MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta. Studijní obor: Management ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK. Bakalářská práce. Vedoucí bakalářské práce:

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management

ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ladislav Šiška

Autor: Olga Edlerová

Brno, květen 2006

Jméno a příjmení autora:

Olga Edlerová

Název bakalářské práce:

Řízení pohledávek

Název v angličtině:

Management of receivables

Katedra:

Podnikové hospodářství

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Ladislav Šiška

Rok obhajoby:

2006

Anotace v češtině Obsahem mé bakalářské práce je problematika řízení pohledávek. V teoretické části se nejprve zabývám účelem a přístupy k tomuto řízení. Blíže popisuji možnosti předcházení vzniku rizikových pohledávek, monitorování pohledávek a jejich vymáhání. Praktická část je zaměřena na řízení pohledávek z obchodního styku v konkrétním podniku, zejména na zhodnocení doplňkové činnosti nákupu pohledávek z pohledu ziskovosti. Jsou popsány uplatněné postupy a na základě zjištěných informací a poznatků vysloveno doporučení týkající se této doplňkové činnosti. Anotace v angličtině The subject of my bachelor thesis concerns management of receivables. Initially, in the theoretic part, I am dealing with the purpose of this management and attitudes towards it. I am defining options for prevention of non-recoverable debt rise, monitoring of receivables and their recovery. The practical part is focused on management of receivables arising through commercial relations in a particular company, especially on an assessment of activity regarding the complementary purchase of debts with a view of profitability. I am also describing the applied procedures and, on the basis of the obtained data and findings, declaring a recommendation concerning this complementary activity.

Klíčová slova v češtině: pohledávky, postoupení pohledávky, riziko, dlužník, věřitel, rentabilita Klíčová slova v angličtině: receivables, assignment of claims, risk, debtor, creditor, profitability

4

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Řízení pohledávek vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ladislava Šišky a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 24. května 2006

___________________________ vlastnoruční podpis autora

5

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Ladislavu Šiškovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

6

ÚVOD PRÁCE ........................................................................................................................ 9 1 CHARAKTERISTIKA POHLEDÁVEK ......................................................................... 10

2

1.1

Vymezení pohledávky ............................................................................................ 10

1.2

Druhy vzniku pohledávek ....................................................................................... 11

1.3

Ocenění pohledávky................................................................................................ 11

1.4

Zánik pohledávky.................................................................................................... 12

1.4.1

Úhrada pohledávky ......................................................................................... 12

1.4.2

Započtení pohledávky (kompenzace) ............................................................. 12

1.4.3

Postoupení pohledávky (cese)......................................................................... 13

1.4.4

Prekluze........................................................................................................... 14

1.4.5

Promlčení ........................................................................................................ 14

1.4.6

Další způsoby zániku ...................................................................................... 15

ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK............................................................................................... 16 2.1

Politika prevence pohledávek ................................................................................. 19

2.1.1

Obchodní úvěr................................................................................................. 19

2.1.1.1

Prověření zákazníka .................................................................................... 19

2.1.1.2

Úvěrový limit .............................................................................................. 20

2.1.1.3

Smlouva a platební podmínky .................................................................... 20

2.1.2

Zajišťovací prostředky .................................................................................... 21

2.1.2.1

Směnka........................................................................................................ 21

2.1.2.2

Dokumentární akreditiv .............................................................................. 22

2.1.2.3

Pojištění pohledávek ................................................................................... 23

2.1.2.4

Výhrada vlastnického práva........................................................................ 23

2.1.2.5

Zástavní právo............................................................................................. 23

2.1.2.6

Ručení ......................................................................................................... 24

2.1.2.7

Bankovní záruka ......................................................................................... 25

2.1.2.8

Smluvní pokuta ........................................................................................... 25

2.1.2.9

Faktoring ..................................................................................................... 25

2.1.2.10 Forfaiting..................................................................................................... 27 2.2

Monitorování pohledávek ....................................................................................... 27

2.3

Vymáhání pohledávek ............................................................................................ 28

2.3.1

Způsoby vymáhání pohledávek ...................................................................... 29 7

3

2.3.1.1

Mimosoudní vymáhání ............................................................................... 29

2.3.1.2

Soudní vymáhání ........................................................................................ 30

2.3.1.3

Exekuční řízení ........................................................................................... 30

2.3.1.4

Konkurz....................................................................................................... 31

POHLEDÁVKY V OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI..................................................... 33 3.1

Profil společnosti .................................................................................................... 33

3.2

Druhy vzniku pohledávek ....................................................................................... 33

3.2.1

Pohledávky za dodané zboží........................................................................... 34

3.2.2

Pohledávky z úroků z prodlení ....................................................................... 34

3.2.3

Poskytnuté zálohy ........................................................................................... 34

3.2.4

Pohledávky z postoupení ................................................................................ 34

3.2.4.1

Pohledávky z postoupení nabyté v určité percentuální výši ....................... 35

3.2.4.2

Pohledávky z postoupení nabyté v nominální hodnotě............................... 35

3.3

4

Řízení pohledávek.................................................................................................. 36

3.3.1

Prevence pohledávek ...................................................................................... 36

3.3.2

Monitorování pohledávek .............................................................................. 36

3.3.3

Vymáhání pohledávek ................................................................................... 37

ZHODNOCENÍ ČINNOSTI NÁKUPU POHLEDÁVEK .......................................... 39 4.1

Porovnání činností firmy....................................................................................... 46

4.2

Porovnání s ostatními společnostmi........................................................................ 48

ZÁVĚR PRÁCE .................................................................................................................... 50 Seznam obrázků .................................................................................................................. 52 Seznam tabulek ................................................................................................................... 52 Seznam grafů ...................................................................................................................... 52 Seznam použitých zdrojů.................................................................................................... 53 Seznam příloh ..................................................................................................................... 55

8

ÚVOD PRÁCE Pro každý podnikatelský subjekt je životně důležité úspěšně prodávat své výrobky, zboží a služby na trhu, ale stejně tak je důležité, aby za to, co bylo poskytnuto, bylo i zaplaceno. Především počátkem 90. let se firmy soustředily na zvýšení prodeje svých výkonů bez bližších informací o zákazníkovi a zajištění pohledávky, což se odrazilo v problémech získávání úhrad od dlužníků, ať již z důvodu jejich platební neschopnosti či vůbec neochoty platit. Zejména u malých společností, které nebyly schopny získat finanční prostředky z jiných zdrojů, tato situace vedla k řetězovitému neplnění jejich závazků a případně i k jejich úpadku. Aktuálnost problému dokládá studie společnosti Intrum Justitia1, podle níž české podniky patří platební morálkou na předposlední místo ze 17 sledovaných evropských zemí. Česká republika má v porovnání s ostatními státy trojnásobně vyšší počet případů, kdy se věřitel vůbec nedočká zaplacení. Zčásti je tento problém přisuzován legislativě, kde chybí výrazná zodpovědnost dlužníka hradit závazky a v případě zpoždění platit sankci, ale i samotným věřitelům, kteří realizují prodej na úvěr bez potřebné analýzy solventnosti zákazníka a kteří nereagují odpovídajícím způsobem na pozdní platby. Z důvodů výše zmíněných bych se v této práci chtěla zaměřit na řízení pohledávek, jehož obsahová náplň je podle mne tvořena třemi nezbytnými činnostmi: prevencí, monitorováním a vymáháním. O analýzu těchto činností se pokusím v teoretické rovině, ale také z pohledu podniku, který současně s hlavním předmětem podnikání provádí doplňkovou činnost nákup pohledávek. Cílem mé práce je zhodnocení řízení postoupených pohledávek v konkrétním podniku z pohledu výnosnosti. Stanovím si přitom hypotézu, že výnosnost činnosti nákupu pohledávek bude nižší než hlavního předmětu činnosti, a nebude tak reflektovat riziko spojené s nezaplacením postoupených pohledávek. V práci použiji zejména analýzu rentability a provedu porovnání činnosti nákupu pohledávek s hlavní činností a veřejně dostupnými informacemi z nabídek faktoringových společností. V závěrečné syntéze získaných poznatků doporučím, zda z ekonomického hlediska by měl podnik zachovat stávající proces řízení postoupených pohledávek, eventuálně jak jej vylepšit, nebo by se měl této podnikatelské aktivity úplně vzdát.

1

Zpráva ze dne 15.12.2005 na WWW: (Ekonomický server ČTK)

9

CHARAKTERISTIKA POHLEDÁVEK 1.1 Vymezení pohledávky Pohledávky představují práva, resp. nároky podniků vůči jiným subjektům na příjem peněžních prostředků (popř. věcná plnění od těchto subjektů) ve stanovené době a ve známé výši. Mají úvěrový charakter. Pohledávky jsou součástí oběžného majetku, tj. aktiv podniku. Oběžný majetek se zpravidla vymezuje jako majetek s dobou použití do jednoho roku – rozumí se jí doba od použití peněz na opatření nepeněžních složek oběžného majetku do doby jejich zpětného návratu do peněžní formy po ukončení koloběhu prostředků přijetím tržby2. Vložené prostředky jsou tedy transformovány do podoby výstupu a následně i příjmu. Obrázek č. 1: Koloběh oběžného majetku

peněžní prostředky

suroviny

pohledávky

výrobky

Zdroj: Vlastní grafická úprava definice oběžného majetku

Do oběžného majetku se zahrnuje i majetek s dobou oběhu delší než rok. Může jít o výrobu s delším výrobním cyklem, dlouhodobé pohledávky, případně tento majetek může vznikat v důsledku špatného hospodaření podniků (neprodejné zásoby). Pro pořízení oběžného majetku se využívají kapitálové zdroje, které je možné označit jako pracovní kapitál. 3

2

Definice dle VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. Praha: Ekopres, 1999. s. 118. Někdy je pojem pracovní kapitál používán pro vyjádření čistého pracovního kapitálu, který je možno definovat jako rozdíl mezi oběžným majetkem a krátkodobými dluhy. Takto vymezený pracovní kapitál udává hodnotu oběžného majetku, který je financován z dlouhodobých zdrojů a který lze využít k zajištění hladkého průběhu hospodaření společnosti. 3

10

1.2 Druhy vzniku pohledávek Základním druhem vzniku pohledávek jsou pohledávky z obchodního styku. Jedná se především o pohledávky vyplývající z předmětu činnosti, tedy z prodeje výrobků, zboží nebo služeb na fakturu. Podniku vzniká daňově zdanitelný příjem už v okamžiku vystavení faktury (= pohledávky výnosové). Mezi tento druh pohledávek patří i pohledávky vůči dodavatelům při placení předem či poskytování záloh na dodávky zboží (= pohledávky rozvahové). Pohledávky z ostatních důvodů vznikají jako nároky z poskytnutých půjček, odpočtů daní či ze soudních rozhodnutí, ale také např. jako nároky vůči společníkům na splacení kapitálu či na úhradu ztrát. Z jiného pohledu můžeme rozdělit pohledávky na: - vlastní, o nichž bylo při jejich vzniku účtováno v našem podniku, - cizí (nakoupené), které vznikly nakoupením od jiného podniku.

1.3 Ocenění pohledávky Podnik ve své účetní evidenci musí mít oceněny pohledávky dle § 25 odst. 1 písm. g) zákona o účetnictví, a to: - pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou, - při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou pohledávky4. Pohledávky vyjádřené v cizí měně se přepočítávají k okamžiku jejich ocenění na české koruny kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou.5 Reálnou hodnotou se oceňují pohledávky v případech, kdy toto ocenění ukládá zvláštní právní předpis (např. pro pohledávky, které byly odkoupeny a určeny k obchodování). Jako reálnou hodnotu lze použít: - tržní hodnotu, - ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, - ocenění dle zvláštních právních předpisů. Změny reálné hodnoty těchto pohledávek se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos. Ke dni roční účetní závěrky je nutné promítnout do ocenění pohledávek případné riziko jejich nesplacení formou zúčtování opravných položek. Jejich tvorbu upravuje zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů.

4

Zákon o účetnictví definuje pořizovací cenu jako cenu, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. Prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb. v § 50 upřesňuje, že součástí pořizovací ceny pohledávek jsou přímé náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize. 5 Zákon o účetnictví § 24 odst. 6.

11

1.4 Zánik pohledávky Jde o ukončení závazkového právního vztahu, jež nastává na základě právního úkonu a je zároveň spojen s povinností vyřadit z účetní evidence příslušnou pohledávku. K zániku pohledávky nejčastěji dochází z těchto důvodů:

1.4.1 Úhrada pohledávky Nejčastější způsob zániku pohledávky je jeho splnění peněžní formou, tj. úhrada plná příp. částečná. Samotná transakce se uskutečňuje hotovostním nebo bezhotovostním převodem. V současné době je placení v hotovosti upraveno zákonem o omezení plateb v hotovosti6 a vztahuje se na vzájemné platby mezi fyzickými i právnickými osobami s místem trvalého pobytu nebo se sídlem na území České republiky, jakož i na platby prováděné těmito osobami do zahraničí. Platba témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne, která by převyšovala částku 15 000 EUR - pro přepočet české měny se použije kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, který je platný ke dni provedení platby - musí být provedena bezhotovostně. Pokuta až do výše 5 mil. Kč (nejméně však 10 000 Kč) může být udělena nejen poskytovateli hotovostní platby, ale i jejímu příjemci, pokud příjemce musel vědět, že jejím uskutečněním došlo k porušení tohoto zákona.

1.4.2 Započtení pohledávky (kompenzace) V případě, že věřitel s dlužníkem mají vzájemné pohledávky stejného druhu, zaniknou tyto započtením, a to do té výše, do které se vzájemně kryjí. Jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení, zánik pohledávek nastane již okamžikem, kdy se setkaly, nikoliv až ke dni, kdy byl učiněn kompenzační projev. Tento způsob zániku pohledávky zná jak právo občanské, tak obchodní.7 Prvním z předpokladů započtení je existence vzájemných pohledávek mezi týmiž účastníky, kteří si jsou vzájemně věřitelem a dlužníkem. Dále musí jít o pohledávky stejného druhu (co do předmětu, např. peněžité). Důvod vzniku a povaha pohledávky může být rozdílná (např. lze započíst pohledávku z půjčky na pohledávku z náhrady škody). Neméně důležité je to, že pohledávky musí být k započtení způsobilé, tj. jejich započtení není vyloučeno ani zákonem, ani dohodou mezi věřitelem a dlužníkem.8 6 Zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, s účinností od 1. července 2004. Bylo-li splnění závazku platbou v hotovosti sjednáno ještě před 1. červencem 2004, bylo možné provést platbu v hotovosti převyšující stanovený limit nejdéle do 30. června 2005. 7 Základem právní úpravy započtení, jakož i jeho pojmového vymezení, je ustanovení § 580 a násl. občanského zákoníku. Obchodní zákoník obsahuje pouze některá ustanovení o započtení pohledávek, a proto se ve zbytku použije úprava občanskoprávní. 8 Účastníci se mohou dohodnout, že určité pohledávky započíst nelze, i když by jinak jejich započtení nic nebránilo.

12

V praxi se setkáváme s jednostrannými a dvoustrannými zápočty. Souhlas druhého účastníka v případě jednostranného započtení se nevyžaduje. K započtení pohledávek dojde na základě projevu vůle jedné strany, tj. oznámením adresovaným a doručeným druhé smluvní straně. V případech, kdy dochází k započtení na základě dohody účastníků, lze započítat jakékoli vzájemné pohledávky (nestanoví-li zákon jinak), tzn. i pohledávky, které nejsou způsobilé k započtení či nejsou stejného druhu. Příloha č. 1: Vzor oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků

1.4.3 Postoupení pohledávky (cese) Pohledávka se postupuje smlouvou o postoupení pohledávky, která musí mít písemnou formu. Postoupení pohledávky je upraveno § 524 a násl. občanského zákoníku. Postoupení pohledávky věřitelem jinému subjektu znamená, že tento jiný subjekt se stává věřitelem, namísto toho kdo pohledávku postoupil, vůči témuž dlužníkovi. Původní věřitel se označuje za postupitele (cedenta), nový pak za postupníka (cesionáře). Věřitel může svou pohledávku postoupit jinému subjektu i bez souhlasu dlužníka. Poté, co je pohledávka postoupena, musí postupitel tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Oznámení dlužníkovi může provést i postupník tím, že se dlužníkovi prokáže smlouvou o postoupení pohledávky. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství (např. úroky z prodlení) a všechna práva s ní spojená. Za dobytnost postoupené pohledávky postupitel ručí do výše přijaté úplaty jen tehdy, pokud se k tomu postupníkovi písemně zavázal. Pro vztah mezi postupitelem a postupníkem je určující, zda došlo k postoupení za úplatu nebo bez úplaty. Při bezplatném postoupení postupitel neodpovídá za existenci pohledávek. Úplatné postoupení pohledávky (prodej) se uskutečňuje za cenu v určité percentuální výši ze jmenovité hodnoty pohledávky. Původnímu věřiteli je tak hrazena částka za postoupenou pohledávku zohledňující hodnotu plnění, dobu splatnosti pohledávky a riziko spojené s úhradou pohledávky. Na druhé straně rychlé vyřešení pohledávky znamená pro postupitele i úsporu nákladů na vymáhání (inkasní agentury, právní kanceláře, případně vlastní zaměstnance) a finančních nákladů, které by podniku mohly vzniknout např. v souvislosti s půjčením peněžních prostředků od jiného subjektu. Prodej pohledávky je tak východiskem pro společnost, která potřebuje okamžitě hotovost. Proto jsou postupovány i pohledávky před splatností. Postoupit pohledávku lze i za účelem splnění dluhu. Na základě písemné smlouvy může být totiž uzavřena dohoda, podle které uhradí dlužník svůj závazek postoupením pohledávky, kterou má ve svém majetku. Vzájemně protisměrné závazky, resp. pohledávky, si oba subjekty započtou a dorovnají již jen zbytek, přesah jedné pohledávky nad druhou. Příloha č. 2: Vzor oznámení o postoupení pohledávky Příloha č. 3: Vzor smlouvy o postoupení pohledávky

13

1.4.4 Prekluze Pojem prekluze vyjadřuje zánik pohledávky v důsledku neuplatnění práva, které bylo třeba uplatnit v určité době a tato doba marně uplynula. Pokud by dlužník prekludovaný dluh uhradil, byla by tato skutečnost posuzována jako plnění bez právního důvodu a jednalo by se ze strany věřitele o bezdůvodné obohacení. Dlužník by se mohl domáhat vrácení plnění. Prekludované právo nelze uplatnit u soudu. K zániku práva prekluzí dochází jen výjimečně a jsou to například tyto případy:9 - zánik práva a povinnosti z cenové doložky10, jestliže oprávněná strana svá práva neuplatní u druhé strany bez zbytečného odkladu po dodání zboží (§ 475 obch. zák.), - jestliže je cena ve smlouvě o dílo určena na základě rozpočtu, který podle smlouvy nezaručuje úplnost nebo se považuje za nezávazný, zaniká zhotoviteli nárok na určení zvýšení ceny, jestliže nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny neoznámil bez zbytečného odkladu poté, kdy se ukázalo, že je nevyhnutelné překročení ceny, jež byla určena na základě rozpočtu (§ 547 odst. 6 obch. zák.), - jestliže je uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku v obchodních vztazích, právo pronajímatele na náhradu škody na dopravním prostředku zanikne, jestliže pronajímatel nepožaduje tuto náhradu na nájemci do šesti měsíců po vrácení dopravního prostředku (§ 632 odst. 4 obch. zák.).

