Kvasnice číslo 5, ročník Ze školních lavic

5 2006

Kvasnice číslo 5, ročník 2006

Ze školních lavic Na konci října a na začátku listopadu jsme se věnovali ekologickým aktivitám souvisejícím s čistotou v okolí našeho bydliště a s nutností třídit odpady. Vycházky po obci Lukavice i jejím okolí střídala ekologická zamyšlení, testíky i žákovské návrhy na likvidaci různých druhů odpadů. Společně jsme si vyrobili školního hliníkožrouta a pokračujeme v třídění odpadu, který ve škole vznikne. O podzimních prázdninách se skupina zájemců z řad dětí i rodičů vypravila do Prahy, aby navštívila Muzeum voskových figurín. Na procházce Prahou si také společně prohlédli Pražský hrad a Karlův most. V polovině listopadu všichni žáci vyjeli do chrudimského divadla Karla Pippicha na představení pojednávajícím o dobrodružstvích malého panáčka Pinocchia. Ještě před začátkem představení nám zbyl čas na prohlídku chrudimského středověkého opevnění a některých významných budov v tomto historickém městě. Hned na počátku adventu se žáci školy a po nich i mnozí dospělí sešli s paní Kropáčkovou a její spolupracovnicí, aby si společně vytvořili různé adventní věnečky a další ozdoby na stoly. Dospělí účastníci adventního tvoření si také vyzkoušeli drátkování svíček. Počátkem prosince se mezi námi objevil Mikuláš se svým tradičním doprovodem – čerty a andělem. Dětem přinesli balíčky se sladkostmi a ovocem. Postupně po třídách jsme zhlédli filmové představení Cesta do fantazie. Nejstarší žáci se tímto zdařilým japonským filmem zabývali ještě při společném zamyšlení. V polovině prosince jsme na celý týden dokořán otevřeli vchodové dveře pro všechny zájemce, kteří se chtěli podívat, jak se ve škole učíme. Do školní družiny jsme instalovali vánoční výstavu s výrobky vzniklými při našem vánočním vytváření. Velká část výstavy byla věnována keramickému kroužku a výrobkům, které si žáci ve škole vyrobili. V závěru měsíce prosince jsme se tradičně setkali s rodiči a prarodiči na vánoční besídce ve III. třídě. Děti všem hostům předvedly kolekci básní, lidových písní, koled, scének, tanečků i divadlo O dvanácti měsíčkách v moderní úpravě. Asi hodinové představení zhlédlo kolem devadesáti návštěvníků. leden 2006


Předvánoční čas je vhodnou příležitostí k zamyšlení nad osudy našich předků a stále platnými morálními zásadami, které jsou popsány v knize knih. Žáci III. třídy se poprvé setkali s biblí. Společně jsme se seznámili s několika příběhy – Stvoření světa, Vyhnání z ráje, Kain a Ábel, Potopa, Sodoma a Gomora, Babylónská věž. Těsně před vánočními prázdninami si pro své spolužáky připravili páťáci aktivní poznávání vánočních zvyků, písní a koled. Všichni žáci si mohli na stanovištích vyrobit drobnosti ke Štědrému dni. Na závěr zdařilého projektu jsme ochutnali cukroví a rozdělili si drobné dárky pod stromečkem.

Výlet do Prahy O podzimních prázdninách, ve středu 26. října, jsme se s družinou vypravili na výlet do Prahy. Zde jsme navštívili Muzeum voskových figurín. Zaujaly nás tam postavy vojáka Švejka, Heleny Vondráčkové, Edvarda Beneše, Tomáše G. Masaryka, Alberta Einsteina, Dominika Haška a Vladimíra Menšíka. Po skončení prohlídky jsme přešli přes Karlův most, kde bylo množství stánků například s malováním. To se líbilo hlavně holkám. Když jsme došli na druhou stranu Karlova mostu, zastavili jsme se v Macdonaldu na oběd. Zjistili jsme, že kousek odtud je také Muzeum voskových figurín, ale historické. Tak jsme se tam vypravili také. Zde byly historické postavy, například bílá paní, která se přeměňovala na sovu a zase v bílou paní, Jan Amos Komenský, Rudolf II. i Jan Žižka. Poté jsme se podívali ještě na Pražský hrad. Zde jsme stihli střídání stráží. To bylo hodně zajímavé. Stráže se nemohly celou hodinu ani pohnout. My bychom to zřejmě nevydrželi. Zpátky jsme jeli metrem a poté zase vlakem. Domů jsme si přivezli různé suvenýry. Myslím, že se to všem líbilo. Utratili jsme zde skoro všechny peníze. A tak se výlet zdařil, i počasí nám přálo. Štěpánka Boušková leden 2006


Z našich sešitů Jednotlivé žákovské týmy čtvrťáků se při hodině psaní snažili „umístit“ do sestaveného článku všechna zvířata z vyjmenovaných slov.

