MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství. Ludmila Zahradníková. Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Ludmila Zahradníková

Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Petra Juřeníková, Ph.D.

Brno 2012

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jsem jen uvedené informační zdroje.

Brno 23. května 2012


……..…………………………

2

Na tomto místě bych chtěla poděkovat především Mgr. Petře Juřeníkové, Ph.D., vedoucí mé bakalářské práce, za odborné rady a trpělivé vedení. Zvláštní poděkování patří mé rodině a přátelům za podporu, kterou mně během celého studia poskytovali.

3

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................. 6 1 ZDRAVÍ ...................................................................................................................... 8 1.1 Definice zdraví .......................................................................................................... 8 1.2 Determinanty zdraví ................................................................................................. 9 1.2.1 Rizikové faktory .................................................................................................... 9 1.2.2 Zdravý ţivotní styl, základní stavební jednotka zdraví ....................................... 10 1.3 Zdravotní politika a její cíle .................................................................................... 11 1.3.1 Zdravotní gramotnost ........................................................................................... 12 1.3.2 Program Zdraví 21- základ evropské zdravotní politiky. .................................... 12 2 PREVENCE ............................................................................................................... 14 2.1 Rozdělení prevence ................................................................................................. 15 2.2 Preventivní medicína v primární péči ..................................................................... 16 2.2.1 Dispensární péče .................................................................................................. 18 2.2.2 Očkování .............................................................................................................. 19 2.2.3 Screeningové programy ....................................................................................... 20 2.2.4 Preventivní prohlídky - hlavní pilíř primární péče .............................................. 20 2.3 Preventivní prohlídka v oboru praktický lékař pro dospělé .................................... 21 2.3.1 Obsah preventivní prohlídky ............................................................................... 22 2.3.2 Návrh České lékařské komory (ČLK) k vyhlášce č. 3/ 2010 Sb. ........................ 24 2.3.3 Statistické údaje ................................................................................................... 25 2.4 Závodní preventivní péče........................................................................................ 25 2.5 Role všeobecné sestry v preventivní péči ............................................................... 26 2.6 Edukace - nedílná součást preventivní péče ........................................................... 27

4

2.6.1 Komunikace ......................................................................................................... 28 2.6.2 Čekárna v ordinaci lékaře jako edukační prostředí .............................................. 28 3 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ...................................................................... 30 4 METODIKA .............................................................................................................. 31 5 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A ANALÝZA .............................................................. 32 6 DISKUSE................................................................................................................... 56 7 NÁVRHY ŘEŠENÍ ................................................................................................... 63 ZÁVĚR ......................................................................................................................... 64 ANOTACE ................................................................................................................... 66 ANNOTATION ............................................................................................................ 67 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ .................................................. 68 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 72 SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 73 SEZNAM GRAFŮ ....................................................................................................... 74 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 75 PŘÍLOHY ..................................................................................................................... 76

5

ÚVOD

„Zdraví vzniká a uplatňuje se v běžném životě, všude tam, kde lidé žijí, učí se, pracují, hrají si i milují. Zdraví je vytvářeno péčí o sebe i o druhé. Je podmíněno jednak možností rozhodovat, volit si a ovládat své životní podmínky, a jednak ujištěním, že společnost, v níž žijeme, umožňuje všem občanům dosáhnout zdraví.“ Úryvek z Otawské charty podpory zdraví (1986)

Zdravotní politikou státu byl nastaven nový systém zdravotní péče, vycházející ze zásad a usnesení Světové zdravotnické organizace. Důraz je kladen na právo všech lidí na zdraví a na kvalitní zdravotní péči, ale zároveň také na aktivní zapojení široké veřejnosti do péče o zdraví a převzetí zodpovědnosti za své vlastní zdraví. Významně se dotýká právě primární péče, protoţe právě v této oblasti se nachází nejširší prostor pro moţnost ovlivňovat chování a postoj obyvatel ke zdraví. Nositeli primární péče a jsou především praktičtí lékaři. Nedílnou součástí primární péče je prevence, která je chápána jako hlavní prostředek určený k podpoře a udrţení co nejlepšího zdraví. Nástrojem prevence praktických lékařů jsou preventivní prohlídky. Zaměřují se na zjištění rizikových faktorů ohroţujících zdraví a na odhalování časného stádia chorob. Lze tak zahájit včasnou léčbu a zabránit vzniku komplikací. Zvyšuje se tak šance nemoc vyléčit nebo zmírnit její vývoj. Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla zabývat problematikou preventivních prohlídek u praktického lékaře, které jsou veřejností podceňovány, a účast na preventivních prohlídkách je zanedbávána. To by mělo být výzvou pro praktické lékaře, aby svým profesionálním a zodpovědným chováním vzbudili u svých registrovaných pacientů důvěru ve smysl preventivní prohlídky a motivovali je k účasti. Mým cílem bylo zjistit jaké je povědomí veřejnosti o smyslu preventivních prohlídek, zda jsou pacienti informovaní o moţnosti účasti a co by přispělo ke zvýšení zájmu o preventivní prohlídky u praktického lékaře. Bakalářská práce je rozdělena celkem do sedmi kapitol a obsahuje část teoretickou a praktickou.

6

Část teoretická se zabývá pojmem zdraví, uvádí definice zdraví, zdůrazňuje význam zdraví pro kvalitu ţivota a popisuje rizikové faktory, které ovlivňují zdraví. Jedna podkapitola je věnována zdravotní politice státu. Kapitola druhá je zaměřena na prevenci. Rozčleňuje prevenci a preventivní prohlídky, podrobně se zabývá obsahem preventivní prohlídky u praktického lékaře, zmiňuje se o onkologické prevenci, dispenzární prohlídce, závodní preventivní péči a očkování. Je zde poukázáno na důleţitost edukace, jako motivačního prvku, který by mohl přispět ke zvýšení zájmu pacientů účastnit se preventivních prohlídek a přibliţuje práci všeobecné sestry v ordinaci praktického lékaře. V praktické části jsou uvedené vytyčené cíle bakalářské práce a očekávané výsledky, metodika sběru dat a analýza výsledků dotazníkového šetření. V diskuzi následuje vyhodnocení výsledků a obsahem kapitoly sedmé jsou návrhy na řešení ke zjištěným problémům. Závěr práce je věnován shrnutí celého tématu a konečným zhodnocením úspěšnosti splnění daných cílů a očekávaných výsledků.

7

1 ZDRAVÍ

„Zdraví - slovo, které kaţdý z nás velmi často pouţívá. Kdyţ někomu přejeme všechno nejlepší, přejeme mu hlavně hodně zdraví.“1 Zdraví patří k nejvýznamnějším hodnotám ţivota kaţdého člověka. Halfardan Mahler, bývalý generální ředitel Světové zdravotnické organizace (dále jen SZO) o hodnotě zdraví řekl: „Zdraví není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví není ničím.“2 Zdraví je základní lidskou potřebou, je cennou hodnotou individuální i sociální, výrazně ovlivňující kvalitu ţivota a hodnotou zasluhující si celospolečenskou ochranu. Zdraví a péče o zdraví patří k základním lidským právům.3

1.1 Definice zdraví Existuje celá řada definic zdraví, které se snaţí popsat zdraví z různých pohledů. Jedno mají však společné, zdraví je vţdy povaţováno za velmi významnou hodnotu nejen osobní, ale i celospolečenskou a je velice důleţité, jak je zdraví vnímáno širokou veřejností. K nejčastěji publikovaným patří definice, která je součástí úvodu k Ústavě Světové zdravotnické organizace: „Zdraví je stav úplné duševní, tělesné a sociální pohody, a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady.“4 Definice byla přijata na Mezinárodní konferenci ke zdraví v New Yorku v roce 1946 a oficiálně vstoupila v platnost v roce 1948. Vztahuje ke konceptům zdraví, které ho chápou jako kladný a ţádoucí prvek lidského ţivota. Její předností je odklon od tradičního biologizujícího pojetí zdraví a klade důraz na mezioborový přístup v souladu s biopsychosociálním modelem zdraví umoţňujícím vnímat lidské zdraví v kontextu prostředí, v němţ člověk ţije. Svojí stručností a zároveň výstiţností se stala přijatelnou pro odbornou i laickou veřejnost. Definice zdraví byla později upřesňována a doplňována.5 1

WASSERBAUER, S., a kol., Výchova ke zdraví pro vyšší zdravotnické školy a střední školy, s. 5. ČEVELA, R., ČELEDOVÁ, L., DOLANSKÝ, H., Výchova ke zdraví pro střední a zdravotnické školy s. 11. 3 Srov. ČEVELA, R., ČELEDOVÁ, L., DOLANSKÝ, H., Výchova ke zdraví pro střední a zdravotnické školy s. 11. 4 HOLČÍK, J., Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost, s. 14. 5 Srov. KEBZA, V., Psychosociální determinanty zdraví [online]. 2

8

Otawská charta podpory zdraví 1986 charakteristiku zdraví doplnila, ţe k dosaţení stavu úplné fyzické, duševní a sociální pohody musí být lidé schopni stanovit a realizovat své cíle, uspokojit své potřeby, změnit své prostředí, mít moţnost zlepšit své zdraví, zvýšit kontrolu a odpovědnost k vlastnímu zdraví. Na zdraví je tedy nahlíţeno jako zdroj kaţdodenního ţivota, a nikoli jako ţivotní cíl. Zdraví je pozitivní pojem zdůrazňující sociální a osobní zdroje právě tak jako fyzické schopnosti.6

1.2 Determinanty zdraví „Obraz zdravotního stavu obyvatelstva a jeho vývoj je výslednicí komplexního působení různých příčin a podmínek, nazýváme je determinanty zdraví.“7 Determinanty zdraví lze definovat jako komplexy příčinných faktorů působících integrovaně na zdraví ve svém konečném výsledku buď biopozitivně (chránící a posilující zdraví), nebo bionegativně (oslabující zdraví a vyvolávající nemoc, nebo poruchu zdraví).

1.2.1 Rizikové faktory Determinanty zdraví můţeme rozdělit podle způsobu působení na faktory zevní a vnitřní, dále pak podle moţnosti ovlivňování faktorů na ovlivnitelné a neovlivnitelné. V určitém zjednodušení lze vymezit čtyři základní determinanty zdraví. Hrubý odhad jejich vlivu na zdraví je uváděný v procentech, hodnoty různých zdrojů se liší v průměru o 10- 20 %. Zevní faktory – ovlivnitelné: 1. Ţivotní styl 40 % - kouření, nevyváţená výţiva, nadměrná spotřeba alkoholu, nedostatek pohybu, stres, uţívání drog, podceňování rizika úrazu a nepříznivých účinků pracovního prostředí. 2. Stav ţivotního prostředí 35 % - kvalita ovzduší, pitné vody, potravin, nejrůznější druhy záření, hluk. 6 7

Srov. KERNOVÁ, V., Podpora zdraví a informační aktivity primární péči [online]. DRBAL, C., Česká zdravotní politika a její východiska, s. 25.

9

3. Péče o zdraví a úroveň zdravotnictví 20 %. Vnitřní faktory – neovlivnitelné 4. Genetické faktory 10 % - zděděné dispozice, genetický základ, věk, pohlaví.8

1.2.2 Zdravý ţivotní styl, základní stavební jednotka zdraví „Klíčové postavení mezi determinanty zdraví má osobní způsob ţivota – ţivotní styl.“9 Patří mezi faktory ovlivnitelné, to znamená, ţe osobním přístupem a chováním můţeme zmírnit nebo odstranit jeho negativní vliv na zdraví. „Zdravý ţivotní styl, to není něco vágního, neurčitého. Ţivotní styl je sice mnohorozměrný, zahrnuje velké mnoţství prvků a v nejširším pohledu je to skutečně souhrn všeho, jak vlastně člověk ţije.“10 Zdravý ţivotní styl se projevuje pozitivně na stavu zdraví a v konečném důsledku se promítá do celkové kvality ţivota, ale vzhledem k efektu na zdraví jsou některé body podstatné, jiné méně. Nejdůleţitější je pouze několik hlavních bodů, minimálně jejich dodrţování prokazuje zdraví neuvěřitelně dobrou sluţbu. Hlavní čtyři body: 1. Nekouřit. 2. Zdravě se stravovat (přiměřená, pestrá a vyváţená strava, bohatá na ovoce a zeleninu s nízkým obsahem ţivočišných tuků a omezením cukrů). 3. Mít dostatek pohybové aktivity. 4. Omezit na minimum konzumaci alkoholu. Dále pak:  Dostatek spánku.  Vyvarovat se působení škodlivých látek a obecně škodlivých rizikových faktorů – drogy, nadměrný hluk, chemické látky, nevhodné sexuální chování.  Vyvarovat se stresu a posilovat optimismus a radost ze ţivota.11

8

Srov. HOLČÍK, J., Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost, s. 58-59. DRBAL, C., Česká zdravotní politika a její východiska, s. 25. 10 ÚSTAV PREVENTIVNÍHO LÉKAŘSTVÍ, LF MU., Co je důležité – životní styl [online]. 11 Srov. ÚSTAV PREVENTIVNÍHO LÉKAŘSTVÍ, LF MU., Co je důležité – životní styl [online]. 9

10

Pozitivní dopady ţivotního stylu na zdraví:  přiměřená hmotnost, 

normální krevní tlak,



nízká hladina cholesterolu v krvi,



dobrá tělesná kondice a výkonnost, nízká únavnost,



svěţí a zdravý vzhled,



dobrá psychická pohoda,

 vysoká odolnost vůči nemocem, nízký výskyt nemocí.12

1.3 Zdravotní politika a její cíle „Zdravotní politika je vyjádřením zájmu státu o zdraví občanů, dosahovaným prostřednictvím politických prostředků.“13 Zdravotní politika vytváří organizační, ekonomický a politický rámec aktivit, které směřují k naplňování stanovených cílů. Garantem je stát, vytváří legislativní základnu pro realizaci koncepce zdravotnictví, přispívá k vytváření ekonomických a etických podmínek pro podporu a ochranu zdraví. Nese odpovědnost za dostupnost, kvalitu a soustavnost zdravotní péče.14 Aby mohla být koncipována určitá zdravotní politika, je třeba nejprve jasně formulovat její principy, cíle a priority, aţ následně vytvořit odpovídající konkrétní systém péče o zdraví. Při tom je třeba vycházet z konkrétních podmínek a okolností dané země a jejího vztahu k determinantům zdraví na základě:  hodnotové orientace a zájmu o zdraví, 

vědecké úrovně a poznání, hlavně v oblasti medicíny,



ekonomických podmínek,

 demografické situace, 

sociální a zdravotní situace.15

12

Srov. ÚSTAV PREVENTIVNÍHO LÉKAŘSTVÍ, LF MU., Co je důležité – životní styl [online]. DRBAL, C., Česká zdravotní politika a její východiska, s. 93. 14 Srov. BOUZKOVÁ, H., Internetové zdroje ke zdravotní politice ČR přístupné v síti veřejných informačních služeb ve zdravotnictví [online]. 15 Srov. DRBAL, C., Česká zdravotní politika a její východiska, s. 31. 13

11

Hlavním cílem zdravotní politiky je přispět k dosaţení co nejlepšího zdraví, potlačovaní hlavních příčin nemocnosti a úmrtnosti systematickým ovlivňováním determinantů zdraví a kvalitní a dostupná zdravotní péče s vyuţitím všech nejnovějších vědeckých metod a poznatků.16

1.3.1 Zdravotní gramotnost „Zdravotní gramotnost je schopnost číst, rozumět a jednat na základě zdravotních informací.“17 Je to důleţitá metoda posilující vliv lidí na své zdraví. Dává lidem schopnost získávat a vyuţívat informace, přijímat správná rozhodnutí a nést svůj osobní díl odpovědnosti za svoje zdraví. Zdravotní gramotnost obyvatelstva je nepostradatelnou součástí zdravé společnosti a také jeden ze základních úkolů kaţdého systému péče o zdraví. Její rozvoj zvyšuje celkovou úroveň zdravotního stavu populace. Zdravotní gramotnost má své kořeny ve výchově. Důleţité je, aby se zdravotní gramotnost stala součástí výchovy dětí sdílenou odpovědností rodin, škol i zdravotních organizací a institucí. Jako vhodný prostředek se ukázaly široce zaměřené výchovné programy, které směřovali na stejnou sociální skupinu osob. Tak vznikla metoda, která je v překladu nazývána „podpora zdraví“.18 „Podpora zdraví je definována jako proces usnadňující jedincům zvýšit kontrolu nad determinantami svého zdraví.“19 Stala se součástí společenských programů, při kterých je potřeba spolupráce s širokou veřejností. Podpora zdraví je východiskem a metodou zdravotní politiky.

