MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD

Počátky fotbalu u nás

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Mgr. Oldřich Racek

Lukáš Picek 3. roč., APAK

Brno, 2007

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně na základě uvedené literatury.

Souhlasím tímto, aby byla moje bakalářská práce uložena ve fakultní knihovně ke studijním účelům.

V Brně dne 18. 4. 2007

...…................………………

2

Chtěl bych poděkovat vedoucímu této bakalářské práce Mgr. Oldřichu Rackovi za jeho odbornou pomoc a ochotu při vypracování této bakalářské práce.

3

OBSAH: ÚVOD ...................................................................................................................6 1. Počátky fotbalu............................................................................................ 7 1.1 Kořeny kopané ..............................................................................................7

2. Cíle a úkoly bakalářské práce ................................................................9 2.1 Cíl práce ........................................................................................................9 2.2 Úkoly práce ...................................................................................................9

3. Historie kopané v naší zemi ...................................................................10 3.1 Zrod kopané v Čechách ...............................................................................10 3.2 Fotbal v českých zemích v letech 1896-1917 ..............................................11 3.3 Pravidelné soutěže v českých zemích ..........................................................12 3.4 Fotbal v Československé republice v letech 1918-1939 ..............................13 3.5 Fotbal v českých zemích v letech 1939-1944 ..............................................14 3.5.1 Pravidelné soutěže v českých zemích v letech 1939-1944 ...................14 3.6 Fotbal v Československu v letech 1945–1992 .............................................15 3.7 Fotbal v České republice od roku 1993 .......................................................16 3.7.1 Seznam týmů prvního ročníku 1. fotbalové ligy v ČR...........................17

4. Historie klubů Sparty a Slavie ..............................................................18 4.1 Nejslavnější české fotbalové derby..............................................................18 4.2 Historie Slavie..............................................................................................18 4.2.1 Počátky Slávistického klubu..................................................................18 4.2.2 Mistři .....................................................................................................19 4.2.3 Josef Bican.............................................................................................20 4.2.4 Dynamo Slavia.......................................................................................21 4.2.5 Sešívaní..................................................................................................21 4.2.6 TJ Slavia.................................................................................................22

4

4.2.7 SKSlavia................................................................................................23 4.2.8 Rok 2001.... ..........................................................................................23 4.3 Historie Sparty. ...........................................................................................24 4.3.1. Založení klubu. ....................................................................................24 4.3.2 Poprvé v rudých dresech. ......................................................................24 4.3.3 Období "Železné Sparty".......................................................................24 4.3.4 Úspěchy ve Středoevropském poháru. ..................................................25 4.3.5 Jedenáctileté čekání na titul. .................................................................25 4.3.6 Návrat na výsluní. .................................................................................25 4.3.7 Černý rok klubu, první a poslední sestup. .............................................26 4.3.8 Vítězná éra - 14 mistrovských titulů. ....................................................26 4.3.9 Nultý ročník Ligy mistrů. ......................................................................26 4.3.10 Účinkování v UEFA Champions League ............................................27 4.3.11 Sparta - dodavatel reprezentace ...........................................................27

5. Historie klubu SK Slavkov u Brna .....................................................29 5.1 Založení oddílu kopané ve Slavkově u Brna ............................................29 5.2 Údobí 1921 – 1971. ......................................................................30 5.3 Údobí 1971 - 1981 ....................................................................................31 5.4 Údobí 1981 – 1991.....................................................................................32

Závěr ...................................................................................................................35

Literatura...........................................................................................36

Přílohy................................................................................................37

Resumé...............................................................................................42

5

Úvod

Fotbal je dnes celosvětově nejrozšířenější sport, který se těší obrovské popularitě. Patří mezi sporty, které můžou vykonávat jak muži, tak i ženy. Můžeme jej vídat na největších fotbalových stadionech světa až po malá vesnická hřiště. Pro některé lidí může tato hra znamenat nejlepší relaxaci od všedních starostí života, pro jiné třeba zdroj obživy. Zpočátku měla kopaná na všech úrovních spíše charakter zábavní, kdežto dnes v profesionálním fotbale hraje velkou roli především ekonomika mužstva, od které se odvíjí spousta faktorů, které ovlivňují kvalitu týmu. Jsou to například nákupy kvalitních hráčů, trenérů, zvětšování kapacity stadionu, atd. Nemalou roli hrají také sponzoři, kteří tvoří většinu zdrojů financí v klubu. Z tohoto hlediska plní fotbal také funkci reklamní. Již mnohokrát jsem zaslechl obligátní kletbu,že výsledky jsou podvod, a že jde jen o peníze. Ono opravdu jde ve špičkové kopané o peníze. Ostatně jako v každé špičkové záležitosti. Umělci také nejezdí po světě jen za potlesk a ovace, spojitost v logickém ocenění mistrovství, jež přináší lidem potěšení, zábavu i prožitek, musíme hledat dnes stejně v kultuře jako ve sportu. Členská základna v České republice neustále roste. Každým rokem přibývá zhruba 20 tisíc registrovaných fotbalistů a zvláště futsal a ženský fotbal zaznamenávají dynamický růst. S 669 tisíci registrovaných fotbalistů je ČMFS daleko největším členem ČSTV a v přepočtu na počet obyvatel patří k největším v Evropě. Touto bakalářskou prací bychom chtěli vytvořit průřez dějinami českého fotbalu, od jeho zrodu až do dnešní doby. Toto téma bakalářské práce jsem si vybral proto, že již od svého útlého věku se této hře aktivně věnuji a tudíž mě velice zajímá její zrod a vývoj v našich zemích.

6

1. Počátky fotbalu 1.1 Kořeny kopané Již ode dávna podle Mráze (1976) bylo duchovní silou lidstva náboženství, tudíž první doklady o tělovýchovných prvcích nacházíme při náboženských slavnostech už před třemi tisíciletími před naším letopočtem. Mnoho důkazů o míčových hrách nacházíme na obrazech v královských hrobkách starých Egypťanů. Podle Vebra (1984) pocházejí nejstarší zprávy o kopané z Číny, kdy tělesná cvičení podporoval císař Huang-Ti již roku 2697 př. n. l. Avšak nejvíce pramenů tělesné výchovy a sportu najdeme ve starém Řecku. Zde byla hra známá pod názvem episkyros, který později přejali také Římané a pojmenovali harpastum. Hra připomínala spíše rugby-fotbal, kdy se hráči rozdělily na dvě strany a úkolem bylo dostat míč za soupeřovu obrannou čáru. Šálek (1980) tvrdí, že mezi nejznámějšími vyznavači byly Julius Caesar, císař Alexandr a Augustus. Do Francie a Anglie se dostala při vojenských tažení římských legií. Římská říše se rozpadla, ale hra přežila. Ve středověku se kopaná nejvíce rozvíjela ve Francii, Itálii a hlavně v Anglii. Florentská aristokracie patnáctého století si oblíbila hru podobnou fotbalu- calcio. Jsou zachovány záznamy z roku 1490 o utkání, které se hrálo na jarních florentských

slavnostech

na

náměstí

Piazza

del

Signori.

Jednodušší druh fotbalu se hrával ve 14. století v londýnských ulicích, kdy cílem hry v této době bylo dostat míč do městské brány, kterou bránil soupeř. Jelikož se hrálo po celém náměstí a na obou stranách hrálo někdy i přes sto hráčů, docházelo často k zraněním, velkému hluku a hlavně poškozování majetku. S tím samozřejmě nebyly spokojeny královské úřady a hru neustále zakazovali, což naopak přitahovalo neustále více lidí. Právě v Anglii je nejvíce záznamů o rozvoji této hry ve středověku a na začátku novověku. Její rozvoj zabrzdilo dočasně akorát puritánské období v sedmnáctém století. Na anglických školách se objevil fotbal již na začátku devatenáctého

7

století. První pravidla hry jak ji známe dnes, byla podle Mráze (1976) sestavena v roce 1846 na Cambridge university, které se však nezachovali, ale na jejich podkladě vypracoval uppinghamský rektor Thring roku 1862 pravidla nová. Cílem bylo sjednocení her hraných na anglických soukromých školách. Ale spory mezi školami o to, jestli se může hrát i rukama trvaly nadále. Postupem času se však názory sjednotily a hra rukou byla zakázána, vyjma brankáře. Škola v Rugby ovšem tuto skutečnost nechtěla přijat a zachovala si pravidla své, tedy včetně hry rukou. Tím dali vznik celkem novému sportu – rugby. První anglický klub Sheffield Football Club vznikl v roce 1857. Mezinárodní fotbalová organizace (FIFA) funguje od roku 1904. Od roku 1908 je fotbal oficiálním olympijským sportem, když na dvou předešlých hrách byl ukázkovým sportem.

