Vysoká škola Polytechnická v Jihlavě Katedra Cestovního ruchu. Bakalářská práce

Vysoká škola Polytechnická v Jihlavě Katedra Cestovního ruchu

Městská památková rezervace Mikulov a její regenerace – postoje návštěvníků a turistů

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Eva Janoušková Ph. D. Vypracovala: Doudová Kateřina

Jihlava 2009

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala pod odborným vedením vedoucího bakalářské práce. Veškeré materiály, ze kterých jsem čerpala důležité poznatky pro vypracování práce, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

V Jihlavě dne 4. 5. 2009

...………………………. -3-

Poděkování:

Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Evě Janouškové Ph. D. za odborné vedení práce a cenné rady, které mi dopomohly k úspěšnému dokončení bakalářské diplomové práce.

-4-

Copyright © 2009 Kateřina Doudová -5-

Městská památková rezervace Mikulov a její regenerace – postoje návštěvníků a turistů Bakalářská práce

Kateřina Doudová

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra Cestovního ruchu

Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D.

Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář

Jihlava 2009

-6-

Abstrakt DOUDOVÁ, Kateřina: Městská památková rezervace Mikulov a její regenerace – postoje návštěvníků a turistů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009.

Cílem této bakalářské práce je zmapovat postoje a názory návštěvníků a turistů v městské památkové rezervaci Mikulov. V úvodní části se zabývám vývojem památkové péče u nás a programem regenerace. V teoretické části se hlavně věnuji historii, která je bohatá a také současnosti města Mikulov a jeho turistickým atraktivitám jak ve městě, tak i v jeho těsném okolí. Praktická část práce obsahuje marketingový výzkum, který jsem prováděla pomocí dotazníkového šetření ve městě. Výsledky jsou zhodnoceny v této závěrečné části, kde jsou i navrhnuta opatření, doporučení i řešení. V práci také najdete informace o infrastruktuře cestovního ruchu, dále i jednotlivé statistiky návštěvnosti památek v turistické sezóně, ale také návštěvnost místního turistického informačního centra.

Klíčová slova: Městská památková rezervace, Mikulov, památková péče, památka, infrastruktura cestovního ruchu.

-7-

Abstract DOUDOVÁ, Kateřina: The Urban conservation area Mikulov and its regeneration – position of visitors and tourists. Bachelor thesis. Polytechnic University of Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Degree of special qualification: bachelor. Jihlava 2009.

The aim of this bachelor thesis is to find out the attitudes and opinions of visitors and tourists in the urban conservation area Mikulov. In the introductory part I deal with the development of the monument preservation in the Czech Republic and with the program of regeneration. In the theoretical part I am mainly focused on the rich history of the town and also the present time of Mikulov with its tourist attractions not only in the town but also in its close surroundings. The practical part depicts the marketing research based on the questionnaire conducted in the town. The results are evaluated in the final part of this work. The recommendations and solutions are suggested there as well. The thesis contains information about infrastructure of tourism, the individual statistics of sightseeing in main tourist season and also the attendance of the local information centre.

Keywords: The Urban conservation area, Mikulov, monument preservation, sights, infrastructure of tourism.

-8-

Předmluva Tématem mé bakalářské práce je městská památková rezervace Mikulov a její regenerace – postoje návštěvníků a turistů. Toto téma jsem si vybrala, protože je velice lákavé a zajímavé. Mikulov má dlouhou historii a vždy co nabídnout. Jako hodně lidí, jsme trávili dovolenou v nedalekých Pasohlávkách a Mikulov je ideální na výlet po okolí. Součástí této práce také bylo provézt marketingový výzkum. Za tímto účelem jsem město Mikulov několikrát navštívila, abych mohla provést šetření podle předem sestaveného dotazníků, formou osobního dotazování. Cílovou skupinou pro můj výzkum byli pouze návštěvníci a turisti města Mikulov. Výzkum byl prováděn v různou dobu, čase a místě v centru městské památkové rezervaci. Cílem bylo se dozvědět více informací o městě. O jeho dotacích od kraje, města a České republiky, tak jako i o jeho programech na obnovu památek. Ale bohužel město se mnou nekomunikovalo, a tak uvedené informace jsou z jiných dostupných zdrojů.

-9-

OBSAH: 1. ÚVOD............................................................................................... 12 1.1

Vývoj a rozsah památkové péče ................................................................ 13

1.2

Program regenerace ................................................................................... 14

1.3

Financování památkové péče v České republice ....................................... 15

2. TEORETICKÁ ČÁST ................................................................... 16 2.1

Historie a současnost města ....................................................................... 16

2.2

Turistické atraktivity v městské památkové rezervaci města Mikulov...... 19

2.2.1

Náměstí .................................................................................................. 19

2.2.2

Zámek Mikulov...................................................................................... 19

2.2.3

Regionální muzeum ............................................................................... 21

2.2.4

Sloup Nejsvětější Trojice....................................................................... 23

2.2.5

Ditrichsteinská hrobka ........................................................................... 23

2.2.6

Památky židovské komunity.................................................................. 24

2.2.6.1

Horní synagoga ...................................................................................... 24

2.2.6.2

Dům Husova 52 ..................................................................................... 24

2.2.6.3

Dům Husova 30 ..................................................................................... 24

2.2.6.4

Dům Husova 48 ..................................................................................... 25

2.2.6.5

Domy A. Muchy 18-20 .......................................................................... 25

2.2.6.6

Obřadní síň............................................................................................. 25

2.2.7

Židovský hřbitov.................................................................................... 25

2.2.8

Kostel Sv. Václava................................................................................. 26

2.2.9

Kostel Sv. Jana Křtitele ......................................................................... 27

2.3

Ostatní atraktivity ve městě ....................................................................... 27

2.3.1

Kozí hrádek............................................................................................ 27

2.3.2

Svatý kopeček ........................................................................................ 27

2.4

Přírodní zajímavosti v okolí....................................................................... 29

2.4.1

Jeskyně na Turoldu ................................................................................ 29

2.4.2

Kočičí skála............................................................................................ 29

2.4.3

Šibeničník .............................................................................................. 30

2.4.4

Sirotčí hrádek ......................................................................................... 30

2.5

Tradice Mikulovského vinařství ................................................................ 31 - 10 -

2.6

Obchodní společnosti zaležené městem .................................................... 32

2.7

Dotace na obnovu a rozvoj města Mikulov ............................................... 33

3. PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................... 34 3.1

Sběr sekundárních dat ................................................................................ 34

3.1.1

Dopravní infrastruktura.......................................................................... 34

3.1.2

Ubytovací zařízení ................................................................................. 35

3.1.3

Stravovací zařízení................................................................................. 36

3.1.4

Sportovně-rekreační zařízení – aktivní pobyt ........................................ 36

3.1.4.1

Pěší turistika........................................................................................... 36

3.1.4.2

Naučné stezky ........................................................................................ 37

3.1.4.3

Cykloturistika......................................................................................... 38

3.1.4.4

Půjčovna kol .......................................................................................... 39

3.1.4.5

Jezdectví................................................................................................. 40

3.1.4.6

Koupaliště .............................................................................................. 40

3.1.4.7

Sportovní areály..................................................................................... 41

3.1.5

Informační služby .................................................................................. 41

3.1.6

Ostatní služby ........................................................................................ 42

3.2

Statistiky návštěvnosti jednotlivých atraktivit v období turistické sezóny 43

3.3

Statistika návštěvnosti Turistického informačního centra Mikulov .......... 46

3.4

Sběr primárních dat.................................................................................... 50

4. ZÁVĚR ............................................................................................ 63 4.1

SWOT analýza........................................................................................... 63

4.1.1

Silné stránky .......................................................................................... 63

4.1.2

Slabé stránky.......................................................................................... 63

4.1.3

Příležitosti .............................................................................................. 63

4.1.4

Rizika ..................................................................................................... 64

4.2

Návrhová část, diskuze výsledků a závěry ................................................ 64

POUŽITÉ ZDROJE.............................................................................. 67 Bibliografické citace .............................................................................................. 67 Knižní publikace .................................................................................................... 67 Internetové zdroje .................................................................................................. 68

PŘÍLOHY .............................................................................................. 74

- 11 -

1. Úvod Při rozhodování, jakou prací zakončím studium na vysoké škole, mě do značné míry pomohlo samotné studium oboru cestovní ruch, ale také můj kladný vztah k cestování a poznávání nových míst České republiky. Nakonec jsem si vybrala tématiku městské památkové rezervace. Celá práce je rozdělena do 4 hlavních částí: Úvod, Teoretická a Praktická část, Závěr.

Cílem této práce je zmapovat názory a postoje návštěvníků a turistů městské památkové rezervace Mikulov. Město Mikulov se nachází v Jihomoravském kraji, blízko hranic s Rakouskem. Nabízí široký sortiment služeb, památek a další využití pro každého v každém věku. Městská památková rezervace zahrnuje pouze okolí hlavního náměstí a jeho blízké uličky, kde je odehrála celé historie města. Založení města se datuje už od roku 1173, kdy začíná celá její dlouholetá a významná historie. Město je vhodné i pro milovníky přírody a aktivního odpočinku. Dokážete-li i ocenit dobré víno, město vám nabídne z vlastních sklípků ty nejlepší ročníky vín. Má dlouholetou vinařskou tradici.

Zprvu si musíme říci něco o historii a vzniku památkových rezervací a její ochranu od vzniku po současnost. Proč jsou chráněné a co turisté nejvíc vyhledávají. Program na ochranu a obnovu městských památkových rezervací a městských památkových zón. Celkovou koncepci na zachování a obnovu kulturních památek v celém Jihomoravském kraji. Každá městská památková rezervace je dotovaná ze státního rozpočtu, s kterým pak hospodaří příslušné orgány. Ty také přispívají i ze svého.

Památková péče vznikla v roce 1950. Od té doby chrání nejcennější historická jádra měst jako památkové rezervace. Poprvé byly vydány zákony o kulturních památkách a podmínky pro jejich ochranu. V dnešní době památková péče chrání 38 000 kulturních památek, z toho 130 národních kulturních památek, 41 městských památkových rezervací, 209 městských památkových zón, 60 vesnických památkových rezervací, 164 vesnických památkových zón, 10 archeologických rezervací, 17 krajinných památkových zón.

- 12 -

V další části se budeme zabývat sběrem sekundárních i primárních dat. S tím souvisí i prováděný marketingový výzkum formou dotazníku. Dotazník byl předem sestaven. Obsahuje 15 otázek s předem zadanými odpověďmi. Respondenti mají právo si vybrat u některých otázek více než jen jednu odpověď. Otázky mají široký spektrum dotýkajících se všech témat. Závěrečná část obsahuje SWOT analýzu, návrhovou část a diskuzi výsledků, která má zhodnotit celou práci. Výsledky mají nastínit atraktivitu města, důvody proč turisté toto místo navštěvují a co nabízí samotné město a okolí k zábavě a jaká je konkurence.

1.1 Vývoj a rozsah památkové péče1 Poválečná památková péče rozvinula ochranu jednotlivých budov v jejich ochranu spolu s původním prostředím. Již předválečné výzkumné práce prokázaly, že změnou okolního prostředí se ztrácí podstatná část historické i estetické hodnoty památky. Památková péče zavedla ochranu celých souborů a areálů a od roku 1950 chrání nejcennější historická jádra měst jako památkové rezervace. Po roce 1958, kdy byl vydán zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, bylo prvních 29 historických jader prohlášeno závazným výnosem tehdejšího ministerstva školství a kultury za památkové rezervace a byly stanoveny podmínky jejich ochrany. Ochranná pásma se prohlašují kolem nejvýznamnějších kulturních památek a památkových rezervací. Definice a rozdíly mezi památkovými rezervacemi, památkovými zónami a ochrannými pásmy dosud nejsou legislativně dotažené. Lze je charakterizovat jako ochranu jednotlivých kulturních památek a památkové rezervace a památkové zóny jako jiné druhy ochranných pásem. Památková péče může prohlásit za kulturní památku soubor staveb, i když některé stavby nejsou samy kulturní památkou. Ochrana se uskutečňuje po jednotlivých nemovitostech, zpravidla při jejich obnově. První závazná stanoviska orgánů památkové péče se vyskytují v územním řízení. Památková péče se zaměřuje na ochranu, zachování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Územní plánování se komplexně zaměřuje na funkční využití území, prostorové uspořádání, včetně prostředí kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón. 1

S využitím časopisu Urbanismus a územní rozvoj, Matoušková Kamila – Proč regulační plány pro městské památkové rezervace a zóny?, ročník III, číslo II/2000, str. 31.

- 13 -

Není jasná hierarchie příslušných orgánů. Přesto dnes již památková péče uznává preventivní i ochrannou roli územního plánování v ochraně kulturního dědictví. Důvodem je množství zbouraných památek, které v minulosti musely ustoupit dopravním a rozvojovým stavbám, radikální změny prostředí památek a nová architektonická díla, která neodpovídají charakteru historického prostředí. Evropská unie i Rada Evropy ve svých předpisech prosazují integraci péče o kulturní dědictví do územního plánování a ochrany životního prostředí. Kolem národních kulturních památek a městských památkových rezervací bývají vymezena ochranná pásma. Památková péče však eviduje přes 1000 hodnotných historických měst. I archeologie se připojila k památkové péči až v 90. letech 20. století. Procento archeologických lokalit a objektů prohlášených za kulturní památky je oproti památkové péči mnohem menší. Archeologické nálezy jsou ve vlastnictví státu a uchovávají se v muzeích. Za archeologická naleziště lze považovat všechna území historických sídel, památkových rezervací a památkových zón.

