MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ
FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU
Finanční analýza Zpracovali:
Jan Kula, 5. ročník, ME Pavel Veit, 5. ročník, ME
Datum: Podpisy:
26.11.2002
Obsah 1 Úvod .............................................................................................................................2 2 Metodika .......................................................................................................................2 2.1 Horizontální analýza............................................................................................3 2.2 Vertikální analýza (procentní) .............................................................................4 2.3 Poměrové ukazatele ...........................................................................................4 2.3.1 Ukazatele zadluženosti.................................................................................5 2.3.2 Ukazatele likvidity .........................................................................................7 2.3.3 Ukazatele aktivity..........................................................................................8 2.3.4 Ukazatele rentability ...................................................................................10 2.4 Pyramidální rozklad...........................................................................................12 2.4.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu ROA .............................13 2.4.2 Rozklad rentability vlastního kapitálu ROE.................................................13 2.4.3 Převod součinu na součet pomocí logaritmování.......................................14 2.5 Predikce finanční tísně......................................................................................14 2.5.1 Altmanův Z-score model.............................................................................15 2.5.2 Index IN ......................................................................................................15 2.6 Dlouhodobý plán ...............................................................................................16 2.6.1 Plán peněžních toků z provozní činnosti ....................................................17 2.6.2 Cash flow z investiční činnosti....................................................................18 2.6.3 Plánový výkaz cash flow z finanční činnosti ...............................................18 2.6.4 Plánová rozvaha.........................................................................................19 3 Vlastní práce...............................................................................................................20 3.1 Horizontální analýza vybraných položek...........................................................20 3.2 Vertikální analýza vybraných položek ...............................................................23 3.3 Analýza poměrových ukazatelů ........................................................................27 3.3.1 Ukazatele zadluženosti...............................................................................27 3.3.2 Ukazatele likvidity .......................................................................................28 3.3.3 Ukazatele aktivity........................................................................................29 3.3.4 Ukazatele rentability ...................................................................................31 3.4 Rozklady ukazatelů rentability...........................................................................32 3.4.1 Rozklad ROA (rentabilita celkového vloženého kapitálu)...........................32 3.4.2 Rozklad ROE (rentabilita vlastního kapitálu) ..............................................32 3.5 Predikce finanční tísně podniku ........................................................................33 3.5.1 Altmanův model (Z-skóre) ..........................................................................33 3.5.2 Index IN ......................................................................................................34 3.6 Dlouhodobý finanční plán..................................................................................34 3.6.1 Plán cash flow ............................................................................................35 3.6.2 Plánová rozvaha.........................................................................................36 4 Závěr ..........................................................................................................................37 5 Literatura ....................................................................................................................38 6 Přílohy ........................................................................................................................39
1
1 Úvod Finanční situace podniku je jedním ze základních pilířů jeho hospodaření, potažmo úspěchu na trhu. Zlomí-li se tento pilíř, podnik zpravidla rychle míří ke svému zániku, a to především v oborech s monopolistickou konkurencí. Přestože se cíle a záměry jednotlivých podniků liší, všechny mají patrně jeden společný. A tím je právě finanční stabilita a uspokojivý hospodářský výsledek. V konkurenčních podmínkách není ani jeden z výše jmenovaných cílů snadno dosažitelný a podnik musí pohotově reagovat na neustále se měnící okolí. Nemá-li podnik sílu či možnost podmínky trhu vytvářet, musí se jim alespoň přizpůsobit. Tak aby si udržel či vylepšil své tržní postavení dlouhodobě. Tento proces v sobě skrývá celou řadů dílčích procesů, jimž bezpochyby vévodí finanční plán. Podnik musí mít jasnou představu o své finanční situaci, pravidelně provádět finanční analýzu a plánovat své finanční záměry na několik let dopředu. Mnohdy se lze setkat s názorem, že ve chvíli, kdy je finanční analýza hotová, je v podstatě již pozdě a stává se zastaralou. Právě proto je třeba jí věnovat značnou pozornost ze strany podnikového managementu. Stejně tak je třeba neustále sledovat nové tržní trendy a pohotově měnit a zlepšovat jak marketingovou, tak finanční strategii.
2 Metodika Obecně je cílem finanční analýzy provést důkladný rozbor finanční situace podniku, odhalit slabá místa a pokusit se o jejich včasnou nápravu, stejně tak nalézt silné stránky a pokusit se o jejich maximální využití. Z časového hlediska se finanční analýza zabývá jak rozborem dat z let minulých, tak predikcí hospodaření v letech následujících. Proto umožňuje přijmout pro krátké i dlouhé časové horizonty správný podnikatelský záměr. Z pohledu uživatelů výsledků finanční analýzy ji lze rozdělit do dvou oblastí: •
externí finanční analýza, která vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních, zejména účetních informací;
•
interní finanční analýza, při které jsou analytikovi k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku.
2
Mezi externí uživatele patří obchodní partneři, banky a jiní věřitelé, držitelé dluhopisů podniku, investoři, burzovní makléři, konkurenční firmy, stát a jeho orgány, auditoři, účetní a daňoví poradci podniku. Mezi interní uživatele se řadí majitelé firmy, manažeři a zaměstnanci podniku1. Při provádění finanční analýzy je třeba vzít v úvahu slabé stránky jednotlivých účetních výkazů. V případě rozvahy jsou to následující: •
účetní standardy užívají pro ocenění aktiv původní pořizovací cenu, která, i když je pravidelně upravována odpisy, neodráží současnou hodnotu majetku;
•
odpisy, které hodnotu majetku snižují vzhledem k opotřebení jsou jen nepřesným vyjádřením skutečného procesu stárnutí;
•
v některých případech majetek svou hodnotu v čase zvyšuje;
•
zásoby nejsou jako součást oběžného majetku oceněny aktuálními cenami, ale původními pořizovacími cenami, podnik může volbou způsobu oceňování jejich skutečnou cenu zkreslit. K hlavním nedostatkům výkazu zisků a ztrát patří:
•
výkaz se zaměřuje na vyčíslení zisku jako rozdílu mezi výnosy a náklady, zisk je však pouhou účetní veličinou, nikoli skutečným hotovostním příjmem;
•
výkaz je sestavován na artuální bázi, do tržeb jsou zahrnuty prodeje odběratelům na úvěr ve sledovaném období, nikoli však inkasa plateb z prodejů realizovaných na úvěr v předchozích obdobích;
•
obdobně v případě nákladů běžného období jsou zahrnovány položky, jež v tomto období nebyly uhrazeny, byť s ním souvisejí; vedle toho existují položky, jež nejsou hotovostním výdajem spojeným s úbytkem peněžních prostředků (odpisy, rezervy, apod.);
•
mimořádné položky mohou zjištěné vývojové trendy zkreslit.
2.1 Horizontální analýza Finanční účetní výkazy obsahují jak údaje týkající se běžného roku, tak údaje z předcházejících let. Z těchto časových řad lze detailně zkoumat průběh změn a odhalovat dlouhodobé trendy významných finančních položek. Technika rozboru vychází z porovnání běžného roku a roku předchozího. Porovnání jednotlivých 1
My se řadíme do skupiny externích uživatelů, a v důsledku toho využíváme pouze externích dat.
3
položek výkazů se provádí po řádcích, horizontálně, proto hovoříme o horizontální analýze absolutních ukazatelů. Zjišťuje procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předchozímu období. Absolutní čísla nesourodých položek (např. tržby a zisk) jsou jako taková těžko souměřitelná. Avšak vyjádříme-li je jako procentuální změnu oproti předcházejícímu roku, jasně vidíme, k jakým změnám došlo. Velkým úskalím této metody je inflace, která výsledky výražně zkresluje. Dále je potřeba zvážit situaci ve vnějším prostředí (daňové změny, nová konkurence na trhu, změny na trzích apod.). absolutní změna = ukazatel t – ukazatel t-1,
kde t je příslušný rok
Procentní změna je relativním vyjádřením změny absolutní: % - ní změna = 100 × (ukazatel t – ukazatel t – 1 ) / ukazatel t – 1
2.2 Vertikální analýza (procentní) Aby se ulehčila srovnatelnost účetních výkazů s předchozím obdobím a zejména pak aby se umožnila srovnatelnost několika společností různé velikosti, analyzují se účetní výkazy často pomocí
procentního vyjádření, nazvaného
procentní rozbor komponent. Jednotlivé komponenty vztahujeme k témuž okamžiku a vyjadřujeme je jako procentní podíly jedné z těchto komponent2. Tato technika rozboru se někdy označuje jako vertikální analýza, protože se pracuje v jednotlivých letech od shora dolů. Její použití je výhodné pro srovnání údajů v účetních výkazech v delším časovém horizontu, i pro srovnání podniku s jinými podniky v daném oboru či pro srovnání s odvětvovými průměry.
2.3 Poměrové ukazatele Poměrový ukazatel charakterizuje vzájemný vztah mezi dvěma položkami účetních výkazů pomocí jejích poměrů. Má-li mít poměrový ukazatel smysluplnou interpretaci, musí pochopitelně existovat vzájemná souvislost. Analýza účetních 2
Ve výkazu zisku a ztrát jsou běžně touto komponentou tržby, my však dle instrukce vyučujícího použijeme celkové výnosy resp. náklady. V rozvaze budou základem celková aktiva pro aktivní položky resp. celková pasiva pro položky pasivní.
4
výkazů pomocí poměrových ukazatelů je velice oblíbená metoda, avšak skrývá v sobě několik úskalí v podobě omezujících podmínek, jež značně snižují její univerzální použitelnost. Mezi hlavní přednosti patří: možnost provádět analýzu časového vývoje finanční situace vhodný nástroj průřezové analýzy, tj. porovnávání finanční situace firmy s obdobnými subjekty ukazatele lze využít jako vstupní údaje různých matematických modelů 2.3.1 Ukazatele zadluženosti Ukazatel zadluženosti je vztahem mezi cizími zdroji na jedné straně a vlastními zdroji na straně druhé. Čím je firma zadluženější, tím je finanční páka (a tudíž i ukazatel) vyšší. Pochopitelně však příliš vysoká míra zadlužení podniku škodí, neboť ten je přetížen splácením úroků a rovněž možnosti získání nových půjček jsou v podmínkách finanční nestability prakticky nulové. Zadluženost sama o sobě však není pouze negativní charakteristiko podniku, neboť přispívá k celkové rentabilitě a tím i k tržní hodnotě firmy. Celková zadluženost celková zadluženost = cizí zdroje / celková aktiva Analytickými ukazateli celkové zadluženosti jsou: dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky / celková aktiva krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / celková aktiva Celkovou zadluženost počítáme jako procentuální poměr celkových závazků a celkových aktiv. Doporučená hodnota pro tento ukazatel je 50%. Při této úrovni bychom v případě snahy o uhrazení všech závazků museli prodat polovinu celkových aktiv. V této souvislosti narážíme na drobné úskalí. O téměř každém podniku platí, že nelze prodat všechna aktiva, některá vůbec a některá se značnou časovou prodlevou. Analytickými ukazateli celkové zadluženosti jsou dlouhodobá a krátkodobá zadluženost. Logika věci napovídá, že tentokrát je ukazatel přímo úměrně závislý na výši dlouhodobých resp. krátkodobých závazků. 5
Míra samofinancování míra samofinancování = vlastní zdroje krytí / celková aktiva Doplňkovým ukazatelem je míra samofinancování tvořená jako procentuální poměr vlastního jmění a celkových aktiv. Tento ukazatel vyjadřuje proporci, v níž jsou aktiva podniku financována penězi akcionářů. Společně s ukazatelem solventnosti bývá považován za nejvýznamnější ukazatel pro hodnocení celkové finanční situace podniku. Úrokové krytí úrokové krytí = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky Pro hodnocení přiměřené zadluženosti podniku z pohledu dopadu na zisk se často užívá dílčích ukazatelů. Jedním z nich je úrokové krytí, který porovnává provozní zisk podniku neboli hospodářský výsledek před odečtením úroků a daně celkovým ročním úrokovým zatížením. Ukazatel tak informuje o tom, kolikrát celkový efekt reprodukce převyšuje úrokové platby. Hodnota, pod níž by neměl ukazatel klesnout, je 3, avšak doporučená hodnota je 8. Podkapitalizování podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní jmění) / stálá aktiva podkapitalizování
≥
1 podnik je financován vhodně
<
1 podnik je podkapitalizován
>> 1 podnik je překapitalizován Je-li firma příliš zadlužená a výše vlastního jmění je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti, dochází k podkapitalizování. Nastává
především v období
prosperity firmy, kdy v důsledku zvyšování objemu zakázek zvyšuje svůj majetek, pro který hledá zdroje finančního krytí. Hodnota ukazatele by měla být vyšší než 1, neboť dle zásad správného financování by měla firma krýt dlouhodobý majetek dlouhodobým kapitálem, který by měl vedle financování stálých aktiv vytvářet i dostatečný pracovní kapitál nezbytný pro zajištění běžného chodu podniku.
