MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství
Adéla Myslivcová
OPAKOVANÉ ZÁNĚTY MOČOVÝCH CEST U ŢEN Bakalářská práce
Vedoucí: Mgr. Hana Pinkavová Brno 2011
Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracovala samostatně pod odborným vedením Mgr. Hany Pinkavové a na základě informačních zdrojŧ uvedených seznamu pouţité literatury a pramenŧ. V Brně 4. 4. 2011
…………………………………… Adéla Myslivcová
Děkuji své vedoucí bakalářské práce Mgr. Haně Pinkavové, za cenné podněty, připomínky a odborné rady, za laskavost a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Děkuji náměstkyním ošetřovatelské péče v Jihlavě a Havlíčkově Brodě. A také děkuji všem osloveným respondentkám.
Obsah
ÚVOD .......................................................................................................................... 6 1 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU ...................................................................... 7 1.1 Patofyziologie močového ústrojí........................................................................ 7 1.1.1 Vrozené vývojové vady ............................................................................... 8 1.1.2 Obecná charakteristika zánětu ..................................................................... 9 1.2 Charakteristika zánětu močových cest ............................................................... 9 1.3 Incidence zánětu močových cest ...................................................................... 10 1.4 Etiologie ........................................................................................................... 11 1.5 Klinické příznaky ............................................................................................. 13 1.6 Diagnostika ...................................................................................................... 14 1.6.1 Anamnéza .................................................................................................. 14 1.6.2 Fyzikální vyšetření .................................................................................... 15 1.6.4 Vyšetření krve ........................................................................................... 20 1.6.5 Zobrazovací metody .................................................................................. 21 1.7 Léčba ................................................................................................................ 21 1.7.1 Léčba antibiotiky a chemoterapeutiky....................................................... 22 1.7.2 Vyuţití bylin k léčbě zánětŧ močových cest ............................................. 23 1.7.3 Alternativní metody v léčbě zánětu močových cest .................................. 24 1.8 Edukace pacientek o dodrţování preventivních opatření ................................. 25 2 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ................................................................... 27 3 METODIKA PRÁCE ............................................................................................. 29 3.1 Výzkumná metoda a výzkumná populace........................................................ 29 3.2 Realizace šetření............................................................................................... 30 4 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A JEJICH ANALÝZA .................................................... 31 4.1 Analýza jednotlivých poloţek .......................................................................... 31 5 DISKUZE ............................................................................................................... 55 6 OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŦ ........................................................ 62 7 NÁVRH NA ŘEŠENÍ NEDOSTATKŦ................................................................. 65 ZÁVĚR ...................................................................................................................... 66 ANOTACE ................................................................................................................ 69 ANNOTATION ......................................................................................................... 70 SEZNAM LITERATURY A PRAMENŦ ................................................................ 71 4
SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................... 74 SEZNAM TABULEK A GRAFŦ ............................................................................. 75 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................... 77 SEZNAM OBRÁZKŦ ............................................................................................... 78
5
ÚVOD
Infekce urogenitální soustavy patří k nejčastějším onemocněním, se kterým se v praxi setkávají nejenom praktičtí lékaři, ale také urologové a gynekologové. Ţeny jsou vzhledem k anatomii močových cest k těmto problémŧm náchylnější, a proto je nutné této problematice věnovat pozornost. Řada nemocných podceňuje prvotní příznaky a lékaře navštěvuje, aţ kdyţ se objeví komplikace. Při komplikovaném zánětu močových cest jiţ léčba není jednoduchá. Pro toto téma jsem se rozhodla na základě rozhovoru s ţenami, které se na toto onemocnění léčí dlouhodobě. Zajímalo mě, proč se tyto záněty stále opakují a jak je moţné to ovlivnit. Mnoho lidí se domnívá, ţe kdyţ toto onemocnění není závaţné a dá se léčit, není dŧvod se jím zabývat. Záněty močových cest, které se stále opakují, jsou pro ţeny nejen velice nepříjemné, ale také negativně ovlivňují kvalitu jejich ţivota. V tomto případě nejde jen o banální zánět, ale mŧţe dojít aţ k nevratnému poškození ledvin. Je nutné si uvědomit, proč se na toto onemocnění ţeny opakovaně léčí a jaké to mŧţe mít následky. Ve své práci chci zjišťovat, proč se toto onemocnění stále opakuje a zároveň se chci dozvědět, kdo všechno se mŧţe podílet na tom, aby záněty močových cest neustále nerecidivovaly. Tato práce je tedy věnovaná všem ţenám, které se dlouhodobě léčí na záněty močových cest, a pevně doufám, ţe pomŧţe právě jim.
6
1 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU
Infekce dolních močových cest patří po respiračních infekcích mezi druhé nejčastější. Mezi infekce dolních cest močových patří uretritida (zánět močových cest) a cystitida (zánět močového měchýře). Celosvětová incidence infekcí uropoetického traktu se odhaduje na více neţ 250 milionŧ epizod ročně, to představuje nezanedbatelné ekonomické náklady, diagnostické a terapeutické problémy a utrpení pro velké skupiny pacientŧ.1 Asi 10-20 % ţen za svŧj ţivot prodělá uroinfekci. Okolo 25 % dospělých ţen, které trpí opakovanými záněty močových cest, začalo mít problémy jiţ ve školním nebo předškolním věku. U gravidních ţen se výskyt zánětu močových cest ještě zvyšuje, bakteriurie u gravidních ţen se pohybuje v rozmezí 4-10 %, coţ je téměř dvakrát tolik neţ incidence u stejné skupiny negravidních ţen. Problémy s močením vyvolané zánětem se projeví aţ u 20 % ţen mezi 24-64 lety. Zhruba polovina z nich vyhledá lékaře. Od šesté dekády se výskyt močových infekcí zvyšuje na 10-30 %. Aţ 90 % recidiv vychází z reinfekce.2 V případě opakovaných zánětŧ močových cest je dŧleţité, aby ţena navštívila co nejdříve lékaře a aby byla zvolena správná léčba.
1.1 Patofyziologie močového ústrojí Močové cesty jsou tvořeny močovou trubicí - urethrou, která je u ţen dlouhá pouhé 3-4 cm, coţ je dŧvod časté infekce. Močový měchýř – vesica urinaria, slouţí jako rezervoár moči a je schopen pojmout aţ 500ml moči. Do něj se moč dostává za pomoci močovodu- ureteru z ledvinné pánvičky. 3
1
Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 13. Srov. BARTONÍČKOVÁ, K., Infekce dolních močových cest, str. 2. [online] Dostupné z: http://www.cls.cz/dokumenty2/os/r158.rtf .[citováno 2010-10-12] 3 Srov. ROKYTA, R., a kolektiv, Fyziologie pro bakalářská studia v medicíně, přírodovědných a tělovýchovných oborech, str. 165-173. 2
7
Moč probíhá močovodem za pomoci peristaltických stahŧ. Močovou trubicí se dostává moč z těla ven. Za fyziologických okolností je to čirá, ţlutá kapalina. Její pH se pohybuje v rozmezí 4,5–8,0. Mnoţství vytvořené moči za 24 hodin se u zdravého dospělého jedince pohybuje okolo 1,5–2 litrŧ.4 (Příloha č. 1) Základní funkcí močového systému je udrţovat stálost vnitřního prostředí v organismu. Mezi častá onemocnění vývodných cest močových patří přítomnost konkrementu - urolitiáza a zánět močových cest. Záněty močových cest se dělí na horní a dolní záněty. Záleţí na tom, jakou část močového traktu postihují. Nádory močových cest nebývají časté. Benigní nádory, které postihují močové ústrojí, jsou papilomy a nejčastěji se nacházejí v močovém měchýři. Karcinom močových cest má nejčastější lokalizaci v ledvinné pánvičce a močovém měchýři, tyto nádory mají nízkou malignitu.5
1.1.1 Vrozené vývojové vady Vrozené vývojové vady se mohou velkou měrou podílet na vzniku zánětu močových cest. Vrozené vývojové vady močového měchýře: Vesikoureterální reflux- jde o patologický stav, kdy dochází k návratu moči z močového měchýře do horních cest močových. Extrofie močového měchýře-stav, kdy dochází k rozštěpu močového měchýře a urethry. Vrozené vývojové vady močové trubice: Vrozené striktury urethry- vrozené zúţení močové trubice. Prolaps urethry- prolabující sliznice močové trubice se vyskytuje častěji u dívek neţ chlapcŧ.6
4
Srov. ROKYTA, R., a kolektiv, Fyziologie pro bakalářská studia v medicíně, přírodovědných a tělovýchovných oborech, str. 165-173. 5 Srov. STŘÍTESKÝ, J., Patologie, str. 253-264. 6 Srov. DVOŘÁČEK, J., Obecná a speciální urologie, str. 90-94 .
8
Megalourethra- patří mezi vzácné vrozené malformace, často se vyskytují s jinými kongenitálními anomáliemi. Zdvojená urethra-vyskytuje se neúplné nebo úplné zdvojení močové trubice. Epispadie u dívek- vrozený neúplný uzávěr urethry, je to vzácná malformace.
7
1.1.2 Obecná charakteristika zánětu Zánět je sloţitý komplex dějŧ a morfologických změn, který je vyvolaný pŧsobením škodlivého činitele. Zánět má své místní a celkové projevy. Místní (makroskopické) projevy zánětu jsou rubor (zarudnutí), calor (zčervenání), dolor (bolest), tumor (zduření) a funcio laesa (poškození funkce). Celkové projevy zánětu jsou charakterizované zvýšením tělesné teploty, které jsou zpŧsobeny vlivem mediátorŧ zánětu na termoregulační centrum v mezimozku. Leukocytóza, která vzniká na základě přesunu leukocytŧ z kostní dřeně do zánětlivého loţiska. Zvýšená sedimentace erytrocytŧ, která je zpŧsobena vyšším obsahem protilátek v krvi. Erytrocyty se v nesráţlivé krvi snáze shlukují a rychleji klesají. Kladným významem zánětŧ je jeho obranná a reparační funkce. 8
1.2 Charakteristika zánětu močových cest Infekce dolních močových cest jsou zejména akutní a chronické uretritidy a cystitidy, které jsou nejčastěji vyvolány bakteriální infekcí. Z 95 % vnikají do močového ústrojí ascendentní cestou.
9
Méně často se setkáváme s hematogenním
rozsevem při bakteriémii a zcela vzácně s lymfogenním rozsevem. Iatrogenní infekce jsou takové, které se do těla dostaly při diagnostických a terapeutických výkonech a jejich pŧvodcem jsou nozokomiální bakteriální kmeny.10
7
Srov. DVOŘÁČEK, J., Obecná a speciální urologie, str. 90-94 . Srov. STŘÍTESKÝ, J., Patologie, str. 81-84. 9 Srov. MATOUŠKOVÁ, M., HANUŠ, M., Uroinfekce dolních močových cest u kojících žen, str. 5-8. [online] Dostupné z : http://www.zdravotnickenoviny.cz/scripts/detail.php?id=413032 [citováno 2010-11-12] 10 Srov. BELEJOVÁ, M., Léčba urologických infekcí, [online]. Dostupné z: http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2008/05/09.pdf [citováno 2010-12-12] 8
9
„ V našich zdravotnických zařízeních se objevují ve 3-10 %, ale na jednotkách intenzivní péče je jejich frekvence vyšší a pohybuje se mezi 23-45 %“.11 Podle Klemence a Zachovala se záněty močových cest dělí: a) dle postiţení orgánu lze dělit infekci močových cest na infekci dolních močových cest (uretritidy, cystitidy) a na infekci horních močových cest (pyelonefritidy), b) zpŧsob šíření je nejčastěji vzestupnou cestou přes močovou trubici, méně často cestou krevní a lymfogenní, c) akutní a chronická, d) nekomplikovaná a komplikovaná, e) symptomatická a asymptomatická IMC. 12
1.3 Incidence zánětu močových cest Záněty močových cest jsou v dnešní době velmi rozšířené a ročně onemocní prŧměrně 10 % ţen. Incidence tohoto onemocnění bohuţel nemŧţe být stoprocentně odhalena, a to z toho dŧvodu, ţe mnoho ţen nenavštíví lékaře. Dalším faktorem, který ovlivní počet výskytu zánětu močových cest je asymptomatická bakteriurie, kdy většina ţen ani nezpozoruje, ţe zánět v těle probíhá. Asymptomatická bakteriurie postihuje starší ţeny aţ z 20-50 %. 13 Dalším sledovaným měřítkem jsou recidivující infekce močových cest, kterých kaţdým rokem mnohonásobně přibývá. 14 Nejčastěji se projevují recidivy do jednoho roku po ukončení léčby. U mladších ţen byla zaznamenána recidiva aţ u 36 % případŧ. „Tendence k recidivě byla vyšší u ţen starších 55 let (53 %).“
15
(Příloha č. 2)
11
KAWACIUK, I., Urologie, str. 182. Srov. KLEMENC, L., ZACHOVAL R., Infekce močového ústrojí u žen. [online]. Dostupné z: http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/10/11.pdf [citováno 2010-12-12] 13 Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 64-65. 14 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, str. 182. 15 TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 64. 12
10
1.4 Etiologie Příčin vzniku zánětu močových cest je opravdu mnoho, proto jsou rozděleny do jednotlivých podkategorií. Mikrobiologická etiologie vzniku zánětu Bakterie Escherichia coli je nejčastější bakterií zavlečenou do močových cest ze střeva, případně z pochvy. U ambulantně léčených pacientŧ je příčinou aţ z 80-90 %. Na druhé místo se řadí enterokoky, které mají na výskytu podíl 10 %. Nejčastější enterokok je Enterococcus faecalis. Staphylococcus saprophyticus se vykytuje u 5-20 % pacientŧ. Jiţ méně častou skupinu bakterií zpŧsobujících záněty jsou protey, clabsiely, enterobakterie, Streptococcus agalactie, koaguláza negativní stafylokoky a trichomonády. Escherichia Coli se jako nozokomiální nákaza vyskytuje u pacientŧ z 55 %. Klabsiella pneumoniae má větší podíl u infekcí vzniklých v nemocničním prostředí. V menší míře jsou zde zastoupeny enterobakterie a enterokoky. 16 Sexuálně přenosné urogenitální infekce Chlamydie trichomonas, Ureaplasma urealyticum a Neisseria gonorrhoea jsou nejčastější příčinou sexuálně přenosných infekcí. Kvasinka, která bývá nejčastěji nalezena při zánětu močových cest, je Candida albicans, ta bývá diagnostikována zejména u pacientŧ s diabetem a u imunokompromitovaných pacientŧ. Pŧvodci močových nákaz u hospitalizovaných pacientŧ se liší od těch pŧvodcŧ, které jsou léčeny ambulantně. Mezi infekce, které v současné době podléhají hlášení, patří pŧvodce syfilis (Treponema pallidum) a pŧvodce kapavky (Neisseria gonorrhoea.) 17
16 17
Srov. ZAHRADNÍČEK, O., Mikrobiologie a imunologie pro ošetřovatelství, str. 55-56. Srov. DVOŘÁČEK, J., Urologie pro praktické lékaře, str. 106-110.
