MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě

Možnosti cykloturistiky v oblasti Havlíčkova Brodu

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

PaedDr. Jan Ondráček, Ph.D.

Radek Krajcigr 3. roč., SEBS

Brno, 2009

Děkuji panu PaedDr. Janu Ondráčkovi, Ph.D. za cenné rady a odborné konzultace

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Fakulty sportovních studií a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Havlíčkově Brodě dne 20. dubna 2009

---------------------------------

OBSAH

ÚVOD ………………………………………………………………….……..

5

1. TEORETICKÁ ČÁST …………………………………………….……...

6

1.1 Charakteristika turistiky …………………………………………….….…

6

1.1.1 Druhy turistiky ………………………………………………….………

6

1.2 Cykloturistika …………………………………………………………..…

6

1.2.1 Historie cykloturistiky …………………………………………………..

7

1.2.2 Význam cykloturistiky ………………………………………………..…

8

1.3 Typy jízdních kol …………………………………………………………

8

1.3.1 Výstroj a vybavení na cykloturistiku …………………………………

11

2. CÍL A ÚKOLY PRÁCE ……………………………………………….

12

3. METODIKA PRÁCE ………………………………………………….

13

4. PRAKTICKÁ ČÁST ………………………………………….……......… 14 4.1 Charakteristika oblasti ….………………………………………………… 14 4.2 Charakteristika cyklotras …….…………………………………………… 15 4.3 Cyklotrasa č. 1 ……………….…………………………………………… 16 4.4 Cyklotrasa č. 2 ……………….…………………………….…………..…. 24 4.5 Cyklotrasa č. 3 …………………………………………………….……… 32 4.6 Cyklotrasa č. 4 ………………………………………….………………… 40 4.7 Cyklotrasa č. 5 ………………………………………….………………… 47

5. ZÁVĚR ……………………………………………….…………………… 55

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ……………………………………… 56 RESUMÉ

ÚVOD Cykloturistika v posledních patnácti letech prožívá obrovský rozmach. Hlavním důvodem je tradice. V Čechách a především na Moravě bylo kolo důležitým dopravním prostředkem. Bylo také ale i zdrojem zábavy a aktivního odpočinku. Dalším a velmi důležitým důvodem rozmachu cykloturistiky je v nesrovnatelně větší dostupnosti kol na rozdíl od minulých let. Důležitou roli hraje také technická vybavenost a úroveň, která se neustále vyvíjí. Také se neustále rozšiřují stávající cykloturistické trasy a zvyšuje se počet nových značených cykloturistických tras. V neposlední řadě je to také určitá „módní záležitost“[10]. Pro mne je turistika a cykloturistika velkým koníčkem. Věnuji se jí již od svých dětských let, kdy jsem jezdil na letní tábory. V současné době se dále věnuji této problematice a mé znalosti uplatňuj již jako vedoucí těchto táborů. Cykloturistika je v současné době poměrně levný sport a stává se masovou záležitostí. Je známo, že všeobecně výkonnost obyvatelstva klesá a cykloturistika je jedna z dostupných možností, jak tuto výkonnost zvýšit, nebo alespoň udržet. Jízda na kole by pro nás měla být hlavně nástrojem relaxace a odpočinku. Měla by v nás zanechat radost, příjemný pocit a hlavně zážitky z poznání krás přírody a kulturních památek. Na Havlíčkobrodsku je spousta historických a kulturních památek, které vyzdvihují nádheru místní krajiny. Proto jsem připravil několik cykloturistických tras, které prochází tímto nádherným krajem.

-5-

1.

TEORETICKÁ ČÁST

1.1

Charakteristika turistiky

Turistika v sobě skrývá komplex činností, které jsou spojené s aktivním pohybem a pobytem v přírodě. Jejím cílem je poznání přírodních a společenských poměrů ve zvolené oblasti a k tomu využívá odborně technických znalostí a dovedností [6].

1.1.1

Druhy turistiky

Z pohledu různých forem pohybu v přírodě můžeme rozlišit různé druhy turistiky. Mezi základní druhy turistiky patří: pěší turistika, cykloturistika, vysokohorská turistika, lyžařská turistika, vodní turistika, mototuristika, turistika na zvířatech, jiná [7]. 1.2

Cykloturistika

Cykloturistika, též také turistika na kole je takový druh turistiky, při kterém se jako hlavní prostředek přesunu používá jízdní kolo. Kolo sportovního charakteru, které je technicky uzpůsobeno nejen pro vícedenní putování bez doprovodného vozidla, ale také pro jízdu se zátěží. Přesun na kole je levný a rychlý a umožňuje zůstat v nejbližším kontaktu s přírodou. [6]. Jízda na kole nenarušuje životní prostředí a má pozitivní vliv na zdraví člověka. To ale předpokládá zvládnutí techniky jízdy na kole, znalost dopravních předpisů, první pomoci a -6-

základních oprav a údržby kola. Cykloturistiku můžeme rozdělit podle prostředí, ve kterém jí budeme provozovat. S tím souvisí i použití různých druhů jízdních kol: silniční kola - vhodná pro cykloturistiku prováděnou po silnicích trekingová kola - kola určená pro zpevněné komunikace, do terénu nejsou moc vhodná horská kola - speciálně upravená kola určená pro jízdu v terénu city bike - pro městskou cykloturistiku [7]. 1.2.1

Historie cykloturistiky

Vlastní počátky cykloturistiky kopírují a navazují na historii a vlastní rozvoj cyklistiky. Historie samotného kola se odvíjela již kolem roku 3500 př. n. l. v Sumeru, vyspělé civilizaci, která žila v oblasti dnešního Iráku. V této době nebylo kolo jako jednostopé vozidlo, ale jako část vozu. Vozidlo podobné dnešnímu kolu bylo sestrojeno poprvé ve starověkém Egyptě a bylo poháněno odrazem lidských nohou od země. Novodobá historie kola zasahuje do první poloviny 19. století, kdy německý baron Draise zkonstruoval kolo, který se uváděl do pohybu odrážením nohou od země. Tento dopravní prostředek pojmenovaný jako „drasina“ opatřil v roce 1861 Ernest Michaux pedály na předním kole [12]. Samotná historie cykloturistiky je spjata s mnoha limitujícími faktory, které rozvoj tohoto odvětví turistiky v počátcích výrazně limitovaly. Teprve, až kolo bylo na takové konstrukční výši, že mohlo poskytovat alespoň skromný komfort při jízdě, mohlo být používáno k přepravě na delší vzdálenosti, tedy i k cykloturistice. Mezi další faktory také patřila finanční situace, celkový ekonomický stav společnosti a také dostatek volného času, který mohl být využit právě pro cykloturistiku. Většina těchto negativně limitujících faktorů byla ale postupem času odstraněna a impulsem pro opravdu velký rozvoj cykloturistiky bylo až vytvoření a rozšíření horského kola. V druhé polovině 19. století se začaly cykloturisté organizovat v klubech a v roce 1883 vznikla Česká ústřední jednota velocipedistů sdružující 4 kluby s téměř 150 členy. Hlavní náplní těchto klubů bylo pořádání vyjížděk a výletů. Cykloturistika v Evropě byla přibržděna oběma světovými válkami a tehdejším politickoekonomickým vývojem. Poté nastal rozdíl mezi rozvojem cykloturistiky v západní a východní -7-

Evropě. Tento rozdíl, který nastal vlivem odlišného politického a hospodářského vývoje, se začal srovnávat až s rozpadem socialistického společenství, na přelomu 80. a 90. let. V současné době se cykloturistika setkává s velkým zájmem obyvatelstva a po celé republice hojně vznikají, nebo se rozšiřují, další nové cykloturistické trasy [7].

1.2.2

Význam cykloturistiky

Cykloturistika je forma turistiky prováděná na kole a velmi úzce s ní souvisí. Je velmi důležité, aby každá činnost jedince směřovala k určitému cíli a dávala mu nějaký význam a smysl. Proto můžeme cykloturistiku rozdělit na různé oblasti, ve kterých se právě tento smysl a význam projevuje. Vzdělávací oblast – Zde dochází k rozvoji pohybových schopností a dovedností. Dochází k vytvoření návyků pro plnění požadovaných pohybových úkolů a to hlavně motorickým učením. Získávají se také informace o dané pohybové aktivitě a její struktuře. Tyto poznatky je jedinec schopen využívat při provozování zvolené činnosti a poukazovat na jejich důležitost. Výchovná oblast – Pokud se zaměříme na cykloturistiku jako na volnočasovou a rekreační aktivitu, můžeme zde poukázat na výchovný cíl v rámci podpory volního úsilí a morálky. Individuální či kolektivní pobyt a pohyb v přírodě může velmi pozitivně ovlivnit mezilidské vztahy a účelně působit na jedince. Zdravotní oblast – Charakter cykloturistiky vychází z dlouhodobější práce nižší intenzity a rozvíjí se především obecná vytrvalost. Globálně se zlepšuje stav organismu a psychického stavu jedince [7].

1.3

Typy jízdních kol

Silniční kolo – Obecně lze říci, že toto kolo je díky lehkému materiálu a úzkým plášťům vhodné pro kondiční jízdu, jednodenní výlety a závody. Díky beranům lze na kole zaujmout aerodynamickou pozici, která nám umožní dosáhnout velké rychlosti. Tyto kola můžeme dále rozdělit dle způsobu využití na: Základní silniční – Zde lze říci, že je to standart základních silničních kol, který -8-

se ale neustále vylepšuje. Novinky používané u závodních kol se začínají používat i u těchto typů kol a i díky zdokonalené technice svařování vznikají vysoce kvalitní levná kola. Takovéto kolo může využívat na trénink i majitel špičkového závodního modelu. Závodní silniční kolo – Všechny části kola jsou vyrobeny z těch nejlehčích materiálů. Například hlavní trojúhelník rámu je vyroben ze silných trubek z tenkostěnného hliníku, vidlice, sedlová vzpěra, části přehazovačky a brzdové páčky z uhlíkových vláken. To vše snižuje celkovou váhu kola. Nejdůležitější jsou však lehká kola. Na tomto kole se jezdí například Tour de France. Kolo na časovku – Na tomto kole cyklisté nejezdí ve skupinách, ale jednotlivě. Proto je důležité snížit při jízdě co nejvíce odpor vzduchu. Proto jsou na kole mimo jiné speciální řidítka s opěrkou loktů. Ruce jsou potom v jedné linii se středem těla. Dráhové kolo – Tyto kola jsou čistě závodní. U těchto kol je důležitá maximální rychlost. Proto na kole nenajdeme řazení a ani brzdy. Také nemají volnoběh a mají neměnný pevný převod. Triatlonové kolo – Tyto kola se hodně podobají kolům na časovku, protože cyklistická část triatlonu se velmi podobá časovce. Velký rozdíl je v tom že nejsou vpředu tak nízká a to z toho důvodu, že po jízdě na kole musí triatlonisté běžet. Proto nemohou zaujmout velmi nízkou polohu, která je namáhavá na kříž a podkolení svaly, které jsou při běhu velmi důležité.

Horské kolo – Toto kole je díky silným plášťům s hrubým vzorkem, vzpřímenější pozici při jízdě a velmi účinným brzdám ideální na jízdu a výlety v terénu mimo silnici, na závody a kondiční jízdu [9]. Prvními průkopníky kol do každého terénu byli dva Kaliforňané, Gary Fisher a Joe Breeze. Ti se vydali roku 1973 na svých letitých bicyklech k hoře Tamalpais. Stoupání terénem s občasným tlačením kol a hlavně zpáteční prudký sjezd neupravenou cestou plnou štěrků, výmolů a kořenů jim přinesl dosud nepoznané zážitky. Někdy před patnácti lety se kola dělila na kola silniční a horská. Postupným vývojem se kola horská dále rozdělila na cross country a sjezd (downhill). Později přibyla další skupina kol, která byla sice nezávodního typu, ale využívala se do náročného terénu tzv. freeride a -9-

enduro. Cross country – Tyto kola začínala jako neodpružená, ale postupem času se přidalo odpružení předního kola a poté vznikali kola celoodpružená. Typickým kolem pro cross country zůstává kolo s odpruženou vidlicí, určená pro jízdu v členitém terénu, se stoupáním i mírnějšími sjezdy. Kola toho tohoto typu patří k nejrozšířenějším, protože jejich levnější provedení jsou velmi oblíbená mezi běžnými uživateli. Downhill – Tyto sjezdové speciály se požívají hlavně pro závodní jízdy a na přípravu k nim. Hlavní rozdíl je rám, který má oproti kolu na cross country nižší sjezdový posed jezdce. Dále se zde používá odpružení obou kol se značně velkým zdvihem a převážně také kotoučové brzdy z důvodu potřeby rychlé reakce a vysoké účinnosti. Tyto kola však nejsou vhodná pro běžnou jízdu v terénu se stoupáním, protože mimo jiné nejsou vybaveny patřičnými převody. Freeride – Kola jsou velmi podobná kolům pro downhill. Mají hodně společných znaků jako například velký pružící zdvih předního i zadního kola, kotoučové brzdy, podobný tvar řidítek apod. Hlavní rozdíl můžeme spatřit ale v jeho univerzálnosti. Tyto kola musí zdolat i prudší stoupání a splňovat podmínky pro rychlou sportovní jízdu ve volném terénu. Slučují tedy v sobě vlastnosti crosscountryového a downhillového kola. Enduro – Tato odnož freeride má blíže ke kolu na cross country a je vhodné i pro delší terénní vyjížďky. Bývá charakterizováno jako decentnější freeryde, nebo jako celoodpružené krosové kolo s většími pružícími zdvihy [3].