6
2.3.2 Ukazatele likvidity Schopnost podniku hradit své závazky je jednou ze základních podmínek jeho existence. Plně likvidní je podnik tehdy, jestliže má dostatečnou výši peněžních prostředků nebo jiného majetku rychle směnitelného v peníze3. Opět platí, že plná likvidita není pro podnik žádoucí neboť volné peněžní prostředky je třeba stále reinvestovat. Ukazatele likvidity v podstatě poměřují to, čím je možno platit (čitatel), tím, co je nutno zaplatit (jmenovatel). Běžná likvidita běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Běžná likvidita představuje poměr oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Na první pohled by se mohlo zdát, že čím vyšší hodnota ukazatele, tím jistější likvidita. Potíž je v tom, že ne všechna oběžná aktiva jsou stejně likvidní a některá jsou dokonce na peníze nepřeměnitelná. Kupříkladu podnik, jež má nadměrné zásoby, k tomu těžko vymahatelný balík pohledávek a nepatrný stav peněžních prostředků se nachází ve velice obtížné situaci. Přestože vykazuje uspokojivou míru běžné likvidity. Doporučená hodnota je 2, tedy taková, kdy na každou korunu krátkodobých závazků4 připadají 2 koruny oběžných aktiv. Pohotová likvidita pohotová likvidita = (oběžná aktiva - zásoby) / krátkodobé závazky Ve snaze odstranit nevýhody vypovídající schopnosti předchozího ukazatele se konstruuje ukazatel zvaný pohotová likvidita, jež z oběžných aktiv vylučuje zásoby a ponechává v čitateli jen peněžní prostředky, krátkodobé cenné papíry a krátkodobé pohledávky5. Spíše než porovnávat hodnotu ukazatele s jinými podniky, je zajímavé sledovat její vývoj v čase. Ve srovnání s předchozím ukazatelem se všeobecně považuje za mnohem praktičtější. Na rozdíl od běžné likvidity neexistuje
3
Věříme, že není třeba zdůrazňovat, že nejlikvidnější jsou peníze v hotovosti a na běžných účtech, nejméně likvidní pak stálá aktiva, a proto se v této souvislosti vůbec neuvažují. 4 Pro výpočet ukazatelů likvidity se do krátkodobých závazků zahrnují i běžné bankovní úvěry. 5 Krátkodobé pohledávky je rozumné očistit od těžko vymahatelných a pochybných, protože by neoprávněně zlepšovaly hodnotu ukazatele.
7
dané bezpečnostní kritérium přesto se někdy uvádí, že pohotovou likviditu podniku lze považovat za dobrou, je-li hodnota ukazatele alespoň 1. Peněžní likvidita okamžitá likvidita = finanční majetek / krátkodobé závazky V případě peněžní likvidity uvažujeme pouze finanční majetek tvořený penězi, bankovními účty a krátkodobým finančním majetkem. Tento ukazatel měří schopnost podniku uhradit právě splatné závazky naprosto nekompromisně. Cash flow likvidita cash flow likvidita = cash flow z provozní činnosti / krátkodobé závazky Nedostatkem předchozích ukazatelů je skutečnost, že jsou odvozovány z údajů rozvahy sestavené vždy k určitému časovému okamžiku a mají proto statický charakter. K překonání tohoto nedostatku se často používá ukazatel odvozený z tokové veličiny cash flow, konstruovaný jako poměr cash flow z provozní činnosti ke stavu krátkodobých závazků6. V případě finančně zdravé firmy by měl tento ukazatel nabývat hodnoty vyšší než 40%. 2.3.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří schopnost podniku využívat vložených prostředků. Měří celkovou rychlost jejich obratu nebo rychlost obratu jejich jednotlivých složek a hodnotí tak vázanost kapitálu v určitých formách aktiv. Ukazatele říkají, kolikrát se obrátí určitý druh majetku za stanovený časový interval. Měříme buď počet obrátek nebo naopak dobu obratu, tj. dobu, po kterou je majetek v určité formě vázán. Hodnota těchto ukazatelů se tedy vyjadřuje v jednotkách času. Obrat celkových aktiv obrat celkových aktiv = tržby7 / průměrná celková aktiva
6
Literatura uvádí v této souvislosti průměrný stav krátkodobých závazků. V rámci zjednodušení se dopouštíme chyby a zmiňovanou položku neprůměrujeme. 7 Jako celkové tržby bereme v úvahu součet položek výkazu zisku a ztrát tržby za prodej zboží a výkony.
8
Nejkomplexnějším ukazatelem v této skupině je obrat celkových aktiv označovaný též jako produktivnost vloženého kapitálu. Měří efektivnost využití veškerých aktiv v podniku. Ukazuje, jak se zhodnocují stálá i oběžná aktiva bez ohledu na zdroje krytí těchto aktiv. Výše ukazatele je podstatě závislá na oboru činnosti.8 Obrat hmotného investičního majetku obrat HIM = tržby / HIM v zůst. cenách Obrat HIM resp. relativní vázanost HIM je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání zejména budov strojů a zařízení (stálá aktiva). Stanovuje se jako poměr tržeb k HIM v zůstatkové ceně. Vyjadřuje, jaká částka tržeb byla vyprodukována z jedné koruny HIM. Někdy je také interpretován jako ukazatel flexibility podniku vzhledem k možnému poklesu tržeb. Méně flexibilní podnik se s vysokými fixními náklady stane při poklesu tržeb snadno ztrátovým. Obrat zásob obrat zásob = tržby / průměrné zásoby Ukazatel obratu zásob je definován jako pomět tržeb a průměrného9 stavu zásob všeho druhu. Výsledkem výpočtu je absolutní číslo, jež značí počet obrátek, jinak řečeno, kolikrát se přemění zásoby v ostatní formy oběžného majetku až po prodej hotových výrobků a opětovný nákup zásob. Doba obratu zásob doba obratu zásob = 365 dnů / obrat zásob Doba obratu zásob je poměrem průměrného stavu zásob a průměrných denních nákladů. Jednodušší výpočet spočívá ve vydělení počtu dnů v roce (365) obratovostí zásob. V každém případě vypočítáme, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob.
8
V této souvislosti je třeba zmínit, že zatímco tržby jsou veličinou tokovou, stav aktiv se muže během roku měnit a v ukazateli je zachycen staticky k určitému časovému okamžiku. Pro objektivní výpočet ukazatelů by bylo vhodnější vyjádřit aktiva průměrným stavem vypočteným ze stavu na začátku a na konci sledovaného období. 9 Pro úplnost uvádíme, že jsme ve výpočtech opět nezohledňovali faktor průměrování.
9
Na první pohled zvýšení počtu obrátek a snížení doby obratu zásob může znamenat
jejich
efektivnější
využití.
Na
druhé
straně
může
být
znakem
podkapitalizování podniku. Musí tedy existovat určitý vztah mezi optimální velkostí zásob a rychlosti obratu zásob. Obrat pohledávek obrat pohledávek = tržby / průměrné pohledávky Obrat
pohledávek
je
vcelku
jednotně
vyjadřován
jako
poměr
tržeb
a průměrného stavu pohledávek. Ukazatel udává v podobě počtu obrátek, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány v peněžní prostředky. Doba obratu pohledávek doba obratu pohledávek = 365 dnů / obrat pohledávek Obdobně jako u zásob lze i u pohledávek stanovit dobu jejich obratu jako poměr počtu dní v roce (365) a obratovosti pohledávek. Ukazatel značí, za jak dlouho jsou pohledávky v průměru spláceny (tzv. průměrné inkasní období). Z hodnoty ukazatele vyplývá, zda se podniku daří dodržovat stanovenou obchodně úvěrovou politiky. Je-li v platební podmínce stanovena lhůta splatnosti např. 14 dnů, můžeme z hodnoty tohoto ukazatele usoudit, zda inkaso probíhá v souladu s touto stanovenou platební podmínkou nebo je lepší či horší. 2.3.4 Ukazatele rentability Patrně nejdůležitější způsob vůbec, jímž se hodnotí podnikatelská činnost, je poměření celkového zisku s výší podnikových zdrojů, jichž bylo užito k jejich dosažení. Rentabilita je obecně definována jako poměr zisku a vloženého kapitálu. Ukazatele rentability patří do kategorie tzv. mezivýkazových poměrových ukazatelů, protože využívají údajů ze dvou účetních výkazů, objem kapitálu z rozvahy a velikost zisku z výsledovky. Ukazatel rentability se v praxi používá v různých obměnách a modifikacích, podle toho, kdo a k jakému účelu jej používá. To závisí především na skutečnosti, jaký zisk dosazujeme do čitatele zlomku.
10
Mezi nejužívanější kategorie zisku patří: ZUD – zisk před odečtením úroků a daní (EBIT) – představuje provozní hospodářský výsledek. ZD – zisk před zdaněním (EBT) – ve srovnání s předchozím již byly odečteny náklad na financování (úroky). Z – zisk po zdanění (EAT) – čistý zisk, který podniku po vyplacení případných dividend prioritním akcionářům zůstane rozdělený mezi držitele kmenových akcií; zbývající část zůstává v podniku pro vlastní reprodukci jako nerozdělený zisk. Provozní hospodářský výsledek – rozdíl mezi tržbami za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb a nákupní cenou za prodané zboží, výrobními náklady na prodané výrobky a služby, včetně některých dalších výnosů a nákladů. Hospodářský výsledek z finančních operací – rozdíl různých finančních výnosů a nákladů. Hospodářský výsledek za běžnou činnost – součet provozního hospodářského výsledku a hospodářského výsledku z finančních operací po odečtení daně z příjmů za běžnou činnost. Mimořádný hospodářský výsledek – rozdíl mimořádných výnosů a nákladů po zdanění. Hospodářský výsledek za účetní období – součet hospodářského výsledku za běžnou činnost a mimořádného hospodářského výsledku. Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) ROA = [čistý zisk + úroky (1-daň. sazba10)] / průměrné celkové aktiva Ukazatel rentability úhrnných vložených prostředků ROA bývá považován za klíčové měřítko rentability, protože poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financovány. Zatímco ve jmenovateli zlomku vždy figurují celková aktiva do čitatele lze dosadit buď zisk před úroky a daněmi nebo součet čistého zisku a „zdaněných úroků“.11
10
Pro naši studii budeme brát v úvahu tyto daňové sazby (1996–7 - 39%, 1998–9 - 35%, 2000 - 31%). Výpočty provádíme na základě druhé jmenované možnosti. V takovém případě ukazatel poměřuje vložené prostředky nejen se ziskem, ale s těmi efekty, které vyplívají ze zhodnocení cizího kapitálu (jinými slovy vložené prostředky musí vytvořit nejen zisk, ale rovněž pokrýt úroky). 11
11
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) ROE = čistý zisk / vlastní kapitál Ukazatele rentability vlastního kapitálu ROE hodnotí výnosnost kapitálu, který do podniku vložili akcionáři či vlastníci. Ukazatel slouží investorům ke zjištění, zda je jejich kapitál reprodukován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice. Zhodnocení vlastního kapitálu by mělo být tak velké, aby pokrývalo obvyklou výnosovou míru a rizikovou prémii. Pokud je hodnota ukazatele trvale nižší, případně i stejná jako výnosnost cenných papírů garantovaných státem, podnik je fakticky odsouzen k zániku, neboť racionálně uvažující investor požaduje od rizikovější investice vyšší míru zhodnocení. Ukazatel ROE určuje poměr čistého zisku a vlastního jmění. Zde opět narážíme na drobné úskalí související s otázkou, co zahrneme do vlastního jmění. Vedle základního jmění sem patří emisní ažio, zákonné fondy, různé další fondy tvořené ze zisku, hospodářský výsledek z běžného roku čekající na rozdělení aj. Bude-li například některý fond určen k budoucímu rozdělení zaměstnancům, je otázkou, zda má být při výpočtu do jmenovatele zahrnut. Finanční rentabilita vloženého kapitálu finanční rentabilita vloženého kapitálu = cash flow z provozní činnosti / vlastní kapitál Podniky docházejí k poznání, že příčinou jejich problémů nemusí být pouze nedostatečná rentabilita jejich činnosti, ale i jejich nedostatečná platební schopnost. Proto je třeba přikládat důležitost i ukazatelům, které vyjadřují vnitřní finanční potenciál podniku. Tuto potřeb splňují ukazatele konstruované na bázi cash flow. Finanční rentabilita vloženého kapitálu, který představuje poměr cash flow a celkového vloženého kapitálu. Ukazatel vyjadřuje, kolik peněžních prostředků je podnik schopen vytvořit na jednotku vloženého kapitálu.
