MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství. Vyuţití nemocničního informačního systému v práci všeobecných sester

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Solomon Tesfaye

Vyuţití nemocničního informačního systému v práci všeobecných sester Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Olga Janíková

Brno 2014

ANOTACE, ANNOTATION Příjmení a jméno autora:

Solomon Tesfaye

Instituce:

Katedra

ošetřovatelství,

Lékařská

fakulta

Masarykovy univerzity Název práce:

Vyuţití nemocničního informačního systému v práci sestry

Vedoucí práce:

PhDr. Olga Janíková

Počet stran:

93

Počet příloh:

5

Rok obhajoby:

2014

Klíčová slova:

Nemocniční informační systém, všeobecné sestry, elektronická dokumentace ošetřovatelské péče, dotazník, Sesterská překladová zpráva, NIS moduly

Práce se zaměřuje na popis informačních systémů pouţívaných ve zdravotnictví, se zaměřením na Nemocniční informační systém pouţívaný ve FN u sv. Anny v Brně. V práci je popsán postupný historický vývoj NISů, jsou zmíněny jednotlivé moduly, funkcionality, moţnosti vyuţití a také směřování NIS. Práce je psána jak z pohledu obecného, tak z pohledu zdravotních sester. Velká pozornost je věnována právě kaţdodenní práci s NIS a tomu, jak tento systém slouţí k podpoře práce sester, jeho přínosy. Jsou zmíněny také moţná vylepšení, nevýhody a také chybějící funkcionality. V neposlední řadě je zmíněna bezpečnost dat pacientů v NIS, důleţitost zachování důvěrnosti dat a ochrana soukromí pacientů. Cílem práce je popsat, jaké výhody a nevýhody v práci sester přináší kaţdodenní vyuţití NIS a ICT (Informační a komunikační technologie) obecně. Bude proveden výzkum a z něj vzejdou návrhy na konkrétní vylepšení, která by dle názorů uţivatelů – sester byla přínosem pro kaţdodenní práci.

Keywords: NIS Hospital information system,General Nurses,Electronic documentation of nursing care,questionnaire,nurses translation message,Modules,

The work focuses on the description of the information systems used in health care, focusing on hospital information system used in the University Hospital St. Anna, Brno. The work describes the gradual historical development HIS mentioned modules , functionality , utilization and direction of HIS. The work is written from the perspective of the general , and from the perspective of nurses. Much attention is devoted to daily work with HIS and how this system is used to support the work of nurses its benefits . They also discussed possible improvements , disadvantages and lack of functionality. Finally, mention is made of the security of patient data in the HIS , the importance of preserving data confidentiality and privacy of patients. The aim is to describe the advantages and disadvantages in nursing brings everyday use HIS and ICT (information and communication technology) in general. Research will be done and it will emerge suggestions for specific improvements which, in the opinion of users - nurses was beneficial for everyday work.

Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci zpracoval samostatně pod odborným dohledem PhDr. Olgy Janíkové, a pouţil jsem jen uvedené informační zdroje.

Brno 2014

…………………………. Solomon Tesfaye

Děkuji PhDr. Olze Janíkové za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce. Rád bych také poděkoval své manţelce Zuzaně Tesfaye za trpělivost a pomoc během zpracování této práce a korekci českého jazyka. Poděkovaní patři také pracovníkům úseku informatiky. Zvláště pak panu Martinu Kejíkovy, náměstku úseku informatiky za svůj čas a odborné rady při psaní práce.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 8 1

CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ................................................................ 9

1.1

Cíle práce ............................................................................................................. 9

1.2

Očekávané výsledky .......................................................................................... 10

2

CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU ............................................................... 11

2.1

Historie elektronické zdravotnické dokumentace .............................................. 11

2.1.1 Historie vývoje ve zdravotnickém zařízení obecně ........................................... 11 2.1.2 Historie vývoje informační a komunikační technologie ve FNUSA ................. 12 2.2

Nasazování osobních počítačů ........................................................................... 12

2.2.1 Zavádění počítačové sítě a propojování zdravotnických databází ..................... 13 2.2.2 Připojení k internetu........................................................................................... 14 2.2.3 Intranet ............................................................................................................... 14 2.2.4 Zavádění Nemocničního informačního systému ............................................... 14 2.3

Zdravotnická dokumentace ................................................................................ 15

2.4

Elektronická dokumentace ve FNUSA a její stručný vývoj .............................. 16

2.4.1 Historie vývoje nemocničního informačního systému ...................................... 16 2.4.2 Hlavní moduly Nemocničního informačního systému ...................................... 17 2.5

Propojení s jinými informačními systémy ......................................................... 19

2.5.1 PACS ................................................................................................................. 20 2.5.2 Laboratorní informační systém .......................................................................... 21 2.6

Budoucnost Nemocničního informačního systému ........................................... 21

2.7

Koncepce přenosných zařízení .......................................................................... 22

2.8

Legislativa, týkající se vedení zdravotnické dokumentace ................................ 23

2.9

Nemocniční systémy v dnešní podobě – elektronická dokumentace ................ 23

2.9.1 Přehled nabídek na trhu ..................................................................................... 23 2.9.2 Nejpouţívanější Nemocniční informační systémy ............................................ 24 2.9.3 Povrchní srovnání Nemocničního informačního systému ................................. 24 2.9.4 Srovnání vlastního a koupeného NIS ................................................................. 26 6

2.9.5 Poznatky ze zahraničí ........................................................................................ 27 2.9.6 Výhody a nevýhody elektronické dokumentace ................................................ 28 2.10 Shrnutí ................................................................................................................ 29 3

METODIKA PRÁCE ........................................................................................ 31

3.1

Charakteristika zvolené metody a statistické zpracování .................................. 32

4

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA ......................................... 33

5

DISKUZE .......................................................................................................... 61

6

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ................................... 70

7

ZÁVĚR .............................................................................................................. 71

SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 78 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 80 SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 81 SEZNAM GRAFŮ ....................................................................................................... 82 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 83 PŘÍLOHY ..................................................................................................................... 84

7

ÚVOD V této bakalářské práci jsem se zaměřil na problematiku vedení elektronické zdravotnické dokumentace a související nemocniční informační systémy. Tato problematika je mi velmi blízká, neboť pracuji jako všeobecná sestra ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Pracuji zde jiţ od roku 1990, a se zdravotnickou dokumentaci přicházím samozřejmě kaţdý den do styku. Vţdy jsem měl blízko k moderním technologiím a tak, kdyţ se začaly na naší klinice nasazovat osobní počítače a zavádět vedení elektronické zdravotnické dokumentace, ţivě jsem se o toto zajímal a zaváděné systémy z pohledu zdravotní sestry programátorům připomínkoval. Z pohledu zdravotní sestry můţe být vedení elektronické zdravotnické dokumentace velkým přínosem i komplikací. Toto je odvislé zejména od uţivatelských znalostí v pouţívání moderní výpočetní techniky a také od kvality pouţívaného software, který k vedení zdravotnické dokumentace slouţí. Názory na přínosy či negativa se samozřejmě mezi mými kolegy velmi různí. Touto bakalářskou prací chci provést průzkum názorů mých kolegů, jejich zkušeností a tyto názory a zkušenosti určitým způsobem zmapovat a vyhodnotit. Na tuto problematiku jsem se zaměřil přirozeně v prostředí, ve kterém se nejlépe orientuji a kde jsem schopen zodpovědně posoudit či vyhodnotit veškeré aspekty této problematiky, tedy v nemocnici, ve které pracuji. Většinu podkladů a informací o historii i současnosti NIS, jsem získal od pracovníků Úseku informatiky této nemocnice, se kterými jsem strávil desítky hodin během diskusí nad touto problematikou. Jejich paměť pro mne byla neocenitelným zdrojem informací, neboť písemné doklady z dob zahájení vývoje a nasazování NIS jiţ nejsou k dispozici, uţ třeba jen proto, ţe mnohé písemné materiály z té doby jiţ byly skartovány.

8

1. CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

1.1. Cíle práce Cíl č. 1 Popsat vyuţití Nemocničního informačního systému (NIS) v kaţdodenní práci všeobecných sester.

Cíl č. 2 Popsat největší výhody a nevýhody NIS při kaţdodenním vyuţití v práci všeobecných sester.

Cíl č. 3 Najít největší nedostatky pouţívané elektronické dokumentace (Sesterská překladová zpráva).

Cíl č. 4 Vytvořit návrh na řešení zjištěných nedostatků ve spolupráci s úsekem informatiky.

9

1.2. Očekávané výsledky Očekávaný výsledek č. 1 Předpokládáme ţe, více neţ 25 % všeobecných sester uvede moţnost sdílení PC s lékaři. Očekávaný výsledek č. 2 Předpokládáme, ţe více neţ 50 % všeobecných sester by ke své práci vyuţilo moţnost uţití přenosných zařízení (tabletů). Očekávaný výsledek č. 3 Předpokládáme, ţe více neţ 50 % všeobecných sester pouţívá ke své práci program NIS-Hosp denně. Očekávaný výsledek č. 4 Předpokládáme ţe, více neţ 50 % všeobecných sester bude hodnotit práci s dokumentací

ošetřovatelské

péče

(Sesterskou

překladovou

zprávu)

dobře,

chvalitebně nebo výborně. Očekávaný výsledek č. 5 Předpokládáme, ţe více neţ 75 % všeobecných sester bude mít zájem o elektronickou podobu i ostatní dokumentaci ošetřovatelské péče. Očekávaný výsledek č. 6 Předpokládáme ţe, více neţ 75 % všeobecných sester bude vědět, jak postupovat v případě havárie NIS. Očekávaný výsledek č. 7 Předpokládáme ţe, více neţ 50 % všeobecných sester bude mít zájem o další vzdělávání v oblasti informačních technologií.

10

2. CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU

2.1. Historie elektronické zdravotnické dokumentace Historie elektronické zdravotnické a ošetřovatelské dokumentace je neodmyslitelně spojena s postupným zaváděním výpočetní techniky do zdravotnických zařízení. Toto zavádění

bylo

ovlivněno

samozřejmě

i

politickým

vývojem,

v dobách

předlistopadových byly na trhu dostupné víceméně jen sálové počítače, většinou původem ze zemí tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci – RVHP, s uvolněním trhu se začaly dováţet i běţné osobní počítače (Personal Computer – PC), a v té době se výpočetní technika začala stávat dostupná běţným uţivatelům.

2.1.1. Historie vývoje ve zdravotnickém zařízení obecně V dřívějších dobách byla zdravotnická i ošetřovatelská dokumentace vedena jen v ručně psané formě a zpočátku nebyla potřeba strojového zpracování dat. Hlavním důvodem pro prvotní zavádění výpočetní techniky do zdravotnických zařízení byla potřeba zpracování statistických dat pro potřeby centrálního plánování. Proto byly v sedmdesátých a osmdesátých letech do zdravotnického zařízení – ZZ pořizovány první sálové počítače. S nástupem liberalizace trhu zdravotního pojištění vznikla potřeba zpracování – vykazování dat pro různé zdravotní pojišťovny, tyto potřeby dále sílí se zaváděním moderních technologií, moderních lékařských přístrojů a v neposlední řadě téţ poţadavky personálu i pacientů na zvýšení komfortu a zkvalitnění péče.

11

2.1.2. Historie vývoje informační a komunikační technologie ve FNUSA Pořízení prvního „počítače“ do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně – FNUSA proběhlo díky Krajský ústav národního zdraví – KÚNZ, jehoţ byla tehdy FNUSA součástí. V osmdesátých letech byl pořízen sálový počítač, který slouţil ke zpracování dat pro statistické potřeby KÚNZu i FNUSA. V tehdejších dobách nebylo běţné, aby zdravotnický personál pracoval s počítači a technicky to ani nebylo moţné. V nemocnici vzniklo oddělení „pořizovaček“ dat, tyto pracovnice opisovaly do počítače data z ručně psaných podkladů. Tým operátorů následně data do počítače nahrával a zpracovával, výstupy se tiskly opět na papír a předávaly dále. Na tehdejší dobu to bylo velmi komfortní a pokrokové, dnes si takový systém práce nelze představit. V polovině let osmdesátých se na trhu objevily první osmibitové počítače, které jiţ trošku připomínaly dnešní PC, jednalo se zejména o počítač řady PMD 85 (Piešťanský Mikropočítač Displejový z roku 1985)1 vyráběný v Tesle Piešťany. Tyto počítače byly do nemocnice zakoupeny jen v počtu několika málo kusů, jednak byly na tehdejší dobu poměrně drahé, jednak pak jejich vyuţití a přínos pro ZZ byly přinejmenším sporné, slouţily zejména pro operátory sálového počítače jako výuková pomůcka základů programování v jazyce Basic.2

2.2. Nasazování osobních počítačů Koncem let osmdesátých se na našem trhu objevily první počítače typu PC, jednalo se o počítače řady Ten náš systém – TNS vyráběné v tehdejším JZD Agrokombinát Slušovice. Byly sice téţ jen osmibitové, ale přesto se uţ jednalo o počítač kompatibilní se standardem IBM PC. Tyto počítače TNS slouţily také pro výuku programování. Po listopadu 1989 se trh otevřel a nemocnice začala nakupovat běţná PC z dovozu. Tyto 1

Srov. WIKIPEDIE otevřená encyklopedie, PMD 85, [online], Dostupné na WWW: .

2

Srov. WIKIPEDIE otevřená encyklopedie, BASIC, [online], Dostupné na WWW: .

12

slouţily jako jednoduché evidence pacientů, tehdy vznikaly v rámci výpočetního střediska FNUSA první jednoduché programy pro práci se zdravotnickou dokumentací – budoucí základy Nemocničního informačního systému – NIS. V polovině let devadesátých bylo jiţ v nemocnici asi padesát počítačů, slouţily zejména v kartotékách ambulancí pro evidenci pacientů a na sekretariátech klinik a na vedení nemocnice místo psacích strojů.

2.2.1. Zavádění počítačové sítě a propojování zdravotnických databází Přibliţně v té době byl do nemocnice dodán první informační systém pro práci s pacientskou dokumentací – konkrétně se jednalo o data z přístrojů na tehdejší Radiodiagnostické klinice – RDK, zde byla dodavatelskou firmou vybudována i malá počítačová síť, ve které bylo připojeno celkem osm zařízení, z toho šest PC. V dalších letech postupně vznikaly další osamocené ostrůvky počítačových sítí, vţdy se jednalo o sítě sloţené z jednotek počítačů. Zdravotnická dokumentace – pokud jiţ byla vedena elektronicky – zůstávala i nadále v ručně psané podobě, rentgenové snímky se vyvolávaly klasickou „mokrou“ cestou a jednotlivé malé databáze nebyly nijak propojeny. Největším tehdejším systémem elektronické zdravotnické dokumentace byl systém Laboratorní informační systém – LIS, ve kterém bylo připojeno téměř dvacet zařízení, analyzátorů a terminálů.3 Jednalo se o poměrně zajímavý systém, vyvíjený původně společnosti Hewlett Packard, později pak soukromou rakouskou firmou, která vznikla odštěpením od Hewlett Packard. Tento systém se mimochodem v různých verzích pouţíval aţ do roku 2012.4

3

Srov. WIKIPEDIE otevřená encyklopedie, TERMINÁL (INFORMATIKA), [online], Dostupné na WWW: .

4

Srov. FAKULTNÍ NEMOCNICE U SVATÉ ANNY V BRNĚ, Výroční zpráva, [online], Dostupné na WWW: .

