Právnická fakulta Masarykovy univerzity Teorie a praxe přípravného řízení trestního Katedra trestního práva. Bakalářská práce

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Teorie a praxe přípravného řízení trestního Katedra trestního práva

Bakalářská práce Ohledání místa dopravní nehody jako důkazní prostředek pro trestní řízení

Vratislav Švejcar 2011/2012

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Ohledání místa dopravní nehody jako důkazní prostředek pro trestní řízení zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“

……..……………….. Vratislav Švejcar

2

Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval své vedoucí bakalářské práce JUDr. Evě Ţatecké, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky a pomoc poskytnutou při dokončování této bakalářské práce. Rád bych poděkoval i všem ostatním, kteří přispěli svými cennými radami, potřebnými materiály a podporou.

3

Obsah Úvod ................................................................................................................................... 5 1 Důkazní prostředky v trestním řízení .......................................................................... 6 1.1 Jednotlivé důkazní prostředky .................................................................................. 7 2 Pojem a význam ohledání v rámci trestního řízení .................................................... 8 2. 1 Druhy ohledání ........................................................................................................ 9 2. 2 Ohledání místa jako důkazní prostředek ................................................................. 9 2. 3 Fáze ohledání ......................................................................................................... 10 2. 3. 1 Orientační ohledání ....................................................................................... 10 2. 3. 2 Detailní (podrobné) ohledání ........................................................................ 11 2. 3. 3 Závěrečná fáze ohledání ................................................................................ 11 3 Pojem dopravní nehoda a jednotlivé druhy nehod................................................... 13 3. 1 Silniční dopravní nehoda ....................................................................................... 13 3. 1 Ţelezniční nehoda.................................................................................................. 14 3. 2 Plavební nehoda..................................................................................................... 15 3. 3 Letecké nehody ...................................................................................................... 16 4 Kriminalistické stopy na místě silniční dopravní nehody ........................................ 18 4. 1 Materiální stopy na místě dopravní nehody .......................................................... 18 4. 1. 1 Stopy jízdy na vozovce ................................................................................. 19 4. 1. 2 Stopy na zúčastněných vozidlech .................................................................. 23 4. 1. 3 Stopy uvnitř vozidel ...................................................................................... 24 4. 1. 4 Stopy na pevných objektech .......................................................................... 25 4. 1. 5 Stopy na těle obětí, nebo zraněných osob ..................................................... 26 4. 2 Paměťové stopy ..................................................................................................... 28 5 Ohledání místa silniční dopravní nehody .................................................................. 30 5. 1 Provedení prvotních a neodkladných opatření na místě DN ................................. 32 5. 2 Dokumentace místa dopravní nehody ................................................................... 33 5. 2. 1 Protokol o nehodě v silničním provozu......................................................... 34 5. 2. 2 Topografická dokumentace ........................................................................... 35 5. 2. 3 Fotodokumentace místa dopravní nehody ..................................................... 36 6 Praktický příklad......................................................................................................... 38 Závěr ................................................................................................................................ 40 Resumé............................................................................................................................. 41 Seznam pouţitých pramenů a literatury ...................................................................... 42 Přílohy ............................................................................................................................. 44

4

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral téma „Ohledání místa dopravní nehody jako důkazní prostředek pro trestní řízení“. Toto téma je mi velmi blízké, protoţe jsem zaměstnán u Policie České republiky na Dopravním inspektorátu, kde jsem zařazen do skupiny vyšetřující dopravní nehody. Ohledání místa dopravní nehody, jakoţto zjišťování a zajišťování stop na místě dopravní nehody, případně poskytnutí první pomoci zraněným účastníkům dopravní nehody, vyslýchat podezřelé osoby, svědky, dále zjišťování průběhu dopravní nehody, za jakých příčin k ní došlo atd., je nutno provádět co moţná nejkvalitněji a mnohdy s maximálním úsilím. Cílem této bakalářské práce je popsat a vysvětlit základní pojmy související s ohledáním místa dopravní nehody, vymezení ohledání místa jako jeden z druhů důkazních prostředků, charakterizovat jednotlivé druhy dopravních nehod, přiblíţení kriminalistických stop, které se na místě dopravní nehody nachází a uvést praktické poznatky nabyté z vlastních zkušeností při šetření dopravních nehod nebo z odborných časopiseckých článků. Pro názornou představu k jakým kriminalistickým stopám dochází při dopravní nehodě, jsem pouţil fotografie pořízené z dopravních nehod, kterých jsem se účastnil osobně, nebo je pořídili kolegové z Dopravního inspektorátu. Na snímcích jsou zobrazeny především materiální stopy, které se na místě dopravní nehody vyskytují. Samozřejmě tyto stopy jsou velmi důleţité pro šetření a objasnění příčin vzniku dopravní nehody. V první části bakalářské práce jsem se zabýval důkazními prostředky obecně a jeho druhy. Dále vysvětluji pojem a význam ohledání jako důkazní prostředek pro trestní řízení a charakterizuji jednotlivé druhy dopravních nehod. V další části jsem přiblíţil jednotlivé kriminalistické stopy, které vznikají při dopravní nehodě. Závěrečnou část jsem věnoval ohledání místa silniční dopravní nehody a její dokumentaci. K jednotlivým kapitolám jsem se snaţil uvést praktické poznatky. Povaţuji za nutné, hned na úvod upozornit na skutečnost, ţe téma bakalářské práce je velmi obsáhlé a rozmanité a v rozsahu určeném pro bakalářskou práci není moţné se tomuto tématu dopodrobna věnovat. Ke zpracování bakalářské práce a dosaţení stanoveného cíle bylo zapotřebí shromáţdit velké mnoţství dat a informací, které jsem získal zejména studiem odborné literatury a také praktických poznatků. 5

1 Důkazní prostředky v trestním řízení Důkazním prostředkem se rozumí „procesní činnost orgánu činného v trestním řízení nebo oprávněné strany trestního řízení, která slouží k poznání skutečnosti, jež má být zjištěna.“1 Jedná se o činnost, která slouţí ke zjištění důkazů, případně o zdroj, ze kterých jsou důkazy čerpány. Mezi důkazní prostředky patří např. výslech obviněného, výslech svědka, ohledání místa atd. V § 89 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen trestní řád) je uvedeno, ţe za důkaz můţe slouţit vše, co můţe přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důleţité pro trestní řízení a ohledání. Tento výčet důkazních prostředků je pouze demonstrativní, nikoli taxativní, můţe být tedy doplněn ještě o další důkazní prostředky v trestním řádu uvedené, např. některé zvláštní způsoby dokazování, které jsou uvedeny v § 104a aţ § 104e trestního řádu. Výsledkem činnosti orgánu činného v trestním řízení při dokazování je důkaz. Jako typický důkaz v trestním řízení je např. obsah výpovědi vyslýchané osoby, výsledek znaleckého zkoumání, výsledek získaný ohledáním atd. Důkazy musí být vyhledány, provedeny, procesně zajištěny a vyhodnoceny v souladu s trestním řádem. V případě, ţe tomu tak není, jedná se o důkaz získaný v rozporu se zákonem, tedy o důkaz nezákonný. Důkaz tedy existuje, ale v trestním řízení jej nelze vyuţít. V § 89 odst. 3 trestního řádu je uvedeno, ţe důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení nesmí být pouţit v řízení s výjimkou případu, kdy se pouţije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby donucení pouţila. K nezákonnému donucení dochází nejčastěji formou fyzického nebo psychického nátlaku. V těchto případech se jedná o důkaz absolutně neúčinný, tzn., ţe jeho vadu v průběhu trestního řízení nelze odstranit a důkaz nelze vůbec pouţít.2 Absolutně neúčinný důkaz je např. odposlech a záznam telekomunikačního provozu s porušením ustanovení § 88 trestního řádu. V případech, kdy nedojde k podstatným vadám trestního řízení a takové vady lze dodatečně odstranit, se jedná o důkaz relativně neúčinný. Jako příklad uvádím, vyslechnutí svědka i přes zákaz výslechu podle § 99 trestního řádu, kdy tento svědek

1 2

ŠÁMAL, P. a kol., Trestní řád. Komentář. I. díl. 5. vydání. Praha: C. H. Beck 2005, s. 711. FRYŠTÁK, M. a kol., Trestní právo procesní, KEY Publishing s.r.o., Ostrava 2009, s. 70.

6

bude dodatečně zproštěn povinnosti zachovávat v tajnosti informace utajované podle zvláštního zákona nebo povinnosti mlčenlivosti.3

1.1 Jednotlivé důkazní prostředky V § 89 odst. 2 trestního řádu je uveden demonstrativní výčet důkazních prostředků, které v trestním řízení slouţí k prokázání dokazované skutečnosti. Jednotlivé druhy důkazní prostředků jsou uvedeny v ustanovení § 90 aţ § 118 trestního řádu: Výslech obviněného (§ 90 aţ § 95) Výslech svědka (§ 97 aţ § 104) Znalecký posudek a výslech znalce (§ 105 aţ § 111) Věcné a listinné důkazy (§ 112) Ohledání (§ 113 aţ § 118) Kromě zde uvedených důkazních prostředků, trestní řád obsahuje ještě další důkazní prostředky, např. některé zvláštní způsoby dokazování, kterými jsou: Konfrontace (§ 104a) Rekognice (§ 104b) Vyšetřovací pokus (§ 104c) Rekonstrukce (§ 104d) Prověrka na místě (§ 104e) Podle mého názoru mezi nejdůleţitější důkazní prostředky v trestním řízení patří ohledání, protoţe díky kvalitně provedenému ohledání, se dají zjistit skutečnosti důleţité pro trestní řízení a tím i vyvrátit případnou leţ, kterou ve výslechu uvede podezřelý. Z tohoto důvodu se jiţ budu zabývat pouze tímto důkazním prostředkem.

3

ŠÁMAL, P. a kol., Trestní řád. Komentář. I. díl. 5. vydání. Praha: C. H. Beck 2005, s. 724.

