Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
Biota nově vybudovaných tůní na ŠLP Křtiny Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Ing. Petr Jelínek, Ph.D.
Lukáš Nejdl
Brno 2009
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Biota nově vybudovaných tůní na ŠLP Křtiny vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. .
dne………………………………………. podpis diplomanta……………………….
Poděkování: Tímto děkuji všem kteří mi byli nápomocni při řešení mé bakalářské práce, zejména však svému vedoucímu Ing. Petru Jelínkovi Ph.D, který se aktivně účastnil terénních průzkumů a zásadně tak ovlivnil mou práci. Rovněž bych chtěl poděkovat paní doc. RNDr. Věře Zelené, CSc. a panu prof. RNDr. Zdenku Laštůvkovi, CSc., za pomoc při určovaní rostlin a živočichů.
Jméno autora: Nejdl Lukáš Název bakalářské práce: Biota nově vybudovaných tůní na ŠLP Křtiny
Abstrakt Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit stav bioty mokřadů, které byly vybudovány na Školním lesním podniku ve Křtinách – Masarykův les v letech 2005 a 2006. Zkoumáno bylo pět lokalit: mokřad Barbora, Adamov; mokřad za rybníkem Budkovanem,Jedovnice; mokřad U Topolu, Soběšice; mokřad u Zaječí studánky, Soběšíce a mokřad Srnčí studánka, Kanice. V roce 2008 byl proveden na lokalitách terénní průzkum za účelem sepsání rostlinných a živočišných druhů, dále se lokality zaměřily GPS. Z výsledku terénního průzkumu vyplynulo, že jako nejoptimálnější vodní biotop ze zkoumaných lokalit se jeví mokřad za rybníkem Budkovane nedaleko Jedovnic.
Klíčová slova: mokřad, biodiverzita , obojživelníci, ŠLP Křtiny.
Abstrakt The goal of my work was to evaluate the state of biota of wetlands which were constructed on ŠLP Křtiny – Masaryk’s forest - during years 2005 and 2006. Five following locations were subject to my research: wetland Barbora, Adamov; wetland next to the pond Budkovan, Jedovnice; wetland U Topolu, Soběšice and wetland Srnčí studánka, Kanice. Terrain survey over all those locations was made in 2008 with goal of making a list of all plant and animal species that live there. Also all locations were targeted by GPS. From the results of my terrain survey I have deduced that the best water habitat from researched locations appears to be wetland next to the pond Budkovan near Jedovnice. Key words: wetland, biodiversity, ŠLP Křtiny, apmhibians
OBSAH 1 ÚVOD…………………………………………………………………………..7 2 CÍL A METODIKA PRÁCE……………………………………………….9 3 STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY……………… ……………………10 3.1 Projekty ŠLP ……………………………………………………….…..10 3.1.1
Žádost o poskytnutí finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v roce 2005…………………………………………………...10 3.1.2 Žádost o poskytnutí finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v roce 2006…………………………………………………...11 3.2 Školní lesní podnik „Masarykův les“ Křtiny……………………...11 3.2.1 Zvláště chráněná území ŠLP………………………………………….11 3.3 Přírodní podmínky………………………………………….………….13 3.4 Geologie okolí BRNA………………………………………………...13 3.5 Obojživelníci ČR…………………………………….………………..14 3.6 Obojživelníci na ŠLP……………………………….…………………15 4 TERENNÍ PRŮZKUM………………………………….…………………16 4.1 Mokřad Barbora, Adamov………….. ………………………………17 4.1.1 Přírodní podmínky blízkého okolí mokřadu Barbora, Adamo……….18 4.1.2 Soupis determinovaných druhů rostlin mokřadu Barbora, Adamov…18 4.1.3 Zhodnocení mokřadu Barbora, Adamov…………..…………………20 4.2 Mokřad za rybníkem Budkovanem, Jedovnice………………..…20 4.2.1 Přírodní podmínky blízkého okolí mokřadu za rybníkem Budkovanem Barbora , Jedovnice……………………………………………….…..22 4.2.2 Soupis determinovaných druhů rostlin mokřadu za rybníkem Budkovanem, Jedovnice………………………………………….…...23 4.2.3 Zhodnocení mokřadu za rybníkem Budkovanem, Jedovnice…………24 4.3 Mokřad U Topolu, Soběšice…………………………………………24 4.3.1 Přírodní podmínky blízkého okolí mokřadu U Topolu, Soběšice…….26 4.3.2 Soupis determinovaných druhů rostlin mokřadu U Topolu, Soběšice..27 4.3.3 Zhodnocení mokřadu U Topolu, Soběšice……………………………28 4.4 Mokřad U Zaječí Studánky, Soběšice……………………………...29 4.4.1 Přírodní podmínky blízkého okolí mokřadu U Zaječí Studánky, Soběšice………………………………………………………………31 4.4.2 Soupis determinovaných druhů rostlin mokřadu U Zaječí studánky, Soběšice………………………………………………………………31 4.4.3 Zhodnocení mokřadu U Zaječí studánky, Soběšice……………….…33 4.5 Mokřad u Srnčí studánky, Kanice…………………………………...34 4.5.1 Přírodní podmínky blízkého okolí mokřadu Srnčí studánka, Kanice…………………………………………………………………35 4.5.2 Soupis determinovaných druhů rostlin mokřadu Srnčí studánka, Kanice…………………………………………………………………35 4.5.3 Zhodnocení mokřadu Srnčí studánka, Kanice………………………...36 5 ZÁVĚR………………………………………………………………………..37 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.......................................................38
