MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav regionální a podnikové ekonomiky
Zahájení činnosti malého a středního podniku Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Zichová
Bc. Pavla Krpenská
Brno 2009
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 25. 5. 2009
.........................................
Poděkování Chtěla bych poděkovat své vedoucí diplomové práce paní Ing. Jaroslavě Zichové za odborné vedení a ochotu poradit. Dále chci poděkovat slečně Ing. Haně Krpenské za její cenné rady a připomínky a v neposlední řadě celé rodině a přátelům za psychickou pomoc, bez níž bych se neobešla.
Abstrakt KRPENSKÁ, P.: Zahájení činnosti malého a středního podniku. Diplomová práce. Brno 2009
Tato diplomová práce se zabývá problematikou administrativní náročnosti založení podniku a jeho financováním. V první části práce jsou uvedena teoretická východiska týkající se založení podniku a také možné zdroje jeho financování. V druhé části práce jsou rozebrány možnosti počátečního financování MSP. Poté je zde uvedena charakteristika Zlínského kraje. V tomto kraji bylo provedeno dotazníkové šetření, které bylo zaměřeno na náročnost založení podniku, vnímanou úroveň byrokracie, použité zdroje financování, dostupnost bankovního úvěru atd. Poslední část obsahuje návrhy a doporučení, diskuzi a nakonec závěr.
Klíčová slova: Malé a střední podnikání, založení podniku, financování.
Abstract KRPENSKÁ, P.: Logged on small and medium-sized enterprise. Diploma work. Brno 2009
This thesis concerns of administrative heftiness of establishment small and medium-sized enterprises and theirs financing. In the first part, are mentioned theoretical aspects of companie´s floation and sources of thein financing. In the second part are analysed possibilities of initial financing. There is also characterization of Zlín region. In this region was practised research, which was related to heftiness of companie´s floation, perceived level of bureaucracy, used sources of financing, availability of bank credit and so on. The final part contains proposals and recomendation, discussion and at the end is conclusion.
Keywords: Small and medium-sized enterprise, establishment of enterprise, financing
Obsah 1.
ÚVOD ...................................................................................................................................................... 1
2.
LITERÁRNÍ REŠERŠE ........................................................................................................................ 3 2.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA V PODNIKÁNÍ ............................................................................................................. 3 2.2 HISTORIE PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE ........................................................................................... 4 2.3 EVROPSKÁ CHARTA PRO MALÉ PODNIKY .............................................................................................. 5 2.4 PODNIKATELSKÁ RADA ........................................................................................................................ 7 2.5 CENTRÁLNÍ REGISTRAČNÍ MÍSTA (CRM).............................................................................................. 8 2.6 NOVELA ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA PROVEDENÁ ZÁKONEM Č. 130/2008 SB. ................................... 11 2.7 CZECH POINT ..................................................................................................................................... 12 2.8 ELEKTRONICKÉ PODÁNÍ DO ŽIVNOSTENSKÉHO REJSTŘÍKU ................................................................. 13 2.9 VZNIK PRÁVA PROVOZOVAT ŽIVNOST U FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB ...................................... 15 2.9.1 Vznik práva provozovat živnost u fyzických osob..................................................................... 15 2.9.2 Vznik práva provozovat živnost u právnických osob................................................................ 16 2.10 PRAVIDLA ZALOŽENÍ PODNIKU PRO ZAHRANIČNÍ FYZICKÉ A PRÁVNICKÉ OSOBY ........................... 18 2.10.1 Založení podniku na území ČR zahraniční fyzickou osobou ............................................... 18 2.10.2 Založení podniku na území ČR zahraniční právnickou osobou........................................... 19 2.11 ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKU PŘI JEHO ZALOŽENÍ ..................................................................... 20 2.11.1 Vlastní zdroje financování................................................................................................... 21 2.11.2 Bankovní úvěry.................................................................................................................... 22 2.11.3 Leasing ................................................................................................................................ 23 2.11.4 Tiché společenství ............................................................................................................... 24 2.11.5 Rizikový kapitál ................................................................................................................... 24 2.11.6 Podpory podnikání .............................................................................................................. 25
3.
CÍL A METODIKA PRÁCE............................................................................................................... 28 3.1 3.2
4.
CÍL PRÁCE .......................................................................................................................................... 28 METODIKA ......................................................................................................................................... 28
VLASTNÍ PRÁCE ............................................................................................................................... 30 4.1 FINANCOVÁNÍ PODNIKU ..................................................................................................................... 30 4.1.1 Srovnání terminovaného úvěru PROFIT a Mini Flexi Business .............................................. 35 4.2 CHARAKTERISTIKA ZLÍNSKÉHO KRAJE ............................................................................................... 37 4.2.1 Ekonomická situace kraje ........................................................................................................ 38 4.2.2 Okres Zlín ................................................................................................................................ 39 4.2.3 Okres Kroměříž........................................................................................................................ 40 4.2.4 Okres Uherské Hradiště........................................................................................................... 41 4.2.5 Okres Vsetín ............................................................................................................................. 42 4.3 ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA DAT Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ .............................................................. 43 4.4 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ......................................................................................... 45
5.
NÁVRHY A DOPORUČENÍ .............................................................................................................. 59
6.
DISKUZE.............................................................................................................................................. 63
7.
ZÁVĚR.................................................................................................................................................. 65
LITERATURA............................................................................................................................................... 67 SEZNAM TABULEK.................................................................................................................................... 71 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................................................... 72 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................................................... 73 PŘÍLOHY......................................................................................................................................................... 1
1. Úvod Malé a střední podniky mají v ekonomice velmi významnou stabilizační roli. Vytvářejí pracovní příležitosti a působí jako faktor sociálního a ekonomického rozvoje. Po roce 1989, kdy došlo ke změně politické i ekonomické situace začalo vznikat velké množství drobných podniků. Na tuto skutečnost bylo nutné reagovat náležitými změnami legislativy. Začaly tedy vznikat zákony, které upravovaly pravidla jednak pro zakládání podniků, ale také pro jejich běžné fungování. Tato legislativa vznikala poměrně rychle a v následujících letech byly odstraňovány její případné nedostatky. Jeden z nedostatků, za který byla Česká republika kritizována jak ze strany Evropské unie, tak i ze strany samotných podnikatelů, je právě složitá administrativa při zakládání podniků. Uvádí se, že průměrná doba pro založení společnosti s ručením omezeným byla v ČR až 30 dnů. To byla jedna z nejdelších dob v rámci EU. Hlavní problém spočíval ve složitém systému a pomalém fungování rejstříkových soudů. V roce 2002 ČR přijala Chartu pro malé podniky vytvořenou EU, která jako jeden z bodů uvádí právě potřebu levnějšího a rychlejšího založení podniku. Na to ČR reagovala založením Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí, z níž se později vyvinula Podnikatelská rada, která funguje dodnes. Mezi hlavní úkoly této rady patří snaha snižovat administrativní zatížení podnikatelů při zakládání podniku. Byl navržen systém Centrálních registračních míst a také tzv. jednotný registrační formulář. Nejednalo se však o jedinou změnu, která se v této oblasti udála. Vznikly také tzv. kontaktní místa Czech Point nebo možnost elektronických podání. Tato práce se danými zjednodušeními zakládání MSP podrobně zabývá především v teoretickém nástinu. Problémem je také financování malých a středních podniků při jejich založení. Podnikatelé jsou ve většině případů nuceni financovat počáteční činnost podniku z vlastních zdrojů nebo prostřednictvím rodiny a přátel. Důvodem je špatná dostupnost cizích zdrojů financování, a to především bankovního úvěru. Naprostá většina bank totiž pro poskytnutí úvěru požaduje alespoň dvouletou historii firmy. Pro nákup dlouhodobého majetku mohou podnikatelé využít leasing, jehož dostupnost začínajícím podnikatelům je vyšší. Nevýhodou však je to, že podnikatel většinou zaplatí za předmět koupě vyšší cenu, než by zaplatil, pokud by si jej koupil přímo nebo na bankovní úvěr. Jako zdroj financování lze pro začínající podnik využít také podpory podnikání, a to zejména ve formě bezúročných úvěrů nebo záruk za úvěry, které poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka. Pro získání těchto podpor však musí podnikatelé splnit řadu podmínek 1
a vyřízení žádosti může trvat delší dobu. Problém s nedostatkem finančních prostředků pro zahájení podnikatelské činnosti může mnoho začínajících podnikatelů od podnikání odradit. Mohou mít sice vynikající nápad a propracovaný podnikatelský plán, ale pokud nezískají dostatek kapitálu pro jeho realizaci, musí od něj upustit. Administrativní náročnost založení podniku a problémy s jeho financováním ovlivňují nejvíce malé a střední podniky, ty jsou často zakládány jedinci, kteří si nemohou dovolit najmout na založení podniku specializovanou firmu, která jim podnik založí tzv. na klíč, jak to mohou udělat větší podniky. Navíc začínající MSP často nemají dostatek finančních zdrojů, aby mohly zahájit svou činnost. Stát by se měl snažit MSP pomáhat jednak již zmíněným snižováním administrativní zátěže při zakládání podniků a také snahou navrhovat podpory podnikání, které by byly vhodné i pro zahájení činnosti malých a středních podniků, protože ty jsou páteří jak české, tak i evropské ekonomiky.
2
2. Literární rešerše 2.1 Právní úprava v podnikání Podnikání
v České
republice
upravuje
obchodní
zákoník
nebo-li
zákon
č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ten definuje podnikání jako „soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“.1 Smluvní vztahy v podnikání upravuje kromě obchodního zákoníku také zákoník občanský nebo-li zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podnikání však upravují i jiné právní předpisy, v užším slova smyslu vymezuje podnikání živnostenský zákon, který definuje živnostenské podnikání tím, že stanovuje jednotlivé
znaky živnostenského
podnikání
a
vylučuje
činnosti,
které
nejsou
živnostenským podnikáním. Podnikatelem může být fyzická nebo právnická osoba, která získala živnostenské oprávnění podle živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
ve
znění
pozdějších
předpisů).
Průkazem
živnostenského
oprávnění
je živnostenský list nebo koncesní listina.2 Po novele živnostenského zákona je průkazem výpis ze živnostenského rejstříku. Podle obchodního zákoníku je podnikatelem také osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (např. lékaři, advokáti, znalci, tlumočníci, daňoví poradci), podnikatelem je i fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence dle zvláštních právních předpisů tzv. samostatně hospodařící rolníci (§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku). Podle živnostenského zákona se za živnost považuje jakákoliv podnikatelská činnost, pokud není zákonem zakázaná nebo není ze živnostenského zákona vyloučena. Podle odhadů podniká asi 90 % podnikatelů v ČR právě v režimu živnostenského zákona. Tento zákon upravuje také podmínky, za nichž se může stát fyzická nebo právnická osoba podnikatelem. Zároveň upravuje i kontrolu nad dodržováním těchto podmínek. Zákon byl od svého vzniku mnohokrát novelizován, tak aby naplňoval snahu veřejné správy o zlepšení podnikatelského prostředí. Obchodní zákoník mimo jiné upravuje i právní formy podnikání. Jsou zde uvedeny typy obchodních společností, které mohou být v rámci ČR zakládány (tj. veřejné obchodní 1
Zákon č. 531/1991 Sb., obchodní zákoník SYNEK, Miroslav. Podniková ekonomika. 4. přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 80-7179892-4.
2
3
společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a družstva), jejich charakteristiky a podmínky, které musí splňovat.
2.2 Historie podnikání v České republice Podnikání se v Českých zemích začalo rozvíjet již ve středověku, kdy se menší živnostníci začali sdružovat nejdříve do tzv. bratrstev řemeslníků, proto aby mohli lépe hájit své zájmy. Z těchto sdružení se následně vyvinuly takzvané cechy. Ty zanikly až v polovině 19. století kvůli složité diferenciaci tohoto systému.3 Za období největšího rozmachu malého a středního podnikání je považováno období první republiky. Ihned po skončení první světové války a rozpadu Rakouska – Uherska muselo dojít ke stabilizaci Československé ekonomiky. Tehdejší nově vzniklé Československo se potýkalo s řadou problémů, které vyplývaly jednak z rozdílné úrovně jednotlivých oblastí a pak také z toho, že mnoho firem zde působících mělo sídlo v Rakousku. Nicméně etapa stabilizace byla v tomto případě velmi krátká, už od roku 1921 je ekonomika považována za stabilní a navíc velmi dobře hospodářsky rozvinutou. Československo se postupně začalo řadit mezi 15 nejprůmyslovějších zemí světa. Byl zde silný privátní sektor s tradičním tržním systémem a rozvinutou demokracií. Jednalo se o velmi liberální ekonomiku, kdy do ní stát zasahoval pouze minimálně. Důležitý byl rozvoj mezinárodního obchodu a to především vývozu. Dle odhadů ekonomika ve 20. letech rostla průměrně o 5,7 % ročně. Na podzim roku 1929 bylo celé světové hospodářství zasaženo hlubokou hospodářskou krizí. V Československu byla tato krize jak hluboká (ekonomika až do počátku 2. světové války nedosáhla výkonnosti roku 1929), tak dlouhá (ekonomické důsledky se táhly až do let 1933 – 1934). Krize byla řešena především pomocí státního intervencionismu a nemalý význam měla v tomto případě také rostoucí zbrojní výroba. Díky včasným a poměrně efektivním zásahům státu se podařilo odvrátit krachy bank a nedošlo ani k devastujícím sociálním otřesům. 4 Po skončení 2. světové války mezi lety 1945 až 1948 došlo k poměrně rychlé konsolidaci a rozvoji malých a středních podniků. Tento vývoj však byl násilně ukončen po únoru 1948, kdy došlo k likvidaci středního stavu a znárodnění podniků. První fáze 3
MALACH Antonín., a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada publishing a. s., 2005. 528 s. ISBN 80-247-0906-6. 4 PETŘÍČEK, Václav. Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. 1. vyd. Praha: Corona, s. r. o., 2006. 120 s. ISBN 80-903363-6-1.
4
znárodnění proběhla už v roce 1945, kdy byly znárodněny podniky nad 500 zaměstnanců. V roce 1948 pak došlo ke znárodnění i podniků nad 50 zaměstnanců. Největší část soukromého živnostensko – řemeslnického podnikání byla utlumena v procesu tzv. dobrovolného přechodu drobných podnikatelů a řemeslníků do vyšších forem socialistického podnikání. Nebo-li zde došlo ke vzniku komunálních podniků řízených Národními výbory. Vznikala také různá výrobní družstva nebo byly podniky začleněny do státních podniků. To znamenalo likvidaci soukromého drobného podnikání v ČSSR.5 Po pádu komunistické vlády v roce 1989 došlo k velmi razantním změnám a to jak v politické oblasti, tak co se týká ekonomických procesů. Ekonomika byla transformována z centrálně plánované na tržní. Vznikl například zákon číslo 105/1990 Sb. o soukromém podnikání občanů, dále zákon o akciových společnostech, obchodní zákoník a živnostenský
zákon.
Transformace
ekonomiky
proběhla
pomocí
liberalizace,
a to nejdříve liberalizace cen, liberalizace zahraničního obchodu a nastavení vnitřního tržního prostředí. Důležitou roli v této době hrála také privatizace nebo-li odprodej původně státních podniků soukromým vlastníkům a to buď formou přímého odprodeje, restitucí nebo tzv. kupónové privatizace. Navíc docházelo k rychlému růstu počtu nových podniků a to především menších živností nebo obchodních společností. To vyžadovalo změny legislativy především živnostenského zákona a obchodního zákoníku. Postupně vznikla síť Živnostenských úřadů, které vydávají živnostenská oprávnění a vykonávají dohled nad živnostenským podnikáním. Po skončení této první fáze transformace české ekonomiky, která byla charakteristická největšími změnami v legislativě i ekonomice. Nastala fáze 2., která již byla zaměřena především na vstup ČR do EU a změny, jež tento vstup vyvolal. Jednalo se opět o změny především legislativní, ale také ekonomické. Tato problematika bude dále rozvedena v následujících částech této práce.
2.3 Evropská charta pro malé podniky Evropská charta pro malé podniky byla přijata v červnu roku 2000 na zasedání Evropské rady v Santa Maria De Feira. Česká republika ji přijala spolu s ostatními kandidátskými zeměmi na Mariborské konferenci „CC BEST“ v dubnu 2002. Vrcholní představitelé EU považují malé podniky za páteř evropské ekonomiky. Jsou klíčovým zdrojem pracovních příležitostí a inkubátorem podnikatelských nápadů. 5
WAGNEROVÁ, E., MARKOVÁ, V. Vývoj malých a středních podniků v ČR a na Slovensku. 1. vyd. Karviná: Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2003. ISBN 80-7248-216-5.
5
Malé podniky jsou zároveň nejvíce citlivé na změny podnikatelského prostředí. Proto je nutné odstraňovat a omezovat administrativní bariéry, které brání jejich rozvoji. Evropská unie si na Lisabonské konferenci stanovila za cíl stát se nekonkurenceschopnější a nejdynamičtější světovou ekonomikou založenou na znalostech a schopnou udržitelného ekonomického růstu.6 Proto, aby tohoto cíle dosáhla, vytvořila Chartu pro malé podniky, která obsahuje závazky členských zemí EU ke zlepšování podmínek malých podniků pro podnikání. Jedná se o deklaratorní, nevymáhatelné desatero postihující následující oblasti: 1. Vzdělávání a školení pro podnikatelskou veřejnost 2. Levnější a rychlejší založení podniku 3. Lepší legislativa a předpisy 4. Dostupnost dovedností 5. Zlepšování přístupu online 6. Více z jednotného trhu 7. Daňové a finanční záležitosti 8. Posílení technologické kapacity malých podniků 9. Úspěšné modely elektronického obchodování a podpora špičkových malých podniků 10. Rozvoj silnějšího a účinnějšího zastoupení zájmů malých podniků na úrovni Evropské unie a na vnitrostátní úrovni7 Druhý bod tohoto desatera uvádí požadavek na levnější a rychlejší založení podniku. To je problém jak ve většině zemí EU, tak i v České republice. Státy se však na základě této Charty musí snažit jednak zkrátit dobu nutnou pro založení podniku, ale také snížit náklady podnikatelů s tím spojené. Česká republika proto zavedla systém centrálních registračních míst (CRM), terminály Czech point, byl také významně novelizován živnostenský zákon tak, aby došlo k usnadnění založení podniku atd.
6
BusinessInfo.cz [online]. 2003 [cit. 2009-02-26]. Dostupný z WWW:
. 7 MALACH Antonín., a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada publishing a. s., 2005. 528 s. ISBN 80-247-0906-6.
6
Dalším bodem, který ovlivňuje zakládání malých, ale i středních podniků je snaha o lepší legislativu a předpisy. Tu v ČR reprezentuje především již zmíněná novelizace živnostenského zákona, ale i dalších předpisů např. zákona o daních z příjmu, zákona o sociálním zabezpečení, zákona o správě daní a poplatků atd. Spolu se zakládáním podniků významně souvisí také zlepšování přístupu online, kdy je snaha zavést online registrace podnikatelských subjektu a nejen to dle tohoto bodu Charty by měly malé a střední podniky mít možnost podávat online různé žádosti, daňová přiznání, přijímat rady a jednoduché informace. Aby tato Charta nebyla pouze ryze deklaratorního charakteru, provádí se každoročně hodnocení jejího plnění. Toto hodnocení probíhá z iniciativy Evropské komise. Podkladem pro hodnocení jsou dotazníky, jejichž zpracování jednotlivými zeměmi má umožnit vzájemné srovnání pokroku dosaženého v jednotlivých zemích a identifikovat opatření přijímaná některými zeměmi, které by bylo vhodné použít i v dalších zemích. Hodnocení obsažené v národních podkladech má do značné míry formální charakter, na jeho zpracování se totiž podílejí věcně příslušné ústřední orgány a prostor pro uplatnění názorů podnikatelských reprezentací je omezený. V porovnání s názory podnikatelské sféry vyznívají oficiální hodnocení konkrétních oblastí obsažených v Chartě značně optimisticky. Na druhou stranu je zjevné, že nemusí být ani v zájmu podnikatelské veřejnosti, aby výsledné hodnocení pokroku dosaženého při hodnocení Charty vyznívalo v porovnání s ostatními zeměmi méně příznivě. Jistá míra tolerance vůči oficiálnímu národnímu hodnocení ze strany podnikatelské veřejnosti však neznamená, že by pokrok dosažený v jednotlivých oblastech bylo možno považovat za uspokojivý. Hodnocení pokroku při naplňování záměrů Charty se tak stává příležitostí k prezentaci slabých míst v podpoře malého podnikání ze strany podnikatelských reprezentací vůči centrální sféře, a to i nad rámec konkrétního zaměření šetření v rámci dotazníku Evropské komise v příslušném roce.8
2.4 Podnikatelská rada Jednak díky závazkům vyplývajícím pro ČR z Evropské charty pro malé podniky, ale také díky tlaku podnikatelů na zjednodušení administrativy při zakládání a provozu podniků vznikla na začátku roku 2004 Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí 8
MALACH Antonín., a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada publishing a. s., 2005. 528 s. ISBN 80-247-0906-6.