7

2 Pojem a význam ohledání v rámci trestního řízení V rámci trestního řízení lze pouţít několik důkazních prostředků, mezi ně patří i ohledání, které je podle mého názoru, jak jsem jiţ uvedl výše, vůbec nejdůleţitější ze všech. Pojem ohledání je upraven v trestním řádu, hlavě páté, oddílu šestém, konkrétně v § 113 aţ § 118. Na rozdíl jiných procesních úkonů, je ohledání uskutečněno i před zahájením trestního stíhání podle ustanovení § 158 odst. 3 trestního řádu. Jde totiţ o neodkladný a neopakovatelný úkon podle ustanovení § 160 odst. 4 trestního řádu. Ohledání se vyuţívá tehdy, pokud mají být přímým pozorováním objasněny skutečnosti důleţité pro trestní řízení. Také se dá říct, ţe ohledání umoţňuje orgánům činným v trestním řízení4 opatřit si přímý poznatek o skutečnosti na místě činu. Předmětem ohledání můţe být člověk, který vystupuje jako poškozený, svědek a obviněný, nebo věc. Věcí se rozumí také ohledání místa činu, které se povaţuje za zvláštní případ ohledání věci.5 Mezi ohledání podle trestního řádu patří: prohlídka těla a jiné podobné úkony (§ 114 trestního řádu), prohlídka a pitva mrtvoly a její exhumace (§ 115 trestního řádu), vyšetření duševního stavu (§ 116 aţ § 118 trestního řádu), ohledání věci nebo místa (toto ohledání ovšem není v trestním řádu výslovně uvedeno). Ohledáním se zjišťují a zajišťují stopy, které mohou prokázat nebo vyvrátit dokazovanou skutečnost. Provádí se metodou přímého pozorování a zpravidla se k němu přibere znalec.6 Jestliţe je k objasnění skutečnosti důleţité pro trestní řízení třeba odborných znalostí nebo znalecký posudek, vyuţije orgán činný v trestním řízení ustanovení § 105 trestního řádu, kde je uvedeno, za jakých podmínek lze přibrat znalce. Z vlastních zkušeností mohu uvést, ţe znalec se přibírá jen ke sloţitějším případům, jeden z důvodů je finanční úspora některých Územních odborů Policie České republiky, které při vyšetřování hledají úspornější řešení.

4 5 6

Orgány činné v trestním řízení - soud, státní zástupce a policejní orgán. FRYŠTÁK, M. a kol., Trestní právo procesní, KEY Publishing s.r.o., Ostrava 2009, s. 92. Srovnej ustanovení § 113 odst. 1 trestního řádu.

8

Definici kriminalistického ohledání nalezneme např. v knize Kriminalistika 2. vydání, která zní: „Ohledání je metoda kriminalistické praktické činnosti, jejíž podstata spočívá v cílevědomém, přímém, bezprostředním pozorování a zkoumání kriminalisticky relevantních objektů vlastními smysly orgánů činných v trestním řízení, ve vyhledávání změn, dokumentování stavu objektů a hodnocení vlastních zjištění“7.

2. 1 Druhy ohledání Ohledání se dá rozdělit do dvou základních kategorií, a to podle hlediska charakteru ohledávaného objektu a podle posloupnosti ohledání. Podle charakteru ohledávaného objektu můţeme rozlišovat: ohledání místa činu ohledání mrtvoly ohledání předmětů ohledání stop ohledání dokumentů ohledání výpočetní techniky ohledání zvířat ohledání těla ţivé osoby Podle posloupnosti ohledání můţeme rozlišovat: prvotní ohledání opakované ohledání doplňující ohledání8

2. 2 Ohledání místa jako důkazní prostředek Ohledání místa patří mezi nejvýznamnější a nejčastěji prováděné druhy ohledání.

Důkladné

ohledání

místa,

následné

zjišťování,

zajišťování

a vyhodnocování stop, nám můţe velmi výrazně pomoci v průběhu trestního řízení.

7

MUSIL J., KONRÁD Z., SUCHÁNEK J., Kriminalistika, 2. přeprac. a dopl. vyd., C. H. Beck, Praha 2004, s. 491. 8 MUSIL J., KONRÁD Z., SUCHÁNEK J., Kriminalistika, 2. přeprac. a dopl. vyd., C. H. Beck, Praha 2004, s. 317.

9

Podstatou ohledání je, ţe orgány činné v trestním řízení9 můţou bezprostředně svými smysly poznávat fakta o události a jejím charakteru, které mají důkazní význam. Při ohledání se na základě bezprostředního pozorování zjišťuje, zkoumá, hodnotí a dokumentuje situace nebo objekty, které jsou důleţité pro trestní řízení.10 Ohledání se zpravidla provádí jiţ v přípravném řízení, je třeba, aby bylo provedeno co nejlépe, protoţe v hlavním líčení jej často nelze zopakovat, neboť předmět ohledání můţe být mezitím porušen. Podle ustanovení § 113 odst. 2 trestního řádu, musí být protokol o ohledání velmi důkladně a přesně zpracovaný, aby poskytoval úplný a věrný obraz předmětu ohledání, k němu mají být přiloţeny fotografie, náčrty a jiné pomůcky.11 Cílem ohledání je: vyhledání, zjištění a zajištění stop a ostatních důkazů, objasnění vzniku a průběh události, určit a odhalit pachatele, získání informací od účastníků a svědků.

2. 3 Fáze ohledání Z kriminalisticko-technického hlediska je doporučováno ohledání provádět ve třech fázích, kterými jsou: Orientační ohledání Detailní (podrobné) ohledání Závěrečná fáze ohledání

2. 3. 1 Orientační ohledání Je téţ nazýváno jako statická fáze ohledání, coţ do jisté míry naznačuje činnost na místě. Cílem je získat prvotní informace o místě, které je v nezměněném stavu od události. Provádí se především pohledem, pozorováním, zásadně se s ničím nehýbe. Vyhledají se jednotlivé předměty nebo stopy (např. pachové, trasologické, daktyloskopické, mechanoskopické a biologické), které se pak číselně označí a provede se fotografická dokumentace nebo videodokumentace. 9

Ze svých zkušeností mohu uvést, ţe ohledání místa provádí především policejní orgán. CHMELÍK J. a kol., Rukověť kriminalistiky, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň 2009, s. 15. 11 JELÍNEK, J. a kol., Trestní právo procesní. 1. vydání. Praha: Leges, 2010, s. 412. 10

10

2. 3. 2 Detailní (podrobné) ohledání Po skončení orientačního ohledání se přistupuje k detailnímu ohledání, které je téţ nazýváno dynamickým stadiem ohledání. V této části ohledání se přistupuje k pečlivému ohledání stop a předmětů, které se jiţ mohou brát a podrobně zkoumat. Dále se stopy zajišťují např. odebíráním vzorků biologických materiálů, in natura nebo odléváním atd. Před detailním ohledáním je potřeba určit rozsah a způsob ohledání. V kriminalistické praxi se uplatňují čtyři základní způsoby ohledání: Excentrický způsob - ohledání místa činu po spirále od středu místa k jeho okrajům. Tento způsob se pouţívá především u dopravních nehod, jako střed místa se bere místo střetu vozidel nebo poloha mrtvoly. Koncentrický způsob - je to opak předcházejícího způsobu ohledání, tedy ve spirále se postupuje od okraje směrem ke středu. Vyuţívá se především při ohledání místností. Frontální způsob - tímto způsobem se vyuţívá tzv. rojnice, kdy se vyjde od jedné strany směrem k druhé straně prostoru ohledání. Rajónový způsob – ohledávaný prostor se rozdělí do tzv. buněk (rajónů), které se ohledávají jedna po druhé. Pouţívá se v případech, kdy se ohledává větší prostor. K ohledání jednotlivých rajónů se vyuţívá excentrického nebo koncentrického způsobu.12

2. 3. 3 Závěrečná fáze ohledání Slouţí především k vyhodnocení postupu a výsledků ohledání místa činu. Sepisuje se protokol o ohledání, seznam zajištěných věcí, vypracování náčrtků popřípadě plánků. Provádí se balení stop. Pokud je na místě činu mrtvola, zajišťuje se její převoz na pitevnu.13 Na závěr se provede kontrola, zda všechny objekty a stopy byly řádně ohledány, zajištěny a zda nebylo něco opomenuto. Na závěr této podkapitoly uvádím, ţe zde uvedené jednotlivé fáze ohledání je potřeba dodrţovat ve stanoveném pořadí. Aby se stopy mohly zajišťovat a zkoumat,

12

CHMELÍK J. a kol., Rukověť kriminalistiky, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň 2009, s. 16. 13 MUSIL J., KONRÁD Z., SUCHÁNEK J., Kriminalistika, 2. přeprac. a dopl. vyd., C. H. Beck, Praha 2004, s. 324.

11

coţ se děje ve druhé fázi ohledání, tak se musí tyto stopy nejprve nalézt a to se děje v první fázi ohledání. Kdyby se nepostupovalo podle výše uvedeného pořadí jednotlivých fází, mohlo by dojít k znehodnocení stop na místě ohledání (např. zničení stop, vytvoření nových, které nemají s místem ohledání nic společného, apod.). Dále chci ještě upozornit, ţe při ohledání místa je důleţité, aby si policejní orgán udělal na místě představu zejména o rozsahu ohledání a stanovil si tak postupy při ohledání. Podle konkrétní situace by měl rozhodnout o nasazení sil a prostředků potřebných k řádnému ohledání místa (např. vytvořením týmu specialistů dle konkrétního případu) a na podkladě získaných relevantních informací, tak vyhodnotit správný postup při ohledání s dodrţením jednotlivých fází ohledání.

12

3 Pojem dopravní nehoda a jednotlivé druhy nehod Dopravní nehodu, v jejím širším pojetí, můţeme charakterizovat jako nepředvídanou kolizi jednoho nebo více dopravních prostředků, při níţ dojde ke hmotné škodě nebo ke zranění. Obvykle se termínem dopravní nehoda označuje nehoda v provozu na pozemních komunikacích, ale nehodami jsou téţ obdobné události v dráţní (ţelezniční), vodní nebo letecké dopravě.14 Dopravní nehody dělíme podle způsobu přepravy: Silniční Ţelezniční Plavební Letecké

3. 1 Silniční dopravní nehoda Vzhledem k tomu, ţe v České republice je automobil nejběţnější dopravní prostředek, je silniční doprava velice rozšířená a při ní dochází velice často k silničním dopravním nehodám. Jednou z příčin je, ţe řidiči motorových vozidel nerespektují, někteří dokonce neznají, základní pravidla silničního provozu. Jejich chování za volantem je často agresivní, myslí si, ţe se jim nemůţe nic stát. Ale naopak, svým chování riskují nejen své ţivoty, ale ohroţují i ţivoty a zdraví ostatních účastníků silničního provozu. Není výjimkou, ţe z motorového vozidla se v některých chvílích stává zbraň, která můţe i zabíjet. Definice silniční dopravní nehody podle knihy Kriminalistika 2. vydání zní: „silniční dopravní nehoda nezamyšlená, nepředvídaná (avšak předvídatelná) událost v silničním provozu motorových a nemotorových dopravních prostředků na veřejných komunikacích, která měla škodlivé následky na životech a zdraví osob nebo způsobila škody na majetku.“15 Podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je v § 47 dopravní nehoda definována jako „událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž

14

WikipediE Otevřená encyklopedie [online]. 2012 [cit. 01.03.2012]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Dopravní_nehoda>. 15 MUSIL J., KONRÁD Z., SUCHÁNEK J., Kriminalistika, 2. přeprac. a dopl. vyd., C. H. Beck, Praha 2004, s. 491.

