Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky
Bakalářská práce
Analýza finanční situace podniku
Autorka: Vedoucí práce: Akademický rok:
Zdeňka Vlasáková Ing. Ivana Blažková, Ph.D. 2007/2008
2
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma: „Analýza finanční situace podniku“ vypracovala samostatně. Všechnu literaturu, kterou jsem použila nebo z ní čerpala jsem uvedla v seznamu.
V Brně, dne 2.1.2008 Zdeňka Vlasáková 3
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí své bakalářské práce Ing. Ivaně Blažkové, Ph.D. za ochotu, cenné rady a podnětné připomínky věnované této práci. Zároveň děkuji jednateli společnosti za podporu a poskytnuté interní informace o společnosti.
4
ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce je provedení analýzy finanční situace vybraného podniku, odhalení silných a slabých stránek ve finančním hospodaření a návrh opatření pro další vývoj v oblasti finančního hospodaření. Práce se skládá ze dvou částí – z teoretické a z praktické. Teoretická část definuje pojem finanční analýza a její nejčastěji používané metody. V praktické části jsou uplatněny základní techniky finanční analýzy - horizontální analýza, vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, pyramidový rozklad a predikce finanční tísně. Pomocí sledovaných postupů bylo zjištěno, že podnik je finančně zdravý.
ABSTRACT The aim of this bachelor thesis is an elaboration of an analysis of a particular company’s financial situation and to find out strength and weakness of financial management and to suggest disposals for the further progress in financial management. The thesis consists of two parts - the theoretical and the practical one. The theoretical part defines the term financial analysis and its most used methods. The practical part enforces essential methods of financial analysis - horizontal analysis, vertical analysis, ratio analysis, pyramidal analysis and the financial shortcoming prediction. By the monitored processes it was proved that the company is financially healthy.
5
OBSAH 1. ÚVOD……………………………………………………………………………………. 7 2. LITERÁRNÍ REŠERŠE…………………………………………………………………...8 2.1. Finanční cíle podniku ………………………………………………………………...8 2.2. Finanční analýza podniku – základ finančního řízení ………………………………..8 2.3. Využití finanční analýzy ……………………………………………………………...9 2.4. Hlavní úkoly finanční analýzy …………………………………………………...….10 2.5. Etapy finanční analýzy ………………………………………………………...……11 2.6. Vstupní informace pro finanční analýzu ………………………………………….....11 2.6.1. Rozvaha……………………………………………………………………......12 2.6.2. Výkaz zisku a ztrát ……………………………………………………......…..13 2.6.3. Přehled o peněžních tocích (Cash – flow) ………………………………….....14 2.7. Výstupy z finanční analýzy ……….…………………………………………….........14 2.8. Uživatelé finanční analýzy…….………………………………………………….......15 2.9. Postup finanční analýzy ……………………………………………………………...16 2.10. Základní přístupy k finanční analýze ………………………………………………..17 2.11. Metody finanční analýzy ………………………………………………………........18 2.11.1. Analýza absolutních ukazatelů …………………………..…………………...19 2.11.2. Analýza poměrových ukazatelů ………………………...……………………20 2.11.2.1. Ukazatele zadluženosti ………………..………………………………....21 2.11.2.2. Ukazatele likvidity …………..…………………………………………..22 2.11.2.3. Ukazatele aktivity ………….……………………………………………24 2.11.2.4. Ukazatele rentability ………………………………………………...…..26 2.11.3. Analýza pyramidových soustav ukazatelů …………………...………………28 2.11.4. Predikce finanční tísně …………………………………………...…………..29 2.11.5. Ukazatele tržní hodnoty podniku ……………………………………...…......32 3. CÍL PRÁCE A METODIKA …………………………………………………………......34 4. VLASTNÍ PRÁCE ………………………………………………………………………..35 4.1. Profil společnosti ……………………………………………………………………...35 4.2. Analýza absolutních ukazatelů ………………………………………………………..35 4.2.1. Horizontální analýza …………………………………………………………...35 4.2.1.1. Horizontální analýza aktiv ………………………………………………...35 4.2.1.2. Horizontální analýza pasiv ………………………………………………...36 4.2.1.3. Horizontální analýza Výkazu zisku a ztrát ………………………………...37 4.2.2. Vertikální analýza ……………………………………………………………...38 4.2.2.1. Vertikální analýza aktiv …………………………………………………...39 4.2.2.2. Vertikální analýza pasiv …………………………………………………...40 4.2.2.3. Vertikální analýza Výkazu zisku a ztrát …………………………………...41 4.3. Analýza poměrových ukazatelů …………………………………………………......41 4.3.1. Ukazatele zadluženosti ………………………………………………………...41 4.3.2. Ukazatele platební schopnosti (likvidity) ………………………………….......43 4.3.3. Ukazatele aktivity ……………………………………………………………...44 4.3.4. Ukazatele rentability …………………………………………………………..46 4.3.5. Analýza pyramidových soustav ukazatelů …………………………………….47 4.3.6. Predikce finanční tísně ………………………………………………………...52 5. ZÁVĚR …………………………………………………………………………………...55 6. SEZNAM LITERATURY …...………...…………………………………………………58 7. PŘÍLOHY ………………...………………………………………………………………59
6
1. ÚVOD Přechod na tržní ekonomiku a úspěšný rozvoj ekonomiky si vyžaduje uplatňovat v podnikovém řízení nové metody adekvátní tržním podmínkám, potřebám a požadavkům. Významnou úlohu v tomto úsilí hraje ekonomická analýza, protože její vliv na účinnost podnikového řízení může být velmi výrazný. Předpokladem je uskutečnit změny, které je možné charakterizovat takto: Z pozice převážně pasivního pozorovatele toho, co se událo a už nemůže být změněno, se analýza musí přeměnit na velmi aktivního ovlivnitele a organickou součást řídícího procesu, z pozice dodavatele zpráv pro nadřízené orgány se musí přeměnit na zdroj aktuálních, objektivních a komplexních informací pro vrcholové podnikové vedení. Taková základní změna postavení a úloh ekonomické analýzy v podnikovém řízení si vyžaduje uskutečnit změny organizační, věcné (obsahové) i metodické. [ 8 ] Potřeba finanční analýzy v obchodní společnosti je spojena s požadavkem efektivního chování společnosti a udržení její hospodářské stability. Manažer potřebuje znát finanční situaci firmy, vědět čím se peníze dělají a jak se ztrácejí. Informace o průběhu a úspěšnosti hospodářské činnosti a jejím dopadu na finanční situaci podávají souhrnně účetní výkazy. Při diagnóze finančního zdraví se management opírá přímo o analýzu jednotlivých položek výkazů, jejich časové řady nebo, a to daleko častěji, o soustavu vybraných ukazatelů, které jsou výsledkem finanční analýzy uplynulého období (měsíce). Pomocí ukazatelů lze snadno a rychle identifikovat finanční pozici firmy nejen pro interní potřeby ale i externě (zejména pro banky při projednávání podmínek úvěrování, pro zahraniční investory při zvažování jejich možné kapitálové účasti nebo při sjednávání větších společných obchodů). V těchto ukazatelích se v přehledné formě koncentruje minulý ekonomický život firmy. Znalost finančních hledisek v řízení (spolu s rozpočtováním a účetní kontrolou) umožňuje podnikateli vydělat v dobrých časech ještě více peněz a ve špatných časech jich méně ztratit. Finanční analýza patřila u nás dosud ke značně opomíjeným částem podnikového řízení. Hlavní příčinou bylo direktivní řízení národního hospodářství, jeho orientace na objemové ukazatele na úkor kriterií ekonomické efektivnosti. Finance státních podniků zobrazovaly jen pasivně hmotnou stránku jejich činnosti a neměly podstatný vliv na rozhodování. [ 3 ]
7
2. LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1. Finanční cíle podniku Základním cílem podnikové činnosti je produktivní využití vlastního i cizího kapitálu k maximalizaci tržní hodnoty podniku během delšího časového období, ke zvětšení bohatství podnikatele. Finanční cíle podnikání jsou základem formování dalších podnikových cílů, jejichž stanovení záleží na oboru podnikání, na situaci na trhu, na umístění podniku, na potřebném kapitálu, na zvolené právní formě podnikání a na dalších faktorech, i na změnách těchto faktorů, které je třeba respektovat. Je účelné stanovit postupné kroky a dílčí cíle, které směřují k základnímu cíli podnikové činnosti. Jde tedy o hierarchii cílů a jejich uspořádání. Při stanovení cílů je nutné mít neustále na paměti, že podnikání je spojeno s rizikem a že probíhá v čase. Rozhodujícími dílčími cíli podniku v oblasti finančního hospodaření jsou: •
Trvalá finanční rovnováha (dostatek peněz s co nejlepší finanční strukturou k činnosti podniku),
•
Trvalý dostatečně vysoký hospodářský výsledek. [ 3 ]
2.2. Finanční analýza podniku – základ finančního řízení Finanční analýza (rozbor) je organickou součástí komplexu finančního řízení podniku, neboť zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Smyslem finanční analýzy je s pomocí speciálních metodických prostředků provést diagnózu finančního hospodaření podniku. Kvalifikovaná a pravidelně prováděná diagnóza totiž umožňuje odhalit případné poruchy finančního „zdraví“ v době, kdy je ještě možné různými řídícími zásahy tyto poruchy napravit. Finanční analýze je proto v západních podnicích věnována zasloužená pozornost. [ 1 ] Finanční analýza je činnost komplexní povahy, tzn. že snahou finančního analytika je podchytit všechny složky, které určují finanční situaci podniku. Jedná se např. o analýzu rentability, analýzu likvidity, analýzu kapitálových zdrojů apod. Ačkoli jsou tyto jednotlivé složky hodnoceny samostatně, existují mezi nimi vzájemné vazby, které musí analytik respektovat. Ucelený obraz finanční situace se podobá mozaice složené z kvantitativních a kvalitativních charakteristik jednotlivých složek informujících o různých aspektech finančního hospodaření. [ 7 ]
8
Finanční situace podniku synteticky a komplexně odráží kvalitu podnikové činnosti, její ekonomickou úroveň a je proto dobrým východiskem a současně i prostředkem diagnostiky jejích silných či slabých míst. To jsou „vnitřní“ souvislosti finanční analýzy. Neméně důležité jsou „vnější“ souvislosti finanční situace a její analýzy. Prostřednictvím své finanční situace se podnik partnerům na trhu prezentuje a ti ho na jeho základě vnímají, hodnotí a také určují podmínky pro obchodní vztah. [ 8 ] Jakékoli finanční rozhodování musí být podloženo finanční analýzou, na jejíchž výsledcích je založeno řízení majetkové i finanční struktury podniku, investiční a cenová politika, řízení zásob atd. jejím hlavním úkolem je poskytovat informace o finančním zdraví podniku. Tuto finanční analýzu coby součást řízení podniku provádí finanční manažeři a často celé vrcholové vedení podniku. Můžeme ji nazvat interní analýza. Vychází z údajů interních, které nejsou běžně dostupné (údaje z finančního a manažerského účetnictví, vnitropodnikové evidence, kalkulací). Computerizované účetnictví a ostatní evidence umožňují rychlou dostupnost interních dat i jejich trvalou archivaci. Interní analýza se zaměřuje na srovnání skutečnosti s plánem, se skutečností minulých období a na stanovení trendů vývoje, srovnání s podniky téhož odvětví a konkurenčními podniky, srovnání skutečnosti se standardními hodnotami. Často je tato činnost součástí controllingu. Používají se speciální postupy, např. analýza citlivosti, scénáře možného vývoje, benchmarking. V širším pojetí se finanční analýza zaměřuje i na budoucnost, především na predikci finanční tísně, nebezpečí převzetí cizím podnikem, na předpokládané budoucí ocenění podniku. Externí analýza podniku je prováděna zvnějšku – bankami, investory, obchodními partnery (dodavateli, odběrateli), zaměstnanci (odbory), státem (jeho finančními institucemi, orgány státní správy), konkurenčními podniky. Pramenem údajů jsou běžně dostupné údaje, které poskytují finanční výkazy, jako je rozvaha, výkaz zisku a ztrát, příloha (ty tvoří tzv. účetní závěrku), výkaz o cash flow, výroční zpráva, výroky auditora, popř. jsou-li dostupné další údaje z účetnictví nebo z různých statistických šetření. Řada ukazatelů i postupů je v externí i interní analýze stejná. Cílem finanční analýzy je zlepšení (zvýšení) výkonnosti firmy a tím přispět ke zvýšení její hodnoty. [ 6 ]
2.3. Využití finanční analýzy Finanční analýza se využívá při auditorské činnosti, při analýze majetkových cenných papírů, při ověření způsobilosti dlužníka, při stanovení bonity dlužních cenných papírů, při predikci a řešení finanční tísně, při predikci převzetí. Auditor používá analýzu účetních výkazů, zahrnující analýzu poměrových ukazatelů a trendů, jako jeden z důležitých nástrojů své práce. Podstatné chyby a nepravidelnosti se totiž projeví v poměrových ukazatelích. Pomocí finanční analýzy se dále auditor rychle seznámí
9
s ekonomikou podniku. Finanční analýza mu pomáhá v rozhodnutí, o kterých skutečnostech si má obstarat dodatečné informace. Analytická studie má být zpracována jednak ve fázi plánování auditu, dále při podrobnějším testování, ale také při posuzování účetní závěrky. Akcionáři mají zájem na maximalizaci svého majetku, tedy na co největší tržní hodnotě podniku (dané tržní cenou jedné akcie a počtem akcií v oběhu). Podnikový management musí tento zájem respektovat. Při analýze majetkových cenných papírů se využívá prvků finanční analýzy ve formě ukazatelů kapitálového trhu. [ 1 ] Ověření úvěrové způsobilosti dlužníka provádějí peněžní ústavy před poskytnutím úvěru. Ověřují si, zda žadatelovy finanční poměry a jejich vývoj umožňují usoudit, že jako dlužník bude spolehlivě platit splátky a úroky poskytnutého úvěru v termínu a plném rozsahu. Věřitele především zajímá, jaká je pravděpodobnost trvalého přežití dlužníka (zkoumá se pomocí analýzy peněžních toků a tržeb), jaká je pravděpodobnost likvidnosti (zda likvidační hodnota majetku bude rovna nebo vyšší než výše dluhu v okamžiku zániku podniku – zkoumá se pomocí analýzy poměrových ukazatelů). Při predikci finanční tísně se využívá analýza poměrových ukazatelů a analýza peněžních toků. Neléčená nebo neléčitelná finanční tíseň vede k likvidaci podniku. Likvidace může být částečná (odprodáním některých strukturních jednotek podniku) nebo úplná, případně i formální (ztráta subjektivity při fůzi). Při predikci převzetí jde o identifikaci podniků, které mají značnou tvorbu Cash flow z provozní činnosti a nedostatek příležitostí pro umístění vytvořených zdrojů v investiční činnosti. Takový podnik je dobrým pramenem finančních prostředků. Proto je terčem pokusů o jeho získání (převedení) formou fúze nebo koupě za nízkou cenu. Zprostředkovatelé převzetí soustavně vyhledávají takové vhodné terče, protože majetkové transakce vedou k jejich velkým příjmům. Noví vlastnící zpravidla mění management převzatého podniku.[ 2]
2.4. Hlavní úkoly finanční analýzy Finanční analýza je součástí finančního řízení. Je především analýzou finančního systému podniku. Hlavním úkolem finanční analýzy je pokud možno komplexně posoudit úroveň současné finanční situace podniku (finanční zdraví podniku), posoudit vyhlídky na finanční situaci podniku v budoucnosti a připravit podklady ke zlepšení ekonomické situace podniku, k zajištění další prosperity podniku, k přípravě a zkvalitnění rozhodovacích procesů. Dosahování základního cíle podnikání závisí na správném řízení. Kvalitní řízení potřebuje kvalitní informace. Výsledky finanční analýzy jsou jednou ze skupin potřebných informací pro vedení podniku. [ 1 ] Kvalitní finanční řízení se neobejde bez finanční analýzy. Teprve solidní, podrobná verifikace dosažených finančních výsledků, kvantifikace příčin ovlivňujících tyto výsledky a
10
jejich systematické hodnocení ve vzájemných souvislostech může odhalit reálné finanční postavení podniku, stupeň jeho „finančního zdraví“ a může poskytovat seriózní informace pro konkrétní rozhodování jak v oblasti finančního řízení podniku, tak v oblastech věcného rozhodování. Finanční analýza umožňuje včas rozpoznat blížící se výrobní, odbytovou nebo finanční krizi, stanovit úroveň finančního zdraví podniku, zkvalitnit rozhodovací procesy řízení. Finanční analýza je východiskem rozhodovacího procesu, který reaguje na silné a slabé stránky finanční situace, hledá co nejúčinnější řešení v oblasti finančních zdrojů a užití a formuluje finanční cíle a prostředky pro příští období ve finančním plánu, který je také nutným vyústěním každého podnikatelského záměru. Finanční rozhodování patří ke složitým řídícím procesům. Každé rozhodnutí předpokládá dobrou znalost ekonomické podstaty řízeného jevu, jeho souvislostí s jinými řízenými i nezávislými veličinami, zhodnocení dostupných informací a prognóz, zvážení rizik a nejistot. Lidský činitel je v tomto rozhodování nositelem zájmů na existenci firmy a na zisku, zná specifické mimofinanční podmínky realizace podnikatelského záměru. Existují však postupy, které jsou použitelné bez ohledu na věcný obsah podnikání. Týkají se rutinního zpracování vstupních informací a přípravy plánu budoucího jednání a chování. Spolehlivě provést zhodnocení finanční situace podniku není snadné ani rychlé. Vyžaduje schopnost na základě řady výpočtů a matematické analýzy dobře chápat reálné ekonomické procesy v nutných souvislostech a vysvětlit je, kvantifikovat závěry spojené s jednotlivými možnými variantami rozhodnutí. [ 3 ]
2.5. Etapy finanční analýzy Finanční analýzu lze rozdělit do 3 základních etap. Finanční analytik použije v první fázi rozboru sadu ukazatelů, které mají zpravidla povahu syntetických ukazatelů a podávají základní informace o jednotlivých složkách finančního hospodaření. Druhá fáze analýzy spočívá v hlubším rozboru zjištěných poruch již s pomocí specifických vyšetřovacích metod a nástrojů. V případě finanční analýzy se jedná o speciální ukazatele zaměřené na jednotlivé složky finančního hospodaření. Finanční analytik se v závěrečné fázi rozboru pokouší identifikovat hlavní příčiny případného nežádoucího vývoje. [ 7 ]
2.6. Vstupní informace pro finanční analýzu Vstupní data finanční analýzy pocházejí ze tří velkých skupin zdrojů: 1. Účetní data podniku, čerpá z - účetních výkazů, finančního účetnictví, příloh k účetní závěrce, - vnitropodnikového účetnictví,
11
- výročních zpráv, údajů o vývoji a stavu zakázek, zpráv o strategii podniku, plánových propočtů, průzkumů trhu, jiných již provedených analýz. 2. Ostatní data o podniku, čerpá z - podnikové statistiky (poptávky, výroby, prodeje, zaměstnanosti, aj.), podkladů úseku práce a mezd - vnitřních směrnic, předpovědí a zpráv vedoucích pracovníků podniku, atd. 3. Externí data, tj. data z ekonomického prostředí podniku, např. - údaje státní statistiky, ministerstev, dalších státních organizací, - údaje z odborného tisku, burzovní zpravodajství, zprávy o vývoji měnových relací a úrokových měr, - komentáře manažerů, odhady analytiků různých institucí, - nezávislá hodnocení a prognózy ekonomických poradců, agentur a firem. Výběr zdrojů informací je podřízen konkrétnímu účelu finanční analýzy a vybrané metodě finanční analýzy. [ 2 ] Základním zdrojem podkladů pro finanční analýzu je účetní závěrka podniku, především účetní výkazy – Rozvaha, Výkaz zisku a ztrát (výsledovka) a Přehled o peněžních tocích (Výkaz cash flow). Výkazy účetní závěrky jsou východiskem finanční analýzy proto, že jsou v nich věrným způsobem zachycené podmínky, průběh a výsledky reprodukčního procesu podniku. Každý výkaz přitom zprostředkuje informace o specifické oblasti podnikových financí a podnikové ekonomiky vůbec, proto je třeba s nimi pracovat současně. [8]
