Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra právní teorie
Diplomová práce Právo, psychologie a zneužívání alkoholu (aktuální právně aplikační a psychologické otázky)
Jana Dofková 2011
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Právo, psychologie a zneuţívání alkoholu (aktuální právně aplikační a psychologické otázky) zpracovala sama a uvedla jsem všechny pouţité prameny.
…………..…………………….. 2
Jméno a příjmení autora:
Jana Dofková
Název diplomové práce:
Právo, psychologie a zneuţívání alkoholu (aktuální
právně aplikační a psychologické otázky) Název práce v angličtině:
Law, Psychology and Alcohol Abuse (Topical
Problems of Legal Application and Psychological Problems) Katedra:
teorie práva
Vedoucí diplomové práce:
JUDr. Roman Vaněk, Ph.D.
Rok obhajoby:
2011
Anotace Předmětem diplomové práce „Právo, psychologie a zneuţívání alkoholu (aktuální právně aplikační a psychologické otázky)“ je analýza současné právní úpravy nejen na území České republiky, ale i v Brněnském regionu. Autorka shledává současnou podobu právní úpravy za dostatečnou. Změny by bylo třeba provést pouze v dílčích oblastech - v systému péče o osoby závislé na alkoholu, v podávání alkoholu dítěti, v zpřesnění pojmu zmenšená příčetnost a v preventivní činnosti.
Annotation The thesis, entitled "Law, Psychology and alcohol abuse (of application, and psychological issues) is to analyze the current legislation not only in the Czech Republic but also in the Brno region. The author considers the current form of legislation to be considered sufficient. The changes would be needed only in particular areas - the system of care for persons addicted to alcohol, serving alcohol in the child, the more precise the concept of diminished responsibility and preventive action.
Klíčová slova Alkohol, syndrom závislosti na alkoholu, osoba závislá na alkoholu, nealkoholové a alkoholové drogy
3
Děkuji JUDr. Romanu Vaňkovi, Ph.D., za odborné vedení a za podněty a připomínky při zpracování této diplomové práce.
4
Obsah Úvod I. Teoretická část……………………………………………………………….……8 1Pojmy a terminologie užité v textu……………………………………..............8 2Závislost na alkoholu……………………………………………………………12 2.1 Vývoj abúzu a závislosti na alkoholu…………………………………........12 2.2 Faktory, které ovlivňují vznik závislosti na alkoholu…………………. …..13 2.2.1 Sociální faktory………………………………………………………14 2.2.2 Psychogické faktory………………………………………………….15 2.2.3 Biologické faktory ………………………………………………......15 2.3 Alkohol a společnost ……………………………………………………16 2.3.1 Alkohol a ţeny……………………………………………...……..16 2.3.2 Alkohol a muţi……………………………………………..……..17 2.3.3 Alkohol a děti, mládeţ ……………………………………………18 3 Postupný vývoj právní úpravy v boji proti zneužívání alkoholu…………18 3.1 Obecné tendence vývoje právní úpravy boje proti zneuţívání alkoholu …20 3.2 Zákon č. 86/1922 Sb., o omezování podávání alkoholických nápojů……22 3.3 Zákon č. 87/1948 Sb., o potírání alkoholismu……………………………23 3.4 Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu……………………25 3.5Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi………………………………………………………………………….27 II. Praktická část…………………………………………………………………….29 4 Rozbor současného právního stavu v České republice……………………29 4.1Podmínky omezení jednání fyzické osoby……………………………..29 4.2 Pracovněprávní regulace alkoholové problematiky………………….32 4.2.1 Zákoník práce - zákon 262/2006 Sb. v aktuálním znění…32 4.3 Trestněprávní regulace alkoholové problematiky……………………36 4.3.1 Trestní zákoník 140/1961 Sb. v aktuálním znění………………36 4.3.1.1 Ohroţení pod vlivem návykové látky…………………37 4.3.1.1.1 Alkohol za volantem…………………………...38 4.3.1.2 Opilství……………………………………………….45 4.3.1.3 Podání alkoholu dítěti………………………………..47
5
4.3.1.3.1 Vyhodnocení bezpečnostních opatření na úseku poţívání alkoholických nápojů nezletilými a mladistvými osobami……………..……49 4.3.1.4 Ohroţování výchovy dítěte………………………………….50 4.3.1.5 Alkohol a ostatní trestné činy…………………. 51 4.3.1.6 Ochranná opatření ………………………………53 4.3.1.6.1 Ochranné léčení…………………….
53
4.4 Zajímavá soudní rozhodnutí z občanskoprávní, pracovněprávní a trestněprávní oblasti……………………………………………55 4.5 Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů…56 4.6 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu)………………………………………………………58 4.7 Zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami………………………….60 4.8 Některé psychologická hlediska související s alkoholem…………...66 4.8.1 Vývoj trestu, účel trestu, psychologie trestu………………………
66
4.8.2 Psychologické aspekty efektivity ochranné léčby a doléčování závislých na alkoholu……………………………………………………………………..
67
5 Léčba syndromu závislosti na alkoholu v České republice…………....70 5.1 Protialkoholní léčba v České republice………………………..............70 5.1.1 Ambulantní léčba……………………………………………...73 5.1.2 Ústavní léčba…………………………………………………..74 5.1.3 Doléčování…………………………………………………….75 5.2 Syndrom závislosti na alkoholu v brněnském regionu………………76 5.2.1 Území města Brna a hlavní cíle protidrogové politiky………..76 5.2.2 Brněnský region a dostupná zařízení…………………………77 5.2.2.1 Léčebna Brno – Černovice……………………………..79 6 Stav de lege fenda………………………………………………………….82 6.1 Nový občanský zákoník……………………………………………..82 6.1.1 Změny v novém občanském zákoníku………………………82 6.2 Systém péče o osoby závislé na alkoholu a co je třeba změnit……83 6.3 Podávání alkoholu dítěti a specifikace změn v této věkové skupině ...
83
6.4 Zmenšená příčetnost versus nepříčetnost…………………………….
84
6.5 Preventivní činnost……………………………………………………….84
Závěr 6
Summary……...…………………………………………………………
90
Použitá literatura a zdroje………………………………………………..93
Úvod Česká republika se stále potýká s problematikou alkoholu a jeho zneuţíváním. Následky zneuţívání alkoholu se projevují kaţdým rokem v širších kontextech. Pití alkoholických nápojů má dvě stránky – radostnou a smutnou. Nutno konstatovat, ţe v České republice se konzumace alkoholu projevuje spíše tou stinnou stránkou, jelikoţ negativa, které zde působí konzumace alkoholu, převaţují nad pozitivy. Alkohol a jeho nadměrná konzumace se projevuje širokými dopady. Zneuţívání alkoholu má dopad na psychiku člověka, společenské vztahy, zdravotnictví, ekonomiku, kriminalitu, reflektuje se však i v naší legislativě. V své práci bych se chtěla více zaměřit zejména na oblast psychologie a práva, jelikoţ tyto dvě oblasti představují hlavní náplň poţadavků a zaměření, které mi byly stanoveny v zadání mé diplomové práce. Struktura mé diplomové práce bude sestávat ze dvou základních částí: teoretickodoktrinální a praktické. Do teoretické části budou vřazeny základní poznatky moderní adiktologie. Ty to poznatky budou uvedeny v souvislosti s charakteristikami právní úpravy v oblasti boje proti zneuţívání alkoholu. Praktická část bude obsahovat analýzu poznatků o této oblasti sociální patologie jak v regionu, tak i v celorepublikovém měřítku. Má diplomové práce bude sestávat se šesti propojených oblastí. První část se bude zaměřovat na základní pojmy a terminologii, které budou pouţity v diplomové práci. Druhá část se zaměří na vývoj abůzu a závislosti na alkoholu, obsáhne i faktory, které ovlivňují vznik a rozvoj této nemoci. Zaměří se také na dopady na společnost - na muţe, ţeny, mládeţ a děti. Třetí část se věnuje historii postupného vývoje protialkoholních zákonů. Zaměřuje se na boj proti zneuţívání alkoholu od prvopočátků aţ do nedávno pouţívaných zákonů. Čtvrtá část je stěţejní, neboť obsahuje a rozebírá stávající prameny práva. Obsahuje i analýzu kladů a záporů současné úpravy. Nastiňuje tak, kam by se právní úprava mohla ubírat. Čtvrtá část obsáhla i některá psychologická hlediska, jeţ souvisí s poţíváním alkoholu – účel a psychologie trestu nebo i psychologické aspekty efektivity ochranné léčby a doléčování. Pátá část jednak obecně popisuje léčbu syndromu závislosti na alkoholu v České republice a jednak se i zaostřuje na brněnský region. V brněnském regionu představuje nejvýznamnější protialkoholové zařízení psychiatrická léčebna Černovice.
7
Teoretická část Pojmy a terminologie užité v textu Pro další výklad je důleţité upřesnit a popsat jednotlivé základní pojmy a definice z oblasti alkoholové problematiky. Tyto pojmy by měly slouţit jak v lepší orientaci v mé práci, tak i v celé této problematice. Problém terminologie shledávám v tom, ţe různí autoři pouţívají často téhoţ názvu, ale tomu poté přikládají odlišný význam. Pojmy také postupem zaznamenávají četné změny v důsledku vývoje přístupu k tomuto tématu.
Alkohol Název slova alkohol pochází z arabského slova al-ka-hal, coţ je pojmenování pro zvláštní, jemnou látku.1 Alkohol doprovází člověka po celou dobu jeho civilizovaného vývoje. Alkohol je především droga. Zrádnost této drogy spočívá v postupné tvorbě návyku. Zpočátku člověk pije alkohol, aby zapomněl na problémové situace, zbavil se špatné nálady a úzkosti. Při vytvoření závislosti se špatná nálada dostaví, jakmile abstinuje. Tím se kruh uzavírá. Vznikem návyku často bývá nejvíce ohroţen ten, kdo alkohol dobře snáší. Prameny odhadují, ţe na celém světě je na alkoholu závislé 1%2 obyvatel. S tím je ale nutné zmínit smutnou pravdu, ţe pokud jde o masovost uţívání a tragické následky, ţádná jiná droga se alkoholu nevyrovná.3
Nealkoholové a alkoholové drogy Dle moţnosti zákonného postihu bych drogy rozdělila na legální a nelegální. Legální drogy a nelegální se řadí mezi návykové látky. Trestní zákon návykovými látky rozumí
1
Skála, J. ...aţ na dno!? : fakta o alkoholu a jiných návykových látkách (zneuţívání a závislost). Praha : Avicenum, 1988, s. 9. 2 Marhounová J., Nešpor K. Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha : Empatie, 1995, s. 66. 3 Marhounová J., Nešpor K. Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha : Empatie, 1995, s. 66.
8
„alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.“4 Méně přísní posuzovatelé pokládají za drogu vše, co má výrazný a rychlý účinek na lidskou psychiku. Nejčastěji se drogou rozumějí psychoaktivní látky, vřetně alkoholu. V současnosti jsou u nás nejvíce uţívanými drogami kofein (obsaţený v kávě a čaji), nikotin (v cigaretách, doutnících) a alkohol (v nápojích).5 Světová zdravotnická organizace definuje drogu jako jakoukoliv substanci, která, kdyţ je vpravena do ţivého organizmu, můţe změnit jednu nebo více jeho funkcí. Dnes pojem „droga“ označuje více významů. Do takto širokého označení bychom jistě mohli zařadit i alkohol. Předpokladem zařazení látek pod označení „droga“ je vlastnost látky vyvolat závislost.6 Zákon č. 167/1988 Sb. o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, rozumí omamnými a psychotropními látkami ty látky, které uvádí v přílohách 1-7 tohoto zákona. látky, uvedené v přílohách 1-7 tohoto zákona.7 Zákon č. 37/1989 Sb. dělení drog na alkoholové a nealkoholové respektuje, neboť za návykové látky jiné neţ alkohol povaţuje „omamné látky, psychotropní látky a ostatní chemické látky, jejichţ uţívání můţe vyvolat závislost na nich, poškozuje zdraví a vede k jiné toxikomanii neţ alkoholismus.“8 Dělení drog na alkoholové a nealkoholové podporuje téţ zákon č. 379/2005 o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými 4
Viz § 130 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Marhounová J., Nešpor K. Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha: Empatie, 1995, s. 56. 6 Pozn.Definice závislosti podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí Syndrom závislosti je skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichţ uţívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost neţ jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přemáhající). Návrat k uţívání látky po období abstinence má často dopad na rychlejší znovuobjevení jiných rysů syndromu, neţ je tomu u jedinců, u nichţ se závislost nevyskytuje. Definitivní diagnóza závislosti by se měla stanovit pouze tehdy, jestliţe během jednoho roku došlo ke třem nebo více z těchto jevů: silná touha nebo pocit puzení uţívat látku, potíţe v sebeovládání při uţívání látky (v případě, ţe jde o začátek a ukončení mnoţství látky), tělesný odvykací stav (dochází k odvykacímu stavu, který je typický pro tu kterou látku), průkaz tolerance k účinku látky (vyţadování vyšších dávek látek, aby se dosáhlo účinku původně vyvolaného niţšími dávkami, typické příklady je moţné nalézt u jedinců závislých na alkoholu a opiátech, kteří mohou brát denně tak velké mnoţství látky, které by zneschopnilo nebo usmrtilo uţivatele bez tolerance), postupné zanedbávání jiných potěšení a zájmů(a to ve prospěch uţívané psychoaktivní látky a jednak i kvůli zvýšenému mnoţství času k získání nebo uţívání této látky, nebo zotavení se z jejích škodlivých účinku), pokračování v uţívání přes jasný důkaz škodlivých následků (např. poškozením jater nadměrným pitím, depresivními stavy, vyplívající z nadměrného uţívání látek či toxického poškozen myšlení). (Nešpor, K. Návykové chování a závislost. Praha : Portál, 2000, s. 14.). 7 Viz zákon č. 167/1988 Sb. o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů. 8 § 1 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. 5
9
látkami, ve znění pozdějších předpisů. Ztotoţňuji se z označením alkoholu a alkoholických nápojů, které je uvedeno v zákoně č. 379/2005 o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů.9
Osoba závislá na alkoholu Tímto termínem nazýváme člověka, kterému poţívání alkoholických nápojů působí problémy společenské, zdravotní, partnerské či v zaměstnání a on přesto není schopen přestat pít. Pojem alkoholik se uţívá spíše hovorově popřípadě dříve se vyskytoval ve starších publikacích. Označení osoba závislá na alkoholu mi připadá vhodnější. V své práci budu proto uţívat označení osoba závislá na alkoholu.
Syndrom závislosti na alkoholu Toto označení postupně nahradilo pojem alkoholismus a pojem opilství. Pojem alkoholismus je v současnosti jiţ nesprávný termín pro závislost na alkoholu. Vzhledem k tomu, ţe nevyskytuje přesně podstatu problému a v neposlední řadě také proto, ţe má značně pejorativní charakter.10
Abúzus Tento pojem znamená naduţívání či nadměrný konzum alkoholických nápojů. Základní znak je dán vědomým nebo neuvědomovaným směřováním k proţitku drogového efektu z alkoholického nápoje. Abúzus můţeme klasifikovat jako občasný, pravidelný a systematický. Občasný abúzus se tradičně v naší kultuře spojuje s obecně uznávanými příleţitostmi jako Silvestr, narozeniny, svatby, pohřby podobně. Pravidelný abúzus bývá často spojen s ustálenými sociálními zvyklosti např. čtrnáctidenní intervaly schůzek kamarádů nebo páteční návštěvy přátel, popřípadě můţe spočívat v samotářském víkendovém popíjení. Systematický abúzus souvisí se změnou ţivotního stylu, v němţ se vedle jiných aktivit stalo
9
Viz zákona č . 379/2005 o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů. 10 Řehan, V. Adiktologie. Olomouc : Nakladatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 2007, s. 130
10
samozřejmostí obdenní či denní nadměrné poţívání alkoholických nápojů a to ať jiţ společensky, nebo samotářsky.11 Rozlišujeme abusus bez návyku a abusus s návykem. Abusem bez návyku chápejme zneuţívání, které můţe být eventuelně i časté nebo značně překračovat dávky, nebo obojí, není však spojeno s tíhnutím k droze. Není omezena svoboda rozhodování. Abusus s návykem znamená zneuţívání drogy. Postiţený tíhne k droze. Svoboda rozhodování je omezena. Postiţený drogu potřebuje, kdyţ ji nemá, chybí mu.12 Abúzem rozumíme nadměrné poţívání alkoholu v pojetí „příliš mnoho nebo příliš často“. Můţe také jít o uţíván v nevhodnou dobou, před určitým pracovním výkonem nebo i v jeho průběhu, u ţeny by se tam mohlo stát v době těhotenství.13
Abstinenční příznaky Jedná se o velmi nepříznivé stavy při poklesu hladiny alkoholu v organismu. Abstinenční příznaky se projevují především třesy, pocením, poruchy spánku, nesoustředěností, přecitlivělostí na banální podněty a zvyšování úzkosti.14 Je důleţité odlišit pojem abstinenční příznaky a sníţení aţ vymizení rozpoznávacích a ovládacích schopností u duševních poruch způsobených nadměrným pitím. Zvláště delirium tremens můţe mít vliv na zbavení či omezení trestní odpovědnosti či zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům fyzické osoby.Viz. kapitola Podmínky omezení jednání fyzické osoby.
11
Řehan,V. Závislost na alkoholu a jiných drogách - psychologický přístup. Olomouc : Nakladatelství Univerzity Palackého v Olomouci,1994, s. 11. 12 Bubenský, J., Horák, V., Morávek, S., Novák, K., Plašil, B., Váňa, V. Poznatky a argumenty k protialkoholní výchově. Praha: Naše vojsko, 1988, s. 12. 13 Šedivý, V. Lidé, alkohol, drogy. Praha: Naše vojsko, 1988, s. 21 14 Řehan,V. Závislost na alkoholu a jiných drogách - psychologický přístup. Olomouc : Nakladatelství Univerzity Palackého v Olomouci,1994, s. 12
11
2. Závislost na alkoholu 2.1. Vývoj abúzu a závislosti na alkoholu Vývoj abúzu alkoholu i závislosti na něm před léty popsal E. M. Jellinek, jehoţ rozlišení vývojových stádií na počáteční, varovné, rozhodné a konečné i typů abúzu (alfa, beta) či závislosti (gama, delta, epsilon) platí a je pouţíváno dodnes.15 V prvních dvou vývojových stádiích se nejedná o závislost v pravém slova smyslu. Piják můţe mít se svým pitím menší či větší problémy, stále ještě dokáţe své pití ovládat.16 1.Stadium počáteční. Vstupem do stádia počátečního je záţitek drogového účinku alkoholu a zprvu občasné, postupně častější opakování tohoto záţitku formou narůstající frekvence poţívání alkoholických nápojů. Kontrola pití je plně zachována, tolerance se pozvolna zvyšuje. Značné mnoţství lidí „vydrţí“ v tomto stadiu celý ţivot, tedy nedochází u nich k další progresi ve vztahu k alkoholu.17 2.Stadium varovné. Toto stádium začíná výskytem prvního alkoholického okénka, které je znakem abúzu alkoholu. Dotyčný se snaţí před okolím maskovat rozsah abúzu, mnoţství potřebné k „náladě“ a proto pije tajně či s předstihem. Dochází k zrychlenému (hltavému) pití, zuţování myšlenek k moţnostem poţití alkoholu při současných pocitech viny za své chování a k alergii na alkoholová témata v běţné konverzaci (nikoliv ve svém pijáckém okruhu). Pro toto stádium je charakteristické další zvyšování tolerance a tím i jednorázové poţitého alkoholu při zvyšující se frekvenci. Narušená kontrola pití signalizuje přechod do třetího stádia.18 3.Stadium rozhodné. V tomto stadiu člověk ztrácí nad svým pitím kontrolu. Definitivně se z něho stává osoba závislá na alkoholu, jelikoţ téměř vţdy vypije víc neţ původně chtěl, ztrácí nad svým pitím kontrolu.19 K příznakům toho to stádia také patří racionalizace pití, odolávání sociálnímu tlaku, nápadné agresivní chování, přetrvávající výčitky svědomí, vzdávání se přátel, problémy v práci, ztráta vedlejších zájmů, výrazná sebelítost a zdravotní poškození.20
15
Kvapilík, J. Člověk a alkohol. Praha : Avicenum, 1985, s. 33 16 Holoubková, J. a kol. Základy soudní psychiatrie a psychologie. Brno : Masarykova univerzita, 1999, s. 44. 17 Řehan,V. Závislost na alkoholu a jiných drogách - psychologický přístup. Olomouc : Nakladatelství Univerzity Palackého v Olomouci,1994, s. 35. 18 Řehan,V. Závislost na alkoholu a jiných drogách - psychologický přístup. Olomouc : Nakladatelství Univerzity Palackého v Olomouci,1994, s. 35. 19 Holoubková, J. a kol. Základy soudní psychiatrie a psychologie. Brno : Masarykova univerzita, 1999, s. 44-45. 20 Řehan,V. Závislost na alkoholu a jiných drogách - psychologický přístup. Olomouc : Nakladatelství Univerzity Palackého v Olomouci,1994, s. 36.
12
Forenzní posuzování v rámci třetího a čtvrtého vývojového stadia je blíţe popsáno v kapitole podmínky omezení jednání fyzické osoby. 4. Stadium konečné. Charakterizuje jej tzv. „pití v tazích“ spolu s ranními doušky a denním vyrovnáváním hladiny alkoholu v krvi. Dochází k projevům biologické závislosti organismu na alkoholu. V tomto stádiu propukají alkoholické psychózy. Dále se prohlubuje narušení myšlení, sníţení aţ pád tolerance. Současně bývají přítomny znaky závaţných somatických následků závislosti, objevují se jaterní poruchy či postiţení zaţívacího traktu.21 Dle amerického psychiatra Jellinka se vývojová stadia se vztahují na tyto typy závislosti na alkoholu:22 Typ alfa. Tento typ se ztotoţňuje s druhým stádiem Jellinka, osoba závislá na alkoholu v druhém stádiu zůstává doţivotně a nepřekročí do stadia třetího. Je schopna své pití regulovat i bez úplné abstinence. Typ beta. Tento typ závislosti je zajímavý tím, ţe se nevytvoří psychická ani tělesná závislost na alkoholu. Nicméně v průběhu dlouhodobého abúzu dochází ke zdravotním komplikacím jako jsou záněty ţaludku, záněty nervů a cirhozy. Typ gama. Vyznačuje se zvýšenou tolerancí na alkohol a ztrátou kontroly v pití. Naproti tomu je závislý schopen abstinovat. Tento typ závislosti se vyskytuje v USA, Kanadě, ve Skandinávii, ale i z největší části u našich závislých osob. Typ delta. Tento typ se vyznačuje neschopností abstinovat. Kontrola v pití je zachována. Z toho důvodu se na tento tip závislosti nevztahují vývojová stadia. Nositel toho typu není nikdy opilý a ni střízlivý. Tento typ se vyskytuje ponejvíce ve Francii a v jiných zemích s velkou konzumací vína. Typ epsilon. Tento typ abúzu nasedá na duševní onemocnění. Souvisí zejména s projevy ve třetím vývojovém stadiu, ke kterým dochází v důsledku abstinence.
2.2. Faktory, které ovlivňují vznik závislosti na alkoholu Pro vznik závislosti na alkoholu stačí, pokud člověk pravidelně konzumuje malé mnoţství alkoholu. Důleţité je i to, zda je alkohol konzumován v malých dávkách během týdne, či zda 21
Řehan,V. Závislost na alkoholu a jiných drogách - psychologický přístup. Olomouc : Nakladatelství Univerzity Palackého v Olomouci,1994, s. 36. 22 Např. Skála, J. ...aţ na dno!? : fakta o alkoholu a jiných návykových látkách (zneuţívání a závislost). Praha : Avicenum, 1988, s. 46-47.
13
jde o nárazový excisní abúzus.23Kdyţ však budeme dodrţovat dvě jednoduchá pravidla, závislosti na alkoholu můţeme předejít.24 Prvním pravidlem je, ţe člověk by neměl vypít za týden více jak 2 dcl vína, či 0,5 dcl destilátu. Druhým pravidlem je, ţe bychom se měli vyvarovat
pití
nadměrného
mnoţství
alkoholu,
které
vyvolá
stav
opilosti.
Ke
vzniku alkoholové závislosti pak postačí i občasné stavy opilosti. Problém je, ţe se tyto 2 pravidla nedodrţují a rozšiřují se ještě i o poţívání jiných nealkoholových drog.25 K závislosti na alkoholu vedou jednak faktory sociální a jednak bio – psychické. 26 2.2.1 Sociální faktory Souvisí s tou skutečností, ţe konzum alkoholu se povaţuje za součást moderního ţivota. Alkoholické nápoje se spojují s jídlem, tak je tomu například v Itálii, Francii či Španělsku, ve státech jako je USA, Švédsko či Anglie se alkohol pije samostatně. Lidé pití alkoholických nápojů povaţují za ţádoucí a neškodný zvyk.27 Spotřeba alkoholu mnohdy souvisí i se spotřebou alkoholu u přátel a je odrazem i toho, jak silný nátlak přátelé vyvíjejí, aby se člověk participoval na společném konzumu alkoholických nápojů. Excesívnímu pití podléhá nejčastěji muţ, který povaţuje intoxikaci alkoholem za neškodnou zábavu28. Nyní si odpovíme na dvě otázky: Kdy je pravděpodobnost konzumu vysoká? Odpovědí na tuto otázku je, kdyţ dělník usedne se svými spolupracovníky v restauraci k přátelskému posezení. A kdy je pravděpodobnost konzumace alkoholu minimální? Kdyţ například vědecký pracovník usedne po obědě v rodinném kruhu.29 Z těchto odpovědí lze usoudit, ţe sociální faktory se významnou měrou podílí na rozvoji závislosti na alkoholu. Mezi další sociální faktory, které se podílí na vzniku alkoholové závislosti, patří i rozvoj průmyslu, který je zaloţen na výrobě a prodeji alkoholu, do značné míry i reklama na alkohol a zisky pro výrobce a stát. K předcházení vzniku závislosti je důleţité dodrţovat především primární prevenci. Z hlediska prevence je podstatná správná výchova rodičů v období dospívání, neboť toto období je z hlediska vzniku různých návyků nejrizikovější30. V této souvislosti bych chtěla
23
Šedivý V., Válková H.,Lidé, alkohol, drogy. Praha : Naše vojsko, 1988, s. 83. 24 Kafka J., Prečo se nedarí zachovať dve podmienky prevencie alkoholickém závislosti? Alkoholismus a drogové závislosti, 2010, roč. 45, č. 1, s. 60. 25 Tamtéţ. 26 Kafka, J. s. 61. 27 Tamtéţ. 28 Marhounová J., Nešpor K., Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha : Empatie, 1995, s. 68. 29 Tamtéţ, s. 69. 30 Kafka J., Prečo se nedarí zachovať dve podmienky prevencie alkoholickém závislosti? Alkoholismus a drogové závislosti, 2010, roč. 45, č. 1, s. 61.
14
zmínit velice zajímavý výzkum - Pilotní projet DDD31. Na základě tohoto projektu se dospělo k názoru, ţe zneuţívání návykových látek lze předcházet tím, ţe primární prevenci zahájíme jiţ v mateřské škole a na prvním stupni základní školy. Specifická témata stačí rozebírat aţ druhém stupni základní školy. Preventivní opatření aţ na druhém stupni má jiţ omezený účinek, působí krátkodoběji, postoje a názory se jiţ mění obtíţněji. Prevence ale není tolik účinná, pokud dostatečně nepůsobí vazba rodina - dítě, rodina - škola a škola – dítě.32 2.2.2 Psychologické faktory Můţou mít podobně jako faktory sociální významný vliv na vznik závislosti na alkoholu. Psychologické faktory souvisí s euforizujícím účinek, jenţ je charakteristický pro psychický únik z osobních mnohdy i tíţivých problémů. Za sekundárně33 psychologický faktor vzniku závislosti na alkoholu bych povaţovala například situaci, kdyţ má člověk pocit vyřazenosti ze společnosti, pokud je delší dobu nezaměstnán a v důsledku toho začne s pitím. Z hlediska psychologických faktorů budou alkohol konzumovat především jedinci u kterých bude převládat pocit strachu, úzkosti, stresu, frustrací apod.34 Pro primární závislost na alkoholu jsou významné psychotropní účinky alkoholu, které nastupují jiţ za 20 minut po napití. Stav opojení se zdá být příjemnější neţ ve střízlivosti „normální“ stav deprese, apatie, nespokojenosti, ţalu a méněcennosti35 2.2.3 Biologické faktory V podstatě souvisí se znaky, které vytváří dispozici pro vznik a rozvoj závislosti. O vzniku závislosti na alkoholu z biologického pohledu spekuluje mnoho teorií např. genetická, 31 V letech 2000 – 2002 byla uskutečněna studie na téměř 300 dětí z okresu Brno – město a z okresu Blansko. První se týkala obecným informacím o drogách, druhá se zabývala reklamou a třetí specificku prevencí a nejběţnějšími návykovými látky. Kachlík P., Matějová H., Pilotní projekt DDD (Drogy-důvod-dopad) zaměřený na primární prevenci závislostí na druhém stupni základní školy. Centrum adiktologie, [cit. 201-03-01]. Dostupná na: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/159/362/Pilotni-projekt-DDD-Drogy-duvod-dopadzamereny-na-primarni-prevenci-zavislosti-na-druhem-stupni-zakladni-skoly 32 Kachlík P., Matějová H., Pilotní projekt DDD (Drogy-důvod-dopad) zaměřený na primární prevenci závislostí na druhém stupni základní školy. Centrum adiktologie, [cit. 2011-12-03]. Dostupný na WWW: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/159/362/Pilotni-projekt-DDD-Drogy-duvod-dopad-zamereny-naprimarni-prevenci-zavislosti-na-druhem-stupni-zakladni-skoly 33 Kvapík J., Svobodová A., Člověk a alkohol. Praha : Avicenum, 1985, s. 138. 34 Viz např. Řehan,V. Závislost na alkoholu a jiných drogách - psychologický přístup. Olomouc : Nakladatelství Univerzity Palackého v Olomouci,1994, s. 29. 35 Kvapík J., Svobodová A., Člověk a alkohol. Praha : Avicenum, 1985, s. 28.
15
enzymová, či endorfinová36. V rodinách osob závislých na alkoholu je zaznamenáno riziko vzniku závislosti u potomstva, a to i přesto, ţe jsou odstraněny ostatní faktory. Na základě adopční studie geny mají podíl na vznik závislosti na alkoholu přibliţně stejnou měrou jako prostředí. Lze předpokládat, ţe geny ovlivňují vznik závislosti na alkoholu asi ze 40- 60 %. Na základě adopčních studií a studií dvojčat je moţné totiţ vyvodit, ţe pokud má člověk genetické dispozice k závislosti na alkoholu, závislost se nemusí projevit, pokud ho k tomu nedovedou okolnosti prostředí. A naopak, člověka bez genetických dispozic, k závislosti jen prostředí samo o sobě nedovede. Vznik závislosti pak splňuje jak přítomnost genetických dispozic, tak i faktorů z prostředí.37
2.3. Alkohol a společnost
V této kapitole bych se chtěla detailněji zaměřit na rozdíly syndromu závislosti na alkoholu u ţen, muţů a dětí. Vznikem návyku bývá nejčastěji ohroţen ten, kdo alkohol dobře snáší. Je třeba si uvědomit, ţe první krok k syndromu závislosti na alkoholu dělá člověk tehdy, kdyţ si nedokáţe odříct svou obvyklou dávku.38
2.3.1 Alkohol a ženy Syndrom závislosti na alkoholu u ţen existoval vţdy, dříve byl však silněji dramatizován a byla zdůrazňována i jeho větší psychopatologie ve srovnání s muţi. Toto onemocnění má u ţen svůj průběh
a své shody i odlišnosti se stejným syndromem
muţů.39V souvislosti se sniţující se společenskou cenzurou, která se týkala pití alkoholu u ţen, došlo po druhé světové válce k masivnímu nárůstu ţen alkohol zneuţívajících a na alkoholických nápojích závislých. Tento jev je způsoben nejen zlepšující se ţivotní situací, ale i sociálními a psychokulturními změnami.40Ţena se závislostí na alkoholu je svým okolím daleko důrazněji izolována a odmítána neţ muţ se stejným problémem, důsledky abúzu se 36 V tomto ohledu odkazuji na běţně dostupnou literaturu např. Řehan,V. Závislost na alkoholu a jiných drogách - psychologický přístup. Olomouc : Nakladatelství Univerzity Palackého v Olomouci,1994, str. 24 – 26. 37 Šerý et Zvolský, Etiologie závislostí – biologické faktory. [cit. 2011-12-03]. Dostupný na WWW: http://dark-sun.blog.cz/0901/etiologie-zavislosti-biologicka-faktory 38 Marhounová J., Nešpor K., Alkoholici, feťáci, gambelři. Praha: Empatie. 1995. s. 66. 39 Šedivý V., Válková H., Lidé, alkohol, drogy. Praha: Naše vojsko, 1988, s. 97. 40 Skála J., Alkohol a jiné (psychotropní) drogy : abuzus a závislost. Praha : Avicenum, 1986. s. 27.
