MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ KATEDRA GYMNASTIKA A ÚPOLŮ
VZNIK A VÝVOJ MODERNÍ GYMNASTIKY Bakalářská práce
Vedoucí práce bakalářské práce:
Autor:
Mgr. Lenka Svobodová
Michaela Javorková Brno 2013
1
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedním Mgr. Lenky Svobodové, s využitím zdrojů uvedených v soupisu literatury. V Brně dne 23.4. 2013
podpis:..............................
2
Děkuji Mgr. Lence Svobodové, za odborné vedení mé bakalářské práce a za veškeré podmětné připomínky.
3
Obsah Úvod...............................................................................................5 1 Charakteristika moderní gymnastiky...........................................6 1.1. Charakteristika sportovní disciplíny........................................6 1.2. Dělění moderní gymnastiky.....................................................7 1.3. Náčiní v moderní gymnastice..................................................9 1.4. Cvičení s náčiním...................................................................13 1.5. Hudební doprovod..................................................................15 1.6. Struktura řídících složek.........................................................16 2 Pravidla moderní gymnastiky.....................................................17 2.1. Chování gymnastek a trenérů.................................................17 2.2. Úbor gymnastek.....................................................................17 2.3. Závodní plocha.......................................................................18 2.4. Sbor rozhodčí.........................................................................19 3 Vznik a vývoj moderní gymnastiky...........................................20 3.1. Historie moderní gymnastiky.................................................20 3.2. Vznik a vývoj moderní gymnastice v Československu.........27 3.3. Tréninky dříve a dnes.............................................................31 4 Vznik a vývoj estetické skupinové gymnastiky.........................33 4.1. Estetická skupinová gymnastika............................................33 4.2. Historie estetické skupinové gymnastiky...............................33 4.3. Vývoj ESG v Rusku.............................................................. 34 5 Pravidla estetické skupinové gymnastiky ….............................36 5.1. Dětská pravidla …................................................................ 36 5.2. Věková kategorie 8 let a mladší a 8-10..................................37 5.3. Věková kategorie 10-12 let …..............................................39 5.4. Soutěžní kategorie 12-14 let ….............................................41 6 Závěr......................................................................................... 43 7 Seznam použité litaratury...........................................................44 8 Seznam zkratek..........................................................................46 9 Seznam obrázků …....................................................................47 Resumé..........................................................................................48
4
Úvod Moderní gymnastika je ryze dívčí sport, kde jsou kladeny velké nároky na ladnost a soulad pohybu s hudbou i na celkový estetický dojem. Hlavní náplní moderní gymnastiky je cvičení při hudbě se švihadlem, obručí, míčem, stuhou a kužely. Moderní gymnastika od jiných sportů spojuje fyzický výkon s estetikou. To má vliv nejen na samostatné sportovce, ale i na diváckou veřejnost, která se nepřichází podívat na výkon gymnastek, ale odnese si i silný estetický dojem. Cílem mé bakalářské práce je zachytit vznik a vývoj moderní gymnastiky až po současnost a přiblížit veřejnosti tento krásný a čistě ryzí sport žen. Moderní gymnastika je řazena do esteticko – koordinačních sportů. Její řízení má na starost FIG a UEG. Sama tento krásný sport a velice náročný jsem pěstovala od útlého dětského věku, proto jsem si i toto téma vybrala. Teď jsem trenérkou klubu SK MG Zlín. Trénují děvčata ve věku 4 – 10 let. Trenérkou jsem už 5 let. Rozhodčí 3. třídy pro moderní gymnastiku 4 roky a rozhodčí 2. třídy pro estetickou skupinovou gymnastiku 1 rok.
5
1 Charakteristika moderní gymnastiky 1.1. Charakteristika sportovní disciplíny Pojem gymnastika „Vývoj
společnosti
ekonomickými,
politickými
je a
od
pradávna
kulturními
ovlivňován
podmínkami.
K
historickými, těmto
vlivům
neoddělitelně patří i charakteristické pohybové aktivity zobrazující život dané doby. Tělesná cvičení mají úzký vztah ke kultuře, jsou důležitou součástí výchovy a odpovídají specifickým národním potřebám.“ (kolektiv autorů, 2005) „Ze starořeckého slova ,,gymnasein“ to je cvičiti nahý a ,,gymnastes“ označujícího bojovníka, cvičence, ale i člověka, který se zabýval ,,vědou o tělesných cvičencích“ byl odvozen název gymnastika, jako nadřazený pojem pro systémy gymnastických cvičení navazujicí na ideály antické harmonie tělesné a duševní složky člověka – kalokagathie.“ (Kos, 1990) „Gymnastiku nechápeme pouze jako systém tělesné výchovy nebo soubor cvičení, ale jako fenomén, který může ovlivňovat životní styl jednotlivce, uspokojovat jeho potřeby a současně je ovlivňován nároky společnosti člověka, na jeho zdatnost a výkonnost.“ (kolektiv autorů, 2005) Moderní gymnastika je sportem esteticko-koordinačním. Podle klasifikace uváděné doc. Choutkou je výkon v moderní gymnastice typem technicko estetického výkonu s úkolem přesně, formálně dokonale a esteticky předvést danou sestavu. Výkon má charakter převážně stereotypní, protože u jednotlivých pohybových struktur (prvků), jejich kombinací a celých sestav musí dojít k vysokému stádiu automatizace i přesto, že jsou kontrolovány vědomím (Čížková, Novotná, 1978). Moderní gymnastika jako sportovní specializace pro ženy plní především úkoly a cíle sportu. Metodika sportovního tréninku i technika důsledně dbá na anatomické, fyziologické a psychologické zvláštnosti žen a dívek, na jejich sklony a duševní záliby. Aplikace fyzikálních zákonů a principů biomechaniky o přirozených pohybech lidského těla, dále poznatky z estetiky pohybu, hudby i některé zásady teorie a choreografie z tanečního umění jsou důležité při stanovení základních požadavků pro pohybový projev moderní gymnastiky. Krásu cvičení moderní gymnastiky podmiňuje tedy více činitelů. Název moderní gymnastika je převzat z mezinárodního označení FIG Gymnastique moderne. Dřívější název umělecká gymnastika byl vlastně překlad z ruského slova chudožestvennaja a je stejně tak málo výstižný jako název moderní. V umělecké či moderní gymnastice není umění cílem. Cílem tohoto čistě ženského sportu je péče
6
o rozvoj a výchovu sportovkyň s vysokou pohybovou kulturou. Chce-li cvičenka moderní gymnastiky, dosáhnout vrcholového mistrovství, musí si osvojit pohybový projev, který vytváří její charakter a krásu a není jen požadavkem estetickým, ale především zdravotním a výchovným. Moderní gymnastika jako sport pro ženy je prostředkem nejen tělesné, ale i rozumové, estetické, pracovní a mravní výchovy. Všechny tyto složky výchovy ovlivňují metodiku sportovního tréninku moderní gymnastiky a její techniku. (Fürlová, Livorová &
Petrová, 1972)
1.2. Dělení moderní gymnastiky Moderní gymnastika v České republice má 3 úrovně pro soutěž jednotlivkyň a dvě úrovně pro společné skladby. Pod pojmem úroveň si můžeme také představit výkonnostní stupeň. Jednotlivkyně: Základní program je národní pro Českou republiky. Jedná se o povinné sestavy. V rámci tohoto stupně se závodnice dělí do kategorie dle věku (0. kategorie-4. kategorie). 0. kategorie je letos pro dívky ročníku narození 2006 a mladší. 4. kategorie je pro dívky ročníku narození 1999 a starší. Pro každou kategorii je přímo stanovené náčiní a dané popisy sestav gymnastickým názvoslovím a daná povinná hudba. Kombinovaný program je pouze národní pro ČR. Je to kombinace jedné povinné sestavy a jedné volné sestavy. Pro každou kategorii je přímo stanovené náčiní a vypsané popisy sestav gymnastickým názvoslovím a daní povinná hudba pro povinnou sestavu. Pro volnou sestavu lze použít libovolnou hudební nahrávku v délce 1:00–1:30 minut instrumentální i zpívanou od roku 2013. Ve volné sestavě musí být zařazen minimálně jeden skok, obrat, rovnováha, ohebnost, vlna a kroková variace (často bývá zařazeno prvků více, aby při případném neprovedení jednoho prvku, byl prvek pojištěn). V rámci toho stupně se závodnice dále dělí do kategorií dle věku (III.-I.VTp a ženy). Název Vtp je výkonnostní třída povinná (náplň i charakteristika těchto kategorií se v průběhu času výrazně změnila, ale název zůstal stejný). Kombinovaný program má vlastní tabulky všech gymnastických prvků pro volné sestavy. Prvky jsou rozděleny do kategorií skoky, obraty, rovnováhy a již se dále nedělí. Volný program jedná se pouze o volné sestavy. V rámci tohoto stupně se
7
závodnice dělí do kategorií dle věku neděje nejmladší, naděje mladší, naděje starší, juniorky a seniorky. Juniorky a seniorky se mohou účastnit zahraničních závodů, mistrovství a olympiád jsou řízeny mezinárodními pravidly. Všechny ostatní jmenované kategorie si každý stát upravuje sám (pravidla se liší jen velmi málo). Jedině závodnice těchto kategorií mohou jezdit na mezinárodní závody do zahraničí, protože mají sestavy poskládané dle stejných nebo podobných pravidel. V ČR existuje ještě jedna pod větev volného programu kadetky mladší, kadetky starší a dorostenky v podstatě se jedná o nižší úroveň nadějí, juniorek, seniorek. Pro sestavy lze použít libovolnou hudební nahrávku v délce 1:15 – 1:30 může být i zpívaná. V každé sestavě musí být přesný počet prvků a dokonce i daném poměru (například v sestavě se švihadlem musí převažovat skoky, proto je v sestavě pro naděje mladší při předepsaném počtu 8 prvků možno provést 5 skoků a ostatní prvky – rovnováha, obrat – buď jedenkrát nebo některý dvakrát a některý vynechat, žádná jiná možnost neexistuje. Počet prvků a jejich poměry má každá kategorie volného programu přímo stanoveny. Navíc jsou taky přímo stanoveny maximální hodnoty prvků, které mohou v jednotlivých kategoriích zařazeny. Volný program má vlastní tabulky všech gymnastických prvků – prvky jsou rozděleny do kategorií skoky, obraty, rovnováhy a v těchto kategoriích jsou ještě rozděleny dále dle obtížnosti od nejjednodušších za 0,1 desetinu bodu obtížnost A až po nejtěžší za 0,5 bodu obtížnost E a jsou uvedeny na stranách 19 – 24 v mezinárodních pravidlech moderní gymnastiky. Dále jsou ve volném programu stanoveny manipulace s náčiním, které jsou v sestavách bonifikovány (také tabulky). Vše, co má gymnastka v sestavě předvést, se zapisuje do zápisu sestavy a rozhodčí rozhodují dle těchto zápisů – pouze škrkají, co gymnastka zkazila, sčítají hodnoty, co gymnastka provedla. Společné skladby: Linie B především pro závodnice základního a kombinovaného programu. Délka sestavy je 2:00–2:30 a je povolena instrumentální i zpívaná hudba od roku 2013. Počet gymnastek je 4–6 členek a povolena je jedna náhradnice. Závod všech kategorií probíhá bez oficiálních formulářů (zápisů sestav). Obtížnost těchto 8