1.3.2 Program Zdraví 21- základ evropské zdravotní politiky. V květnu roku 1998 na 51. světovém zdravotnickém shromáţdění byla členskými státy SZO přijata deklarace, která formulovala základní politické principy péče o zdraví v jeho nejširších společenských souvislostech.20 V deklaraci, obdobně jako v české ústavě, je stanoveno, ţe nejvyšší dosaţitelná úroveň zdraví je jedním ze základních 16

Srov. DRBAL, C., Česká zdravotní politika a její východiska, s. 7. HOLČÍK, J., Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost, s. 153. 18 Srov. HOLČÍK, J., Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost, s. 147-154. 19 KERNOVÁ, V., Podpora zdraví a informační aktivity primární péči [online]. 20 Srov. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR-Zdraví pro všechny v 21. století [online]. 17

12

práv jedince a hlavním cílem sociálního a ekonomického vývoje je zlepšení zdraví a duševní pohody lidí. Deklarace byla přijata, aby zdůraznila a podpořila program SZO „Zdraví pro všechny v 21. století“, který představuje racionální, dobře strukturovaný model komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj.21 Bylo vytyčeno 21 cílů, které jsou podnětem a návodem k vlastnímu řešení otázek péče o zdraví v jednotlivých zemích evropského regionu. Cíle se zaměřují na dosaţení plného zdravotního potenciálu pro všechny bez rozdílů, na podporu a ochranu zdraví během celého ţivota, na sníţení výskytu hlavních nemocí a úrazů, zmírnění utrpení, které způsobují. „Velký důraz tohoto programu je kladen na účast všech sloţek společnosti ve zlepšování národního zdraví a společné odpovědnosti všech resortů.“22 Proto je nezbytné, aby se do systému péče o zdraví zapojili především samotní občané a plně si uvědomili, ţe jsou to především také oni, co nesou zodpovědnost za svoje zdraví.

21

Srov. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR-Zdraví pro všechny v 21. století [online]. 22 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století [online].

13

2 PREVENCE

Slovo prevence pochází z latinského výrazu praevenire, v překladu znamená předcházet.23 Prevence obecně znamená soustavu opatření, tak zvaná preventivní opatření, která mají předcházet nějakému neţádoucímu jevu, například nemocem, drogovým závislostem, úrazům, neúspěchu ve škole, sociálním konfliktům, násilí, ekologickým katastrofám a podobně. S výrazem prevence se lze setkat téměř ve všech odvětvích lidské činnosti například v právu - kde se má předcházet zločinům, v dopravě, kde jde o předcházení nehodám, v zemědělství, v politice, ve výchově a nejčastěji ve zdravotnictví. Prevence ve zdravotnictví je soubor činností, které vedou k podpoře zdraví, předcházení vzniku nemoci, včasnému záchytu vznikající poruchy nebo onemocnění, k zabránění prohlubování nemoci a především k prodlouţení aktivní délky ţivota.24 Význam prevence pro zdraví jedince a ve smyslu filosofickém i celé společnosti jistě není třeba vysvětlovat. Řadu zajímavých preventivních opatření nalézáme jiţ v historických a náboţenských pramenech z období starověku. Přes různý přístup jednotlivých období i kultur byla prevence postupně rozvíjena a specifikována ve všech zemích světa. V současné době je komplex preventivních opatření součástí všech významných programových dokumentů týkajících se péče a podpory zdraví.25 „Prastaré medicínské pravidlo říká, ţe je lépe nemoci předcházet, neţ ji léčit.“26 Díky systematické prevenci lze odhalit počínající chronická onemocnění i velmi váţné choroby jako jsou například nádorová onemocnění a zároveň, pokud jsou zachycena včas, jsou také snadněji, úspěšněji a levněji léčitelná. „Prevence je nejsilnějším nástrojem, jak si uchovat zdraví. Investice do prevence se bohatě vrátí: předejde onemocnění, zabrání případným komplikacím a šetří náklady na zdravotní péči,“27 říká bývalá ministryně zdravotnictví České Republiky Dana 23

Srov. Prevence rizikového chování [online]. Srov. ČEVELA, R., ČELEDOVÁ, L., DOLANSKÝ, H., Výchova ke zdraví pro střední a zdravotnické školy, s. 27. 25 Srov. UHROVÁ, J., Prevence v souladu s platnými právními předpisy [online]. 26 Prevence rizikového chování [online]. 27 LIKAŘOVÁ, Z,, Češi ignoruji prohlídky, umírají zbytečně [online]. 24

14

Jurásková. Pavel Horák, generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny uvádí, ţe kaţdá investovaná koruna do prevence, ušetří tři koruny na další léčbě.28

2.1 Rozdělení prevence Komplex preventivních opatření lze rozdělit do mnoha skupin dle různých kritérií, rámcově definovaných právními předpisy.  prevence individuální - prováděna u jedince  prevence obecná - realizovaná na úrovni celé společnosti Preventivní činnosti jsou dvojího charakteru: 

nespecifické - zaměřené na podporu zdravého ţivotního stylu a ţivotního prostředí,



specifické - profylaktické cíleně zaměřené na prevenci vzniku určité choroby.29

Prevenci dále můţeme rozdělovat podle toho: 

kdo je objektem - cílová skupina osob, na které se preventivní činnost zaměřuje,



kdo je subjektem - kým je prevence prováděná, např. státem, organizací, samotným jedincem, zdravotníkem,



jaké metody bylo pouţito,



kdy dochází k preventivní intervenci – primární, sekundární, terciální. 30

Primární prevence zaměřena na období, kdy nemoc ještě nevznikla, jde o aktivity sannogenní na ochranu a podporu zdraví. Hlavním cílem je identifikace rizikových faktorů, stanovení individuálních rizik a podpora činností, které vedou k omezení jejich negativního vlivu. Působení proti rizikovým faktorům je nazývána prevencí primordiální.31 Rizika mohou být různá, daná vyšším rodinným výskytem nějakého onemocnění, méně příznivými hodnotami některého klinického ukazatele, třeba

28

Srov. PREGL, V., Koruna do prevence ušetří tři koruny na léčbě [online]. Srov. ČEVELA, R., ČELEDOVÁ, L., DOLANSKÝ, H., Výchova ke zdraví pro střední a zdravotnické školy, s. 27. 30 Srov. Prevence a její rozdělení [online]. 31 Srov. HOLČÍK, J., Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost, s. 282. 29

15

vyšším krevním tlakem, cholesterolem, obezitou, nebo určitým chováním - kouřením, nezdravou výţivou, nedostatkem pohybu. Sekundární prevence je časné odhalení jiţ vzniklé poruchy, či přímo nemoci, pokud moţno v časném stádiu, tak aby nedošlo k vlastnímu plnému rozvoji, k tzv. klinickému stádiu s rozvojem příznaků,32 Cílem je předejít neţádoucímu průběhu nemoci. „Hlavními prostředky sekundární prevence jsou včasná a správná diagnostika a včasná a účinná preventivně zaměřená terapie.“33 Terciální prevence zahrnuje všechna opatření týkající se průběhu jiţ vzniklé choroby. Zaměřuje se na prevenci vzniku komplikací a následků nemoci, s cílem omezit je na co nejniţší míru, včetně jejich pracovních a sociálních důsledků. Terciální prevenci představuje především rehabilitace, která má za cíl obnovit ztracené nebo omezené funkce organismu tak, aby se člověk mohl navrátit k plnění svých obvyklých rolí, nebo přijmout roli náhradní, popřípadě ho připravit tak, aby byl schopen sebepéče a byl co nejvíce soběstačný.34 Terciální prevence, při dobré spolupráci lékaře a pacienta, můţe významně ovlivnit kvalitu ţivota v pozitivním smyslu.

2.2 Preventivní medicína v primární péči Preventivní medicína je jedním z hlavních nástrojů péče o zdraví a je integrální součástí lékařské péče v různých oborech. Nejširší prostor a nejvýznamnější uplatnění se nachází v primární péči, kde je realizována: 

intervencemi na podporu zdraví,

 systematickými preventivními prohlídkami,  dispenzární péčí, 

screeningovými programy a očkováním proti přenosným nemocem.35

Rámec této preventivní péče je dán legislativou, coţ jsou zákony, vyhlášky, směrnice a právní předpisy. Za takto daných podmínek je poskytovaná preventivní péče hrazena zdravotními pojišťovnami. 32

Srov. ÚSTAV PREVENTIVNÍHO LÉKAŘSTVÍ, LF MU., Druhy a možnosti prevence [online]. ČEVELA, R., ČELEDOVÁ, L., DOLANSKÝ, H., Výchova ke zdraví pro střední a zdravotnické školy, s. 28. 34 Srov. ČEVELA, R., ČELEDOVÁ, L., DOLANSKÝ, H., Výchova ke zdraví pro střední a zdravotnické školy, s. 35. 35 Srov. FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R., Preventivní medicína, s. 12-13. 33

16

Právní úprava preventivních prohlídek Současná legislativa zdravotní péče dána zákonem č. 369/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, kde v části páté, jsou definovány podmínky poskytování hrazených sluţeb:  § 13 stanovuje jaké zdravotní sluţby a za jakých podmínek budou poskytovány a hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Zahrnuje i preventivní péči.  § 29 zařazuje do hrazených sluţeb preventivní prohlídky.36 Vyhláška MZČR č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách platná od 1. 4. 2012, zákona č. 372/2012 Sb., o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování:  § 1 uvádí druhy preventivních prohlídek a poskytovatele, kteří je provádí.  § 2 vymezuje obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky.37

Právní úprava závodní preventivní péče Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních sluţbách nahradil označení „závodní preventivní péče“ termínem „ pracovnělékařská sluţba“(PLS). Zákon nabyl účinnosti dnem 1. 4. 2012.  § 53 v ustanovení hlavy IV. upravuje PLS a posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání a nemoci z povolání. Součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví a provádění preventivních prohlídek.  § 58 zaměstnavatel má povinnost uhradit za pracovnělékařské sluţby, bude se jednat o daňově uznatelný náklad.  § 98 stanovuje časový prostor pro uvedení PLS sluţeb do souladu se zákonem. Přechodné období bude trvat nejdéle po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti zákona o specifických zdravotních sluţbách (to je do 1. 4. 2013).38

36

Srov. Zákon č. 369/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony [online]. 37 Srov. Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách [online]. 38 Srov. MARKOVÁ, Alena., Informace pro zaměstnavatele o nových povinnostech v oblasti pracovnělékařských služeb plynoucích z požadavků nové legislativy [online].

17

Zákon č. 365/2011 Sb., zákoník práce, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony vymezuje v části páté o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci:  § 101-108 předcházení ohroţení ţivota a zdraví při práci.  § 103-106 povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance.39 Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví stanoví řadu povinností v ochraně zdraví při práci:  § 37 zařazuje práce podle výše rizika do kategorií první, druhé, druhé-rizikové, třetí nebo čtvrté.40 Posuzování některých pracovních činností je upraveno samostatnými zákony a vyhláškami (například pravidelné lékařské prohlídky řidičů).

2.2.1 Dispensární péče „Dispenzarizací rozumíme kontinuální léčebnou péči včetně příslušných vyšetření, která probíhá v určitých pravidelných intervalech, kdy je pacient aktivně zván lékařem ke kontrole.“41 Hrazená dispenzární péče je poskytována pacientů ohroţeným a chronicky nemocným v takovém časovém rozmezí, které vyţaduje jeho zdravotní stav, minimálně jednou ročně. Dispenzární prohlídka je prováděna praktickým lékařem nebo odborným lékařem. Prakticky lékař koordinuje léčbu i s více specialisty při koincidenci více nemocí.42 Seznam onemocnění, u kterých je prováděna dispenzární péče, je dán legislativní dikcí Ministerstva zdravotnictví v příloze k vyhlášce 39/2012 Sb. o dispenzární péči, která stanoví nemoci, u nichţ se poskytuje dispenzární péče a časové rozmezí dispenzárních prohlídek.43

39

Srov. Zákon č. 365/2011 Sb., zákoník práce, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [online]. 40 Srov. MARKOVÁ, Alena., Informace pro zaměstnavatele o nových povinnostech v oblasti pracovnělékařských služeb plynoucích z požadavků nové legislativy [online]. 41 FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R., Preventivní medicína, s. 14. 42 Srov. FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R., Preventivní medicína, s. 14. 43 Srov. Vyhlášce 39/2012 Sb. o dispenzární péči, která stanoví nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče a časové rozmezí dispenzárních prohlídek [online].

18

2.2.2 Očkování „Očkování a jím navozená individuální a kolektivní imunita jsou jedněmi z nejdůleţitějších

způsobů

prevence

vzniku

a

rozšíření

infekčních

nemocí

v populaci.“44 V České republice probíhá očkování podle kalendáře pravidelného očkování, který je součástí Národního imunizačního programu České republiky. Při jeho sestavování byla respektována všechna doporučení SZO. Očkování provází kaţdého člověka po celý ţivot a začíná hned po jeho narození.45 Očkování můţe být provedeno formou: Aktivní imunizace, při níţ je do těla vpraven oslabený antigen, který následně vyvolá imunitní odpověď organismu. Pasivní imunizace, kdy dochází k aplikaci jiţ vytvořených protilátek a vzniká tak ochrana proti infekci, která je limitovaná dobou účinku protilátky v organismu.