8

2. Cíle a úkoly bakalářské práce 2.1 Cíle práce Cílem naší bakalářské práce je vytvořit průřez dějinami fotbalu u nás od jeho zrodu až do dnešní doby

2.2 Úkoly •

prostudovat dostupnou odbornou literaturu a najít nejpodstatnější okamžiky v dějinách naší kopané

•

shrnout všechny doposud známá historická fakta z oblasti kopané u nás

•

prostudovat vývoj nejslavnějších českých klubů Sparty a Slavie

•

získat historické prameny klubu SK Slavkov u Brna

9

3. Historie kopané v naší zemi 3.1 Zrod kopané v Čechách Horák (1997) tvrdí, že první výskyt kopané u nás nebyl v Praze, jak by si mnozí mysleli, ale v Roudnici nad Labem. Na zdejší gymnázium v roce 1886 přichází profesor Jan Sommer. Jako nový tělocvikář obeznamuje své studenty se zcela novou hrou, kterou měl možnost poznat při svém působení v zahraničí. Kopaná zaujala nejen roudnickou mládež, ale i místní sokoli a veslaře. Po seznámení s hrou se následně 15. září 1892 uskutečňuje první oficiální utkání mezi ČAC Roudnice a Sokolem Roudnice, který skončil vítězstvím ČAC 1:0. Roku 1887 založilo v Praze, 28 českých sportovců, kteří odešli z německého klubu, první fotbalový klub u nás International Rowing Club. Fotbal se dále rychle šířil po celé Praze a Čechách, a s tím byl spojen také vznik prvních fotbalových hřišť, které byly na Císařské louce, Letné a Stromovce. V této době se hrál fotbal tak, jak se družstva před utkáním dohodla. Nezáleželo na počtu hráčů ani na délce utkání. Obvykle se hrálo s patnácti hráči. Cílem hry již nebylo ubránit vlastní brankovou čáru a dostat míč za soupeřovu útočnou, ale dát míč do brány. Neexistovalo ještě pokutové území, ani značka pro pokutový kop, ale souběžně s brankovou čárou vedli dvě čáry. Z jedné se prováděl kop od branky a z druhé se kopal pokutový kop, který nemusel nařídit pouze rozhodčí, ale na vyžádání i družstvo, které soupeř fauloval v území 12 yardů od brány. Délka hřiště byla libovolná, ale šířka neměla být menší než 50 yardů. První mezinárodní zápas se podle Mráze (1976) odehrál roku 1899, kdy se utkala mužstva Prahy a Vídně. Další mezinárodní zápasy na klubové úrovni sehrála Slavia s týmy Berlína a Oxfordu. V roce 1901 vznikl Český fotbalový svaz, v devadesátých letech 19.století byly založeny nejznámější kluby Sparta Praha a Slavia Praha. V roce 1922 byla Československá fotbalová asociace přijata za právoplatného člena FIFA.

10

3.2 Fotbal v českých zemích v letech 1896 – 1917 Podle Šálka (1980) byl jedením z prvních průkopníků kopané v Čechách Josef Rössler Ořovský. Byl to jeden z našich nejlepších veslařů a lyžařů na sklonku 19. století. Jako všestranného sportovce ho zaujal také fotbal, pro který udělal mnoho. Přeložil jako první pravidla, patřil mezi první rozhodčí a velkou mírou se také zasloužil o vznik první fotbalové soutěže v Čechách - Český Sculling Cercle Praha v roce 1896, které se účastnily čtyři týmy ( AC Praha, SK Slavia, AC Sparta, ČFK Kickers) pod názvem „Národní zápasy mužstev kopaný míč cvičících“. Jejím vítězem se stal ČFK Kickers Praha. Kluby a spolky, které provozovaly fotbal byly do roku 1991 organizovány v České amatérské atletické unii – ČAAU, která sdružovala příznivce všech sportovních disciplín. Zmatek v organizaci fotbalu vedla k tomu, že se v roce 1897 našlo dokonce pět pořadatelů na vypsání nejvyšší soutěže s názvy:

- mistrovství Prahy - mistrovství Zemí koruny České - mistrovství Království českého - mistrovství Čech - mistrovství Rakouska

Nakonec se dle Horáka (1997) uskutečnilo mistrovství Čech, které vypsal Český Sculling Cercle. V roce 1899 bylo v ČAAU sdruženo 21 klubů, fotbal však hrály pouze tři. Ani v následujícím roce se přes částečné zlepšení poměrů ve fotbale a přes veškeré snahy vrcholový orgán založit nepodařilo. Fotbalu se v té době věnovalo na 20 klubů a kroužků. Když nebyla schopna ČAAU organizačně zajišťovat a podporovat všechny sporty, začala vznikat specializovaná organizace fotbalu. V únoru 1901 byl založen Český svaz footballový pro královské město Plzeň, který pořádal Mistrovství královského města Plzně v kopané. Na jaře byl vytvořen Český svaz footballový (ČSF) jako vrcholový orgán organizovaného fotbalu, který se 19. 10. 1901 oficiálně ustavil na základě úředně schválených stanov.

11

Zakládajícími členy ČSF byly kluby: AC Praha, AC Sparta, SK Slávia, ČAFC Král. Vinohrady, SK Olympia Košíře, SK Plzeň, FK Horymír Praha, FK Malá Strana, Hradčanský SK, AFK Kolín, SK Olympia Praha VII, SK Union Žižkov, SK Vyšehrad, SK Meteor Praha VIII, Letenský kroužek Česká vlajka Praha, FC Union Plzeň, AC Roudnice nad Labem. Již od počátku, musel ČSF řešit vnitřní rozpory mezi nejsilnějšími kluby a neustálé spory s Rakouským fotbalovým svazem, který se snažil omezovat činnost českého fotbalu. V roce 1906 se ČSF stal provizorním členem Mezinárodní federace fotbalových svazů (FIFA) a na kongresu FIFA v Amsterdamu v roce 1907 byl přijat za řádného člena. Již v následujícím roce však FIFA na zákrok Vídně vyloučila ČSF ze svých řad a zakázala všem svým členům styk s českými kluby. Tím chtělo Rakousko donutit české sportovce, aby se vzdali samostatnosti. Amatérské fotbalové svazy Anglie a Francie, které stály mimo FIFA založily v roce 1911 Mezinárodní unii amatérského fotbalu (UIAFA). Do ní vstoupil i ČSF. Tato unie uspořádala v květnu 1912 amatérské mistrovství Evropy, ve kterém čeští fotbalisté zvítězili a stali se tak mistry Evropy. V následujícím roce se však UIAFA rozpadla. V roce 1916 byl ČSF rozpuštěn a jeho činnost byla obnovena v roce 1917. Po vzniku samostatného Československa v následujícím roce pokračoval svaz ve své činnosti pod názvem Československý svaz footballový.

3.3 Pravidelné soutěže v českých zemích Podle Horáka (1997) byly první snahy o pravidelnou soutěž v roce 1896, kdy bylo organizováno první mistrovství Čech. To se pak konalo v různých podobách každoročně až do roku 1905. V následujících letech se především díky vlivům Vídně oficiální soutěž ve fotbalu zkomplikovala. Navíc se v té době projevily snahy jednotlivých klubů se separovat. Zde vznikl i dlouholetý a „tradiční“ spor pražských S. V některých letech jakoby se ztrácel zájem o fotbal, soutěže měnily často svoji tvář a charakter, byla slabá úroveň hry. Teprve v roce 1912 byla

12

založena pravidelná celoroční soutěž na úrovni Středočeské župy. V této době se hrály soutěže i na Moravě a na Plzeňsku. Mistrovská soutěž Středočeské župy měla nejdelší tradici a soustřeďovala prakticky nejsilnější mužstva z Čech a proto se silně bránila všem snahám o vytvoření skutečně celostátní soutěže. Byla pořádána pouze nepravidelně konaná soutěž mezi vítězi župních mistrovství o titul mistra ČSF. Rovněž nižší soutěže neměly vzájemnou provázanost s vyššími soutěžemi a tak se dá po letech konstatovat jenom jakýsi zmatek a chaos, který je věrným obrazem poměrů v tehdejším sportu. Nejkvalitnější domácí soutěží tohoto období byl Pohár dobročinnosti, který pořádal ČSF každoročně počínaje rokem 1906 a který nahrazoval mistrovství Čech. Pohár se hrál z počátku v několika skupinách, jejichž vítězové se pak utkali mezi sebou. Později byli účastníci rozděleni do několika tříd podle výkonnosti. V roce 1909 se hrálo nepovinné mistrovství ČSF. V letech 1912 – 14 a 1917 pak povinné mistrovství ČSF jako nejvyšší soutěž svazu.

3.4 Fotbal v Československé republice v letech 1918 – 1939 Nová kapitola v dějinách českého a později československého fotbalu začala vlastně již počátkem roku 1918. V lednu tohoto roku byla ustanovena Středočeská župa fotbalová, která vypsala své mistrovství I. a II. třídy. Do I. třídy bylo zařazeno původně 7 klubů (SK Praha XV, SK Slávia, SK Smíchov, AC Sparta, AFK Vršovice, Union Žižkov, Viktorie Žižkov), později k nim přibyl ještě Meteor Praha VIII. Ve II. třídě hráli SK Bubeneč, Čechie Karlín, SK Olympia Praha VII a ČAFC Vinohrady. Nově byly organizovány také další župy. Kladenská župa sdružovala 6 klubů, západočeská 7 klubů. Do jihočeské župy patřily kluby z Jindřichova Hradce, Písku, Strakonic, Tábora a Třeboně. Velký rozvoj fotbalu však nastal až po skončení 1. světové války a vzniku samostatné Československé republiky v říjnu 1918. Zatímco v roce 1915

13

sdružovala ČSF 228 klubů a 7300 hráčů, dosáhl již v roce 1922 jejich počet 1049 klubů více než 38 000 hráčů. Na podzim roku 1918 byl založen Středočeský pohár Středočeské župy, který měl vysokou úroveň a těšil se velkému zájmu.

3.5 Fotbal v českých zemích v letech 1939 – 1944 Po vstupu německých vojsk do Československa v březnu 1939 došlo k rozpadu Československé republiky a území Čech a Moravy se dostalo do protektorátní správy Velkoněmecké říše. Vznikl tak nový státní útvar – tzv. Protektorát Čechy a Morava. Slovenské kluby se vznikem Slovenského státu přešly automaticky do slovenských soutěží, byly zrušeny židovské kluby na území Čech a Moravy, kluby německých menšin byly zařazeny do soutěží v rámci Německa. Nejvyšší soutěží se stala tzv. Českomoravská liga, která vyvíjela činnost po celou dobu okupace. S blížícím se koncem druhé světové války nebyly soutěže na podzim 1944 již ani započaty.