7 PŘÍLOHA foto č. 1 křižák pruhovaný (Argiope bruennichi (Ing. Petr Jelínek Ph.D).....2 foto č.2 vážka rudá (Sympetrum sanguineum) (Ing. Petr Jelínek Ph.D)………………………………………….……...3 foto č. 3 skokan zelený (Rana kl. esculenta) (Ing. Petr Jelínek Ph.D)………………………………………………....4 foto č. 4 vážka ploská (Libellula depressa) (Ing. Petr Jelínek Ph.D)………..5 foto č. 5 vážka ploská (Libellula depressa) (Ing. Petr Jelínek Ph.D)………..6 foto č. 6 Šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula) (Ing. Petr Jelínek Ph.D)5……………………………………………..7 foto č.7 zmrzlí skokan (Rana sp.) (Ing. Petr Jelínek Ph) ………………........8 foto č.8 zmrzlí skokan (Rana sp.) (Ing. Petr Jelínek Ph) ………………........8 foto č. 9 ropucha obecná (Bufo bufo) (Ing. Petr Jelínek Ph.D)……….……..9 foto č. 10 ropucha obecná (Bufo bufo) (Ing. Petr Jelínek Ph.D)………….....9 foto č. 11 Mokřad Barbora, Adamov (Ing. Petr Jelínek Ph.D) ………..…...10 foto č. 12 Mokřad Barbora, Adamov (Ing. Petr Jelínek Ph.D) ………..…...10 foto č. 13 Mokřad za rybníkem Budkovanem, Jedovnice foto (Ing. Petr Jelínek Ph.D)……………………………………….........11 foto č. 14 Mokřad za rybníkem Budkovanem, Jedovnice foto (Ing. Petr Jelínek Ph.D)………………………………...…...….…..11 foto č. 15 Mokřad u Topolu, Soběšice (Ing. Petr Jelínek Ph.D)……………12 foto č. 16 Mokřad u Topolu, Soběšice (Ing. Petr Jelínek Ph.D)……………12 foto č. 17 U Zaječí studánky, Soběšíce (Ing. Petr Jelínek Ph.D)…………..13 foto č. 18 U Zaječí studánky, Soběšíce (Ing. Petr Jelínek Ph.D)…………..13 foto č. 19 Srnčí studánka, Kanice (Ing. Petr Jelínek Ph.D)………………...14 foto č. 20 Srnčí studánka, Kanice (Ing. Petr Jelínek Ph.D)………………...14
1.
ÚVOD
Z historie víme, že lidé začali využívat přirozené a budovat umělé mokřady již před více než 6000 lety. V Číně a Indii byly umělé mokřady využívány pro chov ryb a závlahy. (Přikryl, Kropfelová, Pechar, 2008) V důsledku převratných zásahů do krajiny v několika uplynulých desetiletích (zhruba od roku 1950) došlo k snížení rozmanitosti (diverzity) krajiny. Vysoušení a zavážení mokřadů, tůněk a drobných rybníčku, jejich soustavné znečišťování, „úprava“ meandrujících vodních toků v přímočará, vydlážděná koryta bez života – to vše způsobuje, že z dříve souvislých areálů druhů, vázaných na vlhké biotopy vzniká stále řidší mozaika jednotlivých maloplošných útočišť. Takto izolované populace (např.obojživelníků) bez možnosti vzájemné komunikace jsou mnohem silněji ohrožené různými negativními faktory ( Mikátová, Vlašín, 2004). Význam mokřadů v krajině spočívá ve schopnosti zadržovat vodu tzn. mají značnou retenční schopnost v případě nadměrných srážek. Poskytují vhodné podmínky pro existenci specifických mokřadních organismů, jsou přirozeným prostředím celé řadě rostlin a živočichů pro život v mokřadech přizpůsobených a jeden z největších fondů genetické biodiverzity. Pro tyto a jiné důvody jsou mokřady považovány za vysoce cenné biotopy. Jejich počet i rozloha, na kterých se vyskytují, však ubývá (http://cs.wikipedia.org) a proto je důležité je důsledně chránit. Mokřady dříve tvořily asi 6 % souše. Podle odhadů z přelomu 80. a 90. let jich asi polovina zmizela vybagrováním, zavezením zeminy, odvodněním a tvorbou příkopů. Jiné zanikly znečištěním (Meadows, 1995). Nejvýznamnější mokřady světa, ale i ČR jsou chráněny RAMSARSKOU ÚMLUVOU (úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva). V ČR je touto úmluvou chráněno 12 lokalit: Šumavské rašeliniště - 3371 ha (zapsáno 1990), Třeboňské rybníky - 10 165 ha (zapsáno 1990), Břehyně a Novozámecký rybník - 923 ha (zapsáno 1990), Lednické rybníky - 665 ha (zapsáno 1990), Litovelské Pomoraví - 5122 ha (zapsáno 1993), Poodří - 5450 ha (zapsáno 1993), Krkonošská rašeliniště - 230 ha (zapsáno 1993), Třeboňská rašeliniště 1100 ha (zapsáno 1993), Mokřady Dolního Podyjí - 11500 ha (zapsáno 1993), Mokřady Pšovky a Liběchovky - 350 ha (zapsáno 1998), Podzemní Punkva – 1.57 ha (zapsáno
7
2004)
a
Krušnohorská
rašeliniště
– 11224
ha
(zapsáno
2006)
(http://www.ochranaprirody.cz). Ochrana mezinárodně významných mokřadů je bezpochyby nutná a důležitá, ale nesmíme zapomínat na neméně důležité vodní plochy menšího měřítka (tůně, rybníky, výsypky, příkopy u cest, kaluže, atd.), které jsou nedílnou součástí naší krajiny a přispívají k posílení ekologické stability. Vzhledem k rozsáhlým změnám v krajině je nutné tyto druhotné stanoviště důsledně chránit a monitorovat, případně budovat vhodným zásahem nové mokřady a tak vytvořit vhodné podmínky pro biotopy příslušných rostlinných a živočišných druhů. Tímto způsobem dojde k podpoře druhové rozmanitosti a posílení ekologické stability.
8
2.