16
promítají mnohem závaţněji neţ u muţů v jejich rodinném ţivotě. Také duševní a tělesné poškození souvisící s alkoholem se u ţen projevuje rychleji neţ u muţů a objevuje se i vyšší výskyt psychóz.41 Obzvlášť důleţité je, aby se ţena zdrţela alkoholu v průběhu těhotenství. Těhotná ţena, která poţívá nadměrné mnoţství alkoholu, můţe porodit defektní dítě s tělesným i duševním postiţením.42 Expozice plodu alkoholem můţe způsobit závaţnou vrozenou poruchu - fetální alkoholový syndrom (FAS) a spektrum vrozených alkoholových poruch43. Děti jsou pak postiţeni hyperaktivitou, niţším intelektem, poruchami chování, psychickými problémy a dalšími odchylkami od normy. Nezřídka jsou děti a mladiství vystaveni i násilí a sexuálnímu zneuţívání a v dospělosti bývají závislí i na návykových látkách a dopouštěj se závaţných trestných činů. Důleţité je včasně diagnostikovat postiţení dětí, volba adekvátního vzdělávacího programu a preventivní činnost, která by zabránila následné traumatizaci.44 Brodská a spol. potvrdili, ţe závislost na alkoholu u ţen vniká v důsledku psychogenních faktorů, protoţe u ţen je vyšší výskyt úzkostných stavů a depresí. U muţů je vznik návyku podmíněn spíše sociogenními faktory45 jako jsou např. ţivotní styl či nevhodná společnost.46 Podle Csémyho a Nešpora závislost na alkoholu vzniká v důsledku zátěţové ţivotní události v rodině nebo v partnerském ţivotě. U ţen, na rozdíl od muţů, nejčastějšími důvody k přijetí léčby jsou rodinné a zdravotní problémy. Problémy se zákonem nejsou 47
naopak u ţen tak časté. Typické je, ţe ţena se za své pití stydí, snaţí se ho tajit a pije a
většinou pije sama a v soukromí. Syndrom závislosti na alkoholu vzniká u ţen často v souvislosti se souţitím s muţem, který alkohol sám škodlivě uţívá nebo je na nich závislý.
41
Šedivý V., Válková H., Lidí´é, alkohol, drogy. Praha: Naše vojsko, 1988, s. 97. 42 Tamtéţ. s. 30. 43 Zásluhou badatelů v USA bylo poprvé popsáno toto typické poškození dětí alkoholovým abuzem matky během těhotenství. Jejich výzkum probíhal současně ve 12 medicinských centrech a odborníci sledovali celkem 55 000 rodiček a jejich potomky. Odborníci sledovali nejen průběh těhotenství a porod, ale i duševní a tělesný vývoj narozených dětí pro prvních 7 let jejich ţivota. Byl zjištěn velmi překvapující objev – mezi dětmi se vyskytoval určitý typ duševního i tělesného postiţení. Obraz tohoto onemocnění byl charakteristický v tom, ţe si děti byly navzájem podobné. Pátrání po tom, jaké jsou příčiny tohoto postiţení a postupné vyloučení faktorů jako jsou např. podvýţiva či genetika vedly k závěru, ţe jediný faktor, který přichází v úvahu je zneuţívání alkoholu matky během těhotenství. Pojem fetální alkoholový syndrom je ale znám aţ od roku 1973, kdy byly uveřejněny poznatky těchto odborníků. Tyto poznatky byly potvrzeny i experimenty na zvířatech. V současnosti víme, ţe těhotná ţena, jenţ poţívá nadměrné mnoţství alkoholických nápojů, můţe porodit defektní dítě s duševním i tělesným postiţením. (Skála J., Alkohol a jiné (psychotropní) drogy : abuzus a závislost. Praha : Avicenum, 1986. s. 30.) 44 Schmidtová, J. Fetální alkoholový syndrom (FAS) a spektrum vrozených alkoholových poruch (FASD). Adiktologie. 2007, č. 3.s. 353. 45 Viz. kapitola - Faktory, které ovlivňují vznik závislosti na alkoholu. 46 Csémy L., Nešpor K., Léčba a prevence závislosti. Praha: Psychiatrické centrum, 1996. s. 153. 47 Tamtéţ. s. 153.
17
Výsledky léčby jsou u ţen navzdory jejich větším náchylnostem k psychickým onemocněním srovnatelné s léčebnými výsledky u muţů. Je to zřejmě z důvodu niţšího výskytu obtíţně ovlivnitelných poruch osobnosti u ţen se syndromem závislosti na alkoholu oproti muţům.48 2.3.2 Alkohol a muži Muţ, který ve společnosti nepije je méně vítán a jeho společenská role je oslabena nebo i znemoţněna. Konzumace alkoholu u muţe se u nás povaţuje „společenskou povinnost“, nikdo se nad tímto nešvarem nepozastavuje, snad kromě jeho rodiny. Mnoho muţů konzumuje alkohol kvůli své práci. Některá zaměstnání jsou předurčena k velkým počtům osob závislých na alkoholu. Jedná se o povolání, která jsou doprovázená stresem, únavou, riziková je v tomto směru i práce, kde hrozí pochybení či velká zodpovědnost. Jedná se například o policisty, lékaře či soudce.49 U muţů se neúměrné poţívání alkoholu váţe na poruchy chování v dětském věku. Podle výzkumu, jsou mimořádně ohroţenou skupinou mladí muţi, jejichţ otec je závislý na alkoholu. Vzdělání ovlivňuje konzum alkoholu prostřednictvím skupinovém normy té které sociální skupiny. Vlastní spotřeba alkoholických nápojů je ve velmi těsném vztahu k spotřebě přátel a ve vztahu k tomu, jak silný nátlak přátelé vyvíjí, aby se člověk účastnil společného konzumu. Výzkum mladých muţů shledává vazbu úzkost – závislost jako nulovou. V případě ţen však tato vazba byla zřetelně potvrzena.50 2.3.3 Alkohol a děti, mládež Na vznik závislosti se zde nejvíce podílí sociální faktor. Naše společnost je proalkoholní a nejvyšší nebezpečnost pro oslovení dětí a mládeţe mají rituály spojené s konzumací alkoholu. Rituál ťukání na zdraví představuje symbol dospělosti a účasti v dospělém ţivotě.51 Alkohol je navíc pro děti a mladistvé nebezpečnější neţ pro dospělé. Vzhledem k jejich nedokončenému vývoji, závislost zde má rychlejší průběh. Jiţ při občasném poţití je zvýšeno onemocnění jater a nervového systému. Čím mladší jedinci konzumují alkohol, tím 48
Csémy L., Nešpor K., Léčba a prevence závislosti. Praha: Psychiatrické centrum, 1996. s. 154. 49 Muţ a alkohol, alkoholismu-aspekty. [online] 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupný na WWW: http://www.alkoholik.cz/zavislost/muzi_a_alkohol/muz_a_alkohol_alkoholismus_aspekty.html 50 Marhounová J., Nešpor K., Alkoholici, feťáci, gambelři. Praha: Empatie. 1995. s. 67- 68. 51 Keller J., Pecinovská a kol. Závislost neznámá. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 1996, s.
18
je větší riziko pozdějšího přechodu na jiné tvrdé drogy. Čím dříve mladý člověk začne konzumovat alkohol, tím je vyšší rychlost vzniku případné závislosti.52 Ti, u jejichţ rodiče se potýkali s problémy s alkoholem, by se měli snaţit zdrţet konzumace alkoholu v dětství, dospívání a mladší dospělosti. Genetické vlivy zvyšují asi 4x riziko vzniku závislosti.53 Podle výzkumu Holcnerové a Vacka je z hlediska experimentování s návykovými látkami nejrizikovější období adolescence a mladá dospělost. Do tohoto věkového období spadají svým věkem vysokoškolští studenti. Zjistilo se, ţe čeští vysokoškolští studenti mají největší zkušenosti s alkoholem.V souvislosti s uţíváním alkoholu jsou vystaveni vyššímu riziku nepříznivých důsledků v porovnání s dalšími návykovými látkami i v porovnání ve vztahu ke srovnatelné věkové skupině nestudujících.54 Pro zajímavost uvádím tabulku, která popisuje, co všechno můţe rizikové pití alkoholu způsobit.Viz tabulka. 55Z tabulky vyplívá, ţe se studentům jako následek konzumace alkoholu někdy v minulosti přihodilo sníţení školního výkonu a hádka či spor.
Situační nepříznivé důsledky pití alkoholu ( Záškodná, 2004) nepříznivé důsledky
aspoň jednou
sníţení školního výkonu
58 %
hádka či spor
42 %
ztráta peněz, cenností
37 %
nechtěný sex
35 %
poškození předmětů
33 %
52
Aspekty dětského pití alkoholu a potencionální závislosti na něm. [online] 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupný na WWW: http://www.alkoholik.cz/zavislost/deti_a_alkohol/aspekty_detskeho_piti_alkoholu_a_potencionalni_zavislosti_n a_nem_alkoholismu.html 53 Potvrdily to studie na dvojčatech. Jednovaječná dvojčata se sobě více podobají v té skutečnosti, zda se u nich vytvoří syndrom závislosti na alkoholu neţ dvojčata dvojvaječná. (Aspekty dětského pití alkoholu a potencionální závislosti na něm [online] 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupný na WWW: http://www.alkoholik.cz/zavislost/deti_a_alkohol/aspekty_detskeho_piti_alkoholu_a_potencionalni_zavislosti_n a_nem_alkoholismu.html). 54 Viz. Holcnerová, P., Vacek, J. Uţívání návykových látek u vysokoškolských studentů v České republice. Protialkoholický obzor. 2010, roč. 45, č. 3. s. 129. 55 Tabulka ukazuje podíl studentů, kteří alespoň jedenkrát v ţivotě zaţili nepříznivé důsledky pití alkoholu. Ačkoliv se z metodologického hlediska nejedná o příliš precizně představený výzkum, některé výsledky jsou zajímavé a originální, jelikoţ ţádná jiná studie se u vysokoškoláků nezaměřila na takto definované ukazatele rizikového pití. (Záškodná, 2004) (Zdroj: Holcnerová, P., Vacek, J. Uţívání návykových látek u vysokoškolských studentů v České republice. Protialkoholický obzor. 2010, roč. 45, č. 3. s. 134-135.)
19
nehoda, zranění
14 %
rvačka
6%
potíţe s policí
5%
Zdroj: Holcnerová, P., Vacek, J. Uţívání návykových látek u vysokoškolských studentů v České republice. Protialkoholický obzor. 2010, roč. 45, č. 3. s. 135. V souvislosti s uţíváním návykových látek u studentů provedl v roce 2004 výzkum i Csémy. Studenti, jenţ vykazovali vyšší riziko abúzu alkoholu, statisticky významně častěji deklarovali vyšší míru deprese, zhoršené duševní zdraví, niţší sebehodnocení a vyšší sklon k odmítání společensky schvalovaných norem.56 V roce 1997 proběhl výzkum, jenţ byl zaměřen na uţívání drog u studentů 6 fakult Masarykovy univerzity v Brně. 75 % studentů pilo alkohol alespoň jednou týdně. Ze zakázaných látek bylo nejčastěji konzumováno konopí, halucinogeny, diskotékové drogy, ale i pervitin, kokain a opiáty. U těchto drog šlo v 80 % o 1-2 pokusy. K první drogové zkušenosti vedla zvědavost, touha po příjemných pocitech, potřeba psychické relaxace a druţnosti. U studentů přitom existoval silný rozpor mezi znalostmi, vnímáním rizika a následným chováním. Výzkum potvrdil, ţe je důleţité podporovat bezdrogovou zónu na akademické půdě, prosazovat zásady zdravého ţivotního stylu, studenty vhodně motivovat a v případě problémů jim pomáhat.57 Mladého člověka k alkoholu často dovedou tyto okolnosti:58 -z hlediska psychologického je to
povahová nevyváţenost a v souvislosti se
sociálními faktory je to narušenost jeho rodinného prostředí - Podléhání vlivu pijáckých part, které představují největší nebezpečí pro mladého člověka Důleţité je:59 - aby protialkoholní výchova u mládeţe začala co nejdříve a aby byla systematická, účinná a nemoralizovala - zabezpečit pro mládeţ dostatek bezalkoholních nápojů, na které by si mládeţ zvykla a jejichţ chuť by si oblíbila - aby se mládeţ naučila trávit svůj volný čas při společenských příleţitostech
56
Holcnerová, P., Vacek, J. Uţívání návykových látek u vysokoškolských studentů v České republice. Protialkoholický obzor. 2010, roč. 45, č. 3. s. 129. 57 Kachlík P. zneuţívání návykových látek studenty MU v Brně 2. část. protialkoholický obzor. 2005, roč. 40, č. 5. s. 259. 58 Viz. Skála J. aţ na dno !? : fakta o alkoholu a pijáctví. Praha : Státní zdravotnické nakladatelství, 1962, s. 104 59 Tamtéţ.
20
(diskotéky) i bez alkoholu - aby mládeţ dosáhla pravé euforie v oblasti sportu a nejrůznějších zájmů
3
Postupný vývoj právní úpravy v boji proti zneužívání
alkoholu 3.1 Obecné tendence vývoje právní úpravy boje proti zneužívání alkoholu
O alkoholu lze prohlásit, ţe tu byl „odjakţiva“, dějiny pití alkoholu jsou neodmyslitelně spojeny s dějinami lidstva. Lidem vyhovovaly především ty vlastnosti alkoholu, jichţ bylo moţno vyuţít v lékařství. Zejména bylinkáři a lidoví léčitelé měli vliv na poţívání alkoholu. Lidé vítali, ţe alkohol má příznivý účinek na jejich psychické vlastnosti. Po poţití alkoholu byli veselejší, snadněji se sbliţovali a ani útrapy se jim nejevily jiţ tak nesnesitelné a nepřekonatelné. Lidé se tak sami nevědomky dostali na „šikmou plochu“. 60
Termín
alkoholismus je spojen se jménem švédského lékaře Magnusa Husa, který tento pojem poprvé pouţil v r. 1849 a stejného roku vydal i sbírku přednášek Alcoholismus chronicus. Definice alkoholismu jako nemoci však pochází aţ z roku 1784, jejím autorem byl americký lékař Benjamin Rush.61 Syndrom závislosti na alkoholu začal být vnímán jako onemocnění aţ ve druhé polovině dvacátého století.62 Současné moderní právní úpravě předcházel zajímavý a pestrý vývoj. V mé práci ho ale omezím na několik zajímavých událostí. Pro účely mého tématu bych detailněji rozebrala aţ vývoj právní úpravy boje proti zneuţívání alkoholu ve 20. století. Jelikoţ alkohol přinášel a přináší společnosti celou řadu problémů, tak si dokonce i ve středověku vyţádal legislativní podobu řešení. První protialkoholní předpis byl u nás vydán jiţ v roce 1039 Břetislavem I. Nesl název Břetislavovy dekrety a poprvé se zde vyskytuje úprava návykových látek zákonnou formou. V předpisu se objevily v souvislosti s nadměrným poţíváním alkoholu, 60
Např. Alkohol [online] [cit. 2011-03-11]. Dostupný na www:http://www.cpp4u.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=44:alkohol&catid=36:drogy&Ite mid=56 61 Viz. např. Signete of the Declaration of Independente. [online] 1999-2011 [cit. 2011-03-11]. Dostupný na www: http://www.ushistory.org/declaration/signers/rush.htm 62 Viz. např. A History of Alcoholism [online] 2009 [cit. 2011-03-11]. Dostupný na www: http://www.hoboes.com/Politics/Prohibition/Notes/Alcoholism_History/
21
výrazná prohibiční tendence a zamezovací opatření. Tento předpis obsahuje několik částí a zneuţívání alkoholu je obsahem 5. nařízení.63 Pro zajímavost cituji toto 5. nařízení v poznámce pod čarou. 3.1.1Počátky boje proti alkoholismu v českých zemích a Abstinenční hnutí Boj proti zneuţívání alkoholu v českých zemích výrazně zamezil nárůstu masivní konzumace alkoholických nápojů a zabránil tak i negativním sociálním, zdravotnickým i hospodářským dopadům na obyvatelstvo. Dovoz i prodej alkoholu byly postupně regulovány státem. Došlo i k naprostému zákazu výroby a prodeje alkoholu, k tzv. prohibici, která však k ţádoucím výsledkům nevedla.64 V českých zemích můţeme sledovat intenzivnější zájem o alkoholovou otázku od čtyřicátých let 19. století, a však o skutečném hnutí se dá mluvit teprve aţ od počátku 20. století. Za významný mezník lze jistě povaţovat vystoupení T. G. Masaryka na mezinárodním protialkoholním sjezdu ve Vídni roku 1901, kde se budoucí prezident přihlásil k abstinenci a k organizovanému protialkoholnímu hnutí. Ideu abstinence následně i rozšiřoval mezi svými studenty na univerzitě i v oblastech své společenské činnosti.65 Počátkem minulého století dostává boj s alkoholismem organizované formy v podobě spolků a svazů. Za alkoholismus bylo tehdy povaţováno „všeobecné, hromadné, denní zvykové pití v národě se všemi jeho většími či menšími zdravotními, sociálními a kulturními následky“. Nejvýznamnější z těchto spolků byl Československý abstinentní svaz (dále jen ČAS), kdy aktivita ČSAS byla formulována intelektuálními vrstvami obyvatelstva, kdy ve vedoucích funkcích stáli vysokoškolští pedagogové, lékaři a právníci. Činnost ČSAS měla vést k abstinenci, respektive k „ostřízlivění“ celého národa. Musela však zdolávat překáţky v podobě jak zástupců alkoholového průmyslu (pivovarů a lihovarů), tak poţivatelů
63Tento zákon je důkazem, ţe jiţ v 11. století se musela tehdejší společnost potýkat s nadměrnou konzumací alkoholických nápojů. Tehdy byla velice oblíbená převáţně konzumace piva a medoviny.Tento zákon trestal zejména „opilce a krčmáře, kteří jim nalévají“. Ustanovení páté: „Krčmu, která jest kořen všech špatností, kdo zřídí nebo kdo zřízenou za plat převezme: krčmář, jestliže bude postižen, ať je veden do středu tržiště, přivázán ke sloupu a mrskám pruty, jak dlouho by biřic chtěl, avšak jeho věci ať nezabírá fiskus a ať nepropadají komoře knížecí, nýbrž ať jsou pod zemí pohřbeny, aby se nikdo neposkvrnil napitím tak hodným zavržení. Pijáci pak, jestliže budou postiženi v krčmě, ať nevyjdou z vězení, dokud nesloží 300 denárů pro knížecí komoru.“ (Francek, J. Zločin a trest v českých dějinách. Praha : Rybka : Publishers, 1999, s. 21-22). 64
Např.Raš, J., Dějiny a současnost, kulturně historická revue [online] „za ostřízlivění národa“[ [cit. 2011-0311]. Dostupný na www: http://dejiny.nln.cz/archiv/2009/4/-za-ostrizliveni-naroda65 Tamtéţ.
22
alkoholických nápojů. K nepřátelům ČSAS se přibliţovali i občasní konzumenti alkoholických nápojů a to hlavně z důvodu, ţe se nezařadili ke striktním abstinentům (jako jedné z nejsilnějších zbraní proti alkoholismu).66 Boj proti alkoholismu zaujímají tato hnutí i v podobě různých aktivit.67 I přes to, ţe lze úspěchy Československého abstinentního svazu velmi těţko hodnotit (spotřebu alkoholu ovlivňuje velké mnoţství nejrůznějších faktorů), je nesporné, ţe hnutí v oblasti medicínské či zákonodárné vedlo k úspěchům. V oblasti zdravotnické péče se naplnily snahy usilující o zřízení léčebny pro alkoholiky. V této činnosti se výrazně angaţoval Bedřich Konařík, který roku 1910 zakládá Kříţový spolek pro zřízení a udrţování léčebny pro alkoholiky. Kříţový spolek vybudoval léčebnu ve Velkých Kunčicích, první zdravotnické zařízení tohoto druhu na českém území, která fungovala v letech 1911-1915. I přesto, ţe léčebna za války zanikla, poslouţila jako vzor pro pozdější obdobná zařízení, např. v roce 1924 pro druhou protialkoholní léčebnu pro „vyléčitelné muţské pijáky“. Kdy vyléčitelnými se rozuměli především pacienti bez duševní choroby.68 V oblasti státoprávní je zcela oprávněné tvrzení Karla Nešpora69, ţe abstinentní svaz se za První republiky hřál na „politickém výsluní“. Svědčí o tom nejen politická podpora tohoto hnutí, ale i fakt, ţe byl roku 1922 přijat tzv. Holitscherův zákon č. 86 na ochranu mládeţe před alkoholismem. K politickým úspěchům abstinentního hnutí patří zejména přijetí návrhu, aby učení o škodlivosti a zhoubných účincích nikotismu a poţívání alkoholu bylo zařazeno do učebních osnov škol.70
66 Tamtéţ. 67 Od roku 1910 vychází značné mnoţství protialkoholních seriálů (např. Revue protialkoholická, Abstinenční věstník, Ostřízlivění atd.). Můţeme se setkat i s neperiodickými publikacemi (např. protialkoholních plakátů s výroky slavných osobností, populárně naučných pojednání a přednášek, vědeckých studií či diagramů a statistik).Veškeré tyto texty spojovala protialkoholní tendence a problematika alkoholu, jeho uţívání a vliv na jedince i společnost v těchto textech byla podrobně studována z nejrůznějších hledisek (např. z hlediska etického, morálního, medicínského či legislativního). Např.i v textu V. Beneše se setkáváme s protialkoholními tendencemi: „Veřejní pitky o poutích, v masopustě, na Silvestra, o svatbách atd. měly by se státi kaţdému mravnému člověku největší ošklivostí.“ Vedle textové produkce slouţily k prosazován idejí a zájmů na širší okruh adresátů také různé konference, besedy, petiční akce či soudní spory. ( raš, J., Dějiny a současnost, kulturně historická revue [online] „za ostřízlivění národa“[ [cit. 2011-03-11]. Dostupný na www: http://dejiny.nln.cz/archiv/2009/4/-za-ostrizliveni-naroda-) 68 Tamtéţ. 69 Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc., je přednostou oddělení pro léčbu závislostí Psychiatrické léčebny v Praze 8. Přes dvacet let se zabývá problematikou závislosti na alkoholu, drogách a chorobným hráčstvím, organizuje peer-programy pro mládeţ, hojně publikuje odborné i populární práce. V této souvislosti odkazuji např. na monografii Návykové chování a závislost. 70 Raš, J., Dějiny a současnost, kulturně historická revue [online] „za ostřízlivění národa“[cit. 2011-03-11]. Dostupný na www: http://dejiny.nln.cz/archiv/2009/4/-za-ostrizliveni-naroda-
23
3.2 Zákon č. 86/1922 Sb., o omezování podávání alkoholických nápojů Zákon č. 86/1922 Sb., o omezování podávání alkoholických nápojů představoval první záznam, kterým se zákonodárce pokusil o regulaci právní úpravy alkoholismu a problematiky jeho zneuţívání v legislativě nově vzniknutého Československa. Tento zákon zaváděl spolu s prováděcím nařízením vlády č. 174/1922 Sb. regulaci způsobu prodeje a podávání alkoholických nápojů. Při zobecnění se zákon vztahoval na všechny osoby, které nedovršily 16 let.71 Jeho restriktivní opaření ve skutečnosti však nepřineslo téměř ţádný významnější dopad v oblasti regulace alkoholismu. I přesto, ţe se zákaz vztahoval na osoby mezi 16 a 18 lety72, nepředstavoval pro tuto věkovou kategorii výraznější restriktivní opatření, neboť, ze zákazu prodeje pro osoby ve věku od 16 do 18 let vyňal pivo a víno. Co se týká zákona a jeho dopadů na vztahy na pracovišti a v ekonomické oblasti, tak je třeba poznamenat, ţe se tímto zákonem sice stanovila odpovědnost ţivnostníka za své zaměstnance, pokud však zaměstnanci porušili zákon navzdory upozornění svého zaměstnavatele, byli trestně odpovědní. Zaměstnavatelé mohli být pokutováni peněţitým trestem v rozsahu od 20 - 10 000 Kč nebo trestem odnětí svobody v trvání od 24 hodin do 14 dní.73 Do pravomoci politických úřadů patřil postih přestupků. Při prvním přestupku byl ţivnostník postihnut úřední výstrahou, pokud se však došlo k recidivě, mohlo následovat i odejmutí ţivnostenského oprávnění.74 Ustanovení § 3 zákona č. 86/1922 Sb. výslovně zakazovalo na tanečních zábavách podávat jiné alkoholické nápojů neţ pivo a víno. V dnešní době takovýto zákaz zní dosti restriktivně, ale je třeba poznamenat, ţe v tehdejší době distribuce, dostupnost a konzumace alkoholu a destilátů nebyly zdaleka tak rozšířeny jako dnes. Nicméně tedy, ani toto ustanovení nelze vnímat jako přísnější zasahování do stávajících návyků společnosti. Prováděcí nařízením vlády č. 174/1922 Sb. mimo jiné jako první stanovilo, co je povaţováno za alkoholické nápoje. Za ně se povaţovaly takové nápoje s obsahem min. 0,5 %75 alkoholu. Na jakékoliv mnoţství (mohlo se tedy jednat i mnoţství malé) se vztahoval zákaz podávání alkoholických nápojů dětem a mládeţi. 71 Zavacká, K. Vývoj právní úpravy boje proti alkoholismu a drogám v Československu, Právny Obzor, 1989, roč. 72, č. 3, s. 269. 72 Tamtéţ. 73 Zákon č. 86/1922 Sb., § 4. 74 ZAVACKÁ, K., Vývoj právní úpravy boje proti alkoholismu a drogám v Československu, Právny obzor, 1989, č. 3, s. 269. 75 Srov. § 1 nařízení vlády č. 174/1922 Sb.
24
3.3 Zákon č. 87/1948 Sb., o potírání alkoholismu Novým „protialkoholním“ zákonem se stal zákon č. 87/1948 Sb., o potírání alkoholismu, 76
který byl přijat po druhé světové válce. Odráţel politické změny poválečného období.
V oblasti boje proti zneuţívání alkoholu tento zákon zavedl výrazně tvrdší restrikce. Tento zákon byl vydán především na ochranu lidského zdraví, a to nejen dětí a mladistvých, před následky alkoholismu. Jedinec si sám nesl odpovědnost za své zdraví. Alkoholismu se mělo předcházet především výchovou obyvatelstva, léčením osob s následky na zdraví způsobených alkoholismem a dozorem nad nimi a zjišťováním a odstraňováním příčin a následků zneuţívání alkoholu. Trestněprávní postih byl aţ na posledním místě.77 V tomto zákoně byly projeveny i významné prohibiční tendence - bylo stanoveno opatření, kterým se mělo omezit podávání alkoholických nápojů určitým osobám, v určité dny a při určitých příleţitostech. Opatření představovalo velmi praktické a uţitečné řešení, nicméně, k jeho realizaci bylo třeba stanovit sankce. Zákon č. 87/1948 Sb., přinesl i výrazně tvrdší restrikce. Legislativa jiţ v té době byla odrazem komunistických tendencí. Komunistické tendence jsou zřejmé jiţ z označení institucí. Dohledem nad potíráním alkoholismu byly pověřeny Okresní národní výbory (ONV) především prostřednictvím Ústavů národního zdraví. V některých případech byly vyuţity i Místní národní výbory. Do spolupráce se měly zapojit i školy, školské úřady a úřady ochrany práce.78 Spolupráce jednotlivých orgánů státní správy představuje i v dnešní době významný a důleţitý bod v boji proti alkoholismu, (umoţňuje snadnější kontrolu osob, které nadměrně uţívají alkoholické nápoje). Pozitivem tehdejší úpravy byla i snaha o vzdělávání obyvatelstva zejména formou přenášek v oblasti boje proti alkoholismu, zdravotní prohlídky či případné léčení. Přednášky se však osobám zneuţívajících alkohol nejevily uţitečné a léčbě se snaţili co nejvíce pokud moţno vyhnout.79 Tato opatření měly moţnost uloţit Okresní národní výbory osobám, jenţ se nadměrným poţíváním alkoholu opakovaně přiváděli do stavů vzbuzujících veřejné pohoršení, anebo si tímto počínáním způsobili závaţné zdravotní následky.80 Jednalo by se o velmi efektivní a 76
Viz § 1 odst. 2 zákona č. 87/1948 Sb. ZAVACKÁ, K., Vývoj právní úpravy boje proti alkoholismu a drogám v Československu, Právny obzor, 78 Zákon č. 87/1948 Sb., § 2. 79 Skála, J. a kol. Závislost na alkoholu na jiných návykových látkách. Praha : Avicenum, 1987. 80 Srov. § 3 zákona č. 87/1948 Sb. 77
25
uţitečné opatření, kdyby nebyla zneuţívána tehdejší komunistickou mocí, jelikoţ Okresním národním výborům bylo tímto umoţněno, aby do poraden svévolně a opakovaně posílali prakticky kohokoli. Tehdejší moci bylo tímto umoţněno prosazování svého vlivu a terorizování nepohodlných občanů. ONV bylo umoţněno intenzivněji prosazovat svoji moc i prostřednictvím ustanovení § 15, které obsahovalo generální klausulí. Generální klausule rozšířila výčet konkrétních sankcí za přestupky. Zákon tak zahrnoval kromě konkrétních sankcí za určité přestupky i generální klausuli. Jestliţe dle ustanovení § 14 soud mohl uloţit jako vedlejší trest zaplacení pokuty ve výši 500 – 25 000 Kč, pokud byl alkohol byl poskytnut mladistvému, opilému nebo bylo-li podané nadměrné mnoţství alkoholu ze zištnosti,81 tak dle dikce formule generální klausule mohl ONV potrestat jiné konání či opomenutí v rozporu s tímto zákonem, v případě, ţe nešlo o čin přísněji trestný, pokutou do 25 000 Kčs jako správní přestupek nebo trestem odnětí svobody v délce tří měsíců.82Toto ustanovení umoţňovalo velký prostor pro správní uváţení. ONV tak tímto bylo poskytnuto nástroje, prostřednictvím kterého jí bylo umoţněno trestat takřka kohokoliv za jednání, které bylo přímo nebo i nepřímo v rozporu se zákonem. Pacienti se tedy léčbě vyhýbali a Okresní národní výbory mohly do poraden libovolně a opakovaně posílat prakticky kohokoliv. Coţ se teoreticky míjelo účinkem. Tento nešvar byl do určité míry vyřešen aţ ustanovením § 85 zákona č. 88/1950 Sb., trestního zákona správního, který zavedl ukládání pokut těm pacientům, kteří se snaţili nástupu do léčby vyhnout. Přínosem bylo, ţe i dle trestního zákona toto jednání bylo stíhatelné pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí. Moţnost soudního nařízení ochranné protialkoholní léčby zavedl aţ zákon č. 86/1950 Sb., který byl se zákonem č. 87/1948 Sb. o potírání alkoholismu, propojen. Významnou změnu přinesl zákon v souvislosti alkoholu a pracovní činnosti. Ustanovení § 7 zakázalo poţívat alkoholické nápoje osobám, které vykonávali činnosti, jeţ by mohly být nebezpečny něčímu zdraví nebo majetku. Zákaz platil nejen po dobu výkonu povolání, ale i na dobu bezprostředně daným činnostem předcházející, čili platil i na dobu před nastoupením do zaměstnání. Ustanovení § 7 tak představuje obdobu dnešního trestného činu dle § 274 trestního zákoníku - ohroţení pod vlivem návykové látky. Změny ve srovnání s předešlým zákonem č. 86/1922 Sb. přinesly i sankce, jenţ byly pojaty obsahově rozšířeny. Za přestupek podání alkoholického nápoje mladistvému, a to v takové míře, ţe se tím mohlo váţně ohrozit jeho zdraví, rovněţ za porušení povinnosti 81 Srov. § 14 zákona č. 87/1948 Sb. 82 Srov. § 15 zákona č. 87/1948 Sb.
26
tomuto zabránit, zákon stanovil trest odnětí svobody v délce 1 - 6 měsíců.83 Za trestné bylo povaţováno i takové počínání, kdyţ někdo jiného úmyslně opil, nebo mu podal alkoholické nápoj, přestoţe věděl, anebo vědět musel, ţe tato osoba je ve stavu opilosti náchylná k násilnostem či k trestným činům.84 Toto jednání bylo postihováno trestem odnětí svobody na 3 dny aţ 3 měsíce. Stejná výše sazby byla uloţena i za poskytnutí nepřiměřeného mnoţství alkoholu osobě, jenţ se tímto počínáním dopustila přestupku tím, ţe ohroţovala majetek, vlastní výţivu nebo výţivu své rodiny. Zákon byl ve srovnání s předchozí úpravou přísnější téměř ve všech směrech. Tolerantnější však byl ve vymezení pojmu alkoholický nápoj, kdy za alkoholické nápoje byly nově povaţovaly ty, které obsahovaly více neţ 0,75%85 alkoholu. (Rozdíl od předchozí úpravy byl 0,25%, jelikoţ v zákoníku z roku 1922 bylo povoleno 0,5 % alkoholu). Následující zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu, však ve vymezení pojmu alkoholického nápoje opět přinesl zpřísnění. Úprava však nepředstavovala
změnu v ustanovení o zákazu podávání jiných
alkoholických nápojů neţ piva a vína na některých akcích. Přísnější, oproti zákonu z roku 1922, byla tato úprava naopak v tom, ţe zakazovala podávat nebo prodávat alkoholické nápoje pro všechny osoby mladší 18 let, (při zobecnění se zákon z roku 1922 vztahoval na všechny osoby, které nedovršily 16 let),zákaz byl pro mladistvé vztaţen i na dříve vyňaté pivo a víno a rovněţ platil i na osoby podnapilé či opilé.
3.4 Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu
V roce 1962 došlo k přijetí nového zákona č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu. Tento zákon, jen pár let po přijetí předchozí úpravy, znovu tuto oblast upravil. Zákon byl odrazem politických, ekonomických i sociálních změn, v kterých se nacházelo tehdejší Československo. Politická a socioekonomická situace, jenţ
se odrazila i v hodnocení
současného a následujícího vývoje společnosti v Československu, zasáhla i do ideové a obsahové náplně nového zákona proti alkoholizmu.86 83 Zákon č. 87/1948 Sb., § 10 84 Viz. § 11 zákona č. 87/1948 Sb. 85 Viz. § 6 odst. 1 zákona č. 87/1948 86 ZAVACKÁ, K., Vývoj právní úpravy boje proti alkoholismu a drogám v Československu, Právny obzor, 1989, č. 3, s. 274.
