VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ V JIHLAVĚ KATEDRA CESTOVNÍHO RUCHU

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ V JIHLAVĚ KATEDRA CESTOVNÍHO RUCHU

Nejnovější trendy ve výběru destinací domácí i zahraniční dovolené občany České republiky Bakalářská práce

Autor: Andrea Karasová Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá PhD.

Jihlava 2011

COPYRIGHT © 2011 Andrea Karasová

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a všechny pouţité literární, informační a odborné zdroje jsem uvedla v seznamu pouţité literatury.

V Jihlavě dne 8. dubna 2011

……………………………. Andrea Karasová

Na tomto místě bych chtěla poděkovat především své vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Martině Černé, Ph.D. za její ochotu a pomoc při zpracování celé práce a také za její odborné rady a připomínky k zpracování dotazníku. Ráda bych také vyjádřila své díky panu Maradovi, který mi pomohl při výběru tématu a zároveň byl mým vedo ucím, ale mé obhajoby se bohuţel nedoţil. Dále bych ještě chtěla poděkovat všem, kteří ochotně vyplnili mé dotazníky a pomohli mi tím dokončit praktickou část mé práce.

Anotace Cílem bakalářské práce je přiblíţit čtenářům, jaké existují trendy v cestování a cestovním ruchu a udělat průzkum o tom, zda mnou oslovení respondenti jsou o těchto trendech informováni a jestli podle nich jednají při výběru dovolené. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá pojmem cestovní ruch, historií cestovního ruchu a trendy v cestování. Praktická část představuje výsledky dotazníkového šetření na téma znalost trendů v cestovním ruchu a způsob výběru dovolené. V rámci tohoto výzkumu bylo osloveno 100 respondentů. Bakalářská práce je přínosem pro cestovní kanceláře a agentury a také pro kaţdého, kdo se zajímá o novinky v cestovním ruchu.

Klíčová slova Cestovní ruch, trendy v cestovním ruchu, oblíbené destinace, historie cestovního ruchu, demografická analýza

Annotation The task of my thesis is to clarify for readers which trends in travelling exist and make a survey on whether people know about these trends and if they have used them during choosing their holiday. The thesis is divided into two parts. The first part is theoretical. The term tourism is explained there. This part is concerned with history and the modern trends of tourism. The second part is practical, based on questionnare survey. It solves the knowledge of trends in tourism by asked respondents and the way of choosing their holiday. One hundred of respondents were asked during my survey. My thesis is contribution both for travel agencies and for people who are interested in tourism generally.

Key words Tourism, the trends in tourism, favourite destinations, history of tourism, demographic analysi

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 1

2

Teoretická část .......................................................................................................... 2 2.1

Pojem cestovní ruch ........................................................................................... 2

2.2

Historie a počátky cestovního ruchu .................................................................. 4

2.2.1

Vývoj cestovního ruchu ve světě ................................................................ 4

2.2.2

Vývoj cestovního ruchu v ČR ..................................................................... 6

2.3

2.3.1

Obecný přehled dnešních trendů................................................................. 9

2.3.2

Světové trendy v cestovním ruchu ............................................................ 14

2.4 3

Trendy v cestovním ruchu .................................................................................. 9

Nejnavštěvovanější a nejoblíbenější destinace roku 2010 ............................... 18

Praktická část .......................................................................................................... 20 3.1

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 20

3.2

Vyhodnocení dotazníku.................................................................................... 21

3.3

Shrnutí výsledků............................................................................................... 33

4

Opatření k oţivení účasti v organizovaném CR ..................................................... 34

5

Závěr ....................................................................................................................... 36

6

Literatura ................................................................................................................. 38

1 Úvod Cestovní ruch je velice široký pojem, který je rozdělen na různá odvětví a zahrnuje nespočet souvisejících pojmů. Pro laika můţe cestovní ruch znamenat představu odpočinku a relaxace. Mnoho lidí pod tímto pojmem vidí dobu dovolených, kdy vyuţívají svých volných dnů k odpočinku od kaţdodenního rituálu, stereotypu a pracovních povinností. Téma bakalářské práce jsem zvolila na základě doporučení pana Marady a také proto, ţe ráda cestuji a navštívila jsem jiţ několik zahraničních destinací. Nové trendy v cestovním ruchu jsou zajímavé a vyhledávané a ráda bych je představila i širšímu okruhu lidí, kteří rádi cestují. Bakalářská práce na toto téma můţe být přínosem jak pro turisty, tak pro studenty cestovního ruchu. Bakalářská práce je rozdělena na dvě časti. Na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část objasňuje pojem cestovní ruch, popisuje historii cestovního ruchu ve světě i v České republice a přibliţuje trendy v cestovním ruchu. Posledním tématem teoretické části bakalářské práce jsou nejnavštěvovanější a nejoblíb enější destinace roku 2010. Praktická část je zaloţena na vyhodnocování odpovědí sta dotázaných respondentů různých věkových kategorií. Praktická část je řešena tak, aby z odpovědí respondentů bylo zřejmé, jaké destinace preferují a zda jsou informováni o současných trendech cestovního ruchu. Odpovědi dotazovaných jsou v závěru graficky znázorněny.

1

2 Teoretická část 2.1 Pojem cestovní ruch Pro přesné pojetí cestovního ruchu se pouţívá několik definic. Nejpouţívanější je definice podle UNWTO: „Cestovní ruch je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště a to na dobu kratší než 1 rok, přičemž hlavní účel její cesty je jiný, než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“ [1] Existují určité formy cestovní ruchu, například cestovní ruch rekreační, kulturně- poznávací, přírodní, venkovský, vzdělávací, kongresový a podobně. Jsou také druhy cestovního ruchu, které se rozdělují podle místa realizace na domácí cestovní ruch a zahraniční cestovní ruch. Podle délky pobytu se cestovní ruch rozděluje na krátkodobý, který trvá obvykle do tří dnů a dlouhodobý. Máme také sezónní a mimosezónní cestovní ruch a velmi známé dělení cestovního ruchu je také cestovní ruch příjezdový, neboli incoming, a outgoing, neboli výjezdový cestovní ruch. Existuje však mnoho dalších dělení, kterými se ovšem dále nebudu zabývat. Cestovní ruch je ustanoven podle zákona č. 159/1999 sbírky a mezi nejvýznamnější instituce zabývající se cestovním ruchem v České republice patří Ministerstvo pro místní rozvoj (www.mmr.cz), které má na starost statistické údaje o cestovním ruchu, získává finanční prostředky pro podporu cestovního ruchu ze zahraničí a vytváří také normy, které upravují cestovní ruch. Dále potom Česká centrála cestovního ruchu, Czech Tourism (www.czechtourism.cz), která je podřízena Ministerstvu pro místní rozvoj a má za úkol propagovat cestovní ruch v zahraničí i v tuzemsku. Nesmím také opomenout Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur (www.accka.cz), která sdruţuje všechny české cestovní kanceláře a agentury a jejíţ účelem je zastupování a ochrana hospodářských zájmu svých členů, podpora jejich informovanosti, rozvíjení jejich činnosti a profesní prestiţe.

2

V současnosti je na českém trhu něco kolem šesti set cestovních kanceláří, z nichţ nejznámější jsou cestovní kanceláře Čedok, Exim Tours, Firo- Tour, CK Fischer a jiné. Cestovní ruch je skutečně mnohostranným odvětvím. Zahrnuje především dopravu, turistická zařízení, ubytování a stravování, sluţby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské sluţby a další sluţby. Cestovní ruch patří mezi nejvýznamnější část národní i světové ekonomiky. Zlepšuje také ţivotní úroveň obyvatelstva, přispívá k rozvoji vzdělanosti, zlepšuje se komunikativní úroveň v učení se cizích jazyků a v neposlední řadě vytváří pracovní příleţitosti pro obyvatelstvo. Pomáhá také v rozvoji mezilidských vztahů a poznávání odlišných kultur ostatních zemí. Na druhé straně však existují i negativní vlivy a to například ničení přírody a špatné působení na ţivotní prostředí. S postupným rozvojem dopravy vzniká také větší znečištění ovzduší z výfukových plynů či ničení přírodních krás pro výstavbu nových hotelů či infrastruktury.