Očkování proti tetanu Kontrola a případné přeočkování proti tetanu je součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře. Základní očkování se v České republice provádí podle schématu v pravidelných intervalech v dětství ve třech základních dávkách, nejčastěji vícesloţkovými vakcínami, potom se jiţ provádí pouze přeočkování. Ve 14. roce se jiţ aplikuje monovakcína Tetavax, která je určená pro aktivní základní imunizaci, přeočkování nebo k poúrazové profylaxi s neprokázanou, nebo neúplnou a neukončenou imunizaci. K dalšímu přeočkování pak dochází po 10 - 15 letech. Při časové prodlevě mezi intervaly je nutné přeočkování v rozsahu celého schématu, to je tří dávek v rozmezí 610 týdnů mezi první a druhou aplikací, pak za 6-10 měsíců po aplikaci dávky druhé. K mimořádnému přeočkování dochází při úrazu, pokud od řádného očkování uplynulo více jak 5 let.46

44

FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R., Preventivní medicína, s. 46. Srov. FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R., Preventivní medicína, s. 66. 46 Srov. BERAN J., HAVLÍK J., a kol., Lexikon očkování, s. 235-242. 45

19

2.2.3 Screeningové programy Screeningové programy spadají do sekundární prevence a jsou součástí preventivních prohlídek. „Screening neboli depistáţ je metodou velkoplošného vyšetřování zdravé populace s cílem zachytit jak přednádorové stavy, tak počáteční formy maligního onemocnění“47 Tato screeaningová vyšetření jsou prováděna relativně jednoduchými a levnými metodami, které slouţí k detekci nádorových onemocnění. V České republice probíhají nyní tři organizované screeningové programy: Mamární screening - je nejstarším sceeningovým programem, začal v roce 2003, v mezinárodním srovnání se vyrovná těm nejvyspělejším programům. Pokud jde o práci s daty, těţko hledá konkurenci vůbec. Spočívá v mamografickém vyšetření prsu u ţen ve věku 45-68 let ve dvouletých intervalech. Odesílající lékař je gynekolog nebo praktický lékař. Cervikální screening - jedná se provedení stěru z povrchu děloţního čípku na cytologické vyšetření s atestací na HPV virus. Vyšetření provádí registrující gynekolog jednou ročně u ţen od 25 – 60 let věku. Kolorektální screening - kdy je pomocí standardizovaných testů stanovováno okultní krvácení ve stolici u osob od 50 let věku v jednoročním intervalu a od 55 let pak v dvouletých intervalech, provádí je praktický nebo ţenský lékař. „U kolorektálního karcinomu je pak největší změnou zavedení moţnosti primární screeningové kolonoskopie po 55. roce věku.“48

2.2.4 Preventivní prohlídky - hlavní pilíř primární péče „Prevence. Zatracovaná, podceňující sama sebe v podání tragikomicky působících obstaravatelů razítek „preventivní prohlídka“. Současně však také komplexní a neuvěřitelně silná (ne-li vůbec nejsilnější) součást medicíny.“49 Preventivní prohlídky jsou základním prvkem prevence prováděné v rámci primární péče. Účelem preventivních prohlídek je včasné zjištění ohroţení nebo poruchy zdraví.

47

FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R., Preventivní medicína, s. 263. OLDŘICHOVÁ, L., Screeningové programy: Bez zvaní se dále nepohneme [online]. 49 FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R., Preventivní medicína, s. 9. 48

20

Preventivní prohlídky provádí v rámci hrazené péče ošetřující lékař, není-li ze zdravotní dokumentace pojištěnce zřejmé, ţe prohlídka byla jiţ provedena. Druhy preventivních prohlídek 

Preventivní prohlídka v oboru všeobecné praktické lékařství

 Preventivní prohlídka v oboru praktické lékařství pro děti a dorost  Preventivní prohlídka v oboru zubní lékařství  Preventivní prohlídka v oboru gynekologie a porodnictví50 

Závodní preventivní prohlídka

2.3 Preventivní prohlídka v oboru praktický lékař pro dospělé Preventivní prohlídku u praktického lékaře lze zařadit na pomezí primární a sekundární prevence. Účelem je uchování zdraví, včasné zjištění moţného ohroţení a poruchy zdraví. Děje se tak časným diagnostikováním rizikových znaků a časných symptomatologických stádií nemocí.51 „Praktický lékař má nejlepší předpoklad a příleţitosti být klíčovým zprostředkovatelem individualizované prevence a podpory zdraví.“52 Je vybaven patřičnými odbornými vědomosti, dobrou znalostí samotného pacienta, jeho rodiny a prostředí, ve kterém ţije.53 Preventivní prohlídku provádí praktický lékař registrovaným pacientům a prohlídka je hrazená příslušnou zdravotní pojišťovnou. Preventivní prohlídka se provádí od doby dovršení 18 let věku vţdy jednou za dva roky, nejdříve však za 23 měsíce po provedení poslední preventivní prohlídky.54 Účast na PP je pro pacienty zcela dobrovolná. Zdravotní pojišťovna proplácí praktickému lékaři za kaţdou řádně provedenou preventivní prohlídku stanovenou finanční částku nad rámec kapitační platby za pojištěnce. Pro rok 2012 byla stanovena částka 429 Kč (397 bodů x 1,08 Kč).55

50

Srov. Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, § 1 [online]. Srov. FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R., Preventivní medicína, s. 506. 52 FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R., Preventivní medicína, s. 12. 53 Srov. FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R., Preventivní medicína, s. 12. 54 Srov. Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, § 2 [online]. 55 Srov. Vyhláška č. 425/2011 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2012 [online]. 51

21

Praktický lékař můţe provést preventivní prohlídku také kdykoliv, mimo stanovené rozmezí, na poţádání pacienta. V takovém případě si preventivní prohlídku hradí sám pacient, podle sazebníku lékaře.

2.3.1 Obsah preventivní prohlídky Přesný obsah preventivní prohlídky je dán legislativou a praktický lékař by měl obsah preventivní prohlídky dodrţet ve všech bodech. Doplnění anamnézy - anamnéza se stanovuje rozhovorem, při kterém lékař zjišťuje informace se zaměřením na změny zdravotního stavu, rizikové faktory a profesní rizika. Schéma anamnézy:  Rodinná anamnéza - zaměřuje se na nemoci a příčiny úmrtí v rodině (rodiče, sourozence, děti), kdy zvláštní důraz je kladen na výskyt hypertenze, cukrovky, TBC, poruchy metabolismu tuků, kardiovaskulárních, nádorových, duševních, infekčních a dědičných onemocnění.  Osobní anamnéza - předchorobí - prodělané nemoci, operace, úrazy, patří sem návyky - káva, cigarety, alkohol, drogy. Nynější onemocnění - současná onemocnění, pro která je dispenzarizován u odborného lékaře, dotaz na nynější potíţe.  Farmakologická anamnéza - ptá se na léky, které pacient uţívá.  Alergologická anamnéza - zjišťuje případné reakce na potraviny, léky a jiné látky.  Gynekologická anamnéza - menstruační cyklus, počet těhotenství, porodů, dětí.  Pracovní anamnéza - týká se povolání a vyhledává případná pracovní rizika.  Sociální anamnéza - je zaměřená na rodinné zázemí, soběstačnost, hygienické podmínky.56 Kompletní fyzikální vyšetření - jde o vyšetření celého těla, směrem od hlavy dolů. Při klinickém vyšetření lékař pouţívá metody - pohled, pohmat, poklep a poslech.

56

Srov. NEJEDLOVÁ, M., a kol., Klinická propedeutika, s. 19-20.

22



Hlava - všímá si tvaru, velikosti a vzhledu, vyšetření očí, nosu a dutiny ústní, uzlin, bolestivost na výstupu hlavových nervů.

 Krk - vyšetření štítné ţlázy, uzlin, náplň krčních tepen, hybnost krku.  Hrudník - tvar a velikost hrudníku, vyšetření srdce a plic.  Břicho - vyšetření břišních orgánů, střevní motility.  Končetiny - zjišťuje pohyblivost a tvar kloubů, stav periferního i hlubokého ţilního systému, pulzace tepen, výbavnost reflexů.  Páteř - sleduje zakřivení, ohebnost, bolestivost. 

Kůţe - hodnotí vzhled, stav a koţní turgor.

K celkovému vyšetření patří také: 

zjištění výškově-hmotnostního poměru, změření krevního tlaku a tepové frekvence,



orientační vyšetření sluchu,

 orientační vyšetření zraku - zorného pole a zrakové ostrosti do blízka pomocí Jeagerovy tabulky a do dálky, za pouţití Schnellenova optotypu.57 Onklogická prevence je součástí prohlídky. Lékař by měl na základě věku, pohlaví, osobní a rodinné anamnézy pacienta stanovit rizika a provést vyšetření kůže, dále u zjištěného podezření na riziko vyšetření konečníku per rektum, u muţů s rizikovými faktory klinické vyšetření varlat, u ţen od 25 let věku při pozitivní rodinné anamnéze na dědičný či familiární výskyt zhoubného nádoru prsu nebo při přítomnosti jiných rizikových faktorů klinické vyšetření prsů, a to spolu s poučením o samovyšetřování. Jedinci starší 50 let mají nárok na vyšetření okultního krvácení ve stolici, které slouţí k včasnému odhalení rakoviny tlustého střeva a konečníku. U ţen nad 45 let by měl lékař ověřit, zda ţena podstoupila mamografické vyšetření58 (viz Screeningové programy podkapitola 2.2.3). Kontrola očkování proti tetanu (viz Očkování podkapitola 2.2.2), kdy lékař v rámci PP kontroluje platnost očkování a dle potřeby provádí přeočkování. Záznamy o očkování vede a sleduje v dokumentaci pacienta.

57

58

Srov. NEJEDLOVÁ, M. a kol., Klinická propedeutika, s. 71. Srov. Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, § 2 [online].

23

Vyšetření EKG u osob od 40 let věku ve čtyřletých intervalech.59 Laboratorní vyšetření:  orientační chemické vyšetření moče při kaţdé prohlídce,  vyšetření plasmatického cholesterolu celkového a plasmatických lipoproteinů včetně triacylglycerolů při první preventivní prohlídce po ukončení péče u praktického lékaře pro děti a dorost a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech věku,  vyšetření glykemie při první preventivní prohlídce po ukončení péče u praktického lékaře pro děti a dorost a od 40 let věku ve dvouletých intervalech.60

2.3.2 Návrh České lékařské komory (ČLK) k vyhlášce č. 3/ 2010 Sb. Dne 17. 8. 2011 podala ČLK návrh k obsahu a časovému rozmezí hrazené preventivní prohlídky z důvodu, aby byl smysl preventivních prohlídek naplněn s ohledem na aktuální situaci, která je dána nepříznivým nárůstem výskytu některých chorob v populaci, přičemţ časná diagnostika a léčba by vedla k prodlouţení ţivota a ušetření prostředků na léčbu, při relativně malých nákladech na vyšetření. ČLK navrhuje doplnit rozsah PP o tato vyšetření:  vyšetření KO s diferenciálním rozpočtem od 50 let věku kaţdé 2 roky, pro lepší záchyt hemoblastóz,  vyšetření sérového kreatininu nad 50 let, z důvodu včasného záchytu chronických onemocnění ledvin,  vyšetření EKG od 40 let ve čtyřletých intervalech, od 50 let ve dvouletých intervalech, pro lepší záchyt srdečních arytmií a ischemických onemocnění myokardu,  spirometrické vyšetření a skiagram hrudníku nad 40 let u uţivatelů tabákových výrobků.61

59

Srov. Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, § 2 [online]. Srov. Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, § 2 [online]. 61 Srov. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA., Připomínky ČLK k návrhu vyhlášky o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek [online]. 60

24

Bohuţel ani jeden z těchto návrhů nebyl zapracován do nové vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, která vstoupila v platnost od 1. 4. 2012.

2.3.3 Statistické údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) udává, ţe primární péči o dospělou populaci zajišťovalo k 31. 12. 2010 v České republice 5 298 praktických lékařů pro dospělé. Na jednoho lékaře pro dospělé připadalo v republikovém průměru 1 620 registrovaných pacientů. Bylo provedeno 37,5 milionu ošetření - vyšetření, z toho preventivní prohlídky představovaly 5,6 %, coţ je o jednu desetinu procenta více neţ v roce 2009. 62 Preventivními prohlídkami u praktických lékařů pro dospělé se v současné době daří pokrýt pouze 20-30 % populace.63

2.4 Závodní preventivní péče Závodní preventivní péči provádí praktický lékař, nebo lékař se specializací v pracovním lékařství na základě uzavření smlouvy se zaměstnavatelem o poskytování pracovně-lékařské péče. Pro zaměstnavatele i zaměstnance je závodní PP povinná v plném rozsahu a nelze zde uplatňovat svobodnou volbu lékaře a je hrazena zaměstnavatelem. Zákon o specifických zdravotních sluţbách umoţňuje zaměstnavateli, na jehoţ pracovištích se vyskytují práce zařazené pouze do kategorie první, pro jejíţ výkon není vyţadována zvláštní zdravotní způsobilost, aby pracovnělékařské prohlídky a posuzování zdravotní způsobilosti k práci prováděl registrující lékař zaměstnance, a to na základě písemné ţádosti zaměstnavatele.64 Obsahem pracovněpreventivní péče je odborná poradenská činnost, dohled nad pracovními podmínkami a dohled nad zdravím zaměstnanců a jeho vývoj. Jejím cílem je prevence a ochrana zdraví před nemocemi z povolání, které vznikají vlivem

62

Srov. ÚZIS ČR., Činnost praktických lékařů pro dospělé v roce 2010 [online]. Srov. FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R., Preventivní medicína, s. 14. 64 Srov. MARKOVÁ, Alena., Informace pro zaměstnavatele o nových povinnostech v oblasti pracovnělékařských služeb plynoucích z požadavků nové legislativy [online]. 63

25

pracovního prostředí a povolání, nebo se v souvislosti s výkonem povolání zhoršují. Patří sem i prevence úrazů. Závodní preventivní péče je realizovaná prostřednictvím několika typů preventivních prohlídek za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci v konkrétních pracovních podmínkách dle kategorie pracovního rizika.65 Vstupní prohlídka se provádí u osob ucházejících se o zaměstnání do všech typů pracovních poměrů, před uzavřením pracovního poměru i před převedením na jinou práci nebo práci prováděnou za jiných podmínek u stejného zaměstnavatele. Zvláštní pozornost je třeba věnovat pracovníkům, kteří budou vykonávat práce spojené s určitým rizikem. Periodické prohlídky se provádí:  u pracovníků vykonávajících rizikové práce,  u pracujících, jejichţ činnost můţe ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva (řidič z povolání, pracovníci ţeleznic, letci atd.),  u pracovníků, u nichţ je vyţadována zvláštní zdravotní způsobilost (pracovníci podzemních pracovišť, důlní záchranáři, hasiči z povolání, pracující ve výškách, potápěči, aj.). Řadové prohlídky se provádí u všech zaměstnanců, u nichţ nejsou předepsány prohlídky periodické a to nejdéle jedenkrát za 5 let u osob do padesáti let věku a nejdéle jedenkrát za 3 roky u osob nad padesát let věku. Mimořádné prohlídky jsou prováděny mimo termín periodické nebo řadové prohlídky na vyţádání orgánu ochrany veřejného zdraví po zjištění závaţných závad na pracovišti.66 Výstupní prohlídka se provádí při ukončení pracovního poměru, v případě převedení na jinou práci u téhoţ zaměstnavatele.67

2.5 Role všeobecné sestry v preventivní péči Činnost všeobecné sestry v této oblasti vyplývá z jejího vzdělání, schopností, dovedností a hlavně z pověření praktického lékaře. Její činnost kopíruje rozsáhlou 65

Srov. FAIT T., VRABLÍK M., ČEŠKA R., Preventivní medicína, s. 25. Srov. KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE., Lékařské preventivní prohlídky zaměstnanců [online]. 67 Srov. KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE., Lékařské preventivní prohlídky zaměstnanců [online]. 66

26

činnost lékaře v oblasti preventivní, diagnostické i administrativní. Koordinuje chod ordinace, napomáhá lékaři při zajišťování dispenzární péče o nemocné. Všeobecná sestra také dbá o účast na preventivních prohlídkách i u zdravých registrovaných občanů, je pro ně zdrojem informací a svým působením zvyšuje jejich zdravotní uvědomění. Během návštěvní činnosti získává informace o jejich ţivotním stylu, postoji ke zdraví, o sociálním zázemí. Tyto informace jsou nepostradatelné při detekci rizikových faktorů vzhledem ke zdraví. V průběhu preventivní prohlídky spolupracuje s lékařem při odběru a doplnění anamnézy, asistuje při fyzikálním vyšetření, sama pak provádí změření výšky a váhy, krevního tlaku a tepové frekvence, natočení EKG křivky, orientační vyšetření zraku, sluchu a odběr biologického materiálu, včetně orientačního chemického vyšetření moče indikační papírkem. Také vyhodnocuje testy stolice na okultní krvácení.