27
Po zestátnění všech sfér národního hospodářství pozbyl smyslu trest ztráty ţivnostenského oprávnění. Na druhé straně byla do trestního zákona87 zcela nově zavedena ustanovení o trestnosti opilství (§§ 186, 187). Tento zákon přinesl významný pokrok, od předchozí úpravy, v tom směru, ţe ustanovením § 13 odst. 2 zavedl institut nucené léčby. Nástupem k léčbě, tak došlo k nahrazení dosavadního výkladu formou přednášek. Zcela poprvé došlo i k rozlišení mezi ambulantní a ústavní formou léčby.88 Léčba byla poskytnuta na základě výměru, jenţ byla nařízena z podnětu správního orgánu (např. zdravotní odbor ONV).89Národním výborem bylo stanoveno jako nutnost podrobit se vyšetření zdravotního stavu a případné ambulantní léčby osob, jenţ měli s alkoholem problémy. Národní výbory zásobovali nepřetrţitě města i vesnice nealkoholickými nápoji a své působení zaměřily i na děti a mládeţ. Snaţili se bojovat proti alkoholismu přednáškami ve školách i na pracovištích a vybudovali i tělovýchovné, vzdělávací a zdravotnické krouţky. Zákon se zaměřil i na podávání alkoholu v prostředí tanečních zábav. Zde bylo umoţněno podávat pouze pivo nebo víno. Na sportovních akcích bylo moţné si koupit nejvýše desetistupňové pivo a v závodních jídelnách byla moţné prodávat pouze maximálně osmistupňové pivo. Zákon přinesl sníţení morálního i finančního postihu těch, jenţ zákon porušili prodejem nebo poskytnutím alkoholických nápojů dětem, mladistvým, podnapilým a opilým. Zákon č. 120/1962 Sb., přeceňoval úlohu výchovného působení společnosti, jenţ je obsahem ustanovení § 2. Po zákoně č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu, vstoupily v platnost další zákony. Jednalo se o zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, zákon. č. 150/1969 Sb., o přečinech, zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení druţstevních rolníků.90 Postupně tak došlo k rozšíření těchto zákonů. Všechny tyto zákony obsahovaly sankce za podání a poţití alkoholických nápojů. Dnes jiţ není ţádný z nich účinný. Postupem času a vývojem společnosti, přestaly vyhovovat odpovídajícím potřebám právní regulace a byly tak nahrazeny novou úpravou. Avšak právní úprava dílčích otázek zneuţívání alkoholu byla převzata legislativními nástupci.91 87 Zákon č. 86/1950 Sb. 88 Srov. § 13 zákona č. 120/1962 Sb. 89 Zavacká, K. Vývoj právní úpravy boje proti alkoholismu a drogám v Československu, Právny Obzor, 1989, roč. 72, č. 3, s. 274. 90 Zavacká, K. Vývoj právní úpravy boje proti alkoholismu a drogám v Československu, Právny Obzor, 1989, roč. 72, č. 3, s. 274. 91 Např. § 106 odst. 4 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
28
Se zákonem č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu měl co do činění i trestní zákon správní č. 88/1950 Sb., jenţ v ustanovení § 85 obsahoval úpravu o potírání alkoholismu. Osobě, která ztíţila, ohrozila nebo rušila potírání alkoholismu tím, ţe prodala, podala nebo jinak umoţnila poţívání lihovin osobám mladším 18 let, osobám podnapilým nebo opilým, hrozilo potrestání pokutou do 5000 Kčs či veřejné pokárání nebo odnětí svobody aţ na dva měsíce.92 V dnešním trestním zákoně se taktéţ můţeme setkat s trestem odnětí svobody a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí, ale trest veřejného pokárání by pro dnešní společnost působil spíše komicky. Nová úprava byla inovativní i v tom směru, ţe do trestního zákona zakotvila ustanovení o nedovolené výrobě lihu. (§ 194a)
3.5 Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Tento zákon nabyl účinnosti dne 1.7.1989 a spolu s prováděcí vyhláškou č. 187/1989 Sb. představoval novou právní regulaci v oblasti boje proti alkoholismu. Zákon nabyl účinnosti před tím, neţ proběhla sametová revoluce, v průběhu trvání jeho platnosti došlo k tomu, ţe se vystřídal reţim. Komunistické vedení vystřídal demokratismus. Coţ se odrazilo i v trvání jeho existence. Došlo k jeho nahrazení novelami, jelikoţ zákon přestal odpovídat poţadavkům nového politického zřízení a poţadavkům moderních demokratických států. V současnosti jiţ zákon a vyhláška pozbyly účinnosti. Postupně byly obsahově i terminologicky překonány z důvodu, ţe neposkytovaly dostatečnou podporu pro exekutivu.93 Exekutiva této nové úpravy byla velmi oslabena z důvodu, ţe zákon nekorespondoval s reformou veřejné správy. Docházelo tak ke kompetenčním nejasnostem při odpovědnosti za prosazování a dodrţování této nové úpravy. Nicméně nový zákon upravující problematiku boje s alkoholem byl přijat aţ v roce 2005.
92 § 85 zákona č. 88/1950 Sb. 93 Zavacká, K. Vývoj právní úpravy boje proti alkoholismu a drogám v Československu, Právny Obzor, 1989, roč. 72, č. 3, s. 275.
29
V ustanovení § 1 odst. 2 zákon zákon č. 37/1989 Sb. opět potvrdil definici pojmu alkoholického nápoje z předchozích dvou úprav. Za alkoholické nápoje byly označeny destiláty, lihoviny, pivo, víno a jiné nápoje, které obsahovaly více neţ 0,75 % alkoholu.94 Pozitivem zákona však představuje ta skutečnost, ţe se poprvé zabývá pojmem protialkoholní záchytná stanice.95 Bliţší podmínky fungování zásad záchytných stanic i ambulantní péče prováděla vyhláška č. 187/1989 Sb. Záchytné stanice byly zřizovány národními výbory v místech, kde byla naléhavá potřeba ochrany před nadměrným poţíváním alkoholických nápojů.96 Tato úprava zavedla pro závislou osobu
moţnost nařízení léčby ve zdravotnickém
zařízení. V případě, ţe tato osoba výzvu nerespektovala, soud jí mohl uloţit povinnost podrobit se ambulantní či ústavní péči. Za dobrý příklad preventivního opatření,
povaţuji skutečnost, ţe zákon zakázal
distribuovat alkohol ve zdravotnických zařízeních a závodních jídelnách. V těchto zařízeních povolil pouze podej nízkostupňového piva. Nesmělo se však prodávat osobám, kterým nedosahovali 18 let či osobám, zjevně ovlivněným alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou. Další přínos zákona představovala skutečnost, ţe svoji pozornost soustředil mimo problematiku boje proti alkoholu i na jiné negativní jevy, které mají nepříznivý dopad na člověka a jeho organismus. Zákon reguloval toxikomanii - kouření a uţívání dalších drog. Tato nová úprava zakázala osobám, jeţ byli pod výrazným vlivem alkoholu, vstupovat do prostorů a prostředků vnitrostátní hromadné dopravy. A z to z důvodu, ţe by mohli ohrozit bezpečnost nebo plynulost dopravního provozu, popřípadě být předmětem veřejného pohoršení. Zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi dostatečným způsobem neposkytoval ochranu společnosti před důsledky uţívání legálních i nelegálních drog. Úprava neodpovídala v dostatečné míře celospolečenským potřebám a nezohledňovala postoj vyspělých zemí Evropské unie.
94 Tato hodnota se na úroveň z roku 1922 vrátila aţ zákonem č. 379/2005 Sb. 95 § 8 zákona č. 37/1989 Sb. 96 § 1 vyhlášky č. 187/1989 Sb.
30
II. Praktická část
4 Rozbor současného právního stavu v České republice
4.1 Podmínky omezení jednání fyzické osoby U posuzování závislosti na alkoholu se často setkáváme s otázkou, po zhodnocení rozpoznávacích a ovládacích schopností, „směrem“ k alkoholu. U forenzního posuzování je důleţité určit, zda byla osoba závislá na alkoholu schopna zvládnout svou touhu napít se alkoholu. Ve III. stadiu tyto schopnosti většinou budeme hodnotit jako zachované, jelikoţ osoba závislá na alkoholu je ještě schopna i dlouhodobě bez problémů abstinovat. Ve IV. stadiu jiţ ale musíme přihlédnout k přítomnosti abstinenčních příznaků a změn intelektu a osobnosti vyvolaných dlouhodobým pitím.Právě ve IV. stadiu se osoba závislá na alkoholu můţe potýkat i s duševními poruchami, které bývají způsobené nadměrným pitím.97 Problematiku zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům upravují dva předpisy, Občanský zákoník a Občanský soudní řád. Občanský zákoník č. 40/1964 zmiňuje problematiku zbavení svéprávnosti v § 10 (zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům). Je nutné zohlednit i jednotlivé ustanovení odpovědnosti za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání, tzn. § 422 a § 423 občanského zákonu č. 40/1961 (dále jen OZ).Občanský soudní řád č. 99/1963 tuto problematiku řeší v §§186 aţ 191. Zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům z důvodu duševní poruchy upravuje OZ 40/1961 v § 10 odst. 1 aţ 3. § 10 odst. 1 OZ stanoví: „Jestliţe fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti k právním úkonům zbaví“ V § 10 odst. 2 OZ je uvedeno: „Jestliţe fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, anebo pro nadměrné poţívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů je schopna činit jen některé právní úkony, soud její způsobilost k právním úkonům omezí a rozsah omezení v rozhodnutí určí.“ 97 Holoubková, J. a kol. Základy soudní psychiatrie a psychologie. Brno : Masarykova univerzita, 1999, s. 45.
31
§ 10 odst. 3 OZ stanoví: „Soud zbavení nebo omezení způsobilosti změní nebo zruší, změní – li se nebo odpadnou – li důvody, které k nim vedly.“ Fyzická osoba nabývá způsobilosti k právním úkonům v plném rozsahu zletilostí. (pokud není zletilá, tak i uzavřením manţelství), soud však můţe fyzickou osobu na základě § 10 OZ takové způsobilosti zbavit či způsobilost omezit, jestliţe tato osoba není schopna činit právní úkony, a to pro stav trvalé duševní poruchy, která není jen přechodná. Důvodem omezení způsobilosti k právním úkonům je tedy sníţení duševních schopností v důsledku dlouhodobějšího nadměrného poţívání alkoholických nápojů, které vyvolává trvalejší duševní poruchu. Předpokladem zde tedy je, ţe nejde pouze o duševní poruchu přechodnou, dále, ţe pro tuto duševní poruchu není občan schopen činit právní úkony buď vůbec - u zbavení způsobilosti nebo některé - u omezení způsobilosti.98 § 10 odst. 1 a 2 chrání v prvé řadě fyzické osoby, které se potýkají s duševními poruchami v důsledku nadměrného pití. A to z důvodu, ţe tato osoba nemá pro duševní poruchu dostatek rozpoznávacích schopností, aby si své věci obstarala a to buď vůbec nebo náleţitě. V poslední řadě má toto opatření chránit i společnost, zejména třetí osoby při občansko - právním styku s takovými osobami. Zbavení či omezení v právních úkonech podle § 10 odst. 1 a 2 má význam i v tom ohledu, ţe se pak nehodnotí tzv. „světlá mezidobí“, jenţ umoţňují přechodně i plnou rozpoznávací schopnost a mají tak právní význam v otázce neplatnosti právních úkonů.99 § 10 odst 1 a 2 souvisí zvláště s tzv. psychotické100 poruchy jako je Delirium tremens, Alkoholická halucinóza a Alkoholická paranoidní psychóza a Korsakovova psychóza. Tyto psychotické poruchy mají za následek podstatné sníţení aţ vymizení rozpoznávacích a ovládacích schopností.101
98
Holoubková, J. a kol. Základy soudní psychiatrie a psychologie. Brno : Masarykova univerzita, 1999, s. 95. Např. Holoubková, J. a kol. Základy soudní psychiatrie a psychologie. Brno : Masarykova univerzita, 1999, s. 95. 100 Do nepsychotických poruch je zařazena Alkoholická demence a Alkoholická degradace (depravace) osobnosti. Alkoholová demence znamená úbytek intelektových schopností v důsledku dlouhodobého nadměrného pití (český ekvivalent asi „zhloupnutí“). V závislosti na stupni můţe znamenat různě výrazné sníţení poznávacích a ovládacích schopností, jak obecně, tak i „směrem k alkoholu“ ve smyslu odolat nutkání k poţití alkoholických nápojů. Alkoholická depravace (degradace) osobnosti znamená celkové sníţení osobnosti alkoholika ve smyslu zhrubnutí, ztráty vyšších citů, egocentrismu či ochuzení zájmů a zálib. (Holoubková, J. a kol. Základy soudní psychiatrie a psychologie. Brno : Masarykova univerzita, 1999, s. 45-47). 100 Holoubková, J. a kol. Základy soudní psychiatrie a psychologie. Brno : Masarykova univerzita, 1999, s. 4546. 101 V některých případech je na místě i ochranné ústavní protialkoholní léčení, u alkoholové paranoidní psychozy a Korsakovovy psychozy budeme volit spíše ústavní léčení psychiatrické.( Holoubková, J. a kol. Základy soudní psychiatrie a psychologie. Brno : Masarykova univerzita, 1999, s. 45-47.) 99
32
Delirium tremens je závaţná duševní porucha vznikající buď v rámci abstinenčního syndromu při náhlém odnětí alkoholu či náhlým zvýšením dávek alkoholu. Projevuje se kvalitativní poruchou vědomí s desorientací místem, časem, situací, zrakovými halucinacemi (vidinami různých zvířat – hadů, pavouků ale i jinými), neklidem s úzkostí či agresivitou, které doprovází pocení, třes celého těla apod. Celkový obraz je bouřlivý a pravděpodobně i laikovi bude jasné, ţe se jedná o závaţnou duševní poruchu.102 Projevem alkoholická halicinózy jsou sluchové halucinace. Pacient slyší hlasy lidí, které komentují jeho chování, a vysmívají se mu. Zvláště nebezpečné můţe být, kdyţ mu hlasy dávají příkazy k tomu, aby ublíţil sobě nebo někomu jinému.103 Alkoholická paranoidní psychóza (alkoholická ţárlivost) se vyznačuje bludnými představami, nesprávnými soudy, o jejichţ pravdivosti je pacient přesvědčen a které ovlivňují jeho chování. Tyto bludy se většinou týkají nevěry partnera. Forenzní posuzování je někdy velmi obtíţné zejména z důvodu, ţe partner osoby závislé na alkoholu si opravdu často najde jiný, neţ naprosto neuspokojivý vztah s alkoholikem.Vlivem tohoto bludu tak pacient můţe být nebezpečný sobě nebo okolí.104 Korsakovova psychóza se vyznačuje poruchou paměti, především vštípivostí, proto je osoba dezorientována časem. Výpadky paměti nahrazuje smyšlenkami. Tyto psychotické poruchy mají za následek podstatné sníţení aţ vymizení rozpoznávacích a ovládacích schopností.105 Řízení o způsobilosti k právním úkonům je zahájeno na návrh, můţe ho podat kdokoliv, včetně zdravotnického zařízení, které je v takovém případě účastníkem řízení, i kdyţ nemá právní subjektivitu. Soud můţe zahájit řízení i bez návrhu, jakmile se dozví, ţe v jeho obvodě je fyzická osoba, u které je důvodné podezření z duševní poruchy v důsledku nadměrného poţívání alkoholu.106Návrh na zahájení řízení o vrácení způsobilosti k právním úkonům pak můţe podat i sama fyzická osoba zbavena takové způsobilosti, a to i bez součinnosti ustanoveného opatrovníka. Jde o výjimku ze zásady, ţe za procesně nezpůsobilého účastníka jedná zákonný zástupce. Jestliţe však soud tento návrh zamítne a není moţno očekávat
102
Holoubková, J. a kol. Základy soudní psychiatrie a psychologie. Brno : Masarykova univerzita, 1999, s. 4546. 103 Tamtéţ, s. 46. 104 Tamtéţ, s. 46. 105 Tamtéţ. s. 46 106 Hlavsa, P., Stavinohová, J. Civilní proces a organizace soudnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. 355.
33
zlepšení stavu osoby zbavené způsobilosti, můţe soud rozhodnout, ţe jí toto právo nepřísluší po přiměřenou dobu, nejdéle však po dobu jednoho roku.107 Rozhodnutí soudu o zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům však můţe být vydáno jen nelze – li důvodně očekávat zlepšení stavu takové osoby. Tato osoba je pak povinná si pro řízení zvolit opatrovníka. Pokud si ho dobrovolně nezvolí, soud jí ho dle § 187 odst. 1 Osř. obligatorně přiřkne. Opatrovníkem zvolí rodiče či jinou osobu blízkou vyšetřovaného, nebrání – li tomu protichůdné zájmy. Výslech osoby, o jejíţ způsobilost se jedná, je třeba provést vţdy osobně. Je moţné, ţe vzhledem k povaze choroby bude od výslechu na základě ustanovení § 187 odst. 2 Osř upuštěno.108 S ustanovením opatrovníka pak i nepřímo počítá § 422 OZ, neboť upravuje odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání. Podle tohoto ustanovení „Ten, kdo je stiţen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je – li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky“ Společně a nerozdílně s ním však odpovídá ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Tato osoba odpovídá i za případnou škodu, odpovědnosti se zprostí, jestliţe prokáţe, ţe náleţitý dohled nezanedbala.109 Zákon110 pak chrání toho, „kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, ţe, není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky.“ Tato osoba je sice povinna nahradit škodu v tomto stavu způsobenou, společně a nerozdílně s ní však odpovídají i ti, kteří ji do tohoto stavu úmyslně přivedli.111 Zdravotní stav vyšetřovaného účastníka zjistí soud ze znaleckého posudku a výslechu znalce. Soud je však povinen vyuţít i dalších důkazních prostředků, např. o tom, jak se osoba chová v domácnosti, v práci, ve styku s okolím, v hospodaření s penězi apod. O způsobilosti k právním úkonům soud rozhodne rozsudkem. Jestliţe se rozsudkem vysloví zbavení nebo omezení způsobilosti fyzické osoby k právním úkonům, je moţné rozhodnout i o upuštění od doručení rozhodnutí o způsobilosti osobě, které se rozsudek týká. A to za předpokladu, ţe by doručení mohlo na adresáta pro jeho duševní poruchu působit nepříznivě nebo jestliţe adresát není schopen význam rozhodnutí pochopit. Omezení způsobilosti je v rozsudku určeno výčtem hmotněprávních úkonů, ke kterým není fyzická osoba způsobilá.112
107
Hlavsa, P., Stavinohová, J. Civilní proces a organizace soudnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. 355. 108 Hlavsa, P., Stavinohová, J. Civilní proces a organizace soudnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. 353 109 § 422 zákona č. 40 / 1964 Sb., občanský zákon, ve znění pozdějších předpisů. (dále jen „OZ“) 110 OZ. 111 § 423 OZ. 112 Hlavsa, P., Stavinohová, J. Civilní proces a organizace soudnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. 353-354.
34
Vydaný rozsudek můţe soudce později zrušit v případě, ţe se ukáţe, ţe pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům nebyly podmínky.113 Při zhoršení nebo zlepšení zdravotního stavu je přípustná je i změna rozsudku. Rozhodnutí, kterým se zrušuje původní rozsudek má zpětnou účinnost v tom směru, ţe se po jeho právní moci nahlíţí na fyzickou osobu, která byla dříve zbavena nebo omezena ve způsobilosti k právním úkonům, jako by nebyla nikdy této způsobilosti zbavena, popř. v ní omezena. Soud se brání bezdůvodným a šikanózním návrhům dle § 191 odst. 2 tak, ţe uloţí tomu, kdo podá zjevně bezdůvodný návrh na zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, povinnost nahradit vzniklou újmu. Jde o rozhodnutí soudu o osobním stavu občana, je proto závazné nejen pro soud, ale i pro jiné orgány a pro kohokoliv jiného. Jelikoţ jde o rozhodnutí konstitutivní, které nedeklaruje faktický stav, působí vţdy pouze ex nunc.114
4.2 Pracovněprávní regulace alkoholové problematiky
Jestliţe se některým lidem stává alkohol mostem při vykonávání obtíţných a nepříjemných úkolů, měli by se ve vlastním zájmu naučit řešit problémy způsobem, který bez alkoholu zaručí optimální pracovní výkon. Protoţe čím vystupňovanější je výkon a to hlavně tam, kde je větší účast duševní činnosti, tím výrazněji jej zhoršují i malé dávky alkoholu.115 Zneuţívání alkoholu při výkonu zaměstnání se můţe projevit závaţnými následky, které mohou mít širší dopady. Člověk dnes nepracuje odděleně, je součástí pracovního procesu a pod vlivem alkoholu ohroţuje práci spolupracovníka i celého kolektivu. Mimo to poţívání alkoholu vede v práci k individualismu a vzdalování se jedince od pracovního kolektivu. Přítomnost abuzéra na pracovišti má vliv na větší úrazovost a to i v případech občasného a mírného poţití alkoholických nápojů. Bylo zjištěno, ţe pijáci mají čtyřikrát častější úrazy oproti druhým pracovníkům a ţe jejich pracovní neschopnost po těchto úrazech je mnohem delší. Při výkonu práce pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek můţe dojít i kromě zcela zbytečných pracovních úrazů i ke značným škodám na ţivotech či zdraví nebo 113
Tamtéţ. s. 354. Hlavsa, P., Stavinohová, J. Civilní proces a organizace soudnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. 354. 115 Skála, J. a kol. Závislost na alkoholu na jiných návykových látkách. Praha : Avicenum, 1987,s. 15-18. 114
35
majetku. Je proto nutné dodrţovat ustanovení zákoníku práce vztahují se ke zneuţívání alkoholu, z kterého vyplívají povinnosti jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele.116 Příznakem abúzu na pracovišti je např. vybírání dovolených po dnech (absencí maskovanou dovolenou), slabší ale i téţ nevyváţený výkon proti předchozí době, pozdní příchody do práce či zanedbaný zevnějšek.117
4.2.1 Zákoník práce - zákon 262/2006 Sb. v aktuálním znění Zákoník práce č. 641/2008 Sb.zmiňuje problematiku spojenou s alkoholem v § 106 odst. e) a 106 i) (práva a povinnosti zaměstnance). Zohledňuje i § 52 g) (výpověď daná zaměstnavatelem)a § 55 (okamţité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem). Pro vymezení definice alkoholického nápoje je třeba pouţít zákon č. 379/2005, jelikoţ pracovněprávní předpisy jej neupravují. Podle § 2 písm. g) tohoto zákona se za alkoholický nápoj povaţuje lihovina, víno a pivo nebo nápoj, který obsahuje více neţ 0,5 objemového procenta alkoholu. Výše objemového procenta alkoholu je klíčová pro stanovení, zda daná tekutina je alkoholický nápoj. Je to důleţité rozlišovat z toho důvodu, ţe mnoţství poţitého alkoholu můţe být rozhodující pro posouzení závaţnosti porušených povinností. Ustanovení § 16 odst. 2 zákona 379/2005 se pouţije pro vyšetření, jenţ by stanovilo obsah alkoholu.118 Zaměstnanec je povinen se v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, podle § 106 odst. 4 písm. e) zákona119zdrţet poţívání alkoholických nápojů a zneuţívání jiných návykových látek na pracovištích zaměstnavatele. Tuto povinnost je nutno dodrţovat jednak v pracovní dobu a jednak i mimo ni a dále je i nutné nevstupovat pod vlivem těchto látek na pracoviště zaměstnavatele.120
§ 106
odst. 4 zákoníku práce stanoví výjimky ze zákazu poţívání alkoholických nápojů. Zákaz poţívat alkoholické nápoje se nevztahuje na zaměstnance:
1)
jenţ
„pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud poţívají pivo se sníţeným 116
Skála, J. a kol. Závislost na alkoholu na jiných návykových látkách. Praha : Avicenum, 1987,s. 15-18. Skála, J. a kol. Závislost na alkoholu na jiných návykových látkách. Praha : Avicenum, 1987,s. 15-16 118 Např. Zrutský, J., Právní rádce IHNED.cz - Zákaz alkoholu a kouření [online] Economia a.s., 1996-2009 [cit. 2011-03-26] Dostupný na WWW : http://pravniradce.ihned.cz/c4-10077460-29296760-F00000_d-zakazalkoholu-a-koureni 119 Zákon č. 641/2008 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). 120 Viz. Zrutský, J., Právní rádce IHNED.cz - Zákaz alkoholu a kouření [online] Economia a.s., 1996-2009 [cit. 2011-03-26] Dostupný na WWW : http://pravniradce.ihned.cz/c4-10077460-29296760-F00000_d-zakazalkoholu-a-koureni 117
36
obsahem alkoholu"121.Nepříznivé mikroklimatické podmínky definuje nařízení122, jenţ stanoví, ţe takové podmínky se vyskytují např. v hutích, sklárnách či slévárnách. Avšak i na těchto pracovištích je nutno dodrţovat zákaz poţívání alkoholických
nápojů v jiných
případech, např. při oslavách.123 2) „u nichţ poţívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno“.124 Jedná se např. o degustátory, neboli ochutnávače při výrobě alkoholických nápojů. Je třeba však upozornit na to, ţe omezení zákazu se vztahuje pouze na tyto činnosti, nevztahuje se jiţ však například na poţívání alkoholických nápojů k jiným účelům. Zákaz se taktéţ nevztahuje na zaměstnance, u nichţ je poţívání alkoholických nápojů obvykle spojeno s plněním pracovních úkolů, např. přípitek při uzavření obchodní smlouvy, přijetí zahraniční delegace, účast na slavnostních recepcích s obchodními partnery, atd. Nesmí se však jednat o poţívání alkoholu ve větší míře nebo např. při oslavě ţivotního výročí spolupracovníka.125 Podle § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce je zaměstnanec povinen podrobit se na pokyn126oprávněného vedoucího zaměstnance zjištění, jestli není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Zaměstnavatel má právo provést dechovou zkoušku127. Měl by ji ve vlastním zájmu vyţadovat i bez podezření, ţe zaměstnanec není schopen vykonávat práci, jelikoţ se tímto způsobem můţe zprostit případné odpovědnosti za pracovní úraz. V případě, ţe zaměstnanec dechovou zkoušku bez váţných důvodů odmítne, poruší povinnosti, které se 121
Pivem se sníţeným obsahem alkoholu se rozumí pivo s obsahem alkoholu nejvýše 1,2 objemových procent (§ 11 písm. m) vyhlášky č. 335/1997 Sb.) 122 Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. 123 Viz. nařízení vlády č. 361/2007 Sb. 124 Srov. § 106 odst. 4 písm. e) zákoník práce. 125 Tento pokyn je oprávněn udělit příslušný vedoucí zaměstnanec písemně určený zaměstnavatelem. Je vhodné, aby byl kaţdý, k tomu oprávněný vedoucí zaměstnanec určen jmenovitě. (Viz. Zrutský, J., Právní rádce IHNED.cz - Zákaz alkoholu a kouření [online] Economia a.s., 1996-2009 [cit. 2011-03-26] Dostupný na WWW : http://pravniradce.ihned.cz/c4-10077460-29296760-F00000_d-zakaz-alkoholu-a-koureni) 126 Tento pokyn je oprávněn udělit příslušný vedoucí zaměstnanec písemně určený zaměstnavatelem. Je vhodné, aby byl kaţdý, k tomu oprávněný vedoucí zaměstnanec určen jmenovitě. (Viz. Zrutský, J., Právní rádce IHNED.cz - Zákaz alkoholu a kouření [online] Economia a.s., 1996-2009 [cit. 2011-03-26] Dostupný na WWW : http://pravniradce.ihned.cz/c4-10077460-29296760-F00000_d-zakaz-alkoholu-a-koureni) 127 Některé právní názory se přiklání k tomu, ţe zkouška detekčními trubičkami ALTEST je dostačující. S tím souhlasí Okresní soud v Plzni, následně soud krajský a poté i Ústavní soud ČR v případě zaměstnance hasičského záchranného sboru, jenţ vykonával funkci řidiče-strojníka cisternového automobilu. Zaměstnanec se dvakrát po sobě, po dvaceti minutách, podrobil dechové zkoušce. Z důvodu, ţe byla opakovaně pozitivní mu byla mu dána výpověď. Výpovědní důvod spočíval v porušení pracovní kázně. Zaměstnanec u soudu namítl, ţe příčinnou pozitivní zkoušky bylo ţvýkání nikotinové ţvýkačky, coţ bylo vyvráceno znaleckým posudkem. U zaměstnavatele v té době platily dva vnitřní předpisy, jenţ zaměstnancům stanovily i další povinnosti. Obsahem nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 19. 3. 1997, č. j. II. ÚS 7/96, bylo : „Vzhledem k citovaným vnitroorganizačním předpisům ... je plně dostačující zkouška detekčními trubicemi ALTEST ... Jiţ na jejich základě musí nutně dojít k vyřazení pracovníka z práce, pokud jeho test je pozitivní."(Např. Zrutský, J., Právní rádce IHNED.cz - Zákaz alkoholu a kouření [online] Economia a.s., 1996-2009 [cit. 2011-03-26] Dostupný na WWW : http://pravniradce.ihned.cz/c4-10077460-29296760-F00000_d-zakaz-alkoholu-a-koureni
37
vztahují
k zaměstnancem vykonávané práci. Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil
pracovní kázeň méně závaţně, závaţně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. Ustanovení § 52 g) zák. je právní norma, jejichţ hypotéza není stanovena přímo právním předpisem. Je tedy věcí soudu, aby podle svého uváţení hypotézu určil v kaţdém jednotlivém případě. Soud zde můţe přihlédnout např. k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, k níţ došlo porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele apod.128 Jestliţe zaměstnanec bez váţných důvodů odmítne dechovou zkoušku vícekrát můţe obdrţet i výpověď podle § 52 písm. g) zákoníku práce.129 Důvodem výpovědi podle § 52 písm. g), dle soudní praxe, můţe být i nastoupení pod vlivem alkoholu do zaměstnání. Porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem můţe vést i k okamţitému zrušení pracovního poměru podle § 55 zákoníku práce. Nepodstoupí – li
zaměstnanec dechovou zkoušku z váţných důvodů, má
zaměstnavatel právo poţadovat, aby se podrobil lékařskému vyšetření, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Pokud zaměstnanec pak odmítne rovněţ i lékařské vyšetření, zaměstnavatel ho nemůţe nějakým způsobem postihnout z důvodu, ţe nebylo prokázáno porušení povinností. Některé názory se však přiklání spíše k tomu, ţe se v tomto případě o porušení povinností jedná.130 Poţití alkoholu a odmítnutí dechové či krevní zkoušky nemusí být jen porušením povinností, ale i přestupkem případně trestným činem, např. ohroţení pod vlivem návykové látky podle § 274 trestního zákona, viz. kapitola trestněpr. regulace. Zvýšit pozornost je nutné zejména vůči zaměstnancům, kteří vykonávají zaměstnání nebo jinou činnost, při níţ by mohly ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek, například se jedná o obsluhu nějakého strojního mechanismu – jeřábníka atd. Odmítnutí zkoušky zde de facto zakládá presumpci viny a je věcí soudu, jakým způsobem posoudí např. spory o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru.131
128
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 02. 2001, sp. zn. 21 Cdo 735/2000. Viz. Zrutský, J., Právní rádce IHNED.cz - Zákaz alkoholu a kouření [online] Economia a.s., 1996-2009 [cit. 2011-03-26] Dostupný na WWW : http://pravniradce.ihned.cz/c4-10077460-29296760-F00000_d-zakazalkoholu-a-koureni 130 Tamtéţ. 131 Např. v rozsudku Cdo 735/2000 ţalobkyně naplnila výpovědní důvod podle § 52 písm. g) tím, ţe odmítla splnit pokyn svého nadřízeného podrobit se dechové zkoušce na poţití alkoholu. Z toho důvodu se na ni, podle § 16 z. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, hledělo tak, ţe závaţně porušila pracovní kázeň z důvodu, ţe byla pod vlivem alkoholu.(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 02. 2001, sp. zn. 21 Cdo 735/2000). 129
38
Dle Zrutského J., jestliţe se zaměstnavatel domnívá, ţe zaměstnanec není schopen vykonávat práci, a ten se odmítne podrobit dechové zkoušce, má zaměstnavatel právo zřejmě i povinnost povinnost znemoţnit mu vstup na pracoviště nebo výkon práce. Nepřítomnost zaměstnance v práci by se v tomto případě měla posuzovat jako omluvená.132 Pokud by zaměstnavatel totiţ umoţnil zaměstnanci práci vykonávat, přestoţe by měl podezření, ţe je pod vlivem alkoholu, tak se vystavuje nebezpečí, ţe by za zaměstnance musel platit případnou škodu případně i další sankce.133 Náklady krevní zkoušky hradí v případě, ţe se prokáţe přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky zaměstnanec. Pokud bude krevní zkouška negativní, hradí náklady zaměstnavatel.134 Na pracovišti je však dle § 106 písm. c) zakázáno poţívat alkoholické nápoje i mimo pracovní dobu. Po pracovní době tak není moţné na pracovišti například oslavovat. Právě toto ustanovení se v praxi dosti často porušuje. Ten, kdo poţívá alkohol na různých oslavách na pracovištích, a to i po pracovní době, tak závaţně porušuje povinnosti vyplívající se zákoníku práce. Jelikoţ je zákaz poţívat alkoholické nápoje v zákoníku práce vymezen časově - v pracovní době vţdy bez ohledu na to, zda je zaměstnanec na pracovišti, nebo není, tak má zaměstnanec i zákaz poţívat alkohol například na pracovní cestě. Nemůţe tak tvrdit, ţe v té době nebyl na pracovišti.135
Při
porušení pracovněprávních povinností je tak třeba dle judikatury přihlíţet k okolnostem jako jsou např. osoba zaměstnance, druh vykonávané práce, důsledky porušení povinností pro zaměstnavatele nebo i k době a k situaci, v níţ došlo k porušení povinností.136
132
Podle některých autorů však jde o neomluvené zameškání práce. Pokud však u zaměstnavatele působí odborová organizace, tak nemůţe být bez jejího souhlasu nepřítomnost v prácí posouzena jako neomluvené zameškání práce. ( Viz. § 348 odst. 3 zákonku práce).S tímto se ztotoţňují i soudy. (Viz. např. Zrutský, J., Právní rádce IHNED.cz - Zákaz alkoholu a kouření [online] Economia a.s., 1996-2009 [cit. 2011-03-26] Dostupný na WWW : http://pravniradce.ihned.cz/c4-10077460-29296760-F00000_d-zakaz-alkoholu-a-koureni) 133 Viz. např. Zrutský, J., Právní rádce IHNED.cz - Zákaz alkoholu a kouření [online] Economia a.s., 19962009 [cit. 2011-03-26] Dostupný na WWW : http://pravniradce.ihned.cz/c4-10077460-29296760-F00000_dzakaz-alkoholu-a-koureni) 134 Srov. § 16 odst. 8 z. č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 135 Viz. Zrutský, J., Právní rádce IHNED.cz - Zákaz alkoholu a kouření [online] Economia a.s., 1996-2009 [cit. 2011-03-26] Dostupný na WWW : http://pravniradce.ihned.cz/c4-10077460-29296760-F00000_d-zakazalkoholu-a-koureni 136 Např. Zrutský, J., Právní rádce IHNED.cz - Zákaz alkoholu a kouření [online] Economia a.s., 1996-2009 [cit. 2011-03-26] Dostupný na WWW : http://pravniradce.ihned.cz/c4-10077460-29296760-F00000_d-zakazalkoholu-a-koureni
39
4.3 Trestněprávní regulace alkoholové problematiky
Alkohol má významný dopad na páchání trestné činnosti a její recidivu.137 Nejvíce se to se to projevuje u trestných činů proti svobodě a lidské důstojnosti, trestných činů hrubě narušujících občanské souţití, u trestných činů proti ţivotu a zdraví a trestných činů proti svobodě a lidské důstojnosti a u trestných činů proti pořádku ve věcech veřejných. Alkohol a recidiva páchaná pod jeho vlivem souvisí především s takovými trestnými činy, u kterých je typická agresivita pachatelů, jenţ má mnohdy i velice závaţné následky. Následky zneuţívání alkoholu v oblasti kriminalistiky je dokládána jednak mnoţstvím osob, jenţ páchají trestnou činnost pod vlivem návykových látek a jednak i podílem této trestné činnosti na celkové kriminalitě a neustálým zvyšováním obou ukazatelů.138 Trestněprávní regulace se dotýká zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákon (dále jen „TrZ“) a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „PřestZ“). S tematikou rovněţ souvisí zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád.
