MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN Fakulta lesnická a devaská BAKALÁSKÁ PRÁCE

MENDELOVA ZEM D LSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN Fakulta lesnická a d eva ská

________________________________________________________________

BAKALÁ SKÁ PRÁCE

Projekt zalesn ní zem d lských p d v katastrálním území obce Dob enice The project of agricultural land afforestation at the cadastral area of Dob enice.

Vypracoval: Maxa Václav Vedoucí práce: Prof. Ing. Old ich Mauer, DrSc. Pracovišt : Ústav zakládání a p st ní les

________________________________________________________________ 2005 – 2006

1

Abstrakt Maxa V., Projekt zalesn ní zem d lských p d v katastrálním území obce Dob enice. V katastrálním území obce Dob enice je plánováno zalesn ní zem d lských p d o celkové vým e 27,17 ha a vytvo ení soustavy mysliveckých polí ek na ploše 1,1 ha. D vodem zalesn ní t chto pozemk je výstavba dálnice D11. Hlavní cíle budoucích lesních porost jsou produkce d evní hmoty, tlumení hluku, vytvo ení p íznivého prost edí pro zv . Realizací projektu se p edpokládá zlepšení životního prost edí v dané lokalit . Projekt je zpracován v etn ekonomických kalkulací. zalesn ní zem d lských p d protihluková ochrana zv

životní prost edí

Abstract Maxa V., The project of agricultural land afforestation at the cadastral area of Dob enice. At the cadastral area of Dob enice the afforestation of agriculture soils is planned at total area 27,17 ha together with introduction of gamekeepers fields‘ system at area of 1,1 ha. The reason for afforestation of these forest stands is a construction of the highway number D11. The main purpose of the forest stands is to produce wood, muffle noise, create positive environment for wildlife. The realization of this project supposes the improvement of environment at the given locality. The project also includes economical calculation. the afforestation of agricultural land the protection against noise wildlife environment

2

Pod kování

Za odbornou spolupráci p i zpracování mé bakalá ské práce d kuji: Ing. Nehyba Jaromír, Lesprojekt s. r. o. Polívka Martin, DiS., UHÚL Brandýs nad Labem, pobo ka Hradec Králové Ing. Voltr Radek, Agrodružstvo Lhota pod Lib any Ing. He man Ladislav, OSEVA UNI, a.s. Prouza Michal, DiS., Lesní hospodá ství Kinský dal Borgo, Chlumec nad Cidlinou Ing. Hr za Petr, MZLU v Brn , Fakulta lesnická a d eva ská, Ústav lesnických staveb a meliorací Mgr. Pourová Ilona, Magistrát m sta Hradec Králové

Zvláštní pod kování za odborné vedení p i zpracovávání práce a za poskytnuté cenné rady a p ipomínky pat í vedoucímu bakalá ské práce Prof. Ing. Old ichu Mauerovi, DrSc.

3

Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci na téma: Projekt zalesn ní zem d lských p d v katastrálním území obce Dob enice zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zve ejn na v souladu s § 47b Zákona . 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovn

Mendelovy zem d lské a lesnické univerzity v Brn ,

zp ístupn na ke studijním ú el m ve shod s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby záv re ných prací. Autor kvalifika ní práce se dále zavazuje, že p ed sepsáním licen ní smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že p edm tná licen ní smlouva není v rozporu s oprávn nými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit p ípadný p ísp vek na úhradu náklad spojených se vznikem díla dle ádné kalkulace.

__________________ V Dob enicích, dne: 13. 4. 2006

Maxa Václav

4

1. Úvod a cíl práce Projekt zalesn ní zem d lských p d v katastrálním území obce Dob enice se zabývá zalesn ním zem d lsky intenzivn Pot eba zalesn ní t chto pozemk

obhospoda ovaných pozemk .

vyvstává zejména v souvislosti s výstavbou

dálnice D11, jejíž trasa povede ve vzdálenosti 150 m od jižního okraje obce Dob enice. Výstavbou dálnice se nepochybn zhorší životní podmínky obyvatel obce. V d sledku automobilové dopravy se p edpokládá zvýšení hladiny hluku a zvýšení podílu prachových ástic a výfukových plyn v ovzduší. Dále nepochybn dojde ke zhoršení životního prost edí zv e. Cílem projektu je zalesn ní souvislých zem d lských pozemk o rozloze 27,17 ha a vytvo ení hospodá ského typu lesa, který bude snižovat hladinu hluku a zplodin z automobilové dopravy, a dále povede ke zlepšení životního prost edí ve prosp ch zv e. V hodnoceném území bude

navrženo k zalesn ní souvislými lesními

porosty 27,17 ha, bude navržena sí mysliveckých polí ek 1,10 ha spolu s jejich využitím. Celková plocha hodnoceného území bude rozd lena do t ech oddíl . Každý z t chto oddíl

bude svým funk ním zam ením odlišný od ostatních

zejména v koncepci prostorové a druhové skladby d evin. První oddíl, který se rozkládá na jih od obce a jehož jižní okraj sousedí se severním okrajem dálnice a východní partie p iléhají k hospodá skému lesu, má za cíl snížit p sobení hluku, prašnosti a emisí výfukových plyn . Z druhého oddílu, který je situován jižn od trasy dálnice a napojuje se svou jižní a východní hranicí na již existující hospodá ský les, bude vytvo en klasický typ lesa hospodá ského s ochrannou funkcí p ilehlých lesních porost . Na t etím oddíle, který svým severním okrajem navazuje na jižní okraj obce, západním a severozápadním okrajem sousedí s hospodá ským lesem a jehož jižním okrajem prochází trasa dálnice, bude založen typ hospodá ského lesa se zam ením na zkvalitn ní životních podmínek zv e, a dále zde bude založena soustava mysliveckých polí ek. V rámci zp ístupn ní celého území bude navržena dopravní sí vycházející

5

z využití p vodního stavu dopravní sít , s napojením na již stávající lesní dopravní sí , s dopln ním dopravní sít cestami novými. Na projektové úrovni budou ešeny výše uvedené úpravy, pouze stav dopravní sít

bude ešen na obecné úrovni

optimaliza ních návrh . Zales ování

souvislých

zem d lsky

intenzivn

obhospoda ovaných

pozemk bude p edevším vycházet ze stanovištních podmínek. Do druhové skladby budou navrženy d eviny, které svou prostorovou skladbou povedou k výše stanoveným cíl m a budou vyhovovat stanovištním podmínkám. V neposlední ad budou vy ísleny celkové náklady na realizaci celé akce.

6

2. Obecn 2.1. P írodní podmínky 2.1.1. Charakteristika p írodní lesní oblasti – Polabí P írodní lesní oblast zahrnuje úvaly p i Labi a dolním Pooh í a plošiny neboli tabule okrajových pásem. Oblast Polabí je erozn nejnižší ástí eské tabule. Hydrologicky pat í lesní oblast k povodí Labe – Severní mo e. Systém tekoucích vod i rybni ní soustava jsou v oblasti dosti bohaté. V oblasti se nachází chrán ná oblast p irozené akumulace vod Severo eská k ída (11,7 % rozlohy lesní oblasti) a chrán ná oblast p irozené akumulace vod Východo eská k ída (4,7 % rozlohy lesní oblasti). P evládá klima s dlouhým teplým a suchým létem, krátkou, mírn teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sn hové pokrývky. Pr m rná ro ní teplota se pohybuje v rozmezí 7,5 – 9,1 oC a ro ní srážkový úhrn iní 480-700 mm. V oblasti p evládá semiaridní klima. Geologicky náleží Polabí p evážn do eské k ídové pánve. Sedimenty jsou od pískovc , místy glaukonitických a vápnitých, až po jíly a b idlice, jílové nebo glaukonitické slíny, pís ité a vápnité slínovce i pís ité vápence. Zna ný vliv mají kvartérní p ekryvy, z nichž nejp ízniv jší jsou spraše a sprašové hlíny. Mén se uplatnily váté písky, které místy tvo í p esypy. Nejvíce se uplat ují í ní terasy, nivy v tších ek i údolní nánosy potok . Na št rkopíscích a k ídových pískovcích se vyskytují podzoly a podzolované kambizem . Zachované pararendziny (slinovatky) jsou na slínech a slínovcích. Na vápnitých opukových svazích vznikly pararendziny, pop . vápnité kambizem . Na sprašových p ekryvech se vytvo ily

ernozem a hn dozem . Na

sprašových hlínách a št rkohlinitých p ekryvech se vyvinuly luvizem

a

kambizem . Oblast pat í do teplého a relativn suchého klimatického okrsku. Oblast je intenzivn zem d lsky využívaná, lesnatost se pohybuje kolem 15 %.

7

Pr m rný stupe

p irozenosti porost

v lesní oblasti je 3,7 – mírn

nadpr m rný. Nejrozsáhlejší a nejd ležit jší funkce lesa jsou krajinotvorná, p doochranná (proti v trné erozi) a

ist

ekologicko-stabiliza ní vzhledem

k zatížení oblasti intenzivním zem d lstvím a pr myslovou

inností a zárove

malou lesnatostí této nížinné, po staletí využívané krajiny. Nejd ležit jšími st ety zájm

jsou zde liniové a pr myslové stavby, myslivost a lesní hospodá ství a

ochrana p írody na celé vým e les . P evažujícím lesním typem je stupe dubový, nejvíce je zde zastoupena stanovištní ada oglejená 26,1 %, ada kyselá 16,2 %, ada živná 10,6 % a ada obohacená vodou 8 %. Zastoupeny jsou i lesní vegeta ní stupn bukodubový a dubobukový.

2.1.2. Za azení hodnoceného území do geomorfologického systému Geomorfologická jednotka, jejíž sou ástí je hodnocené území, je vylišena na základ morfologie, morfostruktury a geneze reliéfu do šestistup ového systému. Provincie: eská vyso ina Soustava:

eská tabule

Podsoustava: Východo eská tabule Celek: Východolabská tabule Podcelek: Chlumecká tabule Okrsek: Dob enická tabule

2.1.3. Klimatické pom ry Hodnocené území je za azeno do teplé klimatické oblasti T2 (Quitt, 1975). Bližší charakteristika klimatických pom r v oblasti T2 je uvedena v tabulce . 1. Klimatologická stanice, ze které jsou použity klimatické údaje a charakteristiky p i hodnocení daného území, je stanice Hradec Králové. Pr m rné

8

teploty a pr m rné hodnoty srážkových úhrn byly p evzaty z klimatické ady z období let 1901 – 1950. Tab. . 1 Klimatické charakteristiky v hodnoceném území Klimatické charakteristiky Po et letních dn Po et dn s pr m rnou teplotou 10 oC a více Po et mrazových dn Po et ledových dn Pr m rná teplota v lednu (º C) Pr m rná teplota v ervenci (º C) Pr m rná teplota v dubnu (º C) Pr m rná teplota v íjnu (º C) Pr m rný po et dn se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn v zimním období (mm) Po et dn se sn hovou pokrývkou Po et dn zamra ených Po et dn jasných Srážkový úhrn ve vegeta ním období (mm)

T2 50 - 60 160 - 170 100 - 110 30 - 40 -2 až -3 18 - 19 8-9 7-9 90 - 100 200 - 300 40 - 50 120 - 140 40 - 50 350 - 400

Pr m rná teplota vzduchu b hem roku je 5,8 oC, pr m rný ro ní srážkový úhrn iní 588 mm.

2.2. Dopravní sí v hodnoceném území 2.2.1. Posouzení sou asného stavu dopravní sít Vlivem

nevhodného

zem d lských pozemk

intenzivního

zem d lského

v hodnoceném území, zvlášt

obhospoda ování

v sedmdesátých letech

minulého století, došlo p i scelování jednotlivých pozemk

drobných vlastník

k rozorání polních cest a mezí. Do dnešní doby z stala zachována pouze ást p vodní sít lesních i polních cest. V p ípad lesních odvozních cest (dále jen „LOC“) v hodnoceném území se jedná o cesty, které jsou umíst ny p i porostním okraji stávajících lesních porost sousedících se zem d lskými pozemky ur enými k zalesn ní. Technický stav t chto LOC je dobrý. Tyto LOC byly v osmdesátých letech minulého století zrekonstruovány a dnes jsou intenzivn využívány lesním hospodá stvím. Stav v tšiny dochovaných polních cest je pro pot eby dopravy d íví

9

a lesnického hospoda ení naprosto nevhodný. V tšinou se jedná o cesty málo únosné, vytvo ené pojížd ním zem d lské techniky po zem d lských pozemcích.

2.2.2. Návrh vytvo ení sít lesních cest Rekonstrukce ásti stávajících polních cest a jejich p evedení do lesního p dního fondu, výstavba nových lesních cest a jejich za len ní i p ipojení na stávající sí

lesních odvozních cest, je jednou z hlavních podmínek realizace

projektu zalesn ní zem d lsky využívaných p d. V tomto projektu je navržení sít lesních odvozních cest ešeno pouze na úrovni studie. Vlastní rekonstrukce lesních cest by m la probíhat podle projektové dokumentace, která bude vypracována pouze za tímto ú elem. Jedním z nejd ležit jších úkol

p edcházejících vlastnímu zales ování

jednotlivých ploch je jejich dopravní zp ístupn ní. P evedením dot ených zem d lských pozemk

na pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa se tyto stanou

sou ástí lesního p dního fondu, a tudíž se p edpokládá vybudování sít lesních odvozních cest. Z ásti se bude jednat o zpevn ní

stávajících polních cest

p evedených do lesního p dního fondu, dále se p edpokládá vytvo ení odvozních lesních cest nových (viz mapová p íloha . 1). Dopravní zp ístupn ní lesních porost

bude zajišt no lesními odvozními

cestami typu 1L 4,0 / 30. Jedná se zpravidla o jednoproudé ú elové komunikace vytvá ející dopravní spojení uvnit lesních komplex , umož ující zp ístupn ní lesa silni ními dopravními prost edky a r znými speciálními pracovními a dopravními mechanismy. Jsou ur eny k odvozu d íví, doprav osob, materiálu, pro pr jezd speciálních vozidel. Z dopravního hlediska zaru uje celoro ní nebo sezónní provoz (Hrubešová, 1995). Hodnocené území se nachází v rovinném terénu do sklonu spádnic 10 %. Základní zásadou je umís ování odvozních cest doprost ed zp ístup ovaného území, aby se dosáhlo jejich maximální ú innosti. Maximální rozestup odvozních cest nemá p ekra ovat 1000 m, ale lze jej pod ídit

10

optimaliza ním výpo t m dopravních náklad , p edevším p ibližovacích, se zapo ítáním finan ních náklad na stavbu a údržbu odvozních cest (Hanák, 2002). Vzhledem ke sklonu a tvaru reliéfu terénu lze projektované cesty vést tak, že budou minimalizovány výkopové a násypové práce a podélné a p í né p esuny hmot. Materiály jednotlivých vrstev vozovky musí odpovídat

SN 736121 –

736130. Celková mocnost vozovky, skládající se ze t í vrstev, je navržena na 450 mm. Nejspodn jší vrstva št rkopísku o tlouš ce 150 mm bude rozvrstvena na niveletu zemní plán . St ední vrstva je tvo ena 150 mm vibrovaného št rku a horní obrusnou vrstvu o tlouš ce 150 mm tvo í mechanicky zpevn né kamenivo. Násypové svahy jsou navrženy ve sklonu 1 : 1,5. Návrhové prvky lesní odvozní cesty typu 1L 4,0 / 30 jsou uvedeny v tab. . 2. Tab. . 2 Návrhové prvky lesní odvozní cesty 1L 4,0 / 30 Návrhové prvky

Ozna ení cesty 1L 4,0 / 30

Ší ka jízdního pruhu v m

4,0

Návrhová rychlost v km / h

30

Maximální podélný sklon v %

10 - 12

Minimální R v trase bez snížené návrhové rychlosti

25,0

Minimální hloubka p íkop pod plání v cm - trojúhelníkový

30,0

11

2.3. Problematika zales ování nelesních p d Zales ování nelesních p d

se velmi liší od obnovy lesa na stávajících

lesních p dách. Realizace zalesn ní je ovlivn na celým komplexem biotických a abiotických faktor daného prost edí. Jedním z negativních faktor

je rozorání p dního horizontu, což má

za následek vyvolání podstatných zm n v textu e p dy, ve složení p dní mikroflóry a v p ízemním bylinném pat e. Oproti p vodním spole enstv m je po et p dních mikroorganism

vlivem hnojení a provzdušn ní p dy n kolikanásobn

vyšší.