13

dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.“16 Základní znaky dopravní nehody 1) Neočekávanost, ale zpravidla předvídatelnost nehody - např. při předjíţdění v nepřehledné zatáčce lze předvídat, ţe řidič způsobí dopravní nehodu a pokud k tomu nedojde, je to jen dílem náhody, ţe v protisměru nejelo ţádné vozidlo. 2) Provoz na pozemní komunikaci – tzn. pohyb dopravních prostředků po dopravní cestě. Dopravním prostředkem je pro případ pohybu po pozemní komunikaci motorové či nemotorové vozidlo, kdy negativním důsledkem takového pohybu je dopravní nehoda, přičemţ se nejedná o dopravní nehodu v případech, kdy na vozidlo padne kámen, který odletí od kol vozidla, nebo padlý strom na stojící vozidlo. 3) Způsobení škody na ţivotě nebo zdraví osoby, nebo na majetku – rozumíme tím škodu reálnou a přímo vzniklou v příčinné souvislosti s nehodovou událostí. 17 Dopravní nehody dle jejich charakteru 1) Sráţky – jde o střet dvou nebo více účastníků silničního provozu, z nichţ alespoň jeden se pohyboval v silničním vozidle. 2) Havárie – na dopravní nehodě má účast pouze jediné silniční vozidlo, např. převrácení vozidla. 3) Jiné nehody – které nelze zařadit do kategorie sráţek nebo havárií, např. úrazy ve vozidle při prudkém brzdění, vypadnutí osoby z vozidla (motocykl, traktor) za jízdy apod.18

3. 1 Ţelezniční nehoda Podle Chmelíka je ţelezniční nehoda mimořádná událost v dráţní dopravě, k níţ došlo v souvislosti s pohybem dráţního vozidla, mající za následek smrt nebo újmu na zdraví osoby, nebezpečí nebo vznik škody velkého rozsahu na cizím

16

Zákon č.361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. CHMELÍK, J. Vyšetřování silničních dopravních nehod. Praha 1998, s. 6. 18 CHMELÍK, J. Vyšetřování silničních dopravních nehod. Praha 1998, s. 7. 17

14

majetku, nebo ohroţení ţivota a zdraví více osob.19 K ţelezničním dopravním nehodám dochází především u vlakové a tramvajové dopravy a metru. Orgánem odborného šetření ţelezničních nehod je Dráţní inspekce. V dráţní dopravě dělíme nehody podle jejich závaţnosti do tří základních skupin: Ţelezniční nehody. Nehodové události - je kaţdá událost v dráţním provozu, která nemá charakter ţelezniční nehody. Nehody, které nevznikly v příčinné souvislosti s ţelezniční dopravou, tzv. provozní zmetky

20

(např. přejeté osoby, osoby vypadnuté z vlaku za jízdy,

poškození dráţního vozidla atd.). Jako příklad uvádím tragickou ţelezniční nehodu z nedávné minulosti, která se stala dne 8. srpna 2008 okolo 10:30 hodin, kdy došlo ke sráţce vlaku EuroCity č. 108 „Comenius“ s mostní konstrukcí ve Studénce, okr. Nový Jičín. Konstrukce mostu se zřítila těsně před průjezdem vlaku a následně do ní narazila vlaková souprava. Při dopravní nehodě došlo k vykolejení lokomotivy a čtyř vozů soupravy. V tuto dobu ve vlaku cestovalo cca 400 osob, 7 z nich bylo usmrceno a 65 zraněno.21

3. 2 Plavební nehoda Pro charakteristiku plavební nehody pouţiji Chmelíkovu definici, která zní: „Plavební nehoda je událost, k níž došlo v provozu plavidla na vodní cestě nebo v příčinné souvislosti s ním a která má za následek poškození nebo zničení plavidla, poškození nebo znehodnocení přepravovaného nákladu, pokud tyto následky nevyplynuly z povahy samotného nákladu, dále poškození vodní cesty nebo stavby na ní, újmu na zdraví nebo smrt účastníku provozu na vodní cestě.“22 Oproti jiným druhům dopravy je plavební doprava vystavena stálému působení přírodních ţivlů. Ve vodě je velké mnoţství silných a nepravidelných proudů, vlnobití, rovněţ můţe dojít k zamrznutí hladiny. Nejen tyto faktory ohroţují

19

CHMELÍK J. a kol., Dopravní nehody, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň 2009, s. 338. 20 CHMELÍK J., Vyšetřování ţelezničních a plavebních nehod, Praha: MV ČR, 1996, s. 6. 21 CHMELÍK J. a kol., Dopravní nehody, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň 2009, s. 376. 22 CHMELÍK J., Vyšetřování ţelezničních a plavebních nehod, Praha: MV ČR, 1996, s. 40.

15

bezpečnost plavby. Dále bývají vodními toky unášeny různé předměty, které můţou vytvořit plavidlu překáţku.23 Plavební nehody dělíme podle jejich zavinění do dvou základních skupin: Zaviněné fyzickou osobou (vůdcem plavidla) – např. porušení pravidel plavebního provozu, nedodrţení předpisů provozně technického stavu plavidla, nedodrţení předpisu o nákladu vůdcem plavidla, nedodrţení předpisu o nákladu, atd. Nezaviněné fyzickou osobou – k plavební nehodě můţe dojít např. vlivem špatných povětrnostních podmínek, nepředvídatelné závady na plavidle, atd. Pokud dojde k plavební nehodě, je povinností vůdce plavidla a provozovatele plavidla tuto událost neprodleně ohlásit na Státní plavební správu, které přísluší odborné šetření. Pokud se během vyšetřování zjistí podezření z trestného činu, je povinností výše uvedených osob plavební nehodu oznámit orgánu činnému v trestním řízení.24 Z výše uvedeného textu tedy vyplývá, ţe pokud dojde k jakékoliv plavební nehodě, ať uţ zaviněné nebo nezaviněné fyzickou osobou, a šetřením Státní plavební správy vznikne důvodné podezření ze spáchání trestného činu, má za povinnost tuto nehodu oznámit policejnímu orgánu.

3. 3 Letecké nehody Letecká nehoda je událost v souvislosti s provozem letadla, ke které došlo mezi dobou nastoupení osob do letadla za účelem zúčastnit se letu a dobou, kdy všechny osoby z letadla vystoupily. V této uvedené době došlo k usmrcení nebo zranění některé osoby, zničení či poškození letadla nebo je letadlo na nezvěstném případně nepřístupném místě.25 Mezi druhy leteckých nehod především patří: sráţka letadel za letu, sráţka s terénem při řízeném letu, sráţka letadel na zemi, sráţka letícího letadla a jiného vozidla, nebo překáţky na zemi.

23

BENDA, K. a kol., Učebnice kriminalistiky, Třetí díl – svazek 2, Praha, vydal Kriminalistický ústav VB, 1966, s. 277. 24 CHMELÍK J., Vyšetřování ţelezničních a plavebních nehod, Praha: MV ČR, 1996, s. 41. 25 CHMELÍK J. a kol., Vyšetřování leteckých nehod, Praha: MV ČR, 1996, s. 4.

16

Letecká doprava patří mezi nejbezpečnější dopravu vůbec. Proto letecké dopravní nehody nejsou tak časté jako silniční dopravní nehody. K těmto nehodám dochází zřídka, ale o to tragičtější mívají následky. Většinou dochází ke smrtelným zraněním velkého počtu osob a k vysokým hmotným škodám na majetku. Na našem území se můţeme s leteckými nehodami velkého rozsahu setkat zcela výjimečně, jako např. letecké neštěstí dne 26. ledna 1972 u České Kamenice, či dne 30. října 1975

v praţské

čtvrti

Suchdol.

Při

těchto

leteckých

nehodách

došlo

k celkovému úmrtí 102 osob. Během své kariéry vyšetřovatele dopravních nehod jsem se setkal s leteckou dopravní nehodou, která se stala dne 3. října 2009 v Kroměříţi. K této letecké nehodě uvádím více v kapitole šesté mé bakalářské práce. V České republice se šetřením leteckých nehod zabývá Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (dále jen ÚZPLN), který zahájil svoji činnost dnem 1. ledna 2003. Dle platné legislativy je jediným cílem odborného zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů stanovení účinných preventivních opatření. Účelem takovéhoto procesu není posuzovat vinu nebo odpovědnost za zavinění. V České republice se letecká doprava řídí především uvedenými legislativními předpisy: Legislativa ICAO o Úmluva o mezinárodním civilní letectví 147/1947 Sb. Legislativa EU o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 Legislativa ČR o Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví o Letecký předpis o odborném zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů L 1326 Povaţuji za nutné upozornit, ţe současný ministr financí Miroslav Kalousek navrhuje v rámci úspor v organizačních sloţkách státu a státních fondech, ze dne 29. února 2012, sloučit Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod s Dráţní inspekcí. Finanční úspora by měla činit 14 milionů Kč.27 26

ÚZPLN Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod [online]. 2012 [cit. 27.03.2012]. Dostupný z WWW: < http://uzpln.cz/cs/legislativa-a-dokumenty>. 27 MFCR Ministerstvo financí České republiky [online]. 2012 [cit. 27.03.2012]. Dostupný z WWW: .

17

4 Kriminalistické stopy na místě silniční dopravní nehody Na místě silniční dopravní nehody vzniká zpravidla velké mnoţství stop, které mají povahu materiálních a paměťových a ve vzájemné shodě mohou vést k objektivnímu posouzení samotné dopravní nehody. Naopak úmyslné manipulace s materiálními a paměťovými stopami mohou výrazně zkomplikovat šetření takové události. K takovým případům dochází zejména při ujetí z místa dopravní nehody, provádění změn na místě nehody (např. odstavení vozidla, odklízení úlomků střepů a plastů z vozidel apod.), neochota pachatele sdělit obsah své paměťové stopy nebo navádění svědků ke křivé výpovědi.

