Masarykova Univerzita Fakulta sociálních studií Katedra mediálních studií a žurnalistiky
Bakalářská práce obor Mediální studia a ţurnalistika, specializace digitální média
OBSAHOVÁ ANALÝZA ČESKÝCH MÓDNÍCH BLOGŮ The Content Analysis of Czech Fashion Blogs
Vypracovala: Veronika Holcnerová Vedoucí práce: Mgr. Lukáš Blinka
Brno 2011
Prohlašuji, ţe jsem práci vypracovala samostatně a ţe jsem všechny pouţité informační zdroje uvedla v seznamu literatury.
V Brně, prosinec 2011
……………………………….. podpis
Poděkování Ráda bych poděkovala magistru Blinkovi za pomoc při psaní této práce a za poskytnutí přínosných materiálů. Dále bych ráda poděkovala své matce, Haně Holcnerové, za ochotu pomoci se sběrem dat pro ověření jejich reliability. V neposlední řadě také děkuji svému příteli Petru Jandovi za trpělivost a venčení našeho psa ve chvílích, kdy jsem na to neměla pomyšlení.
Obsah Obsah .............................................................................................................................. 1 Úvod ............................................................................................................................... 4 Teoretická část ................................................................................................................ 5 Definice blogu ............................................................................................................ 5 Komerční definice vytvářené poskytovateli blogovacích systémů ........................ 5 Slovníkové definice ................................................................................................ 6 Typologie blogů.......................................................................................................... 6 Autoři blogů a jejich styl psaní ................................................................................... 7 Mladí lidé a blogování ................................................................................................ 8 Komunity vznikající okolo blogů, blogosféra .......................................................... 10 Historie blogování .................................................................................................... 11 Vznik publikovacích systémů a masivní rozšíření blogování .............................. 12 „Obrovská“ blogosféra ......................................................................................... 13 Módní blogy ......................................................................................................... 13 Móda ......................................................................................................................... 15 Pojetí módy Georga Simmela ............................................................................... 15 Herbert Blumer – přizpůsobení Simmelovy teorie moderní společnosti ............. 18 Výzkumná část ............................................................................................................. 20 Metoda ...................................................................................................................... 20 Zkoumaný vzorek a způsob získávání dat ............................................................ 21 1
Kritéria pro zařazení blogu do výzkumného vzorku ............................................ 22 Výzkumné otázky a kódování .............................................................................. 23 Procedura a kódování ........................................................................................... 24 Výsledky ................................................................................................................... 25 Obecné charakteristiky zkoumaných blogů.......................................................... 25 Čtenost blogů a vztahy mezi nimi ........................................................................ 28 Počet autorů blogů ................................................................................................ 30 Demografické charakteristiky blogerů ................................................................. 31 Charakteristiky zkoumaných příspěvků na blozích .............................................. 35 Diskuze ......................................................................................................................... 39 Závěr ............................................................................................................................. 41 Anotace a klíčová slova ................................................................................................ 44 Anotace ..................................................................................................................... 44 Klíčová slova ............................................................................................................ 44 Summary................................................................................................................... 44 Key words ................................................................................................................. 44 Seznam obrázků, tabulek a graf.................................................................................... 45 Přílohy .......................................................................................................................... 45 Seznam pouţité literatury a zdrojů ............................................................................... 46 Tištěné zdroje ........................................................................................................... 46 Elektronické zdroje................................................................................................... 47
2
3
Úvod Cílem mojí bakalářské práce je provést explorativní analýzu stavu české blogosféry módních blogů. Důvodem pro zvolení tohoto typu průzkumu je, ţe u nás doposud ţádný přehled módních blogů nevznikl. Módní blogy jsou v současné době často zmiňovaným tématem, které stále nabývá na důleţitosti. Výraznější zájem o toto téma můţeme zaznamenat v zahraničí, ale jiţ i u nás se autoři píšící módní blogy stávají stále známějšími a módní průmysl tyto (většinou velmi mladé) lidi začíná vnímat jako důleţité a podle toho k nim začíná přistupovat1. Přesto jsem neobjevila ţádnou studii, která by se zabývala analýzou módních blogů u nás. Zajímavou zahraniční studii na téma módních blogů provedla Ghazaleh Khodadad. Ta se pokoušela zjistit, jaký vliv mají módní blogeři na konzumenty módy. Tuto studii si v mé práci ještě přiblíţíme. Velkou inspirací mi při mé práci byla studie Differences in the Teen Blogosphere: Insights from a Content Analysis of English- and Czech-Language Weblogs, která si kladla za cíl zjistit rozdíly mezi blogy psanými adolescenty česky a anglicky. Při této studii (stejně jako to bude i v mém případě) byla pouţita metoda kvantitativní obsahové analýzy.
1
Například česká pobočka módního řetězce H&M s českými módními blogery často spolupracuje, zve je na prezentaci nových kolekcí a umoţňuje jim, aby si zdarma vybrali několik kusů oblečení. Toto oblečení pak blogeři prezentují v příspěvcích na svých blozích a pro módní značku je to poměrně účinná forma reklamy.
4
Teoretická část Definice blogu Slovo blog neboli weblog vzniklo staţením anglického „web log“, coţ v češtině zhruba znamená „webový zápisník“. Jako první pouţil slovo blog Peter Merholz, který se také zaslouţil o zkrácení slova weblog na blog: „rozhodl jsem se vyslovovat slovo „weblog“ jako wee'-blog. Nebo zkráceně „blog““(Blood, 2000). Blogy bývají obvykle popisovány jako „často obměňované internetové stránky, které obsahují individuální příspěvky zobrazené v obráceném časovém sledu,“ (Herring, Kouper, Scheidt, Wright, 2004) coţ znamená, ţe jako první se zobrazuje nejnovější příspěvek a směrem dolů na stránce následují příspěvky starší. Touto svou formou blog tedy odpovídá formátu deníku. Existuje i mnoho dalších definic blogu. Většinou se ale shodují na základních znacích blogu, jako je obměňování v čase, obrácené chronologické pořadí a často také fakt, ţe blog bývá většinou veden jedním nebo několika málo autory. Za základní charakteristiky blogu tedy můţeme povaţovat tyto: 1. Blog má většinou jednoho - nebo několik málo - autorů. 2. Příspěvky na blogu jsou většinou zobrazovány v obráceném časovém sledu, tedy shora dolů od nejnovějším k nejstarším. 3. Obsah blogu je relativně často obměňován, nejedná se tedy o statickou stránku.
Komerční definice vytvářené poskytovateli blogovacích systémů Danah Boyd k problematice definice pojmu blog ve své práci A Blogger's Blog: Exploring the Definition of a Medium uvádí, ţe „blog není sebe-deskriptivní pojem a v důsledku toho jsou blogy, blogeři a blogování konceptualizovány konfliktním a nejasným způsobem, a to jak tiskem, tak akademiky.“ Dále se pak Boyd vyjadřuje, ţe nejjasnější a nejzřetelnější definice blogů pocházejí od společností vyvíjejících nástroje pro jejich podporu. (Boyd, 2006) Takové definice vznikají jako marketingový tah, pomocí kterého se tyto společnosti snaţí vysvětlit spotřebitelům, proč by měly začít vyuţívat jejich sluţeb. Jedním z blogovacích systémů je Blogger.com, který v roce svého vzniku (1999) popsal svůj produkt jako „automatický nástroj pro publikování weblogu.“ Tento popis ovšem předpokládal, ţe uţivatelé jiţ vědí, co znamená pojem weblog. Další z publikovacích systémů LiveJournal 5
popisoval v roce 2000 blog jako „... online deník, který lze aktualizovat krátkými příspěvky mnohokrát denně, nebo delšími příspěvky několikrát týdně.“ (Boyd, 2006)
Slovníkové definice Dalším místem, kde najdeme definice slova blog, jsou slovníky. Server Dictionary.com popisuje blog jako webovou stránku „obsahující vlastní zkušenosti, pozorování, názory atd. pisatele nebo skupiny pisatelů, často obsahující obrázky a odkazy na další webové stránky.“ (Dictionary.com) Na webových stránkách encyklopedie MerriamWebster.com nalezneme tuto definici: Blog je „webová stránka, která obsahuje online osobní deník s úvahami, komentáři a často hypertextovými odkazy poskytovanými pisatelem.“ Další moţnou definici blogu můţeme vidět na stránkách Marketingterms.com, kde je blog definován jako „časté chronologické publikování osobních myšlenek a webových odkazů.“ Typologie blogů Blogy je moţné rozdělit do pěti kategorií. Filtry („filters“) jsou nejsatrším druhem blogů. Jejich původ sahá aţ ke kořenům ţánru, jehoţ zakladatelem byl Tim Berners-Lee. Ten vedl stránku, na níţ zveřejňoval odkazy na nově vznikající stránky. Filtry jsou blogy, jejichţ obsah je vůči blogerovi vnější. Příkladem mohou být události ze světa (Blood, 2002). Deníky („personal journals“ neboli „diaries“) obsahují události z blogerova ţivota, jeho myšlenky a pocity (Blood, 2002). Znalostní blogy („K-logs“ neboli „knowledge-logs“) jsou vytvářeny za účelem poskytnutí zdroje informací typicky technického rázu. Blogy smíšeného typu kombinují dva nebo více výše uvedených typů blogů. Ostatní blogy slouţí mnoha rozličným účelům, které nespadají do ţádné z předchozích kategorií. Ačkoli za prvotní typ blogu jsou povaţovány filtry, nejrozšířenějším formátem jsou dnes osobní deníky. Ve vzorku 203 anglicky psaných blogů v roce 2003 osobní deníky výrazně převaţovaly, a to s podílem 70,4 % ze všech zkoumaných blogů (Herring, Scheidt, 6
Bonus, Wright, 2004). Blogy typu filtr se naopak objevily pouze ve 12,6 % a znalostní blogy byly přítomny v pouhých 3 % případů. Módní blogy mohou kombinovat prvky všech zmíněných kategorií. Zároveň jsou ale specifické tím, ţe se jedná o blogy tematické. Jejich účel můţe být značně různorodý. Mohou být vedeny za účelem prezentace vlastní osoby a stylu, za účelem představení módních osobností, seznámení s různými aspekty módy, s módními trendy, s módními návrháři apod. Účelem módního blogu můţe být v neposlední řadě i propagace některé módní značky. Hlavním přínosem módních blogů pro čtenáře je ale především inspirace. Módní blogy mají dnes velký vliv na to, co jejich čtenáři nakupují a oblékají. Módní blogeři tak figurují ve funkci tzv. názorových vůdců2. O této funkci blogerů si budeme ještě blíţe povídat. Autoři blogů a jejich styl psaní Podle studie z roku 2004 je 90,8 % blogů vedeno jedním samostatným autorem. Mezi autory převaţují dospělí nad adolescenty3; blogů vedených dospělým člověkem je 60 %, velká část z těchto dospělých je ale ve věku lehce nad 20 let. ( Herring, Scheidt, Bonus a Wright, 2004) Co se týče pohlaví, mírně převaţují muţi s 54,2 % blogů. Herring, Scheidt a kol. zjistili, ţe mezi náctiletými autory blogů převaţují naopak dívky. Během období rané dospělosti se poměr mezi oběma pohlavími vyrovnává a v pozdějším věku převaţují muţi nad ţenami. Ţeny a dívky jsou častými autorkami blogů– deníků, muţi dominují oblasti znalostních blogů a filtrů. (Herring, Kouper, Scheidt, Wright, 2004.) Co se týče témat, muţi píší častěji o vnějších významných událostech, jako jsou peníze, technika nebo politika, ţeny pak často píší o osobních tématech a o svém ţivotě. Ţeny také pouţívají osobnější styl psaní neţ muţi. Nezávisle na pohlaví pak s rostoucím věkem všichni autoři píší blogy více „muţsky“. U mladých blogerů se často objevují tzv. blogová slova4, u starších autorů tato slova ubývají a jsou nahrazována přibývajícími hypertextovými odkazy. (Schler, Koppel, Afgamon, Pennebaker, 2006)
2
V původním znění „opinion leaders“. S tímto pojmem přišel Paul Lazarsfeld.
3
V převaze dospělých nad adolescenty samozřejmě můţe hrát významnou roli fakt, ţe kategorie dospělých je věkově mnohem obsáhlejší neţ kategorie adolescentů, která se omezuje na poměrně úzké věkové rozpětí. 4
Blogová slova jsou neologismy, jako např. lol, haha, btw, která se na blozích objevují velmi často.
