Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. Vendula Hlavičková

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

Vendula Hlavičková

Jihlava 2010

Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

Vendula Hlavičková

Vysoká škola polytechnická Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2010

COPYRIGHT © 2010 Vendula Hlavičková

Abstrakt HLAVIČKOVÁ, Vendula: Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. Zmapování vzdělávacích programů a sekundárních vzdělávacích zařízení zaměřených na vzdělávání v oborech cestovního ruchu a hotelnictví v České republice. Analýza jejich významu při přípravě budoucích pracovníků v cestovním ruchu. Efektivita středních škol v přípravě studentů na další studium na vysokých školách, které jsou zaměřené na vzdělávání v cestovním ruchu. Rozbor dotazníkového šetření ve středních odborných školách týkající se spokojenosti studentů s připraveností na jejich další studium na vysokých školách a pro pracovní uplatnění v oblasti studovaného oboru. Klíčová slova: Vzdělávací programy. Hotelnictví a turismus. Cestovní ruch. Gastronomie. Profil absolventů. Učební osnovy. Praxe. Soukromé střední školy. Státní střední školy.

Abstrakt HLAVIČKOVÁ, Vendula:

Education of Workers in Tourism. Bachelor work.

College of Polytechnics in Jihlava. Department of Tourism. Leader of the bachelor work: PhDr. Eva Půlkrábková. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2010. Charting of educational programmes and secondary educational institutions focused on education in specialization of hotels and tourism in the Czech Republic. Analysis of their importance in growing future workers in tourist industry. Efficiency of secondary schools in preparation of students for their future study at colleges that are focused on tourism. Analysis of survey made in the secondary schools regarding satisfaction of students with their preparation for their future career and study on colleges in tourist industry. Key words: Educational programmes. Hotel industry and tourism. Tourism. Gastronomy. Profile of graduates. Teaching curriculums. Practical training. Private high schools. State high schools.

Předmluva Téma „Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu“ pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala, jelikoţ poptávka po studiu tohoto oboru neustále narůstá stejně jako procento lidí zaměstnaných v různé škále pracovních pozic týkajících se tohoto odvětví, kterými je například hotelnictví, cestovní kanceláře, pohostinství či doprava. Zaměřila jsem se na střední školy, jelikoţ ne všichni studenti se po sloţení maturitní zkoušky rozhodnou pokračovat ve studiu na vysokých školách, ale zapojují se jiţ do pracovního procesu. Proto jsou tyto školy také významnými producenty pracovníků v cestovním ruchu. V mé práci bylo hlavním cílem vypracovat pomocí internetových stránek přehled středních škol zaměřených na obor cestovního ruchu v České republice a pomocí dotazníkového šetření zjistit od studentů těchto škol, jak jsou se studiem spokojeni. Moje práce můţe poslouţit ţákům základních škol, kteří se rozhodli pro studium cestovního ruchu, právě jako přehled studijních programů a obrů a středních škol v tomto odvětví a pomoci jim ve výběru oboru a školy pro ně nejvhodnější. Další, kdo můţe z mé práce čerpat, jsou samotné střední školy. Pro ně mohou být uţitečné informace o spokojenosti studentů s výukou a připraveností na studium na vysokých školách, které vyplývají z dotazníkového šetření. Vysoké školy naleznou v mé práci také uţitečné údaje, jako například odkud přicházejí jejich studenti nebo jaké procento studentů ze středních škol cestovního ruchu pokračuje v dalším studiu a co od studia očekávají. Na tomto místě bych také ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce PhDr. Evě Půlkrábkové za odborné vedení mé práce, za podporu, povzbuzení a za cenné informace. Poděkování patří také všem, kteří věnovali svůj čas na vyplnění dotazníků.

Obsah Úvod……………………………………………………………………………….12 1 Teoretická část…………………………………………………………...…....13 1.1 Vzdělávací programy v cestovním ruchu v České republice……………..........14 1.1.1 Rámcový vzdělávací program 65-42-M/01 Hotelnictví…………...….....14 1.1.2 Rámcový vzdělávací program 65-42-M/02 Cestovní ruch………..……..15 1.1.3 Rámcový vzdělávací program 65-41-L/01 Gastronomie……….………..15 1.2 Střední odborné školy v České republice……………………………….……..16 1.2.1 Soukromé střední školy v Praze……………..……………..…………….16 1.2.2 Státní střední školy v Praze…………………………………..…………..19 1.2.3 Soukromé střední školy ve Středočeském kraji………………..………....19 1.2.4 Státní střední školy ve středočeském kraji……………………………….21 1.2.5 Státní střední školy v Ústeckém kraji…………………………………….22 1.2.6 Soukromé střední školy v Ústeckém kraji………………………………..22 1.2.7 Státní střední školy v Libereckém kraji…………………………………..23 1.2.8 Soukromé střední školy v Libereckém kraji……………………………..24 1.2.9 Státní střední školy v Královéhradeckém kraji…………………………..24 1.2.10 Soukromé střední školy v Královéhradeckém kraji…………………….25 1.2.11 Státní střední školy v Karlovarské kraji………………………………...25 1.2.12 Státní střední školy v Plzeňském kraji……………………………….....26 1.2.13 Soukromé střední školy v Plzeňském kraji……………………………..26 1.2.14 Státní střední školy v Jihočeském kraji…………………………………26 1.2.15 Soukromé střední školy v Jihočeském kraji…………………………….27 1.2.16 Státní střední školy na Vysočině………………………………………..27 1.2.17 Soukromé střední školy na Vysočině…………………………………...28 1.2.18 Státní střední školy v Pardubickém kraji………………………………..28 1.2.19 Soukromé střední školy v Pardubickém kraji…...……………..……..…29 1.2.20 Státní střední školy v Jihomoravském kraji……………………………..29 1.2.21 Soukromé střední školy v Jihomoravském kraji…………………..……30

1.2.22 Státní střední školy ve Zlínském kraji……………………………..……30 1.2.23 Soukromé střední školy ve Zlínském kraji………………………….…..31 1.2.24 Státní střední školy v Olomouckém kraji……………………………….31 1.2.25 Soukromé střední školy v Olomouckém kraji…………………………..32 1.2.26 Státní střední školy v Moravskoslezském kraji…………………………32 1.2.27 Soukromé střední školy v Moravskoslezském kraji…………………….33 2 Praktická část………………………………………………………………….35 2.1 Dotazníkové šetření………………………………………………………...35 2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření…………………………………….....36 3 Shrnutí výsledků výzkumu…………………………………………………...48 4 Závěr…………………………………………………………………………...50 5 Seznam bibliografických citací……………………………………………….52 6 Seznam pouţitých informačních zdrojů……………………………………..53 6.1 Seznam kniţních zdrojů……………………………………………………53 6.2 Seznam internetových zdrojů………………………………………………54 7 Přílohy…………………………………………………………………………57 7.1 Mapa České republiky s rozmístěním SŠ se zaměřením na CR…………...57 7.2 Učební plán - Pracovník v lázeňských sluţbách a ve sluţbách wellness…..58 7.3 Ukázka dotazníku………………………………………………………….59

Seznam ilustrací Graf č. 1: Zastoupení pohlaví v oboru. (str. 36) Graf č. 2: Kraj, ve kterém studenti bydlí. (str. 37) Graf č. 3: Z jak velkých měst studenti pocházejí. (str. 37) Graf č. 4: Nejvyšší vzdělání jednoho z rodičů. (str. 38) Graf č. 5: Důvody pro studium oborů cestovního ruchu. (str. 39) Graf č. 6: Pokračování ve studiu na VOŠ/VŠ. (str. 40) Graf č. 7: Spokojenost s mnoţstvím VOŠ/VŠ cestovního ruchu. (str. 40) Graf č. 8: Spokojenost s připraveností na přijímací zkoušky na VOŠ/VŠ. (41) Graf č. 9: Faktory rozhodující při výběru VOŠ/VŠ. (str. 42) Graf č. 10: Názory na důleţitost praxe při dalším studiu. (str. 43) Graf č. 11: Spokojenost s kvalitou a mnoţstvím vyučovaných cizích jazyků. (str. 45) Graf č. 12: Představy o budoucím zaměstnání. (str. 47) Tabulka č. 1: Předměty důleţité pro budoucí uplatnění. (str. 44) Tabulka č. 2: Předměty s nejmenším přínosem pro budoucí zaměstnání. (str. 46)

Seznam pouţitých zkratek CA………. cestovní agentura CK………. cestovní kancelář CR………. cestovní ruch ČOI……... Česká obchodní inspekce ČR………. Česká republika MAE…….. makroekonomie NOV…….. nauka o výţivě OA………. obchodní akademie RVP….….. Rámcový vzdělávací program SČMSD…. Sdruţení Českých a moravských spotřebních druţstev SOŠ……… střední odborná škola SŠ………... střední škola ŠVP……… Školní vzdělávací program TIC………. turistické informační centrum TOS…….. . technika obsluhy a stolničení TPP………. technologie přípravy pokrmů TV…….….. tělesná výchova VOŠ……… vyšší odborná škola VŠ………... vysoká škola ZPV…….… základy přírodních věd ZSV…….… základy společenských věd

Úvod V dnešní době zaměstnavatelé při výběru svých budoucích zaměstnanců kladou vysoké nároky na vzdělání ale také na praxi. Stejně tak je tomu i v oboru cestovního ruchu. Pracovníci v tomto oboru by měli mít dobré teoretické znalosti, ale také znalosti cizích jazyků, měli by umět komunikovat se zákazníky ale také pouţívat neustále se vyvíjející moderní technologie a všechny své poznatky dobře aplikovat v praxi. Zmapováním studijních oborů v odvětví cestovního ruchu a středních škol, které vzdělávají své ţáky v těchto oborech, se zaobírám v teoretické části své práce. Středních odborných škol, které nabízejí ţákům devátých ročníků základních škol tyto čtyřleté studijní obory zakončené maturitní zkouškou je v České republice celkem šedesátpět. Sekundární vzdělávací zařízení dělím podle kraje a zaměřuji se na jak soukromé, tak státní střední a střední odborné školy, na kterých se čtyřleté denní studium zakončuje maturitní zkouškou. U kaţdé školy také uvádím obor studia a informace, zda škola zprostředkovává pro své ţáky téţ praktickou výuku, popř. v jakých odvětvích cestovního ruchu, kde a jakým způsobem. V praktické části práce rozebírám dotazníkové šetření, které jsem provedla na středních školách nabízejících obory cestovního ruchu a hotelnictví, mezi ţáky posledních ročníků. Dotazník se zaměřuje hlavně na spokojenost

studentů

s připraveností na jejich budoucí zaměstnání ve studovaném oboru či na další studium na vysokých školách, jejich pohled na vyučované předměty a praktickou výuku.

12

1

Teoretická část Jak jsem se jiţ v předmluvě zmínila, jelikoţ ne všichni středoškoláci, kteří se

rozhodli pro své uplatnění v odvětví cestovního ruchu, pokračují ve svém studiu na vysokých školách, jsou sekundární vzdělávací zařízení vzdělávající ţáky v těchto oborech, důleţitými producenty budoucích pracovníků v různých profesích, které průmysl cestovního ruchu zahrnuje. Jak je uvedeno v Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 - 2013: „Odborná příprava absolventů všech typů středních a vysokých škol se zaměřením na obory cestovního ruchu stále nedosahuje požadované úrovně vzhledem k potřebné kvalitě poskytovaných služeb a přípravy odborníků pro tuto oblast veřejné správy a samosprávy včetně organizací cestovního ruchu. Nedochází k dostatečnému propojení získaných teoretických vědomostí s praxí. Nedostatečná motivace absolventů vede k odlivu do jiných odvětví hospodářství, což má vliv na kvalitu poskytovaných služeb“(1) Jako důvod špatné úrovně odborné přípravy absolventů je v Koncepci uveden nedostatek kvalitních učitelů, nedostatek moderních učebních pomůcek a metod, kde je kromě učebnic zmíněna také specializovaná praxe a odborné stáţe studentů. V teoretické části mé práce bych tedy ráda vytvořila přehled sekundárních vzdělávacích zařízení, které nabízejí studijní obory zaměřující se na cestovní ruch v České republice, a také ráda přiblíţila, jaké obory se v rámci cestovního ruchu na těchto školách vyučují, jakými dalšími způsoby jsou rozšiřovány znalosti ţáků, ale také jaký důraz je kladen na praktickou výuku studentů a jakým způsobem se tato výuka realizuje. Aby byly informace v přehledu co nejaktuálnější, čerpala jsem zdroje pro jeho vytvoření z webových stránek jednotlivých škol.

13

Vzdělávací programy v oboru Cestovní ruch v České republice

1.1

Vzdělávací programy, podle kterých se realizuje vzdělávání na středních školách v České republice, vydává Národní ústav odborného vzdělávání, organizace řízená Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy. Vzdělávací programy, podle kterých se řídila výuka v jednotlivých studijních oborech, byly do roku 2009 v oblasti vzdělávání v cestovním ruchu tři. Byly to kmenové obory 6542M01 Hotelnictví a turismus, 6542M02 Cestovní ruch a 6541L01 Gastronomie, které se ještě dělily na studijní obory s přesně vymezenými charakteristikami a učebními plány. Nyní se výuka na odborných školách řídí novými rámcovými vzdělávacími programy, které jsou platné od 1. září 2009 a podle kterých si pak školy vytváří vlastní školní

vzdělávací programy

s vlastními

názvy.

