MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra OŠETŘOVATELSTVÍ POHYBOVÁ AKTIVITA SENIORŮ

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra OŠETŘOVATELSTVÍ

Bc. Petra Lepilová

POHYBOVÁ AKTIVITA SENIORŮ

Diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Radka Wilhelmová

Brno 2011 1

Prohlašuji tímto, ţe jsem svou diplomovou práci zpracovala samostatně a všechny pouţité prameny jsem uvedla v seznamu pouţité literatury.

V Mokré – Horákov dne 1. 4. 2011

…..……………….. Bc. Petra Lepilová

2

Děkuji PhDr. Radce Wilhelmové za přínosnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc při vedení mé práce. Děkuji svému manţelovi za trpělivost při grafické úpravě této diplomové práce a za pomoc se statistickým zpracováním. Děkuji také všem osloveným respondentům za čas věnovaný odpovídáním na mé otázky a za spolupráci. V neposlední řadě chci poděkovat všem lékařkám, lékařům a jejich sestřičkám za moţnost v jejich ordinacích získat data k této práci a za ochotu spolupracovat.

3

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................... 7 2 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZA ............................................................................................ 9 3 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU ............................................................................ 11 3.1 Charakteristika stáří..................................................................................................... 11 3.2 Příčiny stárnutí ............................................................................................................ 11 3.3 Změny somatické v průběhu stárnutí ........................................................................... 12 3.3.1 Změny pohybového aparátu v průběhu stárnutí ................................................... 12 3.3.2 Změny oběhového systému v průběhu stárnutí .................................................... 12 3.4 Změny organizmu vlivem pohybu ............................................................................... 13 3.5 Onemocnění související s nedostatkem pohybu ........................................................... 14 3.6 Hypertenze .................................................................................................................. 14 3.6.1 Změny tlaku krve vlivem pohybu ........................................................................ 17 3.7 Metabolismus .............................................................................................................. 17 3.7.1 Obezita................................................................................................................ 18 3.7.2 Index tělesné hmotnosti ....................................................................................... 19 3.8 Pohybová aktivita ........................................................................................................ 20 3.8.1 Psychické projevy stáří a pohybová aktivita ........................................................ 21 3.8.2 Faktory ovlivňující pohybovou aktivitu ............................................................... 21 3.9 Charakteristika pohybových zvláštností seniorů ........................................................... 22 3.10 Stárnutí a tělesná aktivita ........................................................................................... 23 3.11 Funkční geriatrické vyšetření ..................................................................................... 23 3.11.1 Indikace pohybové aktivity................................................................................ 23 3.11.2 Kontraindikace pohybové aktivity ..................................................................... 24 3.12 Pravidelná fyzická aktivita ......................................................................................... 24 3.13 Zvláštnosti zatěţování seniorů ................................................................................... 24 4

3.14 Nedostatek pohybové aktivity u seniorů..................................................................... 25 3.15 Testování tělesné zdatnosti ........................................................................................ 25 3.16 Intenzita fyzické zátěţe.............................................................................................. 26 3.17 Zatěţování staršího organismu ................................................................................... 28 3.18 Zvyšování fyzické aktivity ......................................................................................... 29 3.19 Volba pohybové aktivity pro seniory ......................................................................... 29 3.19.1 Zásady pohybové aktivity pro seniory ............................................................... 29 3.20 Formy pohybové aktivity ........................................................................................... 30 3.20.1 Vhodné formy pohybové aktivity ...................................................................... 30 3.20.2 Méně vhodné pohybové aktivity pro seniory ..................................................... 33 3.20.3 Nevhodné a zakázané pohybové aktivity pro seniory ......................................... 34 4 METODIKA.................................................................................................................... 35 4.1 Kritéria pro výběr respondentů .................................................................................... 36 4.2 Metodika statistického zpracování ............................................................................... 36 5 VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEJICH ANALÝZA ........................................................ 38 5.1 Výsledky ..................................................................................................................... 38 5.2 Charakteristika zkoumaných respondentů .................................................................... 38 5.3 Testování hypotéz ....................................................................................................... 43 5.4 Vyhodnocení hypotéz .................................................................................................. 77 6 DISKUZE ........................................................................................................................ 79 7 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ................................................ 84 8 ZÁVĚR ............................................................................................................................ 85 9 ANOTACE ...................................................................................................................... 87 10 SEZNAM LITERATURY ............................................................................................ 89 11 SEZNAMY .................................................................................................................... 94 5

PŘÍLOHY ........................................................................................................................ 101

6

ÚVOD

“Čím hřešíme v mládí, to odpykáme ve stáří.“ Latinské přísloví Jiţ 300 let před naším letopočtem napsal Menandros z Athén větu „Stáří se nevysmívej – vţdyť k němu směřuješ.“ S prodluţující se délkou ţivota je nutné zamýšlet se i nad problematikou vitality seniorů. U velké části populace převaţuje mínění, ţe stáří nás odsuzuje k imobilitě. Toto mínění převaţuje hlavně u mladé populace a my všichni prostě podvědomě předpokládáme, ţe tomu tak opravdu bude. Současná moderní společnost uctívá kult mládí, oproti tomu samozřejmě stojí jiný směr a to ageismus, společenský předsudek proti stáří. Problematika stárnutí je samozřejmě daleko sloţitější a velmi individuální záleţitostí. Teprve s přicházejícím stářím si začínáme uvědomovat, v jaké fyzické kondici se naše tělo nachází a jak dokáţeme odolávat nástrahám stáří. Vše se zdá se odvíjí od vhodné pohybové aktivity vykonávané v produktivním věku a průběţné pohybové aktivity ve věku seniorském. Součástí kaţdého zdravého jedince by měl být vhodně volený pohyb nejen v produktivním věku, ale i ve věku seniorském. Zdůrazněme slova vhodně volený. Ať jiţ přemíra pohybové aktivity, nebo naopak neaktivita, mívají stejně negativní dopad na zdraví člověka. Obecně - co je povaţováno za pohyb vhodný pro jednu věkovou kategorii, nebývá vhodným pohybem pro jinou věkovou kategorii. A obzvláště specifická je pohybová aktivita v seniorském věku. Ţivot ve stáří je jiný. Ve stáří dochází k celé řadě ţivotních změn, odchodem do důchodu nastává nová etapa, s tím souvisí i změna finanční situace, ztráta partnera, nemoci. Tělo prochází involučními změnami, které jsou nevyhnutelné a které čekají na kaţdého jedince. Pohybová aktivita patří mezi významné faktory v primární, sekundární, terciární i kvartální prevenci. Přesto si myslím, ţe z hlediska primární prevence je na ni pohlíţeno jako na něco nestandardního a pohybově aktivní jedinec v produktivním věku je spíše výjimkou. Nedostatek času a přemíra pracovních povinností jsou hlavní výmluvou. Ještě daleko horší situace je u lidí v seniorském věku. Na základě mých osobních poznatků a zkušeností jsem přesvědčená, ţe pohybové aktivitě jako primární prevenci je věnována nedostatečná pozornost hlavně u seniorů, kteří navíc mají také malou moţnost navštěvovat vhodné kurzy cvičení. Obzvláště v dnešní době moderní medicíny, kdy stárnoucích a starých lidí přibývá, by bylo více neţ dobré, aby senioři byli vhodně pohybově aktivní.

7

V této práci jsem se zaměřila na seniory a jejich pohybovou aktivitu v průběhu jejich produktivního věku, včetně pohybové aktivity v jejich současném věku. Domnívám se, ţe důraz na péči o fyzickou kondici, kterou můţeme povaţovat za jeden z nejdůleţitějších faktorů, by se neměla podceňovat, ale naopak zdůrazňovat. Tato problematika je vysoce aktuální, bohuţel v dnešní technické společnosti velmi podceňovaná a zanedbávaná. Zájem veřejnosti o problematiku seniorů je v dnešní době zaměřena maximálně na důchodovou reformu. V této práci chci zdůraznit kladný vliv pohybu na organismus ve stáří. Pokud se člověk přestává pohybovat, přestává ţít. Pohyb patří, dle Maslowa a jeho hierarchie potřeb, mezi základní fyziologické potřeby člověka. Jak udrţet zdravou společnost, která nezadrţitelně stárne? Právě pohybová aktivita spolu s dalšími faktory podmiňuje zdraví společnosti, která ji ovšem podceňuje. Zajímalo mě, nakolik jsou správně senioři informováni o vhodné o pohybové aktivitě, kdo, nebo co, je jejich hlavním informačním zdrojem. Zda mění svoji pohybovou aktivitu převáţně v důsledku stávajícího zdravotního stavu, jaké druhy pohybové aktivity provozují nyní ve srovnání s produktivním věkem. Dále také jak se jejich pohybová aktivita projevila na změnách hmotnosti a tlaku krve. Zaměřila jsem se hlavně na hypertenzi a obezitu a jejich souvislost s pohybovou aktivitou. Podobným tématem jsem se zabývala ve své bakalářské práci, kde byly mou cílovou skupinou těhotné ţeny a jejich pohybová aktivita před a v těhotenství. Předkládaná diplomová práce je rozdělená na dvě hlavní části. Teoretická část je zaměřena na základní informace o stáří, o změnách organizmu ve stáří a o nemocech. Práce obsahuje informace o změnách pohybového a oběhového systému a s tím souvisejících predispozicích k onemocnění kardiovaskulárního systému, převáţně hypertenzi. Dále se věnuje obezitě v souvislosti s pohybovou aktivitou v souladu s cíly této práce. V práci jsou uvedeny pohybové aktivity, které jsou vhodné, nedoporučované nebo naopak zakázané pro seniory. Empirická část je věnována analýze šetření pohybové aktivity v produktivním a seniorském věku zaměřena na porovnání pohybové aktivity a jejího vlivu na hodnotu tlaku krve a hmotnosti. Jedním z hlavních ukazatelů v mé diplomové práci je hodnota Body mass index (dále jen BMI). Tato práce dále informuje o nejčastějších faktorech ovlivňujících pohyb v séniu a následně hodnotí informovanost seniorů o pohybové aktivitě a hlavní zdroje informací seniorů. Východiskem pro práci a pro návrhy řešení výsledné problematiky bylo důkladné prostudování literatury. Cílem práce byla sonda současné situace úrovně pohybové aktivity seniorů v okolí Brna, Vyškova a Hodonína.

8

2 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZA

Cílem mého výzkumu je porovnat pohybovou aktivitu v produktivním věku s pohybovou aktivitou seniora. Zjistit vliv pohybu v produktivním a seniorském věku na hodnotu tlaku krve a na hodnotu BMI v seniorském věku. Zjistit nejčastější faktory ovlivňující pohybovou aktivitu seniora a informovanost seniorské populace o pohybové aktivitě vhodné pro seniory. Do výzkumu jsem zařadila jedince starší 65 let, muţského nebo ţenského pohlaví, kteří navštívili svého praktického lékaře v době sběru informací pro tuto diplomovou práci. Cíl 1:

Porovnat pohybovou aktivitu v produktivním věku s pohybovou aktivitou seniora.

H0:

Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v produktivním věku a pohybovou aktivitou seniora.

HA:

Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v produktivním věku a pohybovou aktivitou seniora.

Cíl 2:

Zjistit vliv pohybu v produktivním věku seniora na hodnotu tlaku krve v seniorském věku.

H0:

Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v produktivním věku seniora a hodnotou tlaku krve v seniorském věku.

HA:

Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v produktivním věku seniora a hodnotou tlaku krve v seniorském věku.

Cíl 3:

Zjistit vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu tlaku krve v seniorském věku.

H0:

Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v seniorském věku a hodnotou tlaku krve seniora.

HA:

Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v seniorském věku a hodnotou tlaku krve seniora.

9

Cíl 4:

Zjistit vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu BMI v seniorském věku.

H0:

Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v produktivním věku seniora a hodnotou BMI seniora.

HA:

Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v produktivním věku seniora a hodnotou BMI seniora.

Cíl 5:

Zjistit vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu BMI v seniorském věku.

H0:

Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v seniorském věku a hodnotou BMI seniora.

HA:

Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v seniorském věku a hodnotou BMI seniora.

Cíl 6:

Zjistit faktory ovlivňující pohybovou aktivitu seniora.

Cíl 7:

Zjistit informovanost seniorské populace o pohybové aktivitě vhodné pro seniory.

10

3 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU

3.1 Charakteristika stáří Stáří je fyziologický, biologicky nezvratitelný, zákonitě daný proces projevující se sníţením adaptačních mechanismů, sníţením funkčních rezerv a zhoršením regenerace sil po zátěţi. Jde o plynulý proces sniţování vitality, zvyšování zranitelnosti organismu a tkání, které postupně vedou ke smrti. Jedinci stejného kalendářního věku mohou mít rozdílný biologický věk. Stárnutí je proces individuální a variabilní. Odborníci z oblasti gerontologie sami nejsou jednotní v názoru, kdy začíná stárnutí. Dle WHO stárnutí začíná od 60 let, dle Kalvacha od 65 let. Stáří dle WHO je rozděleno, jak uţ bylo zmíněno, od 60 do 74 let a kategorie je nazvaná rané stáří. Věk od 75 let aţ do 89 let WHO hodnotí jako vlastní stáří a nad 90 let jde o dlouhověkost. Kalvach rozděluje stáří také na 3 kategorie, od 65 aţ 74 let jde o kategorii velmi mladí senioři, seniory od 75 aţ do84 let řadí do kategorie staří senioři a do kategorie velmi staří senioři jsou zařazeni jedinci starší neţ 85 let. Stáří dle WHO od 60 do 74 let je rané stáří, 75 aţ 89 let vlastní stáří a nad 90 let jde o dlouhověkost. Většina se jich ale shoduje, ţe délka ţivota je závislá z 60 % aţ 70 % na genetických dispozicích a z 30 % aţ 40 % je ovlivnitelná vnějšími faktory jako jsou ţivotospráva, zdravý ţivotní styl, dodrţování zdraví prospěšných zásad, faktory ovlivňující ţivotní prostředí, přiměřenou pohybovou aktivistou, duševní pohodou apod. Se stářím souvisí i fyziologické změny organismu. Změny se týkají všech soustav organizmu (Kalvach, 2004; Kubešová, 2006).

3.2 Příčiny stárnutí Příčin stárnutí, neboli teorií proč tělo stárne, je několik. Maximální délka ţivota je 110-120 let. Hlavní rozdělení je na teorie stochastické a nestochastické. Stochastické teorie jsou děje, které jsou náhodné, v nich převaţuje jako příčina stárnutí porucha syntézy proteinů, překříţení proteinů, další teorie spoléhají, ţe se zvyšujícím se počtem somatických mutací dochází k aktivizaci imunitního systému, zejména imunokompetentních buněk, kdy tyto buňky nerozeznávají buňky tělu vlastní, a dojde k autoimunitnímu procesu a v neposlední řadě teorie volných radikálů, které mohou poškodit proteiny, enzymy a nukleonové kyseliny. Nestochastické jsou teorie, kdy předpokládají, 11

ţe jednotlivé populace a určité orgány nebo orgánové systémy mají délku ţivota naprogramovanou (Nečas, 2000; Weber, 2000).

3.3 Změny somatické v průběhu stárnutí Ve stáří dochází ke sniţování počtu postmitotických buněk (buňky nervového systému a svalové buňky), ty při ztrátě jiţ nemohou být nahrazeny. Buňky dělící se v průběhu ţivota jsou buňky epiteliální a buňky hemopoetického systému a dále jsou buňky, které se dělí při regeneraci orgánů (např. játra, ledviny, endokrinní ţlázy). Struktura tkání je porušena, zvětšuje se velikost buněk, ale jejich počet se sniţuje, dochází k depozici tuku a mezibuněčného kolagenu a elastinu. Elastin ztrácí pruţnost, ztrácí strukturu a zvyšuje se obsah vápenatých solí. Mezibuněčný prostor se zvětšuje, coţ má za následek sníţení transportu kyslíku a ţivin do buněk (Nečas, 2000).

3.3.1 Změny pohybového aparátu v průběhu stárnutí Stárnutí se projeví na celém pohybovém aparátu. Sniţuje se rychlost a obratnost. Přirozeným úbytkem svalové síly dochází ke sníţení pruţnosti svalů, omezení pohyblivost. Sniţuje se svalová rychlost kontrakce a dochází ke sníţení svalové hmoty, poklesu svalové hmoty. Dochází i ke sníţení tělesné výšky způsobené změnami meziobratlových plotének a prohlubující se kyfózou. Sniţuje se periferní vnímání a centrální kontrola motorickými centry v kůře mozkové a dochází k poruchám koordinace pohybu. Mohou se objevit degenerativní onemocnění pohybového aparátu, související se změnami u ţen v období klimakteria, artróza a osteoporóza. Ubývá i kostní matrix. S úbytkem kostní hmoty snáze vznikají fraktury. Malnutrice a nedostatek slunění je příčinou demineralizace kostí, osteomalacie. Při tomto onemocnění kost není pevná, ale ohýbá se (Placheta, 2001, Topinková, 2005).

3.3.2 Změny oběhového systému v průběhu stárnutí V průběhu stárnutí dochází ke změnám oběhového systému projevující se sníţením průtoku krve všemi orgány, sníţením elasticity tepen a moţným vznikem pruţníkové hypertenze. Vlivem stárnutí můţe také docházet ke sníţení poddajnosti levé komory se sklonem k levostrannému selhávání srdce a je větší tendence k poruchám rytmu vlivem změn převodního systému a vlivem 12

degenerativních změn srdečních chlopní. Myokard hypertrofuje, s věkem se zvyšuje výskyt fibrózy, chlopně ztrácí elasticitu. Sniţuje se srdeční výdej. Zvyšuje se periferní rezistence, příčina zvýšení hlavně diastolického tlaku. Arterie jsou rigidní vlivem porušené struktury elastinu, zvýšeným mnoţstvím kolagenu a zvýšeným ukládáním vápenatých solí (Nečas, 2000; Kubešová, 2006).

3.4 Změny organizmu vlivem pohybu Pro svalovou práci jsou hlavním zdrojem energie tuky a cukry ukládané v těle ve formě glykogenu. Při pohybové aktivitě dochází ke sníţení objemu plazmatické krve, dochází k pocení, zvyšuje se hustota hematokritu, viskozita krve a dochází ke zvýšení srdeční činnosti a sníţení transportní kapacity krevního oběhu. Při pohybové aktivitě stoupá aktivita sráţecích faktorů a mechanizmů nespecifické obrany organizmu (fagocytóza, slizniční bariéra atd.). Zlepšuje se uvolňování kyslíku navázaného na hemoglobin, zvýší se počet leukocytů, dochází ke změnám krevního laktátu a ke sníţení počtu erytrocytů. V hormonálním systému se zvyšují hodnoty katecholaminů (adrenalin, noradrenalin), při dlouhodobém zatíţení se zvyšuje i hladina stresových hormonů – adenokortikotropního hormonu (dále jen ACTH) a kortizolu, zvyšuje se produkce testosteronu, růstového hormonu a inzulínu. Při tělesné zátěţi se zvyšuje vlivem sympatiku aktivita orgánů krevního oběhu, zvyšuje se činnost srdce, síla kontrakce, zrychluje a prohlubuje se dýchání a sniţuje se krevní tlak. Aktivita orgánů, která nesouvisící přímo se svalovou prací (např. trávicí soustava) se sniţuje. Vlivem pohybu se také sniţuje hmotnost a zvyšuje se tělesná teplota (Souček, Kára, 2002; Stejskal, 2004) Autonomní vegetativní systém je ovlivněný věkem, jeho činnost se sniţuje i v nemoci. U onemocnění srdce a cév a u metabolických onemocnění dochází ke sníţení jeho aktivity. Pravidelná a dostatečná pohybová aktivita zvyšuje aktivitu autonomního vegetativního systému, a tím zpomaluje stárnutí a působí proti nemocem. Příkladem je spektrální analýza variability srdeční frekvence, kterou uvádí Stejskal v publikaci „Proč a jak se zdravě hýbat“. Autor sleduje 58letého muţe s metabolickým syndromem, kdy jeho první měření srdeční frekvence odpovídalo o 12 let staršímu organismu, oproti měření za rok po pravidelné a dostatečné pohybové aktivitě. U muţe omládla aktivita autonomního vegetativního systému o 14 let, přitom by měla přirozeně zestárnout o 1 rok. Stejskal dodává, ţe podobný výsledek pravidelného cvičení není náhodný, ale je téměř pravidlem u jedinců staršího věku (Stejskal, 2004). 13

3.5 Onemocnění související s nedostatkem pohybu Mezi

onemocnění

související

s nedostatečným

pohybem

řadíme

onemocnění

kardiovaskulárního systému, hypertenzi, metabolický syndrom a diabetes mellitus aj. Prevence sniţuje výskyt těchto onemocnění. V prevenci primární se uplatňuje zdravý ţivotní styl, pohybová aktivita a strava jedince. V sekundární prevenci je také důleţitá včasná a kvalitní léčba všech onemocnění, jak nefarmakologická, tak i farmakologická terapie. Důleţité je i domácí měření tlaku a správný monitoring tlaku v ordinaci praktického lékaře (Kubešová, 2006). Nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním dle veškeré dostupné literatury je hypertenze. Na následky vysokého krevního tlaku zemře ročně 7 miliónů lidí, v ČR kaţdý třetí dospělý má hypertenzi, přibliţně tedy asi 2 milióny lidí, muţi častěji neţ ţeny. Neléčený krevní tlak vede k závaţným komplikacím. Obecně urychluje aterosklerotický proces, zvyšuje výskyt cévních mozkových příhod, ischemických chorob srdečních, ischemických chorob dolních končetin, zvyšuje výskyt diabetu mellitu II. typu s orgánovým postiţením, metabolického syndromu a dalších onemocnění např. dýchacího traktu, vrozená onemocnění srdce aj. Sníţením krevního tlaku o 2 mmHg sniţuje o 7 % riziko mortality u pacientů s Ischemickou chorobou srdeční (dále jen ICHS) a o 10 % rizika mortality u pacientů s Cévní mozkovou příhodou (dále jen CMP). Na vzniku těchto chorob se podílí i kouření, dyslipidémie a obezita, zejména abdominální. Touto obezitou trpí častěji muţi (Kalvach, 2004; Kubešová, 2006).

3.6 Hypertenze Za arteriální hypertenzi se povaţuje opakované zvýšení tlaku krve (dále jen TK), TK ≥ 140/90 mmHg naměřené minimálně při dvou různých návštěvách. Vedle této systolicko-diastolické hypertenze je nutno diagnostickou a léčebnou pozornost věnovat i tzv. izolované systolické hypertenzi, definované jako systolický TK ≥ 140 mmHg a současně diastolický TK < 90 mmHg. Hranice je stanovena uměle, pro praktické potřeby.

Kategorie

Systolický tlak

Diastolický tlak

Optimální

< 120

< 80

Normální

120–129

80–84

Vysoký normální

130–139

85–89

14

Hypertenze 1. stupně (mírná)

140–159

90–99

Hypertenze 2. stupně (středně závaţná)

160–179

100–109

Hypertenze 3. stupně (závaţná)

≥180

≥110

Izolovaná systolická hypertenze

≥140

< 90

Pokud hodnoty systolického a diastolického tlaku téhoţ pacienta spadají do různých kategorií, je třeba při klasifikaci hypertenze zařadit pacienta do kategorie vyšší. Z hlediska příčin vzniku dělíme hypertenzi na primární, esenciální a sekundární. Esenciální hypertenze souvisí s nedostatkem přiměřené a dostatečné pohybové aktivity, která zvyšuje výskyt hypertenze. Mezi další základní faktory ovlivňující hodnotu krevního tlaku patří nadměrný příjem ţivin a tím související obezita. Výskyt hypertenze stoupá s rostoucím věkem. Na vzniku se podílí i nadměrná konzumace alkoholu, kouření aktuální i v minulosti, stres (psychosociální zátěţ), genetická predispozice, ţivotní a sociální prostředí, rodinné návyky, strava a pouţívání soli v rodině. TK je závislý i denní době. Ráno, mezi 5. - 6. hodinou a odpoledne mezi 16. - 18. hodinou jsou hodnoty nejvyšší. Sekundární hypertenze je druhotný příznak jiného onemocnění, nejčastěji je způsobena onemocněním ledvin nebo hormonálními poruchami (Stejskal, 2004, Nečas, 2009).

Terapie hypertenze Nefarmakologická terapie je prvním krokem při léčbě hypertenze. Důraz je kladen hlavně na redukci tělesné hmotnosti alespoň o 5 kg u obézních pacientů (optimální BMI maximálně do 25), zvýšení pohybové aktivity a sníţení příjmu alkoholu a omezení solení. Důleţitou roli hraje i nekouření. Farmakologická terapie hypertenze se zahajuje při dvou naměřených hodnotách nad 160 mmHg systolického TK a 100 mmHg diastolického TK. Léky podávané při hypertenzi jsou inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu neboli ACEi, které redukují přeměnu angiotensin I na angiotensin II, dále sartany, blokátory receptoru I pro angiotenzin II. Diuretika podporují vylučování tekutiny z organizmu a sniţují tím objem krve. Další moţností jsou blokátory kalciových kanálů a betablokátory. Pro farmakoterapii seniorů je vhodné začít niţšími dávkami, preferovat léky s dlouhodobým působením a vybírat lékové skupiny vhodné pro vyšší věk s minimem neţádoucích účinků a interakcí. Terapie hypertenze u seniorů je méně často monoterapeutická, pro zvládnutí závaţnějších forem se volí dvou i tří kombinace antihypertenziv (Vítovec, Špinar, 2000; Topinková, 2005; Kostiuk, 2010).