7
jako odborný meziresortní poradní orgán Ministerstva průmyslu a obchodu. Úkolem Rady, v níž působili zástupci jak veřejného, tak soukromého sektoru, bylo přinášet konkrétní řešení jednotlivých překážek, které bránily dynamickému rozvoji podnikatelského prostředí v České republice. Rada se snažila postupně řešit nejpalčivější nedostatky podnikatelského prostředí pomocí jasně formulovaných kroků. Tak vznikl např. návrh projektu zřízení centrálních registračních míst (tato problematika bude podrobně rozebrána v následujících částech této práce). Rada se také zabývala zlepšením nové úpravy zákona o úpadku, zkvalitněním rozvoje jednotného informačního portálu pro podnikatele a exportéry BusinessInfo atd.9 25. 4. 2007 schválila vláda vznik Podnikatelské rady, která nahradila již zmíněnou Radu pro rozvoj podnikatelského prostředí a také Hospodářskou radu vlády. Hlavním cílem Podnikatelské rady bude zlepšit spolupráci státní správy s podnikateli. Návrh na vznik této rady podalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Prioritou nového orgánu bude snižování administrativní zátěže podnikatelů. Prostřednictvím Podnikatelské rady se zároveň budou moci podnikatelé přímo podílet na řešení problémů a sami budou navrhovat optimální varianty, které povedou k redukci administrativní zátěže.10 Do této doby proběhly 4 zasedání Rady, na nichž se řešila především snaha o snížení administrativy jak při vzniku podniku tak při jeho fungování. Na 4. zasedání byla například řešena novela živnostenského zákona z roku 2008 a její účinnost, dále elektronické podání do živnostenského rejstříku atd.
2.5 Centrální registrační místa (CRM) Před vznikem CRM museli podnikatele při zahájení podnikání vyplnit minimálně čtyři různé formuláře, a to na živnostenském úřadu, finančním úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Tyto formuláře často obsahovaly totožné informace zejména ohledně identifikačních údajů. Navíc začínající podnikatel musel ve stanovených lhůtách projít všechny tyto úřady a formuláře vyplnit a podat. To bylo pro podnikatele velmi časově náročné. Tuto situaci se příslušné orgány veřejné správy rozhodly řešit, a to i vzhledem k výše uvedené Chartě pro malé podniky, která státy nabádá ke snaze urychlit a zlevnit proces založení podniku. Díky tomu k 1. 8. 2006 vznikl systém Centrálních registračních 9
Svaz průmyslu a dopravy v ČR [online]. 2005 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW:
. 10 Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2005 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW: .
8
míst pomocí rozsáhlé novely živnostenského zákona (zákon č. 214/2006 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších zákonů). Cílem CRM bylo přenesení některých administrativních povinností z podnikatele na úřad. Živnostenské úřady byly prohlášeny za Centrální registrační místa a podnikatelům teď stačí jeden formulář s názvem jednotný registrační formulář, aby provedli vedle vlastního oznámení živnosti také daňovou registraci, oznámení České správě sociálního zabezpečení, úřadům práce i příslušné zdravotní pojišťovně.11 Stát tak využil hustou síť 227 obecních živnostenských úřadů a propojil je s ostatními institucemi, s nimiž dříve komunikoval samotný podnikatel. Jednotný registrační formulář byl připraven ve dvou verzích pro fyzickou osobu a pro právnickou osobu. Formuláře a pokyny k jejich vyplnění jsou k dispozici nejen na živnostenských úřadech, ale také na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Hlavní výhodou tohoto formuláře je, že není nijak složitý a navíc ho lze vyplnit elektronicky a uložit si jej do svého počítače pro opakované použití. Použitá aplikace přitom využívá osobní registrační údaje, které automaticky vkládá do formulářů. Formulář má také tu výhodu, že díky němu lze poměrně přehledně zjistit, co vše je potřeba oznamovat, přihlašovat a žádat na některém z pěti úřadů, včetně zdravotní pojišťovny. Pomocí jednotného registračního formuláře mohou podnikatelé na živnostenském úřadě provést následující registrace respektive přihlášky do evidencí: Ve vztahu k živnostenskému úřadu: ohlášení živnosti žádost o koncesi Ve vztahu k finančnímu úřadu: přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty přihláška k dani z nemovitosti přihláška k dani silniční přihláška k registraci pro plátcovy pokladny přihláška k registraci — stálá provozovna přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků; daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně; zajišťující daň z příjmů 11
Ipodnikatel.cz - Specializovaný portál pro začínající podnikatele [online]. 2007 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW: .
9
Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ Ve vztahu k Úřadu práce: hlášení volného pracovního místa Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: oznámení pojištěnce o zahájení samostatné výdělečné činnosti12 Další důležitou výhodou, kterou přinesla novela živnostenského zákona z roku 2006 je ta, že osoba, která se rozhodla založit podnik, již živnostenskému úřadu nemusí předkládat následující tři dokumenty: Potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků, potvrzení o neexistenci nedoplatků na platbách sociálních pojištění, výpis z Rejstříku trestů. Živnostenský úřad je povinen si tyto doklady vyžádat a zajistit od příslušných úřadů sám. Nevýhodou toho je, že živnostenský úřad nemá zatím propojenou databázi s finančním úřadem, správou sociálního zabezpečení ani rejstříkem trestů, proto může dojít k výraznému zpomalení vydávání těchto listin a to až na dobu 3 týdnů. Během roku 2007 měl začít fungovat tzv. registr dlužníků státu, kde by bylo možné získat informace o tom, zda daná osoba má vůči státu nějaké závazky a tím by došlo k podstatnému urychlení vydávání výše zmíněných listin. Tento systém však zatím do provozu uveden nebyl. Pro osoby, které chtějí založit podnik, však došlo také k zavedení jedné povinnosti. Jedná se o povinnost prokazovat bezdlužnost vůči zdravotním pojišťovnám, respektive na pojistném na veřejném zdravotním pojištění. To se dokládá živnostenskému úřadu pouze čestným prohlášením, což pro podnikatele neznamená velkou administrativní zátěž. Důležité je však to, že zdravotní pojišťovny mají nově možnost při neplnění závazků podnikatele platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění dát živnostenskému úřadu podnět ke zrušení živnostenského oprávnění.13 U založení právnické osoby je nutné zmínit to, že u právnických osob lze prostřednictvím jednotného registračního formuláře a tím i CRM provést registraci
12
Ministerstvo půmyslu a obchodu [online]. 2005 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW: . 13 ČSOB - Klub úspěšných podnikatelů [online]. 2009 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW: .
10
pouze ve vztahu k živnostenskému úřadu, k finančnímu úřadu a k úřadu práce. Vznikající právnická osoba pak musí podat návrh na zápis do obchodního rejstříku a po zápisu do OR musí provést registrační povinnost vůči Správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.
2.6
Novela živnostenského zákona provedená zákonem č. 130/2008 Sb. Dne 1. 8. 2008 vstoupila v platnost novela živnostenského zákona (zákon
č. 130/2008 Sb.). Ta přináší řadu dalších změn týkajících se právě administrativní zátěže podnikatelů při jejich vstupu do podnikání. Za nejvýznamnější novinku je považována nová úprava volné živnosti. Původních 125 volných živností bylo nahrazeno jednou volnou živností s názvem Výroba, obchod a služby. Do této živnosti spadají veškeré činnosti, které nejsou živností řemeslnou, vázanou nebo koncesovanou (ty jsou uvedeny v příloze 1 až 3 živnostenského zákona) a současně se nesmí jednat o činnosti, které nejsou živnosti podle § 3 živnostenského zákona (např.: činnost lékařů, advokátů, znalců, auditorů, atd.). V rámci jedné volné živnosti lze provozovat všech 80 oborů činností, které tato volná živnost obsahuje. Podnikatel pouze oznámí živnostenskému úřadu obory činností, které má v plánu v rámci své podnikatelské aktivity vykonávat. Další změnou je zrušení místní příslušnosti živnostenských úřadů. Podnikatel tak může ohlásit živnost kterémukoliv obecnímu živnostenskému úřadu v České republice a navíc bez ohledu na to zda se jedná o fyzickou osobu, právnickou osobu nebo zahraniční fyzickou či právnickou osobu. Tímto krokem došlo k podstatnému usnadnění jednak vstupu do podnikání a jednak možnosti rozšíření živnostenského oprávnění. Všechna podání se samozřejmě stále uskutečňují pomocí jednotného registračního formuláře. Před tím, než tato novela vstoupila v platnost, se živnostenské oprávnění prokazovalo pomocí živnostenského listu nebo koncesní listiny. Novela tyto dokumenty nahradila tzv. výpisem ze živnostenského rejstříku. Ten podnikatelům vydá jakýkoliv živnostenský úřad na základě tzv. Žádosti o výpis. Touto novelou také zanikla povinnost žadatele dokládat živnostenskému úřadu potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků, nedoplatků na platbách sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Živnostenský úřad je také nově povinen vyžádat si sám od Rejstříku trestů výpis z evidence Rejstříku trestů. Za bezúhonného se nově považuje i osoba, která spáchala trestný čin z nedbalosti. 11
Podnikatel musí i nadále oznamovat živnostenskému úřadu všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o živnostenské oprávnění a předložit o nich doklady do 15 dnů ode dne jejich vzniku. Tato povinnost neplatí, pokud se jedná o změny a doplnění již zapsané v obchodním rejstříku. Poslední důležitou změnou, která ovlivňuje zakládání malých a středních podniků je to, že pro prokázání odbornosti žadatele postačí doložení příslušného dokladu o ukončení vzdělání, není zde již14 vyžadována praxe. Díky tomu je velmi usnadněn vstup do podnikání především mladým začínajícím podnikatelům.15 Přínos této novely se projevil, dá se říci ihned po jejím zavedení. Dle informací Ministerstva průmyslu a obchodu se do října 2008 zvýšil počet nově podnikajících občanů o 31 000, což je výrazný vzrůst vzhledem k tomu, že ve stejném období předcházejícího roku byl počet nově podnikajících občanů pouze 19 500. Nejvíce se zvýšil počet ohlášených řemeslných živností, kde se podmínky uvolnily nejvíce. Naopak došlo ke snížení počtu nových volných živností což, bylo způsobeno zavedením jedné volné živnosti. Podnikatelé tak mohou provozovat různé činnosti, aniž by potřebovali zvláštní živnostenské oprávnění.
2.7 Czech Point Od 1. 7. 2008 již začínající nebo delší dobu fungující podnikatelé nemusí
činit
podání
pouze
na
příslušných
CRM
(neboli
živnostenských úřadech). Mohou jej učinit také na tzv. kontaktních místech Czech point (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál). Tento systém byl uveden do provozu již 27. 3. 2007. Vznikl z důvodu snahy zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan nebo podnik – veřejná správa. Do vzniku těchto kontaktních míst musel občan i podnikatel pro vyřešení jednoho problému navštívit hned několik úřadů. Czech POINT slouží jako asistované místo výkonu veřejné správy, umožňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa tak, aby „obíhala data ne občan“. Cílem projektu Czech POINT je vytvořit garantovanou službu pro komunikaci se státem prostřednictvím jednoho univerzálního místa, kde bude možné získat a ověřit data z veřejných i neveřejných informačních systémů, úředně ověřit dokumenty a listiny, 14
Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2008 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW: . 15 BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW: .
12
převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi a podat podání pro zahájení řízení správních orgánů. Jde tedy o maximální využití údajů ve vlastnictví státu tak, aby byly minimalizovány požadavky na občany.16 Na
vytvoření
tohoto
systému
spolupracovala
Hospodářská
komora
ČR s Ministerstvem vnitra ČR. Systém byl nejdříve testován v rámci 37 obcí. Testování potvrdilo, že zájem veřejnosti o tento systém je zřetelný. Za dobu od 28. 3. 2007 do 31. 8. 2007 bylo podáno přes 17 000 ověřených výstupů se stoupající tendencí.17 Proto bylo rozhodnuto o plošném zavedení Czech Pointů v rámci celé České republiky a navíc neustále dochází k rozšiřování služeb, které Czech Pointy poskytují. V současnosti je v provozu 51 kontaktních míst v rámci jednotlivých poboček Hospodářské komory České republiky. Navíc jsou kontaktní místa Czech Point dostupná i v rámci poboček České pošty. V ČR je tedy vybudována síť, která skýtá přes 900 kontaktních míst Czech Point. Navíc tuto službu poskytuje Česká pošta i na svých internetových stránkách. Zatím je ze však umožněno pouze získávání výpisů z Katastru nemovitosti, obchodního rejstříku a živnostenského rejstříku. Učinit podání ani získat informace z dalších zdrojů zde zatím možné není. Jak je již uvedeno výše prostřednictvím Czech Pointů může podnikatel učinit podání vůči živnostenskému úřadu. A to jak podání, které se týká přímo založení podniku, tak podání týkající se změn v podnikatelské činnosti. Podání se provádí opět prostřednictvím JRF. Kontaktní místo pak předá Jednotný registrační formulář živnostenskému úřadu (CRM), který si podnikatel zvolí nebo nejbližšímu živnostenskému úřadu podle místa podání. Za zprostředkování podání inkasuje kontaktní místo Czech Point poplatek a zároveň vybírá také příslušný správní poplatek.18
2.8 Elektronické podání do Živnostenského rejstříku Od 1. 10. 2009 mají jak začínající, tak i zavedení podnikatelé možnost vytvářet elektronické podání na svém počítači a odesílat je (podepsané platným kvalifikovaným certifikátem podnikatele) do centrální Elektronické podatelny Živnostenského rejstříku.
16
Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2009 [cit. 2009-03-07]. Dostupný z WWW: . 17 Czech POINT [online]. 2007 [cit. 2009-03-07]. Dostupný z WWW: . 18 Hospodářská komora České republiky [online]. 2008 [cit. 2009-03-07]. Dostupný z WWW: .
13
V tomto podání podnikatel označí příslušný živnostenský úřad, který podání zpracuje a pokud to bude možné tak je také elektronicky vyřídí. Aplikace k vytvoření a odeslání podání ve formátu Jednotného registračního formuláře je pro zájemce k dispozici zdarma na veřejném webu Živnostenského rejstříku na adrese www.rzp.cz. Aplikace elektronického podání Jednotného registračního formuláře (JRF) umožní: vytvořit podání pro ohlášení nové živnosti fyzické a právnické osoby, vytvořit podání pro ohlášení změny, uložit na disk resp. načíst z disku počítače vyplněné nebo částečně vyplněné podání, zkontrolovat podání na úplnost vyplnění položek, podepsat podání elektronickým podpisem, odeslat do Elektronické podatelny Živnostenského rejstříku a vytvořit pdf soubor ve formátu JRF k tisku odeslaného podání. Na již výše zmíněném webu www.rzp.cz uživatelé naleznou také příručku s podrobným popisem instalace, obsluhy a možností využití této nové služby Živnostenského rejstříku. Tento systém je přizpůsoben také podnikatelům, kteří např. nemají svůj počítač, nechtějí si pořizovat elektronický podpis, který je nutný pro odeslání této aplikace nebo chtějí vyplnit složitější podání. Pro ně je k dispozici obdobná aplikace na Centrálních registračních místech všech živnostenských úřadů. Pracovník úřadu ve spolupráci s podnikatelem vytvoří podání na počítači a vytiskne je ve formě JRF, podnikatel následně zkontroluje uvedené údaje a přidá vlastnoruční podpis. Poté je podání, obdobně jako z počítače
podnikatele,
odesláno
k vyřízení
do
Elektronické
podatelny
Živnostenského rejstříku. Tato nová služba je jistě velkým přínosem pro zjednodušení administrativy nově vznikajícím MSP. Dochází zde sice k vyšším nárokům na znalosti pracovníků živnostenských úřadů, ale zároveň je sníží chybovost údajů a náklady na zasílání papírových dokladů dalším úřadům státní správy. Údaje z elektronického podání JRF jsou totiž elektronicky předávány z Živnostenského rejstříku do informačních systémů finančních úřadů, Úřadů práce, ČSSZ a zdravotních pojišťoven.19
19
Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2008 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW: .