3

2.2 Historie a počátky cestovního ruchu

2.2.1

Vývoj cestovního ruchu ve světě

Kdyţ zapátráme do prvopočátků cestovního ruchu, tak se dostaneme aţ 2500 let před naším letopočtem do Mezopotámie, kdy byla vynalezena první mapa v Babylónii. To ještě nebyl cestovní ruch jako takový, byly to cesty za poznáním, obchodem či válečná taţení. Za nejstarší cestovatele vůbec jsou povaţováni především Řekové, Egypťané a Římané. Posuneme- li se na počátek 13. století, tak zde se Obr.1 James Cook jiţ podnikaly objevné cesty do zámoří a jistě nám něco bude říkat jméno Marco Polo, známý mořeplavce, který se vydal na cestu do Indie. V 15. století se uskutečnila první cesta kolem světa a byl také vynalezen kompas. Zajímavější začalo být aţ 17. a 18. století, které je povaţováno za počátek moderního cestovního ruchu a je spjato především s průmyslovou revolucí. Jelikoţ došlo k výraznému rozvoji dopravy, především ţeleznic, tak se cestování stalo dostupné pro širokou veřejnost.

Zdroj: www.g oogle.com

Za průkopníka v cestovním ruchu je povaţován angličan Thomas Cook, který v roce 1841 uskutečnil vůbec první zájezd, coţ byla hromadná přeprava 570 osob vlakem mezi dvěma anglickými městy a to z Leicesteru do Loughborough, při příleţitosti otevření ţelezniční trati z Derby do Ragby. V roce 1845 Cook zaloţil první cestovní kancelář. První zahraniční zájezd se uskutečnil v roce 1855, a to na Světovou výstavu v Paříţi. Od roku 1856 se jiţ organizovaly pravidelné zájezdy do evropských států. V témţe roce také vznikla pobočka v Londýně.

4

Od roku 1877 vznikají další cestovní kanceláře v Evropě, Americe, Austrálii, na Středním východě a v Indii. Od dob Thomase Cooka jsou nám známé takzvané vouchery neboli úvěrové listy, které se pouţívají do dnešní doby a jsou to poukázky na sluţby v cestovním ruchu. Voucher není jediná věc, kterou Thomas Cook zavedl, roaming listy, popisy tras, harmonogramy, itineráře, ale také dopravní ceniny můţeme přiřadit k jeho jménu. Slavných osobností spojovaných s počátky rozvoje cestovního ruchu je samozřejmě víc, jako další si můţeme uvést například Karla Baedekera, který roku 1827 vydal pr vního tištěného průvodce, který měl usnadnit a zpřístupnit cestování i středním a niţším vrstvám obyvatelstva. Dalším důleţitým momentem v 19. století byl rozvoj lázeňství a rychle se rozvíjející ţelezniční doprava. V druhé polovině 19. století se začala rozvíjet horská a pěší turistika. Co se týče dopravy, k ţelezniční přibyla také parní ţelezniční, silniční a letecká, kterou se jiţ dostáváme na počátek 20. století, kdy je cestovní ruch nazýván Novodobým. Roste fond volného času a objevuje se motivace pro účast na cestovním ruchu a to rekreace. Lidé začínají jezdit k moři a vyuţívají svého volna pro tramping a chataření. Zde se jiţ objevují nové formy cestovního ruchu jako agroturistika, dobrodruţný cestovní ruch a jiné.

5

2.2.2 Vývoj cestovního ruchu v ČR

Cestovní ruch se v České republice vyvíjel aţ do druhé světové války stejně jako v ostatních zemích Evropy. „V období mezi dvěma světovými válkami patřila Česká republika k vyspělým evropským zemím, která investovala i do rozvoje cestovního r uchu, mimo jiné do rozvoje lázeňství“.[2] V tomto období se cestovního ruchu účastnily především bohatší vrstvy obyvatelstva, které měly větší nárok na dovolenou. Byli to hlavně samostatní podnikatelé, ţivnostníci a ostatní zaměstnanci vyšších platových tříd. I zde však existovaly rozdíly, kde a jak dovolenou strávit. Bylo moţné být ve velmi drahých a luxusních zařízeních, ale také v malých hotelích a ubytovacích hostincích v malých městech, popřípadě v soukromí v pronajatém bytě nebo u příbuzných či známých na vesnici. V roce 1937 Československo navštívilo více neţ půl milionu zahraničních návštěvníků a průměrná délka jejich pobytu byla 8 dní. Pro děti existovaly v té době letní sportovní tábory, avšak pouze v malé míře. Pro dělnické rodiny bylo finančně nemoţné je zdit na dovolené či na letní tábory, protoţe poplatky byly značně vysoké. Mladí dělníci proto hledali náhraţku v trampingu, který byl určitou formou cestovního ruchu typickou pro Československo v tomto období. Obr. 2 Logo Čedoku

V tomto období vzniklo více podniků cestovního ruchu, avšak největší podíl na organizovaném formování cestovního ruchu měla cestovní kancelář Čedok, kterou zaloţili dva Zdroj: www.google.com

čeští vlastenci JUDr. Igor Geryk a Ing. Ctibor

Fiala. Zkratka pochází z názvu Československá dopravní kancelář. Byla zaloţena roku 1920 a dodnes se řadí mezi největší cestovní kanceláře ve světě. Tato kancelář se stala symbolem novátorství, neboť vozila zákazníky luxusními autobusy na pobřeţí Jadranu, do té doby bylo totiţ zvykem cestovat především vlaky. Čedok také rozjel éru leteckých zájezdů. Zajímavostí je, ţe tehdejší let do egyptské Káhiry měl deset mezipřistání. Navzdory tomu se však tento produkt letecké přepravy stal jedním z nejoblíbenějších. Za zmínku stojí slogan „Vaše cesta- naše starost“, který měl symbolizovat kvalitu a kom6

plexnost sluţeb. Do začátku druhé světové války Čedok dominoval na trhu a neměl jinou silnou konkurenci. Byl rovněţ dobrým organizátorem incomingového cestovního ruchu pro zahraniční klientelu. „O oblíbenosti cestovní kanceláře svědčí i fakt, ţe na konci osmdesátých let měl na území Československa neuvěřitelných 166 poboček, 20 zastoupení a majetkových účastí v zahraničí, 200 hotelů s kapacitou 23 tisíc lůţek a zaměstnávala 22 tisíc lidí“. [RYGLOVÁ K., 2009, s. 19] Do první světové války stát nezasahoval do cestovního ruchu a lidé tak mohli volně cestovat bez jakýchkoliv administrativních omezení. Cestovní ruch po druhé světové válce byl značně ovlivněn hospodářsko- politickými poměry. Došlo k výraznému rozvoji cestovního ruchu a začaly se budovat dálniční sítě. V zemích, kde vládl socialistický reţim byla v zásadě potlačována svoboda pohybu a byl velmi výrazný nedostatek finančních prostředků, protoţe v ostatních zemích bylo velice draho. Typické rysy v cestovním ruchu pro Československo byly napřík lad výjezdy a dovolené do ostaních socialistických zemí, a to celých 90%. Dále byl základem domácí cestovní ruch (95%), jelikoţ do nesocialistických zemí byl potřeba devizový příslib společně s výjezdní doloţkou, coţ bylo “písemné povolení čerpat devizové prostředky zahraničních měn nutné k výjezdu do nesocialistických zemí. Zároveň to také byla jediná oficiální moţnost výměny omezeného mnoţství československých korun za cizí měnu. Výměnu peněz povolovala Státní banka československá.” [3] V padesátých letech nastala éra chataření a chalupaření. Kromě Čedoku existovaly na trhu další cestovní kanceláře a to CKM nebo Autoturist, avšak takové malé mnoţství cestovních kanceláří nestačilo pokrýt poptávku po zahraničních zájezdech. Převaţoval krátkodobý cestovní ruch a individuální cesty byly uskutečňovány především pod stan. Nejnavštěvovanějším kontinentem byla Evropa a to především země Francie, Velká Británie a Itálie. Dále to byla Amerika včetně Kanady a Mexika, Východní Asie, Pac ifik a Latinská Amerika. “Cestovní ruch se stal jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví světové ekonomiky v poválečném období a oproti meziválečnému období podstatně zasahoval do cestovního ruchu států”. [RYGLOVÁ K., 2009, s. 21] Po roce 1989 byla v České republice zrušená vízová povinnost a byl uzavřen bezvízový styk s většinou turistických destinací. Na trhu vznikaly nové hotelové řetězce a tím se 7