1.2 Program regenerace2 Města mají ze zákona zodpovědnost za zachování památkových rezervací a zón. Usilují o sociální a ekonomický rozvoj města. K tomu jim slouží územní plánování. K tomuto programu bylo možné poskytnout příspěvky na obnovu kulturních památek. Města se musí na financování podílet, a tak ve vlastním zájmu kontrolují kvalitu prací a výsledek. Proto se do programu přihlašují téměř všechna města s památkovou rezervací. Program motivuje města k pořízení nebo aktualizaci územně plánovací dokumentaci. Počet měst vzrostl od roku 1986.

U nás se většinou městské památkové rezervace překrývají s centrální zónou města, což vyvolává řadu problémů spojených zejména ekonomickými tlaky. Jsou zde tlaky ke zvětšování komerčně využitelných ploch. Podle zákona o státní památkové péči mají být nejvýznamnější kulturní památky využity ke kulturně výchovným účelům. Základní funkcí památkových rezervací a památkových zón je bydlení. Závazné a doporučené limity mají odlišit objekty k ochraně a zachování

2

S využitím časopisu Urbanismus a územní rozvoj, Matoušková Kamila – Proč regulační plány pro městské památkové rezervace a zóny?, ročník III, číslo II/2000, str. 31.

- 14 -

beze změny, např. kulturní památky, objekty, které je možné změnit za určitých přísnějších podmínek, jiné za určitých volnějších podmínek, jiné, které lze nahradit s podmínkami pro architektonickou tvorbu, a jiné, které lze odstranit. Regulační plán je řídícím dokumentem a má také být podkladem pro přípravu městských programů regenerace městských památkových rezervací a zón. Úlohou regulačního plánu je chránit celek včetně půdorysu, siluet, struktury, objemů, barevnosti, detailů.

Vůči památkové péči zesilují tlaky na předvídatelnost rozhodování, sjednocení odborných stanovisek, účast obcí, občanů a nezávislých organizací a zvýšení účinnosti památkové péče. V zahraničí prosazují komplexnost a integraci, které má zabránit neefektivnímu vynakládání finančních prostředků. Regulační plán má otevírat a nabízet možnosti rozvoje činností, které město má v programu rozvoje. Zvyšují se tlaky na ziskové využití co největších ploch. Regulační plán musí stanovit jasné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, tak aby neměl nepříznivé podmínky pro bydlení, život a životní prostředí. V mnohých městech už historická jádra neexistují a zachována zůstala pouze historická předměstí.

1.3 Financování památkové péče v České republice Podle zákona má povinnost každý vlastník kulturní památky pečovat o ní na vlastní náklady. Stát se také snaží pomoci a snaží se zajistit finanční podporu vlastníkům. Povinnost mají také kraje a obce jim poskytnout prostředky. Ministerstvo kultury může příspěvek poskytnout pouze v takovém případě, kdy je na zachování a obnově kulturní památky mimořádný společenský zájem. Toto se týká především o tyto programy: -

Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón

-

Program záchrany architektonického dědictví

-

Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny

-

Program restaurování movitých kulturních památek

-

Havarijní program. [60]

- 15 -

2. Teoretická část 2.1 Historie a současnost města Kořeny Mikulova sahají až do 12. století, kdy zde byla založena trhová osada. Od 13. do 16. století Mikulov vlastnil rod Lichtensteinů a poté až do 19. století rod Dietrichsteinů. Mikulov se do historie zapsal r. 1866 tzv. Mikulovským příměřím, kterým mezi sebou Prusko a Rakousko uzavřeli příměří po bitvě u Sadové. Mikulov měl v první polovině 15. století asi 2 500 obyvatel, převážně vinařů, řemeslníků a hlavně obchodníků. Díky uděleným tržním právům se stal tržním střediskem jižní Moravy a sídlem obchodu. Renesanční město se rozrůstalo a vybudovali zde kamenné hradby kolem náměstí, vystavěly se nové kamenné renesanční domy. V roce 1631 zde vybudovali i piaristické gymnázium. Postupně z něj vznikl ústav, v jehož zdech získávaly vědomosti takové osobnosti, jako byl Jan Evangelista Purkyně, jeden z nejpřednějších českých vědců doby národního obrození, nebo první prezident Rakouské republiky a dolnodunajovický rodák Karel Renner. [12] Vrcholnou etapou vývoje města bylo období baroka. Vystavěné domy, chrámy, sochy a kostely tvoří dodnes barokizující ráz města.

Osud města byl pevně svázán se schopnostmi a úspěchy rodů Liechtensteinů. Tento rod pocházel ze Štýrska a náležel k rakouskému panskému stavu a k největší pozemkové šlechtě na Moravě. Panství spravoval vždy nejstarší člen rodu, což pomáhalo udržovat rodovou jednotu a jednotu majetku. Město bylo obklopeno zahradami a množstvím vinic, které dokazují, že vinařství patřilo k důležitým zdrojům obživy řady obyvatel města. Pod Svatým kopečkem se usadili počátkem 16. století novokřtěnci, kteří s sebou přinesli znalosti a zkušenosti získaných ze svých cest. Byli zkušenými vinaři, řemeslníky nejrůznějších zaměření, staviteli. Liechtensteinové ve městě vlastnili pivovar, panský dvůr, větrné mlýny a vodní mlýn. Vydatným zdrojem příjmů byl právě chov a prodej ryb, který přinášel až 44% výnosu celého panství.

Dalším významným rodem, který vstoupil do historie Mikulova byl rod Dietrichsteinů, který vlastní zámek do dnešní doby. Adam z Dietrichsteina vstoupil - 16 -

do její historie roku 1575, byl to jeden z nejvýznamnějších moravských šlechtických roků, který sehrál po tři století aktivní roli v politice rakouského císařství. Asi

nejvýznačnější

osobností

mikulovské historie byl

syn

Adama

z Dietrichsteina František (1570 – 1636). To on přeměnil někdejší dřevěné městečko v kamenné, a když se roku 1598 stal kardinálem a olomouckým biskupem, učinil z něj své majestátní sídlo. Hrad přestavěl na moderní zámeckou rezidenci a z Mikulova pak po bitvě na Bílé hoře řídil osudy celé země. Na počátku 17. století dal povel postavit svatou chýši pro sošku panny Marie, která se stala cílem cest poutníků z celé Evropy. Tato chýše byla postavena podle vzoru italské Lorety. Do dějin města se také zapsal s řadou dalších významných stavebních projektů. [11]

Významné místo v historii Mikulova měli Židé. Židovská obec Mikulova začala vznikat v 1. pol. 15. století, kdy byli Židé vypovězeni z Vídně, a Dolních Rakous rakouským vévodou Albrechtem V. Další příliv Židů přišel za vlády Ladislava Pohrobka, který je vypověděl z moravských královských měst. Už r. 1591 získala Židovská čtvrť samostatnost a její význam i velikost stále narůstal. V polovině 16. stol. se tato čtvrť stala sídlem moravských zemských rabínů a to až do r. 1851. Tímto se Mikulov stal kulturním centrem moravského Židovstva. O velikosti a síle zdejší obce vypovídá rozsáhlý hřbitov a významné památky, které dnes popisuje naučná stezka v židovské čtvrti. [12]

V době napoleonských válek na počátku 19. století třikrát prošla vojska Mikulovem. V prosinci 1805 po bitvě tří císařů u Slavkova měla být na zámku podepsána mírová smlouva. Za rakouskou stranu je vedl kníže Liechtenstein, za francouzskou kníže Talleyrand. Diplomatických jednání se zúčastnil i kníže František Josef (1767 – 1854).

Ve dvacátém století se majorátní pánové objevovali v Mikulově zřídka. Jejich životní styl se s životem malého městečka míjel. Alexandr II, kníže Dietrichstein (1899 – 1964), uzavřel sňatek se Španělkou Marií de las Mercedes Dose y Obligado roku 1930. Alexandr žil v Evropě a také v Argentině, kde se mu v roce 1932 narodila dcera Olga Marie de las Mercedes, kněžna Dietrichsteinová. Poslední žijící majitelka zámku, která žije se svojí rodinou ve Španělsku. - 17 -

Mikulov se nachází v jižní části chráněné krajinné oblasti Pálava a biosférické rezervace Dolní Morava pod patronací UNESCO. Přímo na území města a v jeho bezprostředním okolí najdete přírodní rezervace se vzácnou stepní květenou Svatý kopeček, Turold nebo jižně od města Šibeničník. Město si dlouhá léta zachovalo svou pozdně středověkou podobu a jeho jádro bylo proto v roce 1952 prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Výjimečná atmosféra tohoto starobylého vinařského města, kde jako by se zastavil běh času, sem každoročně přiláká mnoho turistů. [3, 4] Mikulov je obec s rozšířenou působností, která zabírá 4533 ha v nadmořské výšce 242 m n. m. Žije zde 7369 obyvatel, z toho nejvíce je ve věku 15-64 let.

Počet obyvatel Přirozený přírůstek

7369 -10

Míra registrované nezaměstnanosti (%)

13,2

Podíl zemědělské půdy v celkové výměře (%)

55,3

Orná půda – rozloha (ha)

1 970

Vinice – rozloha (ha)

424

Zastavěné plochy – rozloha (ha)

101

Tab. č. 1 Zdroj: http://www.mikulov.cz/digitalAssets/101886_0_UAP_M_text.pdf

Ve městě jsou zastoupeny všechny školy, krom vyšších odborných škol a vysokých škol. Jsou zde zastoupeny i 2 mateřské školy, které jsou plně obsazené.

Diky poloze, kde Mikulov leží a s jeho klimatickými podmínkami má velmi příznivé předpoklady pro efektivní zemědělství. Půda, jež se zde nachází, je jedna z nejúrodnějších na našem území, je tvořena kvalitní černozemi. V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Oborem, který má největší potenciál na rozvoj, je vinařství a vinohradnictví, kde velmi důležitou součástí je obnova závlahových zařízení. Nevyskytují se zde žádné nerostné suroviny a jediná těžba je zde zaměřena na povrchovou těžbu vápence. - 18 -

2.2 Turistické atraktivity v městské památkové rezervaci města Mikulov 2.2.1

Náměstí Nynější centrum města s náměstím pod zámeckým vrchem je až dílem

kolonizace ve 13. století. Zástavba se soustředila pouze po obvodu tržiště, domy byly všechny ze dřeva. Dnešní půdorys, s pravidelným náměstím s kostelem sv. Václava v severním rohu je dílem zásadní přestavby města po velkém požáru roku 1584. [11] Nový výstavba byla realizována pouze z cihel a kamene, nejstarší dochované domy na náměstí mají renesanční jádro a pocházející právě z let nové výstavby města. Z této starší zástavby se nedochovalo nic. Původní myšlenkou bylo obehnat celé náměstí loubím, umožňující nerušenou chůzi za nepříznivého počasí, záměr byl však realizován pouze na jedné ulici. V 16. století na náměstí začaly proudit renesanční vlivy. Byl zde postaven tzv. dům U Rytířů, který pochází z doby před rokem 1591, s nárožním čtyřbokým arkýřem. Do výše prvního patra je zdobený biblickými

renesančními a

sgrafity

antickými

s

výjevy,

datovanými do první čtvrtiny 17. století. Najdeme zde také unikátní loretu a u vchodu na náměstí se nachází budova České spořitelny, která udržuje historickou

linii

stavebních

slohů

mikulovského náměstí. [13] Obrázek č. 1 Zdroj: http://www.cbks.cz/Mikulov08b/Mikulov

2.2.2

Zámek Mikulov Hrad, který byl předchůdcem současného barokního zámku, zaplnil prázdné

místo v linii hradní soustavy táhnoucí se od Břeclavi k Bítovu. Dnešní komplex zámeckých budov překrývá vápencové skály vystupující nad terén Zámeckého kopce. Jeho hřbet se táhne od severu k jihu v délce cca 240 m.

- 19 -

Mikulov představoval hlavní sídlo rodu Lichtensteinů, a proto byl hrad neustále přestavován, aby dokázal zajistit pohodlné a dostatečně reprezentativní ubytování občas velmi početné rodiny. Za jejich držení byl hlavní obytnou stavbou pozdně románského hradu čtvercový palác na vrcholu útesu. Do poloviny 15. století byly přistavěny další paláce, přibylo předhradí s věží, vedle které zřejmě byla vstupní brána do hradu. [11] Nejdochovanějším gotickým prostorem hradu je osmiboká kaple z roku 1380, zasvěcená Panně Marii a sv. Janovi Evangelistovi. Celá tato věž je vestavěná do patra válcové věže, která se tyčí vedle vstupu do nádvoří. Zachovala se zde i žebrová klenba s reliéfem Kristovy hlavy, která se nachází v interiéru hradní kaple. [14] K zásadní přestavbě došlo před polovinou 16. století, které sloužilo k dalšímu rozšiřování zámku. Nákladný životní styl i nepříliš dobré hospodaření dohnalo roku 1560 Kryštofa IV. z Lichtensteina k prodeji celého mikulovského panství Ladislavu Kereczenyimu z Kaniafeldu za 60.000 tolarů, avšak již Ladislavovým synem rod vymírá a celé panství přešlo na císařskou komoru. V roce 1575 obdržel panství darem od císaře Rudolfa II. Adam z Dietrichsteina (1527–1590). Byl to vyslanec císařského dvora v Římě a Madridu a v držení jeho potomků Mikulov zůstal až do roku 1945. Největšího rozkvětu se Mikulov dočkal za vlády Adamova syna Františka Serafína, kardinála a olomouckého biskupa (1570– 1636), který nechal mimo jiné přestavět i dosavadní renesanční Architektem

zámek. přestavby

kardinálova zámku byl velmi pravděpodobně

italský

stavitel Giovanni Giacomo Tencalla. [15] Obrázek č. 2 Zdroj: http://images.google.cz/imghp?hl=cs&tab=wi