Trekingové kolo – Tento tip kola v sobě kombinuje lehké materiály s širšími plášti a díky tomu je ideální k provozu na hrbolaté městské cesty. Kolo je ideální nejen na rodinné výlety a dojíždění do práce, ale i na kondiční jízdy a delší výlety. Tyto kola v sobě dnes spojují vlastnosti silničního a horského kola. Jezdec na nich sedí stejně jako na horském kole s hlavou vzpřímenou, což je vhodné hlavně pro jízdu v silničním provozu. Rám trekkingového kola, kola a pláště jsou vyráběna z lehkého materiálu. Rozdíl mezi tímto a horským kolem můžeme také spatřit v rozdílném převodovém poměru. Kola tohoto typu nejsou navržena na jízdu do terénu, proto nepotřebují odpružení kol ani silné rámové trubky. [9]. - 10 -

1.3.1

Výstroj a vybavení na cykloturistiku

Cestování na kole je radost z pohybu a z poznaného prostředí kolem nás. Na kole se můžeme vydat kamkoli i jen pro radost z cesty. Jestliže pojedeme na odpolední výlet, či na půlroční výpravu, stále hovoříme o cykloturistice. Při každé vyjížďce bychom ale měli zapomínat na výstroj a vybavení [1]. Za výstroj považujeme všechny součásti oděvu a obuvi, které cykloturista při své činnosti využívá. Tato výstroj má hned několik funkcí. Reguluje teplotu, chrání nás před vlhkostí a mechanickým poškozením. Regulace teploty je důležitá jak v zimním, tak i v letním období. V zimě nám pomáhá proti chladu a v létě proti přehřátí. Z hlediska vlhkosti nám oblečení pomáhá tak, že saje pot a na druhou stranu nás chrání před vnější vlhkostí. Výstroj nám v cykloturistice také musí zajistit bezpečnost, a proto nesmí chybět další nezbytné součásti. Velmi důležitá je kvalitní přilba, rukavice, cyklistické kalhoty s vycpávkou v sedací části, brýle, pláštěnka a kvalitní obuv. Dále by jsme neměli zapomenout na láhev a v průběhu cesty doplňovat tekutiny [2]. Ve vybavení cykloturisty by nemělo chybět základní nářadí na opravu kola. Mezi nejzákladnější patří hustilka, náhradní duše, souprava na opravu duší, nýtovač řetězu, oboustranný klíč, kleště, montážní páky a základní zdravotnický balíček. S délkou výletu rostou také požadavky na vybavení, mezi které patří mobilní telefon, nepromokavé a náhradní oblečení apod. Musíme si však uvědomit, že čím více materiálu sebou povezeme, tím více vzroste naše celková hmotnost [1].

- 11 -

2

CÍL A ÚKOLY PRÁCE

CÍL PRÁCE

Cílem bakalářské práce je navrhnou pět cyklotras pro žáky II. stupně základní školy a studenty středních škol. Tyto cyklotrasy jsou vedeny v oblasti Havlíčkobrodska a každá z nich začíná a končí ve stejném místě.

ÚKOLY PRÁCE

Prostudovat literaturu a mapy vztahující se k oblasti Havlíčkobrodska.

Vybrat nejvhodnější trasy s ohledem na náročnost a bezpečnost.

Prakticky trasy projet a zjistit, zda odpovídají předpokladům a dojmům získaných z map a literatury.

Obsahově a metodicky zpracovat vhodné trasy.

- 12 -

3

METODIKA PRÁCE

Zdroje a prameny ke zpracování bakalářské práce byly získány několika způsoby:

osobní a místní znalost krajiny,

z map,

z publikací a průvodců,

z internetu – místopis jednotlivých lokalit.

Data pro grafické zpracování tras a jejich výškových profilů byly získány pomocí navigačního systému GPSMAP 60 CSx značky Garmin. Tyto údaje byly počítačem zpracovány v programu MapSource a dále využity. K úpravě map a výškového profilu byl použit program malování. Každá trasa je v úvodní části podrobně popsána a místopis nejzajímavějších lokalit je doplněn obrázky, zeměpisnými souřadnicemi a nadmořskou výškou. Bakalářská práce je zaměřena na vypracování cyklotras, které jsou vhodné pro horská kola. Protože tyto cyklotrasy prochází i těžším terénem, nejsou trekkingová a silniční kola vhodná. S únavou, vyčerpáním a nepozorností při provozování cykloturistiky přicházejí i pády, je velmi důležité použití ochranných pomůcek. K nejvážnějším zraněním patří úrazy hlavy, a proto jedna z nejdůležitějších ochranných pomůcek je cyklistická přilba. Samozřejmě by jsme neměli zapomínat na další ochranné prostředky jako jsou brýle, cyklistické rukavice, vhodná cyklistická obuv, chrániče kloubů a kostí (do těžšího terénu nebo na sjezdy) a podobně [3].

- 13 -

4. PRAKTICKÁ ČÁST

4.1 CHARAKTERISTIKA OBLASTI

Město Havlíčkův Brod se rozkládá v údolí a na přilehlých protáhlých svazích řeky Sázavy v nadmořské výšce 422 až 493 m n. m. Havlíčkobrodsko (Obr. 1) náleží k Českomoravské vrchovině, a to k její mírněji členité oblasti zvané Hornosázavská pahorkatina, jejíž součástí je Havlíčkobrodská pahorkatina. Řeka Sázava protékající touto oblastí po staletí poskytovala obživu lidem bydlící v jejím okolí. Přitéká do města z oblasti rozlehlého rybníka Velké Dářko na Žďársku a pak pokračuje

západním

k nejvyšším

kopcům

Havlíčkobrodsku hřebenu

směrem

–

s hradem

na

protáhlému Lipnicí

a

mohutnému zalesněnému Melechovu (709 m n. m.). Hrad Lipnice (611 m n. m.) je dominantou a vyhledávanou turistickou zajímavostí této oblasti. Obr. 1: Mapa oblasti Havlíčkobrodska

Řeka Sázava na svém horním toku v blízkosti Havlíčkova Brodu vytvořila v poměrně mělkém údolí v průběhu nekonečného působení tekoucí vody rozsáhlé nánosy naplaveného písku, štěrku a hlíny. Naproti tomu v blízkosti Melechova tato řeka vymodelovala romantické údolí s rozsáhlou plochou hladce obroušených žulových balvanů, které se dnes říká Stvořidla a od roku 1948 tvoří státní přírodní rezervaci. Krajina na Havlíčkobrodsku má po geologické stránce svůj základ v pahorkatinách. Nejvíce převládající horninou jsou ruly, které se skládají z křemene, z bílého nebo šedého živce a tmavé slídy. Z jižní strany pronikají na Havlíčkobrodsko do Posázaví žuly, které se uplatňují morfologicky v prostoru Melechova a Lipnice. Celá tato oblast patří k nejstarším horopisným celkům naší republiky. V jižní části Havlíčkobrodska byl ve 13.-14. století těžen - 14 -

ve stříbronosných horninách, nalézajících se většinou jen v povrchových vrstvách, leštěnec olověný, z něhož se získávalo stříbro. Otevřenost sázavského údolí směrem k severozápadu způsobuje, že podnebí přes průměrnou nadmořskou výšku 400 metrů je chladné s množstvím srážek kolem 700 mm ročně. Průměrnou roční teplotu snižuje severozápadní proudění větru na 7 °C. Město Havlíčkův Brod a jeho okolí je často využíváno k rekreaci a jeho návštěvníci mají možnost se při této příležitosti seznámit s bohatými kulturními tradicemi této oblasti [11].

4.2 CHARAKTERISTIKA CYKLOTRAS

Město Havlíčkův Brod má ideální polohu na poznávání přírodních krás širokého okolí a k zhlédnutí historických památek okolních měst a vesnic. V okruhu kolem asi třiceti kilometrů se nachází Chotěboř, Lipnice nad Sázavou, Štoky, Stříbrné hory, Žižkovo Pole. V těchto městech, ale v jiných lokalitách na Havlíčkobrodsku, se nachází mnoho kulturních a historických památek, sportovních zařízení a dalších zajímavostí. Cyklotrasy jsou vedeny vždy z jednoho místa a to z koupaliště v Havlíčkově Brodě. Toto je ideální a klidné místo pro shromáždění všech účastníků výletu. Trasy uvedené v této práci vedou převážně po zpevněných polních a lesních cestách, po cyklostezkách, po turistických trasách sjízdných na horských kolech a také po silnicích nižší třídy. Tyto trasy jsou sjízdné na horských kolech (silniční a trekkingová kola jsou nevhodná) a jsou zvoleny tak, aby jejich obtížnost zvládl průměrný jezdec na kole. Délka jedné trati se pohybuje mezi čtyřiceti až šedesáti kilometry. V případě vzniklých problémů je možné tuto trať opustit, užít hromadný dopravní prostředek, nebo si trasu dle svého uvážení zkrátit a vrátit se zpět. V každé uvedené cyklotrase najdeme možnost občerstvení, jak v restauracích, tak i v přilehlých hospůdkách čí stáncích. V některých zařízeních je i možnost ubytování.

- 15 -

4.3 CYKLOTRASA č. 1

Havlíčkův Brod (koupaliště) – Pelestrovské lesy – Veselý Žďár – Okrouhlice – Lipnice nad Sázavou – Kejžlice – Rybník Pelhřimov – Krásná Hora – Hurtova Lhota – Poděbaby – Havlíčkův Brod (koupaliště).