3.5.1. Pravidelné soutěže v českých zemích v letech 1939 – 1944 Nejvyšší soutěží byla Českomoravská liga o 12 týmech, druhou soutěží byla divize o 4 skupinách. Obě tyto soutěže se hrály systémem podzim/jaro. Další významnou soutěží se stal nově založený Český pohár, který se hrál poprvé v roce 1940 a pak každoročně až do roku 1944. Tuto soutěž hrálo vyřazovacím systémem 16 mužstev, která se kvalifikovala na základě výsledků v župních pohárech. Největší zastoupení (5 účastníků) měla Středočeská župa.

14

3.6 Fotbal v Československu v letech 1945 – 1992 Po skončení druhé světové války v květnu 1945 došlo rychle ke znovuobnovení činnosti ve všech oblastech života společnosti, sport nevyjímaje. Již na podzim 1945 byla zahájena první liga a to ve dvou skupinách. Mistr ligy vzešel ze vzájemných zápasů vítězů skupin. Poměrně početně byl v lize zastoupen slovenský fotbal. V podobě jedné skupiny odstartovala ligová soutěž v ročníku 1946/47. Bohužel, změnou politického systému v roce 1948 docházelo k častým, někdy těžko

pochopitelným

změnám

v systému

tělesné

výchovy

a

sportu.

Nejkřiklavějším případem bylo vyřazení Ingstavu Teplice (na třetím místě) a dalších celků z ligy 1952 v rámci zavedení tzv. průmyslových odvětví. Tyto změny negativně ovlivnily i fotbalové soutěže. Mnohokrát se měnila tvář soutěží, především se měnil počet účastníků, dále docházelo i ke změnám hracího období. Rovněž často se měnil počet sestupujících a postupujících. Až v 70. letech liga našla svoji stálou formu a systém. Tato struktura soutěží vydržela v podstatě až do rozdělení Československa 1.1. 1993 na dva samostatné státy a z toho vyplývajícího rozdělení soutěží. Při všech změnách názvů, počtu účastníků a podob zůstala vrcholnou soutěží vždy liga, řízená nejvyšším československým fotbalovým orgánem. Také ten zaznamenal v poválečném období řadu změn. V období 1945 – 48 byl fotbal řízen Československým fotbalovým svazem, v roce 1948 po všech politických, hospodářských a společenských změnách a po tzv. sjednocení tělovýchovy byl nucen se přejmenovat na Fotbalový odbor Československé obce sokolské. Tento název existoval až do roku 1952, kdy se vrcholovým fotbalovým orgánem stala Sekce kopané při Státním výboru pro tělesnou výchovu a sport. Po založení Československého svazu tělesné výchovy v roce 1957 přešla tato funkce na Ústřední sekci kopané ČSTV. I po federalizaci země v roce 1969 činnost jednotlivých sportovních svazů řídil ČSTV. Vrcholovým orgánem fotbalu byl Československý fotbalový svaz ČSTV, při čemž výkonným orgánem se stal Výbor fotbalového svazu. Ten pod sebou soustřeďoval činnosti obou republikových výborů fotbalových svazů.

15

V zahraničí vystupoval tento orgán stále však pod oficiálním názvem Československý fotbalový svaz, na krátko v letech 1967 – 70 pod názvem Československá asociace fotbalová, od roku 1989 pod názvem Československá fotbalová asociace. Ta zanikla s rozdělením federace na samostatné státy – Českou a Slovenskou republiku k 1.1. 1993. Vrcholové fotbalové orgány nových státních orgánů pak přešly k jiným názvům: Českomoravský fotbalový svaz a Slovenský futbalový zvaz. Protože i po rozdělení federace probíhala kvalifikace na MS 1994 v USA, odehrál společný tým tuto kvalifikaci pod názvem Reprezentace Čech a Slovenska (RCS). Po neúspěšném tažení tohoto týmu vyřazovacími boji se skončila dlouhá historie československé kopaná, poznamenaná řadou častých klubových i mezinárodních úspěchů na zeleném trávníku doma i v zahraničí.

3.7 Fotbal v České republice od roku 1993 Rozdělením federace na dva samostatné státy – Českou a Slovenskou republiku k 1.1. 1993 došlo také k rozdělení organizace československého fotbalu. Vrcholovým fotbalovým orgánem v České republice se stal Českomoravský fotbalový svaz (ČMFS), ve Slovenské republice Slovenský futbalový zvaz (SFZ). Ve společné nejvyšší soutěži – I. lize – byl dohrán ještě ročník 1992/93 a i po rozdělení federace hrál kvalifikaci na MS 1994 společný tým pod názvem Reprezentace Čech a Slovenska (RCS). Nová struktura fotbalových soutěží v České republice vstoupila v život ročníkem 1993/94. Do první ligy přešlo 9 účastníků z Čech a Moravy z posledního ročníku federální první ligy, 6 týmů z Českomoravské fotbalové ligy a o 16 místo byla sehrána kvalifikace mezi posledním, desátým týmem z českých zemí ve federální první lize a sedmým týmem ČMFL. Do druhé ligy bylo zařazeno deset zbylých týmů z ČMFL a po prvních třech týmech z České fotbalové ligy a Moravskoslezské fotbalové ligy. Tak měly dvě nejvyšší soutěže po 16 účastnících vždy v jedné skupině. Třetí nejvyšší soutěží se stala Česká fotbalová liga s 18 účastníky a Moravskoslezská fotbalová liga s 16 účastníky. Do nich byla zařazena zbývající startující mužstva (vyjma sestupujících) a týmy postupující z divize. 16

3.7.1 Seznam týmů prvního ročníku 1. fotbalové ligy v ČR I.liga 1993/94

1. AC Sparta Praha 2. SK Slavia Praha 3. FC Baník Ostrava 4. SPK Union Cheb 5. FC Viktoria Plzeň 6. SK České Budějovice 7. SK Sigma Olomouc 8. FK Viktoria Žižkov 9. FC Slovan Liberec 10. FC Petra Drnovce 11. FC Svit Zlín 12. FC Boby Brno 13. SPK Hradec Králové 14. FC Bohemians Praha 15. SSK Kovkor Vítkovice 16. FC Dukla Praha

17

4. Historie klubů Sparty a Slavie 4.1 Nejslavnější české fotbalové derby Derby

pražských

"S"

je

nejočekávanějším,

nejsledovanějším,

nejdiskutovanějším zápasem, jaký se u nás hraje. Zpravidla dvakrát za rok se národ rozdělí na sparťany a slávisty. O zápasu se mluví dlouho dopředu, ale i dlouho po něm. Jde v něm o velkou prestiž. Vzájemná rivalita vznikla již v historicky prvním zápasu, který se hrál v roce 1896. V utkání sice Sparta docílila branky, ale tu J. Rössler-Ořovský po zápase odvolal. A tak se zrodila krásná tradice, která trvá dodnes...

4.2 Historie Slavie 4.2.1 Počátky Slávistického klubu

Dne 21. ledna 1896 na Valné hromadě klubu Slavia se ustavuje odbor footballový, který je vydatně posílen studenty malostranského gymnázia Frejou a Moučkou a gymnázia z Křemencovy ulice Benetkou, Heinzem, Horáčkem a Presslerem. Tím je dán základ pro důstojné provozování tohoto sportu, který vrcholí dne 25. března 1896, kdy byl sehrán první zápas na Císařské louce v tradičních červenobílých dresech používajících se dodnes. Slavia tehdy vyhrála nad A.C. Praha 6:0. První sestava zněla: Semanský - Hlavička, Strádal - Nedvěd, Benetka, Štěpán, Moučka, Zahrádka, Freja (kapitán), Heuschneider a Pressler. První mezinárodní zápas hraje Slavia již na Letné dne 8. ledna 1899 proti Berlínu s výsledkem 0:0. Mráz (1976) tvrdí, že vzestup kopané ve Slavii v té době je patrný i na mezinárodním poli, zejména od roku 1903, kdy do mužstva přišel legendární střelec Jan Košek, který do roku 1913 nastřílel 804 branek. Jeho umění spočívalo ve vrozené rychlosti a pamětníci uváděli, že hráč s tak prudkou střelou již na našich hřištích nehrál.

18

Sestava té doby byla neměnná a na hřiště, které mělo již dřevěnou patrovou tribunu, Slavia nastupovala ve složení Hejda - Krummer, Veselý - E. Benda, Hrabě, Macoun - Baumruck, J. Benda, Malý, Košek a Vaněk. Výkonnost mužstva ještě vzrostla na mezinárodní extratřídu příchodem skotského trenéra Johny Williama Maddena (nar. 11. 6. 1865, zemřel 17. 4. 1948 v Praze), který Slavii trénoval až do roku 1930, plných 25 let. Pod jeho vedením Slavia 438-krát vyhrála,

64krát

prohrála

a

96

utkání

skončilo

nerozhodně.

Jedním z vrcholů počátků kopané je výhra 19. května 1906 před 4 000 diváky nad prvoligovým profesionální klubem Southampton 4:0, třemi brankami Koška a jednou Malého, a o deset dní později remíza se skotským Celtic Glasgow 3:3. Výkonnost mužstva té doby je znamenitá a z domácích soupeřů jí porazí až SK Smíchov

dne

21.

března

1909,

tedy

domácí

klub

po

12

letech...

4.2.2 Mistři

Hned devět hráčů Slavie je v základní sestavě Čech na amatérském mistrovství Evropy 1911, kde Čechy porážejí Francii 4:11 a poté Anglii 2:1 a stávají se tak mistry. Do vypuknutí I. světové války je nutné zaznamenat, že Slavia vyhrála Pohár dobročinnosti - Charity Cup v letech 1906, 1910, 1911 a 1912 a v roce 1913 Mistrovství ČSF I. třídy. V době I. světové války byl mezinárodní styk přerušen a na domácích hřištích většina družstev hraje s náhradníky. Slavia v roce 1915 bez ztráty bodu vyhrává Válečné mistrovství. V té době je základní sestava: Hlaváček - Janko, Marway Loos,

zajíček,

Waldheger

-

Hájek,

Bělka,

Šubrt,

Prošek

a

Husák.