Další výrazné přestavby pozměnily podobu zámku v druhé polovině 17. a na počátku 18. století. Téměř dokončené stavební dílo zničil 10. srpna 1719 rozsáhlý požár, po kterém musel být zámek vystavěn znovu. Všechny stavby byly výškově sjednoceny, zcela nově byla uspořádána patra a přibyly budovy jízdárny. Budova - 20 -

divadla byla roku 1727 obnovena pro historickou knihovnu Dietrichsteinů. Dnes je zde v původních barokních skříních z poloviny 18. století uloženo 11 000 svazků vzácných knih. Snad k ještě větší pohromě než v roce 1719 došlo na zámku v dubnu 1945, když za ne zcela jasných okolností vypukl obrovský požár a téměř celá stavba do základů vyhořela. Po další tři roky spáleniště dále chátralo. Díky iniciativě Spolku pro obnovu mikulovského zámku došlo k jeho rekonstrukci roku 1951. Architektem byl O. Oplatka, rekonstrukce byla dokončena počátkem 60. let. Zachráněné zbytky mobiliáře byly ponechány na zámku, který se stal sídlem Regionálního muzea. Nepoškozen zůstal také unikátní obří desátkový sud na víno z roku 1643 o obsahu 1014 hl. Nejrozsáhlejší ze současných muzejních instalací pojednává o tradičním vinařství na Moravě v období od 16. století po dnešek. Tato expozice dává ucelenou představu o pěstování vinné révy a tradičním postupu při výrobě vína. [1, 2, 9, 15] „Pozice Ditrichsteinů na vídeňském dvoře, poloha Mikulova a kvalita vybavení zámku patřily k důvodům častých návštěv evropských panovníků v Mikulově. Napoleonův salónek poskytl zázemí Napoleonu Bonapartovi a jeho generálům při jednání s poraženými vladaři Rakouska a Ruska po bitvě u Slavkova, v sousedním Trůnním sále Marie Terezie přijímala hold moravské šlechty, jednal zde pruský císař Vilém v roce 1866 po bitvě u Hradce Králové s Habsburky o podmínkách míru po prusko-rakouské válce. K procházce i odpočinku zve zámecký park. Nová zahradní kompozice umožňuje překrásnou vyhlídku do krajiny a města, výsadby preferují teplomilné druhy bylin a dřevin, a to jak domácí, tak exotické, rozšířené k nám hlavně ze Středomoří. Pro zábavu a poučení návštěvníků byla v zámeckém parku vybudována okružní procházková cesta s šesti zastaveními.“ 3 2.2.3

Regionální muzeum Sídlem Regionálního muzea je impozantní mikulovský zámek. Majitelé

panství svou rezidenci postupně přestavovali dle požadavků doby až do její nynější barokní elegance. Vznik zdejšího muzea souvisí se založením Muzejního spolku 3

Dostupné z

- 21 -

v Mikulově v roce 1913. Po skromných začátcích shromažďování kuriozit nadšenými členy spolku, kteří své sbírky poprvé vystavili v roce 1922. Až do roku 1939 bylo muzeum umístěno ve dvou místnostech mikulovské radnice. Odtud se stále stěhoval, až nakonec roku 1959 bylo přemístěno do zámku obnoveného po válečném požáru. Ve svých depozitářích a expozicích dnes uchovává již přes 275 000 sbírkových předmětů z oborů přírodovědných, archeologie, národopisu, historie, vinařství a vinohradnictví, pečuje o dochovaný zámecký inventář a historickou zámeckou knihovnu. Nejrozsáhlejší se současných muzejních instalací pojednává o tradičním vinařství na Moravě v období od 16. století po dnešek. Přibližuje celoroční práce na vinici, expozice také dává představu o tradičním postupu při výrobě vína. Obrovský sud na víno sestavil v roce 1643 v zámeckém sklepě brněnský bednář Kryštof Špecht na objednávku knížete Maxmiliána Dietrichsteina. Ten chtěl zlepšit odbyt vína, a podpořit tak hospodářství zdevastované třicetiletou válkou. Svému účelu sud sloužil zhruba padesát let. Od 18. století je už jen jednou z hlavních turistických lákadel. Od roku 2000 je i veřejnosti zpřístupněna zámecká knihovna. Je téměř v původním barokní podobě, jenž nezasáhly válečné katastrofy. V knihovním sále je uloženo na 11 000 svazků knih. Dnes jsou v prostorách zámku umístěny stále expozice Regionálního muzea – Zámecká knihovna, Galerie Dietrichsteinů, Vinohradnictví a vinařství + obří sud, Římané a Germáni v kraji pod Pálavou, Od gotiky po empír, Wenz Gröll-galerie. [16] Galerie Dietrichsteinů – tato expozice pojednává o jejich historii a panství. Jsou zde vystaveny obrazy ze 17. -20. století, portréty pánů a jejich dětí.

Římané a Germáni v kraji pod Pálavou – tato expozice je umístěna v dosud veřejnosti nepřístupných sklepních prostorách. Snaží se pomocí archeologických nálezů přiblížit život na Moravě v prvních stoletích našeho letopočtu. Přestavuje zde kulturu Římanů, ukázky předmětů. Vrcholem je prezentace soubor nálezů z hrobky germánského velmože z 2. století

- 22 -

Od gotiky po empír – záměrem je prostřednictvím nejzajímavějšími exponáty představit vývoj životního stylu od gotiky po počátek 19. století. Jedná se o muzejní pojetí, kdy vyzdvihuje umělecké předměty.

Wenz Gröll – je to výstava obrazů malíře, který studoval gymnázium v Mikulově. Působil jako učitel kreslení ve Vídni, kde také zemřel. Ve svém vrcholném období maluje krajiny dětství. Zámek je také vhodný pro pořádání kongresů, oslav a firemních akcí. [7, 59]

2.2.4

Sloup Nejsvětější Trojice Ukázkou moravského vrcholně barokního umění je právě tento monumentální

sloup. Pochází z 20. let 18. století a sochařsky ho vyzdobil Ignác Lengelacher. Monument stojící na šestiboké stupňovité základně s trojicí toskánských sloupů uzavírá trojboký jehlan. Celý sloup doplňuje několik vytesaných dietrichsteinských znaků. [17] Vedle Boží Trojice mezi sloupy je osazena Matka Boží, andělé na volutách symbolizují Víru, Naději a Lásku a sv. Jan Nepomucký, František Xaverský a Karel Boromejský měli chránit obyvatele města Mikulova před morem. [18]

2.2.5

Ditrichsteinská hrobka Je to monumentální stavba mikulovského náměstí. Kostel Sv. Anny

postavený roku 1623 v sobě ukrývá loretánskou kapli. Obě stavby byly prováděny podle návrhu architekta Giovanniho Giacoma Tencally. Počátkem 18. století získal dvouvěžové průčelí podle návrhu J. B. Fischera z Erlachu. Celou stavbu značně poškodil požár města v roce 1784. Z chrámové lodi zbylo pouze obvodové zdivo. Počátkem 19. století byly ruina přestavěny na hrobní kostel Ditrichsteinů. V bočních kaplích lodi jsou uloženy rakve s ostatky 45 členů rodiny jejich manželek a dětí. V závěru 20. století se našlo dost financí na péči, kterou si tato stavební kulturní památka zasluhuje. Restaurační práce začali v roce 1993. Proběhla náročná restaurace kamenného pláště budovy s plastikami. V interiéru byla obnovena štuková výzdoba Náchodské kaple a předsíně. Byly také zrestaurovány mramorové oltáře, plastiky, dveře a mobiliář s lavicemi a varhanami z poloviny 19. století. [3, 10, 11, 58]

- 23 -

2.2.6

Památky židovské komunity Mikulov byl po tři sta staletí politickým, kulturním a duchovním centrem

moravských Židů a sídlem moravského zemského rabína. Nejstarší písemná zmínka o zdejších Židech se vztahuje již k roku 1369. V první polovině 19. století zde žilo až 3 500 Židů, fungovalo zde dvanáct synagog. Židovská čtvrť s 317 domy se rozkládala v okolí dnešní Husovy ulice. Do současné doby se dochovalo jen 90 domů a polovina z nich je chráněna jako kulturní památka. Ghetto mělo své vlastní obchody, jatka, masné krámy, pekárny, rituální lázně i vodovod. S historií židovské čtvrti se nejlíp seznámíte naučnou stezkou. Trasa vede po 13 nejvýznamnějšími dochovanými památkami, které jsou označeny informačními tabulkami. Také je doplněna 3 většími tabulemi s plánem ghetta a všeobecným textem se základními turistickými informacemi. [6, 58]

2.2.6.1

Horní synagoga Zvaná též Stará škola původně pochází z roku 1550. Je to nejstarší a dodnes

stojící mikulovská židovská synagoga. V průběhu času byla postižena několika požáry a při přestavbě byla zásadně přeměněna. Dnes je poslední dochovanou synagogou lvovského typu na našem území. Strop je zdoben bohatou štukaturou s barokní ornamentikou a původní hebrejské liturgické texty. V dnešní době slouží jako výstavní a koncertní síň. [19]

2.2.6.2

Dům Husova 52 Tento dům s renesančním jádrem a klenbami sloužil od poloviny 18. do

konce 19. století jako židovský pečovatelský ústav. Má empírovou fasádu. Ve dvoře stojí někdejší Michlštetrovská synagoga z roku 1696, kterou si nechal postavit David Michelstadter za účelem soukromým bohoslužbám.

2.2.6.3

Dům Husova 30 Tento

dům s renesančním jádrem a klenbami, patřící židovskému

obchodníkovi, byl včetně fasády klasicistně přestavěn. Vyskytují se zde ale ještě renesanční prvky. Dokládají to křížové klenby. Domy židovské čtvrti bývaly pro odlišení od domů křesťanských značeny římskými čísly. [58]

- 24 -

2.2.6.4

Dům Husova 48 Tento dům s renesančním jádrem a klenbami má v patře dřevěné trámové

stropy a sklep o dvou podlažích. Od roku 1845 do šedesátých let 19. století zde sídlila židovská chlapecká škola. Vyučovalo se hlavně hebrejštině, tóře a základům judaismu. V roce 1995 byl dům celkově opraven a v jeho přízemí byla zřízena lékárna. [58]

2.2.6.5

Domy A. Muchy 18-20 Ve dvorní části těchto dvou domů se dodnes zachovaly zbytky Aškenázské

synagogy. K soukromým modlitbám si ji v roce 1675 v barokním slohu vystavěl Lazar či Beer Salomon. Místnost měla plochý strop. Zbytek obvodových zdí postavených z cihel a kamene, s výklenkem pro tóry a kamenným umyvadlem dosud stojí. K pozoruhodným stavebním detailům domů mikulovského ghetta patří kamenné zdi, železné dveře a ušlechtile tvarované kované mříže. Povinná separace ghetta od ostatní městské zástavby se realizovala branami, dřevěnými závorami, nataženými řetězy a ohradní zdí. [58]

2.2.6.6

Obřadní síň Tato stavba v historizujícím slohu byla vybudována v roce 1898 podle plánů

významného architekta Maxe Fleischera. Po válce sloužila jako skladiště, nyní se postupně upravuje na výtvarný ateliér. K nezbytnému vybavení hřbitovů patřila vždy márnice neboli umrlčí komora. Od druhé poloviny 19. století si větší židovské obce stavěly honosné obřadní síně, kde se v hlavním sále odbývalo rozloučení se zesnulým, a přilehlé prostory sloužily k poslední očistě, jako sklad rekvizit, šatna, případně jako byt správce či hrobníka.[58]

2.2.7

Židovský hřbitov Toto mimořádně cenné pohřebiště s asi 4000 náhrobky renesančního,

barokního a klasicistního typu, jejichž výtvarné zpracování a ornamentika se staly vzorem pro ostatní jihomoravské židovské hřbitovy, se rozkládá na svahu Kozího hrádku. Hřbitov byl založen v 15. století a po několika rozšíření dosáhl dnešní výměry 19 180 m2. Náhrobky jsou rozmístěny téměř po celé ploše hřbitova v hustých nepravidelných řadách. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1605. Hřbitov je rozdělen na tři části a na střední úsek navazuje nejčestnější místo pohřebiště, tzv. - 25 -

rabínský vršek. Jsou zde pochováni věhlasní moravští zemští rabíni M. M. Krochmal († 1637), Š. Š. Horovic († 1778) a M. Benet († 1829). Areál hřbitova doplňuje památník vojáků podlých v první světové válce a pomník 21 maďarských Židů, zavražděných v roce 1945 v Mikulově. Starší náhrobky, zvláště z pískovce, bývají zvětralé a nakloněné časem. Zato pomníky v nové části hřbitova jsou z 95% násilně pokáceny vandaly. Celkový stav hřbitova, chráněného jako kulturní památka, je v důsledku půl století zanedbané péče nedobrý a jen nesnadno se postupně jeho majitel Židovská obec Brno pokouší o nápravu. Mikulovský židovský hřbitov se řadí hned vedle Starého pražského a kolínského k nejvýznamnějším židovským hřbitovům v naší republice.

Živou

přítomnost

představuje mimo jiné i činnost Spolku

přátel

židovské

kultury

Mikulov, založeného v roce 2000. Toto občanské sdružení se podílí na dokumentaci

a

prezentaci

židovského kulturního dědictví. [6, 58] Obrázek č. 3 Zdroj: http://images.google.cz/imghp?hl=cs&tab=wi

2.2.8

Kostel Sv. Václava Kostel svatého Václava stojí na místě původního nejstaršího románského

kostela, jehož existence je předpokládána již na konci 12. století, která byla zničena husity. Dnešní stavba pochází z počátku 15. století. Jeho vnější podoba je výsledkem přestaveb v 16. století a před polovinou 17. století. Od roku 1625 je kostel sídlem kolegiátní kapituly. [11] Dnešní kostel stojí stranou hlavního zájmu turistů nedaleko od hlavního náměstí. Současná podoba je goticko-renesanční, přičemž nejstarší částí je presbytář z počátku 15. století, který přečkal i vypálení města husity v roce 1426. Barokní úpravy se omezily jen na pořízení nové výzdoby interiéru a úpravy knížecí oratoře, předsíní a sakristie.