2.6.1. Rozvaha Rozvaha zachycuje finanční zdroje a majetek podniku k určitému okamžiku. S tímto majetkem podnik uskutečňoval svoji činnost aby vytvářel zisk a peněžní toky Cash-flow. Část tohoto Cash-flow podniku umožní odměňovat investory, kteří do podniku vložili peníze, část z něj zůstane podniku na samofinancování. Během dalšího období může proto podnik využívat zvýšené finanční zdroje, může uskutečnit více efektivních operací aby vytvořil zisk a tedy větší Cash-flow, jehož část bude reinvestována do podniku. V rozvaze se aktiva třídí podle likvidnosti (rychlosti možné přeměny v peněžní hotovost) jednotlivých složek majetku, pasiva podle vlastnictví (podle původu zdrojů na: vlastní a cizí). [ 1 ] Celková hodnota aktiv = Celková hodnota pasiv (=Bilanční součet) Vlastní jmění = Aktiva – Cizí zdroje – Ostatní pasiva Na straně aktiv jsou: - stálá aktiva (nehmotný investiční majetek, hmotný investiční majetek, finanční investice) 12
-
oběžná aktiva (zásoby, dlouhodobé pohledávky, krátkodobé pohledávky, finanční majetek ostatní aktiva (přechodné účty aktiv)
Na straně pasiv jsou: - vlastní jmění (základní jmění, kapitálové fondy, fondy ze zisku, hospodářský -
výsledek minulých let, hospodářský výsledek běžného účetního období) cizí zdroje (rezervy, dlouhodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci)
-
ostatní pasiva (přechodné účty pasiv)
Z rozvahy je odvozen čistý pracovní (provozní) kapitál jako rozdíl mezi stálými pasivy (dlouhodobým kapitálem) a aktivy. Čistý pracovní kapitál vyjadřuje množství dlouhodobých finančních zdrojů přesahující jejich dlouhodobé čerpání. To představuje dlouhodobě dostupný kapitál pro běžný provoz podniku. Čistý pracovní kapitál je závislý na strategii podniku s ohledem na rozhodnutí dlouhodobého charakteru. Představuje dostupné finanční zdroje po zajištění financování dlouhodobých aktiv. [ 2 ]
2.6.2. Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát poskytuje informace o podnikových výnosech a nákladech. [ 8 ] Obsahuje výnosy, náklady a hospodářský výsledek z provozní, finanční a mimořádné činnosti za běžné období. Výnosy podniku jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností na určité období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich úhradě (výnosy se realizují v okamžiku vyskladnění vlastních výrobků nebo zboží nebo v okamžiku poskytnutí služby). [ 1 ] Výnosy podniku tvoří: - provozní výnosy, - finanční výnosy, - mimořádné výnosy. Náklady vyjadřují v peněžních jednotkách účelově zaměřenou spotřebu vstupních faktorů při činnosti podniku za určité období, zaměřenou na získání určitého výsledku (výstupu, výnosů) činnosti podniku v tomto období. Od pojmu náklady se odlišuje pojem peněžní výdaje. Výdaj peněžních prostředků může být současně nákladem na určitý výkon, nebo to může být jen výdaj za účelem obstarání investičního majetku nebo výplata mezd zaměstnanci po vykonání určité práce. Náklady podniku jsou ve výkazu zisků a ztrát členěny tak, že jsou zvlášť uvedeny jednotlivé položky provozních nákladů (nákladů na získání mimořádných výnosů), finanční náklady (náklady na získání finančních výnosů), mimořádné náklady (souvisí s mimořádnými výnosy). 13
-
Hospodářský výsledek za účetní období je rozdíl mezi výnosy a náklady (daň z příjmu je součástí nákladů). [ 2 ]
2.6.3. Přehled o peněžních tocích (Cash-flow) Přehled o peněžních tocích je výkaz informující o příjmech a výdajích podniku a jejich rozdílu – peněžních prostředcích. Potřeba tohoto výkazu je dána tím, že v podvojném účetnictví se respektuje tzv. akruální princip, což znamená, že náklady a výnosy se účtují za období, s kterým věcně a časově souvisí a ne ve kterém se projevují jako příjmy, resp. výdaje. Z toho vyplývá, že výnosy podniku se nerovnají jeho příjmům, náklady se nerovnají výdajům a proto ani hospodářský výsledek není totožný s peněžními prostředky, kterými podnik disponuje.[ 8 ] Úkolem finančního řízení je zajistit, aby majetek rostl. Hlavním trvalým a bezpečným zdrojem financování jeho růstu je zisk. To však nestačí: podnik musí mít dostatek peněžních prostředků (fondů) k tomu, aby mohl v potřebnou dobu zaplatit faktury za suroviny a energii, vyplatit mzdy a platy, zaplatit režijní náklady, splatit půjčky, zaplatit daně apod. To všechno jsou peněžní výdaje podniku; aby je mohl uskutečnit, musí mít peněžní příjmy. Hlavním peněžním příjmem jsou tržby při prodeji za hotové, inkaso pohledávek, úvěry od banky a hotovostní vklady majitele. Peněžní příjmy a výdaje představují trvalý peněžní tok, cash flow. Úkolem finančního managementu je zajisti nejen tvorbu zisku, ale i to, aby podnik měl v každém okamžiku dostatečný stav hotovosti. Celkový čistý peněžní tok = Čistý peněžní tok z provozní činnosti + Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti + Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti. [ 6 ] Cash flow zjišťujeme dvěma metodami: 1. přímou metodou, kdy částky cash flow zjišťujeme jako celkové sumy všech příjmů produkujících fondy a celkové sumy všech výdajů spotřebovávajících fondy, 2. nepřímou metodou, kdy vycházíme z provozního zisku, který upravíme o ty výnosy a náklady, které se netýkají pohybu prostředků v průběhu období (např. odpisy). Výsledná částka zjištěná jednou z uvedených metod se doplní o cash flow z finanční a investiční oblasti. [ 6 ]
2.7. Výstupy z finanční analýzy Výstupy z finanční analýzy nemají smysl, pokud je budeme posuzovat izolovaně, vždy je nutné je vztáhnout k určité bázi: [ 1 ]
14
1. Časové srovnání (trendová analýza) spočívá v porovnání vypočtených hodnot ukazatelů s hodnotami zjištěnými v minulosti u téže firmy. Výhodou časového srovnání je eliminace problémů při srovnání s jinými firmami a dále snadná identifikace vlivu změn v účetní metodice, k nimž mohlo dojít. Nevýhodou je naopak fakt, že chybí jakékoliv všeobecné kritérium. 2. Prostorové srovnání (komparativní analýza) bere v potaz ukazatele vypočtené za stejné období u jiných firem stejného zaměření (činných v témže oboru), resp. průměrné hodnoty v daném období. Problém spočívá v jedinečnosti každé firmy a navíc v aplikaci různých účetních metod. V současné době nejsou ještě u nás k dispozici relevantní odvětvové průměry a srovnávání se zahraničním naráží na rozdílnou úroveň ekonomik. 3. Srovnání s rozpočtem naplňuje původní cíl finanční analýzy a spočívá v zjištění rozdílů mezi skutečnými a předpokládanými hodnotami a rozboru disproporcí (posouzení interních i externích vlivů). 4. Expertní srovnávání vychází z expertních zkušeností, které mohou být dobrým vodítkem při hledání optimálních hodnot v dané firmě. Konečnou fází finanční analýzy jsou návrhy na opatření, neboť finanční analýzou odhalená slabá a silná místa v ekonomice firmy jsou podkladem pro finanční řízení (plánování a prognózování). [ 3 ]
2.8. Uživatelé finanční analýzy Všichni uživatelé finanční analýzy potřebují finanční analýzu, aby mohli na základě srovnání posoudit dosavadní vývoj, co je dobré, co je lepší nebo horší, zajímají se o prognózu, aby mohli na základě toho dobře řídit. [ 1 ] Mezi uživatele finanční analýzy patří: •
Investoři, tj. akcionáři a ostatní investoři (např. společníci) Pro rozhodování o budoucích investicích se zajímají především o míru rizika a ziskovost vloženého kapitálu; pro kontrolu se zajímají o stabilitu a likviditu podniku, disponibilní zisk, tržní hodnotu podniku, zajištění trvání a rozvoj podniku, vyžadují zprávy o finančním stavu podniku.
•
Manažeři
15
Pro dlouhodobé i operativní finanční řízení (při získávání finančních zdrojů, při zajišťování optimální majetkové struktury vč. výběru vhodných způsobů jejího financování, při alokaci volných peněžních prostředků, při rozdělování použitelného zisku příp. při úhradě ztráty, při rozhodování o podnikatelských záměrech, při srovnávání s konkurenty, výběru dodavatelů, posuzování zákazníků apod.); potřebují znát ziskovost provozu, efektivnost využití zdrojů, likviditu podniku; jsou motivováni výsledky činnosti podniku. •
Zaměstnanci Pro posouzení jistoty zaměstnání, perspektivy mzdové a sociální
•
Obchodní partneři (dodavatelé, zákazníci) Dodavatele zajímá především platební schopnost, likvidita, dlouhodobá stabilita; zákazníci vybírají své dodavatele podle toho, zda budou schopni splnit své závazky.
•
Banky a jiní věřitelé Banky určují riziko návratnosti poskytnutých zdrojů, pro rozhodování o poskytnutých úvěrů, jeho výši a podmínkám poskytnutí požadují co nejvíce informací o finančním stavu (zejména likviditě a zadluženosti) potenciálního dlužníka, o možných negativních důsledcích nezaplacení dluhu; držitele dluhopisů zajímá především platební schopnost, likvidita, finanční stabilita.
•
Konkurenti Pro srovnání s jejich výsledky
•
Stát a jeho orgány Např. pro statistiku, pro kontrolu daňových povinností, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, rozdělování finanční výpomoci podnikům, získání přehledu o finančním stavu podniků se státní zakázkou.
•
Burzovní makléři Pro rozhodování o obchodech s cennými papíry.
•
Analytici, daňoví poradci, účetní znalci ekonomičtí poradci Pro správnou identifikaci nedostatků a doporučení ke zlepšení stavu.
•
Odborové svazy, univerzity, novináři, nejširší veřejnost [ 2 ]
2.9. Postup finanční analýzy Metodika finanční analýzy, která je dále charakterizovaná byla vyvinutá v USA a v podstatě v této oblasti se používá na celém tržně hospodářském světě. Národní odlišnosti můžou souviset s rozdíly v legislativě (např. v daňové oblasti) a v účetnictví (struktura a obsah finančních výkazů), nejsou však zásadního charakteru. Předpokladem účinné a objektivní finanční analýzy je existence vstupních údajů a uplatnění adekvátní metodiky jejího zpracování a vyhodnocení. [ 8 ]
16
Postup analýzy zahrnuje tyto kroky: 1. agregace ukazatelů rozvahy, výsledovky a výkazu cash flow (např. v rozvaze na straně zdrojů vytvoříme tyto agregované položky: vlastní kapitál, dlouhodobé cizí zdroje, krátkodobé cizí zdroje – silně agregováno), 2. analýza absolutních ukazatelů (např. v rozvaze podle bilančních pravidel), a to v čase, pomocí indexů řetězových a bazických, popř. odvození trendů regresní a korelační analýzou nebo pomocí grafů, 3. analýza výkazů sestavených v procentním vyjádření, a to v čase i mezipodnikově (benchmarking), 4. výpočet poměrových ukazatelů (ratios = koeficient) 5. srovnání poměrových ukazatelů s odvětvovými průměry (komparativní analýza, též zvaná sektorová analýza), se standardními nebo prahovými hodnotami (prahu, obvykle čísla 0 nebo 1 by podnik neměl dosáhnout), s konkurenčními podniky nebo s nejlepším podnikem v oboru, 6. hodnocení poměrových ukazatelů v čase (základ finančního hodnocení podniku), 7. hodnocení vzájemných vztahů mezi poměrovými ukazateli (systém Du Pont, pyramidová soustava ukazatelů), 8. výpočet a hodnocení dalších ukazatelů (většinou absolutních – např. MVA, EVA) 9. aplikace specifických postupů (modely predikce finanční tísně, SWOT analýza, spider graf), 10. návrh na opatření (analýza odhaluje slabá a silná místa ekonomiky, podniku a slouží tak jako podklad pro finanční řízení, plánování a prognózování. [ 6 ]
2.10. Základní přístupy k finanční analýze Metody finanční analýzy je možné rozdělit dle různých kritérií. Mezi základní členění se řadí finanční analýza fundamentální a technická. - fundamentální analýza – je analýza, jejímž cílem je hledat na akciovém trhu akcie vhodné pro nákup; cílem nákupu je dosažení kapitálového zisku. Toho je dosaženo u akcií, které jsou v době nákupu podhodnoceny a jejichž cena v budoucnu roste. Fundamentální analytik zkoumá vliv makroekonomických veličin(peněžní nabídku a její změny, výnosové a úrokové míry a jejich měny), analyzuje jednotlivá odvětví a jejich vývoj (některá odvětví – např. stavebnictví, automobilový průmysl – mají cyklický vývoj, jiná – např. potravinářský průmysl, výroba cigaret, alkoholu, léků – jsou vzhledem k hospodářskému cyklu neutrální, další odvětví mají anticyklický charakter (jako příklad se uvádí kabelová televize), strukturu odvětví (monopolní, oligopolní, konkurenční) i jednotlivé společnosti. U nich především porovnává vnitřní hodnotu jejich akcií s jejich tržní cenou. Pro stanovení vnitřní hodnoty akcií
17
provádějí finanční analýzu a prognózu budoucí očekávaný vývoj společnosti. Úkolem fundamentálních analytiků u obchodníků s cennými papíry (např. správci portfolia, makléřské společnosti) je kultivace portfolia. Pojetí fundamentální analýzy se u různých autorů různí. [1] - technická analýza – využívá matematických, matematicko-statistických a dalších, většinou kvantitativních algoritmizovaných metod. [ 9 ] K dosáhnutí nejlepších výsledků je vhodná jejich kombinace. Technická finanční analýza je ve finančních analýzách podniků nejběžnější. Člení se dle různých hledisek: 1. podle používaných matematických postupů - elementární metody - vyšší matematicko-statistické metody 2. podle způsobů srovnání hodnot ukazatelů -
prostorová analýza trendová analýza
-
srovnání s plánem srovnání s odhadem experta
3. podle používaných ukazatelů a jejich interpretace -
horizontální analýza vertikální analýza
-
analýza pyramidových soustav ukazatelů predikce finanční tísně podniku
-
analýza poměrových ukazatelů
2.11. Metody finanční analýzy „Elementární“ metody: •
Analýza stavových ukazatelů
•
Analýza rozdílových a tokových ukazatelů - analýza fondů finančních prostředků - analýza Cash flow - analýza tržeb - analýza nákladů - analýza zisku
•
Analýza poměrových ukazatelů - analýza platební schopnosti a likvidity
18
•
-
analýza řízení dluhu, finanční a majetkové struktury
-
analýza využití aktiv analýza ziskovosti
-
analýza ukazatelů kapitálového trhu
Analýza soustav ukazatelů - pyramidové rozklady -
mezipodnikové srovnávání indikátory budoucí finanční tísně
„Vyšší“ metody: •
Matematicko-statistické metody - bodové odhady, statistické testy odlehlých dat, empirické distribuční funkce, korelační koeficienty, regresní modelování, autoregresní modelování, analýza rozptylu, faktorová analýza, robustní matematicko-statistické postupy
•
Nestatistické metody - Metody založené na teorii matných („fuzzy“) množin, metody založené na alternativní teorii množin, metody formální matematické logiky, expertní systémy, metody fraktální geometrie, neuronové sítě, metody založené na gnostické teorii neurčitých dat. [ 1 ]
2.11.1. Analýza absolutních ukazatelů Horizontální analýza (analýza vývojových trendů) Je založena na porovnání změn ukazatelů v časové řadě. Vychází z dat obsažených v účetních výkazech a ve výročních zprávách firmy, kde jsou uvedeny finanční položky za předcházející období. Při analýze bereme v úvahu jak změny absolutní hodnoty, tak i procentní změny jednotlivých položek výkazů, po řádcích, tj. horizontálně. Z těchto údajů je již možné zkoumat průběh změn a odhadovat dlouhodobé trendy podstatných položek. Absolutní hodnotu zjistíme jak rozdíl hodnot v čase: [ 1 ] absolutní změna = ukazatel t – ukazatel t-1 t- příslušný rok Procentní změna je relativním vyjádřením změny absolutní: procentní změna = absolutní změna / ukazatel t-1 * 100 Vertikální analýza (procentní analýza komponent) Při vertikální analýze posuzujeme jednotlivé komponenty majetku a kapitálu, tzv.strukturu aktiv a pasiv firmy. Při rozboru výkazu zjišťujeme procentní podíl dané položky účetního základu ze stanoveného základu. Výhodou vertikální analýzy je, že umožňuje
19
srovnatelnost výsledku analýzy z různých let, neboť nezávisí na meziroční inflaci a je především vhodná pro porovnání v prostoru, tj. různých firem navzájem. [ 3 ]
2.11.2. Analýza poměrových ukazatelů Základem finanční analýzy jsou finanční poměrové ukazatele; ty vznikají jako podíl dvou absolutních ukazatelů. Poměrové ukazatele umožňují srovnání určitého podniku s jinými podniky (mezipodnikové srovnání) nebo s odvětvovým průměrem, resp. konkurenčními podniky. Finanční analytik při analýze podniku musí přihlížet i k ekonomickému okolí podniku, především k tomu, na jakém typu trhů působí (zda má monopolní postavení nebo působí v silně konkurenčním prostředí), zda dodává na místní trh nebo své výrobky vyváží, zda jeho výroba a prodej je sezónní, jestli jde o podnik s vysokým podílem stálých aktiv apod. [6] Kromě základní funkce metodického nástroje k provádění interní finanční analýzy pro účely řízení podniku se některé ukazatele používají i k jiným účelům. Vybrané (níže popsané) ukazatele slouží například jako kritéria pro zařazení podniku do žebříčku podle jeho úvěrové schopnosti sestavovaného specializovanými firmami pro potřeby potenciálních investorů. Pomocí některých finančních ukazatelů lze též měřit rizika investic do cenných papírů, kde se tyto ukazatele používají pro odhad standardní míry rizika. Finanční ukazatele slouží konečně jako prostředek komunikace mezi podniky z různých zemí. Tato funkce finančních ukazatelů jako „mezinárodního dorozumívajícího prostředku“ nabývá pro nás na významu zejména nyní, kdy mnohé podniky navazují kontakty se světem. [ 7 ] Jednotlivé ukazatele finanční analýzy mají jen omezenou vypovídací schopnost. Činnost podniku je však velmi složitý proces a je třeba ho posuzovat v potřebných souvislostech. V teorii a praxi se objevují pokusy uspořádat jednotlivé ukazatele do soustav, které by vyhověly určitým analytickým potřebám. Zpravidla je na vrcholu hierarchie ukazatelů ziskovost jako významný cíl podnikání. Prostředky k jejímu dosažení jsou pak uspořádány v několika vrstvách a větvích příčinných činitelů. Vrcholový ukazatel se postupně větví a rozšiřuje směrem dolů, má tvar stromu nebo pyramidy. [ 2 ] V praxi se používá 5 skupin poměrových ukazatelů: [ 1 ] 1. ukazatele likvidity (liquidity ratios) měřící schopnost podniku uspokojit své běžné závazky, 2. ukazatele řízení (využití) aktiv, též ukazatelé aktivity (asset management ratio) měřící schopnost podniku využívat svá aktiva, 3. ukazatele zadluženosti (financial leverage ratios) měřící rozsah, v jakém je podnik financován cizím kapitálem,
20
4. ukazatele výnosnosti (profitability ratios) měřící celkovou účinnost řízení (managementu) podniku, 5. ukazatele tržní hodnoty podniku (market value ratios) měřící cenu akcií a majetku podniku.