4. 1 Materiální stopy na místě dopravní nehody Při ohledání místa dopravní nehody jsou zjištěné materiální stopy v relativně nezměněném stavu. Na tyto stopy však mohou působit vlivy, které přímo souvisejí s odstraňováním hrozícího nebezpečí. (např. činností hasičského záchranného systému při poţáru vozidla, při vyprošťování osob nebo dojde-li k úniku provozních kapalin a členové hasičského záchranného systému posypou povrch vozovky sorbentem ještě před příjezdem hlídky dopravní policie na místo, čímţ dojde k znehodnocení stop atd.) anebo klimatických podmínek (např. v době nehody je povrch vozovky suchý s viditelnými smykovými stopami a před příjezdem policie se povětrnostní situace změní v déšť, kdy tímto dochází rovněţ ke znehodnocení stop atd.). Materiální stopy zajištěné na místě dopravní nehody mají nezaměnitelný charakter a jsou nejvýše hodnoceným důkazem v rámci jak trestního, tak přestupkového řízení. Materiální stopy na místě dopravní nehody můţeme dělit na stopy na vozovce, stopy na zúčastněných vozidlech, stopy na pevných objektech, stopy na tělech obětí nebo zraněných osob.28 V následujících oddílech budou rozebrány stopy vznikající po silničních dopravních nehodách, se kterými se můţeme běţně setkat v souvislosti s vyšetřováním dopravních nehod při ohledání místa činu.

28

PORADA, V. a kolektiv. Silniční dopravní nehoda v teorii a praxi. Praha: Linde, 2000, s. 150.

18

4. 1. 1 Stopy jízdy na vozovce Stopy jízdy vozidla U těchto stop se kola vozidla volně otáčejí, nedochází k jejich brzdění. Jedná se především o takovéto typy otisků pneumatik v podkladu, který má schopnost být utvářen (např. sníh) nebo ve vrstvě znečištění či vrstvě barvy na pevném podkladu. Kvalita stop závisí na povrchu vozovky, na váze vozidla a v neposlední řadě i na stavu pneumatik. Dobře znatelné jsou na prašných cestách, nebo na jiných vozovkách s tvárným povrchem (štěrk, rozehřátý ţivičný povrch, asfalt apod.), naopak na dlaţebních kostkách jsou obtíţně zjistitelné.

Obr. č. 1 - plastická stopa pneumatiky a srovnávací vzorek pneumatiky, která stopu vytvořila Brzdné stopy Jsou tvořeny ještě se otáčejícími koly vozidla, jejich pohyb je ale zpomalován brzděním vozidla. Otisky vzorku dezénu pneumatiky ve směru obvodu pneumatiky jsou zkreslené, tyto lze částečně rozeznat. Často lze brzdnou a blokovací stopu rozlišit jen přímým pozorováním. U brzdných stop jsou často zřetelné změny kresby vzorků dezénu, uvnitř stopy můţe být kresba nejvýraznější. Vzhled stop závisí na druhu pneumatik, typu dezénu, povrchu vozovky (např. na měkkém povrchu je brzdná stopa výraznější) a teplotě okolního prostředí. Při fotografické dokumentaci brzdných stop je vhodné přiloţit vedle stopy na vozovku skládací metr nebo jiné měřítko a pořídit záběr na podstatné úseky kresby stop. Dále je třeba proměřit

19

rozchod vytvořených brzdných stop, které by v případě ujetí z místa dopravní nehody napomohly k určení skupinové identifikace (osobní vozidlo, nákladní apod.).29

Obr. č. 2 – fotodokumentace z DN – brzdná stopa, která plynule přechází v stopu blokovací Blokovací stopy Vznikají neotáčejícími, zablokovanými koly vozidla. Otisky vzorku dezénu pneumatiky nejsou rozpoznatelné. Na povrchu vozovky jsou viditelné formou tmavého pruhu. Silnější a většinou průběţné viditelné zčernání v porovnání s brzdnou stopou. Lokální otěr pneu (tzv. "ploška") pod kolem vozidla v jeho konečné poloze dokazuje předchozí blokování kola. Zajištění stop je třeba provést podobně jako u brzdných stop.30

Obr. č. 3 – z fotodokumentace DN - blokovací stopa vozidla

29 30

Intranetový zdroj dostupný ze stránek KŘP JmK Brno
20

Putující stopa Vznikají při jízdě vozidla s pneumatikou, která je bez tlaku vzduchu. Kresba stopy je proměnlivá podle toho, jak se pneumatika na disku kola pohybuje. Přiklad vzniku brzdné stopy, která byla vytvořena podhuštěnou pneumatikou vozidla. Okraje stopy jsou výraznější, neţ vnitřní část stopy.

Obr. č. 4 – z fotodokumentace DN - putující stopa podhuštěné pneumatiky Driftovací stopy Při otáčení se, či odbočování nákladních vozidel (souprav) můţe vzniknout stopa s příčným (šikmým) sesunutím kresby dezénu. Nejedná se o driftovací stopu, ale mechanismus vzniku je dán nesouladem obvodové rychlosti kol a translační (posuvné) rychlosti kol. Tímto dochází ke skluzům, coţ je dáno zejména šířkou dvojmontáţe a stejné rychlosti otáčení dvojmontáţe. Problém si lze snadno představit na odvalujícím se a zatáčejícím válci na vozovce - vznik skluzů. Kola dvojmontáţe „nemají mezi sebou navzájem diferenciál“. Driftovací stopy při jízdě tzv. „pod plynem“ vznikají při jízdě v oblouku s vyšším příčným zrychlením. Kola vozidla se "sesouvají" k vnější straně oblouku. Kresba stopy odpovídá střídání tmavých a světlých prouţků, které se příčně a lehce šikmo stáčejí do směru, v kterém byla driftovací stopa vozidlem vytvořena.31

31

Intranetový zdroj dostupný ze stránek KŘP JmK Brno
21

. Obr. č. 5 – z fotodokumentace DN - driftovací stopa při vyšším příčném zrychlení Stopy od příčného smyku vozidla Tyto stopy mají obloukovitý průběh, ale bez kresby driftovacích obloučků uvnitř stopy. Jestliţe je k dispozici více stop (od jednoho vozidla), tak jsou jejich odstupy stále proměnlivé (geometrie vozidla + rotace). Je třeba stopy co moţná nejpřesněji proměřit, coţ je potom důleţitým předpokladem pro analýzu nehodového děje.32

Obr. č. 6 – z fotodokumentace DN – příčný smyk vozidla Nepravidelné stopy Ke vzniku nepravidelných stop nejčastěji dochází v případech střetů vozidel, kdy dochází k náhlé změně brzdných či blokovacích stop, při přechodu brzdných či blokovacích stop do stop smykových, případně k přerušení stop nebo jejich rozšíření. V bodě, kde se blokovací nebo smyková stopa tzv. láme, se dá určit místo střetu vozidel. Na obrázku č. 7 je místo střetu označeno kuţelem číslo 5. 32

Intranetový zdroj dostupný ze stránek KŘP JmK Brno
22

Obr. č. 7 – z fotodokumentace DN - nepravidelné stopy při brzdění a po střetu vozidel ABS stopy Vozidlo vybavené systémem ABS zanechává na vozovce stopu, která je kombinací stopy jízdy a blokovací. Tyto stopy jsou zřetelné především v měkkém povrchu, kde je stopa brzdění hlubší neţ stopa jízdy. Rozdíl hloubky vtisku je způsoben nárůstem vlivu gravitační síly při poklesu „dopředné“ setrvačné síly při poklesu rychlosti. Střídání krátkých úseků stop jízdy a brzdění vzniká na vozovce charakteristická stopa. Na tvrdém povrchu jako je ţivice nebo beton jsou tyto stopy viditelné pod ostrým úhlem, případně pod šikmým osvětlením. Stopa se jeví jako střídání lesklých a tmavých plošek na vozovce.33

4. 1. 2 Stopy na zúčastněných vozidlech Při vzájemném střetu dvou vozidel dochází k deformaci a destrukci částí vozidel, odření a poškrábání povrchové úpravy vozidla, poškození laku. Rozsah poškození vozidel je závislý na vyvinuté rychlosti vozidla v době střetu. Samozřejmě pokud je rychlost vozidla vyšší, dochází k větší hmotné škodě na vozidle. „Stopy na vozidle podle charakteru deformací umožňují usuzovat na přibližnou rychlost vozidla“34 nebo místo nárazu (např. rozbité světlomety, koncová světla, uraţená zrcátka apod.). Podle rozloţení deformací, směru působení síly, která je způsobila, lze v řadě případů zjistit, které vozidlo nehodu zavinilo. 33

Intranetový zdroj dostupný ze stránek KŘP JmK Brno
23

Obr. č. 8 – z fotodokumentace DN – čelní střet osobního motorového vozidla s traktorem, poškození vozidla - celková destrukce karoserie

4. 1. 3 Stopy uvnitř vozidel Stopami uvnitř vozidla jsou např. posunutá sedadla, poškozený volant a přístrojová deska, v případě uţití bezpečnostních pásů můţe dojít k jejich zaseknutí, aktivace airbagů atd. V případě, kdy dojde při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osob, vznikají na vozidle i uvnitř vozidla biologické stopy v podobě krve, části kůţe, vlasy, části oděvů a osobních věcí poškozeného. Stopy zajištěné uvnitř vozidla mohou mít velký význam zejména v případech dokazování řidiči, ţe vozidlo řídil právě on, nebo se můţe jednat i o případy zranění spolujezdců, kteří nepouţijí bezpečnostní pásy. Otázka uţití bezpečnostních pásů, zejména u spolujezdců, bývá často spojováno s utrpěným zraněním osádek vozidel. V mnohých případech se stává, ţe řidič, který je například podezřelý z přečinu ublíţení na zdraví z nedbalosti dle ustanovení § 148 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v důsledku dopravní nehody, kdy dojde ke zranění spolujezdce, je z tohoto podezření zproštěn, neboť ohledáním je vyloučeno uţití bezpečnostních pásů (svinutý bezpečnostní pás s absencí mechanického a okem viditelného poškození pásu v místě navíjecího zařízení s brzdičem).

24

Obr. č. 9 – z fotodokumentace DN – vozidlo narazilo do stromu, došlo k poškození interiéru vozidla, tj. posun sedadla, posun levého předního kola, destrukce přístrojové desky, airbag řidiče U všech stop zajištěných na vozidlech, která se zúčastnila dopravní nehody, musíme zjistit: zda jde o stopy vzniklé v příčinné souvislosti s dopravní nehodou mechanismus vzniku stopy zda a kde existuje tzv. protistopa „Stopy na zúčastněných vozidlech spolu se stopami na vozovce umožňují zpravidla určit místo střetu a modelovat průběh dopravní nehody.“35 Jak je výše zmíněno, jiţ při ohledání místa dopravní nehody lze zjistit orientační rychlost motorového vozidla, a to podle následků na vozidlech, jejich konečném postavení po dopravní nehodě a v neposlední řadě podle rozsahu zranění přepravovaných osob.

