MASARYKOVA UNIVERZITA Léka ská fakulta Katedra ošet ovatelství
Eva Smi ková
PROBLÉMY ŽEN V KLIMAKTERIU A MOŽNOSTI JEJICH EŠENÍ BAKALÁ SKÁ PRÁCE
Vedoucí: Mgr. Šárka Urbánková Brno 2009
Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci vypracovala samostatn pod odborným vedením Mgr. Šárky Urbánkové a všechny použité a prostudované literární a odborné zdroje jsem uvedla v seznamu literatury.
V Brn dne ....................
podpis……………..
2
kuji své vedoucí Mgr. Šárce Urbánkové za odborné vedení, za cenné rady a p ipomínky p i psaní bakalá ské práce, svému p íteli za oporu a d kuji všem respondentkám, které se zú astnily mého dotazníkového šet ení.
3
OBSAH
ÚVOD ………………………………………………………………………
7
1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE REPRODUK NÍ SOUSTAVY ŽENY..
9
1.1 Reproduk ní soustava ženy ………………………………………………
9
1.1.1 Vaje níky
……………………………………………………….
1.1.2 Ženské pohlavní hormony
……………………………………….. .
9 9
2 KLIMAKTERIUM ……………………………………………………….
11
2.1 Charakteristika jednotlivých zm n období ženy
……………………… .
11
2.2 Endokrinologie klimakteria ………………………………………………
12
2.3 Endokrinologie jednotlivých období klimakteria …………………………
13
3 P ÍZNAKY SPOJENÉ S P ECHODEM ……………………………….
13
3.1 P íznaky akutní – klimakterický syndrom ……………………………….
15
3.1.1 Návaly horka
………………………………………………………
16
…………………………………………………….
17
3.1.3 Psychopatologie …………………………………………………….
17
3.1.2 Profuzní pocení
3.2 P íznaky subakutní - organický estrogen deficitní syndrom
……………
18
…………………………………………………….
19
3.2.2 Atrofie uretry ……………………………………………………….
20
3.2.3 Atrofie ostatních sliznic
…………………………………………..
20
……………………………………………………….
20
.................................................................................................
21
3.2.1 Atrofie pochvy
3.2.4 Atrofie k že 3.2.5 Prsa
3.2.6 Pánevní dno
……………………………………………………….
3.3 P íznaky chronické – metabolický estrogen deficitní syndrom 3.3.1 Kardiovaskulární onemocn ní
21
………..
21
……………………………………
22
3.3.2 Poruchy metabolismu a regulace krevního tlaku
4
………………... .
23
3.3.3 Osteoporóza
………………………………………………………
3.3.4 Alzheimerova choroba 4 DIAGNOSTIKA
23
…………………………………………...
25
………………………………………….…………….
26
4.1 Diagnostika klimakterického syndromu
……………………………… .
26
4.2 Diagnostika organického estrogen deficitního syndromu ……………….
27
4.3 Diagnostika metabolického estrogen deficitního syndromu
……………
28
4.3.1 Diagnostika kardiovaskulárního systému ………………….…..........
28
4.3.2 Hormonální vyšet ení ……………………………………………...
28
4.3.3 Ultrazvukové vyšet ení
…………………………………………...
28
4.3.4 Diagnostika osteoporózy …………………………………………..
29
4.4 Obecná vyšet ení k sledování pacientek v klimakteriu …………………
30
5 LÉ BA KLIMAKTERIA
……………………………………………...
31
5.1 Hormonální lé ba klimakterických potíží ………………………………
31
5.1.1 Vyšet ení p ed nasazením hormonální lé by a sledování lé by 5.1.2 P ínos HRT
….
32
……………………………………………………….
33
5.1.3 Režimy podávání HRT
……………………………………………
35
5.1.4 Zp soby podávání HRT
………………………………………….. .
35
………………………………………………
36
5.1.6 Vedlejší ú inky hormonální lé by ………………………………….
37
5.1.7 Lé ba osteoporózy ………………………………………………….
39
5.1.5 Kontraindikace HRT
5.2 Nehormonální lé ba klimakterických potíží
……………………………
40
5.2.1 Potla ení nával a no ního pocení ………………………………….
40
5.2.2 Zlepšení kvality spánku
……………………………………………
41
5.2.3 Zlepšení psychických potíží …………………………………………
42
5.2.4 Potla ení suchosti sliznic a ztráty libida …………………………….
43
5.2.5 Zlepšení kvality k že a neht
………………………………………
44
……………………………………
44
5.2.7 Potla ení osteoporózy ……………………………………………….
44
5.3 Ostatní možnosti ovlivn ní klimakterických potíží ……………………...
45
5.2.6 Zmírn ní bolestí kloub a prsou
5
5.4 Výživa žen v klimakteriu
………………………………………………
5.5 Pohybový režim žen v klimakteriu
45
…………………………………….
46
A PREVENCI KOMPLIKACÍ OSTEOPORÓZY ……………………..
47
6.1 Oblasti edukace u ženy s osteoporózou …………………………………
48
6.2 Informa ní materiály pro pacientky …………………………………….
48
6 EDUKACE ŽEN V LÉ
6.3 Edukace ženy s osteoporózou v oblasti výživy a vhodného pohybového režimu
……………………………………….
48
7 CÍLE PRÁCE A O EKÁVÁNÉ VÝSLEDKY ………………………..
51
8 METODIKA ŠET ENÍ A ORGANIZACE PR ZKUMU ……………
53
8.1 Volba výzkumné metody a její zd vodn ní
53
……………………………
9 VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEJICH ANALÝZA
……………………
55
……………………………………
55
………………………………………………………
56
………………………………………………………………….
89
9.1 Charakteristika výzkumného vzorku 9.2 Analýza dotazník DISKUZE
NÁVRH NA EŠENÍ ZJIŠT NÝCH NEDOSTATK
…………………
99
A DOPORU ENÍ PRO PRAXI ZÁV R
…………………………………………………………………….
ANOTACE
…………………………………………………………………
LITERATURA A PRAMENY
…………………………………………….
101 104 106
SEZNAM ZKRATEK
…………………………………………………….
113
SEZNAM TABULEK
…………………………………………………….
114
SEZNAM GRAF
…………………………………………………………
115
…………………………………………………….
116
……………………………………………………….
117
………………………………………………………………....
118
SEZNAM OBRÁZK SEZNAM P ÍLOH ÍLOHY
6
ÚVOD
Každá žena si p ibližn kolem 50. roku v ku projde ur itými zm nami, které mohou více i mén ovliv ovat její dosavadní zp sob a styl života. Tyto zm ny mohou být pouze fyzické, které žena v tšinou neprožívá tak bou liv jako zm ny po psychické stránce. Jakmile žena p ekoná tento náro ný p echod, dostane se do období menopauzy, které se stane novým stádiem jejího života. Klimakterium není v žádném p ípad nemoc nebo chorobná zm na. Je to p irozený fyziologický proces, který však bývá asto doprovázen adou pro ženu nep íjemných pocit a problém . Toto období p edstavuje pro organismus ženy typické zm ny, mezi které adíme postupné zpomalování innosti vaje ník , snižování jejich odpov di na hormonální výkyvy, a také snižování jejich zásoby vají ek. Rovn ž zpomalují produkci estrogenu, což je hlavní p edstavitel hormonu, jehož nedostatkem vzniká tšina potíží v období klimakteria. Tyto potíže snáší ženy
asto velice špatn
a v mnohých p ípadech je limitují jak p i b žných innostech b hem dne, tak i p i odpo inku a spánku. Problematika klimakteria je velice zajímavá ve všech oblastech, a to od samotného edcházení vzniku p íznak , zaznamenání prvních potíží ženami, jejich diagnostika, až po lé ebné ovlivn ní klimakteria, kam spadá snížení intenzity nebo úplné vymizení potíží. Zam ila jsem se p edevším na lé ebné ovlivn ní klimakterických potíží, které nemusí být vždy jen nahrazením chyb jících hormon , ale své zastoupení zde má i p írodní terapie. Ta užívá lé ivých rostlin k prevenci, ale i samotnému ovlivn ní potíží. Nezastupitelnou roli však mají i ostatní alternativní metody, které podrobn ji žete najít v teoretické ásti práce. Myslím si, že v tšina žen je o problematice klimakteria informovaná jen velmi málo, stejn jako o všech úskalích, která s sebou nese hormonální lé ba, což mohu zhodnotit vyhodnocením dotazník ve výzkumné ásti práce. Domnívám se také, že v tšina žen nezná a nepoužívá alternativní zp soby lé by, už z toho d vodu, že o takových metodách lé by nebyly informovány svým gynekologem, pop ípad obvodním léka em a nebo v d sledku nedostate né aktivity žen v pé i o své zdraví. Odpov di, zda je tomu takto, i nikoliv, a mnoho jiných výsledk , zjistíte rovn ž ve výzkumné ásti práce.
7
i zpracování práce bylo mojí snahou p iblížit informace této problematiky nejen široké ve ejnosti, a to p edevším ženám, které tato etapa života za krátko eká nebo m, které už jí prochází. Rovn ž m že sloužit i student m, zam stnanc m ve zdravotnictví, kte í mají kolem sebe stejn jako já, a už v nemocnici nebo v rodin , ženy v tomto zralém v ku a nebo jen z d vodu jejich zv davosti se o tomto období více dozv
t. Budu ráda, když do ní nahlédnou i muži, kte í cht jí více porozum t
svým ženám se snahou jim v t chto chvílích života pomoci a být jim oporou. ím, že tato práce mi rozší í obzory a pro všechny bude p ínosem.
8
1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE REPRODUK NÍ SOUSTAVY ŽENY
1.1 Reproduk ní soustava ženy Orgány ženské reproduk ní soustavy zajiš ují tvorbu ženských pohlavních hormon , zrání vají ek, pohlavní spojení, vývoj plodu v pr
hu t hotenství, ale také
porod a kojení. 1 Reproduk ní soustavu ženy tvo í: vaje níky – ženské pohlavní žlázy vnit ní pohlavní orgány – vejcovody, d loha, pochva zevní pohlavní orgány – stydké pysky, pošt vá ek mlé ná žláza2
Jelikož je hlavní problém klimakteria zp sobený nedostatkem ženských pohlavních hormon , uvádím pro p ehled p edevším anatomii vaje ník , které hrají v tvorb chto hormon hlavní roli.
1.1.1 Vaje níky Vaje níky (ovaria) jsou párové pohlavní žlázy velikosti švestky, ležící podéln p i pravé a levé st
malé pánve, ke které je fixuje asa pob išnice a vazy, jejichž
prost ednictvím jsou p ichycené i k d loze. Pod povrchem vaje ník , které jsou kryté vazivovou vrstvou (tunica albuginea), se nachází k ra (cortex). Uvnit jsou vypln né ení (medulla) obsahující vazivovou tká , s cévami a nervy. K ra obsahuje folikuly obklopené množstvím vaziva obsahujícím bu ky hladké svaloviny. Uvnit folikulu jsou již od narození nezralá vají ka, tzv. primární oocyty, která postupn dozrávají. Bu ky st ny zrajícího folikulu nabývají p i zrání sekre ní funkci a tvo í estrogeny.3
1
Srov. MERKUNOVÁ, A., OREL, M., Anatomie a fyziologie lov ka, s. 180. Tamtéž. 3 Tamtéž, s. 182. 2
9
1.1.2 Ženské pohlavní hormony K nejd ležit jším hormon m v období klimakteria pat í estrogeny. Jsou tvo eny ve zrajícím folikulu vaje níku, v malé mí e i ve žlutém t lísku, placent , k e nadledvin a varlatech. Mohou vznikat také z nadledvinových androgen , kde je místem p em ny tuková tká , což je aktuální u menopauzálních žen.4 Estrogeny mají mnoho biologických ú ink . Vedou k pohlavnímu zrání v pubert , a to k r stu pohlavních orgán , vývoji ženských sekundárních pohlavních znak . V prolifera ní (obnovující) fázi menstrua ního cyklu, tj. od 5. do 14. dne cyklu, dochází k obnovení d ložní sliznice zp sobené ú inkem estrogen . V této fázi se pod vlivem t chto hormon zesilují stahy d ložní svaloviny a snižuje se vazkost hlenu v d ložním hrdle. Tyto hormony jsou rovn ž zodpov dné za ženský typ chování a libido. Prost ednictvím výdeje aldosteronu (hormonu, vylu ujícím se nadledvinami) zp sobují zadržování solí a vody ledvinami. Zárove
snižují cholesterol v plazm
a podporují tvorbu organické složky kostní hmoty a tím brání úbytku kostní tkán . Spíše negativním ú inkem tohoto hormonu m že být zvyšování krevní srážlivosti, a tím i riziko vzniku krevních sraženin v cévách.5 Druhým nejvýznamn jším hormonem je nepochybn
Progesteron. Tvo í se
ve žlutém t lísku, které vzniká po ovulaci (uvoln ní zralého vají ka z vaje níku) z folikulu, a také v placent . K uplatn ní plného ú inku progesteronu jsou pot ebné estrogeny. K hlavním ú ink m progesteronu pat í stimulace r stu d lohy, vyvolává i sekre ní fázi menstrua ního cyklu, kdy se d ložní sliznice p ipravuje na uhnízd ní vají ka, což je tímto hormonem podporováno. Tento hormon také snižuje stažlivost ložní svaloviny a zvyšuje vazkost hlenu v kr ku d ložním. Pokud dojde u ženy k oplození, tento hormon tlumí produkci luteiniza ního hormonu, což p ispívá k potla ení další ovulace. V t hotenství u ženy podporuje bujení prsní žlázy. Dalším inkem je zvyšování energetické p em ny organismu, což je odpov dné za zvyšování bazální teploty v období ovulace. Jak estrogen, tak i tento hormon má p i své zvýšené tvorb
nežádoucí ú inky. K nežádoucím ú ink m Progesteronu je p i zvýšené
produkci vyvolání depresí.6
4
Srov. MERKUNOVÁ, A., OREL, M., Anatomie a fyziologie lov ka, s. 185. Tamtéž, s. 185 - 186. 6 Tamtéž, s. 186. 5
10
2 KLIMAKTERIUM
„Klimakterium
(p echod,
perimenopauza)
je
období
p echodu
mezi
plodným v kem ženy a za átkem senia, ve kterém dochází k fyziologickému poklesu funkce ovárií a následným endokrinním, somatickým a psychickým zm nám. Podle WHO (1981) je definováno jako období za ínající p ibližn
jeden rok p ed
menopauzou a charakterizované již nastupujícími klinickými obtížemi. Fyziologicky se vyskytuje mezi 45. a 60. rokem v ku, nástup tohoto procesu p ed 40. rokem ozna ujeme jako p ed asné ovariální selhání.“ 7 V klimakteriu se u v tšiny žen (70 až 80 %) objevuje soubor specifických obtíží, které v d ív jší dob nem ly. Nazýváme je klimakterický syndrom. 8
2.1 Charakteristika jednotlivých zm n období ženy Premenopauza Premenopauzou rozumíme období s dosud zachovaným menstrua ním cyklem do 12 m síc p ed menopauzou neboli posledním menstrua ním krvácením ženy, kdy se již objevují p íznaky akutního klimakterického syndromu. 9 Menopauza Menopauza je n kdy myln chápána jako synonymum klimakteria. V tšinou tak ozna ujeme poslední menstrua ní periodu, tedy krvácení ízené ješt ovariální funkcí (funkcí vaje ník ). Pr
rným v kem nástupu období menopauzy je u žen 49 – 51
let.10 Tato v ková hranice je však individuální pro každou ženu a je ovlivn na adou negativních vliv , které k jejímu urychlení p ispívají. Mezi ty nejd ležit jší pat í zejména genetické faktory (d di ná predispozice), dále menopauza vzniklá po radikálním chirurgickém zákroku nebo jen špatným životním stylem ženy. To vše že p ispívat k uspíšení menopauzy a tím i k brzkému nástupu období klimakteria.
7
FAIT, T., ŠNAJDEROVÁ, M., Estrogenní deficit, s. 102. Srov. CITTERBART, K., Gynekologie, s. 205. 9 Tamtéž. 10 Tamtéž. 8
11
Perimenopauza Období, které vzniká bezprost edn p ed menopauzou a do 1 roku po menopauze.11 ed asná menopauza Za hranici vzniku p ed asné menopauzy se v praxi
asto užívá v k 40 let.
Menopauzu, která tedy vzniká pod touto hranicí, ozna ujeme za p ed asnou. 12 Indukovaná menopauza Termín indukovaná menopauza je definován jako úplné zastavení menstruace, která následuje po chirurgickém odstran ní obou vaje ník , nebo po iatrogenní ablaci ovariální funkce (nevratné poškození ovariální funkce) zp sobené chemoterapií nebo radiací. 13 Postmenopauza Postmenopauza je obdobím, které za íná 12 m síc po posledním menstrua ním krvácení. Je charakterizována trvale zvýšenými hladinami FSH (folikuly stimulujícího hormonu) a minimální produkcí ženských hormon estrogen .14 Senium Senium (stá í, sta ecká slabost) je charakterizováno ústupem sekundárních pohlavních znak , které vzniká v d sledku snížení produkce anabolických steroid neboli hormon v nadledvinách, po 60. roce v ku. 15
2.2 Endokrinologie klimakteria Menopauza je p íznak, charakterizující ukon ení složitých cyklických d
,
umož ující reproduk ní funkci ženy. K menopauze dochází v d sledku fyziologického stárnutí p estavbou struktury ovaria atrofizací (zmenšením) k ry vaje níku, atrezií (zánikem) folikul
a zjevnou hyperplazií (zv tšením) d en . Se zm nou struktury
ovárií dochází soub žn i ke zm nám hormonálním, což má samoz ejm na cílové tkán .
16
11
Srov. CITTERBART, K., Gynekologie, s. 205. Srov. JENÍ EK, J., Hormonální substitu ní terapie a klimakterium, s.16. 13 Tamtéž. 14 Srov. FAIT, T., ŠNAJDEROVÁ, M., Estrogenní deficit, s. 102. 15 Tamtéž. 16 Srov. ROZTO IL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, s. 233. 12
12
dopad
2.3 Endokrinologie jednotlivých období klimakteria Premenopauza V období premenopauzy dochází k výraznému poklesu hladiny progesteronu, což je hormon, který
adíme do skupiny gestagen . Je produkován žlutým t lískem
ve vaje níku v druhé polovin menstrua ního cyklu a jeho hlavní úlohou je p íprava ložní sliznice na p ijetí oplozeného vají ka. Snižováním jeho hladin v období premenopauzy postupn ubývá ovula ních cykl a dochází tím k p evaze estrogen a vzniku tzv. hyperestrinismu. Na konci premenopauzy dochází i k postupnému úbytku estrogen , tím se zvedají hladiny gonadotropních hormon produkovaných hypofýzou (podv skem mozkovým). Jsou to respektive vaje níky.
ídící látky, které ovliv ují pohlavní žlázy,
adíme k nim už jednou zmi ovaný FSH (folikuly stimulující
hormon) a LH (Luteiniza ní hormon). 17 Tímto procesem hormonálních p em n jsou narušeny regula ní vazby mezi ovariem a hypofýzou, hladiny t chto hormon velmi kolísají. Zna ná hormonální nerovnováha se navenek
projevuje
výraznými
nepravidelnostmi cyklu,
a
to
p edevším
nepravidelným krvácením. Díky porušeným regula ním vazbám mezi ovariem a hypofýzou jsou ojedin le možné i cykly ovula ní, které jsou charakterizované uvoln ním vají ka z vaje níku, a tedy i možnost oplodn ní a vzniku gravidity (ot hotn ní). 18 Proto je d ležité, aby každá žena, která prochází premenopauzálním obdobím myslela na to, že k takové situaci m že dojít a nepovažovala vzniklé zm ny za ur itou antikoncepci. Menopauza Je symptomem (p íznakem), který signalizuje období genera ního klidu a vzniká u každé ženy individuáln . Vznik tohoto období zna í, že produkce estrogen poklesla pod práh krvácení z endometria. 19 Postmenopauza Pro postmenopauzu jsou typické extrémn vysoké hodnoty gonadotropin , kdy FSH prokazuje trojnásobek hodnot než u fertilních (plodných) žen, LH dokonce až sedminásobek. Tato gonadotropní hypersekrece (vysoká tvorba) po menopauze trvá ibližn 2 – 5 let, a po ní dochází k velmi pozvolnému poklesu jejich produkce.20 17
Srov. ROZTO IL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, s. 233. Tamtéž. 19 Tamtéž. 20 Tamtéž. 18
13
Produkce estrogen b hem prvních rok hodnoty
(hodnoty
shodné
jako
po
postmenopauzy klesá na postkastra ní chirurgickém
odstran ní
vaje ník ).
Postmenopauzální ovarium produkuje p edevším testosteron, což je typicky mužský pohlavní hormon, který u žen v malém p irozeném množství podporuje libido. Tento hormon je produkován fyziologicky bez ohledu na menopauzu. Dalším hormonem produkovaným postmenopauzáln androstendionu (steroidního
ovariemi, i k rou nadledvin je malé množství
hormonu), který je v ováriích a tukové tkáni
metabolizován (p em ován) na estradiol a v pozd jším v ku ženy na slabší estron. Pat í k pohlavním hormon m ze skupiny estrogen , které nahrazují funkci samotných estrogen . V tšina hormon
v postmenopauzálním období, které lze laboratorn
stanovit, je p vodu extragenitálního (extraovariálního).21
21
Srov. ROZTO IL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, s. 233.
14
ÍZNAKY SPOJENÉ S P ECHODEM
3
Tato kapitola pojednává o všech p íznacích, které ženu v období klimakteria nej ast ji trápí. P
inou t chto potíží jsou hormonální zm ny v pr
hu menopauzy,
které zp sobují u žen celou adu fyzických, psychických a fyziologických zm n. Trvání celého období zm n bývá u žen individuální, nap íklad od dvou do deseti let. Stejn tomu je i s intenzitou potíží. Každá žena snáší klimakterické potíže jiným zp sobem. Deficit, neboli nedostatek estrogen
po p irozené nebo um lé menopauze
(chirurgická a radia ní kastrace) m že vést k ad p íznak , které podle rychlosti nástupu, závažnosti a délky trvání rozd lujeme do t í základních skupin: - p íznaky akutní - klimakterický syndrom - p íznaky subakutní - organický estrogen deficitní syndrom - p íznaky chronické - metabolický estrogen deficitní syndrom22
3.1
íznaky akutní – klimakterický syndrom
Akutní p íznaky mohou vznikat u žen postupn a pozvolna, nebo se objevovat náhle, a to p ed, okolo nebo po menopauze. V t chto obdobích m žeme zaregistrovat pestrou individuální ší i potíží, které mohou trvat n kolik m síc , ale n kdy i roky. U každé pacientky mohou být potíže r zn silné, u n kterých žen se nemusí v bec objevit. Nejd ležit jší je, aby se žena t chto potíží neobávala. Nej ast jším problémem, který také ženu v tomto v ku v tšinou p ivádí k léka i, jsou poruchy a zm ny menstruace. M že se jednat o zkrácení nebo prodloužení menstrua ních cykl , o ast jší nebo siln jší krvácení. Další p íznaky jsou velmi pestré, mohou se objevovat návaly horka, pocení, nespavost, nervozita, podrážd nost, bolesti hlavy, bušení srdce, ale také brn ní rukou a žalude ní potíže. Tyto p íznaky zahrnujeme pod pojem akutní klimakterický syndrom.23
22 23
Srov. CITTERBART, K., Gynekologie, s. 205. Srov. JENÍ EK, J., Žena v p echodu aneb ženou po celý život, s. 31.
15
Velmi d ležité jsou i psychické zm ny. Ženy si p ipadají, jak samy íkají, k nepot eb , po sexuální stránce oproti mladším ženám mén atraktivní a v konfrontaci s dor stajícími d tmi staré, mnohdy vznikají rodinné problémy ve form konflikt . To vše se odráží na jejich psychickém stavu.24 ti se osamostat ují a opoušt jí rodinu, u žen vzniká syndrom pta ího hnízda, partnerský vztah musí hledat novou nápl , do pracovního procesu nastupují ženy nejen fyzicky mladší, ale i odborn lépe vybavené. 25 Jako kompenzace úzkosti, životní nejistoty se v této dob m že objevit p ejídání, a hmotnostní p ír stek uzavírá bludný kruh ztráty sebed obtížn
ry. Ženy se velice asto
vyrovnávají s touto novou životní etapou. Žádná žena nikdy nezem ela
na nával nebo pocení, ale v tšina z nich je t mito p íznaky limitována sociáln a pracovn , nez ídka i v partnerském vztahu, a to nejen potížemi po sexuální stránce. Je prokázáno, že až 75 % žen je v klimakteriu postiženo vazomotorickými poruchami, avšak míra ovlivn ní každé jednotlivé ženy je, jak již bylo
eno, enorm variabilní. 26
Rozd lení p íznak dle vazomotorické nerovnováhy, sexuálního života Primární p íznaky vazomotorické nerovnováhy nával horka, profuzní (nadm rné) pocení, no ní pocení, nauzea (nevolnost), závrat , bolesti hlavy, bušení srdce. Sekundární p íznaky vazomotorické nerovnováhy nespavost, únava, podrážd nost, deprese, nete nost.27 (Pro obrazné znázorn ní akutních p íznak v klimakteriu odkazuji na p íl. 3, s. 123).
3.1.1 Návaly horka Návaly horka jsou jedny z nej ast jších potíží u žen v klimakteriu. Projevují se edevším zrudnutím v oblasti tvá e, na krku, pažích nebo rukou. Zrudnutí bývá doprovázeno subjektivním pocitem horka. N která žena m že vnímat teplo až v celém le. B hem návalu m že mít žena závra nebo palpitace (bušení srdce).28
24
Srov. JENÍ EK, J., Hormonální substitu ní terapie a klimakterium, s.23. Srov. FAIT, T., ŠNAJDEROVÁ, M., Estrogenní deficit, s. 106. 26 Srov. JENÍ EK, J., Hormonální substitu ní terapie a klimakterium, s.23. 27 Tamtéž. 28 Tamtéž. 25
16
Návaly obvykle trvají 15 až 60 sekund, n kte í auto i popsali návaly trvající až hodinu. Frekvence nával je individuální, od n kolika za m síc po n kolik nával za hodinu. Návaly se vyskytují u 80 % žen alespo jeden rok. Objevují se kdykoliv b hem dne i noci a vyvolat je mohou b žné podn ty jako vzestup okolní teploty, požití horkých jídel nebo nápoj výskyt nával
i stres nebo úzkost. V tší
byl zjišt n u žen s v tší kolísavostí hladin estrogen
b hem dne.29
Nejv tší problém je p edstava parného léta, kdy postižené ženy trpí nejvíce. Návaly žen komplikují spole enský život a mohou zavinit i profesní selhávání. 30
3.1.2 Profuzní pocení Je doslova zaplavení potem. Nastává v tšinou v noci, a tudíž velmi ruší spánek. Následný nedostatek hlubokého a osv žujícího spánku vede k tomu, že je pak žena ve dne nejen nevyspalá, ale také nervózní, podrážd ná a nesoust ed ná. P
inou
pocení je porucha termoregulace v hypotalamu ( ásti mezimozku) p i nedostatku estrogen . 31 Chronické nevyspání na stran jedné a frekven ní probouzení kv li no nímu pocení za ne být na unavené žen znát. M že nastoupit deprese z chronické únavy, z níž žena nevidí úniku. 32
3.1.3 Psychopatologie Psychické potíže pat í k dalším p
inám limitujícím ženu.
Do t chto potíží
zahrnujeme podrážd nost, která se velmi asto snoubí s p edešlými obtížemi. Žena, s chronickou pravidelností nával horka, no ního pocení i nespavostí nemá mnoho dalších sil, aby byla ke svému tak tolerantní, jako d íve. P ecitliv lost a výbušnost následované plá em, jsou stavy velmi podobné t m, které doprovázejí premenstruální období. Podrážd nost p edstavuje ur itý druh nadm rné vztahova nosti ženy ke své osob .33
29
Srov. JENÍ EK, J., Hormonální substitu ní terapie a klimakterium, s.23. Srov. BURDOVÁ, M., Zralá léta, s. 41. 31 Srov. ROZTO IL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, s. 236. 32 Srov. BURDOVÁ, M., Zralá léta, s. 42. 33 Tamtéž. 30
17
K dalším handicap m m žeme za adit nesoust ed nost a zapomínání, které edstavují pro mnoho žen trvalý stres s pocity, že nestíhá nic ve svém pracovním, ani osobním život . Tyto potíže asto p er stají ženám p es hlavu, což m že být edstupn m totální vy erpanosti. 34
Menopauza sama o sob jak je asto myln slýcháno deprese nezp sobuje. Jestliže však žena nevyhledá v tomto období psychických rozlad s vy erpaností pomoc, mnohdy dochází až k jejímu vystup ování. Problémem pro ni bývá nejen ranní vstávání, ale i ve erní usínání. Nesnadným se stává celý její pracovní den. I na ženu zcela racionální v této dob
dolehnou myšlenky, že stárne. Rovn ž ji mohou
pronásledovat i deprese z obav, že už není pro své okolí tak p vabná a p itažlivá. Práv proto m že mít sklon pohlížet na sv t kolem sebe negativisticky. Ruku v ruce žena v tomto období poci uje i bolesti hlavy, které se mohou vyvíjet i bez zjistitelných vod a mohou mít charakter až migrény. P i takových situacích by si m la žena vzpomenout, kdy naposled navštívila o ního léka e, jelikož v tomto v ku by m lo už mnoho lidí nosit brýle. K jiným potížím m žeme za adit i bolesti kloub a páte e, které vznikají p edevším následkem nedostate ného pohybu a špatné životosprávy už od d tského v ku. Dalším nep íjemným stavem doprovázeným
asto úzkostí
a zrychleným dechem je bušení srdce, které m že ženu zasko it kdykoliv. Zapomínat nesmíme ani na závrat , které mohou být intenzivn jší a ast jší u žen, které trpí chorobou kr ní páte e i kolísáním krevního tlaku.35 Všechny výše uvedené potíže p edstavují velkou
ást symptomatologie
klimakterického syndromu. Klimakterium samo o sob , osobnost ženy a sociální prost edí jsou faktory, které n kdy predisponují samotný vznik psychopatologie. 36 3.2
íznaky subakutní - organický estrogen deficitní syndrom
Vlivem nedostatku estrogen mohou u n kterých žen postupn vznikat poruchy zných orgán . Ke vzniku t chto poruch je pot eba uplynutí ur itého od menopauzy.37 P
inou zdánliv
asu
nesouvisejících potíží syndromu je poškození
struktury n kterých orgán atrofizací (zmenšením).38 34
Srov. BURDOVÁ, M., Zralá léta, s. 42. Tamtéž, s. 43 – 49. 36 Srov. CITTERBART, K., Gynekologie, s. 206. 37 Srov. JENÍ EK, J., Žena v p echodu aneb ženou po celý život, s. 43. 38 Srov. CITTERBART, K., Gynekologie, s. 206. 35
18
Mezi orgány podléhající procesu atrofizace pat í zejména pochva, mo ová trubice, mo ový m chý , k že, oko, sliznice úst, nosu a hrtanu. P íznaky poškození t chto orgán jsou velmi r znorodé.39
3.2.1 Atrofie pochvy Atrofizací poševní sliznice po menopauze jsou postiženy prakticky všechny ženy, u 1/3 žen však dochází ke specifickým potížím. První p íznaky se mohou objevit již za n kolik m síc po menopauze a maxima výskytu dosahují po 10 – 15 letech. Atroficky zm
ná sliznice je suchá, snadno zranitelná a náchylná k infekci. Dochází
k postupnému vymizení normální bakteriální flóry z pochvy a zm na prost edí z kyselého na zásadité umož uje osídlení pochvy patogenními (nebezpe nými) mikroby. Jejich d sledkem vznikají zán ty, které se projevují subjektivními potížemi a recidivujícím (opakujícím) pochvy, pruritem (sv
výtokem.