7
Huffaker a Calvert ve své studii sledovali uţívání emotikonů na blozích a dospěli k zjištění, ţe je pouţívá 62 % autorů. Protoţe ţeny jsou tradičně vnímány jako emocionálnější, výzkumníci očekávali, ţe budou emotikony pouţívat častěji neţ muţi. Ukázalo se ale, ţe v uţívání emotikonů nejsou mezi pohlavími rozdíly a z těch blogerů, kteří na svých blozích emotikony uţívají, to byli překvapivě muţi, kdo jich pouţili větší mnoţství. (Huffaker, Calvert, 2007) Mladí lidé a blogování Lidé mají stále více moţností prezentovat své názory online a ze všech věkových skupin jsou to právě mladí, kdo má nejsilnější zastoupení online. Dnešní adolescenti vyrůstali ve světě internetu a toto prostředí je pro ně proto naprosto přirozené. Americký výzkum internetu The Pew Project z roku 2010 (Lenhart, Purcell, Smith, Zuíckuhr, 2010) ukázal, ţe internet pouţívá 93 % adolescentů a mladých dospělých ve věku 12 – 29 let. V dalších věkových kategoriích pak procento uţivatelů internetu klesá. Také na blozích jsou adolescenti a mladí dospělí hojně zastoupeni. Blogy jsou pro adolescenty prominentními prostředky, jak se prezentovat online textovým a multimediálním způsobem zároveň (Scheidt, 2006). Podle studie z roku 2003 bylo 57,5 % blogerů studenty, 40 % blogerů pak bylo ve věku do 18 let (Herring, Scheidt, Wright, Bonus, 2003). Stejně tak i další studie ukázala, ţe okolo 40 % blogů je vedeno adolescenty ve věku do 20 let a dalších 25 % blogů je vedeno mladými dospělými ve věku 20 – 25 let (Herring, Kouper, Scheidt, Wright, 2004). V roce 2006 četlo blogy 49 % amerických adolescentů ve věku 12 – 17 let. Ze skupiny mladých dospělých (18 – 33 let věku) pak blogy četlo 43 % . Tyto dvě věkové skupiny se zároveň ukázaly býti celkově nejaktivnějšími skupinami na internetu.(Zickuhr, 2010). V roce 2003 dokonce Henning zjistil, ţe 92,4 % blogů je vedeno autory pod 30 let věku (Henning 2005). Stejně jako předtím osobní webové stránky, blogy jsou pro adolescenty a mladé dospělé oblíbeným místem pro vlastní prezentaci jak textem, tak i multimediálním obsahem. Blogy dávají adolescentům moţnost „projevit svůj názor osobním, neformálním způsobem“ (Huffaker, 2004). Novější americké studie ukazují pokles popularity blogování, a to jak u adolescentů, tak i u dospělých (Lenhart, Purcell, Smith, Zickuhr, 2010). Oproti 28 % adolescentů, kteří v roce 2006 tvrdili, ţe vedou blog, jich v roce 2010 bylo jiţ jen 14 %. Ve skupině mladých 8
dospělých (18-29 let) pak došlo k propadu ze 24 % na 15 % mezi lety 2007 a 2009. Je pravděpodobné, ţe k úbytku popularity blogování značnou měrou přispěl i nárůst oblíbenosti sociálních sítí. Adolescenti upouštějí od dlouhodobého blogování a zaměřují se na psaná krátkých sdělení nebo sdílení jiného multimédiálního obsahu prostřednictvím sociálních sítí, jako jsou Facebook a Twitter (ačkoli uţívání Twitteru uvedlo pouze 8 % adolescentů) (Sreenivasan, 2010). I přes tento pokles zájmu mladých lidí o blogování nelze rozhodně popřít, ţe digitální média a svět online komunikace se staly důleţitou součástí ţivota adolescentů a mladých dospělých. Stejně jako jejich předchůdci, i dnešní mladí lidé se potýkají s vývojem vlastní identity a autonomie, ale „kontext jejich komunikace, přátelství, her a sebevyjádření je rekonfigurování skrze jejich zapojení do nových médií.“ (Mizuko, Baumer, Bittanti, boyd a kol., 2010: 1). Samotné blogování pak má v ţivotě adolescentů významné postavení. Scheid ve své studii z roku 2006 poukazuje na to, ţe v období dospívání mívají jedinci často pocit, ţe jsou sledováni imaginárním publikem. Představa imaginárního publika „zahrnuje existenci tak velkého pocitu sebevědomí, že si adolescent představuje, že jeho chování je v centru zájmu všech ostatních.“ Zároveň pak u adolescentů převaţuje pocit, ţe jejich záţitky jsou zcela unikátní. (Steinberg, 2002: 63 in Scheidt, 2006) Není proto s podivem, ţe adolescenti často publikují vlastní myšlenky na blozích ve formátu osobních deníků pro publikum které, jak věří, má o jejich myšlenky zájem. (Scheidt, 2006.) Třemi hlavními psychologickými záleţitostmi důleţitými v období adolescence jsou rozvoj sexuality, konstrukce vlastní psychologické identity a rozvoj intimních přátelských a romantických vztahů. Blogování dává adolescentům další pole (kromě offline světa), kde mohou formovat svou identitu, objevovat sexualitu a dávat vzniknout intimním vztahům a přátelstvím. V otázkách spadajících do těchto oblastí adolescenti často hledají radu u svých přátel (Subrahmanyam, 2008). Informace z komunikace s přáteli jsou například povaţovány za hlavní zdroj informací adolescentů o sexu5. Subrahmanyam píše, ţe adolescenti často konstruují své offline identity prostřednictvím online komunikačních prostředků. Z toho vyplývá zjištění, ţe online a offline prostředí adolescentů bývá psychologicky propojeno. Adolescenti často uţívají online nástroje ke komunikaci s přáteli ze svého okolí, například ze
5
Druhým nejobsáhlejším zdrojem těchto informací jsou média (Ward, 2004 in Subrahmanyam, 2008).
9
školy apod. Oproti obecnému povědomí také (alespoň mezi adolescenty) nedochází často ke konstruování online identity odlišné od té offline. Zdá se tedy, ţe to, jak se adolescenti prezentují online, z velké části odpovídá realitě (Subrahmanyam, 2008). Komunity vznikající okolo blogů, blogosféra Za blogosféru jsou povaţovány blogy a jejich vzájemná provázanost. Blogosféra je pojmem vyzdvihujícím fakt, ţe blogy existují jako vzájemně propojená komunita, případně soubor vzájemně propojených komunit. Jako sociální síť, ve které autoři zveřejňují své názory. Blogy jsou vzájemně propojeny prostřednictvím hyperlinků odkazujících na „spřátelené“ blogy případně blogy, které má bloger v oblibě, odkazy na blogy zmiňovanými přímo v příspěvcích, a také odkazy, které vkládají ostatní blogeři do svých komentářů pod příspěvky (Lusková, 2008). Zvláště pro blogy adolescentů bývá typické, ţe ke „spřátelení“ dvou blogů dochází na základě odkazu na blog vloţeného jedním blogerem tomu druhému do komentáře pod článkem. Mladí blogeři do komentářů často přímo vpisují otázku, zda se nechce bloger spřátelit (Černá, 2008). Zdaleka ne všechny blogy ale odkazují na jiné blogy. Herring, Scheidt, Bonus a Wright v roce 2004 zjistili, ţe pouze 51,2 % zkoumaných blogů odkazovalo na další blogy. To svědčí o tom, ţe blogy nejsou tak výrazně orientovány na vnější svět. Představa o blozích jako vnějškově orientovaných vzniká „…patrně z toho, že diskutovány a zveřejňovány v médiích jsou spíše blogy, které tyto charakteristiky splňují („A – blogy“)“ (Herring et al, 2005 in Černá, 2008: 13). Takové blogy často popisují vnější události, zvláště pak politické. Vzhledem ke svému vnějškově orientovanému charakteru tyto blogy ve vysoké míře odkazují na informace jinde na internetu (Černá, 2008). Blogeři komunikují se svými čtenáři, kteří na blogery aţ zpětně reagují. Jejich reakce (komentáře) nebývají většinou viditelné hned na hlavní stránce, ale pouze po prokliknutí dále. Zároveň také často bývá jejich zveřejňování omezeno schválením autora blogu. Bloger má tedy jasně určené výsadní postavení a hlavní slovo na svém blogu. Vztah mezi blogerem a jeho čtenáři je asymetrický a jedná se o případ tzv. omezené interaktivity (Gumbrecht, 2004 in Lusková, 2008). Při svém zkoumání jsem narazila na pojem affiliates neboli zkráceně affs. Význam anglického slova affiliate můţeme přeloţit jako filiálka nebo pobočka, dále také jako partnerský, přijmout za člena nebo sloučit se. Tento pojem se vyskytoval zejména na blozích 10
vedených pod blogovací sluţbou Blog.cz, a to ve smyslu spřátelených blogů. Affiliates se vyznačují tím, ţe vzájemně navštěvují své blogy a komentují příspěvky, a tím napomáhají autorovi spřáteleného blogu zvyšovat návštěvnost blogu a jeho popularitu pro vyhledávače. Usuzuji tak z toho, ţe jsem se v textu na blozích dočetla, ţe blogeři nabádali své affiliates aby „obcházeli“ (tedy navštěvovali) jeho blogy, jinak budou ze seznamu affiliates vyřazeni. Seznam affiliates bývá na blogu zobrazován často přímo na hlavní stránce. Jakousi odměnou za „obcházení“ je tedy autorovi spřáteleného blogu forma reklamy na blogu, k jehoţ affiliates patří. Dochází zde tedy k formě výměnného obchodu ve stylu „já tobě, ty mně“ mezi blogery. O vstup mezi affiliates bývá moţno autora blogu poţádat. Z toho lze usuzovat, ţe do tohoto seznamu nejsou zahrnuty výhradně blogy vedené přáteli autora blogu z offline světa. V literatuře jsem se s pojmem affiliate v tomto smyslu nesetkala6, proto předpokládám za moţné, ţe je specifikem české blogosféry. Tímto závěrem si ale nemohu být jistá. Je moţné, ţe se jedná o pojem obecně uţívaný, avšak zatím poměrně nový, a tedy prozatím blíţe neprozkoumaný a nepopsaný.
Historie blogování Historie blogů je úzce spjatá s vývojem internetu. Dá se říci, ţe se historie blogování začala psát v době kdy Tim Berners-Lee vynalezl „World Wide Web“. Berners-Lee přišel na konci roku 1990 s nástroji potřebnými k publikování a čtení prvních internetových stránek. V té době však webový prohlíţeč neumoţňoval vkládat na stránky jiný obsah neţ text. Aţ v roce 1993 došlo k rozšíření webu mezi širokou veřejnost. Stalo se tak s nástupem prohlíţeče Mosaic, který umoţňoval na webových stránkách kromě textu i přítomnost grafiky a obrázků. (Rettberg, 2009) V době počátků blogování nebyly blogy proměnlivé tak, jak je známe dnes. Byly vytvářeny spíše ve formě relativně statických stránek s funkcí rozcestníků. Tyto webové stránky namísto publikování vlastního obsahu zveřejňovaly odkazy na jiná místa na internetu.
6
Setkala jsem se ale s pojmem affiliate marketing, jak bývá označován partnerský marketing či provizní systém fungující jako marketingový nástroj internetových firem. Funguje na základě provázanosti stránek prodejce se stránkami, které jeho produkt doporučují. Ti jsou označováni jako affiliate partneři. Za propagaci produktu na svých stránkách tito partneři dostávají provizi z prodeje. Jedná se tedy o podobný systém jako u blogů, aţ na to, ţe blogerům je odměnou opětovaná propagace jejich blogu.
11
Většina takových stránek byla tématicky zaměřená a zveřejňovala odkazy na stránky podobné tématem původnímu svému obsahu. Asi nejznámnější webovou stránku tohoto typu vedl Tim Berners-Lee, který nechtěl jen popisovat existující stránky, ale především zaměřoval pozornost na stránky nově vznikající (Winer, 2002). Ke zveřejňovaným odkazům BernersLee připoojoval vlastní popis a odkazy také datoval. Datování odkazů můţeme povaţovat za výraznou změnu a posun blogů k formě deníku. Aţ v roce 1994 začali ale lidé publikovat na internetu deníky v pravém slova smyslu. Jedním z prvních blogerů tohoto typu byl Justin Hall (student Swarthmore College) se svojí stránkou links.net, kde popisoval autobiografický příběh svého ţivota. (Rettberg, 2009) V počátcích blogování se daly blogy počítat na desítky, blogeři se vzájemně znali a věděli o své tvorbě. Tehdy začaly vznikat soupisy známých blogů.7 ( Koláčková, 2009). V roce 1998 začal Jesse James Garret sestavovat seznam podobných blogů („other sites like his“) postupně podle toho, jak je objevoval na internetu. V prosinci 1998 pak tento seznam poslal Camerovnovi Barrettovi, který jeji publikoval na svém blogu Camworld. Následně začali Barrettovi své adresy zasílat i další internetové stránky, které si přály být zahrnuty v seznamu. Vznikl tak obsáhlý seznam díky němuţ bylo snadnější vyhledávat blogy dle zájmu čtenáře. Lidé začali blogy mnohem více číst a došlo k náhlému růstu blogové komunity. Stále více lidí také začínalo publikovat na svých vlastních blozích. Jejich mnoţství se zvětšilo tak, ţe začalo být velice obtíţné číst kaţdý den všechny blogy. Barrettův seznam Camworld se zvětšoval a obsahoval jiţ mnoho blogů, které sám Barrett ani nesledoval. V té době začali své vlastní seznamy zveřejňovat také další blogeři. (Blood, 2000)
Vznik publikovacích systémů a masivní rozšíření blogování V červenci 1999 byl spuštěn první nezpoplatněný publikovací systém, díky němuţ si kaţdý mohl vytvořit vlastní blog. První editory však vyţadovaly od blogerů schopnost tvořit webové stránky za pouţití HTML kódování. Přesto nástup publikovacích systémů znamenal vznik stovek dalších blogů. (Blood, 2000)
7
Například webové stránky Camworld dostupné na adrese http://camworld.org vytvářené Cameronem Barretem nebo Eatonweb Portal psaný Bridget Eaton.
12
Dalším milníkem v historii blogování byl „nástup dnes nejrozšířenějšího serverově orientovaného systému pro online publikování WordPress v roce 2003.“ (Koláčková, 2009) Wordpress a další redakční systémy umoţnily, ţe svůj blog mohli začít vytvářet a upravovat i běţní lidé bez znalosti HTML. Mnoţství blogů proto dále rostlo.
