení, prostata, inkontinence) a po 1 respondentovi uvedlo kardiovaskulární systém (onemocnění srdce, hypertenze), pohybový systém (bechtěrevova nemoc, artróza), psychické problémy, onemocnění plic, rýma a neurologické problémy (trnutí rukou, epilepsie). Nejčastěji, tedy 18 respondentů v domovech pro seniory uvedlo vylučovací systém, 17 respondentů uvedlo bolest, 9 respondentů kardiovaskulární systém, 4 respondenti psychické problémy, po 2 respondentech onemocnění plic, rýma a pohybový systém a po 1 respondentovi neurologické problémy a diabetes mellitus.
59
Tabulka č. 17: Choroby a spánek domácí prostředí Možnost volby Relativní Absolutní četnost četnost ano 32 24,06 % ne 101 75,94 % Celkem 133 100 %
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 48 37,21 % 81 62,79 % 129 100 %
75,94 80%
62,79
60% 37,21 40%
domácí prostředí
24,06
domov pro seniory
20% 0% ano
ne
Graf č. 17: Choroby a spánek
60
Položka 19: Pocit odpočinku po spánku Průměrný pocit odpočinku po spánku v domácím prostředí byl 2,20 a v domovech pro seniory 2,55. Bez ohledu na prostředí 2,37. V domácím prostředí uvedlo 24 respondentů (18,05 %) možnost 1 odpočinutý/á, 64 respondentů (48,12 %) možnost 2 skoro odpočinutý/á, 36 respondentů (27,07 %) možnost 3, 8 respondentů (6,01 %) možnost 4 skoro neodpočinutý/á a 1 respondent (0,75 %) možnost 5 neodpočinutý/á. V domovech 1 odpočinutý/á,
pro
seniory
41 respondentů
uvedlo
20
(31,78 %)
respondentů možnost
2
(15,50 %) skoro
možnost
odpočinutý/á,
51 respondentů (39,54 %) možnost 3, 14 respondentů (10,85 %) možnost 4 skoro neodpočinutý/á a 3 respondenti (2,33 %) možnost 5 neodpočinutý/á, viz tabulka č. 18 a graf č. 18. Tabulka č. 18: Pocit odpočinku po spánku domácí prostředí Relativní Absolutní četnost četnost odpočinutý/á 1 24 18,05 % 2 64 48,12 % 3 36 27,07 % 4 8 6,01 % neodpočinutý/á 5 1 0,75 % Celkem 133 100 %
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 20 15,50 % 41 31,78 % 51 39,54 % 14 10,85 % 3 2,33 % 129 100 %
Možnost volby
48,12
50%
39,54
40%
31,78
30% 20%
27,07
18,05 15,50
domácí prostředí 10,85 6,01
10%
domov pro seniory 2,33 0,75
0% 1
2
3
4
5
Pozn. 1=odpočinutý/á, 2=skoro odpočinutý/á, 3=středně ne/odpočinutý/á, 4=skoro neodpočinutý/á, 5=neodpočinutý/á.
Graf č. 18: Pocit odpočinku po spánku 61
Položka 20: Spokojenost se spánkem Průměrná spokojenost se spánkem v domácím prostředí byla 2,24 a v domovech pro seniory 2,47. Bez ohledu na prostředí 2,35. V domácím prostředí uvedlo 24 respondentů (18,04 %) možnost 1 spokojený/á, 62 respondentů (46,62 %) možnost 2 skoro spokojený/á, 40 respondentů (30,08 %) možnost 3, 5 respondentů (3,76 %) možnost 4 skoro nespokojený/á a 2 respondenti (1,50 %) možnost 5 nespokojený/á. V domovech 1 spokojený/á,
pro
seniory
30 respondentů
uvedlo
respondentů
37
(23,26 %)
možnost
2
(28,68 %) skoro
možnost
spokojený/á,
35 respondentů (27,13 %) možnost 3, 19 respondentů (14,73 %) možnost 4 skoro nespokojený/á a 8 respondentů (6,20 %) možnost 5 nespokojený/á, viz tabulka č. 19 a graf č. 19. Tabulka č. 19: Spokojenost se spánkem domácí prostředí Relativní Absolutní četnost četnost spokojený/á 1 24 18,04 % 2 62 46,62 % 3 40 30,08 % 4 5 3,76 % nespokojený/á 5 2 1,50 % Celkem 133 100 % Možnost volby
46,62
50% 40% 28,68 30% 20%
domov pro seniory Relativní Absolutní četnost četnost 37 28,68 % 30 23,26 % 35 27,13 % 19 14,73 % 8 6,20 % 129 100 %
30,08 27,13 23,26
18,04
domácí prostředí 14,73
10%
3,76
domov pro seniory 6,20 1,50
0% 1
2
3
4
5
Pozn. 1=spokojený/á, 2=skoro spokojený/á, 3=středně ne/spokojený/á, 4=skoro nespokojený/á, 5=nespokojený/á.
Graf č. 19: Spokojenost se spánkem
62
6.1 Statistické zpracování a hodnocení výsledků
Hypotéza H10 testuje nezávislost mezi ordinální proměnnou (pocit odpočinku) a nominální proměnnou (pohlaví). Proto jsme k testování využili Dvouvýběrového Wilcoxonova testu (ve STATISTICA 12 Mannův-Whitneyův test) s využitím testové statistiky K a Cramerova koeficientu. Výsledky jsme graficky vyjádřili pomocí krabicového grafu. Uvedli jsme i kontingenční tabulky pro zjištění, zda jsou splněny potřebné podmínky. Hypotéza H20 testuje nezávislost mezi poměrovou (věk) a ordinální proměnnou (pocit odpočinku). Proto jsme k testování využili Kruskal-Walisův test pro více výběrů. Uvedli jsme i testování pomocí korelace, konkrétně pomocí Spearmanova koeficientu korelace. Grafické znázornění je pomocí bodového grafu. Hypotézy H30, H40, H50 a H60 testují, zda dvě nominální veličiny (prostředí, návyk před spaním, aj.) jsou stochasticky nezávislé. K testování jsme využili kontingenční tabulky, konkrétně čtyřpolní tabulky. Z testů jsme využili testovou statistiku K (ve STATISTICA 12 Pearsonův chí-kvadrát test) a Fisherův oboustranný test. Uvedli jsme intenzitu případné závislosti sledovaných veličin s využitím Cramerova koeficientu (ve STATISTICA 12 Fí pro tabulky 2x2).
6.1.1 Testování hypotézy č. 1 H10: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a udávaným pocitem odpočinku po spánku. H1A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a udávaným pocitem odpočinku po spánku. Tabulka č. 20: Absolutní četnost hodnocení pocitu odpočinku ve vztahu k pohlaví Pocit odpočinku 1 2 3 4 5 Celkem
Pohlaví – muž (1) 11 33 14 6 0 64
Pohlaví – žena (2) 33 72 74 16 3 198 63
Řádkový součet 44 105 88 22 3 262
Pro ověření, zda jsou splněny podmínky dobré aproximace, jsme vytvořili tabulku očekávaných, respektive teoretických četností. V jednom případě byla teoretická četnost menší než 2, tudíž nebyly splněny podmínky dobré aproximace, a proto jsme poslední dvě možnosti sloučili do jedné. Tabulka č. 21: Teoretická četnost hodnocení pocitu odpočinku ve vztahu k pohlaví Pocit odpočinku 1 2 3 4 5 Celkem
Pohlaví – muž (1) 10,74809 25,64885 21,49618 5,37405 0,73282 64,00000
Pohlaví – žena (2) 33,2519 79,3511 66,5038 16,6260 2,2672 198,0000
Řádkový součet 44,0000 105,0000 88,0000 22,0000 3,0000 262,0000
Tabulka č. 22: Absolutní četnost hodnocení pocitu odpočinku ve vztahu k pohlaví po sloučení Pocit odpočinku 1 2 3 4 Celkem
Pohlaví – muž (1) 11 33 14 6 64
Pohlaví – žena (2) 33 72 74 19 198
Řádkový součet 44 105 88 25 262
V uvedené tabulce jsou již podmínky dobré aproximace splněny a uvedená data se dále testovala. Tabulka č. 23: Teoretická četnost hodnocení pocitu odpočinku ve vztahu k pohlaví po sloučení Pocit odpočinku 1 2 3 4 Celkem
Pohlaví – muž (1) 10,74809 25,64885 21,49618 6,10687 64,00000
Pohlaví – žena (2) 33,2519 79,3511 66,5038 18,8931 198,0000
64
Řádkový součet 44,0000 105,0000 88,0000 25,0000 262,0000
Využili jsme Dvouvýběrového Wilcoxonova testu. Testová statistika K = 6, 257, počet stupňů volnosti je 3. Příslušná p-hodnota byla 0,099, tedy na asymptotické hladině významnosti 0,05, a tudíž nezamítáme H10 o nezávislosti pocitu odpočinku a pohlaví. Cramerův koeficient je roven 0,155 (hranice mezi zanedbatelnou a slabou závislostí). Dále jsme použili Dvouvýběrový Wilcoxonův test, testová statistika Z byla rovna 1,523 a příslušná p-hodnota vyšla 0,128. Tedy na asymptotické hladině významnosti hypotézu H10 o nezávislosti také nezamítáme, protože p-hodnota je větší než asymptotická hladina významnosti 0,05. 4,5 4,0
Pocit odpočinku
3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 1
2
Pohlaví
Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy
Graf č. 20: Krabicový graf četnosti hodnocení pocitu odpočinku ve vztahu k pohlaví Na Grafu vidíme, že muži (1) a ženy (2) mají stejné krabicové grafy. Medián obou skupin je roven 2 (spíše odpočinutý). Odlehlé a extrémní hodnoty, které by mohly zkreslit výsledky, se zde nenacházejí (tomu jsme předešli sloučením 4 a 5 v pocitu odpočinku). Potvrzuje se nám předchozí nezamítnutí H10. Muži a ženy se v průměru cítí stejně odpočinutí.