4. 1. 4 Stopy na pevných objektech Tyto stopy se vyskytují při sjetí vozidla mimo pozemní komunikaci např. v příkopech podél silnice, na svodidlech, stromech, sloupech veřejného osvětlení nebo dopravních značek, plotech, domech apod. „Při nárazu na pevné objekty se vyskytují tzv. vstřícné stopy na vozidle“36, tj. stopy nátěru předmětů, části omítky, třísky plotů apod. Tyto stopy jsou důleţité zejména v případech, kdy viník dopravní nehody se svým vozidlem z místa dopravní nehody ujede. Podle těchto malých částí vstřícných stop, lze identifikovat celek, v tomto případě myšleno vozidlo. 35

PORADA, V. a kolektiv. Silniční dopravní nehoda v teorii a praxi. Praha: Linde, 2000, s. 152. MUSIL J., KONRÁD Z., SUCHÁNEK J., Kriminalistika, 2. přeprac. a dopl. vyd., C. H. Beck, Praha 2004, s. 494. 36

25

Obr. č. 10 – z fotodokumentace DN - vstřícné stopy mezi pevnou překážkou (betonovým pomníkem) a osobním vozidlem (totální destrukce zadní části) Mezi stopy na pevných objektech můţeme řadit i biologické stopy, které se mohou vyskytovat po nárazu a odhození lidského těla na pevnou překáţku (krev, vlasy, části lidských tkání apod.). „U všech těchto stop musíme odpovědět na to, zda zajištěná stopa souvisí s vyšetřovanou dopravní nehodou a které vozidlo, předmět či osoba tuto stopu zanechala.“37

4. 1. 5 Stopy na těle obětí, nebo zraněných osob Jedná se o typické stopy na těle zraněných, se kterými se můţeme setkat při kaţdé dopravní nehodě s následkem na zdraví. Kromě vnějšího zranění, které můţeme zjistit pouhým okem, v mnohých případech dochází i k vnitřnímu zranění poškozených, která v mnohých případech můţe končit i smrtí, pokud takové osobě nebude poskytnuta nezbytná lékařská pomoc. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, ţe takové situace mohou nastat, kdy se poměrně často na místě dopravní nehody u zraněných setkávám s názorem, ţe „to nic není, to přejde“. V takových případech je doporučováno zraněným účastníkům dopravní nehody, kteří utrpěli zranění byť nepatrného charakteru, přivolání odborné lékařská pomoci, případně aby sami vyhledali lékaře. Podle charakteru zranění např. u chodců lze usuzovat na směr jejich chůze, jejich postavení k vozidlu v okamţiku střetu, podle zranění dolních končetin přibliţně určit rychlost jízdy osobního vozidla apod. „V některých případech lze na oděvu oběti zajistit otisk dezénu pneumatiky“38 (jedná se zejména o případy přejetí leţícího chodce vozidlem). 37

CHMELÍK, J. Vyšetřování silničních dopravních nehod. Praha 1998, s. 44. MUSIL J., KONRÁD Z., SUCHÁNEK J., Kriminalistika, 2. přeprac. a dopl. vyd., C. H. Beck, Praha 2004, s. 494. 38

26

Vedle stop na oděvu oběti, jehoţ útrţky nebo vlákna je moţno nalézt i při ohledání vozidla, nacházíme stopy i na těle zemřelé osoby. Na místě dopravní nehody se za účasti lékaře přesně zadokumentuje poloha mrtvoly, stav jejího oblečení, včetně jeho barvy, viditelné stopy poranění, jejich rozsah, charakter a rozmístění na těle mrtvoly. Charakter a rozmístění zranění jsou následně konfrontovány s výsledky ohledání místa nálezu mrtvoly a se stopami na dopravních prostředcích. Zjištěné skutečnosti mohou významně napomoci ke stanovení mechanismu vzniku tělesného poškození a průběhu nehodové události. Pokud se ve vozidle nachází více přepravovaných osob, je moţné z jejich zranění zjistit, zda osoby byly v době dopravní nehody připoutány, případně kdo motorové vozidlo řídil. Jako příklad uvádím tragickou dopravní nehodu ze dne 22. července 2009, která se stala v katastru obce Rymice, okr. Kroměříţ a vyšetřovali ji moji kolegové ze Skupiny dopravních nehod Dopravního inspektorátu Kroměříţ. Výše uvedený den v 01:45 hodin došlo ke střetu osobního motorového vozidla Renault Megane s pevnou překáţkou - betonovým pomníkem (viz. obr. č. 10). Ve vozidle v době dopravní nehody byly přepravovány čtyři osoby a u třech z nich došlo k usmrcení. Jediný přeţivší Josef T., který utrpěl lehké zranění, ihned po dopravní nehodě tvrdil, ţe vozidlo neřídil a ve vozidle seděl na zadním sedadle uprostřed. Při šetření dopravní nehody bylo vyuţito ustanovení § 105 odst. 1 trestního řádu a byli přibráni soudní znalci z oboru doprava, odvětví doprava silniční a oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství. Za vyuţití ustanovení § 114 odst. 1 trestního řádu, byla provedena prohlídka těla Josefa T., při které bylo zjištěno, ţe má na levém rameni pruhovitou krevní podlitinu, způsobenou bezpečnostním pásem (viz. obr. č. 11). Podle ustanovení § 115 odst. 1 trestního řádu byla na mrtvých tělech provedena soudní pitva. Na základě těchto provedených skutečností, bylo zjištěno, ţe závěry jak znalců z oboru zdravotnictví, tak znalce technického, jsou ve vzájemné shodě, které prokazovaly, ţe Josef T. neseděl na místě, které uváděl, ale v době dopravní nehody vozidlo řídil. Nutno podotknout, ţe po dopravní nehodě bylo u Josefa T. provedeno lékařské vyšetření spojené s odběrem krve, kdy bylo laboratorním vyšetřením zjištěno, ţe v době dopravní nehody měl 1,89 g/kg alkoholu v krvi.39

39

Ing. Jaroslav Sedlák, Znalecký posudek č. 848, Brno 21. 9. 2009.

27

Obr. č. 11 – z fotodokumentace DN - pruhovitá krevní podlitina s otiskem struktury látky na rameni zraněného svědčící o použití bezpečnostního pásu na místě řidiče

4. 2 Paměťové stopy Paměťové stopy vznikají u účastníků dopravních nehod nebo jejich náhodných svědků, tzv. nezúčastněných osob. Tyto stopy jsou velice důleţité pro objasnění průběhu dopravní nehody, zejména otázky zavinění. „Přestože vzhledem k rychlosti nehodového děje, bezděčného vnímání apod. může dojít k určitým chybám vnímání a zapamatování, je význam paměťových stop pro objasnění dopravní nehody často zásadní.“40 Z těchto stop je moţné zjistit samotný průběh dopravní nehody, chování účastníků dopraní nehody a ostatních účastníků silničního provozu před dopravní nehodou (např. způsob jízdy, odhad rychlosti jízdy vozidla, pouţití ukazatelů o změně směru jízdy, přebíhání přes silnici, brzdění vozidel atd.) nebo po dopravní nehodě (např. poţití alkoholických nápojů po dopravní nehodě, útěk účastníka dopravní nehody z místa atd.). Vytěţení paměťových stop od účastníků dopravní nehody výslechem nebo poţadovaným vysvětlením bývá často pro policisty skupiny dopravních nehod náročné, vyţadující základní znalosti forenzní psychologie a individuální přístup k vyslýchaným svědkům. Na místě dopravní nehody sepíše policista s účastníky dopravní nehody nebo jejich svědky tzv. Úřední záznam o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu nebo provede jen jejich vytěţení. Tyto informace jsou velice cenné, protoţe je zde okamţitá moţnost porovnání získaných informací se stavem na místě nehody. Pro získání objektivních informací je nutná podmínka v provedení opatření jiţ na místě nehody, kdy je třeba od sebe oddělit svědky a účastníky dopravní nehody a zabránit tak jejich ovlivňování 40

MUSIL J., KONRÁD Z., SUCHÁNEK J., Kriminalistika, 2. přeprac. a dopl. vyd., C. H. Beck, Praha 2004, s. 494.

28

nebo dokonce hádkám. „Situace na místě nehody pozitivně ovlivňuje proces „znovuvybavení“ při formování výpovědi vyslýchané osoby“41, kdy výslech účastníků a jejich svědků bezprostředně po dopravní nehodě na místě umocňuje komplexnost vnímané události a její upevnění v paměti, coţ je velmi důleţité pro pozdější procesní výslech těchto osob. Z praxe mohu uvést, ţe bezprostředně po dopravní nehodě mluví účastníci většinou pravdu, vyjadřují se podle skutečných událostí. S přibývajícím časem od dopravní nehody, si mnozí účastníci nechávají „poradit“ od různých známých a kamarádů, ovšem jejich výpovědi se jiţ neshodují s tím, co uvedli v den dopravní nehody na místě.

41

MUSIL J., KONRÁD Z., SUCHÁNEK J., Kriminalistika, 2. přeprac. a dopl. vyd., C. H. Beck, Praha 2004, s. 499.