14
2.9 Vznik práva provozovat živnost u fyzických a právnických osob Jak už bylo uvedeno výše, v posledních letech došlo k rapidnímu snížení administrativy pro začínající podnikatele. V této části práce budou shrnuty administrativní kroky, které musí fyzická a právnická osoba učinit, aby založila podnik. Výše uvedené zjednodušení bylo v práci podrobně rozebráno především díky jejímu zaměření na malé a střední podniky, které zjednodušení ovlivní nejvíce. 2.9.1
Vznik práva provozovat živnost u fyzických osob Pro to, aby mohla fyzická osoba založit živnost, musí nejdříve splnit základní
podmínky, které jí ukládá živnostenský zákon. Tyto podmínky se dělí na všeobecné a zvláštní. Všeobecné podmínky provozování živnosti: dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost. Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen jednak pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku anebo pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů.20 Zvláštní podmínky se týkají především odborné způsobilosti. Ta se dokazuje např. pomocí dokladů o vzdělání, praxi (pokud je vyžadována), osvědčeními, oprávněními, atd. Odborná způsobilost u řemeslné živnosti se prokazuje dokladem o: řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání, řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru, řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání, řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů, nebo
20
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
15
uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, ověření nebo uznání dosažené úplné kvalifikace pro příslušný obor na základě zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání Doklady nutné pro provozování živnosti vázané nebo koncesované jsou uvedeny v příloze č. 2 a 3 živnostenského zákona. U živnosti volné není odborná způsobilost vyžadována. Pokud fyzická osoba splňuje tyto podmínky, může podat ohlášení živnosti a to buď elektronicky na adrese www.rzp.cz nebo může ohlásit živnost přímo na některém centrálním registračním místě vyplněním JRF, který zde osoba také odevzdá ke zpracování. Pro ohlášení živnosti je nutné zaplatit správní poplatek 1000 Kč, tento poplatek je lépe platit dopředu, protože při ohlášení je nutné předložit doklad o jeho zaplacení. Dále je při ohlášení nutné doložit již zmíněný doklad prokazující odbornou způsobilost a doklad prokazující právní důvod užívání prostor, v nichž má fyzická osoba místo podnikání, liší-li se toto místo od bydliště ohlašovatele. Pokud fyzická osoba výše uvedené podmínky nesplňuje, může si najmout odpovědného zástupce, který musí splňovat jak všeobecné podmínky tak i zvláštní. V případě, že chce fyzická osoba provozovat koncesovanou živnost. Nepodává na CRM ohlášení živnosti, ale podává žádost o koncesovanou živnost. Jedná se o JRF, který je upraven pro potřeby tohoto druhu živnosti. Následně má živnostenský úřad 30 dnů ode dne kdy byla žádost podána, na rozhodnutí zda koncesi povolí nebo ne. Právo provozovat živnost u ohlašovacích živností vzniká dnem ohlášení živnosti CRM, pokud jsou doloženy všechny potřebné dokumenty a ohlášení je bez vady. Právo provozovat živnost u koncesovaných živností vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. To vydává příslušný živnostenský úřad. Jak je uvedeno výše, živnostenský list a koncesní listina byly nahrazeny výpisem ze Živnostenského rejstříku. Ten je povinen vydat živnostenský úřad do 5 dnů od ohlášení živnosti případně od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.21 2.9.2
Vznik práva provozovat živnost u právnických osob Založení podniku právnické osoby se od založení podniku fyzické osoby podstatně
liší. Jedná se o více administrativně náročný proces, který proto často podnikatelé
21
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
16
přenechávají svým právním zástupcům nebo si případně najímají firmy, které jim podnik založí takzvaně na klíč. U založení právnické osoby rozeznáváme dva důležité pojmy a to je založení společnosti a její vznik. Právnická osoba je založena sepsáním společenské smlouvy (pokud společnost zakládá více osob) nebo zakladatelské listiny (pokud společnost zakládá pouze jedna osoba, a to jak fyzická tak právnická). Podpisy zakladatelů musí být úředně ověřeny. Pokud se jedná o založení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti musí být zakladatelský dokument ve formě notářského zápisu. Většina
obchodních
společností
je
povinna
vytvářet
základní
kapitál,
který se skládá z vkladů společníků, a to jak peněžních tak nepeněžních. V této souvislosti musí zakladatelé ustanovit funkci tzv. správce vkladů, který je za svěřené vklady zodpovědný. Osoba správce vkladů musí být uvedena ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině. Správce vkladu zároveň vydává písemné prohlášení o splacení vkladu nebo jeho části jednotlivými společníky. Tyto prohlášení pak tvoří přílohu k návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Ještě před vznikem společnosti musí společnost získat živnostenské oprávnění, tím je výpis ze Živnostenského rejstříku, který jej vydá na základě žádosti zakladatelů popřípadě orgánů nebo osob, oprávněných podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, že společnost byla založena. U živností, u kterých je požadována odborná způsobilost je právnická osoba povinna ustanovit odpovědného zástupce, který musí splňovat jak všeobecné, tak zvláštní podmínky. Při ohlášení živnosti musí být doložen souhlas odpovědného zástupce s ustanovením do funkce, dále musí být doložena společenská smlouva nebo zakladatelská listina, doklad prokazující právní důvod k užívání prostor, do nichž je umístěno sídlo společnosti a doklad o zaplacení správního poplatku 1000 Kč. Společnosti však vzniká živnostenské oprávnění až dnem zápisu do obchodního rejstříku, a to v rozsahu zapsaného předmětu podnikání. Do 90 dnů od doručení výpisu z živnostenského rejstříku nebo od založení společnosti musí být podán návrh na zápis do OR, pokud se tak nestane, rozhodne živnostenský úřad o tom, že ohlašovatel podmínky pro vznik živnostenského oprávnění nesplnil. Obchodní společnost nebo družstvo vzniká až ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do OR se podává na speciálním formuláři, který je k dispozici na serveru www.justice.cz. Pro zápis do OR je nutné zaplatit správní poplatek ve výši 5000 Kč. Rejstříkový soud musí dodržet 5 denní lhůtu k provedení zápisu společnosti 17
do obchodního rejstříku, do této lhůty se však nezapočítává den, kdy byl podán návrh na zápis. V případě, že rejstříkový soud v této lhůtě neprovede přímý zápis nebo nerozhodne ve věci usnesením, začíná běžet fikce zápisu a faktická realizace zápisu, tedy přenesení údajů do databáze, musí proběhnout v zákonné lhůtě 2 dnů ode dne, kdy fikce zápisu nastala. Ode dne zápisu společnosti do obchodního rejstříku – tedy ode dne vzniku společnosti, začínají společnosti plynout následující lhůty: 8 dnů k zaregistrování u správy sociálního zabezpečení za předpokladu, že společnost má zaměstnance 8 dnů k zaregistrování u zdravotních pojišťoven za předpokladu, že společnost má zaměstnance 30 dnů k zaregistrování u finančního úřadu (registrace k vybraným daním) – tuto povinnost může za společnost splnit i příslušné centrální registrační místo, kde bylo ohlášeno provozování živnosti.22
2.10 Pravidla založení podniku pro zahraniční fyzické a právnické osoby Pravidla pro podnikání zahraničních osob na území ČR určuje živnostenský zákon a obchodní zákoník. Oba tyto předpisy vycházejí z článku 26 Listiny základních práv a svobod, ten určuje, že právo podnikat v ČR nebo provozovat jinou hospodářskou činnost má každá osoba. Zákon však může určit výjimku v podobě doplňujících podmínek a omezení pro výkon určitých činností, případně jinou úpravu pro zahraniční osoby. Zahraniční osobou se pro účely živnostenského zákona rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Podnikáním zahraniční osoby na území ČR se rozumí podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho organizační složku umístěnou na území ČR.23 2.10.1 Založení podniku na území ČR zahraniční fyzickou osobou Zahraniční fyzické osoby mají odlišně upraveno dokladování bezúhonnosti, a to následovně: Státní příslušník členského státu Evropské unie včetně státního příslušníka jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občana Švýcarské 22
BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008 [cit. 2009-03-01]. Dostupný z WWW: . 23 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník
18
konfederace a státní příslušník třetí země, kterému bylo členským státem přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta – dokládá bezúhonnost výpisem z evidence trestů ze země, jejímž je státním příslušníkem nebo z členského státu posledního pobytu. Doklady nesmí být starší 3 měsíců. Občan z tzv. třetích států – dokládá bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů a odpovídajícími doklady státu, jehož je občanem. Doklady nesmí být starší 3 měsíců. Dále musí tato osoba předložit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR.24 Odlišně je u zahraničních fyzických osob upraven i vznik práva provozovat živnost. Státní příslušníci EU, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo státní příslušníci Švýcarské konfederace mohou zahájit provozování živnosti ode dne jejího ohlášení. Pro občany třetích zemí platí, že se musí povinně zapisovat do obchodního rejstříku a zahájit podnikání tedy mohou až dnem, kdy je tento zápis proveden. Spolu s prvním zápisem podnikatele do obchodního rejstříku je spojena povinnost zaplatit správní poplatek ve výši 5000 Kč. Návrh na zápis do OR podává zahraniční fyzická osoba na příslušný rejstříkový soud. Návrh musí být podán do 90 dnů ode dne doručení živnostenského oprávnění. 2.10.2 Založení podniku na území ČR zahraniční právnickou osobou Zahraniční právnické osoby zřizují na území ČR organizační složky podniku, jejichž prostřednictvím podnikají. Obchodní zákoník definuje v § 7 organizační složku podniku jako odštěpný závod, který je zapsán v obchodním rejstříku. Tato organizační složka je pouze organizačně oddělenou součástí zahraniční osoby, samostatnou jen do nezbytně nutné míry, vyžadované českým právním řádem. Organizační složka nemá právní subjektivitu. Přestože formálně vstupuje do obchodních kontraktů, odpovědnost za veškeré právní jednání organizační složky nese zahraniční osoba.25 Pro zahraniční právnické osoby je odlišně upravena povinnost předkládání dokladů nutných pro zápis osoby do obchodního rejstříku. Rozlišují se zde dvě možné situace, a to: Právnická osoba, která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti v členském státě EU (nebo v jiném smluvním státě
24
BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008 [cit. 2008-03-07]. Dostupný z WWW: . 25 Euroservis [online]. 2007 [cit. 2009-03-07]. Dostupný z WWW: .
19
Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo na území Švýcarské konfederace), je povinna doložit pouze výpis z obchodního či obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla. Tento doklad nesmí být starší jak 3 měsíce. Právnická osoba, která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti v tzv. třetím státě je povinna doložit výpis z obchodního či obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a rovněž doklad o provozování podniku v zahraničí.26 Právo provozovat živnost vzniká zahraničním právnickým osobám dnem zápisu organizační složky jejich podniku do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává zahraniční právnická osoba příslušnému rejstříkovému soudu.
2.11 Zdroje financování podniku při jeho založení Zdroje financování
podniku
lze dělit
dle různých
hledisek.
Nejčastěji
se však zohledňují dvě hlediska a to: 1. Podle zdroje financování Vlastní – vklady vlastníků, zisk a odpisy hmotného a nehmotného majetku. Cizí – úvěry, popř. půjčky od příbuzných a známých, leasing, faktoring a forfaiting, dluhopisy, tiché společenství a rizikový kapitál. 2. Z hlediska času Dlouhodobé – platí pravidlo, že dlouhodobý majetek by měl být financován z dlouhodobých zdrojů. Za dlouhodobé zdroje se považují vlastní zdroje a cizí, jejichž splatnost je delší jak jeden rok. Krátkodobé – měly by sloužit k financování oběžného majetku. Jsou to finanční zdroje, které mají splatnost do jednoho roku. Vzhledem k charakteru této práce zde bude primárně používáno členění podle zdroje financování. Potřeba kapitálu je dána především oborovým zaměřením firmy a objemem produkce. Je zřejmé, že požadavky na kapitál u firmy, která se zabývá např. obchodní činností, budou vyšší než u firmy orientované na poradenství. Z průzkumů, které byly v této oblasti provedeny vyplývá, že při zakládání firmy podnikatelé používají především vlastní úspory a půjčky od rodiny a přátel. Dalším 26
BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008 [cit. 2008-03-07]. Dostupný z WWW: .
20
zdrojem při zakládání firmy jsou bankovní úvěry a leasing. K rozšiřování firmy pak používají podnikatelé zejména zisk, úvěry a leasing. Použití ostatních zdrojů financování u malých a středních podniků zatím v našich podmínkách nehraje významnější roli.27 2.11.1 Vlastní zdroje financování Vlastní kapitál je kapitál, který patří majiteli nebo majitelům podniku. Tento kapitál je hlavním nositelem podnikatelského rizika (u obchodních společností je výhradním nositelem, u podniku jednotlivce spolu s jeho osobním majetkem). Jeho podíl na celkovém kapitálu je proto ukazatelem finanční jistoty (nezávislosti) podniku. Vlastní kapitál není stálou veličinou, ale mění se podle výsledků hospodaření v příslušném období. Zaleží na tom, zda se jedná o podnik fyzické osoby nebo obchodní společnost. Vlastní kapitál v podniku fyzické osoby tvoří jeho peněžité i nepeněžité vklady. Výše jeho vlastního kapitálu se mění podle výsledků hospodaření. Dosahuje-li podnik zisk (a vlastník jej celý nespotřebuje), vlastní kapitál roste, je-li podnik ztrátový, vlastní kapitál klesá. Vlastní kapitál obchodní společnosti je rozdělen do několika položek: 1. Základní kapitál 2. Kapitálové fondy 3. Fondy tvořené ze zisku (rezervní fondy) 4. Nerozdělený zisk28 Jako zdroj financování pro založení podniku je relevantní pouze základní kapitál, proto se zbylým částem vlastního kapitálu u obchodních společností tato práce podrobněji nevěnuje. Společnost s ručením omezeným, která je nejrozšířenější obchodní společností v ČR vytváří základní kapitál povinně a to alespoň ve výši 200 tis. Kč, přičemž minimální výše vkladu jednoho společníka je 20 tis. Kč. Vklady mohou být jak peněžní, tak i nepeněžní. U akciové společnosti, což je nejstarší právní forma podnikání, je základní kapitál tvořen určitým počtem akcií o určité nominální hodnotě. Pokud je a. s. založena 27
VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2. 28 SYNEK, Miroslav. Manažerská ekonomika. 3. aktualiz. vyd. Praha : Grada Publishing a. s., 2003. 466 s. ISBN 80-247-0515-X.
21
bez veřejné nabídky je minimální základní kapitál 2 mil. Kč, pokud zde figuruje veřejná nabídka, zvyšuje se povinné minimum na 20 mil. Kč. Akcie je obchodovatelný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře podílet se na řízení společnosti, zisku a likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Jmenovitá hodnota akcie nebo případně tržní hodnota akcie pokud se tyto dvě hodnoty liší, se splácí vklady akcionářů, kteří se rozhodli společnost založit. Akciová společnost tedy získává vlastní zdroje financování tak, že emituje akcie a jejich upisováním obdrží peníze. Akcie jedné společnosti mohou mít různou hodnotu. Poslední právní formou, která povinně vytváří základní kapitál je družstvo. Zde se kapitál skládá s tzv. členských vkladů. Minimální výše základního kapitálu je stanovena na 50 tis. Kč.29 2.11.2 Bankovní úvěry Bankovní úvěr je z hlediska podniku cizím zdrojem financování a může se vyskytovat ve formě dlouhodobého nebo krátkodobého bankovního úvěru. Cenou za poskytnutí bankovního úvěru je úrok a také ostatní výdaje spojené s jeho získáním. Výši úroku ovlivňuje především bonita klienta a doba splatnosti kapitálu. Dlouhodobé bankovní úvěry poskytují banky ve formě termínované půjčky, označované jako investiční úvěr a hypoteční úvěr. V případě investičního úvěru se požaduje ručení dlouhodobým majetkem, případně třetí osobou, u hypotečního úvěru je přípustné ručení pouze nemovitým majetkem. Jedná se o úvěry s dobou splatnosti nad 5 let. Krátkodobé
bankovní
úvěry
jsou
půjčky
s dobou
splatnosti
maximálně
5 let. Mohou mít různé pojmenování, např. kontokorentní úvěr, lombardní úvěr, podstatné jsou podmínky jejich použití. Zpravidla jsou omezeny na financování provozního kapitálu, tj. zásob, pohledávek a provozních nákladů. K financování pořízení dlouhodobého majetku se mohou používat pouze dočasně jako překlenovací úvěr před vyřízením dlouhodobého úvěru. K jejich získání zpravidla není požadovaný podnikatelský plán, banka se spokojí s výhledem peněžních toků na období jednoho roku. Pro získání bankovního úvěru musí podnikatelé podat žádost o úvěr. Banka pak tuto žádost posuzuje. Důležitý je především plán peněžních toků, který ji přesvědčí, že podnik bude schopný zaplatit úroky i úvěr. Banky při posuzování podnikatelského plánu 29
VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a. s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2.
22
vycházejí z analýzy minulých období a předpokládají pokračování v dosavadním trendu. Součástí finančního plánu pro banku by měl být i návrh splátkového plánu úvěru, který je propojený s plánem peněžních toků. Splátkový plán i plán peněžního toku je třeba sestavit na předpokládanou délku poskytnutí úvěru a tímto způsobem banku přesvědčit, že půjčené peníze i úroky jí budou vrácené. Při žádosti o úvěr má velký význam ratingové hodnocení žadatele. Rating je určitým vyjádřením momentální situace podniku, zejména jeho úvěrového rizika, tj. pravděpodobnosti, že bude schopný dostát svým závazkům. Pozitivní rating zvyšuje pravděpodobnost získání úvěru. V případě negativního ratingu žadatel ušetří poplatek za projednání žádosti u banky, která by jeho žádost o úvěr zamítla. Ratingovým hodnocením se zabývají specializované instituce, lze o něj požádat i Hospodářskou komoru.30 2.11.3 Leasing Leasing je pronájem investičního zařízení, předmětů dlouhodobé spotřeby a jiných předmětů uživateli za sjednané nájemné na určitou nebo neurčitou dobu. Pronajímatel dává nájemci (uživateli) právo užívat předmět náhradou za platbu stanovených splátek po sjednané časové období.31 Firma tak získá zařízení a nemusí za něj ihned zaplatit plnou cenu. Každá leasingová operace má zpravidla tři základní subjekty: dodavatele, leasingovou firmu a nájemce. Dodavatel uzavírá smlouvu s leasingovou společností. Na základě této smlouvy přechází předmět leasingu do majetku leasingové společnosti. Následně uzavírá leasingová společnost leasingovou smlouvu s nájemcem. Tato smlouva upravuje vztahy mezi subjekty, zpravidla řeší budoucnost předmětu po skončení leasingové smlouvy. V praxi jsou rozšířené především následující tři druhy leasingu: Operativní leasing – smlouva se zde uzavírá na dobu kratší než je životnost pronajatého majetku, nájemce nemusí uhradit cenu majetku a může leasingovou smlouvu ukončit před sjednanou dobou. Servis na majetku provádí leasingová společnost. Jakmile smlouva skončí, majetek se vrací zpět leasingové společnosti. Finanční leasing – nelze jej vypovědět, splátky musí být stanoveny tak, aby uhradily cenu majetku. Servis na majetek provádí nájemce. Tento druh
30
KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. 1. vyd. Praha: Computer Press a. s., 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. 31 KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi - Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. 1. vyd. Brno : Computer press a. s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1.
23
leasingu má charakter půjčky. Majetek si firma pořídí a pak jej postupně splácí. Nájemce by měl majetek pojišťovat a udržovat. Prodej a zpětný leasing – podnik prodá majetek, který má ve svém vlastnictví leasingové společnosti a pronajme si jej od ní. Tento druh leasingu se používá v případě potřeby zajištění likvidity podniku, nevýhodou je samozřejmě vyšší konečná cena.32 Hlavní výhodou leasingu je, že je to pro podnikatele možný zdroj financování, který se nepromítne do dlouhodobých cizích zdrojů. Leasingové splátky jsou zahrnuty do provozních nákladů a stávají se tak daňově uznatelným nákladem. Navíc je výhodný také v tom, že sjednání leasingové smlouvy bývá obvykle jednodušší než sjednání úvěrové smlouvy. Na druhou stranu má leasing samozřejmě i negativa. Mezi ně patří například to, že leasingová společnost většinou vyžaduje zaplatit určitou částku z pořizované hodnoty prostředku (tzv. akontace) dopředu. V celkovém součtu pak akontace, leasingové splátky a cena za případný odkup majetku vychází dráž než přímý nákup předmětu nebo i jeho nákup na úvěr. Dalším negativem je, že po celou dobu leasingu je majetek ve vlastnictví leasingové společnosti. 2.11.4 Tiché společenství Zdrojem financování může být i tiché společenství. Podnikatel získá vklady od konkrétní osoby, která se nazývá tichý společník. Tyto vklady může podnikatel použít pro své podnikání. Tichým společníkem může být fyzická i právnická osoba. Lze tak získat i relativně vysoké částky peněz a to především v případech, kdy je obtížné získat ostatní zdroje financování. Nevýhodou této formy financování je, že tichý společník obvykle vyžaduje vyšší výnosy ze svého vkladu, než jaké si účtují věřitelé u úvěrů. Nevýhodou pro tichého společníka je to, že nemá podíl na přímém řízení a vlastním dění v podniku.33 2.11.5 Rizikový kapitál Rizikový neboli tzv. Venture kapitál se používá k investování do začínajících i rostoucích firem. Jsou to obchodní firmy, ale i malé skupiny jednotlivců a společné fondy, které investují peníze ve firmách s potenciálem velkého růstu výměnou za částečné
32
VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a. s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2. 33 VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a. s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2.
24
vlastnictví.34 Cílem je dosáhnout co nejvyššího zhodnocení investovaného kapitálu. Velikost investice není předem limitována, preferují se investice o větších objemech. Informace o možnosti získat rizikový kapitál poskytuje Česká asociace rizikového kapitálu.35 2.11.6 Podpory podnikání Jako způsob financování podniku při jeho založení mohou malý a střední podnikatelé využít také dostupné podpory podnikání, a to především v rámci Operačního programu Podnikání a inovace. Tento operační program v sobě zahrnuje několik programů, které se zabývají právě podporou nově vznikajících firem. Jedná se o:
Program START Umožňuj vstup do podnikání a jeho rozvoj v počáteční fázi pro podnikatele, kteří vstupují do podnikání poprvé nebo pokud od ukončení jejich předchozího živnostenského oprávnění uplynulo více jak 7 let, s pomocí zvýhodněných úvěrů na pořízení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku, zejména pozemků, budov, staveb, strojů a zařízení, dopravních prostředků a konw-how, na rekonstrukci a modernizaci dlouhodobého hmotného majetku, bezprostředně souvisejícího s realizací projektu.36 Tento program podpory je tedy poskytován jednak formou zvýhodněného bezúročného úvěru na financování až 90 % předpokládaných celkových nákladů realizace projektu. Minimální výše tohoto úvěru činí 0,1 mil. Kč. Doba splatnosti je maximálně 6 let. Úvěr se splácí ve čtvrtletních splátkách. Datum první splátky bývá stanoveno v časovém rozmezí 9 – 12 měsíců ode dne poskytnutí úvěru. Kromě bezúročného úvěru je program START poskytován také ve formě zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Ta je však poskytována pouze k úvěrům bank, které mají s ČMZRB uzavřenou smlouvu o podmínkách poskytování záruk zjednodušeným postupem. Záruka je poskytována až do výše 80 % jistiny zaručovaného bankovního úvěru. Zaručovány mohou být úvěry do výše 1,5 mil. Kč s dobou splatnosti delší než 3 roky. Příjemce podpory hradí pouze část ceny záruky ve výši 0,1 % p. a. z výše záruky. Spolu se zárukou je poskytován finanční 34
ROBBINS, Stephen. Business.today - The new world of business. 1st edition. San Diego : Harcourt College Publishers, 2001. 486 s. ISBN 0-03-031322-8. 35 KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. 1. vyd. Praha : Computer Press a. s., 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. 36 PETŘÍČEK, Václav. Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. 1. vyd. Praha : Corona, s. r. o., 2006. 120 s. ISBN 80-903363-6-1.