2.6 Edukace - nedílná součást preventivní péče „Pojem edukace lze definovat jako proces soustavného ovlivňování jednání jedince s cílem

navodit

pozitivní

změny

v jeho

chování,

postojích,

návycích

a

dovednostech.“68 Nedostatečné vědomosti občanů, z důvodu nedostatku informací, mohou vést k nesprávnému chování a postoji ke zdraví, k zanedbávání prevence a léčby. Edukace je jeden z nejsilnějších nástrojů preventivní péče, zahrnuje výchovu a vzdělávání jedince. Edukace pacienta v ordinaci praktického lékaře probíhá individuálně a to většinou rozhovorem, vysvětlováním a instruktáţí, coţ jsou metody nejúčinnější, ale časově velmi náročné, nebo písemným materiálem v podobě letáků, broţur, plakátů. Tato metoda je jednou z nejčastěji pouţívaných metod ve zdravotnictví. Oblasti edukace: Primární prevence, kdy je edukace zaměřena na zdravé jedince. Zde se uplatňuje základní edukace, jde o předávávání

vědomostí, vedoucí k podpoře zdraví,

předcházení nemoci, které motivují ke změně ţivotního stylu, postoje a k zodpovědnosti k vlastnímu zdraví a k účasti na preventivních prohlídkách. 68

JUŘENÍKOVÁ, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 1.

27

Sekundární prevence, zde probíhá edukace jiţ u nemocných jedinců a je zaměřena na edukaci o vzniklé nemoci a dodrţování léčebného reţimu z cílem navrácení zdraví. Terciální prevence, ve které je edukace a reedukace zaměřena na jedince s trvalým poškozením zdravotního stavu a jejím cílem je zlepšení kvality ţivota. 69

2.6.1 Komunikace Významným prvkem v edukační činnosti je komunikace neboli dorozumívání.70 „Komunikace je zjednodušeně chápána jako proces předávání informací mezi dvěma či více subjekty.“71 Verbální komunikace je důleţitou schopností a dovedností všeobecné sestry a spolu s dobrými vědomostmi ji vyuţívá při své práci. Sestra by se měla v komunikaci a obsahem edukace přizpůsobit intelektu, věku, zdravotnímu stavu, sociálnímu postavení a schopnostem jedince, kterému informace předává.72 Měla by si také zpětnou vazbou, tedy kontrolními otázkami ověřit, zda edukované osoby její informace pochopily a jsou schopny s nimi pracovat. Nejčastějšími návštěvníky v ordinaci praktického lékaře jsou senioři. V průběhu ţivota dochází k nejen k úbytku tělesných schopností a smyslových funkcí, ale i ke změnám emocionálním a kognitivním, jako je ztráta paměti a pozornosti.73 Při komunikaci se starým člověkem a při edukaci je třeba individuální přístup, dostatek času a trpělivosti.

2.6.2 Čekárna v ordinaci lékaře jako edukační prostředí Čekárna v ordinaci praktického lékaře by měla být pro pacienta příjemným prostředím, a proto by měla být vkusně a účelně vybavena. Čekárna je také nejvhodnější prostředí pro způsob edukace písemným materiálem. Všeobecná sestra ve spolupráci s lékařem a zdravotními pojišťovnami by měla zajistit dostatek zdravotně výchovného materiálu a rozmístit ho do čekárny. Různé broţury a letáky přehledně uspořádány ve stojanu nebo v policích jistě zaujmou pacienty. Pacienti si tak mohou vyplnit dobu čekání na 69

Srov. JUŘENÍKOVÁ, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 1. Srov. JUŘENÍKOVÁ, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 16. 71 POKORNÁ, A., Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství, s. 7. 72 Srov. POKORNÁ, A., Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství, s. 8. 73 Srov. POKORNÁ, A., Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství, s. 77. 70

28

ošetření a získat nové, důleţité informace a měli by mít moţnost si některé broţury a letáky odnést s sebou domů. Na zdech v čekárně mohou být umístěny plakáty se zdravotnickou tématikou, vhodná je také nástěnka. Novinkou ve vybavení čekáren je umístění audiovizuální techniky (televizor, DVD přehrávač, atd.) a vysílání různých krátkých zdravotně výchovných pořadů. Poskytnutí písemného materiálu doplněné další edukační metodou, například konzultací, nebo vysvětlováním, lze povaţovat za velmi vhodný způsob edukace.74

74

Srov. JUŘENÍKOVÁ, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 46.

29

3 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Cíle bakalářské práce: 1. Zjistit jaká je informovanost respondentů o četnosti a obsahu preventivní prohlídky u praktického lékaře. 2. Zjistit jakým způsobem by respondenti chtěli být nejčastěji informováni o preventivních prohlídkách u praktického lékaře. 3. Zjistit jak respondenti vyuţívají moţnosti absolvovat preventivní prohlídky u praktického lékaře. 4. Zjistit u respondentů, kteří se neúčastní preventivních prohlídek u praktického lékaře, co by je k účasti motivovalo.

Očekávané výsledky: 1. Očekávám, ţe méně neţ 50 % respondentů bude znát, jak často by měla být prováděna preventivní prohlídka u praktického lékaře. 2. Očekávám, ţe více jak 75 % respondentů nebude schopno vyjmenovat všechny sloţky preventivní prohlídky u praktického lékaře. 3. Očekávám, ţe více jak 50 % respondentům by vyhovovalo přijímat informace o preventivních prohlídkách u praktického lékaře v tištěné formě. 4. Předpokládám, ţe méně neţ 25 % respondentů uvede, ţe se preventivních prohlídek u praktického lékaře účastní pravidelně, kaţdé dva roky. 5. Předpokládám, ţe nejčastější odpovědí respondentů, kteří se neúčastní pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře, bude, ţe by je k pravidelné účasti motivovalo, kdyby měli více informací o obsahu preventivní prohlídky.

30

4 METODIKA

V bakalářské práci jsem zaměřila svůj průzkum na zjištění informovanosti pacientů o preventivních prohlídkách u praktického lékaře pro dospělé a jejich zájmu se prohlídek účastnit. Jako nástroj průzkumu jsem zvolila dotazníkovou metodu, formou anonymního dotazníku. K danému tématu jsem sestavila dotazník (viz příloha č. 1) na základě legislativy platné do 31. 3. 2011. Dotazník obsahoval 21 poloţek, z toho bylo 7 poloţek uzavřených výběrových, 10 poloţek bylo polouzavřených výčtových, 3 poloţky byly otevřené volné a jedna poloţka byla filtrační. Poloţky dotazníku lze rozdělit do několika okruhů podle zaměření. První okruh (poloţky č. 1-3) byly kontaktní. Z druhého okruhu poloţek (poloţky č. 4-9), který byl zaměřen na vědomosti respondentů o smyslu, úhradě, moţnosti účasti a obsahu PP, se poloţka č. 7 a č. 9 vztahovala k prvnímu stanovenému cíli. Následujícím okruhem poloţek (poloţky č. 10-15), jsem zjišťovala, jak jsou respondenti o PP informováni a také jak by si přáli být informováni, coţ souviselo s druhým cílem bakalářské práce. Další okruh poloţek (poloţky č. 16, 17) byly zaměřeny na účast a pravidelnost účasti na PP, coţ souviselo s třetím cílem. Poslední okruh poloţek (poloţky č. 18-20) se vztahoval ke čtvrtému cíli a týkal se motivace a demotivace respondentů k účasti na PP. Distribuci dotazníků jsem zahájila nejprve rozdáním 10 kusů dotazníků svým přátelům a známým, abych si ověřila jeho funkčnost. Hlavním místem distribuce dotazníků bylo zdravotní středisko v městské část Brno Tuřany. Po ústní dohodě s praktickými lékaři pro dospělé a zubními lékaři jsem dotazníky rozdávala v čekárně na zdravotním středisku, kde jsem umístila i sběrnou nádobou na jiţ vyplněné dotazníky. Protoţe návratnost dotazníků ze zdravotního střediska byla nízká, třicet dotazníků jsem rozdala mezi zaměstnance Domova pro seniory Holásecká, kde pracuji, po ústní dohodě s vedením domova pro seniory. Distribuovala jsem celkem 140 dotazníků. Sběr dotazníků probíhal od 3. 1. 2012 do 17. 2. 2012. Získaná data z vyplněných dotazníků jsem zpracovala a výsledky uvedla do tabulek v hodnotách absolutní a relativní četnosti (%) a do grafů v hodnotách relativní četnosti (%).

31

5 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A ANALÝZA

K získání potřebných dat jsem k distribuci mezi respondenty pouţila 140 dotazníků, 104 vyplněných dotazníků jsem získala od respondentů zpět. Ke zpracování dat a analýze jsem pouţila 104 (100 %) vyplněných dotazníků získaných od respondentů.

Tabulka č. 1 Pohlaví respondentů

Pohlaví

Absolutní četnost

Muţ

50

Relativní četnost % 48

Ţena

54

52

Celkem

104

100

Graf č. 1 Pohlaví respondentů

V poloţce č. 1 (tab. č. 1, graf č. 1) jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Z celkového počtu 104 (100 %) respondentů bylo 50 (48 %) muţů a 54 (52 %) ţen.

32

Tabulka č. 2 Věk respondentů

Věk

Absolutní četnost

18-24 let

8


25-44 let

44

42

45-64 let

35

34

65-74 let

13

13

75 let a více

4

4

104

100

Celkem

Graf č. 2 Věk respondentů

V poloţce č. 2 (tab. č. 2, graf č. 2) jsem zjišťovala věk respondentů. Věkové členění respondentů jsem provedla podle Hartla, coţ je v současné době nejpouţívanějším členěním dospělého věku ve vývojové psychologii.75 Z celkového počtu 104 (100 %) respondentů, jich 8 (8 %) příslušelo do věkové kategorie 18-24 let-mladí dospělí, 44 (42 %) do kategorie 25-44 let-mladší střední věk, 35 (34 %) respondentů připadlo do kategorie 45-64 let-starší střední věk, 13 (13 %) jich patřilo do věkové kategorie 65-74 let-starší dospělí a do kategorie nad 75 let-stáří, připadli 4 (4 %) respondenti. Průměrný věk všech respondentů činil 46 let.

75

Srov. PALÁN, Z., Dospělý, dospělost [online].

33

Tabulka č. 3 Vzdělání respondentů

Vzdělání

Absolutní četnost

Základní

8


Středoškolské ukončené výučním listem

29

28

Středoškolské s maturitou

36

34

Vyšší odborné

9

9

Vysokoškolské

22

21

Celkem

104

100

Graf č. 3 Vzdělání respondentů

V poloţce č. 3 (tab. č. 3, graf č. 3) jsem zjišťovala vzdělání respondentů. Z celkového počtu 104 (100 %) respondentů uvedlo 8 (8 %) základní vzdělání, 29 (28 %) středoškolské s výučním listem, 36 (34 %) středoškolské s maturitou, 9 (9 %) vyšší odborné vzdělání a 22 (21 %) respondentů mělo vzdělání vysokoškolské.

34

Tabulka č. 4 Smysl preventivní prohlídky

Absolutní četnost

Relativní četnost %

84

81

4

4

4

4

Nevím

11

10

Jiné, uveďte

1

1

104

100

Smysl Včasné zjištění ohroţení zdraví, nebo poruchy zdraví Sledování průběhu chronické nemoci a léčby Ošetření akutně vzniklé nemoci

Celkem

Graf č 4 Smysl preventivní prohlídky

V poloţce č. 4 (tab. č. 4, graf č. 4) jsem zjišťovala, co si respondenti myslí, ţe je smyslem preventivní prohlídky u praktického lékaře. Respondenti měli moţnost uvést odpověď jinou neţ nabídnutou. Z celkového počtu 104 (100 %) respondentů jich 84 (81 %) odpovědělo, ţe smyslem preventivní prohlídky u praktického lékaře je včasné zjištění ohroţení zdraví, nebo poruchy zdraví, 4 (4 %) respondenti se domnívají, ţe smyslem preventivní prohlídky je sledování průběhu chronické nemoci, 4 (4 %) respondenti si myslí, ţe jde o ošetření akutně vzniklé nemoci, 11 (11 %) respondentů neví, co je smyslem preventivních prohlídek u praktického lékaře, 1 (1 %) respondent vyuţil moţnosti jiné odpovědi a uvedl, ţe smyslem je prevence.

35

Tabulka č. 5 Znalosti o úhradě za preventivní prohlídky

Úhrada

Absolutní četnost

Pacient

1


Stát

8

8

Zdravotní pojišťovna

85

82

Nevím

10

9

Celkem

104

100

Graf č. 5 Znalosti o úhradě za preventivní prohlídky

V poloţce č. 5 (tab. č. 5, graf č. 5) jsem zjišťovala znalost respondentů o úhradě za preventivní prohlídky u praktického lékaře.

Z celkového počtu 104 (100 %)

respondentů, se 1 (1 %) domnívá, ţe si prohlídku hradí sám pacient, 8 (8 %) respondentů uvedlo, ţe prohlídku hradí stát, 10 (9 %) respondentů nevědělo, kdo prohlídku hradí a 85 (82 %) respondentů odpovědělo, ţe preventivní prohlídku u praktického lékaře hradí zdravotní pojišťovna.

36

Tabulka č. 6 Nařizovatel preventivní prohlídky

Nařizovatel

Absolutní četnost

Zdravotní pojišťovna

8


Praktický lékař pro dospělé

4

4

Nikdo ji nenařizuje, je zcela dobrovolná

72

69

Nevím

20

19

Celkem

104

100

Graf č. 6 Nařizovatel preventivní prohlídky

V poloţce č. 6 (tab. č. 6, graf č. 6) jsem zjišťovala, vědomosti respondentů o tom, kdo nařizuje preventivní prohlídku u praktického lékaře. Z celkového počtu 104 (100 %) respondentů, 8 (8 %) odpovědělo, ţe preventivní prohlídku nařizuje zdravotní pojišťovna, 4 (4 %) respondenti se domnívají, ţe ji nařizuje praktický lékař, 20 (19 %) respondentů nevědělo, 72 (69 %) respondentů uvedlo, ţe preventivní prohlídka u praktického lékaře je dobrovolná a nikdo ji nenařizuje.

37

Tabulka č. 7 Nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře

Nárok

Absolutní četnost


39

37

33

32

Jednou za 5 let

8

8

Kdykoliv o prohlídku poţádám

7

7

Nevím

17

16

Celkem

104

100

Jednou za dva roky, nejdříve 23 měsíců od poslední prohlídky Jednou za rok

Graf č. 7 Nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře

V poloţce č. 7 (tab. č. 7, graf č. 7) jsem zjišťovala, jaké mají respondenti vědomosti o nároku na hrazenou preventivní prohlídku u praktického lékaře. Z celkového počtu 104 (100 %) respondentů se jich 33 (32 %) domnívá, ţe nárok na prohlídku májí jednou za rok, 8 (8 %) uvedlo jednou za 5 let, 7 (7 %) respondentů si myslí, ţe kdykoliv, kdyţ o ni poţádají, 39 (37 %) respondentů odpovědělo, ţe na hrazenou prohlídku mají nárok jednou za dva roky, nejdříve 23 měsíců od poslední prohlídky.