13

2.2.2. Připojení k internetu V roce 1997 se začalo i v České republice hovořit o internetu a o moţnosti propojování dat. Připojení k Internetu optickou linkou bylo realizováno v zimě 1997 a v té době začali uţivatelé sami hovořit o propojení lokálních počítačových sítí. Poţadavek na připojení k internetu byl hlavním důvodem, proč se začaly budovat kabeláţe počítačové sítě v celém areálu a propojovat jednotlivé budovy. Kolem roku 1999 se začalo hovořit o nutnosti propojení elektronických evidencí pacientů a vzniku centrálního registru pacientů. V zahraničí se začínaly nasazovat systémy pro práci s obrazovými daty pacientů, systémy Picture Archiving and Communication System – PACS a vedení FNUSA rozhodlo o realizaci systému PACS i u nás. První PACS server byl zakoupen v roce 2001 a postupně k němu byly připojovány jednotlivé lékařské přístroje – modality. Zároveň bylo rozhodnuto o nasazení jednotného NIS.

2.2.3. Intranet Současně se zaváděním přístupu na Internet vznikla potřeba na informační nástroj pro předávání informací všem zaměstnancům napříč nemocnicí. Vznikl tak Intranet, jakýsi vnitropodnikový postupně rozvíjený informační portál, kde jsou k dnešnímu datu dostupné informace od telefonního seznamu aţ po databáze léků.

2.2.4. Zavádění Nemocničního informačního systému Kdyţ bylo rozhodnuto o nasazení jednotného NIS ve FNUSA, vedení pečlivě zvaţovalo jaký systém zvolit, a zdali se nevydat cestou vlastního vývoje. Pro vývoj vlastního systému hovořilo to, ţe tehdejší kartotéky a některé ambulance jiţ vyuţívaly menší lokální databáze, které vyvíjeli místní informatici. Po pečlivém zváţení bylo rozhodnuto vydat se oběma cestami – jednak zahájit vlastí vývoj, jednak pořídit informační systém od některé z dodavatelských firem a následně v praxi porovnat obě řešení. 14

Po rozhodnutí zvolit obě řešení, tedy vlastní vývoj i outsourcing, zahájili nejprve programátoři práce na vytvoření ambulantního modulu zdravotnické dokumentace – NIS-Amb. Ve stejné době dodavatelská firma STAPRO zahájila nasazování svého informačního systému, jednalo se o systém Medea. Jako pilotní pracoviště pro projekt byla vybrána Klinika plastické a estetické chirurgie – KPECH na Berkově ulici. V praxi byl systém NIS-Amb shledán uţivateli jako lepší, hlavními důvody bylo jednak propojení s laboratořemi, ale také rychlost provádění poţadovaných úprav uţivateli. Proto začal zdravotnický personál na KPECH o vlastní vůli pouţívat NISAmb a od systému Medea bylo postupně zcela upuštěno. Vlastní NIS byl dále vyvíjen a rozšiřován, podrobněji toto popisuji v podkap. 2.4 s. 16.

2.3. Zdravotnická dokumentace Zdravotnická dokumentace je nedílnou součástí kaţdodenní praxe ve zdravotnictví. Je to souhrn všech záznamů o pacientech vedených jedním zdravotnickým zařízením obsahujícím osobní údaje pacienta v rozsahu nezbytném pro identifikaci pacienta. Dále zjištěním jeho anamnézy, stejně jako informace o onemocnění, průběhu a výsledku vyšetření, léčbě a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem a s postupem při poskytování zdravotní peče. Zdravotnická dokumentace je vedena ve formě textové, grafické nebo audiovizuální. Údaje obsaţené v ní mohou být vedeny v ručně psané nebo elektronické formě5. Zdravotnickou dokumentaci můţeme rozdělit na lékařskou a ošetřovatelskou. Slouţí jako podklad při vykazování zdravotnické péče pro pojišťovny. Je důkazním materiálem pro soudní znalce v průběhu soudního řízení mezi pacientem a poskytovatelem

zdravotnické

péče.

Pacient

není

vlastníkem

zdravotnické

dokumentace, i kdyţ obsahuje jeho osobní údaje. Není také majetkem toho, kdo dokument zaznamenal. Vlastníkem veškeré zdravotnické dokumentace je zřizovatel, coţ je v tomto případě zdravotnické zařízeni6

5

Srov. POLICAR, R., Zdravotnická dokumentace v praxi, s. 16, 19.

6

Srov. VONDRÁČEK, L., LUDVÍK, M., NOVÁKOVÁ, J., Ošetřovatelská dokumentace v praxi, s. 10.

15

2.4. Elektronická dokumentace ve FNUSA a její stručný vývoj

2.4.1. Historie vývoje nemocničního informačního systému KPECH jako pilotní pracoviště pro systém Medea byla vybrána proto, ţe její poloha je vzdálená od ostatních pracovišť nemocnice, a také proto, ţe se jedná poměrně odlišný typ zdravotnického provozu, který nebyl příliš provázán se zbytkem nemocnice. Systém Medea byl nasazen, personál proškolen a systém se začal na klinice plošně pouţívat. Ve stejné době vznikal vlastním vývojem první modul budoucího velkého NIS, konkrétně ambulantní modul NIS-Amb. Tento slouţil nejprve primárně pro podporu práce více ambulancí s jednou společnou kartotékou. V systému byl také realizován centrální registr pacientů a postupně se realizovalo propojení na laboratorní informační systém. Tak došlo k tomu, ţe NIS-Amb začal být pouţíván i na lůţkových odděleních, zejména k náhledům do karty pacienta a na jeho laboratorní výsledky. Následně byl systém NIS-Amb propojen se systémem PACS, bylo tedy moţné přes kartu pacienta nahlédnout i do obrazové dokumentace, například na RTG snímky. Přibliţně kolem roku 2009 byla do systému NIS-Amb přidána podpora pro vyvolávací panely, které umoţňují přidělování čísel čekajícím pacientům a vyvolávání tímto číslem namísto jména, obdobně jako v bankách či na poštách, došlo tak k zvýšení zajištění soukromí pacientů. Během roku 2004 byl zahájen vývoj modulu NIS-Hosp, modulu určeného pro podporu hospitalizační péče, i ten byl propojen s centrálním registrem pacientů a dalšími systémy (LIS, PACS). Byl rozšířen i o modul objednávání stravy pro pacienty na lůţkových odděleních. V současné době je těsně před dokončením elektronická ošetřovatelská dokumentace. Součástí systému NIS byla samozřejmě od samého začátku podpora vykazování péče zdravotním pojišťovnám, byla realizována podpora vykazování systémem Diagnosis Related Group – DRG a další související úpravy, vzniklé dle potřeb neustále se měnící legislativy.

16

2.4.2. Hlavní moduly Nemocničního informačního systému

NIS-Amb Jedná se o první a zároveň nejpouţívanější modul informačního systému. Slouţí primárně pro podporu vedení elektronické zdravotnické dokumentace na ambulancích, je však vyuţíván i na lůţkových odděleních a zdravotnickým personálem. Mezi jeho hlavní funkcionality patří: Kartotéka, ambulantní nálezy, anamnéza, alergie, recepty, poukazy na léčebnou a ortopedickou pomůcku, laboratorní výsledky, ţádanky, dispenzární skupiny, trvalé diagnózy, pořízení pojišťovny, čekárna + vyvolávací systém, objednávací kalendář, pitevní protokoly, histologie/cytologie, lékárna, laboratoře, PACS, fakturace, dietologický systém, krevní banka atd.

Obrázek 1: Modul NIS-Amb

NIS-Hosp Jedná se o druhý nejdůleţitější modul NIS. Slouţí primárně pro podporu vedení elektronické zdravotnické dokumentace na lůţkových odděleních. Mezi jeho hlavní funkcionality patří: Anamnéza, alergie, diagnózy, nynější onemocnění, dekurz, TISS protokol, ordinace, operační protokoly, laboratorní výsledky, konzilia, ţádanky,

17

pořízení pojišťovny, kódování DRG, propouštěcí zpráva, nozokominální nákazy, Ústav zdravotnických informací a statistiky – ÚZIS, archiv pacientů.

Obrázek 2: Modul NIS-Hosp

NIS-Study Modul slouţící k evidenci pacientů zařazených do klinických studií, zajišťuje správu pacientů a správné vykazování péče poskytnuté těmto pacientům.

NIS-SP Modul slouţí pro objednávání stravy pacientů, je přímo propojen s dietologickým systémem na stravovacím provozu.

18

Obrázek 3: Modul NIS-SP Další moduly  NIS-AmbMgr - generuje ekonomické sestavy ze systému NIS  NIS-ExportPoj – zajišťuje export dat pro zdravotní pojišťovny  NIS-NN - modul slouţí pro sledování nozokominálních nákaz  NIS-PK - slouţí pro práci na příjímací kanceláři  NIS-UZIS - exportní program dat pro ÚZIS  NIS-ExportFaktur - exportuje data o regulačních poplatcích do ekonomického informačního systému – IS

 NIS-POJ – slouţí jako centrální modul pojišťovny

2.5. Propojení s jinými informačními systémy NIS ve FNUSA je propojen s mnoţstvím dalších informačních systémů, jedná se zejména PACS a LIS, které jsou popsány níţe.

19

2.5.1. PACS Systém PACS slouţí pro práci s obrazovými daty pacientů, jedná se zejména o RTG snímky, snímky z MRI a CT, video snímky z angiografie. Systém PACS byl ve FNUSA postupně integrován s NIS, bylo umoţněno propojení worklistů, tedy seznamu pacientů čekajících na konkrétní vyšetření tímto přístrojem, aby nebylo nutno opisovat jejich údaje a předešlo se tak chybám obsluhy. V současnosti je jiţ systém PACS nasazen plošně a „klasické“ snímky se jiţ mnoho let nedělají. Tou nejzásadnější výhodou nasazení systému „bezfilmové“ nemocnice je výrazné zrychlení při ošetřování pacientů. Dříve bylo nutno čekat na vyvolání snímků, pak je musel někdo popsat a teprve pak se mohl pacient vrátit k vysílajícímu lékaři s popisem a někdy i se snímky. Nyní systém funguje tak, ţe po snímkování pacienta se tento vrací rovnou k vysílajícímu lékaři a v mezičase jiný lékař snímky popíše a tento popis včetně samotných snímků dorazí k vysílajícímu lékaři většinou dříve, neţ pacient. Navíc kterýkoli z lékařů naší nemocnice můţe víceméně kdykoli do snímků nahlédnout, můţe si najít i snímky starší, není nutno nic zdlouhavě hledat v archivu.

Obrázek 4: Modul NIS-PACS

20

2.5.2. Laboratorní informační systém Systém slouţí pro podporu laboratoří ve FNUSA, je řešen formou outsourcingu a přímo řídí vybrané analyzátory na klinických pracovištích. Veškerá data z laboratoří i krevní banky se zpracovávají v tomto systému a výsledky jsou on-line předávány do NIS. V současnosti jiţ funguje i tzv. Elektronická ţádanka, tedy samotnou ţádanku na laboratorní vyšetření vyplní a odešle lékař nebo sestra prostřednictvím NIS, kde později najde i samotné výsledky. Nemusí tedy jiţ čekat, aţ jsou výsledky přineseny v papírové podobě, nebo volat telefonicky do laboratoří a zjišťovat, zdali jiţ byly konkrétní vzorky zpracovány. Jednoduše dohledatelné jsou také výsledky neaktuální, tedy z dřívější doby, ať uţ z předešlého odběru, dne nebo hospitalizace.

2.6. Budoucnost Nemocničního informačního systému NIS vyvíjený ve FNUSA je mezi uţivateli velmi oblíben a o jeho pouţití projevila zájem jiţ i jiná zdravotnická pracoviště. V budoucnu se plánuje kromě dalšího vývoje NIS jeho postupné rozšiřování. Postupně jsou vyvíjeny další moduly, zapracovávány změny legislativy a také poţadavky uţivatelů. V roce 2013 byl například do NIS realizován institut druhého čtení pro Kliniku zobrazovacích metod – KZM, kdy jeden lékař provede popis snímku pacienta a další, zpravidla zkušenější lékař, provede kontrolu popisu a aţ poté je tento popis v NIS označen jako konečný a platný. V souvislosti se vznikem Mezinárodního centra klinického výzkumu pod názvem International Clinical Research Center – ICRC ve FNUSA jsou do NIS postupně zapracovávány další funkcionality týkající se výzkumů, které zde probíhají a budou probíhat. Jedná se o zařazování pacientů do klinických studií, zpracování dat z pokusných vyšetření a další. Neustále se rozvíjející částí našeho NIS je samozřejmě také modul pro účtování pojišťovny, zpracování ekonomických výkazů a přehledů.

21

2.7. Koncepce přenosných zařízení V souvislosti s moderními trendy pouţívání přenosných zařízení, jako jsou tablety či mobilní telefony se začíná hovořit o moţnosti přístupu do zdravotnické dokumentace z těchto zařízení. Jako příklad lze uvést odolné tablety či notebooky, které mohou pouţívat sestry přímo na odděleních u lůţek pacientů a zapisovat do nich podanou medikaci nebo naměřené fyziologické funkce. V případě pouţití takovýchto zařízení

však

narazíme

na

několik

problémů.

Především

riziko

přenosu

nozokominálních nákaz. Tato zařízení by proto měla být omyvatelná desinfekčními prostředky, aby se jejich prostřednictvím nemohla šířit infekce. Problémem je také vysoká cena, jako příklad lze uvést i běţnou klávesnici, kdy obyčejná stojí kolem 300,Kč, avšak omyvatelná s příslušnou certifikací minimálně 6.000,- Kč. Problematika přenosu dat. V případě, kdy zařízení nebude neustále připojeno k NIS, tedy nebude on-line, nemusí vţdy obsahovat aktuální data. Synchronizace občasná, řešená připojením přes kabel do počítačové sítě je jednak nepraktická, jednak pak na ni sestra musí neustále myslet a zbytečně ji to zdrţuje. Naskýtá se tedy moţnost on-line připojení přes bezdrátové sítě, například Wi-Fi. Zde je však problém s pouţitým zabezpečením

bezdrátové komunikace. Pouţívaná šifrování jsou

prolomitelná a hrozí tedy úniky dat. Navíc vybudování samotné infrastruktury a pokrytí větších oddělení, klinik či celých pavilonů signálem Wi-Fi je také značné nákladné. Velké je také riziko ztráty/krádeţe zařízení, protoţe řada oddělení nejsou uzavřená, problém je jednak ve ztrátě finanční, ale také ve ztrátě pacientských dat, v tabletu uloţených. V poslední době se také často hovoří o konceptu Bring Your Own Device – BYOD. Jedná se o situaci, kdy si zaměstnanec do práce přinese své vlastní zařízení a toto pouţívá pro pracovní účely. Na tato zařízení se však vztahují všechna výše zmíněná rizika a navíc ještě legislativní problém, kdy hrozí, ţe se budou pacientská data nacházet v soukromých zařízeních.7

7

Srov. WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie, BYOD, [online], .

22

2.8. Legislativa, týkající se vedení zdravotnické dokumentace Základním

dokumentem,

který

legislativně

ošetřuje

vedení

zdravotnické

dokumentace je Předpis č. 98/2012 Sb., Vyhláška o zdravotnické dokumentaci, která stanovuje obsah nutných údajů v této dokumentaci. Jsou to především údaje poskytovatele, identifikační údaje pacienta, dále pohlaví pacienta, identifikace osoby, která provedla záznam do zdravotnické dokumentace. Také je nutný datum a čas provedeného záznamu včetně razítka poskytovatele. Nutným obsahem jsou také údaje o příjmu, překladu, ukončení hospitalizace a úmrtí pacienta. Dále informace o zdravotním stavu. Údaje o pacientech zbavených způsobilosti k právním úkonům jsou také nutným obsahem zdravotnické dokumentace. V neposlední řadě je nutný záznam i u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závaţné a klasifikace pacienta s určitým stupněm omezení nebo znemoţnění fyzických, psychických či sociálních funkcí. Pokud je zdravotnická dokumentace vedena pouze v elektronické podobě, musí být opatřena elektronickým podpisem8.