1.4.5 Promlčení 11

Někdy je prekluze práva zaměňována s promlčením , ovšem v tomto případě právo nezaniká, ale dochází k jeho oslabení. V případě, že promlčecí doba skutečně uplynula a povinný vznese námitku promlčení, je toto právo nevymahatelné, soud je nemůže přiznat. Jestliže dlužník promlčenou pohledávku zaplatí, má se za to, že platil existující dluh a nemůže se domáhat vrácení zaplacené částky. Právo na zaplacení ceny, odměny, provize a náhrady nákladů vynaložených podle smlouvy podléhá obecné promlčecí době, která je v obchodních závazkových vztazích čtyřletá. Pro vztahy, které jsou upraveny dle občanského zákoníku, platí tříletá obecná promlčecí doba. Smluvní strany nemohou uzavřít dohodu o kratší nebo delší promlčecí lhůtě, než je lhůta stanovená zákonem. Promlčecí doba začíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu. U práva na plnění závazku je to ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním, tedy od doby splatnosti. Změna v osobě dlužníka nemá vliv na běh promlčecí doby. V praxi je běžné, že podniky v rámci inventarizačních prací při zjišťování skutečného stavu majetku posílají dlužníkům k odsouhlasení evidenci zůstatků pohledávek, což rozhodně nemá stejný účinek jako písemné prohlášení o uznání závazku podepsané 9 10 11

MACEK, J., TOMSA, M. Jak vymáhat pohledávky v obchodních vztazích? Ostrava: Montanex, 1994. Cenovou doložkou se rozumí ujednání ve smlouvě o podmínkách pro dodatečnou úpravu ceny. Promlčení je pro obchodní vztahy upraveno v obchodním zákoníku v § 387 – 408.

14

osobou, která je oprávněna za společnost jednat. Jestliže tedy společnost (dlužník) uznala svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí lhůta od tohoto uznání. Uznat závazek s tímto účinkem je možné i opakovaně, ale konečná promlčecí doba skončí vždy nejpozději po uplynutí 10 let, kdy začala běžet poprvé. Mezi další způsoby uznání závazku ze strany dlužníka patří placení úroku z dlužné částky a částečné plnění závazku.

1.4.6 Další způsoby zániku K zániku závazků může dojít na základě dalších právních skutečností: - odstoupením od smlouvy: z principu smluvní volnosti plyne, že smluvní strany se mohou kdykoliv dohodnout, že se smlouva ruší, - prominutím dluhu a vzdání se práva, - dohoda o novaci: dochází k nahrazení dosavadního závazku závazkem novým, původní závazek zaniká, - dohoda o narovnání: účastníci jejím uzavřením upravují práva, která jsou mezi nimi sporná či pochybná, - zánikem závazku v důsledku zániku osoby dlužníka nebo věřitele: např. jde-li o právo omezené na jednu osobu, jinak přechází na právního nástupce, - zánikem závazku z rozhodnutí státního orgánu, - splynutí: závazek zaniká jestliže věřitel a dlužník splynou v jeden subjekt. Jakékoli ujednání o zrušení závazku musí mít písemnou formu. Za neplatnou by se považovala dohoda, v níž by se někdo do budoucnosti vzdával práva, které by teprve mohlo vzniknout, např. práva na náhradu škody.

15

2 ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK Řízení pohledávek definuje Josef Valach v knize Finanční řízení podniku12 jako činnosti podniků směřující k optimálnímu usměrňování jejich pohledávek. Jeho předmětem jsou objem pohledávek a jejich vývoj, struktura pohledávek podle různých kritérií, rentabilita (jejich výnosnost přisuzovaná jako přínos k čistému zisku), rovnoměrnost či nerovnoměrnost pohledávek, doba jejich splácení (inkasní lhůta pohledávek, likvidnost pohledávek (běžné, s prošlou lhůtou splatnosti, sporné, pochybné, nedobytné), subjekt pohledávek (výběr odběratelů, resp. dlužníků), rizika spojená s pohledávkami (pokles odbytu, resp. poptávky, platební neschopnost či nevůle odběratelů, spekulace, resp. podvody) a činnosti směřující k vymáhání pohledávek. Řízení pohledávek je řízením finančním. Pohledávky váží kapitál podniků a mají další finanční důsledky: pokud má podnik své peněžní prostředky zadrženy v pohledávkách, nemá možnost je aktivně využít a tím přichází o výnos z případné alternativní investice. Úkolem finančního řízení je na jedné straně zabezpečovat trvalou platební schopnost podniku tak, aby podnik byl vždy schopný dostát svým splatným závazkům a na straně druhé zajistit takovou úroveň rentability, která umožňuje vytvářet dostatečné finanční zdroje pro budoucí rozvoj podniku 13. Pohledávky ovlivňují majetkovou a finanční strukturu podniku, likviditu a tím současně finanční hospodaření firmy. Dopady existence pohledávek uvádí následující tabulka: Tabulka č. 1: Dopady existence pohledávek DOPADY EXISTENCE POHLEDÁVEK Pozitivní dopady Negativní dopady 1. vyšší prodeje podnikových výkonů 1. možné ohrožení likvidity podniku 2. získání nových zákazníků či trhů 2. nárůst finančních nákladů 3. udržení svých zákazníků a jejich rozvoj 3. riziko ztrát z nedobytných pohledávek Zdroj: Upraveno dle Kislingerová, E. a kol.: Manažerské finance. Praha: C.H Beck, 2004

Smyslem řízení pohledávek není situace, kdy společnost nemá žádné pohledávky, ale stav, kdy náklady související s procesem řízení pohledávek jsou co nejnižší. Jejich celková výše je ovlivňována více položkami nákladů, což by pro samotný výpočet bylo zbytečně náročné, proto doporučuje I. Vozňáková ve své knize Efektivní řízení pohledávek uplatnění Paretova principu (20 na 80), tj. zásady garantující, že 80 % výsledků plyne z 20 % příčin, aplikováno na pohledávky – 20 % druhů nákladů s velkou pravděpodobností zachytí asi 80 % objemu všech nákladů vztahujících se k řízení pohledávek. Sledování těchto nákladů umožní podniku nejenom analyzovat jednotlivé podskupiny nákladů, ale i jejich vývoj v čase. 12 13

VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. Praha: Ekopres, 1999. REŽŇÁKOVÁ, M., ZINECKER, M. Finanční management: II. část. Brno: VUT Brno, 2003.

16

Příklady návrhu ukazatelů nákladů souvisejících s řízením pohledávek:14 Výchozím absolutním ukazatelem může být celkový objem nákladů vztahujících se k řízení pohledávek Nq. Nq =N1 +N2 +N3 N1 náklady na prevenci N2 náklady na monitorování N3 náklady na vymáhání Poměrovým ukazatelem může být ukazatel definující změny celkových nákladů vztahujících se k řízení pohledávek v čase. Tento index změn nákladů se označuje Inq.

Inq

Nq 1 = -----------Nq 0

Nq 1 objem nákladů vztahujících se k řízení pohledávek v běžném období Nq 0 objem nákladů vztahujících se k řízení pohledávek v minulém období Tento poměr umožňuje sledování nákladů vztahujících se k řízení pohledávek ve stanoveném období. Neodráží však možné změny výkonů daného podniku ve sledovaném období, proto je vhodné doplnit jej o výpočet indexu změny tržeb In. No 1 In = -----------No 0 No 1 objem výkonů podniku v běžném období ve vhodných jednotkách (Kč, tuny, atd.) No 0 objem výkonů podniku v předcházejícím období ve stejných jednotkách

Příklady dalších poměrových ukazatelů: - poměr celkových nákladů vztahujících se k řízení pohledávek k celkovým nákladům podniku, - poměr celkových nákladů vztahujících se k řízení pohledávek k tržbám, - poměr nákladů na prevenci k celkovým nákladům vztahujícím se k řízení pohledávek (u tohoto ukazatele se může očekávat zvyšující se hodnota).

14

Převzato z: VOZŇÁKOVÁ, I. Efektivní řízení pohledávek. Praha: Grada Publishing, 2004, s. 25.

17

Jak ukáže následující obrázek, činnost řízení pohledávek jsem rozdělila do třech dimenzí, které spolu souvisejí a vzájemně se ovlivňují. Obrázek č. 2: Dimenze řízení pohledávek Řízení pohledávek

Prevence

Monitorování

Vymáhání

Zdroj: Vlastní vyobrazení

Prevence je základem řízení pohledávek. Preventivní opatření se snaží zajistit, aby nevznikaly nedobytné nebo pozdě hrazené pohledávky tím, že je předem stanoven postup pro uzavírání obchodních kontraktů. Následně jsou pohledávky sledovány podle rozličných kritérií, což umožňuje podniku získat či rozšířit informace ohledně odběratelů a jejich platebního chování. Předcházení vzniku problémových pohledávek je jistě levnější, než jejich následné vymáhání, které nastupuje v okamžiku, kdy se nepodařilo zajistit, aby byly pohledávky uhrazeny včas. Tato opatření by měla být zakomponována už v prodejních procesech tak, aby se nemuselo příliš často přistupovat k vymáhání, které znamená nejen pozdě uhrazené pohledávky, ale také náklady s tímto vymáháním spojené. Se vznikem pohledávek se věřitel vystavuje riziku ztráty ve výši: - hodnoty výrobků, zboží, služeb a ušlé marži, - daně z přidané hodnoty, která musí být odvedena státu z vyfakturovaných dodávek, - daně z příjmů15, která se odvádí z vyfakturovaných (ne inkasovaných) tržeb po odečtení nákladů vynaložených na dosažení příjmů. Pokud v podniku selžou preventivní opatření, zdroje informací a vymáhání pohledávek není úspěšné, případně je velmi náročné či zdlouhavé, je potřeba provést analýzu takto poskytnutého obchodního úvěru a zjištěné pochybení napravit zakomponováním přísnějších postupů pro obdobné okolnosti vedoucí ke vzniku takto problémových pohledávek.

15

Částečně a se značným zpožděním lze eliminovat vliv zdaněného výnosu tvorbou opravných položek k nedobytným pohledávkám.

18

2.1 Politika prevence pohledávek Součástí preventivních opatření v řízení pohledávek je systém hmotné zainteresovanosti pracovníků z odbytového oddělení, tedy těch, co přicházejí do přímého kontaktu s odběratelem.16 Odbytové oddělení se snaží o co největší prodeje podnikových aktivit a mnohdy i bez ohledu na solventnost zákazníků, čemuž by právě tento systém mohl zabránit. Pravidla preventivního charakteru se nejčastěji zaměřují na: - poskytování obchodních (dodavatelských) úvěrů, - zajišťovací prostředky.

2.1.1 Obchodní úvěr Prodej na úvěr je jedním z podstatných faktorů zachování konkurenceschopnosti a prodejní úspěšnosti podniků. Podnik poskytuje svým odběratelům odklad splatnosti závazků, a tím poskytuje obchodní (dodavatelský) úvěr, který není explicitně úročen. Nicméně úrok za dobu splatnosti je součástí prodejní ceny a zahrnuje i určitou cenu kapitálu a prémii spojenou s rizikem nezaplacení. Vodítkem pro určení délky a úroku obchodního úvěru by měl být plán výdajů podniku, tzn. očekávaná potřeba peněz pro financování nákupu zásob, platby dodavatelům a náklady na případné cizí zdroje financování, které by bylo nutné získat na překlenutí případného nesouladu v likviditě podniku. V této souvislosti bych zároveň chtěla poukázat na riziko snížení solventnosti odběratele, které je tím vyšší, čím je delší doba splatnosti. Řízení dodavatelského úvěru je závislé na postavení odběratele a dodavatele na trhu, jakož i na situaci na trhu peněžním. Tím jsou možnosti jeho využívání ze strany odběratelů omezovány. 2.1.1.1 Prověření zákazníka17 Smyslem prověřování zákazníkovy bonity je samozřejmě snaha vyhnout se nedobytným pohledávkám, které mohou přivodit krizové situace v hospodaření dodavatele, a zbytečně velkému podílu pozdě platících zákazníků. Ke zhodnocení důvěryhodnosti lze využít informací z externích zdrojů, ale i interní informace o zkušenostech s daným partnerem v minulosti. Takovými zdroji mohou být platební historie zákazníků v podnikovém informačním systému, referenční agentury, zprávy od prodejců nebo finanční analýza účetních výkazů. Řada informací je volně přístupná na internetu, například informace z obchodního rejstříku, rejstříku Ministerstva financí (ARES), burzy pohledávek, databáze dlužníků. Náklady na hodnocení by neměly přesáhnout efekt pečlivého oddělení rizikových zákazníků (potenciálních neplatičů), což je u malých objednávek těžko proveditelné.

16 17

REŽŇÁKOVÁ, M., ZINECKER, M. Finanční management: II. část. Brno: VUT, 2003. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2004. s. 411.

19

Výsledkem tohoto kroku je stanovení parametrů pro poskytnutí úvěru, tzn. určení smluvních podmínek, které mohou zároveň zahrnovat i požadavky na zajištění pohledávky. 2.1.1.2 Úvěrový limit Účelem úvěrového limitu je stanovení určité maximální výše pohledávek za jedním odběratelem. Hranice úvěru by měla odpovídat nejvyšší možné částce, kterou při daných obchodních podmínkách a v libovolném okamžiku může odběratel dodavateli dlužit. Bývá zpravidla stanovena smluvně. Přidělení úvěrového limitu samo o sobě nezabrání vzniku pozdě uhrazených pohledávek, ale pokud zákazník potřebuje další dodávku a má vyčerpaný limit, musí zaplatit alespoň část svých dlužných faktur. 2.1.1.3 Smlouva a platební podmínky Kvalifikovaná příprava smluvních podmínek je základním předpokladem úspěšné realizace obchodu. Při sestavování smlouvy je třeba volit jednoznačné výrazy, musí v ní být správně určeny smluvní strany, přesně definován předmět plnění, povinnosti a práva obou smluvních stran. Dále je vhodné doplnit smlouvu o způsob, jakým budou řešeny případné spory včetně problémů s pozdní úhradou závazků. Platební podmínky jsou také předmětem smluvních ujednání. Většina společností bude dávat svým zákazníkům stejné platební podmínky, které jsou běžné v daném oboru, aby jejich nabídka nebyla méně výhodná než u konkurence, ale zároveň s ohledem na vlastní situaci v podobě nároků na financování své podnikatelské činnosti. Stanovení ceny a doby splatnosti jsou významnými body jednání při uzavírání obchodu. Cenu lze vyjádřit v jakékoliv existující měně18, a to buď v pevné podobě, nebo vzorcem, pomocí kterého bude vypočítána konečná cena, popř. ji stanovit v určitém rozmezí. Podkladem pro úhradu dlužné částky je zpravidla faktura, ale může to být také vyúčtování nebo i jiný doklad. Dnem splatnosti se rozumí den připsání fakturované částky na účet dodavatele. Dohodou je možné sjednat platbu předem, tj. poskytnutí zálohy v celé výši nebo alespoň částečné úhrady. Tyto částky jsou zúčtovány při konečném vyúčtování. Platba předem patří mezi zajišťovací instrumenty, zvláště v případech, kdy má podnik s odběratelem špatnou zkušenost či je pro podnik neznámý. Způsob úhrady bývá většinou sjednán jako hotovostní nebo bezhotovostní (blíže viz podkapitola 1.4.1) Skonto za včasnější úhradu je nástrojem urychlení inkasa pohledávek. Dlužník má možnost zaplatit dříve než na konci úvěrového období, za což je mu poskytnuta určitá odměna v podobě snížení ceny. V praxi podniků je obvyklý způsob uhrazení plné ceny 18

Pokud se smluvní strany dohodnou na úhradě v cizí měně, doporučuje se doplnit smluvní ujednání o měnovou doložku, která zabezpečí minimalizaci rizika v podobě změny kursů a tím možné snížení prodejní ceny.