„Obrovská“ blogosféra Na podzim roku 2004 jiţ existovalo více neţ čtyři miliony blogů, coţ znamenalo, ţe od června 2003 se počet blogů zosminásobil. (State of the Blogosphere, autor neuveden, 2004) Počet blogů a blogerů se i nadále zvyšoval a v únoru roku 2005 existovalo jiţ 7,8 milionů blogů. V lednu 2006 bylo blogů dokonce jiţ 26,6 milionů a jejich počet se zdvojnásoboval kaţdých 5,5 měsíce. (technorati.com) V březnu 2007 pak jiţ server Technorati evidoval přes 70 milionů blogů a růst blogosféry byl stále velmi rychlý (kaţdý den vznikalo 120 000 nových blogů). V roce 2010 pak jiţ můţeme najít informaci o existenci 152 milionů blogů (Internet 20100 in numbers, autor neuveden, 2011) Je ale otázkou, nakolik jsou novější data spolehlivá, jelikoţ v současné době v podstatě není moţné zjistit počet blogů, a to z několika důvodů. Jedním z problémů je vysoký počet neaktivních blogů, jejichţ tvůrci si pouze chtějí vyzkoušet fungování blogu, ale záhy přestanou blog aktualizovat. Dalším problémem jsou blogy spamové, které obsahují text generovaný roboty. Ty vznikají pouze proto, aby obsahovaly odkazy na stránky, jejichţ majitelé se takto snaţí zvýšit popularitu stránek pro internetové vyhledavače. Posledním důvodem neexistence relevantních dat o současném počtu blogů je neexistence centrálního sčítání (Rettberg, 2009).
Módní blogy První módní blogy začaly vznikat jiţ před rokem 2002 a jejich mnoţství od té doby rychle roste. Od jednoho blogu, který existoval v roce 2002 se jejich číslo vyšplhalo přes sto v roce 2006. Od roku 2003 se zmínky o blogerech píšících o módě objevují v médiích a v současné době jsou jiţ tito blogeři v médiích zcela zabydlení, módní časopisy často zveřejňují jejich fotografie a citují jejich názory.
13
Vliv módních blogů V roce 2010 uskutečnila Ghazaleh Khodadad studii s názvem Fashionfever, ve které se pokusila zjistit, jaký vliv mají módní blogeři na konzumenty módy. Respondenti často odpovídali, ţe módní blogy jsou v současné době nejvlivnějším médiem v oblasti oblékání. Jejich vliv dle respondentů spočíval v častém obměňování obsahu a ve stálém doplňování čerstvých údajů. Díky tomu se módní blogy stávají něčím, co lidé (na rozdíl od módních magazínů, které nevycházejí tak často) čtou denně a jsou tedy jejich obsahem velmi a často ovlivňováni. Dalším faktem zvyšujícím vliv blogů je, ţe blogy jsou mnohem osobnější neţ módní časopisy. Čtenáři se s nimi proto mohou více ztotoţnit. Módní blogeři mohou být vnímáni jako druh názorových vůdců.8 (Khodada, 2010.) „V oblasti módy bývají za názorové vůdce typicky považováni lidé, kteří módu dobře znají, jsou společenští a jsou mezi prvními, kdo si koupí nový produkt nebo přijmou nový módní trend“ (Khodada, 2010: 18). Módní blog se tak dokonce pro některé blogery stal výnosným zdrojem obţivy. Velkého vlivu módních blogerů si všímá jiţ i módní průmysl. Známé módní domy vnímají blogy jako nový způsob, kterým mohou oslovit masy a získat potenciální nové zákazníky. Výrazně zajímavým prvkem pro ně je, ţe na blozích budou jejich výrobky prezentovány ne jako reklama, na kterou jsou lidé zvyklí a vůči níţ jsou jiţ často otupělí a neteční, ale jako doporučení „obyčejného“ člověka, tedy blogera. Blogeři se tak často stávají prominentními hosty módních přehlídek (viz. obázek 1 níţe), články o nich jsou zveřejňovány ve známým módních časopisech, velké internetové obchody s blogery spolupracují a fotí s nimi své módní kampaně.9 Blogerka Chiara Fergani stojící za blogem The Blonde Salad se dokonce díky svému blogu v letošním roce prošla po červeném koberci na filmovém festivalu v Cannes.10
8
Názorový vůdce je člověk, u kterého ostatní lidé hledají radu, a který je schopen ovlivňovat lidi v jejich rozhodování. S tímto pojmem přišli Lazarsfeld, Berelson a Gaudet ve studii The People’s Choice. V této studii popsali dvoustupňovou komunikační teorii, kdy masová média neovlivňují diváky přímo, ale skrze názorové vůdce (opinion leaders), kteří interpretují obsah mediálních sdělení pro ostatní. 9
Například v květnu 2011 nafotil internetový obchod http://www.singer22.com/ kampaň s americkou blogerkou Arielle Nachmani, která je tvůrkyní blogu http://www.somethingnavy.com/ . 10
http://www.theblondesalad.com/2011/06/red-carpet-in-cannes-press-features.html, dne 19.6.2011.
14
Obrázek 1: Tavi Gevinson, známá patnáctiletá módní blogerka, autorka blogu TheStyleRookie.com, v první řadě na přehlídce Dior v roce 2010.
Móda Móda ve smyslu slova, který pouţívám ve své bakalářské práci, znamená podle online slovníku Merriam-webster.com „převažující styl oblečení v průběhu určitého času“ nebo „oděv v určitém stylu“. Existují samozřejmě i širší definice pojmu móda, a to takové, které kromě módy v oblékání zahrnují i módu v jiných oblastech, jako je například hudba, řeč, umění, účesy a mnoho dalších. Ve své práce se ale zabývám módou v uţším slova smyslu, a tedy módou v oblékání. I George Simmel a Herbert Blumer, jejichţ teorie módy zahrnuji jako teoretický základ a výzkumné hledisko do své práce, se zabývali převáţně módou ve smyslu oblékání.
Pojetí módy Georga Simmela Podle Simmelovy teorie se „celé dějiny společnosti dají sledovat jako boj o kompromis, jako pomalu dosahované a rychle se ztrácející okamžiky usmíření, které se objevují mezi splynutím s naší sociální skupinou a individuálním oddělením od ní.“ (…) „Každá základní životní forma v dějinách našeho rodu představuje ve své oblasti určitý druh spojení zájmu na trvání, na jednotě a stejnosti, se zájmem na změně, na zvláštním a 15
jedinečném.“ (Simmel, 2006: 101)
V dějinách jsou tedy patrné dvě tendence: tendence
k napodobení,11 tedy to, co přechází ze skupinového ţivota v ţivot individuální, a tendence k individuální odlišnosti a změně. Tyto dvě protikladné tendence jsou dle Simmela patrné i v módě, která se vyskytuje ve stále se opakujících cyklech. Novou módu podle něj nejprve přejímají elitní vrstvy společnosti. Díky nim pak nová móda vejde ve známost a začne se šířit i mezi vrstvy ostatní. Simmel píše: „móda vyšší vrstvy se liší od módy vrstvy nižší a bývá také opuštěna v tomtéž okamžiku, kdy si ji tato nižší vrstva začne osvojovat.“ (…) Prostřednictvím módy se tedy (...) „tendence k sociálnímu vyrovnání spojuje v rámci jednotného jednání s tendencí k individuální odlišnosti a změně.“ (Simmel, 2006: 103) Móda je tedy připojením ke stejně postaveným jedincům a zároveň uzavřením této skupiny lidí těm skupinám, které stojí ve společnosti níţe. Jinými slovy funkcí módy je zároveň spojení i odlišení.12 Převaha ženské módy a její důvody Všeobecné napodobení prostřednictvím módy umoţňuje jedincům, abysplývali s ostatní společností zbaveni individuální odpovědnosti za vlastní vkus a jednání. Naproti tomu ale móda také umoţňuje odlišení, vlastní vyniknutí, zdůraznění a zkrášlení. To se projevilo v minulosti zvláště v módě ţenské. Například v Německu ve 14. a 15. století došlo k silnému rozvoji individuality. Ţenám však byla svoboda osobního rozvoje a pohybu odepíráná. V té době vznikla v Německu ta nejvýstřednější a nejvýraznější ţenská móda. Naproti tomu v Itálii, kde ţeny dostaly moţnost individuálního rozvoje a prosazení, neexistovala téměř ţádná výraznější móda ţen. Jelikoţ ţeny měly a mají v dějinách téměř vţdy slabší postavení a méně moţností neţ muţi, tak také ţenská móda je obecně výraznější a proměnlivější neţ móda muţská. Tento fakt Simmel podepírá další teorií, ţe ţena je od přirozenosti věrnější neţ muţ, a proto
11
Tendence k napodobení umoţňuje lidem smysluplnou činnost v situaci, kdy se nejedná o nic tvořivého nebo ryze osobního. Dává člověku pocit, ţe není osamělý a osvobozuje ho od pocitu zodpovědnosti za vlastní jednání. Výsledek takového jednání se totiţ jeví jako výtvor celé skupiny. 12
Podobně se vyjadřuje i Bourdieu v díle Teorie jednání, kdy píše, ţe „blízkost v sociálním prostoru naopak ke sblížení předem disponuje: lidé zaujímající postavení v jedné určité omezené části prostoru si budou jednak bližší (… svým vkusem) a jednak ke sblížení ochotnější.“ (Bourdieu, 1998: 18)
16
potřebuje ve vnějším prostředí proměnlivost, kterou nemá ve svém milostném ţivotě. Muţi jsou podle Simmela věrní méně, a proto nepotřebují tak časté a výrazné změny ve vnějších sférách a jsou lhostejní k módě. S touto Simmelovou teorií bychom ale mohli polemizovat, jelikoţ statistiky ukazují, ţe ţeny jsou nevěrné téměř stejně jako muţi.13 To jiţ však mluvíme o současném stavu naší „západní“ společnosti. V době, kdy Simmel psal svou esej o módě (1911) byla situace ve společnosti značně odlišná, a jeho teorie tedy více odpovídala realitě. Přesto můţeme i v současnosti vnímat rozdílnost v objemu a proměnlivosti mezi módou muţskou a ţenskou. Motivace pro změnu módy včera a dnes Móda v pojetí Georga Simmela se neřídí objektivními skutečnostmi, estetickými poţadavky či poţadavky účelnosti.14 Určuje nahodile, co se bude nosit. Tato zdánlivá nahodilost poukazuje na fakt, ţe musí existovat nějaké jiné neţ racionální motivace. Jsou to motivace typicky sociální. Do toho typu motivace spadá například ovlivnění nějakou v tomto ohledu vlivnou osobností. V dnešní době se ale móda mění především díky činnosti v ekonomické sféře. Nejen, ţe je něco vytvořeno, a pak se to stane módou, ale dnes jsou vytvářeny věci právě proto, aby se módou staly. Trh poţaduje, aby v určitých časových intervalech byla vytvářena nová móda. Módní tvůrci na tento poţadavek reagují a módu obměňují. Vnější je vždy lepší Dalším rysem módy podle Simmela je, ţe bývá často importována zvenku. Simmel píše, ţe vnější je vţdy více oceňováno. Ve své analýze budu zkoumat mimo jiné napojení blogerů na módní značky, čímţ ověřím, zda se jedná převáţně o značky domácí, či zahraniční. Stejně jako Simmel předpokládám, ţe pujde o značky „vnější“, tedy zahraniční.
13
Na toto téma proběhl výzkum v roce 2006 v USA (výsledky dostupné z http://www.infidelityfacts.com/infidelity-statistics.html). 57 % muţů a 54 % ţen v něm přiznalo, ţe byli někdy nevěrní. V jiném výzkumu dostupném z http://www.mv.helsinki.fi/home/haavioma/artik-pdf/atkins_etal2001.pdf si můţeme přečíst, ţe „pohlaví je nejčastěji studovanou proměnnou při nemanželském jednání. Typickým zjištěním bývá, že muži se dopouštějí nevěry častěji než ženy.“ (…) „Ale současné studie ukazují, že rozdíly mezi pohlavími v míře nevěry by se mohly snižovat.“ (Understanding Infidelity: Correlates in a National Random Sample, 2001: str. 736) 14
„Móda může zajisté příležitostně nabývat objektivně zdůvodněných obsahů, ale jako móda působí teprve tehdy, když je pozitivně cítit její nezávislost na jakékoli motivaci.“ (Simmel, 2006: 105)
17
Herbert Blumer – přizpůsobení Simmelovy teorie moderní společnosti Herbert Blumer navazuje v pojetí módy na Simmela, avšak s mnohými prvky jeho teorie nesouhlasí a přepracovává je tak, aby více odpovídaly realitě moderní společnosti. Móda není iracionální Na rozdíl od ostatních učenců své doby kteří tvrdili, ţe móda nemá na společnost vůbec ţádný nebo jen okrajový vliv, Blumer zastával názor, ţe vliv módy na celou společnost je naopak velký. Móda dle Blumera ovlivňuje celou společnost a kaţdé pole, ve kterém působí. Blumer také na rozdíl od Simmela přichází s tvrzením, ţe móda není iracionální dění podobné nemoci či mánii. Sklon povaţovat módu za iracionální podle něj vzniká jednak proto, ţe minulá móda vţdy současným lidem připadá zvláštní a nesmyslná, a také proto, ţe se nezdá, ţe by móda měla jakýkoli racionální účel. Móda jakoţto naprosto iracionální a frivolní přesto přitahuje mnoho lidí, kteří ji následují. To bývá povaţováno za formu kolektivního šílenství. Herbert Blumer naproti tomu dospívá k závěru, ţe móda je jevem zcela racionálním. Individuální následování módy a přijímání módních věcí za své je aktem racionální kalkulace. Člověk, který módu následuje a ctí, často velmi přísně dbá na to, aby přesně zapadal do současného stylu. Módu nevnímá jako frivolní. Člověk, který je nucen módu následovat proti své vůli, tak činí záměrně a racionálně. A nakonec kaţdý člověk bez rozdílu je alespoň částečně následovat módu z důvodu nemoţnosti jiného výběru. Nic z toho nepodporuje tvrzení, ţe lidé následují módu iracionálně v jakémsi šílenství. Ani v kolektivním pojetí móda podle Blumera nevykazuje ţádné znaky šílenství. Lidé sice cítí nadšení a zápal pro novou módu, ale je to pouze reakce na vhodnost módy v současné době. Móda je sociálně akceptovaná a schválená elitou – tou elitou, která je společností povaţována za sofistikovanou, moudrou a znalou dané oblasti. Móda dle Blumera sice má svou iracionální dimenzi. Ta z ní ale nedělá šílenství či mánii (Blumer, 1933). Móda jako vydělující znak vyšších vrstev? Simmel tvrdil, ţe elitní třída se snaţí prostřednictvím módy vydělit ze zbytku společnosti. Móda je podle něj tedy určitou formou třídní diferenciace. Členové niţších vrstev následně přejímají módu elitní třídy za svou ve snaze identifikovat se s touto vyšší vrstvou společnosti. Tím, ţe i ostatní společenské vrstvy přijmou určitou módu, přichází elitní třída o svou výjimečnost a musí tak přijmout jinou módu, aby se ze společnosti opět viditelně vyčlenila. Simmel tvrdí, ţe určitý módní styl se dostává do módy proto, ţe si jej zvolila elitní 18
třída a dala mu tak znak prestiţe. Naproti tomu Blumer dochází k závěru, ţe to není prestiţ elity, která dává určitému stylu potenciál módnosti. Je to vhodnost a potenciální módnost určitého designu, která vede elitu k tomu, aby ho vzala za svůj. Aby design tento potenciál mohl mít, musí odpovídat směru vyvíjejícího se vkusu veřejnosti. Elitní třída tedy nekontroluje vývoj módy. Ostatní společenské vrstvy pak módu nepřejímají proto, ţe by byla znakem elitní třídy, ale pouze z toho prostého důvodu, ţe je v módě. Stejně tak móda nezaniká proto, ţe by ji odloţila vyšší vrstva, ale proto, ţe móda je ze své podstaty pomíjivá a určuje směr dalšímu designu, který ji v budoucnu nahradí (Blumer, 1933). V tom nelze neţ s Blumerem souhlasit. V dnešní době mají díky její cenové dostupnosti masy moţnost přijímat novou módu tak rychle, ţe jiţ není znakem elity. Módní trendy se mění nejen na základě přirozeného vývoje vkusu celé společnosti, ale také za účelem prodat kaţdou sezónu novou módní kolekci a nové vzory. Za účelem udrţet pozornost zákazníka a jeho touhu nakupovat nové módní výrobky. Dochází proto k velice rychlému střídání módních trendů. Rozhodně tedy dnes není móda pod kontrolou elitní třídy. Kontinuální vývoj módy, její modernost a role ve společnosti Nová móda vţdy vychází z módy předchozí. Módní tvůrci při tvorbě nových kolekcí vţdy zvaţují předcházející módu, a tak dochází ke kontinuitě v jejím vývoji. Často proto vývoj vychází přímo z logiky věci. Pakliţe v jedné sezóně jsou moderní velice krátké sukně, v příští sezóně dochází k jejich prodlouţení, protoţe vkus pro krátké sukně je jiţ vyčerpán. Co se modernosti módy týče, jejím specifikem je právě fakt, ţe je vţdy moderní. Móda se totiţ vyvíjí zároveň s kolektivním vkusem společnosti, a to jí dává schopnost, aby vţdy byla v té které době jako moderní vnímána. Móda nastoluje ve společnosti určitý řád. Dává moţnost anonymity a splynutí s ostatními. Díky módě můţeme snadno přijmout to, co je společností v současné době vnímáno jako přijatelné a správné. Pokud by si lidé neomezeně vybírali z tisíců moţných stylů oblékání, neexistoval by řád. „Móda nastoluje pořádek v potenciálně anarchické a pohyblivé současnosti.“ (Blumer, 1933: 289) Tím, ţe móda stanovuje, které styly je vhodné v určité době nosit, limituje variabilitu, a tak podporuje uniformitu a řád. Tak móda ve velice rychle se měnící a pohyblivé společnosti plní stejnou tmelící funkci, jako v dřívější na tradicích lpějící společnosti plnil zvyk (Blumer, 1933).
19
Výzkumná část Metoda Pro svůj výzkum jsem pouţila metodu obsahové analýzy. Tato metoda je známa jako „kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéhokoli druhu. Obsahová analýza se může zabývat právě tak obsahem sdělení, jako i jeho formou, autorem i adresátem takového sdělení.“ (Disman, 2006: 168). Metoda obsahové analýzy můţe být ale oproti Dismanově definici pouţita jako kvantitativní i kvalitativní metoda. Ve své práci se však budu drţet pouze analýzy kvantitativní, čili formální obsahové analýzy. Dvořáková ve své práci představuje různé způsoby vyuţití obsahové analýzy. Můj výzkum spadá do kategorie vyuţívání obsahové analýzy pro sociologický význam komunikace. Zástupci tohoto uţití obsahové analýzy jsou Paul F. Lazarsfeld, Harold Laswell a Wilbur Schramm, kteří uţívali obsahovou analýzu od 30. let 20. století (Dvořáková, 2010). „(Kvantitativní) obsahová analýza je definována jako objektivní metoda analýzy sdělení. To znamená, že plán analýzy musí být takový, že budou-li dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít ke shodným výsledkům.“ (Disman, 2006: 169) Proto je velká potřeba správné konstrukce kategorií a operačních definic. Abych dostála této podmínce, dvacet blogů ze zkoumaného vzorku jsem předala druhé osobě k analýze jednotlivých příspěvků na nich. Otestovala jsem reliabilitu svého zkoumání měřením shody dvou zkoumání. Hodnoty koeficientu Kappa se pohybovaly v rozmezí 0,324-1. Hodnota 0,324 značí, ţe shoda u této poloţky byla slabší. Jednalo se o kategorii „jiné téma“ příspěvků týkajících se módy. Výsledky naměřené u této proměnné proto musíme brát s rezervou. U ostatních poloţek jiţ byla shoda dostačující. Pakliţe pouţíváme metodu kvantitativní obsahové analýzy, musíme dbát na správný výběr zkoumaného vzorku. Vzorek vybíráme tehdy, kdyţ populace (a tím nemám na mysli populaci osob, ale populaci zkoumaných sdělení) je příliš obsáhlá. Výběr vzorku musí podléhat určitým pravidlům, aby získané výsledky byly pokud moţno co nejpodobnější výsledkům, ke kterým bychom dospěli při zkoumání celé populace. Ideálním způsobem výběru vzorku je náhodný výběr, při němţ musí mít kaţdá jednotka stejnou pravděpodobnost, ţe bude vybrána. Zároveň musí být vzorek dostatečně velký. Při kaţdém výběru totiţ můţe dojít (a také nutně dochází) ke zkreslení. Čím větší vzorek máme, tím více se rozdíl mezi ním a základní populací stírá. Při pouţití náhodného vzorku jsme také schopni odhadnout, jak moc 20
se liší od základní populace. Pro svůj výzkum bohuţel nejsem schopna dosáhnout plně náhodného výběru vzorku15, ale budu se mu snaţit alespoň co nejvíce přiblíţit. Velikost zkoumaného vzorku pak zvolím takovou, aby byl výzkum proveditelný jedním člověkem, ale zároveň aby vzorek byl co největší a nedocházelo ke zbytečně velkým zkreslením.
Zkoumaný vzorek a způsob získávání dat Kdyţ jsem přemýšlela, jakým způsobem provedu výběr vzorku blogů zahrnutých do zkoumání, rozhodla jsem se původně vytvořit seznam blogů z nejznámějších českých blogovacích sluţeb Blog.cz, Blogy.lidé.cz a Bloguje.cz. To se však ukázalo jako problematické, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé Lidé.cz plánuje na konec prosince 2011 ukončení své blogovací sluţby, proto jiţ v průběhu roku 2011 byl provoz této sluţby značně omezen. Nebyla moţnost zakládat nové blogy a ani vyhledávat blogy jiţ vzniklé. Druhým problémem bylo, ţe sluţba Blog.cz, která se zdála být nejvýrazněji zastoupena, nezveřejňuje seznam blogů, ani neumoţňuje jejich vyhledávání podle tématu. Přesto jsem se v počátcích své práce pokoušela hledat na Blog.cz módní blogy. Blog.cz uveřejňuje seznam blogů s naposledy přidanými příspěvky. Z tohoto seznamu jsem po několik dnů vţdy odpoledne okolo páté aţ šesté hodiny vybrala prvních dvacet blogů a ty jsem jednotlivě prohledala, abych zjistila, zda se jedná o blog zaměřený na téma módy. Bohuţel tato metoda neměla valný úspěch. Po týdnu sledování a zkoumání blogů s nejnovějšími příspěvky jsem byla schopná nashromáţdit pouze několik blogů splňujících kritéria výběru do vzorku. Zároveň jsem vyhledala blogy vedené pod sluţbou Bloguje.cz (tato sluţba zveřejňuje seznam všech blogů, které pod ni spadají), které se podle názvu zabývaly tématem spojeným s módou. Bohuţel ale takto získaných blogů bylo velmi málo, jelikoţ celkově je pod Bloguje.cz vedeno pouhých 2897 blogů. Nakonec jsem tedy musela od tohoto způsobu výběru vzorku upustit a hledala jsem jinou variantu. Rozhodla jsem se pro výběr seznamu blogů pomocí relativně nové vyhledávací
15
Neexistuje totiţ ţádný seznam českých (módních) blogů, ze kterého bych mohla libovolně vybírat blogy do svého vzorku. Jsem tedy limitována moţnostmi, které se mi pro výběr nabízí. O metodě, kterou jsem pro výběr pouţila, se dozvíme níţe.
21
sluţby Google Blog Search16. Zde jsem zadávala klíčová slova související s módou, abych tak dostala seznam blogů obsahujících zmínky o tomto tématu. Prohlíţela jsem po jednom blogy, které jsem takto nalezla, a zjišťovala jsem, jestli splňují moje podmínky pro zařazení do výběru. Ve výběru blogů ze seznamu vyhledaného podle určitého klíčového slova jsem vţdy pokračovala, aţ dokud jsem se nedostala ke dvěma po sobě jdoucím stránkám v prohlíţeči, na kterých ani jeden blog neodpovídal stanoveným kritériím. Poté jsem zadala do vyhledávače další klíčové slovo a pokračovala stejným způsobem17. Nakonec jsem se dobrala k seznamu 147 blogů vyhovujících předem nastaveným kritériím (viz. níţe). Kaţdý z těchto blogů jsem pak zkoumala jako celek, a poté jsem zkoumala tři poslední příspěvky vloţené na blog.
Kritéria pro zařazení blogu do výzkumného vzorku 1. Blog musí být veden pod některou blogovací sluţbou. Abych to zaručila, stanovila jsem pravidlo, ţe adresa blogu nesmí mít doménu prvního řádu. Tím jsem chtěla vyřadit blogy vedené firmami za účelem prodeje či propagace. 2. Blog nesmí být veden více neţ třemi autory. I kdyţ jsem si vědoma, ţe toto pravidlo můţe být příliš omezující a mohly by se vyskytnout i „neprofesionální“ blogy vedené větší skupinou lidí, toto pravidlo jsem zařadila, abych tak vyřadila blogy, které spíše neţ blogy jsou internetovými časopisy . 3. Blog musí mít alespoň jednu sekci zaměřenou na téma módy. Tato sekce pak musí obsahovat alespoň tři příspěvky. V případě, zaměřen na módu celý, není třeba existence ţádné módní podsekce. 4. Délka trvání blogu musí být alespoň dva měsíce a během těchto dvou měsíců musely být přidány alespoň tři příspěvky. Tímto jsem chtěla vyřadit blogy, které autoři zaloţili jen proto, aby si vyzkoušeli, jak blogování funguje, a posléze blog přestali spravovat. 5. Poslední příspěvek na blogu nesmí být starší neţ dva měsíce. Tímto jsem vyřadila blogy, které jiţ ukončily svou činnost. Období dvou měsíců jsem stanovila proto,
16
Tento vyhledávač specializovaný na vyhledávání blogů byl zpuštěn v září 2005 a je dostupný z WWW http://www.google.cz/blogsearch. Google Blog Search provádí automatickou lokalizaci podle nastavení vyhledávače Google, a proto při mém vyhledávání dával primárně přednost českým blogům. 17
Jednalo se o tato klíčová slova pro vyhledávání: móda, fashion, styl, style, clothes, boty, shoes, kabelky.
22
ţe v praxi jsem se setkala i s blogy, na kterých některé intervaly mezi příspěvky dosahovaly i jednoho měsíce. Chtěla jsem proto stanovit průkaznější dobu pro označení ukončeného blogu. 6. V neposlední řadě blog musí být psán česky18.