25
příspěvek k zaručovanému úvěru, a to ve výši 15 % vyčerpaného zaručeného úvěru. Finanční příspěvek k zaručovanému úvěru je vyplacen, pokud příjemce podpory doručí do 2 let ode dne uzavření smlouvy o podpoře poskytovateli podpory zprávu o ukončení realizace projektu a plnění podmínek programu a potvrzení úvěrující banky o vyčerpané částce zaručovaného úvěru a jeho řádném splácení.37 Doba pro podávání žádostí pro čerpání této podpory byla časově omezena, tudíž bylo možné žádosti podávat pouze v termínu 29. 6. 2007 – 31. 12. 2008. V současnosti již podání žádosti možné není. Do roku 2013, kdy platnost Operačního programu Podnikání a inovace končí, však může být termín pro podávání žádosti o tuto formu podpory ještě vypsán. Pokud by k tomuto došlo, bylo by to uvedeno na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.38 Program START poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka. ČMZRB je rozvojovou bankou České republiky. Tato banka napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády ČR a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu. Byla založena v roce 1992 a jejími akcionáři jsou ČR zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj (dohromady vlastní 72 % akcií), dále jsou akcionáři Komerční banka, Česká spořitelna a Československá obchodní banka. Řízena je pětičlenným představenstvem a devítičlennou dozorčí radou.39
Program INKUBÁTOR Tento program slouží k podpoře zahájení podnikání pouze nepřímo. Cílem programu je podporovat prostřednictvím dotací vytváření, činnost a další rozvoj podnikatelských inkubátorů, resp. podnikatelských inovačních center (BIC, PIC apod.), vytvářejících podmínky pro vznik a rozvoj malých a středních inovačních firem zaměřených na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb. Zvláštní pozornost věnuje program podpoře zakládání a dalšího rozvoje sítí Business Angels a nových nedotačních finančních nástrojů na podporu vznikajících malých
37
Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2007 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: . 38 Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2008 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: . 39 WAGNEROVÁ, Eva, ŠEBESTOVÁ, Jarmila. Podnikání v malé a střední firmě. 1. vyd. Karviná : Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2007. 221 s. ISBN 978-80-7248-441-6.
26
a středních podniků a na podporu patentové aktivity firem působících v daných podnikatelských inovačních centrech, popř. v podnikatelských inkubátorech.40
Program JEREMIE Tento program bohužel zatím není poskytován. V únoru 2009 byl předložen návrh na jeho podrobné rozpracování. Bude se jednat o finanční nedotační nástroj pro podporu inovačního podnikání. Měl by řešit problematiku financování projektů MSP pomocí rizikového kapitálu v počáteční fázi podnikání, které je spojeno s vysokou rizikovostí. Cílem oblasti podpory bude usnadnit přístup začínajících podnikatelů ke kapitálu a tím rozšířit možnosti financování jejich podnikatelských záměrů a předkládaných inovativně zaměřených projektů. Program JEREMIE má podpořit rizikový kapitál a mikropůjčky pro MSP. Program bude dle základních informací založen na kapitálovém vstupu do podniku prostřednictvím účelově založeného holdingového fondu rizikového kapitálu a spolufinancováním od finančních prostředníků ze soukromého sektoru. Tento druh podpory byl navržen, protože trh rizikového kapitálu ve srovnání s vyspělými zeměmi v ČR zaostává v investicích do počátečního stádia rozvoje firem. Tento trh je nedostatečně rozvinut a z hlediska poptávky je relativně malý, většina fondů se orientuje na pozdější stádia rozvoje firem. Důležité je podporovat prostřednictvím rizikového kapitálu vznik inovativních MSP a také takových podniků, které hodlají být realizátory výsledků předchozího výzkumu a vývoje.41
40
Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2007 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: <download.mpo.cz/get/28870/31063/330937/priloha004.pdf>. 41 Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2007 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: .
27
3. Cíl a metodika práce 3.1 Cíl práce Cílem této diplomové práce je zhodnocení problematiky zahájení podnikatelské činnosti malého a středního podniku z hlediska plnění a náročnosti administrativních povinností a zejména možností financování podniku při jeho založení. Dílčím cílem práce je na základě zjištěných skutečností navrhnout obecná opatření a doporučení ke zlepšení stávající situace v oblasti zakládání a financování malých a středních podniků.
3.2 Metodika Pro zpracování diplomové práce bylo nutné nejdříve prostudovat dostupnou literaturu a další podklady týkající se zakládání a financování MSP. Další důležitou problematikou, s níž se bylo nutné také seznámit je problematika provádění dotazníkového šetření a sestavení dotazníku. Informace byly čerpány z odborné literatury a internetu. Jednalo se konkrétně o stránky Ministerstva průmyslu a obchodu, portál Businessinfo atd. Získané informace jsou přehledně uvedeny v literární rešerši. První část vlastní práce je zaměřena na financování MSP při jejich založení. Vzhledem k tomu, že administrativní náročnost založení podniku byla podrobně rozebrána v teoretické části práce, není jí ve vlastní práci vyhrazena samostatná část. V části zabývající se financováním MSP byly nejdříve popsány možnosti financování zaměřené na jejich výhody nevýhody a především dostupnost pro začínající podnikatele. Poté byl proveden
průzkum
mezi
jednotlivými
bankami
působícími
v ČR, který byl zaměřen na to, zda mají banky úvěrové programy pro malé a střední podniky. Úvěry byly v práci popsány a měl být proveden také propočet jejich výhodnosti pro podnikatele. Toto bohužel vzhledem k charakteru úvěrů nebylo možné provést, proto byly úvěry srovnány pouze dle výhod a nevýhod pro začínající podnikatele. V další části práce je charakterizován Zlínský kraj, v němž bylo provedeno dotazníkové šetření zabývající se problematikou založení a financování podniku. Výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny ve třetí části vlastní práce. Dotazník byl rozesílán malým a středním podnikatelům ve Zlínském kraji pomocí emailu. Byl rozeslán v rámci celého území Zlínského kraje, to umožnilo širší rozmístění výběrového vzorku a tím i vyšší
28
objektivitu dotazování. Dotazník byl vytvořen tak, aby byl plně anonymní, což podporuje ochotu respondentů dotazník vyplnit. Dotazník je umístěn v příloze 1. Před
zahájením
rozesílání
dotazníků
byly
sestaveny
3
hypotézy,
které byly na základě jeho výsledků testovány. Pro otestování první hypotézy byl použit test Chi-kvadrát „Test dobré shody“. Metodika tohoto testu je popsána níže. Zbylé hypotézy byly ověřeny dle výsledků příslušných otázek. Hypotéza 1 – Není závislost mezi velikostí firmy a tím, zda firma čerpala podporu z fondů EU při založení podniku. Hypotéza 2 – Více než 60 % respondentů považuje úroveň byrokracie za spíše vysokou až vysokou. Hypotéza 3 – Většina (více než 60 %) respondentů hodnotí dostupnost bankovního úvěru jako spíše či úplně nedostupný. Na základě zjištěných informací jak z průzkumu mezi bankami, tak i z výsledků dotazníkového šetření byly následně sestaveny doporučení pro zlepšení současné situace v oblasti zakládání a financování podniku při jeho založení.
29
4. Vlastní práce 4.1 Financování podniku Vynikající podnikatelský plán bohužel není to jediné, co musí podnikatel mít, při zakládání podniku. Naprosto zásadním problémem každého začínajícího podnikatele je vždy financování rozjezdu firmy. Pokud se podnikateli nepodaří získat dostatek finančních prostředků k zahájení podnikání, může být i sebelepší podnikatelský nápad zbytečný. Na níže uvedeném grafu jsou zdroje financování podniku vzhledem k riziku a délce existence firmy.
Obrázek 4.1.1 Zdroje financování podniku Zdroj: http://www.jic.cz/sluzby-a-poradenstvi/patenty-ochrana-dusevniho-vlastnictvi/jakzacit-inovacne-podnikat.html Jak ukazuje tento graf, pro začínající podnikatele jsou nejdůležitější vlastní zdroje, které při zakládání podniku také v naprosté většině případů využívají. To doporučují i odborníci, protože pokud do podniku jeho vlastník investoval své vlastní zdroje, působí to pozitivně na banky, protože podnikatel má co ztratit a má tudíž silnou motivaci proto, aby firma dobře fungovala. Problém však nastane tehdy, pokud vlastní zdroje na založení a počáteční fungování firmy nestačí. K tomu bohužel dochází u většiny vznikajících firem. Řešením může být půjčka od rodiny nebo přátel. Ta je pro podnikatele jistě výhodná, protože rodina nebo blízcí přátelé většinou nepožadují od podnikatele žádný úrok nebo jen minimální. Slabou stránkou tohoto způsobu financování však je to, že každý začínající podnikatel nemá rodinu nebo přátele, kteří by byli schopni mu půjčit peníze na rozjezd firmy.
30
Dalším možným způsobem získání finančních prostředků pro vznik firmy je využití podpor podnikání. Na podpory pro začínající malé a střední podnikatele se zaměřuje především Českomoravská záruční a rozvojová banka. Na roky 2007 – 2013 se jedná o program START z Operačního programu podnikání a inovace, který byl již podrobně popsán v teoretické části práce. Tento program je pro začínající malé a střední podniky ideální, protože je podpora poskytována ve formě zvýhodněného bezúročného úvěru nebo formou bankovní záruky za úvěr. Pro získání této podpory musí podnikatel splnit podmínky stanovené Ministerstvem průmyslu a obchodu a také ČMZRB. Největší nevýhodou programu je však to, že jej již v současnosti nelze čerpat. Podávat žádosti na čerpání programu START bylo možné pouze do 31. 12. 2008. Z tohoto důvodu se práce nebude více programem START zabývat. Tento program však není jediný typ podpory, kterou mohou podniky čerpat při svém vzniku. Příkladem jiného typu podpory může být Mikropůjčka, kterou poskytuje Jihomoravské inovační centrum technologicky zaměřeným firmám, které jsou členy Technologického inkubátoru VUT v Brně. Centrum navíc poskytuje začínajícím malým a středním podnikatelům poradenství ohledně získání finančních prostředků. Malým a středním podnikům však pomáhají i ostatní podnikatelské inkubátory, které mají pro podnikatele připravené různé druhy poradenství např. ohledně vypracování podnikatelského záměru, financování podniku, právní poradenství atd. Navíc podnikatelské inkubátory poskytují při splnění podmínek dočasně novým podnikům prostory k podnikání za snížené nájemné a řada z nich nabízí podnikům i zvýhodněné půjčky. Při nákupu movitého majetku (strojů, zařízení, dopravních prostředků atd.) je možno využít také leasing. Ten poskytují jak specializované leasingové společnosti, tak i banky. Pokud se jedná o leasing automobilů, tak je možno jej sjednat i přímo u prodejců, kteří mají také své leasingové společnosti. Největším nedostatkem leasingu je pro začínající podnikatele jeho špatná dostupnost. Leasingové společnosti vyžadují pro poskytnutí leasingu jednak záruky a jednak určitou historii firmy. Ve velké míře záleží i na tom o jaký předmět leasingu se jedná. U leasingu aut se dají najít společnosti, které vyžadují například pouze tří měsíční historii firmy (GE Money Bank u ojetých automobilů). Pro firmu s krátkou historií však platí, že pokud jí bude leasingová společnost ochotná leasing poskytnout, bude vyžadovat vyšší úrok, protože zde bude vyšší riziko nesplacení dohodnuté částky. Výhodou leasingu je však to, že lze jeho pomocí koupit
31
spoustu věcí včetně různých strojů, zařízení, elektroniky atd. Proto je pro podnikatele tento způsob financování nákupu nového dlouhodobého majetku velmi důležitý. Dalšími možnými zdroji financování jsou tzv. Business Angels a rizikový kapitál. Tyto zdroje financování toho mají mnoho společného. Jedná se o investory, kteří do společnosti vloží svůj kapitál a očekávají jeho zhodnocení. Rozdíl je v tom, že u Business angels se jedná o individuální investici a navíc tito investoři do firmy přináší kromě kapitálu také určité know how ve formě odborných znalostí a orientace v oboru. Jak Business angels tak i fondy rizikového kapitálu vstupují pouze do firem s vysokým potenciálem
růstu
a
vyžadují
také
vysoké
zhodnocení
svých
investic.
Proto je pro začínající malé a střední podniky získání těchto investorů velmi složité až nemožné. Navíc je otázkou, zda je tato forma financování pro nově vzniklé MSP vůbec výhodná, vzhledem k tomu, že investoři požadují vysoké zhodnocení vložených peněz. To většinou firmy, které teprve začínají svou činnost, nemohou splnit. Tyto skutečnosti dokazuje i výše uvedený graf, kde je uvedeno, že tyto zdroje lze čerpat až po delší době fungování firmy a navíc je zde i vyšší riziko. Banky vyžadují podle výše uvedeného grafu nejdelší dobu existence firmy, zato jsou, ale nejméně rizikové. V rámci zpracování této diplomové práce byl proveden průzkum mezi bankami ohledně nabídky úvěrů pro začínající podnikatele a bohužel se toto potvrdilo. Banky nejen, že požadují pro poskytnutí úvěru záruky, ale především v naprosté většině případů vyžadují také historii firmy delší než jeden rok. U některých bank musí být dokonce doba existence firmy minimálně 3 roky (ČSOB). Banky od žadatelů o úvěr vyžadují především daňové přiznání a účetní výkazy. Například Poštovní Spořitelna a Unicredit Bank vyžadují 2 daňová přiznání, GE Money Bank, Raiffeisen Bank, Česká spořitelna a Komerční banka vyžadují u většiny úvěrů pro podnikatele pouze 1 daňové přiznání. Po předložení všech potřebných dokladů a žádosti o úvěr banka důkladně vyhodnocuje, zda žadatel bude schopný úvěr splatit. Banky, ale neposkytují pro podnikatele pouze klasické úvěry. Mnoho bank má vytvořené programy, jejichž pomocí zprostředkovávají svým klientům podpory podnikání z fondů EU. Příkladem takového programu je program Ponte od Komerční banky, v rámci něho banka klientům nabízí příslib úvěru, překlenovací financování úvěru nebo spolufinancování úvěru. Samozřejmostí je poradenství a pomoc s přípravou projektu. Obdobnou službu poskytuje i Poštovní spořitelna a další banky. Tento typ programů je pro podnikatele výhodný v tom, že poskytnutá podpora podnikání je vyplácena až zpětně 32
po ukončení projektu. Proto musí podniky získat finanční prostředky na financování projektu před vyplacením podpory. Na základě provedeného průzkumu byly nalezeny dva možné úvěry, které banky poskytují i bez předložení daňového přiznání. Je však nutno podotknout, že tyto úvěry nejsou bankami nijak propagovány. Jednou z bank je Česká spořitelna, která poskytuje termínovaný úvěr v rámci svého programu Profit. Tento úvěr poskytuje i bez předložení daňového přiznání. Na internetových stránkách www.csas.cz je program Profit uveden a je zde zmíněna i možnost získání termínovaného úvěru. Bohužel na internetových stránkách již nelze najít konkrétní podmínky poskytnutí úvěru. Proto je třeba navštívit přímo pobočku. Navíc je otázkou jestli banka vůbec v současné situaci tento úvěr začínajícímu podnikateli poskytne. Bližší podrobnosti o úvěru jsou uvedeny níže. Další bankou, která poskytuje úvěry i začínajícím podnikatelům je GE Money Bank, která má tyto úvěry uvedené na svých internetových stránkách. Jedná se o kontokorentní úvěr Mini Flexi Business, u něhož banka nevyžaduje předložení daňového přiznání a dokonce přímo uvádí, že je možné i jeho čerpání začínajícími podnikateli. GE Money Bank však nemá v nabídce pouze tento úvěr pro začínající podnikatele. Pro právníky, notáře, lékaře, stomatology a veterináře vytvořila speciální typy úvěrů, a to tzv. Legal Business a Medical Business, které jsou, jak uvádí na svých internetových stránkách www.gemoney.cz, vhodné i pro začínající podnikatele. Tímto je GE Money Bank unikátní, protože žádná jiná banka tento typ úvěrů neposkytuje. Díky tomuto se jí podařilo postihnout významný segment zákazníků, u kterých je zároveň nižší riziko nesplacení úvěru než u začínajících podnikatelů, kteří podnikají v rámci živnostenského oprávnění. O této bance lze obecně říct, že se jistým způsobem vymyká. V její nabídce je možné najít produkty, které jiné banky standardně nenabízí. Nejedná se jen o speciální typy úvěrů, ale také běžných účtů.
Program PROFIT
Jedná se o komplexní program, který zahrnuje: Běžný účet v Kč se zvýhodněným pásmovým úročením. Služební debetní platební kartu. Internetové bankovnictví – Servis 24 Zvýhodněná nabídka vedení běžných účtů v cizí měně 33
Termínovaný úvěr Profit program Podmínky založení programu Profit: Uzavření "Dvoustranného ujednání o poskytování souboru produktů a služeb Program PROFIT", na něž navazují smlouvy na jednotlivé produkty, které jsou součástí Programu PROFIT.42 Termínovaný úvěr z programu Profit je součástí tohoto balíčku. Podmínkou zřízení tohoto úvěru je zřízení bankovního účtu a internetového bankovnictví. Charakteristika úvěru: Neplatí se poplatek za posouzení úvěru. Banka nevyžaduje doklad o příjmu. Splatnost úvěru 1 – 5 let. Maximální výše úvěru pokud žadatel nepředloží daňové přiznání je 20 000 Kč. Poplatky: Vedení úvěrového účtu 100 Kč měsíčně. Vedení běžného účtu, který je nutné si zřídit pro získání úvěru 159 Kč měsíčně. Úrok 12 % p. a.
Mini Flexi Business Jedná se o kontokorentní úvěr, který je poskytován podnikatelům, kteří podnikají krátce a nemají ještě k dispozici daňové přiznání. Tento úvěr umožňuje podnikatelům čerpat 10 000 Kč – 100 000 Kč do mínusu z běžného účtu. Navíc banka nevyžaduje ručení nemovitostí. Úvěr Mini Flexi Business je určen:
fyzickým osobám - podnikatelům a sdružením (zajištění úvěru vlastní směnkou vždy bez avalu manžela/ky).
právnickým osobám: společnostem s ručením omezeným a veřejným obchodním společnostem (zajištění vlastní směnkou s avalem společníků) a zemědělským družstvům (bez zajištění).
42
Česká spořitelna [online]. 2009 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: .
34
Výhody úvěru Mini Flexi Business:
Neplatí se poplatek za žádost o úvěr ani za poskytnutí úvěru.
Za 20 minut banka klientovi sdělí, jaký je jeho okamžitý úvěrový rámec a do 48 hodin může mít klient peníze k dispozici.
Úroky se platí pouze z čerpané části úvěrového rámce.
Doba splatnosti je 12 měsíců s automatickým prodloužením v případě plnění sjednaných podmínek.
Úvěr je možno kdykoliv splatit, navýšit nebo ukončit. Podmínky poskytnutí úvěru Mini Flexi Business
Podnikatel musí mít své podnikání registrováno na OSSZ jako hlavní zdroj příjmů.
Sídlo firmy, adresa trvalého bydliště a občanství v České republice.
2 telefonní spojení (z toho aspoň jedna pevná linka).
Společnost není v konkurzu / likvidaci / vyrovnání a bez exekuce na běžný účet.
Platby Finančnímu úřadu ani Správě sociálního zabezpečení nejsou v prodlení. V případě, že se nejedná o klienta GE Money Bank, pak také:
Je nutné předložit výpisy z běžného účtu za poslední 3 nebo 6 měsíců.
Potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení s vyznačeným datem registrace podnikání jako hlavního zdroje příjmu.43 Poplatky:
Poplatek za rezervaci prostředků 150 Kč měsíčně. Poplatek za vedení úvěrového účtu 300 Kč měsíčně. Vedení běžného účtu, jehož je kontokorentní úvěr součástí 159 Kč měsíčně. Úrok 15,9 – 18,9 % p. a. 4.1.1
Srovnání terminovaného úvěru PROFIT a Mini Flexi Business V této části práce mělo být provedeno početní srovnání obou úvěrů. Vzhledem
k charakteru úvěrů to však není možné. Úvěr PROFIT je termínovaný úvěr, který má přesně stanovený plán čerpání i splácení, kdežto Mini Flexi Business je kontokorentní úvěr, který lze čerpat jednorázově a pak jej i jednorázově splatit. Navíc
43
GE Money Česká republika [online]. 2001-2009 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: .