Klinicky se
stav
projevuje
suchostí
ním) a pálením v pochv .40 Sexuální styk se stává zna
bolestivým. Výsledkem jsou pomalu se hojící od rky a trhlinky v poševním vchodu. Není proto divu, že se žena ast jšímu styku brání. 41
3.2.2 Atrofie uretry Atrofizace sliznice uretry (mo ové trubice) se klinicky projevuje
adou
urologických p íznak , které vytvá ejí klinický obraz uretrálního syndromu. i atrofizaci sliznic dochází k úbytku kolagenu ve st
m chý e a sfinkteru (sv ra i)
uretry, což vede k dysfunkci (nedostate né funkci) dolní ásti mo ového ústrojí. 42 íznaky jako asté mo ení, potíže s vyprazd ováním mo i, opakované mo ové infekce nebo bolestivé mo ení mohou ženu p ivád t na urologii, kde m že podstoupit nejen mnohá zbyte ná vyšet ení, ale m že být i zbyte
lé ena.43
Velkým problémem bývá otázka udržení mo i. Ženy se asto za své potíže stydí a tají je. Stud však není na míst . Pokud žena trpí inkontinencí (neudržením mo i) i kašli, kýchnutí, smíchu nebo i p i rychlé ch zi, je nezbytné, aby se sv ila do pé e léka e.44 (Pro více informací o inkontinenci vás odkazuji na p íl. 4., s. 124). 39
Srov. JENÍ EK, J., Žena v p echodu aneb ženou po celý život, s. 43. Srov. CITTERBART, K., Gynekologie, s. 206. 41 Srov. BURDOVÁ, M., Zralá léta, s. 52. 42 Tamtéž. 43 Srov. JENÍ EK, J., Žena v p echodu aneb ženou po celý život, s. 43. 44 Tamtéž. 40
19
Rovn ž je d ležité, aby byla žena o zm nách v tomto období dostate informována ješt p ed vznikem klimakterických potíží, a už svým obvodním léka em nebo gynekologem, a mohla se v novat prevencí jejich vzniku.
3.2.3 Atrofie ostatních sliznic Nedostatek estrogen dopadá i na ostatní sliznice ženského t la. Atrofizací mohou být postiženy i sliznice dutiny ústní, nosu, hltanu, hrtanu, oka, céka a vzestupného tra níku. Atrofizace sliznic v dutin
ústní vede k potížím se zubními protézami,
k parodontóze, k pálení bukálních sliznic (vnit ní sliznice tvá e), suchosti v ústech, k poruchám chuti, k atrofické gingivitid
(zán tu dásní) a ke stomatitid
(zán tu
sliznic dutiny ústní). Postižení horních dýchacích cest zp sobuje suchost v nose, v hltanu, což se m že projevovat ztíženým polykáním, a hrtanu.45 Pokud žena poci uje opakované pálení o í v období menopauzy, léka
by m l uvažovat
o souvislosti s možným p echodem a ženu vyšet it, než ji odešle k odborníkovi.46 Atrofizace spojivky, rohovky a slzných žláz vede k potížím s kontaktními
kami
a k infekcím spojivky, rohovky a slzných žláz. Atrofizace sliznic céka a vzestupného tra níku se m že projevit krvácením z trávicího traktu a anémií (onemocn ním ervených krvinek). 47
3.2.4 Atrofie k že Po menopauze dochází u žen v d sledku nedostatku estrogen ke zhoršení kvality že, které se projevuje její suchostí, zten ením a zvrásn ním.48 Stárnutím na k ži mohou vznikat zm ny v její pružnosti, kdy k že ztrácí schopnost pružn se vrátit do p vodního tvaru, dále se k že snadn ji stla í, tzn., že se postupn ztrácí její pohyblivost. Dochází rovn ž k poklesu celkového kožního kolagenu, který je jedním z hlavních podp rných protein a objevují se vrásky.
v k ži. Struktura k že se za íná hroutit
49
Trvalý úbytek melanocyt (bun k, ve kterých se tvo í pigment melanin a zp sobuje zhn dnutí k že p i opalování) zp sobí, že p i opalování se k že snadn ji spálí.50 45
Srov. CITTERBART, K., Gynekologie, s. 207. Srov. JENÍ EK, J., Žena v p echodu aneb ženou po celý život, s. 43. 47 Srov. CITTERBART, K., Gynekologie, s. 207. 48 Tamtéž. 49 Tamtéž. 50 Srov. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 38. 46
20
Degenerativní zm ny postihují i podkožní pojivovou tká a kožní adnexa. Ženy si asto st žují na zvýšenou lomivost neht , suchost a
ídnutí nejen vlas ,
ale i ochlupení axilárního (podpažního) a pubického (ochlupení v okolí pohlavních orgán ).51
3.2.5 Prsa Menopauzou vznikají postupn u ženy zm ny v mlé né žláze, která je cílovým orgánem estrogenní stimulace. P i deficitu estrogen s ubýváním tukové tkán
v menopauze prsa atrofují
i mlé né žlázy, která je nahrazována tkání fibrózní
(vazivovou). Zv tšuje se sklon k dysplazii prsu. 52 Tyto zm ny mohou n které ženy vnímat velmi intenzivn , jelikož k hlavním udávaným subjektivním (ženou vnímaným) potížím pat í nap tí a bolest prsou.53
3.2.6 Pánevní dno hem klimakteria svalovina pánevního dna ztrácí sv j tonus v souvislosti s nedostatkem estrogen . Atrofizací dochází k postižení podp rného, tak i záv sného aparátu pochvy. Se stoupajícími p ípady descenzu (poklesu) a prolapsu (výh ezu) lohy u žen po menopauze, stejn jako pokles p ední a zadní poševní st ny, souvisí ejm estrogen deficitní syndrom. 54 Tyto potíže mohou p edstavovat pro ženu vznik problém s vyprazd ováním mo e. Pat í k nim p edevším ten nejzávažn jší, jakým je mo ová inkontinence. Nesou s sebou však i potíže po sexuální stránce, protože ženy se rad ji, a už kv li studu nebo bolestem, pohlavnímu styku vyhýbají.
3.3
íznaky chronické - metabolický estrogen deficitní syndrom
Je nutné podotknout, že chronické p íznaky, projevující se metabolickým estrogen deficitním syndromem, vznikají dlouhodobým p sobením nedostatku estrogen na ženský organismus. Zahrnujeme sem poškození kardiovaskulárního aparátu, poruchu metabolismu tuk , cukr , dále poruchu regulace krevního tlaku, poruchu kostní hustoty (osteoporózu), a také poškozování mozkových funkcí. Všechny tyto poruchy p edstavují pro ženu, 51
Srov. CITTERBART, K., Gynekologie, s. 207. Tamtéž. 53 Srov. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 38. 54 Srov. FAIT, T., ŠNAJDEROVÁ, M., Estrogenní deficit, s. 107. 52
21
která se vhodným zp sobem nelé í, i nedbá prevenci, ur itá rizika, o kterých bude pojednáváno dále.
3.3.1 Kardiovaskulární onemocn ní V dnešní dob
pat í kardiovaskulární onemocn ní (onemocn ní srdce a cév)
k nej ast jším p
inám úmrtí. Sv j význam mají v prevenci i estrogeny, kterých
má žena v klimakteriu nedostatek, ale také správný životní styl, výživa atd. Každá žena má možnost zm nit své dosavadní návyky a pe ovat o své zdraví jinak, než doposud. Ateroskleróza (kornat ní tepen) má multifaktoriální etiologii. Je podkladem ICHS (ischemické choroby srde ní), ischemické choroby dolních kon etin a cévních mozkových p íhod.55 Ischemická choroba srde ní je onemocn ní srdce vzniklé na podklad nedostate ného prokrvení bun k srde ního svalu. D íve byla považována za typické onemocn ní muž . Po menopauze incidence (po et nových p ípad ) ICHS výrazn roste a rozdíl mezi muži a ženami se rychle vyrovnává.56 Mezi rizikové faktory ICHS u obou pohlaví pat í hypertenze (vysoký krevní tlak), obezita, zvyšování celkového cholesterolu a triglycerid , diabetes mellitus (cukrovka), kou ení, genetické faktory, nedostatek pohybu, stresové situace a vyšší v k. U žen dochází k rozvoji ischemické choroby srde ní o 7 – 10 let pozd ji než u muž .57 Hlavní roli hraje v klimakteriu metabolický vliv estrogen , jejichž kardioprotektivní (ochranný) ú inek je dnes dob e znám. Riziko ICHS u žen významn
nar stá
po p irozené i jiným zp sobem navozené menopauze. Menopauza je spojena také s poruchou tukového metabolismu. Po p echodu stoupá hladina celkového cholesterolu a spolu s ním i /LDL, Low density lipoprotein, lipoprotein s nízkou hustotou/ „zlého“ cholesterolu, který zp sobuje usazování nadbyte ného cholesterolu v cévních st nách, kde tvo í sklerotické pláty, zatímco hladina /HDL, High density lipoprotein, lipoprotein s vysokou hustotou/ „ochranného“ cholesterolu klesá. Ochranná funkce HDL cholesterolu spo ívá v tom, že se krev nadbyte ného cholesterolu zbavuje.
55
Srov. FAIT, T., ŠNAJDEROVÁ, M., Estrogenní deficit, s. 106. Srov. CITTERBART, K., Gynekologie, s. 207. 57 Tamtéž. 56
22
Zvyšuje se i hladina triglycerid , které se také ukládají do st n cév a tím p ispívají k procesu nazývanému aterogeneze. Tímto procesem p estávají být cévy pružné, h e jimi protéká krev a jsou náchyln jší k trombóze (uzáv ru).58 Všechny tkán pot ebují k udržení svých funkcí stálý p ísun živin a kyslíku. Živiny a kyslík rozvádí po t le krev v cévním ur itá tká
išti. Pokud dojde k uzáv ru cévy, z stane
i celý orgán bez krve a m že zcela odum ít.59
3.3.2 Poruchy metabolismu a regulace krevního tlaku Chyb ním ženských hormon dochází i k poruše metabolismu cukr . Organismus ženy není po p echodu dostate
citlivý na inzulín, což je hormon vylu ovaný
slinivkou b išní, který má za úkol snižovat hladinu glykémie (krevního cukru). Normální hladiny inzulínu v krvi pak nesta í na zpracování glukózy a m že se vyvinout cukrovka.60 Hormonální zm ny vedou také k poruchám metabolismu tuk , které se vyzna ují zm nami v jejich uložení. Po p echodu má žena mnohem v tší metabolické dispozice ke vzniku obezity. K jejímu vzniku však p ispívá i doslova „zajídání“ pocit úzkosti a deprese, které jsou u žen pom rn
asté.61
K zjišt ní správné hmotnosti je v dnešní dob nejvíce užívanou metodou výpo et BMI (body mass indexu), který se stanoví jednoduchým vzorcem. Svoji nam enou hmotnost vyd líte druhou mocninou své výšky v metrech. K takovému optimálnímu BMI pat í u žen hodnoty mezi 22 – 24. Nad tyto hodnoty vzniká kategorie obezity. 62 Po menopauze m že docházet i k poruše regulace krevního tlaku. Selháním mechanism
regulujících krevní tlak dochází k jeho zvyšování a hrozí vznik
hypertenze.63
3.3.3 Osteoporóza Osteoporóza ( ídnutí kostí) je jedním z nejzávažn jších problém , které ženu trápí a nese s sebou jistá rizika v období klimakteria. Je to metabolické kostní onemocn ní charakterizované snížením normáln mineralizované kostní hmoty na hodnoty, kdy 58
Srov. ROZTO IL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, s. 233. Tamtéž. 60 Srov. ROZTO IL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, s. 233. 61 Tamtéž. 62 Srov. BURDOVÁ, M., Zralá léta, s. 57. 63 Srov. ROZTO IL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, s. 233. 59
23
i p i minimálním traumatu (úrazu), dochází ke zlomeninám. V této ásti práce bude popsána osteoporóza primární neboli klimakterická, která vzniká v d sledku dlouhodobého deficitu estrogen v období p echodu ženy.
Primární p
iny vzniku osteoporózy
Osteoblasty pat í mezi bu ky, které se podílejí na novotvorb
kosti. Jsou
pod p ímým receptorovým vlivem 17 beta estradiolu, progesteronu a testosteronu. Úbytkem jedné z t chto stimula ních komponent dochází k zvýrazn ní protikladného vlivu glukokortikoid
(hormon
k ry nadledvin) a zvýšením
innosti osteoklast
se mineralizovaná kostní hmota odbourává. Existuje však ada vliv , které p ispívají k procesu ídnutí, kam m žeme za adit zejména t lesnou aktivitu, stravovací zvyklosti, množství vápníku ve strav , kou ení, nadm rné požívání alkoholu, rasové vlivy aj. 64 Osteoporóza vzniká mnohem ast ji a d íve u žen než muž . U žen se ztráta kostní hmoty objevuje už ve v ku kolem 40 let, tedy již v premenopauze, charakteristickým výrazným úbytkem gestagen . Ješt d íve jsou nástupem osteoporózy ohroženy ženy s neplodností p i anovula ních cyklech, kdy nedochází k ovulaci (uvoln ní vají ka z vaje níku), dále ženy s luteální dysfunkcí (nedostate nou funkcí žlutého t líska), ženy
s hypoestrogenní
dysfunkcí
ovaria
(nedostate nou
produkcí
estrogen
ve vaje nících), ženy s asnou a dlouhotrvající premenopauzální oligomenoreou (nepravidelností cykl ).65 Ztráta kostní denzity je nejvýrazn jší b hem prvních šesti let po poslední menstruaci.66 Ve v ku 70 let dosahuje pr
rný úbytek skeletu u žen
hodnoty až 30 %.67 Po mnoho let je osteoporóza u pacientky „tichou nemocí“, jelikož má plíživý charakter a probíhá v tšinu rok
bez p íznak . Práv proto je velice
záludná. Pozd ji se však za ne projevovat svými zni ujícími ú inky. Klinicky je osteoporóza charakterizována zpo átku bolestmi sval , kostí a kloub , pozd ji zmenšením postavy, kyfózou (vyklenutím páte e v p edozadní rovin sm rem dozadu) a p edevším typickými osteoporotickými zlomeninami po malém, n kdy i minimálním traumatu.68
64
Srov. ROZTO IL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, s. 238 – 239. Tamtéž. 66 Srov. LIVOTIOVÁ, C., TOPPOVÁ, E., Vagina – manuál pro majitelky, s.155. 67 Srov. BEARD, K., CURTIS, R., echod a roky po n m, s.203. 68 Srov. ROZTO IL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, s. 239. 65
24
Jsou to Collesovy fraktury (zlomeniny dolního p edloktí), kompresivní fraktury obratl a zlomeniny proximálního femuru (horní ásti stehenní kosti), zvlášt jeho kr ku.69 Mnohdy se diagnóza osteoporózy oz ejmí až p i první zlomenin , a to žena nemusela mít doposud žádné potíže.70
3.3.4 Alzheimerova choroba Alzheimerova choroba je dalším onemocn ním, které má souvislost s nedostatkem estrogen v období klimakteria. Je nej ast jší p
inou zhoršování duševních funkcí
ve stá í zp sobených degenerací (zni ením) mozkových bun k.71 Pat í k onemocn ním pozd jšího v ku, vyskytující se mnohem
ast ji u žen,
než u muž . Vznik a progrese této choroby z ejm souvisí s nedostatkem estrogen . Estrogeny mají mnoho pozitivních vliv . Jednak chrání nervové bu ky p ed toxickým inkem
-amyloidu potla ením apolipoproteinu E, dále podporují r st a v tvení
neuron (nervových bun k), zvyšují pr tok krve mozkovým
išt m, stimulují tvorbu
synapsí (nervová vlákna spojující jednotlivé nervové bu ky) a tvorbu acetylcholinu a serotoninu (látek, umož ujících p enos nervových vzruch ).72 Tato choroba se projevuje postupnou ztrátou pam ti. Nejprve se zhoršuje schopnost zapamatovat si nové v ci a následn si je vybavit. Pozd ji si postižený není schopen vybavit ani známá jména, názvy dní nebo m síc . V poslední fázi nemoci se rozvíjí žké poruchy osobnosti, sociálního chování a
i. 73
Z n kterých prací vyplývá, že ženy, které n kdy užívaly estrogeny v hormonální lé
, mají snížené riziko vzniku této choroby. Rovn ž se poukazuje na zlepšení
mozkových funkcí po podání estrogen u žen, které s touto chorobou žijí. 74 (K obraznému znázorn ní celkové reakce organismu na pokles hormon v klimakteriu odkazuji na p íl. 2, s. 122).
69
Srov. ROZTO IL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, s. 239. Srov. BURDOVÁ, M., Zralá léta, s. 48. 71 JENÍ EK, J., Žena v p echodu aneb ženou po celý život, s. 52. 72 Srov. FAIT, T., ŠNAJDEROVÁ, M., Estrogenní deficit, s. 107. 73 JENÍ EK, J., Žena v p echodu aneb ženou po celý život, s. 52. 74 Tamtéž, s. 53. 70
25
4 DIAGNOSTIKA V této kapitole bych vám ráda objasnila základní vyšet ovací postupy, kterými lze stanovit u ženy období klimakteria. Diagnostika je zam ena nejen na vegetativní klimakterické potíže u žen, diagnostiku organického a metabolického estrogen deficitního syndromu, ale i vyšet ovací metody k diagnostice osteoporózy.
4.1 Diagnostika klimakterického syndromu Diagnóza vegetativního klimakterického syndromu se obvykle snadno stanoví na základ obtíží pacientky, které se objeví v ur itém v kovém období. 75 Slouží nám k jejímu ur ení anamnéza neboli rozhovor pacientky s léka em, který se skládá z n kolika fází. V rámci tzv. osobní anamnézy žena popíše léka i své nyn jší vnímané potíže. Velkou m rou se p i ur ení klimakteria podílí i anamnéza rodinná, která hodnotí v k nástupu klimakteria u rodinných p íslušník , zejména matky ženy. V neposlední ad je d ležitou i anamnéza pracovní, která léka i podá informace o negativních vlivech p sobících na ženu v pracovním procesu. Za nejrizikov jší, považujeme pracovní uplatn ní ve sm ru nej ast ji zdravotnickém, kdy žena p ichází do kontaktu s radiologickým zá ením, pop . s chemoterapií, což je lé ebná metoda užívajících lék cytostatik p i onkologickém onemocn ní pacienta. Žena však m že být t mto vliv m vystavována i sama, a to lé bou vlastní. Ve snaze vyjád it míru obtíží v rámci klimakterického syndromu íseln jsou používána r zná skórovací schémata. Nejužívan jším je Kupperman v index, dále k mén používaným pat í Menopause Rating Scale (MRS), Greene
Climacteric
Scale, MENQOL
dotazník atd.76 Menopauzální index Je to schéma, v n mž je vyjád ena závažnost každého symptomu (p íznaku). Hodnotí se 10 p íznak syndromu (souboru p íznak ) a to návaly horka, návaly potu, poruchy spánku, p edrážd nost, depresivní stavy, závrat , poruchy koncentrace, bolesti kloub , bolesti hlavy a bušení srdce. P i sou tu bod 15 – 20 je syndrom klasifikován jako lehký, p i 20 – 35 bodech je st ední a p i více než 35 bodech žký.77
75
Srov. ROZTO IL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, s. 240. Srov. FAIT, T., ŠNAJDEROVÁ, M., Estrogenní deficit, s. 108. 77 Srov.CITTERBART, K., Gynekologie, s. 206. 76
26
Každá žena ve v ku p ibližn nad 40 let by m la mít možnost vyplnit si v klidu takový orienta ní dotazník. I když sleduje zcela subjektivní údaje, je p esto koncipován tak, aby léka i podal dosti objektivní náhled na váhu potíží ženy. 78 Pomocí tohoto dotazníku lze s r znými asovými odstupy hodnotit také úsp šnost lé by u ženy. 79
Tab. 1 „Hodnocení míry akutního klimakterického syndromu Kupperman v index“ 80 Symptom
Index
Míra obtíží
návaly horka
4
silné 3
zvýšené pocení
2
st ední 2
poruchy spánku
2
lehké 1
podrážd nost
2
deprese
2
Výsledek získáme sou tem násobk :
poruchy soust ed ní
1
index symptomu x míra obtíží
závrat
1
Hodnocení
bolesti hlavy
1
nad 35 t žký klimakterický syndrom
bolesti kloub
1
21 - 35 st ední klimakterický syndrom
bušení srdce
1
15 - 20 lehký klimakterický syndrom
Jako novinka v diagnostice se používají i menopauzální testy, které detekují zvýšené hladiny FSH v mo i. (Více o tomto testu v p íl. 14, s. 139).
4.2 Diagnostika organického estrogen deficitního syndromu Do této ásti zahrnujeme diagnostiku anatomických orgánových zm n vzniklých sobením
nedostate ných
hladin
estrogen
v organismu.
Orgánové
zm ny
diagnostikujeme p i pe livém somatickém (fyzikálním) a gynekologickém vyšet ení ženy. Pokud je objektivní nález chudý a obtíže, které žena udává, naopak výrazné, je nutno vždy s ohledem na v k ženy pomýšlet na nedostatek estrogen .81
78
Srov. BURDOVÁ, M., Zralá léta, s. 50. Srov.CITTERBART, K., Gynekologie, s. 206. 80 FAIT, T., ŠNAJDEROVÁ, M., Estrogenní deficit, s. 109. 81 Srov. ROZTO IL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, s. 240. 79
27
4.3 Diagnostika metabolického estrogen deficitního syndromu Ukáže nám poruchy metabolismu (látkové p em ny). Pod tímto pojmem ozna ujeme soubor všech enzymových reakcí, p i nichž dochází k p em a energií v bu kách a v živých organizmech.
látek
82
4.3.1 Diagnostika kardiovaskulárního systému K základním metodám diagnostiky onemocn ní srdce a cév pat í, jak už bylo uvedeno v diagnostice klimakterického syndromu, anamnéza osobní, pomocí které se snažíme zjistit výskyt kardiovaskulárních chorob u rodinných p íslušník , dále sem pat í vyšet ení krevního tlaku. Stupe postižení i ohrožení kardiovaskulárního aparátu aterosklerózou (k tomuto problému viz rovn ž oddíl 3.3.1, s. 22) je možno stanovit pe livým vyšet ením krevních lipid
(tuk ), cholesterolu a triglycerid . Zm ny na cévách mohou být
odhaleny pomocí neinvazivní ultrazvukové metody, tak zvané Doppler – flowmetrie, která m í pr tok krve cévami. T žší postižení velkých cév je možno odhalit pomocí rtg (rentgenových) snímk .83
4.3.2 Hormonální vyšet ení Vyšet ení hormonálních hladin u ženy nás informuje o vzniku klimakterického syndromu. K ov ení diagnózy slouží stanovení klinických p íznak . Je vhodné také vyšet it hormony štítné žlázy, protože projevy její dysfunkce (nedostate né funkce) mohou napodobovat p íznaky klimakteria. 84
4.3.3 Ultrazvukové vyšet ení Ultrazvuk pat í k nenáro ným a neinvazivním vyšet ením, které umož uje kontrolu endometria, kde za fyziologickou hodnotu maximální výšky d ložní sliznice u postmenopauzálních žen je považována hodnota 4 mm. 85
82
Srov. ROZTO IL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, s. 240. Tamtéž. 84 Tamtéž. 85 Tamtéž. 83
28
4.3.4 Diagnostika osteoporózy Informace získáváme od ženy op t pomocí anamnézy, kterou zjistíme rodinný výskyt osteoporózy. K dalším vyšet ením používáme neinvazivní metody, které stanoví množství kostní hmoty.86 Denzitometrie Je vyšet ení, které m že u žen odhalit sníženou kostní denzitu (BMD, bone mineral density neboli hustota kosti).87 Denzitometrie je indikována zejména u žen s vysokým rizikem osteoporózy. Pat í mezi n p edevším ženy dlouhodob užívající kortikoidy (syntetické hormony z k ry nadledvinek), antikonvulziva (antiepileptika neboli léky ovliv ující epilepsii), miniheparinizaci (léky bránící srážení krve a vzniku tromb ), dále ženy s tyreopatií (onemocn ním štítné žlázy), ženy ku
ky, s poruchou p íjmu potravy, s nízkým BMI
(body mass indexem) a v neposlední ad riziková skupina žen ve v ku nad 65 let. Kostní denzita je hodnocena pomocí T – skóre (odchylka od pr
rné hodnoty hustoty
kosti u mladé dosp lé osoby) a Z – scóre (odchylka od normy pro daný v k a hmotnost). Hodnoty mezi
- 1 a - 2,5
odpovídají pásmu osteopenie,
což je p edstupe osteoporózy.88 Absorp ní fotometrie (Absorpciometrie) Absorpciometrie je další novou, velmi citlivou metodou, používající fotony, která nám slouží k diagnostice osteoporózy. Užívá se rovn ž i jako screeningová metoda, tzn. k vyhledávání žen s nízkou kostní hustotou a tím k v asnosti lé by ženy. 89 Biochemické vyšet ení Je vyšet ení krve, eventuáln mo e, které pom že stanovit markery osteoresorpce (ukazatel hodnotící aktivitu osteoklast ).90 Dostate nou lé bu kostní novotvorby m žeme ov it stanovením marker kostní novotvorby, jako je nap íklad alkalická fosfatáza, osteokalcin (specifický kostní protein) a extendující et zce prokolagenu. Vše se stanovuje v krevním séru.91
86
Srov. ROZTO IL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, s. 240. Srov. FAIT, T., ŠNAJDEROVÁ, M., Estrogenní deficit, s. 110. 88 Tamtéž. 89 Srov. ROZTO IL, A., Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví, s. 241. 90 Tamtéž. 91 Tamtéž. 87
29
4.4 Obecná vyšet ení k sledování pacientek v klimakteriu K základním vyšet ením, která by m l každý gynekolog u žen v klimakteriu provád t, je anamnéza osobní, rodinná, pracovní (viz podkapitola 4.1, s. 26), pomocí které léka hodnotí jakékoliv zm ny potíží, jejich výskyt, frekvenci, ovlivn ní. Rozhovor s pacientkou se zam uje na rizika nádorového onemocn ní zejména karcinomu prsu a tromboembolické nemoci (vzniku krevní sraženiny v žilním systému), z pohledu možných kontraindikací (nevhodnosti užívání) hormonální terapie.92 K dalším vyšet ením, a ed nasazením (p edcházení
hormonální
gynekologickým
už preventivním nebo mezi povinná vyšet ení lé by,
pat í
nádorovým
gynekologickoonkologická onemocn ním
v etn
prevence
mamografie
(rentgenového vyšet ení prsou), ultrazvukové vyšet ení a kontrola krevního tlaku. ležité je zmínit i metodu samovyšet ování prsou, kterou by m la provád t každá žena od 30 let každý m síc, a to nejlépe ve folikulární fázi cyklu, tzn. fázi, kdy dochází k r stu folikul , které obsahují pohlavní bu ky a to vají ka. (Více informací o této metod m žete najít v p íl. 5, s. 127). Nad 35 let by m la být každá žena jednou ro vyšet ena léka em palpa
(pohmatem), od 39 let také mamograficky. 93
Mamografie Mamografické vyšet ení je nezbytnou sou ástí sledování žen v klimakteriu. Hlavním úkolem vyšet ení je odhalit nehmatné nádory prsu. Mamografie je jediná metoda schopná odhalit mikrokalcifikace, které jsou obrazem zm
ného metabolismu
bun k a vznikají vysrážením vápenitých látek. Mohou být známkou asného stádia maligního (zhoubného) nádoru. Ženám s premenopauzálním karcinomem prsu v první íbuzenské linii je doporu ováno zahájit každoro ní mamografické vyšet ování p t let ed záchytem nádoru v p íbuzenstvu.94 Pro vaši informovanost je dobré v
t, že preventivní screeningové mamografické
vyšet ení je v sou asnosti v R hrazeno zdravotním pojišt ním, a to jednou za dva roky od 45 do 69 let.
92
Srov. FAIT, T., ŠNAJDEROVÁ, M., Estrogenní deficit, s. 109. Tamtéž. 94 Tamtéž, s. 110. 93
30
5 LÉ BA KLIMAKTERIA Každé lé ebné ovlivn ní by m lo následovat až po absolvování vyšet ení, o kterých jsem pojednávala v p edešlé kapitole. Pokud jsou potíže ženy natolik výrazné a limitující, má možnost podstoupit ur itou lé bu. V této kapitole jsem uvedla jak možnost lé by hormonální, tj. substituce hormon , které žen chybí, tak i lé bu nehormonální. Ta m že být bu
farmakologická a nebo p írodní. Snažila jsem
se o vystižení p edevším lé by alternativní, která dle mého názoru není všem ženám dostate
známá a která m že lé bu hormonální, nesoucí mnoho nežádoucích ú ink
i užívání, naprosto nahradit. Záleží jen na žen , jakou metodu lé by zvolí a která jí bude vyhovovat. Zárove
chci podotknout, že p i lé
a
už hormonální
nebo alternativní je kladen d raz na správný životní styl, životosprávu a pohybový režim. Se vším by žena m la být seznámena a už svým gynekologem nebo obvodním léka em.