Po skončení války vyhrává Slavia v roce 1918 Středočeskou první třídu a to již se v sestavě objevují veličiny jako Vaník (přišel ze Sparty) , Ráca , Holý, Kovařovič, Šroubek. Od roku 1925 se hraje mistrovsky liga a prvé ligové utkání vyhrává Slavia dne 1. března v Libni 9:3 v sestavě: Štaplík - Protiva, Nytl - Plodr, Pletich, Hliňák Šoltys, Štapl, Vaník, Silný a Kratochvíl. Následně do mužstva přicházejí: fenomenální brankář mezinárodní třídy František Plánička, střelec František Svoboda, dravý útočník Antonín Puč, záložník Vodička, Tvrdý a Ženíšek. Toto 19

velmi silné mužstvo vyhrává ligu v letech 1930, 1933, 1934 a Pohár středočeské župy

v

letech

1922,

1926,

1927,

1928,

1930

a

1932.

Rok 1934 přináší Československému fotbalu velký úspěch na mistrovství světa v Itálii, kde ČSR ve finále prohrává s domácími 2:1. V sestavě je osm slávistů: Plánička,

Ženíšek,

Čambal,

Krčil,

Junek,

Svoboda,

Sobotka

a

Puč.

V následném období vyhrává Slavia ligu v letech 1935 a 1937 a Pohár v roce 1935. V mužstvu již stabilně hrají: Vytlačil, Horák, Průcha, Truhlář, Daučík, Jezreba, Nožíř a Vacek

4.2.3 Josef Bican

Velkou posilou podle Šálka (1980) se stal příchod Josefa Bicana z vídeňské Admiry na podzim roku 1937, s nímž Slavia vyhrála následující rok Středoevropský pohár, když postupně vyřadila Beogradski, Ambrosianu, Genovu a ve finále pak Ferenszvaros Budapest 2:2 a 2:0. Ve finálových zápasech hráli: Bokšay - Černý, Daučík I . - Průcha, Daučík II. (Nožíř), Kopecký - Horák (Vacek), Šimůnek, Bican, Vojta Bradáč a Vytlačil. Josef Bican ve Slavii působil v letech 1937-48 a posléze 1953-56. Se Slavií získal 5krát ligový primát a nastřílel 447 ligových branek. Byl v ČSR 10krát nejlepší ligový střelec (v Rakousku 2krát) za což byl v lednu 2001 ohodnocen jako střelec století před Pelém a Romariem. V období II. světové války měla Slavia velmi silný celek, kde vynikl útok na čele s Bicanem. Slavia vyhrála ligu v letech 1940, 1941, 1942 a 1943, pohár pak v letech 1941, 1942 a 1945. V mužstvu hrají noví hráči: Finek, Luka, Holma, Antonín Bradáč, Hemele, Vycpálek, Říha, Trojan, Hanke a Hampejs. V posledním válečném ročníku 1943-44 vytvořila Slavia střelecký rekord docílením 131 branek. V poválečném období vyhrála Slavia ligu ještě v roce 1947 s dalšími novými hráči: Kabíček, Kocourek, Vlk, Ipser, Buchta, Pajkrt, Žďarský a v podzimní části ligy roku 1948 vedla, ale soutěž z důvodu jaro-podzim se anulovala. V roce 1948 vzhledem k změnám politického systému dochází ke slučování jednot a oddílů, Slavia se slučuje s TJ Sokol Praha 7 pod název Sokol Slavia. Významné příchody té doby do Slavie jsou reprezentanti Trnka, Hlaváček a 20

Jonák. Citelné odchody jsou však Bican a Buchta do Vítkovic a Kocourek do Zlína.

4.2.4 Dynamo Slavia

Ústup ze slávy slávistické kopané vrcholí neúspěchem v roce 1951, kdy se Slavia umisťuje na 11. místě ligové tabulky, což znamená sestup. Po roce stráveném v Přeboru Prahy, kdy II. liga ještě nebyla, se Slavia vrací do nejvyšší soutěže, když vyhrála kvalifikaci s mužstvy: K. Varů, Č. Budějovic, Plzně a Rodnice.

V

tomto

období

mužstvo

dosahuje

průměrných

výsledků.

Dne 27. září 1953 otevírá v Edenu nové hřiště, ještě pod názvem Dynamo Slavia; v roce 1950 jí hřiště na Letné bylo zrušeno z důvodu výstavby pomníku Stalina. Z nových hráčů té doby je nutné uvést: Štádlera, Štěpána, Trubače, Kareše, Fiktuse, Urbanovi, Jelínka, Hubálka a Andrejkoviče.

4.2.5 Sešívaní

V roce 1955 při velikonočním turnaji mužstvo Slavia nastupuje opět po delší době ve svých tradičních sešívaných dresech. Následující rok pořádá Slavia zájezd do Afriky, kde 5krát vyhrává a pouze jednou je poražena. V mužstvu již hrají: Hildebrand, Pešek, Lála, Nepomucký, Vlasák a Nedvídek. Slavia výkonnostně stoupá a v roce 1959 zaujímá již třetí příčku ligové tabulky. Radost však trvá krátce. Slavia sestupuje do nižší soutěže v ročnících 1960-61 a 1962-63, když obsadí vždy poslední 14. příčku. Druholigová kapitola 1963-64 je v historii slávistické kopané zapsána černým písmem, neboť se nehraje o postup, ale o záchranu ve II. lize. Krize vrcholí. Světlým jevem té doby je hráč Jan Lála, který reprezentuje ČSR na MS v Chile v roce 1962, kde obsazujeme druhé místo za Brazílií. Tento hráč také hraje v roce 1964 za mužstvo Evropy. Nedobrá situace nedá spát věrným příznivcům Slávie a prostřednictvím umělců zakládá v roce 1964 Odbor přátel Slavie. Dne 18. září téhož roku je docílena změna názvu z Dynama na TJ Slavia. 21

Odbor přátel pomáhá sehnat nové hráče: Kadrabu, Píšu, Veselého, Šindeláře, Berana, Ledeckého a mužstvo je konsolidováno. Vyhraje II. ligu v letech 196465, když v Praze před 42 000 diváky (rekord II. ligy) vyhrává nad Plzní 4:1. K získání titulu mistra v následujícím ročníku chybí Slavii jediný bod. V posledním utkání doma však prohrává s Interem Bratislavou 0:1 a na skóre končí třetí. Na utkání se Spartou na Strahově je přítomno 50 000 diváků a na výsledku utkání 2:2 se podílí sestava: Ledecký - Lála, Hildebrand, Smolík - Beran, Nepomucký - Veselý, Kadraba, Šindelář, Píša, Uldrych. V roce 1967 podniká Slavia cestu kolem světa, když během 44 dnů sehraje 16 zápasů a absolvuje 65 000 kilometrů, když navštíví Ameriku, Nový Zéland, Austrálii, Honkong, Singapur a Jižní Indii.

4.2.6 TJ Slavia

Další období představuje průměr, dochází ke střídání trenérů (za období 196872 jich bylo sedm), stejně tak i hráčů (v letech 1970-71 se jich vystřídalo 28). V té době jsou opory mužstva: Kopecký, Hamár, Mareš, D. Herda, Luža, Klimeš, Cipro, Zlámal, Stárek. K významné události dochází v červenci roku 1973, kdy patronát nad Slavii přebírá národní podnik Inženýrsko průmyslové stavby a situace se stabilizuje. Koncem roku 1974 zahájí Slavia zájezd do střední a jižní Ameriky, kde sehraje 10 zápasů.V ročníku 1975-76 opět chybí jeden bod k titulu, když prohrává na Slavanu Bratislava v posledním zápase 0:2. Na Mistrovství Evropy v Jugoslávii v roce 1976 získává ČSR titul mistra a ze Slavie jsou v kádru Biroš, D. Herda a Veselý. Ve Slavii se stále více prosazují noví hráči: Grospič, Segmüler, Jebavý, Lubas. Rok 1979 je významný nejvyšším počtem sehraných utkání za rok za dobu své existence, sice 88. V následující sezóně končí ve Slavii svoji činnost František Veselý (1965-80), který je rekordmanem v počtu sehraných ligových zápasů, 404. V osmdesátých letech představuje Slavia pouze průměr tabulky, 6.-7. místo v lize, výjimku tvoří ročník 1984-85, kdy byla Slavia třetí. V těchto letech kádr tvoří hráči: Nachtman, Jarolím, P. Herda, Pešice, Hotový, Petržela, Knoflíček, Kubík, Janů, Řehák, Kuka, Beránek. 22

Změna politických poměrů umožní Slavii změnu názvu. V únoru 1990 se vrací k názvu SPORTOVNÍ KLUB SLAVIA.

