Katedra cestovního ruchu

Katedra cestovního ruchu

Co v průvodcích nebylo modelová země Estonsko

Bakalářská práce

Autor: Marie Bolková

Vedoucí práce: Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc.

2012

Copyright © 2012 Marie Bolková

Anotace

Bakalářská práce „Co v průvodcích nebylo – modelová země Estonsko“ se zabývá nejnovějšími a doposud nepublikovanými informacemi o dané destinaci, které tak obohatí individuální turisty, ale i pracovníky cestovního ruchu. V práci se zaměřuji na vypracování modelového zájezdu, který je veden po trase důležitých míst Estonska a zahrnuje zajímavé atraktivity země. Zájezd je doplněn o kalkulaci nastiňující vynaložené náklady spojené s cestováním. Práci završuje prováděný výzkum Povědomí Čechů o Estonsku poukazující na možnosti zlepšení cestovního ruchu ze strany obyvatel České republiky.

Klíčová slova

Atraktivity destinace, Cestovní ruch, Geografie Estonska, Modelový zájezd, Tallinn.

Annotation

Bachelor thesis "What is not mentioned in the guidebooks - model country Estonia" deals with the latest and so far unpublished information about the destination, which can enrich individual tourists, as well as tourism workers. In this work I focus on creating a model tour, which is journeys through important places of Estonia, including interesting attractions across the country. A calculation of traveling costs is also supplemented. The thesis is completed by a personally carried out research of Awareness of Czechs about Estonia, suggesting ways of improving tourism by the Czech inhabitants.

Key words Attractiveness of destination, Geography of Estonia, Model tour, Tallinn, Tourism.

Poděkování

Ráda bych zde poděkovala všem, kteří mě podporovali při tvorbě bakalářské práce. Můj dík patří především vedoucímu bakalářské práce Prof. PhDr. Petru Chalupovi, CSc. za ochotu, trpělivost a cenné rady, které přispěly ke vzniku této práce. V neposlední řadě také děkuji všem respondentům, kteří mi poskytli potřebné informace.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 5. 2012 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 1

2

Teoreticko-metodologická část.................................................................................... 10 1.1

Cíl práce ................................................................................................................ 10

1.2

Užité metody ......................................................................................................... 11

1.3

Diskuze literatury .................................................................................................. 13

1.4

Komplexní geografická charakteristika Estonska................................................. 14

1.4.1

Poloha ............................................................................................................ 14

1.4.2

Terénní morfologie ........................................................................................ 15

1.4.3

Klimatická charakteristika ............................................................................. 16

1.4.4

Hydrologická charakteristika......................................................................... 16

1.4.5

Pedologická charakteristika, nerostné bohatství............................................ 17

1.4.6

Biota a ochrana přírody ................................................................................. 17

1.4.7

Obyvatelstvo a sídla ...................................................................................... 20

1.4.8

Hospodářství .................................................................................................. 23

1.4.9

Cestovní ruch ................................................................................................. 24

Praktická část ............................................................................................................... 28 2.1

3

2.1.1

Přírodní předpoklady .................................................................................... 28

2.1.2

Kulturně-historické předpoklady ................................................................... 32

2.1.3

Realizační předpoklady ................................................................................. 40

Modelový zájezd.......................................................................................................... 44 3.1

4

Předpoklady pro cestovní ruch ............................................................................. 28

Kalkulace zájezdu ................................................................................................. 60

Výzkum ....................................................................................................................... 62

Závěr .................................................................................................................................... 69 Seznam použité literatury .................................................................................................... 70 Přílohy ................................................................................................................................. 77

7

Úvod Dlouho jsem zvažovala, na jaké téma by bylo nejvhodnější psát bakalářskou práci. Jelikož se zajímám o cestování a geografii a v rámci studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě jsem měla možnost rozšiřovat si své znalosti, proto se i můj zájem o dané oblasti zvyšoval. Navíc v době výběru tématu práce se mi naskytla příležitost zúčastnit se studijního výměnného programu ERASMUS a strávit tak jeden semestr v zahraniční destinaci, kterou bylo právě Estonsko. Protože to byla skvělá příležitost, jak poznat zvyklosti a krásy dané země na vlastní kůži, zvolila jsem si tuto zemi za hlavní téma, a to i s přihlédnutím k tomu, aby práce přinesla užitek i pracovníkům cestovního ruchu.