4.3.1 Trestní zákoník 140/1961 Sb. K 1. 1. 2010 nabyl účinnosti nově přijatý trestní zákoník. Tento zákoník byl přijat jiţ v roce 1961 a od té doby byl mnohokrát novelizován. Lze jej povaţovat za propracovaný koncentrát zkušeností a znalostí předních odborníků na trestní právo. Mezi hlavní změny a přínosy139patří například změna systematiky, nové rozdělení trestných činů na zločiny a přečiny, zpřísnění postihů za nejzávaţnější trestné činy - zvýšením horní hranice, sníţení věkové hranice trestní odpovědnosti – zavedením trestní odpovědnosti od 15 let, posílením alternativních trestů, zavedením formálního pojetí trestného činu s materiálním korektivem, dále TrZ zavádí nebezpečné pronásledování či trest domácího vězení. Trestní zákoník přinesl i změny v souvislosti s týráním či zanedbáváním povinné výţivy. Problematika související 137
Langer, P. Trestný čin opilství. Bulletin advokacie. 2005, č. 2, s. 55. Viz. Langer, P. Trestný čin opilství. Bulletin advokacie. 2005, č. 2, s. 55. 139 Přehledně jsou změny popsány např. zde: Reforma Justice – Obecně o trestním zákoníku[cit. 2011-03-26]. Dostupný na WWW: http://www.reformajustice.cz/cz/trestni-zakonik/obecne-o-trestnim-zakoniku.html 138
40
s alkoholem však zůstává téměř nezměněna. Ve své práci budu vycházet podle trestního zákoníku 40/2009 s účinností k 1. lednu 2010. Budou tak rozebrány jednotlivé trestné činy, které se vyznačují přímou či nepřímou souvislostí s alkoholem.
4.3.1.1Ohrožení pod vlivem návykové látky Objektem trestného činu podle § 274, ohroţení pod vlivem návykové látky, je zájem na ochraně ţivota a zdraví lidí a majetku před ohroţením plynoucím z výkonu určitých činností. Jedná se o abstraktně ohroţovací trestný čin, stačí, pokud jsou hrozící nebezpečí či porucha vzdáleny.140 Objektivní stránka spočívá ve vykonávání zaměstnání nebo jiné činnosti ve stavu vylučující způsobilost. Z hlediska subjektivní stránky je poţadováno úmyslné zavinění.141 Znění § 274 je následující: (1) „Kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.“ (2) „Odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) způsobí - li činem uvedeným v odstavci 1 havárii, dopravní nebo jinou nehodu, jinému ublížení na zdraví nebo větší škodu na cizím majetku nebo jiný závažný následek, b) spáchá-li takový čin při výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých je vliv návykové látky zvlášť nebezpečný, zejména řídí-li hromadný dopravní prostředek, nebo c) byl – li za takový čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn.“142 Podmínkou trestní odpovědnosti tedy je, ţe pachatel jedná ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si přivodil vlivem návykové látky. Tento je nutné zkoumat v kaţdém dílčím případě vţdy ve světle ostatních okolností a převáţně s ohledem na činnosti, kterou pachatel vykonával.143 Návykovou látku definuje ustanovení § 130. Název návykové látky však není zvolen šťastně, protoţe znakem všech těchto látek není vyvolání návyku. Definice uvedená 140
Viz. Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, 2009, s. 680. 141 Chmelík, J. a kol..: Trestní právo hmotné, zvláštní část s aplikačními příklady. Praha: Linde, 2010, s. 218. 142 § 274 TrZ. 143 Viz. Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, 2009, s. 681 .
41
v trestním zákoně je široká, jelikoţ zahrnuje celou řadu látek, jejichţ výčet je demonstrativní. Jsou jimi alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací či rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. Podle trestního zákona postačí, ţe látka je „způsobilá nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.“144 Problémy působí, ţe v našem právním řádu je pojem návykové látky uţíván právními předpisy v nestejném smyslu.145 V rámci kvalifikace je důleţité být obezřetný zvláště s ohledem na podmínky související s příčetností/nepříčetností pachatele v okamţiku trestného činu. Vliv návykové látky v konkrétním případě nesmí vyloučit některou ze schopností pachatele v rámci sloţky rozumové nebo volní. To by mělo za následek nepříčetnost pachatele a existovala by pouze varianta postihnout jeho jednání podle ustanovení § 360 jako trestný čin opilství. Trestní odpovědnosti pachatele za trestný čin podle § 274 nezabrání pachatelova zmenšená příčetnost. Je tedy podstatné zásadně odlišovat termín „stav vylučující způsobilost“ a „nepříčetnost“.146 Stav vylučující způsobilost je u řidiče motorového vozidla dán vţdy, jestliţe hladina alkoholu v krvi dosáhla 1 promile (jedná se o tzv. absolutní nezpůsobilost k řízení motorového vozidla). Poznatky lékařské vědy konstatují,ţe ţádný řidič není schopen v této situaci bezpečně řídit vozidlo.147 V konkrétním případě však můţe být hladina alkoholu i niţší, jedná se pak o tzv. relativní nezpůsobilost k řízení motorového vozidla.148 V případě zjištění menšího mnoţství alkoholu v krvi řidiče je třeba vţdy prokázat, ţe jeho schopnost řídit motorové vozidlo byla skutečně sníţena v rozsahu, jaký předpokládá ustanovení § 274.149
4.3.1.1.1 Alkohol za volantem
144
Viz. Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, 2009, s. 681. K návyku můţe dojít také zneuţíváním alkoholu. Jak jiţ jsem zmínila v kapitole pracovněprávní regulace alkoholickými nápoji se podle zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů rozumí, lihovina, víno a pivo nebo nápoj, který obsahuje více neţ 0,5 objemového procenta alkoholu [srov. § 2 písm. g) cit. zákona]. Pojem alkoholu podle § 130 však není určen touto definicí, nýbrţ rozhodující jsou účinky poţitého nápoje. 146 Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, 2009, s. 681. 147 Viz. Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, 2009, s. 681. 148 Viz. např. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 05. 2010, sp. zn. 8 Tdo 449/2010. 149 Důkazem o míře ovlivnění obviněného alkoholem a sníţení jeho schopnosti řidiče mohou být výpovědi spolujezdců, policistů, lékařů, kteří obviněného vyšetřovali, výpovědí svědků o chování obviněného a o způsobu jeho jízdy. (Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, 2009, s. 681) 145
42
Z důvodu, ţe jsem se v mé diplomové práci zabývala trestným činem ohroţení pod vlivem návykové látky dle § 274, bych chtěla zmínit tu skutečnost, ţe nejčastěji tuto skutkovou podstatu naplňuje zejména řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu. Alkohol v našem silničním provozu patří mezi nejvíce zneuţívanou návykovou látku. Je tomu tak z mnoha důvodů. Především z toho důvodu, ţe alkohol je legální a velmi rozšířenou dostupnou návykovou látkou. Ale i proto, ţe výskyt jiných omamných látek v těle člověka lze zjistit jen velmi obtíţně toxikologický testem, který je dosti nákladný. Dechová zkouška přítomnost alkoholu bez větších obtíţí odhalí přímo na místě.
Zdroj: Dopravní nehody kvalifikované jako trestný čin. [online], 2008 [cit. 2011-03-17]. Dostupný na WWW: http://www.ibesip.cz/490_Dopravni-nehody-kvalifikovane-jako-trestnycin Následující graf ukazuje jak razantně se zvýšil počet trestných činů s alkoholem v dopravě, tj. dopravních nehod, v porovnání s ostatními trestnými činy s alkoholem v časové řadě let 2000 – 2007. Změna právní úpravy se v této časové řadě jednoznačně projevila. Po stabilním vývoji v letech 2000 – 2005 viditelně narostly v roce 2006 trestné činy v dopravě a tento trend nadále pokračuje.150
150
Dopravní nehody kvalifikované jako trestný čin. [online], 2008 [cit. 2011-03-17]. Dostupný na WWW: http://www.ibesip.cz/490_Dopravni-nehody-kvalifikovane-jako-trestny-cin
43
„První zprávy o dopravních nehodách motorových vozidel v souvislosti s alkoholem byly zaznamenány v roce 1904. Základní studie o hladině alkoholu v krvi zahájil Widmark ve Švédsku v roce 1914. Po druhé světové válce došlo k prudkému vzestupu dopravních nehod na silnicích: jízda pod vlivem alkoholu začala přitahovat pozornost odborníků v řadě zemí na celém světě.“151
Poznámka: Data reprezentují průměr za období 2000 – 2008 Graf převzat z: Kdo jsou nejčastější viníci dopravních nehod pod vlivem alkoholu v České republice? [online],
2008
[cit.
2011-03-17].
Dostupný
na
WWW:
http://www.ibesip.cz/Temata/Alkohol-a-drogy/Statistiky-analyzy/area304 Z grafu lze vyčíst, ţe dosaţený stupeň vzdělání má výrazný vliv na výskyt počtu nehod. Absolventi učňovských škol spáchali z celkového počtu téměř 50 % nehod ve srovnání s jedinci s vystudovanou vysokou školou. V následujícím grafu znázorňuji počet nehod pod vlivem alkoholu v závislosti na délce řidičské praxe.Alkohol je za volantem nebezpečný vţdy. Riziko vzniku nehody však narůstá, pokud se k tomu ještě přidá nezkušenost řidičů. Často jsou viníky nehod mladí řidiči, kteří si před jízdou dali pár skleniček, typicky třeba po vesnické zábavě. Řidič pod vlivem alkoholu „se chce ukázat před ostatními“, u nezkušených řidičů to však mívá horší důsledky neţ u těch, kteří jiţ najezdili aspoň pár desítek tisíc kilometrů.152
151
Skála, J. ...aţ na dno!? : fakta o alkoholu a jiných návykových látkách (zneuţívání a závislost). Praha : Avicenum, 1988, s. 24. 152 Pod vlivem alkoholu způsobují nejvíce nehod nezkušení řidiči. [online], 2008 [cit. 2011-03-17]. Dostupný na WWW: http://www.opojisteni.cz/pojistovny/tiskove-zpravy/pod-vlivem-alkoholu-zpusobuji-nejvice-nehodnezkuseni-ridici/
44
Graf převzat z: Pod vlivem alkoholu způsobují nejvíce
nehod
nezkušení řidiči. [online], 2008 [cit. 201103-17]. Dostupný
na
WWW: http://www.opojisteni.cz/pojistovny/tiskove-zpravy/pod-vlivem-alkoholu-zpusobuji-nejvicenehod-nezkuseni-ridici/ Z grafu lze vyčíst, ţe v Jihočeském kraji sehrál alkohol svou roli téměř u 19 % a v Jihomoravském u více neţ 15 % řidičů s čerstvým řidičským průkazem do jednoho roku. Z grafu je patrno, ţe s prodluţující se dobou vlastnictví řidičského průkazu se podíl nehod zaviněných pod vlivem alkoholu ve většině krajů sniţuje. Výjimkou je pouze Jihomoravský kraj, kde i u nejzkušenějších řidičů, vlastnících řidičský průkaz déle neţ deset let, podíl nehod ovlivněných alkoholem narůstá na nejvyšší hodnotu v republice. První přístroj na stanovení přítomnosti alkoholu v dechu byl vynalezen v Americe roce 1954. Byl vysoký asi jeden metr a pracoval na stejném principu jako balónky, obsahující zvláštní chemickou látku, která vţdy při kontaktu s alkoholem změnila barvu. V současnosti jsou vyuţívány elektronické modely, které zachycují koncentraci alkoholu v dechu, ale i látky typu THC.153 Problém je, ţe alkoholtestr naměří přítomnost alkoholu v dechu, ne jiţ však v krvi. Proto je důleţité test asi po deseti minutách opakovat, aby se skutečně zjistilo, zda jde o skutečné stopy v dechu, coţ by přesvědčivě vypovídalo o přítomnosti alkoholu i v krvi.154 V důsledku toho, ţe u nás řidič nesmí mít v krvi ani desetinu promile kvůli nulové toleranci 153
21. STOLETÍ - Oblafnout analyzátor dechu není moţné! [online] 2006 [cit. 2011-05-03]. Dostupný na WWW: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006081819 154 Letos začal platit nový zákon, který ukládá policistům povinnost provést dechovou zkoušku při kaţdé běţné silniční kontrole. Mnoho řidičů se rozhodlo investovat do kvalitních alkohol testerů. Hlavní kritérium pro výběr alkoholetesteru je jeho schopnost odhalit malé mnoţství alkoholu v krvi. Kvalitní alkohol tester musí odhalit i velmi nízké hladiny těsně nad 0 promile alkoholu v krvi. Policejní statistiky prokazují, ţe řidič e s alkoholem v krvi od 0,3 do 0,9 promile je ohroţen nehodou sedmkrát více neţ střízlivý řidiče. (Občanské sdruţení Petrklíč help, o.s. [online] 2006 [cit. 2011-05-03]. Dostupný na WWW: http://www.petrklichelp.cz/alkohol-testermereni-alkoholu-v-krvi/)
45
alkoholu, jsou kladeny vyšší nároky na přesnost těchto přístrojů. Typ alkoholtestru, který vyuţívá naše policie, má přesnost měření aţ +/-0,05 promile.Je však důleţité si uvědomit, ţe měření mnoţství alkoholu v krvi alkohol testerem je vţdy pouze orientační a rozhodující je odběr a analýza krve u lékaře. K lékaři je však moţné se dostat aţ s časovým odstupem, proto je třeba hladinu alkoholu dopočítat soudním znalcem. Alkoholtestry je moţné zakoupit v obchodech, dokonce je moţnost je zabudovat i do mobilních telefonů. Jsou vyráběny modely aut, jenţ mají přímo zabudovaný analyzátor dechu, řidič pod vlivem alkoholu neumoţní nastartovat. V USA je tento přístroj zabudován do auta těm, kteří se jiţ v minulosti provinili a způsobili „pod vlivem“ nehodu.155 Průzkum v Bratislavě provedený v roce 1956 měl bezprostřední význam pro zákaz poţívání alkoholu při řízení motorových vozidel. Výsledkem bylo zjištění, ţe „ pravděpodobnost nehody je při hladině alkoholu od 0,3 – 0,9 % sedmkrát větší neţ u střízlivého řidiče, při hladině od 1 – 1.4 % jednatřicetkrát větší a při hladině od 1,5 % stodvacetosmkrát větší.“ I kvůli tomuto zjištění byl od roku 1961 stanoven poţadavek naprosté střízlivosti při řízení motorových vozidel. Řidič je od té doby stíhán vţdy, kdyţ dechová nebo krevní zkouška ukáţe, ţe se napil při jízdě nebo před ní, nikoliv tedy aţ po nehodě.156
155
21. STOLETÍ - Oblafnout analyzátor dechu není moţné! [online] 2006 [cit. 2009-05-01]. Dostupný na WWW: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006081819 156 Skála, J. ...aţ na dno!? : fakta o alkoholu a jiných návykových látkách (zneuţívání a závislost). Praha : Avicenum, 1988, s. 23-28.
46
Zdroj: Riziko zavinění dopravní nehody v závislosti na hladině alkoholu v krvi řidiče. [online] 2008[cit. 2009-05-01]. Dostupný na WWW: http://www.ibesip.cz/547_Rizikozavineni-dopravni-nehody-v-zavislosti-na-hladine-alkoholu-v-krvi-ridice Selhání člověka v situaci, která má za následek dopravní nehodu je na celém světě odhadováno jako příčina v 80 – 90 % všech dopravních nehod. Bezpečné řízení vyţaduje dobrý zrak, posouzení dopravní situace a krátké reakční doby. Alkohol, jako látka s tlumivým účinkem, zhoršuje všechny tři výše uvedené schopnosti. Schopnosti řidiče jsou stejně důleţité jako výbava vozu, ale to jen za předpokladu, je – li řidič střízlivý a není – li unaven. „Nepříznivý účinek alkoholu trvá nejméně po tu dobu, kdy alkohol koluje v krvi, projevuje se však na výkonnosti člověka i potom, kdy uţ z lidského organismu vymizel.“ „Zorné pole střízlivého řidiče je část prostoru, který řidič obsáhne pohledem a tvoří úhel téměř 180 stupňů.“ Zorný úhel alkoholizovaného řidiče se zmenšuje aţ do úhlu, který připomíná vidění v tunelu.“ Takový řidič neregistruje řadu důleţitých okolností a postrádá tak i schopen posoudit situaci na vozovce. Alkohol narušuje i tzv. hloubkové vidění, důleţité pro správný odhad vzdálenosti a rychlosti protijedoucích vozidel. „Alkoholizovaný řidič nestačí rovnoměrně rozloţit pozornost na současné vnímání více jevů.“ „Pod vlivem alkoholu
47
dochází u řidičů snadněji k oslnění následkem zvýšené citlivosti na jasné světlo.“ Alkohol narušuje u řidičů i barvocit, zvláště vidění červeného světla. Řidič pod vlivem alkoholu si není vědom toho, ţe přeceňuje své schopnosti a nevnímá varovné pocity únavy,ospalosti nebo i bolesti.157 Statistka smrtelných dopravních nehod pod vlivem alkoholu v jihomoravském kraji 20 15 10 5 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: autor Z grafu je patrno, ţe situace v Jihomoravském se výrazně zlepšila. Zatímco v roce 2005 bylo v souvislosti s alkoholem usmrceno 11 osob, v roce 2010 byli usmrceny jen 4 osoby, coţ je velmi pozitivní.
Statistika spáchaných dopravních nehod pod vlivem alkoholu v České republice
157
Skála, J. ...aţ na dno!? : fakta o alkoholu a jiných návykových látkách (zneuţívání a závislost). Praha : Avicenum, 1988, s. 23-26.
48
Zdroj: Ministerstvo dopravy- Report – Dopravní nehody zaviněné pod vlivem alkoholu v roce
2009[online]
2010
[cit.
2011-03-25].
Dostupný
na
WWW:
http://www.ibesip.cz/Alkohol-a-drogy Z grafu vyplívá, ţe v roce 2009 byl kaţdý 7. usmrcený zabit opilým řidičem (v roce 2007 to byl kaţdý 31., v roce 2008 kaţdý 12.) V absolutních číslech tak byl počet usmrcených opilými řidiči v roce 2009 za období let 2000 aţ 2009 druhý nejhorší. Nejhorší za posledních 10 let byl rok 2002 s 136 usmrcenými, i kdyţ v poměrovém ukazateli byl tento rok lepší neţ rok 2009, v roce 2002 byl kaţdý 10. usmrcený zabit opilým řidičem a to na rozdíl od kaţdého 7. v roce 2009. Řidiči jako skupina mají větší problémy s alkoholem neţ ostatní obyvatelstvo, z toho důvodu, ţe se neumějí vzdát alkoholu, ani při usednutí za volant. Schopnost bezpečně řídit auto nebo jakékoliv vozidlo přitom můţe být zhoršena i velmi nízkou hladinou alkoholu v krvi. Nelze prominout, kdyţ člověk řídí vozidlo pod vlivem alkoholu a váţně ohroţuje zdraví a ţivot svých spoluobčanů. Veřejné mínění můţe mít na páchání dopravních nehod pod vlivem alkoholu větší účinek neţ zákon. Zejména pak nátlakové skupiny, které působí na svědomí nezodpovědných řidičů.158 Osoba, která řídí vozidlo „pod vlivem“ ohroţujete zdraví a ţivot svůj i ostatních. Také podstupuje riziko obvinění a uvěznění, do této zkušenosti spadají soudní náklady, právní 158
Skála, J. ...aţ na dno!? : fakta o alkoholu a jiných návykových látkách (zneuţívání a závislost). Praha : Avicenum, 1988, s. 23-28.
49
poplatky, vyšší sazby pojištění motorového vozidla, pokuty a ztráty řidičského průkazu. Poselství je jasné: alkohol a řízení auta k sobě prostě nepatří. 4.3.1.2 Opilství Za stěţejní trestný čin související s alkoholem je povaţováno opilství. Takto zní definice toho trestného činu: (1) „Kdo se požitím nebo aplikací návykové látky přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí činu jinak trestného, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let. Dopustí – li se však činu jinak trestného, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán tímto trestem mírnějším.“159 (2) „Ustanovení odstavce 1, jakož i § 26 se neužije, přivedl – li se pachatel do stavu nepříčetnosti v úmyslu spáchat trestný čin, nebo spáchal trestný čin z nedbalosti, která spočívá v tom, že se přivedl do stavu nepříčetnosti.“160 Ustanovení § 360 navazuje na ustanovení § 201 a TrZ. zák. z roku 1961, jenţ bylo do trestního zákona zavedeno jeho novelou provedenou zákonem č. 557/1991 Sb. Inspiruje se tak bývalým § 186 trestního zákona z roku 1950.161 Současná úprava vychází z koncepce trestného činu opilství z tzv. Rauschdeliktu – samostatného trestného činu. Koncepcí Rauschdeliktu se zákonodárce vrací aţ do roku 1961. Samo opití trestné není, pokud však nepředstavuje následek ţádného souvisejícího trestného činu. Pachatel nese odpovědnost za to, ţe se zaviněně uvedl do stavu nepříčetnosti a v tomto stavu spáchal kvazidelikt (čin jinak trestný). Neodpovídá tedy za čin, který spáchal ve stavu nepříčetnosti, jak tomu bylo do roku 1991.162 Zastánci právní úpravy trestnosti opilého pachatele, přijaté v roce 1961, zdůrazňovali, ţe v jiných případech duševní poruchy, kde jde o případy odůvodněné biopatologickými rysy pachatele a tedy jím nezaviněné, nemá alkoholické opojení tuto povahu a bylo pachatelem způsobeno, resp. přímo zaviněno. Z toho důvodu, je třeba na podmínky nepříčetnosti klást přísnější poţadavky a nedá se tak na tyto případy aplikovat ustanovení o nepříčetnosti pachatele. Objevili se i námitky, ţe se jedná o zdánlivě liberální počin, který prospěje jen násilníkům, a to v době, kdy alkoholové a zejména drogové excesy narůstají a očekává se jejich další vzestup.163 Objektem tohoto trestného činu je veřejný pořádek a ochrana společnosti před 159 § 360 TrZ. 160 Tamtéţ 161 Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 162 Viz. Langer, P. Trestný čin opilství. Bulletin advokacie. 2005. č. 2. 163 Tamtéţ s. 56.
50
nebezpečím plynoucím z opojení osob. Podstata jednání u tohoto trestného činu spočívá tedy v tom, ţe se pachatel poţitím nebo aplikací návykové látky přivede do stavu nepříčetnosti a v tomto stavu se dopustí činu jinak trestného, jednání, které má jinak znaky trestného činu.164 Zavinění se vztahuje jen na přivedení se do stavu nepříčetnosti, nikoli jiţ na kvazidelikt spáchaný v tomto stavu. U tohoto činu je vyţadován úmysl nebo nedbalost. Trestný čin opilství je tak spáchán ve „dvou fázích“. Pachatel se nejprve musí uvést do stavu nepříčetnosti a poté spáchat v nepříčetnosti čin jinak trestný. Prvního jednání se pachatel můţe dopustit jedině poţitím nebo aplikací návykové látky, tedy jiţ nikoli i „jinak“, jak uváděl dříve § 201 a odst. 1 tr. zák. z roku 1961. I na tento trestný čin, stejně jako na trestný čin ohroţení pod vlivem návykové látky, se vztahuje definice návykové látky dle § 130 TrZ.165 Ustanovení § 360 odst. 2 však vylučuje pouţití privilegovaného odstavce prvního. Podle § 360 odst. 2 tak pachatel bude plně trestně odpovědný, ačkoli spáchal trestný čin ve stavu nepříčetnosti.166 Nedostatkem současné právní úpravy je to, ţe postrádá vymezení tzv. zmenšené příčetnosti.167 Představuje to tak dosti podstatnou mezeru v TrZ., neboť je důleţité rozlišovat mezi pojmy nepříčetnost a zmenšená příčetnost.168Má to vliv na trestní odpovědnost pachatele, kdy obvinění za trestný čin ohroţení pod vlivem návykové látky podle § 274 nezabrání pachatelova zmenšená příčetnost.Viz. trestný čin ohroţení pod vlivem návykové látky. Pro lepší představu trestný čin opilství představím na tomto příkladu: Pan Martin se po poţití většího mnoţství alkoholu přivedl do stavu nepříčetnosti (patické opilosti). Po odchodu z restaurace v nočních hodinách napadl ve svém bytě svou matku, kterou několikrát bodnul noţem s délkou čepele 16 cm do hrudníku, poté ji chytil pod krkem a škrtil ji. Jeho matka utrpěla četná bodnořezná poranění, která byla způsobilá přivodit její smrt, ke které nedošlo jen díky tomu, ţe poškozená křičela a volala o pomoc, kterou nakonec přivolala její sousedka. Výsledná právní kvalifikace tohoto příkladu zní takto: Znaleckým posudkem z oboru psychiatrie bylo prokázána skutečnost, ţe se pachatel přivedl poţitím alkoholických nápojů do stavu nepříčetnosti, ve kterém byly jeho ovládací i rozpoznávací sloţky zcela vymizelé. Vzhledem k tomu, ţe se do stavu nepříčetnosti přivedl zaviněným jednáním (z nedbalosti), 164
Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, 2009, s. 797. Tamtéţ. s. 797 - 800. 166 Tamtéţ. 167 Nestačí pouhé přivedení se do stavu zmenšené příčetnosti. Pokud by však nastaly pochybnosti, zda tu byl stav zmenšené příčetnosti, nebo nepříčetnosti, budeme aplikovat pro pachatele příznivější variantu - ustanovení § 360 trestného činu opilství. ( Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, 2009, s. 798). 168 Srov. § 27 TrZ. 165
51
není moţné ho stíhán pro ţádný trestný čin, který spáchal v nepříčetnosti. Je však odpovědný za jednání, kterým se přivedl do stavu nepříčetnosti tím, ţe poţil alkoholické nápoje. Výsledná právní kvalifikace proto odpovídá tomuto právnímu stavu a pachatel bude stíhán pro trestný čin opilství podle § 360 odst.1.169 4.3.1.3 Podání alkoholu dítěti Definice trestného činu podání alkoholu dítěti zní: „Kdo ve větší míře nebo opakovaně prodá, podá nebo poskytne dítěti alkohol, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.“170 Důleţitým znakem skutkové podstaty tohoto trestného činu je větší míra případně opakovanost podání alkoholického nápoje, jeţ by mohla mít vliv na zdraví nezletilého. Narozdíl od předchozích úprav,171 kde bylo při podávání alkoholických nápojů mládeţi podstatné buďto mnoţství podaných alkoholických nápojů mladistvým či soustavnost jejich podávání172, obsáhl současný zákon jak větší míru tak i opakovanost prodání, podání či poskytnutí alkoholu. Podáváním se rozumí jakýkoli způsob zprostředkování nebo obstarání alkoholu chráněné osobě. Zahrnuje zejména koupě, darování, prodej, nehledě na to, zda se jedná o podávání za úhradu či bezplatně. Ohledně znaku „opakovanosti“ ze soudní praxe vyplívá interpretace ve smyslu podávání v průběhu delšího časového úseku, byť i v menších dávkách, jelikoţ i menší dávky podávané opakovaně mohou vést k získání závislosti na alkoholu.173 Za těchto okolností můţe podávání alkoholu, vzhledem k nízkému věku konzumenta, způsobit ohroţení jeho duševního, tělesného či mravního vývoje.174 Ve všech případech je však třeba posoudit rozsah a frekvenci podávání se zřetelem na nebezpečí pro tělesný nebo mravní vývoj dítěte. Při výkladu znaku „ve větší míře“ pak soudy hodnotí především věk poţivatele, jeho fyzickou a psychickou vyspělost a skutečný obsah alkoholu v poţívaném nápoji. Pachatelem, popřípadě návodcem nemůţe být tato osoba, protoţe je sama předmětem tohoto trestného činu. Proto je rozhodující, zda osoba mladší osmnácti let sama alkoholický nápoj poţadovala, dala na jeho opatření peníze nebo si z nabídnuté nádoby sama nalévala.175 Je tedy nutné přihlíţet nejen k mnoţství podaného alkoholického nápoje a v něm obsaţeného alkoholu, ale i k nepříznivým důsledkům, které se 169
Chmelík, J. a kol..: Trestní právo hmotné, zvláštní část s aplikačními příklady. Praha: Linde, 2010, s. 313314. 170 § 204 Trz. 171 § 213 z.č. 86/1950 Sb., Trz. 172 § 218 ve znění před novelou 557/1991 Sb. 173 Chromý, J. Podávání alkoholických nápojů mládeţi v kriminologických a trestněprávních souvislostech. Trestněprávní revue, 2007, roč. 6, č. 4, s. 104. 174 Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář. Díl II. 6. vydání. Praha : C. H. Beck, 2004, s. 1293. 175 Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, 2009, s. 578.
52
u konzumenta projevily.176 Objektem trestného činu podání alkoholu dítěti je zájem na ochraně zdravého tělesného a duševního zdraví dítěte. Jedná se zde tedy o kategorii osob, do níţ spadají jednak mladiství (osoby ve věku 15-18 let) a jednak děti (mladší 15 let). Zákonodárce tak chrání děti, které vzhledem ke svému věku nejsou schopny zváţit a zhodnotit poţívání alkoholu a především jeho dopad na budoucí ţivot. Stačí, jde – li o jedinou takovou osobu. Trestný čin podání alkoholu dítěti vyţaduje úmysl, to znamená, ţe pachatel musel vědět, ţe osoby, jimţ podává alkoholické nápoje, mohou být mladší osmnácti let, a pro případ, ţe tomu tak je, s tím byl srozuměn.177 Pachatelem u trestného činu podle § 204 nejčastěji budou pracovníci pohostinství. Dále bude toto ustanovení nejčastěji porušováno při rodinných setkáních (např. narozeninové oslavy). Průběh návyku se u mladistvých a dětí výrazně zkracuje oproti dospělým vzhledem k jejich nedokončenému vývoji. Efektivita zákonné úpravy je sníţena v důsledku nedostatečné prevence, která by povzbuzovala vědomí o nepříznivých dopadech poţívání alkoholu. Účinnost zákonné úpravy narušuje i tolerantní postoj „naší“ společnosti k alkoholu. Důleţité je také zohlednit rozdílný zájem podavatele alkoholického nápoje (ekonomický prospěch) a nezletilého konzumenta (alkoholové opojení). Značná část případů podávání alkoholických nápojů mládeţi je projednána a rozhodnuta v přestupkovém řízení. Trestněprávní postih je v těchto typech případů spíše výjimečný.178 Při porušování zákazu prodeje alkoholu osobám mladším 18 let má podle zahraničních zkušeností do velké míry roli neexistence systému licencí na prodej alkoholu,179 dále i vysoká dostupnost a velmi nízké ceny alkoholických nápojů v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi, například se Švédskem, kde je zavedena částečná prohibice (Švédsko a spolu ním i další severské země uvalili na alkohol vysoké spotřební daně a navíc i zatíţily dováţený alkohol vysokými cly).180 Ale i vyšší cena můţe mít paradoxně negativní dopady, v podobě ilegální výroby alkoholu. Do určité míry by mohla pomoci i zvýšená hranice pro prodej alkoholu. Příkladem můţe být i situace ve Švédsku, kde se alkohol smí prodávat aţ osobám
176
Chromý, J. Podávání alkoholických nápojů mládeţi v kriminologických a trestněprávních souvislostech. Trestněprávní revue, 2007, roč. 6, č. 4, s. 104. 177 Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, 2009, s. 577 – 578. 178 Chromý, J. Podávání alkoholických nápojů mládeţi v kriminologických a trestněprávních souvislostech. Trestněprávní revue, 2007, roč. 6, č. 4, s. 105. 179 Nešpor, K. a kol. Legální drogy v České republice. Zaostřeno na drogy. 2005, roč. 3, č. 1. 180 Hospodářské noviny – Severská politika vůči alkoholu [online] Ihned 2004 [cit. 2011-03-27]. Dostupný na WWW: http://hn.ihned.cz/c1-15232730-severska-politika-vuci-alkoholu
53
od 20 let, které nejsou zjevně pod vlivem a u kterých není navíc podezření, ţe by mohly alkohol předat někomu dalšímu.181 Po druhé světové válce byla poprvé provedena statistika tohoto trestného činu. V jedné obci v Západočeském kraji bylo vyšetřeno 124 školních dětí. S kaţdým bylo hovořeno o samotě a tak, aby nemohlo informovat další ţáky. Ze 124 ţáků ve věku 6 – 14 let jich abstinovalo 27. Většina z nich pila pivo, ale někteří i víno (34) a rum (26). Všichni pili s vědomím rodičů. Polovině byl doma alkohol nabízen, polovina k němu měla volný přístup. Většina pila téměř denně, minimálně jednou v týdnu. U 10 byla zjištěna opakovaná opilost. Na dotaz, proč pijí, nedovedlo odpovědět 51 %. Ze „ţízně“ pilo 37 %, ze „zvyku“ 12%. Polovina pila, i kdyţ jim nápoj nechutnal. Podobný výsledek byl i při vyšetřování na jiném místě okresu.182 Je nutné si uvědomit, ţe naše společenské cítění je proalkoholní. Jako příklad můţe slouţit zabudování konzumace alkoholu do většiny rituálů, odmítnutí konzumace vzbuzuje pozornost a mnohdy i výsměšné reakce.183 Člověk, který odmítá konzumaci alkoholu, je povaţován za podivína. Zejména rituály spojené s konzumací alkoholu, jako je např. rituál ťukání „na zdraví, jsou pro oslovení mládeţe a dětí nebezpečné. Rituál ťukání „na zdraví“ představuje symbolem dospělosti a účasti v dospělém ţivotě. Odklad účast v této aktivitě vytváří napětí a snahu tuto bariéru odstranit a být jiţ nositelem dospělosti, tedy moci pít alkohol. Především v období tzv. „nezralé dospělosti“ v pubertě,dokáţe mladistvý prosazovat své záměry „dospělou silou“.V tuto dobu klade ţivot velmi rozmanité a všetečné otázky, na které mladý člověk obtíţně hledá odpovědi v oblasti společenské i psychické a alkohol zde subjektivně velmi pomáhá a řeší. Tato zkušenost se opět zapisuje jako trvale platný fenomén a celý ţivot pak platí, ţe alkohol přináší pozitivní účinek, který je moţné vyuţít.184 4.3.1.3.1 Vyhodnocení bezpečnostních opatření na úseku požívání alkoholických nápojů nezletilými a mladistvými osobami. Ve vybraných zařízeních na území celé České republiky probíhaly v době od 3. do 6. prosince 2010 cílené kontroly se zaměřením na prodávání, podávání či umoţnění poţití alkoholu osobám mladším 18let. Toto opatření k ochraně nezletilých a mladistvých osob před
181
Alkohol ve Švédsku alkoholu [online] Ihned 2004 [cit. 2011-03-27]. Dostupný na WWW:http://www.sweden.nevosad.cz/index.php?systembolaget---alkohol-ve-svedsku&form%5Barticle%5D=6 182 Kvapilík, J. Člověk a alkohol. Praha : Avicenum, 1985, s. 106. 183 Viz. Keller, J., Pecinovská a kol., Závislost neznámá. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 1996. 184 Keller, J., Pecinovská a kol., Závislost neznámá. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 1996, s. 47.