2.11.2.1. Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti měří rozsah použití cizího kapitálu na financování potřeb podniku. Tento rozsah (podíl) může velmi výrazně ovlivnit dosahovanou rentabilitu a projevuje se ve vývoji rentability vlastního kapitálu. Má též úzkou vazbu na likviditu, protože s objemem dluhů souvisí povinnost jejich splacení v budoucnosti a potřeba vytvořit prostředky na tyto splátky. [ 8 ] Celková zadluženost Celkový dluh zahrnuje jak dlouhodobé, tak krátkodobé dluhy. Věřitelé podniku dávají přednost nižšímu zadlužení, neboť to pro ně představuje nižší riziko, vlastníci podniku naopak chtějí využít i cizí kapitál, protože je zpravidla levnější než vlastní kapitál a prostřednictvím finanční páky zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu. [ 8 ] Za předlužený podnik lze považovat takový, jehož dluhy jsou větší než hodnota jeho majetku (ta by se u pokračujícího podniku měla vyjádřit reprodukční nebo tržní hodnotou, u končícího podniku likvidační cenou). zadluženost =
celkové závazky *100 celková aktiva
Míra samofinancování Ukazuje, v jakým poměru jsou aktiva financována penězi vlastníků. Používá se k hodnocení stability podniku. míra samofinancování =
vlastní kapitál *100 celková aktiva
Finanční páka Převrácená hodnota míry samofinancování bývá označována jako finanční páka. Finanční páka má velký význam při hodnocení výnosnosti podniku prostřednictvím pyramidových soustav ukazatelů. finanční páka =
celková aktiva *100 vlastní kapitál
Úrokové krytí (TIE) Ukazatel charakterizuje schopnost podniku platit “cenu“ za cizí kapitál. [ 8 ] Minimální hodnota se uvádí 6krát. [ 1 ] Ukazatel je považován za jeden z ukazatelů finanční
21
stability, tj. odolnosti podniku proti zhroucení financí podniku v důsledku úbytku cizích zdrojů. Prahovou hodnotou je číslo 1, cílová hodnota by měla být podstatně vyšší. [ 2 ] úrokové krytí =
zisk před zdaněním + nákladové úroky nákladové úroky
Ukazatel podkapitalizování Nedostatečná výše vlastního jmění k podnikovým aktivitám, přílišná zadluženost, znamená, že podnik musí krýt část svého trvalého majetku krátkodobými zdroji. Výjimkou mohou být např. obchodní organizace, které prodávají zboží rychleji, než je lhůta obchodního úvěru,a tím část těchto krátkodobých závazků uvolňují. Podnik je za této situace značně zranitelný, často nesolventní, má celkově nízkou bonitu. Dochází k tomu často při rychlém rozvoji činnosti podniku (zejména v jeho počátcích, byla-li podceněna otázka získání stabilizovaných zdrojů). Snižování uvedeného poměru naznačuje riziko finančního úpadku podniku. [ 2 ] Ukazatel by měl být přibližně roven hodnotě 1. [ 9 ] ukazatel podkapitalizování =
dlouhodobé závazky + vlastní kapitál stálá aktiva
2.11.2.2. Ukazatele likvidity Schopnost jednotlivých aktiv (majetkových složek podniku) přeměnit se rychle a bez větších ztrát na peněžní prostředky, se označuje jako likvidnost (likviditu v užším slova smyslu nebo též absolutní likviditu), Z hlediska likvidnosti jsou peníze nejlikvidnějším majetkem, stroje a budovy nejméně likvidním. Vezmeme-li v úvahu i výši splatných závazků podniku a poměříme ji s výší likvidních aktiv, hovoříme o likviditě podniku (likviditě v širším slova smyslu, relativní likviditě). [ 6 ] Pohledávky se promění na peníze, až když odběratel zaplatí svůj závazek. Zásoby hotových výrobků je zapotřebí nejdříve prodat, aby se proměnily v pohledávku a teprve potom na peníze. Za normálních podmínek se bude odpisovaný investiční majetek transformovat do podoby hotovosti prostřednictvím odpisů několik let. Na straně pasiv rozvahy jsou zachyceny finanční zdroje, kterými je majetek krátký. V každém podniku tvoří značnou část cizích zdroje, tzn. Závazky, které mají různé lhůty splatnosti. Úroveň likvidity podniku je podmíněna časovým souladem přeměny aktiv podniku na peníze s lhůtami splatnosti jeho závazků. [ 2 ] Ukazatele likvidity měří schopnost firmy uspokojit (vyrovnat) své splatné závazky. Mají odpovědět na otázku, zda firma bude schopna vyrovnat své dluhy, když nastane doba jejich splatnosti (protože jde o budoucí čas, měli bychom použít projektované částky; pokud však nenastanou velké změny, použijeme současných účetních hodnot). [ 6 ] Ukazatele likvidity srovnávají „čím je možné platit“ (čitatel) s „co je nutné platit“ (jmenovatel). Ve jmenovateli poměrových ukazatelů likvidity je použito hodnoty krátkodobých dluhů včetně krátkodobých směnek k úhradě a včetně krátkodobých závazků
22
z leasingu (pokud přichází v úvahu). Aby měl tento ukazatel ekonomický smysl, mají být součástí této hodnoty i splatné anuity dlouhodobých závazků. Podobné kritérium je třeba uplatnit i u pohledávek v čitateli ukazatele a vyjadřovat pouze ty pohledávky, které budou inkasovány v příštím období. Po těchto úpravách použijeme ukazatele likvidity. [ 2 ] Řízení likvidity je velmi důležitá a náročná činnost. Když je podnik nelikvidní (dlouhodobě), hrozí bankrot, když má nadbytek likvidních prostředků, ohrožuje svojí budoucí efektivnost nebo prostředky nevložil do nelikvidního (investičního) majetku, které o něm rozhodují. [ 8 ]
Běžná likvidita Tento ukazatel měří platební schopnost podnik z hlediska kratšího období (obvykle se počítá měsíčně). V čitateli se uvádějí veškerá oběžná aktiva, ve jmenovateli všechny peněžní závazky splatné do 1 roku (závazky z obchodního styku, závazky k zaměstnancům, splatné daně, splatné směnky, krátkodobé úvěry aj.). Je to poměrně hrubý ukazatel platební schopnosti, ale pro svou jednoduchost je v praxi velmi rozšířený. Srovnáváme jej s odvětvovým průměrem. Ve světě se za jeho přijatelnou hodnotu považují hodnoty v intervalu 1,5-2,5. Čím je jeho hodnota vyšší, tím je menší riziko platební neschopnosti vyvolané tím, že podnik své výrobky neprodá (realizační riziko), nebo že odběratelé nezaplatí všechny pohledávky (ˇinkasní riziko). Nesmíme však zapomínat na to, že příliš vysoká hodnota oběžných aktiv (větší než je optimum) snižuje výnosnost podniku, neboť jejich „výnosnost“ je téměř nulová. běžná likvidita =
oběžná aktiva krátkodobé závazky
Pohotová (rychlá) likvidita Tento ukazatel měří platební schopnost podniku po odečtení zásob z oběžných aktiv. Lépe proto vystihuje okamžitou platební schopnost. Zásoby jsou totiž méně likvidní než ostatní oběžná aktiva a jejich případný prodej je obvykle ztrátový a ohrozí-li budoucí výrobu, může dokonce vést až k bankrotu firmy. Srovnáváme jej s odvětvovým průměrem a se standardními hodnotami (1-1,5); prahová (kritická) hodnota je 1. pohotová likvidita =
oběžná aktiva - zásoby krátkodobé závazky
Okamžitá (hotovostní) likvidita Ukazatel vyjadřuje solventnost. Jeho ideální hodnota je 1, tehdy je k dispozici tolik platebních prostředků, kolik činí okamžitě splatné závazky. Z účtové závěrky není možné zjistit výši okamžitě splatných závazků, proto do ukazatele dosazujeme krátkodobé závazky v hodnotě uvedené v rozvaze. Doporučovaná hodnota je v rozmezí 0,2 – 0,5. okamžitá likvidita =
finanční majetek krátkodobé závazky 23
Čistý pracovní kapitál V souvislosti s likviditou se velmi pečlivě sleduje také čistý pracovní kapitál. Je definován jako rozdíl mezi stálými pasivy (dlouhodobým kapitálem) a stálými aktivy. Čistý pracovní kapitál tedy vyjadřuje množství dlouhodobých finančních zdrojů přesahující jejich dlouhodobé čerpání. To představuje dlouhodobě dostupný kapitál pro běžný provoz podniku.
Čistý pracovní kapitál se nemění každý den. Je závislý jen na strategii s ohledem na rozhodnutí dlouhodobého charakteru. Představuje dostupné finanční zdroje po zajištění financování dlouhodobých aktiv. [ 2 ] Je odrazem financování oběžného majetku. Čistý pracovní kapitál je možné vypočítat také jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými dluhy. Čím má podnik větší čistý pracovní kapitál, tím více by měl být schopen uhradit své finanční závazky. To je však ovlivněno strukturou oběžných aktiv a jejich schopnost rychle se měnit v peníze. [ 2 ] Pokud je čistý pracovní kapitál příliš nízký (nebo nulový nebo záporný), znamená to, že také trvale vázaná část oběžných aktiv je kryta krátkodobými dluhy, což je nebezpečné pro likviditu podniku. Záporná hodnota čistého pracovního kapitálu znamená, že i
část stálých aktiv je kryta krátkodobými zdroji, což je z hlediska likvidity podniku kritický stav. Obvykle se sleduje také procento, kterým se čistý pracovní kapitál podílí na krytí oběžných aktiv a procento, kterým se čistý pracovní kapitál podílí na krytí celkových aktiv. [2]
2.11.2.3. Ukazatele aktivity (řízení, využití aktiv) Ukazatele aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy; má-li jich více, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a tím nízký zisk, má-li jich málo, přichází o tržby, které by mohl získat. Ukazatele se počítají pro jednotlivé skupiny aktiv: zásoby, pohledávky, fixní aktiva a pro celková aktiva.
Obrat celkových aktiv Má podobný význam jako obrat stálých aktiv. [ 9 ] Je to počet obrátek celkových aktiv za rok. Dobré průměrné hodnoty tohoto ukazatele se v zahraničí pohybují od 1,6 do 2,9; pokud je počet obrátek celkových aktiv za rok menší než 1,5 je nutné prověřit, zda je možné vložený majetek redukovat. [ 2 ] Jeho nízká hodnota ve srovnání s odvětvovým průměrem svědčí o tom, že podnikatelská aktivita podniku je nízká a že je třeba ji zvýšit (zvýšit tržby), zbavit se části majetku nebo kombinovat oba způsoby. obrat celkových aktiv =
tržby celková aktiva
24
Obrat stálých (fixních) aktiv Měří, jak efektivně podnik využívá budov, strojů, zařízení a jiných stálých aktiv. Udává, kolikrát se stálá aktiva obrátí za rok v tržbách. Je důležitý při úvahách o nových investicích (jeho nízká hodnota ve srovnání s odvětvovým průměrem obvykle svědčí o nízkém využívání výrobní kapacity). Při mezipodnikovém srovnání je nutné dát pozor na stáří stálých aktiv (značně odepsaná stálá aktiva zvyšují hodnotu ukazatele), na rozdíly dané metodou odpisování, popř. počítat se současnými hodnotami (reprodukčními cenami) stálých aktiv. Optimální hodnota je 5,1. [ 9 ] Nižší hodnota signalizuje nízké využití a je signálem pro výrobu, aby zvýšila využití výrobní kapacity a signálem pro finanční manažery aby omezili podnikové investice. (Reciproká hodnota tohoto ukazatele vyjadřuje „relativní vázanost stálých aktiv“) [ 2 ]
Obrat dlouhodobého hmotného majetku Říká nám, jaké je využití dlouhodobého hmotného majetku. Pokud je nízký, podnik využívá málo své kapacity a moc investuje do svého majetku. Obchodní firmy mají tento ukazatel nižší než výrobní firmy. obrat DHM =
tržby DHM v zůstatkových cenách
Obrat zásob Obrat zásob je nutné srovnat s odvětvovým průměrem (pokud by šlo o obchodní společnost, byl by velmi nízký, pokud o strojírenský podnik, byl by přijatelný). [ 9 ] Čím nižší je hodnota tohoto ukazatele ve srovnání s odvětvovým průměrem, tím více má podnik přebytečných zásob s nižší nebo nulovou výnosností. Analyzuje se stav jednotlivých druhů zásob v relaci k příslušným nákladům. [ 2 ] obrat zásob =
tržby zásoby
Doba obratu zásob Ukazatel udává počet obrátek zásob za sledované období (obvykle za rok). Dělíme-li 365 počtem obrátek, dostaneme dobu obratu zásob ve dnech. Zájem je na zvyšování počtu obrátek (zkracování doby obratu), což obvykle vede ke zvyšování zisku, resp. k snižování potřebného kapitálu při dosahování stejného zisku. Protože zásoby jsou obvykle oceněny v nákladech na jejich pořízení, je žádoucí v čitateli zlomku místo tržeb použít „náklady na prodané zboží“. Zpřesněním je i použití „průměrného stavu zásob“ (jsou-li k dispozici měsíční údaje, vypočteme průměr z nich, jinak z jejich počátečního a konečného stavu). U nás oba ukazatele označujeme společným názvem „ukazatele rychlosti zásob“. Obrat zásob je nutné srovnat s odvětvovým průměrem (pokud by šlo o obchodní společnost, byl by velmi
25
nízký, pokud o strojírenský podnik, byl by přijatelný). [ 9 ] Čím nižší je hodnota tohoto ukazatele ve srovnání s odvětvovým průměrem, tím více má podnik přebytečných zásob s nižší nebo nulovou výnosností. Norma v USA je 9. Analyzuje se stav jednotlivých druhů zásob v relaci k příslušným nákladům. [ 2 ] doba obratu zásob =
365 obrat zásob
Obrat pohledávek Ukazatel udává počet obrátek, tzn. transformace pohledávek v hotové peníze. Čím vyšší hodnota, tím rychleji inkasuje věřitel své pohledávky. obrat pohledávek =
tržby pohledávky
Doba obratu pohledávek (průměrná doba inkasa) Ukazuje průměrnou dobu obratu pohledávek, tj. dobu, po kterou podnik musí v průměru čekat, než obdrží platby za prodané zboží. Zájem je na co nejkratší době inkasa. Jeho výše závisí i na úvěrové politice podniku. [ 9 ] Hodnota tohoto ukazatele se srovnává s dobou splatnosti faktur a s odvětvovým průměrem. Delší průměrná doba inkasa pohledávek znamená větší potřebu úvěrů a tím i větší náklady. Doporučuje se sledovat pohledávky podle doby splacení. [ 2 ] doba obratu pohledávek =
365 obrat pohledávek
Obrat závazků Ukazuje nám, kolikrát za rok se závazky přemění na hotovost. Čím vyšší hodnota, tím rychleji podnik splácí své závazky. obrat závazků =
tržby závazky
Doba obratu závazků Doba, za kterou podnik průměrně uhrazuje své závazky vůči svým dodavatelům. doba obratu závazků =
365 obrat závazků
2.11.2.4. Ukazatele rentability (výnosnosti, ziskovosti) Ukazatele měří čistý výsledek podnikového snažení. Ukazují kombinovaný vliv likvidity, aktivity a zadluženosti na zisk podniku (zisk po zdanění). [ 9 ] Společné pro různě
26
konstruované ukazatele rentability je, že konfrontují čistý výsledek podnikové činnosti se základem (jmenovatelem), který nejčastěji vyjadřuje objem vloženého kapitálu nebo objem podnikové činnosti.