[10]

Vevnitř kostela vás nejvíce upoutá trojice oltářů, bohatá

kolekce renesančních a barokních náhrobků a velká mramorová křtitelnice z roku - 26 -

1781. Oltář v severní kapli Loretánské Panny Marie má uprostřed sochu madony s dítětem, která sem byla přenesena z bývalé mikulovské lorety. Socha je údajně vyřezaná z cedrového dřeva. V kostele se také nacházejí varhany z roku 1771 od mistra Jana Výmoly. Cenné jsou především proto, že se zachovaly v původním stavu a jsou stále funkční a také díky svému tvaru, přizpůsobenému stísněnému prostoru stavby. [20, 21]

2.2.9

Kostel Sv. Jana Křtitele Barokní kostel sv. Jana Křtitele, patřící k areálu piaristického gymnázia

založeného Františkem z Dietrichsteina v roce 1631, skrývá nádhernou malířskou výzdobu od předního barokního malíře F. A. Maulbertsche z poloviny 18. století. Kostel byl vysvěcen v roce 1679 a od roku 1784 slouží jako farní kostel pro mikulovská předměstí.

2.3 Ostatní atraktivity ve městě 2.3.1

Kozí hrádek Kozí hrádek patří k jedné ze tří skalnatých dominant města Mikulova. Po

nedávných terénních úpravách se tato lokalita stala vhodným volně přístupným odpočinkovým centrem. Opevnění Kozího vrchu se připomíná již v polovině 14. století. V 15. století zde byla vybudovaná dvoupatrová dělostřelecká věž s ochozem a střílnami. Vybudováním této věže přispělo k ochranné technice Mikulova a zejména jeho hradu a středu města. Dodnes se dochovalo toto pozdně gotické předsunuté opevnění s břitem. Vedle věže bývala výrobna ledku pro potřeby císařské zbrojnice ve Vídni. Kozí hrádek zůstává mimořádným stavebním dílem patřícím do součásti mikulovského stavebního jádra. Nedávné úpravy tohoto místa změnilo lokalitu na volně přístupné odpočinkové centrum. [11, 22]

2.3.2

Svatý kopeček Dominantou města je bezpochyby rezervace Svatý kopeček, původně

nazývaný Tanzberg – 363 m n. m., který nabízí mnoho přírodních i kulturních památek. Je jeden z kopců Pavlovských vrchů. Na Svatém kopečku se nalézá množství zákonem chráněných druhů rostlin. Proto byl již v roce 1946 vyhlášen - 27 -

botanickou rezervací a od roku 1992 přírodní rezervací. Původní rostlinné druhy se udržely ve stepním společenstvu na vrcholu Svatého kopečku. Na jižních svazích roste druhově pestrá skalní step (kosatec nízký, kavyl Ivanův, ožanka horská). Unikátní je zde výskyt několika druhů parazitických záraz. Na stepích se hojně vyskytuje teplomilný hmyz. K nejpopulárnějším obratlovcům Svatého kopečku patří výři velcí hnízdící ve stěně opuštěného lomu. Na vrcholu Svatého kopečka naleznete poutní kostel sv. Šebestiána, zvonici a další sakrální stavby křížové cesty. Kaple sv. Šebestiána na Svatém Kopečku, tvoří nepřehlédnutelnou dominantu Mikulova. Jako mnoho dalších staveb, byl kostel vybudován díky zásluze Františka z Dietrichsteina. Byl postaven roku 1622 poté, co zažil Mikulov rozsáhlou morovou epidemii. Nový kostel byl zasvěcený patronu proti morovým nákazám sv. Šebestiánovy. Tvoří vrchol symbolické posvátné pouti s křížovou cestou. V roce 1631 byl doplněn samostatnou kampanilou se zvonem. Tyto drobné sakrální stavby byly později několikrát upravovány, současná kaple byla postavena až v letech 16721679. Jde o centrální budovu na půdorysu řeckého kříže. Základní kámen poutního kostela sv. Šebestiána na kopci byl vysvěcen 2. 7. 1623, kterou zasvětil ochránci proti morové nákaze svatému Šebestiánu, a současně nechal podél cesty na vrchol zbudovat 16 pašijových zastavení.

[11, 23, 24, 25]

„Na dnešní křížové cestě naleznete

soubor čtrnácti drobných čtyřbokých staveb ze 17. a 18. století, znázorňujících pašijové scény umučení Krista, místy se zachovanou původní výzdobou. Všechny stavby na vrcholu Svatého kopečku byly poškozeny v roce 1945. Pašijovou (křížovou) cestu

na

Svatý

kopeček

doplňují Kaple Božího hrobu s maurskými

prvky,

situovaná dále na vrcholu kopce a kaple Bolestné Panny Marie, sv. Barbory a sv. Rosálie,

pocházející

z

přestavby Svatého kopečka v 70. letech 17. století.“ 4

Obrázek č. 4 Zdroj: http://images.google.cz/imghp?hl=cs&tab=wi

4

dostupné z

- 28 -

Dávnou vzpomínkou na minulost připomíná dnešní duchovní tradice Mikulova – Mariánská pouť. Vede křížovou cestou na Svatý kopeček a koná se vždy zářijovou neděli.

2.4 Přírodní zajímavosti v okolí 2.4.1

Jeskyně na Turoldu Na severním okraji Mikulova se vypíná vápencový vrch Turold, patří

k nejstarším přírodním rezervacím na území dnešní Chráněné krajinné oblasti Pálava. Vápencový lom tu byl otevřen již v roce 1873 a těžba pokračovala až do roku 1937. Při těžbě, byl odkryt jeskynní systém, který se zde začal vyvíjet již před 15 miliony lety. Bohužel při těžbě zmizela i velká část jurských vápenců. Od roku 1951 se pokračuje v objevování dalších chodeb a dómů. [26] Jeskyně tvoří složitý labyrint chodeb, síní a dómů v sedmi úrovních podél zlomů, výrazných puklin a vrstevních spár. Nachází se zde i podzemní jezírka. Stěny jsou namísto krápníků zdobeny unikátní "turoldskou výzdobou", která připomíná korály a nemá v našich jeskyních obdoby. Patří mezi nejsušší zpřístupněné jeskyně v ČR, s vlhkostí 74 - 84%. Teplota vzduchu v jeskyních se pohybuje v rozmezí 7 - 9 °C, teplota vody v jezerech je 6°C teplá. [27] V roce 1967 byla jeskyně pro veřejnost uzavřena. Nové zpřístupňovací práce byly započaty až v roce 1999. Jeskyně byla opět zpřístupněna veřejnosti v červnu 2004. Pro návštěvníky je otevřena trasa o délce 300 metrů. Jeskyně Na Turoldu představuje jedno z nejvýznačnějších českých zimovišť netopýrů, především kriticky ohroženého vrápence malého. Dalšími pravidelně zimujícími druhy jsou netopýr velký, netopýr brvitý a netopýr řasnatý. V přírodní rezervaci Turold je možné shlédnout také Geopark anebo se jen projít po naučné stezce Turold, která Vás seznámí s historií i současností této přírodní rezervace. [26, 28] 2.4.2

Kočičí skála Tuto přírodní památku najdeme přibližně 2 km od Mikulova. Toto území bylo

vyhlášeno přírodní památkou v roce 1946, zaujímá rozlohu 0,66 ha a je v nadmořské výšce 350 m. Jedná se o malou vápencovou skálu, ve které se vyskytují zvláštně chráněné a ohrožené druhy skalních, stepních a křovinných rostlin, jako jsou - 29 -

hlaváček jarní, hvězdnice zlatovlásek a spoustu dalších. Najdeme zde i populaci teplomilného druhu hmyzu. [29]

2.4.3

Šibeničník Nevysoký Šibeniční vrch či Šibeničník (238 m n. m.), který se nachází mezi

městem a hranicí s Rakouskem je velmi zajímavou geologickou a botanickou lokalitou. Její rozloha činí 37 132 ha. Z geografického hlediska tvoří oba kopce rozhraní mezi moravskou a rakouskou částí. Šibeničník je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších zákonem chráněných botanických lokalit Moravy (1927). Díky svému geologickému podloží vyniká Šibeničník zajímavou květenou. Roste zde například pryšec sivý menší a řebříček štětinolistý, které jinde v regionu chybějí. V roce 1912 významný český botanik a pozdější profesor Masarykovy univerzity Josef Podpěra objevil na západním svahu Šibeničníku ovsíř stepní. Tato nenápadná tráva je pozůstatkem chladných stepí z konce poslední doby ledové. V pohledech od Mikulova nelze přehlédnout ani Schweinbartský kopec (Schweinbarther Berg, Kreuzberg), a to pro jeho výrazný tvar homole. Z biogeografického i geomorfologického hlediska má zcela identický charakter jako sousední Šibeničník či Svatý kopeček. Na vrcholu kopce Šibeničník byl vybudován památník věnovaný občanům vysídleným po druhé světové válce z desítek obcí rozsáhlého pohraničního území jižní Moravy a jižních Čech. Památník je koncipován jako přírodní rozhledna posetá desítkami laviček, které jsou dary původních obyvatel. Rybník Šibeničník, který se nachází mezi stejnojmenným kopcem a státní hranicí, byl založen před rokem 1562. Donedávna sem vytékaly odpadní vody z Mikulova, ale po výstavbě čistírny se kvalita odpadních vod výrazně zlepšila. Z novomlýnských nádrží sem často zalétají kormoráni pro svou potravu. [7, 30, 31]

2.4.4

Sirotčí hrádek Tato zřícenina hradu se nachází cca 4 km severně od Mikulova v Klentnici.

Byla postavena na přelomu 13. a 14. století na dvou vápencových skalách rodem Sirotků, po jejichž vymření připadl králi Václavu III. Mezi oběma skalami se nachází hluboká rokle, přes niž pravděpodobně vedl most. Na menší plošině jižní skály byl

- 30 -

vybudován třípatrový palác. Na severní, která je dnes nepřístupná, se nacházela hranolová strážní věž. Při hradě stávala kaple sv. Mikuláše z r. 1414. [32, 33]

2.5 Tradice Mikulovského vinařství „Mikulov a okolí patří k tradičním vinařským centrům. Její zeměpisná poloha, klima a různorodost půd Mikulovské vinařské podoblasti s vápencovými svahy Pálavy ovlivňují nezaměnitelný charakter místních vín. K významným vinařským centrům Mikulovské vinařské podoblasti se kromě Mikulova řadí také Valtice a další vinařské obce jako např. Dolní Dunajovice, Novosedly, Perná, Sedlec, Pavlov, Dolní Věstonice, Horní Věstonice a Brod nad Dyjí.“5 Vinařství na Moravě se rozšířilo za dob Velkomoravské říše. K největšímu rozvoji vinařství v kraji došlo po roce 1249, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtensteinů. Na Mikulovsku se daří především bílým odrůdám vín, zabírají 80% zdejších vinic. Mezi nejrozšířenější odrůdy patří Ryzlink vlašský. Pradávná odrůda nemá velké nároky na půdu. Víno se vyznačuje typickou jiskrnou chutí s výraznější kyselinkou. Jejich zrání hroznů je velmi pozdní. Další velmi rozšířenou odrůdou je Ryzlink rýnský. Má charakteristickou jemnou vůni s náznakem lipového květu. Dále se zde daří i odrůdám jako Chardonnay, Sauvignon, Rulandské bílé i Rulandské šedé, Veltlínské zelené, Müller Thurgau. [34, 35]

Červená vína reprezentuje zejména Svatovavřinecké, které je nejrozšířenější, Rulandské modré, Modrý Portugal a Frankovka. Slibnou budoucnost mají výsadby francouzských odrůd Merlot a Cabernet Sauvignon. Ve šlechtitelské stanici vinařské v Perné vznikly nové odrůdy Pálava a Aurelius. [36]

Vývoji vinařství na Moravě je věnována expozice Regionálního muzea v Mikulově. Mapuje tradiční i současné pracovní postupy při ošetřování vinic i výrobě vína, součástí expozice jsou pracovní nástroje a nářadí vinařů, nádoby a historické lisy. Jen pár kroků od historického centra města naleznete významné sklepy a vinařské kolonie. Tyto sklepy byly budovány na několika místech na okraji města. 5

dostupné z

- 31 -

Výstavnými vinařskými stavbami Mikulova jsou nadsklepní domy. Unikátní podzemní dílo skrývá barokní dům z roku 1525 Na Jámě č. 17. Po několika schodech se sestupuje do první místnosti trojprostorového sklepa, která dnes slouží jako lisovna. Cenný vinařský objekt je i v přízemí památkově chráněného domu v Koněvově ulici č. 22. Starobylá obdélníková lisovna je zaklenuta čtyřmi poli křížové klenby a spojena s habánským sklepem. [37]

2.6 Obchodní společnosti zaležené městem Město Mikulov založilo dvě obchodní společnosti se 100% účastí města: TEDOS Mikulov spol. s r. o. a Mikulovskou rozvojovou, s. r. o.