65
6.1.2 Testování hypotézy č. 2 H20: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem respondentů a udávaným pocitem odpočinku po spánku. H2A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem respondentů a udávaným pocitem odpočinku po spánku. Při vyhodnocování hypotézy 2H0 jsme rozdělili proměnnou věk do intervalů tak, aby byly splněny základní předpoklady:
Kategogie 1: 65 – 69 let,
kategorie 2: 70 – 74 let,
kategorie 3: 75 – 79 let,
kategorie 4: 80 – 84 let,
kategorie 5: 85 – 89 let,
kategorie 6: 90 a více let, viz graf č. 2.
100 95 90
Věk
85 80 75
Medián = 76 25%-75% = (71, 82) Rozsah neodleh. = (65, 95) Odlehlé Extrémy
70 65 60
Graf č. 21: Krabicový graf věkové struktury respondentů Proměnnou pocit odpočinku jsme ponechali tak, jak jsme si jej upravili v hypotéze 1H0. Pro statistické zpracování jsme využili Kruskal-Wallisova testu pro více výběrů (6 výběrů). Testová statistika H je rovna 12,592, příslušná p-hodnota vyšla 0,028, tedy na asymptotické hladině významnosti a proto jsme hypotézu H20 o nezávislosti věku a pocitu odpočinku zamítli. 66
Tabulka č. 24: Kruskal-Wallisův test pro pocit odpočinku ve vztahu k věku Pocit odpočinku
Kód
1 2 3 4 5 6
1 2 3 4 5 6
Počet - platných Součet - pořadí 53 64 59 40 30 16
6670,500 7237,000 7975,000 6277,000 3734,000 2559,500
Průměr pořadí 125,8585 113,0781 135,1695 156,9250 124,4667 159,9688
Sílu závislosti jsme měřili Spearmanovým koeficientem korelace, který byl roven 0,299 (slabá až střední závislost). Testová statistika se rovnala 5,045 a odpovídající p-hodnota byla 0,000001 (blízká nule), tedy na asymptotické hladině významnosti. Zamítáme hypotézu o nezávislosti věku a pocitu odpočinku ve prospěch oboustranné alternativy. 100 95 90
Věk
85 80 75 70 65 60 0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
3,5
4,0
Pocit odpočinku
Graf č. 22: Bodový graf četnosti hodnocení pocitu odpočinku ve vztahu k věku
67
4,5
6.1.3 Testování hypotézy č. 3 H30: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi výskytem rušivých elementů při spánku a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. H3A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi výskytem rušivých elementů při spánku a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije.
Tabulka č. 25: Absolutní četnost hodnocení výskytu rušivých elementů ve vztahu k typu zařízení Rušivé elementy ano ne Celkem
Domácí prostředí Domov pro seniory 64 96 69 33 133 129
Řádkový součet 160 102 262
Ověřili jsme, zda jsou splněny podmínky dobré aproximace. Vytvořili jsme tabulku očekávaných respektive teoretických četností a všechny jsou větší než 5, podmínky dobré aproximace jsou tedy splněny. Tabulka č. 26: Teoretická četnost hodnocení výskytu rušivých elementů ve vztahu k typu zařízení Rušivé elementy ano ne Celkem
Domácí prostředí Domov pro seniory 81,2214 78,7786 51,7786 50,2214 133,0000 129,0000
Řádkový součet 160,0000 102,0000 262,0000
Použili jsme Pearsonův chí-kvadrát test a testovovou statistiku K=19,049, počet stupňů volnosti je 1. Příslušná p-hodnota byla 0,00001, velmi blízká nule, tedy na asymptotické hladině významnosti 0,05, a proto jsme zamítli H30 o nezávislosti rušivých elementů a prostředím, kde respondent žije. P-hodnota pro Fisherův exaktní oboustranný test byla rovna 0,00002. Opět jsme zamítli hypotézu o nezávislosti mezi zkoumanými proměnnými. Cramerův koeficient byl roven 0,27 (hranice mezi slabou a střední závislostí).
68
6.1.4 Testování hypotézy č. 4 H40: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi počtem osob spících v jednom pokoji a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. H4A: Předokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi počtem osob spících v jednom pokoji a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. Tabulka č. 27: Absolutní četnost počtu osob na pokoji ve vztahu k typu zařízení Sdílení pokoje ano ne Celkem
Domácí prostředí Domov pro seniory 18 54 115 75 133 129
Řádkový součet 72 190 262
Ověřili jsme, zda jsou splněny podmínky dobré aproximace a vytvořili jsme tabulku očekávaných respektive teoretických četností a všechny byly větší než 5, podmínky dobré aproximace byly tedy splněny.
Tabulka č. 28: Teoretická četnost počtu osob na pokoji ve vztahu k typu zařízení Sdílení pokoje ano ne Celkem
Domácí prostředí Domov pro seniory 36,5496 35,4504 96,4504 93,5496 133,0000 129,0000
Řádkový součet 72,0000 190,0000 262,0000
Použili jsme Pearsonův chí-kvadrát test. Testová statistika K = 26, 366, počet stupňů volnosti je 1. Příslušná p-hodnota byla 0,000 velmi blízká nule, tedy na asymptotické hladině významnosti 0,05, a proto jsme zamítli H40 o nezávislosti počtu osob spících v jednom pokoji a typem zařízení, ve kterém respondent žije. P-hodnota pro Fisherův exaktní oboustranný test byla rovna 0,000. Opět jsme zamítli hypotézu o nezávislosti mezi zkoumanými proměnnými. Cramerův koeficient byl roven 0,32 (střední závislost).
69
6.1.5 Testování hypotézy č. 5 H50: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi spaním během dne a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. H5A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi spaním během dne a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije.
Tabulka č. 29: Absolutní četnost spaní během dne ve vztahu k typu zařízení Spaní během dne ano ne Celkem
Domácí prostředí Domov pro seniory 44 86 89 43 133 129
Řádkový součet 130 132 262
Ověřili jsme si, zda jsou splněny podmínky dobré aproximace a vytvořili si tabulku očekávaných, respektive teoretických četností, a jelikož byly všechny teoretické četnosti větší než 5, podmínky dobré aproximace byly splněny.