ROA (Return on Assets) – Rentabilita celkového vloženého kapitálu Ukazatel ROA vyjadřuje rentabilitu aktiv, tedy návratnost celkového vloženého kapitálu. Čitatel může být rozšířený o úroky, které jsou cenou za půjčený kapitál a vyjadřují zhodnocení celkového kapitálu. Udává kolik korun zisku připadá na 1Kč vloženého kapitálu. Nezdaněná verze Ukazatel měří hrubou produkční sílu aktiv firmy před odpočtem daní a nákladových úroků. Užívá se při porovnání firem s rozdílnými daňovými podmínkami a s různým podílem dluhu ve finančních zdrojích. ROA =
zisk před zdaněním celková aktiva
Zdaněná verze Ukazatel poměřuje vložené prostředky se ziskem i s úroky, jež jsou odměnou věřitelů za jimi zapůjčený kapitál. Fiktivní zdanění úroků pak vyjadřuje skutečnou cenu cizího kapitálu. [ 4 ] ROA =
zisk + u(1-d) *100 celková aktiva
u – nákladové úroky d – sazba daně z příjmu
ROE (Return on Equity) – Rentabilita vlastního kapitálu Ukazatel ROE vyjadřuje zhodnocení vlastního kapitálu. Oba dva ukazatelé jsou v úzkém vztahu [ 8 ] ROE =
zisk po zdanění *100 vlastní kapitál
ROCE (Return on Cupital Employed) – Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu Slouží k vyjádření významu dlouhodobého investování. [ 2 ] ROCE =
zisk + u(1-d) *100 dlouhodobé závazky + vlastní kapitál
27
2.11.3. Analýza pyramidových soustav ukazatelů Vychází z vrcholového ukazatele, který je předmětem zkoumání a dekomponují ho na další ukazatele tak, aby vznikla účelová hierarchie ukazatelů. Ukazatele jsou pyramidově uspořádány a každý ukazatel má v rámci hierarchie své místo, které ukazuje na jeho význam a míru analytičnosti. Pomocí pyramidové soustav ukazatelů je možné uvažovat nad důvody stavu podniku a analyzovat příčiny jeho vývoje. Velice záleží na způsobu konstrukce rozkladu. V žádném případě nestačí, aby jednotlivé ukazatele měly vypovídací schopnost a platily matematické vazby mezi ukazateli. Ukazatele musí být provozovány na základě příčinnosti, musí být respektována jejich míra analytičnosti a nesmí být opomenuta žádná oblast finančního zdraví podniku. Pyramidová soustava ukazatelů se snaží vytvořit model chování reálného systému. [ 1 ] Vhodně zkonstruovaná pyramidová soustava ukazatelů musí: 1. odrážet souvislosti jednotlivých aspektů finančního zdraví 2. postihovat všechny aspekty, 3. poskytovat o aspektech finančního zdraví stěžejní informace. [ 9 ]
Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA): ZUD ZUD T ZUD – zisk před zdaněním = * CA T CA CA – celková aktiva T – tržby Tento rozklad je základem všech běžně užívaných pyramidových soustav ukazatelů. Je označován jako Du Pontova rovnice: ZUD - ziskovost tržeb T Udává, jak úspěšně uplatnila firma své produkty na trhu. Zároveň je i měřítkem efektivnosti využívání vstupů do výroby a jejich hospodárného vynakládání. Druhým ze základních faktorů ovlivňujících rentabilitu je obrat celkových aktiv. T - obrat celkových aktiv CA
Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE): Je výsledkem působení tří faktorů: Z Z T CA = * * VK T CA VK
Z –zisk VK – vlastní kapitál Z - čistá ziskovost tržeb T
28
Má obdobnou vypovídací schopnost jako ziskovost tržeb u rentability vloženého kapitálu. Zisk po zdanění je použit proto, aby bylo možno v dalším kroku vyjádřit i vliv míry zdanění podnikových příjmů na rentabilitu vloženého kapitálu. T - obrat celkových aktiv CA
CA - finanční páka VK
Tento ukazatel odráží změny finanční struktury podniku, neboť při zvýšení podílu cizích finančních zdrojů ve finanční struktuře hodnota ukazatele roste a naopak. Lze ji chápat jako možnost zvýšení rentability vlastního jmění v důsledku zvýšení zadluženosti podniku. Je-li úrok placený za použití cizího kapitálu nižší než je rentabilita celkového kapitálu, roste rentabilita vlastního kapitálu a je žádoucí rozsah cizího kapitálu ve finanční struktuře podniku zvyšovat. [ 10 ] Ziskový účinek finanční páky ROE ZD CA nebo * ROA ZUD VK Tento ukazatel ukazuje, jak se odrazí navýšení cizího kapitálu ve finanční struktuře podniku na ukazateli rentability vlastního kapitálu. Pokud je hodnota ukazatele větší než 1, pak zvyšování podílu cizích finančních zdrojů ve finanční struktuře podniku má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu, v opačném případě ji ovlivňuje negativně. [ 10 ]
2.11.4. Predikce finanční tísně podniku Nejlepší obranou proti finančním potížím (např. platební neschopnosti, předluženosti) je finanční zdraví. Je-li však značně oslabeno (např. provozními potížemi – váznoucí odbyt, vysoké náklady), dostane se podnik do finanční tísně, která může přerůst ve finanční krizi a skončit úpadkem. [ 1 ] Při blížící se finanční krizi obvykle: -
klesá nebo vázne odbyt, rostou zásoby hotových výrobků a rozpracované výroby, čímž se zvyšuje vázanost finančních prostředků
-
závazky jsou uhrazovány se zpožděním
-
ceny vstupů, mzdy a úroky rostou, tím klesá rentabilita tržeb i kapitálu
-
pokles výroby pod bod zvratu začne stravovat vlastní kapitál
-
vyčerpání všech likvidních zdrojů nutí podnik k dalším dluhům
-
silně zadluženému podniku nikdo nechce půjčit, věřitelé žádají konkurz.
Krize se projevuje v platební neschopnosti – insolvenci, tj. v neschopnosti platit dluhy – včas a v plné výši. Její příčinou často bývá neúměrně rychlý růst firmy při nedostatečném pracovním kapitálu, velké investice neodpovídají tržním podmínkám, vysoký podíl dluhů při 29
očekávání tržního růstu, který se nedostavil, bankrot hlavních odběratelů atd. Je nutné včas rozpoznat blížící se krizi. Nástrojem pro rozpoznání blížící se krize je kontrola všech finančních plánů, sledování odchylek v jejich plnění, zjišťování jejich příčin a stanovení nápravných opatření. Novým nástrojem je controlling. Ten by měl včas signalizovat jakékoli odchylky od zdravého vývoje, zjistit příčiny, tj. provést diagnózu a okamžitě stanovit způsoby jak sjednat nápravu, tj. navrhnout potřebnou terapii. K predikci finanční tísně by se mělo používat především těchto poměrových ukazatelů: -
cizí zdroje / cash flow
-
zisk po zdanění / aktiva
-
krátkodobý bankovní úvěr / cizí zdroje
-
cizí zdroje / aktiva
-
pracovní kapitál / zásoby
-
oběžná aktiva / krátkodobé cizí zdroje. [ 9 ]
Nejpoužívanější modely jsou bonitní a bankrotní modely.
Bonitní modely Jde o diagnostické modely, které odpovídají na otázku, zda jde o dobrou, anebo špatnou firmu. Mají schopnost ohodnotit firmu jedním koeficientem (syntetickým ukazatelem) na základě účelového výběru ukazatelů, které nejvýstižněji přispívají k její klasifikaci. Bonitní modely jsou na rozdíl od bankrotních modelů založeny převážně na teoretických poznatcích. Umožňují posoudit pozici firmy v komparaci s větším souborem porovnávaných podnikatelských subjektů, resp. s oborovými výsledky. [ 4 ] Patří sem např.: -
Kralickův quick test
-
Tamariho model
-
Argentiho model
Bankrotní modely Mají informovat své uživatele o tom, zda firmě hrozí v blízké budoucnosti bankrot. Vychází z předpokladu, že ve firmě dochází již několik let před úpadkem k jistým anomáliím, ve kterých jsou obsaženy symptomy budoucích problémů a které jsou charakteristické právě pro ohrožené firmy. Tyto symptomy mají zpravidla podobu rozdílné úrovně, variability a dynamiky vývoje ve vybraných finančních ukazatelích odrážejících finančně-ekonomický stav sledované firmy. [ 4 ] - jednorozměrné modely – jsou založené na jednoduché charakteristice, která umožňuje rozlišit podniky prosperující na jedné straně od těch, které nebudou prosperovat, na straně druhé. Příkladem metodiky založené na jednorozměrném modele jsou metodiky Tamariho a Beavera, kteří od r. 1966 patří ke klasice v tomto oboru. [ 8 ]
30
- vícerozměrné modely – obsahují více jednoduchých charakteristik, kterým se přiřazují různé váhy. Jednou z nejrozšířenějších metodik tohoto druhu je Altmannova. Na základě údajů ze 33 párů podniků (solventní i nesolventní) vypočítal Altmann diskriminační funkci Z – vyjadřuje bodovou hodnotu podnikového scóre (indexu). [ 8 ]
Altmanova formule bankrotu (Z-skóre) Vychází z diskriminační analýzy uskutečněné koncem 60. a v 80. letech u několika desítek zbankrotovaných a nezbankrotovaných firem. Profesor Altman stanovil diskriminační funkci vedoucí k výpočtu Z-skóre diferencovaně pro firmy s akciemi veřejně obchodovatelnými na burze a zvlášť pro předvídání finančního vývoje ostatních firem. Různě stanovil i hranice pásma pro predikci finančního vývoje firmy. Protože sledovaná společnost patří mezi podniky nekótované na kapitálovém trhu, má rovnice následující tvar: Z = 0,717 * A + 0,847 * B + 3,107 * C + 0,420 * D + 0,998 * E A = pracovní kapitál / celková aktiva B = zisk po zdanění / celková aktiva C = zisk před zdaněním a úroky D = tržní hodnota vlastního kapitálu / celkové dluhy E = celkové tržby / celková aktiva Hranice pro předvídání finanční situace jsou v tomto případě následující: Z > 2,9
můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci
1,2 < Z ≤ 2,9
tzv. „šedá zóna“ nevyhraněných výsledků
Z ≤ 1,2
firma je ohrožena vážnými finančními problémy
Index IN95 – jehož autory jsou čeští ekonomové Inka a Ivan Neumaierovi, byl sestaven s ohledem na specifika české ekonomiky v roce 1995. IN95 = V1 * A + V2 * B + V3 * C + V4 * D + V5 * E + V6 * F A = aktiva / cizí kapitál B = EBIT / nákladové úroky C = EBIT / celková aktiva D = tržby / celková aktiva E = oběžná aktiva / krátkodobé závazky F = závazky po lhůtě splatnosti / tržby V1 až V6 = váhy jednotlivých ukazatelů Váhy se vypočítají jako podíl významnosti ukazatele ke kriteriální hodnotě ukazatele. Významnost
jednotlivých
ukazatelů
je
výsledkem 31
analýzy
empiricko-induktivních
ukazatelových systémů a je určena podle četnosti výskytu ukazatele. Kriteriální hodnoty jsou stanoveny jako vážený aritmetický průměr za jednotlivá odvětví. Výsledná klasifikace firmy se provede podle následující tabulky: IN > 2
můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci
1 < IN ≤ 2
tzv. „šedá zóna“ nevyhraněných výsledků
IN ≤ 1
firma je ohrožena vážnými finančními problémy [ 4 ]
Index IN99 (EVA) – rozděluje podniky do skupin, které vyjadřují, zda je podnik tvoří či netvoří ekonomickou přidanou hodnotu. Tento ukazatel vychází z toho, že existuje korelace mezi tvorbou hodnoty a vybranými kvantitativními proměnnými, které byly určeny pomocí diskriminační analýzy, na základě údajů z 1 689 českých průmyslových podniků. IN99 = 0,017 * A + 4,573 * B + 0,481 * C + 0,015 * D A = celková aktiva / cizí zdroje B = EBIT / celková aktiva C = výnosy celkem / celková aktiva D = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Podle vypočtené hodnoty indexu IN99 lze charakterizovat firmu následovně: IN ≥ 2,070
podnik tvoří hodnotu
1,420 ≤ IN < 2,070
spíše tvoří hodnotu
1,089 ≤ IN < 1,420
nelze určit (šedá zóna)
0,684 ≤ IN < 1,089
spíše netvoří hodnotu
0,684 < IN
podnik netvoří hodnotu
Při hodnocení získaných výsledků je třeba vzít v úvahu, že žádný index nemůže nahradit komplexně provedenou finanční analýzu. Slouží však k ověření, zda naše závěry z jednotlivých oblastí finančního hospodaření podniku byly správné. [ 4 ]
2.11.5. Ukazatele tržní hodnoty podniku Tyto ukazatele obohacují finanční analýzu o pohled subjektů „z venku“, tedy investorů resp. potenciálních investorů, kteří hodnotí podnik nejen na základě minulých výsledků, ale též jeho budoucnosti a rizikovosti podnikání. Tyto hodnoty se promítají do tržní ceny akcií. [8]
Nové ukazatele pro hodnocení podniku – MVA, EVA V posledních několika letech se objevil nový ukazatel pro finanční hodnocení podniků, který přišel z USA a rychle se šíří v Západní Evropě. Navázal na starší ukazatele,
32
který je označován MVA (Market Value Added – tržní přidaná hodnota). Je označován jako EVA (Economic Value Added). [ 5 ]
MVA – tržní přidaná hodnota Je ukazatelem, kterým můžeme změřit výkonnost firmy. Vypočítá se jako rozdíl tržní hodnoty akcií, tj. částky, kterou by nyní akcionáři získali prodejem svých akcií, a investovaného kapitálu, tj. částky, kterou do firmy vložili. Někdy se MVA počítá za celý podnik jako tržní hodnota společnosti minus celková částka, kterou investoři do společnosti vložili. Celková tržní hodnota společnosti je suma vlastního kapitálu, dluhů a preferenčních akcií. Údaje o tržních cenách se zjistí na burze, ostatní z účetnictví. Pokud jde o dluhy, jsou-li k dispozici tržní ceny, pak jich použijeme (v tom případě dají oba způsoby výpočtu stejnou hodnotu), v opačném případě použijeme účetní hodnotu. Hodnota MVA se počítá i meziročně: hodnota MVA se zvýší, když naroste o více než bylo vloženo nového kapitálu. MVA může nabýt i záporné hodnot (označuje se MVL-lost=ztracený), což je špatnou vizitkou pro manažery firmy. [ 1 ]
EVA – ekonomická přidaná hodnota Má širší uplatnění než MVA. Je číselným vyjádřením cíle podniků, které uplatňují management založený na hodnotě (VBM – Value Based Management). Vychází z myšlenky, že očekávaný výnos musí pokrýt jak náklady na cizí kapitál (úroky), tak i náklady na vlastní kapitál. Tomu neodpovídá běžně používaná koncepce účetního zisku, neboť předpokládá, že vlastníci (akcionáři) poskytují svůj kapitál bezplatně, neboť do nákladů, které se odčítají od výnosů (tzv. explicitní náklady), nejsou žádné náklady na vlastní kapitál zahrnuty. Koncepce EVA s těmito náklady počítá a odčítá je od účetního zisku jako tzv. oportunitní náklady: výsledkem je ukazatel EVA. EVA je tedy reziduem výnosů, které zůstane po odečtení všech nákladů včetně nákladů vlastního kapitálu od hospodářského výsledku. Vychází se z provozního hospodářského výsledku po zdanění NOPAT, od něhož se odečtou veškeré náklady na použitý kapitál. [ 9 ]
33
3. CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem této práce je zhodnotit finanční hospodaření podniku a identifikovat hlavní činitele, které nejvíce ovlivnily hospodaření podniku ve zkoumaném období. Toto hodnocení bude prováděno na základě elementárních metod finanční analýzy. Z těchto výsledků bude zjištěno, ve kterých oblastech finanční činnosti má podnik slabiny, a budou navrhnuta opatření, které by měly vést k jejich nápravě. Základní zdroje informací o společnosti byly zjištěny z účetních výkazů sestavených k 31.12. daného roku. Jedná se o rozvahu a výkaz zisku s ztrát, které jsou uvedeny v přílohách č.1, 2 a 3. Doplňkové informace byly čerpány z výročních zpráv a vnitropodnikových materiálů společnosti. Ke zpracování této práce je také využito teoretických znalostí získaných vysokoškolským studiem, znalostí získané studiem odborné literatury dostupné na našem knižním trhu. Odborné publikace, kterých bylo použito, jsou uvedeny v kapitole „Seznam literatury“. V práci je využito základních metod finanční analýzy: 1. Horizontální analýza - horizontální analýza aktiv - horizontální analýza pasiv - horizontální analýza VZZ 2. Vertikální analýza - vertikální analýza aktiv - vertikální analýza pasiv - vertikální analýza VZZ 3. Analýza poměrových ukazatelů - ukazatele zadluženosti - ukazatele likvidity - ukazatele aktivity - ukazatele rentability 4. Analýza pyramidových soustav ukazatelů - analýza rozkladu ROA - analýza rozkladu ROE 5. Predikce finanční tísně - Altmanova formule bankrotu - index IN99 Na závěr je zhodnocen celkový stav podniku na základě výpočtů jednotlivých analýz a navržena některá možná řešení problematických situací podniku.