Níţe uvádím charakteristiku

jednotlivých RVP, učební plány a profil absolventů. Tyto informace jiţ pak neuvádím u jednotlivých škol, jelikoţ jsou, kromě volitelných předmětů, stejné nebo hodně podobné pro jednotlivé obory na všech školách. Úspěšní absolventi všech studijních oborů mohou pokračovat ve studiu na vyšší odborné nebo vysoké škole. 1.1.1. Rámcový vzdělávací program 65-42-M/01 Hotelnictví Absolventi tohoto oboru se uplatní ve středních technickohospodářských funkcích ve sluţbách CR, jako jsou sluţby ubytovací, stravovací, informační a další. Jsou schopni vykonávat činnosti marketingové, provozní, řídící a obchodně podnikatelské v nejrůznějších pozicích a právně organizačních formách podnikání a to v pozici zaměstnance i zaměstnavatele a podnikatele. Oblasti vzdělávání v tomto programu jsou: jazykové vzdělávání a komunikace, společenskovědní, přírodovědné, matematické, estetické, vzdělávání, vzdělávání pro zdraví, vzdělávání v komunikačních a informačních technologiích a odborné vzdělávání. Ţáci se tedy povinně učí český jazyk a literaturu, minimálně dva cizí jazyky, dějepis, dějiny kultury, základy společenských věd, základy práva, aplikovanou psychologii, základy přírodních věd, nauku o výţivě, matematiku, práci s počítačem, techniku administrativy, základy ekonomiky, účetnictví, makroekonomii a finanční řízení, technologii přípravy pokrmů, techniku obsluhy a sluţeb, podnikání v gastronomii a gastronomii, marketing a management hotelnictví, právo v podnikání, zeměpis CR, CR, obchodní korespondence, tělesná výchova a praxe, která je povinná a rámcovým 14

vzdělávacím programem stanovená na minimálně 5 týdnů během celého studia. Dále jsou do studia začleněny volitelné a nepovinné předměty, kterými můţe být 3. cizí jazyk, konverzace v cizích jazycích, matematická cvičení, průvodcovská činnost, speciální technologie, speciální stolničení, lázeňství, příprava podnikatelského projektu, fiktivní firma.

1.1.2 Rámcový vzdělávací program 65-42-M/02 Cestovní ruch Absolventi se uplatní v komplexu sluţeb CR, v činnostech charakteru obchodně podnikatelských, provozních a řídících v niţších a středních článcích struktury řízení ve všech organizačně právních formách podnikání. Uplatní se jako pracovníci CK, CA, TIC, hotelových komplexů, průvodci CR, popřípadě jako pracovníci veřejné správy úseku rozvoje CR. Studium se skládá ze stejných vzdělávacích oblastí jako u programu Hotelnictví. Povinné předměty jsou: český jazyk a literatura, dva cizí jazyky, občanská nauka, dějepis, základy přírodních věd, matematika, informatika v CR, zeměpis CR, tělesná výchova, ekonomika, ekonomika a marketing CR, účetnictví, právo, aplikovaná psychologie, dějiny kultury, společenská kultura, technika sluţeb CR, regionální turistické sluţby, průvodcovské sluţby a odborná praxe v minimálním rozsahu čtyř týdnů. Dále si školy zvolí volitelné a výběrové předměty, jako například třetí cizí jazyk, konverzace v cizích jazycích, lázeňství či fiktivní CK.

1.1.3 Rámcový vzdělávací program 65-41-L/01 Gastronomie Absolventi naleznou uplatnění ve středních technickohospodářských funkcích v pohostinství ve stravovacích a ubytovacích zařízeních jako jsou restaurace, provozovny rychlého občerstvení, v penzionech, hotelech a jiných provozovnách společného stravování, ve funkcích jako šéfkuchaři nebo číšníci specialisté. Jsou připravováni na výkon provozních, marketingových, obchodně podnikatelských a řídících

gastronomických

činností

v různých

pracovních

pozicích

a

právně

organizačních formách podnikání, a to jak v pozici zaměstnance, tak i v pozici zaměstnavatele či podnikatele. 15

Studium je sloţeno ze stejných vzdělávacích oblastí jako u předešlých dvou programů a mezi povinné předměty patří: český jazyk a literatura, dva cizí jazyky, občanská nauka, dějepis, chemie, matematika, tělesná výchova, společenská výchova, informatika, administrativa, ekonomika a účetnictví, potraviny a výţiva, technologie, stolničení, marketing a odborný výcvik, který se skládá z učební a odborné praxe. Mezi předměty volitelné patří např.: konverzace v cizím jazyce, speciální stolničení, speciální technologie či práce s počítačem.

1.2 Střední odborné školy v České republice Středních škol se zaměřením nabízeného studia na cestovní ruch je v České republice v současné době, jak jsem se jiţ v úvodu zmínila, 65. Největší koncentrace těchto škol je bezpochyby v Praze, stejně jako nejvyšší koncentrace turistů, od kterých se odvíjí vysoký počet zařízení poskytujících ubytovací, stravovací, informační, dopravní a další sluţby v cestovním ruchu. A od toho se samozřejmě odvíjí také vysoké procento pracovních míst v tomto odvětví v Praze, která je potřeba pokrýt kvalifikovaným personálem. Těchto škol je v Praze 10, stejně jako ve Středočeském kraji, který je po Praze druhým nejnavštěvovanějším krajem u nás. Na třetím místě co do počtu středních odborných škol je kraj Moravskoslezský s devíti školami nabízejícími obory CR. Dále je to Jihomoravský kraj s pěti školami, Jihomoravský, Olomoucký, Vysočina, Královéhradecký, Liberecký a Ústecký kraj, které mají kaţdý po čtyřech odborných školách, dále Pardubický a Zlínský kraj se třemi školami, Jihočeský a Plzeňský kraj se dvěma školami a Karlovarský kraj jediný pouze s jednou školou. Rozmístění a koncentrace škol v jednotlivých krajích uvádím na mapce v Příloze č. 1.

1.2.1 Soukromé střední školy v Praze SOŠ KVARTA, spol. s r.o., Cimburkova 18, Praha 3, je soukromá střední škola působící od roku 1993 a nabízí čtyřletý denní obor Hotelnictví a turismus. Součástí výuky je ve všech ročnících oboru také praxe, která probíhá v tuzemských i zahraničních partnerských hotelech a cestovních kancelářích. Škola pořádá barmanské kurzy, organizuje zahraniční a tuzemské poznávací zájezdy. Cena studia je 20 000 Kč 16

ročně, přičemţ ţáci s vyznamenáním mají nárok na prospěchové stipendium ve formě 50% slevy školného a ţáci s průměrem do 1,8 mají nárok na 25% slevu ročního školného. Soukromá střední škola gastronomie s.r.o., Svídnická 599/1a, Praha 8 je v provozu od roku 1992 a z čtyřletých studijních oborů zakončených maturitou, nabízí obor Gastronomie, jehoţ absolventi se uplatní ve vedoucích pozicích jako šéf kuchaři nebo číšníci-specialisté. V 1. a 2. ročníku se koná praktická výuka jeden den v týdnu, ve 3. a 4. ročníku pak dva dny v týdnu v praţských hotelech a restauracích. V průběhu studia jsou pro ţáky pořádány barmanské kurzy a kurzy vyřezávání do ovoce a zeleniny. Pro studenty jsou pořádány exkurze na domácí i zahraniční odborné výstavy. Školné se pohybuje v rozmezí 5 800 Kč aţ 11 600 Kč. Výše školného se odvíjí od prospěchu studentů, coţ je pro ně velkou motivací. Střední škola gastronomie a hotelových sluţeb, Mrkvičkova 2, Praha 6 vznikla roku 1992. Škola nabízí čtyřletý studijní obor Gastronomie, který je zakončený maturitní zkouškou a výuka se skládá z části teoretické a praktické. V 1. a 2. ročníku chodí studenti na praxi jeden den v týdnu, ve 3. a 4. ročníku mají studenti jeden týden výuku a druhý týden praxi. V praktické výuce se ţákům věnuje řada odborníků přímo na pracovištích. Ţáci se mohou zúčastnit významných gastronomických akcí. Mohou absolvovat barmanský a sommeliérský kurz s platným mezinárodním certifikátem. Praxe je zajišťována v předních praţských hotelích, restauracích a jídelnách. Školné za rok je 13 500 Kč. SŠ cestovního ruchu ARCUS, s.r.o., Kardašovská 691, Praha 9, střední škola působí na trhu od roku 1993 a nabízí studentům čtyřletý studijní obor Cestovní ruch zakončený maturitní zkouškou. Klade velký důraz na výuku cizích jazyků (od druhého ročníku studují studenti povinně 3 jazyky) a výpočetní techniky. Pro své studenty pořádá výměnné pobyty v mezinárodní jazykové škole v Anglii, výměny s gymnáziem ve Veghelu v Holandsku, praktická cvičení v terénu spojená s výukou průvodcovství či zeměpisné exkurze. Škola celoročně spolupracuje s cestovními kancelářemi, kde probíhají praxe ţáků. Školné za jeden rok činí 22 900 Kč. Soukromá SOŠ START, s.r.o., Chvaletická 918, Praha 14, která vznikla v roce 1995, nabízí čtyřletý studijní obor Cestovní ruch. Ve 3. a 4. ročníku ţáci absolvují 17

odbornou praxi v obchodních firmách, hotelech a v cestovních kancelářích. Škola také organizuje tuzemské a zahraniční zájezdy, sportovní a lyţařské kurzy, návštěvy divadel, výstav, veletrhů, kulturních památek, společenské a sportovní akce. Školné za školní rok je 20 000 Kč. První soukromá hotelová škola, s.r.o., Svídnická 506, Praha 8 nabízí studijní obor Hotelnictví.

Odborná praxe je vykonávána v praţských hotelech nebo formou

průvodcovské činnosti při zájezdech a letní prázdninovou praxi mohou studenti vykonávat také v zahraničí, jako například v Německu. Z povinně studovaných jazyků mají ţáci na výběr z anglického, německého a ruského jazyka, nepovinně mohou studovat jazyky francouzský, italský a španělský. Mezi nepovinné předměty patří také barmanský krouţe či sommeliérský krouţek. Školné na této hotelové škole je 23 000 Kč za školní rok. Střední škola hotelnictví a gastronomie SČMDS, s.r.o., Slavětínská 82, Praha 9 vznikla v roce 1962 a zaměřuje se na přípravu středoškolských odborníků v gastronomických sluţbách. Zájemcům o studium nabízí tři čtyřleté obory zakončené maturitní zkouškou a jsou to: Hotelnictví, Gastronomie a nově otevřený obor Cestovní ruch. Praktické vzdělávání ţáků probíhá u předních praţských hotelů a restaurací jako je například hotel Marriot či restaurace Obecní dům. Studenti mají také moţnost vycestovat na výměnné pracovní stáţe do Norska, Německa a Francie, kde jsou ubytováni v místních rodinách a vykonávají praxi v hotelích a restauracích. Školné činí u oboru Hotelnictví 18 000 Kč ročně, u oboru Gastronomie 13 000 Kč ročně a u oboru Cestovní ruch 16 000 Kč ročně. Střední škola hotelového provozu, s.r.o., Pod Balkánem 599, Praha působí od roku 1993 a praxe ţáků je realizována v tuzemsku v praţských hotelech, restauracích, ale i v zahraničí v hotelech v Řecku. Ze čtyřletých studijních oborů zakončených maturitou nabízí škola obor Gastronomie, ve kterém se ţáci mohou ještě zaměřit na profil číšník nebo kuchař. Zájemci také mohou absolvovat odborný barmanský kurz nebo kurz vykrajovaní zeleniny. Školné za toto čtyřleté denní studium činí 15 000 Kč za školní rok.

18

1.2.2 Státní střední školy v Praze Hotelová škola, Vršovická 43, Praha 10 má jiţ padesátiletou tradici a nabízí čtyřletý studijní obor Hotelnictví a turismu. Velký důraz je kladen na praxi, která je v průběhu studia vykonávána v tuzemských i zahraničních zařízeních, kterými je například Hotel Inter-Continental *****, Hotel Hilton ****, Hotel Dorint Don Giovanni ****, Hotel Mövenpick **** nebo Cateringová společnost GOLEM s.r.o. Všemi předměty prostupuje také ekologická výchova. SŠ, ZŠ a MŠ pro sluchově postiţené Holečkova, Holečkova 4, Praha 5 byla zaloţena jiţ v roce 1786 a na základě získaných zkušeností se vzděláváním sluchově postiţených poskytuje vzdělávání tak, aby absolventi byli schopni zapojit se ve slyšící společnosti. Sluchově postiţeným zájemcům o středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou nabízí škola čtyřletý obor Hotelnictví. Studenti v rámci studia vykonávají také odbornou praxi v provozech veřejného stravování, ubytování, lázeňských zařízeních, v cestovních kancelářích a při průvodcovské činnosti sluchově postiţených turistů, dopravě, bankovnictví a pojišťovnictví, v ČOI a v ţivnostenských úřadech, při přípravě výstav, veletrhů, kongresů, kulturních, sportovních akcí a na celnicích.