Tabulka č. 30: Teoretická četnost spaní během dne ve vztahu k typu zařízení Spaní během dne ano ne Celkem
Domácí prostředí Domov pro seniory 65,9924 64,0076 67,0076 64,9924 133,0000 129,0000
Řádkový součet 130,0000 132,0000 262,0000
Použili jsme Pearsonův chí-kvadrát test. Testová statistika K=29,545, počet stupňů volnosti je 1. Příslušná p-hodnota byla 0,000 velmi blízká nule, tedy na asymptotické hladině významnosti 0,05, a proto jsme zamítli H50 o nezávislosti spaní během dne a typem zařízení. P-hodnota pro Fisherův exaktní oboustranný test byla rovna 0,000. Opět jsme zamítli hypotézu o nezávislosti mezi zkoumanými proměnnými. Cramerův koeficient byl roven 0,34 (střední závislost).
70
6.1.6 Testování hypotézy č. 6 H60: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi existencí spánkových návyků a typem zařízení, (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. H6A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi existencí spánkových návyků a typem zařízení, (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije.
Tabulka č. 31: Absolutní četnost existence spánkových návyků ve vztahu k typu zařízení Spánkové návyky ano ne Celkem
Domácí prostředí Domov pro seniory 63 46 70 83 133 129
Řádkový součet 109 153 262
Ověřili jsme si, zda jsou splněny podmínky dobré aproximace, vytvořili jsme tabulku očekávaných, respektive teoretických četností, protože byly všechny větší než 5, byly tedy podmínky dobré aproximace splněny.
Tabulka č. 32: Teoretická četnost existence spánkových návyků ve vztahu k typu zařízení Spánkové návyky ano ne Celkem
Domácí prostředí Domov pro seniory 55,3321 53,6679 77,6679 75,3321 133,0000 129,0000
Řádkový součet 109,0000 153,0000 262,0000
Použili jsme Pearsonův chí-kvadrát test. Testová statistika K=3,696, počet stupňů volnosti je 1. Příslušná p-hodnota byla 0,055, tedy větší než asymptotická hladina významnosti 0,05, proto jsme nezamítli H60 o nezávislosti existencí spánkových návyků a typem zařízení. P-hodnota pro Fisherův exaktní oboustranný test byla rovna 0,061. Opět jsme nezamítli hypotézu o nezávislosti mezi zkoumanými proměnnými. Cramerův koeficient byl roven 0,12 (hranice mezi zanedbatelnou a slabou závislostí).
71
DISKUZE
Diplomová práce se zabývala problematikou spánku v seniorském věku. Cílem diplomové práce bylo zmapovat problematiku spánku v seniorském věku v závislosti na prostředí, ve kterém senioři žijí. Výzkumné šetření bylo prováděno u seniorů, kteří byli rozděleni podle typu zařízení, ve kterém žili, na dvě skupiny. První skupinu tvořili senioři žijící v domácím prostředí a tu druhou senioři z domovů pro seniory, konkrétně z Domova pro seniory Velké Bílovice, Domova pro seniory Bažantnice a Domova seniorů Břeclav. Celkový zkoumaný vzorek tvořilo 262 respondentů, z toho 133 (tj. 50,76 %) respondentů z domácího prostředí a 129 (tj. 49,24 %) respondentů z domovů pro seniory. Pro porovnávání těchto dvou skupin byly stanoveny tři cíle a šest hypotéz. Dotazníkové šetření obsahovalo požkožky, které se vztahovaly ke stanoveným hypotézám a také položky, které měly za cíl dokreslit problematiku spánku v seniorském věku. Cíl č. 1: Posoudit vliv zvolených determinant (pohlaví, věk) na seniory udávanou odpočatost po spánku. K prvnímu cíli se vztahovala hypotéza č. 1: Předpokládám, že ne/existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a udávaným pocitem odpočinku po spánku. Výzkumného šetření z domácího prostředí se zúčastnilo celkem 33,08 % mužů a 66,92 % žen. Z domovů pro seniory 16,28 % mužů a 83,72 % žen, viz tabulka č. 1. Nižší zastoupení mužů je v souladu s demografickými ukazateli.213 Po spánku hodnotilo v domácím prostředí 18,05 % respondentů, že se cítí odpočinutý/á,
48,12 %
respondentů
skoro
odpočinutý/á,
27,07 %
středně
ne/odpočinutý/á, 6,01 % skoro neodpočinutý/á a 0,75 % neodpočinutý/á. V domovech pro seniory uvedlo 15,50 % respondentů odpočinutý/á, 31,78 % respondentů skoro odpočinutý/á, 39,54 % středně ne/odpočinutý/á, 10,85 % skoro neodpočinutý/á a 2,33 % neodpočinutý/á, viz tabulka č. 18. Průměrná známka hodnocení pocitu odpočinku po spánku v domácím prostředí byla 2,20 a v domovech pro seniory 2,55. 213
Srov. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Zdravotnická ročenka Jihomoravského kraje 2012, s. 16. [online]. http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnicka-rocenka-jihomoravskehokraje-2012
72
Podle mého názoru je zhoršený pocit odpočinku v domovech pro seniory ovlivněn denním režimem zařízení. Hypotézu č. 1 jsme testovali pomocí Dvouvýběrového Wilcoxonova testu. Příslušná p-hodnota byla 0,099, tedy na asymptotické hladině významnosti 0,05 a tudíž jsme nulovou hypotézu o nezávislosti pocitu odpočinku a pohlaví nezamítli. Cramerův koeficient byl roven 0,155 (hranice mezi zanedbatelnou a slabou závislostí). Obdobné studie prokázaly, že ženy spí v porovnání s muži méně efektivě a trvá jim déle než usnou214, což neodpovídá našemu výzkumnému šetření. Možným důvodem může být rozdílný vzorek respondentů. V mém výzkumném šetření jsem získala srovnatelné výsledky hodnocení pocitu odpočinutí po spánku jako Jan Kamený, student Univerzity Palackého v Olomouci, v diplomové práci z roku 2013. Dle jeho výsledků se obdobná skupina respondentů cítila po probuzení odpočatě v 48,45 %, 40,21 % se cítilo mírně unaveně a 11,34 % unaveně.215 K prvnímu cíli se vztahovala hypotéza č. 2: Předpokládám, že ne/existuje statisticky významná závislost mezi věkem respondentů a udávaným pocitem odpočinku po spánku. Nejčastěji uváděný věk respondentů žijících v domácím prostředí byl v 33,84 % 65 až 69 let a v 33,08 % 70 až 74 let. V domovech pro seniory uvedlo 25,58 % 80 až 84 let a 22,48 % 75 až 79 let, viz tabulka č. 2. Průměrný věk v domácím prostředí byl 72,49 let s minimem 65 let a maximem 92 let. Průměrný věk v domovech pro seniory byl 80,70 let s minimem 66 let a maximem 95 let. Domnívám se, že vyšší průměrný věk v domovech pro seniory souvisí se sníženou soběstačností, kvůli které jsou senioři umísťováni do těchto zařízení. Hypotézu č. 2 jsme testovali pomocí Kruskal-Wallisova testu pro více výběrů. Příslušná p-hodnota byla 0,028, tedy na asymptotické hladině významnosti, a proto jsme nulovou hypotézu o nezávislosti věku a pocitu odpočinku zamítli. Sílu závislosti jsme měřili Spearmanovým koeficientem korelace, který byl roven 0,299 (slabá až střední závislost).
214
Srov. McCRAE, Ch., S., Self-Reported Sleep, Demographics, Health, and Daytime Functioning in Young Old and Old Old Community-Dwelling Seniors, s. 116. [online]. http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/15402000801952906#preview 215 Srov. KAMENÝ, J., Problematika poruch spánku v seniorském a přechodovém věku, s. 75.