CÍL A METODIKA PRÁCE
Cílem - Zjistit současný stav bioty nově vybudovaných jezírek (mokřadů) na ŠLP Křtiny. Širším způsobem popsat přírodní poměry území a poukázat na stav vývoje mokřadů. Metodika – Na základě terénního průzkumu byl vytvořen soupis rostlinných a živočišných druhů, které byly determinovány dle (Rothmaler, 2000). Dále byly použity žádosti o poskytnutí finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu pro rok 2005/06 .
9
3.
STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
3.1 Projekty ŠLP Na základě směrnice MŽP č. 3/2005 pro rok 2005 a č.3/2006 pro rok 2006 předložila Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny žádost o podporu dle článku 8 C1 směrnice, a to na podporu druhové rozmanitosti – vytváření tůní, mokřadů a drobných vodních ploch.
3.1.1
Žádost o poskytnutí finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu
v roce 2005
Projekt byl zahájen v září 2005 a ukončen v listopadu 2005. Během dvou měsíců se vybudovaly dva mokřady (U Zaječí studánky a za rybníkem Budkovanem). Peníze byly čerpány z prostředků MŽP. První mokřad U Zaječí studánky vznikl nedaleko Soběšíc u Brna k. ú. Sadová . Mokřad se nalézá
u prameniště Zaječího potoka, které je součástí významného
krajinného prvku Údolí Zaječího potoka. Z území bylo odvezeno 200 m3 zeminy, která byla uložena do násypu. Druhý mokřad za rybníkem Budkovanem se nachází poblíž Jedovnic, kraj Jihomoravký. Mokřad leží asi 0,5 km za rybníkem Budkovanem v údolní nivě Jedovnického potoka v katastrálním území Jedovnic. Z území bylo odvezeno 400 m3 zeminy, která byla uložena do násypu. Za cíl projektu se klade posílení ekologické stability daného prostředí a vytvoření vhodných podmínek pro biotopy příslušných rostlinných a živočišných druhů. Dojde tak k posílení druhové rozmanitosti fauny a flóry.
10
-
KALKULACE
Celkové náklady akce
220 500,- Kč
Vlastní prostředky žadatele
66 150,- Kč
Požadovaný příspěvek z prostředků MŽP
154 350,- Kč
(žádost, 2005)
3.1.2 Žádost o poskytnutí finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v roce 2006
Projekt byl zahájen v září 2006 a ukončen koncem listopadu 2006. Během tří měsíců se vybudovaly dva mokřady (U Topolu a Barbora). Peníze byly čerpány z prostředků MŽP. První mokřad vznikl nedaleko Soběšic u Brna v blízkosti studánky U Topolu k. ú. Sadová. Z území bylo odvezeno 600 m3 zeminy, která byla uložena do násypu. Lokalita sousedí s významným krajinným prvkem VKP - Údolí Zaječího potoka. Druhý Mokřad Barbora vznikl na
parcele č. 1171 v k.ú Babice nad Svitavou
nedaleko Adamova. Z území bylo odvezeno 150 m3 zeminy, která byla uložena do násypu. Za cíl projektu se klade posílení ekologické stability daného prostředí a vytvoření vhodných podmínek pro biotopy příslušných rostlinných a živočišných druhů. Dojde tak k posílení druhové rozmanitosti fauny a flóry.
-
KALKULACE
Celkové náklady akce
146 310,- Kč
Vlastní prostředky žadatele
43 893,- Kč
Požadovaný příspěvek z prostředků MŽP
102 517,- Kč
(žádost, 2006)
11
Na vybudování mokřadu Srnčí studánka, Kanice nebyla dodána projektová dokumentace.
3.2
Školní lesní podnik „Masarykův les“ Křtiny
Školní lesní podnik „Masarykův les“ Křtiny je účelovým zařízením Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a slouží její Fakultě lesnické a dřevařské k zajištění pedagogických, výzkumných, poloprovozních a ověřovacích úkolů.Vedle této hlavní činnosti zajišťuje i běžnou lesní výrobu. Vznikl v roce 1923. V přímé správě obhospodařuje dnes 10 441 ha (Truhlář, 1996).
3.2.1 Zvláště chráněná území ŠLP Platný zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/92 Sb. v § 14 stanovuje a definuje kategorie zvláště chráněných území. Na ŠLP ML Křtiny MZLU v Brně lze vymezit kategorie chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka a přírodní památka (www.slpkrtiny.cz). Velkoplošná zvláště chráněná území na ŠLP Křtiny
Chráněná krajinná oblast Moravský kras Území o výměře 2 944,77 ha (PUPFL) v centrální části ŠLP ML Křtiny MZLU v Brně z Hádů, přes Kanice, Babice nad Svitavou, po Rudici je součástí Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, z toho připadá na • • •
1. zónu 528,38 ha, 2. zónu 1 901,78 ha, 3. zónu 514,61 ha. (www.slpkrtiny.cz)
12
Maloplošná zvláště chráněná území na ŠLP Křtiny Na území ŠLP ML Křtiny MZLU v Brně se nachází celkem 19 maloplošných zvláště chráněných území, a to: • • • •
3 národní přírodní rezervace (355,31 ha), 13 přírodních rezervací (495,63 ha), 1 národní přírodní památka (3,72 ha), 2 přírodní památky (8,32 ha).
Jejich celková plocha (PUPFL) dle platného LHP pro LHC ŠLP Křtiny na decennium 2003 – 2012 je 862,98 ha (www.slpkrtiny.cz).
3.3
Přírodní podmínky
ŠLP leží v nadmořské výšce 210 až 574 m. Reliéf terénu je značně členitý . Uplatňuje se v něm výrazně dvě hluboce zaříznutá údolí řeky Svitavy a Křtinského potoka. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7.5 °C, v nižších polohách až 8,1 °C. Průměrné roční srážky jsou v nižších polohách 528 mm a ve vyšších polohách 685 mm, ve vegetačním období 360 mm. Převažuje severní a západní proudění vzduchu. (Jiří Truhlář, 1996).