35
kontokorentní úvěr nemusí být určitou dobu čerpán, proto je problém stanovit výši úroku. Z tohoto důvodu je tato část práce zaměřena spíše na výhody a nevýhody obou úvěrů. Při porovnání úvěrů vzhledem k výši poplatků vychází jednoznačně lépe úvěr od České Spořitelny, který má mnohem nižší poplatek za vedení úvěrového účtu a dokonce i úrok. Velkou nevýhodou úvěru Mini Flexi business jsou právě vysoké poplatky jak za vedení úvěru tak i účtu, navíc jsou zde i mnohem vyšší úroky než u úvěru Profit. To může být způsobeno i povahou úvěru. Je obecně známo, že u kontokorentních úvěrů jsou vyšší úroky než u ostatních typů úvěrů. To však nevysvětluje výši ostatních poplatků. Jak je uvedeno výše GE Money Bank nabízí širokou škálu úvěrů a zaměřuje se na různé segmenty zákazníků, aby toho mohla dosáhnout, musela si stanovit vyšší poplatky. Při srovnání úvěrů z hlediska podmínek, které musí žadatelé splnit, je výsledek opačný. GE Money Bank má jasně stanovené podmínky získání úvěru Mini Flexi Business, zatímco Česká spořitelna svůj termínovaný úvěr Profit, u něhož není třeba předkládat daňové přiznání, příliš nepropaguje a na internetových stránkách konkrétní podmínky čerpání tohoto úvěru uvedeny nemá. Na klienty tato skutečnost nepůsobí příliš dobře, mohou získat pocit, že i přestože tento úvěr banka v nabídce má, neposkytne jim jej. Důvodem nízké propagace těchto typů úvěrů je jejich vysoká rizikovost, která s příchodem hospodářské recese jenom vzrostla. Rozdíl je také v maximální výši úvěru. Zatímco Česká Spořitelna má limit úvěru stanovený na 20 000 Kč, u GE Money Bank lze čerpat až 100 000 Kč. Na druhou stranu je otázkou zda banka poskytne začínajícímu podnikateli úvěr až v takové výši. Obě banky shodně uvádějí jako podmínku získání úvěru to, že musí mít žadatel u příslušné banky zřízen i běžný účet. Tento požadavek je v dnešní době naprosto standardní, především proto, že má banka přehled o příjmech žadatele a také o vývoji těchto příjmů.
36
4.2 Charakteristika Zlínského kraje
Zlínský kraj se nachází na východě České republiky. Vznikl sloučením čtyř okresů Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště a Kroměříž. Jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem.
Na jihozápadě sousedí
s krajem
Jihomoravským,
na severozápadě
s Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Svou rozlohou 3 964 km2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 304 obcí (z toho 30 měst), ve kterých
ke konci
roku
2007
žilo
590
2
780
149,1 obyvatel/km výrazně převyšuje republikový průměr.
obyvatel.
Hustota
zalidnění
44
Zlínský kraj je geograficky velmi zajímavý. Jeho západní část vyplňuje kromě nevysokého a lesnatého pohoří Chřiby také severní polovina Dolnomoravského úvalu a jižní část Hornomoravského úvalu. Východní hranici regionu tvoří Bílé Karpaty, které směrem k severu přecházejí v Javorníky a Moravsko-Slezské Beskydy. Severu dominuje Hostýnsko-Vsetínská hornatina. Největší řekou je Morava, k menším tokům patří Bečva, Senice, Olšava, Vlára či Dřevnice. V chráněné krajinné oblasti Beskydy se nachází původní pralesové porosty, kde se vyskytují vzácní živočichové a rostliny. Unikátní flórou proslula rovněž biosférická rezervace UNESCO v Bílých Karpatech, kde lze najít na sedm set rostlinných druhů, mezi nimiž vévodí vzácné orchideje - vstavače.45 Centrem Zlínského kraje je město Zlín se svou dominantou Krajským úřadem, který sídlí ve 21. budově. Tato budova byla původně sídlem firmy Baťa, navrhnul ji architekt Vladimír Karfík. Budova je vysoká 77, 5 metru a před 2. světovou válkou se jednalo o největší budovu v Československu. Unikátní je výtah – kancelář šéfa firmy o rozměrech 6 × 6 metrů, klimatizovaný, s umyvadlem. Samozřejmostí je potrubní pošta
44
BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: . 45 Zlínský kraj - Informační portál [online]. 2002 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: .
37
či podlahové zásuvky elektrického proudu a telefonu. V letech 2003 a 2004 budova prošla rozsáhlou přestavbou a dnes slouží důležitým orgánům Zlínského kraje. 4.2.1
Ekonomická situace kraje Zlínsko bývalo v minulosti plným právem považováno za ekonomicky silnou oblast
s výraznou koncentrací velkých průmyslových podniků. Obuv, pneumatiky, stroje a letadla, to byly produkty tradičně spojované s centrem regionu. Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní pozice Zlína a celé východní Moravy začala otřásat v důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu. Negativní roli sehrála také špatná dopravní obslužnost území, odtržení od Slovenska, s nímž do té doby fungovaly významné obchodní vztahy, a rovněž rozpad většiny zavedených vědeckovýzkumných pracovišť. Důsledkem je současná podprůměrná tvorba hrubého domácího produktu, třebaže je region nadále vnímán jako bohatá a dynamická oblast v rámci České republiky. Významný je v kraji především průmysl, který je založen na existenci dříve klíčových strojírenských výrobních podniků. V současnosti jsou za nejvýznamnější považovány obuvnický, dřevozpracující, kožedělný a dále chemický, gumárenský a potravinářský průmysl. Ty dosud patří k předním zásobovatelům spotřebního zboží na českém trhu. Nemají však potřebnou výkonnost - s výjimkou těch, do nichž vstoupil zahraniční investor. Nejvíc lidí je zaměstnáno v těchto oborech: 1) v průmyslu 2) ve stavebnictví 3) v dopravě, skladování a spojích 4) v oblasti obchodu, pohostinství, ubytovacích služeb a oprav motorových vozidel 5) v obchodu s nemovitostmi. V oblasti nerostného bohatství je kraj známý především svými ložisky stavebních materiálů, z nichž nejvýznamnější místo zaujímají štěrkopísky (tato ložiska mají celorepublikový význam). Důležitá jsou rovněž naleziště stavebního kamene, vápence, cihlářské hlíny a v omezené míře také ropy a zemního plynu. Významnou roli hraje také to, jak kraj naloží se svými průmyslovými plochami. Kraj se zaměřuje na přípravu, prezentaci a využití potenciálu strategických průmyslových
38
ploch jako jsou letiště u Holešova, regenerace Baťova areálu ve Zlíně nebo například zóny Zápotočtí a Za drahou u Hulína.46 4.2.2
Okres Zlín Poloha Okres Zlín se nachází v centrální části Zlínského kraje. Jeho rozloha je 1034 km², počet obyvatel je 192 988 osob. V okrese Zlín je 88 obcí, z toho
10 měst a 1 městys. Okres Zlín není charakteristický jen dynamikou současného vývoje. Také se zde prolínají výrazné národopisné prvky všech tří etnografických oblastí, které se na území kraje setkávají: úrodné Hané, pohostinného Slovácka a svérázného Valašska, typickému malebnou i poněkud drsnou přírodou. Ekonomika Na území okresu působí celkem 235 podniků a obchodních organizací. Průmysl je orientován především na strojírenskou a obuvnickou výrobu. Najdeme zde rovněž několik významných stavebních a projekčních společností. Zájem o oblast Zlína vykazuje stále víc zahraničních investorů. V posledních pěti letech bylo v sídle kraje a v jeho okolí vybudováno několik velkých nákupních center, z nichž největší čítá přes 50 obchodů a jeho parkoviště má kapacitu pro 1300 automobilů. Cestovní ruch, kultura a školství Okres Zlín láká turisty na mnoho zajímavostí. Jednou z nich je samotné město Zlín, které je vystavěno v tzv. funkcionalistickém stylu. Na jeho podobě se podepsali významní architekti Gahura, Corbusier, Kotěra a Karfík. Pro turisty je zajímavá například vyhlídková terasa na 21. Budově nebo originální Baťovy domky. Kromě samotného Zlína je v okrese turisty velmi vyhledávaná také Zoologická zahrada v Lešné a přilehlý zámeček. Zajímavostí
je
také
zřícenina
středověkého
hradu
v Brumově
–
Bylnici.
Přes 20 000 návštěvníků ročně nalákají největší moravské lázně Luhačovice, postavené podle projektu Dušana Jurkoviče ve svérázném stylu lidové secese. Pro milovníky turistiky a cykloturistiky je v okrese mnoho značených turistických tras a cyklotras. Přímo ve Zlíně pak působí Filharmonie Bohuslava Martinů, Muzeum Jihovýchodní Moravy, Muzeum obuvi. Každoročně se zde koná i Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Celý okres tak skýtá mnoho možností k rekreaci a odpočinku.47 46
Okno do kraje - magazín o životě a dění ve Zlínském kraji [online]. 2006 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: . 47 Zlínský kraj - informační portál [online]. 2002 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: .
39
V okrese je velký počet středních škol všeobecného i odborného zaměření. Akademickou půdu představuje Univerzita Tomáše Bati, která má v současnosti 5 fakult, jejichž pobočky jsou umístěny i v dalších městech kraje. 4.2.3
Okres Kroměříž Poloha Rozloha okresu je 796 km2, počet obyvatel je 107 789 osob. V okrese je 79 obcí z toho 7 měst. Důležitými komunikačními a hospodářskými uzly jsou města
Kroměříž, Hulín, Holešov, Bystřice pod Hostýnem, Chropyně a Koryčany. Ekonomika Stejně jako v okresu Zlín je i v okresu Kroměříž dominantní průmysl. Struktura průmyslu je od dřevozpracujícího a nábytkářského, přes strojírenský a elektrotechnický až po zpracování zemědělských plodin, zvláště sladu. Dopravní obslužnost regionu bude v nejbližší době vyřešena stavbou dálnice D1 s návazností na rychlostní komunikace. Dalším počinem k rozvoji celé oblasti je příprava průmyslových zón v Kroměříži a v Pravčicích u Hulína v blízkosti napojení rychlostní komunikace 1/55 a R49 na dálnici D1 z Brna do Přerova. Cestovní ruch, kultura a školství Okres Kroměříž je co se týká turistických cílu velmi bohatý. Je to okres, který má v oblasti cestovního ruchu velkou budoucnost. Podíl na tom mají významné architektonické památky - především Arcibiskupský zámek, Květná a Podzámecká zahrada, které jsou zapsány na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Pozornost si zaslouží Památník slavného rodáka - malíře Maxe Švabinského i Muzeum Kroměřížska se svými sbírkami. Dalšími zajímavými místy okresu jsou skanzen lidové architektury v Rymicích, barokní hřbitov ve Střílkách, poutní kostel na vrcholu Svatého Hostýna, židovský hřbitov a synagoga v Holešově, zřícenina hradu Cimburk, lovecký zámeček v Chropyni a další. Volný čas lze aktivně trávit v oblasti Hostýnských vrchů, která skýtá terény, v létě ideální pro cykloturistiku. Přes celé území okresu prochází podél toku řeky Moravy Moravská cyklostezka, která navazuje na cyklostezky rakouské a slovenské. Zima pak vychází vstříc vyznavačům bílých sportů díky upraveným sjezdovkám a desítkám kilometrů běžeckých tras na hřebenech Chřibů a Hostýnských vrchů.48 48
Zlínský kraj - informační portál [online]. 2002 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: < http://www.krzlinsky.cz/docDetail.aspx?nid=3581&docid=27941&doctype=ART&did=3656>.
40
4.2.4
Okres Uherské Hradiště Poloha Rozloha okresu je 991 km2, počet obyvatel je 144 242 osob. V okrese je 78 obcí z toho 7 měst. Kromě centra regionu Uherského Hradiště a dále Starého Města
a Kunovic, patří hospodářsky a dopravně významným uzlům Uherský Brod, Uherský Ostroh, Babice a Bojkovice. Ekonomika Opět zde převažuje průmysl, ale významnější roli hraje také zemědělství především díky vinařství. Zásadním průmyslovým odvětvím je strojírenství - zejména výroba letadel a jejich součástí, zbrojařská výroba, mikroelektronický průmysl. Zemědělství se orientuje jak na rostlinou tak na živočišnou produkci. Silné zastoupení mají potravinářské podniky a zpracování ovoce a zeleniny. Řešení dopravní obslužnosti Uherskohradišťska přináší nově vybudovaný obchvat na komunikaci I/50 mezi Starým Městem a Kunovicemi. Významná je možnost vzdušného spojení díky letišti v Kunovicích. Renesanci prožívá zrekonstruovaný Baťův plavební kanál, který je v současnosti využíván zejména pro vodní turistiku. K dalšímu rozvoji celého území jsou v přípravě průmyslové zóny Ostrožská Lhota, v rámci aglomerace pak lokality Staré Město - Špílov a Uherské Hradiště - Jaktáře. Cestovní ruch, kultura a školství Uherskohradišťsko je vyhlášeno svou pohostinností, živými lidovými tradicemi a také významnými kulturně-historickými památkami. K dominantám okresu bezesporu patří komplex církevních staveb na Velehradě, hrad Buchlov, zámek v Buchlovicích, Bojkovicích a Uherském Ostrohu. Zajímavé jsou i sbírky Slováckého muzea v Uherském Hradišti nebo Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě. Jedinečný je památník Velké Moravy ve Starém Městě. V Kunovicích pak můžeme navštívit Slovácké letecké muzeum. K událostem, které lákají každoročně mnoho turistů, patří například Fašank ve Strání, Jízda králů ve Vlčnově nebo Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově. Každoročně se v Uherském Hradišti koná Letní filmová škola - setkání talentovaných filmových tvůrců.
41
Pro rozvoj turistického ruchu byla velmi významná rekonstrukce Baťova kanálu, který spojuje okresy na toku řeky Moravy. Jeho součástí jsou i udržované cyklostezky, jež návštěvníkům umožňují poznat malebné okolí Baťova kanálu.49 4.2.5
Okres Vsetín Poloha Jedná se o rozlohou největší okres v kraji. Jeho rozloha je 1143 km2, počet obyvatel je 145 761 osob a v okrese je možno nalézt 59 obcí z toho 6 měst.
Kromě správního střediska Vsetína jsou důležitými průmyslovými centry Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm, Zubří a Karolínka. Ekonomika V regionu působí zejména podniky strojírenské, elektrotechnické, textilní a je sem soustředěn průmysl sklářský a gumárenský V zemědělské oblasti dominuje živočišná výroba. Významné místo zde zaujímá také chov koní. V poslední době se dynamicky rozvíjí nabídka služeb ve sféře cestovního ruchu. Na území okresu jsou připraveny průmyslové zóny ve Valašském Meziříčí - Lešné, v obci Zašová a ve Vsetíně - Severní zóna. Na Vsetínsku již působí řada firem ze zahraničí (USA, Japonsko, Rakousko). Cestovní ruch, kultura a školství Region představuje harmonický celek moderní doby, historické tradice a krásné přírody, která zanechává trvalou vzpomínku asi v každém návštěvníkovi. Mezi nejvýznamnější historicko-kulturní památky patří především unikátní Valašské muzeum v přírodě a skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. Ojedinělý je také areál staveb na Pustevnách, socha pohanského boha Radegasta a sousoší Cyrila a Metoděje na Radhošti. Za návštěvu stojí rovněž zámky ve Valašském Meziříčí a Vsetíně nebo městská památková zóna v Kelči. Chráněná krajinná oblast Beskydy, která v okrese Vsetín zaujímá rozlohu více než 555 km2, nabízí nejen neopakovatelné přírodní scenérie, ale také možnost aktivního sportovního vyžití. Celoročně je to turistika - díky osmi stům kilometrům značených tras, v zimě lze zavítat na kvalitní lyžařské dráhy pro sjezd i běh. V létě na řadu přichází cykloturistika. Na území okresu najdeme i několik horolezeckých terénů.50 49
Zlínský kraj - informační portál [online]. 2002 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: < http://www.krzlinsky.cz/docDetail.aspx?nid=3581&docid=27942&doctype=ART&did=3655>. 50 Zlínský kraj - informační portál [online]. 2002 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: < http://www.krzlinsky.cz/docDetail.aspx?nid=3581&docid=27944&doctype=ART&did=3654>.
42
4.3 Zpracování a analýza dat z dotazníkového šetření Pro zjištění názorů na administrativní náročnost založení firmy a jejího financování bylo provedeno dotazníkové šetření mezi firmami ve Zlínském kraji. Tento kraj byl vybrán kvůli své specifičnosti v rámci ČR. Kdy jak již bylo výše zmíněno, kraj zaostává výší HDP za ostatními kraji v republice. Způsobeno je to především špatnou dopravní dostupností a nízkou mírou inovací. Z tohoto důvodu je pro kraj jistě velmi důležité zakládání nových podniků, které mohou stávající situaci zlepšit. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit názory podnikatelů na náročnost založení podniku, úroveň byrokracie, možnosti a dostupnost financování pro začínající MSP. Výběr respondentů z řad malých a středních podniků byl náhodný. Byly osloveny firmy ve všech okresech Zlínského kraje (Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště, Kroměříž). Dotazníky byly respondentům zasílány formou email dotazníku. Celkem se vrátilo 110 dotazníků, 8 však muselo být vyřazeno z důvodu nesprávného nebo neúplného vyplnění. Nakonec je tedy výběrový vzorek stanoven na 102 dotazníků. Výsledky dotazníků byly zpracovávány pomocí tabulkového editoru Microsoft Excel. S využitím standardních funkcí byly získány všechny výpočty i grafické výstupy. Snahu bylo co nejvíce snížit nároky na respondenty, proto byl dotazník plně automatizován. Konečná verze dotazníku obsahuje 16 otázek a je rozdělena na 3 části. První část dotazníku je zaměřena na obecné otázky o firmě, jako jsou právní forma, rok založení atd. Dále sem patří otázky, které byly umístěny až na konec dotazníku. Jedná se o otázky typu, za jak dlouho se firma stabilizovala, jestli zaměstnává nějaké pracovníky, jestli vlastní prostory, v nichž podniká a jak starou používá technologii. Tyto otázky mají za cíl zjistit stav malého a středního podnikání v regionu. Druhá část dotazníku byla zaměřena na informace ohledně náročnosti založení podniku. Jsou zde otázky typu, jak vznikl nápad na podnikání, s jakými problémy se setkávali začínající podnikatelé při zakládání podniku a jak hodnotí úroveň byrokracie. Cílem těchto otázek bylo zjistit celkovou náročnost založení firmy a také problémy, které podnikatele při zakládání jejich podniku nejvíce trápily. Třetí část dotazníku byla zaměřena na financování firem při jejich založení. Respondentům byly kladeny otázky typu, z jakého zdroje financovali zahájení podnikání, jaká je podle jejich názoru dostupnost bankovního úvěru pro začínající podnikatele, zda při zakládání podniku využili některou z možných podpor, kterou a jak s ní byly spokojeni. Tyto otázky měly za cíl zjistit, jak financují svou činnost začínající podnikatelé 43
a jak hodnotí možnosti získání finančních prostředků. Vlastní dotazník je umístěn v příloze 1. V dotazníku jsou otázky uzavřené, jedná se o otázky číslo 1, 2, 8, 10, 14, 15 a 16. Dále jsou zde otázky otevřené, na které mohou respondenti volně odpovídat. Patří sem otázky č. 4, 5, 6, 7, 9 a 13. Zbylé otázky byly polozavřené, kde jsou navrženy možnosti, ale je zde ponechán prostor i pro vlastní vyjádření respondenta. Tabulky k jednotlivým otázkám obsahují četnost jevu a procentuální vyjádření odpovědi. Toto procentuální vyjádření je vztahováno k celkovému počtu odpovědí na danou otázku. Grafické znázornění je z důvodu přehlednosti umístěno až v příloze 3. Pro ověření hypotézy č. 1 týkající se nezávislosti znaku A (velikost firmy) na znaku B (čerpání podpory z EU), bude použit test Chi-kvadrát „test dobré shody“. Tímto testem se vypočítává statistická významnost míry odlišnosti skutečných výsledků četnosti od očekávaných na základě náhodnosti. Při výpočtu chi-kvadrátu se postupuje následovně:
Formulace nulové a alternativní hypotézy Volba hladiny významnosti Výpočet testového kritéria G Interpretace výsledků testů významnosti.
