ZPRÁVA o situaci na trhu práce v okrese Klatovy v 1.pololetí roku 2009
Srpen 2009 INFORMACE
Obsah: A.
ZÁKLADNÍ ZPRÁVA....................................................................................... 2
1. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU .......................................................................... 3 2. ZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA................................................................... 5 3. NEZAMĚSTNANOST ............................................................................................. 17 4. CIZINCI NA TRHU PRÁCE ...................................................................................... 25 5. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ......................................................................... 28 6. STRUČNÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN A OBLASTÍ ................................................... 37 7. SHRNUTÍ ........................................................................................................ 39 8. OČEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VE 2.POLOLETÍ 2009 ................... 40 B. I.
TÉMATICKÝ ROZBOR .................................................................................. 41 SITUACE V JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONECH .............................................................. 42
II. PROBLÉMY MLADISTVÝCH A ABSOLVENTŮ ŠKOL NA TRHU PRÁCE ......................................... 44 III. FAKTORY PŘÍZNIVĚ OVLIVŇUJÍCÍ NEZAMĚSTNANOST ....................................................... 47 C. I.
PŘÍLOHA .................................................................................................... 49 MAPA OKRESU S UVEDENÍM MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI ..................................................... 50
II. TABULKY A GRAFY .............................................................................................. 51
- 1 -
A. Základní zpráva
- 2 -
1. Celková charakteristika okresu Okres Klatovy leží na hranicích se sousedním Bavorskem v SRN, se kterým tvoří státní hranici v délce 70 km. Na severu a západě hraničí s okresy Plzeň-jih a Domažlice, na východě s okresem Strakonice a na jihovýchodě s okresem Prachatice. K 31.12.2007 činila jeho rozloha 194 560 ha. Touto rozlohou je největším okresem Plzeňského kraje, na jehož ploše se podílí 25,7 %. Počtem obyvatel – 88 345 osob - je okres Klatovy na druhém místě v kraji, stejné místo zaujímá i město Klatovy (je po Plzni druhé největší). Z uvedeného vyplývá nesoulad mezi rozlohou a počtem obyvatel. Tato disproporce sociálně ekonomického vývoje v příhraniční oblasti Šumavy byla výrazně ovlivněna dopady desítky let trvající izolace, existencí železné opony a celkově nepříznivými důsledky vyplývajícími z této okrajové polohy. Důsledkem uzavřené hranice byl na obou stranách stagnující hospodářský vývoj, vylidňování příhraničního prostoru, téměř neexistující přeshraniční interakce. Dynamické procesy, které nastaly v zemi po roce 1990, změnily postupně i společenskou a ekonomickou situaci v regionu. Transformace a restrukturalizace zásadně ovlivnily podobu regionální ekonomiky, rozvoj malých a středních podniků, strukturu zaměstnanosti, rozsah zahraničních investic. Další pozitivní vliv lze spatřovat zejména v přínosech a pozitivních změnách v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšování kvality životního prostředí, v nárůstu investic do veřejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur a v nebývalém rozmachu přeshraniční spolupráce. Vedle pozitivních změn však okres postihly i některé negativní dopady související zejména s restrukturalizací zemědělství a dramatickým poklesem jeho ekonomického významu, v poslední době pak přesouvání výroby textilií do cenově výhodnějších oblastí na východ. V konečném důsledku pak dochází ke snižování až rušení výrob orientovaných na západní trhy. Velký problém nastává se zhoršením dopravní obslužnosti ve všech částech okresu, celá řada pravidelných linkových spojení je s ohledem na jejich vytíženost a z toho pramenící ztrátovost rušena. Plných 43,1 % plochy okresu zaujímají lesy, které jsou nejen důležitým zdrojem suroviny pro dřevařský průmysl, ale mají i neustále se zvyšující biologický a klimatický význam. V zemědělství hraje významnou roli i nestálé počasí v minulých letech, které znamenalo kumulaci ztrát, což ve svém důsledku vedlo v celé řadě k ukončení činnosti zemědělských výrobců. Problémem jsou i změny v oblasti industrializace. Zanikla celá řada velkých podniků – např. KOZAK, ŠKODA Klatovy, JOKA a Stavební podnik Klatovy, v Sušici skončila tradiční výroba zápalek ve firmě SOLO, před ukončením činnosti je firma GRAMMER v Horažďovicích, přičemž není adekvátní náhrada nově vznikajících průmyslových organizací. Tím dochází zákonitě k poklesu prestiže zpracovatelského průmyslu, nabídka volných pracovních míst trvale klesá a pokud se nějaká volná místa průmyslového charakteru v databázi úřadu práce objeví, tak se většinou jedná ojedinělé případy. Dopady celosvětové recese se začaly projevovat i v okresním měřítku od poloviny loňského roku, v plném rozsahu dopadly na celou řadu podnikatelských subjektů v první polovině roku 2009, kdy začalo u některých výrobců hromadné propouštění, za první pololetí těchto případů evidujeme 10. V sektoru služeb se v 1. pololetí 2009 rozšířila v okresním městě Klatovy prodejní síť velkých obchodních řetězců, k pěti stávajícím (Penny Market s.r.o., Lidl Česká republika v.o.s, Kaufland Česká republika v.o.s., AHOLD Czech Republic, a.s., Hypernova Klatovy a BILLA, spol. s r.o.) přibyly v jarních měsících další dva (OBI MARKET a TESCO) v areálu bývalé ŠKODY Klatovy. Tím vzniklo více než 200 nových pracovních míst na pozice obslužného a manipulačního personálu, tj. pokladní, skladník, manipulační dělník apod. Všechny uvedené velkoprodejny jsou vlastněny zahraničním kapitálem a z hlediska konkurence s ohledem na prováděnou cenovou politiku vytlačují z trhu domácí prodejce. Město Klatovy má k 30.6.2009 naplněny požadavky na využití průmyslové zóny Pod Borem, většinou se jedná o místní známé podnikatelské subjekty, které výstavbou - 3 -
nových objektů hodlají vytvořit či rozšířit odpovídající prostředí k realizaci svých podnikatelských aktivit. K zajištění lepší dostupnosti do předmětné průmyslové zóny by měla přispět i realizace severozápadního obchvatu města Klatov. Klatovské radnici se již podařilo vykoupit všechny potřebné pozemky, celá akce by měla ve finančním vyjádření činit cca 20 mil. Kč. Vývoj obyvatelstva vykazoval od roku 1947 až do roku 2004 klesající tendenci. Tehdy přes 120.000 obyvatel se v horizontu 50-ti let snížilo na 87 545 osob, poté se klesající trend zastavil a k 1.1.2008 je statisticky vykázáno současných 88 345 obyvatel. Hustota osídlení nyní je 45,5 obyvatel/km2, je 3x menší než celorepublikový průměr. Tato skutečnost souvisí především s důsledky vývoje Šumavy v poválečném období, s řídkou strukturou a charakterem osídlení. Vzniklá situace pak má nepříznivý vliv jak uvedeno na dopravní obslužnost území a na výši a strukturu nákladů v místní ekonomice. Vzdělanostní struktura je v porovnání s průměry ČR i s krajskými průměry nižší, a to zejména ve skupině obyvatel s dokončeným vysokoškolským vzděláním. V roce 2003 bylo v Klatovech pod záštitou Vysoké školy zemědělské, fakulty provozně-ekonomické, zřízeno Konzultační středisko. V rámci této instituce ukončili v roce 2006 studia první absolventi bakalářského studia, v roce 2008 pak následovali po ukončení pětiletého studijního cyklu absolventi s magisterským titulem. Více než l/2 obyvatel (57,5 %) je soustředěna v 7 městech okresu, z toho jen v Klatovech žije více než l/4 obyvatel (25,9 %), v Sušici 13 % a v Horažďovicích 6,4 %. Hustota obyvatel (45,5/km2) vzhledem k nerovnoměrnému rozložení není ve skutečnosti ani čtvrtinová na většině okresu. Celkem je v okrese evidováno 11 měst a 95 obcí, průměrný věk obyvatel činí 41 roků. Okres má 90 172 ha obhospodařované zemědělské půdy (tj. 46,3% celkové výměry okresu), z toho orná půda je na výměře 50 044 ha. Z orné půdy největší osevní plochu zaujímají obiloviny, z nichž se na klatovském okrese pěstuje nejvíce pšenice a ječmen. Za poslední desetiletí je patrná tendence zvyšování osevní plochy řepky, což je vyvoláno výhodným ekonomickým zhodnocení hektarových výnosů této komodity. V okrese má mnohaletou tradici pěstování brambor, v tomto sortimentu dochází k přesunu zvýšeného podílu průmyslových brambor na úkor konzumních. Po vstupu do EU sice došlo ke zvýšení cen všech zemědělských produktů, přesto se zemědělci i v 1. pololetí 2009 neustále potýkali s úrovní výkupních cen mléka a jatečného dobytka, které v mnohých případech nezajišťují ani minimální rentabilitu produkce. Prosazení se zemědělských výrobců na trhu je s ohledem na existující konkurenci velice obtížné, svoji nepříznivou roli sehrává i nestálost cen motorové nafty, což se následně promítá v nákladech na jednotku produkce. Stavebnictví se stejně jako ostatní odvětví národního hospodářství potýkalo v prvním pololetí 2009 s dopady hospodářské recese. Vzhledem k tomu, že celá řada podnikatelských subjektů se dostávala v důsledku omezování výroby do ekonomických problémů, nastal útlum investiční výstavby a stavební organizace obtížně zajišťovaly zakázky tak, aby nemuselo docházet k razantnímu snižování stavu zaměstnanců. Přestože klimatické podmínky letošní zimy byly pro stavebnictví relativně příznivé, většina stavebních firem zaznamenala v porovnání s předcházejícím rokem snížení celkového obratu a nabídka na trhu stavebních kapacit převyšovala poptávku. Nejtíživěji pocítila dopady hospodářské krize v okrese fi. BETONOVÉ STAVBY Group s.r.o., která začátkem měsíce března 2009 oznámila, že z důvodu nadbytečných výrobních kapacit (nedostatečná poptávka po službách stavebního charakteru) bude ukončen pracovní poměr s 21 zaměstnanci, proti stavu ke 30.6.2008 došlo k poklesu o 28 zaměstnanců. Určitou nadějí, která by mohla znamenat vyšší oživení stavební výroby, je vládou schválený program na zateplování rodinných domů a bytových jednotek, který by měl být dotován v rámci ekologického projektu z prostředků Evropské unie. Problémem je však nevyjasněnost a složitost stanovených podmínek pro dosažení dotace, takže uvedení celého programu v rozsáhlejší realizaci naráží na velké obtíže.
- 4 -
Vývoj nezaměstnanosti měl v okresním měřítku od počátku roku 2009 negativní tendenci, nejvyšší hodnota míry nezaměstnanosti (MN) byla vykázána v březnu (7,79 %), poté dochází k postupnému snižování na hodnotu 7,16 % ke 30.6.2009, čímž zaujímá okres 24. místo z hlediska nejnižší zaměstnanosti v ČR a je o 0,84 % pod republikovým průměrem. I nadále však přetrvávají potíže s umisťováním uchazečů, kteří jsou na trhu práce nějakým způsobem znevýhodněni. V současné době obtížně nacházejí práci osoby se zdravotním postižením a osoby starší 50 let, u kterých bývá problematické nalezení vhodného zaměstnání vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé požadují znalosti a praktické dovednosti poplatné době (znalost práce s počítačem, znalost jazyků atd.). V délce nezaměstnanosti je většina uchazečů, kteří jsou evidováni na úřadu práce do 6 měsíců (63,1 %), přesto podíl osob nad 2 roky evidence (11,4 %) je dosti vysoký. V tomto případě se jedná o tzv. těžko umístitelné osoby, které o získání práce absolutně nejeví zájem. Nezřídka z organizací přijdou zprávy, že práci hledající člověk se již od dveří hlásí o „razítko", že nemůže být přijat. Většina zaměstnavatelů, pro které jsou tito uchazeči beztak nepřijatelní, jim razítko dá. A tak jich mnoho přetrvává v evidenci dlouhé měsíce. Této skupině bude i nadále věnována zvýšená pozornost a také i nadále předpokládáme užší spolupráci s obecními úřady s možností využití všech forem aktivní politiky zaměstnanosti. Dlouhodobě neobsazená místa jsou především profese, které stále i přes důsledky ekonomické recese nalézají uplatnění v sousední SRN, jako je zedník, číšník a kuchař, tesař, truhlář. Problémem bývá v řadě případů pouze jazyková bariera, pokud však schopný řemeslník zvládne základy němčiny, je tento handicap většinou vykompenzován kvalitou odváděné práce. V současné době dochází na druhé straně hranic v SRN ke zvýšenému zájmu o naše lékaře, zdravotní sestry a i jen o pracovníky, kteří by opatrovali staré lidi. Tyto profese mají nyní zelenou a nejsou již omezování ani věkem (40 let).
2. Zaměstnanost a volná pracovní místa
Vývoj zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti v prvním pololetí roku 2009 byl stejně tak jako v celé naší ekonomice poznamenán i v okrese Klatovy nepříznivými dopady ekonomické recese. Celá řada podniků musela v souvislosti s omezováním výroby řešit otázku využití nejen výrobních kapacit, ale i disponibilních pracovních sil. Zvláště podnikatelské subjekty, u kterých byla jejich výroba orientována na zajišťování dodávek pro automobilový průmysl, hledaly možnosti alternativních náhrad, přesto se celá řada výrobců neubránila snižování stavu zaměstnanců. U firem, kde byly uzavřeny smlouvy s agenturami práce, docházelo k ukončování těchto dohod, dále nebyly obnovovány pracovní poměry uzavřené na dobu určitou a nakonec, což bylo v celé řadě případů nejbolestnější řešení, byly z důvodu nedostatku práce, rozvazovány pracovní poměry, často s dlouholetými zkušenými zaměstnanci. Situace byla navíc komplikována tím, že se výrazně snížila nabídka volných pracovních míst, nově se s výjimkou otevření prodejen obchodních řetězců OBI a TESCO v okresním městě Klatovy nejednalo o žádného výrobce, který by vytvořil nová pracovní místa. Vývoj nabídky volných pracovních míst (VPM) měl v průběhu 1. pololetí 2009 trvale sestupnou tendenci, od 31.12.2008 se snížil jejich počet o 463 VPM.
- 5 -
Počty pracovníků u vybraných největších zaměstnavatelů Z jednotlivých zaměstnavatelů došlo proti 1. pololetí předcházejícího roku ke snížení stavu zaměstnanců především u fi. Intertell, spol. s r.o. - o 157 osob, dále v OKULE Nýrsko a.s. o 157 osob, u fi. Rodenstock ČR s.r.o. – o 111 osob, u fi. SOLO sirkárna a.s. - o 78 osob, fi. SOLO DOOR a.s. – o 29 osob a ZKD Sušice – o 34 osob. Nejcitelnější z hlediska ztráty zaměstnání pak byla informace firmy GRAMMER CZ, s.r.o. o hromadném propouštění a prakticky ukončení činnosti závodu v Horažďovicích do října 2009. V horizontu 7 měsíců (od března do září 2009) bude ukončen pracovní poměr s 311 zaměstnanci, což vyvolá v mikroregionu s omezenými pracovními příležitostmi výrazný nárůst míry nezaměstnanosti. Důvody pro poskytování náhrady mzdy v nižší částce, které spočívají ve značném rušení zakázek a z toho vyplývající omezování výroby, vedly v 1.pololetí 2009 10 zaměstnavatelů, u kterých není zřízena odborová organizace, k podání žádosti o rozhodnutí podle ustanovení § 209, odst. c Zákoníku práce, zda jsou důvody pro poskytování náhrady mzdy v nižší částce (60% průměrného výdělku po dobu, kterou úřad práce určí, nejdéle však po dobu jednoho roku). Všech 10 žádostí bylo ve správním řízení kladně vyřízeno. Jednalo se následující zaměstnavatele: OLHO - Technik Czech s.r.o., OBZOR, VDI, Driescher ČR s.r.o., FEMOTEC s.r.o., Intertell, spol. s.r.o., UVEX ČR s.r.o., BOCR Trading s.r.o., Plzeňské dílo, výrobní družstvo, Dřevonástroje s.r.o. a top color s.r.o. Přestože ekonomická recese zasáhla všechny oblasti podnikatelských aktivit, našly se i v okresní měřítku firmy, které v souvislosti s rozšiřováním a zdokonalováním výroby zvyšovaly stavy zaměstnanců. Konkrétně se jedná o fi. DOPLA PAP a.s., provozovna Sušice, která na základě nákupu nového strojního vybavení pro výrobu plastových výrobků (kelímky, tácky,atd.) a nové balicí linky zvýšila svoji produkci, což vyvolalo meziroční navýšení zaměstnanců o 26 osob. Stejně tak pozitivně z hlediska zaměstnanosti se projevil vývoj u klatovské fi. Pekárny a cukrárny a.s., kde je vykázán meziroční nárůst dokonce o 55 zaměstnanců. Tato skutečnost byla vyvolána jednak nákupem nové výrobní linky, dále rozšířením prodejních míst (Kaufland, TESCO, Domažlice), navýšením pracovníků v dopravě a v neposlední řadě i naplněním stavů kmenovými zaměstnanci na úkor agenturního zaměstnávání. Ve vybraných zemědělských společnostech je registrován v průběhu 1. pololetí 2009 mírný pokles zaměstnanosti proti předcházejícímu roku, což koresponduje obecně s problémy našeho zemědělství (nízké nákupní ceny mléka a jatečního dobytka). Ke zvýšení počtu zaměstnanců proti 1. pololetí 2008 došlo jen u firmy Lesní společnost Železná Ruda a.s. = + 3 zaměstnanci, situace u této společnosti je z hlediska trhu práce vcelku stabilizovaná. Ve stavebnictví došlo k nejmarkantnější změně početního stavu zaměstnanců u společnosti BETONOVÉ STAVBY – GROUP s.r.o., která s ohledem na nedostatek zakázek byla nucena v měsíci březnu oznámit hromadné propouštění – celkem se stav zaměstnanců proti srovnatelnému období loňského roku snížil o 28 osob. Za poklesem počtu zaměstnanců u jediného státního podniku, který je předmětem sledování – u České pošty s.p. Klatovy - jsou organizačně-racionalizační změny v rámci celého okresu, v tomto snížení zatím není zohledněno avizované rušení malých pošt v odlehlých částech okresu Klatovy. V oblasti obchodu a služeb je jedním z mála podnikatelských subjektů, kterému se daří, i když se značnými problémy, držet krok s velkými obchodními řetězci, ovládanými zahraničním kapitálem, Západočeské konzumní družstvo Sušice. Proti 30.6.2008 snížilo sice stav pracovníků o 34 osob (většinou se jednalo o skončení pracovních poměrů, uzavřených na dobu určitou a přirozené odchody do starobního důchodu), přesto s celkovým stavem 656 zaměstnanců se řadí k největším zaměstnavatelům klatovského okresu. Přehled o vývoji počtu zaměstnanců vybraného vzorku zaměstnavatelů je uveden v následujícím přehledu: - 6 -
Průmysl
30.06.05
30.06.06
30.6.07
30.6.08
30.6.09
DOPLA PAP a.s.