sestav se řídí dle pravidel pro kombinovaný program. V rámci tohoto stupně se závodnice dělí do kategorií dle věku 0. kategorie–5. kategorie. Všechny sestavy musí obsahovat alespoň jeden skok, rovnováhu, obrat, vlnu nebo osmu a krokovou variaci alespoň 3 spolupráce všech gymnastek. Sestavy s náčiním musí obsahovat minimálně 4 výměny (výměna pouze házením). Linie A především pro závodnice volného programu. Délka sestavy je 2:15 –2:30 a je povolena instrumentální i zpívaná hudba od roku 2013. Počet gymnastek je 4–6 členek pro mladší kategorie, pro kategorie Naděje starší, Juniorky a Seniorky je určen počet členek družstva na 5. Povolena je jedna náhradnice. Závod všech kategorií probíhá s oficiálními formuláři (zápisy sestav). Obtížnost těchto sestav se řídí dle pravidel pro volný program. V rámci tohoto stupně se závodnice dále dělí do kategorií dle věku. (Stručný výtah z pravidel moderní gymnastiky, 2013)
1.3. Náčiní v moderní gymnastice Technické normy náčiní Jsou stanoveny mezinárodní organizací FIG. Švihadlo Švihadlo je vyrobeno z konopí nebo syntetického materiálu, který má stejné vlastnosti jako konopí. Délka švihadla se určuje podle výšky gymnastkystojí-li gymnastka oběma chodidly na středu švihadla, konečky by měla mít do podpažních jamek. Má jednotný průměr nebo může mít mírně zesilující střední část, zesílení musí být ze stejného materiálu, jako je švihadlo. Barva švihadla je libovolná, ale nesmí být přírodní. Konce švihadla nesmějí být s dřevěnýma nebo plastovýma držadlama. Je povoleno mít jeden nebo max. dva uzly na konci švihadla. Konce mohou být pokryty neklouzavou látkou (Obr. 1). (Reyna Chan)
9
Obr. 1 švihadlo (švihadlo Sasaki M – 280, 2008) Obruč Obruč je vyrobena z plastického materiálu, který se během pohybu nesmí deformovat. Je kulatá a omotaná adhezní páskou po celé ploše libovolnou barvou. Barva obruče může být přírodní nebo libovolná barva může být i vícebarevná. Váha obruče minimálně 300g. Průměr obruče vnitřní strany 80 – 90 cm, 70 – 80 cm pro gymnastky menší než 140 cm (Obr. 2). (Reyna Chan)
Obr. 2 obruč (Obruč česká 90 cm, 2008) Míč Míč je vyroben z kaučuku nebo syntetického materiálu, který je stejně pružný jako kaučuk. Minimální váha je 400g. Průměr míče je 18-20 cm a 16-18 cm pro gymnastky menší než 140 cm. Barva míče je libovolná, jsou povoleny geometrické vzory, ale zakázány velké figurální motivy (Obr. 3). (Reyna Chan) 10
Obr. 3 míč (Míč Sasaki M-207BR P) Stuha Tyčka je ze syntetického materiálu. Délka tyčky je 50-60 cm včetně fixačního prstence. Průměr je max. 1 cm v nejsilnějším místě. Tvar je válcovitý, kónický nebo jejich kombinace. Dolní část může být opatřena neklouzavým materiálem. Barva je libovolná (Obr. 4). Fixací je karabinka, která spojuje stuhu s tyčkou. Materiál fixace je libovolný, délka max. 7 cm (Obr. 5). Stuha je vyrobena ze saténu nebo podobného materiálu. Délka stuhy je 6 m, 5 m pro gymnastky menší než 140 cm. Začátek stuhy, který je připevněn fixací může být až do 1 m zdvojen a na horním konci zdvojení je povolena výztuha max. 5 cm. Šířka stuhy může být 4-6 cm. Váha je minimálně 35 g (Obr. 6). (Reyna Chan)
Obr. 4 tyčka (Tyčka ke stuze Sasaki M-700G FRR, 2008) 11
Obr. 5 karabinka (Karabinka na stuhu Sasaki M-740, 2008)
Obr. 6 stuha (Stuha Venturelli, 2008) Kužele Jsou vyrobeny ze syntetického materiálu. Délka je 40-50 cm. Tvar kuželí je lahvovitý. Tělo nejsilnější část kužele, krk je tenká část, hlavice je kulová část s rozšířením. Je povolena adhezní páska nebo neklouzavá hmota kolem všech částí. Váha je minimálně 150 g každý kužel. Průměr maximálně 3 cm. Barva je libovolná, jedno i více barevná (Obr. 7). (Reyna Chan)
12
Obr. 7 kužele (Kužele Sasaki M-35 BRP, 2008)
1.4. Cvičení s náčiním Cvičení s náčiním kladou speciální nároky na koordinaci náčiní a pohybu těla. Jednotlivé druhy náčiní mají svoji odlišnou techniku. Mnohé prvky jsou však pro různé druhy náčiní podobné. Podle typu náčiní je volen hudební doprovod. Prvky s náčiním musejí být prováděny pravou i levou paží. Dnes rozlišujeme cvičení s pěti náčiními. 1. Švihadlo cvičení se švihadlem má vydatné fyziologické účinky, působí především na rozvoj svalových skupin dolních končetin, zvláště svalu lýtkového, zvyšuje pružnost v kotnících a dále zdokonaluje kloubní pohyblivost paží, nejvíce zápěstí. Cvičení se švihadlem učí i smyslu pro rytmus. Z hlediska dlouhodobé sportovní přípravy bývá švihadlo zařazeno jako první náčiní, jehož techniku si děvčata osvojují. Sestava se švihadlem by měla být dynamická, se změnami rytmu, založená především na skokových kombinacích. Hodnotí se výška skoku, pohybový rozsah 16 kloubů, záklon u skoků se záklonem, propnutá kolena a nárty. Důraz je v neposlední řadě kladen na vedení švihadla. Švihadlem kroužíme: a) vpřed b) vzad c) stranou d) vodorovně (oba konce švihadla obvykle držíme v jedné ruce). Švihadlo může být drženo obouruč či jednou rukou a složeno na poloviny, třetiny a čtvrtiny. Základní technikou jsou poskoky a skoky přes rozložené švihadlo (držené obouruč za konečky). Je rovněž možné provádět zavinutí, spirály, odbíjení, mlýnky. Tyto pohyby, stejně jako pohyby se složeným švihadlem, nebo uzlem, nejsou typické pro toto náčiní, ale nesmějí v kompozici převažovat. V sestavách se švihadlem nesmí chybět: a) přeskoky s kroužením vpřed, vzad a stranou b) drobné přeskoky přes švihadlo c) manipulace: komíhání, kruhy, švihy, osmy d) kroužení e) házení, chytání f) vypuštění jednoho konce švihadla “ešapé“.
13
2. Obruč cvičení s obručí je vhodné pro mládež i pro vyspělé cvičenky. „Pohyby s obručí jsou převážně dynamického charakteru, zdokonalují nervosvalovou koordinaci a přispívají velkou měrou k postřehu, obratnosti a hbitosti cvičenek“ (Főrlová & Livorová & Petrová, 1962). Polohy obruče: a) rovná b) svislá c) šikmá Držení obruče: a) jednoruč b) obouruč c) popř. jinými částmi těla. Dělení cvičení s obručí: a) pohyby obruče v rovinách b) kroužení c) házení a chytání d) přeskoky a skoky do obruče e) kutálení (po zemi a po těle) a kutálení se zpětnou rotací f) manipulace: překlopení, roztáčení přetáčení, švihy, kruhy, osmy g) průchody obručí h) prvky prováděné nad obručí apod. 3. Míč při cvičení musí míč spočívat na dlani, nesmí být držen prsty (jen při některých cvičeních mohou prsty míč lehce přidržovat). Míč při cvičení držíme jednoruč nebo obouruč. Cvičení s míčem dělíme na: a) házení a chytání (do téže ruky, přehození do druhé ruky) b) odbíjení c) kutálení d) manipulace: kruhy, švihy, osmy, odrážení, převracení či bez kruhových pohybů míče (míč je vyvažován na jedné ruce nebo jiné části těla. Je rovněž možné provádět vedená kutálení, pasivní odbíjení a otáčivé pohyby s míčem. Avšak tyto pohyby, stejně jako držení míče oběma rukama nejsou typické pro toto náčiní a tudíž nesmí v kompozici převažovat. Provedení všech technických pohybů s míčem drženým v jedné ruce je správné pouze, když jsou prsty drženy přirozeně. „Zmáčknutý/stlačený“ míč je považován za statický. Míč držený v ruce bez samostatného pohybu paže je považován za statický, a tudíž je povolen pouze při jednom pohybu těla. Základní vyhození míče rukou musí být provedeno s jeho odvinutím, tj. s pohybem míče z dlaně přes konečky prstů a vytažením trupu do výšky. Míč vyhazujeme, stejně jako ostatní náčiní v předpažení vzhůru nebo upažení. Chycení míče musí být provedeno stažením přes prsty zpět do dlaně, nesmí být přichycen druhou rukou nebo trupem. Chycení do obou rukou snižuje hodnotu prvku o 0,1 bodu, pokud není provedeno bez zrakové kontroly. 4. Kužele „Technika s kuželi je obtížná, neboť vyžaduje soulad pohybu
celého těla s přesným rytmickým pohybem paží s kuželi“ (Főrlová & Livorová & Petrová, 1962). Paže nesmí být při cvičení strnulé, ale měkce protažené. U kužele
14
rozeznáváme: hlavici, krk, tělo a patu. Pohyb vychází z ramenního kloubu u velkých kruhů a ze zápěstí u malých kroužků a mlýnků. Pohyby paží musí být v souladu s pohyby celého těla, jeden pohyb navazuje na druhý. a) malé kroužky b) mlýnky c) házení, chytání jednoho nebo obou kuželů s rotací nebo bez rotace, asymetrická házení a chytání d) ťukání e) manipulace: švihy, kmihy a kruhy paží Švihy, kmihy a kruhy kuželů, osmy, asymetrické pohyb. Asymetrické pohyby musí být prováděny s různým pohybem kuželů (tvar, rovina, amplituda, směr). Malé kroužky prováděné se zpožděním, nebo různými směry nejsou považovány za asymetrické pohyby, protože mají stejný tvar a amplitudu, 50% manipulace kuželů během sestavy musí být provedeno s kuželi drženými za hlavu. Asymetrické házení může být prováděno jednou nebo oběma rukama najednou. Pohyb kuželů se musí lišit ve tvaru či výšce (jeden kužel letí výš, než druhý), lišit se rovněž může rovina či směr vyhození. Kutálení, odrážení, či klouzání, stejně tak jako držení kuželů za krk, nebo tělo nesmí v kompozici převažovat. 5. Stuha patří k obtížnějším náčiním, proto je nácvik techniky s tímto náčiním zařazen v dlouhodobé přípravě mládeže spolu s kuželi až za švihadlo, obruč a míč. Šestimetrová stuha musí být v průběhu celé sestavy v pohybu, její konec se nesmí dotýkat země a těla cvičenky. V manipulaci se stuhou rozlišujeme: a) hádky/vlnovky (4 – 5 hádků) b) spirály (4 – 5 spirál) c) manipulace: kruhy, švihy, kmihy, osmy d) házení e) házení s návratem - “stahovačka“ f) malé házení “ešapé“ g) průchody stuhou nebo přechody nad kresbou stuhy celým tělem nebo částí těla. Je rovněž možné provádět odrážení, namotání a vymotání ze stuhy. Tyto prvky však nejsou považovány za typické pro toto náčiní a tudíž nesmí v kompozici převažovat. (Hamžová, 2008)
1.5. Hudební doprovod Hudební doprovod byl od počátku součástí umělecké gymnastiky. Povinné i volné sestavy cvičily gymnastky s doprovodem klavíru. Živá hudba znamenala lepší kontakt závodnice s hudbou. Cvičilo se na lidové písně a na nejrůznější hudební motivy. Využívalo se úryvků skladeb předních světových hudebních skladatelů, anebo byly komponovány skladby přímo pro určité sestavy. Později přišly italské gymnastky s nápadem využít pro doprovod větší hudební tělesa, která znamenala dokonalejší hudební prožitek, avšak za cenu vyšších nákladů. V důsledku toho byla živá hudba nahrazena hudbou reprodukovanou, která umožňuje větší variabilitu a širší repertoár. Přestože je nabídka v tomto ohledu velmi bohatá, nedaří se vždy skloubit náročné pohybové kreace s vybranými hudebními motivy. Cílem je, aby byl pohyb dokonale sladěn s hudbou, aby vystoupení působilo uceleným dojmem.