34
4. VLASTNÍ PRÁCE 4.1. Profil společnosti Společnost funguje od roku 1996 a zabývá se realitní a finanční činností. Realitní kancelář vznikla jako sdružení fyzických osob z realitních makléřů dříve působících v ostatních realitních kanceláří. V roce 1999 se transformovala na právnickou osobu jako společnost s ručením omezeným. Hlavní náplní je zprostředkování pronájmů bytů a nebytových prostor. Jejich cílem je vybudovat energickou a silnou společnost dodávající dobrý servis zákazníkovi. Nabízí široký výběr nemovitostí, zajišťuje prohlídky vybraných objektů a poskytuje komplexní bezplatné poradenství. Samozřejmostí je osobní přístup ke klientům i kvalitní profesionální zázemí při realizaci smluv (ať už se jedná o nájemní či podnájemní smlouvy, dohody o převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu). Tato
společnost
disponuje
profesionálními
makléři
s
dlouholetými
zkušenostmi,
stoprocentním právním a daňovým servisem a moderním a dynamickým zázemím. Dále firma kooperuje s bankami, zprostředkovává různé peněžní půjčky, úvěry, hypotéky a další operace týkající se peněz. Společnost si nepřeje zveřejnit své jméno.
4.2. Analýza absolutních ukazatelů 4.2.1. Horizontální analýza 4.2.1.1. Horizontální analýza aktiv V příloze č. 4 jsou uvedeny vypočtené hodnoty jak absolutní, tak relativní změny jednotlivých položek za období 2001-2005. Z této tabulky hodnot můžeme vyčíst, že celková aktiva mají rostoucí trend až do roku 2004, kdy dosahují hodnoty 3 041 tis.Kč, což je nárůst o 35,10%, ale rokem 2005 není růst tak veliký, i když dosahuje hodnoty 3 747 tis.Kč, ale nárůst už jen o 23,22%. Dalo by říct, že na výkyvových hodnotách mají stejný účastnický podíl jak stálá aktiva, tak i oběžná aktiva. Graf č.1: Vývoj stavu stálých a oběžných aktiv (v tis. Kč) 2500 2000 1500
Stálá aktiva
1000
Oběžná aktiva
500 0 2001
2002
2003
35
2004
2005
Stálá aktiva Z grafu č.1 můžeme u stálých aktiv sledovat nejdříve rostoucí tendenci, kdy v roce 2003 dosahuje nejvyšší hodnoty, a to 1 960 tis.Kč, což je 73,51%ní nárůst, přičemž následující rok hodnota klesá na 1 838 tis., tedy o 6,22% méně než v předcházejícím roce, a v roce 2005 hodnota stálých aktiv klesla dokonce na 1 705 tis.Kč, což odpovídá 7,24%nímu poklesu. Největší vliv na tento pokles mají samostatné movité věci a soubory movitých věcí. V roce 2004 vykazují pokles o 9,17% a v roce 2005 pokles o 12,12%. O něco menší vliv na pokles stálých aktiv má dlouhodobý hmotný majetek, jehož hodnota také klesala, ale ne tak výrazně jako u samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí.
Oběžná aktiva U oběžných aktiv je v prvních dvou letech sledovaného období, tj. rok 2001 a rok 2002, mírně klesající trend, o 7,4%. Kdežto v roce 2003 se klesající trend rapidně projeví, z hodnoty 976 tis.Kč klesnou oběžná aktiva až na hodnotu 289 tis.Kč, což je zhruba 70%ní pokles. Ale v pokračujícím roce se situace značně obrátí a oběžná aktiva vzrostou až o 316,26%, tedy z hodnoty 289 tis.Kč vzrostou na doposud nejvyšší hodnotu sledovaného období, a to na 1 203 tis.Kč. Rok 2005 má rostoucí tendenci, a to o zhruba 70%. Největší zásluhu na tomto výkyvu mají především krátkodobé poskytnuté zálohy, se svým nárůstem přesahujícím 800%, o zhruba polovinou zásluhu na tom mají účty v bankách, které v roce 2004 vzrostly o 457,32%. O něco menší měrou se na změně oběžných aktiv podílí krátkodobý finanční majetek, se svým 351,15%ním nárůstem, krátkodobé pohledávky (nárůst o 211,11%) a za zmínku také stojí změna pohledávek z obchodních vztahů o 178,57%.
Ostatní aktiva Ostatní aktiva buď vykazují nulovou změnu nebo změnu 100%ně ztrátovou.
4.2.1.2. Horizontální analýza pasiv Z tabulky, uvedené v příloze č. 5, je vidět rostoucí trend celkových pasiv. Největšího nárůstu dosahuje v roce 2004, o 35,10%. Následující rok je stále rostoucí, ale již nikoli tak výrazně. Graf č.2: Vývoj objemu vlastního kapitálu a cizích zdrojů (v tis. Kč) 2 000 1 500
Vlastní kapitál
1 000
Cizí zdroje Ostatní pasiva
500 0 2001
2002
2003
36
2004
2005
Vlastní kapitál Vlastní kapitál se za sledované období nijak nemění (viz.graf č.2). V počátcích sledovaného období velice mírně roste, záhy nabývá opět velice mírný, ale tentokrát klesající směr. V roce 2002 nám vzrostl o 0,54%, což v absolutní míře znamená nárůst o 10 tis.Kč, stejnou procentní i absolutní změnu pozorujeme v roce 2004, ale tentokrát záporným směrem, kde nám hodnota při následujícím roce klesá ještě o dalších 0,70%, tedy o 13tis.Kč méně.
Cizí zdroje Hodnota cizích zdrojů se nám rapidně mění. Z původních 13tis.Kč v roce 2001 se tato hodnota v průběhu 5ti let vzrostla až na hodnotu 1 730tis.Kč. Tato celková změna představuje nárůst o celých 13 208%!! Největší podíl na této změně mají závazky z obchodních vztahů, krátkodobé závazky a především rezervy. Firma v posledních letech značně navyšovala rezervy z důvodu budoucího investování do nemovitosti. Změna hodnoty závazků z obchodních vztahů je dokonce ještě markantnější než změna cizích zdrojů, neboť v roce 2003 se hodnota zvýšila více než 2,5 tisíckrát oproti roku 2002.
Ostatní pasiva Ostatní pasiva vykazují kolísavý průběh. Nejdříve se jejich hodnota zvyšuje, o 10,83%, a pak klesne o více jak 70%, načež další rok se opakuje stejná, ale inverzní situace, takže nárůst přesahující 220%. Následující rok se tatáž situace opakuje. Opět procentní pokles hodnoty přesahující 10%.
4.2.1.3. Horizontální analýza Výkazu zisku a ztrát Výkony a výkonová spotřeba Výkony mají nepatrnou rostoucí tendenci, v roce 2002 o 0,77%, v roce 2003 o 0,98% a v roce 2004 o 1,88%, vyjma posledního sledovaného roku, tedy roku 2005, kdy mírně začínají klesat a to o 0,58%. V absolutní míře to znamená nárůst nejdříve o 14tis., následně o 18tis. a před spádem o 11tis. vzrostou o 35tis.. Tržby za prodej výrobků a služeb rostly přímo úměrně s výkony. Hodnoty výkonové spotřeby postupně klesají až do posledního sledovaného roku, tedy roku 2005, kdy se zvýšily z hodnoty 564tis.Kč na hodnotu 671tis.Kč, což v procentním vyjádření představuje navýšení o 18,97%. Graf č.3: Vývoj jednotlivých kategorií hosp. výsledků (v tis.Kč) 1 500
Přidaná hodnota
1 000 Provozní výsledek hospodaření
500 0 -500
2001
2002
2003
2004
2005
Výsledek hospodaření za účetní období Finanční výsledek hospodaření
-1 000
37
Osobní náklady Osobní náklady jsou za období 2001-2005 narůstající. V prvních dvou letech o více jak 5%, pak jen o 0,5% a následně o více jak 12%. Podstatnou mírou se na tom podílí rostoucí počet zaměstnanců, vyplácení mezd a následně odvíjející se placení sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Nabírání nových zaměstnanců ale není tak efektivní, neboť procentní nárůst osobních nákladů je větší než procentní nárůst tržeb, což pro podnik není zrovna dobré.
Provozní výsledek hospodaření Tento ukazatel má převážně rostoucí směr. Největšího výkyvu dosahuje v roce 2004 a to zvýšení o 534,53%! A následný pokles o více jak 20% v roce 2003, takže provozní výsledek hospodaření dosahuje 139tis.Kč, v roce 2004 provozní výsledek hospodaření roste na 882tis.Kč a v roce 2005 klesá na 697tis.Kč. Jednoznačný vliv na to má změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti. Graf č.4: Výoj finančního výsledku hospodaření 0 -200
2001
2002
2003
2004
2005
-400
Finanční výsledek hospodaření
-600 -800 -1000
Finanční výsledek hospodaření Z grafu č.3 nebo č.4 můžeme sledovat rapidní propad finančního výsledku hospodaření. Největšího propadu dosahuje v roce 2004 a to až na -137tis. Výsledek hospodaření za účetní období V důsledku vývoje výše zmiňovaných položek účetních výkazů hospodářský výsledek vykazuje klesající trend.
4.2.2. Vertikální analýza Někdy označována jako procentní rozbor, neboť při vertikální analýze jsou jednotlivé položky rozvahy a výkazu zisků a ztrát vyjádřeny jako procentní podíl jiné položky. V rozvaze byla jako základ zvolena suma celkových aktiv, příp. pasiv. Ve výkazu zisků a ztrát byla jako základ použita velikost tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Tabulky vertikálních analýz uvádím v přílohách č.7, 8 a 9.
4.2.2.1. Vertikální analýza aktiv
38
Z tabulky uvedené v příloze č.7 a z grafu č.5 je vidět , že stálá a oběžná aktiva jsou zhruba ve stejném poměru, tedy skoro 50 : 50, vyjma roku 2003, kdy výrazně převažují stálá aktiva. Ostatní aktiva v tomto případě zaujímají téměř nulovou hodnotu. Graf č.5: Vývoj struktury aktiv (v %) 100% 80% Ostatní aktiva
60%
Oběžná aktiva
40%
Stálá aktiva
20% 0% 2001
2002
2003
2004
2005
Stálá aktiva Stálá aktiva v polovině sledovaného období dosahují nejvyšší procentní nárůst, a to 87,07%, především díky dlouhodobému hmotnému majetku. V grafu č.6 můžeme vidět rozložení stálých aktiv. Je zřejmé, že největší podíl mají stavby, především v prvních dvou letech sledovaného období. Pozemky zůstávají přibližně na stejné úrovni po celé období. Navíc v posledních třech letech nám výrazně přibyly samostatné movité věci a soubory samostatných movitých věcí. Jedná se zejména o vybavení bytů, které firma vydražila na exekučním řízení. Graf č.6: Struktura stálých aktiv (v %) 100% 80%
Stavby
60% Pozemky 40% Sam.movité věci a soubory mov. věcí
20% 0% 2001
2002
2003
2004
2005
Oběžná aktiva Jak již bylo zmíněno, oběžná a stálá aktiva jsou zhruba v polovičním procentním poměru kromě zlomového roku 2003, kdy stálá aktiva převyšují oběžná. Oběžná aktiva v tomto roce zaujímají necelých 13%. Je to dáno především snížením krátkodobého finančního majetku a následně krátkodobých pohledávek. Z vývoje krátkodobého finančního majetku je patrné, že firma má své finanční prostředky uložené především na bankovních účtech.
39
Ostatní aktiva Ostatní aktiva se na celkových aktivech podílí nepatrně, a to je v letech 2003 a 2005. Jinak je jejich podíl nulový.
4.2.2.2. Vertikální analýza pasiv Z vertikální analýzy pasiv (viz. příloha č.8) vyplývá, že jejich rozložení je v prvních třech letech jednotvárné, neboť jednoznačně převládá vlastní kapitál (v prvním roce dosahuje až 91,64% celkových pasiv), který je postupně nahrazován cizími zdroji. .
Graf č.7: Vývoj struktury pasiv 100% 80% Ostatní pasiva
60%
Cizí zdroje
40%
Vlastní kapitál
20% 0% 2001
2002
2003
2004
2005
Vlastní kapitál Největší část vlastního kapitálu tvoří základní kapitál. Z původních 91,64% v roce 2001 klesl v roce 2005 o téměř polovinu, tedy na necelých 50%. Další složkou vlastního kapitálu je položka statutární a ostatní fondy, která se pohybuje v rozmezí 20-30%, vyjma roku 2002, kdy nevykazuje žádnou účast. Také si nelze nepovšimnout položky rezervní a ostatní fondy ze zisku, která se v roce 2003 účastní na celkových pasivech svými 38,47%. Cizí zdroje Cizí zdroje jsou v prvních třech letech tvořeny výhradně krátkodobými závazky. Tyto závazky tvoří hlavně závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.Další položkou jsou závazky z obchodních vztahů. V posledních dvou letech už většinu cizích zdrojů tvoří ostatní rezervy. V roce 2004 33,05%ním podílem a v roce 2005 45,24%ním podílem. V prvních dvou letech společnost žádné rezervy nečerpá. Stejně tak za celé pětileté období společnost nečerpá žádné bankovní úvěry. Ostatní pasiva Ostatní pasiva mají nepatrný vliv na vývoj celkových pasiv.
40
4.2.2.3. Vertikální analýza Výkazu zisku a ztrát V příloze č.9 je uvedena tabulka vertikální analýzy Výkazu zisku a ztrát. Z vertikální analýzy je patrné, že nejobjemnější část z tržeb tvoří výkonová spotřeba. Za dané období se pomalu snižuje, kromě posledního roku, kdy mírně roste. Začíná na 77,69% v roce 2001 a končí se 35,60% v roce 2005. Graf č.8: Vývoj jednotlivých kategorií hosp.výsledku 80,00% Přidaná hodnota
60,00% 40,00%
Provozní výsledek hospodaření
20,00% 0,00%
Finanční výsledek hospodaření
-20,00% -40,00%
Výsledek hospodaření za účetní období
-60,00% 2001
2002
2003
2004
2005
V grafu č.8 vidíme, že největší podíl na tržbách má přidaná hodnota, hned za ní provozní hospodářský výsledek, velice nepatrný, i když záporný vliv má výsledek hospodaření za účetní období a převážně negativní vliv má finanční výsledek hospodaření
4.3. Analýza poměrových ukazatelů Za nejvýznamnější část finanční analýza je považována analýza poměrových ukazatelů. Do vzájemných poměrů se dávají ty položky, které spolu logicky souvisí. Podle toho jsou poměrové ukazatele rozčleněny do čtyř základních skupin: ukazatele zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability.