Zárove se svým složením p dní edafon liší od lesního p dního edafonu. Další výrazné zm ny se týkají i bylinného a mechového patra. Zde došlo k p em n na polní i rumištní kultury. Dále výrazn stoupá acidita p dního prost edí, trofnost a fytotoxicita. Vysoká trofnost stanovišt

se projevuje zejména negativním

ovlivn ním r stu ko enového systému, zvlášt menší tvorbou biomasy (až o 40 %) jemných ko en . Ko enový systém je v porovnání s výškou nadzemní

ásti

(hodnoty Indexu p) podstatn menší. Vytvá í se menší množství ko enových v tví, tyto jsou i slabší a kratší (Mauer, 2006). U v tšiny d evin se vytvá í pouze m lký povrchový ko enový systém. S rozvojem zem d lských technologií dochází k obtížn prognózovatelným zm nám v p dním profilu (nap íklad zhutn ní spodních vrstev nasazením t žké mechanizace, deflace jemných p dních ástic, absence mykorrhizy (Vacek, 2005). Dalším limitujícím faktorem

zales ovaných ploch je bu e . Vzhledem

k vysoké trofnosti stanovišt dochází k pom rn rychlému zabu en ní, a to zejména druhy ruderálními. Tyto druhy jsou charakteristické svými vysokými nároky na insolanci, velmi rychlým vegetativním

i generativním množením a vysokou

tvorbou nadzemní biomasy. Jsou to nap íklad zástupci rod Atriplex, Chenopodium, Arctium, Senecio, Callamagrostis, a další. Negativní p sobení bu en

spo ívá

p edevším v zástinu sadebního materiálu. Takto je ovlivn n pr b h fotosyntézy a dochází ke zpomalení r stu sadebního materiálu. V letním období bu e odebírá svým ko enovým systémem vodu z povrchových vrstev p dy, a tím, zvlášt

12

v letních m sících v období nedostatku deš ových srážek, dochází k vysychání p dního profilu. Odnímání živin z p dy bu ení je dalším výrazným negativním p sobením bu en vliv m bu en

na mladý sadební materiál. V neposlední ad

k negativním

náleží alelopatické ovliv ování p dního prost edí prost ednictvím

ko enových vým šk , které p sobí inhibi n

pro ko eny ostatních rostlin. P i

zales ování zem d lských p d je t eba této problematice v novat zvýšenou pozornost a zabezpe it dostate ný asový náskok sadebního materiálu p ed bu ení. Jednou z odlišností zem d lských ploch ur ených k zalesn ní od holin vzniklých t žbou je jejich umíst ní a plošná vým ra. V tšinou se jedná o plochy v tší než 0,5 ha (i n kolik ha) bez možnosti p íznivého ovlivn ní mikroklimatu sousedním lesním porostem. Na t chto plochách dochází ke zvýrazn ní negativních abiotických vliv , jako jsou v tší teplotní výkyvy, vyšší rychlost proud ní vzduchu, vyšší intenzita slune ního zá ení apod. Velmi d ležitým znakem zem d lských p d je ve v tšin p ípad absence mykorrhizy, která je základem zdárného odr stání sadebního materiálu. P i zales ování zem d lských p d p ímo cílovými d evinami je nutná um lá mykorrhizace ko enového systému sadebního materiálu. Z výše uvedených specifických podmínek stanovišt vyplývá, že zakládání lesa na zem d lských p dách se v ur itých ohledech, zvlášt pak ve volb druhové skladby d evin, liší od klasické obnovy lesa na lesních p dách.

2.3.1 Volba d evinné skladby pro zales ování zem d lských p d Akce zakládání lesa na nelesních p dách by se m la odvíjet v rámci p írod blízkého postupu. M lo by se využívat p irozeného sledu d evin obvyklého v sukcesi a také vhodných strukturálních prvk (Košuli , 2006). Volba druhového složení d evin by m la respektovat p dní podmínky stanovišt , ekologické nároky a r stovou strategii d evin, dále by m la respektovat budoucí tvar a funkce lesa. Základním aspektem výb ru vhodných d evin je typologické len ní. Pro za azení

13

do souboru lesních typ jsou na pozemcích rozhodující nadmo ská výška, p dní podmínky a míra ovlivn ní vodou.

Výb r stanovištn

vhodných d evin se musí ídit t mito legislativními

p edpisy: Zákon . 289/2005 Sb., o lesích a o zm n

a dopln ní n kterých zákon

(lesní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , který v § 31 odst. 1 stanoví pro vlastníka povinnost obnovovat lesní porosty stanovištn

vhodnými

d evinami a vychovávat je v as a soustavn tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo pln ní funkcí lesa. Další podmínkou v souvislosti s p iznáním státní dotace je dodržení minimálního podílu meliora ních a zpev ujících d evin, který vychází z provád cí vyhlášky . 139/2004 Sb., kde je stanoven minimální podíl meliora ních a zpev ujících d evin dle jednotlivých hospodá ských soubor , které se nacházejí na zales ovacích plochách. Na ízení vlády

. 308/2004 Sb., o stanovení n kterých podmínek pro

poskytování dotací na zales ování zem d lské p dy a na založení porost rychle rostoucích d evin na zem d lské p d ur ených pro energetické využití. Pro zales ování zem d lských p d jsou nejvhodn jší d eviny s pionýrskou strategií. Jedná se o d eviny slunné, p ípadn polostinné, které vytvá ejí bohatý ko enový systém, jako nap íklad borovice, mod ín, b íza, osika, je áb, olše. Na velmi rozsáhlých plochách vzr stá p sobení negativních abiotických faktor . Proto d eviny, které jsou ekologicky citlivé (zejména v i mrazu) a klimaxové d eviny by m ly být kultivovány až do lehce stínivých p ípravných porost pionýrských d evin, resp. mod ínu

i borovice s podobnými pionýrskými vlastnostmi, pro

efektivní produkci i do lepších r stových podmínek. O jejich využití podobném pionýr m by se nem lo uvažovat (Košuli , 2005).

14

V tšina d evin vytvá í na zem d lských p dách v d sledku vysoké trofnosti stanovišt plošn rozvinutý ko enový systém, a tudíž m že docházet k nestabilit lesních porost , a proto jejich ohrožení, zejména v trem, stoupá. Toto nebezpe í se zvyšuje se zv tšováním plošné vým ry zakládaných porost . Jednou z d evin, která je z hlediska stability porost

velice, p íznivá je dub. Nejenom zahrani ní

zkušenosti dokladují, že jednou z d evin, která na t chto stanovištích p íliš nem ní architektoniku ko enového systému, je dub. Jeho výsadba v žebrech, by nadzemní ást nemusí být p íliš kvalitní, zajistí mechanickou stabilitu porost (Mauer, 2006). D eviny stinné a polostinné, jako jsou buk nebo jedle, nelze vysazovat na volné a nekryté plochy. Vyplývá to zejména z jejich ekologických nárok . P i výsadb na volnou plochu se projevuje stagnace r stu, škody mrazem a u buku dochází vlivem vysokého oslun ní sazenic k vidli natosti. Tyto d eviny lze vnášet do pro ed ných porost

p ípravných d evin podsadbami s následným dalším pro e ováním a

odstra ováním p ípravných porost . Na ornou p du není vhodné vysazovat smrk ztepilý. Na této p d bývá napadán parazitickými houbami václavkou obecnou (Armillaria mellea Kummer s. L.) a ko enovníkem vrstevnatým (Heterobasidion annosus Bref.), které zp sobují

ervenou hnilobu oddenkové

ásti kmene a

v kone ném d sledku vedou ke zvyšování nestability porost

a k výraznému

snížení doby obmýtí. Vzhledem k vým e a exponovanosti jednotlivých ploch ur ených k zalesn ní a z poznatk nep íliš dobrého vývoje lesních porost

založených na

nelesních p dách v minulých letech metodou p ímého osázení ploch nevhodnými cílovými d evinami bude realizace tohoto projektu na nejv tší zales ované ploše v hodnoceném území vycházet z dvoufázové obnovy lesa. Ta spo ívá v založení p ípravného porostu

v první fázi, které by m lo být v souladu s p írodním

procesem, tzv. druhotnou sukcesí. V následující druhé fázi budou po vytvo ení p íznivého

lesního prost edí p ípravným porostem tvo eným pionýrskými

d evinami, realizovány podsadby p ípravných porost cílovými d evinami. Ostatní plochy ur ené k zalesn ní stanovištn vhodnými cílovými d evinami.

15

budou v první etap osázeny p ímo

D evinná a prostorová skladba jednotlivých ploch

budou odlišné

v závislosti na požadavcích, které budou kladeny na následn

založené lesní

porosty. Problematika d evinné a prostorové porostní skladby zakládaných lesních porost

je podrobn

ešena v kapitole „Vlastní zales ovací projekt zem d lsky

využívaných p d“.

2.3.2. Zales ování zem d lské p dy z hlediska ochrany p írody Z pohledu ochrany p írody je zales ování zem d lských p d v obecné rovin

zna ným p ínosem, p edevším v oblastech krajinotvorby, stabilizace

hydrologických a mikro až makroklimatických podmínek v krajin , ochrany p dy i vod. Rozší ením zalesn ných ploch p edevším v zem d lské krajin

dojde

k posílení biodiverzity krajiny, zlepšení sociálních a ekonomických podmínek venkovského sektoru (Mack , 2006). Ekologické dopady zales ování se výrazn liší podle typu stanovišt . Pokud se jedná zalesn ní orné p dy, je z hlediska zvýšení biodiverzity krajiny její zalesn ní zpravidla vždy ekologicky p ínosné.

2.3.3. Zalesn ní zem d lských p d v závislosti na up ednost ovaných funkcích budoucího lesního porostu Jak již bylo e eno výše, na zales ovaných plochách vznikne hospodá ský typ lesa. Mimo produkce d evní hmoty, zvyšování biodiverzity prost edí, p doochranné, vodohospodá ské, a dalších mimoproduk ních funkcí, má založený lesní porost spl ovat další kritéria. Jsou to p edevším odhlu n ní p ilehlé dálnice a vytvo ení prost edí s cílem podpory zaje í a srn í zv e. Z daných kritérií vyplývá, že každá z ploch by m la být ešena diferencovan na základ preference

16

odlišných kritérií. Skladba d evin, prostorové uspo ádání i zp sob a technologie zalesn ní budou u jednotlivých ploch voleny dle t chto kritérií tak, aby se následný porost co nejvíce blížil stanovenému cíli.

2.3.4. Sadební materiál pro zales ované plochy

Jedním ze základních p edpoklad úsp šného založení lesního porostu je kvalitní sadební materiál a jeho p vod. Kvalita sadebního materiálu zahrnuje celý soubor znak a vlastností, které mohou být exaktn stanovené a m itelné, dále pak vlastnosti nem itelné charakterizované souborem d di ných vloh. Nejd ležit jším znakem je genetická kvalita, která je daná p vodem reproduk ního materiálu. Kvalita morfologická zahrnuje velmi d ležité vn jší m itelné znaky. Kvalita fyziologická charakterizuje znaky vnit ní, které jsou h e m itelné. P i posuzování kvality sadebního materiálu hraje velkou roli i jeho zdravotní stav. Základem pro hodnocení sadebního materiálu je státní norma SN 48 2115: Sadební materiál lesních d evin, platná od roku 1998 a upravená v roce 2002, která udává hlavní morfologické charakteristiky sadebního materiálu. Jedná se o tlouš ku ko enového kr ku sadebního materiálu, maximální v k, výšku nadzemní ásti, minimální pom r objemu ko enového systému k objemu nadzemní ásti, minimální podíl objemu jemných ko en v objemu celého ko enového systému a rozp tí délky k lového ko ene. Jemné ko eny jsou charakterizovány jako ko eny, jejichž pr m r je menší než 1 mm. Tyto ko eny jsou p edpokladem p ítomnosti mykorrhizy. Legislativními p edpisy upravujícími požadavky na genetickou kvalitu jsou vyhláška . 139/2004 Sb., kterou se stanoví

podrobnosti o p enosu semen a

sadebního materiálu lesních d evin, o evidenci o p vodu reproduk ního materiálu a podrobnosti o obnov lesních porost a o zales ování pozemk prohlášených za pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa. Touto vyhláškou se mimo jiné stanoví, že p enos reproduk ního materiálu lze provád t v rámci jednotlivých p írodních

17

lesních oblastí. Reproduk ní materiál lze p enášet mezi prvním až tvrtým LVS s výjimkou mimo jiné oblasti Polabí, ve které se nachází hodnocené území. V oblasti Polabí nelze do prvního lesního vegeta ního stupn p enášet reproduk ní materiál ze t etího a tvrtého LVS. Požadavky na kvalitu reproduk ního materiálu jsou uvedeny ve vyhlášce 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon . 149/2003 Sb., o obchodu s reproduk ním materiálem lesních d evin.

2.3.5. Manipulace se sadebním materiálem P i manipulaci se sadebním materiálem je nutné dodržení ur itých pravidel, která p edevším spo ívají v ochran ko enového systému sadebního materiálu p ed p sobením negativních vliv prost edí, jako jsou vysoká rychlost proud ní vzduchu a slune ní zá ení, které mají za následek vysoušení a odumírání jemných ko en . Poškození m že být pozorováno již po n kolika minutách expozice t mto podmínkám. Jemné ko eny mají rozhodující vliv na úsp šnou ujímavost a r st po výsadb . Proto je t eba ko eny sadebního materiálu chránit p i jakékoliv následné manipulaci v etn dopravy. Vhodné je p epravovat sadební materiál v PVC pytlích vyrobených ze speciální fólie, jejichž vn jší strana má pro lepší odrážení sv telných paprsk st íbrnou barvu a z vnit ní ásti barvu ernou. V t chto pytlích lze sadební materiál p ed vlastní výsadbou krátkodob

skladovat. Doprava sadebního materiálu

v p epravkách nebo uložených voln ve vrstvách na dopravním prost edku od místa jeho vyzvednutí na místo ur ení musí být realizována ve vhodné denní dob , nap íklad ve er nebo v noci. Sadební materiál musí být uložen pod plachtou, která brání vysoušení ko en . Maximální výška jedné vrstvy po dobu p epravy m že být 80 cm. Pokud p eprava trvá déle, je nutné vrstvu snížit na 50cm, aby nedošlo k zapa ení sadebního materiálu. Vhodná je ochrana ko enového systému antidesikanty. K mechanickému poškození m že dojít i b hem skládání sadebního materiálu z dopravního prost edku. Bezprost edn po dovezení sadebního materiálu je t eba sadební materiál založit.

18

Nutnost chránit ko eny i b hem vlastní výsadby by m la být samoz ejmostí. P i nedodržení výše uvedených zásad manipulace se sadebním materiálem hrozí nadm rná ztráta vody, zásobních látek, mechanické poran ní a v neposlední ad i jeho úhyn. Výb r kvalitního sadebního materiálu, jeho dobrý zdravotní stav a striktní dodržování zásad manipulace se sadebním materiálem jsou jedním z hlavních p edpoklad úsp šnosti celé zales ovací akce.

2.3.6. Spon a hustota kultur Volba prostorového uspo ádání sadebního materiálu neboli sponu má za úkol co nejoptimáln jší

využití produk ního prostoru sadebního materiálu.

Použití sponu je d ležité jak z hlediska rovnom rného rozmíst ní sadebního materiálu po ploše vedoucí ke zvýšení efektivnosti zales ovacích prací, snížení náklad

na zales ování, tak výhledov

z hlediska racionalizace následných

ochranných i výchovných zásah . Volba sponu závisí na po tu, druhu, a na technologii p stování

sadebního materiálu lesních d evin a na velikosti

osazované plochy. Minimální hektarové po ty sadebního materiálu jsou legislativn upraveny v p íloze . 6 vyhlášky . 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o p enosu semen a sazenic lesních d evin, o evidenci o p vodu reproduk ního

materiálu a podrobnosti o obnov

lesních porost

a

o zales ování pozemk prohlášených za pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa. Pravidelné rozmíst ní sadebního materiálu je ekonomicky výhodné, nebo

usnadní práci p i ochran

a ošet ování kultur, a tím sníží náklady

jednotlivých prací. V tomto prostorovém rozmíst ní budou vysázeny porosty s p ímou výsadbou cílových d evin, porost p ípravných d evin i následné podsadby tohoto porostu d evinami cílovými. Tato problematika je rozvedena hloub ji v kapitole „Vlastní zales ovací projekt“.