15
Plisková se však k současně nastaveným trendům staví kriticky: Poukazuje na složitost prvků a na jejich nepřiměřené množství, které vede k upřednostnění technické stránky nad estetikou. Sestavy mnohdy připomínají až artistické výkony, avšak zdá se, jakoby hudební složka nebyla cítěna a prožívána. V nevhodně zvolených složitých skladbách nemusí být hudba správně pochopena, a naopak dobře zvolené skladby nemusí být v souladu s pohybovou stránkou. Nepřiměřené množství prvků ubírá na estetice. Věc je tradičně dobře vyřešena u tzv. bývalé sovětské školy, kde je na celkové sladění kladen zvýšený důraz. Ideální situace je zejména u gymnastických exhibic, kde mají závodnice větší volnost ve výběru předváděných prvků. Řada exhibičních vystoupení má velmi dobrou úroveň a pro mnoho diváků jsou pro rozmanitost a různorodost pojetí velmi atraktivní. Závodní sestavy byly v minulosti od sebe výrazně odlišné, v současnosti jsou si podobné. To je zřejmě příčina, proč se z moderní gymnastiky vytrácí krása a příjemný dojem. (Hamžová, 2008)
1.6 Struktura řídících složek Správní institucí je Mezinárodní gymnastická federace FIG (francouzsky: Fédération Internationale de Gymnastique), která byla založena v roce 1881 a zahrnuje všechny gymnastické disciplíny. Moderní gymnastika je jejím právoplatným členem od 1961. Pořádá mistrovství světa a olympijské hry. Evropská gymnastická unie UEG (European Union Of Gymnastics / Union Européenne de Gymnastique), 47 členů. Pořádá mistrovství Evropy. Český svaz moderní gymnastiky, ČSMG – od roku 1963, pořádá mistrovství České republiky. Obecná charakteristika sportovní disciplíny, která vešla do povědomí jako umělecká gymnastika, předznamenává význam a postavení této činnosti v kontextu sportu jako důležitého kulturního fenoménu. Kapitola se zabývá podrobně základními cvičebními kategoriemi a zejména rozebírá jednotlivá náčiní, hudební doprovod a ostatní významné aspekty. (Hamžová, 2008)
16
2 Pravidla moderní gymnastiky 2.1. Chování gymnastek a trenérů Gymnastky jednotlivkyně a šest gymnastek společné skladby by měly být přítomné na závodní ploše pouze tedy, pokud byly vyhlášeny mikrofonem, nebo Koordinační rozhodčí, nebo když svítí zelené světlo. Srážka udělována koordinační rozhodčí: Brzký nebo pozdní nástup gymnastky nebo společné skladby 0,5b. Gymnastka, která se rozcvičuje v závodní hale 0,5b. Gymnastky společné skladby, které spolu verbálně komunikují v průběhu sestavy 0,5 b. Jednotlivkyně i společné skladby musí na závodní plochu nastoupit rychle a bez hudebního doprovodu a ihned zaujmout počáteční pozici. Srážka udělována Koordinační rozhodčí 0,5 b. pokud toto není dodrženo. Během vlastní sestavy, nesmí trenér gymnastky, nebo společné skladby jakýmkoliv způsobem komunikovat s gymnastkou / gymnastkami, hudebníkem, nebo rozhodčími. Srážka udělovaná Koordinační rozhodčí 0,5 b. (Rhytmic gymnastics, 2013)
2.2. Úbor gymnastek Vhodný gymnastický trikot musí být z neprůhledného materiálu. Trikoty, které mají některé části z krajky, musí být podšité (od trupu po hrudník). Přední a zadní výstřih trikotu nesmí být hlubší, než do poloviny hrudní kosti a maximálně do úrovně spodní části lopatek. Trikoty mohou být s rukávy, nebo bez rukávů, ale taneční trikoty s úzkými ramínky nejsou povoleny. Trikot musí být přiléhavý, aby umožnil rozhodčím ohodnotit správnou polohu každé části těla. Trikoty pro společnou skladbu musí být identické (stejný materiál, styl, střih, a barva). Nicméně, pokud je trikot z materiálu s určitým vzorem, budou tolerovány malé rozdíly, které mohou vzniknout střihem. Je povoleno nosit: dlouhé punčocháče ke kotníkům přes nebo pod trikot, celotrikot v případě, že je přiléhavý. Délka a barva látky zakrývající nohy musí být stejná na obou nohách (vzhled “harlekýn“ je zakázán), pouze styl (střih a zdobení) smí být odlišné. Sukýnka přes trikot, punčocháče, nebo celotrikot, která nepřesahuje oblast boků. Styl sukýnky (střih a zdobení) je libovolný, ale sukýnka musí být přiléhavá na bocích (střih “baletní 17
sukýnky“ je zakázán). Gymnastky mohou předvést sestavu bosy, nebo v gymnastických špičkách (Obr. 8). Účes musí být úhledný a upravený a make-up lehký. Šperky a všechny druhy piercingu, které by mohly ohrozit bezpečnost gymnastky, nejsou povoleny. Srážka udílena Koordinační rozhodčí: trikot jednotlivkyně nebo společné skladby neodpovídá pravidlům 0,3 b. Emblém nebo reklama neodpovídající oficiálním normám 0,3b. Obvazy, nebo jiné bandáže nemohou být barevné a musí mít béžovou barvu. Srážka udílena Koordinační rozhodčí 0,3 b. za nedodržení tohoto pravidla. (Rhytmic gymnastics, 2013)
Obr. 8 špičky (Ťapky Venturelli Turn up, 2008)
2.3. Závodní plocha Překročení závodní plochy náčiním, nebo jednou či více částmi těla, která se dotkne země mimo vymezenou plochu, nebo náčiní, které opustí závodní plochu a samo se vrátí, bude penalizováno. Srážka je udělována Koordinační rozhodčí: 0.3b., vždy pro jednotlivkyně nebo za každou chybující gymnastku společné skladby. Srážka nebude udělena, pokud náčiní opustí závodní plochu na konci sestavy, po skončení hudby, nebo pokud je náčiní upuštěno v posledním pohybu. Pomezní rozhodčí: musí zdvihnout 1 praporek, pokud náčiní či tělo překročí závodní plochu, a 2 praporky pokud náčiní i tělo překročí závodní plochu, musí zapsat srážku na speciální formulář a toto poslat Koordinační rozhodčí. Pokud náčiní překročí vymezenou plochu, aniž by se dotklo země, 18
srážka nebude udělena. Každá sestava musí být předvedena celá na jedné závodní ploše: Srážka udílená Koordinační rozhodčí: 0,3 b., pokud gymnastka nebo společná skladba změní závodní plochu nebo ukončí sestavu mimo závodní plochu nebo opustí závodní plochu během sestavy. Pomezní rozhodčí: musí zdvihnout 1 praporek, pokud gymnastka nebo gymnastky ze společné skladby změní závodní plochu nebo opustí závodní plochu během sestavy, musí zapsat srážku na speciální formulář a toto poslat Koordinační rozhodčí.(Rhytmic gymnastics, 2013)
2.4. Sbor rozhodčí Každý sbor rozhodčích (soutěže jednotlivkyň i společných skladeb) se skládá ze 2 skupin rozhodčích: rozhodčí Obtížnosti a rozhodčí Provedení. Obtížnost (D): 4 rozhodčí, průměr 2 společných známek. Každá podskupina udělí 1 společnou známku D (součtem). Celková známka za obtížnost průměr 2 známek, udělených 2 podskupinami. Provedení (E) 5 rozhodčích pro MS a OH + 2 Referenční rozhodčí. 4-5 rozhodčích pro mezinárodní soutěže. Celková známka za provedení (E) (odčítáním) s 5 rozhodčími: průměr 3 středních známek. Celková známka za provedení (E) (odčítáním) se 4 rozhodčími: průměr 2 středních známek. (Rhytmic gymnastics, 2013) Rozhodčí 3. tříd jsou pouze proškolovány na školících akcích na rozdíl od rozhodčích 1. tříd. Na prvním školení rozhodčí musí složit závěrečnou zkoušku, která umožňuje rozhodovat na pohárových závodech. Doškolení je po 4 letech nebo po obnově pravidel. Rozhodčí 1. tříd mají vystudovanou vysokou školu, která je zaměřená na rozhodčí 1. třídy moderní gymnastiky, která trvá 2 roky a je pouze v Praze. Od roku 2013 jsou nové pravidla, které platí do roku 2016. Krátký výtah z pravidel je v předešlých kapitolách. Hlavní změny v pravidlech je rozřazení prvků pouze do 3 skupin a to na skoky, rovnováhy, rotace dříve do 4 skoky, rovnováhy, obraty, vlny a ohebnost. Poslední skupina vlny a ohebnosti jsou rozřazeny do rotací a rovnováh. Také došlo k bodovému ponížení prvků max. 0,5b. Ve starých pravidlech byly prvky obtížnosti max. 1.0b.
19
3 Vznik a vývoj moderní gymnastiky 3.1. Historie moderní gymnastiky Tato elegantní forma gymnastiky vznikla jako ilustrace projevu prostřednictvím pohybu ke konci 19. a na počátku 20. století. Společnost byla založena na vizích Jean-Georges Noverre a François Delsarte, gymnastika používá taneční prvky k rozvoji estetického výrazu a milosti v lidském těle. I když je hlavním znakem moderní gymnastiky soulad hudby a pohybu, proto je možné pokládat za její předchůdce Delsartovu estetickou gymnastiku, která ještě nemá tyto hlavní rysy. Francouzský zpěvák a herec Francois Delsarte (1811-1870) založil roku 1834 v Paříži vlastní školu, ve které chtěl systematickým školením pohybů naučit herce výrazovému projevu zvládnutím výrazových technik. Tato technika se opírala o zákonitosti postojů a gest jevištní plastiky a tance. Delsarte odmítal současnou dekadenční formu umění – uznával jen antické umění, které pokládal za nejdokonalejší formu umění vůbec. První poukázal na to, že k výrazovému projevu herce je potřebný nejen estetický pohyb obličeje, ale i celého těla. Jeho žáci Steele Mackaye a Genevieve Stebbinsová rozšířili jeho názory v Americe, kde například “estetická gymnastika“ Stebbinsové byla zavedená na veškerých amerických dívčích školách. Vznik moderní gymnastiky je úzce spojený se jménem švýcarského Francouze Emil Jaques Dalcrozea (1865-1950). Dalcroze byl profesorem hudební teorie na ženevské konzervatoři a podobu svojí pedagogické praxe zkoumal nedostatky výchovy hudebního sluchu. Zjistil, že žáci, kteří taktovali správně, projevovali prožití hudebního rytmu celým tělem a zjistil, že jak jsou žáci strnulí k pohybům silným rytmickým citům, tak tyto pohyby můžou vyplívat na zvýšení smyslu pro rytmus hudby. Uvědomování si hudebního rytmu nezávisí teda jen na výchově sluchu, ale i na jiných schopnostech, které spočívají ve vzruchu nervů a svalů celého těla. Jinými slovy: spojení pohybu s hudbou vzniká intenzivnější výchovný prostředek k výchově hudebního sluchu. Do Dalcrozea se sice už hudba užívala jako doprovod ke gymnastickému 20
cvičení nebo k tanci, ale hudba měla jenom funkci zdůraznění taktu nebo jen uživení a obveselení. Rytmus pohybu byl vždy velmi jednoduchý, obyčejně pohyb začínal na první dobu v taktu, zatím co podobu ostatních dob byla výdrž. Mezi rytmem hudby a rytmem pohybu neměla být tělesná spjatost. Dalcroze první spojil pohyb s hudbou jako výchovný prostředek a vytvořil tak základ rytmiky. První žádal, aby se rytmus pohybu kryl s rytmem hudby, tj. aby každý hudební motiv byl vyjádřený přesně pohybem. Delcroze vychází ze zásady, že každý rytmus je pohyb, každý pohyb je vázaný na hmotu, každý pohyb potřebuje prostor a čas. Z této zásady vyplynul i požadavek souvislosti mezi hudbou a časovými hodnotami a též mezi hudbou a dynamickými projevy člověka v prostoru. Pod Dalcrozeovou rytmikou můžeme teda rozumět pohybové vyjádření hudby a její složek, kterými jsou rytmus, tempo, takt, dynamika, forma, výraz. Nejznámější jeho dílo je šestisvazková práce Der Rhythmus als Erziehungsmittel für das Leben und die Kunst z kterého označují za nejznámější Methode Jacques Dalcroze, dále jen Le Rythm, la Musique et l'Education. Základním požadavkem Dalcrozeovým je, aby vlastní hudební zkušenost předcházela teoretické výuce, co znamená, že dítě má být vedené k tomu, aby mohlo říct “cítím“ skoro jako “vím“. Dalcrozeova soustava měla žáky uvést do dvou základních prvků hudby: rytmu a tónu. Jeho metoda se dělí na tři části, které souvisí navzájem: 1.rytmická gymnastika 2.výcvik sluchu 3.hudební plastika a improvizace Rytmická gymnastika má za úkol 1. Upravovat a zdokonalovat rytmický smysl, 2. zdokonalovat sílu a pružnost svalů v závislosti na časové složce, teda rozvíjet rytmický smysl hudební a cit pro hudební symetrii, 3. zdokonalovat sílu a pružnost svalů v závislosti na prostorové složce, tedy rozvíjet smysl pro rytmus plastický. Dalcrozeův směr přechází nejdříve do scénického umění, rytmickým pohybem znázorňuje různé děje, city, a nálady člověka. Dalcroze vnesl do cvičení 21