Popis trati : Délka: 48,5 km Obrázek mapy s vyznačenou cyklotrasou (Obr. 5) Grafický profil cyklotrasy (Obr. 6)

Vyjíždíme z koupaliště v Havlíčkově Brodě a jedeme na severozápad po zpevněné cestě. Po 100 metrech najedeme ke křižovatce cest, odbočíme vlevo a jedeme souběžně se silnicí č. 34. Na další křižovatce tvaru T odbočíme vpravo na silnici č. 38, z které po padesáti metrech sjedeme doprava na zpevněnou cestu. Dále odbočíme vpravo směrem ke hřbitovu. Za tímto hřbitovem po asfaltové cestě dolů, kolem bývalé vodárny a napojíme se na modrou turistickou trasu. Po této lesní cestě pokračujeme kolem rybníka Drátovec přes Pelestrovský les. V tomto lese opustíme modrou turistickou trasu a pokračujeme rovně na křižovatku s hlavní silnicí. Při vjezdu na asfaltovou silnici se dáme doleva a asi po 200 metrech vpravo do lesa. Na této odbočce se po levé straně nachází Pelestrovská hospůdka. Na lesní cestě asi po 500. metrech odbočíme doleva směrem na Veselý Žďár. Projedeme tuto obec a dáme se doleva po polní cestě, která přechází v lesní cestu směrem na Okrouhlici. Po příjezdu do této obce se napojíme na červenou turistickou trasu. Na konci obce v mírném stoupání odbočíme doleva přes železniční přejezd. Přejedeme po lávce přes řeku Sázavu do obce Babice. Zde se napojíme na cyklostezku č. 19. Po této asfaltové cestě jedeme až do lesa. V lese sjedeme z této cyklostezky a pokračujeme rovně na žlutou turistickou trasu a po ní do Broumovy Lhoty. V této obci jedeme doprava směrem na Závidkovice. Asi po 1500. metrech v pravotočivé zatáčce přijedeme k modré turistické trase, která přichází ostře z levé strany. My na tuto modrou turistickou trasu nenajedeme, ale dáme se pod úhlem asi 100 ° doleva a po lesní cestě pokračujeme až do Radostovic. Zde se dáme doleva. Přijedeme na žlutou turistickou trasu a po ní pokračujeme po kamenité cestě přes les, až na křižovatku s asfaltovou silnicí. Zde se napojíme na cyklostezku č. 19 a pokračujeme ve stoupání do obce Lipnice nad - 16 -

Sázavou. Na křižovatce jedeme doprava okolo víceúčelového zařízení Parlamentu ČR. Dále odbočíme doleva do prudkého stoupání k základní škole a pokračujeme pod hradem Lipnice opět po cyklotrase č. 19 k rybníku Kamenná trouba. Zde odbočíme doleva po silnici směrem do Kejžlice. V této obci se napojíme na cyklostezku č. 19, ale po přejetí Pstružného potoka z ní odbočíme doleva a pokračujeme do Nového Dvoru. Tuto obec projedeme a pokračujeme stále rovně. Asi po jednom kilometru odbočíme doleva na žlutou turistickou trasu. Projedeme kolem Wolkerova památníku, sjedeme ze žluté turistické trasy a pokračujeme rovně přes les kolem rybníka Pelhřimov. Dále z lesní cesty najedeme na polní cestu, která se stáčí doprava a přijedeme na hlavní silnici, po které pokračujeme do Bratroňova a dále do Krásné Hory. Zde se v údolí dáme doprava do prudkého stoupání, pokračujeme kolem farního kostela sv. Jana Křtitele a stále rovně přes tuto obec. Za touto obcí na křižovatce odbočíme doleva. Přibližně po 300 metrech odbočíme doprava po cyklotrase č. 19. Projedeme obcí Březinka až do Hurtovy Lhoty. Zde odbočíme z cyklostezky č. 19 doprava a hned doleva na polní cestu. Pokračujeme přes louku, přejedeme po lávce Úsobský potok a pokračujeme až do obce Poděbaby. Na začátku této obce odbočíme na zpevněnou cestu doprava a asi po 200 metrech zahneme doleva, kde se napojíme na asfaltovou silnici procházející středem obce. Po této silnici přijedeme až na křižovatku s cyklostezkou č. 19. Zde pokračujeme rovně přes Veselický kopec. Přijedeme do obce Veselice, kde se napojíme na červenou turistickou trasu. Po ní přejedeme železniční přejezd až k silnici č. 150, kde odbočíme doprava. Jedeme pod zastavěnou částí Perknova a asi po 500. metrech odbočíme doleva. Projedeme obydlenou částí a opět se napojíme na červenou turistickou trasu. Sjedeme s kopce dolů, kde odbočíme vlevo na modrou turistickou trasu. Pokračujeme lesem kde se napojíme na naší původní trasu po které pokračujeme vpravo do kopce až ke koupališti v Havlíčkově Brodě.

Místopis

Havlíčkův Brod (Loc: 49°36'25.00"N, 15°34'46.271"E, 422 m n.m.) Počátky Brodu se datují přibližně do 2. poloviny 12. století, kdy byla založena slovanská osada na trase Haberské stezky přes řeku Sázavu. Osada se rozkládala na západním okraji dnešní sídelní oblasti v okolí kostela sv. Vojtěcha. První písemná zmínka o Havlíčkově Brodě se objevila v listině olomouckého biskupa Bruna, vydaná 20. 10. 1256 v Kroměříži. - 17 -

Přibližně v 60. letech 13. století byla ve východní části ulicového centra sídliště zahájena výstavba pravidelně založeného města s rozsáhlým rynkem a kostelem Panny Marie. Po roce 1310 se město podařilo opevnit kamennou hradbou s příkopem a v té době se také začal připojovat k názvu Brod přívlastek Německý. Takto nazývané město se stalo oporou protihusitské strany a útočištěm uprchlíků před husity. V tomto městě se v pohusitské době také díky jeho výhodné poloze konalo několik významných jednání politiků a vojevůdců. V 17. století se majiteli města staly Trčkové z Lípy a Brod, než začala třicetiletá válka, dosahoval velkého rozvoje. Přesto i v tomto neblahém období byl Německý Brod povýšen na město královské a na městském znaku se až do roku 1949 používala rakouská orlice mezi hradbami a zkratka jména císaře Ferdinanda III. V 19. století se ve městě začala prosazovat čeština a německý Brod se stal sídlem okresního hejtmanství a jiných státních úřadů. V období vypuknutí Pražského povstání bylo na zasedání místního národního výboru rozhodnuto o přejmenování názvu města na Havlíčkův Brod. V Havlíčkově Brodě (Obr. 2) najdeme mnoho kulturních památek. Na náměstí dnešního města můžeme obdivovat barokní

morový

sloup

z roku 1725 se sochami sv. Václava, sv. Ondřeje, patrona města sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Od sochaře J. V. Prchala z roku 1740 se ve středu náměstí nachází barokní kašna se sochou Tritona. S kašnou se pojí pověst o nepoctivém

pekaři

Koudelovi. Obr. 2: Havlíčkův Brod - náměstí Za pozornost stojí také budova staré radnice na spodní straně náměstí, kdy svou podobu dostala po požáru v roce 1662. Ve výklenku této budovy se nachází kostra zrádce Hnáta, který podle pověsti zde stojí za trest, aby chránil město před neštěstím. V horní části náměstí se nachází Havlíčkův dům. Dnes se v něm nachází vlastivědné muzeum, které dokumentuje - 18 -

život a dílo novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského. V severovýchodní části náměstí stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikající v 2. polovině 13. století. Největší zajímavostí je nejstarší zvon v Čechách. Nese jméno Vilém a nachází se ve věži tohoto kostela. U mostu na dolním předměstí stojí kostel sv. Kateřiny. V parku Budoucnost, nacházející se v severovýchodním sousedství náměstí, stojí památník novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského a památník obětem války. Na horním předměstí stojí klášterní kostel svaté Rodiny, který je dnes využíván převážně jako koncertní sál. Nad tímto kostelem se nachází roubená stavba tzv. Štáflova domku, který pochází z druhé poloviny 16. století a je zařazen mezi nejcennější památky starého venkovského stavitelství v Čechách. Na jižní a východní straně historického jádra si lze prohlédnout zakonzervované zbytky městských hradeb [5].

Pelestrovské lesy - Pelestrovská Hospůdka (Loc: 49°38'23.491"N, 15°32'39.335"E, 497 m n.m.) Pelestrovská hospůdka se nachází v malebném koutku Českomoravské vysočiny 5 km severně od Havlíčkova Brodu. Svým vybavením a zabezpečením je ideální pro pořádání akcí všeho druhu. V letních měsících je zde možnost občerstvení, grilování a rožnění v prostorách altánku a venkovního posezení. V zimě zde milovníci zimních sportů obdivují a rádi využívají stodolu v Alpském stylu s krbem. Je zde možnost i ubytování v pěti pokojích [13].

Veselý Žďár (Loc: 49°38'22.243"N, 15°31'33.106"E, 494 m n.m.) První zmínka o této obci je z roku 1379. V roce 1787 obec spadla pod okrouhlické panství a užíval se název Wesely Zdiar. Současný název se používá od roku 1848. Obec, původně patřící pod okrouhlické panství a k farnosti Lučice, patřila v letech 1850 až 1930 k okresu Německý Brod a od roku 1950 k okresu Havlíčkův Brod. K turistickým zajímavostem obce patří památník 1. republiky odhalený 28. 10. 1919 a pomník obětem 1. světové války z roku 1931. Dále zde najdeme krucifix s augustiánským znamením Kristových ran s litinovým korpusem z roku 1811. Nad kaplí svatého Víta stojí lípa, jejíž věk se odhaduje přibližně na 550 let [5].

Okrouhlice (Loc: 49°37'48.86"N, 15°29'27.32"E, 410 m n.m.) Tato obec byla založena pravděpodobně začátkem 13. století benediktinskými mnichy z - 19 -

kláštera ve Vilémově. Významnou událostí v Okrouhlici byl průjezd prvního pravidelného vlaku v roce 1870. Železnice v obci způsobila velký hospodářský vzestup a po první světové válce se počet obyvatel zdvojnásobil. Postavili se zde dva lihovary a škrobárna. K turistickým zajímavostem patří věžovitá tvrz z 15. století, ke které byl v 17. století přistavěn dvoukřídlý jednopatrový zámek. V 18. století bylo průčelí zámku barokně upraveno. Dále v obci můžeme obdivovat barokní kapličku svaté Rodiny při křižovatce ke Světlé nad Sázavou a výklenkovou sochu svatého Jana Nepomuckého u mostu přes řeku Sázavu [5].

Lipnice nad Sázavou (Loc: 49°36'48.707"N, 15°24'42.263"E, 590 m n.m.) Název této obce je odvozen od slova lípa, nebo druhu trávy zvané lipnice, která se v této oblasti v hojném množství vyskytovala. Počátek obce je spojován se stavbou jednoho z našich největších hradů (Obr. 3), který založili pravděpodobně páni z Lichtenburka na začátku 14. století. V roce 1370 povýšil Karel IV. podhradí na městečko a udělil mu práva Německého Brodu. Roku 1436 bylo lipnické panství prodáno proslulému

rytířskému

rodu Trčků z Lípy. V této době proběhla rozsáhlá pozdně gotická přestavba hradu

s

renesančními Za

pozdějšími úpravami.

třicetileté

vydrancovali Švédové,

války městečko

ale

hrad

nedobyli.

Obr. 3: Lipnice nad Sázavou – pohled na hrad Až v roce 1645 se posádka hradu vzdala Švédům bez boje a hrad se stal jejich válečnou základnou. Hrad postupně pustl, protože byl užíván jen z části a v roce 1869 se po katastrofálním požáru hradu i městečka stal zříceninou. V současné době je hrad předán do správy státu a probíhají na něm záchranné a rekonstrukčně stavební práce. V letní sezóně na hradě probíhá mnoho kulturních akcí - výstavy, rytířské souboje, koncerty a jiné. - 20 -

K dalším významným turistickým zajímavostem obce patří na náměstí socha svatého Jana Nepomuckého a socha Immaculati. Pod hradem se nachází roubená chalupa č. 129, která má svou stavebně historickou hodnotu. Dále při cestě k hradu nemůžeme minout Haškův domek, který Jaroslav Hašek v roce 1921 koupil a přestěhoval se do něj z Prahy. V sousedství domku se nachází pomník s Haškovou bustou. Mezi Haškova oblíbená místa patřil hostinec U České koruny umístěn vedle hradu, který je v současné době zrekonstruován a plně v provozu [5].

Wolkerův památník (Loc: 49°35'24.582"N, 15°25'35.549"E, 531 m n.m.) V lese se nachází pomníček z balvanů (Obr. 4). Připomíná místo, kde tábořil roku 1916 mladičký básník Jiří Wolker jako student a tramp [17].

Obr. 4: Wolkerův památník

Krásná Hora (Loc: 49°36'9.038"N, 15°28'15.171"E, 450 m n.m.) Po staletí tato obec patřila k okrouhlickému panství a první písemná zmínka o Krásné Hoře je z roku 1379. V obci roku 1716 založil hrabě Jan Petr Straka z Nedabylic krásnohorskou českou školu, kam docházely děti z širokého okolí. Až do roku 1858 i děti z Okrouhlice. Mezi turistické zajímavosti patří farní kostel svatého Jana Křtitele, který pochází ze 14. století a původně byl gotického rázu. V obci se nachází také pomník mistra Jana Husa z roku 1920 [5].

- 21 -

Obr. 5: Mapa cyklotrasy č. 1

- 22 -

Obr. 6: Výškový profil cyklotrasy č. 1

- 23 -


Havlíčkův Brod (koupaliště) – Břevnice – Ronovec – Kojetín – Bílek – Údolí Doubravy – Chotěboř – Perno – Klouzovy – Svinný – Jilem – Olešná – Radostín – Vlkovsko - Havlíčkův Brod (koupaliště).