19

2.3.7. Pé e o založený lesní porost První roky po výsadb

prochází sadební materiál stádiem adaptace na

podmínky nového prost edí. V d sledku p esazení dochází k ur itým anomáliím v r stu, což se projevuje zvlášt stagnací r stu vrcholových výhon . Toto stádium je ozna ováno jako šok z p esazení. Adaptace sadebního materiálu bývá pom rn dlouhodobý proces, zatímco šok a jeho d sledky se projevují jen jeden až t i roky po výsadb . Za ur itých situací u n kterých d evin však byly následky šoku patrné ješt po dvaceti letech. Jeho délka má zna ný hospodá ský význam. Pro kultury jsou v tšinou rozhodující první roky po vysazení. Délka kritického období je dána dobou pot ebnou k tomu, aby sadební materiál odrostl nep ízniv složkám prost edí.

p sobícím

ím kratší je toto období, tím nižší jsou ztráty na kulturách i

finan ní náklady na jejich ochranu (Mrá ek, Lokvenc 1974). Opat ení vedoucí k odstran ní nebo zmírn ní šoku z p esazení zahrnují p edevším: správnou volbu druhu d eviny dle jejích ekologických nárok a podmínek stanovišt , vhodný p vod a kvalitu sadebního materiálu, úpravu stanovišt p ed vlastní výsadbou, ochranu sadebního materiálu p ed poškozením, správn zvolenou metodu výsadby, která odpovídá stanovištním podmínkám a nárok m jednotlivých d evin. V období snížené p ir stavosti sadebního materiálu je nutné v novat zvýšenou pozornost a pé i nov založeným lesním porost m s cílem zvolit taková p stebn

ochranná opat ení, která povedou k co nejv tšímu omezení p sobení

vn jších negativních vliv

na sadební materiál. Volba zp sob

ochranných

opat ení, jejich intenzita a doba provedení jsou závislé p edevším na druhu negativního faktoru, stanovištních podmínkách, druhu, kvalit a zdravotním stavu reproduk ního materiálu a zvolené technologii zales ování.

20

Následnou pé i o zakládané porosty lze rozd lit z hlediska p sobení biotických, tj. zejména mrazu a suchu, a biotických initel , tj. zejména bu en a zv e. Vzhledem k vysoké trofnosti stanovišt a pr m rným vláhovým pom r m v oblasti je z ejmé, že jedním z faktor , který bude nejvíce ovliv ovat r st sadebního materiálu bude bu e . Dalším nemén významným biotickým faktorem s negativním p sobením na založené kultury bude zv . Bioti tí initelé A) Ochrana proti bu eni Na nezdaru zalesn ní má nejv tší podíl bu e . Proto by p i ochran kultur m la ochrana proti bu eni zaujímat nejv tší podíl všech prací. Ochrana proti bu eni je pot ebná na 90% zales ovaných ploch, p i emž ožínání je nutné opakovat dvakrát až t ikrát ro n b hem prvních t í až p ti let kultury ( Mrá ek, Lokvenc, 1974). Ochrana kultur proti bu eni je mechanická, spo ívající v ožínání bu en kosou, k ovino ezem nebo v ošlapávání bu en Chemická ochrana kultur spo ívá v

kolem sadebního materiálu.

tlumení bu en

chemickými látkami –

herbicidy. Tyto látky se v pevném složení aplikují p ímo na p du nebo jsou ed ny vodou a pomocí post ikova

s ru ním nebo motorovým pohonem

aplikovány p ímo na bu e . Technologická ochrana proti bu eni spo ívá p evážn ve využití odrostk a poloodrostk , vyvýšené sadby, apod.. V p ípad hodnoceného území p ipadají v úvahu mechanická a chemická ochrana proti bu eni. V souvislosti s velkou rozlohou pozemk k zalesn ní je t eba z hlediska

ur ených

ú innosti a ekonomiky provád ných zásah ,

seznámit se s n kterými zásadami p i ochran kultur proti bu eni. Nejvhodn jší dobou pro mechanické ošet ení je konec kv tna a za átek ervna, tedy ješt p ed odkv tem bu en . Tím dojde k nejv tšímu fyziologickému oslabení rostlin. Velmi nebezpe né je zalehnutí sazenic vysokou bu ení v zimním období v d sledku váhy sn hu. Na plochách, kde hrozí toto nebezpe í je nutné

21

provést zásah ješt p ed za átkem zimy od srpna do íjna. Siln zabu en né lokality se slunnými d evinami p i zvýšené vlhkosti stanovišt je nutno ošet it nejmén dvakrát v pr b hu vegeta ního období. P i je zásahu v nejteplejším období b hem vegeta ní sezóny, nesmí dojít k úplnému odclon ní sadebního materiálu. Úplné odclon ní sadebního materiálu za t chto podmínek m že vést k nevratným fyziologickým zm nám v rostlinném organismu až k odum ení sadebního materiálu v d sledku p eh átí rostlinných pletiv. Proto je vhodné v bezprost edním okolí sadebního materiálu bu e

nevyžínat a využít její stín. V tomto období je

nejvhodn jší doba pro zásah, je-li zataženo. Zásady chemické ochrany lze shrnout do následujících bod : správná volba herbicidu, znalost aplikace, dodržení správné doby aplikace z d vod dosažení maximální ú innosti na bu e a minimálního poškození ošet ovaných d evin, znalost délky ochranné lh ty, zvlášt p i aplikaci herbicidu p ed výsadbou. Podmínkou pro dosažení co nejvyšší efektivnosti ochranných zásah a mechanizace je pravidelné uspo ádání sadebního materiálu po ploše a adové mísení d evin (Mrá ek, Lokvenc, 1974). B) Ochrana proti zv i Škody na kulturách zp sobené zv í se projevují nejvíce zimním a letním okusem terminálních pupen , dále ohryzem kmínk

i od ením bazálních ástí

kmínk , které jsou zp sobené vytloukáním paroží srn í zv e. Zp soby ochrany sadebního materiálu proti škodám zp sobeným zv í lze rozd lit na ochranu mechanickou, chemickou a biologickou. Mechanická ochrana se d lí na celoplošnou a individuální.

Celoplošná

ochrana spo ívá v oplocení celé zalesn né plochy plotem z ocelového nebo

22

d ev ného pletiva. Individuální ochrana slouží k ochran

jednotlivých kus

sadebního materiálu. Jde p evážn o ochranné kryty z pletiva a PVC. Chemická ochrana proti zv i je založena na látkách odpuzujících zv , a to zvlášt

svojí chutí. Tyto látky jsou nanášeny na ohrožená místa sadebního

materiálu. Biologická ochrana spo ívá v p stování tzv. okusových a ohryzových d evin, které jsou vysazovány spolu v t sné blízkosti s d evinami cílovými. Zv

tyto d eviny spásá p ednostn a cílové d eviny z stávají nepoškozené.

2.3.8. Technologie výsadby jednotlivých druh d evin 2.3.8.1. Mechanizovaný zp sob zales ování Využití mechanizace p i zalesn ní je podmín no vlastnostmi p dy, konfigurací terénu a druhem sadebního materiálu. Mechanizace nahrazující lidskou práci podstatn urychluje zales ování. V sou asné dob existuje mnoho sázecích stroj od r zných firem. D eviny mohou být sázeny nap íklad pomocí rýhovacího zales ovacího stroje RL2 – 019. Tímto zales ovacím strojem lze sázet obalované i prostoko enné sadební materiál s nadzemní ástí od 15 do 70 cm. Stroj je nesen na etážovém záv su UKT a je ovládán hydraulicky z místa obsluhy. Sm nová výkonnost stroje, která je závislá na tvaru a velikosti plochy, terénu, typu sadebního materiálu iní ádov 4 – 5 tisíc kus , na plochách bez pa ez 6 – 7 tisíc kus (Neruda, 1994). P i použití zales ovacího stoje p i výsadb

je nutno zvolit

optimální pojezdovou rychlost traktoru.

2.3.8.2. Ru ní zales ování 2.3.8.2.1. Jamková sadba . Jamková sadba je nejpoužívan jší zp sob výsadby. Je vhodný pro všechny druhy lesních d evin, zejména pro vysp lý sadební materiál s bohat rozv tveným

23

ko enovým systémem. Vlastní technologie výsadby pomocí motyky zahrnuje vyzvedávání sadebního materiálu z místa jeho založení, donášku na místo sázení, v míst pro další kus strhnutí drnu, prokopání zeminy, vložení sadebního materiálu do jamky, rozložení ko en , prosypání a zahrnutí ko en

zeminou a následné

p itla ení a upravení povrchu. P i vkládání sadebního materiálu do p edem p ipravené jamky je nutné, s ohledem na vysp lost a druh ko enového systému, rozložit ko eny tak, aby v pozd jší dob

r stu ko en

nedocházelo k jejich

deformacím.

2.3.8.2.2. Št rbinová sadba Št rbinová sadba má své opodstatn ní u sazenic s k lovým ko enem, a to hlavn na lehkých humózních p dách. Št rbina se vytvo í zatla ením sazáku do zem do hloubky asi 20 cm. Následuje jeho vychýlení sm rem k sob . Sadební materiál se vloží ke svislé stran št rbiny. Následuje urovnání ko enového systému. D evinu ve št rbin upevníme tak, že sazák vpíchneme cca ve vzdálenosti 10 cm šikmo od sadebního materiálu a tlakem k sob uzav eme,

a následn

od sebe št rbinu

ímž dojde k p itla ení zeminy ke ko ínk m sadebního materiálu.

V p ípad zabu en ní nejprve strhneme drn na ploše 35 * 35 cm a sázíme do takto p ipravené plošky. V p ípad sázení ru ním i mechanizovaným zp sobem je nutné dodržovat kvalitu provád né práce. Sadební materiál nesmí být nasázen šikmo. Ko enový kr ek nesmí být utopený – tj. nesmí být uložen hloub ji než 2 cm pod p dním povrchem. Zárove nelze tolerovat výsadbu s ko enovými kr ky nacházejícími se nad úrovní terénu. Sadební materiál musí být zasazen tak, aby ho nebylo možné bez vynaložení v tší síly ze zem vytáhnout. P i výsadb musí být zajišt na ochrana ko enového systému proti vysychání. D ležitá je pr b žná kontrola prací.

24

2.3.9. Zp sob vylepšení ztrát ze zalesn ní Sadební materiál uhynulý b hem prvního roku po zalesn ní je nutno nahradit sadebním materiálem novým. Pro vylepšení je nutno používat sadební materiál kvalitní, s dob e vyvinutou nadzemní

ástí a p edevším s kvalitním

ko enovým systémem. Je vhodné používat vysp lejší sadební materiál, z d vod rychlejší adaptace na nové p dní prost edí a vyrovnání r stového p edstihu již zako en ného sadebního materiálu. Sadba bude provád na ru n a sadební materiál uhynulý nahrazen novým. Technologický postup p i sázení je uveden v kapitole „Technologie výsadby jednotlivých druh d evin“.

2.3.10. Sm r a orientace výsadby Sm r a orientace výsadby má velký vliv na mikroklima zakládaných porost a jejich stabilitu v pozd jším v ku. Obecn platí, že orientace ad ve sm ru sever – jih je nejvýhodn jší. B hem dne dochází k vytvá ení stínu v mezi adí, což je p ínosné z hlediska snížení výparu a dále omezení sv telného požitku bu eni. U kultur, které jsou svými adami orientovány ve sm ru západ východ, mohou, zvlášt v try východní, protékající ve sm ru jednotlivých ad zvýšit vysoušení, a tím negativn ovliv ovat vodní režim sadebního materiálu. Silné západní v try jsou nebezpe né svými bo ivými ú inky a jsou-li ady výsadeb orientovány v tomto sm ru, zvyšuje se nebezpe í nestability porost .

2.3.11. Prostorová skladba porost Prostorová skladba jednotlivých typ porost se liší, a to zvlášt na základ ekologických požadavk jednotlivých d evin, stanovištních podmínek, budoucích funkcí jednotlivých porost a v neposlední ad z d vod odolnosti porost v i negativnímu p sobení abiotických faktor prost edí, zvlášt bo ivému v tru.

25

P i prostorovém uspo ádání kultur bychom m li vycházet z p edpokladu, že druhová diverzita poškozování.

zvyšuje stabilitu ekosystému a tím snižuje riziko jeho

ím jemn ji je mozaika lesa len na, tím mén mohou vznikat velká

narušení ekosystému a velkoplošn

jej ni it.(Košuli , 2005). Obecn

platí, že

zakládání porostních sm sí ve smíšení hlou kovitém nebo skupinkovitém jak z hlediska výchovy porost , tak z pracovn technických d vod je jednodušší než tvorba sm sí jednotlivých (Šindelá , 1997). Z t chto d vod

je vhodné d eviny

vysazovat zejména ve skupinovitém uspo ádání. Dle velikosti jednotlivých skupin složených z jedinc téže d eviny lze rozlišit uspo ádání: -

hlou kovité- velikost do 30 m2,

-

skupinkovité – velikost od 30 až 100m2,

-

skupinovité – velikost od 100 do 200m2, Hlou kovitého až skupinovitého smíšení cílových d evin se dosáhne p i

vysazení stejných druh d evin vedle sebe v sousedních adách. Nap íklad ty i sazenice vedle sebe v sousedních t ech adách - vznikne hlou ek o dvanácti sazenicích nebo p t sazenic vedle sebe v deseti adách - vznikne skupinka o padesáti sazenicích, apod.

U p ípravnýchho porost

není nutno toto hlou kovité

až skupinkovité smíšení d evin p esn dodržovat, protože hlavním cílem t chto porost

je pouze vytvo ení vhodných podmínek pro následný porost cílových

d evin. Po spln ní tohoto úkolu budou p ípravné porosty smýceny.

2.3.12. Zp sob a etnost ochrany kultur do doby zajišt ní Zp sob ochrany kultur do doby zajišt ní spo ívá p evážn

v ochran

sadebního materiálu proti bu eni a proti škodám zp sobeným zv í. Ochrana kultur bude probíhat do doby jejich zajišt ní. Definici zajišt ní lesního porostu stanoví lesní zákon . 289/95 Sb., dle § 2, písmeno j. takto : zajišt ní lesního porostu je dosažení takového stavu porostu, který po zalesn ní dále nevyžaduje intenzívní ochranu a po et jedinc a

26

jejich rozmíst ní po zalesn né ploše

a druhová skladba lesních d evin dává

p edpoklady pro vznik stanovištn vhodného lesního porostu. Podmínky, které je musí zajišt ná kultura spl ovat lze také shrnout do následujících bod : -

na zalesn né ploše se nachází minimáln 80 % vysázených životaschopných jedinc ,

-

reproduk ní materiál použitý k zalesn ní (vylepšení) je vhodného p vodu,

-

kultura odrostla konkurenci bu en ,

-

kultura nevyžaduje žádné další vylepšení,

-

kultura není výrazn poškozena,

-

výškový p ír st se u v tšiny stromk

z eteln

zv tšuje a stromky jsou

rovnom rn rozmíst ny po celé ploše kultury, -

d evinná skladba odpovídá obnovnímu cíli nebo cílové skladb

d evin

(uvedeny v projektu zalesn ní).

2.3.13. Hospodá ský typ lesa se zam ením na podporu zv e Podpora zv e v tomto smyslu spo ívá p evážn ve zlepšování potravních p íležitostí jako jsou možnosti okusu, ohryzu, zvýšené množství plod

lesních

d evin, dále tvorba krytových p íležitostí a následn i zlepšení klidových možností. Jako pastevní (okusové a ohryzové) d eviny lze využít všech d evin s velkou výmladností, které také dob e snášejí o ezávání nebo sest ih. Jejich letorosty, pupeny a k ra jsou p irozenou potravou zv e zejména v zim . Pastevní d eviny je také nejlépe vysazovat na oslun ných místech a v blízkosti stávaniš zv e (Ctirad, 1982). Vhodné je vysazovat tyto d eviny do porostních okraj , kde budou plnit též funkci porostního plášt . Tyto d eviny lze samoz ejm vysazovat i do nitra porost a dle pot eby okusové d eviny stínat šikmo nad zemí s cílem podpo it jejich v tší výmladnost nebo kácet starší ohryzové d eviny v zimním období. Vhodná je výsadba fruktifika ních d evin do alejových formací podél lesních cest. D evinná skladba t chto porost by se m la co nejvíce blížit p irozené

27

d evinné skladb

a požadavk m zv e. Zv i nejvíce vyhovuje v tší druhová

etnost d evin. Za uspokojivou pestrost je možno považovat alespo deset druh strom a ke . Lze vysta it i s menším po tem, ale v žádném p ípad bychom se nem li spokojit s menším po tem než p t druh

d evin (Hromas, 2000).