-
-
199
183
209
UVEX ČR s.r.o.
-
-
151
183
188
SOLO sirkárna a.s.
-
155
169
100
22
SOLO DOOR a.s.
-
138
160
225
196
Intertell spol. s r.o.
-
-
217
325
168
187
200
193
270
236
-
-
146
176
103
341
332
339
520
338
OLHO–Technik Czech s.r.o.
-
96
130
226
228
HAAS Fertigbau Chanovice
-
540
541
597
578
Rodenstock ČR s.r.o.
558
604
709
824
713
Drůbežářský závod Klatovy a.s.
467
439
459
426
429
-
-
269
282
337
Agrospol a.s. Malý Bor
69
69
70
64
62
VOD Velký Bor
72
69
65
61
56
Agromachine s.r.o. Švihov
77
69
62
62
59
99
67
73
101
104
101
76
95
91
79
-
-
101
131
103
57
61
57
60
55
Mlékárna a.s. Klatovy Greiner PURtec CZ s r.o. OKULA Nýrsko a.s.
Pekárny a cukrárny a.s. Zemědělství
Lesní spol. Železná Ruda a.s LESS TIMBER Sušice LESS FOREST Stavebnictví Bet.stavby – Group, s.r.o.
Zetes a.s. Klatovy Spoje
Česká pošta s.p. Klatovy
313
317
250
289
269
Obchod a služby
Zpč. konzumní družstvo Sušice
740
673
692
690
656
Stav a vývoj volných pracovních míst
Nabídka volných pracovních míst (dále jen VPM) měla ve sledovaném období 1. pololetí 2009 trvale sestupný průběh. Tato skutečnost odrážela situaci na trhu práce, kde vlivem pokračující hospodářské recese ubývalo pracovních příležitostí ve všech oblastech ekonomických aktivit (průmysl, zemědělství, služby). Proti stavu VPM k 1.1.2009 tak v průběhu šesti měsíců došlo k poklesu o 463 VPM, což znamenalo, že počet uchazečů o zaměstnání, připadajících na 1 VPM, se v polovině roku 2009 zvýšil z 3,8 na 9,8 uchazeče. Přesto v porovnání s republikovým průměrem je situace v okrese Klatovy lepší, neboť z hlediska celostátního připadá k 30.6.2009 na 1 VPM v průměru 10,7 uchazeče, okresu Klatovy patří z tohoto pohledu 17. místo ze 77 sledovaných úřadů práce.
- 7 -
Vývoj volných pracovních míst podle měsíců v 1. pololetí roku 2009 Období 1. pololetí 2009
Počet VPM
Rozdíl k 30.6.08
Index 09/08
Leden 2009
588
- 747
0,44
Únor 2009
649
- 696
0,48
Březen 2009
546
- 709
0,44
Duben 2009
516
- 710
0,42
Květen 2009
449
- 889
0,34
Červen 2009
346
- 925
0,27
Mikroregiony v okrese Klatovy ke 30.6.2009 Míra
Ekonomicky název regionu
Počet
aktivní
Uchazeči nezao obyvatel obyvatelstvo městnanosti zaměstnání
Počet volných míst
Počet uchaz. na 1 volné místo
Klatovy
39 314
20 106
1 257
6,01
181
6,9
Sušice
22 839
11 022
1 007
8,96
71
14,2
Horažďovice
12 283
6 028
461
7,53
32
14,4
Nýrsko
8 587
4 434
345
7,56
47
7,3
Plánice
2 676
1 306
104
7,81
5
21
Kašperské Hory
2 292
1 181
104
8,47
10
10,4
7,16
346
9,8
Ostatní Okres celkem
98 87 991
45 866
3 376
Z tabulky vyplývá, že nejvyšší míra nezaměstnanosti (MN) je stále v Sušici – 8,96 % - a Kašperských Horách a 8,47 %. Tomu odpovídá i počet uchazečů na 1 VPM v mikroregionu Sušice -14,2 a v K.Horách – 10,4 osoby. Přes intenzivní snahu ÚP, který se snaží právě do těchto oblastí přednostně umísťovat finanční prostředky aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), problémy s nezaměstnaností v těchto lokalitách přetrvávají a vykazovaná míra nezaměstnanosti je nad úrovní republikového průměru (8,- %). Výrazný pokles nabídky pracovních příležitostí na Horažďovicku spojený s hromadným propouštěním především ve firmě GRAMMER způsobil, že nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání, připadající na 1 VPM, se přesunul právě do tohoto mikroregionu.
- 8 -
Volná místa podle sektorů – 1. pololetí 2009
a.s. s.r.o. s.p. družstevní
soukromé
rozpočtové a příspěvkové
ostatní
celkem
2009
60
137
-
11
118
12
8
346
2008
281
638
1
66
276
14
15
1 291
2007
319
643
-
29
181
11
15
1 198
2006
253
395
-
40
149
39
4
880
2005
111
269
1
38
158
23
6
606
2004
236
293
1
16
217
26
-
789
2003
204
218
3
26
268
59
-
778
Výše uvedené rozdělení volných míst podle sektorů národního hospodářství dokumentuje, že největší nabídku VPM předkládají společnosti s ručením omezeným, které se na celkovém počtu podílejí 39,6 %. Proti srovnatelné skutečnosti loňského roku se však jejich podíl snížil téměř o 10 %. Největší nárůst z hlediska procentuelního podílu v nabídce VPM vykazuje privátní sektor, kde se podíl pracovních příležitostí zvýšil o 12,8 %. Rozhodující podíl předkládaných volných míst tj. 91,- % představuje nabídka akciových společností, společností s ručením omezeným a soukromých firem. Ke 30.6.2009 nebylo evidováno žádné VPM, anoncované státním podnikem. Volná pracovní místa podle regionů: Horažďovice 32, Kašperské Hory 10, Klatovy 181, Nýrsko 47, Plánice 5, Sušice 71.
- 9 -
Volná místa podle kvalifikace (vzdělání) Z hlediska VPM, členěných podle A Bez vzdělání 0 požadované kvalifikace, je největší zájem o vyučené pracovníky se středním odborným B Neúplné vzdělání 0 vzděláním, jejichž počet představuje 57,8 % C Základní vzdělání 54 z celkové nabídky VPM. Vzhledem k celkovému výraznému poklesu nabídky VPM došlo ke snížení D Nižší střední vzdělání 0 ve všech kategoriích, nejmarkantnější E Nižší střední odborné 4 procentuelní snížení je zaznamenáno k 30.6.2009 u VPM se základním vzděláním, kde je evidováno Střední odbornéH 200 jen 12,2 % pracovních příležitostí v porovnáním vyučen se srovnatelným obdobím loňského roku. Naopak J Střední bez maturity 2 podíl VPM, požadujících úplné střední odborné K ÚSV – gymnázium 0 vzdělání s maturitou, poklesl o 43,9 %, v případě ÚSO vyučení požadovaného vysokoškolského vzdělání je L 6 s maturitou pokles ještě mírnější – 30,8 % (proti 26 VPM k 30.6.2008 je ve stejném období roku 2009 ÚSO– s maturit. bez M 60 evidováno 18 VPM). Evidovaná databáze VPM vyučení nenabízí možnosti uplatnění pro uchazeče, kteří Vyšší odborné N 2 jsou bez vzdělání případně nemají ukončenou vzdělání základní školní docházku, překvapivě nejsou na T Vysokoškolské 18 trhu práce požadována žádná VPM pro absolventy V Vědecká výchova 0 gymnázií, minimální požadavky jsou na absolventy střední školy bez závěrečné maturitní zkoušky. Celkově lze k hodnocení VPM podle kvalifikace konstatovat, že na trhu práce je v klatovském okrese do značné míry nasycena poptávka po jednoduchých, duševně nenáročných profesích, nabídka VPM v této oblasti představuje činnosti většinou značně fyzicky náročné bez patřičného finančního ocenění, takže o ně není dostatečný zájem.
Volná místa podle KZAM 0
Příslušníci armády
-
1
Vedoucí a řídící pracovníci
7
2
Vědečtí a odborní duševní pracovníci
22
3
Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci
53
4
Nižší administrativní pracovníci
5
Provozní pracovníci ve službách a obchodě
6
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví
8
7
Řemeslníci a výrobci, zpracovatelé a opraváři
117
8
Obsluha strojů a zařízení
46
9
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
26
7 60
Tato tabulka potvrzuje dokládá skutečnost, že převažuje zájem o vyučené a zapracované pracovníky jak ve výrobě, tak i ve službách = 117 + 60 VPM, významný podíl VPM představuje technický, zdravotnický a pedagogický personál (53 VPM).
- 10 -
Volná místa podle vybraných profesí Ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví registruje nabídka VPM stálou poptávku po pomocných a nekvalifikovaných pracovních silách. Z vyučených a kvalifikovaných profesí je největší zájem o zedníky a kameníky, dále o zámečníky, svářeče a instalatéry a v dřevozpracujícím průmyslu o truhláře a tesaře. Výrazné zastoupení v nabídce pracovních příležitostí mají i profese v oblasti poskytovaných služeb, tj. stále jsou požadováni kvalifikovaní kuchaři, číšníci a servírky. Z dalších profesí je zájem o zkušené řidiče a traktoristy, v této oblast se negativně projevuje skutečnost, že věková struktura profesních řidičů stárne a příliv nových mladých adeptů tohoto povolání je nedostačující (například chybí mladí řidiči, kteří získali potřebnou kvalifikaci a praxi v průběhu základní vojenské služby).Poměrně vysoký počet VM na pozici řidiče je vyvolán vysokou fluktuací řidičů nákladní dopravy, svoji roli v tomto ohledu hrají i zvyšující se nároky na řidiče nákladní 7 Vedoucí + mistr mezinárodní dopravy v zemích EU. Za pozornost stojí i stálý nedostatek lékařů, tuto situaci řeší některá zdravotnická zařízení tím, že zaměstnávají lékaře ze zahraničí. Především se jedná o zdravotníky (lékaře a zdravotní sestry) ze Slovenska, zájem je i o absolventy lékařských fakult studenty medicíny z jiných států mimo EU. Tato skutečnost je důsledkem finančního ohodnocení kvalifikovaného zdravotnického personálu, které je ve srovnání se západními státy EU nedostatečné.
Technik – konstruktér
8
Prodavači
6
Administr. pracovník, úředník
8
V souvislosti s ekonomickou krizí, která výrazně omezila nabídku VPM, došlo ve většině podniků k ukončení smluv, týkajících se agenturního zaměstnávání. Hlavní důvod převisu nabídky VPM, týkajících se pomocných a nekvalifikovaných prací, lze spatřovat v nízkém finančním ohodnocení vykonávané práce.
Zemědělský dělník, zootechnik
4
Stavební dělník
3
Zedník,kameník
32
Tesař, truhlář
14
Zámečník, svářeč, instalatér
17
Lakýrník, karosář, klempíř
10
Zdravotní sestra, soc. pracovník Montážní dělník
7
Kuchař + pomoc. kuchař
26
Číšník, servírka, cukrář
28
Obchodní zástupce
13
Lesní + manipulační dělník
16
Dělník dřevozpracující
5
Švadleny, šičky
9
Dělníci pomocní a nekvalifikovaní
11
Řidiči + traktoristé
24
Dělník v kamenolomu
4
Lékař
13
Učitel
3
Pekař
6
Obsluha strojů a zařízení
5
Ostatní profese
- 11 -
11
56
Volná místa podle převažující činnosti organizace Tabulka „Volná místa podle převažující činnosti organizace” je koncipována v návaznosti na nově zavedenou Klasifikaci ekonomických činností (CZ-NACE), která byla v návaznosti na Sdělení Českého statistického úřadu realizována s účinností od 1.1.2008. Klasifikace CZ-NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. Níže uvedená tabulka jasně vypovídá o skutečnosti, že největší podíl VPM je z oblasti zpracovatelského průmyslu – plných 27,7 %, vysokou nabídkou VPM se prezentuje sektor obchodu a oprav spotřebičů a motorových vozidel = 14,2 %. Nad 10% hranicí se dále dostalo již jen stavebnictví = 11,- %, k této hranici se přiblížila nabídka VPM v oblasti služeb (ubytování, stravování a pohostinství) a zdravotní a sociální péče = 9,-%. Právě oblast zdravotnictví a sociálních služeb doznala ve sledovaném období procentuelně největšího nárůstu VPM. Zatímco ve většině odvětví dochází k poklesu nabídky pracovních příležitostí, databáze VPM v povoláních jako je lékař, zdravotní sestra a sociální pracovník zaznamenala za posledních 6 měsíců nárůst o 23 VPM. Tato situace je odrazem stávajícího stavu v našem zdravotnictví, kde dochází z důvodu výrazně výhodnějších platových podmínek v řadě případů k odchodu kvalifikovaných pracovních sil do zahraničí.
A. Zemědělství, lesnictví, rybářství
34
C. Zpracovatelský průmysl
96
D. Výroba elektřiny, plynu, tepla, klim. vzduchu
0
E. Zásobování vodou, odpadní vody, odpady
8
F. Stavebnictví
38
G. Obchod, opravy spotřebičů, motorových vozidel
49
H. Doprava a skladování
17
I. Ubytování, stravování, pohostinství
31
J. Informace a komunikace K. Peněžnictví a pojišťovnictví
6 10
L. Nemovitosti
0
M. Věda, výzkum, technika
6
N. Administrativa
0
O. Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení
1
P. Vzdělávání
3
Q. Zdravotní a sociální péče
31
R. Kultura, zábava, rekreace
3
S. Ostatní činnosti
8
CZ – NACE nezjištěn
5
- 12 -
Volná místa podle odvětví Služby a obchod Klatovský okres je díky svým geografickým a přírodním podmínkám vyhledávanou lokalitou z hlediska turistiky a cestování. Šumavský národní park patří mezi území naší republiky, kde byl vliv negativních civilizačních faktorů (průmyslové exhalace) v důsledku uzavřeného širokého příhraničního pásma se SRN minimalizován. Po roce 1989 došlo v celém klatovském okrese k obrovskému rozmachu turistiky a s tím byl spojen i prudký rozvoj podnikatelských aktivit v oblasti obchodu a poskytování služeb. Tento nastoupený trend dosud přetrvává, i když dynamika se po počátečním boomu poněkud zpomalila. K 30.6.2009 bylo evidováno v této oblasti 80 volných pracovních míst (VPM), z jednotlivých profesí jsou početně nejvíce zastoupeni kuchaři – 26, číšníci, servírky a barmani – 28 a prodavači – 6 VPM. Dalšímu rozvoji investiční výstavby v oblasti obchodu a služeb mimo jiné brání pomalá realizace průmyslových zón v obou největších městech okresu (Klatovy a Sušice). Proto mnozí podnikatelé, když zjistí, že zde nejsou průmyslové zóny, přehodnotí své podnikatelské záměry a odchází do jiných okresů. Kromě toho je překážkou podnikání i zastaralá silniční a železniční síť, která brání rychlým a bezproblémovým přesunům materiálu. Mnohdy nepomohou ani programy podpory rozvoje malého a středního podnikání, kterými podporuje vláda rozvoj podnikání prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky.
Konkrétně v 1. pololetí 2009 – od května - byl realizován program M-záruka, prostřednictvím kterého byly podnikatelským subjektům za výhodných finančních podmínek poskytovány bankovní záruky k uzavřeným úvěrovým smlouvám. Největší podnikatel v okrese v oboru služeb je Západočeské konzumní družstvo v Sušici. Podniká nyní ve velkoobchodě, dopravě a vlastní obchodní síť v pěti okresech západních Čech – Klatovy, Plzeň-jih, Domažlice, Tachov a Sokolov + prodejnu v Čečelovicích ve strakonickém okrese. Navíc byla počátkem roku 2008 nově otevřena prodejna v Dobřanech (Plzeň-jih), ve které pracuje 10 zaměstnanců. Přes výraznou konkurenci v podobě růstu aktivit velkých obchodních řetězců se zatím daří tuto pozici udržet, i když počet zaměstnanců doznal k 30.6.2009 snížení o 34 osob na celkový počet 656 zaměstnanců.