2.4 Pyramidální rozklad Základní myšlenkou pyramidové soustavy je postupný, stále podrobnější rozklad ukazatele, který by co nejlépe postihoval základní cíl podniku, popř. záměr analýzy. Tento ukazatel představuje vrchol pyramidy. V další nižší vrstvě se
12
vrcholový ukazatel rozkládá na dva nebo více dílčích, z nichž některé se rozkládají ještě podrobněji. Při rozkládání ukazatelů se používají dva hlavní postupy: aditivní – výchozí ukazatel se rozkládá do součtu nebo rozdílu dvou nebo více dalších ukazatelů; multiplikativní – výchozí ukazatel představuje součin nebo podíl dvou či více ukazatelů; použije se tehdy jestliže následující, hlubší vrstvě potřebujeme aditivně rozkládat jmenovatele výchozího ukazatele. 2.4.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu ROA ROE = ziskovost tržeb × růst velikosti tržeb
Z + U(1 − DS) Z + U(1 − DS) T = × CA T CA Jak je patrno z rozkladu, rentabilitu lze zvyšovat dvojím způsobem. Buď přes ziskovou marži, kdy při zachování určité výše tržeb zvýšíme ziskovou marži, následkem toho tedy i zisk. V takovém případě vzroste čitatel první složky a celková rentabilita vzroste. Nebo zvýšením samotných tržeb, kdy při stálých celkových aktivech vzroste pouze čitatel druhé složky. Výsledný efekt je v obou případech stejný, pouze okolnosti, za kterých je zvýšení rentability dosaženo, jiné. V reálném tržním prostředí si totiž první variantu budou moci dovolit patrně pouze společnosti se silným postavením na trhu, nejraději monopoly, zatímco druhá možnost je dostupná i ostatním podnikům. 2.4.2 Rozklad rentability vlastního kapitálu ROE
Tento rozklad je o poznání důkladnější, než výše uvedený, a vypadá následovně. ROE = ziskovost tržeb × růst velikosti tržeb × úroková redukce zisku × × daňová redukce zisku × finanční páka Z ZUD T ZD Z CA = × × × × VK T CA ZUD ZD VK
13
První dvě složky již byly komentovány v případě rozkladu ROA. Zbývají nám tedy tři složky, z nichž úroková redukce zisku a finanční páka bývají pravidla slučovány jako ziskový účinek finanční páky. Roste-li zadluženost, zvyšuje se velikost celkových aktiv (CA) při stávající míře vlastního kapitálu (VK), tedy hodnota celého zlomku roste a je patrný pozitivní vliv na hodnotu ROE. Souběžně však zvýšení podílu cizích finančních zdrojů zapříčiňuje zvýšení úroků, tedy při stávajícím zisku před úroky a daněmi (ZUD) dojde k poklesu zisku před zdaněním (ZD). Je zřejmé, že vliv této složky je protisměrný – při zvyšujícím se zadlužení působí negativně na hodnotu ROE. V konečném efektu záleží na tom, která ze složek bude mít majoritní vliv. V případě, že celkově bude dominovat první zmiňovaný efekt, hodnota součinu obou složek bude vyšší než 1 a zadlužování má pozitivní vliv na rentabilitu. V opačném případě bude hodnota součinu nižší než 1 a vliv bude negativní. Poslední složkou rozkladu je daňová redukce zisku. Je zřejmé, že čím vyšší daně podnik platí, tím nižší bude čistý zisk, tedy tím nižší hodnotu bude tento ukazatel vykazovat. Při zvyšující se daňové sazbě bude vliv této složky na hodnotu ROE je negativní. Z uvedeného rozkladu je zřejmé, že rentabilita vlastního jmění je ovlivňována rentabilitou celkového kapitálu, zdaněním a zadlužeností podniku. 2.4.3 Převod součinu na součet pomocí logaritmování
a = b⋅c log(a) = log(b ⋅ c) log(a) = log(b) + log(c) log(b) log(c) 1= + log(a) log(a) Tento postup použijeme, chceme-li vyjádřit procentuální vliv dílčích složek ukazatele, jež je vyjádřením součinu jednotlivých složek.
2.5 Predikce finanční tísně Již v úvodní části bylo řečeno, jak důležité je sledovat aktuální finanční situaci podniku a predikovat následný vývoj. Ten by měl ukázat, zda podnik nečekají „zlé časy“. K předvídání možných finančních problémů se využívá řady modelů, jež se dělí na dva základní typy – bonitní a bankrotní.
14
Bonitní modely vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy, na jejichž základě jsou podniky řazeny do jednotlivých bonitních tříd. K této skupině patří například Kralickův test, Tamariho model, Argentiniho model a další. Bankrotní modely vychází ze skutečnosti, že finanční problémy podniku je možno rozeznat podle určitých příznaků před tím, než se skutečně v plné míře projeví. Tyto modely vydávají varovné signály s časovým předstihem. Dělí se na jedno- a vícerozměrné. My se budeme zabývat pouze vícerozměrnými. 2.5.1 Altmanův Z-score model
Profesor Altman při tvorbě modelu vycházel z údajů firem, jež zbankrotovaly v průběhu pěti let, i firem, jež prosperovaly. Vytvořil pět základních ukazatelů, kterým přiřadil váhy a ty sestavil do následující rovnice: Z = 0,717 x1 + 0,847 x2 + 3,107 x3 + 0,420 x4 + 0,998 x5
x1 =
pracovní kapitál celková aktiva
x4 =
vlastní jmění celkové závazky
x2 =
čistý zisk celková aktiva
x5 =
tržby celková aktiva
x3 =
zisk před úroky a daněmi celková aktiva Je-li dosaženo hranice 2,90 či je dokonce překročena, těší se podnik dobré
finanční kondici. Naopak je tomu při úrovni 1,20 či méně, kdy se podnik nachází před bankrotem. 2.5.2 Index IN
Obdobou Altmanova indexu, je model sestavený manžely Neumaierovými, jehož výsledkem je index vytvořený přímo pro české podniky. Model využívá šesti ukazatelů a jednotlivé hodnoty vah se liší dle oboru. Pro příklad uvádíme hodnoty pro ekonomiku obecně a pro zemědělství. Všeobecně: IN = 0,22 x1 + 0,11 x2 + 8,33 x3 + 0,52 x4 + 0,10 x5 – 16,8 x6 Zemědělství: IN = 0,24 x1 + 0,11 x2 + 21,35 x3 + 0,76 x4 + 0,10 x5 – 14,57 x6
15
x1 =
celková aktiva cizí zdroje
x4 =
celkové výnosy celková aktiva
x2 =
zisk před úroky a daněmi nákladové úroky
x5 =
oběžná aktiva krátkodobé závazky
x3 =
zisk před úroky a daněmi celková aktiva
x6 =
závazky po lhůtě splatnosti výnosy celkem
Hodnocení je rovněž obdobné Altmanovu modelu, pouze hranice jsou stanoveny odlišně a to na úrovni 2 pro finančně zdravé podniky a na úrovni 1 pro podniky s finančními problémy.
2.6 Dlouhodobý plán Úkolem finančního planu je finančně zajistit splnění cílů podniku a udržet jeho finanční rovnováhu. Ve finančních plánech se promítá veškerá činnost podniku, současně plány zpětně působí na tyto činnosti tím, že je finančně zabezpečují. Dlouhodobé cíle podniku (především investiční projekty) zajišťují dlouhodobé finanční plány. V podniku je potřeba udržet soulad mezi potřebami (výdaji) a zdroji jejich financování (příjmy). To je často značně obtížné a vyžaduje dokonalou znalost nejen podnikové ekonomiky, ale i různých právních norem a předpisů (o obchodních vztazích, daňové předpisy, mzdové předpisy atd.). Na vývoj zisku významněji zapůsobí jen dlouhodobá opatření v investiční a technické oblasti. Proto zisk jako finanční cíl může být vytýčen jen v rámci dlouhodobého horizontu. Lhůtě investičních projektů odpovídá dlouhodobý finanční plán podniku, který se sestavuje zpravidla 5 – 10 let. Ten obsahuje12: analýzu finanční situace plán tržeb na základě prognózy a plánu prodeje plán peněžních toků plánovou rozvahu plánovou výsledovku rozpočet investičních výdajů rozpočet dlouhodobého externího financování 12
Omezíme se na plán peněžních toků a plánovou rozvahu. Tržby predikujeme jako lineárně rostoucí a to ve výši 2% ročně.
16
2.6.1 Plán peněžních toků z provozní činnosti
V plánovaném výkazu cash flow nejsou pro zjištění peněžních toků z provozní činnosti podniku plánovány náklady, ale spojovacím článkem mezi tržbami a ziskem je provozní ziskové rozpětí, které vyjadřuje, jakého chce podnik dosáhnout efektu z jedné koruny tržeb. Plánový výkaz cash flow má v našem případě následující strukturu: 1. Tržby. Na jejich základě určíme průměrnou ziskovou marži jako průměrný roční podíl zisku před úroky a daněmi a tržeb. ZMprům. =
ZUD 1 ×∑ n T
2. Zisk před úroky a daněmi. Ten je představován součinem tržeb a průměrné ziskové marže. Průměrné úrokové rozpětí určíme obdobně jako v předcházejícím případe jako průměrný roční podíl úroků a tržeb. UR prům. =
U 1 ×∑ n T
ZUD = Trřby × ZMprům.
3. Úroky. Vypočteme jako součin tržeb a průměrného úrokového rozpětí. Úroky = Trřby × UR prům
4. Daň z příjmů. K té dojdeme snížením zisku před úroky a daněmi o úroky a násobením daňovou sazbou13.
Daň z příjmů = ( ZUD − U) × 0,31 5. Zisk po zdanění. Určíme jako rozdíl zisku před zdaněním a zaplacené daně. Zisk po zdanění = ZD − Daň
13
Předpokládáme, že se daňová sazba pro příjmy právnických osob nezmění až do roku 2006 a zůstane na výši 31%.
17
6. Odpisy. Ty určíme na základě průměrného podílu odpisů na tržbách a jeho součinu s tržbami. Odpisy prům. =
1 Úroky ∑ T n
Odpisy = Tržby × Odpisy prům.