K výsadbám by m lo být využito d evin p vodních. Ke zvýšení fruktifikace porost lze využít i d evin aklimatizovaných jako nap íklad jírovec ma al.

2.3.14. Hospodá ský typ lesa s funkcí tlumení hluku Z poznatk , které vycházejí z dosud publikovaných prací vyplývá, že ší ení hluku je lesními porosty výrazn sníženo. Obecn lze íci, že intenzita útlumu hluku porostem je závislá na zvukovém spektru, d evinném složení, prostorovém uspo ádání, ší ce porostu, jeho v ku a zp sobu p stování. V tší schopnost tlumit hluk byla prokázána u hustých jehli natých porost , dále u smíšených porost , což souvisí s olist ním listnatých d evin ve vegeta ním období. Útlum hluku v této dob t mito d evinami je pravideln jší a v tší. Naproti tomu jehli naté neopadavé d eviny jako nap . smrk, borovice i jedle jsou schopny ovlivnit ší ení hluku i v zimním období. Dále bylo zjišt no, že v tší tlumící schopnost mají porosty mladé a zvlášt v porostních okrajích k zemi zav tvené. Na základ hlukom rných analýz provedených v pracích Mitscherlicha a Scholzeho (1977), doporu ují tito auto i pro rekrea ní prostory protihlukový izola ní pruh u jehli natých porost 60 – 100 m, pro listnaté porosty 75 – 140 m, aby byla získána úrove hluku v mezích 55- 60 dB. Na m ení útlumu

hluku

ve smíšeném listnato-jehli natém hust zapojeném 8-15 letém porostu o výšce 2-6 m je založena práce Volného a Kapounka (1984). Z jejich výsledk vyplývá, že na snížení hlu nosti z 85-90 dB (zvukové spektrum nákladního vozu Tatra 138 p i plném zatížení) na úrove

hygienicko-zdravotních norem v rekrea ním nebo

láze ském prost edí o 45 – 50 dB, je t eba ší ka protihlukového pásma ve vegeta ním období 125 m a v mimovegeta ním období až 350 m.

28

Z výše uvedených poznatk vyplývá, že jehli naté d eviny jsou pro tlumení hluku vhodn jší.

2.3.15. Hospodá ský typ lesa zam ený na produkci d evní hmoty D evinná skladba porostu by m la být sestavena dle p dních podmínek stanovišt , charakterizovaných souborem lesních typ tak, aby se svým složením co nejvíce blížila p irozené skladb . Tím bude spln na podmínka minimálního podílu meliora ních a zpev ujících d evin, a zárove

z hlediska

ekologického vznikne hodnotný stabilní lesní ekosystém plnící produk ní i mimoproduk ní funkce lesa.

3. Problematika zakládání mysliveckých polí ek Navržená soustava mysliveckých polí ek se skládá ze t í samostatných ploch o celkové vým e 1,10 ha. Využívání t chto ploch je ovlivn no cílem jejich založení-tj. podpora zaje í a srn í zv e a dále zp sobem hospoda ení na okolních zem d lských

pozemcích.

Okolní

zem d lské

pozemky

jsou

intenzivn

obhospoda ovány. Jedná se p evážn o ornou p du. Z hlediska zlepšení pastevních p íležitostí pro zaje í a srn í zv

zejména po období

sklizn

je d ležité

obhospoda ovat myslivecká polí ka zp sobem, který bude odlišný od zp sobu obhospoda ování okolních zem d lských pozemk a nabídne t mto druh m zv e celoro ní možnosti pastvy. Z tohoto d vodu budou dané plochy využívány jako pastviny.

3.1. Složení pastevní sm si V sou asné dob je na trhu velká ada osiva pastevních sm sí. Tyto se liší od klasických jetelotravních sm sí a to hlavn

zastoupením jednotlivých rostlinných

druh a dále dobou užitnosti pastevní sm si. Pastevní sm s se vyzna uje vyšším

29

po tem zastoupených rostlinných druh , které zvyšují biologickou a potravní rozmanitost potravy. Oproti klasickým jetelotravním sm sím je zde zastoupen vyšší podíl druh trav a menší podíl jetelovin, což vede k vyšší vyrovnanosti glycid a bílkovin v potrav zv e. V neposlední ad je pastevní sm s výhodná z hlediska užitné doby travního porostu. Na rozdíl od b žných jetelotravních sm sí (užitná doba 1 – 4 roky), je užitná doba této pastevní sm si 6 – 8 let.

3.2. P íprava p dy a obhospoda ování mysliveckých polí ek P íprava p dy pro myslivecká polí ka je totožná s p ípravou p dy pro p stování zem d lských plodin. Skládá se zejména z orby, vlá ení, smykování a válcování. Pro tyto ú ely je vhodné použít zem d lskou techniku. Na rozdíl od zem d lských plodin by m l být výsev ru ní. Ru ním výsevem se oproti strojnímu ádkovému výsevu docílí rychlejšího zapojení travního porostu. Porost pastevní sm si je nutné pravideln kosit, a to v závislosti na rychlosti spásání travin zv í.

30

4. Vlastní zales ovací projekt Hlavním cílem zakládaných lesních porost je vznik hospodá ského lesa s podporou zv e, tlumení hluku a produkci d evní hmoty. Na základ typologického pr zkumu lokality provedeném Ústavem pro hospodá skou úpravu les Brandýs nad Labem, pobo ka Hradec Králové, a dle p ílohy . 4 vyhlášky 83/1996 Sb., Rámcové vymezení cílových hospodá ských soubor byl základní jednotkou pro hospoda ení na daném území stanoven hospodá ský soubor 25, Hospodá ství živných stanoviš nižších poloh. Dále byly ur eny soubory lesních typ (dále jen SLT) viz. Tab. . 3 a na jejich základ charakterizována p irozená d evinná skladba a stanovena doporu ená cílová d evinná skladba a minimální podíl meliora ních a zpev ujících d evin. Z hlediska budoucí produkce d eva a zárove

z hlediska ekologické

stability zakládaného porostu je žádoucí, aby cílová d evinná skladba vycházela z d evinné skladb

p írodní. Jak však bylo uvedeno výše, d vodem zales ování

souvislých zem d lských ploch v daném území není jen funkce produk ní, ale též ochrana proti hluku a vytvo ení p íznivého prost edí pro zv . Z funk ního hlediska budou na lesní porosty kladeny rozdílné nároky. Jednotlivé porosty se budou lišit druhovou skladbou a zvlášt prostorovým uspo ádáním d evin. Proto, v závislosti na odlišnostech budoucího poslání jednotlivých porost

a z nich vyplývajících

rozdíl ve d evinném složení a prostorovém uspo ádání, jsou tyto typy porost , co se týká druhové a prostorové skladby, ve vlastním projektu ešeny samostatn . Tab. . 3 SLT nacházející se na pozemcích ur ených k zalesn ní a stanovení p irozené druhové skladby a doporu ená druhová skladba d evin SLT Název

P irozená d evinná skladba (desítky %)

1O

Lipová doubrava

DBZ 4 DBL 3 LP 2 HB 1 JV JS

DB 8 LP 1 (HB JV SM MD T ) 1

1V 2H 2D

Vlhká habrová doubrava Hlinitá buková doubrava Obohacená buková doubrava

DBZ 1 DBL 3 JS 2 HB 1 JL 1 LP 1 JV1

DB 6 JS 2 (LP JV HB OL) 2 JL

DB 6 BK 2 HB 1 (LP JD) 1 DB 6 BK 1 LP 1 (JV JS) 1 HB 1 JL JD

DB 7 LP ( BK HB JV) 2 SM 1 DB 8 (LP JV JS JD BK HB) 2 SM

POZNÁMKA : Zkratky jednotlivých d evin jsou vysv tleny v p íloze . 1.

31

Doporu ená cílová skladba (desítky %)

Jednou z hlavních podmínek p i zakládání porost je dodržení minimálního podílu meliora ních a zpev ujících d evin (dále jen MZD). Minimální podíl MZD pro jednotlivé HS je pro jednotlivé druhy MZD uveden v p íloze . 6 Minimální po ty jedinc jednotlivých druh d evin na jeden hektar pozemku p i obnov lesa a zales ování, k vyhlášce 139/2004 Sb.. Tab. . 4 Minimální podíl meliora ních a zpev ujících d evin pro hospodá ský soubor 25 HS Základní SLT

D evina D eviny meliora ní Da eviny Min. podíl základní zpev ující p imíšené meliora a ních vtroušené zpev ujících d evin 25 1H, 2H, 1D, 2D, DB BK, LP, JV, JS, HB, MD, 20% 1S, 2S, 1W, 2W, JD, JDO, T , BO, OLL, 1V, 2V, 1O, 2O OS, JL, DG B K, BB, DB POZNÁMKA : Celé názvy jednotlivých d evin z tab. . 6 jsou uvedeny v p íloze . 1.

Pro následnou jednodušší orientaci mezi jednotlivými zem d lskými plochami (budoucími lesními porosty) budou jednotlivé plochy vedeny

pod

zkratkami, které zjednoduší orientaci mezi jednotlivými plochami. Ozna ení, celková vým ra jednotlivých ploch ur ených k zalesn ní a zám r, za kterým budou zakládány, jsou uvedeny v tab. . 5. Tab. . 5 Vým ra ozna ení lesních porost a jejich funk ní zam ení. Název plochy

Vým ra v ha

Hospodá ský typ lesa se zam ením

12,88

Podpora zv e

D evo I.

6,38

Produkce d evní hmoty

Hluk I.

3,26

Odhlu n ní

Hluk II. D evo II. Celkem

4,33 0,32 27,17

Odhlu n ní Produkce d evní hmoty

Zv

32

a

4.1. Roz len ní porost Hlavním úkolem roz len ní porost

velkých vým r je usnadn ní

následných p stebních, výchovných i t žebních zásah a snížení poškození d evin, zvlášt p i operacích p ibližování a vyklizování d íví. Sou asn se s roz len ním zlepšuje orientace v porostech. Roz len ní porost jednotlivých porost

navazuje na zp ístupn ní

lesními odvozními cestami. S roz le ováním porost

je

vhodné za ít již ve fázi zales ování. Plochy porost v hodnoceném území budou roz len ny pomocí p ibližovacích linií. Ší ka jednoho pracovního pole a tedy vzdálenost mezi jednotlivými p ibližovacími linkami by m la být 50m a ší ka p ibližovacích linek 3m. Založení p ibližovací linie se docílí nejlépe výsadbou dvou ad vhodné pionýrské d eviny, která se vyt ží až v dob pot eby (za 20–30 let). Tím se zajistí dobrá orientace a mimo jiné se zabrání hlubokému zav tvení okolních okrajových strom . (Košuli , 2006). Pionýrskou d evinou zvolenou k osázení ad budoucích p ibližovacích linií je b íza b lokorá (Betula pendula, Ehrh.). Výše popsaným zp sobem budou roz len ny plochy D evo I. a Hluk I.. Pracovní postup bude následující: po zalesn ní 40 ad cílovými d evinami budou následující dv

ady osázeny sazenicemi b ízy b lokoré. Tento postup osazování

ad bude opakovan proveden na celé ploše porost . Tím se dosáhne pravidelné ší ky jednotlivých pracovních polí 48 m. Po vyt žení dvou ad tvo ených b ízou b lokorou v následujících letech, dojde k vytvo ení p ibližovacích linií o ší ce 3,6 m. Odlišným zp sobem bude probíhat roz len ní plochy Zv . Roz len ní zde prob hne již ve fázi výsadby cílových d evin, která bude probíhat podsadbou do mezi adí p ípravného porostu. V pravidelných rozestupech po 40 adách nebudou dv sousední mezi adí cílovými d evinami osázena. P i pozd jším pro e ování p ípravných porost

se schématickým zásahem v rozestupech po 40

odstraní vždy t i

ady p ípravných d evin. Tím vzniknou v pravidelných

rozestupech 48 m p ibližovací linie o ší ce 3,6 m (Mapový list . 2).

33

adách

Zp ístupn ní není nutné provést u plochy D evo II. vzhledem k její malé vým e a umíst ní do blízkosti lesní odvozní cesty. Plochou Hluk II. prochází nov navržená lesní odvozní cesta typu 1L. Její roz len ní systémem p ibližovacích linií by s velkou pravd podobností vedlo ke snížení protihlukové funkce. Z tohoto d vodu bude tato plocha roz len na systémem úzkých vyklizovacích linií, které budou soust ed ny p ímo k lesní odvozní cest , a to sou asn s provád ním výchovných zásah v porostu ve vyšším v ku

4.2. Plocha D evo I.

Na ploše s ozna ením D evo I. ( Mapový list . 1) bude založen lesní porost, jehož hlavní funkcí bude produkce d evní hmoty a svou d evinnou skladbou se bude co nejvíce blížit p irozené druhové skladb . Tato plocha p i své jižní a jihozápadní hranici p ímo sousedí s rozsáhlým lesním komplexem. Sousední lesní porost vytvá í p íznivé mikroklima a zárove snižuje riziko poškození zakládaného porostu abiotickými faktory prost edí, zejména v trem. Proto bude zalesn ní realizováno

p ímo cílovými d evinami, bez použití p ípravného

porostu. Vým ra

6,38 ha

P evažující SLT 2H P irozená druhová skladba v desítkách procent

DB 6 BK 2 HB 1 (LP JD) 1

Sadební materiál k zalesn ní plochy D evo I. je uveden v tab. . 6.

34

Tab. . 6 Sadební materiál k zalesn ní plochy D evo I. D evina

Vzorec ozna ování v ku a zp sobu p stování sadebního materiálu

Procentické zastoupení na ploše

Množství sadebního materiálu v kusech (bez vylepšení)

Vypo ítaný spon sadebního materiálu v metrech

Dub letní 1 -1 70 % 44700 1,20 x 0,80 (Quercus robur,L. ex Simk.) Buk lesní 1-1 10 % 5760 1,20 x 0,90 (Fagus sylvatica, L.) Lípa velkolistá 1-1 7% 2700 1,20 x 1,40 (Tilia platyphyllos, Scop..) Habr obecný f1 + k1 8% 2448 1,20 x 1,75 (Carpinus betulus, L.) B íza b lokorá 1-1 4% 1500 1,20 x 1,40 (Betula pendula, Ehrh.) T eše pta í f1 + k1 1% 288 1,20 x 1,75 (Cerasus avium, L.) POZNÁMKA: Vzorec ozna ování v ku a zp sobu p stování sadebního materiálu je uveden v p íloze . 7 vyhlášky 29/ 2004 Sb., výpo et sponu a množství sadebního materiálu je uveden v p ílohách . 4 a . 5.

Zp sob provedení a asový pr b h prací První rok P íprava p dy p ed zalesn ním: Nebude provedena. Zp sob zalesn ní: Mechanizovan , rýhovým zales ovacím strojem RL2 – 019, adová výsadba. Orientace ad: Rovnob žn s p ibližovacími liniemi (Mapový list . 2). Smíšení: Hlou kovité až skupinovité. Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. Ochrana proti zv i: Mechanická, celoplošné oplocení ocelovým pletivem eská oplocenka. Druhý rok Zp sob vylepšení: Ru n - sadba št rbinová dub letní a buk lesní, - sadba jamková – ostatní sadební materiál.

35

Uhynulý sadební materiál bude odstran n a na uvoln né místo bude vysazen nový sadební materiál stejného druhu. P edpokládané procento nezdaru je stanoveno na 15 %. Celkový po et kus sadebního materiálu pro vylepšení je uveden v p íloze . 5. Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. T etí rok Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. Po zajišt ní porostu bude provedena demontáž oplocení.

4.3. Plocha D evo II. Na ploše s ozna ením D evo II. (Mapový list . 1) bude založen lesní porost, jehož hlavní funkcí bude, stejn jako porostu na ploše D evo I., produkce d evní hmoty. Taktéž svou d evinnou skladbou se bude co nejvíce blížit p irozené druhové skladb . Plocha ze dvou stran sousedí s hospodá ským lesem, jehož d evinné složení je obdobné, jako d evinná skladba nov zakládaného porostu. Vzhledem k vým e a situování zales ované plochy do blízkosti sousedního lesního porostu a volb d evin bude lesní porost na této ploše založen p ímo, tj, osázením plochy p ímo cílovými d evinami. Vým ra

0,32 ha

P evažující SLT 2D P irozená druhová skladba v desítkách procent DB 6 BK 1 LP 1 (JV JS) 1 HB 1 JL JD Sadební materiál k zalesn ní plochy D evo II. je uveden v tab. . 7.