15

Měření krevního tlaku Českou společností pro hypertenzi ve svých guidelines je doporučeno pravidelné měření krevního tlaku. Postup pro měření krevního tlaku je také uveden přímo v jejich doporučeních. Technice měření TK je nutno věnovat velkou pozornost. Správné měření se provádí v ordinaci u sedícího pacienta. Nutné je alespoň deseti minutové zklidnění pacienta v čekárně. Chyba je měřit TK ihned po příchodu pacienta. TK se měří na paţi (při první návštěvě na obou paţích), předloktí je volně poloţeno ve výši srdce. Měření se provádí rtuťovým tonometrem s přiměřeně širokou a dlouhou manţetou (při obvodu paţe do 33 cm je doporučovaná manţeta šíře 12 cm, u paţe s obvodem 33–41 cm manţeta šíře 15 cm a u paţe nad 41 cm manţeta šíře 18 cm). TK se měří s přesností na 2 mmHg. Diastolický krevní tlak je odečítán u dospělých, těhotných ţen i u dětí při vymizení ozev neboli Korotkovových fenoménů. U hypertoniků a seniorů můţe být přítomný tzv. auskultační gap, auskultační mezera. Měření TK je doporučeno 3x, hlavní důraz je kladen na průměr z 2. a 3. měření. Běţně z praxe vím, ţe uvedené není dodrţováno. Při kontrolních vyšetřeních je nutné měřit TK na stejné paţi, na které byl při prvním vyšetření naměřen vyšší TK. Měřit TK vestoje je důleţité pro vyloučení, hlavně u starších nemocných a diabetiků s hypertenzí, ortostatické hypotenze. Měření vestoje provádíme po jedné, resp. 5 minutách vzpřímené polohy, manţeta s tonometrem je rovněţ v úrovni srdce a paţe podepřena stejně jako při měření vsedě. U mírné formy hypertenze je doporučeno opakovat měření v intervalu 1–3 měsíců, při závaţnější formě hypertenze v kratším odstupu, rozhodující je aktuální stav. Měření TK je moţné i pomocí aneroidního manometru, ale je méně přesné a vyţaduje opakovanou kalibraci přístroje ve srovnání se rtuťovým manometrem. TK lze také měřit poloautomatickými přístroji s manţetou na paţi (auskultační nebo oscilometrické), pro jejich pouţití je nutná validizace podle standardních protokolů a jejich přesnost musí být pravidelně kontrolována (nejlépe porovnáním měřených hodnot zjištěných rtuťovým tonometrem). Digitální tonometry přikládané na prsty nebo zápěstí nejsou z důvodu značné nepřesnosti doporučovány pro pouţití v ordinacích, ale mohou slouţit pro orientační hodnoty pro domácí měření. Ambulantní monitorování TK, po dobu 24 hodin nebo 48 hodin, je vhodné provádět pokud naměříme rozdílné hodnoty opakovaně po sobě, velké rozdíly mezi naměřeným TK v domácím prostředí a u lékaře (mohlo by se jednat o tzv. syndrom bílého pláště), při hypertenzích rezistentních na farmakoterapii, u podezření na noční hypotenze (obzvláště nebezpečné pro vznik CMP u diabetiků a starších pacientů) a u těhotných ţen (Widimský, 2010).

16

3.6.1 Změny tlaku krve vlivem pohybu Pohybová aktivita sniţuje TK, zmírňuje stres. Tlakové gradienty v srdci udrţují stálou cirkulaci krve s intenzitou asi 5 litrů za minutu v klidu u dospělého člověka, při intenzivní fyzické aktivitě se přechodně zvýší aţ na 25 litrů. Srdce vypuzuje krev přerušovaně, a proto krevní tlak kolísá v rozmezí systolického a diastolického tlaku, TK je výsledkem poddajnosti a elasticity krevního systému a jeho stupněm roztaţitelnosti krví, která v něm koluje (Nečas, 2009). Fyzické zatíţení alespoň na dvacet aţ třicet minut vyvolává sice sníţení cévní rezistence, ale TK se sníţí jen u jedinců s vysokou pozitivní reakcí na stres. TK během aerobního fyzického pohybu klesá (systolický tlak o 5 - 25 mmHg, diastolický TK o 3 - 15 mmHg). U jedinců, kteří mají hraniční hypertenzi se TK sníţí na dobu 5 aţ 6 hodin po skončení pohybové aktivity, u lidí s normálním TK nedojde k radikálnímu sníţení TK, zato se projeví pozitivní vliv na periferní cévní rezistenci. Dlouhodobá pohybová aktivita, v řádech týdnů, se projeví sníţením krevního tlaku hlavně u hypertenzních jedinců (Souček, Kára, 2002; Stejskal, 2004). Změny systolického a diastolického tlaku jsou závislé i na intenzitě pohybové aktivity, při mírné zátěţi u jedince s hodnotou TK 120/80 se můţe pohybovat v hodnotách 120 - 140/50 - 80, při střední zátěţi v hodnotách 130 - 170/50 - 80, při submaximální zátěţi v hodnotách 180 - 240/30 - 100 a při maximální zátěţi aţ do hodnot 150 - 190/80 - 110. Při únavě můţe tlak klesat aţ pod hodnotu 120/80 (Bartůňková, 2010).

3.7 Metabolismus Ve stáří dochází ke sníţení bazálního metabolismu aţ o 20 %, sníţení energetického výdeje v důsledku sníţené fyzické aktivity, převáţně u seniorů invalidizovaných a nemocných a také muţů. Hlavním ukazatelem metabolismu je hmotnost. Metabolický syndrom je soubor příznaků, které jsou ovlivnitelné ţivotním stylem, hlavně dostatečnou pohybovou aktivistou a optimálním příjmem energie (Kalvach, 2004).

17

3.7.1 Obezita Obezita dnes ohroţuje stále více lidí. Přitom, stejně jako infekční nemoci, ohroţuje nejvíce děti a seniory. Obezita vede u seniorů ke ztrátám fyzické zdatnosti a funkční nezávislosti. Starší obézní lidé nesnadno zvládají základní ţivotní úkoly a jsou dříve neţ jejich štíhlejší vrstevníci závislí na pomoci společnosti. V roce 2005 bylo ve světě asi 400 milionů lidí obézních (BMI nad 30), odhaduje se, ţe za 5 let bude toto číslo dvojnásobné (Slíva, 2009). Obezita je provázena vysokou hladinou cholesterolu a triglyceridů, které urychlují vznik aterosklerózy, a ta je příčinnou kardiovaskulárních onemocnění např. hypertenze, Ischemická choroba srdeční, CMP a diabetes mellitus (dále jen DM). Pro ICHS je rizikové i zvýšení kyseliny močové. Za příčiny obezity u seniorů jsou povaţovány nevhodné stravovací návyky, hlavě nadbytek nekvalitní stravy, sníţené energetické nároky seniorů, sníţená vyuţitelnost ţivin pro organismus seniora, sníţení pohybové aktivity, zvýšený výskyt onemocnění, převáţně kardiovaskulárního a respiračního systému. Z dalších příčin se uplatňuje nedostatek motivace k pohybu a zvýšená sociální izolovanost. Zastavení růstu hmotnosti a redukce přebytečných kilogramů pomáhá zůstat seniorům aktivní déle (Stejskal, 2004; Krčmářová, 2010). Další moţná zdravotní rizika spojená s obezitou jsou zvýšený výskyt nádorových onemocnění, abnormální hladiny pohlavních hormonů (Kleinwächterová - Brázdová, 2004).

Hmotnost a pohyb Při redukci hmotnosti ve stáří se stejně jako v produktivním věku uplatňuje pohybová aktivita. Některé zdroje uvádí, ţe význam pohybu se s vyšším věkem sniţuje, vzhledem ke krátké prognóze ţivota. Přesto úbytek hmotnosti pozitivně ovlivní kardiovaskulární riziko, zlepší pocit zdraví, sníţí respirační komplikace. Redukce hmotnosti u starších obézních lidí je ţádoucí o 5-10 %, pak je jiţ dostačující hmotnost udrţovat (Kalvach, 2004; Topinková 2005).

18

Léčba obezity Základem léčby obezity je změna ţivotního stylu. Důleţité je sníţit energetický příjem a zvýšit výdej.

3.7.2 Index tělesné hmotnosti Index tělesné hmotněni je nejčastějším ukazatelem obezity nebo malnutrice (Příloha 3, tabulka 41, graf 30). U osob nad 75 let je vyšší výskyt obezity neţ malnutrice. Nevýhodnou Indexu tělesné hmotnosti ale je, ţe nedává validní představu o rozloţení tělesného tuku. Větší výpovědní hodnotu jako ukazatele mortality a morbidity daného jedince je vhodné preferovat hodnotu BMI v produktivním věku. U seniorů je situace ohledně fyziologické hodnoty BMI odlišná. Jako normální doporučovaná hodnota u seniorů je BMI 20-24, tedy o něco vyšší neţ v produktivním věku. Topinková uvádí, ţe podle některých autorů aţ do hodnoty 27. I u malnutrice je situace odlišná (tabulka 1).

Tabulka 1: Závaţnost malnutrice Lehká, klinický nevýznamná Středně závaţná

Těţká

Klasifikace malnutrice u seniorů (Topinková, 2005, str. 24) BMI

Charakteristika pokles hmotnosti do -10% z původní hmotnosti za 6 měsíců >18-20 hmotnost nad 80% ideální tělesné hmotnosti bez somatických a funkčních poruch pokles hmotnosti -10% a více z původní hmotnosti 16-18 hmotnost dosahuje 70-80% ideální tělesné hmotnosti úbytek podkoţního tuku, nejsou funkční změny progredující pokles hmotnosti o 15% <16 deplece podkoţního tuku, svalová atrofie se sníţením svalové síly, otoky, špatné hojení ran, nízká vitální kapacita aj.

19

3.8 Pohybová aktivita „Tělesná cvičení a střídmost mohou tedy i ve stáří udržet něco z dřívější tělesné síly a svěžesti." Cicero Pohyb je charakteristickým projevem člověka, způsobený vlastním zdrojem síly. Pohybová aktivita je nesmírně důleţitá při prevenci a léčbě řady velmi častých onemocněních moderní doby. Mezi tato onemocnění se počítá obezita, hypercholesterémie, hypertenze, onemocnění kardiovaskulárního systému aj. Pravidelný pohyb má kladný vliv na tělesnou hmotnost, biochemické parametry, funkci kardiovaskulárního systému a psychickou pohodu. Pohybová aktivita sniţuje riziko kardiovaskulárních onemocnění přímo i nepřímo. Přímé působení zlepšuje samotné prokrvení srdečního svalu a zvyšuje jeho výkonnost. Nepřímé působení je prostřednictvím sníţení krevního tlaku, poklesu hladiny krevních tuků, sníţením hmotnosti, sníţením hodnot glykémie aj. Při pravidelném pohybu dochází ke zvýšení citlivosti tkání k působení hormonu inzulinu, sniţuje se tak hladina cukru v krvi a zlepšuje se její další vyuţití. U pacientů s diabetem mellitem II. typu zlepšuje průběh onemocnění. Pohyb společně s redukční dietou přispívá ke sníţení stupně obezity, sníţení mnoţství tělesného tuku a tím i sníţení hodnoty BMI, coţ vede ke kontrole hmotnosti. Pohyb příznivě ovlivňuje hodnotu krevního tlaku, pozitivně působí na krevní tuky: zvyšuje hodnotu vysokodenzitního lipoproteinu (dále jen HDL) a sniţuje hladinu triglyceridů. V neposlední řadě zvyšuje tělesnou zdatnost, zvyšuje svalovou sílu a pruţnost, ohebnost kloubů a svalů, působí příznivě v prevenci osteoporózy ve stáří, udrţuje páteř v dobře fungujícím stavu. Pohybová aktivita zvyšuje průtok krve dolními končetinami, a tím můţe i eliminovat bolestivé symptomy Ischemické choroby dolních končetin (dále jen ICHDK). U pohybově aktivních jedinců bylo prokázáno niţší výskyt CMP, metabolického syndromu a výskytu onemocnění dýchacího traktu. Pohyb příznivě ovlivňuje depresi, odstraňuje únavu a pocit psychického napětí, vyčerpání a zvyšuje psychickou odolnost. Pohybová aktivita má vliv na sníţení konzumace alkoholu a drog. Je to nejefektivnější přirozený léčebný prostředek melancholie a deprese. Pohybová aktivita zlepšuje schopnost učení, zejména krátkodobou paměť. Pohybovou aktivitu lze obecně rozdělit na rutinní pohyb (Příloha 2) a pohyb aktivní. Rutinní pohyb je pohyb v rámci kaţdodenního ţivota. Aktivní pohyb je pohyb intenzivnější, pohyb navíc. Je řízen nervovou soustavou. Člověk se ale můţe pohybovat i pasivně, formou dopravních prostředků (Trachtová, 2001, Véle, 2006). Díky velkým technickým pokrokům, které nám ulehčují ţivot, konáme podstatně méně fyzické práce. Výrazně stoupají poţadavky na psychickou zátěţ, zatímco tělesná aktivita klesá 20

na minimum. Cílem pohybové aktivity u seniorů je zmírnit procesy stárnutí, dosaţení optimální kondice a udrţení si ideální hmotnosti (Syslová, 2008). Na kardiovaskulární onemocnění umírají daleko méně jedinci, kteří jsou pohybově aktivní. (Schejbalová, 2007). Pohybová aktivita se uplatňuje v rámci primární prevence, má však význam i v léčbě celé řady onemocnění a zlepšování zdravotního stavu obyvatel (sekundární prevence), v předcházení opakování nemocí např. po infarktu myokardu (terciární prevence), tak i v kvartérní prevenci tj. korekce všech zbytkových funkcí a zvyšování kvality ţivota seniorů (Stejskal, 2004).

3.8.1 Psychické projevy stáří a pohybová aktivita Stáří je provázeno psychomotorickým zpomalením, bradypsychismem. Deficit smyslového vnímání, úbytek sluchu a zraku, můţe vyvolávat deprese, úzkosti ale i poruchy nálady ve smyslu výbušnosti. Na druhé straně je potřeba vyzdvihnout vyzrálost jednice, dlouhodobé zkušenosti, stálosti v názorech. Kladný vliv pohybu má příznivé účinky na psychiku jedince. Pohyb pomáhá k udrţení denního rytmu seniora, zajišťuje dobrý spánek. Při nedostatku pohybu jedinec upadá do pasivity, stává se sociálně izolovaný. Tento stav můţe vyústit aţ do deprese. Pro ţivotní postoj osamělých starších lidí je pohyb jedním z rozhodujících faktorů, který můţe na člověka působit jako preventivní prostředek před moţným selháním v oblasti zdravotní i sociální a emocionální, a má vysoce efektivní motivační působnost (Štilec 2, 2004).

3.8.2 Faktory ovlivňující pohybovou aktivitu Pohybová aktivita je závislá na různých faktorech. Jako faktor fyziologicko-biologický se uplatňuje celkový stav seniora, funkčnost jeho pohybového systému, kardiovaskulárního systému a smyslových orgánů. Dále pohybová aktivita závisí na věku, na zdraví a nemoci. Ovlivňuje ji téţ pohlaví, hmotnosti jedince a individuální trénovanost organismu. Moţný vliv má i etnický původ. Mezi faktory psycho-duchovní je zahrnováno emocionálním ladění, typ osobnosti, sebekoncepce a sebeúcta jedince a jeho motivace k pohybu. Sociálně-kulturní faktory jsou zvyky, styl ţivota, rodina, předchozí povolání, role a v neposlední řadě finanční moţnosti. Jako faktory ţivotního prostředí se uplatňují ţivotní podmínky, geografické a klimatické prostředí. V horku se lidé pohybují pomaleji neţ v chladném počasí. V horách jsou lidé více aktivitní neţ v níţinách. Trend populace v současném moderním a přetechnizovaném světě je sniţovat svou pohybovou aktivitu. 21

Prakticky nepotřebujeme pohyb ke svému ţivotu. Jezdíme auty, výtahy, ţivot trávíme vsedě, téměř všechnu náročné práce za nás vykonávají automaty a stroje. Pohyb patří mezi hlavní biologickou potřebu všech ţivých bytostí, ale člověk jako jediná ţivá bytost má tu moţnost se rozhodnout, zda se hýbat bude nebo ne (Trachtová, 2004; Stejskal, 2004).

3.9 Charakteristika pohybových zvláštností seniorů Potíţe stárnoucí populace je vnímána jako charakteristický projev stárnutí. Toto prohlášení souvisí s tím, ţe se často na lékaře se svými obtíţemi obracejí pozdě, kdy uţ je problém globálnější a odráţí se i na jejich sociální situaci. Za omezeným pohybem často stojí metabolické onemocnění, jako je osteoporóza. U ţen je třikrát častější neţ u muţů. Paradoxně osteoporóza sniţuje pohybovou aktivitu, ale nedostatek pohybu a tělesné zátěţe škodí kostní tkáni a dochází k útlumu kostní výstavby. Vznik osteoporózy souvisí i s nedostatečným přísunem bílkovin, minerálních látek (fluoridy, hořčík, vápník) a vitamínů (vitamín B, A, D, K) a nadbytkem bílkovin, tuků, cukrů a soli. Sniţuje se stav celkové tělesné vody a to o 40 – 50 %, coţ se projeví na fungování vnitřního prostředí a souvislost je zřejmá na funkci svalového aparátu a kloubů. Na redukci pohybové aktivity se podílí i degenerativní onemocnění hyalinní chrupavky (osteoartróza), paradoxně výskyt této degenerace zvyšuje neúměrné a dlouhodobé přetěţování kloubů, hlavně kloubů dolních končetin (dále jen DK). Opotřebení se projeví bolestí zejména v kyčelní, kolenních kloubech a na páteři, tato bolest je často velmi limitující pro kvalitu ţivota. Chronická bolest vede k osamělosti, nespavosti a projevům deprese. Kromě fyziologických charakteristik je nutno brát zřetel na následky dříve prodělaných úrazů a operativních zákroků, např. stavy po endoprotéze kolena nebo kyčle. Ubývá svalové síly, dochází ke svalovému zkrácení, hlavně extenzorů šíje (udává se souvislost s akcentací hrudní kyfózy) a oslabení přímých a šikmých břišních svalů, flexorů krku a gluteálních svalů. Hmotnost kostry a vnitřních orgánů se sniţuje. Dochází ke změnám ve tvaru hrudníku, zvětšuje se obvod u muţů v průměru o 5 cm, u ţen o 9 cm, sniţuje se výška o 1,5 – 2 cm, obvod pasu o 3 – 4 cm. U seniorů je nutné zvaţovat a počítat se všemi zvláštnostmi a patologiemi, které mohou provázet stárnutí. Ve stáří dochází k projevům instability, imobility, sníţení rovnováhy a pádům seniorů. Vzácně se vyskytuje jen jedna příčina instability. Dle Webera systémové choroby jako jsou anémie, elektrolytové poruchy, hypoglykémie a hyperglykemie, poruchy acidobazické rovnováhy nebo hypotyreóza mohou v séniu vést ke vzniku instability. Poruchy rovnováhy souvisí s patologickými procesy vnitřního ucha nebo poruchami prokrvení mozku (Weber, 2000; Kalvach, 2004; Wittmannová, 2007; Syslová, 2008). 22

3.10 Stárnutí a tělesná aktivita Nedostatek tělesného pohybu je jedním z důvodů proč lidé stárnou předčasně. Vhodnou pohybovou aktivitou lze zpomalit změny související se stárnutím. S rostoucím věkem přibývá sedavého způsobu ţivota. Pohybová aktivita je nejlepší prevencí mnoha nemocí, hlavně onemocnění srdce, diabetu mellitu, sniţuje aterosklerózu, Alzheimerovu chorobu, sniţuje počet astmatických záchvatů. Pohybová aktivita zlepšuje a zkvalitňuje spánek a udrţuje dobrou paměť. Cvičení ve skupině rozšiřuje sociální kontakty, zapojení seniora do společenského dění a celkové tak zlepšit kvalitu ţivota. Častější je nabídka cvičení pro seniory ve velkých městech.

3.11 Funkční geriatrické vyšetření Funkční geriatrické vyšetření zhodnotí celkový zdravotní stav seniora. Jde o soubor standardizovaných metod se zaměřením na pohybové aktivity a ţivotní styl daného jedince. Rychlým vyšetřovacím testem je Screeningový test mobility (Příloha 6), slouţící k hodnocení rozsahu pohybu, svalové síly, stability a obratnosti. Hodnocení je prováděno ergoterapeutem nebo fyzioterapeutem, kteří identifikují činnosti, které jsou rizikové a které mohou seniora limitovat v pohybové aktivitě. Jsou navrhována opatření, která zabrání úrazu nebo pádu seniora. Senior během vyšetření postupně provádí předem dané aktivity a je hodnoceno, zda jde o aktivity normálně provedené nebo ne. (Klán, 2003, Klevetová, 2008). Doporučovaná vyšetření před zahájením pohybové aktivity jsou: celkové interní vyšetření, včetně anamnézy pohybu, EKG zátěţové, stanovení maximální tepové frekvence, měření tlaku krve, vyšetření pohybového aparátu, pohybový stereotyp, hypermobilita a hypomobilita svalů, základní biochemické vyšetření, jaterní testy a testy na funkci ledvin (Kalvach, 2004)

3.11.1 Indikace pohybové aktivity O vhodné pohybové aktivitě by měl rozhodovat vţdy lékař, praktický lékař nebo odborný lékař, nejlépe kardiolog, který je velmi dobře informovaný o zdravotním stavu seniora, společně s rehabilitačním lékařem a dalšími specialisty. Lékař se rozhoduje na základě výsledků zátěţových testů, krevních testů a celkového stavu (Dobšák et al.; 2009 Kalvach, 2004). 23

3.11.2 Kontraindikace pohybové aktivity Kontraindikace pohybové aktivity uvádí Kalvach a jsou to hlavně poruchy srdeční funkce organického původu, nestabilní angína pectoris, plicní choroby s velkou zátěţí malého krevního oběhu, systolický krevní tlak vyšší neţ 230 mmHg, diastolický krevní tlak vyšší neţ 120 mmHg, závaţné arytmie a dráţdivost myokardu, akutní choroby, chronické stavy, zejména oběhové a dýchací, chronická dekompenzovaná nedostatečnost jaterní a ledvinová, prodělané krvácení do mozku s významným neurologickým deficitem a akutní potíţe pohybového systému (Kalvach, 2004).

3.12 Pravidelná fyzická aktivita Základním předpokladem pro kladné ovlivnění zdravotního stavu je pravidelná pohybová aktivita. Za dostatečnou pohybovou aktivitu dle doporučení České společnosti pro hypertenzi je doporučováno 30-45 min, 3x-4x týdně. Dle Kalvacha je frekvence tréninku ideální obden, 2x týdně postačuje v udrţovací pohybové aktivitě a u jedinců průměrně zdatných. Stejskal doporučuje aerobní pohybovou aktivitu 3x aţ 5x týdně, ideálně obden, při vyšší frekvenci dochází k nedokonalé regeneraci organizmu, při přestávce delší neţ 1den se neprojeví pozitivní vliv pohybu. Pravidelná pohybová aktivita vede k nezávislosti a ke svobodě pohybu seniora, zvyšuje i psychickou odolnost (Kalvach, 2004; Stejskal, 2004; Syslová, 2008).

3.13 Zvláštnosti zatěţování seniorů Při pohybové aktivitě seniora je potřeba zohlednit jejich zdravotní stav, přihlédnout na jeho nemoci, zdravotní poruchy (např. onemocnění srdce – ICHS, infarkt myokardu, angína pectoris, hypertenze – arteriální, onemocnění dýchacího ústrojí, trávicího traktu apod.) toleranci zátěţe, zvýšené únavnosti, poruchami nervosvalové koordinace a rovnováhy (Placheta, 2001). Fyzická aktivita a dostatečná tělesná zátěţ sniţuje o 40 aţ 50 % riziko náhlého předčasného úmrtí, především z důvodu ICHS a prodlouţení ţivota v průměru o 2 roky (Kalvach, 2004).

24

3.14 Nedostatek pohybové aktivity u seniorů Nedostatek pohybové aktivity se projeví sníţením svalové hmoty, omezením fyziologického rozsahu kloubů, změnami měkkých tkání kolem kloubů a přestavbou kostní tkáně. Pohyb u seniora má daleko větší význam neţ u lidí mladších. Ve stáří dochází k větší lomivosti kostí, zvláště u jedinců s nedostatkem pohybových aktivit. Sekundární projevy onemocnění často mívají i horší následky pro prognózu onemocnění, zejména se jedná o trofické změny z inaktivity (poruchy svalové koordinace, bolesti úponové, přenesené apod.), změny způsobené kompenzačním přetěţováním nepostiţené části těla např. atrofie stehenního svalu po úrazu kolene. Tělesná inaktivita patří mezi deset nejvýznamnějších rizikových faktorů, příčin mortality a morbidity, umístila se na 8. místě, těsně před arteriální hypertenzí. Sniţování pohybové aktivity přináší riziko zvýšení morbidity a mortality (Dvořák, 2003; Syslová, 2008).

3.15 Testování tělesné zdatnosti Před zahájením pohybové aktivity je důleţité stanovit intenzitu a délku pohybové aktivity. Ideální je zátěţové vyšetření v ordinaci pomocí přístrojů. Jsou ale testy i bez přístrojů: Chodecký test – vyšetřuje zdatnost osob od 20 do 70 let, na úseku 2 km za ideálních podmínek terénu a teploty (optimálně do 25 oC). Po ujití úseku změříme tepovou frekvenci (dále jen TF) a dosadíme do vzorce pro výpočet Indexu zdatnosti (dále jen IZ). Pro muţe je výpočet IZ = 420- (dosaţený čas v min. x 11,6) – (TF x 0,56) – (BMI x 2,6) + (věk v rocích x 0,2) a výpočet IZ = 304- (dosaţený čas v min. x 8,5) – (TF x 0,32) – (BMI x 1,1) + (věk v rocích x 0,4) pro ţeny (Stejskal, 2004). Dle IZ rozdělujeme kategorie zdatnosti, více neţ 130 vysoce nadprůměrná zdatnost, 111 - 130 nadprůměrná zdatnost, průměrná zdatnost je 90 - 110, podprůměrná 70 - 89 a vysoce podprůměrná méně neţ 70. Jeho alternativou je Harvardský step test. Zatíţení probíhá kroky na schod o výšce 50 cm u muţů a u ţen 40 cm po dobu 4 min. Méně náročná obdoba je Kaschův step test, obtíţnější je dodrţení frekvence výstupu (24 výstupů za min.). Vypočítání IZ je obdobné jako u Chodeckého testu (Stejskal, 2004).

25

3.16 Intenzita fyzické zátěţe Obecně je doporučovaná pohybová aktivita na úrovni 60 - 75 % maximální tepové frekvence (dále jen TF max.). Tuto frekvenci lze vypočítat ze vzorce TF max. = 220 – věk (v letech) tzv. Karnovenova rovnice. Například TP max. pětašedesátiletého muţe bude 155 pulzů za minutu a jeho doporučená tepová frekvence při cvičení je 93 aţ 116 pulzů za minutu. Za bezpečnou je povaţovaná TF alespoň 10 pulzů pod stanoveným limitem. Je to nejčastější kritérium pohybu, lze ho spolehlivě změřit (Štilec, 2004; Kalvach, 2004). Pohybovou aktivitu seniorů není dobré ale zaměřit jen na maximální výkon a výcvik speciální dovednosti, je důleţité vzít v potaz i zdravotní stav, ochranu zdraví, všestrannost, validní obsah pro ţeny a pro muţe. Intenzita fyzické zátěţe vychází z doporučení ošetřujícího lékaře. Intenzita zátěţe na začátku pohybové aktivity u seniorů bývá volena 30 - 40 % maxima a postupně dochází k navýšení aţ na 75 %. U seniorů je nutné sledování objektivních pocitů známek únavy (bolest, dušnost apod.) a subjektivní známky únavy (červenání, pocení, abnormální pohyby, lapací dýchací pohyby), zvláště u vytrvalostní zátěţe. Cvičební jednotka by měla být rozdělena na 10 min rozcvičení, 40 minut na doporučené tepové frekvenci a na konec 10 minut lehké zátěţe. Regenerace organizmu po zátěţi nutná alespoň 15 min. Energetický výdej za týden je 1500 kcal (Kalvach, 2004; Syslová, 2008). Intenzitu zátěţe je moţné vyjádřit v jednotkách klidového metabolismu MET, mnoţství kyslíku, které spotřebuje tělo v klidu za 1 min. vzhledem k hmotnosti v kilogramech. Pokud spotřebujeme během pohybu hodnotu 5 MET, jde orientačně o spotřebu 5x vyšší neţ v klidu. V tabulce 2 jsou uvedené orientační hodnoty různých činností člověka (Stejskal, 2004).