Vyjíždíme z koupaliště v Havlíčkově Brodě a jedeme na jihovýchod po zpevněné cestě (cyklotrasa č. 4157). Po této cyklotrase pokračujeme pod mostem do stoupání (ulicí Na Úpatí), až na křižovatku cest tvaru T. Zde odbočíme doprava a pokračujeme na další křižovatku. Po odbočení vpravo asi po sto metrech najedeme na polní cestu stáčející se doleva. Pokračujeme až k objektu střední školy, který objedeme z pravé strany a pokračujeme klesáním na křižovatku tvaru T. Zde odbočíme doleva po žluté turistické trase a jedeme kolem střelnice směrem k obci Břevnice. Při příjezdu k hlavní silnici se napojíme na cyklostezku č. 4157 a jedeme vpravo do Břevnice. Po projetí této obce přijedeme k Ronovským lesům. Do leva směrem do lesa pokračuje žlutá turistická trasa, ale my pokračujeme rovně po asfaltové cestě ještě zhruba asi 600 metrů. Na křižovatce odbočíme doleva a jedeme asi 500 metrů po silnici, která se stáčí doprava. Potom odbočíme doleva a po 200 metrech doprava. Po této cestě, která se stáčí vlevo, přijedeme až na křižovatku se žlutou turistickou trasou (Zde se rovně můžeme podívat na zříceninu hradu Ronovec). Odbočíme doprava a po 150. metrech opět doprava. Pokračujeme rovně a po necelém kilometru odbočíme na křižovatce cest doleva. Po této asfaltové cestě, která se po pětistech metrech stáčí doprava, dojedeme až na křižovatku s hlavní silnicí. Zde odbočíme doleva směrem na Kojetín. Tuto obec projedeme rovně a za obcí odbočíme doprava na polní cestu do obce Pouch. Polní cesta přechází v asfaltovou. V této obci pod kopcem odbočíme doprava na Jahodov, kam jedeme opět po polní cestě. Před Jahodovem odbočíme vlevo do středu obce a poté na křižovatce tvaru T opět doleva. Jedeme asi 500 metrů ke křižovatce tvaru Y, kde se nanapojíme za zelenou turistickou trasu a jedeme po ní přes Nemojov (památný strom) do - 24 -

Počátek. Zde se napojíme na cyklostezku č. 1457, ze které asi po 350. metrech odbočíme doprava a zhruba po 2. km se napojíme na cyklostezku č. 1457. Z této cyklostezky v obci Mariaves odbočíme doprava na Příjemky a dále na Bílek. Na okraji Bílku najedeme na silnici č. 345 a pokračujeme do středu obce. Po přejetí železničního přejezdu se napojíme na zelenou turistickou trasu a jedeme po lesní cestě přes Údolí Doubravy až k zřícenině Sokolovec, kde se nachází pěkná vyhlídka. Zde opouštíme zelenou turistickou trasu a pokračujeme rovně k chráněnému území přírody Písník u Sokolovce. Na tomto rozcestí lesních cest jedeme doleva do Dolního sokolovce. Tuto obec projedeme a po stočení vlevo pokračujeme po asfaltové silnice směr Chotěboř. Jedeme stále po hlavní silnici a na okraji Chotěboře odbočíme doleva na silnici č. 345. Na ní se asi po 150. metrech připojuje modrá turistická trasa, po které pokračujeme, až na náměstí. Zde se napojíme na žlutou turistickou trasu. Jedeme po ní až k baroknímu zámku, který je po pravé straně. Po levé straně se asi po 150. metrech nachází hotel U Zámku a benzinová pumpa, za kterou odbočíme doleva. Tato cesta přechází v polní a po ní objedeme zastavenou část, až se napojíme na modrou turistickou trasu. Asi po 400 metrech se z této turistické trasy odchýlíme doleva a pokračujeme po polní cestě až k hlavní silnici. Zde na ní odbočíme doleva do obce Klouzovy. Tuto obec projedeme rovně až ke křižovatce s hlavní silnicí, kde odbočíme doleva po cyklotrase č. 4156. U Čapkových Domků odbočíme z této cyklostezky doprava do obce Svinný, kde se napojíme na silnici č. 346 a jedeme po ní doprava přes obce Rankov a Jilem. Za Jilmem asi 400 metrů opustíme tuto silnici a na křižovatce tvaru Y jedeme směrem Sedletín. V poslední třetině této obce, v prudké pravotočivé zatáčce jedeme rovně a najedeme na kamenitou polní cestu směrem Skuhrov. Před touto obcí objedeme zprava rybník a pokračujeme do obce Olešná. Zde odbočíme doleva a napojíme se na žlutou turistickou trasu. Po ní jedeme do kopce a asi po 400 metrech odbočíme z trasy doprava, kde cesta mířící na Radostín přechází v polní. V Radostíně najedeme na silnici č. 38 směrem na Havlíčkův Brod. Projedeme obcí Rozňák a na kopci odbočíme směrem na Knyk. Asi po 300 metrech odbočíme doprava na polní cestu. Před Zádušním rybníkem jedeme doleva a při jeho objíždění se napojíme na zelenou turistickou trasu. Po této trase pokračujeme krásnou oblastí Vlkovsko, až na koupaliště v Havlíčkově Brodě.

Místopis

- 25 -

Havlíčkův Brod (Loc: 49°36'25.00"N, 15°34'46.271"E, 422 m n.m.) Počátky Brodu se datují přibližně do 2. poloviny 12. století, kdy byla založena slovanská osada na trase Haberské stezky přes řeku Sázavu. Osada se rozkládala na západním okraji dnešní sídelní oblasti v okolí kostela sv. Vojtěcha. První písemná zmínka o Havlíčkově Brodě se objevila v listině olomouckého biskupa Bruna, vydaná 20. 10. 1256 v Kroměříži. Přibližně v 60. letech 13. století byla ve východní části ulicového centra sídliště zahájena výstavba pravidelně založeného města s rozsáhlým rynkem a kostelem Panny Marie. Po roce 1310 se město podařilo opevnit kamennou hradbou s příkopem a v té době se také začal připojovat k názvu Brod přívlastek Německý. Takto nazývané město se stalo oporou protihusitské strany a útočištěm uprchlíků před husity. V tomto městě se v pohusitské době také díky jeho výhodné poloze konalo několik významných jednání politiků a vojevůdců. V 17. století se majiteli města staly Trčkové z Lípy a Brod, než začala třicetiletá válka, dosahoval velkého rozvoje. Přesto i v tomto neblahém období byl Německý Brod povýšen na město královské a na městském znaku se až do roku 1949 používala rakouská orlice mezi hradbami a zkratka jména císaře Ferdinanda III. V 19. století se ve městě začala prosazovat čeština a německý Brod se stal sídlem okresního hejtmanství a jiných státních úřadů. V období vypuknutí Pražského povstání bylo na zasedání místního národního výboru rozhodnuto o přejmenování názvu města na Havlíčkův Brod. V Havlíčkově Brodě (Obr. 7) najdeme mnoho kulturních památek. Na náměstí dnešního města můžeme obdivovat barokní morový sloup z roku 1725 se sochami sv. Václava, sv. Ondřeje, patrona města sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Od sochaře J. V. Prchala z roku 1740 se ve středu náměstí nachází barokní kašna se sochou Tritona. S kašnou se pojí pověst o nepoctivém pekaři Koudelovi. Za pozornost stojí také budova staré radnice na spodní straně náměstí, kdy svou podobu dostala po požáru v roce 1662. Ve výklenku této budovy se nachází kostra zrádce Hnáta, který podle pověsti zde stojí za trest, aby chránil město před neštěstím. V horní části náměstí se nachází Havlíčkův dům. Dnes se v něm nachází vlastivědné muzeum, které dokumentuje život a dílo novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského. V severovýchodní části náměstí stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikající v 2. polovině 13. století. Největší zajímavostí je nejstarší zvon v Čechách. Nese jméno Vilém a nachází se ve věži tohoto kostela. U mostu na dolním předměstí stojí kostel sv. Kateřiny. V parku Budoucnost, nacházející se v severovýchodním sousedství náměstí, stojí památník novináře a - 26 -

spisovatele Karla Havlíčka Borovského a památník obětem války. Na horním předměstí stojí klášterní kostel svaté Rodiny, který je dnes využíván převážně jako koncertní sál. Nad

tímto

kostelem

se

nachází roubená stavba tzv. Štáflova

domku,

který

pochází z druhé poloviny 16. století a je zařazen mezi nejcennější památky starého venkovského v Čechách.

stavitelství Na

jižní

a

východní straně historického jádra

si

lze

prohlédnout

zakonzervované

zbytky

městských hradeb [5].

Obr. 7: Havlíčkův Brod - náměstí

Břevnice (Loc:49°37'51.581"N, 15°36'42.258"E, 437 m n.m.) První písemné zmínky o této vsi se nacházejí v listině z roku 1351, kdy Čeněk z Lipé potvrzuje, že německobrodský měšťan Thunlin s ním směnil několik vesnic a jednou z nich byla i ves zvaná Hrzebnicz. V polovině 18. století byli majiteli Adolf a Václav Bechyňové z Lažan a vesnice patřila rozsochateckému panství. Držitelem vsi se roku 1873 stal Německý Brod. Rozkládá se nad potokem Břevnice a na okraji vsi se nachází barokní zámeček z konce 18. století. K zámku patřil i anglický park, který ovšem podlehl zkáze. V obci se také nacházel pivovar, mlýn a lihovar, ale dnes jsou tato zařízení již nefunkční. U vjezdu do hospodářského areálu statku Břevnice se nachází mezi dvěma lipami kamenný barokní kříž. Ramena tohoto kříže jsou zakončena volutami a znamení Krista je znázorněno symbolem srdce, dlaní a chodidel. Na zadní straně jsou vytesány iniciály J. K. 1760, které označují tehdejšího majitele a soukeníka Jana Koudelu. Součástí velkostatku břevnice byl poplužní dvůr Lažany, nacházející se severovýchodně od vsi. Jižně od tohoto dvorce, na rohu lesa, se nachází litinový kříž s nápisem Wenzl Wels, posuit 1872. Jedná se o majitele velkostatku. - 27 -

Přibližně 10 metrů vlevo od potoka Břevnice, v blízkosti zříceniny hradu Ronovce roste jeden z nejkrásnějších a nejmohutnějších smrků v okrese Havlíčkův Brod. Obvod kmene se blíží k 4. metrům, výška stromu dosahuje přes 40 metrů a šířka koruny je více jak 13 metrů. Stáří stromu se odhaduje asi na 160 let. Tento strom byl v roce 1988 vyhlášen památným stromem [5].

Zřícenina hradu Ronovec (Loc:49°39'16.083"N, 15°37'21.023"E, 480 m n.m.) Zříceniny hradu Ronovec (Obr. 8) se nacházejí v zalesněném terénu nad levým břehem Břevnického potoka, jihovýchodně od Dolní Krupé. Hrad založil před rokem 1261 Smil z Lichtenburka po jménem Sommerbung (tj. letní hrad). Po jeho smrti pobýval na hradě jeho syn Hynek, poté Hynkův syn Čeněk a po jeho smrti Hynkův synovec Hynek z Lichtenburka. Vystřídali se zde další majitelé a název Ronovec se začal pravděpodobně používat kolem roku 1362, kdy Čenek z Lipé a jeho syn dali hrad Ješkovi ze Zlíchova, předku Andělů z Ronovce. Dále za husitských válek Ronovec již obydlen nebyl, ale ještě vystřídal řadu majitelů. Roku 1544 byl hrad zmíněn již jako pustý. Ronovec byl pravděpodobně bezvěžovou stavbou s plášťovou zdí. Ve zdivu jsou zasazeny vedle novodobých kamenných erbů majitelů hradu i kovové desky s jeho historií a plánkem. Nachází se zde pamětní deska Josefu Čapkovi připomínající znalce památek a historie zdejšího mikroregionu a také zakladatele obecního muzea v nedaleké Dolní Krupé. V tomto muzeu se nacházejí archeologické nálezy z Ronovce. Zánik hradu Ronovce uspíšily i pokusy o nalezení

hradního

pokladu,

o

němž se v 18. a 19. století šířily pověsti. Velké, ale marné úsilí v hledání tohoto pokladu vyvinuli majitelé břevnického statku bratři Čermákové [5].