29

5 Ohledání místa silniční dopravní nehody Ohledání místa silniční dopravní nehody je jeden z nejdůleţitějších úkonů prováděných na místě dopravní nehody. Účelem ohledání místa dopravní nehody je zjištění a zajištění stop a jiných důkazů a jiných skutečností rozhodných pro stanovení příčin nehody a zavinění pachatele.42 Provádí se co nejpodrobněji, aby byly zajištěny veškeré důkazy pro objasnění příčiny dopravní nehody a zavinění jejich účastníků. Na místě dopravní nehody se věnuje zvýšená pozornost především přesnému zjištění a zakreslení polohy vozidel, těl, předmětů a stop na pozemní komunikaci. Jednotlivé stopy se číslují, popisují a fixují. Fixace se provádí pomocí fotografování a topografické dokumentace (náčrtek). Při ohledání místa dopravní nehody se pouţívá především excentrický způsob ohledání, samozřejmě ostatní způsoby ohledání nejsou vyloučeny. Místem ohledání není jenom pozemní komunikace, kde se většinou nachází nejvíce stop, ale i přilehlé okolí (např. travnaté příkopy, pole, stromy apod.). Na začátku ohledání se stanoví výchozí místo ohledání, většinou to bývá místo střetu vozidel a pokud se jedná o dopravní nehodu se smrtelným zraněním, tak mrtvola. U havárie motorového vozidla začíná ohledání od konečného postavení havarovaného vozidla. Při ohledání místa dopravní nehody se dále stanoví tzv. výchozí bod měření, tento bod se do dokumentace dopravní nehody značí zkratkou VBM. Za výchozí bod měření se volí relativně stálý neměnný bod (např. rohy domů nebo mostů, sloupy vysokého napětí, veřejného osvětlení, označníky kilometrů apod.). Od tohoto místa se měří vzdálenost jednotlivých stop, vozidel a dalších předmětů, které se na místě dopravní nehody nacházejí. K vyměřování dopravních nehod se pouţívá zejména měřické kolečko, dále lze vyuţít také měřické pásmo (ocelové pásmo na vidlici), ale to se pouţívá nejen z časových důvodů zcela výjimečně. Z vlastních zkušeností mohu uvést, ţe měřická kolečka nejsou příliš přesná a při měření stejné vzdálenosti dvakrát, můţe být výsledek rozdílný, např. v důsledku nerovnosti terénu, překáţek na vozovce nebo nesprávnou manipulací s měřickým kolečkem. Podle mého názoru je vyměřování místa dopravní nehody velmi důleţité, a zvlášť se musí dbát na přesnost měření. Například podle délky brzdné stopy, lze spočítat počáteční rychlost vozidla v době 42

CHMELÍK, J. Vyšetřování silničních dopravních nehod. Praha 1998, s. 37.

30

dopravní nehody. Pokud při měření stop vznikne nějaká nepřesnost, např. skutečná délka brzdné stopy je 18 metrů ale měřením se zjistí vzdálenost pouze 15 metrů, tak při počítání počáteční rychlosti vozidla dojde ke zcela jinému výsledku. Výsledkem takového nepřesného měření vznikne rozdíl počáteční rychlosti vozidla před nehodou aţ o 5,3 km/hod. Příklad tohoto výpočtu je uveden v příloze číslo 1 mé bakalářské práce. Pomocí komparační metody, jsem porovnal ohledání místa dopravní nehody podle Chmelíka43 a podle prof. Porady44. Výsledkem je zcela totoţný názor na ohledání místa dopravní nehody, shodují se například, ţe „zvláštností ohledání místa dopravní nehody je, že při něm je použito postupů technického charakteru, vyžadujících odborné technické znalosti vyšetřovatele a policejních orgánů, zejména z konstrukce a provozu dopravních prostředků.“ K ohledání místa dopravní nehody se například vztahuje článek Víc než černý pátek uvedený v Kriminalistickém sborníku. Dne 27. září 2007 v době kolem 00:05 hodin na okrese Jeseník, došlo k dopravní nehodě osobního motorového vozidla Škoda Octavia, které narazilo do kmene stromu, o který se automobil roztrhl na několik částí. Nárazem došlo k usmrcení čtyř ze šesti přepravovaných osob. Jelikoţ těla byla z vozidla vymrštěna, bylo sloţité stanovit, kdo vozidlo před nehodou řídil. Jak se později ukázalo, jeden z přeţivších byl řidič vozidla, ten ovšem tvrdil, ţe si z doby dopravní nehody nic nepamatuje. Při ohledání místa dopravní nehody bylo zajištěno velké mnoţství stop, které byly postupně číslovány, celkově jich bylo 89. K ohledání místa bylo vyuţito ustanovení § 105 odst. 1 trestního řádu a byl přibrán soudní znalec z oboru dopravy, silniční nehody. Vzhledem ke sloţitosti vyšetřované věci, byli během vyšetřování přibráni dva znalci z oboru dopravy, silniční nehody a šest soudních znalců z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství. Na základě vypracovaných znaleckých posudků bylo usnesením podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání řidiče Tomáše N. Závěrem lze dodat, ţe ohledání místa činu bylo zásadní pro prokázání viny pachatele. Je lepší zajistit stop více a ty později selektovat, neţ nemít stopy ţádné.45

43

CHMELÍK J. a kol., Dopravní nehody, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň 2009, s. 286. 44 PORADA, V. a kolektiv. Silniční dopravní nehoda v teorii a praxi. Praha: Linde, 2000, s. 148. 45 HADERKOVÁ, L., ŠUBA, J., Víc neţ černý pátek, In Kriminalistický sborník. 2012, č. 1, vydává: Kriminalistický ústav Praha Policie ČR, s. 13 - 19.

31

K ohledání místa dopravní nehody se dále vztahuje usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2007 sp.zn. 7 Tdo 475/2007, kdy řidič motorového vozidla srazil podnapilého chodce. Obviněný řidič na svou obhajobu mimo jiné uvádí, ţe „soud prvního stupně nepřihlédl ke všem okolnostem skutkového děje a znalecký posudek, o který soud své rozhodnutí opírá, nebere v úvahu všechny okolnosti, které obsahuje ohledání místa dopravní nehody, zejména pak množství 2,45 g/kg alkoholu v krvi chodce“46 tzn., ţe ohledání místa dopravní nehody se nesmí podceňovat a vţdy se musí dokladovat co moţná nejkvalitněji. Nicméně Nejvyšší soud toto dovolání obviněného odmítl.

5. 1 Provedení prvotních a neodkladných opatření na místě DN Prvotní a neodkladná opatření na místě dopravní nehody provádí policista okamţitě po příjezdu na místo dopravní nehody. Cílem je sníţit následky dopravní nehody, odstranit hrozící nebezpečí a zjistit skutkový stav na místě dopravní nehody. Opatření, které se na místě dopravní nehody provádí, jsou podrobně uvedeny v interním aktu policie Závazný pokyn policejního prezidenta č. 160/2009, mezi prvotní a neodkladná opatření prováděná na místě dopravní nehody patří zejména: poskytnutí první pomoci zraněným osobám a zajistit jejich zdravotnické ošetření, popřípadě zajistit technickou pomoc (např. vyproštění osob z motorových vozidel), zajistit odstranění hrozícího nebezpečí, které vzniklo při dopravní nehodě (např. překáţka na pozemní komunikaci, výbuch nebo zahoření vozidel atd.), předat předběţné informace o situaci na místě dopravní nehody operačnímu středisku policie (tzv. hlásná sluţba), řádně označit místo dopravní nehody, pokud tak jiţ neučinili účastníci dopravní nehody, pokud si to situace vyţaduje, je třeba uzavřít místo dopravní nehody k zajištění stop a jiných důkazů před poškozením nebo zničením, přes operační středisko policie zajistit opatření, z důvodu útěku (ujetí) pachatele dopravní nehody, zjistit totoţnost účastníků a svědků dopravní nehody, u zraněných osob zjistit jejich zdravotní pojišťovnu, 46

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne ţ. 6. 2007, sp.zn. 7 Tdo 475/2007.

32

obnovit bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, pokud je potřeba provede se odklon silničního provozu, u účastníků dopravní nehody provést dechovou zkoušku na alkohol, nebo ověřit zda nejsou pod vlivem jiné návykové látky, v případě pozitivních výsledků měření se osoba vyzve k provedení odborného lékařského vyšetření, spojeného s odběrem biologického materiálu47 (tj. odběr krve nebo odevzdání moči), provést další potřebné úkony s ohledem na charakter jednotlivého případu dopravní nehody (např. kontrola platnosti zdravotní prohlídky u řidiče staršího 60 let)48, provést lustraci vozidel a účastníků dopravní nehody prostřednictvím operačního střediska policie, zajistit vozidla, jejich náklad nebo přepravované věci, pokud se o to nemůţe účastník dopravní nehody postarat sám (policista vyhotoví Seznam zajištěných věcí na místě dopravní nehody). 49 Podle mého názoru je z výše uvedených prvotních a neodkladných úkonů ze všeho nejdůleţitější záchrana lidského ţivota. Zdraví osob má vţdy přednost před hmotnou škodou na majetku, jakoţto motorového vozidla, domu apod. Tím se také řídí sloţky integrovaného záchranného systému po příjezdu na místo dopravní nehody. Všechny sloţky se vţdy věnují nejprve účastníkům dopravní nehody, např. vyprošťují osoby z vozidel nebo ošetřují zraněné. Teprve po poskytnutí nezbytné lékařské péče se začne s ohledáním místa dopravní nehody.

5. 2 Dokumentace místa dopravní nehody Účelem dokumentace místa dopravní nehody je objektivně zachytit průběh a výsledek ohledání. Dokumentace poskytuje názornou představu o situaci a podmínkách na místě dopravní nehody i pro osoby, které nebyly při ohledání místa osobně

přítomny

(např.

orgány činné

v trestním řízení,

které

rozhodují

o odpovědnosti jednotlivých osob na dopravní nehodě). Dokumentace obsahuje jen

47

Viz ustanovení § 114 odst. 2 trestního řádu. Srovnej ustanovení § 87 odst. 3 zákona č.361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 49 Závazný pokyn policejního prezidenta č. 160/2009, kterým se upravuje postup na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, s. 16. 48

33

skutečnosti zjištěné při ohledání místa dopravní nehody, úvahy a domněnky se do protokolu a dalších částí dokumentace neuvádějí.50 Proto je důleţité dokumentaci ohledání co nejkvalitněji zpracovat, jinak je důkazní hodnota ohledání znehodnocena a toto pochybení se těţko napravuje. Plně souhlasím s názorem Chmelíka, který zní „špatně provedené ohledání dopravní nehody nebo nedbale provedená dokumentace z místa dopravní nehody jsou v trestním řízení vážné chyby, které zpravidla nelze odstranit jinými důkazními prostředky“51. Dokumentace místa dopravní nehody se provádí zejména třemi způsoby: Protokol o nehodě v silničním provozu, Topografická dokumentace, Fotodokumentace místa dopravní nehody. Pro názornou představu o dokumentaci místa dopravní nehody jsou v příloze jejich vzory. Vymyslel jsem fiktivní dopravní nehodu a k tomu vytvořil její dokumentaci. V příloze č. 2 je Protokol o nehodě v silničním provozu, náčrtek místa dopravní nehody je v příloze č. 3 a narýsovaný plánek podle náčrtku je v příloze č. 4.