Výlet Jednoho dne se zvířátka rozhodla, že půjdou do ZOO. Hlemýžď svolal poradu. Na ni přišli pouze kobyla a býk, kteří málem zašlápli hlemýždě. Paní Nováková s venčícím slepýšem byla velmi udivena, když je všechny viděla soukat se ze dveří. Myš slyšela, jak se zvířátka domlouvají, tak začala přemýšlet, jak dlouho nebyla v ZOO. Myš byla velká drbna, takže to všude rozkřikla. V neděli ve dvě hodiny se tedy všichni sešli u autobusové zastávky. Pro zvířátka bylo překvapení, když místo tří jich tam bylo šest. Přibyli ještě myš, netopýr a sysel. Všechna zvířátka byla zklamaná, že je nepustí do autobusu. Začala hudrovat, že vydra a výr tam můžou a oni ne. Řidič si až teď všiml, že má černé pasažéry. Řekl tedy smířeně: „No tak pojďte.“ Všechna zvířátka dojela v pohodě do ZOO. U cukrové vaty se potkali se syslem a sýčkem, u tučňáků se rozhodla, že se vykoupou. Tučňáci byli z jejich návštěvy poctěni. Uhoněná sýkora vyletěla na strom a pozorovala zvířátka, jak se procházela po ZOO a přidala se k nim. Pro všechny to byl úžasný zážitek. Verča, Nela a Aneta

Zima začíná Byla zima. Jednoho dne jsem se probudil velice brzy, protože mi pod postelí běhala myš a hmyz mi bouchal do oken. Oblékl jsem se a šel jsem ven dát ptáčkům zrní do krmítka. Po chvíli jsem zahlédl, jak ke krmítku přilétají sýkorky a sýčkové. Šel jsem k potoku a viděl jsem, jak tam plave vydra. Chvíli jsem se na ni díval a pak jsem zase odešel. leden 2006


Zpátky jsem šel lesem, kde jsem zahlédl spícího výra i sysla, jak vyčuhuje z nory. Když jsem došel domů, vzal jsem děti a šli jsme sáňkovat na kopec. Šli jsme po silnici a zde jsme viděli přejetého slepýše a hlemýždí ulity. Z kopce byl krásný výhled. Viděli jsme dokonce i zdejší jeskyni, z níž každý podzim vylétají netopýři. Chvíli jsme sáňkovali a pak jsme šli domů. Cestou zpět byly z kravína slyšet zvuky býka, kobyly a všeho možného dobytka. Jitka Stehnová a Lukáš Pavlas

Cesta do fantazie Japonský kreslený film patří ke špičce ve svém oboru. My jsme ho měli příležitost zhlédnout počátkem prosince. Společně jsme se zamýšleli nad tím, jak by byl zpracován, kdyby ho vyprávěl jiný hlavní představitel. Haku Poprvé, když jsem se dostal na ostrov fantazie, bylo to hrozné. Někdo mi tenkrát poradil, ať si dojdu za Jubabou a ta mi dá práci. Kdybych neměl práci, tak by mě proměnila v sele. Poslechl jsem ho a šel jsem za Jubabou. Jubaba mi dala práci – dělal jsem jí osobního sluhu. Uplynulo mnoho let a já jsem šel na procházku. Tu jsem spatřil dívenku. Řekla mi, že se jmenuje Džihiro. Poradil jsem jí, ať honem utíká pryč, že už se rozsvěcejí světla. Ona honem utekla. Potom jsem ji potkal u řeky, jak koukala na parník. Přišel jsem k ní a ona se už rozplývala. Řekl jsem jí, že musí sníst něco z tohoto světa a že musí mít práci, jinak ji Jubaba promění v sele. Ukázal jsem jí cestu a řekl jsem jí, že tam pracuje můj kamarád Kamazi. „Jestli ti nedá práci, tak ho pořád přemlouvej, až ti ji dá.“ Potom jsem ji viděl, jak pracuje jako uklizečka. Jednoho dne mě zavolala Jubababa a řekla mi, že potřebuje, abych doletěl za její sestrou Zenibou pro vzácnou pečeť. Když jsem ji kradl, uviděla mě a otrávila mě. Jakžtakž jsem doletěl domů. Uviděla mě Džihira a zachránila mě, dala mi do pusy bylinkový koláč. Pak jsem ji dovedl k tunelu na konci světa. Tam na ni už čekali rodiče a společně odjeli. Martin Kolář leden 2006