20

odběratelem a následné přiznání skonta ve formě dobropisu a jeho zaplacení dodavatelem. Stanovená výše slevy snižuje výnos prodeje, měla by tedy vycházet z nákladů na obstarání alternativního zdroje financování.

2.1.2 Zajišťovací prostředky Pro podnik (věřitele) je poskytování obchodního úvěru zákazníkovi spojeno s rizikem nezaplacení, proto by měl požadovat různé formy zajištění, které by vedly k uspokojení pohledávky v případech, kdy dlužník svůj dluh nesplní včas. Prostředky k zajištění pohledávek plní současně několik funkcí:19 - preventivní: upozorňuje zákazníka na nepříjemné následky, čímž ho může motivovat k zaplacení, - zajišťovací: zvyšuje právní jistotu věřitele, že zajištěná pohledávka bude uspokojena, - uhrazovací: umožňuje při nesplnění závazku použití náhradního způsobu uspokojení. Problematika zajišťovacích instrumentů je rozsáhlá, ale je důležité, aby podnik volbě mezi různými způsoby zajištění věnoval patřičnou pozornost. Dále bych chtěla uvést alespoň některé zajišťovací instrumenty: 2.1.2.1 Směnka Směnka20 je převoditelný cenný papír, z něhož vyplývá dlužnický závazek, který dává směnečnému dlužníkovi povinnost zaplatit a současně majiteli směnky právo požadovat zaplacení směnečné sumy v určitém čase a na určitém místě. Uplatnění nároků ze směnky je vázáno na její držbu a předložení. Nejčastěji jsou zmiňovány dva důvody, proč jsou využívány směnky: 1. Směnka je cenný papír převoditelný rubopisem, tudíž umožňuje pružný a rychlý oběh a je možné ji využít jako prostředek placení, kdy věřitel namísto platby v hotovosti akceptuje směnku s určitou dobou splatnosti a může ji použít k získání peněžních prostředků tím, že ji předá bance a od ní získá úvěr nebo ji přímo nabídne k eskontu (odkupu). 2. Práva a povinnosti jednotlivých stran jsou přesně určena a soudy i u nás se směnkou pracují velice rychle. Směnka se zvlášť doporučuje v případech, pokud existují nějaké pochybnosti o důvěryhodnosti obchodního partnera. Soud v případě uznání závazku ze směnky postupuje v tzv. zkráceném soudním řízení a věřitel své peníze získává rychleji, než by tomu bylo v případě soudního vymáhání pohledávky nezajištěné směnkou. V závislosti na tom, kdo se k zaplacení zavazuje, rozlišujeme dva základní typy směnek – vlastní a cizí. Vlastní směnku vystavuje dlužník a dává bezpodmínečný slib, že zaplatí ve směnce uvedené osobě (věřiteli nebo oprávněné osobě) stanovenou částku v určitý den (nebo během určité doby) a na stanoveném místě. Cizí směnku vystavuje také

19 20

Členění dle REŽŇÁKOVÁ, M., ZINECKER, M. Finanční management: II. část. Brno: VUT, 2003. Právní úprava směnky je obsažena ve směnečném a šekovém zákoně č. 191/1950 Sb.

21

dlužník, ale přikazuje jiné třetí osobě (směnečník), např. bance, zaplatit osobě uvedené na směnce (věřiteli) určenou částku. Aby z vystavené směnky plynula příslušná práva a směnka byla platná, musí obsahovat veškeré povinné náležitosti dle zákona. Směnka cizí musí obsahovat: 1. označení, že jde o směnku, vyjádřené v jazyce, ve kterém je listina napsána, 2. bezpodmínečný příkaz zaplatit uvedenou peněžitou sumu,21 3. jméno osoby, která má platit (tzn. výstavce nebo směnečníka), 4. možnosti určení splatnosti směnky: na viděnou, na určitý čas po viděné, na určitý čas po dni vystavení směnky, na určitý den, 5. údaj místa, kde má být placeno, 6. datum a místo vystavení směnky, 7. vlastnoruční podpis výstavce pod textem (není vyžadováno notářské ověření podpisu). Podstatné náležitosti směnky vlastní jsou shodné s náležitostmi směnky cizí s tím rozdílem, že směnka vlastní obsahuje bezpodmínečný slib výstavce zaplatit určitou peněžní částku oproti bezpodmínečnému příkazu u směnky cizí. Směnka vlastní smí být vždy pouze jedna. U směnky cizí je možné vystavení více (bezpečnostních) duplikátů. V účetnictví dodavatele se vystavením směnky ze strany dlužníka nejedná o splnění závazku, ale dochází pouze k pohybu na účtech pohledávek. Je obvyklé, že částka na směnce je vyšší než suma na faktuře. Tento rozdíl je odměnou pro věřitele za odloženou splatnost, tzn. úrokem vstupujícím do výnosů. Dokumentární akreditiv Dokumentární akreditiv22 patří mezi nejdůležitější platební a zajišťovací nástroje v zahraničním obchodě. Kupující, na základě ujednání v kupní smlouvě o tomto způsobu placení, uzavře smlouvu o otevření akreditivu se svou bankou. Jedná se o bankou vystavený písemný závazek, že na základě žádosti klienta (kupujícího, příkazce) a z jeho účtu zaplatí oprávněné osobě (prodávajícímu, beneficientovi) za dodání zboží nebo jiného plnění, a to proti předložení určitých dokumentů, které musí splňovat podmínky akreditivu a musí být předány do určité doby a na určitém místě. Těmito dokumenty může být například faktura, směnka, dokumenty o pojištění, nákladní a přepravní listy či atesty o jakosti. V zájmu prodávajícího, který se v kupní smlouvě zajišťuje tímto způsobem je, aby šlo o akreditiv neodvolatelný, tzn. že podmínky uvedené v oznámení o otevření akreditivu se mohou změnit jen se souhlasem všech stran. Kromě větší jistoty zaplacení získává dodavatel i možnost akreditiv odprodat a tím získat okamžité peněžní prostředky. 2.1.2.2

21

Pokud je suma uvedená v číslech odlišná od jejího slovního vyjádření, platí částka uvedená slovy. Dokumentární akreditiv je upraven v § 687 až 690 obchodního zákoníku a dále se řídí Jednotnými zvyklostmi a pravidly pro dokumentární akreditivy vydanými Mezinárodní obchodní komorou v Paříži.

22

22

Pojištění pohledávek Riziko nezaplacení pohledávky je využitím tohoto zajišťovacího nástroje přeneseno na pojišťovnu. Pojistná ochrana se vztahuje na ztráty vzniklé nezaplacením z důvodu platební nevůle nebo platební neschopnosti. Výše pojistného je stanovena jako procento z obratu. Pojišťovna pro své klienty zajišťuje, kromě úhrady pojistného plnění v případě pojistné události, prověření a průběžný monitoring odběratelů v návaznosti na přidělené úvěrové limity a vymáhání dlužných pohledávek. Pojištění pohledávek se u nás využívá zejména při obchodování se zahraničím, kde vedle rizika nezaplacení existují další v podobě teritoriálních rizik země zahraničního odběratele (potíže vyvolané politickými událostmi, přírodní katastrofy, ekonomické potíže státu). Vyplacené pojistné plnění je sníženo o spoluúčast pojištěného (dodavatele). K nejznámějším společnostem patří: - EGAP, která je součástí systému státní podpory exportu a poskytuje pojišťovací služby všem vývozcům českého zboží bez rozdílu jejich velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu. - ČESCOB, jež nabízí pojištění komerčních rizik platební nevůle a platební neschopnosti krátkodobých dodavatelských úvěrů a inkaso pohledávek. Pojištění pohledávek je nákladem ovlivňujícím základ daně. 2.1.2.3

2.1.2.4 Výhrada vlastnického práva Podle obchodního zákoníku lze kupní smlouvy doplnit o tzv. doložku o výhradě vlastnictví. Důsledkem takového ujednání bude, že až do rozhodného okamžiku přechodu vlastnictví, tj. do zaplacení kupní ceny, je vlastníkem věci stále prodávající, který při porušení závazků kupujícím může snadno uplatnit právo na vydání věci z titulu ochrany vlastnického práva. Sjednání výhrady vlastnického práva lze jen doporučit. Může se totiž např. stát, že u odběratele bude později zahájeno konkurzní řízení, a nebude-li sjednána výhrada vlastnického práva, bude zboží zahrnuto do konkurzní podstaty a zpeněženo ve prospěch uspokojování nároků všech věřitelů postupem podle zákona o konkurzu a vyrovnání. Výhrada vlastnického práva má také negativní dopady v případě otázky daňového odpisování hmotného majetku. V § 28 zákona o daních z příjmů je uvedeno, že tento majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo. 2.1.2.5 Zástavní právo Zástavní právo je v praxi nejčastější zajišťovací institut. Je upraveno občanským zákoníkem § 152 až 172. Zajišťuje se jím povinnost k plnění, tzn. pokud zajištěná pohledávka není splněna řádně a včas, je zástavní věřitel oprávněn domáhat se uspokojení z věci zastavené a před ostatními věřiteli má prioritní postavení – dochází-li ke zpeněžení zástavy, je to především on, kdo musí být z dosaženého výtěžku na prvním místě uspokojen.

23

Ve smlouvě musí být určen předmět zástavního práva a zajišťovaná pohledávka. Předmětem zástavy může být věc movitá i nemovitá, cenný papír či pohledávka. Jako zástava může být poskytnuta pouze věc, ke které má zástavce vlastnické právo. Cizí věc může být zastavena jen se souhlasem vlastníka. Účastníky právního vztahu tak může být zástavní věřitel, zástavní dlužník a zástavce. Zástavce je osoba, která zastavila věc k zajištění dlužníkova závazku. Může jít o osobu totožnou s dlužníkem, či o osoby odlišné. Kromě sepsání smlouvy je pro vznik zástavního práva dále nutné: - u movitých věcí odevzdání zastavené věci věřiteli či jiné osobě, na které se zástavce a zástavní věřitel dohodli, - u nemovitých věcí vzniká zástavní právo vkladem do katastru nemovitostí23, - u listinných cenných papírů jejich předání, u zaknihovaných cenných papírů registrace zástavního práva v evidenci Střediska cenných papírů. O zamýšleném výkonu zástavního práva je zástavní věřitel povinen předem informovat zástavce a dlužníka. Společnost je povinna vést zástavní práva k samostatným movitým věcem, budovám, cenným papírům v analytické evidenci a uvést je v příloze k účetní závěrce. 2.1.2.6 Ručení Ručitelský závazek vzniká jednostranným písemným prohlášením ručitele vůči věřiteli, že uspokojí jeho pohledávky, nesplní-li dlužník svůj závazek. Od zástavního práva se liší tím, že nevzniká mezi věřitelem a dlužníkem, ale mezi věřitelem a třetí osobou odlišnou od dlužníka. Tím se zmenšuje riziko věřitele spojené s návratností pohledávky. Za jednu pohledávku se může zaručit i více ručitelů. Ručitel může ručit za celou pohledávku nebo pouze za její část. I když souhlas dlužníka s ručením není třeba, je v praxi obvyklé, že ručitele nabízí právě dlužník, který má zájem na tom, aby mu věřitel poskytl určité prostředky. V případě, že je dluh zajištěn ručením, je věřitel povinen dlužníka písemně vyzvat k úhradě. Toto ustanovení chrání ručitele, aby nedoplatil na dlužníkovu nedbalost či věřitelovu pasivitu při vymáhání dluhu. Ručitel, který splnil dluh, je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli. Ručení může vzniknout v některých případech i přímo ze zákona. Např. při prodeji nemovitosti je prodávající povinen zaplatit daň z převodu nemovitosti. Za splnění této povinnosti ručí ze zákona nabyvatel nemovitosti. Pokud prodávající svůj závazek nesplní, může finanční úřad vymáhat zaplacení daně na kupujícím. Informace o ručení je nutné zachytit v podrozvahové evidenci. Ručitel i věřitel jsou povinni je zveřejnit v příloze k účetní závěrce. Příloha č. 4: Vzor dohody o ručení včetně písemného prohlášení ručitele 23

Právní účinky vkladu nastávají k datu, kdy byl návrh katastrálnímu úřadu doručen.

24

2.1.2.7 Bankovní záruka Bankovní záruka je druhem ručení, kde v roli ručitele vystupuje banka. Stejně jako ručení je upravena kompletně a výlučně v obchodním zákoníku (§ 313 až 322). Vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí závazek věřitele, jestliže dlužník svůj závazek nesplní, nebo budou-li splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. Záruční listina by měla být přílohou kupní smlouvy a měla by rovněž obsahovat údaj o částce, do jejíž výše se banka zavazuje ručit, její charakteristiku a dobu platnosti záruky. Záruku je možno postoupit spolu s pohledávkou. Ručící banka musí být o tomto postoupení informována. Rozdíl oproti institutu ručení spočívá především v tom, že v případě bankovní záruky existuje vyšší právní jistota, že bude věřitel uspokojen. Dalším specifikem je, že věřitel nemusí nejprve vyzvat dlužníka ke splnění, aby až poté mohl uplatňovat své právo vůči ručiteli. Tuto povinnost má jen, jestliže je uvedena v záruční listině. Bankovní záruka je uskutečňována za úplatu, která je stanovená podle délky platnosti záruky a míry rizika. V účetnictví jsou bankovní záruky vedeny v podrozvahové evidenci. 2.1.2.8 Smluvní pokuta Zajištění závazku smluvní pokutou je upraveno ustanoveními obchodního zákoníku (§ 300 až 302) a podpůrně občanského zákoníku (§ 544 a 545 ). V případě, že účastník smluvního vztahu poruší smluvní ujednání, na něž je vázána povinnost zaplatit smluvní pokutu, je povinen smluvní pokutu zaplatit, a to i když porušením povinnost nevznikne oprávněnému účastníkovi škoda. Smluvní pokutou bývá nejčastěji zajištěno nesplnění závazku včas, pozdní dodávka zboží či případný výskyt vady díla. Typickou škodou, která může z nedodržení smluvní povinnosti vzniknout, může být ušlý zisk, penále vyúčtované subdodavatelem, náklady na náhradní zajištění plnění. Na tomto místě bych chtěla zdůraznit, že za sjednání smluvní pokuty se určitě nepovažuje zmínka na faktuře či dodacím listě. Smluvní pokutu je třeba sjednat písemně, a to i v případě, kdy smlouva, k níž se pokuta váže, písemná není. Pokuta může být dohodnuta buď pevnou částkou či procentem z určité částky (penále). Povinnost zaplatit smluvní pokutu nastává okamžikem porušení smluvní podmínky. Právo na zaplacení smluvní pokuty není vázáno na vznik škody. Nesplní-li dlužník svůj peněžitý závazek v dohodnutém čase, je povinen zaplatit věřiteli úroky z prodlení. V účetnictví jsou smluvní pokuty a úroky z prodlení účtovány ze strany věřitele jako výnos. Základ daně z příjmů ovlivní až v momentě zaplacení, proto je vhodné vést analytickou evidenci o zaplacených a nezaplacených smluvních pokutách a úrocích z prodlení. 2.1.2.9 Faktoring Faktoring je finanční služba, spočívající v odkupu krátkodobých pohledávek před jejich splatností. Dodavatel postupuje své pohledávky na základě smlouvy o postoupení 25

pohledávky za odběratelem na faktora (faktoringovou společnost). Právní úpravu tohoto postoupení jsem popsala v podkapitole 1.4.3 Postoupení pohledávky. Nyní bych se chtěla věnovat konkrétní náplni služeb s faktoringem spojeným. Základem spolupráce mezi dodavatelem a faktorem je faktoringová smlouva. Dodavatel poskytne své zboží odběrateli a vystaví mu fakturu s obvyklou splatností. Zákazníkovi je rovněž zasláno oznámení o postoupení pohledávky (příloha č. 2: Vzor oznámení postoupení pohledávky) s údaji komu a na jaký účet je splatná pohledávka. Tyto informace je zároveň možné i obezřetné uvést již na faktuře. Faktor poskytne dodavateli na postoupenou pohledávku zálohu (60 až 90 % hodnoty pohledávky). Až po uplynutí doby splatnosti a uhrazení pohledávky odběratelem ve prospěch faktoringové společnosti, převede faktor na účet dodavatele doplatek do výše postoupené pohledávky snížený o úroky a faktoringové poplatky, které vstupují do nákladů společnosti. Faktoring lze znázornit následujícím schématem: Obrázek č. 3: Základní vztahy faktoringu

Prodávající Financování prodávajícího

Prodej zboží, poskytnutí služby (plnění)