11
Urogynekologická etiologie vzniku zánětu Zdrojem infekce u ţen mohou být záněty gynekologické. Nejčastěji jsou to záněty zevních nebo vnitřních rodidel. Mezi nejčastější příčiny vzniku zánětŧ se řadí úrazy, deflorace při prvním pohlavním styku, nádory, těhotenství a ani poporodní záněty nejsou výjimkou. Strukturální abnormality močových cest mohou mít také predispoziční charakter. V prvé řadě jsou to močové kameny, infikované cysty, přítomnost vezikoureterálního refluxu, neurogenní měchýř nebo abscesy ve stěně močového měchýře. 18 Operační a katetrizační výkony Velkou roli ve výskytu zánětu močových cest hrají operační a katetrizační výkony. Nejvíce rizikové jsou výkony prováděné na střevě a dlouhodobá drenáţ močových cest. U jednorázové katetrizace se jedná o riziko 1-2 % vzniku zánětu močových cest. U permanentních katétrŧ se toto riziko zvyšuje na 3-10 %. 19 Primární onemocnění Onemocnění, u kterých se často pacienti setkávají se zánětem močových cest, jsou diabetes mellitus, poruchy ledvinných funkcí, maloplakie, biliární cirhóza jater, poranění míchy, sclerosis multiplex, kardiovaskulární příhody a demence. 20 Více jsou také ohroţeni pacienti s oslabenou imunitou, zejména pacienti po transplantaci ledvin, neutropenií nebo vrozenými či získanými syndromy imunodeficience. Imunitní odpověď ovlivňuje věk, anomálie močového systému, léčba kortikosteroidy, AIDS a epidemiologický terén. Epidemiologickým terénem je prostředí, ve kterém je prováděn operační zákrok. 21
18
Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 70. Srov. KAWACIUK, I., Urologie, str. 180. 20 Srov. HALAŠKA, M., Urogynekologie, str. 65. 21 Srov. KOHLÍČEK, J., Jak čelit zánětům močových cest, str. 53. 19
12
Hygienické návyky a neinfekční příčiny Další významnou příčinou vzniku infekce močových cest je nedostatečná nebo špatně prováděná hygiena genitálu a také nevhodné oblékání. Záněty močových cest ovšem vznikají i bez účasti infekce. Mohou být vyvolány dráţdivou potravou, léky, alkoholem, fyzikálními vlivy (radioterapie), chemickými vlivy (pěna do koupele) a mechanicky (katetrizace). Velmi často vznikají záněty u ţen v menopauze, z dŧvodu hormonálně podmíněné změny uretrální a vaginální sliznice. Existují také alergické uretritidy, ty ovšem nepatří mezi nejčastější. V poslední
době
se
také
uvádí
negativní
pŧsobení
lubrigačních
22
gelŧ
a spermicidních krémŧ na pH vaginální sliznice. Tím se usnadní přemnoţení flóry, a je zde zvýšené riziko vzniku infekce. Jako rizikový faktor pŧsobí i kouření. Mezi zevní příčiny zánětu patří ty, které negativně pŧsobí z okolí. Řadíme sem infekce, špatné hygienické návyky, invazivní vyšetření močových cest, operace apod. Za vnitřní příčiny zánětu močových cest jsou povaţovány onemocnění, u kterých je časté riziko vzniku tohoto onemocnění. Patří sem ledvinné onemocnění, diabetes mellitus, oslabená imunita apod. 23
1.5 Klinické příznaky Onemocnění dolních cest močových má charakteristické příznaky, které jsou spojeny s poruchou močení. Základním příznakem probíhajícího zánětu je bolest, která je lokalizována nejčastěji v oblasti podbřišku. Další příznaky zánětu močových cest jsou nauzea, zvracení, únava a zvýšená teplota.24 Zvýšená teplota nemusí být striktně u všech pacientek, tento příznak je zejména typickým ukazatelem na infekci horních cest močových. Mezi specifické příznaky patří zejména časté nucení na močení, močení velmi malého mnoţství moči (oligurie) a bolestivé močení (cystalgie). Častým symptomem je strangurie, coţ je pálení nebo řezání močové trubice s bolestivým domočováním. V moči je také moţno nalézt krev (hematurie), která mŧţe být makroskopická nebo mikroskopická. 25 22
Srov. DVOŘÁČEK, J., Obecná a speciální urologie, str. 111. Srov. KOHLÍČEK, J., Jak čelit zánětům močových cest, str. 53. 24 Srov. KLENER, P. a kolektiv, Vnitřní lékařství II., str. 204. 25 Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 20 23
13
Na makroskopické krvácení většinou pacienti sami upozorňují. Mezi další příznaky zánětu dolních močových cest patří uretroragie, coţ je odkapávání moči z močové trubice mimo mikci. Dále mohou být přítomny postmikční tenesmy, které pacient pociťuje jako křečovité staţení močové trubice. Nucení na močení se mŧţe vystupňovat aţ k neudrţení moči, které je pro pacienty velmi stresující. Včasně neléčený nebo nedoléčený zánět vede k vleklému zánětu močových cest a je doprovázen častými recidivami. Při chronickém zánětu je nutné obrnit se trpělivostí, protoţe léčba nebývá snadná a není výjimkou, ţe se pacientŧm podává několik antibiotik najednou. Chronický zánět mŧţe mít tendenci ustupovat, ale při nedodrţování léčebného reţimu se potíţe velmi často opakují. 26 Asymptomatická bakteriurie se vyskytuje asi u 5 % fertilních ţen a neprovázejí ji ţádné klinické příznaky. Většinou dojde ke spontánnímu vymizení nálezu. Je dŧleţité vyšetřovat moč u gravidních ţen, protoţe je zde zvýšené riziko vzniku akutní pyelonefritidy, která se aţ z 30 % vyvine z asymptomatické bakteriurie. 27
1.6 Diagnostika Pacienti se zánětem močových cest většinou nejdříve navštíví praktického lékaře. Ke správnému rozpoznání onemocnění a následné léčbě nejsou prvotní jen výsledky laboratorních vyšetření a zobrazovacích metod, ale v prvé řadě pečlivě provedená anamnéza a klinické vyšetření pacienta. Vyšetřující nesmí opomenout to, ţe zánět močových cest mŧţe být onemocněním primárním, ale také komplikací jiné, mnohdy závaţnější nemoci.
1.6.1 Anamnéza Zjistit co nejvíce informací o pacientových problémech je jedním ze stavebních kamenŧ správné diagnostiky onemocnění. „Osobní anamnéza je významnou sondou do předchorobí nemocného“.28
26
Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 20. Srov. TESAŘ, V., a kol., Nefrologie, str. 57-58. 28 KAWACIUK, I., Urologie, str. 9. 27
14
V lékařské anamnéze je velmi dŧleţitým aspektem zjištění časového údaje, kdy a v jakém věku se infekce močového systému poprvé vyskytla. Je nezbytné se pacientŧ dotazovat na prodělaná onemocnění, popřípadě na onemocnění stále probíhající. Nejdŧleţitější onemocnění, na která se pacientek lékař dotazuje jsou, ledvinová onemocnění, ledvinové infekce, gynekologické infekce, gynekologická onemocnění, diabetes mellitus, dna, urolitiáza, hypertenze, TBC, onemocnění jater, onkologická onemocnění,
tropické
choroby
(malárie),
poruchy
imunitního
systému,
hematologické onemocnění a opakované dehydratace. Mezi prodělané operace patří gynekologické operace, operace v oblasti beder, břicha nebo malé pánve, porody a potraty. V sesterské anamnéze se dotazujeme pacientŧ na abúsus alkoholu, drog, kouření, dlouhodobé uţívání analgetik a neurotoxických lékŧ a uţívání hormonální antikoncepce. Dále je nutné zjistit, jakým zpŧsobem se pacient stravuje a kolik denně přijímá tekutin. Často jsou tyto infekce vyvolány pŧvodci pohlavně přenosných chorob, proto je nutné se dotazovat na sexuální orientaci pacienta a zjistit, zda pacient není promiskuitní. Tyto otázky jsou velmi intimní a vyţadují na výsost profesionální přístup. Rodinná anamnéza by měla směřovat ke zjišťování onemocnění v rodině. V prvé řadě se jedná o výskyt anomálií močového ústrojí, metabolická a vaskulární onemocnění. V poslední době se klade velký význam dietetickým návykŧm v rodině, které hrají u infekcí močových cest také značnou roli.29 (Příloha č. 3)
1.6.2 Fyzikální vyšetření Vyšetření pacienta by mělo být celostní, proto by si vyšetřující měl všímat také toho, jak pacient vypadá, jaká je úroveň péče a jak dbá o svou čistotu. Všechna tato pozorování mohou být cenná pro posouzení moţnosti léčení a také vyšetřování nemocného.
29
Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 17-19.
15
Vyšetření ledvin Ledviny jsou orgánem, který fyziologicky není viditelný, hmatný ani bolestivý. Vyšetřují se pohmatem-bimanuální palpace a tapottement. Bimanuální palpace se provádí dvěma rukama u pacienta, který zaujímá polohu na zádech (Guyonŧv hmat) nebo v poloze na boku (Israeliho hmat). Pokud není u pacienta nic hmatné, ledvina není zvětšena. Tapottement je vyšetření, neboli úder na bederní krajinu a provádí se hřbetem ruky u sedícího pacienta. Při tomto vyšetření je dŧleţité sledovat pacientovu reakci, pokud pacient cítí bolest, jedná se o pozitivní tapottement, který informuje např. o pyelonefritidě, pyonefritídě apod. Dále je nutné také změřit fyziologické funkce. Vyšetření močovodŧ Močovody se vyšetřují za pomoci palpace uretrálních bodŧ, které se nacházejí na prŧsečíku medioklavikulární a umbilikální čáry. Vyšetření močového měchýře Močový měchýř se vyšetřuje pohmatem a poklepem. Pohmatem zjišťujeme bolestivost, která mŧţe doprovázet zánětlivé onemocnění, nádorové onemocnění nebo retenci moče. Poklepem je dŧleţité vyšetřovat pacienty, kteří jsou v bezvědomí, po operaci nebo po obrně močového měchýře. Vyšetření močové trubice Vyšetření močové trubice pohledem je velmi dŧleţité u chronických zánětŧ. U ţen si všímáme zejména zduření, vředŧ nebo výrŧstkŧ v oblasti labia majora. Výtoku z močové trubice-krev, hnis, mléčný výtok. Výhřezu pochvy nebo dělohy. Je nutné nezapomínat na vyšetření per rektum, které je ovšem velice dŧleţité zejména u muţŧ, kdy jsme schopni zjistit velikost a konzistenci prostaty. 30
30
Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 21-22
16
1.6.3 Vyšetření moči Moč řadíme mezi biologický materiál, jehoţ analýza nám podává přesné informace o změnách ve sloţení vnitřního prostředí v organismu. Výhodou odběru je rychlé zpracování a zejména to, ţe vzorek máme kdykoliv k dispozici. Moč je moţné odebírat několika způsoby: Suprapubická punkce močového měchýře-odběr je jako jediný zcela bez rizika kontaminace. Provádí se však jen výjimečně, z dŧvodu moţného zavlečení infekce do močových cest. Cévkovaná moč-pouţívá se často, tento odběr je ovšem opět povaţován za moţný zdroj infekce, proto by neměl být prováděn příliš často. Odběr moči z permanentního katétru- je povaţován za méně vhodný vzorek a vypovídá spíše o kolonizaci katétru neţ o vlastní močové infekci. Odběr moči u novorozencŧ a kojencŧ- k odběru se pouţívají odběrové sáčky, v tomto případě se ovšem dá jen velmi těţce zabránit kontaminaci vzorku. 31 Obecné zásady při odběru moči: Moč je odebírána do předem označených, čistých a suchých nádob, které jsou označeny štítkem. Ke kaţdému biologickému materiálu musí být vyplněna prŧvodka (ţádanka). Moč musí být do laboratoře dopravena co nejrychleji po odběru.32 Poučený pacient si před odběrem dŧkladně omyje zevní genitálie a otře si zevní ústí močové trubice tamponem smočeným v dezinfekčním roztoku (u dětí se pouţití dezinfekčního roztoku nedoporučuje). Nevyšetřujeme během menstruace nebo těsně před či po menstruaci. Ţeny zaujmou široký postoj nad klozetovou mísou, jednou rukou si oddálí labia a druhou rukou tamponem otřou genitálie předozadním pohybem. 33
31
Srov. ZAHRADNÍČEK, O., Mikrobiologie a epidemiologie pro ošetřovatelství, str. 56-57 Srov. MIKŠOVÁ, Z., FROŇKOVÁ, M., a ZAJÍČKOVÁ, M., Kapitoly z ošetřovatelské péče II. díl, str. 30. 33 Srov. BÉBROVÁ, E., Infekce močových cest-mikrobiologická diagnostika, str.4 [online] Dostupné z : http://www.cls.cz/dokumenty2/os/t155.rtf [citováno 2011-14-01] 32
17
Poté odmočí první porci moči a do sterilní nádoby bez přerušení močení zachytí střední proud. Odebraná moč se přelije do sterilní nádobky, která je určena k transportu.34 Moč je třeba chránit před světlem (přímé sluneční světlo, zářivka) a nejpozději do 1hodiny dodat do laboratoře.35 Minimálně 24 hodin před odběrem se doporučuje vynechat vitamin C. 36 Nejčastější chyby při odběru moči: Mezi nejčastější chyby patří nedodrţení zásad správného odběru (chybný postup při odběru moči, nedostatečná hygiena pohlavních orgánŧ apod.). Tyto chybné zásady mohou vést ke zkreslení výsledkŧ. Nepřesné odečtení moči při kvantitativních vyšetřeních je také velmi častou chybou, proto je nutné odměřovat moč přesně na mililitry. Dále je nutné brát v úvahu uţívání lékŧ, které mŧţe zkreslit výsledky vyšetření. Některá léčiva je nutno dle ordinace lékaře vysadit případně na prŧvodku (ţádanku) uvést uţívané léky.37 Fyzikální vyšetření moči Mezi fyzikální vyšetření moči řadíme její mnoţství, barvu, přítomnost pěny, zápach, zákal, pH a její hustotu. V dnešní době se toto vyšetření provádí v laboratoři. Fyziologické mnoţství moči za 24 hodin se pohybuje okolo 1 litru, záleţí ovšem na mnoţství vypitých tekutin, stravě a dalších faktorech. Barva moči je za normálních okolností lehce naţloutlá, z dŧvodu přítomnosti urochromŧ. Intenzivněji ţlutá barva ukazuje na zvýšenou koncentraci moči. Moč se zbarvuje za přítomnosti abnormálních součástí, jako jsou léky, jedy nebo také mŧţe barva upozornit na onemocnění jater nebo ledvin. 38
34
Srov. BÉBROVÁ, E., Infekce močových cest-mikrobiologická diagnostika, str.4 [online]. Dostupné z : http://www.cls.cz/dokumenty2/os/t155.rtf [citováno2011-17-01] 35 Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 46. 36 Srov. BOŘIL, P., Laboratorní příručka [online]. Dostupné z: http://www.medicentrum.cz/downloads/laboratorni-prirucka.pdf [citováno2010-12-11] 37 Srov. MIKŠOVÁ, Z., FROŇKOVÁ, M., a ZAJÍČKOVÁ, M., Kapitoly z ošetřovatelské péče II., str. 30-31. 38 KLENER, P., Nefrologie, str. 10.
18
Bezbarvá pěna v moči je ukazatelem přítomnosti bílkoviny nebo glukózy, pokud je pěna ţlutá nebo ţlutohnědá mŧţe se jednat o přítomnost bilirubinu v moči. Velmi dŧleţitým aspektem je také zápach moči. U zánětlivých onemocnění nebo u přítomnosti bakterií v moči se jedná o zápach hnilobný. Acetonový zápach je moţné cítit u pacientŧ s diabetem nebo hladovějících pacientŧ. Amoniakální zápach poukazuje na rozpad močoviny bakteriemi, zápach moči po myšině mŧţe poukázat na pacienta s fenylketonurií. Moč mŧţe být také cítit po alkoholu. Za pomoci indikátorŧ také stanovujeme pH moči. Za normálních okolností se pohybuje v rozmezí 5,0-7,0. Reakce vţdy vyšetřujeme z čerstvé a nekonzervované moči za pomoci pH papírkŧ (př. Hexaphan, Tetraphan). Výsledek se odečítá po 20-40 sekundách. Hustota moči neboli také specifická hmotnost je závislostí na mnoţství rozpuštěných látek v organismu. Hustota moči se měří hustoměrem a u zdravého člověka nabývá hodnot mezi 1,010-1,025 g/cm3. 39 Biochemické vyšetření moči Při biochemickém vyšetření moči se provádí její chemický a mikroskopický rozbor. Stanovuje se zde nejčastěji přítomnost bílkoviny, ketolátek, glukózy, ţlučových barviv a krevního barviva. K prokázání těchto látek mŧţe sestra vyuţít diagnostické prouţky, které napomáhají detekovat rŧzné patologické komponenty v moči. Další látky, které mohou být v moči nalezeny, jsou aminokyseliny, metabolity hormonŧ, dusíkaté sloučeniny a v neposlední řadě také léky. 40 Jednotlivá biochemická vyšetření moči se provádějí v laboratořích a dělí se dle toho, co přesně za látku je nutno v moči vyšetřit. Mezi biochemická vyšetření patří močový sediment, močový sediment dle Hamburgera, bilanční sběr moče na odpady iontŧ, urey, kyseliny močové, bílkovin, kreatininu, glykosurie, estrioly, creatin clearence, kyselina vanilmandlová a toxikologické vyšetření moče.41
39
Srov. MIKŠOVÁ, Z., FROŇKOVÁ, M., a ZAJÍČKOVÁ, M., Kapitoly z ošetřovatelské péče II, str. 31-32. 40 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, str. 23-24. 41 Srov. MIKŠOVÁ, Z., FROŇKOVÁ, M., ZAJÍČKOVÁ, M., Kapitoly z ošetřovatelské péče II., str. 32-33.
19
Mikroskopické vyšetření moči Pro mikroskopické vyšetření moči je nutné získat odebraný vzorek na vyšetření močového sedimentu, ze kterého se za pomoci centrifugace hodnotí přítomnost látek. Erytrocyty, leukocyty, soli (šťavelan sodný, soli kyseliny močové, uhličitany), epitelie (uroteliální, dlaţdicovité), válce (hyalinní, granulované, erytrocytové, epitelové, apod.), kvasinky, bakterie a hlen. Jako fyziologický močový sediment hodnotíme ten, u kterého při mikroskopickém vyšetření nenacházíme v zorném poli více neţ 0-2 erytrocyty, 0-5 leukocytŧ spolu s ojedinělými krystaly a epiteliemi. 42 Mikrobiologické vyšetření Mikrobiologické vyšetření směřuje k odhalení pŧvodce nemoci (bakterie, viry, houby, paraziti). Na jejím základě se provádí vyšetření na citlivosti jednotlivých antibiotik (ATB). Toto vyšetření je nutné provádět u infekce močových cest nebo ledvin. A také jako potvrzení ATB léčby. 43
1.6.4 Vyšetření krve U zánětlivého onemocnění je dŧleţitý odběr krve, který nám mŧţe zánět v těle potvrdit. 1. Sedimentace erytrocytŧ (nespecifické vyšetření, které poukazuje na infekční onemocnění, zánětlivá nebo nádorová onemocnění). 2. CRP neboli C reaktivní protein (nespecifické vyšetření, při němţ hladina tohoto proteinu odráţí aktivitu zánětlivého procesu, popřípadě také slouţí k odhadu rozsahu onemocnění). 3. Odběr krve na hemokultivaci (vyšetření krve, které slouţí k potvrzení etiologie infekčního onemocnění, provádí se pouze u horečnatého stavu). 44
42
Srov. MIKŠOVÁ, Z., FROŇKOVÁ, M., ZAJÍČKOVÁ, M., Kapitoly z ošetřovatelské péče II., str. 34. 43 Srov. DVOŘÁČEK, J., Obecná a speciální urologie, str. 26-32. 44 Srov. MIKŠOVÁ, Z., FROŇKOVÁ, M., ZAJÍČKOVÁ, M., Kapitoly z ošetřovatelské péče II., str. 17-21.