Jubaba Někdo tu je. Nějaká lidská bytost. Co tu chceš, neumíš ani zaklepat? Ty seš ale nevychovaná. Cože, chceš práci? Nemám pro tebe práci. Proč já hloupá řekla, že dám práci tomu, kdo si o ni zažádá. Tak dobrá, podepiš se tam dole na tu smlouvu tam, tam, tam dole. Ó tak dlouhé jméno, dám ti jiné kratší, říkáš Džihira, budeš jen Sen. Jdi už, jdi. Jé můj DROBEČEK volá ó ty můj drobečku, mazánku můj, to jsem já, tvá maminka Jubaba. Co tu ještě děláš, co okouníš, běž si lehnout, zítra tě čeká práce, dělej, dělej. A zavři za sebou dveře. Je tu vážený host, dělejte, otevřete všechna okna a dveře. Je to opravdu takový smraďoch, kupa bláta. Sen, kde vězíš, budeš se starat o hosta. Cha cha, ta holka to nevydrží a bude z ní sele nebo pavouk nosič u Kamaziho. Cože kde je můj drobeček? Drobečku, kde jsi, to jsem já, tvá maminka hu-u to jsem já, Jubaba. Kde je, ty to víš, že Haku? NAJDEŠ HO! Ha-ha musíš, Sen, uhodnout, která z těchto prasat jsou tví rodiče. Ach, ona to uhodla, můžeš jít! Já jsem tak ráda, že jsi u mě můj drobečku. Jitka Stehnová Lin Lin začala sloužit u čarodějnice před deseti lety. Ze začátku se Lin hrozně bála, protože jí bylo teprve patnáct let. A také čarodějnice Jubaba byla více zlá než teď. Až jednou se jí narodil syn, kterému říkala „drobečku“, ale on jako drobeček nevypadal. Jedna hodná žena vzala Lin s sebou a šla s ní k čarodějnici Jubabě. Tam Lin hrozně moc prosila, aby mohla sloužit, když se nemá kam vrátit. Čarodějnice jí dala práci uklízečky. Po deseti letech se tam zatoulala dívenka jménem Džihira. Šla také za Jubabou požádat o práci, protože její rodiče se proměnili v prasata. Čarodějnice jí nechtěla dát práci, protože smrděla člověčinou. Ale nakonec jí tu práci stejně dala. Podepsala smlouvu. Čarodějnice jí řekla, že se nebude jmenovat Džihiro, ale Sen. Dostala práci uklízečky. Jubaba jí poslala za Lin. Lin byla hrozně ráda, že Sen dostala práci. Jednou se k nim zatoulal Bůh SmraDóch, který hrozně smrdí. Lin se Sen museli pro něj připravit lázeň. Sežral, na co přišel. Čarodějnice se jednou vypravila na výlet lodí, ta se však potopila. Nezbyl tam nikdo. Jenom Lin a Sen. Sen se vrátila ke svým rodičům. Lin si našla hezkého muže. Měli spolu hezkou svatbu. Sen si našla nové kamarády. Nikdo jiný na lodi nezbyl. Byl to konec fantazie. Štěpánka Boušková leden 2006


Zima V zimě je zima. Sněží, je led, stavějí se sněhuláci a iglú. Zvířata spí. Bruslí se na ledu a jsou Vánoce. Sportujeme na lyžích, na snowboardu, na bobech, na sáňkách a na běžkách. Na stromech nerostou listy. Moc nesvítí slunce, po ledu se to klouže. Začíná nový rok. Zima začíná 21. prosince a končí 21. března. Padá sníh i krupky, občas jsou i bouřky. Chodíme do lesa krmit zvířátka. Musíme topit dřívím nebo uhlím. Dostáváme dárky, zdobíme vánoční stromečky, pečeme cukroví, zapalujeme svíčky. Stavíme si sněhuláky, koulujeme se. Stromy jsou zachumelené. Mrzne a my se musíme teple oblékat. Co nového jsme se dozvěděli? Louky a pole bývají pod sněhem, povrch rybníků a zčásti i potoků a řek pokrývá led, stromy jsou bez listů, jen většina jehličnatých rostlin je zelená. Rostliny, které jsme na podzim pozorovali, obvykle nyní mají zcela jiný vzhled a většinu vůbec nenajdeme. Já jsem nevěděla, že vločky mají takové krásné tvary. Lukáš Pavlas Aneta Mrowietzová