dynamiku, ruch. A osvobodil tělocvik ze cvičení na místě. V Mellerau (při Drážďanech) založil Dalcroze vzdělávací ústav (1910), později ho přestěhoval do Lucenburgu. Ovlivnil rozvoj gymnastiky v celé Evropě a Americe a vychoval řadu žáků – vynikajících propagátorů a pracovníků. Z jeho žáků a následovníků připomenout třeba Böppla, Bodeho a sestry Duncanové a našeho Otčenáška. Po druhé světové válce poskytuje rytmický tělocvik vhodnou bázi pro vznik ještě výraznějšího zdůraznění spojení hudby s pohybem, pro uměleckou gymnastiku (La gymnastique moderne). Dr. Rudolf Bode, blízký spolupracovník Dalcrozea (neshodli se však v otázce taktu a rytmu a tak jejich spolupráce končí v roce 1925). Bode se stal známí zejména svou výrazovou gymnastiku (Ausdruckgymnastick). Bode hovoří, že konečné a vrcholové projevy duševní činnosti, díky zabarvené citové a esteticky působivé, není možné měřit metronom, ale skutečně lidsky prožít a procítit. Pravidelnost označuje Bode za smrt v rytmu. Podobně jako Laban, ani Bode si nevzal za základ svůj systém hudby, ale i přes rytmický pohyb je základem jeho gymnastiky. Bodeho pohyby vycházejí ze středu těla a odtud se šíří přes celé tělo, provázeným citovým výrazem. Předpokládal, že svůj gymnastický systém uvolní a zvláční nejen tělo, ale že tím uvolní i psychické zábrany a křečovitosti. Vychází sice z rytmických pohybů těla i z tance, přece se však zdá, že v jeho cvičebních pohybech je něco nadpřirozené. Gesta a mimika jsou z části divadelní a z části taneční, proto ho někteří gymnastičtí odborníci kritizují. Jeho dílo je však přínosem pro gymnastiku, protože obohatil o rytmicko-výrazové prvky nejen cvičení bez náčiní (zvlášť rozpracované vlny trupem), ale například i cvičení s krátkými tyčemi, plnými míči, malýma činkami, koulí, malým míčem, tamburínou, švihadlem apod. Bode se snaží přenášet zákonitosti na lidský pohyb v jeho rytmickoorganickém skloubení. Pohyb dělí na tři fáze: začátek, důraz, doznění. I jednoduchý švih má začátek (nápřah), důraz (impulz) a doznění (nebo návrat do původní pozice). Rytmus cvičení doplní Bode i hudebním rytmem. Gymnastiku povýšil na 22
nauku o pohybu a zeširoka rozebírá i psychologii tělesných cvičení. Bode se nejdřív přikláněl k rytmicko-organické gymnastice. Hovoří, že s každým organickým pohybem je spojený aj rytmický princip. Základními vlastnostmi rytmiky jsou plynulost a změna napětí a uvolnění. Organický pohyb je vždy celkový pohyb, vždy plynulý, rytmický a vždy živý, vypadá jednoduchý a přirozený, vyžaduje značný trénink v pohybové výchově, než se takový stupeň dosáhne (Rothemberg). Podle Bodeho každý pohyb v přírodě je správný, špatné pohyby v přírodě nejsou – proto se i člověk snaží rozvíjet své přirozené pohyby. Gymnastika tříbí v první řadě smysl pro pravý ekonomický pohyb, pohyb – který při vynaložení malého kvanta síly vyjádří kvalitativně nejlepší výkon. V souvislosti s rytmickou gymnastikou je třeba vzpomenout i jméno bratislavského rodáka Rudolfa Labana (1879 – 1958). Labana vychází ze zvláštních zákonitostí pohybů lidského těla a vidí vzájemnou souvislost pohybu a prostoru. Ve svém systému výrazového tance hlásá, že tanec má být čistým výrazem zážitků. I když Labanova tvorba byla orientovaná na tanec, přece poznatky o výrazovém pohybu a vnímání prostoru platí i pro gymnastiku. Svým tanečním písmem přispěl k tvorbě základu nauky o taneční harmonii a tanečních formách. Nejznámější z jeho děl: Die Welt des Tänzers (1920), Des Kindes Gymnastik und Tanz, Gymnastik un Tanz (1926). U nás rozvil Dalcrozeovu rytmiku v období před první světovou válkou Augustýn Očenášek. Dalcrozeův směr poznal roku 1913 na světovém kongrese tělesné výchovy v Paříži. Pod tímto vlivem a pod vlivem Deményho a Méberta vytváří u nás pohybové skladby, které jsou už s hudbou, mají scénický charakter a dějový obsah. Protože rytmika byla novinkou, chtěl s ní seznámit co největší počet cvičitelů, a to i takových, kteří nemají hudební vzdělání. Rozpracovali spolu s Karlem Pospíšilem jednoduché rytmické cvičení a vydali je pod názvem Sokolská rytmika. Očenášek sice uváděl rytmiku do sokolských jednot, rozpracovával ji teoreticky, ale současně respektoval hledisko fyziologické. Svojí soustavou chtěl přepracovat každý sval v těle, každou skupinu a jejich vzájemnou souhru. 23
Dalcrozeova metoda se mu zdála nepřípustná širokým masám, nebo stránka hudební tu převyšovala stránku pohybovou. Jeho snahou bylo právě zpřístupnit tento rytmický tělocvik širokým cvičitelským řadám. Nejdřív teda zpracoval rytmické motivy pochodové, při kterých učili cvičence taktovat, potom se přistoupilo k výdržím a poklusu, zatím k výponu, úklonu, výpadu, poskokům a jen tak ke krouživým pohybům. Dalcrozeovu nauku takto přepracoval na jednodušší cvičební tvary se zaměřením pro široké vrstvy sokolské. Po zvládnutí těchto jednoduchých prvků následovalo spojení pohybů za pochodu – (pohyby hlavy, paží a trupu) až skončil pohybovou skladbou. Očenášek však šel ve své tvorbě ještě dál: rozložil pohyby lehké atletiky (běh, skoky, vrh koulí, hod diskem a oštěpem) a úpolů a stylizoval je jako pohyby rytmické. Při čem původní podoba jednotlivých pohybů zůstala, tak divák věděl o jakou disciplínu jde, ale byla znázorněna prvkami stylizovanými a hudbou zidealizované. Klíma (75) mluví, že uměním hudebním se jim dostalo citového produševnění, stylizační syntézou zase ideového spojení, které v celku sestav mluvilo k divákům zřetelnou symbolickou řeč. Očenášek rozděluje skladbu od oddílů, oddíly dělí na věty, věty na takty. Jednotlivé oddíly mají tvořit celky a mají být odlišné pohybově i rytmicky. První oddíl má obsahovat jednodušší pohyby, v dalších oddílech má složitost pohybů a rytmu stoupat. Doporučuje úvod, mezihra a závěr. Při tvorbě rytmických sestav doporučuje: a) postup matematický, to jsou pohyby jednodobé, dvojdobé, trojdobé a delší, kratší jako jednodobé, pozvolné pohyby spojené, rychlé pohyby spojené, pohyby vlnité, poskoky a cval, b) postup metodický, to jsou známé zásady od jednoduchého ke složitějšímu, od známého k neznámému, od lehčího k těžšímu. Při čem obtížnost zvyšuje stupňování rychlosti a složitosti cviků a námahu opakováním cviků, c) postup účelový, tj. respektování z hlediska zdravotního, užitkového a estetického. Očenášek doporučuje cvičení rozmanité a varuje před planými efekty, jako jsou nadměrné skupiny, rejovitá přesycenost a nesmyslné symboly. 24
I když Očenášek hlásá, že skladba má být dynamická neodmítá výdrže úplné, nebo umožňují dokonalejší zacvičení a zjednodušují cvičení. Doporučuje pohyby na obě strany (to je vlevo i vpravo). Zvlášť zdůrazňuje při tvorbě jednoduchost: “Skládat cvičení jednoduché, z dvou, tří pohybů opakující se, ale při zpěvu nebo hudbě. A to hlavně z místa. Nemučit hlavu nestvůrnými sestavami, v kterých je spletené několik osnov naráz, při kterých pracuje víc hlava než tělo, kde je zlátané do sebe všechno možné bez jakýchkoliv zákonů a důvodů“. V roku 1913 uspořádal žižkovský Sokol akademii Zdraví, síla, krása. Tu se snažil Očenášek vyjádřit v jednotlivých skladbách charakteristické rysy směrů, z kterých i sám čerpal: ze severské soustavy držení těla a přípravné cvičení, od Deményho vlnivé a krouživé pohyby a doprovody, od Méberta užité cvičení (sám přeložil jeho Zákoník síly), od Dalcrozea souhru pohybu s hudbou. Na VIII. všesokolském sletu roku 1926 byla předvedená sletová scéna “Kde domov můj“, která byla odrazem toho, co se za poslední roky vneslo do vystoupení. Očenášek a Pospíšil vpracovali podrobnou učebnici sokolské rytmiky pod názvem Základy rytmického tělocviku sokolského (1928). Ovlivnili celou tvorbu skladeb tělovýchovných vystoupení, přece nejvýraznější se jejich zásah projevil na skladbách žen. Karel Pospíšil, hudební skladatel, který skládal hudební doprovody k sokolským cvičením už od roku 1907 (na sletech se začalo s hudebním doprovodem roku 1891) rychle pronikl i do myšlenek Očenáškových a ideálně doplnil jeho skladatelské mistrovství. Pospíšil přirovnával pohybové skladby ke skladbám hudebním, ze kterých jako doprovod považuje za nejvhodnější lidové písně, proto i sám z nich čerpá. Dovtípil se, že hudba by měla být víc jak doprovod, který by nahradil cvičencům uvádění taktu počítáním, že by měl charakterizovat příslušné pohyby, aby byl vždy hudební výraz podmětem k určité odezvě pohybové. Poprvé se o takovou skladbu pokusil už roku 1895 při scénickém šachovém turnaji, opakovanou ve větších rozměrech roku 1907. Tím, že využíval základní principy kompozice starých lidových tanců pro skladby rytmické, objevuje nejen v nich melodičnost, 25
ale např. i střídání rytmu, vsuvky nerovnorodých taktů uprostřed tance. Pospíšil přispěl i k teorii formální výstavby pohybové skladby. Kdybychom hodnotili jeho názory z dnešního hlediska, tak jsou už překonané, nebo dnes se vyžaduje k pohybové skladbě vlastní kompoziční hudba (a ne citování lidových nebo jiných písní). Na svoji dobu však bylo jeho učení pokrokové, nebo nejen že zvyšoval emociálnost skladeb, ale vyzdvihoval i národní vědění.(Hrčka, 1968) Emile-Jacques Dalcroze ze Švýcarska šla po stopách jejích předchůdců, přidání hudby a rytmu na rostoucí koncepce. Později Rudolf von Laban, Marie Wigmann a Henrich Medau také šli dopředu jako průkopníci ve sportu éra, která byla v roce 1920, se nazývala moderní gymnastika. Disciplína se stala jedním z Eurythmu, našla inspiraci a umělecký výraz v hudbě, pro choreografi disciplína je specifický jazyk prostřednictvím nezměné fantazie. Ale to byla zásluha především nádherně krásné americké tanečnice Isadory Duncan, která se vzbouřila proti založení řádům a dogmatům klasického baletu, o radikální změny v způsobu, jaké umění a sport se proplétají v moderní gymnastice. Ona je matkou moderního a současného tance, tak jak ho známe dnes. Moderní gymnastika jako konkurenční disciplína se vyvinula 1920 v SSSR. Ta se rychle rozšířila do různých škol, a její první představení na špičkové úrovni bylo národní událostí v roce 1942. Moderní gymnastika musela čekat až do 1950 pro FIG uznání, a to bylo přes přesvědčivý závazek a obětavost dvou žen FIG, paní Andreina Gotta (ITA) a Berthe Villancher (FRA). Disciplína vstoupila do FIG v roce 1961. Po pánské a dámské umělecké gymnastice, moderní gymnastika se stala třetí oficiální konkurenční disciplína. Premiéra mistrovství světa v jednotlivcích se konala v Budapešti (HUN) v roce 1963 s účastí 28 závodnic z deseti evropských zemí. První titul mistryní světa byl udělen Ludmile Savinkové z Ruska. Premiéra mistrovství světa ve společných skladbách se konalo v roce 1967 v Kodani (DEN), Mistrovství Evropy se konalo v roce 1978 v Madridu. Paní Gotta napsala, že ve stejném roce, tento sport dobyl globální hranice, sbíral obdiv a zájem. Naší konečnou snahou je vidět moderní gymnastiku na olympijských hrách. (History of Rhythmic Gymnastics, 2011) 26
Cesta k Olympu Společné skladby cvičené s náčiním byly přiřazeny ke sportovní gymnastice, programem na olympijských hrách v Melbourne (AUS) v roce 1956, šest gymnastek cvičilo se švihadlem, některé byly zdobené květinami. Použití náčiní nakonec zmizí z umělecké gymnastiky, ale byla postupně vyplavena na povrch moderní gymnastice. První olympijské hry, které se plně věnují moderní gymnastice byly v Los Angeles (USA)1984. V roce 1996 v Atlantě (USA) vítají premiéra Group soutěže, ve které Španělsko zvítězí nad Bulharskem a Ruskem. (History of Rhythmic Gymnastics, 2011) Moderní éra V průběhu svého vývoje by disciplína měla jít od sportovní gymnastiky na rytmické sporty a to v moderní gymnastiku. Počáteční dominance pochází z Bulharska a Sovětského svazu do 1980, kdy po odstranění sovětského bloku, Ruska, Běloruska, Ázerbájdžánu, Ukrajiny a Bulharska podílel na medailích. Moderní gymnastika rostla v popularitě. Německo, Švýcarsko, Izrael, Čína a Japonsko byly rozvíjející se země. Moderní gymnastika zůstane svůdnou a poutavou, okouzlující a nadále roste zájem i očekávání.(History of Rhythmic Gymnastics, 2011)
3.2. Vznik a vývoj moderní gymnastiky v Československé republice Československou uměleckou (posléze moderní) gymnastiku členíme do 4 vývojových etap dle historických mezníků a vzniku mezinárodních či světových soutěží. I. etapa: 1953 - 1963 První etapa je v Československu charakteristická vznikem ústřední komise umělecké gymnastiky při sekci sportovní gymnastiky (v prosinci 1953), zakládáním prvních oddílů a krajských komisí. V této době se formoval obsah a organizační zajištění gymnastiky. V roce 1954 se v Karlínském divadle konala podzimní celorepubliková soutěž pódiových skladeb různého charakteru-taneční, baletní, rytmické a akrobatické. Současně byly vypracovány první povinné sestavy, které usměrnily obsah a formu i další vývoj mladého sportu. První školení trenérek uspořádal Prešov v roce 1955. V prosinci téhož roku proběhla v Praze i první celostátní soutěž žen a dorostenek. Během roku 1956 se nový ženský sport rozšířil po celé zemi. Rostla členská základna, odborná příprava trenérek a rozhodčích, úroveň i výkonnost v soutěžích. Soutěžilo se v povinných i volných sestavách, ve skoku přes laťku a ve společných skladbách s náčiním a bez náčiní. První mistrovství republiky bylo pořádáno v Karlových Varech 15. 6. 1958. V pětiboji
27
startovalo 19 závodnic, titul získaly Dagmar Šťastná a Alena Toušlová. Druhé mistrovství Československa hostilo o rok později Brno. Titul zůstal doma, zasloužila se o to Jiřina Machatová. V roce 1960 se československé reprezentantky zúčastnily prvního mezinárodního trojutkání v umělecké gymnastice v Bulharsku. Pořadí: 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Bulharsko. Na třetím mistrovství Československa 1960 zvítězila Dagmar Šťastná, v následujících dvou letech svůj titul obhájila. Naposledy získala titul mistryně republiky v roce 1964. Roku 1962 dosáhla u nás umělecká gymnastika relativně vysoké úrovně a pokusila se “odtrhnout“ od sportovní gymnastiky. Dagmar Šťastná potvrdila, že je nejúspěšnější gymnastkou tohoto období a získala zlato při premiéře na dlouho významné mezinárodní soutěže-O pohár MDŽ ve volných sestavách. Při Mistrovství světa ve sportovní gymnastice v roce 1962 v Praze bylo předvedeno exhibiční vystoupení umělecké gymnastiky pro technickou komisi Mezinárodní gymnastické federace (FIG), která se takto seznámila s koncepcí tohoto odvětví. Na základě ukázek byla umělecká gymnastika přijata za řádného sportovního člena FIG. Federace schválila návrh o uspořádání celosvětové soutěže v Budapešti 1963. Soutěžilo se ve dvojboji-volná sestava bez náčiní a s náčiním - míč či obruč. O rok později byl tento závod uznán jako I. MS a vítězkou se stala Ludmila Savinkovová (SSSR). Napoprvé soutěžilo 10 zemí a 28 závodnic. Naše Hana Machatová skončila čtvrtá, Jana Bérové šestá a Dagmar Šťastná desátá. Snahou tohoto mistrovství bylo sjednotit různé gymnastické směry, nepodléhat tanci a baletu a omezit akrobatické prvky. II. etapa: 1963 - 1978 Roku 1963 byl ustaven samostatný Svaz umělecké gymnastiky v Československu, v čele s předsedkyní Dagmar Páclovou. Vynechal se přeskok přes laťku, jenž byl nahrazen sestavou se švihadlem. Titul mistryně v tomto roce vybojovala Hana Machatová, v roce 1965 a 1966 svůj titul úspěšně obhájila. Konalo se množství školení, seminářů pro trenérky, rozhodčí a hudebníky - klavíristy. Na II. MS, které hostila v roce 1965 Praha, dosáhla čs. umělecká gymnastika svého největšího úspěchu. Soutěžilo se ve čtyřboji povinná a volná sestava bez náčiní, volná sestava s míčem a se švihadlem. Absolutní mistryní světa se stala Hana Mičechová-Sitnianská. Další titul přidala ve finále cvičení s náčiním. Bez náčiní vybojovala bronz. Na 3. místě ve víceboji skončila Hana Machatová, na 4. místě Jana Bérová. Hana Machatová navíc přidala stříbro v sestavě bez náčiní. Ve Svazu umělecké gymnastiky došlo k vytvoření nových věkových kategorií a k upřesnění pravidel pro výběr závodnic do reprezentačního družstva. Na III. MS v Kodani 1967 se stala Hana Mičechová-Sitnianská mistryní světa ve cvičení se švihadlem a získala 5. místo ve víceboji. Hana a sestra Jiřina Machatovy skončily v první desítce. Od roku 1967 byly do světových soutěží zařazeny i společné skladby s náčiním pro 6 cvičenek. Naše společná skladba v konkurenci 11 zemí se na MS umístila jako stříbrná-za SSSR. Jméno autorky i trenérky se také sluší zapamatovat, byla jí Květa Černá. Mistryní republiky v roce 1967 a 1968 se stala Hana Mičechová-Sitnianská. Roku 1967 byla ustavena subkomise moderní gymnastiky FIG (v roce 1970 vznikla samostatná komise). Zabývala se především technikou pohybu, metodikou, organizací. Květa Černá byla pak mnohaletou členkou technické komise. Od 1. 1. 1969 byl přijat Československým svazem umělecké gymnastiky z podnětu FIG nový název pro toto sportovní odvětví-moderní gymnastika. Tento název byl u nás zachován i při pozdější změně mezinárodního oficiálního názvu na "rytmickou sportovní gymnastikuGymnastique rytmique sportive" (1975). Československý svaz moderní (umělecké) gymnastiky, tvořený Českým a Slovenským svazem, kladl důraz na zkvalitnění metodiky tréninkového procesu, přípravy talentů a zvyšování výkonnosti našich reprezentantek. V roce 1969 se konalo IV. Mistrovství světa ve Varně. 6. místo získala Hana Mičechová-
28
Sitnianská, bronz společná skladba. Bronz navíc přidala Hana Mičechová-Sitnianská spolu s Janou Vonáškovou v povinné sestavě s míčem. Přicházela nová generační vlna závodnic. Titul absolutní mistryně republiky v roce 1970 získala Julie Pekeländrová, v dalších třech letech pak Marcela Klingerová. Po 10 letech začlenění moderní gymnastiky do FIG se stabilizovaly celosvětové soutěže jednotlivkyň i soutěže společných skladeb. Z MS v Rotterdamu v roce 1973 přivezla společná skladba stříbrnou medaili. U nás lze období od roku 1975 charakterizovat jako období rozvoje masové, výkonnostní a i vrcholové gymnastiky. Byl vytvořen nový klasifikační program a systém soutěží. Zvýšil se počet závodnic, kvalifikovaných trenérek a rozhodčích. O ženském sportu se téměř denně psalo v novinách, byl k vidění v televizi. Trenérky vypracovaly jednotný systém, rozdělený do čtyřleté všeobecné a speciální pohybové přípravy. Čs. moderní gymnastika stále patřila ke světové špičce. Roku 1977 se na kongresu FIG odhlasovalo pořádání nové vrcholové soutěže-mistrovství Evropy pro jednotlivkyně (ve třech sestavách) a pro společné skladby. MS v Basileji v roce 1977 vylo pro nás opět úspěšné. Společná skladba vybojovala bronzovou příčku. Stříbro ve cvičení se švihadlem přivezla Zuzana Záveská a bronz ve švihadle získala Iveta Havlíčková, která se v témže roce stala mistryní republiky. Před ní v roce 1974 vyhrála Alena Baťková, po ní ještě jeden titul přidala Marcela Klingerová, v roce 1976 Taťána Mrenová. III. etapa: 1978 - 1987 V roce 1978 nás na I. ME v Madridu reprezentovala trojnásobná (1978, 1979, 1980) mistryně republiky Daniela Bošanská. Ve víceboji obsadila 4. místo a stříbrnou příčku v sestavě se stuhou. Iveta Havlíčková byla ve víceboji osmá a společná skladba se šesti obručemi vybojovala bronz. Další rok na MS v Londýně potvrdila čtyři československá medailová umístění pozici československé moderní gymnastiky ve světové špičce (Daniela Bošanská získala zlato s kuželi, Iveta Havlíčková a Zuzana Záveská bronz ve švihadle. Společná skladba pod vedení paní Květy Černé vyhrála stříbro). Na LOH v Moskvě 1980 se MG předvedla světu jako olympijský ukázkový sport. O čtyři roky později měla soutěž jednotlivkyň premiéru na LOH v Los Angeles. Bohužel bez závodnic socialistických zemí. I přesto se hodí říci, že první olympijskou vítězkou se stala Lori Fungová z Kanady. Z II. ME v Amsterodamu přivezla Daniela Bošanská bronz ze cvičení se švihadlem a stejně cenný kov vybojovala i společná skladba. Z dostupných archívů: roku 1981 bylo v ČSSR 146 oddílů MG, se 13 220 členy (členkami), 1110 trenérů a trenérek a 511 rozhodčích. Mezi světovou elitu stále patřila československá společná skladba. Autorkami byly paní Marie Čížková a Zdena Hrazdírová, skladba se účastnila MS v Mnichově 1981 a ME ve Stavangeru 1982, na obou mistrovstvích získala bronz. Mistryněmi republiky se staly Šárka Baťková (1981 a 1982), Zuzana Záveská (1983), Libuše Mojžíšová (1984). Roku 1983 oslavila moderní gymnastika 30 let od svého založení. Za těchto 30 let získaly československé závodnice na MS a ME celkem 24 medailí. Z toho čtyři tituly mistryň světa. Bohužel to byly zatím poslední nejcennější medaile pro moderní gymnastiku u nás. Na mezinárodní scéně se zrodil roku 1983 v Bělehradě Světový pohár, kde zvítězila Lilia Ignatovová a naše Daniela Bošanská byla šestá. Ve stejném roce se ve Štrasburku konalo XI. MS, které bylo zároveň kvalifikací na OH v Los Angeles. Dvě místa pro ČSSR vybojovaly Libuše Mojžíšová s Danielou Záhorovskou (mistryně republiky z roku 1985). Poprvé přijela společná skladba z MS bez medaile. Po bojkotu LOH bylo vrcholem pro rok 1984 ME ve Vídni. Nejlépe skončila Daniela Záhorovská na 7. místě a společná skladba na 6. místě. Druhá polovina 80. let přinesla moderní gymnastice velké změny v pravidlech, zvýšila se obtížnost sestav jak po technické, tak i umělecké stránce. To už byl úkol pro další generační vlnu československých reprezentantek. Řada závodnic se připravovala ve vrcholových
29