20
1.6.5 Zobrazovací metody Zobrazovací metody u pacientŧ s infekcí močových cest jsou pro správnou diagnostiku zcela nezbytné. (Příloha č. 4) Záněty močových cest mohou mít velmi rozmanité příznaky, proto je nutné pacienty kvalitně vyšetřit. Mezi onemocnění, které lékař mŧţe se zánětem močových cest zaměnit, patří apendicitidy, adnexitidy, trigonitídy nebo vaginitídy, tumory močových cest a uretry, syfilis, virová onemocnění (herpes virus genitalis, human papilomavirus) nebo postmenopauzální atrofie. Je nutné odlišit sekundární cystitis při cystolitiáze a cizí těleso v močových cestách.45
1.7 Léčba Léčba močových infekcí je v dnešní době velmi diskutovaným tématem, a to z dŧvodu velkého výběru přírodních, chemicky vyráběných léčiv, popřípadě alternativních metod. Na léčbě zánětŧ močových cest se podílejí praktičtí lékaři, gynekologové a urologové. Je vhodné do léčby zařadit celý tým lékařŧ, který na základě individuálního stavu ţeny stanoví vyšetřovací program, cílený k odhalení predispozičních příčin a posléze i terapeutický postup. Nemocní s opakovanými infekcemi dolních cest močových potřebují pravidelné sledování. Úspěch léčby závisí také na moţnosti ovlivnění predispoziční příčiny.
46
Udává se, ţe 50-70 %
nekomplikovaných infekcí močových cest spontánně odezní, ačkoliv symptomy mohou přetrvávat aţ několik měsícŧ. Z tohoto dŧvodu je tedy lékaři nejčastěji indikována antimikrobiální léčba, neboť symptomy spojené se zánětem dolních cest močových výrazně zhoršují kvalitu ţivota pacientky. 47
45
Srov. HALAŠKA, M., Urogynekologie, str. 66. Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 88-89. 47 Tamtéţ, str. 74. 46
21
1.7.1 Léčba antibiotiky a chemoterapeutiky Dle současných znalostí se doporučuje krátkodobá třídenní léčba. Někteří lékaři doporučují léčbu 3-5 dní. V tomto případě je nezbytná spolupráce s mikrobiologem, na jejímţ základě se pacientovi předepíší nejvhodnější ATB. Uvádí se, ţe ze 40-50 % jsou antibiotika podávána zbytečně nebo nesprávně.48 (Příloha č. 5) Akutní stádia většinou do pěti dní odezní. Velmi často ovšem dochází k reinfekcím, při kterých musíme volit léčbu silnější. Při recidivě do 2-3 měsícŧ od ukončené léčby akutního stádia se doporučuje terapie po dobu 7-10 dní. Poté se doporučuje profylaktická dávka 1 tableta na noc po dobu 3-6 měsícŧ. V případě neúspěchu se podávají lyzáty oslabených kmenŧ bakterií, které nejčastěji zpŧsobují zánět, a přímo se zhotoví autovakcína. Komplexní profylaxí lze dosáhnout sníţení výskytu recidiv infekce aţ o 55-90 %. Nevýhodou uţívání ATB je trvale narŧstající rezistence mikroorganismŧ. Čelíme tak postupné ztrátě účinnosti základních a rezervních ATB. 49 Chemoterapeutika mají velice podobný účinek jako antibiotika. Mezi nejčastěji uţívaná chemoterapeutika patří klotrimoxazol (velice účinný proti většině urogenních patogenŧ). Dalším běţně uţívaným chemoterapeutikem je nitrofurantoin, který ovšem není vhodným lékem pro komplikované infekce. Jeho výhodou je minimální účinek na bakteriální a vaginální flóru.50 Při léčbě chronických zánětŧ močových cest se také doporučuje uţívání enzymŧ. Těmi nejpouţívanějšími se v dnešní době stal Wobenzym a Phlogenzym. Příznivý vliv u onemocnění močových cest byl prokázán několika studiemi. Tyto léky se mohou podávat současně s antibiotiky a dokonce se uvádí, ţe zlepšují jejich prŧnik do tělních tekutin a tkání, a tím zlepšují účinnost léčby.51 Nevýhodou antibiotické terapie jsou vedlejší a neţádoucí účinky, léčba není holistická, vyţaduje spolupráci pacienta, zpŧsobuje rezistenci bakterií na antibiotika a oslabuje organismus. 52
48
Srov. BARTONÍČKOVÁ K., Terapie recidivujících močových infekcí, str. 19. [online] Dostupné z: http:// www.czechurol.cz/dwnld/0901.pdf [citováno2010-12-08] 49 Srov. BELEJOVÁ, M., Léčba urologických infekcí, str. 215. [online] Dostupné z:http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2008/05/09.pdf [ cit. 2010-12-12] 50 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, str. 178. 51 Srov. ZÁMEČNÍK, L., Prevence a léčba močových cest, str. 16-17. 52 Srov. McKENNA, J., Alternativy k antibiotikům, str. 58-59.
22
1.7.2 Vyuţití bylin k léčbě zánětů močových cest Mezi alternativní metody v léčbě močových infekcí řadíme zejména léčbu bylinkami. Jejich pozitivního pŧsobení vyuţívá mnoho ţen nejen k léčbě začínajícího zánětu močových cest, ale kvŧli prevenci. Brusinková šťáva- patří k nejvyuţívanějším extraktŧm. Brusinky obsahují organické kyseliny -kyselinu citronovou, askorbovou, jablečnou, minerální látky, vitaminy. Jejich pŧsobení na močové ústrojí spočívá v ovlivnění pH moči a zabránění adhezi bakterií. K uţívání se doporučuje pít denně 2-3 sklenice.53 Medvědice lékařská- pŧsobí na močové obtíţe, hlavně jako desinficiens. Antibakteriální účinek je nejsilnější po 3-4 hodinách po pouţití byliny. Je doporučováno tuto bylinu uţívat krátkodobě, protoţe jinak dochází k podráţdění močových cest. List kopřivy- také povaţován za velmi účinný lék k léčbě zánětŧ močových cest. V Německu je tato bylina schválena jako oficiální lék k léčbě zánětŧ močového ústrojí. Její výhodou je snadná dostupnost. Kořen petrţele- nejen, ţe se jí připisují afrodiziakální účinky, ale je také často uţívanou bylinou při počínajícím zánětu močových cest. Petrţel dráţdí ledviny k produkci moči. Její uţívání ovšem není doporučeno těhotným ţenám a ani se nedoporučuje ji uţívat při bolestivé menstruaci. Kukuřičné hedvábí- nalezneme ho zpod listŧ kukuřičných klasŧ. Obsahuje hodně vitaminu K a draslíku. Má močopudné a antiseptické vlastnosti. V některých zemích se také uţívá ke sníţení otokŧ. Klikva- příbuzná borŧvek a brusinek, udrţuje močový měchýř čistý. 54 Další byliny pŧsobící na močové ústrojí- řapík, odvar z ječných krup, pýr plazivý, česnek, jitrocel, mrkev. 55
53
Srov. PETERS, D., Domácí lékař- průvodce zdravím pro celou rodinu ř, str. 238-341. Srov. PODHAJSKÁ, E., Močový systém, ledviny a byliny, Pacientské listy, 2010, č. 2, 28-29s. 55 Srov. PETERS, D., Domácí lékař-průvodce zdravím pro celou rodinu, str. 238-241 . 54
23
Obr. 1 Brusnice brusinka ( Vaccinium vitis)56
1.7.3 Alternativní metody v léčbě zánětu močových cest Zábaly a obklady- uklidňující obklady přidávané do horké vody, za moţnosti uţití aromaterapeutického oleje. Nejvhodnějšími oleji jsou- benzoin, bergamora, muškát, heřmánek, cedr, jalover, tea three, cypřiš a eukalyptus. Uţívá se také nahřívání sáčkem s horkým senem, který se nahřeje v troubě a poté se pokládá na podbřišek.57 Sedací koupele- teplé koupele za vyuţití extraktŧ z levandule, heřmánku, tea three a bergamotu. Jsou doporučovány také sedací koupele 2-3x týdně. Masáţe- v dnešní době velmi vyuţívaná metoda k léčbě mnoha onemocnění. U zánětu močových cest se masáţ provádí nad stydkou krajinou. Akupresura-provádí se tlakem na podkolenní jamku a vnitřní stranu kotníkŧ. Reflexologie- vyuţívá toku energie v našem těle, zlepšuje zdraví a vitalitu. Oblast pánve má reflexní zóny na spodní části nohy, chodidle, patách a kotníku. 58 Traduje se, ţe léčebně pŧsobí také anální podání jednoho strouţku česneku jako čípek. Nevýhodou alternativní a bylinné terapie je zejména to, ţe ne vţdy dochází ke zmírnění obtíţí a léčba nemusí být úspěšná. 56
Brusnice brusinka (Vaccinium vitis), [online] Dostupné z: http://www.vls.cz/default.asp?ids=1761&idc=2229&lang=cz [citováno2011-03-02] 57 Srov. HALLSOVÁ, F., Aromaterapie od A-Z, str. 209. 58 Srov. BANKHOFER, H., Od angíny po žlučník, 999 praktických a nekonvenčních rad pro zdraví, str. 94-95.
24
Mohou vznikat alergické reakce na léčivé oleje popřípadě na bylinné směsi čaje. Některé alternativní metody jsou také poměrně nákladné.
1.8 Edukace pacientek o dodrţování preventivních opatření O preventivních opatřeních by měla být informována kaţdá pacientka, která opakovaně onemocní zánětem močových cest. Edukaci by měl provádět lékař a také zdravotní personál v ambulanci praktického lékaře, urologa či gynekologa. Na pacientce záleţí, zda bude opatření respektovat a dodrţovat. Často se stává, ţe při nedodrţení těchto zásad se močové infekce vracejí a mohou přecházet do chronicity. V neposlední řadě je zde také riziko vzniku komplikací. Edukace: „ Pojem edukace lze definovat jako proces soustavného ovlivňování chování a jednání jedince s cílem navodit pozitivní změny v jeho vědomostech, postojích, návycích a dovednostech“.59 Nejdůleţitější zásady v prevenci zánětů močových cest: Mezi nejdŧleţitější zásady patří zejména pravidelný příjem tekutin, minimálně by pacientka měla vypít 2 litry denně. Vhodné nápoje: šípkový čaj, přírodní ovocné šťávy, brusinkové šťávy, přiměřené mnoţství piva (sklenička piva denně). Nevhodné nápoje: zrnková káva, černý čaj, čokoládové a kakaové nápoje, víno, likéry. Je nutné, aby pacientka pravidelně močila a nezadrţovala močení. Jako preventivní opatření je doporučováno také vymočení se po pohlavním styku. Při rizikových technikách pohlavního styku, zejména u análního styku, je nutné pouţívat prezervativ. 60
59 60
JUŘENÍKOVÁ, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, str. 9. Srov. ZÁMEČNÍK, L., Prevence a léčba onemocnění močových cest, str. 14-15.
25
Ţeny by se také měly vyvarovat stavŧm se zvýšenou moţností zapářky zevního genitálu, proto je vhodné uţívání syntetického a neprodyšného spodního prádla, u starších ţen pomŧcky při inkontinenci moči apod. Hlavní zásadou při akutně vzniklém výtoku z močové trubice je neprodleně navštívit lékaře. Pacientky by se měly vyhnout častému pouţívání desinfekčních mýdel a sprchových gelŧ, které narušují poševní mikroflóru. U ţen v klimakteriu je vhodné substituovat pohlavní hormony (estrogen), který zlepšuje výţivu tkání pochvy. 61 K dietním opatřením patří, vyvarování se dráţdivé stravě (chilli koření, mletá paprika). Vhodnou technologickou úpravou je dušení, pečení a vaření, poměr ţivin zŧstává stejný jako u zdravého člověka. Energetická hodnota není omezena. Velice dŧleţité je pravidelné vyprazdňování střev (doporučuje se pohyb, zvýšený příjem zeleniny, ovoce, ovocných kompotŧ a vlákniny). 62 Osobní hygiena je základní prevencí vzniku zánětu močových cest, zejména čistota rodidel, po kaţdé stolici by měla být rodidla omyta vlaţnou vodou a mýdlem, zvýšenou hygienickou péči by měla ţena dodrţovat v období menstruačního krvácení, (vhodnější je uţívání vloţek, neţ tamponŧ, při dlouhodobém uţívání tamponŧ mŧţe dojít k infekci pochvy). Dalším preventivním opatřením je vhodné oblékání. Oblékání ţen je v dnešní době spíše ovlivněno módními trendy, mělo by však být účelné a hygienické, a zejména chránit před chladem. Nejvhodnějším materiálem je bavlna, a to zejména bavlněné spodní prádlo včetně bavlněných košilek. 63 Při nesprávné léčbě a nedodrţováním preventivních opatření u zánětu dolních cest močových mŧţe docházet ke komplikacím, které vyplývají z podstaty onemocnění. Je to zejména psychická dekompenzace z dŧvodu intenzivních subjektivních obtíţí a také enormní zhoršení kvality ţivota. Mezi další komplikace patří vezikouretrální reflux, dilatace horních močových cest na podkladě stenotizace močovodŧ, opakované pyelonefritidy aţ renální insuficience. 64 Pokud u zánětu dolních cest močových nedojde ke komplikacím je celková prognóza tohoto onemocnění dobrá. Jediné úskalí tvoří časté recidivy onemocnění.
61
Srov. ZÁMEČNÍK, L., Prevence a léčba onemocnění močových cest, str. 14-15. Srov. TEPLAN V., MENGEROVÁ O., Dieta a nutriční opatření u chorob ledvin a močových cest, str. 168-169. 63 Srov. MACKŦ, F., MACKŦ J., Gynekologové ženám, str. 55-57. 64 Srov. HALAŠKA. M., Urogynekologie, str. 74. 62
26
2 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY
Hlavní cíl bakalářské práce: Zjistit příčinu recidiv zánětu močových cest v závislosti na dodrţování preventivních opatření a zpŧsobu léčby. Cíle bakalářské práce 1.
Zjistit frekvenci výskytu zánětu močových cest u respondentek rŧzných věkových skupin.
2.
Zjistit příčinu zánětu močových cest uváděnou respondentkami.
3.
Definovat preventivní opatření respondentek v prevenci zánětŧ močových cest.
4.
Zjistit léčebné metody, které k léčbě respondentky často vyuţívají nebo upřednostňují.
Očekávané výsledky bakalářské práce Očekávaný výsledek č. 1 Domnívám se, ţe více neţ 25 % respondentek v kaţdé věkové skupině uvede, opakování zánětu močových cest dvakrát za rok. Očekávaný výsledek č. 2 Předpokládám, ţe více neţ 25 % respondentek uvede, ţe se opakují záněty močových cest v časovém rozmezí od 13 měsícŧ do 5 let. Očekávaný výsledek č 3 Očekávám, ţe více neţ 25 % respondentek správně uvede alespoň 3 hlavní zevní příčiny vzniku zánětu močových cest.
27
Očekávaný výsledek č. 4 Domnívám se, ţe 25 % respondentek a méně budou léčeny na onemocnění, které mají souvislost s vyšším výskytem opakovaných zánětŧ močových cest. Očekávaný výsledek č. 5 Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentek vyjmenuje alespoň 5 preventivních opatření u zánětu močových cest. Očekávaný výsledek č. 6 Domnívám se, ţe více neţ 25 % respondentek bude o preventivních opatřeních nejčastěji informována od zdravotnického personálu. Očekávaný výsledek č. 7 Očekávám, ţe více neţ 50 % respondentek dává přednost antibiotické terapii před bylinnou a alternativní léčbou. Očekávaný výsledek č. 8 Předpokládám, ţe více neţ 25 % respondentek bude v alternativní léčbě zánětŧ močových cest nejčastěji vyuţívat zábalŧ a teplých obkladŧ.
28
3 METODIKA PRÁCE
3.1 Výzkumná metoda a výzkumná populace Výzkumná práce byla zaměřena na respondentky, které se dlouhodobě léčí pro opakované záněty močových cest. Ke sběru informací byly vyuţity metody dotazníkové formy (příloha č. 6). Dotazník byl anonymní a byl sestaven z konkrétních, ale také znalostních poloţek, které vyţadovaly orientaci v dané problematice. Nestandardizovaný dotazník byl sestaven z 18 poloţek, z toho 5 poloţek bylo otevřených (1, 4, 8, 11, 15), jedna otázka polootevřená (10) a 12 otázek uzavřených (2, 3, 5, 6, 7, 9, 12, 13, 14, 16, 17, 18).
V úvodu dotazníku byly zařazeny
identifikační otázky, které zjišťovaly věk, nejvyšší dosaţené vzdělání a zaměstnání respondentek (poloţka 1-3). Další poloţky dotazníku byly zaměřeny na časové aspekty recidiv zánětŧ močových cest (poloţka 4-6). Navazující poloţky dotazníku zjišťovaly příčiny vzniku zánětu močových cest a také moţná onemocnění, která souvisejí s problematikou opakovaných zánětŧ močových cest (poloţka 7, 9, 10) Bylo zde také vyuţito znalostních otázek, které zjišťovaly, zda si jsou respondentky vědomy příčin vzniku zánětu močových cest (poloţka 8). Další část dotazníku zahrnovaly poloţky, které se týkaly znalostí preventivních opatření u opakovaných zánětŧ močových cest a také dodrţováním těchto zásad (poloţky 11-13). Poloţky 14 a 15 byly zaměřeny na to, zda respondentky navštěvují lékaře při propuknutí zánětu močových cest a jaké příznaky je donutí lékaře navštívit. Závěrečná část dotazníku byla zaměřena na léčbu zánětŧ močových cest. Otázky byly pokládány tak, aby bylo moţno zjistit, jakou léčbu jim doporučil lékař a jakou léčbu respondentky samy upřednostňují (poloţky 16-18). V případě zájmu o výsledky výzkumné práce nebo dotazŧ byla na konci dotazníku uvedena emailová adresa, na kterou se mohly respondentky obrátit. Zájem o výsledky výzkumu projevilo 23 % respondentek. Respondentkami budou ţeny ve věku od 15-65 let, které se opakovaně léčí se záněty dolních cest močových. Budou osloveny ţeny, u kterých se zánět močových cest opakoval alespoň jednou v předešlém roce. Šetření bude prováděno v urologické 29
ambulanci v nemocnici v Jihlavě a Havlíčkově Brodě, v gynekologické ambulanci a v ambulanci praktického lékaře pro dospělé v Jihlavě. Tyto ambulance jsem zvolila z toho dŧvodu, protoţe se domnívám, ţe pacientky s problematikou zánětu močových cest navštěvují právě tato pracoviště.