1.2.3 Soukromé střední školy ve Středočeském kraji 1. Kladenská soukromá SOŠ, s.r.o., Holandská 2531, Kladno byla zaloţena v roce 1992 v Kladně ale má i pobočky v Praze, Litoměřicích a Černovicích. Tato škola má moderně vybavené učebny. Ze čtyřletých denních studijních oborů zaměřených na cestovní ruch nabízí obor Cestovní ruch. Za studium na této škole zaplatí studenti roční školné ve výši 21 000 Kč. Střední hotelová škola, Floriánské náměstí 350, Kladno zahájila svou činnost v roce 1992 a zájemcům o cestovní ruch nabízí čtyřleté denní studium zakončené maturitní zkouškou v oboru Hotelnictví a turismus. Svým ţákům nabízí škola také různé kurzy jako je například barmanský kurz, kurz studené kuchyně, sommeliérský kurz, kurz vyřezávání ovoce či vaření. V kaţdém ročníku ţáci absolvují také dvoutýdenní souvislou odbornou praxi v hotelech, restauračních zařízeních, cestovních kancelářích, 19

cestovních agenturách, v kulturních památkách či informačních centrech. Při výběru pracoviště škola zohledňuje osobní volbu ţáků. Ve 3. a 4. ročníku si ţáci volí profilaci předmětu praxe, a to buď gastronomii, nebo cestovní ruch. Současně tak zaměřují i své praktické maturitní zkoušky. Školné na této škole je 18 000 Kč ročně. Integrovaná SŠ hotelového provozu, obchodu a sluţeb, Gen. R. Tesaříka 114, Příbram, jejíţ tradice sahají jiţ do 60. let a jako samostatný právnický subjekt funguje od roku 1990, nabízí dva čtyřleté obory zakončené maturitou a to Hotelnictví a Cestovní ruch. Studenti oboru Hotelnictví vykonávají odbornou praxi v Grandhotelu PUPP v Karlových Varech, hotelu Pyramida Praha a TOP hotelem Praha. Praxe probíhají také v Praţském hradu, Výstavišti, v různých zámeckých objektech, a při zabezpečování společenských akcí, které pořádají pro své klienty praţské cateringové společnosti. Studenti oboru Cestovní ruch vykonávají praxi formou cvičných zájezdů nejen v rámci regionu. Souvislá praxe probíhá ve 2. – 4. ročníku v provozech stravovacích, ubytovacích, dopravních, zprostředkovatelských, průvodcovských, informačních. Výběr pracoviště schvaluje ředitelka školy. Soukromá SOŠ cestovního ruchu Beroun, Tovární 66, byla zaloţena teprve v roce 2000 v Berouně a v roce 2006 otevřela své detašované pracoviště v Milovicích. Obě pobočky nabízí studentům se zájmem o turismus čtyřleté denní studium zakončené maturitní zkouškou v oborech Cestovní ruch. V rámci tohoto oboru absolvují studenti odbornou praxi na zámcích, hradech či v informačních centrech měst. Za studium zaplatí studenti roční školné 16 500 Kč v Berouně a 14 000 Kč v pobočce v Milovicích. Soukromá střední škola MAJA, s.r.o., Viničná 463, Mladá Boleslav vznikla v roce 1997 a zájemcům o čtyřleté studium zakončené maturitou nabízí škola obor Hotelnictví a turismus. Tento obor je rozdělen na tři odborné části, ve kterých se dostane studentům vzdělání. Je to hotelnictví, gastronomie a turismus. Ţáci v průběhu studia vykonávají také odbornou praxi. Školné za rok na této soukromé škole činí 15 000 Kč, a pokud ţáci na konci školního roku dosáhnou vyznamenání, sniţuje se školné v dalším školním roce na polovinu. Škola pořádá také pro své ţáky různé exkurze na veletrhy, výstavy a podobně. Střední škola cestovního ruchu, s.r.o., Táborská 458/44, Benešov u Prahy funguje od roku 1994 a zájemcům o denní studium nabízí čtyřletý obor Cestovní ruch. Ţáci 20

tohoto oboru mají velký výběr cizích jazyků, které mohou studovat a je to jazyk anglický, německý, španělský, italský, francouzský, ruský či japonský. Od 2. ročníku vykonávají ţáci jedno aţ dvoutýdenní odbornou praxi v soukromých, výrobních, obchodních nebo reklamních podnicích, úřadech, cestovních kancelářích, zámcích, hradech, hotelech, apod. Školné na této škole činí 1350 Kč za měsíc. Střední škola gastronomie a hotelnictví Mladá Boleslav, s.r.o., Václavkova 1040 zahájila svou činnost v roce 2005 a nabízí čtyřleté denní studium v oboru Hotelnictví a turismus zakončeném maturitou. Studenti vykonávají praxi v praţských hotelech, v hotelu ve Špindlerově Mlýně, na zámku Dětenice či v pobočce CK Čedok v Mladé Boleslavi, ale mají také moţnost vykonat praxi v zahraničí. Mohou si vybrat z destinací jako je Itálie, Řecko, Norsko či Německo a po absolvování získají Europass, který jim můţe přinést pozdější výhody na trhu práce. Škola také nabízí různé vzdělávací kurzy jako je barmanský, baristický či vyřezávání ovoce a zeleniny a další. Školné za rok činí na této škole 15 000 Kč.

1.2.4 Státní střední školy ve Středočeském kraji Hotelová škola a VOŠ hotelnictví a turismu a JŠ s právem státní jazykové zkoušky, Komenského 153/III, Poděbrady byla zaloţena jiţ v roce 1968 a nabízí obor Hotelnictví a turismus. Odborná praxe studentů se uskutečňuje ve školním hotelu Junior a v renomovaných hotelích v Praze, Poděbradech a ve Špindlerově Mlýně. Studenti také mohou vykonávat praxi a stáţe ve školách a v hotelových zařízeních v Německu, Anglii, Francii, Rakousku, Španělsku, Řecku, Švýcarsku, Irsku, Tunisu a dalších zemích. Výuka probíhá také ve školní restauraci, laboratorní kuchyni, na školním baru, recepci hotelu Junior, studenti mají moţnost projít certifikovanými nepovinnými kurzy, jako je kurz barmanský, cukrářský, sommelierský, kurz studené kuchyně a dekorativního vyřezávání do ovoce a zeleniny. Střední odborná škola a střední odborné učiliště, Zámek 1, Vlašim, jejíţ historie sahá jiţ do roku 1959, ze čtyřletých oborů zakončených maturitou nabízí ţákům základních škol obory Gastronomie a Hotelnictví. Odborná praxe studentů je vykonávaná v hotelech Corinthia Towers, S.E.N. Senohraby, Crowne Plaza, restaurant 21

Maar Dimo, kavárna Slávia, či na zámku Čachtice. Ţáci se také účastní gastronomických akcí v prestiţních praţských hotelech a restauracích. Střední odborná škola a střední odborné učiliště, Horky nad Jizerou 35, Brodce v dnešní podobě vznikla v roce 1995. Ze čtyřletých oborů zakončených maturitou nabízí obory Gastronomie a Cestovní ruch. Při odborné přípravě svých ţáků tato škola spolupracuje s regionálními a dalšími externími firmami a ţáci zajišťují gastronomickospolečenské akce ve významných firmách a institucích. V průběhu studia mají také moţnost absolvovat specializační kurzy jako je např. kurz studené kuchyně, barmanství, sommeliérství, dekorativní vykrajování, apod. Ţáci mohou absolvovat část praxe také na zahraničních stáţích v Německu, Rakousku, na Kypru, v Itálii a na Slovensku.

1.2.5 Státní střední školy v Ústeckém kraji Hotelová škola Teplice, Smetanovo náměstí 786, Teplice funguje jiţ od roku 1972 a nabízí čtyřletý studijní obor Hotelnictví. Při studiu tohoto oboru je kladen důraz na praxi, kterou studenti vykonávají ve školní jídelně či v provozovnách více jak 50 ti partnerů školy, mezi kterými nalezneme např. Hotel Prince de Ligne, Lázně Teplice a.s., Grandhotel Pupp v Karlových Varech, Hotel Vladimír v Ústí nad Labem, a další. Ţáci také zajišťují slavnostní rauty na Praţském Hradu, Ţofíně, Obecním domě apod. Ve 3. ročníku ţáci školy absolvují týdenní poznávací pobyt v zahraničí. Součástí výuky jsou odborné kurzy barmanů, sommeliérů a vyřezávání zeleniny. Součástí praxe jsou odborné stáţe v Sasku, Walesu či v Irsku. Obchodní akademie, SOŠ gastronomie a SOU Chomutov, Černovická 2901 se svou dnešní podobou vznikla v roce 2007 sloučením Obchodní akademie v Chomutově, Integrované střední školy v Údlicích a Odborného učiliště a Praktické školy v Jirkově. Z maturitních oborů se zaměřením na CR nabízí škola obor Hotelnictví, jehoţ ţáci mají moţnost podstoupit barmanský kurz nebo vykonat zahraniční praxi v Německu.

1.2.6 Soukromé střední školy v Ústeckém kraji Soukromá hotelová škola Bukaschool, s.r.o., Františka Kmocha 1823, Most zahájila svou činnost v roce 1994 a nabízí studentům obor Hotelnictví. Tuzemské praxe si studenti zajišťují sami, zahraniční stáţe zajišťuje škola ve tří aţ pětihvězdičkových 22

hotelech v Itálii, Řecku, na Krétě, Maltě, Kypru, ve Švýcarsku, Rakousku, Německu či Portugalsku. Odborné znalosti mohou studenti zkvalitnit absolvováním kurzů studené kuchyně, cukrářství, barmanských a sommeliérských kurzů či kurzů dekorativního vyřezávání. Střední odborné učiliště a střední odborná škola SČMSD Ţatec, s.r.o. Tato soukromá střední škola Svazu českých a moravských spotřebních druţstev vznikla v roce 1959 a nabízí dva studijní obory zakončené maturitní zkouškou. Je to Gastronomie a Hotelnictví a turismus. Ţáci těchto oborů mohou vykonávat odbornou praxi jak v tuzemských zařízeních v Beskydech či Krkonoších, tak v zahraničí a to v Německu či ve čtyřech aţ pětihvězdičkových hotelech na Rhodosu. Praktické zkušenosti získávají také při cateringových sluţbách, které poskytuje škola veřejnosti. Školné za obor Gastronomie je 10 500 Kč ročně, za obor Hotelnictví a turismus o jeden tisíc Kč ročně víc.

1.2.7 Státní školy v Libereckém kraji Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola, Zborovská 519, Turnov nabízí ţákům devátých tříd čtyřletý studijní obor Hotelnictví. Od 3. ročníku se studijní obor dělí na gastronomii a cestovní ruch a studenti si musí zvolit své budoucí zaměření. Od 1. ročníku probíhá čtyřtýdenní odborná praxe, která je od 3. ročníku orientována na studijní zaměření a je tudíţ vykonávaná buď v gastronomických zařízeních, nebo v informačních centrech, cestovních kancelářích a agenturách, na hradech, zámcích apod. Ţáci mají také moţnost zvýšit svou kvalifikaci vykonáním barmanského či jiného kurzu. Střední škola gastronomie a sluţeb, Liberec, Dvorská 447/29, jejíţ kořeny sahají jiţ do roku 1898, nabízí studijní obor Hotelnictví. Studenti vykonávají povinnou učební praxi během školního roku, ale také povinnou 15 ti denní odbornou praxi o prázdninách a to v provozech výrobních, odbytových a ubytovacích středisek a turistických sluţbách – cestovní kanceláře, informační centra, hotely, restaurace apod. Mají také moţnost projít odbornými kurzy jako je kurz barmanský, kurz studené kuchyně aj. Střední škola Lomnice nad Popelkou, Antala Staška 213. Na této státní střední škole si mohou zájemci o cestovní ruch vybrat ze dvou oborů, kterými je Cestovní ruch 23

a Gastronomie. V obou oborech získají studenti nejen teoretické vědomosti, ale vykonávají také odbornou praxi a to v CK, CA, památkových objektech a jiných zařízeních cestovního ruchu dle výběru ţáků.

1.2.8 Soukromé školy v Libereckém kraji Soukromá hotelová škola Hergesell spol. s r. o., Na Ţiţkově 101/9, Liberec vznikla v roce 1991 a vzdělává studenty v oboru Hotelnictví a turismus. Ţáci všech ročníků vykonávají praxi v průběhu hlavních prázdnin. V případě, ţe se jim nepodaří zajistit vhodnou provozovnu, zajistí pro ně praxi vedení školy. Ţáci v rámci výuky odborných předmětů jezdí na exkurze do závodů veřejného stravování, výrobních středisek v Liberci a okolí (např.: pivovary, pekárny, restaurace a hotely), v rámci výuky Cestovního ruchu exkurze do TIS, CK, lázní nebo na letiště, ale také na exkurze po přírodních a historických památkách České republiky. Školné za rok na této škole je 20 000 Kč.