4.3.1. Ukazatele zadluženosti Vývoj zadluženosti v podniku posuzuji podle vybraných ukazatelů znázorněných v tabulce č.1. Tab. č.1: Ukazatele zadluženosti
Ukazatel Celková zadluženost Míra samofinancování
2001 0,64% 91,64%
2002 1,25% 90,36%
2003 9,15% 82,90%
2004 0,76% 61,03%
2005 0,93% 49,19%
Finanční páka Ukazatel podkapitalizování
1,09 1,90
1,10 1,70
1,20 0,95
1,63 1,00
2,03 1,08
41
Celková zadluženost Celková zadluženost je za celé sledované období na extrémně nízké úrovni. Sice v roce 2003 převýšila 9%, ale i tak je stále velice nízké procento. Tento výkyv byl způsoben zejména větším růstem krátkodobých závazků oproti celkovým aktivům. Takto nízká hodnota zadluženosti je příznivá pro věřitele, jejichž riziko se měří právě podle tohoto ukazatele. Dosahované hodnoty celkové zadluženosti také svědčí o příznivé finanční situaci podniku. I když není vždy efektivní krýt všechny potřeby podniku vlastními zdroji, dochází tak k překapitalizování a mohla by to být příčina případného poklesu rentability vlastního kapitálu. Celková zadluženost se skládá pouze z krátkodobé zadluženosti, neboť krátkodobý cizí kapitál je levnější než dlouhodobý kapitál. To však zvyšuje riziko platební neschopnosti, což by firma měla brát v ohledu při svém rozhodování, protože tento kapitál musí být splacen v poměrně krátké době. Podnik dlouhodobé zdroje nevyužívá, neboť za celé sledované období nevyužil žádné bankovní úvěry ani výpomoci. Při hodnocení celkové zadluženosti musíme vzít v potaz i tvorbu rezerv za sledované období. Vzhledem k tomu, že jsem do výpočtů rezervy nezahrnovala, je nutné si uvědomit, že v posledních třech letech by se zadluženost zvýšila. Graf č.9: Vývoj celkové zadluženosti 10,00% 8,00% 6,00% Celková zadluženost
4,00% 2,00% 0,00% 1
2
3
4
5
Míra samofinancování Tento ukazatel je doplňkem celkové zadluženosti. Vzhledem k tomu, že jsem do celkové zadluženosti nezahrnula rezervy, nedává celkový součet celkové zadluženosti a míry samofinancování rovných 100%. Hodnoty míry samofinancování jsou v prvních letech kolem 90%, což je hodnota nadprůměrná. Po dobu čtyř let, tedy v období 2001-2004 využívá podnik na financování svých činností převážně vlastní kapitál. Jen v posledním roce používá nepatrně více cizího kapitálu. Finanční páka Finanční páka je převrácená hodnota míry samofinancování. Více v sekci ziskový účinek finanční páky.
42
Ukazatel podkapitalizování Ukazatel podkapitalizování vykazuje hodnoty převyšující hodnotu 1. Nejvyšší je v roce 2001, kdy se přibližuje k hodnotě 2, v roce 2003 klesl pod hodnotu 1, ale i tak jsou to hodnoty optimální. Což znamená, že podnik nepoužívá krátkodobých závazků k financování stálých aktiv, a tudíž podnik respektuje pravidlo správného financování.
4.3.2. Ukazatele platební schopnosti (likvidity) Vývoj jednotlivých ukazatelů je znázorněn v grafu č. 10. Tab. č.2: Ukazatele likvidity Ukazatel
2001
2002
2003
2004
2005
Běžná likvidita Pohotová likvidita
81,08 81,08
37,54 37,54
1,40 1,40
52,30 52,30
58,23 58,23
Hotovostní likvidita
43,62
29,12
1,05
42,57
51,69
Graf č.10: Ukazatele likvidity 100,00 80,00 Běžná likvidita
60,00
Pohotová likvidita
40,00
Hotovostní likvidita
20,00 0,00 2001
2002
2003
2004
2005
Běžná likvidita Ukazatel běžné likvidity dává do poměru celkové oběžné aktiva a krátkodobé závazky. Z toho plyne, že na dosažené výsledky má zásadní vliv struktura oběžných aktiv, neboť každá její položka je jinak likvidní. Ve většině sledovaného období je hodnota běžné likvidity nad doporučovaným limitem 2, což svědčí o dostatečném pokrytí krátkodobého cizího kapitálu oběžnými aktivy, tedy likvidnější částí aktiv. V roce 2003 v důsledku již zmiňovaných krátkodobých závazků hodnota ukazatele rapidně klesla až na 1,40, tedy pod doporučovaný limit, zejména díky poklesu podnikových zásob, což považuji za pozitivní jev, protože jsou v nich zbytečně vázány peněžní prostředky, které by mohly být využity daleko efektivněji, např. vhodnou investicí.
43
Pohotová likvidita U pohotové likvidity je čitatel snížen o zásoby jako nejméně likvidní složkou oběžných aktiv. Doporučené rozmezí tohoto ukazatele by se mělo pohybovat od 1 do 1,5. Jak lze vyčíst z tabulky č.2, optimální hodnoty nabývá tento ukazatel jen v roce 2003, a to díky zvýšením krátkodobých závazků a tudíž snížením oběžných aktiv. V ostatních letech je hodnota velice vysoká, což znamená, že firma nemá problémy se splacením svých závazků. Z tabulky č. 2 a grafu č.10 je patrné, že pohotová likvidita je totožná s běžnou likviditou. Je to dáno tím, že v poskytnutých informacích nejsou uvedeny zásoby.
Hotovostní likvidita Ukazatel hotovostní likvidity je konstruován jako poměr finančního majetku (peníze v pokladně a na bankovních účtech) a krátkodobé závazky podniku. Vypovídá o schopnosti podniku splatit své závazky k určitému datu. Optimální hodnota tohoto ukazatele se udává mezi 0,2 – 0,5. Z grafu č. 10 vidíme, že hodnoty hotovostní likvidity kopírují vývoj předchozího ukazatele. Tedy v roce 2003 dosahuje ukazatel nejnižších hodnot, i když dle optimálního žebříčku jsou stále vysoké. Všechny dosažené hodnoty vypovídají o tom, že firma nemá žádné problémy se splácení svých krátkodobých závazků peněžními prostředky. Nevýhodou tohoto ukazatele je, že nebere v potaz strukturu závazků. Některé krátkodobé závazky mohou být splatné například až 2 nebo 3 měsíce. Ve své práci jsem na vypočítání ukazatele použila poskytnuté podnikové výkazy. Pro lepší vypovídací schopnost by bylo dobré použít ve jmenovateli pouze okamžitě splatné závazky.
4.3.3. Ukazatele aktivity Vývoj aktivity v podniku je posuzován podle vybraných ukazatelů uvedených v tabulce č. 3. Tab. č.3: Ukazatele aktivity
Ukazatel Obrat celkových aktiv
2001 0,90
2002 0,89
2003 0,83
2004 0,62
2005 0,50
Obrat dl.hm.majetku
1,87
1,68
0,95
1,03
1,11
Obrat pohledávek
9,01
8,42
25,85
8,46
8,23
Doba obratu pohledávek [dny] Obrat závazků
40,51 140,69
43,37 70,88
14,12 9,03
43,12 82,43
44,34 53,86
Doba obratu závazků [dny]
2,59
5,15
40,40
4,43
6,78
Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv nám udává, jak efektivně jsou využívána veškerá aktiva v podniku. Čím rychlejší je obrat celkových aktiv, tím lépe pro firmu.
44
Ve všech sledovaných letech podnik vykazuje nepříznivé hodnoty, neboť všechny jsou pod daným optimem 1. Nízký obrat aktiv považuji za jednu ze slabých stránek společnosti. Hodnota obratu celkových aktiv s postupem času mírně klesá, což je dáno rychlejším tempem růstu podnikových aktiv oproti tržbám. V žádném ze sledovaných let se podniku nepodařilo obrátit celková aktiva v peněžní prostředky ani 1krát. Což je bohužel neuspokojivý výsledek. Z těchto výsledků lze posoudit, že podnik nevyužívá své aktiva efektivně.
Obrat dlouhodobého hmotného majetku Obrat dlouhodobého hmotného majetku má veliký význam při rozhodování firmy o tom, zda má pořídit další investiční majetek. Z tabulky č. 3 vidíme, že hodnoty tohoto ukazatele jsou velice nízké, což nám vypovídá o tom, že firma využívá málo své kapacity a moc investuje do nového majetku. V prvním sledovaném roce se dlouhodobý majetek obrátil v tržbách skoro 2krát, ale tak vysoké hodnoty se mu už nepodařilo dosáhnout.
Obrat pohledávek Hodnota ukazatele se převážně pohybuje v rozmezí 8-9, kromě roku 2003, kdy hodnota převyšuje 25, což je dobré znamení, že společnost rychleji inkasuje své pohledávky a získané peníze může použít pro další potřeby. Doba obratu pohledávek Za celé sledované období firma musela čekat na splacení svých pohledávek zhruba 40 dní, kromě roku 2003, kdy čekala jen 2 týdny. Prodlužování splatnosti pohledávek je v české ekonomice docela častým jevem. Není to ani tak dáno nesplacením pohledávek k danému datu, ale spíše tím, že si zákazníci prosazují nové smluvní platební podmínky. Graf č.11: Vývoj obratu závazků a pohledávek 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00
Obrat závazků Obrat pohledávek
2001
2002
2003
2004
2005
Obrat závazků Vývoj obratu celkových závazků můžeme vidět v grafu č. 11, kdy v prvním roce je hodnota velice vysoká, přesně 140,69, což nám říká, že podnik splácel své závazky velice rychle. V roce 2003 kvůli rychlejšímu zvýšení počtu závazků oproti tržbám trvalo podniku o něco déle splatit své závazky, a proto je v tomto roce hodnota nejnižší.
45
Graf č.12: Vývoj ukazatelů aktivity (ve dnech) 50,00 40,00 30,00
Doba obratu závazků
20,00
Doba obratu pohledávek
10,00 0,00 2001
2002
2003
2004
2005
Doba obratu závazků Doba obratu závazků nám upřesňuje počet dnů, za kterých podnik uhrazuje své závazky vůči svým dodavatelům. V tabulce č.3 je vidět, že podnik si hlídá dobu obratu svých závazků, neboť se mu daří je splatit za méně než týden, což je na českou společnost dosti rychlé. Ovšem v roce 2003 trvalo společnosti více jak 40 dní, než splatila své závazky, čímž nedodržela lhůtu splatnosti, která byla 30 dní. Z vypočtených ukazatelů aktivity v tab.č.3 a z grafu č.12 je vidět, že společnosti nedělá problém platit své závazky včas, a tak nás jejich rychlá doba obratu závazků nemůže překvapit. Naproti tomu by se firma měla spíše snažit o splacení svých pohledávek. Na což se zřejmě zaměřila v roce 2003, ale zároveň tím upustila od splácení svých závazků. Pro dobré fungování společnosti je nutné myslet na oba tyto faktory zároveň.
4.3.4. Ukazatele rentability Tabulka č.4: Ukazatele rentability Ukazatel 2001
2002
2003
2004
2005
ROA ROE
2,90% 3,17%
2,17% 2,40%
-0,36% -0,43%
-0,33% -0,54%
-0,32% -0,65%
ROCE
3,17%
2,40%
-0,43%
-0,54%
-0,65%
Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) Udává nám výnosnost celkového kapitálu vloženého do firmy. Ukazatel je konstruován jako poměr čistého zisku, navýšeného o zdaněné úroky, a celkových aktiv. Při výpočtu je možno použít zisk před zdaněním, ale já jsem zvolila pohled ze strany vlastníků, a proto je použit čistý zisk. V této oblasti se firmě moc nedařilo, neboť s postupem času se její snažení využívat vložený kapitál zhoršovalo. V prvním roce se podniku podařilo na 1Kč vloženého kapitálu získat 2,90 haléřů zisku, ale od roku 2003 už byla ve ztrátě.
46
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Graf č.13: Vývoj rentability vlastního kapitálu 4,00% 3,00% 2,00%
Rentabilita vlastního kapitálu
1,00% 0,00% -1,00%
2001
2002
2003
2004
2005
Rentabilita vlastního kapitálu ukazuje vlastníkům, zda jejich vložené prostředky do společnosti přináší dostatečný výnos a zda je využíván s intenzitou odpovídající velikosti jejich investičního rizika. Tento ukazatel je definován jako poměr čistého zisku a vlastního kapitálu. Jeho vývoj je podobný jako u předcházejícího ukazatele. Nejvyšší hodnota v prvním roce nám říká, že 1Kč vloženého vlastního kapitálu přináší vlastníkům 3,17 haléřů zisku. Postupně jako u celkového vloženého kapitálu hodnota ukazatele klesá až do záporných hodnot, což znamená, že firma na tom ztrácí svůj zisk.
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) Udává nám výnosnost dlouhodobého investovaného kapitálu. Poměřuje zisk po zdanění a zdaněné úroky s dlouhodobými zdroji a vlastním kapitálem. Tento ukazatel je nejvíce používán pro mezipodnikové srovnávání. Vzhledem k tomu, že podnik ve velké míře nepoužívá cizí kapitál a už vůbec nedisponuje s žádnými úvěry, je tento ukazatel identický s ukazatelem ROE.
4.3.5. Analýza pyramidových soustav ukazatelů Rozklad podílu vlivu dílčích ukazatelů na procentní i absolutní změnu vrcholového ukazatele jsem vypočítala pomocí logaritmické metody.
Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) Tabulka č.5: Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu Ukazatel 2001 2002 2003 ROA 0,029 0,022 -0,004
2004 -0,003
2005 -0,003
Ziskovost tržeb
0,032
0,024
-0,004
-0,005
-0,006
Obrat celkových aktiv
0,899
0,889
0,827
0,623
0,503
47
Rozklad ROA:
ZUD ZUD T = * CA T CA
ZUD–zisk po zd. + nákl.úroky(1-sazba daně) CA – celková aktiva T - tržby
Tabulka č.6: Indexy vývoje ROA, ziskovosti tržeb a obratu celk. aktiv mezi dvěma lety Ukazatel 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004
IROA
0,748
-0,164
0,925
0,974
Iziskovosti tržeb Iobratu celkových aktiv
0,757 0,988
-0,176 0,930
1,227 0,754
1,207 0,807
2002/2001 0,748 = 0,757 * 0,988 log 0,748 = log 0,757 + log 0,988 1 = log 0,757 / log 0,748 + log 0,988 / log 0,748 1 = 0,958 + 0,042 100% = 95,8% + 4,2%
∆ROA2002/2001 = ROA2001 – ROA2001 -0,007 = -0,0064 – 0,0003 -0,7% = -0,64% - 0,03% Mezi roky 2001 a 2002 se ROA snížila o 0,7 %, na tom se podílelo snížení ziskovosti tržeb i snížení obrat celkových aktiv. Snížení ziskovosti tržeb mělo větší vliv – způsobilo snížení ROA o 0,64 %, pokles obratu CA způsobil snížení ROA o 0,03 %. 2003/2002 Pokud je změna mezi roky do záporného čísla, nelze použít logaritmickou metodu, neboť nelze spočítat index záporného čísla. Zde je možno využít funkcionální metodu, ale touto metodou se práce nezabývá. 2004/2003 0,925 = 1,227 * 0,754 log 0,925 = log 1,227 * log 0,754 1 = log 1,227 / log 0,925 + log 0,754 / log 0,925 1 = - 2,624 + 3,624 100% = -262,4% + 362,4%
48
0,001 = -0,0026 + 0,0036 0,1% = -0,26% + 0,36% Mezi roky 2003 a 2004 došlo ke zvýšení ROA o 0,1%. Pokles ziskovosti tržeb způsobil snížení ROA o 0,26% a zvýšení obratu celkových aktiv způsobil zvýšení ROA o 0,36%. 2005/2004 0,974 = 1,207 * 0,807 log 0,974 = log 1,207 + log 0,807 1 = log 1,207 / log 0,974 + log 0,807 / log 0,974 1 = -7,143 + 8,143 100% = -714,3% + 814,3% 0,00009 = -0,0006 + 0,0007 0,009% = -0,06% + 0,07% Mezi roky 2004 a 2005 došlo ke zvýšení ROA o 0,009%. Pokles ziskovosti tržeb způsobil snížení ROA o 0,06% a zvýšení obratu celkových aktiv způsobil nárůst ROA o 0,07%.
Graf č.14: Vliv dílčích ukazatelů na ROA 1,400 1,200 1,000 0,800 0,600 0,400 0,200 0,000 -0,200 -0,400
Ziskovost tržeb Obrat celkových aktiv
2002/2001
2003/2002
2004/2003
2005/2004
Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) Tabulka č.7: Rozklad rentability vlastního kapitálu Ukazatel 2001 2002
2003
2004
2005
ROE
0,032
0,024
-0,004
-0,005
-0,007
Ziskovost tržeb Obrat celkových aktiv
0,032 0,899
0,024 0,889
-0,004 0,827
-0,005 0,623
-0,006 0,503
Finanční páka
1,091
1,107
1,206
1,638
2,033
49
Rozklad ROE:
Z Z T CA = * * VK T CA VK
Z-čistý zisk;
CA-celková aktiva
VK-vlastní kapitál; T-tržby Tabulka č.8: Indexy vývoje ROE, ziskovosti tržeb, obratu celkovými aktivy a finanční páky mezi dvěma lety Ukazatel
2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004
ROE
0,759
-0,179
1,257
1,208
∆ ziskovosti tržeb ∆ obratu celkových aktiv
0,757 0,988
-0,176 0,930
1,227 0,754
1,207 0,807
∆ finanční páky
1,014
1,090
1,358
1,241
2002/2001 0,759 = 0,757 * 0,988 * 1,014 log 0,759 = log 0,757 + log 0,988 + log 1,014 1 = log 0,757 / log 0,759 + log 0,988/ log 0,759 + log 1,014 / log 0,759 1 = 1,009 + 0,043 – 0,052 100% = 100,9% + 4,3% - 5,2% -0,008 = -0,00072 – 0,000344 + 0,000416 -0,8% = -0,07% – 0,04% + 0,03% Mezi roky 2001 a 2002 došlo ke snížení ROE o 0,8%. Pokles ziskovosti tržeb způsobil snížení ROE o 0,07%, pokles obratu celkových aktiv způsobil snížení ROE o 0,04% a nárůst finanční páky způsobil pokles ROE o 0,03%. 2003/2002 V těchto letech nelze spočítat změnu ROE z důvodu uvedeného u rozkladu rentability celkového vloženého kapitálu. 2004/2003 1,257 = 1,227 * 0,754 * 1,358 log 1,257 = log 1,227 + log 0,754 + log 1,358 1 = log 1,227 / log 1,257 + log 0,754 / log 1,257 + log 1,358 / log 1,257 1 = 0,896 – 1,234 + 1,338 100% = 89,6% - 123,4% + 133,8% -0,001 = -0,001 + 0,001 – 0,001 50
-0,1% = -0,1% + 0,01% - 0,01% Mezi roky 2003 a 2004 opět došlo ke snížení ROE o 0,1%. Pokles ziskovosti tržeb způsobil snížení ROE o 0,1%, růst obratu celkových aktiv způsobil snížení ROE o 0,01% a pokles finanční páky způsobil pokles ROE o 0,01338%. 2005/2004 1,208 = 1,207 * 0,807 * 1,241 log 1,208 = log 1,207 + log 0,807 + log 1,241 1 = log 1,207 / log 1,208 + log 0,807 / log 1,208 + log 1,241 / log 1,208 1 = 0,989 – 1,110 + 1,121 100% = 98,9% - 111%+ 121,1% -0,002 = -0,002 + 0,002 – 0,02 -0,2% = -0,2% + 0,2% - 0,2% K další snížení ROE došlo mezi roky 2004 a 2005, a to o 0,2%. Pokles ziskovosti tržeb způsobil snížení ROE o 0,2%, nárůst obratu celkových aktiv způsobil snížení ROE o 0,2% a pokles finanční páky způsobil pokles ROE o 0,2%.