vytvořilo konkurenční prostředí . V této době začalo mnoho lidí podnikat, vznikalo velké mnoţství cestovních kanceláří (cca 4 tisíce), a to za vidinou rychlého zbohatnutí. To však mělo za následek jejich krach, protoţe mnozí z podnikatelů neměli dostatek zkušeností s tímto odvětvím, podcenili některá rizika či neměli dostatečné mnoţství finančních prostředků. Některé cestovní kanceláře byly zaloţeny za účelem podvodu a mnoho podniků bylo zprivatizováno. Co se týče poznávacích zájezdů do zahraničí, byly levnější a bylo vyuţíváno minimum stravovacích a ubytovacích sluţeb. Podniky objednávaly pro své zaměstnance hromadné zájezdy u cestovních kanceláří a hradily jim je ze společenských fondů podniku. Trh se stával postupně nasyceným, jelikoţ nabídka zájezdů začala převyšovat její poptávku. “Česká republika se stala výrazně příjezdovou zemí cestovního ruchu ( příjezdy převyšovaly výjezdy aţ 2,5 krát)”. [RYGLOVÁ K., 2009, s. 22]

8

2.3

2.3.1

Trendy v cestovním ruchu

Obecný přehled dnešních trendů

Vzhledem k tomu, ţe cestování se stalo neodmyslitelnou součástí našeho ţivota, je velice důleţité, aby se cestovní kanceláře přizpůsobovaly lidským poţadavkům a vytvářeli tak nabídky, o které je zájem. Poptávka je důleţitým faktorem pro vytváření nabídky a tím pádem i spokojenosti zákazníků a prosperity cestovních kanceláří a agentur. Ste jně tak jako se mění doba, tak se mění i ţivotní styl lidí. V dřívějších dobách bylo zvykem, ţe nabídka určovala poptávku, nyní je tomu právě naopak. Na vývoj trendů měl také vliv rozvoj dopravy. Letecká doprava umoţňuje mnoha lidem více cestovat do zahraničí. Letecká doprava je rychlejší a pohodlnější způsob dopravy a patří k nejvíce vyuţívaným způsobům cestování. Dále je to Schengenský prostor, který ulehčuje cestování do několika evropských zemí bez jakéhokoliv omezení. Zrušili se tím celní a pasové kontroly a není potřeba ani vízum. Do Schengenského prostoru spadají převáţně státy evropské unie, v dnešní době jich je 27.

Tabulka č. 1: členské státy Schengenu (zdroj: www.piroman.cz/products/staty-eu-staty-schengenu/)

„Název vznikl podle vesnice Schengen v Lucemburku, kde byla 14. června roku 1985 podepsána dohoda o zrušení státních hranic mezi členskými státy a tudíţ umoţnění vo lného cestování mezi těmito státy. Státy mají jednotnou celní a vízovou politiku a kont9

roly probíhají pouze na vnějších hranicích Schengenu. Vnitřní hranice prakticky nee xistují. Výjimku tvoří pouze moţnost obnovení kontroly na určitou dobu z důvodu zachování veřejného pořádku či vnitrostátní bezpečnosti, naposledy to vyuţilo Finsko během Mistrovství světa v atletice v roce 2005 a Německo během Mistrovství světa ve fotbale roku 2006“ [4] V následující části jsou uvedeny a stručně popsány trendy, které ovlivňují cestovní ruch (zpracováno dle: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/etctrendy.pdf)

Demografie Dochází k výraznému nárůstu osob ve vyšším věku. Senioři ma jí vyšší finanční příjmy a více se zajímají o své zdraví. Důsledkem toho roste poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti. Senioři budou vyhledávat relaxační aktivity, jednodušší způsoby dopravy a zvyšuje se trend kratších pobytů a prodlouţených víkendů.

Zdraví Uvědomování si významu zdraví bude neustále narůstat. Význam pro cestovní ruch bude následující: -

poroste poptávka po wellness produktech, lázeňských pobytech a fitness centrech

-

poroste zájem o aktivní dovolené

-

turisté se budou vyhýbat destinacím, které jsou chápány jako méně zdravé

Vnímavost a vzdělávání Neustále narůstá vzdělanost lidí. Následkem toho se lidé více zajímají o umění, kulturu a historii v dané destinaci. Z toho důvodu poroste zájem o nové destinace střední a východní Evropy a cestovní kanceláře budou do svých balíčků sluţeb zahrnovat prvky umění, kultury a historie.

10

Volný čas Dnešní doba klade důraz na běţný ţivot, volný čas a relaxaci člověka. V cestovním ruchu poroste poptávka po levnějších produktech, relaxačních pobytech a zvyšuje se trend kratších dovolených několikrát do roka.

Zkušenosti s cestováním Zkušenější turisté si svou dovolenou budou plánovat sami. Větší důraz bude kladen na poměr kvality a ceny. Důsledky pro cestovní ruch: -

více utrpí destinace s nepřijatelným standardem sluţeb

-

turisté se budou vracet do destinací, se kterými byli v minulosti spokojeni

-

poroste poptávka po půjčovnách aut, motocyklů a kol

-

poroste poptávka po lepším destinačním managementu

Ţivotní styl Ţivotní styl zákazníků cestovního ruchu se s postupem času mění a i to má vliv na samotný cestovní ruch. Důsledky pro cestovní ruch: -

poroste poptávka spíše po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy)

-

dodavatelé získají vyšší zisky, pokud budou schopni vytvořit zcela nové produkty

-

budou spíše preferovány bungalovy před hotely a stany před karavany

Informační technologie Rozšiřování internetu a jeho vyuţívání nejen k získávání informací, ale i k nákupu turistických produktů a sluţeb bude i nadále narůstat.

11

Důsledky pro cestovní ruch: -

dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a sloţitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu

-

zkušenější turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet

-

význam cestovních agentur poklesne, balíky sluţeb budou stále více nakupovány přes internet

-

základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jak o produktech, tak o destinacích

Doprava Lepší dostupnost rychlostních vlaků a nízkonákladových přepravců ovlivní klasické způsoby cestování. Důsledky pro cestovní ruch: -

lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení bude stimulovat poptávku po prodlouţených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí

-

vzroste vyuţívání vysokorychlostních ţeleznic

-

přetíţení silniční dopravy bude mít negativní vliv na cesty soukromými vozy, zejména v hlavní sezóně

-

klesne význam autobusové dopravy

-

okruţní plavby narostou na významu, především u populace starší 50 let

Udrţitelný rozvoj Uvědomování si významu ekologie nadále poroste. V cestovním ruchu to způsobí zvýšenou poptávku po destinacích, ve kterých bude hrát stále významnější roli příroda a populace.

12


vzroste důleţitost jednotlivých regionů v rámci destinace

-

preference destinací budou stále silněji spojovány s podporou místního obyvatelstva a jejich přívětivým postojem k rostoucímu počtu přijíţdějících turistů

Jistota a bezpečí Teroristické útoky, regionální války, znečištěné prostředí a další kritické situace se bohuţel stanou součástí denního ţivota a ovlivní tak zvýšenou potřebu jistoty a bezpečí.


turisté se budou více vyhýbat destinacím, které jsou povaţovány za méně be zpečné

-

při výběru destinace bude hrát větší úlohu kvalita vody (jezera, bazény, ale i vody z vodovodní sítě)

-

významně vzrostou náklady zaručující bezpečnost

-

průmysl cestovního ruchu bude lépe reagovat a uspokojovat poptávku v krizových obdobích

Trendů, které ovlivňují cestovní ruch je skutečně mnoho, záleţí na ţivotním stylu zákazníků a trávení volného času. Důleţitým faktorem ovšem zůstává, ţe trendy se sk utečně vyvíjí a jdou rychlým krokem vpřed.

13

2.3.2 Světové trendy v cestovním ruchu Nyní bych ráda nastínila trendy, které nejsou zcela známé, ale také se povaţují za so učást trendů v cestovním ruchu. Jedná se spíše o vzácnější typy cestovního ruchu, jejichţ oblíbenost odborníci cestovního ruchu předpokládají převáţně v budoucnosti (zpracováno dle: www.cestovatel.cz)

Voluntarismus Voluntarismus neboli dobrovolnická turistika, je to typ dovolené spojené s aktivní pomocí navštívené oblasti a provádí se tam například neodborné manuální práce, výuka jazyků či vysoce odborná lékařská pomoc. Tento typ dovolené začaly od 90. let minulého století nabízet cestovní kanceláře. Turisté zde během týdne pracují a o víkendu mohou danou zemi poznávat. Voluntarismus je příleţitost, jak pomoci zaostalým oblastem a rozvojovým zemím. Nevýhodou pro místní obyvatelstvo však je, ţe kvůli turistům mohou přicházet o práci, a tím i o peníze.

Responsible travel Responsible travel nám říká, jak zodpovědně máme cestovat, aby docházelo k co nejmenšímu dopadu na ţivotní prostředí. Cílem tohoto cestování je minimalizovat ekologické škody, které vznikají z cestovního ruchu. Jsou to především škodlivé plyny z dopravních prostředků a letecké dopravy. Různé organizace proto zavádějí programy a kampaně, které seznamují veřejnost s aktuálním stavem. Turisté s sebou do destinace vozí pouze nezbytně nutné věci a to takové, které nejsou odpadem a nepoškozují krajinu.

Medical Tourism Jde o podstoupení lékařského či zkrašlovacího zákroku v jiné zemi, neţ turista bydlí. Jako motivace se povaţuje nízká cena a nedostupnost poţadovaného zákroku doma. Turisté vyjíţdějí obvykle za chirurgickými zákroky, léčbou neplodnosti, ţeny za plastickou a estetickou chirurgií. Cena zákroku v zahraničí bývá niţší a občas sluţby bývají kvalitnější a jsou v rodné zemi nedostupné. Do budoucna se předpokládá velký rozmach tohoto druhu cestování a to díky stárnoucí populaci.

14

Couchsurfing Couchsurfing International je nezisková organizace, která zprostředkovává bezplatné ubytování pro registrované uţivatele. Tento projekt zajišťuje minimální cestovní náklady. Nezisková organizace Couchsurfing vznikla v roce 2003 v USA. Postupně se k němu přidali další lidé a nyní se tento typ dovolené stává stále populárnější. Asketická dovolená Tato dovolená je určena lidem, kteří chtějí utéct od stereotypu a vyzkoušet si něco neobvyklého, aţ bolestivého. Jedná se například o armádní výcvik, pobyt v hotelu, který byl dříve věznicí a podobně.

Dark Tourism Dark Tourism znamená v překladu temné cestování. Nejčastěji se jedná se o návštěvu místa, kde se v minulosti stala nějaká tragédie či neštěstí, například hřbitovy, vězení, místa, kde docházelo k mučení a podobně. V současné době se jezdí například do New Yorku na bývalé místo Manhattanu, které připomíná teroristický útok na světo vé obchodní centrum 11. Září 2001, dále jsou to památník Hirošima v Japonsku, koncentrační tábory v Německu a Polsku či putování po stopách Jacka Rozparovače v Londýně. Dále se také uskutečňují cesty do chudinských zemí a to za poznáním ţivota lidí, kteří patří mezi nejchudší sociální vrstvy. Peníze z této cesty jdou přímo do těchto navštívených chudinských čtvrtí.

Diaspora Tourism Diaspora Tourism je cestováním do bývalé domoviny. Turisty jsou především lidé, kte ří v minulosti emigrovali a nyní se vracejí do své rodné země. Větší zájem o tento typ dovolené nastal díky rozšíření Evropské unie a volnosti cestování. Podíl na větší návštěvnosti těchto zemí měla i rozvíjející se letecká doprava. Lidé se vracejí, aby zjistili, jak se změnila kultura dané země a také za svými známými a příbuznými. Nejvyšší počet turistů je zaznamenán v období svátků a slavností.

15

Radikální fitness Radikální fitness je dovolenou jen pro vybrané jedince. Jedná se totiţ o program, kde lidé přistupují na dietní program s minimální stravou i spánkem. Musí zde abstinovat od alkoholu a mají tvrdý sportovní výcvik. V USA tvoří radikální fitness zhruba 5 % trhu. Dovolená na venkově Pro dovolenou na venkově se pouţívá také název agroturistita. Turisté tráví svůj volný čas v přírodě, a to většinou na nějaké farmě, kde mohou krmit zvířata, pracovat na zahradě a podobně. Agroturistika pochází původně z Itálie a Francie. V České republice je tato dovolená oblíbená převáţně v oblasti Šumavy, Českého ráje a také na Vysočině. Z ciziny tvoří největší skupinu návštěvníku Němci, Holanďané a Rakušané. Dovolené v exotických zemích Tento typ dovolené začíná být velice populární a rozšířený i mezi českými turisty. Exotické země jiţ nejsou nic neobvyklého a jsou snadno dostupné pro všechny. Díky rozvinuté letecké dopravě, internetu i nabídek některých CK se lidé mohou podívat té měř kamkoliv. Čeští turisté jezdí například na Safari a jezera jiţní Afriky, velice oblíbené jsou také země Dominikánská republika, Kuba a vůbec země střední Ameriky. Dále jsou to asijské státy a mnoho dalších. Tento trend vzniká především u studentů a movitějších vrstev obyvatelstva. Na své si přijde kaţdý, kdo umí šetřit penězi a rád si počká na svůj sen. Dovolená ve vesmíru Dovolená ve vesmíru je trendem nadcházejících let. Jiţ nyní si můţeme zaplatit zálohu na ubytování ve vesmíru. Podle výzkumu americké studie se předpokládá, ţe zájem o tuto dovolenou budou mít především movití Američané, kteří vţdy patřili k těm, co chtějí vyzkoušet něco nového a vzrušujícího. Předpokládaná cena se v současnosti pohybuje kolem 100 tisíc dolarů, ale nejspíše bude klesat. Do tohoto plánu budoucnosti se zapojil i hoteliér z Las Vegas, Robert Bigelow, který jiţ nyní investoval p ůl miliardy dolaru na hotelové plány.

16

Youth Travel - mladí cestovatelé Jak jiţ sám název napovídá, jedná se o skupinu mladých lidí, kteří jsou důleţitou so učástí cestovního ruchu. Jedná se zpravidla o věkovou skupinu kolem 24 roků, jsou to většinou lidé vzdělaní a studenti. Jejich hlavním cílem pro cestování je poznávání nových kultur a zemí a nejdůleţitějším zdrojem informací je pro ně internet. V cílové destinaci se obvykle zdrţují déle neţ ostatní turisté. Mladí lidé jsou ochotni za dovolenou utratit více neţ kterákoliv jiná věková skupina. Mnozí z nich se vydávají do zahraničí za prací, poznáním něčeho nového, ale také za zábavou. Důleţitou skupinou v Youth Travel je takzvaná skupina „Gap Year“, coţ v překladu znamená něco jako „přelomový rok“. Je to proto, ţe mladí lidé nejvíce cestují po uko nčení svého studia, ještě před zahájením své pracovní kariéry. „Fenomén Gap Year se však nevztahuje jen na mladou generaci. Byly identifikovány tři věkové skupiny: 18–24 let (před, během či po ukončení univerzitního studia), 25–35 let (přestávka v kariéře, zároveň období před založením rodiny) a 55–65 let (před či po odchodu do důchodu). 6 z 10 národních organizací podporujících cestovní ruch se dnes domnívá, že tento segment je důležitý pro další rozvoj turismu v jejich zemi a pracuje na způsobech, jak mladé cestovatele přilákat. Jedním ze způsobů je např. rozvoj sportovních a adrenalinových atraktivit, nezbytné je také budování příslušné infrastruktury (levné ubytování, zavádění systémů slev pro mladé, apod.) a v neposlední řadě kvalitní a moderní internetová prezentace.“ [5] Nejoblíbenějšími státy mladých cestovatelů jsou jiţní a severní Evropa. Více neţ 40 % jich navštíví také severní Ameriku a východní Evropu.

17

2.4 Nejnavštěvovanější a nejoblíbenější destinace roku 2010

Podle průzkumu některých vybraných cestovních kanceláří a Asociace cestovních kanceláří a agentur se v loňském roce příliš nelétalo. „Bylo to způsobeno nejspíše početnými leteckými nehodami, válkou v Egyptě a výbuchem sopky na Islandu. Přesto zůstává letecká doprava tou nejbezpečnější.“ [6] Zvýšil se počet dovolených v tuzemsku. Najnavštěvovanější destinace: 1. Chorvatsko, coţ není ţádným překvapením, jelikoţ je cenově dostupné a má stále jedno z nejčistších moří v Evropě. Nejnavštěvovanější a nejoblíbenější turistická oblast v Chorvatsku zůstává Makarská Riviéra a Jiţní a Střední Dalmácie. 2. Slovensko, které turisty láká cenovou dostupností a cesta autem sem netrvá déle neţ šest hodin. 3. Itálie díky svým písečným pláţím a také mentalitou zdejšího obyvatelstva. 4. Řecko, první destinace z top 4, která je dostupná převáţně letecky. Hlavními důvody návštěvy jsou rozsáhlé pláţe, průzračně čisté moře a tyto faktory lákají k návštěvě této destinace velké mnoţství turistů z Česka. 5. Rakousko, které je vyhledáváno především pro zimní dovolenou v Alpách. 6. Francie Není ţádným překvapením, ţe se Francie stále drţí na ţebříčku deseti nejnavštěvovanějších státu, však má co nabídnout. Uţ jen hlavní město nabízí turistům atraktivity jako Eiffelova Věţ, Versaillské zahrady se zámkem či jedno z největších muzeí obrazů v Louvre. Neméně navštěvované jsou také oblasti Saint Tropez či Provance. 7. Egypt, patřící k oblíbeným destinacím českých turistů pro své průzračné moře a mnoho historických zajímavostí a památek. Nachází se zde velké mnoţství luxusních hote-

18

lových komplexů s širokou nabídkou sluţeb. Nejnavštěvovanějšími oblastmi jsou Hurghada, Taba a Sharm El Sheikh. 8. Anglie. Anglie je stejně jako Francie známá svými mnoha historickými památkami a také sem lidé jezdí za prací. 9. Maďarsko s navštíveností přes 120 tisíc českých turistů. V Maďarsku můţeme navštívit například jezero Balaton či termální lázně. 10. Španělsko Česká republika se nachází ve druhé desítce nejnavštěvovanějších zemí, coţ je velký úspěch. Na základě mého dotazníkového průzkumu dokonce vyšla u skupiny mnou oslovených respondentů jako nejoblíbenější cílová destinace. Podle průzkumu a slov mluvčího českých cestovních kanceláří a agentur Tomia Okamury se také zvyšuje zájem o dovolenou v exotických zemí. Zájezdy s dříve netradičními destinacemi nebývale zlevňují. „Zhruba od dvaceti tisíc korun lze vyrazit za odpočinkem do Izraele či na Kapverdy. Na last moment, tedy zájezdy prodávané na poslední chvíli, lze pořídit přibližně od třiceti tisíc korun dovolenou na Kubě či v Emirátech. Okamura připomněl, že ještě před několika lety, létalo z ČR do exotických zemí jen několik charterových letů, teď je to již několik desítek. Do deseti let bude Thajskou běžnou destinací Čechů,“ uzavřel Okamura.[7]

19

3 Praktická část 3.1 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření bylo prováděno u občanů České republiky, dotazovaných bylo ce lkem sto a dotazování probíhalo přímým kontaktem. Respondenti měli na výběr několik moţností odpovědí a mohli volit i více variant. Cílem dotazníku bylo zjistit, zda lidé preferují více zahraniční či tuzemskou dovolenou, jaké jsou jejich oblíbené cílové destinace a na základě toho shrnout nejnavštěvovanější a nejoblíbenější země. Dále jsem se pomocí dotazníku snaţila zjistit, zda lidé vědí o nových trendech v cestovním ruchu a jejich propagaci, zda vyuţívají sluţeb wellness pobytů či jestli se setkali s cestováním seniorů a podobně. Otázky byly pokládány jednoduše a srozumitelně pro všechny věkové kategorie. Největší problém nastal u otázek, kde se měli respondenti sami rozepsat a neměli moţnost výběru z variant. Tyto otázky jsou pouze dvě, otázka číslo 14 a otázka číslo 15. Dotazník je uveden v příloze č. 1.

20

3.2 Vyhodnocení dotazníku 1) Při výběru své dovolené preferujete Tuzemsko nebo zahraničí?

28

36

Tuzemsko

Zahraničí Pravidelně střídám tuzemsko i zahraničí

36

Graf č. 1 (zdroj: vlastní provedení)

Z uvedeného grafu vyplývá, ţe 28 z dotázaných respondentů preferuje dovolenou v tuzemsku, 36 v zahraničí a stejný počet pravidelně střídá dovolenou v tuzemsku i zahraničí.

2) Preferujete spíše poznávací či pobytové zájezdy?

35

44

Poznávací zájezdy Pobytové zájezdy 21

Rád/a kobinuji obojí


21

Z grafu je vidět, ţe převaţují turisté, kteří rádi kombinují poznávací i pobytové zájezdy. Je jich celkem 44. Poznávací zájezdy preferuje 35 respondentů a pobytové zájezdy vyuţívá 21 dotazovaných. 3) Upřednostňujete zimní nebo letní dovolenou?

6

31

Zimní Letní

63

Jezdím v létě i v zimě


Oblíbenost letní dovolené jasně převyšuje dovolenou v zimě. 63 dotazovaných upřednostňuje letní dovolenou a pouhých 6 respondentů vyuţívá dovolenou zimní. 31 respondentů rádo kombinuje letní i zimní dovolenou. 4) V případě zimní dovolené volíte

0

5

4

České hory Rakouské Alpy 28

Švýcarské Alpy Jiné


22

V této otázce jsem se respondentů ptala, jaká místa upřednostňují pro zimní dovolenou. 28 z dotázaných upřednostňuje České hory, a to převáţně Krkonoše. Menší zastoupení měly i Jizerské hory, Jeseníky, Šumava či Orlické hory. Do Rakouských Alp jezdí 4 respondenti a v případě jiných moţností mi čtyři respondenti odpověděli, ţe jezdí do Francie a jeden do Itálie, obojí opět Alpy.