2.9. Nemocniční systémy v dnešní podobě – elektronická dokumentace

2.9.1. Přehled nabídek na trhu V současné době jiţ není na trhu s Nemocničními informačními systémy velký výběr. A díky konsolidaci trhu, jsou dnes k dispozici asi tři nejrozšířenější.

8

Srov. VYHLÁŠKA č. 98/2012, Sb., O zdravotnické dokumentaci, [online], Dostupné na WWW:

˂http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=77217&recShow=0&nr=98~2F2012&rpp=15#par Cnt˃.

23

2.9.2. Nejpouţívanější Nemocniční informační systémy Za nejrozšířenější Nemocniční informační systémy lze v dnešní době povaţovat následující: FONS Akord od pardubické společnosti STAPRO s.r.o. Tento systém je v současné době zřejmě nejrozšířenější, přestoţe je poměrně nákladný. Je vyuţíván například v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně.9 AMIS*HD od firmy ICZ a.s. Společnost ICZ postupně skoupila mnoho malých společností a akvizice jedné z nich jí přinesla i informační systém AMIS, který je postupně inovován, rozšiřován a nově se jmenuje AMIS*HD. Tento je vyuţíván například ve FN Brno.10 UNIS od firmy STEINER – tento systém je dlouhodobě vyvíjen a provozován zejména v některých praţských nemocnicích, zejména ve FN Motol a FN Královské Vinohrady.11

2.9.3. Povrchní srovnání Nemocničního informačního systému Srovnání jednotlivých komerčně nabízených NIS je poměrně komplikované, neboť tyto systémy jsou většinou modulární, jednotlivé moduly se z pohledu funkcionalit částečně překrývají a v různých zdravotnických zařízeních jsou pouţívány různé verze těchto systémů. Také pro jednotlivé moduly je pouţíváno různé názvosloví a různá terminologie. V následujícím textu jsou uvedeny příklady dvou systémů a jejich modulů: FONS Akord – přehled jednotlivých modulů Centrální evidence pacientů, lůţka a ambulance, gynekologie a porodnice, intenzivní péče, rehabilitace, evidence onkologických onemocnění, efektivní transfuzní terapie, 9

Srov. STAPRO. FONS Akord, Nemocniční informační systém, [online], Dostupné na WWW: .

10

Srov. FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO, Centrum informatiky (CI), [online]. Dostupné na WWW: .

11

Srov. STEINER. Produkty, Nemocniční informační systém-Reference, [online], Dostupné na WWW: .

24

lékové interakce, konektor pro rozpoznávání řeči, ošetřovatelská dokumentace, neţádoucí události, dekubity, pády, nemocniční infekce, vyvolávací systém pro čekárnu, evidence podávání léčiv, informovaný souhlas, evidence uţití přístrojů, jednoznačná identifikace pacientů, výkaznictví plátcům, systém DRG, radiologie, patologie, logistika léků a zdravotnického materiálu, řešení pro e-Recept – vystavení lékařského předpisu v elektronické podobě, ZEP - podpora pro elektronické podepisování. UNIS od firmy STEINER – přehled jednotlivých modulů: Jádro systému pokrývá registr pacientů, přijímací kancelář nemocnice, včetně výkazů Národního zdravotnického informačního systému – NZIS, pojišťovnu a systém DRG. Chorobopis pacienta pokrývá práci lékaře na ambulantní a lůţkové části nemocnice. Speciální moduly umoţňují nad rámec chorobopisu plánování a objednávání pacientů k hospitalizaci, prohlíţení výsledků z komplementu, napojení systému na datové rozhraní Ministerstva zdravotnictví české republiky – MZČR. Modul operačních sálů umoţňuje vedení operační dokumentace a zadávání spotřeby materiálů na jednotlivé operace. Modul účtování cizinců je speciální modul pro účtování cizinců – evidence plateb, napojení na účtovací software. Radiodiagnostický modul řeší provoz zobrazovacích pracovišť. Systém pro řízení provozu transfuzních oddělení Amadeus je komplexní program pro transfúzní oddělení. Modul skladového hospodaření eviduje uskladnění materiálu na odděleních, Modul pro objednávání sluţeb a materiálu řeší objednávky těchto komodit na úroveň oddělení a sleduje jejich případnou objednávku mimo zdravotnické zařízení a jejich dodávku objednávajícímu. Další moduly, které tento systém obsahuje, jsou např. modul protetika, modul pro objednávání stavy, modul manager, laboratorní informační systém, modul laboratoře mikrobiologie, modul patologie, modul oční.

25

2.9.4. Srovnání vlastního a koupeného NIS V případě, kdy se organizace rozhodne vyvíjet vlastní NIS, musí tomuto závaţnému rozhodnutí předcházet pečlivá analýza výhod a nevýhod obou řešení. Protoţe se jedná o dlouhodobý strategický úkol, musí vedení organizace provést i Strengths, Weaknesses Opportunities Threats – SWOT analýzu. Provedení SWOT analýzy sice není pro nemocnici povinné, avšak: Hlavním nástrojem, stanoveným pro identifikaci rizik je analýza SWOT12, která je předepsána pro ministerstva a některé další orgány státní správy jako povinná součást obsahu střednědobých koncepcí (viz usnesení vlády ČR č. 10/2001). Analýza SWOT je také součástí metodiky orgánů EU pro zpracování strategických dokumentů.13 I nemocnice FNUSA si tuto analýzu provedla a v následujícím textu jsou uvedeny některé výstupy, doplněné o zkušenosti z reálného vývoje: 

vlastní vývoj je náročný na mzdové náklady, je nutno zaplatit kvalitní vývojáře a vytvořit pro ně kvalitní pracovní podmínky,



v kaţdém vývojářském týmu se postupem času vyprofilují dva aţ tři klíčoví lidé, tito jsou „tahouny“ vývoje a je velkou výhodou je ve firmě udrţet, tedy motivovat nejen finančně,



vývoj musí mít plnou podporu vedení a pro potřeby analýzy je nutno na straně zdravotnického personálu vyčlenit několik pracovníků s dostatečnými zkušenostmi z provozu, kteří budou schopni analytikům-vývojářům poskytnout relevantní podklady,



vlastní systém se zpravidla vyvíjí rychleji neţ systémy outsourcované, coţ je dáno tím, ţe dodavatelské firmy musejí provádět úpravy v informačním systému univerzálně, aby byly pouţitelné ve všech zdravotnických zařízeních, kde je systém nasazen,



náklady na vývoj vlastního systému se v střednědobém horizontu vrátí ve formě vyššího uţivatelského komfortu, neboť vlastní systém není univerzální, avšak je šitý na míru, z tohoto vyššího komfortu je pravděpodobná vyšší produktivita práce

12

Srov. BUSINESS VIZE, Kde se vzala a k čemu všemu je vlastně SWOZ analýza, [online], Dostupné na WWW: .

13

Srov. VELIČKO, Jiří, Metodika zpracování analýzy SWOT pro orgány veřejné správy, [online], Dostupné na WWW: .

26



řešení formou nákupu hotového systému je draţší z pohledu vstupní vysoké investice, ale také následný servis není levnou záleţitostí,



v případě volby outsourcingu hrozí „vendor lock-in“14 – jakákoli následná změna za systém jiného dodavatele s sebou nese velmi vysoké náklady a v extrémních případech (známých z praxe v ČR) se nemocnice stává “vazalem” dodavatelské firmy.

2.9.5. Poznatky ze zahraničí Záměrně uvádím poznatky z Norska, konkrétně z St. Olavs Hospital – univerzitní nemocnice v norském městě Trondheim. V této nemocnici byli v roce 2008 na stáţi pracovníci informačního úseku z FNUSA . Měl jsem moţnost od nich tyto informace získat. V Norsku jsou státní zdravotnická zařízení spojena do tří sdruţení, zdravotních úřadů, tyto jsou pak rozděleny na menší jednotky, takzvané trusty, nemocnice v Trondheimu spadá pod „Středonorský zdravotní úřad“ a dále pak do Zdravotnického trustu svatého „Olafa“.15 V rámci tohoto trustu jsou centrálně řešeny nejen nákupy léků a potřebného materiálu, ale i informatika. Všichni členové tohoto trustu mají stejný informační systém, který si informační technologie – IT oddělení tohoto trustu samo vyvíjí. Stejně tak je centrálně řešena i správa počítačové sítě a další ICT problematika. V jednotlivých nemocnicích jsou jen malá oddělení techniků, kteří na místě řeší lokální problémy software a hardware. Zkušenosti s tímto řešením jsou dle sdělení pracovníků nemocnice v Trondheimu výtečné, jedná se vlastně sice stále o vlastní vývoj NIS, avšak s nasazením NIS ve více neţ jedné nemocnici.

14

Srov. WIKIPEDIA the free encyclopedia, Vendor lock-in, [online], Dostupné na WWW: .

15

Srov. WIKIPEDIA the free encyclopedia, Central Norway regional health authority, [online], Dostupné na WWW: .

27

2.9.6. Výhody a nevýhody elektronické dokumentace Jako hlavní výhodou je jednoznačně zejména zrychlení a zefektivnění práce a moţnost rychlého a přesného vyhledávání informací o pacientech. Z toho plynou další přednosti jako např. zkrácení čekacích dob pacientů, zjednodušení práce (tisk identifikačních údajů v podobě samolepicích štítků), rychlý (autorizovaný) přístup všech zdravotnických pracovníků do systému, prevence opakování stejných či podobných vyšetření jinou klinikou a tedy celkové zefektivnění péče. V případě elektronické dokumentace je také moţné realizovat funkcionality, které by jinak nebyly moţné, kupříkladu automatické dopočítávání trendů u určitých druhů výsledků, provázání s obrazovou PACS dokumentací či dokonce se záznamy z jiných zdravotnických zařízení. V současnosti se kupříkladu připravuje propojení s nemocniční lékárnou, kdy pacient na oddělení nedostane tištěný recept, ale pouze s kartičkou pojišťovny navštíví některé z výdejních míst naší lékárny a zde předepsané léky dostane. Další zásadní výhodou je moţnost práce ze vzdáleného místa. Je moţné, aby lékař, který nemá sluţbu, poskytoval konzultace z domu přes vzdálený přístup. U tohoto typu přístupu je však nutné zvýšeně dbát na bezpečnost přístupu, coţ je řešeno pomocí technologie OpenVPN.16 Hlavní nevýhody zmíním následující: 

vysoké náklady na vedení elektronické dokumentace jsou dány jednak pořizovacími cenami hardware a software a dále pak nutností zaměstnávat tým pracovníků, kteří zabezpečují správu a aktualizace výše uvedeného a



dostupnost prostředků – ne vţdy jsou všechna pracoviště dostatečně vybavena potřebnou výpočetní technikou (v případě nedostatku přístrojů se musí sestry, a/nebo i lékaři střídat a dochází ke zdrţování a zhoršování efektivity práce)



výpadky systémů – v případě havárie NIS či hardware, na kterém je NIS provozován, hrozí velké problémy chodu oddělení, kliniky či dokonce celé nemocnice, např. havárie NIS, ke které došlo ve FNUSA v první polovině tohoto roku, vinou chyby

16

Srov. WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie, Open VPN, [online], Dostupné na WWW: .

28

datového úloţiště došlo k poškození konzistence dat v hlavní databázi a kontrola dat trvala 4 hodiny. Během této doby nefungovala většina systémů, mnoho pacientů muselo být přeobjednáno a na některých klinikách a odděleních probíhaly jen akutní zákroky. V době výpadku byly zdravotnické záznamy vedeny v papírové podobě a po obnovení chodu systému byly opisovány do NIS. 

bezpečnost dat – k ručně psané dokumentaci se případný útočník musí fyzicky dostat, kupříkladu na kartotéce kliniky. Dostane se však jen ke kartě pacienta s výsledky z dané kliniky. V případě elektronické dokumentace nemusí být útočník fyzicky přítomen, útok lze provést ze vzdáleného místa. Pokud útočník do NIS pronikne, dostane se také bohuţel k prakticky všem záznamům pacienta, ze všech klinik a i k archivním záznamům.17

2.10.

Shrnutí

Nemocniční informační systémy se neustále vyvíjejí a zdokonalují. Jejich pouţití přináší jednoznačná pozitiva, která si uţ ani neuvědomujeme (tisk štítků), přesto, ţe jsou ekonomicky velkou zátěţí pro celé zdravotnické zařízení. Lze jen obtíţně dlouhodobě predikovat další směřování NIS, je však zřejmé, ţe ve zdravotnických zařízeních bude docházet k postupnému rozšiřování provázání jednotlivých modulů a informačních systémů, k zvyšování jejich efektivity a v neposlední řadě téţ k rozšiřování výtěţnosti dat z těchto systémů. Na tuto oblast se jiţ některé firmy začaly zaměřovat, nabízejí různá řešení, jak z dat, která jiţ nyní mají nemocnice k dispozici, získat zajímavé údaje a trendy pro TOP management těchto nemocnic s cílem usnadnit a zefektivnit ekonomické řízení poskytování zdravotní péče. Příkladem takového systému je Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy. Tato organizace vznikla v r. 2004 a je v přímé řídící linii Ministerstva zdravotnictví. Má za úkol zavádět, rozvíjet a zajišťovat provoze informačních systémů. Jeho základem jsou tři registry. Jedním z nich jsou Specializované zdravotnické informační systémy.18 17

Srov. WIKI KNIHOVNA, Elektronická zdravotnická dokumentace, [online], Dostupné na WWW: .

18

Srov. KOORDINAČNÍ STŘEDISKO PRO RESORTNÍ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY, [online], Dostupné na WWW: .

29

Příkladem je Registr intenzivní péče. Tento registr se zabývá sledováním léčebné péče na jednotkách intenzivní péče. Cílem tohoto registru je optimalizovat metodu sběru dat, měření a vyhodnocování kvality intenzivní péče a to v souladu s evropskými standardy.19 Bude pravděpodobně také docházet k další konsolidaci, menší hráči na trhu budou postupně pohlcování velkými firmami. V brzké budoucnosti na tento trh v rámci české republiky vstoupí i nadnárodní koncerny, jako například IBM. Tato společnost se ve zdravotnictví značně angaţuje a jiţ nyní nabízí určitá – ne však komplexní – řešení pro zdravotnická zařízení. Je však zřejmé, ţe kapitál těchto firem se bude na zdravotnictví dále zaměřovat, uţ proto, ţe do zdravotnictví je vloţena nemalá část státního rozpočtu České republiky.

19

Srov. KOORDINAČNÍ STŘEDISKO PRO RESORTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY, Registr intenzivní péče, [online], Dostupné na WWW: .