1.2.9 Státní střední školy V Královéhradeckém kraji Střední škola gastronomie a sluţeb Nová paka, Masarykovo náměstí 2 poskytuje zájemcům o CR vzdělání v oboru Hotelnictví a turismus. Studenti vykonávají povinnou učební praxi a odbornou praxi ve smluvních provozovnách jako jsou restaurace a hotely, ale zajišťují také občerstvení a rauty při různých akcích. Pro zvýšení své kvalifikace nabízí škola ţákům moţnost projít kvalifikačními kurzy jako je barmanský, cukrářský či vyřezávání ovoce a zeleniny. SŠ hotelnictví a společného stravování, Teplice nad Metují, Strměnské podhradí 218 nabízí čtyřletý studijní obor Hotelnictví, který má připravit jeho absolventy na výkon niţších a středních manaţerských pozic v oblasti stravovacích a ubytovacích sluţeb a sluţeb cestovního ruchu. Ţáci 1. ročníku absolvují svůj odborný výcvik zpravidla v místní školní jídelně a cvičné kuchyni, 2. a 3. ročník vyuţívá k odbornému výcviku smluvních pracovišť – penzionů, hotelů a restaurací v Peci pod Sněţkou, v Deštné v Orlických horách, ve Špindlerově Mlýně, v Trutnově, Náchodě, Hronově a Broumově. 24

1.2.10 Soukromé střední školy v Královéhradeckém kraji Hotelová SOŠ, Gymnázium a SOU sluţeb, s.r.o., Třebechovice pod Orebem byla zaloţena v roce 1994 a nabízí studijní obor Hotelnictví a Cestovní ruch. Na škole se vyučuje jazyk anglický, německý a ruský. Učební praxe probíhá ve výukových prostorách školy a odborná praxe pak na pracovištích v Hradci Králové i ve vzdálenějším okolí. Zájemci mohou také vykonat tříměsíční prázdninovou zahraniční praxi v Německu či čtyřměsíční praxi v Řecku. Studentům jsou také k dispozici kvalifikační kurzy: barmanský, cukrářský, studené kuchyně nebo kurz vyřezávání ovoce a zeleniny. Cena studia je na této škole 17 000 Kč za školní rok. SŠ hotelnictví a podnikání SČMSD, Hronov, s.r.o., Čapkova 193, která vznikala jiţ ke konci 19. Století, nabízí dva obory zaměřené na studium v cestovním ruchu. Je to obor Hotelnictví a Cestovní ruch. Odbornou praxi ţáci těchto oborů vykonávají ve školní kuchyni a jídelně, na recepci Domova mládeţe a školní recepci, v hotelech a restauracích ve Vrchlabí, Špindlerově Mlýně, Harrachově, v Náchodě, Mladých Bukách, ale mají také moţnost absolvovat praxi v zahraničí na Slovensku, v Anglii, Skotsku, Finsku, Polsku, Itálii, Řecku, Německu a nově také ve Francii.

1.2.11 Státní střední školy v Karlovarském kraji Hotelová škola Mariánské Lázně, Komenského 449, jejíţ historie sahá aţ do roku 1928 a patří tak mezi nejstarší a nejvýznamnější vzdělávací centra hotelového průmyslu v evropském měřítku. Kromě učební praxe v průběhu školního roku, která probíhá ve školních kuchyních, dvou školních restauracích, vinném sklípku, rychlém občerstvení či informačním centru pro lázeňské hosty, konají studenti o prázdninách povinnou odbornou praxi v délce 20 pracovních dní ve vybraných gastronomických střediscích. Praxi je moţno vykonat v České republice, případně i v zahraničí a to v Německu, ve Francii či Řecku. Škola pořádá pravidelné tuzemské i zahraniční exkurze a stáţe pro studenty školy a gastronomické specializační kurzy – kuchařské, barmanské, cukrářské či sommelierské.

25

1.2.12 Státní střední školy v Plzeňském kraji Hotelová škola Plzeň, U Borského parku 3 - historie této státní soukromé školy sahá jiţ do roku 1967 a nabízí z maturitních oborů v oblasti cestovního ruchu obor Hotelnictví. Praktické vyučování ţáků je zajišťováno školou na vybraných pracovištích, které jsou zárukou kvalitní přípravy absolventů v oblasti gastronomie a hotelnictví. Škola spolupracuje při odborném výcviku s více neţ 70 smluvními hotely a restauracemi v Plzni a blízkém okolí, kde je výuka ţáků zajištěna profesionálními odborníky oboru, pod vedením učitelů odborného výcviku. Ţáci jsou na praxe rozmisťování s ohledem k jejich potřebám a místu bydliště. Ţáci mají také moţnost vybrat si z nabídky kvalifikačních kurzů (barmanský, kurz přípravy kávy, vyřezávání ovoce a zeleniny, čokoládové bonbony, kurz studené kuchyně či kurz Flair Bartendingu).

1.2.13 Soukromé střední školy v Plzeňském kraji SOŠ a SOU obchodu, sluţeb a provozu hotelů, s.r.o., Nade Mţí 1, je soukromá střední škola, která vznikla v roce 1994 a nabízí čtyřleté studijní obory s maturitou Hotelnictví a Cestovní ruch. Součástí přípravy ţáků 1. oboru je praxe v restauračních a hotelových provozech v Plzni. Součástí přípravy ţáků oboru Cestovní ruch je odborná praxe v cestovních kancelářích, informačních turistických centrech v regionu, ubytovacích a lázeňských zařízeních a rekreačních střediscích, ţáci také mohou vykonat letní kurz v zahraničí nebo turistický kurz. Ţáci mají také moţnost absolvovat barmanský kurz.

1.2.14 Státní střední školy v Jihočeském kraji Střední škola VOŠ cestovního ruchu, Senováţné náměstí 12, České Budějovice, státní střední škola fungující jiţ 30 let a zájemcům o denní čtyřleté studium zakončené maturitou nabízí obor Hotelnictví a turismus. Škola spolupracuje s několika partnerskými školami v Rakousku a ve Francii. Součástí výuky studentů jsou odborné exkurze v tuzemsku i v zahraničí a také odborná a učební praxe, která se uskutečňuje ve

26

vybraných zařízeních v regionu jako je např. Hotel Dvořák, Hotel Štekl, Hotel Zvon, Hotel Malý pivovar aj.

1.2.15 Soukromé střední školy v Jihočeském kraji Soukromá SŠ obchodu, sluţeb a provozu hotelů Jindřichův Hradec, s.r.o., byla zaloţena v roce 1995 a nabízí studijní obor Hotelnictví. Na škole se vyučuje angličtina, němčina, francouzština a ruština. Škola pro studenty pořádá odborné exkurze do lázeňských, hotelových a gastronomických zařízení, zájezdy na přední světové a tuzemské veletrhy v gastronomii a cestovním ruchu, dále výlety s významnými kulturními cíli v České republice, návštěvy výstav a různých kulturních akcí. Dále nabízí studentům poznávací zájezdy do různých zemí světa. Povinnou praxi vykonávají studenti v tuzemských hotelích, TIC, CK, lázních a část své praxe mohou absolvovat také ve vybraných hotelových zařízeních v zahraničí. Ţáci mohou téţ absolvovat různé kvalifikační kurzy.

1.2.16 Státní střední školy na Vysočině HŠ Světlá a Obchodní akademie, U Světlé 36, Velké Meziříčí. Historie této školy sahá jiţ do roku 1901 a v současnosti se na škole z čtyřletých denních oborů se zaměřením na cestovní ruch vyučuje obor Hotelnictví a turismus. Ţáci průběţně pracují ve vybraných hotelových a restauračních zařízeních v Brně, ve Velké Bíteši, ve Velkém Meziříčí a v Třebíči a po 1. aţ 3. ročníku vykonávají souvislou praxi v gastronomických a hotelových zařízeních. Úspěšní studenti školy absolvují tří aţ čtyř měsíční zahraniční praxe v Anglii, Francii, Německu a Itálii. Pro rozšíření kvalifikace nabízí škola studentům moţnost absolvovat barmanský, cukrářský, baristický kurz, kurz vyřezávání, studené kuchyně a další. Hotelová škola Třebíč, Sirotčí 4, jejíţ historie sahá aţ do 30. let minulého století, nabízí zájemcům o čtyřleté maturitní obory Hotelnictví a Cestovní ruch. Ţáci oboru Hotelnictví vykonávají během studia odbornou a učební praxi a také zajišťují prezentační akce, jako jsou rauty a recepce v hotelích a jiných zařízeních. Ţáci oboru Cestovní ruch vykonávají odbornou praxi v provozech informačních turistických center 27

a také v dalších turistických sluţbách a cestovních kancelářích v tuzemsku i zahraničí. Součástí praxe je závěrečná seminární práce a zajišťování odborných exkurzí. Dále mohou studenti obou oborů absolvovat barmanský, cukrářský kurz, kurz studené kuchyně, vyřezávání a italské techniky balení.

1.2.17 Soukromé střední školy na Vysočině Škola ekonomiky a cestovního ruchu, soukromá SOŠ, s.r.o., Rantířovská 9, Jihlava byla zaloţena v roce 1991 a nabízí denní čtyřleté studium v oboru Cestovní ruch. Ţáci tohoto oboru absolvují odbornou praxi z cestovního ruchu v CK, na hradech a zámcích a odbornou praxi z hotelových sluţeb v provozu hotelů, penzionů a jiných ubytovacích a stravovacích zařízení. Studenti se také účastní společných odborných praxí z cestovního ruchu, při nichţ organizují poznávací zájezdy po České republice, ale i do zahraničí. Během studia mohou navštívit Prahu, Vídeň, Paříţ, země Beneluxu, Itálii, Francii a další. Ţáci cestu zorganizují, domluví dopravu a ubytování a sami odprůvodcují. VOŠ a střední škola hotelová SČMSD Pelhřimov, s.r.o., Slovanského bratrství 1664 vznikala jiţ v osmdesátých letech a je moţno zde studovat obor Gastronomie a Hotelnictví. Ţáci absolvují odbornou praxi ve školním hotelu Rekrea nebo v hotelu Kotyza Humpolec, Bohemia a Regent v Třeboni, Slunce Havlíčkův Brod, Barbora Světlá nad Sázavou, Rustikal Horní Cerekev. Mohou si také zajistit individuální praxi, která musí být nejprve schválena. Škola organizuje také tříměsíční zahraniční praxi v Německu. Studenti mají moţnost vykonat barmanský kurz a kurz studené kuchyně.

1.2.18 Státní střední školy v Pardubickém kraji Integrovaná střední škola Moravská Třebová, Brněnská 1405/41 v dnešní podobě vznikla v roce 1994. Zájemcům o studium nabízí studijní obor Hotelnictví a turismus, jehoţ ţáci vykonávají učební i odbornou praxi. Odbornou praxi si ţáci zajišťují sami a v tomto případě pracoviště musí být schváleno školou nebo mají moţnost odjet na výměnnou praxi do zahraniční a to do Řecka, na Kypr, Slovensko či do Německa. V 1. a 2. ročníku vykonávají ţáci praxi ve výrobních a odbytových střediscích, ve 3. a 4. ročníku ve výrobních a odbytových střediscích, hotelech, CK, CA, 28

lázeňských a rekreačních střediscích a podobně. Škola nabízí také moţnost zúčastnit se odborných kurzů a pořádá zahraniční zájezdy.

1.2.19 Soukromé střední školy v Pardubickém kraji Hotelová škola Bohemia, s.r.o., Víta Nejedlého 842, Chrudim nabízí dva obory se zaměřením na CR. Je to Hotelnictví a Cestovní ruch. Při zabezpečení praktické výuky ţáků spolupracuje škola s pracovišti, jako je Hotel PUPP v Karlových Varech, Hotel Praha v Praze, Hotel Horal ve Špindlerově Mlýně, Hotel Jurkovičův dům a Hotel Palace v Luhačovicích. Dále mají studenti moţnost vykonat zahraniční praxi v Německu, Rusku, Holandsku či Itálii. Ţáci také zajišťují v rámci výuky různé gastronomické akce a pořádají tuzemské a zahraniční zájezdy, při kterých nacvičují průvodcovskou činnost. Studium na této škole vyjde ţáky na 17 500 Kč za rok. Labská hotelová střední odborná škola a SOU Pardubice, s.r.o., U Josefa 118, která vznikla v roce 1995, nabízí v rámci RVP Hotelnictví studijní obor Hotelnictví a cestovní ruch. Ţáci této školy absolvují praktickou část výuky v zařízeních tuzemských i zahraničních, mají moţnost absolvovat barmanský kurz a navštěvovat barmanský krouţek. Školné je 1570 Kč měsíčně a ţáci, kteří dosáhnou vyznamenání, platí pak následující rok o 1000 Kč méně.