5) Na letní dovolenou upřednostňuje 40

37

30 20

24 14

15

10

14

13

10 5

0


Z grafu je vidět, ţe převaţuje tuzemská dovolená, kterou vyuţívá 37 dotazovaných. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla udělat ještě jeden graf, ve kterém můţeme vyčíst, jaká místa tito lidé v Čechách upřednostňují. Na druhém místě se očekávaně umístilo Chorvatsko, které patří také k nejnavštěvovanějším zemím pro české turisty. Chorvatsko navštěvuje 24 respondentů. Ostatní země jsou spíše vyrovnané. Mezi jinými navštěvovanými státy bylo Řecko, Bulharsko, Turecko, Severní Amerika a Severské země.

23

10 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

8

8 6

6

6

3

2

2 1

2 1

1


6) Jaký je hlavní důvod Vaší dovolené

1

22 51

Odpočinek a relaxace Zábava a dobrodružství

32

Poznávání nových kultur Jiné


Jak je vidět z grafu, odpočinek a relaxace na dovolené je důleţitý pro 51 respondentů. 32 dotazovaných na své dovolené upřednostňuje zábavu a dobrodruţství. 22 lidí rádo poznává nové kultury a 1 dotazovaný odpověděl, ţe důvod jeho dovolené bývají hudební festivaly. 24

7) Jakým způsobem se na dovolenou dopravujete?

1 5 Autem

42

35

Autobusem Vlakem Letadlem

7 28

Rychlovlakem Jinak


42 dotazovaných se na svou dovolenou dopravuje autem. Leteckou dopravu vyuţívá 35 respondentů. 28 respondentů rádo cestuje autobusem a 7 respondentů jezdí na své dovolené vlakem. Pět ze sta dotazovaných odpovědělo, ţe se na svou dovolenou dostávají jiným způsobem a jako příklad uvedli stopem nebo na kole.

8) Jaký volíte způsob ubytování?

11

9

1-3* hotel

26

4-5* hotel Ubytovna 15

27

Bungalow Penzion

11

Vlastní ubytování 3

Jiný


25

27 dotazovaných uvedlo, ţe se na svých dovolených nejčastěji ubytovávají v penzionech. 26 ze sta dotazovaných si vybírá 1-3* hotel. 15 dotazovaných si rádo dopřeje luxusnější ubytování ve 4-5* hotelech. 11 lidí vyuţívá bungalow a stejný počet lidí volí vlastní ubytování. Vlastním ubytováním lidé míní chalupy a karavany. 3 lidé přespávají na svých dovolených na ubytovnách. 9 respondentů zvolilo jiný typ ubytování, mezi nimiţ byl převáţně stan a pak ubytování v cizích rodinách.

9) Jakému typu stravování dáváte na dovolené přednost?

32

26 Plná penze (all inclusive) Polopenze

14 49

Pouze snídaně Vlastní stravování


49 respondentů uvádí, ţe dává přednost polopenzi, 32 dotazovaných volí vlastní stravování, 26 respondentů vyuţívá plnou penzi ve formě all iclusive a 14 respondentů si dopřává pouze snídaně.

26

10) Kolik jste ochotni utratit za Vaši dovolenou? (na osobu) 38

40 30

22 16

20

16

8

10 0


Odpovědi jsou následující. 38 respondentů uvedlo, ţe jsou ochotni utratit 5-10 tisíc za svou dovolenou. 22 respondentů dává za svou dovolenou 10-15 tisíc korun. 16 respondentů se vejde do 5 000 a stejný počet dotazovaných utratí za svou dovolenou 1525 000. Pouze 8 respondentů je za svou dovolenou ochotno dát i více jak 25 000. Jde převáţně o podnikatele a lidi s vyšším příjmem. 11) Vyzkoušeli jste již wellness víkendy či jiné relaxační dovolené?

32

Ano 68

Ne


32 dotazovaných odpovědělo, ţe jiţ vyzkoušeli relaxační dovolené, 68 ještě ne.

27

12) Jakým způsobem si vybíráte vaši dovolenou?

1 Přes cestovní agenturu

31

32

Přes internet Doporučení od známých 14

Individuálně

30

Jinak


Zde jsou odpovědi velice vyrovnané. 32 lidí si svou dovolenou vybírá individuálně, 31 lidí přes cestovní agenturu a 30 přes internet. Pouze 14 dotazovaných si ve výběru nechává poradit od svých známých.

13) Myslíte si, že se změnily trendy v cestování a cestovním ruchu za uplynulých dvacet let a že lidé mají větší možnost výběru?

2 20 Určitě ano Nevím 78

Ne,je to stále stejné


28

Tato otázka byla pro většinu respondentů tou nejsloţitější. Navazovala na otázku číslo 14. 14) Pokud jste u předchozí otázky odpověděli ANO, pokuste se vyjmenovat některé z trendů, o kterých si myslíte, že patří v dnešní době k oblíbeným a využívaným Odpovědi respondentů byly rozmanité, a proto v tomto případě nebylo moţné grafické znázornění. Nejčastěji se však v odpovědích objevovaly pojmy:

-

Wellness pobyty

-

Návštěva exotických zemí

-

Komfortní a pohodlná letecká doprava

-

Internet a informační technologie

-

Rozmanitá nabídka cestovních kanceláří

-

Slevy typu last minute a firt moment

-

Rozvinutější doprava

-

Stravování formou all inclusive

-

Levnější letecká doprava spojená s nízkonákladovými leteckými společnostmi

-

Adrenalinové sporty a aktivní dovolená

-

Pobyty na ekofarmách a agroturistika

-

Plavby na zaoceánských mořích

-

Zkrácené pobyty a cestování několikrát do roka

Na tuto otázku nebyly schopni odpovědět všichni respondenti a 15 ze 100 dotázaných tuto otázku zcela vynechalo.

29

15) Myslíte si, že faktory jako demografie, zdraví, rozvinutější doprava, udržitelný rozvoj atd. patří do nových trendů cestovního ruchu a mají vliv na změny v cestování?

0 25

33

Určitě ano, mám vlastní zkušenost Myslím si, že ano Netuším

42 Určitě ne


Z grafu vyplývá, ţe 33 dotazovaných je obeznámených s novými trendy, 25 z nich má i svou vlastní zkušenost, především s wellness víkendy a rozvinutou dopravou, která usnadňuje jejich cestování. 33 lidí netuší, zda nové trendy měly nějaký vliv na cestování.

30

16) Jste muž nebo žena?

34

Muž Žena

66


Odpovídalo celkem 66 ţen a 34 muţů. Z průzkumu také vyplynulo, ţe ţeny mají větší přehled a více se ve svých odpovědích rozepisovaly.

17) Zařaďte se prosím do věkové kategorie 40 40 35 30

25 18

20

15

15 12

15 10 5

0 18- 25 let

26-35 let

36-45 let

46-55 let

Nad 56 let


31

Jak je vidět z grafu, nejvíce odpovídali mladí lidé mezi osmnácti a pětadvaceti lety, mezi nimiţ byli převáţně studenti.

18) Jaké je Vaše ekonomické postavení?

16

4 35

5

Student Zaměstnanec Podnikatel

10

Nezaměstnaný 30

Důchodce Na mateřské dovolené


35 oslovených respondentů bylo z řad studentů. Dále odpovídalo 30 zaměstnanců, 16 lidí v důchodu, 10 podnikatelů, 5 nezaměstnaných a 4 ţeny na mateřské dovolené.