26

Tabulka 2: Intenzita zátěže v jednotkách klidového metabolizmu (Stejskal, 2004, str. 48) Činnost

MET

Zdravotní sestra

3,4

Malíř pokojů

4,1

Zemědělec (tradiční zemědělství)

5,9

Kopáč

6,2

Obsluha pecí

7,4

Zametání, vaření, mytí nádobí

2,9

Čištění oken, leštění podlahy, nákupy

3,7

Klepání koberce, leštění nábytku

4,5

Volné společenské tance

4,1

Lidové a moderní tance

6,5

Sběr lesních plodů

2,5

Hrabání listí

3,9

Práce s motorovou pilou

4,4

Rytí, okopávání

5,0

Štípání dřeva

6,7

Řezání ruční pilou

7,8

Chůze rychlostí 5 km/hod po rovině

4,1

Chůze rychlostí 5 km/hod do kopce

8,0

Běh rychlostí 8 km/hod po rovině

7,3

Jízda na horském kole po rovině 21km/hod

8,2

Tenis rekreační čtyřhra

5,5

Tenis rekreační dvouhra

8,6

Lyţařská turistika

6,5

Aerobik

5,6

Golf

3,1

Horolezectví

7,4

27

3.17 Zatěţování staršího organismu Při zatěţování je potřeba kromě obecně známých doporučení mít na zřeteli i faktor motivace. U seniorů více neţ u ostatní populace je nutné klást důraz na pravidelnost a dlouhodobost pohybové aktivity. Respektování věku jedince, věková specifika stárnoucího organismu, jeho pohybové moţnosti, úroveň pohybových moţností, celkové mnoţství pohybových znalostí, úsilí, které je nutno vynaloţit k pohybu. Dobré je myslet na rozloţení pohybu během dne, týdne. Na pohybovou aktivitu má vliv i polypragmazie a s ní související výskyt neţádoucích účinků. Pohybová aktivita je doporučována na základě celkového stavu jedince, jeho funkčních rezerv, adaptačních mechanismů a podrobných vyšetření. Intenzitu pohybu volit menší, ale věnovat jí více času. Příklady omezení jednotlivých systémů organizmu seniora a vyplývající důsledky pro cvičení viz. Příloha 7. (Roslawski, 2005; Štilec, 2004; Wittmannová, 2007). Nejčastější omezení jednotlivých systémů, rozdělení do funkčních kategorií a důsledky pro pohybovou aktivitu uvádím v následující tabulce 3.

Tabulka 3:

Funkční kategorie podle Spirdusové (ADL- activities of daily living, základní aktivity

denního života, IADL – insturumental activities of daily living, instrumentální aktivity denního života Zdravotnické a sociální potřeby veteraniády, tréninková Elitní náročné ADL (AADL) tolerance extrémní zátěţe zátěţ Zdatní pravidelná pohybová aktivita, ţádná omezení, kondiční náročné ADL (AADL) (fit) sport, dobrá kondice programy instrumentální ADL zvládají vše, ale bez rezerv, Nezávislí (IADL) bez problémů sedavý způsob ţivota, snadná rekondiční programy (independent) za běţných podmínek dekompenzace Křehcí instrumentální ADL hraničně zvládají, občasná podpora rodiny, (fraily) (IADL) s problémy pomoc, nezvládnou zátěţ pečovatelská sluţba IADL nezvládnou, omezená mobilita, často Závislí pravidelná pomoc rodiny problémy s bazálním nevycházejí z bytu, dopomoc (dependent) a/nebo pečovatelské sluţby ADL i v ADL Zcela závislí upoutaní na lůţko či do ošetřovatelská péče, bazální pravidelná pomoc rodiny (totally křesla, nezvládnou ošetřovatelství, mytí, krmení, a/nebo pečovatelské sluţby dependent) sebeobsluhu prevence dekubitů Kategorie

Úroveň aktivit

Charakteristika

28

3.18 Zvyšování fyzické aktivity Základním principem při zvyšování fyzické aktivity je bezpečnost, hlavně u pacientů s jiţ prokázaným kardiovaskulárním onemocněním. Nutné je dodrţet doporučenou tepovou frekvenci. Nejvhodnější je cvičit denně, pravidelně, minimálně 30 minut (alternativně 2x 15 minut) nebo v rozsahu 45 minut 3 - 4x týdně. Na začátku cvičení začínáme 20 minutami cvičení obden a kaţdý týden přidáváme 5 minut, takţe za šest týdnů dosahujeme 45 minut cvičení kaţdý druhý den. Dále bezpečnost spočívá v maximálním sníţení rizika úrazu, srdečních komplikací, přetíţení kloubů a svalů (Syslová, 2008).

3.19 Volba pohybové aktivity pro seniory Zvolení správné pohybové aktivity závisí na zvycích a návycích produktivního nebo dětského věku, na moţnostech a v neposlední řadě na aktuální kondici, zdravotním stavu a na doporučení lékaře, buďto praktického nebo specialisty. Pro začátečníky jsou nevhodné velké změny a výkyvy v náročnosti. Je mnohem lepší začínat s pohybem pozvolně a postupně nároky na kondici zvyšovat. Tento způsob bude mít určitě dlouhodobější efekt. V neposlední řadě můţe být limitující finanční nákladnost. Méně nákladně jsou turistika, jízda na kole, tanec, plávání apod. Čím vyšší věk, tím je výtěţnost z pohybové aktivity niţší v porovnání s mládím. Tato skutečnosti zřejmě souvisí s poklesem neuromuskulárních funkcí a se sníţenou schopností syntetizovat bílkoviny (Kalvach 2004).

3.19.1 Zásady pohybové aktivity pro seniory Důleţité pro seniory a jejich pohybovou aktivitu je dodrţovat zásady cvičení. Pokud začínají s pohybem, tak jen z niţších poloh. Z niţších poloh postupně přecházet do poloh vyšších (z cvičení z lehu, do sedu, do stoje), důsledně dodrţovat správnost výchozích poloh, jednoznačně preferovat cviky bez velkých nároků na koordinaci. Nepřepínat se, neprovádět cviky švihem, ale tahem, dle kloubního rozsahu, cvičit uvolněně, soustředěně. Necvičit po jídle, nejdříve po 20 minutách. Před cvičením je vhodné vypít asi 200 ml vody a napít se kaţdých 20 minut cvičení. Je důleţité cvičit s dechem a dech sladit s pohybem, na závěr cvičení vţdy zařadit relaxační cviky na uvolnění a zklidnění (Kalvach, 2004; Klevetová, 2008). 29

3.20 Formy pohybové aktivity Za vhodné formy pohybové aktivity jsou povaţovány aktivity aerobní, kdy sval pracuje za dostatečného přísunu okysličené krve, jde o aktivity nízké a střední intenzity. Při těchto aktivitách dochází ke zvýšenému spalování tuků a redukci tukové tkáně, zvyšování energetického výdeje. Tuk jako zdroj energie je lépe a více vyuţíván, čím déle pohybová aktivita trvá a nedochází tak k ukládání do tělesných zásobáren. Naopak při cvičení vysoké intenzity jsou více spalovány sacharidy, coţ není z hlediska redukce tukové tkáně výhodné. Při anaerobní zátěţi sval pracuje za relativního nedostatku krevního zásobení, tedy s nedostatečným zásobením kyslíkem a ţivinami (např. posilování, strmé stoupaní na kole), kdy nároky na svalovou práci překročí moţnosti oběhového systému. Krátkodobá anaerobní zátěţ v průběhu převáţně aerobní aktivity nemusí být škodlivá, např. jízda na kole ve zvlněném terénu. Je potřeba si hlídat doporučenou tepovou frekvenci a stanovit tréninkovou intenzitu na základě zátěţového testu (např. bicyklové ergometrie). Pro obézní seniory, kteří začínají s pohybem, nejsou vhodné kolektivní sporty, kdy hrozí riziko úrazu při vzájemných střetech či při horší koordinaci a neobratnosti při pohybu. Posilování je rizikové pro osoby s vysokým krevním tlakem, po infarktu myokardu nebo diabetem mellitem, jelikoţ dochází k zatíţení srdečního svalu. Výhodou ale je větší nárůst svalové hmoty a tím i moţnost zvýšení citlivosti svalové tkáně k inzulínu. Pro zařazení posilovacího cvičení je moţné pouze po konzultaci s ošetřujícím lékařem. Během nebo bezprostředně po namáhavém cvičení se zvyšuje riziko vznik vaskulárních příhod, např. cévní mozkové příhody. Zvláště u osob, které necvičí pravidelně, primárním mechanismem je přechodné zvýšení hladiny katecholaminů. Vhodná pohybová aktivita má význam při zpomalení procesů stárnutí a tím zvyšuje kvalitu ţivota seniorů (Kalvach, 2004, Uhlíř, 2008, Matějovská-Kubešová, 2009).

3.20.1 Vhodné formy pohybové aktivity Chůze Nejpřirozenější formou pohybu je chůze, kromě klasické chůze je doporučovaná rychlá, sviţná chůze, tzv. walking, se zapojením dynamické práce horních končetin. Představuje vhodný způsob pohybu zvláště pro osoby začínající s pohybovou aktivitou, pro osoby s nízkou tělesnou zdatností, s nadváhou a pro osoby s některými kloubními onemocněními. Chůze je středně obtíţný pohyb. Přetíţení vyvolané chůzí je vzácné. Chůze je automatický pohyb, přirozený pro člověka. Nemocní s oběhovými chorobami mohou dosáhnout doporučené zátěţové intenzity. Při chůzi 30

v rovném terénu nedochází k plné extenzi kolenního kloubu, na rozdíl od závodní chůze. Počáteční rychlost by měla být přibliţně 5 km/h a postupně lze navýšit aţ na 9 km/h. Pro méně výkonné a seniory se doporučuje rychlost 5-6,5 km/h (20kJ za min.), pro zdravé osoby středního věku se doporučuje rychlost 6,5-8 km/h (20 aţ 30kJ za min.), pro výkonnostní mladé jedince se doporučuje rychlost 8-9,5 km/h (30 aţ 45kJ za min.) Rychlá chůze alespoň 30 minut denně je nejvhodnější a nejdostupnější pohybovou aktivitou ke zvýšení energetického výdeje. Energetická náročnost různých pohybových aktivit je závislá na hmotnosti klienta. Čím vyšší hmotnost, tím vyšší výdej energie. Např. při cvičení jógy 50 kg jedinec vydá 3,1 kcal/min oproti 100 kg jedinci, který vydá 6,2 kcal/min, při chůzi o rychlosti 4,5 km/h u jedince o 50 kg je 3,2 kcal/min a 100 kg jedinec 6,3 kcal/min. Pokud jsou překáţky pro zařazení pohybové aktivity v podobě chůze, je moţné ke zvýšení energetického výdeje jiné druhy pohybové aktivity (Kalvach, 2004, Štilec, 2004, Adámková, 2006).

Nordic walking Severská chůze, chůze se speciálními holemi. Intenzita pohybu se řídí intenzitou práce horních končetin, nikoliv rychlostí chůze. V jedné skupině mohou proto trénovat lidé různého věku i fyzické kondice. Kalorický výdej je aţ o 40 % vyšší oproti normální chůzi. Zapojením horních končetin s oporou holí se sníţí zátěţ hlavně pro klouby dolních končetin, uvolňuje svalové napětí v oblasti zádových a ramenních svalů a poskytuje úlevu páteři (Dobšák et al., 2009). Pohyb s holemi dává jistotu na hladkém a klouzavém povrchu, nevyţaduje vynikající kondici ani speciální terén. Hole jsou dostupné, i cenově pro seniory, v prodejnách se sportovním vybavením. Plavání Plavání rovnoměrně zatěţuje a protahuje celé tělo. Patři mezi velmi vhodnou pohybovou aktivitu seniorů (Šponar, 2009). Jízda na kole, rotopedu Cyklistiku lze doporučit pro seniory nejlépe po cyklostezkách a po rovinatém terénu. Pozor na jízdu v terénu a jako účastník silničního provozu. Hrozí úrazy s trvalými následky po pádech z kola. Vhodnou metodou pro redukci váhy je jízda na rotopedu (Krčmářová, 2010).

31

Tanec Taneční terapie působí na seniory po stránce psychické, tak po stránce fyzické. Emoční náboj hudby i tance je velmi snadným prostředkem non-verbální komunikace. Hudba dokáţe povzbudit, vyvolat příjemné pocity, změnu nálady a dokáţe i seniora přivést k maximálnímu výkonu. Po fyzické stránce tanec zlepšuje fyzickou kondici, zlepšuje koordinaci, hybnost a rovnováhu. Hudba a pohyb u seniorů můţe být velmi pozitivní motivací k návratu do společenského ţivota, k pozitivnímu sebepojetí a sebehodnocení, ke zvýšení sebevědomí. I pomalé, nepatrné pohyby mohou vlivem emocí vzbudit pocit u seniora, ţe krásně tančí. Řeknete si, ţe je tohle moţné pouze pro ty, kteří nevyuţívají kompenzační pomůcky. Autoři článku Taneční terapie pro seniory z Gerontologického centra v Praze mají na videozáznamu tance s chodítky, invalidními vozíky a tance o holi, kde tyto pomůcky slouţí jako dopravní prostředek na taneční parket, tak i mohou nahradit tanečního partnera (Wittmannová, 2007). Jóga Podle Mahéšvaránandy, autor sytému Jóga v denním ţivotě, jógová cvičení pomáhají udrţet si tělesnou pruţnost, duševní svěţest a dodávají energii. Dochází ke zlepšení ztuhlosti vazů, svalů, šlach i kloubů v souvislosti s lepším prokrvením orgánů, činností ţláz s vnitřní sekrecí. Je vhodná pro kaţdou věkovou skupinu a výkonnost, i netrénovaným, nemocným lidem a lidem v rekonvalescenci. Zmírňuje také projevy stresu. Zvýšené fyzické napětí se velmi negativně odráţí na pohybovém aparátu. Odstraňuje nespavost a neklid. Jóga spojuje fyzickou a psychickou stránku seniora. Přispívá protaţením zkrácených svalů k zvětšení kloubní pohyblivosti a pruţnosti svalstva, udrţuje správnou rovnováhu a zlepšuje stav páteře. Jóga je vhodná i pro seniory, kteří mají potíţe se zády. S cvičením souvisí i správné dýchání. Je moţné začít i v pozdějším věku (Klevetová, 2008). Výrazně pozitivní vliv jógy na zdraví člověka v rámci kinezioterapie, bez filozofického podtextu, tato část jógy se nazývá – hathajóga (Dvořák, 2003). Na podobném principu je zaloţeno i cvičení kalanetika, pilates a strečink.

Tai-či Tai-či je soubor pomalých, ladných pohybů, které jsou kontrolovatelné celým tělem. Kaţdá končetina provádí pohyb nesynchronně. Pohyby navazují jeden na druhý, dýchání je volné, dochází k neustále změně těţiště těla. Cvičení probíhá ve skupině a doporučováno je cviční v přírodě (Dvořák, 2003). 32

Relaxační cvičení Relaxační cvičení je pro seniory velmi prospěšné a ţádoucí. Existují techniky, které senioři mohou dělat sami, tím budou mít svůj stav více pod kontrolou. Základem je naučit se schopnosti ovládat a uvolnit své tělo a naučit odpočívat za v mysli navozených příjemných představ – měkká mořská pláţ, teplý písek nebo za zvuků relaxační hudby. Pokyny k relaxaci mohou být přehrávány z přehrávačů nebo říkány ústně. Během relaxace se střídavě zapojují a uvolňují svalové skupiny. Soustředění je na pravidelný a správný dech. Relaxace napomáhá překonání strachu, úzkosti, obav a zvyšuje sebevědomí (Walsh, 2005). Posilování svalů Pokud svaly nejsou dostatečné, můţe docházet k nerovnováze a k poruchám chůze. Silový trénink je ideální prevencí ochrany svalů. Dodrţovat zásady správného cvičení je ale u tohoto cvičení více neţ nutné. Jde především o pomalosti vykonávání cviku, nepřepínat se, nezadrţovat dech, vydechovat během působení zátěţe a vdechovat ve fázi uvolnění. Vyvarovat se pohybů kloubů do maximálních poloh. Pro začátečníky je vhodná pravidelnost posilování, ideálně 2x týdně. Cviky neopakovat ve stejných sestavách, docházelo by k posilování stále stejných svalových skupin (Stejskal, 2004). Cvičení na rovnováhu, na soběstačnost Pro většinu seniorů je velkým problémem postupné zhoršení aţ ztráta rovnováhy. Té se dá do určité míry předcházet speciálními cviky, které výrazně sniţují riziko vzniku pádu, zlepšují kondici a soběstačnost. Cviky na rovnováhu nemusí být samostatnou aktivitou, většinou jsou zařazeny do jiného druhu cvičení (Stejskal, 2004).

3.20.2 Méně vhodné pohybové aktivity pro seniory Není přesně definováno, kdy je uţ pro seniora určitá pohybová aktivita ještě prospěšná a kdy se stává rizikovou, ohroţuje seniora zvýšeným rizikem vzniku pádů. Jde o věc zcela individuální. Při volbě pohybu pro berme v úvahu unavitelnost, zpomalené reakce, sníţenou svalovou sílu a koordinaci, horší zrak, sluch, delší potřebu odpočinku, celkový stav seniora - hlavně pohybového systému a kardiovaskulárního. Potíţe mohou činit i nové pohybové aktivity (Kalvach 2004; Weber, 2000). Dobšák nedoporučuje u hypertoniků cviky, u kterých se rychle opakuje silová zátěţ, běh a horolezectví (Dobšák et al., 2009). 33

3.20.3 Nevhodné a zakázané pohybové aktivity pro seniory Zcela nevhodné pro začínající jsou pohybové aktivity, které ohroţují seniora z hlediska vysoké intenzity, sloţitosti, velkých nároků na koordinaci a rovnováhu, či s většími otřesy. Takové totiţ ve zvýšené míře ohroţují moţností úrazu, poškozením kloubů, či rychlou ztrátou motivace. Mezi takové pohybové aktivity patří u ţen tak oblíbený aerobik. U muţů jde o bruslení, i tolik v poslední době oblíbené in-line bruslení. Ve většině případů patří mezi nevhodné aktivity kolektivní sporty – fotbal, ragby. Jde o kontaktní sporty s vysokým rizikem úrazů způsobených sráţkami. V případě, kdy senior je zvyklý určitou pohybovou aktivitu provádět dlouhodobě, nemusí být důvod s ní přestat úplně, jen je nutné se více šetřit, kontrolovat si TF a dát na subjektivní známky únavy (Šponar, 2009).

34

4 METODIKA

Předkládaná diplomová práce se zabývá retrospektivní sondou do oblasti pohybové aktivity seniorů. Ke splnění cílů diplomové práce jsem nejprve zvolila metodu dotazníku. Vzhledem k levné a rychlé moţnosti získat v krátkém čase velké mnoţství dat. Před distribucí prvotního dotazníku jsem provedla pilotáţ na malé skupině respondentů, kdy hlavním cílem bylo zjistit, zda oslovení budou chápat poloţené otázky. Došlo k úpravě některých z nich. Po pilotáţi a po konzultaci s vedoucí práce jsem se rozhodla, ţe pro zvýšení validity dat v předkládané diplomové práci bude mít větší výtěţnost a jednotnost dat, kdyţ kaţdého respondenta oslovím sama na základě předem připravených otázek, sama mu změřím tlak krve (dle metody popsané v teoretické části) a hmotnost. Vzhledem k tomu, ţe jsem kromě mínění seniorů a jejich vědomostí sbírala i data (hmotnost, výšku a tlak krve), zvolila jsem pro sběr dat metodu strukturovaného rozhovoru. Pro rozhovor jsem pouţila předem připravený soubor otázek z dotazníku. Nevýhodou byla časová náročnost sběru dat. Sběr informací u kaţdého klienta s měřením biologických údajů trval v průměru třicet aţ čtyřicet minut. Celkem jsem oslovila 110 respondentů, do výzkumu jsem nakonec zařadila 104 respondentů. Výhodu této formy sběru dat spatřuji v osobním setkání s kaţdým respondentem. Byl jim ponechán prostor pro eventuální osobní vyjádření, které přispělo k lepší orientaci v dané problematice, ale neslouţilo k přímému zpracování dat, ani neovlivnilo zpracování hypotéz. Ke zpracování svých cílů jsem pouţila samostatně vypracovaný soubor otázek pro strukturovaný rozhovor. Otázky byly konzultované s vedoucí práce, bylo jich celkem 28. Otázky byly rozdělené do 8 okruhů: pohybová aktivita produktivního věku, pohybová aktivita v seniorském věku, změny pohybové aktivity v přechodu do seniorského věku, zaměstnání v produktivním věku, denní reţim nyní, identifikační otázky, fyziologické údaje, informace a znalosti o pohybové aktivitě. Pouţila jsem otázky uzavřené – často pouţívané, které nabízí soubor moţných variant odpovědí, ze kterých si respondent vybírá, předem formulovány do 2 - 5 moţností (poloţky č. 2, 3, 5, 7, 8, 10,12, 14, 15, 19, 21, 25, 28), otevřené – opak uzavřených, nenavrhují respondentovi ţádné hotové odpovědi (poloţky č. 1, 16, 17, 18, 20), polootevřené – dávají moţnost odpovědět zatrhnutím zvolené odpovědi a slovní odpovědi (poloţky č. 6, 9, 11, 13, 22, 24, 26), polouzavřená – předkládá několik moţných odpovědí (poloţka č. 23).

35

K zisku dat pro hypotézu 1 jsou zaměřeny poloţky č. 4, 5, 6, 7, 8, 9, 12, 13, 14, 15. Pro hypotézu 2 jsem zpracovávala poloţky č. 4, 5, 6, 7, 18. Pro zpracování hypotézy 3 jsem zpracovávala poloţky č. 12,13,14,15,18 a pro hypotézu 4 poloţky č. 4,5,6,7,16,17. Pro ověření hypotézy 5 jsem zpracovávala poloţky č. 12, 13, 14, 15, 16, 17. Data pro zpracování hypotézy 6 jsem získala z poloţky č. 8, 9, 10,11. Pro poslední hypotézu 7 jsem vyuţila data poloţek č. 21, 22, 23. Sběr dat jsem provedla v ordinacích praktických lékařů v okresech Brno – město, Vyškov a Hodonín v měsících září 2010 aţ leden 2011.

4.1 Kritéria pro výběr respondentů Měla jsem připraveno 110 dotazníků. Oslovila jsem 110 respondentů, 6 respondentů jsem z výzkumu vyřadila na základě subjektivního dojmu, ţe si údaje vymýšlí. Celkem jsem zpracovávala 104 dotazníků. Zkoumanou skupinu tvořili pacienti praktických lékařů starší 65 let, kteří v mé přítomnosti navštívili jejich ambulanci. Šlo o náhodný výběr respondentů. Celkem jsem oslovila 20 praktických lékařů. Navštívila jsem 4 aţ 6 lékařů za měsíc a oslovila jsem v průměru 27,5 respondenta za 1 měsíc, časová náročnost jednoho rozhovoru byla třicet aţ čtyřicet minut. Ţeny (71), ve zkoumaném vzorku, byly zastoupeny více neţ muţi (33). Pro statistické zpracování dat a následné vyhodnocení není tento nepoměr důleţitý. V tabulkách je procentuální vyhodnocení jednotlivých skupin, které slouţí pro relevantní porovnání skupin. Někteří respondenti nechtěli spolupracovat. Většinou se ohradili, ţe jsou staří a ţe uţ na nich nezáleţí. Po chvilce souhlasili a nakonec byli všichni rádi, ţe se jim věnuje pozornost a ţe někoho zajímají jejich problémy. Také většina praktických lékařů a sestřiček pozitivně hodnotilo mou práci, byli rádi/rády, ţe se o svých pacientech/klientech dozvěděli něco navíc, neţ při běţném odebírání anamnézy.

4.2 Metodika statistického zpracování Pro analýzu dat jsem vyuţila statistické metody výpočtu chí-kvadrát (x2) – test dobré shody. Výsledkem tohoto testu je, zda výsledky byly náhodné, nebo naopak statisticky významné. Seznam kroků, kterými provádíme testování: Prvním krokem bylo stanovení nulové a alternativní hypotézy – nulová hypotéza předpokládá, ţe mezi výsledky není ţádný vztah, data 36

jsou čistě náhodná.Na základě výsledku testování nulovou hypotézu přijímáme, nebo naopak zamítáme. V případě zamítnutí nulové hypotézy přijímáme hypotézu alternativní. Alternativní hypotéza předpokládá, ţe výsledky jsou statisticky významné, tedy nejsou náhodné: Je-li p-hodnota ≤ α, pak H0 zamítáme na hladině významnosti 0,05 a přijímáme HA. Je-li p-hodnota > α, pak H0 přijímáme na hladině významnosti 0,05. Jako druhý krok bylo provedeno Stanovení hladiny významnosti α – bylo stanoveno 5% riziko chybného odmítnutí nulové hypotézy. Je-li hodnota p > 0,05 nemůţeme zamítnout nulovou hypotézu. Je-li hodnota p < 0,05 zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní Tvorba kontingenční tabulky s výsledky šetření a výpočet očekávané četnosti Výpočet chí-kvadrát:

V dalším kroku stanovíme počet stupňů volnosti Sv = (počet řádků – 1) * (počet sloupců – 1) Určíme p-hodnotu odvozenou z testové statistiky a počtu stupňů volnosti, p-hodnotu porovnáme s předem stanovenou hladinou významnosti 0,05. Pro statistické zpracování dat a pro provedení statistických analýz byl pouţit program STATISTICA Cz 9 a Microsoft Excel 2007. V tomto tabulkovém editoru je moţno jednoduše sestavit kontingenční tabulky a sestavit grafy. Hodnoceno bylo 104 (100 %) rozhovorů s respondenty. Vzhledem ke skupině respondentů mají výsledky malou statistickou významnost, jsou platné jen pro daný vzorek populace a je moţné je vyuţít jen pro orientaci ve sledované problematice.