„Mikulovská rozvojová s. r. o. Předmět podnikání: -

Příprava a pořádání kulturních, kulturně vzdělávacích a sportovních akcí, zejména: > koncertů, divadelních představení, výstav, přehlídek, soutěží > filmových představení, prezentací filmových uměleckých děl > prezentací výtvarných děl, fotografií a jiných uměleckých předmětů všech kategorií umělců

-

Zabezpečení průvodcovské činnosti v Dietrichsteinské hrobce

-

Zajištění promítání filmů v Městském kině

-

Provoz Kinoklubu

-

Provoz Městské galerie

-

Shromažďování, zpracování a poskytování informací o kulturních činnostech v Mikulově včetně provozování reklamních ploch zřízených městem Mikulov

-

Poskytování služeb osobám nebo sdružením a spolkům působícím na úseku kultury

-

Aktualizace webových stránek města Mikulova v části kultura, sport a volný čas

-

Propagace města Mikulova za pomocí kontaktů a komunikace s médii“6

6

dostupné na

- 32 -

„TEDOS Mikulov s. r. o. Společnost má na starosti:

- správu a údržbu nemovitostí - poskytování technických služeb - provoz koupaliště - tepelné hospodářství - montáž, opravy, revize plynových zařízení - provádění staveb a jejich změny“7 [38, 39]

2.7 Dotace na obnovu a rozvoj města Mikulov Město Mikulov každoročně využívá různých dotací z obce, kraje či státu. Každá fyzická nebo právnická osoba může vyplnit žádost na Dotační program, v té oblasti, které podniká. Poté vše prochází schvalovacím řízením, kde se dozvědí, zda jim finance byly přiznány. Za rok 2008 dostala fyzická osoba z Mikulova dotaci 100 000 Kč na opravu fasády kulturní památky Letohrádku Portz. Pro rok 2009 byly schváleny dotace z Jihomoravského kraje určené Římskokatolické farnosti u kostela sv. Václava ve výši 290 000 Kč na celkovou opravu kostela a částku 30 000 Kč na zrestaurování obrazu Ukřižování u kaple sv. Šebestiána. Dalších 100 000 Kč bylo schváleno význačné kolegiátní kapitule u sv. Václava na celkovou opravu střechy kanovnického domu v Mikulově. Tyto částky byly schváleny a můžou být čerpány do konce roku 2009. Od kraje také dostává finanční dotace na podporu kultury ve městě. Především na pořádané akce, které město pořádá každý rok. Tento rok se jedná o XXIII. Kytarový festival, částkou 80 000 Kč, konaný na začátku července. Ale také Mikulovské výtvarné sympózium „dílna“ 09, 16. ročník, dotace ve výši 50 000 Kč. Firmě Virtuosi di Mikulov, který pořádá XI. Mezinárodní festival pěveckých sborů Kampanila ´09 vždy první neděli v září, 40 000 Kč. [61]

7

dostupné na < http://www.tedos.cz/?A=o_nas >

- 33 -

3. Praktická část 3.1 Sběr sekundárních dat 3.1.1

Dopravní infrastruktura Doprava je nejdůležitějším předpokladem pro cestovní ruch. Slouží

k přemisťování turistů z jednoho místa na druhé a na návrat domů. Také pro přepravu jejich zavazadel, poskytování informací o dopravních spojích, rezervování míst a ostatních doplňkových služeb.

Mikulovem prochází od severu k jihu velmi významná silniční komunikace, silnice první třídy I/52 (E 461). Silnice má trasu Brno – Rajhrad – Pohořelice – Mikulov – Vídeň. V úseku Brno – Pohořelice je tato silnice rychlostní R 52, která je zpoplatněná jako všechny v České republice. Další silnice první třídy I/40 vede z Břeclavi přes Valtice do Mikulova. Dále se sem dostanete i po silnicích druhé třídy, od západu II/414 z Hrušovan n. Jeviš. a z východu II/421 z Terezína přes Velké Pavlovice. Další sítě komunikace tvoří i silnice třetí třídy, která je ale většina ve špatném stavu. Státní příspěvková organizace ředitelství silnic a dálnic České republiky plánuje výstavbu rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov, která by se měla stát součástí dálničního spojení Brno – Vídeň (plánovaná rakouská dálnice A5 má spojit Vídeň s českými hranicemi poblíž Mikulova.). Výstavba by poškodila unikátní jihomoravské krajinné oblasti (Pálava a Mikulovsko) a zároveň by vedla ke zvýšení tranzitní dopravy. [40]

Jižní částí Mikulova vede jednokolejová železniční trať, která spojuje Břeclav – Valtice – Mikulov – Hrušovany n. Jeviš. – Znojmo.

Bohužel se zde nenachází vodní doprava. Mikulovem neprochází žádná větší řeka nebo vodní nádrž. I letecká doprava je dost vzdálená. Nejbližší mezinárodní letiště se nachází v Brně, které je 50 km vzdálené a druhé je ve Vídni 80 km daleko. Hromadná doprava osob je zabezpečena hlavně linkovou autobusovou dopravou a železniční dopravou. Velký podíl na dopravní obslužnosti má především autobusová linková doprava, železniční doprava má význam především pro přilehlé obce. [5] - 34 -

3.1.2

Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení je nejdůležitějším předpokladem pro rozvoj cestovního

ruchu daného města. Napomáhá, aby zde turisté mohli přenocovat na přechodnou dobu, a tím přispívá i místní ekonomice. Spousta ubytovacích zařízení nabízí přenocování a služby s tím spojené. Hosté můžou využít jejich doplňkových služeb jako např. směnárnu, půjčovnu kol, prodej vybraného druhů zboží, podává informace o možných tipech na výlet, turistických atrakcích a akcích. Můžeme navštívit i hotelová zařízení a využít jejich služeb, má-li je hotel k dispozici, např. restaurace, bar, saunu, bazén, masáže, kosmetika, fitness centrum aj. Ubytovací zařízení můžeme rozdělit do několika kategorií a tříd. V České republice funguje jednotná klasifikace ubytovacích zařízení, která je ale založena na dobrovolnosti. Určuje kvalitu a úroveň vybavení zařízení. Každý si vybírá podle svých kritérií a požadavků. Základní rozdělení ubytovacích zařízení v České republice: -

hotel

-

motel

-

pension

- ostatní ubytovací zařízení: - kemp (tábořiště) - chatová osada - turistická ubytovna - botel I když má Mikulov pouze něco přes 7000 obyvatel, nachází se zde spousta ubytovacích zařízení. Má okolo 12 hotelů s kapacitou 740 lůžek, přes 30 pensionů s kapacitou přesahující 700 lůžek, 4 turistické ubytovny a ubytování v soukromí. V těsné blízkosti města se nenachází žádný kemp nebo motel.

Příklad ubytovacího zařízení v Mikulově: Hotely – Hotel Vivaldi, Hotel Templ, Hotel Zámeček Mikulov, Hotel Bonsai aj. Pensiony – Pension Niké, Pension Euro, Pension Prima, Pension Mikulov aj. Ubytování v soukromí – Eva Girášková Ubytování v soukromí, Pension Blanka Červenková Turistické ubytovny – Ubytovna u Zajíce, BORS Břeclav a.s. ubytovna Mikulov. [41]

- 35 -

3.1.3

Stravovací zařízení Je jednou z dalších podmínek rozvoje cestovního ruchu. Každý návštěvník i

turista využije těchto služeb a tak záleží v jaké kvalitě a rozsahu jsou poskytovány a také na co se specializují. Neméně důležité je jejich umístění. Pro návštěvníka je středem zájmu centrum města a přilehlé uličky. Tyto podniky z nich mají největší profit. Vícedenní turista rád objevuje celé město a tak navštíví i podniky nacházející se mimo centrum. Ale pro všechny je nejdůležitější úroveň a kvalita služeb a také obsluhující personál. Ve městě Mikulov se nachází nespočet stravovacích zařízení. Můžeme zde najít restaurace, většina z nich se nachází v místních hotelích – např. Hotel Templ, Hotelová restaurace Réva nebo Irská hospoda O´Hara, La Baraca Mexicana, Eat Art Gallery, dále jsou zde bary, hostince, pivnice, kavárny a cukrárny, ale především vinárny a vinný sklípky, kterými je město proslulé.

3.1.4 3.1.4.1

Sportovně-rekreační zařízení – aktivní pobyt Pěší turistika Málokterá přírodní oblast nabízí tolik možností k aktivnímu pobytu v přírodě

jako Mikulov a jeho okolí. Reliéf krajiny je utvářen Mikulovskou pahorkatinou s vápencovým hřebenem Pavlovských vrchů a zalesněným Milovickým lesem. Především skalnaté Pavlovské vrchy přitahují pozornost návštěvníků různorodými formami krasových jevů a rozmanitostí rostlin a živočichů. Na jižním okraji Mikulova se táhne široké údolí potoka Včelínku. Atraktivní je i propojení na krajinu Lednicko-valtického areálu a na rakouskou část Pavlovských vrchů. Přírodní a krajinnou hodnotu Mikulovska zvyšuje místní klima, které se vyznačuje mírnější zimou a nejvyšším počtem slunečných dnů v roce z České republiky. S tím souvisí možnost trávit v Mikulově volný čas a odpočinek téměř ve všech ročních obdobích. [42]

K pěší turistice vybízejí cíle jako Jeskyně na Turoldu, Svatý kopeček, Kozí hrádek nebo CHKO Pálava - široké okolí města je začleněno do Chráněné krajinné oblasti Pálava. Jedná se o krajinný komplex Pavlovských vrchů chráněný od roku 1976, který byl v roce 1986 zapsán na seznam biosférických rezervací UNESCO. Od roku 2003 je pak Pálava součástí rozšířené biosférické rezervace Dolní Morava, která zahrnuje také Lednicko-valtický areál a lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje. Na - 36 -

území CHKO leží řada dalších maloplošných chráněných území. K nejhodnotnějším z nich patří například Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska, na Mikulovsku pak i přírodní rezervace Svatý kopeček, Turold nebo Šibeničník, stejně jako přírodní památka Kočičí skála. [43] Správa CHKO Pálava sídlí v centru Mikulova.

3.1.4.2

Naučné stezky

1) Vinařské naučné stezky Vinařská naučná stezka Mikulov – délka trasy je cca 20 km, trasa je Mikulov – Bavory – Perná – Horní Věstonice – Dolní Věstonice – Pavlov – Klentnice – Mikulov. Tématicky naučná stezka vás seznámí s vinařskou historií kraje. Zasvětí vás také do její bohaté tradice. Trasu můžete absolvovat pěšky, na kole nebo autem. Pěšky tato cesta může trvat až 8 hod. Trasa je značena a vybavena 17 informačními tabulemi k snazší orientaci. Po cestě je i možná degustace vína. [44]

Mikulovská naučná stezka – délka její trasy je 82 km, trasa: Mikulov – Sedlec – Úvaly – Valtice – Hlohovec – Lednice – Bulhary – Milovice - Dolní Věstonice – Strachotín – Ivaň – Pasohlávky – Brod nad Dyjí – Novosedly – Nový Přerov – Dobré Pole – Březí – Mikulov. Trasa představuje krásy a zajímavosti celé této podoblasti. Cestu je vhodné podniknout na kole nebo autem.

Moravská vinná stezka – délka cca 280 km, trasa: Drnholec – Novosedly – Nový Přerov - Dobré Pole – Březí – Mikulov – Klentnice – Pavlov – Dolní Věstonice – Strachotín – Pouzdřany – Popice. Moravská vinná stezka je trasou sítě regionálních cyklistických tras procházejících krajinou jižní Moravy a spojuje Znojmo s Uherským Hradištěm. Červeně označená stezka vede všemi moravskými vinařskými podoblastmi a protíná sedm z deseti okruhů místních vinařských stezek. Na její trase leží 70 vinařských obcí, chráněné přírodní lokality i významné historické a architektonické památky kraje.

Vinařská naučná stezka Stará hora – délka 3,5 km, trasa: Stará hora – Mikulov – Bavory – Dolní Dunajovice – Brod nad Dyjí – Novosedly – Dobré Pole – Březí. [45]

- 37 -

2) Naučná stezka Židovskou čtvrtí Tato trasa vede židovskou čtvrtí a centrem města Mikulova. Obsahuje přibližně 13 zastavení, kde je označeno a podrobně popsáno 13 domů bývalého ghetta.

3) Naučná stezka Turold Naučná stezka ukazuje pestrost chráněné krajinné oblasti Pálava. Začíná v lomu na severní straně Mikulova, a i když její délka je jen 400 m, na 8 informačních panelech seznamuje o přírodě a historii Pálavy. Trasa je určena pro těší návštěvníky a celá prohlídka trvá cca 1 hod. Je celoročně přístupná a lze ji označit i jako bezbariérovou. Nejvíc se doporučuje jít po červené turistické značce, která je považována za nejzajímavější. [46]

3.1.4.3

Cykloturistika Cykloturistika patří k současným trendům zdravého životního stylu. S tím je

spojen i rozvoj cykloturistiky. Mikulov a celý region nabízí hustou síť kvalitních značených cyklostezek. Některé se i napojují na dálkové a mezinárodní trasy. Trasu si můžete naplánovat podle vlastních fyzických sil a svého zaměření. Můžete jezdit přes centra měst, kde můžete navštívit spoustu památek a seznámit se s historií daného místa nebo se jim vyhnout a kochat se nádhernou přírodou kolem. Trasy jsou opravdu vedeny krásnou a zachovalou přírodou mimo přeplněné silnice. Cyklotrasy nevedou přírodními rezervacemi, a proto je také velmi důležité dbát těchto pokynů, aby příroda zůstala nedotčená. Vše se dá dozvědět z informačních tabulí, které trasy doprovází.

Moravská vinná – její délka je 280 km a vede malebnou krajinou jihovýchodní Moravy. Trasa začíná ve Znojmě, prochází Mikulovem, Hustopečemi, Velkými Pavlovicemi, Mutěnicemi, Bzencem a končí v Uherském Hradišti.

Mikulovská vinařská stezka – délka cca 82 km a je nízké náročnosti. Vede především po silnicích 3. třídy. Začíná v Mikulově, přes Valtice, Milovice, Pasohlávky, Nový Přerov a končí zase v Mikulově.

- 38 -

Cyklistický okruh Stará Hora – trasa o délce 37 km vás provede vinicemi pod Pálavou, seznámíte se s krajinou Mikulovska. Trasa není náročná a je vhodná i pro děti. Začíná v Mikulově a vede přes Dolní Dunajovice, Novosedly zpět do Mikulova. Součástí je i Vinařská naučná stezka Stará Hora.