O Vánocích O Vánocích ráda strojím stromeček. Dáváme na něj ozdoby, například čokoládové a slaměné. Také pomáhám mamce péct cukroví. Vánoční zvyky – rozkrajování jablka: hvězdička znamená zdraví, křížek nevěstí nic dobrého – skořápky se svíčičkami: když skořápka popluje ke kraji, půjdeme z domu, když však zůstane stát, budeme doma. Ráda zpívám koledy – Veselé vánoční hody, Pásli ovce valaši, Tichá noc, Půjdem spolu do Betléma, Štěstí zdraví, Rolničky. Hrozně ráda rozbaluji dárky. Vždy tam objevím něco nového, zajímavého, co se mi určitě bude líbit. leden 2006


Jídlo na Štědrý den – 24. prosince se má držet půst. Říká se, že kdo nebude celý den jíst, večer uvidí zlaté prasátko. K večeři máme doma kapra s bramborovým salátem, vánočku, kubu, jablka, ořechy, a chléb. Netušila jsem, že naši předci měli na Štědrý den k večeři zapraženou houbovou polévku, vařený hrách posypaný cukrem a perníkem, vařené zelí či krupičnou kaši. Štěpánka Boušková O Vánocích jím rád cukroví, chodím na něj mamce do špajzu. Na vánoční stromeček vyrábím různé ozdoby – zvonečky a malé stromečky. Na Štědrý den to u nás pěkně voní, mám taky jiný pocit a je všude čisto. Rád se dívám na pohádky a filmy v televizi a ještě vyprávím vtipy. Patrik Rulík Ne všude dostanou děti dárky od Ježíška pod stromeček. Ve Švédsku jim je nosí děda Kultonen, v Holandsku Santa Klaus, který se s nimi spouští komínem. V Norsku rozdává dětem dárky koza, kterou doprovázejí trpaslíci a ve Francii Piere Honoer. A v Brazílii dostávají děti dárky do střevíců. Ondřej Drápalík

Co nás zaujalo na lidském těle? V lidském těle jsou orgány, bez kterých bychom se neobešli. Kdyby jeden orgán chyběl, umřeli bychom. V těle máme pět smyslů – hmat, čich, chuť, zrak, sluch. Bez žádného orgánu bychom nemohli žít. Tělo řídí mozek a na konci prstů máme nervy. Ondřej Drápalík Člověku prospívá pobyt v lese, tedy na čerstvém vzduchu. Naopak škodí být dlouho ve městě, nebo u továrny, kde se kouří z komínů. Máme smysly: oči – zrak, ústa – chuť, uši – sluch, nos – čich, ruce – hmat. Dýchací ústrojí – dutina nosní, dutina ústní, nosohltan, hrtan, průdušnice, průduška, plíce. Štěpánka Boušková leden 2006


Seznámení s biblí Stvoření světa v sedmi dnech: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

světlo voda pevniny a rostliny světla na obloze (hvězdy) zvířata člověk odpočinek

Vyhnání z ráje Adam a Eva snědli jablko ze stromu poznání, i když jim to Bůh zakázal. To jablko by nesnědli, pokud by je nenavedl had. Když to Bůh zjistil (styděli se před ním za svou nahotu), vyhnal je z ráje. Kain a Ábel Eva porodila dva syny – Kaina a Ábela. Pracovali na poli, ale Kain se na Ábela rozčilil a zabil ho. Přišel Bůh a zeptal se Kaina, kde je jeho bratr. Kain odpověděl, že neví. Bůh poznal, že Kain Ábela zabil, poznamenal Kaina svým znamením a vyhnal ho. Víme tedy, co znamená, když se řekne Kainovo znamení? Potopa Lidé na světě byli zlí, Bůh se tedy rozhodl, že na zem sešle potopu, která je usmrtí. Zjevil se před jediným spravedlivým – Noem a řekl mu, aby si postavil velkou loď a do ní nastoupil se svou rodinou. Dále sem měl naložit dvě zvířata od každého druhu a spoustu potravy. Když to Noe provedl, seslal Bůh na zemi potopu, která trvala čtyřicet dní a nocí. Když vody opadly, ocitl se Noe se svou lodí na hoře Ararat. Tak se lidstvo zachránilo. Duha na obloze nám připomíná smlouvu s Bohem. Babylónská věž Lidé se rozhodli, že vystaví velikou věž, která bude dosahovat až do nebe k Bohu. Aby to nemohli učinit, Bůh jim popletl řeč, a tak si navzájem nerozuměli a Babylónskou věž nemohli dostavit. Takže zmatení jazyků znamená, že si lidé navzájem nerozumějí. leden 2006