3.2 Realizace šetření V urologické ambulanci v Nemocnici Jihlava jsem jiţ dopředu kontaktovala vedoucí pracovníky, kteří mi velmi ochotně přislíbili spolupráci při distribuci a vyplňování dotazníkŧ. Bylo zde distribuováno celkem 60 dotazníkŧ. V urologické ambulanci v Nemocnici Havlíčkŧv Brod jsem distribuovala 25 dotazníkŧ. V ordinaci praktického lékaře jsem participovala se sestrou. Do této ordinace jsem distribuovala 20 dotazníkŧ. V gynekologické ambulanci jsem spolupracovala s lékařem. Do této ordinace jsem distribuovala 15 dotazníkŧ. Dotazníkové
šetření
bude
probíhat
v období
leden-březen.
Dotazníky
respondentky vkládaly do obálek a do předem určené krabice, z dŧvodu zajištění anonymity. (Příloha č. 7)
30
4 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A JEJICH ANALÝZA
4.1 Analýza jednotlivých poloţek V následující části bakalářské práce jsem vyhodnocovala odpovědi respondentek, které jsem získala během dotazníkového šetření. Pilotní šetření bylo prováděno u deseti ţen. Po tomto šetření byly v dotazníku provedeny změny. Byla přidána jedna poloţka (15), dvě poloţky byly upraveny a formulovány jako otevřené otázky (1,4). Na přání respondentek byl na konec dotazníku uveden kontakt, na který se mohly respondentky v případě zájmu obrátit. Celkem bylo rozdáno na jednotlivá pracoviště 110 dotazníkŧ, návratnost byla 80 vyplněných dotazníkŧ. Dŧvod nízké návratnosti dle lékařŧ bylo, ţe záněty močových cest bývají u ţen častější v letním období. Výsledky šetření jsem zapisovala do tabulek a grafŧ, kde jsou vyjádřeny absolutní a relativní četností. Tyto výsledky byly zpracovány v programu Microsoft Excel.
31
Poloţka č. 1: Jaký je Váš věk? Tabulka č. 1: Věk respondentek
Věk respondentek
Absolutní četnost
Relativní četnost %
15-25 let
31
39
26-35 let
12
15
36-50 let
17
21
51-65 let
14
17
66 a více let
6
8
Celkem
80
100 %
Graf č. 1: Věk respondentek Z poloţky týkající se věku respondentek bylo nejpočetnější zastoupení ţen ve věku 15-25 let, celkem 31 (39 %) respondentek. Druhou nejpočetnější kategorii tvoří ţeny ve věku 36-50 let, celkem 17 (21 %) respondentek. Třetí věkovou skupinu zastupují ţeny ve věku 51-65 let, sem se řadí 14 (17 %) respondentek. Čtvrtá skupina ţen ve věku 26-35 let byla zastoupena 12 (15 %) dotazovanými ţenami. Jako nejméně početnou kategorií je zde věková skupina 66 let a více, která byla zastoupena pouze 6 (8 %) respondentkami.
32
Poloţka č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Tabulka č. 2: Dosaţené vzdělání respondentek
Dosaţené vzdělání
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Základní
5
6
Vyučena
20
25
Středoškolské
40
50
Vysokoškolské
15
19
Jiné
0
0
Celkem
80
100 %
V poloţce týkající se dosaţeného vzdělání nejvíce respondentek uvádělo středoškolské vzdělání celkem 40 (50 %) respondentek. Vyučených je 20 (25 %) respondentek. Vysokoškolské vzdělání uvedlo 15 (19 %) respondentek. Základní vzdělání má 5 (6 %) respondentek. Jiné vzdělání, jako odpověď na tuto poloţku nezvolila ţádná (0 %) z respondentek.
33
Poloţka č. 3: Jaké je Vaše zaměstnání? Tabulka č. 3: Zaměstnání respondentek
Zaměstnání
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Student
17
21
Pracující
45
56
Nezaměstnaný
6
8
Dŧchodce
11
14
Jiné
1
1
Celkem
80
100 %
Z tabulky vyplývá zaměstnání respondentek. Mezi dotazovanými ţenami mají nejvíce zastoupení pracující ţeny v počtu 45 (56 %) dotazovaných. Druhou nejčastější skupinu tvořily ţeny studentky, celkem 17 (21 %) respondentek. Jedenáct (14 %) respondentek byly ženy v důchodu. Nezaměstnaných respondentek bylo 6 (8 %). Jako odpověď jiné zvolila 1 respondentka (1 %), která v dotazníku uvedla, ţe je na mateřské dovolené.
34
Poloţka č. 4: Jak dlouho se léčíte pro opakované záněty močových cest? Tabulka č. 4: Délka trvání opakovaných zánětů močových cest
Opakované záněty močových cest
Absolutní četnost
>12 měsícŧ
8
10
13 měsícŧ aţ 5 let
40
50
6-10 let
18
22
11 let a více
14
18
Celkem
80
100 %
Relativní četnost %
Graf č. 2: Délka trvání opakovaných zánětů močových cest Z tabulky a grafu vyplývá, ţe nejvíce respondentek se pro opakované záněty močových cest léčí v rozmezí od 13 měsíců do 5 let. Do této kategorie bylo zařazeno 40 (50 %) respondentek. Druhou nejpočetnější skupinu tvořily ţeny, které se na opakované záněty močových cest léčí v rozmezí od 6-10 let. V této kategorii bylo celkem 18 (22 %) dotazovaných ţen. Respondentek, které se léčí na záněty močových cest 11 let a více bylo celkem 14 (18 %). Poslední skupinu tvořily ţeny, které se léčí na opakované záněty do 12 měsíců. Těchto respondentek bylo pouze 8 (10 %).
35
Poloţka č. 5: Jak často se u Vás opakuje zánět močových cest během jednoho roku? Tabulka č. 5: Počet recidiv zánětu močových cest během jednoho roku
Počet recidiv zánětu močových cest
Absolutní četnost
Relativní četnost %
1 x za rok
15
18
2 x za rok
31
39
3-4x rok
27
34
více neţ 4 x za rok
7
9
Celkem
80
100 %
Graf č. 3: Počet recidiv zánětu močových cest během jednoho roku Tabulka a graf informují o počtu recidiv zánětu močových cest, které se u respondentek opakují během jednoho roku. Nejvíce zastoupenou skupinu jsou ţeny, u kterých se zánět opakuje 2x za rok. Do této skupiny se zařadilo celkem 31 (39 %) respondentek. Druhou nejpočetnější kategorii tvořily respondentky, které mají recidivy 3-4x za rok, jednalo se o 27 (34 %) dotazovaných. U patnácti (18 %) respondentek se zánět v jednom roce opakuje pouze 1x za rok. Poslední skupinu tvořily ţeny, které mají recidivu častěji než 4x za rok, v počtu se jednalo o 7 (9 %) respondentek. 36
Poloţka č. 6: S jakým časovým odstupem se u Vás zánět močových cest opakoval od předešlého? Tabulka č. 6: Opakování zánětu močových cest od předešlého
Opakování zánětu
Absolutní četnost
Relativní četnost %
do 3 měsícŧ
7
9
do 6 měsícŧ
31
39
do 12 měsícŧ
30
38
13 měsícŧ a více
12
15
Celkem
80
100 %
Graf č. 4: Opakování zánětu močových cest od předešlého Z tabulky a grafu vyplývá, ţe zánět nejčastěji recidivuje do 6 měsíců od předešlého. Celkem se do této kategorie zařadilo 31 (39 %) respondentek. Druhou nejpočetnější skupinu tvořily respondentky, které uvedly opakování zánětu močových cest do 12 měsíců. Jednalo se o 30 (38 %) respondentek. Dvanáct (15 %) respondentek zaznamenalo recidivu za více než 13 měsíců. Nejméně zastoupenou je v tabulce kategorie, kdy se zánět opakoval do 3 měsíců od předešlého. Jednalo se v počtu o 7 (9 %) respondentek.
37
Poloţka č. 7: Jste si vědoma příčiny, která u Vás vyvolala zánět močových cest? Tabulka č. 7: Znalost příčiny zánětu močových cest
Znalost příčiny vzniku zánětu moč. cest
Absolutní četnost
Relativní četnost %
zcela určitě
13
16
spíše ano
38
48
spíše ne
24
30
ne
5
6
Celkem
80
100 %
Graf č. 5: Znalost příčiny zánětu močových cest Z poloţky vyplývá, ţe 13 (16 %) respondentek si uvědomuje zcela určitě příčiny vzniku zánětu. Odpověď spíše ano volilo 38 (48 %) respondentek. Odpověď spíše ne zvolilo 24 (30 %) respondentek. Odpověď ne zvolilo 5 (6 %) respondentek.
38
Poloţka č. 8: Uveďte alespoň 3 moţné zevní příčiny, které dle Vašeho názoru způsobují zánět močových cest. (Zevní příčina je ta, která na Vás působí z okolí). Tabulka č. 8: Nejčastěji uváděné odpovědi příčin vzniku zánětu močových cest
Příčiny vzniku zánětu
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Prochladnutí
53
29
Nevhodná ţivotospráva
36
19
Nevhodná hygiena
28
15
Infekce
22
12
Pohlavní styk
17
9
Nošení nevhodného spodního prádla
12
7
Ostatní
10
5
Nevím
7
4
185
100 %
Celkem odpovědí
Graf č. 6: Nejčastěji uváděné odpovědi příčin vzniku zánětu močových cest 39
Z výše uvedené tabulky a grafu je moţné zjistit, ţe nejčastěji respondentky uváděly jako příčinu prochladnutí, celkem 53 (29 %) dotazovaných. Druhou nejčastější odpovědí byla nevhodná životospráva. Tuto odpověď zvolilo 36 (19 %) respondentek. Nevhodnou hygienu jako příčinu vzniku zánětu zvolilo 28 (15 %) respondentek. Infekce v dotazníku uvedlo 22 (12 %) respondentek. Další příčinu vzniku zánětu močových cest uvedly respondentky pohlavní styk, celkem 17 (9 %) respondentek. Nošení nevhodného spodního prádla uvedlo v dotazníku 12 (7 %) dotazovaných. Pod poloţku ostatní jsem zařadila odpovědi, které se nevyskytly příliš často, a nebylo moţno je přiřadit do uvedených skupin. Mezi tyto odpovědi se řadí stres, léky a návštěva bazénu. Jako odpověď nevím zvolilo 7 (4 %) respondentek.
40
Tabulka č. 9: Vědomost moţných zevních příčin zánětu močových cest
Vědomost zevních příčin 3 příčiny
Absolutní četnost
Relativní četnost %
44
55
2 příčiny
21
26
1 příčina
8
10
Neznám ţádnou příčinu
7
9
Celkem
80
100 %
Graf č. 7: Vědomost zevních příčin vzniku zánětu močových cest Tabulka a graf nás informují o tom, kolik respondentky uvedly správných odpovědí. Tři příčiny vzniku zánětu močových cest napsalo celkem 44 (55 %) respondentek. Dvě příčiny uvedlo 21 (26 %) respondentek. Jedna příčina byla uvedena u 8 (10 %) respondentek. Sedm (9 %) respondentek nezná ţádnou příčinu vzniku zánětu močových cest.
41
Poloţka č. 9: Léčí se někdo z Vaší rodiny na následující onemocnění? (Moţnost zvolit více odpovědí) Tabulka č. 10: Onemocnění v rodině
Onemocnění v rodině
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ledvinné onemocnění
11
14
Diabetes mellitus
28
35
Poruchy imunity
3
4
Nikdo z rodiny nemá ani jedno onemocnění z výše uvedených
38
47
Celkem
80
100 %
Graf č. 8: Onemocnění v rodině Z tabulky a grafu vyplývá, ţe většina respondentek nemá v rodině onemocnění, které je predispoziční pro vznik zánětu močových cest. Celkem 38 (47 %) respondentek odpovědělo, ţe nikdo v rodině nemá ani jedno z uvedených onemocnění. Nejvíce zastoupeným onemocněním v rodině bylo onemocnění diabetes mellitus, tuto odpověď uvedlo 28 (35 %) respondentek. Jedenáct (14 %) respondentek uvedlo ledvinné onemocnění. Pouze 3 (4 %) respondentky uvedly jako onemocnění v rodině poruchy imunity.
42
Poloţka č. 10: Léčíte se Vy sama s některým z onemocnění? (ledvinné onemocnění, diabetes mellitus, poruchy imunity) Tabulka č. 11: Onemocnění-pacient
Onemocnění- pacient
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano
14
17
Ne
66
83
Celkem
80
100 %
U poloţky, která zjišťovala, zda se respondentky léčí na některá z výše uvedených onemocnění, 14 (17 %) respondentek odpovědělo ano. Odpověď ne zvolilo 66 (83 %) respondentek . Tabulka č. 12: Druh onemocnění
Druh onemocnění
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ledvinné onemocnění
6
43
Diabetes mellitus
5
36
Poruchy imunity
3
21
Celkem
14
100 %
Tabulka č. 12 vyhodnocuje odpovědi respondentek, které uvedly v poloţce č. 10, ţe se léčí na některá z výše uvedených onemocnění. Z celkového počtu čtrnácti respondentek se léčí 6 (43 %) dotazovaných na ledvinné onemocnění. Dalších 5 (36 %) respondentek uvedlo, ţe se léčí na diabetes mellitus. Zbývající 3 (21 %) respondentky napsaly, ţe mají poruchu imunity.
43
Poloţka č. 11: Uveďte alespoň 5 preventivních opatření proti vzniku zánětu močových cest, které znáte. Tabulka č. 13: Preventivní opatření
Preventivní opatření
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Zvýšený příjem tekutin
53
20
Zvýšená hygiena
34
13
Prevence prochlazení
30
11
Dostatečné oblékání
25
9
Uţívání brusinek
24
9
Nošení bavlněného spodního prádla
22
8
Správná ţivotospráva
20
7
Urologický čaj
19
7
Chráněný pohlavní styk
13
5
Ostatní
26
9
Nevím
6
2
Celkem odpovědí
272
100 %
44
Graf č. 9: Preventivní opatření Poloţka č. 11 zjišťovala, které pacientky znají a dodrţují preventivní opatření proti vzniku zánětu močových cest. Tyto odpovědi respondentky uváděly samy. Celkem respondentky uvedly 272 odpovědí. Nejčastější odpovědí bylo zvýšený příjem tekutin, tuto odpověď zvolilo 53 (20 %) respondentek. Odpověď zvýšená hygiena se řadí na druhé místo v počtu 34 (13 %). Jako další preventivní opatření respondentky uvedly prevence prochlazení, celkem 30 (11 %) odpovědí. Dostatečné oblékání jako preventivní opatření bylo v dotazníku uvedeno 25 krát (9 %). Další odpovědí bylo užívání brusinek, celkem 24 (9 %).
Respondentky dále uváděly
nošení bavlněného spodního prádla, 22 (8 %) odpovědí. Správná životospráva jako prevence vzniku zánětu močových cest byla uvedena v počtu 20 (7 %). Devatenáct odpovědí (7 %) patřilo uţívání urologického čaje v prevenci vzniku zánětu močových cest. Další odpovědí byl chráněný pohlavní styk, celkem 13 (5 %). Do odpovědi ostatní byly zařazeny odpovědi, které se nedaly zařadit ani do jedné skupiny. Mezi tyto odpovědi patřily dodrţování klidového režimu, pravidelně se vyprazdňovat a nezadržovat močení (9 %). V šesti případech (2 %) zněla odpověď nevím.
45
Tabulka č. 14: Znalost správných preventivních opatření
Znalost preventivních opatření
Absolutní četnost
Relativní četnost %
42
52
4 preventivní opatření
12
15
3 preventivní opatření
11
14
2 preventivní opatření
7
9
1 preventivní opatření
2
3
Neznám ţádné preventivní opatření
6
8
Celkem
80
100 %
5 preventivní opatření
Graf č. 10: Znalost správných preventivních opatření Z tabulky a grafu vyplývá, ţe více neţ polovina respondentek uvedla 5 preventivních opatření proti vzniku zánětu močových cest. Pět preventivních opatření tedy uvedlo 42 (53 %) respondentek. Čtyři preventivní opatření napsalo 12 (15 %) respondentek. Tři preventivní opatření uvedlo 11 (14 %) respondentek. Dvě preventivní opatření uvedlo 7 (9 %) respondentek. 46
Jedno preventivní opatření napsaly 2 (3 %) respondentky. V případě neznalosti ani jednoho preventivního opatření se jednalo o 6 (8 %) respondentek.
Poloţka č. 12: Dodrţujete tato preventivní opatření? Tabulka č. 15: Dodrţování preventivních opatření
Dodrţování preventivních opatření Ano, dodrţuji striktně a dlouhodobě Ano, ale pouze v případě nedávno prodělaného zánětu
Absolutní četnost
Relativní četnost %
36
45
28
35
Občas
7
9
Spíše ne
3
4
Nikdy
0
0
Neznám ţádná preventivní opatření
6
7
Celkem
80
100 %
Z tabulky č. 15 vyplývá, ţe na otázku dodrţování preventivních opatření, 36 (45 %) respondentek zvolilo odpověď ano, dodržuji striktně a dlouhodobě. Odpověď ano, ale pouze v případě nedávno prodělaného zánětu močových cest odpovědělo celkem 28 (35 %) respondentek. Respondentek, které zvolily odpověď občas, bylo 7 (9 %). Odpověď spíše ne zvolily 3 (4 %) respondentky Odpověď nikdy nezvolila ţádná z respondentek (0 %). Šest oslovených ţen (7 %) neznalo ani jedno preventivní opatření.