30

3. METODIKA PRÁCE

K mé bakalářské práci jsme pro účely průzkumného šetření zvolili metodu dotazníkového šetření. Dotazník je němý prostředek, který zkoumá názory oslovených respondentů na určitý jev. Výhodou dotazníkové šetření jsou niţší náklady. Taktéţ nedochází k ovlivnění respondentů při vyplňování. Respondenti si sami určují dobu potřebnou pro zodpovězení jednotlivých poloţek. Nevýhoda tkví často v niţší návratnosti. Nelze vţdy zachytit spontánní odpověď respondenta. Není moţná kontrola osoby vyplňující poloţky a také podmínek, za kterých byly data vyplňována.20 Dotazník byl sestaven v elektronické podobě a zpřístupněn na portálu intranetu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, kde také šetření probíhalo v době od 1. října 2013 do 30. listopadu 2013. K vyplnění dotazníku byli respondenti vyzváni hromadným emailem prostřednictvím vnitřní pošty nemocnice. Výběr respondentů byl zaměřen na všeobecné sestry všech pracovišť nemocnice, které kaţdodenně pracují s programy NIS-Amb, NIS-Hosp a NIS-SP. K ověření srozumitelnosti poloţek v dotazníku bylo provedeno pilotáţní šetření 11 všeobecnými sestrami mimo průzkumný vzorek, které pracují s informačními systémy nemocnice. Dle všech těchto dotázaných byl dotazník srozumitelný. Nebylo nutné provádět změny v ţádné poloţce. V této podobě byl dotazník rozeslán hromadně emailem na cílová pracoviště. Při odesílání dotazníku bylo v informačním systému moţné nastavit, komu je dotazník určen. V případě tohoto průzkumu tedy všeobecným sestrám.

Konkrétní zařazení

všeobecných sester dle oborů a klinik bylo zjišťováno aţ poloţkami v dotazníku. Distribuci předcházela písemná ţádost a následné schválení náměstkyní ošetřovatelské péče FN u sv. Anny v Brně (viz příl. 4, s. 87).

20

Srov. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství, s. 42.

31

3.1. Charakteristika zvolené metody a statistické zpracování výsledků Poloţky v dotazníku byly sestaveny dle cíle a formy poţadované odpovědi. Obsahem byly poloţky otevřené (forma volných odpovědí), uzavřené – dichotomické (dvě vzájemně vylučující se odpovědi např. ano – ne), dále poloţky výběrové – polytomické (výběr z několika odpovědí, respondent označí jednu odpověď), polozavřené (poloţky s variantou „jiná moţnost“) a polytomické – stupnicové (řazení nabízených variant dle kritéria). 21 Ke stupnicovému hodnocení bylo pouţito známek 1 – výborně, 2 – chvalitebně, 3 – dobře, 4 – dostatečně, 5 – nedostatečně (poloţka č. 8, 12, 18). Sestavený dotazník (viz příl. 5 s. 88) zjišťoval v poloţkách č. 1 – 7 demografické údaje, dále vzdělání, délku praxe v oboru, včetně identifikačních údajů pracoviště respondentů. Poloţkami č. 8 – 10 bylo ověřováno, zda respondenti mají na pracovišti přístup a moţnost pracovat s PC. V poloţce č. 11 se respondenti vyjadřovali, zda by uvítali moţnost pracovat s přenosnými zařízeními (tablety). Jak hodnotí své znalosti a ovládají PC, ověřovaly poloţky č. 12 a 13. Další kategorie poloţek zkoumala frekvenci uţívání informačních systémů (NIS-Amb, NIS-Hosp, NIS-SP) respondenty (poloţky č. 14 – 17). Poloţky č. 18 – 23 byly zaměřeny na elektronickou formu vedení Sesterské překladové zprávy. Poslední kategorií poloţek jsme ověřovali zájem respondentů o elektronickou formu i jiné dokumentace ošetřovatelské péče mimo Sesterskou překladovou zprávu. Zda mají zájem o vzdělávání v oblasti informačních technologií, jak postupovat v případě havárie systému NIS (poloţky č. 24 – 28). V poloţce č. 29 mohli respondenti uvést své návrhy na zlepšení elektronicky vedené dokumentace ošetřovatelské péče. Výsledky průzkumného šetření jsme ověřovali samostatně pomocí deskriptivní statistiky. Zobrazeny byly v tabulkách a grafech v absolutní (nᵢ) a relativní (pᵢ) četnosti. Relativní četnost – podíl počtu výskytů určité kategorie z celkového rozsahu souboru. Poloţky s moţností volných odpovědí byly zpracovány kvalitativně22. 21

Srov. WILHELMOVÁ, R., Jak napsat bakalářskou práci [online], Dostupné na WWW: .

22

Srov. ŘEZANKOVÁ, H., LÖSTER, T., Základy statistiky, s. 12

32

4. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Průzkumné šetření probíhalo od 1. října 2013 do 30. listopadu 2013. K respondentům bylo elektronicky distribuováno celkem 724 dotazníků. Navrátilo se 109 dotazníků (tj. 15,06 %). Pro neúplné vyplnění bylo nutné 5 dotazníků vyřadit. Zbylých 104 (tj. 14,36 %) dotazníků bylo pouţito k průzkumnému šetření. Výsledky průzkumu předkládáme v tabulkách a grafech. Poloţka č. 1: Jste Tabulka 1: Pohlaví respondentů Zájem o vzdělávání v oblasti IT Absolutní četnost (n) Ano 77 Ne 27 Celkem 104

Relativní četnost (%) 74,04 25,96 100,00

Graf 1: Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů, jak ukazuje tabulka a graf 1 bylo zastoupeno převahou ţen celkem 88 (tj. 84,62 %). Muţů se v průzkumu zúčastnilo 16 (tj. 15,38 %).

33

Poloţka č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?

Tabulka 2: Nejvyšší dosaţené vzdělání

Vzdělání respondentů SZŠ* VZŠ* VŠ - Bc.* VŠ - Mgr.* Specializace Jiné Celkem

Absolutní četnost (n) 17 33 24 5 25 0 104

Relativní četnost (%) 16,35 31,73 23,08 4,81 24,04 0,00 100,00

Graf 2: Nejvyšší dosaţené vzdělání SZŠ* – Střední zdravotnická škola VZŠ* – Vyšší zdravotnická škola VŠ - Bc.* – Vysoká škola bakalářské studium VŠ - Mgr.* – Vysoká škola magisterské studium

Z celkového počtu 104 respondentů odpovědělo na poloţku nejvyšší dosaţené vzdělání

takto:

SZŠ

absolvovalo

17

(tj.

16,35

%) respondentů, VZŠ 33 (tj. 31,73 %) respondentů, VŠ – Bc. 24 (tj. 23,08 %) respondentů a VŠ – Mgr. uvedlo 5 (tj. 4,81 %). Moţnost specializačního vzdělání zvolilo 25 (tj. 24,04 %) respondentů (viz poloţka 3 str. 35) + jiné – nikdo.

34

Poloţka č. 3: Pokud jste odpověděli „specializační studium“, prosím, uveďte obor Tabulka 3: Specializační studium Specializační studium Intenzivní péče Ošetřovatelství v chirurgických oborech Ošetřovatelství v interních oborech Celkem

Absolutní četnost (n) 19 4 2 25

Relativní četnost (%) 76,00 16,00 8,00 100,00

Graf 3: Specializační studium Na moţnost uvést specializační studium odpovědělo celkem 25 (tj. 100 %) respondentů ze 104. Z tohoto počtu uvedlo 19 (tj. 76,00 %) odpověď zaměření na intenzivní péči, 4 (tj. 16,00 %) respondenti, jako specializaci uvedli ošetřovatelství v chirurgických oborech a ošetřovatelství v interních oborech uvedli 2 (tj. 8,00 %) respondenti.

Poloţka č. 4: Pokud jste uvedli jako vzdělání „jiné“, prosím upřesněte Na tuto poloţku jako moţnost vzdělání „jiné“ neodpověděl ţádný respondent.

35

Poloţka č. 5: Jaká je délka Vaší praxe (v letech) Tabulka 4: Délka praxe respondentů

Délka praxe 1 -5 let 6 - 10 let 11 - 15 let 16 - 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let Celkem

Absolutní četnost (n) 32 37 16 8 10 1 104

Relativní četnost (%) 30,77 35,58 15,38 7,69 9,62 0,96 100,00

Graf 4: Délka praxe respondentů Tato poloţka byla otevřená. Z odpovědí jsme pro grafické znázornění vytvořili tyto skupiny věkových kategorií: V kategorii 1 – 5 let odpovídalo celkem 32 (tj. 30,77 %) respondentů, ve skupině 6 – 10 let 37 (tj. 35,58 %) respondentů, v kategorii 11 – 15 let celkem 16 (tj. 15,38 %) respondentů, s delší praxí v oboru bylo v kategorii 16 – 20 let 8 (tj. 7,69 %) respondentů, ve skupině 21 – 25 let 10 (tj. 9,62 %) a 1 (tj. 0,96 %) respondent označil kategorii 26 – 30 let.

36

Poloţka č. 6: Na které klinice pracujete? (stačí zkratka) Tabulka 5: Pracoviště respondentů

Pracoviště respondentů ARK* I.CHK* II.CHK* I.IKAK* II.IK* URO* I.ORTK* I.NK* NCHK* DRO* Celkem

Absolutní četnost (n) 41 10 7 9 12 4 4 9 5 3 104

Relativní četnost (%) 39,42 9,62 6,73 8,65 11,54 3,85 3,85 8,65 4,81 2,88 100,00

Graf 5: Pracoviště respondentů ARK* – Anesteziologicko-resuscitační klinika

URO* – Urologické oddělení

I.CHK* – I. Chirurgická klinika

I.ORTK* – I. Ortopedická klinika

II.CHK* – II. Chirurgická klinika

I.NK* – I. Neurologická klinika

I.IKAK* – I. Interní kardioangiologická klinika

NCHK* – Neurochirurgická klinika

II.IK* – II. Interní klinika

DRO* – Doléčovací a rehabilitační oddělení

Jako pracoviště respondentů byly uváděny moţnosti takto: Pracoviště ARK uvedlo z celkového počtu 104 respondentů 41 (tj. 39,42 %) respondentů, I. CHK 10 (tj. 9,62 37

%), II. CHK 7 (tj. 6,73 %), v případě I. IKAK to bylo 9 (tj. 8,65 %) respondentů, II. IK 12 (tj. 11,54 %). URO uvedli 4 (tj. 3,85 %) respondenti, taktéţ 4 (tj. 3,85 %) respondenti zaznačili pracoviště I. ORTK. V případě I. NK to bylo 9 (tj. 8,65 %) respondentů, NCHK 5 (tj. 4,81 %) respondentů a 3 (tj. 2,88 %) uvedli jako své pracoviště DRO. Poloţka č. 7: Na jakém oddělení Vaší kliniky pracujete Tabulka 6: Typ pracoviště respondentů Typ pracoviště respondentů Ambulance Standardní oddělení Jednotka intenzivní péče Celkem



Graf 6: Typ pracoviště respondentů Respondenti pracují na těchto následujících pracovištích: Ambulance označilo 12 (tj. 11,54 %) respondentů, standardní oddělení to bylo 21 (tj. 20,19) a jednotku intenzivní péče označilo 71 (tj. 68,27 %) respondentů.

38

Poloţka č. 8: Jak hodnotíte vybavení Vašeho pracoviště výpočetní technikou

Tabulka 7: Hodnocení vybavení výpočetní technikou (VT) Obsazenost pracoviště VT Výborně Chvalitebně Dobře Dostatečně Nedostatečně Celkem

Absolutní četnost (n) 20 24 21 25 14 104

Relativní četnost (%) 19,23 23,08 20,19 24,04 13,46 100,00

Graf 7: Hodnocení vybavení výpočetní technikou (VT) Poloţkou č. 8 jsme zjišťovali názor respondentů na vybavenost výpočetní technikou. Mohli se vyjádřit a ohodnotit známkou výborně aţ nedostatečně. Známkou výborně hodnotilo 20 (tj. 19,23 %) respondentů. 24 (tj. 23,08 %) oslovených hodnotilo známkou chvalitebně. Průměrnou známkou, v našem případě známkou dobře, označilo 21 (tj. 20,19 %) dotázaných. Známku dostatečně označilo 25 (tj. 24,04 %) respondentů. Nejmenší počet ze 104 oslovených hodnotilo známkou nedostatečně celkem 14 (13,46 %).

39

Poloţka č. 9: Je na Vašem pracovišti k dispozici dostatek osobních počítačů (PC)

Tabulka 8: Vybavení osobními počítači (PC) Obsazenost pracoviště PC Ano Ne Nevím Celkem

Absoutní četnost (n) 62 41 1 104


Graf 8: Vybavení osobními počítači (PC) Zda je na pracovišti dostatek osobních počítačů, hodnotila poloţka č. 9. Takto respondenti odpovídali: Odpověď – ano volilo nejvíce respondentů ze 104 celkem 62 (tj. 59,62 %). Ne – označilo 41 (tj. 39,42) oslovených a 1 (tj. 0,96 %) respondent označil odpověď – nevím.

40

Poloţka č. 10: Máte na Vašem pracovišti přístup k počítači? Tabulka 9: Přístup k PC Přístup k PC Ano, mám svůj PC Ano, sestry mají své PC Ano, PC sdílíme s lékaři Nemáme přístup k PC, ale nevadí to Nemáme přístup k PC a vadí to Celkem



Graf 9: Přístup k PC V poloţce č. 10 se respondenti vyjadřovali k dostupnosti osobních počítačů na pracovišti. Odpovídali takto: Ano, mám svůj PC – odpovědělo 28 (tj. 26,92 %) respondentů, 50 (tj. 48,08 %) odpovědělo – ano, sestry mají své. Ano, PC sdílíme s lékaři – k této odpovědi se vyjádřilo 26 (tj. 25,00 %) oslovených. Nemáme přístup k PC, ale nevadí to – tuto odpověď nevolil ţádný respondent. Stejný případ byla i odpověď – nemáme přístup k PC, a vadí to. Taktéţ neoznačil ţádný respondent.

41

Poloţka č. 11: Uvítal (a) byste moţnost vyuţití NIS (Nemocniční informační systém) na přenosných zařízeních (tabletech)? Tabulka 10: Vyuţití NIS pomocí přenosných zařízení (tabletů) Vyuţití NIS pomocí tabletů Ano Ne Není důvod Celkem



Graf 10: Vyuţití NIS pomocí přenosných zařízení (tabletů) Zájem respondentů o moţnost uţívat při práci přenosná zařízení (tablety) hodnotila poloţka č. 11. Z celkového počtu 104 odpovědělo nejvíce respondentů – ano v počtu 61 (tj. 58,65 %). O tablety nemá zájem 10 (tj. 9,62 %) respondentů odpověděli – ne a 33 (tj. 31,73 %) se vyjádřilo, ţe – není důvod pouţívat tablety.

42

Poloţka č. 12: Jak hodnotíte svou znalost PC jako uţivatel? Tabulka 11: Hodnocení znalosti PC Znalost PC Výborně Chvalitebně Dobře Dostatečně Nedostatečně Celkem



Graf 11: Hodnocení znalosti PC Poloţkou č. 12 byla zjišťována obecná znalost PC. Opět se respondenti mohli subjektivně ohodnotit známkou. Známkou výborně se ohodnotili 3 (tj. 2,88 %) respondenti. Hodnocení chvalitebně volilo 44 (tj. 42,31 %) respondentů. O něco méně celkem 42 (tj. 40,38 %) dotázaných se vyjádřilo ke známce dobře. Odpověď dostatečně označilo 14 (tj. 13,46 %) respondentů a pouze 1(tj. 0,96 %) respondent odpověděl – nedostatečně.

43

Poloţka č. 13: Jak převáţně ovládáte PC při práci Tabulka 12: Technika ovládání PC

Technika ovládání PC Klávesnicí (vyuţívám klávesové zkratky) Myší (nevyuţívám klávesové zkratky) Obojí Neumím zhodnotit Celkem

Absolutní četnost (n) 1 18 85 0 104

Relativní četnost (%) 0,96 17,31 81,73 0,00 100,00

Graf 12: Technika ovládání PC Manuální zručnost byla zjišťována v poloţce č. 13. Respondenti odpovídali takto: Odpověď – klávesnicí (vyuţívám klávesové zkratky) volil 1 (tj. 0,96 %) respondent. 18 (tj. 17,31 %) oslovených označilo odpověď – myší (nevyuţívám klávesové zkratky). Nejvíce respondentů zvládá ovládání PC kombinací ovládání myší i klávesových zkratek. Moţnost – obojí volilo tak celkem 85 (tj. 81,73 %) respondentů. Ţádný respondent nezvolil odpověď – neumím zhodnotit.