Stavebnictví Stavebnictví stejně jako ostatní odvětví národního hospodářství procházelo v 1. pololetí 2009 obdobím ekonomické recese. Zvláště v počátečních měsících roku 2009 se potýkalo s výrazným nedostatkem zakázek, neboť investiční výstavba byla do značné míry omezena a docházelo i k rušení případně krácení již nasmlouvaných kontraktů. Jako příklad lze jmenovat fi. Betonové stavby – Group, s.r.o. se sídlem v Předslavi, která z důvodu nenaplněných výrobních kapacit musela v únoru přikročit k hromadnému propouštění (celkem obdrželo výpověď 21 zaměstnanců). V jarních měsících se situace poněkud stabilizovala, přesto většina stavebních firem v okrese vykazuje proti srovnatelnému období loňského roku propad objemových ukazatelů. Přetrvávajícím problémem zůstává v sektoru stavebnictví obsazení volných pracovních míst kvalifikovaných zaměstnanců, jedná se například o profese: zedník, truhlář, tesař, štukatér a obkladač. Zaměstnanci těchto profesí stále odcházejí, i když v menší míře, za lépe placenou prací do SRN. Jako zásadní nedostatek do budoucna se jeví nedostatečný příliv nových mladých vyučených absolventů, neboť řemeslnická povolání se zaměřením na stavebnictví prožívají v současnosti hlubokou krizi, ze strany dospívající mládeže je o ně minimální zájem. - 13 -
Průmysl V našem regionu je převážně lehký průmysl, který je zastoupen ve všech sektorech vlastnictví. Ve sledovaném období pokračovala většina průmyslových subjektů v podnikatelské činnosti jen s velkými obtížemi, zvláště v textilním a kožedělném průmyslu se problémy se zajišťováním dostatečného množství zakázek dostávaly na samou hranici udržitelnosti chodu. Ve značné míře se na tomto stavu podepisují konkurenční vlivy (přísun levného textilu a kožené galanterie ze zemí jihovýchodní Asie), exportujícím výrobcům komplikuje ekonomickou situaci i negativní dopad směnného kurzu naší koruny k obchodním měnám (především EURO, dolar). Posledním případem propouštění z důvodu výrazného snížení zakázkového krytí je fi. LEASYN, s.r.o., která oznámila snížení stavu o 9 zaměstnanců, většinou se jedná o vyučené a zapracované pracovní síly. Ke snížení stavu pracovníků došlo i ve společnostech, které se ve svém podnikání orientovaly na subdodávky především pro automobilový průmysl, konkrétně se jedná o fi. Intertell, spol. s r.o. = - 157 osob a OKULA Nýrsko a.s. = - 182 zaměstnanců. Úplné ukončení výroby v provozovně Horažďovice do konce letošního roku oznámila firma GRAMMER CZ, s.r.o., tzn., že o práci v tomto mikroregionu přijde celkem 311 osob (v 1. pololetí podle předloženého plánu snižování stavu zaměstnanců to bylo 142 osob). Výraznější snížení stavu zaměstnanců proti loňskému roku vykázaly dále sušické firmy SOLO sirkárna a.s. (- 78 osob) a SOLO DOOR a.s. (- 29 osob), dále nýrská fi. GREINER PUR tec CZ spol. s r.o., vyrábějící izolace pro zásobníky vody + pěnové díly do sedadel letadel (- 73 osob) , výrobce optických čoček – fi. Rodenstock ČR s.r.o. (- 111 osob) a Mlékárna Klatovy a.s., ve výhradním vlastnictví francouzského majitele fi Lactalis CZ, s.r.o. ( - 34 osob). Stabilizovat hospodářskou situaci po potížích z úvodu letošního roku se podařilo ve fi. UVEX ČR s.r.o. a OLHO-Technik Czech s.r.o., stejně tak je vykázán vyrovnaný stav zaměstnanců u producenta drůbežářských výrobků – fi. Drůbežářský závod Klatovy a.s. K navýšení počtu zaměstnanců v důsledku nákupu nové výrobní a balicí linky došlo u fi. DOPLA PAP a.s. v Sušici ( + 26 osob) a u fi. Pekárny a cukrárny a.s. (+ 55 osob), kde byl jednak rozšířen počet prodejních míst (Kaufland, TESCO, Domažlice), instalována nová výrobní linka a došlo k naplnění počtu kmenovými zaměstnanci na úkor agenturního zaměstnávání.
Zemědělství Pro tento sektor je charakteristické, že neustále dochází (i když jen k mírnému) ke snižování počtu osob zde zaměstnaných. Klimatické podmínky byly v průběhu 1. pololetí 2009 vcelku příznivé, podle vedoucích představitelů sledovaných zemědělských podniků Agrární komory se jeví předpoklad lepších výnosů u obilovin o cca 10 – 15 %. Negativním jevem, který nepříznivě ovlivní celkovou ekonomiku zemědělských podniků, je vývoj v oblasti ropných produktů, což pocítí zemědělství výrazným nárůstem ceny nafty. Nabídky volných pracovních míst v zemědělství jsou pro nepříliš populární práce chovatel a ošetřovatel skotu a zemědělský dělník, (ke konci 1. pololetí 2009 byly jen 2). O tyto není zájem, neboť se mnohdy jedná o stáje umístěné mimo osady, a proto se zde, i když nyní již daleko méně, uplatňují pracovníci z třetích zemí. Navíc se jedná o fyzicky velmi těžkou práci, náročnou na čas, která většinou není adekvátně finančně oceněna. Nutností je proto zaměstnání obou manželů a přestěhování celé rodiny. Tím zase nastávají problémy s dojížďkou dětí do školy. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé ani úřad práce nejsou schopni tato místa obsadit, dochází k jejich obsazování občany z Ukrajiny i z jiných zemí bývalého východního bloku. Vlivem stoupajících cen vstupů do zemědělské výroby se zhoršuje rentabilita vyráběné produkce, používaná mechanizace stárne a nastává přitom doba nutných - 14 -
investic, na které řada zemědělských podniků nevytvoří svoji činností dostatek finančních prostředků. Proto sice došlo po vstupu do EU k růstu výkupních cen jak rostlinné, tak i živočišné produkce, přesto jejich výše není odpovídající výrobním podmínkám. Dalším negativem je problematika finančního plnění za provedené dodávky, dochází k již běžnému jevu, že zemědělci dostanou zaplaceno za dodávky s několikaměsíčním časovým skluzem. V živočišné výrobě probíhá licitace mezi zemědělskými podniky a zpracovatelským průmyslem o výši výkupních cen jednotlivých komodit, tlak na jejich co nejnižší úroveň je ovlivňován zájmy obchodních organizací (velké prodejní řetězce), jejichž pozice na domácím trhu je dominantní. Z vybraných zemědělských podniků došlo proti 1. pololetí 2008 k mírnému poklesu počtu zaměstnanců ve VOD Velký Bor – snížení o 5 osob, v Agrospol a.s. Malý Bor – snížení o 2 osoby a ve společnosti Agromachine Švihov s.r.o. – pokles o 3 osoby.
Charakter a důvody volných pracovních míst neobsazených déle než jeden měsíc
1. kvalifikace Stále se jedná převážně o profese stavebního charakteru a o pohostinství, například zedník, tesař, truhlář, pokrývač, zámečník, svářeč, kuchař, číšník. Někteří lidé těchto profesí pracují vzhledem k lepšímu ocenění jejich práce v sousední SRN a o práci doma nemají zájem. Z ostatních profesí se jedná o zdravotní sestry, lesní, manipulační a pomocné dělníky, kde vedle nízkého platového ohodnocení přistupuje i namáhavá práce a zdravotní důvody. V některých případech hraje roli i neznalost cizího jazyka, který je třeba při práci používat, zde se ale jedná jen o dělnické profese. 2. směnnost Velkým problémem je požadavek práce na směny, zejména pro ženy, které se starají o rodinu. Dále stoupá počet organizací - zejména nově založených - pracujících na dvě směny, neboť je potřeba rychlé návratnosti vložených prostředků. Největším problémem zde zůstává doprava – na druhou směnu a hlavně pak z této směny. 3. kvalita Jedná se převážně o funkce THP - manažeři a ostatní řídící zaměstnanci, kteří podléhají výběrovému řízení. Zde si firmy hledají pracovníky s pomocí specializovaných firem. 4. dojíždění V současné době je dojíždění nejpalčivějším problémem. Odbouráváním slev se stalo pro velkou většinu zaměstnanců ekonomicky neúnosné dojíždět za prací, navíc finanční náročnost, spojenou s dojížděním, umocňuje růst cen pohonných hmot. V případě směnných provozů pak doprava není zajištěna téměř vůbec. Většina autobusových linek končí do l8:00 hodin a tak není žádná možnost se dostat domů po skončení 2. směny či na 3. směnu. Určité možnosti nabízí železniční doprava, ale ty jsou omezené jen na sousedství zastávek. Vzhledem ke geografické poloze okresu a hustotě obyvatel není skoro žádná možnost dopravy na směnné provozy a na 1. směnu je často velmi omezená. Tak jsou velmi znevýhodněny zejména oblasti od Sušice, Horažďovic a Nýrska na jih směrem ke státní hranici.
- 15 -
5. ostatní Patří sem subjektivní vlivy např.: péče o děti - ne vždy se podaří zajistit mateřskou školu, mzdové ohodnocení pracovní pozice, těžká práce, apod. V poslední době se zde projevuje i nedostatek volných bytů, který brání, aby se lidé mohli stěhovat za prací. Jedná se zvláště o regiony s vysokou nezaměstnaností na severu republiky, kde jsou mnohdy nezaměstnaní v požadovaných profesích, např. zámečníci, číšníci, kuchaři, kteří by u nás snadno našli práci. Na dlouhodobě nenaplněném stavu lékařů se podílí i odchod kvalifikovaných specialistů do západních zemí EU, kde je lékařské povolání daleko lépe finančně oceňováno.
- 16 -
3. Nezaměstnanost S nástupem ekonomické krize a s růstem počtu nezaměstnaných osob se situace na trhu práce výrazně změnila. Z důvodu ekonomického útlumu byla a je většina firem nucena propouštět své zaměstnance, popř. omezovat svoji výrobní činnost. Počet uchazečů o zaměstnání se během ekonomické krize výrazně zvýšil. Hospodářská krize se přitom dotkla téměř všech profesí. Míra nezaměstnanosti v okrese se v prvním pololetí roku 2009 pohybovala od 7,16% do 7,79%. Průměrná míra nezaměstnanosti byla 7,4%. Maximální hodnoty dosáhla v březnu - 7,79% s počtem 3 715 uchazečů o zaměstnání. Minimální hodnoty pak v červnu, 7,16%, při počtu uchazečů 3 376 Míra nezaměstnanosti v České republice byla k 30.6.2009 8% a v Plzeňském kraji 6,9%. Úřad práce letos zaznamenal výrazné zvýšení počtu uchazečů o zaměstnání, a to o 1 008 oproti pololetí předcházejícímu.
K 30.6.2006 bylo evidováno 3 376 uchazečů s mírou nezaměstnanosti 7,05 %. V červnu roku 2007 roku bylo evidováno 2 670 uchazečů o zaměstnání s mírou nezaměstnanosti 5,67%. V červnu roku 2008 bylo evidováno 2 368 uchazečů o zaměstnání s mírou nezaměstnanosti 4,86%. Červen 2009 přináší číslo 3 376 a míru nezaměstnanosti 7,16%. Proti srovnatelnému období loňského roku to tedy znamená zvýšení o 1 008 osob a 2,3%. Ve srovnání s rokem 2006 byl zaznamenán stejný počet uchazečů o zaměstnání. Lze tedy konstatovat, že situace v oblasti nezaměstnanosti se v našem okrese po dvou úspěšných letech mírně zhoršila. Ještě na doplnění výplata podpory v nezaměstnanosti (PvN): V červnu 2006 byla podpora vyplácena 1 161 uchazeči, tj. 34,39 %. Průměrný měsíční nárok na podporu byl 4 500,- Kč. V červnu 2007 bylo evidováno 2 670 uchazečů a podporu pobíral 841 uchazeč, tj. 31,50%. Průměrná měsíční výše podpory byla 4 927,- Kč. V červnu 2008, kdy z celkového počtu uchazečů pobíralo podporu 929 uchazečů, tj. 39,23%. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti byla 5 515,- Kč. Letos v červnu pobírá podporu v nezaměstnanosti 1 421 uchazečů, tj. 42,09% a průměrná výše je 5 887,-Kč
Celková struktura uchazečů o zaměstnání
30.6.2008
30.6.2009
Osob
%
Osob
%
2368
100
3376
100
1349
57
1782
52,78
450
19
477
14,13
1665
70,3
2424
71,8
THP a ostatní
703
29,7
952
28,2
Absolventi škol a mladiství
124
5,2
120
3,55
Uchazeči celkem Z toho ženy Občané se zdravotním postižením Dělníci
- 17 -
Porovnáním absolutních čísel registrujeme nárůst u téměř všech kategorií uchazečů. První výrazný nárůst se týká žen , kdy došlo ke zvýšení o 433 uchazeček. Osob pečujících o děti do 15 let je v evidenci 590. U kategorie uchazečů se zdravotním postižením došlo ke zvýšení o 27 uchazečů. Osob s částečným invalidním důchodem je v evidenci 427 , s plným invalidním důchodem dle §39 odst.b) 1 uchazeč a osob zdravotně znevýhodněných 49. U uchazečů v oblasti THP a ostatní je viditelný nárůst o 249 uchazečů. Výraznější nárůst ( 759 uchazečů) lze vidět u dělnické kategorie. Jediný a nepatrný pokles zaznamenáváme u absolventů a mladistvých, a to pouze o 4 uchazeče. Ovšem je známo, že studenti si prodlužují prázdniny, průběžně se přihlašují na vysoké školy, a tak se v průběhu měsíce září dá očekávat podstatně vyšší počet žádostí o zprostředkování zaměstnání. Ze složení absolventů se nám ukazuje, že strukturu středního školství se postupně daří vhodně nastavovat. Je ale pochopitelné, že při tři až čtyřletém cyklu negativa doznívají podstatně delší čas.
Kvalifikační struktura Z hlediska vzdělanostní struktury došlo k nárůstu uchazečů u všech stupňů vzdělání, což koresponduje s celkovým trendem zvyšující se nezaměstnanosti. Kvalifikační struktura se mění v závislosti na požadavcích trhu práce. S nárůstem absolutního čísla v počtu uchazečů se úměrně tomu zvýšily i počty uchazečů v jednotlivých sledovaných kategoriích, a to jak uchazečů se středním odborným vzděláním (vyučen), tak i s ÚSO a VŠ vzděláním. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán právě u kategorie uchazečů se středním odborným vzděláním (vyučen), kdy došlo ke zvýšení o 518 uchazečů a zároveň také u kategorie uchazečů se vzděláním základním, se zvýšením o 224 uchazečů o zaměstnání. Vysokoškolsky vzdělaných uchazečů bylo o 29 více než ve srovnatelném loňském období. Uchazečů se základním vzděláním je v evidenci poměrně velká skupina – 892, totéž i u uchazečů se středním vzděláním – vyučen: 1 459. V této kvalifikační skupině se jako jedna z možností velmi osvědčila možnost dávat větší prostor rekvalifikacím cíleným i necíleným a zařazovat tyto uchazeče do projektů hrazených prostřednictvím Evropských sociálních fondů a rozpočtu České republiky. To ovšem předpokládá i cílenou spoluúčast zaměstnavatelů, podnikatelů a samozřejmě i zájem a spolupráci samotných uchazečů.
Pro porovnání uvádíme několik následujících čísel: 30.06. 2006
3 376 uchazečů
750 volných míst
30.06. 2007
2 670 uchazečů
1 538 volných míst
30. 6. 2008
2 368 uchazečů
1 271 volných míst
30. 6. 2009
3 376 uchazečů
346 volných míst
- 18 -
30.6.2008
30.6.2009
STUPEŇ VZDĚLÁNÍ
Osob
%
Osob
%
Uchazeči celkem
2368
100
3376
100
bez vzdělání
4
0,2
4
0,1
Neúplné základní vzdělání
2
0,1
3
0,1
668
28,2
892
26,4
2
0,1
0
0
24
1
40
1,2
941
39,8
1459
43,2
střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity a bez vyučení
24
1
26
0,8
ÚSV vzdělání
70
3
77
2,3
ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou)
84
3,6
161
4,8
424
18
549
16,3
vyšší odborné vzdělání
13
0,6
19
0,6
Bakalářské vzdělání
15
0,6
22
0,7
Vysokoškolské vzdělání
95
4
124
3,7
2
0,1
0
0
základní vzdělání + praktická škola nižší střední vzdělání nižší střední odborné vzdělání střední odborné vzdělání (vyučen)
ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení)
Doktorské vzdělání (vědecká výchova)
Věková struktura Procentním podílem z celku jsou všechny kategorie srovnatelné s pololetím roku 2008. V kategorii od 25 až do 49 let se procentní podíly pozvolna srovnávají, i když vyšší absolutní čísla ve starších ročnících budou zřejmě v budoucnu problémem nejen pro trh práce, ale i pro důchodové systémy. Svědčí o tom průměrný věk uchazečů, který letos činí 39,2 roků. Vloni to bylo 40,9 roku. V tabulce vidíme, že loňské nejvyšší procento – 15,6 % v kategorii uchazečů od 50 do 54 let zaznamenalo nepatrný pokles na 12,4 %, tzn. snížení o 3,2%. Nárůst je pak zřetelný v kategorii 19 – 24 let, a to o 3,7%. Další , i když velmi nepatrný nárůst o 1,3%, můžeme zaznamenat u kategorie uchazečů 25 - 29 let. Takže nejvýraznější nárůst o 3,7% je zaznamenán u kategorie od 19 do 24 let.