Název mé práce, Co v průvodcích nebylo - modelová země Estonsko, napovídá, že moje bakalářská práce je zaměřená na aktuální informace o této zemi. Turističtí průvodci přináší sice pracovníkům cestovního ruchu a turistům důležité informace, ale každý průvodce je poskytuje odlišné podle toho, čemu přikládá větší důležitost. Průvodci, kteří vychází u nás, se zaměřují na celé Pobaltí a mnohdy se zabývají některými informacemi jen okrajově nebo vůbec. Dokonce v některých případech se jedná o průvodce již zastaralé. Tato skutečnost mne vedla k rozhodnutí, napsat bakalářskou práci věnovanou této turisticky atraktivní destinaci, která u nás zatím není dostatečně doceněná.

Bakalářská práce je rozdělená na dvě části: •

teoreticko-metodologická

•

praktická

V první, teoreticko-metodologické části, vymezuji cíl práce, uvádím diskuzi literatury a pramenů a popisuji využité metody. Ovšem její značná část je věnovaná Komplexní geografické charakteristice Estonska, kde přináším ucelené informace o zemi a její aktuální situaci.

Druhou, praktickou, část tvoří: • Předpoklady pro cestovní ruch • Modelový zájezd • Výzkum

8

V této části nejprve nastíním předpoklady země pro cestovní ruch, aby bylo pochopitelné, co může návštěvník v zemi očekávat. Na tuto část bude navazovat Modelový zájezd zpracovaný na základě vlastní zkušenosti, doplněný o kalkulaci. Kapitola Výzkum a pracovní hypotéza obsahující výsledky mého výzkumu prováděného za pomocí dotazníkového šetření.

9

1 Teoreticko-metodologická část 1.1

Cíl práce

Hlavním cílem mé bakalářské práce je přinést nejnovější nepublikované informace o přírodě, hospodářství, lidech a politice, které jsem získala během pobytu v Estonsku. Ty jsou zpracované do podoby podkladových informačních materiálů pro pracovníka cestovního ruchu a klienta cestovní kanceláře. Zároveň i doporučení vhodné trasy po Estonsku, tak, aby byly prozkoumány důležité památky a zajímavosti a návštěvník tak získal kompletní přehled o zemi.

Dílčím cílem je pak zhodnocení získaných údajů z výzkumu o povědomí Čechů o Estonsku. Probíhal prostřednictvím dotazníkového šetření a poukázal tak na značné nedostatky ve vědomostech o této zemi. Naopak ale poukázal na zájem mezi mladou generací, z níž by si převážná většina přála tuto destinaci navštívit. Proto by tyto údaje mohly sloužit pracovníkům cestovního ruchu k zamyšlení se nad stávající situací a k vytvoření strategie pro její zlepšení. Popřípadě k vytvoření zájezdů a produktů cestovního ruchu, které by mohly být propagovány na trhu.

10

1.2

Užité metody

Studium literatury Turističtí průvodci po Estonsku v českém jazyce u nás byly vydávány až po roce 2000. V současné době najdeme na českém trhu zhruba 5 druhů průvodců, někteří z nich jsou již aktualizováni. Přičemž průvodce pro samostatné Estonsko nenajdete, ale jako celek, tedy Pobaltí.

Při tvorbě bakalářské práce jsem používala tři turistické průvodce. Pokud hledáte nenáročného a stručného průvodce, tak je tím pravým průvodcem na cesty kniha s názvem Litva, Lotyšsko, Estonsko od nakladatelství freytag & berndt.

Naopak Pobaltské státy z řady průvodců Rough Guides nabízí obsáhlé informace ke každému místu a možnosti využití volného času. Je určený spíše náročnějším turistům.

Třetím průvodce je Estonsko, Lotyšsko, Litva od Lonely Planet. Zhodnotila bych ho jako nejlepšího průvodce z uváděných. Jsou zde poskytovány informace dostačující běžnému návštěvníkovi doplněné zajímavými postřehy.

Ani u jednoho knižního průvodce nelze opomenout fakt, že ačkoliv se jedná o průvodce nejnovější, jsou zde uváděny ceny v původní měně, tedy v estonských korunách. Země přijala euro v lednu 2011, ovšem od té doby u nás zatím nevyšla žádná aktuálnější verze průvodce.

Co se týká jiných knižních zdrojů o Estonku, je jich u nás bohužel nedostatek. Zmínky o zemi naleznete například v cestopisných časopisech. