MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě

Možnosti cykloturistiky v oblasti Jizerské hory Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

Mgr. Sylva Hřebíčková

Bc. Petr Kitzberger Učitelství TV pro ZŠ a SŠ

Brno 2008

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu zdrojů informací.

V Brně dne 30. dubna 2008

Obsah: Úvod........................................................................................................................ 5 1

2

3

Analýza destinace Jizerských hor ................................................................... 8 1.1

Analýza prostředí .................................................................................. 10

1.2

Analýza služeb ...................................................................................... 13

1.3

Analýza konkurence.............................................................................. 24

1.4

Analýza návštěvníků ............................................................................. 29

1.5

Analýza marketingového umístění a plánu ........................................... 34

Rozvojová strategie....................................................................................... 36 2.1

Analytická část ...................................................................................... 37

2.2

Návrhová část........................................................................................ 40

2.3

Možnosti realizace strategie v oblasti cykloturistiky ............................ 44

Návrhy cyklotras ........................................................................................... 46 3.1

Místo výjezdu........................................................................................ 48

3.2

Trasa č. 1 ............................................................................................... 49

3.3

Trasa č. 2 ............................................................................................... 58

3.4

Trasa č. 3 ............................................................................................... 66

3.5

Trasa č. 4 ............................................................................................... 75

3.6

Trasa č. 5 ............................................................................................... 82

3.7

Trasa č. 6 ............................................................................................... 89

3.8

Trasa č. 7 ............................................................................................... 96

Závěr ................................................................................................................... 104 Seznam zdrojů informací .................................................................................... 106 Knižní publikace a periodika .......................................................................... 106 Internetové zdroje a mapové podklady ........................................................... 108 Seznam tabulek a obrázků................................................................................... 109 Seznam příloh ..................................................................................................... 112 Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Resumé

Úvod Cykloturistika je stále se rozvíjející druh aktivního využití volného času, kterému se věnuje čím dál více jedinců i organizací. Je potřeba neustále připravovat nové produkty, které budou schopny uspokojovat vzrůstající požadavky cykloturistů. Jedním z požadavků je zpřístupňování nových lokalit a vytváření nových netradičních a méně známých tras. Jizerské hory jsou vyhledávanou lokalitou letní i zimní rekreace. Pro udržení dobré pozice na trhu cestovního ruchu je důležité neustále rozvíjet podmínky aktivního vyžití. Autor této práce žijící v oblasti Jizerských hor je fascinován přírodním prostředím těchto hor, které nabízí široké spektrum turistických zajímavostí. Důvodem vzniku práce je snaha prozkoumat a přiblížit místní prostředí s ohledem na jeho využití a snaha vytvořit nové možnosti cyklotras. S ohledem na budoucí povolání sportovního pedagoga byly vytvořeny trasy, které je možno využít pro fyzicky náročnější kurzy popř. jako doplňková aktivita sportovních pobytů. Práci jsme začali studiem dokumentů, jež popisují oblast Jizerských hor vzhledem k jejich využití. Objevili jsme, že v současné době probíhá v oblasti realizace rozvojové strategie cestovního ruchu. Po prostudování této strategie jsme zjistili, že v oblasti cykloturistiky je zatím mnoho nedostatků a je zde poukázáno na několik polí, kde by se dalo mnohé realizovat. Další snahou práce bylo sjednotit původní myšlenku návrhu nových cyklotras s myšlenkami vycházejícími z doporučení návrhové části strategie. Tvorbu cyklotras jsme začali vlastním mapováním terénu. Pomocí mapových podkladů a zkušeností z minulých návštěv Jizerských hor vznikla první představa o jednotlivých trasách. Následovalo orientační projetí tras a zjištění terénních profilů. Dále jsme je absolvovali s využitím GPS navigátoru, kterým byly tyto trasy zaznamenány. Nakonec jsme vše podrobně zpracovali a popsali. Součástí práce je přiložené CD, na kterém jsou uloženy GPS soubory s navrženými cyklotrasami, obrazová příloha jednotlivých tras a jejich popis.

5

Hlavním cílem práce bylo vytvoření sedmi cyklotras v Jizerských horách, které jsme navrhli převážně pro účely sportovních tříd, sportovních oddílů jako možnost obohacení nebo doplnění soustředění, školního sportovního kurzu a podobně. Dalšími

cíli

jsou

vytvoření

analýzy

destinace

Jizerských

hor

a prozkoumání obsahu Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory. Pro tvorbu diplomové práce jsme využili těchto metod sběru dat: •

obsahová analýza koncepčních dokumentů,

•

studium mapových podkladů,

•

pozorování. Metody

jsou

deskriptivní,

hodnocení

výsledků

je

kvalitativní

i kvantitativní. Teoretická část se zaměřila na zjištění současného stavu turistické destinace Jizerské hory. Přímé pozorování jsme využili v praktické části při mapování terénních profilů. Studium mapových podkladů sloužilo pro návrh cyklotras. Diplomová práce se v první části zabývá analýzou současného stavu Jizerských hor. Analýza se vztahuje k popisu regionu Jizerských hor, jeho poloze, obsahu, statisticky určuje velikost nabízených služeb. K těmto službám patří zjištění počtu hromadných ubytovacích zařízení v oblasti. V této části jsme využili data z Českého statistického úřadu, která jsou sledovaná za celý Liberecký kraj. Statistika zvlášť neuvádí data pro oblast Jizerských hor. Pro rozsah práce jsou však dostačující. Konkurenční prostředí jsme vymezili třemi oblastmi v rámci severní části Čech. Je možné oblast konkurenčního prostředí rozšířit na celou Českou republiku, ale pro potřeby této práce je vymezení tří geograficky nejbližších oblastí dostačující. Analýza hostů definuje počty hostů v ubytovacích zařízeních a jejich původ, dále počet přenocování dle jednotlivých kategorií ubytovacích zařízení.

6

Druhá část se vztahuje k existující Strategii rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory, která byla vytvořena ve dvou etapách Společností pro regionální ekonomické poradenství GaREP. Součástí této kapitoly jsou konkrétní návrhy pro rozvoj cykloturistiky. Třetí část vychází mimo jiné z výše jmenovaných návrhů a týká se vytvoření sedmi cyklotras v oblasti Jizerských hor. Jednotlivé trasy jsou stručně popsány z hlediska terénu a jsou doplněny o místopis. Součástí diplomové práce je přiložené CD, na kterém jsou uloženy GPS soubory s danými trasami a jejich popis s obrazovou přílohou.

7

1 Analýza destinace Jizerských hor V této části práce se věnujeme přiblížení oblasti Jizerských hor z několika hledisek. Důvodem analýzy je poznání současného stavu z několika pohledů, které mohou ovlivňovat výběr této destinace za účelem sportovně rekreačního využití a tedy i za možnostmi cykloturistiky. Zejména jsme zhodnotili okruhy, jak vyvinutá je infrastruktura, jaký je zájem veřejnosti, jaké služby jsou v oblasti nabízeny a jaká je cykloturistická nabídka. Jizerské hory jsou vyhledávanou turistickou, rekreační a také sportovní oblastí. V létě jsou oblíbeným terénem pro turistické a cykloturistické výpravy. Pro cyklisty jsou známé zejména tím, že se zde každý rok konají dva velice populární masové závody a to Jizerská padesátka a Nova Autor Cup. Tyto závody přilákají tisíce nadšenců, ať už amatérů nebo opravdových profesionálů. V zimě je v horách vedena síť běžeckých stop, jejíž část je známá hlavně po názvem Krkonošsko - Jizerská magistrála. Na české straně hor se odehrává závod v běhu na lyžích – Jizerská padesátka (Memoriál expedice Peru '70). Na straně polské se koná obdobný závod - Bieg Piastów. O turistice v okolí Jizerských hor lze hovořit až v 19. století, kdy obyvatelé rozvíjejících se továrních center na Liberecku, Jablonecku a Frýdlantsku začali vyrážet do hor za čistým ovzduším. Roku 1884 byl v Liberci založen Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (Der deutsche Gebirgsverein für das Jeschken und Isergebirge), snažící se tyto hory zpřístupnit nejširšímu obyvatelstvu. Spolek budoval infrastrukturu, tedy cesty, vyhlídkové věže a rozhledny, turistická značení, chaty, dále pro své členy pořádal také vlastivědné vycházky a vydával vlastní ročenku. Na začátku 20. století vedly značené turistické cesty od všech železničních stanic na trati Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald – Kořenov. Od osmdesátých let 19. století budovaly snad všechny pobočky spolku vyhlídky a rozhledny – celkem jich bylo postaveno 33. Kamenných a železných rozhleden bylo postaveno deset, prostředky na jejich stavbu se obvykle získávaly z finančních sbírek. Vůbec nejstarší železnou rozhlednou v Česku je Slovanka nad Hraběticemi postavená roku 1887. Dalšími rozhlednami v Jizerských horách byly

8

Královka (1888 dřevěná, od roku 1907 kamenná), Bramberk (1889 dřevěná, 1912 kamenná), Černá studnice (1885 dřevěná, 1905 kamenná), Nad Prosečí (1892 a 1908 dřevěná, 1932 kamenná), Tanvaldský Špičák (1909), Štěpánka na Hvězdě (1892) a také Smrk (1892 dřevěná, 2003 ocelová). Dalším turistickým spolkem byl dělnický německo-český spolek Přátelé přírody (Naturfreunde), který vznikl roku 1895. Český Klub českých turistů vznikl v Liberci 10. 3. 1900, zaměřil se však převážně na oblast Podještědí.

9

1.1 Analýza prostředí Jizerské hory se rozprostírají na samém severu České republiky mezi Lužickými horami a Krkonošemi. Část tohoto pohoří včetně nejvyššího vrcholu Wysoka Kopa (1126 m n.m.) se nachází na území Polska. Nejvyšším vrcholem na území Čech je Smrk (1124 m.n.m.). Vlastní pohoří je tvořeno převážně hrubozrnou žulou, na několika místech prorážejí na povrch čedičové výlevy. Příroda Jizerských hor uchvacuje návštěvníky svým drsným severským rázem a množstvím překrásných míst s ojedinělými přírodními výtvory. Vyskytují se zde četná rašeliniště a oblasti pokryté smrkovým porostem tvořícím prales. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku. Dříve bylo považováno za západní výběžek Krkonoš. Kolem hor se nacházejí města Liberec, Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Desná, Tanvald a Jablonec nad Nisou, rozkládající se v Libereckém kraji. A na polské straně se nacházejí města Świeradów Zdrój a Szklarska Poręba. Nejvyšší vrcholy Jizerských hor jsou ve Vysokém jizerském hřebeni, který se táhne od Smrku až nad město Szklarska Poręba. V polské části hor se nalézá třináct vrcholů s výškou nad 1.000 metrů. Jejich podoba je ovšem odlišná od nejvyšších vrcholů ležících na českém území. V Polsku mají kopce plochá temena a skalních útvarů je mnohem méně. Na české straně je také třináct tisícovek. Mezi významné vrcholky české části hor patří Severák (803 m.n.m. středisko sjezdového lyžování), Tanvaldský Špičák (831 m.n.m. - středisko sjezdového lyžování s rozhlednou na vrcholu hory), Oldřichovský Špičák (724 m.n.m.), Hvězda (958 m.n.m. - s rozhlednou Štěpánka) a Černá studnice (869 m n.m.). Díky své poloze mají Jizerské hory velmi hustou síť vodních toků. Na hřebenech pohoří hraničí rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Ze západní a jihozápadní části odvádí vodu Lužická Nisa do Baltského moře, jedním z jejich přítoků je Smědá, odvodňující sever pohoří. Dalšími významnými přítoky jsou Jeřice, Řasnice a Lomnice. Na polské straně jsou významnými řekami Bobr,

10

Kamienna a Kwisa. Východ a jihovýchod území je odvodňován Jizerou do Labe a tím do Severního moře. Jejím nejvýznamnějším přítokem je Kamenice. „Pro vodní režim oblasti mají zásadní význam rašeliniště. Rašeliník, který je dominantní rostlinou, dokáže ve svých buňkách pojmout veliké množství srážkové vody – až dvacetinásobek vlastní váhy. Tím ovlivňuje výpary a zpětné zvlhčování mikroklimatu hor. Zároveň také zpožďuje jarní odtoky vod.“1 Přirozené vodní plochy Jizerských hor jsou rašelinná jezírka a tůně. Do konce 19. století byly v oblasti budovány nevelké vodní stavby pro potřeby brusíren skla a pohánění pil. Po katastrofální povodni z 29. 7. 1897 bylo rozhodnuto o výstavbě několika údolních přehrad, které měly sloužit ochraně obyvatel i přírody, na základě projektu Otto Intze. Jednalo se o první údolní přehrady na území Česka. Bylo postaveno pět z šesti plánovaných zděných přehrad, nedošlo k výstavbě hráze na Jeřici. K realizovaných projektům patřila výstavba přehrad Harcovské, Bedřichovské, Mníšecké, Mlýnické a Jablonecké. Roku 1915 byly dostavěny další dvě sypané přehrady v povodí Jizery. Rok po výstavbě však došlo k nešťastné události a jedna z přehrada se protrhla. Druhá, Soušská přehrada, je zdrojem pitné vody pro Jablonec nad Nisou. Pro Liberec a Českolipsko tvoří zdroj vodní nádrž Josefův Důl, která byla vybudována v letech 1976 – 82. „V úzkém pruhu svorů na styku žuly a krystalických břidlic vyvěrá několik minerálních pramenů. Nejznámější prameny jsou jímány v Lázních Libverda, jde o kalcium-bikarbonátové kyselky se slabou mineralizací. Jižně od Nového Města pod Smrkem v údolí Ztraceného potoka vyvěrá ještě méně mineralizovaný pramen. Další kyselky vyvěrají na povrch v polských lázních Czierniava Zdrój a Świeradów Zdrój. Jejich voda obsahuje rozpuštěný radon. Alkalická, natrium-bikarbonátová kyselka vyvěrá ve Vratislavicích nad Nisou.“2 Jizerské hory jsou jako první vystaveny převládajícímu vlhkému severozápadnímu větrnému proudění, a tím pádem jsou srážkami postihovány více oproti jiným horským útvarům. Celkem spadne na tomto území ročně 800 – 1.700 mm vody za rok. 29. července 1897 zde spadlo rekordních 345 mm na stanici na Nové Louce. 1 2

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jizersk%C3%A9_hory – část Vodopis http://cs.wikipedia.org/wiki/Jizersk%C3%A9_hory – část Minerální prameny

11

Na území hor se nachází řada chráněných území. Patří sem chráněná krajinná oblast Jizerské hory, národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, Rašeliniště Jizery, Rašeliniště Jizerky, přírodní rezervace Na Čihadle, Jedlový důl, Černá hora a Prales Jizera.

12

1.2 Analýza služeb V Jizerských horách lze kromě přírodních zajímavostí nalézt i kvalitní infrastrukturu služeb, která přispívá k zajištění potřeb návštěvníků a zajímavosti této lokality. Základním prostředkem pro rozvoj cestovního ruchu, a tedy i cykloturistiky, je kromě přírodní či kulturní zajímavosti dostatečně propracovaná materiálně technická základna. Mezi základní služby cestovního ruchu patří ubytování, stravování a doprava. V následující části práce se budeme věnovat rozboru velikosti a kvality infrastruktury, tedy ubytovacích zařízení, dopravy, značených cyklotras a doprovodné infrastruktury. Vzhledem k tomu, že Český statistický úřad neeviduje oblast Jizerských hor jako zvláštní část České republiky, lze nalézt údaje o počtu hromadných ubytovacích zařízení a návštěvnosti pouze za celý Liberecký kraj. Tyto údaje lze tedy považovat za orientační, i když Jizerské hory zabírají velkou část území kraje. Ubytovací zařízení Počet hromadných ubytovacích zařízení se v období 2001 – 2006 pohyboval mezi 900 a 1.000. Nejvíce hromadných ubytovacích zařízení bylo v roce 2003, kdy v Libereckém kraji fungovalo 980 zařízení. Při pohledu na jednotlivé kategorie vyplývá, že z hlediska srovnání hotelů a podobných ubytovacích zařízení a ostatních hromadných ubytovacích zařízení je počet téměř vyrovnán, i když celou dobu nepatrně převažují hotely a podobná ubytovací zařízení. V rámci jednotlivých kategorií se již o vyrovnanosti mluvit nedá. V sekci hotelů a podobných ubytovacích zařízení jednoznačně převažuje kategorie hotely *** a méně a pensiony. Žádný hotel v kategorii ***** nebyl za celou monitorovanou dobu v Libereckém kraji v provozu. Hotely v kategorii **** zaujímají jen nepatrnou část celkového počtu zařízení této úrovně.

13

V kategorii ostatních hromadných ubytovacích zařízení zaujímají kolem 28 % chatové osady a turistické ubytovny. Kolem 6 % tvoří kempy. Do zbylé části patří ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná, tedy ubytování v soukromí apod. Zmiňované údaje jsou přesně vyčísleny v tabulce č. 1 a znázorněny v grafu na obrázku č. 1. Tabulka 1 - Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení podle kategorií v období 2000 – 2006

Ukazatel

Počet zařízení 2002 2003 2004

2000

2001

939

966

976

980

475

487

513

Hotely *****

0

0

Hotely ****

6

Hromadná ubytovací zařízení celkem Hotely a podobná ubytovací zařízení celkem

Ostatní hotely a pensiony Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem Kempy Chatové osady a turistické ubytovny Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná

2005

2006

926

928

917

519

512

508

506

0

0

0

0

0

6

5

5

6

6

7

469

481

508

514

506

502

499

464

479

463

461

414

420

411

24

27

27

27

26

29

28

130

132

133

125

115

118

118

310

320

303

309

273

273

265

Zdroj: http://www.czso.cz

14

100% Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná

90%

Počet

80% 70%

Chatové osady a turistické ubytovny

60%

Kempy

50% Ostatní hotely a pensiony

40% 30%

Hotely ****

20% 10%

Hotely *****

0% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Období

Obrázek 1 – Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení podle zařízení

V

ukazateli

počtu

lůžek

v hromadných

ubytovacích

zařízeních

je nejdominantnější rok 2002, kdy Liberecký kraj nabízel celkem 43.247 lůžek. V porovnání hotelů a podobných ubytovacích zařízení a ostatních hromadných ubytovacích zařízení opět nepatrně převažuje první skupina. V této skupině tvoří dominantní část kategorie ostatní hotely a pensiony, která za celé období tvořila přes 97 %, od roku 2005 však došlo k poklesu na 94 %. Ostatní hromadná ubytovací zařízení jsou tvořena kolem 7 % kempy, dále 35 – 40 % (dle konkrétního období) chatovými osadami a turistickými ubytovnami. Největší část tvoří lůžka ostatních hromadných ubytovacích zařízení jinde nespecifikovaných. Výše zmíněné údaje jsou přehledně zobrazeny v tabulce č. 2 a v grafu na obrázku č. 2.