Nulová hypotéza předpokládá, že mezi zkoumanými jevy neexistuje přímý vztah, naopak, alternativní hypotéza je domněnka, že mezi proměnnými je vzájemný vztah. Pravděpodobnost, že neoprávněně odmítneme nulovou hypotézu, se nazývá hladina významnosti. V marketingových výzkumech se obvykle používá hladina významnosti 0,05 (5 %).51 Patří-li zjištěná hodnota testového kritéria do kritického oboru, hypotézu H0 zamítáme a alternativní hypotézu H1 přijímáme na hladině významnosti α. Patří-li zjištěná hodnota do oboru přijetí, hypotézu H0 přijímáme, o H1 se zdržíme úsudku. Kritický obor lze zapsat ve tvaru:
C (χ21- α (df); + ∞)
52
51
MALÁTEK, V., Metodologie marketingového výzkumu. 1. vyd. Karviná: OPF SU, 2001, 110 s. ISBN 807248-119-3 52 RAMÍK, J., ČEMERKOVÁ, Š., Kvantitativní metody B – statistika. 1. vyd. Karviná: OPF SU, 2003, 206 s. ISNB 80-7248-198-3
44
4.4 Vyhodnocení dotazníkového šetření Tabulka 4.4.1 Místo podnikání Možnost Okres Zlín Okres Uherské Hradiště Okres Kroměříž Okres Vsetín CELKEM
Četnost 29 25 24 24 102
% 28,4 24,5 23,5 23,5 100,0
Zdroj: vlastní propočty
Do každého okresu Zlínského kraje byl rozeslán stejný počet dotazníků (100 kusů). Při rozesílání bylo zohledněno také to, aby zde byli zastoupeni pokud možno co nejrovnoměrněji respondenti z měst i z vesnic. Největší návratnost dotazníků byla z okresu Zlín. Jedním z důvodů proč byl pro toto dotazování vybrán Zlínský kraj, je to, že se jedná o jeden z nejpestřejších regionů v ČR. Každý ze 4 okresů kraje se zaměřuje na jiný druh výroby od zemědělství až po průmysl. Tato rozmanitost je pro výzkum, který se zabývá problematikou administrativní náročnosti založení a financování podniku velmi důležitá. Tabulka 4.4.2 Velikost firmy Možnost 0 - 10 11 - 50 51 - 250 Více CELKEM
Četnost 61 24 17 0 102
% 59,8 23,5 16,7 0,0 100,0
Zdroj: vlastní propočty
Vzhledem k tomu, že tento výzkum je zaměřen pouze na malé a střední podniky, bylo nutné provést předvýzkum pomocí internetových stránek firem a podnikatelských rejstříků. Základním cílem byl výběr firem, které je možné do této skupiny zařadit. Proto zde nejsou zastoupeny firmy, které by měly více jak 250 zaměstnanců. Hypotéza č. 1: Není závislost mezi velikostí firmy a tím, zda firma čerpala podporu z fondů EU při založení podniku. Jak je uvedeno výše, tato hypotéza byla ověřena pomocí Chi-kvadrát testu „dobré schody“. Hladina významnosti byla stanovena na 0,05 (5 %). Pro vypočet této hypotézy byly použity otázky číslo 2 a 11 z dotazníku. Údaje byly sestaveny do kontingenční 45
tabulky pomocí programu Excel a funkce Chitest bylo vypočítáno testové kritérium G, které činí 0,012025. H0: Není závislost mezi velikostí firmy a čerpáním podpory z fondů EU pro založení podniku. H1: Je závislost mezi velikostí firmy a čerpáním podpory z fondů EU pro založení podniku.
Df:
χ20,95 (2) = 0,10
kritický obor C: [0,10; ∞]
G ∉ C (kritickému oboru) Hodnota testového kritéria neleží v kritickém oboru přijetí hypotézy o nezávislosti. Z tohoto důvodu danou hypotézu nezamítáme. To znamená, že se nepotvrdila závislost mezi velikostí firmy a čerpáním podpory z fondů EU. Díky tomu se potvrdila má hypotéza o nezávislosti těchto dvou faktorů. Tabulka 4.4.3 Právní forma podnikání Možnost Živnost s. r. o. a. s. v. o. s. k. s. Družstvo Jiné (Občanské sdružení, příspěvková organizace) CELKEM
Četnost 43 42 12 2 0 0
% 42,2 41,2 11,8 2,0 0,0 0,0
3 102
2,9 100,0
Zdroj: vlastní propočty
Výsledky této otázky zabývající se rozložením podniků, které se výzkumu zúčastnily, podle právní formy, korespondují s výsledky oficiálních statistik provedených v této oblasti. Výzkumy potvrzují, že nejvíce je právě živností a společností s ručením omezeným. Předchozí otázka navíc ukázala, že nejvíce respondentů bylo z řad mikro firem, které podnikají nejčastěji jako živnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Otázka číslo 4 byla zaměřena na obor podnikání respondentů. Vzhledem k rozsahu je tato tabulka umístěna až v příloze 2, kde jsou uvedeny předměty podnikání respondentů dle klasifikace OKEČ.
46
Tabulka 4.4.4 Rok založení firmy Rok Rok Četnost založení založení 1794 1935 1985 1990 1991
1 1 1 9 13
1992 1993 1994 1995 1996
Četnost 12 11 11 4 9
Rok Rok Četnost Četnost založení založení 1997 1998 1999 2000 2001
3 2 2 3 1
2002 2003 2004 2005 2006
6 3 4 2 4
Zdroj: vlastní propočty
Tato otázka a její výsledky jsou silně ovlivněny politickou situací v České republice, kdy po sametové revoluci v roce 1989, došlo k uvolnění poměrů. Lidé měli po 40 letech možnost svobodně podnikat. Logickým důsledkem byl velký počet nově vznikajících podniků. Postupně však došlo k výraznému snížení počtu nových firem, což může být způsobeno i zpřísněním požadavků na získání bankovního úvěru, k čemuž došlo po krachu některých bank z důvodu velkého podílu tzv. klasifikovaných úvěrů neboli úvěrů, jejichž splácení je nějakým způsobem ohroženo. Svůj podíl na této situaci může mít i velká administrativní náročnost zakládání a fungování podniků. Tabulka 4.4.5 Vznik nápadu na obor podnikání Možnost Kvalifikace Potřeba regionu Inspirace konkurencí Po poradě se specializovanou institucí Znalost něčeho jedinečného, čeho je nedostatek na trhu CELKEM
Četnost 45 30 15 9
% 44,1 29,4 14,7 8,8
3 102
2,9 100,0
Zdroj: vlastní propočty
Nápad na podnikání je jedna z prvních věcí, které musí osoba chystající se podnikat řešit. Každý začínající podnikatel musí najít něco, s čím na trhu uspěje, co tam chybí nebo naopak přijít s naprosto originálním nápadem, který osloví zákazníky a jemu přinese zisk. V dnešní době jsou vysoce oceňovány inovativní nápady nebo nápady u nichž je vysoký potenciál růstu budoucí firmy. Takové podniky pak mají mnohem lepší přístup především k finančním zdrojům nejen od bank, ale také z fondů EU nebo i k fondům rizikového kapitálu. Téměř polovina respondentů uvedla, že nápad na podnikání vznikl díky kvalifikaci. Vzhledem k tomu, že se jedná o malé a střední podniky a navíc je zde velký podíl právě 47
malých živnostníků byl tento výsledek předvídatelný. Malý živnostníci se většinou obávají opustit obor, který vystudovali a mají v něm praxi a pustit se do něčeho nového v čem si nejsou až tak jisti. Důležité je také to, že téměř 30 % respondentů uvedlo, že nápad na jejich podnikání vznikl díky potřebě regionu. To je velmi významný předpoklad úspěchu firmy. Pokud budoucí podnikatel zjistí, že v regionu, kde působí, není dostatečně zastoupen určitý obor podnikání, je to pro něj příležitost jak na tento trh vstoupit se svou firmou a využít mezery na trhu. Tabulka 4.4.6 Problémy při zakládání podniku Problémy při zakládání podniku
Četnost
Špatná orientace v legislativě Byrokracie
30 26
Platební morálka Vysoká daňová zátěž Problémy získat finance
20 14 12
Nízká kvalifikace pracovníků Nekorektní zaměstnanci Nízká podpora MSP ze strany státu Konkurence Neseriózní jednání ze strany konkurence a dodavatelů Získání a udržení zákazníků Úroveň infrastruktury NEVÍM
11 10 10 8
Špatná vymožitelnost pohledávek
4
Rostoucí ceny vstupů
4
Korupce Nekalá konkurence Cenová válka, dumping
4 4 3
6 5 5 5
Problémy při zakládání podniku
Četnost
Přísná legislativa EU Růst minimální mzdy Vytlačování výrobků nekvalitními výrobky z nákupních řetězců Diskriminace malých firem Nespolupráce ze strany bank Špatná dostupnost zákazníků do regionu Velká administrativa Nedostatek prostor pro podnikání Sílící kurz koruny
2 2
Problém propagace Sezónnost Nízká kupní síla Restrikce ze strany státu Špatná informovanost o projektech EU Špatná uplatnitelnost vysokoškoláků Nedodržování legislativy, špatná práce justice Neochota úředníků
2 2 1 1
2 2 2 2 2 2 2
1 1 3 3
Zdroj: vlastní propočty
Nejvíce respondenty při zakládání podniků tížila špatná orientace v legislativě, byrokracie a platební morálka. V oblasti legislativy by bylo potřeba především zjednodušení zákonů, které se týkají zakládání podniků. Především to, že podnikání upravuje několik zákonů. Mezi nejdůležitější patří Živnostenský zákon, dále Obchodní zákoník a v některých situacích zde vystupuje také zákoník občanský. Začínající podnikatel musí projít všechny tyto předpisy a získat potřebné informace, proto aby mohl zvolit pro něj optimální právní formu podnikání a dodržet všechny náležitosti, které mu zákony ukládají. To začínajícím podnikatelům zabírá mnoho času, energie 48
a mnohdy také peněz. V konečném efektu je tato složitost legislativy může od založení podniku odradit. Jsou zde však i jiné možnosti, jak založit podnik, aniž by podnikatel musel studovat složité zákony. Může např. využít služeb některé ze specializovaných firem a nechat si založit firmu tzv. na klíč. Tato varianta je sice pro podnikatele jednoduchá v tom, že si pouze vybere příslušnou firmu a ta mu vše potřebné zařídí navíc mu i pomůže vybrat např. právní formu podnikání a poradí mu i v dalších oblastech. Problém je však v tom, že tento způsob založení firmy je poměrně nákladný. Špatná platební morálka, která je třetím nejčastěji uváděným problémem se projevuje až po založení podniku. Vzhledem k tomu, že respondenty tohoto výzkumu byly již fungující firmy, uváděly i problémy, které je trápí při jejich fungování nejen při založení podniku. Jako další problémy respondenti uvádějí konkurenci, problémy se získáváním finančních zdrojů, špatnou kvalifikaci zaměstnanců, problém získání zákazníků atd. To jsou problémy, kde nelze určit konkrétního viníka, proto je také těžké je řešit. Je však potřeba zlepšovat podnikatelské prostředí tak, aby tyto nedostatky vznikaly co nejméně. Tabulka 4.4.7 Úroveň byrokracie při zakládání podniku Možnost Četnost % Velmi nízká úroveň 0 0,0 Spíše nízká úroveň 3 2,9 Ani vysoká/ani nízká 10 9,8 Spíše vysoká úroveň 55 53,9 Velmi vysoká úroveň 34 33,3 CELKEM 102 100,0 Zdroj: vlastní propočty
Víc jak 80 % respondentů uvedlo, že úroveň byrokracie je spíše vysoká nebo velmi vysoká, to koresponduje s výsledky předchozí otázky, kde se byrokracie umístila na druhém místě hned za nepřehlednou legislativou. V této oblasti se státní správa pokouší situaci zlepšit. Jedná se především o snahu snížit administrativní náročnost zakládání podniků. Za posledních několik let se tak podařilo udělat velké pokroky, což potvrzují i výsledky výzkumu Světové banky, které ukazují na výrazné zlepšení situace od roku 2005, kdy byl počet procedur pro založení podniku 10, a založení trvalo 40 dnů. V současnosti je počet procedur nutných pro založení podniku pouze 8 a doba pro založení podniku se zkrátila na 15 dní. V rámci srovnání s regionem Východní Evropa a Centrální Asie jsou tyto výsledky nadprůměrné. Srovnání se zeměmi OECD naopak ukazuje 49
podprůměrnou situaci v ČR. Proto se nelze s tímto výsledkem plně spokojit a přestat se této oblasti věnovat. Naopak je nutné dělat další kroky ke snížení byrokracie.53 To dokazuje i skutečnost, že žádný respondent nepovažuje úroveň byrokracie za velmi nízkou a jen 3 respondenti se domnívají, že úroveň byrokracie je spíše nízká. To je částečně ovlivněno tím, že nejvíce respondentů začalo podnikat před rokem 2006. Neboli před výrazným zjednodušením, které přinesl především vznik tzv. Centrálních registračních míst. Hypotéza č. 2: Více než 60 % respondentů považuje úroveň byrokracie za spíše vysokou až vysokou. Tato hypotéza se potvrdila, protože byrokracii za spíše vysokou a vysokou považuje přes 87 % respondentů. Tabulka 4.4.8 Hlavní finanční zdroje využité při založení firmy Možnost Četnost % Vlastní zdroje 92 49,2 Přátelé a rodina 47 25,1 Bankovní půjčka 22 11,8 Leasing 15 8,0 Veřejné fondy 11 5,9 CELKEM 187 100,0 Zdroj: vlastní propočty
U této otázky mohli respondenti uvést 3 hlavní finanční zdroje, které využili při zakládání svého podniku, proto je zde celkově uvedeno více odpovědí. 92 respondentů uvedlo, že hlavní zdroj financování jejich činnosti byly vlastní zdroje. Tento výsledek se dal jistě předpokládat, vzhledem k tomu, že se výzkumu zúčastnilo velké množství „mikrofirem“. Často se jednalo o malé řemeslníky, kteří pro svou činnost nepotřebují velké množství kapitálu a zvládnou pokrýt veškerý svůj počáteční provoz z vlastních zdrojů. Zajímavé je také to, že mnoho respondentů uvedlo jako zdroj financování přátele a rodinu. Půjčky od rodinných příslušníků nebo od přátel jsou pro začínající podnikatele velmi výhodné a to z důvodu, že v naprosté většině případů nemusí platit úroky a navíc se mohou domluvit na odkladu splácení půjčky nebo na pozvolnějším tempu splácení.
53
Doing Business - Measuring business regulations [online]. 2009 [cit. 2009-04-02]. Dostupný z WWW:.
50
Pouze
22
respondentů
uvedlo
jako
zdroj
financování
bankovní
úvěr.
To jen dokazuje špatnou dostupnost úvěrů pro začínající podnikatele. Mnoho z nich se proto přiklání spíše ke spotřebitelským úvěrům, což je pro ně však nevýhodné v tom, že si úroky z úvěru nemohou zahrnout do nákladů. To, že pouze 15 respondentů využilo leasing, jako zdroj financování není žádným překvapením, protože i leasingové společnosti vyžadují určitou historii podnikání a záruky za poskytnutí leasingu. Navíc spousta začínajících podnikatelů může mít problém s placením akontace. Tabulka 4.4.9 Dostupnost bankovního úvěru pro začínajícího podnikatele Možnost Četnost % Nedostupné 40 39,2 Spíše nedostupné 42 41,2 Ani dostupné ani nedostupné 12 11,8 Spíše dostupné 6 5,9 Dostupné 2 2,0 CELKEM 102 100,0 Zdroj: vlastní propočty
Výsledky této otázky korespondují s výsledky jiných šetření. Pro začínající podnikatele je získání bankovního úvěru velmi problematické. Pouze 2 % respondentů uvedla, že pro ně byly bankovní úvěry při zakládání podniku dostupné. Naopak přes 81 % respondentů uvádí, že úvěry jsou spíše nebo úplně nedostupné. Je to způsobeno obavou bank z možné nenávratnosti úvěru. Navíc se jedná o malé a střední podniky, které jsou z tohoto hlediska ještě více rizikové. Je nutné podotknout, že tento výzkum byl prováděn na podzim roku 2008 a práce je psána až v průběhu dubna 2009. Za tu dobu se situace podstatně změnila. Nejen ČR, ale i zbytek světa se potýká s ekonomickou recesí. Tato krize byla částečně způsobena špatnou politikou bank v oblasti hypoték, což vyvolalo krach několika významných světových bank. Díky těmto skutečnostem banky změnily svůj přístup k poskytování úvěrů. Jsou více opatrné, prověřují mnoho informací o firmě atd. Navíc jsou určitá odvětví, která jsou považována za riziková, a tam se opatrnost bank projevuje ještě mnohem více. Podle výzkumu Hospodářské komory z února 2009 podniky ztížený přístup k financování již pociťují. Výzkum uvádí, že banky podnikatelům nijak nepomáhají, ba naopak jim situaci ještě stěžují. Dokonce došlo ke zvýšení úroků z provozních úvěrů. Pro začínající malé a střední podnikatele se tak možnost získání bankovního úvěru ještě více vzdálila, neboť jsou pro banky nejvíce rizikovým segmentem. Z tohoto důvodu musí 51
většina
začínajících
podnikatelů
svou
činnost
financovat
z vlastních
zdrojů
nebo např. pomocí leasingu. Tento problém nelze snadno vyřešit. Mohl by zde zasáhnout stát tak, že by poskytoval ve větší míře záruky za bankovní úvěry začínajícím podnikatelům. Ani to však není ideálním řešením, protože pokud podnikatel úvěr nebude moci splatit, bude nucen tento úvěr plnit stát, což v konečném důsledku negativně ovlivní všechny daňové poplatníky. Hypotéza č. 3: Více než 60 % respondentů hodnotí dostupnost bankovního úvěru jako spíše či úplně nedostupný. Tato hypotéza se potvrdila, protože 80,4 % respondentů hodnotí bankovní úvěr pro začínající podnikatele jako spíše nedostupný nebo nedostupný. Tabulka 4.4.10 Využití fondů EU při založení podniku Možnost Četnost % Ano 31 30,4 Ne 71 69,6 CELKEM 102 100,0 Zdroj: vlastní propočty
To,
že
podpory
z fondů
EU
využilo
při
zakládání
podniku
více
jak 30 % respondentů je jistě dobrý výsledek. Značí to tu skutečnost, že podniky o možných podporách vědí a snaží se získat další informace, jak by je mohli čerpat. Navíc platí to, že většina podpor je určena již fungujícím podnikům. Pro začínající podnikatele je nejvýznamnější program START v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace. To však není jediná forma podpory pro MSP. Podporu pro začínající MSP poskytuje také např. Hospodářská komora nebo Regionální poradenská a informační centra, která nejčastěji pomáhají podnikatelům s vypracováním podnikatelského plánu a poskytují jim i jiné poradenství. Velmi důležitá je dostupnost informací o možných podporách. Velké zjednodušení v této oblasti přinesl internet, kde si mohou začínající podnikatelé najít mnoho informací, které jsou přehledně uspořádány.