7. Cash flow z provozní činnosti. Představováno rozdílem čistého zisku a odpisů. CF = Čistý zisk + odpisy 2.6.2 Cash flow z investiční činnosti
Propočet peněžních toků z investiční činnosti bere v úvahu investiční náklady na projekty, které mají být v daném období uvedené do provozu, dále výši investičních výdajů, které již byli na některé z těchto projektů vynaloženy ještě před začátkem plánovacího období, potřebné zvýšení pracovního kapitálu, příjmy z případných dezinvestic a navrhované finanční investice. Plánový výkaz cash flow z investiční činnosti (ve zjednodušené struktuře) 1. Investice na obnovu. 2. Investice na rozšíření. 3. Změna pracovního kapitálu. Nejprve určíme průměrný podíl pracovního kapitálu na tržbách, na jeho základě hodnotu pracovního kapitálu pro jednotlivé roky. Změna pracovního kapitál pak představuje rozdíl hodnot ve dvou sousedních letech. V případě, že je změna záporná, tedy pracovní kapitál klesl, značí to nárůst cash flow a naopak. 4. Cash flow z investiční činnosti. Je představováno součtem všech výše uvedených položek. 2.6.3 Plánový výkaz cash flow z finanční činnosti
Tento výkaz nám napoví, zda bude třeba zajistit bankovní úvěr nebo vystačíme se stávajícím finančními prostředky. Za tímto účelem musíme nejprve sečíst cash flow z provozní i investiční činnosti a výsledek snížit o vyplacené dividendy. Výsledek představuje přebytek resp. nedostatek peněžních prostředků.
18
Struktura plánového výkazu cash flow z finanční činnosti vypadá následovně: 1. Výplata dividend.
2. Změna dlouhodobých zdrojů. Jde o výše zmiňovanou položku představující přebytek resp. nedostatek peněžních prostředků. 3. Cash flow z finanční činnosti. Vyjádřeno součtem obou výše zmiňovaných položek. 2.6.4 Plánová rozvaha
Sestavení plánové rozvahy bude mít značný význam především v případě, že podnik předpokládá zvýšení odbytu, které vyvolá potřebu rozšíření majetku. Tyto změny musí být promítnuty i do zabezpečení příslušnými finančními zdroji. Stejně tak by měla být zachována požadovaná kapitálová struktura podniku.14 Aktiva 1. Stálá aktiva. Sestávají ze součtu následujících položek 1.1.
Pohledávky za upsané vlastní jmění
1.2.
Stálá aktiva roku předcházejícího
1.3.
Odpisy (které jsme zjistili v plánovém výkazu o cash flow)
1.4.
Reinvestice
1.5.
Investice
2. Pracovní kapitál15 je rozdílem níže uvedených položek 2.1.
Pracovní kapitál roku předchozího
2.2.
Změna pracovního kapitálu16
3. Ostatní aktiva 4. Aktiva celkem Pasiva 1. Vlastní jmění. Sestávající z položek: 1.1.
Vlastní jmění roku předcházejícího
1.2.
Čistý zisk (přičteme)
14
Zde samozřejmě sestavujeme rozvahu ve zkráceném rozsahu V klasické rozvaze tuto položku nenajdeme, ale má nahrazovat položku oběžná aktiva. Pracovní kapitál se spočítá jako rozdíl mezi oběžnými aktivy, krátkodobými závazky a běžnými bankovními úvěry. 16 Tuto hodnotu jsme již spočetli v plánovém výkazu cash flow. 15
19
1.3.
Výplata dividend (hodnotu nalezneme v plánovém výkazu cash flow a odečteme ji od výše uvedených položek)
2. Cizí kapitál je součtem položek: 2.1.
Rezervy
2.2.
Dlouhodobé zdroje (sestávající se z součtu dlouhodobých závazků a dlouhodobých bankovních úvěrů v prvním roce a v dalších letech je to součet položek dlouhodobých zdrojů a změny dlouhodobých zdrojů)
2.3.
Změna dlouhodobých zdrojů (opět známá hodnota z výkazu o cash flow)
3. Ostatní pasiva 4. Pasiva celkem
Kontrolou správnosti je rovnost celkových aktiv z celkovými pasivy. Rozvaha je však daleko sdílnějším pomocníkem neboť nám poskytne informace o struktuře majetku v podniku a struktuře pasiv, jimiž je majetek kryt.
3 Vlastní práce Nyní přistupujeme k tvorbě vlastní práce, publikování samotných výpočtů, tvoření a hodnocení jednotlivých ukazatelů a konečně vyslovení dílčích závěrů.
3.1 Horizontální analýza vybraných položek a) položky rozvahy
Tab. č. 1: Horizontální analýza rozvahy17 (údaje v tis. Kč) Položka AKTIVA CELKEM I. Stálá aktiva 2.HIM pozemky budovy, haly,stavby sam.mov.věci, soub.mov.věcí základní stádo a tažná zvířata jiný HIM 3.finanční investice ostatní investiční CP II. Oběžná aktiva 1.zásoby
Změna 97/96 Změna 98/97 Změna 99/98 Změna 00/99 Abs. v% Abs. v% Abs. v% Abs. v% -1013 -2% 4215 8% -1440 -2% 1466 3% -423 -676 -1% 2783 7% -2% -1293 -3% -473 -676 -1% 2929 9% -2% -1176 -3% 191 100% 488 255% -12 1 -2% 0% 2347 -853 9% -3% -1281 -5% -1281 -5% -1115 -25% 2873 367 85% 6% -1732 -26% 238 421 230 330 10% 15% 7% 10% -2134 -100% 0 20 1506 7530% 50 -146 0 -117 2% -5% 0% -4% 50 -146 0 -117 2% -5% 0% -4% -602 -826 -3% 1494 9% -5% 2816 16% 326 517 3% 4% -1116 -9% 3065 27%
17
Prázdná pole značí, že výpočet příslušné hodnoty nelze provést, či taková hodnota nedává smysl. Řádky s nulovými výchozími hodnotami byly vypuštěny.
20
materiál nedokončená výroba výrobky zvířata ostatní zásoby 2.dlouhodobé pohledávky pohledávky k společníkům jiné pohledávky 3.krátkodobé pohledávky pohledávky z obchodního styku jiné pohledávky 4.finanční majetek peníze účty v bankách III.Ostatní aktiva 1.časové rozlišení náklady příštích období 2.dohadné účty aktivní PASIVA CELKEM I. Vlastní jmění 1.základní jmění základní jmění 2.kapitálové fondy ostatní kapitálové fondy 3.fondy ze zisku zákonný rezervní fond nedělitelný fond statutární a ostatní fondy 4.hospodářský výsledek min.let nerozdělený zisk min.let 5.hospod.výsledek běžného úč.ob. II.Cizí zdroje 1.rezervy rezervy 2.dlouhodobé závazky jiné dlouhodobé závazky 3.krátkodobé závazky závazky z obchodního styku závazky k zaměstnancům stát-daňové závazky a dotace jiné závazky 4.bankovní úvěry a výpomoci bankovní úvěry dlouhodobé běžné bankovní úvěry III.Ostatní pasiva 1.časové rozlišení výnosy příštích období 2.dohadné účty pasivní
-43 620 -967 681 35 68 -101 169 -866 -938 72 -130 -4 -126 12 -5 -5 17 -1013 -469 -48 -48 0 0 234 150 79 5 -663 -663 8 -572 -347 -347 -1005 -1005 -2049 -1297 -269 -249 -234 2829 0 2829 28 0 0 28
-2% 35% -38% 14% 130% 20% -20% 100% -19% -21% 49% -15% -5% -16% 14% -13% -13% 36% -2% -3% -2% -2% 0% 0% 2% 9% 0% -89% -89% 10% -1% -8% -8% -4% -4% -54% -58% -38% -41% -98% 103% 103% 467%
467%
-851 -888 1562 656 38 -67 -67 0 -693 -506 -187 1737 76 1661 -62 2 2 -64 4215 1894 16 16 34 34 -37 8 21 -66 -79 -79 1960 2163 -534 -534 -768 -768 1339 918 11 338 72 2126 4234 -2108 158 164 164 -6
-36% -37% 99% 12% 61% -17% -17% -19% -14% -85% 241% 103% 257% -63% 6% 6% -100% 8% 12% 1% 1% 12% 12% 0% 5% 2% -1% -100% -100% 2253% 6% -13% -13% -3% -3% 77% 96% 3% 94% 1800% 38% -38% 465%
-18%
-62 181 -4% 13% -190 -13% 1324 100% -963 -31% 1390 64% 122 214 2% 3% -23 -23% -44 -57% -120 -36% 0 0% -120 -36% 0 0% 0 0 180 6% -1132 -35% 14 0% -1020 -34% 166 503% -112 -56% 230 883 9% 33% -57 -38% -10 -11% 287 893 12% 34% 62 168% -57 -58% -13 -35% 10 42% -13 -35% 4 17% 75 -67 -89% -1440 -2% 1466 3% 1698 -6 9% 0% -96 -64 -3% -2% -96 -64 -3% -2% 0 0 0% 0% 0 0 0% 0% -136 -1% 1846 15% 0 100 0% 63% 4 210 0% 20% -140 -1% 1536 13% 2047 -117 -6% 2047 -117 -6% -117 -6% -1671 -87% -3068 -8% 1311 4% 289 8% 2649 69% 289 8% 2649 69% -954 -998 -4% -4% -954 -998 -4% -4% -1005 -33% 1317 63% -645 -34% 1192 97% -46 -10% 104 26% -264 -38% 19 4% -50 -66% 2 8% -1398 -18% -1657 -26% 1042 -817 -15% 25% -2440 -70% -840 -81% -70 -36% 161 132% -84 -51% 147 184% -84 -51% 147 184% 14 14 50% 33%
Již při zběžném zhlédnutí dosažených hodnot lze říci, že tyto vykazují značnou variabilitu. Pohybují se zřídka od několika procent k několika tisícům. To je zapříčiněno skutečností, že jsou založeny na podílu, nikoli rozdílu dvou čísel.
21
V případě kumulovaných hodnot, jakými jsou aktiva či pasiva celkem, popřípadě majoritních složek, je výše zmiňovaný efekt silně potlačen. Důvodem je prostě to, že absolutní změny těchto složek jsou kumulovaným vyjádřením řady změn v dílčích složkách a jednotlivé dílčí efekty se mnohdy vzájemně vyruší. Celková aktiva fluktuují v rozmezí několika procent, výjimkou je rok 1998, kdy došlo k 8 % nárůstu způsobenému především 7% růstem stálých aktiv a 9% růstem oběžných. Vliv ostatních aktiv je všeobecně zanedbatelný. Situace v případě pasiv je obdobná co se roku i celkového efektu týče. Tentokrát je 8% nárůst celkových pasiv dílem 12% růstu vlastního jmění a 6% růstu cizích zdrojů. To je důkazem, že hodnota cizích zdrojů převyšuje hodnotu vlastního jmění. b) položky výkazu zisku a ztrát
Tab. č. 2: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát (údaje v tis. Kč) Položka Celkové výnosy Celkové náklady Obchodní marže tržby za prodej zboží náklady vyn.na prodané zboží Výkony tržby za prodej vlastních výrobků změna stavu vnitrop.zásob vl.výroby aktivace Výkonová spotřeby spotřeba materiálu a energie služby Přidaná hodnota Osobní náklady mzdové náklady náklady na sociální zabezpečení Daně a poplatky Odpisy HIM a NIM Tržby z prodeje HIM a materiálu ZC HIM a materiálu Zúčtování rezerv a časového rozlišení Tvorba rezerv a časového
Změna 97/96 Změna 98/97 Změna 99/98 Změna 00/99 Abs. v% Abs. v % Abs. v% Abs. v% -1247 324 1679 -3% 1806 4% 1% 4% -1255 441 3350 -3% -154 0% 1% 8% 24 -30 -39 -23% 13% -20 -9% -15% -162 -13% -64 -258 -17 -6% -26% -2% -186 -18% -44 -228 22 -5% -29% 4% 2199 6756 6% -108 0% -4700 -13% 21% 5594 2753 20% -135 0% -2955 -9% 9% 770
321%18 -2094
-395%
4085
261%
-2483 1458 2399 -941 765 -379 -303 -76
-42% -743 7% -515 13% 185 -22% -700 6% 387 -4% -77 -4% -52 -3% -25
349 -22% -2% -3410 1% -3205 -205 -21% 3% -1320 -556 -1% -414 -1% -142 -1%
13% -15% -16% -8% -9% -5% -5% -5%
-82 3170 2637 533 3547 906 654 252
-3% 16% 15% 22% 28% 9% 9% 10%
-18 -130 -976 -1086 -2089
-3% -4% -39% -50% -86%
-25 99 506 169 188
10 987 85 365 2993
2% 30% 4% 29% 559%
15 233 -242 -346 -2943
3% 5% -11% -22% -83%
-1890 -100%
0
-584
-15%
-912 -136%
18
-5% 3% 33% 16% 54%
3817
V případě této hodnoty a řady dalších došlo k následujícímu efektu. Hodnota v druhém roce oproti prvnímu vzrostla, avšak hodnota za první rok je záporná tudíž se celkový efekt jeví být negativní, ačkoli je ve skutečnosti kladný.