15

Tabulka 2 - Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení v Libereckém kraji podle kategorií v období 2000 – 2006

Ukazatel Hromadná ubytovací zařízení celkem Hotely a podobná ubytovací zařízení celkem

2001

2005

2006

41757

42417

43247

42574

39964

40510

40668

20913

21218

21640

21419

21198

22020

21957

0

0

0

0

0

0

0

455

456

507

507

533

1295

1633

20458

20762

21133

20912

20665

20725

20324

20844

21199

21607

21155

18766

18490

18711

1443

1546

1548

1670

1386

1498

1456

7269

7478

8226

7715

7362

7546

7577

12132

12175

11833

11770

10018

9446

9678

Hotely ***** Hotely **** Ostatní hotely a pensiony Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem Kempy Chatové osady a turistické ubytovny Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná

Počet lůžek 2002 2003 2004

2000

Zdroj: http://www.czso.cz

100% 90% 80% Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná Chatové osady a turistické ubytovny

70%

Počet

60%

Kempy

50%

Ostatní hotely a pensiony

40%

Hotely ****

30%

Hotely *****

20% 10% 0% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Období

Obrázek 2 – Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení dle počtu lůžek

16

Počty ubytovacích zařízení a počty přenocování v okresech, do kterých patří Jizerské hory, tedy Jablonecký a Liberecký, naznačuje tabulka 3 a 4 a obrázek 3 a 4. Dle zveřejněných údajů převažuje jednoznačně okres Jablonec nad Nisou, a to jak v údaji o počtu hromadných ubytovacích zařízení, tak i v počtu přenocování. Podíl počtu zařízení v okrese Liberec na celkovém počtu zařízení v Libereckém kraji se ve sledovaném období 2000 – 2005 pohyboval kolem 11 %, tendence za sledované období však byla klesající. V roce 2000 činil podíl hromadných ubytovacích zařízení v okrese Liberec z celkového počtu zařízení v kraji 12,03 %, naproti tomu v roce 2005 pouze 10,78 %. Okres Jablonec nad Nisou se podílí na celkovém počtu hromadných ubytovacích zařízení asi jednou třetinou. Stejně jako okres Liberec zažíval ve sledovaném období i jablonecký okres pokles podílu. V roce 2000 činil podíl 34,40 %, naproti tomu v roce 2005 klesl na 32,54 %. Oproti zbývajícím okresům se tyto dva sledované okresy podílí na celkovém počtu kapacit hromadných ubytovacích zařízení necelou polovinou. Tabulka 3 - Přehled v období 2000 – 2005

Ukazatel

kapacit

2000

hromadných

2001

ubytovacích

Počet zařízení 2002 2003

zařízení

2004

podle

2005

Liberecký kraj v tom

939

966

976

980

926

928

Jablonec nad Nisou

323

330

338

329

303

302

113

115

114

113

100

100

Liberec

Zdroj: http://www.czso.cz

17

okresů

400 350 Jablonec nad Nisou

300 250

Liberec

200 150 100 50 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Obrázek 3 – Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení podle okresů a počtu zařízení

Stejně jako u počtů hromadných ubytovacích zařízení, je i v případě počtu lůžek více kapacit v okresu Jablonec nad Nisou oproti okresu libereckému. Rovněž u tohoto ukazatele tvoří součet kapacit těchto dvou okresů menší polovinu, tedy průměrně za sledované období 40 %. Na okres Liberec připadá z celkového počtu lůžek hromadných ubytovacích kapacit za sledované období 14,2 %, okres Jablonec nad Nisou dosáhl 26,4 %. Tabulka 4 - Přehled v období 2000 - 2005

Ukazatel Liberecký kraj v tom Jablonec nad Nisou Liberec

kapacit

2000

2001

hromadných

ubytovacích

Počet lůžek 2002 2003

2004

zařízení

2005

41757 42417 43247 42574 39964 40510 11529 11581 11402 11235 10268 10059 6001

6131

6343

6237

Zdroj: http://www.czso.cz

18

5100

5762

podle

okresů

14000 12000 Jablonec nad Nisou 10000 Liberec

8000 6000 4000 2000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Obrázek 4 – Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení podle okresů a počtu lůžek

Důležitý je rovněž fakt, že evidence ČSÚ je založena na hlášeních podnikatelských subjektů, která jsou do jisté míry dobrovolná. Doprava Důležitou součástí vybavenosti území je dopravní infrastruktura, která podporuje dlouhodobý rozvoj cestovního ruchu. Na území Jizerských hor funguje dobrá doprava v silniční síti na mezinárodní a národní úrovni. Okraj oblasti je dostupný díky několika silnicím 1. třídy. Nejvýznamnější je rychlostní silnice od hlavního města Prahy. Silniční síť uvnitř regionu se skládá ze silnic nižších tříd, z nichž některé jsou v zimním období uzavřené. Tyto silnice celkově nevykazují příliš dobrý technický stav. Některé důležité tahy jsou velice intenzivně využívány, proto zde dochází k dopravním zácpám. Železniční doprava není s ohledem na rozvinutost v celé České republice na příliš dobré úrovni kvůli nízké rychlosti souprav způsobené kvalitou tratí. V rámci Jizerských hor však funguje hustá síť, která zpřístupňuje důležitá turistická centra. Zajímavostí je nejstrmější železniční trať v České republice, místy s ozubnicí, která spojuje Tanvald s Kořenovem a Harrachovem. Tato trať byla prohlášena za technickou památku.

19

Ve veřejné dopravě zastává vysokého významu autobusové spojení mezi hlavním městem Prahou a městy Liberec a Jablonec nad

Nisou. Jistým

specifikem městské hromadné dopravy je propojení měst Liberec a Jablonec nad Nisou tramvajovou tratí. Rovněž mezi Jabloncem a Janovem nad Nisou funguje pravidelná doprava zajišťována v rámci městské hromadné dopravy města Jablonec nad Nisou. Pro rozvoj cykloturistiky je důležitá existence cyklobusů. V regionu Jizerské hory funguje řada cyklo-linek, které jsou provozovány přibližně od dubna do září, jimiž jsou propojena střediska Liberec, Jablonec nad Nisou, Bedřichov, Frýdlant a Smědava. Přístupem České republiky do Schengenského prostoru došlo k úplnému uvolnění hranic. V oblasti turistického ruchu tedy nejsou žádná administrativní omezení, která by znevýhodňovala příjezd návštěvníků ze zahraničí. Tento důležitý krok můžeme označit za velmi pozitivní přínos cestovnímu ruchu. Nyní budeme věnovat pozornost značeným cyklistickým trasám. Vzhledem k hornatosti kraje je tento způsob aktivního vyžití jedním z nejvhodnějších. Povrchy tras jsou převážně asfaltové, panelové nebo se jezdí na zhutněném perku. Pro lepší dostupnost cykloturistiky fungují tzv. cyklobusy, které dovezou milovníky kol a přírody do středisek, na která již navazuje síť oficiálně značených tras. Podle Klubu českých turistů (KČT) v České republice dělíme cyklistické trasy na cyklotrasy a cykloturistické trasy. Pro všechny prvky cyklistického značení je využíváno žluté podkladové barvy. „Cyklotrasy jsou ty, které vedou po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní cykloznačky: Návěst před křižovatkou, Směrová tabule a Směrová tabulka. Na všech najdete symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům

20

na trase. Umisťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy.3“

Obrázek 5 – Směrová tabule (s dvěma cíli)

Obrázek 6 - Návěst před křižovatkou Obrázek 7 - Směrová tabulka (přímo)

„Cykloturistické trasy jsou ty, které vedou většinou po horších polních či lesních cestách nebo terénem. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm, které mají krajní pásy žluté a prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý. Mohou být také doplněny na šipku. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších nebo lyžařských, jen základní barva je žlutá a značky jsou přibližně jednou tak velké, aby byly pro cyklisty lépe viditelné. Pásové značení je doplněno směrovkami, které oproti těm pěším mají opět žlutý podklad, jen dvě řádky textu a v záhlaví napsáno "Cyklotrasa KČT č. ..."“4.

Obrázek 8 - Cykloturistická značka Obrázek 9 - Cykloturistická směrovka

Značení tras se podstatně liší v tom, po jakých terénech trasy vedou. Avšak oba druhy značení jsou voleny tak, aby bylo možno využít i běžných turistických kol, nejen kol horských.

3 4

http://www.kct.cz/index.php?oid=10193&PHPSESSID=5cbe1dea75e69a79d61367d3dcefc726 http://www.kct.cz/index.php?oid=10193&PHPSESSID=5cbe1dea75e69a79d61367d3dcefc726

21

Pro zjednodušení jsme v této práci veškeré cyklistické trasy označili pojmem cyklotrasa. Důležitou

součástí

zhodnocení

kvality

služeb

souvisejících

s cykloturistikou je vytvoření seznamu oficiálně značených cyklotras v Jizerských horách. Následující přehled obsahuje všechny značené cykloturistické trasy v Jizerských horách k 1.3.2008. Značené cyklotrasy se v ČR dělí podle úrovně na 4 třídy. Cyklotrasy I. třídy přes území Jizerských hor nevedou. Z cyklotras II. třídy patří do cykloturistické sítě trasa č. 22 vedoucí z Chrastavy do Českých Petrovic o délce 242 km. Cyklotrasy III. třídy nejsou na území Jizerských hor rovněž zastoupeny. Cyklotrasy v Severních Čechách jsou jednotně značeny čtyřmístným číslem, začínajícím číslovkou 3. Přehled cyklotras, které jsou součástí Jizerských hor, představuje následující tabulka. Tabulka 5 – Cyklotrasy regionálního významu na území Jizerských hor

Číslo

Průběh

Délka v km

3006

Andělka – Liberec (Stráž n.N.)

89,7

3016

Hraniční

cyklotrasy přechod

Lutogniewice/PL

– 40,1

Andělka/CZ – Smědava 3020

Liberec přehrada – Harrachov

40,8

3023

Hřebínek – Jablonec n.N., Ryb. Bašta

16

3036

Radčice – Šimonovice

28,9

3037

Harcov – Jablonec n.N.

4,8

3063

Raspenava – Lázně Libverda

5,8

3064

Raspenava – Ferdinandov

2,9

Zdroj:http://www.cykloserver.cz/Cykloserver/CsClNfo.Asp?intRubrKis=4001&in tInterval=0&intClanekKis=30000327

22

Doprovodné služby V regionu funguje kvalitní servis, který pomáhá rozšiřovat nabídku služeb. Do tohoto servisu lze zařadit půjčovny kol, kterých je podle http://www.jizerky.cz v oblastí 13 (údaj k 1.3.2008). Tuto službu nabízí i největší český dopravce na železnici, společnost České dráhy, která navíc umožňuje vrátit kola v jiné půjčovně, než u které byla vypůjčena. Na kvalitní infrastrukturu pro cykloturistiku se váže síť cykloservisů, kterých je v Jizerských horách

podle http://www.jizerky.cz celkem 24 (údaj

k 1.3.2008). Pro podporu návštěvnosti se pořádají v oblasti Jizerských hor nejrůznější akce, které mají upozornit na činnost, která se v této lokalitě provozuje (např. sklářství), nebo na významné události, které se k horám váží. Kromě dobré základny pro cykloturistiku jsou Jizerské hory cílem sportovců orientovaných na golf, který patří k rozvíjejícím se odvětvím na celém světě. K dalším aktivitám patří koupání, jízda na koni a samozřejmě nejrůznější adrenalinové sporty, jako skoky padákem, paragliding, horolezectví. V letním období si lze vychutnat jízdy na sáňkařské a bobové dráze. V zimním období jsou hlavním lákadlem oba druhy lyžování – severské i alpské.

23

1.3 Analýza konkurence Vzhledem ke geografickému umístění Jizerských hor jsme za největší konkurenty označili oblasti Český ráj, Lužické hory a Krkonoše, které jsou geograficky a turistickou nabídkou blízké. Následuje krátké představení oblastí se zaměřením na přírodní bohatství a aktivní turistiku. Český ráj Český ráj leží asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Liberce. Geografickou hranici tvoří spojnice Mnichovo Hradiště, Sychrov, vrch Kopanina, Železný Brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Jičín, Sobotka. Na východě přechází tato oblast v Podkrkonoší. Na severu je ohraničena pásem Jizerských hor a Krkonoš. Tento romantický kraj při středním toku Jizery sdružuje rozmanitost přírodních krás a bohatost na historické památky (hrady, zámky, lidovou architekturu). Název pro tuto oblast vytvořili již v 19. století hosté lázní Sedmihorky, kteří ji označili za Český ráj. Charakteristická skalní města, rostlinná a živočišná společenstva byla hlavním důvodem pro vyhlášení první chráněné krajinné oblasti v tehdejší republice (vyhlášena r. 1955). Významné jsou nejen hluboké lesy, ale i systémy rybníků na vodních tocích a přilehlé fragmenty mokřadních ekosystémů. Členitý reliéf je dotvářen charakteristickými výlevy vyvřelých hornin, jež tvoří krajinné dominanty (Trosky, Kozákov, Mužský, Vyskeř atd.). Český ráj nabízí širokou škálu možností pro aktivní turistiku. Nachází se zde rozsáhlá síť značených tras pro pěší turistiku a stezek pro cykloturistiku. V souvislosti s rozvojem tohoto druhu aktivní turistiky dochází k rozšiřování doplňkové infrastruktury. Turistická oblast Český ráj se mimo jiné zaměřila na technickou pomoc cyklistům, kdy dochází k budování sítě asistenčních služeb, kdy si cyklisté budou moci v nouzi nakoupit náhradní díly pro svá poškozená kola a svépomocí si je opravit. V případě složitějšího poškození bude k dispozici telefonní konzultace s odborníkem. Kromě toho se rozvíjí síť cyklopůjčoven.

24

V současné době je možné využít služeb 9 půjčoven. Cykloservisů je v oblasti Českého ráje 24. Skalní města jsou doslova rájem pro milovníky horolezectví. V Českém ráji se nachází místa pro provozování paraglidingu. Velké množství rybníků, řek a koupališť umožňuje koupání a na vybraných plochách například rafting, windsurfing, projížďky na loďkách, potápění. Vychutnat si krásnou přírodu lze díky využití služeb několika jízdáren. Tenisové kurty, golf, minigolf, fitness centra, kuželky, sauny, solária, squash a hřiště na volejbal patří k dalším možnostem aktivního vyžití. V Českém ráji se rybaří, houbaří, jsou zde také ideální podmínky pro myslivost. Vyhlídkové lety umožňují pozorovat krajinu z ptačí perspektivy. Region Český ráj nabízí vhodné podmínky také pro zimní sporty. K dispozici jsou sjezdovky s lyžařskými vleky, běžecké tratě a zimní stadiony.

Lužické hory Lužické hory jsou nevelké pohraniční pohoří, které leží mezi Děčínem a Libercem v severních Čechách. Malá část pohoří, která zasahuje na území Německa, se nazývá Žitavské hory (Zittauer Gebirge). Lužické hory tvoří významné klimatické rozhraní, oddělují severní rovinatou oblast od vnitrozemí Čech. Nejvyšší horou je Luž (793 m n.m.), která leží na hranici České republiky a Německa, k dalším významným vrcholům patří Jedlová (774 m), Klíč (760 m), Hvozd (750 m) a Studenec (736 m). Lužické hory jsou bohaté na vodu díky hojným srážkám. „O turistické zpřístupnění hor se již před více než sto lety zasloužily četné turistické spolky, jejichž členové vybudovali a upravili v horách řadu přístupových cest a vyhlídek, ale postavili i několik rozhleden a horských hostinců. Po roce 1945 bohužel většina horských chat vyhořela, nebo se kvůli zanedbané údržbě postupně rozpadla. Teprve koncem 20. století se situace začala zlepšovat a Lužické hory se díky rostoucímu zájmu místních obyvatel

25

i návštěvníků opět pomalu stávají malebnou krajinou. V podhorských městech a vsích přibývají upravené domky, u cest se opět objevují kdysi zničené kapličky a křížky. V roce 1993 byla opravena a znovu zpřístupněna kamenná rozhledna na Jedlové, o dva roky později byl otevřen i sousední hostinec. V roce 1998 byla také obnovena vyhlídková věž ve zřícenině Kamenického hradu. V hodině dvanácté se podařilo zachránit před zbouráním unikátní železnou rozhlednu na Studenci, jejíž další osud je však stále nejistý.“5 Lužické hory stále zůstávají územím poměrně zachovaným, s četnými možnostmi pro rekreaci, nenáročné pěší výlety, cykloturistiku a lyžování. Většina značených cyklotras v Lužických horách vede po vedlejších silnicích nebo lesních či polních cestách, nejedná se o typické cyklostezky oddělené od ostatní dopravy. Lesní a polní úseky většinou nejsou udržované, stejně jako některé úseky silnic, takže jejich sjízdnost může být místy obtížná v závislosti na počasí. Výjimkou jsou některé úseky cyklotrasy č. 14 u Hrádku nad Nisou, které vedou po samostatné cyklistické stezce. Krkonoše Krkonošský národní park (KRNAP) se nachází v severovýchodní části Čech u hranice s Polskem. Jeho větší část leží na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Území se rozprostírá na rozloze 54.969 ha. Většina národního parku spadá do geomorfologického celku Krkonoše, kam patří Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vrchlabská vrchovina. Část ochranného pásma patří již do celku Krkonošské podhůří, Železnobrodská vrchovina a Podkrkonošská pahorkatina. KRNAP je vymezen hranicí s Polskem, Novosvětským sedlem, Hvězdou, Jabloncem nad Jizerou, Jizerou po Arnoštov, Jizerkou po Hrabačov, Vrchlabím, Rudníkem, Mladými Buky, Kalnou Vodou, Babím a Žacléřem. Na východě sousedí s Broumovskou vrchovinou, na severozápadě s Jizerskými horami, v Polsku s Kotlinou Jeleniogórskou a Rudawami Janowickiemi. 5

http://www.luzicke-hory.cz

26

V Krkonoších patří k velice oblíbeným aktivitám pěší turistika. Při pohybu v národním parku je nutné respektovat zákaz vstupu na území I. a II. zóny Krkonošského národního parku mimo turisticky značené cesty a v zimním období také mimo tyčové značení. „V Krkonoších je cca 700 km turisticky značených tras. Tyto trasy vedou všemi zónami, rozmanitým terénem s různou náročností. V zimním období jsou některé z nich uzavřeny.“6 Krkonošský národní park láká čím dál více milovníků cykloturistiky. „Mimo veřejné komunikace lze na kole jezdit pouze na vyznačených cyklotrasách, které byly vyhrazeny Správou KRNAP. V terénu jsou tyto cyklotrasy označeny dřevěnými směrovkami se symbolem kola a číslem cyklotrasy. Trasy jsou vedeny převážně turisticky zajímavými oblastmi III. zóny. Hlavní trasa spojuje Harrachov a Žacléř (délka 71 km), ostatní tvoří systém okružních a cílových tras vedoucích na zajímavá místa Krkonoš. Celková délka všech 27 značených cyklotras je téměř 500 km. Navíc bylo pro cyklisty připraveno 9 tzv. „dlouhých sjezdů“. Smyslem těchto sjezdů je nechat se lanovkou nebo cyklobusem vyvést co nejvýše a poté pouze pohodlně sjíždět zajímavými partiemi hor a užívat si výhledů a krásné přírody bez namáhavého šlapání. Tyto trasy jsou vhodné pro rodiny s dětmi a nenáročné turisty. 7“ V případě zájmu o přesun s kolem na vzdálenější místa na území Krkonoš lze využít služeb Krkonošské turistické linky, která disponuje autobusy přizpůsobenými pro převoz minimálně 15 kol. V povolených lokalitách (Hnědé skály, Hranostají skály ve Strážném, Lubošské skály na Harrachovsku a Emin kámen v oblasti Přední Labská) lze provozovat horolezectví a ledolezectví. Na ostatním území Krkonoš jsou tyto aktivity zakázány. Sjíždění řek na území KRNAP umožňují řeky Jizera a Labe, kde však lze využít pouze plavidla bez motorového pohonu. Lokality Přední Žalý, Čertova

6 7

http://www.krnap.cz http://www.krnap.cz

27

hora, Lysá hora, Horní Mísečky – Medvědín a Špindlerův Mlýn – Pláň slouží jako startovací a přistávací plochy pro létání na padácích a závěsných kluzácích.