5. 2. 1 Protokol o nehodě v silničním provozu Protokol je obligatorní formou dokumentace a jeho procesní náleţitosti jsou blíţe specifikovány ve smyslu ustanovení § 55 trestního řádu. Dopravní nehody se zpracovávají ve speciálním počítačovém programu Lotus Notes, ve kterém se vytvoří i Protokol o nehodě v silničním provozu. Tento protokol má předem stanovenou formu a obsahuje zejména: datum a čas dopravní nehody, kým byla oznámena, stručný popis místa dopravní nehody, včetně uvedení souřadnic GPS, údaje účastníků dopravní nehody, kde jsou uvedeny jejich data narození, adresa pobytu, osobní doklady, telefonní čísla, u zraněných osob - zdravotní pojišťovna, u pachatele dopravní nehody je uvedena i právní kvalifikace ze spáchání dopravní nehody, vylíčení průběhu dopravní nehody, co bylo její příčinou, technické údaje zúčastněných vozidel a jejich poškození, 50

Závazný pokyn policejního prezidenta č. 100/2001, ke kriminalisticko-technické činnosti Policie České republiky, s. 18. 51 CHMELÍK, J. Vyšetřování silničních dopravních nehod. Praha 1998, s. 61.

34

kdy a kdo provedl ohledání místa, popis ohledání místa dopravní nehody (stav a povrch pozemní komunikace, zde se v místě dopravní nehody nachází dopravní značení, jaké jsou rozhledové poměry, včetně uvedení doby ohledání a povětrnostních podmínek), zda účastníci dopravní nehody nebyli pod vlivem návykové látky, dále popis zjištěných stop, zajištěných předmětů a konečné postavení vozidel po dopravní nehodě.

5. 2. 2 Topografická dokumentace Úkolem topografické dokumentace je zachytit situaci na místě dopravní nehody pomocí grafického znázornění a zobrazení důleţitých míst. Do topografické dokumentace řadíme náčrtek a plánek. Mezi topografické metody vyměřování patří: metoda pravoúhlých souřadnic – nejpouţívanější metoda při vyměřování silničních dopravních nehod, metoda trojúhelníková (průsečná) – dle mého názoru je přesnější neţ metoda pravoúhlých souřadnic ale časově náročnější, metoda polárních souřadnic – nejčastěji se vyuţívá v geodézii při vyměřování pozemků, budov atd., moderní topografické metody – fotogrammetrie, GPS, Spheron. 52

Náčrtek Je rukou nakreslený obraz místa dopravní nehody v přibliţném měřítku ke skutečnosti, který zobrazuje jeho horizontální průmět. Náčrtek se provádí v průběhu ohledání místa dopravní nehody.53 Zakreslují se do něj zjištěné stopy, předměty (např. stopy jízdy vozidla, konečné postavení vozidel po dopravní nehodě atd.) a přilehlé okolí místa dopravní nehody. Od výchozího bodu měření se měří vzdálenost jednotlivých stop a předmětů, které se do náčrtku vyznačují kótováním. Podle náčrtku se rýsuje plánek místa dopravní nehody. Do náčrtku se vyznačí číslo jednací, místo, datum a čas dopravní nehody, značka směru k severu, jméno a příjmení zpracovatele náčrtku, povětrnostní podmínky v době ohledání, směr jízdy účastníků dopravní nehody, kteří tento náčrtek podepíší. 52

HLAVÁČEK, J., PROTIVINSKÝ, M. a kol., Praktická kriminalistika, vydává Kriminalistický ústav Praha Policie ČR, Praha 2006, s. 19 - 20. 53 STRAUS, J., NĚMEC, M. a kol., Teorie a metodologie kriminalistiky, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň 2009, s. 155.

35

Plánek Plánek je přesné grafické znázornění místa dopravní nehody a jeho okolí, rýsuje se podle pořízeného náčrtku v měřítku.54 Plánek se vyhotovuje pomocí speciálního počítačového programu PC-Draw. Nejčastěji v měřítku 1:300, kdy záleţí na velikosti místa dopravní nehody a podle toho se pak pouţije vhodný formát papíru. V současné době se také vyuţívá digitální ortofoto ČR, coţ je satelitní snímek místa, zachycující přesné místo dopravní nehody. Tato fotografie se převede do poţadovaného měřítka, pak se překreslí a dosadí se do něj jednotlivé kótované stopy z pořízeného náčrtku. V plánku musí být vyznačeno: číslo jednací spisu, místo a datum dopravní nehody, datum zpracování plánku, jméno, příjmení a hodnost zpracovatele, vysvětlivky k plánku (legenda), značka směru k severu.

5. 2. 3 Fotodokumentace místa dopravní nehody „Fotografická dokumentace je jedním z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších zdrojů trvalých a objektivních informací.“55 Její pomocí se fixují materiální stopy na místě dopravní nehody. Umoţňuje objektivní pohled na všechny důleţité okolnosti na

místě

dopravní

nehody

i

osobám,

které

se

ohledání

nezúčastnily.

Fotodokumentace doplňuje a upřesňuje protokol o nehodě v silničním provozu. Musí být provedena tak, aby poskytla celkový pohled na místo dopravní nehody. Zachycuje jednotlivé stopy a objekty a jejich detaily. Dále se fotografují rozhledové poměry řidiče a dopravně technický stav pozemní komunikace (např. zatáčka, stoupání či klesání vozovky apod.). Je také zapotřebí zdokumentovat výhledy z obou směrů jízdy, tedy ve směru jízdy řidiče i z jeho protisměru. Na fotografiích by neměli být zachyceny předměty, které na místě dopravní nehody původně nebyly (např. technické prostředky a vybavení policie, sluţební vozidla apod.), ani ţádné osoby.

54

HLAVÁČEK, J., PROTIVINSKÝ, M. a kol., Praktická kriminalistika, vydává Kriminalistický ústav Praha Policie ČR, Praha 2006, s. 18. 55 STRAUS, J., NĚMEC, M. a kol., Teorie a metodologie kriminalistiky, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň 2009, s. 150.

36

Podle rozsahu záběru rozlišujeme základní druhy fotografií: orientační fotografie, celková situační fotografie, polodetailní fotografie, detailní fotografie, celková přehledná fotografie. Kvalitně pořízená fotodokumentace je velmi důleţitá pro poskytnutí věrného obrazu místa dopravní nehody. Fotodokumentace je důleţitým důkazním prostředkem, na jehoţ základě se často vypracovává i znalecký posudek z oboru silniční dopravy. Bohuţel, z praxe mohu uvést, ţe při pořizování fotodokumentace za sníţených povětrnostních podmínek (např. v době kdyţ hustě prší, v noční době bez veřejného osvětlení nebo za mlhy), dochází mnohdy k nekvalitním fotografiím, které bývají rozmazané, špatně viditelné apod. Další chybou, ke které v praxi dochází, je, ţe při fotografování není postupováno systematicky, fotografie na sebe nenavazují, čímţ dochází ke zhoršené orientaci při jejich prohlíţení. U některých dopravních nehod se stane, ţe důleţité věci pro řádné objasnění nehody nejsou vůbec vyfotografovány. Proto si myslím, ţe v době digitálních fotoaparátů, je dobré pořizovat více fotografií z místa dopravní nehody, neţ později při samotném vyhodnocování fotodokumentace zjistit, ţe některé důleţité záběry nejsou pořízeny vůbec. Digitální fotografie je moţné smazat kdykoliv, ale pokud chybí důleţitý záběr, těţko se dá nahradit dodatečně.

37

6 Praktický příklad Dne 3. října 2009 v 12:45 hodin jsem byl jako sluţbu konající příslušník Policie České republiky, skupiny dopravních nehod, vyslán operačním důstojníkem k havárii sportovního letadla. K této události došlo v Kroměříţi u ţelezničního přejezdu na ul. Joţky Silného. Po příjezdu na místo bylo zjištěno, ţe došlo k nouzovému přistání letounu a jeho sráţce s terénem a pevnou překáţkou. K této mimořádné události došlo poté, co pilot sportovního letadla Z-226 Trener, jehoţ majitelem je Aeroklub Kroměříţ, nouzově přistával na poli poblíţ ţelezničního přejezdu a v blízkosti vlečkové ţelezniční tratě. Letoun po nouzovém přistání pokračoval jízdou po obdělaném poli směrem k odstaveným nákladním vlakovým vagónům, kdy po tomto „tvrdém“ přistání následně došlo k poškození vrtule a spodní části letadla. Po uvedeném poškození se pak letoun pohyboval po poli směrem k vagonům a ţelezničnímu valu, kde na poli, koncem pravého křídla narazil do kovové tyče státní nivelace, coţ jej mírně vychýlilo vpravo. Poté v těsné blízkosti ţelezniční tratě, letadlo opět zachytilo pravým křídlem o pevnou překáţku (kamenný kilometrovník). Po tomto nárazu se letoun otočil ze svého původního směru a jeho pohyb se natolik zpomalil, ţe setrvačností zastavil mimo ţelezniční trať a nákladní vlakové vagony. Ohledáním místa byla zjištěna trajektorie pohybu letounu po nouzovém přistání, která plně korespondovala s poškozením a vyjádřením lehce zraněného pilota bezprostředně po jeho nouzovém přistání.

Obr. č. 12 – z fotodokumentace vyšetřovacího spisu, havarovaný letoun Z-226 Trener

38

K samotné činnosti po příjezdu na místo havárie letounu mohu z vlastní zkušenosti uvést, ţe zásadní činnost policisty, ihned po poskytnutí případné první pomoci zraněných osob, spočívá v uzavření místa a zákazu vstupu cizích osob do prostoru místa dopravní nehody. Jak v takových případech bývá obvyklé, kaţdá taková událost je spojena s výskytem „zvědavých“ osob a televizních štábů, kteří v honbě za senzací mohou mnohdy narušit řádné vyšetřování a znehodnotit stopy vzniklé po nehodě. Při ohledání místa havárie jsem vyuţil svých znalostí získaných z šetření silničních dopravních nehod, kdy ohledání místa je v zásadě totoţné. Ohledání bylo prováděno excentrickým způsobem, a to po vyhodnocení celkové situace po havárii letadla, kdy těţiště všech stop bylo v okolí havarovaného letounu. V této fázi bylo důleţité označení a zaměření odpadlých částí letounu a zajištění stop na pevných předmětech od havarovaného letadla. Po tomto byly všechny stopy zaměřeny pomocí měřického pásma a místo bylo fotograficky zadokumentováno. Na místo se dostavil výjezd Sluţby kriminální policie a vyšetřování, Oddělení obecné kriminality, který si věc letecké nehody na místě převzal. Dále byla o letecké nehodě přes operačního důstojníka Policie České republiky vyrozuměna Inspekce Aeroklubu České republiky. Vypracovaná závěrečná zpráva s výsledkem vyšetřování této letecké nehody byla předána mj. i Policii České republiky, kdy příčinou této nehody byla nezaviněná technická závada na palivovém ústrojí letounu, cizí zavinění bylo vyloučeno, a proto byla věc havárie sportovního letadla komisařem oddělení obecné kriminality Policie ČR v Kroměříţi uloţena.56 Můj názor na šetření této letecké nehody je takový, ţe kdyby se postupovalo v souladu s typovou činností pro letecké nehody STČ – 04/IZS, tak se na místo letecké nehody měla dostavit inspekce ÚZPLN, a to i přesto, ţe na místě nedošlo k havárii velkého rozsahu, k obětem na ţivotech nebo poškození ţivotního prostředí.