Postoupení pohledávky

Pohledávka za kupujícím

Faktoringová firma

Kupující (dlužník) Závazek kupujícího (dluh)

Zdroj: Smejkal, V., Rais, K.: Řízení rizik, Praha, Grada Publishing, 2003, s. 109

Výše úroku za konkrétní obchod se odvíjí od smluvní úrokové sazby a samozřejmě také od doby mezi poskytnutím zálohy a inkasem pohledávky od odběratele. Samotná výše úrokové sazby se blíží sazbám bank u krátkodobých provozních úvěrů. Oproti tomu faktoringový poplatek v sobě zahrnuje náklady faktoringové společnosti na administrativu spojenou s evidencí pohledávek, zpracováním faktur apod. Pohybuje se mezi 1 % až 3 % z objemu faktoringu. Jeho výše by měla být ujednána ve faktoringové smlouvě. V případě bezregresní formy faktoringu je případnou insolvencí odběratele postižen faktor a ne dodavatel. Při regresním faktoringu se nedobytné pohledávky vrací dodavateli. Faktoring umožňuje dodavateli překlenout dobu splatnosti faktur a tím částečně nahradit ve struktuře finančních zdrojů krátkodobé bankovní úvěry, což vede ke stabilizaci peněžních toků pro efektivnější finanční plánování. Tuto službu se doporučuje využít 26

při exportu, kdy dodavatel nemusí být podrobně obeznámen s podmínkami v zemi odběratele. 2.1.2.10 Forfaiting Forfaiting, na rozdíl od faktoringu, zabezpečuje financování pohledávek se splatností od 90 dní až do několika let. Dalším rozdílem je, že postupované pohledávky musí být zajištěny, a to např.: - bankovní zárukou: musí být neodvolatelná a bezpodmínečná, - směnkou avalovanou bankou, - dokumentárním akreditivem. Forfaiting je vhodný pro firmy dodávající zahraničním odběratelům zboží či služby větších hodnot, zejména investiční celky. Pomocí této služby dodavatel převádí rizika spojená s odběratelem, jeho teritoriem a riziko změny měnového kurzu na forfaitingovou společnost a zároveň získává provozní kapitál, ke kterému by se jinak dostal až po velmi dlouhém čase. Předmětem forfaitingu jsou spíše jednotlivé pohledávky. Obvykle se požaduje, aby byla pohledávka vyjádřena ve volně směnitelné měně. Forfaitingový proces začíná uzavřením smlouvy mezi forfaiterem a dodavatelem. Obě strany vymezí konkrétní pohledávku, náklady spojené s odkupem, požadovanou dokumentaci a termín realizace. Po odečtení nákladů za forfaiting (úrok, riziková přirážka, poplatek za zpracování obchodu) je provedena úhrada pohledávky. Náklady související se získáním platebně zajišťovacích nástrojů nese obvykle kupující. Tato služba je často nabízená přímo bankami (či jejich dceřinými společnostmi), případně jinými finančně silnými institucemi, které jsou obvykle orientovány dle odvětví (např. na strojírenství) nebo regionálně (např. Polsko).

2.2 Monitorování pohledávek Sledování pohledávek a jejich vývoje je aktivitou zaměřenou především na:24 - evidenci a kontrolu pohledávek, - vztah pohledávek a prodejů, - lhůty splatnosti pohledávek. K monitorování pohledávek se nejčastěji používají ukazatel rychlosti obratu a doby obratu pohledávek. Obratovost pohledávek Tento ukazatel udává v podobě počtu obrátek, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány na peněžní prostředky:25 24

FREIBERG, F. Finanční controlling. Praha: Management Press, 1996

27

Tržby Rychlost obratu pohledávek = --------------------------Pohledávky Výše pohledávek je udávána v průměrné velikosti nebo ke konci období. Pozitivní trend signalizuje rostoucí hodnota tohoto ukazatele. Doba obratu pohledávek26 Průměrný stav pohledávek Doba obratu pohledávek = ----------------------------------Tržby/365 Tento ukazatel je někdy nazýván průměrná doba inkasa. Udává za jak dlouho (ve dnech) jsou pohledávky přeměňovány v peněžní prostředky neboli délku obchodního úvěru, na který podnik v průměru prodává své výrobky. Při porovnání vypočtené hodnoty se stanovenými lhůtami splatnosti můžeme z hodnoty ukazatele usoudit, zda inkaso probíhá v souladu se stanovenou platební podmínkou. Každý podnik se samozřejmě staví k tomuto úkolu jiným způsobem, který je ovlivněn konkrétními podmínkami danými vnějšími i vnitřními faktory. Domnívám se, že převážně u malých a středních podniků vychází sledování pohledávek a jejich vývoje především z účetní evidence. Pro plánování a řízení peněžního toku podniku by mělo být zejména důležité sledovat doby splatnosti pohledávek. Prostředky plynoucími z těchto úhrad potřebuje podnik v určitém čase financovat svou činnost. Pokud dochází k výkyvům mezi plánovaným a skutečným příjmem peněžních prostředků, je podnik nucen získat finance z jiných zdrojů. Náklady spojené s dodatečnými zdroji nepříznivě ovlivňují hospodářský výsledek podniku, proto je nevyhnutelné zahájit proces vymáhání pohledávek.

2.3 Vymáhání pohledávek Doposud jsem se zabývala problematikou předcházení vzniku problémových pohledávek, což je předpokladem získání peněžních prostředků za realizovanou produkci. Ale i když podnik provádí důslednou prevenci vzniku těchto pohledávek, může se stát, že některé pohledávky nabudou tento charakter a bude nutné přistoupit k procesu vymáhání. Pohledávky po lhůtě splatnosti znamenají peníze společnosti, které zákazník neprávem používá. V knize Manažerské finance27 její autorka doporučuje - dříve, než si společnost 25 26 27

Ukazatel dle VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. Praha: Ekopres, 2003. Tamtéž. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. Praha, C. H. Beck, 2004, s. 432.

28

zvolí vhodné metody vymáhání, měla by se zamyslet nad tím, co vede její zákazníky k neplnění závazků – a dělí tyto zákazníky do dvou skupin, na ty co: - nemohou platit: nemají dostatek kapitálu pro financování svého hotovostního cyklu nebo celého podnikání, nemají přístup k externím zdrojům financování od bank, nebo se dostali do druhotné platební neschopnosti vinou svých zákazníků, - nechtějí platit: cítí se silnější vůči věřiteli z důvodu vysoké konkurence nebo nedostatečného ošetření vymahatelnosti jeho pohledávky, s úhradou čekají na poslední chvíli, zadržené prostředky používají k financování jiných aktivit. Do této kategorie mohou patřit i zákazníci pozdržující platby z důvodu, že poskytnuté plnění není bezvadné, či reklamace nebyla vyřízena apod.

2.3.1 Způsoby vymáhání pohledávek Je nezbytné si uvědomit, že zahájení vymáhání neuhrazených pohledávek v nejranějším stadiu šetří čas, snižuje náklady a zvyšuje šanci na úspěch. Podnikatelský subjekt stojí před rozhodnutím, zda vymáhat své pohledávky svépomocí či za využití outsourcingu28, případně oba uvedené modely kombinovat. Každá zvolená cesta má své výhody a nevýhody, rozdílnou finanční náročnost a efektivnost. Mimosoudní vymáhání V podnikové praxi se nejčastěji postupuje tak, že nejprve podnik sám zkouší kontaktovat (telefonicky, písemnou formou) dlužníka a upomíná ho o úhradu, zjišťuje důvody opoždění platby, případně nabízí splátkový kalendář. Pokud nedojde k úhradě v dohodnutém časovém horizontu zasílají se ostřeji formulované upomínky s upozorněním na další postup při neuhrazení (např. předání vymáhání právnímu oddělení) a obvykle dochází k vyčíslení penále. Odstoupení věřitele od trvání na platbě těchto sankcí může později sloužit jako motivace dlužníka uhradit závazek. Pakliže selžou snahy podniku o úhradu ze strany dlužníka, osvědčuje se využití specializovaných firem zabývajících se inkasem pohledávek. Některé z nich nabízejí celkovou správu portfolia pohledávek, zajišťování písemného upomínání, a pomocí jejich rozsáhlé databáze vyhledávání jiných obchodních partnerů k vyrovnání pohledávek jejich klientů vzájemným zápočtem. K výběru inkasní agentury může dojít pomocí internetu29, ale určitě je spolehlivější získat reference nějakého z jejích klientů. Vymáhání pohledávek se většinou uskutečňuje na základě mandátní smlouvy, v níž mandant zplnomocňuje mandatáře k vymáhání pohledávky. Solidní firma nepožaduje po klientovi žádné poplatky ani zálohy předem, ale pouze provizní odměnu z vymožené částky, která je daňově uznatelným 2.3.1.1

28

Outsourcing můžeme definovat jako převzetí péče o určitou činnost firmy, která není jejím hlavním předmětem podnikání. Outsourcing je pojem, který vychází ze slov out (vnější) a source (zdroj) a znamená uskutečňování činností pomocí vnějších zdrojů. 29 viz např. http://katalog.seznam.cz/Banky-a-financni-sluzby/Pohledavkove-a-likvidacni-sluzby/Vymahanipohledavek/

29

nákladem. Tato provize se odvíjí od stáří pohledávky, její výše, zajištění apod. a pohybuje se v rozmezí 7 až 35 %. Oproti tomu náklady na vymáhání pohledávek vlastními silami lze těžko odhadnout, jsou součástí provozních nákladů např. mzdové náklady, cestovné, poštovné, náklady za telefon atd. Příloha č. 5: Vzor upomínky Soudní vymáhání V případě neúspěšné předchozí fáze mimosoudního vymáhání pohledávky se věřitel snaží řešit pohledávku soudní cestou, tzn. formou státního donucení. Reálnost a rychlost dalších kroků v rámci soudního řízení je určována stavem připravenosti smluv a souvisejících dokumentů.30 Z důvodu kvalifikované právní pomoci ve věci podání žaloby je určitě vhodné, aby se věřitel (v soudním sporu označovaný jako žalobce) nechal zastupovat právním zástupcem (podnikový či komerční advokát). Protože současně s podáním návrhu na soudní řízení platí věřitel 4 % ze žalované pohledávky a vynakládá další nemalé výdaje na právní zastoupení bez záruky, že se mu tyto náklady spolu s dlužnou částkou vrátí, je nutné posoudit pohledávku nejen z pohledu právního, ale i ekonomického. Úspěchem společnosti (věřitele) v řízení o žalobě na zaplacení pohledávky celá etapa vymožení pohledávky bohužel nekončí. Lze konstatovat, že pravomocné rozhodnutí soudu o povinnosti dlužníka zaplatit pohledávku včetně příslušenství (úroky z prodlení, náklady soudního řízení) ještě neznamená, že dlužná částka bude uhrazena. K prosazení vůle soudu napomáhají exekutorské úřady. 2.3.1.2

Exekuční řízení V tomto případě se společnost31 může obrátit na soud nebo soudního exekutora s návrhem na výkon soudního rozhodnutí neboli exekuci. Zákon pak uvádí různé způsoby, jak může být v rámci exekuce uspokojena peněžitá pohledávka věřitele z dlužníkova majetku, a to: srážkami ze mzdy a jiných příjmů dlužníka, přikázáním pohledávky dlužníka, prodejem movitých a nemovitých věcí, prodejem podniku, zřízením zástavního práva k nemovitostem. Věřitel má možnost vymoci pohledávku, která je mu pravomocně přiznána soudem, buď podáním návrhu na soudní výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu, nebo formou exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Jedním ze základních rozdílů soudního výkonu rozhodnutí je, že věřitel musí v rámci návrhu na soudní výkon rozhodnutí určit, kterým ze shora uvedených způsobů má být pohledávka vymožena a soud je tímto určením vázán. Pokud tedy věřitel navrhuje výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí, nemůže se soud pokusit o vymožení pohledávky jiným způsobem (např. odepsáním z účtu povinného). Věřitel sám musí zjišťovat další majetek povinného tak, aby mohl podávat nové návrhy na výkon rozhodnutí. 2.3.1.3

30 31

Součástí dokladů přiložených k žádosti o soudní vymáhání jsou upomínky věřitele k zaplacení dlužné částky. V exekuční řízení se stává z věřitele oprávněný a z dlužníka povinný.

30

V případě postupu dle exekučního řádu lze návrh na exekuci adresovat přímo vybranému exekutorovi32 bez povinnosti určení způsobu provedení exekuce. Tuto iniciativu přebírá exekutor a sám vyhledává majetek povinného tak, aby našel nejvhodnější způsob provedení exekuce. Exekutor předá návrh na provedení exekuce spolu s žádostí o pověření k jejímu provedení soudu, který je povinen rozhodnout v 15 denní lhůtě. Od okamžiku doručení usnesení soudu o nařízení exekuce nesmí povinný, s výjimkou uspokojování základních životních potřeb, běžné obchodní činnosti a správy, nakládat se svým majetkem. Úkony povinného, kterými poruší tento zákaz jsou ze zákona neplatné. Výše odměny a náhrady nákladů exekutora jsou vymezeny tarifem33. Pro větší motivaci soudního exekutora lze dohodnout i odměnu vyšší. Konkurz Za krajní řešení nedobytných pohledávek je považován konkurz34. Základním předpokladem, aby mohlo dojít k prohlášení konkurzu, je existence úpadku dlužníka. Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů (nejméně dva) a není schopen dlouhodobě plnit své splatné závazky. Konkurz lze vyhlásit také tehdy pokud je podnikatelský subjekt předlužen, což je stav, kdy dlužník má více věřitelů a jeho splatné závazky jsou vyšší než obchodní majetek. Návrh na prohlášení konkurzu je oprávněn podat dlužník35 nebo kterýkoliv z věřitelů. Jestliže návrh podává věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, uvést okolnosti, které dosvědčují, že je dlužník v úpadku a zároveň že má majetek postačující k úhradě nákladů konkurzu. Dále je povinen zaplatit zálohu na náklady konkurzu až do částky 50.000 Kč, a to i opakovaně. Podává-li dlužník sám na sebe návrh na konkurz, musí uvést okolnosti, které ukazují, že je v úpadku. Současně je povinen předložit seznam majetku a závazků s termíny jejich splatnosti. Vlastní proces konkurzního řízení lze rozdělit do několika fází. V usnesení soudu o prohlášení konkurzu musí být ustaven správce konkurzní podstaty, jehož povinností je sepsat konkurzní podstatu a vyzvat věřitele, aby přihlásili ve lhůtě třiceti dnů ode dne prohlášení konkurzu všechny své pohledávky (s uvedením jejich výše, právního důvodu vzniku a zajištění). Po lhůtě delší tří měsíců od prohlášení konkurzu již nelze pohledávky přihlásit. Správce konkurzní podstaty se vybírá ze seznamu správců, který vede příslušný soud. Jedná se o fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a je ve věci nepodjatá nebo veřejnou obchodní společnost, která bude činnost správce vykonávat prostřednictvím svých společníků, o nichž prokáže, že splňují podmínky pro zapsání do seznamu. Účinky prohlášení konkurzu nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který konkurz prohlásil. 2.3.1.4

32 33 34 35

Každý soudní exekutor má působnost na území celé ČR bez ohledu na své sídlo. Vyhlášce č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora. Upraven Zákonem č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů V případě předlužení je dlužník povinen podat návrh na prohlášení konkurzu.

31

Významným úkolem správce je zpeněžit co nejvýhodněji konkurzní podstatu, za níž je označován majetek dlužníka, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkurzu a kterého nabyl v průběhu konkurzu. Tento majetek lze využít k úhradě závazků. Pro účely konkurzního řízení je vytvořen systém rozvrhované zpeněžené konkurzní podstaty, v němž jsou pohledávky věřitelů rozděleny do několika skupin, podle nichž dochází k jejich uspokojení. Nejprve se uspokojují nároky správce konkurzní podstaty a pohledávky vzniklé po prohlášení konkurzu, zajištěné pohledávky, pracovní nároky, nároky státu z titulu daní, cla, sociálního a zdravotního pojištění a až nakonec přicházejí na řadu pohledávky dalších věřitelů. V podnikové praxi je obvyklé, že pohledávky z obchodního styku přihlášené do konkurzního řízení vedou jen k malým výtěžkům.36 Prohlášení konkurzu na majetek obchodní společnosti neznamená její zrušení. Ke zrušení společnosti dochází až zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení, popř. zrušením konkurzu pro nedostatek dlužníkova majetku.

36

Schelle, K., Schelleová, I. v článku uveřejněném v Konkursních novinách č. 22 ze dne 30.10.2003 uvádějí uspokojení pohledávek přihlášených do konkursního řízení v průměru ve výši 10 % z jejich hodnoty. Článek dostupný na WWW:

32

3 POHLEDÁVKY V OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI 3.1 Profil společnosti Pro praktickou část jsem si zvolila společnost ABC s.r.o., jež vznikla v roce 1999, je vlastněna dvěma společníky, kteří zároveň zabezpečují veškeré aktivity společnosti. Zpočátku byla činnost firmy převážně orientována na poskytování finančních služeb, zejména na odkup pohledávek před lhůtou a po lhůtě splatnosti od jiných subjektů, případně na zajištění inkasa pohledávek na základě mandátní smlouvy. Ve sledovaném období se hlavním předmětem činnosti stalo obchodování s kovovým odpadem a železným šrotem. Při této činnosti společnost vystupuje v pozici prostředníka, tudíž nemá žádné zásoby a ani náklady, které by jí vznikaly v souvislosti s uskladněním zboží. I nadále je ponechána činnost nákupu pohledávek, která by se dala charakterizovat jako doplňková.