Z výše jmenovaných regionů považujeme za silné konkurenty Krkonoše a Český Ráj, které díky svému bohatému přírodnímu potenciálu a rozvinutosti turistických a cyklistických tras mohou ovlivnit zájem o Jizerské hory odlivem návštěvníků. Lužické hory nemají dosud příliš rozvinutou nabídku služeb.

28

1.4 Analýza návštěvníků Na základě údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem jsme vysledovali, jak je Liberecký kraj navštěvován obyvateli České republiky a u kterých národů patří Liberecký kraj mezi oblíbené cíle letní a zimní dovolené. Dále jsme získali informace o počtu přenocování těchto návštěvníků. Tabulka č. 6 ukazuje počty příjezdů dle zemí původu a pořadí za jednotlivá období. Obyvatelé České republiky tvoří největší počet návštěvníků, z celkového počtu průměrně 67 %. Nejvíce návštěvníků přijelo do Libereckého kraje v roce 2000, pokud nepočítáme rok 2007, kdy známe údaje jen za 1.-3. čtvrtletí. Naproti tomu cizinci tvořili průměrně 33 %. Nejaktivnějším rokem v návštěvách ze zahraničí byl rok 2007. Velký zájem obyvatel České republiky lze přisuzovat návštěvnosti škol a zájmových organizací za účelem konání sportovních kurzů. Zmíněné organizace využívají potenciálu přírodního a kulturního bohatství s ohledem na přijatelnější cenovou nabídku oproti Krkonoším. Na základě informací od provozovatelů ubytovacích služeb vyplívá, že Jizerské hory jsou velmi často lokalitou konání sportovních soustředění, škol v přírodě a vícedenních školních pobytů. Jednoznačně nejvíce turistů ze zahraničí přijíždí do Libereckého kraje z Německa, kteří tvoří průměrně za sledovaná období 58,7 % z celkového počtu cizinců. Na druhém místě se v jednotlivých obdobích střídají obyvatelé Nizozemska a Polska, kdy jsme vysledovali trend rostoucího zájmu obyvatel Nizozemska. Rozdíl mezi prvním a druhým místem je však vždy velmi značný. Tabulka č. 7 se vztahuje k počtu přenocování turistů v Libereckém kraji. Obyvatelé z České republiky tvoří průměrně 2/3 návštěvníků kraje. Největší podíl měli v roce 2000. Naproti tomu cizinci tvoří 1/3, největší podíl měli v roce 2001. Jednoznačné prvenství mají v počtu přenocování turisté z Německa v rámci kategorie zahraničních návštěvníků. Průměrně za celé sledované období

29

tvoří 63,1 % z celkového počtu cizinců. Nejsilnějším rokem byl rok 2003, kdy jejich podíl na celkovém počtu přenocování dosáhl téměř 70 % z počtu přenocování zahraničních turistů. Na druhém místě v počtu přenocování zahraničních turistů jsou za celé sledované období návštěvníci z Nizozemska. O třetí místo se střídají návštěvníci z Polska a Slovenska. Tabulka 6 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v Libereckém kraji v letech 2000 - 2007* Počet příjezdů Země 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Hosté celkem 84270 82978 87160 79667 75247 76806 80249 61650 7 0 9 5 3 1 9 1 v tom 58154 52236 59031 55147 50189 52561 55933 43747 0 6 9 3 8 6 3 3 Česká republika 26116 30741 28129 24520 25057 24244 24316 17902 cizinci 7 4 0 2 5 5 6 8 v tom 3135 Belgie 2275 3583 2846 3275 3020 3135 3134 2835 Dánsko 12146 13891 11054 6551 10851 8261 8522 7669 Francie 2633 4610 3384 1426 2340 2270 3163 2215 Itálie 2760 1864 4273 1914 1841 1988 1880 1738 Litva 643 439 1121 1140 876 X X 3273 Maďarsko 650 1174 892 1513 908 1382 1108 975 15563 15836 16638 15776 15577 15123 14107 Německo 3 5 0 1 0 6 8 99721 Nizozemsko 28158 26675 20014 27161 30308 30567 29867 22587 Polsko 33101 27224 20385 15008 12955 12840 17352 12216 Rakousko 1478 3179 5243 2258 2853 2184 3170 1656 Rusko 4574 4391 7417 2943 2310 2007 2993 2075 Slovensko 5220 22022 8946 7202 9020 7178 9230 7022 Spojené státy americké 1892 14665 3237 1228 1227 1097 1415 1296 Spojené království 1935 5760 4771 2022 2993 2334 2501 2206 Švédsko 1804 4670 4336 2380 2733 2263 1506 1085 Švýcarsko 572 2170 1737 911 900 1064 998 800 * údaje z 1.-3.čtvrtletí 2007 X údaje nejsou známy

Zdroj: http://www.czso.cz

30

Tabulka 7 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v Libereckém kraji v letech 2000 - 2007* Počet přenocování Země Hosté celkem v tom Česká republika cizinci v tom Belgie Dánsko Francie Itálie Japonsko Maďarsko

2000

2001

2002

2003

2004

2005

81585

10811 28105 6293 4018 10286 2754 65398 1 13305 5

13684 23903 5845 4475 5684 3756 63642 5 13297 4

71600 7883 18646 80684

59530 11402 27172 39629

44073 4128 13742 23410

37412 5488 11959 44774

3532 3641

28901 14777

9631 14900

2834 7168

Švýcarsko

1235

4544

5073

Velká Británie

4817

13833

4,2

3,7

Nizozemsko Polsko Rakousko Rusko Slovensko Spojené státy americké Švédsko

Průměrná doba přenocování

2007*

34900 30193 31839 29184 28016 27411 28099 22199 55 48 07 50 47 34 07 91 25303 19315 21029 19473 18029 17786 18873 15190 30 71 39 75 57 19 64 35 95972 10877 10809 97107 99869 96251 92254 70095 5 77 68 5 0 5 3 6 11927 19883 3411 4980 13024 5324 67032 6 11312 4

Německo

2006

8654 30733 6455 6396 515 1258 60710 6 12529 2 10792 2 3080 12981 18537

9486 50073 9793 4324 1364 2779 62377 3 10549 9

9743 36117 9242 13066 2559 2367 69419 6

9679 26812 5674 4516 2267 3227 41573 8 10898 9

35816 4504 6786 35226

11543 26271 7362 3939 3948 2513 57379 9 13373 6 13373 6 44738 12361 39412

3110 7251

2407 6639

3307 3783

3245 2717

2053

2567

2716

2207

1902

13657

4937

7542

5592

6229

5616

3,5

3,7

3,7

3,6

3,5

3,4

36455 3553 8880 27070

* údaje z 1.-3.čtvrtletí 2007

Zdroj: http://www.czso.cz Tabulky 8 a 9 informují o počtu přenocování a počtu hostů, kteří navštívili Liberecký kraj a přenocovali zde. Více než jedna polovina počtů přenocování se uskutečnila v rámci kategorie ostatní hotely a pensiony. V pořadí druhá, co do četnosti přenocování, je kategorie ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná, následovaná chatovými osadami a turistickými ubytovnami.

31

Co do počtu hostů patří první tři pozice v návštěvnosti kategoriím ostatní hotely a pensiony, ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná a kempy. Grafické zpracování některých dat z níže uvedených tabulek nalezneme v Příloze č. 1. Tabulka 8 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení v Libereckém kraji v období 2000-2007 Počet přenocování Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Hromadná ubytovací zařízení 3 490 3 019 3 183 2 918 2 801 2 741 2 809 2 219 celkem 055 348 907 450 647 134 907 991 Hotely a podobná ubytovací zařízení 1 768 1 634 1 881 1 583 1 531 1 593 1 536 1 200 celkem 091 777 377 522 582 552 699 434 Hotely ***** Hotely **** Ostatní hotely a pensiony Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem Kempy Chatové osady a turistické ubytovny Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikov aná

0

0

0

0

0

0

0

0

21 172

23 073

19 410

16 256

60 714

78 755

121 506

166 247

1 746 919

1 611 704

1 861 967

1 567 266

1 470 868

1 514 797

1 415 193

1 034 187

1 721 964

1 384 571

1 302 530

1 334 928

1 270 065

1 147 582

1 273 208

1 019 557

165 543

194 457

165 755

245 846

240 818

236 916

243 036

237 530

255 282

281 190

208 223

290 353

274 291

239 190

304 192

256 268

1 301 139

908 924

928 552

798 729

754 956

671 476

725 980

525 759

* údaje za 1.-3. čtvrtletí 2007

Zdroj: http://www.czso.cz

32

Tabulka 9 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení v Libereckém kraji v období 2000-2007 Počet hostů Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Hromadná ubytovací zařízení celkem 842 707 829 780 871 609 796 675 752 473 768 061 802 499 616 501 Hotely a podobná ubytovací zařízení celkem 519 209 548 348 573 789 476 353 451 598 464 123 491 813 363 785 Hotely ***** Hotely ****

0

0

0

0

0

0

0

0

10 509

11 219

9 899

7 346

24 092

35 443

55 040

62 475

Ostatní hotely a 508 700 537 129 563 890 469 007 427 506 428 680 436 773 301 310 pensiony Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem 323 498 281 432 297 820 320 322 300 875 303 938 310 686 252 716 Kempy 65 261 70 712 69 331 99 382 90 680 92 660 99 444 90 794 Chatové osady a turistické ubytovny 57 515 60 236 44 901 65 038 61 778 55 645 67 216 56 360 Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná 200 722 150 484 183 588 155 902 148 417 155 633 149 026 105 562 * údaje za 1.-3. čtvrtletí 2007

Zdroj: http://www.czso.cz

V závěru musíme znovu upozornit, že většina hodnot ve výše uvedených tabulkách se vztahuje k celému Libereckému kraji, přičemž Jizerské hory tvoří jeho podstatnou část.

33

1.5 Analýza marketingového umístění a plánu Pro fungování místního rozvoje a jeho dostatečné propagace je třeba ustanovit organizaci, která se bude touto činností zabývat. Pro systematické řízení s vysokým efektem musí být přijat strategický rozvojový dokument. Marketingem se v oblasti Jizerských hor zabývá několik organizací. Mezi tyto organizace patří jak orgány státní správy a samosprávy, tak zájmová sdružení. Kromě odboru cestovního ruchu Libereckého kraje se ze státních organizací stará o rozvoj Jizerských hor Správa CHKO Jizerské hory, která svou pozornost orientuje na přírodní hodnoty oblasti. Dále zde aktivně funguje řada subjektů, sdružující obce, které na území Jizerských hor leží. Mikroregion CZ EDEN-BULPERHA, který sdružuje obce Bulovka, Pertolice a Habartice, funguje jako zájmové sdružení spolupracující v oblasti cestovního ruchu na základě vypracovaného dokumentu rozvoje. Obce Albrechtice v Jizerských horách, Desná a Josefův Důl se sdružují v mikroregionu Kamenice za účelem všestranného rozvoje. „Mikroregion Frýdlantsko tvoří 18 obcí (Bílý Potok, Bulovka, Černovousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem, Pertoltice, Raspenava a Višňová).“8 Mikroregion Tanvaldsko zahrnuje 11 obcí (Albrechtice v Jizerských horách, Desná, Harrachov, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Kořenov, Plavy, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry a Zlatá Olešnice) a v rámci dlouhodobé strategie realizuje projekty z nejrůznějších oblastí. Největší z těchto organizací z pohledu počtu členů je Svazek obcí Jizerské hory, který sdružuje 34 měst a obcí, které se nacházejí v oblastech Jizerské hory a Frýdlantsko.

Součástí

jsou

obce

mikroregionů

Kamenice,

Frýdlantsko

a Tanvaldsko, dále pak město Jablonec na Nisou, obce Janov nad Nisou, Bedřichov, Lučany nad Nisou, Oldřichov v Hájích. Jejich společným koncepčním dokumentem je „Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory, jejíž obsah je blíže specifikován v následující části této práce. 8

Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory – analytická část, str. 89

34

V současnosti neexistuje společná a řízená nabídka turistických programů. Přesto lze nalézt množství aktivit na území regionu Jizerské hory. Je třeba vytvořit „komplexní, ucelený systém propagace, reklamy a zejména prodeje turistické nabídky zájmového území.“9 Doposud tuto funkci zastávala některá města svými aktivitami a zájmová sdružení, kam patří například Společnost pro Jizerské hory, o.p.s., Mikroregion Tanvaldsko a další. Důležitá je tvorba a podpora činnosti regionálních turistických informačních center, které budou zastávat jednotnou vizi společného rozvoje.

9

Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory – analytická část, str. 91

35

2 Rozvojová strategie Na základě dohody Svazku obcí Jizerské hory a soukromé společnosti byla vytvořena Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory. Tento dokument slouží jako základní programový dokument podpory rozvoje cestovního ruchu v oblasti Jizerských hor a Frýdlantska. Hlavní důvod jeho tvorby byla snaha o podporu předpokladů pro cestovní ruch a jeho koordinaci ze strany Svazku obcí Jizerské hory. Hlavním cílem dokumentu je zhodnocení silných a slabých stránek v oblasti cestovního ruchu a připravit návrhy strategie pro budoucí rozvoj. Vzhledem

k dlouhodobému

důležitému

postavení

cestovního

ruchu

v ekonomickém rozvoji regionu musel tento dokument respektovat cíle existujících dokumentů, které jsou zaměřeny na rozvoj celého Libereckého kraje. Jeho existence je spojena s možností získávání finančních podpor z nejrůznějších dotačních fondů na úrovni evropské, státní i regionální. Výsledkem zpracování analýz je návrh strategické vize do roku 2015 a návrh cílů, priorit a opatření. Nezbytnou součástí úspěchu strategie je spolupráce všech subjektů, kam patří veřejná správa, správa CHKO Jizerské hory, podnikatelé, Klub českých turistů, neziskové organizace a další. Strategie byla rozčleněna do dvou fází: analytická a návrhová část. V rámci první části byla vytvořena komplexní analýza regionu z pohledu cestovního ruchu, která byla doplněna o rámcový návrh rozvoje. Druhá část se plně věnuje tvorbě návrhu priorit, opatření a jejich realizace v rámci aktivit cestovního ruchu.

36

2.1 Analytická část Zpracovaná analýza současného stavu regionu Jizerské hory byla shrnuta do SWOT analýzy, která sleduje jeho silné a slabé stránky, dále specifikuje příležitosti a hrozby pro danou oblast. Celá analýza je velice obsáhlá a proto pro účely této práce postačí analýza regionu, která se nachází v předcházející části. Vzhledem k zaměření této práce jsme vybrali ty body, které by mohly ovlivnit rozvoj cykloturistiky v Jizerských horách. SWOT analýza S: •

výhodná poloha ve středu Evropy

•

pestrost krajiny

•

vhodné podmínky pro agroturistiku

•

krajinné podmínky pro vybudování golfových hřišť

•

doprava cyklobusy

•

kvalita životního prostředí

•

existence rozhleden, památkových zón, památkových rezervací, objektů lidové architektury, tradic a řemesel, a sportovních a kulturních akcí s dlouholetou tradicí

•

snaha o prezentaci obcí na www stránkách

•

aktivní činnost veřejné správy, neziskových nestátních organizací, turistických spolků

•

image turisticky atraktivní oblasti

•

hustá síť turistických tras

•

rozvíjející se síť značených cyklistických tras

•

množství naučných tras

•

dobrá propojenost železniční sítí

37

W: •

celkový nedostatek sportovně-rekreační infrastruktury

•

špatná kvalita silniční sítě

•

vysoká zátěž pěších tras i cyklotras – konflikt pěších a cyklistů

•

přetížení centrální části Jizerských hor, nevyužitý potenciál na Frýdlanstku

•

doprava cyklobusy orientovaná pouze na některé oblasti

•

nerovnoměrné rozmístění památek a kulturních zařízení

•

velké množství webových prezentací s odlišnou kvalitou a obsahem

•

neexistence funkčního informačního a rezervačního systému

•

absence destinačního managementu

•

nedostatek vodních rekreačních ploch

•

odlesňování a eroze

•

nízká kvalita a dostupnost doplňkových turistických služeb

•

nedostatečné dořešení cyklodopravy uvnitř obcí

•

nízká kvalita základních služeb

•

nižší úroveň služeb oproti konkurenčním oblastem

•

nedostatečná propagace Jizerských hor jako celku

•

využití rozvoje cestovního ruchu pro záchranu přírodního a kulturního

O: dědictví •

využití méně zatížených oblastí

•

vytvoření tematických cyklotras

•

orientace na zážitky

•

rozšiřování a úprava kvality cyklotras

•

rozvoj dopravy cyklobusy do méně vytížených oblastí

•

rekonstrukce silniční sítě

•

tvorba záchytných parkovišť

•

pořádání sportovních a kulturních akcí

38

•

zlepšení stavu památek

•

využití technických zajímavostí pro cestovní ruch

•

využití starých nevyužívaných areálů pro účely cestovního ruchu

•

otevřenost hranic

•

orientace na českou klientelu

•

propojení turistické nabídky v rámci Euroregionu NISA

•

nerespektování únosnosti území

•

odlesňování krajiny

•

nedostatek finančních zdrojů pro údržbu a rekonstrukci objektů

•

kvalita silniční sítě bude omezovat příliv turistů

•

klesající zájem o železniční dopravu z důvodu nízké kvality služeb a

T:

úrovně vozového parku •

pokračující trend využívání osobní dopravy na úkor kvality životního prostředí a přetíženost některých částí oblasti

•

pokles zájmu o Jizerské hory z důvodu nerozvíjení cyklotras, doprovodné infrastruktury

•

odliv návštěvníků z důvodu nízké kvality základních služeb

•

odliv zahraniční poptávky v důsledku nižší kvality služeb a rostoucí cenové hladiny

39

2.2 Návrhová část Veškeré návrhy, které obsahuje tato část rozvojové strategie, byly vytvořeny v souladu s existujícími programovými a koncepčními dokumenty. Na národní úrovni existuje Koncepce státní politiky cestovního ruchu, platná pro období 2007- 2013. Jedním z cílů bylo posílení postavení cestovního ruchu v národním hospodářství s ohledem na životní prostředí. Na úrovni kraje se projevují záměry v dlouhodobé úrovni v dokumentech typu Strategie rozvoje, v kratším časovém období formou Programů rozvoje. Liberecký kraj vytvořil několik dokumentů, které ovlivňují jeho rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 formuluje pět základních cílů, z nichž je pro turistiku nejdůležitější cíl A, tedy „Dynamická a konkurenceschopná ekonomika“, a dílčí cíle A.6.1 Rozvoj turistické infrastruktury a služeb a A.6.2 Marketing a podpora spolupráce aktérů v CR. Program rozvoje Libereckého kraje podporuje tvorbu programů a produktů cestovního ruchu, budování infrastruktury, marketingový rozvoj, přípravu lidských zdrojů a budování organizační infrastruktury. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, přijatý v roce 2003, se orientuje na tři priority: rozvoj lidských zdrojů a organizační struktura cestovního ruchu, marketing, programy a produkty, spolupráce subjektů. Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje tvoří tři pilíře, kdy cestovní ruch je součástí ekonomického. Do roku 2020 by podle tohoto dokumentu mělo dojít k navýšení podílu investic do oblasti udržitelného cestovního ruchu, zvýšení využívání lůžkové kapacity, rozšíření a zkvalitnění sítě cyklotras. Na evropské úrovni existují dva operační programy, jejichž smyslem je vytvoření podmínek pro zaměření finančních prostředků z fondů Evropské unie. Integrovaný operační program obsahuje oblast cestovního ruchu v ose 3 – Národní podpora územního rozvoje, kdy základem úspěšného rozvoje je tvorba

40

informačního a rezervačního systému, implementace národních a mezinárodních standardů ve službách a marketingová podpora cestovního ruchu. Regionální operační program NUTS II Severovýchod je zaměřen na potřeby daného regionu. Cílem je zefektivnění využívání přírodního a kulturního potenciálu, ke kterému dojde díky zkvalitnění infrastruktury, a služeb, jejichž nabídka by se měla rozšiřovat. Návrhová část Strategie rozvoje cestovního ruchu na území turistického regionu Jizerské hory obsahuje návrh priorit a opatření, které jsou přehledně uvedeny v následujících obrázcích.

Priorita 1: Podpora výstavby základní a doprovodné turistické infrastruktury

Opatření 1.1:

Opatření 1.2:

Opatření 1.3:

Opatření 1.4:

Podpora rozvoje turistické infrastruktury pro letní a zimní sezónu

Podpora rozvoje turistické dopravní infrastruktury

Podpora výstavby, rekonstrukce a modernizace ubytovacích a stravovacích zařízení

Podpora výstavby, rekonstrukce a modernizace infrastruktury pro volný čas

Obrázek 10 – Grafické zpracování Priority 1 a návazných opatření

41

Priorita 2: Příprava a tvorba produktů a programů cestovního ruchu

Opatření 2.1:

Opatření 2.2:

Opatření 2.3:

Tvorba tématických programů cestovního ruchu zaměřených na aktivity v horských oblastech

Podpora rozvoje ekologicky šetrných forem turistiky

Příprava produktů a programů s příhraničním efektem

Obrázek 11 - Grafické zpracování Priority 2 a návazných opatření

Priorita 3: Marketingová podpora cestovního ruchu

Opatření 3.1:

Opatření 3.2:

Opatření 3.3:

Opatření 3.4:

Marketingová podpora cestovního ruchu

Cílená propagace ekologicky šetrných forem turistiky

Příprava rozvoje lidských zdrojů v cestovním ruchu

Tvorba regionálního informačního a rezervačního systému cestovního ruchu

Obrázek 12 - Grafické zpracování Priority 3 a návazných opatření

42

Priorita 4: Spolupráce a intenzivní podpora subjektů v oblasti cestovního ruchu

Opatření 4.1:

Opatření 4.2:

Opatření 4.3:

Opatření 4.4:

Podpora spolupráce obcí se soukromým sektorem při přípravě společných rozvojových projektů

Podpora spolupráce se sousedními subjekty včetně přeshraničních z oblasti cestovního ruchu

Vytváření turistických sdružení na území regionu

Rozšíření působnosti turistických informačních center a zlepšení jejich vzájemné spolupráce

Obrázek 13 - Grafické zpracování Priority 4 a návazných opatření

43

2.3 Možnosti realizace strategie v oblasti cykloturistiky Na základě priorit a opatření Návrhové části Strategie rozvoje cestovního ruchu na území turistického regionu Jizerské hory lze vytvořit konkrétní návrhy. Následující část práce se zaměřuje na specifikaci aktivit, které budou podporovat rozvoj cykloturistiky v Jizerských horách. V rámci Opatření 1.1 je doporučováno budování a zkvalitňování cyklotras v celém regionu, dále pak tvorba dalších tematických naučných stezek pro cyklisty a výstavba doprovodné infrastruktury, nezbytně se vážící k výskytu cykloturistiky. Opatření 1.2 lze aplikovat formou rozšíření nabídky cyklobusů do oblasti a zvýšení kvalit jejich služeb, tvorbou záchytných parkovišť u nástupních míst na existující i nově vytvořené trasy, vybudováním multifunkčních dopravních koridorů pro cyklisty i pěší, podporou výstavby mezinárodních, regionálních a lokálních cyklostezek a cyklotras včetně přeshraničního propojení a podporou veškerých tipů ekologického způsobu dopravy, tedy i cyklistické dopravy. Opatření 1.3 navrhuje výstavbu nových a rekonstrukci a rozšíření stávajících ubytovacích a stravovacích služeb. Můžeme jen dodat, že v souvislosti s touto činností je třeba zohlednit rozvíjející se cykloturistiku a s tím související zvyšující se požadavky návštěvníků. Opatření 2.1 se mimo jiné vztahuje k tvorbě programů a produktů, které by měly být zaměřeny na cykloturistiku. S ohledem na opatření 2.2 by mělo docházet k podpoře ekologicky šetrných forem turistiky, tedy i cykloturistiky formou budování nové infrastruktury a rekonstrukce stávající. Opatření 2.3 má obdobné zaměření jako opatření 2.1, avšak se zaměřením na příhraniční spolupráci, tedy propojení infrastruktur a mezinárodní spolupráce v rámci Euroregionu Nisa. Další opatření, pro které lze najít aktivity v oblasti cykloturistiky, je Opatření 3.3, které lze směrovat do oblasti rozvoje environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve školách.

44

Zajisté by bylo možné najít další způsoby realizace Návrhové části Strategie rozvoje cestovního ruchu na území turistického regionu Jizerské hory. Z výše uvedených konkrétních aktivit jsme vyvodili směřování rozvoje cykloturistiky v oblasti na rekonstrukci stávajících stezek, tvorbu nových tras a zaměření na ekologicky šetrné způsoby trávení volného času, které by měly být zdůrazňovány již v rámci školní výchovy. S ohledem na tyto závěry jsme vytvořili následující část, která se zaměřuje na rozvoj nových cyklotras v oblasti Jizerských hor, které by měly sloužit turistickým kurzům organizovaným v rámci škol, mimoškolních kroužků a sportovních klubů.

45

3 Návrhy cyklotras V oblasti Jizerských hor se vyskytuje spousta chráněných míst jako jsou přírodní rezervace, přírodní památky nebo ochranná pásma vod (mapu CHKO Jizerské hory najdeme v Příloze č. 2). Proto je důležité pro toho, kdo není znalý místního terénu, držet se značených cest určených k jejich účelům. Některá pravidla pro chování v chráněných krajinných oblastech popisuje Příloha č. 3. V oblasti existuje několik oficiálních cyklotras. Jsou převážně asfaltové, na zhutnělém perku nebo vedou na panelových cestách, kterými jsou Jizerské hory známé, avšak převážná většina uživatelů, ať už turistů nebo cyklistů na ně hrdá není. Tyto trasy jsou určeny převážně pro rekreační cyklistiku, dá se na nich kromě pár omezení jezdit téměř na všech typech kol, což svědčí o povrchu a jejich náročnosti. Trasy vychází z jednoho místa a končí v jiném. Pokud by někdo vyjížděl z Jizerských hor do přilehlých měst, zejména do Liberce a Jablonce nad Nisou, jsou trasy pěkně značeny a vedou po místních asfaltových komunikacích. Snahou této části práce je navrhnout s pomocí GPS navigátoru nové cyklotrasy, které provedou místním krajem a vrací se zpět do jednoho výjezdního bodu. Pro návrh cyklotras jsme využili GPS navigační přístroje firmy Garmin (viz Příloha 4). Při vytváření tras bylo záměrem zavést cykloturisty na pro ně neobvyklé a dosud málo známé cesty. Proto trasy často vedou po turistických cestách, kam se cykloturisti mnohdy neodváží, problematické úseky jsou vyzdvihnuty v popisu jednotlivých tras. Mapy a výškové profily jsou rovněž součástí popisu jednotlivých tras. Výškové profily jsme vytvořili pomocí GPS navigátoru, který obsahuje přirozené chyby. Z tohoto důvodu je vzdálenost tras na výškových profilech odlišná od skutečné délky, která byla zaznamenána pomocí cyklistického počítače. Hornatý kraj Jizerských hor sebou přináší mnohá stoupání. Navržené trasy nejsou určeny začátečníkům nebo příležitostným cykloturistům, pro tyto kategorie jsou dosti náročné. Častá stoupání v kombinaci s obtížným terénem mohou být

46

pro tyto kategorie značným úskalím. Trasy jsme navrhli převážně pro účely sportovních tříd, sportovních oddílů jako možnost obohacení nebo doplnění soustředění, školního sportovního kurzu a podobně. Tím je určen požadavek na vyšší úroveň fyzické zdatnosti a vyšší technické dovednosti zúčastněných. Trasy jsme situovali do jednoho výchozího místa, aby byla možnost vybrat si trasy vhodné pro daný okamžik v rámci probíhajícího soustředění nebo turistického pobytu. Navrhli jsme je tak, aby obsáhly co nejvíce zajímavých míst Jizerských hor. Oproti značeným cyklotrasám jsou koncipovány v jiném duchu. Trasy jsme vedli tak, že jsme využívali širokou škálu terénů, od asfaltových, panelových, přes zhutnělý perk, šotolinu až na lesní cesty plné kamenů a kořenů apod. Šlo zde o to, abychom při daných trasách využili schopnosti na daných terénech. Trasy jsme navrhli pro horská kola, tzv. trekingová a jiná turistická kola by byla nevhodná. Spoustu úseků jsme vedli po silnici nebo šotolinových cestách, přesto se zde najdou úskalí, ve kterých by na tomto typu kol mohl nastat problém. I když jsou trasy obtížnější, vždy jsou připraveny tak, aby zahrnovaly kulturně poznávací činnost (KPČ). Podle Demetroviče a Čelikovského (1988) je obsahem kulturně poznávací činnosti poznávání přírody, života společnosti a výtvorů lidské práce. Do oblasti poznávání přírody, do které patří seznamování s geologickým vývojem oblasti, se zvláštními útvary, rostlinstvem a živočišstvem, nás na trasách seznamují místní ukazatelé, naučné stezky nebo přírodní rezervace. Do oblasti poznávání života společnosti nás uvádějí místní muzea a historické památky. KPČ také zahrnuje ochranu přírody. Vlivem estetických a motivačních zážitků dochází často k formování povahových vlastností a často si člověk uvědomuje odpovědnost k ochraně přírodního prostředí a kulturních hodnot. Návrh tras se opírá o Strategii rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory. Podle návrhové části a podle příležitostí SWOT analýzy jsme se snažili vytvořit trasy, které využívají i méně zatížené oblasti, jsou orientované na zážitky (nošení kol, jízda po svazích sjezdovek, pohled na vodopády), rozšiřují síť nabízených cyklotras, a v jednom případě jsme vytvořili čistě tématickou trasu (po rozhlednách Jizerských hor).

47

3.1 Místo výjezdu Jako výjezdní místo jsme vybrali město Janov nad Nisou. Je zde poměrně hustá koncentrace ubytovacích zařízení, není odtud daleko do přilehlého Jablonce nad Nisou. Město je dostupné městskou hromadnou dopravou a je zde dostatečné kulturní vyžití. Janov nad Nisou prochází řadou změn. V městečku je možné v letním i zimním období navštívit bobovou dráhu, která je v provozu celoročně. Je dlouhá 900 m s 22 zatáčkami a karuselem 450 stupňů a výškové převýšení je 78 m. Dráha se sjíždí na vozících s gumovými koly opatřenými brzdou. Místní sklárna Vitrum nabízí možnost exkurze. Janov je vhodný jako výchozí bod pro turistiku. Značené trasy návštěvníky přivedou na nejzajímavější místa Jizerských hor. Najdou se zde i místa, kde je možno si horská kola v omezeném množství vypůjčit. Dále je zde možné využít služeb půjčovny terénních čtyřkolek, zahrát si bowling apod. Jako bod výjezdu jsme vybrali neutrální místo s ohledem k ubytovacím zařízením a to náměstíčko s kostelem sv. Jana Křtitele, poštou a radnicí s obecním úřadem.

Obrázek 14 – Janov nad Nisou - Radnice

Obrázek 15 - Kostel sv. Jana Křtitele

48

3.2 Trasa č. 1 Janov nad Nisou – Bedřichov – Královka - Hrabětice - Slovanka – Bramberk – Lučany nad Nisou – Nisanka - Nová Ves nad Nisou – Černá Studnice – Smržovka – Horní Tanvald - Špičák – Jiřetín pod Bukovou – Josefův Důl – Dolní Maxov – Sedmidomí - Horní Maxov – Janov nad Nisou Popis trasy: Délka: 53,47 km Převýšení: 1.664 m

Trasa je z navrhovaných nejobtížnější svým celkovým výstupem. Často se zde vyskytují místa s náročným terénem. Z Janova trasa začíná po asfaltové komunikaci a směřuje do Bedřichova. Poté se napojí na značenou cyklotrasu č. 3020 a pokračuje přes Královku do Hrabětic. U kapličky odbočuje na polní cestu a zanedlouho se napojuje na červenou turistickou. Ta přivádí ke Slovance. Od Slovanky pokračuje červená turistická lesním sjezdem. Toto je velice náročný úsek - doporučení: snížit těžiště úpravou sedla a popřípadě upravit zdvih vidlice, místy sesednout z kola. Úsek je dlouhý přibližně 500 m, vyžaduje technické dovednosti, lepším jezdcem se dá projet ze 75%. Dále pokračují úseky polní cesty, která se střídá s asfaltovými úseky. Později se červená spojí se žlutou a modrou turistickou a společně přivádí lesní cestou na Bramberk. Z počátku je povrch

převážně

kamenný,

který

přechází

v šotolinový.

Z Bramberku

pokračujeme po červené turistické sjezdem lesní a polní cestou do Lučan nad Nisou. Z Lučan trasa vede stále po červené, při výjezdu je úsek náročnějšího stoupání. Vyskytují se zde úseky asfaltové i šotolinové. Trasa přivádí k rozhledně Nisanka a dále směřuje přes Novou Ves nad Nisou na Černou Studnici. Při výjezdu z Nové Vsi je trasa vedena striktně po červené, je zde hodně náročný a problematický úsek (úzké průjezdy, prudká stoupání, kořeny a kameny). Úsek je možné objet po asfaltové komunikaci, která trasu doprovází. Na tuto komunikaci

49

se trasa přibližně po 1,5 km napojuje. Dále pokračujeme poměrně náročným stoupáním na Černou Studnici. Z Černé Studnice následuje sjezd po lesních štěrkových cestách na sáňkařskou dráhu. Od sáňkařské dráhy navazuje obtížnější sjezd po štěrko-kamenné cestě, který se napojí na asfaltovou komunikaci přivádějící do Smržovky. Ze Smržovky pokračuje trasa po pozemní komunikaci do Horního Tanvaldu a odtud vede trasa po modré turistické na Špičák. Zde je opět hodně náročné stoupání po šotolinových lesních cestách. Ze Špičáku je trasa navržena sjezdem po stráni, kde je v zimním období sjezdovka, doporučujeme snížit těžiště úpravou sedla. Sjezd je náročný, je možné ho vynechat a jet po asfaltové cestě do Albrechtic v Jizerských horách, ze kterých se dá připojit dále na trasu. Sjezd končí na asfaltové cestě v Jiřetíně pod Bukovou, odkud trasa pokračuje po asfaltové komunikaci směrem na Josefův Důl. Z Josefova Dolu pokračujeme stoupáním přes Dolní Maxov, Sedmidomí do Horního Maxova a odtud už trasa převážně klesá do Janova nad Nisou. Možnosti občerstvení Bedřichov – obchod, restaurace Královka - restaurace, kiosek Hrabětice – kiosek Slovanka – hospoda - omezený provoz Bramberk – hospoda – omezený provoz Nisanka – penzion Černá Studnice – hospoda, kiosek Smržovka – obchod, cukrárna, restaurace Špičák – restaurace Josefův Důl – restaurace, obchod Možnost návratu Při nepřízni počasí či jiných nepříjemnostech se z Černé Studnice snadno vrátíme po pozemních komunikacích směr Nová Ves, Jablonec nad Nisou, Dolní Lučany, Jindřichov a Velký Semerink.

50

Ze Smržovky se můžeme jednoduše vrátit po pozemních komunikacích přes Lučany nad Nisou, Dolní Lučany, Jindřichov a Velký Semerink. Špičák můžeme vynechat a z Horního Tanvaldu pokračujeme rovnou na Jiřetín pod Bukovou, odkud už je trasa značená pomocí GPS.

Místopis: Janov nad Nisou Obec Janov nad Nisou se skládá ze čtyř osad Hraničná, Loučná, Hrabětice a Janov. První zmínky o Janově se objevují 1645 v liberecké matrice. Jako rok založení obce se udává rok 1650, o kterém povídá pamětní Rohozecká kniha z roku 1687. Roku 1661 povoluje Arcibiskup pražský založení hřbitova. První údaje o skutečném počtu obyvatel existují od roku 1734 a hlásí, že celá farnost čítá 500 duší. V roce 1811, 10. listopadu, je dokončena stavba kostela Svatého Jana Křtitele. Na počátku 20. století se v místních záznamech objevují informace o 47 mačkárnách skla, 40 brusírnách skla. V roce 1900 má Janov 435 domů. Rok 1920 je pro Janov významný okamžik, je povýšen na město. V té době zde žilo 3200 obyvatel v 566 domech.

Bedřichov Na konci 16. století, kdy bylo území dnešní obce pokryto rozsáhlými lesy, bylo povoleno majitelem libereckého panství vybudovat sklářskou huť. Okolo huti později vznikla celá ves. Sklárna fungovala 209 let a byla zdrojem obživy v nepříznivých klimatických podmínkách kraje. Škola zde byla vybudována až roku 1864. Koncem 19. století byla vybudována silnice z Janova, do té doby byl Bedřichov jen zapadlou vysoko v horách položenou obcí. Dnes se do Bedřichova sjíždějí nadšenci zimních sportů a turistiky. Obec leží v horském údolí na horním toku Bílé Nisy ve výšce 707 m.n.m. Obec je významným rekreačním centrem pro obyvatele Jablonce a Liberce, ale také se řadí mezi nejvýznamnější centra letní a zimní rekreace v ČR.

51

Obrázek 16 – Obec Bedřichov

Královka Kamenná rozhledna u Bedřichova ve výšce 859 m.n.m. Je vysoká 23,5 m a nejvyšší vyhlídková plošina je ve výši 20,5 m. Otevřena je od 8. 9. 1907, kdy na původní místě nahradila dřevěnou 19 m vysokou věž, která se zřítila při vichřici roku 1906 a která zde stála od roku 1888. K rozhledně byla roku 1936 postavena turistická chata, jež nahradila původní. Celý objekt byl roku 1986 nově rekonstruován. Obrázek 17 – Rozhledna Královka

Hrabětice Osada, jejíž počátky jsou od roku 1700, se rozkládá na lučinatém maxovském louce

se

hřebeni. tradičně

Na startuje

hrabětické Jizerská

padesátka. Je zde původní hasičská zvonička na rozcestí, což je dobrý orientační bod. Jinak se tu nachází malý obchůdek s občerstvením. Obrázek 18 – Hrabětice

52

Slovanka Železná rozhledna u Janova nad Nisou ve výšce 820 m.n.m. je vysoká 14 m a nejvyšší vyhlídková plošina je rovněž v této výši. Slovanka je naší nejstarší železnou rozhlednou. Byla otevřena 14. srpna 1887. Po druhé světové válce se na ní zapomnělo a v 90. letech 20. století byla v katastrofálním stavu. Dnes je kompletně opravena a byl upraven výhled, který jí „náleží“. Obrázek 19 – Rozhledna Slovanka

Bramberk Kamenná rozhledna u Jablonce nad Nisou ve výšce 787 m.n.m. je vysoká 21 m a nejvyšší vyhlídková plošina ve výši 18,5 m. Rozhledna byla otevřena 16. června 1912, kdy nahradila dřevěnou předchůdkyni.

Obrázek 20 – Rozhledna Bramberk

Nisanka Železná rozhledna u Nové Vsi nad Nisou ve výšce 676 m.n.m. je vysoká 35 m a nejvyšší vyhlídková plošina ve výši 24m. Jedna z nejmladších rozhleden stojí od roku 2006. Jedná se o telekomunikační věž, která je přístupná turistům.

Obrázek 21 – Rozhledna Nisanka

53

Černá Studnice Kamenná rozhledna u Jablonce nad Nisou ve výšce 869 m.n.m. je vysoká 26 m a nejvyšší vyhlídková plošina ve výši 21 m. Nejprve na jejím místě byla v roce 1885 zřízena vyhlídka na vůdčí skále. V roce 1903 zvítězil v soutěži návrh rozhledny s reprezentativní chatou a v roce 1904 začala její výstavba. Byla otevřena 14. srpna 1905. Obrázek 22 – Rozhledna Černá Studnice

Smržovka První zmínky o osídlování města jsou již okolo roku 1528. Roku 1621 připadají pozemky Albrechtu z Valdštejna. Za jeho vlády se obec stává střediskem lnářského a plátenického průmyslu, ale již v 16. stol. se stává kolébkou sklářské výroby. Sklářská huť na Černostudničním hřebenu byla již 1568. V letech 1635 má obec 46 domů s 276 obyvateli. Rozmach obce nastává v 17. a 18. století. Na město byla Smržovka povýšena 23. 5. 1905. V těchto letech měla více než 7.000 obyvatel. Po roce 1950 po sloučení textilních a sklářských podniků vznikly významné závody jako např. Seba, Jablonecké sklárny, Skleněné bižuterie a Lustrové sklo. Obrázek 23 – Smržovka, náměstí T. G. Masaryka

Špičák Kamenná rozhledna s budovou u Tanvaldu ve výšce 830 m.n.m. je vysoká 18 m a nejvyšší vyhlídková plošina ve výši 14 m. Rozhledna byla otevřena 4. července 1909 a vznikla k výročí 60tých narozenin císaře Františka Josefa I. V první etapě byla postavena věž a v roce 1910 byla obestavěna turistickou chatou.

54

Obrázek 24 – Rozhledna Špičák u Tanvaldu

Josefův Důl Zmínky o Josefově Dole začínají roku 1690, kdy okolí osídluje německé obyvatelstvo. Žije se zde díky pálení uhlí, pěstování lnu a dřevařství. Roku 1730 zde byla založena sklářská huť. Významnou památkou je kostel postavený v letech 1862 – 65 v novogotickém slohu, který je zasvěcen Proměnění Páně. Dominantou je vodní nádrž Josefův Důl. Obrázek 25 – Kostel v Josefově Dole

55

Obrázek 26 – Mapa trasy č. 1

56

Obrázek 27 – Výškový profil trasy č. 1

57

3.3 Trasa č. 2 Janov nad Nisou - Maliník (Bedřichov) - Česká chalupa (Rudolfov) – Lidové Sady (Liberec) – Ruprechtice (Liberec) – Rudolfov - Vodní nádrž Bedřichov – Bedřichov – Janov nad Nisou

Popis trasy: Délka: 31,22 km Převýšení: 845 m

Trasu jsme navrhli jako přivaděč do města Liberec. Není příliš dlouhá, ale je poměrně náročná na stoupání a technický sjezd. Trasa z Janova začíná po zelené turistické náročnějším stoupáním. Vede lesem a místy je terén obtížnější. Často se vyskytují kořeny, kameny, hrubý štěrk. Po výjezdu následuje pasáž, kdy trasa vede po vrcholcích hřebenu, který odděluje Liberec a údolí Bílé Nisy, kde se nalézá Janov nad Nisou a Bedřichov. Nejprve trasa přejíždí Vysoký Hřeben 809 m.n.m a pokračuje přes Malinový Vrch 826 m.n.m. Tato část trasy se shoduje s malou částí trasy cyklistického závodu Jizerská padesátka v roce 2007. Z vrcholu můžeme nádherně vidět do údolí a protější Maxovský Hřeben s rozhlednou Královka. Trať vede nad svahy, které jsou v zimním období určeny pro lyžování. Dále přivádí na sedlo Maliníku, který je pro místní takový mezník, kde v zimním období převážně nastupují do běžeckých tras. Staví tu autobus a je zde i parkoviště, kde lidé často začínají svá putování po Jizerských horách. Následuje sjezd po zpevněné perko–šotolinové cestě. Pozor, v cestě jsou vybudovány odvodňovácí drenáže. Dají se celkem dobře přejet, ale je zapotřebí jim věnovat pozornost. Po sjezdu přijíždíme na Českou chalupu do Rudolfova, kde je restaurace a možnost občerstvení. Od České chalupy se trasa od zelené odděluje a pokračujeme lesními cestami. Dochází zde ke křížení několika turistických cest. Pokud bychom zvolili kteroukoliv turistickou trasu z výběru

58

červená, žlutá, zelená, modrá, vždy přijedeme do společného cíle, kterým je jedna z bran Jizerských hor - Lidové Sady. Některé cesty však mohou být obtížnější na sjezd. Žlutá trasa přivádí k Liberecké Výšině. Do Lidových Sadů sjíždíme lesem, ale najdou se zde pěkné výhledy na město Liberec a na jeho výraznou dominantu Ještěd. Trasu jsme navrhli tak, že přibližně v půli klesání zavádí k Ruprechtickému lomu, kde se těží liberecká žula známá po světě svojí strukturou, kterou způsobuje vysoký obsah živce. Po návratu na trasu pokračujeme klesáním, které je velmi náročné. V této pasáži technického sjezdu je potřeba věnovat pozornost. Terén je místy hliněný, místy písčitý, a jelikož se jedná o lesní cestu, je zde velký výskyt kořenů a spousta velikých balvanů. Poté přijíždíme do Lidových Sadů. K odpočinku po náročném sjezdu můžeme navštívit libereckou zoologickou zahradu, botanickou zahradu nebo muzeum. Po návštěvě Lidových Sadů se trasa napojuje na značenou cyklotrasu č. 3036 a vyjíždí po písčité cestě tzv. „Tiché cestě“. Tato rekreační cesta spojuje některá sportovně rekreační zařízení jako dětský koutek, turistickou základnu mládeže, objekty lukostřelců, tenistů a Lesní koupaliště, které je v současné době nevyužíváno. Poté se napojíme na asfaltovou pozemní komunikaci, která pokračuje přes Ruprechtice, kde je krásné poutní místo - kostel U Obrázku. Po silnici, která tvoří hranici Jizerských hor, přijíždíme do Rudolfova, kde trasa odbočuje na modrou turistickou, která přivádí k vodní nádrži Bedřichov, také zvané Černá Nisa, podle jí protékající říčky. Jedeme převážně po asfaltové cestě, která přechází před přehradou v šotolinovou. Po přejetí hráze pokračuje šotolinová cesta po Vládní cestě až k hlavní silnici, po které sjedeme do Janova nad Nisou.

Možnosti občerstvení Sedlo Maliníku - turistický kiosek Liberec - několik restaurací a obchodů po cestě Bedřichov – restaurace, obchod

59

Možnost návratu Při nepřízni počasí nebo jakýchkoliv komplikacích se můžeme vrátit z Liberce poměrně snadno po hlavní komunikaci, po které je vedena cyklotrasa č. 3020, která nás dovede do Bedřichova a pak sjedeme po místní komunikaci do Janova. Dále můžeme vynechat stoupání k vodní nádrži Bedřichov a pokračovat z Rudolfova hlavní komunikací na Českou chalupu, kde se napojíme na výše zmíněnou cyklotrasu.

Místopis: Janov nad Nisou Obec Janov nad Nisou se skládá ze čtyř osad Hraničná, Loučná, Hrabětice a Janov. První zmínky o Janově se objevují 1645 v liberecké matrice. Jako rok založení obce se udává rok 1650, o kterém povídá pamětní Rohozecká kniha z roku 1687. Roku 1661 povoluje Arcibiskup pražský založení hřbitova. První údaje o skutečném počtu obyvatel existují od roku 1734 a hlásí, že celá farnost čítá 500 duší. V roce 1811, 10. listopadu, je dokončena stavba kostela Svatého Jana Křtitele. Na počátku 20. století se v místních záznamech objevují informace o 47 mačkárnách skla, 40 brusírnách skla. V roce 1900 má Janov 435 domů. Rok 1920 je pro Janov významný okamžik, je povýšen na město. V té době zde žilo 3200 obyvatel v 566 domech.

Liberecká Výšina Objekt s restaurací a rozhlednou připomíná středověký hrad. V nadmořské výšce 547 m.n.m. byl postaven v letech 1900 – 1901. V současné době je pro špatný stav rozhledna uzavřena.

Obrázek 28 – Liberecká výšina

60

Liberec První zmínky o osadě, která sloužila jako odpočinkové místo na obtížných obchodních cestách přes Ještědský hřeben se objevují v roce 1352. Během 15. století a v 1. polovině 16. století se měnila na poddanské městečko, jehož existenci stvrdil císař Rudolf II. roku 1577. Bouřlivý vývoj a zásadní proměny zaznamenává Liberec v 2. polovině 18. století. Centrum města je zastavěno zděnými domy. Statut samostatného města získá Liberec v 19. století, kdy se rozvíjí

textilní

průmysl

a

městu

určuje

ráz

průmyslová architektura. Ve městě vzniká několik reprezentativních

budov,

které

městu dodávají

majestátnost. V té době je Liberec druhým největším městem v Čechách po Praze. Rozvoj města zastavuje 1. světová válka. Za 2. světové války připadají Sudety a s nimi Liberec Říši. Konečně rozvoj města je zaznamenán po listopadu 1989, kdy dochází k rekonstrukcím zanedbaného centra. Obrázek 29 - Liberec

Zoologická zahrada Liberecká zoologická zahrada začíná nejprve jako první, veřejnosti přístupná, velká voliéra ornitologického spolku. Byla vybudována roku 1904. Postupně přibývá okrasné vodní ptactvo a srnčí zvěř. V období 1. světové války byl vývoj umlčen. Roku 1919 otvírá německý magistrát první „Tiergarten“ na území České republiky. Spíše však zahrada působila jo zvěřinec, kde docházelo k výstavě zvířat a pozdějšímu prodeji. Zahradou prošla občas i zvířata cirkusů. Při 2. světové válce areál chátrá a pak trvá ještě 20 let, než se vrátí na výsluní. Dnes je na ploše 13 ha k vidění více než 170 druhů zvířat. Zahrada se pyšní mnohými chovatelskými úspěchy, jako jsou odchovy různých druhů mláďat. Raritou jsou tzv. bílí tygři. Obrázek 30 – Liberec, ZOO – bílý tygr

61

Botanická zahrada Botanická zahrada byla založena roku 1877 přírodovědeckým spolkem o více jak 900 členech. Zahrada se rozkládá na 3000 m2. Devět pavilonů s třinácti samostatnými nejrozsáhlejší

botanickými veřejnosti

tématy

přístupný

tvoří komplex

v České republice. K vidění jsou zde např. masožravé rostliny a největší česká sbírka orchidejí. Obrázek 31 – Liberec, botanická zahrada

Severočeské Muzeum v Liberci Muzeum patří mezi největší muzea v ČR. Bylo založeno roku 1873. Nynější budova byla postavena v letech 1897 – 1898. Stálou expozici zajišťují tři sbírková oddělení a to přírodovědecké, historické a uměleckohistorické. Navíc je zde bohatá knihovna a další cenné sbírky v depozitáři muzea. Obrázek 32 – Liberec, Severočeské Muzeum

Ruprechtice – Kostel U Obrázku Secesní rotundová stavba postavena v letech 1906 – 1907. Kostel je postaven na místě studánky, které lidé připisovali léčivé účinky. Dnes významné poutní místo a dominanta místního kraje. Jsou zde krásné výhledy do okolí. Obrázek 33 – Kostel U Obrázku

62

Vodní nádrž Bedřichov Nejvýše položená přehrada Jizerských hor leží na Černé Nise. V červenci roku 1897 byla katastrofální povodeň a jizerskohorští průmyslníci založili Vodní družstvo k regulování říčních toků. Přehrada byla vybudována v letech 1902 – 1909 z místní žuly jako ochrana proti povodním

a

pro

regulaci

průtoku

v suchých obdobích. Její voda zásobí tři vodní elektrárny. Hráz je dlouhá 340 m a vysoká je 23,5 m vrchol je ve výši 775 m.n.m. Často je vyhledávána k rybaření a rekreaci. Obrázek 34 – Vodní nádrž Bedřichov

Bedřichov Na konci 16 století, kdy bylo území dnešní obce pokryto rozsáhlými lesy, bylo povoleno majitelem libereckého panství vybudovat sklářskou huť. Okolo huti později vznikla celá ves. Sklárna fungovala 209 let a byla zdrojem obživy v nepříznivých klimatických podmínkách kraje. Škola zde byla vybudována až roku 1864. Koncem 19. století byla vybudována silnice z Janova, do té doby byl Bedřichov jen zapadlou vysoko v horách položenou obcí. Dnes se do Bedřichova sjíždějí nadšenci zimních sportů a turistiky. Obec leží v horském údolí na horním toku Bílé Nisy ve výšce 707 m.n.m. Obec je významným

rekreačním

centrem

pro

obyvatele Jablonce a Liberce, ale také se řadí mezi nejvýznamnější centra letní a zimní rekreace v ČR. Obrázek 35 - Obec Bedřichov

63

Obrázek 36 – Mapa trasy č. 2

64

Obrázek 37 – Výškový profil trasy č. 2

65

3.4 Trasa č. 3 Janov nad Nisou – Bedřichov (stadion) – Nová Louka – Závory – Pod Dračí Skálou (Kateřinky – Liberec) – Vodní nádrž Fojtka – Mníšek u Liberce Oldřichovské sedlo - Ferdinandov – Hejnice – Ferdinandov – Tetřeví boudy – Hřebínek – Nová Louka – Vodní nádrž Josefův Důl – Hrabětice – Janov nad Nisou Popis trasy: Délka trasy: 65,11 km Převýšení: 1.260 m

Nejdelší z navržených tras začíná z Janova nad Nisou po asfaltové pozemní komunikaci směr Bedřichov. Odtud vyrážíme přes Bedřichovský stadion po žluté turistické písčito-perkové cestě. Žlutá cesta přivádí přes Novou Louku, rozcestí Za přehradou až na Závory nad vodní nádrží Bedřichov. Zde pokračujeme po modré turistické, která je vedena po asfaltovém povrchu. Při křížení se žlutou turistickou pokračujeme nezpevněnou lesní cestou téměř až k Dračímu Vrchu (675,5 m.n.m). Zde odbočíme na zelenou turistickou, která přivádí k přírodní památce. V území přírodní památky je jízda na kole zakázána. Tento úsek trvá přibližně 500 m. Dále trasa pokračuje po pozemní asfaltové komunikaci směr Mníšek. Na tomto úseku jsme naplánovali zastávku u vodní nádrže Fojtka. Z Mníšku trasa pokračuje po značené cyklotrase č. 3006. Ze začátku trasa vede po hrubozrnném asfaltu a pak přechází v písčitou cestu, na které je značena naučná stezka. Trasa přivádí na Oldřichovské sedlo. Dále pokračujeme po písčitošotolinové Viničné cestě do Ferdinandova. Zde trasa vytváří okružní smyčku po místním okolí. Smyčka vede převážně po asfaltovém terénu a přivádí do města Hejnice, které jsou významným poutním místem s kostelem Navštívení Pany Marie. Zde navrhujeme se občerstvit před nastávající nejtěžší etapou trasy. Smyčku je možno pro zkrácení cesty vynechat. Po návratu do Ferdinandova

66

odbočuje trasa na zelenou turistickou cestu. Cesta na zpevněném perkovém podkladu přivádí k hranici přírodní rezervace. Zde pokračuje po žluté turistické nejprve po hrubším perkové povrchu, který přechází v těžký kamenatý. Tento úsek je z celé trasy nejnáročnější nejen těžkým terénem, ale i značným stoupáním. Je dlouhý přibližně 2 km. V některých místech se vyplatí kolo nést. Cesta však vede podél horského potoku Velkého (Černého) Štolpichu, který v členitém terénu vytváří zajímavou scenérii a téměř na závěr překvapí krásným vodopádem. Po žluté dojdeme na rozcestí Tetřeví boudy. Odtud trasa pokračuje doprava po značené cyklotrase č. 22 přes vyhlídku Krásná Máří, ze které je nádherný pohled do okolí, až na Hřebínek. Zde je rozcestník a turistické odpočinkové místo s možností občerstvení. Z Hřebínku pokračujeme značenou cyklotrasou č. 3023, která má pro Jizerské hory typický panelový povrch, přes Gregorův kříž až na Novou Louku. Zde je významnou turistickou zajímavostí stejnojmenná rezervace a je tu možnost občerstvení v oblíbené restauraci. Z Nové Louky trasa pokračuje po modré směr Kristiánov. Před Kristiánovem cesta odbočuje doprava po lesní perkové cestě. Je možno pokračovat do Kristiánova a prohlédnout si místní muzeum. Lesní cesta přivádí k vodní nádrži Josefův Důl. Od nádrže pokračuje přes hráz po asfaltovém povrchu až do Hrabětic a z těch už jen následuje sjezd po asfaltové komunikaci zpět do Janova nad Nisou Možnosti občerstvení Bedřichov – restaurace, obchod Mníšek u Liberce – bistro spojené s obchodem, hospoda, cukrárna Oldřichovské sedlo – hospoda – omezený provoz Ferdinandov – hospoda Hejnice – obchody, restaurace, cukrárna Hřebínek – turistický kiosek Nová Louka - restaurace Hrabětice - kiosek

67

Možnosti návratu Z Mníšku můžeme vyrazit po značené cyklotrase směr Oldřichov v Hájích. Před Oldřichovem odbočíme vpravo a trasa č. 22 tzv. Krkonošsko – Jizerská magistrála pokračuje až na Hřebínek, odkud jedeme trasou podle GPS. Tímto je možnost vynechat Hejnice. Z Nové Louky můžeme pokračovat po značené cyklotrase č. 3023 do Bedřichova a sjet do Janova nad Nisou. Takto je možnost vynechat Josefodolskou přehradu. Náročné stoupání v problémovém terénu podél Černého Štolpichu je můžeme vynechat. V tomto případě z Hejnic pokračujeme po asfaltové komunikaci přes Bílý Potok až na Smědavu značenou cyklotrasou č. 3016. V tomto úseku je poměrně náročné stoupání se serpentýnami. Ze Smědavy pokračujeme po značené cyklotrase č. 22 až na rozcestí Tetřeví boudy a odtud pokračujeme po trase pomocí GPS. Tímto vzniká poměrně značná zajížďka téměř 18,5 km.

Místopis: Janov nad Nisou Obec Janov nad Nisou se skládá ze čtyř osad Hraničná, Loučná, Hrabětice a Janov. První zmínky o Janově se objevují 1645 v liberecké matrice. Jako rok založení obce se udává rok 1650, o kterém povídá pamětní Rohozecká kniha z roku 1687. Roku 1661 povoluje Arcibiskup pražský založení hřbitova. První údaje o skutečném počtu obyvatel existují od roku 1734 a hlásí, že celá farnost čítá 500 duší. V roce 1811, 10. listopadu, je dokončena stavba kostela Svatého Jana Křtitele. Na počátku 20. století se v místních záznamech objevují informace o 47 mačkárnách skla, 40 brusírnách skla. V roce 1900 má Janov 435 domů. Rok 1920 je pro Janov významný okamžik, je povýšen na město. V té době zde žilo 3200 obyvatel v 566 domech.

68

Bedřichov Na konci 16. století, kdy bylo území dnešní obce pokryto rozsáhlými lesy, bylo povoleno majitelem libereckého panství vybudovat sklářskou huť. Okolo huti později vznikla celá ves. Sklárna fungovala 209 let a byla zdrojem obživy v nepříznivých klimatických podmínkách kraje. Škola zde byla vybudována až roku 1864. Koncem 19. století byla vybudována silnice z Janova, do té doby byl Bedřichov jen zapadlou vysoko v horách položenou obcí. Dnes se do Bedřichova sjíždějí nadšenci zimních sportů a turistiky. Obec leží v horském údolí na horním toku Bílé Nisy ve výšce 707 m.n.m. Obec je významným rekreačním centrem pro obyvatele Jablonce a Liberce, ale také se řadí mezi nejvýznamnější centra letní a zimní rekreace v ČR. Nová Louka Takto je nazývaná samota na Blatném potoce blízko Bedřichova, která je významnou křižovatkou letních i zimních turistických cest. Je zde oblíbená restaurace. V blízkosti se rozkládá přírodní rezervace Nová Louka, která chrání zdejší rašeliniště. Místo vzniklo vykácením smrkového

lesa

a

přeměnou

mýtiny

vykopáním pařezů na louku. Jméno Nová dostala údajně tak, že dřevo z této louky bylo dodáváno na stavbu, když bylo založeno Nové město v Liberci (1630 – 1632). Obrázek 38 – Nová Louka

Pod Dračí skálou Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1977 na území o rozloze 0,82 ha a ochraňuje vzácné tisy červené (Taxus Baccata L.). V roce 1977 jich bylo evidováno na 537 kusů a z toho 467 byly semenáčky. Nejstarší exemplář je cca 400 let starý.

69

Vodní nádrž Fojtka Přehrada byla vystavěna v letech 1904 až 1906. Hráz je zděná z lomového kamene. Je vysoká 11 m a dlouhá 146 m. Rozloha činí 7 hektarů a průměrná hloubka je cca 10m. Přehrada je využívána i jako koupaliště. Zajímavostí je hojný výskyt lososovitých ryb. Obrázek 39 – Vodní nádrž Fojtka

Mníšek u Liberce Původní osada Einsiedel má kořeny ve 13. století, kdy probíhala tzv. německá kolonizace. Čeští králové tehdy za výhodných podmínek zvali do země německé osadníky. První písemná zmínka je z roku 1380. Po roce 1621 území patří Albrechtovi z Valdštejna. Po jeho smrti až do roku 1945 ho vlastní Clam-Gallasové. V květnu 1920 je začleněn Mníšek do okresu Liberec. V průběhu 2. světové války žije v Mníšku cca 1.400 Němců a asi 30 Čechů. Po válce došlo k odsunu drtivé většiny Němců a příchodu Čechů z vnitrozemí. Obrázek 40 – Mníšek u Liberce

Hejnice Existence Hejnic se traduje od vzniku poutního kostela, podle legendy roku 1211. Roku 1692 zde František Gallas zakládá klášter, který významně přispívá k propagaci místa. V 16. století se otvírají doly na železnou rudu a v 19. století v obci vzniká několik textilních továren. Na město byla obec povýšena 31. 7. 1917. Přírodní hodnota území je významná pro rekreaci. Při horském hřebeni se rozkládá několik přírodních rezervací a chráněných území.

70

Oblast

tvoří

centrum,

je

průmyslově podstatným

zemědělské výchozím

stanovištěm pro turistiku. Dnes opět hodně vzrůstá význam Hejnic jako poutního místa.

Obrázek 41 – Hejnice, Bazilika Navštívení Panny Marie

Krásná Máří Vyhlídkové místo je na skalisku nad koryty Velkého (Černého) a Malého (Bílého) Štolpichu. Místo nabízí nádherný pohled na Frýdlantsko, Raspenavu, Hejnice, ale i do Německa a Polska. Místo je pojmenováno na památku rudného dolu z roku 1582, z jehož rudy získával železo slavný raspenavský hamr. Skalisko je vysoké přibližně 18 m a je opatřeno zábradlím a vytesanými železnými stupy. Obrázek 42 – Pohled z vyhlídky na Hejnice

Vodní nádrž Josefův Důl Nádrž byla budována v letech 1976 – 82. Je tvořena dvěma sypanými hrázemi o celkové délce 720 m a výšce 43 m. Celková plocha je přibližně 140 hektarů a hloubka je místy dokonce 40 m. Je největší v Jizerských horách. Nádrž je důležitým zdrojem pitné vody pro Liberec a Jablonec nad Nisou, voda je odváděna podzemní štolou do Bedřichovské úpravny vody. V jejím okolí jsou významná ochranná pásma vod.

71

Obrázek 43 – Vodní nádrž Josefův Důl

Hrabětice Osada, jejíž počátky jsou od roku 1700, se rozkládá na lučinatém maxovském hřebeni. Na hrabětické louce se tradičně startuje Jizerská padesátka. Je zde

původní

hasičská

zvonička

na

rozcestí, což je dobrý orientační bod. Jinak se tu nachází malý obchůdek s občerstvením. Obrázek 44 – Hrabětice, Hasičská zvonička

72

Obrázek 45 – Mapa trasy č. 3

73

Obrázek 46 – Výškový profil trasy č. 3

74

3.5 Trasa č. 4 Janov nad Nisou – Jindřichov (Sedlo) – Mšeno nad Nisou - Jablonec nad Nisou – Nová Ves nad Nisou – Smržovka – Lučany nad Nisou – Horní Maxov – Přírodní rezervace Malá Strana – Janov nad Nisou Popis trasy: Délka: 30,58 km Převýšení: 601 m

Trasa je navržena jako přivaděč do města Jablonec nad Nisou. Svým profilem i náročností terénu je nejlehčí navrženou trasou. Z Janova nad Nisou začíná stoupáním po asfaltové komunikaci. Zanedlouho se napojí na značenou cyklotrasu č. 3023. Trasa vede nejprve po hlavní komunikaci přes Jindřichovské sedlo, pak odbočuje vpravo. Následuje sjezd po asfaltové neupravené silnici s výmoly. Trasa přivádí do Mšena nad Nisou, zde jsou turistickou zajímavostí rybí sádky. Při příjezdu z Jindřichova jsou podél silnice Horní rybníkové sádky, které jsou tvořeny mělkými rybníčky s čistou vodou z Jizerských hor, kde je vidět až na dno, a ve spodní části mají chovnou stanici s lokálními sádkami. Trasa dále pokračuje kolem sportovního areálu Břízky a přivádí k vodní nádrži Mšeno. Odtud se trasa odděluje od značené cyklotrasy a přivádí do centra města. Zde je plánována zastávka zejména na prohlédnutí města a pro návštěvu Muzea skla a bižuterie. Po městské části vede trasa po asfaltových cestách a dlažebních kostkách. Při výjezdu z města se trasa napojuje na zelenou turistickou, která vede písčitou lesní cestou. Terén je zde obtížnější kvůli výskytu výmolů od deště, kamenům a kořenům. Dále se trasa napojuje na asfaltovou komunikaci a přivádí k jednomu z několika pramenů Lužické Nisy. Trasa pokračuje mezi městy po úsecích polní písčité cesty a asfaltové komunikace, nedaleko od pramene se napojuje na zelenou turistickou, která přivádí přes Horní Ves do Smržovky. Po výjezdu z města Smržovka následuje stoupání po asfaltové hlavní komunikaci.

75

Zde je důležité být obzvláště opatrný, neboť je to hlavní komunikace mezi Jabloncem nad Nisou a Smržovkou. Na vrchu odbočuje trasa vpravo na polní cestu. Po ní následuje už jen asfaltový povrch. Dále pokračuje přes Horní Lučany, Sedmidomí, do Horního Maxova. Z Horního Maxova vede přes rezervaci Malá Strana a následuje už jen sjezd po asfaltové komunikaci do Janova nad Nisou. Možnosti občerstvení Jablonec nad Nisou – několik obchodů, restaurací, cukrárna Nová Ves – obchod, hospoda Smržovka – obchod, restaurace, cukrárna Horní Maxov - restaurace

Možnost návratu Z Jablonce jedeme směr Lučany nad Nisou po pozemní komunikaci. V Dolních Lučanech odbočíme vlevo a pokračujeme přes Jindřichov, Velký Semerink do Janova.

Místopis: Janov nad Nisou Obec Janov nad Nisou se skládá ze čtyř osad Hraničná, Loučná, Hrabětice a Janov. První zmínky o Janově se objevují 1645 v liberecké matrice. Jako rok založení obce se udává rok 1650, o kterém povídá pamětní Rohozecká kniha z roku 1687. Roku 1661 povoluje Arcibiskup pražský založení hřbitova. První údaje o skutečném počtu obyvatel existují od roku 1734 a hlásí, že celá farnost čítá 500 duší. V roce 1811, 10. listopadu, je dokončena stavba kostela Svatého Jana Křtitele. Na počátku 20. století se v místních záznamech objevují informace

76

o 47 mačkárnách skla, 40 brusírnách skla. V roce 1900 má Janov 435 domů. Rok 1920 je pro Janov významný okamžik, je povýšen na město. V té době zde žilo 3.200 obyvatel v 566 domech.

Vodní nádrž Mšeno (Jablonecká přehrada) Vodní nádrž Mšeno je největší městská vodní plocha ve střední Evropě. Rozloha činí 42 ha a hloubka je do 15 m. Byla vybudována v letech 1906 - 1909. Velice se využívá za účelem rekreace, sportu a odpočinku. Bydlet v Jablonci u přehrady znamená bydlet na jedné z nejlepších adres ve městě. Kolem přehrady vede cesta pro pěší, doprovázena stezkou pro cyklisty a in-line bruslaře. Areál nabízí

několik

dětských pro

hřišť,

plážový

pétangue,

dále

zrekonstruovaných sportoviště volejbal, je

zde

např.

nohejbal, možnost

zapůjčení lodiček. Rybí sádky byly založeny roku 1902 ještě dříve, než se zahájila stavby přehrady. Obrázek 47 – Jablonecká přehrada

Jablonec nad Nisou Město, které je správním, kulturním i sportovně rekreačním střediskem Jizerských hor, má téměř 45.000 obyvatel. Rozloha města je 31,35 km2 a jeho nadmořská výška činí 380 – 758 m.n.m. První zmínky pocházejí z roku 1356, ale stálé osídlení připadá až na 16.století. V této době byla založena první skelná huť ve Mšeně. Zásadní vývoj město prožívá ve 2. polovině 17. století, kdy se rozvíjí sklářství a kdy se ukazuje, že poloha města je výhodná k provozování obchodu. V 1. polovině 18. století se objevují první bižuterní výrobky. Vyhlášeno městem bylo v roce 1866 dekretem císaře Františka Josefa I. Důkazem bohatství, které přicházelo do Jablonce v období do 1. světové války, jsou některé významné stavby a celé čtvrtě postavené v secesním stylu. Později vznikly dvě hlavní dominanty Jablonce a to kostel Největšího srdce Páně na Horním náměstí

77

a radnice na Mírovém náměstí. Na kulturním dění na území města se podílí hlavně divadlo, Muzeum skla a bižuterie, galerie Belveder a již zmíněné bohatě zdobené secesní stavby.

Obrázek 48 – Jablonec nad Nisou, kostel Největšího srdce Páně

Smržovka První zmínky o osídlování města jsou již okolo roku 1528. Roku 1621 připadají pozemky Albrechtu z Valdštejna. Za jeho vlády se obec stává střediskem lnářského a plátenického průmyslu, ale již v 16. stol. se stává kolébkou sklářské výroby. Sklářská huť na Černostudničním hřebenu byla již 1568. V letech 1635 má obec 46 domů s 276 obyvateli. Rozmach obce nastává v 17. a 18. století. Na město byla Smržovka povýšena 23. 5. 1905. V těchto letech měla více než 7.000 obyvatel. Po roce 1950 po sloučení textilních a sklářských podniků vznikly významné

závody

jako

např.

Seba,

Jablonecké sklárny, Skleněné bižuterie a Lustrové sklo. Obrázek 49 – Smržovka, Lidické náměstí

Lučany nad Nisou První zmínky se objevují v roce 1634. Nejprve byly Lučany tkalcovskou obcí, ale v později se tu jako jinde v okolí začíná rozvíjet sklářství. Velký rozkvět je zaznamenán v 19. století, kdy se zde vyrábí sklářská surovina. Vybudováno zde bylo několik brusíren, které vyráběly prvky pro bižuterii. Status města byl získán

78

1913, ale později byl opět ztracen. Městem jsou Lučany nad Nisou opět teprve od roku 2006. Turistickou zajímavostí je novorenesanční kostel Navštívení panny Marie, jež je hlavní dominantou města.

Malá Strana Přírodní rezervace na pramenech Rovného potoka u Horního Maxova byla vyhlášena roku 1994. Na ploše 28 hektarů se rozkládá nejrozsáhlejší a nejzachovalejší komplex mokřadních a rašelinných luk po obvodu Jizerských hor. Vyskytuje se zde mnoho vzácných a chráněných rostlin i živočichů.

79

Obrázek 50 – Mapa trasy č. 4

80

Obrázek 51 – Výškový profil trasy č. 4

81

3.6 Trasa č. 5 Janov nad Nisou – Malý Semerink – Slovanka – Dolní Maxov – Josefův Důl – Vodopády Jedlová – Na Kneipě – Sedlo Holubníku – Kristiánov – Nová Louka – Královka – Hrabětice – Janov nad Nisou Popis trasy Délka trati: 36,9 km Převýšení: 1.006 m

Z Janova trasa začíná po asfaltové komunikaci stoupáním až na Malý Semerink. Zde se pokračuje po červené turistické. Povrch je nezpevněný hrbolatý asfalt až k vlekům. Nad vleky přechází trasa na lesní cestu. Před rozhlednou Slovanka je těžký terén, kořeny a kameny. 100 m před Slovankou je terén nejhorší, lepší kolo vést. Po Slovance pokračujeme stále lesní cestou, v tomto úseku se vyskytují častá prudká klesání, navíc zde bývá větší koncentrace kamenů a kořenů. Při vjezdu do Dolního Maxova se napojujeme na asfaltovou komunikaci, kterou pojíždíme Josefův Důl. Z Josefova Dolu cesta pokračuje na asfaltovém povrchu po modré turistické k rozcestí U lesní brány (11,1 km). Zde je trasa navržena dále po modré, kde přechází v lesní cestu. Přibližně 0,5 km se dá ještě jet na kole, ale pak začíná přírodní rezervace. Rezervace vede v údolí říčky Jedlová a terén postupně stoupá. Rezervace je dlouhá přibližně 1,5 km a vede zde naučná stezka. Terén je problematický, cesta vedoucí v přírodním prostředí je neudržovaná. Často se musí kolo přenášet a občas trasa vede mezi značně velkými kameny. Téměř na vrcholu je nádherný vodopád. Po projití rezervací se napojujeme na panelovou cestu pro Jizerky typickou, která později přechází v úseky štěrkové i asfaltové. Úsek rezervace se dá objet po asfaltové cestě, která přechází v panelovou, délka objížděného úseku je přibližně 2.500 m. K vodopádu se dá poté sejít z cesty z vrchu po modré cca po 350 m. Dále trasa pokračuje pořád po modré až na vrchol Na Kneipě. Z vrcholu trasa pokračuje

82

po značené cyklotrase č. 22 Štolpišskou silnicí. Až se na trasu napojí zelená turistická, ujedeme ještě přibližně 750 m a odbočíme vlevo. Pokračujeme po zelené na štěrko-perkovém povrchu. Později přechází trasa na červenou turistickou a místy jedeme po dřevěném molu. Trasa pak přejde na asfaltový povrch a vede až do Kristiánova. Zde se napojuje na modrou turistickou a pokračuje přes Blatný rybník až na Novou Louku. Z Nové Louky trasa pokračuje asfaltovou cestou po značené cyklotrase č. 3023 a nad Bedřichovem odbočuje na cyklotrasu č. 3020, kterou pokračuje přes Královku až do Hrabětic. Z Hrabětic již následuje jen sjezd do Janova nad Nisou k výjezdnímu bodu. Možnosti občerstvení Slovanka – hospoda – omezený provoz Josefův Důl – restaurace, obchod Na Kneipě – turistický kiosek Nová Louka – restaurace Královka – restaurace, kiosek Hrabětice – kiosek Možnost návratu Z Josefova Dolu pojedeme po značené cyklotrase č. 3020 do Hrabětic a pak sjedeme do Janova. Z Kneipy

pokračujeme

po

modré

turistické

směr

Čihadla

až

do Kristiánova, odtud přes vodní nádrž Josefův Důl do Hrabětic a sjedeme do Janova nad Nisou. Místopis Janov nad Nisou Obec Janov nad Nisou se skládá ze čtyř osad Hraničná, Loučná, Hrabětice a Janov. První zmínky o Janově se objevují 1645 v liberecké matrice. Jako rok

83

založení obce se udává rok 1650, o kterém povídá pamětní Rohozecká kniha z roku 1687. Roku 1661 povoluje Arcibiskup pražský založení hřbitova. První údaje o skutečném počtu obyvatel existují od roku 1734 a hlásí, že celá farnost čítá 500 duší. V roce 1811, 10. listopadu, je dokončena stavba kostela Svatého Jana Křtitele. Na počátku 20. století se v místních záznamech objevují informace o 47 mačkárnách skla, 40 brusírnách skla. V roce 1900 má Janov 435 domů. Rok 1920 je pro Janov významný okamžik, je povýšen na město. V té době zde žilo 3.200 obyvatel v 566 domech.

Slovanka Železná rozhledna u Janova nad Nisou ve výšce 820 m.n.m. je vysoká 14 m a nejvyšší vyhlídková plošina je rovněž v této výši. Slovanka je naší nejstarší železnou rozhlednou. Byla otevřena 14. srpna 1887. Po druhé světové válce se na ní zapomnělo a v 90. letech 20. století byla v katastrofálním stavu. Dnes je kompletně opravena a byl upraven výhled, který jí „náleží“. Obrázek 52 – Rozhledna Slovanka

Josefův důl Zmínky o Josefově Dole začínají roku 1690, kdy okolí osídluje německé obyvatelstvo. Žije se zde díky pálení uhlí, pěstování lnu a dřevařství. Roku 1730 zde

byla

Významnou postavený

založena

památkou v letech

v novogotickém zasvěcen

sklářská je

1862

slohu,

Proměnění

huť. kostel

–

65

který

je

Páně.

Dominantou je vodní nádrž Josefův Důl. Obrázek 53 - Kostel v Josefově dole

84

Vodopády Jedlová Jedlová je horská říčka s kamenitým řečištěm, která protéká přírodní rezervací Jedlový Důl. Řečiště vytváří mnoho peřejí a vodopádů. Největší vodopád má 12 m ve třech stupních po čtyřech metrech. Rezervace Jedlový Důl byla vyhlášena v roce 1992. Scenérii vytváří struktura lesního porostu s původními buky, smrky a jedlemi, jež doplňuje již zmíněná říčka Jedlová. Obrázek 54 – Vodopády Jedlová

Na Kneipě Vrchol, kterému dala název stará dřevorubecká chata na tomto místě postavená, je součástí stejnojmenné přírodní památky. Její rašeliniště patří mezi dvě z vrcholových rašelinišť Jizerských hor. Z nich odtékají vody do dvou moří (Severní, Baltské) a vyskytuje se zde hojně klečový porost. Roku 1965 se Kneipa stala samostatnou rezervací a v roce 1992 přírodní památkou.