1.2.20 Státní střední školy v Jihomoravském kraji Střední škola potravinářská a sluţeb Brno, Charbulova 106, škola s šedesátiletou tradicí nabízí čtyři studijní obory v cestovním ruchu. Jsou to: Hotelnictví a turismus, Cestovní ruch, Gastronomie – Číšník a Gastronomie – Kuchař. Ţáci v rámci podnikatelských aktivit školy vykonávají učební a odbornou praxi při zajišťování slavnostních hostin a dalších gastronomických akcích. Škola pro ţáky také zajišťuje zahraniční stáţe v Rakousku. VOŠ, SOŠ a SOU Bzenec, Náměstí Svobody 218. Na této státní střední odborné škole je moţné studovat čtyřletý obor Hotelnictví, v rámci kterého mohou ţáci vycestovat na zahraniční praxe a stáţe do Německa, Rakouska, Itálie, Velké Británie či na Slovensko. Praxe je také vykonávána ve školním hotelu Junior ** nebo školní 29

vinotéce Junior a při různých společenských a gastronomických akcích, rautech a degustacích. Střední odborná škola Fortika, Tišnovská 15, Lomnice u Tišnova - ţáci oboru Hotelnictví, na této státní střední škole vykonávají svou odbornou praxi na recepci, v různých odbytových střediscích, v cestovních kancelářích či školních jídelnách. Tuzemská praxe probíhá např.: v Hotelu Royal - Ricc Brno, v Hotelu Skalní mlýn v Moravském krasu, v CK Sannydays, CK Travel club nebo v Turistickém informačním centru v Tišnově. Zahraniční praxe ţáků probíhá v Itálii, Řecku a Velké Británii. Škola také nabízí studentům moţnost absolvovat odborné kurzy, jako barmanský, sommeliérský, cukrářský či kurz studené kuchyně.

1.2.21 Soukromé střední školy v Jihomoravském kraji Hotelová škola, s.r.o., Bosonoţská 9, Brno vyučuje obor Hotelnictví a ţáci tohoto oboru vykonávají učební a odbornou praxi v hotelech v Brně, ale také v mnoha partnerských CK a CA jako je např.: ČEDOK, Vítkovice Tours, Ibis, Fisher, Exim Tours, Condor a další. Ţáci mohou také absolvovat odborné stáţe v partnerských školách v Rakousku a ve Francii a odborné kvalifikační kurzy. Střední odborné učiliště a střední odborná škola SČMSD, Znojmo, s.r.o. nabízí obor Hotelnictví a turismus. Ţáci vykonávají odbornou praxi v zařízeních cestovního ruchu, jako jsou památkové objekty a informační centra, dále v hotelových, turistických a restauračních sluţbách nebo mohou absolvovat zahraniční praxi na ostrově Rhodos, či zahraniční stáţ v rámci projektu Leonardo da Vinci v Německu, Irsku, Finsku nebo Portugalsku. Samozřejmostí jsou také odborné kvalifikační kurzy.

1.2.22 Státní střední školy ve Zlínském kraji Střední škola hotelová a sluţeb Kroměříţ, Na Lindovce 1463, jejíţ historie sahá do roku 1977, nabízí obory Hotelnictví a turismus a Gastronomie. Odbornou praxi ţáci vykonávají o prázdninách v hotelech nebo CK dle vlastního výběru a po schválení školou. Učební praxi ve školní restauraci a hotelech v České republice, jako např.: Hotel 30

VEGA Pozlovice, Selský dvůr Vyškov, Hotel Cukrovar Všetuly, Hotel Palace Luhačovice a dalších. Škola nabízí také zahraniční praxe a stáţe, ať uţ v rámci programů SOCRATES nebo dalšími subjekty. Ţáci vyjíţdějí do Německa, Francie, Itálie, Španělska a Řecka. Dále je zde moţnost absolvování odborných kurzů.

1.2.23 Soukromé střední školy ve Zlínském kraji Střední škola cestovního ruchu, s.r.o., Roţnov pod Radhoštěm, U Kantorka 406 dává zájemcům o studium na výběr ze dvou studijních oborů se zaměřením na cestovní ruch. Je to Management a turismus v rámci RVP Cestovní ruch a Hotelnictví a turismus v rámci RVP Hotelnictví. Ţáci prvního oboru vykonávají tuzemskou praxi v CK, CA, informačních centrech a ţáci oboru Hotelnictví v hotelových zařízeních. Studenti obou oborů mohou také podniknout zahraniční stáţ v Německu, Švýcarsku, Řecku nebo Anglii. Školné na této škole je 1650 Kč za měsíc. Střední škola hotelová Zlín, s.r.o., Dřevnická 1788 vzdělává studenty v oboru Hotelnictví a turismus. Praxi si mohou ţáci zajistit sami nebo vyuţít nabídky školy, která spolupracuje s různými středisky. Ţáci zaměření na hotelnictví vykonávají odbornou praxi v hotelech, restauracích nebo stravovacích zařízeních. Ţáci specializování na zajišťování sluţeb v cestovním ruchu vykonávají praxe v CK, informačních střediscích, muzeích, zámcích apod. Škola nabízí také moţnost absolvování zahraniční letní stáţe na Rhodosu, Kypru, Krétě, Kanárských ostrovech či ve Švýcarsku. Samozřejmostí je také pořádání odborných kvalifikačních kurzů. Školné je 13 500 Kč ročně.

1.2.24 Státní střední školy v Olomouckém kraji Střední škola, Olomouc – Svatý kopeček, B. Dvorského 18, nabízí studium oboru Hotelnictví a turismus pro zdravotně postiţené ţáky, kteří dokončili povinnou školní docházku. Odborná praxe probíhá ve cvičných kuchyních a dále v restauracích, školních jídelnách či domovech důchodců na území Olomouce.

31

Střední škola gastronomie a sluţeb, Přerov, Šířava 7 nabízí studijní obor Hotelnictví. Odborný výcvik ţáků probíhá ve smluvních zařízeních, které poskytují sluţby v cestovním ruchu. Hotelová škola Vincenze Priessnitze, Dukelská 680, Jeseník vznikal jiţ po roce 1945 a vzdělává studenty v oboru Hotelnictví a turismus. Odbornou praxi ţáci vykonávají ve školní restauraci a také se podílejí na přípravách slavnostních akcí, jako jsou rauty a recepce a to jak v ČR, tak v zahraničí. Škola také zprostředkovává pro své studenty zahraniční praxe v Itálii, Francii, Řecku, Německu, Švýcarsku a Skotsku.

1.2.25 Soukromé střední školy v Olomouckém kraji Střední odborná škola Uničov, s.r.o., Stromořadí 420 je soukromá škola, která byla zaloţena v roce 1991, a vyučuje obor Hotelnictví a svým budoucím ţákům nabízí exkurze do hotelů, výrobních podniků, návštěvy odborných veletrhů a výstav, studijní stáţe v zahraničí, odbornou praxi v tuzemsku i zahraničí a moţnost absolvování odborných kvalifikačních kurzů.

1.2.26 Státní střední školy v Moravskoslezském kraji Střední škola gastronomie a sluţeb Frýdek – Místek, T. G. Masaryka 451, jejíţ tradice sahá jiţ do roku 1892, z čtyřletých maturitních oborů nabízí Gastronomii a Cestovní ruch. Ţáci vykonávají odbornou praxi v hotelech, penzionech restauracích a jídelnách v okolí. Mohou se také zúčastnit zahraničních pracovních stáţí v rámci Evropského projektu Leonardo da Vinci. VOŠ a hotelová škola Opava, Tyršova 34, vznik této státní střední školy sahá jiţ do roku 1919 a v současnosti nabízí obory Hotelnictví a Cestovní ruch. Pro ţáky těchto oborů je zajišťována prázdninová zahraniční praxe ve Francii na ostrově Korsika, v Německu, v Řecku, ve Švýcarsku a ve Velké Británii. Škola dále pořádá výměnné pobyty, odborné exkurze do hotelů, na veletrhy, různé výlety a studenti mají také moţnost absolvovat odborné kvalifikační kurzy.

32

Střední škola společného stravování, Ostrava – Hrabůvka, Krakovská 1095 byla zaloţena v roce 1956 a nabízí tři čtyřleté maturitní obory a je to obor Gastronomie – Číšník, Gastronomie – Kuchař a Služby CR. Praktické vyučování ţáků je zajišťováno v ubytovacích a stravovacích provozovnách, dále u cestovních kanceláří i agentur nebo v informačních a kongresových centrech. Dále mají moţnost vycestovat do zahraničí na výměnné pobyty či zahraniční stáţe v rámci programu Leonardo da Vinci a absolvovat odborné kvalifikační kurzy. Střední škola Rýmařov, Julia Sedláka 16. Na této státní střední škole mají moţnost zájemci o cestovní ruch studovat obor Hotelnictví. Kromě povinných jazyků anglického a německého mají studenti na výběr ze tří volitelných jazyků, kterými jsou jazyk španělský, francouzský a ruský. Praxe během studia je vykonávána ve školních, tuzemských i zahraničních zařízeních. Střední škola Hotelová a obchodně podnikatelská, Český Těšín, Frýdecká 32 s více neţ stoletou tradicí nabízí v rámci RVP Hotelnictví studijní obor Hotelnictví a turismus. Ţáci absolvují učební praxi ve školních odborných učebnách a odbornou praxi v renomovaných hotelech u nás i v zahraničí, a to v Německu, Řecku či Francii. Škola také nabízí barmanský, sommeliérský kurz a další kurzy a ţáci v rámci učební praxe sami organizují různé exkurze, pobyty, zájezdy a podobně. Střední škola hotelnictví a gastronomie Frenštát pod Radhoštěm, Mariánská 252 fungující jiţ 110 let zájemcům o studium nabízí dva obory – obor Hotelnictví a Gastronomie. Praxe ţáků jsou vykonávány v tuzemských hotelech, pensionech, školních a závodních jídelnách nebo v lázeňských zařízeních a škola umoţňuje studentům také absolvovat zahraniční stáţe v Německu či Švýcarsku nebo se zapojit do barmanského krouţku a krouţku vyřezávání ovoce a zeleniny, či vykonat odborné rekvalifikační kurzy.

1.2.27 Soukromé střední školy v Moravskoslezském kraji VOŠ DAKOL a SŠ DAKOL, o.p.s., Petrovice u Karviné 570 poskytuje ţákům vzdělání v oboru Hotelnictví a nabízí všem studentům moţnost zúčastnit se odborných stáţí a praxí se zaměřením na cestovní ruch a gastronomii v hotelech a lázeňských 33

zařízeních v České republice, ve Francii, Chorvatsku, Německu, Rakousku nebo Lucembursku. Školné za měsíc studia je na této škole 1390 Kč a ţáci s dobrým prospěchem mohou získat stipendium 500-1000 Kč měsíčně. Soukromá střední odborná škola PRIMA, s.r.o., Sokolovská 29, Rýmařov, byla zaloţena v roce 1991 a ze čtyřletých oborů se zaměřením na turismus nabízí: Cestovní ruch a nově obor Pracovník v lázeňských službách a ve službách wellness, který byl vypracován v rámci RVP Masér sportovní a rekondiční. Učební plán tohoto oboru uvádím v příloze č. 2. Praktická výuka ţáků probíhá v Lázních Karlova Studánka a v Hotelovém a rehabilitačním komplexu Avlanche v Dolní Moravici. Za roční studium v obou oborech zaplatí ţáci 12 000 Kč. Hotelová škola a obchodní akademie Havířov, s.r.o., Tajovského 2, která vznikla v roce 1991, poskytuje vzdělání v oboru Hotelnictví a turismus. Praktická výuka ţáků je realizováno v tuzemských hotelech, CK a CA, lázeňských zařízeních ale také například na hradě Karlštejn a v rámci cateringových sluţeb, které poskytuje Gastera Catering vzniklá při hotelové škole. Zahraniční praxe probíhá v Německu a Švýcarsku. Školné je 14 000 Kč za rok.

34

2

Praktická část

2.1

Dotazníkové šetření V praktické části mé práce budu analyzovat výsledky dotazníkového šetření, které

jsem provedla mezi ţáky čtvrtých maturitních ročníků středních odborných škol. Ţáky posledních ročníků jsem si pro svůj výzkum zvolila z toho důvodu, ţe je čeká maturitní zkouška a měli by jiţ být rozhodnutí, zda chtějí pracovat, či budou dělat přijímací zkoušky na vysoké a vyšší odborné školy a mají o těchto školách přehled. Oslovila jsem školy vzdělávající studenty v oborech Hotelnictví a turismus a Cestovní ruch. Dotazníky jsem rozdala na dvě střední školy a to na státní Hotelovou školu v Poděbradech ţákům oboru Hotelnictví a turismus a na soukromou Střední školu ekonomiky a cestovního ruchu v Jihlavě ţákům oboru Cestovní ruch. Dotazníků jsem rozdala celkem 150 začátkem měsíce května roku 2010 a návratnost byla 113, coţ je tedy 75 %. Dotazník jsem sestavila ze třinácti uzavřených i otevřených otázek a upravila je na jednu stranu A4, aby délka dotazníku neodradila studenty od jeho vyplnění. Dotazníky rozdali ţákům třídní učitelé a vyplněné je opět od ţáků vybrali. Otázky jsem vybrala tak, abych zjistila poměr chlapců a dívek, kteří se rozhodnou studovat na středních školách obory cestovního ruchu, dále z jak velkých obcí přicházejí, z jakých krajů, rodin a jaká je jejich motivace, která je ke studiu přivedla či jak jsou spokojeni s úrovní jazyků a připraveností na přijímací zkoušky na VŠ. Další otázky dotazníku měly zjistit, zda studenti chtějí pokračovat ve studiu, co bude rozhodující při výběru VOŠ či VŠ, zda jsou spokojeni s nabídkou škol, zda je pro ně při dalším studiu důleţitá praxe a které předměty podle nich uplatní v budoucím zaměstnání a které nikoliv.