5.1 Hormonální lé ba klimakterických potíží (HRT – hormonal replacement therapy) Hormonální terapie v období p echodu se žen p edepisuje asto s dvojím cílem. Jednak k tomu, aby byla žena na krátký as zbavena akutních obtíží, jako nap . nával nebo nespavosti nebo v snaze k p edejití možným budoucím zdravotním rizik m, kam pat í zejména choroby srdce a osteoporóza. Lze tedy íci, že proti krátkodobému užívání hormon , po dobu nap . dvou až t í let, nelze nic namítat. Rizikem pro ženu však z stává p edevším dlouhodobé užívání této terapie, která s sebou nese možná zna ná rizika. P i dlouhodobém užívání estrogen vzniká vyšší riziko rakoviny d ložní sliznice a spekuluje se rovn ž o vyšším riziku vzniku karcinomu prsu.95 Hormonální lé ba ovliv uje potíže jak vegetativní, psychické, ale i somatické povahy. P i t chto potížích je léka i doporu ováno substitu ní podávání hormon estrogen a gestagen .96 Léky se p edepisují nej ast ji v období perimenopauzy, kdy ženy mívají nízké hladiny pohlavních hormon . Hlavní hormony, které jsou sou ástí HRT, se nazývají estrogeny.97 95 96
Srov. SCHNEIDER, S., Hodným holkám za íná klimakterium Ty druhé jdou dál, s. 108 - 116. Srov. MARTIUS, G., BRECKWOLDT, M., PFLEIDERER, A., Gynekologie a porodnictví, s. 369.
31
Chemicky se podobají estradiolu, který se normáln vytvá í ve vaje nících. N které HRT p ípravky obsahují konjugovaný ko ský estrogen, který se získává z mo e gravidních klisen. Používané gestageny jsou um le vyrobené formy progesteronu.98 vodem k podávání estrogen je zachování ženských pohlavních orgán v dobrém stavu. Pomáhají udržovat poševní sliznici a další tkán , aby z staly vlá né a pružné. Dalším významným hormonem k lé
je Progesteron, který zp sobuje odlou ení
ložní sliznice, ímž p edchází jejímu nadm rnému r stu, takže lze jeho podávání považovat do ur ité míry za prevenci vzniku rakoviny. M že se sou asn podávat v kombinaci s estrogeny, kdy tento zp sob lé by vylu uje riziko rakoviny d ložní sliznice.99 ležitým hormonem je i testosteron, který se také tvo í ve vaje nících. Pokud se vaje níky chirurgicky odstraní, sníží se jeho hladiny v krvi o 50 %. HRT s vysokým obsahem estrogen m že zp sobit snížení hladiny volného testosteronu. U žen se chu k pohlavnímu životu z velké ásti p isuzuje ú inku tohoto mužského hormonu. Proto že u žen po odstran ní vaje ník nebo u žen, které užívají estrogeny v hormonální terapii, vzniknout snížení libida.100
5.1.1 Vyšet ení p ed nasazením hormonální lé by a sledování lé by Následující vyšet ení jsou tak ka shodné s b žnými preventivními vyšet eními u žen v klimakteriu. Ženy, které se rozhodnou užívat hormonální terapii musí projít jednotlivými vyšet eními a až potom se rozhodne, zda lé bu hormonální smí nebo naopak nesmí užívat. Pat í sem uvedené diagnostické metody: - anamnéza (osobní, rodinná, gynekologická, pracovní) - gynekologické vyšet ení, v etn onkologické cytologické prevence - vaginální ultrazvuk (vyšet ení výšky a struktury endometria) - mamografie, hmotnost, krevní tlak - laboratorní vyšet ení (jaterní testy, glykémie, celkový, HDL a LDL cholesterol, triacylglyceroly) - denzitometrie u žen s rizikem osteoporózy101
97
Srov. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 126. Srov. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 126. 99 Tamtéž. 100 Tamtéž. 101 Srov. JENÍ EK, J., Hormonální substitu ní terapie a klimakterium, s.53. 98
32
Pacientky by m ly být pravideln kontrolovány b hem lé by. I zde platí princip individuálního p ístupu. Je pot eba dodržet ur itá pravidla: - gynekologické vyšet ení každý rok, v etn onkologické prevence - ultrazvuk endometria vaginální sondou po 3 m sících po nasazení kontinuální (nep erušované) lé by a 1x ro - laboratorní vyšet ení 1x ro - mamografie 1x ro - denzitometrie 1x ro
u rizikových pacientek lé ených pro osteoporózu
- hmotnost a krevní tlak 1x ro - p edpis lék po zhodnocení stavu léka em po 3 až 6 m sících102
5.1.2
ínos HRT
Prevence srde ního infarktu a mozkové mrtvice Už v p edešlé kapitole bylo uvedeno, že estrogeny mají kardioprotektivní ú inek na srdce. Ukazuje se, že užíváním HRT se u ženy snižuje riziko akutních onemocn ní koronárních tepen až o 50 %.103 Zachování zdravých orgán , kostí a sval Ukázalo se, že HRT je prosp šná pro uchování zdraví všech orgán reproduk ního systému v etn d lohy a d ložního ípku. Navíc udržuje tkán pochvy vlá né a vlhké a uplat uje se v prevenci atrofie a zten ení výstelky mo ového ústrojí s doprovodnými infekcemi a inkontinencí. Estrogeny se podílejí na zdraví, síle a funk ní schopnosti kostí, sval a kloub . Napomáhají v prevenci b žných klimakterických potíží, jako jsou bolesti zad zp sobené osteoporózou páte e.104
Dnes je již rovn ž nepochybné,
že estrogenní substitu ní lé ba je prevencí úbytku kosti a v mnoha p ípadech vede k vzestupu kostní hustoty a tím ke snížení výskytu osteoporotických zlomenin. 105 Substituce hormon zvyšuje nap tí muskuloskeletálního (svalového a kostního) systému a navrací sílu, vitalitu a energii.106
102
Srov. JENÍ EK, J., Hormonální substitu ní terapie a klimakterium, s.54. Srov. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 127. 104 Tamtéž. 105 Srov.CITTERBART, K., Gynekologie, s. 208. 106 Srov. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 128. 103
33
Zlepšení t lesných tvar U žen se v klimakteriu postupn m ní tvar t la. Existuje n kolik d vod , které k takové p em
vedou. Je to zejména ztráta nap tí sval a vaz , dále tendence
k ukládání podkožního tuku v místech jako u muž a zm ny zp sobené osteoporózou. Pomocí HRT se dá t mto zm nám p edejít a n které ženy vnímají tuto lé bu do jisté míry jako omlazení. 107 Zvýšení kondice Pocit dobré kondice a nálady je zajiš ován Beta-endorfiny, což jsou chemické látky vytvá ené centrálním nervovým systémem Snížení hladiny Beta-endorfín se dávají do souvislosti s depresemi a p edpokládá se, že HRT hladiny beta-endorfín
zvyšuje. V klimakteriu tedy užívání hormon
zlepšuje náladu, zvyšuje pocit sebev domí a zbavuje pocitu úzkosti. Zlepšení duševní kondice je z ejm zp sobeno tzv. „mentálním tonizujícím“ vlivem HRT. Je nezbytné podotknout, že ikdyž hormonální substitu ní lé ba zlepšuje depresivní nálady, tyto léky se nesmí považovat za antidepresiva.108 Zmírn ní klimakterických p íznak tšina žen, které za nou užívat hormonální substitu ní terapii, pocítí výraznou úlevu od nával horka a no ního pocení, a to bez ohledu na to, jaký zp sob lé by mají. U více než 90 % žen p íznaky zmizí úpln a 98 % žen shledá, že se jim potíže p i HRT zmírnily. Ve v ku mezi 40 až 50 lety se asto vyskytuje menoragie (silné krvácení i menstruaci). I tento stav se dá zvládnout pomocí HRT, a koliv u velmi silného krvácení se n kdy musí podávat kontraceptiva s nízkým obsahem hormon . Dalším významným ovlivn ním p íznak
je zmírn ní suchosti v pochv a tím i zmírn ní
bolestí p i pohlavním styku. Estrogeny p inášejí ženám do jisté míry i úlevu od bolestí hlavy, které jsou v tomto období velmi asté. Tendenci ke zlepšení nebo úplnému vymizení b hem jednoho m síce mají i potíže s intelektuální výkonností, týkající se nap íklad snížené schopnosti koncentrace.109
107
Srov. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 128. Tamtéž. 109 Tamtéž. 108
34
hem HRT se u žen individuáln liší reakce na zm nu chut k pohlavnímu životu. K pozitivnímu ovlivn ní libida slouží ženám preparáty s nízkým obsahem testosteronu, které p i každodenním užívání mohou navrátit sexuální aktivitu, aniž by se projevily nežádoucí ú inky jako r st ochlupení na obli eji a snížení hlasu.110 Dle studií zabývajících se výzkumem spánku se zjistilo, že estrogeny prodlužují dobu
REM
(rapid
eye
movement
=
rychlé
pohyby
o í)
spánku,
který
je charakteristický pro sn ní. B hem užívání estrogen mohou tedy ženy mívat více sn a nebo naopak mén , pokud trpí jejich nedostatkem.111
5.1.3 Režimy podávání HRT Zp sob pro podávání hormonální substitu ní terapie je n kolik. Stanovení režimu se odvíjí dle v ku, celkového stavu ženy aj. Použití vhodného režimu je u každé ženy individuální. Rozlišujeme základní t i možnosti podávání hormonální terapie. Cyklické podávání estrogen , kdy estrogeny jsou podávány denn po dobu 3 týdn s následnou týdenní p estávkou. Tento režim je vhodný pro ženy v
asné
postmenopauze.112 Sekven ní podávání estrogen , které pro ženu p edstavuje nep etržitou aplikaci estrogen s p idáním progestin po dobu 10 - 14 dn ve druhé fázi lé ebného cyklu. Tento zp sob lé by je vhodný pro ženy v perimenopauze a pro ty, které cht jí mít krvácení menstrua ního charakteru.113 Kontinuální podávání estrogen
a progestin
znamená denní aplikaci estrogen
a progestin bez p estávky u žen s d lohou a samotného estrogenu u žen bez d lohy. Výjimkou jsou pouze ženy po hysterektomii pro endometriózu (onemocn ní charakteristické nar stáním d ložní sliznice), kde je doporu ována 2 roky komplexní HST s progestinem. 114
5.1.4 Zp soby podávání HRT V dnešní dob si žena m že zp sob, jakým chce užívat hormonální terapii vybírat. Na trhu je velké množství preparát , které jsou vyrobené v mnoha formách. 110
Srov. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 128. Tamtéž. 112 Srov. GYN gynekologický server, [online], dostupné z www: http://www.gyn.cz/tree.php?up=184 [cit. 2009-01-04]. 113 Tamtéž. 114 Tamtéž. 111
35
Za nej ast ji užívané lze jist považovat tablety a dražé, kde existuje možnost výb ru jednak preparát kombinovaných.
pouze s estrogeny nebo s gestageny, ale i preparát
115
Dalším zp sobem zvolení preparátu jsou tablety nebo globule ur ené k vkládání do pochvy. Tato aplikace je velmi vhodná p i potížích p ímo v pochv . Podáváme takto nej ast ji hormon estriol, který nemá celkové ú inky. K takovému zp sobu aplikace adíme i poševní krémy.116 Podobný ú inek zajiš ují i nosní spreje, které uleví od potíží s horními dýchacími cestami, a to p edevším pocity pálení a suchosti nosní sliznice. K jinému zp sobu užívání potom adíme gely a masti k rozet ení na k ži, které si žena podává pomocí dávkova e.117 Náplasti pat í k nejmodern jším zp sob m aplikace, avšak i ony mohou být zdrojem nežádoucích kožních reakcí. Ženy asto trápí i potíže s p ilnavostí náplastí. Injek ní podání obsahuje krom estrogen i mužské hormony. Není tudíž vhodné pro dlouhodobou lé bu. Injekce p sobí obvykle 4 až 6 týdn . Poslední možností aplikace jsou podkožní implantáty, které uvol ují estrogeny až po n kolik m síc . tšinu žen však tato metoda limituje pro složit jší zavád ní.118 (Pokud vás zajímají konkrétní p ípravky pro hormonální lé bu, odkazuji v tomto ípad na p íl. 6, s. 129).
5.1.5 Kontraindikace HRT Existuje n kolik skute
závažných onemocn ní, u kterých je podávání estrogen
kontraindikováno neboli zakázáno. Tato kontraindikace m že být bu
absolutní,
kdy je naprostý zákaz užívání estrogenní lé by nebo relativní, kdy pouze za ur itých okolností, p i velké opatrnosti a v nepatrných dávkách m že být lé ba nasazena.
115
Srov. JENÍ EK, J., Žena v p echodu aneb ženou po celý život, s. 65. Tamtéž. 117 Srov. NOVO NORDISK, [online], dostupné z www: http://www.novonordisk.cz/documents/article_page/document/terapie_v_klima.asp [cit. 2009-01-04]. 118 Srov. JENÍ EK, J., Žena v p echodu aneb ženou po celý život, s. 64 – 65. 116
36
Absolutní kontraindikace - akutn probíhající zán t jater - akutn probíhající zán t žil - nelé ený karcinom prsu - nelé ený karcinom d ložní sliznice - nediagnostikované krvácení z d lohy119
Relativní kontraindikace - d ložní myom (nezhoubný nádor) - endometrióza - cholecystopatie (onemocn ní žlu níku) - ostatní typy karcinom - varixy (k
ové žíly, m stky)
- hypertenze (vysoký krevní tlak)120
5.1.6 Vedlejší ú inky hormonální lé by tšina žen normáln estrogeny dob e snáší. Mnoho potíží po jednom m síci nebo po dvou m sících lé by zmizí. Ale ty, které p etrvávají, vyžadují bu
zm nu
v dávkování a nebo zm nu ve zp sobu podávání. Odlu ovací krvácení je jednou z možných vedlejších ú ink
hormonální lé by.
Je–li estrogen podáván bez 12 – 13denního podávání gestagenu, má 80 – 90 % žen pravidelné krvácení každý m síc. Krvácení by m lo být mírné a nem lo by p ekra ovat více, jak 6 dní. Siln jší krvácení nebo jeho delší trvání vyžaduje úpravu dávky estrogenu nebo gestagenu. Pokud se estrogen i gestagen podává denn , prod lává m sí ní krvácení mén žen. Po dobu 3 – 9 m síc m že žena o ekávat špin ní, než výstelka d lohy atrofuje. 121
119
Srov. JENÍ EK, J., Žena v p echodu aneb ženou po celý život, s. 65. Srov. BURDOVÁ, M., uživatelka hormonální substitu ní terapie v ordinaci praktického léka e,[online], dostupné z www: http://209.85.129.132/search?q=cache:j0QNGgEHbEsJ:www.solen.cz/savepdfs/int/2001/09/15.pdf+r elativn%C3%AD+kontraindikace+hormon%C3%A1ln%C3%AD+substitu%C4%8Dn%C3%AD+ter apie&cd=12&hl=cs&ct=clnk&gl=cz [cit. 2009-01-04]. 121 Srov. BEARD, K., CURTIS, R., echod a roky po n m, s. 148.
120
37
Retence (zadržování) tekutin v t le zp sobuje nep íjemné otoky a mnoho žen je op t obt žováno nadváhou. Tento p íznak v tšinou ustoupí, jestliže lé ba pokra uje. Pokud se u ženy objeví otoky, m la by snížit p ijímané tekutiny na množství 6 sklenic vody denn , omezit solení a dop át si každodenní t icetiminutové procházky. ibývání na váze by se jako nežádoucí ú inek p i hormonální terapii nem l objevit, pokud žena pravideln cvi í a dodržuje správnou životosprávu. Zv tšení a zvýšení citlivosti prsou bývá asto do asným problémem, ale m že být i vodem k p edepsání nejmenší ú inné dávky hormon . Citlivost prsou oby ejn trvá1 – 2 m síce. Zvýšený výtok z pochvy bývá zp sobem nej ast ji v po átcích lé by hormonální terapie. Vzniká v d sledku p íliš vysokých dávek estrogen v terapii. Bolesti hlavy by mohly být projevem zadržování tekutin v t le. V tšinou jsou do asné, ale mohou být signálem p íliš velkého množství estrogen v lé ípad
m že být dávka snížena nebo zm
. V tom
na forma podávání hormon ,
a to nej ast ji z tablet na náplasti. Nevolnosti nebývají v tšinou tak silné, aby kv li nim bylo nutno p erušit lé bu. Pokud trvají, je t eba zm nit dávku, druh estrogenu nebo zp sob jeho užívání. Citlivost na estrogen není tolik astým vedlejším ú inkem, ale m že se vyskytovat. Žena m že být na podávaný estrogen tak alergická, že ho v bec nem že užívat. Pokud jde o vysychání sliznice mo ového m chý e a pochvy neexistuje žádná dobrá náhrada za estrogen, ale gestagen m že z 80 % omezit návaly horka a existuje stále více kaz o tom, že m že být ú inný i v zástav osteoporózy. e mohou mít n které ženy p i m sí ním odlu ovacím krvácení. Lze je zmírnit pomocí Ibuprofenu (600 – 800 miligram ) po 6 – 8 hodinách. Pokud nepom že, lze tento stav ešit pomocí snížení dávek estrogen nebo gestagen . Rychlejší pocit sytosti nebo pocit plnosti žaludku se objevuje v tšinou prvních kolik m síc po zahájení hormonální lé by. Zanedlouho ustoupí. Jestliže p etrvává, sta í snížit dávky estrogen nebo gestagen . Podrážd nost a agresivní chování je astou odpov dí na podávání vysokých dávek estrogen .
Objevuje
se
hlavn
u
estrogen
podávaných
v injekcích,
proto k p edcházení t chto nežádoucích ú ink m níme zp sob užívání hormon .122
122
Srov. BEARD, K., CURTIS, R.,
echod a roky po n m, s. 148 - 149.
38
5.1.7 Lé ba osteoporózy Lé ba osteoporózy spo ívá jak v podávání lék hormonálních, které ovliv ují zpomalení osteoporotických zm n a podporují kostní novotvorbu, tak i lé iv nehormonálních.
K lé
hormonální
se
používají
samotné
estrogeny
nebo hormony jako jsou kalcitoniny, parathormon nebo anabolika. K lé nehormonální používáme mimo jiných i ú inné látky, které se chovají jako estrogeny. Kalcitoniny tlumí bolesti p i erstv vzniklých zlomeninách obratlových t l. Kalcitonin je hormon bílkovinné povahy tlumící innost kostních bun k, které odbourávají kost. Lék se podává ve form nosního spreje.123 Parathormon (PTH) je hormon p íštítných t lísek, který ve vysokých dávkách stimuluje osteoresorpci. Malé dávky a intermitentní (st ídavé) podávání podporuje kostní novotvorbu. Lé ebn se PTH podává jen na za átku terapie osteoporózy.124 Anabolické steroidy mají p íznivý vliv na tvorbu kostního kolagenu I. Zlepšují bilanci kalcia a zvyšují retenci (zadržení) minerál v kostech.125 Raloxifen (preparát Evista) je látka nehormonální, ale v n kterých tkáních sobí stejným zp sobem jako hormon. Lék je ur en nejen k prevenci, ale i lé osteoporózy. Navozuje postupné zvýšení množství kostní hmoty, které lze dob e sledovat v páte i a v kr ku stehenní kosti. Lé ba snižuje riziko zlomenin obratlových t l, ale u žen s postmenopauzální osteoporózou též riziko karcinomu prsu. Sliznice d lohy z stává b hem lé by atrofická, tudíž nekrvácí. Lé bou jsou ízniv ovlivn ny i krevní lipidy. Avšak mezi nežádoucí ú inky lé by pat í návaly, k
e v nohou a riziko trombembolické nemoci. 126
Bisfosfonáty (preparáty Fosamax, Actonel) jsou nehormonální léky osteoporózy. Lé ba zvyšuje obsah kostního minerálu zejména v bederní páte i i v kr ku stehenní kosti a snižuje riziko zlomenin obratlových t l, zlomenin kr ku stehenní kosti a periferních kostí.127 (Další lé ebná ovlivn ní naleznete v eduka ní ásti práce kapitola 6, s. 47 – 50).
123
Srov. LIGA PROTI OSTEOPORÓZE, [online], dostupné z www: http://www.fnb.cz/gyn/informace/Osteoporoza/Osteoporoza.htm [cit. 2009-02-05]. 124 Srov. JENÍ EK, J., Hormonální substitu ní terapie a klimakterium, s.34. 125 Tamtéž. 126 Srov. LIGA PROTI OSTEOPORÓZE, [online], dostupné z www: http://www.fnb.cz/gyn/informace/Osteoporoza/Osteoporoza.htm [cit. 2009-02-05]. 127 Tamtéž.
39
5.2 Nehormonální lé ba klimakterických potíží V této ásti práce jsem se snažila o vystižení nehormonálního lé ebného ovlivn ní st žejních potíží, které ženu v klimakteriu nej ast ji trápí. Troufám si
íci,
že tato alternativní (nehormonální) lé ba se m že spolehliv postarat o to, že u ženy zmizí návaly, ustoupí poruchy spánku, dojde ke stabilizaci srdce a krevního ob hu. U v tšiny žen m že pln nahradit lé bu hormonální, která s sebou nese mnohá rizika i jejím užívání. (K tomuto problému viz rovn ž podkapitola 5.1, s. 31). V n kterých potravinách jsou obsaženy látky podobné hormon m, které sice p sobí až za delší dobu, než samotné podávání hormon , ale mohou pozitivn ovlivnit celkový stav ženy. Tyto látky se nazývají fytoestrogeny neboli p írodní estrogeny. Nejv tším pozitivem pro ženu je, že nemají žádné vedlejší ú inky a mohou se užívat v r zných kombinacích, které žen vyhovují. K významným fytoestrogen m, mimo jiných, pat í sójové izoflavonoidy, jejichž hlavním zástupcem je sója. Výzkumy provád né u asijských žen, které konzumují mnoho sóji a sójových produkt ukázaly, že tyto ženy mají výrazn nižší výskyt akutního klimakterického syndromu.128 Sv j význam v alternativní terapii mají jist
i homeopatická lé iva, která
se získávají z minerálních, rostlinných a živo išných látek. V rámci této lé by je rovn ž d ležité, aby žena dodržovala správnou životosprávu a pohybový režim, které budou i s ostatními metodami ovlivn ní, v této lé ebné ásti práce uvedeny. Já osobn
považuji za velice d ležité, aby každá žena, která navštíví svého
gynekologa, pop . obvodního léka e, byla seznámena s touto možností lé ebného ovlivn ní ješt d íve, než je jí nasazena lé ba hormonální. Tato lé ba, krom možných rizik, vyžaduje p ísn jší léka ský dohled, což nemusí každé žen úpln vyhovovat.
5.2.1 Potla ení nával a no ního pocení Návaly a no ní pocení jsou spolu asto ruku v ruce. Pat í k nej ast jším potížím v klimakteriu u žen. K zmírn ní obou potíží lze použít n které z fytoestrogen nebo bylinek mající zklid ující efekt. Nejefektivn jší rostlinou v jejich p edcházení ze skupiny prysky níkovité je nepochybn Plošti ník hroznovitý.129
128 129
Srov. SCHNEIDER, S., Hodným holkám za íná klimakterium Ty druhé jdou dál, s. 123 - 124. Tamtéž, s. 124
40
V lékárnách jsou k dostání r zné druhy preparát z této rostliny, které jsou vhodné i k dlouhodobé lé
. V lé
by m ly být zastoupeny i sójové izoflavonoidy, jejichž
hlavním zdrojem je sója. Ze skupiny izoflavonoid
má snad nejv tší ú innost
v prevenci nával a pocení extrakt z erveného jetele. (K ervenému jeteli m žete najít více informací v p íl. 7, s. 131). Ú inná je jist i všem známá šalv j, která obsahuje množství látek s podobnými ú inky estrogen m. V kombinaci s jinými lé ivy se používá k potla ení nával i no ního pocení lu ní bylina kontryhel.130 Z homeopatických lé iv ovliv uje nebo rostlina sedmikráska.
návaly horka p edevším lék lachesin
131
V poslední dob jsou dobré zkušenosti s preparátem Cavinton (vimpocetin), který pokud se najde pro ženu správné dávkování, ú inn potla uje návaly. 132
5.2.2 Zlepšení kvality spánku U mnoha žen poruchy spánku vznikají p evážn v d sledku no ního pocení, které lze ovlivnit lé ivy uvedenými v p edešlé podkapitole. Pokud však špatná kvalita spánku u ženy p etrvává nebo není v návaznosti na no ní pocení, lze žen doporu it i jiná ú inná lé iva. Pat í k nim zejména ezalka, která je v dostání v lékové form i jako aj. Je možné ji kombinovat s plošti níkem hroznovitým. Dalším pomocníkem k dostání v lékárnách nebo speciálních prodejnách s lé ivými rostlinami je kozlík nebo medu ka. P íznivé inky na kvalitu spánku má i chmel, který má sedativní ú inky. Není obsažen jen v pivu, ale i v lékové podob nebo jako aj. Spolu s tureckým pep em je chmel obsažen v klimakteriálním preparátu „Phytestrol“, je možné jej však koupit i v lékárnách jako jednotlivý preparát nebo aj.133 (Více informací o chmelu jako lé ebné metod
naleznete v p íl. 8, s. 132). Nespavost lze ovlivnit také pomocí
homeopatik. Vhodnou bylinou k lé
je koniklec. Pokud u ženy p etrvávají poruchy
spánku nadále, po konzultaci s léka em je možné do jisté míry ešit tento problém hypnotiky (léky, které podporují usínání a spánek). Mnohé z nich jsou ovšem návykové a je tedy pot eba k lé
p istupovat uvážliv a tyto léky nebrat jako b žnou sou ást
života. 130
Srov. SCHNEIDER, S., Hodným holkám za íná klimakterium Ty druhé jdou dál, s. 123 - 124. Srov. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 110. 132 Srov. JENÍ EK, J., Žena v p echodu aneb ženou po celý život, s. 74. 133 Srov. SCHNEIDER, S., Hodným holkám za íná klimakterium Ty druhé jdou dál, s. 124 - 125. 131
41
5.2.3 Zlepšení psychických potíží které byliny ženám zajistí i prevenci v p ípad jejich možné podrážd nosti, nesoust ed nosti, zapomínání, i depresivních pocit . Tyto pocity mohou být op t sledkem únavy z nevyspání a nervozity z astých nával horka. Proto žen m žeme nabídnout užívání už zmi ovaného plošti níku hroznovitého, který má vliv nejen na návaly a no ní pocení, ale významn stimuluje psychické potíže a bolesti hlavy. Podobný ú inek zajiš uje i
ezalka, chmel, medu ka, šalv j, kozlík,
kontryhel a extrakt z erveného jetele. Jestliže se tyto potíže objevují i p es jejich dosavadní ovlivn ní, lze žen nabídnout drmek obecný, který rovn ž p sobí pozitivn na vegetativní nervový systém. eb roli hraje p i lé
ek zase u ženy zmír uje nervozitu. Významnou
i rostlina ženšen, jejíž ko en se odjakživa používá jako lék
a stimulans. Této droze jsou p ipisovány obecn povzbuzující a nervov stimulující inky. 134 K lé
úzkosti u žen je vhodnou bylinou sporýš, který by se m l pít jako
aj nebo výluh. 135 Neurovegetativní potíže jsou ovlivnitelné i pomocí
elí mate í
kaši ky a kv tního pylu. V elí produkty obsahují mnoho užite ných látek (bílkoviny, uhlohydráty, nenasycené mastné kyseliny, vitamíny, minerály a mnohé další). 136 A už jsou to návaly horka, nadm rné pocení, pop . nedostatek spánku, všechny tyto potíže limitují ženy, a to i ty, které byly sv j dosavadní život extrovertní a optimistické, po psychické stránce. Tyto ženy už nezvládají to co d íve a i mali kost, nad kterou by d íve mávly rukou, je m že rozhodit. V takových obdobích by m la ženu podpo it rodina i p átelé, kte í by jí m li vyslechnout, snažit se ji pochopit a pomoct jí najít n jaká ešení k zlepšení jejího stavu. Velice d ležitá je podpora manžela, který se mnohdy snad z neznalosti obrací k žen
zády a tím dochází
k dalšímu prohlubování potíží. V období, kdy už jsou d ti samostatné a opouští domov, je pro ženu dobré, aby se snažila najít nový smysl života a naplnila jej, už t eba pln ním dávných p ání, v nováním více asu sama sob , zájm m, svému partnerovi apod.
134
Srov. SCHNEIDER, S., Hodným holkám za íná klimakterium Ty druhé jdou dál, s. 124 - 127. Srov. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 113. 136 Srov. DO KAL, M., APATYKÁ , [online], dostupné z www: http://tema.apatykar.info/clanek-172/ [cit. 2009-02-06].
135
42
Pokud žena z jakýchkoliv d vod psychické potíže p etrvávají, je možná návšt va psychologa, pop . psychiatrickou ordinaci, což v mnoha ženách vyvolává spíše váhavé až odmítavé reakce.137 Pro ženu není rozhodn ostuda sv it psychické obtíže spojené s p echodem práv takovému odborníkovi. M že pomoci jak r znými léky, tak i psychoterapeutickými rozhovory nap . skupinovou terapií.138
5.2.4 Potla ení suchosti sliznic a ztráty libida Velkým omezením pro ženu v oblasti sexuální je suchost poševní sliznice, které s sebou nese potíže p i pohlavním styku. Tím, že ženu pohlavní styk bolí, vzniká až ztráta libida, která lze p írodní terapií do jisté míry rovn ž ovlivnit. Suchost mo ového m chý e a mo ové trubice potla uje op t bylina kontryhel, ale i extrakt z erveného jetele. Tím dochází i k zmírn ní problém
p i mo ení.