22
rozlišení Zúčtování opravných položek Tvorba OP Provozní náklady a výnosy ostatní provozní výnosy ostatní provozní náklady Provozní hospodářský výsledek výnosy z dlouh.finančního majetku tvorba opravných položek do fin.maj. výnosové úroky nákladové úroky ostatní finanční výnosy ostatní finanční náklady Hosp.výsl.z finančních operací Daň z příjmů z běžné činnosti Hosp.výsl.za běžnou činnost mimořádné výnosy mimořádné náklady Mimořádný hosp.výsl. Hosp.výsl.za účetní období Hosp.výsl.před zdaněním
140 424% 398 -364 230% 838 1232% -825 332 -91% 168 131% 616 208% 1333 110 656 35% 1120 262% -58 -31% 504 -677 382% 673 99% 2754 34425% -2228 -476 -30% -27 31 -2% 0
96
-85 -38% -37 167 37% 410 0 0 68 34 10% -796 -113% -604 -26 -100% 20 -97 2130 92 100% -170 -13 -100% 0 105 133% -170 8 10% 1960 -18 -17% 1980
-96 -27% 66% 5% -679% 2196% -92% -92% 2253% 2276%
-64% 410% 146% 42% -106% -81% 3%
-12 -196 -528 -278 250 -206 -9
-100%
118
-19 -19% -239 -23% 0 14 2% 333 48% 122 610% -2017 -99% 1900 13571% 0 1900 13571% -117 -6% 5 0%
-6% -47% -24% -13% 610% -40% -1%
66 81% -159 -20% 9 44 6% 63 18% -125 -88% -20 -125% -1651 -86% 0 -1651 -86% -1671 -87% -1794 -87%
I hodnocení výkazu zisku a ztrát naráží na problém zmiňovaný v souvislosti s hodnocením rozvahy. Tentokrát je na místě zmínit silný nárůst zisku k němuž došlo v 1998 a jeho následný pokles v roce 2000. Patrně největší vliv měly změny ostatních provozních výnosů a nákladů. Zatímco náklady vzrostly více v poměrovém vyjádření (382 proti 262%), výnosy si vedly lépe v absolutním vyjádření (1120 proti 504). Zisk byl ovlivněn řadou dalších položek, avšak výše vyčíslené hodnoty jsou důkazem další slabiny horizontální analýzy – absolutní vyjádření změny je mnohdy výstižnější než relativní.
3.2 Vertikální analýza vybraných položek a) analýza rozvahy
Tab. č. 3: Vertikální analýza rozvahy Položka AKTIVA CELKEM I. Stálá aktiva 1.NIM software jiný NIM 2.HIM
1996 % 100,00% 68,56% 0,00% 0,00% 0,00% 63,07%
1997 % 100,00% 69,06% 0,00% 0,00% 0,00% 63,37%
23
1998 % 100,00% 68,84% 0,00% 0,00% 0,00% 63,81%
1999 % 100,00% 69,40% 0,00% 0,00% 0,00% 64,24%
2000 % 100,00% 65,44% 0,00% 0,00% 0,00% 60,61%
pozemky budovy, haly,stavby sam.mov.věci, soub.mov.věcí základní stádo a tažná zvířata jiný HIM 3.finanční investice ostatní investiční CP jiné finanční investice II. Oběžná aktiva 1.zásoby materiál nedokončená výroba výrobky zvířata ostatní zásoby 2.dlouhodobé pohledávky pohledávky k společníkům jiné pohledávky 3.krátkodobé pohledávky pohledávky z obchodního styku jiné pohledávky 4.finanční majetek peníze účty v bankách III.Ostatní aktiva 1.časové rozlišení náklady příštích období příjmy příštích období 2.dohadné účty aktivní PASIVA CELKEM I. Vlastní jmění 1.základní jmění základní jmění 2.kapitálové fondy ostatní kapitálové fondy 3.fondy ze zisku zákonný rezervní fond nedělitelný fond statutární a ostatní fondy 4.hospodářský výsledek min.let nerozdělený zisk min.let 5.hospod.výsledek běžného úč.ob. II.Cizí zdroje 1.rezervy rezervy 2.dlouhodobé závazky jiné dlouhodobé závazky 3.krátkodobé závazky závazky z obchodního styku závazky ke společníkům závazky k zaměstnancům stát-daňové závazky a dotace jiné závazky 4.bankovní úvěry a výpomoci bankovní úvěry dlouhodobé běžné bankovní úvěry
0,00% 46,52% 8,17% 4,51% 3,87% 5,50% 5,50% 0,00% 31,28% 20,77% 4,32% 3,22% 4,61% 8,57% 0,05% 0,61% 0,92% -0,31% 8,36% 8,09% 0,27% 1,54% 0,14% 1,40% 0,16% 0,07% 0,07% 0,00% 0,09% 100,00% 30,16% 5,45% 5,45% 0,53% 0,53% 22,68% 0,00% 1,68% 21,01% 1,35% 1,35% 0,14% 69,83% 7,99% 7,99% 49,95% 49,95% 6,89% 4,08% 0,00% 1,27% 1,10% 0,43% 5,00% 0,00% 5,00%
0,35% 51,73% 6,26% 5,03% 0,00% 5,69% 5,69% 0,00% 30,75% 21,76% 4,32% 4,43% 2,91% 9,99% 0,11% 0,75% 0,75% 0,00% 6,92% 6,51% 0,41% 1,33% 0,14% 1,19% 0,18% 0,06% 0,06% 0,00% 0,12% 100,00% 29,86% 5,47% 5,47% 0,54% 0,54% 23,54% 0,28% 1,85% 21,41% 0,15% 0,15% 0,16% 70,08% 7,50% 7,50% 49,02% 49,02% 3,23% 1,76% 0,00% 0,80% 0,67% 0,01% 10,32% 0,00% 10,32%
24
1,16% 46,53% 10,73% 5,39% 0,00% 5,03% 5,03% 0,00% 31,09% 21,07% 2,55% 2,58% 5,38% 10,39% 0,17% 0,58% 0,58% 0,00% 5,23% 5,17% 0,06% 4,21% 0,26% 3,95% 0,06% 0,06% 0,06% 0,00% 0,00% 100,00% 30,95% 5,10% 5,10% 0,56% 0,56% 21,78% 0,27% 1,75% 19,75% 0,00% 0,00% 3,51% 68,72% 6,05% 6,05% 44,17% 44,17% 5,29% 3,21% 0,00% 0,76% 1,20% 0,13% 13,22% 7,26% 5,96%
1,17% 45,46% 11,65% 5,93% 0,04% 5,16% 5,16% 0,00% 30,43% 19,65% 2,51% 2,32% 3,82% 10,87% 0,14% 0,38% 0,38% 0,00% 5,68% 5,33% 0,35% 4,72% 0,16% 4,56% 0,17% 0,04% 0,04% 0,00% 0,13% 100,00% 34,71% 5,06% 5,06% 0,58% 0,58% 22,09% 0,28% 1,81% 20,00% 3,60% 3,60% 3,39% 65,07% 6,71% 6,71% 43,61% 43,61% 3,66% 2,15% 0,00% 0,70% 0,76% 0,05% 11,10% 9,27% 1,83%
1,14% 42,12% 8,39% 6,35% 2,61% 4,83% 4,83% 0,00% 34,49% 24,40% 2,76% 4,53% 6,11% 10,96% 0,06% 0,37% 0,37% 0,00% 3,60% 3,45% 0,15% 6,12% 0,14% 5,97% 0,07% 0,06% 0,05% 0,01% 0,01% 100,00% 33,83% 4,82% 4,82% 0,56% 0,56% 24,70% 0,44% 2,12% 22,13% 3,31% 3,31% 0,44% 65,68% 11,08% 11,08% 40,80% 40,80% 5,82% 4,14% 0,00% 0,86% 0,78% 0,05% 7,98% 7,64% 0,34%
III.Ostatní pasiva 1.časové rozlišení výnosy příštích období 2.dohadné účty pasivní
0,01% 0,00% 0,00% 0,01%
0,06% 0,00% 0,00% 0,06%
0,33% 0,28% 0,28% 0,05%
0,21% 0,14% 0,14% 0,07%
0,48% 0,39% 0,39% 0,10%
Tab. č. 4: Zkrácená podoba vertikální analýzy rozvahy19 Položka AKTIVA CELKEM I. Stálá aktiva 2.HIM 3.finanční investice II. Oběžná aktiva 1.zásoby 2.dlouhodobé pohledávky 3.krátkodobé pohledávky 4.finanční majetek peníze účty v bankách III.Ostatní aktiva PASIVA CELKEM I. Vlastní jmění 1.základní jmění 2.kapitálové fondy 3.fondy ze zisku 4.hospodářský výsledek min.let 5.hospod.výsledek běžného úč.ob. II.Cizí zdroje 1.rezervy 2.dlouhodobé závazky 3.krátkodobé závazky 4.bankovní úvěry a výpomoci III.Ostatní pasiva
U
vertikální
analýzy
1996 1997 100,00% 100,00% 68,56% 69,06% 63,07% 63,37% 5,50% 5,69% 31,28% 30,75% 20,77% 21,76% 0,61% 0,75% 8,36% 6,92% 1,54% 1,33% 0,14% 0,14% 1,40% 1,19% 0,16% 0,18% 100,00% 100,00% 30,16% 29,86% 5,45% 5,47% 0,53% 0,54% 22,68% 23,54% 1,35% 0,15% 0,14% 0,16% 69,83% 70,08% 7,99% 7,50% 49,95% 49,02% 6,89% 3,23% 5,00% 10,32% 0,01% 0,06%
nedochází
1998 100,00% 68,84% 63,81% 5,03% 31,09% 21,07% 0,58% 5,23% 4,21% 0,26% 3,95% 0,06% 100,00% 30,95% 5,10% 0,56% 21,78% 0,00% 3,51% 68,72% 6,05% 44,17% 5,29% 13,22% 0,33%
k efektu
1999 100,00% 69,40% 64,24% 5,16% 30,43% 19,65% 0,38% 5,68% 4,72% 0,16% 4,56% 0,17% 100,00% 34,71% 5,06% 0,58% 22,09% 3,60% 3,39% 65,07% 6,71% 43,61% 3,66% 11,10% 0,21%
zmiňovanému
2000 100,00% 65,44% 60,61% 4,83% 34,49% 24,40% 0,37% 3,60% 6,12% 0,14% 5,97% 0,07% 100,00% 33,83% 4,82% 0,56% 24,70% 3,31% 0,44% 65,68% 11,08% 40,80% 5,82% 7,98% 0,48%
v souvislosti
s horizontální, jednotlivé hodnoty jsou pouhým poměrovým vyjádřením hodnoty kumulované. Naopak není popsán meziroční trend, ten lze však zpravidla velice snadno odpozorovat. Hlavním cílem vertikální analýzy je znázornění poměrného zastoupení jednotlivých druhů aktiv resp. pasiv. Především ve zkrácené podobě vertikální analýzy vidíme přehledně zmiňovanou strukturu. Aktiva podniku jsou přibližně z 68% tvořeny stálými aktivy, zbytek tvoří aktiva oběžná. Hlavní složkou stálých aktiv je HIM zastoupený především položkou, budovy, haly a stavby. V této souvislosti připomínáme problém s oceňováním
19
Pro větší přehlednost jsme provedli vertikální analýzu i ve zkrácené podobě, kde jsme vypíchli pouze významné hodnoty rozvahy.