44

Poloţka č. 14: Který z modulů NIS pouţíváte nejčastěji? Tabulka 13: Frekvence uţívání modulů NIS Frekvence uţívání modulů NIS NIS-Amb - ambulantní modul NIS NIS-Hosp - hospitalizační modul NIS NIS-SP - modul strava pacientů Celkem



Graf 13: Frekvence uţívání modelů NIS Z celkem tří modulů, které se v nemocnici vyuţívají, byla zjišťována frekvence uţití jednoho z nich. Odpovědi respondentů byly následující: Ze 104 oslovených volilo odpověď – NIS-Amb (ambulantní modul NIS) 12 (tj. 11,85 %) dotázaných. Nejvíce odpovědí bylo zaznačeno u moţnosti NIS-Hosp (hospitalizační modul NIS) celkem 92 (tj. 88,46 %) respondentů. A ţádný respondent neuvedl, ţe by nejčastěji uţíval NIS-SP (modul strava pacientů).

45

Poloţka č. 15: Jak často pouţíváte program NIS-Amb Tabulka 14: Frekvence uţívání programu NIS-Amb

Frekvence NIS-Amb Denně Týdně Měsíčně Nepouţívám Celkem



Graf 14: Frekvence uţívání programu NIS-Amb Dále jsme zjišťovali v následujících třech poloţkách frekvenci uţívání jednotlivých modulů. V případě poloţky č. 15 odpovídali respondenti takto: Denně vyuţívá celkem 21 (tj. 20,19 %) respondentů. Týdně celkem 60 (tj. 57,69 %), měsíčně 16 (tj. 15,38 %) a nepouţívá tento program 7 (tj. 6,73 %) respondentů.

46

Poloţka č. 16: Jak často pouţíváte program NIS-Hosp Tabulka 15: Frekvence uţívání programu NIS-Hosp

Frekvence NIS-Hosp Denně Týdně Měsíčně Nepouţívám Celkem



Graf 15: Frekvence uţívání programu NIS-Hosp Na poloţku č. 16 program NIS-Hosp odpovídali respondenti následující: Nejvíce celkem 75 (tj. 72,11 %) oslovených odpovědělo, ţe vyuţívají program NIS-Hosp denně. Týdně vyuţívá program 16 (tj. 15,38 %) dotázaných, měsíčně pouze 1 (tj. 0,96 %) respondent a nepouţívá program 12 (tj. 11,54 %) oslovených.

47

Poloţka č. 17: Jak často pouţíváte program NIS-SP Tabulka 16: Frekvence uţívání programu NIS-SP

Frekvence NIS-SP Denně Týdně Měsíčně Nepouţívám Celkem



Graf 16: Frekvence uţívání programu NIS-SP K frekvenci uţívání programu NIS-SP se respondenti vyjadřovali takto: Z celkového počtu 104 respondentů vyuţívá program NIS-SP denně 29 (tj. 27,88 %), týdně 55 (tj. 52,88 %), měsíčně 6 (tj. 5,57 %) a nepouţívá ho 14 (tj. 13,46 %) respondentů.

48

Poloţka č. 18: Jak hodnotíte vedení Sesterské dokumentace v NIS (Sesterská překladová zpráva) Tabulka 17: Hodnocení Sesterské překladové zprávy Sesterská překladová zpráva Výborně Chvalitebně Dobře Dostatečně Nedostatečně Celkem



Graf 17: Hodnocení Sesterské překladové zprávy Poloţkou č. 18 byl zjišťován názor respondentů na Sesterskou překladovou zprávu. Oslovení mohli hodnotit známkou. 3 (tj. 2,88 %) respondenti hodnotili – výborně. Známkou chvalitebně – označilo 24 (tj. 23,08) oslovených, dobře – 58 (tj. 55,77 %), dostatečně – 19 (tj. 18,27 %) a známkou nedostatečně neoznačil ţádný respondent.

49

Poloţka č. 19: Prosím, uveďte Vaše návrhy, jak zefektivnit elektronickou dokumentaci ošetřovatelské péče v NIS, případně uveďte nedostatky V této poloţce se respondenti mohli vyjádřit k elektronické dokumentaci ošetřovatelské péče (konkrétně Sesterské překladové zprávě) a uvést případně návrhy či její nedostatky. K návrhům se vyjádřilo celkem 23 (tj. 100 %) respondentů ze 104. Z toho 7 (tj. 30,43 %) uvedlo návrh větší prostor pro objektivizaci chronických ran, 2 (tj. 8,70 %) zmínili moţnost doplňujících informací, 3 (tj. 13,04 %) by preferovali výběr z přednastavených políček, méně vypisování by chtěli 2 (tj. 8,70 %) respondenti. Jako součást Sesterské překladové zprávy podrobný soupis věci by preferoval 1 (tj. 4,35 %) respondent, více kolonek pro invazivní vstupy 6 (tj. 26,09 %), zvlášť příjem a výdej tekutin 1 (tj. 4,35 %) a 1 (tj. 4,35 %) respondent by preferoval, aby součástí byl i souhlas s hospitalizací (pacient podepisuje při příjmu do nemocnice (viz tab. 18, téţe strany).

Tabulka 18: Návrhy k Sesterské překladové zprávě Návrhy - sesterská překladová zpráva Větší prostor pro objektivizaci chronických ran Moţnost doplňujících informací Lépe výběr z přednastavených políček Méně vypisování Součást podrobný soupis věcí Více kolonek pro invazivní vstupy Zvlášť příjem a výdej tekutin Kopie souhlasu s hospitalizací Celkem

Absolutní četnost (n) 7 2 3 2 1 6 1 1 23

50

Relativní četnost (%) 30,43 8,70 13,04 8,70 4,35 26,09 4,35 4,35 100,00

K nedostatkům v Sesterské překladové zprávě se vyjádřilo celkem 31 (tj. 100 %) respondentů ze 104. Nejčastěji zmiňovanými nedostatky byly: 10 (tj. 32,26 %) uvedlo, ţe chybějící text pro chronické rány, 5 (tj. 16,13 %) uvedlo, ţe chybí datum zavedení invazivních vstupů, chybění označení velikosti OTK nebo TSK uvedl 1 (tj. 3,23 %) respondent, chybění hodnocení invazivních vstupů – popis, okolí uvedlo 8 (tj. 25,81 %) respondentů, další 2 (tj. 6,45 %) uvedli, ţe chybí hodnocení operační rány – popis, okolí, odpady z drénů v Sesterské překladové zprávě chybí 1 (tj. 3,23 %) respondentovi a 4 (tj. 12,90 %) respondenti uvedli jako vadu, ţe zápis kontaktu na rodinu se nevytiskne. (viz tab. 19, téţe strany)

Tabulka 19: Nedostatky Sesterské překladové zprávy Nedostatky - sesterská překladová zpráva Chybějící text pro chronické rány Chybí datum zavedení invazivních vstupů Chybí velikost OTK* nebo TSK* Chybí hodnocení invazivních vstupů-popis,okolí Chybí hodnocení operační rány-popis,okolí Odpady z drénů Zápis kontaktu na rodinu-nevytiskne se Celkem

Absolutní četnost (n) 10 5 1 8 2 1 4 31

Relativní četnost (%) 32,26 16,13 3,23 25,81 6,45 3,23 12,90 100,00

OTK* – Orotracheální kanyla TSK* – Tracheostomická kanyla

Jak vypadá elektronická Sesterská překladová zpráva, uvádí příl. 2, s. 85.

51

Poloţka č. 20: Jak často ji vyplňujete Tabulka 20: Frekvence vyplňování Sesterské překladové zprávy Frekvence vyplňování Denně Týdně Měsíčně Jinak často Nepouţívám Celkem



Graf 18: Frekvence vyplňování Sesterské překladové zprávy Na poloţku č. 20, jak často oslovení vyplňují Sesterskou překladovou zprávu, odpovídali takto: Denně vyplňuje 7 (tj. 6,73 %) respondentů, týdně 39 (tj. 37,50 %), měsíčně celkem 37 (tj. 35,58 %), odpověď jinak často volilo 9 (tj. 8,65 %) dotázaných a Sesterskou překladovou zprávu nepouţívá zbylých 12 (tj. 11,54 %) respondentů.

52

Poloţka č. 21: Pokud jste odpověděli „Jinak často“, prosím upřesněte Tabulka 21: Jiná frekvence práce se Sesterskou překladovou zprávou

Odpověď "Jinak často" Absolutní četnost (n) 1 x za 2 měsíce 1 Při překladu pacienta (jak kdy) 6 Nárazově dle směn 1 Podle mnoţství překladů 1 Celkem 9


Graf 19: Odpověď „Jinak často“ vyplňuju Sesterskou překladovou zprávu V případě poloţky č. 21 na moţnost odpovědět „Jinak často“ odpovědělo celkem 9 (tj. 100 %) respondentů ze 104. Z tohoto počtu 1 (tj. 11,11 %) odpověděl, ţe 1x za 2 měsíce, 6 (tj. 66,67 %) uvedlo při překladu pacienta (jak kdy). Další 1 (tj. 11,11 %) respondent se vyjádřil, ţe nárazově dle směn a poslední opět 1 (tj. 11,11 %) respondent uvedl podle mnoţství překladů.

53

Poloţka č. 22: Povaţujete elektronickou formu vedení dokumentace ošetřovatelské péče za přijatelnější neţli psaný rukopis? Tabulka 22: Přijatelnost elektronické dokumentace

Přijatelnost elektronické dokumentace Ano, povaţuji za přijatelnější Ano, ale vyplnění trvá déle Ne, nepovaţuji za přijatelnější Nevím Celkem



Graf 20: Přijatelnost elektronické dokumentace Z celkového počtu 104 respondentů odpovídají na poloţku č. 22 respondenti následující: Ano, povaţuji za přijatelnější formu elektronické dokumentace – 82 (tj. 78,84 %) respondentů. 12 (tj. 11,54 %) volilo odpověď – ano, ale vyplnění trvá déle, 5 (tj. 4,81 %) odpovědělo – ne, nepovaţuji za přijatelnější a nevím – odpovědělo také 5 (tj. 4,81 %) dotázaných.

54

Poloţka č. 23: Pokud jste odpověděli „Ne, nepovaţuji za přijatelnější“, prosím, specifikujte proč Tabulka 23: Důvody pro ručně psanou dokumentaci

Odpověď "Ne, nepovaţuji za přijatelnější" Není čas Nedostatek prostoru pro text Rychlejší je psaný rukopis Upřednostňuji psaný rukopis Celkem



Graf 21: Odpověď „Ne, nepovaţuji za přijatelnější“ Na moţnost „Ne, nepovaţuji za přijatelnější elektronickou dokumentaci, vyjádřilo názor z počtu 104 celkem 5 (tj. 100 %) respondentů. Z toho 1 (tj. 20,00 %) uvedl – není čas, další opět 1 (tj. 20,00 %) respondent – nedostatek prostoru pro text. 2 (tj. 40,00 %) odpověděli – rychlejší je psaný rukopis a 1 (tj. 20,00 %) respondent – upřednostňuji psaný rukopis.

55

Poloţka č. 24: Uvítal (a) byste za elektronickou formu i ostatní dokumentaci ošetřovatelské péče Tabulka 24: Názor na elektronickou formu ostatní ošetřovatelské dokumentace Názor na elektronickou dokumentaci Absolutní četnost (n) Ano Ne Celkem

85 19 104


Graf 22: Názor na elektronickou formu ostatní ošetřovatelské dokumentace Zda by respondenti uvítali v elektronické formě i ostatní dokumentaci ošetřovatelské péče se vyjadřovali takto: 85 (tj. 81,73 %) odpovědělo, ţe – ano, 19 (tj. 18,27 %) odpovědělo, ţe – ne.

56

Poloţka č. 25: Povaţujete data uloţená v NIS za dostatečně zabezpečená?

Tabulka 25: Názor na bezpečnost dat v NIS Bezpečnost dat v NIS Ano Ne Nevím Celkem



Graf 23: Názor na bezpečnost dat v NIS V poloţce č. 25 bylo zjišťováno, zda respondenti povaţují data v systému NIS za dostatečně zabezpečená. Vyjádřili se následovně: 41 (tj. 39,42 %) z celkového počtu 104 odpovědělo, ţe ano, 7 (tj. 6,73 %) odpovědělo, ţe ne a k odpovědi nevím se vyjádřilo nejvíce respondentů celkem 56 (tj. 53,85 %).

57

Poloţka č. 26: Víte, jak postupovat v případě havárie systému NIS? Tabulka 26: Názor na postup v případě havárie NIS Názor na havárii v NIS Ano Ne Celkem

Absolutní četnost (n) 46 58 104


Graf 24: Názor na postup v případě havárie NIS Poloţkou č. 26 bylo zjišťováno, zda respondenti mají znalost o postupu v případě havárie systému NIS. Méně neţ polovina odpověděla, ţe ano celkem 46 (tj. 44,23 %) a odpověď ne volilo 58 (tj. 55,77 %) respondentů.

58

Poloţka č. 27: Pokud jste odpověděli „Ano“, prosím stručně uveďte, jak postupovat v případě havárie NIS Tabulka 27: Postup v případě havárie systému NIS

Postup při havárii NIS Psaný rukopis Rukopis+informovat IT Oznámit IT Rukopis ve Word+kopie Celkem



Graf 25: Postup v případě havárie systému NIS Na poloţku č. 27 jaký postup je volen v případě havárie systému NIS odpovědělo celkem 46 (tj. 100 %) respondentů ze 104. Z toho 15 (tj. 32,61 %) uvedlo – psaný rukopis, 18 (tj. 39,13 %) – psaný rukopis + informovat úsek IT (Informační technologie). Dalších 12 (tj. 26,09 %) respondentů – oznámit úsek IT celkem a 1 (tj. 2,17 %) respondent uvedl – psaný rukopis ve Word, následná kopie.