Obr. 8: Zřícenina hradu Ronovec

- 28 -

Nemojov- Památný strom (Loc:49°40'35.181"N, 15°39'48.336"E, 5480 m n.m.) Javor klen, který se zde nachází, byl 12. 12. 1988 vyhlášen památným stromem. Jedná se o dominantní strom výjimečných rozměrů s typickým habitem. Obvod kmene dosahuje 6,1 metrů, výška 18 metrů, výška koruny 16 metrů a šířka koruny 16 metrů. Tyto volně rostoucí stromy v krajině jsou významnou součástí životního prostředí. Mnohé z nich byly vysazeny na památku význačné události, jako stromy hraniční, pomezní, nebo na ochranu obydlí. Tomuto stromu, který vyniká stářím, velikostí a estetickou hodnotou je poskytována zvláštní ochrana daná zákonem a jeho ochranné pásmo je vymezeno kruhem o poloměru 15 metrů. V tomto ochranném pásmu se nesmí zřizovat skládky (sláma, hnojiště, odpad apod.) [4].

Údolí Doubravy (Loc: 49°42'45.388"N, 15°42'57.867"E, 540 m n.m.) Toto údolí patří do kategorie nejvíce chráněných území a má statut přírodní rezervace. Proto je také zde pohyb turistů omezen jen na značené turistické trasy [8]. Tato přírodní rezervace o rozloze 192,1 ha chrání nádherné skalnaté údolí dlouhé 5 km ležící východně od Chotěboře. Údolím protéká řeka Doubrava s balvanitým řečištěm. Můžeme zde nalézt skalní věže, vodopád, obří hrnec či kamenné moře. Na některých skalách je povolena horolezecká činnost. Krásný výhled do údolí řeky nám poskytne především skalní věž Čertův stolek, v jejíž blízkosti se nalézají dvě malé nepravé jeskyně. Na skalnatém ostrohu Sokolohrady, kde stával hrad je umístěna pamětní deska knězi a básníku Františku Boštíkovi. Další zajímavá místy jsou také Mikšova jáma, kaňon Koryto nebo Točitý vír. Nedaleko od Sokolohradu se nachází další chráněné území – Písník u Sokolovce, který je zarostlý rašeliníkem s výskytem masožravé rostliny rosnatky okrouhlolisté. V bývalém Horním mlýně, který před několika lety do základu vyhořel, se narodil spisovatel a novinář Ignát Hermann. Tímto krásným Doubravským údolím vede 4,5 km dlouhá naučná stezka a červená turistická trasa [16].

Chotěboř (Loc: 49°43'12.56"N, 15°40'14.96"E, 520 m n.m.) První dochovaná písemná zmínka je z roku 1265. Mluví se zde o zdejší těžbě stříbra. Chotěboř byla povýšena na město v roce 1278 a královským městem se stala roku 1331 zásluhou Jana Lucemburského. - 29 -

Z turistických zajímavostí se zde nachází zámek (Obr. 9), který dal postavit na místě staré tvrze v létech 1701 - 1702 hrabě Kinský v barokním stylu. Vystřídala se zde řada šlechtických rodů a poslední z nich,

Dobrzenští

z

Dobrzenic

získali zámek v r. 1847. V nedávné době jim byl vrácen [14]. Obr. 9: Chotěboř – Chotěbořský zámek Dále se v městském parku nachází evangelický kostel, pomník obětem války a pomník Ignáta Hermana. Na náměstí můžeme spatřit radnici a novodobě upravený kostel svatého Jakuba [8].

- 30 -


Obr. 11: Výškový profil cyklotrasy č. 2 - 31 -


Havlíčkův Brod (koupaliště) – Termesivy – Pohled – Simtany – Stříbrné Hory – Keřkov – Žižkův památník – Žižkovo Pole - Stříbrné Hory – Svatá Anna – Ždírec – Kyjov – Břevnice – Český Dvůr - Havlíčkův Brod (koupaliště).


Vyjíždíme z koupaliště v Havlíčkově Brodě a jedeme na jih po cyklotrase č. 4157 přes park Budoucnost, kolem rybníků Rantejch, Hastrman a Obora. Pod parkem přejedeme silnici ke kulturnímu domu Ostrov a za ním se dáme doleva a jedeme souběžně s řekou Sázavou. Dále míjíme Hippos arénu a za ní sjedeme z cyklotrasy č. 4157 a pokračujeme rovně. V levotočivé zatáčce před podnikem Zetor sjedeme z hlavní silnice a pokračujeme rovně po panelové cestě kolem tenisových kurtů. Za nimi začíná úzká pěší cesta, která vede přes koleje. Přes tyto koleje je nutné kolo přenést a dbát zvýšené opatrnosti. Poté cesta vede pod podnikem Plastimat. Dále přejedeme po lávce přes řeku a napojíme se na červenou turistickou trasu pod názvem Cesta Karla Havlíčka Borovského. Před obcí Termesivy se stočíme doleva a najedeme na hlavní silnici. Po této silnici pokračujeme přes obec, kde opět najedeme na červenou turistickou trasu, odbočíme doprava a jedeme až k lesu. Zde odbočíme z turistické trasy doprava. Po objetí lesa opět najedeme na červenou turistickou trasu a asi po 100 metrech na křižovatce polních cest se dáme doprava do stoupání k obci Pohled. Zde najedeme na žlutou turistickou trasu. Po ní přejedeme most přes železniční trať a dáme se doprava opět na červenou turistickou trasu do obce Simtany. Dále pokračujeme po hlavní silnici č. 150 na konec obce, kde odbočíme doprava na polní cestu, která se opět napojuje na červenou turistickou trasu. Jedeme chatovou oblastí podél řeky Sázavy. Po přejetí asfaltové silnice pokračujeme stále po červené turistické trase doleva. Tato polní cesta se poté napojí na asfaltovou cestu, po které pokračujeme rovně. Po několika metrech odbočíme doleva do stoupání kolem hřbitova, až ke křižovatce s hlavní silnicí č. 150. Zde odbočíme doprava a pokračujeme do obce Keřkov. Uprostřed této obce, na čtvrté křižovatce, odbočíme doleva. - 32 -

Jedeme po asfaltové cestě, která postupně přechází v polní cestu. Přijedeme až k Žižkově Mohyle, kde odbočíme po červené turistické trase doleva do Žižkova Pole. Zde na křižovatce tvaru T odbočíme doleva na žlutou turistickou trasu. Za Zádušním Mlýnem opustíme žlutou turistickou trasu a pokračujeme rovně směrem na Samotín. Na křižovatce polních cest u Samotína odbočíme doleva na Stříbrné Hory. Při vjezdu do této obce odbočíme doprava na asfaltovou silnici a asi po 350. metrech odbočíme doleva na polní cestu. Dojedeme až před statek U Tomů. Tento statek objedeme z levé strany a okolo rybníčka pokračujeme lesní cestou až ke Svaté Anně. Zde najedeme na silnici č. 34 a asi po 200 metrech směrem na Havlíčkův Brod odbočíme doprava. Jedeme kolem pily do lesa, kde přejedeme Roušťánský potok a přijedeme na asfaltovou silnici, po které se dáme doleva (cyklotrasa č. 4157). Po této cyklotrase pokračujeme přes Ždírec, Kyjov do Břevnice. Za touto obcí pod kopcem sjedeme z cyklotrasy č. 4157 a odbočíme doprava do lesa. Pokračujeme po lesní cestě až do Českého Dvora, kde odbočíme doleva na silnici č. 344 (cyklotrasa č. 4153). Po této cyklotrase pokračujeme až na koupaliště v Havlíčkově Brodě.

Místopis

Havlíčkův Brod (Loc: 49°36'25.00"N, 15°34'46.271"E, 422 m n.m.) Počátky Brodu se datují přibližně do 2. poloviny 12. století, kdy byla založena slovanská osada na trase Haberské stezky přes řeku Sázavu. Osada se rozkládala na západním okraji dnešní sídelní oblasti v okolí kostela sv. Vojtěcha. První písemná zmínka o Havlíčkově Brodě se objevila v listině olomouckého biskupa Bruna, vydaná 20. 10. 1256 v Kroměříži. Přibližně v 60. letech 13. století byla ve východní části ulicového centra sídliště zahájena výstavba pravidelně založeného města s rozsáhlým rynkem a kostelem Panny Marie. Po roce 1310 se město podařilo opevnit kamennou hradbou s příkopem a v té době se také začal připojovat k názvu Brod přívlastek Německý. Takto nazývané město se stalo oporou protihusitské strany a útočištěm uprchlíků před husity. V tomto městě se v pohusitské době také díky jeho výhodné poloze konalo několik významných jednání politiků a vojevůdců. V 17. století se majiteli města staly Trčkové z Lípy a Brod, než začala třicetiletá válka, dosahoval velkého rozvoje. Přesto i v tomto neblahém období byl Německý Brod povýšen na město královské a na městském znaku se až do roku 1949 používala rakouská orlice mezi hradbami a zkratka jména císaře Ferdinanda III. V 19. století se ve městě začala prosazovat - 33 -

čeština a německý Brod se stal sídlem okresního hejtmanství a jiných státních úřadů. V období vypuknutí Pražského povstání bylo na zasedání místního národního výboru rozhodnuto o přejmenování názvu města na Havlíčkův Brod. V Havlíčkově Brodě najdeme mnoho kulturních památek. Na náměstí dnešního města můžeme obdivovat barokní morový sloup z roku 1725 se sochami sv. Václava, sv. Ondřeje, patrona města sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Od sochaře J. V. Prchala z roku 1740 se ve středu náměstí nachází barokní kašna se sochou Tritona. S kašnou se pojí pověst o nepoctivém pekaři Koudelovi. Za pozornost stojí také budova staré radnice na spodní straně náměstí, kdy svou podobu dostala po požáru v roce 1662. Ve výklenku této budovy se nachází kostra zrádce Hnáta, který podle pověsti zde stojí za trest, aby chránil město před neštěstím. V horní části náměstí se nachází Havlíčkův dům (Obr. 12). Dnes se v něm nachází vlastivědné muzeum, které dokumentuje život a dílo novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského. V severovýchodn í

části

náměstí

stojí

kostel

Nanebevzetí Panny

Marie

vznikající

v 2.

polovině

13.

století.

Největší

zajímavostí

je

nejstarší

zvon

v Čechách. Nese jméno Vilém a nachází věži kostela.

se

ve

tohoto Obr. 12:Havlíčkův dům U mostu na dolním předměstí stojí kostel sv. Kateřiny. V parku Budoucnost,

nacházející se v severovýchodním sousedství náměstí, stojí památník novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského a památník obětem války. Na horním předměstí stojí klášterní kostel svaté Rodiny, který je dnes využíván převážně jako koncertní sál. Nad tímto kostelem - 34 -

se nachází roubená stavba tzv. Štáflova domku, který pochází z druhé poloviny 16. století a je zařazen mezi nejcennější památky starého venkovského stavitelství v Čechách. Na jižní a východní straně historického jádra si lze prohlédnout zakonzervované zbytky městských hradeb [5].

Termesivy (Loc: 49°35'56.722"N, 15°37'1.122"E, 455 m n.m.) Název obce je odvozen od německého Tirmanshofen a první zmínky jsou z roku 1379. Nejprve Termesivy náležely k lipnickému panství, později k pohledskému a dnes je místní částí Havlíčkova Brodu. K obci náleží také malá osada Kloboučníkův Dvorek vzdálená 1 km na východ. Na návsi se nachází kamenný křížek z roku 1829. Přes Termesivy vede turistická cesta Karla Havlíčka Borovského [5].

Žižkovo Pole (Loc: 49°36'38.78"N, 15°44'3.752"E, 521 m n.m.) První písemná zmínka o osadě se datuje k roku 1303. Původní název obce byl Schenfeld, někdy uváděn jako Sumfelt. V roce 1921 získala obec název Žižkovo Pole na paměť slavného husitského vojevůdce Jana Žižky. Tento vojevůdce po dobytí Přibyslavi roku 1424 onemocněl smrtelnou nemocí a na poli nedaleko Schenfelda zemřel. Poté husitská vojska Přibyslav vypálila. Místo, kde Žižka zemřel, označil lid mohylou z kamení a poté kdy byla odstraněna vyrostl na tomto místě bezový keř. Dle pověsti nebylo možné toto pole nikdy zorat. 20. září 1874 byla na poli v sousedství obce slavnostně odhalena Žižkova mohyla (Obr. 13). Je to kuželovitá stavba z kamenných kvádrů, kterou postavil ing. Šupich z Německého Brodu.