střediscích při pražské Rudé hvězdě nebo v Brně. Na MS ve Varně 1987 vybojovaly naše reprezentantky Denisa Sokolovská, Andrea Koppová a mladičká Lenka Oulehlová 2 místa na LOH v Soulu 1988. Společná skladba zůstala mezi 10 nejlepšími světovými týmy. Vybojovala 7. místo. Na zlatém stupínku vítězů mistrovství republiky se vystřídaly Jana Zapletalová (1986), Andrea Koppová (1987) a Denisa Sokolovská (1988). IV. etapa - olympijská: 1988 - … Tuto etapu můžeme datovat od vstupu československé moderní gymnastiky na olympijskou scénu, tedy od roku 1988. V tomto roce získala domácí mistrovský titul Denisa Sokolovská. Spolu s Lenkou Oulehlová a Janou Veselou odjely na ME do Helsinek. Tam nejlépe skončila právě Denisa Sokolovská na 16. místě, Lenka Oulehlová na 22. místě a obě se probojovaly na LOH. Společná skladba pod taktovkou Tamary Bílkové se umístila na 5. místě. Olympijská premiéra Denise Sokolovské vyšla a z 15. místa v kvalifikaci celkově skončila na 12. místě. Lenka Oulehlová obsadila 22. místo. V roce 1989 už začala vládnout naší moderní gymnastice Lenka Oulehlová, svěřenkyně Zdeňky Schinzelové. Politické události na podzim roku 1989 zasáhly i sportovní dění v moderní gymnastice. Bohužel byla ukončena činnost tréninkových středisek mládeže a středisek vrcholového sportu, což byl velký zásah do fungujícího systému vrcholového sportu. Příprava sportovně talentované mládeže, péče o talenty a reprezentantky byla přesunuta do mateřských oddílů a klubů. Nesoutěžních přehlídek gymnastických pohybových skladeb se účastní i moderní gymnastky. Gymnaestrády jsou velkou motivací pro masovou a výkonnostní gymnastiku. Této vrcholné akce všeobecné gymnastiky se účastní desetitisíce účinkujících gymnastů a gymnastek z několika desítek zemí celého světa. Pomalu se i v tomto období dostávala do Československa skupinová estetická gymnastika jako společná skladba bez náčiní. Lenka Oulehlová při svém druhém startu na LOH získala skvělé 8. místo a Jana Šrámková 16. Toto byla poslední společná československá reprezentační výprava. V roce 1993 vznikly dva samostatné státy - Česká a Slovenská republika, a tím vznikly i dva samostatné svazy. Od roku 2003 je mistrovství v nejvyšší kategorii (kategorii seniorek) pořádáno společně, mistryně a medailistky jsou vyhlášeny zvlášť a již tradičně se obě republiky střídají v pořádání této soutěže. Rozpad SSSR, ale také možnost vycestování trenérek i závodnic do zahraničí, dostupnost a výměna informací, metodiky a zkušeností, propracovaný marketing a další, to vše mělo svůj vliv na další vývoj moderní gymnastiky. Nemůžeme opomenout stále se měnící pravidla s neustálým zvyšováním obtížnosti sestav na úkor hudebně-pohybového souladu typického pro sestavy moderní gymnastiky. Na olympijských hrách v Sydney 2000 chybělo jméno české reprezentantky ve startovním poli závodnic. Českou republiku reprezentovala jen Stanislava Halounová, která byla nominována FIG jako neutrální rozhodčí pro olympijský závod. Od roku 2001 opět začala vznikat a fungovat Sportovní centra mládeže (SCM) a sportovní třídy, kde se připravují vrcholové gymnastky a reprezentantky současné české moderní gymnastiky. Mladičká Dominika Červenková se krásným 20. místem na MS v Budapešti v roce 2003 kvalifikovala na olympijské hry v Athénách v roce 2004. V roce 2006 uspěla česká reprezentace na Mistrovství Evropy juniorek v Moskvě, kde Monika Míčková a Nela Radiměrská shodně vybojovaly 7. místo ve finále cvičení se švihadlem a obručí (Nela Radiměřská) a kuželi (Monika Míčková). Od téhož roku je v České republice každoročně pořádána evropsky významná soutěž, a to Grand Prix v Brně, kde můžeme vidět startovat olympijské medailistky a přední světové gymnastky. V roce 2007 obsadila společná skladba juniorek na ME v Baku pod vedením Zdeňky Schinzelové 10. Místo v sestavě s 5 páry kuželů a navázaly tak na MEJ společných skladeb v roce 2005 v Moskvě, kde družstvo pod vedením Mileny Měřínské obsadilo také 10. místo v sestavě s 5 míči. ME v Baku se zúčastnil brněnský trojlístek
30
seniorek Iva Mendlíková (dvakrát mistryně republiky), Monika Míčková a Nela Radiměřská. Posledního ME v Turíně v červnu roku 2008 se zúčastnila Česká republika soutěže jednotlivkyň v kategorii juniorek a společných skladeb seniorek. Nedávno probíhající olympijské hry v Pekingu byly bez účasti české závodnice. Mezinárodní rozhodčí Yvonna Ronzová byla jedinou zástupkyní české moderní gymnastiky na LOH. Mistryní České republiky 2008 se v Nitře stala brněnská závodnice Nela Radiměřská, která po dvou letech vystřídala svou týmovou kolegyni Ivu Mendlíkovou. Nesmíme opomenout, že současná česká moderní gymnastika se zabývá i nevrcholovým odvětvím, nabízí programy vhodné do zájmových kroužků a školních sportovních klubů - Základní program moderní gymnastiky (dvojboj povinných sestav) a Kombinovaný program moderní gymnastiky (dvojboj - jedna povinná sestava a jedna volná sestava). V obou těchto programech se pořádá Mistrovství České republiky, které tak přispívá k propagaci tohoto krásného sportu a rozšíření členské základny. Nedílnou součástí jsou i každoročně pořádané soutěže a mistrovství ve společných skladbách, které mají v ČR dlouhou tradici.
(Šimůnková & Panská, 2011)
3.3. Tréninky dříve a dnes V dobách začátku umělecké gymnastiky neabsolvovaly gymnastky tréninkové dávky podobné dnešním. Příprava na soutěže probíhala dvakrát týdně a každá tréninková jednotka trvala přibližně devadesát minut. Pro trenérky, stejně jako pro závodnice byla umělecká gymnastika zálibou, prostředkem pro rozvoj motoriky. Trenérky se umělecké gymnastice věnovaly pouze ve svém volném čase, po příchodu ze zaměstnání. Umělecká gymnastika ve své současné podobě vyžaduje profesionální přístup. Špičkové závodnice trénuji 6x týdně, celková zátěž je 35 hodin týdně. Řada sportovních klubů v České republice i v zahraničí využívá služeb trenérek z oblasti bývalého Sovětského svazu včetně jejich náročných tréninkových metod a prostředků. I přes částečnou profesionalizaci trenérek moderní gymnastiky posledních desetiletí, nacházíme v této oblasti celou řadu nedostatků. S výjimkou středisek vrcholového sportu se setkáváme s nesprávným vedením tréninkových jednotek. Dříve, podle slov bývalých metodických expertek, Pliskové a Petrové, měly tréninkové jednotky jasný řád. Celé probíhaly jednotně pod důsledným vedením trenérek, které dbaly na společná rozcvičení, správná provedení, kompenzaci atd. (Hamžová, 2008)
Trénuji děvčata již 5 let, která cvičí základní program, což je nejnižší výkonnostní skupina a ESG. Mé svěřenkyně jsou ročník narození 2004 a 2005 a je jim tedy 8-9 let. Tréninky se musejí odvíjet tedy od jejich motorických dovedností a schopností, trénují 3x týdně, což je 3,5 hodin týdně. Tréninky se od vrcholové gymnastiky liší počtem hodin týdně, menších nároků na výkon. Tréninková jednotka je složená z rozcvičky, skoků a akrobacie, poté cvičení sestav základního programu nebo sestavy ESG. V rozcvičce mají děvčata zahrnuté protahovací a posilovací cviky, skoky provádějí se zátěží 0,5kg na každé noze. Pro letošní rok jsou děvčata zařazené do 1. kategorie základního programu, kde jsou dvě povinné sestavy, sestava se švihadlem a sestava bez náčiní. Na této úrovni trenérky 31
i děvčata tento sport dělají jako koníček ve svém volném čase. Ve vyšších výkonnostních třídách jako jsou např. reprezentantky ČR jsou profesionální trenérky, které se věnují jedné maximálně dvěma závodnicím. Tréninky mají intenzivnější než mé svěřenkyně. V závodním období nebo před závodem mají i trojfázové tréninky.
32
4 Vznik a vývoj estetické skupinové gymnastiky 4.1. Estetická skupinová gymnastika Estetická skupinová gymnastika je disciplína gymnastiky na základě stylizovaného, přírodního celkového pohybu těla. Sport se týká harmonických, rytmických a dynamických pohybů prováděných s ekonomickým a přírodním využití síly. K dispozici je přirozený tok z jednoho pohybu do druhého, jako kdyby byl každý nový pohyb vytvořen z předchozího. Všechny pohyby musí být provedeny plynule, zobrazující amplitudu a rozmanitost v dynamice a rychlosti. Skladba musí obsahovat univerzální a pestré pohyby těla, jako jsou vlny těla a swingy, rovnováhy a obraty, skoky a poskoky, taneční kroky. Fyzikální vlastnosti, jako je pružnost, rychlost, síla, koordinace jsou povinné. Skupina se skládá z 6-10 gymnastek. Týmová práce a jednota jsou nezbytné. Choreografie pomocí expresivní interpretaci hudby prostřednictvím pohybů vytváří příběh. (AGG, 2012)
4.2. Vznik a vývoj estetické skupinové gymnastiky Mnoho lidí přispělo k rozvoji sportu, jejíž kořeny sahají do starověkého Řecka s pojmy přirozeného proudění pohybu, harmonické mysli a těla vývoje a celkové tělesné cvičení, přes přírodní gymnastiku na Jeana Jacquese Rosseau a Johann vnitřností Muths (dědeček gymnastiky) v 18. století a na Jean George Noverre (1722-1810) také obhajoval výraz umění prostřednictvím pohybu. Hodně z toho vyrostla ze švédského systému svobodného výkonu vyvinuté v roce 1814 tím, Per Henrik Ling, kdo podporoval “estetické gymnastiky“, ve které studenti vyjádřili své pocity a emoce prostřednictvím pohybu těla. Emile Jacques Dalcroze (1865-1950), učitel
hudba v Ženevě konzervatoři,
následoval
s jeho
“Eurhythmics“, která je podle jeho názoru, bylo naprosto nezbytné pro přípravu hudebníků, stejně jako pro tanečníky a dalších umělců. Finský pohyb gymnastiky pro ženy byl ovlivněn těmito novými trendy a Hilma Jalkanen (1889 - 1964), v návaznosti na práci Elli Björksten, zapsané tanečních prvků a výrazových pohybů do nové finské školy gymnastiky. V Německu, Rudolf Bode (b. 1881 1970) produkoval některé cenné dodatky gymnastika pro ženy v podobě vln těla 33
a výrazových pohybů těla. Rudolf von Laban (1879) a Marie Wigmann (1888), jsou další důležitá jména, ale především známá tanečnice Isadora Duncan, jejíž vzpoura proti dogmatům klasického baletu změnilo směr vývoje umění a sportu. (AGG – What is it?, 2011) Byla to ona, kdo první tančil naboso, a ne ve špičkách, jak v klasickém baletu. Isadora trvala na tom, že tanec by měl být přirozeným rozšířením lidského pohybu, odráží emoce a charakter umělce. Podnětem pro vznik tance se stal jazykem duše. Je ve volné tanci, a to zejména jeho výkon ve skupině, může odhalit krásu ženské přirozenosti a milosti pohybu. (Эстетическая гимнастика командный дух и экспрессия, 2011) V současné podobě se estetická gymnastika objevila v polovině 20. století v severní Evropě. První soutěž v tomto sportu se konala v roce 1950 v Helsinkách, první mistrovství světa se konalo až v roce 2000. V roce 2003 byla založena Mezinárodní federace ESG (IFAGG), který se skládá z národní federace více než 20 zemích, včetně Rakousko, Španělsko, Kanada, Rusko, Finsko, Japonsko a další země. Prostřednictvím řeči těla ukázat charakter, myšlení, krásu, pocity. Estetická gymnastika je týmový sport, nepoužívá stuhu, míč a obruč, jako v moderní gymnastice. Počet závodnic v každém týmu závisí na věkové skupině. Soutěž v
estetické
gymnastice,
kombinuje
sportovní,
týmový
duch a
výraz.