59

Poloţka č. 28: Měl (a) byste zájem o další vzdělávání v oblasti informačních technologií (IT) Tabulka 28: Zájem o vzdělávání v oblasti IT Zájem o vzdělávání v oblasti IT Absolutní četnost (n) Ano 77 Ne 27 Celkem 104


Graf 26: Zájem o vzdělávání v oblasti IT Zda mají respondenti zájem o další vzdělávání v oblasti IT, zodpovídala poloţka č. 28. Z celkového počtu 104 respondentů odpovídali takto: Převáţná většina, coţ je 77 (tj. 74,04 %) dotázaných odpověděla – ano. Odpověď – ne označilo 27 (tj. 25,96 %) respondentů. Poloţka č. 29: Uvítám Vaše návrhy na zlepšení elektronicky vedené dokumentace ošetřovatelské péče V této poloţce mohli respondenti vyjádřit své návrhy na zlepšení elektronicky vedenou dokumentaci ošetřovatelské péče. Přínosem by dle respondentů bylo, zavedení elektronické formy veškeré dokumentace ošetřovatelské péče. Zmíněn byl především ošetřovatelský plán a příjmová ošetřovatelská dokumentace. 60

5. DISKUZE Tato bakalářská práce se zabývá problematikou Nemocničního informačního systému (NIS). Poukazuje na to, jak je tento systém propojen v případě jedné nemocnice, jaké jsou jeho funkce, a také ţe také souvisí s kaţdodenní prací zdravotnického personálu. Elektronická zdravotnická dokumentace je také součástí NIS. Téma elektronické zdravotnické dokumentace je stále aktuálnější a je předmětem úvah více autorů. Např. autor Policar23 se zmiňuje jiţ v r. 2010 ve své knize o elektronické zdravotnické dokumentaci a uvádí, ţe je cílem vícero nemocnic mít tzv. „paperless hospital“ tedy „nemocnici bez papírů“. Vzhledem k tomu, ţe je problematika široká, průzkumné šetření se zaměřilo na jednu část elektronické zdravotnické dokumentace, a to elektronickou dokumentaci ošetřovatelské péče. Termín dokumentace ošetřovatelské péče je oficiální název uvedený v Předpisu č. 98/2012 Sb., Vyhláška o zdravotnické dokumentaci, je součástí zdravotnické dokumentace a je zde zmíněno, co musí tato dokumentace obsahovat, např. popis ošetřovatelského problému pacienta, stanovení ošetřovatelských činností a výkonů včetně záznamu o nich, také hodnocení ošetřovatelské péče.24 Vzhledem tomu, ţe ve FN u sv. Anny je zatím v elektronické podobě pouze „Sesterská překladová zpráva“, zaměřili jsme se v praktické části právě na ni. Průzkumné šetření probíhalo ve FN u sv. Anny v Brně formou dotazníkového šetření. Elektronicky vnitřním systém nemocnice bylo distribuováno 724 dotazníků. Vrátilo se pouze 109 dotazníků. Z vrácených dotazníků jsme museli pro neúplnost vyplněných dat vyloučit 5 formulářů. K analýze průzkumu bylo pouţito celkem 104 (tj. 14,36 %) dotazníků. Nízká návratnost dotazníků byla zřejmě ovlivněna výběrem metody pro sběr dat. Respondenti nebyli osloveni osobním kontaktem, bylo pouţito rozeslání dotazníků emailem. Tento postup doručení jsme opakovali celkem dvakrát. Dalším důvodem malého počtu sesbíraných dat můţe být fakt, ţe respondenti

23

Srov. Policar, R. Zdravotnická dokumentace v praxi, r. 2010, s. 94.

24

Srov. Předpis č. 98/2012 Sb., Vyhláška o zdravotnické dokumentaci, [online], Dostupné na WWW:

.

61

doručenou poštu přehlédli nebo nebyla ochota k vyplňování. Je škoda, ţe neprojevilo zájem více sester, jednak se nejednalo o šetření zjišťující znalosti sester, ale jednak proto, ţe sestry měly moţnost tímto způsobem participovat na úpravách této dokumentace. Průzkumný vzorek 104 respondentů se zaměřoval na všeobecné sestry z úseku JIP, standardních odděleních a ambulancí. Dotazník obsahoval 29 poloţek. Získaná data byla zpracována a zobrazena v 28 tabulkách a 26 grafech. Pohlaví bylo ze 104 respondentů v 84,62 % ţenské a 15,38 % muţské. Stále zcela převládá v této profesi ţenské pohlaví, i přesto v našem průzkumu bylo zastoupení muţů větší, neţ jsme očekávali. Lze se domnívat, ţe muţi projevují nyní větší zájem o tuto profesi nebo, ţe v případě našeho šetření jsme se zaměřili na téma, které je muţům bliţší. Pokud sledujeme pouze poměr muţů a ţen ve FN u sv. Anny v Brně, uvádíme pro srovnání dvě bakalářské práce. První je práce Sokolové25 z roku 2012, která prováděla průzkumné šetření i ve FN u sv. Anny kromě jiných nemocnic se zaměřením na všeobecné sestry, i kdyţ s jinou problematikou. Uvádí, ţe z celkového počtu 31 respondentů, od kterých data získala, bylo ţenské zastoupení v 77,42 % a muţské v 22,58 %. Druhá práce Tesfaye26 z roku 2013, která se opět zabývá jinou problematikou, ale sběr dotazníků prováděla také u všeobecných sester ve FN u sv. Anny rozdělila všeobecné sestry na JIP celkem 119 respondentů, z toho bylo ţenské pohlaví zastoupeno v 93,28 % a muţské v 6,72 % a standardní oddělení, kde byla zjišťována data od 123 respondentů. V zastoupení 99,19 % ţenského pohlaví a 0,81 % muţského. Na některých JIP ve FN u sv. Anny v Brně pracují kromě všeobecných sester také záchranáři. Na poloţku nejvyšší dosaţené vzdělání uvedlo 104 respondentů, ţe 16,35 % absolvovalo SZŠ, 31,73 % VZŠ, VŠ – Bc. uvedlo 23,08 % a 4,81 % absolvovalo VŠ – Mgr. Ke specializaci se vyjádřilo celkem 25 respondentů. Jiné vzdělání neuvedl ţádný respondent. Zajímalo nás, jakou specializaci má těch 25 respondentů, coţ jsme zjišťovali další poloţkou. Z 25 respondentů uvedlo 19 (76,00 %) specializaci zaměřenou na ošetřovatelství v intenzivní péči, 4 (16,00 %) absolvovali ošetřovatelství v chirurgických oborech a 2 (8 %) z nich uvedli jako specializaci ošetřovatelství v interních oborech. 25

Srov. SOKOLOVÁ, B., Vyuţití manuální a přístrojové resuscitace v praxi, s. 91.

26

Srov. TESFAYE, Z., Znalost aktualizovaných guidelines pro kardiopulmonální resuscitaci u všeobecných sester, s. 83

62

Délku praxe uváděli respondenti dle skupin, které jsme si v průzkumném šetření stanovili. Ze 104 z nich uvedlo kategorii praxe 1 – 5 let celkem 30,77 % respondentů, 6 – 10 let to bylo 35,58 % respondentů, kategorii 11 – 15 let označilo 15,38 % z nich, delší praxe v oboru byla kategorie 16 – 20 let, kterou uvedlo 7,69 % respondentů a skupinu 21 – 25 let. Kategorii 21 – 25 let uvedl 0,96 % respondent. Vzhledem k tomu, ţe našim průzkumným vzorkem byly i všeobecné sestry z ambulancí, očekávali jsme i obsazení i vyšších věkových kategorií. Zastoupení klinik dle pracoviště respondentů uvedlo z počtu 104 nejvíce kliniku ARK celkem 39,42 %. Je to dáno zřejmě tím, ţe tato klinika je mé kmenové pracoviště a zde jsem respondenty oslovil osobně. Dále jiţ s menším procentuálním zastoupením to byla klinika I. CHK 9,62 %, v 6,73 % II. CHK, kliniku I. IKAK uvedlo 8,65 % respondentů, II. IK 11,54 %, v případě URO to bylo 3,85 %, taktéţ 3,85 % uvedlo jako své pracoviště kliniku I. ORTK. Kmenové pracoviště I. NK označilo 8,65 % respondentů, NCHK 4,81 % a 2,88 % uvedli své pracoviště DRO. Pro náš průzkum jsme uvítali široké zastoupení pracovišť, protoţe kaţdodenní práce všeobecných sester s nemocničním informačním systémem je trochu odlišná. To platí i u následující poloţky vzhledem ke kombinaci zastoupení sester lůţkových oddělení a ambulancí. V této poloţce jsme zjišťovali typ oddělení pracoviště respondentů. Ze 104 respondentů označilo moţnost ambulance 11,54 %, standardní oddělení uvedlo 20,19 % z nich a největší zastoupení měly jednotky intenzivní péče celkem 68,27 %. Následující poloţky jiţ zjišťovaly názor respondentů na NIS a elektronickou dokumentaci ošetřovatelské péče a NIS. V literatuře jsme bohuţel nenašli práce, které by prováděly průzkumné šetření podobné naší problematice. K vybavení pracoviště respondentů výpočetní technikou se vyjádřilo 104 respondentů známkou výborně – 19,23 % oslovených, známkou chvalitebně celkem 23,08 %, průměrnou známkou – dobře hodnotilo 20,19 % dotázaných. Za dostatečné vybavení pracoviště výpočetní technikou (VT) povaţuje 24,04 % respondentů a nedostatečně hodnotí 13,46 % z nich. Pro ilustraci, v příl. 1, s. 84 uvádíme tabulku, jakou průměrnou známkou hodnotili respondenti z ambulancí, standardních oddělení, JIP a jaká byla průměrná známka hodnocení všech 104 respondentů. Zdá se, ţe nedostatek VT pociťují nejvíce sestry z ambulancí. Srovnávat tyto tři skupiny však nemůţeme, protoţe průzkumný vzorek respondentů těchto skupin je výrazně odlišný,

63

coţ můţe být dáno tím, ţe sestry z ambulancí nejspíš nepracují se Sesterskou překladovou zprávou. Názor na obsazení pracoviště dostatkem osobních počítačů – PC ze 104 respondentů odpovědělo, ţe ano 59,62 %, odpověď – ne označilo 39,42 % a bohuţel neví 0,96 % respondent. Nicméně je to pro nás pozitivní výsledek vzhledem k tomu, ţe jsme očekávali větší nespokojenost. Jaký mají respondenti přístup k PC, jsme zjišťovali v poloţce č. 10. Ze 104 z nich uvedlo odpověď ano, mám svůj PC, 26,92 % respondentů, 48,08 % odpovědělo ano, sestry mají své. Ano, ale PC sdílí s lékaři celkem 25,00 % dotázaných. Ţe nemají přístup k PC a nevadí jim to, neodpověděl ţádný respondent, taktéţ ţádný respondent neoznačil odpověď – nemáme přístup k PC, a vadí to. Tato poloţka se také vztahuje k prvnímu očekávanému výsledku. Očekávaný výsledek č. 1 – předpokládáme, že více, než 25 % všeobecných sester uvede možnost sdílení PC s lékaři. Takto odpovědělo přesně 25 % dotázaných, výsledek tedy nebyl potvrzen. Lze se domnívat, ţe nedostatek osobních počítačů na pracovištích není tak velký, jak jsme předpokládali. Zda by respondenti uvítali práci s přenosnými zařízeními (tablety) se vyjádřilo 104 z nich odpovědí ano celkem 58,65 %, odpověď ne volilo 9,62 % a 31,73 % nevidí důvod pouţívat tato zařízení. Další očekávaný výsledek se vztahuje k této poloţce. Očekávaný výsledek č. 2 – předpokládáme, že více než 50 % všeobecných sester by ke své práci využilo možnost užití tabletů. Tento výsledek byl potvrzen odpovědí ano celkem 58,65 %. Subjektivní názor 104 respondentů na jejich znalost PC bylo hodnoceno známkami. Odpovídali takto: Známkou výborně označilo 2,88 %, chvalitebně 42,31 %, 40,38 % uvedlo známku dobře, dostatečně by se hodnotilo 13,46 % z nich a nedostatečně by se ohodnotil 0,96 % respondent. Nejvíce respondentů hodnotilo známkou dobře, to je důkazem, ţe v dnešní době počítačové techniky není problém mít alespoň základní znalost v ovládání PC. Nejspíš také stoupá celková IT gramotnost populace díky mnoţství uţívání osobních telefonů a dalších mobilních zařízení. Minimální znalost je nyní také často vyţadována na poli pracovního trhu a za základní se povaţuje schopnost práce např. s MS Word, Excel, internet. Na předešlou poloţku navazuje poloţka č. 13, která se týká manuální zručnosti uţivatelů PC. Ze 104 respondentů volilo moţnost odpovědi, ţe ovládá PC klávesnicí 64

0,96 % respondent, 17,31 % vyuţívá při práci na PC myš, nejlépe zvládá ovládání 81,73 % respondentů – volilo odpověď obojí (myš i klávesové zkratky) a ţádný respondent neuvedl odpověď, ţe to nedokáţe zhodnotit. Který z modulů NIS pouţíváte nejčastěji, se dotazovala poloţka č. 13. Z celkem tří modulů odpovídalo 104 respondentů na modul NIS-Amb 11,85 % z nich, nejvíce vyuţívají respondenti modul NIS-Hosp celkem 88,46 % a ţádný respondent neuvedl, ţe by nejčastěji pouţíval modul NIS-SP. Frekvence uţití jednotlivých modulů byly zjišťovány následujícími třemi poloţkami. První se zaměřila na program NIS-Amb. Denně ho vyuţívá ze 104 respondentů celkem 20,19 %, týdně 57,69 %, měsíčně 15,38 % a nepouţívá ho vůbec 6,73 % respondentů. Program NIS-Hosp ze 104 respondentů vyuţívá denně 72,11 % oslovených., týdně 15,38 %, měsíčně pouze 0,96 % respondent a 11,54 % dotázaných tento program nevyuţívá vůbec. Tato poloţka se vztahovala k třetímu očekávanému výsledku. Očekávaný výsledek č. 3 – předpokládáme, že více než 50 % všeobecných sester používá ke své práci program NIS-Hosp denně. Tento výsledek byl potvrzen, na moţnost denně odpovědělo 72,11 %. Domníváme se, ţe vzhledem ke skladbě průzkumného vzorku tzn. větší zastoupení všeobecných sester z JIP a standardních oddělení, neţ sester z ambulantního provozu, byl také náš výsledek ovlivněn. Tento program pouţívají zcela jistě nejčastěji sestry z lůţkových oddělení. Program NIS-SP vyuţívá ze 104 dotázaných denně 27,88 %, týdně 52,88 %, měsíčně 5,57 % a 13,46 respondentů ho nevyuţívá vůbec. Tento program se také vztahuje spíše na lůţkovou část, proto se domníváme, ţe právě sestry z ambulantních provozů uvedli moţnost, ţe ho nevyuţívají vůbec. Předchozí tři poloţky se vztahují k prvnímu cíli. Cíl č. 1 – Popsat využití NIS v každodenní práci všeobecných sester. Cíl byl splněn. K hodnocení Sesterské překladové zprávy se respondenti vyjadřovali takto: Ze 104 z nich uvedlo, ţe hodnotí tuto zprávu známkou výborně, celkem jich bylo 2,88 %. Chvalitebně hodnotilo 23,08 % dotázaných, dobře 55,77 %, dostatečně hodnotilo 18,27 % a známkou nedostatečnou nehodnotil ţádný respondent. Tato poloţka se vztahuje ke čtvrtému očekávanému výsledku. Očekávaný výsledek č. 4 – předpokládáme, že více než 50 % všeobecných sester bude hodnotit práci s dokumentací ošetřovatelské péče (Sesterskou překladovou zprávou) dobře, 65

chvalitebně nebo výborně. Tento výsledek byl potvrzen. Nejčastěji respondenti hodnotili známkou dobře. V poloţce č. 19 mohli respondenti vyjádřit své návrhy a nedostatky, které mají u Sesterské překladové zprávy. K návrhům se vyjádřilo celkem 23 respondentů a k nedostatkům 31 z celkového počtu 104. Návrhy, které respondenti uváděli, v podstatě souvisí i se zmíněnými nedostatky. Zmínit nedostatky této dokumentace bylo také třetím cílem. Cíl č. 3 – Najít největší nedostatky používané elektronické dokumentace (Sesterská překladová zpráva). Tento cíl byl splněn (viz tab 18, s.50 ) Vznik elektronické podoby dokumentace ošetřovatelské péče prochází vţdy zdlouhavým procesem. Nelze vţdy uspokojit všechny, kteří s dokumentací pracují. Na vzniku se podílí samozřejmě vrcholový management nemocnice. Dle toho, komu je dokumentace určena probíhá konzultace vrchních i staničních sester a teprve poté je osloven úsek informačních technologií, který hotovou podobu dokumentace ošetřovatelské péče zadá do NIS. Cílem je uspokojit všechna oddělení nemocnice tak, aby tato dokumentace byla co nejjednodušší pro vyplňující a zároveň splňovala všechna kritéria, která jsou potřebná u překladu pacienta dle standardních operačních postupů nemocnice.27 Nedostatky, které nejčastěji respondenti uváděli, budou předloţeny

vedení

nemocnice

a

dle

předchozí

domluvy

s náměstkyní

ošetřovatelské péče a s úsekem informatiky, bude moţné tuto Sesterskou překladovou zprávu upravit. Frekvence, kterou se Sesterská překladová zpráva vyplňuje, byla zjišťována další poloţkou. Ze 104 oslovených ji denně vyplňuje 6,73 %, týdně 37,50 %, měsíčně 35,58 % a jinak často celkem 8,65 % respondentů. Vůbec překladovou zprávu nepouţívá 11,54 % dotázaných, coţ jsou respondenti z ambulantního provozu. Z 9 respondentů, kteří uvedli moţnost jinak často, dále uvedl 1 (11,11 %) respondent, ţe Sesterskou překladovou zprávu vyplňuje 1 x za 2 měsíce, 6 (66,67 %) respondentů z 9 napsalo, ţe při překladu pacienta (jak kdy), další 1 (11,11 %) oslovený uvedl, ţe nárazově dle směn a opět 1 (11,11 %) respondent uvedl vyplňování dle mnoţství překladů. Dále nás zajímalo, zda respondenti povaţují elektronicky vedenou Sesterskou překladovou zprávu za přijatelnější neţli psaný rukopis. Z počtu 104 uvedlo nejvíce respondentů, ţe ano, povaţují za přijatelnější formu a to v 78,84 %, coţ jsme 27

Srov. FAKULTNÍ NEMOCNICE U SVATÉ ANNY V BRNĚ, Standardní operační postupy, [online], Dostupné na WWW: .