4.2.7 SK Slavia

Následující rok znamená vzestup z průměrnosti díky mecenáši panu Korbelovi, který financuje kopanou získáním nových kvalitních hráčů: Suchopárek, Rusňák, Juraško, P. Berger, Tatarčuk, Binič, Nečas a Lerch. Přicházejí dorostenci Bejbl, Šmicer a P. Novotný a rázem má Slavia mužstvo, které hraje o mistra. Bohužel se tomuto mužstvu nepodařilo prosadit na mezinárodní scéně, ani získat mistrovský titul, a řada hráčů po překvapivém odchodu pana Korbela odchází ze Slavie. V roce 1995 a 1996 se podařilo ztráty zacelit příchody Stejskala, Kozla, Šmejkala, Vágnera a Poborského. Slavia konečně v roce 1996 získala mistrovský titul a účastí v semifinále poháru UEFA ve stejném roce začala psát novou etapu svých dějin. Po Mistrovství Evropy 1996, na kterém ČR obsadilo druhé místo, odchází hráči Slavie šířit dobré jméno klubu do zahraničí (Šmicer do Lensu, Bejbl do Atletiky Madrid, Suchopárek do Strasburku a Poborský do Manchester United, rok před tím odešel P. Berger do Borusie Dortmund). Nově příchozí hráči Ulich, Ašanin, Horváth vyhrávají v roce 1997 Pohár ČMFS, což zopakují i v roce 1999. Od roku 1995 Slavia vyřadila v evropských pohárech mužstva jako: Sturm Graz, Freiburg, Lugano, Lens, AS Řím, FF Malmö, Luzern, OGG Nice, Schalke 04, Vojvodinu N. Sad, Grasshoppers Curych, Steaua Bukurest, Udinese, AB Kodaň, OFI Krétu, NK Osijek. Na těchto úspěších se podíleli další hráči: Černý, Dostálek, Vlček, Rada, Zelenka, bratři Doškové.

4.2.8 Rok 2001...

Od roku 1925, kdy byla založena liga, sehrála Slavia v této soutěži celkem 1790 zápasů, z nichž 918 vyhrála, 529 prohrála a 343 utkání zakončila nerozhodně. Získala 2297 bodů, při skóre 3959:2534 (stav ke 31. 12. 2006). 23

4.3 Historie Sparty 4.3.1 Založení klubu

V závěru roku 1893 několik mladých lidí obklopující bratrskou trojici Václava, Bohumila a Rudolfa Rudlovi dostalo nápad založit sportovní klub. Již 16. listopadu byly na ustavující schůzi schváleny klubové stanovy a o měsíc později, 17. prosince, se uskutečnila první valná hromada. Jen nedlouho poté Athletic club Sparta přešel k tříbarevné vlajce: modrá byla symbolem Evropy, červená královského města a důvody žluté barvy se nedochovaly.

4.3.2 Poprvé v rudých dresech

V nejranější klubové historii nastupovali fotbalisté v černých dresech s velkým "S" na přední části. Na dva roky sparťané vzali zavděk černobílými pruhovanými dresy, ke kterým se jako k rezervní sadě na dvě sezony vrátili v roce 1996. V roce 1906 si však tehdejší člen výboru JUDr. Petřík vyhlédl v Anglii rudé dresy slavného londýnského Arsenalu a jednu sadu přivezl do Prahy. Nevěděl, že tím založí jednu z největších klubových tradic. K rudým dresům sparťané nosí bílé trenýrky a černé stulpny.

4.3.3 Období "Železné Sparty"

Krátce po první světové válce vznikl tým, podle něhož se později začalo celému období dvacátých a třicátých let říkat "Železná Sparta". V polovině dvacátých let vznikla v Československu ligová soutěž a klub začal sbírat titul za titulem. Dodnes však příznivci jména tehdejších hráčů vyslovují s obdivem: Payer, Hojer, Perner, Káďa, Kolenatý, Červený. Později však přicházejí jména neméně slavná: Hochman, Burgr, Hajný, Šíma, Silný, Čtyřoký, Košťálek a především Oldřich Nejedlý, nejlepší

24

kanonýr MS v roce 1934. Krátce před nejslavnější érou prošel letenským dresem mezi třemi brankářskými tyčemi také pozdější král českých komiků Vlasta Burian.

4.3.4 Úspěchy ve Středoevropském poháru

Památkou na první velmi slavné období klubové historie jsou především dvě výhry ve Středoevropském poháru, který měl ve dvacátých a třicátých letech obdobný význam jako dnes Liga mistrů. Sparta se nesmazatelně zapsala do jeho historie třemi výhrami. Po triumfech v roce 1927 a 1935 přišel poslední až v roce 1964, tehdy však už význam poháru pomalu klesal ve světle jiných evropských pohárů.

4.3.5 Jedenáctileté čekání na titul

Slavná období se střídala s roky, kdy fanoušci na zisk mistrovského titulu pouze nostalgicky vzpomínali. Po velkých socialistických změnách, které více než úspěchy přinášely časté změny názvu klubu, byl titul v roce 1954 na delší čas poslední. Až velká éra Kvašňákova týmu v šedesátých letech připomněla nejslavnější klubové časy.

4.3.6 Návrat na výsluní

Na legendy Kvašňáka, Tichého, Maška a dalších dodnes vzpomíná řada pamětníků. V těch letech chodilo na Spartu také nejvíce fanoušků, protože na tehdejší stadion se vtěsnalo na čtyři desítky tisícovek fanoušků. Na MS v roce 1962 v Chile byli u zisku stříbrných medailí všichni tři jmenovaní hrdinové.

25

4.3.7 Černý rok klubu, první a poslední sestup

Při vzpomínce na rok 1975 dodnes pamětníkům přebíhá mráz po zádech. Sparta byla do té doby jediným klubem, který nepoznal sestup do druhé ligy. Jenže právě v tomto roce se souhrou různých okolností tým propadl o soutěž níž. Roční zkoušku věrnosti však přežil klub na výtečnou, rozhodující zápasy o návrat mezi elitu sledoval vyprodaný stadion a do ochozů se vrátila příslovečná letenská radost.

4.3.8 Vítězná éra - 14 mistrovských titulů

Až počátkem osmdesátých let se však vrací na Letnou opět pocit opojné slávy. Přináší ho zisk mistrovského titulu. Parta kolem Chovance, Bergera, Haška, Skuhravého, Grigy dala vzniknout takřka neporazitelnému týmu a sbírala neohroženě jeden titul za druhým. V letech 1983-1984 dokráčela až do čtvrtfinále Poháru UEFA. Počátkem devadesátých let na úspěchy plynule navázala další generace hráčů v čele se Sieglem, Horňákem, Němečkem, ale třeba i Frýdkem, Němcem či Koubou.

4.3.9 Nultý ročník Ligy mistrů

Na mezinárodní klubové úrovni dosáhla Sparta řady pozoruhodných úspěchů, historici dodnes tvrdí, že nejvíce znamenaly dvě výhry ve Středoevropském poháru v dobách "Železné Sparty". Z pohledu dnešních fanoušků má asi největší hodnotu účast v nultém ročníku Ligy mistrů v ročníku 1992-1993. Sparta vyřadila Glasgow Rangers, poté Olympique Marseille a postoupila do semifinálové skupiny soutěže. Tam ve společnosti FC Barcelona, Dynama Kyjev a Benfiky Lisabon skončila druhá ve skupině. Na rozdíl od dnešních zvyklostí postupoval do finále jen vítěz, Sparta na druhém místě byla neoficiálně třetím až čtvrtým nejlepším týmem Evropy. V ročníku 1997-1998 i o dva roky později postoupila Sparta mezi nejlepších šestnáct týmů starého kontinentu.

26

4.3.10 Účinkování v UEFA Champions League

Od roku 1997 patří Sparta k pravidelným účastníkům UEFA Champions League, nejprestižnější evropské klubové soutěže. Výjimkou byl jen ročník 1998-1999, v němž se sparťané neprokousali přes kvalifikaci, kde podlehli v penaltovém rozstřelu Dynamu Kyjev. Následující tři ročníky ale Sparta každým rokem do Champions League postoupila, v ročnících 1999-2000 a 2001-2002 si dokonce proklestila cestu do osmifinálové fáze. V prvním případě pod vedením trenéra Ivana Haška navíc vyhrála základní skupinu, v osmifinálové skupině pak byla třetí. Nad její síly byla tehdy FC Barcelona, která se v témže roce dostala až do semifinále Champions League. V sezoně 2001-2002 se Sparta dokonce v průběhu soutěže potkala s oběma pozdějšími vítězi obou evropských pohárových soutěží. Pozdější vítěz Poháru UEFA Feyenoord Rotterdam ve skupině UEFA Champions League dvakrát se Spartou prohrál, a proto se dostal do soutěže, v níž nakonec uspěl. V osmifinále pak český mistr okusil sílu Realu Madrid. V sezoně 2002-2003 se Spartě nepodařilo kvalifikovat do základní skupiny, když byla ve 3. předkole vyřazena belgickým Genkem. V sezoně 2003-2004 Sparta poznala sílu dvou italských gigantů, s nimiž svedla vyrovnané partie. Nejprve vítěznou s římským Laziem v základní skupině a poté s milánským AC, přes který se jí nepodařilo dostat do čtvrtfinále. Vystoupení v základní skupině sezony 2004-2005 se Spartě vůbec nevydařilo. S Manchesterem United sehrála sice ve vyprodané Toyota Areně vyrovnaný zápas, ostatní zápasy ale prohrála a skončila na posledním místě.