36

Tab. . 7 Sadební materiál k zalesn ní plochy D evo II. D evina

Vzorec ozna ování v ku a zp sobu p stování sadebního materiálu

Procentické zastoupení na ploše

Množství sadebního materiálu v kusech (bez vylepšení)

Vypo ítaný spon sadebního materiálu v metrech

Dub zimní 1 -1 80 % 2500 1,20 x 0,80 (Quercus petraea, Mattusch.) Buk lesní 1-1 10 % 270 1,20 x 0,90 (Fagus sylvatica, L.) Lípa velkolistá 1-1 5% 120 1,20 x 1,40 (Tilia platyphyllos, Scop..) Habr obecný f1 + k1 5% 96 1,20 x 1,75 (Carpinus betulus, L.) POZNÁMKA: Vzorec ozna ování v ku a zp sobu p stování sadebního materiálu je uveden v p íloze . 7 vyhlášky 29/ 2004 Sb., výpo et sponu a množství sadebního materiálu je uveden v p ílohách . 4 a . 5.

Zp sob provedení a asový pr b h prací První rok P íprava p dy p ed zalesn ním: Nebude provedena. Zp sob zalesn ní: Mechanizovan , rýhovým zales ovacím strojem RL2 – 019, adová výsadba. Orientace ad: Ve sm ru Sever - Jih (Mapový list . 2). Smíšení: Hlou kovité až skupinovité. Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. Ochrana proti zv i: Mechanická, celoplošné oplocení ocelovým pletivem eská oplocenka. Druhý rok Zp sob vylepšení: Ru n - sadba št rbinová dub zimní a buk lesní, - sadba jamková – habr obecný, lípa velkolistá. Uhynulý sadební materiál bude odstran n a na uvoln né místo bude vysazen nový sadební materiál stejného druhu. P edpokládané procento nezdaru je

37

stanoveno na 15 %. Celkový po et kus sadebního materiálu pro vylepšení je uveden v p íloze . 5. Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. T etí rok Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. Po zajišt ní porostu bude provedena demontáž oplocení.

4.4. Plocha Hluk I. Plocha s ozna ením Hluk I. (Mapový list . 1) je ur ena k založení porostu, jehož hlavní funkcí bude odhlu n ní p ilehlé dálnice. Tomuto cíli je p izp sobena druhová i prostorová skladba lesního porostu. D ležitou podmínkou p i stanovení d evinné skladby je dodržení minimálního podílu meliora ních a zpev ujících d evin (Tab. . 4). Vým ra

3,26 ha

P evažující SLT 1O P irozená druhová skladba v desítkách procent DBZ 4 DBL 3 LP 2 HB 1 JV JS Sadební materiál k zalesn ní plochy Hluk I. je uveden v tab. . 8.

38

Tab. . 8 Sadební materiál k zalesn ní plochy Hluk I. D evina

Vzorec ozna ování v ku a zp sobu p stování sadebního materiálu

Procentické zastoupení na ploše

Množství sadebního materiálu v kusech (bez vylepšení)

Vypo ítaný spon sadebního materiálu v metrech

Dub letní 1 -1 25 % 8200 1,20 x 0,80 (Quercus robur, L. ex Simk.) Borovice lesní 1-1 71 % 20790 1,20 x 0,90 (Pinus sylvestris, L.) B íza b lokorá 1-1 4% 780 1,20 x 1,40 (Betula pendula, Ehrh.) POZNÁMKA: Vzorec ozna ování v ku a zp sobu p stování sadebního materiálu je uveden v p íloze . 7 vyhlášky 29/ 2004 Sb., výpo et sponu a množství sadebního materiálu je uveden v p ílohách . 4 a . 5.

Zp sob provedení a asový pr b h prací První rok P íprava p dy p ed zalesn ním: Nebude provedena. Zp sob zalesn ní: Mechanizovan , rýhovým zales ovacím strojem RL2 – 019, adová výsadba. Orientace ad: Rovnob žn s p ibližovacími liniemi (Mapový list . 2). Smíšení: Vzniknou dv nesmíšené skupiny tvo ené borovicí lesní a dubem letním (Mapový list . 2). B íza b lokorá bude vysazována pouze na místa budoucích p ibližovacích linií (Viz kapitola Roz le ování porost .) Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. Ochrana proti zv i: Mechanická, celoplošné oplocení ocelovým pletivem eská oplocenka. Druhý rok Zp sob vylepšení: Ru n - sadba št rbinová dub letní a borovice lesní, - sadba jamková – b íza b lokorá. Uhynulý sadební materiál bude odstran n a na uvoln né místo bude vysazen nový sadební materiál stejného druhu. P edpokládané procento nezdaru je

39

stanoveno na 15 %. Celkový po et kus sadebního materiálu pro vylepšení je uveden v p íloze . 5. Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. T etí rok Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. Po zajišt ní porostu bude provedena demontáž oplocení

4.5. Plocha Hluk II. Porost na ploše s ozna ením Hluk II. ( Mapový list . 1) bude plnit stejný ú el, jako porost na ploše Hluk I. Proto je

jeho druhová i prostorová skladba

obdobná. Vým ra

4,33 ha

P evažující SLT 1O P irozená druhová skladba v desítkách procent DBZ 4 DBL 3 LP 2 HB 1 JV JS Sadební materiál k zalesn ní plochy Hluk II. je uveden v tab. . 9. Tab. . 9 Sadební materiál k zalesn ní plochy Hluk II. D evina

Vzorec ozna ování v ku a zp sobu p stování sadebního materiálu

Procentické zastoupení na ploše

Množství sadebního materiálu v kusech (bez vylepšení)

Vypo ítaný spon sadebního materiálu v metrech

Dub letní 1 -1 40 % 17300 1,20 x 0,80 (Quercus robur, L. ex Simk.) Borovice lesní 1-1 60 % 23400 1,20 x 0,90 (Pinus sylvestris, L.) POZNÁMKA: Vzorec ozna ování v ku a zp sobu p stování sadebního materiálu je uveden v p íloze . 7 vyhlášky 29/ 2004 Sb., výpo et sponu a množství sadebního materiálu je uveden v p ílohách . 4 a . 5.

40

Zp sob provedení a asový pr b h prací První rok P íprava p dy p ed zalesn ním: Nebude provedena. Zp sob zalesn ní: Mechanizovan , rýhovým zales ovacím strojem RL2 – 019, adová výsadba. Orientace ad: Ve sm ru Sever - Jih (Mapový list . 2). Smíšení: Vzniknou dv nesmíšené skupiny tvo ené borovicí lesní a dubem letním (Mapový list . 2). Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. Ochrana proti zv i: Mechanická, celoplošné oplocení ocelovým pletivem eská oplocenka. Druhý rok Zp sob vylepšení: Ru n - sadba št rbinová dub letní a borovice lesní, Uhynulý sadební materiál bude odstran n a na uvoln né místo bude vysazen nový sadební materiál stejného druhu. P edpokládané procento nezdaru je stanoveno na 15 %. Celkový po et kus sadebního materiálu pro vylepšení je uveden v p íloze . 5. Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. T etí rok Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. Po zajišt ní porostu bude provedena demontáž oplocení

41

4.6. Plocha Zv Cílem zalesn ní zem d lské p dy na ploše ozna ené jako Zv list . 2) je vytvo ení p íznivého prost edí zejména pro zv

(Mapový

zaje í a srn í. Tato

problematika je rozvedena v kapitole Hospodá ský typ lesa se zam ením na podporu zv e. D evinná skladba a zp sob realizace zalesn ní jsou odlišné od p edešlých ploch. Vzhledem k velké rozloze a exponovanosti plochy bude nutné ve prosp ch cílových d evin zlepšit podmínky stanovišt . Toho lze dosáhnout zalesn ním plochy p ípravnými d evinami. Cílové d eviny budou vnášeny podsadbami do p ípravných porost , které budou plynule redukovány až do jejich úplného smýcení. Vým ra

12,88 ha

P evažující SLT 1O P irozená druhová skladba v desítkách procent DBZ 4 DBL 3 LP 2 HB 1 JV JS Sadební materiál k zalesn ní plochy Zv

je uveden v tab. . 10 a . 11.

Tab. . 10 Sadební materiál cílových d evin k zalesn ní plochy Zv . D evina

Dub letní (Quercus robur, L. ex Simk.) Lípa velkolistá (Tilia platyphyllo, Scop..) Je áb pta í (Sorbus aucuparia L.) Habr obecný (Carpinus betulus L.) Vrba jíva (Salix caprea L.) Javor babyka (Acer campestre L. Buk lesní (Fagus sylvatica L.) T eše pta í (Cerasus avium L.)

Vzorec ozna ování v ku a zp sobu p stování sadebního materiálu

Procentické zastoupení na ploše

1 -1

68

1-1

Množství sadebního materiálu v kusech (bez vylepšení)

Vypo ítaný spon sadebního materiálu v metrech

68000

1,20 x 0,80

10

7680

1,20 x 1,40

f1 + k1

5

3120

1,20 x 1,75

f1 + k1

5

3120

1,20 x 1,75

r1 + k1

5

2080

1,20 x 2,60

2-0

3

1824

1,20 x 1,40

1-1

3

3420

1,20 x 0,90

f1 + k1

1

624

1,20 x 1,75

42

Pokra ování Tab. . 10 Sadební materiál cílových d evin k zalesn ní plochy Zv Hruše polní (Pyrus pyraster L.)

f1 + k1

90

Jablo lesní (Malus sylvestris Mill.)

k2

90

Jírovec ma al (Aesculus hippocastanum L)

f1 – 1 + k2

400

adová výsadba adová výsadba adová výsadba

POZNÁMKA: Vzorec ozna ování v ku a zp sobu p stování sadebního materiálu je uveden v p íloze . 7 vyhlášky 29/ 2004 Sb., výpo et sponu a množství sadebního materiálu je uveden v p ílohách . 4 a . 5. D eviny jablo lesní, hruše polní a jírovec ma al budou vysazovány v jedné ad . Vzdálenost jednotlivých kus sadebního materiálu v ad je vypo ítána v p íloze . 4.

Tab. . 11 Sadební materiál p ípravných d evin k zalesn ní plochy Zv D evina

Vzorec ozna ování v ku a zp sobu p stování sadebního materiálu

Procentické zastoupení na ploše

Množství sadebního materiálu v kusech (bez vylepšení)

Vypo ítaný spon sadebního materiálu v metrech

B íza b lokorá 1-1 80 61800 1,20 x 1,40 (Betula pendula Ehrh.) Topol osika 1fk 10 7740 1,20 x 2,60 (Populus tremula L.) Lípa velkolistá 1-1 10 4128 1,20 x 1,40 (Tilia platyphyllos Scop.) POZNÁMKA: Vzorec ozna ování v ku a zp sobu p stování sadebního materiálu je uveden v p íloze . 7 vyhlášky 29/ 2004 Sb., výpo et sponu a množství sadebního materiálu je uveden v p ílohách . 4 a . 5

Zp sob provedení a asový pr b h prací První rok P íprava p dy p ed zalesn ním: Naorání p dy v pruzích lesním radli ným pluhem Kronberger. Vzdálenost mezi jednotlivými pruhy 120 cm, ší ka pruhu 50 cm. Zp sob zalesn ní: Mechanizovan , rýhovým zales ovacím strojem RL2 – 019, adová výsadba do p edem naoraných pruh . Orientace ad: Ve sm ru založených p ibližovacích linií. (Mapový list . 2 ).

43

Smíšení: P ípravný porost: hlou kovité až skupinovité smíšení d evin není nutné striktn dodržovat. Tento porost je založen s cílem vytvo ení p íznivých p dních a mikroklimatických podmínek pro následný porost cílových d evin. Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. Ochrana proti zv i: Mechanická, celoplošné oplocení ocelovým pletivem eská oplocenka.

Druhý rok Vylepšení: Zp sob vylepšení: Ru n - sadba jamková . Uhynulý sadební materiál bude odstran n a na uvoln né místo bude vysazen nový sadební materiál stejného druhu. P edpokládané procento nezdaru je stanoveno na 15 %. Celkový po et kus sadebního materiálu pro vylepšení je uveden v p íloze . 5. Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí.

T etí rok Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. Devátý rok Pro ed ní p ípravného porostu (Podzim). Desátý rok Podsadby pro ed ného p ípravného porostu cílovými d evinami. Zp sob zalesn ní: Ru ní sadba št rbinová( dub letní a buk lesní), ru ní sadba jamková – ostatní sadební materiál.

44

Smíšení: Porost cílových d evin: hlou kovité až skupinovité. Vtroušené d eviny jablo lesní a hruše polní, budou sázeny do porostního okraje v okolí mysliveckých polí ek, a to v adovém smíšení st ídav v rozestupech po 3,0 m. Jírovec ma al bude vysázen po obou stranách lesní odvozní cesty v pravidelných rozestupech po 5 metrech (Mapový list . 2). D eviny je áb pta í, vrba jíva budou vysazovány v jednotlivém p imíšení k d evinám hlavním v okrajových

ástech porostu nebo v okolí

mysliveckých polí ek. Výsadba t chto d evin do okrajových partií porostu bude probíhat pouze na stran odvrácené od dálnice. T eše

lesní bude vysazována

v jednotlivém smíšení na celých porostních plochách. Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv . Jedenáctý rok Vylepšení: Zp sob vylepšení: Ru n - sadba jamková a št rbinová (stejný postup jako v desátém roce) . Uhynulý sadební materiál bude odstran n a na uvoln né místo bude vysazen nový sadební materiál stejného druhu. P edpokládané procento nezdaru je stanoveno na 15 %. Celkový po et kus sadebního materiálu pro vylepšení je uveden v p íloze . 5. Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. Dvanáctý rok Ochrana proti bu eni : Chemická, post ik herbicidem Roundup Biaktiv v mezi adí. Následující roky V následujících letech bude v závislosti na rychlosti odr stání porostu cílových d evin probíhat postupné domýcení p ípravného porostu. Po dosažení stadia zajišt né kultury u porostu cílových d evin bude demontováno oplocení a zajišt na individuální ochrana d evin jablo lesní a hruše polní

45

4.7. Doba zahájení realizace projektu Jelikož v sou asné dob probíhá výstavba dálnice D11 a na ásti ploch D evo I. a Hluk I. se nachází deponie materiálu výkopových prací z této stavby (viz. fotodokumentace P íloha . 9), bude možno k zahájení realizace projektu p istoupit po dostavb dálnice a odstran ní t chto skládek zeminy. Doba odstran ní zeminy z t chto ploch je investorem stavby naplánována na podzim 2006. Dalším d ležitým krokem p ed realizací vlastního zalesn ní je navržené zp ístupn ní ploch navrženými lesními odvozními cestami (Mapový list . 1). Na tuto akci musí být zpracována vlastní projektová dokumentace. V souvislosti s výše uvedenými skute nostmi je p edpokládaný termín zahájení p ípravných prací p ed vlastními zales ovacími akcemi stanoven na podzim roku 2008.

4.8. Dopl ující údaje 4.8.1. Zp sob p ípravy p dy p ed zalesn ním V tšina ploch v hodnoceném území, které jsou ur eny k zalesn ní, je v sou asné dob

intenzivn

zem d lsky obhospoda ována. Plochy s ozna ením

Hluk I., Hluk II., D evo I., D evo II. budou po dohod s nájemcem po sklizni a ukon ení zem d lské výroby (tj. v podzimním období) navráceny do p vodního stavu p ed pronájmem pozemk ozna ením Zv

(budou zorány a následn uvlá eny). Plocha s

je využívána prvním rokem k produkci jetelotravních sm sí. U této

plochy je nutné, p edevším z hlediska zdárného odr stání kultur bu eni, na podzim p ed výsadbou provést p ípravu p dy a stanovit .

4.8.2. Mechanická p íprava p dy Rok p ed plánovaným zahájením akce, v m síci íjnu bude na ploše budoucího lesního porostu Zv

provedena mechanická p íprava p dy a to naoráním v pruzích.