Zárove tyto byliny zmír ují suchost poševní sliznice a zvyšují libido žen.139 Z homeopatické lé by m že žen pomoci sépie, která se užívá p i suchosti poševní ní vulvy a pokožky p i nedostate né vlhkosti. 140
sliznice. Síra pak pomáhá p i sv
Potíže p i pohlavním styku lze ešit i pomocí lubrikancií (zvlh ovacích gel ).141
5.2.5 Zlepšení kvality k že a neht Nízké hladiny estrogen
u ženy zp sobují zten ování pokožky. Dochází
k zmenšování odolnosti k že a náchylnosti k ast jším infekcím. Ženy toto období vnímají velice špatn , protože je z etelné viditelné stárnutí. Bez erný, který ženám pomáhá v zjemn ní pokožky a hojení zán
. Pozitivní
inek na zhrublou pokožku má i bylina plošti ník hroznovitý a op t ervený jetel.142 Homeopatikum sépie pomáhá ženám p i vypadávání vlas .143
137
Srov. JENÍ EK, J., Žena v p echodu aneb ženou po celý život, s. 73. Srov. JENÍ EK, J., Žena v p echodu aneb ženou po celý život, s. 73. 139 Srov. SCHNEIDER, S., Hodným holkám za íná klimakterium Ty druhé jdou dál, s. 127. 140 Srov. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 110. 141 Srov. JENÍ EK, J., Žena v p echodu aneb ženou po celý život, s. 73. 142 Srov. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 113. 143 Tamtéž, s. 110. 138
43
5.2.6 Zmírn ní bolestí kloub a prsou Ke zmírn ní bolesti, a už kloub
i prsou, je žen doporu ována homeopatická
lé ba. Bolesti kloub lze pozitivn ovlivnit koniklecí. Bylina zvaná mechovka pomáhá žen
p i bolestech prsou.144 (Pro ukázku n kterých p ípravk
pro p írodní lé bu
žete nahlédnout do p íl. 9, s. 134).
5.2.7 Potla ení osteoporózy K hlavním opat ením pro lé bu osteoporózy jsou zásahy do diety a do zab haných stereotyp . Zde by se m l zapojit i gynekolog, který je v tšinou v kontaktu s ohroženými ženami ast ji, než specialista osteolog.145 V diet se snažíme zvýšit obsah vápníku (mléko, mlé né výrobky), u laktátov intolerantních (p i nesnášenlivosti mléka) pak mák, olejovky a o echy. Naprosto nutným opat ením u žen s osteoporózou v jakékoliv fázi je zat žování kostí pravidelným pohybem. 146 K preventivnímu, ale i lé ebnému ovlivn ní je doporu eno i podávání vápníku a vitamínu D. Vápníku tlumí tvorbu parathormonu (hormonu íštítných t lísek) a snižuje tak kostní odbourávání. Vitamin D je nezbytný pro dobré vst ebávání vápníku. Denní užívání vápníku spolu s vitaminem D snižuje riziko zlomenin kr ku stehenní kosti a dalších zlomenin.147 Každá žena v p echodu by m la užívat 1 200 až 1 600 mg vápníku denn .148 Mlé né výrobky obsahují také fosfor, magnesium a další prvky a látky prosp šné nejenom pro kosti, ale i pro další tkán . Pro pacientky, které nemohou nebo necht jí p ijímat vápník v potrav , jsou na trhu dostupné r zné p ípravky vápníku. 149
5.3 Ostatní možnosti ovlivn ní klimakterických potíží Masáž je relaxa ní metoda, která m že u ženy odstranit nap tí, uvolnit stažené svaly, ípadn zmírnit i odstranit bolesti a nespavost.
144
Srov. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 113. srov. JENÍ EK, J., Hormonální substitu ní terapie a klimakterium, s.32. 146 Tamtéž. 147 LIGA PROTI OSTEOPORÓZE, [online], dostupné z www: http://www.fnb.cz/gyn/informace/Osteoporoza/Osteoporoza.htm [cit. 2009-02-05]. 148 BEARD, K., CURTIS, R., echod a roky po n m, s.203. 149 LIGA PROTI OSTEOPORÓZE, [online], dostupné z www: http://www.fnb.cz/gyn/informace/Osteoporoza/Osteoporoza.htm [cit. 2009-02-05]. 145
44
Akupunktura a akupresura jsou sou ástí tradi ní ínské medicíny. Tyto metody mohou ženu zbavit bolestí, posílit imunitní systém. Jsou dobrou prevencí proti onemocn ní.
ad
150
Aromaterapie ízené používání esenciálních olej ), m že sloužit k udržování, podpo e a zlepšení fyzické a psychické pohody. Lze použít inhalací, koupelí, obklad a krém . Nejtrvalejšího ú inku však dosáhneme aplikací oleje na pokožku.151 (Druhy aromaterapeutických lék naleznete v p íl. 10, s. 135). Colorterapie (terapii barvami) metoda, která používá nej ast ji barvy jako je žlutá, oranžová a ervená. Ty mají schopnost povzbuzovat innost žláz a zpomalit proces hormonálních zm n, které p i menopauze probíhají. T mto barvám by m la dávat žena ednost jak p i oblékání, tak p i sestav jídelní ku.152 Láze ská lé ba není v sou asnosti hrazená zdravotní pojiš ovnou ženám, které nejsou výrazn omezené v pohybu. Pokud se však žena rozhodne uhradit pobyt sama, eká ji zde psychické uvoln ní a odpoutání se od každodenního stresu. Lázn p edstavují pro ženu výb r z široké škály lé ebných metod, které jí sice neodstraní všechny íznaky a d sledky p echodu, ale jsou výborným dopl kem.
5.6 Výživa žen v klimakteriu Správná životospráva je v období klimakteria nezbytná, a už žena užívá lé bu hormonální i alternativní. D ležité je, aby si žena hlídala svoji hmotnost pomocí BMI, pop . se s vysokým BMI snažila nadbyte né kilogramy redukovat. Žena v p echodu by m la jíst vyváženou plnohodnotnou stravu s co nejv tším podílem erstvých potravin. Mléko, mlé né výrobky, vitamíny, minerály a stopové prvky posílí kosti, nehty a zuby. Tyto složky potravy jsou nezbytné p edevším u žen trpící osteoporózou, ale poskytují žen do ur ité míry i prevenci této choroby. ast jší konzumace
ervené
od klimakterických potíží.
epy p ináší mnoha ženám v menopauze úlevu
esnek povzbuzuje celou adu t lesných funkcí, zvlášt
pak funkci žláz s vnit ní sekrecí. Práv z toho vychází tvrzení, že esnek p ízniv ovliv uje návaly horka v p echodu.153
150
SAMSTUDIO.NET, alternativní medicína, [online], dostupné z www: http://hantlova.cz/content/view/17/30/ [cit. 2009-02-05]. 151 Tamtéž. 152 MADŽUKOVÁ, J., Zázra né léky p írody, s. 124. 153 Tamtéž.
45
Tmav zelená zelenina a sója dodávají vitamíny a p írodní estrogeny. Lušt niny obsahují izoflavony, které brání vzniku p íznak
v menopauze. Ovoce bohaté
na draslík brání zadržování vody v t le a tím omezování otok .154 Za vhodný považujeme také dostate ný p ívod tekutin, p edevším neperlivých vod, a pití bylinkových aj . Žena si smí bez obav dop át i sklenku vína, která má ochranný charakter. Existují však také potraviny, kterých by se m la žena v p echodu vyvarovat. edevším by m la omezit p íjem soli, která žen m že zp sobovat nadýmání, dále snížit spot ebu živo išných tuk , obsahujících vysoký podíl cholesterolu, a také rafinovaných cukr . (Více informací o ovlivn ní hladiny cholesterolu u žen v menopauze najdete v p íl. 11, s. 136). Nezbytné je také vylou it pití kávy a aje obsahující kofein, které stejn jako alkohol zp sobují zrudnutí k že. Pozor by si žena la dát také na fosfáty, které jsou um le vpravovány do pr myslov zpracovaných potravin, protože tyto a další p ídavné látky omezují využití vápníku a ho íku v organismu. Nesmíme rovn ž opomenout negativní vliv kou ení na organismus. 155
5.7 Pohybový režim žen v klimakteriu K zvýšenému ukládání tuku do tukových bun k a tím vzniku obezity, dochází i nerovnováze mezi p íjmem a výdejem energie. Proto také žádná dieta není trvale inná, pokud si žena nezvykne na pravidelný pohyb. Ženy se sedavým zam stnáním mají v tomto sm ru nejv tší handicap. Pokud žena pravideln
necvi í, dochází
u ní k ochabnutí zádových, kr ních a bederních sval a tím k bolesti. P i dlouhodobém sezení je také ztížen návrat krve k srdci, a tím je žena ohrožena tvorbou k
ových žil
a otok . Každá žena by proto m la v novat denn alespo 20 minut cvi ení, které edchází uvedeným komplikacím a má blahodárný vliv na kardiovaskulární systém.156 U žen, trpících inkontinencí v d sledku ochabnutí mo ových cest, jsou doporu ovány cviky na posílení pánevního dna. (Jednotlivé cviky pro posílení naleznete v p íl. 4, s. 124). Výborným pomocníkem v pohybové složce je jóga. Podporuje uvoln ní, vlá nost t la a vyrovnanost mysli. (Více informací o józe v p íl. 12, s. 137). Podobný ú inek má i Tai-chi, které zklid uje mysl a uvol uje t lo u žen v klimakteriu. (Více informací o Tai-chi se dozvíte v p íl. 13, s. 138). 154
MADŽUKOVÁ, J., Zázra né léky p írody, s. 124. Tamtéž. 156 Srov. BURDOVÁ, M., Zralá léta, s. 73 - 75. 155
46
6 EDUKACE ŽEN V LÉ
A PREVENCI
KOMPLIKACÍ OSTEOPORÓZY Osteoporóza je jeden z hlavních nep átel postihující ženy v klimakterickém období. Jestliže se žena v p edešlých letech nev novala její prevenci, která spo ívá ve správné životospráv a pravidelnému zat žování kostí pohybem, je pravd podobnost vzniku této nemoci vysoká. Cílem lé by osteoporózy je zabránit dalšímu úbytku a zhoršení kvality kostní hmoty. D ležité je, najít pro každou ženu nejvhodn jší lé ebný postup. Správnou lé bou by se m lo snížit riziko vzniku zlomenin a zabránit dalším komplikacím, které s tímto onemocn ním souvisí. Základním p edpokladem pro úsp šnost lé by je motivovanost ženy, která má aktivn spolupracovat s léka em, aby spole
dosáhli
co nejlepších výsledk . Tato spolupráce spo ívá v dodržování zdravé životosprávy a p im ené pohybové aktivity podle doporu ení léka e. Nutné je zárove i pravidelné užívání p edepsaných lék . Ty obsahují lé ebné látky, které tlumí odbourávání kostní tkán a nebo p ispívají k tvorb tkán nové. Lé ba osteoporózy je dlouhodobou záležitostí a její p ínos lze pocítit až po ur ité dob . Práv proto je nutné na správné cest vydržet a neztrácet motivaci, protože výsledek za tu námahu opravdu stojí. ležitou sou ástí lé by jsou pravidelné kontroly u léka e a absolvování rentgenových vyšet ení s hodnocením kvality kostní tkán . Vyšet ení a lé
osteoporózy se v nují
specializovaná pracovišt . Tato osteocentra se nacházejí nej ast ji na interních odd leních v tších nemocnic. Zabývají se diagnostikou osteoporózy, stanovením jejích in, návrhem a vedením lé by a pou ením pacient s osteoporózou, jakých opat ení se mají držet.157 Každá žena by m la znát alespo základní informace o své chorob . Tato znalost a spolupráce ženy poskytuje výrazn
lepší kompenzaci onemocn ní. Edukace
je v ošet ovatelství nezastupitelná a nezbytná.
157
Srov. MeDitorial +, [online], dostupné z www: http://osteoporoza.cz/osteoporoza. [cit. 2009-02-16].
47
6.1 Oblasti edukace u ženy s osteoporózou Všeobecná sestra by m la ženu s osteoporózou edukovat v n kolika oblastech a to: - v poskytnutí základních informací o daném onemocn ní (p
ina vzniku, p íznaky..)
- ve správném užívání p edepsaných medikament - v oblasti vhodné výživy (zvýšený p íjem vápníku, vit. D, vylou ení kyselinotvorných látek v potrav , ernou kávu, alkohol..) - ve výb ru vhodného pohybového režimu (k posílení svalstva, zmírn ní bolestivosti a podnícení kostní novotvorby) - v prevenci úrazu
6.2 Informa ní materiály pro pacientky - informa ní
materiály
poskytují
zdravotní
pojiš ovny, ambulance
léka ,
tak nemocni ní za ízení p i hospitalizaci (odd lení, osteologická pracovišt ..) - dalšími zdroji informací jsou knižní publikace, brožury, letáky, asopisy, internet - formou eduka ních pobyt , jež organizují zdravotní pojiš ovny, ale i neziskové organizace - formou lenství v klubech (klub osteoporózy, liga proti osteoporóze)
6.3 Edukace ženy s osteoporózou v oblasti výživy a vhodného pohybového režimu Správná strava je p i osteoporóze jedním z nejd ležit jších faktor ovliv ujících úsp ch lé by. Nejd ležit jší je snad zvýšení p íjmu vápníku až na 1300 mg/den. K p írodním zdroj m nejvíce obsahujícím vápník pat í: mlé né výrobky, sójové boby, tofu, sardinky, losos, arašídy, slune nicová semena, fazole, brokolice, lískové o echy, mandle, špenát, ovesné vlo ky, tmavé pe ivo. M ly byste v
t, kterých potravin se p i výživ vyvarovat. Jsou to potraviny, které
mají nep íznivé vlivy na vápníkovou bilanci v organismu.
48
Pat í sem zejména: - p íjem vysokého množství tuk a kyseliny š avelové (obsaženy v okolád , va eném špenátu, rebarbo e). Ty v potrav brání vst ebávání vápníku tím, že ho vysráží na nevst ebatelnou slou eninu š avelan - nadm rný p íjem alkoholu urychluje ztrátu vápníku z kostí - kofein m že narušit vst ebávání vápníku - velký p íjem soli zvyšuje vylu ování vápníku mo í - kyselinotvorné potraviny (cukr, bílá mouka, káva, coca-cola, maso) zp sobují uvol ování vápníku z kostí a zub , jelikož je použit v tzv. nárazníkovém systému k neutralizaci p ekyselení organismu - nadm rné množství p ijímaného fosforu (maso, vejce) podporuje vylu ování vápníku - šumivé nealkoholické nápoje obsahují kyselinu fosfore nou, která vyplavuje vápník z kostního aparátu158
Vitamin D (tedy jeho forma D3, známá také jako cholekalciferol) je velmi d ležitý pro vst ebávání vápníku ve st ev . I dostate né množství vápníku v potrav je bez správného p íjmu vitaminu D organismem nedostate
využito. Cholekalciferol
je t lo schopno samo vytvá et v k ži, která je vystavena slune nímu zá ení. Schopnost tvorby vitaminu D však závisí na mnoha faktorech, a proto se na vlastní produkci nelze íliš spoléhat, a to zejména v zimním období roku. Vitamin D je v potrav obsažen hlavn v mléce, ve vaje ných žloutcích, mo ských rybách a játrech. Jeho dostate né množství je také možno získat substitucí tabletami. 159
Pohyb a cvi ení je jediná terapie, která m že, p i správné volb , sou asn pozitivn sobit v n kolika aspektech na Vaše t lo. M že zvýšit svalovou sílu, zlepšit koordinaci a také zlepšit kvalitu kostí. Nemají však vliv jen na naši kostru. Pravidelná a p im ená fyzická zát ž zlepšuje innost cévního systému, srdce a plic, zlepšuje innost mozku, vyplavuje endorfiny a tím napomáhá mírnit depresivní stavy. 160
158
Srov. VAŠÍ KOVÁ, Z., Výživová doporu ení v období klimakteria, [online], dostupné z www: http://209.85.129.132/search?q=cache:4PXQeFgZ0VYJ [cit. 2009-02-16]. 159 Srov. Tamtéž. 160 Srov. MeDitorial +, [online], dostupné z www: http://osteoporoza.cz/cviceni-pri-osteoporoze [cit. 2009-02-16].
49
Také podporuje imunitní systém, zlepšuje a urychluje metabolizmus, tím dochází k lepšímu využití cukr , tuk
a bílkovin. Pohyb pozitivn
ovliv uje ú inek
farmakologickou lé bu osteoporózy a zlepšuje i koordinaci. Snižuje se tím možné riziko pád , které mohou být u Vás nej ast jší p
inou zlomenin. Nevyhýbejte
se žádným aktivitám, které Vám p inášejí radost.161 Vhodné pohybové aktivity - pravidelná, lehce svižn jší ch ze. Ch ze je p irozený pohyb, který p i správném držení t la a vhodném povrchu (lesní cesta, trávník) nepoškozuje ani skelet, ani svalstvo a klouby. Chodit byste m ly pravideln 30–60 minut denn - sestavy cvik na posilování zádového a b išního svalstva, které se provád jí v tšinou s fyzioterapeutickým pracovníkem - plavání sice nezat žuje skelet, ale zlepšuje držení t la, posiluje zádové svalstvo, b išní svalstvo a svaly kon etin162
Vyvarujte se nevhodným pohyb m a opakovaným p et žováním. Varovným signálem je v tšinou bolest a její intenzita. Ta by ale zárove nem la být limitujícím faktorem pro t lesná šet ení a ne innost. Je na každé z Vás, abyste se nau ily poznávat reakce svého t la a porozum ly jim. P i všech aktivitách je nejd ležit jší minimalizovat riziko pádu, který by mohl zp sobit patologickou zlomeninu. Riziko pád lze také ú inn snížit užíváním vhodné obuvi, úpravou vnit ního vybavení bytu atd. Velice nevhodné jsou skoky, p eskoky, doskoky, p i kterých se zvyšuje riziko zlomeniny obratle.
161
Srov. MeDitorial +, [online], dostupné z www: http://osteoporoza.cz/cviceni-pri-osteoporoze [cit.2009-02-16] 162 Tamtéž.
50
7 CÍLE PRÁCE A O EKÁVANÉ VÝSLEDKY Cíl 1 Zjistit nej ast jší v kovou hranici žen p i nástupu klimakteria (období p ed/po 50. roce života). ekávaný výsledek: - p edpokládám, že více než 50 % žen bude uvád t nástup klimakteria po 50. roce života
Cíl 2 Zjistit 5 nej ast jších problém , které trápí ženy v období klimakteria. ekávané výsledky: - p edpokládám, že více než 75 % žen bude uvád t problémy vegetativního vodu objevující se v klimakteriu
Cíl 3 Zjistit, jaký nej ast jší problém trápí ženy v období klimakteria s ohledem na prožívání a poskytovanou psychickou podporu. ekávané výsledky: - p edpokládám, že více než 50 % žen bude uvád t p edevším zm ny nálad v klimakteriu - p edpokládám, že pro více než 50 % žen bude nej ast jší oporou v období klimakteria její manžel
Cíl 4 Zjistit názory žen na informovanost v období klimakteria a preferované zdroje informací (gynekolog/obvodní léka /média) k této problematice. ekávané výsledky: -
edpokládám, že více než 50 % žen bude uvád t nedostatek informací o období klimakteria
- p edpokládám, že mén než 25 % žen bude uvád t znalost 2 možných rizik dlouhodobých potíží v období klimakteria
51
- p edpokládám, že mén než 50 % žen bude uvád t znalost nežádoucích ú ink i užívání hormonální lé by - p edpokládám, že více než 50 % žen bude uvád t jako hlavní zdroj informací svého gynekologa
Cíl 5 Zjistit názory žen na možnost ovlivn ní zdravotního stavu v období klimakteria. ekávaný výsledek: - p edpokládám, že mén než 50 % žen bude v
t o existenci p írodní
(nehormonální) lé by klimakteria - p edpokládám, že více než 50 % žen ovliv uje své problémy hormonální lé bou - p edpokládám, že více než 25 % žen nepovažuje dosavadní hormonální lé bu za efektivní
.
52
8 METODIKA ŠET ENÍ A ORGANIZACE PR ZKUMU
Výzkumné šet ení jsem provád la u žen jak v asném stádiu klimakteria, to znamená v období akutního klimakterického syndromu, tak u žen postmenopauzálních a v období senia. Pro vyhodnocení poznatk
jsem použila metodu anonymního
dotazníkového šet ení (viz p íl. 1, s. 118). Dotazník je m rný prost edek, který se skládá ze sérií pe liv p ipravených a správn formulovaných otázek, jejichž cílem je zjistit a získat názory a fakta od skupiny respondent , v mém p ípad respondentek, s následnou možností po íta ového zpracování. Výhodou je i jistá jednoduchost p i vypl ování. Další výhodou je rychlý a ekonomický zp sob sb ru informací od velké skupiny respondent . Mezi nevýhody dotazníku pat í zám rné zkreslení otázek respondenty, také neochota respondent p i vypl ování dotazník a malá návratnost dotazník .
8.1 Volba výzkumné metody a její zd vodn ní
Nejvýhodn jší metodou pro výzkum se mi jevilo použití dotazníku. Na základ stanovených cíl
a o ekávaných výsledk
jsem stanovila po konzultaci se svojí
vedoucí práce 21 položkový dotazník, který je zam en p edevším na nej ast jší potíže v období klimakteria u žen a zp soby, které ženám pomáhají v jejich ovlivn ní, pop ípad
vymizení. Snažila jsem se být p i jejich vypl ování respondentkám
nablízku, abych mohla vysv tlit p ípadné nejasnosti. Ne vždy to však bylo možné a vhodné, jelikož mou p ítomností mohla být porušena anonymita dotazníku. Vlastní šet ení probíhalo od listopadu 2008 do 15. b ezna 2009 a bylo ur eno ženské ve ejnosti. Distribuovány byly menší ástí v ordinaci gynekologického léka e, zam stnankyním v 3 r zných firmách a zbylé byly p edloženy ve ejnosti, v etn rodiny, známých. Dotazník se skládá celkem z 21 otázek. Ve v tšin otázek m ly ženy možnost zvolit z nabízených odpov dí. Jednalo se o položky uzav eného charakteru, polytomické, kde zvolily jednu z odpov dí, pokud nebylo ur eno jinak u dané otázky. Nebo šlo o otázky otev ené, kde respondenty odpov
ly vlastními slovy. Zárove
53
jsem respondenty
informovala, že pokud n kterým otázkám v dotazníku nebudou rozum t, mohou mne kontaktovat pomocí emailové adresy.
ed samotnou realizací výzkumného šet ení jsem provedla pilotní šet ení (10 dotazník ), ímž se mi potvrdila odpovídající a pochopitelná formulace otázek.
54
9 VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEJICH ANALÝZA V této
ásti práce budou uvedeny výsledky mého výzkumného šet ení.
Vyhodnocení dotazník v etn zpracování zjišt ných výsledk do graf a tabulek jsem provedla pomocí program
Microsoft Excel a Microsoft Word. K jednotlivým
otázkám jsem vytvo ila tabulky v absolutní etnosti (po et respondent , odpov dí), ale i relativní etnosti (procentuální zastoupení respondent ) a pro názornost je u každé otázky zpracován graf v relativní etnosti.
9.1 Charakteristika výzkumného vzorku
Dotazníky byly ur eny pouze ženám a byly zam eny na nej ast jší problémy žen v klimakteriu, informovanost žen o tomto období a lé bu hormonální, pop ípad alternativní. Distribuovala jsem je jak v gynekologické ordinaci, tak za pomoci zam stnanc t í r zných firem, rodiny, známých a p átel ze svého okolí. Výzkumné šet ení probíhalo od listopadu 2008 do 15. b ezna 2009. Celkem jsem rozdala 110 dotazník , z toho jejich návratnost byla 86,36 %, tedy 95 dotazník . Pro neúplnost informací jsem musela 13 z nich vy adit. Zpracovávala jsem tedy informace z celkem 82 dotazník . Do pr zkumu jsem se snažila za adit respondentky ve v kové kategorii p ibližn kolem 50 let, a to bez ohledu na jejich rasu, povolání, aktivitu. P i vypl ování dotazník jsem se snažila o 100% zachování anonymity, jelikož tato problematika že být pro n které ženy velice choulostivé téma, obsahující mimo jiných i intimní potíže. V n kterých p ípadech jsem se p i vypl ování dotazník setkala i s ženami, které období klimakteria u sebe sama pop ely, pop ípad neodpovídaly na n které otázky v dotazníku v bec. D vodem pro tomu tak bylo, byl snad stud ze strany žen, i považovaly tohle období za n co špatného, negativního a tabu. I v t chto málo ípadech tyto dotazníky jsou jedny z 13, které jsem byla nucena vy adit z celkového hodnocení.
55
Analýza dotazník Položka . 1 Uve te Váš v k:
Tab. 2: V k respondentek k respondentek do 50 let 51 – 60 let
Absolutní etnost 8 38
Relativní etnost (%) 9,75 46,35
nad 61 let
36
43,90
Celkem
82
100,00
Graf 1: V k respondentek
Dotazníkového šet ení se zú astnilo celkem 82 respondentek (100,00 %). Z toho 8 žen (9,75 %) ve v ku do 50 let, 38 žen (46,35%) ve v ku mezi 51 – 60 lety a 36 žen (43,90 %) nad 61 rok .
56
Položka . 2 Uve te v k, kdy jste na sob zaznamenala první p íznaky období klimakteria:
Tab. 3: Vznik prvních p íznak klimakteria - názor Vznik prvních p íznak
Absolutní etnost 40
Relativní etnost (%) 48,78
po 50. roce
42
51,22
Celkem
82
100,00
ed 50. rokem
Graf 2: Vznik prvních p íznak klimakteria - názor
Pro zjišt ní
asového období prvního vzniku klimakterických zm n jsem si
stanovila hranici 50 rok . Tato hranice souvisí zárove
s vyšší incidencí
gynekologických onemocn ní, tudíž i asnému vzniku klimakterických zm n, s lepším ístupem žen k prevenci a lé
. P ed 50. rokem vznik prvních p íznak klimakteria
uvedlo 40 žen (48,78 %), po 50. roce byl vznik prvních p íznak u 42 žen (51,22 %). Pro zajímavost podotýkám, že u 7 respondentek (8,53 %) období klimakterických zm n nastoupilo už v brzkém v ku (kolem 40 r.). D vodem bylo chirurgické odstran ní vaje ník , p ípadn i d lohy u žen nebo jako následek oza ování.
57
Položka . 3 Podle po adí závažnosti ozna te max. 5 problém , které se u Vás vyskytují v období klimakteria (1 – nejhorší, 2, 3…)
Tab. 4: P t nej ast jších problém v klimakteriu t nej ast jších problém v klimakteriu
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
44 29 38 33 18 19 16 13 12 15 34 9 18 8 6 0
53,65 35,36 46,34 40,24 21,95 23,17 19,51 15,85 14,63 18,29 41,46 10,97 21,95 9,75 7,31 0,00
návaly horka návaly potu poruchy spánku únava podrážd nost zm ny nálad zhoršení kvality k že ídnutí vlas nucení na mo ení bolesti hlavy bolesti páte e a kloub bušení srdce suchost sliznic snížení libida závrat jiné
Graf 3:
t nej ast jších problém v klimakteriu
58
Tabulka a graf na p edchozí stran znázor ují nej ast jší problémy vyskytující se v období klimakteria. Dotazníková otázka byla položena tak, aby vyhodnotila všechny vyskytující se a zárove
nejvíce limitující potíže u žen. V tabulce
je zvýrazn no 5 problém , které respondenty v mém šet ení nej ast ji uvád ly. Pat í mezi n návaly horka, které se vyskytují u 44 žen (53,65 %). Dále se u 38 žen (46,34 %) vyskytují poruchy spánku, 34 žen (41,46 %) trápí bolesti páte e a kloub , 33 žen (40,24 %) poci uje únavu a 29 žen (35,36 %) návaly potu. K dalším astým p íznak m pat í zm ny nálad vyskytující se u 19 žen (23,17 %), podrážd nost u 18 žen (21,95 %), suchost sliznic u 18 žen (21,95 %), zhoršení kvality že odpov
lo 16 žen (19,51 %), bolesti hlavy 15 žen (18,29 %), ídnutí vlas 13
žen (15,85 %). Nucení na mo ení trápí 12 žen (14,63 %), z toho 7 z nich (8,53 %) se zmínilo, že má potíže s udržením mo i. K mén udávaným potížím pat í bušení srdce u 9 žen (10,97 %), snížení libida u 8 žen (9,75 %) a závrat mi trpí 6 žen (7,31 %). Možnosti jiné odpov di nevyužila žádná z respondentek (0,00 %).
59
Položka . 4 Poci ujete na sob v období klimakteria n které z uvedených stav ?
Tab. 5: Zm ny psychiky - názor Zm ny psychiky
Absolutní etnost 44 38
Relativní etnost (%) 53,65 46,34
mrzutost podrážd nost
33 29
40,24 35,36
pla tivost lítostivost poruchy koncentrace
19 18 16
23,17 21,95 19,51
deprese snížené sebev domí
5 3
6,09 3,65
jiné, nepoci uji
25
30,48
náladovost výbušnost
Graf 4: Zm ny psychiky – názor
60
V této položce mohly respondenty zvolit více možností odpov dí. Z tabulky a grafu na p edchozí stran se m žeme dozv
t, jaké jsou nej ast jší potíže žen v klimakteriu
po psychické stránce. 44 žen (53,65 %) ozna ilo náladovost, 38 žen (46,34 %) výbušnost, 33 žen (40,24 %) mrzutost, dále 29 žen (35,36 %) poci uje podrážd nost. Pla tivost se vyskytuje u 19 respondentek (23,17 %), lítostivostí trpí 18 žen (21,95 %) a poruchami koncentrace 16 žen (19,51 %). Menší skupinu potíží tvo í deprese u 5 žen (6,09 %) a snížené sebev domí u 3 žen (3,65 %).
61
Položka
. 5 Znáte n jaká zdravotní rizika, která mohou v tomto období vzniknout?