3.4
Geologie okolí BRNA
Velmi pestrá geologická stavba brněnského okolí odráží jeho pozici na styku dvou významných geologických jednotek střední Evropy-Českého masivu a západních Karpat – a je důsledkem více než 600 miliónů let dlouhého geologického vývoje. K východnímu okraji Českého masivu patří regionální jednotky: brněnský masiv, moravikum, moravskoslezské paleozoikum a boskovická brázda. Pouze na JV od Brna vystupují jednotky vnějších Západních Karpat (karpatská předhlubeň a ždánicko podslezská jednotka) (Müller, 2000).
13
3.5
Obojživelníci ČR V České republice se vyskytuje 21 druhů obojživelníků (Brožová, 2004). Legislativně jsou chráněné všechny druhy s výjimkou skokana hnědého (Rana temporaria) a čolka dunajského (Triturus dobrogicus). Dnešní snahy o ochranu obojživelníků lze rozčlenit do 3 okruhů: Faunistický výzkum, Ochrana biotopů a Ochrana v době tahu. (http://www.veronica.cz)
Hlavní změny populačních hustot a rozšíření obojživelníků
DRUH mlok skvrnitý čolek velký čolek dravý čolek dunajský čolek horský čolek obecný čolek karpatský čolek hranatý kuňka obecná kuňka žlutobřichá blátnice skvrnitá ropucha obecná ropucha krátkonohá ropucha zelená rosnička zelená skokan hnědý skokan ostronosý skokan štíhlý skokan krátkonohý skokan skřehotavý skokan zelený
LATINSKY Salamandra salamandra Triturus cristatus Triturus carniflex Triturus dobrogicus Triturus alpestris Triturus vulgaris Lissotriton montandoni Triturus helveticus Bombina bombina Bombina variegata Pelobates fuscus Bufo bufo Bufo calamita Bufo viridis Hyla arborea Rana temporaria Rana arvalis Rana dalmatina Rana lessonae Pelophylax ridibundus Pelophylax esculentus
HUSTOTA POPULACE Lokálně klesá Plošně klesá Plošně významně klesá Plošně významně klesá Lokálně klesá Ploš. kles., lok. významě kles. Lokálně klesá Lokálně narůstá Lokální pokles i lokální nárust Lokálně klesá Setrvalý stav Lokálně klesá Plošně klesá Plošně významě klesá Plošný i lokální nárust Lokálně významě klesá Dlouhodobý význ. ploš. pokles Významě plošně roste Ploš. klesá, lok. významě klesá Lokální pokles i lokální nárust Plošně klesá
ZMĚNY AREÁLU Areál se nemění Areál se nemění Zanikají izolované populace Areál se zmenšuje Areál se nemění Areál se nemění Zanikají izolované populace Zanikají izolované populace
Zanikají izolované populace Zanikají izolované populace Areál se nemění Areál se nemění Areál se smrštuje ? Areál se nemění Areál se zatím nemění Areál se rozpadá v mozaiku Areál se rozpíná Areál se nemění Vznikají izolované populace Areál se nemění
(Brožová, 2004)
14
3.6
Obojživelníci na ŠLP
V severní části školního lesního podniku bylo v letech 1999 provedeno mapování výskytu obojživelníků a plazů. Mapování se provádělo v okolí Rudice (viz mapa.) Krajinný ráz v okolí Rudic je dotvářen vznikem řady malých jezírek, která vznikla v průběhu 19. a 20. století postupným zatápěním opuštěných dolů. Voda je zadržena jílovitou výplní rudických vrstev paleokrasových depresích. Jedná se tedy o zajímavý doklad historické těžby železných rud a jílů rudických vrstev. (informační tabule)
(Google Earth 1) Na lokalitě byly pozorovány tyto druhy: čolek horský (Triturus alpestris) čolek obecný (Triturus vulgaris) ropucha obecná (Bufo bufo) ropucha zelená (Bufo viridis) rosnička zelená (Hyla arborea) skokan hnědý (Rana temporaria) skokan štíhlý (Rana dalmatina) (Zwach, 1999)
15
4
TERENNÍ PRŮZKUM
Terénní průzkum byl proveden na pěti lokalitách Školního lesního podniku ve Křtinách (viz mapa), v roce 1998/09. Každá z lokalit byla zaměřena GPS. Dále se vytvořil soupis determinovaných
rostlinných a živočišných druhů. Na základě
mapového serveru ŠLP Křtiny – Masarykův les, Google Earth a další literatury (Truhlář, 1996) byly vytvořeny mapy a popsány přírodní podmínky lokalit (viz níže.)
(Google Earth 2)
16
4.1
Mokřad Barbora, Adamov
Adamov se nachází v okrese Blansko, kraj Jihomoravský asi 13 km severně od okrajových částí Brna. Mokřad Barbora leží u lesní cesty jihovýchodně od Adamova na parcele č. 1171 v k.ú Babice nad Svitavou. GPS: 49°17'25"N, 16°40'27"E
Porostní mapa s vyznačením lokality.
(mokřad 1) 17
4.1.1
Přírodní podmínky blízkého okolí mokřadu Barbora , Adamov.
-
Lesní typ: Obohacená dubová bučina (kapradinová v terénních zářezech)
-
Vegetační stupeň: 3. stupeň - dubobukový
-
Potenciální úživnost: Mimořádně potenciálně úživné plochy pro zvěř.
-
Geologie: Přilehlé okolí mokřadu je tvořené grandiority, směrem na západ od mokřadu se táhne podél železniční trati pás sedimentu kvarterního fluvialniho.
-
Pedologie: Kambizem typická mezofilní, která západně přechází na hnědozem.
-
Teplota: 8 – 8,5 °C.