Dnes

tu

stojí

nová

chata

s turistickým bufetem. Obrázek 55 – Turistický bufet Na Kneipě

Nová Louka Takto je nazývaná samota na Blatném potoce blízko Bedřichova, která je významnou křižovatkou letních i zimních turistických cest. Je zde oblíbená restaurace. V blízkosti se rozkládá přírodní rezervace Nová louka, která chrání zdejší rašeliniště. Místo vzniklo vykácením smrkového lesa a přeměny mýtiny vykopáním pařezů na louku. Jméno Nová dostala údajně tak, že dřevo z této louky bylo dodáváno na stavbu, když bylo založeno Nové město v Liberci (1630 – 1632).

85

Blatný rybník Postaven 1780 na Blatném potoce. Do roku 1897 byl jedinou vodní nádrží v Jizerských horách. V blízkosti stála tzv. horní pila, která byla v provozu do roku 1920. Po tomto roce Blatný rybník poháněl jen dynamo, které zásobovalo elektřinou myslivnu na Nové Louce. Obrázek 56 – Blatný rybník

Královka Kamenná rozhledna u Bedřichova ve výšce 859 m.n.m. Je vysoká 23,5 m a nejvyšší vyhlídková plošina je ve výši 20,5 m. Otevřena je od 8. 9. 1907, kdy na původní místě nahradila dřevěnou 19 m vysokou věž, která se zřítila při vichřici roku 1906 a která zde stála od roku 1888. K rozhledně byla roku 1936 postavena turistická chata, jež nahradila původní. Celý objekt byl roku 1986 nově rekonstruován.

Hrabětice Osada, jejíž počátky jsou od roku 1700, se rozkládá na lučinatém maxovském hřebeni. Na hrabětické louce se tradičně startuje Jizerská padesátka. Je zde původní hasičská zvonička na rozcestí, což je dobrý orientační bod. Jinak se tu nachází malý obchůdek s občerstvením.

86

Obrázek 57 – Mapa trasy č. 5

87

Obrázek 58 – Výškový profil trasy č. 5

88

3.7 Trasa č. 6 Janov nad Nisou - Bedřichov (Úpravna vody) – Hrabětice (Kaplička) – Královka – Bedřichov (Stadion) – Vodní nádrž Bedřichov – Nová Louka – Hřebínek – Čihadla – Kristiánov – Vodní nádrž Josefův Důl – Hrabětice – Janov nad Nisou Popis trasy: Délka: 46,32 km Převýšení: 951 m

Trasa začíná z Janova nad Nisou po asfaltové komunikaci směr Bedřichov. Nad úpravnou vody se stáčí doprava na Hrabětice. V Hraběticích odbočuje trasa vlevo a pokračuje po značené cyklotrase č. 3020 přes Královku, Bedřichov – Stadion a při výjezdu z obce před stoupáním na Maliník odbočuje vpravo po zelené směr vodní nádrž Bedřichov. Dále vede po šotolinové cestě, kde je značená naučná stezka Lesy Jizerských hor. Od vodní nádrže pokračuje přes hráz po modré a na dalším rozcestí odbočuje vpravo na žlutou turistickou. Zde trasa objíždí vodní nádrž Bedřichov. V současné době tu byl udělán nový povrch a to do asfaltového potěru zasypaný štěrk. Povrch má velký odpor a pláště na něm podklouzávají. Žlutá přivádí na Novou Louku. Z Nové Louky pokračuje trasa po značené cyklotrase č. 3023 po panelovém povrchu na Hřebínek. Odtud vede vpravo po značené cyklotrase č. 22 po asfaltovém povrchu přes Krásnou Máří a Tetřeví boudy. Trať směřuje přes štolpišskou silnici, kde je povrch převážně panelový na rozcestí Čihadla, kde odbočuje vpravo po modré turistické. Zde je možnost prodloužit si cestu přibližně o 750 m na Kneipu a zpět. Na Kneipě je přírodní památka, ale také je zde možno občerstvení v turistickém kiosku, který byl zřízen v nově postavené dřevěné chatě. (viz trasa č. 5). Modrá dále pokračuje po šotolinové cestě na Rozmezí a pak přechází povrch v asfaltový, který vede přes Kristiánov. Zde je turistickou zajímavostí památník sklářství, kterým je sklářské muzeum. Z Kristiánova pokračuje trasa po modré, ale cca po 460 m

89

odbočuje doleva na lesní písčito-šotolinovou cestu. Zde je nutno dbát opatrnosti, napříč cestou jsou odvodňovací koryta. Později přechází v hrubozrnný asfalt, který nás přivádí k vodní nádrži Josefův Důl. Zde přejedeme hráz a pokračujeme po asfaltové silnici do Hrabětic. Z Hrabětic pojedeme po značené cyklotrase č. 3023 s asfaltovým povrchem. Nad Janovem nad Nisou dále odbočíme vlevo na zelenou turistickou a ještě jednou vlevo na pozemní komunikaci směr Janov nad Nisou. Tato pozemní komunikace přivádí do výjezdního bodu. Možnosti občerstvení Bedřichov (úpravna vody) – restaurace Hrabětice – kiosek Královka – restaurace kiosek Bedřichov – restaurace Nová Louka – restaurace Hřebínek – turistický kiosek Možnost návratu Z Nové Louky pojedeme po značené cyklotrase č 3023 do Bedřichova. Z Bedřichova můžeme sjet do Janova nad Nisou. Z Hřebínku vede zkratka směr Krásná Máří a po přibližně 750 m odbočíme vpravo směr Kristiánov, odkud již trasu mapuje GPS. Místopis: Janov nad Nisou Obec Janov nad Nisou se skládá ze čtyř osad Hraničná, Loučná, Hrabětice a Janov. První zmínky o Janově se objevují 1645 v liberecké matrice. Jako rok založení obce se udává rok 1650, o kterém povídá pamětní Rohozecká kniha z roku 1687. Roku 1661 povoluje Arcibiskup pražský založení hřbitova. První údaje o skutečném počtu obyvatel existují od roku 1734 a hlásí, že celá farnost čítá 500 duší. V roce 1811, 10. listopadu, je dokončena stavba kostela Svatého Jana Křtitele. Na počátku 20. století se v místních záznamech objevují informace

90

o 47 mačkárnách skla, 40 brusírnách skla. V roce 1900 má Janov 435 domů. Rok 1920 je pro Janov významný okamžik, je povýšen na město. V té době zde žilo 3.200 obyvatel v 566 domech.

Hrabětice Osada, jejíž počátky jsou od roku 1700, se rozkládá na lučinatém maxovském hřebeni. Na hrabětické louce se tradičně startuje Jizerská padesátka. Je zde původní hasičská zvonička na rozcestí, což je dobrý orientační bod. Jinak se tu nachází malý obchůdek s občerstvením.

Královka Kamenná rozhledna u Bedřichova ve výšce 859 m.n.m. Je vysoká 23,5 m a nejvyšší vyhlídková plošina je ve výši 20,5 m. Otevřena je od 8. 9. 1907, kdy na původní místě nahradila dřevěnou 19 m vysokou věž, která se zřítila při vichřici roku 1906 a která zde stála od roku 1888. K rozhledně byla roku 1936 postavena turistická chata, jež nahradila původní. Celý objekt byl roku 1986 nově rekonstruován. Obrázek 59 – Rozhledna Královka

Bedřichov Na konci 16. století, kdy bylo území dnešní obce pokryto rozsáhlými lesy, bylo povoleno majitelem libereckého panství vybudovat sklářskou huť. Okolo huti později vznikla celá ves. Sklárna fungovala 209 let a byla zdrojem obživy v nepříznivých klimatických podmínkách kraje. Škola zde byla vybudována až roku 1864. Koncem 19. století byla vybudována silnice z Janova, do té doby byl Bedřichov jen zapadlou vysoko v horách položenou obcí. Dnes se do Bedřichova sjíždějí nadšenci zimních sportů a turistiky. Obec leží v horském údolí na horním toku Bílé Nisy ve výšce 707 m.n.m. Obec je

91

významným rekreačním centrem pro obyvatele Jablonce a Liberce, ale také se řadí mezi nejvýznamnější centra letní a zimní rekreace v ČR.

Vodní nádrž Bedřichov Nejvýše položená přehrada Jizerských hor leží na Černé Nise. V červenci roku 1897 byla katastrofální povodeň a jizerskohorští průmyslníci založili Vodní družstvo k regulování říčních toků. Přehrada byly vybudována v letech 1902 – 1909 z místní žuly jako ochrana proti povodním a pro regulaci průtoku v suchých obdobích. Její voda zásobí tři vodní elektrárny. Hráz je dlouhá 340 m a vysoká je 23,5 m vrchol je ve výši 775 m.n.m. Často je vyhledávána k rybaření a rekreaci.

Obrázek 60 – Vodní nádrž Bedřichov

Nová Louka Takto je nazývaná samota na Blatném potoce blízko Bedřichova, která je významnou křižovatkou letních i zimních turistických cest. Je zde oblíbená restaurace. V blízkosti se rozkládá přírodní rezervace Nová louka, která chrání zdejší rašeliniště. Místo vzniklo vykácením smrkového lesa a přeměny mýtiny vykopáním pařezů na louku. Jméno Nová dostala údajně tak, že dřevo z této louky bylo dodáváno na stavbu, když bylo založeno Nové město v Liberci (1630 – 1632).

92

Krásná Máří Vyhlídkové místo na skalisku nad koryty Velkého (Černého) a Malého (Bílého) Štolpichu. Místo nabízí nádherný pohled na Frýdlantsko, Raspenavu, Hejnice, ale i do Německa a Polska. Místo je pojmenováno na paměť rudného dolu z roku 1582, z jehož rudy získával železo slavný raspenavský hamr. Skalisko je vysoké přibližně 18m a je opatřeno zábradlím a vytesanými a železnými stupy.

Kristiánov Kdysi zde byla založena sklářská huť (1775-1887) a postupně v okolí vznikla osada, jež na samotě byla světem sama pro sebe. Roku 1780 tu byl vysvěcen hřbitov a od roku 1846 fungovala vlastní škola. Podmínky pro sklářství se však zhoršovaly a sklář, pravnuk zakladatele Kristiánova, odchází. 7. srpna 1887 Kristiánov vyhořel. Zachovala se jen myslivna, která dodnes stojí, hřbitov a sklářská hospoda, tzv. Liščí bouda. Dnes je v ní sklářské muzeum. Obrázek 61 - Kristiánov, Liščí bouda

Vodní nádrž Josefův Důl Nádrž byla budována v letech 1976 – 82. Je tvořena dvěma sypanými hrázemi o celkové délce 720 m a výšce 43 m. Celkové plocha je přibližně 140 hektarů a hloubka je místy dokonce 40 m. Je největší

v Jizerských

horách.

Nádrž

je

důležitým zdrojem pitné vody pro Liberec a Jablonec a voda je odváděna podzemní štolou do Bedřichovské úpravny vody. V jejím okolí jsou významná ochranná pásma vod. Obrázek 62 – Vodní nádrž Josefův Důl

93

Obrázek 63 – Mapa trasy č. 6

94

Obrázek 64 – Výškový profil trasy č. 6

95

3.8 Trasa č. 7 Janov nad Nisou – Velký Semerink – Jindřichov – Dolní Lučany – Lučany nad Nisou – Smržovka - (Cesta vlakem) – Harrachov – Bukovec – Jizerka Mořina – Jizerka – Sedlo pod Zámky – Souš – Vodní nádrž Souš – Protržená přehrada – Mariánskohorské boudy – Josefův Důl – Karlov – Hrabětice- Bedřichov (Úpravna vody) – Janov nad Nisou Popis trasy: Délka: 48,6 km Převýšení: 1.001 m

Z Janova trasa začíná stoupáním po asfaltové komunikaci. Později odbočuje doprava na značenou cyklotrasu č. 3023. V Jindřichově se odpojuje od cyklotrasy a pokračuje po asfaltové komunikaci. Po chvíli odbočuje vlevo na hrubozrnnou poškozenou asfaltovou cestu pod lesem. Tato cesta vede do Dolních Lučan, kde se napojuje na hlavní pozemní komunikaci mezi Jabloncem nad Nisou a

Smržovkou. Zde je zapotřebí dbát opatrnosti

a dodržovat zásady jízdy na pozemních komunikací a zásad skupinové jízdy na kole. Cesta pokračuje přes Lučany nad Nisou až na náměstí ve Smržovce. Dále jsme plánovali její pokračování vlakem směr Harrachov. Je zapotřebí sladit dobu příjezdu s odjezdem vlaku. První úsek trasy je možno projet pohodovým tempem za 40 min. Nádraží je ve Smržovce v blízkosti náměstí. Čekací doba na vlak se dá zpříjemnit návštěvou muzea přírodních věd, které je součástí obecního úřadu a informačního centra. Na náměstí se můžeme občerstvit, je zde i cukrárna. Smržovka nabízí další muzeum, ale to je od náměstí poněkud vzdáleno, a je nutno počítat s přesunem. Ve Smržovce je možno využít cykloservisu. Druhý úsek trasy, cesta vlakem, trvá přibližně 40 minut. V Harrachově je vlaková zastávka vzdálena od centra. Je zde možné z trasy odbočit a město navštívit, zejména sklářské a lyžařské muzeum. Zpět se napojíme ve stejném bodě. Od zastávky vyrážíme

96

lesní písčitou cestou po značené cyklotrase č. 3020. Zhruba po 1,5 km je chata, kde je možné se občerstvit. Po lesní cestě následuje delší úsek s asfaltovým povrchem zhruba 5 km a pak se cesta mění na štěrko-šotolinový povrch cca 2 km. Trasa přivádí pod vrchol Bukovec, kde se nachází chráněná rezervace Staré Bučiny. Pokračuje na rozcestí Jizerka Mořina. Zde vede značena naučná stezka. Trasa má asfaltový povrch a je součástí cyklotrasy č. 22 na Jizerku. Zde je Muzeum Jizerských hor. Odtud pokračujeme po žluté turistické písečné polní cestě, na kterou se po krátké době napojí opět cyklotrasa č. 3020. Po přibližně 2,5 km trasa odbočuje na vedlejší lesní perkovou cestu. Po dalších přibližně 2 km přijíždíme na Sedlo pod Zámky. Zde odbočujme doprava na modrou turistickou. Nyní následuje velmi obtížný úsek. Jsou zde velmi technicky náročné sjezdy, úseky, které se dají normálně jet, ale na některých místech je lepší slézt z kola. Tato část je dlouhá přibližně 2 km a po jejím projetí se trasa napojuje na asfaltovou komunikaci v Souši. Odbočujeme vpravo a pokračujeme k vodní nádrži Souš. Zde trasa nádrž po jedné straně objíždí. V této části je perfektně hladký asfalt, který je využíván k tréninku kolečkovými bruslaři. Za přehradou odbočujeme vlevo a jedeme po cyklotrase č. 3020 po lesní perkové cestě až k Protržené přehradě. Od přehrady pokračujeme po asfaltovém povrchu až do Josefova Dolu. Z Josefova Dolu směřujeme po místních asfaltových komunikacích přes Karlov až do Hrabětic. Z Hrabětic už následuje jen sjezd do Janova nad Nisou přes část Bedřichova kolem úpravny vody. Možnosti občerstvení Smržovka – obchod, restaurace, cukrárna Harrachov – penzion s restaurací Jizerka Mořina – penzion s restaurací Jizerka – restaurace Josefův Důl – restaurace, obchod Možnost návratu Ze Smržovky je možné se vrátit zpět po stejné trase.

97

Z Jizerky můžeme jet po značené cyklotrase č. 3020 až do Hrabětic, odtud sjet do Janova.

Místopis: Janov nad Nisou Obec Janov nad Nisou se skládá ze čtyř osad Hraničná, Loučná, Hrabětice a Janov. První zmínky o Janově se objevují 1645 v liberecké matrice. Jako rok založení obce se udává rok 1650, o kterém povídá pamětní Rohozecká kniha z roku 1687. Roku 1661 povoluje Arcibiskup pražský založení hřbitova. První údaje o skutečném počtu obyvatel existují od roku 1734 a hlásí, že celá farnost čítá 500 duší. V roce 1811, 10. listopadu, je dokončena stavba kostela Svatého Jana Křtitele. Na počátku 20. století se v místních záznamech objevují informace o 47 mačkárnách skla, 40 brusírnách skla. V roce 1900 má Janov 435 domů. Rok 1920 je pro Janov významný okamžik, je povýšen na město. V té době zde žilo 3.200 obyvatel v 566 domech.

Lučany nad Nisou První zmínky se objevují v roce 1634. Nejprve byly Lučany tkalcovskou obcí, ale v později se tu jako jinde v okolí zažíná rozvíjet sklářství. Velký rozkvět je zaznamenán v 19. století, kdy se zde vyrábí sklářská surovina. Vybudováno zde bylo i několik brusíren, které vyráběly prvky pro bižuterii. Status města byl získán roku 1913, ale později byl opět ztracen. Městem jsou Lučany nad Nisou opět teprve od roku 2006. Turistickou zajímavostí je novorenesanční kostel Navštívení panny Marie, jež je hlavní dominantou města.

Smržovka První zmínky o osídlování města jsou již okolo roku 1528. Roku 1621 připadají pozemky Albrechtu z Valdštejna. Za jeho vlády se obec stává střediskem

98

lnářského a plátenického průmyslu, ale již v 16. stol. se stává kolébkou sklářské výroby. Sklářská huť na Černostudničním hřebenu byla již roku 1568. V letech 1635 má obec 46 domů s 276 obyvateli. Rozmach obce nastává v 17. a 18. století. Na město byla Smržovka povýšena 23. 5. 1905. V těchto letech měla více něž 7.000 obyvatel. Po roce 1950 po sloučení textilních a sklářských podniků vznikly významné závody jako např. Seba, Jablonecké sklárny, Skleněné bižuterie a Lustrové sklo.

Harrachov Jako původní ves zvaná Dörfl byl Harrachov založen v 17. století nedaleko Ryzího potoka. Po svých majitelích byla ves pojmenována na původní Harrachsdorf začátkem 18. století. Mezi Tanvaldem a Harrachovem je jedna z mála

provozovaných

ozubnicových

železničních drah, která je vyhlášena národní technickou vyhlídkovou

památkou. jízdu

Nabízí

romantickou

nádhernou krajinou

Jizerských hor a Krkonoš, která je doplněna množstvím tunelů a viaduktů. Obrázek 65 – Harrachov, skokanské můstky

Bukovec Nejvyšší čedičový kužel ve střední Evropě. Jeho výška je 1.005 m a v jeho okolí se rozkládá chráněná přírodní rezervace Staré Bučiny. V oblasti čedičové půdy se vyskytuje květena, kterou v jiných místech Jizerských hor nenajdeme. Území má výměru 56,9 hektarů a je v nadmořské výšce 850 – 1005 m.

Jizerka - Muzeum Jizerských hor Muzeum se nachází v osadě Jizerka. Muzeum je umístěno v bývalé škole pro děti místních obyvatelů. Postavena byla v roce 1889 a sloužila až do roku 1962. Dnes zde sídlí Český svaz ochránců přírody Jizerka (ČSOP Jizerka). Jednou

99

z expozic zde vystavovaných je „Stará tvář Jizerských hor“, jež vypráví o osídlení a způsobu života v dřívějších dobách. Další expozice

pojednává

o

historii

sklářství

a informuje o současném dění v Jizerských horách. Obrázek 66 – Jizerka, Muzeum Jizerských hor

Vodní nádrž Souš Sypaná přehrada na říčce Černá Desná byla vybudována v letech 1911 – 1915. Její délka je 364 m a výška 21 m. V září 1916 byla protržena přehrada na nedaleké Bílé Desné. Katastrofa měla vliv na využití nádrže Souš. Ta byla rekonstruována v letech 1924 – 1927, kdy byla zesílena a navýšena hráz. Hráz je využívána k vodárenským účelům a upravená voda zásobuje pitnou vodou Jablonec nad Nisou a Tanvald.