Obr. 13: Žižkova mohyla

V obci můžeme dále zhlédnout kostel svatého Michala. Původně gotický kostel z poloviny 14. století byl kolem roku 1740 barokně upraven [5].

- 35 -

Pohled (Loc: 49°36'13.14"N, 15°38'53.708"E, 430 m n.m.) Farní ves Pohled, narozdíl od okolních osad, které zakládali němečtí horníci, existovala již ve starší době. První písemné zmínky pochází z roku 1265. V roce 1864 koupila Pohled společně s Termesivy a Rouštány hraběnka Clam Gallasová a po její smrti zdědila Pohled její dcera hraběnka Klotilda Festeticsová. K obci nyní také patří osada Simtany. V obci můžeme obdivovat kostel svatého Ondřeje, který byl v 15 století zničen husity a poté opraven. V roce 1693 byla ke kostelu přistavěna kaple všech svatých. U silnice na Přibyslav nalezneme malebnou kapličku z roku 1714. Na návsi před klášterem se z barokní doby nachází socha svatého Jana Nepomuckého. Dále zde nalezneme památník padlých z první světové války [5].

Stříbrné Hory (Loc: 49°36'4.809"N, 15°41'26.302"E, 475 m n.m.) Tato obec vznikla spojením dvou historických sídlišť. Českého Šicendorfu a mladších Stříbrných Hor (Horek). Šicendorf stával v horní části Stříbrných hor a první zmínky o něm jsou z roku 1265, kdy patřil k pohledské faře. Koncem 16. a začátkem 17. století byl rozmach dolování stříbrné rudy a to vedlo ke vzniku osady Stříbrné Hory v dolní části dnešní obce. Jižním směrem od Stříbrných Hor stojí osamocený kostel svaté Kateřiny. Zajímavostí na tomto kostelu jsou malované dveře datované rokem 1652, které jsou zasazené do gotického portálu. Přibližně 400 metrů jižně od kostelíku se dochoval kamenný jednoobloukový most přes Borovský potok, datovaný do středověku. Památku na staré dolování stříbrné rudy nám dokumentuje raně novověká Pekelská štola o délce 527 metrů, jejíž ústí se nachází severně od Dolního Dvora na pravém břehu Borovanského potoka. Dále se zde nachází ještě jedna kratší, ale starší Růženina štola. Obě štoly jsou veřejnosti nepřístupné, nicméně byly vyhlášeny za státem chráněné kulturní památky [5].

Svatá Anna (Loc: 49°36'52.907"N, 15°39'50.3"E, 510 m n.m.) Tento nádherný areál se nachází severně asi 1,5 km od obce Pohled. V této parkově upravené části lesa se nachází kostel svaté Anny, kaple, 14 kapliček křížové cesty, bývalý hostinec a lázeňská budova. Do dnešní doby je Svatá Anna nejvyhledávanějším poutním místem Havlíčkobrodska a na svátek svaté Anny se zde konají velké poutě [5].

Břevnice (Loc: 49°37'51.456"N, 15°36'41.458"E, 437 m n.m.) První písemné zmínky o této vsi se nacházejí v listině z roku 1351, kdy Čeněk z Lipé - 36 -

potvrzuje, že německobrodský měšťan Thunlin s ním směnil několik vesnic a jednou z nich byla i ves zvaná Hrzebnicz. V polovině 18. století byli majiteli Adolf a Václav Bechyňové z Lažan a vesnice patřila rozsochateckému panství. Držitelem vsi se roku 1873 stal Německý Brod. Rozkládá se nad potokem Břevnice a na okraji vsi se nachází barokní zámeček z konce 18. století. K zámku patřil i anglický park, který ovšem podlehl zkáze. V obci se také nacházel pivovar, mlýn a lihovar, ale dnes jsou tato zařízení již nefunkční. U vjezdu do hospodářského areálu statku Břevnice se nachází mezi dvěma lipami kamenný barokní kříž. Ramena tohoto kříže jsou zakončena volutami a znamení Krista je znázorněno symbolem srdce, dlaní a chodidel. Na zadní straně jsou vytesány iniciály J. K. 1760, které označují tehdejšího majitele a soukeníka Jana Koudelu. Součástí velkostatku břevnice byl poplužní dvůr Lažany, nacházející se severovýchodně od vsi. Jižně od tohoto dvorce, na rohu lesa, se nachází litinový kříž s nápisem Wenzl Wels, posuit 1872. Jedná se o majitele velkostatku. Přibližně 10 metrů vlevo od potoka Břevnice, v blízkosti zříceniny hradu Ronovce roste jeden z nejkrásnějších a nejmohutnějších smrků v okrese Havlíčkův Brod. Obvod kmene se blíží k 4. metrům, výška stromu dosahuje přes 40 metrů a šířka koruny je více jak 13 metrů. Stáří stromu se odhaduje asi na 160 let. Tento strom byl v roce 1988 vyhlášen památným stromem [5].

- 37 -


- 38 -


- 39 -


Havlíčkův Brod (koupaliště) – Herlify - Mírovka - Vysoká - Šlapánov - Pozovice Štoky - Petrovice - Chyška - Úhořilka - Kocháno v- Lípa - Petrkov - Přehrada Žabinec Havlíčkův Brod (koupaliště).


Vyjíždíme z koupaliště v Havlíčkově Brodě a jedeme na jih po cyklotrase č. 4157 přes park Budoucnost, kolem rybníků Rantejch, Hastrman a Obora. Pod parkem přejedeme silnici ke kulturnímu domu Ostrov a za ním se dáme do leva a jedeme souběžně s řekou Sázavou. Dále míjíme Hippos arénu a po této cyklotrase pokračujeme po lávce přes řeku Sázavu a projedeme pod železničním mostem. Na křižovatce s hlavní silnicí odbočíme doleva na cyklotrasu č. 19 (tzv. Posázavská trasa). Uprostřed lesa odbočíme z této cyklotrasy doprava a po zpevněné cestě přijedeme do obce Mírovka, kde se napojíme na žlutou turistickou trasu. Po ní pokračujeme na náves, kde za rybníkem odbočíme doleva a stále po žluté turistické trase okolo železniční tratě. Tuto trať přejedeme a pokračujeme lesem až na vrch Vysoká. Zde se napojíme na zelenou turistickou trasu a pokračujeme lesem do obce Šlapánov. Touto obcí projedeme po cyklotrase č. 4157 a na konci obce z této cyklotrasy odbočíme doprava přes řeku Šlapanka. Zde se napojíme na modrou turistickou trasu. Asi po 800. metrech z této trasy odbočíme doleva a pokračujeme středem lesa rovně až k hlavní silnici č. 350. Zde po ní odbočíme doprava a jedeme do Pozovic, kde se napojíme na modrou turistickou trasu a pokračujeme dál až do obce Štoky. Zde pokračujeme stále po modré turistické trase až na odbočku k fotbalovému hřišti. Tam odbočíme doprava a kolem hřiště pokračujeme dál kolem přírodního koupaliště. Po zpevněné cestě, pokračujeme lesem až ke křižovatce s hlavní silnicí. Po této asfaltové silnici pokračujeme do obce Petrovice. Uprostřed obce odbočíme doprava a pokračujeme po této silnice přes Chýšku, Úhořilku a Kochánov do obce Lípa. Před touto obcí se napojíme na cyklotrasu č. 4153 a jedeme po ní přes Lípu do Petrkova. Tuto obec projedeme a po stále stejné cyklotrase přijedeme až před Grodlův Mlýn. Zde z cyklotrasy č - 40 -

4153 odbočíme doprava k mlýnu a za ním se dáme doprava. Přejedeme potok a napojíme se na zelenou turistickou trasu. Po této trase pokračujeme okolo přehrady Žabinec k hlavní silnici č. 38. Na této silnici pokračujeme asi 100 metru doleva a před železničním mostem odbočíme doprava do kopce. Asi po 400. metrech přijedeme k hlavní silnici, kde odbočíme doleva přes železniční most a za ním se dáme hned doprava. Pokračujeme stále po hlavní silnici, která se před vlakovým nádražím stáčí doleva. Jedeme kolem autobusového terminálu až na křižovatku s hlavní silnicí. Zde se dáme doprava a v zápětí ještě před železničním přejezdem doleva na zpevněnou, z části panelovou cestu. Po ní přijedeme až pod železniční most, kde se napojíme na cyklotrasu č. 4157 a pokračujeme zpět po naší původní trase, až na koupaliště v Havlíčkově Brodě.

Místopis

Havlíčkův Brod (Loc: 49°36'25.00"N, 15°34'46.271"E, 422 m n.m.) Počátky Brodu se datují přibližně do 2. poloviny 12. století, kdy byla založena slovanská osada na trase Haberské stezky přes řeku Sázavu. Osada se rozkládala na západním okraji dnešní sídelní oblasti v okolí kostela sv. Vojtěcha. První písemná zmínka o Havlíčkově Brodě se objevila v listině olomouckého biskupa Bruna, vydaná 20. 10. 1256 v Kroměříži. Přibližně v 60. letech 13. století byla ve východní části ulicového centra sídliště zahájena výstavba pravidelně založeného města s rozsáhlým rynkem a kostelem Panny Marie. Po roce 1310 se město podařilo opevnit kamennou hradbou s příkopem a v té době se také začal připojovat k názvu Brod přívlastek Německý. Takto nazývané město se stalo oporou protihusitské strany a útočištěm uprchlíků před husity. V tomto městě se v pohusitské době také díky jeho výhodné poloze konalo několik významných jednání politiků a vojevůdců. V 17. století se majiteli města staly Trčkové z Lípy a Brod, než začala třicetiletá válka, dosahoval velkého rozvoje. Přesto i v tomto neblahém období byl Německý Brod povýšen na město královské a na městském znaku se až do roku 1949 používala rakouská orlice mezi hradbami a zkratka jména císaře Ferdinanda III. V 19. století se ve městě začala prosazovat čeština a německý Brod se stal sídlem okresního hejtmanství a jiných státních úřadů. V období vypuknutí Pražského povstání bylo na zasedání místního národního výboru rozhodnuto o přejmenování názvu města na Havlíčkův Brod.

- 41 -

V Havlíčkově Brodě najdeme mnoho kulturních památek. Na náměstí dnešního města můžeme obdivovat barokní morový sloup (Obr. 16) z roku 1725 se sochami sv. Václava,

sv.

Ondřeje,

patrona města sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Od sochaře J. V. Prchala z roku 1740 se ve středu náměstí nachází barokní kašna se sochou Tritona. S kašnou se pojí pověst o nepoctivém pekaři Koudelovi. Obr. 16: Havlíčkův Brod – Morový sloup

Za pozornost stojí také budova staré radnice na spodní straně náměstí, kdy svou podobu dostala po požáru v roce 1662. Ve výklenku této budovy se nachází kostra zrádce Hnáta, který podle pověsti zde stojí za trest, aby chránil město před neštěstím. V horní části náměstí se nachází Havlíčkův dům. Dnes se v něm nachází vlastivědné muzeum, které dokumentuje život a dílo novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského. V severovýchodní části náměstí stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikající v 2. polovině 13. století. Největší zajímavostí je nejstarší zvon v Čechách. Nese jméno Vilém a nachází se ve věži tohoto kostela. U mostu na dolním předměstí stojí kostel sv. Kateřiny. V parku Budoucnost, nacházející se v severovýchodním sousedství náměstí, stojí památník novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského a památník obětem války. Na horním předměstí stojí klášterní kostel svaté Rodiny, který je dnes využíván převážně jako koncertní sál. Nad tímto kostelem se nachází roubená stavba tzv. Štáflova domku, který pochází z druhé poloviny 16. století a je zařazen mezi nejcennější památky starého venkovského stavitelství v Čechách. Na jižní a východní straně historického jádra si lze prohlédnout zakonzervované zbytky městských hradeb [5].

- 42 -

Mírovka (Loc:49°34'47.255"N, 15°37'9.036"E, 430 m n.m.) První zmínky o Mírovce ( dříve Frýdnava ) jsou z roku 1310, kdy obec patřila Michalovy z Frýdnavy. Dnešní obec patří ke staré hornické oblasti mezi Šlapanovem a Havlíčkovým Brodem. Osadu založili pravděpodobně němečtí osadníci v době stříbrné horečky, a proto se zde nacházejí zbytky stop po středověkém dolování. Německý název Friednau a později Frýdnava se udržel až do roku 1945. Poté se začal používat český, nepříliš zdařilý překlad Mírovka. S touto obcí se spojuje mnoho pověstí, zejména pak o vodnících a jiných nadpřirozených bytostech. U přejezdu železničních tratí se v Mírovce nacházela Tereziánská dědiční štola. Jednalo se o štolu stříbrných dolů, ale s ohledem na bezpečnost byla zasypána a vchod zazděn [5].

Vrch Vysoká (Loc: 49°33'41.081"N, 15°37'54.396"E, 587 m n.m.) Na vrcholu tohoto kopce (Obr. 17) je vybudováno lyžařské centrum. Sjezdovka měří přes 500 m a lyžuje se zde i za umělého zasněžování. Chata je otevřena v zimě a poskytuje občerstvení, nikoliv ubytování. Vrchol je dobrým vyhlídkovým bodem [15].

Obr. 17: Vrch Vysoká – pohled na obec Vysoká

Šlapánov (Loc: 49°32'33.466"N, 15°39'27.873"E, 460 m n.m.) Tato obec je poprvé písemně zmiňována v listině Smila z Lichtenberka z roku 1257. Z historických zajímavostí zde můžeme spatřit původně pozdně románský kostel svatého Petra - 43 -

a Pavla, jehož počátky lze klást do doby, kdy byla obec založena a to před rok 1258. Současná podoba kostela pochází z barokní přestavby v roce 1733. O několik let později byla kostelní věž poškozena silným větrem a přestavbou zvýšena o 26 metrů. K tomuto kostelu se váže pověst, že byl dříve mnohem krásnější a větší než dnes, ale z neznámých důvodů se propadl a prý dokonce špicí věže dolů. Dále na návsi stojí barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1726. Obdivovat můžeme i kamenný kříž z roku 1851 [5].

Štoky (Loc: 49°30'9.476"N, 15°35'19.373"E, 520 m n.m.) Písemné historické doklady o založení obce nejsou, ale sám název obce dokazuje, že Štoky byly založeny německými osadníky v době vrcholné kolonizace koncem 13. a začátkem 14. století. Nejstarší a i nejvýznamnější památkou v obci je původně gotický kostel svatého Jakuba. Tento kostel z roku 1372 byl nejprve v roce 1602 goticky přestavěn a roku 1761 barokně upraven. U zdi kostela se nachází náhrobky z bývalého hřbitova a socha svatého Jana Nepomuckého. Na východní straně náměstí se nachází pozdně barokní zámek z roku 1760 a dnes je sídlem Lesního družstva Štoky. Další památku najdeme v parčíku na náměstí, kde se nacházejí pomníky padlím vojákům z I. a II. světové války. Rarita na náměstí je soška kamenného mužíka zvaného „tržní panák“. Tato soška má představovat německého rytíře Rolanda von Bremen. Ke Štokům také vždy patřily mlýny a také se dva dochovaly. Hanesův a Petrovický. V Hanesově mlýně, který je asi 1.5 km vzdálen od obce, se v současnosti nachází restaurace i s ubytováním [5].

Lípa (Loc: 49°33'15.368"N, 15°32'35.909"E, 505 m n.m.) Název obce vznikl patrně podle krásného starobylého stromu lípy a první písemné zmínky jsou z roku 1351. Nejprve se používal německý název Schonlinden (Krásná Lípa). V 19. století se používaly dvě jazykové varianty názvu obce a to Lípa i Linden. K nejstarším památkám této obce patří kamenné desky - kříže. Jeden je umístěn na návsi před kamennou zídkou a na čelní straně má zahloubený obrys tlapatého kříže a obrys tesáku. Druhý kříž, který je v blízkosti železničního přejezdu při silnici na Šmolovy, má na sobě zbytky písma a reliéf latinského písma. V dolní části obce mezi čtyřmi lipami se nachází barokní socha Panny Marie na sloupu z 18. století. Na křižovatce směrem na Úsobí a Chýšku stojí barokní kříž z roku 1773. Na tomto kříži je zavěšen obraz Panny Marie s děťátkem. Na návsi můžeme také spatřit malou zvoničku [5]. - 44 -

Petrkov (Loc: 49°34'6.526"N, 15°33'31.443"E, 478 m n.m.) Obec vznikla stejně jako ostatní hornické osady a německý název zněl Hohendorf. První písemná zmínka o osadě je z roku 1381. Již v 16. století zde bylo známé klimatické místo, které bylo proslulé léčivými prameny. Již v roce 1729 zde vznikly první lázeňské budovy. Současná budova lázní pochází z roku 1779 a po požáru v roce 1890 byla přestavěna. Tyto lázně byly v provozu až do druhé světové války. Voda v těchto lázních osahovala síran sodnatý, vápenatý, uhličitan sodnatý, hořečnatý, železnatý, vápenatý a kyselinu křemičitou. Dále se nachází v Petrkově zámeček pocházející z druhé poloviny 18. století. V tomto zámečku se narodil básník a grafik Bohuslav Rejnek [5].

- 45 -


Obr. 19: Výškový profil cyklotrasy č. 4 - 46 -


Havlíčkův Brod (koupaliště) – Přehrada Žabinec - Občiny - Poděbaby - Vadín Okrouhlice - Veselý Ždár - Pelestrovské lesy - Perknov - Vlkovsko - Český dvůr Břevnice - Kyjov - Pohledští Dvořáci - Tesmesivy - Havlíčkův Brod (koupaliště).


Vyjíždíme z koupaliště v Havlíčkově Brodě a jedeme na jih po cyklotrase č. 4157 přes park Budoucnost, kolem rybníků Rantejch, Hastrman a Obora. Pod parkem přejedeme silnici ke kulturnímu domu Ostrov a za ním se dáme doleva a jedeme souběžně s řekou Sázavou. Dále míjíme Hippos arénu a po této cyklotrase pokračujeme po lávce přes řeku, pod železniční most až k hlavní silnici. Na ní odbočíme doleva, kam také vede červená turistická trasa a cyklotrasa č. 19 (tzv. Posázavská trasa). Za mostem přes řeku Sázavu odbočíme z těchto tras doprava a asi po 300 metrech se napojíme opět na cyklotrasu č. 4157, po které jedeme přes tunel ke kruhovému objezdu. Na něm se dáme doprava a vzápětí průmyslovou oblastí doleva, až k silnici č. 38. zde odbočíme doprava a asi po 1. kilometru, na konci klesání, odbočíme doleva na zelenou turistickou trasu. Po této trase pokračujeme kolem přehrady Žabinec, až před Grodlův Mlýn. Zde z trasy odbočíme doprava a po zpevněné cestě pokračujeme přes železniční přejezd v Dolíku k silnici č. 34. Odbočíme doprava a vzápětí doleva na zpevněnou cestu, která přechází v asfaltovou a stáčí se doleva do obce Občiny. Obcí projedeme rovně a za ní najedeme na polní cestu, která vede do Poděbab. Na kraji této obce se na prvním rozcestí dáme doprava a na další křižovatce doleva, kde najedeme na cyklotrasu č. 19. Z této cyklotrasy asi po 650. metrech odbočíme doprava na polní cestu. Jedeme přes les do obce Vadín. Zde po křížení cyklotrasy č. 19 vjedeme na novou spojovací asfaltovou cestu do Okrouhlice. Napojíme se na cyklotrasu č. 19. Přejedeme most přes řeku Sázavu a železniční most. Na křižovatce tvaru X odbočíme doprava a vzápětí na další křižovatce doleva. Asi po 300. metrech odbočíme doleva na polní cestu, která se mění na lesní. Po vyjetí z lesa se na rozcestí tvaru Y dáme doprava a pokračujeme až do Veselého - 47 -

Žďáru. Projedeme okolo fotbalového hřiště a na návsi odbočíme doleva a po 250. metrech doprava. Tato silnice přechází v polní, až lesní cestu a pokračuje do Pelestrovských lesů. Uprostřed lesa odbočíme doprava a pokračujeme k hlavní silnici. Tuto silnici přejedeme a pokračujeme kolem Pelestrovské hospůdky stále lesem. Z této lesní cesty nikam neodbočujeme a jedeme až na hlavní silnici č. 150 a dále do obce Perknov. Zde se na návsi napojíme na červenou turistickou trasu a jedeme po ní doleva do kopce a dále přes celou obec. Na konci obce, za mostkem přes potok, odbočíme doleva na modrou turistickou trasu. Po této trase pokračujeme až k bývalé vodárně. Za tímto objektem odbočíme ostře doprava a jedeme do kopce. Na konci stoupání pokračujeme na rozcestí rovně a dále kolem hřbitova až k silnici č. 38. Tuto silnici přejedeme a pokračujeme podél obchvatu kolem okresního města po polní cestě. Přijedeme k odbočce, kde odbočíme doleva a pokračujeme kolem areálu garáží a dále kolem zahrádkářské kolonie až na rozcestí se zelenou turistickou trasou. Po ní jedeme tzv. Vlkovskem kolem rybníků Hajdovec, Pfafendorský a Zádušní. U Zádušního rybníka opustíme zelenou turistickou trasu a až na konci vodní plochy odbočíme ostře doprava. Po lesní cestě dojedeme až k hlavní silnici č. 344, kde probíhá cyklotrasa č. 4153. Zde odbočíme doleva a jedeme do obce Český Dvůr, kde odbočíme doprava na polní cestu a pokračujeme až na hlavní silnici před obcí Břevnice. Na tomto místě se napojíme na cyklotrasu č. 4158 a jedeme doleva přes Břevnici do Kyjova. V této obci na druhém rozcestí opustíme cyklotrasu č. 4158 a odbočíme doprava. Projedeme obcí Dvorce až k silnici č. 34. Odbočíme doleva a asi po 600. metrech sjedeme z této silnice doleva pod městskou část Pohledští Dvořáci. Zde projedeme pod železničním mostem a vracíme se asi 200 metrů kolem podniku Amylon. Poté odbočíme doprava, přejedeme koleje a most přes řeku Sázavu. Dále pokračujeme polní cestou ke kaskádovitě řazeným biologickým rybníčkům. Na rozcestí u rybníčků odbočíme doleva a na dalším rozcestí doprava. Dostaneme se až do obce Termesivy. Tuto obec projedeme rovně po asfaltové silnici a poté se napojíme na cyklotrasu č. 19, po které pokračujeme směrem do centra města Havlíčkův Brod. Asi po 900. metrech přijedeme na křižovatku s cyklotrasou č. 4157 a pokračujeme zpět po naší původní trase, až na koupaliště v Havlíčkově Brodě.

Místopis

Havlíčkův Brod (Loc: 49°36'25.00"N, 15°34'46.271"E, 422 m n.m.) Počátky Brodu se datují přibližně do 2. poloviny 12. století, kdy byla založena - 48 -

slovanská osada na trase Haberské stezky přes řeku Sázavu. Osada se rozkládala na západním okraji dnešní sídelní oblasti v okolí kostela sv. Vojtěcha. První písemná zmínka o Havlíčkově Brodě se objevila v listině olomouckého biskupa Bruna, vydaná 20. 10. 1256 v Kroměříži. Přibližně v 60. letech 13. století byla ve východní části ulicového centra sídliště zahájena výstavba pravidelně založeného města s rozsáhlým rynkem a kostelem Panny Marie. Po roce 1310 se město podařilo opevnit kamennou hradbou s příkopem a v té době se také začal připojovat k názvu Brod přívlastek Německý. Takto nazývané město se stalo oporou protihusitské strany a útočištěm uprchlíků před husity. V tomto městě se v pohusitské době také díky jeho výhodné poloze konalo několik významných jednání politiků a vojevůdců. V 17. století se majiteli města staly Trčkové z Lípy a Brod, než začala třicetiletá válka, dosahoval velkého rozvoje. Přesto i v tomto neblahém období byl Německý Brod povýšen na město královské a na městském znaku se až do roku 1949 používala rakouská orlice mezi hradbami a zkratka jména císaře Ferdinanda III. V 19. století se ve městě začala prosazovat čeština a německý Brod se stal sídlem okresního hejtmanství a jiných státních úřadů. V období vypuknutí Pražského povstání bylo na zasedání místního národního výboru rozhodnuto o přejmenování názvu města na Havlíčkův Brod. V Havlíčkově Brodě najdeme mnoho kulturních památek. Na náměstí dnešního města můžeme obdivovat barokní morový sloup z roku 1725 se sochami sv. Václava, sv. Ondřeje, patrona města sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Od sochaře J. V. Prchala z roku 1740 se ve středu náměstí nachází barokní kašna se sochou Tritona. S kašnou se pojí pověst o nepoctivém pekaři Koudelovi. Za pozornost stojí také budova staré radnice (Obr. 20) na spodní straně náměstí, kdy svou podobu dostala po požáru v roce 1662. Ve výklenku této budovy se nachází kostra zrádce Hnáta, který podle pověsti zde stojí za trest, aby chránil město před neštěstím. V horní části náměstí se nachází Havlíčkův dům. Dnes se v něm nachází vlastivědné muzeum, které dokumentuje život a dílo novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského. V severovýchodní části náměstí stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikající v 2. polovině 13. století. Největší zajímavostí je nejstarší zvon v Čechách. Nese jméno Vilém a nachází se ve věži tohoto kostela. U mostu na dolním předměstí stojí kostel sv. Kateřiny. V parku Budoucnost, nacházející se v severovýchodním sousedství náměstí, stojí památník novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského a památník obětem války. Na horním předměstí stojí klášterní kostel svaté Rodiny, který je dnes využíván převážně jako koncertní - 49 -

sál. Nad tímto kostelem se nachází roubená stavba tzv. Štáflova domku, který pochází z druhé poloviny 16. století a je zařazen mezi nejcennější památky starého venkovského stavitelství v Čechách. Na jižní a východní straně historického jádra si lze prohlédnout zakonzervované zbytky městských hradeb [5].