Orientace naoraných pruh a vzdálenost mezi nimi musí být shodná s orientací a

46

vzdáleností jednotlivých zales ovaných ad (1,2 m). Konfigurace terénu ploch v hodnoceném území se sklonem do 10 %, p dní složení, velikost a tvar pracovních polí umož uje použití mechanizace.

P íprava p dy v pruzích bude provedena

lesním radli ným pluhem Kronberger, který je nesen na t íbodovém záv su univerzálního kolového traktoru. Hlavním cílem mechanické p ípravy p dy naoráním bude porušení souvislé drnové pokrývky, která by mohla v budoucnu vést ke zhoršeným podmínkám p i zako e ování, ujímání a r stu sadebního materiálu.

4.8.3. Ochrana proti bu eni Postup p i ochran

sazenic proti bu eni je popsán v kapitole „Pé e o

založený porost“. Vzhledem k ekonomice a ú innosti provád ných zásah zvolena ochrana chemická. Její výhoda oproti ožínání k ovino ezem

je

i kosou

spo ívá v pom rn lehké a rychlé aplikaci, p i dosažení dlouhodobého ú inku. P i použití k ovino ezu i kosy je nutné, dle podmínek stanovišt kulturu ožnout dvakrát až t ikrát ro n , zatímco chemické ošet ení se obvykle provádí jednou za rok. Herbicid Roundup biaktiv, který bude p i chemickém zásahu použit, je tzv. listový herbicid. Do rostlinných tkání proniká p es zelené asimila ní orgány, p sobí pouze na živé organické tkán , nezanechává v p d nebezpe ná rezidua a jeho negativní vliv na životní prost edí je proto minimální. Aplikace tohoto totálního herbicidu bude probíhat v pr b hu vegeta ního období, v závislosti na pov trnostních podmínkách (pouze za bezv t í). Aplikace bude provedena pomocí zádového post ikova e. Chemická ochrana proti bu eni bude používána v mezi adí p ípravného porostu po dobu t í let od jeho založení. U porost cílových d evin bude chemická ochrana proti bu eni provád na až do doby zajišt ní kultury. P i zásahu bude použit bateriový mezi ádkový post ikova Mikrocircular. P i ústí trysek je post ikova vybaven ochranným krytem proti nežádoucímu úniku herbicidu mimo místa aplikace.

47

Koncentrace herbicidní látky ve

vodném roztoku je v pom ru 1díl

herbicidu : 4 díl m vody. Sm nová výkonnost p i ošet ování v mezi adách je 1 ha. Po provedení pro ed ní p ípravných porost

a jejich následné podsadb

cílovými d evinami bude op t použito chemické ochrany nových výsadeb po dobu t í let od provedení výsadeb.

4.8.4. Ochrana proti zv i Vzhledem k po tu sadebního materiálu a rozloze zales ovaného území lze využít individuální ochranu pouze v malém rozsahu. Proto je zvolena ochrana celoplošná mechanická spo ívající v oplocení jednotlivých ploch drát ným pletivem. Pro oplocení kultur bude použito sva ované ocelové pozinkované pletivo eská oplocenka . Základní charakteristiky pletiva jsou uvedeny v tab. . 12. Tab. . 12 Technické parametry lesnického pletiva eská oplocenka Typ pletiva

160/16/150

Minimální pevnost drát v tahu v N / mm2 Pr m r podélných a p í ných drát v mm Vzdálenost svislých drát v cm

550-650

Vzdálenost vodorovných drát zdola nahoru v mm

2,0 15,0

Výška oplocenky v cm

2 x 53 4 x 75 2 x 100 2 x 125 2 x 150 2 x 200 1 x 44 160,0

Po et vodorovných drát

16

Délka svitku v m

50

Hmotnost svitku v kg

35

Minimální vrstva zinku na drátech pletiva v g / bm

180

POZN. Údaje uvád né výrobcem DOPS s. r. o. k 31.3. 2006.

48

Délka oplocení v metrech u jednotlivých porost je uvedena v tab. . 13. Tab. . 13 Délka oplocení v m dle jednotlivých porost Porost

Délka oplocení v metrech

6D1

1540

7E1

1300

11E1

660

11D1

960

11F1

240

CELKEM

4700

Pro individuální ochranu d evin je zvolen typ pletiva eská oplocenka vyráb ného v kusech obdélníkového formátu o rozm rech 1000 x 1400 mm. Pr b h oplocení viz Mapový list . 2.

4.8.5. Rekonstrukce p ípravného porostu Funkce p ípravného porostu spo ívá ve vytvo ení p íznivého prost edí pro r st sazenic cílových d evin. Po deseti letech od založení p ípravného porostu za ne etapa jeho p em ny podsadbami cílových d evin. Na podzim p ed výsadbou cílových d evin dojde schématickým zásahem k pro ed ní p ípravného porostu a vyklizení plochy od t žebních zbytk . P i tomto zásahu bude odstran na vždy každá druhá ada vysázeného p ípravného porostu. Zárove se provede zp ístupn ní porostu (viz kapitola 4.1. Roz len ní porost ). Následné odstra ování p ípravných porost na odr stání porost cílových d evin.

49

bude probíhat v závislosti

5. Myslivecká polí ka pro zv 5.1. P íprava p dy a složení pastevní sm si Plocha mysliveckých polí ek pro zv

bude zorána a následn dvakrát

smykována a vlá ena zem d lskou technikou. Ru ní výsev pastevní sm si zajistí myslivecké sdružení. Výsev bude zem d lskou technikou uválcován. Plochy polí ek pro zv pro zaje í a srn í zv

budou osety pastevní sm sí, speciáln upravenou

vyráb nou firmou OSEVA UNI, a. s. Choce . Procentické

zastoupení rostlinných druh v pastevní sm si je uvedeno v tab. . 14. Tab. . 14 Složení pastevní sm si pro myslivecká polí ka Název

Zastoupení druhu v %

Jetel lu ní

6%

Jetel zvrhlý

8%

Jílek vytrvalý

20 %

Kost ava ervená

20 %

Lipnice lu ní

16 %

Kost ava rákosovitá

8%

Mezidruhový hybrid Felinum

22 %

POZNÁMKA : Údaje p evzaté od firmy OSEVA UNI a.s., platné pro jaro 2006.

5.2. Doba založení a zp sob obhospoda ování mysliveckých polí ek Soustava mysliveckých polí ek bude založena soub žn lesních porost . Všechna polí ka pro zv

se založením

situována na ploše, která je v sou asnosti

prvním rokem využívána k produkci vojt šky (p íloha . 9). Porost vojt šky zde bude zachován po celou dobu jeho užitnosti (3 – 4 roky). V této dob bude vojt ška pravideln , minimáln dvakrát ro n kosena. Po uplynutí doby užitnosti bude nutno tyto plochy zorat, uvlá et a následn osít výše zmín nou pastevní sm sí. Tímto

50

zp sobem budou oseta a obhospoda ována všechna t i polí ka. Dv polí ka se nacházejí p i okraji

oplocené plochy Zv . Tyto plochy nebudou oploceny a

z stanou tak pro zv

celoro n p ístupné. Bylinné porosty na t chto plochách

budou koseny dvakrát až t ikrát ro n , v závislosti na rychlosti spásání bylin zv í. T etí polí ko se nachází se uvnit oploceného lesního porostu a nebude pro zv p ístupné až do doby odstran ní oplocení. Pastevní sm s zde bude minimáln dvakrát ro n kosena a sušena za ú elem získání kvalitního objemového krmiva pro zv

v zimních m sících. Všechna t i myslivecká polí ka budou

využívána

mysliveckým sdružením, které ponese všechny náklady na jejich obhospoda ování.

51

6. Výkaz vým r 6.1. Materiálové náklady 6.1.1. Sadební materiál Ceny sadebního materiálu jsou vypo teny z celkového po tu sadebního materiálu pro zales ované plochy a cen sadebního materiálu lesních d evin p evzatých z ceníku firmy Lesoškolky

e any nad Labem, s. r. o., platného

k 1.1. 2006. Do celkového po tu sadebního materiálu je zahrnut i p edpokládaný nezdar zalesn ní v prvním roce a po ty sadebního materiálu pot ebného k vylepšení kultury (15 %). Celková cena sadebního materiálu je uvedena v tab . 15. Tab . 15 Cena sadebního materiálu D evina

DBL

Celkové množství sadebního materiálu v ks

Jednotková cena Cena celkem v K sadebního materiálu v K

158 930

5,40

858 222

DBZ

2 785

5,70

15 875

BO

50 819

3,60

182 948

LP

20 976

6,50

136 344

BK

10 868

7,60

82 597

HB

6 514

7,70

50 158

B

74 422

4,70

349 783

J

3 588

8,90

31 933

JVB

2 098

4,20

8 812

VRJ

2 392

16,70

39 946

TPO

4 747

4,20

19 937

52

Pokra ování tabulky . 15 Cena sadebního materiálu T

1 049

9,60

10 070

JB

104

10,80

1 123

HR

104

10,80

1 123

JMD

460

47,60

21 896

CELKEM

339 856

1 810 767

POZNÁMKA: Ceny sadebního materiálu jsou uvedeny v K v etn 19 % DPH

6.1.2. Oplocení .

Cena ocelového sva ovaného pletiva je p evzata z ceníku firmy Dops s. r. o. eská Skalice platného pro rok 2006. Ochrana celoplošná sva ovaným ocelovým pletivem eská oplocenka 160/16/150 Jednotková cena v etn 19 % DPH a náklad na dopravu 22 515,00 K / 1 km K oplocení : 4 700 m Cena celkem 105 820,00 K Individuální ochrana sazenic, pletivo eská oplocenka, obdélníkový formát 1000 x 1400 mm Jednotková cena v etn 19 % DPH a náklad na dopravu 53,00 K / 1 ks Kus k ošet ení : 180 Cena celkem 9 540,00 K Cena pletiva na individuální a celoplošnou ochranu celkem 115 360,00 K

53

6.1.3. Herbicid Roundup Biaktiv Po izovací cena herbicidu Roundup Biaktiv je p evzata z aktualizovaných ceník firmy Sivaco. Náklady na 1 l herbicidu iní 369,00 K . Spot eba herbicidu na 1 ha je uvedena v technické dokumentaci bateriového post ikova e Microcircular a iní 4 l / ha. K ošet ení post ikem je ur eno celkem 120,15 ha Výpo et náklad na po ízení herbicidu Roundup Biaktiv : 120,15 ha * 4 l/ ha * 369 K = 177 341,00 K

6.1.4. Osivo pastevní sm si Spot eba osiva p i strojním setí iní cca 30 kg / ha . Spot eba p i ru ním setí 30 kg + 15 % / ha. Cena osiva 65,00 K / kg Výpo et náklad na po ízení osiva: 1,10 ha * 34,5 kg * 65,00 K = 2467,00 K

6.2. Ceny prací 6.2.1. P stební práce 6.2.1.1. Doprava a zakládání sadebního materiálu Náklady na zakládání a dopravu materiálu jsou stanoveny ve výši 10 % z ceny sadebního materiálu následovn : Celková cena sadebního materiálu 1 810 767,00 K * 10 % = 181 077,00 K

54

6.2.1.2. P íprava p dy P íprava p dy lesním pluhem Kronberger neseným na UKT, naorávání v obou sm rech, délka brázdy nad 80 m, vzdálenost brázd 1,2m Jednotková cena 2 426,00 K / ha Plocha k naorání 12,88 ha Cena celkem 31 247,00 K

6.2.1.3 Zales ování a) Zales ování RL2 – 019, jízda v obou sm rech, délka brázdy nad 120m, vzdálenost brázd 1,2 m Jednotková cena 1 102,00 K / 1 000 ks sazenic K zalesn ní 204 520 ks sazenic Cena zales ování strojem 225 381,00 K b) Podsadba p ípravného porostu cílovými d evinami, zales ování ru ní motykou, velikost jamek 25 cm * 25 cm, rozpojitelnost zeminy 2, stupe zabu en ní 2 Jednotková cena 3 900,00 K / 1 000 ks sazenic K zalesn ní 18 948 ks sazenic Cena zales ování ru ní jamkovou sadbou 73 897,00 K c) Podsadba p ípravného porostu cílovými d evinami – št rbinová sadba, ru ní výsadba saze em do p ipravené plošky 35cm * 35 cm, stupe zabu en ní 2, stupe rozpojitelnosti zeminy (DB, BK) Jednotková cena 3 700,00 K / 1 000 ks sazenic K zalesn ní 71 420 ks sazenic Cena zales ování ru ní št rbinovou sadbou 264 254,00 K

55

6.2.1.4. Vylepšování a) Jamková sadba, ru ní výsadba motykou, velikost jamek 25cm * 25cm, stupe rozpojitelnosti zeminy 2, stupe zabu en ní 1 Jednotková cena 3 500,00 K / 1 000 ks sazenic K vylepšení 15 826 ks sazenic Cena vylepšování ru ní jamkovou sadbou 55 391,00 K b) Vylepšování, št rbinová sadba, ru ní výsadba saze em do p ipravené plošky 35cm * 35 cm (použita ploška z minulého roku), stupe zabu en ní 1, stupe rozpojitelnosti zeminy 2 Jednotková cena 1 300,00 K / 1 000 ks K vylepšování ru ní št rbinovou sadbou 29 152 ks sazenic Cena vylepšování ru ní št rbinovou sadbou 37 898,00 K

6.2.2. Ochrana kultur 6.2.2.1. Chemická ochrana Chemická ochrana kultur herbicidem Roundup Biaktiv bateriovým post ikova em Microcircular, ošet ení v pruzích, viditelnost sazenic špatná, spon sazenic do 1,3 m Jednotková cena 850,00 K / ha K chemickému ošet ení (27,17 ha + 12,88) * 3 = 120,15 ha Cena práce chemického ošet ení kultur 102 128,00 K

6.2.2.2. Mechanická ochrana a) Oplocení celoplošné, ocelové sva ované pletivo eská oplocenka 160/16/150 Jednotková cena 22 660,00 K / ha Délka oplocení 4 700 m Celková cena prací p i stavb oplocení 106 502,00 K

56

b) Individuální mechanická ochrana sazenic, ocelové sva ované pletivo eská oplocenka Jednotková cena 1 500,00 K / 100 ks Po et kus individuální ochrany 180 Celkem cena prací 2 700,00 K c) Demontáž oplocení Jednotková cena 10 000,00 K / 1000 m Délka oplocení 4700 m Cena prací p i demontáži oplocení 47 000,00 K

6.2.3. Odstran ní p ípravného porostu Odstran ní p ípravného porostu spo ívá ve vy ezávání p ípravných d evin a jejich vynášení mimo porost. Jednotková cena prací je stanovena na 30 000,00 K / ha Odstra ování porostu p ípravných d evin na ploše 12,88 ha Celkem cena za odstran ní p ípravného porostu 386 400,00 K

6.2.4. P íprava p dy na ploše mysliveckých polí ek Jednotkové ceny prací jsou p evzaty z ceníku firmy Agrodružstvo pod Lib any, s.r.o. Orba 1,10 * 1000 K / ha = 1100,00 K 2x Vlá ení a smykování 1,10 ha * 2 * 300,00 K / ha = 660,00 K Uválcování plochy po výsevu 1,10 ha * 300,00 K / ha = 330,00 K Cena za p ípravu p dy celkem 2090,00 K .