54
alkoholismem navazovalo na předcházející kontroly, které proběhly v srpnu 2010.185 Cílem kontrol bylo zejména zefektivnění součinnosti všech orgánů státní správy při boji s tímto fenoménem. Oproti kontrolám ze srpna roku 2010 zaznamenaly ty prosincové nárůst v počtu nasazených policistů, zkontrolovaných osob i provozoven. Díky tomu bylo také řešeno výrazně více případů podání alkoholu nezletilému či mladistvému, oproti předchozím srpnovým kontrolám.186 Nejvyšší naměřená hodnota byla u 17letého chlapce z Chrudimska - 2.13 promile. V Boskovicích bylo u 16leté dívky naměřena hodnota 1.98 promile a na stejném místě se vyskytovalo celkem 6 podnapilých mladistvých.187 Akce měla pozitivní krátkodobý vliv na poţívání alkoholu a osvědčila se midializace akce prostřednictvím internetu či televize. Tyto akce se plánují nadále opakovat převáţně v období s předpokládanou zvýšenou konzumací alkoholu mladistvými.188 Tyto kontroly opět potvrdily, ţe Česká republika se v této oblasti pohybuje na nelichotivých předních místech statistik v rámci celé Evropské unie. Tabulka porovnání mládeţ prosinec 2010 + mládeţ srpen 2010 PROSINEC 2010
SRPEN 2010
606 pod vlivem alkoholu
290 pod vlivem alkoholu
450 přestupků
291 přestupků
9 trestných činů
37 trestných činů
Zdroj: autor PROSINEC 2010
SRPEN 2010
Nejvíce osob „pod vlivem“ 95 v
Nejvíce osob „pod vlivem“ 49 v Ústeckém
Moravskoslezském kraji Nejvíce přestupků – 89 v Zlínském
kraji Nejvíce přestupků – 58 hlavním městě Praha
kraji Nejvíce trestných činů – 4 v Zlínském kraji
Nejvíce trestných činů – 27 v hlavním městě Praha
185
Kontroly odhalily další podnapilou mládeţ [online] [cit. 2011-03-23]. Dostupný na WWW : http://www.policie.cz/clanek/kontroly-odhalily-dalsi-podnapilou-mladez.aspx 186 Tamtéţ. 187 Vyhodnocení bezpečnostních opatření PČR na úseku poţívání alkoholických nápojů nezletilými a mladistvými osobami „Mládeţ prosinec 2010“ + „porovnání mládeţ srpen 2010“ [online] [cit. 2011-03-23]. Dostupný na WWW : http://www.policie.cz/clanek/kontroly-odhalily-dalsi-podnapilou-mladez.aspx 188 Tamtéţ.
55
Zdroj: autor 4.3.1.4 Ohrožování výchovy dítěte Tento trestný čin je upraven v § 201 Trz. a spadá tak stejně jako trestný čin podání alkoholu dítěti pod hlavu IV, která se zabývá trestnými činy proti rodině a dětem. Objektem trestného činu je zájem na řádném tělesném, rozumovém, mravním a citovém vývoji dětí a na jejich výchově, bez ohledu na okolnost, ţe dítě nabude zletilosti jiţ dříve uzavřením manţelství před dovršením osmnáctého roku věku.189 Toto ustanovení můţe tak zahrnovat celou řadu skutečností, ať se jedná o hazardní hry, delší dobu trvající záškoláctví, ţebrotu, páchání trestné činnosti, prostituci aţ po navádění k popíjení alkoholických nápojů.190 Zpravidla se jedná o působení trvající po delší časový úsek, ale je moţné, ţe se bude postihovat i jednorázové jednání nebo krátkodobé působení.191 Spáchal-li pachatel čin ze zavrţeníhodné pohnutky, pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu, spáchal-li takový čin opětovně nebo získal-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, můţe být potrestán odnětím svobody na šest měsíců aţ pět let.192 4.3.1.5 Alkohol a ostatní trestné činy Souvislost mezi alkoholem a trestnou činností lze shrnout do čtyř skupin: 1)Trestná činnost pod vlivem návykových látek. Alkohol zvyšuje agresivní jednání, a to zvláště v situacích, kdy se osoba pod jeho vlivem cítí ohroţována nebo provokována. Někteří jedinci toho dokonce vyuţívají a cíleně poţívají alkohol proto, aby si dodali odvahu k trestnému činu. Podle jednoho amerického odhadu bylo pod vlivem alkoholu aţ 87 % vrahů, 37 % osob, které se dopustily přepadení či 60 % sexuálních deviantů. Zajímavý je přitom vliv prostředí, v němţ k násilné trestné činnosti nejčastěji dochází. Agresivní jednání pod vlivem alkoholu je častější v okrajových a znevýhodněných skupinách a v silně přeplněných, zakouřených nebo hlučných prostorách.
189 Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, 2009, s. 573. 190 Tamtéţ. s. 574. 191 Šámal, P. a kol. Trestní zákon – komentář. 4. vydání. Praha, C. H. Beck, 2001. str. 1107 192 § 201 odst. 3 Trz.
56
Podle jedné švédské studie jsou násilí a rvačky nejčastěji vyvolány v restauracích a barech, zatímco vraţdy a pokusy o vraţdu pod vlivem alkoholu se častěji pojí s pitím v soukromí.193 2)Návykové látky u obětí trestných činů Lidé pod vlivem alkoholu nebývají dostatečně opatrní, v podstatě hůře předvídají následky svého jednání, umí se hůře chránit nebo uniknout. Podle jednoho odborného časopisu se odhaduje, ţe 50 % pachatelů násilných trestných činů poţilo před spácháním činu alkohol. Vysoký byl ale také podíl obětí násilných trestných činů, jenţ byli pod vlivem alkoholu, ten byl odhadnut na 47 %.194 Do této skupiny spadá přidávání tlumivých léků do nápojů a následné okrádání obětí, okrádání osob pod vlivem alkoholu nebo usmrcen osob pod vlivem alkoholu, které se dali útočníkem vyprovokovat.195 3)Trestná činnost jako způsob, jak si opatřit prostředky na alkohol Jedním ze znaků závislosti je silná touha uţívat návykovou látku. Tato touha můţe být tak silná, ţe překoná morální zábrany i u člověka, jenţ by se jinak trestného činu nedopustil. Například, muţ závislý na alkoholu rozbije výkladní skříň a jediné, co si z ní vezme, je vystavený alkohol.196 4)Ekonomicky motivovaná trestná činnost související s alkoholem Pachatelé trestných činů vyuţívají nelegálního obchodu s alkoholem, jako způsobu k snadnému obohacení. Příčinou je touha po zisku. Ze společenského hlediska se často jedná o nejzávaţnější a nejnebezpečnější formy trestné činnosti. Například nedovolená výroba alkoholu (ilegální palírny).197 Spojitost s alkoholem můţe mít být v podstatě jakýkoliv čin:198 Výtrţnictví Ublíţení na zdraví Útok na veřejného činitele Ublíţení na zdraví Maření výkonu úředního rozhodnutí Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení Týrání zvířat 193
Dvořák, V., Nešpor, K. Prevence trestné činnosti související s návykovými látkami. Praha : Armex, 1998, s. 6-7. 194 Tamtéţ. s. 7. 195 Tamtéţ. 196 Tamtéţ. 197 Tamtéţ. s. 8. 198 Trz.
57
Rvačka Znásilnění Krádeţ Pohlavní zneuţívání Poškozování cizí věci Neoprávněné uţívání cizí věci 4.3.1.6 Ochranná opatření Ochranná opatření představují trestněprávní následek trestného činu nebo činu jinak trestného. Ukládá je soud v trestním řízení a prostředky státního donucení je zajištěna jejich vykonatelnost. Při ukládání ochranných opatření se uplatní princip zakotvený v ustanovení § 3 odst. 2, ţe o ochranném opatření se rozhodne vţdy podle zákona účinného v době, kdy o něm rozhoduje soud. Ochranná opatření patří mezi prostředky speciální prevence, například terapeutická sloţka u ochranného léčení.199 Ochranná opatření sdílí určité společné rysy s tresty a soud má proto moţnost v konkrétní věci uloţit tresty a ochranná opatření samostatně (např. uloţení ochranného léčení jako jediného prostředku k dosaţení účelu trestního zákona v případě nepříčetného pachatele dle § 99 odst. 1), nebo kombinovat tresty s ochrannými opatřeními (např. uloţení ochranného léčení za současného uloţení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby dle § 40 odst. 2 a § 99 odst. 1), anebo nahrazovat tresty ochrannými opatřeními ( např. upuštění od potrestání za současného uloţení ochranného léčení dle § 47 odst. 1 a § 99 odst. 1). Výkon ochranných opatření se nepromlčuje a nemohou být ani prominuta amnestijním rozhodnutím prezidenta republiky, popřípadě individuální milostí.200 Podle současné právní úpravy trestní zákon v ustanovení § 98 odst. 1 uvádí celkem čtyři druhy ochranných opatření, a to: ochranné léčení, zabezpečovací detenci, zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty a ochrannou výchovu.
4.3.1.6.1 Ochranné léčení Moţnost omezení pohybu ochranným léčením patří do základních omezení Listiny základních práv a svobod (čl. 14). Omezení pohybu lze pouze na základě zákona a soudním rozhodnutím. (čl. 14) Coţ představuje pokrok ve srovnání s předchozí úpravou. Dříve toto 199 200
Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, 2009, s. 422–423. Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, 2009, s. 424.
58
rozhodnutí bylo v kompetenci Národních výborů. Viz. Postupný vývoj právní úpravy v boji proti zneuţívání alkoholu. Uloţení ústavní ochranné léčby představuje stejně závaţný zásah do základních práv a svobod jedince jako trest odnětí svobody. Je proto důleţité, aby o tomto zásahu rozhodoval pouze soud. Ochranné léčení201 dle platné právní úpravy202 soud obligatorně uloţí pokud se naplní § 40 odst. 1 a § 47 odst. 1 Trz.: a) Pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti a má-li soud za to, ţe by vzhledem k zdravotnímu stavu takového pachatele bylo moţno za současného uloţení ochranného léčení (§ 99) dosáhnout moţnost jeho nápravy i trestem kratšího trvání, sníţí trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby, přičemţ není vázán omezením uvedeným v § 58 odst. 3, a uloţí zároveň ochranné léčení. (netýká se našeho tématu, jelikoţ § 40, stejně jako § 47 TrZ vylučuje pouţití tohoto ustanovení pro případ, ţe stav zmenšené příčetnosti byl vyvolán vlivem návykové látky) b) Soud můţe upustit od potrestání a uloţit ochranné léčení, pokud zajistí nápravu pachatele a ochranu společnosti lépe neţ trest. A to tehdy, pokud pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou. Fakultativně uloţí soud ochrannou léčbu v případě, ţe: a) pachatel trestný čin spáchal ve stavu vyvolaném duševní poruchou a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, b) pachatel se oddává zneuţívání návykové látky, spáchal trestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneuţíváním; ochranné léčení však nebude uloţeno, pokud je vzhledem k osobě pachatele je zřejmé, ţe nepovede k nápravě. Podmínky uloţení ochranného léčení blíţe stanoví zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád. Ochranné léčení lze uloţit vedle trestu nebo při upuštění od potrestání. Podle povahy nemoci a léčebných moţností soud uloţí ochranné léčení ústavní nebo ambulantní. Ochranné léčení především potrvá, dokud to vyţaduje jeho účel. Nejdéle však můţe trvat 4 roky, jestliţe je prodlouţeno po 2 letech soudem na další 2 roky, pokud není léčba ukončena. Soud však můţe v rozhodnutí o propuštění z ochranného léčení uloţit odsouzenému dohled nad jeho chováním aţ na dobu 5 let a to tehdy, pokud je zde nebezpečí, ţe odsouzený spáchá další trestný čin. Celkem tedy můţe ochranné léčení trvat 5 let s moţností opakovaného
201 202
Viz. § 99 TrZ. Srov. § 99 TrZ.
59
prodlouţení vţdy po 2 letech. Ochranné léčení můţe být ukončeno, jakmile se během jeho výkonu zjistí, ţe jeho účelu nelze dosáhnout.203 Pokud je uloţen vedle ústavního ochranného léčení trest odnětí svobody, tak se ochranné léčení vykonává zpravidla po nástupu výkonu trestu ve věznici. Klíčové je v tomto případě slovo zpravidla204, zákonodárce chce tímto nepřímo konstatovat, ţe je moţnost splnit výkon ochranné léčby aţ po propuštění z výkonu trestu. Pokud ochranná léčba proběhne aţ po výkonu trestu, tak motivace pacienta léčit se můţe být podstatně sníţená z toho důvodu, ţe pro pacienta to můţe představovat nepřiměřené prodlouţení výkonu trestu. Pro osobu pachatele, tak současný výkon obou trestů představuje nejvhodnější řešení. V praxi však dochází k tomu, ţe nastoupení do ochranné léčby následuje aţ po samotném výkonu trestu. Je to z toho důvodu, ţe současný výkon trestu odnětí svobody a ochranné léčby přestavuje pro věznice zvýšené nároky a poţadavky, které se týkají odborného dohledu nad pacientem, který by zahrnul kromě lékaře i odborného terapeuta. Pokud by se lépe zajistilo splnění čelu léčení, je moţnost ho vykonat i před nástupem trestu. Pokud by však délka trestu odnětí svobody ve věznice nestačila ke splnění účelu léčení, soud můţe rozhodnout o jeho pokračování ve zdravotnickém zařízení.205 Vedle ochranného léčení v souvislosti s výkonem trestu se léčení vykonává v léčebném zařízení. Ochrannou léčbu velmi narušuje patří ta skutečnost, ţe pacienti nechtějí důvěřovat zdravotnickému personálu, obzvláště po soudním donucení k zahájení tohoto druhu léčby. Chybí zde tedy tolik potřebná motivace k léčbě.206 Současný stav právní úpravy ústavní péče, jenţ je zakotven v občanském soudním řádu, představuje úzkou souvislost se zákonem na ochranu zdraví lidu. Dotčenou osobu je moţnost převzít bez jejího souhlasu do ústavní péče pouze v případě splnění podmínek uvedených v § 23 odst. 4 zák. č. 20/1966 Sb. a) jde-li o nemoci stanovené zvláštním předpisem, u nichţ lze uloţit povinné léčení, b) jestliţe osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace ohroţuje sebe nebo své okolí, anebo 203
Viz. § 99 TrZ. Srov. § odst. 4 TrZ. 205 § 99 TrZ. 206 KUDRLE, S., Problémy a úskalí ochranné protialkoholní léčby, Protialkoholický obzor, 1996, č. 31, s. 135140. 204
60
c) není-li moţné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyţádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně ţivota či zdraví, d) jde-li o nosiče. Nás bude zajímat bod b), kdy v případě intoxikace alkoholem je ústavní léčba bez vědomí pacienta.207 V Čl. 8 odst. 6 Listiny základních práv a svobod je uvedeno, ţe: „Zákon stanoví, ve kterých případech můţe být osoba převzata nebo drţena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů.“ Dle Schelleové se rozlišují dvě fáze detenčního řízení. V první fázi se rozhoduje, zda bude osoba převzata do ústavu a zda nebyla poškozena na svých právech a zda byly splněny podmínky § 23 odst. 4 zák. č. 20/1966. V druhé fázi, pokud je osoba převzata do ústavní léčby, je rozhodováno o přijatelnosti dalšího pobytu v ústavu, kdy je přizván i znalec.208 Ochranné léčení je prospěšný institut. Nejlepší řešení představuje, kdyţ je část trestu odnětí svobody nahrazena ochrannou léčbou. Nepůsobí tak represivně a pacienti pobyt ve vězení nevnímají jako ztrátu času, ale jako moţnost si splnit něco prospěšného a uţitečného.
4.4 Zajímavá soudní rozhodnutí z občanskoprávní, pracovněprávní a trestněprávní oblasti Zajímavým judikátem je ústavní stíţnost ÚS 2630/0, kdy se stěţovatelka
domáhala
zrušení § 10 odst. 1 občanského zákoníku a § 186 odst. 3 občanského soudního řádu. K zásahům do jejich práv došlo tím, ţe nebylo vyhověno jejímu návrhu na vrácení způsobilosti k právním úkonům. Postupem obecných soudů v tomto případě bylo porušeno právo na řádný proces (čl. 36 Listiny základních práv a svobod), bylo zasaţeno do způsobilosti mít práva (čl. 5 Listiny základních práv a svobod), bylo porušeno právo na ochranu před zasahováním do soukromého a rodinného ţivota (čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), a právo volit a být volen (čl. 21 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Podle názoru ústavního soudu postup soudů nese rysy typické pro postup soudů v těchto věcech. Chybí zde individuální 207 208
Schelleová, I. a kol., Civilní proces, Praha: EUROLEX BOHEMIA a.s., 2006, str. 453. Tamtéţ.
61
přístup ke kaţdému jednotlivému případu a pozornější
zohlednění závěrů znaleckých
posudků, které překračují meze odborného posouzení a zasahují přímo do rozhodování soudů tím, ţe dávají přímý návod, jak má soud ve věci rozhodnout. Podle názoru ústavního pak není soudní rozhodnutí jen rozhodnutím nezávislého soudu ale i soudního znalce.209 Dále ve věci ÚS 2493/08 podal stěţovatel návrh na obnovu řízení, který odůvodnil tím, ţe v řízení u soudu niţší instance byl vyhotoven znalecký posudek, ve kterém znalci dospěli k závěru, ţe kolem sedmnáctého roku věku se u něj začal projevovat závaţný abúzus alkoholu. Tato významná skutečnost byla přehlédnuta, coţ dle názoru stěţovatele vedlo k zpochybění
jeho ovládacích a rozpoznávacích schopnostech v době činu. Myslel si, ţe
uvedené zjištění by mohlo ovlivnit otázku viny a trestu v jeho prospěch. Soud niţší instance dospěl k odlišnému závěru a návrh na povolení obnovy řízení zamítnul. Rovněţ i stíţnost byla posléze zamítnuta jako nedůvodná.210 Nejzajímavějším je z mého pohledu ústavní stíţnost ÚS 2396/08. Stěţejní otázkou při rozhodování o vině a trestu bylo, jestli stěţovatel spolu se spoluobviněným
vyhodili
poškozeného M. K. z okna, nebo zda z okna vypadl sám vlivem psychických změn jeho osobnosti následkem dlouhodobého zneuţívání alkoholu. Odsouzení poukázali i na jeho jaterní onemocnění, jenţ podle jejich názoru bylo způsobeno právě syndromem závislosti na alkoholu. Tato otázka byla řešena v původním řízení. Soud nakonec dospěl k závěru, ţe odsouzení chtěli úmyslně usmrtit poškozeného a odcizit mu věci z jeho bytu. Poškozeného z toho důvodu udeřili lahví sektu do hlavy a následně ho společně vyhodili z balkónových dveří ze čtvrtého poschodí. Poté z bytu odcizili věci v hodnotě přes 30.000,-Kč. Za důvodné neshledal Ústavní soud ani námitky o údajné podjatosti soudců. Ústavní stíţnost ústavní soud proto zamítl.211 Zaujmula mě i kasační stíţnost, kterou se ţalobce domáhal zrušení rozsudku krajského soudu z důvodu zamítnutí jeho odvolání proti posudku, podle kterého nebyl ţalobce dlouhodobě zdravotně způsobilý k výkonu dosavadní práce horníka v dole pro obecnou nemoc. Krajský soud rozhodl, ţe ţalobce byl zdravotně nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce pro dlouhodobé zneuţívání alkoholu. Dlouhodobé zneuţívání alkoholu je samo o sobě důvodem dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti ţalobce k výkonu dosavadní práce horníka. Krajský soud se tak
po provedení výslechu znalce z důvodu nadbytečnosti nezabýval
209
Viz. ústavní stíţnost 2630/07. Viz. ústavní stíţnost 2493/08. 211 Viz. ÚS 2396/08 210
62
ostatními námitkami a ţalobu zamítl jako nedůvodnou. Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a rozhodl o odmítnutí ţaloby.212
4.5 Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Přestupky jsou záměrně (po soudních rozhodnutí) zařazeny za trestnými činy z důvodu, ţe přestupkový zákon postihuje mírnější formy porušování právních norem.V přestupkovém zákoně č. 200/1990 Sb., jenţ nahradil zákon č. 60/1961 Sb. o regulaci uţívání alkoholu, se nachází přestupky odpovídající skutkovým podstatám trestných činů zakotvených v trestním zákoně. (např. § 30 odst. 1 písm a)). Z důvodu, ţe společenská nebezpečnost přestupků není tak vysoká, jak je tomu u trestných činů (§ 13 trestního zákoníku definuje trestný čin) či pro nedostatek některého z formálních znaků trestného činu, se tato jednání postihují v přestupkovém řízení, a to pod hrozbou mírnějších sankcí. Z § 5 vyplívá, ţe odpovědnosti se nezbavuje ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z nedbalosti, poţitím alkoholu nebo uţitím jiné návykové látky. Zákon č. 200/1990 Sb., zahrnuje regulaci uţívání alkoholu v § 22 (přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích) a v § 30 (přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi). Dle ustanovení § 22 se přestupku se dopustí ten, kdo řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po poţití alkoholického nápoje nebo v době, kdy je ještě „pod vlivem“, nebo řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil poţitím alkoholického nápoje, případně se přes výzvu odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyl alkoholem ovlivněn. Ustanovení § 30 odst 1 písm a) zamezuje přímo nadměrnou konzumaci (kdo podá, prodá nebo jinak umoţní poţití) alkoholu zletilých i osob mladších 18 let a těch, o nichţ lze mít pochybnosti, zda splňují podmínku věku, případně osobám, o nichţ ví, ţe budou vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níţ by mohly ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek. Toto ustanovení tak představuje v zásadě podobnou úpravu vůči § 204 TrZ. Bude pouţit zejména tam, kde spáchaný čin, nenaplňuje ani formální ani materiální stránku deliktu. 212
Viz. 4 Ads 94/2006-113.
63
Orgánům činným v trestním a přestupkovém řízení tak poskytuje moţnost odstranit tvrdost potenciálně ukládaného trestu, a s ohledem na zásadu ve prospěch ţalovaného, stíhat alkoholové delikty v řízení přestupkovém. Ustanovení § 30 odst. 1 písm. c) trestá i za nepodrobení se opatření postihující nadměrné poţívání. Umoţnění konzumace alkoholu osobě mladší 18 let, ohroţuje-li tím její tělesný nebo mravní vývoj, je trestné dle § 30 odst. a).U přestupků dle § 30 přestupkového zákona postačí i pouze jednorázové podání alkoholického nápoje osobě mladší 18 let. Coţ je velmi účelné, neboť je zde záruka, ţe osoba tak bude stíhána pokud ne za trestný čin, tak alespoň za přestupek. Narozdíl od přestupku dle § 30 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona se lze přestupku dle § 30 odst. 1 písm. e) přestupkového zákona dopustit jen úmyslným jednáním. Ustanovení § 30 odst. 1 písm. e) přestupkového zákona případě, ţe jednání je schopné ohrozit tělesný a mravní vývoj, vyţaduje se jeho opakovanost Za přestupek se povaţuje, jestliţe osoba poţije alkoholický nápoj, ačkoliv ví, ţe bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níţ by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek. Sankci je moţné však, jestliţe byl prokázán obsah alkoholu v krvi pod 0,5 promile a současně nebylo uţito jiné návykové látky.Za přestupkem je povaţováno i nepodrobení se vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti není osoba ovlivněna alkoholem.
4.6 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) Zákon o provozu na pozemních komunikacích souvisí s předchozím zákonem o přestupcích. Zákon o přestupcích úzce souvisí se zákonem o provozu na pozemních komunikacích zejména v ustanovení § 22, jehoţ obsahem jsou přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, dále je alkohol obsaţen v § 5, který stanoví povinnosti řidiče a jemuţ se budu věnovat v následující části podrobněji, také v § 47, který řidiči stanovuje nepouţít ţádný alkoholický nápoj, z důvodu, aby nedošlo k pozitivní dechové zkoušce na alkohol a v ustanovení § 84, jenţ se zabývá zdravotní způsobilostí k řízení motorových vozidel a stanoví, ţe jedinci, kterému závislost na alkoholu způsobuje poruchy chování,
64
zaniká způsobilost k řízení motorového vozidla. V ustanovení § 5 odst. 2 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích („dále jen silniční zákon“) je stanoveno, ţe řidič je povinen vyvarovat se poţití alkoholu nebo jiné návykové látky před jízdou. Obsahem této části zákona je negativní výčet činností, kterých by se řidič měl zdrţet. Řidič nesmí: a) poţít alkoholický nápoj nebo uţít návykovou látku během jízdy, b) řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po poţití alkoholického nápoje nebo uţití návykové látky nebo v takové době po poţití alkoholického nápoje nebo uţití návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem, d) předat řízení vozidla nebo svěřit zvíře osobě, která nesplňuje podmínky nebo která je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nebo jejíţ schopnost k řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti je sníţena v důsledku jejího zdravotního stavu.“ V ustanovení § 5 odst. 1 je řidiči stanovena povinnost podrobit se kontrole, zda neřídí pod vlivem návykové látky. Z ustanovení § 5 zákona je tedy zřejmé, ţe v České republice je nulová tolerance a řidič nesmí být vůbec pod „vlivem“. V současné době došlo ke zvýšení významu dechových zkoušek prováděných policejními hlídkami. Nyní se pouţívají velmi citlivé alkoholtestery, které dokáţí rozpoznat i 0,1 promile alkoholu v krvi. Výsledky dechové zkoušky provedené těmito přístroji, tak mají vyšší váhu neţ tomu bylo doposud a mohou tedy slouţit i jako důkaz před soudem.213 Silniční zákon nestanoví podmínky provedení kontroly a z tohoto důvodu odkazuje na zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Tento zákon pak stanovuje provedení a způsob kontroly. Vyšetření podle § 16 tohoto zákona je pak povinna se podrobit osoba, která pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky bezprostředně ohroţuje sebe nebo jiné osoby, dále i osoba u které je důvodné podezření, ţe by touto látkou mohla být ovlivněna či osoba, která by pod vlivem těchto látek ohroţovala veřejný pořádek nebo majetek. Tato osoba je povinná se zkoušce podrobit na pokyn veřejných činitelů.214 Pokud se vyšetření nepodrobí, pak ji v tom lepším případě a dle silničního zákona hrozí pokuta dle bodového systému. V tom horším případě, dle zákona č. 379/2005 Sb. se však na tuto osobu hledí, jakoby byla pod vlivem. Odmítnutí řidiče podrobit se vyšetření pak vyvolá 213
Lidové noviny - U soudu postačí dechové zkoušky [online] Lidové noviny a.s., 2009 [cit. 2011-03-26]. Dostupný na WWW: http://www.lidovky.cz/ln_noviny.asp?r=ln_noviny&c=A081230_000055_ln_noviny_sko [1. března 2010] 214 Např. Policie České republiky, obecní policie, Vojenské policie, Vězeňské sluţby České republiky, zaměstnavatel nebo jeho ošetřující lékař (zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů).
65
otázku, zda a jakým typem sankce je moţnost ho postihnout, jelikoţ tak nelze naměřit hladinu alkoholu v krvi. Pokud se neprokáţe přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, osoba, která k vyšetření vyzvala uhradí náklady. Pokud výsledek testu prokáţe výskyt přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky, vzniká tato povinnost vyšetřované osobě.215 V zákoně č. 361/2000 Sb., o silničním provozu jsou vymezeny pravomoci policisty při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Jedná se o tyto prostředky:odtaţení či odstavení vozidla (k zabránění odjezdu se pouţije botička)216 a zadrţení řidičského průkazu217. Tyto prostředky se však pouţijí jen v případě, ţe osoba řídila pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nebo v situaci, kdy výsledek dechové zkoušky dopadl pozitivně a osoba poté i přesto odmítla podrobení se dechové či krevní zkoušce.218 V zákoně o silničním provozu219 je dále obsaţena ustanovení, jenţ se týkají bodového systému. Účelem systému je zejména postihovat recidivu páchání přestupků proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Bodový systém obecně spočívá v tom, ţe řidičům motorových vozidel jsou za vybrané přestupky a trestné činy proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích zaznamenávány „trestné“ body. A to do určité výše, popřípadě jsou odečítány od předem stanoveného základu. Je třeba zdůraznit, ţe body jsou pouze administrativní opatření ohodnocující nebezpečnost spáchaného přestupku nebo trestného činu. V praxi to znamená, ţe za spáchaný přestupek nebo trestný čin bude řidiči uloţena sankce podle zákona o přestupcích, případně trest za spáchaný trestný čin a zároveň mu bude i stanoven počet bodů v případě, půjde-li o vybraný přestupek nebo trestný čin spadající do systému bodového hodnocení. V případě dosaţení nejvyššího stanoveného počtu bodů pozbývá řidič odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel a s tím i řidičské oprávnění. Znovuzískat je můţe tím, ţe podstoupí přezkoušení z odborné způsobilosti. Kritiky tohoto systému je namítáno, ţe jde o porušení zásady „dvakrát v téţe věci“. Zastánci je systém opodstatňován tím, ţe body představují pouze opatření administrativního rázu ohodnocujícím nebezpečnost spáchaného přestupku a nikoliv tedy sankci za přestupek nebo trest za spáchaný delikt.220
215
Stejným způsobem se postupuje v případě, ţe odmítne dechovou zkoušku zaměstnanec. Viz. kapitola Pracovněprávní regulace. 216 § 118 a), zákon č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu. 217 zákon č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu, § 118 a). 218 Tamtéţ. § 118 c) a e). 219 Viz. hlava V a příloha, zákon o silničním provozu. 220 Bodový systém - Důvodová zpráva k návrhu zákona č.411/2005 Sb., [online] 2011 http://www.bodovysystem.cz/Proc-bodovy-system/ [2011-03-26]
66
4.7 Zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami Zákon č. 379/2005 Sb. nabyl účinnosti dne 1.1. 2006 (některé části zákona nabyly účinnosti aţ 1.7.2006, resp. 1.1.2007). Citovaným zákonem byl zrušen zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, zákon č. 190/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 37/1989 Sb. a vyhláška č. 187/1989 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Tento nový zákon koresponduje se společenskými přeměnami, jeţ proběhly v průběhu devadesátých let a během posledních několika let. Předchozí zákony byly přijaty za minulého reţimu a bylo je tak třeba nahradit novými prameny práva, jenţ by se více zaměřily na problematiku boje proti alkoholismu a odráţely by tak potřeby dnešní společnosti. Do této úpravy byly zapracovány i právně nezávazné předpisy Evropských společenství.221 Zákon se zaměřuji zejména na vytvoření účinných nástrojů na ochranu společnosti, převáţně u mladších věkových skupin, především však u dětí v prenatálním a postnatálním období. A to zejména z toho důvodu, ţe došlo k nárůst ve spotřebě jak alkoholu, tak dalších omamných látek.. Tento zákon je odrazem zejména narůstající spotřeby alkoholu skupinami obyvatelstva do 18 let v porevoluční době.222 Současně se začala i sniţovat věková hranice uţivatelů. Tuto skutečnost potvrdil výzkum Dr. Czemyho a kol. z roku 1992, který srovnal konzumaci alkoholu dětí v roce 1978 s rokem 1991. Z této studie vyplívá trend, ţe alkohol je konzumován mladšími a mladšími věkovými skupinami. Pro účel srovnání byl pouţit rok 1978 a rok 1992. Zejména u mladších dětí byl vypozorován zvýšený nárůst zkušeností s alkoholem.223 Také Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách224 dokazuje, ţe uţívání alkoholu je běţnou součástí ţivotního stylu šestnáctiletých a studenti v České republice jsou v pomyslném ţebříčku konzumace alkoholu na předních místech v Evropě. Svou roli zde hraje celospolečenská tolerance k uţívání alkoholu a podceňování rizik, které jsou s jeho uţíváním spojené, stejně jako široká dostupnost alkoholu. Jakoukoliv zkušenost s pitím alkoholu má v 221
Srov. důvodová zpráva k návrhu zákona č. 379/2005 Sb. Tamtéţ. 223 CSEMY, L., SVOBODOVÁ, M., ADAMEC, Č., Vývoj konzumních zvyklostí u alkoholu a tabáku u našich nejmladších. Časopis Alkohol a drogy. Národní centrum podpory zdraví. 1994, č.1, s. 9-10. 224 Pití alkoholu mezi českými šestnáctiletými – srovnání s Evropou (ESPAD 2003) [cit. 2011-03-04]. Dostupný na WWW: http://txt.www.drogyinfo.cz/index.php/o_nas/klicove_indikatory/populacni_pruzkumy/piti_alkoholu_mezi_ceskymi_sestnactiletymi_ srovnani_s_evropou_espad_2003 222
67
ČR 98 % respondentů průzkumu. Obdobně vysoký podíl šestnáctiletých byl např. v Litvě, na Slovensku, v Rakousku, Dánsku či Estonsku. Častou nebo pravidelnou konzumaci alkoholu lze hodnotit na základě podílu respondentů, kteří pili alkohol více neţ 40krát v ţivotě. K pravidelnému pití alkoholu se přiznávají nejčastěji studenti v těch zemích, kde je zároveň nejvyšší celoţivotní prevalence uţití alkoholu. V ČR patří k pravidelným konzumentům alkoholu 46 % studentů. V pravidelné konzumaci alkoholu se ČR umístila na třetím místě za Dánskem a Rakouskem.225 Od roku 1999 došlo k výraznému nárůstu pravidelné konzumace alkoholu mezi 16letými, a to jak v ČR, tak s výjimkou Polska a Slovinska ve všech zemích střední a východní Evropy (viz graf 1). Graf 1: Vývoj pravidelné konzumace alkoholu (40 a vícekrát za ţivot) mezi roky 1999 a 2003 (Zdroj: Hibell et al. 2004)
Pozn: červená = výrazný nárůst od roku 1999, zelená = výrazný pokles, ţlutá = stabilní situace Tato úprava se zaměřuje zejména na oblast prevence, zdravotní péče, odstraňování škodlivých účinků či systému sociálních sluţeb.226 Omezuje nezbytný zasahování do práv občanů. Zákon se
zaměřuje na
individuální odpovědností
jednotlivce a rodinných
příslušníků osob ohroţených a závislých. Přenáší odpovědnost na orgány krajů a obcí. Zejména zvyšuje jejich pravomoci při realizaci preventivních opatření a při řešení problémů
225 226
Tamtéţ. důvodová zpráva k návrhu zákona č. 379/2005 Sb.