3.2 Druhy vzniku pohledávek Pohledávky vznikají z právních vztahů podniku na základě uzavřených smluv, které nemusejí mít vždy písemnou formu, a je o nich účtováno v 3. účtové třídě - Zúčtovací vztahy a skupině 31 – Pohledávky. Ve společnosti ABC s.r.o. vznikají pohledávky v dále popsaném členění. Graf č. 1: Vývoj pohledávek v letech 2003 - 2005 16 000 000,00

311/010: Odběratelé CZK

14 000 000,00 311/010: Odběratelé CZK - penále

12 000 000,00 10 000 000,00

314/011: Poskytnuté zálohy zboží

8 000 000,00 6 000 000,00

314/020: Poskytnuté zálohy – nákup pohledávek

4 000 000,00

315/010: Pohledávky z postoupení - sleva

2 000 000,00 0,00 2003

2004

2005

Zdroj: Hlavní knihy společnosti z let 2003, 2004, 2005

33

315/020: Pohledávky z postoupení - nominál

3.2.1 Pohledávky za dodané zboží Jedná se o pohledávky související s hlavním předmětem činnosti, tzn. vyplývající z dodávek kovového odpadu a železného šrotu. Tento druh pohledávek vzniká vystavením faktury, jejíž součástí je dodací list podepsaný oběma stranami. Mají krátkodobý charakter. Splatnost sjednaná s odběrateli je čtrnáct dnů. Představují zároveň výnosy firmy. O těchto pohledávkách je účtováno na analytickém účtu číslo 311/000: Odběratelé CZK. K jejich zániku dochází na základě inkasa, zápočtu nebo postoupení pohledávky.

3.2.2 Pohledávky z úroků z prodlení Vystavení penalizačních faktur je do určité míry limitováno solventností zavázané strany. Firma nevyčísluje úroky z prodlení vůči dlužníkům, u kterých neexistuje reálná možnost zaplacení či započtení těchto faktur. O tomto druhu pohledávek je účtováno v rámci účtu 311/010: Odběratelé CZK – penále. V uvedených obdobích tyto nároky vznikly na základě pozdních úhrad pohledávek nabytých postoupením v určité percentuální výši (viz podkapitola 3.2.4.1). Způsoby jejich zániku jsou stejné jako u pohledávek za dodané zboží.

3.2.3 Poskytnuté zálohy Poskytnuté zálohy jsou v účetní evidenci společnosti zachyceny v den úhrady. Zůstatky na účtech poskytnutých záloh znamenají, že ještě nedošlo ke vzniku účelu, na který tyto zálohy byly poskytnuty. V rámci analytických účtů jsou rozlišovány dva druhy poskytnutých záloh, a to: - 314/011: Poskytnuté zálohy - nákup zboží, - 314/020: Poskytnuté zálohy - nákup pohledávek.

3.2.4 Pohledávky z postoupení Pohledávky z postoupení vznikají uzavřením písemných smluv o postoupení pohledávek (viz příloha č. 3). Metodika účtování postoupení pohledávek je odrazem především § 24 odst. 2 písm. s) zákona o dani z příjmů. Podle tohoto ustanovení je pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením daňově účinná jen do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení. Proto jsou tyto pohledávky v účetnictví podniku zachycovány na účtech 3. účtové třídy souvztažně se snížením finančních prostředků (pokladna, běžný účet), případně se vznikem závazku vůči subjektu, od kterého pohledávky byly odkoupeny. K jejich zániku nejčastěji dochází na základě úhrady či zápočtu.

34

Při postupování pohledávek je nutné nejenom vhodně kombinovat stránku právní (bezchybná smlouva o postoupení pohledávky), ale i správné zaúčtování celé transakce a posouzení dopadů do daně z příjmů.37 Ve firmě jsou rozlišovány dva důvody vzniku pohledávek z postoupení, jež jsou nakupovány v různých hodnotách: 3.2.4.1 Pohledávky z postoupení nabyté v určité percentuální výši Postupování těchto pohledávek tvoří doplňkovou činnost podniku. Firma nakupuje pohledávky od svých zákazníků v určité percentuální výši z nominální hodnoty pohledávky. Výše ceny za odkupovanou pohledávku se odvíjí především od: - splatnosti pohledávky: pohledávky postupované před i po splatnosti, - rizikovosti pohledávky: ochota dlužníka platit své závazky, zajištění pohledávky, - rychlosti zaplacení za nakoupenou pohledávku: možné termíny úhrady stanovené od podpisu smlouvy, možnost sjednání částečných úhrad. Výše slevy je u různých zákazníků různá. Je to dáno přístupem zákazníků k získání finančních prostředků z jiných zdrojů a obeznámeností s nabídkami konkurence. K zachycení nákupu těchto pohledávek v pořizovací ceně slouží účet 315/010: Pohledávky z postoupení - sleva . Do výnosů společnosti vstupuje úhrada dlužníka ve výši převyšující pořizovací cenu postoupené pohledávky. 3.2.4.2 Pohledávky z postoupení nabyté v nominální hodnotě Tyto pohledávky zkoumaná společnost na sebe postupuje od svých dlužníků, kteří postoupením jejich vlastní pohledávky hradí svůj závazek z dodávky zboží či z nakoupené pohledávky. Celá operace vypadá následovně: dlužník A má závazek vůči společnosti ABC a zároveň pohledávku za jiným svým dlužníkem B. Pohledávku za dlužníkem B postoupí ve výši dlužné částky firmě ABC s.r.o., čímž mu zároveň vznikne pohledávka vůči ABC s.r.o. Tato pohledávka dlužníka A vyplývající z postoupení pohledávky je následně započtena vůči pohledávce společnosti ABC s.r.o. V účetní evidenci ABC s.r.o. je původní pohledávka vůči dlužníkovi A nahrazena postoupenou pohledávkou, která má být hrazena novým dlužníkem B. Nabytím těchto pohledávek tedy nedochází ke snížení celkové výše pohledávek, pouze se nahrazuje určitý dlužník jiným dlužníkem, s cílem zajištění úhrady původní pohledávky a eliminace vzniku nedobytné pohledávky. To je zároveň důvod, proč je výše zůstatků tohoto druhu pohledávek, jež je zachycená na analytickém účtu číslo 315/020: Pohledávky z postoupení – nominál, v grafu č. 1 v letech 2003 a 2004 nejvýraznější.

37

KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, J. Pohledávky komplexní účetní a daňový pohled. Ostrava: Sagit,1999.

35

3.3 Řízení pohledávek V teoretické části mé práce v kapitole 2 jsem řízení pohledávek rozdělila do třech dimenzí – prevence, monitorování, vymáhání. Dále uvedu obsah těchto činností v podmínkách zkoumané firmy.

3.3.1 Prevence pohledávek Mezi preventivní opatření, kterými se společnost ABC s.r.o. snaží vyvarovat vzniku problémových pohledávek z prodeje zboží či pohledávek z postoupení, patří především smluvní zajištění. Ve smlouvách týkajících se prodeje zboží je vždy uvedena výhrada vlastnictví zboží až do úplného zaplacení a povinnost dlužníka zaplatit úroky z prodlení, není-li závazek z jeho strany splněn včas. U smluv do konce roku 2003 byla pouze uvedena povinnost platby těchto úroků, tzn. vyúčtování úroků z prodlení podléhalo nařízení vlády č. 142/1994 Sb., které udávalo výši úroku z prodlení jako dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení.38 Od roku 2004 je ve smlouvách uvedena výše 0,1 % úroku z prodlení z dlužné částky. U smluv o postoupení pohledávky se jedná o opatření týkající se možnosti vrácení pohledávek nebo části pohledávek do dvou měsíců od podepsání smlouvy, pokud dlužník odmítne tyto pohledávky nebo jejich část ve zmíněné lhůtě uznat. V tomto druhu smluv je zároveň řešena situace, ke které v podnikové praxi vždy jednou za čas dojde, kdy dlužník uhradí svůj závazek na účet původního věřitele. Takto uhrazený závazek je postupitel dle smlouvy povinen do týdne převést na bankovní účet firmy ABC s.r.o. Z dalších zajišťovacích prostředků, které jsou zmíněny v teoretické části této práce, společnost využívá směnky. Tento zajišťovací instrument je zejména užíván při nákupu pohledávek v určité percentuální výši. V případě neuznání postoupené pohledávky dlužníkem (ať již z důvodu sporné výše pohledávky, či reklamace vůči věřiteli) se postupitel podpisem směnky zavazuje zaplatit, resp. vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Dle mínění majitelů firmy se pohledávky, které jsou jištěny směnkou - ať už se jedná o pohledávky vyplývající z dlužníkem neuznaných pohledávek nebo o pohledávky, jež byly omylem uhrazeny na účet postupitele, vrací na účet firmy daleko rychleji, než je tomu u pohledávek takto nezajištěných.

3.3.2 Monitorování pohledávek Ve firmě ABC s.r.o. se jedná především o monitorování vztahu výše pohledávek a jednotlivých odběratelů a sledování dodržování stanovené splatnosti. 38

Novelou nařízení č. 142/1994 Sb. ze dne 28.4.2005 byl určen jiný způsob stanovení výše úroků z prodlení, které namísto dvojnásobku diskontní sazby odpovídají výši repo sazby České národní banky zvýšené o sedm procentních bodů. Další změnou je, že výše úroků z prodlení se mění vždy k 1. lednu a 1 červenci v závislosti na aktuální výši repo sazby a nikoliv jako dříve, kdy úrok z prodlení vypočítaný podle diskontní sazby platil ode dne prodlení dlužné částky až do jejího zaplacení bez ohledu na pozdější změnu výše diskontní sazby.

36

Ve společnosti je vedena databáze pohledávek ve/po splatnosti a v souvislosti s daty zde zaznamenávanými zároveň dochází k evidenci údajů o dlužnících, které blíže určují solventnost určitého obchodního partnera a jeho dosavadní platební morálku. Dále se jedná o administrativní informace v podobě názvu obchodní firmy, adresy, telefonních a faxových čísel, jmen osob odpovědných za finanční řízení, příp. majitelů. Informace o výši pohledávek čerpané z účetní evidence zpracovávané externí firmou jsou dodávány s týdenním až čtrnáctidenním zpožděním a jsou využity majiteli společnosti především ke kontrole stavu pohledávek za určité období. Odběratelům, jimž je dodáván kovový odpad nebo železný šrot, firma poskytuje čtrnáctidenní obchodní úvěr. Pokud doba prodlevy inkasa u nového či v minulosti problémového zákazníka překročí jeden měsíc a dlužník není schopen stanovit určitý časový horizont pro úhradu jeho závazku či nabídnout zajištění pohledávky (např. formou postoupení pohledávky), jsou mu pozastaveny dodávky minimálně do doby, než je patrná vůle dlužníka zaplatit své závazky. U nakupovaných pohledávek, které jsou postupovány před jejich splatností, dochází k telefonickému kontaktu dlužníka s cílem potvrdit, zda byl informován o změně věřitele a k ověření bankovních údajů pro směrování platby. U pohledávek postupovaných po splatnosti se kromě výše zmíněných ověřovacích aktivit přistupuje okamžitě k vymáhání.

3.3.3 Vymáhání pohledávek U pohledávek za dodané zboží a pohledávek postoupených před splatností se zpravidla přistupuje k vymáhání do týdne po splatnosti. Avšak domnívám se, že do procesu vymáhání lze u nakoupených pohledávek před splatností zároveň zahrnout činnosti vedoucí k potvrzení informovanosti dlužníka o postoupení pohledávky, protože takto kontaktovaný dlužník se seznamuje s novým věřitelem, jehož přístup k pohledávce, potažmo k finančním prostředkům z ní plynoucích, je aktivní už před její splatností. U dlužníků, kteří nejsou zaneseni do databáze, je tedy tento telefonický kontakt nejprve směřován na účetní oddělení, kde zároveň dochází k ověření přijetí faktury či oznámení o postoupení pohledávky a správnosti vyúčtované částky. Po odsouhlasení výše pohledávky, dochází ke zjištění plánovaného termínu úhrady a osoby, která je ve společnosti dlužníka odpovědná za platby. Tento zástupce dlužníka (nejčastěji finanční ředitel nebo vedoucí financování) je upozorňován jedním z majitelů firmy ABC s.r.o na překročení doby splatnosti, popřípadě současně dochází k dohodě o novém termínu splatnosti. Jiná situace je u pohledávek nabytých po splatnosti, kde také nejprve dochází k telefonickému upomínání, ale to ve většině případů samo o sobě je nedostačující a je nutno přistoupit k osobnímu jednání. Po domluvě a zjištění finanční situace dlužníka se společnost ABC snaží o stanovení náhradního termínu zaplacení (příp. uzavření splátkového kalendáře) a zajištění uznání závazku. Dále se zjišťují možnosti úhrady pohledávky ze strany dlužníka formou postoupení jeho vlastní pohledávky. Neuhradí-li dlužník pohledávku v náhradním termínu, dochází ke stupňování tlaku ze strany zkoumané firmy např. upozorňováním 37

na uplatnění smluvní pokuty, úroků z prodlení, zahájení soudního či exekučního řízení. Při konzultaci s vlastníky společnosti jsem byla upozorněna na skutečnost, že zpravidla je nejrychleji placeno těm věřitelům, kteří se nejvíce ozývají. Proto je nezbytné, aby si dlužník byl vědom, že se o jeho nezaplacené závazky někdo zajímá, Zároveň dle slov majitelů firmy na základě zkušeností z minulosti nedochází k nakupování pohledávek starších jednoho a půl roku vůči neznámým subjektům, protože o společnostech se závazky tak dlouho po splatnosti se obecně dá říci, že si zvykly využívat peníze svých věřitelů, nemají dobrou platební morálku a ani vůli platit staré dluhy. U dlužníků, kteří jsou zaneseni do databáze zkoumané firmy a u kterých existuje určitá prověřená cesta transformace pohledávek ve finanční prostředky, takové omezení neplatí. Vymáhání pohledávek nabytých postoupením je mnohem nákladnější už s ohledem na skutečnost, že někteří dlužníci nechtějí platit někomu, kdo není jejich přímý nebo možný dodavatel, což má i jednoduché vysvětlení - pokud firma nezaplatí dlužnou částku své dodavatelské společnosti, je vysoká pravděpodobnost, že v případě, kdy bude chtít odebrat další zboží, dodavatel podmíní tuto skutečnost zaplacením předchozího odběru. Pokud jsou telefonická či osobní jednání neúspěšná a dlužník nereaguje ani na upomínky, v nichž jsou navrhovány možné způsoby řešení úhrady závazku a určen případný další postup při neuhrazení, jsou pohledávky přesahující 150 000 Kč předány právní kanceláři k soudnímu vymáhání. Za celou dobu existence firmy ABC s.r.o. došlo pouze v jednom případě k podání návrhu na prohlášení konkurzu. Jednalo se o dlužníka, vůči kterému byla nabyta pohledávka postoupením v roce 2002 v pořizovací ceně 4 053 118,65 Kč. Soud po dvou letech zrušil konkurz pro nedostatek majetku. Na hodnotu této pohledávky (do výše pořizovací ceny) byla postupně tvořena opravná položka, o kterou byl snížen základ daně z příjmů v letech 2003-2005.

38

4 ZHODNOCENÍ ČINNOSTI NÁKUPU POHLEDÁVEK Protože se společnost ABC s.r.o. od roku 2003 více zaměřuje na obchodní činnost, tzn. na prodej kovového odpadu a železného šrotu, chtěla bych se v této části mé bakalářské práce věnovat zhodnocení činnosti nákupu pohledávek, které jsou nabývány v určité percentuální výši ze jmenovité hodnoty pohledávky, a to s cílem určení, zda tato podnikatelská aktivita společnosti je z ekonomického hlediska dostatečně efektivní a zda má smysl ji i nadále zachovat. Nejprve jsem přistoupila k analýze doby obratu pohledávek nabytých postoupením se záměrem zjistit průměrnou dobu, po kterou musí společnost čekat, než se jí vrátí peněžní prostředky investované do nákupu pohledávek, resp. dobu od podepsání smlouvy o postoupení pohledávky do úhrady pohledávky dlužníkem či postoupením jiné pohledávky, jak jsem již popisovala v podkapitole 3.2.4.2. Pro účely výpočtu tohoto ukazatele jsem použila poměr, v jehož čitateli je průměrný stav pohledávek39 a ve jmenovateli denní tržby, které tvoří peněžní prostředky vložené v postoupených pohledávkách a zisk plynoucí z těchto pohledávek. Tabulka č. 2: Doba obratu nakoupených pohledávek v letech 2003 - 2005 2003 2004 2005 Průměrný stav pohledávek 2 057 767,52 3 469 467,65 8 008 992,83 Denní tržby (Tržby / 365) 27 311,91 36 856,36 90 696,03 Doba obratu pohledávek 75,34 94,13 88,31 Zdroj: Vlastní výpočet

Doba inkasa postoupených pohledávek se v letech 2004 a 2005 zvýšila. Tento ukazatel může být ovlivněn skladbou postoupených pohledávek, tzn. jaká výše pohledávek byla postoupena před lhůtou splatnosti a jaká výše po splatnosti. Jak už jsem výše zmiňovala, u pohledávek nakoupených před splatností, je patrna větší pravděpodobnost zaplacení dlužných částek ve splatnosti. Z tabulky č. 2 je rovněž zřejmé, že v tomto období vzrostl průměrný stav postoupených pohledávek i tržeb z nich plynoucích. Z důvodů ovlivnění tržeb zaplacenými pohledávkami jsem se rozhodla použít pro přesnější vyjádření vývoje zůstatků nezaplacených pohledávek za jednotlivá období výpočet, kdy jsem vyjádřila stav pohledávek ke konci roku v % z objemu investovaných prostředků. Vývoj nakoupených pohledávek je následující:

39

Vypočítaný jako průměr stavů pohledávek na začátku a na konci roku.