38

Tabulka č. 8 Docházka na preventivní prohlídku

Docházka Kdykoliv, kdyţ mám čas Kdyţ mám dlouhodobé zdravotní potíţe Při akutním onemocnění V pravidelných intervalech, přesto, ţe nemám ţádné potíţe Jiné, uveďte Celkem

Absolutní četnost 5


18

17

9

9

69

66

3

3

104

100

Graf č. 8 Docházka na preventivní prohlídku

V poloţce č. 8 (tab. č. 8, graf č. 8) jsem zjišťovala, kdy respondenti navštíví svého praktického lékaře za účelem provedení preventivní prohlídky. Respondenti měli moţnost uvést i odpověď jinou. Z celkového počtu 104 (100 %) respondentů jich 5 (5 %) uvedlo, ţe na preventivní prohlídku přijdou kdykoliv, kdyţ mají čas, 18 (17 %) se domnívá, ţe při dlouhodobých potíţích, 9 (9 %) respondentů při akutních potíţích, 3 (3 %) respondenti vyuţili moţnosti jiné odpovědi, dva z nich uvedli, ţe neví, jeden navštíví lékaře, kdyţ bude pozván, 60 (66 %) respondentů odpovědělo, ţe se na preventivní prohlídku dochází v pravidelných intervalech, přesto, ţe nejsou ţádné potíţe.

39

Tabulka č. 9 Vědomosti o obsahu preventivní prohlídky

Absolutní četnost


70

13

10

2

88

17

13

2

Výtěr stolice při kaţdé prohlídce

4

1

Gynekologické vyšetření

7

1

Orientační vyšetření zraku a sluchu Rentgen plic od 50 let v pětiletých intervalech Odběr krve na hladinu krevního cukru v 18 letech, od 40 let ve dvouletých intervalech EKG vyšetření od 40 let ve čtyřletých intervalech Doplnění anamnézy rodinné, osobní i pracovní Orientační chemické vyšetření moči

50

10

12

2

49

9

17

3

24

5

52

10

Kontrola platnosti očkování proti tetanu Odběr krve na cholesterol v 18 letech a dále ve 30, 40, 50, 60 letech věku Vyšetření stolice na okultní krvácení

31

6

56

11

37

7

Jiné, uveďte

5

1

525

100

Obsah Vyšetření hlavy, krku, trupu a končetin pohledem, poklepem, pohmatem Oční vyšetření včetně změření nitroočního tlaku Změření krevního tlaku, pulzu, váhy, výšky Vyšetření zubů dvakrát ročně

Celkem

V poloţce č. 9 (tab. č. 9) jsem zjišťovala, co si respondenti myslí, ţe obsahuje preventivní prohlídka u praktického lékaře. Celkem odpovídalo 104 respondentů a měli moţnost zvolit více odpovědí a uvést odpověď jinou. Z celkového počtu 525 (100 %) odpovědí zvolili respondenti správné odpovědi: v 70 (13 %) případech, ţe součástí preventivní prohlídky je vyšetření hlavy, krku, trupu a končetin pohledem, poklepem, pohmatem, dále v 88 (17 %) případech změření krevního tlaku pulzu, váhy a výšky, v 50 (10 %) případech orientační vyšetření zraku a sluchu, ve 49 (9 %) případech odběr krve na hladinu krevního cukru v 18 letech, od 40 let ve dvouletých intervalech, v 17 (3 %) případech EKG vyšetření od 40 let ve čtyřletých intervalech, ve

40

24 (5 %) případech označili odpověď doplnění anamnézy rodinné, osobní i pracovní, v 52 (10 %) případech orientační chemické vyšetření moči, v 31 (6 %) případech byla zvolena odpověď kontrola platnosti očkování proti tetanu, v 56 (11 %) případech odběr krve na cholesterol v 18 letech a dále ve 30, 40, 50, 60 letech věku a ve 37 (7 %) odpovědích správně uvedli vyšetření stolice na okultní krvácení. Nesprávnou odpověď respondenti zvolili, kdyţ označili v 10 (2 %) případech odpověď, ţe součástí preventivní prohlídky je oční vyšetření včetně změření nitroočního tlaku, ve 13 (2 %) případech vyšetření zubů dvakrát ročně, ve 4 (1 %) případech výtěr stolice při kaţdé prohlídce, v 7 (1 %) gynekologické vyšetření a ve 12 (2 %) případech označili nesprávnou odpověď rentgen plic od 50 let v pětiletých intervalech. Moţnosti vepsání jiné odpovědi respondenti vyuţili v 5 (1 %) odpovědích, kdy vepsali nevím.

Tabulka č. 10 Správné odpovědi o obsahu preventivní prohlídky

Správné odpovědi 10 odpovědí

8


9 odpovědí

3

3

8 odpovědí

6

6

7 odpovědí

7

7

6 odpovědí

10

10

5 odpovědí

15

14

4 odpovědi

15

14

3 odpovědi

17

16

2 odpovědi

7

7

1 odpověď

10

10

0 odpovědí

6

6

104

100

Celkem

Absolutní četnost

41

Graf č. 9 Správné odpovědi o obsahu preventivní prohlídky

V poloţce č. 9 (tab. č. 10, graf č. 9) jsem dále zjišťovala, kolik respondentů dokáţe vyjmenovat

všechny

sloţky

preventivní

prohlídky

u

praktického

lékaře.

Respondentům bylo nabídnuto 16 moţností odpovědí, z toho jich bylo 10 správných. Respondenti měli moţnost označit libovolný počet odpovědí a uvést odpověď jinou. Z celkového počtu 104 (100 %) respondentů označilo všech 10 správných odpovědí pouze 8 (8 %) respondentů, 9 správných odpovědí uvedli 3 (3 %) respondenti, 8 správných odpovědí zvolilo 6 (6 %) respondentů, 7 správných odpovědí označilo 7 (7 %) respondentů, 6 správných odpovědí uvedlo 10 (10 %) respondentů, 5 správných odpovědí zvolilo 15 (14 %) respondentů, 4 správné odpovědi zvolilo také 15 (14 %) respondentů, 3 správné odpovědi označilo 17 (16 %), 2 správné odpovědi označilo 7 (7 %) respondentů, pouze 1 správnou odpověď uvedlo 10 (10 %) respondentů. 6 (6 %) respondentů neuvedlo ani jednu správnou odpověď.

42

Tabulka č. 11 Forma informací o preventivních prohlídkách

Rozhovor Pořady v televizi a rozhlase na toto téma Časopisy, informační letáky, denní tisk

31


19

14

24

18

Internetové stránky

24

18

V ţádné formě

34

26

Jiná moţnost, uveďte

1

1

133

100

Forma

Celkem

Absolutní četnost

Graf č. 10 Forma informací o preventivních prohlídkách

V poloţce č. 10 (tab. č. 11, graf č. 10) jsem zjišťovala, v jaké formě k respondentům přicházejí informace o preventivních prohlídkách u praktického lékaře. Odpovídalo všech 104 respondentů a měli moţnost zvolit více odpovědí a uvést odpověď jinou. Z celkového počtu 133 (100 %) odpovědí, bylo 34 (26 %) odpovědí v ţádné formě, 31 (23 %) odpovědí byl rozhovor, 24 (18 %) časopisy, informační letáky, denní tisk, 24 (18 %) odpovědí bylo internetové stránky, 19 (19 %) odpovědí bylo, ţe k respondentům přicházejí informace ve formě pořadů v televizi a rozhlase na toto téma. Jiná odpověď byla 1 (1 %), ţe informace o preventivní prohlídce k respondentovi přicházejí ve formě pozvánky. 43

Tabulka č. 12 Zdroje informací o preventivních prohlídkách

Od praktického lékaře a sestry

45


Od zdravotní pojišťovny

12

10

Od kamarádů, kolegů

21

17

Informace si získávám sám

25

20

Nemám ţádné informace

21

17

Jiné, uveďte

0

0

124

100

Zdroje

Celkem

Absolutní četnost

Graf č. 11 Zdroje informací o preventivních prohlídkách

V poloţce č. 11 (tab. č. 12, graf č. 11) jsem zjišťovala, od koho získávají respondenti informace o preventivních prohlídkách u praktického lékaře. Odpovídalo 104 respondentů a měli moţnost zvolit více odpovědí a uvést odpověď jinou. Z celkového počtu 124 (100 %) odpovědí, jich 45 (36 %) bylo, ţe získávají informace od praktického lékaře a sestry, 25 (20 %) odpovědí bylo, ţe informace si získávám sám/a, 21 (17 %) uvedených odpovědí bylo od kamarádů a kolegů, 21 (17 %) odpovědí nemám ţádné informace a 12 (10 %) odpovědí bylo, ţe informace získávají od zdravotní pojišťovny. Moţnosti jiné odpovědi nikdo nevyuţil.

44

Tabulka č. 13 Dostupnost informací o preventivních prohlídkách

ano

39


ne

34

33

nevím

31

30

Celkem

104

100

Dostupnost

Absolutní četnost

Graf č. 12 Dostupnost informací o preventivních prohlídkách

V poloţce č. 12 (tab. č. 13, graf č. 12) jsem zjišťovala názor respondentů na dostupnost informací o preventivních prohlídkách u praktického lékaře. Z celkového počtu 104 (100 %) respondentů si 39 (37 %) myslí, ţe informace jsou lehce dostupné, 34 (33 %) respondentů se domnívá, ţe nejsou lehce dostupné, 31 (30 %) respondentů uvedlo, ţe neví.

45

Tabulka č. 14 Dostatečnost informací o preventivních prohlídkách

Dostatečnost

Absolutní četnost

ano

29


ne

45

43

nevím

30

29

Celkem

104

100

Graf č. 13 Dostatečnost informací o preventivních prohlídkách

V poloţce č. 13 (tab. 14, graf č. 13) jsem zjišťovala názor respondentů, zda jsou informace o preventivních prohlídkách u praktického lékaře dostatečné. Z celkového počtu 104 (100 %) respondentů si jich 29 (28 %) myslí, ţe informace jsou dostatečné, 45 (43 %) respondentů se domnívá, ţe nejsou dostatečné a 30 (29 %) respondentů uvedlo, ţe neví.

46

Tabulka č. 15 Vyhovující zdroje informací o preventivních prohlídkách

Od praktického lékaře

80


Od sestry v ordinaci lékaře

26

17

Od zdravotní pojišťovny

38

25

Od kamarádů, kolegů

1

1

Od nikoho

4

3

Jiné, uveďte

0

0

149

100

Zdroje

Celkem

Absolutní četnost

Graf č. 14 Vyhovující zdroje informací o preventivních prohlídkách

V poloţce č. 14 (tab. č. 15, graf č. 14) jsem zjišťovala, od koho by respondenti chtěli být informováni o preventivních prohlídkách u praktického lékaře. Odpovídalo 104 respondentů a měli moţnost zvolit více odpovědí a uvést odpověď jinou. Z celkového počtu 149 (100 %) odpovědí, bylo 80 (54 %) odpovědí, ţe si respondenti přejí být informováni od praktického lékaře, ve 38 (25 %) odpovědích respondenti uvedli, ţe by chtěli být informováni od zdravotní pojišťovny, ve 26 (17 %) odpovědích od sestry v ordinaci lékaře, ve 4 (4 %) odpovědích od nikoho, v 1 (1 %) odpovědi uvedli od kamarádů, kolegů. Moţnost jiné odpovědi respondenti nevyuţili.

47

Tabulka č. 16 Vyhovující forma informací o preventivních prohlídkách

Ústně (rozhovor)

44


Písemně (broţury, letáky…)

78

52

V elektronické podobě (internet)

29

19

Jiná moţnost, uveďte

0

0

151

100

Forma

Celkem

Absolutní četnost

Graf č. 15 Vyhovující forma informací o preventivních prohlídkách

V poloţce č. 15 (tab. č. 16, graf č. 15) jsem zjišťovala, jaká forma poskytování informací by respondentům nejvíce vyhovovala. Odpovídalo 104 respondentů a měli moţnost zvolit více odpovědí a uvést odpověď jinou. Z celkového počtu 151 (100 %) odpovědí, bylo 78 (52 %) odpovědí, ţe vyhovující forma poskytování informací je písemně (broţury, letáky), 44 (29 %) odpovědí bylo ústně a 29 (19 %) v elektronické podobě (internet). Moţnost uvedení jiné odpovědi respondenti nevyuţili.

48

Tabulka č. 17 Účast na preventivních prohlídkách

Účast

Absolutní četnost

ano

33


ne

71

68

Celkem

104

100

Graf č. 16 Účast na preventivních prohlídkách

V poloţce č. 16 (tab. č. 17, graf č. 16) jsem zjišťovala, kolik respondentů se zúčastňuje preventivních

prohlídek u

praktického lékaře. Z celkového počtu 104 (100 %)

respondentů se jich 71 (68 %) odpovědělo, ţe se preventivních prohlídek u praktického lékaře nezúčastňuje a 33 (32 %) respondentů uvedlo, ţe ano.

49

Tabulka č. 18 Pravidelnost účasti na preventivních prohlídkách

Účast

Absolutní četnost

Správná

29


Nesprávná

4

12

Celkem

33

100

Poloţka č. 17 (tab. č. 18) byla kontrolní, zjišťovala, jak často se respondenti účastní preventivních prohlídek u praktického lékaře. Odpovídali jen respondenti, kteří v poloţce č. 16 uvedli, ţe se prohlídek u praktického lékaře účastní. Respondenti měli moţnost vepsat vlastní odpověď. Z celkového počtu 33 (100 %) odpovídajících respondentů jich 29 (88 %) uvedlo správnou odpověď, ţe se účastní preventivní prohlídky u praktického lékaře jednou za dva roky a 4 (12 %) respondenti uvedli odpovědi nesprávné. Ve dvou případech respondenti odpověděli, ţe se preventivní prohlídky u praktického lékaře účastní jednou ročně, v jednom případě zněla odpověď, ţe se účastní jednou za 5 let a v jedné odpovědi bylo uvedeno, ţe se preventivní prohlídky účastní dvakrát ročně.

50

Tabulka č. 19 Účast na preventivní prohlídce jednou za dva roky

Účast

Absolutní četnost

Pravidelná, jednou za 2 roky

29


Jiná, neţ jednou za 2 roky

4

4

Ţádná

71

68

Celkem

104

100

Graf č. 17 Účast na preventivní prohlídce jednou za dva roky

Společnou analýzou poloţky č. 16 a č. 17 (tab. č. 19, graf č. 17) jsem zjišťovala, kolik respondentů se účastní preventivní prohlídky u praktického lékaře pravidelně, jednou za dva roky. Z celkového počtu 104 (100 %) respondentů jich 29 (28%) uvedlo správnou odpověď, ţe se účastní preventivní prohlídky u praktického lékaře pravidelně jednou za dva roky a 71 (68 %) respondentů se preventivní prohlídky neúčastní a 4 (4 %) respondenti uvedli účast na preventivní prohlídce jinou, neţ jednou za dva roky.

51

Tabulka č. 20 Motivace účasti na preventivních prohlídkách

Pozvánka od praktického lékaře

10


Předcházení vzniku onemocnění

19

33

Včasný záchyt onemocnění

14

24

Strach o moje zdraví

15

26

Jiné, uveďte

0

0

Celkem

58

100

Motivace

Absolutní četnost

Graf č. 18 Motivace účasti na preventivních prohlídkách

V poloţce č. 18 (tab. č. 20, graf č. 18) jsem zjišťovala, co respondenty, kteří se účastní na preventivních prohlídkách u praktického lékaře k této účasti motivuje. Z celkového počtu 104 respondentů odpovídali pouze respondenti, kteří uvedli, ţe se preventivních prohlídek účastí. Odpovídalo 33 respondentů a měli moţnost zvolit více nabídnutých odpovědí i uvést odpověď jinou. Z celkového počtu 58 (100 %) získaných odpovědí bylo 19 (33 %) odpovědí, ţe motivací k účasti je předcházení vzniku onemocnění, 15 (26 %) odpovědí byl strach o svoje zdraví, 14 (24 %) odpovědí bylo včasný záchyt onemocnění a 10 (17 %) odpovědí byla pozvánka od praktického lékaře. Moţnost uvést vlastní odpovědi nikdo s respondentů nevyuţil.