37

EMPIRICKÁ ČÁST PRÁCE 5 VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEJICH ANALÝZA

5.1 Výsledky K vypracování diplomové práce jsem pouţila metodu strukturovaného rozhovoru. Kaţdého klienta jsem oslovila osobně a poloţila mu předem dané otázky (Příloha 1). Celkový počet respondentů oslovených byl 110, 6 respondentů jsem z výzkumu vyřadila, celkově jsem zpracovávala data od 104 respondentů (100 %). Věkový průměr respondentů byl 73,04 let. Ve zkoumaném vzorku bylo 33 (31,73 %) muţů a 71 (68,27 %) ţena. Průměrný věk muţů byl 72,61 rok a u ţen 73,24 roků. Během zpracování výsledků jsem porovnávala respondenty v rámci pohlaví, vzdělání a jejich prohybové aktivity a vztahu k hodnotám tlaku krve a BMI. Během tohoto porovnávání jsem dostávala nestejně velké skupiny. Uvádím pro lepší přehlednost četnost absolutní i relativní. Písmeno „N“ uváděné v tabulkách znázorňuje absolutní četnost, dále jsou údaje v tabulkách i grafech uváděny v relativních četnostech (%) i absolutních četnostech. Hypotézy byly ověřeny metodou výpočtu chí-kvadrátu (x2).

5.2 Charakteristika zkoumaných respondentů V tabulce 4 a grafu 1 jsou uvedeny celkové počty respondentů v daných kategoriích, rozdělených nejprve dle věku a následně dle pohlaví. Pro věkové rozdělení jsem zvolila členění dle Neugartenové, převzaté Kalvachem: velmi mladí senioři 65 aţ 74 let, staří senioři 75 aţ 84 let, velmi staří senioři více neţ 85 let. Stáří dle WHO začíná v 60 letech. Od 60 do 74 let je rané stáří, 75 aţ 89 let vlastní stáří a nad 90 let jde o dlouhověkost. Od tohoto rozdělení jsem upustila, z důvodu malého mnoţství respondentů v kategorii dlouhověkost. Měla jsem jen 1 muţe a ţádnou ţenu. Nejstaršímu respondentovi bylo 91 rok, nejstarší ţeně 89 let. Ve zkoumaném počtu respondentů bylo 33 (100 %) muţů, v kategorii Mladí senioři bylo 22 (66,67 %) muţů, v kategorii Staří senioři bylo 8 (24,24 %) muţů a v kategorii Velmi staří senioři byli 3 (9,09 %) muţi. Ţen bylo 71 (100%), v kategorii Mladí senioři bylo 41 (57,75 %) ţena, v kategorii Staří senioři bylo 26 (36,62 %) ţen a v kategorii Velmi staří senioři 4 (5,63 %) ţeny. 38

Tabulka 4: Rozdělení respondentů dle věku, rozdělení muži/ženy Muţi Mladí senioři Staří senioři Velmi staří senioři Celkem

Graf 1:

N 22 8 3 33

Ţeny % 66,67 24,24 9,09 100,00

N 41 26 4 71

% 57,75 36,62 5,63 100,00

Rozdělení respondentů dle věku, rozdělení muži, ženy

V tabulce 5 a grafu 2 na straně 40 jsou uvedeny celkové počty respondentů rozdělených do kategorií, nejprve dle vzdělání a následně dle pohlaví. Základní vzdělání měl 1 (3, 03 %) muţ, vyučen byl 13 (39,39 %) muţů, střední vzdělání mělo 7 (21,21 %) muţů, vyšší odborné vzdělání mělo 5 (15,15 %) muţů a vysokoškolsky vzdělaných bylo 7 (21,21 %) muţů. Základní vzdělání mělo 20 (28,17 %) ţen, vyučeno bylo 25 (35,21 %) ţen, střední vzdělání mělo 16 (22,54 %) ţen, vyšší vzdělání mělo 2 (2,82 %) ţen a vysokoškolsky vzdělaných bylo 8 (11,27 %) ţen. Ţeny měly ve srovnání s muţi niţší výskyt vysokoškolského vzdělání a vyšší výskyt základního vzdělání.

39

Rozdělení respondentů dle vzdělání, rozdělení muži, ženy

Tabulka 5:

Muţi Základní Vyučen Střední Vyšší VŠ Celkem

Graf 2:

N 1 13 7 5 7 33

Ţeny % 3,03 39,39 21,21 15,15 21,21 100,00

N 20 25 16 2 8 71

% 28,17 35,21 22,54 2,82 11,27 100,00

Rozdělení respondentů dle vzdělání, rozdělení muži, ženy

V tabulce 6 na straně 41 a grafu 3 na straně 42 je uvedeno rozdělení muţů dle vzdělání a věku, v tabulce 8 a grafu 4 je samostatné rozdělení ţen dle vzdělání a v závislosti na věku. V kategorii Mladí senioři, ţádný muţ neměl základní vzdělání, 8 (24,24 %) muţů bylo vyučeno, 3 (9,09 %) muţi měli střední vzdělání, 4 (12,12 %) muţi mělo vyšší odborné vzdělání, 7 (21,21 %) muţů mělo vysokoškolské vzdělání. Oproti ţenám v tabulce 8 a grafu 4 v kategorii mladí senioři mělo 12 (16,90 %) ţen základní vzdělání, 12 (16,90 %) ţen bylo vyučeno, 10 (14,08 %) ţen mělo střední vzdělání, 2 (2,82 %) ţen mělo vyšší odborné vzdělání, 5 (7,04 %) ţen mělo vysokoškolské vzdělání. Celkově v kategorii mladí senioři byli 22(66,67 %) muţů a 41 (57,75 %) ţen.

40

V kategorii Staří senioři, ţádný muţ neměl základní vzdělání, 5 (15,15 %) muţů bylo vyučeno, 3 (9,09 %) muţi měli střední vzdělání, ţádný muţ neměl vyšší odborné vzdělání a ţádný muţ neměl vysokoškolské vzdělání. Oproti ţenám Staří senioři mělo 5 (7,04 %) ţen základní vzdělání, 13 (18,31%) ţen bylo vyučeno, 6 (8,45 %) ţen mělo střední vzdělání, ţádná ţena neměla vyšší odborné vzdělání a 2 (2,82 %) ţen mělo vysokoškolské vzdělání. V kategorii Velmi staří senioři, 1 (3,03 %) muţ měl základní vzdělání, ţádný muţ nebyl vyučen, 1 (3,03 %) muţ měli střední vzdělání, 1 (3,03 %) muţ měl vyšší odborné vzdělání a ţádný muţ neměl vysokoškolské vzdělání. Oproti ţenám Velmi staří senioři mělo 3 (4,23 %) ţen základní vzdělání, ţádná ţena nebyla vyučena, ţádná neměla střední vzdělání, ţádná ţena neměla vyšší odborné vzdělání a 1 (1,41 %%) ţena měla vysokoškolské vzdělání (tabulka 7, graf 4, str. 42). Celkově v kategorii Mladí senioři byli 22(66,67 %) muţů a 41 (57,75 %) ţen, kategorii Staří senioři byli 8 (24,24 %) muţů a 26 (36,62 %), v kategorii Velmi staří senioři byli 3 (9,09 %) muţi a 4 (5,63 %) ţeny. Muţů, v kategorii Mladí senioři bylo 21% s vysokoškolským vzděláním oproti ţenám 7 %. Ţen se základním vzděláním bylo 12 % oproti muţům v kategorii Mladí senioři 0 %.

Tabulka 6: Rozdělení respondentů dle vzdělání a věku – muži Muţi Věk Mladí senioři Staří senioři Velmi staří senioři Celkem

základní N % 0 0,00 0 0,00

vyučen střední vyšší N % N % N % N 8 24,24 3 9,09 4 12,12 7 5 15,15 3 9,09 0 0,00 0

1

3,03

0

0,00 1

3,03 1

3,03 0

1

3,03 13

39,39 7

21,21 5

15,15 7

41

VŠ

Celkem

% N 21,21 22 0,00 8 0,00

% 66,67 24,24

3

9,09

21,21 33

100,00

Rozdělení respondentů dle vzdělání a věku – muži

Graf 3:

Tabulka 7: Rozdělení respondentů dle vzdělání a věku – ženy

Věk Mladí senioři Staří senioři Velmi staří senioři Celkem

Ţeny základní vyučena střední vyšší N % N % N % N % N 12 16,90 12 16,90 10 14,08 2 2,82 5 5 7,04 13 18,31 6 8,45 0 0,00 2 3 20

4,23

0

28,17 25

Graf 4:

0,00

0

0,00 0

0,00 1

35,21 16

22,54 2

2,82 8

VŠ

Rozdělení respondentů dle vzdělání a věku – ženy 42

Celkem % N % 7,04 41 57,75 2,82 26 36,62 1,41

4

5,63

11,27 71

100,00

5.3 Testování hypotéz Testování první hypotézy – Vztah pohybové aktivity v produktivním věku s pohybovou aktivitou seniora

1H0:

Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v produktivním věku a pohybovou aktivitou seniora.

1HA:

Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v produktivním věku a pohybovou aktivitou seniora.

Tabulka 8: Pohybová aktivita v dospělosti – výsledky Pearsonův Chí-kvadrát 3,8819

Stupně volnosti 1

p (statistická významnost) 0,0488

Výsledek nepřekročil kritickou hranici 0,05 – je tedy moţno odmítnout nulovou hypotézu a přijmout hypotézu alternativní. Výsledek 1H: Můţeme tedy tvrdit, ţe existuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v produktivním věku a pohybovou aktivitou seniora ve sledovaném souboru respondentů. Za pohybovou aktivitu jsem povaţovala i aktivitu respondentů, kteří odpověděli, ţe neměli ţádnou pohybovou aktivitu, ale kteří v produktivním věku měli fyzicky náročné zaměstnání, jednalo se při posuzování produktivním věku respondentů o 1 muţe a 21 ţen a při posuzování seniorského věku o 3 muţe a 10 ţen, kteří byli z kategorie pohybově neaktivních přesunuti do kategorie pohybově aktivních, následně do kategorie pohybově aktivních s nedostatečnou pohybovou aktivitou. Z tabulky 9 a grafu 5 na straně 44 je patrno, ţe 31 (93,94 %) muţů bylo pohybově aktivních v produktivním věku, ale jen 11 (33,33 %) jich bylo pohybově aktivních v seniorském věku. U ţen je rozdíl méně výrazný, 57 (80,28 %) ţen bylo pohybově aktivních v produktivním věku oproti 43 (60,56 %) pohybově aktivních žen v seniorském věku. Pohybově neaktivní v produktivním věku byli 2 (6,06 %) muţi, v seniorském věku uţ 22 (66,67 %) muţů. Pohybově neaktivních v produktivním věku bylo 14 (19,72 %) ţen, v seniorském věku uţ 28 (39,44 %) ţen bylo pohybově neaktivních. Muţi svou pohybovou aktivitu sniţují více neţ ţeny. 43

Tabulka 9:

Porovnání pohybové aktivity produktivní/seniorský věk muži - ženy

Pohybová aktivita Produktivní věk Pohybově neaktivní Celkem Pohybová aktivita Seniorský věk Pohybově neaktivní Celkem

Graf 5:

N 31 2 33 11 22 33

Muţi % 93,94 6,06 100,00 33,33 66,67 100,00

N 57 14 71 43 28 71

Ţeny % 80,28 19,72 100,00 60,56 39,44 100,00

Porovnání pohybové aktivity produktivní/seniorský věk muži - ženy

Rozdělení dle dostatečné pohybové aktivity Dle doporučení České společnosti pro hypertenzi je za dostatečnou pohybovou aktivitu povaţována délka 30-45 min, 3x-4x týdně. Dle Kalvacha je frekvence tréninku ideální obden a Stejskal doporučuje aerobní pohybovou aktivitu 3x aţ 5x týdně, také ideálně obden. Pokud je frekvence častější můţe dojít k nedostatečné regeneraci organizmu, ale při přestávce delší neţ 1den se neprojeví pozitivní vliv pohybu.

44

Na základě kriterií tzn. pohyb delší neţ 30 min a 3x aţ 5x týdně jsem porovnala respondenty, pohybově aktivní a rozdělila je na respondenty s dostatečnou a nedostatečnou pohybovou aktivitou. Při porovnání respondentů v tabulce 10 a grafu 6 na základě kritérii (pohyb delší neţ 30 min a 3x aţ 5x týdně) v produktivním věku pouze 11 (33,33 %) muţů a 7 (9,86%) ţen mělo Dostatečnou pohybovou aktivitu, 20 (60,61 %) muţů a 50 (70,42 %) ţen, mělo dle stanovených kriterií Nedostatečnou pohybovou aktivitu, 2 (6,06 %) muţi neaktivní a 14 (19,72 %) ţen byly Pohybově neaktivní. Tabulka 10: Pohybová aktivita produktivní věk Muţi Dostatečná PA Nedostatečná PA Pohybově neaktivní Celkem

Graf 6:

Ţeny

N 11 20

% 33,33 60,61

N 7 50

% 9,86 70,42

2

6,06

14

19,72

33

100,00

71

100,00

Pohybová aktivita produktivní věk

Při porovnání respondentů (tabulka 11, graf 7, str.46) na základě kritérii (pohyb delší neţ 30 min a 3x aţ 5x týdně) v seniorském věku u 6 (18,18 %) muţů a 8 (11,27 %) ţen mělo Dostatečnou pohybovou aktivitu, 13 (39,39 %) muţů a 35 (49,30 %) ţen mělo Nedostatečnou pohybovou aktivitu dle stanovených kriterií, 14 (42,42 %) muţů a 28 (39,44 %) ţen bylo Pohybově neaktivních. Muţi jsou méně pohybově aktivní v seniorském věku neţ ţeny. 45

Tabulka 11: Pohybová aktivita seniorský věk Muţi Dostatečná PA Nedostatečná PA Pohybově neaktivní Celkem

Graf 7:

Ţeny

N 6 13

% 18,18 39,39

N 8 35

% 11,27 49,30

14

42,42

28

39,44

33

100,00

71

100,00

Pohybová aktivita seniorský věk

V tabulce 12 na straně 48 jsou porovnány druhy pohybových aktivit v závislosti na produktivním a seniorském věku, rozděleny dle pohlaví. V této otázce jsem dala respondentům na výběr a mohli zvolit více odpovědí, odpovídali respondenti pohybově aktivní, jak s dostatečnou, tak nedostatečnou pohybovou aktivitou. Muţi v produktivním věku uvedli (tabulka 12, str. 48, graf 8, str. 49), ţe 8 (20 %) provozovali rychlou chůzi, a v seniorském věku také 8 (34,78 %), v produktivním věku organizovaně cvičilo (v Sokole) 5 (12,50 %) muţů a v seniorském věku 1(4,35 %) muţ, 1 (2,5 %) v produktivním věku cvičil doma a 5 (21,74 %) muţů v produktivním věku. Tenhle výsledek mě hodně překvapil, myslela jsem si, ţe cvičení doma je výsadou ţen. Plaváním se zabývali 3 (7,50 %) muţi v produktivním věku a 1 (4,35 %) v seniorském věku. Cyklistiku nebo spinning provozovali 3 (7,50 %) muţi v produktivním věku a 5 (21,74 %) muţů v seniorském věku. Jógu cvičili 2 (5 %) 46

v produktivním věku, ţádný však nepokračoval v této velmi vhodné aktivitě pro seniory i v séniu. Jako důvod oba uvedli, ţe nemohou najít kurz cvičení jógy pro seniory v okolí jejich bydliště. Ţádný muţ z mého výzkumu neprovozoval kalanetiku, necvičil aerobic, relaxační cvičení a netancoval. Mezi míčové hry jsou zahrnuty aktivity jako fotbal, volejbal, basketbal, tyto aktivity patřily mezi nejčastější aktivity muţů v produktivním věku. Muţů, kteří provozovali míčové hry v produktivním věku, bylo 9 (22,50 %) a v seniorském věku 1 (4,54 %) muţ. Muţi tyto aktivity sniţují, důvodem byl hlavně strach z úrazů a subjektivně hodnocená nedostatečná fyzická kondice a koordinace. Rozdíl můţeme sledovat také u lyžování, kde 4 (10 %) muţi v produktivním věku lyţovali, zato v seniorském věku pouze 1 (4,35 %) muţ. Bylo mu právě 65 let, v produktivním věku hrál závodně fotbal a lyţoval a pokračuje s těmito aktivitami i nyní. V produktivním věku bruslili 2 (5 %) muţi, v seniorském věku ţádný. Zajímavé je, ţe oba dva bruslící muţi v produktivním věku zůstali pohybově aktivní v i seniorském věku (nyní věk 86 let a 72 let), oba se věnují chůzi, cvičí doma - hlavně posilují břišní svaly a ruce a jeden muţ chodí 2x týdně plavat a mladší jezdí 2x týdně na kole. U odpovědí jiné v produktivním věku bylo uvedeno 3 (7,50 %) jiných pohybových aktivit, a to gymnastika, turistika a karate a v seniorském věku 1 (4,35 %) jiná pohybová aktivita - turistika.

Ţen v produktivním věku (tabulka 12, str. 46, graf 9, str. 47), které uvedly, ţe provozovaly rychlou chůzi, bylo 9 ( 12,86 %) a v seniorském věku se jejich počet zvýšil na 17 (32,08 %). Organizovaně cvičilo (hlavně v Sokole) v produktivním věku 14 (20 %) ţen a v seniorském věku 6 (11,32 %) ţen. Doma cvičilo 7 (10 %) ţen v produktivním věku a 5 (9,43 %) ţen seniorek. Plaváním se zabývalo 6 (8,57 %) ţen v produktivním věku a 8 (15,09 %) ţen v seniorském věku. Cyklistiku nebo spinning provozovalo 9 (12,86 %) ţen v produktivním věku a 4 (7,55 %) ţeny v seniorském věku. V porovnání s muţi je cyklistika více oblíbená u muţů v seniorském věku (21,74 %). Jen 2 (2,86 %) ţeny v produktivním věku provozovalo jógu a v seniorském věku jen 1 (1,89 %) ţena, která s touto pohybovou aktivitou začala aţ v seniorském věku jako s vhodnou aktivitou, doporučenou lékařem. Ţeny, které provozovaly tuto aktivitu v produktivním věku, ji ukončily. Na otázku, zda cvičily v produktivním věku kalanetiku nebo pilates odpověděly ano 2 (2,86 %) ţeny a v seniorském věku 3 (5,66 %) ţeny. Další moţnou pohybovou aktivitou pro ţeny je aerobic, v produktivním věku cvičily aerobic jen 2 (2,86 %) ţeny a v seniorském věku pouze 1 (1,89 %) ţena. Tento výsledek mě překvapil, pokládala jsem tuto aktivitu jako velmi oblíbenou u ţen. V produktivním věku provozovaly relaxační cvičení 2 (2,86 %) ţeny a stejně tak 2 (2,86 %) ţeny v seniorském věku. Tanec jako svoji pohybovou aktivitu uvedlo 6 (8,57 %) ţen v produktivním věku a 3 (5,66 %) ţeny seniorského věku. Míčové hry provozovaly 3 (4,29 %) ţeny 47

v produktivním věku, u všech třech byl touto aktivitou volejbal. V seniorském věku ţádná ţena s touto aktivitou nepokračovala. V produktivním věku lyžovaly 4 (5,71 %) ţeny a všechny s touto aktivitou přestaly, hlavní důvod uváděly strach z rychlosti a zranění. V 65 letech začala lyţovat 1 (1,89 %) ţena, lyţuje 2 roky, moc ji tato aktivita baví, zranění si nepřipouští. K lyţování ji přivedl její přítel. Bruslení jako svou pohybovou aktivitu v produktivním věku uvedly 3 (4,29 %) ţeny a ţádná ţena v seniorském věku. U odpovědí jiné v produktivním věku ţen 1 (7,50 %) ţena uvedla atletiku, v seniorském věku 2 (3,77 %) jiné pohybové aktivity a to, turistika.

Tabulka 12: Druhy pohybu v produtivním věku a seniorském věku, porovnání muži/ženy Muţi

Rychlá chůze Organizované cvičení Cvičení doma Plavání Cyklistika/spinning Jóga Kalanetika/pilates Aerobic Relaxační cvičení Tanec Míčové hry Lyţování Bruslení Jiné Celkem

Dospělost Senioři N % N % 8 20,00 8 34,78 5 12,50 1 4,35 1 2,50 5 21,74 3 7,50 1 4,35 3 7,50 5 21,74 2 5,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 9 22,50 1 4,35 4 10,00 1 4,35 2 5,00 0 0,00 3 7,50 1 4,35 40 100,00 23 100,00

48

Ţeny Dospělost Senioři N % N % 9 12,86 17 32,08 14 20,00 6 11,32 7 10,00 5 9,43 6 8,57 8 15,09 9 12,86 4 7,55 2 2,86 1 1,89 2 2,86 3 5,66 2 2,86 1 1,89 2 2,86 2 3,77 6 8,57 3 5,66 3 4,29 0 0,00 4 5,71 1 1,89 3 4,29 0 0,00 1 1,43 2 3,77 70 100,00 53 100,00

Graf 8:

Druhy pohybu v produktivním věku a seniorském věku - muži

Graf 9:

Druhy pohybu v produktivním věku a seniorském věku - ženy

Testování druhé hypotézy - vztah pohybu v produktivním věku seniora na hodnotu tlaku krve v seniorském věku.

2H0:

Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v produktivním věku seniora a hodnotou tlaku krve v seniorském věku.

2HA:

Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v produktivním věku seniora a hodnotou tlaku krve v seniorském věku. 49

Sledované závislosti: a) Normotonici, b) Hypertonici Tabulka 13: Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu TK v seniorském věku - normotonici výsledek Pearsonův Chí-kvadrát 18,2405

Stupně volnosti 6

p (statistická významnost) 0,0057

Výsledek nepřekročil kritickou hranici 0,05 – je tedy moţno odmítnout nulovou hypotézu a přijmout hypotézu alternativní. Výsledek 2Ha: Můţeme tedy tvrdit, ţe existuje statisticky významná závislost mezi vlivem pohybu v produktivním věku a hodnotou tlaku krve v seniorském věku u normotoniků ve sledovaném souboru respondentů. Pro porovnávání jsme ve svém výzkumu zvolili hranici vysokého normálního tlaku, systolický tlak do 139 mmHg a diastolický tlak do 89 mmHg. Celkový počet normotoniků v mém zkoumaném vzorku je 27 respondentů ze 104. Z tabulky 14 a grafu 10 na straně 51 vyplývá, ţe i přesto, ţe je tabulka tvořena pouze ze vzorku normotoniků (respondentů, kteří neberou antihypertenziva) 6 respondentů je u systolického tlaku nad hodnotu 139 mmHg, u diastolického tlaku 1 respondent nad hodnotu 90 mmHg. Pro malý podíl respondentů mi připadá relevantnější pouţívat ke komentáři hodnoty absolutní četnosti. V kategorii Dostatečná pohybová aktivita 1 respondent měl TK systolický do hodnoty 140 mmHg a 1 respondent neměl. V kategorii Nedostatečná pohybová aktivita mělo 19 respondentů TK systolický do hodnoty 140 mmHg a 3 respondenti neměli. V kategorii Pohybově neaktivní měl 1 respondent TK systolický měl do hodnoty 140 mmHg a 2 respondenti z 3 neměli hodnotu tlaku krve systolického do 140 mmHg. V kategorii Dostatečná pohybová aktivita 1 respondent měl TK diastolický do hodnoty 90 mmHg a 1 respondent neměl. V kategorii Nedostatečná pohybová aktivita mělo 22 respondentů TK systolický do hodnoty 90 mmHg, v kategorii Pohybově neaktivní měli 3 respondenti TK diastolický do hodnoty 90, v těchto kategoriích se nevyskytl ţádný respondent s hodnotou nad 90 mmHg.

50

Tabulka 14: Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu tlaku krve v seniorském věku normotonici

Dostatečná PA Nedostatečná PA Pohybově neaktivní Celkem

TK systolický TK diastolický <140 Celkem <90 Celkem ≥140 ≥90 % N % N % N % N % N % N 4,76 1 16,67 2 7,41 1 3,85 1 100,00 2 7,41 1 90,48 3 50,00 22 81,48 22 84,62 0 0,00 22 81,48 19 1 21

4,76 2 100,00 6

33,33

3

100,00 27

11,11

3

11,54 0

0,00

3

11,11

100,00 26

100,00 1

100,00 27

100,00

Graf 10: Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu tlaku krve v seniorském věku - normotonici

Tabulka 15: Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu TK v seniorském věku - hypertonici výsledek Pearsonův Chí-kvadrát 1,3115

Stupně volnosti 6

p (statistická významnost) 0,9710

Výsledek překročil kritickou hranici 0,05 – není tedy moţno odmítnout nulovou hypotézu a přijímáme ji. Výsledek

2Hb:

Neexistuje

statisticky

významná

závislost

mezi

vlivem

pohybu

v produktivním věku a hodnotou tlaku krve v seniorském věku u hypertoniků ve zkoumaném vzorku respondentů. 51

Pohybová aktivita jedinců v dospělém věku u hypertoniků nemá přímou závislost na hodnotu tlaku krve. Tento výsledek podporuje tvrzení, ţe pohybová aktivita jedinců v produktivním věku statisticky neovlivňuje hodnotu tlaku v seniorském věku u hypertoniků. V tabulce 16 a grafu 11 (str. 53) je uvedený celkový počet hypertoniků 77 (80,08 %) ze 104 (100 %) respondentů. Muţů hypertoniků bylo 29 (27 %) a ţen bylo 48 (46 %). Z celkového počtu hypertoniků mělo při mém výzkumu TK systolický do 140 mmHg v kategorii Dostatečná pohybová aktivita 10 (23,26 %) respondentů, v kategorii Nedostatečná pohybová aktivita 26 (60,47 %) respondentů a 7 (16,28 %) respondentů v kategorii Pohybově neaktivní. TK systolický více neţ 140 mmHg měli v kategorii Dostatečná pohybová aktivita 6 (17,65 %) respondentů, v kategorii Nedostatečná pohybová aktivita 22(64,71 %) respondentů a 6 (17,65 %) respondentů v kategorii Pohybově neaktivní. TK diastolický do 90 mmHg v kategorii Dostatečná pohybová aktivita 13 (21,31 %) respondentů, v kategorii Nedostatečná pohybová aktivita 39 (63,93 %) respondentů a 9 (14,75 %) respondentů v kategorii Pohybově neaktivní. TK diastolický více neţ 90 mmHg měli v kategorii Dostatečná pohybová aktivita 3 (18,75 %) respondentů, v kategorii Nedostatečná pohybová aktivita 9 (56,25 %) respondentů a 4 (25 %) respondenti v kategorii Pohybově neaktivní.