52
Tabulka 4.4.11 Druhy podpor, které firmy čerpaly při zakládání podniku Instituce
Forma podpory
Program Start Zvýhodněný úvěr ČMZRB Dotace na úhradu úroků z úvěru Program certifikace Úvěrové poradenství Částečná úhrada nákladů na opravu RPIC - Regionální poradenské a výrobního prostoru informační centrum Dotace na výrobní technologii Garance Evropské unie Program Rozvoj II CzechInvest Program Reality Program Inovace Dotace na výstavnictví CzechTrade Program Marketing Příspěvek na mzdy Úřad práce Příspěvek na chráněné pracovní místo Asistence při navázání obchodní spolupráce Euro info centrum se zahraniční firmou Účast na zahraničním veletrhu Business contacts systém (B. C. S.) Hospodářská komora zařazení do zahraničního databázového systému Asociace malých a středních podniků a Projekt „KVALITA V DALŠÍM živnostníků PROFESNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Podpora úspor energie v oblasti pohonů Ministerstvo dopravy Naše vesnice
Ostatní
Program malá firma - rozvoj lidských zdrojů Projekt vzdělávání od firmy PROFIMA Marketing, vzdělávání Fond Phrare - program technologie Dotace ze státního fondu životního prostředí Vzdělávání a poradenské semináře - od jiné firmy Pomoc s propagací podniku - od jiné firmy
Četnost 2 2 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1
Zdroj: vlastní propočty
Ve výše uvedené tabulce jsou rozepsány druhy podpor a instituce, které k jejich získání firmy využily. Bohužel zde došlo ke zkreslení a to tím, že někteří respondenti uváděli nejen podpory, které čerpali pro založení podniku, ale i v průběhu fungování jejich firmy. Je vidět, že respondenti čerpali podpory z programu STRAT a také různé poradenské služby. Zajímavé je také to, že je zde několik firem, které využily podpory z EU pro navázání spolupráce se zahraniční firmou ať už formou zařazení do zahraniční databáze nebo pomocí účasti na veletrhu případně formou asistence. Snaha MSP proniknout na zahraniční trhy může být dána i polohou kraje na hranici 53
se Slovenskem. Evropská unie považuje MSP za páteř ekonomiky a uvědomuje si problém nedostatečné expanze malých firem do zahraničí a to jak formou organizování dovozu nebo vývozu, tak i založení podniku přímo v zahraničí. Proto, aby podpořila MSP v zakládání podniků v jiných zemích unie, navrhla novou právní formu evropských podniků. Tato právní forma má usnadnit malým a středním podnikům činnost v zahraničí. Jedná se o tzv. „Evropskou soukromou společnost“, která by umožňovala jednotný postup založení společnosti v celé EU a usnadnění vytváření dceřiných společností v ostatních zemích EU. To je rozhodně krok vpřed, protože MSP často nevstupují na zahraniční trhy právě kvůli neznalosti místní legislativy. Tento návrh Evropské Komise byl již schválen Evropským Parlamentem a teď čeká na schválení jednotlivými členskými zeměmi. Tabulka 4.4.12 Využití specializovaných institucí při zakládání podniku Možnost Četnost % Ano 25 80,6 Ne 6 19,4 CELKEM 31 100,0 Zdroj: vlastní propočty
Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří při založení podniku čerpali podporu z fondů EU. Jak je vidět tak naprostá většina respondentů, kteří podporu čerpali, využila pro získání podpory služeb specializované instituce. Důvod je ten, že tyto instituce mají systém podpor důkladně propracovaný, mají dostatečné zkušenosti s jejich poskytováním a mohou podnikatelům dát mnoho informací ohledně čerpané podpory. To výrazně snižuje riziko podnikatelů. Pravda je také to, že o těchto typech podpor je nejvíce informací. Navíc je Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s podnikatelskými centry nejvíce propagují. Tabulka 4.4.13 Spokojenost s institucí, která byla využita při zakládání podniku Možnost Četnost % Spokojena 6 19,4 Spíše spokojena 15 48,4 Ani spokojena ani nespokojena 5 16,1 Spíše nespokojena 4 12,9 Nespokojena 1 3,2 CELKEM 31 100,0 Zdroj: vlastní propočty
Tato otázka i její výsledky jsou velmi důležité, protože umožňují dostat zpětnou vazbu pro organizace poskytující podporu. Poskytovatelé se totiž nemohou zabývat pouze 54
poskytnutím podpory, ale musí také zjišťovat, zda byl podnikatel s čerpáním podpory a pomocí poskytovatele spokojen. Na základě těchto informací pak může dojít k zefektivnění podpor, jejich poskytování atd. Je potřeba celkově změnit přístup úřadů k podnikatelům i běžným občanům, a to tak, že budou úřady brát podnikatele a občany jako své zákazníky. O to se právě pokouší systém Centrálních registračních míst, kdy lze na jednom místě vyřídit většinu formalit pro založení podniku nebo jeho změnu. Je však potřeba tento systém zavést i na další úřady, aby byly schopny poskytovat klientům komplexní servis a neodkazovali jej pouze na mnoho dalších úřadů. Na obhajobu institucí, které poskytují podpory v podnikání pro začínající i již delší dobu fungující podnikatele je nutno říct, že tento systém již postupně také zavedly a jsou schopné poskytnout klientovi kompletní vyřízení podpory. Tabulka 4.4.14 Doba stabilizace podniku Možnost Četnost 2 roky 5 3 roky 14 4 roky 23 5 let 31 6 let 19 7 let 10 CELKEM 102
% 4,9 13,7 22,5 30,4 18,6 9,8 100,0
Zdroj: vlastní propočty
Výsledky této otázky závisí na konkrétní situaci ve firmě. Nejsou stanovena žádná obecně platná pravidla, při jejichž splnění by bylo možné firmu považovat za stabilní. Působí zde mnoho faktorů, které je nutné zohlednit. Podnikatelé mají často tendenci považovat za stabilní situaci to, že dosahují zisku. Tento ukazatel však ve většině případů nestačí. Je třeba brát firmu komplexně a nepodcenit ani ostatní ukazatele a faktory. Dalším důležitým problémem je u této otázky subjektivní hodnocení podnikatelů, které je ještě podpořeno tím, že se jedná o zpětné hodnocení. Lidé mají totiž tendenci vidět zpětně věci lépe, než ve skutečnosti byly. Doba nutná pro stabilizaci podniku je ovlivněna také oborem, ve kterém firma podniká. Existují obory, u nichž je tato doba velmi krátká. Na druhou stranu jsou však i obory nebo odvětví s velkými bariérami vstupu, kde si musí začínající firma své místo hůře dobývat.
55
Tabulka 4.4.15 Zaměstnávání pracovníků Možnost Četnost Ano 82 Ne 20 CELKEM 102
% 80,4 19,6 100,0
Zdroj: vlastní propočty
Většina oslovených respondentů zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance. Tento výsledek byl ovlivněn způsobem distribuce dotazníku prostřednictvím emailů. Většina drobných podnikatelů, kteří nezaměstnávají žádné zaměstnance, nemá internetové stránky ani nikde zveřejněnou internetovou adresu. Proto je obtížné získat na ně kontakt. Tabulka 4.4.16 Obtížnost nalezení kvalifikované pracovní síly Možnost Četnost % Velmi snadné 5 6,1 Snadné 7 8,5 Ani snadné ani obtížné 25 30,5 Obtížné 26 31,7 Velmi obtížné 19 23,2 CELKEM 82 100,0 Zdroj: vlastní propočty
Během minulého roku, kdy byl tento výzkum prováděn, bylo téma získávání kvalifikovaných pracovníků velmi diskutované a aktuální. Média zveřejňovaly mnoho zpráv o tom, že různé odvětví hlásí nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Nejvíce zmiňovanými odvětvími v této oblasti byly strojírenství, stavebnictví a automobilový průmysl. Velké firmy, situaci řešily především pomocí spolupráce se školami, podporou studentů a vytvářením speciálních učebních programů. Problém je v tom, že malé firmy si to většinou nemohou dovolit. Nemají finanční prostředky na to, aby mohli ve větší míře podporovat zviditelnění svého oboru mezi žáky, kteří se rozhodují o svém budoucím povolání. To však neznamená, že musí jen nečinně čekat, jak se situace vyvine. I se svými omezenými prostředky mohou malé a střední firmy přispět k řešení takové situace. Nemusí vytvářet speciální a komplexní programy pro studenty, ale mohou si například vybrat jednoho nebo několik málo studentů a nabídnout jim praxi a podporu při studiu. Tato forma získávání nových pracovníků je pro MSP sice více nákladná, ale zato získají plně kvalifikovaného a zaškoleného zaměstnance, kterého si sami vychovali podle potřeb své firmy. Od minulého roku se však situace v mnohém změnila. Díky hospodářské a finanční krizi došlo ke snížení poptávky a tím i k omezení produkce firem. Krize nejvíce 56
postihla průmysl a v konečném důsledku nejvíce dopadla právě na malé a střední firmy. Dochází k velkému propouštění zaměstnanců, což samozřejmě zvyšuje nezaměstnanost. Proto se přestalo diskutovat ohledně nedostatku kvalifikovaných pracovníků, naopak je v současnosti aktuálním tématem vysoká nezaměstnanost a malá poptávka po nových pracovnících ze strany firem. Proto by bylo zajímavé provést stejný výzkum aktuálně a srovnat jak moc se situace změnila, a to nejen co se týká získávání kvalifikovaných zaměstnanců, ale i zakládání a financování podniků. Tabulka 4.4.17 Prostory k podnikání Možnost Vlastní
Četnost 62
% 60,8
40 22 18
39,2 55,0 45.0
Pronajaté □ Uvažuji o vlastních prostorech □ Neuvažuji o vlastních prostorech Zdroj: vlastní propočty
To, že více jak polovina respondentů uvedla, že prostory, ve kterých podniká zároveň i vlastní je rozhodně pozitivní. Pro mnoho malých podnikatelů jsou vlastní prostory pro podnikání těžko dostupné. Proto se často přikloní k využívání svých obytných prostor, které si upraví i pro podnikání. Další možností jak mohou začínající podnikatelé získat prostory je jejich nájem. Jak potvrzuje tento výzkum, podnikatelé často využívají i této varianty. Hlavním kritériem pro volbu nájmu je jeho cena, která hraje obzvláště pro malé podnikatele velkou roli. Nájmy jsou často pro začínající malé podnikatele dost drahé, proto volí nájem v odlehlejší oblasti, kde platí méně, ale vždy je potřeba zohlednit dopravní dostupnost, kupní sílu místního obyvatelstva a dostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Tabulka 4.4.18 Stroje a zařízení Možnost Většina technologie je (více než 60 %) mladší 5 let Většina technologie je starší 5 let Neuvedeno CELKEM
Četnost 55 43 4 102
% 53,9 42,2 3,9 100,0
Zdroj: vlastní propočty
Téměř 54 % respondentů odpovědělo, že má více než 60 % technologie mladší 5 let. Je to jistě pozitivní výsledek, který značí snahu podnikatelů inovovat svůj majetek a také výrobky, k jejichž výrobě majetek používá. Rozdíl však není tak velký, což může 57
představovat riziko, že se situace časem přikloní více ke druhé variantě. To by mohlo vyvolat strnulost inovací a díky tomu i modernizace. Tato skutečnost pak může negativně ovlivnit bilanci zahraničního obchodu, protože budou domácí výrobky na zahraničních trzích méně konkurenceschopné a to může mít špatný vliv na HDP země. Evropská unie si tento problém uvědomuje a snaží se jej řešit především koncepcí podpor pro MSP, které jsou ve většině právě zaměřeny na firmy, které jsou orientovány na inovace, mají vysoký potenciál růstu a používají nové technologie. Je otázkou, zda je to dostatečné, proto aby se Evropa vyrovnala např. USA nebo Japonsku, kde je tempo inovací vyšší.
58
5. Návrhy a doporučení Až do roku 1989 v České republice existovala specifická situace, kdy 99,9 % firem vlastnil stát. Díky tomu soukromé vlastnictví prakticky neexistovalo. Po roce 1989 došlo k uvolnění podnikatelského ducha, což vedlo k obrovskému nárůstu počtu firem, podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných. Neexistovala zde kontinuita a podnikatelé byli nuceni se učit z praxe, vlastních chyb a neúspěchů. Všechny tyto faktory vedly k často netradičnímu chování podnikatelů. Postupně však došlo ke zlepšení podnikatelského prostředí a to se stalo standardním. Výrazně k tomu přispěl i vstup ČR do EU, protože Česká republika musela přijmout evropskou legislativu. Malé a střední podniky jsou velmi významné jak pro českou tak i pro evropskou ekonomiku. Proto EU vytvořila Chartu pro malé podniky, která uvádí, že MSP jsou klíčovým zdrojem pracovních příležitostí a inkubátorem podnikatelských nápadů. EU si stanovila závazek stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější světovou ekonomikou založenou na znalostech, schopnou udržitelného ekonomického růstu, s širší nabídkou lepších pracovních příležitostí a větší sociální soudržností. Toho však nelze dosáhnout bez toho, aby se zabývala problematikou malých a středních podniků, které jsou na změny v podnikatelském prostředí nejvíce citlivé. Podnikatelé uvádějí jako velký problém při zakládání podniku složitou legislativu a byrokracii. V této oblasti již sice byly udělány velké pokroky zavedením systému Centrálních registračních míst, je však potřeba v této snaze pokračovat i nadále. Doporučení: Vzhledem k tomu, že získání živnostenského oprávnění bylo již velmi usnadněno zavedením právě Centrálních registračních míst, možností elektronické registrace a kontaktních míst Czech point, doporučovala bych zaměřit se na činnost rejstříkových soudů, které zapisují firmy do obchodního rejstříku. Nejprve doporučuji provést analýzu fungování těchto soudů. Zjistit zda fungují efektivně. Poté je potřeba vypracovat návrh na zlepšení stávající situace a začít s jeho postupnou realizací. Co se týká složitosti právních předpisů pro zahájení podnikání, tak bych doporučovala pořádání různých školení a seminářů nejen pro podnikatele, ale i pro občany, kteří mají o podnikání zájem, aby se mohli seznámit s právní úpravou podnikání, daňovou problematikou, účetnictvím atd. Pokud by začínající podnikatelé nemuseli tyto informace 59
složitě vyhledávat a získali by komplexní přehled na příslušných školeních, bylo by to pro ně jistě velkým přínosem. Mnoho podnikatelů, kteří se rozhodují o tom, zda podnikat, řeší problém jak sestavit podnikatelský plán, jakou právní formu podnikání zvolit, kam umístit provozovnu atd. S těmito problémy začínajícím podnikatelům napomáhá mnoho institucí např. Hospodářská komora, Regionální poradenská a informační centra, podnikatelské inkubátory atd. Problém spočívá v tom, že mnoho začínajících podnikatelů nemusí o tom, že dané instituce tyto služby poskytují vědět. Doporučení: Doporučovala bych větší propagaci těchto služeb. Nemusí se samozřejmě jednat o velkou mediální kampaň, která by byla velmi drahá. Stačí, pokud příslušné instituce uveřejní článek například v krajském měsíčníku, který je pod názvem Okno do kraje ve Zlínském kraji vydáván již několik let. Toto periodikum vydává krajský úřad a zdarma jej distribuuje občanům kraje. Důležité informace by se tak dostaly k většině občanů kraje. Další možností jak propagovat služby Hospodářské komory a jiných podobných institucí jsou obecní zpravodaje, které obce a města také zdarma distribuují svým občanům. Většina respondentů uvádí, že při založení podniku čerpali především z vlastních zdrojů nebo z půjček od rodiny nebo přátel. Cizí kapitál je pro začínající podnikatele často nedostupný. Většina investorů se obává toho, že podnik neuspěje a oni tím pádem přijdou o vložené peníze. Doporučení: V této oblasti je těžké říci, co by vedlo ke zlepšení stávající situace. V rámci Operačního programu podnikání a inovace je poskytován podpůrný program START, který je ideální, ale prostředky, které jsou na něj vyhrazeny, bývají velmi rychle vyčerpány. Poté nezbývá než čekat zda se najdou další finanční zdroje, které bude možno začínajícím podnikatelům poskytovat. Tady by bylo ideálním doporučením navýšení celkových zdrojů, které jsou v tomto programu poskytovány. Toto doporučení je bohužel těžce splnitelné, protože zdroje jsou přesně dány a nelze omezit jeden program, proto aby byl jiný navýšen. Z tohoto důvodu bych spíše doporučila rychlejší dokončení programu JEREMIE, který zatím poskytován není. Tento program je poměrně složitý a je třeba jej důkladně propracovat. Na druhou stranu v současné hospodářské situaci 60
je třeba malé a střední podniky podporovat ještě intenzivněji než dříve. Navíc je tento program zaměřen na inovativní firmy, jejichž význam pro ekonomiku země výrazně roste. Proto lze než jen doporučit jeho rychlé dopracování. Dalším problémem týkajícím se financování podniku je špatná dostupnost bankovních úvěrů. Podle většiny respondentů jsou bankovní úvěry spíše nedostupné až nedostupné. Platí to pro začínající podnikatele, ale problém získat bankovní úvěr mohou mít i malé a střední firmy, které na trhu působí delší dobu. Doporučení: Banky jsou samozřejmě soukromé subjekty, které chtějí dosahovat zisk a musí zohledňovat riziko. V době hospodářské krize, během níž zkrachovalo několik bank, je otázka rizika ještě palčivější. Většina bank zpřísnila podmínky získání úvěrů a navíc velmi pečlivě analyzuje každou žádost o úvěr. Proto zde musí zasahovat stát prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Doporučením může být především rozšíření poskytování záruk za úvěry podnikatelům. Zatím jsou tyto záruky poskytovány pouze z programu START. Stálo by však za zvážení, zda by banka mohla záruky poskytovat i mimo tento program, i když by to nejspíše bylo za horších podmínek pro podnikatele. Na otázku zda byli spokojeni s institucí, kterou využili k získání podpory z fondů EU pro založení podniku, sice hodně respondentů odpovědělo, že spíše ano, ale bylo zde i mnoho dalších, kteří uvedli, že nebyli spokojeni ani nespokojeni a dokonce několik respondentů uvedlo, že spokojeni nebyli. Spokojenost se službami takovýchto institucí je velmi důležitá, protože pokud bude klient nespokojený, může jej to odradit od čerpání podpory v budoucnu. Doporučení: Instituce, které poskytují jak podpory, tak i jakékoliv jiné služby podnikatelům by se měli vždy snažit o zpětnou vazbu. Jednou z možností jak ji získat je provádění výzkumů zaměřených právě na spokojenost podnikatelů s čerpáním podpory a jejich službami, případně jejich návrhy na zlepšení. Není nutno pořádat oficiální výzkumy, ale mohou vždy zpětně provést s klientem pohovor ohledně jeho spokojenosti a případných návrhů. Tento druh informací může institucím přinést nápady na zlepšení služeb i poskytovaných podpor. 61
Z výsledků výzkumu vyplynulo, že mnoho podniků má problémy s nalezením kvalifikovaných pracovníků. Tento problém podnik samozřejmě velmi negativně ovlivňuje, protože to může zajít až tak daleko, že podnik musí odmítat zakázky. Podniky proto často najímají nekvalifikované pracovníky, díky tomu mají vyšší náklady na jejich zaškolení anebo přijímají zaměstnance ze zahraničí. Doporučení: V této oblasti bych doporučovala hlavně podporu stávajících kvalifikovaných zaměstnanců např. formou různých benefitů nebo výhod. Pro malé a střední podniky je to sice finančně náročné, ale na druhou stranu by pro ně bylo dražší hledat a zaučovat nového zaměstnance. Pokud budou stávající zaměstnanci spokojení, nebudou mít důvod odcházet ke konkurenci. Co se týká nových zaměstnanců tak bych doporučovala především spolupráci se školami. Tak si firma vychová svého zaměstnance prakticky od začátku, čímž získá zaměstnance, který bude plně kvalifikovaný pro výkon dané práce. Velkým problémem je, že učňů ubývá a řemeslné obory v posledních letech vůbec netáhnou. Nedostatkem adeptů na učňovské pozice se začalo už před časem zabývat ministerstvo školství. „Chceme motivovat zaměstnavatele ke spolupráci se školami. Ti zaměstnavatelé, na jejichž pracovištích bude probíhat praktická výuka, budou moci čerpat finanční prostředky ze státního rozpočtu,“ uvedl bývalý ministr školství Ondřej Liška. Je však nezbytná také motivace žáků a jejich rodičů. Není nutné za každou cenu tlačit své potomky na učebně náročné obory, když mohou být spokojení a prospěšní právě na učebním oboru. V praxi si dnes řemeslník vydělá 3 x až 4 více, než například začínající učitel či právník.
62
6. Diskuze Problematika malých a středních podniků, jejich zakládání, financování a podpory, které mohou čerpat, jsou v současnosti často diskutovaným tématem. Velký přinos v této oblasti měl vstup ČR do EU, protože právě Evropská unie se touto problematikou velmi zabývá a snaží se vytvářet opatření a programy, které napomohou rozvoji MSP. Všechno má samozřejmě své výhody i nevýhody. Nad výše uvedenými doporučeními by šlo dlouze diskutovat. Nejvíce otázek vyvstává ohledně programu JEREMIE a to především proto, že jeho konečná podoba ještě není známa. Je tedy otázkou, jak moc bude využitelný právě pro začínající podnikatele a jaký zájem ze strany podnikatelů o čerpání tohoto druhu podpory vůbec bude. Pokud se však naplní předběžné informace a podaří se program zrealizovat podle návrhu, bude se jednat o program, který přinese nový způsob financování pro MSP. Celkově je problematika financování malých a středních podniků velmi významná, což tento výzkum jenom potvrdil. Jak je již naznačeno výše, je těžké najít řešení problému začínajících podnikatelů s nedostatkem finančních prostředků. Banky si nemohou dovolit mít velké množství rizikových úvěrů, proto úvěry pro začínající podnikatele poskytují s velkou opatrností. Stát a fondy EU bohužel na financování počátečního kapitálu MSP nestačí.