35

2.2

Vyhodnocení dotazníkového šetření Ve vyhodnocení neuvádím otázky v pořadí od první do čtrnácté, jak jsou za sebou

uvedeny v dotazníku, ale nejprve se zabývám osobními otázkami, jako je pohlaví dotazovaných, odkud pocházejí a vzdělání rodičů. Poté uvádím otázky, které se přímo týkají současného a budoucího studia oboru studentů a nakonec uvádím otázku, která se týká jejich budoucího uplatnění v pracovním ţivotě. Otázka č. 13 – Jste muţ nebo ţena? Na tuto otázku odpovědělo 92 dotázaných studentů, ţe je ţenského pohlaví a pouze 21 respondentů, ţe je muţského pohlaví, z čehoţ vyplívá, ţe většina ţáků základních škol, kteří se rozhodnou pro své budoucí uplatnění v cestovním ruchu a jeho studium, jsou dívky. Převaha ţen (81 %) je také patrná z grafu č. 1. Pouhých 19 % studentů z dotázaných středních škol jsou chlapci.

Graf č. 1: Zastoupení pohlaví v oboru. (zdroj: vlastní výpočty)

Otázka č. 14 – Kraj, ve kterém bydlíte? Na tuto otázku odpovědělo 81 studentů, ţe pochází ze stejného kraje, jako je kraj, kde se nachází jejich škola. Pouze 32 studentů pochází z jiného kraje, neţ je škola, na které studují. Většina respondentů, tedy 72 % všech dotazovaných pochází ze stejného kraje, z čehoţ lze usuzovat, ţe při výběru školy hraje roli také její poloha. Převaha těchto respondentů je patrná z grafického znázornění (Graf č. 2).

36

Graf č. 2: Kraj, ve kterém studenti bydlí. (zdroj: vlastní výpočty)

Otázka č. 12 – Z jak velkého města pocházíte? V odpovědích na tuto otázku uvedlo nejvíce respondentů, ţe pocházejí z města, které má deset aţ padesát tisíc obyvatel. Dále nejvíce studentů pochází z vesnic a menších měst do tří tisíc obyvatel. Třetí nejuváděnější odpovědí byla města od tří do deseti tisíc obyvatel, dále sto tisíc obyvatel a více a nejméně respondentů uvedlo, ţe pochází z měst s počtem obyvatel od padesáti do sto tisíc. Počty studentů u jednotlivých odpovědí jsou znázorněny v Grafu č. 3.

Graf č. 3: Z jak velkých měst studenti pochází. (zdroj: vlastní výpočty)

37

Otázka číslo 13 – Nejvyšší vzdělání jednoho z rodičů Prostřednictvím této otázky jsem chtěla zjistit, z jak vzdělaných rodin studenti pocházejí. Nejvíce z dotazovaných studentů pochází z rodiny, kde nejvyšší vzdělání jednoho z rodičů je středoškolské. Takto jich opovědělo 67. Dále odpovědělo 33 studentů, ţe nejvyšší vzdělání jednoho z rodičů je vysokoškolské. Pouze osm studentů odpovědělo, ţe jeden z jejich rodičů má nejvyšší dosaţené vzdělání základní nebo je vyučen. Jak malé procento tato skupina tvoří je patrné z grafu č. 4.

Graf č. 4: Nejvyšší vzdělání jednoho z rodičů. (zdroj: vlastní výpočty)

Otázka č. 1 – Proč jste se rozhodl/a studovat obor Hotelnictví/Cestovní ruch? Na otázku, proč se studenti rozhodli studovat obory v cestovním ruchu, mohli studenti vybrat dvě odpovědi. Jako nejčastější důvod uvedlo 68 respondentů, ţe rádi cestují a zajímají se o cestování nebo gastronomii a mají tedy kladný vztah k oboru. Druhou nejčastější odpovědí, kterou uvedlo 54 respondentů, bylo, ţe je baví cizí jazyky. Dále 26 dotázaných uvedlo jako důvod ke studiu cestovního ruchu, ţe jim vyhovovala poloha školy. 12 respondentů odpovědělo, ţe jim vyhovovaly přijímací zkoušky a 13 dotázaných vybralo odpověď, ţe studium tohoto oboru bylo přáním rodičů. Pouze 6 dotazovaných odpovědělo jinak: 3 ţáci uvedli, ţe si školu vybrali, protoţe je prestiţní, 2 odpověděli, ţe chtěli studovat cestovní ruch, protoţe je to perspektivní obor a budou mít široké budoucí uplatnění, a jeden respondent uvedl jako důvod to, ţe ho baví práce s lidmi. Přehled odpovědí v procentech je znázorněna v grafu č. 5 a je zde názorně

38

vidět, ţe jako motivace ke studiu CR převládá kladný vztah k cestování, gastronomii a cizím jazykům (68 %).

Graf č. 5: Důvody pro studium oorů CR. (zdroj: vlastní výpočty)

Otázka č. 2 – Budete v oboru Hotelnictví/Cestovní ruch pokračovat ve studiu na VOŠ/VŠ? Na otázku, zda budou ţáci dále pokračovat ve studiu oboru hotelnictví a cestovního ruchu odpovědělo překvapivě nejvíce respondentů reprezontovaných 39 hlasy, ţe v dalším studiu určitě pokračovat nebudou. Překvapivě častěji takto odpovídali muţi neţ ţeny. Druhá nejvíce uváděná odpověď zastoupená 28 hlasy byla, ţe ţáci spíše budou pokračovat ve studiu. 24 respondentů odpovědělo, ţe ještě neví, zda chce dále studovat, 19 respondentů uvedlo, ţe spíše nebude pokračovat a pouze 6 respondentů ze 113 uvedlo, ţe bude určitě pokračovat ve studiu v oboru na vysokých nebo vyšších odborných školách, coţ je, jak vyplívá z grafu č. 6, pouhých 5 % dotazovaných. Určitě nebo spíše nechce pokračovat dohromady tedy celých 50 % dotazovaných, 21 % zatím neví a určitě nebo spíše bude pokračovat ve studiu dohromady jen 29 % respondentů.

39

Graf č. 6: Pokračování studentů ve studiu na VOŠ/VŠ. (zdroj: vlastní výpočty)

Otázka č. 10 – Myslíte si, ţe je v České republice dostatek VOŠ/VŠ zaměřených na cestovní ruch? Na tuto otázku, kde měli studenti na výběr ze čtyř odpovědí, zaškrtlo 45 respondentů, ţe takovýchto škol dostatek spíše není. 32 ţáků odpovědělo, ţe spíše je, 25 zaškrtlo odpověď určitě ne a pouze 9 respondentů si myslí, ţe ano. 37 % studentů je tedy takového názoru, ţe v naší republice spíše je nebo určitě je dostatek vysokých a vyšších odborných škol, kde by mohli po maturitě pokračovat ve studiu cestovního ruchu. Zato 67 % si naopak myslí, ţe je takových škol u nás nedostatek. Poměry odpovědí na tuto otázku jsem graficky znázornila v Grafu č. 7.

Graf č. 7: Spokojenost s mnoţstvím VOŠ/VŠ cestovního ruchu. (zdroj: vlastní výpočty)

40

Otázka č. 7 – Jak jste spokojen/a s připraveností na přijímací zkoušky na VOŠ/VŠ? Byla další otázkou, kterou jsem studentům v dotazníku kladla, a maturanti na ní odpovídali následovně: 54 respondentů uvedlo, ţe je s připraveností na přijímací zkoušky spíše nespokojeno, 36 respondentů je naopak spíše spokojeno s přípravou. 17 ţáků odpovědělo, ţe spokojeno není a pouze 5 z nich uvedlo, ţe je spokojeno. Jak vyplívá z Grafu č. 8, spokojeno s přípravou na přijímací zkoušky je tedy pouhých 5 % studentů, spíše spokojeno 32 %, nespokojeno 15 % a spíše nespokojeno téměř polovina, zastoupená 48 procenty.

Graf č. 8: Spokojenost studentů s připraveností na přijímací zkoušky na VOŠ/VŠ. (zdroj: vlastní výpočty)

Otázka č. 3– Pokud byste ve studiu pokračoval/a, co pro Vás bude rozhodující při výběru školy? Další otázkou, kterou jsem v dotazníku uvedla, jsem chtěla zjistit, podle čeho si studenti budoucí vysokou či vyšší odbornou školu budou vybírat a která kritéria budou při výběru rozhodující. U této otázky mohli respondenti uvést 2 odpovědi. Nejvíce dotazovaných studentů uvedlo, ţe při jejich dalším studiu by chtěli pokračovat ve studiu cizích jazyků. Další nejčastější odpověď byla, ţe by chtěli pokračovat v takovém oboru, který bude zaměřen na ekonomické vzdělání. Třetí nejčastější odpověď ţáků byla, ţe by chtěli pokračovat ve studiu cestovního ruchu. Nejmenší ale stejný počet zastoupení pak 41

dále měly odpovědi, které uváděly jako rozhodující faktor výběru školy její polohu a vyhovující přijímací zkoušky a vyšší šance na přijetí na danou vysokou či vyšší odbornou školu. Zastoupení jednotlivých odpovědí v počtech, ve kterých je dotazovaní uvedli, jsem zanesla do Grafu č. 9.

Graf č. 9: Faktory rozhodující při výběru VOŠ/VŠ. (zdroj: vlastní výpočty)

Otázka č. 9 – Myslíte si, ţe je při studiu tohoto oboru na VOŠ/VŠ důleţitá také praktická výuka? Také mne zajímalo, jaký mají studenti názor na praxi při jejich dalším studiu, a proto jsem do dotazníkového šetření zařadila tuto otázku, u které měli studenti na výběr ze 4 moţností odpovědí. 56 respondentů, coţ činí přes 50 % všech dotázaných, si myslí, ţe je praktická výuka důleţitá. Dalších 42 dotazovaných odpovědělo, ţe spíše ano. Tato skupina tvoří 39% všech dotazovaných. Pouze 7 respondentů (6 % všech dotazovaných) odpovědělo, ţe praktická výuka při studiu na vysokých a vyšších odborných školách je spíše nedůleţitá a 4 dotazovaní si myslí, ţe pro jejich další studium není důleţitá vůbec. Z grafu č. 10 lze vyčíst, jak kladné názory převaţují nad zápornými.

42

Graf č. 10: Názory na důleţitost praxe při dalším studiu. (zdroj: vlastní výpočty)

Otázka č. 5 - Které předměty vyučované ve Vašem oboru podle Vás nejvíce vyuţijete ve Vašem budoucím zaměstnání? Zajímalo mne, jaký mají studenti názor na předměty vyučované v jejich oboru, a proto jsem do dotazníku zhrnula i tuto rozepisovací otázku. Studenti uváděli jako neuţitečnější předmět pro jejich budoucí uplatnění cizí jazyky. Takto odpovědělo celkem 74 studenů. Jako druhý nejdůleţitější předmět uvedlo 47 respondentů ekonomiku a třetím nejdůleţitějším předmětem se pro budoucí zaměstnání studentů se dvacetičtyřmi hlasy stal marketing. Dále ţáci uváděli jako podstatné a uţitečné předměty management, účetnictví, právo, cestovní ruch, techniku obsluhy, matematiku, makroekonomii nebo český jazyk a literaturu. Celý seznam předmětů s počtem studentů, kteří je povaţují za podstatné pro své budoucí zplatnění, uvádím v Tabulce č. 1. Předměty, které dostaly od studentů po jednom hlase, a které v tabulce nejsou uvedeny, jsou: průvodcovská činnost, dějepis, občanská nauka, technika administrativy a základy společenských věd.