Výzkumné otázky a kódování Cíl výzkumu: provést explorativní studii české blogosféry módních blogů. Výzkumné otázky: 1) Jaké jsou demografické charakteristiky blogerů? 2) Do jaké míry blogeři odhalují osobní informace? 3) Jaké jsou obecné charakteristiky blogů? 4) Jaké typy médií jsou vyuţívány v příspěvcích? 4) Do jaké míry jsou zastoupena módní témata a jaká? 5) Jaké módní značky jsou na blozích nejčastěji zmiňovány? Hypotézy H1: Většina blogerů píšících módní blogy bude ve věku adolescence, tedy ve věku mezi třinácti aţ sedmnácti lety včetně. H2: Zastoupení typů mediálního obsahu se bude lišit dle věku blogerů, a to tak, ţe u blogerů ve věku 18 a více let bude na blogu více textuálního obsahu a méně ostatních médií neţ u mladších blogerů. H3: Mladší blogeři budou vkládat více příspěvků neţ starší blogeři. H4: S vyšší frekvencí vkládání příspěvků poroste podíl převzatého obsahu. H5: Blogy budou vykazovat vysokou míru podobnosti co se týče prezentovaných módních značek.
18
Do vzorku jsem ale po zváţení zapojila i několik blogů psaných slovensky, které mi vyhledala česká lokalizace vyhledávače Google Blogsearch. Usuzuji totiţ, ţe na základě společného historického vývoje České a Slovenské republiky bude současná slovenská blogosféra módních blogů vykazovat stejné nebo alespoň velmi podobné charakteristiky jako její česká obdoba.
23
Procedura a kódování Nejprve jsem po vzoru předchozí studie (Blinka, Subrahmanyam, Šmahel, Seganti, v tisku) kódovala demografické charakteristiky blogerů, a to jméno, věk, délku trvání blogování, počet autorů blogu, kontaktní informace a odkazy na další stránky a profily blogera. Dále jsem zjišťovala, pod kterým blogovacím systémem je blog veden. Následně jaký počet příspěvků bloger vloţil za poslední týden. Poté jsem se zaměřila na kódování indikátorů provázanosti blogosféry a zjišťovala jsem, zda bloger uvádí odkazy na oblíbené blogy a kolik takových odkazů zmiňuje, kolik má blog pravidelných čtenářů a jaký je počet affiliates (viz. str. 10 této práce). Vzhledem k tomu, ţe jsem své zkoumání zaměřila na blogy zabývající se tématem módy, sledovala jsem také, zda se móda nebo slovo s módou související objevuje přímo v názvu blogu. Poté jsem nakódovala poslední tři příspěvky z kaţdého blogu. Chtěla jsem vědět, jaké médium popř. média jsou v příspěvku obsaţena a zda se jedná o obsah vlastní, či převzatý. Dále jsem sledovala vyuţití emotikonů a jejich počet, počet komentářů pod příspěvky, zda je příspěvek zaměřen na téma módy a pokud ano, o jaký typ módního příspěvku se jedná, zda jsou v příspěvku zmiňovány módní značky a případně jaké. Byly kódovány čtyři moţné mediální obsahy příspěvků: text, audio, obraz a video. U kaţdé kategorie jsem následně posuzovala, zda se jedná o obsah vlastní, či převzatý. V případě obrazového obsahu jsem ještě zařadila kategorii obsah převzatý a následně upravený. Dále bylo kódováno šest kategorií obsahu zaměřeného na módu: vlastní outfit, outfit jiné osoby, nákup a prodej, módní svět (do této kategorie spadají modelky, módní přehlídky, módní značky, módní trendy a obchody s módním zboţím), jiné módní blogy a ostatní (neboli to, co nespadá do ţádné z předchozích kategorií).
24
Výsledky
Obecné charakteristiky zkoumaných blogů Jelikoţ jsem se zaměřila na zkoumání blogů, které jsou alespoň zčásti zaměřené na módní tématiku, zjišťovala jsem, jestli blogy jiţ v názvu obsahují slovo, které by čtenáři dalo informaci, ţe se jedná o blog zaměřený na módu. S takovými názvy jsem se setkala u 18,2 % ze zkoumaných blogů. Jednalo se o slova typu fashion, style apod. Ostatní blogy měly názvy, které se nijak netýkaly mnou sledovaného tématu módy. Je třeba podotknout, ţe do svého zkoumání jsem nezahrnula jen blogy zaměřené na toto téma celé, ale i blogy, které na téma módy měly zaměřenou pouze nějakou svou část. Jejich autoři proto často neměli důvod vkládat toto téma přímo do názvu svého blogu. Průměrná délka trvání blogu byla 10,8 měsíce, průměrný počet příspěvků na blogu pak 525. To znamená, ţe na jeden měsíc připadlo průměrně 46,3 příspěvku. To je více neţ jeden příspěvek denně. Je ale třeba si říci, ţe frekvence vkládání příspěvků na blogy se mezi blogery značně lišila. Někteří blogeři přidávali několik příspěvků denně, zatímco jiní přispěli pouze jednou týdně. V tabulce 1 níţe vidíme, ţe nejméně příspěvků připadajících na měsíc na jednom blogu bylo 3,3 příspěvku. Maximum příspěvků vloţených průměrně na jeden blog za měsíc bylo 293,3 příspěvku. Tabulka 1: počet příspěvků za měsíc
Uveden
136
Neuveden
9
Průměrný počet
46,3
Nejniţší počet
3,3
Nejvyšší počet
293,3
25
Otestovala jsem vztah mezi průměrným počtem příspěvků za měsíc a podílem převzatého obsahu. Z grafu 1 nelze vztah opticky vyčíst a měřením se ukázalo, ţe mezi nimi opravdu ţádný vztah neexistuje (Sig. 0,660, Mann-Whitney test). Jak vidíme v grafu, podíl převzatého obsahu se pohybuje okolo poloviny celkového obsahu blogů. Graf 1: vztah mezi frekvencí vkládání příspěvků a originalitou vkládaného obsahu. 120.00% 100.00% 80.00% 60.00%
% převzatého obsahu % vlastního obsahu
40.00% 20.00% 0.00% Do 102 příspěvků
102-195 příspěvků
196-436 příspěvků
437-818 příspěvků
Dále jsem se rozhodla zjistit, zda frekvence vkládání příspěvků na blog závisí na věku blogera. Předpokládala jsem, ţe s vyšším věkem se frekvence vkládání příspěvků sníţí. Usuzovala jsem tak na základě zkušenosti, ţe na některých blozích velmi mladých blogerů jsem si při zkoumání všimla vysoké frekvence (několik příspěvků denně) přispívání. Pro tento účel jsem blogery rozdělila do tří věkových kategorií: do 12 let, 13-17 let (adolescence) a 18 a více let. V grafu 2 můţeme vidět průměrné počty příspěvků za jeden měsíc v závislosti na věku autora blogu. Pouhým okem nevidíme ţádný vztah mezi věkem blogerů a počtem příspěvků, které na svůj blog vkládají.
26
Graf 2: průměrný počet příspěvků na blogu za jeden měsíc v závislosti na věku blogera.
Průměrný počet příspěvků za jeden měsíc 47 46.5 46 45.5 45
Průměrný počet příspěvků za jeden měsíc
44.5 44 43.5 43 Do 12 let
13-17 let
18 a více let
Neexistenci vztahu ale ještě musíme otestovat. Při pouţití neparametrického KruskalWallisova testu jsem získala hodnotu Sig. 0,809, coţ potvrzuje, ţe nemůţeme zamítnout nulovou hypotézu o neexistenci vztahu mezi proměnnými. Dle grafu můţeme dospět k závěru, ţe nejvíce příspěvků vkládají na své blogy adolescenti, rozdíl počtu příspěvků mezi jednotlivými kategoriemi ale není nijak velký a
všechny věkové kategorie přispívají
v průměru s frekvencí více neţ jeden příspěvek denně. Za zajímavé jsem také povaţovala pokusit se zjistit, pod kterými blogovacími sluţbami zkoumané blogy fungovaly. Mezi blogy v mém vzorku byly zastoupeny systémy Blog.cz, Blogger.com, Wordpress.com a Webnode.cz. Nejvíce blogů bylo vedeno pod sluţbou Blog.cz. Těchto blogů bylo 72,9 %. Blogů vedených pod systémem Blogger.com19 bylo 24,3 % a ostatních blogů bylo dohromady 2,8 % (jednalo se o tři blogy, z nichţ jeden byl veden pod sluţbou Webnode.cz a dva pod systémem Wordpress.com). Rozloţení blogů mezi jednotlivé poskytovatelské sluţby vidíme níţe v grafu 3.
19
Blogger.com je blogovací sluţba, kterou provozuje Google.
27
Graf 3: Zastoupené blogovací služby.
Zastoupené blogovací služby
Blog.cz Blogger.com Wordpress.com Webnode.cz
V České republice existují ještě další dominantní blogovací systémy, a to Blogy.lide.cz a Bloguje.cz (sluţba Blogy.lide.cz v době konání mého výzkumu ukončovala svou činnost, přesto by ale podle vyjádření provozovatele mělo být moţné pod ní vedené blogy normálně číst a vyhledávat). Proto pro mě zjištění, ţe ve vzorku nebyl ţádný blog vedený pod Blog.lide.cz ani Bloguje.cz, bylo poměrně překvapivé. Také by mohlo být povaţováno za zvláštní relativně vysoké zastoupení sluţby Blogger.com. Tuto blogovací sluţbu vlastní společnost Google, která ji koupila v roce 2002. Nejedná se tedy o českou blogovací sluţbu. V průběhu svého delšího pozorování módních blogů jsem ale zjistila, ţe čeští blogeři píšící blogy zaměřené na módu často píší své blogy pod touto sluţbou. Stalo se zřejmě samo jakousi módou mít módní blog pod sluţbou Blogger.com.
Čtenost blogů a vztahy mezi nimi U více neţ poloviny zkoumaných blogů jsem byla schopná dohledat jejich návštěvnost.20 Jednalo se o číslo označující počet návštěv za jeden týden a toto číslo uváděly většinou blogy hostované pod blogovací sluţbou Blog.cz. Z blogů zřízených pod sluţbou Blogger.com jich návštěvnost za poslední týden uvádělo pouze sedm.
20
Tato moţnost byla u 79 ze 145 blogů.
28
Maximální zjištěný počet návštěv byl 6455 a objevil se i jeden blog, který v posledním týdnu nezaznamenal ani jednu návštěvu. Průměrně jeden blog za poslední týden navštívilo zhruba 627 osob (Tabulka 2). Tabulka 2: počet návštěv blogu za poslední týden.
Uvádějí návštěvnost
79
Neuvádějí návštěvnost
66
Průměrná návštěvnost
627,4
Nejniţší návštěvnost
0
Nejvyšší návštěvnost
6455
Sluţba Blogger.com umoţňuje, aby čtenáři blog sledovali prostřednictvím svého účtu na Google.com. Čtenář se přihlásí k odběru příspěvků svého oblíbeného blogera a na základě toho pak po přihlášení na svůj účet vidí nové příspěvky na všech blozích, které takto sleduje. Člověku přihlášenému k odběru příspěvků se říká „následovník“ (v originálu follower) blogu. V mém vzorku bylo moţné zjistit počet těchto pravidelných čtenářů (následovníků) u 27 blogů. Průměrně měl jeden blog z těchto dvaceti sedmi 261 „následovníků“. Maximální počet „následovníků“ byl 1106 a minimální počet byl 1 (tabulka 3).
29
Tabulka 3: počet „následovníků“ blogů.
Uvádí počet „následovníků“
27
Neuvádí počet „následovníků“
118
Průměrný uvedený počet
261
Nejniţší uvedený počet
1
Nejvyšší uvedený počet
1106
Lze předpokládat, ţe kromě pravidelných odběratelů měly tyto blogy i další čtenáře, kteří se sice nepřihlásili k odběru, ale v případě, ţe bychom u těchto blogů mohli sledovat týdenní návštěvnost, „náhodné“ čtenáře by do ní bylo nutné také započítat. Proto celková návštěvnost blogu by byla pravděpodobně (mnohem) vyšší neţ počet pravidelných čtenářů. Na příkladu několika blogů bych ráda ukázala, jak dalece se mohou tato dvě čísla lišit. Jeden z blogů zahrnutých ve vzorku uváděl 616 „následovníků“. U tohoto blogu zároveň byla uvedena návštěvnost za poslední týden, a ta dosahovala výše 6455 návštěv. To znamená, ţe oproti počtu pravidelných čtenářů byla týdenní návštěvnost téměř desetinásobná. Ve vzorku se vyskytly ještě další čtyři blogy, u nichţ bylo moţné sledovat obě tyto hodnoty. A vţdy se jednalo o čísla výrazně odlišná (2998 návštěv za poslední týden oproti 66 „následovníkům“, 622 oproti 151, 1061 oproti 10 a 1633 oproti 289).
Počet autorů blogů Jak jsem předpokládala, většina blogů byla vedena jedním autorem. Jednalo se o 133 blogů. Sedm blogů bylo vedeno dvěma autory a u pěti blogů nebylo moţné zjistit, kolik autorů se na nich podílí. Zjištění o naprosté převaze blogů spravovaných jedním člověkem koresponduje s obvyklými definicemi blogu, které velmi často ve své definici zahrnují, ţe se jedná o stránku spravovanou většinou jedním autorem (viz. definice blogu výše v této práci).