Sodoma a Gomora Dvě města, ve kterých lidé žili nezřízeným životem. Bůh je obě zničil. Zachránil se pouze Lot se svou ženou. Když odcházeli z města, nesměli se ohlédnout. Lotova zvědavá žena však neuposlechla, ohlédla se a stal se z ní solný sloup. Připravili Jitka Stehnová a Štěpánka Boušková.

Co rádi čteme Poslechněte si příběh o začátku věku. Kdysi před dávnými časy, kdy svět byl ještě mladý, žili duchové i tvorové pod jedním nebem. Existoval jen jeden svět, jedna velká říše, ovládaná harmonií přírody. Jednoho dne proniklo do království zlo a zabydlelo se v srdcích duchů i všech tvorů. Jediný svět se roztříštil na mnoho kousků. Říše se rozdělila na ty, kteří chtěli ovládat druhé a páchat zlo. Na obranu a ochranu dobra ve světě byla vytvořena uprostřed nekonečna mohutná pevnost Kondrakar. Tam bdí bratrstvo nejmocnějších duchů a kouzelných tvorů. Nejvyšší z nich je věštec. Jeho moudrost je velmi potřebná, neboť čas od času je síla Kondrakaru to jediné, co brání Zlu proniknout tam, kde nemá místo. V těchto neklidných dobách hledá Kondrakar své Strážce na těch nejneobvyklejších místech. Například v Heatherfieldu. V jinak úplně obyčejném městečku, kde žije pět obyčejných dívek. Irma, jejímž živlem je voda. Taranee, která ovládá oheň. Cornelia, vládnoucí silám země. Hay lyn, s lehkostí a volností vzduchu. Will, která má hlídat srdce Kondrakaru. Zvláštní křišťálový šperk, v němž se setkávají všechny živly přírody a společně vytvářejí čistou, nezměrnou energii. Dohromady jsou W.I.T.C.H. – pět mladých Strážkyň Kondrakaru. Svět je potřebuje… Nela Seidenglancová leden 2006


Vytvořte si hrad prince od Danone Co si připravíme: 2 – 3 balíčky sušenek Disko, 2 balíčky sušenek Bebe, kakao v prášku, mléko, 300 g hořké čokolády, 130 g másla, 4 zmrzlinové kornouty, 2 skořicové trubičky, lentilky, hrudkový cukr Čokoládová poleva: Rozpusťte čokoládu spolu se třemi polévkovými lžícemi vody. Přidejte máslo a šlehejte, dokud není poleva hladká. Příprava hradu: Z mléka a kakaového prášku uvařte kakao a nechte vychladnout. Poskládejte 9 sušenek Bebe namočených v kakau do tří řad po třech tak, aby vytvořily základnu hradu. Potřete je čokoládovou polevou a tento postup opakujte výše do tří vrstev. Rohy takto vytvořeného korpusu šikmo odkrojte. Spojte sušenky Disko čokoládovou polevou tak, aby vytvořily rohy korpusu. Na ukončení věží můžete použít zmrzlinové kornoutky, které ozdobíte rovněž polevou a lentilkami. Mezi věže postavte sušenky Bebe tak, aby vytvořily hradby. Okraje polijte polevou a jako cimbuří nalepte pražené mandle. Ze sušenky Bebe můžete vytvořit padací most přidržovaný tenkými brčky či skořicovými trubičkami. Hrad dále přizdobte dle vaší fantazie. Nádvoří posypte hrudkovým cukrem a jeho okolí přizdobte jemně nastrouhanou čokoládou. Martin Šustr