Graf č.15: Vliv dílčích ukazatelů na ROE 1,500 1,000 Ziskovost tržeb 0,500
Obrat celkových aktiv Finanční páka
0,000 2002/2001
2003/2002
2004/2003
2005/2004
-0,500
Ziskový účinek finanční páky Tabulka č.9: Vývoj ziskového účinku finanční páky 2001 2002
2003
2004
2005
Ziskový účinek finanční páky
1,206
1,638
2,033
1,091
1,107
Při pyramidovém rozkladu ROE lze zjistit účinek finanční páky, což znamená možnost zvýšení rentability vlastního kapitálu v důsledku zvýšení zadluženosti firmy. Z tabulky č.9 můžeme zjistit, že v každém sledovaném roce přesáhly hodnoty ziskového účinku finanční 51
páky hodnotu 1, což znamená, že převažuje zhodnocení každé koruny dluhu nad růstem úroků, a proto by navýšení podílu cizích zdrojů této firmy mělo pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Samozřejmě není dobré rozhodovat se jen na základě ziskového účinku finanční páky, musí se brát v potaz také finanční stabilita společnosti.
4.3.6. Predikce finanční tísně Pro predikci finanční tísně podniku jsem zvolila Altmanův Z-skóre model a index důvěryhodnosti IN99.
Altmanova formule bankrotu ( Z-skóre model) Tabulka č.10: Vývoj Altmanova Z-skóre modelu 2001 2002
2003
2004
2005
0,717*(pracovní kapitál/celk.ak.) 0,367
0,328
0,026
0,278
0,383
0,847*(zisk po zd./celk.ak.) 3,107*(zisk před zd./celk.ak.)
0,025 0,000
0,018 0,000
-0,003 0,000
-0,003 0,001
-0,003 0,001
0,420*(vl.kapitál/celk.závazky) 0,918*(celk.tržby/celk.aktiva)
60,222 0,825
30,272 0,816
3,804 0,759
33,892 0,572
22,116 0,462
Z-skóre
61,439
31,435
4,587
34,741
22,959
Graf č.16: Altmanův Z-skóre model 70,000 60,000 50,000 40,000 30,000 20,000 10,000 0,000
Z-skóre
2001
2002
2003
2004
2005
Hodnoty Altmanova Z-skóre modelu jsou po celé sledované období výrazně vyšší než hodnota 2,99, což vykazuje finančně pevný a stabilizovaný podnik. Ani v jednom roce hodnoty neklesly pod limit optima, což naznačuje, že můžeme hodnotit finanční zdraví podniku jako výborné. Největší podíl na těchto hodnotách má především poměr vlastního kapitálu k celkovým závazkům, tedy celkový obrat závazků, který nabývá vysokých hodnot, což je pro podnik příznivé.
52
Jedinou odchylku tvoří rok 2003, kdy hodnota Altmanova Z-skóre indexu klesla na 4,587, což zapříčinilo několikanásobné zvýšení krátkodobých závazků. I tak je ale tato hodnota dostatečně vysoká a nekazí dobré postavení firmy. Vzhledem k tomu, že tento ukazatel byl zkonstruován v 80.letech pro americké firmy, nevíme, do jaké míry se můžeme na tyto výsledky spolehnout. Přece jenom ekonomické podmínky českých firem ještě nejsou srovnatelné s ekonomickými podmínkami amerických firem.
Index důvěryhodnosti IN99 (INEVA) Zvolila jsem tento vícerozměrný model, neboť byl zkonstruován výhradně pro české firmy a posouzení jejich finančního zdraví. Tabulka č.11: Vývoj indexu IN99
2001
2002
2003
2004
2005
0,017*(celk.aktiva/cizí zdroje)
2,660
1,356
0,114
0,050
0,037
4,573*(zisk před zd./celk.ak.)
0,000
0,000
0,000
0,002
0,001
0,481*(celk.výnosy/celk.ak.) 0,015*(oběžná ak./kr.závazky)
0,433 1,216
0,427 0,563
0,398 0,021
0,300 0,785
0,242 0,873
IN99
4,309
2,347
0,533
1,136
1,153
Graf č.17: Index IN99 5,000 4,000 3,000 IN99
2,000 1,000 0,000 2001
2002
2003
2004
2005
Z tabulky č.11 a z grafu č.17 se můžeme dozvědět, že v prvních dvou letech si podnik vedl výborně, neboť hodnoty indexu důvěryhodnosti převyšovaly hodnotu 2, která svědčí o nejlepších podnicích, které tvoří ekonomickou přidanou hodnotu. Je to dáno především nízkou hodnotou cizích zdrojů, která se ale postupně zvyšuje. A proto následující rok, rok 2003 patří k nejhoršímu období funkčnosti firmy za sledované období, neboť hodnota tohoto indexu je pod hraniční hodnotou 0,684, což naznačuje, že se jedná o nejhorší podnik, který samozřejmě netvoří ekonomickou přidanou hodnotu. Rapidní pokles této hodnoty je dán převážně razantním zvýšením již zmiňovaných cizích zdrojů. V dalších letech se už podnik
53
vzpamatovává a hodnota indexu postupně roste, ale i tak se zatím řadí mezi průměrné podniky, u kterých nelze přesně říci, zda tvoří nebo netvoří ekonomickou přidanou hodnotu. Z dosažených výsledků je možné činit jisté závěry, neboť tento ukazatel již byl speciálně zkonstruován pro podmínky českých firem. Musíme však stále mít na paměti, že tyto získané výsledky nemohou nikdy nahradit komplexní finanční analýzu.
54
5. ZÁVĚR Hlavního cíle práce bylo dosaženo analýzou účetních výkazů a poskytnutých informací. Následně byla zhodnocena finanční situace sledovaného podniku a snažila jsem se upozornit na jeho slabiny v hospodaření za období 2001 - 2005. Pro finanční analýzu byly použity tyto metody – horizontální analýza, vertikální analýza a analýza vybraných poměrových ukazatelů. Také byla vypracována analýza pyramidových soustav ukazatelů, rentability celkového vloženého kapitálu a rentability vlastního kapitálu, ze kterých bylo zjištěno, které veličiny mají vliv na jejich růst či pokles. Z horizontální analýzy si na první pohled můžeme všimnout, že celková aktiva po celé sledované období rostou. Což je jeden z dobrých ukazatelů správně fungující firmy. V prvním a posledním roce převažují oběžná aktiva, a v prostředních třech letech převažují stálá aktiva, neboli dlouhodobý majetek. Horizontální analýza aktiv nám jasně ukazuje, že v roce 2003 jednoznačně převažuje dlouhodobý majetek, neboť hodnota oběžných aktiv se prudce snížila. Je to dáno především enormním poklesem krátkodobého finančního majetku, na což navazují účty v bankách, a krátkodobých pohledávek. Měli bychom si povšimnout posledně zmiňované položky, krátkodobé pohledávky. I když se její hodnota v roce 2003 snížila, což pro firmu velké plus, v ostatních letech je hodnota dosti vysoká, což může znamenat slabší stránku v oblasti úvěrové politiky firmy. Menší pokles stálých aktiv v letech 2004 a 2005 zapříčinil hlavně prodej samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí, staveb a také dlouhodobého hmotného majetku. V kapitálové struktuře za celé období jednoznačně převažuje vlastní kapitál. I když v horizontální analýze vidíme procentní změnu vlastního kapitálu klesající a cizích zdrojů rostoucí, v absolutní míře stále převládají vlastní zdroje. Výsledky hospodaření minulých let se dostaly až do záporných položek a proto vzrostly rezervy, procentně o 673,08%, absolutně o 875tis.Kč. Z rozboru položek výkazu zisku a ztrát můžeme vidět, že v prvních dvou sledovaných letech společnost byla zisková, ale v posledních třech letech už ztrátová. Neznamená to ovšem, že byla nezisková, neboť musíme brát v potaz zvýšení počtu rezerv. Celkový hospodářský výsledek je tvořen zejména provozním hospodářských výsledkem sníženým o záporné hodnoty finančního výsledku hospodaření. Výsledek hospodaření za účetní období je v poměru k celkovému zanedbatelný. U vertikální analýzy je dlouhodobý majetek tvořen převážně stavbami, oběžná aktiva krátkodobým finančním majetkem. Vlastní kapitál ve firmě několikanásobně převyšuje cizí zdroje. Ty jsou tvořeny téměř výhradně z rezerv. Vzhledem k tomu, že firma po celou dobu sledování využívá především vlastní kapitál, neměla žádný důvod čerpat bankovní úvěry. Dalším plusem pro firmu je její přidaná hodnota, jejíž poměr k tržbám se postupně zvyšuje. Analýza nákladů nám říká, že nejdůležitější složkou nákladů je výkonová spotřeba a dále
55
služby. Doporučila bych firmě snížit nebo alespoň si hlídat osobní náklady, které se stále zvyšují a už dokonce převýšily 20% celkových nákladů. Nedílnou součástí finanční analýzy je analýza poměrových ukazatelů. Jak již bylo uvedeno, podnik k financování svých činností používá převážně vlastních zdrojů a tak i ukazatel zadluženosti nám jasně říká, že zadluženost podniku je nízká, většinou pod 1%. Tato nízká hodnota je příznivá především pro věřitele, jejichž riziko se měří právě podle tohoto ukazatele. Dosahované hodnoty také svědčí o příznivé finanční situaci podniku. Je známo, že vlastní zdroje bývají obecně dražší než cizí, a proto není vždy efektivní, aby vlastní zdroje kryly všechny potřeby podniku. Doporučila bych firmě, aby odvážněji používala cizí kapitál. Z analýzy vyplývá, že si může dovolit podstoupit větší riziko, čímž by pomohla zvýšit výnosnost vloženého kapitálu. Avšak z míry samofinancování je patrné, že se podíl vlastního kapitálu na financování činnosti podniku snižuje, což znamená, že se snižuje finanční nezávislost firmy. Firma si značně začíná kumulovat rezervy. Z dosažených výsledků ukazatelů likvidity vyplývá, že firma nemá žádné problémy se splácením svých závazků. Dosažené výsledky ukazatelů aktivity už ale nejsou tak příznivé. Nízký obrat aktiv považuji za jednu ze slabých stránek společnosti, neboť nevyužívá své aktiva efektivně. Dalšími neuspokojivými výsledky, na které by se měl podnik zaměřit, je doba obratu pohledávek. Odběratelé zaplatí vzniklou pohledávku za více jak měsíc, a z porovnání doby obratu pohledávek a závazků je patrné, že podnik platí své závazky mnohem dříve (většinou do týdne) než inkasuje pohledávky. Dokonce v posledním sledovaném roce byla doba obratu největší. Vzhledem k tomu, že firma nemá žádné problémy s platební schopností a tudíž nejsou větší problémy ani ve zvyšujícím se obratu pohledávek. Přesto bych však doporučila brát na to větší ohled. Poslední skupinou poměrových ukazatelů jsou ukazatele rentability. Za celou dobu sledování tohoto podniku dochází k výraznému poklesu, až do záporných hodnot, všech ukazatelů rentability. Tento vývoj je zapříčiněn poklesem zisku ve sledovaném období, přičemž neúměrně k tomu rostou celková aktiva. Podnik by se určitě měl pokusit napravit tuto situaci. Posledním hodnocením firmy je hodnocení predikce finanční tísně podniku. Podle dosažených výsledků dle Altmanova Z-skóre modelu i indexu důvěryhodnosti IN99 můžeme tento podnik charakterizovat jako finančně pevný, stabilizovaný a bezproblémový podnik, kterému určitě nehrozí bankrot. Na závěr je možné konstatovat, že tato společnost je finančně zdravá a splňuje podstatné předpoklady k dobré prosperitě. Samozřejmě jsou zde místa, kde má firma své nedostatky. Ty je možné odstranit pomocí pravidelně prováděné finanční analýzy podniku. Shrnutí doporučení: - hlídat si snižování dlouhodobého hmotného majetku 56
- pokusit se snížit krátkodobé pohledávky - o něco více použít cizí, tedy levnější kapitál - zaměřit se více na osobní náklady a pokusit se je snížit - udržet si dobré výsledky v oblasti ukazatele zadluženosti a likvidity - urychlit inkaso pohledávek (možno zavést sankce v případě pozdního placení) - zaměřit se na ukazatele rentability (pokusit se o jejich zvýšení pomocí zvýšení zisku nebo snížení aktiv)
57
6. SEZNAM LITERATURY (1) Brealey, R. – Myers, S.: Teorie a praxe firemních financí, 4 vydání, Praha: East Publishing, 1999, ISBN 80-85605-24-4 (2) Konečný, M: Finanční analýza a plánování, 4.vydání, Brno: PC-DIR Real, s.r.o. (VUT), 1999. ISBN 80-214-1279-8 (3) Sedláček, J: Účetnictví a finanční analýza, 1.vydání, Brno: Masarykova Univerzita, 1995. ISBN 80-210-1136-X (4) Sedláček, J.: Účetní data v rukou manažera, 1.vydání, Praha: Vydavatelství a nakladatelství Computer Press, 1999, ISBN 80-7226-1401 (5) Synek, M a kol.: Ekonomika a řízení podniku, 2.vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. ISBN 80-7079-273-6 (6) Synek, M a kol.: Manažerská ekonomika, 3.vydání, Praha: Grada Publishing a.s., 2003. ISBN 80-247-0515-X (7) Valach, J.a kol.: Základy finančního řízení podniku, 4.vydání, Praha: NAD ZLATO, 1991. ISBN 80-900383-2-8 (8) Zalai, K. a kol.: Finančno – ekonomická analýza podniku, 1.vydání, Bratislava: Ekonom, 1995. ISBN 80-225-0643-5 (9) Záveský,V, Podniková ekonomika, 2.vydání, Praha: VŠCHT, 1996. ISBN-80-7080268-5 (10) Živělová, I.: Finanční řízení podniku I., 1. vydání, Brno: MZLU v Brně, 2002. ISBN 80-7157-339-6
58
7. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Rozvaha za sledované období (aktiva) Příloha č. 2: Rozvaha za sledované období (pasiva) Příloha č. 3: Výkaz zisku a ztrát za sledované období Příloha č. 4: Horizontální analýza aktiv Příloha č. 5: Horizontální analýza pasiv Příloha č. 6: Horizontální analýza Výkazu zisku a ztrát Příloha č. 7: Vertikální analýza aktiv Příloha č. 8: Vertikální analýza pasiv Příloha č. 9: Vertikální analýza Výkazu zisku a ztrát
59
Příloha č. 1: Rozvaha za sledované období (aktiva) Rozvaha (v tis. Kč)
2001
2002
2003
2004
2005
AKTIVA CELKEM
2 034
2 074
2 251
3 041
3 747
B.
Stálá aktiva
980
1 098
1 960
1 838
1 705
B.I.
Dlouhodobý majetek
980
1 098
1 960
1 838
1 705
B.II.
Dlouhodobý hmotný majetek
980
1 098
1 960
1 838
1 705
B.II.1.
Pozemky
120
120
120
120
120
2.
Stavby
848
934
1 174
1 112
1 051
3.
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
0
0
654
594
522
6.
Jiný dlouhodobý majetek
12
12
12
12
12
C.
Oběžná aktiva
1 054
976
289
1 203
2 038
C.III.
Krátkodobé pohledávky
203
219
72
224
229
C.III.1.
Pohledávky z obchodních vztahů
163
169
14
39
40
6.
Stát -daňové pohledávky
121
50
41
31
16
7.
Krátkodobé poskytnuté zálohy
0
0
17
154
173
C.IV.
Krátkodobý finanční majetek
567
757
217
979
1 809
C.IV.1.
Peníze
0
0
60
104
101
2.
Účty v bankách
567
757
157
875
1 708
D.
Ostatní aktiva
0
0
2
0
4
D.I.
Časové rozlišení
0
0
2
0
4
D.I.1.
Náklady příštích období
0
0
2
0
2
Příloha č. 2: Rozvaha za sledované období (pasiva) Rozvaha (v tis. Kč)
2001
2002
2003
2004
2005
PASIVA CELKEM
2 034
2 074
2 251
3 041
3 747
A.
Vlastní kapitál
1 864
1 874
1 866
1 856
1 843
A.I.
Základní kapitál
1 008
1 008
1 008
1 008
1 008
A.I.1.
Základní kapitál
1 008
1 008
1 008
1 008
1 008
A.III.
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
101
101
866
866
866
A.III.1.
Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond
0
101
101
101
101
2.