73
Pocit odpočinku po spánku a počet nočních probuzeních spolu úzce souvisí. Podle odborné literatury dochází s vyšším věkem k častějšímu výskytu nočních probuzení, což je v souladu se zamítnutím nulové hypotézy ve prospěch alternativní.216 Vlivem věku na spánek se zabýval i autor Jan Kamený. V jeho výzkumném šetření uvedlo 69,46 % respondentů zhoršující se spánek v závislosti s vyšším věkem, což koresponduje i s naším výzkumným šetřením.217 Zajímavé je porovnání rodinného stavu respondentů dle prostředí. V domácím prostředí bylo 60,15 % ženatý/vdaná zatímco v domovech pro seniory bylo 69,77 % vdovec/vdova. Významou roli hraje společenský faktor při odchodu do pobytových sociálních zařízení. Ženatí/vdaní lidé zůstávají v domácím prostředí déle, protože si mohou v případě potřeby navzájem dopomoct, zatím co lidé ovdovělí při snížení soběstačnosti přicházejí do domovů pro seniory. S tímto tvrzením koresponduje i následující položka o soběstačnosti seniorů. V domácím prostředí bylo 94,74 % respondentů soběstačných. V domovech pro seniory bylo jen 22,48 % respondentů soběstačných, 57,36 % částečně soběstačných a 20,16 % nesoběstačných. Cíl č. 2: Zmapovat problematiku spánku v závislosti na typu zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. K druhému cíli se vztahovala hypotéza č. 3: Předpokládám, že ne/existuje statisticky významná závislost mezi výskytem rušivých elementů při spánku a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. V domácím prostředí bylo něčím rušeno 13,53 % respondentů a v domovech pro seniory bylo něčím rušeno 41,86 % respondentů, viz tabulka č. 14. Dle mého úsudku je vyšší
zastoupení
rušivých
elementů
v domovech
pro
seniory
zapříčiněno
denním/nočním režimem zařízení a potřebami klientů. Hypotézu č. 3 jsme testovali pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Příslušná phodnota byla 0,00001, velmi blízká nule, tedy na asymptotické hladině významnosti 0,05, a proto jsme nulovou hypotézu o nezávislosti rušivých elementů a prostředím, kde respondent žije, zamítli. Cramerův koeficient byl roven 0,27 (hranice mezi slabou a střední závislostí). 216
Srov. SWIFT, C., G. a SHAPIRO, C., M., Sleep and sleep problems in elderly people, s. 1469. [online]. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1677868/ 217 Srov. KAMENÝ, J., Problematika poruch spánku v seniorském a přechodovém věku, s. 84.
74
Výsledky testování hypotézy jsem porovnala s dostupnou literaturou, podle které jsou lidé v seniorském věku více náchylní na změny prostředí a hluk v souvislosti se spánkem,218 což potvrzuje mé statistické vyhodnocení hypotézy (existuje statisticky významná závislost mezi výskytem rušivých elementů při spánku a typem zařízení, ve kterém senior žije). S vyšším výskytem rušivých elementů v domovech pro seniory by mohl souviset i vyšší počet nočních probuzení v těchto pobytových sociálních zařízeních. V domácím prostředí se během spánku budilo 74,44 %, naproti tomu v domovech pro seniory 81,40 % respondentů. K druhému cíli se vztahovala hypotéza č. 4: Předpokládám, že ne/existuje statisticky významná závislost mezi počtem osob spících v jednom pokoji a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. V domácím prostředí sdílelo ložnici s jinou osobou 48,12 % respondentů a samostatně spalo 51,88 % respondentů. V domovech pro seniory sdílelo ložnici s jinou osobou 74,42 % respondentů a samostatně spalo 25,58 % respondentů, viz tabulka č. 6. Všichni dotazovaní bez ohledu na prostředí, kteří uvedli, že je jich více na pokoji, tak sdíleli ložnici s jednou osobou. Rozdílnost zjištěných výsledků u respondentů, kteří spí samostatně v závislosti na typu zařízení, je evidentní. Domnívám se, že počet seniorů v domovech pro seniory, kteří sdílí ložnici s jinou osobou, je dán sociální a ekonomickou politikou pobytových sociálních zařízení. Hypotézu č. 4 jsme testovali pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Příslušná phodnota byla 0,000 velmi blízká nule, tedy na asymptotické hladině významnosti 0,05, a proto jsme zamítli nulovou hypotézu o nezávislosti počtu osob spících v jednom pokoji a typem zařízení, ve kterém respondent žije. Cramerův koeficient byl roven 0,32 (střední závislost). Podobnou otázkou se v rámci diplomové práce z roku 2012 zabývala i studentka Masarykovy univerzity, Lenka Frodlová. Její výzkumné šetření bylo zaměřeno pouze na seniory žijící v domácím prostředí, kde 63,16 % respondentů spalo v místnosti samo, 33,68 % spalo v místnosti s partnerem/partnerkou a 3,16 % spalo v místnosti
218
Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 87-88.
75
s někým jiným (invalidní dcera, sestra a syn). Výsledek mého výzkumného šetření v domácím prostředí byl podobný.219 K druhému cíli se vztahovala hypotéza č. 5: Předpokládám, že ne/existuje statisticky významná závislost mezi spaním během dne a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. Podle zahraniční literatury dochází u seniorů k pravidelnému pospávání během dne.220 S vyšším věkem souvisí zvýšená frekvence denního pospávání, jež udává 25% 70 letých a 45% 80 letých mužů.221 Z mého výzkumného šetření vyplynulo, že v domácím prostředí celkově spalo během dne 33,08 % respondentů a v domovech pro seniory spalo během dne 66,67 % respondentů, viz tabulka č. 12. V domácím prostředí uvedlo 65,91 % respondentů, že spí 1 hodinu a méně; 29,55 % spalo 1,5 až 2 hodiny a 4,54 % spalo více než 2 hodiny. V domovech pro seniory uvedlo 60,47 % respondentů, že spí 1 hodinu a méně; 30,23 % spalo 1,5 až 2 hodiny a 9,30 % spalo více než 2 hodiny. Bez ohledu na prostředí nejčastěji senioři spali během dne 1 hodinu a méně. Hypotézu č. 5 jsme testovali pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Příslušná phodnota byla 0,000 velmi blízká nule, tedy na asymptotické hladině významnosti 0,05, a proto jsme zamítli nulovou hypotézu o nezávislosti spaní během dne a typem zařízení. Cramerův koeficient byl roven 0,34 (střední závislost). Realizované výzkumné šetření se částečně shodovalo s výsledky Jana Kameného. Autor uvádí, že 40,21 % respondentů spalo během dne a 59,79 % během dne nespalo. V doplňující otázce ohledně délky spánku během dne byly naše výsledky obdobné. Z jeho práce vyplynulo, že 54,67 % respondentů nespí během dne, 20,62 % respondentů spalo méně než 1 hodinu, 16,49 % spalo 1 až 2 hodiny a 7,22 % spalo 2 až 3 hodiny.222 Spaním během dne v domácím prostředí se zabývala i autorka Lenka Frodlová. Během dne nespalo 47,37 % respondentů, 35,79 % spalo maximálně 1 hodinu,
219
Srov. FRODLOVÁ, L., Spánek v seniorském věku, s. 58. Srov. FULKE, P., a VAUGHAN, S., Sleep deprivation, s. 143-144. [online]. http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=8&sid=83857761-ceb9-403e-8e8ae1e4beef6e5b%40sessionmgr110&hid=119&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=nlebk&AN=40 0779 221 Srov. SWIFT, C., G. a SHAPIRO, C., M., Sleep and sleep problems in elderly people, s. 1469. [online]. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1677868/ 222 Srov. KAMENÝ, J., Problematika poruch spánku v seniorském a přechodovém věku, s. 66-67. 220
76
13,68 % spalo 2 až 3 hodiny a 3,16 % spalo 10 až 30 minut.223 Po porovnání zjištěných dat z mého výzkumného šetření pouze z domácího prostředí jsem došla k odlišným výsledkům. Cíl č. 3: Zjistit a porovnat existenci spánkových návyků v závislosti na typu zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. Ke třetímu cíli se vztahovala hypotéza č. 6: Předpokládám, že ne/existuje statisticky významná závislost mezi existencí spánkových návyků a typem zařízení, (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. V domácím prostředí uvedlo existenci spánkového rituálu 47,37 % respondentů a v domovech pro seniory uvedlo existenci spánkového rituálu 35,66 % respondentů, viz tabulka č. 13. Hypotézu č. 6 jsme testovali pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Příslušná phodnota byla 0,055, tedy větší než asymptotická hladina významnosti 0,05, proto jsme nezamítli nulovou hypotézu o nezávislosti existencí spánkových návyků a typem zařízení. Cramerův koeficient byl roven 0,12 (hranice mezi zanedbatelnou a slabou závislostí). Pravidly spánkové hygieny se zabýval i autor Jan Kamený. Pravidla spánkové hygieny dodržuje 15,46 % respondentů, 26,80 % je spíše dodržuje, 10,31 % je občas dodržuje, 11,34 % je spíše nedodržuje a 36,08 % je nedodržuje.224 Po porovnání s jeho výsledky jsem došla k podobným závěrům. Otázkou, která souvisí s existencí spánkových návyků, se zabývala i autorka Lenka Frodlová, která v domácím prostředí zjišťovala, zda mají respondenti převážně stejný denní program každý den. Převážně stějný denní program mělo 78,95 % respondentů a 21,05 % se denní program měnil.225 Pokud bychom považovali spánkové návyky jako součást stálého denního programu, naše výsledky by se neshodovaly. V domácím prostředí
se denně věnovalo
koníčkům, zálibám 30,08 %
respondentů. V domovech pro seniory se denně věnovalo koníčkům, zálibám 20,93 % respondentů. Rozdíl v pravidelné aktivitě v závislosti na prostředí je zřejmý. 223
Srov. FRODLOVÁ, L., Spánek v seniorském věku, s. 62. Srov. KAMENÝ, J., Problematika poruch spánku v seniorském a přechodovém věku, s. 82. 225 Srov. FRODLOVÁ, L., Spánek v seniorském věku, s. 65. 224
77
Domnívám se, že vyšší počet aktivních seniorů v domácím prostředí je dán jejich vyšší soběstačností. K tomu se může vztahovat i následující položka o obvyklém čase usínání. Průměrný čas usínání v domácím prostředí byl 22:08 a v domovech pro seniory byl 21:43. Podle mého názoru souvisí větší aktivita v domácím prostředí s kratší průměrnou dobou potřebnou k usnutí, která byla 25 minut a v domovech pro seniory 37 minut. Průměrný čas vstávání v domácím prostředí byl 6:32 a v domovech pro seniory byl 5:42. Dřívější vstávání v domovech pro seniory je podle mého zapříčiněn denním režimem a nutností provedení ranní hygieny ve stanoveném čase, což by mohlo souviset i s průměrnou délkou nočního spánku, která byla v domácím prostředí 8:23 a v domovech pro seniory 7:58. V domácím prostředí trpělo některou poruchou spánku 30,83 % a v domovech pro seniory 44,19 % respondentů. Zjištěné výsledky by mohly mít příčinu v nižší soběstačnosti seniorů v domovech pro seniory a jejich častou polymorbiditou. S poruchami spánku souvisí problematika užívání léků na spaní, v domácím prostředí je užívalo 10,53 % respondentů a v domovech pro seniory 29,46 % respondentů. V domácím
prostředí
medikamenty
užívá
pravidelně
57,14 %
respondentů
a v domovech pro seniory 73,68 % respondentů. Častější užívání těchto medikamentů v domovech pro seniory by mohlo být zapříčiněno pravidelným kontaktem s lékařem a jejich pravidelnost užívání v porovnání s domácím prostředí mohla být dána pravidelným podáváním léku zdravotními sestrami. To se může odrážet na přesvědčení 24,06 % respondentů z domácího prostředí, kteří si mysleli, že nějaké onemocnění působí na jejich spánek a v domovech pro seniory to bylo 37,21 % respondentů.
78
DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Po prostudování dostupné literatury a pramenů, sesbírání dat z dotazníkového šetření a statistickém vyhodnocení výsledků výzkumného šetření jsem zjistila existenci nedostatků, ze kterých jsem vyvodila možná doporučení pro praxi. Častým problémem seniorského věku je zvýšený výskyt poruch spánku. Některé zdroje uvádí, že nespavostí trpí až 40 % seniorů. Ti bohužel považují problémy se spánkem jako součást stárnutí, a proto jen minimum z nich přichází kvůli tomuto problému k lékaři.226 Problém spočívá v dostupnosti všobecných informací o této problematice. Senioři by měli být informováni o přirozených změnách spánku ve stáří, zásadách spánkové hygieny a významu denní aktivizace pomocí přednášek organizovaných při domovech pro seniory, domovech s pečovatelskou službou, klubech seniorů aj. Zdravotnický personál musí být vzděláván o problematice spánku při studiu na středních a následně vysokých školách. Základem je dostupný, vyhovující edukační materiál a odborná literatura doplňovaná přednáškami. Musí být informováni o nutnosti empatického přístupu, zájmu o příčinu a pečlivé sepsání ošetřovatelské anamnézy. Praktický lékař musí cíleně vyhledávat seniory s problematickým spánkem a informovat je o možnostech léčby. Prvotně by měl volit léčbu nefarmakologickou. Při předepsání farmakologické léčby musí dbát na možné lékové interakce. Nezbytnou součástí úspěšné terapie je informování seniorů o nutnosti užívání medikamntů dle ordinace lékaře. Při setrvání problémů je doporučí k somnologovi. V pobytových sociálních zařízeních je nutné zajištění vhodných podmínek pro spánek s ohledem na denní provoz zařízení a potřeby seniorů. Významná je spojitost mezi poruchami spánku a denní výkonností seniora. Poruchy spánku ovlivňují celkové chování v běžném životě, a proto by se tato problematika neměla odsouvat do pozadí.
226
Srov. TOPINKOVÁ, E., a NEUWIRTH, J., Geriatrie pro praktického lékaře, s. 88-89.
79
ZÁVĚR
Diplomová práce ,,Problematika spánku v seniorském věku“ se zabývá specifickými problémy spánku u seniorů. Teoretická část práce se skládá ze tří kapitol. První kapitola se věnuje spánku v obecné rovině, jeho významu, typům spánku, spánkovému rytmu, typům poruch spánku, spánkové hygieně a léčbě poruch spánku. Druhá kapitola pojednává o spánku v seniorském věku, přesněji o příznacích narušeného spánku u seniorů, poruchách spánku u seniorů ve vztahu k jiným chorobám a specifické léčbě poruch spánku u seniorů. Ve třetí kapitole je rozpracován ošetřovatelský proces v péči o spánek, s podkapitolami sběr informací, hodnotící škály, metody pro vyšetření spánku, ošetřovatelská diagnostika, ošetřovatelské diagnózy vztahující se ke spánku a plánování, realizace a hodnocení ošetřovatelského plánu. Pro empirickou část diplomové práce byly stanoveny tři cíle: Cíl č. 1: Posoudit vliv zvolených determinant (pohlaví, věk) na seniory udávanou odpočatost po spánku. Cíl č. 2: Zmapovat problematiku spánku v závislosti na typu zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. Cíl č. 3: Zjistit a porovnat existenci spánkových návyků v závislosti na typu zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. K nim se vztahovalo 6 hypotéz: Statisticky významná závislost byla prokázána u hypotézy č. 2, která zkoumala věk respondentů v závislosti na udávaném pocitu odpočinku po spánku. Dále byla prokázána závislost u hypotézy č. 3, která zkoumala závislost mezi výskytem rušivých elementů při spánku a typem zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije. Také u hypotézy č. 4, která zkoumala závislost mezi počtem osob spících v jednom pokoji a typem zařízení, ve kterém senior žije. A u hypotézy č. 5, které zkoumala závislost mezi spaním během dne a typem zařízení, ve kterém senior žije. Statisticky významná závislost nebyla prokázána u hypotézy č. 1, která zkoumala pohlaví respondentů v závislosti na udávaném pocitu odpočinku po spánku
80
a u hypotézy č. 6, která zkoumala existenci spánkových návyků v závislosti na typu zařízení, ve kterém senior žije. Dovoluji si tvrdit, že cíle diplomové práce byly splněny.
81
ANOTACE
Příjmení a jméno autora:
Bc. Pavla Frolichová
Instituce:
Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství
Název práce:
Problematika spánku v seniorském věku
Vedoucí práce:
Mgr. Jana Straková, Ph.D.
Počet stran:
106
Počet příloh:
6
Rok obhajoby:
2014
Klíčová slova:
spánek senior poruchy spánku domácí prostředí domov pro seniory
Diplomová práce se zabývá problematikou spánku v seniorském věku a je tvořena částí teoretickou a empirickou. Teoretická část se zaměřuje na spánek v obecné rovině, spánek v seniorském věku a na ošetřovatelský proces v péči o spánek. Data pro empirickou část práce byla získána pomocí kvantitativního výzkumu a zvolenou technikou bylo dotazníkové šetření. Empirickým cílem diplomové práce bylo zjistit a porovnat existenci spánkových návyků a zmapovat problematiku spánku v závislosti na typu zařízení (domácí prostředí, domov pro seniory), ve kterém senior žije, a také posoudit vliv zvolených determinant (pohlaví, věk) na seniory udávanou odpočatost po spánku. Analýza a interpretace získaných výsledků podává informace o problematice spánku ve vybraném vzorku respondentů.
82
ANOTATION
Author:
Bc. Pavla Frolichová
Institution:
Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství
Title of the work:
The issue of sleep in senior age
Supervisor:
Mgr. Jana Straková, Ph.D.
Number of page:
106
Number of annexes:
6
Year of defense:
2014
Key words:
sleep senior sleep disorders home environment home for seniors
The thesis is about the issue of the sleep in a seniors age and it is created by two parts: theoretical and empirical. The first part is about the sleeping generally, a sleep in a senior's age and the nursing process in a care of sleeping. The materials for the empirical part were gained by the help of quantitative search and a special technic was a questionnaire.The aim of this empirical part was to get and compare existence of sleeping habits and create a map of the issues of sleeping in the dependence of the kind of the living institution (home environment ,home for seniors) and also to consider the influence of chosen determinants (sex, age) for relaxing after the sleep reported by the seniors. The analysis and interpretation gained results gives us an information about the issues of the sleep in a chosen sample of respondents.
83
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ
ADAMEC, Jiří. Spánek a sny v klinické psychopatologii. Brno: Filosofický seminář – Katedra teorie, 2010, 79 s. ISBN 978-80-87234-22-8.
Broomfield, N., a Espie, C. Glasgow Sleep Effort Scale. Journal of Sleep Research [online]. 2005, svazek 14, s. 401-407 [cit. 19.11.2013]., Dostupné z: http://uofthenet.org/alliant/Garrison-Sleep/10-GSES.pdf BORZOVÁ, Claudia. Primární poruchy spánku. Interní medicína pro praxi. Olomouc: Solen. 2002, roč. 4, č. 1, s. 10-14. ISSN 1212-7299. BORZOVÁ, Claudia a kol. Nespavost a jiné poruchy spánku: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 144 s. ISBN 978-80-2472978-7. COREN, Stanley. Zloději spánku: průvodce posledními objevy i stálými tajemstvími spánku. 1. vyd. Praha: Robot, 1998, 278 s. ISBN 80-902061-1-5. ČERVINKOVÁ, Eliška a kol. Ošetřovatelské diagnózy. 2. dopl. vyd. Brno: IDVPZ, 2001, 165 s. ISBN 80-7013-332-5. ČSN ISO. Nová citační norma ČSN ISO 690:2011: bibliografické citace [online]. Firstová Zdeňka, Poslední změna 3.05.2013 4:30 [cit. 11.11.2013]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/novaiso690/ DOHNAL, Pavel. Spánek a stáří. Practicus, odborný časopis SVL ČLS JEP [online]. Praha: Practicus. 2005, roč. 4, č. 9, s. 367-370 [cit. 14.11.2013]. ISSN 1213-8711. Dostupné z: http://web.practicus.eu/sites/cz/Archive/practicus05-09.pdf FRODLOVÁ, Lenka. Spánek v seniorském věku. Brno, 2012. 109 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Lékařská fakulta. 84
FULKE, Pedr, a VAUGHAN, Sior. Sleep deprivation: causes, effects and treatment [online]. New York: Nova Science Publishers, 2009, 349 s. Neuroscience research progress
series.
ISBN
978-161-9422-193
[cit.
8.11.2013].
Dostupné
z:
http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=8&sid=83857761-ceb9-403e-8e8ae1e4beef6e5b%40sessionmgr110&hid=119&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zd C1saXZl#db=nlebk&AN=400779 GURKOVÁ, Elena, ŽIAKOVÁ, Katarína, ČÁP, Juraj a kol. Vybrané ošetrovateľské diagnózy v klinickej praxi. Martin: Osveta, 2009, 242 s. ISBN 978-80-8063-308-0. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. 2. přepr. a dopl. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9.
NANDA International. Nursing diagnoses 2009-2011: definitions and classification. 1. vyd. Oxford, 2008, 464 s. ISBN 978-1-4051-8718-3. NANDA International, Ošetřovatelské diagnózy 2012-2014: Definice a klasifikace. 1. čes. vyd. Praha: Grada, 2013, 584 s. ISBN 978-80-247-3428-8. HRONOVSKÁ, Lenka. Poruchy spánku. Česká geriatrická revue: odborný časopis české gerontologické a geriatrické společnosti [online]. Brno: Ambit media. 2005, č. 3(1),
s.
44-47.
ISSN
1214-0732
[cit.
14.11.2013].
Dostupné
z:
http://www.geriatrickarevue.cz/pdf/gr_05_01_08.pdf IDZIKOWSI, Chris. Zdravý spánek: bez problémů usněte, vydržte klidně spát, osvěžte tělo i ducha. Praha: Slovart, 2012, 160 s. Jak na to (Slovart). ISBN 978-80-7391-5452. IVANOVÁ, Kateřina, a JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009, 99 s. ISBN 978-80-244-1832-2.
85
JAROŠOVÁ, Darja. Péče o seniory. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, 2006, 110 s. ISBN 80-7368-110-2. KALVACH, Zdeněk a kol. Vybrané kapitoly z geriatrie a medicíny chronických stavů II. díl: (pro studující lékařských fakult a praktické lékaře). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova - Vydavatelství Karolinum, 1995, 214 s. ISBN 80-7184-001-7. KALVACH, Zdeněk, aj. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 861 s. ISBN 80-247-0548-6. KAMENÝ, Jan. Problematika poruch spánku v seniorském a přechodovém věku. Olomouc, 2013. 134 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Pedagogická fakulta. KRATOCHVÍL, Jiří, a SEJK, Petr. Získávání a zpracování vědeckých informací: pracovní sešit. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 81 s. ISBN 978-80-2105535-3. KROMBHOLZ, Richard, DRÁSTOVÁ, Hana, ČERVENKA, Václav, aj. Fototerapie v gerontopsychiatrii. Psychiatrie pro praxi [online]. Olomouc: Solen. 2009, roč. 10, č. 4,
s.
184-187
[cit.
11.11.2013].
ISSN
1213-0508.
Dostupné
z:
http://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2009/04/07.pdf LAVERY, Sheila. Léčivá síla spánku. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1998, 157 s. ISBN 80-7176-656-9.
LEE-CHIONG, Teofilo L. Sleep medicine: essentials and review [online]. New York: Oxford University Press, 2008, 703 p. ISBN 01-953-0659-7 [cit. 8.11.2013]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/ebookviewer/ebook/bmxlYmtfXzMxNTMzMV9fQU4 1?sid=83857761-ceb9-403e-8e8ae1e4beef6e5b@sessionmgr110&vid=15&hid=119&format=EB
86
MAREČKOVÁ, Jana. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 264 s. ISBN 80-247-1399-3. MASTILIAKOVÁ, Dagmar. Teorie ošetřovatelství II. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2007, 119 s.
McCRAE, Christina, S.. Self-Reported Sleep, Demographics, Health, and Daytime Functioning in Young Old and Old Old Community-Dwelling Seniors [online]. Behavioral Sleep Medicine, 2008, s. 106–126. ISSN: 1540-2002. [cit. 17.2.2014]. Dostupné
z:
http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/15402000801952906#preview NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, a ŠONKA, Karel. Poruchy spánku a bdění. 2. dopl. a přepr. vyd. Praha: Galén, 2007, 345 s. ISBN 978-80-7262-500-0. PIDRMAN, Vladimír, a KOLIBÁŠ, Eduard. Změny jednání seniorů. 1. vyd. Praha: Galén, 2005, 189 s. ISBN 80-7262-363-X. PLHÁKOVÁ, Alena. Spánek a snění: vědecké poznatky a jejich psychoterapeutické využití. 1. vyd. Praha: Portál, 2013, 264 s. ISBN 978-80-262-0365-0. POLEDNÍKOVÁ, Ľubica a kol. Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo. Martin: Osveta, 2006, 216 s. ISBN 80-8063-208-1. PRAŠKO, Ján, ESPA-ČERVENÁ, Kateřina, a ZÁVĚŠICKÁ, Lucie. Nespavost: zvládání nespavosti. 1. vyd. Praha: Portál, 2004, 104 s. Rádci pro zdraví. ISBN 807178-919-4. PRAŠKO, Ján, ADAMCOVÁ, Katarína, PRAŠKOVÁ, Hana, aj. Chronická únava: zvládání chronického únavového syndromu. 1. vyd. Praha: Portál, 2006, 240 s. Rádci pro zdraví. ISBN 80-7367-139-5.