43

Název předmětu Český jazyk a literatura Cizí jazyky Ekonomika Marketing Management Účetnictví MAE Právo TOS TPP Finanční řízení Cestovní ruch Matematika Podnikání v hotelnictví a turismu Zeměpis Dějepis

Studenti, kteří předmět uvedli jako důleţitý pro budoucí zaměstnání 5 74 47 24 20 19 5 13 6 2 4 12 6 4 4 3

Tabulka č. 1: Předměty důleţité pro budoucí uplatnění. (zdroj: vlastní výpočty)

Otázka č. 8 – Jak jste spokojen/a s kvalitou a mnoţstvím vyučovaných cizích jazyků? Jelikoţ jsem doufala, ţe si ţáci cestovního ruchu uvědomují důleţitost cizích jazyků v tomto oboru, a coţ se také z předcházející otázky potvrdilo, zahrnula jsem do svého dotazníku tuto otázku, která měla zjistit, jak jsou ţáci spokojeni s kvalitou a mnoţstvím vyučovaných cizích jazyků. Ţáci mohli odpovědět buď ano, nebo ne. Pokud odpověděli ne, měli uvést důvod, proč nejsou s kvalitou a mnoţstvím vyučovaných cizích jazyků spokojeni. Odpovědi respondentů na tuto otázku byly velmi vyrovnané. 56 z nich odpovědělo, ţe je s výukou jazyků spokojeno, 56 odpovědělo, ţe je naopak s výukou nespokojeno. Jako nejčastější důvody nespokojenosti uváděli tito respondenti nekvalitní vyučující (26), další nejčastější důvod byla nízká úroveň vyučovaných jazyků (11), pak ţákům vadil také špatný způsob výuky (10), další skupina dotázaných uvedla, ţe by uvítala rodilého mluvčího (5), jiní dotázaní odpověděli, ţe by se cizím jazykům mělo věnovat více vyučovacích hodin (3), stejnému počtu dotázaných také vadil malý výběr vyučovaných jazyků, 2 dotázaní uvedli jako důvod nespokojenosti málo konverzace během výuky a 1 uvedl, ţe je velký počet ţáků ve vyučovacích skupinách.

44

Graf č. 11: Spokojenost s kvalitou a mnoţstvím vyučovaných cizích jazyků. (zdroj: vlastní výpočty)

Otázka č. 6 - Které předměty podle Vás budou mít naopak nejmenší přínos pro Vaše budoucí zaměstnání? Zajímalo mne nejen, jaké předměty povaţují ţáci za uţitečné pro jejich budoucí uplatnění, ale také které předměty povaţují za nedůleţité a myslí si, ţe je ve svém pracovním ţivotě nevyuţijí, proto jsem v dotazníku uvedla i tuto otázku. Nejvíce studentů uvádělo, jako nedůleţitý předmět pro svou budoucí kariéru, dějepis. Hned po tomto předmětu následovala jako neuţitečný přemět matematika. Třetí nejméně důleţitý předmět, který studenti uváděli, je tělesná výchova. Dále ţáci uváděli technologii přípravy pokrmů, český jazyk a literaturu, základy společenských věd, základy přírodních věd, techniku obsluhy, účetnictví ale také i cizí jazyky, kde uváděli především volitelní jazyky jako je francouzština. Úplný přehled studenty uváděných předmětů je zobrazen v tabulce č. 2. Předměty, které byly uvedeny jen jednou, jsem do tabulky nezapsala, ale uvádím je zde: jeden respondent uvedl jako předmět neuţitečný pro své budoucí zaměstnání ekonomiku a jeden student odpověděl, ţe všechny předměty vyučované v jeho oboru, ve svém budoucím zaměstnání vyuţije.

45

Název předmětu Český jazyk a literatura Cizí jazyky ZSV ZPV Psychologie Účetnictví Občanská nauka Právo TOS TPP NOV TV Matematika Podnikání v hotelnictví a turismu Dějiny kultury Dějepis

Studenti, kteří předmět uvedli jako nedůležitý pro budoucí zaměstnání 12 6 10 10 2 6 2 4 8 13 4 16 36 2 3 46

Tabulka č. 2: Předměty s nejmenším přínosem pro budoucí zaměstnání. (zdroj: vlastní výpočty)

Otázka č. 4 - Pokud byste nepokračovali ve studiu na VOŠ/VŠ, jaké máte představy o svém budoucím zaměstnání? Poslední věcí, kterou jsem o studentech středních škol zaměřených na cestovní ruch chtěla zjistit, bylo, co je pro ně nejdůleţitější při výběru jejich budoucího zaměstnání. Proto jsem do dotazníku zařadila tuto otázku, u které mohli studenti vybrat tři odpovědi, popřípadě uvést svou vlastní myšlenku. Překvapivě nejvíce studentů (45) odpovědělo, ţe by chtěli pracovat v cizině. Dálší nejčastější odpovědí respondentů bylo, ţe dají přednost výhodnější nabídce (32). Po této odpovědi co do počtu hlasů následovala odpověď, ţe dají přednost zaměstnání, kde vyuţijí cizí jazyky (29). Hned za tímto důvodem, uváděli ţáci, ţe je pro ně také důleţité, aby jejich zaměstnání bylo blízko bydliště (22). 19 ţáků odpovědělo, ţe chtějí pracovat ve studovaném oboru, 18 z nich by rádo pracovalo v oboru, ale není to pro ně tak důleţité, 17 by pak chtělo zaměstnání, kde vyuţijí své ekonomické vzdělání a 11 respondentů oddpovědělo, ţe zatím neví. 6 respondentů odpovědělo jinak a to následovně: dva studenti budou hledat práci v úplně jiném oboru, jedna ţákyně uvedla, ţe chce pracovat jako kadeřnice a studovat obor šla jen kvůli rodičům, dva studenti by se rádi uplatnili v pedagogice, jeden v bankovnictví, jeden by rád sehnal zaměstnání se zaměřením na počítače a jeden respondent 46

odpověděl, ţe by rád podnikal, bohuţel neuvedl, zda v oboru. Pro lepší přehled uvádím níţe Graf č. 12.

Graf č. 12: Představy o budoucím zaměstnání. (zdroj: vlastní výpočty)

47

3

Shrnutí výsledků výzkumu Jak se dalo předpokládat, pro studium cestovního ruchu se po základní škole

rozhodne o mnohem více dívek neţ chlapců. Těch je na středních školách podle mého průzkumu méně neţ 20% z celkového počtu studentů. Podle mého názoru je to tím, ţe chlapci jsou více technicky zaměření. Při udávání důvodů, proč se pro toto studium rozhodli se však chlapci i dívky v odpovědích shodovali a nečastěji odpovídali, ţe je k tomu vedl zájem o cestování a gastronomii ale také o cizí jazyky a ţe rádi cestují. Je tedy vidět, ţe většina z nich má opravdu kladný vztah k oboru. Chlapci pak častěji neţ dívky uváděli, ţe jim vyhovovala poloha školy. Více neţ 70 % dotazovaných ţáku pak uvedlo, ţe pochází ze stejného kraje, kde se nachází jejich střední škola a ostatní pocházeli většinou z vedlejších krajů. Z toho lze usuzovat, ţe poloha školy v blízkosti bydliště hraje také velkou roli při rozhodování ţáků. Ze vzdálenějších krajů pocházelo jen minimum dotazovaných, ti pak většinou udávali jako důvod výběru školy její prestiţ. Nejvíce ţáků pochází z rodin, kde je nejvyšší vzdělání jednoho z rodičů středoškolské, dále pak z rodin s vysokoškolsky vzdělanými rodiči a co mne překvapilo, pouze 7 % všech dotázaných uvedlo, ţe nejvyšší vzdělání jednoho z rodičů je základní nebo vyučen. Většina studentů pak pochází z měst od deseti do padesáti tisíc obyvatel a z obcí do tří tisíc obyvatel, takţe je vidět, ţe studují jak ti z velkých měst, tak i ti z menších měst a malých obcí. S výukou cizích jazyků na středních školách v oboru cestovní ruch je spokojena pouze polovina studentů. Druhá polovina spokojena není a jako nejčastější důvod uváděli dotazovaní studenti špatnou kvalitu vyučujících. Většina z nich by také uvítala vyšší úroveň výuky, jelikoţ nynější způsob vyučování se zdá studentům nevyhovující. Největší část dotázaných studentů je toho názoru, ţe v České republice spíše není dostatek vysokých a vyšších odborných škol, kde by po maturitní zkoušce mohli

48

pokračovat ve studiu cestovního ruchu. Pouhých 8 % respondentů je spokojeno s mnoţstvím a výběrem těchto škol u nás. Na otázku, zda chtějí studenti pokračovat ve studiu oboru na vysokých či vyšších odborných školách, odpovědělo překvapivě pouhých 5 % dotázaných studentů, ţe určitě pokračovat bude, nejvíce dotázaných však odpovědělo, ţe ve studiu pokračovat určitě nebude. Po bliţším zkoumání jsem zjistila, ţe takto odpovídali častěji muţi neţ ţeny. Z výzkumu také vyplívá, ţe pokud budou ţáci ve studiu pokračovat, je pro ně při výběru školy nejdůleţitější to, aby mohli dále studovat cizí jazyky. Dalším kritériem pro výběr školy byl obor zaměřený na ekonomické vzdělání a aţ na třetím místě ţáci uváděli, ţe by chtěli pokračovat ve studiu oboru cestovního ruchu. Poloha školy a vyhovující přijímací zkoušky jiţ nehrají pro studenty tak důleţitou roli. Více neţ polovina studentů, zastoupená 68 %, však není spokojená nebo je spíše nespokojená s připraveností ze střední školy na přijímací zkoušky na vysoké a vyšší odborné školy. 32 % je spíše spokojena a pouhých 5 % studentů je s přípravou spokojených, coţ není moc vysoké číslo. Co mne velice potěšilo, bylo, jak studenti odpovídali na otázku, zda si myslí, ţe je i při studiu na vysokých a vyšších odborných školách důleţitá praktická výuka. 90 % respondentů je toho názoru, ţe praxe je určitě nebo spíše důleţitá. Pouhých 10% z nich si myslí, ţe praxe není nebo spíše není pro další studium podstatná. Z těchto výsledků je patrné, ţe si studenti význam praxe uvědomují. Pro své budoucí uplatnění povaţuje drtivá většina studentů jako nejdůleţitější cizí jazyky a takto odpovídali jak studenti oboru Hotelnictví, tak oboru Cestovní ruch. Jako další nejdůleţitější uváděli ekonomické předměty, právo a cestovní ruch. Naopak nejméně důleţité se zdají studentům pro jejich pracovní ţivot dějepis, matematika a tělesná výchova. Ohledně představ o budoucím zaměstnání odpovídali studenti různě, nejvíce však uváděli, ţe by rádi pracovali v cizině. Další nejčastější odpovědí studentů bylo, ţe dají přednost nabídce, která bude výhodnější a dále, ţe by upřednostnili zaměstnání, kde vyuţijí své jazykové znalosti. Pouze 10 % dotázaných by chtělo pracovat v oboru.

49

4

Závěr Při sestavování seznamu sekundárních vzdělávacích zařízení v cestovním ruchu

jsem pouţívala výhradně internetové stránky, jelikoţ si myslím, ţe v dnešní době je jiţ samozřejmostí, ţe budoucí studenti a jejich rodiče vyuţívají internet i při hledání škol. Proto mne velice zarazil vzhled některých stránek a hlavně jejich nepřehlednost. Některé školy také na svých stránkách vůbec neuváděli některé podstatné informace jako např.: jaké jazyky se na škole vyučují nebo ţe ke studiu patří také praktická výuka a kde je tato praxe studenty vykonávána. Z tohoto důvodu, bych školám doporučila, aby vytvořili své webové stránky tak, aby byly pro jejich budoucí studenty co nejpřehlednější, daly jim informace o tom, co studium oboru obnáší a také informace o praktické výuce, aby si absolventi základních škol měli moţnost vybrat takovou školu, která jim bude co nejvíce vyhovovat. Další věc, kterou bych některý školám vytkla, a která byla zmíněna v Koncepci státní politiky cestovního ruchu, je, ţe propojení teorie a praxe není vyhovující. S tím musím bohuţel souhlasit. Přijde mi nelogické, ţe studenti oboru Cestovní ruch nebo Hotelnictví vykonávají svou odbornou výuku na stejných pracovištích, ale hlavně ve stejných pozicích jako studenti stejné školy v oboru Gastronomie. Je určitě důleţité, aby se seznámili s provozem v zařízeních společného stravování, ale třeba jen v prvním ročníku a další ročníky jiţ mohli vykonávat praxi např.: na recepcích, v cestovních kancelářích, informačních centrech a podobně, nebo aby měli moţnost sami si vybrat, na kterou oblast cestovního ruchu se chtějí zaměřit. Např. v rakouských hotelových školách mají studenti praxi sestavenou tak, ţe kaţdý ročník se jejich praxe zaměřuje na jiné provozy – na restaurace a hotely, pak na cestovní kanceláře, informační centra a podobně – coţ je podle mne velice důleţité, aby studenti zjistili, která oblast jim nejvíce vyhovuje, ale také aby poznali, jak to všude chodí a jak jsou provozy cestovního ruchu spolu propojeny. Co se týče mnoţství středních odborných škol u nás, myslím si, ţe průměr 4 a půl školy na kraj je celkem vyhovující a ţe mnoţství škol v krajích poměrně dobře reaguje na potřeby pracovníků k pokrytí pracovních míst v cestovním ruchu.