Okolo ATC – je nejoblíbenější trasa s nízkou náročností. Můžete si vybrat ze dvou okruhů. Malý okruh, který vede po červené značce má délku 15,5 km a vede hlavně okolo střední Novomlýnské nádrže. Velký okruh, po zeleném značení, je dlouhý 27,5 km a vede okolo obou nádrží. Výchozí bod bývá ATC Merkur u Pasohlávek.

Greenways Praha – Wien – celková délka je cca 440 km, na české straně 350 km a rakouské 80 – 90 km. Trasa: Hevlín – Nový Přerov – Březí – Mikulov – Sedlec – Úvaly – Valtice – Schrattenberg – Herrnbaumgarten – Poysdorf.

Tři panny u Dolních Věstonic – trasa: Mikulov (5044) – Dolní Věstonice (5043) – Bulhary – Sedlec (Greenway) – Mikulov.

Pálavský okruh – délka 37 km, trasa: Mikulov – Dolní Věstonice – Novomlýnské nádrže. Z Mikulova k středověkému hradu Falkenstein – lehká obtížnost, délka 45 km, průjezdní místa Mikulov, Ottenthal, Guttenbrunn, Falkenstein, Poysbrunn, Steinebrunn, Mikulov.

Lednický okruh – délka 46 km, obtížnost lehká, trasa: Hlohovec - Valtice Rajsna - Úvaly - Sedlec - Mikulov - Klentnice - Pavlov - Bulhary – Lednice. [47, 48]

3.1.4.4

Půjčovna kol Ve městě se nachází několik půjčoven kol, především vám ho zapůjčí

v hotelu, kde jste ubytování, ale nejen tam. Můžete využít nabídky informačního centra nebo společnosti Topbicycle, která má k dispozici 65 kol. Ke kolům bezpodmínečně patří i jejich oprava a úschovna, kterou můžete najít ve městě, jste-li na výletě vlastními koly. [49] - 39 -

3.1.4.5

Jezdectví Je sportovní odvětví, ale také slouží k odpočinku, relaxaci a poznávání

přilehlé krajiny. Mikulov a jeho blízké okolí nabízí spoustu příjemných prožitků v sedle. Jezdecký klub Mikulov připravuje pro návštěvníky výuku, projížďky i prázdninové pobyty pod stanem. Ubytovat se zde můžete i v místním pensionu nebo využít vícedenní vyjížďky na koni. Novým trendem je hippoterapie, která je na vzestupu a je součástí mnoha rehabilitačních programů. Pozitivně působí na tělesnou i duševní stránku zdravého i postiženého člověka. Napomáhá k posílení ochablého svalstva, zlepšuje koordinaci pohybu, rovnováhy. Hiporehabilitace jde rozděliti do několika různých sekcí, podle využití. Jedná se o hipoterapii, léčebně pedagogicko-psychologické ježdění a sportovní ježdění handicapovaných. Vše je organizováno speciálně vyškoleným týmem, který se skládá z koní, lékaře, speciálního pedagoga, fyzioterapeuta a asistentů (dobrovolníků). [50, 51] Další jezdecký klub Jáňův dvůr se nachází, v regionu Mikulovsko, Nový Přerov. Nabízí romantické vyjížďky na koních a bryčkou do vinohradů a mezi sklípky naše i rakouské. Můžete zde využít i nabídky letního pobytu v zahradním kempu, využití pro děti s domácími zvířaty. Místní dvůr chová i ovce a kozy na rozlehlých loukách. [52] 3.1.4.6

Koupaliště K aktivnímu odpočinku patří neodmyslitelně koupání a relaxace u vody.

Mikulov i v jeho okolí nabízí umělá koupaliště, ale i přírodní. Koupaliště nabízí i různé doprovodné akce, atrakce pro děti a samozřejmě občerstvení. Areál koupaliště Riviéra se nachází v Mikulově s krásným výhledem na místní zámek. K dispozici je plavecký a rekreační bazén, tobogán, skluzavka a dětské brouzdaliště. Provoz má na starosti společnost TEDOS Mikulov s. r. o., která je obchodní společností města.

Další koupaliště se nachází v nedalekém Březí nebo můžete využít i Novomlýnských nádrží, které jsou známé rekreační oblastí Pasohlávky. Přírodní - 40 -

nádrž je vhodná pro všechny milovníky koupání, vodních sportů a rybaření. K odpočinku můžete využít písčitou a travnatou pláž nebo vyzkoušet tobogán, lunapark a jiné atrakce. Pro sportovně založené je tu spousta hřišť na hraní volejbalu, nohejbalu, tenisu a mnoho dalších. Zkuste využít i nabídky půjčoven a vyzkoušet např. windsurfing, kitesurfing a další vodní sporty. [38, 53] 3.1.4.7

Sportovní areály Ve městě se nachází spousta areálu a zařízení k provozování různých druhů

sportů. Jako je například bowling. Bowling sport centrum má 6 drah s možností zapůjčení sportovního náčiní a je propojena s pivnicí, které po hře můžete využít. Toto centrum dále nabízí laserovou střelnici, kterou je možné využít pouze při uzavřených akcích. Golfový simulátor, který zahájí svůj provoz až konce zimy. K další aktivitě vás vybídne M-studio, které se specializuje na Nord walking v okolní přírodě. V naší republice se stává čím dál ti populárnější. Nabízí také cvičení na redukčních stolech, kurzy na snižování nadváhy, modelace postavy a spoustu dalších. Sportovní hala TJ Pálava Mikulov má k dispozici velkou sportovní halu, kde můžete hrát basketbal, florbal, házenou a malou halu na stolí tenis a cvičení. K dalšímu pohybu tu jsou i základní školy, které mají vlastní tělocvičny nebo Městský stadion, kde je fotbalové hřiště s umělým trávníkem. [54, 55] K dalšímu odreagování se ve městě nachází tenisový kurt, fitcentra nebo rehabilitační a relaxační centra. Dokonce i sportovní střelnice s možností pronájmu. 3.1.5

Informační služby „Ve městě je zastupuje Turistické informační centrum Mikulov. Nabízí

návštěvníkům města Mikulova i místním občanům kompletní servis o turistické nabídce města a turistické oblasti Pálava a Lednicko-valtický areál již od roku 1993. Dále poskytuje: -

informace o službách, zajímavostech a kulturních akcích

-

informace o turistických zajímavostech

-

informační prospekty

-

informace o dopravním spojení

-

rezervace ubytování, stravování a vinných sklípků

-

organizace pobytů - 41 -

-

programy a výlety

-

tématické prohlídky města Mikulova a průvodcovské služby v 5 jazycích

-

tvorba a realizace turistických produktů (tématické programy)

-

zprostředkování a rezervace služeb v rámci realizace turistických produktů (programy, pobyty, kongresy, firemní a společenské akce…)

-

předprodej vstupenek na kulturní akce, TICKETPORTAL

-

prodej turistických map, průvodců, pohlednic, upomínkových předmětů

3.1.6

-

půjčovna kol

-

internet

-

E-shop“8 [56]

Ostatní služby Ve městě se nachází spousta doplňkových služeb, které napomáhají turistům

k snazšímu pobytu. Jsou tu dvě banky, široká nabídka bankomatů. Dále lékárny, směnárny, taxi služby, opravnu aut, 2 cestovní agentury, veřejné toalety a internet k získání více informací o navštíveném místě. Komplexní nabídku oborů zdravotní péče včetně potřebného technického zázemí poskytuje obyvatelům Mikulovska Dům zdraví Mikulov, s. r. o. V Mikulově je několik praktických lékařů pro dospělé a 2 pro děti. Zařízení sociální péče jsou poskytovány v domech pečovatelské služby. Ve městě se nachází 2 domy pro občany. Provozovatelem je město Mikulov. Na území Mikulova se nenachází žádná lázeňská místa. [57]

8

dostupné na

- 42 -

3.2 Statistiky

návštěvnosti

jednotlivých

turistické sezóny9

9

Turistické informační centrum Mikulov

- 43 -

atraktivit

v období

- 44 -

- 45 -

3.3 Statistika návštěvnosti Turistického informačního centra Mikulov10

10

Turistické informační centrum Mikulov

- 46 -

11

11

v měsících leden a únor probíhalo stěhování provozovny TIC Mikulov

- 47 -

- 48 -

- 49 -

3.4 Sběr primárních dat Tento sběr dat jsem prováděla pomocí marketingového výzkumu formou dotazníkového šetření v městské památkové rezervaci Mikulov, která je tématem této práce. Marketingový výzkum je sběr, analýza, vyhodnocování informací a závěrů na odpovídající situaci. Uskutečňuje se 2 způsoby: externě a interně. V podstatě jde o výzkumné studie zaměřené na určitý problém společnosti, který se skládá se z 5 kroků.

Krok č. 1 – Definování problému Je to nejdůležitějším a nejobtížnějším krokem. Vypracujeme si seznam, který pokryje všechny možné problémové oblasti a zvážit jejich důležitosti.

Krok č. 2 – Analýza situace Tento krok by měl začít zkoumáním sekundárních informací (informace, které byly získané nikým jiným původně k jinému účelu), které máme k dispozici.

Krok č. 3 – Získávání konkrétních informací pro daný problém V tomto kroku existují dvě základní metody, metoda pozorování a šetření. Metoda pozorování spočívá v získávání aktuálních informací v přirozeném prostředí. Snaží se vidět a zaznamenávat, co daný objekt dělá. Metodou šetření se snažíme dozvědět, co si respondenti myslí o aktuálních problémech. Metodou dotazováním můžeme techniky šetření členit na: -

písemné dotazování

-

osobní dotazování – je vedeno formou rozhovorů mezi tazatelem a respondentem

-

telefonické dotazování.

Krok č. 4 – Interpretace údajů Po shromáždění všech údajů je nutné je následně zpracovat a upravit. Jde o prověření jejich úplnosti a odstranit ty chybně zpracované. Důležitá je i následná písemná prezentace. - 50 -

Krok č. 5 – Řešení problémů Zde se jedná především o rozhodování a řešení problémů. Snažíme se využít výsledků výzkumu a aplikovat je do praxe a další marketingové strategie. [8]

Své šetření jsem prováděla formou osobního dotazování, kde šlo o standardizovaný rozhovor. Pro všechny respondenty byl předem sestaven dotazník se stejným pořadím otázek a výběrem. Výzkum se uskutečnil v různé roční období, podle doporučeného plánu. 60% proběhlo během letního období a to převážně červenec a srpen. Dalších 20% na jaře a zbylé na podzim roku 2008. Vše probíhalo v různou dobu a dnu v týdnu.

Dotazování se uskutečnilo na turisticky frekventovaných místech, šlo především o umístění v centru, v horní části náměstí blízko informačního centra, dále v zámeckém parku a jeho nádvoří a u kašny. Respondenti byli vybíráni a dotazováni náhodně. Celkem jsem vyhodnotila 173 dotazníků, 149 z nich bylo správně vyplněno. Zbytek jsem z výzkumu vyloučila z nedostatků jejich pravosti.

- 51 -

1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy?

63% procent návštěvníků je v Mikulově na výletě, 24% přijelo na dovolenou nebo odpočine, 8% zde navštívilo příbuzné a známe, 3% jsou na služební cestě a pouze 2% z dotazovaných pouze projíždí. 2. Jak často navštěvujete toto město?

Poprvé toto město navštívili 47% z dotazovaných, 16% je zde už podruhé a 14% sem zavítá asi jednou ročně, 10% je tu po třetí stejně procent jsem zajednou asi jednou za tři roky, 3% jsou ve městě několikrát ročně. - 52 -

3. Ve kterém roční období do tohoto místa zpravidla zavítáte?

57% ze všech návštěvníků, kteří toto město navštívili sem zpravidla zavítali v létě, 27% na podzim a 16% na jaře. 4. Jak dlouho se tentokrát držíte v tomto městě (místě)?

Graf znázorňuje, že 37% se zde zdrží 2 dny, 25% zde stráví 1 den a 17% 7 dní, 13% zde bylo 3 dny a 8% zde strávilo 10 dní a více.

- 53 -

Z jednodenních návštěvníků se zde zdrží 31% 7 hod. a více, 25% 6 hod., 19% 5 hod., 10% 3 hod., 9% 4 hod. a pouze 6% 2 hod.

5. Jak dlouho se tentokrát držíte v České republice (pouze pro cizince)?

Z 6 zahraničních oslovených návštěvníků ze Slovenska se 67% zdrží v naší republice 2 dny a 33% se zdrží 3 dny a více.

- 54 -

6. Co hodláte v tomto městě (místě) nebo jeho okolí navštívit, nebo jste již navštívil?

Zámek, kde je i sídlo Regionálního muzea navštívilo nebo to mělo v úmyslu 27%, 23% prošli křížovou cestou na Svatý kopeček, 18% si nenechalo ujít vyhlídku z Kozího hrádku, Jeskyni na Turovu navštívili 12%, 9% šli do Dietrichsteinské hrobky, 7% využili odpověď jiné, kde nejčastější odpovědí byl místní kostel sv. Václava, další pro návštěvníky zajímavá muzea a galerie, nedaleký Lednickovaltický areál, Novomlýnské nádrže a samozřejmostí jsou místní vinné sklípky, se 4% se umístili památky židovské komunity. 7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován?

50% z dotazovaných je ubytovaných v tomto místě, těsně za tím je 47% ubytováni v tomto regionu a 3% na více místech. - 55 -

8. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to zařízení bude?

32% dotazovaných bylo ubytovaných v kempu a tábořišti, 31% v hotelu, 16% nocovalo v penziónu, tak i u známých nebo příbuzných, 5% využilo chatu nebo chalupu. 9. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu?

U této otázky bylo na výběr spoustu odpovědí, kde mohli vybírat více odpovědí. Jsou rozděleny do 4 základních skupin a 39% si vybralo tento region pro její přírodu, 34% pro její kulturu, 16% pro sport a pohyb a 11% si vybralo ostatní. - 56 -

10. Jak cestujete?

Celých 82% sem cestuje s rodinou nebo přáteli a 9% sem vycestovalo sám a také 9% využilo jako skupinový zájezd.