-
Nadmořská výška: 261 m (http://mapserver-slp.mendelu.cz)
4.1.2
Soupis determinovaných druhů rostlin mokřadu Barbora, Adamov
dřeviny: olše lepkavá (Alnus glutinosa) ruderální: jitrocel větší (Plantago major) kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) kostival hlíznatý (Symphytum officinale) netýkavka žlaznatá (Impatiens glandulifera) pelyněk černobýl (Artemisia vulgáris) podběl lékařský (Tussilago farfara) ptačinec prostřední (Stellaria media) smetánka lékařská (Taraxacum officinale) turan roční (Erigeron annuus) zlatobýl kanadský (Solidago canadensis)
lesní druhy: čistec lesní (Stachys sylvatica ostřice lesní (Carex sylvatica) pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus)
18
světlomilné a luční druhy: jetel plazivý (Trifolium repens) rulík zlomocný (Atropa bella-donna) srha laločnatá (Dactylis glomerata) štovík (Rumex sp.) třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) zvonek rozkladitý (Campanula patula)
druhy vázané na vodu a vlhko: máta dlouholistá (Mentha longifolia) orobinec širokolistý (Typha latifolia) ostřice (Carex sp.) pcháč (Cirsium sp) poměnka bahení (Myosotis palustris) pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) přeslička (Equisetum sp.) sadec konopáč (Eupatorium cannabinum) sitina (Juncus sp. ) sítina rozkladitá (Juncus effusus) vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) zběhovec plazivý (Ajuga reptans) zblochan (Glyceria )
19
4.1.3 Zhodnocení mokřadu Barbora, Adamov
Mokřad Barbora leží u lesní cesty jihovýchodně od Adamova ve výšce 261 m. n. m. Plocha mokřadu zaujímá 20 m2 a je nejmenší ze všech zkoumaných stanovišť. Okolní porost tvoří obohacená dubová bučina (kapradinová v terénních zářezech). Geologické podloží
je
tvořené
grandiority.
Půdu
tvoří
kambizem
typická
mezofilní.
(http://mapserver-slp.mendelu.cz) Na první pohled se mokřad jeví jako ruderální stanoviště zarůstající neofyty, především netýkavkou žlaznatou. Vody je po většinu roku málo a zarůstá řasami. Při důkladnějším fytocenologickém zkoumání by se s největší pravděpodobností nepodařilo vytvořený fytocenologický snímek zařadit do žádného svazu. Jelikož se voda v mokřadu drží po celý rok a nevysychá je stanoviště vhodné pro rozmnožování obojživelníků o čemž svědčí přítomnost pulců v jarním období,ale i přesto se mokřad Barbora jeví jako nejhorší ze zkoumaných stanovišt.
4.2
Mokřad za rybníkem Budkovanem, Jedovnice
Jedovnice se nachází v okrese Blansko, kraj Jihomoravský asi 25 km severně od Brna. Mokřad leží asi 0,5 km za rybníkem Budkovanem v údolní nivě Jedovnického potoka v katastrálním území Jedovnic. Mokřadní lokalita se nachází na území Přírodního parku Rakovecké údolí a je součástí lokálního biocentra ÚSES „Olšovec a Budkovan“. Vytváření tůní a umělých drobných vodních ploch v krajině je v souladu s tvorbou územního systému ekologické stability krajiny.
GPS: 49°19'37"N, 16°47'8"E
20
Porostní mapa s vyznačením lokality.
(mokřad 2 )
21
4.2.1 Přírodní podmínky blízkého okolí mokřadu za rybníkem Budkovanem, Jedovnice.
-
Lesní typ: Svěží bučina (štavelová na plošinách a mírných svazích)
-
Vegetační stupeň: 4. a 5. (bukový vegetační stupeň přechází na severovýchodě na jedlobukový).
-
Potenciální úživnost: Velmi potenciálně úživné plochy pro zvěř přechází na severovýchodě v méně potencionálně úživné plochy.
-
Geologie:V přilehlém okolí mokřadu se nachází sedimenty kvarterní fluviální, které směrem na výhod přechází v sedimenty neogenní (písek-jíl).
-
Pedologie: Kambizem typická mezotrofní, na severu přechází na kambizem pseudoglejovou a dále na sever typický Gleje.
-
Teplota: 6,5 – 7 °C.
-
Nadmořská výška: 470 m. (http://mapserver-slp.mendelu.cz)
22
4.2.2 Soupis determinovaných druhů rostlin mokřadu za rybníkem Budkovanem, Jedovnice.
dřeviny: olše lepkavá (Alnus glutinosa) vrba křehká (Salix fragilis) vrba nachová (Salix purpurea)
ruderální: turanka kanadská (Conyza canadensis) kostival lékařský (Symphytum officinale) lilek potměchuť (Solanum dulcamara) lopuch (Arctium sp.) netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) pcháč rolni (Cirsium arvense) šťovík kadeřavý (Rumex crispus)
druhy vázané na vodu a vlhko
bukvice lékařská (Betonica officinalis) dvojzubec paprsčitý (Bidens radiata) chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) karbinec evropský (Lycopus europaeus) kyprej vrbice (Lythrum salicaria) metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) orobinec širokolistý (Typha latifolia) ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria) pcháč bahení (Cirsium palustre) přeslička poříční (Equisetum fluviatile) psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) rdest vzplývavý (Potamogeton natans) sadec konopáč (Eupatorium cannabinum) sitina rozkladitá (Juncus effusus) svízel bahení (galium palustre) vrbina obecná (lysimachia vulgaris) vrbina penízková (Lysimachia nummularia) vrbovka (Epilobium sp) zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans) žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica)
23
4.2.3 Zhodnocení mokřadu za rybníkem Budkovanem, Jedovnice
Mokřad leží asi 0,5 km za rybníkem Budkovanem v údolní nivě Jedovnického potoka jihovíchodně od Jedovnic ve výšce 470 m. n. m. Plocha mokřadu zaujímá 400 m2. Okolíní porost tvoří svěží bučina (šťavelová na plošinách a mírných svazích). Geologické podloží je tvořené sedimenty kvarterními fluviálními. Půdu tvoří kambizem typická mezofilní (http://mapserver-slp.mendelu.cz). Louky navazující na Jedovnický potok jsou periodicky v jarních měsících zaplavovány . Díky vybudované vodní ploše v mokřadní lokalitě došlo k zpomalení odtoku vody z uvedené lokality, k posílení vodního biotopu a ke zvýšení druhové diverzity v daném území o čemž svědčí přítomnost mokřadních a na vodu vázaný druhů rostlin. O kvalitě vodního biotopu také vypovídá značná přítomnost pulců v letním období. Tento mokřad ukázkově plní svou funkci, díky němu došlo k posílení ekologické stability území a podpoře druhové rozmanitosti (biodiverzity).