52

Tabulka č. 21 Důvody neúčasti na preventivních prohlídkách

Důvody



Dlouhá čekací doba v ordinaci lékaře

12

11

Připadne mi to zbytečné, cítím se zdráv/a

24

23

Nemám ţádné informace

19

18

Nikdo mě k prohlídce nevyzval

29

28

Jiné, uveďte

3

3

105

100

Mám málo času

Celkem

Graf č. 19 Důvody neúčasti na preventivních prohlídkách

V poloţce č. 19 (tab. č. 21, graf č. 19) jsem zjišťovala důvody, které vedou k neúčasti na preventivních prohlídkách u praktického lékaře. Z celkového počtu 104 respondentů odpovídali pouze respondenti, kteří v poloţce č. 16 uvedli, ţe se preventivních prohlídek neúčastí. Odpovídalo 71 respondentů a měli moţnost zvolit více odpovědí i uvést odpověď jinou. Z celkového počtu 105 (100 %) získaných odpovědí bylo 29 (28 %) odpovědí nikdo mě k prohlídce nevyzval, 24 (23 %) odpovědí připadne mi to zbytečné, cítím se zdráv/a, 19 (18 %) odpovědí nemám ţádné informace, 18 (17 %) odpovědí mám málo času, 12 (11 %) odpovědí bylo, ţe důvodem je dlouhá čekací doba v ordinaci lékaře. Respondenti uvedli 3 (3 %) jiné odpovědi, jak 53

jim bylo nabídnuto. Ve dvou odpovědích bylo důvodem neúčasti na preventivních prohlídkách, ţe neradi chodí k lékaři a v jedné neschopnost lékaře.

Tabulka č. 22 Motivace k zahájení účasti na preventivních prohlídkách



Bonus od zdravotní pojišťovny

6

5

Pozvánka od lékaře

37

33

Moţnost objednání na určitý čas Příkladné chování ostatních členů rodiny, kamarádů, kolegů Nic, připadá mi to zbytečné

20

18

2

2

12

11

Jiné, uveďte

0

0

112

100

Motivace Podrobnější informace

Celkem

Graf č. 20 Motivace k zahájení účasti na preventivních prohlídkách

V poloţce č. 20 (tab. č. 22, graf č. 20) jsem zjišťovala, co by respondenty motivovalo k pravidelné účasti na preventivních prohlídkách u praktického lékaře. Z celkového počtu 104 respondentů odpovídali pouze ti respondenti, kteří v poloţce č. 16 uvedli, ţe se preventivních prohlídek neúčastí. Odpovídalo 71 respondentů a měli moţnost zvolit 54

více nabídnutých odpovědí i uvést odpověď jinou. Z celkového počtu 112 (100 %) získaných odpovědí jich 37 (33 %) bylo, ţe vhodnou motivací k účasti na preventivní prohlídce je pozvánka od lékaře, 35 (31 %) odpovědí podrobnější informace, 20 (18 %) moţnost objednání na určitý čas, 12 (11 %) odpovědí bylo, nic, připadá mi to zbytečné, 6 (5 %) odpovědí bonus od zdravotní pojišťovny, 2 (2 %) odpovědi, ţe motivací by bylo příkladné chování ostatních členů rodiny, kamarádů, kolegů. Moţnosti jiné odpovědi respondenti nevyuţili.

V poloţce č. 20 jsem chtěla zjistit, zda mají respondenti k tématu preventivní prohlídky u praktického lékaře nějaké připomínky, či návrhy. Měli moţnost se volně vyjádřit vepsáním vlastního názoru. Této moţnosti respondenti nevyuţili.

55

6 DISKUSE

Průzkumem ve své bakalářské práci jsem chtěla zjistit, jak pacienti vnímají preventivní prohlídku u praktického lékaře pro dospělé a jaké jsou jejich znalosti a informovanost o PP. Zajímal mě postoj a motivace k účasti na PP. Potřebná data pro analýzu jsem získala z vyplněných dotazníků od 104 (100 %) respondentů. Dotazník obsahovat 21 poloţek, které jsem sestavila dle mého uváţení a zkušeností tak, aby obsáhly dané téma. Při distribuci dotazníků jsem se snaţila zajistit stejný počet respondentů obou pohlaví přesto, ţe jsem s touto poloţkou jiţ dále nepracovala. Povaţovala jsem to za důleţité pro získání objektivních výsledků průzkumu. Dotazník vyplnilo 48 % muţů a 52 % ţen. Byly zastoupeny všechny stupně vzdělání, nejvíce 34 % respondentů mělo středoškolské vzdělání s maturitou a 28 % bez maturity. 8 % respondentů mělo pouze základní vzdělání, 21 % vysokoškolské. Průzkumu se zúčastnili respondenti ve věkové škále (viz poloţka č. 2) od 18 do 81 let. Věkový průměr všech respondentů činil 46 let. Nejvíce zastoupenou skupinou byla věková kategorie 25-44 let-mladší střední věk v počtu 42 % respondentů, nejmenší ochotu vyplnit dotazník projevili respondenti ve věku nad 75 let, dotazník jim připadal moc sloţitý a vyplnili ho pouze 4 % respondentů, coţ mě ani nepřekvapilo. Respondenti prokázali poměrně dobrou informovanost o smyslu PP, její úhradě a kdo PP nařizuje, kdy 81 % respondentů uvedlo správnou odpověď, ţe smyslem PP u praktického lékaře je včasné zjištění ohroţení zdraví nebo poruchy zdraví, 82 % respondentů se správně domnívalo, ţe PP u praktického lékaře hradí zdravotní pojišťovna, 69 % respondentů správně odpovědělo, ţe preventivní prohlídka je zcela dobrovolná. V následující poloţce, jsem se tázala respondentů, kdy navštíví svého praktického lékaře za účelem provedení PP. 66 % respondentů správně chápe smysl prevence a uvedlo, ţe na PP přijdou v pravidelných intervalech, přesto ţe nemají ţádné potíţe.

56

K cíli č. 1, zjistit jaká je informovanost respondentů o četnosti a obsahu preventivní prohlídky u praktického lékaře byly stanoveny dva očekávané výsledky. Očekávaný výsledek č. 1, kdy jsem předpokládala, že méně než 50 % respondentů bude znát, jak často by měla být prováděna preventivní prohlídka u praktického lékaře. K očekávanému výsledku se vztahovala poloţka dotazníku č. 7. Respondenti uváděli, jak často mají, nárok na PP. Očekávaný výsledek se mi potvrdil. Správnou odpověď, ţe nárok na hrazenou PP mají pacienti jednou za dva roky, nejdříve 23 měsíců od poslední prohlídky, vědělo 37 % respondentů. 32 % respondentů se domnívalo, ţe na hrazenou PP mají nárok jednou za rok a 8 % jednou za 5 roků. 7 % respondentů si myslelo, ţe na hrazenou preventivní prohlídku mají nárok kdykoliv, kdyţ o ni poţádají. 10 % respondentů uvedlo, ţe neví. Tuto poloţku jsem do svého průzkumu zařadila záměrně, pro srovnání s výsledky průzkumu Moniky Navrátilové v její bakalářské práci na téma Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé (2010)76, kde byla respondentům poloţena stejná otázka. 66 % respondentů vědělo, ţe nárok na hrazenou PP je jednou za dva roky, nejdříve za 23 měsíců, to je o 20% více, neţ v mém průzkumu. Autorce se její očekávaný výsledek nepotvrdil a naopak, jak uvádí v diskusi, ji překvapil, stejně jako mě. Zřejmě v místě kde prováděla svůj průzkum, byli respondenti lépe informováni. Výsledek mého šetření se více přibliţuje výsledku průzkumu v bakalářské práci Petry Číhalové na téma Preventivní prohlídky ve věku 30 – 50 let (2010),77 kde 33 % respondentů uvedlo, ţe by měli PP u praktického lékaře absolvovat jednou za dva roky. Očekávaný výsledek č. 2, ve kterém jsem předpokládala, že více jak 75% respondentů nebude schopno vyjmenovat všechny složky preventivní prohlídky u praktického lékaře, se vztahoval také k cíli č. 1 a dotazníkové poloţce č. 9: Co si myslíte, ţe je obsahem preventivní prohlídky u praktického lékaře? Očekávaný výsledek se mi potvrdil, ale zároveň mi přinesl ještě větší zklamání, protoţe pouze 8 % respondentů označilo všech 10 správných odpovědí, coţ byly vyjmenované sloţky, které obsahuje

76 77

Srov. NAVRÁTILOVÁ, M., Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé, s. 44 [online]. Srov. ČÍHALOVÁ, P., Preventivní prohlídky ve věku 30-50 let, s. 66 [online].

57

PP u praktického lékaře. 6 % respondentů neoznačilo ani jednu správnou odpověď. Doufala jsem, ţe respondenti, kteří se PP účastní, budou schopni body PP vyjmenovat. Lze pouze diskutovat nad tím, zda si respondenti obsah PP nepamatovali nebo mnozí nedosáhli patřičného věku, který je kritériem provedení některé sloţky PP. Také se zde podsouvá další moţnost, ţe jim nebyla PP poskytnuta v plném rozsahu. Tomu nasvědčují výsledky frekvence jednotlivých odpovědí. Nejčastěji uváděnou odpovědí (17 %) bylo, ţe součástí PP je změření krevního tlaku, pulzu, váhy, výšky. Druhou nejčastěji uváděnou odpovědí (13 %) bylo vyšetření hlavy, krku, trupu a končetin pohledem, poklepem, pohmatem. Třetí nejčastěji uvedená odpověď (11 %) byla odběr krve na cholesterol v 18 letech a dále ve 30, 40, 50, 60 letech věku. Stejné mnoţství označených odpovědí (10 %) bylo orientační vyšetření zraku a sluchu a orientační chemické vyšetření moči. Ostatní sloţky PP byly vyjmenovány jen zřídka. Podobný výsledek průzkumu zaznamenala také Petra Číhalová ve své bakalářské práci. Respondenti měli zakrouţkovat, z nabídnutých moţností, vyšetření, které jim jejich

praktický lékař

během

preventivní

prohlídky prováděl.

Z průzkumu

jednoznačně vyplynulo, ţe většině respondentům nebyla PP provedena v plném rozsahu.78 Informovanost pacientů je důleţitou sloţkou preventivní péče a proto mě zajímalo, v jaké formě k respondentům informace o PP přicházejí. Respondenti nejčastěji uvedli ve 26 % odpovědí, ţe v ţádné formě, nemají tedy ţádné informace o PP. Důvodem můţe být jejich nezájem, nebo snad omezený přístup ke zdrojům informací. Druhou nejfrekventovanější odpovědí (23 %) bylo, ţe k respondentům přicházejí informace formou rozhovoru, dále v 18 % odpovědí uvedli časopisy, informační letáky, denní tisk a stejně tak internetové stránky. Zajímavá byla vepsaná odpověď, ţe respondent získává informace prostřednictvím pozvánky, coţ je podnět k zamyšlení pro pozitivní motivaci pacientů. Také jsem chtěla zjistit, od koho respondenti informace o PP získávají. Potěšilo mě, ţe nejčastěji volenou odpovědí a to ve 36 %, bylo, ţe respondenti získávají informace o PP od praktického lékaře a sestry, právě zde jsem spatřovala značné rezervy v informovanosti pacientů. Ve 20 % odpovědí respondenti uváděli, ţe si informace o PP získávají sami a v 17 % získávají informace od kamarádů a kolegů, coţ nemusí být 78

Srov. ČÍHALOVÁ, P., Preventivní prohlídky ve věku 30-50 let, s. 46 [online].

58

zrovna relevantní zdroj informací. V 17 % odpovědí respondenti udávali, ţe informace nezískávají od nikoho. Co mě zaujalo, v negativním smyslu, ţe pouze v 10 % odpovědí respondenti uvedli, ţe získávají informace od zdravotní pojišťovny. Z tohoto důvodu jsem navštívila pobočku VZP a jako běţný pojištěnec jsem na informační přepáţce poţádala o poskytnutí informací o PP u praktického lékaře. Dle sdělení zaměstnance VZP na přepáţce informací, jsou informace uvedeny na internetových stránkách pojišťovny a v tištěné formě mi ţádný informační materiál nebyl poskytnut. Dále jsem se respondentů dotazovala, zda jsou informace o PP lehce dostupné. Kladnou odpověď jsem získala od 37 % respondentů, 33 % respondentů uvedlo odpověď zápornou a 30 % respondentů nevědělo, coţ koresponduje s ostatními výsledky mého průzkumu o informovanosti pacientů, stejně jako v poloţce následující, kdy k dotazu, zda jsou poskytované informace o PP dostatečné, se 43 % respondentů vyjádřilo, ţe poskytované informace nejsou dostatečné, naopak 28 % respondentů si myslí, ţe poskytované informace jsou dostatečné a 29 % respondentů uvedlo, ţe neví. V následující poloţce jsem zjišťovala, od koho by respondenti chtěli být o PP informováni. V 54 % odpovědí respondenti uvedli, ţe by chtěli být informováni od praktického lékaře a pouze v 17 % odpovědí od sestry v ordinaci lékaře. Musím přiznat, ţe se mě takové opomenutí sestry profesně dotklo a myslím si, ţe všeobecné sestry jsou natolik schopné a vzdělané, ţe by se mohly v této oblasti uplatnit více a lépe neţ lékaři. Ve 25 % odpovědí by respondenti přivítali informace od zdravotní pojišťovny a ve 3 % odpovědí uvedli, od nikoho. Podstatné je, ţe převáţná většina respondentů si přeje být o PP informována. Mým cílem č. 2 bylo zjistit, jakým způsobem by respondenti chtěli být nejčastěji informováni o preventivních prohlídkách u praktického lékaře. K tomuto cíli se vztahoval očekávaný výsledek č. 3., kdy jsem předpokládala, že více jak 50 % respondentů by vyhovovalo přijímat informace o preventivních prohlídkách u praktického lékaře v tištěné formě. V poloţce č. 15 jsem se respondentů dotazovala, jaká forma poskytování informací o PP u praktického lékaře by jim nejvíce vyhovovala. Očekávaný výsledek se potvrdil, ale ne tak výrazně, jak jsem předpokládala. V 52 % odpovědí respondenti uvedli, ţe by chtěli být o PP informováni písemně, například broţurami a letáky. Myslím si, ţe tato forma poskytování informací je názorná a dobře dostupná pro všechny věkové kategorie pacientů. Nesmyslná mně 59

připadala 29 % četnost odpovědi respondentů, ţe by jim vyhovovala ústní forma poskytování informací. Domnívám se, ţe tato forma poskytování informací je sice nejúčinnější, ale bohuţel velmi těţko realizovatelná jak z časových moţností pacientů, tak i praktických lékařů. Pouze v 19 % odpovědí by vyhovovalo respondentům přijímat informace v elektronické podobě, přesto, ţe na internetových stránkách je prezentováno nejvíce i formací o PP i ze strany zdravotních pojišťoven. Je to zřejmě tím, ţe pro mnohé je internet nedostupný zdroj, nebo zde hraje roli i věková bariéra respondentů. Internet, jako nejvhodnější zdroj informací vnímají spíše mladší lidé. Cílem č. 3 bylo zjistit, jak respondenti vyuţívají moţnosti absolvovat preventivní prohlídky u praktického lékaře. Ve 4. očekávaném výsledku jsem předpokládala, že méně než 25 % respondentů uvede, že se preventivních prohlídek u praktického lékaře účastní pravidelně, každé dva roky. K vytyčenému cíli se vztahovaly poloţky dotazníku č. 16, zda se respondenti účastní PP u praktického lékaře a č. 17., jak často se účastní. Očekávaný výsledek se mi nepotvrdil. Z mého průzkumu vyplynulo, ţe se preventivních prohlídek u praktického lékaře pravidelně jednou za dva roky účastní 28 % respondentů, 72 % respondentů se preventivní prohlídky neúčastní, nebo jejich účast je nepravidelná. Ve svém úsudku jsem byla spíše pesimistická, protoţe mám dlouholeté zkušenosti ze své praxe. Vím, jak je těţké přesvědčit pacienty a přimět je k účasti na preventivní prohlídce. I při tomto výsledku je účast na PP velice nízká. Troufám si říct, ţe PP u praktického lékaře je značně podceňovaná a je jí také věnována malá pozornost ze strany jak pacientů, médií, ale i zdravotních pojišťoven, které více prezentují různé jiné preventivní programy, které jsou jistě neméně důleţité, ale pojišťovnami nehrazené, nebo hrazené jen částečně. Na dotaz, co respondenty k účasti na PP motivuje, respondenti nejčastěji uváděli, ţe předcházení vzniku nemoci a to ve 33 % odpovědí, ve 24 % odpovědí včasný záchyt onemocnění. Tato motivace je v souladu se smyslem prevence. Rovněţ velkou motivací, i kdyţ ne zrovna nejšťastnější, co přiměla respondenty k účasti, byl strach o zdraví, bylo tak uvedeno ve 26 % odpovědí. V 17 % odpovědí přivedla respondenty na PP pozvánka od lékaře. Pro mě byl velmi zajímavý výsledek analýzy poloţky č. 19, kdy respondenti uváděli důvody, proč se PP neúčastní. Nejčastějším důvodem k neúčasti ve 28 % odpovědí respondenti uvedli, ţe nebyli k prohlídce vyzváni. Respondenti tedy očekávají výzvu