Tabulka 16: Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu tlaku krve v seniorském věku hypertonici TK systolický TK diastolický <140 Celkem <90 Celkem ≥140 ≥90 % N % N % N % N % N % N Dostatečná PA 10 23,26 6 17,65 16 20,78 13 21,31 3 18,75 16 20,78 Nedostatečná 26 60,47 22 64,71 48 62,34 39 63,93 9 56,25 48 62,34 PA Pohybově 7 16,28 6 17,65 13 16,88 9 14,75 4 25,00 13 16,88 neaktivní 43 100,00 34 100,00 77 100,00 61 100,00 16 100,00 77 100,00 Celkem

52

Graf 11: Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu tlaku krve v seniorském věk - hypertonici

V případě zaměření na délku uţívání antihypertenziv, respektive dobu od kdy začali respondenti pouţívat antihypertenziva, je moţné v datech najít souvislosti. V tabulce 17 a grafu 12 je uvedený celkový počet hypertoniků ve zkoumaném vzorku respondentů, a to 77 (80,08 %) ze 104 (100 %) respondentů. Počet respondentů v kategorii s Dostatečnou pohybovou aktivitou je 16 (20,78 %). Největší skupina hypertoniků byla v kategorii Nedostatečná pohybová aktivita o počtu 48 (62,34 %) respondentů. Skupina Pohybově neaktivní zahrnuje 13 (16,88 %) respondentů (tabulka 17, graf 12, str. 54). Všem respondentům jsem poloţila otázku od kolika let uţívají léky na hypertenzi, kdy jim je nasadil jejich lékař. Sledovala jsem závislost na pohybové aktivitě v produktivním věku. Celkový věkový průměr respondentů, od kdy začali uţívat léky na hypertenzi, byl 62,5 roku (tabulka 18, str. 54, graf 13, str. 55). Z této tabulky také vyplývá, ţe respondenti v kategorii Dostatečná pohybová aktivita v produktivním věku měli nejvyšší věkový průměr pro nasazení antihypertenziv, tj. 64,9 roků. V kategorii Nedostatečná pohybová aktivita byl věkový průměr respondentů, kdy u nich bylo nutné nasadit léky na hypertenzi, 61,4 roků. V kategorii Pohybově neaktivní byl věkový průměr nasazení antihypertenziv 63,8 let. U respondentů, kteří měli dostatečnou pohybovou aktivitu v produktivním věku, bylo nutné nasadit antihypertenziva o 1,1 rok později neţ u respondentů pohybově neaktivních.

53

Tabulka 17: Počty hypertoniků v závislosti na pohybové aktivitě

Dostatečná PA Nedostatečná PA Pohybově neaktivní Celkem

počet respondentů N % 16 20,78 48 62,34 13 16,88 77 100,00

Graf 12: Počty hypertoniků v závislosti na pohybové aktivitě

Tabulka 18: Průměrný věk hypertoniků zastoupených v jednotlivých kategoriích průměrný věk 64,9 61,4 63,8

Dostatečná PA Nedostatečná PA Pohybově neaktivní

54

Graf 13: Průměrný věk hypertoniků zastoupených v jednotlivých kategoriích

Testování třetí hypotézy – Vztah pohybu v seniorském věku seniora na hodnotu tlaku krve seniora.

3H0:

Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v seniorském věku seniora a hodnotou tlaku krve seniora.

3HA:

Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v seniorském věku seniora a hodnotou tlaku krve seniora.

Sledované závislosti: a) Normotonici, b) Hypertonici

Tabulka 19: Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu TK seniora –normotonici - výsledek Pearsonův Chí-kvadrát 8,2372

Stupně volnosti 6

p (statistická významnost) 0,2212

Výsledek překročil kritickou hranici 0,05, není tedy moţno zamítnout nulovou hypotézu.

55

Výsledek 3Ha: Ve zkoumaném souboru respondentů neexistuje statisticky významná závislost mezi vlivem pohybu v seniorském věku a hodnotou tlaku krve seniora u normotoniků u sledovaného souboru. Pohybová aktivita seniora nemá statisticky významnou závislost na hodnotu TK seniora. Pro srovnání jsme ve výzkumu zvolili hranici vysokého normálního tlaku, systolický tlak do 139 mmHg a diastolický tlak do 89 mmHg. Celkový počet respondentů normotoniků bylo 27 (25,96 %) respondentů ze 104 (100 %). Ke komentáři pouţiji hodnoty absolutní četnosti. Z tabulky 20 a grafu 14 (str. 57) vyplývá, ţe V kategorii Dostatečná PA měli 2 respondenti TK systolický do hodnoty 140 mmHg a 2 respondenti neměli. V kategorii Nedostatečná PA mělo 12 respondentů TK systolický do hodnoty 140 mmHg a 15 respondentu nemělo. V kategorii Pohybově neaktivní mělo 7 respondentů TK systolický do hodnoty 140 mmHg a 1 respondent neměl hodnotu tlaku krve systolického do 140 mmHg. V kategorii Dostatečná PA 3 respondenti měli TK diastolický do hodnoty 90 mmHg a 1 respondent neměl. V kategorii Nedostatečná PA mělo 15 respondentů TK systolický do hodnoty 90 mmHg, v kategorii Pohybově neaktivní 8 respondentů mělo TK diastolický do hodnoty 90. V kategoriích Nedostatečná PA a v kategorii Pohybově neaktivní se nevyskytl ţádný respondent s hodnotou vyšší nad 90 mmHg.

Tabulka 20: Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu TK seniora - normotonici

Dostatečná PA Nedostatečná PA Pohybově neaktivní Celkem

TK systolický TK diastolický <140 Celkem <90 Celkem ≥140 ≥90 % N % N % N % N % N % N 9,52 2 33,33 4 14,81 3 11,54 1 100,00 4 14,81 2 12 7 21

57,14 3

50,00 15

55,56 15

57,69 0

0,00 15

55,56

33,33 1

16,67

29,63

8

30,77 0

0,00

8

29,63

100,00 26

100,00 1

100,00 27

100,00

100,00 6

8

100,00 27

56

Graf 14: Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu TK seniora - normotonici

Tabulka 21: Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu TK seniora –hypertonici - výsledek Pearsonův Chí-kvadrát 1,0717

Stupně volnosti 6

p (statistická významnost) 0,9827

Výsledek překročil kritickou hranici 0,05, není tedy moţno zamítnout nulovou hypotézu a přijímáme ji. Výsledek 3Hb: Neexistuje statisticky významná závislost mezi vlivem pohybu v seniorském věku a hodnotou tlaku krve seniora u hypertoniků ve sledovaném souboru. V tabulce 22 a grafu 15 na str. 58 z celkového počtu respondentů 104 (100 %) je hypertoniků 77 (80,08 %). Respondentů hypertoniků, kteří měli při mém výzkumu TK systolický do 140 mmHg v kategorii Dostatečná PA, bylo 7, v kategorii Nedostatečná PA bylo 17 respondentů a 19 respondentů bylo v kategorii Pohybově neaktivní. TK systolický více neţ 140 mmHg mělo v kategorii Dostatečná PA 8 respondentů, v kategorii Nedostatečná PA 16 respondentů a 15 respondentů v kategorii Pohybově neaktivní. TK diastolický do 90 mmHg, hodnota normy pro vyšší normální TK, v kategorii Dostatečná PA mělo 8 respondentů, v kategorii Nedostatečná PA 26 respondentů a 27 respondentů v kategorii Pohybově neaktivní. TK diastolický více neţ 90 mmHg měli v kategorii Dostatečná PA 2 respondenti, v kategorii Nedostatečná PA 7 respondentů a 7 respondentů v kategorii Pohybově neaktivní. 57

Tabulka 22: Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu TK seniora - hypertonici

Dostatečná PA Nedostatečná PA Pohybově neaktivní Celkem

TK systolický TK diastolický <140 Celkem <90 Celkem ≥140 ≥90 N % N % N % N % N % N % 7 16,28 3 8,82 10 12,99 8 13,11 2 12,50 10 12,99 17

39,53 16

47,06 33

42,86 26

42,62

7

43,75 33

42,86

19

44,19 15

44,12 34

44,16 27

44,26

7

43,75 34

44,16

43 100,00 34 100,00 77 100,00 61 100,00 16 100,00 77 100,00

Graf 15: Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu TK seniora - hypertonici

Testování čtvrté hypotézy – Vztah pohybu v produktivním věku seniora na hodnotu BMI v seniorském věku.

4H0:

Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v produktivním věku seniora a hodnotou BMI seniora.

4HA:

Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v produktivním věku seniora a hodnotou BMI seniora.

58

Tabulka 23: Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu BMI seniora - výsledek Pearsonův Chí-kvadrát 8,1567

Stupně volnosti 10

p (statistická významnost) 0,6135

Výsledek překročil kritickou hranici 0,05, není tedy moţno zamítnout nulovou hypotézu. Výsledek 4H: Neexistuje statisticky významná závislost mezi vlivem pohybu v produktivním věku na hodnotě BMI seniora. Tabulka 24 a graf 16 (str. 60) říká, ţe ve zkoumaném vzorku respondentů v rozmezí BMI 18-19,99 (podváha) byli celkem 2 (100 %), z toho 1(50 %) respondent byl v kategorii Nedostatečná PA a 1(50 %) respondent byl v kategorii Pohybově neaktivní. V rozmezí BMI 20-26,99 (norma pro seniory) bylo celkem 40 (100 %) respondentů, z toho 7 (17,50 %) respondentů v kategorii Dostatečná PA, 26 (65 %) respondentů v kategorii Nedostatečná PA a 7 (17,50 %) respondentů v kategorii Pohybově neaktivní. V rozmezí BMI 27-29,99 (nadváha) bylo celkem 29 (100 %) respondentů, z toho 7 (24,14 %) respondentů v kategorii Dostatečná PA, 21 (72,41 %) respondentů v kategorii Nedostatečná PA a 1 (3,45 %) respondent v kategorii Pohybově neaktivní. BMI 30-34,99 (obezita I. stupně) mělo celkem 26 (100 %) respondentů, z toho 4 (15,38 %) respondenti v kategorii Dostatečná PA, 17 (65,38 %) respondentů v kategorii Nedostatečná PA a 5 (19,23 %) respondentů v kategorii Pohybově neaktivní. V rozmezí BMI 35-39,99 (obezita II. stupně) byli celkem 3 (100 %) respondenti, z toho ţádný respondent v kategorii Dostatečná PA, 2 (66,67 %) respondenti v kategorii Nedostatečná PA a 1 (33,33 %) respondent v kategorii Pohybově neaktivní. BMI 40-99,00 (obezita III. stupně) měli celkem 4 (100 %) respondenti, z toho ţádný respondent nebyl zařazený do kategorie Dostatečná PA, 3 (75 %) respondenti byli v kategorii Nedostatečná PA a 1 (15,38 %) respondent v kategorii Pohybově neaktivní. Průměrné BMI celkového počtu respondentů v produktivním věku bylo 25,25, u muţů 26,85 a u ţen 24,51. Tabulka 24: Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu BMI seniora

BMI Dostatečná PA Nedostatečná PA Pohybově neaktivní Celkem

18,00 20,00 27,00 30,00 35,00 40,00 19,99 26,99 29,99 34,99 39,99 99,00 N % N % N % N % N % N % 0 0,00 7 17,50 7 24,14 4 15,38 0 0,00 0 0,00

N 18

% 17,31

1

50,00 26

65,00 21

1

50,00

17,50

7

1

72,41 17 3,45

5

Celkem

65,38 2

66,67 3

75,00

70

67,31

19,23 1

33,33 1

25,00

16

15,38

2 100,00 40 100,00 29 100,00 26 100,00 3 100,00 4 100,00 104 100,00 59

Graf 16: Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu BMI seniora

Testování páté hypotézy – Vztah pohybu v seniorském věku na hodnotu BMI seniora.

5H0:

Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v seniorském věku a hodnotou BMI seniora.

5HA:

Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v seniorském věku a hodnotou BMI seniora.

Tabulka 25: Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu BMI seniora - výsledek Pearsonův Chí-kvadrát 14,6611

Stupně volnosti 10

p (statistická významnost) 0,1449

Výsledek překročil kritickou hranici 0,05, není tedy moţno zamítnout nulovou hypotézu. Výsledek 5H: Neexistuje statisticky významná závislost mezi vlivem pohybu v seniorském věku na hodnotě BMI seniora. Z tabulky 26 a grafu 17 na str. 61 je zřejmé, ţe ve zkoumaném vzorku respondentů v rozmezí BMI 18-19,99 (podváha) byli celkem 2 (100 %), z toho 1(50 %) respondent byl v kategorii Nedostatečná PA a 1(50 %) respondent byl v kategorii Pohybově neaktivní. V rozmezí BMI 60

20-26,99 (norma pro seniory) bylo celkem 40 (100 %) respondentů, z toho 11 (27,50 %) respondentů v kategorii Dostatečná PA, 15 (37,50 %) respondentů v kategorii Nedostatečná PA a 14 (35 %) respondentů v kategorii Pohybově neaktivní. V rozmezí BMI 27-29,99 (nadváha) bylo celkem 29 (100 %) respondentů, z toho 2 (6,90 %) respondenti v kategorii Dostatečná PA, 13 (44,83 %) respondentů v kategorii Nedostatečná PA a 14 (48,28 %) respondentů v kategorii Pohybově neaktivní. V kategorii BMI 30-34,99 (obezita I. stupně) bylo celkem 26 (100 %) respondentů, z toho 1 (3,85 %) respondent v kategorii Dostatečná PA, 16 (61,54 %) respondentů v kategorii Nedostatečná PA a 9 (34,62 %) respondentů v kategorii Pohybově neaktivní. BMI 35-39,99 (obezita II. stupně) měli celkem 3 (100 %) respondenti, z toho ţádný respondent v kategorii Dostatečná PA, 2 (66,67 %) respondenti v kategorii Nedostatečná PA a 1 (33,33 %) respondent v kategorii Pohybově neaktivní. BMI 40-99,00 (obezita III. stupně) měli celkem 4 (100 %) respondenti, z toho ţádný respondent nebyl zařazený do kategorie Dostatečná PA, 3 (75 %) respondenti byli v kategorii Nedostatečná PA a 1 (15,38 %) respondent v kategorii Pohybově neaktivní. V seniorském věku bylo průměrné BMI sledovaných respondentů 28,13, u muţů 28,76 a u ţen 27,83. Tabulka 26: Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu BMI seniora 18,00 19,99 N Dostatečná PA 0 Nedostatečná PA 1 Pohybově neaktivní 1 Celkem 2

20,00 26,99

% N 0,00 11 50,00 15

27,00 29,99

% N 27,50 2 37,50 13

30,00 34,99

% N 6,90 1 44,83 16

35,00 39,99

% N 3,85 0 61,54 2

% N 0,00 0 66,67 1

50,00 14 35,00 14 48,28 9 34,62 1 100,00 40 100,00 29 100,00 26 100,00 3

33,33 3 100,00 4

40,00 99,00 % 0,00 25,00

N 14 48

% 13,46 46,15

75,00 42 40,38 100,00 104 100,00

Graf 17: Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu BMI seniora 61

Celkem

Cíl 6 – Zjistit faktory ovlivňující pohybovou aktivitu seniora V tabulce 27 a grafu 18 je uvedený vztah mezi pohybovou aktivitou seniora a subjektivními odpověďmi respondentů, jak se jejich pohybová aktivita změnila nástupem do seniorského věku. Celkem uvedlo 38 (100%) respondentů, ţe jejich pohybovou aktivitu ovlivnil seniorský věk (65let), z toho v kategorii Dostatečná PA byli 3 (7,89 %), v kategorii Nedostatečná PA bylo 16 (42,11 %) a v kategorii Pohybově neaktivní bylo 19 (50 %) respondentů. Ţádnou změnu nezaznamenalo celkem 66 (100 %) respondentů, z toho v kategorii Dostatečná PA bylo 11 (16,67 %) respondentů, v kategorii Nedostatečná PA bylo 32 (48,48 %) respondentů a v kategorii Pohybově neaktivní bylo 23 (34,85 %) respondentů. Změnu v seniorském věku zaznamenalo 38 (36,54 %) respondentů a 66 (63,46 %) respondentů změnu nemělo z celkového počtu 104 (100 %) respondentů. Tabulka 27: Vztah mezi seniorským věkem a pohybovou aktivitou

Dostatečná PA Nedostatečná PA Pohybově neaktivní Celkem

Změna PA Ţádná změna N % N % 3 7,89 11 16,67 16 42,11 32 48,48 19 38

50,00 23 100,00 66

34,85 100,00

Celkem N % 14 13,46 48 46,15 42 104

40,38 100,00

Graf 18: Vztah mezi seniorským věkem a pohybovou aktivitou

62

V tabulce 28 jsou uvedeny nejčastější důvody u respondentů, kteří změnu pohybové aktivity v seniorském věku měli. Celkem změnu uvedlo 38 respondentů. Sníţení pohybové aktivity v důsledku zhoršení zdravotního stavu uvedlo 31(100 %) respondentů, v kategorii Dostatečná PA byl 1 (3,23 %) respondent, v kategorii Nedostatečná PA bylo 12 (38,71 %) a v kategorii Pohybově neaktivní bylo 18 (58, 06 %) respondentů. Při rozhovoru nejčastěji respondenti upozorňovali na sníţenou pohyblivost v souvislosti s bolestí pohybu. Sníţení pohybové aktivity v důsledku nelibosti jiţ dále sportovat uvedla 1 respondentka. Na doporučení lékaře zvýšili svou pohybovou aktivitu 3 respondenti, v kategorii Dostatečná PA 2 respondenti a v kategorii Nedostatečná PA 1 respondent. Komentáře výsledků uvádím v absolutní četnosti pro malý soubor respondentů v těchto kategoriích.

Tabulka 28: Důvody pro změnu pohybové aktivity seniorů Sníţení PA v důsledku zhoršení zdravotního stavu Dostatečná PA Nedostatečná PA Pohybově neaktivní Celkem

N 1 12 18 31

% 3,23 38,71 58,06 100,00

Sníţení PA, nelibost sportovat N 0 0 1 1

Zvýšení PA na doporučení lékaře

% 0,00 0,00 100,00 100,00

N 2 1 0 3

% 66,67 33,33 0,00 100,00

Zvýšení PA v důsledku více volného času N 0 3 0 3

% N 0,00 3 100,00 16 0,00 19 100,00 38

Celkem

% 7,89 42,11 50,00 100,00

Závislost pohybové aktivity na věku seniora je uvedená v tabulce 29 a grafu 19 na straně 63. Z obou vyplývá, z celkového počtu respondentů, rozdělených dle Kalvacha, bylo 63 (100 %) mladých seniorů, v kategorii Dostatečná PA bylo 5 (7,94 %) mladých seniorů, v kategorii Nedostatečná PA bylo 38 (60,32 %) mladých seniorů a v kategorii Pohybově neaktivní bylo 20 (31,75 %) mladých seniorů. Starých seniorů bylo celkem 34 (100 %), v kategorii Dostatečná PA bylo 8 (23,53 %) starých seniorů, v kategorii Nedostatečná PA bylo 10 (29,41 %) starých seniorů a v kategorii Pohybově neaktivní bylo 16 (47,06 %) starých seniorů. Velmi starých seniorů bylo celkem 7 (100 %), v kategorii Dostatečná PA byl 1 (14,29 %) respondent velmi starý senior, v kategorii Nedostatečná PA nebyl ţádný velmi starý senior a v kategorii Pohybově neaktivní bylo 6 (85,71 %) starých seniorů.

63

Tabulka 29: Závislost pohybové aktivity seniorů na věku, rozdělení respondentů dle Kalvacha

Dostatečná PA Nedostatečná PA Pohybově neaktivní Celkem

Mladí senioři

Staří senioři

N 5 38 20 63

N 8 10 16 34

% 7,94 60,32 31,75 100,00

% 23,53 29,41 47,06 100,00

Velmi staří senioři N % 1 14,29 0 0,00 6 85,71 7 100,00

Celkem N 14 48 42 104

% 13,462 46,154 40,385 100

Graf 19: Závislovst pohybové aktivity seniorů na věku, rozdělení respondentů dle Kalvacha

Závislost pohybové aktivity seniorů na pohlaví je uvedena v tabulce 30 a grafu 20 na straně 65. Z obou vyplývá, ţe z celkového počtu muţů 33 (100 %) ve výzkumu, bylo v kategorii Dostatečná PA 6 (18,18 %) muţů, v kategorii Nedostatečná PA bylo 13 (39,39 %) muţů a v kategorii Pohybově neaktivní bylo 14 (42,42 %) muţů. Ţen bylo celkem 71 (100 %), v kategorii Dostatečná PA bylo 8 (11,27 %) ţen, v kategorii Nedostatečná PA 35 (49,30 %) ţen a v kategorii Pohybově neaktivní bylo 28 (39,44 %) ţen.

64

Tabulka 30: Závislost pohybové aktivity seniorů na pohlaví Muţi Dostatečná PA Nedostatečná PA Pohybově neaktivní Celkem

N 6 13 14 33

Ţeny

% 18,18 39,39 42,42 100,00

N 8 35 28 71

% 11,27 49,30 39,44 100,00

Celkem N % 14 13,462 48 46,154 42 40,385 104 100

Graf 20: Závislost pohybové aktivity seniorů na pohlaví

Porovnání respondentů v závislosti pohybové aktivity na vzdělání je uvedeno v tabulce 31 a grafu 21 na str. 66. Celkový počet respondentů se základním vzdělání byl 21 (100 %), z toho v kategorii Dostatečná PA byl 1 (4, 76 %) respondent, v kategorii Nedostatečná PA bylo 6 (28,57 %) respondnetů a v kategorii Pohybově neaktivní bylo 14 (66,67 %) respondentů. Vyučených respondentů bylo celkem 38 (100 %), z toho v kategorii Dostatečná PA byli 3 (7,89 %) respondenti, v kategorii Nedostatečná PA bylo 17 (77,78 %) respondentů a v kategorii Pohybově neaktivní bylo 18 (47,37 %) respondentů. Celkový počet respondentů se středoskolským vzdělání bylo 23 (100 %), z toho v kategorii Dostatečná PA bylo 6 (26,09 %) respondentů, v kategorii Nedostatečná PA bylo 10 (43, 48 %) respondentů a v kategorii Pohybově neaktivní byl 1 (14,29 %) respondent. Vyšší odborné vzdělání mělo celkem 7 (100 %) respondentů, v kategorii Dostatečná PA byl 1 (14,29 %) respondent, v kategorii Nedostatečná PA bylo 5 (71,43 %) respondentů a v kategorii Pohybově neaktivní byl 1 (14,29 %) respondent. Celkový počet respondentů s vysokoškolským vzdělání byl 15 (100 %), z toho v kategorii Dostatečná PA byli 3 (20 %) 65

respondenti, v kategorii Nedostatečná PA bylo 10 (66,67 %) respondentů a v kategorii Pohybově neaktivní byli 2 (13,33 %) respondenti.

Tabulka 31: Závislost pohybové aktivity seniorů na vzdělání základní N Dostatečná PA 1 Nedostatečná PA 6 Pohybově neaktivní 14 Celkem 21

% 4,76 28,57 66,67 100,00

vyučena N 3 17 18 38

% N 7,89 6 44,74 10 47,37 7 100,00 23

střední % 26,09 43,48 30,43 100,00

vyšší N 1 5 1 7

% N 14,29 3 71,43 10 14,29 2 100,00 15

VŠ

Celkem

% N 20,00 14 66,67 48 13,33 42 100,00 104

% 13,46 46,15 40,38 100,00

Graf 21: Závislost pohybové aktivity seniorů na vzdělání

Dalším sledovaným faktorem pohybové aktivity byly informace o vhodně volené PA, které respondenti měli. Z tabulky 32 a grafu 22 (str. 67) je zřejmé, ţe informace o vhodné PA mělo celkem 57 (100 %) respondentů, toho v kategorii Dostatečná PA je mělo 8 (14,04 %) respondentů, v kategorii Nedostatečná PA bylo 30 (52,63 %) respondentů a v kategorii Pohybově neaktivní bylo 19 (33,33 %) respondentů. Informace o vhodné PA nemělo celkem 47 (100 %) respondentů, v kategorii Dostatečná PA je nemělo 6 (12,77 %) respondentů, v kategorii Nedostatečná PA informace nemělo 18 (38,30 %) respondentů a v kategorii Pohybově neaktivní je nemělo 23 (48,94 %) respondentů.

66

Tabulka 32: Závislost pohybové aktivity seniorů na informacích o vhodné pohybové aktivtě Má informace Dostatečná PA Nedostatečná PA Pohybově neaktivní Celkem

N 8 30 19 57

% 14,04 52,63 33,33 100,00

Nemá informace N % 6 12,77 18 38,30 23 48,94 47 100,00

Celkem N 14 48 42 104

% 13,46 46,15 40,38 100,00

Graf 22: Závislost pohybové aktivity seniorů na informacích o vhodné pohybové aktivitě

V tabulce 33 (str. 68) a grafu 23 (str. 69) jsou hodnoceny nejčastější zdroje informací pro seniory, na tuto otázku mohli responti odpovědět i vícekrát. Celkem jsem získala 110 (100 %) odpovědí. Na otázku, zda byl zdrojem informací praktický lékař jsem získala celkem 19 (17, 27 %) odpovědí, z toho v kategorii Dostatečná PA 4 (28,57 %) odpovědi, v kategorii Nedostatečná PA 6 (9,84 %) odpovědí a v kategorii Pohybově neaktivní 9 (25,41 %) odpovědí. Pro zdravotní sestru jako zdroj informací jsem celkem zíkala 4 odpovědi. V kategorii Dostatečná PA to byla 1 (7,14 %) odpověď, v kategorii Nedostatečná PA ţádná odpověď a v kategorii Pohybově neaktivní 3 (25,41 %) odpovědi. V gerontologickém centru informace nezískal ţádný respondent z mého výzkumu. Na otázku, zda byl zdrojem informací jiný zdravotnický pracovník, byly celkem 2 (1,82 %) odpovědi, v kategorii Dostatečná PA 1 (7,14 %) odpověď a v kategorii Nedostatečná PA 1 (1,64 %) odpověď. Pro klub seniorů jsem celkem získala 6 (5,45 %) odpovědí, v kategorii Dostatečná PA ţádnou odpověď, v kategorii Nedostatečná PA 4 (6,54 %) odpovědi a v kategorii Pohybově neaktivní 2 (5,71 %) odpovědi. Na otázku, zda byly zdrojem informací 67

letáky/časopisy/knihy jsem získala celkem 14 odpovědí, z toho v kategorii Dostatečná PA 4 (28,57 %) odpovědi, v kategorii Nedostatečná PA 6 (9,84 %) odpovědí a v kategorii Pohybově neaktivní 9 (25,41 %) odpovědí. Pro TV/rádio jsem celkem získala 22 (20 %) odpovědí, v kategorii Dostatečná PA 1 (7,14 %) odpověď a v kategorii Nedostatečná PA 12 (19,67 %) odpovědí a v kategorii Pohybově neaktivní 9 (25,71 %) odpovědí. Na otázku, zda byl zdrojem informací internet jsem získala celkem 7 (6,36 %) odpovědí, z toho v kategorii Dostatečná PA 1 (7,14 %) odpověď, v kategorii Nedostatečná PA 3(4,92 %) odpovědi a v kategorii Pohybově neaktivní 1 (2,89 %) odpověď. Na otázku, zda zdrojem informací byli kamarádi/známí/rodina, jsem celkem získala 30 (27,27 %) odpovědí, v kategorii Dostatečná PA 2 (14,29 %) odpovědi a v kategorii Nedostatečná PA 23 (37,70%) odpovědí a v kategorii Pohybově neaktivní 5 (14,29 %) odpovědí. Pro jiné zdroje jsem získala celkem 6 (5,45 %) odpovědí, v kategorii Dostatečná PA 2 (14,29 %) odpovědi a v kategorii Nedostatečná PA 3 (4,92 %) odpovědi a v kategorii Pohybově neaktivní 1 (2, 86 %) odpověď. Jako jiné zdroje informací respondenti uvedli univezitu třetího věku a sousedy.