56

Informační systém ETŘ, databáze Policie ČR, Územního odboru Kroměříţ, Č.j.: KRPZ-45282/ČJ2009-150871-MHO.

39

Závěr Cílem mé práce bylo přiblíţit význam ohledání místa dopravní nehody jako důkazní prostředek pro trestní řízení. Kaţdá dopravní nehoda je svým způsobem specifická a při jejím ohledání se nesmí nic podcenit. Myslím si, ţe nekvalitně zpracované ohledání místa dopravní nehody můţe mít za následek, ţe jeho důkazní hodnota bude v trestním řízení znehodnocena. Toto pochybení se jen těţko napravuje a zpravidla jej nelze nahradit jiným důkazním prostředkem. Také je třeba zdůraznit, ţe ohledání je především kriminalistická metoda, která se vzájemně prolíná a doplňuje s ohledáním z hlediska trestněprávního. Podle mého názoru je velmi důleţité kvalitní zpracování dokumentace. Myslím si totiţ, ţe při vyšetřování jakéhokoliv trestného činu, zejména spáchaného při dopravní nehodě, je kvalitní a důsledné zpracování dokumentace místa dopravní nehody velmi významné pro úspěch celého trestního řízení. Ohledání je v trestním řádu upraveno v § 113 a to pouze ve dvou odstavcích. Myslím si, ţe pro tak rozsáhlý pojem jako je ohledání, to není dostačující. Navíc ohledání místa, jako celku, postrádám v trestním řádě úplně. Na druhou stranu je pravdou, ţe ohledání je zpracováno v normě niţší právní síly, a to v Závazném pokynu policejního prezidenta č. 100/2001, ke kriminalisticko-technické činnosti Policie České republiky. Ohledání místa je zde rozebráno velmi podrobně a kvalitně, včetně způsobů jeho dokumentace. Mezi policisty je tento závazný pokyn často nazýván jako „kuchařka“ pro kriminalisticko-technickou činnost. Dále jsem chtěl touto prací upozornit na některé nedostatky, ke kterým dochází při ohledávání místa dopravní nehody. K chybám dochází především nesystematickou činností jednotlivých policejních orgánů na místě dopravní nehody nebo také zastaralou technikou pouţívanou při dokumentaci místa dopravní nehody. Zpracovaná bakalářské práce je pouze skromným příspěvkem k dané problematice, kterou se chci zabývat i v budoucnu.

40

Resumé The aim of this thesis is to point out the importance of the traffic accident spot examination as a mean of evidence at proceeding. Each traffic accident is specific in a way and nothing is to be underestimated during the examination..In my opinion bad traffic accident spot examination may end up in a devaluation of its value as an evidence. Such a mistake is difficult to correct and usually it can not be substituted by any other mean of evidence. Also it is essential to point at the fact that the examination itself is a method of criminalistics,which mingles with examination from the point of the criminal law . In my opinion high-profile processing of documentation is essential. As far as I am concerned throughout and consistent traffic accident spot documentation is significant

for sake of the proceeding on the whole. This especially within

investigation of any crime including the traffic crime. The spot examination is mentioned in Legal Code article 113 and only in two paragraphs. I think that it is not enough for such an extensive subject.

Moreover

spot exaination on the whole is not mentioned in Legal Code at all. On the other hand this subject is described in lower legal regulation which is Binding direction of the Police President no. 100/2001 to criminalisics-technical activities of the Police of the Czech Republic. The spot examination is described here in details and good quality including ways of its documentation. This binding direction is known among policemen as a „cookery book“ of criminalistics-technical activities. Furthermore I would like to point out several deficiencies which occure during the traffic accident spot examination. The flaws occure mainly due to nonsystematic functioning of particular police bodies at the spot of accident or also due to old technical equipment used at the documentation.. The thesis is a humble contribution to the problem which I wish to deal with in the future.

41

Seznam pouţitých pramenů a literatury Literatura: -

JELÍNEK, J. a kol., Trestní právo procesní. 1. vydání. Praha: Leges, 2010.

-

FRYŠTÁK, M. a kol., Trestní právo procesní, KEY Publishing s.r.o., Ostrava 2009.

-

ŠÁMAL, P. a kol., Trestní řád. Komentář. I. díl. 5. vydání. Praha: C. H. Beck 2005.

-

MUSIL J., KONRÁD Z., SUCHÁNEK J., Kriminalistika, 2. přeprac. a dopl. vyd., C. H. Beck, Praha 2004.

-

PORADA, V. a kol., Silniční dopravní nehoda v teorii a praxi, Linde Praha a.s., Praha 2000.

-

STRAUS, J., NĚMEC, M. a kol., Teorie a metodologie kriminalistiky, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň 2009.

-

HLAVÁČEK, J., PROTIVINSKÝ, M. a kol., Praktická kriminalistika, vydává Kriminalistický ústav Praha Policie ČR, Praha 2006.

-

CHMELÍK, J. a kol., Rukověť kriminalistiky, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň 2009.

-

CHMELÍK, J. a kol., Dopravní nehody, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň 2009.

-

CHMELÍK, J., Vyšetřování silničních dopravních nehod, Praha: MV ČR, 1998.

-

CHMELÍK, J., Vyšetřování ţelezničních a plavebních nehod, Praha: MV ČR, 1996.

-

CHMELÍK, J. a kol., Vyšetřování leteckých nehod, Praha: MV ČR, 1996.

-

BENDA, K. a kol., Učebnice kriminalistiky, Třetí díl – svazek 2, Praha, vydal Kriminalistický ústav VB, 1966.

Časopisecké články: -

HADERKOVÁ, L., ŠUBA, J., Víc neţ černý pátek, In Kriminalistický sborník. 2012, č. 1, vydává: Kriminalistický ústav Praha Policie ČR.

Judikatura: -

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2007, sp. zn. 7 Tdo 475/2007.

42

Právní předpisy: -

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

-

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

-

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Ostatní prameny: -

Závazný pokyn policejního prezidenta č. 100/2001, ke kriminalisticko-technické činnosti Policie České republiky.

-

Závazný pokyn policejního prezidenta č. 160/2009, kterým se upravuje postup na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.

-

Ing. Jaroslav Sedlák, Znalecký posudek č. 848, Brno 21. 9. 2009.

-

Informační systém ETŘ, databáze Policie ČR, Územního odboru Kroměříţ.

-

Intranetový zdroj dostupný ze stránek KŘP JmK Brno
-

WikipediE Otevřená encyklopedie [online]. 2012 [cit. 01.03.2012]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Dopravní_nehoda>.

-

ÚZPLN Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod [online]. 2012 [cit. 27.03.2012]. Dostupný z WWW: < http://uzpln.cz/cs/legislativa-a-dokumenty>.

-

MFCR Ministerstvo financí České republiky [online]. 2012 [cit. 27.03.2012]. Dostupný z WWW: .

43

Přílohy č. 1 - Výpočet počáteční rychlosti z délky brzdné stopy

s1 s2 s3 s4

dráha za dobu reakce řidiče dráha za dobu prodlevy brzd dráha za dobu náběhu brzdného účinku dráha plného brzdění (délka brzdné stopy)

Dráha na zastavení vozidla: ∑s = s1 + s2 + s3 + s4

Příklad 1.: Délka brzdné stopy s4 = 15,0 m Povrch vozovky: suchý asfalt, střední hodnota součinitele adheze µ = 0,80 Vozovka bez stoupání či klesání. Dosaţitelné brzdné zpomalení: a = 9,81 x 0,80 = 7,85 m/s2 Plné brzdění: Dráha plného brzdění:

s4 = 15,0 m

Rychlost na počátku plného brzdění: v = √(2 x 7,85 x 15,0) = 15,35 m/s Doba plného brzdění: t = √((2 x 15,0) / 7,85) = 1,95 s Náběh brzdného účinku: Zpomalení při náběhu brzdného účinku: aN = 7,85 / 2 = 3,93 m/s2 Doba náběhu brzdného účinku: tN = 0,20 s Rychlost na počátku náběhu brzd. účinku: v = 15,35 + (3,93 x 0,20) = 16,14 m/s = 58,1 km/h Dráha náběhu brzdného účinku: s3 = (15,35 x 0,20) + ((3,93 x 0,202) / 2) = 3,1 m 44

Prodleva brzd: Střední doba prodlevy brzd: tP = 0,04 s Dráha za dobu prodlevy brzd: s2 = 16,14 x 0,04 = 0,6 m Reakce řidiče: Střední doba reakce řidiče: tR = 0,80 s Dráha za dobu reakce řidiče: s1 = 16,14 x 0,80 = 12,9 m Dráha vozidla ujetá od počátku reakce do zastavení (dráha na zastavení vozidla): ∑s = 15,0 + 3,1 + 0,6 + 12,9 = 31,6 m Doba od počátku reakce řidiče do zastavení vozidla: ∑t = 1,95 + 0,20 + 0,04 + 0,80 = 2,99 s Počáteční rychlost jízdy vozidla:

v = 16,14 m/s = 58,1 km/h

Příklad 2.: Délka brzdné stopy s4 = 18,0 m Povrch vozovky: suchý asfalt, střední hodnota součinitele adheze µ = 0,80 Vozovka bez stoupání či klesání. Dosaţitelné brzdné zpomalení: a = 9,81 x 0,80 = 7,85 m/s2

Dráha vozidla ujetá od počátku reakce do zastavení (dráha na zastavení vozidla): ∑s = 18,0 + 3,4 + 0,7 + 14,1 = 36,2 m Doba od počátku reakce řidiče do zastavení vozidla: ∑t = 2,14 + 0,20 + 0,04 + 0,80 = 3,18 s Počáteční rychlost jízdy vozidla:

v = 17,6 m/s = 63,4 km/h

45

č. 2 – Protokol o nehodě v silničním provozu

46

47

48

49

č. 3 – Náčrtek místa dopravní nehody

50

č. 4 – Plánek místa dopravní nehody

51