32

3.3 Shrnutí výsledků Cílem dotazníku bylo zjistit, jaké jsou oblíbené destinace pro vybranou skupinu respondentů z řad českých turistů a jaký je cíl jejich cesty. Dle odpovědí respondentů se nejnavštěvovanější oblastí stala Česká republika. Dotazovaní navštěvují především Jiţní Moravu, Jiţní Čechy a Šumavu. Velice populární stále zůstává Chorvatsko, které se umístilo na druhém místě. Cílem cesty respondentů je především odpočinek a relaxace. Dotazovaní se dopravují převáţně vlastním automobilem a za svou dovolenou utrácejí v průměru od 5 do 10 tisíc za osobu. Dotazníkové šetření probíhalo bez problémů. Osobní forma distribuce mi zaručila jejich okamţitou návratnost. Získala jsem odpovědi od 100 respondentů z různých věkových kategorií. Z průzkumu vyšlo najevo, ţe mnou oslovení mladí lidé se více zajímají o novinky, nejen v oblasti cestování a cestovního ruchu. Mnozí z dotazovaných se více zajímají o své zdraví a vyuţívají především sluţby typu wellness, chválí si leteckou dopravu a velice lákavé jsou pro ně exotické země. Z výsledků je také patrné, ţe internet velice konkuruje osobní návštěvě cestovních kanceláří a agentur, v dnešní době ho vyuţívá prakticky kaţdý, aby ušetřil svůj čas.

33

4 Opatření k oţivení účasti v organizovaném CR Na základě zjištěných výsledků a dotazníkového šetření se prokázalo, ţe roste zájem převáţně o zdraví turistů. Návrhy, které povedou k oţivení účasti v organizovaném CR 1. Zlepšení propagace relaxačních a wellness pobytů a to nejen na internetu, ale také v cestovních kancelářích. Navrhovala bych optimalizovat ceny těchto zájezdů a vytvořit například skupinové slevy pro seniory. 2. Cestovní kanceláře by se měly více soustředit na spokojenost a bezpečí svých záka zníků a upravovat programy v případě návštěv nebezpečných zemí. Vyhýbat se destinacím, kde dochází k vnitřním nepokojům a v případě náhlé a nečekané nebezpečné události mít zajištěný náhradní program, aby zabránily jakékoliv události, která by měla mít vliv na bezpečí a ohroţení ţivota zákazníků. 3. Cestovní kanceláře by se měly více zajímat o průzkum trhu a lépe se informovat o novinkách v cestovním ruchu a s tím spojených trendů. Měly by se řídit poptávkou zákazníků po jednotlivých druzích cestování a podle toho vytvářet nabídky. Například nabízet zájezdy do ekofarem či na venkov. 4. Nové druhy cestování jako je Responsible travel, Dark Tourism a jiné by měly být více viditelné a dostupné pro širokou veřejnost. Mnoho lidí ani neví, ţe tyto formy cestování existují a moţná by o ně byl v budoucnu větší zájem, kdyby byly nabízeny větším počtem cestovních kanceláří. Cestovní kanceláře by měly být samozřejmě schopny zákazníkům vysvětlit, o jaké typy dovolené se jedná, a umět vţdy správně odpovědět na jejich dotazy. 5. Velké cestovní kanceláře by měly být více propojeny (například pomocí online systémů) s cestovními agenturami, které působí v regionech, kde nemají své vlastní po-

34

bočky. V rámci zvyšování efektivity nabízených zájezdů by mohly být zřizovány pobočky těchto kanceláří i v menších městech. 6. Na základě výsledků dotazníkového průzkumu bylo zjištěno, ţe mnou oslovení respondenti preferují v rámci dovolené v České republice převáţně oblast Jiţní Moravy a Jiţních Čech. Z tohoto důvodu bych navrhovala zvýšit propagaci i ostatních regionů, kde lze strávit příjemný pobyt. Jako forma propagace by se dala mimo jiné pouţít například publikace článků v celostátních denících.

35

5 Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejnovější trendy ve výběru destinací domácí i zahraniční dovolené a na základě zjištěných výsledků a dotazníkového průzkumu navrhnout opatření k oţivení účasti v organizovaném cestovním ruchu. K vyhodnocení 10 nejnavštěvovanějších destinací roku 2010 byl pouţit průzkum, který poskytla Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Návrh k oţivení účasti v CR byl popsán v poslední kapitole bakalářské práce, cíl práce byl tedy splněn. Trendů, které ovlivňují cestovní ruch, je dost na to, aby cestovní kanceláře vytvářely takové nabídky, které budou lépe vyhovovat poţadavkům turistů. Roste zájem o zdraví, a proto jsou více vyhledávány relaxační a ozdravné pobyty. Rovněţ roste zájem o wellness pobyty. Dalšími faktory ovlivňující cestovní ruch jsou demografie, ţivotní styl zákazníků, volný čas, jistota a bezpečí a další. Rychle se rozvíjející doprava způsobuje lepší dostupnost rychlostních vlaků, nízkonákladových přepravců a ovlivňuje klasické způsoby cestování. Turisté se budou vyhýbat destinacím, které by pro ně mohly představovat určitá rizika a nebezpečí. Následkem vyšší informovanosti a vzdělanosti turistů roste zájem o poznávání kultur, umění a historii navštěvovaných zemí. Zvyšuje se zájem o kratší pobyty několikrát ročně. Sniţuje se vliv cestovních kanceláří, zkušenější turisté si sestavují svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet. Bakalářská práce rovněţ poskytla informace o světových trendech v cestovním ruchu a vysvětlila pojmy Voluntarismus, Responsible travel, Medical Tourism a další.

36

Praktická část bakalářské práce byla zaloţena na vyhodnocování odpovědí 100 dotazovaných respondentů z České republiky. Po vyhodnocení odpovědí z průzkumu vyplynulo, ţe:

-

Respondenti preferují dovolenou v tuzemsku

-

Kombinují pobytové zájezdy s poznávacími

-

Upřednostňují letní dovolenou

-

Jiţní Morava patří mezi respondenty k nejnavštěvovanějším oblastem ČR

-

Hlavním důvodem pro strávení dovolené je odpočinek a relaxace

-

Nejčastěji se dopravují vlastním automobilem

-

Za dovolenou utrácejí v průměru 5- 10 000 korun

-

68 ze sta dotazovaných jiţ vyzkoušelo relaxační dovolené a wellness pobyty

-

78 respondentů si myslí, ţe se změnily trendy v cestování za uplynulých dvacet let

V souladu s obecně uznávanými trendy byla shoda s odpověďmi respondentů minimální. Kaţdý z respondentů si pod pojmem „trendy v cestovním ruchu“ představuje něco jiného. Ze světových trendů v cestovním ruchu zazněla od 3-4 respondentů odpověď dovolená v exotických zemích a agroturistika. Jiné světové trendy respondenti neuváděli. Na druhou stranu s trendy, které ovlivňují cestovní ruch je většina respondentů obeznámena. Respondenti jsou si vědomi rozvinutější dopravy, stoupajícího zájmu o zdraví a snadnějšímu přístupu k vybraným destinacím pomocí informačních technologií. Bakalářská práce je přínosem pro cestovní kanceláře a agentury, které nejsou obeznámeny s novinkami a trendy v cestovním ruchu. Mohly by tak s pomocí této práce vytvořit nové produkty formou zájezdů podle nejnovějších trendů v cestovním ruchu. Bakalářskou práci vyuţijí také studenti cestovního ruchu a příbuzných oborů a lidé, pro které je cestování koníčkem.