Tabulka 33: Zdroje informací o vhodné PA pro seniory

praktický lékař zdravotní sestra gerontologické centrum jiný zdravotnický pracovník klub seniorů letáky, časopisy, knihy TV/rádio internet kamarádi, známí, rodina jiné Celkem

Dostatečná PA N % 4 28,57 1 7,14 0 0,00 1 0 2 1 1 2 2 14

Nedostatečná PA N % 6 9,84 0 0,00 0 0,00

7,14 1 0,00 4 14,29 7 7,14 12 7,14 5 14,29 23 14,29 3 100,00 61

Pohybově neaktivní N % 9 25,71 3 8,57 0 0,00

1,64 0 6,56 2 11,48 5 19,67 9 8,20 1 37,70 5 4,92 1 100,00 35

68

0,00 5,71 14,29 25,71 2,86 14,29 2,86 100,00

Celkem N % 19 17,27 4 3,64 0 0,00 2 6 14 22 7 30 6 110

1,82 5,45 12,73 20,00 6,36 27,27 5,45 100,00

Graf 23: Zdroje informací o vhodné PA pro seniory

V tabulce 34 a grafu 24 na straně 70 jsou uvedeny závislosti mezi PA seniorů a tím, kdo s nimi ţije ve společné domácnosti. Celkově ţije sám/sama 31 (100 %) respondent, v kategorii Dostatečná PA ţijí sami 3 (9,68 %) respondenti, v kategorii Nedostatečná PA 16 (51,61 %) respondentů a v kategorii Pohybově neaktivní 12 (38,71 %) respondentů ţije samo. S manţelkou nebo s manţelem ţije ve společné domácnosti 50 (100 %) respondentů, z toho v kategorii Dostatečná PA 8 (16 %) respondentů, v kategorii Nedostatečná PA 23 (46 %) respondentů a v kategorii Pohybově neaktivní 19 (38 %) respondentů. Společně s druhem nebo druţkou ţije v domácnosti 9 (100%) respondentů, v kategorii Dostatečná PA 3 (33,33 %) respondenti, v kategorii Nedostatečná PA 5 (55,56 %) respondentů a v kategorii Pohybově neaktivní 1 (11,11 %) respondent. S členem rodiny (nejčastěji s dcerou nebo synem a jejich rodinou) ţije ve společné domácnosti celkem 13 (100 %) respondentů, v kategorii Dostatečná PA ţádný respondent, v kategorii Nedostatečná PA 3 (23,08 %) respondenti a v kategorii Pohybově neaktivní 10 (76,92 %) respondentů. S někým jiným ţije ve společné domácnosti 1 respondentka, 70 let, a to s kamarádkou.

69

Tabulka 34: Závislost pohybové aktivity seniorů na společném bydlení sám/sama N Dostatečná PA 3 Nedostatečná PA 16 Pohybově neaktivní 12 Celkem 31

% 9,68 51,61 38,71 100,00

manţel/ka N 8 23 19 50

% 16,00 46,00 38,00 100,00

druh/druţka N 3 5 1 9

člen rodiny

% N 33,33 0 55,56 3 11,11 10 100,00 13

% 0,00 23,08 76,92 100,00

jiný N 0 1 0 1

% 0,00 100,00 0,00 100,00

Celkem N % 14 13,46 48 46,15 42 40,38 104 100,00

Graf 24: Závislost pohybové aktivity seniorů na společném bydlení

Tabulka 35 a graf 25 na straně 71 popisuje závislost pohybové aktivity seniorů na pouţívání pomůcek k chůzi. Celkem pouţívalo jakékoliv pomůcky k chůzi 31 (100 %) respondentů, v kategorii Dostatečná PA pouţívala pomůcky 1 (3,23 %) respondentka, v kategorii Nedostatečná PA pouţívalo pomůcky 7 (22,58 %) respondentů a v kategorii Pohybově neaktivní pouţívalo pomůcky 23 (74,19 %) respondentů. Bez pomůcek bylo celkem 73 (100 %) respondentů, v kategorii Dostatečná PA bylo 13 (17,81 %) respondentů, v kategorii Nedostatečná PA bylo bez pomůcek 41 (56,16 %) respondentů a v kategorii Pohybově neaktivní nemělo pomůcky 19 (26,03 %) respondentů.

70

Tabulka 35: Závislost pohybové aktivity seniorů a používání pomůcek k chůzi

Dostatečná PA Nedostatečná PA Pohybově neaktivní Celkem

Pomůcky k chůzi N % 1 3,23 7 22,58 23 74,19 31 100,00

Bez pomůcek N 13 41 19 73

% 17,81 56,16 26,03 100,00

Celkem N 14 48 42 104

% 13,46 46,15 40,38 100,00

Graf 25: Závislost pohybové aktivity seniorů a používání pomůcek k chůzi

V tabulce 36 a grafu 26 na straně 72 je uvedena závislost PA seniorů a druhu pomůcek k chůzi. Ke komentáři pouţívám absolutní četnost. Celkem pouţívalo pomůcky 31 respondent, hůl pouţívalo 17 respondentů, v kategorii Dostatečná PA ţádný respondent, v kategorii Nedostatečná PA pouţívalo hůl 5 respondentů a 12 respondentů v kategorii Pohybově neaktivní. Berle pouţívalo k chůzi celkem 9 respondentů, v kategorii Dostatečná PA 1 respondentka, v kategorii Nedostatečná PA 2 respondenti a v kategorii Pohybově neaktivní 6 respondnetů. Vozík pouţíval 1 respondent v kategorii Pohybově neaktivní a opěrné křeslo 1 respondent v kategorii Pohybově neaktivní. Chodítko pouţívali 3 respondenti v kategorii Pohybově neaktivní.

71

Tabulka 36: Závislost pohybové aktivity seniorů a druhy pomůcek k chůzi hůl N Dostatečná PA 0 Nedostatečná PA 5 Pohybově neaktivní 12 Celkem 17

% 0,00 29,41 70,59 100,00

berle N 1 2 6 9

% 11,11 22,22 66,67 100,00

opěrné křeslo

vozík N 0 0 1 1

% 0,00 0,00 100,00 100,00

N 0 0 1 1

% 0,00 0,00 100,00 100,00

chodítko N 0 0 3 3

Celkem

% N 0,00 1 0,00 7 100,00 23 100,00 31

% 3,23 22,58 74,19 100,00

Graf 26: Závislost pohybové aktivity seniorů a druhy pomůcek k chůzi

Z tabulky 37 a grafu 27 na straně 73 je zřejmá závislost PA na denním reţimu seniora. Celkem uvedlo, ţe mají denní reţim převáţně duševní 21 (100 %) respondentů, v kategorii Dostatečná PA neuvedl ţádný respondent, ţe jeho denní reţim je převáţně duševní, 7 (33,33 %) respondentů v kategorii Nedostatečná PA uvedlo, ţe jejich denní reţim je převáţně duševní a 14 (66,67 %) respondentů v kategorii Pohybově neaktivní. Převáţně duševním reţimem je myšlena četba, počitač, televize apod. Duševně manuální denní reţim celkem uvedlo 48 (100 %) respondentů, v kategorii Dostatečná PA měli tento denní reţim 4 (8,33 %) respondenti, v kategorii Nedostatečná PA 16 (33,33 %) respondentů a v kategorii Pohybově neaktivní 28 (58,33 %) respondentů. Fyzicky aktivní denní reţim mělo celkem 35 (100 %) respondentů, v kategorii Dostatečná PA mělo tento reţim 10 (28,57 %) respondentů, v kategorii Nedostatečná PA jej mělo 25 (71, 43 %) respondentů, v kategorii Pohybově neaktivní ţádný respondent neuvedl tento denní reţim.

72

Tabulka 37: Závislost pohybové aktivity seniorů a denním režimu

Dostatečná PA Nedostatečná PA Pohybově neaktivní Celkem

Převáţně Duševně duševní manuální N % N % 0 0,00 4 8,33 7 33,33 16 33,33 14 66,67 28 58,33 21 100,00 48 100,00

Fyzicky aktivní Celkem N % N % 10 28,57 14 13,46 25 71,43 48 46,15 0 0,00 42 40,38 35 100,00 104 100,00

Graf 27: Závislost pohybové aktivity seniorů na denním režimu

Cíl 7- Zjistit informovanost seniorské populace o pohybové aktivitě vhodné pro seniory Z předchozího výzkumu vyplynulo (tabulka 38, str. 74), ţe informace o vhodné PA mělo 57 a nemělo 47 respondentů z celkového počtu 104 (100 %) respondentů. Na otázku, zda hovořili o své pohybové pohybové aktivitě s lékařem odpovědělo celkem 35 respondentů Ano a 69 respondentů odpovědělo Ne. Z tabulky 39 vyplývá, ţe z celkový počet respondentů, kteří měli rozhovor s lékařem na téma vhodná pohybová aktivita bylo 35 (100 %). V kategorii Dostatečná PA vedlo rozhovor na téma vhodná PA pro seniory 6 (17,14 %) respondentů, v kategorii Nedostatečná PA 19 (54,29 %) respondentů a v kategorii Pohybově neaktivní 5 (22,73 %) respondentů. Respondentů, kteří nevedli rozhovor s lékařem o vhodné PA bylo 69 (100 %). V kategorii Dostatečná PA nevedlo rozhovor s lékařem 8 (11,59 %) respondentů, v kategorii Nedostatečná PA 29 (42,03 %) respondentů a v kategorii Pohybově neaktivní 32 (46,38 %) respondentů. O vhodné PA s lékařem hovořilo 13 muţů a 20 o vhodné PA nehovořilo. Ţen, které konzultovaly vhodnou PA s lékařem, bylo 22 a těch, které nehovořily s lékařem o vhodné PA, bylo 49. 73

Muţi, kteří v kategorii Dostatečná PA hovořili s lékařem o vhodné PA, byli 3 (23,08 %), v kategorii Nedostatečná PA 5 (38,46 %) muţů a v kategorii Pohybově neaktivní 5 (38,46 %) muţů. Muţi, kteří nevedli rozhovor se svým lékařem, byli 3 (15,%) v kategorii Dostatečná PA, 8 (16,67 %) muţů v kategorii Nedostatečná PA a v kategorii Pohybově neaktivní 9 (45,00) muţů. Ţeny, které vedly rozhovor s lékařem o své pohybové aktivitě, v kategorii Dostatečná PA byly 3 (13,64 %), v kategorii Nedostatečná PA bylo 14 (63,64 %) ţen a v kategorii Pohybově neaktivní bylo 23 (46,94 %) ţen. Ţen, které informace neměly, bylo 5 (10,20 %) v kategorii Dostatečná PA, v kategorii Nedostatečná PA bylo 21 (42,86 %) ţen a v kategorii Pohybově neaktivní 23 (46,94 %) ţen.

Tabulka 38: Závislost pohybové aktivity seniorů na rozhovoru s lékařem o vhodné pohybové aktivitě Rozhovor s lékařem

Muţi Ţeny Celkem

Dostatečná PA

Nedostatečná PA

Pohybově neaktivní

Celkem

Ano Ne Ano Ne Ano

N 3 3 3 5 6

% 23,08 15,00 13,64 10,20 17,14

N 5 8 14 21 19

% 38,46 40,00 63,64 42,86 54,29

N 5 9 5 23 10

% 38,46 45,00 22,73 46,94 28,57

N 13 20 22 49 35

% 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

Ne

8

11,59

29

42,03

32

46,38

69

100,00

14

13,46

48

46,15

42

40,38 104

100,00

Celkem respondenti

V tabulce 39 a grafu 28 (str. 75) jsou uvedeny odbornosti lékaře, který hovořil se seniory o vhodné PA. Celkem jsem získala 41 (100 %) odpovědí. Na tuto otázku odpovídali respondenti, kteří měli rozhovor o vhodné PA s lékařem. Respondenti mohli uvést i více odborností lékařů. 1 respondentka odpověděla, ţe validní informace získala jak od praktického lékaře, tak od jeho sestřičky. Celkem jsem získala 41 odpovědí, z toho od muţů jsem získala celkem 18 (100 %) odpovědí. S praktickým lékařem vedlo 10 (55,56 %) muţů rozhovor o vhodné PA, 6 (33,33 %) muţů hovořilo s kardiologem nebo internistou a 2 (11,11 %) muţi vedli rozhovor s jiným odborným lékařem, 1 muţ hovořil s diabetologem a 1 muţ hovořil s rehabilitačním lékařem. Celkem 23 ţen (100 %) ţen hovořilo s lékařem o vhodné PA. S praktickým lékařem hovořilo 17 (73,91 %) ţen, s kardiologem nebo internistou hovořily 4 (17,39 %) ţeny, 1 (4,35 %) ţena hovořila s nelékařským pracovníkem a 1 (4,35 %) ţena hovořila s rehabilitačním lékařem.

74

Tabulka 39: Odbornost lékaře, který hovořil se seniorem o pohybové aktivitě Muţi Praktický lékař Kardiolog, Internista Nelékařský zdravotní pracovník Jiný odborný lékař Celkem

Ţeny

Celkem

N 10 6

% N 55,56 17 33,33 4

% N 73,91 27 17,39 10

% 65,85 24,39

0 2 18

0,00 1 11,11 1 100,00 23

4,35 1 4,35 3 100,00 41

2,44 7,32 100,00

Graf 28: Odbornost lékaře, který hovořil se seniorem o pohyvové aktivitě

Tabulka 40 a graf 29 na str. 76 vyhodnocuje názory seniorů, zda PA můţe kladně ovlivnit zdraví, duševní pohodu, průběh stárnutí, hmotnost a hodnotu krevního tlaku. Odpovídali dle svého uváţení na základě svých znalostí a informací. Jejich odpověď byla buď Ano, Ne nebo Nevím. Na otázku, zda PA můţe kladně ovlivnit zdraví, odpovědělo 95 (91,35 %) respondentů Ano, Ne neodpověděl nikdo a 9 (8,65 %) respondentů odpovídalo Nevím. Poukazovali na to, ţe přemíra PA nemusí být zdraví prospěšná a objevil se i názor na mnoţství úrazů následkem sportování. PA můţe kladně ovlivnit duševní pohodu se domnívalo 85 (81,73 %) respondentů, ţe Ano. Ne odpověděl 1 (0,96 %) respondent, důvod bohuţel neudal a 18 (17,31 %) respondentů odpovědělo Nevím. Na otázku, zda PA kladně ovlivní průběh stárnutí, odpovědělo 74 (71,15 %) respondentů Ano, 4 respondenti (3,85 %) Ne a 26 (25 %) respondentů Nevím. PA můţe kladně ovlivnit hmotnost se domnívalo 87 (83,65 %) respondentů, Ne odpověděl 1 (0,96 %) respondent a Nevím 16 (15,38 %) respondentů. Ţe PA ovlivňuje hodnotu krevního tlaku odpovědelo

75

73 (70,19 %) respondentů Ano, 4 (3,85 %) respondenti odpověděli Ne a 27 (25,96 %) respondentů odpovědělo Nevím.

Tabulka 40: Vyhodnocení tvrzení seniorů, zda může PA ovlivit: kladně zdraví Odpověď Ano Odpověď Ne Odpověď Nevím Celkem

95 0 9 104

91,35 0,00 8,65 100,00

kladně hodnotu kladně průběh kladně duševní krevního stárnutí hmotnost pohodu tlaku 85 81,73 74 71,15 87 83,65 73 70,19 1 0,96 4 3,85 1 0,96 4 3,85 18 17,31 26 25,00 16 15,38 27 25,96 104 100,00 104 100,00 104 100,00 104 100,00

Graf 29: Vyhodnocení tvrzení, zda může PA ovlivit:

Na závěr jsem se respondentů vţdy zeptala, zda chtějí něco k dané problematice dodat. Někteří respondenti byli zvědaví na předběţné výsledky mého výzkumu. Chtěli vědět, zda se jejich problémy budou zabývat na obci, na kraji, na ministerstvu apod., zda v jejich okolí je cvičení pro seniory. Kdy se opraví tělocvična a proč se zrušil Sokol. Většina jen poděkovala za čas, který jsem věnovala jejich problémům. Někteří byli opravdu velmi vděční, ţe se jich vyptávám na jejich trápení.

76

5.4 Vyhodnocení hypotéz V Hypotéze 1 bylo cílem porovnat pohybovou aktivitu v produktivním věku s pohybovou aktivitou seniora. Na základě výzkumu můţeme tvrdit, ţe existuje statisticky významná závislost mezi pohybovou aktivitou v produktivním věku a pohybovou aktivitou seniora ve sledovaném souboru respondentů. V hypotéze 2 bylo cílem zjistit vliv pohybu v produktivním věku seniora na hodnotu tlaku krve v seniorském věku. Hypotézy 2 a 3 vyšly z předpokladu, ţe nedostatek přiměřené a dostatečné pohybové aktivity zvyšuje výskyt hypertenze a ţe sportovci staršího věku mají vzhledem k pohybově neaktivním jedincům stejného věku niţší krevní tlak (Stejskal, 2004, Nečas, 2009). Na základě výsledků výzkumu můţeme tvrdit, ţe existuje statisticky významná závislost mezi vlivem pohybu v produktivním věku a hodnotou tlaku krve v seniorském věku u normotoniků ve sledovaném souboru respondentů. A neexistuje statisticky významná závislost mezi vlivem pohybu v produktivním věku a hodnotou tlaku krve v seniorském věku u hypertoniků ve zkoumaném vzorku respondentů. V hypotéze 3 bylo cílem zjistit vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu tlaku krve v seniorském věku. Můţeme tvrdit, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi vlivem pohybu v seniorském věku a hodnotou tlaku krve seniora u normotoniků u sledovaného souboru. Neexistuje statisticky významná závislost mezi vlivem pohybu v seniorském věku a hodnotou tlaku krve seniora u hypertoniků ve sledovaném souboru. V hypotéze 4 bylo cílem zjistit vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu BMI v seniorském věku. Ve zkoumaném souboru respondentů neexistuje statisticky významná závislost mezi vlivem pohybu v produktivním věku na hodnotě BMI seniora. V hypotéze 5 bylo cílem zjistit vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu BMI v seniorském věku. Výsledkem výzkumu je, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi vlivem pohybu v produktivním věku na hodnotě BMI seniora ve zkoumaném souboru respondentů.

77

Cílem 6 bylo zjistit faktory ovlivňující pohybovou aktivitu seniora. Faktory, které ovlivňují PA seniorů, jsou věk, pohlaví, vzdělání, informace o pohybové aktivitě, pouţívání pomůcek k chůzi a denní reţim seniorů. Faktor, který neovlivňuje pohybovou aktivitu seniorů je společné bydlení, tzn., s kým respondent ţije ve společné domácnosti. Cílem 7 bylo zjistit informovanost seniorské populace o pohybové aktivitě vhodné pro seniory. Senioři jsou přesvědčeni, ţe jsou dobře informovaní o vhodné PA, nejčastější zdroj informací jsou kamarádi, známí a rodina, druhý nejčastější zdroj televize a rádio. Aţ na třetím místě jako zdroj informací je lékař.

78

6 DISKUZE

Téma „Pohybová aktivita“ je pro mě velmi zajímavé. Podobnou problematikou jsem se zabývala i ve své bakalářské práci. Domnívám se, ţe všichni víme, ţe je pohyb zdraví prospěšný, ale málokdo z nás si najde 30 aţ 45 min alespoň 3 x týdně čas, který bude věnovat pohybu. Cílem práce byla sonda pohybové aktivity seniorů nyní a v produktivním věku. Ve výzkumu bylo 33 (31,73 %) muţů a 71 (68,27 %) ţen. Větší počet ţen ve zkoumaném vzorku si vysvětluji tím, ţe ţeny více dbají na své zdraví, více navštěvují svého praktického lékaře, v jehoţ ordinacích jsem data sbírala. Moţné vysvětlení je i to, ţe ţeny si chodí více do čekáren a do ordinací, k praktickému lékaři, popovídat. Ţeny měly ve srovnání s muţi niţší výskyt vysokoškolského vzdělání (11,27 %) a vyšší výskyt základního vzdělání (28,17 %). Pouze 1 (3,03 %) muţ měl základní vzdělání a 7 (21,21 %) muţů mělo vysokoškolské vzdělání. Tento nepoměr si vysvětluji tím, ţe u muţů byl kladen větší důraz na vzdělání, úkolem ţeny bylo porodit děti, obstarat domácnost a nechodit do práce. Jedním ze zkoumaných faktorů bylo porovnání pohybové aktivity v produktivním věku a pohybové aktivity v seniorském věku. Muţi v porovnání produktivního a seniorského věku svou pohybovou aktivitu sniţují více neţ ţeny. Z 93,94 % pohybově aktivních v produktivním věku bylo jen 33,33 % pohybově aktivních v seniorském věku. Oproti ţenám, kterých pohybově aktivních bylo 80,28 %, v seniorském věku zůstalo pohybově aktivních 60, 59%. Z mé bakalářské práce vyplynulo, ţe před těhotenstvím provozovalo pravidelně pohybovou aktivitu 73 % ţen v produktivním věku (Klímová, 2004). Výsledky pohybové aktivity seniorů potvrzuje Světové šetření o zdraví, kde autor uvádí, ţe pohybová aktivita se výrazně sniţuje od 60 let věku (Hrkal, 2004). Při porovnání na základě kriterií, tzn. pohyb delší neţ 30 min a 3x aţ 5x týdně, jsem zjistila, ţe muţi byli sice více pohybově aktivní v produktivním věku, ale u 60,61 % byla jejich pohybová aktivita nedostatečná a jen u 33,33 % byla dostatečná. U ţen je situace obdobná, z 80,28 % pohybově aktivních ţen bylo s dostatečnou PA 9,86 % ţen a s nedostatečnou PA 70,42 %, ale jen 9, 86 % z nich, mělo dostatečnou pohybovou aktivitu. Pohybově neaktivních muţů bylo 6,06 % a ţen 19,72 %. V seniorském věku jsou více pohybově aktivní ţeny (60, 57 %), u 49,30 % je však jejich pohybová aktivita nedostatečná a jen u 11, 27 % dostatečná. Oproti 57,77 % muţů pohybově aktivních, má nedostatečnou pohybovou aktivitu 39,39 % muţů a 18,18 % dostatečnou.

79

Jen 13% muţů a o něco méně ţen vykazuje ve věku 60 aţ 70 let pravidelnou pohybovou aktivitu v doporučované intenzitě. V další dekádě počet aktivních muţů zůstává stejný, ale ţen je pohybově aktivních jen 4 % (Daley, Spinks, 2000). I kdyţ charakter posuzované populace není stejný, obecně lze říci, ţe muţi jsou méně pohybově aktivní v seniorském věku neţ ţeny. Nejčastější PA aktivitou v produktivním věku jak u muţů tak u ţen byla chůze, u muţů byla zastoupena z 20 % a u ţen z 12,86 %. Chůze je velmi vhodná pohybová aktivita jak pro produktivní věk, tak pro seniorský. Měkota (2007) porovnává chůzi jako aktivitu ve věkové skupině 50 aţ 69 let a tvrdí, ţe chůze je aktivita nezávislá na věku, ţeny se zdají být mírně aktivnější oproti muţům. V tom se rozchází můj výzkum v seniorském věku, kde zastoupení chůze u muţů byl 34,78 % a u ţen 32,08 %. Muţů, kteří provozovali míčové hry v produktivním věku, bylo 22,50 % a v seniorském věku 4,54 %. Z rozhovorů s muţi vyplynulo, ţe hlavními důvody byly hlavně strach z úrazů a pádů, subjektivně hodnocená nedostatečná fyzická kondice, rychlost a koordinace pohybů. Míčové hry jako ragby, fotbal, basketbal apod. patří mezi nevhodné aktivity pro seniory, jde o kontaktní sporty s vysokým rizikem úrazů způsobených sráţkami (Šponar, 2009). Při testování druhé hypotézy, u respondentů normotoniků pohybově aktivních v produktivním věku, mělo 21 z 27 respondentů fyziologické hodnoty TK systolického a 26 z 27 respondentů dosahovalo fyziologických hodnot TK diastolického. Výsledky potvrzují Nečase (2009), podle kterého pohybová aktivita sniţuje krevní tlak. Pohybová aktivita jedinců v dospělém věku u hypertoniků nemá statisticky významnou závislost na hodnotu tlaku krve. Tato závislost můţe být ovlivněna hlavně medikamentózně a souvisí i s polymorbiditou seniorů. Při porovnání respondentů s ohledem na věk, kdy jim bylo nutno nasadit antihypertenziva ve vztahu k jejich PA, měli respondenti s dostatečnou pohybovou aktivitou v produktivním věku nasazená antihypertenziva o 1,1 rok později neţ respondenti pohybově neaktivní. Respondenti s dostatečnou PA v produktivním věku měli nejvyšší věkový průměr pro nasazení antihypertenziv a to 64,9 let. Respondenti s nedostatečnou PA v produktivním věku měli věkový průměr, kdy u nich bylo nutné nasadit léky na hypertenzi, 61,4 roků a u pohybově neaktivních v produktivním věku byl věkový průměr nasazení antihypertenziv 63,8 let. Celkový počet hypertoniků ve zkoumaném vzorku respondentů byl 77 (80,08 %), z toho 29 (27 %) muţů a 48 (46 %) ţen. Ve studii MONICA, která sledovala od r. 1983 do roku 2008 v České republice (dále jen ČR) vzorek populace ve věku 35 aţ 64 let ve vybraných okresech, bylo v roce 2008 58,2 % muţů a 58,9 % ţen léčeno pro hypertenzi (Cífková, 2008). Topinková (2005) říká, ţe prevalence hypertenze v populaci ve věku nad 65 let je 45 % aţ 55 %. Rozdíl mezi údaji Topinkové a Cífkové a mými si vysvětluji tím, ţe sběr dat pro diplomovou 80

práci proběhl výhradně v ordinacích praktických lékařů a je tedy moţné, ţe je více navštěvují právě hypertonici. Nejmladšímu hypertonikovi v této diplomové práci bylo nyní 66 let, jde o muţe, léky na hypertenzi uţívá od 40 let, byl pohybově aktivní v produktivním věku, v seniorském věku není pohybově aktivní. Nejstarší hypertonik je muţ, 86 let, léky na léčbu hypertenze uţívá necelý rok, byl pohybově aktivní v produktivním věku a je i v seniorském věku. Zabývá se chůzí, cvičí doma podle letáku a jezdí na kole 4x týdně. Pohybová aktivita seniora nemá statisticky významnou závislost na hodnotu TK v seniorském věku. Vysvětluji si to tím, ţe v seniorském věku je pohyb významnou indicií zdravého ţivotního stylu, ale na dopad na zdraví z hlediska dlouhodobé prognózy uţ není tak významný. Pohybová aktivita v produktivním věku u sledovaného souboru respondentů nemá statisticky významnou hodnotu. Přesto u pohybově aktivních seniorů v produktivním věku, kteří měli s dostatečnou i nedostatečnou PA, je patrná souvislost. Tito senioři měli BMI v seniorském věku v rozmezí 20 - 26,99, tedy v hranicích normy. Z celkového počtu 40 (100 %) respondentů s BMI v rozmezí 20 - 26,99 bylo v produktivním věku 7 (17,50 %) respondentů s dostatečnou PA a 26 (65 %) respondentů s nedostatečnou PA. U respondentů v seniorském věku byla situace obdobná. Pohybově aktivních bylo 40 (100%) v rozmezí BMI 20 - 26,99, z toho 11 (27,50 %) respondentů s dostatečnou PA a 15 (37,50 %) s nedostatečnou PA. Můţeme tedy tvrdit, ţe pohyb ať v produktivním věku či seniorském věku má kladný vliv na hodnotu BMI, i kdyţ není tento vliv statisticky významný. Ve své bakalářské práci Sedláková (2007) hodnotila respondenty od 60 let na základě jejich výţivových zvyklostí. Nejvíce 46 (49 %) respondentů z celkového počtu respondentů se nacházelo v oblasti BMI = 25 – 29,9. Jak vyplývá z předkládaných výsledků, rozdíl mezi mou prací a výzkumem Sedlákové není velký. Časový rozdíl mezi pracemi jsou 4 roky, během kterých nedošlo k významnější změně situace. Daňková (2010) v Evropském výběrovém šetření o zdravotním stavu v ČR uvádí, ţe BMI je vyšší u respondentů nad 44 let. Muţi trpí více nadváhou neţ ţeny. Elia (2001) tvrdí, ţe ve vyspělých zemích dochází do věku 60 let k postupnému navyšování hmotnosti a tím i BMI, pak postupně tyto hodnoty klesají. Průměrné BMI celkového počtu respondentů v produktivním věku v této diplomové práci bylo 25,25, u muţů 26,85 a u ţen 24,51. V seniorském věku bylo průměrné BMI sledovaných respondentů 28,13, u muţů 28,76 a u ţen 27,83. Ve srovnání s Cífkovou (2008), v jiţ zmiňované studii MONICA, bylo BMI u muţů 28,5 a došlo k signifikantnímu vzestupu oproti ţenám, kde změny byly na hranici významnosti. 81