4.3.11 Sparta - dodavatel reprezentace

Sparta povětšinou spolu se Slávií vždy tvořila základ národního týmu a její hráči proto nechyběli u největších úspěchů československé i české reprezentace. Začalo to už v roce 1934, kdy se stal Oldřich Nejedlý kanonýrem římského MS. O čtyři roky později se ve Francii zúčastnilo světového šampionátu sedm sparťanů. V roce 1962 patřili do stříbrného "chilského" týmu také Kvašňák, Mašek a Tichý. V roce 1990 zase při postupu do čtvrtfinále MS v Itálii hru režírovali Chovanec, Bílek a Hašek a třeba Skuhravého pro sebe objevila italská liga. Ani úspěch českého výběru na 27

EURU v roce 1996 se neobešel bez zástupců Sparty. Stříbro z ME v Anglii přivezli na Letnou Kouba, Frýdek a Horňák, koučem byl Dušan Uhrin, který nejlepší léta strávil právě ve Spartě, a Pavel Novotný, do Sparty přišel o dva roky později. I další kvalifikace a vystoupení národního týmu na evropských šampionátech byla za účasti sparťanských hráčů. V roce 2000 pomáhali národnímu týmu na EURO v Belgii a Nizozemí sparťané Miroslav Baranek, Tomáš Votava, Vratislav Lokvenc, Milan Fukal, Martin Hašek, Libor Sionko, Jiří Novotný, Petr Gabriel, Jaromír Blažek a tehdy v reprezentačním týmu nepřehlédnutelný talent Tomáš Rosický. V pozdější éře národního týmu, vrcholící bronzovou medailí na EURO v Portugalsku v roce 2004, hráči AC Sparta Praha zanechali nesmazatelnou stopu na všech úspěších týmu. Petr Čech, Zdeněk Grygera, Tomáš Hübschman, Jaroslav Blažek a Karel Poborský přispěli k tomu, že se český fotbal dokázal prezentovat mezi evropskou špičkou v té nejlepší kvalitě. V současnosti je Sparta jedním ze dvou domácích klubů, jejichž hráči oblékají národní dres. Samozřejmostí pak je i to, že Sparta je dodavatelem reprezentantů do národních výběrů mladších věkových kategorií.

Statistika derby 1. Celkem zápasů: 264 2. Celková bilance: 121 vítězství - 62 remíz - 82 porážek - skóre: 488:400, (z pohledu Sparty) 3. Ligových zápasů: 149 4. Ligová bilance: 73 vítězství - 32 remíz - 46 porážek - skóre: 263:196, (z pohledu Sparty) 5. Nejvyšší vítězství Sparty: 14.6.1952 - 8:1 6. Nejvyšší vítězství Slavie: 24.11.1907 - 1:9 7. Nejvíce gólů v zápase: 3.7.1943 - 12, (4:8) 8. Nejlepší střelci: Bican - 35 gólů (Slavia), Ludl - 19 gólů (Sparta) 9. Průměr gólů na zápas: 3,35 10. Průměr gólů Sparty na zápas: 1,84 11. Průměr gólů Slavie na zápas: 1,51 (data ke dni 22.3. 2007)

28

5. Historie klubu SK Slavkov u Brna 5.1 Založení oddílu kopané ve Slavkově u Brna Níže bych se zmínil o historii fotbalového klubu za který aktivně hraji již od svého útlého věku. Kopaná ve Slavkově se začala provozovat po první světové válce v letech 1919 – 1921. V těchto poválečných letech hráli kopanou studenti města Slavkova, kteří studovali v Praze, Brně i jiných městech a měli svůj studentský spolek. Citoval bych přímo zápis studentů města Slavkova ze dne 26.7. 1919 : „První, co se ujalo v tyto prázdniny, byl fotbal.“ Je to první písemný materiál o vzniku kopané ve Slavkově u Brna. Z prvních hráčů je třeba jmenovat : Krapka, Kalvodu, Vrabce, Eremiáše, Vykoupila, Paračku, Waltra, a další. Hrálo se v aleji za kostelem nebo v aleji za zámeckým parkem na málo vyhovujících hřištích. V neděli 20.5. 1920 vystoupil studentský spolek poprvé na veřejnosti jako sportovní oddíl. Bylo to utkání v kopané a soupeřem byly Bučovice. Hrálo se za zámeckou alejí. Hrálo se systémem 2 3 5,historickou sestavu tvořili : v brance byl Eremiáš, obranu tvořili Přikryl s Vrabcem, záloha Vrána, Láznička, Spáčil a v útoku byli Walter, Picek, Paraček, Vykoupil, Krapek. Výsledek zápasu byl 5:5, branky Walter 3, Krapek a Vykoupil. Toto první vystoupení velmi přispělo k myšlence založení sportovního klubu SK Slavkov. V roce 1920 po veřejném cvičení Sokola bylo upraveno hřiště s pevnými brankami. V červnu 1921 byl ve Slavkově založen organizovaný sportovní oddíl kopané. První předsedou byl p. Hnilica. Bylo povoleno vybudování hřiště za kostelem, v nynější Jiráskově ulici. Mužstvo bylo zařazeno do mistrovské soutěže, odpovídající asi dnešní 1.B třídě spolu s kluby Bučovice, Slavíkovice, Líšeň, Kyjov, Vyškov, Šlapanice, Strážnice, a další kluby z brněnského předměstí.

29

5.2 Údobí 1921 - 1971 V prvních letech byl velkým mecenášem klubu pan Karel Schovanec.Později to byli Navrátil, Man a jiní. V roce 1931 bylo hřiště v Jiráskově ulici zrušeno pro rozvíjející se stavební ruch. Poslední zápas na tomto hřišti byl s SK Moravskou Slávií Brno, tehdy nejpopulárnějším mužstvem Brna. Slavkov prohrál pouze 0:2. V letech 1928 – 1931 stál klub několikrát před rozpuštěním, díky obětavým činovníkům a příznivcům, kteří věnovali velké finanční prostředky a hráče podporovali hmotně, zachránili klub před likvidací. Sportovní úspěchy dovedli vyvážit starosti hospodářské.Nadšení pro kopanou ve Slavkově bylo velké.Oddíl hraje v soutěži Západomoravské Bradovy župy a v 1.B třídě dosahuje dobrých výsledků.Počíná si výborně i v tzv. Župním poháru v roce 1937, kdy porážejí divizní Žabovřesky 5:1, Královo Pole 4:1, Arsenal Husovice 2:1 a SK Líšeň 1:0.Postup v župním přeboru byl pro mnohé odborníky překvapením. Slavkov hraje doma finále s prvoligovým SK Židenice.Návštěva 2000 diváků.Zápas skončil vítězstvím hostů 2:11. Sezona 1940 – 1941 byla pro slavkovskou kopanou dosud nejvýznamnější. Po dlouholetém úsilí se konečně podařilo klubu vyhrát 1.B třídu a postoupit do 1.A Bradovy západomoravské fotbalové župy.Slavkovská veřejnost přijala tento sportovní úspěch s nadšením. V roce 1945 hrají kopanou ve Slavkově 3 oddíly : SK Slavkov, Sparta Slavkov a Sokol Slavkov.Tento stav nemohl mít v našem městě dlouhého trvání. Došlo k několika jednáním.Výsledek:ve Slavkově se bude hrát kopaná pod názvem Slavoj Slavkov. Rok 1945 byl pro slavkovskou kopanou opravdu nešťastný. Výbor oddílu přehlédl povinnost přihlásit oddíl do soutěže 1.B.Kopaná ve Slavkově začala tedy od základní IV.třídy. Vedení oddílu odstoupilo. Bylo zvoleno nové pod vedením předsedy M. Pavézky. Trenér F. Jandl, hospodář J. Šikuta, pokladník J. Rybnikář a R. Bukvald mají největší zásluhu na tom, že slavkovská kopaná znovu ožila. Rok co rok mužstvo postupuje do vyšší třídy a v roce 1961 hraje znovu 1.A třídu již v nově vybudovaném areálu dnešního stadionu.

30

Mužstvo hraje v 1.A třídě JmK až do roku 1963, kdy přesto, že získalo 20 bodů a umístilo se na 10. místě tabulky, sestupuje v důsledku reorganizace. Mužstvo hraje úspěšně v 1.B třídě a postupuje opět do 1.A třídy. Ještě na podzim roku 1965 hraje mužstvo uprostřed tabulky, ale jaro bylo velmi zlé. Záchrana se nekonala a mužstvo sestoupilo do 1.B třídy. Mužstvo se rozpadlo a nebylo v silách tehdejšího výboru pod vedením p. Jaroslava Turečka odcházející hráče nahradit stejně kvalitními. Přesto díky reorganizaci po ročním působení v I.B mužstvo opět postupuje do I.A třídy. V roce 1967, 1968 a 1969 hostoval ve Slavkově první zahraniční soupeř FC Thunringen z Rakouska. Na oplátku naši hráči navštívili dvakrát Rakousko v r. 1968 a 1969. V období let 1965-1971 se ve výboru oddílu kopané vystřídalo nejméně 50 funkcionářů, kteří se pokoušeli, aby to v oddíle kopané Slavoje Slavkov šlo co nejlépe. A jistě více než 100 hráčů se vystřídalo v našich mužstvech.

5.3 Údobí 1971 - 1981 Po sestupu z 1.A v roce 1971 se mužstvo poměrně rychle zkonsolidovalo a znovu se vrátilo do třídy nazpět. V roce 1973 dochází z iniciativy trenérů k týdennímu soustředění hráčů 1. mužstva v Horním Němčí. Soustředění pomohlo dosáhnout dosud nejlepšího umístění v historii slavkovské kopané, a to třetí místo v 1.A třídě Jihomoravského kraje. Po skončení sezony došlo opět k soustředění mužstva, tentokrát čtrnáctidennímu. I když podmínky byly v Horním Němčí stejně dobré, nepodařilo se zopakovat stejně dobrou atmosféru z předcházejícího roku a to se projevilo hned na začátku sezony 1974/75, kdy naše mužstvo sestoupilo z 1.A třídy. Nemůžeme však celý tento ročník považovat jen za neúspěšný. V soutěži o Český pohár jsme se na druhé straně dokázali poprvé v historii oddílu probojovat do finále kraje. Závěrečné utkání Českého poháru s Jiskrou Kyjov : po remíze v Kyjově 0:0 jsme doma prohráli 0:3. Další dvě sezony hrálo mužstvo v 1.B třídě, v ročníku 1976/77 ve třídě zvítězilo a znovu postoupilo do 1.A třídy. Po dvouletém působení opět přišla léta méně úspěšná. Každý rok mužstvo sestupovalo a v jubilejním ročníku 1980/81 hrajeme

31

okresní přebor. V tomto roce, kdy se slavilo 60. výročí založení, měl oddíl 136 členů.