Tab. 6: Informovanost o zdravotních rizicích Informovanost o zdravotních rizicích
Absolutní
Relativní etnost
etnost
(%)
ano
49
59,76
ne
33
40,24
Celkem
82
100,00
Graf 5: Informovanost o zdravotních rizicích
Tabulka znázor uje informovanost žen o zdravotních rizicích v klimakteriu. 49 žen (59,76 %) uvedlo, že rizika období klimakteria znají, zatímco zbylých 33 žen (40,24 %) nikoliv. Tato položka obsahovala i otev enou otázku, pomocí které byla informovanost žen o možných rizicích klimakteria na následující stran zhodnocena.
62
Tab. 7: Znalost zdravotních rizik v období klimakteria Informovanost o zdravotních rizicích
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
33
67,34 16,32 12,24 8,16 6,12 4,08 2,04 2,04 2,04 2,04
osteoporóza nádor prsu srde ní infarkt cukrovka bolest páte e deprese vysoký tlak obezita zvýšené krvácení p i menzes inkontinence
8
6 4 3 2 1 1 1 1
Graf 6: Znalost zdravotních rizik v období klimakteria
V tabulce a grafu jsou znázorn ny odpov di žen, které zaznamenaly v dotazníkové položce . 5 kladnou odpov
„ano“, a t mi je 49 žen (59,76 %). Ženy mohly uvést i
více odpov dí. Nejv tší skupina, a to 33 žen (67,34 %) udávala zdravotní riziko osteoporózu. Dalším rizikem byl uvád n nádor prsu, takto odpovídalo 8 žen (16,32 %). Srde ní infarkt m l zastoupení u 6 žen (12,24 %) a cukrovku odpov %). U 3 žen (6,12 %) byla zaznamenaná odpov
ly 4 ženy (8,16
bolest páte e a u 2 žen (4,08 %)
deprese. Jedenkrát (2,04 %) se objevila rizika, jako jsou vysoký tlak, obezita, zvýšené krvácení p i menzes, inkontinence a deprese. Je nutné uvést, že 12 žen, znalo a uvedlo 2 možná rizika vzniku a 37 žen pouze jen jedno možné riziko v tomto období.
63
Položka . 6 Vnímá vaši p ípadnou zm nu celkového stavu v tomto období i vaše rodina?
Tab. 8: Názor na vnímání stavu ženy rodinou Vnímání stavu ženy rodinou
Absolutní etnost 41
Relativní etnost (%) 50,00
ne nevím
20 21
24,39 25,61
Celkem
82
100,00
ano
Graf 7: Názor na vnímání stavu ženy rodinou
Položka . 6 m la zjistit, jak dalece jsou vnímány potíže žen její rodinou, což nám že znázornit jak intenzitu potíží u ženy, tak nedostatek zájmu o ženu u rodinných íslušník . Polovina, tj. 41 žen (50,00 %) udává, že zm nu jejich celkového stavu rodina vnímá. Naopak 20 žen (24,39 %) uvedla odpov
zápornou. 21 žen (25,61 %)
neví o tom, zda její potíže rodinní p íslušníci vnímají i ne.
64
Položka . 7 Kdo je Vám v tomto období oporou? Ozna te prosím.
Tab. 9: Opora ženy v období klimakteria Opora ženy rodina: uve te lena/y
Absolutní etnost 28 4 18 1
Relativní etnost (%) 34,14 4,87 21,95 1,21
gynekolog
1 11 1
1,21 13,41 1,21
nikdo
24
29,26
manžel p ítel ti vnou ata sestra
átelé jiné
Graf 8: Opora ženy v období klimakteria
Tabulka a graf znázor ují, jakou má žena oporu v tomto období plném zm n. Opora mohla být zajišt na rodinou, kde ženy vyjád ily daného lena rodiny, v p átelích nebo byla libovolná odpov
pod položkou jiné. Nejv tší oporou pro ženu je manžel,
a to u 28 žen (34,14 %). P ítele uvedly 4 ženy (4,87 %). Další skupinou byly d ti, které jsou oporou pro 18 žen (21,95 %). Vnou ata uvedla jen 1 žena (1,21 %), stejn tak i sestru 1 žena (1,21 %). Možnost p átelé uvedlo 11 žen (13,41 %). Pro 1 ženu (1,21 %) je oporou její gynekolog, což zaznamenala v položce jiné. Stejn tak v položce jiné uvedlo 24 žen (29,26 %), že jim není oporou v tomto období nikdo.
65
Položka . 8 Chybí Vám informace o problematice klimakteria?
Tab. 10: Pocit nedostatku informací Pocit nedostatku informací ano ne Celkem
Absolutní etnost 36 46
Relativní etnost (%) 43,91 56,09
82
100,00
Graf 9: Pocit nedostatku informací
Tabulka znázor uje, zda mají ženy v tomto období deficit informací, i nikoliv. 36 žen (43,91 %) uvedlo, že jim informace o klimakteriu chybí. Zbylých 46 žen (56,09 %) deficit informací nepoci uje. Tato položka v dotazníku obsahovala i možnost otev ené odpov di, pomocí které byly na následující stran vyhodnoceny ženami uvád né chyb jící informace.
66
Tab. 11: Oblasti nedostatku informací Oblasti nedostatku informací zdravotní rizika o lé celková informovanost literatura o nehormonální lé
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
14 11 6 5 5
38,88 30,55 16,66 13,88 13,88
Graf 10: Oblasti nedostatku informací
Respondentky zde m ly možnost libovolného množství odpov dí. Procentuelní zastoupení je dáno z celkového množství 36 respondentek (100 %), které uvedly, že mají pocit nedostatku informací. 14 ženám (38,88 %), chybí informace o možných zdravotních rizicích v tomto období. Informace o lé
všeobecn postrádá 11 žen
(30,55 %). Celkovou informovanost nemá 6 žen (16,66 %). U 5 žen (13,88 %) byla zaznamenána odpov
literatura, ili ženám chybí ucelený zdroj, ze kterého informace
erpat. 5 ženám (13,88 %), chybí informace pouze o možnostech nehormonální lé by.
67
Položka . 9 Který z informa ních zdroj byste preferovala pro získání informací k této problematice?
Tab. 12: Informa ní zdroje pro získání informací Informa ní zdroje pro získání informací
Absolutní etnost 24
Relativní etnost (%) 29,26
sestra v ordinaci gynekologa obvodní léka sestra v ordinaci obvodního léka e
17 14 8
20,73 17,07 9,75
átelé, rodina literatura, asopisy, noviny, letáky
0 18
0,00 21,95
televize, rádio, internet jiné
5 0
6,09 0,00
gynekolog
Graf 11: Informa ní zdroje pro získání informací
Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které v p edešlé otázce odpov
ly
„ano“ a mohly zde zvolit i více možností odpov dí. V tabulce a grafu jsou znázorn ny preference informa ních zdroj
ženami. V této položce uvedlo informa ní zdroje
pro erpání informací celkem 36 žen (43,90 %), které mají deficit informací. 24 žen
68
(29,26 %) by rádo uvítalo informace podané od svého gynekologického léka e a 17 žen (20,73 %) od sestry v gynekologické ordinaci. 14 žen (17,07 %) by cht lo získat informace od svého obvodního léka e a 8 žen (9,75 %) od sestry v ordinaci obvodního léka e. P átelé a rodinu neuvedla jako zdroj k získání informací žádná žena (0,00 %). 18 žen (21,95 %) by ráda získala informace tením literatury, asopis , novin a leták . 5 žen (6,09 %) zaznamenalo odpov
získání informací z televize, rádia a internetu.
Položku jiné nevyužila žádná z respondentek (0,00 %).
69
Položka . 10 Na koho jste se p i prvních p íznacích obrátila?
Tab. 13: Informování osob – první p íznaky Informování osob
Absolutní etnost 59 4
Relativní etnost (%) 71,95 4,87
obvodní léka sestra v ordinaci obvodního léka e
21 3
25,60 3,65
átelé, rodina literatura, asopisy, noviny, letáky televize, rádio, internet
14 5 1
17,07 6,09 1,21
jiné
0
0,00
gynekolog sestra v ordinaci gynekologa
Graf 12: Informování osob – první p íznaky
U této položky mohly respondentky zvolit i více možností odpov dí. Tabulka a graf znázor ují, komu žena sd lila první vyskytující se p íznaky. V p evážné v tšin , a to 59 žen (71,95 %), sv ilo své potíže svému gynekologovi. Jen 4 ženy (4,87 %) se sv ily sest e v gynekologické ordinaci. Obvodního léka e zaznamenalo 21 žen (25,60 %) a sestru v ordinaci obvodního léka e 3 ženy (3,65 %). P átel m a rodin své
70
potíže sd lilo 14 žen (17,07 %). 5 žen (6,09 %) se obrátilo se svými potížemi do asopis a novin a jen 1 žena (1,21 %) komunikovala po internetu. Odpov nezvolila žádná z žen (0,00 %).
71
jiné
Položka . 11 Ozna te, jakými zp soby ovliv ujete potíže v období klimakteria.
Tab. 14: Zp soby ovlivn ní klimakterických potíží Zp soby ovlivn ní klimakterických potíží správná výživa dostatek pohybu, sport
Absolutní etnost 32 39
Relativní etnost (%) 39,02 47,56
cviky na posílení pánevního dna užívání vitamínových preparát
9 38
10,97 46,34
psychologická pomoc užívání hormonální substitu ní terapie užívání alternativní/p írodní terapie
1 16 13
1,21 19,51 15,85
jiné
15
18,29
Graf 13: Zp soby ovlivn ní klimakterických potíží
V této položce mohly respondenty zvolit více odpov dí. Tabulka ukazuje, jaké zp soby ženy využívají pro zmírn ní potíží v klimakteriu. 32 žen (39,02 %) se snaží své potíže ovlivnit správnou výživou. Dostatek pohybu dodržuje 39 žen (47,56 %). Cviky na posílení pánevního dna se snaží provád t 9 žen (10,97 %). Vitamínové preparáty užívá celkem 38 žen (46,34 %). 1 žena (1,21 %) vyhledala psychologickou pomoc. Hormonální substitu ní terapii užívá 16 žen (19,54 %). Alternativní terapii
72
užívá 13 žen (15,85 %). Na možnost jiné odpov
lo 15 respondentek (18,29 %).
3 z nich (3,65 %) uvedlo, že k zmírn ní bolesti zad a kloub užívají analgetika. Lázní využívá pouze 1 žena (1,21 %), a tou je ta, která trpí osteoporózou. 11 žen (13,41 %) uvedlo, že ned lá nic pro ovlivn ní svých potíží. P
inou m že být nedostatek zájmu
v pé i o své zdraví, pop . nedostatek asu u t chto žen. Pro znázorn ní všech zp sob , kterými ženy ovliv ují své potíže, slouží graf na následující stran .
73
Položka
. 12 Která z výše uvedených metod Vám nejvíce pomáhá? Prosím napište:
Tab. 15: Názor na nejefektivn jší metodu Nejefektivn jší metoda
Absolutní etnost 3
Relativní etnost (%) 3,65
dostatek pohybu cviky na posílení pánevního dna vitamínové preparáty
16 2 3
19,51 2,43 3,65
psychologická pomoc hormonální substitu ní terapie
1 12
1,21 14,63
alternativní terapie lázn žádná
10 1 34
12,19 1,21 41,52
Celkem
82
100,00
správná výživa
Graf 14: Názor na nejefektivn jší metodu
74
Tabulka a graf na p edchozí stran
dokumentují, která z metod uvedených
v položce 11 ženám co nejvíce pomáhá v ovlivn ní jejich potíží. Správnou výživu uvádí pouze 3 ženy (3,65 %). Dostatek pohybu pomáhá 16 ženám (19,51 %). 2 ženy (2,43 %) provádí cviky na posílení pánevního dna. Vitamínové preparáty uvedly 3 ženy (3,66 %). Pro 1 ženu (1,21 %) je nejvíce ovlivnitelná psychologická pomoc. 12 žen (14,63 %) uvedlo jako nejvíce ovliv ující metodu užívání hormonální substitu ní terapie a 10 žen (12,19 %) užívání alternativní terapie. Lázn pomáhají 1 žen (1,21 %). Až 34 žen (41,52 %) uvedlo, že jim v tomto období nepomáhá žádná metoda. Jde o ženy, kterým dosavadní zp sob ovlivn ní potíží nepomáhá a nebo pro jejich zmírn ní i odstran ní nic ned lají.
75
Položka . 13 Víte o existenci p írodní (nehormonální) lé by klimakteria?
Tab. 16: Znalost p írodní lé by klimakteria Znalost p írodní lé by ano ne
Absolutní etnost 49 33
Relativní etnost (%) 59,76 40,24
82
100,00
Celkem
Graf 15: Znalost p írodní lé by klimakteria
Tabulka znázor uje znalost p írodní (nehormonální) lé by klimakterických potíží u respondentek. 49 žen (59,76 %) ví o existenci p írodní lé by klimakteria, 33 žen (40,24 %) nikoliv. Tohle zjišt ní m že sv
it o nedostate né informovanosti žen ze
strany léka , pop . nedostate ného zájmu žen dozv lé by.
76
t se o dostupných možnostech
Tab. 17: Poskytovatel informací o p írodní lé Poskytovatel informací o p írodní lé gynekolog sestra v ordinaci gynekologa obvodní léka sestra v ordinaci obvodního léka e átelé, rodina literatura, asopisy, noviny, letáky televize, rádio, internet jiné, lé itel ´
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
15 4 0 0 6 17 11 3
30,61 8,16 0,00 0,00 12,24 34,69 22,44 6,12
Graf 16: Poskytovatel informací o p írodní lé
Pomocí této položky bylo zárove zjiš ováno, kdo ženu o možnosti této lé by informoval, pokud zn la její odpov
kladn , „ano“. 15 z nich (30,61 %) bylo o této
možnosti informováno svým gynekologem. 4 ženy (8,16 %) se o ní dozv
ly od
sestry v gynekologické ordinaci. Žádné informace o této možnosti neposkytl obvodní léka , ani všeobecná sestra v ordinaci (0,00 %). 6 žen (12,24 %) se dozv
lo o této
možnosti od p átel a rodiny. 17 žen (34,69 %) se o nich informovalo z literatury, asopis , novin a pop . leták . Informace z televize, rádia a internetu umožnily informovanost pro 11 žen (22,44 %). Možnost jiné odpov di zvolily 3 ženy (6,12 %), které o p írodní lé
informoval lé itel.
77
Položka
.
14
Využíváte
pro
zmírn ní
potíží
v klimakteriu
p írodní
(nehormonální) lé bu?
Tab. 18: Využití p írodní lé by Využití p írodní lé by
ano, jakou
ne, d vod
Absolutní
Relativní
etnost
etnost (%)
bylinky
4
4,88
homeopatika
2
2,43
nehormonální preparáty
7
8,53
nepomáhá mi
7
8,53
ned lá mi dob e
2
2,43
nevím o její existenci
33
40,26
nev ím alternativní lé
8
9,76
jiné, nezkusila jsem
19
23,18
82
100,00
Celkem
Graf 17: Využití p írodní lé by
78
Tabulka a graf na p edchozí stran znázor ují, zda ženy užívají pro zmírn ní potíží v klimakteriu p írodní (nehormonální) lé bu i nikoliv. 4 ženy (4,88 %) užívají jako alternativu bylinky. Z toho 2 ženy (2,44 %) ve form
bylinkových
aj , 1 žena
(1,22 %) mast a jiná (1,22 %) jako ko ení do jídel. 7 žen (8,53 %) užívá na ovlivn ní potíží nehormonální preparáty. Z toho nej ast jším preparátem je GS Merilin 5, který ovliv uje klimakterické potíže a p sobí rovn ž jako prevence osteoporózy. Dalším je preparát Bellasin, obsahující zvýšené množství kofeinu. Užíván je 1 ženou. Stejn tak je tomu i s preparátem Minapent. vod , pro ženy p írodní lé bu neužívají, je n kolik. 7 ženám (8,53 %) tato lé ba nepomáhá, nezaznamenaly žádnou zm nu p i jejím užívání. 2 ženám (2,43 %) ned lá tato lé ba dob e. 33 žen (40,26 %) neví v bec o její existenci. Žen, které alternativní lé
nev í, je celkem 8 (9,76 %). Jiné možnosti odpov di zvolilo 19 žen (23,18 %),
které tuto možnost lé by prost jen nezkusily.
79
Položka . 15 Jste spokojená s p írodní nehormonální lé bou?
Tab. 19: Spokojenost s p írodní lé bou Spokojenost s p írodní lé bou
Absolutní
Relativní etnost
etnost
(%)
ano
12
92,30
ne
1
7,70
Celkem
13
100,00
Graf 18: Spokojenost s p írodní lé bou
Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které v p edešlé otázce odpov
ly
„ano“. Ze všech 13 žen užívající p írodní (nehormonální) lé bu byla jen jedna odpov
negativní. 12 žen (92,30 %) je s p írodní lé bou spokojená a pouze 1 žena
(7,70 %) je s danou lé bou nespokojená. Pro informaci tato žena užívá preparát Bellasin, který pro sv j vysoký obsah kofeinu nemusí vyhovovat všem ženám.
80
Položka . 16 Využíváte pro zmírn ní potíží v klimakteriu hormonální lé bu?
Tab. 20: Využíváte hormonální lé bu? Využíváte hormonální lé bu?
Absolutní
Relativní
etnost
etnost (%)
ano, jakou estradiol a gestagen
7
8,53
estradiol
9
10,97
18
21,95
5
6,09
14
17,07
nev ím ji, nechci užívat hormony
26
31,70
jiné, nepot ebuji
3
3,65
82
100,00
ne, d vod nedoporu ena léka em/gynekologem výskyt krátkodobých nežád. ú ink strach z nežád. ú ink p i dlouhodobém užívání terapie
Celkem
Graf 19: Využíváte hormonální lé bu?
81
Tabulka a graf na p edchozí stran znázor ují užívání hormonální lé by ženami. Tato položka m la za úkol zjistit, jaký typ terapie tyto ženy užívají, pop . z jakého vodu ji neužívají. Vyhodnocení odpov dí žen bylo v této položce velmi náro né, jelikož všech 16 žen, které hormonální lé bu užívají, nezná hlavní zástupce hormon , z kterých je preparát složen. Získala jsem tedy jen firemní název preparátu a jeho složení (p edstavitele hormon ) si musela dohledat v odborné literatu e, pop . internetových stránkách. Z 16 žen, které hormonální terapii využívají, 7 z nich (8,53 %) užívá kombinaci estradiolu a gestagenu. Z toho 2 ženy užívají preparát Klinonorm, 3 ženy Klimodien, 1 žena Femoston a zbylé 2 ženy Climen per os. 9 žen (10,97 %) užívá konjugovaný estrogen – estradiol. 3 z nich užívají preparát Estrofem, 2 ženy Estrimax per os. A náplasti Dermestril u 2 žen a Climara u jedné z žen. vodem, pro ženy hormonální lé bu nemohou užívat, je kontraindikace, kdy není lé ba doporu ena obvodním léka em, p ípadn gynekologem jako tomu je u 18 žen (21,95 %). 5 žen (6,09 %) hormonální lé bu neužívá pro výskyt krátkodobých nežádoucích ú ink . 14 žen (17,07 %) má strach z nežádoucích ú ink dlouhodobém užívání hormonální terapie. 26 žen (31,70 %) této lé
pi
nev í, nechce
užívat hormony. Možnost jiné odpov di zvolily 3 ženy (3,65 %), které hormonální lé bu nepot ebují užívat.
82
Položka . 17 Jaké znáte nežádoucí ú inky spojené s užíváním hormonální lé by? Napište prosím.
Tab. 21: Znalost nežádoucích ú ink p i užívání hormonální lé by. Znalost nežádoucích ú ink p i užívání
Absolutní
Relativní etnost
etnost
(%)
trombóza
11
13,41
nádor prsu
8
9,75
kožní projevy
1
1,21
bolest hlavy
4
4,87
nevolnost
4
4,87
porucha spánku
3
3,65
zvýšená chu k jídlu
6
7,31
alergie
1
1,21
zvýšení hmotnosti
3
3,65
neznám
51
62,19
hormonální lé by
Graf 20: Znalost nežádoucích ú ink p i užívání hormonální lé by.
83
Tabulka a graf na p edchozí stran
znázor ují znalost nežádoucích ú ink
spojených s užíváním hormonální lé by, která je podle vyhodnocení velice nízká. 10 žen odpov
lo po 2 možnostech, 21 žen po 1 možnosti. Trombóza byla jednou
z nej ast jších odpov dí žen. Celkem ji uvedlo 11 žen (13,41 %). V záp tí za ní byl asto uvád n nádor prsu, a to 8 ženami (9,75 %). Kožní projevy zaznamenala jen jedna žena (1,21 %). Bolest hlavy uvedly 4 ženy (4,87 %). Dalším uvád ným nežádoucím inkem byla nevolnost, a to 4 ženami (4,87 %). Porucha spánku byla zmín na 3 ženami (3,65 %) a zvýšená chu 6 ženami (7,31 %). 1 žena (1,21 %) uvedla jako možný nežádoucí ú inek alergii a 3 ženy (3,65 %) uvedly zvýšení hmotnosti p i užívání hormonální terapie. Je p ekvapivé, že v tšina, tudíž 51 žen (62,19 %), nezná žádný ú inek spojený s užíváním hormonální substitu ní terapie.
84
Položka . 18 Jak dlouho užíváte hormonální lé bu? Ozna te prosím.
Tab. 22: Doba užívání hormonální lé by Absolutní etnost 4 7
Relativní etnost (%) 25, 00 43,75
5 – 9 let 10 a více let
3 2
18,75 12,50
Celkem
16
100,00
Doba užívání hormonální lé by mén než 1 rok 1 – 4 roky
Graf 21: Doba užívání hormonální lé by
Tato položka byla v dotazníku zahrnuta p edevším pro zjišt ní délky užívání hormonální terapie. Odpovídaly na ni pouze respondentky, které v otázce 16 odpov
ly „ano“. Podle této délky lze hodnotit p ípadný vznik zdravotních
komplikací, které jsou s dlouhodobým užíváním hormonální terapie spjaté. 4 ženy (25,00 %) užívají hormonální terapii mén než 1 rok, 7 žen (43,75 %) ji užívá 1 - 4 roky. 5 – 9 let je užívána 3 ženami (18,75 %) a p es 10 rok je užívána 2 ženami (12,50 %).
85
Položka . 19 Jste spokojená s hormonální lé bou?
Tab. 23 Spokojenost s hormonální lé bou Spokojenost s hormonální lé bou
Absolutní
Relativní etnost
etnost
(%)
ano
12
75,00
ne
4
25,00
Celkem
16
100,00
Graf 22: Spokojenost s hormonální lé bou
Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které v otázce 16 odpov
ly
„ano“. Tabulka a graf znázor ují spokojenost žen s hormonální substitu ní lé bou. 12 žen (75,00 %) je spokojená s danou lé bou, 4 ženy (25,00 %) je s danou lé bou nespokojená pro výskyt nežádoucích ú ink p i jejím užívání.
86
Položka
. 20 Vyskytují se u Vás n které z nežádoucích ú ink
p i užívání
hormonální lé by?
Tab. 24: Výskyt nežádoucích ú ink Výskyt nežádoucích ú ink ano
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
1 1 1 1 12 16
6,25 6,25 6,25 6,25 75 100
bolest hlavy nespavost zvýšená chu k jídlu výtok
ne Celkem
6,25 %
6,25 % 6,25 % 6,25 %
75,00 % bolest hlavy
nespavost
zvýšená chu k jídlu
výtok
ne
Graf 23: Výskyt nežádoucích ú ink
Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které v otázce 16 odpov
ly
„ano“. Tato položka m la zjistit, zda se u žen vyskytují n které z nežádoucích ú ink i užívání hormonální lé by. Z 16 žen užívajících hormonální lé bu se u 4 z nich objevily r zné nežádoucí ú inky. Je to bolest hlavy (6,25 %), nespavost (6,25 %), zvýšená chu k jídlu (6,25 %) a výtok (6,25 %). U 12 žen (75,00 %) se nežádoucí inky p i užívání nevyskytují.
87
Položka . 21 Sd lila jste své potíže v souvislosti s užíváním hormonální lé by svému gynekologovi/obvodnímu léka i?
Tab. 25 Informování léka e o potížích Informování léka e o potížích
Absolutní
Relativní etnost
etnost
(%)
ano
4
100,00
ne
0
0,00
Celkem
4
100,00
Graf 24: Informování léka e o potížích
Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které v otázce 20 odpov
ly
„ano“. Tabulka a graf ukazují, zda se žena p i objevení nežádoucích ú ink p i užívání hormonální terapie sv ila svému ošet ujícímu léka i (obvodní léka /gynekolog). Všechny 4 ženy (100,00 %), u kterých se nežádoucí ú inky objevily, konzultovaly své potíže se svým ošet ujícím léka em. Všechny ženy se svým gynekologem.
88
DISKUSE V bakalá ské práci jsem se zabývala problémy žen v klimakteriu a možnostmi jejich ešení. Zam ila jsem se v ní p edevším na lé bu potíží, která je jak farmakologická, tak i p írodní. Sb r dat byl proveden pomocí dotazníkového šet ení. Vyhodnotila jsem data celkem od 82 respondentek. V diskuzi srovnávám moje zjišt ná data pouze s prob hlými klinickými studiemi, jelikož jsem nezaznamenala žádnou bakalá skou práci, která by se zabývala stejnou problematikou jako já. Zam ila jsem se na studii gynekologicko-porodnické kliniky 1LF UK a VFN (1. léka ská fakulta Univerzity Karlovy a všeobecné fakultní nemocnice) v Praze a studii Gallopova ústavu: ženy pot ebují více informací o menopauze. Tj. studie sponzorovaná Severoamerickou spole ností pro menopauzu. Studie vedená Gallopovým ústavem sledovala postoje žen k menopauze a jejich zkušenosti s ní. Obsahoval soubor 833 dotazovaných žen ve v ku 45 – 60 let. Výzkum probíhal b hem kv tna a ervna roku 1993 formou celostátní studie využívajících telefonických dotaz . Dalším zdrojem pro srovnání byl vzd lávací program NEDA, ob anské sdružení LUNA, klimakterická medicína:
lánek
o postmenopauzální depresi napsaný MUDr. M. Burdovou a lánek o klimakteriu a substitu ní terapii napsaný MUDr. T. Faitem. Zabývají se p edevším nej ast jšími potížemi žen v klimakteriu a jejich informovaností. V kové zastoupení respondentek, které se ú astnily dotazníkového šet ení, bylo r zné. Snažila jsem se vyhledávat všechny v kové kategorie, abych získala širokou škálu klimakterických p íznak a výsledky nebyly zkreslené. Do 50 rok respondentek mi odpov
lo 9,75 %. Nejvíce
odpovídajících žen bylo ve v ku od 51 do 60 let, a to 46,35 %. Nad 61 rok m lo 43,90 % žen (viz pol. . 1, s. 56). Dalším rozd lením bylo ur ení v ku, kdy na sob zaznamenala žena první p íznaky období klimakteria. Stanovila jsem si ho jako jeden z cíl hodnocení. Pro lepší znázorn ní a p edstavu jsem toto období rozd lila na vznik prvních potíží p ed a po 50. roce v ku ženy. Nezjistila jsem žádnou studii, která by se takovým d lením zabývala. Podle Faita se klimakterium fyziologicky vyskytuje mezi 40 až 60 rokem v ku. Pr 163
rný v k menopauzy je 49 až 51 let.163 V takovém rozmezí se také moje
Srov. Fait, T., Klimakterium a hormonální substitu ní terapie, [online], dostupné z www:
89
respondentky nej ast ji pohybovaly. Žen, které zaznamenaly první potíže p ed 50. rokem, bylo 48,78 %. T ch, kterým tyto potíže vznikly po 50. roce, bylo 51,22 % (viz pol. . 2, s. 57). Podotýkám, že u 8,53 % žen, období klimakterických zm n nastoupilo už v brzkém v ku, a to kolem 40 let. D vodem bylo nej ast ji vznik indukované menopauzy, tedy menopauzy, která vzniká po chirurgickém odstran ní vaje ník , pop . spole
s d lohou, a také u jedné z žen po oza ování. Jako cíl jsem
si stanovila, že nej ast ji vznikají potíže u žen spíše po 50. roce v ku, což se mi potvrdilo. Potížemi v klimakteriu se zabývalo více studií, které hodnotily jak jejich frekvenci, tak i ovlivn ní. V cíli 2 jsem cht la zjistit, jaké nej ast jší problémy trápí ženy v klimakteriu. Podle Gallopova ústavu adí ženy mezi všeobecn nej ast jší potíže osteoporózu, a to z 32 %.164 V mém dotazníku bolesti páte e a kloub
s osteoporózou spojené
ozna ilo až 41,46 % žen, což je sice více, ale ženy zde odpovídaly podle svých vlastních pocit , p íznak (viz pol. . 3, s. 58). Na klinice 1 LF UK a VFN bylo zjišt no, že bolestmi páte e a kloub trpí 48 % žen, což se už podstatn více p ibližuje mému výsledku. Tato klinika ve své studii také uvádí, že mezi nej ast jší potíže pat í bolesti hlavy s p ekvapivými 71 %.165 U mého vyhodnocení pat í tato odpov
spíše k menšin , a to 18,29 %, kde ji ženy spíše
vnímají jako d sledek ostatních p íznak . Pat í mezi n p edevším nespavost a celková rozlada. K dalším p íznak m tato klinika uvádí poruchy spánku v 50 %.166 Tato skute nost ibližn odpovídá mým zjišt ným 46,34 %. Bušení srdce 1 LF UK a VFN uvádí ve 44 %.167 U mých respondentek je jejich výskyt v 10,97 %. Podle ob anského sdružení LUNA trápí nej ast ji ženy v naší populaci akutní klimakterické p íznaky, a to ze 70 – 80 %.168 Dle mého výzkumu je tohle stanovisko
http://www.levret.cz/texty/casopisy/mb/2004_3/fait.php [cit. 2008-04-25]. Srov. STUDIE GALLOPOVA ÚSTAVU, ženy pot ebují více informací o menopauze, Novinky a názory v medicín , 1994, ro . 2, . 2, s. 95. 165 Srov. STUDIE GYNEKOLOGICKO-PORODNICKÉ KLINIKY 1 LF UK a VFN, Klimakterická medicína, Novinky a názory v medicín ,3/2007, s. 10. 166 Tamtéž. 167 Tamtéž. 168 Srov. Ob anské sdružení LUNA/Vaše p ítelkyn v klimakteriu, Cvi ení pánevního dna p i samovolném úniku mo i, [online], dostupné z www: http://209.85.129.132/search?q=cache:nXLmuvYiuSgJ:www.zdravcentra.cz/cps/rde/xbcr/zc/878.pdf+ informovanost+%C5%BEen+%22o+klimakteriu%22&cd=3&hl=cs&ct=clnk [cit. 2008-04-25]. 164
90
nejreáln jší. Jako hlavní akutní klimakterický p íznak ozna ily totiž ženy v 53,65 % návaly horka, dále v 46,34 % poruchy spánku, které jdou v tšinou u žen ruku v ruce s návaly horka. Únavu uvedlo 40,24 % op t v souvislosti s ostatními vegetativními potížemi. Návaly potu (denní, no ní), byly uvedeny v 35,36 %. P edpokládala jsem, že ženy budou nejvíce trápit potíže vegetativní, tedy potíže akutního klimakterického syndromu, což se mi potvrdilo. K pom rn
astým odpov dím mého šet ení pat ily
i zm ny nálad ve 23,17 %, podrážd nost ve 21,95 %. Tyto p íznaky jsou natolik specifické, že jsem je nemohla srovnat s žádnou ze zjišt ných studií. 1LF UK a VFN uvádí, že symptomatologií dolní ásti genitálního traktu spojenou s atrofií sliznic a epitelu trpí 10 % žen.169 21,95 % respondentek mého výzkumu uvedlo, že je trápí suchost sliznic všeobecn , dále snížení libida v 9,75 %, kde mi p ibližn t i ženy (3,65 %) uvedly, že hlavním vodem je bolest p i pohlavním styku. 1LF UK a VFN ve své studii zjistila, že páry mezi 45 – 49 lety mají pohlavní styk min. jednou týdn , a to v 57 %. U v kového rozmezí 55 – 59 rok je však dosaženo výrazného poklesu, a to až na 22 %.170 Zde m žeme zhodnotit, jak velké mají ženy asi potíže v intimní oblasti po p echodu, a jak moc je tyto potíže limitují. Podle Gallopova ústavu více než polovina žen, 55 %, které prošly menopauzou, uvedla, že jejich sexuální aktivita z stala stejná jako p ed ní. U 30 % žen se tato aktivita zvýšila a u 7 % se snížila.171 Tohle snížení se rovn ž p ibližuje k 9,75 % mého šet ení. Zhoršení kvality k že byla v mém dotazníku samostatná odpov
, kterou jsem
nem la možnost srovnat. Špatná kvalita k že trápí 19,51 % žen. Stejn tak je tomu u ídnutí vlas , s výskytem 15,85 %. Nucením na mo ení je limitováno 14,63 % žen, z toho 8,53 % žen se zmínilo, že je trápí problémy s udržením mo i. LUNA uvádí, že únikem mo i trpí v R 5 – 10 % p edevším žen.172 Do tohoto rozmezí spadají i mé výsledky (viz výše). Odpov
závrat nebylo možné srovnat
s p edešlou studií, u respondentek se vyskytují v 7,31 %.
169
Srov. STUDIE GYNEKOLOGICKO-PORODNICKÉ KLINIKY 1 LF UK a VFN, Klimakterická medicína, Novinky a názory v medicín ,3/2007, s. 10. 170 Tamtéž, s.12. 171 Srov. STUDIE GALLOPOVA ÚSTAVU, ženy pot ebují více informací o menopauze, Novinky a názory v medicín , 1994, ro . 2, . 2, s. 95. 172 Srov. Ob anské sdružení LUNA, Cvi ení pánevního dna p i samovolném úniku mo i, [online], dostupné z www: http://209.85.129.132/search?q=cache:nXLmuvYiuSgJ:www.zdravcentra.cz/cps/rde/xbcr/zc/878.pdf+ informovanost+%C5%BEen+%22o+klimakteriu%22&cd=3&hl=cs&ct=clnk [cit. 2008-04-25].
91
Další položka v dotazníku se týkala psychické stránky žen v tomto období (viz pol. . 4, s. 60). Pat ila k zhodnocení stanoveného 3 cíle, kde jsem cht la zjistit, jaký problém trápí nej ast ji ženy po psychické stránce. P edpokládala jsem, že nej ast ji budou trápit ženy zm ny nálad. Gallopova studie uvádí, že emo ní labilita se vyskytuje u 28 % žen, z nichž jen pouze polovina (14 %) se radila o t chto potížích se svým léka em. 173 Dle 1 LF UK a VFN je psychická labilita zastoupena až v 64 %. adí pod ni souhrn potíží: anxiozita, vzn tlivost, poruchy pam ti a soust ed ní. Zm ny nálad se dle této studie vyskytují až v 78 %.174 V mém šet ení zm ny nálad dosáhly až 53,65 %, což je také nej ast jší odpov
respondentek. Tímto zjišt ním byl stanovený cíl spln n.
Pocity vy erpání, osam losti a zbyte nosti má dle 1 LF UK a VFN až 80 % dotazovaných žen.175 To je pon kud závratné íslo, které mne velice p ekvapilo. Moje možnosti odpov dí, jak už jsem uvedla výše, byly velice specifické. Zabývala jsem se potížemi podrobn ji, ne v souhrnech p íznak , jako ostatní studie. Proto nelze dané íznaky ani reáln srovnávat. Také každá studie hodnotí jiné p íznaky. Nedopátrala jsem se z žádné ze studií, kde by se hodnotily potíže individuáln . Za zm nami nálad se tudíž u mého šet ení v 46,34 % objevila výbušnost, dále s 40,24 % mrzutost, s 35,36 % podrážd nost. V 23,17 % ženy poci ují pla tivost a v 21,95 % lítostivost. Poruchy koncentrace udalo 19,51 % žen. Epidemiologické studie dokládají, že 22 – 33 % klimakterických žen trpí depresivními poruchami v souvislosti s poklesem hladiny sexuálních steroid . 10 % z nich má potíže tak výrazné, že jde o relevantní depresi. 176 Deprese byly v dotazníkovém šet ení zaznamenány u 6,09 % žen, což není zase tak rozdílné zjišt ní. Snížené sebev domí se vyskytuje u 3,65 % žen. Pouze 30,48 % žen nepoci uje žádné z t chto uvedených potíží, což je ve srovnání s celkovým po tem respondentek jen malá skupina žen. Na otázku, zda ženy znají n jaká zdravotní rizika, která v tomto období mohou vzniknout, jsem zaznamenala r znou škálu odpov dí (viz pol. . 5, s. 62). Tato položka v dotazníku pat ila mezi položky hodnotící míru informovanosti žen o období klimakteria, kterou jsem hodnotila ve stanoveném 4 cíli. U respondentek 173
Srov. Studie Gallopova ústavu, ženy pot ebují více informací o menopauze, Novinky a názory v medicín , 1994, ro . 2, . 2, s. 95. 174 Srov. STUDIE GYNEKOLOGICKO-PORODNICKÉ KLINIKY 1 LF UK a VFN, Klimakterická medicína, Novinky a názory v medicín ,3/2007, s. 10. 175 Tamtéž. 176 Srov. BURDOVÁ, M., Postmenopauzální deprese, [online], dostupné z www: http://www.klimakterickamedicina.cz/KM02_07.pdf [cit. 2008-04-25].
92
jsem zjiš ovala znalost zdravotních alespo 2 rizik, která mohou v období klimakteria vzniknout. 59,76 % žen uvedlo, že jsou informované o zdravotních rizicích v klimakteriu, avšak 40,24 % žen nikoliv. Znamená to, že ženy nejsou dostate informované léka em, pop . zdravotníky nebo nemají zájem se o této problematice více dozv
t. Z nej ast jších odpov dí žen, které uvedly informovanost o t chto
rizicích, byl u více než poloviny, a to 67,34 %, uveden vznik osteoporózy. Další riziko uvád ly ženy v 16,32 % nádor prsu a v 12,24 % srde ní infarkt. 8,16 % žen uvedlo za riziko vznik cukrovky, 6,12 % bolesti páte e a 4,08 % žen vznik depresí. K nejmén odpov dím pat ily vysoký tlak, obezita, zvýšené krvácení p i menzes, inkontinence. Všechny po 2,04 %. P edpokládala jsem, že mén než 25 % žen bude znát alespo 2 rizika, která mohou v klimakteriu vzniknout. Jen 24,48 % žen uvedla 2 možná rizika vniku a 45,12 % žen uvedly jen jedno riziko. Tím se m j p edpoklad potvrdil. Na otázku, zda vnímá p ípadnou zm nu stavu ženy i její rodina bylo nej ast jší odpov dí celých 50,00 % ano (viz pol. . 6, s. 64). Zbylé odpov di v p ibližn stejném procentuelním zastoupení byly ne (24,39 %) a nevím (25,61 %). Další navazující otázkou bylo zjišt ní, kdo je nej ast jší oporou pro ženu v tomto období (viz pol. . 7, s. 65). Tato otázka sloužila rovn ž k zhodnocení cíle 3, který se zabýval psychickou stránkou ženy. P edpokládala jsem, že nejv tší oporu budou mít ženy ve svém manželovi, a to z více než 50 %. Tento p edpoklad se mi nepotvrdil. Jen 24,14 % žen má oporu ve svém manželovi. 4,87 % žen v p íteli. Pro 21,95 % žen jsou oporou její ti. V p átelích nachází oporu 13,41 % žen. Zbylé odpov di jako: vnou ata, sestra, gynekolog, byly zastoupeny po 1,21 %. Zarážející je fakt, že až 29,26 % žen nemá oporu v nikom. Další položka v dotazníku, (viz pol. . 8, s. 66), pat ila k otázce, která la zhodnotit, zda se ženy cítí být dostate
informovány o problematice
klimakteria a odkud by chyb jící informace cht ly erpat.
edpokládala jsem, že více
než 50 % žen bude uvád t nedostatek informací o období klimakteria. 43,91 % žen uvádí pocit nedostatku informací, tímto se m j p edpoklad nepotvrdil. 56,09 % žen uvedlo, že deficit informací nepoci uje. 38,88 % ženám chybí informace o možných zdravotních rizicích tohoto období, 30,55 % je nedostate
informována o lé ebných
možnostech všeobecn , 16,66 % žen chybí celková informovanost o tomto období. Literaturu, kde by mohly erpat pot ebné informace a zp soby nehormonální lé by postrádá 13,88 % žen.
93
Dle vzd lávacího programu NEDA je nejvíce cen ným a nejd
ryhodn jším
zdrojem informací léka . Ženy si však st žují, že jen málokdy se p i návšt v ordinaci najde as na souvislejší rozhovor.177 S tímto naprosto souhlasím. 2,43 % žen mi p i rozhovoru s nimi tohle zjišt ní potvrdily. Je smutné, že mají léka i tam málo asu na své pacientky. P itom kontakt s nimi navozuje d
ru a vzájemné porozum ní,
které ženy v tomto období pot ebují. Severoamerická spole nost pro menopauzu pod vlivem výsledk Gallopovy studie pronesla, že musejí léka i informovat své pacientky o celém spektru následk , jež s sebou menopauza p ináší, a ne jenom o somatických symptomech, které jsou obvykle krátkodobé. Mnoho žen totiž trpí zm nami i v oblasti emo ní a sexuální. Léka i musí svým pacientkám vysv tlit, že tyto jevy mohou být odpov dí organismu na somatické a hormonální zm ny vyvolané menopauzou.178 Dle této studie jen malá pozornost se v nuje osteoporóze a srde ním onemocn ním, které mohou být ovlivn ny vhodnou radou a lé bou. 67 % žen procházejících menopauzou dle této studie uvádí, že jejich léka i s nimi probírali lé bu takových somatických symptom , jako jsou návaly horka a no ní pocení. Naprostá v tšina chto diskuzí se týkala hormonální substitu ní terapie. Nehormonální lé ebné prost edky, jako cvi ení, vylou ení kou ení, dietní opat ení, antistresové techniky aj., byly doporu eny v mén než 2 % p ípad , což je dle mého názoru šokující. 179 Lze z toho vyvodit, že mnohé ženy si nejsou v domy všech lé ebných možností. Ve svém výzkumu jsem se setkala i s 18,75 % žen, které p i užívání hormonální substitu ní terapie v bec nemají pon tí o tom, jaká s sebou m že nést tato lé ba rizika. Tohle zjišt ní se odráží stejn
i v Gallopov
studii, kde mnoho léka , kte í
hovo í o hormonální substituci, neposkytují ve v tšin
z p ípad
kompletní obraz
o zdravotních výhodách a rizicích, jež s sebou tato terapie nese. Dalším výsledkem této studie bylo, kde ženy získaly informace o této problematice. 36 % žen uvedlo svého léka e, zatímco zbytek erpal z jiných zdroj – asopisy, knihy, televize, noviny, átelé, rodina.180 Podobn dopadlo i zhodnocení následující položky, která zjiš ovala, které z informa ních zdroj
by žena preferovala k získání chyb jících informací
177
Srov. MEDICÍNA, Projekt NEDA, [online], dostupné z www: http://www.zdrava-rodina.cz/med/med1199/med1199_15.html [cit. 2009-02-16]. 178 Srov. Studie Gallopova ústavu, ženy pot ebují více informací o menopauze, Novinky a názory v medicín , 1994, ro . 2, . 2, s. 95. 179 Tamtéž. 180 Tamtéž.
94
(viz pol. . 9, s. 68). Tato položka zahrnuje pot ebné informace pro zhodnocení 4 cíle, kde jsem p edpokládala, že více jak 50 % žen bude uvád t jako hlavní zdroj informací svého gynekologa. Nej ast jší odpov dí byl sice gynekolog s 29,26 %, ale m j edpoklad byl daleko vyšší. Tím se mi o ekávaný výsledek nepotvrdil. Ostatní zdroje jako jsou literatura, asopisy aj. uvedlo 21,95 % žen. Informace by rádo od sestry v ordinaci gynekologa získalo 20,73 % žen. Od obvodního léka e je chce erpat 17,07 % respondentek. Od všeobecné sestry v ordinaci obvodního léka e 9,75 % a z televize, rádia, internetu 6,09 %. Další specifickou otázkou bylo, na koho se žena p i prvních íznacích obrátila (viz pol.
. 10, s. 70). Naprostá v tšina, a to 71,95 % žen,
se se svými potížemi sv ila svému gynekologovi. 25,60 % žen se sv ila svému obvodnímu léka i, 17,07 % žen diskutovala tyto potíže nejd íve se svojí rodinou a p áteli. 6,09 % žen hledala odpov
na své potíže v literatu e, asopisech. Sest e
v gynekologické ordinaci se sv ilo 4,87 % žen a sest e v ordinaci obvodního léka e 3,65 % žen. Po internetu komunikovalo o svých potížích jen 1,21 % žen. Dle Gallopova ústavu p ibližn jedna t etina žen, u nichž se projevují menopauzální symptomy, nenavštívila své léka e. Od vodnily to domn nkou, že menopauza je p irozená, jejich p íznaky nejsou vážné nebo nevyžadují léka ský zásah.181 Názory žen na možnosti ovlivn ní zdravotního stavu, jsem zjiš ovala v cíli 5. edpokládala jsem, že více než 50 % žen ovliv uje své potíže hormonální lé bou. Pro zmírn ní potíží v tšina žen, tj. 47,56 %, sportuje nebo má n jakou pohybovou aktivitu. 46,34 % žen se snaží své potíže ovlivnit užíváním vitamínových preparát
nebo
je užívá jen pro lepší pocit, že koná n co pro své zdraví. P ekvapilo m , že 39,02 % žen dodržuje správnou životosprávu k ovlivn ní svých potíží. Vždy jsem si myslela, že naše populace je v takových opat eních velice nezodpov dná. 19,51 % užívá k zmírn ní potíží hormonální substitu ní terapii, tudíž se mi o ekávaný výsledek nepotvrdil. 15,85 % užívá p írodní terapii, pop ípad alternativní metody. 10,97 % žen posiluje pánevní dno pomocí speciálních cvik . 3,65 % žen užívá k ovlivn ní íznak , a to p edevším bolesti hlavy, páte e a kloub , analgetika. Psychologickou pomoc vyhledává jen jedna žena (1,21 %), která trpí depresemi. Do lázní jezdí rovn ž jen jedna žena (1,21 %), ta se lé í s osteoporózou. 13,41 % žen uvedlo, že pro ovlivn ní svých potíží ned lá naprosto nic (viz pol. 181
. 11, s. 72). Podle m
Srov. Studie Gallopova ústavu, ženy pot ebují více informací o menopauze, Novinky a názory v medicín , 1994, ro . 2, . 2, s. 95.
95
je
to zp sobeno z velké míry nedostate nou informovaností žen o správném životním stylu aj., ale na druhou stranu i neochotou žen p izp sobit se n jakému omezení. kterým ženám chybí pevná v le. Následující otázkou jsem mohla zjistit efektivnost uvád ných inností a lé by (viz pol. . 12, s. 74). Zjišt ní bylo p ekvapivé. 41,52 % žen nepomáhá v pozitivním ovlivn ní svých potíží naprosto nic. M že to být dáno neinformovaností, pasivitou žen. 19,51 % žen pomáhá v ovlivn ní potíží dostatek pohybu, 14,63 % pomáhá hormonální substitu ní terapie, 12,19 % žen zmír uje své potíže alternativní/p írodní terapií. Po 3,65% pomáhají vitamínové preparáty a správná výživa. Cviky na posílení pánevního dna pomáhají 2,43 % žen a psychologická pomoc a láze ská lé ba uleví dv ma ženám (2,43 %). Další otázkou bylo zjišt ní, zda ženy dí o existenci p írodní lé by klimakteria (viz. pol. . 13, s. 76). Tato otázka sloužila mimo jiných ke zjišt ní informovanosti žen v cíli 5, kde jsem cht la zjistit, zda ženy bec v dí o existenci p írodní/nehormonální lé by. P edpokládala jsem, že mén než 50 % žen bude v
t o existenci této lé by. 59,76 % žen zná možnost p írodní lé by
klimakterických potíží. Tím se mi m j p edpoklad nepotvrdil. Zbylých 40,24 % žen o této možnosti nev
lo, což je p ekvapující informace. Podle m je tato lé ba, pokud
stav ženy nevyžaduje jinak, prvo adá a m la by se používat jako první metoda volby ed hormonální substitucí. Nej ast ji se ženy o této možnosti lé by dozv
ly tením
literatury, asopis aj., a to v 34,69 %. 30,61 % žen poskytl informace o p írodní lé gynekolog. Myslím si, že je to velmi nízká hodnota už jen proto, že je s ním žena asto v kontaktu. 22,44 % žen tuto lé bu zná p evážn z televize, rádia nebo internetu. átelé a rodina poskytli žen o této lé možnosti dozv
informace v 12,24 %. Od lé itele se o takové
lo 6,12 % žen. Sestra v gynekologické ordinaci tuto možnost
poradila 8,16 % žen. Udivujícím výsledkem je poskytnutí t chto informací obvodním léka em, pop ípad sestrou v ordinaci. Pro tuto možnost se nerozhodla žádná z žen (0,00 %). Sv i nedostate né d
í to o špatné informovanosti žen ze strany obvodních léka
nebo
ry mezi ženou a zdravotníkem. Takovou edukaci by m l dle mého
názoru poskytnout jak obvodní léka , tak i gynekolog. 8,53 % žen užívá na ovlivn ní potíží nehormonální preparáty. Z toho nej ast jším preparátem je GS Merilin 5, který ovliv uje klimakterické potíže a p sobí rovn ž jako prevence osteoporózy. Dalším je preparát Bellasin, obsahující zvýšené množství kofeinu, dále preparát Minapent. 4,88 % žen užívá na zmírn ní p íznak
96
bylinky,
a to ve form bylinkových aj , masti a ko ení do jídel. 2,43 % žen ovliv uje své potíže pomocí homeopatik. Je mnoho d vod , pro
ženy p írodní lé bu neužívají. 8,53 % žen tato lé ba
nepomáhá, nezaznamenaly žádnou zm nu p i jejím užívání. 2,43 % ned lá tato lé ba dob e. 40,26 % neví v bec o její existenci. 9,76 % žen alternativní lé
nev í. 23,18
% žen tuto možnost lé by nezkusila (viz pol. . 14, s. 78). Navazující otázkou bylo zjišt ní spokojenosti s p írodní lé bou (viz pol. . 15, s. 80). Výsledek je p ekvapivý. tšina, 92,30 % žen je s p írodní lé bou spokojená. Pouze jedna žena, tj. 7,70 %, je s danou lé bou nespokojená. Tato žena užívá preparát Bellasin, který pro sv j vysoký obsah kofeinu nemusí vyhovovat. 10,97 % žen pro zmírn ní klimakterických p íznak
užívá hormonální lé bu
(viz pol. . 16, s. 81), a to substituci Estradiolu. 3 z t chto žen (4,11 %), užívají preparát Estrofem, 2 ženy (2,74 %) Estrimax per os. Náplasti Dermestril u 2 žen (2,74 %) a Climara u jedné z žen (1,38 %). 8,53 % žen užívá substituci Estradiolu a gestagenu. Z toho 2 ženy (2,13 %) užívají preparát Klinonorm, 3 ženy (3,21 %) Klimodien, 1 žena (1,06 %) Femoston a zbylé 2 ženy (2,13 %) Climen per os. Dle Gallopova ústavu ženy, které užívaly hormonální substituci, a to je 34 % žen z celého souboru, tvo ily skupinu, která byla pravd podobn
nejvíce spokojena
s informacemi od svých léka .182 To se potvrdilo i v mém šet ení. 12 žen z 16 (75 %) ozna ilo, že jsou o tomto období dostate
informované.
Dle vzd lávacího programu NEDA ženy o možnosti hormonální terapie sice v dí, považují ji za prosp šnou, ale mají ji jako poslední možnost ešení.183 31,70 % žen v mém šet ení hormonální lé
nev í, nechce užívat hormony.
Podobným názor má i vzd lávací program NEDA. Zde ženy odpov
ly, že užívání
hormon je proti p írod .184 vodem, pro ženy hormonální lé bu nemohou užívat, je kontraindikace, kdy není lé ba doporu ena obvodním léka em, p ípadn gynekologem jako tomu je u 21,95 % žen. 17,07 % žen má strach z nežádoucích ú ink
p i dlouhodobém užívání
hormonální terapie.
182
Srov. Studie Gallopova ústavu, ženy pot ebují více informací o menopauze, Novinky a názory v medicín , 1994, ro . 2, . 2, s. 95. 183 Srov. MEDICÍNA, Projekt NEDA, [online], dostupné z www: http://www.zdrava-rodina.cz/med/med1199/med1199_15.html [cit. 2009-02-16]. 184 Tamtéž.
97
Stejn tomu je i u NEDY. P evažuje zde strach z rizik, jakými mohou být rakovina, zvýšení hmotnosti aj. 185 6,09 % žen hormonální lé bu neužívá pro výskyt krátkodobých nežádoucích ú ink a 3 ženy (3,65 %) hormonální lé bu užívat nepot ebují. Další otázkou k zjišt ní informovanosti žen v cíli 4, bylo zjišt ní znalosti nežádoucích ú ink
p i užívání
hormonální terapie (viz pol. . 17, s. 83). Více jak polovina žen, a to 62,19 %, nezná žádný z nežádoucích ú ink p i užívání substitu ní lé by. Podotýkám, že ty i z t chto žen (25,00 %) hormonální substituci samy užívají! Je nutné op t poukázat na špatnou informovanost žen ošet ujícími léka i. Trombózu uvedlo 13,41 % žen, nádor prsu v 9,75 %, zvýšená chu k jídlu v 7,31 %, bolest hlavy a nevolnost po 4,87 %, porucha spánku a zvýšení hmotnosti po 3,65 %. Kožní projevy a alergie byly odpov zeny jen z 1,21 %. 43,75 % žen užívá hormonální substituci 1 – 4 roky, 25 % žen ji užívá mén než 1 rok a 18,75 % žen ji užívá 5 – 9 let. 12,50 % žen tuto lé bu užívají více jak 10 let (viz pol. . 18, s. 85). Znamená to, že tyto ženy jsou nejvíce ohroženy vznikem rizik, které tato lé ba p i dlouhodobém užívání skýtá. 75 % žen je s užíváním hormonální terapie spokojená. 25,00 % žen nikoli (viz pol.
. 19, s. 86). Tohle zjišt ní se
mi potvrdilo v cíli 5, kde jsem p edpokládala, že ženy budou z více než 25 % nespokojené s hormonální lé bou. Nespokojenost s touto lé bou je u t chto žen dána výskytem nežádoucích ú ink u 4 žen (25,00 %), jako jsou bolest hlavy, nespavost, zvýšená chu k jídlu. Všechny tyto ženy se se svými potížemi p i užívání hormonální terapie radily se svým gynekologem. Tzn. všech 100 % žen (viz pol. . 21, s. 88). Výsledky tohoto šet ení potvrdily, že potíže vnímané ženami v klimakteriu edstavují jistý problém. Záleží na zdravotnících, p edevším léka ích, jak se k tomuto problému postaví a z nejv tší ásti také na ženách, na jejich v li a snaze zlepšit sv j zdravotní stav.
185
Srov. MEDICÍNA, Projekt NEDA, [online], dostupné z www: http://www.zdrava-rodina.cz/med/med1199/med1199_15.html [cit. 2009-02-16].
98
10 NÁVRH NA EŠENÍ ZJIŠT NÝCH NEDOSTATK Dle analýzy dotazník jsem stanovila k ešení zjišt ných nedostatk následující postupy:
Dostate
edukovat ženy o všech úskalích klimakteria.
Edukace žen léka em, pop . všeobecnou sestrou, a to jak v ordinaci gynekologa, tak i obvodního léka e. Správné pou ení ženy není totiž jen v kompetenci gynekologa, ale i obvodního léka e. Nelze o ekávat, že ženy budou dodržovat lé ebná opat ení, když nemohou pochopit d vody, pro by to m ly d lat, nebo když nedostávají nejlepší lé bu odpovídající jejich individuální situaci. Je na léka ích, aby iniciovaly diskuze o menopauze a šili pacientkám lé bu na míru. Tato lé ba však nesmí spo ívat jen v informovanosti o hormonální substituci, jako jediná možnost lé by! Léka i by m li žen nabídnout všechny možnosti ovlivn ní t chto potíží od správné životosprávy, vhodného pohybového režimu, p es alternativní zp soby, p írodní lé bu, až po substituci hormonální. M li by ženy rovn ž informovat o celém spektru následk , které s sebou menopauza ináší, jakými jsou nap . emo ní a sexuální zm ny, osteoporóza aj. a dbát na prevenci jejich vzniku. Jestliže tato žena n který z následk již má, potom je nutné ji zajistit adekvátní ovlivn ní potíží ke zlepšení jejího zdraví. Pokud stav ženy nevyžaduje jinak, prvo adá by m la pro ženu být lé ba nefarmakologická/p írodní, kterou léka doporu í. Pokud je tato lé ba bez úsp chu, až potom by se m la volit lé ba hormonální. Jestliže léka ur í hormonální lé bu jako nejvhodn jší, m l by ženu dostate
informovat nejen o jejich výhodách, ale i o nežádoucích
incích (krátkodobé, dlouhodobé). M li by také žen doporu it možnost ú asti v r zných klubech (klub osteoporózy, liga proti osteoporóze, LUNA aj.).
Diskutovat o problémech a podporovat d
ru mezi ženou a zdravotníky.
Léka i by m li s pacienty jednat takovým zp sobem, aby k nim ženy našly cestu a m ly v n d
ru. Mnoho žen se totiž za své potíže p edevším v intimní oblasti
stydí, a proto žádnou pomoc ani nevyhledává.
ada z žen m že vnímat rozhovor
s léka em o intimních tématech, zvlášt pokud jde o sexuální a emo ní zm ny, jako zásah do svého soukromí. Nezbytné pro takového léka e je najít si
99
as
pro pacientku k prodiskutování všech trápení a možných ešení. Protože léka i tšinou neza ínají o t chto tématech mluvit sami, ženy si ani nemusejí uv domit, že jejich problémy mohou být zp sobeny menopauzou a lé ba by jim mohla pomoci. Nejlepším ešením by bylo, kdyby se léka i, pop ípad všeobecné sestry, snažili získat si pacientku na tzv. svoji stranu už v období p ed menopauzou. Vyhnou
se tak
v mnoha
pop . nedostate nou d
p ípadech
potížím
rou. Budování d
se
stydlivostí
pacientek,
ry a podpora ženy je však záležitostí
nejen léka , ale i všeobecných sester a zdravotník v bec.
Vytvo it eduka ní materiál. Vytvo ení souvislejší literatury, knižní publikace, brožury, letáky, kde ženy budou
moci
období a lé
sehnat
pot ebné
informace
o
všech
p íznacích,
rizicích
.
Podílet se na zlepšení psychické stránky u ženy. Pokud je to možné, dávat rodinným p íslušník m na v domí, jak je pro ženu ležité rodinné zázemí a opora, pop . edukovat i rodinné p íslušníky o tomto období léka em/všeobecnou sestrou.
100
ZÁV R
V bakalá ské práci jsem se zabývala problémy žen v klimakteriu a dostupnými možnostmi k jejich ešení. Práce je rozd lena na ást teoretickou a ást empirickou. V úvodní teoretické ásti jsem se snažila základní a ucelené zpracování dostupných poznatk
k této problematice. Ve druhé, empirické
ásti bakalá ské práce, jsem
se zabývala zhodnocením asového období, kdy u ženy vznikly první p íznaky spojené s menopauzou. Dále jsem zjiš ovala, jaké jsou nej ast jší fyzické, ale i psychické potíže klimakterických žen, jakým zp sobem tyto potíže ovliv ují, a do jaké míry jsou ženy informované o období klimakteria.
Pro empirickou ást jsem stanovila následujících 6 cíl : Cíl 1 Zjistit nej ast jší v kovou hranici žen p i nástupu klimakteria (období p ed/po 50. roce života). Cíl 2 Zjistit 5 nej ast jších problém , které trápí ženy v období klimakteria. Cíl 3 Zjistit, jaký nej ast jší problém trápí ženy v období klimakteria s ohledem na prožívání a poskytovanou psychickou podporu. Cíl 4 Zjistit názory žen na informovanost v období klimakteria a preferované zdroje informací (gynekolog/obvodní léka /média) k této problematice. Cíl 5 Zjistit názory žen na možnost ovlivn ní zdravotního stavu v období klimakteria.