87
PRUSIŃSKI, Antoni. Nespavost a jiné poruchy spánku. Praha: Maxdorf, 1993, 81 s. Medica, sv. 3. ISBN 80-85800-01-2. SEIDL, Zdeněk. Neurologie: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 168 s. ISBN 978-80-247-2733-2.
SCHULER, Matthias, a OSTER, Peter. Geriatrie od A po Z: pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 336 s. ISBN 978-80-247-3013-4.
STORES, Gregory. Insomnia and other adult sleep problems [online]. New York: Oxforf: Oxford University Press, 2009, 148 s. ISBN: 978-0-19-956083-7 [cit. 8.11.2013]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=6&sid=83857761ceb9-403e-8e8ae1e4beef6e5b%40sessionmgr110&hid=119&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zd C1saXZl##db=nlebk&AN=467479
SWIFT, Cameron,G. a SHAPIRO, Colin, M.. Sleep and sleep problems in elderly people [online]. ABC of Sleep Disorders. 1993, sv. 306, 1468-1471 s. [cit. 10.3.2014]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1677868/ ŠONKA, Karel a kol. Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 247 s. ISBN 80-247-0430-7. ŠONKA, Karel. Syndrom neklidných nohou: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf, 2006, 75 s. Farmakoterapie pro praxi, sv. 13. ISBN 80-7345-090-9. ŠONKA, Karel, a PRETL, Martin. Nespavost: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf, 2009, 109 s. Farmakoterapie pro praxi, sv. 42. ISBN 978-80-7345-203-2. ŠTILEC, Miroslav. Program aktivního stylu života pro seniory. 1. vyd. Praha: Portál, 2004, 136 s. ISBN 80-7178-920-8.
88
TOPINKOVÁ, Eva, a NEUWIRTH, Jiří. Geriatrie pro praktického lékaře. 1. vyd. Praha: Grada, 1995, 304 s. ISBN 80-7169-099-6. TOPINKOVÁ, Eva. Geriatrie pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2010, 270 s. ISBN 807262-365-6. TRACHTOVÁ, Eva a kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. Brno: IDVPZ, 2001, 185 s. ISBN 80-7013-324-4. TYL, Jiří. Jak rozumět snům: hovory o snech, hovory se sny. 1. vyd. Brno: Jota, 2001, 231 s. ISBN 80-7217-142-9. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Zdravotnická ročenka Jihomoravského kraje 2012 [online]. 2013, 176 s. ISBN: 978-80-7472-078-9 [cit. 18.3.2014]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnicka-rocenkajihomoravskeho-kraje-2012 VOKURKA, Martin, a HUGO, Jan. Praktický slovník medicíny. 9. aktualiz. vyd. Praha: Maxdorf, 2008, 518 s. [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7345-159-2. WEBER, Pavel a kol. Minimum z klinické gerontologie: pro lékaře a sestru v ambulanci. 1. vyd. Brno: IDVPZ, 2000, 151 s. ISBN 80-7013-314-7.
89
SEZNAM ZKRATEK
CMP
Cévní mozková příhoda
CNS
Centrální nervový systém
CO2
Oxid uhličitý
EEG
Elektroencefalografie
EKG
Elektrokardiografie
MSLT
Multi Sleep Latency Test, Test mnohočetné latence usnutí
NANDA
North American Nursing Diagnosis Association, Severoamerická asociace pro sesterské diagnózy
NREM, Non-REM
Non Rapid Eye Movements, bez rychlých pohybů očí
REM
Rapid Eye Movements, rychlé pohyby očí
RLS
Restless Legs Syndrome, Syndrom neklidných nohou
90
SEZNAM TABULEK
Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů Tabulka č. 2: Věk respondentů Tabulka č. 3: Rodinný stav respondentů Tabulka č. 4: Soběstačnost respondentů Tabulka č. 5: Volnočasové aktivity respondentů Tabulka č. 6: Spaní v ložnici s jinou osobou Tabulka č. 7: Čas usínání Tabulka č. 8: Čas vstávání Tabulka č. 9: Délka nočního spánku Tabulka č. 10: Doba potřebná k usnutí Tabulka č. 11: Noční buzení Tabulka č. 12: Denní pospávání Tabulka č. 13: Spánkový rituál Tabulka č. 14: Rušivé elementy spánku Tabulka č. 15: Poruchy spánku Tabulka č. 16: Medikamenty na spaní Tabulka č. 17: Choroby a spánek Tabulka č. 18: Pocit odpočinku po spánku Tabulka č. 19: Spokojenost se spánkem Tabulka č. 20: Absolutní četnost hodnocení pocitu odpočinku ve vztahu k pohlaví Tabulka č. 21: Teoretická četnost hodnocení pocitu odpočinku ve vztahu k pohlaví Tabulka č. 22: Absolutní četnost hodnocení pocitu odpočinku ve vztahu k pohlaví po sloučení Tabulka č. 23: Teoretická četnost hodnocení pocitu odpočinku ve vztahu k pohlaví po sloučení Tabulka č. 24: Kruskal-Wallisův test pro pocit odpočinku ve vztahu k věku Tabulka č. 25: Absolutní četnost hodnocení výskytu rušivých elementů ve vztahu k typu zařízení Tabulka č. 26: Teoretická četnost hodnocení výskytu rušivých elementů ve vztahu k typu zařízení 91
Tabulka č. 27: Absolutní četnost počtu osob na pokoji ve vztahu k typu zařízení Tabulka č. 28: Teoretická četnost počtu osob na pokoji ve vztahu k typu zařízení Tabulka č. 29: Absolutní četnost spaní během dne ve vztahu k typu zařízení Tabulka č. 30: Teoretická četnost spaní během dne ve vztahu k typu zařízení Tabulka č. 31: Absolutní četnost existence spánkových návyků ve vztahu k typu zařízení Tabulka č. 32: Teoretická četnost existence spánkových návyků ve vztahu k typu zařízení
92
SEZNAM GRAFŮ
Graf č. 1: Pohlaví respondentů Graf č. 2: Věk respondentů Graf č. 3: Rodinný stav respondentů Graf č. 4: Soběstačnost respondentů Graf č. 5: Volnočasové aktivity respondentů Graf č. 6: Spaní v ložnici s jinou osobou Graf č. 7: Čas usínání Graf č. 8: Čas vstávání Graf č. 9: Délka nočního spánku Graf č. 10: Doba potřebná k usnutí Graf č. 11: Noční buzení Graf č. 12: Denní pospávání Graf č. 13: Spánkový rituál Graf č. 14: Rušivé elementy spánku Graf č. 15: Poruchy spánku Graf č. 16: Medikamenty na spaní Graf č. 17: Choroby a spánek Graf č. 18: Pocit odpočinku po spánku Graf č. 19: Spokojenost se spánkem Graf č. 20: Krabicový graf četnosti hodnocení pocitu odpočinku ve vztahu k pohlaví Graf č. 21: Krabicový graf věkové struktury respondentů Graf č. 22: Bodový graf četnosti hodnocení pocitu odpočinku ve vztahu k věku
93
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Zásady hygieny spánku podle A. Borbelyho, bývalého prezidenta Evropské společnosti pro výzkum spánku (1989) Příloha č. 2: Maslowa hiearchie potřeb Příloha č. 3: Otázky na posouzení spánku a odpočinku při rozhovoru s nemocným v rámci ošetřovatelské anamnézy Příloha č. 4: Glasgow Sleep Effort Scale Příloha č. 5: Dotazník Příloha č. 6: Žádosti o umožnění průzkumného šetření
94
Příloha č. 1: Zásady hygieny spánku podle A. Borbelyho, bývalého prezidenta Evropské společnosti pro výzkum spánku (1989) 1) „Doba odpočinku musí být stálá. Spánek je jedním z biologických rytmů a měl by mít stabilní místo ve 24 hodinovém denním cyklu. Nepravidelná doba uléhání ruší spánek. 2) Večerní hodiny je vhodné věnovat zábavě a odpočinku. Tělesná i duševní námaha působí na spánek negativně. Objemná jídla jsou pro spánek škodlivá. 3) Nesmíme spát ve dne, chceme-li se vyhnout nespavosti v noci. Je třeba se zdržet spánku po obědě. 4) Zakázány jsou kofein, nikotin a alkohol. Nápoje obsahující kofein (káva, čaj, Coca-cola apod.) stejně jako větší množství cigaret působí na nervovou soustavu povzbudivě, proto je nutné se jim před spaním vyhýbat. Sklenička alkoholu před spaním může usnadnit usnutí, ale větší množství alkoholu spánek ruší. 5) Spánku je třeba vytvořit vhodné podmínky. Místnost určená ke spaní musí být dobře větraná, nemá v ní být horko. Ticho a tma pomáhají usnutí. Lůžko má být prostorné, aby bylo možné se volně uložit a měnit polohu. Mnoho lidí dobře spí na rovném, ne měkkém lůžku. 6) Nemůžeme-li v noci spát, je třeba vstát a něco dělat, ne ležet nečinně v posteli. 7) Dlouhodobá úporná nespavost vyžaduje lékařskou radu.“227
227
PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 51.