66

očekávali, dalších 11,54 % uvedlo odpověď, ţe ano, ale vyplnění trvá déle. Pouze 4,81 % odpovědělo, ţe ne, nepovaţuji za přijatelnější a stejné procento respondentů 4,81 % označilo moţnost nevím. Domnívali jsme se, ţe spokojenost s touto dokumentací bude ještě vyšší. Respondenti však uvedli několik nedostatků v poloţce č. 19, kterou dokumentace má. To jsme také ověřovali další poloţkou a ţádali jsme respondenty o uvedení důvodu, proč formu vedení sesterské dokumentace nepovaţují za přijatelnější. Na tuto poloţku odpovědělo celkem 5 respondentů. Z toho 1 (20,00 %) respondent uvedl jako důvod nedostatek času, nedostatek prostoru pro text uvedl další 1 (20,00 %) dotázaný, 2 (40,00 %) se vyjadřují, ţe je rychlejší psaný rukopis a 1 (20,00 %) z počtu 5 preferuje také psaný rukopis. Domnívám se, ţe prostoru pro text je tam opravdu málo, také chybí místo nebo přednastavení pro podrobný popis chronických ran a dekubitů, nelze najít hodnocení a popis invazivních vstupů. Vše se musí dopisovat ručně, takţe je dokumentace neucelená a navíc je třeba dalšího času pro vytištění dokumentu. Další poloţka zkoumala, zda by oslovení uvítali elektronickou formu i ostatní dokumentaci ošetřovatelské péče. Takto se vyjádřili: Z počtu 104 odpovědělo v 81,73 %, ţe ano, 18,27 % odpovědělo, ţe ne. Tato poloţka se vztahovala k pátému očekávanému výsledku. Očekávaný výsledek č. 5 – předpokládáme, že více než 75 % všeobecných sester bude mít zájem o elektronickou podobu i ostatní dokumentace ošetřovatelské péče. Tento výsledek byl potvrzen. Je zřejmé, ţe respondenti by uvítali více elektronicky psané dokumentace, která jim urychlí práci a zároveň bude čitelná a srozumitelná. Vzhledem k tomu, ţe elektronická dokumentace je trendem moderní doby, zajímal nás také názor na bezpečnost dat. Konkrétně, zda si respondenti myslí, ţe data v NIS jsou dostatečně zabezpečená. Ze 104 respondentů jich 39,42 % uvedlo, ţe ano povaţují data za bezpečná, naopak nepovaţuje data za bezpečná 6,73 % oslovených a nejvíce respondentů v 53,85 % neví, zda jsou nebo nejsou bezpečná. Lze se domnívat, ţe respondenti nejsou školeni o zabezpečení NIS nebo nemají potřebu znát podrobné informace o bezpečnosti dat. Bohuţel s narůstajícím počtem útoků hackerů, bude nutné seznámit kaţdého jednotlivce celé nemocnice, co dělat v případě podezření na ztrátu jakýchkoliv dat v souvislosti s pacienty. Příkladem bezpečnostního opatření je intranet nemocnice (vnitřní síťový systém), který je dostupný pouze pro zaměstnance FN u sv. Anny v Brně. Programy, které uvádíme v bakalářské práci, jsou zabezpečeny 67

hesly, pod kterými se jejich uţivatelé přihlašují. Neoprávněný uţivatel programů, můţe být vysledován pracovníky úseku informatiky. V souvislosti s dokumentací je ve FN u sv. Anny pouţívána elektronická forma dokumentace, která se tiskne a následně podepisuje. Pokud by byla dokumentace vedena pouze elektronicky, musela by být dle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu opatřena tzv. „elektronickým podpisem“, který je ekvivalentem vlastnoručního podpisu v tištěné podobě.28 Zda, mají respondenti povědomost o postupu v případě havárie NIS, se vyjádřilo ze 104 z nich, ţe ano, mají znalost o postupu v případě havárie NIS a to 44,23 % ve větší míře jsme zjistili, ţe nemají tuto znalost a neví, jak postupovat celkem odpovědělo 55,77 % dotázaných. Tato poloţka se vztahuje k šestému očekávanému výsledku. Očekávaný výsledek č. 6 – předpokládáme, že více než 75 % všeobecných sester bude vědět, jak postupovat v případě havárie NIS. Tento výsledek nebyl potvrzen. Odpověď ano, uvedlo pouze 44,23 % respondentů. Toto jsme chtěli ověřit, proto v další poloţce klademe dotaz na odpověď ano, jaký je správný postup. Z celkového počtu 46 respondentů uvedlo 15 (32,61 %) z nich, ţe pouţijí psaný rukopis, 18 (39,13 %) by pouţilo psaný rukopis a následně informovalo úsek IT (informační technologie). Jenom oznámení úseku IT by volilo celkem 12 (26,09 %) oslovených a 1 (2,17 %) respondent by volil psaný rukopis ve Word s následnou kopií. Více neţ polovina respondentů by bohuţel nevěděla, jak postupovat. Lze opět jen zkonstatovat, ţe v nemocnici neprobíhá periodické školení o bezpečnosti systému NIS a postupu zdravotnického personálu v případě havárie. Toto také postoupíme vedení nemocnice. Také jsme nenašli oficiální dokument nebo návod, který by tuto problematiku ošetřoval. Na druhou stranu, 46 respondentů by se minimálně dokázalo zorientovat ve vzniklé situaci a dokumentaci vést po dobu havárie v ručně psané formě. Předposlední poloţkou jsme se respondentů dotazovali, zda by měli zájem o další vzdělávání v oblasti IT. Ze 104 z nich by zájem projevilo 74,04 % a nemělo by zájem 25,96 % z nich. Tato poloţka se vztahuje k sedmému očekávanému výsledku. Očekávaný výsledek č. 7 – předpokládáme, že více než 50 % všeobecných sester bude mít zájem o další vzdělávání v oblasti IT. Výsledek byl potvrzen. O další vzdělání má zájem celkem 74,04 % dotázaných.

28

Srov. Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu [online], Dostupné na WWW: .

68

V poslední poloţce mohli respondenti uvést návrhy na zlepšení elektronicky vedené dokumentaci ošetřovatelské péče. Přínosem by dle respondentů bylo zavedení veškeré elektronicky vedené dokumentace ošetřovatelské péče, zmíněn byl konkrétně ošetřovatelský plán a příjmová ošetřovatelská dokumentace. Moţnost volných odpovědí dále bylo také uvést výhody a nevýhody NIS. Jako největší výhodu uvedli respondenti např. úspora času při vyplňování dokumentace elektronicky, dále srozumitelnost a čitelnost textu a rychlost dostupnosti laboratorních výsledků. Jako největší nevýhody respondenti uvedli výpadek počítačové sítě a zastaralé počítačové vybavení. Toto bylo i druhým cílem. Cíl č. 2 – Popsat největší výhody a nevýhody NIS při každodenním využití v práci všeobecných sester. Cíl byl splněn.

69

6. NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ Z našeho průzkumu vyplynulo, jaké jsou nedostatky především v elektronicky vedené Sesterské překladové zprávě. Dále, ţe respondenti ve větší míře nemají povědomost o zabezpečení dat v NIS, případně jak postupovat při havárii NIS. Zároveň by uvítali další vzdělání v oblasti IT. Stručné návrhy na řešení dané situace:  poskytnutí zjištěných nedostatků v Sesterské překladové zprávě vedení nemocnice s moţností úpravy této dokumentace,  moţnost vyjádření názoru na jiţ zavedené nebo nové dokumentace samotných uţivatelů, vyjádřit by se mohli uţivatelé celé nemocnice, kteří s dokumentací pracují např. hromadným emailem, který by se dostal vedení úseku ošetřovatelské péče ve spolupráci s úsekem informatiky,  moţnost periodického školení v oblasti zabezpečení dat v NIS,  konzultace s úsekem informatiky a vedení o moţném vytvoření návodu v případě havárie NIS, který by byl dostupný na stránkách intranetu nemocnice, ale také v tištěné podobě na konkrétním místě na pracovišti (právě pro případ havárie systému),  konzultace s vedením nemocnice o moţnosti vytvoření další elektronicky vedené dokumentace ošetřovatelské péče – především ošetřovatelský plán s formulací diagnóz dle taxonomie North American Nursing Diagnosis Association International – NANDA, coţ je organizace sester, která standardizuje

sesterskou

terminologii

a

jejím

úkolem

je

uspořádat

ošetřovatelské diagnózy dle určitého principu (cílem jednotný název diagnóz),29  dle zjištěného zájmu respondentů o další vzdělávání v oblasti IT, by byla vhodná dostupnost kurzů či krátkých školení v rámci nemocnice. Tyto návrhy byly i čtvrtým cílem Cíl č. 4 – Vytvořit návrh na řešení zjištěných nedostatků ve spolupráci s úsekem informatiky. Cíl byl splněn.

29

Srov. SESTRA, Nanda taxonomie II, [online], Dostupné na WWW: .

70

7. ZÁVĚR Tato bakalářská práce se zabývala problematikou Nemocničního informačního systému, především některých jeho částí a také dokumentací ošetřovatelské péče, která je jiţ zavedená v elektronické podobě. Také sledovala názory respondentů na tuto dokumentaci. V první kapitole bakalářské práce je popsána historie elektronické zdravotnické dokumentace, návaznost na zdravotnické zařízení. Dále je popsán vývoj informačních a komunikačních technologií ve FN u sv. Anny v Brně, zavádění počítačové sítě. Vznik prvních programů NIS a databází, které byly propojovány s počítačovou sítí. Připojení internetu je spojováno se vznikem nasazení obrazových dat pacientů, dále tvorba vnitřní sítě nemocnice tzv. intranet. V kapitole Nemocničních informačních systémů jsou podrobněji popsány moduly NIS-Amb, NIS-Hosp, NIS-SP, NIS-Study, které vytvořili pracovníci úseky informatiky, také jsou zmiňovány moduly koupené například modul LIS – laboratorní informační systém a jiné. Jak fungují přenosná zařízení typy těchto zařízení, závadění do zdravotnického zařízení diskutovány jako blízká budoucnost i přes větší finanční náklady. Několik poznatků ze zahraničí je zmíněno v další části bakalářské práce. Stejně tak jaké jsou výhody a nevýhody elektronické dokumentace s tím, ţe její pozitiva jsou jednoznačná. V kapitole cíle a očekávané výsledky jsou stanoveny celkem čtyři cíle a sedm očekávaných výsledků, které jsou ověřovány v praktické části bakalářské práce. V empirické části je popisován průběh sběru dat a jejich analýza. Metodou sběru dat byl zvolen dotazník. Průzkum probíhal ve FN u sv. Anny v Brně u všeobecných sester. Prvním cílem bylo popsat vyuţití NIS v kaţdodenní práci všeobecných sester. Tento cíl byl postupně ověřován poloţkami v dotazníku a očekávanými výsledky a také splněn. První očekávaný výsledek vztahující se k tomuto cíli byl předpoklad, ţe více neţ 25 % všeobecných sester uvede moţnost sdílení PC s lékaři. Tento výsledek se nám nepotvrdil, protoţe takto se vyjádřilo přesně 25 % respondentů. Druhým očekávaným výsledkem byl předpoklad, ţe více neţ 50 % všeobecných sester by ke 71

své práci vyuţilo uţití přenosných zařízení. Tento výsledek byl potvrzen názorem respondentů v 58,65 %. Třetím očekávaným výsledkem byl předpoklad, více neţ 50 % všeobecných sester pouţívá ke své práci program NIS-Hosp denně. Ten výsledek se nám potvrdil v 72,11 %. Čtvrtým očekávaným výsledkem jsme ověřovali, zda ve více 50 % všeobecné sestry budou hodnotit práci s dokumentací ošetřovatelské péče (Sesterskou překladovou zprávou) dobře, chvalitebně nebo výborně. Tento výsledek se nám opět potvrdil procentuálním hodnocením respondentů známkou dobře. Pátým cílem byl předpoklad, ţe více neţ 75 % bude mít zájem o elektronickou podobu i ostatní dokumentace ošetřovatelské péče. Toto se nám opět potvrdilo v 81,73 %. S těmito výsledky souvisí také třetí cíl, tedy najít největší nedostatky pouţívané elektronické dokumentace (viz tab. 19, s. 51). Cíl byl splněn. Šestým očekávaným výsledkem jsme ověřovali, zda více neţ 75 % všeobecných sester bude vědět, jak postupovat v případě havárie NIS. Tento výsledek se nám nepotvrdil, protoţe znalost prokázalo pouze 44,23 % respondentů. Sedmý očekávaný výsledek testoval, zda více neţ 50 % všeobecných sester bude mít zájem o další vzdělávání o oblasti informačních technologií. Tady byl výsledek potvrzen, jak jsme očekávali v 74,04 %. K tomu se také vztahuje čtvrtý cíl, vytvořit návrh řešených nedostatků ve spolupráci s úsekem informatiky, kde byly také uvedeny návrhy na periodické školení s touto problematikou. Cíl byl splněn (viz návrh s. 70). Druhý cíl, který se vztahoval k největším výhodám a nevýhodám NIS je popisován v teoretické části a zároveň zjišťován poloţkou č. 29 v dotazníku. Cíl byl splněn. V části diskuze jsou podrobněji výsledky dotazníkového šetření analyzovány. Nedostatky a návrhy, které z průzkumného šetření plynou, jsou popsány v kapitole návrhy na řešení zjištěných nedostatku. Snahou v bakalářské práci bylo přiblíţit všeobecných sestrám Nemocniční informační systém, s kterým kaţdodenně pracují, zdůraznit, jak je důleţité mít data pacientů zabezpečená a pokud systém selţe, mít znalost o postupu v tomto případě. Co se týče zdravotnické dokumentace, je důleţitý také názor samotných respondentů. Tím by se mohlo předejít zbytečných chybám. Budoucnost informačních technologií se stále vyvíjí a je otázkou, co lze očekávat v následujících letech. Tématem dalších bakalářských prací bude moţná diskutování nad plně fungující elektronicky vedenou dokumentací ošetřovatelské péče, nebo zda jsou lepší přenosná zařízení (tablety). Pro ošetřovatelský personál to bude zcela jistě 72

úspora času. Na druhou stranu vzniká otázka, zda právě se vznikem novějších a novějším technologií se nebojíme budoucnosti v podobě Čapkových Rossumových Univerzálních Robotů???