25
majetku, o němž byla zmínky již v úvodu metodiky. Majetek by rozhodně neměl být přeceňován neboť by uměle navyšoval hodnotu stálých aktiv. V rámci oběžných aktiv je třeba upozornit na růst položky nedokončená výroba, a to především v roce 2000. Je možné že v tomto roce podnik zahájil realizaci nového projektu. Obdobný efekt lze sledovat v případě výrobků. Tentokráte by příčinou mohl být jejich špatný odbyt, jelikož ve sledovaném období došlo k poklesu tržeb. Pasiva jsou tvořeny ze dvou třetin cizími zdroji z dominujícími dlouhodobými závazky, z jedné třetiny vlastním jměním, kde jsou majoritní položkou fondy ze zisku. Pozitivním trendem, co se pasiv týče, je pokles dlouhodobých závazků. Příčina tohoto trendu je vzhledem k fluktuaci zásob nedokončené výroby a výrobků stěží odhadnutelná, přesto je zřejmé, že je tento trend pozitivní a pomůže vylepšit dobré jméno podniku. b) analýza výkazu zisku a ztrát
Tab. č. 5: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát Položka Celkové výnosy tržby za prodej zboží Výkony tržby za prodej vlastních výrobků změna stavu vnitrop.zásob vl.výroby aktivace Tržby z prodeje HIM a materiálu Zúčtování rezerv a časového rozlišení Zúčtování opravných položek ostatní provozní výnosy výnosy z dlouh.finančního majetku výnosové úroky ostatní finanční výnosy mimořádné výnosy Celkové náklady náklady vyn.na prodané zboží Výkonová spotřeby spotřeba materiálu a energie služby Osobní náklady mzdové náklady náklady na sociální zabezpečení Daně a poplatky Odpisy HIM a NIM ZC HIM a materiálu Tvorba rezerv a časového rozlišení
1996 % 100,00% 2,79% 80,53% 65,45% 1,55%
1997 % 100,00% 2,48% 88,14% 80,67% -0,57%
1998 % 100,00% 2,24% 84,27% 77,05% 1,21%
1999 % 100,00% 1,64% 73,03% 69,80% -3,53%
2000 % 100,00% 1,54% 85,07% 73,25% 5,49%
13,53% 5,82% 5,62% 0,08% 0,73% 3,71% 0,51% 0,00% 0,21% 100,00% 2,35% 51,32% 41,38% 9,94% 24,82% 18,46% 6,37% 1,21% 7,67% 4,98% 4,37%
8,04% 3,67% 0,82% 0,41% 1,02% 2,69% 0,33% 0,00% 0,44% 100,00% 1,97% 56,32% 48,32% 8,00% 24,66% 18,29% 6,38% 1,20% 7,59% 2,54% 0,00%
6,02% 4,67% 1,22% 1,30% 3,52% 2,52% 0,23% 0,00% 0,03% 100,00% 1,88% 55,30% 48,94% 6,36% 24,57% 18,23% 6,34% 1,15% 7,85% 2,96% 0,00%
6,76% 4,83% 7,97% 0,47% 4,98% 2,57% 0,18% 0,00% 4,32% 100,00% 1,32% 46,67% 40,86% 5,81% 23,00% 17,06% 5,94% 1,16% 10,10% 3,79% 9,02%
6,34% 4,13% 1,27% 0,42% 4,19% 2,46% 0,32% 0,02% 0,57% 100,00% 1,27% 50,19% 43,64% 6,55% 23,30% 17,24% 6,06% 1,11% 9,87% 2,75% 7,08%
26
Tvorba OP ostatní provozní náklady tvorba rezerv do fin.majetku tvorba opravných položek do fin.maj. nákladové úroky ostatní finanční náklady mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti
0,16% 0,44% 0,00% 0,00% 1,05% 1,55% 0,03% 0,00%
2,16% 0,31% 0,00% 0,00% 1,48% 1,76% 0,00% 0,00%
0,19% 1,52% 0,00% 0,23% 2,46% 1,85% 0,00% 0,00%
0,98% -0,10% 0,00% 0,00% 1,87% 1,86% 0,00% 0,00%
0,48% 0,46% 0,00% 0,26% 1,39% 1,82% 0,00% 0,00%
Celkové výnosy jsou tvořeny převážně tržbami za prodej vlastních výrobků, jež se v průběhu jednotlivých let značně mění. Důvodem může být špatný odbyt na trhu, vstup nové konkurence, nepříznivý vývoj trhu a řada jiných faktorů. Rozložení nákladů je rovnoměrné a dominuje mu zcela logicky spotřeba materiálu a energie společně z osobními náklady.
3.3 Analýza poměrových ukazatelů 3.3.1 Ukazatele zadluženosti
Tab. č. 6: Ukazatele zadluženosti v jednotlivých letech Celková zadluženost v % Dlouhodobá zadluženost v % Krátkodobá zadluženost v % Míra samofinancování v % Úrokové krytí Ukazatel podkapitalizování
1996 62% 50% 12% 30% 1,23 1,17
1997 63% 49% 14% 30% 1,14 1,14
1998 63% 51% 11% 31% 3,00 1,09
1999 58% 53% 5% 35% 3,62 1,13
2000 55% 48% 6% 34% 1,44 1,14
Graf č. 1: Ukazatele zadluženosti (1) 80%
60%
% 40%
20%
0% 1996
1997
1998
1999
2000
Roky Celková zadluženost
Dlouhodobá zadluženost v %
Krátkodobá zadluženost v %
Míra samofinancování v %
27
Graf č. 2: Ukazatele zadluženosti (2)
4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 1996
1997
1998
1999
2000
Roky Úrokové krytí
Ukazatel podkapitalizování
Celková zadluženost se snížila z 62% na 55%, což je pozitivní trend. Doporučená hodnota je 50%, nebyla tedy překročena výrazně, a tak věříme, že si podnik v podmínkách nestandardního českého prostředí vede relativně dobře. Dlouhodobá i krátkodobá zadluženost dosáhla v posledním roce několikaletého
minima,
v případě
krátkodobé
je
to
především
zásluhou
splácení
krátkodobých bankovních úvěrů. Míra samofinancování nepatrně roste, je však třeba podotknout, že neznáme odvětvové průměry. Velmi špatných výsledků podnik dosahuje v případě ukazatele úrokové krytí. Většinou leží hodnoty hluboko pod obávanou hranicí 3. Naopak ukazatel podkapitalizování leží na úrovni jedna, což značí dostatek kapitálu ke rytí stálých aktiv a současně lze ze zbylých prostředků tvořit pracovní kapitál. 3.3.2 Ukazatele likvidity
Tab. č. 7: Ukazatele likvidity v jednotlivých letech Běžná likvidita Pohotová likvidita Pohotovostní likvidita Cash flow likvidita
1996 2,63 0,88 0,13 0,34
1997 2,27 0,66 0,10 0,73
1998 2,76 0,89 0,37 0,92
28
1999 5,55 1,97 0,86 2,11
2000 5,59 1,64 0,99 0,91
Graf č. 3: Ukazatele likvidity
6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 1996
1997
1998
1999
2000
Roky Běžná likvidita
Pohotová likvidita
Pohotovostní likvidita
Cash flow likvidita
Na sklonku tisíciletí došlo k výraznému nárůstu všech druhů likvidity. Vzrostly stavy účtů v bankách a právě tato velice likvidní položka se odráží ve všech druzích likvidit. Tyto volné peněžní prostředky by měly být co nejdříve investovány s vyšší výnosovou měrou než jaké dosáhneme na běžném účtu. Běžná likvidita byla navíc ovlivněna průběžným růstem zásob. Jak jsme již dříve zmiňovali, některé druhy zásob jsou hůře zpeněžitelné. Právě u těchto je třeba při jejich nákupu hlídat, zda je skutečně podnik potřebuje v takové míře. Doporučená hodnota cash flow likvidity 40% je téměř ve všech letech překročena, a to mnohdy velice výrazně. Bohužel naše informace o struktuře cash flow jsou značně omezené, proto můžeme jen stěží usuzovat, co zapříčinilo zmiňovaný nárůst. 3.3.3 Ukazatele aktivity
Tab. č. 8: Ukazatele aktivity v jednotlivých letech
Obrat celkových aktiv Obrat HIM Obrat pohledávek Obrat zásob Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek
1996 0,66 1,04 7,31 3,15 115,69 49,96
1997 0,71 1,11 9,20 3,24 112,63 39,66
1998 0,65 1,02 11,22 3,09 118,11 32,54
29
1999 0,58 0,90 9,58 2,96 123,50 38,09
2000 0,68 1,12 17,18 2,79 130,70 21,25
Graf č. 4: Ukazatele aktivity (1)
1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 1996
1997
1998
1999
2000
roky Obrat celkových aktiv
Obrat HIM
Graf č. 5: Ukazatele aktivity (2)
20,00
15,00
10,00
5,00
0,00 1996
1997
1998
1999
2000
roky Obrat pohledávek
Obrat zásob
Obrat celkových aktiv pohybující se mezi 0,58 a 0,71 znamená, že se celková aktiva neotočí v tržbách ani jednou za rok. Pro nalezení důvodu této neefektivnosti bychom museli znát obdobné hodnoty u jiných srovnatelných firem. Jak již bylo uvedeno, problémem ukazatele obratu HIM je správné ocenění majetku. Odpisy i zůstatkové ceny stálých aktiv se odvozují z historických cen, tudíž se nebere ohled na inflaci. Majetek pořízený před několika tak lety může být nadhodnocený,
30
v důsledku toho i příslušný ukazatel. Stejný vliv mají i odpisy. V našem případě by se HIM otočil v tržbách zhruba jednou. Obrat pohledávek kolísá, což je zapříčiněno poklesem krátkodobých pohledávek, především v obchodním styku. Obecně platí, čím vyšší obrat pohledávek, tím lépe. Doba obratu pohledávek v jednotlivých letech klesá, což svědčí o výborné platební morálce obchodních partnerů. V ČR je běžná lhůta splatnosti 14 dnů, proto je doba obratu pohledávek na úrovni 21 dnů více než uspokojivým výsledkem. Je však třeba zmínit, že zmiňovaný pokles může být zapříčiněn klesajícími prodeji. U zásob je situace opačná, je možné, že se v podniku skutečně hromadí neprodejné zásoby. Tento proces bezpochyby způsobí nárůst nákladů. 3.3.4 Ukazatele rentability
Tab. č. 9: Ukazatele rentability v jednotlivých letech 1996 0,65% 0,47% 4,08%
Rent. celkového vlož. kapitálu ROA v % Rentabilita vlastního kapitálu ROE v % Fin. rentabilita vloženého kapitálu v %
1997 0,86% 0,54% 9,84%
1998 4,66% 11,34% 10,39%
1999 4,30% 9,77% 11,57%
2000 1,19% 1,31% 5,60%
Graf č. 6: Ukazatele rentability 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% 1996
1997
1998
1999
2000
Roky ROA
ROE
Fin. rentabilita vloženého kapitálu v %
Vzhledem k tomu, že ukazatele rentability jsou nejexponovanějšími ukazateli, je potřeba se jim věnovat s patřičnou náležitostí. Vysoké hodnoty ROA v letech 1998 a 1999 byly způsobeny převážně prodejem HIM a ostatními provozními výnosy, které byly v těchto letech vyšší než v letech předcházejících. V důsledku toho bylo 31
dosaženo nadprůměrného hospodářského výsledku. Situace se vrací téměř do původního stavu v roce 2000, neboť prodeje, k nimž došlo v předcházejících dvou letech nejsou pochopitelně dlouhodobě realizovatelné. Obdobný vývoj nastal i v případě ukazatele ROE. Tentokrát je na vině nárůst zisku v letech 1998 a 1999. Ovšem v roce 2000 došlo k výraznému dopadu způsobenému především poklesem výkonu o 5 miliónů. Poslední ukazatel je neméně významný vzhledem ke skutečnosti, že naznačuje, kolik peněžních prostředků je podnik schopen vytvořit na jednotku vloženého
kapitálu.