Cíle mé práce byly spln ny.
K jednotlivým cíl m byl stanoven jeden i více o ekávaných výsledk . ekávaný výsledek k cíli 1: - p edpokládám, že více než 50 % žen bude uvád t nástup klimakteria po 50. roce života. Tento mnou o ekávaný výsledek byl potvrzen. 51,22 % žen zaznamenalo vznik prvních potíží tohoto období po 50. roce života.
101
ekávané výsledky k cíli 2: - p edpokládám, že více než 75 % žen bude uvád t problémy vegetativního p vodu objevující se v klimakteriu Tento m j
ekávaný výsledek byl áste
potvrzen.
Z 5 nej ast jších uvedených p íznak pat ily 4 z nich (vegetativní potíže) do období akutního klimakterického syndromu. Nejv tší zastoupení m ly návaly horka, celkem v 53,65 %. V záp tí je dalším velmi špatn snášeným problémem porucha spánku, která se vyskytuje až u 46,34 % žen. S touto poruchou jde ruku v ruce únava, která byla zastoupena 40,24 % žen. Návaly potu (denní, no ní), byly ozna eny 35,36 % žen. Jediným p íznakem, který se mému o ekávání vymyká, byly bolesti kloub a páte e ozna ené 41,46 % ženami. Tento symptom adíme k potížím chronickým, a to do metabolického estrogen deficitního syndromu. Je dán poruchou složení kostní hmoty a m že pat it k prvním varujícím p íznak m úbytku kostní hmoty neboli osteoporózy. Tohle nep íznivé zjišt ní by m lo být varujícím signálem nejen pro samotné ženy, ale i pro zdravotníky, kte í s ní p ichází do styku.
ekávané výsledky k cíli 3: - p edpokládám, že více než 50 % žen bude uvád t p edevším zm ny nálad v klimakteriu. Tento
ekávaný výsledek byl potvrzen. V mém šet ení dosáhly
zm ny nálad až 53,65 % odpov dí. Tohle množství odpov dí žen má významnou spojitost s vysokým výskytem vasomotorických p íznak , které k psychickým zm nám mohou dospívat. - p edpokládám,
že
pro
více
než
50
v období klimakteria její manžel. Tento
%
žen
bude
nej ast jší
oporou
ekávaný výsledek nebyl potvrzen. Opora
v manželovi byla u pouhých 34,14 % žen.
ekávané výsledky k cíli 4: - p edpokládám, že více než 50 % žen bude uvád t nedostatek informací o období klimakteria Tento
ekávaný výsledek nebyl potvrzen. Deficit informací
o tomto období má 43,91 % žen. - p edpokládám, že mén
než 25 % žen bude uvád t znalost 2 možných rizik
dlouhodobých potíží v období klimakteria. Tento
ekávaný výsledek byl potvrzen.
24,48 % žen uvedla 2 možná rizika, která mohou p i dlouhodobých, a to zejména nelé ených potížích vzniknout.
102
- p edpokládám, že mén než 50 % žen bude uvád t znalost nežádoucích ú ink p i užívání hormonální lé by. Tento
ekávaný výsledek byl potvrzen. Znalost možných
nežádoucích ú ink p i užívání hormonální lé by uvád lo jen 37,81 % žen. - p edpokládám, že více než 50 % žen bude uvád t jako hlavní zdroj informací svého gynekologa. Tento
ekávaný výsledek nebyl potvrzen. Od svého gynekologa
by cht lo získávat pot ebné informace jen 29,26 % žen.
ekávaný výsledek k cíli 5: -
edpokládám, že mén
než 50 % žen bude v
(nehormonální) lé by klimakteria. Tento mnou
t o existenci p írodní
ekávaný výsledek nebyl potvrzen.
59,75 % žen ví o existenci p írodní lé by. Týká se to jak žen, které tuto lé bu zkusily, tak i t ch, které se o ní jen doslechly nap . z médií. - p edpokládám, že více než 50 % žen ovliv uje své problémy hormonální lé bou. Tento
ekávaný výsledek nebyl potvrzen. Jen 19,51 % žen užívá pro zmírn ní,
pop . odstran ní potíží v klimakteriu, hormonální substitu ní terapii. - p edpokládám, že více než 25 % žen nepovažuje dosavadní hormonální lé bu za efektivní. Tento
ekávaný výsledek byl potvrzen. 25,00 % žen je pro výskyt
nežádoucích ú ink
s hormonální lé bou nespokojená. Zatímco protikladem
stává spokojenost s p írodní terapií, a to u 92,30 % žen.
Smutným zjišt ním v šet ení pro m je, že 29,26 % žen nemá žádnou oporu v období klimakteria. Dále mne zasko ilo, že jen 29,26 % žen chce získávat více informací o období klimakteria od svého gynekologa. ekvapivým zjišt ním pro m v tomto šet ení je, že hormonální substitu ní lé bu užívá jen 19,51 % žen. Pozitivní zjišt ní vidím ve spokojenosti žen s p írodní (nehormonální) lé bou.
103
ANOTACE
íjmení a jméno autora: Smi ková Eva Instituce:
Masarykova Univerzita, Léka ská fakulta, Katedra ošet ovatelství
Název práce:
Problémy žen v klimakteriu a možnosti jejich ešení
Vedoucí práce:
Mgr. Šárka Urbánková
Po et stran:
117
Po et p íloh:
14
Rok obhajoby:
2009
Klí ová slova:
klimakterium – hormonální zm ny – funk ní zm ny – alternativní lé ba – medikamentózní lé ba – podp rná opat ení
Bakalá ská práce pojednává o problémech žen v klimakteriu a možnostech jejich ešení. Obsahuje základy anatomie a fyziologie ženského reproduk ního systému, prevenci vzniku n kterých klimakterických p íznak , jejich diagnostiku a lé ebné ovlivn ní. Lé ba usiluje o snížení intenzity nebo úplné vymizení p íznak nahrazením chyb jících hormon nebo pomocí alternativní terapie, která dle mého názoru není ženám p íliš známá. Cílem mé práce bylo zjistit, v jakém v kovém rozmezí vstupují ženy nej ast ji do období klimakteria, a to p ed nebo po 50 roce, jaké jsou nej ast jší potíže žen v klimakteriu a do jaké míry jsou ženy informované o tomto období. Rovn ž jsem cht la zjistit, odkud ženy nej ast ji erpají informace k této problematice. Také m zajímalo, zda ženy v dnešní dob v dí o existenci p írodní lé by klimakterických potíží, jakou formou ovliv ují své problémy a zda jsou s danou lé bou spokojené.
104
ANNOTATION
Surname and first name:
Smi ková Eva
Institution:
Masaryk University, Faculty of Medicine, Department of Nursing
Title of the work:
Women problems during climacterium and possibilities of its solution
Supervisor of the work:
Mgr. Šárka Urbánková
Number of pages:
117
Number of enclosures:
14
Year of defense:
2009
Key words:
climacterium – hormonal changes – functional changes – alternative therapy – medicamentous therapy – supportive precaution
The bachelor thesis deals with the problems that accompany women in the climacteric period and with the possible options that could be helpful. There is the basic anatomy and physiological structure of the female reproductive system described. Furthermore, there are precautions of some climacteric symptoms, their diagnoses and the therapy way that might be influential. The main goal of the treatment is the reduction or a total disappearance of the accompanying symptoms by substitution of the missing hormones or by means of alternative therapy with which, in my opinion, women are not familiar. The aim of my thesis was to figure out the most frequent age structure of climacteric women, there is before or after reaching the age of 50, the most common problems that women face in the period of climacterium and the awareness of women concerning the period mentioned. Another fact I focused on was whether the women are aware of the possibility of natural treatment of the climacteric problems and consequently the satisfaction with the given therapy.
105
LITERATURA A PRAMENY
BEARD, K.; CURTIS, R.,
echod a roky po n m. 1. vyd.
eské Bud jovice: Dona,
1995. 235 s. ISBN 80-85463-45-3
CITTERBART, K. Gynekologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2001. 278 s. ISBN: 80-7262-094-0
DYLEVSKÝ, I. Základy funk ní anatomie lov ka. 1. vyd. Praha: Manus, 2007. 194 s. ISBN 978-80-86571-00-3
FAJT, T.; ŠNAJDROVÁ, M. a KOLEKTIV, Estrogenní deficit. 1. vyd. Praha: Maxdorf,
2007. 276 s. ISBN: 978-80-7345-128-8
FREJ, D. Dietní sestra – diety ve zdraví a nemoci. 1. vyd. Praha: TRITON, 2006. 312 s. ISBN: 80-7254-537-X
IVANOVOVÁ, K.; JURÍ KOVÁ, L. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zam ením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 98 s. ISBN 978-80-244-1832-2
JENÍ EK, J. Hormonální substitu ní terapie a klimakterium. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 104 s. ISBN: 80-247-0133-2
JENÍ EK, J. Žena v p echodu aneb ženou po celý život. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 89 s. ISBN: 80-7169-752-4
KUDELA, M. a kol. Základy gynekologie a porodnictví pro poslucha e léka ské fakulty. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 273 s. ISBN 80224-0837-6
106
LIVOTIOVÁ, C.; TOPPOVÁ, T., Vagina – manuál pro majitelky. 1. vyd. Praha: Smart Press, 2005. 236 s. ISBN: 80-239-4113-5
LONSDORFOVÁ, N. Zralá žena – menopauza a ájurvéda. 1. vyd. Praha: TRITON, 2008. 231 s. ISBN: 978-80-7254-958-0
MANDŽUKOVÁ, J. Zázra né léky p írody. 1. vyd. Benešov: Start, 2008. 198 s. ISBN: 978-80-86231-45-7
MARTIUS, B.; BRECKWOLDT, M.; PFLEIDERER, A. Gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Praha: Osveta, 1997. 648 s. ISBN: 80-88824-56-7
MERKUNOVÁ, A.; OREL, M. Anatomie a fyziologie lov ka pro humanitní obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 304 s. ISBN 978-80-247-1521-6
PHILLIPSOVÁ, R. Kniha knih o menopauze. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, 2005. 256 s. ISBN 80-7321-163-7
KOLA ÍK, D.; HALAŠKA, M.; FEYEREISL, J. Repetitorium gynekologie. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2009. 1030 s. ISBN: 978-80-7345-138-7
ROZTO IL, A. a KOLEKTIV, Vybrané kapitoly z gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzd lávání pracovník ve zdravotnictví, 1994. 246 s. ISBN: 807013-167-5 SCHNEIDER, S. Hodným holkám za íná klimakterium, Ty druhé jdou dál. 1. vyd. Praha: Pragma, 1999. 112 s. ISBN: 80-7205-712-X
STOPPARDOVÁ, M. Klimakterium. 1. vyd. Bratislava: Ina, 1995. 222 s. ISBN: 8085680-60-2
STOPPARDOVÁ, M. Hormonální terapie p i menopauze. 1. vyd. Praha: IKAR, 2002. 96 s. ISBN: 80-249-0032-7
107
Elektronické zdroje
BURDOVÁ, M., uživatelka hormonální substitu ní terapie v ordinaci praktického léka e, [online], dostupné z www: http://209.85.129.132/search?q=cache:j0QNGgEHbEsJ:www.solen.cz/savepdfs/int/20 01/09/15.pdf+r
elativn%C3%AD+kontraindikace+hormon%C3%A1ln%C3%AD+s
ubstitu%C4%8Dn%C3%AD+terapie&cd=12&hl=cs&ct=clnk&gl=cz [cit. 2009-01-04].
BURDOVÁ, M., Postmenopauzální deprese, [online], dostupné z www: http://www.klimakterickamedicina.cz/KM02_07.pdf [cit. 2008-04-25].
DO KAL, M., APATYKÁ , [online], dostupné z www: http://tema.apatykar.info/clanek-172/ [cit. 2009-02-06].
DAS, Vysoký cholesterol u žen v menopauze, [online], dostupné z www: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/159205-zeny-v-menopauze-casto-trapi-vysokycholesterol.html [cit. 2008-04-25].
DONÁT, J., Pivo jako lék v období klimakteria, [online], dostupné z www: http://zdravi.dama.cz/clanek.php?d=1008 [cit. 2008-04-14].
FAIT, T., Klimakterium a hormonální substitu ní terapie, [online], dostupné z www: http://www.levret.cz/texty/casopisy/mb/2004_3/fait.php [cit. 2008-04-25].
FAIT, T.,
ípravky s fytoestrogeny na našem trhu, [online], dostupné z www:
http://209.85.129.132/search?q=cache:2LHGEtNJP1YJ:www.solen.sk/index.php%3Fp age%3Dpdf_vi
ew%26pdf_id%3D1914+klimakterium+studie+Fait&cd=30&hl=cs&
ct=clnk&gl=cz [cit. 2008-04-25].
108
GERLA, V., [online], dostupné z www: http://zivotni-energie.cz/akupunktura-tradicni-cinska-metoda-meridiany.html [cit. 2009-01-04].
GYN gynekologický server, [online], dostupné z www: http://www.gyn.cz/tree.php?up=184 [cit. 2009-01-04].
HERB.CZ., Sarapis, [online], dostupné z www: http://www.herb.cz/sarapis-i-305/ [cit. 2008-04-25].
KRÁSA.CZ., Bellasin, [online], dostupné z www: http://www.krasa.cz/bellasinurceny-specialne-zenam-od--let--tablet---navic--tablet.html [cit. 2008-04-25].
LIGA PROTI OSTEOPORÓZE, [online], dostupné z www: http://www.fnb.cz/gyn/informace/Osteoporoza/Osteoporoza.htm [cit. 2009-02-05].
LÉKÁRNA.CZ., MINAPENT, [online], dostupné z www: http://www.lekarna.cz/minapent-tbl-30/ [cit. 2008-04-25].
LÉKÁRNA.CZ., Estromenox, [online], dostupné z www: http://www.lekarna.cz/estromenox-tbl-30/ [cit. 2008-04-25].
LÉKÁRNADOMA.CZ., Calmagin, [online], dostupné z www: http://www.lekarnadoma.cz/calmagin-novy-tbl60/ [cit. 2008-04-25].
LÉKÁRNADOMA.CZ., Femiflavon, [online], dostupné z www: http://www.lekarnadoma.cz/femiflavon-2-mesice-tbl60/ [cit. 2008-04-25].
MeDitorial +, [online], dostupné z www: http://osteoporoza.cz/osteoporoza. [cit. 2009-02-16].
109
MEDICÍNA, Projekt NEDA, [online], dostupné z www: http://www.zdrava-rodina.cz/med/med1199/med1199_15.html [cit. 2009-02-16].
NOVO NORDISK, [online], dostupné z www: http://www.novonordisk.cz/documents/article_page/document/terapie_v_klima.asp [cit. 2009-01-04].
NÁKUPNÍ CENTRUM.CZ., Bounty Star, [online], dostupné z www: http://www.nakupnicentrum.cz/zdravi/bounty-star.html [cit. 2008-04-25].
ONLINE-LÉKÁRNA.CZ., GS Merilin, [online], dostupné z www: http://www.online-lekarna.cz/index.php?cmd=product&catid=46&id=703 [cit. 2008-04-25].
PO-P ECHODU, jóga pomáhá ženám po menopauze, [online], dostupné z www: http://www.po-prechodu.cz/cviceni/prechod-nam-ulehci-cviceni-jogy.html [cit. 2008-04-25].
PO-P ECHODU, Tai-chi jako pomoc ženám v klimakteriu, [online], dostupné z www: http://www.po-prechodu.cz/cviceni/prechod-a-tai-chi.html [cit. 2008-04-25].
Publika ní a redak ní systém Public4u, [online], dostupné z www: http://terapie.az4u.info/cs/alternativni-terapie/terapie-rostlinamifytoterapie/aromaterapie/clanky-k- aromaterapii/co-je-aromaterapie.html [cit. 2009-02-05].
SAMSTUDIO.NET, Alternativní medicína, [online], dostupné z www: http://hantlova.cz/content/view/17/30/ [cit. 2009-02-05].
SEDMIKRÁSKA.CZ., KlimaLady, [online], dostupné z www: http://sedmikraska.mimishop.cz/detail.php?zbozi=613729 [cit. 2008-04-25].
110
SCA HYGIENE PRODUCTS, [online], dostupné z www: http://209.85.129.132/search?q=cache:OnMQeOBmVFwJ:www.tenacz.cz/Documents/ 6_Region_East/Czech%2520republic/Documents/Cviceni%2520panevniho%2520dna. pdf+pos%C3%ADlen%C3%AD+p%C3%A1nevn%C3%ADho+dna+v+klimakteriu&c d=5&hl=cs&ct=clnk&gl=cz [cit. 2008-04-25].
LUNA/Vaše p ítelkyn v klimakteriu, Cvi ení pánevního dna p i samovolném úniku mo i, [online], dostupné z www: http://209.85.129.132/search?q=cache:nXLmuvYiuSgJ:www.zdravcentra.cz/cps/rde/x bcr/zc/878.pdf+informovanost+%C5%BEen+%22o+klimakteriu%22&cd=3&hl=cs&c t=clnk [cit. 2008-04-25].
VAŠÍ EK, R., Jetel pomáhá v období klimaktéria, [online], dostupné z www: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/99268-jetel-pomaha-nejen-v-obdobiklimakteria.html [cit. 2008-04-25].
VAŠÍ EK, R., ervený jetel, [online], dostupné z www: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/99268-jetel-pomaha-nejen-v-obdobiklimakteria.html [cit. 2008-04-25].
VLTAVA.CZ, Menopauza test, [online], dostupné z www: http://lekarna.vltava.cz/Pristroje-a-pomucky/Diagnosticke-testy/Menopauza test/ produkt=860201672/kategorie=6799/ [cit. 2008-04-25].
VZP R, Samovyšet ování prsou, [online], dostupné z www: http://www.vzp.cz/cms/internet/cz/Klienti/Prevence/Cteniprozdravi/Samovysetreni_pr su [cit. 2009-04-14].
111
ební texty
STUDIE GALLOPOVA ÚSTAVU, Ženy pot ebují více informací o menopauze, Novinky a názory v medicín , 1994, Praha. ro . 2, . 2, s. 95. Orig.: women need more and better information on menopause from thein physicians, says survey. JAMA. 1993.
STUDIE GYNEKOLOGICKO-PORODNICKÉ KLINIKY 1LF UK a VFN, Klimakterická medicína, Medicína po promoci: asopis postgraduálního vzd lávání léka . 3/2007. Praha: Mezinárodní medicínské nakladatelství, 2007. ISSN 1212-9445.
Nepublikovaný materiál: JU ENÍKOVÁ, P. Studijní materiály p edm tu edukace. 2008
112
SEZNAM ZKRATEK aj.
a jiné
atd.
a tak dále
BMI
index t lesné hmotnosti (body mass index)
BMD
hustota kosti (bone mineral density)
R
eská republika
FSH
folikulostimula ní hormon adenohypofýzy
HDL
lipoprotein s vysokou hustotou (high-density lipoprotein)
HRT
hormonální substitu ní terapie (hormonal replacement therapy)
LDL
lipoprotein s nízkou hustotou (low-density lipoprotein)
LH
luteiniza ní hormon
nap .
nap íklad
obr.
obrázek
íl.
íloha
pop .
pop ípad
PTH
paradhormon (parathyroid hormone)
REM
rychlé pohyby o í (rapid eye movement)
RTG
rentgenové vyšet ení
s.
strana
tab.
tabulka
tzv.
tak zvan
113
SEZNAM TABULEK
Tab. 1 Hodnocení míry akutního klimakterického syndromu
………………
27
……………………………………………………
56
Tab. 3 Vznik prvních p íznak - názor ……………………………………….
57
Tab. 4 P t nej ast jších problém v klimakteriu ……………………………...
58
Tab. 5 Zm ny psychiky - názor
60
Kupperman v index Tab. 2 V k respondentek
……………………………………………..
Tab. 6 Informovanost o zdravotních rizicích
……………………………...... 62
Tab. 7 Znalost zdravotních rizik v období klimakteria ………………………. 63 Tab. 8 Názor na vnímání stavu ženy rodinou ……………... …………………
64
Tab. 9 Opora ženy v období klimakteria ……………………………………
65
Tab. 10 Pocit nedostatku informací
…………………………………………..
66
Tab. 11 Oblasti nedostatku informací ………………………………………….
67
Tab. 12 Informa ní zdroje pro získání informací
…………………………… . 68
Tab. 13 Informování osob – první p íznaky ……………………. ………………
70
Tab. 14 Zp soby ovlivn ní klimakterických potíží ………………………….. . 72 Tab. 15 Názor na nejefektivn jší metodu
…………………………………….. 74
Tab. 16 Znalost p írodní lé by klimakteria
…………………………………. . 76
Tab. 17 Poskytovatel informací o p írodní lé
……………………………… 77
Tab. 18 Využití p írodní lé by ………………………………………………… 78 Tab. 19 Spokojenost s p írodní lé bou
……………………………………….
80
Tab. 20 Využíváte hormonální lé by?
………………………………………
81
Tab. 21 Znalost nežádoucích ú ink p i užívání hormonální lé by
…………
83
…………………………………….
85
Tab. 23 Spokojenost s hormonální lé bou ……………………………………
86
Tab. 24 Výskyt nežádoucích ú ink
87
Tab. 22 Doba užívání hormonální lé by
…………………………………………
Tab. 25 Informování léka e o potížích
………………………………………
Tab. 26 P ehled aromaterapeutických lék na obtíže v p echodu …………….
114
88 135
SEZNAM GRAF Graf 1 V k respondentek
……………………………………………………
56
Graf 2 Vznik prvních p íznak - názor ………………………………………
57
Graf 3 P t nej ast jších problém v klimakteriu ……………………………..
58
Graf 4 Zm ny psychiky - názor
60
…………………………………………….
Graf 5 Informovanost o zdravotních rizicích
………………………………
62
Graf 6 Znalost zdravotních rizik v období klimakteria ………………………
63
Graf 7 Názor na vnímání stavu ženy rodinou ……………...............................
64
Graf 8 Opora ženy v období klimakteria ……………………………………
65
Graf 9 Pocit nedostatku informací
…………………………………………
66
Graf 10 Oblasti nedostatku informací ………………………………………..
67
Graf 11 Informa ní zdroje pro získání informací
…………………………..
68
Graf 12 Informování osob – první p íznaky …………………...……………….
70
Graf 13 Zp soby ovlivn ní klimakterických potíží …………………………..
72
Graf 14 Názor na nejefektivn jší metodu
……………………………………
74
Graf 15 Znalost p írodní lé by klimakteria …………………...………………...
76
Graf 16 Poskytovatel informací o p írodní lé
…………………………..
77
……………………………………………….
78
Graf 17 Využití p írodní lé by
Graf 18 Spokojenost s p írodní lé bou
………………………………………
80
Graf 19 Využíváte hormonální lé by?
………………………………………
81
Graf 20 Znalost nežádoucích ú ink p i užívání hormonální lé by …………..
83
Graf 21 Doba užívání hormonální lé by
…………………………………….
85
Graf 22 Spokojenost s hormonální lé bou ……………………………………
86
Graf 23 Výskyt nežádoucích ú ink
……………………….………………
87
Graf 24 Informování léka e o potížích
………………………………..……...
88
115
SEZNAM OBRÁZK
Obr. 1 Reakce organismu na pokles hormon
…………………………………
122
Obr. 2 P íznaky klimakteria ……………………………………………………
123
Obr. 3 ervený jetel
………………………………………………………….
131
……………………………………………………….
139
Obr. 4 Menopauza test
116
SEZNAM P ÍLOH íloha 1
Dotazník …………………………………………………………..
118
íloha 2
Reakce organismu na pokles hormon
……………………………
122
íloha 3
P íznaky klimakteria ………………………………………………
123
íloha 4
Inkontinence u žen v klimakteriu a posilování pánevního dna ……
124
íloha 5
Samovyšet ování prsou ……………………………………………
127
íloha 6
P ehled n kterých p ípravk pro hormonální lé bu ……………….
129
íloha 7
Jetel pomáhá v období klimakteria ………………………………..
131
íloha 8
Pivo jako lék v období klimakteria ………………………………..
132
íloha 9
P ehled n kterých p ípravk pro p írodní lé bu …………………..
134
íloha 10 P ehled aromaterapeutických lék na potíže v období p echodu …
135
íloha 11 Vysoký cholesterol u žen v menopauze …………………………..
136
íloha 12 Jóga pomáhá ženám po menopauze ………………………………
137
íloha 13 Tai-chi jako pomoc ženám v klimakteriu ………………………….
138
íloha 14 Menopauza test …………………………………………………….
139
117
íloha 1
Dotazník
Dotazník k bakalá ské práci na téma: Problémy Žen v klimakteriu a možnosti jejich ešení. Vážená respondentko, Studuji 3. rokem v Brn
na Léka ské Fakult
Masarykovy Univerzity obor
Všeobecná sestra. Obracím se na vás s prosbou o spolupráci s vypln ním následujícího dotazníku. Dotazník je anonymní, slouží jako podklad k vypracování mé bakalá ské práce. Proto bych vás poprosila o pravdivé a pe livé vypln ní tohoto dotazníku. Dotazník je složen z 21 otázek. Jsou bu uzav eného charakteru, kde pouze zvolíte (zakroužkujete) jednu z odpov dí, pokud nebude ur eno jinak u dané otázky. Nebo jde o otázky otev ené, kde doplníte odpov
vlastními slovy, na tuto skute nost budete
edem upozorn na. V p ípad nejasností m m žete kontaktovat na emailové adrese:
[email protected]
Smi ková Eva
1. Uve te váš v k: …………… 2. Uve te v k, kdy jste na sob zaznamenala první p íznaky období klimakteria: ……………. 3. Podle po adí závažnosti ozna te max. 5 problém , které se u vás vyskytují v období klimakteria (1 – nejhorší, 2, 3….) návaly horka … nucení na mo ení … návaly potu… bolesti hlavy … poruchy spánku … bolesti páte e a kloub … zvýšená únava … bušení srdce … podrážd nost … suchost sliznic… zm ny nálad … snížení libida … zhoršení kvality k že … závrat … ídnutí vlas … jiné …………………….
118
4. Poci ujete na sob v období klimakteria n které z uvedených stav ? (Lze ozna it více odpov dí). a) náladovost f) pla tivost b) podrážd nost g) poruchy koncentrace c) výbušnost h) deprese d) mrzutost i) snížené sebev domí e) lítostivost j) jiné, uve te:………………………………………….
5. Znáte n jaká zdravotní rizika, která mohou v tomto období vzniknout? a) Ano b) Ne Pokud ano, uve te která znáte: ………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………... 6. Vnímá vaši p ípadnou zm nu stavu v tomto období i vaše rodina? a) Ano b) Ne c) Nevím 7. Kdo je vám v tomto období oporou? Ozna te prosím. a) rodina: uve te lena/y:………………………………………………………. b) p átelé c) jiné, uve te:………………………………………………………………….. 8. Chybí vám informace o problematice klimakteria? a) Ano b) Ne Pokud ano, uve te jaké. …………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………. Na otázku . 9 odpov zte, pokud jste odpov la na p edcházející otázku . 8 „ano“, pokud vaše odpov byla „ne“, pak p ejd te k otázce s . 10 9. Který z informa ních zdroj byste preferovala pro získání informací k této problematice? (Lze ozna it více odpov dí). a) gynekolog e) p átelé, rodina b) sestra v ordinaci gynekologa f) literatura, asopisy, noviny, letáky c) obvodní léka g) televize, rádio, internet d) sestra v ordinaci obvodního léka e h) jiné, uve te:………………………
119
10. Na koho jste se p i prvních p íznacích obrátila? (Lze ozna it více odpov dí). a) gynekolog e) p átelé, rodina b) sestra v ordinaci gynekologa f) literatura, asopisy, noviny, letáky c) obvodní léka g) televize, rádio, internet d) sestra v ordinaci obvodního léka e h) jiné, uve te:……………………… 11. Ozna te, co d láte pro zmírn ní potíží v období klimakteria. (Lze ozna it více odpov dí). a) správná výživa b) dostatek pohybu, sport c) cviky na posílení pánevního dna d) užívání vitaminových preparát e) psychologická pomoc f) užívání hormonální substitu ní terapie g) užívání alternativní/p írodní/nefarmakologické terapie h) jiné …………………………………………………………………………… 12. Která z výše uvedených metod vám nejvíce pomáhá? Prosím, napište: …………………………………………………………………………………… 13. Víte o existenci p írodní (nehormonální) lé by klimakteria? a) Ano b) Ne Pokud ano, kdo vás o této možnosti lé by informoval? (lze ozna it více odpov dí) a) gynekolog e) p átelé, rodina b) sestra v ordinaci gynekologa f) literatura, asopisy, noviny, letáky c) obvodní léka g) televize, rádio, internet d) sestra v ordinaci obvodního léka e h) jiné, uve te:……………………… 14. Využíváte pro zmírn ní potíží v klimakteriu p írodní (nehormonální) lé bu? a) Ano, napište prosím jakou: …………………………………………………………………………………… …............................................................................................................................ b) Ne, ozna te prosím d vod: nepomáhá mi, nepocítila jsem žádnou zm nu ned lá mi dob e nevím o její existenci nev ím alternativní lé jiné, uve te:…………………………………………………………………...
120
Na otázku . 15 odpov zte, pokud jste odpov la na p edcházející otázku „ano“, pokud vaše odpov byla „ne“, pak p ejd te k otázce s . 16 15. Jste spokojená s p írodní (nehormonální) lé bou? a) Ano b) Ne 16. Využíváte pro zmírn ní potíží v klimakteriu hormonální lé bu? a) Ano, napište prosím jakou: …………………………………………………………………………………… b) Ne, ozna te prosím d vod: nedoporu ena léka em/gynekologem (kontraindikace) výskyt krátkodobých nežád. ú ink (nevolnost atd.) strach z nežád. ú ink p i dlouhodobém užívání hormonální terapie nev ím ji, nechci užívat hormony jiné, uve te:………………………………………………………………….. 17. Jaké znáte nežádoucí ú inky spojené s užíváním hormonální lé by? Napište prosím. ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… Pokud jste odpov
la na otázku . 16 „ano“, pokra ujte dále otázkami . 18 – 21
18. Jak dlouho užíváte hormonální lé bu? Ozna te prosím. a) mén než 1 rok b) 1 – 4 roky c) 5 – 9 let d) 10 let a více 19. Jste spokojená s hormonální lé bou? a) Ano b) Ne 20. Vyskytují se u vás n které z nežádoucích ú ink p i užívání hormonální lé by? Pokud ano, napište prosím které: ………………………………………………………………………………… 21. Sd lila jste své potíže v souvislosti s užíváním hormonální lé by svému gynekologovi/obvodnímu léka i? a) Ano b) Ne
edem d kuji za Váš as a ochotu, p eji p kný zbytek dne, s pozdravem Eva Smi ková.