37

6 Literatura Seznam citací [1] Definice cestovního ruchu dle UNWTO [online] 2011 [cit. 2011-16-5] Dostupný z www: www.unwto.org [2] Vývoj cestovního ruchu v Československu do roku 1989 [online] 2011 [cit. 2011-74]

Dostupný

z www:

http://cestovniruch.studentske.cz/2009/01/vyvoj-cestovniho-

ruchu- v-ceskoslovensku.html [3] Co byl devizový příslib [online] 2011 [cit.2011-20-4] Dostupný z www: http://www.odpovedi.cz/otazky/co-byl-devizovy-prislib [4] Státy EU, státy Schengenu [online] 2011 [cit. 2011- 20-4] Dostupný z www: http://www.piroman.cz/products/staty-eu-staty-schengenu/ [5]

Youth

Travel

[online]

2011

[cit.2011-30-4]

Dostupný

z www:

http://www.cestovatel.cz/clanky/youth-travel- mladi-cestovatele/ [6] Kam se češi chystají na dovolenou [online] 2011 [cit. 2011- 30-4] Dostupný z www: www.extradovolena.com [7] Češi bohatnou, častěji vyráţí na exotickou dovolenou [online] 2011 [cit. 2011-2-5] Dostupný z www: http://www.novinky.cz/ekonomika/130207-cesi-bohatnou-castejivyrazi- na-exotickou-dovolenou.html

38

Seznam zdrojů Seznam internetových zdrojů: 1. Vývoj cestovního ruchu v Československu do roku 1989 [online] 2011 [2011-7-4] Dostupný z www: http://cestovniruch.studentske.cz/2009/01/vyvoj-cestovniho-ruchu-vceskoslovensku.html 2. Charakteristika cestovního ruchu [online] 2011 [2011-21-4] Dostupný z www: http://www.litomerice- info.cz/cz/infocentrum/pro-odborniky/charakteristika-cr/ 3. Youth Travel [online] 2011 [2011-21-4] Dostupný z www: http://www.cestovatel.cz/clanky/youth-travel- mladi-cestovatele/ 4. Češi bohatnou, častěji vyráţí na exotickou dovolenou [online] 2011 [2011-2-5] Dostupný z www: http://www.novinky.cz/ekonomika/130207-cesi-bohatnou-casteji- vyrazina-exotickou-dovolenou.html 5. Ministerstvo pro místní rozvoj [online] 2011 [2011-16-5] Dostupný z www: www.mmr.cz 6. Česká centrála cestovního ruchu [online] 2011 [2011-16-5] Dostupný z www: www.czechtourism.cz 7. Asociace českých cestovní kanceláří a agentur [online] 2011 [2011-16-5] Dostupný z www: www.accka.cz 8. UNWTO [online] 2011 [2011-16-5] Dostupný z www: www.unwto.org

Seznam knižních publikací: 1. Kateřina Ryglová: Cestovní ruch – soubor studijních materiálů 3. vydání. OstravaPřívoz :KEY Publishing s.r.o, 2009 2. Horner Suzan, Swarbrooke John: Cestovní ruch, ubytování a stravování, vyuţití vo lného času. Praha 7: Grada Publishing a.s. 2003

Seznam zkratek HDP

Hrubý domácí produkt

UNWTO

Světová organizace cestovního ruchu 39

CR

Cestovní ruch

CKM

Cestovní kancelář mládeţe

Seznam příloh Příloha č. 1 - ukázka dotazníku Příloha č. 2 - obrázky nových trendů v cestování Seznam obrázků Obr.1- James Cook, zdroj: www.google.com..............................................4 Obr. 2-Logo Čedoku, zdroj: www.google.com...........................................6

Seznam grafů Graf č.1………………………………………………………………………..21 Graf č.2………………………………………………………………………..21 Graf č.3………………………………………………………………………..22 Graf č.4………………………………………………………………………..22 Graf č.5………………………………………………………………………..23 Graf č.6………………………………………………………………………..24 Graf č.7………………………………………………………………………..24 Graf č.8………………………………………………………………………..25 Graf č.9………………………………………………………………………..25 Graf č.10………………………………………………………………………26 Graf č.11………………………………………………………………………27 Graf č.12………………………………………………………………………27 Graf č.13………………………………………………………………………28 Graf č.14………………………………………………………………………28 Graf č.15………………………………………………………………………30 Graf č.16………………………………………………………………………31 Graf č.17………………………………………………………………………31 Graf č.18………………………………………………………………………32

40

Příloha č.1 Dobrý den, jmenuji se Andrea Karasová a jsem studentkou Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě. V rámci své bakalářské práce, která se zabývá nejnovějšími trendy v oblasti cestování a cestovního ruchu v tuzemsku i zahraničí, bych Vás chtěla poţádat o vyplnění tohoto dotazníku. Vaše odpovědi mi pomohou v řešení problematiky mojí bakalářské práce. Mohu vás ujistit, ţe dotazník je anonymní a výsledky budou vyuţity pouze pro účel mé bakalářské práce. Otázku si vţdy pečlivě přečtěte. U některých otázek si můţete vybrat i více odpovědí. Předem Vám děkuji za ochotu a čas, který jste věnoval/a vyplnění dotazníku.

1) Při výběru své dovolené preferujete tuzemsko nebo zahraničí? Tuzemsko

zahraničí

pravidelně střídám tuzemsko i zahraničí

2) Preferujete spíše poznávací či pobytové zájezdy? Poznávací zájezdy

pobytové zájezdy

rád/a kombinuji obojí

3) Upřednostňujete zimní nebo letní dovolenou? Zimní

letní

jezdím v létě i v zimě

4) V případě zimní dovolené volíte: České hory (vyjmenujte jaké)……………….. Rakouské Alpy (pokud si pamatujete, napište středisko)……………………. Švýcarské Alpy (pokud si vzpomínáte, napiště středisko)……………………. jiné…………………………………….. 5) Na letní dovolenou upřednostňujete: Tuzemsko (napište oblast)…………………………….. 41

Státy severní Afriky (Tunisko, Djerba, Egypt..) Itálie Španělsko Chorvatsko Francie Exotické země ( Dominikánská republika, Thajsko, Haity, Bora Bora…) Jiné………………………………………………

6) Jaký je hlavní důvod Vaší dovolené Odpočinek a relaxace

zábava a dobrodruţství

poznávání nových kultur

Jiné……………………………..

7) Jakým způsobem se na dovolenou dopravujete? Autem

autobusem

vlakem

rychlovlakem

jinak…………………………

letadlem

8) Jaký volíte typ ubytování? 1-3*hotel

4-5* hotel

ubytovna

vlastní ubytování (např. u známých či karavan)

bungalow

penzion

jiný…………………………

9) Jakému typu stravování dávate na dovolené přednost? Plná penze (formou „all inclusive“)

polopenze

pouze snídaně

vlastní stravování

10) Kolik jste ochotni utratit za Vaši dovolenou? (na osobu) Do 5 000

5 000-10 000

10 000-15 000

15 000- 25 000

i více

42

11) Vyzkoušeli jste jiţ wellness víkendy či podobné relaxační dovolené? ANO –NE

12) Jakým způsobem si vybíráte Vaši dovolenou? Přes cestovní agenturu

přes internet

individuálně

doporučení od známých

jinak (uveďte jak)…………………………………

13) Myslíte si, ţe se změnily trendy v cestování a cestovního ruchu v průběhu uplynulých 20 let a lidé mají nyní větší moţnost výběru? Určitě ano

nevím

ne, je to stále stejné

14) Pokud jste u předchozí otázky odpověděli ANO, pokuste se vyjmenovat některé z trendů, o kterých si myslíte, ţe patří v dnešní době k oblíbeným a vyuţívaným …………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………..

15) Myslíte si, ţe faktory jako demografie (poptávka seniorů po dovolené), zdraví (wellness, lázeňství..), rozvinutější doprava, udrţitelný rozvoj atd. patří do nových trendů cestovního ruchu a mají vliv na změny v cestování? Určitě ano, mám vlastní zkušenost (pokuste se jí stručně popsat) Myslím si,ţe ano (uveďte proč)

netuším

určitě ne (proč si myslíte ţe ne?)

43

16) Jste Muţ – ţena

17) Zařaďte se prosím do věkové kategorie 18- 25 let

26- 35 let

46-55 let

nad 56 let

36- 45 let

18) Jaké je Vaše ekonomické postavení? Student

zaměstnanec

podnikatel

nezaměstnaný

důchodce

na mateřské dovolené

Mnohokrát děkuji za Vaše odpovědi!

44

Příloha č. 2

Voluntarismus (zdroj: www.cestovatel.cz)

Medical Tourism (zdroj: www.cestovatel.cz)

Dark Tourism (zdroj: www.cestovatel.cz)

Dovolená na venkově (zdroj: www.cestovatel.cz)

45

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ V JIHLAVĚ KATEDRA CESTOVNÍHO RUCHU

Recommend Documents