95
Příloha č. 2: Maslowa hiearchie potřeb228
228
TRACHTOVÁ, E., a kol., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 15.
96
Příloha č. 3: Otázky na posouzení spánku a odpočinku při rozhovoru s nemocným v rámci ošetřovatelské anamnézy
„Jak byste zhodnotil(a) svůj spánek?
Jak byste popsal(a) svůj problém se spánkem?
Jaké změny jste zaznamenal(a) ve spánku?
Jak často se objevují?
Máte problémy s usínáním?
Probouzíte se v noci? Pokud ano, jak často?
Probouzíte se ráno dříve, než byste si přál(a)?
Podaří se vám znovu usnout?
Jak se cítíte ráno pro probuzení?
Spíte více, než u vás bylo obvyklé? Pokud ano, jak často spíte?
Máte období abnormální únavy? Pokud ano, kdy?
Usnul(a) jste někdy náhle během pracovní aktivity? Pokud ano, vyskytla se i svalová slabost nebo ochrnutí?
Říkal vám někdo, že chrápete, chodíte ve spánku, mluvíte ze spaní nebo přestáváte občas ve spánku dýchat?
Co děláte proti vašim spánkovým problémům? Pomáhá to?
Co si myslíte o příčině vašeho problému? Existuje nějaká fyzická příčina, která by mohla způsobovat, že víc nebo méně spíte?
Užíváte nějaké léky, které mohou ovlivnit váš spánek?
Prožil(a) jste nějaký stres, vzrušující příhodu, popřípadě konflikt, který mohl ovlivnit váš spánek?“229
229
TRACHTOVÁ, E., a kol., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 76-77.
97
Příloha č. 4: Glasgow Sleep Effort Scale230 Následujících sedm prohlášení se týká Vašeho nočního spánku z minulého týdne. Zakroužkujte prosím jednu odpověď, která je pro vás nejčastější. 1. Vynakládám příliš velké úsilí, abych usnul, když by to mělo
Často
Občas
Vůbec
2. Cítím, že bych měl být schopný ovládat svůj spánek.
Často
Občas
Vůbec
3. V noci odkládám chození do postele kvůli strachu, že nebudu
Často
Občas
Vůbec
4. Strachuju se, že neusnu, když nemůžu usnout.
Často
Občas
Vůbec
5. Nejsem dobrý ve spaní.
Často
Občas
Vůbec
6. Jsem znepokojený kvůli spaní/usínání než jdu do postele/spát.
Často
Občas
Vůbec
7. Bojím se následků ne-spaní/toho, že nespím.
Často
Občas
Vůbec
přijít samo.
moct usnout.
230
Srov. Broomfield, N., a Espie, C., Glasgow Sleep Effort Scale, s. 401-407. [online]. http://uofthenet.org/alliant/Garrison-Sleep/10-GSES.pdf
98
Příloha č. 5: Dotazník Dobrý den, jsem studentkou magisterského studia, oboru Ošetřovatelská péče v gerontologii na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Do rukou se Vám dostal dotazník, který je součástí mé diplomové práce na téma: “Problematika spánku v seniorském věku“. Žádám Vás o vyplnění tohoto anonymního dotazníku, který bude použit pro výzkumnou část v mé diplomové práci. U každé otázky zakroužkujte jen jednu odpověď, případně dopište. Předem děkuji za pravdivé vyplnění dotazníku a Vaši spolupráci. Bc. Pavla Frolichová
[email protected] 1) Vaše pohlaví: a) muž b) žena 2) Kolik je Vám let? ............................. let 3) Kde bydlíte? a) domácí prostředí b) domov pro seniory (pobytové zařízení) 4) Jaký je Váš rodinný stav? a) ženatý/vdaná b) rozvedený/á c) vdovec/vdova d) svobodný/á 5) Prosím zhodnoťte svoji soběstačnost: (např. schopnost najíst se, umýt se, obléci se ...) a) soběstačný b) částečně soběstačný c) nesoběstačný
99
6) Věnujete se koníčkům, zálibám? a) ano, denně b) ano, několikrát za týden c) ano, alespoň jednou za týden d) ano, ale méně než jednou za týden a méně e) ne, nevěnuji se jim Pokud jste uvedl/a ano, tak uveďte jakým ........................................................................ 7) Spíte v ložnici s jinou osobou? a) ano b) ne Pokud jste odpověděl/a ano, tak uveďte kolik je Vás na pokoji ....................................... 8) V kolik hodin obvykle usínáte? v ................................... hodin 9) V kolik hodin obvykle vstáváte? v ................................ hodin 10) Kolik hodin obvykle v noci spíte? ................................ hodin 11) Za jak dlouho, po ulehnutí do postele obvykle usnete? .............................. minut 12) Budíte se během nočního spánku? a) ano b) ne Pokud jste uvedl/a ano, tak kolikrát obvykle za noc? ............................ 13) Spíte během dne? a) ano b) ne Pokud jste uvedl/a ano, tak kolik hodin během dne spíte? ..................................... hodin
100
14) Máte nějaký návyk před spánkem? (např. vyvětrání pokoje, teplá koupel, poslech relaxační hudby ...) a) ano b) ne Pokud jste uvedl/a ano, uveďte jaký ................................................................................. 15) Ruší Vás něco při spánku? (např. hluk, světlo, změna prostředí, jiná osoba, provoz v domově pro seniory ...) a) ano b) ne Pokud jste uvedl/a ano, uveďte co .................................................................................... 16) Myslíte si, že trpíte některou poruchou spánku? a) ano b) ne Pokud jste uvedl/a ano, tak uveďte, jakou poruchou spánku trpíte: (můžete označit více možností) a) nespavost b) noční buzení c) poruchy dýchání d) skřípání zubů e) náměsíčnost f) křeče končetin g) pohyby končetin h) chrápání i) mluvení ze spaní j) jiné ........................................................................................................................ ............................................................................................................................... ...............................................................................................................................
101
17) Užíváte léky na spaní? a) ano b) ne Pokud jste uvedl/a ano, tak vyplňte: Jsou předepsány lékařem?
ano x
ne
Jak dlouho je užíváte? ................................................... Berete je pravidelně?
ano x
ne
Mají léky pozitivní vliv na Váš spánek? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 18) Myslíte si, že nějaké onemocnění ovlivňuje Váš spánek? a) ano b) ne Pokud jste udal/a ano, tak o jaké onemocnění se jedná? .................................................. ........................................................................................................................................... 19) Cítíte se po spánku odpočinutý/á? (zakroužkujte číslici, která nejlépe vyjadřuje, jak se cítíte) 1
2
3
4
5
odpočinutý/á
neodpočinutý/á
20) Jste spokojený/á s spánkem? (zakroužkujte číslici, která nejlépe vyjadřuje, jak jste spokojený/á) 1
2
3
4
5
spokojený/á
nespokojený/á
Prostor pro Vaše připomínky: ....................................................................................... ........................................................................................................................................... ...........................................................................................................................................
102
Příloha č. 6: Žádosti o umožnění průzkumného šetření
103
104
105
Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem. 106