30
Demografické charakteristiky blogerů Při zkoumání demografických charakteristik si dovoluji dále se nezabývat pohlavím blogerů. Naprostá většina blogerů ve zkoumaném vzorku byly totiţ ţeny, pouze dva autoři byli muţského pohlaví. Celkově o tématu módy píše na blozích jen zanedbatelné mnoţství muţů. Tento fakt povaţuji za natolik zjevný, ţe není třeba jej dále zkoumat. Odhalení osobních údajů Při svém zkoumání jsem zjistila, ţe čeští blogeři zaměřující se na téma módy relativně často uvádějí vlastní jméno. Uvedla ho více neţ třetina blogerů ze zkoumaného vzorku (36,6 %). Toto číslo bylo pro mě překvapivé. Předpokládala jsem totiţ, ţe si blogeři budou více snaţit uchovat soukromí. Příjmení jiţ uvádí mnohem méně autorů; jejich podíl je 15,9 %. 72,4 % blogerů pak vystupuje pod přezdívkou. Více neţ 84 % blogerů tedy neuvádí své příjmení a zachovávají si tak alespoň částečnou anonymitu. Fakt, ţe více neţ třetina blogerů uvádí na blogu své jméno svědčí o tom, ţe blogy nejsou místem pro vytváření alternativních identit, ale spíše pro prezentaci vlastní osoby, názorů, záţitků a zkušeností. Z dalších údajů o autorech blogů jsem sledovala zveřejňování emailové adresy, odkazu na stránku na Facebooku, Twitteru a Youtube. Svoji emailovou adresu zveřejnilo 35 % blogerů. Toto číslo není vysoké. V předchozí studii sledující odhalování informací na blozích adolescentů bylo zjištěno, ţe svůj email uveřejnilo 70,6 % českých adolescentů píšících blog. Stejná studie dospěla k výsledku, ţe svou emailovou adresu zveřejnilo 32,3 % blogerů píšících anglicky.21 Výsledky z mého zkoumání se tedy spíše blíţí výsledkům získaným dříve mezi anglicky píšícími adolescenty. Mým předpokladem bylo, ţe k tomuto rozdílnému výsledku jsem dospěla proto, ţe v mém vzorku nebyly pouze blogy adolescentů, ale i blogy mladých dospělých a dětí nedosahujících věku adolescence. Předpokládala jsem, ţe hlavně dospělí lidé budou více dbát na své soukromí a z obavy před nevyţádanými emaily svůj email zveřejňovat nebudou. Jak ale vidíme z tabulky č. 4, tento předpoklad se nepotvrdil. Blogeři ve věku do 12 let svůj email
21
Blinka, Subrahmanyam, Šmahel, Seganti, v tisku.
31
vůbec nezveřejňovali, blogeři ve věku adolescence, tedy, od 12 do 17 let svůj email uvedli ve 38,5 % případů a blog z blogerů starších 18 let svůj email uvedlo 35,1 %. Tabulka 4: zveřejňování emailové adresy v závislosti na věku blogera
VĚKOVÉ KATEGORIE
Email
Nezveřejnili
Zveřejnili
Celkem
CELKEM
Do 12 let
12-17 let
18 a více
počet
4
16
74
94
%
100 %
61,5 %
64,9 %
65,3 %
Počet
0
10
40
50
%
0%
38,5 %
35,1 %
34,7 %
Počet
4
26
114
144
100 %
100 %
100 %
100 %
100 %
Výsledky jsou tedy zcela jiné, neţ jsem očekávala. Neprokázalo se, ţe by mladí lidé byli méně opatrní a zveřejňovali svůj email na internetu. V jiţ zmiňované předchozí studii Differences in the Teen Blogosphere bylo zdůrazňováno, ţe adolescenti zveřejňují své osobní informace proto, ţe tak získají větší pocit identifikace s obsahem svého blogu. Mladí lidé podle této studie mohou pouţívat svůj blog k tomu, aby ukázali, kam patří. Výsledky mé studie tyto závěry nepotvrzují. Odkaz na svou stránku na Facebooku poskytlo 23 % blogerů, odkaz na svůj Twitter 7,7 %. Menší zastoupení Twitteru souvisí s faktem, ţe není u nás zdaleka tak oblíbený jako Facebook.22 Odkaz na vlastní Youtube kanál pak uvádí pouhých 2,8 % blogerů. V neposlední řadě se také na blozích často objevuje moţnost kontaktovat blogera pomocí formuláře, případně pomocí sluţby Formspring, coţ je sluţba, kterou často vkládají
22
Ze statistiky vzniklé v roce 2011 vyplývá, ţe v České republice existuje 3 430 000 účtů na sociální síti Facebook. Naproti tomu český a slovenský Twitter mají dohromady pouhých 79 000 účtů (Appeltauerová, Hutníková, Kadlecová, Zbiejczuk, 2011).
32
na své blogy blogeři blogující pod systémem Blogger.com. Formspring umoţňuje podobně jako kontaktní formulář psát blogerovi dotazy. Jednu z těchto dvou moţností klást otázky má na svém blogu 32,9 % blogerů z mého vzorku. Tato forma kontaktu se čtenáři je tedy mezi blogery poměrně oblíbená. Můţe být uţita jako alternativa emailu, u níţ nehrozí nebezpečí spamu tak, jako při zveřejnění emailové adresy. Někteří blogeři zveřejňují i odkaz na svůj účet pod sluţbou Lookbook.com. Tyto stránky slouţí23 k uveřejňování vlastních fotografií v různých outfitech. Tyto fotografie jsou pak hodnoceny a komentovány ostatními uţivateli. Odkaz na tyto stránky mělo na svém blogu 5,6 % blogerů. V grafu 4 (níţe) si souhrnně pro větší přehlednost ukáţeme zastoupení různých moţností kontaktu a dalších stránek a účtů blogera. Vidíme, ţe nejčastěji blogeři zveřejňují svůj email, dále pak poskytují moţnost kontaktu prostřednictvím kontaktního formuláře a často také uvádějí odkaz na svůj profil na sociální síti Facebook. Graf 4: Možnosti kontaktu blogera a uvedené odkazy na blogerovy další stránky a účty.
Možnosti kontaktu a další stránky blogera 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
23
Možnosti kontaktu a další stránky blogera
hlavně módním blogerům
33
Věk blogerů Dále jsem se zaměřila na zkoumání věku blogerů. Mým předpokladem bylo, ţe většina blogerů bude ve věku adolescence, tedy ve věku 13-17 let včetně. Při prohledávání jednotlivých blogů se ale ukázalo, ţe velká část autorů svůj věk vůbec neuvádí. Ze 147 autorů blogů uvedlo svůj věk pouze čtyřicet jedna. Sto šest blogerů věk zamlčelo. Z těch, kdo věk uvedli, pak bylo 65,8 % adolescentů (13-17 let). Nejniţší věk byl 11 let a nejvyšší pak 25 let. Někteří blogeři byli tedy ještě v období dětství, pro něţ blogování není povaţováno za tak typické, jako pro období adolescence. Celkově ale pouze tři blogeři měli méně neţ 13 let věku.24 Vzhledem k nejvyššímu uvedenému věku 25 let je zřejmé, ţe ţádný z blogerů ve zkoumaném vzorku nepřesáhl horní hranici období mladé dospělosti. Průměrný věk blogera byl 15,8 let, nejčastěji deklarovaný věk pak byl 14 let (viz. Tabulka 5). Tabulka 5: deklarovaný věk blogerů
Uvádí věk
41
Neuvádí věk
106
Průměrný věk
15,8
Nejčastěji uvedený věk
14
Nejniţší uvedený věk
11
Nejvyšší uvedený věk
25
Tento výsledek zčásti odpovídá zjištění různých předchozích studií, ţe většina blogů je vedena lidmi ve věku adolescence a mladé dospělosti.25 Na rozdíl od těchto výzkumů se ale v mém výzkumu neobjevili ţádní autoři ve vyšším věku. Zřejmě proto, ţe mezi náctiletými autory převaţují ţeny26, pro které je tradičně téma módy výrazně přitaţlivější neţ pro muţe.
24
Jedna blogerka měla 11 let a další dvě blogerky byly ve věku 12 let.
25
Viz. str. 7 aţ 9 této práce.
26
Jak zjistili Herring a Scheidt. (Herring, Kouper, Scheidt, Wright, 2004).
34
Schler, Koppel a kol. také zjistili, ţe s rostoucím věkem blogeři bez ohledu na pohlaví píší více „muţsky“, coţ mimo jiné znamená, ţe se zabývají spíše vnějšími důleţitými událostmi, jako je technika nebo politika (Schler, Koppel, Afgamon, Pennebaker, 2006). Téma módy tedy bude obecně oblíbenější mezi mladšími blogery.
Charakteristiky zkoumaných příspěvků na blozích Média využitá v příspěvcích Vzhledem k tomu, ţe často nelze pouze na základě shlédnutí obsahu zjistit, zda se jedná o obsah vlastní, nebo převzatý, rozhodla jsem se ve sporných případech postupovat tak, ţe pakliţe bloger sám nedeklaruje, ţe se jedná o převzatý obsah27, budu tento obsah povaţovat za vytvořený samotným autorem. Takto samozřejmě nebudu posuzovat obsah, který je zjevně převzatý, ačkoli to není výslovně uvedeno.28 Co se týče jednotlivých médií, zkoumala jsem obsah textu, obrazu, videa a zvuku. Za text jsem povaţovala pouze text přímo v příspěvku, ne nadpis, který se vyskytuje téměř u kaţdého příspěvku na blogu, a proto nemá smysl ho zapojovat do analýzy. Kromě textu vloţeného do blogu přímo v textovém formátu jsem za text povaţovala i text na vloţených obrázcích, pakliţe byl zjevně hlavním důvodem (nebo jedním z hlavních důvodů) pro vloţení obrázku na blog (např. obrázek 2).
27
Tím mám na mysli typicky uvedení zdroje textu, obrázku apod.
28
Jako například fotografie známých amerických celebrit s fanoušky, módní fotografie viditelně profesionálně upravené a nekorespondující s věkem a schopnostmi autora blogu, které lze posoudit z kvality okolního obsahu na blogu, videa ze známých filmů, hudba od známých interpretů apod.
35
Obrázek 2: Příklad textu vloženého na blog ve formě obrázku.
Nejprve jsem zjišťovala, v jakém procentu příspěvků je přítomen text. Ukázalo se, ţe text byl nejčastěji vyuţívaným médiem a byl přítomen v 90 % zkoumaným příspěvků. V 89 % příspěvků byl přítomen text vlastní a do zhruba 3,7 % příspěvků vloţili autoři text převzatý. Celkem ve 2,8 % příspěvků byl zastoupen jak text vlastní, tak i text převzatý. Dalším často uţívaným médiem byl obraz. Zde se mohlo jednat o obraz vlastní, převzatý či převzatý a následně upravený. Celkově byl obrazový materiál přítomen v 76,8 % zkoumaných příspěvků. Ve 29,2 % příspěvků jsem narazila na vlastní obrazový materiál, ve 46,2 % na převzatý obrazový materiál a v 5,2 % případů na obrazový materiál, který bloger převzal z jiného zdroje a následně jej upravil (často se jednalo o fotografie módního oblečení, ze kterých bloger vytvořil koláţ). Ve 3,9 % případů se v jednom příspěvku vyskytly dva různé druhy obrazového materiálu, v ostatních případech byl přítomen pouze jeden druh. Dalším, jiţ mnohem méně často vyuţívaným médiem, se ukázalo být video. To se objevilo ve 12,1 % příspěvků. Ve zhruba 11,1 % příspěvků bylo video převzaté a pouze v jednom procentu případů se vyskytlo autorovo vlastní video. Posledním sledovaným médiem byl zvuk. Ten se vyskytl pouze v zanedbatelné míře, a to v 0,2 % příspěvků. Ve 28,1 % příspěvků se vyskytlo pouze jedno médium, dvě média figurovala v 68,7 % příspěvků a tři různá média se objevila v 3,2 % příspěvků. Výskyt emotikonů Dále jsem se zaměřila na zjišťování, zda blogeři vyuţívali emotikony a v jaké míře. Předpokládala jsem, ţe míra jejich vyuţití bude vysoká vzhledem k tomu, ţe většina blogerů 36
spadala do kategorie adolescentů, pro kterou je pouţívání emotikonů typické. Také Huffaker a Calvert v dřívější studii dospěli ve své studii k závěru, ţe celkově pouţívá emotikony 62 % všech autorů blogů (viz. výše v této práci). Ukázalo se ţe v rámci mnou zkoumaného vzorku byly emotikony uţity v 60,3 % příspěvků. Toto číslo téměř přesně odpovídá zjištění dřívější studie (Huffaker, Calvert, 2005). Dále jsem zjišťovala, kolik emotikonů připadá průměrně na jeden příspěvek. Pakliţe bychom započítávali i příspěvky, kde se emotikony nevyskytovaly, dospěli bychom k číslu 2,2 emotikonu na jeden příspěvek. Kdyţ jsem zapojila pouze příspěvky, u nichţ emotikony byly pouţity, zjistila jsem, ţe na jeden z nich připadalo 3,7 emotikonu. Počet komentářů pod příspěvky Prostřednictvím zjištění počtu komentářů pod příspěvky můţeme získat představu o zapojení komunity do fungování blogu. Zjistila jsem, ţe na jeden příspěvek průměrně připadlo 4,9 komentáře. Zároveň jsem ale zjistila, ţe u poměrně velké části příspěvků (30,6 %) nebyl komentář ţádný. Jednalo se tedy o příspěvky pro čtenáře nepříliš zajímavé případně o málo čtené blogy. To, ţe téměř u třetiny příspěvků nebyl vloţen ţádný komentář také můţe vypovídat o tom, ţe interaktivita na blozích není pro jejich čtenáře tím nejdůleţitějším a raději zůstávají v roli pasivních příjemců. Nejvyšší zjištěný počet komentářů pod jedním příspěvkem byl 60 komentářů. Jedná se o příspěvek zaměřený na módu? Jelikoţ jsem se ve své bakalářské práci zaměřila na zkoumání blogů alespoň částečně zaměřených na téma módy, chtěla jsem samozřejmě zjistit, jaké procento příspěvků se bude zabývat tématem spadajícím do této oblasti. Ukázalo se, ţe 41,5 % příspěvků se módou opravdu zabývalo. Vzhledem k tomu, ţe do práce byly zahrnuty i blogy, které nebyly na módu zaměřené celé, ale obsahovaly pouze rubriku s tímto tématem, povaţuji výsledné procento za překvapivě vysoké. V případě, ţe jsem narazila na příspěvek týkající se módy, pokusila jsem se rozebrat, o jaký typ „módního“ příspěvku se jedná. Vytvořila jsem tyto kategorie: vlastní outfit, outfit
37
jiné osoby, nákup a prodej, módní svět29, jiné módní blogy a jiné (pakliţe se jednalo o módní téma, které nebylo moţné zařadit do ţádné z předchozích kategorií)30. 29 % příspěvků zaměřených na módu se týkalo vlastního outfitu blogera, outfit jiné osoby popisovalo 17,3 % módních příspěvků, nákup módy řešilo 38,5 %, módním světem se zabývalo 38,5 %, o jiných módních blozích nepojednával ţádný příspěvek a jiná módní témata obsahovalo 29 % módních příspěvků. Je třeba podotknout, ţe často příspěvek spadal do několika z těchto kategorií (14,2 % módních příspěvků spadalo do dvou kategorií, 2,8 % do tří kategorií a 0,5 % dokonce do čtyř ze zmiňovaných kategorií). V grafu 5 vidíme podíly jednotlivých kategorií módních příspěvků.