Situace
tohoto
ukazatele
se
do
určité
míry
opakuje
s předchozími, tentokrát ji však lze jen stěží analyzovat, neboť nemáme podrobný výkaz cash flow.
3.4 Rozklady ukazatelů rentability 3.4.1 Rozklad ROA (rentabilita celkového vloženého kapitálu)
Tab. č. 10: Výpočet ROA a jeho dílčích částí
ROA (Z+U(1-DS))/T Změna ziskové marže T/CA Růst velikosti tržeb
1996 1997 1998 1999 2000 0,006454 0,0086046 0,046566 0,042959 0,011919 0,00985 0,0122023 0,0715 0,073986 0,017489 0,655273 0,705163 0,651277 0,580636 0,681496
Tab. č. 11: Rozklad ROA v jednotlivých letech ROA (Z+U(1-DS))/T T/CA
97/96 Podíl 98/97 podíl 99/98 podíl 2000/99 podíl 1,3332 100,00% 5,4118 100,00% 0,9225 100,00% 0,2774 100,00% 1,2388 74,46% 5,8596 104,71% 1,0348 -42,38% 0,2364 112,50% 1,0761 25,54% 0,9236 -4,71% 0,8915 142,38% 1,1737 -12,50%
Po provedeném rozkladu je vidět, že změna ziskové marže ovlivňuje ROA vyšší měrou než změna tržeb. Výjimkou je rok 1999 kdy při poklesu zisku došlo k poklesu tržeb, avšak druhý jmenovaný byl dominantní. 3.4.2 Rozklad ROE (rentabilita vlastního kapitálu)
Tab. č. 12: Výpočet ROE a jeho dílčích částí
ROE ZUD/T (Ziskovost tržeb) T/CA (Růst velikosti tržeb)
1996 0,0047 0,0155 0,6553
1997 0,0054 0,0185 0,7052
32
1998 0,1134 0,0815 0,6513
1999 0,0977 0,0867 0,5806
2000 0,0131 0,0229 0,6815
ZD/ZUD (úroková redukce zisku) Z/ZD (daňová redukce zisku) CA/VJ (finanční páka)
0,1878 0,7524 3,3156
0,1229 1,0000 3,3491
0,6672 0,9903 3,2313
0,7235 0,9315 2,8806
0,3052 0,9317 2,9557
Tab. č. 13: Rozklad ROE v jednotlivých letech ROE ZUD/T T/CA ZD/ZUD Z/ZD CA/VJ
97/96 podíl 1,1332 100,00% 1,1990 145,12% 1,0761 58,56% 0,6542 -341,29% 1,3291 227,62% 1,0101 7,90%
98/97 podíl 21,0609 100,00% 4,3955 48,58% 0,9236 -2,61% 5,4297 55,52% 0,9903 -0,32% 0,9648 -1,18%
99/98 0,8618 1,0632 0,8915 1,0843 0,9406 0,8915
podíl 100,00% -41,18% 77,21% -54,40% 41,17% 77,26%
2000/99 0,1342 0,2642 1,1737 0,4218 1,0002 1,0261
podíl 100,00% 66,28% -7,98% 42,98% -0,01% -1,28%
Hodnoty součinu úrokové redukce zisku a finanční páky pro jednotlivé roky jsou následující: 0,623 (1996), 0,412 (1997), 2,156 (1998), 2,084 (1999), 0,902 (2000). Jak je patrno pouze v letech 1998 a 1999 jsou výše uvedené součiny vyšší než jedna a narůstající míra zadlužování tedy měla pozitivní vliv. Přestože podnik v těchto letech zaplatil na úrocích více než v letech předcházejících, dosažený efekt z navýšení celkových aktiv byl dominantní. Roku 1997 dominuje vliv daní a úroků, roku 1998 vliv úroků a ziskovost, na výsledku roku 1999 se podílí faktory relativně rovnoměrně a rok 2000 je opět ve znamení úroků a ziskovosti.
3.5 Predikce finanční tísně podniku 3.5.1 Altmanův model (Z-skóre)
Tab. č. 14: Altmanův model v letech 1996 - 2000
Z – skóre
1996 1997 1998 1,03057 1,069493 1,194264
1999 2000 1,1932 1,195662
Tab. č. 15: Výše vypočtených hodnot v různých letech x1 x2 x3 x4 x5
1996 0,1390 0,0012 0,0315 0,2049 0,6540
1997 0,1233 0,0014 0,0406 0,2004 0,7038
1998 0,1422 0,0297 0,1650 0,2074 0,6500
1999 0,1788 0,0287 0,1564 0,2498 0,5795
2000 0,2031 0,0038 0,0485 0,2602 0,6801
Pokud se hodnota indexu Z – skóre dostane na úroveň 1,2 nebo pod ni, je na tom podnik po finanční stránce velice špatně, dalo by se přímo říci, že je přímým
33
kandidátem na bankrot. Lze tedy říci, že náš podnik se nachází ve svízelné situaci a jeho finanční stabilita je vážně ohrožena na druhou stranu můžeme sledovat růstový trend, při kterém se hodnota indexu v roce 2000 blíží magické hranici 1,2. 3.5.2 Index IN
Tab. č. 16: IN index v letech 1996 - 2000
IN index
1996 0,8957
1997 0,8042
1998 2,0084
1999 2,6783
2000 1,6718
Tab. č. 17: Výše vypočtených hodnot v různých letech 1996 0,3437 0,1354 0,2164 0,5977 0,2631 -0,6607
x1 x2 x3 x4 x5 x620
1997 0,3425 0,1254 0,2792 0,5914 0,2269 -0,7612
1998 0,3492 0,3305 1,1335 0,5722 0,2763 -0,6534
1999 0,3688 0,3978 1,0744 0,5910 0,5546 -0,3084
2000 0,3654 0,1583 0,3332 0,5980 0,5594 -0,3425
Trend v případě indexu IN v globále kopíruje index Altmanův, mnohem důležitější však je to, jakých hodnot dosahuje. Od roku 1998 se totiž pohybuje na bezpečné úrovni, což značí, že situace není kritická. Ve srovnání s americkými podniky by sice neobstál, ve srovnání s českými však už ano. To prokazuje značný význam indexu IN. Obecně řečeno je konstrukce indexu složitým procesem, v jehož důsledku jsou závislé na řadě dílčích faktorů. Snažit se detailně analyzovat proč v tom kterém roce vzrost či klesl, je velice náročné a bezpochyby nad rámec této analýzy. Při hodnocení získaných výsledků je třeba vzít v úvahu, že žádný index nenahradí komplexně a profesionálně provedenou finanční analýzu.
3.6 Dlouhodobý finanční plán Předpoklady: ⇒ předpověď se provádí na dalších 6 let ⇒ odhadujeme, že tržby porostou o 2% ročně ⇒ většina vypočtených hodnot se bude odvíjet od tržeb
20
Závazky po lhůtě splatnosti byly nahrazeny 30% krátkodobých závazků
34
⇒ sazba daně z příjmů právnických osob bude ve výši 31% po celou dobu predikce ⇒ podnik bude používat všechny odpisy k reinvesticím ⇒ nové investice ve výši 24 mil. Kč budou investovány rovnoměrně po dobu 6 let (tzn. 4 mil. ročně) ⇒ každý rok budou vyplaceny dividendy ve výši 20% z čistého zisku ⇒ rezervy budou brány v hodnotě jakou mají v roce 2000 a to po celou dobu finančního plánu ⇒ ostatní aktiva i pasiva budou brány ve výši uvedené v roce 2000 a to po dobu celých 6 let ⇒ pohledávky za upsané vlastní jmění nebudou žádné po dobu následujících 6 let 3.6.1 Plán cash flow
Tab. č. 18: Sestavení dlouhodobého plánu CASH FLOW (v tis. Kč)
1. Tržby 2. ZUD 3. Úroky 4 Daň z příjmů 5 Zisk po zdanění 6. Odpisy CF = (ČZ + ODPISY) provozní činnost CELKEM 1. Investice na obnovu 2. Investice do rozšíření 3. Změna prac. kapitálu CF z INVESTIČNÍ ČINNOSTI CELKEM 1 Dividendy (výplata) 2. Změna dlouhodobých zdrojů CF z finanční činnosti CELKEM průměrná zisková marže průměrné úrokové rozpětí Průměrný podíl odpisů k tržbám Průměrný podíl prac. kapitálu na tržbách
2001 2002 40579 41390 1827 1863 778 793 325 332 724 738 4096 4178 4820 4917
2003 42218 1901 809 338 753 4262 5015
2004 43062 1939 825 345 768 4347 5115
-4096 -4178 -4000 -4000 2821 -274 -5275 -8452
-4262 -4000 -280 -8541
-4347 -4000 -285 -8632
-151 3677 3527
-154 3671 3517
-145 600 455
-148 3684 3536
0,04502 0,01917 0,10095 0,33792
35
2005 2006 43924 44802 1978 2017 842 859 352 359 784 799 4434 4523 5217 5322 30406 -4434 -4523 -4000 -4000 -291 -297 -8725 -8819 -48446 -157 -160 3664 3657 3507 3498 18040
3.6.2 Plánová rozvaha
Tab. č. 19: Sestavení dlouhodobého plánu aktiv (v tis. Kč) AKTIVA Pohledávky za upsané vl. Jmění STÁLÁ AKTIVA (předcházejícího roku) -Odpisy - Investice - reinvestice odpisů STÁLÁ AKTIVA OBĚŽNÁ AKTVA (před. Roku., prac. kap.) - Změna pracovního kapitálu OBĚŽNÁ AKTIVA (prac. kapitál.poč. roku) OSTATNÍ AKTIVA AKTIVA CELKEM
2001 0 38202 -4096 4000 4096 42202 16533 -2821 13712 42 55956
2002 0 42202 -4178 4000 4178 46202 13712 274 13986 42 60230
2003 0 46202 -4262 4000 4262 50202 13986 280 14266 42 64510
2004 0 50202 -4347 4000 4347 54202 14266 285 14551 42 68795
2005 0 54202 -4434 4000 4434 58202 14551 291 14843 42 73087
2006 0 58202 -4523 4000 4523 62202 14843 297 15139 42 77383
Tab. č. 20: Sestavení dlouhodobého plánu pasiv (v tis. Kč) PASIVA Vlastní jmění (předcházejícího roku) - Čistý zisk - Dividendy VLASTNÍ JMĚNÍ (počítaného roku) - Rezervy (předcházejícího roku) - Dlouhodobé zdroje (předcházející rok) - změna dlouhodobých zdrojů CIZÍ KAPITÁL OSTATNÍ PASIVA PASIVA CELKEM
2001 19750 724 -145 20329 6466 28278 600 35344 283 55956
2002 20329 738 -148 20920 6466 28878 3684 39028 283 60230
2003 20920 753 -151 21522 6466 32562 3677 42705 283 64510
2004 21522 768 -154 22137 6466 36239 3671 46376 283 68795
2005 22137 784 -157 22764 6466 39910 3664 50040 283 73087
2006 22764 799 -160 23403 6466 43574 3657 53697 283 77383
Předpoklad, že ve všech letech dosáhneme průběžně rostoucího zisku, bude bez pochyby atraktivní jak pro věřitele, tak pro akcionáře kterým budou vypláceny dividendy. Investice do nových zařízení sice přesunou hodnotu cash flow z investiční činnosti do záporných čísel, avšak pomohou ke zlepšení efektivnosti a modernizaci podniku. Je však třeba ohlídat nutnost dodatečných forem finanční výpomoci. Z rozvahy lze vyčíst, že v průběhu let porostou z aktiv především stálá a z pasiv především cizí kapitál. Navýší se nám tedy hodnoty zadluženosti (v roce 2006 bude jeho hodnota 70% oproti dnešním 65%). Tato skutečnost není sama o sobě negativním vlivem, opět bude totiž záležet na celkovém vlivu finanční páky.