39

Graf č. 2: Vývoj nakoupených pohledávek se slevou v letech 2003 - 2005 Nezaplacené pohledávky k 31.12. Objem nakoupených pohledávek

45 000 000,00 42 000 000,00

42 538 538,00

pohledávky v Kč

39 000 000,00 36 000 000,00 33 000 000,00 30 000 000,00 27 000 000,00 24 000 000,00 21 000 000,00 18 000 000,00 15 000 000,00 12 000 000,00 9 000 000,00 6 000 000,00 3 000 000,00 0,00

17 195 398,92 11 329 823,89

11 221 138,78

4 796 846,88 2 142 088,42

2003

2004

2005

roky

Zdroj: Hlavní knihy společnosti z let 2003, 2004, 2005

Ke konci roku 2003 tvořily neuhrazené postoupené pohledávky 18,91 % z objemu investovaných prostředků, ale v roce 2004 už tento zůstatek představoval 27,90 %. V roce 2005 došlo k mírnému poklesu oproti předcházejícímu roku na 26,38 %. Je tedy možné konstatovat, že společnost ABC s.r.o. od roku 2003 vkládala více finančních prostředků do nákupu pohledávek, což ale oproti srovnání s tímto rokem přineslo zpomalení získávání těchto prostředků zpět. Tento stav může být odrazem zhoršení činností v oblasti řízení pohledávek, ale taktéž nakoupením většího množství pohledávek před koncem roku. V této souvislosti považuji za důležité ještě zdůraznit, že s pohledávkami z postoupení evidovanými v účetnictví nesouvisí pouze zadržené peněžní prostředky, ale nad to i část zisku patřící společnosti za odkup pohledávky, tedy za poskytnutí financí původnímu věřiteli. Za předpokladu, že tento zisk bude realizován, ovlivní základ daně společnosti v následujících daňových obdobích.

40

Pro další výpočet jsem si zvolila ukazatel výnosnosti, ve kterém poměřuji zisk dosažený činností nákupu pohledávek s výší finančních prostředků, jichž bylo užito přímo k jeho dosažení. Graf č. 3: Vývoj zisku z nakoupených pohledávek v letech 2003 – 2005 Vývoj výnosů z nakoupených pohledávek

výnosy v Kč

2 000 000,00

1 786 652,70

1 600 000,00 1 054 018,70

1 200 000,00 781 113,46 800 000,00 400 000,00 0,00 2003

2004 roky

2005

Zdroj: Hlavní knihy společnosti z let 2003, 2004, 2005

Dle platné metodiky účtování zisku z postoupených pohledávek, kdy ve výnosech společnosti je zachycena částka kladného rozdílu mezi pořizovací cenou pohledávky a úhradou ze strany dlužníka tuto cenu převyšující, jsem údaje do čitatele zlomku čerpala z výnosového účtu 668/010: Výnosy z postoupených pohledávek. Zároveň jsem si vědoma, že částka na tomto účtu bude vstupovat do základu daně až následně, jedná se tedy o zisk z této činnosti před zdaněním. Ve jmenovateli uvádím údaje převzaté z účtu 315/010: Pohledávky z postoupení – sleva, konkrétně částku investovaných peněžních prostředků do nákupu pohledávek, které byly zároveň uhrazeny. Tabulka č. 3: Rentabilita doplňkové činnosti v letech 2003 - 2005 2003 2004 2005 Zisky z inkasa nakoupených 781 113,46 1 054 018,70 1 786 652,70 pohledávek Objem vložených prostředků 9 187 735,47 12 398 552,04 31 317 399,22 Rentabilita v % 8,5 % 8,5 % 5,7 % Zdroj: Hlavní knihy společnosti z let 2003, 2004, 2005 a vlastní výpočet

Ačkoliv absolutní výše zisku ve sledovaném období se zvyšuje, průměrná výnosnost vložených prostředků v roce 2004 byla stejná jako v roce předcházejícím tzn. 8,5 % a v roce

41

2005 dochází k poklesu zhodnocení o 2,8 %, přestože objem investovaných prostředků oproti předcházejícímu roku je 2,5 násobný. Dle mého názoru pro úplné zhodnocení rentability doplňkové činnosti firmy ABC s.r.o. a pro možnost srovnání obou jejích činností je nezbytné zahrnout do výpočtu zároveň i výši výnosů a nákladů související s prováděním činnosti nákupu pohledávek. Pro potřeby této práce je budu označovat jako nepřímé výnosy a nepřímé náklady. K tomuto rozdělení jsem přistoupila z důvodu, že pokud by se zkoumaná společnost nevěnovala činnosti nákupu pohledávek, ani by nedocházelo k vykazování těchto nepřímých číselných údajů. Pro účely výpočtu tohoto upraveného ukazatele jsem nejprve musela rozdělit přímé zisky z pohledávek nabytých postoupením a výnosy, jejichž vznik je podmíněn prováděním této činnosti. Takto vyčíslené výnosové údaje následně snižuji o nepřímé náklady spojené s výše popisovanými činnostmi jako je prevence, monitorování a vymáhání nakoupených pohledávek. Percentuální rozdělení jednotlivých výnosových a nákladových účtů pro sledovaná období jsem provedla na základě analýzy dat hlavních knih. Tam, kde to nebylo možné, dle odhadovaných poměrů jednoho z majitelů firmy. Pro jednotlivé roky je uvádím níže. Tabulka č. 4: Rozdělení nepřímých výnosů dle činností v letech 2003 - 2005 Poměr činností Číslo a název výnosového účtu

v%

Výnosy za rok 2003

2004

Hlavní

2005

Doplňková

644: Sml. pokuty a úroky z prodlení

558 905,20

1 051 292,64

161 000,00

0

100

646: Výnosy z odepsaných pohled.

227 591,90

0,00

0,00

0

100

662: Úroky

58 703,83

106 913,03

2 253,49

0

100

663: Kursové zisky

13 719,75

13 537,38

13 266,63

0

100

1 707,75 860 628,43

6 176,65 1 177 919,70

28 902,00 205 422,12

0

100

668: Ostatní finanční výnosy (po odečtení výnosů z post. pohled.) CELKEM NEPŘÍMÉ VÝNOSY

Zdroj: Hlavní kniha společnosti z roku 2003, 2004, 2005 a vlastní výpočty

Z tabulky č. 3 je zřejmé, že všechny nepřímé výnosy jsou ve 100 % výši přiřazeny k činnosti nakupování pohledávek. Jejich nejvýznamnější hodnotu tvoří smluvní pokuty a úroky z prodlení zachycené na účtu 644. Dle § 524 občanského zákoníku s postoupenou pohledávkou přechází i tyto nároky jako příslušenství pohledávky, zpravidla se jedná o úroky z prodlení, jejichž vyčíslení do data postoupení není uvedeno ve smlouvě, příp. není původním vlastníkem pohledávky nárokováno vůbec. Pokud je reálná možnost vyrovnání těchto úroků ze strany dlužníka, jsou tyto nároky vyčísleny společností ABC s.r.o. V roce 2003 činí 64,94 % z nepřímých výnosů, v dalším roce dochází k nárůstu na 89,25 % a v roce 2005 jejich poměr klesá na 78,38 %. Jediným údajem, který je zaznamenán pouze v roce 42

2003, jsou výnosy z odepsaných pohledávek, které vznikly důsledkem prodeje pohledávky nabyté postoupením. Dále jsem přistoupila k analýze celkových nákladů evidovaných ve společnosti a k jejich rozdělení podle činností, tedy na náklady vztahující se k hlavní obchodní činnosti a na náklady související s doplňkovou činností nákupu pohledávek. Výsledky porovnání těchto nákladových údajů nebyly tak jednoznačné jako u analýzy nepřímých výnosů a v rámci sledovaného období docházelo ke změnám poměru nákladů vztahujících se k jednotlivým činnostem. Tabulka č. 5: Rozdělení nákladů dle činností v roce 2003 Číslo a název nákladového účtu

Stav k 31.12.

Poměr činností v % Hlavní

Doplňková

Poměr činností v Kč Hlavní

Doplňková

501: Spotřeba materiálu

23 404,38

50

50

11 702,19

11 702,19

503: Spotřeba ost. neskladov. dodávek

30 718,02

50

50

15 359,01

15 359,01

17 103 926,20

100

0

17 103 926,20

0,00

14 779,21

50

50

7 389,61

7 389,61

783 166,30

40

60

313 266,52

469 899,78

2 921,00

50

50

1 460,50

1 460,50

595 483,57

0

100

0,00

595 483,57

23 768,77

100

0

23 768,77

0,00

1 539 423,12

13

87

200 125,01

1 339 298,11

55 725,19

30

70

16 717,56

39 007,63

17 693 715,36

2 479 600,40

504: Prodané zboží 511: Opravy a udržování 518: Ostatní služby 531-538: Daně a poplatky 546: Odpis pohledávky 551: Odpisy majetku 558: Tvorba zákonných opr. položek 568: Ostatní finanční náklady CELKEM

20 173 315,76

Zdroj: Hlavní kniha společnosti z roku 2003 a vlastní výpočty

Při bližším zkoumání nákladů jsem se snažila o určení poměru nákladů, které firma ABC s.r.o. vynakládá pouze z důvodu nakupování pohledávek, tedy vyčlenit tu část nákladů, která by vznikla výlučně provozováním hlavní činnosti společnosti. Tyto náklady jsou označeny poměrem 100 : 0. V roce 2003 je stejná část přiřazena nákladům spojeným s nákupem kovového odpadu a železného šrotu a účetním odpisům majetku, které se rovnají daňovým. Užití poměru 50 : 50 je zejména u nákladů, jejichž vznik je stejnou mírou podmíněn každou z činností. Do této skupiny patří v roce 2003 režijní a administrativní náklady, náklady na různé opravy, spotřeby pohonných hmot, daně a správní poplatky. Poměr 40 : 60 znamená přiřazení vyššího poměru nepřímých nákladů k činnosti nákupu pohledávek. Jedná se zejména o náklady spojené s jejich vymáháním, např. poštovné, telefonní poplatky, právní služby. Poměr činností 30 : 70 je vyjádřením ostatních finančních nákladů, které tvoří zejména pojištění, bank. poplatky a poplatky související s postoupenými pohledávkami. Na základě přesného položkového rozboru dle údajů hlavní knihy bylo

43

použito poměru 13 : 87 u tvorby opravných položek k pohledávkám. 100 % podíl spojený s doplňkovou činností tvoří odpis nedobytné pohledávky nabyté postoupením. Tabulka č. 6: Rozdělení nákladů dle činností v roce 2004 Číslo a název nákladového účtu

Stav k 31.12.

Poměr činností v % Hlavní

Doplňková

Poměr činností v Kč Hlavní

Doplňková

501: Spotřeba materiálu

71 969,16

50

50

35 984,58

35 984,58

503: Spotřeba ost. neskladov. dodávek

44 874,88

50

50

22 437,44

22 437,44

20 538 169,93

100

0

20 538 169,93

0,00

48 772,80

50

50

24 386,40

24 386,40

766 862,48

40

60

306 744,99

460 117,49

531-538: Daně a poplatky

11 201,00

50

50

5 600,50

5 600,50

551: Odpisy majetku

23 685,60

100

0

23 685,60

0,00

1 337 529,19

0

100

0,00

1 337 529,19

158 402,15

50

50

79 201,08

79 201,08

563: Kursové ztráty

13 537,38

0

100

0,00

13 537,38

568: Ostatní finanční náklady

32 917,71

60

40

19 750,63

13 167,08

21 055 961,14

1 991 961,14

504: Prodané zboží 511: Opravy a udržování 518: Ostatní služby

558: Tvorba zákonných opr. položek 562: Nákladové úroky

CELKEM

23 047 922,28

Zdroj: Hlavní kniha společnosti z roku 2004 a vlastní výpočty

V roce 2004 oproti předcházejícímu roku neovlivňuje nepřímé náklady doplňkové činnosti odpis pohledávky, ale navýšil se poměr účtu 558: Tvorba zákonných opravných položek na 100%. Shodně byly k činnostem přiřazeny i kursové ztráty. Společnost ABC s.r.o. v tomto období začala vykazovat náklady na účtu 562 v podobě úroků z půjčených peněžních prostředků, které nelze jednoznačně přiřadit k určité činnosti, proto došlo k jejich rozdělení v poměru 50 : 50. Zároveň byl dle analýzy údajů hlavní knihy změněn poměr ostatních finančních nákladů na 60 : 40. Tabulka č. 7: Rozdělení nákladů dle činností v roce 2005 Číslo a název nákladového účtu

Stav k 31.12.

Poměr činností v % Hlavní

Doplňková

Poměr činností v Kč Hlavní

Doplňková

501: Spotřeba materiálu

50 204,43

50

50

25 102,22

25 102,22

503: Spotřeba ost. neskladov. dodávek

77 635,83

50

50

38 817,92

38 817,92

41 155 008,57

100

0

41 155 008,57

0,00

49 112,00

60

40

29 467,20

19 644,80

518: Ostatní služby

994 283,58

60

40

494 930,39

329 953,59

521-528: Osobní náklady

273 980,00

50

50

136 990,00

136 990,00

531-538: Daně a poplatky

10 982,31

80

20

8 785,85

2 196,46

504: Prodané zboží 511: Opravy a udržování

44

546: Odpis pohledávky

0

100

100

0

-2 675 058,30

0

100

165 227,40

50

50

82 613,70

82 613,70

563: Kursové ztráty

16 062,36

0

100

0,00

16 062,36

568: Ostatní finanční náklady

42 861,51

60

40

25 716,91

17 144,60

42 011 470,78

2 046 586,00

551: Odpisy majetku 558: Tvorba zákonných opr. položek 562: Nákladové úroky

CELKEM

4 053 118,65 14 038,05

44 058 056,78

0,00

4 053 118,65

14 038,05

0,00

0,00 -2 675 058,30

Zdroj: Hlavní kniha společnosti z roku 2005 a vlastní výpočty Vzhledem k tomu, že zkoumaná firma má od roku 2005 pronajaté auto na finanční leasing, došlo ke změně několika poměrů nákladů vztahujících se k jednotlivým činnostem, a to na 60 : 40 pro účet 511 a 518. Platba silniční daně z tohoto automobilu zachycená na účtu 531 navýšila i podíl hlavní činnosti 80 : 20. V tomto roce společnost obdržela rozhodnutí soudu o zrušení konkurzu svého dlužníka pro nedostatek majetku, což se odrazilo v odpisu pohledávky nabyté postoupením v roce 2002. Tento odpis byl uplatněn do výše pořizovací ceny. Údaje jsou zaznamenány na účtu 546. Jestliže přistoupím ke zhodnocení rentability doplňkové činnosti firmy ABC s.r.o. po vyčíslení všech přímých a nepřímých výnosů a nákladů za sledované období, výsledek bude následující: Tabulka č. 8: Upravená rentabilita doplňkové činnosti k v letech 2003 - 2005 2003 2004 2005 Zisky z inkasa nakoupených 781 113,46 1 054 018,70 1 786 652,70 pohledávek Nepřímé výnosy 860 628,43 1 177 919,70 205 422,12 Nepřímé náklady 2 479 600,40 1 991 961,14 2 046 586,00 Nepřímý zisk/ztráta -1 618 971,97 -814 041,44 -1 841 163,88 Zisk/ztráta z doplňkové činnosti - 837 858,51 239 977,26 - 54 511,18 Objem vložených prostředků 9 187 735,47 12 398 552,04 31 317 399,22 Upravená rentabilita v % - 9,12 1,94 -0,17 Zdroj: Hlavní knihy společnosti z let 2003, 2004, 2005 a vlastní výpočet

Je možné konstatovat, že v porovnání s původní rentabilitou doplňkové činnosti uvedené v tabulce č. 3 došlo k výraznému snížení tohoto ukazatele. V roce 2003 a 2005 jsou dokonce vykazovány záporné hodnoty. Z tabulky je rovněž zřejmé, že pokles rentability je navozen vysokou nepřímou nákladovostí. Při analýze těchto hodnot jsem zjistila, že jsou z velké míry ovlivněny nedobytnými pohledávkami, které firma nakoupila před rokem 2003. Odpisy a tvorbou opravných položek k těmto pohledávkám, které firma ABC s.r.o. vytvářela dle zákona o daních z příjmů a zákona o rezervách a jež byly náklady ovlivňujícími základ daně, došlo alespoň k částečnému pokrytí ztrát vyvolaných těmito nezaplacenými nároky. 45

Z důvodu, že se jednalo o pohledávky, které byly nakoupeny před sledovaným obdobím, rozhodla jsem se pro pohled na rentabilitu doplňkové činnosti bez vlivu těchto nedobytných pohledávek a údaje uvádím v následující tabulce. Aby nedošlo ke zkreslení analyzovaných údajů byly nepřímé výnosy sníženy o částku odpovídající prodeji nakoupené pohledávky v pořizovací ceně, která byla zároveň zanesena v nepřímých nákladech. Tabulka č. 9: Upravená rentabilita doplňkové činnosti bez vlivu nedobytných pohledávek v letech 2003 - 2005 2003 2004 2005 Zisky z inkasa nakoupených 781 113,46 1 054 018,70 1 786 652,70 pohledávek Nepřímé výnosy 633 036,53 1 177 919,70 205 422,12 Nepřímé náklady 544 818,72 654 431,95 668 525,65 Nepřímý zisk/ztráta 88 217,81 523 487,75 -463 103,53 Zisk/ztráta z doplňkové činnosti 869 331,27 1 577 506,45 1 323 549,17 Objem vložených prostředků 9 187 735,47 12 398 552,04 31 317 399,22 Upravená rentabilita v % 9,46 12,72 4,23 Zdroj: Hlavní knihy společnosti z let 2003, 2004, 2005 a vlastní výpočet

Vyjma roku 2005 se rentabilita doplňkové činnosti pohybuje nad úrovní přímé rentability. Z analyzovaných hodnot vyplývá, že takto vyčíslené nepřímé náklady, které jsou z větší části náklady provozní, stoupají pouze nepatrně k poměru objemu investovaných finančních prostředků do nákupu pohledávek, což se jistě dá hodnotit jako příznivé. Pokles rentability v roce 2005 oproti předcházejícím rokům je zaznamenán i v tabulce č. 3. Při zhodnocení všech výnosů a nákladů souvisejících s nákupem pohledávek je ziskovost tohoto roku ovlivněná nepřímými výnosy, jež jsou převážně tvořeny nároky v podobě úroků z prodlení, jejichž výše v roce 2005 významně poklesla.