47
Poloţka č. 13: Kdo Vás o preventivních opatřeních týkajících se zánětu močových cest informoval? (Moţnost zvolit více odpovědí). Tabulka č. 16: Informovanost respondentek
Informovanost respondentek Zdravotnický pracovník Příbuzní a přátelé bez zdravotnického vzdělání Odborná literatura a časopisy
Absolutní četnost
Relativní četnost %
58
52
17
15
17
15
Internet
17
15
Jiné
3
3
Celkem odpovědí
112
100 %
Graf č. 11: Informovanost respondentek Z tabulky a grafu vyplývá, ţe nejvíce respondentek bylo informováno od zdravotnických pracovníků, celkem 58 (52 %) odpovědí. Odpověď příbuzní a přátelé bez zdravotnického vzdělání byla zvolena celkem v 17(15 %) případech. Se stejným počtem získávaly respondentky informace z odborné literatury a časopisů, celkem
48
17 (15 %) odpovědí. V 17 (15 %) případech se pacientky informovaly na internetu. Jako jiné byly zvoleny 3 (3 %) odpovědi, v tomto případě se jednalo o respondentky, které se informovaly o preventivních opatřeních ve škole. Poloţka č. 14: Navštěvujete lékaře při propuknutí zánětu močových cest? Tabulka č. 17: Návštěva lékaře
Návštěvnost lékaře
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Ano, vţdy Ano, ale jen v případě velkých obtíţí Spíše ne
43
54
31
39
4
5
Nikdy
2
3
Celkem
80
100 %
Graf č. 12: Návštěva lékaře Tabulka a graf informují o tom, zda respondentky navštěvují lékaře při relapsu zánětu močových cest. Je patrné, ţe většina respondentek zvolila odpověď ano, vždy. Takto odpovědělo 43 (54 %) dotazovaných ţen. Odpověď ano, ale v případě velkých obtíží zvolilo v počtu 31(39 %) respondentek. Třetí skupinu tvořily ţeny, které 49
uvedly odpověď spíše ne, 4 (5 %) respondentky. Respondentky, které nikdy lékaře nenavštívily, byly v počtu 2 (2 %).
Poloţka č. 15: Které nejčastější příznaky Vás donutí navštívit lékaře? Tabulka č. 18: Nejčastější příznaky
Nejčastější příznaky Pálení řezání při močení Zvýšená teplota
Absolutní četnost
Relativní četnost %
50
37
16
12
Bolesti v podbřišku
27
20
Časté močení
8
6
Krev v moči
20
15
Nevyplněno
3
2
Ostatní
10
8
Celkem odpovědí
134
100 %
Graf č. 13: Nejčastější příznaky
50
Tabulka a graf informují o tom, jaké jsou nejčastější příznaky zánětu močových cest. Respondentky nejčastěji uváděly pálení a řezání při močení, celkem 50 (37 %) odpovědí. Bolesti v podbřišku byly druhým nejčastěji uváděným symptomem, v počtu 27 (20 %) odpovědí. Krev v moči uvedly respondentky celkem 20 krát, (15 %). Jako další příznak, který donutí navštívit lékaře, respondentky uváděly zvýšenou teplotu. Celkem 16 (12 %) odpovědí. Časté močení tvořilo 8 (6 %) odpovědí. Mezi skupinu ostatní se zařadily odpovědi, které se nedaly začlenit ani do jedné z uvedených skupin. Mezi tyto odpovědi patří pocení a nevolnost a odpověď nenavštěvuij lékaře (8 %). Na tuto odpověď neodpověděly 3 (2 %) respondentky. Poloţka č. 16: V případě, ţe jste lékaře navštívila, co Vám doporučil? (Moţnost zvolit více odpovědí). Tabulka č. 19: Doporučená terapie
Doporučená terapie
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Antibiotika
77
73
Koupele
5
5
Bylinná terapie
13
12
Teplé obklady a zábaly
5
5
Jiné
5
5
Celkem odpovědí
105
100 %
V tabulce č. 19 je uvedeno, jakou terapii respondentkám doporučil lékař, kterého navštívily. Na první pozici se s počtem 77 (73 %) odpovědí řadí jednoznačně antibiotika. Druhou nejčastější odpovědí byla bylinná terapie, celkem 13 (12 %) odpovědí. Koupele uvedly respondentky v 5 (5 %) případech. Pět odpovědí (5 %) bylo uvedeno v případě doporučení teplých obkladů a zábalů. Odpověď jiné byla zvolena v 5 (5 %) případech, jednalo se o doporučení autovakcíny.
51
Poloţka č. 17: Jaká léčba zánětu močových cest je pro Vás nejúčinnější? (Moţnost zvolit více odpovědí). Tabulka č. 20: Nejúčinnější terapie
Nejúčinnější terapie
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Antibiotická terapie
65
54
Bylinná terapie
25
21
Alternativní metody léčby
27
23
Jiné
2
2
Celkem odpovědí
119
100 %
Graf č. 14: Nejúčinnější terapie Respondentkami zvolená nejúčinnější terapie je dle grafu a tabulky antibiotická terapie, 65 (54 %) odpovědí. Za druhou nejúčinnější moţnost terapie respondentky povaţují alternativní metody léčby, 27 (23 %) odpovědí. V počtu třetí respondentky uváděly bylinnou terapii, 25 (21 %) odpovědí. Moţnost jiné, tvořily 2 (2 %) odpovědi, kdy respondentky uvedly jako nejúčinnější terapii autovakcínu.
52
Poloţka č. 18: Pokud vyuţíváte alternativních metod k léčbě zánětu močových cest, které to jsou? (Moţnost zvolit více odpovědí). Tabulka č. 21: Metody alternativní léčby
Metody alternativní léčby
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Teplé zábaly a obklady
14
52
Koupele
6
22
Aromaterapie
1
4
Reflexologie
2
7
Masáţe
4
15
Jiné
0
0
Celkem
27
100 %
Graf č. 15: Metody alternativní léčby Tabulka a graf informují o tom, ţe respondentky nejčastěji vyuţívají z metod alternativní léčby teplé zábaly a obklady, celkem 14 (52 %) odpovědí. Jako druhou nejčastější metodu volily pacientky koupele, 6 (22 %) odpovědí. Jako další metodu uvedla 1 (4 %) respondentka aromaterapii. Další metodou je reflexologie, celkem 2 53
(7 %) odpovědi. Masáže jako metoda alternativní léčby byla zastoupena celkem čtyřikrát krát (15 %). Moţnost jiné, jako odpověď nebyla zvolena nikým.
54
5 DISKUZE
Bakalářská práce se zabývá problematikou opakovaných zánětŧ močových cest. Snaţím se zjistit, z jakého dŧvodu se tyto infekce u pacientek opakují a to v závislosti na dodrţování preventivních opatření a léčbě tohoto onemocnění. Dotazníkové šetření bylo určeno pro ţeny, které se léčí na záněty močových cest dlouhodobě, a které se opakují alespoň jednou do roka. Dotazníkové šetření probíhalo v urologických ambulancích nemocnice Jihlava a Havlíčkŧv Brod. Dále v soukromé ambulanci praktického lékaře pro dospělé a v gynekologické ambulanci v Jihlavě. V první poloţce dotazníku byla sledována věková kategorie respondentek, která se léčí na záněty močových cest. Dle šetření bylo evidentní, ţe nejvíce respondentek bylo v kategorii od 15-25 let, jednalo se o 31 oslovených ţen, 39 %. Kawaciuk65 udává, ţe infekce močových cest postihují 30 % ţen ve věku od 20-40 let. Teplan66 uvádí, ţe u velké části ţen v tomto věkovém rozmezí postihuje zánět v těhotenství. Skupina ţen mezi 51-65 lety měly v mém dotazníkovém šetření incidenci 17 %, v počtu se jednalo o 14 respondentek. Teplan67 uvádí, ţe incidence onemocnění u ţen ve věku 40-60 let je 27,5 %. Dále zjišťuje, ţe je moţný vliv hormonálních změn v souvislosti s klimakteriem. Nejméně zastoupenou skupinou v mém výzkumném šetření byly ţeny nad 66 let (8 %). Teplan68 udává, ţe u této věkové skupiny stoupá výskyt asymptomatické bakteriurie, coţ znamená, ţe je zánět zjištěn jen při náhodném odběru moči. Dle mého názoru je patrné, ţe se nejčastěji zánět močových cest vyskytuje u ţen od 15-40 let. V druhé poloţce, která se zaměřuje na nejvyšší dosaţené vzdělání, byla největší incidence u středoškolského vzdělání. Tuto odpověď zvolilo 40 oslovených ţen, 50 %. Třetí poloţka se dotazovala na zaměstnání respondentek. Výskyt onemocnění byl jednoznačně nejvyšší u pracujících ţen, v počtu 45 respondentek (56 %). Dle mého názoru je moţné, ţe na vznik zánětu mŧţe mít vliv velké pracovní zatíţení, 65
Srov. KAWACIUK, I., Urologie, str. 173. Srov. TEPLAN, V. Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 68. 67 Srov. Tamtéţ, str. 67. 68 Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 67. 66
55
popřípadě nevhodné pracovní prostředí. Usuzuji tak z toho dŧvodu, ţe jsou zaměstnání, při kterých si ţena nemŧţe dojít pravidelně na toaletu nebo dodrţovat pitný reţim. Recidivy zánětu močových cest zjišťovala čtvrtá a pátá poloţka. Největší skupinu tvořily ţeny, které se na opakované záněty močových cest léčí od 13 měsícŧ do 5 let, celkem 40 respondentek (50 %). Druhá nejpočetnější skupina byla od 6 do 10 let. Teplan69 udává, ţe u mladších ţen jsou zaznamenány recidivy z 36 % a u ţen starších 55 let aţ 53 %. Poloţka, která se zabývá recidivitou zánětu močových cest zjišťovala, kolikrát do roka se zánět opakuje. Dle šetření je moţné konstatovat, ţe se záněty močových cest opakují u pacientek nejčastěji 2x za rok, 31 respondentek (39 %). Recidivy 3-4x za rok zaznamenalo 27 respondentek, 34 %. Kawaciuk70 uvádí, ţe pravděpodobnost recidivující infekce v močových cestách se zvyšuje s počtem předchozích infekcí a sniţuje se s délkou času mezi první a druhou infekcí. Šestá poloţka zjišťovala, po jaké době se zánět močových cest opakoval od předešlého. Z výsledkŧ šetření je moţné zjistit, ţe se recidiva nejčastěji objevila do 6 měsícŧ od předchozího zánětu močových cest. Takto odpovědělo 31 oslovených ţen (39 %). Do 12 měsícŧ recidivoval zánět u 30 respondentek, 38 %. Ikaheimova studie prokázala recidivu akutního zánětu močového měchýře u ţen od 17- 82 let do jednoho roku od ukončené léčby.
71
Tuto skutečnost potvrzují i mé
výsledky šetření. Sedmá poloţka zjišťovala, zda respondentky znají příčiny vzniku zánětu močových cest. Respondentky uváděly, ţe jsou si spíše jisty příčinou zánětu močových cest, 38 respondentek (48 %). Odpověď, ţe si spíše nejsou jisty, zvolilo 30 % respondentek. Dotazovaných ţen, které si jsou zcela jisty, bylo 16 %. A respondentek, které nevěděly vŧbec příčinu vzniku, bylo 5 %. Tyto výsledky povaţuji za nevyhovující a domnívám se, ţe by měly být respondentky od lékaře lépe informovány o příčině vzniku zánětu močových cest. V osmé poloţce byly zjišťovány zevní příčiny vzniku zánětu močových cest, které pacientky znají. Z celkového počtu bylo vyhodnoceno 185 odpovědí.
Na
prvním místě respondentky uváděly jako příčinu prochlazení, celkem 53 69
Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 67. Srov. KAWACIUK, I., Urologie, str. 173. 71 Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 64. 70
56
respondentek (29 %) Dle Šťastné72 se také nejvíce respondentek domnívá, ţe prochlazení je nejčastější příčinou vzniku zánětu močových cest. Jako druhou nejčastější odpověď respondentky volily nevhodnou ţivotosprávu, 36 dotazovaných ţen (20 %). Do této skupiny respondentky zařadily tyto odpovědi - nedostatek tekutin, pití alkoholu, zvýšený příjem sladkých jídel. Dle Zámečníka73 je nejčastější zevní příčinou nadměrné uţívání nevhodných kosmetických mýdel a desinfekčních prostředkŧ, nadměrné vlhké nebo teplé prostředí, infekce a v neposlední řadě také uţívání antibiotik. Antibiotická léčba podporuje pomnoţení plísní, které nejen zpŧsobují kvasinkové infekce v pohlavních cestách ale velmi častý je i přenos do močových cest. Dle této poloţky byl dále vyhodnocen počet odpovědí respondentek. Tři příčiny vzniku zánětu močových cest uvedlo 44 respondentek, 55 %. Dvě příčiny zánětu napsalo 26 % respondentek a pouze jednu příčinu zánětu 10 % respondentek. Ţádnou příčinu nenapsalo 9 % respondentek. Domnívám se, ţe ţeny, které se na opakované záněty močových cest léčí dlouhodobě, by měly příčiny onemocnění dobře znát. Znalost příčin, ovlivňuje znalost preventivních opatření, jejichţ dodrţování je v léčbě zánětu močových cest klíčové. Devátá poloţka se dotazovala, zda se respondentky léčí na onemocnění, které by mělo souvislost s onemocněním močových cest. Tato otázka byla zařazena z dŧvodu, ţe uvedená onemocnění mají vliv na zánětlivá onemocnění močových cest a v neposlední řadě je prokázaná genetická predispozice pro toto onemocnění. Tato poloţka byla věnována onemocněním v rodině. Onemocnění v rodině potvrdilo 53 % respondentek. Nejčastěji to bylo onemocnění diabetes mellitus, 28 oslovených ţen (35 %). Ledvinné onemocnění uvedlo 11 respondentek (14 %). Poruchy imunity označily 3 respondentky (4 %). Třicet osm respondentek udávalo, ţe v rodině nemají ani jedno z uvedených onemocnění (47, 5 %). Desátá poloţka zjišťovala, zda se respondentky léčí na nějaké onemocnění. Respondentek, které se léčí pro uvedenou chorobu, je 14 (18 %.). Z toho 6 respondentek (43 %) se léčí na ledvinné onemocnění. S diabetem mellitem se léčí 5 respondentek (36 %). A 3 respondentky mají poruchu imunity (22 %).
72
Srov. ŠŤASTNÁ, R. Problematika urologického onemocnění žen a možnosti nefarmakologické terapie [online]. str. 38, dostupné z: https://is.muni.cz/auth/osoba/258709 [citováno2011-03-03] 73 Srov. ZÁMEČNÍK, L., SOUKUP V., Prevence a léčba onemocnění močových cest, str. 10-11.
57
Dle Teplana74 ovlivňují záněty močových cest zejména ledvinová onemocnění a s nimi také strukturální abnormality močových cest a ledvin. Jako druhé uváděné jsou metabolicko-hormonální abnormality. V prvé řadě tedy diabetes mellitus a také těhotenství. Jako třetí jsou uváděny poruchy imunitní odpovědi. Jedenáctá poloţka se vztahovala k preventivním opatřením. Celkem bylo vyhodnoceno 272 odpovědí. Jednoznačně nejčastěji se objevovala správná odpověď dostatek tekutin. Tuto odpověď uvedlo 53 respondentek (20 %). Na druhém místě byla uvedena zvýšená hygiena, takto odpovědělo 34 respondentek (13 %). Prevence prochladnutí bylo uvedeno u 30 respondentek (11 %) a s tím související dostatečné oblékání napsalo 25 respondentek (9 %). Velice účinnou metodu uváděly respondentky uţívání brusinek, 24 odpovědí (9 %). Bartoníčková75 udává, ţe velice dŧleţitým preventivním opatřením je dlouhodobá správná ţivotospráva. Doporučuje se dostatečný příjem tekutin, rovněţ je dŧleţitá informovanost o nevhodnosti zadrţování moče. U ţen se doporučuje vymočení se po pohlavním styku, čímţ se vyplaví bakterie, které zpŧsobují zánět močových cest. Teplan76 udává, ţe velice prospěšná preventivní zásada je pití brusinkové šťávy nebo komerčně vyráběných tablet obsahující koncentrát z brusinek. Dle Šťastné77 je nejdŧleţitější, aby ţeny prováděly dŧkladnou a správnou hygienu. Tato poloţka také zjišťovala, kolik preventivních opatření respondentky v dotazníku uvedly. Pět preventivních opatření napsalo 42 respondentek (53 %). Čtyři preventivní opatření uvedlo 12 respondentek (15 %). Tři preventivní opatření bylo schopno napsat 11 respondentek (14 %). Dvě preventivní opatření napsalo 7 respondentek (9 %) a pouze jedno 2 respondentky (3 %). U 6 respondentek nebyla uvedena ani jedna odpověď. Z výsledkŧ je patrné, ţe více neţ polovina dotazovaných ţen uvedla pět preventivních opatření. Coţ povaţuji za vyhovující znalosti. Navazující třináctá poloţka byla zaměřena na dodrţování preventivních opatření. Respondentek, které dodrţují preventivní zásady striktně a dlouhodobě, bylo 36 (45 %). Dvacet osm respondentek (35 %) uvádělo, ţe tyto preventivní zásady dodrţují pouze v případě nedávno prodělaného zánětu močových cest.