Kdo jsem? Správná odpověď na soutěžní kviz z minulého čísla Kvasnice: Na fotografii se skrývala pražská Loreta. Je škoda, že se nikdo nepokusil uhádnout. Jednak jsme museli opět schovat odměnu pro správného luštitele, jednak jsme přišli o pěknou pověst, která se k této budově na Loretánském náměstí nedaleko Pražského hradu váže. Dnešní pohlednice nás zavede do východních Čech. Najdeme na ní známou zříceninu hradu s dvěma věžemi. Opět se k tomuto hradu váže pěkná pověst. Takže chceme znát jméno hradu i vlastními slovy převyprávěnou pověst. Na řešení se těšíme do 15. března. leden 2006


Počtářský koutek pro naše nejmenší Vypočítej a výsledky vybarvi v tabulce červeně : 4 0 3 1 4 2 3 0 1 4 3 0 2 1 4

1 2 0 3 5 8 9 7 3 2 0 4 0 3 0

3 4 2 6 1 0 4 2 5 1 3 1 2 1 2

4+5= 2+6= 3+4= 9–4= 8–2= 3+6=

2 3 7 4 3 2 3 0 4 6 2 3 4 0 3

0 1 8 2 0 4 1 2 3 2 8 1 3 2 1

4 0 5 1 2 3 0 1 4 1 3 9 2 4 0

2 3 0 9 4 1 2 3 0 2 4 2 7 3 1

1 4 2 3 8 0 3 2 4 1 0 1 4 5 4

2+3= 5+2= 4+4= 2+4= 9–2= 8–3=

0 3 1 7 1 3 4 1 3 0 2 3 6 1 2

4 0 6 2 4 1 0 2 1 4 3 8 2 3 0

9–3= 5+3= 2+7= 1+4= 2+5= 1+8=

1 2 8 3 0 2 3 4 0 2 5 3 4 1 4

0 4 5 1 2 4 1 2 3 7 2 1 0 3 2

2 3 1 9 3 1 0 3 9 2 4 2 4 0 3

4 0 3 1 7 6 5 8 1 0 3 0 3 2 1

3 2 4 0 1 3 2 4 3 2 1 3 1 3 0

3+3= 9–1= 7–2= 5+1= 6+2= 4+3=

6+3= 1+7= 6–1= 8–1= 2+3= 3+5=

Osmisměrka Do osmisměrky jsme ukryli rasy psů. Až je všechny najdeš a vyškrtneš, zůstane ti několik písmen. Jdi po řadách a ze zbylých písmen sestav tajenku. Č I V A V A E L

P A P I L O N Ě

O V L Č Á K D N

I T B Í G L O A

N E D O G A B P

T R CH L U Š R Š

E I K A P V M R

R E O I K I A K

Š R C L A C N O

J E Z E V Č Í K

TERIER, PAPILON, POINTER, CHRT, ŠPIC, KOKRŠPANĚL, ČIVAVA, VLČÁK, JEZEVČÍK, BÍGL, DOBRMAN, DOGA leden 2006


13 rozdílů Najdeš třináct rozdílů na obrázcích? Dobře se dívej a jakmile najdeš rozdíl, červeně ho zakroužkuj.

Připravujeme V příštím čísle pro vás připravuje Štěpánka rozhovor s panem učitelem Lubomírem Šárou. Jestliže se o něm chcete něco konkrétního dozvědět, nadiktujte jí svůj dotaz. Snad všichni dospělí by se chtěli alespoň na chvíli vrátit do první třídy. Paní učitelky byly hodné a většinou se usmívaly. Ale mají to prvňáčci opravdu tak snadné, jak se na první pohled může zdát? Jitka pro vás připravuje reportáž z vyučovacích hodin z první třídy. V zimních měsících nás v tělocvičně čekají první disciplíny Lukavického desetiboje. Čtvrteční odpoledne budou vyhrazena turnaji v sálové kopané. Zprávu o obou akcích přinese Ondra. V květnu vyjedeme do školy v přírodě a paní vychovatelka už nyní začíná připravovat program na pět dní našeho pobytu. Máte-li nápady a náměty pro to, co byste ve škole v přírodě rádi zažili, jaké hry byste si chtěli zahrát, stavte se za Martinem. Do časopisu připravuje anketu právě o škole v přírodě. Výtvarná soutěž o nejkrásnější obrázek na počítači na téma JARO. Vybrané práce budou součástí příštího čísla časopisu Kvasnice. leden 2006


REDAKCE: Štěpánka Boušková Jitka Stehnová Ondřej Drápalík Martin Šustr

leden 2006

Kvasnice číslo 5, ročník Ze školních lavic

Recommend Documents