4.1 Porovnání činností firmy Pokud bych v závěru této práce chtěla vyslovit doporučení týkající se doplňkové činnost společnosti ABC s.r.o., tzn. nákupu pohledávek, považovala jsem za nezbytné srovnat tuto činnost s hlavní podnikatelskou aktivitou zkoumaného subjektu, tedy s nákupem a prodejem kovového odpadu a železného šrotu. Stejně tak jako u doplňkové činnosti jsem nejprve zjišťovala dobu inkasa pohledávek. V tomto případě tento ukazatel indikuje průměrný počet dní, které uplynou mezi vystavením faktury a jejím uhrazením, příp. postoupením pohledávky od dlužníka s cílem zajištění bezpečnějšího inkasa. Jak uvádí následující tabulka č. 10, průměrná doba, po kterou firma čeká na úhradu, je v roce 2003 a 2005 přibližně stejná, ke zvýšení došlo v roce 2004. Zároveň je nutné vzít v úvahu, že pohledávky za prodej zboží mají splatnost 14 dnů, ale průměrná doba inkasa je čtyřikrát vyšší, což znamená, že odběratelé nedodržují splatnost jim 46

poskytnutého obchodního úvěru. V porovnání s dobou inkasa pohledávek nabytých postoupením (tabulka č. 2) jsou tyto intervaly nižší, ale mají obdobný trend - rok 2003 vykazuje nejnižší průměrné inkasní období, rok 2005 se svými hodnotami přibližuje tomuto roku a v roce 2004 u obou činností dochází ke zvýšení průměrné doby splatnosti. Tabulka č. 10: Doba obratu pohledávek v letech 2003 - 2005 2003 2004 Průměrný stav pohledávek 2 473 508,16 5 010 631,09 Denní tržby (Tržby / 365) 46 071,82 66 531,69 Doba obratu pohledávek 53,69 75,31

2005 7 227 761,73 126 128,08 57,30

Zdroj: Vlastní výpočet

V podmínkách zkoumané firmy pohledávky za zboží po splatnosti mohou následně ovlivnit výši pohledávek z postoupení. Pokud odběratel zboží není schopen zaplatit včas svůj závazek, přistupuje firma ABC s.r.o. k vymáhání svého nároku. Výsledkem tohoto kroku, jak jsem již popisovala v podkapitole 3.3.3, může být s určitým časovým odstupem postoupení dlužníkovy pohledávky, které tak slouží k zajištění úhrady pohledávky jiným subjektem. Tím dochází k zániku pohledávky za zboží a vzniku pohledávky z postoupení v nominální hodnotě. Výpočet rentability hlavní obchodní činnosti jsem provedla stejným způsobem jako u doplňkové činnosti, nejprve jsem vypočítala rentabilitu hlavní činnosti porovnáním zisku, který má společnost přímo z prodeje zboží (čitatel), a nákladů spojených s jeho dosažením (jmenovatel). Protože provozování této hlavní činnosti je zároveň spojeno s dalšími náklady, snížila jsem zisk v čitateli o náklady s ní spojené. Při výpočtech jsem vycházela z údajů hlavních knih a výpočtů uvedených v tabulkách č. 5, 6 a 7. Tabulka č. 11: Rentabilita a upravená rentabilita hlavní činnosti v letech 2003 - 2005 2003 Tržby za zboží Přímé náklady na zboží Zisk (obchodní marže) Rentabilita v % Nepřímé náklady Upravený zisk z hlavní činnosti Upravená rentabilita v %

2004

19 338 645,57 24 284 065,80 17 103 926,20 20 538 169,93 2 234 719,37 3 745 895,87 13,07 18,24 589 789,16 517 791,21 1 644 930,21 9,62

3 228 104,66 15,72

2005 46 036 750,87 41 155 008,56 4 881 742,31 11,86 856 462,22 4 025 280,09 9,78

Zdroj: Hlavní knihy společnosti z let 2003, 2004, 2005 a vlastní výpočet

Rentabilita hlavní činnosti vykazuje v každém roce sledovaného období kladné hodnoty. Jelikož s touto podnikatelskou aktivitou nejsou spojeny žádné nepřímé výnosy, je 47

upravená rentabilita ovlivněna pouze nepřímými náklady, které tvoří zejména různé režijní a administrativní náklady, nájemné a zprostředkovatelské provize. Riziko v podobě nedobytných pohledávek ovlivnilo tento ukazatel pouze v roce 2003, a to tvorbou zákonných opravných položek ve výši 200 125 Kč. Po odečtení této částky od nepřímých nákladů roku 2003, je možné konstatovat, že nepřímé náklady hlavního předmětu činnosti společnosti tvoří nejvýše 2,5 % nákladů přímo souvisejících s pořízením zboží (náklady na zboží a přepravu zboží k zákazníkovi). Z porovnání hlavní a doplňkové činnosti ABC s.r.o. vyplývá, že větší výnosnost dosahuje nákup a prodej kovového odpadu a železného šrotu. Pokud bych srovnávala obě činnosti na úrovni rentabilit bez vlivu nepřímých nákladů a výnosů, bylo by možné usoudit, že rentabilita činnosti nákupu pohledávek je nižší než rentabilita hlavní činnosti, nicméně odpovídá charakteristice činnosti doplňkové s přihlédnutím k využití jen určitých zdrojů. Ale po vyčíslení všech výnosů a nákladů spojených s touto činností je zjevné, že rentabilita činnosti nákupu pohledávek vykazuje záporné či velmi nízké hodnoty. Vliv nedobytných pohledávek nakoupených před sledovaným obdobím negativně ovlivňuje hodnoty ukazatelů rentability do roku 2005. Při posouzení ukazatele doby obratu pohledávek u doplňkové a hlavní činnosti bylo patrné, že jejich hodnoty se oproti roku 2003 zvyšují. U činnosti nákupu pohledávek nebylo možné jednoznačně určit, zda zvyšující se průměrná doba inkasa je důsledkem špatného řízení pohledávek nebo složením nakoupených pohledávek, tzn. zda větší podíl představovaly pohledávky nabyté před splatností, které jsou většinou uhrazeny ve stanoveném termínu, či pohledávky nakoupené po splatnosti, u kterých je vymáhání časově i finančně nákladnější, ale oproti tomu výše slevy z nominální hodnoty pohledávky, jako odměny pro společnost, vyšší. Za předpokladu využití tohoto ukazatele bych doporučila firmě ABC s.r.o. rozlišení nákupu pohledávek před a po splatnosti pomocí analytických účtů v účetní evidenci. U hlavního předmětu činnosti společnosti je dle mého názoru inkasní období příliš dlouhé. Zde je určitě příhodné doporučit zefektivnění procesu vymáhání tohoto druhu pohledávek. Pozitivně je možné hodnotit poměr pohledávek v % z tržeb. Na konci roku 2003 tvořily 14 % z tržeb, v roce 2004 to bylo 30 %, ale v roce 2005 tento zůstatek poklesl na 16 %

4.2 Porovnání s ostatními společnostmi Pro získání informací o nabídkách faktoringových společností jsem využila zejména internetové zdroje. Každá ze společností nabízející odkupy pohledávek před i po splatnosti nabízí profesionální přístup při vymáhání pohledávek a preferuje dlouhodobý vztah založený na uzavření rámcové smlouvy. Za pohledávky vhodné k postoupení je možné označit pohledávky: u nichž dlužník není v konkurzu nebo v likvidaci, nezpochybněné a nepromlčené.

48

Cena nabízená za postoupenou pohledávku se u zkoumaného subjektu, stejně jako u ostatních společností podnikajících v této činnosti, odvíjí zejména od výše a stáří pohledávky a bonity dlužníka. Čím rychleji se věřitel rozhodne pohledávku prodat, tím vyšší částku za ni dostane. Orientační cena za odkoupené pohledávky se pohybuje v rozmezí od 2 % do 45 % z jejich celkové nominální hodnoty bez příslušenství. Některé faktoringové společnosti nabízejí okamžité vyrovnání ceny za odkoupené pohledávky, ale ve většině nabídek je tato úhrada omezena určitou částkou (např. do 50 000 Kč) a nad ní dochází k zaplacení až v budoucím časovém horizontu stanoveném smlouvou. Vývoj ceny pohledávky a tedy i zisku pro nabyvatele je možné znázornit následujícím grafem. Graf č. 4: Vývoj ceny pohledávky

Zdroj: WWW:

K postoupení pohledávek novému věřiteli dochází na základě smluv o postoupení pohledávky. Při podpisu smlouvy je zároveň předána dokumentace k obchodnímu případu jako je smlouva, objednávka, dodací list nebo jiný dokument prokazující, že dané zboží nebo službu byl původní věřitel oprávněn fakturovat. Vymáhání pohledávek nabytých postoupením je možné u všech společností vymezit v těchto krocích: - telefonický kontakt a vyjednávání, - osobní návštěva, - soudní vymáhání, - exekuce. Při porovnávání základních charakteristik této činnosti prováděné specializovanými společnostmi a doplňkové aktivity společnosti ABC s.r.o. jsem nezaznamenala výrazné rozdíly. Ale na základě výše zůstatků pohledávek z obou činností zkoumané firmy, bych doporučila zvážit možnost nabídky odkupu či zápočtu pohledávek pomocí internetových burz pohledávek, které jsou spravovány některými faktoringovými společnostmi, případně vytvoření vlastních webových stránek, na nichž by bylo možné zveřejnit nejvýznamnější dlužníky, nebo nabídnout některé pohledávky k prodeji jiným firmám. 49

ZÁVĚR PRÁCE Pro účely zpracování tématu jsem nejprve v úvodní části čtenáře seznámila s vlivem neuhrazených pohledávek, které musí podnik až do jejich zániku financovat. Dlužné finanční prostředky chybí při úhradách vlastních závazků a při financování předmětu činnosti, což negativně ovlivňuje jak platební schopnost podniku, tak i úroveň dosahované rentability. Dále jsem přistoupila k vymezení pohledávky jako součásti oběžného majetku, určila hodnotu pohledávek v účetní evidenci a definovala možné druhy vzniku a zániku pohledávky. Blíže jsem popsala činnost řízení pohledávek, jež má sloužit k optimálnímu usměrňování výše pohledávek a nákladů s nimi spojených. Náplň této činnosti jsem rozdělila do třech dimenzí - prevence, monitorování a vymáhání pohledávek. Pro praktickou demonstraci řízení pohledávek jsem si vybrala obchodní firmu ABC s.r.o., v níž vedle vzniku vlastních pohledávek z hlavního předmětu činnosti, tzn. dodávek kovového odpadu a železného šrotu, vznikají pohledávky na základě jejich nabytí od jiných subjektů. Tyto pohledávky jsou postupovány v určité percentuální výši z jejich nominální hodnoty a jejich nakupování tvoří doplňkovou činnost zkoumané společnosti. U vlastních pohledávek je jejich vznik současně spojen se vznikem výnosů. Cizí nakoupené pohledávky ovlivňují výnosy firmy až v okamžiku zaplacení a to pouze částkou převyšující pořizovací cenu pohledávky. S výší nakoupených pohledávek vykazovanou v účetnictví souvisí nejenom riziko nezaplacení dlužné částky, tzn. pořizovací ceny, ale nad to i části zisku, která patří zkoumané společnosti jako odměna za poskytnutí finančních prostředků původnímu věřiteli. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit efektivitu doplňkové činnosti nákupu pohledávek a v závěrečné syntéze vyslovit doporučení týkající se této činnosti. Abych naplnila tento cíl, provedla jsem analýzu rentability doplňkové činnosti a následně ji porovnala s rentabilitou hlavní činnosti ABC s.r.o. Konkrétně jsem nejprve vypočítala rentabilitu vložených prostředků na úrovni bezprostředního zisku pro obě činnosti firmy. Z porovnání hodnot tohoto ukazatele ve sledovaném období bylo patrné, že u hlavní činnosti byla průměrná výnosnost vyšší. Usoudila jsem, že nižší rentabilita doplňkové činnosti v podstatě odpovídá činnosti, při níž nedochází k využití všech zdrojů firmy, a že její hodnoty je možné posoudit pozitivně. Znepokojující pro mne bylo zjištění, kdy u doplňkové činnosti, přestože objem investovaných prostředků byl každý rok vyšší ( v roce 2005 dokonce oproti předcházejícímu roku 2,5 násobný), dosahovala hodnota tohoto ukazatele v roce 2003 a 2004 shodné výše a v roce 2005 došlo dokonce k jeho poklesu. Byla jsem ubezpečena majiteli firmy, že je možné snížení hodnot ukazatele vysvětlit změnou skladby pohledávek, tedy tím, že ve sledovaném období došlo ke koncentraci peněžních prostředků spíše do pohledávek, které jsou postupovány před jejich splatností, u nichž z důvodu existence nižšího rizika nezaplacení dochází k nabytí za vyšší cenu z nominální hodnoty pohledávky. 50

Pro úplné zhodnocení rentability doplňkové činnosti jsem považovala za nutné zahrnout do výpočtu výši nákladů a výnosů, které by v případě pozastavení výkonu této činnosti nebyly v účetnictví společnosti vykazovány. Při rozdělení poměrů výsledkových účtů a jejich přiřazení k jednotlivým činnostem firmy ABC s.r.o. jsem především vycházela z údajů hlavních knih. Bylo-li to možné, usilovala jsem o co nejpřesnější určení poměrů na základě přesného položkového rozboru. Z analýzy takto upraveného výpočtu ukazatele bylo zřejmé, že u hlavní činnosti došlo k poklesu zhruba na 80 % původně vykazovaných hodnot, kdežto doplňková činnost se pohybovala buď ve velmi nízkých či dokonce záporných hodnotách. Po provedení všech uvedených postupů mohu potvrdit hypotézu vyslovenou v úvodu, a to, že výnosnost doplňkové činnosti nákupu pohledávek je nižší než výnosnost hlavní činnosti a neodráží míru rizika spojenou s obstaráním inkasa pohledávek nabytých postoupením. Dále jsem se snažila o porovnání činnosti nákupu pohledávek zkoumaného subjektu s nabídkami společností, které se specializují na odkupy a profinancování pohledávek (tedy tato u nich představuje hlavní, nikoliv doplňkovou činnost). Při analýze těchto údajů jsem neidentifikovala výrazné rozdíly v oblasti poskytování těchto služeb. Kladně bych jistě hodnotila nabídku firmy ABC s.r.o. týkající se možnosti úhrady za postoupené pohledávky v den podpisu smlouvy. V souvislosti s posouzením nabídek faktoringových firem si dovoluji zopakovat doporučení týkající se internetové prezentace vybraných pohledávek, a to případně na vlastních webových stránkách či za využití burz pohledávek. Na základě zjištěných poznatků a zhodnocení rentability, kdy jsem se pokusila určit její výši bez vlivu nedobytných pohledávek (tabulka č. 9), bych doporučila společnosti zachování doplňkové činnosti. K tomuto rozhodnutí jsem zároveň přistoupila po konzultaci dílčích výsledků této práce s majiteli firmy, při níž jsem byla obeznámena s opatřeními, které nastaly po analýze nedobytné pohledávky postoupené před sledovaným obdobím za společností, na níž firma ABC s.r.o. podala návrh na konkurz a jejíž výše významně ovlivnila hodnoty ukazatelů rentability v letech 2003 až 2005. Jedná se zejména o postupy související se stářím nakupovaných pohledávek a smluvním zajištěním. Zároveň vyjadřuji přesvědčení, jestliže ve společnosti bude důsledně prováděno prověření potenciálních dlužníků, dodržována výše uvedená implementovaná opatření spojená s pořízením pohledávek a bude docházet k investování finančních prostředků zejména do nákupu pohledávek před splatností, je tak možné docílit snížení rizika souvisejícího s obstaráním inkasa pohledávek nabytých postoupením. Uvedená doporučení byla majiteli firmy ABC s.r.o. hodnocena pozitivně, obzvlášť zveřejnění nabídky neuhrazených pohledávek či problémových dlužníků na internetu, a tím získání možnosti zefektivnit vymáhání. Pozici prostředníka při provozování hlavní obchodní činnosti nehodnotí jako dostatečně pevnou a do doby jejího posílení chtějí takto diversifikované podnikatelské aktivity zachovat.