121
íloha 2
186
Obr. 1 Reakce organismu na pokles hormon
Srov. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 110.
122
186
íloha 3
187
Obr. 2 P íznaky klimakteria 187
Srov. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 118
123
íloha 4
Inkontinence u žen v klimakteriu a posilování pánevního dna188
Inkontinencí
mo i
rozumíme
stav,
kdy
dochází
k
samovolnému,
necht nému, nekontrolovanému úniku mo i. Obsahov jde p i tomto úniku mo i bu o malé i v tší množství, aniž bychom jej mohli jakkoliv ovlivnit. Dle p
iny, projevu
klinického a místa úniku mo i rozlišujeme dv skupiny inkontinence: Uretrální (kdy k úniku mo i dochází mo ovou trubicí) Extrauretrální (kdy k úniku mo i dochází jinou cestou než je mo ová trubice). Nej ast ji se setkáváme s inkontinencí uretrální, a to námahovou (stresovou). D je se tak nap .: p i kašli, kýchnutí, smíchu, zvedání b emen nebo p i p edklonu. Námahovou (stresovou) inkontinencí rozumíme necht né odtékání mo i p i zvýšeném nitrob išním tlaku, který se p enáší na mo ový m chý . Uzáv r m chý e je porušen, pootev ena mo tedy proniká do mo ové trubice a následn ven.
ina v klimakteriu: Stárnoucí tká
v klimakteriu (vlivem nedostatku hormon
estrogen ) a s tím
spojený sestup jak rodidel, tak poševních st n.
Cviky na posílení pánevního dna: Speciální sestavy cvik na posílení pánevního dna jsou nejlepší prevencí sestupu rodidel a poševních st n.
Zásady pro cvi ení: Cvi íme denn (vždy se ídíme stávajícím zdravotním stavem, radami léka e a fyzioterapeuta). Cvi íme ve vyv trané místnosti. Cvi íme po vyprázdn ní mo ového m chý e. Cvi íme ve volném cvi ebním oble ení. 188
Srov., SCA HYGIENE PRODUCTS, [online], dostupné z www: http://209.85.129.132/search?q=cache:OnMQeOBmVFwJ:www.tenacz.cz/Documents/6_Region_Eas t/Czech%2520republic/Documents/Cviceni%2520panevniho%2520dna.pdf+pos%C3%ADlen%C3% AD+p%C3%A1nevn%C3%ADho+dna+v+klimakteriu&cd=5&hl=cs&ct=clnk&gl=cz [cit. 2008-04-25].
124
Jednotlivý cvik zprvu cvi íme 3 – 5 x, pozd ji 5 – 10 x. Cvi íme 10, 15 – 20 minut, 2 – 3 x denn po dobu 3 m síc (dále dle rady léka e i fyzioterapeuta). Cvi íme dle možností: na l žku, koberci, žín nce apod. Cvi ení za ínáme a kon íme dechovou gymnastikou. Cvi íme koordinovan s dechem – vdechujeme nosem a vydechujeme ústy. Dbáme na provedení cvik – na kvalitu, nikoli na kvantitu (po et opakování). Nikdy necvi íme t sn po jídle a p i únav . i cvi ení dodržujeme p edepsaný individuální lé ebný plán a jeho provedení. Zásadn dodržujeme pokyny léka e, fyzioterapeuta a zdravotní zm ny v as hlásíme.
Krom t chto zásad cvi ení je nedílnou sou ástí životospráva – dietetické úpravy, redukce t lesné hmotnosti, správný pitný i vyprazd ovací režim a vhodné fyzické aktivity, tzn. plavání i jízda na kole, nebo každodenní úkony – sedy, stoje p i r zných pohybových aktivitách.
Cvi ení je možné provád t v r zných polohách, zprvu však doporu ujeme cvi it vleže, abyste co nejlépe cítila zapínání jednotlivých ástí sval pánevního dna. Žádné jiné svaly (nap . hýž ové) b hem cvi ení nezapojujte. P i opakování jednotlivých cvik je vhodné za adit 2 – 3 klidové provdechy pro ádné uvoln ní sval .
Cviky: 1. Základní poloha: leh na zádech s pokr enými dolními kon etinami, s oporou o plosky nohou. S nádechem sepn te sv ra mo ové trubice, vtáhn te pochvu a zadržte postupn na 3, 5 až 7 sekund. S výdechem uvoln te. Kontrola správnosti provedení cviku: jedna dla spo ívá na st
b išní, druhá na hýždi – tyto svaly se b hem cviku
neaktivují, nezapínají, protože nejsou svaly pánevního dna.
2. Základní poloha: leh na boku, dolní kon etiny mírn nakr ené v kolenou, jedna ruka složená pod hlavou a druhá je v oporu o dlan p ed prsy. S nádechem p itáhn te špi ky nohou, sepn te vnit ní kotníky a kolena, zadržte postupn na 3, 5 až 7 sekund. S výdechem postupn uvoln te špi ky, kotníky a kolena od sebe.
125
3. Základní poloha: leh na zádech, dolní kon etiny p ek ížené v kotnících, paže voln podél t la. S nádechem p itáhn te špi ky nohou, propn te kolena a protla te paže etn dlaní do podložky, zadržte postupn na 3, 5 až 7 sekund. S výdechem postupn uvoln te špi ky, kolena, paže.
4. Základní poloha: vzpor kle mo s oporem o p edloktí, kolena a kotníky voln vedle sebe. S nádechem sepn te vnit ní kotníky a kolena, zadržte postupn na 3, 5 až 7 sekund. S výdechem rozepn te ást dolních kon etin od sebe do stran.
5. Základní poloha: vzpor kle mo s oporou o dlan , kolena asi 20 cm od sebe, tzv. pravoúhlá ko ka. S výdechem su te pravé koleno k levému lokti s dopnutím hlavy. S nádechem vra te koleno zp t do opory, cvik opakujte druhým kolenem.
6. Základní poloha: stoj v mírném p edklonu, nakr ené dolní kon etiny v kolenou, v rukou držíme krabici nebo velký mí . S nádechem paže p edpažte do úrovn o í (sou asn automaticky zapn te svaly pánevního dna), postupn zadržte na 3, 5 až 7 sekund. S výdechem se vra te zp t do mírn p edklon ného stoje.
7. Základní poloha: vzp ímený stoj, chodidla asi 5 cm od sebe, paže složené v loktech. S nádechem sepn te paty, lýtka, hýž ové a b išní svaly a zárove zatla te lopatky dozadu k sob – zadržte postupn na 3, 5 až 7 sekund. S výdechem postupn uvoln te lopatky, hýž ové svaly, lýtka a paty do rozponu (od sebe).
126
íloha 5
Samovyšet ování prsou189
Je vyšet ením, které vyžaduje ur itý cvik, není však složité se ho nau it. Využít žete instruktážních letá
a nebo požádat svého léka e, aby vám vyšet ovací
postup podrobn ukázal.
Postup p i vyšet ení
1 ást
Vyšet ení pohledem
První
ástí je vyšet ení pohledem. Svlékn te se do poloviny t la, sedn te
si, pop ípad stoupn te, p ed zrcadlo. Paže musí z stat voln podél t la. Pátrejte pe liv po zm nách ve velikosti i tvaru prs . Sledujte pozorn , zda se na k ži prs neukazují vtažená místa
i naopak vyklenutí, p ípadn barevné zm ny, zarudnutí
i zvýšená žilní kresba. Rovn ž si všímejte obrys prs . Dále dejte ob ruce nad hlavu a prohlížejte si prsa z r zných úhl . Zjist te, jestli se neukázaly n které zm ny od posledního vyšet ení. Prohlédn te si také dvorec a bradavku a všimn te si, neobjevuje-li se výtok, krvácení i vpá ení bradavky.
2 ást
Vlastní vyšet ování prs
Po vyšet ení pohledem následuje vyšet ení pohmatem. V této fázi sedíte i stojíte. Pravou rukou si budete vyšet ovat levý prs. P edstavte si, jako by byl prs rozd len na ty i ásti ili kvadranty. Vyšet ení za
te v horní vnit ní ásti. Prsty pravé ruky
položte naplocho na k ži levého prsu a pomalými krouživými pohyby s mírným tlakem prohmatejte tuto Po stisknutí
dvorce
ást prsu. Vyšet ete okolí dvorce, dvorec a bradavku.
pe liv
pozorujte,
neobjeví-li
z bradavky. Stejným zp sobem vyšet ete dolní vnit ní
se
výtok
i
krvácení
ást prsu. Potom v nujte
pozornost dolní zevní ásti a horní zevní ásti prsu. Na záv r vyšet ení levého prsu vsed
i vestoje lehce zvedn te levou ruku tak, aby se uvolnilo podpaží. To pak
pe liv celé prohmatejte. Pravý prs se vyšet íte stejným zp sobem jako levý.
189
Srov., VZP R, Samovyšet ování prsou, [online], dostupné z www: http://www.vzp.cz/cms/internet/cz/Klienti/Prevence/Cteniprozdravi/Samovysetreni_prsu [cit. 2009-04-14].
127
Prsy se musí vyšet ovat vsed nebo vestoje a vleže. Následuje proto vyšet ení pohmatem vleže. Lehn te si a hlavu si položte na polštá . Levé rameno si podložte složeným ru níkem a levou ruku si dejte pod hlavu. Pravou rukou za
te vyšet ovat
levý prs stejn jako vestoje od horní vnit ní ásti až po horní zevní. P i vyšet ení zevních
ástí prsu položte levou paži podél t la. Také vleže vyšet ete podpažní
jamku. Než za nete s vyšet ením pravého prsu, p endejte si složený ru ník pod pravé rameno a pravou ruku si dejte pod hlavu. Levou rukou vyšet ujte pravý prs postupn ást po ásti jako u prsu levého.
Patologické zm ny i vyšet ení je nutné si všímat jakékoliv bulky v prsu, neobvyklých útvar a tvaru prs . Prsy každé ženy jsou jiné, pohmatový vjem závisí na struktu e mlé né žlázy a podílu tukové tkán . Prsní žláza m že být hrbolatá, v zevních ástech je asto objemn jší. Platí, že ve stejných ástech prs na obou stranách je žláza na pohmat ibližn stejná. V podpaží by za normálních okolností nem l být hmatný žádný útvar. V p ípad , že si najdete n jaký nový neznámý útvar nebo jinou zm nu, navštivte ihned svého léka e nebo p ímo specializovanou poradnu pro onemocn ní mlé né žlázy. V žádném p ípad nepodléhejte panice, v naprosté v tšin p ípad se jedná o onemocn ní nezhoubné. Je však úkolem odborníka, aby vylou il závažn jší zm nu v prsu.
128
íloha 6
P ehled n kterých p ípravk pro hormonální lé bu190
ípravky obsahující estrogeny Estriol – preparáty Ovestin poševní ípky a krém. Ortho – Gynest poševní ípky a krém. Jsou velmi dob e snášené a lé ba je jednoduchá. Používají se do pochvy jako dopln k lé by celkové nebo jako p íprava sliznice pochvy ed operací.
Konjugované estrogeny – preparát Premarin. Jedná se o sm s n kolika estrogen , které jsou extrahovány z mo e t hotných klisen. Existují tablety se dv ma r znými dávkami a proto je možné najít pro každou ženu vyhovující dávku. Je dobrou alternativou lé by náplasti.
Estradiol – Estrogen tablety, Estraderm náplast, Systen náplast, Dermestril náplast, Climara náplast, Oestrogel gel. Climara se m ní pouze 1krát za týden. zné dávky hormon umož ují individuální dávkování pro každou pacientku. Gelová forma je vhodná pro lé bu po hysterektomii hned od za átku, nebo i alergiích na náplast.
ípravky obsahující estrogeny a gestageny (Estradiol v kombinaci s gestagenem) Monofázické preparáty – Kliogest. Monofázický preparát znamená, že každá pilulka obsahuje stejné množství hormon . Užívá se každý den a je vhodná pro ženy, které již krvácet p estaly a nep ejí si za ít.
Bifázické preparáty – Klimonorm tablety, Climen tablety, Cyclo – menorette tablety, Estracomb náplasti. Bifázické preparáty se nazývají proto, že obsahují 2 druhy tabletek nebo náplastí. V první polovin pouze s Estradiolem a v druhé polovin lé by je v tablet krom Estradiolu i n jaký gestagen. Užívají se 21 dní se sedmidenní p estávkou. Jsou to velmi d ležité preparáty, které lze užít v období perimenopauzy, kdy si žena p eje pravideln menstruovat.
190
JENÍ EK, J., Žena v p echodu aneb ženou po celý život, s. 31.
129
Trifázické preparáty – Trisequens tablety. Preparát obsahuje Estradiol a tablety i s gestagenem, ale je konstruován pro lé bu na 28 dní. Výhodný je pro pacientky, které mají subjektivní potíže v týdenní p estávce lé by bifázickými preparáty.
ípravky obsahující gestageny Norethisteron tablety – vhodné i k zástav menstrua ního nebo nepravidelného krvácení. Je sou ástí n kterých kombinovaných preparát .
Provera tablety – užívají se v premenopauze, kdy prokážeme nedostatek gestagen
v druhé polovin
menstrua ního cyklu nebo jako dopln k
hormonální lé by estradiolem.
Orgametril – mají stejné použití jako Provera.
Livial – lék, který nepat í ani do skupiny kombinovaných preparát , ani neobsahuje žádný hormon. Obsahuje speciální látku (Tibolon), která napodobuje v t le ú inky ženských hormon . Užívá se jedna tableta denn , pacientky p i lé
nekrvácejí. Je možno ho užít i u pacientek, které byly
operovány pro endometriózu.
130
Jetel pomáhá v období klimaktéria191
íloha 7
Jetel znají snad všichni velmi dob e. Na ja e a v lét je všude kolem nás tolik bílých a ervených kvítk , že je ani nevnímáme. Možná vás p ekvapí, že ervený jetel má pozitivní ú inky na naše zdraví, které p ináší užívání extraktu z této bylinky.
Co obsahuje kv t erveného jetele? V Asii
a
Latinské
Americe
se
projevy
postupujícího v ku objevují mén . Bylo zjišt no, že je to zp sobeno i skladbou potravy, která je bohatá na izoflavony. Izoflavony pat í do skupiny fytoestrogen vyskytujících se nap íklad v kv tech erveného jetele nebo v plodech sóji. Jedná se o látky chemicky íbuzné
podobné
estrogen m.
Fytoestrogeny
extraktu erveného jetele p sobí velmi pozitivn na klimakterické potíže a prevenci osteoporózy. Obr. 3 ervený jetel192 Pro je ervený jetel ú inn jší než sója? Je v decky dokázáno, že izoflavony z erveného jetele jsou 50krát ú inn jší než srovnatelné množství v sóji a to proto, že ervený jetel obsahuje ty i izoflavony (genistein, daidzein, biochanin A, formononetin), zatímco sója jenom dva. Pro výrobu potravních dopl
se speciáln
vybírají druhy
erveného jetele rostoucího
ve vysokohorském prost edí. V sou asnosti jsou na eském trhu dostupné dopl ky stravy s extraktem erveného jetele ur ené ženám s obvyklými zdravotními problémy spojenými p evážn s p echodem. Ženy s klimakterickými problémy a s ohrožením ídnutí kostí mohou užívat extrakt z jetele spole
s vápníkem, ho íkem, vitaminem D a zinkem.
191
Srov. VAŠÍ EK, R., jetel pomáhá v období klimaktéria, [online], dostupné z www: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/99268-jetel-pomaha-nejen-v-obdobi-klimakteria.html [cit. 2008-04-25]. 192 VAŠÍ EK, R., ervený jetel, [online], dostupné z www: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/99268jetel-pomaha-nejen-v-obdobi-klimakteria.html [cit. 2008-04-25].
131
íloha 8
Pivo jako lék v období klimakteria193
Pozitivní ú inky piva na ženský organismus jsou známy již tisíce let. Již v Egypt se pivo využívalo v léka ské praxi. Díky svému bohatému obsahu vitamín a minerál prospívá pivo p edevším ženám v klimakteriu. Tyto ženy prožívají adu metabolických zm n z nedostatku ženských hormon , trpí nedostatkem vitamín , minerál a jiných pot ebných látek. Následkem nedostatku t chto látek pak mohou být r zné poruchy a onemocn ní jako je osteoporóza, ateroskleróza s rizikem zlomenin aj. Pivo jako kvalitní isotonický roztok s dostatkem vápníku, ho íku a dalších prvk , s antioxida ním ú inkem, dostatkem celé škály vitamin B, bez obsahu tuk , p itom s dostate ným energetickým potenciálem a s nízkým obsahem alkoholu m že významným lé ebným zp sobem ovlivnit klimakterické potíže žen. Neuv itelné je, že pivo, národní nápoj, m že být lékem spojujícím adu pozitivních vzájemn se citliv dopl ujících ú ink .
Využití piva v medicín Prevence kardiovaskulárních nemocí Pivo pozitivn ovliv uje spektrum krevních tuk , snižuje hladiny cholesterolu, zvyšuje hladiny "hodného" cholesterolu o vysoké hustot (HDL) a snižuje hladin "zlého" cholesterolu o nízké hustot
(LDL). Navíc jsou v n m obsaženy
"proticholesterolov " p sobící polyfenoly, látky s antioxida ním ú inkem. Cholesterol se m ní v rizikový až oxida ním vlivem tzv. volných radikál . Ostatní faktory rizika p edstavují nedostatek tekutin, vitamin , vápníku a dalších prvk , nesprávný životní styl a stresové situace. I tady má pivo co nabídnout. Obsahuje dostatek vody a zabra uje dehydrataci organismu. Obsahuje alkohol, který p sobí jako antistresový lék, rozši uje cévy, podporuje krevní ob h a snižuje tak riziko srde ních onemocn ní. Pivo obsahuje adu vitamin , hlavn skupiny B, jako nap . niacin, kyselinu panthotenovou, pyridoxin, riboflavin a kyselinu listovou. Z minerál to je edevším vápník a ho ík, ale i zinek, železo, fluor a m
. Kardiologové doporu ují
jako "lé ebnou dávku" pravidelnou denní konzumaci 2 piv.
193
Srov., DONÁT, J., Pivo jako lék v období klimakteria, [online], dostupné z www: http://zdravi.dama.cz/clanek.php?d=1008 [cit. 2008-04-25].
132
Prevence osteoporózy Je dána obsahem vápníku (1 litr piva p edstavuje 7 % denní spot eby vápníku) a ho íku (1 litr = 40 % denní spot eby).
Prevence Alzheimerovy choroby M že být pozitivn ovlivn na obsahem vitaminu B2, posilujícího nervovou aktivitu a obsahem k emíku, který brzdí absorpci hliníku v t le. O n m je známo, že podporuje vznik Alzheimerovy nemoci.
Lék zelené medicíny Je známo, že chmel pat í mezi 300 rostlin, které mohou být zdrojem p írodních látek s estrogenním ú inkem (fytoestrogeny), nebo s ú inkem hormon m podobným (fytohormony). Tyto látky významn ovliv ují klimakterické potíže.
133
íloha 9
P ehled n kterých p ípravk pro p írodní lé bu klimakteria194
Extrakt ze sójových klí
Isofem Plus
Sójový extrakt
Isoflavone
Sójový extrakt a extrakt
Estravone, Femiwel
z erveného jetele
Extrakt z erveného jetele
Menoflavon
Mate í kaši ka,
Sarapis, Ambrosie H,
kv tní a fermentovaný pyl
Melbromenox, Melbrosia
Cimicifugae extractum siccum
Menofem, GS Merilin
Vícesložkové sm si
Estromenox, Medamenox, Soja Plus, HRT bylinný, Meno-balance, Menobiol, Tofupil, Menopausal formula
194
Srov., FAIT, T., ípravky s fytoestrogeny na našem trhu, [online], dostupné z www: http://209.85.129.132/search?q=cache:2LHGEtNJP1YJ:www.solen.sk/index.php%3Fpage%3Dpdf_vi ew%26pdf_id%3D1914+klimakterium+studie+Fait&cd=30&hl=cs&ct=clnk&gl=cz [cit. 2008-04-25].
134
íloha 10 P ehled aromaterapeutických lék na potíže v období p echodu195 Cílem aromaterapie pro ženy v klimakteriu je najít zp sob, jak pomoci absolvovat toto období bez pocit nepohody.
AROMATERAPEUTICKÉ LÉKY NA OBTÍŽE V OBDOBÍ P ECHODU SILICE
P ÍZNAK
cypriš, kakost, r že
silná menstruace
avokádo, pšeni né klí ky
suchá pokožka
jalovec, levandule, rozmarýn
bolesti kloub a sval
levandule, máta peprná
bolesti hlavy
bazalka
únava
nerol, levandule
nespavost
citronela, ylang – ylang
premenstrua ní p íznaky
šalv j, r že
deprese
195
STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, s. 109.
135
íloha 11 Vysoký cholesterol u žen v menopauze196
V
eské republice zem e 16krát více žen na srde
-cévní onemocn ní. Tato
onemocn ní jsou u žen asto podce ována. D vodem je skute nost, že se díky do asné ochran estrogen za nou projevovat v pr
ru o deset let pozd ji než u mužské
populace.
S v kem stoupá hladina cholesterolu v krvi Srde
-cévní onemocn ní se u žen za ínají objevovat, p edevším v podob
srde ních infarkt a mozkových mrtvic, po 55. roce. D ležité je odhalit rizikové ženy ješt p ed tím, než se u nich ukáží asto nevratné projevy aterosklerotického postižení. Základním kamenem prevence je správná životospráva zam ená na snížení hladiny cholesterolu a úpravu dalších nep íznivých tukových látek v krvi, snížení krevního tlaku a neku áctví. Ženy nej ast ji navšt vují svého léka e s akutními problémy spojenými s klimakteriem a menopauzou. Projevy nával horka, pocení, nespavost apod. jsou vid t a ženám komplikují život. Bohužel soub žn s t mito problémy se u mnohých žen objevuje další neviditelný nep ítel, a to zvýšená hladina cholesterolu.
Pot ebná zm na jídelní ku Vysoký cholesterol u žen v p echodu asto souvisí se zm nou jídelní ku. Chu ové preference žen, a tedy i jídelní ek, se za ínají b hem období hormonálních výkyv nit k horšímu. Prakti ní léka i
tyto otázky
eší p edevším pomocí úprav
životosprávy. Doporu ováno je omezení živo išných tuk a konzumace rostlinného tuku obohaceného o rostlinné steroly. Tyto úpravy životního stylu dopl uje gynekolog, pokud je to nutné, ješt medikamentózní lé bou. S úpravou jídelní ku s ohledem na menopauzu by ženy m ly za ít nejpozd ji ve 40 letech. V jejich jídelní ku by nem ly chyb t fytoestrogeny, nenasycené mastné kyseliny, dostatek bílkovin, vláknina, vápník a vitaminy D, E a B. V p ípad vysoké hladiny cholesterolu je pak vhodné za adit dostate ný p íjem rostlinných sterol , o nichž bylo prokázáno, že jeho hladinu výrazn snižují.
196
Srov. DAS, vysoký cholesterol u žen v menopauze, [online], dostupné z www: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/159205-zeny-v-menopauze-casto-trapi-vysoky-cholesterol.html [cit. 2008-04-25].
136
íloha 12 Jóga pomáhá ženám po menopauze197 Jóga harmonizuje zárove
t lo i psychiku lov ka. Mnohdy zastoupí i ú inky
kterých lék . Pomoci m že p edevším ženám v menopauze odstranit i zmírnit nep íjemné symptomy jako jsou návaly horka, nespavost a nervozita.
Jóga navozuje rovnováhu u žen v menopauze Jóga p eloženo do
eského jazyka znamená „spojení“. Jedná se o spojení
individuálního Já s universálním Bytím. Jóga ale není jen teorie. Je to praktický zp sob života. Pomáhá vytvá et harmonii t la, mysli a duše. P i cvi ení jógy si lov k uv domuje dýchání a spolupráci mezi t lem a myslí. Obecn jóga zlepšuje zdravotní stav a zvyšuje fyzickou zdatnost. Pomáhá pozitivn myslet a utvá et sebev domí. ada praktických cvi ení m že p ipravit t lo na období menopauzy a sou asn zmírnit její pr vodní znaky. Existuje linie energetické jógy, která je vytvo ená zvlášt pro problémy s hormonální hladinou. Obsahuje ur ité cviky, které op tovn uvád jí do aktivního stavu produkci hormon . Výsledkem je odstran ní vedlejších p íznak menopauzy. Jóga efektivn zlepšuje pocity jako jsou návaly horka, nespavost nebo nervozitu. Dává do souladu t lo i psychiku lov ka. Vhodné cvi ení jógy rovn ž p sobí jako prevence osteoporózy. Vhodným cvi ením se zpev ují kosti. Ženám, které již mají s osteoporózou potíže, jsou doporu ovány relaxa ní cviky. Tyto cviky jsou pomalé a plynulé. Neobsahují prudké a kroutivé pohyby. Jóga je i osteoporóze mnohem vhodn jší a ú eln jší než jiné sporty, které se jeví být p íliš namáhavými. i józe se nau í ženy správn
dýchat a to napomáhá ke snížení hladiny
cholesterolu. Cvi ení taktéž ovliv uje správnou innost metabolismu t la. Napomáhá ke zlepšení innosti štítné žlázy. Pravidelné cvi ení jógy má i omlazující ú inek.
197
Srov. PO-P ECHODU, jóga pomáhá ženám po menopauze, [online], dostupné z www: http://www.po-prechodu.cz/cviceni/prechod-nam-ulehci-cviceni-jogy.html [cit. 2008-04-25].
137
íloha 13 Tai–chi jako pomoc ženám v klimakteriu198
vod, pro cvi it tai-chi je ten, že cvi ení zklid uje mysl a uvol uje t lo. Toto inn posiluje schopnost vyrovnat se stresem v dnešní dob . Cvi ení tai-chi zlepšuje fyzickou i psychickou kondici. Zm ní myšlení i t lesnou kondici lov ka. Tai-chi upev uje zdraví a p ispívá k vylé ení mnoha nemocí. P i rozrušení dojde k urychlenému tlukotu srdce. Tai-chi pom že ztišit se, najít vnit ní harmonii a uklidnit rozbušené srdce. Mezi d ležité rady tai-chi pat í také nep ejídat se, nesp chat a v novat pozornost po así a rytm m p írody. Nejlepší je podle zákonitostí tai-chi být v souladu se svým okolím. Poté, co za nete cvi it tai–chi, se zanedlouho dostaví klid mysli, lepší soust ed ní a kvalitn jší spánek. Pro ženy, které poci ují potíže v klimakteriu, je toto cvi ení obzvlášt vhodné. Pom že nalézt sebe sama a sv j životní úkol. Pomáhá s pochopením sebe i druhých. Tai-chi u í trp livosti, citlivosti, vnímavosti, soust ed ní a toleranci. Dnešní zp sob života nás nutí sed t u po íta e a svaly se této pozici p izp sobují. Následkem je bolest v zádech, za krkem a bolest hlavy. lov k cvi ící tai-chi se nau í správn stát a správn se pohybovat. P i pohybu zat žuje svaly, nikoliv klouby. i cvi ení tai-chi dochází k postupnému posilování všech oslabených partií. Jelikož tai-chi vyžaduje plné soust ed ní, p i delším cvi ení p ichází relaxace, která odbourává stres. Dochází k uvol ování hormon endorfin , které jsou p
inou dobré nálady.
Je prokázáno, že tai-chi blahodárn p sobí na lidský organismus.
198
Srov., PO-P ECHODU, Tai-chi jako pomoc ženám v klimakteriu, [online], dostupné z www: http://www.po-prechodu.cz/cviceni/prechod-a-tai-chi.html [cit. 2008-04-25].
138
íloha 14 Menopauza test199
Dev t z deseti žen trpí s p icházející menopauzou r znými problémy. Jen n kolik z nich však ví, že práv p icházející menopauza je p
inou t chto problém . To, zda
jste v období menopauzy, m žete zjistit sami, jednoduše a rychle pomocí tohoto testu. Toto zjišt ní vám m že pomoci zvolit vhodnou lé bu nebo upravit vaši životosprávu. íznaky menopauzy jsou dány klesající hladinou estrogen a sou asn
zvýšenou stimulací hypofýzy k tvorb
FSH.
Menopauza test detekuje FSH a zjistí, zda ho vaše t lo produkuje nadm rné množství jako d sledek nízké hladiny estrogenu, která je signálem nastupující menopauzy. Obr. 4 Menopauza test200 Zp sob použití Menopauza test používá kombinaci protilátek k selektivní detekci zvýšené hladiny FSH. Test se provádí pono ením absorp ní ástí testovací kazety do vzorku mo i a získáním výsledk na základ barevných proužk . K provedení testu použijte první ranní mo , která obsahuje nejvíce hormon a která vám dá nejp esn jší výsledek testu. Pokud stále máte menstrua ní cyklus, ud lejte si test b hem prvního týdne cyklu. Druhý test si ud lejte o týden pozd ji. Pokud již máte nepravidelný menstrua ní cyklus, ud lejte si první test kdykoliv b hem m síce a druhý test o týden pozd ji. Menopauza test m í hladinu FSH v mo i. Výsledek získáte b hem 5 minut. Jeho spolehlivost je na >99%.
199
Srov., VLTAVA.CZ, Menopauza test, [online], dostupné z www: http://lekarna.vltava.cz/Pristroje-a-pomucky/Diagnosticke-testy/Menopauza test/ produkt=860201672/kategorie=6799/ [cit. 2008-04-25]. 200 Tamtéž.
139