60

k účasti, přesto, ţe v poloţce č. 7, jich 69 % odpovědělo, ţe účast na PP je zcela dobrovolná. Zde se rozkrývá prostor jak účinně zvýšit účast na PP. Ve 23 % odpovědí zaznělo, ţe kdyţ se respondenti cítí zdraví, připadne jim účast na PP zbytečná, v tomto případě je patrné ţe respondenti postrádají informace o smyslu prevence. V 17 % odpovědích byl uváděn jako důvod nedostatek času a v 18 % postrádali respondenti informace o PP. Za povšimnutí stála odpověď nespokojenost s lékařem, kterou uvedl jeden respondent, ale kaţdý pacient má svobodnou volbu svého praktického lékaře a při nespokojenosti můţe lékaře změnit. V cíli č. 4 jsem si dala za úkol zjistit, u respondentů, kteří se neúčastní preventivních prohlídek u praktického lékaře, co by je k účasti motivovalo. V očekávaném výsledku č. 5 jsem předpokládala, že nejčastější odpovědí respondentů, kteří se neúčastní pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře, bude, že by je k pravidelné účasti motivovalo, kdyby měli více informací o obsahu preventivní prohlídky. K výsledku jsem dospěla analýzou poloţky č. 20. Očekávaný výsledek se mi nepotvrdil. Nejčastěji voleným motivem, ve 33 % odpovědí, který by přivedl respondenty na PP, bylo obdrţení pozvánky od lékaře. Výsledek mého průzkumu koresponduje s průzkumem Moniky Navrátilové v bakalářské práci na stejné téma, kde z nabídky odpovědí označili respondenti také nejčastěji odpověď, ţe by je k účasti nejvíce motivovala pozvánka od lékaře.79 Podrobnější informovanost o PP byl druhým nejčastějším motivem k účasti na PP, jak respondenti uvedli ve 31 % odpovědí. Ve výzkumu v práci Moniky Navrátilové, uvedlo 55 % z dotazovaných respondentů, ţe kdyby měli potřebné informace o PP, zahrnuli by ji do pravidelné péče o svoje zdraví.80 Nelze zcela srovnat výsledky obou prací, protoţe autorka poloţila respondentům obě výše komentované otázky odděleně, ale z obou průzkumů shodně vyplývá, ţe respondenti by chtěli být informováni podrobněji o PP a přáli by si být k účasti vyzváni, a to by mohlo účast na PP zvýšit. V 18 % odpovědí by respondenti přivítali moţnost objednání na určitý čas. Vím z vlastní zkušenosti, ţe čekací doba v ordinacích praktických lékařů je často neschůdnou překáţkou a odrazuje pacienty od účasti na PP. Přesto, ţe se můj odhad průzkumu nepotvrdil, nejsem zklamaná. Podstatné je, ţe respondenti ve většině případů PP nezavrhují, pouze v 11 % odpovědí uvedli, ţe by je k účasti nemotivovalo nic, protoţe 79

Srov. NAVRÁTILOVÁ, M., Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé, s. 44 [online].

80

Srov. NAVRÁTILOVÁ, M., Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé, s. 44 [online].

61

jim PP připadne zbytečná. Ale i zde je ještě moţnost takový názor vyvrátit správně mířenou edukací a zodpovědným přístupem lékařů vzbudit důvěru ve smysl preventivní prohlídky. V poslední poloţce dotazníku jsem poskytla respondentům prostor a mohli se k danému tématu vyjádřit i uvést své připomínky a návrhy. Je škoda, ţe tuto moţnost nikdo nevyuţil. Na závěr diskuse mohu pouze konstatovat, ţe v oblasti preventivních prohlídek u praktického lékaře je potřeba vykonat ještě mnoho práce, aby se účast na preventivních prohlídkách stala přirozenou součástí péče o zdraví kaţdého člověka.

62

7 NÁVRHY ŘEŠENÍ

Na úrovni státních úřadů a organizací: 

Podpořit výchovu ke zdravému ţivotnímu stylu v rodinách osvětovou činností, sportovními akcemi pořádaných prostřednictvím sportovních organizací a městských a obecních úřadů.



Do programů médii zařadit více pořadů na podporu zdraví - veřejně hovořit o škodlivých vlivech, které ohroţují naše zdraví a poukazovat na následky, prezentovat je na konkrétních příkladech, coţ by mohlo být daleko poučnější.

Pro školství a rodinu: 

Posílit výchovu ke zdraví, vést k zodpovědnosti za své zdraví a k ochraně zdraví.



Zaměřit se na nejmladší populaci, děti a mládeţ prostřednictvím školství přímo ve výuce nebo jiných organizací, které sdruţují děti.



Rodiče by měli jít příkladem svým dětem.

Pro zdravotnictví pojišťovny: 

Zajistit informovanost pojištěnců prostřednictvím jejich zdravotních pojišťoven formou tištěného materiálu o PP u praktického lékaře.



V edukačních materiálech poskytnout podrobnější informace o jednotlivých bodech PP u praktického lékaře, zvláště o smyslu daného vyšetření.



Provádět kontrolu, zda jsou PP prováděny v daném rozsahu i konfrontací s pojištěnci, ne jenom ze záznamů ve zdravotní dokumentaci.



Poskytnout letáky a broţury i praktickým lékařům do jejich čekáren.



Oceňovat účast pojištěnců na PP u praktických lékařů bonusem.

Pro praktické lékaře: 

Posílit informovanost registrovaných pacientů v ordinaci o PP.



Vytvořit si svůj edukační materiál.



Zapojit do edukace všeobecnou sestru i při návštěvní činnosti.



Vymezit část ordinační doby pouze na PP a dodrţovat objednací dobu.



Provádět PP v plném rozsahu, jak ukládají předpisy.



Sledovat účast jednotlivců na preventivních prohlídkách a aktivně je v daném termínu k prohlídce vyzvat zasláním pozvánky. 63

ZÁVĚR

Ve své bakalářské práci jsem se zabývala preventivními prohlídkami. Zaměřila jsem se podrobněji na význam a obsah hrazené preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé. Zajímala jsem se, jak veřejnost vnímá a jaký zaujímá postoj k preventivním prohlídkám u praktického lékaře. V úvodní části své práce jsem věnovala pozornost také celkovému pohledu na prevenci, a zvlášť potom na prevenci ve zdravotnictví, jako součásti zdravotní politiky státu. Vytyčila jsem si čtyři cíle a pět očekávaných výsledků. K jejich splnění jsem uskutečnila průzkum pomocí anonymních dotazníků. Data jsem zpracovala a provedla jejich analýzu. Chtěla jsem zjistit, jaká je účast pacientů na preventivních prohlídkách u praktického lékaře, jak jsou pacienti informováni, a jak by si přáli být informováni o preventivních prohlídkách a co by ty, kteří na preventivní prohlídky nechodí, k účasti motivovalo. Všechny cíle, které jsem si v bakalářské práci stanovila, se mi podařilo splnit. Očekávaný výsledek, ţe méně neţ 50 % respondentů bude znát, jak často by měla být prováděna preventivní prohlídka u praktického lékaře, se mi potvrdil. Pouze 37 % respondentů vědělo, ţe PP by měla být prováděna jednou za dva roky, nejdříve 23 měsíců od poslední prohlídky. Očekávaný výsledek, ve kterém jsem předpokládala, ţe více jak 75 % respondentů nebude schopno vyjmenovat všechny sloţky preventivní prohlídky u praktického lékaře, se mi potvrdil. Jen 8 % respondentů označilo všech deset správných odpovědí, coţ byly vyjmenované sloţky, které obsahuje PP u praktického lékaře. Očekávaný výsledek, ţe více jak 50 % respondentům by vyhovovalo, přijímat informace o preventivních prohlídkách u praktického lékaře v tištěné formě se mi potvrdil. V 52 % odpovědích respondenti uvedli, ţe by chtěli být o PP informováni písemně, například broţurami a letáky. Očekávaný výsledek, ţe méně neţ 25 % respondentů uvede, ţe se preventivních prohlídek u praktického lékaře účastní pravidelně kaţdé dva roky, se mi nepotvrdil. Preventivních prohlídek u praktického lékaře se pravidelně, jednou za dva roky účastní 28 % respondentů. 64

Očekávaný výsledek, ţe nejčastější odpovědí respondentů, kteří se neúčastní pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře bude, ţe by je k pravidelné účasti motivovalo, kdyby měli více informací o obsahu preventivní prohlídky, se mi nepotvrdil. Respondenti nejčastěji uváděli, ţe by je k účasti na PP motivovalo, kdyby obdrţeli pozvánku od lékaře. Z průzkumu vyplynulo, ţe účast na preventivních prohlídkách je sice vyšší neţ jsem předpokládala, ale stále velmi nízká. Potvrdilo se mi, ţe informovanost veřejnosti o preventivních prohlídkách u praktického lékaře je malá, a to jak o moţnosti účasti, tak i o obsahu preventivní prohlídky. Z průzkumu také vyplynulo, ţe existují motivační prvky, které při správném pouţití mohou přispět ke zvýšení zájmu veřejnosti o účast na preventivních prohlídkách u praktických lékařů a to je pozitivní zjištění. Závěrem bych chtěla provést krátké shrnutí. Prevence je základem kaţdé lidské činnosti a nejvíce to platí v moderní medicíně. Za nedílnou součást moderní medicíny lze povaţovat právě preventivní prohlídky, které jsou mocným nástrojem k upevňování a ochraně zdraví, jen se musíme všichni naučit s tímto nástrojem efektivně pracovat.

„Zdraví je vzácná věc, je to vpravdě jediná věc, která zaslouží, abychom úsilí o ni obětovali nejen čas, pot, námahu, jmění, ale i život; tím spíše, že bez něho se pro nás život stává trápením a strastí. Není-li zdraví, potemní a vyprchají i rozkoš, moudrost, učenost a ctnost.“ Michel de Montaigne

65

ANOTACE

Příjmení a jméno autora:

Zahradníková Ludmila

Instituce:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé

Vedoucí práce:

Mgr. Petra Juřeníková, Ph.D.

Počet stran:

80

Počet příloh:

1

Rok obhajoby:

2012

Klíčová slova:

zdraví, prevence, informovanost, motivace

Bakalářská práce je zaměřena na problematiku preventivních prohlídek u praktického lékaře pro dospělé. Teoretická část je věnována celkovému pohledu na prevenci, popisuje oblast preventivní péče ve zdravotnictví. Zabývá se podrobným obsahem preventivní prohlídky u praktického lékaře, včetně onkologické prevence. Praktická část sleduje informovanost veřejnosti, postoj a motivaci k účasti na preventivní prohlídce u praktického lékaře.

66

ANNOTATION

Author:

Zahradníková Ludmila

Institution:

Masaryk University, Faculty of Medicine Department of Nursing

Title of the work:

Preventive medical examinations at general prectitioner for adults

Supervisor:

Mgr. Petra Juřeníková, Ph.D.

Number of pages:

80

Number of attachments:

1

Year of dissertation:

2012

Key words:

public health, prevention, foreknowledge, motivation

The Bachelor Thesis is focused on the issue of preventive examinations at a general practitioner for adults. The theoretical part is devoted to the overall view of prevention, describes the area of preventive care of public health. It deals with the detailed content of preventive examination at a general practitioner, including cancer prevention. The practical part monitors public foreknowledge, attitude and motivation to participate in the preventive examination at a general practitioner.

67

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ

BERAN, Jiří, HAVLÍK, Jiří, a kol. Lexikon očkování, Praha: Maxdorf, 2008. 352 s. ISBN 978-80-734-164-6. DRBAL, Ctibor. Česká zdravotní politika a její východiska. Praha: Galén, 2005. 96 s. ISBN 80-7262-340-0. FAIT, Tomáš, VRABLÍK, Michal, ČEŠKA, Richard. Preventivní medicína. Praha: Maxdorf, 2008. 551 s. ISBN 978-80-7345-160-8. HOLČÍK, Jan. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost. Brno: Masarykova universita, 2010. 293 s. ISBN 80-7392-129-4. IVANOVÁ, Kateřina, ŠPIRUDOVÁ, Lenka, KUTNOHORSKÁ, Jana. Multikulturní ošetřovatelství. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 248 s. ISBN 80 -247 -1212 -1. JUŘENÍKOVÁ, Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 80 s. ISBN 978 -80 -247 -2171 -2. NEJEDLÁ, Marie. Klinická propedeutika. Praha: Informatorium, 2010. 237 s. ISBN 80-7333-078-4. POKORNÁ, Andrea. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství. 1. vyd. Brno: NZONCO Brno, 2006. 86 s. ISBN 80-7013-440-2. PROVAZNÍK, Kamil. Manuál prevence v lékařské praxi 1 : I. Prevence poruch a nemocí. Praha: Státní zdravotní ústav Praha, 1994. 137 s. ISBN 80-7168-387-6. PROVAZNÍK, Kamil. Manuál prevence v lékařské praxi 7. Praha: Granada, 1999. 108s. ISBN 80-7071-135-3. SOVOVÁ, Eliška. 100 1 otázek a odpovědí o prevenci nejčastějších onemocnění. Praha: Granada, 2006. 150 s. ISBN 80-247-0952-X.

68

WASSERBAUER, Stanislav. Výchova ke zdraví. Praha: Státní zdravotní ústav Praha, 2000. 47 s. ISBN 80-7071-145-0.