Statutární a ostatní fondy
696
0
765
765
765
A.IV.
Výsledek hospodaření minulých let
0
720
0
-8
-19
2.
Neuhrazená ztráta minulých let
0
720
0
-8
-19
A.V.
Výsledek hospodaření běžného období
59
45
-8
-10
-12
B.
Cizí zdroje
13
26
336
1 028
1 730
B.I.
Rezervy
0
0
130
1 005
1 695
4.
Ostatní rezervy
0
0
130
1 005
1 695
B.III.
Krátkodobé závazky
13
26
206
23
35
B.III.1.
Závazky z obchodních vztahů
5
7
194
13
11
5.
Závazky k zaměstnancům
0
7
-1
0
9
6.
Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění
9
9
10
10
11
7.
Stát - daňové závazky a dotace
0
2
2
0
3
11.
Jiné závazky
0
1
1
0
1
C.
Ostatní pasiva
157
174
49
157
174
C.I.
Časové rozlišení
157
174
49
157
174
C.I.1.
Výdaje příštích období
157
174
49
157
174
Příloha č. 3: Výkaz zisku a ztrát za sledované období Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč)
2001
2002
2003
2004
2005
II.
Výkony
1 829
1 843
1 861
1 896
1 885
II.1.
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
1 829
1 843
1 861
1 896
1 885
B.
Výkonová spotřeba
1 421
1 373
1 295
564
671
B.1.
Spotřeba materiálu a energie
202
207
228
232
318
2.
Služby
1 009
1 166
1 067
332
353
+
Přidaná hodnota
350
470
566
1 332
1 214
C.
Osobní náklady
334
353
372
374
420
C.1.
Mzdové náklady
221
235
249
253
278
2.
Odměny členům orgánu společnosti a družstva
27
36
36
32
45
3.
Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
78
82
87
89
97
D.
Daně a poplatky
10
10
13
10
14
E.
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
46
59
76
121
134
IV.
Ostatní provozní výnosy
55
61
58
0
70
H.
Ostatní provozní náklady
20
25
24
0
19
V.
Převod provozních výnosů
0
0
0
74
0
I.
Převod provozních nákladů
0
0
0
19
0
*
Provozní výsledek hospodaření
72
84
139
882
697
M.
Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti
71
76
130
875
690
X.
Výnosové úroky
0
0
1
0
0
XI.
Ostatní finanční výnosy
0
3
0
0
0
O.
Ostatní finanční náklady
0
4
0
6
6
P.
Převod finančních nákladů
0
0
8
0
0
*
Finanční výsledek hospodaření
-1
-1
-137
-881
-696
Q.
Daň z příjmu za běžnou činnost
27
38
10
11
13
Q.1.
splatná
27
38
10
11
13
**
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
59
45
-8
-10
-12
***
Výsledek hospodaření za účetní období
59
45
-8
-10
-12
****
Výsledek hospodaření před zdaněním
0
0
0
1
1
Příloha č. 4: Horizontální analýza aktiv absolutní změna Položka AKTIVA CELKEM
relativní změna
2002
2003
2004
2005
2002
2003
2004
2005
40
177
790
706
1,97%
8,53%
35,10%
23,22%
B.
Stálá aktiva
118
862
-122
-133
12,04%
78,51%
-6,22%
-7,24%
B.I.
Dlouhodobý majetek
118
862
-122
-133
12,04%
78,51%
-6,22%
-7,24%
B.II.
Dlouhodobý hmotný majetek
118
862
-122
-133
12,04%
78,51%
-6,22%
-7,24%
0
0
0
0
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
86
240
-62
-61
10,14%
25,70%
-5,28%
-5,49%
B.II.1. Pozemky 2.
Stavby
3.
Sam. mov. věci a soubory mov. věcí
0
654
-60
-72
0,00%
0,00%
6.
Jiný dlouhodobý majetek
0
0
0
0
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
C.
Oběžná aktiva
-78
-687
914
835
-7,40% -70,39%
316,26%
69,41%
C.III.
Krátkodobé pohledávky
16
-147
152
5
7,88% -67,12%
211,11%
2,23%
C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů
6
-155
25
1
3,68% -91,72%
178,57%
2,56%
-71
-9
-10
0
17
137
19
190
-540
762
830
0
60
44
-3
190
-600
718
833
6.
Stát -daňové pohledávky
7.
Krátkodobé poskytnuté zálohy
C.IV.
Krátkodobý finanční majetek
C.IV.1. Peníze
-15 -58,68% -18,00% 0,00%
-9,17% -12,12%
-24,39% -48,39%
0,00%
805,88%
12,34%
33,51% -71,33%
351,15%
84,78%
0,00%
73,33%
-2,88%
33,51% -79,26%
457,32%
95,20%
0,00%
2.
Účty v bankách
D.
Ostatní aktiva
0
2
-2
4
0,00%
0,00% -100,00%
0,00%
D.I.
Časové rozlišení
0
2
-2
4
0,00%
0,00% -100,00%
0,00%
D.I.1. Náklady příštích období
0
2
-2
2
0,00%
0,00% -100,00%
0,00%
Příloha č. 5: Horizontální analýza pasiv absolutní změna Položka
relativní změna
2002
2003
2004
2005
2002
2003
PASIVA CELKEM
40
177
790
706
1,97%
8,53%
A.
Vlastní kapitál
10
-8
-10
-13
0,54%
-0,43%
-0,54%
-0,70%
A.I.
Základní kapitál
0
0
0
0
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
A.I.1. Základní kapitál
0
0
0
0
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
A.III. Rezervní, neděl. a ost. fondy ze zisku
0
765
0
0
0,00% 757,43%
0,00%
0,00%
A.III.1. Zákonný rezervní fond / Neděl. fond
101
0
0
0
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
-696
765
0
0
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
A.IV. Výsledek hospodaření minulých let
720
-720
-8
-11
0,00% -100,00%
0,00% 137,50%
2.
Neuhrazená ztráta minulých let
720
-720
-8
-11
0,00% -100,00%
0,00% 137,50%
A.V.
Výsledek hosp. běžného období
-14
-53
-2
-2 -23,73% -117,78%
25,00% 20,00%
B.
Cizí zdroje
13
310
692
702 100,00% 1192,31% 205,95% 68,29%
B.I.
Rezervy
0
130
875
690
0,00%
0,00% 673,08% 68,66%
4.
Ostatní rezervy
0
130
875
690
0,00%
0,00% 673,08% 68,66%
13
180
-183
12 100,00% 692,31% -88,83% 52,17%
B.III.1. Závazky z obchodních vztahů
2
187
-181
-2 40,00% 2671,43% -93,30% -15,38%
5.
Závazky k zaměstnancům
7
-8
1
9
0,00% -114,29% -100,00%
6.
Závazky ze soc. zabezpečení a zdrav. Poj.
0
1
0
1
0,00%
7.
Stát - daňové závazky a dotace
2
0
-2
3
0,00%
0,00% -100,00%
0,00%
11.
Jiné závazky
1
0
-1
1
0,00%
0,00% -100,00%
0,00%
C.
Ostatní pasiva
17
-125
108
17 10,83%
-71,84% 220,41% 10,83%
C.I.
Časové rozlišení
17
-125
108
17 10,83%
-71,84% 220,41% 10,83%
C.I.1. Výdaje příštích období
17
-125
108
17 10,83%
-71,84% 220,41% 10,83%
2.
Statutární a ostatní fondy
B.III. Krátkodobé závazky
11,11%
2004
2005
35,10% 23,22%
0,00%
0,00% 10,00%
Příloha č. 6: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát absolutní změna
relativní změna
Položka
2002
2003
2004
2005
2002
2003
2004
2005
II.
Výkony
14
18
35
-11
0,77%
0,98%
1,88%
-0,58%
II.1.
Tržby za prodej vl. výrobků a služeb
14
18
35
-11
0,77%
0,98%
1,88%
-0,58%
B.
Výkonová spotřeba
-48
-78
-731
-5,68% -56,45%
18,97%
B.1.
Spotřeba materiálu a energie
5
21
4
10,14%
1,75%
37,07%
2.
Služby
157
-99
-735
21 15,56%
-8,49% -68,88%
6,33%
+
Přidaná hodnota
120
96
766
-118 34,29%
20,43% 135,34%
-8,86%
C.
Osobní náklady
19
19
2
46
5,69%
5,38%
0,54%
12,30%
C.1.
Mzdové náklady
14
14
4
25
6,33%
5,96%
1,61%
9,88%
2.
Odměny čl. orgánu spol. a družstva
9
0
-4
0,00% -11,11%
40,63%
3.
Náklady na soc. zabezpeč. a zdrav. poj.
4
5
2
8
5,13%
D.
Daně a poplatky
0
3
-3
4
0,00%
E.
Odpisy dl. Nehm. a hm. majetku
13
17
45
IV.
Ostatní provozní výnosy
6
-3
H.
Ostatní provozní náklady
5
V.
Převod provozních výnosů
I.
Převod provozních nákladů
*
Provozní výsledek hospodaření
M.
107 -3,38% 86
2,48%
13 33,33%
2,30%
8,99%
30,00% -23,08%
40,00%
13 28,26%
28,81%
59,21%
10,74%
-58
70 10,91%
-4,92% -100,00%
0,00%
-1
-24
19 25,00%
-4,00% -100,00%
0,00%
0
0
74
-74
0,00%
0,00%
0,00% -100,00%
0
0
19
-19
0,00%
0,00%
0,00% -100,00%
12
55
743
-185 16,67%
Změna rezerv a oprav. pol. ve fin. obl.
5
54
745
-185
0,00%
0,00% 573,08% -21,14%
X.
Výnosové úroky
0
1
-1
0
0,00%
0,00% -100,00%
XI.
Ostatní finanční výnosy
3
-3
0
0
0,00% -100,00%
0,00%
0,00%
O.
Ostatní finanční náklady
4
-4
6
0
0,00% -100,00%
0,00%
0,00%
P.
Převod finančních nákladů
0
8
-8
0
0,00%
0,00% -100,00%
0,00%
*
Finanční výsledek hospodaření
0
-136
-744
185
Q.
Daň z příjmu za běžnou činnost
11
-28
1
2 40,74%
-73,68%
10,00%
18,18%
Q.1.
splatná
11
-28
1
2 40,74%
-73,68%
10,00%
18,18%
**
Výsledek hosp.í za běžnou činnost
-14
-53
-2
-2 -23,73% -117,78%
25,00%
20,00%
***
Výsledek hospodaření za úč. obd.
-14
-53
-2
-2 -23,73% -117,78%
25,00%
20,00%
****
Výsledek hospodaření před zdaněním
0
0
1
0,00%
0,00%
0
6,10%
65,48% 534,53% -20,98% 0,00%
0,00% 13600,00% 543,07% -21,00%
0,00%
0,00%
Příloha č. 7: Vertikální analýza aktiv Rozvaha AKTIVA CELKEM
2001
2002
2003
2004
2005
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
B.
Stálá aktiva
48,18%
52,94%
87,07%
60,44%
45,50%
B.I.
Dlouhodobý majetek
48,18%
52,94%
87,07%
60,44%
45,50%
B.II.
Dlouhodobý hmotný majetek
48,18%
52,94%
87,07%
60,44%
45,50%
B.II.1.
Pozemky
5,90%
5,79%
5,33%
3,95%
3,20%
2.
Stavby
41,69%
45,03%
52,15%
36,57%
28,05%
3.
Sam. mov. věci a soubory mov. věcí
0,00%
0,00%
29,05%
19,53%
13,93%
6.
Jiný dlouhodobý majetek
0,59%
0,58%
0,53%
0,39%
0,32%
C.
Oběžná aktiva
51,82%
47,06%
12,84%
39,56%
54,39%
C.III.
Krátkodobé pohledávky
9,98%
10,56%
3,20%
7,37%
6,11%
C.III.1.
Pohledávky z obchodních vztahů
8,01%
8,15%
0,62%
1,28%
1,07%
6.
Stát -daňové pohledávky
5,95%
2,41%
1,82%
1,02%
0,43%
7.
Krátkodobé poskytnuté zálohy
0,00%
0,00%
0,76%
5,06%
4,62%
C.IV.
Krátkodobý finanční majetek
27,88%
36,50%
9,64%
32,19%
48,28%
C.IV.1.
Peníze
0,00%
0,00%
2,67%
3,42%
2,70%
2.
Účty v bankách
27,88%
36,50%
6,97%
28,77%
45,58%
D.
Ostatní aktiva
0,00%
0,00%
0,09%
0,00%
0,11%
D.I.
Časové rozlišení
0,00%
0,00%
0,09%
0,00%
0,11%
D.I.1.
Náklady příštích období
0,00%
0,00%
0,09%
0,00%
0,05%
Příloha č. 8: Vertikální analýza pasiv Rozvaha PASIVA CELKEM
2001
2002
2003
2004
2005
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
A.
Vlastní kapitál
91,64%
90,36%
82,90%
61,03%
49,19%
A.I.
Základní kapitál
49,56%
48,60%
44,78%
33,15%
26,90%
A.I.1.
Základní kapitál
49,56%
48,60%
44,78%
33,15%
26,90%
A.III.
Rezervní, neděl. a ost. fondy ze zisku
4,97%
4,87%
38,47%
28,48%
23,11%
A.III.1.
Zákonný rezervní/Neděl. fond
0,00%
4,87%
4,49%
3,32%
2,70%
2.
Statutární a ostatní fondy
34,22%
0,00%
33,98%
25,16%
20,42%
A.IV.
Výsledek hospodaření minulých let
0,00%
34,72%
0,00%
-0,26%
-0,51%
2.
Neuhrazená ztráta minulých let
0,00%
34,72%
0,00%
-0,26%
-0,51%
A.V.
Výsledek hosp. běžného období
2,90%
2,17%
-0,36%
-0,33%
-0,32%
B.
Cizí zdroje
0,64%
1,25%
14,93%
33,80%
46,17%
B.I.
Rezervy
0,00%
0,00%
5,78%
33,05%
45,24%
4.
Ostatní rezervy
0,00%
0,00%
5,78%
33,05%
45,24%
B.III.
Krátkodobé závazky
0,64%
1,25%
9,15%
0,76%
0,93%
B.III.1.
Závazky z obchodních vztahů
0,25%
0,34%
8,62%
0,43%
0,29%
5.
Závazky k zaměstnancům
0,00%
0,34%
-0,04%
0,00%
0,24%
6.
Závazky ze soc. zabezpeč. a zdrav. poj.
0,44%
0,43%
0,44%
0,33%
0,29%
7.
Stát - daňové závazky a dotace
0,00%
0,10%
0,09%
0,00%
0,08%
11.
Jiné závazky
0,00%
0,05%
0,04%
0,00%
0,03%
C.
Ostatní pasiva
7,72%
8,39%
2,18%
5,16%
4,64%
C.I.
Časové rozlišení
7,72%
8,39%
2,18%
5,16%
4,64%
C.I.1.
Výdaje příštích období
7,72%
8,39%
2,18%
5,16%
4,64%
Příloha č. 9: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát Výkaz zisků a ztrát
2001
2002
2003
2004
2005
II.
Výkony
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
II.1.
Tržby za prodej vl. výrobků a služeb
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
B.
Výkonová spotřeba
77,69%
74,50%
69,59%
29,75%
35,60%
B.1.
Spotřeba materiálu a energie
11,04%
11,23%
12,25%
12,24%
16,87%
2.
Služby
55,17%
63,27%
57,33%
17,51%
18,73%
+
Přidaná hodnota
19,14%
25,50%
30,41%
70,25%
64,40%
C.
Osobní náklady
18,26%
19,15%
19,99%
19,73%
22,28%
C.1.
Mzdové náklady
12,08%
12,75%
13,38%
13,34%
14,75%
2.
Odměny čl. orgánu spol. a družstva
1,48%
1,95%
1,93%
1,69%
2,39%
3.
Náklady na soc. zabezpeč. a zdrav. poj.
4,26%
4,45%
4,67%
4,69%
5,15%
D.
Daně a poplatky
0,55%
0,54%
0,70%
0,53%
0,74%
E.
Odpisy dl. Nehm. a hm. majetku
2,52%
3,20%
4,08%
6,38%
7,11%
IV.
Ostatní provozní výnosy
3,01%
3,31%
3,12%
0,00%
3,71%
H.
Ostatní provozní náklady
1,09%
1,36%
1,29%
0,00%
1,01%
V.
Převod provozních výnosů
0,00%
0,00%
0,00%
3,90%
0,00%
I.
Převod provozních nákladů
0,00%
0,00%
0,00%
1,00%
0,00%
*
Provozní výsledek hospodaření
3,94%
4,56%
7,47%
46,52%
36,98%
M.
Změna rezerv a oprav. pol. ve fin. obl.
3,88%
4,12%
6,99%
46,15%
36,60%
X.
Výnosové úroky
0,00%
0,00%
0,05%
0,00%
0,00%
XI.
Ostatní finanční výnosy
0,00%
0,16%
0,00%
0,00%
0,00%
O.
Ostatní finanční náklady
0,00%
0,22%
0,00%
0,32%
0,32%
P.
Převod finančních nákladů
0,00%
0,00%
0,43%
0,00%
0,00%
*
Finanční výsledek hospodaření
-0,05%
-0,05%
-7,36%
-46,47%
-36,92%
Q.
Daň z příjmu za běžnou činnost
1,48%
2,06%
0,54%
0,58%
0,69%
Q.1.
splatná
1,48%
2,06%
0,54%
0,58%
0,69%
**
Výsledek hosp.í za běžnou činnost
3,23%
2,44%
-0,43%
-0,53%
-0,64%
***
Výsledek hospodaření za úč. obd.
3,23%
2,44%
-0,43%
-0,53%
-0,64%
****
Výsledek hospodaření před zdaněním
0,00%
0,00%
0,00%
0,05%
0,05%