Obr. 20: Havlíčkův Brod – pohled na starou radnici

Poděbaby (Loc: 49°36'11.189"N, 15°31'56.209"E, 440 m n.m.) První zmínky o této vesnici jsou z roku 1278. V této době náležely k Brodu. V názvu obce se skrývá žertovné označení osady lidí, kteří ukryli nebo zahnali baby (staré ženy). V 16. století byly Poděbaby součástí světelského, v 18. století okrouhlického panství a dnes patří k Havlíčkovu Brodu. V jižní části vsi se nachází na okraji zahrady křížový kámen s negativním reliéfem maltézského kříže [5].

Okrouhlice (Loc: 49°37'48.86"N, 15°29'27.32"E, 410 m n.m.) Tato obec byla založena pravděpodobně začátkem 13. století benediktinskými mnichy z kláštera ve Vilémově. Významnou událostí v Okrouhlici byl průjezd prvního pravidelného vlaku v roce 1870. Železnice v obci způsobila velký hospodářský vzestup a po první světové válce se počet obyvatel zdvojnásobil. Postavili se zde dva lihovary a škrobárna. K turistickým zajímavostem patří věžovitá tvrz z 15. století, ke které byl v 17. století přistavěn dvoukřídlý jednopatrový zámek. V 18. století bylo průčelí zámku barokně upraveno. Dále v obci můžeme obdivovat barokní kapličku svaté Rodiny při křižovatce ke Světlé nad Sázavou a výklenkovou sochu svatého Jana Nepomuckého u mostu přes řeku Sázavu [5]. - 50 -

Veselý Žďár (Loc: 49°38'22.243"N, 15°31'33.106"E, 494 m n.m.) První zmínka o této obci je z roku 1379. V roce 1787 obec spadla pod okrouhlické panství a užíval se název Wesely Zdiar. Současný název se používá od roku 1848. Obec, původně patřící pod okrouhlické panství a k farnosti Lučice, patřila v letech 1850 až 1930 k okresu Německý Brod a od roku 1950 k okresu Havlíčkův Brod. K turistickým zajímavostem obce patří památník 1. republiky odhalený 28. 10. 1919 a pomník obětem 1. světové války z roku 1931. Dále zde najdeme krucifix s augustiánským znamením Kristových ran s litinovým korpusem z roku 1811. Nad kaplí svatého Víta stojí lípa, jejíž věk se odhaduje přibližně na 550 let [5].

Pelestrovské lesy - Pelestrovská Hospůdka (Loc: 49°38'23.491"N, 15°32'39.335"E, 497 m n.m.) Pelestrovská hospůdka (Obr. 21) se nachází v malebném koutku Českomoravské vysočiny 5 km severně od Havlíčkova Brodu. Svým vybavením a zabezpečením je ideální pro pořádání akcí všeho druhu V letních měsících je zde možnost občerstvení, grilování a rožnění v prostorách altánku a venkovního posezení. V zimě zde milovníci zimních sportů obdivují a rádi využívají stodolu v Alpském stylu s krbem. Je zde možnost i ubytování v pěti pokojích [13].

Obr. 21: Pelestrovská hospůdka

Břevnice (Loc: 49°37'51.456"N, 15°36'41.458"E, 437 m n.m.) První písemné zmínky o této vsi se nacházejí v listině z roku 1351, kdy Čeněk z Lipé potvrzuje, že německobrodský měšťan Thunlin s ním směnil několik vesnic a jednou z nich byla i ves zvaná Hrzebnicz. V polovině 18. století byli majiteli Adolf a Václav Bechyňové z - 51 -

Lažan a vesnice patřila rozsochateckému panství. Držitelem vsi se roku 1873 stal Německý Brod. Rozkládá se nad potokem Břevnice a na okraji vsi se nachází barokní zámeček z konce 18. století. K zámku patřil i anglický park, který ovšem podlehl zkáze. V obci se také nacházel pivovar, mlýn a lihovar, ale dnes jsou tato zařízení již nefunkční. U vjezdu do hospodářského areálu statku Břevnice se nachází mezi dvěma lipami kamenný barokní kříž. Ramena tohoto kříže jsou zakončena volutami a znamení Krista je znázorněno symbolem srdce, dlaní a chodidel. Na zadní straně jsou vytesány iniciály J. K. 1760, které označují tehdejšího majitele a soukeníka Jana Koudelu. Součástí velkostatku břevnice byl poplužní dvůr Lažany, nacházející se severovýchodně od vsi. Jižně od tohoto dvorce, na rohu lesa, se nachází litinový kříž s nápisem Wenzl Wels, posuit 1872. Jedná se o majitele velkostatku. Přibližně 10 metrů vlevo od potoka Břevnice, v blízkosti zříceniny hradu Ronovce roste jeden z nejkrásnějších a nejmohutnějších smrků v okrese Havlíčkův Brod. Obvod kmene se blíží k 4. metrům, výška stromu dosahuje přes 40 metrů a šířka koruny je více jak 13 metrů. Stáří stromu se odhaduje asi na 160 let. Tento strom byl v roce 1988 vyhlášen památným stromem [5].

Termesivy (Loc: 49°35'56.722"N, 15°37'1.122"E, 455 m n.m.) Název obce je odvozen od německého Tirmanshofen a první zmínky jsou z roku 1379. Nejprve Termesivy náležely k lipnickému panství, později k pohledskému a dnes je místní částí Havlíčkova Brodu. K obci náleží také malá osada Kloboučníkův Dvorek vzdálená 1 km na východ. Na návsi se nachází kamenný křížek z roku 1829. Přes Termesivy vede turistická cesta Karla Havlíčka Borovského [5].

- 52 -


- 53 -


- 54 -

5.

ZÁVĚR

Tato práce by měla sloužit jak pedagogickým pracovníkům tak i všem ostatním, kteří mají rádi pohyb v přírodě a zvláště cykloturistiku a mají zájem se dozvědět něco více o oblasti Havlíčkobrodska, z hlediska historie, kultury i architektury. V teoretické části byla charakterizována turistika jako celek a její rozdělení. Dále je zmíněna samotná cykloturistika, která je také rozdělena do různých kategorií. Je zde zmíněn také význam cykloturistiky. Na konci teoretické části se nachází rozdělení kol a je zde popsána vhodná výstroj a vybavení pro tuto pohybovou činnost. Praktická část se zaměřuje na charakteristiku oblasti Havlíčkobrodsko a popis cyklotras v této oblasti. Všech pět cyklotras je graficky zpracováno do map a je u nich uveden výškový profil. Dále se u každé trasy nachází místopis nejzajímavějších míst doplněný o fotografickou dokumentaci. Tyto cyklotrasy začínají z jednoho místa a po projetí se tam také vrací. Jsou vedeny převážně v terénu, a proto jsou doporučeny jen pro horská kola. Trasy jsou určeny žákům druhého stupně, studentům středních škol a ostatním rekreačním cykloturistům. Jsou navrženy tak, že v případě vzniklých problémů, by byla možnost užít hromadný dopravní prostředek, nebo si trasu dle svého uvážení zkrátit a vrátit se zpět Dle mého názoru cykloturistika vhodně vyplňuje volný čas mládeže a je vhodným nástrojem, jak tuto mládež odvést od pasivního způsobu života. Díky cykloturistice se také mezi žáky rozvíjí vlastní osobnosti žáků, pomáhá utužovat kolektiv a obecně má kladný vliv na rozvoj osobnosti.

- 55 -

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1.

BALLANTINE, R. GRANT, R. Velká kniha o bicyklech. 1. vyd. Bratislava: Gemini, 1993. 192s. ISBN 80-7161-011-9

2.

BŘEZINA, J. Možnosti cykloturistiky v oblasti Šumava. BP FSpS MU, Brno 2008, 70s.

3.

HRUBÍŠEK, I. Horské kolo od A do Z. 5. vyd. Praha: Sobotáles, 2002. 320s. ISBN 80-85920-86-7

4.

INFORMAČNÍ TABULE: Nemojov

5.

KOLEKTIV AUTORŮ. Havlíčkobrodsko. 1. vyd. Ťišnov: Sursum, 1990. 232s. ISBN 80-85799-62-6

6.

LUDVÍK, M. Malá encyklopedie turistiky. 1. vyd. Praha: OLYMPIA, 1986. 346s.

7.

ONDRÁČEK, J., HŘEBÍČKOVÁ, S. Cykloturistika. 1. vyd. Brno: MU 2007, 123s. ISBN 978-80-210-4443-2

8.

SÁBLÍK, J. Českomoravská vrchovina. 1. vyd. Praha: Freytag Berndt, 2002. 152s. ISBN 80-7316-034-X

9.

SIDWELLS, Ch. Velká kniha o cyklistice. 1. vyd. Bratislava: Slovart, 2004. 240s. ISBN 80-7209-585-4

10.

SKEŘIL, M, ČEGAN P. Cykloturistika pro všechny. Ostrava: Montanex, 2003. 56 s. ISBN 80-7225-108-2

11.

SOCHR, J. SOCHROVÁ, M Havlíčkův Brod a okolí. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Gradat, 1992. 144s.

12.

ŠAFRÁNEK, J. Kolo pro děti a jejich rodiče. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 216s. ISBN 80-7178-438-9

13.

http://www.pelestrov.cz/v1/

14.

http://www.vyletnik.cz/mesta-a-obce/ceskomoravskavrchovina/havlickobrodsko/999-chotebor/

15.

http://www.vyletnik.cz/mistopisny-rejstrik/ceskomoravskavrchovina/havlickobrodsko/3396-vysoka_/

16.

http://www.vyletnik.cz/mistopisny-rejstrik/ceskomoravskavrchovina/havlickobrodsko/3452-doubravske_udoli_/ - 56 -

17.

http://www.vyletnik.cz/mistopisny-rejstrik/ceskomoravskavrchovina/havlickobrodsko/3415-wolkeruv_pamatnik_/

- 57 -

RESUMÉ Cílem této práce je navrhnout pět cykloturistických / MTB tras v regionu Havlíčkova Brodu. Trasy jsou vhodné pro děti a mladistvé mezi 10 a 18 lety. Teoretická část se zabývá turistikou, cykloturistikou a s tím spojeným, např. s historií, druhy kol a vybavením. Praktická část je o možnostech cykloturistiky v této oblasti. Je navrhnuto a popsáno pět tras.

The goal of this work is to propose five cyclo-touristic / MTB routes in the region of Havlíčkův Brod. The routes are appropriate for children and teenagers between 10 and 18 years. The theoretical part deals with tourism, cyclo-tourism and related, e. g. history, types of bicycles and equipment. The practical part is on possibilities of cyclo-tourism in the region. Proposed and described are five routes.

- 58 -

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě

Recommend Documents