51

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Koloběh oběžného majetku ..............................................................................10 Obrázek č. 2: Dimenze řízení pohledávek ..............................................................................18 Obrázek č. 3: Základní vztahy faktoringu ...............................................................................26

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Dopady existence pohledávek ..........................................................................16 Tabulka č. 2: Doba obratu nakoupených pohledávek v letech 2003 - 2005 ..........................39 Tabulka č. 3: Rentabilita doplňkové činnosti v letech 2003 - 2005 ......................................41 Tabulka č. 4: Rozdělení nepřímých výnosů dle činností v letech 2003 – 2005 .....................42 Tabulka č. 5: Rozdělení nákladů dle činností v roce 2003 .....................................................43 Tabulka č. 6: Rozdělení nákladů dle činností v roce 2004 .....................................................44 Tabulka č. 7: Rozdělení nákladů dle činností v roce 2005 .....................................................44 Tabulka č. 8: Upravená rentabilita doplňkové činnosti k v letech 2003 - 2005 .....................45 Tabulka č. 9: Upravená rentabilita doplňkové činnosti bez vlivu nedobytných pohledávek v letech 2003 - 2005 ..............................................................................................................46 Tabulka č. 10: Doba obratu pohledávek v letech 2003 - 2005 ...............................................47 Tabulka č. 11: Rentabilita a upravená rentabilita hlavní činnosti v letech 2003 – 2005 ......47

Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj pohledávek v letech 2003 – 2005 ................................................................33 Graf č. 2: Vývoj nakoupených pohledávek se slevou v letech 2003 - 2005 ...........................40 Graf č. 3: Vývoj zisku z nakoupených pohledávek v letech 2003 – 2005 ..............................41 Graf č. 4: Vývoj ceny pohledávky ..........................................................................................49

52

Seznam použitých zdrojů Monografie: FREIBERG, F. Finanční controlling: Koncepce finanční stability firmy. Praha: Management Press, 1996. 199 s. ISBN 80-85943-03-4 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. Praha: C.H Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-7179-802-9 KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, J. Pohledávky komplexní účetní a daňový pohled. 4. vyd., Ostrava: Sagit,1999. 147 s. ISBN 80-7208-132-2 MACEK, J., TOMSA, M. Jak vymáhat pohledávky v obchodních vztazích? Ostrava: Montanex, 1994. 117 s. ISBN 80-85780-15-1 REŽŇÁKOVÁ, M., ZINECKER, M. Finanční management II. část. 2. vyd., Brno: VUT v Brně, Fakulta podnikatelská, 2003. 111 s. ISBN 80-214-2488-5 SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik. Praha: Grada Publishing, 2003. 270 s. ISBN 80-247-0198-7 VALACH, J. a kolektiv Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopres, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1 VOZŇÁKOVÁ, I. Efektivní řízení pohledávek. Praha: Grada Publishing, 2004. 122 s. ISBN 80-247-0770-5

Právní předpisy: Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy vydané Mezinárodní obchodní komorou v Paříži, publikace č. 500, revize z roku 1993 Nařízení č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších novel Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších novel Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších novel 53

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších novel Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších novel Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších novel Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a soudní činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších novel Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti

Internetové odkazy: Ekonomický server ČTK zpráva ze dne 15.12.2005 dostupná na WWW: SCHELLE, K., SCHELLEOVÁ, I. Malé uspokojení pohledávek, Konkursní noviny, 2003, č. 22, článek dostupný na WWW: http://katalog.seznam.cz http://www.inkasni.cz/odkup.htm http://www.e-pohledavky.cz/vzorySmluv/zapocet http://www.e-pohledavky.cz/vzorySmluv/oznameni http://www.e-pohledavky.cz/vzorySmluv/vzor

Jiné zdroje: Hlavní kniha společnosti k 31.12.2003 Hlavní kniha společnosti k 31.12.2004 Hlavní kniha společnosti k 31.12.2005

54

Seznam příloh Příloha č. 1: Vzor oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků Příloha č. 2: Vzor oznámení o postoupení pohledávky Příloha č. 3: Vzor smlouvy o postoupení pohledávky Příloha č. 4: Vzor dohody o ručení včetně písemného prohlášení ručitele Příloha č. 5: Vzor upomínky Příloha č. 6: Přehled zůstatků pohledávek ve sledovaném období

55

Příloha č. 1

Oznamujeme Vám tímto, že dne …….. došlo ke vzájemnému zápočtu níže uvedených pohledávek: závazek společnosti Kupující s.r.o. vůči firmě DLUH,s.r.o. faktura č.: 209/2004

částka : 50 000,00 Kč

pohledávka společnosti Kupující s.r.o. za firmou DLUH,s.r.o. faktura č.: 15487/03 faktura č.: 15488/03 CELKEM

částka : 50 650,00 Kč částka : 14 000,00 Kč 64 650,00 Kč

Pohledávka společnosti Kupující s.r.o. vůči firmě DLUH s.r.o. vznikla na základě postoupení pohledávky od společnosti Prodávající s.r.o. Změna v osobě věřitele Vám byla oznámena původním věřitelem. Po vzájemném zápočtu činí naše pohledávka 14 650,00Kč. Žádáme o neprodlené vyrovnání Vašeho závazku ve prospěch účtu č……………vedeného u ……………… S pozdravem

V Praze dne ……………………….

………………………………… .. Bedřich Novák, jednatel Kupující s.r.o. Zdroj:
56

Příloha č. 2

V souladu s ustanovením §526 Občanského zákoníku v platném znění Vám tímto oznamujeme, že jsme dne……….. postoupili svou níže specifikovanou pohledávku včetně příslušenství společnosti Kupující s.r.o. se sídlem Patočkova 12, Praha 6, PSČ 160 00, IČO 12345678, spisová značka C vložka 333, vedená Městským soudem v Praze.

Specifikace postoupené pohledávky:

číslo faktury 15487/03 15488/03 CELKEM

částka 50 650,00Kč 14 000,00Kč ==64 650,00 Kč

Slovy : ==Šedesátčtyřitisícšestsetpadesát==Kč ==h

Žádáme Vás, abyste od okamžiku převzetí tohoto oznámení veškerá finanční plnění v této souvislosti poukazovali ve prospěch nového věřitele dle jeho pokynů.

V Praze dne ………………………

……………………………………… Prodávající s.r.o. Vladimír Dolní, ekonomický ředitel

Zdroj: http://www.e-pohledavky.cz/vzorySmluv/oznameni

57

Příloha č. 3 SMLOUVA O POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY Uzavřená ve smyslu § 524 a násl. z.č. 40/1964 Sb. v platném znění ►Pozn:. Vzhledem k absenci úpravy v obchodním zákoníku se použijí ustanovení občanského zákoníku (§261 odst.6 obch. zák.), v té části, která je občanským zákoníkem neupravena se přiměřeně použijí ustanovení obchodního zákoníku.

Prodávající s.r.o., zapsaná v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze v části C na vložce 222, se sídlem Spálená 21, Praha 1, PSČ 110 00 IČO: 87654321 DIČ: CZ87654321 zastoupena jednatelem panem Vladimírem Dolním bankovní spojení : dále jen “postupitel“, na straně jedné a Kupující s.r.o. zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v části C na vložce 333, se sídlem Patočkova 12, Praha 6, PSČ 160 00 IČO: 12345678 DIČ: CZ12345678 zastoupena jednatelem panem Bedřichem Novákem bankovní spojení : dále jen “postupník“, na straně druhé uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku ve smyslu příslušných právních předpisů tuto smlouvu o postoupení pohledávky I. Specifikace pohledávky Postupitel prohlašuje, že má pohledávku ve výši………… (slovy:……………..) za společností DLUH, s.r.o. se sídlem, Dlužná 2, Praha 1, IČO: 22222222, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddíle C, vložka 2222 (dále jen dlužník). Tato pohledávka vznikla nezaplacením ceny dle smlouvy o dílo ze dne ……… uzavřené mezi postupitelem a dlužníkem. Kupní cena byla vyúčtována daňovými doklady (fakturami) č.15487/03 a 15488/03. II. Předmět smlouvy a dohoda o ceně Postupitel tímto postupuje postupníkovi za podmínek stanovených touto smlouvou pohledávku, včetně součástí a příslušenství, která je splatná a postupník ji od postupitele přejímá. Postupník se zavazuje za pohledávku uvedenou v části I. této smlouvy zaplatit postupiteli úplatu stanovenou dohodou smluvních stran. A to částku ve výši……... Kč (slovy ………). Úplata bude zaplacena do ……….…. převodem na účet postupitele č.…………..vedený u …………… . (►Pozn:. Byla zaplacena při podpisu této smlouvy v hotovosti, složením do advokátní nebo notářské úschovy apod.)

58

III. Práva a povinnosti smluvních stran Postoupení pohledávky se zavazuje postupitel oznámit dlužníkovi nejpozději do tří dnů ode dne podpisu této smlouvy. Postupitel se zavazuje při podpisu této smlouvy předat postupníkovi všechny doklady a poskytnout mu všechny potřebné informace, jež se vztahují k postoupené pohledávce a poskytnout mu přiměřenou součinnost. IV. Prohlášení postupitele Postupitel plně odpovídá ze existenci všech vlastností pohledávky uvedené v této smlouvě. Postupitel prohlašuje, že je oprávněn neomezeně disponovat předmětnou pohledávkou v souvislosti se vznikem práv a nároků, zejména že postoupení této pohledávky není nijak omezeno a že tato práva a nároky nejsou jakýmkoli způsobem postoupena či zatížena, a dále, že k těmto pohledávkám nejsou zřízena žádná práva třetích osob. Postupitel současně prohlašuje, že mu nejsou známy žádné skutečnosti, pro něž by postupitel nemohl nastoupit do jeho práv a povinností vůči dlužníkovi. V. Závěrečná ustanovení Smluvní strany se dohodly, že nedojde-li k úhradě dle II/2 této smlouvy nejpozději do ..datum.. smlouva se od počátku ruší. Smluvní strany prohlašují, že tato smlouva byla uzavřena na základě jejich pravé a svobodné vůle, bez nátlaku nikoli v tísni a je prosta omylu. Tato smlouva nabývá platnosti dnem podpisu a účinnosti dnem zaplacení podle části II/2 této smlouvy. Tato smlouva může být měněna pouze písemnými dodatky, podepsanými zástupci obou smluvních stran. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu a každá ze smluvních stran obdrží po jednom vyhotovení. Přečteno a podepsáno v ………………….. dne ………………………

………………………………. za postupitele Vladimír Dolní

…………………………… za postupníka Bedřich Novák

►Pozn.: Nepostupitelné pohledávky :

pohledávka, která zanikla nejpozději smrtí věřitele pohledávka, jejíž obsah se změnou věřitele změnil pohledávka, která nemůže být postižena výkonem rozhodnutí pohledávka, u níž by postoupení odporovalo dohodě s dlužníkem Účinnost postoupení pohledávek mezi smluvními stranami nastává obvykle dnem uzavření smlouvy, pokud nebylo ujednáno jinak. Postoupení pohledávky vůči dlužníkovi nastává okamžikem, kdy mu je postoupení pohledávky postupitelem oznámeno, nebo okamžikem, kdy postupník postoupení pohledávky prokáže.

Zdroj: http://www.e-pohledavky.cz/vzorySmluv/vzor

59

Příloha č. 4

DOHODA O RUČENÍ VČETNĚ PÍSEMNÉHO PROHLÁŠENÍ RUČITELE

Věřitel …………………………………… (jméno a příjmení, nebo název/obchodní firma) …………………………………… (bydliště, nebo sídlo) …………………………………… (rodné číslo/číslo OP, nebo IČO) Ručitel …………………………………… (jméno a příjmení, nebo název/obchodní firma) …………………………………… (bydliště, nebo sídlo) …………………………………… (rodné číslo/číslo OP, nebo IČO)

Čl. 1 Předmět smlouvy Věřitel má pohledávku vůči dlužníkovi …………… ve výši ……… Kč, z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne ……… Pohledávka je splatná dne ……… Věřitel prohlašuje, že pohledávka je platná, ručitel potvrzuje, že se seznámil se smlouvou o půjčce uzavřenou mezi dlužníkem a věřitelem dne ………, která je přílohou této smlouvy. Touto smlouvu se věřitel s ručitelem dohodli na zajištění předmětné pohledávky dle § 546 a násl. občanského zákoníku.

Čl. 2 Prohlášení ručitele Ručitel tímto prohlašuje, že pohledávku uvedenou v čl. 1 smlouvy uspokojí, pakliže ji neuspokojí dlužník, ačkoliv byl k tomu věřitelem písemně vyzván. Věřitel toto prohlášení přijímá a zavazuje se, že se na ručitele obrátí teprve ve chvíli, kdy dlužník dobrovolně nesplní svůj závazek vůči věřiteli, který mu přizná pravomocné soudní rozhodnutí (tzv. dobrodiní pořádku).

60

Čl. 3 Informační povinnost Věřitel je povinen kdykoli a bez zbytečného odkladu sdělit ručiteli na písemné požádání výši své pohledávky. Na další existenci ručení nemá vliv, jestliže věřitel nesplní svou informační povinnost. Porušení této povinnosti však může založit odpovědnost věřitele za škodu dle obecných ustanovení občanského zákoníku. Čl. 4 Námitky ručitele Ručitel může proti věřiteli uplatnit námitky: • vyplývající z vlastního vzájemného vztahu k věřiteli, • vyplývající ze vztahu dlužníka k věřiteli, a to i když je dlužník neuplatnil,

Čl. 5 Ostatní ustanovení Uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, jen když s ním vysloví souhlas. Ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem. Ručitelský závazek zaniká nejpozději se zánikem pohledávky, která je ručením zajištěna.

Čl. 6 Závěrečná ujednání Smlouva je sepsána ve dvou stejnopisech, z nichž obdrží každý z účastníků po jednom. Veškeré změny a doplňky lze platně sjednat pouze písemnou formou. Pokud není v této smlouvě ujednáno jinak, řídí se právní vztahy účastníků obecně platnými předpisy, zejména občanským zákoníkem v platném znění.

V ………… dne …………..

Podpisy:

……………………… (ručitel)

……………………… (věřitel)

61

Příloha č. 5

Adresát

DOPORUČENĚ

Věc: Upomínka

Na základě kontroly účetních dokladů bylo zjištěno, že jste doposud neuhradili smluvní cenu ve výši ..................... vyúčtovanou Vám fakturou č................. splatnou dne ..................... . Nebude-li dlužná částka uhrazena do 10 dnů od data doručení, budeme nuceni přistoupit k vymáhání právní cestou. Upozorňujeme na skutečnost, že v takovém případě se kromě smluvního úroku z prodlení 0,5% denně, vystavujete poplatkům soudního řízení včetně nákladů nás zastupující právní kanceláře. Věříme, že k takovému kroku nebude nutné přistoupit a proto připomínáme, že dlužnou částku můžete uhradit na náš účet ....................................vedený u banky.............................. pod variabilním symbolem čísla faktury. Pokud jste uvedenou fakturu již uhradili, sdělte nám prosím ve stejné lhůtě identifikační údaje provedené platby, aby mohla být jednoznačně přiřazena. S pozdravem

V.......................dne ........................

....................................................... podpis oprávněné osoby, razítko

Příloha: Soupis nezaplacených faktur

62

Příloha č. 6

Přehled zůstatků pohledávek ve sledovaném období

Zůstatky k 31.12. v Kč Číslo a název účtu

2003

2004

2005

2 764 916,29

7 256 345,88

7 199 177,58

311/010: Odběratelé CZK - penále

383 357,45

1 183 197,53

1 344 197,53

314/011: Poskytnuté zálohy - zboží

115 000,00

157 069,76

139 426,38

311/000: Odběratelé CZK

314/020: Poskytnuté zálohy – nákup pohledávek 1 665 453,00 1 478 166,30 609 960,00 315/010: Pohledávky z postoupení - 2 142 088,42 4 796 846,88 11 221 138,78 sleva 315/020: Pohledávky z postoupení - 15 462 618,15 13 999 340,82 5 138 200,50 nominál CELKEM 22 533 433,31 28 870 967,17 25 652 100,77 Zdroj: Hlavní knihy společnosti z let 2003, 2004, 2005

63

64