Elektronické zdroje BOUZKOVÁ, Helena. Internetové zdroje ke zdravotní politice ČR přístupné v síti veřejných informačních služeb ve zdravotnictví [online]. [cit. 2012-01-04]. Dostupné na www: www.apra.ipvz.cz/download.asp?docid=223 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. Připomínky ČLK k návrhu vyhlášky o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek [online]. 17. 8. 2011 [cit. 201202-10]. Dostupné na www: http://www.lkcr.cz/document3.php?param=news_file, NEWS_FILE_ID,,TYPE,NAME,DATE_AKT&id=98770 ČÍHALOVÁ, Petra. Preventivní prohlídky ve věku 30-50 let [online]. 2010 [cit. 201204-23]. Dostupné z www: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/13195/% C4%8D%C3%ADhalov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1 KEBZA, Vladimír. Psychosociální determinanty zdraví [online].[cit. 2012-12-20]. Dostupné na www: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=28940 KERNOVÁ, Věra. Podpora zdraví a informační aktivity v primární péči [online]. 2006 [cit. 2012-12-20]. Dostupné na www: www.apra.ipvz.cz/download.asp? docid=227 KERNOVÁ, Věra. Co je podpora a ochrana zdraví, Zásadní dokumenty WHO, EU, MZ v oblasti podpory zdraví [online]. [cit. 2012-01-04]. Dostupné na www: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CINDI/kurz/podpora_20zdravi.pdf KRAJSKÁ

HYGIENICKÁ

STANICE

STŘEDOČEKÉHO

KRAJE.

Lékařské

preventivní prohlídky zaměstnanců [online]. Praha. 2009 [cit. 2012-01-09]. Dostupné na

www:

http://khsstc.cz/dokumenty/lekarske-preventivni-prohlidkyzamestnancu_

1368_43_1.html

69

LÍKAŘOVÁ, Zdena. Češi ignorují prohlídky, umírají zbytečně [online]. 20. 2. 2010 [cit. 2012-01-04]. Dostupné na www: http://zdravi.denik.cz/medicina/cesi-ignorujiprohlidky-umiraji-zbytecne20100217.html MARKOVÁ, Alena. Informace pro zaměstnavatele o nových povinnostech v oblasti pracovnělékařských sluţeb plynoucích z poţadavků nové legislativy [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné na www: http://www.khsstc.cz/dokumenty/nova-pravniuprava-zavodni-preventivni-pece-o-zamestnance-2318_2318_44_1.html MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Zákon č. 365/2011 Sb., zákoník práce, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [online]. 2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné na www: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11911/zakon_365_2011.pdf MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Vyhláška č. 425/2011 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2012.[online]. 30. 1. 2012 [cit. 2012-02-10]. Dostupné na www: http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vyhlaska-o-stanoveni-hodnotboduvyse-uhrad-zdravotni-pece-hrazene-z-verejneho-_5760_2439_11.html MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Vyhláška č. 70/2012 o preventivních prohlídkách. [online]. 29. 2. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z www: http://www. mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vyhlaska-c70/2012-sb-o-preventivnichprohlidkach_ 6015_11.html MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Zákon č. 369/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. [online]. 6. 11. 2011 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z www: http://www.mzcr.cz/Legislativa/ dokumenty/

vladni-navrh-zakonakterym-se-meni-zakon-c48/1997-sb-o-verejnem-

zdravotnim-pojisteni-a-o-zmene-a-doplneni-nekterych-souvisejicich-zakonuve-znenipozdejsich-predpisua-nektere-dalsi-zakony_5177_2428_11.html NAVRÁTILOVÁ, Monika. Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé [online]. 2010 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z www: http://is.muni.cz/th/258755/lf_b. 70

ONŘICHOVÁ, Lucie. Screeningové programy: Bez zvaní se dále nepohneme [online]. 2010 [cit. 2012-01-10]. Dostupné na www: http://www.tribune.cz/ clanek/17049screeningove-programy-bez-zvani-se-dale-nepohneme PALÁN, Zdeňek. Andragogický slovník, Dospělý, dospělost [online]. [cit. 2012-0308]. Dostupné na www: http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/dospelydospelost PREGL, Václav. Koruna do prevence ušetří tři koruny na léčbě [online]. 1. 12. 2009 [cit. 2012-01-04]. Dostupné na WWW: http://www.tribune.cz/clanek/15845 Prevence a její rozdělení [online]. [cit. 2012-01-04]. Dostupné na www: www.ff.upol.cz/uploads/media/PREVENCE vyuka.doc UHROVÁ, Jana. Prevence v souladu s právními předpisy [online]. 2004 [cit. 2012-0107]. Dostupné na www: ttp://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicinapriloha/ prevence-v-souladu-s-platnymi-pravnimi-predpisy-163708 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. Století [online]. 2002 [cit. 2012-01-04]. Dostupné na www:

http://www.scritube.com/limba/cehaslovaca/

Financovn-zdravotnictv211416199.php ÚSTAV PREVENTIVNÍHO LÉKAŘSTVÍ-LF MU V BRNĚ. Druhy a možnosti prevence [online]. 2004 [cit. 2012-01-04]. Dostupné na www: http://www.cba. muni.cz/prevencenemoci/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=17 ÚSTAV PREVENTIVNÍHO LÉKAŘSTVÍ-LF MU V BRNĚ. Co je důležité - životní styl [online]. 2004 [cit. 2012-01-04]. Dostupné na www: http://www.cba.muni.cz/ prevencenemoci/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=18-citace ÚSTAV

ZDRAVOTNICKÝCH

INFORMACÍ

A

STATISTIKY

ČESKÉ

REPUBLIKY. Činnost praktických lékařů pro dospělé v roce 2010 [online]. Praha. 2. 6. 2011[cit. 2012-02-10]. Dostupné na www: http://www.uzis.cz/rychleinformace/ cinnost-praktickych-lekaru-pro-dospele-roce-2010

71

SEZNAM ZKRATEK

SZO

Světová zdravotnická organizace ČR

WHO

World Health Organization

MŠ MT

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy

MZ ČR

Ministerstvo zdravotnictví České republiky

ÚZIS ČR

Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky

ČLK

Česká lékařská komora

ČR

Česká republika

HPV

Human papilloma virus

Kč

Koruna česká

PLS

pracovnělékařská sluţba

cit.

citováno

srov.

srovnej

aj.

a jiné

atd.

a tak dále

kol.

kolektiv

sb.

sbírka

tkzv.

tak zvané

tab.

tabulka

č.

číslo

PP

preventivní prohlídka

KO

krevní obraz

EKG

elektrokardiograf

TBC

tuberkulóza plic

72

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1:

Pohlaví respondentů

32

Tabulka č. 2:

Věk respondentů

33

Tabulka č. 3:

Vzdělání respondentů

34

Tabulka č. 4:

Smysl preventivní prohlídky

35

Tabulka č. 5:

Znalosti o úhradě za preventivní prohlídky

36

Tabulka č. 6:

Nařizovatel preventivní prohlídky

37

Tabulka č. 7:

Nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře

38

Tabulka č. 8:

Docházka na preventivní prohlídku

39

Tabulka č. 9:

Vědomosti o obsahu preventivní prohlídky

40

Tabulka č. 10: Správné odpovědi o obsahu preventivní prohlídky

41

Tabulka č. 11: Forma informací o preventivních prohlídkách

43

Tabulka č. 12: Zdroje informací o preventivních prohlídkách

44

Tabulka č. 13: Dostupnost informací o preventivních prohlídkách

45

Tabulka č. 14: Dostatečnost informací o preventivních prohlídkách

46

Tabulka č. 15: Vyhovující zdroje informací o preventivních prohlídkách

47

Tabulka č. 16: Vyhovující forma informací o preventivních prohlídkách

48

Tabulka č. 17: Účast na preventivních prohlídkách

49

Tabulka č. 18: Pravidelnost účasti na preventivních prohlídkách

50

Tabulka č. 19: Účast na preventivní prohlídce jednou za dva roky

51

Tabulka č. 20: Motivace účasti na preventivních prohlídkách

52

Tabulka č. 21: Důvody neúčasti na preventivních prohlídkách

53

Tabulka č. 22: Motivace k zahájení účasti na preventivních prohlídkách

54

73

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1:

Pohlaví respondentů

32

Graf č. 2:


33

Graf č. 3:


34

Graf č. 4:

Smysl preventivní prohlídky

35

Graf č. 5:

Znalosti o úhradě za preventivní prohlídky

36

Graf č. 6:

Nařizovatel preventivní prohlídky

37

Graf č. 7:

Nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře

38

Graf č. 8:

Docházka na preventivní prohlídku

39

Graf č. 9:

Správné odpovědi o obsahu preventivní prohlídky

42

Graf č. 10:

Forma informací o preventivních prohlídkách

43

Graf č. 11:

Zdroje informací o preventivních prohlídkách

44

Graf č. 12:

Dostupnost informací o preventivních prohlídkách

45

Graf č. 13:

Dostatečnost informací o preventivních prohlídkách

46

Graf č. 14:

Vyhovující zdroje informací o preventivních prohlídkách

47

Graf č. 15:

Vyhovující forma poskytování informací o preventivních

48

Graf č. 16:

Účast na preventivních prohlídkách

49

Graf č. 17:

Účast na preventivní prohlídce jednou za dva roky

51

Graf č. 18:

Motivace účasti na preventivních prohlídkách

52

Graf č. 19:

Důvody neúčasti na preventivních prohlídkách

53

Graf č. 20:

Motivace k zahájení účasti na preventivních prohlídkách

54

74

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Dotazník

75

PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Dotazník

Dotazník

Jmenuji se Ludmila Zahradníková a jsem studentka Masarykovy Univerzity a dovoluji si Vás poţádat o vyplnění dotazníku zaměřeného na informovanost občanů o preventivních prohlídkách u praktického lékaře pro dospělé. Tímto tématem se chci zabývat ve své bakalářské práci. Dotazník je zcela anonymní. U kaţdé otázky označte jen jednu odpověď, pokud není v otázce uvedeno jinak. Děkuji Vám za spolupráci a vyplnění dotazníku.


1. Uveďte pohlaví a) muţ b) ţena

2. Jaký je Váš věk? Uveďte…………………………..

3. Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? a) základní b) středoškolské bez maturity c) středoškolské s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské 76

4. Co si myslíte, ţe je smyslem preventivní prohlídky u praktického lékaře? a) včasné zjištění ohroţení zdraví, nebo poruchy zdraví b) sledování průběhu chronické nemoci a léčby c) ošetření akutně vzniklé nemoci d) nevím e) jiné, uveďte……………………………………………………………… 5. Kdo si myslíte, ţe hradí preventivní prohlídky u praktického lékaře? a) pacient b) stát c) zdravotní pojišťovna d) nevím

6. Kdo si myslíte, ţe nařizuje preventivní prohlídku u praktického lékaře? a) zdravotní pojišťovna b) praktický lékař pro dospělé c) nikdo ji nenařizuje, je zcela dobrovolná d) nevím

7. Jak často, si myslíte, ţe máte nárok na hrazenou preventivní prohlídku u praktického lékaře? a) jednou za dva roky, nejdříve 23 měsíců od poslední prohlídky b) jednou za rok c) jednou za 5 let d) kdykoliv, kdyţ o prohlídku poţádám e) nevím

8. Kdy navštívíte svého praktického lékaře za účelem provedení preventivní prohlídky? a) kdykoliv, kdyţ mám čas b) kdyţ mám dlouhodobé zdravotní potíţe c) při akutním onemocnění d) v pravidelných intervalech, přesto, ţe nemám ţádné potíţe e) Jiné, uveďte…………………………………………………………………..

77

9. Co si myslíte, ţe je obsahem preventivní prohlídky u praktického lékaře? (lze uvést více moţností) a) vyšetření hlavy, krku, trupu a končetin pohledem, poslechem, poklepem, pohmatem b) oční vyšetření včetně změření nitroočního tlaku c) změření krevního tlaku, pulzu, váhy, výšky d) vyšetření zubů dvakrát ročně e) výtěr stolice při kaţdé prohlídce f) gynekologické vyšetření dvakrát ročně g) orientační vyšetření zraku a sluchu h) rentgen plic od 50 let v pětiletých intervalech i) odběr krve na hladinu krevního cukru v 18 letech, od 40 let ve dvouletých intervalech j) EKG vyšetření od 40 let ve čtyřletých intervalech k) doplnění anamnézy rodinné, osobní i pracovní l) orientační chemické vyšetření moči m) kontrola platnosti očkování proti tetanu n) odběr krve na cholesterol v 18 letech a dále ve 30, 40, 50, 60 letech věku o) vyšetření stolice na okultní krvácení p) jiné, uveďte………………………………………………………………….

10. V jaké formě k Vám informace o preventivních prohlídkách přicházejí? (lze uvést více moţností) a) rozhovor b) pořady v televizi a rozhlase na toto téma c) časopisy, informační letáky, denní tisk d) internetové stránky e) v ţádné formě f) jiná moţnost, uveďte……………………………………………………………

11. Od koho jste získal/a informace o preventivních prohlídkách u praktického lékaře? (lze uvést více moţností) a) od praktického lékaře a sestry b) od zdravotní pojišťovny c) od kamarádů, kolegů d) informace si získávám sám e) nemám ţádné informace f) jiné, uveďte………………………………………………………………………

78

12. Myslíte si, ţe informace o preventivních prohlídkách jsou lehce dostupné? a) ano b) ne c) nevím 13. Myslíte si, ţe poskytované informace o preventivních prohlídkách jsou dostatečné? a) ano b) ne c) nevím 14. Od koho by jste chtěl/a být informován/a o preventivních prohlídkách u praktického lékaře? (lze označit více moţností) a) od praktického lékaře b) od sestry v ordinaci lékaře c) od zdravotní pojišťovny d) od kamarádů, kolegů e) od nikoho f) jiné, uveďte……………………………………………………………………

15. Jaká forma poskytování informací o preventivních prohlídkách u praktického lékaře by Vám nejvíce vyhovovala? (lze označit více moţností) a) ústně (rozhovor) b) písemně (broţury, letáky…) c) v elektronické podobě (internet) d) jiná moţnost, uveďte…………………………………………………………… 16. Účastníte se preventivních prohlídek u praktického lékaře? a) ano b) ne Pokud jste na otázku odpověděli NE, pokračujte otázkou č. 19.

17. Jak často se zúčastňujete preventivní prohlídky u praktického lékaře? Uveďte.......................................................................................................

79

18. Co Vás k pravidelné účasti motivuje?(lze označit více odpovědí) a) pozvánka od praktického lékaře b) předcházení vzniku onemocnění c) včasný záchyt onemocnění d) strach o moje zdraví e) jiné, uveďte................................................................................. Dále pokračujte otázkou č. 21. 19. Uveďte, prosím, důvod, proč se neúčastníte preventivních prohlídek u praktického lékaře. (lze označit více odpovědí) a) mám málo času b) dlouhá čekací doba v ordinaci lékaře c) připadne mi to zbytečné, cítím se zdravý/á d) nemám ţádné informace e) nikdo mě k prohlídce nevyzval f) jiné, uveďte.......................................................................................

20. Co by Vás motivovalo k pravidelné účasti na preventivních prohlídkách u praktického lékaře? (lze označit více odpovědí) a) podrobnější informace b) bonus od zdravotní pojišťovny c) pozvánka od lékaře d) moţnost objednání na určitý čas e) příkladné chování ostatních členů rodiny, kamarádů, kolegů f) nic, připadá mi to zbytečné g) jiné, uveďte…………………………………………………………………… 21. Pokud k danému tématu máte připomínky a návrhy, prosím uveďte: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

80

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství. Ludmila Zahradníková. Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé

Recommend Documents