- 19 -
30.6.2008
30.6.2009
Věk
Osob
%
Osob
%
Uchazeči celkem
2368
100
3376
100
do 19 let
100
4,2
145
4,3
od 19 do 24 let
227
9,6
450
13,3
od 25 do 29 let
248
10,4
396
11,7
od 30 do 34 let
310
11,6
409
12,1
od 35 do 39 let
268
10,0
364
10,8
od 40 do 44 let
273
10,2
352
10,4
od 45 do 49 let
280
10,5
355
10,5
od 50 do 54 let
416
15,6
417
12,4
od 55 do 59 let
338
12,7
418
12,4
od 60 let a více
53
2,0
70
2,1
Délka nezaměstnanosti Vezmeme-li délku nezaměstnanosti v absolutních číslech, tak u pěti ze šesti časových úseků se projevil nárůst počtu uchazečů. Nejvýraznější nárůst o 444 uchazečů je možno registrovat v délce evidence 3 – 6 měsíců. Další výraznější nárůst vidíme v kategorii do 3 měsíců: o 425 uchazečů. V kategorii více než 24 měsíců došlo k výraznému poklesu uchazečů o 115. Je to za poslední léta podruhé, kdy došlo u této kategorie k tak výraznému snížení. Znamená to, že se daří pro tyto uchazeče nalézat vhodnou formu motivace pro zařazování na trh práce a umisťovat je ještě před tím, než podlehnou určité rezignaci a ztratí pracovní návyky. Velice významnou roli zde hraje práce oddělení poradenství a rekvalifikací, kde hlavně motivační kurzy a cílené rekvalifikace (rekvalifikace v oborech z oblasti služeb) pomohly mnoha uchazečům k návratu na pracovní trh. Žádané jsou též kurzy na základy obsluhy osobního počítače. Od 1.11.2008 a dalšího období roku 2009 bylo postupováno dle Informace MPSV č.7/2008 Zadávání veřejných zakázek úřadů práce v rámci APZ, takže byly realizovány pouze výjimečné a ojedinělé kurzy. Další časový úsek, ve kterém došlo také k nárůstu počtu uchazečů, a to o 147 uchazečů, je doba od 6 do 9 měsíců. Nejméně uchazečů - 224 se nachází v časovém úseku od 9 do 12 měsíců. Za povšimnutí dále stojí první a poslední časový úsek, kde se absolutní čísla dostala vloni na podobnou úroveň. V letošním roce došlo v výraznému snížení počtu uchazečů u posledního časového úseku, ale naopak k výraznému nárůstu u kategorie první. V délce nezaměstnanosti do 3 měsíců je zaznamenám nárůst o 425 uchazečů s procentuálním navýšením o 2,5%. Jedním z faktorů, které mohly tento údaj ovlivnit je evidování nových absolventů středních a vysokých škol v jarních měsících.
- 20 -
30.6.2008
30.6.2009
DÉLKA NEZAMĚSTNANOSTI
osob
%
osob
%
Uchazeči celkem
2 368
100
3376
100
do 3 měsíců
798
33,7
1223
36,2
od 3 do 6 měsíců
463
19,6
907
26,9
od 6 do 9 měsíců
202
8,5
349
10,3
od 9 do 12 měsíců
173
7,3
224
6,6
od 12 do 24 měsíců
232
9,8
288
11,4
od 24 měsíců a déle
500
21,1
385
11,4
V této souvislosti ještě srovnání jednoho číselného údaje u uchazečů s ukončenou evidencí a vyřazených , a to je jejich průměrná délka evidence ve dnech. V roce 2006: 2007: 2008: 2009:
220 256 261 175
dnů dnů dnů dnů
Tato čísla ukazují, že délka se udržovala v předchozích letech přibližně na stejné hodnotě. V loňském 1. pololetí došlo k nárůstu o 5 dnů, ovšem letos se délka ukončené evidence snížila o 86 dnů. Dá se předpokládat, že jedním z mnoha faktorů je zkrácení délky podpůrčí doby u všech věkových kategorií od ledna 2009 na základě novely zákona o zaměstnanosti.
Důvody obtížné umístitelnosti 30.6.2008
30.6.2009
Uchazeči celkem (četnost v %)
100,00
100
Zdravotní
28
27
Obtížně umístitelní
25
24
Péče o děti
15
15
Nevyhovující doprava
14
15
Věk
13
12
Nevyhovující vzdělání
5
7
Uváděné důvody se speciálně nesledují, jde v tomto případě o kvalifikovaný odhad hlavního důvodu, pro který nebylo možno zprostředkovat zaměstnání uchazečům, kteří jsou v evidenci déle než 5 měsíců. U mnoha z nich jde převážně o kombinaci více uvedených důvodů. Za úvahu stojí stále se zvyšující podíl uchazečů, kteří jako důvod překážející v nastoupení do práce uvádějí nevyhovující dopravní spojení. Nejenom, že zastupitelské orgány samosprávy a státní správy ve spolupráci se zaměstnavateli by měli tuto situaci řešit, ale „dohadování” s uchazeči je stále důsledkem zakořeněné představy, - 21 -
že stát by se měl postarat o dopravu do zaměstnání a těžko se vyřazuje pro odmítnutí vhodného zaměstnání. Samozřejmě, že uchazeče neposíláme na druhý konec okresu, ale vzdálenosti do cca 10-ti km jsou pro mnohé „nepřekonatelnou dálkou”.
Regionální problémy nezaměstnanosti pořadí v roce
30.6.2008
30.6.2009
OBVOD MěÚ
2008
2009
Osob
%
Osob
%
Uchazeči celkem
XX
XX
2 368
4,86
3376
7,16
Klatovy
6
6
921
4,30
1257
6,01
Sušice
1
1
779
6,70
1007
8,96
Horažďovice
5
5
276
4,36
461
7,53
Nýrsko
4
4
216
4,60
345
7,56
Plánice
2
3
76
5,74
104
7,81
Kašperské Hory
3
2
63
5,17
104
8,47
Klatovy 6,01%
Plánice 7,81% Horažďovice 7,53%
Nýrsko 7,56% Sušice 8,96%
Kašperské Hory 8,47%
- 22 -
Se změnou územně-správního uspořádání platnou od 1.1.2003 spadá obec Železná Ruda do správního obvodu Nýrska, což je obec s rozšířenou pravomocí, stanovená vyhláškou Ministerstva vnitra č.388/2002, a tím zaniká region Železnorudska, uváděný ve všech přehledech za předchozí časová období. Od 1. 1. 2007 došlo k další změně v územně - správní uspořádání a u dvou obcí Nezdice a Borovy došlo k připojení k okresu Plzeň jih, do okresu Klatovy byla převedena obec Černíkov z okresu Domažlice.
Pořadí jednotlivých obvodů MěÚ se téměř nezměnilo, zejména na prvním místě zůstává tradiční region Sušice. Na druhé místo se dostávají Kašperské Hory a na třetí pak Plánice. V Plánici došlo k přesídlení firmy Plamet s.r.o. do Horažďovic, a tak zaměstnanci, kterým nevyhovuje dojíždění, se ocitli v evidenci úřadu práce. Z důvodu postupného ukončování činnosti firmy Grammer a.s.došlo k nárůstu počtu uchazečů v Horažďovicích.
Pomyslné nůžky mezi prvním a posledním zůstávají stejně rozevřené, pět obvodů jsou nad okresní mírou nezaměstnanosti a jeden pod. Zajímavý pohled je i na následující tabulku, která uvádí:
Obce s mírou nezaměstnanosti nad 12 % 30.6.2008 OBCE Maňovice Dlažov Chudenín Dražovice Poleň Nezdice na Šumavě Čímice Obytce
30.6.2009
Osob
%
Osob
%
2 21 20 5 9 14 7 7
11,1 10,1 5,9 6,9 7,3 8,6 12,5 7,9
3 33 48 11 18 21 7 11
16,7 15,9 15,7 15,1 14,5 12.8 12,5 12,2
Obcí s mírou nezaměstnanosti nad 12% bylo v loňském pololetí 6. V letošním roce došlo ke zvýšení počtu na 8. Obce, které se pohybují na pomyslné špičce mají jako příčinu tohoto umístění několik společných jmenovatelů: • špatná dopravní obslužnost • mizivý počet pracovních příležitostí v místě (zemědělství, lesy - to jen sezónně). • zvyšující se průměrný věk uchazečů z malých, zejména okrajových obcí okresu
Situace obcí v oblasti Šumavy souvisí jednak s dopravní obslužností a hlavně se změnami u lesních a zemědělských organizací. Přesto, že nedošlo k významnému poklesu počtu uchazečů, tak stále probíhá dobrá spolupráce úřadu práce s obcemi při sezónním umisťování uchazečů o zaměstnání na veřejně prospěšné práce (VPP).
- 23 -
Tok nezaměstnanosti
Uplynulé pololetí roku 2009 bylo pro 3 585 (loni 2 524) osob obdobím, kdy vstoupily do kontaktu s ÚP. Je to tedy o 1 061 osob více nežli v minulém roce. Průměrně se zaevidovalo 598 uchazečů měsíčně. Jako v letech předcházejících i tentokrát nejvíce uchazečů podalo žádosti o zprostředkování zaměstnání v lednu - 818 (vloni 690), naopak nejméně v měsíci květnu 446 (vloni 313). Přijetí má i druhou stránku, tzn. vyřazení, zde statistika zaznamenala číslo 3 256, v pololetí 2008 bylo toto číslo 3 146. Měsíční průměr je 543 vyřazených uchazečů. Duben a květen byly v letošním roce měsíce zahájení sezónních prací a ÚP zaznamenal odchod z evidence v dubnu 805 a v květnu 562 osob, což byla nejvyšší čísla za 1. pololetí. Nejméně vyřazených bylo v únoru - 408 uchazečů. Z vyřazených bylo:
- 582 umístěno ÚP - z toho na APZ:
167
- 1358 umístěno jinak - 248 vyřazeno pro maření spolupráce s ÚP - 1 068 vyřazeno z jiných důvodů Na kategorii „umístěno jinak” je nutné pomocí ÚP, protože občané využívají servisu internetu, aniž do firmy s inzerovaným volným zprostředkovatelkami úřadu práce. Proti loňsku z důvodů snižování počtu volných míst o 250.
pohlížet v podstatě jako na umístění s ÚP včetně vyvěšení volných míst na místem přijdou s doporučenkou vydanou se snížila čísla u osob „umístěni ÚP”
V kategorii „ vyřazeni pro maření spolupráce s ÚP” lze zaznamenat přibližně stejný počet. Skupina uchazečů, která s úřadem práce nespolupracuje a dle § 30, odst. 2 zákona o zaměstnanosti byla úřadem práce rozhodnutím vyřazena, se snížila pouze o 3 uchazeče. V letošním pololetí to bylo 248 uchazečů, tj. o 3 vyřazené uchazeče méně nežli vloni. Dopad nového zákona o zaměstnanosti je zde zřetelný. Formu nekolidujícího zaměstnání využilo k 30.6.2009 415 uchazečů v evidenci ÚP, vloni to bylo 259 uchazečů o zaměstnání.
- 24 -
4. Cizinci na trhu práce Žádost o povolení k zaměstnání podalo 129 cizinců, tj. o 240 méně než tomu bylo ke 30.6.2008. Z toho bylo povoleno 114 žádostí, v 10 případech bylo zastaveno správní řízení, projednáváno je nadále 5 žádosti. Vydáno bylo 112 rozhodnutí, na kolcích bylo zaplaceno 64 500,- Kč. O prodloužení povolení k zaměstnání požádalo 87 cizinců, tj. o 12 méně než loňského roku. Z toho bylo povoleno 82, o 5 žádostech nebylo dosud rozhodnuto. Vydáno bylo 69 rozhodnutí, zaplaceno bylo 21 750,- Kč. Všechny poplatky byly hrazeny v kolcích. Žádné povolení k zaměstnání nebylo odňato. K 30.6.2009 evidoval Úřad práce v Klatovech celkem 396 platných povolení k individuálnímu zaměstnávání, z toho pro 248 mužů a 148 žen. Z těchto povolení je 346 v dělnické profesi, 49 povolení bylo uděleno středoškolákům a 1 absolventu vysoké školy. Předčasně ukončilo pracovní poměr 190 cizinců dohodou, podáním výpovědi nebo obdržením výpovědi od zaměstnavatele. Je to v porovnání s předcházejícím rokem o 125 případů více, což koresponduje se situací na trhu práce (klesá nabídka pracovních příležitostí). Jedná se o skončení platnosti povolení k zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno.
Individuální povolení
Přehled platných pracovních povolení podle jednotlivých zemí: země
počet osob 30.6.08
30.6.09
+/_
Bělorusko Bosna a Hercegovina Kolumbie Čína Indie Moldávie Mongolsko Rusko Thajsko Ukrajina Uzbekistán Vietnam
16 1 1 5 1 89 64 3 0 329 0 84
13 1 0 4 4 74 15 0 6 261 3 15
-3 0 -1 -1 +3 - 15 - 49 -3 +6 - 68 +3 - 69
Celkem
593
396
- 197
- 25 -
Početně nejvíce zastoupené profese:
Profese
Země/osob
712
Ukrajina/29
Moldávie/8
37
Ukrajina/21
Moldávie/13
34
kov. výrobků
Ukrajina /4
Moldávie/17 Uzbek./1
22
913
Pomocníci, uklízeči
Ukrajina/26
Bělorusko/1
27
931
Pom. děl. ve staveb.
Ukrajina /28 Moldávie/2
30
932
Pomoc. děln. v průmyslu / ve výrobě/
Ukrajina/95 Mongolsko/8
136
Staveb. dělníci - zedníci
7115
Dělník opracování kamene
821
Obsluha strojů na výrobu
Celkem
Moldávie/33
Zájem cizinců o zaměstnání v okrese Klatovy měl i v 1.pololetí 2009 trvale klesající trend, jak lze doložit z počtu podaných žádostí o povolení k zaměstnání. Tato situace odrážela reálný stav na trhu pracovních sil, kde v důsledku ekonomické krize se začal projevovat převis nabídky nad poptávkou. V této souvislosti docházelo k omezování a v mnohých případech k úplnému ukončování agenturního zaměstnávání, takže nabídka volných pracovních míst se stále snižovala. V některých případech zaměstnavatelé nahrazovali agenturní pracovníky vlastními kmenovými zaměstnanci, v případech, kdy nebyl zajištěn dostatek zakázkového krytí, byly v první řadě ukončovány smlouvy s agenturami práce o dočasném přidělování zaměstnanců (většinou cizinci). Od 1.4.2009 bylo navíc zcela zastaveno přijímání žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, účasti v právnické osobě a zaměstnání zastupitelskými úřady České republiky v Moldavsku, Mongolsku, Thajsku, na Ukrajině a ve Vietnamu. Toto opatření si vyžádala bezpečnostní situace v České republice v souvislosti s propouštěním zahraničních pracovníků v důsledku hospodářské krize. Největší počet udělených povolení k zaměstnání mají občané Ukrajiny (65,9 %), kteří ve sledovaném období pracovali v oblasti stavebnictví, v kamenolomech, ve zpracovatelském průmyslu a v oblasti služeb (pomocníci, uklízeči v hotelích a v prádelnách). Druhou zemí, která překročila desetiprocentní podíl z hlediska vydaných pracovních povolení je Moldávie, jejichž 74 povolení představuje 18,7 % z celkového počtu. Tito zaměstnanci vykonávají většinou fyzicky náročné práce (stavebnictví, kamenolomy).
- 26 -
Vývoj počtu cizinců pracujících v okrese ke konci 1.pololetí 2009:
rok
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
cizinci celkem
z toho informační povinnost
56 187 176 506 825 793 637 427 384 414 359 340 326 614 736 1 015 1 458 1 130
ostatní
--28 67 248 347 445 216 102 126 174 129 134 175 344 493 758 865 734
56 159 109 258 478 348 421 325 258 240 230 206 151 270 243 257 593 396
Dále je uveden přehled o počtu informačních karet občanů EU/EHP a o informacích cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání:
EU
Třetí země
Slovensko Rakousko Německo Itálie Litva Polsko Bulharsko Švýcarsko Nizozemsko Portugalsko Maďarsko Rumunsko Francie
388 2 18 5 4 35 12 1 4 1 1 97 1
Brazílie Bělorusko Čína Mongolsko Moldávie Rusko Ukrajina Vietnam USA Chorvatsko Kazachstán Kirgistán Tunis
1 4 5 16 9 2 111 7 1 1 6 1 1
EU celkem:
569
Třetí země celkem:
165
Celkový počet cizinců, pracujících v okrese Klatovy k 30.6.2009, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání (občané EU + cizinci z třetích zemí, kteří mají trvalý pobyt na území ČR), činí 734 osob, proti srovnat. skutečnosti r. 2008 se jejich stav snížil o 131 osob. Největší podíl na tomto snížení má úbytek počtu pracovníků z Polska = -47 osob, Rumunska = - 37 osob a Slovenska = - 36 osob. Z občanů zemí mimo EU, kteří nepotřebují k práci pracovní povolení (mají trvalý pobyt v ČR), jednoznačně dominují občané Ukrajiny (67,3 %), k hranici 10 % se blíží i občané Mongolska (9,7 %). - 27 -
5. Aktivní politika zaměstnanosti Realizace aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) v roce 2009 se uskutečňovala v souladu s Normativní instrukcí č. 13/2009 MPSV, jejíž promítnutí do regionálních podmínek Úřadu práce v Klatovech bylo specifikováno v Zásadách pro užití prostředků na APZ na rok 2009. Hlavním cílem APZ bylo zaměřit se na snižování nezaměstnanosti v regionu a efektivně řešit konkrétní problémy, které se v oblasti trhu práce vyskytují. Význam APZ byl umocněn vývojem ekonomické situace, který stejně jako v celém národním hospodářství nebyl ani z hlediska okresního pohledu příznivý. Stanovený rozpočet APZ pro rok 2009 činil 23 149 tis. Kč, přičemž je nutno rozdělovat disponibilní zdroje na část financovanou pouze z národních zdrojů, tzv. „čistá APZ“ , kterou představuje hodnota ve výši 10 000 tis. Kč, na zdroje, které jsou spolufinancovány z prostředků EU –Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) = 1 155 tis. Kč a na zdroje, spolufinancované z prostředků EU – programovací období 2007 – 2013 = Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) = 11 994 tis. Kč. V 1. pololetí 2009 byly čerpány finanční prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů v rámci uzavřených VPP jak ze státního rozpočtu, tak z prostředků ESF v rámci OP RLZ ( 150 tis. Kč) a OP LZZ. Umístit se podařilo na VPP uchazeče, kteří splňují stanovené kriteriální podmínky, tzn. mají vzhledem k handicapovanému omezení ztížené možnosti uplatnění na trhu práce. Problémem byla častá fluktuace vytypovaných uchazečů, což vyžadovalo co nejrychleji najít odpovídající náhradu. Tyto případy zvyšovaly náročnost práce jak pro zaměstnavatele (většinou obecní úřady), tak i pro zainteresované pracovníky ÚP. Rovněž se částečně daří umisťovat absolventy středních a vysokých škol, o které bez finančního příspěvku na vyhrazená společensky účelná pracovní místa (SÚPM) není na trhu práce zájem (nemají požadovanou praxi). Vedle toho byly poskytovány finanční prostředky provoz chráněných dílen a chráněných pracovišť.
Vytváření společensky účelných pracovních míst Za období od 1.1.2009 do 30.6.2009 bylo podáno celkem 72 žádostí o poskytnutí finančního příspěvku na částečnou úhradu mzdových nákladů, z toho 6 žádostí bylo po posouzení situace na trhu práce zamítnuto. Uzavřeno bylo celkem 64 dohod o vytvoření společensky účelných pracovních míst. Z toho s nástupem do zaměstnání do 30.6.2009 bylo 54 dohod, 10 uzavřených dohod má nástup zaměstnání od 1.7.2009. Dvě dohody se nerealizovaly vzhledem k tomu, že dvě uchazečky do pracovního poměru nenastoupily. Z hlediska čerpání finančních prostředků výrazně převažují uzavřené dohody, které jsou spolufinancované z ESF, těchto dohod bylo uzavřeno 54, výhradně národní finanční prostředky jsou čerpány v případě 10 uzavřených dohod na vyhrazená SÚPM. Od 1. ledna 2009 došlo ke změně v kategorii dlouhodobá evidence – snížení na 5 měsíců a od 1.4.2009 byla jako samostatná kategorie, mající problémy s uplatněním na trhu práce, stanovena kategorie žena. a) Národní finanční prostředky – 12 žádostí, z toho dvě zamítnuty. Z celkového počtu umístěných uchazečů bylo 6 žen, 2 uchazeči = kategorie nad 50 let, 9 uchazečů kategorie dlouhodobé evidence, 3 uchazeči = kategorie osob pečujících o děti do 15 let, 5 uchazečů = kategorie žena a 1 uchazeč byl v kategorii osob do 20 let věku. Většina uchazečů, zařazených do pracovního poměru prostřednictvím SÚPM patří do více kategorií. Z hlediska finančního příspěvku poskytuje ÚP na vyhrazená SÚPM za předpokladu plného pracovního úvazku (40 hodin/týden) 8000,--Kč/měsíc na částečnou úhradu mzdových nákladů. Co se týká příjemců finančních příspěvků = zaměstnavatelů, tak v 8 případech se jednalo o právnické osoby a ve dvou o fyzické osoby. Z hlediska teritoriálního : příjemci fin. příspěvků byli z Klatov a okolí = 4 dohody, Sušice a okolí = 5 dohod a mimo okres Klatovy = 1 dohoda. Na základě uzavřených dohod byli - 28 -
umístěni dle profesního zaměření technici, prodavačky, dělníci a pracovníci v sociálních službách. Celkem bylo na SÚPM – nár. fin. prostředky poskytnuto za 1. pololetí 2009 810 636,- Kč. b) Finanční prostředky ESF – program Lidské zdroje a zaměstnanost Podáno bylo 60 žádostí, 4 žádosti zamítnuty, 2x storno (z důvodu nenastoupení uchazeček do zaměstnání), tzn., že bylo uzavřeno 54 dohod. Příjemci byli ve 24 případech právnické osoby a 19 x fyzické osoby. Z celkového počtu uzavřených dohod se jednalo většinou o muže, ve 14 případech byly umístěny na pracovní místa ženy. Z hlediska jednotlivých kategorií bylo 18 uchazečů starších 50 let, 26x se jednalo o dlouhodobou evidenci, 6x o osoby se zdravotním znevýhodněním, 5x péče o dítě a v jednom případě byla umístěna uchazečka po návratu z MD. Podle místa poskytnutí byli příjemci finančních příspěvků 22x z Klatov a okolí, 4x z Horažďovic a okolí, 13x ze Sušicka, 2x z Nýrska a okolí a v jednom případě se jednalo o zaměstnavatele mimo okres Klatovy. Celková vyplacená částka na SÚPM – program Lidské zdroje a zaměstnanost činila za 1. pololetí 2009 786 050,- Kč. c) Poskytnutí finančního příspěvku pro výkon samostatné výdělečné činnosti (SVČ) Od počátku roku 2009 byly podány 2 žádosti o poskytnutí finančního příspěvku pro výkon samostatné výdělečné činnosti, 1 žádost byla zamítnuta. V případě poskytnutí finančního příspěvku se jednalo o uchazeče o zaměstnání pana Petra Jelínka, který podniká od 1.5.2009 v oblasti umělecko-řemeslného zpracování kovů. Finanční příspěvek byl poskytnut ve výši 40 000,-- Kč na zakoupení nářadí pro zahájení podnikatelské aktivity. Celkem na SÚPM + ESF + SVČ od počátku roku 2009 bylo vyplaceno za oblast SÚPM 1 636 686,- Kč.
Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce. V průběhu 1. pololetí 2008 byly uzavírány dohody na vytváření VPP, které byly financovány jednak z národních zdrojů (státní rozpočet), jednak byly čerpány finanční prostředky na uzavřené dohody z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím dočerpání Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) a v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP RLZ). V rámci čerpání fin. prostředků ze stát. rozpočtu (VPP národní) bylo v období od 1.1 do 30.6 2009 uzavřeno celkem 12 dohod na vytvoření pracovních příležitostí pro 43 míst, na která bylo umístěno 50 uchazečů o zaměstnání. Jedná se zejména o uchazeče, kteří jsou starší 50 let, dlouhodobě v evidenci nad 5 měsíců, OZP a osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Z roku 2008 přecházelo do letošního roku 5 dohod na VPP, na které bylo umístěno 5 uchazečů o zaměstnání. Z hlediska jednotlivých kategorií je zastoupení následující: 6x osoby se zdravotním postižením (OZP), 26x ženy, 4x fyzické osoby (FO) do 20 let, 15x FO nad 50 let, 6x FO nad 55 let, 36x evidence nad 5 měsíců, 9x péče o dítě do 15 let. - 29 -
Veřejně prospěšné práce - spoluúčast Evropského sociálního fondu Z OP RLZ úřad práce dočerpával finanční prostředky ze zbývající částky rozpočtu z roku 2008 v hodnotě 150 000,-- Kč, které musely být vyčerpány do 30.6.2009. Celkem bylo uzavřeno 8 dohod na 8 pracovních míst, na která bylo umístěno 8 uchazečů. Tyto dohody následně od 1.7.2009 přecházely do OP LZZ. V rámci OP LZZ (včetně těch, co přešly z OP RLZ) bylo v 1. pololetí 2009 uzavřeno 56 dohod na 56 pracovních míst, na které bylo umístěno 61 uchazečů. Z roku 2008 přecházelo do roku 2009 v OP LZZ 15 dohod. Zastoupení jednotlivých kategorií: 10x OZP, 28x ženy, 1x fyzické osoby (FO) do 20 let, 32x FO nad 50 let, 9x FO nad 55 let, 30x evidence nad 5 měsíců, 11x péče o dítě do 15 let. Od počátku roku do 30.6.2009 bylo na VPP vyplaceno: VPP národní VPP OP RLZ VPP OP LZZ C e l k e m VPP
527 143,- Kč, 144 502,- Kč, 938 169,- Kč. 1 609 814,- Kč
Stejně jako v minulých letech i letos jsme uzavírali dohody především s městskými a obecními úřady, v případě dohod spolufinancovaných z ESF bylo podmínkou vazba na neziskový sektor. Činnosti vykonávané na VPP u měst a obcí se neliší od předchozích let. Stále se jedná převážně o pomocné práce při úklidu měst a obcí, údržbu veřejných prostranství, případně pomocné práce v obecních lesích. Stálým problémem zůstává pracovní morálka uchazečů nastupujících na VPP. Tato skutečnost se pak projevila v menším zájmu městských a obecních úřadů vytvářet tato místa. Vedle toho zde ještě působí jako konkurence institut obecně prospěšných prací pro odsouzené, kteří musí místo nastoupení trestu odpracovat určitý stanovený počet hodin prací, které mají obdobný charakter jako veřejně prospěšné práce. Tyto práce jsou prováděny bezplatně, to také snižuje zájem o VPP. Obce mají povinnost vyčlenit vhodnou práci v prvé řadě pro odsouzené občany. Nezanedbatelná je také skutečnost, že v našem okrese převládají malé obce s neuvolněnými starosty, je tedy menší zájem od těchto obcí vytvářet veřejně prospěšné práce z důvodu nárůstu objemu jejich práce, která tkví hlavně v administrativě a dozoru nad VPP. Dalším konkurentem pro VPP je některými obcemi využívaná organizace veřejné služby, která od letošního roku podle zákona o pomoci v hmotné nouzi umožňuje občanům, kteří se dostanou do problémové situace, vykonávat veřejnou službu, a tím si zajistit zvýšení sociálních dávek pomoci v hmotné nouzi. Charakter prací při realizaci veřejné služby je identický jako mají VPP, tj. jedná se o pomoc obci v záležitostech, které jsou v zájmu obce, zejména při zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. Rozdíl oproti VPP spočívá v tom, že veřejná služba není vykonávána v pracovněprávním vztahu a za její výkon nenáleží odměna. Přes všechny problémy, které s sebou vytváření a hlavně obsazování pracovních míst pro veřejně prospěšné práce přináší, podařilo se uzavřít počet dohod, které ve srovnání s předcházejícím léty vysoko překonaly jejich počty. Jenom pro ilustraci, v 1. pololetí 2005 bylo uzavřeno 24 dohod VPP, v roce 2006 30 dohod, v roce 2007 27 dohod a v roce loňském 70 dohod VPP. V roce letošním pak bylo uzavřeno celkem 68 dohod, přičemž je nutno vzít v úvahu, že tyto dohody byly uzavírány v režimu tří odlišných - 30 -
způsobů financování, čímž dochází ke zvýšení nároků na pracnost a složitost pro pověřené pracovníky jak na obecních úřadech, tak i na úřadě práce. Snahou a cílem je umístit co nejvíce uchazečů z řad obtížně umístitelných na takto vytvořená pracovní místa. Mimo jiné se nám podařilo umístit uchazeče, kteří byli v evidenci i několik let. Tyto uchazeče se dlouhodobě nedařilo umístit vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, věkové kategorii nebo bydlišti (špatné dopravní spojení – v místě bydliště mnohdy vytvořit VPP vzhledem k velikosti obce ani nejde.) VPP jsou přínosné ze dvou hlavních aspektů:- v první řadě pro místní uchazeče představují alespoň krátkodobé pracovní umístění, což pomáhá udržet u těchto lidí pracovní návyky a za druhé – mají efekt i pro samotné zaměstnavatele (většinou obecní úřady), neboť zajišťují pořádek a čistotu v obcích. Nezanedbatelný je i fakt, že ostatní občané vidí, že stát se snaží poskytnutou prací umisťovat uchazeče a že ti nezůstávají nečinně v evidenci, jak je často zakódováno v obecném povědomí. V 1. pololetí 2009 činil příspěvek pro jednoho umístěného uchazeče na částečnou úhradu mzdových nákladů 10.000,-Kč/měsíc včetně hrazení poměrné části pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Od počátku roku 2009 bylo vynaloženo na VPP celkem 1 609 814,- tj. o 907 728,-- Kč více než ve srovnatelném období s loňským rokem.
Rekvalifikační programy – I. pololetí 2009 V období 1.1.2009 – 30.6.2009 bylo uzavřeno celkem 7 dohod o provedení rekvalifikace z, v rámci nichž bylo do rekvalifikace zařazeno 10 uchazečů. Z tohoto počtu 3 dohody byly uzavřeny na rekvalifikační kurzy hrazené v rámci APZ z prostředků ESF a 4 dohody byly uzavřeny na rekvalifikační kurzy hrazené v rámci APZ z prostředků státního rozpočtu. Hlediskem při posuzování žádostí o zařazení do profesních rekvalifikací je doložená specifikace budoucího zaměstnání od budoucího zaměstnavatele nebo zahájení samostatné výdělečné činnosti po ukončení rekvalifikačního kurzu (specifikace budoucího zaměstnání není vyžadována rekvalifikačních kurzů Základy obsluhy PC). Účast uchazečů a zájemců v projektech ESF nebyla za I. pololetí roku 2009 statisticky sledována, protože v tomto období nebyl ÚP zapojen v žádném projektu ESF.
Úřad práce vychází při realizaci rekvalifikačních kurzů především z aktuální situace a potřeb na trhu práce. Pro realizaci této formy vzdělávání úřad práce obvykle spolupracuje s rekvalifikačními zařízeními v Plzeňském kraji, Středočeském kraji, Jihočeském kraji a v Praze.
V oblasti rekvalifikací zprostředkovávaných během byly realizovány během 1. pololetí 2009 tyto kurzy: (v tabulce jsou uvedeny druhy rekvalifikačních kurzů, dohodnuté ceny kurzů k 30.6.2009 a přehled rekvalifikačních zařízení)
- 31 -
Druh kurzu
Počet osob
Rekvalifikační středisko
Cena kurzu
Svařování
4
SOŠ a SOU Sušice, KOVOSVAR Strakonice
38.940,- Kč
Základní školení elektrikářů
2
Děl.škola Galla Plzeň
4.760,- Kč
Pohřební služby
1
J.Veselá - Profit klub, Hradec Králové
18.950,- Kč
Montér plyn.zařízení – přípr. kurz
1
Welding Praha s.r.o.
9.320,- Kč
Účetnictví
1
Trigon Plzeň
8.950,- Kč
Účetnictví a daňová evidence
1
Trigon Plzeň
11.950,- Kč
Rekvalifikační kurzy hrazené v rámci APZ z prostředků ESF a rekvalifikační kurzy hrazené v rámci APZ z prostředků státního rozpočtu představují za I. pololetí částku 92.870,- Kč. Rekvalifikační kurzy byly realizovány se zřetelem na Informaci MPSV č.7/2008 ze dne 1.11.2008 Zadávání veřejných zakázek úřadů práce v rámci APZ. Úřad práce poptával poradenskou firmu – Advokátní kancelář pro realizaci veřejné zakázky a právního poradenství v oblasti výběrů dodavatelů pro realizaci nástrojů APZ – rekvalifikace a poradenské činnosti.
Všechny výše uvedené rekvalifikační kurzy byly realizovány jako rekvalifikace výjimečné a ojedinělé, a to postupem popsaným v informujícím dopisu Ing. M.Bílkové, vrchní ředitelky sekce politiky zaměstnanosti a trhu práce MPSV, ze dne 26.1.2009 o doporučeném postupu úřadů práce při zadávání veřejných zakázek k zajištění rekvalifikací. V uvedených případech se vždy jednalo o potřebu konkrétního klienta, která souvisela s realizací nových povinností ÚP v souvislosti s novelou Zákona o zaměstnanosti. Všechny další druhy rekvalifikačních kurzů (kromě výše uvedených) budou řešeny v rámci veřejné zakázky a byly zařazeny do nadlimitního výběrového řízení „Rekvalifikační kurzy“, které bylo vyhlášeno 22.5.2009 na konečnou hodnotu 4 350 tis. Kč - s termínem do 31.12.2010. Datum ukončení výběrového řízení je uvažován na srpen 2009, konec lhůty pro podávání nabídek byl stanoven na 13.7.2009. Před vyhlášením nadlimitního výběrového řízení Rekvalifikační kurzy realizoval úřad práce výběrové řízení malého rozsahu, a to „Zajištění komplexní organizace veřejné zakázky a poskytování právního poradenství“, které bylo vyhlášeno 13.2.2009 a ukončeno 18.3.2009. Úřad práce rovněž uvažuje ve II. pololetí 2009 s aktivní účastí v projektech ESF, a to v projektu „S pomocí za prací“ – určen pro nezaměstnané, kteří jsou v evidenci ÚP méně než 1 rok a zájemce o zaměstnání a v projektu „Aktivně do práce“ – určen pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří jsou v evidenci ÚP déle než 1 rok a osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností.
- 32 -
Podpora vytváření pracovních míst pro občany se zdravotním postižením
Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa V 1. pololetí roku 2009 nebyla Úřadem práce v Klatovech vyhlášena žádná nová chráněná pracovní dílna (CHPD) ani chráněné pracovní místo (CHPM).