74
Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 70. Srov. BARTONÍČKOVÁ, K., Uroinfekce, str. 51 . 76 Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 79. 77 Srov. ŠŤASTNÁ, R. Problematika urologického onemocnění žen a možnosti nefarmakologické terapie [online]. str. 38, dostupné z: https://is.muni.cz/auth/osoba/258709 [citováno2011-03-03] 75
58
Sedm respondentek (9 %) tyto zásady dodrţuje občas a 3 respondentky (4 %) je spíše nedodrţuje. Šest dotazovaných ţen (8 %) nedodrţuje preventivní opatření z dŧvodu neznalosti preventivních zásad. Informace, které respondentky o těchto preventivních zásadách dostávaly, bylo zjišťováno v poloţce č. 13. Nejčastěji byly respondentky informovány od zdravotnického personálu. Tuto odpověď označilo 58 respondentek (52 %). Za validní informace povaţuji ty, které jsou podávány zdravotnickým personálem. Také se domnívám, ţe podávání informací je u těchto pacientek zcela nezbytné. Zdravotnický personál by tyto informace měl podávat kaţdé pacientce a to za kaţdých okolností. Od příbuzných a přátel, které nemají zdravotnické vzdělání, se informovalo 17 respondentek (15 %). V odborné literatuře a na internetu se informovalo 17 respondentek (15 %). Informace získané od přátel, příbuzných a také na internetu nepovaţuji za dŧvěryhodné. Čtrnáctá poloţka zjišťovala, zda respondentky vyhledávají lékaře při propuknutí zánětu močových cest. Respondentek, které lékaře navštěvují vţdy, bylo 43 (54 %). Respondentek, které lékaře navštěvují pouze v případě velkých obtíţí, bylo 31 (39 %). Respondentek, které lékaře spíše nenavštěvují, byly 4 (5 %). Pacientky, které lékaře nikdy nevyhledaly, byly 2 (2, 5 %). Z výsledkŧ je patrné, ţe více neţ polovina dotazovaných ţen navštěvuje lékaře. Dle Šťastné78 ţeny navštěvují lékaře, a to nejčastěji gynekologa nebo praktického lékaře z dŧvodu intenzivních obtíţí. Nejčastější příznaky, které pacientky donutí lékaře navštívit, jsem zjišťovala v patnácté poloţce. Nejčastější odpovědí respondentek, bylo jednoznačně pálení a řezání při močení, 50 odpovědí (37 %). Bolest v podbřišku uvedlo 27 respondentek (20 %). Třetím nejčastějším příznakem byla přítomnost krve v moči, celkem 16 odpovědí (15 %). Šestnáct respondentek uvedlo zvýšenou teplotu, 12 %. Teplana
79
Dle
není typický vzestup teploty při onemocnění dolních cest močových.
Maximálně teplota dosáhne na 38 °C. Pokud se jiţ vyskytují hodnoty vyšší, mŧţe se jednat o zánět horních cest močových (pyelonefritida). Dle Šťastné80 je nejvíce intenzivním příznakem bolest v podbřišku, která se u pacientek projevuje úlevovou polohou a grimasováním. Dále je to dysurie a bolestivost při močení. 78
Srov. ŠŤASTNÁ, R. Problematika urologického onemocnění žen a možnosti nefarmakologické terapie [online]. str. 38, dostupné z: https://is.muni.cz/auth/osoba/258709 [citováno2011-03-03] 79 Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věk, str. 20 80 Srov. ŠŤASTNÁ, R. Problematika urologického onemocnění žen a možnosti nefarmakologické terapie [online]. str. 38, dostupné z: https://is.muni.cz/auth/osoba/258709 [citováno2011-03-03]
59
V šestnácté poloţce bylo zjišťováno, jakou léčbu respondentkám doporučil lékař. V 77 případech předepisoval antibiotika, 73 %. Vyuţití koupelí udávalo 5 respondentek (5 %). Vyuţití bylinné terapie zvolilo 13 respondentek, 12 %. Teplé zábaly a obklady udávalo 5 respondentek (5 %). Odpověď jiné zvolilo 5 oslovených ţen, těm lékař doporučil léčbu autovakcínou. Teplan81 udává, ţe 50-70 % nekomplikovaných infekcí dolních cest močových spontánně odezní, ačkoliv symptomy mohou přetrvávat několik měsícŧ. Proto je antimikrobiální léčba indikována, neboť symptomy spojené se záněty močových cest výrazně zhoršují kvalitu ţivota. V sedmnácté poloţce bylo zjišťováno, která léčba zánětu močových cest je respondentkami
upřednostňována.
Antibiotickou
terapii
upřednostňuje
65
respondentek (55 %). Vyuţití bylinné terapie uvedlo 25 dotazovaných ţen (21 %). Alternativní metody léčby povaţuje za nejúčinnější 27 respondentek (23 %). Dvě respondentky udávaly, ţe jim nepomáhá ani jedna z uvedených léčebných metod. Teplan82 udává, ţe při léčbě nekomplikované cystitidy je preferován krátkodobý reţim ATB léčby. Je ekonomicky výhodný a je spojen s menším výskytem neţádoucích účinkŧ. Šťastná83 ve své práci uvádí mnoho zpŧsobŧ vyuţití fytoterapie a alternativních metod v léčbě urologických onemocnění u ţen. Z bylinné terapie nejvíce vyuţívají pacientky brusinky. Jejich nevýhodou je ovšem cenová náročnost. Šťastná dále udává, ţe nejvíce respondentek vyuţívá antibiotickou léčbu. Dle mého názoru jsou alternativní metody léčby a bylinná terapie spíše efektivní v začáteční fázi nastupujícího zánětu močových cest. Je zde také riziko sníţené účinnosti této léčby a moţnosti vzniku komplikací. Osmnáctá poloţka dotazníkového šetření se zabývá metodami alternativní léčby. Celkem 27 respondentek uvedlo, ţe při léčbě zánětu močových cest preferuje alternativní metody léčby. Teplé zábaly a obklady uvedlo 14 respondentek (52 %). Koupele k léčbě zánětu močových cest vyuţívá 6 dotazovaných ţen (22 %). Další vyuţívanou metodou jsou masáţe. Tuto odpověď zvolily 4 respondentky (15 %). Šťastná84 ve své práci poukazuje na to, ţe není jednoduché správnou alternativní 81
Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věk, str. 74. Srov. Tamtéž, str. 74. 83 Srov. ŠŤASTNÁ, R. Problematika urologického onemocnění žen a možnosti nefarmakologické terapie [online]. str. 61, dostupné z: https://is.muni.cz/auth/osoba/258709 [citováno2011-03-04] 84 Srov. Tamtéţ, str.61 82
60
metodu vybrat. Tyto metody by měli být předepisovány lékařem, lékárníkem nebo jiným odborníkem. Účinná alternativní metoda musí být vhodně zvolena. Jako nevýhody autorka udává časovou náročnost. Dle mého názoru by měly respondentky alternativní metody vyuţívat aţ po dŧkladné konzultaci s odborníkem. Navíc zde není zaručeno, ţe léčba bude úspěšná.
61
6 OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ
V bakalářské práci jsem se zabývala problematikou opakovaných zánětŧ močových cest u ţen. Celkem bylo osloveno 80 respondentek, které se účastnily dotazníkového šetření. V práci jsem si stanovila jeden hlavní cíl, tím bylo zjistit příčinu recidiv zánětu močových cest v závislosti na dodrţování preventivních opatření a zpŧsobu léčby. Dále jsem si stanovila další čtyři cíle a na ně navazujících osm očekávaných výsledkŧ.
Cíl č. 1: Zjistit frekvenci výskytu zánětu močových cest u respondentek rŧzných věkových skupin. Tento cíl se mi podařilo splnit.
Očekávaný výsledek č. 1: Domnívám se, ţe více neţ 25 % respondentek v kaţdé věkové skupině uvede, opakování zánětu močových cest dvakrát za rok. Dle poloţky č. 5 je patrné, ţe se nejčastěji zánět močových cest u respondentek opakuje dvakrát do roka (39 %). Třikrát aţ čtyřikrát za rok se zánět močových cest opakuje u 34 % respondentek. Jedenkrát ročně se opakuje u 19 % respondentek. Nejméně ţen zvolilo odpověď, ţe se zánět močových cest opakuje více neţ čtyřikrát za rok (8 %). Na základě tohoto zjištění byla očekávaný výsledek č. 1, byl potvrzen.
Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, ţe více neţ 25 % respondentek uvede, ţe se záněty močových cest opakují v časovém rozmezí od 13 měsícŧ do 5 let. Poloţka č. 4 tento očekávaný výsledek zjišťovala. Z výsledkŧ je jisté, ţe se záněty močových cest u ţen opakují nejvíce v rozmezí od 13 měsícŧ do 5 let (50 %). V rozmezí od 6-10 let uvedlo 22 % respondentek. Více neţ 11 let se léčí na záněty močových cest 18 % respondentek. Nejméně respondentek se léčí na záněty močových cest do 12 měsícŧ (10 %). Na základě tohoto zjištění byl očekávaný výsledek č. 2 potvrzen.
62
Cíl č. 2: Zjistit příčinu zánětu močových cest uváděnou respondentkami. Tento cíl jsem zjišťovala za pomoci poloţek č. 7, 8, 9 a 10. Zjišťovala jsem, zda jsou si vědomy příčiny vzniku zánětu močových cest. Dále byla poloţena vědomostní otázka, aby respondentky uvedly tři zevní příčiny vzniku zánětu. Na tyto tři příčiny jsem se dotazovala z toho dŧvodu, ţe při vzniku jde zejména o souhru několika faktorŧ, které zapříčiní vznik onemocnění. V poloţce č. 9 a 10 zjišťuji to, zda se respondentky nebo někdo z jejich rodiny léčí s onemocněním, která jsou predispoziční pro vznik zánětu močových cest. Tento cíl se podařilo splnit. Očekávaný výsledek č. 3: Očekávám, ţe 25 % a více respondentek správně uvede alespoň 3 hlavní zevní příčiny vzniku zánětu močových cest. Tři zevní příčiny vzniku zánětu močových cest uvedlo 55 % respondentek. Dvě zevní příčiny uvedlo 26 % respondentek a jednu zevní příčinu napsalo 10 % respondentek. Ani jednu příčinu neznalo 9 % respondentek. Dle výsledkŧ byl očekávaný výsledek č. 3 potvrzen. Očekávaný výsledek č. 4: Domnívám se, ţe 25 % respondentek a méně budou léčeny na onemocnění, které mají souvislost s vyšším výskytem opakovaných zánětŧ močových cest. Z výsledkŧ dotazníkového šetření je jisté, ţe s onemocněním, které souvisí s vyšším výskytem opakovaných zánětŧ močových cest, se léčí pouze 18 % respondentek. Největší zastoupení má v tomto případě onemocnění ledvin (43 %), dále diabetes mellitus (36 %). Jako poslední jsou onemocnění s poruchou imunity (21 %). Na základě tohoto zjištění, byl očekávaný výsledek č. 4 potvrzen. Cíl č. 3: Definovat preventivní opatření respondentek v prevenci zánětŧ močových cest. Ke zjištění preventivních zásad slouţily v dotazníku poloţky č. 11, 12 a 13. Tento cíl se na základě znalostí preventivních opatření podařilo splnit. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentek vyjmenuje alespoň pět preventivních opatření. Pět preventivních zásad napsalo 53 % respondentek. Čtyři preventivní opatření uvedlo 15 % respondentek. Tři preventivní zásady uvedlo 14 % respondentek. Dvě preventivní opatření napsalo 9 % respondentek a pouze jedno opatření uvedla 3 % dotazovaných. Ţádné z preventivních opatření neuvedlo 8 % respondentek. Očekávaný výsledek č. 5 byl potvrzen.
63
Očekávaný výsledek č. 6: Domnívám se, ţe 25 % a více respondentek bude o preventivních opatřeních nejčastěji informována od zdravotnického personálu. Od zdravotnického personálu bylo informováno celkem 53 % respondentek. Dalších 15 % dotazovaných informace získala od příbuzných a přátel, které nemají zdravotnické vzdělání. Z odborné literatury získalo vědomosti 15 % respondentek. Z internetu nabylo informace 15 % dotazovaných. Dle výsledkŧ byl očekávaný výsledek č. 6 potvrzen. Cíl č. 4: Zjistit léčebné metody, které k léčbě respondentky nejčastěji vyuţívají nebo je upřednostňují. Na základě poloţek č. 16, 17 a 18 jsem zjišťovala, jakou terapii pacientkám předepisuje lékař a jaká je pro ně nejúčinnější. Cíl č. 4 se mi podařilo splnit. Očekávaný výsledek č. 7: Očekávám, ţe více neţ 50 % respondentek dává přednost antibiotické terapii před alternativní léčbou. Antibiotickou terapii jako nejúčinnější uvedlo 55 % respondentek. Bylinnou terapii preferuje 21 % respondentek. Alternativní metody léčby upřednostňuje 23 % respondentek. Dvě procenta dotazovaných uvedlo jako odpověď jiné. Tyto respondentky uvedly, ţe preferují léčbu autovakcínou. Na základě výsledkŧ byl očekávaný výsledek č. 7 potvrzen. Očekávaný výsledek č. 8: Předpokládám, ţe více neţ 25 % respondentek bude v alternativní léčbě zánětŧ močových cest nejčastěji vyuţívat zábalŧ a teplých obkladŧ. Ţen, které v dotazníkovém šetření uvedly, ţe vyuţívají k léčbě alternativní metody, bylo 27. Z nich 52 % vyuţívá teplých zábalŧ a obkladŧ. Koupele vyuţívá 22 % oslovených ţen. Masáţe vyuţívá 15 % respondentek. Dle těchto výsledkŧ byl očekávaný výsledek č. 8 potvrzen.
64
7 NÁVRH NA ŘEŠENÍ NEDOSTATKŮ
Bakalářská práce je zaměřena na opakované záněty močových cest, které patří k celosvětovému problému ţen. Dle výsledkŧ šetření je patrné, ţe nejvíce se na záněty močových cest léčí ţeny ve věku od 15-25 let. Domnívám se, ţe by bylo vhodné tuto kategorii ţen lépe informovat o moţnostech vzniku zánětu močových cest. Navrhuji, aby byly dívky seznámeny s tímto onemocněním jiţ od dětského lékaře a znaly zásady preventivního chování. Respondentky si nebyly zcela určitě jisty příčinou, která u nich zpŧsobila zánět močových cest. V tomto případě bych doporučila, aby se ţeny lépe informovaly od svých lékařŧ a aby věděly, které moţné zevní příčiny tyto záněty zpŧsobují. Vědomosti respondentek o preventivních opatřeních zánětu močových cest byly vyhovující. Dvacet osm respondentek ovšem udávalo, ţe tato opatření dodrţují pouze v případě nedávno prodělaného zánětu močových cest. Proto bych doporučila, aby ţeny byly od zdravotnického personálu lépe motivovány k dodrţování těchto opatření. Měly by si být vědomy toho, jak dŧleţité je dodrţování preventivního reţimu. Navrhuji také, aby v čekárnách urologa a praktického lékaře měly ţeny k dispozici letáky, které obsahují informace o preventivních opatřeních. Dle šetření mnoho respondentek dostává informace od příbuzných a přátel a také z internetu. Tyto informace ovšem nemusí být dŧvěryhodné. Za další nedostatek povaţuji to, ţe mnoho ţen navštíví lékaře aţ ve chvíli, kdy mají velké obtíţe. Na základě tohoto faktu je moţné, ţe respondentky navštěvují lékaře jiţ při vzniku komplikovaného zánětu močových cest. Tím pádem se stává léčba sloţitější a je zde vyšší riziko recidivity onemocnění. Proto navrhuji, aby byly respondentky lépe informovány o moţném vzniku komplikací, ze strany zdravotnického personálu. Je moţné se domnívat, ţe respondentky návštěvu lékaře odkládají z dŧvodu studu, protoţe se jedná o intimní záleţitost. Pokládám za vhodné, aby vyšetření probíhalo za podmínek, které respektují intimitu pacienta. Je velice dŧleţité vytvořit dobrý vztah mezi pacientem a zdravotnickým personálem a motivovat pacienta ke spolupráci.
65
ZÁVĚR
Bakalářská práce Opakované záněty močových cest u žen byla zaměřena na to, z jakého dŧvodu dochází k recidivám tohoto onemocnění. Teoretická část se zabývá zejména etiologií, dále klinickými příznaky a moţnostmi léčby tohoto onemocnění. Součástí teoretického východiska byla také část zabývající se preventivními zásadami. Dále byla uváděna incidence zánětu močových cest, která prokazuje, ţe se tato problematika týká mnoha ţen. A to nejen v ČR, ale i ve světě. V empirické části, za pomoci dotazníkového šetření bylo zhodnoceno, jak často se záněty močových cest opakují a zejména jaké faktory mají na recidivách velký podíl. Bylo zjišťováno, zda respondentky znají příčiny vzniku zánětu močových cest, a jak jsou seznámeny s preventivními zásadami. V neposlední řadě je zde zjišťováno, jaká je nejčastěji doporučovaná léčba zánětŧ močových cest. Práce se zaměřuje na to, zda ţeny vyuţívají i jiných terapeutických metod. Z výsledkŧ šetření je patrné, ţe tyto záněty se velice často opakují a má na tom podíl jak přístup pacientek, tak přístup zdravotnického personálu. Pomocí tohoto dotazníkového šetření byla zjišťována data, která potvrzují nebo vyvracejí očekávané výsledky. Bylo zpracováno celkem 80 dotazníkŧ. Většina respondentek uváděla, ţe se záněty močových cest opakují dvakrát za rok. Bylo také zjišťováno, v jakém časovém rozmezí se respondentky léčí pro opakované záněty močových cest. Respondentky nejčastěji volily odpověď, ţe se léčí v rozmezí od 13 měsícŧ do 5 let. Dle tohoto zjištění je patrné, ţe záněty močových cest jsou dlouhodobým problémem ţen. Dle šetření bylo vyhodnocováno, jaké mají respondentky znalosti o zevních příčinách vzniku zánětu močových cest. Bylo překvapivé, ţe tři zevní příčiny zánětu močových cest, napsala pouze polovina z nich. Znalosti preventivních opatření byly uspokojivé. Více neţ polovina respondentek znala pět preventivních opatření. Potvrdilo se i to, ţe více neţ 50 % respondentek bylo informováno o preventivních opatřeních od zdravotnických pracovníkŧ. Nejčastěji vyuţívanou metodou k léčbě zánětŧ močových cest byla jednoznačně léčba antibiotická. To také potvrzuje, ţe většina respondentek navštěvuje lékaře při 66
propuknutí zánětu močových cest. Alternativní metody léčby byly jako druhé nejčastěji uváděné. Z těchto metod nejvíce ţen vyuţívá teplé zábaly a obklady. Jestliţe bych mohla navrhnout téma k dalšímu zkoumání problematiky zánětŧ močových cest, pak si myslím, ţe by bylo zajímavé se věnovat kvalitě ţivota pacientek s opakovanými záněty močových cest. V rámci práce byly stanoveny cíle, které byly splněny a očekávané výsledky, které byly potvrzeny. Očekávaný výsledek č. 1-Domnívám se, že více než 25 % respondentek v každé věkové skupině uvede, že se zánět močových cest opakoval dvakrát za rok. Tento očekávaný výsledek byl potvrzen. Očekávaný výsledek č. 2- Předpokládám, že více než 25 % respondentek uvede, že se záněty močových cest opakují v časovém rozmezí od 13 měsíců do 5 let. Očekávaný výsledek byl potvrzen. Očekávaný výsledek č. 3- Očekávám, že více než 25 % respondentek správně uvede alespoň 3 hlavní zevní příčiny vzniku zánětu močových cest. Tento očekávaný výsledek byl potvrzen.