(Эстетическая гимнастика - командный дух и экспрессия, 2011)
4.3. Vývoj ESG v Rusku V Rusku tento nový sport, nezůstal bez povšimnutí nadšencům zdravého životního stylu. V pozdních 90. letech minulého století se v této zemi objevily první skupiny a kluby estetické gymnastiky. V dubnu 2002, byla založena Ruská federace estetické gymnastiky. Ruští úředníci se začali účastnit mezinárodních soutěží v estetické gymnastice v roce 2002, a během té doby ruský tým vyhrál Světový pohár, získal řadu vítězství a získal ocenění v mezinárodních soutěžích na různých úrovních a pro různé věkové skupiny. V listopadu 2008 Prezident Ruské federace
estetické
gymnastiky
byl
zvolen
ředitel
GAC
MO
"Mosoblgosekspertiza" Igor Goryachev. Od svého zvolení do funkce dostala
34
estetická gymnastika v Rusku nový impuls. Začala realizovat rozsáhlý program rozvoje a propagace estetické gymnastice v Rusku, poskytuje významnou změnu ve své organizační a řídící struktury, finanční činnosti VFEG, přechod k moderním principů a metod rozvoje sportu v naší zemi, které by měly poskytnout nejen školení a high-třída gymnastky, ale také provádět hromadné sportovní a rekreační aktivity mezi ženami v Rusku. Sportovní úspěch ruské gymnastky na mezinárodní scéně nemuselo dlouho čekat. V roce 2009, dostali poprvé právo hostit desátý Světový pohár v estetické gymnastice. A zatímco tým z Rostov-on-Don “Oscara“-veterán domácí estetické gymnastice postoupil ve vyrovnaném boji první finský tým “Delta“, stále to byl velký úspěch. Tato vysoká úroveň soutěže byla organizována a provedena VFEG na nejvyšší úrovni. Od 10. do 12. června 2011 v Tartu (Estonsko) konalo XII mistrovství světa estetické gymnastika, které se zúčastnilo 26 týmů z 12 zemí. Vítěz Světového poháru v roce 2011 byl tým Moscow “Madonna“ (Coach - Glyzina Sania). Ruský tým v estetické gymnastice také vyhrál tým události. A to kromě “Madonna“ byli dva další týmy, “Heaven“ - tým kraje Krasnodar a “Oscar“ z Rostova na Donu. To je největší úspěch ruských sportovců v mezinárodních soutěží v estetické gymnastice. Skutečnost, že estetická gymnastika se bude vyvíjet v naší zemi, tak i v budoucnosti, není pochyb o tom. VFEG bezprostřední plány chtějí udělat estetickou gymnastiku olympijským sportem. (Эстетическая гимнастика командный дух и экспрессия, 2011)
35
5 Pravidla estetické skupinové gymnastiky 5.1. Dětská pravidla Pravidla estetické skupinové gymnastiky pro děti (dětské kategorie 10 - 12 let a 12 - 14 let) organizuje IFAGG a její členové. Pravidla pro dětskou kategorii 8 let a mladší a 8 – 10 let jsou pravidly Českého svazu ESG. Soutěžní kategorie 8 let a mladší: Gymnastky 8leté a mladší soutěží v této kategorii celý soutěžní rok. 2 členky družstva může být o 1 rok starší než je stanovena věková hranice. 8 – 10 let:
Gymnastky 8, 9 a 10leté soutěží v této kategorii celý soutěžní rok. 2 členky družstva mohou být o jeden rok mladší nebo o jeden rok starší než je stanovena věková hranice.
10 –12 let :
Gymnastky 10, 11 a 12leté soutěží v této kategorii celý soutěžní rok 2 členky družstva mohou být o jeden rok mladší nebo o jeden rok starší než je stanovena věková hranice.
. 12 –14 let : kategorii
Gymnastky 12, 13 a 14leté v průběhu soutěžního roku závodí v této 2 členky družstva mohou být o jeden rok mladší nebo o jeden rok starší než je stanovena věková hranice.
Výjimka: Pro národní soutěže všech kategorií je povoleno, aby navíc další členka družstva nesplňovala výše uvedené požadavky dané věkové kategorie.!!! -smí být o 2 roky mladší než věková hranice, -smí být o 2 roky starší než věková hranice, -smí být třetí členkou družstva o 1 rok starší než věková hranice, -smí být třetí členkou o 1 rok mladší než věková hranice. Soutěžící družstvo Družstvo tvoří 6 až 14 gymnastek. Náhradnice je členkou družstva. Gymnastka může závodit v soutěžní sezóně pouze v jednom družstvu a v jedné věkové kategorii. Náhradnice je členkou družstva. Družstvo může být nazváno jménem klubu, může mít vlastní název. Délka soutěžního programu Povolená délka gymnastického programu je 2 min – 2 min 30 s. (U kategorie 8 let a mladší a 8 – 10 let je délka 1 min 45 s – 2 min 15 s). Tento časový limit může být překročen nebo zkrácen o 5 sec. Čas se začíná měřit současně s prvním pohybem gymnastky poté, co družstvo zaujalo výchozí pozici na soutěžní ploše. Měření času se zastavuje, jestliže všechny gymnastky zcela ukončily pohyb. Nástup družstva do úvodní pozice musí být plynulý a nemůže být doprovázen hudbou, ani přidanými pohyby. Skladba musí začít a končit na soutěžní ploše. Hudební doprovod Výběr hudebního doprovodu je volný. Skladba může být nahraná na kazetě nebo CD. Skladba musí být nahraná samostatně na začátku kazety nebo disku. Na kazetě musí být
36
uveden název klubu, věková kategorie, možné jméno skupiny, země a vše musí být zřetelně zaznamenáno na obalu kazety nebo disku (pro mezinárodní soutěže v angličtině). Gymnastický úbor Soutěžní oblečení družstva musí být estetické a musí být v duchu soutěžních sportů. Trikoty musí být stejné (materiál a střih) a musí mít stejnou barvu u všech gymnastek družstva. V případě vzorované látky budou tolerovány drobné rozdíly ve střihu.. Trikot nesmí bránit při hodnocení provedení. Správný gymnastický trikot musí být z neprůhledného materiálu. Průhledný materiál může být pouze na pažích, zádech a hrudi (do dekoltu). Výstřih trikotu nesmí být příliš hluboký na hrudi a zádech (lopatky musí být zakryty). Vykrojení trikotu nesmí přesáhnout záhyb v třísle. Krátká sukénka je povolena (zakrývá boky, ale ne nohy). Trikot (sukénka) může mít malé ozdoby, jako např. stuhy, flitry, rozety. Ozdoby nemají rušit při provedení. Malé ozdoby ve vlasech a nalíčení jsou součástí soutěžního trikotu a musí být charakteristické pro věk skupiny. Zvláštní ozdoby na zápěstí, kotníku nebo krku nejsou povoleny. Je povoleno cvičit v celotrikotu a gymnastických ťapkách. Soutěžní plocha Rozměry soutěžní plochy jsou 13x13 m včetně hraniční čáry., které zahrnují ohraničující čáry. Ohraničující čáry musí být zřetelně označeny a 10 cm široké. Za ohraničující čárou musí být volný prostor nejméně 2 m.
5.2. Věková kategorie 8 let a mladší a 8 - 10 let Požadované technické prvky Kompozice programu musí vytvářet celek, který umožní gymnastkám naučit se základům techniky ESG. Technické prvky vybrané pro skladbu musí korespondovat s úrovní dovedností a věkem gymnastek. Soutěžní program musí být různorodý a musí obsahovat následující skupiny pohybů a různé kombinace. Kombinování pohybů s jinými skupinami pohybů nebo vytváření sérií pohybů dodává skladbě větší hodnotu. Pohyby těla Pohyby těla musí být charakteristické pro věkovou skupinu a musí korespondovat s úrovní gymnastek. Skladba musí obsahovat alespoň jeden z každého z následujících pohybů: -klony (předklon, záklon, úklon) -swingový pohyb celým tělem -uvolnění -výpad bez opory nebo s oporou -vlna celého těla a 1 série, zahrnující kombinaci 2 různých pohybů těla (série 2 pohybů těla = pohyby těla obtížnosti A) .Jednotlivé výše uvedené pohyby těla mohou být součástí série. Akrobatické prvky Skladba musí obsahovat 1 akrobatický prvek, který rozvíjí koordinaci, kontrolu těla a dynamiku gymnastek, např.: -kotouly
37
-stoj na ramenou (svíčka) -vzepření v lehu -přemet stranou Rovnovážné pohyby Rovnovážné pohyby musí být charakteristické pro věkovou kategorii a korespondovat s úrovní dovednosti gymnastek. Skladba musí obsahovat alespoň 2rovnovážné pohyby. Např.: - stoj jednonož, volná noha na passé -rozdílné rovnovážné pohyby na jedné noze -otočení na jedné noze Skoky a výskoky Skoky a výskoky musí být charakteristické pro věkovou kategorii a korespondovat s úrovní dovednosti gymnastek. Skladba musí obsahovat alespoň 2 skoky nebo výskoky. Např.: - výskok snožmo (vertikální skok) -výskok s čelným roznožením – vzpažit zevnitř (pozice X) -skok pokrčmo přednožmo střižný – čertík -skok se skrčením přednožmo levé nebo pravé (v pozici passe) -skok s přednožením, zanožením, unožením jedné nohy -kozácký skok -skok skrčný přednožmo -výskok prohnutě -dálkový skok -jelení skok Pohyby paží Skladba musí obsahovat alespoň 4 různé pohyby paží. Např.: - uvolněné pohyby paží (mávání, máchnutí) -rotace, otáčení -vedené pohyby paží v napětí -swingový a vedený pohyb s využitím síly -vedený pohyb s propnutými pažemi -pohyby paží oblouky nebo kruhy -tleskání -vlny -odtlačení -osmičky -pohyb k tělu tahem -rotace Pohyby nohou Skladba musí obsahovat alespoň 4 různé pohyby nohou. Série kroků a poskoků Skladba musí obsahovat alespoň 4 rozdílné série kroků a poskoků. Série obsahují alespoň 3 podobné nebo rozdílné kroky a poskoky. Jedna série musí být provedena se změnou rytmu. Např.: - variace chůze a běhu
38
-variace různých tanečních kroků (např. valčík, polka apod.) -variace poskoků v lidových tancích Pohyblivost Skladba musí obsahovat nejméně 2 prvky pohyblivosti nohou – v čelné, boční a zadní rovině. Přednožení musí být provedeno na obě nohy, rozsah pohybů 180°. Cviky pohyblivosti musí být provedeny čistě. Pohyby musí být dobře technicky provedeny, respektující zdravotní hledisko s dostatečnou pohyblivostí a silou. Tvar musí být jasně zřetelný. Např.: Boční rovina - boční rozštěp - rovnovážný pohyb, přednožení, noha je držena s pomocí nebo bez pomoci rukou, rozsah 180° - dálkový skok, rozsah 180° Čelní rovina - čelný rozštěp - rovnovážná poloha, unožení, noha je držena pomocí jedné nebo bez pomoci rukou, rozsah 180° - skok s čelním roznožením, rozsah 180° Zadní rovina - pohyby prováděné se záklonem minimálně 80 o. Během záklonu musí zůstat ramena ve stejné linii a záklon musí být prováděn celými zády. Kombinované série rozdílných pohybových skupin Skladba musí obsahovat nejméně 1 sérii kombinovanou ze 2 rozdílných pohybových skupin. Série složené z různých pohybových skupin musí být provedeny plynule a následně. Požadované série jsou utvářeny kombinací pohybů těla (2 nebo 3 pohyby těla) s rovnovážným pohybem nebo kombinaci skoků a výskoků s rovnovážným pohybem. Např.: - 2 pohyby těla + rovnovážná poloha -rovnovážná poloha + skok/výskok -skok/výskok + rovnovážná poloha -skok/výskok + 3 pohyby těla Zakázané pohyby Skladba nesmí obsahovat salta nebo zvedání gymnastek. Všechny gymnastky musí být částí těla neustále v kontaktu s podložkou.