36
4 Závěr V samotném závěru práce se pokusíme zhodnotit globálně finanční situaci podniku, a to v souvislosti s jednotlivými subjekty, s nimiž je podnik v kontaktu. Obchodní
partnery
podniku
zajímá
především
dlouhodobá
stabilita
a spolehlivost podniku. Bezpochyby budou přihlížet k pozitivnímu trendu klesající zadluženosti a nebudou se bránit nadměrné likviditě. Rovněž budou pozitivně ovlivněni vývojem rentability v letech 1998 až 1999. Věřitele (banky), ovlivňují především ukazatele zadluženosti. Díky příznivému vývoji budou ochotni svolit k dalším případným úvěrům za podmínek výhodných pro obě strany. Pochopitelně i tento subjekt bude přihlížet k rentabilitě. V zájmu drobných akcionářů bude především rentabilita podniku, která má bezprostřední vliv na výši vyplacených dividend. Velcí akcionáři budou patrně sledovat i ostatní ukazatele popisující finanční situaci podniku. V zájmu investorů bude vedle rentability i podoba dlouhodobého plánu na několik let dopředu. Ti budou patrně potěšeni plánovanou ziskovostí. Z pohledu státu bude stát v popředí finanční stabilita a platební schopnosti, jež zajistí to, že podnik nebude poškozovat své věřitele. V neposlední řadě bude stát zainteresován na tom, aby byl podnik ziskový a odváděl daně. Naopak budou-li splněny jmenované skutečnosti, nebude se stát bát případné finanční výpomoci v podobě dotací. V případě majitelů budou logicky v předmětu zájmu všechny ukazatele, zejména však rostoucí zisk a hodnota podniku. Proto by měli vidět, že existují rezervy, jež by mohli přivést podnik do situace mnohem příznivější, byť stávající je relativně uspokojivá. Potřeby zaměstnanců budou patrně diametrálně odlišné od majitelů. Ti se budou starat především o patřičný podíl mzdových nákladů na celkových, v případě držitelů zaměstnaneckých akcií bude v předmětu zájmu i zisk a rentabilita. V neposlední řadě je na místě zmínit samotné manažery. Jejich pozice se liší ve skutečnosti, že jsou za hospodaření a výsledky podniku bezprostředně zodpovědní. Ti musí pochopitelně všechny ukazatele nejen sledovat, ale i pozitivně ovlivňovat. Musí si uvědomit, že byť zadluženost klesá, je třeba tento trend udržet, že je třeba vhodně investovat přebytečné finanční prostředky, čímž se sníží zbytečně
37
vysoká likvidita, že je třeba zajistit, aby ukazatele aktivity v průběhu jednotlivých let tolik nekolísaly a konečně, že ukazatele rentability jsou směrodatné do určité míry pro všechny subjekty a je třeba dlouhodobě udržet jejich příznivý vývoj.
5 Literatura Valach, Josef a kol. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Havlíčkův Brod, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1 Živělová, Iva. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: Ediční středisko MZLU v Brně, 1998. 106 s. ISBN 80-7157-339-6 Kovanicová, Dana., Kovanic, Pavel. Poklady skryté v účetnictví II: Finanční analýza účetních výkazů. 6. vyd. Praha: Polygon, 2001. 504 s. ISBN 80-901778-4-0 Freiberg, František. Cash-flow: řízení likvidity podniku. 3. vyd. Praha: Management Press, 1997. 173 s. ISBN 80-85943-37-9 Brealey, Ricahrd. A., Myers, Stewart. C. Teorie a praxe firemních fianancí. 1. vyd. Praha: East Publishing, 1999. 971 s. ISBN 80-85605-24-4 Synek, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. 456 s. ISBN 80-7169-211-5
38
6 Přílohy Rozvaha Tab. č. 1: Rozvaha – Aktiva Položka AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsané vlastní jmění I. Stálá aktiva 1.NIM software jiný NIM 2.HIM pozemky budovy, haly,stavby sam.mov.věci, soub.mov.věcí základní stádo a tažná zvířata jiný HIM 3.finanční investice ostatní investiční CP jiné finanční investice II. Oběžná aktiva 1.zásoby materiál nedokončená výroba výrobky zvířata ostatní zásoby 2.dlouhodobé pohledávky pohledávky z obchodního styku pohledávky k společníkům jiné pohledávky 3.krátkodobé pohledávky pohledávky z obchodního styku pohledávky k společníkům jiné pohledávky 4.finanční majetek peníze účty v bankách III.Ostatní aktiva 1.časové rozlišení náklady příštích období příjmy příštích období 2.dohadné účty aktivní
Tabulka č. 2: Rozvaha - pasiva Položka PASIVA CELKEM I. Vlastní jmění
1996 55148 0 37811 0 0 0 34780 25657 4504 2485 2134 3031 3031 0 17250 11454 2384 1776 2542 4725 27 336 0 505 -169 4610 4462 0 148 850 78 772 87 40 40 0 47
1996 55148 16633
39
(v tis.Kč) 2000 58376 0 38202 0 0 0 35384 668 24589 4897 3704 1526 2818 2818 0 20132 14246 1609 2642 3564 6398 33 217 0 217 0 2099 2012 0 87 3570 83 3487 42 34 28 6 8
1997 54135 0 37388 0 0 0 34307 191 28004 3389 2723
1998 58350 0 40171 0 0 0 37236 679 27151 6262 3144
3081 3081 0 16648 11780 2341 2396 1575 5406 62 404 0 404 0 3744 3524 0 220 720 74 646 99 35 35 0 64
2935 2935 0 18142 12297 1490 1508 3137 6062 100 337 0 337 0 3051 3018 0 33 2457 150 2307 37 37 37 0 0
1999 56910 0 39495 0 0 0 36560 667 25870 6629 3374 20 2935 2935 0 17316 11181 1428 1318 2174 6184 77 217 0 217 0 3231 3032 0 199 2687 93 2594 99 24 24 0 75
1998 58350 18058
(v tis.Kč) 1999 2000 56910 58376 19756 19750
1997 54135 16164
1.základní jmění základní jmění 2.kapitálové fondy ostatní kapitálové fondy 3.fondy ze zisku zákonný rezervní fond nedělitelný fond statutární a ostatní fondy 4.hospodářský výsledek min.let nerozdělený zisk min.let neuhrazená ztráta min.let 5.hospod.výsledek běžného úč.ob. II.Cizí zdroje 1.rezervy rezervy 2.dlouhodobé závazky jiné dlouhodobé závazky 3.krátkodobé závazky závazky z obchodního styku závazky ke společníkům závazky k zaměstnancům stát-daňové závazky a dotace jiné závazky 4.bankovní úvěry a výpomoci bankovní úvěry dlouhodobé běžné bankovní úvěry III.Ostatní pasiva 1.časové rozlišení výdaje příštích období výnosy příštích období 2.dohadné účty pasivní
3008 3008 295 295 12509 924 11585 742 742 0 79 38509 4409 4409 27544 27544 3797 2250 0 700 609 238 2759 0 2759
2960 2960 295 295 12743 150 1003 11590 79 79 0 87 37937 4062 4062 26539 26539 1748 953 0 431 360 4 5588 0 5588
2976 2976 329 329 12706 158 1024 11524 0 0 0 2047 40100 3528 3528 25771 25771 3087 1871 0 442 698 76 7714 4234 3480
2880 2880 329 329 12570 158 1028 11384 2047 2047 0 1930 37032 3817 3817 24817 24817 2082 1226 0 396 434 26 6316 5276 1040
2816 2816 329 329 14416 258 1238 12920 1930 1930 0 259 38343 6466 6466 23819 23819 3399 2418 0 500 453 28 4659 4459 200
6 0 0 0 6
34 0 0 0 34
192 164 0 164 28
122 80 0 80 42
283 227 0 227 56
Výkaz zisku a ztrát Tabulka č. 3: Výkaz zisku a ztrát Položka Celkové výnosy Celkové náklady Obchodní marže tržby za prodej zboží náklady vyn.na prodané zboží Výkony tržby za prodej vlastních výrobků změna stavu vnitrop.zásob vl.výroby aktivace Výkonová spotřeby spotřeba materiálu a energie služby Přidaná hodnota Osobní náklady mzdové náklady odměny členům společnosti
(v tis.Kč) 1996 1997 1998 1999 2000 43372 42125 43931 44255 45934 43293 42038 41884 42325 45675 192 216 196 166 127 1208 1046 982 724 707 1016 830 786 558 580 34929 37128 37020 32320 39076 28388 33982 33847 30892 33645 672 -240 530 -1564 2521 5869 3386 2643 2992 2910 22219 23677 23162 19752 22922 17915 20314 20499 17294 19931 4304 3363 2663 2458 2991 12902 10747 7990 0
40
13667 10368 7687 0
14054 10291 7635 0
12734 9735 7221 0
16281 10641 7875 0
náklady na sociální zabezpečení Daně a poplatky Odpisy HIM a NIM Tržby z prodeje HIM a materiálu ZC HIM a materiálu Zúčtování rezerv a časového rozlišení Tvorba rezerv a časového rozlišení Zúčtování opravných položek Tvorba OP Provozní náklady a výnosy ostatní provozní výnosy ostatní provozní náklady
2757 523 3320 2523 2155 2436 1890 33 68 128 318 190
2681 505 3190 1547 1069 347 0 173 906 296 428 132
2656 480 3289 2053 1238 535 0 571 81 912 1548 636
2514 490 4276 2138 1603 3528 3817 207 413 2245 2204 -41
2766 505 4509 1896 1257 585 3233 195 217 1717 1926 209
Provozní hospodářský výsledek výnosy z dlouh.finančního majetku výnosy z krátkodobého fin.majetku zúčtování rezerv do fin.majetku tvorba rezerv do fin.majetku zúčtování opravných položek tvorba opravných položek do fin.maj. výnosové úroky nákladové úroky ostatní finanční výnosy ostatní finanční náklady
-681 1611 0 0 0 0 222 454 0 672
-8 1135 0 0 0 0 0 137 621 0 740
2746 1108 0 0 0 0 96 100 1031 0 774
518 1139 0 0 0 0 0 81 792 0 788
312 1130 0 0 0 0 118 147 633 9 832
707 26
-89 0
-693 20
-360 142
-297 17
Hosp.výsl.za běžnou činnost mimořádné výnosy mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti
0 92 13 0
-97 184 0 0
2033 14 0 0
16 1914 0 0
-4 263 0 0
Mimořádný hosp.výsl.
79
184
14
1914
263
Hosp.výsl.za účetní období
79
87
2047
1930
259
105
87
2067
2072
278
Hosp.výsl.z finančních operací Daň z příjmů z běžné činnosti
Hosp.výsl.před zdaněním
Výkaz Cash flow z provozní činnosti Tab. č. 4: Cash flow z provozní činnosti Cash flow z provozní činnosti
1996
1997
1998
v tis. Kč 1999 2000
2249
5326
6062
6583
41
3269