S přibývajícím věkem stoupá pohybová neaktivita, velmi staří senioři jsou více pohybově neaktiví. Můţeme tvrdit, ţe s věkem se pohybová aktivita sniţuje. Věk je faktor, který ovlivňuje pohybovou aktivitu. Tento výzkum potvrzuje Daňková (2010), kdy k poklesu vysoké fyzické aktivity dochází aţ od 75. roku ţivota. Subjektivně respondenti jako důvod ke změně pohybové aktivity neuvádí nástup do seniorského věku, tento důvod neuvedlo 63,46 % respondentů. Ţeny ve zkoumaném vzorku respondentů byly méně pohybově aktivní s dostatečnou pohybovou aktivitou neţ muţi, tzn. ţe nesplňují kritéria pro dostatečnou pohybovou aktivitu (pohyb delší jak 30 min a alespoň 3 x týdně), ale nedostatečnou pohybovou aktivitu mají vyšší neţ muţi. Muţi jsou více pohybově neaktivní. V Evropském výběrovém šetření o zdravotním stavu je uvedeno, ţe vysoká fyzická aktivita je častější u muţů (Daňková, 2010). Toto je v souladu s mým výzkumem. Věk je významným faktorem ovlivňujícím pohyb seniorů. Pohybová aktivita je také závislá na vzdělání, respondenti se základním vzděláním jsou ze 66,67 % pohybově neaktivní. Oproti vysokoškolskému vzdělání, kde 86,67 % respondentů bylo pohybově aktivní, z toho ale jen 20 % mělo pohybovou aktivitu dostatečnou dle kritérií (délka 3045 min, 3x - 4x týdně). Vzdělání je významným faktorem ovlivňujícím pohybovou aktivitu seniorů. S rostoucím vzděláním roste pohybová aktivita. Podobné výsledky uvádí v Světovém šetření o zdraví Hrkal (2004). S vyšším vzděláním se sniţuje výskyt jedinců s nedostatečnou aktivitou, významné jsou rozdíly mezi nejvíce a nejméně vzdělanými. Lidé s niţším vzděláním častěji vykonávají manuální zaměstnání. Informace patří mezi faktory, které ovlivňují PA seniorů. Moţné zdroje informací pro seniory jsou uvedeny v příloze 4. Senioři, kteří informace měli, byli více pohybově aktivní (67,03 %), neţ ti, kteří informace neměli (51, 07 %). V mé bakalářské práci (2004) byly nejvíce informované o pohybové aktivitě ţeny s dostatečnou pohybovou aktivitou (90 %). Zaráţející pro mě bylo, ţe pro praktického lékaře jako zdroj informací jsem získala pouze 19 (17,27 %) odpovědí, přesto to byl třetí nejčastější zdroj informací. Nejčastějším zdrojem informací pro seniory jsou kamarádi, známí, rodina, a pro tento zdroj jsem získala 30 (27,27 %) odpovědí respondentů. Druhým nejčastejším zdrojem informací je TV/rádio (20 %). Ţádný respondent neuvedl jako zdroj informací gerontologické centrum. V porovnání s mou bakalářskou prací (2004) byly u ţen v produktivním věku nejčastějším zdrojem informací letáky/časopisy/knihy (34 %). Druhým nejčastějším zdrojem informací byl internet (27 %). Internet jako zdroj informací vyuţilo pouze 7 (6,36 %) respondentů seniorů. Některé internetové stránky, pokud navíc neuvádí zdroj informací, nemusí být validní. Toto povaţuji za alarmující. Informace od lékaře vzhledem ke svému zdravotnímu stavu má pouze 35 (33,65 %) seniorů. Pohybově neaktivní mají nejméně validních informací o vhodné PA od svého lékaře v rámci posouzení jejich zdravotního stavu. Doporučit vhodnou PA by měl hlavně 82

kardiolog nebo internista. Pokud senior měl informace o PA, tak je měl převáţně od praktického lékaře. Respondenti mají v praktického lékaře větší důvěru. U odborníků respektují jejich pracovní vytíţení nebo si váţí jejich specializace a rozhovor o pohybové aktivitě vidí pouze jako okrajové téma. Výsledky mého výzkumu ukazují, ţe znalosti seniorů o PA jsou velmi dobré, ať jiţ získali informace z jakýchkoliv zdrojů. 91, 35 % seniorů ví, ţe PA kladně ovlivní zdraví, 81,73 % respondenntů má informace o tom, ţe PA kladně ovlivňuje duševní pohodu, 71,15 % seniorů ví, ţe PA kladně ovlivňuje průběh stárnutí, 87 % je informováno o kladném vlivu PA na hmotnost a 73,19 % seniorů je přesvědčeno, ţe hodnotu krevního tlaku ovlivňuje PA. Společné bydlení není významný faktor ovlivňující pohybovou aktivitu. Ve výzkumu jsem nenašla ţádně rozdíly v porovnání s PA a společným bydlením. Nebyly výrazné rozdíly v tom, zda senior ţije sám, s manţelkou nebo manţelem, druhem nebo druţkou, s jiným členem rodiny a nebo s někým jiným. Pouţívání pomůcek k chůzi výrazně sniţuje PA seniorů. Velmi zajímavá mi přišla respondentka s berlemi, která měla dostatečnou pohybovou aktivitu. Bylo jí 77 let, pouţívá jako pomůcku k chůzi berle, a jako své pohybové aktivity uvedla rychlou chůzi a cyklistiku aţ 4x týdně, v produktivním věku byla pohybově neaktivní. Senioři z mého výzkumu, jejichţ denní reţim je převáţně duševní, nejsou ani pohybově aktivní a naopak senioři, jejichţ denní pohybový reţim je fyzicky zaměřený, jsou pohybově aktivní, a to z 28,57 % mají dostatečnou PA a ze 71,43 % nedostatečnou PA, tzn. nesplňují předem daná kritéria. Denní reţim je faktorem, který ovlivňuje PA seniorů. Bohuţel se mi nepodařilo najít podobný výzkum. Nemohu tedy výsledky svého šetření srovnávat s výsledky jiného průzkumu.

83

7 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ

Při šetření jsem získala mnoho poznatků o pohybové aktivitě seniorů a zjistila jsem několik nedostatků. V rámci praxe jsem navštívila některá rehabilitační oddělení či ambulance a musím říci, ţe jsou více či méně nevkusně vybaveny, zastaralé, málo preferované a podceňované. Je vidět, ţe finanční stránka je extrémně limitující, a to bohuţel i ve velkých nemocnicích. Za velmi alarmující povaţuji nedostatek kvalitně školeného personálu. S tím souvisí i nedostatek literatury související s touto problematikou. Dále za velmi varující povaţuji také to, ţe nejčastějším zdrojem informací pro seniory jsou kamarádi, známí, rodina. Tento zdroj informací nezdravotnické veřejnosti neposkytuje relevantní a objektivní informace. Dle Evropské charty práv seniorů mají senioři právo na informace o vhodné pohybové aktivitě, ale jen 17,27 % respondentů je informováno svým praktickým lékařem. V rozhovoru s praktickou lékařkou na toto téma jsem se dozvěděla, ţe tato skutečnost je ovlivněna tím, ţe na lékařské fakultě v době jejího studia se o problematice seniorů nevyučovalo a ani dnes nejsou přednášky a semináře v rámci postgraduálního studia zaměřeny na tuto problematiku. V rámci samostudia lékaři většinou nemají čas se problematikou pohybové aktivity seniorů zabývat a vlastně si ani neuvědomují, ţe by se mohli tomuto tématu věnovat. Na rozšíření informovanosti by se měli více podílet hlavně obvodní lékaři a specialisti. Navzdory tomu, ţe význam pohybové aktivity pro kvalitní ţivotní styl je nezpochybnitelný, chybí programy, které by byly připravované skutečnými odborníky v oblasti pohybové aktivity seniorů.

84

8 ZÁVĚR

V této diplomové práci jsem se snaţila na základě svých současných znalostí a svých dosavadních zkušeností popsat problematiku pohybové aktivity seniorů a upozornit na různé situace, kterým jsou senioři vystaveni, z pohledu nejnovějších výzkumných poznatků. V diplomové práci na téma „Pohybová aktivita seniorů“ jsem si stanovila cíle: Porovnat pohybovou aktivitu v produktivním věku s pohybovou aktivitou seniora. Zjistit vliv pohybu v produktivním věku seniora a v seniorském věku na hodnotu tlaku krve v seniorském věku. Zjistit vliv pohybu v produktivním věku a v seniorském věku na hodnotu BMI v seniorském věku. Zjistit faktory ovlivňující pohybovou aktivitu seniora. Zjistit informovanost seniorské populace o pohybové aktivitě vhodné pro seniory. Z těchto cílů a hypotéz vycházela i konstrukce otázek k rozhovoru se seniory. V úvodní empirické části jsem respondenty posuzovala z hlediska pohybové aktivity v produktivním a seniorském věku. V další části jsem posuzovala respondenty vzhledem k jejich pohybové aktivitě a hledala závislosti na hodnotě tlaku krve a hodnotě BMI. Dále se v práci zaměřuji na faktory, které ovlivňují pohybovou aktivitu seniorů. V neposlední řadě jsem se zaměřila na zdroje informací o pohybové aktivitě a informovanost seniorů. Z práce shrnuji: Senioři svou pohybovou aktivitu sniţují vzhledem k produktivnímu věku. Pohybová aktivita v produktivním věku pozitivně ovlivňuje hodnotou tlaku krve v seniorském věku u normotoniků. U hypertoniků seniorů pohybová aktivita posouvá hranici nasazení antihypertenziv o 1,1 rok. Pohybová aktivita v produktivním a seniorském věku neovlivňuje BMI seniorů.

85

Mezi moţné faktory, které ovlivňují pohybovou aktivitu seniorů, patří věk, pohlaví, vzdělání, informace o pohybové aktivitě, pouţívání pomůcek k chůzi a denní reţim seniorů. Pohybovou aktivitu seniorů neovlivňuje společné bydlení, tzn., s kým respondent ţije ve společné domácnosti. Subjektivní dojem respondentů je, ţe jsou dobře informovaní o pohybové aktivitě vhodné pro seniory. Nejčastější zdroj informací jsou kamarádi, známí a rodina. Druhý nejčastější zdroj informací je televize a rádio. Třetí zdroj informací je lékař. Závěrem bych ráda dodala, ţe senioři a jejich pohybová aktivita jsou opomíjenou skupinou a málokdo se jim věnuje. Péče o jejich pohyb je časově náročná. Jedinec, který byl a je pohybově aktivní celý ţivot, má lepší koordinaci pohybu a větší rozsah, tudíţ pro společnost je méně zatěţující z hlediska následné péče. Ten kdo není pohybově aktivní má menší hybnost a pohyblivost. I tito jedinci však mají moţnost obnovit i nahradit své pohybové návyky, ale jde o daleko náročnější proces neţ v produktivním věku či dětství. Za to senioři velmi oceňují péči, kterou jim lektor věnuje.

86

9 ANOTACE

Příjmení a jméno autora:

Bc. Lepilová Petra

Instituce:

Lékařská fakulta Katedra Ošetřovatelství v Brně

Název práce:

Pohybová aktivita seniorů

Vedoucí práce:

PhDr. Radka Wilhelmová

Počet stran:

100

Počet příloh:

7

Rok obhajoby:

2011

Klíčová slova:

pohybová aktivita, senior, změny organizmu v séniu, hypertenze, BMI, faktory ovlivňující pohyb seniorů, informovanost seniorů

Tato diplomová práce „Pohybová aktivita seniorů“ obsahuje základní informace o kladném vlivu pohybu na organizmus. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se zabývá problematikou stárnutí, změnami organizmu ve stáří a vlivem pohybu na organizmus seniora. Dále je zaměřena na základní charakteristiku onemocnění z nedostatku pohybu. Práce popisuje pohybové aktivity pro seniory vhodné, méně vhodné a nedoporučované. V praktické části byly zpracovány a vyhodnoceny informace na základě rozhovoru s respondenty. Byly analyzovány tři skupiny respondentů a vyhodnoceny na základě jejich pohybové aktivity. Závěrem lze říci, ţe senioři svou pohybovou aktivitu sniţují vzhledem k produktivnímu věku. Pohybová aktivita v produktivním věku pozitivně ovlivňuje hodnotou tlaku krve v seniorském věku u normotoniků. U hypertoniků seniorů pohybová aktivita v produktivním věku posouvá hranici nasazení antihypertenziv o 1,1 rok. Pohybová aktivita v produktivním a seniorském věku neovlivňuje Body mass index seniorů. Faktory, které ovlivňují pohybovou aktivitu seniorů, jsou věk, pohlaví, vzdělání, informace o pohybové aktivitě, pouţívání pomůcek k chůzi a denní reţim seniorů. Senioři jsou málo informovaní o pohybové aktivitě svým lékařem, nejčastějším zdrojem informací je televize a rádio.

87

Surname and first name:

Bc. Lepilová Petra

Institution:

Faculty of Medicine, Brno, Department of Nursing

Thesis title:

Exercising activity of seniors

Supervisor:

PhDr. Radka Wilhelmová

Number of pages:

100

Number of Annexes:

7

Number of Annexes:

2011

Key words:

exercising activity, seniors, changing of organism in the elderly age, hypertension, Body Mass index, factors influencing exercising activity, seniors information’s

This thesis “Exercising activity of seniors” contains basic information about positive effect of exercising activity to organism. The thesis is divided into theoretical part and empirical part. The theoretical part deals with aging, changing of organism in the elderly age and with the influence of exercising activity on organism of seniors. This part is also concentrated on basic characteristic of illnesses caused by lack of exercising activity. The thesis describes the exercising activities which are suitable, less suitable or not recommended for seniors. The practical part has processed and evaluated information taken from interviews with respondents. Three groups of respondents were analyzed and valuated on their exercising activity. In conclusion the seniors reduce their exercising activity due to productive age. Exercising activity in the productive age positively influences blood pressure values in the normotensive elderly. In hypertensive patients the exercising activity in the productive age changes the limits of antihypertensive medication use of 1.1 year. The exercising activity in the productive age and in the elderly age does not affected Body Mass index of the seniors. Factors influencing exercising activity are age, sex, education, information of exercising activity, aids to moving and daily program. The seniors are not aware of exercising activity by a doctor; the most common source of information is the television or the radio.

88

10 SEZNAM LITERATURY

ADÁMKOVÁ, V. et al. Obezita Příčiny, typy, rizika, prevence a léčba, 1 vyd. Brno: Facta Medica, 2009. 122s. ISBN 978-80-904260-5-4. BARTŮŇKOVÁ, S. Fyziologie člověka a tělesných cvičení, 2.vyd. Praha: Univerzita Karlova MU v Praze, 2010. 285s. ISBN 978-80-246-1817-3. BLAHUTKOVÁ, M., ŘEHULKA, E., DVOŘÁKOVÁ, Š. Pohyb a duševní zdraví 1 vyd. Brno: Paido edice pedagogické literatury, 2005. 78 s. ISBN 80-7315-108-1. BUDÍKOVÁ, M., LERCH, T., MIKOLÁŠ., Š. Základní statistické metody, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 170 s. ISBN 80-210-3886-1 (broţ.) BURSOVÁ, M. Kompenzační cvičení 1 vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 195s. ISBN 97880-247-0948-2. CÍFKOVÁ, R. 2008. Studie MONICA v České republice - 25 let Medical Tribune [online]. Prosinec 2008, roč. 2008, č. 36 [cit. 2010-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.tribune.cz/clanek/13146

DALEY, M. J., SPINKS W. L. Exercise, Mobility and Aging, Sports Medicine, 2000. vol. 29, č. 1, ISSN 0112-1642 DAŇKOVÁ, Š. 2010. Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR EHIS CR (Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny) [online]. Poslední revize 15. 7. 2010 [cit. 2011-03-03] Dostupný z WWW: http://www.uzis.cz/rychle-informace/evropske-vyberovesetreni-zdravotnim-stavu-cr-ehis-cr-index-telesne-hmotnosti-fyzic. DOBŠÁK, P., SIEGLOVÁ, J., SVAČINOVÁ, H. et al. Klinická fyziologie tělesné zátěže, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2009. 98s. ISBN 978-80-210-4965-9.

89

DVOŘÁK, R. Základy kinezioterapie 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. 104 s. ISBN 80-244-0609-8. ELIA, M. Obesity in the elderly, Obes Res, 2001, vol. 9, č. 4 ISSN: 1071-7323. EVROPSKÁ CHARTA PRÁV PACIENTŮ SENIORŮ. Doporučení Evropské sekce Mezinárodní gerontologické asociace z roku 1997 ve znění, které bylo v roce 1998 schváleno výbory České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP a České alzheimerovské společnosti. [online]. [cit. 2011-03-03] Dostupný z WWW: http://www.fnusa.cz/files/Charta_prav_senioru.pdf. HÁTLOVÁ, B.; SUCHÁ, J.: Kinezioterapie demencí 1.vyd. Praha: Triton, 2005. 108s. ISBN 80-7254-564-7. HRKAL, J. Světové šetření o zdraví (7. díl) Výživa a fyzická aktivita, [online]. Poslední revize 13. 2. 2004 [cit. 2011-03-03] Dostupný z WWW: http://www.uzis.cz/rychle-informace/svetovesetreni-zdravi-7-dil-vyziva-fyzicka-aktivita. IVANOVA, K.; JURÍČKOVA, L. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5.

KALVACH, Z. et al. Geriatrie a gerontologie 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 864s. ISBN 80-247-0548-6. KUBEŠOVÁ, H. Vnitřní lékařství III, portál Lékařské fakulty Masarykovy university [online]. 2006 [cit. 2010-10-25] Dostupný z WWW: http://www.portal.med.muni.cz/ ISSN 18016103. KLÁN, J., TOPINKOVÁ, E. Pády a jejich rizikové faktory ve stáří, Česká geriatrická revue, 2003 č. 2, ISSN 1214-0732 KLEINWÄCHTEROVÁ, H., BRÁZDOVÁ, Z. Výživový stav člověka způsoby jeho zjišťování, 2. vyd., Brno: NCO NZO 2005. 102 s. ISBN 80-7013-336-8.

90

KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory 1 vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 202s. ISBN 978-80-247-2169-9. KLÍMOVÁ, P. Pohybová aktivita v těhotenství (Bakalářská práce) Brno: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Katedra Ošetřovatelství, 2008. 84s. KOSTIUK, P. Některé aspekty terapie hypertenze u seniorů, Farminews, 2010. Roč. 7, č. 2, ISSN 1213-1717. KRČMÁŘOVÁ, L. Redukce váhy u seniorů, Farminews, 2010. Roč. 7, č. 2, ISSN 12131717. MATĚJOVSKÁ-KUBEŠOVÁ, H. et al. Akutní stavy v geriatrii 1 vyd. Praha: Galén, 2009. 233s. ISBN 978-80-7262-620-5. MAHÉŠVARÁNANDA, J. S. 2011 Jóga v denním životě. [online]. [cit. 2011-01-25] Dostupný z WWW: http://www.joga.cz/svamidzi/. MĚKOTA, K.; CUBEREK, R. Pohybové dovednosti – činnosti- výkony 1 vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 162s. ISBN 978-80-244-1728-8. NEČAS, E. et al. Patologická fyziologie orgánových systémů 2 vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009. 379s. ISBN 978-246-1711-4. NEČAS, E. et al. Obecná patologická fyziologie 1. vyd opravené, dotisk, Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2000. 377s. ISBN 80-246-0051-X. PLACHETA, Z. et al. Zátěžové vyšetření a pohybová léčba ve vnitřním lékařství 1 vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 179s. ISBN 80-210-2614-6. POKORNÁ, A. Komunikace se seniory 1 vyd. Grada Publishing, a.s., 2010, 160s., ISBN 97880-247-3271-8.

91

ROSLAWSKI,A. Jak zůstat fit ve stáří 1.vyd. Brno: Computer Press, 2005. 71s. ISBN 80251-0774-4. SEDLÁKOVÁ, J. Kvalita výživy seniorů v domácím prostředí (Bakalářská práce) Brno: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Katedra Ošetřovatelství, 2007. 97s.

SHARKEY, B. J. Fitness and health: 5.vyd., Leeds: Human Kinetics, 2002. 437s. ISBN 07360-3971-6. SCHEJBALOVÁ, M., STÁREK, A., NIEDERLE, P. Nebezpečné onemocnění nebo jen vysoký tlak? 1 vyd., Praha: Triton, 2007. 16s. ISBN 978-80-7387-068-3. SLÍVA, J. Civilizační nemoci, stáří a doplňky stravy, Farminews [online]. Leden 2009, roč. 6, č. 1, [cit. 2011-03-19]. ISSN 1213-1717. SOUČEK, M.; KÁRA, T. et al. Klinická patofyziologie hypertenze, 1.vyd. Praha: Grada Publishing s.r.o., 2002. 654s. ISBN 80-247-0227-4. STEJSKAL, P. Proč a jak se zdravě hýbat 1 vyd. Břeclav: Presstempus, 2004. 125s. ISBN 80-903350-2-0. SUCHARDA, P. 2009. Léčba obezity dospělých: Evropská doporučení pro praxi, Česká obezitologická společnost, ČLS JEP, 2009. Dostupný z WWW http://www.obesitas.cz/?pg=doporuceni. SYSLOVÁ , V. et al. Zdravotní tělesná výchova 3 vyd., Praha: Česká asociace Sport pro všechny, 2008. 106s., ISBN 80-86586-15-4. ŠPONAR, D. 2009. Cvičební aktivity vhodné pro seniory. [online]. [cit. 2011-03-01]. Dostupný z WWW: http://www.cvicime.cz/cviceni-praha/cviky/vek/seniori2.html. ŠTILEC, M. Program aktivního stylu života pro seniory 1. vyd., Praha: Portál s.r.o., 2004. 135 s. ISBN 80-7178-920-8.

92

ŠTILEC, M. 2. Pohybově-relaxační programy pro starší občany, 1vyd., Praha: Nakladatelství Karolinum, Univerzita Karlova v Praze, 2004. 94s. ISBN 80-246-0788-3. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi 1 vyd. Praha: Galén, 2005. 270s. ISBN 80-7262-365-6. TRACHTOVÁ, E. et al. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu 2. vyd. Brno: IDVPZ, 2001.186 s. ISBN 80-7013-324-8. TROJAN, S. et al. Fyziologie a léčebná rehabilitace motoriky člověka, 2 vyd., Praha: Grada Publishing, a.s., 2001, 228s. ISBN 80-2470-031-X. UHLÍŘ, P. Pohybová cvičení seniorů 1 vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 67s. ISBN 978-80-244-1902-2. VÍTOVEC, J., ŠPINAR, J. Farmakoterapie kardiovaskulárních onemocnění 1 vyd., Praha: Grada Publishing, a.s., 2000. 252s. ISBN 80-7169-552-1. VELÉ, F. Kineziologie 2 vyd. Praha: Triton, 2006. 375s. ISBN 80-7254-837-9. WALSH, D. Skupinové hry a činnosti pro seniory 1.vyd. Praha: Portál s.r.o., 2005, 203s. ISBN 80-7178-970-4. WEBER, P. et al. Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci. 1. vyd. Brno: IDVPZ, 2000. 151 s. ISBN 80-7013-314-7. WIDIMSKÝ, J. JR. Doporučení Evropské společnosti pro hypertenzi. [online]. [cit. 2010-1010]. Dostupný z WWW: http://www.hypertension.cz/index.php?id_document=8276. WITTMANNOVÁ, J. et al. Aktivní v každém věku Pracovní seminář odborníků v oblasti pohybových aktivit seniorů 1 vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 91s. ISBN 978-80-244-1796-7.

93

11 SEZNAMY

Seznam zkratek ACEi

inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu

ACTH

adenokortikotropní hormon

ADL

základní aktivity denního ţivota

apod.

a podobně

BMI

Body Mass Index

CMP

cévní mozková příhoda/cévní mozkové příhody

č.