Na částečnou úhradu provozních nákladů v 1. pololetí 2009 úřad práce přispíval těmto organizacím: Čtvrtletní příspěvek - chráněné dílny:OBZOR, VDI Plzeň, provozovna Sušice 112 000,- Kč Jaroslav Valenta, provozovna Malý Bor 37 500,- Kč SUCOM PRODUKTION s.r.o. Sušice 100 000,- Kč SECURITY INVESTMENT Klatovy, s.r.o. 31 250,- Kč - chráněná pracoviště: Svaz zdravotně postižených Šumava, Klatovy Julius Urbanics Klostermanova 4, Sušice Emilie Mayerová, Klatovy
7 500,- Kč 7 500,- Kč 7 500,- Kč
Celkem bylo vyplaceno za 1. pololetí roku 2009 na CHPD a CHPM
606 500,- Kč
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením - § 78
Na příspěvek podle § 78 je právní nárok, a proto se vyplácí po předložení žádostí zaměstnavatelskými subjekty a po provedené kontrole správnosti předložených výpočtů vykázaných OZP vždy po ukončeném čtvrtletí. V návaznosti na Vyhlášku 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se osoby se zdravotním postižením (OZP) počítají na přepočtené stavy. Úřad práce v Klatovech poskytl za IV/IV 2008 příspěvek těmto organizacím: SUCOM PRODUCTION s.r.o., Sušice 493 681,- Kč Petr Pajma – OBCHODNÍ ČINNOST, Sušice 376 304,- Kč Gabriela Bělská, Klatovy 19 500,- Kč Ing. Jan Bláha, Švihov 19 500,- Kč JOKA Trading s.r.o., Klatovy 231 885,- Kč KATRMONT s.r.o., Sušice 23 391,-Kč C e l k e m IV/IV 2008 1 164 261,- Kč Za I/IV 2009 poskytl Úřad práce v Klatovech příspěvek těmto organizacím: SUCOM PRODUCTION s.r.o., Sušice 469 712,- Kč Petr Pajma – OBCHODNÍ ČINNOST, Sušice 361 042,- Kč Gabriela Bělská, Klatovy 24 000,- Kč Ing. Jan Bláha, Švihov 24 000,- Kč KATRMONT s.r.o., Sušice 40 912,- Kč Svaz zdravotně postižených Klatovy 22 561,- Kč C e l k e m I/IV 2009 942 227,- Kč Celkem bylo vyplaceno za IV/IV 2008 a za I/IV 2009 2 106 488,- Kč. - 33 -
Opatření, kterým je uloženo zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci zaměstnávat stanovený podíl OZP, se po zvýšení odvodů za nenaplnění stanoveného počtu OZP zdá být účinné. Vzniká tlak odběratelů na náhradní plnění, a tak v současné době některé textilní výrobny se snaží zavést výrobu do nově založených chráněných dílen nebo se stát zaměstnavatelem zaměstnávajícím více než 50 % OZP.
Zpráva o plnění zaměření APZ v roce 2009 Povinnost zpracovat zprávu o plnění zaměření APZ v 1. pololetí 2009 vychází z naplňování NI č. 13/2009 – „Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2009“. Tato NI byla rozpracována do regionálních podmínek v „Zásadách pro užití prostředků na APZ na rok 2009 – DODATEK č. 1“. Za období od 1.1. – 30.6.2009 byly výdaje na zabezpečení APZ čerpány následovně: Rekvalifikace 116 624,- Kč ……… 2,27 % Zříz. a provoz SÚPM + SVČ 1 636 686,- Kč ……… 31,87 % VPP 1 609 814,- Kč ……… 31,36 % CHD a CHPM 606 500,- Kč …….. 11,81 % OP RLZ – „Vzdělávejte se !" 1 165 189,- Kč …….. 22,69 % ======================================================= Celkem 5 134 813,-- Kč ……. 100 % Z uvedeného přehledu je zřejmé, že největší podíl na výdajích APZ mají dohody uzavřené v rámci veřejně prospěšných prací a dohody na vyhrazená společensky účelná pracovní místa. Nově se do čerpání prostředků na APZ promítla realizace programu „Vzdělávejte se !“, která v první fázi do 30.6.2009 umožnila na základě schválené výjimky dočerpání finančních prostředků z OP RLZ. Celkem bylo v tomto vzdělávacím programu proškoleno 168 zaměstnanců, 45 zaměstnanců se zúčastnilo 2 různých kurzů. Podstatné v této souvislosti je nutné zdůraznit, že v případě programu „Vzdělávejte se!“ se nejedná o uchazeče o zaměstnání, ale účastníky vzdělávacích kurzů jsou vlastní zaměstnanci, pro které zaměstnavatel nemá v důsledku ekonomické krize dostatek práce k naplnění týdenního fondu pracovní doby. V další fázi, tj. do 30.6.2011, bude jmenovaný program probíhat v rámci OP LZZ. Při uzavírání dohod na VPP a SÚPM byla v souladu se strategií MPSV prioritně upřednostňována možnost čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu v rámci Operačních programů Rozvoj lidských zdrojů a Lidské zdroje a zaměstnanost. Proti loňskému roku se zvýšil objem čerpání finančních prostředků na provoz chráněných pracovních dílen a chráněných pracovních míst o 86 240,-- Kč. Statistické sledování: Uchazeči v APZ celkem: podle nástrojů APZ: mladší 20 let starší 50 let z toho starší 55 let dlouhodobě nezaměstnaní podíl žen podporovaných APZ
....... ....... ....... ....... ....... .......
počet uchazečů 173 8 66 21 119 78
% 100 4,6 38,2 12,1 68,8 45,1
Výše uvedené procentuální vyčíslení bylo konstruováno s tím, že někteří uchazeči jsou podle konkrétních podmínek zahrnuti ve více kategoriích. Přesto je možno na základě uvedeného přehledu konstatovat, že největší podíl při uplatňování nástrojů APZ zaujímají dlouhodobě nezaměstnaní, kterým je věnována největší pozornost. Bohužel se v řadě - 34 -
případů jedná o „notorické fluktuanty“, kteří nemají zájem pracovat, a proto často dochází k předčasnému ukončení pracovního poměru a hledání adekvátní náhrady, čímž se zvyšuje celková náročnost administrativy u zaměstnavatele i na úřadu práce. Výrazné zastoupení mezi účastníky jednotlivých forem APZ mají i uchazeči o zaměstnání nad 50 let věku, neboť tito lidé, kteří ve většině celý život nepoznali traumatické důsledky ztráty zaměstnání, velice těžce novou osobní realitu snášejí. Vzhledem k tomu, že podíl žen evidovaných na úřadech práce jak z celostátního, tak i okresního pohledu překračuje 50-ti procentní hranici, byla jako od 1.4.2009 pro potřeby naplňování záměrů APZ zavedena samostatná kategorie „žena“, která by měla přispět ke zvýšení zájmu zaměstnavatelů o uzavírání pracovních poměrů. Ke 30.6.2009 činí podíl žen zapojených do využívaných nástrojů APZ 45,1 %. Forma Individuálního akčního plánu je využívána pro kategorie uchazečů dané zákonem o zaměstnanosti. Možnosti pro budoucí uplatnění uchazečů o zaměstnání jsou limitovány počtem anoncovaných volných pracovních míst, bohužel, současná ekonomická situace nevytváří podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí a jejich počet má trvale klesající tendenci. Tím jsou také dány velice omezené možnosti vyhledávání vhodných pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání znevýhodněné na trhu práce. Jako nejúčinnější z používaných nástrojů APZ se jeví zapojení uchazečů o zaměstnání prostřednictvím veřejně prospěšných prací a formou vyhrazených společensky účelných pracovních míst. Tyto dvě nejmasovější formy APZ představují z hlediska čerpání vynaložených finančních prostředků 63,2 %. V případě rekvalifikací bylo do OP LZZ zařazeno 10 uchazečů o zaměstnání, z toho byly 3 ženy, 1uchazeč do 25 let, 1 nad 50 a roků, dlouhodobě nezaměstnaní byli 3.
Rekvalifikace a poradenská činnost Rekvalifikace: 10 uchazečů o zaměstnání, z toho pro 4 uchazeče byly dohody uzavřeny na rekvalifikační kurzy hrazené v rámci APZ z prostředků ESF a pro 6 uchazečů byly dohody uzavřeny na rekvalifikační kurzy hrazené v rámci APZ z prostředků státního rozpočtu. Celkem absolvovalo rekvalifikaci:
10 uchazečů
Zdůvodnění: Rekvalifikační kurzy byly realizovány se zřetelem na Informaci MPSV č.7/2008 ze dne 1.11.2008 Zadávání veřejných zakázek úřadů práce v rámci APZ. Úřad práce poptával poradenskou firmu – Advokátní kancelář pro realizaci veřejné zakázky a právního poradenství v oblasti výběrů dodavatelů pro realizaci nástrojů APZ – rekvalifikace a poradenské činnosti. Další rekvalifikace byly realizovány jen jako výjimečné a ojedinělé, a to postupem popsaným v informujícím dopisu Ing. Marie Bílkové, vrchní ředitelky sekce politiky zaměstnanosti a trhu práce MPSV, ze dne 26.1.2009 o doporučeném postupu úřadu práce při zadávání veřejných zakázek k zajištění rekvalifikací. V uvedených případech se vždy jednalo o potřebu konkrétního klienta, která souvisela s realizací nových povinností ÚP v souvislosti s novelou Zákona o zaměstnanosti. Prioritním úkolem úřadů práce je čerpání finančních prostředků prostřednictvím financí z Evropského sociálního fondu. Z tohoto důvodu budou ve 2. pololetí roku 2009 uchazeči o rekvalifikační kurzy zařazováni právě do projektů ESF – S pomocí za prací a Aktivně do práce, které budou zahajovány v měsíci září – říjen 2009. - 35 -
Uchazeči do 25 let: absolventi SŠ,VŠ i vyučenci mají především zájem prosadit se v oboru, ve kterém získali prvotní kvalifikaci. Z toho vyplývá nízká motivace pro rekvalifikaci, i když v daném oboru nejsou volná pracovní místa a ani částečné hrazení mzdových nákladů zde v tom případě nelze uplatnit. Na druhou stranu se úřad práce setkává s malým zájmem těchto uchazečů přijmout zaměstnání, které neodpovídá jejich představám o finančním ohodnocení. Někdy se jejich představy a nabídka zaměstnavatelů značně rozcházejí.
Uchazeči starší 50 let: v této kategorii je již zřetelná menší výkonnost i přizpůsobivost, někdy i neochota učit se novým věcem, je zde zvýšený počet osob se zdravotním postižením. U zaměstnavatelů pak nižší zájem, když si mohou na trhu práce vybrat pracující okolo 30 let věku. I zde se obtížně umisťují uchazeči i přes zvýšené úsilí ÚP zaměřené právě na tuto kategorii. Podařilo se ale překročit procento při umístění dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (stanovené min. 40%) - skutečnost 65,91%. Usilovnou prací celého kolektivu ÚP se podařilo jak již výše uvedeno umístit uchazeče, kteří byli v evidenci i několik let. Přitom je nutno vzít do úvahy i skutečnost, že zde působí specifické podmínky dané vývojem okresu. Stále kolem 10% obyvatel je zaměstnáno v zemědělství, prakticky neexistuje těžký průmysl. Nabídky volných míst jsou převážně pro pomocné – fyzicky náročné práce.
Program podpory drobného podnikání Drobné podnikání úřad práce podporuje hlavně uzavíráním smluv na společensky účelná pracovní místa. V tomto případě poskytuje za předpokladu splnění stanovených požadavků příspěvek na částečnou úhradu mzdových nákladů, doba poskytování příspěvku se pohybuje v rozmezí 6 měsíců až 1 roku. Nově začínajícím podnikatelům z řad uchazečů o zaměstnání pro výkon samostatně výdělečné činnosti je poskytován účelově vázaný finanční příspěvek na nákup potřebného vybavení pro rozjezd podnikatelské aktivity, přičemž minimální doba podnikání je 24 měsíců. Zde je i možnost před začátkem vlastního podnikání využít rekvalifikace a buď se rekvalifikovat nebo připravit v kurzu „Podnikatelské minimum”. Dále jsou začínající podnikatelé informováni o možnosti použití prostředků z Evropského sociálního fondu. V okrese působí hospodářská komora, jejíchž poradenských služeb využívají podnikatelé zejména při obchodování se zahraničím. Konkrétní podporu malého a středního podnikání poskytovala v průběhu 1. pololetí 2009 i Českomoravská záruční a rozvojová banka prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace v rámci programu M - záruka, která byla uplatňována pouze k úvěrům 7 bank, jež mají s ČMZRB uzavřenu smlouvu o spolupráci při poskytování záruk zjednodušeným způsobem. O celostátním využívání této podpory svědčí skutečnost, že v období od 30.4. do 31.7.2009 byly vyčerpány veškeré finanční zdroje pro letošní rok, takže příjem žádostí je již v současné době zastaven. Úřad práce může pomoci v drobném podnikání hlavně, jak formou poskytování příspěvku při zřizování či vyhrazování pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání, kteří splňují některá poskytnutí příspěvku a to v rozsahu stanoveném zákonem zaměstnanosti.
již bylo výše uvedeno, společensky účelných kritéria, stanovená pro č. 435/2004 Sb., o
Co se týče tzv. investičních pobídek, tohoto nástroje APZ nelze v našich podmínkách využít vzhledem k tomu, že tyto se poskytují jen v regionech, kde je nadprůměrná míra nezaměstnanosti.
- 36 -
7.
Stručná analýza problémových skupin a oblastí
Z hlediska možnosti zaměstnání jsou nejproblémovější skupinou občané se zdravotním postižením (ZP). Jejich počet byl k 30. 6. 2009 477 a současná situace na trhu práce jim dává malou šanci na uplatnění. Nově přijatá právní úprava jejich zaměstnávání snad zlepší situaci a změní i postoj zaměstnavatelů k této kategorii. Signály již jsou a zaměstnavatelé se informují i na možnosti tzv. náhradního plnění, což zase dává šanci zaměstnávat osoby se ZP u zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců se ZP, ve výrobních družstvech invalidů, apod. Ke 30. 6. 2009 je v evidenci, jak výše uvedeno, celkem 477 občanů, kteří mají zdravotní postižení, tj. 14,1 % z celkového počtu uchazečů. Vloni to bylo 450 uchazečů a procentuelně 19,0. Tím, jak stoupá celkový počet evidovaných uchazečů, tak zároveň procento uchazečů se zdravotním postižením klesá. Proti srovnatelnému období loňského roku se jejich počet snížil o 27. Velký podíl na stálém - téměř neměnném- počtu těchto osob v evidenci má i celkově se zhoršující zdravotní stav populace. Občané mají na trhu práce velké problémy se svým uplatněním, protože firmy nemají vytvořeny vhodné pracovní příležitosti a tito lidé sami velmi často příliš velký zájem o práci nemají. Většinou zdravotní omezení jsou tak rozsáhlá, že v mnoha případech považujeme možnost pracovat za pouze teoretickou – a to nejen kvůli zdravotnímu stavu, ale zejména proto, že vhodná místa na trhu práce prakticky nejsou. K 30. 6. 09 se uvádí v měsíčním výkazu pouze 19 těchto míst. Vzhledem k rozlehlosti klatovského okresu je toto číslo nepatrné. K problematice plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením bylo úřadům práce na základě metodického pokynu MPSV č. 5/2005 uloženo seznámit zaměstnavatele s ustanovením § 81, odst.2 zákona o zaměstnanosti a o možných způsobech plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Bylo doporučeno, aby seznámení probíhalo 3 způsoby, a to: zveřejněním textu o této problematice na internetových stránkách ÚP, na nástěnkách ÚP a při konzultacích zaměstnanců úřadů práce u zaměstnavatelů. Text pro zveřejnění na internetových stránkách byl zpracován a uveřejněn, také byla zveřejněna zkrácená verze na informační nástěnky pracovišť úřadu práce. Lze konstatovat, že více zaměstnavatelů se zaměřilo na plnění povinného podílu způsobem tzv. náhradního plnění, tj. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.
Další skupinou jsou dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči. Nejpočetněji mezi nimi zastoupeni jsou opět občané se ZP, dále pak obtížně umístitelní občané a uchazeči se základním a neukončeným vzděláním. Uchazečů, kteří jsou v evidenci déle než jeden rok je k 30.6.2009 celkem 673 ( ke 30. 6. 2008 celkem 732), z toho občanů se ZP je cca 22 – 25 %, ostatní mají jen základní nebo neukončené vzdělání, vyučených nebo s vyšším vzděláním je minimum a zhruba 20-25 % je tzv. obtížně umístitelných. Velmi potěšitelný je pokles v absolutním čísle proti srovnatelnému období loňského roku, a to o 59 uchazečů. Tento trend začal již v loňském roce, letos pokračuje. Snad s několika výjimkami, kterých však není více jak 10 %, téměř všichni z výše uváděných počtů jsou takoví uchazeči, kteří svoji energii věnují ne na zajištění zaměstnání, ale na přesvědčování ÚP, zaměstnavatelů, lékařů, že nabízenou práci vykonávat nemohou. Jako problémovou skupinu na trhu práce lze dále označit fyzické osoby pečující o děti do 15 let, kterým je dle zákona o zaměstnanosti nutno věnovat zvýšenou péči. Ke 30. 6. 2009 bylo v evidenci 519 těchto osob, vloni 427. Snižuje se počet míst v - 37 -
předškolních zařízeních, zhoršují se možnosti dojíždění za prací veřejnými dopravními prostředky a v neposlední řadě maminky narážejí i na problém s pracovní dobou. Většinou požadují práci na 1 směnu, s úpravou pracovní doby nebo na zkrácený úvazek. Samostatnou kategorií jsou v této skupině matky – samoživitelky, kde se problémy s péčí o děti násobí a úřad práce má možnosti omezené. Nicméně u několika firem v okrese byl zaznamenán zájem o zaměstnání této skupiny osob a určité první kroky v zaměstnatelnosti této skupiny se připravují. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání v našem okrese je 39,2 roků, přesto stojí za zmínku kategorie fyzických osob starší 50 let věku. Ke 30.6.2009 bylo v evidenci uchazečů o zaměstnání celkem 905 osob z uvedené kategorie, což představuje 26,8%. Vloni 777 osob, 32,81%. Velmi významně se na jejich nezaměstnanosti projevují organizační změny v podnicích, kde tito lidé pracovali převážnou část svého produktivního života a pracovní pozice se spíš neměnily. Stát – ÚP zde může pomoci dle zákona o zaměstnanosti prodlouženou podpůrčí dobou, tj. 8 popř. 11 měsíců. Někteří uchazeči mají zájem se i nadále vzdělávat a budou zařazováni do rekvalifikačních kurzů ( zájem je o kurzy na obsluhu PC) nebo na další formy APZ.