68
spojených s uţíváním alkoholu. Zákon usiluje o sníţení dostupnosti alkoholu.
Reguluje
poptávku po alkoholu zejména zavedením pravidel prodeje a šířením alkoholových nápojů. Nová úprava konkretizuje moţnosti financování za účelem sniţování škod působených alkoholem. Zákon navrhuje řešení k odstraňování problémů spojených s nadměrným uţíváním alkoholu.227 Hlava I. zákona č. 379/2005 Sb. obsahuje definice pojmů pro další potřeby zákona, jsou zde například vysvětleny pojmy - škodlivé uţívání, prodejna, alkoholický nápoj. V hlavě druhé se zákon zabývá kouřením, na alkohol je zaměřena hlava třetí. § 1 je stanoveno: a) opatření směřující k ochraně před škodami na zdraví působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, b) opatření omezující dostupnost tabákových výrobků a alkoholu, c) působnost správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků při tvorbě a uskutečňování programů ochrany před škodami působenými uţíváním tabákových výrobků, alkoholu a jiných návykových látek. V § 2 písm. g) je obsaţena definice pojmu alkoholický nápoj. Za alkoholický nápoj se povaţuje lihovina, víno a pivo a kaţdý nápoj, který obsahuje 0,5 objemového procenta alkoholu. Tato hodnota byla sníţena z 0,75 objemového procenta o třetinu. Znamená to tedy, ţe tato kategorie tak pojme více alkoholických nápojů. Zákon se hodnotou 0,5 objemového procenta tak vrátil k hodnotě, jenţ byla přijata úpravou z roku 1922 . Ta byla v platnosti aţ do opětovného zvýšení zákonnou úpravou z roku 1948 a to právě na 0,75 objemového procenta. V § 2 písm. h) je vysvětlen pojem škodlivé uţívání. Rozumí se jím takový způsob uţívání, který vede k poškození zdraví, zákon obsahuje demonstrativní výčet škod. Například poškození plodu v těhotenství, předčasná úmrtí, poškození zdraví - převáţně pak úrazy, chronická onemocnění, otravy a škody způsobené dopravními nehodami. Dále pak sociální problémy – rodinné problémy nebo ztráta zaměstnání. Ekonomické škody, které jsou v přímém kontextu s uţíváním alkoholu, poţáry a kriminalita.228 Následující hlava III. se vyjadřuje k omezení dostupnosti alkoholu. V této hlavě jsou stanoveny
podmínky, za kterých je moţné alkoholické nápoje prodávat. Zákon prodej
omezuje na taxativně vyjmenovaná místa. Za takové místa zákon povaţuje - specializované prodejny alkoholických nápojů, specializované oddělení velkoplošných prodejen například v 227 228
Srov. důvodová zpráva k návrhu zákona č. 379/2005 Sb. § 2 zákona č. 379/2005 Sb.
69
odděleních obchodních domů (za specializované oddělení je touto úpravou povaţován například i zvláštní pult), v prodejnách potravin i smíšených prodejnách či v zařízeních společného stravování provozovaných na základě hostinské činnosti. Alkohol je moţné nabízet téţ na poutích, tradičních akcích typu vánočních trhů či ve stánkovém prodeji při slavnostech, coţ představuje výjimku, na kterou se omezení nevztahuje. Obec má moţnost, při akcích, jenţ souvisí s důvodným rizikem, které spočívá v nárůstu problémů způsobených alkoholem, si tuto problematiku upravit podle svých představ obecně závaznou vyhláškou. Touto vyhláškou tak můţe omezit nebo zakázat na určitou dobu nebo na určitých místech prodej alkoholických nápojů.(§13) V ubytovacích a kulturních zařízeních lze alkohol prodávat pouze, pokud tyto zařízení jsou určeny pro osoby starší 18 let. Jo moţno tedy konstatovat, ţe alkohol je dostupný téměř všude. Zákonodárce by mohl upravit prodej a dostupnost alkoholu o něco restriktivněji (hlava III). Další povinnost, provozovatele za účelem prevence vzniku závislosti na alkoholu u mládeţe, spočívá v umístění na místech prodeje alkoholických nápojů pro kupujícího viditelný text zákazu prodeje osobám mladším 18 let. Zákon taktéţ určuje velikost a barevné provedení nápisu,text by měl být umístěn na dobře viditelném místě, musí být pořízen v českém jazyce černými tiskacími písmeny na bílém podkladě o velikosti písma nejméně 5 cm. Toto opatření se podle názoru autora míjí účinkem, není respektováno a to převáţně z toho důvodu, ţe alkohol má v naší společnosti zabudované pevné kořeny a společnost k alkoholu zastává benevolentní postoj.229 Ustanovení § 12 zapovídá prodej různým skupinám obyvatelstva a to - mladším 18 let, osobám zjevně podnapilým či ovlivněných jinou návykovou látkou a téţ na akcích pro nezletilé. Autorka měla moţnost jiţ několikrát být svědkem konzumace alkoholu osobami mladšími 18 let a obcházení této části zákona. Alkohol se zakazuje prodávat nebo podávat i ve zdravotnických zařízeních a také v prostorách určených pro hromadnou dopravu s výjimkou jídelních vozů a palub letadel a ve školách. Na sportovních akcích je moţnost prodeje nejvýše desetistupňového piva. Jsou zakázány veškeré formy prodeje, kde není moţnost ověřit věk kupujícího, jedná se hlavně u prodejní automaty v místech, kam mají moţnost přístupu nezletilí. A dále jsou zakázány veškeré formy prodeje, kde není moţnost prověření toho, kam je alkohol vydán. Další restrikce jsou stanoveny v § 132 a § 133 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Je zde například zakotven zákaz o prodeji lihovin v trţnicích a stánkách.230 229 230
§ 14 zákona č. 379/2005 Sb. Viz. zákon §§ 132 a133 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.
70
Taktéţ osoba, která prodává alkohol musí být starší 18 let. Výjimku přestavuje ţák, který se soustavně připravuje na budoucí povolání kuchař-číšník, prodavač a v oborech hotelnictví a turismu.231 Hlava IV stanovuje opatření k předcházení a mírnění škod působených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Zákon v hlavě IV stanovuje restrikce pro osoby, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu a ohroţují tak sebe či ostatní, majetek nebo veřejný pořádek. Ustanovení § 15 zakazuje vstup osob, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek na místa, které souvisí s veřejnými prostory, s prostředky veřejné dopravy a jejich zastávek a do prostor, kde probíhají sportovní akce – coţ představuje novinku oproti předchozí úpravě. Cílem těchto restrikcí je zamezit kontakt člověka, který je výrazně pod vlivem alkoholu, vstup do těchto prostor, svou opilostí by neměl obtěţovat okolí. Členové policie však budou muset vyvinout značné úsilí, aby zamezili vstupu člověka pod vlivem alkoholu do veřejných prostor. V ustanovení § 16 je zakotveno vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky. Prostředkem, který předchází a zmírňuje škody působených alkoholem představuje odborné vyšetření přítomnosti alkoholu, která provádějí zdravotnická zařízení, která jsou mají povinnost poskytnout zaměstnavateli a dalším subjektům odbornou pomoc.232 Takovému vyšetření je povinna podrobit se osoba, u které je důvodné podezření, ţe poţila alkohol a bezprostředně ohroţuje sebe, ostatní, veřejný pořádek nebo majetek a také osoba u které je důvodné podezření vůči způsobení újmy na zdraví ostatním, poţitím alkoholu nebo jiné návykové látky.233
Vyšetření můţe spočívat v odběru biologického materiálu. Tímto se
rozumí v demonstrativním výčtu, odběr vzorku krve, moči, slin, vlasů nebo stěru z kůţe či sliznic.234 Kromě orgánů policie má pravomoc Orientační vyšetření provádět i zaměstnavatel.235 Zákon stanoví odběr biologického materiálu v demonstrativním výčtu odběr vzorku krve, moči, slin, vlasů nebo stěru z kůţe či sliznic.236 V odstavci 5 je stanovena fikce stavu pod vlivem alkoholu či jiné látky, jestliţe osoba vyšetřovaná odmítne orientační vyšetření podstoupit.237 § 17 stanovuje ošetření v protialkoholní a protitoxikomanické stanici. Záchytná stanice je zařízením, jenţ je zřízeno územně samosprávným celkem. Je důleţité, aby na celém území 231
§ 11 zákona č. 379/2005 Sb. Viz § 16 odst. 3 zákona č. 379/2005 Sb. 233 § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb. 234 Viz. § 2 zákona č. 379/2005 Sb. 235 Viz. kapitola pracovněprávní regulace. 236 § 2 zákona č. 379/2005 Sb. 237 § 16 odst. 5 zákona č. 379/2005 Sb. 232
71
byla zajištěna záchytná sluţba s dojezdem do 45 minut. Pokud se zjistí, ţe ošetřovaná osoba není ohroţena na ţivotě, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a bezprostředně ohroţuje sebe nebo jiné osoby, je povinna setrvat v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. Dopravu osob zabezpečuje osoba která vyšetření vyzvala nebo Policie České republiky. Dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, ţe se prokáţe přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba, v opačném případě náklady nese osoba, která k vyšetření vyzvala. Ošetření osoby přijaté na záchytnou stanici oznamuje záchytná stanice jejímu registrujícímu praktickému lékaři. Jde-li o osobu mladší 18 let, oznamuje se tato skutečnost také jejímu zákonnému zástupci, popřípadě jiné osobě odpovědné za její výchovu a orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pro představu uvádím statistiku protialkoholní záchytné stanice v Ostravě za rok 2008:238 Protialkoholní záchytná stanice Ostrava zaznamenala 2 268 záchytů lidí pod vlivem alkoholu. Bylo to o 15 záchytů více neţ v roce 2007, kdy bylo těchto případů 2253. A statistika je neúprosná. Mezi klienty převládají muţi. Absolutní rekord má pán, který do května 2008 strávil noc na záchytce celkem 142 krát. Dalším rekordmanem je opět muţ, který se na záchytce do loňského roku probudil celkem 88krát. Mezi rekordmanky v tomto smyslu patří bohuţel i třicetiletá ţena, která uţ byla klientkou protialkoholní záchytné stanice celkem 31krát. Nejstarším klientem je muţ narozený v roce 1921, který byl loni na záchytce dvakrát. Výjimkou není ani to, ţe někteří klienti se na záchytku vrací během jednoho dne. Přijímají se i nezletilí klienti po dovršení 17. roku ţivota,“239 Za čas strávený na záchytce se platí 2000 korun. V loňském roce přímo na Protialkoholní záchytné stanici v Ostravě vybrali zhruba 400 000 Kč.240 Na záchytce klienti tráví nejméně 8 hodin a umísťuje se zde uţ při naměření jedné promile. Pod jednu promile se umísťuje v případě, ţe dotyčný není schopen odejít a komunikovat. V tom případě se zjišťuje moţnost poţití jiných návykových látek.V poslední době se mnoţí počet zachycených klientů i s naměřením kolem čtyř promile. Mnozí jsou schopni dokonce komunikovat a reagovat, i kdyţ značně zpomaleně.Tyto případy se posílají na urgentní příjem k propláchnutí (infúzní terapie) a pak se vrací zpět na Protialkoholní 238
Ostrava – protialkoholní záchytná stanice, 2008 [cit. 2011-03-07]. Dostupný na WWW: statistika [online] http://alkohol-alkoholismus.cz/protialkoholni-zachytne-stanice-zachytky/ostrava-protialkoholni-zachytnastanice-statistika. 239 Dle vyjádření vrchní sestry Radmily Vyslouţilové Protialkoholní záchytná stanice u Městské nemocnice Ostrava. 240 Ostrava – protialkoholní záchytná stanice, 2008 [cit. 2011-03-07]. Dostupný na WWW: statistika [online] http://alkohol-alkoholismus.cz/protialkoholni-zachytne-stanice-zachytky/ostrava-protialkoholni-zachytnastanice-statistika.
72
stanici k vystřízlivění. Lze říct, ţe průměrně tráví klienti k vystřízlivění v tomto zařízení zhruba tak 10 hodin.241 § 18 zakotvuje preventivní opatření. Mezi subjekty, která je mají nestarost patří: vláda a ministerstva, zejména školství, zdravotnictví, mládeţe a tělovýchovy a ministerstvo práce a sociálních věcí. Částečně vytváří finance programů, která se zaměřuje na protidrogovou politiku a kontrolují zda jsou finanční prostředky ze státního rozpočtu účelně vyuţity. Tyto subjekty provádí svou činnost v souladu s Národní strategií prostřednictvím akčního plánu, který je nástrojem pro její implementaci. Akční plán rozvíjí Národní strategii protidrogové politiky na určité období. V současnosti přichází v úvahu období 2005 aţ 2009. Akční plán definuje v základních oblastech protidrogové politiky konkrétní cíle, jednotlivé činnosti k jejich naplnění, určuje odpovědnosti s časovými termíny a definuje ukazatele plnění jednotlivých cílů.242 Úkoly plánu na období 2007 aţ 2009 jsou členěny do několika oblastí, například primární prevence, léčba a následná péče či sniţování rizik. V tomto ohledu, podle mého názoru primární prevence ušetří finanční prostředky, které by se musely vynaloţit na případné sniţování rizik. Zastávám názor, ţe prevence by se měla co nejvíce uplatnit i v problematice boje proti alkoholismu. § 20 pamatuje na poskytnutí odborné péče osobám, které škodlivě uţívají alkohol. Tato péče je poskytnuta ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociální péče, popřípadě v jiných zařízeních zřízených za tímto účelem. Jedná se o tyto type péče: ambulantní léčba, akutní lůţková péče, detoxikace, substituční léčba, programy následné péče, rezidenční péče či kontaktní a poradenské sluţby. Ústavní péče je krátkodobá a střednědobá, problémový uţivatele a závislých na alkoholu jsou léčeni ve zdravotnických zařízeních lůţkové péče a to v obvyklém rozsahu 5 aţ 14 týdnů. Programy následné péče pak zajišťují zdravotnická zařízení a jiná zařízení a obsahují soubor sluţeb, které následují po ukončení základní léčby a pomáhají vytvářet podmínky pro udrţení abstinence. Detoxikace je poskytnuta ambulantními a ústavními zdravotnickými zařízeními při předcházení abstinenčnímu syndromu.243
241
Dle vyjádření vrchní sestry Radmily Vyslouţilové Protialkoholní záchytná stanice u Městské nemocnice Ostrava. Ostrava – protialkoholní záchytná stanice, 2008 [cit. 2011-03-07]. Dostupný na WWW: statistika [online] http://alkohol-alkoholismus.cz/protialkoholni-zachytne-stanice-zachytky/ostrava-protialkoholnizachytna-stanice-statistika. 242 Viz. Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2007 aţ 2009 [online] Vláda Čr, 2007 – 2009 [cit. 2011-03-05]. Dostupný na www: http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organyvlady/protidrogova-politika/dokumenty/akcni-plan/akcni-plan-realizace-narodni-strategie-protidrogove-politikyna-obdobi-2007-az-2009-24329/ 243 Viz. § 20 zákona č. 379/2005 Sb. Podrobnějším výklad k péči bude poskytnut níţe.
73
V hlavě V. jsou popsány jednotlivé kompetence orgánů státní správy při provádění protidrogové politiky. V § 21 je stanoveno,ţe realizaci protidrogové politiky zajišťuje a koordinuje vláda prostřednictvím ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Kraje pak dle § 22 zřizují záchytné stanice a to v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zdravotnictví
či se například podílí na financování programů protidrogové politiky. Za
zmínku stojí i místní protidrogoví koordinátoři, kteří mají Nezastupitelnou úlohu v dané problematice. Usilují o potírání závislostí na alkoholu v jednotlivých regionech. V hlavě VI. jsou pak vyjmenovány kompetentní orgány k provádění kontrol a ukládání pokut. Kontrolu dodrţování povinností stanovených tímto zákonem vykonává obecní policie, obec přenesené v působnosti či Česká obchodní inspekce a další subjekty. Pokuty pak tvoří příjem státního rozpočtu nebo příjem obce.
4.8 Některé psychologická hlediska související s alkoholem
4.8.1 Vývoj trestu, účel trestu, psychologie trestu V dávných dobách slouţil trest především ke kompenzaci zločinu trestem a k zastrašení potencionálních pachatelů.
Tresty byly velice kruté a nepřiměřené deliktu. Do popředí
vystupovala myšlenka odplaty nebo dokonce i pomsty (oko za oko či zub za zub) za spáchaný trestný čin. Uplatňovala se i satisfakce poškozeným a veřejnému mínění.244 Tresty byly dlouhé a neúměrné a vyvolávaly tak bezvýchodnost, zoufalství a odpor společnosti. Postupně se tak ukázalo, ţe ani ty nejkrutější tresty v podobě veřejných poprav rozsah kriminality neovlivní. Jiţ antičtí myslitelé vyslovili myšlenku, ţe nikdo rozumný netrestá, protoţe došlo k provinění, ale aby k němu nedocházelo. Osvícenci vystoupili proti trestu jako vykoupení viny a zdůrazňovali jeho výchovnou stránku.245 Aby byl trest účinný musí být: přiměřený, jak z hlediska veřejného mínění, tak z hlediska delikventa neodvratitelný včasný
244 245
Houbová a kol., Psychologie pro právníky. Brno : Masarykova univerzita, 2006. s. 175. Tamtéţ.
74
Na účinnost trestu nebude mít aţ tak významný vliv přísnost trestu, ale včasnost a neodvratitelnost potrestání. „K bezmocnosti zákonů vede nikoli mírnost trestů, ale beztrestnost.“246 V současnosti jsou důleţité tyto čtyři základní účely trestu:247 zbavit moţnost páchat trestné činy (asociálního jedince izolovat) zastrašit a odradit potenciálního pachatele trestného činu (preventivní a ochranná funkce) zabezpečit povinnou ochrannou léčbu či jinými zákonnými prostředky působit k nápravě pachatele( nápravně – výchovná funkce) poskytnout satisfakcí sociálnímu smyslu pro spravedlnost potrestáním toho, kdo porušil zákon.
4.8.2 Psychologické aspekty efektivity ochranné léčby a doléčování závislých na alkoholu Léčba osob závislých na alkoholu má svá specifika, pacienti se potýkají s četnými problémy jako je např. dráţdivost, vysokou míra vztahovačnosti, agresivita či neschopnost adekvátně komunikovat. Ve snaze, aby byla léčba účinná je důleţité ji uplatňovat:248 reţimově - terapeutické působení reţimu a kladení důrazu na jeho důsledné plnění výchovně - odsouzení jsou vedeni a jsou jim vysvětlovány poţadavky a moţnosti jak mohou uplatnit své kvality a jaká je vhodná forma jejich činností. Zde je také kladen důraz na plnění programu zacházení, terapeuticky a)
širší
rovině
–
jedná
se
o
aktivity,
které
odsouzení
plní
b)
v uţším významu – jde o záměrné a cílené psychoterapeutické aktivity249
dobrovolně
Při léčbě závislostí je velmi důleţitá vnitřní motivace klienta, která zvyšuje efektivitu samotné léčby. Psychoterapie a další terapie mohou klienta přivést k změně motivace. Od odporu, pocitu ublíţenosti aţ ke spolupráci. Psychoterapeutická práce se tedy nejprve věnuje problematice odsouzení, trestu a následné léčby. Důraz je kladen na vyuţití doby pobytu k léčbě. Nejdůleţitější však jsou vnitřní cíle klienta, zejména otázka, co si klient vlastně chce 246
Tamtéţ. Tamtéţ, s. 176. 248 Např. Praxe a efektivita léčby odsouzených muţů závislých na alkoholu. Vězeňská sluţba České republiky, 2009 [cit. 2009-05-01]. Dostupný na WWW: http://www.vscr.cz/veznice-opava-83/vykon-trestu323/specializovane-oddeleni-605/praxe-a-efektivita-lecby-odsouzenych-muzu-zavislych-na-alkoholu-5286. 249 Tamtéţ. 247
75
odnést z léčby. Coţ představuje první krok k úspěšnějšímu navázání vztahu, poté se jiţ problémy zvládají lépe. S klienty se probírají otázky vnitřních hodnot, zejména náhledy na vlastní dosavadní ţivot a rozdíl mezi ţivotem s alkoholem a bez něj. Ukazuje se tak podíl klienta – odsouzeného na vlastním osudu a trestu. Léčba a trest jsou nabízeny jako moţnost pro nový ţivot. Postupně se tak vytváří vnitřní motivace pro práci a růst.250 Během léčby by měl kaţdý klient projít bloky jako je náhled na problematiku závislosti, motivací k abstinenci, prevencí relapsu s důrazem na zvnitřnění sociálně-právních norem a přípravou na praktický a bezúhonný ţivot po propuštění. Ke kaţdému odsouzenému by se mělo přistupovat individuálně a cílem léčebného programu by měla být nejen abstinence, ale i schopnost samostatného ţivota v abstinenci a se sociálně pozitivní prosperitou. Důleţité je, aby si odsouzení uvědomili souvislosti svého alkoholismu s trestnou činností a vyvodili z toho závěry.251 Masaryk napsal, ţe teprve, kdyţ se člověk vynoří ze své alkoholické mlhoviny, uvidí, kolik je v ţivotě krásy.252 Překonání závislosti vyţaduje výdrţ. Závislost je chronická nemoc a její léčba je úspěšná, kdyţ se léčí dlouhodobě. V rámci abstinenci je krizový třetí měsíc. Po protialkoholní léčbě a dvou měsících abstinence si „bývalý závislý“ řekne, „nejsem přece ţádný alkoholik, co kdybych si dal jedno pivo?“ Jenţe pokud má dotyčný zhoršené sebeovládání a vytvořenou závislost, stačí i jedno pivo k pořádnému maléru. Po prvním pivu následuje druhé, třetí, čtvrté a je tu nepříjemná recidiva.253 Jak se dá proti syndromu třetího měsíce bránit? Nejlepším řešením je soustavné ambulantní léčení nebo i spolupráce s organizací Anonymní alkoholici. Člověk si tak připomene problémy, které mu alkohol způsobil, i výhody abstinence. Velmi důleţité je také se zbytečně nestýkat s lidmi, kteří by odhodlání k abstinenci nerespektovali a účinky alkoholu podceňovali. S tím souvisí se nezdrţovat v prostředích, kde většina lidí pije alkohol, například v hospodách. Mnoho bývalých pacientů si aţ při delší abstinenci uvědomuje, kolik lidí alkohol z různých důvodů nepije254 Podle amerických odborníků je moţné překonávání závislosti rozdělit do tří stádií. Prvním rokem je velmi důleţité se soustředit na udrţení abstinence, vše ostatní se tomu musí podřídit. Druhým rokem si člověk dává do pořádku to, co si závislostí v ţivotě pokazil, zlepšují se rodinné vztahy či situace v zaměstnání. V tomto 250
Tamtéţ. Tamtéţ. 252 Masaryk měl s alkoholem problémy, a rozhodl se proto pro naprostou abstinenci od alkoholu. ( Nešpor, K., Zůstat střízlivý. Brno : Host, 2006, s. 30.) 253 Nešpor, K., Zůstat střízlivý. Brno : Host, 2006, s. 140. 254 Tamtéţ. 251
76
stadiu se abstinence jiţ jasně vyplácí, člověk má tak motivaci si nově nabyté výhody udrţet. Třetím rokem se člověk můţe plně soustředit na vyuţívání svých schopností, vnitřní růst a rozvoj osobnosti. Toto stadium můţe trvat i neomezeně dlouho. Abstinující uţ nepotřebuje tak intenzivní ambulantní léčbu nebo skupinovou či individuální terapii.255
255
Tamtéţ, s. 141.
77
5 Léčba syndromu závislosti na alkoholu v České republice 5.1 Protialkoholní léčba v České republice
Primárně je na tomto místě nutné konstatovat, ţe aktuálnější data kterými by se dalo zhodnotit účinnost
protialkoholní péče v České republice nejsou dostupné. Tyto údaje
podléhaly evidenci za dob minulého reţimu, k dostupnosti jsou tak pouze staré neaktuální údaje. Je to tomu tak z důvodu, ţe se po revoluci postupně rozpadla síť ambulancí pro alkoholismus a jiné toxikomanie, takzvaných AT poraden.256 V době existence AT poraden byla péče systematičtější z důvodu, ţe osoba se závislostí na alkoholu poté, co absolvovala léčbu v ústavní formě, byla povinná ještě
podstoupit doléčování ve ambulantních AT
ordinacích. Sběr dat a provádění statistik porovnání efektivity ochranné(ústavní) a dobrovolné léčby tak nebyl problém. Po revoluci však tento efektivní léčebný systém zanikl. Dalším důvod, proč tyto údaje nejsou k sehnání je ta skutečnost, ţe téměř všechny psychiatrické ambulance byly zprivatizovány a privátní psychiatři nechtějí na šetřeních spolupracovat. Privátní ambulance se navíc klientele se závislostí na alkoholu snaţí, pokud moţno vyhnout. Se zánikem těchto zařízení však postupně vznikl rozsáhlý počet nezdravotnických subjektů, jenţ mohou poskytnout pomoc v boji se syndromem závislosti na alkoholu Jedná se například různé poradny, nadace, sdruţení nebo i církevní péče. Se vznikem všech těchto zařízení se celkově rozrostl i počet různých druhů léčebných programů. Avšak i v důsledku vysoké tolerance alkoholu v naší společnosti a sníţeného společenského tlaku na osoby závislé na alkoholu došlo k tomu, ţe kvalita péče výrazně poklesla a péče o osoby se závislostí na alkoholu přestala být systematická. Ubylo i záchytných stanic.257 V současné době poskytují protialkoholní péči psychiatrické ambulance, ordinace pro prevenci a léčbu závislostí a v nejmenší míře protialkoholní pomoc i poskytují ordinace praktických lékařů a dalších specialistů. Systém péče se rozrostl, avšak neposkytuje tak efektivní léčbu jak systém AT poraden.
256
AT poradny v Praze [online] 2007 [cit. 2011-03-01]. Dostupný na WWW:http://www.praha9.cz/at-poradnyv-praze.html 257 Týden.cz. – Záchytek ubylo. O alkoholiky se nikdo nestará. [online] 2007 [cit. 2011-03-01]. Dostupný na WWW: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/zachytek-ubylo-o-alkoholiky-se-nikdo-nestara_17837.html
78
S rozpadem AT poraden naopak začalo přibývat ambulancí pro léčbu drogových závislostí. Přitom drogově závislých je podstatně méně, jak osob, potýkající se s problémy s alkoholem. Navíc drogově závislým pacientům chybí potřebná motivace a po léčbě se ke své závislosti vrátí, zbytečně tak zabíjí místa těm, pro které by protialkoholní léčby byla přínosem. Drogově závislí pacienti nemusí platit na regulační poplatek. Pilířem léčby je skupinová psychoterapie, doplňkově se uţívají léky. Většina pacientů má ještě další poruchu, například depresi. V rámci terapie pacient popisuje vznik závislosti a učí se jak předcházet rizikovým situacím. Na rozdíl od Skálova přísného reţimu se dnes uplatňuje "kontrolované pití", úplná abstinence uţ není jediný cíl léčby.258 Kdyţ pacienta stabilizují v lůţkovém zařízení, efektivita léčby prudce klesá, jestliţe není zajištěna následná péče. V České republice chybí ambulance pro následné doléčování a rehabilitace. Navíc léky pro léčbu závislostí jako např. Antabus v ambulantní léčbě ţádná pojišťovna
nehradí,
ani
na
ně
nepřispívá259
Velký problém v současné době je to, ţe počet lůţek v protialkoholních zařízeních nestačí zájemcům o protialkoholní léčbu a ţe se v drtivé většině případů na léčbu velice dlouho čeká.260 Mnohdy tak dotyčný261 rozhodnutí o podstoupení protialkoholní léčby do doby, neţ nastoupí do léčebny změní. Dalším problémem je to, ţe v Česku nefunguje systém léčby závislých dětí a mládeţe. Národní monitorovací středisko pro drogy zjistilo, ţe u nás je jen jedna léčebna pro mladistvé a jedna pro děti mladší patnácti let. Opilé nebo zdrogované děti, proto podstupují ošetření či léčbu na jednotkách běţných nemocnic nebo v protialkoholních léčebnách, tedy v prostředí, kde potkají „zkušenější“ alkoholiky. Stát na protialkoholní léčbu zjevně nemá dostatek finančních prostředků. I kdyby financí bylo dostatek, zřejmě by sami lékaři nově vzniklá pracovní místa neobsadili, jelikoţ práce se závislými je náročná a nepřináší mnoho satisfakce. Zájemcům o léčbu tak zbývají jen komunitní zařízení, kde si za léčbu částečně nebo úplně platí.262
258 Dle vyjádření PhDr. Csémyho – Novinky.cz- Kaţdý desátý člověk má problém s alkoholem [online] 2007 [cit. 2011-03-01]. Dostupný na WWW: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/202638-kazdy-desaty-cech-maproblem-s-alkoholem.html 259 Tamtéţ. 260 Viz. Léčba alkoholismu v České republice – málo lůţkových zařízení a ambulancí [online] 2010 [cit. 201103-01]. Dostupný na WWW: 261
Mlčoch, Z., Protialkoholní léčebny v Čr nesthají – alkoholiků je moc [online] 2008 [cit. 2011-03-01]. Dostupný na WWW: http://www.alkoholik.cz/zavislost/clanky_a_statistiky/protialkoholni_lecebny_v_cr_nestihaji_ alkoholiku_je_moc.html 262
Tamtéţ.