5.3. Věková kategorie 10 –12 let Požadované technické prvky Pohyby těla Pohyby těla musí být charakteristické pro věkovou skupinu a korespondovat s úrovní gymnastek. Skladba musí obsahovat alespoň jeden z každého z následujících pohybů: -klony (předklon, záklon, úklon) -swingový pohyb celým tělem -uvolnění -výpad bez opory nebo s oporou -vlna celého těla
39
-rotace těla a 2 série, zahrnující kombinaci 2 různých pohybů těla (série 2 pohybů těla = pohyby těla obtížnosti A). a 1 sérii, zahrnující kombinaci 3 různých pohybů těla (série 3 pohybů těla = pohyby těla obtížnosti B). Jednotlivé výše uvedené pohyby těla mohou být součástí série. A navíc série pohybů těla mohou obsahovat jiné pohyby těla, které rozvíjejí koordinaci, kontrolu těla a dynamiku gymnastek, např.: -kotouly -stoj na ramenou (svíčka) -vzepření v lehu Rovnovážné pohyby Rovnovážné pohyby musí být charakteristické pro věkovou kategorii a korespondovat s úrovní dovednosti gymnastek. Skladba musí obsahovat alespoň 1 rovnovážný pohyb a 1 rovnovážnou sérii složenou ze 2 rozdílných rovnovážných pohybů. V rovnovážné kombinaci je povolena změna stojné nohy mezi 2 rovnovážnými pohyby. Skoky a výskoky Skoky a výskoky musí být charakteristické pro věkovou kategorii a korespondovat s úrovní dovednosti gymnastek. Skladba musí obsahovat alespoň 1 skok nebo výskok a 1 skokovou sérii 2 rozdílných skoků nebo výskoků. Mezi dvěma skoky nebo výskoky v jedné sérii jsou povoleny maximálně 3 opory nohou o podložku. Pohyby paží Skladba musí obsahovat minimálně 2 různé série pohybů rukou. Série pohybů rukou musí obsahovat minimálně 3 různé pohyby ruky/rukou. Série kroků a poskoků Skladba musí obsahovat alespoň 2 rozdílné série kroků a poskoků. Série obsahují alespoň 6 rozdílných kroků a poskoků, které jsou složené z minimálně 2 typů odlišných kroků. A navíc: 1 série alespoň 6 kroků nebo poskoků kombinovaná s jinou pohybovou skupinou (kroky, poskoky provedené společně s pohyby paží nebo pohyby těla). Jedna z uvedených sérií musí obsahovat změnu rytmu. Akrobatické cviky Skladba musí obsahovat nejméně 2 akrobatické prvky, které jsou přizpůsobeny ESG. Akrobatické cviky musí být plynulé a přirozeně vložené do skladby Pohyblivost Skladba musí obsahovat nejméně 4 prvky pohyblivosti – nohy v čelné, boční a zadní rovině. Boční rovina (přednožení) musí být provedena na obě nohy, rozsah pohybů 180°. Cviky pohyblivosti musí být provedeny čistě. Pohyby musí být dobře technicky provedeny, respektující zdravotní hledisko s dostatečnou pohyblivostí a silou. Tvar musí být jasně zřetelný. Kombinované série rozdílných pohybových skupin Skladba musí obsahovat nejméně 2 série kombinované ze 2 rozdílných pohybových skupin. Série složené z různých pohybových skupin musí být provedeny plynule a následně.
40
Je povolen 1 krok mezi jednotlivými pohybovými skupinami v sérii. Příklady kombinací: -Skok/poskok + rovnováha -Rovnováha + skok/poskok -Skok/poskok + série pohybů -Série pohybů + skok/poskok -Rovnováha + série pohybů -Série pohybů + rovnováha Série pohybů může být složená ze 2 dvou pohybů, pak se jedná o sérii A, nebo ze 3 pohybů, kdy se jedná o sérii pohybů těla B. Kombinované série rozdílných pohybových skupin musí být v sestavě různé. Rozhodčí počítá stejnou kombinaci pouze jednou!.
5.4. Soutěžní kategorie 12 – 14 let Požadované technické prvky Pohyby těla Pohyby těla musí být charakteristické pro věkovou skupinu a korespondovat s úrovní gymnastek. Skladba musí obsahovat alespoň jeden z každé z následujících pohybů: a 2 série zahrnující kombinaci 2 různých pohybů těla (pohyby těla obtížnosti A) a 2 série zahrnující kombinaci 3 různé pohyby těla ( pohyby těla obtížnosti B) . Jednotlivé výše uvedené pohyby těla mohou být součástí série. Série pohybů těla mohou obsahovat jiné pohyby těla, které rozvíjejí koordinaci, kontrolu těla a dynamiku gymnastek. Rovnovážné pohyby Rovnovážné pohyby musí být charakteristické pro věkovou kategorii a korespondovat s úrovní dovednosti gymnastek. Skladba musí obsahovat alespoň 2 rozdílné rovnovážné pohyby a 1 rovnovážnou sérii složenou ze 2 rozdílných rovnovážných pohybů. V rovnovážné kombinaci je povolena změna stojné nohy mezi 2 rovnovážnými pohyby. Skoky a výskoky Skoky a výskoky musí být charakteristické pro věkovou kategorii a korespondovat s úrovní dovednosti gymnastek. Skladba musí obsahovat alespoň 2 různé skoky nebo výskoky a 1 skokovou sérii složenou ze 2 rozdílných skoků nebo výskoků. Mezi dvěma skoky nebo výskoky v jedné sérii jsou povoleny maximálně 3 opory nohou o podložku. Série kroků a poskoků Skladba musí obsahovat nejméně 1 sérii (alespoň 6 kroků a poskoků), které jsou kombinovány s jinou pohybovou skupinou (kroky, poskoky provedené společně s pohyby paží nebo pohyby těla). Akrobatické cviky Skladba musí obsahovat nejméně 1 akrobatický cvik, který je přizpůsoben ESG. Akrobatické cviky musí být plynulé a přirozeně vložené do skladby Pohyblivost Skladba musí obsahovat nejméně 3 prvky pohyblivosti – nohy v čelné, boční a zadní
41
rovině. Přednožení musí být provedeno na obě nohy, rozsah pohybů 180° Cviky pohyblivosti musí být provedeny čistě. Pohyby musí být dobře technicky provedeny, respektující zdravotní hledisko s dostatečnou pohyblivostí a silou. Tvar musí být jasně zřetelný. Kombinované série rozdílných pohybových skupin Skladba musí obsahovat nejméně 3 série kombinované ze 2 rozdílných pohybových skupin. Kombinace složené z různých pohybových skupin provádět plynule nebo následně. Je povolen 1 krok mezi jednotlivými pohybovými skupinami v sérii. Série pohybů může být složená ze 2 dvou pohybů, pak se jedná o sérii pohybů těla A, nebo ze 3 pohybů, kdy se jedná o sérii pohybů těla B. Kombinované série rozdílných pohybových skupin musí být v sestavě různé. Rozhodčí počítá stejnou kombinaci pouze jednou!. (Dětská pravidla estetické skupinové gymnastiky, 2013)
42
6 Závěr Pokus o zachycení historie a vývojových tendencí moderní gymnastiky od jejich počátků až po současnost byl jedním ze základních záměrů této bakalářské práce. Tím, že tento sport, podobně jako řada dalších sportovních odvětví, nevznikl u nás, bylo nutné jeho kořeny sledovat v evropském a celosvětovém kontextu se zvláštním zřetelem na situaci v oblasti bývalého Sovětského svazu, v němž se moderní gymnastika zrodila. Snahou bylo přiblížit aspekty tohoto krásného ženského sportu v širším kontextu nejen odborné, ale i laické veřejnosti, a to z toho důvodu, že se jedná o disciplínu, která dnes nestojí v popředí zájmu jak diváků, tak médií. V úvodní kapitole je charakteristika moderní gymnastiky ryze ženského sportu. Dále zde popisuji dělení gmnastiky do výkonnostních úrovní, druhy gymnastických náčiní, cvičení s náčiním a hudební doprovod. Druhá kapitola se věnuje pravidlům, která jsou platná od roku 2013 – 2016, jako je chování trenérů a gymnastek, úbor gymnastek, závodní plocha a sbor rozhodčí. Třetí kapitola je zaměřena na vývoj a vznik modernígymnastiky ve světě, ale i v Československu a poté Česku. Jak se trénovalo dříve a jak se trénuje dnes. V následující kapitole se snažím přiblížit nejnovější část moderní gymnastiky a to estetické skupinové gymnastiky. Kde vznikla a jak se postupně rozšiřovala. Poslední kapitola se zaměřuje na pravidla této nové formy gymnastiky a jednotlivé dětské kategorie.
43
7 Seznam použité literatury Kolektiv autorů (2005). Gymnastika, Praha, Karolinum. Kos, B., (1990). Gymnastické systémy, Historický vývoj a charakteristika, Praha, Univerzita Karlova Fürlová, D., Livorová, H. & Petrová, B. (1972). Základy moderní gymnastiky, Praha, Olympia. Hrčka, J. (1968). Kapitoly z histórie gymnastiky, Bratislava, Slovenské pedagogické nakladateľstvo v Bratislave. Hamžová, M., (2008). Moderní gymnastika historie a vývoj motorické přípravy v tréninkovém procesu, Brno. Čížková, M., Novotná, V. (1978) Program sportovní přípravy v tréninkových střediscích mládeže moderní gymnastiky. Praha: ČUV ČSTV. Internetové zdroje: IFAG (2012). AGG, Retrieved from http://www.ifagg.com, (accessed February15, 2013) Canadian AGG, AGG – What is it?, Retrieved from http://www.geocities.com , (accessed February 15, 2013) (2011). ЭСТЕТИЧЕСКАЯ ГИМНАСТИКА , Эстетическая гимнастика командный дух и экспрессия, Retrieved from http://vfeg.ru, (accessed February 15, 2013) Chan, R., (1998), History of Rhythmic Gymnastics, Retrieved from http://www.scn.org, (accessed April 10, 2013) (2013). Stručný výtah pravidel z moderní gymnastiky, Retrieved from http://www.modernigymnastika.cz, (accessed March 28, 2013) Federation Internationale de Gymnastique (2011), History of Rhythmic Gymnastics, Retrieved from http://www.fig-gymnastics.com, (accessed March 20, 20013) Mezinárodní federace estetické skupinové gymnastiky IFAGG, Český svaz estetické skupinové gymnastiky, (2013). Dětská pravidla estetické skupinové gymnastiky. Šimůnková, I., Pánská, Š., (2011). Historie moderní gymnastiky, Retrieved from 44
http://csmg.cz, (accesed March 10, 2013) Fédération internationale de gymnastique, (2013). Rhythmic gymnastics, Retrieved from http://www.fig-gymnastics.com, (accessed April 15, 2013) zdoj obrázků: 2008. Retrieved from http://natalyshop-sasaki.com, (accessed March 28, 2013)
45
8 Seznam zkratek: FSpS – Fakulta sportovních studií FIG – Mezinárodní gymnastická federace ČR – Česká republika OH – Olympijské hry SSSR- Sovětský svaz socialistických republik ITA – Itálie FRA - Francie HUN – Maďarsko DEN - Dánsko AUS - Rakousko USA – Spojené státy americké ČSSR – Československá socialistická republika MDŽ – Mezinárodní den žen MS – Mistrovství světa LOH – Letní olympijské hry MG – Moderní gymnastika ME – Mistrovství Evropy MEJ – Mistrovství Evropy Juniorek ESG – Estetická skupinová gymnastika
46
9 Seznam obrázků: Obr. 1 – Švihadlo .................................................................................... 9 Obr. 2 – Obruč ...................................................................................... 10 Obr. 3 – Míč .......................................................................................... 10 Obr. 4 – Tyčka …................................................................................... 11 Obr. 5 – Karabinka …............................................................................ 11 Obr. 6 – Stuha ….................................................................................... 11 Obr. 7 – Kužele …................................................................................. 12 Obr. 8 -Špičky …................................................................................... 18
47
Resumé Bakalářská práce se zabývá vznikem a vývojem moderní gymnastiky a estetické skupinové gymnastiky. Seznamuje nás s druhy gymnastického náčiní, cvičení s náčiním i bez náčiní a jednotlivými výkonnostními kategoriemi. Zabývá se současnými pravidly a srovnává dřívější a dnešní tréninkové metody. Výsledkem práce je přiblížení sportu veřejnosti a seznámit veřejnost s novými pravidly moderní gymnastiky. This thesis deals with the origin and development of modern gymnastics and aesthetic group gymnastics. It acquaints us with the kinds of gymnastic equipment, exercising with equipment or without equipment and various performance categories. It deals with the current rules and compares previous and current training methods. Result of this work is to approach the sport to the public and raise awareness of the new rules of modern gymnastics.
48