11. Jaký dopravní prostředek jste použil (a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto města)

64% respondentů přijelo osobním automobilem, 26% využilo autobus, 8% vlak a 2% pěšky, kteří většinou bydlí v okolí města. - 57 -

12. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte?)

Nejvíce návštěvníků ze všech 149 dotazovaných přijelo do Mikulova z Jihomoravského kraje, kde leží i město samotné, další z okolního regionu Vysočina a Zlínského kraje. Nejméně z Plzeňského a Karlovarského kraje, které jsou od Mikulova nejdále. 6 z dotazovaných pocházelo ze Slovenské republiky.

- 58 -

13. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa?

38% ze všech sem dorazilo ze vzdálenosti 101 – 200 km, 21% z 51- 100 km, dalších 17% z dálky 11 – 50 km, 16% z 201 – 400 km, 4% ze 401 – 800 km a 2% je z dálky do 10 km. 14. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh)?

Nejvíce lidí, 48%, utrácí za ubytování 101 – 400 CZK, 26% v rozmezí 401 – 700 CZK, 12% vydalo 701 – 1000 CZK, 9% do 100 CZK, až 5% 1001 – 1300 CZK vše za os. /den. - 59 -

44% utratilo za stravování na os. /den 101 – 400 CZK, do 100 CZK vydalo 35% a 16% je ochotna utratit 401 – 700 CZK na osobu a den.

Za vedlejší výdaje 55% respondentů utratilo 101 – 400 CZK na os. /den, 28% do 100 CZK, 12% 401 – 700 CZK a až 5% utratilo za nákupy 701 – 1000 CZK na osobu a den.

- 60 -

15. Údaje o Vás:

Ze všech dotazovaných bylo v průzkumu 66% žen a 34% mužů.

38% ze všech respondentů bylo ve věkovém rozpětí 18 – 25 let, 27% bylo ve věku 26 – 35 let, 15% ve věkové kategorii 36 – 45 let, ve věku 46 – 55 bylo 13% návštěvníků, 56 let a více bylo 7% a do 17 let 3%. - 61 -

65%

z všech

dotazovaných

dosáhlo

středního

vysokoškolského a 9% má základní vzdělání nebo je vyučen.

- 62 -

vzdělání,

26%

4. Závěr 4.1 SWOT analýza 4.1.1

Silné stránky

-

historický potenciál města

-

atraktivní okolí

-

kvalitní životní prostředí

-

velké množství ubytovacích zařízení

-

dostatek stravovacích zařízení

-

hraniční přechod Mikulov do Rakouska

-

vinařské město, vinařská turistika

-

konkurenceschopné ceny služeb pro domácí turisty

-

dostatečná síť základních cykloturistických tras

-

zachování tradice

4.1.2

Slabé stránky

-

chybí napojení na dálniční síť

-

hlavní cestovní ruch jen v letní sezóně

-

nevhodné klimatické podmínky pro zimní dovolenou

-

nedostatek parkovacích ploch

-

nedostatek ubytovacích zařízení na vyšší úrovni

-

vysoký podíl jednodenních návštěvníků

-

absence kempů a chatových osad pro turisty

4.1.3

Příležitosti

-

možnost většího využití potenciálu sousedící země

-

výrazné zvýšení podílu zahraničních návštěvníků

-

zvýšení podílu domácích turistů

-

rozvoj cykloturistiky

-

spolupráce s krajem na rozvoji města

-

podpora CR v rámci EU

-

vybudování atraktivit CR pro minosezónni období

- 63 -

4.1.4

Rizika

-

zhoršení stavu památkových objektů

-

snížení celkové atraktivity a návštěvnosti

-

velká konkurence v atraktivitě v okolí (blízkost Lednicko-valtického areálu, Novomlýnské nádrže…)

4.2 Návrhová část, diskuze výsledků a závěry V této závěrečné části, bych se ráda věnovala vyhodnocení výsledků a shrnutí poznatků. V úvodní části jsem se věnovala vývojem památkové péči, která se řídí podle zákona 20/1987 Sb. Je to základ pro její ochranu a financování na její obnovu. V tomto zákoně se nachází vše podstatné a všechny náležitosti prohlášení historické budovy za cennou památku a stojí za to ji ochraňovat. Dále jsem se věnovala historii města. Všechny důležité události, které město poznamenalo a výrazně změnilo, tak jako jeho panovnickým rodům, kteří Mikulov měl. Jednalo se především o dva významné rody, rod Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Součástí historie je i nabídka historických turistických atraktivit, které město nabízí turistům, ale také ty díla, která byla vytvořena v nedávné době.

Poslední část práce je věnována sběru primárních i sekundárních dat. Klíčové pro tuto práci bylo především sběr primárních dat, která jsem sbírala pomocí marketingového výzkumu. Formou osobního dotazování jsem se chtěla od návštěvníků a turistů dozvědět něco o důvodech jejich návštěvy Mikulova. Všechny odpovědi a dosažená data jsem je znázornila graficky, které mají stručné slovní doplnění. Z šetření je zřejmé, že hlavním důvodem návštěvy města Mikulov je výlet, pak následuje dovolená nebo odpočinek. Téměř polovina lidí sem zavítala poprvé, nejčastěji v létě, kdy je příznivější počasí a spousta lidí si vybírá dovolenou v práci. Pro své přenocování si vybírají hotel, který se nachází ve městě nebo využívají kempu a tábořiště, kterých je okolo Novomlýnských nádrží dostatek. Je to nejvhodnější místo pro letní rekreaci u vody a Mikulov tak navštíví pouze jen na pár hodin jako výlet. Nejčastěji se v místě zdrží 1 nebo 2 dny a návštěvníci 7 hodin a více, aby měli dostatek času na prohlídku města. Jako největší atraktivita města je - 64 -

zámek, který je zároveň i místem Regionálního muzea se spoustou zajímavých výstav, kteří využívají i místní umělci. Na dalších místech se umístil Svatý kopeček a Kozí hrádek. Z těchto míst je nádherný pohled na město a okolí. Tuto cestu by měl podniknout každý, kdo město navštíví. Navštěvovaná jsou často z důvodu, že se zde nevybírá vstupné a lidi mají aktivní pohyb, třeba po dlouhé cestě autem. Tento dopravní prostředek využila více jak polovina z dotazovaných. Z toho vyplívá, že nejsou vázaní žádnými řády a mohou zde strávit více času nebo navštívit spoustu dalších míst v okolí, které stojí za zhlédnutí. Lidé rádi cestují s rodinou nebo přáteli a jejich prioritou při výběru tohoto města je převážně příroda, kde je nádherná krajina a okolní lesy, klidné prostředí bez hluku. Dalším důvodem je kultura, která je opravdu bohatá se spoustou historických památek. Respondenti do města převážně cestovali ze vzdálenosti 101 – 200 km. Za ubytování jsou ochotni vydat na osobu a den částku v rozmezí 101 – 400 CZK, což odpovídá cenám penzionu či dobře vybaveným kempům. V městě se dá ale sehnat kvalitní ubytování za skvělé ceny, které jsou konkurence schopné. Jelikož se jich ve městě nachází nespočet, tak i cena je pro všechny velice důležitá a každý si může vybrat podle svých finančních prostředků. Za stravování utratí na osobu a den stejnou částku jako za ubytování a taktéž za vedlejší výdaje a různé nákupy suvenýru, či místních vynikajících vín, kterých je tu vážně dostatek. Ze všech dotazových, které jsem oslovila byly z větší části ženy. Věkové rozpětí se pohybuje mezi 18 – 25 let se středním vzděláním. To dokazuje, že i mladí lidé se rádi dozvědí něco o své vlasti a její kultuře. Mají největší fond volného času, přes letní měsíce a i dostatek finančních prostředků. Místní příroda láká spoustu lidí k výletům a prozkoumáváním okolí. Největší dík k tomu má i blízkost Lednicko-valtického areálu, který je cílem mnoha turistů, tak jako atraktivní koupání v nádržích z druhé strany. Mikulov tak leží někde uprostřed a tak láká aspoň k zastavení a prohlédnutí.

Pohled turistů na Mikulov je vcelku pozitivní. Město nabízí spoustu zajímavostí, které potěší každého návštěvníka a i kvalitu služeb má na vysoké úrovni. Ale rozhodně tak jako každé město může cokoliv zlepšit, ke zvýšení návštěvnosti a prožití zážitků, které si každý uchová v sobě. Z těchto důvodů jsem i vypracovala SWOT analýzu, kde se snažím nastínit silné a slabé stránky města, tak jako i jeho příležitosti a hrozby, které můžou využít nebo se vyvarovat. Město Mikulov má vysoký potenciál na zvýšení své atraktivity a tak i návštěvnosti. - 65 -

Každé město by mělo mít svoji strategii rozvoje v různých oblastech. Ale já bych se zaměřila na oblast cestovního ruchu, který je mým studijním oborem. Strategie by měla v zájmu všech, kteří se na ní podílejí, místní obyvatelé, živnostníci, pracovníci samosprávy. Dále by měla být dlouhodobá, tak aby byla prospěšná a reálně splnitelná. Každý chce, aby návštěvníci odjížděli z Mikulova spokojeni a plni nových zážitků. Každý cíl a různá opatření by měla vést k propagaci města, zvýšit návštěvnost města s využitím různých a zvýhodněných nabídek, které budou zaměřeny jak na domácí, tak i na zahraniční návštěvníky, kteří sem zavítají. Město by také mělo využít spolupráce s okolními městy a regiony, které mají co nabídkou nebo i se sousedícím Rakouskem. Je to např. budování nových a zajímavých stezek pro pěší i pro ty, kteří sem vyrazí na kole. Spolupráce s Lednickovaltickým areálem, by mělo hodně velký potenciál. Může jít například o budování turistických balíčků, které by sjednotilo kulturní památky s podnikateli a také zapojení místních obyvatel, tak aby to bylo atraktivnější pro cílového zákazníka a také by to vyšlo levněji. Další alternativou může být vybudování nových atrakcí pro budoucí turisty. Spojení volného času pro celou rodinu i s dětmi, zařídit pro ně vhodné prostředí s atrakcemi, dát jim nové zážitky a vzpomínky. Každý hledá něco nového a nové zážitky. Město může využít různých dotací města, kraje nebo i EU. Vysoký potenciál je také v jeho poloze a vinařské tradici. Jižní Morava a celý Mikulovský region má hektary vinic, které jsou proslulé po celé České republice a i v Evropě, tak proč toho nevyužít. Každoročně město pořádá Pálavské vinobraní, které je populární nejen v tomto regionu.

Cílem mé Bakalářské práce bylo zhodnotit město Mikulov jako takové, tak i jeho části, které jsou součástí. V této poslední části jsem se snažila vyhodnotit výsledky výzkumu a následná opatření, které město může využit ke svému prospěchu a zvýšení návštěvnosti. Tento cíl samozřejmě je dlouhodobý a musím na něj neustále pracovat. Snažila jsem se vše objektivně zpracovat a myslím, že svých stanovených cílů jsem dosáhla.

- 66 -

Použité zdroje Bibliografické citace 3

Mikulov, historie města a jeho pamětihodnosti [online], 2008, [cit. 22. února 2009]

dostupné na World Wide Web 4

Mikulov, historie města a jeho pamětihodnosti [online], 2008, [cit. 22. února 2009]

dostupné na World Wide Web 5

Víno a vinařství [online], 2008, [cit. 2. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

6

Mikulovská rozvojová s. r. o. [online], 2008, [cit. 6. dubna 2009] dostupné na

World Wide Web 7

TEDOS Mikulov s. r. o. [online], [cit. 6. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

8

Turistické informační centrum Mikulov [online], 2008, [cit. 4. května 2009]

dostupné na World Wide Web

Knižní publikace [1] BAUER, Jan. Tajnosti moravských hradů a zámků – druhý díl. 1. vydání. Třebíč: Vydavatelství Akcent, 2005. 173 s. ISBN 80-7268-327-6.

[2] BRICHTOVÁ, Dobromila. Zámek Mikulov. 1. vydání. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, 2002. 58 s. ISBN 80-85088-13-4.

[3] DAVID, Petr – SOUKUP, Vladimír. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku, Velká cestovní kniha – Česká republika. Praha: Soukup & David, s. r. o. [ve spolupráci s firmou Marco Polo, s. r. o.], 2002. 375 s. ISBN 1212-3264. - 67 -

[4] DVOŘÁČEK, Petr. Městské památkové rezervace do kapsy. 1. vydání. Praha: Levné knihy KMa, 2003. 125 s. ISBN 80-7309-991-8.

[5] HRŮZA, Petr. Návrh strategického rozvoje města Mikulov v oblasti cestovního ruchu. Zlín, 2008. diplomová práce (Ing.). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta managementu a ekonomiky.

[6] KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovské památky Mikulova. 2. vydání. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, 2000. 77 s. ISBN 80-85088-09-6.

[7] Kolektiv autorů. RegioM – sborník Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, 2007. 227 s. ISBN 978-80-85088-26-7.

[8] KŘESŤAN, Vladimír – VAŠÍČEK, Miloslav. Marketing. 1. vydání. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2005. 141 s.

[9] OBŮRKOVÁ, Eva. Kam na Jižní Moravě. 2. vydání. Brno: Computer Press, a. s., 2007. 140 s. ISBN 978-80-251-1594-7.

[10] URBAN, Vítek. Kam na víkend Jižní Morava. 1. vydání. Brno: Computer Press, a. s., 2007. 131 s. ISBN 978-80-251-1566-4.