Graf 5: Procenta příspěvků, ve kterých se vyskytly jednotlivé typy informací o módě.
Zastoupení typů módních příspěvků 45% 40% 35% 30% 25% 20% Zastoupení typů módních příspěvků
15% 10% 5% 0%
Překvapila mě neexistence módních příspěvků zabývajících se jinými módními blogy, jelikoţ při dřívějším sledování módních blogů jsem se totiţ s tímto typem příspěvků setkávala. Z toho důvodu jsem také kategorii vytvořila. Při zkoumání většího vzorku bychom
29
Do této kategorie spadaly příspěvky zabývající se těmito tématy: modelky, módní tvůrci, módní značky, módní přehlídky, obchody s módou, módní trendy. 30
Tato poloţka se ukázala jako problematická z hlediska reliability.
38
se zřejmě s tímto typem příspěvků setkali, avšak jejich podíl by byl pravděpodobně velmi malý. Napojení blogů na módní průmysl V této oblasti jsem se rozhodla zjistit, jak často blogeři zmiňují ve svých příspěvcích módní značky a jaké značky zmiňují nejčastěji. Předpokládala jsem na základě dřívějšího sledování českých módních blogů, ţe nejčastěji zmiňovanou bude švédská módní značka H&M. Tento předpoklad se potvrdil. Značka H&M byla zmíněna ve 22 příspěvcích. Dalšími často zmiňovanými značkami byly Zara (sedmkrát zmíněná), New Yorker (zmíněný šestkrát) a Mango (zmíněné pětkrát). Nejčastěji zmiňovány tedy byly cenově dostupné zahraniční módní značky. Převaha H&M souvisí s její velkou oblibou v České republice, a
také
s faktem, ţe tato módní značka často a ráda s blogery spolupracuje a nabízí jim své oblečení k nošení a prezentaci na blozích. Výrazná preference jedné módní značky také svědčí o značné konzistenci vkusu českých blogerů. Celkově 17,6 % příspěvků zmiňuje nějakou módní značku.
Diskuze Pouze 27,9 % blogerů uvedlo svůj věk. To je v rozporu s dřívější studií, ve které svůj věk zveřejnilo celých 75 % blogerů (Subrahmanyam, 2008). Tato předchozí studie se zaměřovala na anglicky psané blogy adolescentů. Výsledky se tedy mohou lišit, avšak tak výraznou odlišnost, jaká se projevila, jsem neočekávala. Potvrdilo se naopak, ţe blogy jsou vedeny převáţně mladými lidmi. Předchozí studie zjistila, ţe 40 % blogerů bylo ve věku do 18 let (Herring, Scheidt, Wright, Bonus, 2001). I další studie dospěla k podobnému závěru, ţe 40 % blogů je vedeno lidmi do 20 let věku (Herring, Kouper, Scheidt, Wright, 2004). Já jsem ve své studii dospěla k závěru, ţe 65,8 % blogerů bylo ve věku adolescentů, tedy 13 aţ 17 let věku. Jejich podíl je tedy ještě vyšší neţ v předchozích studiích. To ale není nikterak překvapivé vzhledem k tomu, ţe jsem zkoumala módní blogy. Toto téma je mezi mladšími blogery populárnější neţ mezi dospělými, jak vyplývá i ze studie z roku 2006. Podle této studie se mladší blogeři zabývají více osobnějšími tématy a starší pak často píší o vnějších významných událostech, jako jsou politika, peníze a podobně (Schler, Koppel, Afgamon, Pennebaker, 2006).
39
Poměrně nízký byl podíl blogerů uvádějících svůj email jako moţnost kontaktu. Předchozí studie dospěla k tomu, ţe email uveřejnilo 70,6 % českých adolescentních autorů blogů (Blinka, Subrahmanyam, Šmahel, Seganti, v tisku). Naproti tomu v mé studii nabídlo svou emailovou adresu pouze 35 % blogerů. Toto číslo se spíše podobá výsledkům zmiňované studie získaných ohledně blogerů píšících anglicky. Ti zveřejňovali emailovou adresu ve 32,3 % případů. Vzhledem k tomu, ţe jsem svou studii neomezovala pouze na blogy adolescentů, předpokládala jsem, ţe díky zahrnutí dospělých autorů a autorů předadolescentního věku mohlo dojít k této výrazné odlišnosti co se týče poskytování emailové adresy. Tento předpoklad se ale nepotvrdil. Ukázalo se, ţe i v kategorii adolescentů svůj email uvedlo pouze 38,5 % blogerů. Za zajímavé zjištění povaţuji, ţe psaní blogu je velice často pouze krátkodobou záleţitostí. Průměrná doba trvání blogu se ukázala být kratší neţ jedenáct měsíců, a to i přesto, ţe jsem ze zkoumání vyřadila blogy s dobou trvání kratší neţ dva měsíce. . Průměrná délka trvání všech blogů by tedy byla ještě kratší. To svědčí o tom, ţe lidé často zakládají blogy pouze za tím účelem, aby si tento formát vyzkoušeli, ale po krátké době se o blogování přestanou zajímat. Oproti tomu mě překvapila velmi vysoká frekvence vkládání příspěvků na blogy. Průměrně totiţ blogeři přispívají na svůj blog více neţ jednou denně. Navíc jsem několikrát v různých příspěvcích narazila na zmínku o tom, ţe bloger vede ještě další blog. Nepředpokládala jsem, ţe by frekvence přispívání mohla být takto vysoká. Aby této frekvence dosáhli, musí blogeři trávit tvorbou příspěvků pro mě nečekaně velkou část svého volného času a věnovat se blogu (téměř) kaţdý den. V příspěvcích jsem se dočetla, ţe blogeři cítí zodpovědnost vůči svým čtenářům v tom smyslu, ţe jim chtějí často předkládat nový obsah. Někteří blogeři se dokonce omlouvali, ţe jiţ zřejmě v tomto dni nebudou moci přidat další příspěvek. I kdyţ souhlasím s tím, ţe pro udrţování čtenářovy pozornosti je nutné časté vkládání nového obsahu, myslím si, ţe frekvence vkládání několik příspěvků denně můţe být spíše kontraproduktivní, protoţe musí většinou nutně vést ke sníţení kvality příspěvků. Není nikterak překvapivé, ţe nejčastějším médiem pouţívaným v příspěvcích je text. I v případě, ţe se jedná o příspěvek zaměřený na vizuální stránku, často bývá připojen text alespoň ve formě popisku pod fotografií. Také s mým předpokladem koresponduje zjištění, ţe zatímco text bývá vkládán většinou vlastní, obrazový materiál je velice často převzatý.
40
Blogeři také velice často pouţívají emotikony31, coţ koresponduje jak s jejich věkem, tak i se samotným formátem blogu, pro nějţ je tento způsob vyjadřování emocí a nálad typický. Blogeři nejčastěji vedou své blogy pod sluţbou Blog.cz. Jedná se o největší blogovací systém u nás, proto se jeho vysoké zastoupení dalo očekávat. Specifikem českých módních blogů je ale také vysoké zastoupení největšího světového blogovacího systému Blogger.com. I v mém vzorku byl tento systém výrazněji zastoupen (bylo pod ním vedeno více neţ 24 % blogů) a jednalo se většinou o blogy s výrazně módními tématy. Jiţ dříve jsem sledovala některé známé české módní blogy32 a všechny byly vedeny pod tímto blogovacím systémem. Jak jsem tedy jiţ řekla, jedná se o specifikum módních blogů v rámci české blogosféry. Téměř polovina příspěvků na blozích se zabývala tématem módy. Toto zjištění překonalo má očekávání. Vzhledem k tomu, ţe do vzorku byly zařazeny i blogy, které se na módu zaměřovaly pouze v nějaké své části, očekávala jsem, ţe módní příspěvky nebudou časté. Nejčastějšími módními tématy byly nákup a prodej módy a témata z módního světa, jako jsou známé módní značky, módní přehlídky, módní trendy apod. Očekávala jsem, ţe nejčastěji se budou vyskytovat příspěvky s vlastními outfity blogerů, coţ se nepotvrdilo. Při zpětném zamyšlení jsem pak dospěla k názoru, ţe tento fakt má své opodstatnění v tom, ţe tvorba outfit-fotografie je náročnější na provedení, a proto se dalo očekávat častější zastoupení témat z módního světa, kde je moţné příspěvky vytvářet pouhým sdílením obsahu z internetu.
Závěr Ve své práci jsem si stanovila za cíl provést explorativní studii české blogosféry módních blogů. Kromě charakteristik blogů celkově a jejich vzájemné provázanosti jsem se zaměřila i na zkoumání obsahu jednotlivých příspěvků. Výsledkem je obecný
přehled
základních charakteristik módních blogů u nás. Výzkum jsem realizovala metodou kvantitativní obsahové analýzy a vzorek jsem získávala pomocí vyhledávače Google Blog Search. Kategorie jsem kódovala s přihlédnutím k předchozím studiím (Subrahmanyam,
31
Byly pouţity téměř ve dvou třetinách příspěvků.
32
http://www.nikachic.com/, http://www.sandraleopardova.com/, http://terunyblog.blogspot.com/ a další.
41
Garcia, Harsono, Lipana, 2008 a Blinka, Subrahmanyam, Šmahel, Seganti, v tisku) a k teorii módy Georga Simmela a Herberta Blumera. Cílem bylo získat obecný vhled do české blogosféry módních blogů, jelikoţ na toto téma u nás zatím nebyl proveden relevantní výzkum. Chtěla jsem zjistit, kdo jsou blogeři píšící módní blogy, jaké informace o sobě zveřejňují a o čem vlastně píší. Potvrdil se můj předpoklad, ţe módní blogy povedou převáţně mladé dívky. Dále se ukázalo, ţe 18 % blogů obsahovalo ve svém názvu módní téma. Lze tedy usuzovat, ţe alespoň tyto blogy byly zaměřeny výhradně na módu (nebo to alespoň jejich autoři zamýšleli a deklarovali). Ukázalo se také, ţe blogování je záleţitostí často krátkodobou, avšak o to intenzivnější vzhledem k tomu, ţe blogeři vkládají nové příspěvky aţ překvapivě často. Nejvyuţívanějším blogovacím systémem pro české módní blogy je Blog.cz, zajímavostí je poměrně časté zastoupení systému Blogger.com. Většina blogerů (téměř tři čtvrtiny) neodhaluje na blogu svou celou identitu, zatajuje své jméno a vystupuje na blogu pouze pod přezdívkou. Ani u blogerů, kteří své jméno uvádějí, si samozřejmě nemůţeme být jisti jeho pravostí. Předpokládám ale, ţe pokud chce bloger zatajit identitu, je pravděpodobnější, ţe pouţije přezdívku, neţ ţe si vymyslí fiktivní jméno. Blogeři nejčastěji píší a vkládají obrazové materiály. Ostatní média jsou zastoupena výrazně méně. Časté je naopak pouţívání emotikonů, které se vyskytují ve dvou třetinách příspěvků. Je třeba přiznat, ţe má studie měla určitá omezení. Jelikoţ moţnosti výběru vzorku byly značně omezené, musela jsem nakonec pouţít vyhledávač Google Blog Search. Díky tomu samozřejmě muselo nutně dojít ke zkreslení vzorku, jelikoţ bylo nemoţné dosáhnout náhodného výběru. Internetové vyhledávače (mezi nimi i zmiňovaný Google Blog Search) při vyhledávání zohledňují faktory jako je výskyt slov v textu, atraktivitu webové stránky, její návštěvnost, a také jak moc je na ně na internetu odkazováno. Je tedy zjevné, ţe při hledání blogů by měl vyhledávač upřednostnit blogy známé, s vyšší návštěvností. V souvislosti s tím mě velmi překvapilo, ţe mezi prvními blogy mi vyhledávač zobrazoval např. blogy lucy0077.blog.cz nebo natalienka3.blog.cz (na prvních dvou stránkách ve vyhledávači po zadání vyhledávaného slova „fashion“). To zrovna nevypadá jako známé módní blogy. Oba blogy měly návštěvnost, která se příliš nelišila od průměru zkoumaných blogů (který byl něco přes 600 návštěv za týden). Neočekávala bych proto, ţe se při vyhledávání objeví na předních stránkách. Pro můj výzkum to ale bylo spíše přínosem, protoţe bych nerada do zkoumání zahrnula pouze známé a zavedené módní blogy. I přesto, ţe vyhledávač překvapivě nabídl 42
pestrý výběr blogů různých úrovní kvality, různé délky trvání i různého zaměření, jistě v tomto ohledu došlo k nějakému zkreslení. Také vzhledem k časovému omezení a k faktu, ţe tuto práci jsem musela provést sama, jsem nebyla schopná zahrnout do zkoumání obsáhlejší vzorek33. Můj vzorek nakonec sestával ze 147 blogů vedených pod čtyřmi různými blogovacími systémy (Blog.cz, Blogger.com, Webnode.cz a Wordpress.com). Překvapivě se neobjevily blogy spravované pod známými českými blogovacími systémy Blog.lide.cz a Bloguje.cz. Obávám se tedy, ţe i v tomto ohledu mohlo dojít ke zkreslení jak díky pouţitému vyhledávání, tak i díky menšímu vzorku. Na druhou stranu je moţné, ţe blogy zaměřené na módu jsou pod těmito sluţbami vedeny ve znatelně menší míře neţ pod sluţbami Blog.cz a Blogger.com. I přes všechna její omezení mám za to, ţe má studie je přínosná, protoţe přináší informace o oblasti módních blogů, která u nás doposud nebyla podrobena relevantnímu průzkumu. Dovoluje nám, abychom získali obrázek o tom, jak české módní blogy vypadají a kdo jsou jejich autoři. Tato studie také můţe být základem pro další podrobnější studium. Jistě by bylo zajímavé prozkoumat blíţe například z psychologického hlediska motivace mladých lidí pro zakládání módních blogů nebo vznik komunit okolo těchto blogů.
33
Na druhou stranu ale dříve provedené studie zkoumající blogy metodou obsahové analýzy také nezkoumaly výrazně obsáhlejší vzorky. Například Subrahmanyam a kol. do své studie In thein words: Connecting on-line weblogs to developmental processes zahrnuli 195 blogů a další studie provedená Blinkou, Subrahmanyam, Šmahelem a Seganti zkoumá vzorek 160 českých a 186 anglicky psaných blogů.
43
Anotace a klíčová slova Anotace Název práce: Obsahová analýza českých módních blogů Práce se zabývá explorativní analýzou české blogosféry módních blogů. Jejím hlavním cílem je popsat základní charakteristiky českých módních blogů s přihlédnutím k dříve provedeným studiím s podobným zaměřením a za pouţití vhodného teoretického základu. Pro svou analýzu pouţívám metodu kvantitativní obsahové analýzy provedenou na vzorku 147 blogů. Na blozích nezkoumám pouze jejich obecné charakteristiky a demografické charakteristiky blogerů, ale také obsah jednotlivých příspěvků. Klíčová slova Móda, blog, mladí lidé, obsahová analýza, kvantitativní výzkum. Summary Name: Content Analysis of Czech Fashion Blogs This paper deals with an exploratory analysis of Czech fashion blogs. The main goal of this paper is to describe basic characteristics of Czech fashion blogs with regard to previously conducted studies with similar focus and with use of suitable theroretical base. I use the method of quantitative content analysis performed on a sample of 147 blogs. I don’t just focus on the general characteristics of blogs and demographic characteristics of bloggers, but also on the content of individual blog posts. Key words Fashion, blog, young people, content analysis, quantitative research.
44
Seznam obrázků, tabulek a graf Použitý obrazový materiál Obrázek 1: Tavi Gevinson, známá patnáctiletá módní blogerka, autorka blogu TheStyleRookie.com, v první řadě na přehlídce Dior v roce 2010 – str. 14 Obrázek 2: Příklad textu vloţeného na blog ve formě obrázku – str. 35 Použité tabulky Tabulka 6: počet příspěvků za měsíc – str. 24 Tabulka 7: počet návštěv blogu za poslední týden – str. 28 Tabulka 8: počet „následovníků“ blogů – str. 29 Tabulka 9: zveřejňování emailové adresy v závislosti na věku blogera – str. 31 Tabulka 10: deklarovaný věk blogerů – str. 33 Použité grafy Graf 1: vztah mezi frekvencí vkládání příspěvků a originalitou vkládaného obsahu – str. 25 Graf 2: průměrný počet příspěvků na blogu za jeden měsíc v závislosti na věku blogera – str. 26 Graf 3: Zastoupené blogovací sluţby – str. 27 Graf 4: Moţnosti kontaktu blogera a uvedené odkazy na blogerovy další stránky a účty – str. 32 Graf 5: Procenta příspěvků, ve kterých se vyskytly jednotlivé typy informací o módě – str. 37
Přílohy Součástí této práce jsou dvě přílohy obsahující data zjištěná při zkoumání celkových charakteristik blogů (příloha 1) a jednotlivých příspěvků na blozích (příloha 2).
45
Seznam použité literatury a zdrojů Tištěné zdroje BAUER, M. Classical Content Analysis. A review. In BAUER, M. GASKELL, G. a kol. Qualitative Researching with Text, Image and Sound, 131-151. Thousand Oaks, CA: Sage. 2000. BLINKA, L., SUBRAHMANYAM, K., ŠMAHEL, D. & SEGANTI, F.R. Differences in the Teen Blogosphere: Insights from a Content Analysis of Englishand Czech-Language Weblogs. In Young: Nordic Journal of Youth Studies. V tisku. BLOOD, R. The Weblog Handbook: Practical Advice on Creating and Maintaining Your Blog. Cambridge MA: Perseus Publishing. 2002. BLUMER, H. Movies and Conduct. New York. The MacMillan Company. 1933. BOURDIEU, P. Teorie jednání. Praha: Karolinum. 1998. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 2006. Neuendorf, A. K. The Content Analysis Guidebook.Sage Publications. London. 2002. RETTBERG, J. W. Blogging. Digital Media and Society Series. Cambridge: Polity Press. 2009. SIMMEL, G. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: Sociologické nakladatelství. 2006. STEINBERG, T. Blog On: The Essential Guide to Building Dynamic Weblogs. New York: McGraw-Hill/Osborne. 2002. SUBRAHMANYAM, K. GARCIA, E. CH. HARSONO, L. S. LI, J. S. LIPANA, L. In thein words: Connecting on-line weblogs to developmental processes. British Journal of Developmental Psychology, 00, 1-28. The British Psychological Society. 2008. SUBRAHMANYAM, K. ŠMAHEL, D. Digital Youth: The Role of Media in Development. New York: Springer. 2010. ITO, M. BAUMER, S. BITTANTI, M. BOYD, D. a kol. Hanging Out, Messing Around, and Geeking Out. London: The MIT Press, Cambridge, Massachusetts. 2010. 46
Elektronické zdroje ALPERT, J. HAJAJ, N. We knew the web was big… [online]. 25.7. 2008 [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW:
. APPELTAUEROVÁ, L. HUTNÍKOVÁ, E. KADLECOVÁ, M. ZBIEJCZUK, A. Česko na sociálních sítích. H1.cz [online]. 2011. [cit. 19. prosince 2011]. . BLOOD, R. Weblogs: a history and perspective. Rebecca’s Pocket [online]. 7. 9. 2000 [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . BOYD, D. A Blogger's Blog: Exploring the Definition of a Medium. [online]. 6.4. 2006 [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . ČERNÁ, A. Adolescenti a blogy: sebepoškozování jako téma online komunity. Brno: Masarykova univerzita [online]. 2008. [cit. 20. prosince 2011]. Ke staţení z WWW: . DVOŘÁKOVÁ, I. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. Antropowebzin [online]. 2010, č. 2 [cit. 18. prosince 2011]. Ke staţení z WWW: . GRAUEL, J. The Growing Influence of Fashion Blogs: How Fashion Blogs are Taking Over the World. Hercampus [online]. 2009. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . GUMBRECHT, M. Blogs as „Protected Space.“ Stanford: Stanford University [online]. 2004. [cit. 19. prosince 2011]. Ke staţení z WWW: . HASALÍK, R. Internetový trh: české blogovací systémy. [online]. 2007. [cit. 19. prosince 2011]. . HENNING, J. The Blogging Geyser. Perseus Development Corporation White Papers [online]. 2005. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: .
47
HERRING, S. C. KOUPER, I. SCHEIDT, L. A. WRIGHT, E. L. Women and Children Last: The Discursive Construction of Weblogs. [online]. Bloomington: Indiana University. Nedatováno. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . HERRING, S. C. SCHEIDT, L. A. et al. Bridging the gap: A genre analysis of weblogs. [online]. Los Alamitos: IEEE Press. 2004. [cit. 18. prosince 2011]. Ke staţení z WWW: . HERRING, S. C. KOUPER, I. SCHEIDT, L. A. WRIGHT, E. Women and Children Last: The Discourse Construction of Weblogs. Minneapolis: University of Minnesota [online]. 2004. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . HERRING, S. C. SCHEIDT, L. A. BONUS, S. WRIGHT, E. Bridging the Gap: A Genre Analysis of Weblogs. Los Alamitos: IEEE Press [online]. 2004. [cit. 18. prosince 2011]. Ke staţení z WWW: . HERRING, S. SCHEIDT, L. A. BONUS, S. WRIGHT, E. Weblogs as a Bridging Genre. Information, Technology & People, 18(2), 142-171 [online]. 2005. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . HUFFAKER, D. A. CALVERT, S. L. Gender, identity and language use in teenage blogs. Journal of Computer-Mediated Communication, 10(2), článek 1 [online]. 2005. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . KHAMIS, S. MUNT, A. The Three Cs of Fashion Media Today: Convergence, Creativity & Control. Scan Journal 7(2) [online]. 2010. [cit. 20. prosince 2011]. KHODADA, G. Fashionfever. The Swedish School of Textiles [online]. 2010. [cit. 19. prosince 2011]. Ke staţení z WWW: .
48
KOLÁČKOVÁ, D. Weblog jako elektronický informační zdroj. Brno: Masarykova univerzita [online]. 2009. [cit. 18. prosince 2011]. Ke staţení z WWW: . LENHART, A. PURCELL, K. SMITH, A. ZICKUHR, K. Social Media and Young Adults. Summary of Findings. In The Pew Internet Project [online]. 2010. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . LUSKOVÁ, E. Blog: cesta k porozumění dospívajícím. Brno: Masarykova univerzita [online]. 2008. [cit. 19. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . LUSKOVÁ, E. BLINKA, L. ŠMAHEL, D. Blog jako cesta k porozumění dospívajícím. E-psychologie [online]. 2008. [cit. 19. prosince 2011]. Ke staţení z WWW: . ORLOWSKI, A. Most bloggers are teenage girls - survey. The Register [online]. 2003. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . SCHEIDT, L. A. Adolescent diary weblogs and the uneseen audience. In BUCKINGHAM, D. WILLETT, R. a kol. Digital Generations: Children, Young People, and New Media. London: Lawrence Erlbaum [online]. 2006. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . SCHEIDT, L. A. WRIGHT, E. Common Visual Design Elements of Weblogs. Bloomington: Indiana University [online]. Nedatováno. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . SCHLER, J. KOPPEL, M. SHLOMO, A. PENNEBAKER, J. Effects of Age and Gender on Blogging. [online]. 2006. [cit. 18. prosince 2011]. Ke staţení z WWW: . SREENIVASAN, H. Pew Report: For Teens, Blogging on Decline as Social Media Use Grows. [online]. 2010. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . 49
ZICKUHR, K. Generations 2010. Online Activities. In The Pew Internet Project [online]. 2010. [cit. 18 prosince 2011]. Dostupný z WWW: . Kolektiv autorů. Blog. Dictionary.com [online]. Nedatováno. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . Kolektiv autorů. Blog. MarketingTerms.com [online]. Nedatováno. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . Kolektiv autorů. Blog. Merriam-Webster.com [online]. Nedatováno. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . Kolektiv autorů. Móda. Merriam-Webster.com [online]. Nedatováno. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . Kolektiv autorů. Technorati's State of the Blogosphere. In Technorati.com [online]. Nedatováno. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . Autor neuveden. Internet 2010 in numbers. In Pingdom blog [online]. 2011. [cit. 23. prosince 2011]. Dostupný z WWW . Autor neuveden. Interrater reliability (Kappa) Using SPSS. In SPSS Tutorials for Statistical Data Analysis [online]. 2008. [cit. 28. prosince 2011]. Dostupný z WWW: . Autor neuveden. State of the Blogosphere, October 2004. In Sifry’s Alerts [online]. 2004. [cit 23. prosince 2011]. Dostupný z WWW .
50