5.4 Údobí 1981 – 1991 Výsledným utkáním posledního kola okresního přeboru ( 2:0 v Pustiměři ) splnilo I. mužstvo svůj cíl – po jednoročním působení v okresním přeboru návrat do krajské soutěže Jihomoravského kraje. Do soutěžního ročníku 1981/82 vstupovalo I. mužstvo s rozšířeným kádrem. Po výborné hře v podzimní části přišel celkově slabší výkon na jaře, který znamenal konečné 10. místo ze 16 účastníků. Sezonu 1982/83 zahájilo I. mužstvo vítězstvím na turnaji v Rusínově. Po slabší podzimní části ( 15. místo ) přišlo vynikající jaro ( 3. místo ). Nový výbor v čele s A. Štěrbou si dává do vínku obtížný úkol – zatravnění obou hracích ploch. Po nezdařeném experimentu – osetí horního hřiště travním semenem přímo do stávajícího škárového podkladu – nerovnoměrně travnatý povrch – složitá údržba – zavlažování, má tréninkové hřiště opět původní povrch. Následuje zatravňování dolního hřiště a s tím spojeny složité práce a údržba. Toto úsilí přineslo úspěch a na jaře 1984 má i toto hřiště travnatý povrch. V ročníku 1983/84 má I. mužstvo nového trenéra A. Chlupa. Kádr mužstva se příliš nezměnil. Po tradičně špatné podzimní části soutěže nepomohl ani zlepšený výkon na jaře. V konečné tabulce nám schází k záchraně pouhopouhá jediná branka.Nelze se vymlouvat na to, že v některých závěrečných zápasech ve skupině dochází na úkor mužstva k podivuhodným výsledkům, faktem zůstává, že po třech letech působení v krajské soutěži dochází k sestupu spolu s Bučovicemi do okresního přeboru. U příležitosti otevření nové travnaté plochy dolního hřiště dne 23.6. 1984 sehrálo mužstvo atraktivní přátelské utkání s internacionály pražské Sparty s výsledkem 6:6., o 14 dní později vyhrálo přátelský mezinárodní zápas s rakouským klubem ESV Rabensburg 6:5 Okresní kopaná Vyškovska je v sezoně 1984/85 z ekonomických důvodu reorganizována. Územně jsou vytvořeny dvě dvanáctičlenné skupiny OP – vítězové hrají o přeborníka okresu. „B“ mužstvo hraje jednu ze čtyř skupin okresní soutěže.

32

Po skončení podzimní části jsme na čele OP skupiny „B“ s 18 body. Stejný počet získáváme na jaře a jsme vítězi skupiny. Po kvalifikačních zápasech o přeborníka okresu s Pustiměří postupujeme po roce do I.B kraje. STK KV FS Brno zařadilo tým v soutěžním ročníku 1985/1986 do skupiny „C“, kde hraje převážně s mužstvy okresů Brno a Brno-venkov. Technická hra mužstev týmu vyhovuje-nejlepší umístění po dlouhých letech, jímž bylo 6. místo. „B“ mužstvo si na hřišti vybojovalo postup do OP, administrativním zásahem STK Vyškov postoupilo na jeho úkor mužstvo Drnovice „B“. Předehrou zahájení nové sezony 1986/1987 je účast na bleskovém turnaji v rakouském městečku Rabensburg, kde mužstvo obsazuje 2. místo. Po již chronicky špatném podzimu (12. místo), hraje zjara mužstvo lépe a je na konci ročníku 10. Sezona 1987/1988 v kostce: Po podzimu 10. místo, konečné 7. místo. V sezoně 1988/1989 skončilo mužstvo v konečné tabulce I.B třídy skupiny „B“ na pěkném 6. místě a zopakovalo tak úspěšný ročník 1985/1986. Sezona 1989/1990 patřila opět k těm slabším, výsledkem bylo 10. místo. Po podzimní části je I. mužstvo v soutěžním ročníku 1990/1991 na 10. místě a čeká ho úkol v podobě postupu do I.A třídy, kdy z důvodu reorganizace českých soutěží, stačí k postupu umístění do 6. místa. Umístění na 9. místě však na přímý postup nestačilo a tým musel hrát kvalifikaci s posledním mužstvem I.A třídy s Moravskými Budějovicemi. Po vítězství doma 5:1 a porážce venku 0:3 mužstvo postoupilo. V červnu 1991 proběhly oslavy 70. výročí kopané ve Slavkově. Po podzimní části soutěžního ročníku 1991/1992 mužstvo obsadilo v I.A 9. místo. Dne 11. ledna 1992 dochází na výroční členské schůzi oddílu kopané Sokol k osamostatnění oddílu a přejmenování na Sportovní klub (SK) Slavkov u Brna. Na konci ročníku 1991/1992 skončilo mužstvo v I.A třídě na 11. místě. V březnu

1993

dochází

k dohodě

s FC

BOBY

Brno

o

partnerské

spolupráci.Jedním s bodů dohody je,že jejich juniorské mužstvo odehraje všechny utkání MSFL na našem hřišti. V ročníku 1993-1994 hraje Slavkov v župním přeboru.Před sezonou byla totiž dohodnuta a provedena následující transakce:FK Drnovce B přenechali ŽP Slavkovu a Slavkov nechal 1.A třídu Hošticím.Pro tuto soutěž bylo nutno mužstvo posílit. Z Drnovic přichází Červinka a Leitner a na hostování z BOBY Malena a Udržal. Po podzimu je mužstvo na pěkném 7. místě. Na valné hromadě došlo k přejmenování SK Slavkov na SK Audo Slavkov. 33

V ročníku 1998-1999 potvrdilo mužstvo svoji výbornou fyzickou a psychickou formu z podzimu, po vítězství v předposledním kole na Slavii Třebíč 2:0 vyhrálo ŽP a postoupilo do divize. Oslava postupu se konala posledním mistrovském utkání ŽP s SK Tuřany před rekordní návštěvou 800 diváků. V následující sezoně se mužstvo umístilo na pěkném 6.místě, pouhých 10 bodů za vítězným Uherským Hradištěm. Slavkov se v divizi dlouho neohřál a hned následující sezonu se po posledním místě s touto soutěží rozloučil a sestoupil do ŽP. Dnes, v sezoně 2006/2007 hraje I. B třídu a bojuje o postup do I. A.

34

Závěr Cílem naší bakalářské práce bylo poodhalit historii kopané u nás. Na základě prostudované literatury jsme vyhledali nejdůležitější momenty a vytvořili tak obraz dějin kopané v naši zemi. V práci jsme se zmínili také o vzniku a vývoji našich dvou nejvýznamnějších klubů, Sparty a Slavie. Názvy těchto klubů se objevily hned na počátku kopané u nás a ve světě vrcholového fotbalu se objevují dodnes. Dále jsme zde uvedli také historii SK Slavkov u Brna, čímž jsme chtěli poukázat na to, že i malý klub může mít velkou historii. Snažili jsme se, aby tato práce přispěla k získání základních informací o počátcích kopané u nás jednak pro ty, kteří se tomuto tématu věnují a mají o něm určitý přehled, ale i pro ty kteří se tomuto tématu moc nevěnují a chtějí získat základní informace o historii fotbalu.

35

Literatura 1) Horák, J. Encyklopedie našeho fotbalu, 1. vyd. Praha: nakladatelství Libri, 1997. 703 s. ISBN 80-85983-22-2. 2) Chocholáč, O. Historie SK Slavkov u Brna, Brno: Protisk 2002, 78 s. 3) Jenšík, M. a Macků, J., Kronika českého fotbalu do roku 1945, 1. vyd. Praha: Olympia 1997, 215 s. 4) Jenšík, M. a Macků, J., Kronika českého fotbalu od roku 1945, 1. vyd. Praha: Olympia 1998, 336 s. 5) Macho, M., Fotbal – vášeň 20. století, 1. vyd. Praha: Brána 1996, 115 s. 6) Mráz, I. Svět devadesátých minut, díl 1., 1. vyd. Praha: nakladatelství OLYMPIA, 1976. 396 s. ISBN 77-041-76 7) Pejchar, J. Z dějin Československé kopané, 1. vyd. Praha: nakladatelství OLYMPIA, 1980. 524 s. ISBN 27-035-81 8) Pospíchal, T., Fotbal nemá logiku, 1. vyd., Praha: EXIT, 1992. 153 s. ISBN 80900713-4-1 9) Procházka, K. Fotbal to je hra, 1. vyd. Praha: Olympia 1984, 212 s. 10) Psotta, R., Fotbal, 1. vyd., Praha: Grada, 2006. 213 s. ISBN 80-247-0821-3 11) Sommer, J. Malé dějiny sportu aneb o sportech naších předků…. 1. vyd., nakladatelství FONTÁNA, 2003. 273 s. ISBN 80-7336-116-7. 12) Šálek, J. Slavné nohy, 1. vyd. Praha: nakladatelství ROH, 1980. 263 s. 13) Vaněk, K. Malá Encyklopedie fotbalu, Praha: Olympia 1984, 128 s. 14) Veber, V. Malá škola kopané. 1. vyd. Praha: OLYMPIA, 1984. 193 s.