Začínající
podnikatel
může
do
podniku
najít
jiného
investora,
který podnikateli poskytne počáteční kapitál. Většinou však investor vyžaduje určitý podíl ve firmě. Vyvstává však tady problém s nalezením takovéhoto investora a navíc mají často podnikatelé obavy z příliš velkého vlivu „třetí osoby“ na firmu. Proto většina podnikatelů financuje počátek podnikání převážně z vlastních zdrojů případně z půjček od rodiny nebo přátel. Tento problém je dlouhodobý a ani do budoucna nepředpokládám nějakou razantnější změnu v této oblasti. Doporučení týkající se zefektivnění činnosti rejstříkových soudů je dle mého názoru potřebné. Na druhou stranu by se jednalo o poměrně drahou záležitost. Bylo by potřebné najmout specialisty na provedení analýzy a zpracování návrhu řešení. Nejnákladnější by pak s největší pravděpodobností byla realizace návrhu. Pokud by však ke zlepšení stávajícího stavu došlo, bylo by to oceňováno jak ostatními zeměmi EU, tak i samotnými podnikateli. Co se týká větší propagace institucí, které poskytují začínajícím podnikatelům poradenství a další služby, považují to za velmi důležité. Tyto informace si sice zájemci o podnikání mohou najít na internetu, ale mnozí z nich nemusí mít počítač nebo nemusí 63
umět ovládat internet. Navíc mnou navrhované řešení nepředstavuje vysoké náklady, protože inzerce v krajských nebo městských měsíčnících nebývá tak nákladná ve srovnání s jinými periodiky. Získávání zpětné vazby od podnikatelů, kteří při zakládání podniku využili služeb některé z institucí je velmi důležité. Někdo by samozřejmě mohl namítnout, že to instituce zbytečně zatěžuje a čas, který na to využijí, mohly využít lépe. Pokud však nebudou vědět, zda byli podnikatelé s jejich službami spokojeni, nebudou moci nic změnit k lepšímu. Nelze
zapomínat,
že
i
podpora
je
v konečném
důsledku
pouze
produkt,
který se tyto instituce snaží svým klientům, tedy firmám prodat. Stejně jako u jiných produktů se tedy nesmí zapomínat na závěrečnou fázi prodeje a to zjištění spokojenosti s produktem. Tento výzkum byl prováděn na podzim roku 2008, od té doby se však situace podstatně změnila. Díky hospodářské recesi došlo k útlumu průmyslu. Po výrobcích mnoha odvětví není poptávka, což neovlivňuje jen velké firmy, ale velký dopad to má i na malé a střední podniky. Problémy velkých podniků jsou většinou hodně vidět. Noviny běžně píší o tom, že má určitý podnik problémy a musel propustit mnoho zaměstnanců. Malé a střední podniky už bohužel tak vidět nejsou. Pro média je určitě zajímavější skutečnost, že firma propustila 50 zaměstnanců, než když propustila jednoho nebo dva. Je, ale potřeba zohledňovat význam malých a středních podniků pro ekonomiku a také jejich počet a podíl na HDP země. Pokud by se mnoho malých a středních podniků dostalo do takových problémů, že by musely svou činnost ukončit, mělo by to velmi negativní vliv jak na HDP, tak i na celkovou zaměstnanost. Proto je nutné se jejich problémy zabývat a snažit se jim co nejvíce pomoci překonat nedostatek poptávky po jejich produktech vyvolaný hospodářskou krizí.
64
7. Závěr Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení problematiky zahájení podnikatelské činnosti malého a středního podniku z hlediska náročnosti administrativních povinností a zejména možností financování podniku při jeho založení. Dílčím cílem pak bylo navržení opatření a doporučení ke zlepšení stávající situace v oblasti zakládání a financování malých a středních podniků. Proto, aby byl tento cíl naplněn, byl nejdříve proveden průzkum mezi bankami působícími v České republice. Bylo zjišťováno, zda banky poskytují nějaký úvěr nebo jiný zdroj financování pro začínající malé a střední podnikatele. Nalezeny byly dva možné úvěry, jeden z nich poskytuje Česká spořitelna, jedná se o termínovaný úvěr z balíčku PROFIT, druhý poskytuje GE Money bank, a to kontokorentní úvěr Mini Flexi Business. Oba tyto úvěry byly srovnány z hlediska jejich výhod a nevýhod. Porovnáním výše poplatků se jevil jednoznačně lépe úvěr od České spořitelny. Při srovnání podmínek pro poskytnutí úvěru a výše poskytnuté částky vyšel lépe kontokorentní úvěr od GE Money bank. Kromě průzkumu mezi českými bankami byl pro naplnění cíle práce proveden také průzkum trhu a to konkrétně formou dotazníkového šetření. To proběhlo ve Zlínském kraji. Tento kraj je velmi rozmanitý. Jsou zde sloučeny 3 rozdílné celky Valašsko, Slovácko a Haná. Na jedné straně kraj prochází velkým vývojem, na straně druhé jsou zde však stále oblasti, které za tímto vývojem zaostávají. I přesto je to však kraj s velkým potenciálem do budoucna. Průzkum probíhal formou dotazníku, který byl respondentům rozesílán emailem. Celkem bylo rozesláno 400 dotazníků (do každého ze 4 okresů 100). Návratnost dotazníku byla 25 %. Výsledky výzkumu ukázaly několik problematických oblastí, které se ve výsledcích vícekrát opakovaly. Mnoho respondentů v této souvislosti uvádělo přílišnou byrokracii a legislativu, což jsou tradičně velmi diskutovaná téma. V této oblasti však ze strany státu došlo k výraznému zlepšení, což se bohužel ve výsledcích dotazníku nemohlo zobrazit, protože toto zlepšení ve formě systému Centrálních registračních míst a možnosti elektronického podání do Živnostenského rejstříku bylo zavedeno až od roku 2006, zatímco většina respondentů zakládala svůj podnik dříve. Dalším velkým problémem je právě financování podniku při jeho založení. Téměř všichni respondenti uvedli jako hlavní zdroj financování vlastní zdroje. Naopak cizí zdroje 65
tzn. bankovní úvěry, leasing nebo podpory podnikání neuvedlo ani 50 % respondentů. Tento výsledek byl ještě potvrzen v rámci otázky zabývající se dostupností bankovních úvěrů. Přes 80 % respondentu totiž uvedlo, že bankovní úvěry jsou spíše nedostupné nebo nedostupné. Tento výsledek jen dokazuje, že je potřeba se této problematice věnovat, protože podnikatel, kterému se nepodaří získat dostatek finančních prostředků, od možnosti podnikání nejspíše ustoupí. Na základě provedených výzkumů a doporučených opatření považuji cíl této diplomové práce za splněný. Práce napomohla k lepšímu poznání a pochopení problematiky
zakládání
a
financování
malých
a
středních
podniků.
Pomohla
také k hlubšímu poznání jejich potřeb a problémů. Jednoznačným doporučením je zvýšení pozornosti věnované právě malým a středním podnikům. Snaha odstraňovat bariéry jejich vzniku i dobrého fungování. Zároveň je potřeba zkvalitňovat podnikatelské prostředí a provádět obdobné průzkumy, tak aby vytvořené opatření byly co nejefektivnější a nejlepší právě pro podnikatele.
66
Literatura [1]
KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi - Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. 1. vyd. Brno : Computer press a. s., 2005. 148 s. ISBN 80251-0882-1.
[2]
KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. 1. vyd. Praha: Computer Press a. s., 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0
[3]
MALACH Antonín., a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada publishing a. s., 2005. 528 s. ISBN 80-247-0906-6.
[4]
MALÁTEK, V., Metodologie marketingového výzkumu. 1. vyd. Karviná: OPF SU, 2001, 110 s. ISBN 80-7248-119-3
[5]
PETŘÍČEK, Václav. Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. 1. vyd. Praha: Corona, s. r. o., 2006. 120 s. ISBN 80-903363-6-1.
[6]
RAMÍK, J., ČEMERKOVÁ, Š., Kvantitativní metody B – statistika. 1. vyd. Karviná: OPF SU, 2003, 206 s. ISNB 80-7248-198-3
[7]
ROBBINS, Stephen. Business.today - The new world of business. 1st edition. San Diego: Harcourt College Publishers, 2001. 486 s. ISBN 0-03-031322-8.
[8]
SYNEK, Miroslav. Manažerská ekonomika. 3. aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2003. 466 s. ISBN 80-247-0515-X.
[9]
SYNEK, Miroslav. Podniková ekonomika. 4. přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 80-7179-892-4.
[10]
VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2.
[11]
WAGNEROVÁ, Eva, ŠEBESTOVÁ, Jarmila. Podnikání v malé a střední firmě. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2007. 221 s. ISBN 978-80-7248-441-6.
67
[12]
WAGNEROVÁ, E., MARKOVÁ, V. Vývoj malých a středních podniků v ČR a na Slovensku. 1. vyd. Karviná: Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2003. ISBN 80-7248-216-5.
[13]
ŽIVĚLOVÁ, I., ZICHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. 1. vyd. Brno: B.I.B.S., a. s., 2004. 78 s. ISBN 80-86575-15-2
Internetové zdroje [14]
BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008 [cit. 200902-28]. Dostupný z WWW: .
[15]
BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008 [cit. 200903-01]. Dostupný z WWW: .
[16]
BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008 [cit. 200803-07]. Dostupný z WWW: .
[17]
BusinessInfo.cz – Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2003 [cit. 200902-26]. Dostupný z WWW: .
[18]
BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008 [cit. 200905-17].
Dostupný
z
WWW:
kraj/charakteristika-zlinskeho-kraje/1000935/40931/>. [19]
Czech
POINT
[online].
2007
[cit.
2009-03-07].
Dostupný
z
WWW:
. [20]
Česká spořitelna [online]. 2009 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: .
[21]
ČSOB - Klub úspěšných podnikatelů [online]. 2009 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW: . 68
[22]
Doing Business - Measuring business regulations [online]. 2009 [cit. 2009-04-02]. Dostupný z WWW:.
[23]
Euroservis
[online].
2007
[cit.
2009-03-07].
Dostupný
z
WWW:
. [24]
GE Money Česká republika [online]. 2001-2009 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: .
[25]
Hospodářská komora České republiky [online]. 2008 [cit. 2009-03-07]. Dostupný z WWW:.
[26]
Ipodnikatel.cz - Specializovaný portál pro začínající podnikatele [online]. 2007 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW: .
[27]
Jihomoravské inovační centrum [online]. 2009 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW:
vlastnictvi/jak-zacit-inovacne-podnikat.html>. [28]
Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2005 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW: .
[29]
Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2008 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW: .
[30]
Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2008 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW: .
[31]
Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2009 [cit. 2009-03-07]. Dostupný z WWW: .
[32]
Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2008 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: .
[33]
Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2007 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: . 69
[34]
Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2007 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: .
[35]
Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2007 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: <download.mpo.cz/get/28870/31063/330937/priloha004.pdf>.
[36]
Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2005 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW: .
[37]
Okno do kraje - magazín o životě a dění ve Zlínském kraji [online]. 2006 [cit. 2009 -05-17]. Dostupný z WWW: .
[38]
Svaz průmyslu a dopravy v ČR [online]. 2005 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW: .
[39]
Zlínský kraj - Informační portál [online]. 2002 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW:.
[40]
Zlínský kraj - informační portál [online]. 2002 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW:.
[41]
Zlínský kraj - informační portál [online]. 2002 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW:.
[42]
Zlínský kraj - informační portál [online]. 2002 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW:.
[43]
Zlínský kraj - informační portál [online]. 2002 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW:.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník 70
Seznam tabulek TABULKA 3.4.1................................................................................................................................................. 45 TABULKA 3.4.2................................................................................................................................................. 45 TABULKA 3.4.3................................................................................................................................................. 46 TABULKA 3.4.4................................................................................................................................................. 47 TABULKA 3.4.5................................................................................................................................................. 47 TABULKA 3.4.6................................................................................................................................................. 48 TABULKA 3.4.7................................................................................................................................................. 49 TABULKA 3.4.8................................................................................................................................................. 50 TABULKA 3.4.9................................................................................................................................................. 51 TABULKA 3.4.10............................................................................................................................................... 52 TABULKA 3.4.11............................................................................................................................................... 53 TABULKA 3.4.12............................................................................................................................................... 54 TABULKA 3.4.13............................................................................................................................................... 54 TABULKA 3.4.14............................................................................................................................................... 55 TABULKA 3.4.15............................................................................................................................................... 56 TABULKA 3.4.16............................................................................................................................................... 56 TABULKA 3.4.17............................................................................................................................................... 57 TABULKA 3.4.18............................................................................................................................................... 57
71
Seznam grafů GRAF 1 MÍSTO PODNIKÁNÍ ................................................................................................................. PŘÍLOHA 3 GRAF 2 POČET ZAMĚSTNANCŮ .......................................................................................................... PŘÍLOHA 3 GRAF 3 PRÁVNÍ FORMA PODNIKÁNÍ................................................................................................... PŘÍLOHA 3 GRAF 4 VZNIK NÁPADU NA OBOR PODNIKÁNÍ ................................................................................... PŘÍLOHA 3 GRAF 5 VNÍMANÁ ÚROVEŇ BYROKRACIE .......................................................................................... PŘÍLOHA 3 GRAF 6 ZDROJE FINANCOVÁNÍ .......................................................................................................... PŘÍLOHA 3 GRAF 7 DOSTUPNOST BANKOVNÍHO ÚVĚRU ...................................................................................... PŘÍLOHA 3 GRAF 8 ČERPÁNÍ PODPORY Z FONDŮ EU........................................................................................... PŘÍLOHA 3 GRAF 9 VYUŽITÍ SPECIALIZOVANÉ INSTITUCE PŘI ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU ....................................... PŘÍLOHA 3 GRAF 10 SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI INSTITUCE ............................................................................. PŘÍLOHA 3 GRAF 11 ZAMĚSTNÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ............................................................................................ PŘÍLOHA 3 GRAF 12 OBTÍŽNOST NALEZENÍ KVALIFIKOVANÝCH ZAMĚSTNANCŮ .............................................. PŘÍLOHA 3 GRAF 13 DOBA STABILIZACE FIRMY .................................................................................................. PŘÍLOHA 3 GRAF 14 PROSTORY K PODNIKÁNÍ ..................................................................................................... PŘÍLOHA 3 GRAF 15 STÁŘÍ TECHNOLOGIE .......................................................................................................... PŘÍLOHA 3
72
Seznam obrázků OBRÁZEK 3.1.1 ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKU ........................................................................................... 30
73
Seznam příloh Příloha 1
Dotazník
Příloha 1
Příloha 2
Předmět podnikání podle OKEČ
Příloha 2
Příloha 3
Grafické znázornění výsledků vzešlých z výzkumu
Příloha 3
74
Přílohy Příloha 1
Dotazník
Vážená paní, vážený pane, Kvůli výzkumu, který provádím v rámci mé diplomové práce, jsem si Vás dovolila požádat o vyplnění přiloženého dotazníku. Předem Vám děkuji za čas, který strávíte vyplněním dotazníku. Díky tomu přispějete ke zmapování problémů se založením a financováním podniku ve Zlínském kraji. Vyplněním dotazníku souhlasíte s tím, aby údaje z něj získané, byly použity výhradně pro účely výzkumu v rámci diplomové práce Bc. Pavly Krpenské. Předem děkuji za Vaši spolupráci.
1. Místo podnikání? Okres Zlín Okres Uherské Hradiště Okres Kroměříž Okres Vsetín 2. Počet zaměstnanců? 0-10 11-50 51-250 Více 3. Právní forma podnikání? Živnost s. r. o. a. s. v. o. s. k. s. Družstvo Jiné 4. Jaký je obor Vašeho podnikání?
5. Ve kterém roce byla Vaše firma založena?
Příloha 1
6. Jak vznikl nápad na obor Vašeho podnikání?
7. Definujte 3 hlavní problémy, se kterými jste se setkali při zakládání Vašeho podnikání: a) b) c) 8. Na následující škále vyznačte Vámi vnímanou úroveň byrokracie při zakládání podnikání: nízkou
1
2
3
4
5
vysokou
9. Definujte 3 hlavní finanční zdroje pro založení Vaší firmy: a) b) c) 10. Na následující škále vyznačte Vámi vnímanou dostupnost bankovního úvěru pro začínajícího podnikatele: 1
nízkou
2
3
4
5
vysokou
11. Využili jste při zakládání podniku také fondy Evropské unie? Ano
Ne o Pokud ano, uveďte konkrétní program:
12. Využili jste při zakládání pomoci specializovaných institucí? (např. podnikatelské inkubátory, živnostenský úřad, obchodní komora atd.)
Ano
Ne o Pokud ano, uveďte konkrétní instituci: o Pokud ano, jak jste byli s touto institucí spokojeni? Velmi nespokojeni
1
2
Příloha 1
3
4
5
Velmi spokojeni
13. Jak dlouho trvalo, než se Váš podnik stabilizoval?
14. Zaměstnáváte nějaké pracovníky?
Ano
Ne o Pokud ano, vyznačte na následující škále obtížnost nalezení kvalifikované pracovní síly: Velmi snadné
1
2
3
4
5
Velmi obtížné
15. Prostory k podnikání
Vlastní
Pronajaté o Uvažuji o vlastních prostorách o Neuvažuji o vlastních prostorách
16. Stroje a zařízení
Většina technologie (více než 60 %) je mladší 5 let
Většina technologie je starší 5 let
Děkuji za Váš čas, strávený vyplňováním tohoto dotazníku, a přeji krásný zbytek dne!!!
Příloha 1
Příloha 2
Předmět podnikání podle OKEČ
Tabulka č. 2.1: Přehled firem účastnících se na výzkumu členěných dle kategorie OKEČ PŘEHLED SEKCÍ, SUBSEKCÍ A ODDÍLŮ PDF A ZEMĚDĚLSTVÍ, MYSLIVOST, LESNICTVÍ 01 - Zemědělství, myslivost a související činnosti
3
PDF D ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL DA VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ 15 - Výroba potravinářských výrobků a nápojů
2
DC VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ 19 - Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi DD ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEAŘSKÝCH VÝROBKŮ KROMĚ NÁBYTKU 20 - Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku DG VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN
2
6
24 - Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DH VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ
4
25 - Výroba pryžových a plastových výrobků
1
DI VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ 26 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
2
DJ VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍCH A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ 28 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení)
2
DK VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J. N. 29 - Výroba a opravy strojů a zařízení j. n.
3
DL VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ 31 - Výroba elektrických strojů a zařízení j. n.
3
33 - Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů
1
DM VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ 34 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů
1
35 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení
2
DN ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL J. N. 36 - Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n.
4
PDF E VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU A VODY 40 - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie
2
PDF F STAVEBNICTVÍ 45 - Stavebnictví PDF G OBCHOD; OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL A VÝROBKŮ PRO OSOBNÍ POTŘEBU A PŘEVÁŽNĚ PRO DOMÁCNOST 50 - Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot
8
8
51 - Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel)
5
52 - Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu
5
PDF H UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ 55 - Ubytování a stravování
9
Příloha 2
PDF I DOPRAVA, SKLADOVÁNÍ A SPOJE 60 - Pozemní a potrubní doprava
3
62 - Letecká a kosmická doprava PDF K ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ A PRONÁJMU; PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI
1
70 - Činnosti v oblasti nemovitostí 71 - Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
3 1
72 - Činnosti v oblasti výpočetní techniky
4
74 - Ostatní podnikatelské činnosti
12
PDF M VZDĚLÁVÁNÍ 80 - Vzdělávání
1
PDF N ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE; VETERINÁRNÍ ČINNOSTI 85 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti
3
PDF O OSTATNÍ VEŘEJNÉ, SOCIÁLNÍ A OSOBNÍ SLUŽBY 93 - Ostatní činnosti
2
Zdroj: vlastní zjišťování
Příloha 2
Příloha 3
Grafické znázornění výsledků vzešlých z výzkumu
Graf 1 Místo podnikání
Zdroj: vlastní propočty
Graf 2 Počet zaměstnanců
Zdroj: vlastní propočty
Graf 3 Právní forma podnikání
Zdroj: vlastní propočty
Příloha 3
Graf 4 Vznik nápadu na obor podnikání
Zdroj: vlastní propočty
Graf 5 Vnímaná úroveň byrokracie
Zdroj: vlastní propočty
Graf 6 Zdroje financování
Zdroj: vlastní propočty
Příloha 3
Graf 7 Dostupnost bankovního úvěru
Zdroj: vlastní propočty
Graf 8 Čerpání podpory z fondů EU
Zdroj: vlastní propočty
Graf 9 Využití specializované instituce při zakládání podniku
Zdroj: vlastní propočty
Příloha 3
Graf 10 Spokojenost se službami instituce
Zdroj: vlastní propočty
Graf 11 Zaměstnávání pracovníků
Zdroj: vlastní propočty
Graf 12 Obtížnost nalezení kvalifikovaných zaměstnanců
Zdroj: vlastní propočty
Příloha 3
Graf 13 Doba stabilizace firmy
Zdroj: vlastní propočty
Graf 14 Prostory k podnikání
Zdroj: vlastní propočty
Graf 15 Stáří technologie
Zdroj: vlastní propočty
Příloha 3