57

6.3. Celkové náklady na realizaci Projektu zalesn ní zem d lských p d v katastrálním území obce Dob enice

Materiálové náklady

K

Sadební materiál

1 810 767

Oplocení

115 360

Herbicid

177 341

Osivo – myslivecká polí ka

2 467

Materiálové náklady celkem

2 105 935

Ceny prací

K

Doprava a zakládání sadebního materiálu P íprava p dy lesním pluhem

181 078 31 247

Zales ování sázecím strojem RL2 – 019 Podsadba p ípravného porostu, jamková sadba Podsadba p ípravného porostu, št rbinová sadba

225 381 73 897 264 254

Vylepšování, jamková sadba

55 391

Vylepšování, št rbinová sadba

37 898

Chemická ochrana kultur

102 128

Mechanická ochrana kultur, oplocení celoplošné

106 502

Mechanická ochrana kultur, individuální ochrana

2 700

Demontáž oplocení

47 000

Odstran ní p ípravného porostu

386 400

P íprava p dy na ploše mysliveckých polí ek Ceny prací celkem

2 090 1 515 966

58

Celková výše náklad na realizaci projektu Materiálové náklady 2 105 935 K Ceny prací

1 515 966 K

Náklady celkem

3 621 901 K

59

7. Záv r Projekt zales ování zem d lské p dy v obci Dob enice spo ívá v zalesn ní zem d lské p dy na pozemcích p iléhajících k dálnici D11, jejíž trasa probíhá od výše uvedené obce ve vzdálenosti 150 – 250 m od jejího jižního okraje. Cílem projektu je vytvo ení lesních porost , které budou spl ovat funkci produkce d evní hmoty. Dalšími d ležitými podmínkami, které by m ly vytvo ené porosty spl ovat, je odhlu n ní p ilehlé dálnice a vytvo ení p íznivého prost edí pro zaje í a srn í zv . Volba d evinné skladby a prostorové uspo ádání porost

jsou u jednotlivých typ

porost

odlišné

s ohledem na pln ní výše uvedených funkcí. Založením lesních porost zem d lských p dách dojde k vytvo ení nových ekosystém

na

majících nejen

hospodá ský, ale i estetický význam. P i výb ru d evin bylo snahou p iblížit se co nejvíce p irozené d evinné skladb , která povede k zajišt ní ekologického p ínosu zalesn né lokality. D evinná skladba porost ur ených k tlumení hluku je ovlivn na ú elem jeho založení a od p irozené d evinné skladby se výrazn odlišuje. Vým ra zales ované plochy

iní 27,17 ha a je rozd lena do p ti

souvislých porostních ploch. Celkové finan ní náklady na zalesn ní a ochranu založených porost do doby jejich zajišt ní

iní 3 617 344,00 K . Náklady na

jeden hektar založení lesního porostu na zem d lských p dách do doby jeho zajišt ní iní 133 137,00 K . V tomto území bude vytvo ena soustava mysliveckých polí ek o celkové rozloze 1,10 ha s návrhem jejich využívání. Finan ní náklady na založení soustavy mysliveckých polí ek iní 4 557,00 K . Na úrovni studie je ešen návrh opravy a vybudování lesních odvozních cest.

60

8. Resumé The first part of this work talks about the natural conditions of this area. It refers to climatic, geomorfological, geological conditions at this locality. The situation at the system of transport is beeing evaluated, it also sugests the construction of new forest roads and the reconstruction of existing roads. Generally it discusses the situation at problem the afforestation of agricultural land. The chapter The afforestating project of agricultural land itself deals with a different space organization of the forest stand, a choice of suitable tree species, a preparation of the land before the afforestation, a good technology and a continuation of the afforestation. The chapters about the mechanical and chemical protection of forest stand are here too. The project of setting up the gamekeeping fields is in chapter four. The seed-time and a choice of good seeds‘ kind used for these fields are adviced as well. The penultimate chapter is about the budget of the whole afforestation project. The budget consists of two parts. The first part includes material costs and the second part includes costs of work. The annexe includes some complementary pieces of information to previous chapters.

61

9. Anotace Název práce:

Projekt zalesn ní zem d lských p d v katastrálním území obce Dob enice.

Cílem práce je zalesn ní zem d lské p dy na ploše 27,17 ha, p iléhající k dálnici D11. Vlastní projekt je rozd len na dv

ásti. První ást tvo í

zales ovací projekt 27,17 ha souvislých lesních porost , druhá ást eší návrh a obhospoda ování mysliveckých polí ek pro zv . Ob

ásti jsou vypracovány

v etn ekonomických kalkulací. Po realizaci projektu zalesn ní zem d lských p d se p edpokládá ve st edn dobém horizontu snížení hladiny hluku v obci Dob enice a zkvalitn ní a zvýšení po etnosti populace srn í a zaje í zv e.

Anotace Title of the work:

The project of agriculture land afforestation at the cadastral area of Dob enice

The targest of this work is the afforestation of agriculture soils within the area of 27,17 ha. The project has been divided into two parts. The first part is based on a project of afforestation of 27,17 ha forest lots, the second part is based on management of gamekeeping fields. All the two parts ara worked out inclusive of economic calculations.After realization of the project of afforestation of agriculture soils it in the middle-termed horizon expect the muffle noise, improving and increasing of the population of roe-deer and hare.

62

10. Obsah Abstrakt ..........................................................................................................2 Pod kování ......................................................................................................3 1. Úvod a cíl práce...........................................................................................5 2. Obecn ........................................................................................................7 2.1. P írodní podmínky .................................................................................7 2.1.1. Charakteristika p írodní lesní oblasti – Polabí......................................7 2.1.2. Za azení hodnoceného území do geomorfologického systému .............8 2.1.3. Klimatické pom ry..............................................................................8 2.2. Dopravní sí v hodnoceném území .........................................................9 2.2.1. Posouzení sou asného stavu dopravní sít ...........................................9 2.2.2. Návrh vytvo ení sít lesních cest .......................................................10 2.3. Problematika zales ování nelesních p d...............................................12 2.3.1 Volba d evinné skladby pro zales ování zem d lských p d ...............13 2.3.2. Zales ování zem d lské p dy z hlediska ochrany p írody .................16 2.3.3. Zalesn ní zem d lských p d v závislosti na up ednost ovaných funkcích budoucího lesního porostu ............................................................16 2.3.4. Sadební materiál pro zales ované plochy ..........................................17 2.3.5. Manipulace se sadebním materiálem .................................................18 2.3.6. Spon a hustota kultur.........................................................................19 2.3.7. Pé e o založený lesní porost ..............................................................20 2.3.8.1. Mechanizovaný zp sob zales ování ..............................................23 2.3.8.2. Ru ní zales ování..........................................................................23 2.3.8.2.1. Jamková sadba.............................................................................23 2.3.8.2.2. Št rbinová sadba..........................................................................24 2.3.9. Zp sob vylepšení ztrát ze zalesn ní ...................................................25 2.3.10. Sm r a orientace výsadby ................................................................25 2.3.11. Prostorová skladba porost ..............................................................25 2.3.12. Zp sob a etnost ochrany kultur do doby zajišt ní ...........................26 2.3.13. Hospodá ský typ lesa se zam ením na podporu zv e.....................27 2.3.14. Hospodá ský typ lesa s funkcí tlumení hluku ...................................28 2.3.15. Hospodá ský typ lesa zam ený na produkci d evní hmoty ..............29 3. Problematika zakládání mysliveckých polí ek ........................................29 3.1. Složení pastevní sm si..........................................................................29 3.2. P íprava p dy a obhospoda ování mysliveckých polí ek ......................30 4. Vlastní zales ovací projekt .......................................................................31 4.1. Roz len ní porost ...............................................................................33 4.2. Plocha D evo I. ....................................................................................34 4.3. Plocha D evo II. ...................................................................................36 4.4. Plocha Hluk I. ......................................................................................38 4.5. Plocha Hluk II. .....................................................................................40 4.6. Plocha Zv ..........................................................................................42 4.7. Doba zahájení realizace projektu ..........................................................46 4.8. Dopl ující údaje...................................................................................46

63

4.8.1. Zp sob p ípravy p dy p ed zalesn ním .............................................46 4.8.2. Mechanická p íprava p dy ................................................................46 4.8.3. Ochrana proti bu eni..........................................................................47 4.8.4. Ochrana proti zv i............................................................................48 4.8.5. Rekonstrukce p ípravného porostu.....................................................49 5. Myslivecká polí ka pro zv ....................................................................50 5.1. P íprava p dy a složení pastevní sm si.................................................50 5.2. Doba založení a zp sob obhospoda ování mysliveckých polí ek ..........50 6. Výkaz vým r .............................................................................................52 6.1. Materiálové náklady.............................................................................52 6.1.1. Sadební materiál................................................................................52 6.1.2. Oplocení............................................................................................53 6.1.3. Herbicid Roundup Biaktiv .................................................................54 6.1.4. Osivo pastevní sm si .........................................................................54 6.2. Ceny prací............................................................................................54 6.2.1. P stební práce ...................................................................................54 6.2.1.1. Doprava a zakládání sadebního materiálu .......................................54 6.2.1.2. P íprava p dy .................................................................................55 6.2.1.3 Zales ování .....................................................................................55 6.2.1.4. Vylepšování ...................................................................................56 6.2.2. Ochrana kultur...................................................................................56 6.2.2.1. Chemická ochrana ..........................................................................56 6.2.2.2. Mechanická ochrana .......................................................................56 6.2.3. Odstran ní p ípravného porostu.........................................................57 6.2.4. P íprava p dy na ploše mysliveckých polí ek....................................57 6.3. Celkové náklady na realizaci Projektu zalesn ní zem d lských p d v katastrálním území obce Dob enice..........................................................58 7. Záv r .........................................................................................................60 8. Resumé ......................................................................................................61 9. Anotace......................................................................................................62 10. Obsah.......................................................................................................63 11. Seznam použité literatury .......................................................................65 12. P ílohy .....................................................................................................69 12.1. Tabulkové p ílohy a výpo ty ..............................................................69 P íloha . 1..................................................................................................69 P íloha . 2..................................................................................................70 P íloha . 3..................................................................................................71 P íloha . 4..................................................................................................72 P íloha . 5..................................................................................................75 P íloha . 6..................................................................................................78 P íloha . 7..................................................................................................79 P íloha . 8..................................................................................................80 12.2. Fotodokumentace ...............................................................................84 P íloha . 9..................................................................................................84 12.3. Mapové listy ......................................................................................88

64

11. Seznam použité literatury 1. MRÁ EK, Z. a LOKVENC, T. Základy racionálního zales ování. Praha: Státní zem d lské nakladatelství, 1974. 183 s. 2. HROMAS, J. D eviny pro v ely a zv . Praha: Matice lesnická., 2000. 91 s. 3. JURÁSEK, A. a kol. P stování lesa v ekotopech narušených antropogenní inností. Opo no: Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti, Výzkumná stanice Opo no, 2003. 188 s. 4. ZACHAR, D. Zales ovanie nelesných pod. 1. vydání. Bratislava: Slovenské vydavatelstvo podohospodárskej literatúry. 1965. 230 s. 5. BEZECNÝ, P. a kol. P stování les . 1. vydání. Praha: Státní zem d lské nakladatelství., 1981. 328 s. 6. DEMEK, J. a kol. Hory a nížiny. Praha: Academia, 1987. 584 s. 7. VYSKOT, M. a kol. Praktická rukov

lesnická 1. Praha: Státní zem d lské

nakladatelství, 1962. 986 s. 8. HRUŠKA, B. a JELÍNEK S. Lesnická geologie. 1. vydání. Brno: Mendelova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , 1998. 197 s. 9. HANÁK, K. a kol. Zp ístup ování lesa. Vybrané stat I. 1. vydání. Brno: Mendelova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , 2002. 154 s. 10. ZEMAN, A. a DEMEK, J. Kvartér. Geologie a geomorfologie. Praha: Státní pedagogické

nakladatelství,

1984.

192

s.

11.DEMEK, J. Obecná geomorfologie. 1. vydání. Praha: Academia, 1987. 480s. 12. MÍCHAL, I. Ekologická stabilita. 1. vydání. Brno: Veronica, 1992. 244 s. 13. ÚHUL. Oblastní plány rozvoje les . P írodní lesní oblasti R. Brandýs nad Labem: Lesnická práce, 2001. 104 s. 14. TOPKA, J. Projekt zalesn ní zem d lských p d. In Zales ování zem d lských p d. Nový Rychnov: hospodá , 2004. s. 31-43.

65

eská komora odborných lesních

15. ZATLOUKAL, V. Tvorba porostních sm sí p i zales ování zem d lských p d. In Zales ování zem d lských p d. Nový Rychnov:

eská komora

odborných lesních hospodá , 2004. s. 6-30. 16. KOŠULI , M. st. Geneticko-ekologické aspekty p i zakládání lesa na nelesních p dách. In Zales ování zem d lských p d. ZU Praha, 2006. s. 65-72. 17. BARTOŠ, J. a KACÁLEK, D. Volba druhové skladby p i sestavování zales ovacích projekt . In Zales ování zem d lských p d.

ZU Praha, 2006.

s. 73-79. 18. MAUER, O. Zales ování zem d lských p d v nadmo ských výškách 400 až 700 metr na vodou neovlivn ných stanovištích. In Zales ování zem d lských p d. ZU Praha, 2006. s. 201-207. 19. LEUGNER, J. Kvalitní sadební materiál – základ úsp šného založení lesní kultury na zem d lském pozemku. In Zales ování zem d lských p d.

ZU

Praha, 2006. s. 215-220. 20. ÚRADNÍ EK, L. Dynamika r stu vybraných d evin na bývalé zem d lské p d . In Zales ování zem d lských p d. 21. HLAVÁ , V. a kol. Zales ování zem d lské p dy z pohledu ochrany p írody. In Zales ování zem d lských p d. ZU Praha, 2006. s. 43-46. 22. ŠINDELÁ , J. Zakládání porostních sm sí. Lesnická práce, 1997, . 7. s. 248–250. 23. VACEK, S., SIMON, J. a KACÁLEK, D. Strategie zales ování zem d lských p d. Lesnická práce, 2005, . 1. s. 13–15. 24. KOŠULI , M. st. Ješt k zales ování zem d lských p d. Lesnická práce, 2005, . 3. s. 136–138. 25. VOLNÝ, S. a KAPOUNEK, L. Lesnictví, 1984, . 9. s. 783–790. 26. ERNÝ, Z. a LOKOVEC, T. Zales ování nelesních p d, 1 vydání Praha: Institut výchovy a vzd lávání Ministerstva zem d lství R, 1995. 55 s. 27. PRÚŠA, E. P stování les

na typologických základech. Kostelec nad

ernými lesy: Lesnická práce s. r. o. 2001.

66

Zákonná ustanovení 28. SN 48 2115: Sadební materiál lesních d evin, 2006. 29. Zákon . 289/1995 Sb., o lesích a o zm n a dopln ní n kterých zákon (lesní zákon). 30. Zákon . 149/2003 Sb., o uvád ní do ob hu reproduk ního materiálu lesních d evin lesnicky významných druh a um lých k íženc , ur eného k obnov lesa a k zales ování, a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o obchodu s reproduk ním materiálem lesních d evin). 31. Zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny. 32. Vyhláška . 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o p enosu semen a sazenic lesních d evin, o evidenci o p vodu reproduk ního materiálu a podrobnosti o obnov lesních porost a o zales ování pozemk prohlášených za pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa. 33. Vyhláška 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon . 149/2003 Sb., o obchodu s reproduk ním materiálem lesních d evin. 34. Vyhláška . 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plán rozvoje les a o vymezení hospodá ských soubor . 35. Na ízení vlády 308/2004 Sb., o stanovení n kterých podmínek pro poskytování dotací na zales ování zem d lské p dy a na založení porost rychle rostoucích d evin na zem d lské p d ur ených pro energetické využití.

67

P evzaté ceníky a výkonové normy 36. LESOŠKOLKY

E ANY NAD LABEM s. r. o. Ceník reproduk ního

materiálu lesních d evin. 2006. 37. KINSKÝ DAL BORGO. Výkonové normy a tarify u inností v lesním hospodá ství. 2006. 38. Oseva UNI, a. s., Choce ., Nabídkový list a ceník krajinných sm sí ŠS V trov. 2006 39. Agrodružstvo Lhota pod Lib any, Ceník zem d lských prací. 2006

68

12. P ílohy 12.1. Tabulkové p ílohy a výpo ty P íloha . 1 Seznam zkratek jednotlivých druh lesních d evin použitých v projektu Tab. .16 Zkratka d eviny

eský název

Latinský název

DBL

Dub letní

Quercus robur L. ex Simk.

DBZ

Dub zimní

Quercus petraea Mattusch.

BO

Borovice lesní

Pinus sylvestris L.

BK

Buk lesní

Fagus sylvatica L.

LP

Lípa velkolistá

Tilia platyphyllos Scop.

HB

Habr lesní

Carpinus betulus L.

JVB

Javor babyka

Acer campestre L.

T

T eše pta í

Cerasus avium L.

J

Je áb pta í

Sorbus aucuparia L.

VRJ

Vrba jíva

Salix caprea L.

B

B íza b lokorá

Betula pendula Ehrh.

TPO

Topol osika

Populus tremula L.

HR

Hruše polní

Pyrus pyraster L.

JB

Jablo lesní

Malus sylvestris Mill.

JMD

Jírovec ma al

Aesculus hippocastanum L.