Internetové zdroje [11] Mikulov, historie města a jeho pamětihodnosti [online], 2008, [cit. 22. února 2009] dostupné na World Wide Web

[12] Vítejte v mikroregionu Mikulovsko [online], 2009, [cit. 22. února 2009] dostupné na World Wide Web

[13] Historické náměstí Mikulov [online], 2000-2009, [cit. 25. února 2009] dostupné na World Wide Web

- 68 -

[14] Zámek v Mikulově [online], 2008, [cit. 28. února 2009] dostupné na World Wide Web

[15] Historie zámku [online], 2008, [cit. 28. února 2009] dostupné na World Wide Web

[16] Mikulov - Regionální muzeum v Mikulově – zámek [online], 2007, [cit. 28. února 2009] dostupné na World Wide Web

[17] Sloup Nejsvětější Trojice [online], 2006, [cit. 7. března 2009]dostupné na World Wide Web

[18] Sousoší Nejsvětější Trojice [online], 2008, [cit. 7. března 2009] dostupné na World Wide Web

[19] Mikulov - Regionální muzeum v Mikulově – synagoga [online], 2007, [cit. 7. března 2009] dostupné na World Wide Web

[20] Kostel sv. Václava – kostel/kaple [online], 2002-2009, [cit. 9. března 2009] dostupné na World Wide Web [21] Kostel sv. Václava [online, 2005, [cit. 9. března 2009] dostupné na World Wide Web

[22] Kozí hrádek [online], 2008, [cit. 14. března 2009] dostupné na World Wide Web

- 69 -

[23] Svatý kopeček Mikulov [online], 2000-2009, [cit. 15. března 2009] dostupné na World Wide Web

[24] Kaple sv. Šebestiána [online], 1995-2009, [cit. 15. března 2009] dostupné na World Wide Web

[25] Svatý kopeček [online], 2008, [cit. 5. března 2009] dostupné na World Wide Web

[26] Jeskyně na Turoldu – více informací [online], 2008, [cit. 22. března 2009] dostupné na World Wide Web

[27] Jihomoravský kras – Jeskyně na Turoldu [online], 2009, [cit. 22. března 2009] dostupné na World Wide Web

[28] Mikulov - Jeskyně Na Turoldu [online], 2007, [cit. 22. března 2009] dostupné na World Wide Web

[29] Kočičí skála (přírodní památka) [online], 2000-2009, [cit. 23. března 2009] dostupné na World Wide Web

[30] Milada Rigasová – Přírodní rezervace Šibeničník na jižním okraji Mikulova [online], 2007, [cit. 27. března 2009] dostupné na World Wide Web

[31] Šibeničník [online], [cit. 27. března 2009] dostupné na World Wide Web

- 70 -

[32] Sirotčí hrádek [online], [cit. 29. března 2009] dostupné na World Wide Web

[33] Sirotčí hrádek [online], 2009, [cit. 29. března 2009] dostupné na World Wide Web

[34] Víno a vinařství [online], 2008, [cit. 2. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[35] Víno a vinařství – povídání o víně [online], 2008, [cit. 4. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[36] Vinařská podoblast Mikulovská [online], 2005-2009, [cit. 4. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[37] Sklepní ulička v Mikulově [online], 2005-2009, [cit. 4. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[38] TEDOS Mikulov s. r. o. [online], [cit. 6. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[39] Mikulovská rozvojová s. r. o. [online], 2008, [cit. 6. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[40] Případová studie – EIA - Dopravní infrastruktura [online], 2007, [cit. 8. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[41] Ubytování [online], 2008, [cit. 8. dubna 2009] dostupné na World Wide Web - 71 -

[42] Pěší turistika [online], 2008, [cit. 12. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[43] CHKO Pálava [online], 2008, [cit. 12. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[44] Vinařská naučná stezka Mikulov [online], 2005-2009, [cit. 18. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[45] Vinařské naučné stezky [online], 2008, [cit. 19. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[46] Naučná stezka Turold [online], 2000-2009, [cit. 19. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[47] Lichtenštejnské stezky [online], 2008, [cit. 19. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[48] Pálava – cyklotrasy [online], 2003-2009, [cit. 19. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[49] Cykloturistika [online], 2008, [cit. 20. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[50] Jezdectví [online], 2008, [cit. 22. dubna 2009] dostupné World Wide Web

[51] Jezdecký klub Mikulov – hipoterapie [online], [cit. 22. dubna 2009] dostupné na World Wide Web - 72 -

[52] Jáňův dvůr [online], [cit. 22. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[53] Koupání [online], 2008, [cit. 25. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[54] Bowling-sport centrum Mikulov – Zajímavosti [online], [cit. 27. dubna 2009] dostupné na World Wide Web

[55] Sportovní areály [online], 2008, [cit. 2. května 2009] dostupné na World Wide Web

[56] Turistické informační centrum Mikulov [online], 2008, [cit. 4. května 2009] dostupné na World Wide Web

[57] Ostatní služby [online], 2008, [cit. 4. května 2009] dostupné na World Wide Web

[58] Regionální muzeum v Mikulově [online], 2008, [cit. 5. května 2009] dostupné na World Wide Web < http://www.rmm.cz/czech/expozice_rmm.html>

[60] Financování památkové péče v České republice [online], 2003 – 2009, [cit. 6. května 2009] dostupné na Word Wide Web < http://www.npu.cz/pp/dokum/ppclanky/ppcl05/ppcl051223financ/>

[61] Dotační program v oblasti památkové péče – dotace schválené 2009 [online], 2008, [cit. 6. května 2009]

[59] Propagační a turistické materiály města Mikulov

- 73 -

Přílohy Příloha č. 1 – Dotazník pro návštěvníka vybrané destinace (města, místa) Příloha č. 2 – Seznam ubytovacích zařízení Příloha č. 3 – Struktura zahraničních návštěvníků turistického informačního centra v Mikulově za rok 2006 Příloha č. 4 – Struktura zahraničních návštěvníků turistického informačního centra v Mikulově za rok 2007 Příloha č. 5 – Struktura zahraničních návštěvníků turistického informačního centra v Mikulově za rok 2008

- 74 -

Příloha č. 1 D O T A Z N Í K ((typ BP – B) Pro návštěvníka vybrané destinace (místa, města) – společná část 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? dovolená,odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých jiné důvody……… pouze projíždím služební cesta zdravotní pobyt, léčení, lázně 2. Jak často navštěvujete toto město (místo)? poprvé podruhé potřetí několikrát ročně asi jednou ročně asi jednou za tři roky pravidelně jednou za……………… 3.

Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? jaro léto podzim

zima

4.

Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě (místě)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ………………..

5.

Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ………………..

6.

Co hodláte v tomto městě (místě) nebo jeho okolí navštívit a nebo jste již navštívil? (každý student doplní podle místa, ve kterém bude provádět průzkum, je důležité pro budoucí odhad počtu tuzemských a zahraničních turistů v daném místě) zámek Dietrichsteinska hrobka Kozí hrádek jiné ………… Památky židovské komunity Svatý kopeček Jeskyně na Turoldu 7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? v tomto místě v tomto regionu v Praze

na více místech

8. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa penzión kempink/tábořiště u známých/příbuzných

jinde jinak …………

9. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) příroda čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku lesy, krajina vodní plochy a toky kultura historická města a památky dobře vybavená zařízení pro turisty kulturní akce, zábava sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné…………………………… 10. Jak cestujete? sám s rodinou nebo přáteli skupinový zájezd jinak………… 10. Jaký dopravní prostředek jste použil (a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto města) osobní automobil/motocykl autobus vlak kolo, lyže loď pěšky jiný způsob přepravy………….. 11. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ………………………………………………………………………………………………………… 12. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km 4001 až 800 km 801 až 1200 km 1201 až 1600 km 1601 až 2000 km 2001 až 3000 km 3001 až 5000 km 5001 a více 13. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh)? do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 nad 1300 za ubytování do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 nad 1300 za stravování do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 nad 1300 vedlejší výdaje/nákupy 14. Údaje o Vás: muž žena pohlaví Rakousko Německo Holandsko Slovensko stát, ve kterém máte trvalé bydliště jiný, uveďte který…………….. do 17 let 18-25 26-35 36-45 věk základní/vyučen střední vzdělání Místo: Tazatel:

- 75 -

Francie

Polsko

46-55 56 a více vysokoškolské Datum

Příloha č. 2 Seznam ubytovacích zařízení v Mikulově

Název

Adresa

Kategorie

HOTEL Mikulov, Hotel *** TANZBERG Husova 8 HOTEL Mikulov, Hotel *** RÉVA Česká 156 HOTEL Mikulov, K Hotel *** MIKULOV Vápence 69 HOTEL Mikulov, Hotel *** ELIŠKA Piaristů 1000 HOTEL Mikulov, K Hotel *** ZÁMEČEK Vápence 6 HOTEL MBZ Mikulov, K Hotel *** M MIKULOV Vápence 609 Mikulov, HOTEL Republikánské Hotel *** BONSAI obrany 912 HOTEL Mikulov, Hotel *** TEMPL Husova 305 PENZION Mikulov, Penzion VENUŠE Venušina 1537 PENSION Mikulov, Penzion PRIMA Piaristů 998 Mikulov, PENZION U Gagarinova Penzion HORÁKŮ 1441 PENZION Mikulov, Penzion RŮŽE Lidická 1270 PENZION Mikulov, Penzion EURO Pavlovská 571 PENZION Mikulov, ZELENÝ Penzion Vídeňská 1550 STROM NÁRODNÍ Mikulov, Turistická DŮM Náměstí 197 ubytovna Ostatní zařízení PENSION Mikulov, jinde PANORAMA Hliniště 1528 nespecifikovaná

Počet Sezónní Počet míst pro Pagina provoz pokojů stany a karavany celoroční 11 až žádné 7040064 provoz 50 celoroční 11 až žádné 7040129 provoz 50 celoroční 11 až žádné 7040152 provoz 50 celoroční 11 až žádné 7040265 provoz 50 celoroční 11 až žádné 7040411 provoz 50 celoroční 11 až žádné 7040413 provoz 50 celoroční 11 až provoz 50

žádné

7040415

žádné

7040416

žádné

7040159

žádné

7040169

žádné

7040247

žádné

7040296

žádné

7040325

celoroční 10 a provoz méně

žádné

7040408

celoroční 10 a provoz méně

žádné

7040088

celoroční 10 a provoz méně

žádné

7040346

celoroční 11 až provoz 50 celoroční 11 až provoz 50 celoroční 10 a provoz méně celoroční 10 a provoz méně celoroční 11 až provoz 50 celoroční 10 a provoz méně

Zdroj:

- 76 -

Příloha č. 3

Struktura zahraničních návštěvníků turistického informačního centra v Mikulově za rok 2006 Zahraniční návštěvníci Měsíc

Leden

Německ Velká Slovens Nizoze Rakous Itálie Polsko USA Rusko Francie ostatní o Británie ko msko ko

12

Únor Březen

7

1

0

0

7

1

0

0

0

30

8

Duben

99

24

10

59

24

33

34

0

2

80

39

Květen

217

24

2

58

26

85

63

23

18

168

41

Červen

135

63

8

28

36

55

5

13

18

230

23

Červenec

161

134

9

126

78

139

63

86

106

163

132

Srpen

271

117

32

187

20

146

44

106

99

181

81

Září

274

69

3

91

98

100

0

23

22

348

144

Říjen

226

40

4

33

53

57

21

3

4

168

153

Listopad

55

12

0

8

2

7

0

2

0

51

13

Prosinec

6

3

2

2

2

0

0

0

0

24

5

Celkem

1451

487

70

592

346

623

230

256

269

1443

639

12

v měsících leden a únor probíhalo stěhování provozovny TIC Mikulov

- 77 -

Příloha č. 4

Struktura zahraničních návštěvníků turistického informačního centra v Mikulově za rok 2007 Zahraniční návštěvníci Měsíc

Německ Velká Slovens Nizoze Rakous Itálie Polsko USA Rusko Francie ostatní o Británie ko msko ko

Leden

0

3

0

6

3

2

0

3

0

26

5

Únor

4

7

0

0

1

4

0

4

0

33

12

Březen

4

22

2

11

5

4

2

22

0

46

8

Duben

28

77

2

35

38

84

25

35

0

135

56

Květen

122

42

1

72

49

71

6

32

38

184

64

Červen

189

72

1

96

79

63

8

13

15

201

105

Červenec

166

203

12

137

33

171

17

73

95

214

147

Srpen

230

155

13

183

69

180

49

104

31

219

138

Září

208

103

4

109

44

112

32

2

9

235

54

Říjen

97

26

0

44

46

40

59

10

2

176

26

Listopad

21

9

0

4

7

12

4

0

0

18

12

Prosinec

3

2

0

8

0

2

0

0

0

37

2

Celkem

1072

721

35

705

374

745

202

298

190

1524

629

- 78 -

Příloha č. 5

Struktura zahraničních návštěvníků turistického informačního centra v Mikulově za rok 2006 Zahraniční návštěvníci Měsíc

Německ Velká Slovens Nizoze Rakous Itálie Polsko USA Rusko Francie ostatní o Británie ko msko ko

Leden

6

0

0

2

0

5

3

0

0

15

0

Únor

17

4

0

11

0

8

2

9

0

19

1

Březen

59

20

0

12

20

18

25

6

0

82

6

Duben

23

22

0

33

18

39

21

13

2

96

20

Květen

123

39

0

210

79

46

8

27

12

277

37

Červen

88

128

3

106

28

112

40

15

0

226

95

Červenec

150

156

7

182

53

171

38

59

65

222

140

Srpen

172

103

23

223

58

211

39

67

74

150

131

Září

234

93

4

114

81

106

63

30

31

150

93

Říjen

111

42

0

49

25

64

39

10

10

146

25

Listopad

18

17

1

46

2

11

4

6

0

29

7

Prosinec

0

2

0

0

0

0

0

4

0

131

5

Celkem

1001

626

38

988

364

791

282

246

194

1543

560

Zdroj: Turistické informační centrum

- 79 -