číslo

ČR

Česká republika

DK

dolní končetina/ dolní končetiny

DM

diabetes mellitus

H0

nulová hypotéza

HA

alternativní hypotéza

HDL

vysokodenzitního lipoproteinu

IADL

instrumentální aktivity denního ţivota

ICHDK

ischemická choroba dolních končetin

IZ

index zdatnosti

MET

jednotka klidového metabolismu

mmHg

milimetry rtuťového sloupce

např.

například

PA

pohybová aktivita

TF

tepová frekvence

TF max.

maximální tepová frekvence

TK

tlak krve

tzn.

to znamená, ţe

tzv.

tak zvaný

Sv.

stupně volnosti

str.

strana

VUT

fakulta Vysokého učení technického

WHO

Světová zdravotnická organizace 94

Seznam značek výpočet chí-kvadrát:

stupeň volnosti Sv = (počet řádků – 1) * (počet sloupců – 1)

95

Seznam grafů Graf 1:

Rozdělení respondentů dle věku, rozdělení muţi, ţeny ....................................... 39

Graf 2:

Rozdělení respondentů dle vzdělání, rozdělení muţi, ţeny ................................. 40

Graf 3:

Rozdělení respondentů dle vzdělání a věku – muţi ............................................. 42

Graf 4:

Rozdělení respondentů dle vzdělání a věku – ţeny ............................................. 42

Graf 5:

Porovnání pohybové aktivity produktivní/seniorský věk muţi - ţeny ................. 44

Graf 6:

Pohybová aktivita produktivní věk ..................................................................... 45

Graf 7:

Pohybová aktivita seniorský věk ........................................................................ 46

Graf 8:

Druhy pohybu v produktivním věku a seniorském věku - muţi .......................... 49

Graf 9:

Druhy pohybu v produktivním věku a seniorském věku - ţeny ........................... 49

Graf 10:

Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu tlaku krve v seniorském věku - normotonici ..................................................................................................... 51

Graf 11:

Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu tlaku krve v seniorském věk hypertonici......................................................................................................... 53

Graf 12:

Počty hypertoniků v závislosti na pohybové aktivitě........................................... 54

Graf 13:

Průměrný věk hypertoniků zastoupených v jednotlivých kategoriích .................. 55

Graf 14:

Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu TK seniora - normotonici .............. 57

Graf 15:

Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu TK seniora - hypertonici ............... 58

Graf 16:

Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu BMI seniora ............................... 60

Graf 17:

Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu BMI seniora ................................... 61

Graf 18:

Vztah mezi seniorským věkem a pohybovou aktivitou ....................................... 62

Graf 19:

Závislovst pohybové aktivity seniorů na věku, rozdělení respondentů dle Kalvacha ............................................................................................................ 64

Graf 20:

Závislost pohybové aktivity seniorů na pohlaví .................................................. 65

Graf 21:

Závislost pohybové aktivity seniorů na vzdělání ................................................. 66

Graf 22:

Závislost pohybové aktivity seniorů na informacích o vhodné pohybové aktivitě ............................................................................................................... 67

Graf 23:

Zdroje informací o vhodné PA pro seniory ......................................................... 69

Graf 24:

Závislost pohybové aktivity seniorů na společném bydlení ................................. 70

Graf 25:

Závislost pohybové aktivity seniorů a pouţívání pomůcek k chůzi ..................... 71

Graf 26:

Závislost pohybové aktivity seniorů a druhy pomůcek k chůzi ........................... 72

Graf 27:

Závislost pohybové aktivity seniorů na denním reţimu ...................................... 73

Graf 28:

Odbornost lékaře, který horovořil se seniorem o pohyvové aktivitě .................... 75

Graf 29:

Vyhodnocení tvrzení, zda můţe PA ovlivit: ........................................................ 76 96

Graf 30:

Kategorie BMI ................................................................................................. 105

97

Seznam tabulek Tabulka 1:

Klasifikace malnutrice u seniorů (Topinková, 2005, str. 24) ........................... 19

Tabulka 2:

Intenzita zátěţe v jednotkách klidového metabolizmu (Stejskal, 2004, str. 48) ................................................................................................................ 27

Tabulka 3:

Funkční kategorie podle Spirdusové (ADL- activities of daily living, základní aktivity denního ţivota, IADL – insturumental activities of daily living, instrumentální aktivity denního ţivota ................................................ 28

Tabulka 4:

Rozdělení respondentů dle věku, rozdělení muţi/ţeny .................................... 39

Tabulka 5:

Rozdělení respondentů dle vzdělání, rozdělení muţi, ţeny .............................. 40

Tabulka 6:

Rozdělení respondentů dle vzdělání a věku – muţi ......................................... 41

Tabulka 7:

Rozdělení respondentů dle vzdělání a věku – ţeny ......................................... 42

Tabulka 8:

Pohybová aktivita v dospělosti – výsledky...................................................... 43

Tabulka 9:

Porovnání pohybové aktivity produktivní/seniorský věk muţi - ţeny.............. 44

Tabulka 10: Pohybová aktivita produktivní věk ................................................................. 45 Tabulka 11: Pohybová aktivita seniorský věk .................................................................... 46 Tabulka 12: Druhy pohybu v produtivním věku a seniorském věku, porovnání muţi/ţeny...................................................................................................... 48 Tabulka 13:

Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu TK v seniorském věku normotonici - výsledek ................................................................................. 50

Tabulka 14: Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu tlaku krve v seniorském věku - normotonici ........................................................................................ 51 Tabulka 15:

Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu TK v seniorském věku hypertonici - výsledek .................................................................................. 51

Tabulka 16: Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu tlaku krve v seniorském věku - hypertonici ......................................................................................... 52 Tabulka 17: Počty hypertoniků v závislosti na pohybové aktivitě ...................................... 54 Tabulka 18: Průměrný věk hypertoniků zastoupených v jednotlivých kategoriích .............. 54 Tabulka 19:

Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu TK seniora –normotonici výsledek ........................................................................................................ 55

Tabulka 20: Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu TK seniora - normotonici.......... 56 Tabulka 21:

Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu TK seniora –hypertonici výsledek ........................................................................................................ 57

Tabulka 22: Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu TK seniora - hypertonici ........... 58 Tabulka 23: Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu BMI seniora - výsledek .......... 59 98

Tabulka 24: Vliv pohybu v produktivním věku na hodnotu BMI seniora ........................... 59 Tabulka 25: Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu BMI seniora - výsledek .............. 60 Tabulka 26: Vliv pohybu v seniorském věku na hodnotu BMI seniora ............................... 61 Tabulka 27: Vztah mezi seniorským věkem a pohybovou aktivitou ................................... 62 Tabulka 28: Důvody pro změnu pohybové aktivity seniorů ............................................... 63 Tabulka 29:

Závislost pohybové aktivity seniorů na věku, rozdělení respondentů dle Kalvacha ....................................................................................................... 64

Tabulka 30: Závislost pohybové aktivity seniorů na pohlaví .............................................. 65 Tabulka 31: Závislost pohybové aktivity seniorů na vzdělání............................................. 66 Tabulka 32:

Závislost pohybové aktivity seniorů na informacích o vhodné pohybové aktivtě ........................................................................................................... 67

Tabulka 33: Zdroje informací o vhodné PA pro seniory ..................................................... 68 Tabulka 34: Závislost pohybové aktivity seniorů na společném bydlení ............................. 70 Tabulka 35: Závislost pohybové aktivity seniorů a pouţívání pomůcek k chůzi ................. 71 Tabulka 36: Závislost pohybové aktivity seniorů a druhy pomůcek k chůzi ....................... 72 Tabulka 37: Závislost pohybové aktivity seniorů a denním reţimu .................................... 73 Tabulka 38:

Závislost pohybové aktivity seniorů na rozhovoru s lékařem o vhodné pohybové aktivitě .......................................................................................... 74

Tabulka 39: Odbornost lékaře, který hovořil se seniorem o pohybové aktivitě ................... 75 Tabulka 40: Vyhodnocení tvrzení seniorů, zda můţe PA ovlivit: ....................................... 76 Tabulka 41: Kategorie BMI (Index tělesné hmotnosti) ..................................................... 105 Tabulka 42:

Příklady omezení jednotlivých systémů organizmu seniora a důsledky pro cvičení (Witmannová, 2007, str. 32) ...................................................... 111

99

Seznam příloh Příloha 1: Otázky pro rozhovor s respondenty .................................................................... 101 Příloha 2: Rutinní pohyb .................................................................................................... 104 Příloha 3: BMI ................................................................................................................... 105 Příloha 4: Moţné zdroje informací o pohybové aktivitě pro seniory ................................... 106 Příloha 5: Rozhovor s lektorkou pohybu ............................................................................ 108 Příloha 6: Screeningový test mobility ................................................................................. 110

100

PŘÍLOHY

Příloha 1: Otázky pro rozhovor s respondenty

1.

Věk ……………………..

2.

Jste muž žena

3.

4.

Nejvyšší dosažené vzdělání základní vyšší odborné vyučen/a vysokoškolské střední škola s maturitou Zabýval/a jste se v dospělosti (od 18. – 64 let) některou pohybovou aktivitou? (nějaký sport např. míčové hry, relaxační cvičení, vrcholový trénink aj.) ano ne

5.

6.

Pokud ano: Kolikrát týdně jste se této pohybové aktivitě věnoval/a? méně než 1x týdně 1x týdně 2x týdně Pokud ano: Jakým druhem pohybové aktivity? (můžete vybrat více odpovědí) chůze, rychlá alespoň 20 min denně organizované cvičení cvičení doma, dle knihy nebo letáku plavání cyklistika/ spinning jóga kalanetika/ pilates

7.

3x týdně 4x týdně vícekrát týdně

aerobic relaxační cvičení tanec míčové hry (basketbal, volejbal…) lyžování bruslení jiné……………………………

Trvala tato Vaše pohybová aktivita déle než 30 min? ano ne

8.

Byl nástup seniorského věku (od 65 roku) důvodem pro změnu Vaší pohybové aktivity? ano ne

9.

Pokud ano: snížila se Vaše pohybová aktivita v důsledku zdravotního stavu (omezení pohybu, bolest, …) snížila se Vaše pohybová aktivita v důsledku nelibosti sportovat zvýšila se na doporučení lékaře zvýšila se v důsledku více volného času jiné ……………………………………………………………………..

101

10. Užíváte pomůcky k chůzi

ano ne 11. Pokud ano, uveďte prosím jaké

hůl berle vozík 12. Zabýváte se nyní některou pohybovou aktivitou?

opěrné křeslo jiné………………………….

ano ne 13. Pokud ano, uveďte prosím jakou:

(můžete vybrat více odpovědí) chůze, rychlá alespoň 20 min denně organizované cvičení cvičení doma, dle knihy nebo letáku plavání cyklistika/ spinning jóga kalanetika/ pilates

aerobic relaxační cvičení tanec míčové hry (basketbal, volejbal…) lyžování bruslení jiné………………………….

14. Kolikrát týdně se této pohybové aktivitě věnujete?

méně než 1x týdně 1x týdně 2x týdně 15. Trvá Vaše pohybová aktivita déle než 30 min?

3x týdně 4x týdně a vícekrát týdně

ano ne 16. Vaše výška:

…………………….. cm 17. Vaše váha nyní:

…………………….. kg 18. Váš TK - poslední návštěva lékaře:

(s Vaším dovolením Vám bude aktuálně změřen) ……………/……….. 19. Užíváte nyní léky na vysoký krevní tlak

ano ne 20. Pokud ano, kdy jste začal/a užívat léky na vysoký krevní tlak

………………let 21. Máte informace o pohybové aktivitě vhodné pro seniory?

ano ne

22. Pokud ano, kde jste získal/a informace?

(můžete vybrat více odpovědí) praktický lékař zdravotní sestra gerontologické centrum jiný zdravotnický pracovník klub seniorů 23. Vyberte podle Vás pravdivé tvrzení (zakroužkujeme u každé otázky odpověď)

letáky, časopisy, knihy TV/ rádio internet kamarádi, známí, rodina jiné

může pohybová aktivita ovlivnit kladně zdraví může pohybová aktivita ovlivnit kladně duševní pohodu může pohybová aktivita ovlivnit kladně průběh stárnutí může pohybová aktivita ovlivnit kladně hmotnost může pohybová aktivita ovlivnit hodnotu krevního tlaku

ano ano ano ano ano

ne ne ne ne ne

nevím nevím nevím nevím nevím

24. Bydlíte:

sám/a společně s manželem/kou společně s druhem/družkou s jiným členem rodiny s někým jiným, s kým? 25. Hovořil jste s lékařem o vhodné pohybové aktivitě

ano ne 26. Pokud ano, s jakým:

Praktický lékař Kardiolog, Internista 27. Vaše práce před dosažení veku 65 let byla: převážně duševní duševně- manuální manuální 28. Váš denní režim nyní je:

Převážně duševní (četba, PC, televize aj.) Duševně-manuální (drobné domácí práce, úklid aj.) Fyzicky aktivní (zahrádka, rytí, zedničina aj)

Nelékařský zdravotní pracovník Jiný odborný lékař…..Kdo?

Příloha 2: Rutinní pohyb Vystoupit z MHD o zastávku dříve a zbytek dojít pěšky Chodit pěšky, místo jeţdění autem Parkovat o několik ulic dále a zbytek dojít V nákupních centrech zaparkovat auto na vzdáleném konci parkoviště od vchodu Obchodní centrum vyuţívat jako chodeckou dráhu. V zahraničí je tento způsob tréninku, mall walking, populární Polední pauzu vyuţít k procházce Chodit po schodech, nepouţívat výtah, eskalátory Pracujete-li v kanceláři, vyuţívat vzdálenější kopírky a faxy. Nevýhodné rozmístění pracovních pomůcek v kanceláři zvýší Vaši pohybovou aktivitu

Příloha 3: BMI Stupně obezity jsou určovány podle BMI neboli Indexu tělesné hmotnosti. BMI = tělesná hmotnost v kg / (Tělesná výška)2 v m

Graf 30: Kategorie BMI

Tabulka 41: Kategorie BMI (Index tělesné hmotnosti) BMI

Popis Podváha - typická pro modelky, stav se zdravotními riziky >18,5 anémie, kachexie aj. Ideální a vyváţený stav těla pro zdravý ţivot - průměrné zdravotní 18,5 -24, 9 riziko Mírná nadváha (prostá otylost) přechodné rozmezí - lehce zvyšuje 25 - 29,99 zdravotní rizika. 30 - 34,99 Obezita I. stupně - značně vysoká zdravotní rizika 35 - 40

Obezita II. stupně - velmi vysoká zdravotními rizika

40 <

Obezita III. stupně (patologická maligní otylost) - nejvyšší zdravotní rizika

Příloha 4: Moţné zdroje informací o pohybové aktivitě pro seniory Pro seniory je důleţité na začátku pohybové aktivity zkonzultovat její vhodnost na základě jejich zdravotního stavu a moţností. Důleţitým zdrojem informací pro ně je proto jejich ošetřující lékař, praktický lékař, internista nebo kardiolog, který by měl posoudit všechny faktory, včetně laboratorních výsledků, testů intenzity zátěţe aj. Sestra informuje o vhodných kurzech, edukuje, předává zdravotní letáčky a kontakty kam je moţno zajít si zacvičit. Lektoři na kurzu se věnují uţ konkrétní péči o seniory. Radí s provedením cviků, usměrňují pohybovou aktivitu, předvádí cviky, dbají na správné návyky pohybu, subjektivní pocit únavy, tepovou frekvenci aj. V Brně je moţné jít např. do pohybového studia pro seniory na VUT v Brně Knihy a časopisy jsou velmi validní a vhodný zdroj informací. Senioři, na rozdíl od mladší generace rádi čtou. Problém můţe nastat při poruchách smyslového vnímání nebo kognitivních poruchách. V knihách se senior doví, které pohybové aktivity jsou vhodné a prospěšné pro seniory a které jsou nevhodné. Informace v knihách jsou podávané velmi přesně a autoři jsou erudovaní odborníci a mají zkušenosti s pohybovou aktivitou seniorů. Knihy vhodné pro seniory jsou uváděné v přehledu literatury v této diplomové práci. V TV a rádiu se většinou podávají validní informace o pohybové aktivitě. Diskuze s odborníky na toto téma je např. v pořadu Sama doma na programu ČT 1, Rodina a já na ČT 2. Internet se stává velkým zdrojem informací. Pro seniory nyní můţe být hůře dostupný, někteří se internetu dokonce bojí. Ale do budoucna, kdy populace stárne, bude zaujímat stále důleţitější místo. Bohuţel se můţe stát, ţe internetové informace, které jsou uváděné na internetu,

nemusí

být

zcela

přesné

a

validní.

Příklady

internetových

stránek:

http://www.cesa.vutbr.cz/index.php?code=703 jde o pohybové studio pro seniory, které je součástí Univerzity třetího věku na VUT v Brně. Jde o cyklus přednášek a cvičení. Po absolvování základního kurzu je moţné vyuţít i kurzy pokračovací, které nabízí např. program aquafitness, plavání nebo práci s vlastním tělem. Pohybové aktivity jsou speciálně určeny pro seniory, vzhledem k jejich zdravotnímu stavu a potřebám. Centrum pro rodinu a sociální péči v Brně pořádá relaxační nebo kondiční cvičení zaměřené na seniory. Více informací je moţné najít na adrese http://www.animatori.cz/udalosti/Programy-pro-seniory-priCentru-pro-rodinu-a-socialni-peci-Brno-Josefska.html. Kamarádi, známí a rodina jsou nejbliţší osoby, se kterými senior sdílí své obavy, starosti a problémy. V dobře fungující rodině, kde je komunikace otevřená, si často sdělují i vlastní

zkušenosti a proţitky. Tady by si kaţdý měl uvědomit, ţe nejsme všichni stejní, a co pomůţe jednomu, můţe druhému uškodit. Pokud se tedy nejedná o odborníka, není moţné tento zdroj informací povaţovat za validní.

Příloha 5: Rozhovor s lektorkou pohybu Mgr. Tvarůţková Alice

Jak dlouho pracujete jako lektorka pohybu? 13 let U seniorů? 5 let, centrum Botanka a centrum Líšeň Kotlanka Kde jste získala znalosti o pohybových aktivitách pro seniory? Z kurzů, z TV a literatury (ale té je bohuţel málo). V čem, podle Vás, vidíte výhody pohybu pro seniory? Zaměřte se prosím hlavně na průběh stárnutí, hmotnost, hybnost a hodnotu tlaku krve. Pohyb je velice vhodný pro udrţování funkce těla, protoţe důsledky pohybu jdou aţ do buněk, krevního oběhu, pomáhají odtoku lymfy, pohyb můţe stimulovat hormonální funkce, stabilizuje a chrání klouby, zlepšuje prokrvení těla aţ na periferii, má vliv na orgány – plíce a srdce zejména. Udrţování pruţnosti je důleţité, protoţe některé (posturální) svaly s věkem tuhnou, fázické svaly se zase nepouţíváním/nezapojováním oslabují a tím se zvětšuje svalová nerovnováha v těle, klouby jsou přetahovány ze své středové pozice. Optimální hmotnost udrţovaná díky aktivnějšímu pohybu, udrţuje se hybnost pohybového aparátu. Vysoký tlak se můţe klidovým, dechovým, jógovým cvičením sniţovat a nízký tlak naopak zvyšovat to je jen má domněnka. Nemám ověřeno medicínsky, jen o tom tak přemýšlím. Samozřejmě cvičení má dobrý vliv na psychiku, hormony štěstí jsou vylučovány při pohybové aktivitě, člověk pocitově omládne, cítí se dobře. V čem vidíte nevýhody, pokud senior není pohybově aktivní? Pokud se nehýbe, omezují se funkce. Plíce nejsou dostatečně vyuţívány, neokysličují se svaly aţ do buněk, oslabuje se srdce, klouby jsou nevhodně přetěţovány, je ohroţena páteř, nedostatečná pohyblivost způsobuje zatuhlost fyzickou i psychickou. Kdo navštěvuje Vaše kurzy častěji muţi/ţeny? Ţeny Jak dlouhou trvá hodina? Časové rozloţení – rozcvičení, vlastní cvičení, relaxace? Hodina trvá 45 – 60 min, na začátku rozehřátí, dynamičtější pohyb na gymnastických míčích 10 – 15 min, následuje zklidnění a prodýchání, poté přecházím na streč kombinovaný s posilováním 30 – 45 min. Na závěr, pokud je potřeba, zařazuji krátkou relaxaci, většinou volím

relaxační cviky po těch náročnějších tak, aby se v závěru hodiny necítil senior unavený, ale příjemně osvěţený. Sledujete intenzitu zátěţe u seniorů nebo subjektivní pocit únavy, slabosti? Ano, sleduji. Co jsou podle Vás vhodné, nevhodné a zakázané pohybové aktivity pro seniory? Nevhodné jsou skoky, aerobik, běh, bruslení, lyţování – vše co můţe způsobit zranění a přetěţuje klouby. Vhodné jsou chůze, plavání, jízda na koni, jóga, tai-či, kalanetika, rekreační sporty. Máte seniory rozdělené podle schopnosti zvládat cviky? Mám je rozdělené na ty co mají „špatné“ kyčle, kolena, ramena a nemohou tedy pracovat v určitých pozicích. Co se týče skoliotiků, lordotiků, kyfotiku není problém, protoţe mé cvičení je zdravotního rázu čili „zádařům" napomáhá. Určitě jdou poznat senioři, kteří celý ţivot cvičili (většinou v Sokole), mají vysokou hybnost, jsou pruţní, dokáţí lehce koordinovat pohyby. Ti co necvičili 20 - 35 let jsou na tom hůř, ale dá se na nich pracovat a důslednou prací opravdu mění drţení těla a učí se výhodně zapojovat svaly tak, aby si neubliţovali. Zpětnou vazbou od seniorů jsem zjistila, ţe je přestala bolet hlava, záda a mohli vysadit „prášky“ proti bolesti, cítí se fyzicky i psychicky lépe. Ještě bych chtěla říct, ţe senioři jsou opomíjenou skupinou a málokdo se jim chce věnovat, proto velmi oceňují péči, kterou jim lektor věnuje.

Příloha 6: Screeningový test mobility Aktivita

Provedení

posazení na ţidli s opěrkami pro ruce stoj po postavení asi 30 sekund bez opory stoj se zavřenýma očima asi 15 sekund

posazení provede hladce, koordinovaně bez pomoci rukou

tlak na sternum v klidném stoji

Klidný jistý stoj bez opory klidný jistý stoj bez ztráty rovnováhy vyrovná přiměřené, vychýlení těţiště bez ztráty rovnováhy

stoj se záklonem (jako při pokusu dosáhnout na předmět z jistě bez ztráty rovnováhy vysoké police) zdvihnutí předmětu ze země jistě bez ztráty rovnováhy chůze jistá, koordinované pohyby chůze po rovině asi 15 m přiměřenou rychlostí - s pomůckou chůze jistá, koordinované pohyby přiměřenou rychlostí - bez pomůcky otočení jisté, bez zaváhání a otočení při chůzi přešlapování - s pomůckou otočení jisté, bez zaváhání a přešlapování - bez pomůcky skóre rovnováhy (počet abnormálně provedených aktivit) Hodnocení

Hodnocení normální abnormální

Příloha 7 Tabulka 42: Příklady omezení jednotlivých systémů organizmu seniora a důsledky pro cvičení (Witmannová, 2007, str. 32) Systém Pohybový

Nejčastější omezení Svalová nerovnováha k degenerativní změny pohybového aparátu - úbytek svalové hmoty spojený s poklesem síly svalové, dekalcifikace skeletu a osteoporóza, sníţená kloubní pohyblivost (degenerace kloubní chrupavky /artróza/, ztráta pruţnosti vazivových struktur, bolest), ztráta obratnosti, změny v drţení těla (kulatá stařecká záda, stav po endoprotéze kyčelního nebo kolenního kloubu. Kardiovaskulární Degenerativní změny srdečně-cévního aparátu - sníţený srdeční výdej, zhoršení účinnosti srdce jako čerpadla, ortostatická hypotenze, vyšší riziko závratí a mdloby. Hypertenze, ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin,

Důsledky pro cvičení Uvolňovat a protahovat svalové skupiny s tendencí ke zkracování, aktivizovat a posilovat svaly s tendencí k ochabování, aplikovat vedené a řízené pohyby, vyloučit švihová cvičení, vyloučit skoky a otřesy, aktivizovat hluboký stabilizační systém páteře (bránice, m. multifidus, břišní svaly, svaly dna pánevního. Cvičit do bolesti.

Dýchací

Sníţení vitální kapacity a pruţnosti hrudníku, únava, dušnost. Obstrukční restrikční poruchy dýchacího systému.

Cvičit v neprašném prostředí, ve vyvětrané místnosti. Cvičit mírnou aţ střední intenzitou, aplikovat dechová cvičení - zapojit bránici do dechového stereotypu, koordinovat pohyb s dýcháním.

Metabolismus, endokrinní

Malnutrice, obezita, cukrovka, metabolický syndrom

Stejné jako u kardiovaskulárního + zaměřit se na kontrolu hmotnosti, v případě cukrovky měřit glykémii a cvičení sladit spolu s dietou a celkovým reţimem. U cukrovky necvičit po jídle a večer (riziko noční hypoglykemie). Vhodná obuv.

Nervový

Zhoršení adaptačních schopností - horší přizpůsobivost změněným podmínkám, poruchy koordinace svalů, niţší schopnost vypracování nových pohybových stereotypů, poruchy termoregulace, psychické změny a choroby. Stavy po mozkových mrtvicích.

Vhodné je: relaxační cvičení, vkládat odpočinek mezi cviky, koordinační cvičení. Podpora kinestézie (uvědomování si pohybu), facilitace (usnadnění) pohybu pomocí poklepu, pohledem, povely a fyzikálními podměty (masáţní pomůcky atd.) Nevhodné: cvičení emotivního charakteru např. soutěţe

Vylučovací, Gynekologická onemocnění

Sníţení renálních funkce, inkontinence. Onemocnění ledvin, pooperační stavy

Pozor na pády, prochlazení. Pohybová aktivita vhodná střední intenzitou, nepřetíţit, aktivizovat svaly dna pánevního, cvičit s vyprázdněným močovým měchýřem. Pitný reţim.

Smysly

Zhoršení funkce zraku a sluchu (stařecká vetchozrakost, dalekozrakost, nedoslýchavost).

Hlasitý projev, názorné předvádění cviků, opravování provedených cviků. Vhodné jsou: cvičení orientačních schopností, zrakového vnímání, zrakové lokalizace. Rytmická cvičení, dynamické cyklické cvičení. Nevhodné jsou cviky a polohy se zvyšováním nitrolebního tlaku (statická práce HK nad hlavou, předklony, visy hlavou dolů).

Monitorovat tepovou frekvenci (TF) a krevní tlak při cvičení. Určit bezpečnou hranici tréninkové TF střední intenzita dynamické zátěţe (dle lékaře specialisty). Necvičit v bezdeší, ne statické polohy a výdrţe, ne prudké změny poloh, ne záklony hlavy.

Onkologická onemocnění (bronchogenní karcinom, nádor prsu, prostaty, tlustého střeva)

Velmi lehké cvičení prováděné krátkodobě (relaxační a dechové), dle doporučení lékaře specialisty. Podpora psychiky, práce s tělesným sebepojetím. Postupný návrat k původní zdatnosti.

Souhlasím, aby tato diplomová práce byla pouţívána, vyuţívána pro další studijní účely a citována podle platných norem.

V Mokré – Horákov dne 1. 4. 2011

…..……………….. Bc. Petra Lepilová