Jiné zdroje: http://www.fotbal.cz (ke dni 26.3. 2007) http://www.liga.cz/fotbal (ke dni 24.3. 2007) http://www.cmfs.cz (ke dni 27.3. 2007)

36

Seznam příloh: Příloha č.1 – Tabulka ligoví mistři, nejlepší střelci Příloha č.2 – Tabulka vítězi pohárů

37

Tabulka 1. - Ligoví mistři, nejlepší střelci 1925 1925/26 1927

SK Slavia AC Sparta AC Sparta

1927/28 1928/29 1929/30 1930/31 1931/32

Viktoria Žižkov SK Slavia SK Slavia SK Slavia AC Sparta

Jan Vaník Jan Dvořáček Josef Šíma Antonín Puč Karel Meduna Antonín Puč František Kloz Josef Silný Raymond Braine

1932/33

SK Slavia

Gejza Kocsis

1933/34

SK Slavia

1934/35 1935/36 1936/37 1937/38 1938/39 1939/40 1940/41 1941/42 1942/43 1943/44 1945/46 1946/47 1947/48 1948 1949 1950

SK Slavia AC Sparta SK Slavia AC Sparta AC Sparta SK Slavia SK Slavia SK Slavia SK Slavia AC Sparta AC Sparta SK Slavia AC Sparta SK Slavia NV Bratislava NV Bratislava

Jiří Sobotka Raymond Braine František Svoboda Vojtěch Bradáč František Kloz Josef Bican Oldřich Nejedlý Josef Bican Josef Bican Josef Bican Josef Bican Josef Bican Josef Bican Josef Bican Jaroslav Cejp Josef Bican Ladislav Hlaváček Josef Bican

1951

NV Bratislava

Alois Jaroš

1952 1953 1954

Josef Majer ČKD Sokolovo Praha Mirislav Wiecek ÚDA Praha Josef Majer Spartak Praha Jiří Pešek Sokolovo

1955

Slovan Bratislava

1956

Dukla Praha

1957/58 1958/59 1959/60

Emil Pažický

Milan Dvořák Miroslav Wiecek Dukla Praha Miroslav Wiecek ČH Bratislava Miroslav Wiecek Spartak Hradec Michal Pucher

38

(SK Slavia) (AC Sparta) (AC Sparta) (SK Slavia) (Viktoria Žižkov) (SK Slavia) (SK Kladno) (SK Slavia) (AC Sparta) (Teplice, Bohemians) (SK Slavia) (AC Sparta) (SK Slavia) (SK Slavia) (SK Kladno) (SK Slavia) (AC Sparta) (SK Slavia) (SK Slavia) (SK Slavia) (SK Slavia) (SK Slavia) (SK Slavia) (SK Slavia) (AC Sparta) (SK Slavia) (SK Slavia) (VŽKG Vítkovice) (Vodotechna Teplice) (Gottwaldov) (Baník Ostrava) (Baník Kladno)

13 32 13 12 13 15 18 16 23 18 27 42 28 22 21 50 36 42 38 57 31 43 21 21 28 22 16

20 13

(Spartak Sokolovo) 15 (Slovan ÚNV 19 Bratislava) (Dukla Praha) 15 (Baník Ostrava) (Baník Ostrava) 25 (Baník Ostrava) 20 (Slovan Nitra) 18

1960/61

Králové Dukla Praha

1961/62 1962/63 1963/64 1964/65 1965/66 1966/67 1967/68

Dukla Praha Dukla Praha Dukla Praha Sparta Praha Dukla Praha Sparta Praha Spartak Trnava

Rudolf Kučera Ladislav Pavlovič Adolf Scherer Karol Petroš Ladislav Pavlovič Pavol Bencz Ladislav Michalík Jozef Adamec Jozef Adamec

1968/69

Spartak Trnava

Ladislav Petráš

1969/70 1970/71

Slovan Bratislava Spartak Trnava

1971/72

Spartak Trnava

Jozef Adamec Zdeněk Nehoda Jozef Adamec Ján Čapkovič

1972/73

Spartak Trnava

Ladislav Józsa

1973/74

Slovan Bratislava

Přemysl Bičovský Ladislav Józsa

1974/75 1975/76

Slovan Bratislava Baník Ostrava

Ladislav Petráš Dušan Galis

1976/77

Dukla Praha

Ladislav Józsa

1977/78 1978/79

Zbrojovka Brno Dukla Praha

1979/80 1980/81 1981/82

Baník Ostrava Baník Ostrava Dukla Praha

1982/83 1983/84 1984/85 1985/86 1986/87 1987/88 1988/89 1989/90 1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98

Bohemians Praha Sparta Praha Sparta Praha TJ Vítkovice Sparta Praha Sparta Praha Sparta Praha Sparta Praha Sparta Praha Slovan Bratislava AC Sparta Praha AC Sparta Praha AC Sparta Praha SK Slavia Praha AC Sparta Praha AC Sparta Praha

Karel Kroupa Zdeněk Nehoda Karel Kroupa Werner Lička Marian Masný Ladislav Vízek Peter Herda Pavel Chaloupka Werner Lička Ivo Knoflíček Stanislav Griga Václav Daněk Milan Luhový Milan Luhový Lubomír Luhový Roman Kukleta Peter Dubovský Peter Dubovský Horst Siegl Radek Drulák Radek Drulák Horst Siegl Horst Siegl

39

(Dukla Praha) 17 (Tatran Prešov) (ČH Bratislava) 24 (Tatran Prešov) 19 (Tatran Prešov) 21 (Jednota Trenčín) 21 (Baník Ostrava) 15 (Spartak Trnava) 21 (Spartak Trnava) 18 (Dukla Banská 20 Bystrica) (Spartak Trnava) 16 (Dukla Praha) 16 (Spartak Trnava) (Sn Bratislava) 19 (Lokomotiva 21 Košice) (SU Teplice) 17 (Lokomotiva Košice) (Inter Bratislava) 20 (VSS Košice) 21 (Lokomotiva 18 Košice) (Zbrojovka Brno) 20 (Dukla Praha) 17 (Zbrojovka Brno) (Baník Ostrava) 18 (Sn Bratislava) 16 (Dukla Praha) 15 (Slavia Praha) (Bohemians) 17 (Baník Ostrava) 20 (Slavia Praha) 21 (Sparta Praha) 19 (Baník Ostrava) 24 (Dukla Praha) 24 (Dukla Praha) 25 (Inter Bratislava) 20 (Sparta Praha) 18 (Slovan Bratislava) 27 (Slovan Bratislava) 24 (Sparta Praha) 20 (Petra Drnovice) 15 (Petra Drnovice) 22 (Sparta Praha) 19 (Sparta Praha) 13

1998/99 1999/00 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06

AC Sparta Praha AC Sparta Praha AC Sparta Praha FC Slovan Liberec AC Sparta Praha FC Baník Ostrava AC Sparta Praha FC Slovan Liberec

Horst Siegl Vratislav Lokvenc Vítězslav Tuma Jiří Štainer Jiří Kowalík Marek Heinz Tomáš Jun Milan Ivana

Tabulka 2. - Vítězi pohárů Pohár dobročinnosti 1906 – 1916 1906 SK Smíchov 1907 SK Smíchov 1908 Slavia Praha B 1909 Sparta Praha 1910 Slavia Praha 1911 Slavia Praha 1912 Slavia Praha 1913 Viktoria Žižkov 1914 Viktoria Žižkov 1915 Sparta Praha 1916 Viktoria Žižkov Český pohár 1940 – 1946 1940 ASO Olomouc 1941 Slavia Praha 1942 Slavia Praha 1943 Sparta Praha 1944 Sparta Praha 1945 Slavia Praha (Pohár osvobození) 1946 Sparta Praha Spartakiádní pohár 1960 RH Brno Československý pohár 1961 – 1993 1961 Dukla Praha 1962 Slovan Bratislava 1963 Slovan Bratislava 1964 Sparta Praha 1965 Dukla Praha 1966 Dukla Praha

40

(Sparta Praha) (Sparta Praha) (FK Drnovice) (Slovan Liberec) (1. FC Synot) (Baník Ostrava) (Sparta Praha) (Slovácko)

18 21 15 15 16 19 14 11

1967 Spartak Trnava 1968 Slovan Bratislava 1969 Dukla Praha Český pohár 1970 FC Zlín 1971 Viktoria Plzeň 1972 Sparta Praha 1973 Baník Ostrava 1974 Slavia Praha 1975 Sparta Praha 1976 Sparta Praha 1977 FK Teplice 1978 Baník Ostrava 1979 Baník Ostrava 1980 Sparta Praha 1981 Dukla Praha 1982 Bohemians Praha 1983 Dukla Praha 1984 Sparta Praha 1985 Dukla Praha 1986 Sparta Praha 1987 Sparta Praha 1988 Sparta Praha 1989 Sparta Praha 1990 Dukla Praha 1991 Baník Ostrava 1992 Sparta Praha 1993 Sparta Praha Pohár ČMFS 1994 – 2006 1994 Viktoria Žižkov 1995 SK Hradec Králové 1996 Sparta Praha 1997 Slavia Praha 1998 FK Jablonec nad Nisou 1999 Slavia Praha 2000 Slovan Liberec 2001 Viktoria Žižkov 2002 Slavia Praha 2003 FK Teplice 2004 Sparta Praha 2005 Baník Ostrava 2006 Sparta Praha

41

Resumé V této práci jsme se zaměřili na počátky a vývoj fotbalu u nás. Popsali jsme zde historii našich dvou nejslavnějších klubů, Sparty a Slavie. Dále jsme se zde zmínili také o dějinách fotbalového týmu SK Slavkov u Brna. Cílem práce bylo poodhalit nejdůležitější momenty v historii naší kopané. Jako základní studijní materiály jsme využili odbornou literaturu popisující tuto problematiku. Tato práce by mohla být přínosem jak pro lidi se zájmem o kopanou, tak i pro ty, kteří by se chtěli dozvědět o prvních krůčcích kopané v našich zemích.

Summary We have concentrated in this work on an origins and development of football in our country. We have described here the history of our two the most famous clubs, Sparta and Slavia. Further we have mentioned as well about the history of football club SK Slavkov u Brna. The aim of our work was to show the most important moments in the history of football in our country. We have used as the basic study materials special literature describing this problematic. This work could have been the benefit for the people who are interested in football and as well for those who would like to know about the first steps of football in our country.

42