-
Na lokalitě byli pozorováni čivočichové:
vážka rudá (Sympetrum sanguineum) foto č. 2 (Ing. Petr Jelínek Ph.D) křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) foto č. 1 (Ing. Petr Jelínek Ph.D) skokan zelený (Rana kl. esculenta) foto č. 3 (Ing. Petr Jelínek Ph.D)
4.3
Mokřad U Topolu, Soběšice
Soběšice se nachází v okrese Brno-město, kraj Jihomoravský. Od 24. listopadu 1990 tvoří Soběšice nejsevernější část brněnské městské části Brno-sever. (cs.wikipedia.org). Mokřad U Topolu leží asi 1 km na jih od Soběšic, k. ú. Sadová. Mokřad sousedí s významným krajinným prvkem VKP - Údolí Zaječího potoka. GPS: 49°14'24"N, 16°36'47"E
24
Porostní mapa s vyznačením lokality
(mokřad 3)
25
4.3.1
-
Přírodní podmínky blízkého okolí mokřadu U Topolu, Soběšice
Lesní typ: hlinitá buková doubrava (biková s ostřicí chlupatou na plošinách a mírných svazích), která směrem na sever přechází ve sprašovou habrovou doubravu (s lipnicí úzkolistou na hnědozemi).
-
Vegetační stupeň: 1. a 2. dubový a bukodubový
-
Potenciální úživnost: Velmi potenciálně úživné plochy pro zvěř
-
Geologie: Sediment kvarterní fluvialní, granodiorit a sedimenty eolické (spraše a sprašové hlíny)
-
Pedologie: Na jih od mokřadu kambizem typická mezotrofní, na severu přechází na kambizem typickou mezofilní oglejenou.
-
Teplota: 7,5 - 8 °C.
-
Nadmořská výška: 310 m. (http://mapserver-slp.mendelu.cz)
26
4.3.2
Soupis determinovaných druhů rostlin mokřadu U Topolu, Soběšice.
Dřeviny: bez černý (Sambucus nigra) javor babyka (Acer campestre) javor klen (Acer pseudoplatanus) olše lepkavá (Alnus glutinosa) Ruderální: kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) kostival lékařský (symphytum officinale) kuklík městský (Geum urbanum) ptačinec prostřední (Stellaria media) Svízel přítula (Galium aparine) turan (Erigeron sp.)
druhy vázané na vodu a vlhko:
pcháč potoční (Cirsium rivulare)
kostřava obrovská (Festuca gigantea) lipnice obecná (Poa trivialis) máta dlouholistá (Mentha longifolia) orobinec širokolistý (Typha latifolia) ostřice zobánkatá (Carex rostrata ) poměnka bahenní (Myosotis palustris) poměnka bahenní (Myosotis palustris) pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) přeslička bahenní (Equisetum palustre) rozrazil potoční (Veronica beccabunga) sitina rozkladitá ( Juncus effusus) skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) vrbina obecná (Lysimachia vulgaris)
luční a světlomilné druhy: kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) lipnice (Poa sp) ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) ostatní netýkavka (Impatiens sp )
27
4.3.3 Zhodnocení mokřadu U Topolu, Soběšice.
Mokřad U Topolu leží asi 1 km na Jih od Soběšic ve výšce 310 m. n. m. Plocha mokřadu zaujímá 300 m2 . Okolní porost je tvořen hlinitou bukovou doubravou (biková s ostřicí chlupatou na plošinách a mírných svazích), která směrem na sever přechází ve sprašovou habrovou doubravu (s lipnicí úzkolistou na hnědozemi). Přístupová cesta je tvořená sedimentem kvarterním fluviálnim. Na Jih od mokřadu se nachází granodiorit a směrem na sever sedimenty eolické (spraše a sprašové hlíny) . Půda je na jih od mokřadu kambizem typická mezotrofní, na severu přechází na kambizem typickou mezofilní oglejenou. (http://mapserver-slp.mendelu.cz) Mokřadní biotop se jeví v dobrém stavu o čemž vypovídá poměrně malý počet neofytů. Přítomnost vajíček na začátku jara svědčí o přítomnosti obojživelníku, ale bohužel snůška vajíček v roce 2008 zmrzla a sní i někteří dospělci (viz foto č. 7 v příloze) Dále na lokalitě byla pozorována užovka obojková (Natrix natrix) a velké množství vážek ploských (Libellula depressa), které byly pozorovány při přeměně v dospělce (viz foto č. 4 v příloze).
-
Na lokalitě byli pozorováni živočichové:
vážka ploská (Libellula depressa) foto č. 3 (Ing. Petr Jelínek Ph.D) šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula) foto č. 4 (Ing. Petr Jelínek Ph.D) ropucha obecná (Bufo bufo) foto č. 9 (Ing. Petr Jelínek Ph.D) zmrzlí skokan (Rana sp.) foto č.5 (Ing. Petr Jelínek Ph.D)
28
4.4
Mokřad U Zaječí Studánky, Soběšice
Soběšice se nachází v okrese Brno-město, kraj Jihomoravský. Od 24. listopadu 1990 tvoří Soběšice nejsevernější část brněnské městské části Brno-sever. (cs.wikipedia.org). Mokřad U Zaječí Studánky leží asi 1 km na Jih od Soběšic, k. ú. Sadová . Mokřad U Zaječí Studánky se nalézá u prameniště Zaječího potoka, které je součástí významného krajinného prvku Údolí Zaječího potoka. Ve smyslu § 3 odstavce 1, písmeno b) zákona č. 114/1992 Sbírky, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, je les a údolní niva, významnými krajinnými prvky. GPS: Loc: 49°14'35"N, 16°36'56"E
29
Porostní mapa s vyznačením lokality
(mokřad 4)
30
4.4.1 Přírodní podmínky blízkého okolí mokřadu U Zaječí Studánky, Soběšice
-
Lesní typ: Hlinitá Buková doubrava (s ostřicí chlupatou na luvizemi, plošinách a mírných svazích).