Obrázek 67 – Vodní nádrž Souš

Protržená přehrada Sypaná přehrada na říčce Bílá Desná byla vybudována v letech 1912 – 1915. Hráz byla 172,8 m dlouhá a 13,16 m vysoká. 18. září roku 1916 byla hráz protržena. Následky byly ojedinělé. Zmizelo 29 obytných domů a 11 brusíren skla. 62 domů a závodů bylo vážně poškozeno. 95 rodin bylo bez přístřeší, 1020 osob bez zaměstnání, 370 občanů ztratilo celý svůj majetek. Od roku 1996 je prostředí kulturní památkou.

Obrázek 68 – Protržená přehrada

100

Josefův důl Zmínky o Josefově dole začínají roku 1690, kdy okolí osídluje německé obyvatelstvo. Žije se zde díky pálení uhlí, pěstování lnu a dřevařství. Roku 1730 zde byla založena sklářská huť. Významnou památkou je kostel postavený v letech 1862 – 65 v novogotickém slohu, který je zasvěcen Proměnění Páně. Dominantou je vodní nádrž Josefův Důl. Obrázek 69 – Josefův Důl, Kostel

Hrabětice Osada, jejíž počátky jsou od roku 1700, se rozkládá na lučinatém maxovském hřebeni. Na hrabětické louce se tradičně startuje Jizerská padesátka. Je zde původní hasičská zvonička na rozcestí, což je dobrý orientační bod. Jinak se tu nachází malý obchůdek s občerstvením.

101

Obrázek 70 – Mapa trasy č. 7

102

Obrázek 71 – Výškový profil trasy č. 7

103

Závěr Snahou této práce bylo přiblížit současný stav některých oblastí zájmu Jizerských hor z různých pohledů, které by mohly mít vliv na výběr této turistické destinace za účelem sportovně rekreačního využití a tedy i za možnostmi cykloturistiky. Tomuto přiblížení se věnuje teoretická část práce, která se skládá z prvních dvou kapitol. Hlavním cílem však bylo navrhnout nové cyklotrasy, které by rozšiřovaly nabídku možností cykloturistiky v oblasti CHKO Jizerské hory. Tomu se věnuje praktická část ve třetí kapitole. Zde popsané a zpracované cyklotrasy nejsou určeny cyklistům začátečníkům a příležitostním cykloturistům. Jsou navrženy převážně pro účely sportovních tříd, sportovních oddílů apod. Pro trasy jsou specifická častá stoupání a obtížný terén. Jsou situovány do jednoho výjezdního bodu v Janově nad Nisou. Součástí diplomové práce je přiložené CD, na kterém jsou uloženy soubory GPS, se kterými je možno absolvovat jednotlivé trasy s pomocí navigátoru. Dále obsahuje obrazovou přílohu daných tras s ukázkami terénu, problematických míst a také popis tras. Pro zkvalitnění služeb poskytovaných cykloturistům v oblasti Jizerských hor by bylo dobré, kdyby bylo vytvořeno více cyklotras, které by byly zaznamenány pomocí GPS navigace. Účelné by bylo vytvořit celou síť tras s různou obtížností z několika neutrálních výjezdních bodů. Zájemci o cykloturistiku by si mohli za malý poplatek vypůjčit např. v místním infocentru GPS navigátory s nahranými soubory daných tras. Toto by samozřejmě dávalo šanci i soukromém sektoru v boji o zákazníky. Provozovatelé by při návrhu vlastních cyklotras mohli volit jako výchozí místo jejich provozovnu a GPS navigátory půjčovat ubytovaným hostům v rámci rozšíření nabízených služeb. Zajisté by bylo vhodné vytvořit více dalších tématicky vedených cyklotras. V Jizerských horách bohatých na přírodní a kulturní zajímavosti to není obtížné. Je možno zde navrhnout trasy objíždějící sklářská muzea, trasy objíždějící vodní díla, trasy spojující přírodní rezervace a podobně.

104

Pro oblast vzdělávání má tvorba takových cyklotras veliký význam. Nejen, že přivádí žáky k pohybové aktivitě, která je v dnešní době v ústupu, ale přispívají k celkovému rozvoji osobnosti, což je hlavní cíl vzdělávání. Je tomu dopomáháno kulturně poznávací činností, jež je v trasách zahrnuta, a pohybem ve zdravém prostředí. Při tvorbě tras je dobré znát místní prostředí, mít znalosti o chování v CHKO a v rámci ochrany přírody je dodržovat. Je lepší návrh tras konzultovat se správou dané chráněné krajinné oblasti. Problémem, se kterým se může cykloturista a tvůrce tras v oblasti Jizerských hor setkat, je dosti nevyzpytatelné počasí. Je potřeba věnovat pozornost předpovědi, ale vzhledem ke geografické poloze je nutné počítat s častými a rychlými změnami a být na ně připraven.

105

Seznam zdrojů informací Knižní publikace a periodika Demetrovič, E. Čelikovský, J. aj. Encyklopedie tělesné kultury. 1.vyd. Praha: Olympia, 1988. 844s. ISBN 8070960469 Foret, M. Foretová, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 178s. ISBN 80-2470-20-7X Galvasová, I. a kol. Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory: analytická část. GaREP, 2006 Galvasová, I. a kol. Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory: návrhová část. GaREP, 2007 Janečková, L. Vaštíková, M. Marketing měst a obcí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 178s. ISBN 80-7169-750-8 Kiráľová, A. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2003. 173s. ISBN 80-86119-56-4 Kotler, P. Marketing management. 2. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 879s. ISBN 80-85-605-08-2 Nevrlý, M. a kol. Národní přírodní rezervace Jizerskohorské Bučiny. 1. vyd. Liberec: Jizersko – Ještědský horský spolek, Tiskárna J. I. M., 2000. 64s. Řeháček, M. Jizerské hory – Průvodce po horách a jejich okolí. 1. vyd. Liberec: Kalendář Liberecka. 2002. 256s.

106

Soukup, V. David, P. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezku – Jizerské hory. 2. vyd. Praha: nakladatelství S&D, 1999. 128s. ISBN 80-86050-37-8

Endler H. Střípky ze sklářské samoty. Měsíčník Jizerské a Lužické hory, 1997, roč. 2, č. 1. s. 4 – 5 Mejzrová, J. Lesní enkláva Nová Louka. Krkonoše, Jizerské hory měsíčník o přírodě a lidech, 2005, roč. 38, č. 3. s. 34 – 35 Vinklát, P. D. 230 let sklářské osady Kristiánov. Krkonoše, Jizerské hory měsíčník o přírodě a lidech, 2005, roč. 38, č. 8. s. 30 – 31 Žák, L. Protržená přehrada, katastrofa na Bílé Desné. Měsíčník Jizerské a Lužické hory, 1996, roč. 1, č. 9. s. 7 – 9

107

Internetové zdroje a mapové podklady http://www.ceskehory.cz/jizerske-hory/ http://www.ceskehory.cz/krkonose/ http://www.cesky-raj.info/ http://www.czso.cz http://www.cykloserver.cz/Cykloserver/CsClNfo.Asp?intRubrKis=4001&intInter val=0&intClanekKis=30000324 http://www.jizerskehory.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1527 http://www.jizerskamagistrala.cz/cz/ http://www.jizerky.cz/cz/o-regionu/ http://www.jizerske-hory.cz/ http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_wrapper&Itemid=11 http://www.krnap.cz/ http://www.luzicke-hory.cz http://www.liberec.cz http://www.mapy.cz http://www.mestojablonec.cz/cs/turisticke-informace/vylety-dookoli/cykloturistika/moznosti-cykloturistiky.html http://www.wikipedia.com Kartografie Praha, a. s. Jizerské hory, Český ráj – turistická mapa. 1 : 100.000. 1. vyd. Kartografie Praha, a. s., 2005. ISBN 80–7011–816–4 Liberecký kraj. Jizerské hory – cykloturistická mapa Libereckého kraje. 1 : 75.000. Geodézie ČS a.s., 2003 SHOCart, spol. s r. o. Cykloatlas Česko. 1 : 100.000. SHOCart, 2005. ISBN 80– 7224-498-1. Svazek obcí Jizerské hory. Cykloturistická mapa Jizerských hor. 1 : 100.000. SHOCart, spol. s r.o. a Kartografie HP, 2007

108

Seznam tabulek a obrázků Obrázek 1 – Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení podle zařízení... 15 Obrázek 2 – Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení dle počtu lůžek. 16 Obrázek 3 – Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení podle okresů a počtu zařízení ........................................................................................................ 18 Obrázek 4 – Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení podle okresů a počtu lůžek ............................................................................................................ 19 Obrázek 5 – Směrová tabule (s dvěma cíli) .......................................................... 21 Obrázek 6 - Návěst před křižovatkou.................................................................... 21 Obrázek 7 - Směrová tabulka (přímo)................................................................... 21 Obrázek 8 - Cykloturistická značka ...................................................................... 21 Obrázek 9 - Cykloturistická směrovka.................................................................. 21 Obrázek 10 – Grafické zpracování Priority 1 a návazných opatření .................... 41 Obrázek 11 - Grafické zpracování Priority 2 a návazných opatření ..................... 42 Obrázek 12 - Grafické zpracování Priority 3 a návazných opatření ..................... 42 Obrázek 13 - Grafické zpracování Priority 4 a návazných opatření ..................... 43 Obrázek 14 – Janov nad Nisou - Radnice ............................................................. 48 Obrázek 15 - Kostel sv. Jana Křtitele.................................................................... 48 Obrázek 16 – Obec Bedřichov .............................................................................. 52 Obrázek 17 – Rozhledna Královka ....................................................................... 52 Obrázek 18 – Hrabětice......................................................................................... 52 Obrázek 19 – Rozhledna Slovanka ....................................................................... 53 Obrázek 20 – Rozhledna Bramberk ...................................................................... 53 Obrázek 21 – Rozhledna Nisanka ......................................................................... 53 Obrázek 22 – Rozhledna Černá Studnice.............................................................. 54 Obrázek 23 – Smržovka, náměstí T. G. Masaryka ............................................... 54 Obrázek 24 – Rozhledna Špičák u Tanvaldu ........................................................ 55 Obrázek 25 – Kostel v Josefově Dole ................................................................... 55 Obrázek 26 – Mapa trasy č. 1................................................................................ 56 Obrázek 27 – Výškový profil trasy č. 1 ................................................................ 57 Obrázek 28 – Liberecká výšina............................................................................. 60

109

Obrázek 29 - Liberec............................................................................................. 61 Obrázek 30 – Liberec, ZOO – bílý tygr ................................................................ 61 Obrázek 31 – Liberec, botanická zahrada ............................................................. 62 Obrázek 32 – Liberec, Severočeské Muzeum....................................................... 62 Obrázek 33 – Kostel U Obrázku ........................................................................... 62 Obrázek 34 – Vodní nádrž Bedřichov................................................................... 63 Obrázek 35 - Obec Bedřichov............................................................................... 63 Obrázek 36 – Mapa trasy č. 2................................................................................ 64 Obrázek 37 – Výškový profil trasy č. 2 ................................................................ 65 Obrázek 38 – Nová Louka .................................................................................... 69 Obrázek 39 – Vodní nádrž Fojtka ......................................................................... 70 Obrázek 40 – Mníšek u Liberce ............................................................................ 70 Obrázek 41 – Hejnice, Bazilika Navštívení Panny Marie..................................... 71 Obrázek 42 – Pohled z vyhlídky na Hejnice......................................................... 71 Obrázek 43 – Vodní nádrž Josefův Důl ................................................................ 72 Obrázek 44 – Hrabětice, Hasičská zvonička......................................................... 72 Obrázek 45 – Mapa trasy č. 3................................................................................ 73 Obrázek 46 – Výškový profil trasy č. 3 ................................................................ 74 Obrázek 47 – Jablonecká přehrada ....................................................................... 77 Obrázek 48 – Jablonec nad Nisou, kostel Největšího srdce Páně......................... 78 Obrázek 49 – Smržovka, Lidické náměstí ............................................................ 78 Obrázek 50 – Mapa trasy č. 4................................................................................ 80 Obrázek 51 – Výškový profil trasy č. 4 ................................................................ 81 Obrázek 52 – Rozhledna Slovanka ....................................................................... 84 Obrázek 53 - Kostel v Josefově dole..................................................................... 84 Obrázek 54 – Vodopády Jedlová .......................................................................... 85 Obrázek 55 – Turistický bufet Na Kneipě ............................................................ 85 Obrázek 56 – Blatný rybník .................................................................................. 86 Obrázek 57 – Mapa trasy č. 5................................................................................ 87 Obrázek 58 – Výškový profil trasy č. 5 ................................................................ 88 Obrázek 59 – Rozhledna Královka ....................................................................... 91 Obrázek 60 – Vodní nádrž Bedřichov................................................................... 92

110

Obrázek 61 - Kristiánov, Liščí bouda ................................................................... 93 Obrázek 62 – Vodní nádrž Josefův Důl ................................................................ 93 Obrázek 63 – Mapa trasy č. 6................................................................................ 94 Obrázek 64 – Výškový profil trasy č. 6 ................................................................ 95 Obrázek 65 – Harrachov, skokanské můstky........................................................ 99 Obrázek 66 – Jizerka, Muzeum Jizerských hor .................................................. 100 Obrázek 67 – Vodní nádrž Souš.......................................................................... 100 Obrázek 68 – Protržená přehrada........................................................................ 100 Obrázek 69 – Josefův Důl, Kostel....................................................................... 101 Obrázek 70 – Mapa trasy č. 7.............................................................................. 102 Obrázek 71 – Výškový profil trasy č. 7 .............................................................. 103

Tabulka 1 - Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení podle kategorií v období 2000 – 2006............................................................................................... 14 Tabulka 2 - Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení v Libereckém kraji podle kategorií v období 2000 – 2006 .................................................................. 16 Tabulka 3 - Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení podle okresů v období 2000 – 2005............................................................................................... 17 Tabulka 4 - Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení podle okresů v období 2000 - 2005 ............................................................................................... 18 Tabulka 5 – Cyklotrasy regionálního významu na území Jizerských hor ............ 22 Tabulka 6 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v Libereckém kraji v letech 2000 - 2007* ............................................................... 30 Tabulka 7 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v Libereckém kraji v letech 2000 - 2007* ............................................................... 31 Tabulka 8 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení v Libereckém kraji v období 2000-2007 ............................ 32 Tabulka 9 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení v Libereckém kraji v období 2000-2007 ............................ 33

111

Seznam příloh Příloha 1: Počet přenocování a příjezdů v Libereckém kraje dle úrovně ubytovacích zařízení v období 2000 – 2007 Příloha 2: Chráněná krajinná oblast Jizerské hory Příloha 3: Pravidla chování v CHKO Příloha 4: Navigátor GPS Garmin

112

Příloha 1 Počet přenocování v Libereckém kraje dle úrovně ubytovacích zařízení v období 2000 – 2007* 2 000 000 1 800 000 1 600 000

Hotely *****

1 400 000

Hotely ****

1 200 000

Ostatní hotely a pensiony

1 000 000

Kempy

800 000

Chatové osady a turistické ubytovny Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná

600 000 400 000 200 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*

Počet přenocování

* údaje za 1.-3. čtvrtletí 2007

Počet příjezdů v Libereckém kraje dle úrovně ubytovacích zařízení v období 2000 – 2007*

600 000

Hotely *****

500 000

Hotely ****

400 000

Ostatní hotely a pensiony

300 000 Kempy 200 000 Chatové osady a turistické ubytovny

100 000

Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná

0 2000

2001

2002

2003

2004

Počet hostů

* údaje za 1.-3. čtvrtletí 2007

2005

2006

2007*

Příloha 2 Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Příloha 3 Pravidla chování v CHKO Podle http://www.jizerskehory.ochranaprirody.cz/ současný zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění zák. č. 460 /2004 Sb. neumožňuje vydat Návštěvní řád Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory jako obecně závazný předpis pro chování návštěvníků na území CHKO přestože některá omezení v § 26 uvádí. Výňatky z výše uvedeného zákona týkající se návštěvníků CHKO Jizerské hory: Na celém území CHKO Jizerské hory není dovoleno: • vjíždět a parkovat motorovými vozidly mimo silnice, místní komunikace a vyhrazená místa. Na lesní účelové komunikace je vjezd motorových vozidel zakázán. • tábořit, rozdělávat a udržovat ohně mimo vyhrazená místa. • Zachovávejte ticho a klid v lesích! • ukládat a zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená. Dále na území I. a II. zóny není dovoleno: • nevratně poškozovat půdní povrch (týká se zejména vjíždění cyklistů mimo vyznačené cesty). • pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená Správou CHKO JH. Dále v národních přírodních rezervacích není dovoleno: • vstupovat a vjíždět mimo vyznačené cesty, provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích. • jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená Správou CHKO JH.

• vjíždět motorovými vozidly. • sbírat či odchytávat veškeré rostliny a živočichy. V přírodních rezervacích není dovoleno: • sbírat či odchytávat veškeré rostliny a živočichy kromě sběru lesních plodů. Zvláště chráněné rostliny není dovoleno: • sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji, a to veškeré jejich podzemní i nadzemní části a všechna vývojová stádia i jejich biotop. Zvláště chráněné živočichy není dovoleno: • chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat, sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla.

Příloha 4 Navigátor GPSMAP 60CSx společnosti Garmin

GPS přijímač s barevným TFT displejem čitelným na přímém slunci a proti slunci. Přístroj je vhodný pro všestranné použití v automobilu, na motorce, na kole, na lodi, v ruce nebo i v malém letadle. Podporuje funkci optimalizace trasy - dokáže automaticky vypočítat cestu z výchozího do cílového bodu. Díky použitým microSD datovým kartám prakticky nemá omezení na množství dohraných map ve své paměti. Přístroj má odolnost pro použití v extrémních podmínkách a odolává ponoření do vody - 1m hloubka po dobu 30 minut (norma IEC 60529 IPX7). www.garmin.cz

Resumé Tématem diplomové práce jsou možnosti cykloturistiky v oblasti Jizerské hory. Hlavním cílem práce bylo navržení sedmi cykloturistických tras a jejich zaznamenání pomocí GPS navigátoru. Dalšími cíli byli vytvoření analýzy destinace Jizerských hor a prozkoumání Strategie rozvoje cestovního ruchu v dané oblasti v souvislosti s možnostmi cykloturistiky. Pro sběr dat diplomové práce byly využity metody analýzy koncepčních dokumentů, studium mapových podkladů a pozorování. Hodnocení probíhalo na kvantitativní i kvalitativní úrovni. Přínosem je navržení nových cykloturistických tras, které rozšiřují možnosti cykloturistiky v oblasti, a přiblížení dané oblasti z několika pohledů mající vliv na výběr destinace.

Resumé The theme of this thesis are possibilities of mountain biking in the Jizerské mountains region. The main objective of the thesis was a proposition of seven mountain biking routes and their recording by a GPS navigator. Next objectives are the composition of destination analysis of Jizerské mountains and the study of the Tourism progress strategy in the selected region from the view of possibilities for a mountain biking. For the data collection there were used methods of conceptual document analysis, a study of maps and an examination. The data evaluation was on the quantity and quality basis. The contribution of the thesis is the proposition of new mountain biking routes, which extend a potential of mountain biking in the region. Next contribution is the presentation of the region from a number of views, which influence the choice of the destination.