Další problémovou oblastí je dopravní obslužnost v okrese, jejíž úroveň odpovídá současným možnostem společnosti. Finanční zatížení leží na obcích, které se musí na finančních výdajích podílet. Situace byla v průběhu 1. pololetí 2009 navíc komplikována celosvětovým vývojem ekonomiky, dopady hospodářské recese se negativně promítaly i do ekonomiky dopravců v místních podmínkách. Osobní doprava v okrese je zabezpečena na ranní směnu, stejně jako doprava z I. směny domů. Pokud se jedná o dopravu na třetí směnu a dopravu ráno domů, tak toto nepřipadá z 99 % v úvahu a ani u dopravy z druhé směny to není lepší. Poslední spoje autobusů vyjíždějí nejpozději do 18:00 hod., výjimkou je spoj z Klatov do Sušice, který vyjíždí v 18:25 hod. ČSAD se nebrání zavést jakýkoliv spoj, podmínkou ale zůstává, že nesmí být pro něj ztrátový. Zde jsme u jádra problému, zatímco na ranní směnu jezdí autobusy plně vytížené, tak mnohdy u školních autobusů či u autobusů, které jsou určeny k dopravě občanů k lékaři nebo na úřady, se již mnohdy o vytíženosti nedá hovořit. Jsou tedy ztrátové. Tím pak už nezbývá na další spoje, které by jezdily na jiné směny a nebyly by vytížené. Zvláště tíživá je situace v regionu Sušice, Kašperské Hory, Horažďovice a směrem k státním hranicím od Nýrska. Zde je minimální hustota obyvatelstva daná polohou u západní hranice, kde se systematicky snižoval počet obyvatel a nebyl zájem, aby lidé zde migrovali. Některé firmy např. OLHO – Technik Czech s.r.o. v zájmu dosažení potřebného stavu zaměstnanců přispívají na dopravu podle vzdálenosti místa bydliště od provozovny. Jak uvedeno v úvodu, rozlohou je okres na druhém místě, ale počtem obyvatel až na 52. místě mezi okresy ČR. V takovýchto podmínkách lze těžko vytvořit dopravní síť, aby vyhovovala požadavkům občanů a současně nebyla ztrátová. Některé obce např. Kašperské Hory a Chanovice řeší problém zaváděním vlastní dopravy pomocí mikrobusů, zvláště pro dopravu občanů na úřady a k lékaři, kdy spoje autobusy ČSAD nejsou využity. Prozatím se tento druh dopravy ukazuje jako perspektivní, obzvláště vhodný do podmínek příhraničí. Vlaková osobní doprava zatím nebyla výrazněji redukována a daří se jí udržet v rozumných mezích, kdy zaručuje dopravu stejně jako autobusy na ranní a mnohde i odpolední směnu. I zde však občané pocítili dopad celkové energetické napjatosti ve formě zvýšeného jízdného.V této souvislosti je možné konstatovat, že při neustálém zvyšování jízdného autobusové i železniční dopravy se vyplácí mnoha lidem sdružit se a jezdit do práce osobním autem jednoho z nich. Není také již ojedinělé, že rodiče, kteří jezdí za prací do Sušice nebo Klatov z odlehlejších částí okresu, berou svoje děti s sebou do školy. Příspěvek poskytován.
na dopravu zaměstnanců zatím nebyl Úřadem práce v Klatovech - 38 -
8.
Shrnutí
Charakteristickým rysem pro průběh 1.pololetí 2009 je tak jako v celé republice i v klatovském okrese vyrovnávání se s dopady ekonomické recese, která postupně zasáhla všechny oblasti hospodářské činnosti. V první fázi se jednalo především o organizace, které byly bezprostředně napojeny svými subdodávkami na automobilový průmysl, později došlo k rozšíření i na ostatní odvětví národního hospodářství. Ve většině podnikatelských subjektů se negativní změny projevily v omezování stávajících výrobních kapacit, docházelo k hromadnému propouštění, někteří zaměstnavatelé řešili nedostatek výrobních zakázek tím, že využívali ust. § 209 ZP o možnosti poskytování náhrady mzdy v nižší částce. Nepříznivý ekonomický vývoj se odrážel v disponibilní nabídce volných pracovních míst, která od počátku roku 2009 měla trvale sestupnou tendenci – proti 809 VPM ke 31.12.2008 bylo ke konci prvního pololetí 2009 evidováno pouze 346 VPM, tj. pokles o 463 pracovních příležitostí. V podmínkách klatovského okresu se celá řada firem, především z oblasti textilního, kožedělného a potravinářského průmyslu, která je závislá na exportu svých výrobků, musí navíc potýkat i se značnou konkurencí levného zboží z rozvíjejících se ekonomik zemí asijského kontinentu a s nepříznivým směnným kurzem koruny vůči západním měnám (Euro, dolar), což se negativně promítá do jejich výsledků hospodaření. Dalším faktorem, negativně ovlivňujícím výsledky hospodaření, bylo zvyšování cen energií (elektřina, plyn). Zemědělské podniky se v průběhu 1.pololetí 2009 potýkaly nedostatečnou výší výkupních cen mléka a jatečného dobytka, hektarové výnosy u rozhodujících obilninových komodit budou poznamenány nestálostí počasí (časté prudké lijáky) v době kulminace dozrávání. V této souvislosti bylo představiteli zemědělských společností zdůrazněno, že se nebude ani tak jednat o výši objemových ukazatelů, ale především se očekává horší kvalita zrna obilovin, v některých lokalitách dokonce hrozí nebezpečí plísní. Výkupní cena mléka se snížila cca o 25 – 30 % a podle výrobců je alarmující skutečnost, že se již dostala pod úroveň výrobních nákladů. Vývoj nezaměstnanosti v průběhu 1. pololetí 2009 lze charakterizovat následovně: v prvních třech měsících byl průběh identický s celorepublikovým růstem nezaměstnanosti, z 6,31 % se míra nezaměstnanosti (MN) vyšplhala k 31.3.2009 na 7,79 %, což znamenalo 3 715 uchazečů o zaměstnání. Od dubna se míra nezaměstnanosti v okrese Klatovy postupně snižuje, což je vzhledem k narůstající intenzitě ekonomické recese trend naprosto atypický. K 30.6.2009 činila MN 7,16 %, což představovalo 3 376 uchazečů o zaměstnání. Tento pozitivní vývoj MN byl výsledkem iniciativního přístupu při hledání možnosti pracovního uplatnění uchazečů ze strany úřadu práce, dále se zde odrazilo i velké úsilí pracovníků při naplňování všech dostupných forem aktivní politiky zaměstnanosti a současně se pozitivně projevil i nekompromisní přístup při porušování závazných ustanovení zákona o zaměstnanosti. Počet volných pracovních míst (VPM) naopak zaznamenává po celé sledované období degresivní vývoj, proti nabídce 809 VPM k 31.12.2008 došlo v průběhu šesti měsíců k poklesu o 463 pracovních příležitostí na 346 VPM. Tím se výrazně zvýšil i počet uchazečů, připadajících na 1 VPM, proti stavu roku 2008 = 3,8 uchazeče na 1 VPM se jejich počet ke 30.6.2009 zvýšil na 9,8 uchazeče/VPM. Největší počet uchazečů na 1 VM je ke 30.6.2008 na Plánicku = 21 uchazečů, na Horažďovicku= 14,4 uchazečů, v regionu Sušice = 14,2 uchazeče, v Kašperských Horách = 10,4 uchazeče, následuje Nýrsko = 7,3 uchazeče a nejlépe z tohoto srovnání vychází oblast Klatovska = 6,9 uchazeče o zaměstnání. Počet obcí okresu, kde je míra nezaměstnanosti ≥ 10 % se proti stavu k 31.12.2008 snížil z 26 na 21, většinou se jedná o odlehlé lokality s malý celkovým počtem obyvatel. Podle jednotlivých věkových kategorií je zaznamenán proti 31.12.2008 nejvýraznější nárůst uchazečů o zaměstnání v kategorii od 20 – 24 let, kde se počet - 39 -
zvýšil o 92 osob a podíl vzrostl z 10,82 % na 13,12 % a v kategorii 25 – 29 let = zvýšení o 55 uchazečů (zvýšení z 10,30 % na 11,53 %). V souvislosti s prohlubujícími se dopady hospodářské recese klesá počet pracovních příležitostí, což se projevuje v poklesu nabídky volných pracovních míst. V této souvislosti se snižuje i možnost pracovního uplatnění pro příslušníky cizích států. Výrobní subjekty ukončují uzavřené dohody s agenturami práce, které dodávaly cizince pracovní sílu na základě dohod o dočasném pronájmu pracovní síly. Vzhledem k tomu, že počet cizinců, kteří ztratili práci, dosti značně narostl, přikročila vláda v průběhu 1. pololetí 2009 k opatření, že cizinci, kteří se rozhodnou vrátit do mateřské země, dostanou zaplacenu letenku a navíc obdrží jednorázovou částku ve výši 500,- Euro. Tato forma byla částečně využita především občany Mongolska a v menším rozsahu i občany Vietnamu. V oblasti aktivní politiky je stále větší důraz kladen na hledání práce pro obtížně umístitelné osoby, hlavně dlouhodobě nezaměstnané, osoby se zdravotním postižením, mladistvé a absolventy a osoby starších 50 let. Nově se v 1. pololetí 2009 zapojilo 7 zaměstnavatelů do možnosti zvýšení kvalifikace svých zaměstnanců prostřednictvím programu „Vzdělávejte se!“. Nedaří se vytvářet nové chráněné dílny a pracoviště tak, jak by bylo třeba. V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že někteří uchazeči se ZP ovšem neprojevují žádný zájem o pracovní poměr. Proti předcházejícímu roku došlo z hlediska stanovených podmínek aktivní politiky zaměstnanosti pro zaměstnavatele k rozšíření kategorií pro poskytování finančního příspěvku na částečnou úhradu mzdových nákladů pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou nějakým způsobem handicapováni při hledání práce. Prioritní zájem úřadu práce je využívat možnosti čerpání finančních příspěvků z Evropského sociálního fondu, tato snaha byla naplňována prostřednictvím uzavřených dohod na veřejně prospěšné práce s obcemi a neziskovými organizacemi a dohod na částečnou úhradu mzdových nákladů v rámci společensky účelných pracovních míst.
9.
Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti
Vývoj 1. pololetí 2009 byl z hlediska trhu práce charakteristický tím, že dopady hospodářské recese vyvolaly pokles ekonomických ukazatelů ve všech sférách podnikatelské činnosti. V souvislosti s útlumem investiční činnosti zákonitě klesala i nabídka volných pracovních míst, takže lidé, kteří přišli o práci, hledali s velkými obtížemi nové uplatnění. Situace ve druhém pololetí 2009 z hlediska vývoje zaměstnanosti dle prognózy předních ekonomických expertů nedozná výraznějšího zlepšení, míra nezaměstnanosti by se v regionálních podmínkách trhu práce mohla dostat až k úrovni 9,-- %.
- 40 -
B. Tématický rozbor
- 41 -
I.
Situace v jednotlivých mikroregionech
Klatovy Mikroregion s největším počtem obyvatel a s poměrně vyšší nabídkou volných pracovních příležitostí – 181. Míra nezaměstnanosti 6,01% je první nejnižší v rámci okresu, počet uchazečů o zaměstnání je 1257 osob (vloni 921), tj. nárůst o 336 osob. Toto číslo samozřejmě převyšuje nabídku volných míst (na jedno volné pracovní místo je 6,9 uchazeče), a stále se projevuje nedostatek zaměstnanců v textilním průmyslu (šičky, švadleny), ve stavebnictví (zedník, pomocný dělník) a ve službách (např. kuchař, číšník, prodavač).
Sušice V počtu obyvatel druhé místo, nejvyšší míra nezaměstnanosti – 8,96% (v loňském období 6,70%) a druhé místo v absolutním počtu uchazečů o zaměstnání – 1007. Proti údaji z minulého pololetí - 779 uchazečů došlo k nárůstu o 228 osob. Rozsah pracovních příležitostí oproti loňskému období silně poklesl, mikroregion jich nyní nabízí 71, tj. o 190 méně než ve stejném období loňského roku. Na jedno volné pracovní místo v průměru vychází 14,2 uchazeče, což nepředstavuje optimální možnosti uplatnění uchazečů na trhu práce. Přetrvávajícím problémem zůstává dostupnost dopravního spojení, kdy na směnné provozy a provozy s atypickou pracovní dobou (služby, apod.) se nelze dostat vůbec.
Horažďovice Třetí mikroregion co do počtu obyvatel. Podle počtu uchazečů o zaměstnání - 461 osob, (vloni 276) a ve sledování míry nezaměstnanosti je to druhé nejnižší číslo. Je to další mikroregion, který vykazuje nárůst, a to o 185 uchazečů. Dosažená hodnota míry nezaměstnanosti 7,53% je přesto druhou nejnižší v okrese, i když je o 0,37 % nad okresním průměrem. Zvýšený počet pracovních příležitosti poskytovala v textilním průmyslu především firma Grammer s.r.o.. K 31.12.2008 zde bylo v pracovním poměru 350 zaměstnanců a kromě toho firma zaměstnávala další pracovníky, jejichž pracovní uplatnění bylo zprostředkováno agenturami práce. Tato firma oznámila na úřad práce ukončení činnosti a uzavření závodu v Horažďovicích k 31.12.2009. Toto opatření mateřské firmy bude mít velmi významný dopad na zvýšení míry nezaměstnanosti v tomto mikroregionu. Již nyní zde došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti o 3,17%. Nabídka volných pracovních míst se snížila o 120 VPM a jejich počet ke konci pololetí činí 32, na jedno VPM tedy připadá 14,4 uchazeče. Tento počet je nejvyšší v rámci celého klatovského okresu.
Nýrsko Čtvrté pořadí podle počtu obyvatel v okrese a třetí nejnižší míra nezaměstnanosti. Počet uchazečů o zaměstnání činí 345, ( vloni 216 osob), tj. nárůst o 129 osob, míra nezaměstnanosti = 7,56% (vloni 4,60). Město Nýrsko poskytuje pracovní příležitosti hlavně ve zpracovatelském průmyslu. Do nepříznivého vývoje v oblasti nezaměstnanosti významně zasáhla OKULA Nýrsko a.s., kde došlo k rozsáhlému ukončování pracovních poměrů od ledna letošního roku. V letošním pololetí bylo v regionu vytvořeno pouze 47 volných pracovních míst ( vloni 224 ), tj. o 177 méně než v předcházejícím roce, na 1 VPM připadá 7,3 osob, což je v celém okrese ještě příznivé. Z příhraničních obcí v podstatě - 42 -
neexistuje dopravní spojení, a tak v této části mikroregionu je největší celoroční nezaměstnanost obtížně umístitelných osob. Je patrná určitá stabilizace místních firem, s rozvíjejícím se turistickým a cestovním ruchem se zvyšují i možnosti pracovního uplatnění v poskytovaných službách. Značný počet lidí stále nachází pracovní příležitosti v sousední SRN. Do této situace ale v příhraničních oblastech výrazně zasahuje vysoká cena pohonných hmot - pro denní dojíždění za prací je to velmi významný faktor, ale zatím se nijak nepodílí na zvyšování nezaměstnanosti v příhraničí.
Plánice Plánicko je na pátém místě v počtu obyvatel, má počet nezaměstnaných 104, s mírou nezaměstnanosti 7,81% (vloni 76 s mírou nezaměstnanosti 5,74%). V tomto mikroregionu došlo v letošním 1. pololetí k nárůstu míry nezaměstnanosti o 2,07%. Z hlášených volných míst je registrováno pouze 5 pracovních příležitostí, což představuje 20,8 uchazeče na 1 VPM. Zde začíná být situace velmi kritická. Stejně jako v jiných odlehlejších částech okresu je i zde velmi řídká dopravní síť - navíc pouze autobusová. Migrace za prací, ať už do Klatov nebo do okresu Plzeň-jih nebo do samotné Plzně, je poměrně výrazná.
Kašperské Hory Na počet obyvatel 1 181 je zde 104 nezaměstnaných (loni 63 osob) a z toho vyplývá druhá nejvyšší míra nezaměstnanosti v rámci okresu – 8,47%. Je to o 3,3 % více proti loňskému srovnatelnému období, kdy míra nezaměstnanosti byla 5,17 %. V mikroregionu jsou s ohledem na malý počet podnikatelských subjektů omezené možnosti tvorby nových pracovních míst, většina z evidovaných 10 VPM je směrována do oblasti poskytování služeb v místních penzionech a rekreačních zařízeních ( číšníci, servírky, kuchaři, recepční, pomocníci do kuchyně), navíc doba jejich trvání je ovlivněna sezónností. Na jedno VPM připadá 10,4 osoby. Významný podíl na snížení počtu uchazečů v evidenci mají veřejně prospěšné práce, nástroj aktivní politiky zaměstnanosti a jeho využitelnost pro přínos obci. Celkově došlo v 1.pololetí 2009 v klatovském okrese ke zvýšení počtu uchazečů o zaměstnání o 1008 osob a současně i k poklesu volných míst o 925, takže připadá v rámci okresu na 1 uchazeče o zaměstnání 9,8 volného pracovního místa.
- 43 -
II. Problémy mladistvých a absolventů škol na trhu práce Mladiství Dle nového zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se již nerozlišuje kategorie mladistvých uchazečů, ale pouze se hovoří o uchazečích do 20 let věku.