73

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství, Praha: GRADA PUBLISHING, a. s. 2009. 42 s. ISBN 978-80-247-2713-4. POLICAR, Radek. Zdravotnická dokumentace v praxi.

1. vyd. Praha: GRADA

PUBLISHING, a. s., 2010. 223 s. ISBN 978-80-247-6702-4. ŘEZANKOVÁ, Hana. LÖSTER, Tomáš. Základy statistiky. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze Oeconomica, 2013. 96 s. ISBN 978-80-245-1957-9 SOKOLOVÁ, Barbora. Využití manuální a přístrojové resuscitace v praxi: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2012. 124 s. Školitel: Andrea Pokorná. TESFAYE, Zuzana. Znalost aktualizovaných guidelines pro kardiopulmonální resuscitaci u všeobecných sester. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2013. 126 s. Školitel: Mgr. Olga Janíková. VONDRÁČEK. Lubomír, LUDVIK, Miloslav, NOVÁKOVÁ, Jana. Ošetřovatelská dokumentace v praxi. 1 vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, a. s., 2003.74 s. ISBN 80-247-0704-7. ELEKTRONICKÉ ZDROJE BUSINESS VIZE. Kde se vzala a k čemu všemu je vlastně SWOZ analýza. [online]. 2010

[cit.

Dostupná

2014-05-22].

na

WWW:

˂http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-vsemu-je-vlastne-swotanalyza˃. FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO. Centrum informatiky (CI).[ online ]. 2011[ cit. 2014-05-15]. Dostupné na WWW: ˂http://www.fnbrno.cz/vyrzpr11/sahts.html˃. 74

FAKULTNÍ NEMOCNICE U SVATÉ ANNY V BRNĚ. Standardní operační postupy.

[online].

2011

[cit.

Dostupné

2014-04-03].

na

WWW:

.

FAKULTNÍ NEMOCNICE U SVATÉ ANNY V BRNĚ. Výroční zpráva 2012. [online].

2012

[cit.

Dostupné

2014-5-20].

na

WWW:˂http://web.fnusa.cz/images/pravni/vyrocni%20zprava%202012.pdf˃. HŘIB. Zdeněk. Business intelligence pro nemocnice. [online]. 2012 [cit. 2014-05-22]. Dostupné

na

WWW:

˂http://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-

zdravotnictvi/business-intelligence-pro-nemocnice.htm˃. KOORDINAČNÍ STŘEDISKO PRO RESORTNÍ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY.

[online].

2010

[cit.

Dostupné

2014-03-15].

na

WWW:

. SESTRA. NANDA taxonomie II. [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné na WWW: . STAPRO. FONS Akord. Nemocniční informační systém.[online]. 2011[cit. 2014-0520]. Dostupné na WWW: ˂ http://www.stapro.cz/nabidka/produktove-portfolio/fonsakord-nemocnicni-informacni-system.htm˃. STEINER. Produkty. Nemocniční informační systém-Reference. [online]. 2013 [cit. 2014-05-20]. Dostupné na WWW: ˂ http://www.steiner.cz/unisref.html˃. ŠIBEROVÁ. Jitka. Elektronická zdravotnická dokumentace. [online]. 2012 [cit. 201405-22].

Dostupné

na

WWW:

˂http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A1_zdravotnick%C3%A1 _dokumentace˃.

75

VELIČKO. Jiří. Metodika zpracování analýzy SWOT pro orgány veřejné správy. [online].

2009

[cit.

2014-05-22].

Dostupné

na

WWW:

˂http://www.vlastnicesta.cz/clanky/metodika-zpracovani-analyzy-swot-pro-organyver/˃. VYHLÁŠKA č. 98/2012, Sb., O zdravotnické dokumentaci. [online]. 2014 [cit. 20146-15].

Dostupné

na

WWW:

˂http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=77217&recShow=0 &nr=98~2F2012&rpp=15#parCnt˃. WIKI KNIHOVNA. Elektronická zdravotnická dokumentace. [online]. 2012 [cit. Dostupné

2014-04-08],

na

WWW:

. WIKIPEDIE otevřená encyklopedie. PMD 85. [online]. 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné na WWW: ˂http://cs.wikipedia.org/wiki/PMD_85˃. WIKIPEDIE otevřená encyklopedie. BASIC. [online]. 2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné na WWW: ˂http://cs.wikipedia.org/wiki/BASIC˃. WIKIPEDIE otevřená encyklopedie. TERMINÁL (INFORMATIKA). [online]. 2014 [cit.

2014-05-10].

Dostupné

na

WWW:

˂http://cs.wikipedia.org/wiki/Termin%C3%A1l_(informatika)˃. WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie. BYOD. [online]. 2014 [cit. 2014-5-20]. Dostupné na WWW: ˂http://cs.wikipedia.org/wiki/BYOD˃.

WIKIPEDIA the free encyclopedia. Vendor lock-in. [online]. 2008 [Cit. 2014-05-22]. Dostupné na WWW: ˂ http://en.wikipedia.org/wiki/Vendor_lock-in˃.

76

WIKIPEDIA the free encyclopedia. Central Norway regional health authority. [online].

2014

[cit.

2014-06-15].

Dostupné

na

WWW:

˂http://en.wikipedia.org/wiki/Central_Norway_Regional_Health_Authority˃. WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie. Open VPN. [online]. 2014 [cit. 2014-05-22]. Dostupné na WWW: ˂http://cs.wikipedia.org/wiki/OpenVPN˃. WILHELMOVÁ. R. Jak napsat bakalářskou práci. [online]. 2008 [cit. 2014-05-22]. Dostupné na WWW: ˂http://portal.med.muni.cz/clanek-470-jak-napsat-bakalarskoupraci.html˃. ZÁKON č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. [online]. 2014 [cit. 2014-05-22]. Dostupné

na

WWW:

elektronickem-podpisu.aspx>.

77

SEZNAM ZKRATEK BYOD

Bring Your Own Device

CT

Computer Tomography

ČR

Česká Republika

DRG

Diagnosis Related Group

EU

Evropská Unie

FN

Fakultní Nemocnice

FNUSA

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

HD

Hardware

HIS

Hospital information system

ICRC

International Clinical Research Center

ICT

Information and Communication Technologies

IT

Informační technologie

IS

Informační systém

KPECH

Klinika plastické a estetické chirurgie

KÚNZ

Krajský ústav národního zdraví

KZM

Klinika zobrazovacích metod

LIS

Laboratorní informační systém

MRI

Magnetic Resonance Imaging

MZČR

Ministerstva zdravotnictví České republiky

NANDA

North American Nursing Diagnosis Association

NIS

Nemocniční informační systém

PACS

Picture Archiving and Communication System

PC

Personal Computer

PMD

Piešťanský Mikropočítač Displejový

RDK

Radiodiagnostické klinika

RTG

Rentgen

RVHP

Rada vzájemné hospodářské pomoci

SW

Software

SWOT

Strengths, Weaknesses Opportunities Threats

TISS

Therapeutic Intervention Scoring Systém 78

TNS

Ten náš systém

ÚZIS

Ústav zdravotnických informací a statistiky

VPN

Virtual private network

VT

Výpočetní technika

Wi-FI

Wireless Fidelity

ZZ

Zdravotnické zařízení

79

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1

Modul NIS-Amb

Obrázek 2

Modul NIS-HOSP

Obrázek 3

Modul NIS-SP

Obrázek 4

Modul PACK

80

SEZNAM TABULEK Tabulka 1

Pohlaví respondentů

Tabulka 2

Nejvyšší dosaţené vzdělání

Tabulka 3

Specializační studium

Tabulka 4

Délka praxe respondentů

Tabulka 5

Pracoviště respondentů

Tabulka 6

Typ pracoviště respondentů

Tabulka 7

Hodnocení vybavení výpočetní technikou (VT)

Tabulka 8

Vybavení osobními počítači (PC)

Tabulka 9

Přístup k PC

Tabulka 10

Vyuţití NIS pomocí přenosných zařízení (tabletů)

Tabulka 11

Hodnocení znalosti PC

Tabulka 12

Technika ovládání PC

Tabulka 13

Frekvence uţívání modulů NIS

Tabulka 14

Frekvence uţívání programu NIS-Amb

Tabulka 15

Frekvence uţívání programu NIS-Hosp

Tabulka 16

Frekvence uţívání programu NIS-SP

Tabulka 17

Hodnocení Sesterské překladové zprávy

Tabulka 18

Návrhy k Sesterské překladové zprávě

Tabulka 19

Nedostatky Sesterské překladové zprávy

Tabulka 20

Frekvence vyplňování Sesterské překladové zprávy

Tabulka 21

Jiná frekvence práce se Sesterskou překladovou zprávu

Tabulka 22

Přijatelnost elektronické dokumentace

Tabulka 23

Důvody pro ručně psanou dokumentaci

Tabulka 24

Názor na elektronickou formu ostatní ošetřovatelské dokumentace

Tabulka 25

Názor na bezpečnost dat v NIS

Tabulka 26

Názor na postup v případě havárie NIS

Tabulka 27

Postup v případě havárie systému NIS

Tabulka 28

Zájem o vzdělávání v oblasti IT

81

SEZNAM GRAFŮ Graf 1

Pohlaví respondentů

Graf 2

Nejvyšší dosaţené vzdělání

Graf 3

Specializační studium

Graf 4

Délka praxe respondentů

Graf 5

Pracoviště respondentů

Graf 6

Typ pracoviště respondentů

Graf 7

Hodnocení vybavení výpočetní technikou (VT)

Graf 8

Vybavení osobními počítači (PC)

Graf 9

Přístup k PC

Graf 10

Vyuţití NIS pomocí přenosných zařízení (tabletů)

Graf 11

Hodnocení znalosti PC

Graf 12

Technika ovládání PC

Graf 13

Frekvence uţívání modelů NIS

Graf 14

Frekvence uţívání programu NIS-Amb

Graf 15

Frekvence uţívání programu NIS-Hosp

Graf 16

Frekvence uţívání programu NIS-SP

Graf 17

Hodnocení Sesterské překladové zprávy

Graf 18

Frekvence vyplňování Sesterské překladové zprávy

Graf 19

Odpověď „Jinak často“ vyplňuju Sesterskou překladovou zprávu

Graf 20

Přijatelnost elektronické dokumentace

Graf 21

Odpověď „Ne, nepovaţuji za přijatelnější“

Graf 22

Názor na elektronickou formu ostatní ošetřovatelské dokumentace

Graf 23

Názor na bezpečnost dat v NIS

Graf 24

Názor na postup v případě havárie NIS

Graf 25

Postup v případě havárie systému NIS

Graf 26

Zájem o vzdělávání v oblasti IT

82

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1

Hodnocení vybavení pracoviště známkou

Příloha 2

Sesterská překladová zpráva 1/2

Příloha 3

Sesterská překladová zpráva 2/2

Příloha 4

Ţádost o umoţnění sběru informací

Příloha 5

Dotazník

83

PŘÍLOHY Příloha 1: Hodnocení vybavení pracoviště známkou

84

Příloha 2: Sesterská překladová zpráva 1/2

85

Příloha 3: Sesterská překladová zpráva 2/2

86

Příloha 4: Ţádost o umoţnění sběru informací

87

Příloha 5: Dotazník NEMOCNIČNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM Z POHLEDU ZDRAVOTNÍCH SESTER 1 Jste o

Muţ

o

Ţena

2 Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? o

střední zdravotnická škola

o

vyšší zdravotnická škola

o

vysoká škola - bakalářské studium

o

vysoká škola - magisterské studium

o

specializační studium

o

jiné

3 Pokud jste odpověděli "specializační studium", prosím, uveďte obor: 4 Pokud jste uvedli jako vzdělání "jiné", prosím, upřesněte: 5 Jaká je délka Vaší praxe (v rocích) ? 6 Na které klinice pracujete? (stačí zkratka) 7 Na jakém oddělení Vaší kliniky pracujete ? o

standardní oddělení

o

jednotka intenzivní péče

o

ambulance

8 Jak hodnotíte vybavení Vašeho pracoviště výpočetní technikou (hodnocení jako ve škole)? o

88

9 Je na Vašem pracovišti k dispozici dostatek osobních počítačů (dále jen PC)? o

Ano

o

Ne

o

Nevím

10 Máte na Vašem pracovišti přístup k počítači? o

Ano, mám svůj PC

o

Ano, sestry mají své PC

o

Ano, PC sdílíme s lékaři

o

Nemáme přístup k PC, ale nevadí to

o

Nemáme přístup k PC a vadí to

11 Uvítal(a) by jste moţnost vyuţití NIS (Nemocniční informační systém) na přenosných zařízeních (tablet)? o

Ano

o

Ne

o

Není důvod

12 Jak hodnotíte svou znalost PC jako uţivatel (hodnocení jako ve škole)? o 13 Jak převáţně ovládáte PC při práci: o

Klávesnicí (vyuţívám klávesové zkratky)

o

Myší (nevyuţívám klávesové zkratky)

o

Obojí

o

Neumím zhodnotit

14 Který z modulů NIS pouţíváte nejčastěji? o

NIS-Amb - ambulantní modul NIS

o

NIS-Hosp - hospitalizační modul NIS

o

NIS-SP - modul strava pacientů

89

15 Jak často pouţíváte program NIS-Amb: o

Denně

o

Týdně

o

Měsíčně

o

Nepouţívám

16 Jak často pouţíváte program NIS-Hosp: o

Denně

o

Týdně

o

Měsíčně

o

Nepouţívám

17 Jak často pouţíváte program NIS-SP: o

Denně

o

Týdně

o

Měsíčně

o

Nepouţívám

18 Jak hodnotíte vedení sesterské dokumentace v NIS (Sesterská překladová zpráva )? o 19 Prosím, uveďte Vaše návrhy, jak zefektivnit elektronickou ošetřovatelskou dokumentaci v NIS, případně uveďte nedostatky:

20 Jak často ji vyplňujete? o

Denně

o

Týdně

o

Měsíčně

o

Jinak často

90

o

Nepouţívám

21 Pokud jste odpověděli "Jinak často", prosím, upřesněte: 22 Povaţujete elektronickou formu vedení sesterské dokumentace za přijatelnější neţ-li psaný rukopis? o

Ano, povaţuji za přijatelnější

o

Ano, ale vyplnění trvá déle

o

Ne, nepovaţuji za přijatelnější

o

Nevím

23 Pokud jste odpověděli "Ne, nepovaţuji za přijatelnější", prosím, specifikujte proč:

24 Uvítal(a) by jste v elektronické formě i ostatní ošetřovatelskou dokumentaci? o

Ano

o

Ne

25 Povaţujete data uloţená v NIS za dostatečně zabezpečená? o

Ano

o

Ne

o

Nevím

26 Víte, jak postupovat, v případě havárie systému NIS? o

Ano

o

Ne

27 Pokud jste odpověděli "Ano", prosím, stručně uveďte, jak postupovat v případě havárie NIS:

91

28 Měl(a) by jste zájem o další vzdělávání v oblasti informačních technologií (IT)? o

Ano

o

Ne

29 Uvítám Vaše návrhy na zlepšení elektronicky vedené ošetřovatelské dokumentace:

92

Souhlasím s tím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům

V Brně 19. 6. 2014

………………………

Solomon Tesfaye

93

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství. Vyuţití nemocničního informačního systému v práci všeobecných sester

Recommend Documents