69

P íloha . 2 Ceník sazenic lesních d evin Ceny sazenic lesních d evin jsou stanoveny na základ ceníku Lesoškolky s. r. o. e any nad Labem, platného pro rok 2006. Tab. . 17 Ceník sazenic lesních d evin použitých k zalesn ní zem d lské p dy D evina

Typ sadebního

Výška

Tlouš ka

Cena za

materiálu

( cm)

ko enového 1 ks

DPH

Cena

Technologie

19%

celkem

p stování

kr ku mm

za 1 ks

DBL

Sazenice

26-35

6

4,50

0,90

5,40

PK

DBZ

Sazenice

26-35

6

4,80

0,90

5,70

PK

BO

Sazenice

26-35

6

3,00

0,60

3,60

PK

BK

Sazenice

26-35

6

6,40

1,20

7,60

PK

LP

Sazenice

26-35

8

5,50

1,00

6,50

PK

HB

Semená ek

15-25

-

6,50

1,20

7,70

JVB

Semená ek

26-35

6

3,50

0,70

4,20

T

Sazenice

26-35

-

8,00

1,60

9,60

J

Sazenice

26-35

5

7,50

1,40

8,90

VRJ

Sazenice

30-40

-

14,00

3,70

16,70

QP, ROOT QP, ROOT QP, ROOT QP, ROOT K1-2

B

Sazenice

36-50

5

3,90

0,80

4,70

PK

TPO

Sazenice

15-25

-

3,50

0,70

4,20

HR

Sazenice

26-35

-

9,00

1,80

10,80

JB

Sazenice

26-35

-

9,00

1,80

10,80

Poloodrostek 51-80

-

40,0

7,60

47,60

QP, ROOT QP, ROOT QP, ROOT K5

JMD

POZNÁMKA : PK –prostoko enné sazenice, QP, ROOT – zp sob p stování obalovaných sazenic K1-2 - zp sob p stování obalovaných sazenic v kontejnerech o objemu 1-2 l K 5 - zp sob p stování obalovaných sazenic v kontejnerech o objemu 5 l

70

P íloha . 3 Minimální hektarové po ty prostoko enného

sadebního materiálu pro

zales ované plochy v HS 25 Tab. . 18 Minimální hektarové po ty sazenic lesních d evin D evina DBL

Po et sazenic na ha (ks) 10000

DBZ

10000

BO

9000

BK

9000

LP

6000

HB

6000

JVB

6000

T

6000

J

6000

VRJ

4000

B

6000

TPO

4000

POZNÁMKA: U krytoko enného sadebního materiálu lze minimální hektarové po ty snížit o 20 %.

71

P íloha . 4 Výpo et sponu prostoko enného a krytoko enného sadebního materiálu Výpo et pot ebného množství sadebního materiálu v ad ad1) Výpo et sponu prostoko enného a krytoko enného sadebního materiálu P – plocha ( 10000 m2) M – minimální hektarový po et sadebního materiálu (ks) a – vzdálenost jednotlivých ad sadebního materiálu od sebe (m) b – vypo ítaná vzdálenost sadebního materiálu v ad (m) Vzorec pro výpo et obdélníkového sponu sadebního materiálu: a*b=P/M

b=P/M*a

Prostoko enný sadební materiál DBL, DBZ P = 10000 M = 10000 a = 1,20 b = 0,80 m spon 1,20 m * 0,80 m BO, BK P = 10000 M = 9000 a = 1,20 b = 0,90 m spon 1,20 m * 0,90 m

72

B , LP P = 10000 M = 6000 a = 1,20 b = 0,90 m spon 1,20 m * 1,40 m Krytoko enný sadební materiál JVB, HB, J , T P = 10000 M = 6000 – 20 % = 4800 a = 1,20 b = 1,75 m spon 1,20 m * 1,75 m VRJ, TPO P = 10000 M = 4000 – 20 % = 3200 a = 1,20 b = 2,60 m spon 1,20 m * 2,60 m ad 2) Výpo et pot ebného množství sazenic v ad - stanoven pro adovou výsadbu sadebního materiálu jablon lesní, hrušn polní a jírovce ma al D - délka ady v (m) P – po et ad V – stanovená vzdálenost sadebního materiálu v ad (m) Vzorec pro výpo et po tu sazenic v ad – (D * P) / V

73

JMD D = 1000 P=2 V=5 S = po et sazenic v ks S = (1000 * 2) / 5 = 400 ks HR, JB D = 270 P=1 V=3 S = po et sazenic v ks S = (270 * 1) / 3 = 90 ks

74

P íloha . 5 Po ty sadebního materiálu dle procentického zastoupení d evin v jednotlivých porostech 1) Tab. . 19 plocha D evo II., vým ra 0,32 ha D evina

Zastoupení v%

Redukovaná Minimální Celkem P edpoplocha po ty sazenic (ks) kládaný d eviny sazenic na 1 nezdar ha (15 %) v ks

Celkem sazenic s p edpokládaným nezdarem

DBZ

80

0,25

10000

2500

375

BK

10

0,03

9000

270

41

311

LP

5

0,02

6000

120

18

138

HB

5

0,02

4800

96

15

111

2875

2) Tab. . 20 plocha Hluk II., vým ra 3,26 ha D evina

Zastoupení v%

Redukovaná Minimální Celkem P edpoplocha po ty sazenic (ks) kládaný d eviny sazenic na 1 nezdar ha (15 %) v ks

Celkem sazenic s p edpokládaným nezdarem

DBL

25

0,82

10000

8200

1230

BO

71

2,31

9000

20790

3119

23909

B

4

0,13

6000

780

117

897

9430

3) Tab. . 21 plocha Hluk I., vým ra 4,33 ha D evina

Zastoupení v%

Redukovaná Minimální Celkem P edpoplocha po ty sazenic (ks) kládaný d eviny sazenic na 1 nezdar ha (15 %) v ks

DBL

40

1,73

10000

17300

2595

BO

60

2,60

9000

23400

3510

75

Celkem sazenic s p edpokládaným nezdarem

19895

26910

4) Tab. . 22 plocha D evo I., vým ra 6,38 ha D evina

Zastoupení v%

Redukovaná plocha d eviny v ha

Minimální po ty sazenic na 1 ha

Celkem P edposazenic (ks) kládaný nezdar (15 %) v ks

DBL

70

4,47

10000

44700

6705

BK

10

0,64

9000

5760

864

6624

LP

7

0,45

6000

2700

405

3105

HB

8

0,51

4800

2448

367

2815

B

4

0,25

6000

1500

225

1725

T

1

0,06

4800

288

43

331

5) Tab. . 23 Porost p ípravných d evin, plocha Zv

, vým

Celkem sazenic s p edpokládaným nezdarem

51405

ra 12,88 ha

D evina

Zastoupení v%

Redukovaná Minimální Celkem P edpoplocha po ty sazenic (ks) kládaný d eviny sazenic na 1 nezdar ha (15 %) v ks

Celkem sazenic s p edpokládaným nezdarem

B

80

10,30

6000

61800

10000

LP

10

1,29

6000

7740

1161

8901

TPO

10

1,29

3200

4128

619

4747

71800

6) Tab. . 24 Porost cílových d evin plocha Zv , vým ra 12,88 ha D evina

Zastoupení v%

Redukovaná plocha d eviny v ha

Minimální po ty sazenic na 1 ha

Celkem P edposazenic (ks) kládaný nezdar (15 %) v ks

DBL

68

8,76

10000

68000

10200

LP

10

1,28

6000

7680

1152

8832

J

5

0,65

4800

3120

468

3588

HB

5

0,65

4800

3120

468

3588

VRJ

5

0,65

3200

2080

312

2392

76

Celkem sazenic s p edpokládaným nezdarem

78200

Pokra ování Tab. . 24 JVB

3

0,38

4800

1824

274

2098

BK

3

0,38

9000

3420

513

3933

T

1

0,13

4800

624

94

718

Tab. . 25 Po et sazenic d evin vysazovaných na ploše Zv uspo ádání D evina

Celkem sazenic

HR

90

JB JMD

v adovém

P edpokládaný nezdar (15 %) v ks

Celkem sazenic s p edpokládaným nezdarem

90

14

104

400

60

460

14

104

POZNÁMKA: Výpo et množství sazenic v adové výsadb v porostu 6D1 je proveden v p íloze . 4.

77

P íloha . 6 Procentické zastoupení d evin dle jednotlivých zales ovaných ploch Tab. . 26 Plošné zastoupení druh cílových d evin p i výsadb Porost

Plošné zastoupení jednotlivých druh d evin v %

Zv

DBL 68, LP10, HB5, T 1, JVB3, J 5, VRJ5, BK3, JB, JMD, HR

D evo I.

DBL 70, BK 10, LP 7, HB 8, B 4, T 1

Hluk I.

DBL 40, BO 60

Hluk II.

DBL 25, BO 71, B 4

D evo II.

DBL 80, BK 10, LP 5, HB 5

POZNÁMKA: Zkratky jednotlivých d evin jsou uvedeny v p íloze . 1.

Tab. . 27 Plošné zastoupení d evin p ípravného porostu Porost

Plošné zastoupení jednotlivých druh d evin v %

Zv

B 70, LP 20, TPO 10

POZNÁMKA: Zkratky jednotlivých d evin jsou uvedeny v p íloze . 1.

78

P íloha . 7 Parametry výsadby schopného sadebního materiálu použitého k zalesn ní zem d lských p d Tab. . 28 D evina

Výška Maximální Nejmenší nadzemní v k (roky) tlouš ka ásti ko enového v cm kr ku v mm

Minimální podíl objemu jemných ko en v objemu ko enového systému v %

Minimální pom r objemu ko enového systému k objemu nadzemní ásti v %

Rozp tí délky k lového ko ene v cm

Borovice lesní 26 - 35 3

4

40

1:3

12-20

Dub letní a 26 - 35 4 dub zimní Lípa velkolistá 26 - 35 3

5

30

2:1

15-20

7

-

-

-

Habr obecný

26 - 35 4

5

-

-

-

Buk lesní

26 - 35 4

5

B íza b lokorá Topol osika

36 - 50 2

4

Olše lepkavá

26 - 35 2

T eše pta í

26 - 35

-

Jablo lesní

26 - 35

Jírovec ma al

30

2:1

15-20

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

26 - 35

-

-

-

-

-

Hruše polní

26 - 35

-

-

-

-

-

Vrba jíva

26 - 35

-

-

-

-

-

Javor babyka

26 - 35 4

Je áb pta í

26 - 35

26 - 35

-

4

5 -

30 -

2:1 -

15-20 -

-

POZNÁMKA. Výška nadzemní ásti – u všech rozp tí výšek nadzemní ásti je povolena tolerance 5 cm sm rem nahoru i dol . Tlouš ka ko enového kr ku – u všech rozp tí výšek nadzemní ásti, p i spln ní ostatních parametr kvality ur ených pro dané výškové rozp tí, je u minimální tlouš ky ko enového kr ku povolena 10 % tolerance sm rem dol . Prázdná proškrtnutá pole v tabulce znamenají, že tyto parametry u jednotlivých d evin SN 482115 neudává.

79

P íloha . 8 Výpo et cen jednotkových prací P i výpo tu cen jednotlivých prací byl použit sborník výkonových norem v lesním hospodá ství firmy Kinský Dal Borgo se sídlem v Chlumci nad Cidlinou a aktuální ceník se sazbami pro osoby samostatn výd le n

inné

platný pro rok 2006. Ceny jsou uvedeny v etn DPH. 1) P íprava p dy lesním pluhem Kronberger, neseným na UKT, naorávání v obou sm rech, vzdálenost brázd v m 1,2 m, délka brázd nad 80m Eviden ní íslo normy 011 – 91 – 1 íslo výkonové normy 4 –1 Stanovená norma 6,93 Nh / ha Sazba za Nh pro práce UKT a lesním pluhem Kronberger 350,00 K Cena prací: 6,93 Nh / ha * 350,- K / Nh = 2426,00 K / ha 2) Zales ování RL2 – 019, jízda v obou sm rech, délka brázdy nad 120m Eviden ní íslo normy 011 – 13 - 3 íslo výkonové normy 5 - 6 Stanovená norma 2,90 Nh / 1000 ks Sazba za1 Nh pro práce UKT 380,00 K / Nh Cena prací: 2,90 Nh / 1000 saz. * 380,00 K / Nh = 1102,00 K / 1000 ks 3) Zales ování – jamková sadba, ru ní výsadba motykou, velikost jamek 25cm * 25cm, stupe rozpojitelnosti zeminy 2, stupe zabu en ní 2

80

Eviden ní íslo normy 011 – 12 – 1 íslo výkonové normy 3 - 2 Stanovená norma 39 Nh / 1 000 ks Sazba za1 Nh pro práce s ru ním ná adím 100,00 K / Nh Cena prací: 39 Nh / 1 000 saz. * 100,00 K / Nh = 3 900,00 K / 1 000 ks 4) Zales ování – št rbinová sadba, ru ní výsadba saze em do p ipravené plošky 35cm * 35 cm, stupe zabu en ní 2, stupe rozpojitelnosti zeminy 2 Eviden ní íslo normy 011 – 13 – 1 íslo výkonové normy 5 – 2 íslo výkonové normy 7 - 2 Stanovená norma 24 Nh / 1 000 ks + 13 Nh / 1 000 ks Sazba za1 Nh pro práce s ru ním ná adím 100,00 K / Nh Cena prací: 37 Nh / 1 000 saz. * 100,00 K / Nh = 3 700,00 K / 1 000 ks 5) Vylepšování , jamková sadba, ru ní výsadba motykou, velikost jamek 25cm * 25cm, stupe rozpojitelnosti zeminy 2, stupe zabu en ní 1 Eviden ní íslo normy 011 – 12 - 2 íslo výkonové normy 3 - 2 Stanovená norma 35 Nh / 1 000 ks Sazba za1 Nh pro práce s ru ním ná adím 100,00 K / Nh Cena prací: 35 Nh / 1 000 saz. * 100,00 K / Nh = 3 500,00 K / 1 000 ks

81

6) Vylepšování, št rbinová sadba, ru ní výsadba saze em do p ipravené plošky 35cm * 35 cm (použita ploška z minulého roku), stupe zabu en ní 1, stupe rozpojitelnosti zeminy 2 Eviden ní íslo normy 011 – 13 – 1 íslo výkonové normy 7 - 2 Stanovená norma 13 Nh / 1 000 ks Sazba za1 Nh pro práce s ru ním ná adím 100,00 K / Nh Cena prací: 13 Nh / 1 000 saz. * 100,00 K / Nh = 1 300,00 K / 1 000 ks 7) Chemická ochrana kultur herbicidem Roundup Biaktiv bateriovým post ikova em Microcircular, ošet ení v pruzích, viditelnost sadebního materiálu špatná, spon sazenic do 1,3 m Eviden ní íslo normy 019 – 6 - 1 íslo výkonové normy 3 - 2 Stanovená norma 8,5 Nh / ha Sazba za1 Nh pro práce s ru ním ná adím 100,00 K / Nh Cena prací: 8,5 Nh / ha * 100,00 K / Nh = 850,00 K / ha 8) Mechanická ochrana kultur, oplocení celoplošné, ocelové sva ované pletivo eská oplocenka 160/16/150 Eviden ní íslo normy 019 – 1 - 1 Norma zahrnuje as na výrobu, zahrocení, roznášku k l a vzp r, hloubení jamky a usazení k l , roznášku balík pletiva, rozvinutí, napnutí a p ibití pletiva, zhotovení a osazení brány. Stanovená norma 22,66 Nh / ha

82

Sazba za1 Nh pro práce s ru ním ná adím 100,00 K / Nh Cena prací: 22,66 Nh / ha * 100,00 K / Nh = 22 660,00 K / ha 9) Individuální mechanická ochrana sadebního materiálu, ocelové sva ované pletivo eská oplocenka Eviden ní íslo normy 021 – 1 –1 Norma zahrnuje as na výrobu, zahrocení, roznášku a zatlu ení kolík do zem , roznášku panel pletiva, p ipevn ní na k ly. Stanovená norma 100 ks / 15 Nh Sazba za1 Nh pro práce s ru ním ná adím 100,00 K / Nh Cena prací: 15 Nh / 100 ks * 100,00 K / Nh = 1 500,00 K / 100 ks

83

12.2. Fotodokumentace P íloha . 9

84

85

86

87

12.3. Mapové listy Mapový list .1 Zales ované plochy a návrh výstavby a rekonstrukce LOC Mapový list .2 Výsadby a oplocení Mapový list .3 Lokalizace fotodokumentace Mapový list .4 Typologický snímek lokality

88

89