Úřad práce dle doporučení MPSV zpracovával v 1. pololetí 2009 zadávací dokumentaci k veřejné zakázce malého rozsahu „Poradenské činnosti“, která vychází z projektu OP LZZ „Poradenské činnosti a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnanosti“. Předmětem veřejné zakázky nekomplexní organizace a zajištění poradenské činnosti uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání za účelem zajišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů těchto osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání a při výběru vchodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Veřejná zakázka je rozdělena na 2 části, a to na JOB club a bilanční diagnostiku. Zde úřad práce postupoval dle Informace MPSV č.7/2008 Zadávání veřejných zakázek úřadů práce v rámci APZ.
Obsahově je náplň klubu mladých zaměřena na získávání základních praktických a sociálních dovedností. Mezi hlavní témata klubu mladých lze zařadit psaní životopisu, koncipování žádosti o zaměstnání, písemná či telefonická odpověď na nabídky volných míst, práce s tiskem, vyhledávání inzerátů s volnými místy a reakce na ně. Účastí ve skupině lze rozvíjet komunikativní dovednosti a při sociálně psychologických hrách navazovat kontakty s vrstevníky. Součástí jsou i besedy s vybranými lektory na aktuální témata související se zaměstnaností.
Základní myšlenku Job klubu tvoří motivace k získávání dalšího vzdělávání, účasti v rekvalifikačních kurzech či k opětovnému zařazení do SOU nebo OU. Při vstupu na trh práce u této skupiny mladistvých sehrává zásadní roli vliv rodinného prostředí. Kluby byly v tomto pololetí speciálně zaměřené pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče, pro uchazeče pečující o děti do 15-ti let, pro uchazeče do 25 let. K činnosti klubu přispěly i semináře organizované SSZ MPSV. Při sestavování náplně Job klubu je nezbytnou součástí programu práce s materiály, které jsou nabízeny Informačním a poradenským střediskem. Služeb tohoto IPS využívají jak uchazeči o zaměstnání, tak i žáci základních, středních i vysokých škol. O služby IPS je veliký zájem, o čemž svědčí zvýšená návštěvnost zájemců. Služby IPS kladně hodnotí jednak sami žáci a rodiče, ale také výchovní poradci ze škol základních a středních. V tomto směru má úřad práce dobrou spolupráci se školskými zařízeními v okrese. Poradenské středisko navštěvují žáci jako jednotlivci, vesměs se svými rodiči a také v rámci skupinových návštěv organizovaných ÚP a školou. V okrese je 29 úplných základních škol, z toho 4 zvláštní, se kterými se IPS snaží spolupracovat. Pracovnice oddělení poradenství připravila besedy o činnosti IPS na 6 základních školách pro žáky 8. a 9. tříd, celkem se uskutečnilo 10 besed. V roce 2003 se podařilo zřídit na dislokovaném pracovišti v Sušici Informační a poradenské středisko pro spádovou oblast Horažďovicka a Sušicka. Z důvodu rozlehlosti klatovského okresu se tak ÚP více přiblížil svými službami žákům ze vzdálenějších oblastí. Za poměrně krátkou dobu fungování IPS v Sušici si sem již zájemci našli cestu, ve velké míře se jednalo o skupinové návštěvy. - 44 -
Každé pondělí je v prostorách IPS umožněna činnost Oddělení náboru krajského vojenského velitelství v Plzni, kdy pracovník AČR nabízí možnosti vojenského studia, ale také možnosti zaměstnání jak v ČR, tak v zahraničí. IPS také slouží jako prostor pro výběrová řízení zaměstnavatelům a jedno dopoledne v týdnu pro poradenskou činnost Oblastního inspektorátu práce se sídlem v Plzni. Z kapacitních důvodů je nutné pro výběrová řízení a informační schůzky se zaměstnavateli pro počet zúčastněných větší než 15 osob využívat zasedací místnosti Městského úřadu v Klatovech. Těchto prostor mj. často úřad práce využívá pro motivační schůzky s uchazeči, kteří mají zájem zúčastnit se projektů z ESF.
Absolventi Tato kategorie uchazečů o zaměstnání dle nového zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. se již sleduje pouze pro statistické účely. Dle novely zákona č. 328/2008 Sb. již absolventi nejsou začleňováni mezi rizikové skupiny uchazečů, jimž je třeba věnovat zvýšenou vzornost při zprostředkování zaměstnání. Přesto jim úřad poskytuje významnou pomoc. Absolventi jsou na trhu práce znevýhodněni především nedostatkem praxe, či nezkušeností a neznalostí pracovního prostředí. Na druhé straně mohou zaměstnavatelům nabídnout pracovníka, který je flexibilní a schopný se dále učit. Na konci června 2009 bylo dle statistických výsledků v evidenci 120 absolventů škol, tj. 3,55%. Je to o 40 méně nežli v loňském roce. V okrese Klatovy je 6 středních škol, z toho dvě jsou gymnázia. Vyšší odborná škola je zde jedna a tvoří jednotný subjekt s Obchodní akademií a Státní jazykovou školou. Dále je zde Integrovaná střední škola, SŠ Horažďovice, SOŠ a SOU Sušice. Od roku 2002 Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze provozuje v Klatovech kombinovanou formu bakalářského studia oboru „ Veřejná správa a regionální rozvoj”. K tomuto využívá prostory Střední zemědělské školy. Od září 2006 byla v Klatovech zahájena výuka navazujícího magisterského studia kombinovanou formou. U SOU a OU Horažďovice došlo ke změně názvu na Střední škola, Horažďovice, Blatenská 313. Na schůzkách s výchovnými poradci ÚP informuje o počtech nezaměstnaných absolventů SOU a SŠ. Nízké počty nezaměstnaných k 30. 6. 2009 byly u absolventů VOŠ, Obchodní akademie a Jazykové školy (9), Střední zdravotnické školy (2) a u obou gymnázií (Klatovy 5, Sušice 6). Také u Střední průmyslové školy v Klatovech zaznamenáváme pouze 6 evidovaných absolventů. U ostatních středních škol se počty nezaměstnaných pohybovaly v rozmezí 7 - 23 uchazečů o zaměstnání. V průběhu první poloviny roku 2009 trh práce postupně začleňoval do pracovního procesu absolventy z naší evidence, i když mnoho z nich bylo svým prvním pracovním umístěním asi hodně zklamáno. Pro mnohé typy studijních oborů chybí ze strany zaměstnavatelů nabídka, navíc se připojují již mnohokráte vzpomínané problémy s dojížděním. Zde už začíná pomalu hrát svoji roli Krajský úřad, pod který přešla zřizovatelská funkce ke středním školám a učilištím a ve spolupráci tohoto úřadu, úřadů práce, škol, učilišť, ale i zaměstnavatelů a hospodářských komor je ta správná cesta, aby se struktura učebních oborů i oborů studijních přizpůsobila potřebám zaměstnavatelů a vůbec pracovního trhu a tím se zlepšilo i postavení této kategorie uchazečů o zaměstnání. Signály z loňského roku totiž ukazují, že opět mnoho absolventů končících svá studia ve školním roce 2008/9 bude mít s uplatněním určité problémy. Samozřejmě, že část bude pokračovat ve studiu na vysokých školách, ale pro ty zbývající je nabídka míst z úřadů práce všeobecně velice špatná. Vždyť např. naše statistika vykazuje ke 30.6.2009 jen 15 míst, která jsou otevřeně deklarována pro absolventy škol. Oproti loňskému roku se počet absolventů v evidenci zvýšil o 40 osob. Celkový počet absolventů v evidenci je tedy 120 osob, což je 3,55% z celkového počtu uchazečů. - 45 -
Individuální akční plán (dále IAP): dle zákona o zaměstnanosti jde o činnost směřující ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Obsahem IAP je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče na trhu práce. ÚP uzavře individuální akční plán s uchazeči nepřetržitě evidovanými déle než 5 měsíců. Zájem o jeho vypracování je ale ze strany uchazečů minimální. Od ledna do června 2009 proběhlo na ÚP v Klatovech a v Sušici celkem 45 skupinových schůzek pro pozvané uchazečů dané kategorie.
Obory a profese, ve kterých se absolventi škol nejlépe umisťují: Technické obory: zámečník, soustružník, elektrikář, instalatér, malíř, truhlář. Ve službách: krejčí, švadlena, kuchař – číšník pro pohostinství, cukrář, prodavač. V průmyslu: strojírenství, automatizační technika, IT Ve zdravotnictví: všeobecná sestra. Obory a profese, ve kterých se tato skupina nejhůře umisťuje: Podnikání v oborech Geografie a lesnictví.
obchodu
a
služeb,
Gymnázium,
Veřejnoprávní
činnost,
Nejmenší problémy s uplatňováním na trhu práce lze očekávat u absolventů vysokých škol. Se snižující se úrovní vzdělání se uplatnitelnost absolventů zhoršuje. Mezi hlavní příčiny špatného umisťování absolventů škol lze zařadit např. to, že na trhu práce není zaměstnavatel, který by měl o absolventy těchto oborů zájem. Někdy jsou míst obsazována zaměstnanci s neodpovídající profesí a často zaměstnavatelé požadují již nějakou praxi. Po vstupu České republiky do Evropské unie se dá říci, že absolventi škol ve velké míře využívají možnosti volného pohybu v rámci EU a také cestují za prací a za vzděláním do dalších zemí, např. Irsko, Anglie, Itálie. Mimo EU pak na Nový Zéland, Austrálie, USA apod. Často se využívají Au pair pobyty v rodinách. Za účelem předcházení nezaměstnanosti absolventů úřad práce spolupracuje se školami a realizuje např. exkurze a návštěvy žáků a studentů v prostorách úřadu práce nebo přímo ve školách. V rámci činnosti IPS proběhlo 10 besed na středních školách a SOU k problematice uplatňování absolventů na trhu práce a ucházení se o své první zaměstnání. Jednalo se o VOŠ a OA v Klatovech, Střední zdravotnickou školu, Gymnázium v Sušici a SOŠ a SOU v Sušici. Skupina mladistvých se na trhu práce nejlépe umisťuje v oblasti pomocných prací, např. ve službách, v obchodě, v lesnictví a v zemědělství. Samozřejmě se jedná o práce nekvalifikované, protože tito mladiství nedosáhli ve vzdělávacím procesu žádné kvalifikace. Velmi podstatnou roli zde hraje především rodinné prostředí a postoje rodičů ke vzdělávání. Nejhůře se umisťují na pracoviště mimo své bydliště, kdy je za prací nutno dojíždět. Často rodiče doprovázejí své děti i na jednání na úřad práce a požadují zaměstnání v místě bydliště nebo tam, kam rodiče sami za zaměstnáním dojíždějí. Pokud má někdo z rodičů zaměstnání, pak se snaží i své děti zaměstnat u téhož zaměstnavatele.
- 46 -
III. Faktory příznivě ovlivňující nezaměstnanost 1)
Poloha okresu na hranicích se SRN
Výhodou klatovského okresu (i ostatních v západním pohraničí) je jeho sousedství se Spolkovou republikou Německo, se kterou má hranici v délce 70 km. I když se počet pracovních příležitostí i v Německu v důsledku ekonomické krize snížil, stále do Bavorska odchází dost lidí z příhraničních okresů ČR za lepšími mzdovými podmínkami. Jedná se např. o kuchaře, číšníky, servírky, pokojské, uklizečky všeho druhu, pomocníky na stavbách, v průmyslu i v zemědělství, v poslední době jsou předmětem zájmu i kvalifikované profese např. lékař či zdravotní sestra. Jediným problémem, který limituje odchody těchto zájemců o výše uvedené profese, je jazyková bariera. 2)
V okrese není těžký průmysl
Dalším příznivým faktorem, především ve vztahu k ekologii přírody je, že v západních příhraničních okresech bývalého Československa se za minulého režimu nesměl budovat těžký průmysl, který byl po politicko-organizačních změnách po roce 1989 nejvíce postižen. V celém okrese spadal do odvětví strojírenského průmyslu jen jeden závod – ŠKODA Klatovy s.r.o., který k 31.12.2005 ukončil činnost. Vzhledem k této skutečnosti nebyl klatovský okres postižen restrukturalizací těžkého průmyslu. 3)
Rozvinutý zpracovatelský průmysl – zvláště textilní a potravinářský
Z lehkého průmyslu měl největší zastoupení textilní a kožedělný průmysl, který však nyní vlivem směnného kurzu české koruny a především na základě přílivu levného zboží z Asie prodělává vleklou krizi. Činnost v důsledku neschopnosti konkurovat svými výrobky ukončily velké firmy jako např. KOZAk Klatovy a JOKA s.r.o., v oboru vznikla celá řada menších firem (např. 3 KBH, Gong, Leasin, Eva Proroková - EVA), které přestože jsou daleko operativnější a pružnější z hlediska realizace zakázek, pociťují ve své ekonomice negativní dopad dumpingových cen východoasijských výrobků a posilování kurzu české koruny. Dále je v okrese vyspělý potravinářský průmysl (Drůbežářský závod Klatovy a.s., Mlékárna a.s. Klatovy, Šumavský Masokombinát s.r.o., kde i přes dílčí snižování stavu zaměstnanců nebyl zaznamenán výraznější pokles. 4) Rozvinuté zemědělství Zemědělství, které ještě dnes zaměstnává necelých 10% práceschopného obyvatelstva, je na poměrně dobré úrovni, i když je nutno připustit, že vlivem nedostatku investic dochází k zastarávání používané techniky. Přesto lze uvést společnosti, které využívají možnost spoluúčasti dotačních titulů, např. Zemědělského intervenčního fondu, a zlepšují stav nemovitých objektů i strojového parku = VOD Velký Bor, Agrospol a.s.Malý Bor. Pokud jsou občané sdružení v ZD nebo VOS je problematické jejich propouštění, protože vstupem do společnosti sem zároveň vložili i půdu. Přestože klimatické podmínky v průběhu 1. pololetí nebyly špatné, většina zemědělských podniků avizuje horší kvalitu obilního zrna v důsledku prudkých dešťů v jarních měsících.
5)
Velikost podnikatelských subjektů
Dalším důležitým faktorem je velikost podnikatelských subjektů. Žádný neměl více než 1000 zaměstnanců a v současné době mají většinou méně něž 300 zaměstnanců. Počtem zaměstnanců patří mezi největší organizace Rodenstock ČR s.r.o. – 713 zaměstnanců, Západočeské konzumní družstvo v Sušici, která zaměstnává 656 osob, HAAS Fertigbau s.r.o. – 578 zaměstnanců a Drůbežářský závod Klatovy a.s. – 429 zaměstnanců. Tato skutečnost dává předpoklady pro to, že i kdyby došlo k ukončení - 47 -
činnosti některého významného zaměstnavatele v okrese, nemělo by se toto projevit výrazným nárůstem nezaměstnanosti. 6)
Příchod cizího kapitálu
Nové závody, které se zde postavily a staví jsou celé ve vlastnictví německého kapitálu. Jedná se o firmy Rodenstock ČR s.r.o., HAAS Fertigbau s.r.o., OLHO – Technik Czech s.r.o., UVEX ČR s.r.o a GRAMMER CZ, s.r.o.. V případě firmy SPAK Foods s.r.o. byl odkoupen provoz bývalé Mykoprodukty v Sušici, firma Greiner PURtec CZ spol. s r.o. se sídlem v Nýrsku vybudovala a rozšiřuje nové výrobní objekty - u obou jmenovaných firem se jedná o kapitál rakouský, firma DOPLA PAP a.s. v Sušici – z téměř 97 % italský kapitál.
- 48 -
C. PŘÍLOHA
- 49 -
Mapa okresu s uvedením míry nezaměstnanosti
1
Švihov
e
Bo r
28 29
áš
Rejšte
Pr
jn
Srn
ily
Kašperské Hory
33
3
Horažďovice
Ma lý
Čímic 25 e
e bc ho i Ž
há ou Dl es V
a
21
23 Hejná
26 27 30 31 32
ice
tm an ic
ry
lžo vs ké
Pe
e Sušic
d Bu 24
Slatin
Sobě š
Ha r
e
tro Su vic šic e e
vic ňo
ek ád Hr
u
Čachr ov
ry
Železná Ruda
am
av Hl
22
e ětic
Strašín
Velhartice
Olšany
Ra bí
y
e
Na
šin
K
ec olin
16 17
Pa čej 20 ov
14
13 v Číhaň leko v a Z 19
18
15
y an ež Bř šice Hrade
ov
Bě
ráž St
P
e
í
H Kv orsk ild á a
Javor
tín Moch
Vrhaveč
c ne
ic
Ho
y tov
Kla
Dlaž o
Tý
n lá
ice r ov Bo an lký Ve
na Jan d ov Úh ic la e vo u
bytc e
8
H
29 Dražovice 30 Domoraz 31 Frymburk 32 Bukovník 33 Nezdice na Šumavě
De še nic
7
9
Ch
12
Pře dsla v 6 y šin e l BoO 10
slív My
v
ň Be zd ěk ov
Nýrsko
Měčín
Do la ny
le Po
v ko rní Če
11
n ín de
14 Zborovy 15 Nehodiv 16 Kovčín 17 Kvášňovice 18 Chlistov 19 Tužice 20 Maňovice 21 Svéradice 22 Mokrosuky 23 Velké Hydčice 24 Dobršín 25 Žichovice 26 Nezamyslice 27 Kejnice 28 Podmokly
5 4
Chudenice
u Ch
1 Vřeskovice 3 Velký Bor 4 Mezihoří 5 Červené Poříčí 6 Ostřetice 7 Mlýnské Struhadlo 8 Lomec 9 Újezd u Plánice 10 Myslovice 11 Běhařov 12 Klenová 13 Hnačov
Kř en i
ce
Je žo Biřk ov vy
I.
va ra od M
okres Klatovy podle MN 10,4 až 8,7 až 7,1 až 5,4 až 0 až
- 50 -
16,7 10,4 8,7 7,1 5,4
(17) (20) (19) (19) (19)
II.
Tabulky a grafy
- 51 -