-
Vegetační stupeň: 2. vegetační stupeň bukodubový
-
Potenciální úživnost: Velmi potenciálně úživné plochy pro zvěř
-
Geologie: Přístupová cesta je tvořená sedimentem kvarterním fluviálním. Na Jih od mokřadu se nachází granodiorit a na Sever sedimenty eolické (spraše a sprašové hlíny)
-
Pedologie Kambizem typická mezotrofní, na jihu přechází v kambizem typickou oligomezotrofní.
-
Teplota: 7,5 - 8 °C.
-
Nadmořská výška: 325 m. (http://mapserver-slp.mendelu.cz)
4.4.2 Soupis determinovaných druhů rostlin mokřadu U Zaječí studánky, Soběšice.
dřeviny :
jilm vaz (Ulmus laevis) Ořešák královský (Juglans regia ) juv.
ruderální: jitrocel větší (Plantago major) kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) pcháč oset (cirsium arvense) smetánka lékařská (Taraxacum officinale)
31
druhy vázané na vodu a vlhko: krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum) máta dlouholistá (Mentha longifolia) orobinec širokolistý (Typha latifolia ) ostrřice štíhlá (carex gracilis) parožnatka (Chara sp.) pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) přeslička bahenní (Equisetum palustre) sitina (juncus sp.) skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) zblochan vodní (Glyceria maxima) zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans)
luční a světlomilné druhy: jetel luční (Trifolium pratense) kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) lipnice obecná (Poa trivialis)
pcháč potoční (cirsium rivulare) srha laločnatá (Dactylis glomerata) šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius )
ostatní: česnáček (Alliaria sp) děhel lesní (Angelica sylvestris) kapraď samec (Dryopteris filix-mas ) popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea)
32
4.4.3 Zhodnocení mokřadu U Zaječí studánky, Soběšice.
Mokřad U Zaječí Studánky leží asi 1 km na Jih od Soběšic ve výšce 325 m. n. m. Plocha mokřadu zaujímá 50 m2. Okolní porost je tvořen hlinitou bukovou doubravou (biková s ostřicí chlupatou na plošinách a mírných svazích). Přístupová cesta je tvořená sedimentem kvarterním fluviálním. Na Jih od mokřadu se nachází granodiorit a na sever sedimenty eolické (spraše a sprašové hlíny). Půda je tvořená kambizemí typickou mezotrofní, která směrem na jih přechází v kambizem typickou oligomezotrofní.
(http://mapserver-slp.mendelu.cz) Na lokalitě byly pozorovány v roce 2008 brzy na jaře vajíčka obojživelníků, ale byly zmrzlé, stejně jako u nedalekého mokřadu U Topolu. Rostlinné společenstvo tvoří především druhy vázané na vodu a vlhko, což odpovídá vodnímu biotopu, ale nacházejí se zde i luční druhy, které se sem dostaly z přilehlé mýtiny. Mokřad jednoznačně přispívá k podpoře druhové rozmanitosti a ekologické stability.
33
4.5
Mokřad u Srnčí studánky, Kanice
Obec Kanice se nachází v okrese Brno-venkov, kraj Jihomoravský, na hranici CHKO Moravský Kras asi 7,6 km od okrajových částí Brna. Mokřad Srnčí studánka se nachází u hranice zvláště chráněného území (MZCHÚ) asi 1,2 km severně od Kanic. GPS: 49°16'21"N, 16°42'21"E Porostní mapa s vyznačením lokality
(mokřad 5) 34
4.5.1 Přírodní podmínky blízkého okolí mokřadu Srnčí studánka, Kanice
-
Lesní typ: Hlinitá Buková doubrava (s ostřicí chlupatou na luvizemi, plošinách a mírných svazích).
-
Vegetační stupeň: 3. vegetační stupeň dubobukový
-
Potenciální úživnost: Velmi potenciálně úživné plochy pro zvěř
-
Geologie: sedimenty kvarterní fluviální a eolické (spraše a sprašové hlíny)
-
Pedologie : Luvizem typická
-
Teplota: 8 °C.
-
Nadmořská výška: 365 m. (http://mapserver-slp.mendelu.cz)
4.5.2 Soupis determinovaných druhů rostlin mokřadu Srnčí studánka, Kanice
Dřeviny: brslen evropský (Euonymus europaeus) buk lesní (Fagus silvatica) hloh (Crataegus sp.) jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) javor klen (Acer pseudoplatanus) juv. jilm horský (Ulmus glabra) lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) třešeň obecná (Cerasum Avium)
35
Lesní druhy: strdivka nící (Melica nutans) bradáčak vejčitý (Listera ovata) C4 bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria česnek medvědí (Allium ursinum) jaterník podléška (Hepatica nobilis) kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) kyčelnice cibulkonosná (Dentária bulbifera) mařinka vonná (Galium odoratum) netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) ostřice prstnatá (Carex digitata) plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium) žindava obecná (Sanicula europaea)
4.5.3 Zhodnocení mokřadu Srnčí studánka, Kanice. Mokřad Srnčí studánka se nachází u hranice zvláště chráněného území (MZCHÚ) asi 1,2 km severně od Kanic ve výšce 365 m. n. m. Plocha mokřadu zaujímá 50 m2. Okolní porost je tvořen hlinitou dubovou bučinou (s ostřicí chlupatou na luvizemi, plošinách a mírných svazích). Geologické podloží je tvořeno sedimentem kvarterním fluviálním a sedimenty eolickéýmy (spraše a sprašové hlíny). Půda je tvořená luvizemí. Na lokalitě nebyli pozorováni žádní živočichové a ve vodě se nevyskytovaly žádné rostliny. Přilehlé okolí bylo tvořeno výhradně lesními druhy rostlin a dřevinami. Za zmínku však stojí nález bradáčka vejčitého (Listera ovata), který patří mezi vztavačovité. V Červeném seznamu je bradáček vejčitý označen jako vzácnější druh, který vyžaduje další pozornost (C4) a je mezinárodně chráněn úmluvou CITES (http://botany.cz).