Očekávaný výsledek č. 4- Domnívám se, že 25 % a méně respondentek budou léčeny na onemocnění, které mají souvislost s vyšším výskytem opakovaných zánětů močových cest. Tento očekávaný výsledek byl ověřen.
Očekávaný výsledek č. 5-Předpokládám, že více než 50 % respondentek vyjmenuje alespoň 5 preventivních opatření u zánětu močových cest. Tento očekávaný výsledek byl prokázán. Očekávaný výsledek č. 6-Domnívám se, že více než 25 % respondentek bude o preventivních opatřeních informována od zdravotnického personálu. Tento očekávaný výsledek byl ověřen na základě výsledkŧ šetření.
67
Očekávaný výsledek č. 7-Očekávám, že více než 50 % respondentek dává přednost antibiotické terapii před bylinnou a alternativní léčbou. Tento očekávaný výsledek byl prokázán. Očekávaný výsledek č. 8-. Předpokládám, že více než 25 % respondentek bude v alternativní léčbě zánětů močových cest nejčastěji využívat zábalů a teplých obkladů. Tento očekávaný výsledek byl ověřen.
Na závěr své práce bych chtěla dodat, ţe doufám, ţe má práce bude prospěšná pro všechny ţeny léčící se na opakované záněty močových cest. A bude motivací ke spolupráci mezi zdravotníky a pacienty, v problematice recidiv zánětŧ močových cest.
68
ANOTACE
Jméno a příjmení autora:
Adéla Myslivcová
Instituce:
Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství
Název práce:
Opakované záněty močových cest u ţen
Vedoucí práce:
Mgr. Hana Pinkavová
Počet stran:
97
Počet příloh:
7
Rok obhajoby:
2011
Klíčová slova:
Záněty močových cest Recidivy Preventivní opatření Léčba zánětŧ močových cest
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku opakovaných zánětŧ močových cest u ţen. Teoretická část je vypracována z dostupných teoretických i praktických poznatkŧ, které se týkají problematiky zánětŧ močových cest. Praktická část je zaměřena zejména na zjišťování časových aspektŧ recidiv, znalostí v oblasti příčin vzniku zánětu a preventivních opatření. Dalším bodem zkoumání je léčba opakovaných zánětŧ močových cest. Práce klade dŧraz zejména na moţnosti ovlivnění častých recidiv tohoto onemocnění.
69
ANNOTATION
Surname and first name:
Adéla Myslivcová
Institution:
Masaryk University, Faculty of medicine Department of Nursing
Title of the work:
Frequently inflammation of urinary tract in woman
Supervisior of the work:
Mgr. Hana Pinkavová
Number of pages:
97
Number of enclosures:
7
Year of defense:
2011
Key words:
Inflammation of the urinary tract Relaps Preventive measures Therapy
This work is focused on recurrent urinary tract in women. The theoretical part is drawn from the available theoretical and practical knowledge related to urinary tract problems. The practical part is focused on identifying aspects of the recurrence time, knowledge of the causes of inflammation and preventive measures. Another point of investigation is the treatment of recurrent urinary tract. We put particular emphasis on the possibility of influencing the frequent recurrence of the disease.
70
SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ
-
ROKYTA, R., a kolektiv, Fyziologie pro bakalářská studia v medicíně,
přírodovědných a tělovýchovných oborech. 1. vyd. Praha: IVS, 2000. 428 s. ISBN: 80-85866-45-5 -
DVOŘÁČEK, J., Obecná a speciální urologie. Praha: Karolinum ,1999. 238 s.
ISBN: 80-7124-745-3 - STŘÍTESKÝ, J., Patologie. Olomouc: Epava, 2001. 338 s. ISBN: 80-86297-06-3 - KAWACIUK, I., Urologie. Praha: Galén, 2009. 531 s. ISBN: 978-80-7262-627-7 -TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku. Praha: Grada Publishing a.s., 2004. 252 s. ISBN:80-247-0566-4 - DVOŘÁČEK, J., Urologie pro praktické lékaře. Praha: ISV, 2000. 316 s. ISBN: 80-85-866-52-8 - MIKŠOVÁ, Z., FROŇKOVÁ, M., ZAJÍČKOVÁ, M., Kapitoly z ošetřovatelské péče II. díl. Praha: Grada Publishing a.s., 2006. 167 s. ISBN: 80-247-1442-6 - ZÁMEČNÍK, L., Prevence a léčba močových cest. Praha: Mladá fronta a.s., 2009. 95 s. ISBN: 978-80-204-1941-5 - PODHAJSKÁ, E., Močový systém, ledviny a byliny. Pacientské listy. Praha: Mladá fronta a.s., 2010. ISSN: 1214-7664., roč. 59, č. 2, 28-29s. - PETERS, D., Domácí lékař-průvodce zdravím pro celou rodinu. Praha: Ikar, 2007. 517 s. , ISBN: 978-80-249-0842-7 - HALLSOVÁ, F., Aromaterapie od A-Z, Praha: Metafora, 2007. 400 s. ISBN: 978-80-7359-086-4 - BANKHOFER, H., Od angíny po žlučník, 999 praktických a nekonvenčních rad pro zdraví. Brno: Sazba studio, 1988. 155 s. ISBN: 80-7173-741-0
71
- ZÁMEČNÍK, L., Prevence a léčba onemocnění močových cest. 1.vyd. Praha: Mladá fronta a.s., 2009. 96 s. ISBN: 978-80 -204-1941-5 -TEPLAN, V., MENGEROVÁ O., Dieta a nutriční opatření u chorob ledvin a močových cest. Praha: Mladá fronta a.s., 2010. 352 s. ISBN: 978-80-204-2208 -MACKŦ, F., MACKŦ, J., Gynekologové ženám. Praha: Grada Publishing a.s., 1996. 261 s. ISBN: 80-7169-323-5 -TANAGHO, E.,Mc ANINCH, J., Smith´s general urology. New York: Lange mediacal books, 2004. 773 s. ISBN: 0071396489 -TESAŘ, V., Nefrologie. 1.vyd. Praha: Galén, 2003. 127s. ISBN: 80-1262-209-9 -KLENER, P. a kol., Vnitřní lékařství II. 1.vyd. Praha: Informatorium, 2001. 225 s. ISBN 80-86073-76-9 -McKENNA, J., Alternativy k antibiotikům, Částlice: Medica, 2001. 175 s. ISBN: 80-85936-36-9 -KOHLÍČEK, J., Jak čelit nemocem cest močových. Praha: Grada Avicenum, 1994. 120 s. ISBN 80-7169-033-3. -JUŘENÍKOVÁ, P., Edukace v práci sestry,
Elektronické zdroje: - MATOUŠKOVÁ, M., HANUŠ, M., Uroinfekce dolních močových cest u kojících žen.[online]. Dostupné z:http://www.zdravotnickenoviny.cz/scripts/detail.php?id=413032 [cit. 2010-11-12] -BELEJOVÁ, M., Léčba urologických infekcí [online]. Dostupné z: http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2008/05/09.pdf [cit. 2010-12-12] - KLEMENC, L., ZACHOVAL, R., Infekce močového ústrojí u žen. [online]. Dostupné:http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/10/11.pdf [cit. 2010-12-12]
72
- ZAHRADNÍČEK, O., Mikrobiologie a imunologie pro ošetřovatelství. Skripta pro bakalářské obory směru ošetřovatelství, téma č. 8- Močové infekce, 106s. [online]Dostupné:https://is.muni.cz/auth/dok/rfmgr.pl?fakulta=1411;obdobi=4504;ko d=BSKM021p;furl=%2Fel%2F1411%2Fjaro2009%2FBSKM021p%2Fum%2F7405 903%2F;info= [citováno 12-03-2010] - BOŘIL, P., Laboratorní příručka. [online] . Dostupné z: http://www.medicentrum.cz/downloads/laboratorni-prirucka.pdf [cit.2010-12-11] -BARTONÍČKOVÁ,K., Infekce dolních močových cest, [online]. str. 2 Dostupné z : http://www.cls.cz/dokumenty2/os/r158.rtf .[cit.2010-10-12] -Brusnice brusinka (Vaccinium vitis). [online]. Dostupné z: http://www.vls.cz/default.asp?ids=1761&idc=2229&lang=cz [cit.02-10-2011] - Močový systém.[online] Dostupné z: http://www.health.com/health/library/mdp/0,,ug3110,00.html [cit. 02-11-2011]
73
SEZNAM ZKRATEK
Srov. - srovnání IMC- infekce močových cest USA- United States of America apod.- a podobně TBC- tuberkulóza g/cm3- kilogram na centimetr krychlový ATB- antibiotika CRP – C reaktivní protein č.- číslo cit.- citováno ČR- Česká republika
74
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
Tabulka č. 1: Věk respondentek Tabulka č. 2: Dosaţené vzdělání respondentek Tabulka č. 3: Zaměstnání respondentek Tabulka č. 4: Délka trvání opakovaných zánětů močových cest Tabulka č. 5: Počet recidiv zánětu močových cest během roku Tabulka č. 6: Opakování zánětu močových cest od předešlého Tabulka č. 7: Znalost příčiny zánětu močových cest Tabulka č. 8: Nejčastěji uváděné odpovědi na příčiny vzniku zánětu močových cest Tabulka č. 9: Vědomost moţných zevních příčin zánětu močových cest Tabulka č. 10: Onemocnění v rodině Tabulka č. 11: Onemocnění- pacient Tabulka č. 12: Druh onemocnění Tabulka č. 13: Preventivní opatření Tabulka č. 14: Znalost správných preventivních opatření Tabulka č. 15: Dodrţování preventivních opatření Tabulka č. 16: Informovanost respondentek Tabulka č. 17: Návštěvnost lékaře Tabulka č. 18: Nejčastější příznaky Tabulka č. 19: Doporučená terapie Tabulka č. 20: Nejúčinnější terapie Tabulka č. 21: Metody alternativní léčby Tabulka č. 22: Výskyt zánětů močových cest u ţen v USA
75
Graf č. 1: Věk respondentek Graf č. 2: Délka trvání opakovaných zánětů močových cest Graf č. 3: Počet recidiv zánětu močových cest během jednoho roku Graf č. 4: Opakování zánětu močových cest od předešlého Graf č. 5: Znalost příčiny zánětu močových cest Graf č. 6: Nejčastěji uváděné odpovědi na příčiny vzniku zánětu močových cest Graf č. 7: Vědomost zevních příčin vzniku zánětu močových cest Graf č. 8: Onemocnění v rodině Graf č. 9: Preventivní opatření Graf č. 10: Znalost správných preventivních zásad Graf č. 11: Informovanost respondentek Graf č. 12: Návštěva lékaře Graf č. 13: Nejčastější příznaky Graf č. 14: Nejúčinnější terapie Graf č. 15: Metody alternativní léčby
76
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Močový systém Příloha č. 2: Výskyt zánětů močových cest u ţen v USA Příloha č. 3: Ošetřovatelská anamnéza u pacientky s opakovanými záněty močových cest Příloha č. 4: Zobrazovací metody Příloha č. 5: Základní antibiotické spektrum Příloha č. 6: Dotazník Příloha č. 7: Souhlas náměstka ošetřovatelské péče v nemocnici Havlíčkův Brod
77
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 Brusnice brusinka (Vaccinium vitis)
78
Příloha č. 1: Močový systém
(http://www.health.com/health/library/mdp/0,,ug3110,00.html)
79
Příloha č. 2: Výskyt zánětů močových cest u ţen v USA
Tabulka č. 22:Výskyt zánětu močových cest u ţen (USA) 85
Věk
Incidence
Příčina vzniku zánětu
< 1 roku
0,7 %
anatomické abnormality močových cest
1-5 let
4,5 %
anatomické abnormality močových cest
6-15
4,5 %
funkční genitoureterální abnormality
16-35 let
20 %
sexuální styk, operace malé pánve
36- 64 let
35 %
gynekologické operace, prolapsy močového měchýře, katetrizace, sexuální styk
>65 let
40%
močová inkontinence, operace v oblasti malé pánve, katetrizace močových cest
85
Srov. TANAGHO, A. E.., McANINCH, W.,J., Smith´s General urology, str. 204
80
Příloha č. 3: Ošetřovatelská anamnéza u pacientky s opakovanými záněty močových cest Zhodnocení dle „Modelu fungujícího zdraví“.
1. VNÍMÁNÍ ZDRAVÍ- SNAHA UDRŢET ZDRAVÍ Pacientka udává, ţe v poslední době má časté zdravotní potíţe. Opakované záněty močových cest se střídají s gynekologickými záněty. Tyto problémy se nyní opakují za poslední rok a pŧl. Pro udrţení dobré úrovně zdraví pacientka udává, ţe se snaţí správně stravovat, nekouří a alespoň jedenkrát za týden chodí cvičit. Pacientka uţívá hormonální antikoncepci (2 roky), bez potíţí. Alkohol pije příleţitostně a to pouze pivo nebo víno. Drogy ani jiné závislosti neudává. Pacientka chodí kaţdý rok na preventivní prohlídky k praktickému lékaři a ke gynekologovi. Kvŧli gynekologickým obtíţím v minulém roce navštívila gynekologa třikrát, kde jí byla zjištěna kvasinková infekce. Tyto záněty byly léčeny Canestenem. Naposledy tento zánět proběhl před dvěma měsíci. Nyní obtíţe nemá. Z dŧvodu opakovaných zánětŧ močových cest, které se v letošním roce opakovaly čtyřikrát, navštěvovala urologa. Při kaţdém propuknutí zánětu jí lékař předepsal antibiotika a doporučil klidný reţim. Léčba byla vţdy úspěšná, ale po několika měsících se zánět opakoval. Pacientka udává, ţe zejména po návštěvě bazénu nebo po pohlavním styku. Od svého lékaře byla poučena o preventivních opatřeních, které nyní dodrţuje. Zánět močových cest měla naposledy před 4 měsíci. „Úroveň svého zdraví nehodnotím příliš kladně, často kvŧli potíţím, které jsem uvedla, nemohu realizovat své plány“.
81
2. VÝŢIVA- METABOLISMUS Pacientka udává, ţe se snaţí stravovat zdravě a plnohodnotně. Ráno k snídani má nejraději kukuřičné lupínky s mlékem a neţ jde do práce, vypije alespoň jeden hrnek čaje. V práci se stravuje v zaměstnanecké jídelně, kde si mohou zvolit jídlo dle vlastního výběru. Nejraději má pacientka maso a k tomu nějakou přílohu. Alespoň jednou za 14 dní se snaţí jíst ryby. Pacientka se vyhýbá sladkým jídlŧm, protoţe jsou hlavní příčinou vzniku gynekologických zánětŧ. Za den pacientka vypije okolo 2 litrŧ tekutin. Pije neslazenou vodu a denně si dopřeje dvě neslazené kávy. Při probíhajícím zánětu močových cest pije urologický čaj. Pacientka je přiměřené výšky a váhy (BMI-21). Za poslední rok nedošlo ke změně váhy. Pacientka nemá ţádné problémy s příjmem potravy, chuť k jídlu je dobrá. Ţádnou dietu nedrţí, pouze se vyhýbá sladkým jídlŧm. Kŧţe je hydratovaná, bez poranění. Chrup je sanován, dvakrát do roka chodí na preventivní prohlídky ke svému stomatologovi.
3. VYLUČOVÁNÍ Pokud u pacientky právě neprobíhá zánět močových cest, nemá potíţe s močením. „Zánět se u mě projeví tak, ţe najednou ucítím příšernou bolest v podbřišku. Poté mám silné nutkání na močení s pocitem, ţe aţ se vymočím, bolest zmizí. Při močení cítím pálení, i kdyţ se mi zdálo, ţe jsem měla plný močový měchýř, moči vymočím velmi málo. Po vymočení bolest přetrvává, kdyţ uţ jdu na záchod poněkolikáté moč je jiţ červená, jak se do ní dostává krev. Během dne jdu na záchod třeba i desetkrát za hodinu. Kdyţ mě to takhle přepadne dost často mě i bolí hlava“. Na stolici pacientka chodí pravidelně jedenkrát denně, projímadla neuţívá. Krev ani jiné příměsi ve stolici nemá. Pacientka se příliš nepotí, pouze při sportu nebo psychické zátěţi.