79
Úskalí představuje i skutečnost, ţe nestátní neziskové organizace, které se na tuto léčbu zaměřují, jsou odkázány jen na dotace, protoţe pojišťovny s nimi odmítají uzavírat smlouvy, jelikoţ je nepovaţují za zdravotnická zařízení.263 Na základě výše uvedených poznatků souhlasím s názorem, ţe nejlepší moţné řešení by bylo, kdyby se znovu obnovila síť podobná bývalým AT ordinacím pro prevenci a léčbu závislostí na celém území naší republiky. A to z toho důvodu, ţe jednotná síť ordinací AT by byla efektivnější neţ současný rozdrobený systém péče. Avšak tento jednotný systém péče by neměl být na úkor stejnorodostí v léčebném program. Péče se musí přizpůsobit osobě a potřebám a pacienta, to znamená, ţe je třeba její diferencovanost. K diferencované péči nemá daleko výraz „matching“. Jedná se o přiřazení optimální léčby k určitému pacientovi, podle jeho specifických charakteristik a potřeb.264 Například Barbor. a spol. doporučují u počínajících problémů s alkoholem školní programy – u nás jim zřejmě odpovídají pedagogicko – psychologické programy, problémy středního stupně závaţnosti by měly být léčeny intenzivními ambulantními programy a ty nejtěţší problémy by se měly léčit v terapeutické komunitě či ústavní léčbě.265 Při návrhu léčby je třeba brát v úvahu tyto proměnné faktory:266 týkají se tělesného stavu pacienta : například přítomnost tělesného odvykacího syndromu faktory týkající se duševního stavu : jedná se o duševní poruchu, jenţ nesouvisí se škodlivým uţíváním – například porucha osobnosti, deprese, přítomnost alkoholické psychózy, schopností adaptace atd. faktory týkající se rodiny : je třeba brát v úvahu, zda se jedná o rodinnou disfunkci či zda rodina jedince emočně podporuje, nebo např. přítomnost závislosti u blízkého příbuzného ve společné domácnosti, důleţité také je, zda rodina v léčbě aktivně spolupracuje týkající se sociálních vztahů : zda se jedná o zachovalé perspektivní sociální vazby či zda jsou přítomni přátelé, jenţ poţívají alkoholické nápoje moţnosti trávení volného času, v prevenci spolupracující nebo nespolupracující sdělovací prostředky, reklama na alkohol a legislativa faktory, jenţ souvisí s moţností léčby v dané oblasti: kapacita léčebných zařízení, zkušenosti a kvalifikaci týmů či ochotu pacienta ke spolupráci) Poskytnout pacientovi takovou péči, která by zohlednila jeho věk, druh závislosti a fáze rozvoje onemocnění nebo psychické komplikace. Uţitečné by bylo, kdyby se izolovali do 263
Tamtéţ. Csémy L., Nešpor K., Léčba a prevence závislosti. Praha: Psychiatrické centrum, 1996. s. 18. 265 Např. Csémy L., Nešpor K., Léčba a prevence závislosti. Praha: Psychiatrické centrum, 1996. s. 18. 266 Viz. Csémy L., Nešpor K., Léčba a prevence závislosti. Praha: Psychiatrické centrum, 1996. s. 17. 264
80
speciálního detenčního ústavu nemotivovaní pacienti v ochranném léčení od pacientů, kteří se chtějí léčit z jejich vlastního přesvědčení.
Nenarušovaly by se tak postoje těchto
spolupracujících pacientů. 5.1.1 Ambulantní léčba Ambulantní léčba můţe probíhat jak u motivovaných a i nemotivovaných osob (ochranná léčba).267 Počet lidí, kteří jsou schopni zvládnout svůj problém v ambulantním systému, je poměrně malý. To souvisí s určitým náhledem na nemoc, kdy si je pacient vědom svého problému a ten ještě není tak hluboký. Moţná také proto, ţe nevědí, co od léčby mají očekávat. I z tohoto důvodu dávají přednost ambulantní léčbě bez hospitalizace. Ta má ty výhody, ţe mohou fungovat v běţném ţivotě - např. chodit do práce a starat se o rodinu či studovat. Výhodou ambulantní léče je, ţe se nevyţaduje pracovní neschopnost. Naopak je nevýhodou, ţe člověk zůstává v prostředí, kde nemusí být snadné problém překonat.268 Součástí této léčby je psychoterapie, ale také léky proto baţení (cravingu). Nejde o látky, které by zhoršovaly snášenlivost alkoholu jako proslulý antabus, jen potlačují touhu po alkoholu a vedou tak k lepší prognóze nemoci.269 Denní případně noční stacionář je také jedna z podob ambulantní léčby. Formou nočního stacionáře bývají organizovány některé zahraniční podnikové programy pomoci problémově pijícím zaměstnancům, u nás jsou bohuţel vzácností. Pacient přichází do léčebného zařízení po pracovní době, v zařízení zůstává přes noc a ráno odchází do zaměstnání. Forma nočního stacionáře je proto vhodná pro lidi, kteří jsou v poměrně dobrém stavu, nemají však kde bydlet nebo mají velké rodinné problémy. V případě denního stacináře klient bývá v pracovní neschopnosti a dochází na léčbu obvykle kaţdý pracovní den. Narozdíl od ústavní, či rezidenční léčby, klient večer odchází domů. V rámci denního stacionáře jsou poskytnuty sluţby jako je např. terapie, pohovory s terapeuty, ale i moţnost poradenské pomoci ohledně sociálních a právních problémů, se kterými se klient můţe potýkat v souvislosti s abúzem. Součástí léčby můţe být i rodinná nebo partnerská terapie, neboť je prokázáno, ţe kvalifikovaná spolupráce s partnerem nebo i rodinou prokazatelně zlepšuje
267
Viz. Ochranné léčení. Nešpor K., Provazníková H., Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. Praha: 1996, s. 18. 269 Ambulantní léčba alkoholismu, závislosti na alkoholu [online] [cit. 2011-03-01]. Dostupný na WWW: http://www.alkoholik.cz/zavislost/lecba_alkoholismu/ambulantni_lecba_alkoholismu_zavislosti_na_alkoholu.ht ml 268
81
léčebné výsledky.270 Jestli jednou z podmínek úspěchu v léčbě je také terapeutický vztah mezi pacientem a terapeutem, pak v léčbě ambulantní je to prvek nejdůleţitější a pro orientaci v této vztahové hladině není ţádný návod moţný. Ambulantní léčba by měla poskytovat péči alespoň dvakrát týdně s psychoterapií minimálně jednu hodinu. Nabízený léčebný program je důleţitý, avšak individuální přístup je rozhodující. Dobrým indikátorem kvality je spolupráce ordinace se svépomocnou organizací, například s Anonymními alkoholiky.271 Viz.kapitola Dostupná zařízení v brněnském regionu. 5.1.2 Ústavní léčba Tato léčba je intenzivnější jak léčba ambulantní a více zabraňuje závislému poţití alkoholického nápoje, klient v rámci této léčby prakticky ţije v chráněném prostředí léčebného zařízení.272 V léčebně se klient účastní různých terapií a volnočasových i pracovních aktivit. Tato léčba bývá intenzivnější, protoţe se vyuţívá souběţně více postupů. V rámci léčby se často uplatňuje spolupráce s rodinou nebo partnerem (tzv. partnerská intervence) - coţ můţe být pro pacienta velmi prospěšné z hlediska motivu a povzbuzení, vyuţívá se skupinových terapií, principů terapeutické komunity, relaxačních technik či socioterapeutických klubů.273 Závislého přivede do léčebny nezřídka aţ konflikt se zákonem nebo léčba v nemocnici. Klientů, kteří se chtějí léčit dobrovolně není velké mnoţství.V léčebně klient nemá přístup k alkoholu a v plné míře se projeví závaţné abstinenční příznaky.Po zbavení se toxických látek mění pacient svůj postoj k léčbě a při rozumném tlaku ze strany příbuzných a odborníků se můţe vytvořit předpolí pro zahájení léčby. Po úvodní detoxikaci, která trvá čtyři aţ pět dní, začíná psychoterapie, buď skupinová, nebo individuální.274 Tato léčba je vhodná pro pacienty trpící těţšími zdravotními či psychiatrickými komplikacemi, jelikoţ se při hospitalizaci daří zvládat problémy při odvykání. Pacient je
270
Dis drogový informační server – Jak vypadá protialkoholní léčba [online] 2006 [cit. 2011-03-01]. Dostupný na WWW: http://www.drogy.net/portal/alkohol/lecba/jak-vypada-protialkoholni-lecba_2006_04_20-2.html 271 Keller J., Pecinovská O. a kol., Závislost neznáma. Grada Publishing: 1996, s. 93. 272 Viz. Vylecit.cz – Boj s alkoholismem IV část [online] 2009 [cit. 2011-03-01]. Dostupný na WWW: http://www.vylecit.cz/804/boj-s-alkoholismem-iv-cast/ 273 Viz. Dis drogový informační server – Jak vypadá protialkoholní léčba [online] 2006 [cit. 2011-03-01]. Dostupný na WWW: http://www.drogy.net/portal/alkohol/lecba/jak-vypada-protialkoholni-lecba_2006_04_202.html 274 Viz. Jak se léčí závislost na lakoohlu - Prevence a léčba závislosti na alkoholu [online] 2006 [cit. 2011-0301]. Dostupný na WWW: http://alkohol-alkoholismus.cz/clanky/jak-se-leci-zavislost-na-alkoholu
82
hospitalizován v nemocnici či psychiatrické léčebně, kde je pod neustálou kontrolou lékařů. Tento druh léčby je dlouhodobý a České republice pracuje řada takových zařízení. Doba hospitalizace je v některých zařízeních pevně stanovena, ale v jiných je přizpůsobována jednotlivému pacientovi. Doba léčení je zhruba 3 měsíce, v některých zařízeních je pevně stanovena, jinde se na ni tým a pacient dohodnou individuálně. Závislost na alkoholu je nevyléčitelná, proto musí pacient po propuštění dodrţovat celoţivotní abstinenci, jinak hrozí recidiva (znovupropuknutí závislosti). Po propuštění z ústavního léčení je většinou nutné dlouhodobé ambulantní doléčování, klient můţe docházet do ambulance psychiatra, ale také vyuţít nabídky některé ze svépomocných skupin. Takovou jsou například sdruţení Anonymních alkoholiků. V praxi se ukázalo uţitečné brát při navrhování délky léčby tyto činitele: -stav při přijetí (čím horší, tím delší léčba), -ţivotní situaci (čím horší, tím delší léčba), -délku předchozí abstinence a trvání recidivy, -duševní i tělesnou kondici, -schopnost vyuţívat moţností ambulantního léčení.275 Několik týdnů v léčebně zdaleka neznamená, ţe je dotyčný definitivně vyléčený. Aţ při střetu s realitou se pozná, jak dokáţe svému předsevzetí abstinence dostát. 5.1.3 Doléčování Následná péče, doléčování, je péče poskytnutá klientovi po odchodu z léčby. Po skončení samotného léčebného programu je často nezbytné navázat v doléčování. Doléčování se v širším pojetí týká všech sluţeb, které klient po léčbě vyuţije, od pracovního poradenství přes chráněné bydlení aţ po psychoterapeutické programy. V uţším pojetí je to péče zaměřená na podporu a udrţení abstinence po léčbě.276 Jde hlavně o zvládnutí obtíţné situace po příchodu z léčby, kdy klient konfrontuje poznatky a dovednosti z léčby s „normálním“ ţivotem a to bez alkoholu. Klient v některé situaci můţe „uklouznout“, jednorázově se znovu napít (mít relaps) a pokud je v kontaktu s odborníkem, je moţné situaci zvládnout tak, aby se klient poučil z toho, ţe podcenil rizika a
275
Nešpor, K. Zůstat střízlivý. Brno : Host, 2006, s. 161. Např. Drogová poradna – Doléčování [online] 2009 [cit. 2011-03-08]. Dostupný na WWW: http://www.drogovaporadna.cz/pomoc-a-lecba/dolecovani.html 276
83
vydal se na tenký led, aniţ by muselo dojít k tomu, ţe začne opětovně intenzivně uţívat alkohol.277 Doléčování můţe buď probíhat formou občasných konzultací s terapeutem nebo je moţnost vyuţít
i tzv. opakovacích léčeb.
Ty jsou poskytnuty některými léčebnými
pobytovými zařízeními, kdy klient po léčbě přijede na několik dní na opětovný pobyt, kde si můţe promluvit o problémech, na které po léčbě narazil, vyuţít na pár dní chráněného prostředí, které zná a zorientovat se v klidu ve své situaci.278
5.2 Syndrom závislosti na alkoholu v brněnském regionu 5.2.1Území města Brna a hlavní cíle protidrogové politiky Hlavním cílem protidrogové politiky města Brna je zejména zapojení celé společnosti do prevence zneuţívání drog. Město Brno usiluje o vytváření nabídek pozitivních alternativ k zneuţívání drog prostřednictvím poskytování informací, výchovy ke zdravému ţivotnímu stylu a aktivnímu vyuţití volného času pro mladé lidi. Nabízí jedincům a rodinám, kteří přijdou do styku s alkoholem a drogami a řeší problémy spojené s jejich zneuţíváním, odpovídající dostupnou a kvalifikovanou profesionální pomoc -léčbu a resocializaci.279 Město Brno chce zamezit uţívání alkoholu u děti a mládeţe a zaměřit se na předcházení vzniku závislosti specifickou primární prevencí. A to z důvodu výskyt opilosti na druhém stupni ZŠ a nízkého věku uţivatelů alkoholických nápojů. Svůj podíl na tomto patologickém jevu má jak obecně tolerantní postoj společnosti tak i rodina, vrstevníci a prostředí, ve kterém se mladiství a děti nachází.280 Na protialkoholní stanici byla zadrţena celá řada opilých. Z toho tvořilo v roce 2006 18 nezletilých (12 studentů, 2 učni, 2nezletilí v ústavní péči a 2 nezletilí bez pracovního poměru) 277
Tamtéţ. Tamtéţ. 279 Statutární město Brno [online] Magistrát města Brna, 2005-2009 [cit. 2011-03-08]. Dostupný na WWW: http://oko.brno.cz/index.php?nav01=2214&nav02=4013&nav03=11498 280 Tamtéţ. 278
84
a v lednu a únoru roku 2007 byli zadrţeni dokonce 4 nezletilí. (3 studenty, 1281 nezletilý v ústavní péči, nebyl však mezi nezletilými zadrţen ţádný učeň ani mladistvý). Město Brno tedy pokračuje v preventivních opatření, které by zabránily uţit tolerovaných drog alkoholu a tabáku v populaci děti a mládeţe. A to rozdílně od minulosti, kdy se soustředilo spíše na prevenci nelegálních drog. Rovněţ i nestátní organizace ve městě Brně vnímají potřebu věnovat zvláštní pozornost prevenci uţívání alkoholu a tabáku.282 Schválené finanční prostředky, jenţ byly vyčleněny ze státní rozpočtu, na protidrogovou politiku města Brna pro rok 2007 činí 4.948.000 Kč. Těmito prostředky se město rozhodlo financovat primární, sekundární, terciární a následnou péči. Ve městě Brně je v současnosti stabilní situace.283 A to i přesto, ţe rychlé sociální a ekonomické změny, chudoba, bezdomovectví a izolace zvýšily pravděpodobnost, ţe alkohol a drogy budou hrát významnou destruktivní roli v ţivotech mnoha dnešních mladých lidí. Je proto potřeba se i nadále věnovat specifické primární prevenci
na předcházení vzniku
závislostí na návykových látkách a udrţet stávající situaci.
5.2.2 Brněnský region a dostupná zařízení Na území města Brna se vyskytuje několik zdravotnických zařízení, které mohou poskytnout pomoc v případě výskytu problému, jenţ souvisí s alkoholem. Tato zařízení můţeme členit na státní a nestátní. Od sebe se liší jak osobou zřizovatele a způsobem financování, tak i garancí a zabezpečením ze strany státu. Mezi státní zařízení patří: Psychiatrická léčebna v Brně-Černovicích, Húskova 2, 618 00 Brno. Psychiatrické oddělení Vazební věznice Brno, Jihlavská 410/12, 625 00 Brno, Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Brno, Jihlavská 20, 625 00 Brno, Psychiatrická léčebna Brno – Černovice je jediným zařízením na území města Brna, které poskytuje osobám, jenţ se potýkají s problémy v důsledku nadměrného pití, lůţkovou léčbu. Právě proto bych se na toto zařízení svým výkladem chtěla detailněji zaměřit v následující kapitole. Psychiatrické oddělení Vazební věznice Brno284postrádá oddělení pro výkon 281 Tamtéţ. 282 Tamtéţ. 283 Tamtéţ. 284 Viz. Vězeňská sluţba České republiky [online] 2010 [cit. 2011-03-08]. Dostupný na WWW http://www.vscr.cz/veznice-brno-20/vykon-vezenstvi-821/
85
ochranné léčby, a proto odsouzení, kteří mají problém s alkoholem, nastupují léčbu ve Věznici Opava a Věznici Heřmanice. Specializované oddělení pro léčbu ze závislosti na alkoholu ve věznici Opava je určeno jak odsouzeným, jenţ se musí podrobit ochrannému léčení, tak rovněţ i těm odsouzeným, kteří se léčbě
chtějí podrobit z vlastní vůle, coţ
představuje velice dobré řešení, neboť pobyt ve věznici tak prospěšně vyuţijí. Psychiatrická léčebna Brno-Bohunice představuje poslední státní zařízení na území Brna, jenţ nabízí protialkoholní pomoc, ale jen ambulantní formou. Mezi nestátní zařízení patří: Nemají dokonce ani ţádné povinné poplatky, jejich financování je zajištěno prostředky z dobrovolných příspěvků. Nejedná se o ţádnou organizovanou komunitu, sektu, církev, politickou organizaci či jakoukoliv jinou instituci. Sdruţení Podané ruce Soukromé ambulance - Škroupova 48, Masarykova 37 Teen challenge A-kluby Občanské sdruţení Lotos Anonymní alkoholici Mezi neznámější protialkoholní společnost, která se vyznačuje relativně dlouhou historií, patří občanské sdružení Podané ruce. Vyznačuje se dlouhou existencí a představuje vzor pro ostatní organizace, které svou činnost směřují protidrogově. Cílem sdruţení Podané ruce je přispívat k ochraně lidských práv a rozvoji občanské společnosti a přispívat k podpoře a rozvoji humanistických myšlenek Sdruţení pomáhá lidem v těţkých ţivotních situacích tvorbou preventivních, podpůrných a intervenčních sluţeb. Chce poskytovat i kvalitní sluţby za přiměřenou cenu v oblastech prevence a léčby návykových chování a programů pro děti a mládeţ. Poskytuje ochranu veřejnému zdraví a ochranu před dopady zneuţívání návykových látek. Chce rozvíjet spolupráci v lokálních komunitách s aktivní vazbou na výzkum a na prevenci zdravotních problémů a sociálního vyloučení.285 Mezi další oganizace, které působí na území města Brna patří Teen challenge. Tato organizace se vyznačuje svými církevními tendencemi. Teen Challenge nabízí ucelený komplex sluţeb, často zcela zdarma. Školení lektoři v ČR jiţ několik let přichází do škol a vyučují o nebezpečí zneuţívání drog. Lektoři jsou často sami bývalí uţivatelé drog, takţe předávají mladým lidem reálnou podobu nebezpečí, které drogy nebo jiné typy závislosti 285
Občanské sdruţení Podané ruce [online] Podané ruce, o.s., 1995-2009 [cit. 2011-03-08]. Dostupný na WWW: http://www.podaneruce.cz/data/files/SPR_Vyrocni_zprava_2009_web_372.pdf
86
skrývají. Krom těchto pracovníků největší pomoc poskytuje Bůh. Cílem je předcházení problémům spojených s pozdějším zneuţíváním návykových látek. Náboţenské tendence jsou patrny jiţ z cíle této organizace: „Naším cílem je napomoci k zásadní změně chlapců, dívek, muţů a ţen, jejichţ ţivoty byly zasaţeny problémy s hněvem, rebelií, depresí, zneuţíváním drog a dalšími problémy ovládajícími jejich ţivot. Věříme, ţe poskytnutím nové perspektivy našim studentům jim dáme příleţitost se realizovat a dosáhnout svých snů.“286 Mezi další obecně prospěšné společnosti zabývající se převáţně alkoholovou problematikou se řadí společnost A – kluby. Poskytuje informace, sociální poradenství, terapeutický léčebný program, následnou péči a pomoc s hledáním zaměstnání. Společnost pomáhá osobám závislým na alkoholu ale také i na lécích a hazardním hráčství. Pomáhá nejen závislému, ale i jeho rodině a blízkým. Společnost A – kluby působí na klienta tak, aby ho motivovala k léčbě. Cílem je také primární preventivní opatření na školách. A – kluby provádí místní šetření na školách v brněnském regionu, jenţ zaměřuje na zneuţívání návykových látek. Jako poslední nestátní zařízení bych chtěla zmínit terapeutickou komunitu Lotos. Pomáhá osobám závislým na alkoholu v léčbě zapojením do pracovního procesu, obnovením společenských vazeb a se začleněním se zpět do běţné společnosti. Organizace Lotos připravuje své klienty na návrat do společnosti tím, ţe je vede k samostatnosti. Působí především na klienty, kteří absolvovali ústavní léčbu nebo navštěvují psychiatrické ambulance a snaţí se je motivovat a rehabilitovat tak, aby znovu nepropadli pití. Respektuje potřeby klientů, klient můţe navrhovaný postup i samotnou léčbu kdykoliv odmítnout. Klient má moţnost si zvolit i svého terapeuta.287 Součástí sluţeb Lotos je ubytování, individuální a skupinové terapie, zprostředkování kontaktu se společenským prostředími či terapeutické práce s rodinami klientů.288 Poslední zmínka v této kapitole patří Anonymním alkoholikům. Jedná se o svépomocné sdruţení bývalých a současných alkoholiků. Tito se při společných setkáních snaţí řešit problém s nadměrným pitím.
Dělí o své zkušenosti a pomáhají tak i ostatním překonat
alkoholovou závislost. Jedinou podmínkou pro členství je přání přestat pít. Výhodou tohoto druhu terapie je velká míra svobody, zachování anonymity a nenarušení osobního ţivota.289
286
Teen challenge [online] [cit. 2009-05-01]. Dostupný na WWW: http://www.teenchallenge.cz/ Lotos Brno - Centrum sluţeb sociální prevence [online] Lotos Brno, o.s., 2006 [cit. 2011-03-09]. Dostupný na WWW: http://alkohol-alkoholismus.cz/obcanske-sdruzeni-o-s-lotos-brno/lotos-brno-o-s-tk-byty-na-pul-cesty 288 Tamtéţ. 289 Tamtéţ. 287
87
Společenství je soběstačné díky vlastním dobrovolným příspěvkům. AA není spojeno s ţádnou sektou, církví, politickou organizací či jakoukoliv jinou institucí. Cílem sdruţení „je zůstat střízlivý a pomáhat ke střízlivosti jiným alkoholikům“290. Podmínkou členství nejsou ţádné povinné poplatky. Finance jsou zajištěny z dobrovolných příspěvků. 5.2.2.1 Léčebna Brno – Černovice Psychiatrická léčebna v Černovicích funguje od roku 1863.291 Léčebna byla na svou dobu moderní ústav a stala se vzorem pro budování dalších podobných zařízení. Během následujících let prošla rozmanitým vývojem, jeţ odpovídal vývoji psychiatrické léčby v Evropě. Kapacita lůţek se rozrůstala a nakonec se ustálila na současných 830 lůţek.292 Od roku 1972 se v této léčebně zjišťuje účinnost protialkoholní léčby prostřednictvím katamnestických šetření. V této kapitole bych chtěla srovnat výsledky katamnestické studie provedené v roce 1988.293 Tuto studii uskutečnila čtveřice lékařů a to: MUDr. Šťastný spolu s Kostroňovou, Pokorem a Zahradníkem. Lékaři při výzkumu vycházeli z údajů ordinací AT, pacienti těmto ordinacím byli předáni a následně se zde měli doléčovat.294 I. Dobrovolní pacienti 1
rok
po
skončen léčby
I I. Nedobrovolní pacienti
efektivní
51,7 %
efektivní
52,6 %
zčásti
23,7 %
zčásti
15,6 %
efektivní
24, 6 %
efektivní
21,5 %
neefektivní 3
roky
skončen léčby
po
neefektivní
efektivní
36,8 %
efektivní
28,6 %
zčásti
39,5 %
zčásti
57,2 %
efektivní
23,8 %
efektivní
14,2 %
neefektivní
neefektivní
290
Tamtéţ. Psychiatrická léčebna Brno [online] [cit. 2011-10-3]. Dostupný na WWW:http://www.plbrno.cz/main.php?id=11. 292 Tamtéţ. 293 Šťstný, V., Kostroňová, J., Pokora, J., et. al., P. Efektivita protialkoholní léčby na protialkoholním oddělení Psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích. Alkoholismus a drogové závislosti. 1995, roč. 30, č. 3, str. 123. 294 Tamtéţ. 291
88
7
let
po
skončení léčby
efektivní
35,8 %
efektivní
0,0 %
zčásti
20,7 %
zčásti
16,7 %
efektivní
43, 5%
efektivní
83,3 %
neefektivní
neefektivní
Zdroj: Šťastný, V., Kostroňová, J., Pokora, J., Zahradník, P. Efektivita protialkoholní léčby na protialkoholním oddělení Psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích. Alkoholismus a drogové závislosti. 1995, roč. 30, č. 3, str. 124.
Při výzkumu se potvrdil očekávaný trend, čím uplynula delší doba od léčby, tím méně bylo abstinujících osob. U ochranných léčeb byl problém v tom, ţe bylo posuzováno malé mnoţství případů. U ochranné léčby byly po roce dobré výsledky především z toho důvodu, ţe pacienti byli ve výkonu podmíněného trestu či ochranného dohledu295. Po jednom roce se úspěšnost u dobrovolných a nedobrovolných pacientů pohybuje ve stejných hodnotách, u obou je to něco přes 50 %296. Při srovnávání výsledků po 7 letech z grafu však vyplívá závěr, ţe dobrovolní pacienti byli téměř o polovinu úspěšnější v léčbě297. Coţ podle mého názoru, není aţ tak špatný výsledek. V roce 1982 a 1984 byla rovněţ prováděna efektivita léčeb u motivovaných (dobrovolných) a nemotivovaných (nedobrovolných) pacientů298. Byla zkoumána efektivita léčení ze závislosti na alkoholu a to opět u motivovaných a nemotivovaných pacientů. U dobrovolných pacientů bylo zjištěno pokles počtu zcela abstinujících a zvýšení úspěšnosti efektivní léčby299. Při zkoumání úspěšnosti léčení po 3 a 7 letech u dobrovolných pacientů došlo ke sníţení počtu zcela abstinujících a zvýšení pacientů sociálně zlepšených300. U nedobrovolných pacientů výsledky nebyly příliš objektivní z důvodu, ţe byl zkoumán velmi malý počet pacientů. Do dobrovolné léčby pacienti přicházely v horším zdravotním stavu a 295
Šťstný, V., Kostroňová, J., Pokora, J., et. al., P. Efektivita protialkoholní léčby na protialkoholním oddělení Psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích. Alkoholismus a drogové závislosti. 1995, roč. 30, č. 3, str. 124. 296 Viz. 1 řádek tabulky. 297 Viz. 4 řádek tabulky. 298 Šťastný, V., Kostroňová, J., Pokora, J., Zahradník, P. Výsledky léčby u souboru motivovaných a nemotivovaných pacientů léčených na oddělení AT PL Brno-Černovice po dobu 7, 5 a 1 roku. Protialkoholický obzor. 1991, roč. 26, č. 6. 299 Šťastný, V., Kostroňová, J., Pokora, J., Zahradník, P. Výsledky léčby u souboru motivovaných a nemotivovaných pacientů léčených na oddělení AT PL Brno-Černovice po dobu 7, 5 a 1 roku. Protialkoholický obzor. 1991, roč. 26, č. 6, str. 362. 300 Šťastný, V., Kostroňová, J., Pokora, J., Zahradník, P. Výsledky léčby u souboru motivovaných a nemotivovaných pacientů léčených na oddělení AT PL Brno-Černovice po dobu 7, 5 a 1 roku. Protialkoholický obzor. 1991, roč. 26, č. 6, str. 364.
89
s vyššími stádii závislosti.301 Bylo však zjištěno, ţe nemotivovaných pacientů, kteří zdárně léčbu ukončili, výrazně ubylo.302
301
Šťastný, V., Kostroňová, J., Pokora, J., Zahradník, P. Výsledky léčby u souboru motivovaných a nemotivovaných pacientů léčených na oddělení AT PL Brno-Černovice po dobu 7, 5 a 1 roku. Protialkoholický obzor. 1991, roč. 26, č. 6, str. 362. 302 Tamtéţ.
90
6.Stav de lege ferenda v pojednávané oblasti 6.1 Nový občanský zákoník Při úvaze de lege ferenda je nutno v prvé řadě zohlednit návrh nového občanského zákoníku, který by měla v prosinci 2011 projednat vláda. Nový občanský zákoník by měl nahradit svého mnohokrát novelizovaného předchůdce z roku 1964. Obecným ideovým vzorem této nové úpravy je vládní návrh bývalého Československa z roku 1937. Inspiraci hledá také např. v odpovídajících předpisech německých či švýcarských. Myšlenkově by měl korespondovat středoevropské právní tradici, srovnat se s evropskou kulturní a právní konvencí a opustit myšlenkové koncepce práva z období socialismu.303 Přípravy trvaly osm let a několik let ještě bude trvat, neţ nová norma vstoupí v platnost, respektive nabude účinnosti. Občanský zákoník je tematicky rozdělen do pěti částí – Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná.304 Roztříštěnost současné úpravy, tak nahradí systematicky uspořádaný kodex, člověk při řešení záleţitosti jiţ nebude muset sledovat občanský zákoník a další předpisy jako je např. zákon o rodině, obchodní zákoník v několika kodexech.305 6.1.1 Změny v novém občanském zákoníku V novém občanském zákoníku bude spolu s několika dalšími změnami odlišně upravena také svéprávnost. Plně svéprávný se člověk stává při dosaţení 18. roku ţivota, před 18. rokem je to moţné jen díky sňatku. Nový zákoník umoţní nabýt svéprávnost také emancipací. A to pokud bude dotyčná náctiletá osoba se schopna o sebe postarat a nebude finančně na nikom závislá. Osoba mladší 18 let, tak bude moci záleţitosti vyřizovat bez souhlasu zákonného zástupce.306
303
aktuálně.cz [online] [cit. 2011-03-023]. Dostupný na WWW : http://wiki.aktualne.centrum.cz/obcanskyzakonik/ 304 Nový občanský zákoník [online] [cit. 2011-03-023]. Dostupný na WWW : http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/uvodni-stranka.html 305 Tamtéţ. http://obcansky zakonik.justice.cz/cz/obecne-o-zakoniku.html 306 Bezplatná právní poradna [online] [cit. 2011-03-023]. Dostupný na WWW http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/navrhy-novely-nove-zakony/5790-novy-obcansky-
91
Dále bude změna v chápání věcí v právním slova smyslu. Věcí v právním smyslu bude vše, co je rozdílné od osoby a slouţí potřebě lidí. Zvíře jiţ nebude věcí v právním smyslu. Další prospěšná změna bude v případě mateřství. Bude moţné vztah dárkyně embrya - neplodné ţeny k dítěti legalizovat cestou osvojení.307V nastávající nové úpravě budou nově zahrnuti do skupiny lidí s právem dědit také sestřenice a bratranci.308 Syndrom závislosti na alkoholu má závaţné negativní důsledky ve všech oblastech společenského ţivota. K podstatným okolnostem, které sniţují účinnost protialkoholního boje u nás, je tolerantní přístup veřejnosti k poţívání alkoholických nápojů. Účinnost protialkoholního boje u nás narušuje tolerantní přístup účasti veřejnosti k poţívání alkoholických nápojů.
6.2 Systém péče o osoby závislé na alkoholu a co je třeba změnit Co se léčby týká, tak česko se potýká s nedostatkem ambulancí a lůţkových zařízení pro následné doléčování, chybí i síť ambulantních poraden pro alkoholiky, došlo i k poklesu záchytných stanic. Nefunguje zde systém léčby závislých dětí a mládeţe, kteří léčbu podstupují v léčebnách se „zkušenějšími“ alkoholiky. Současná síť zařízení je příliš diferencovaná a nejednotná. Nabízí sice širokou škálu různých poraden a zařízení, avšak na úkor kvality péče. Nejednotnost péče má dopad i na efektivitu. Bylo by vhodné protialkoholní péči znovu sjednotit a koordinovat. Systém péče, který tu byl za dob minulého reţimu se osvědčil více. Bylo by proto ideální, kdyby se znovu zavedl podobný systém péče, jaký tu byl do roku 1989, to znamená AT ordinace. Péče by byla také efektivnější, kdyţ by motivované pacienty izolovali v léčebných zařízeních od nemotivovaných.
6.3 Podávání alkoholu dítěti a specifikace změn v této věkové skupině K jistým úpravám by mohlo dojít v oblasti podávání alkoholu dítěti, či mladistvému, který v tomto věku touţí „objevovat svět“. Tento delikt by měl být více trestán. Trestný čin vyţaduje úmysl a oproti předchozí úpravě, podání ve větší míře i opakovanost. V tomto směru tedy proběhl jistý pokrok ve srovnání s předchozí úpravou. Za prodej a podávání alkoholických výrobků nehrozí provozovatelům vězení. Do jisté míry by pomohlo zvýšit míru restrikcí, případně i zvýšit hranici pro prodej alkoholu. Pomohl by i postih pachatele, tedy 307 308
Tamtéţ. Tamtéţ.
92
v tomto případě mladistvého, který se pohybuje pod hranicí 18 let a je psychicky natolik vyspělý, ţe „ví co dělá“.Bylo by dobré se inspirovat úpravou ve Švédsku, kde je zavedena částečná prohibice. Alkohol je tu moţné prodávat aţ osobám od 20 let, které nejsou zjevně pod vlivem alkoholu a není u nich navíc ani podezření, ţe by mohly alkohol předat někomu dalšímu. Pomohlo by i zavést licence na prodej alkoholu či zvýšit ceny alkoholu. Pokud však bude i nadále převládat tolerantní přístup naší společnosti ke zneuţívání alkoholu, tak se stále budeme potýkat s tímto nešvarem.
6.4 Zmenšená příčetnost versus nepříčetnost Velkým nedostatkem současné právní úpravy je to, ţe postrádá vymezení tzv. zmenšené příčetnosti. Představuje to tak dosti podstatnou mezeru v TrZ, neboť je důleţité rozlišovat mezi pojmy nepříčetnost a zmenšená příčetnost. Má to vliv na trestní odpovědnost pachatele, kdy obvinění za trestný čin ohroţení pod vlivem návykové látky podle § 274 nezabrání pachatelova zmenšená příčetnost. Obvinění za trestný čin opilství, tak pro pachatele představuje příznivější variantu, jelikoţ se postihuje jen přivedení se do stavu nepříčetnosti. De lege ferenda by se zákonodárce měl důsledněji zabývat těmito pojmy a upřesnit a specifikovat definici zmenšené příčetnosti.