36
5
ZÁVĚR Na základě uvedené metodiky bylo hodnoceno pět lokalit: Mokřad Barbora, Adamov;
mokřad za rybníkem Budkovanem, Jedovnice; mokřad U Topolu, Soběšice; mokřad u Zaječí studánky, Soběšíce a mokřad Srnčí studánka, Kanice. Jako nejoptimálnější vodní biotop ze zkoumaných lokalit hodnotím mokřad za rybníkem Budkovanem. Mokřad leží asi 3 km jihovýchodně od Jedovnic v údolní nivě jedovnického potoka v katastrálním území Jedovnic. Louky navazující na Jedovnický potok jsou periodicky v jarních měsících zaplavovány. Díky vybudované vodní ploše v mokřadní lokalitě došlo k zpomalení odtoku vody z uvedené lokality, k posílení vodního biotopu, k posílení ekologické stability území a podpoře druhové rozmanitosti (biodiverzity). Jako nejhorší vodní biotop ze zkoumaných lokalit hodnotím mokřad Barbora, který leží u lesní cesty jihovýchodně od Adamova na parcele č. 1171 v k.ú Babice nad Svitavou. Na první pohled se mokřad jeví jako ruderální stanoviště zarůstající neofyty, především netikavkou žlaznatou. Vody je po většinu roku málo a zarůstá řasami. Jelikož se voda v mokřadu drží po celý rok a úplně nevysychá je stanoviště vhodné pro rozmnožování obojživelníků o čemž svědčí přítomnost pulců v jarním období. Jako zajímavé lokality v dobrém stavu se jeví mokřad U Topolu a mokřad U Zaječí studánky asi 1 km jižně od Soběšic. Přítomnost vajíček na začátku jara svědčí o přítomnosti obojživelníku, ale bohužel snůška vajíček v roce 2008 zmrzla a sní i někteří dospělci (viz foto č. 7). O dobrém stavu a zajímavosti lokality svědčí malý výskyt neofytů a poměrně velký výskyt mokřadních druhů rostlin a živočichů, např. vážek ploských (Libellula depressa) (viz foto č. 2 a 3 v příloze). Jako poslední byl zkoumán mokřad Srnčí studánka nacházející se asi 1,2 km severně od Kanic. Vodní plocha spíše připomíná vetší lesní studánku, než mokřad. Na lokalitě nebyli pozorováni žádní živočichové a ve vodě se nevyskytovaly žádné rostliny. Okolní rostlinné společenstvo je tvořené převážně lesními druhy což svědčí o dobrém stavu lesního biotopu. Za zmínku stojí především výskyt bradáčka vejčitého (Listera ovata), který patří mezi vstavačovité. V Červeném seznamu je bradáček vejčitý označen jako vzácnější druh, který vyžaduje další pozornost (C4) a je mezinárodně chráněn úmluvou CITES (http://botany.cz).
37
6
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
PŘIKRYL, Ivo, KRÖPFELOVÁ, Lenka, PECHAR, Luboš. Mokřady a voda v krajině : konference : 18.-20.6.2008, Lázně AURORA Třeboň : [sborník . 1. vyd. Třeboň : ENKL, 2008. 99 s. ISBN 978-80-254-2329-5. TRUHLÁŘ, Jiří. Pěstování lesů v biologickém pojetí : průvodce po Školním lesním podniku \"Masarykův les\" Křtiny . Křtiny : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita , 1996. 128 s. MÜLLER, Pavel. Geologie Brna a okolí . 1. vyd. Praha : Český geologický ústav, 2000. 99 s. ISBN 80-7075-416-8. MIKÁTOVÁ , Blanka, VLAŠÍN, Mojmír. Obojživelníci a doprava . Brno : ZO ČSOP Veronica, 2004. 99 s. ISBN 80-239-3951-3 MEADOWS, Donella H. Překročení mezí : konfrontace globálního kolapsu s představou trvale udržitelné budoucnosti . Praha : Argo, 1995. 390 s. ISBN 8085794-83-7 . Zwach I., Mapování výskytu obojživelníků a plazů Rudice-třetí etapa, 1999
Internetové adresy: http://www.veronica.cz/?id=274 http://mapserver-slp.mendelu.cz http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258 http://cs.wikipedia.org/wiki/Sob%C4%9B%C5%A1ice_(Brno) http://botany.cz/cs/listera-ovata/ ostatní: (mokřad 1 až 5): Mapy byly vytvořeny na základě mapserveru-slp.mendelu.cz a upraveny pomocí programu „Malování“ (Windows Vista –Home Premium). (google earth 1-2): Mapy byly vytvořeny na základě aplikace „Google Earth“ 5.0. 2009 a upraveny pomocí programu „Malování“ (Windows Vista –Home Premium). (informační tabule): ČERNÉ HLÍNY, Rudice: Merta J, Balák I, Štefka L, Truhlář J. V rámci programu obnovy venkova v roce 2002 (žádost 2005 a 2006): Žádosti o poskytnutí finančních prostředků pro rok 2005/06. Podepsáno Ing. Jaroslavem Martínkem, CSc.
38