82
4. AKTIVITA – CVIČENÍ Pacientka udává, ţe od dětství ráda sportuje. Mezi oblíbené sporty patří aerobic, na který chodí jedenkrát týdně, v létě jezdí ráda na kole a v zimě na lyţe. Dříve chodila také plavat, nyní bohuţel chodit nemŧţe, protoţe se poté u ní často objeví zánět močových cest. Volný čas pacientka ráda tráví s přáteli nebo čte. Ráda také cestuje, nejraději má aktivní formu dovolené. 5. SPÁNEK – ODPOČINEK Pacientka se nyní cítí odpočatá a připravená k zvládání běţných denních činností. Pacientka udává, ţe nemá ţádné problémy se spaním. Spí asi 7 hodin denně. Přes týden na odpočinek příliš času nemá. O víkendu odpočívá alespoň 2 hodiny denně při četbě knihy.
6. VNÍMÁNÍ – POZNÁVÁNÍ Pacientka nemá problémy se sluchem ani zrakem. Pacientka neudává, ţe by za poslední dobu měla nějaké potíţe s pamětí nebo schopností rozhodovat se. Mezi nepříjemné pocity pacientka řadí zejména bolest. Při bolestech uţívá analgetika. 7. SEBEPOJETÍ – SEBEÚCTA Pacientka udává, ţe se nyní cítí dobře a je se sebou spokojena. Jediné co ji trápí, vzhledem k opakovaným zánětŧm močových cest je to, ţe nemŧţe chodit plavat do bazénu nebo v létě jet s přáteli na vodu. Pacientka věří, ţe kdyţ dlouhodobě omezí tyto aktivity, nebude uţ trpět na záněty. Jiné problémy, které by jí zneklidňovali, neudává. Udává, ţe je psychicky vyrovnaná.
83
8. ROLE – MEZILIDSKÉ VZTAHY Pacientka bydlí se třemi přáteli v panelovém bytě. O víkendech jezdí domŧ k rodině, kterou má v jiném městě. Udává, ţe v dětství na ni byly kladeny velké nároky, v 5. třídě šla studovat na gymnázium, protoţe to chtěli rodiče. Zpětně ale udává, ţe je nyní ráda, ţe tomu tak bylo a ţe rodičŧm záleţelo na tom, aby měla dobré vzdělání. Vystudovala dvě vysoké školy a nyní má zaměstnání, které ji baví. Pokud má pacientka problémy, nejraději se svěřuje své sestře, se kterou si velmi rozumí. Pacientka se necítí být osamělá.
9. SEXUALITA – REPRODUKČNÍ SCHOPNOST Pacientka uţívá antikoncepci (2 roky), ţádné problémy s uţíváním nemá. Menstruaci má od šestnácti let, pravidelnou. Před uţíváním antikoncepce měla při menstruaci velké bolesti, nyní udává zlepšení. Pouţívá zásadně menstruační vloţky a k intimní hygieně vlhčené ubrousky. Pacientka je bezdětná. Má přítele.
10. STRES, ZÁTĚŢOVÉ SITUACE – JEJICH ZVLÁDÁNÍ Za poslední rok pacientka udává jako jediný stres opakované gynekologické a urologické záněty. „Tyto problémy mě obtěţují, protoţe jsou opakované a pořád se vracejí. Je to pro mě velice nepříjemné, protoţe se necítím dobře a jsem často podráţděná“. Před dvěma lety nastoupila do nové práce a změnila bydliště, coţ byl také stres, ale udává, ţe to zvládla dobře. Při jakémkoliv ţivotním problému se snaţí situaci řešit rychle a efektivně. Často jí při řešení problémŧ pomáhají rodiče.
11. VÍRA, PŘESVĚDČENÍ – ŢIVOTNÍ HODNOTY Pacientka je nevěřící, v její rodině je věřící pouze babička. Pacientka udává, ţe má hodně plánŧ do budoucna a to zejména cestování a plány v oblasti vzdělávání. „ Je dŧleţité mít pořád nějaké plány, člověk se pak má na co těšit“.
84
12. JINÉ Jiné informace jiţ pacientka neudává.
85
Příloha č. 4: Zobrazovací metody
Rentgenová vyšetření Široká paleta rentgenologických vyšetření je jednou z nejdŧleţitějších součástí diagnostiky onemocnění urogenitálního systému. Nativní nefrogram Prostý snímek ledvin a močových cest, který se provádí vestoje, vleţe nebo vleţe na boku. Intravenózní vylučovací urografie Základní kontrastní metoda vyšetření uropoetického traktu. Dříve velmi často vyuţívaná diagnostická metoda, dnes se jiţ uţívá méně.
K provedení tohoto
vyšetření se uţívá kontrastní látky, která se aplikuje nitroţilně. Po mikci je zde moţnost sledovat vyprázdnění močového měchýře, popřípadě zjistit přítomnost rezidua v močovém měchýři. Velmi dŧleţité je zde sledovat moţnost alergické reakce, je nutné se tázat pacientŧ, zda netrpí onemocněním jater, kardiální dekompenzací, renální insuficiencí nebo diabetem. U ţen ve fertilním věku je nutné se dotazovat na případnou graviditu. Instrumentální kontrastní vyšetření Mezi instrumentální vyšetření, kterým se vyšetřuje močová trubice a oblast močového měchýře se nazývá retrográdní uretrocystografie. Toto vyšetření se uţívá zejména u strikur nebo zranění močové trubice. 86
86
Srov. KAWACIUK, I., Urologie, str. 31-34
86
Angiografie Je rentgenová vyšetřovací metoda, která se řadí mezi invazivní metody, které vyţadují přísný aseptický přístup. Angiografické vyšetření se provádí za pomoci rentgenové videokamery. Příprava k vyšetření: rentgenové vyšetření, které je spojeno s podáním kontrastní látky, je vylučováno ledvinami a umoţňuje tím lepší zobrazení močových cest. Pacient před tímto vyšetřením od 22 hodin nepřijímá potravu, tekutiny a zakazuje se kouření. Před podáním kontrastní látky se podává 2-3 hodiny před vyšetřením 2 tbl. Dithiadenu, z dŧvodu prevence vzniku alergické reakce. Kaţdé rentgenologické vyšetření vyţaduje sundání šperkŧ a dotázání se pacientek na případnou graviditu. 87
Výpočetní zobrazovací metody Ultrasonografie (USG) Je to invazivní vyšetření, které vyuţívá vysokofrekvenční ultrazvukové vlny k zobrazení anatomických struktur. Výhodou této metody je neinvazivnost, dostupnost, jednoduchost provedení a zejména je bez rizika radiace. Tato metoda je většinou první volbou v diagnostice onemocnění močových cest. Příprava k vyšetření: je dŧleţité, aby byl pacient hydratovaný a měl vyprázdněný močový měchýř. 88 Výpočetní tomografie (CT) Rentgenové vyšetření, které se indikuje především u nemocných s nejasným ultrasonografickým nálezem. Nevýhodou tohoto vyšetření je zejména velké zatíţení radiací. Vyšetření mŧţe být nativní nebo s kontrastní látkou, která se podává nitroţilně. Příprava k vyšetření je stejná jako u rentgenologického vyšetření.
87 88
Srov. TEPLAN, V., Praktická nefrologie, str. 15-45. Srov. Tamtéţ, str. 46.
87
Magnetická rezonance (MR) Má téměř stejné radiační spektrum jaké CT. Magnetická rezonance se při onemocnění močových cest a zejména ledvin pouţívá čím dál častěji. A to zejména pro svŧj velmi dobrý zobrazovací efekt.89 Příprava pacienta: nejdŧleţitější je v případě tohoto vyšetření dotazovat se na přítomnost kovových materiálŧ v těle (svorky, endoprotézy, peacemaker). Další kontraindikací je klaustrofobie. Radionuklidové vyšetřovací metody Za pomoci scintilační kamery je moţnost získat funkční obraz ledvin a vývodných cest močových. Dynamická scintigrafie Tato vyšetřovací metoda se provádí u pacientŧ v poloze na zádech a je schopna podat lékaři velké mnoţství informací o funkčnosti ledvin, odtoku moče, vrozených vývojových vadách a v neposlední řadě také o infekcích močových cest. Statická scintigrafie Za pomoci radiofarmaka je moţnost sledovat sníţenou aktivitu nebo výpadek funkce ledvin v místech patologického procesu. Nejčastěji se při tomto vyšetření diagnostikuje renální jizvení, akutní pyelonefritidy, anatomické abnormality a vezikoureterální reflex. Mikční radionuklidová cystografie Tato metoda se v dnešní době nevyuţívá příliš často. Představuje doplňující techniku k rentgenové cystografii a náročnějším instrumentálním postupŧm. Příprava k vyšetření: spočívá především v dostatečné hydrataci.90
89
Srov. HALAŠKA, I., Urogynekologie, str. 61. Srov. LANG, O., Radionuklidové vyšetřovací metody v urologii [online], Dostupné z: http://www.urologieprostudenty.cz/uploads/pdf/radionuklidove-vysetrovaci-metody-vurologii.pdf [citováno2011-04-03] 90
88
Před vyšetřením se doporučuje vypít alespoň pŧl litru tekutin a těsně před vyšetřením se pacient vymočí.
Po vlastním vyšetření se doporučuje více pít a
zejména často močit (redukce radiační zátěţe močového měchýře).91
Endoskopické metody Cystoskopie Endoskopické vyšetření urogenitálního systému, umoţňující přímé prohlédnutí močové trubice a oblast močového měchýře. Vzhledem k velkému riziku zanesení infekce do močových cest se musí dodrţovat přísné aseptické podmínky. Výhodou této metody není jen diagnostické, ale také terapeutické vyuţití. Příprava k vyšetření: provedení dŧkladné hygieny genitálu (oplach), aplikace premedikace a zajištění převozu na endoskopickou vyšetřovnu, při nutnosti celkové anestezie sundáme pacientovi šperky, hodinky a zubní protézu, osm hodin před výkonem pacientem nepřijímá nic per os. 92
91
Srov. LANG, O., Radionuklidové vyšetřovací metody v urologii [online], Dostupné z: http://www.urologieprostudenty.cz/uploads/pdf/radionuklidove-vysetrovaci-metody-vurologii.pdf [citováno 2011-04-03] 92 Srov. MIKŠOVÁ, Z., FROŇKOVÁ, M., a ZAJÍČKOVÁ, M., Kapitoly z ošetřovatelské péče II., str. 81-82
89
Příloha č. 5: Základní antibiotické spektrum Antibiotika, která se nejčastěji uţívají u zánětu močových cest. 1.
Aminopeniciliny
Citlivé kmeny: E. Coli, Proteus krabilis, Enteroccocus faecalis a viridující streptokoky. Příklad preparátu: Ampicilin, Amoxicilin 2.
Ureidopeniciliny
Citlivé kmeny: E. Coli, Proteus mirabilis, Enterococcus faecalis, Pseudomonas aeruginosa, viridující streptokoky, enterokoky Příklad preparátu: Azlocin, Piperacilin 3.
Cefalosporiny:
I. generace- citlivé kmeny: E. Coli, Klebsiella spp., Proteus krabilis, streptokoky, stafylokoky Příklad preparátu: Cefalotin, Cefalozin, Cefalexin II. generace- citlivé kmeny: stejné jako u cefalosporinŧ I. generace navíc s rozšiřujícím účinkem na některé enterobakterie Příklad preparátu: Cefuroxim, Cefoxitin, Cefprozil III. generace- citlivé kmeny: většina enterobakterií, Pseudomonas aeruginosa, Neisseria gonorrhoeae Příklad preparátu: Cefotaxim, Ceftazidim, Cefoperazon IV. generace- citlivé kmeny: širokospektré účinky na enterobakterie, Pseudomonas euriginosa, stafylokoky a streptokoky Příklad preparátu: Cefepim, Cefpirom93
93
Srov. TEPLAN, V. Infekce ledvin a močových cest v dospěléma dětském věku, str. 59-61
90
4.
Karbapenemy
Citlivé kmeny: Pseudomonas, aeruginosa, streptokoky, stafylokoky, enterobakterie Příklad preparátu: Mezopenem, Imipenem 5.
Kotrimoxazol
Citlivé kmeny: E. Coli, Proteus krabilis, Klebsiella spp., Stenotrophomonas maltophilia, stafylokoky a Enterobacter spp. 6.
Nitrofurantoin
Citlivé kmeny: E. Coli, Citrobacter spp., stafylokoky, enterokoky 7.
Tetracykliny
Citlivé kmeny: Chlamydia spp., Mycoplasma spp., Neisseria gonorrhoeae, E. Coli, enterobakterie Příklad preparátu: Doxycyklin 8.
Makrolidy
Citlivivé kmeny: Mycoplasma spp., Chlamydia spp., streptokoky, stafylokoky Příklady
preparátu:
Erytromycin,
Spiramycin,
Roxitromycin,
Azitromycin,
Klarytromycin 9.
Fluorochinolony
Citlivé kmeny: Pseudomonas aeruginosa, Neisseria gonorrhoeae, Mycoplasma spp, enterobakteri.94
94
Srov. TEPLAN, V., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, str. 59-61.
91
Příloha č. 6: Dotazník Milé dívky a ţeny, jmenuji se Adéla Myslivcová a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia ošetřovatelství na Masarykově univerzitě. Chtěla bych Vás tímto poţádat o vyplnění dotazníku k mé závěrečné práci, která se vztahuje k problematice opakovaných zánětů močových cest u ţen. Tímto Vás prosím o upřímné a co nejobjektivnější vyplnění tohoto dotazníku. Veškeré informace, které zde uvedete, budou anonymní. Ve většině otázek je moţné vybrat jen jednu správnou odpověď, pokud nebude uvedeno jinak. Předem děkuji za Váš čas a ochotu Adéla Myslivcová
1. Jaký je Váš věk? ………… 2. Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? a) b) c) d) e)
základní vyučen středoškolské vysokoškolské jiné………………………
3. Jaké je Vaše zaměstnání? a) b) c) d) e)
student pracující nezaměstnaný dŧchodce jiné…………....................
4. Jak dlouho se léčíte pro opakované záněty močových cest?……………………
92
5. Jak často se u Vás opakuje zánět močových cest během jednoho roku? a) b) c) d)
1x za rok 2x za rok 3-4x za rok více neţ 4x za rok
6. S jakým časovým odstupem se u Vás zánět močových cest opakoval od předešlého? a) b) c) d)
zánět se opakoval do 3 měsícŧ zánět se opakoval do 6 měsícŧ zánět se opakoval do 12 měsícŧ zánět se opakoval za 13 měsícŧ a více
7. Jste si vědoma příčiny, která u Vás vyvolala zánět močových cest? a) b) c) d)
zcela určitě spíše ano spíše ne ne
8. Uveďte, alespoň 3 moţné zevní příčiny, které dle Vašeho názoru způsobují zánět močových cest. (Zevní příčina je ta, která na Vás působí z okolí). a) ………………………….. b) ………………………….. c) …………………………..
9. Léčí se někdo z Vaší rodiny následujícím onemocněním? (Moţnost zvolit více odpovědí) a) b) c) d)
ledvinné onemocnění diabetes mellitus (cukrovka) poruchy imunity (HIV, roztroušená skleróza…) nikdo z mých blízkých netrpí ani jedním z uvedených onemocnění
93
10. Léčíte se Vy sama s některým z onemocnění? (ledvinné onemocnění, diabetes mellitus, poruchy imunity) a) ano, jakým?............................................................... b) ne
11. Uveďte, alespoň 5 preventivních opatření proti vzniku zánětu močových cest, které znáte. a) b) c) d) e) f)
………………………….. ………………………….. ………………………….. ………………………….. ………………………….. nevím
12. Dodrţujete tato preventivní opatření? a) b) c) d) e) f)
ano, dodrţuji je striktně a dlouhodobě ano, ale pouze v případě nedávno prodělaného zánětu močových cest občas spíše ne nikdy neznám ţádná preventivní opatření
13. Kdo Vás o preventivních opatřeních týkajících se zánětu močových cest informoval? (Moţnost zvolit více odpovědí) a) b) c) d) e)
zdravotnický pracovník (lékař, všeobecná sestra, fyzioterapeut…) příbuzní nebo přátelé bez zdravotnického vzdělání dočetla jsem se o nich v odborné literatuře nebo časopise internet jiné………………............
14. Navštěvujete lékaře při propuknutí zánětu močových cest? a) b) c) d)
ano, vţdy ano, ale jen v případě velkých obtíţí spíše ne nikdy
94
15. Které nejčastější příznaky Vás donutí navštívit lékaře? ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………
16. V případě, ţe jste lékaře navštívila, co Vám doporučil? (Moţnost zvolnit více odpovědí) a) b) c) d) e)
předepsal antibiotika koupele bylinnou terapii teplé obklady a zábaly jiné………………….
17. Jaká léčba zánětu močových cest je pro Vás nejúčinnější? (Moţnost zvolit více odpovědí) a) a) b) c)
antibiotickou terapii bylinnou terapii alternativní metody léčby jiné……………………..
18. Pokud vyuţíváte alternativních metod k léčbě zánětu močových cest, které to jsou? (Moţnost zvolit více odpovědí) a) b) c) d) e) f)
teplé zábaly a obklady koupele aromaterapie reflexologie masáţe jiné…………………….
V případě zájmu o výsledky tohoto dotazníku nebo moţné dotazy se mŧţete obrátit na
[email protected].
95
Příloha č. 7: Souhlas náměstka ošetřovatelské péče v nemocnici Havlíčkův Brod
96
Souhlasím s tím, aby má práce byla pŧjčována ke studijním účelŧm. Ţádám, aby citace byly uváděny zpŧsobem uţívaným ve vědeckých pracích. 9. 4. 2011
……………………………………. Adéla Myslivcová 97
98