50

Jak ukázal dotazníkový výzkum, studenti za nejdůleţitější vzdělání pro své uplatnění v cestovním ruchu povaţují cizí jazyky. Na druhou stranu celá polovina z nich není s výukou jazyků spokojená, hlavně s jejich úrovní a způsobem výuky a také s nekvalitními pedagogy, proto bych apelovala na školy, aby kaţdá například formou dotazníkového šetření zjistila, jak jsou ţáci spokojeni a snaţila se zvyšovat kvalitu ve výuce. Výzkum také ukázal, ţe většina studentů nehodlá pokračovat ve studiu na vysokých a vyšších odborných školách a ţe se necítí připraveni na přijímací zkoušky na tyto školy. Proto je, myslím si důleţitě, aby školy ţáky vhodně motivovaly k dalším vzdělávání v oboru a zamyslely se nad tím, jak je co nejlépe připravit na přijímací řízení, aby se ţáci cítili připraveni a byli sebejistí. Navíc větší část studentů není spokojena s nabídkou vysokých a vyšších odborných škol se zaměřením na cestovní ruch u nás. Další věc, kterou bych ráda zdůraznila a která vyplynula z šetření, je, ţe většina ţáků chce po dokončení studia jít pracovat do zahraničí. Myslím si, ţe aby se zabránilo odlivu kvalifikovaných pracovních sil do zahraničí, měli by školy ţákům umoţnit co nejvíce cestovat jiţ během studia. Na druhou stranu, pokud ţáci odcestují po škole do zahraničí a nějaký čas zde pracují, zdokonalí si své jazykové znalosti a získají mnoho zkušeností, které pak mohou uplatnit v odvětví cestovního ruchu po návratu do České republiky, coţ je určitě také velkým přínosem. Převáţná část dotazovaných ţáků dá také při hledání zaměstnání přednost odvětví, ve kterém dostane za svou práci více zaplaceno. Z toho lze usuzovat, ţe většina z nich není spokojena s ohodnocením pracovníků v cestovním ruchu u nás a i to je také moţná důvodem pro jejich rozhodnutí odejít pracovat do zahraničí.

Zaměstnavatelé

v cestovním ruchu by si měli uvědomit, ţe pro udrţení kvalifikovaných pracovních sil je důleţité zaměstnance správně ohodnotit a motivovat, i kdyţ chápu, ţe v současné době hospodářské krize a útlumu cestování je bohuţel toto velmi sloţité.

51

5

Soupis bibliografických citací (1) Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013. Praha, 2007. Str. 31.

52

6

Seznam pouţitých informačních zdrojů

6.1

Seznam kniţních zdrojů  Doc. RNDr. VANÍČEK, Jiří, CSc. Monitoring trhu práce pro absolventy oboru cestovní ruch. Jihlava, 2009.  Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 - 2013. Praha, 2007.  Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 65 – 42 – M/02 Cestovní ruch. [citováno dne 25. 3. 2010], dostupné z www:  Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 65 – 42 – M/01 Hotelnictví. [citováno dne 25.3.20010], dostupné z www:  Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 65 – 41 – L/01 Hotelnictví. [citováno dne 25.3.20010], dostupné z www:

53

6.2

Seznam internetových zdrojů  1. Kladenská soukromá SOŠ, s.r.o. (www.1kspa.cz)  1. Soukromá HŠ, s.r.o. (www.hotelova-skola.cz)  HŠ, Vršovická 43, Praha (www.shs.btd.cz)  HŠ Vincenze Priesnitze, Jeseník (www.hotelovkajes.cz)  HŠ Teplice (www.hotelovkatp.cz)  HŠ Světlá a OA Velké Meziříčí (www.hotelskola.cz)  HŠ Třebíč (www.trhs.cz)  Hotelová SOŠ, Gymnázium a SOU sluţeb, s.r.o. (www.hotelovka.cz)  HŠ, VOŠ hotelnictví a turismu a JŠ s právem státní jazykové zkoušky, Poděbrady ( www.hsvos.cz)  HŠ Bohemia, s.r.o. (www.hotelovaskola.chrudim.cz)  HŠ Mariánské Lázně (www.hotelovaskola.cz)  HŠ Plzeň (www.hsplzen.cz)  HŠ, s.r.o. (www.hotskolabrno.cz)  HŠ a OA Havířov, s.r.o. (www.obaka-havirov.cz)  Integrovaná SŠ hotelového provozu, obchodu a sluţeb Příbram (www.iss.pb.cz)  Integrovaná SŠ Moravská Třebová (www.issmt.cz)  Labská hotelová SOŠ a SOU Pardubice, s.r.o. (www.labskahotelovaskola.cz)  Ministerstvo pro místní rozvoj (www.mmr.cz)  Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (www.msmt.cz)  Národní ústav odborného vzdělávání (www.nuov.cz)  OA, HŠ a SOŠ Turnov (www.oahs.cz)  OA, SOŠ gastronomie a SOU Chomutov (www.oacv.cz)  Soukromá střední škola CR, ARCUS, s.r.o. (www.arcus9.cz)  Soukromá SŠ gastronomie, s.r.o. (www.skolagastronomie.cz)  Soukromá SOŠ START, s.r.o. (www.sos-start.cz)  Soukromá SŠ obchodu, sluţeb a provozu hotelů, s.r.o. (www.vajgar.cz/skola)  Soukromá hotelová škola Bukaschool, s.r.o. (www.bukaschool.cz) 54

 Soukromá HŠ Hergesell,s.r.o. (www.shs-hergesell.cz)  Soukromá SOŠ CR Beroun (www.ssos-beroun.cz)  Soukromá SŠ MAJA, s.r.o. (www.maja-mb.cz)  Soukromá SOŠ PRIMA, s.r.o. (www.prima-skolniweb.cz)  SOŠ Uničov, s.r.o. (www.sosunicov.cz)  SOŠ Fortika, Lomnice u Tišnova (www.fortika.cz)  SOŠ a SOU Vlašim (www.sosasou-vlasim.cz)  SOŠ a SOU Hory nad Jizerou (www.souhorky.cz)  SOŠ a SOU obchodu, sluzeb a provozu hotelů, s.r.o. (www.hotelovka-plzen.cz)  SOŠ KVARTA, spol. s r.o. (www.kvarta.cz)  SOU a SOŠ SČMSD Znojmo, s.r.o. (www.sousoszn.cz)  SOU a SOŠ SČMSD Ţatec, s.r.o. (www.sousos-zatec.cz)  SHŠ (www.svoskladno.cz)  SŠ a VOŠ cestovního ruchu, České Budějovice (www.skolacrcb.cz)  SŠ cestovního ruchu, s.r.o. (www.soes.cz)  SŠ cestovního ruchu, s.r.o. (www.sscrroznov.cz)  SŠ gastronomie a hotelových sluţeb (www.skolagastronomie.cz)  SŠ gastronomie a hotelnictví Mladá Boleslav, s.r.o. (škola.valto.cz)  SŠ gastronomie a sluţeb Frýdek - Místek (www.ssgsfm.cz)  SŠ gastronomie a sluţeb Liberec (www.sos-gs.cz)  SŠ gastronomie a sluţeb Přerov (www.sirava.cz)  SŠ gastronomie a sluţeb Nová Paka (www.ssgs.cz)  SŠ hotelová Praha (www.sshp.cz)  SŠ hotelová a sluţeb Kroměříţ (www.hskm.cz)  SŠ hotelová Zlín, s.r.o. (www.strednihotelova.cz)  SŠ hotelnictví a gastronomie Frenštát pod Radhoštěm (www.freniss.cz)  SŠ hotelová a obchodně podnikatelská Český Těšín (www.sshopct.cz)  SŠ hotelnictví a podnikání SČMSD Hronov, s.r.o. (www.hshronov.cz)

55

 SŠ hotelnictví a společného stravování Teplice nad Metují (www.souteplicenm.cz)  SŠ Lomnice nad Popelkou (www.skola-lomnice.cz)  SŠ Olomouc (www.sskopecek.cz)  SŠ potravinářská a sluţeb Brno (www.soups.cz)  SŠ Rýmařov (www.stredniskolarymarov.cz)  SŠ společného stravování, Ostrava – Hrabůvka (www.ssss.cz)  SŠ, ZŠ a MŠ pro sluchově postiţené (www.skolaholeckova.cz)  Škola ekonomiky a cestovního ruchu, Jihlava (www.secrji.cz)  VOŠ DAKOL a SŠ DAKOL, o.p.s. (www.dakol-karvina.cz)  VOŠ a HŠ Opava (www.vosahs.cz)  VOŠ a SŠ hotelová SČMSD Pelhřimov, s.r.o. (www.hs-pe.cz)  VOŠ, SOŠ a SOU Bzenec (www.sosbzenec.cz)

56

7 Přílohy 7.1

Mapa České republiky s rozmístěním středních škol se zaměřením na CR

57

7.2

Učební plán oboru Pracovník v lázeňských sluţbách a ve sluţbách wellness

Rámcový vzdělávací program: 69-41-L/02 Masér sportovní a rekondiční

Celkový počet týdenních vyučovacích hodin v ročníku

Celkem

a) Povinné vyučovací předměty 1.

2.

3.

4.

Český jazyk

2

2

2

2

8

1. cizí jazyk

3

3

3

3

12

2. cizí jazyk

2

2

2

2

8

Základy společenských věd

0

0

2

2

4

Dějepis

2

0

0

0

2

Základy práva

0

0

0

1

1

Základy přírodních věd

1

2

1

0

4

Matematika

2

2

2

2

8

Literární výchova

1

1

1

2

5

Tělesná výchova

2

2

2

2

8

Informatika a výpočetní technika

1

1

1

1

4

Ekonomika

0

1

2

0

3

Masérská péče

9

8

8

9

34

Morfologie pohybového systému

2

0

0

0

2

Vyšetřování pohybového systému

0

2

2

0

4

Mikrobiologie, Epidemiologie, Hygiena

0

0

1

0

1

Somatologie

0

2

1

1

4

Výživa člověka

0

0

0

2

2

Odborná latinská terminologie

1

0

0

0

1

Rekondice a regenerace

0

1

1

2

4

Písemná a elektronická komunikace

2

2

0

0

4

Aplikovaná psychologie

0

0

1

1

2

Lázeňské služby

2

1

0

0

3

Celkem

32

32

32

32

128

b) Volitelné vyučovací předměty

58

7.3

Ukázka dotazníku Dotazník pro studenty SŠ hotelnictví a cestovního ruchu

Jmenuji se Vendula Hlavičková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. V rámci své bakalářské práce na téma: „Vzdělávání pracovníků v CR“, provádím dotazníkové šetření. Prosím Vás o zodpovězení níţe uvedených otázek. Tento dotazník je anonymní a za jeho vyplnění Vám předem děkuji. 1. Proč jste se rozhodl/a studovat obor hotelnictví/cestovní ruch? (max. 2 odpovědi)  Rád/a cestuji, zajímám se o cestování/gastronomii.  Baví mne cizí jazyky.  Vyhovovala mi poloha školy.  Vyhovovaly mi přijímací zkoušky  Bylo to přání rodičů  Jiný důvod:…………………………………………………………………………………………………. 2. Budete v oboru hotelnictví/cestovní ruch pokračovat ve studiu na VOŠ/ VŠ?  Určitě ano

 Spíše ano

 Nevím

 Spíše ne

 Určitě ne

3. Pokud byste pokračoval/a, co pro Vás bude rozhodující při výběru školy? (max. 2 odpovědi)  Poloha školy  Rád/a bych pokračoval/a ve studiu v oboru  Obor zaměřený na ekonomické vzdělání  Chci pokračovat ve studiu cizích jazyků  Vyhovující přijímací zkoušky/vyšší šance na přijetí 4. Pokud byste nepokračoval/a, jaké máte představy o svém budoucím zaměstnání? (max. 3 odpovědi)  Chci pracovat ve studovaném oboru  Chtěl/a bych pracovat v oboru, ale není to tak důleţité  Dám přednost zaměstnání v blízkosti bydliště  Chci pracovat v cizině  Dám přednost výhodnější nabídce  Dám přednost zaměstnání, kde vyuţiji cizí jazyky Chci pracovat v oboru, kde vyuţiji své ekonomické vzdělání  Zatím nevím Jiné:……………………………………………………………………………………………. 5. Které předměty vyučované ve Vašem oboru podle Vás nejvíce využijete ve Vašem budoucím zaměstnání?: …………………..………………………………………………………………… 6. Které předměty naopak podle Vás budou mít nejmenší přínos pro Vaše budoucí zaměstnání?:…………………………………………………………………………………… 7. Jak jste spokojen/a s připraveností na přijímací zkoušky na VOŠ/VŠ?  Spokojen/a

 Spíše spokojen/a

 Spíše nespokojen/a

 Nespokojen/a

8. Jak jste spokojen/a s kvalitou a množstvím vyučovaných cizích jazyků? (pokud ne, uveďte důvod)  Spokojen/a

 Nespokojena:………………………………………………………………………

9. Myslíte si, že při studiu tohoto oboru je na VOŠ či VŠ je důležitá také praktická výuka?  Ano

 Spíše ano

 Spíše ne

 Ne

10. Myslíte si, že je v České republice dostatek VOŠ/VŠ zaměřených na cestovní ruch/hotelnictví?  Ano

 Spíše ano

 Spíše ne

 Ne

59

11. Jste?

 Muţ

 Ţena

12. Z jak velkého města pocházíte?  Do 3 tisíc milión

 3–10 tisíc

 10-50 tisíc

 50-100 tisíc  100 tisíc-1 milión

 Více neţ 1

13. Nejvyšší vzdělání jednoho z rodičů?  Základní nebo vyučen

 Středoškolské

 Vysokoškolské

14. Kraj, ve kterém bydlíte?:..........................................................................................................

60