6.5 Preventivní činnost V oblasti prevence by bylo třeba dosáhnout skutečně celospolečenského zapojení a aktivní účasti celé naší veřejnosti. Je třeba se více zaměřit na protialkoholní výchovu, která by měla být jako nedílná součást výchovně vzdělávacího procesu rozvíjena zejména jiţ od prvních tříd základních škol. Děti, mají v tomto věku schopnost přebírat spontánně, bez kritického odstupu veškeré nové informace a uchovávat si je dlouhou dobu v nezměněné podobě.309 Je důleţité, aby byl výklad o následcích zneuţívání alkoholu dětem podán takovým způsobem, aby se jim uchoval v paměti, a aby se tak vyvarovali nadměrnému poţívání alkoholu i v období dospívání a dospělosti. Dospívající by se měli zaměřit na takové aktivity, které by působily na rozvoj jejich osobnosti a v dospělosti by tak dokázali i v současném náročném, rychle se měnícím a tedy často „stresovém“ světě ţít všestranně plnohodnotný ţivot. Je potřeba si vybrat z různých alternativ tu aktivitu, která bude nejlépe odpovídat zájmům a povaze jedince. Správný výběr aktivity je schopen přinést nejen ochrany před nebezpečím alkoholu ale i trvale příjemné 309
Např. Nešpor, K., Csémy, L. Alkohol, drogy a vaše děti. Jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat, jak je zvládat. Praha :1994.
93
pocity, které pramení z přirozené lidské potřeby naplněné seberealizace. Důleţité je začít u sebe a svým vlastním chováním být příkladem ostatním, zejména mládeţi.310 Prevence ušetří i zvýšené nároky na zdravotní a sociální sluţby. Zabrání i finanční a existenčním problémům, se kterými se osoba závislá na alkoholu mnohdy potýká. Zabrání i zvýšenému riziku, ţe se někdo stane obětí trestné činnosti nebo ţe se jí dopustí (týká se zejména násilné trestné činnosti) či nehodám „pod vlivem“. Zabrání i domácímu násilí za situace, kdy jsou útočník nebo oběť pod vlivem alkoholu.
Závěr Ve své práci jsem se zabývala problematikou zneuţívání alkoholu. Snaţila o analýzu základních poznatků moderní adiktologie v souvislosti s charakteristikami právní úpravy v oblasti boje proti zneuţívání alkoholu. V praktické části jsem usilovala o to, aby tato část diplomové práce obsáhla poznatky o této oblasti sociální patologie, jak v regionu, tak i celorepublikovém měřítku. V závěru práce jsem k problematice zneuţívání alkoholu vyvodila postoje „de lege ferenda“. Teoretickou část práce jsem zahájila základními pojmy a terminologií za účelem lepší orientace jak v mé diplomové práci, tak i v celé této problematice. Poté jsem postupovala přes vývoj abúzu a jednotlivých stádií závislosti na alkoholu aţ po faktory sociální, psychologické a biologické. Sociální faktory souvisí se skutečností, ţe konzum alkoholu se povaţuje za součást moderního ţivota. Lidé pití alkoholu povaţují za ţádoucí a neškodný zvyk. Mezi sociální faktory, které se podílí na vzniku a rozvoji závislosti na alkoholu patří i průmysl, který je zaloţen na výrobě a prodeji alkoholu a do značné míry i reklama na alkohol. K předcházení vzniku závislosti je důleţité dodrţovat především primární prevenci. Na základě výzkumu - Pilotní projet DDD se dospělo k názoru, ţe zneuţívání návykových látek lze předejít tím, ţe primární prevenci zahájíme jiţ v ranném dětství, protoţe později by to vedlo jiţ k omezenějšímu účinku. Psychologické faktory souvisí zejména s psychickým únikem z osobních tíţivých problémů. V rámci biologických faktorů na základě adopční studie bylo potvrzeno, ţe geny mají podíl na vznik závislosti na alkoholu přibliţně stejnou měrou jako prostředí. 310
Např. Nešpor, K., Csémy, L. Alkohol, drogy a vaše děti. Jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat, jak je zvládat. Praha :1994.
94
V kapitole Alkohol a společnost jsem se detailněji zaměřila na rozdíly syndromu závislosti na alkoholu u ţen, muţů a dětí. U ţen má toto onemocnění svůj průběh a svá specifika. Obzvlášť důleţité je, aby se ţena zdrţela alkoholu v průběhu těhotenství. Expozice plodu alkoholem můţe způsobit závaţnou vrozenou poruchu - fetální alkoholový syndrom (FAS) a spektrum vrozených alkoholových poruch. Nejvíce jsou pak ohroţeni ti mladí muţi, jejichţ otec je závislý na alkoholu. Alkohol pro děti a mladistvé představuje větší nebezpečí neţ pro dospělé. Vzhledem k jejich nedokončenému vývoji, má závislost rychlejší průběh. Výzkum, který se zaměřil na uţívání návykových látek u vysokoškolských studentů v České republice vedl k závěru, ţe v souvislosti s uţíváním alkoholu jsou studenti vystaveni vyššímu riziku nepříznivých důsledků v porovnání s dalšími návykovými látkami i v porovnání ve vztahu ke srovnatelné věkové skupině nestudujících. Zajímavé poznatky přinesl i historický pohled na problematiku boje proti alkoholu. Historický vývoj byl zdokumentován od prvopočátku aţ k nedávno platné zákonné úpravě od počátku 20. století, od roku 1922 aţ do pádu minulého reţimu, roku 1989. V této kapitole, tak byla detailněji popsána vcelku moderní právní úprava, jenţ začala zákonem č. 86/1922 Sb., o omezování podávání alkoholických nápojů a přes zákony č. 87/1948 Sb., o potírání alkoholismu a 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu se dostala aţ k zákonu, č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, jenţ pozbyl platnost v důsledku pádu komunistické garnitury. V praktické části diplomové práce, v kapitole podmínky jednání fyzické osoby jsem popsala způsob, jak chránit osobu, která je závislá na alkoholu takovým způsobem, ţe není schopna posoudit právní následky svého jednání. Rovněţ zákoník práce ve svých ustanoveních zapovídá poţívat alkohol. Ochraňuje tak zaměstnavatele před výskytem případných škod a jednak zaručuje, ţe výkon práce jeho zaměstnanců nebude v důsledku abúzu sníţen. Konzumace alkoholu je tak povolena v malém mnoţství pouze obchodním zástupcům (například přípitek při obchodních jednáních) dále pracovníkům v hutích či degustátorům. Po stabilním vývoji byl zaznamenán nárůst trestných činů v dopravě a tento trend i nadále pokračuje. Překvapení způsobilo, ţe vliv na výskyt počtu nehod má i dosaţený stupeň vzdělání. Také se prokázalo, ţe s prodluţující se dobou vlastnictví řidičského průkazu, se podíl nehod zaviněných pod vlivem alkoholu sniţuje, výjimkou byl pouze Jihomoravský kraj, kde i u nejzkušenějších řidičů, vlastnících řidičský průkaz déle neţ deset let, podíl nehod ovlivněných alkoholem narůstal na nejvyšší hodnotu v republice. Velmi pozitivní zjištění přinesla statistika smrtelných dopravních nehod způsobených alkoholem v jihomoravském 95
kraji. Situace se zde výrazně zlepšila. Zatímco v roce 2005 bylo v souvislosti s alkoholem usmrceno 11 osob, v roce 2010 byli usmrceny jen 4 osoby. Statistika smrtelných dopravních nehod pod vlivem alkoholu v České republice naznačuje od roku 2007 opět pozvolný růst. Situace sice není tak krizová jak tomu bylo v roce 1994, kdy opilým řidičem bylo usmrceno kaţdých 212 osob, avšak kaţdý 7. usmrcený opilým řidičem v roce 2009 není zrovna zanedbatelné číslo. Velkým nedostatkem současné právní úpravy je to, ţe postrádá vymezení tzv. zmenšené příčetnosti. Představuje to tak dosti podstatnou mezeru v TrZ, neboť je důleţité rozlišovat mezi pojmy nepříčetnost a zmenšená příčetnost. Má to vliv na trestní odpovědnost pachatele, kdy obvinění za trestný čin ohroţení pod vlivem návykové látky podle § 274 nezabrání pachatelova zmenšená příčetnost. Pozitivum představuje, ţe se zákonodárce více zaměřil na děti a mladistvé. Při srovnání definice trestného činu podání alkoholu dítěti s předchozími úpravami, obsáhla ta současná jak větší míru, tak i opakovanost prodání, podání či poskytnutí alkoholu. To, ţe je snaha zabránit mladistvým zneuţívat alkohol, lze pozorovat i na nárůstu v počtu nasazených policistů, zkontrolovaných osob i provozoven při kontrolách ze srpna 2010. Jejich cílem bylo zejména zefektivnění spolupráce všech orgánů státní správy při boji s tímto fenoménem. Co se týká páchání trestné činnosti v důsledku nadměrné konzumace alkoholu, je způsobeno jednak v souvislosti s alkoholem a jednak pod vlivem alkoholu. Souvislost mezi alkoholem a ostatní trestnou činností lze shrnout do čtyř skupin: 1) Trestná činnost pod vlivem návykových látek, 2) Návykové látky u obětí trestných činů 3) Trestná činnost jako způsob, jak si opatřit prostředky na alkohol 4) Ekonomicky motivovaná trestná činnost související s alkoholem. Významným právním pramenem v oblasti boje proti trestným činům s alkoholem souvisejících, je trestní zákoník. Alkohol má svůj důleţitý význam u trestných činů ohroţení pod vlivem návykové látky, opilství a podání alkoholu dítěti. Pokud srovnáme trestné činy opilství a trestný čin ohroţení pod vlivem návykové látky, tak je podstatné zásadně odlišovat termín „stav vylučující způsobilost“ a „nepříčetnost“. Stav vylučující způsobilost souvisí s trestným činem ohroţení pod vlivem návykové látky a nepříčetnost s trestným činem opilství. Trestní zákoník má velmi blízkou spojitost s přestupkovým zákonem, který se zaměřuje na prohřešky, jenţ nedosahují takové intenzity a společenské nebezpečnosti. Tato jednání se proto postihují pod hrozbou mírnějších sankcí. Zákon o přestupcích má velmi blízko v některých svých ustanoveních k zákonu o 96
provozu na pozemních komunikacích. V zákoně o silničním provozu jsou obsaţena ustanovení, jenţ se týkají bodového systému. Účelem bodového systému je zejména postihovat
recidivu
páchání
přestupků
proti
bezpečnosti
provozu
na
pozemních
komunikacích. Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami efektivně a komplexně obsáhl problematiku související s alkoholem. Představuje tak velmi vydařenou právní normu, která je v souladu i s právní úpravou Evropských společenství. Pokud jde o ochranné léčení, tak je třeba zdůraznit, ţe moţnost omezení pohybu ochranným léčením patří do základních omezení Listiny základních práv a svobod. Uloţení ústavní ochranné léčby představuje stejně závaţný zásah do základních práv a svobod jedince jako trest odnětí svobody. Je proto důleţité, aby o tomto zásahu rozhodoval pouze soud. Rozbor současného právního stavu v České republice byl zakončen kapitolami o Vývoji, účelu a psychologii trestu a Psychologických aspektech efektivity ochranné léčby a doléčování závislých na alkoholu. Kapitolu o Psychologických aspektech léčby jsem zapojila z důvodu, ţe léčba osob závislých na alkoholu obsahuje i některá specifika. Kapitola pátá se zaměřuje na léčbu závislosti na alkoholu v České republice a zaostřuje se i na brněnský region. Při zobecnění je moţné problémy se závislostí na alkoholu léčit ústavně a ambulantně. Ústavní léčení se uplatní v případě, ţe se pití někomu vymklo z rukou takovým způsobem, ţe mu ambulantní léčba jiţ nezajistí dostatečnou pomoc. Ambulantní léčení se uplatní v počátcích zachycení této nemoci a v případě doléčování. Rovněţ i léčení syndromu závislosti na alkoholu v České republice charakterizují některá specifika. Například pozitivní skutečností je, ţe na rozdíl od Skálova přísného reţimu se dnes uplatňuje metoda "kontrolovaného pití". Úplná abstinence uţ tak není jediný cíl léčby. Uplatňují se i humánější způsoby léčby neţ je prostředek Antabus. Na českém trhu se objevuje široká škála nových dokonalejších a k organismu šetrnějších léků. V brněnském regionu jsem se detailněji zaměřila na hlavní cíle protidrogové politiky, na dostupná zařízení, kde je moţné hledat protialkoholní pomoc a na nejvýznamnější zařízení brněnského regionu, psychiatrickou léčebnu v Černovicích
97
Summary
In my work I dealt with the issue of alcohol abuse. Trying to analyze the basic concepts of modern Addictology in connection with the characteristics of legislation in the fight against alcohol abuse. In the practical part, I sought to make this part of the thesis accumulated knowledge about this social pathology, both in the region and nationwide scale. In the conclusion I came to the issue of alcohol abuse has drawn position de lege aspects. The theoretical part of the work I started the basic concepts and terminology in order to better focus in my thesis, and throughout this issue. Then I progressed through the development stages of abuse and alcohol dependence to social factors, psychological and biological. Social factors related to the fact that alcohol consumption is considered a part of modern life. People drinking alcohol considered desirable and harmless habit. Among the social factors that contribute to the emergence and development of alcohol dependence include industry, which is based on the production and sale of alcohol and to a large extent, alcohol advertising. The prevention of addiction is especially important to primary prevention. Based on research - Pilot ride DDD concluded that substance abuse can be prevented by primary prevention begin early in childhood, because later it would have already led to a more limited effect. Psychological factors associated with particular mental escape from personal grievances. The biological factors underlying Adoption study confirmed that genes contribute to the emergence of alcohol dependence about the same extent as the environment. The chapter drink and the company I have facet syndrome differences of alcohol dependence in women, men and children. In women the disease has its course and its specifics. It is particularly important that women abstain from alcohol during pregnancy. Fetal alcohol exposure can cause serious birth defect - fetal alcohol syndrome (FAS) and alcohol spectrum of congenital disorders. Most at risk are those of the young men whose father is an alcoholic. Alcohol for children and young people a greater risk than adults. Due to their incomplete development, the rapid progress of addiction. The research, which focused on drug use among university students in the Czech Republic led to the conclusion that, in connection with the use of alcohol, students are at greater risk of adverse effects compared to other addictive substances even in comparison in relation to the comparable age group do notstuding.
98
Interesting findings also brought a historical perspective on the issue of combating alcohol. Historical development was documented from beginning to recent legislation, to - from the early 20 century, from 1922 until the fall of the former regime in 1989. In this chapter, as was described in detail all modern legislation, which began on Law No. 86/1922 Coll. Restriction on serving alcoholic beverages and through the Act No. 87/1948 Coll. to combat alcoholism and 120/1962 Coll. the fight against alcoholism got to the act No. 37/1989 Coll. protection against alcoholism and other addictions, which expired in class, due to the fall of communist. The practical part of the thesis, Chapter individuals meeting the conditions I described how to protect the person who is addicted to alcohol in such a way that is not able to assess the legal consequences of his actions. Also, the Labour Code in its provisions prohibits consume alcohol. It protects the employer before the occurrence of any damage and also ensures that the work performance of employees will be reduced as a result of abuse. Drinking alcohol is allowed and only a small number of dealers (such as toast in trade negotiations) as workers in smelters or degustátorům. After a steady development was an increase in traffic offenses and this trend continues. Surprise caused that influence the incidence of accidents has also achieved level of education. It also showed that the prolonged period of possession of a driving license, the percentage of accidents under the influence of alcohol decreases only exception was the South Region, where even the most experienced drivers holding driving license for more than ten years, the proportion of accidents, the influence of alcohol grew to a peak in Republic. Very positive findings brought statistics of fatal accidents caused by alcohol in the South Moravian region. The situation here has improved considerably. While in 2005 in connection with alcohol killed 11 people in 2010 were only 4 people killed.
Statistics of fatal traffic accidents
under the influence of alcohol in the Czech Republic since 2007 indicates a gradual rise again. The situation is not as a crisis as it was in 1994 when a drunk driver was killed every 212 persons, but every 7th slaughtered by a drunk driver in 2009 is not just a negligible number. A major deficiency of the current legislation is that it lacks the definition of so-called sanity scale. This represents quite a substantial gap in the Criminal Code, it is important to distinguish between the concepts of insanity and diminished responsibility. Does it affect the criminal responsibility of perpetrators, the indictment of a criminal offense under threat due to the addictive substance under § 274 does not prevent the offender's diminished responsibility. Positive aspect is that the legislature has focused more 99
on children and adolescents. A comparison of the criminal definition of alcohol use child with previous modifications encompassed both the present and a greater degree of repetitiveness sold, administration or provision of alcohol. That is to prevent young people abusing alcohol, can be seen in the increase in the number of mounted police, people and establishments checked during inspections from August 2010. Their goal was particularly more effective cooperation between all organs of state administration in dealing with this phenomenon. As for committing crimes as a result of excessive alcohol consumption is due both in relation to both alcohol and drunk driving. The link between alcohol and other criminal activities can be summarized into four groups: 1) Crimes committed under the influence of drugs, 2) The addictive substance in the Crime Victims 3) Criminal activity as a way to raise funds for alcohol, 4) economically motivated crime-related with alcohol. An important source of law in the fight against crime, alcohol related, the Criminal Code. Alcohol has a significant importance in the risk of crime under the influence, drunkenness and alcohol use child. Comparing the crimes of drunkenness and crime threats under the influence, it is fundamentally important to distinguish the term "state exclusionary character" and "insanity". Status negative character associated with the crime threat under the influence and the insanity of the crime of drunkenness.
The
Penal Code has a very close relationship with petty crime. Act, which focuses on offenses that do not reach such an intensity and a danger to society. These negotiations are therefore under threat affecting more lenient sanctions. Offences Act is very close in some of its provisions to the law on road traffic. The Road Traffic Act contained provisions that relate to the points system. The purpose of the scoring system is to punish recidivism of committing offenses against
the
safety
on
the
roads.
Act No. 379/2005 Coll. On measures to protect against damage caused by tobacco products, alcohol and other addictive substances effectively and comprehensively encompass issues related to alcohol. It represents a very successful legal standard, which is consistent with the legislation of the European Communities. As a protective treatment, so it should be noted that the possibility of movement restrictions are protective treatment to the basic limitations of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. Save inpatient treatment is equally serious interference with fundamental rights and freedoms of individuals such as imprisonment. It is therefore important to decide on the action taken by the court. Analysis of the current legal situation in the Czech Republic ended with chapters on the development, purpose, and the psychology of punishment and psychological 100
aspects of the protective effectiveness of treatment and aftercare alcohol dependence. The chapter on psychological aspects of treatment, I joined because the treatment of persons addicted to alcohol contains some specifics. Chapter Five focuses on the treatment of alcohol dependence in the Czech Republic and focuses on the region of Brno. The generalization is possible problems with alcohol dependence treated with inpatient and outpatient. Constitutional treatment is applied in the event that someone drinking out of hand in such a way that it no longer outpatient treatment do not provide adequate assistance. Outpatient treatment is applied in the early recognition of this disease and where aftercare. Similarly, treatment of alcohol dependence syndrome in the Czech Republic is characterized by some of the specifics. For example, the positive thing is that unlike the strict regime of Skála's now the method of "controlled drinking". Total abstinence has not only endpoint. They are used humanitiest treatments than the means of Antabuse. The Czech market is a broad range of new and improved body sparing drugs. In the region of Brno, I facet of the main objectives of drug policy, the facilities available, where you can find help and alcohol treatment facilities in most of the Brno regional psychiatric hospital in Czernowitz.
101
Použitá literatura a zdroje Monografie Bubenský, J., Horák, V., Morávek, S., Novák, K., Plašil, B., Váňa, V. Poznatky a argumenty k protialkoholní výchově. Praha: Naše vojsko, 1988, s. 12. Csémy L., Nešpor K., Léčba a prevence závislosti. Praha: Psychiatrické centrum, 1996. s. 17,18,153,154 Dvořák, V., Nešpor, K. Prevence trestné činnosti související s návykovými látkami. Praha : Armex, 1998, s. Chmelík, J. a kol..: Trestní právo hmotné, zvláštní část s aplikačními příklady. Praha: Linde, 2010, s. 218,313-314 Francek, J. Zločin a trest v českých dějinách. Praha : Rybka : Publishers, 1999, s. 21-22 Hlavsa, P., Stavinohová, J. Civilní proces a organizace soudnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. 353-355. Holoubková, J. a kol. Základy soudní psychiatrie a psychologie. Brno : Masarykova univerzita, 1999, s. 44-47,95 Houbová a kol., Psychologie pro právníky. Brno : Masarykova univerzita, 2006. s. 175176 Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 1. vydání.
Praha : Leges, 2009, s.
577,578,796,797-800,680,681 Keller J., Pecinovská O. a kol., Závislost neznáma. Grada Publishing: 1996, s. 93. Kvapilík, J. Člověk a alkohol. Praha : Avicenum, 1985, s. 106. Keller, J., Pecinovská a kol., Závislost neznámá. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 1996, s. 47. Řehan, V. Adiktologie. Olomouc : Nakladatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 2007, s. 130 Řehan,V. Závislost na alkoholu a jiných drogách - psychologický přístup. Olomouc : Nakladatelství Univerzity Palackého v Olomouci,1994, s. 11,12 ,35,36,29,24,26 Skála, J. ...aţ na dno!? : fakta o alkoholu a jiných návykových látkách (zneuţívání a závislost). Praha : Avicenum, 1988, s. 9,23-28,24,46,47 Schelleová, I. a kol., Civilní proces, Praha: EUROLEX BOHEMIA a.s., 2006, str. 453. Skála J. aţ na dno !? : fakta o alkoholu a pijáctví. Praha : Státní zdravotnické nakladatelství, 1962, s. 104
102
Skála J., Alkohol a jiné (psychotropní) drogy : abuzus a závislost. Praha : Avicenum, 1986. s. 27,30 Skála, J. a kol. Závislost na alkoholu na jiných návykových látkách. Praha : Avicenum, 1987, 15-18. Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář. Díl II. 6. vydání. Praha : C. H. Beck, 2004, s. 1293. Šedivý, V. Lidé, alkohol, drogy. Praha: Naše vojsko, 1988, s. 21,83,97 Keller J., Pecinovská a kol. Závislost neznámá. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 1996, s. Kvapilík, J. Člověk a alkohol. Praha : Avicenum, 1985, s. 33,138, 28 Marhounová J., Nešpor K. Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha : Empatie, 1995, s. 66, 56, 66,68,69 Nešpor, K., Csémy, L. Alkohol, drogy a vaše děti. Jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat, jak je zvládat. Praha :1994 Nešpor, K. Návykové chování a závislost. Praha : Portál, 2000, s. 14,67-68 Nešpor K., Provazníková H., Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. Praha: 1996, s. 18. Nešpor, K., Zůstat střízlivý. Brno : Host, 2006, s. 30,161
Časopisecké prameny Chromý, J. Podávání alkoholických nápojů mládeţi v kriminologických a trestněprávních souvislostech. Trestněprávní revue, 2007, roč. 6, č. 4, s. 104. Holcnerová, P., Vacek, J. Uţívání návykových látek u vysokoškolských studentů v České republice. Protialkoholický obzor. 2010, roč. 45, č. 3. s. 129,134-135 Kachlík P. zneuţívání návykových látek studenty MU v Brně 2. část. protialkoholický obzor. 2005, roč. 40, č. 5. s. 259. KUDRLE, S., Problémy a úskalí ochranné protialkoholní léčby, Protialkoholický obzor, 1996, č. 31, s. 135-140 Kafka J., Prečo se nedarí zachovať dve podmienky prevencie alkoholickém závislosti? Langer, P. Trestný čin opilství. Bulletin advokacie. 2005, č. 2, s. 55. Nešpor, K. a kol. Legální drogy v České republice. Zaostřeno na drogy. 2005, roč. 3, č. 1 Alkoholismus a drogové závislosti, 2010, roč. 45, č. 1, s. 60,61
103
Schmidtová, J. Fetální alkoholový syndrom (FAS) a spektrum vrozených alkoholových poruch (FASD). Adiktologie. 2007, č. 3.s. 353. Šťstný, V., Kostroňová, J., Pokora, J., et. al., P. Efektivita protialkoholní léčby na protialkoholním oddělení Psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích. Alkoholismus a drogové závislosti. 1995, roč. 30, č. 3, str. 123,124,362,364 Zavacká, K. Vývoj právní úpravy boje proti alkoholismu a drogám v Československu, Právny Obzor, 1989, roč. 72, č. 3, s. 269,271,274,275
Elektronické prameny Alkohol ve Švédsku alkoholu [online]
Ihned 2004 [cit. 2011-03-27]. Dostupný na
WWW:http://www.sweden.nevosad.cz/index.php?systembolaget---alkohol-vesvedsku&form%5Barticle%5D=6 Ambulantní léčba alkoholismu, závislosti na alkoholu [online]
[cit. 2011-03-01].
Dostupný
na
WWW:http://www.alkoholik.cz/zavislost/lecba_alkoholismu/ambulantni_lecba_alkoholismu_ zavislosti_na_alkoholu.html Anonymní alkoholici – Česká republika [online] [cit. 2011-03-06] Dostupné na WWW: http://www.anonymnialkoholici.cz/. A History of Alcoholism [online] 2009 [cit. 2011-03-11]. Dostupný na www: http://www.hoboes.com/Politics/Prohibition/Notes/Alcoholism_History/ Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2007 aţ 2009 [online]
Vláda
Čr,
2007
–
2009
[cit.
2011-03-05].
Dostupný
na
www:
http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/protidrogovapolitika/dokumenty/akcni-plan/akcni-plan-realizace-narodni-strategie-protidrogove-politikyna-obdobi-2007-az-2009-24329/ Alkohol
[online]
[cit.
2011-03-11].
Dostupný
na
www:http://www.cpp4u.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=44:alkohol&ca tid=36:drogy&Itemid=56
104
Aspekty dětského pití alkoholu a potencionální závislosti na něm. [online] 2011 [cit. 2011-03-15].
Dostupný
na
WWW:
http://www.alkoholik.cz/zavislost/deti_a_alkohol/aspekty_detskeho_piti_alkoholu_a_potenci onalni_zavislosti_na_nem_alkoholismu.html Bezplatná
právní
poradna
[online]
[cit.
2011-03-023].
Dostupný
na
WWW
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/navrhy-novely-novezakony/5790-novy-obcansky-zakonik-2010-2011-2012-zmeny-novinky-novela.html Dis drogový informační server – Jak vypadá protialkoholní léčba [online] 2006 [cit. 201103-01].
Dostupný
na
WWW:
http://www.drogy.net/portal/alkohol/lecba/jak-vypada-
protialkoholni-lecba_2006_04_20-2.html 1 Keller J., Pecinovská O. a kol., Závislost neznáma. Grada Publishing: 1996, s. 93. Dopravní nehody kvalifikované jako trestný čin. [online], 2008 [cit. 2011-03-17]. Dostupný na WWW: http://www.ibesip.cz/490_Dopravni-nehody-kvalifikovane-jako-trestnycin Hospodářské noviny – Severská politika vůči alkoholu [online] Ihned 2004 [cit. 2011-0327]. Dostupný na WWW: http://hn.ihned.cz/c1-15232730-severska-politika-vuci-alkoholu Jak se léčí závislost na alkoholu - Prevence a léčba závislosti na alkoholu [online] 2006 [cit. 2011-03-01]. Dostupný na WWW: http://alkohol-alkoholismus.cz/clanky/jak-se-lecizavislost-na-alkoholu Kachlík P., Matějová H., Pilotní projekt DDD (Drogy-důvod-dopad) zaměřený na primární prevenci závislostí na druhém stupni základní školy. Centrum adiktologie, [cit. 20103-01]. Dostupná na: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/159/362/Pilotni-projektDDD-Drogy-duvod-dopad-zamereny-na-primarni-prevenci-zavislosti-na-druhem-stupnizakladni-skoly Kontroly odhalily další podnapilou mládeţ [online] [cit. 2011-03-23]. Dostupný na WWW : http://www.policie.cz/clanek/kontroly-odhalily-dalsi-podnapilou-mladez.aspx
105
Léčba alkoholismu v České republice – málo lůţkových zařízení a ambulancí [online] 2010
[cit.
2011-03-01].
Dostupný
na
WWW:
http://www.alkoholik.cz/zavislost/clanky_a_statistiky/lecba_alkoholismu_v_ceske_republice_ malo_luzkovych_ Lidové noviny - U soudu postačí dechové zkoušky [online] Lidové noviny a.s., 2009 [cit. 2011-03-26].
Dostupný
na
WWW:
http://www.lidovky.cz/ln_noviny.asp?r=ln_noviny&c=A081230_000055_ln_noviny_sko [1. března 2010] Lotos Brno - Centrum sluţeb sociální prevence [online] Lotos Brno, o.s., 2006 [cit. 201103-09]. Dostupný na WWW: http://alkohol-alkoholismus.cz/obcanske-sdruzeni-o-s-lotosbrno/lotos-brno-o-s-tk-byty-na-pul-cesty Mlčoch, Z., Protialkoholní léčebny v Čr nesthají – alkoholiků je moc [online] 2008 [cit. 2011-03-01].
Dostupný
na
WWW:
http://www.alkoholik.cz/zavislost/clanky_a_statistiky/protialkoholni_lecebny_v_cr_nestihaji_ alkoholiku_je_moc.html Novinky.cz- Kaţdý desátý člověk má problém s alkoholem [online] 2007 [cit. 2011-0301]. Dostupný na WWW:
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/202638-kazdy-desaty-cech-
ma-problem-s-alkoholem.html Nový občanský zákoník [online] [cit. 2011-03-023]. Dostupný na WWW : http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/uvodni-stranka.html Občanské sdruţení Podané ruce [online] Podané ruce, o.s., 1995-2009 [cit. 2011-03-08]. Dostupný
na
WWW:
http://www.podaneruce.cz/data/files/SPR_Vyrocni_zprava_2009_web_372.pdf Ostrava – protialkoholní záchytná stanice, 2008 [cit. 2011-03-07]. Dostupný na WWW: statistika
[online]
http://alkohol-alkoholismus.cz/protialkoholni-zachytne-stanice-
zachytky/ostrava-protialkoholni-zachytna-stanice-statistika.
106
Praxe a efektivita léčby odsouzených muţů závislých na alkoholu. Vězeňská sluţba České republiky, 2009 [cit. 2009-05-01]. Dostupný na WWW: http://www.vscr.cz/veznice-opava83/vykon-trestu-323/specializovane-oddeleni-605/praxe-a-efektivita-lecby-odsouzenychmuzu-zavislych-na-alkoholu-5286. Psychiatrická
léčebna
Brno
[online]
[cit.
2011-10-3].
Dostupný
na
WWW:http://www.plbrno.cz/main.php?id=11. Raš, J., Dějiny a současnost, kulturně historická revue [online] „za ostřízlivění národa“[ [cit. 2011-03-11]. Dostupný na www: http://dejiny.nln.cz/archiv/2009/4/-za-ostrizliveninarodaSignete of the Declaration of Independente. [online] 1999-2011 [cit. 2011-03-11]. Dostupný na www: http://www.ushistory.org/declaration/signers/rush.htm Statutární město Brno [online] Magistrát města Brna, 2005-2009 [cit. 2011-03-08]. Dostupný
na
WWW:
http://oko.brno.cz/index.php?nav01=2214&nav02=4013&nav03=11498 Reforma Justice – Obecně o trestním zákoníku[cit. 2011-03-26]. Dostupný na WWW: http://www.reformajustice.cz/cz/trestni-zakonik/obecne-o-trestnim-zakoniku.html Muţ a alkohol, alkoholismu-aspekty. [online] 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupný na WWW: http://www.alkoholik.cz/zavislost/muzi_a_alkohol/muz_a_alkohol_alkoholismus_aspekty.ht ml Občanské sdruţení Petrklíč help, o.s. [online] 2006 [cit. 2011-05-03]. Dostupný na WWW: http://www.petrklichelp.cz/alkohol-tester-mereni-alkoholu-v-krvi/) Šerý et Zvolský, Etiologie závislostí – biologické faktory. [cit. 2011-12-03]. Dostupný na WWW: http://dark-sun.blog.cz/0901/etiologie-zavislosti-biologicka-faktory Zrutský, J., Právní rádce IHNED.cz - Zákaz alkoholu a kouření [online] Economia a.s., 1996-2009 [cit. 2011-03-26] Dostupný na WWW : http://pravniradce.ihned.cz/c4-1007746029296760-F00000_d-zakaz-alkoholu-a-koureni 107
21. STOLETÍ - Oblafnout analyzátor dechu není moţné! [online] 2006 [cit. 2011-05-03]. Dostupný na WWW: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006081819 Týden.cz. – Záchytek ubylo. O alkoholiky se nikdo nestará. [online] 2007 [cit. 2011-0301]. Dostupný na WWW: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/zachytek-ubylo-o-alkoholikyse-nikdo-nestara_17837.html Teen
challenge
[online]
[cit.
2009-05-01].
Dostupný
na
WWW:
http://www.teenchallenge.cz/ Vyhodnocení bezpečnostních opatření PČR na úseku poţívání alkoholických nápojů nezletilými a mladistvými osobami „Mládeţ prosinec 2010“ + „porovnání mládeţ srpen 2010“
[online]
[cit.
2011-03-23].
Dostupný
na
WWW
:
http://www.policie.cz/clanek/kontroly-odhalily-dalsi-podnapilou-mladez.aspx Vylecit.cz – Boj s alkoholismem IV část [online] 2009 [cit. 2011-03-01]. Dostupný na WWW: http://www.vylecit.cz/804/boj-s-alkoholismem-iv-cast/
Právní předpisy zákon č. 40 / 1964 Sb., občanský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 641/2008 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů zákon z.č. 86/1950 Sb.,trestní zákoník § 1 nařízení vlády č. 174/1922 Sb. zákon č. 86/1922 Sb.,. Zákon č. 87/1948 Sb., Zákon č. 86/1950 Sb. zákon č. 120/1962 Sb. zákon č. 37/1989 Sb. § 1 vyhlášky č. 187/1989 Sb zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 167/1988 Sb. o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
108
zákona č . 379/2005 o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. zákon č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu. zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. vyhláška č. 335/1997 Sb. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Rozsudky Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 05. 2010, sp. zn. 8 Tdo 449/2010. ústavní stíţnost 2630/07 ústavní stíţnost 2493/08. ÚS 2396/08 4 Ads 94/2006-113
109
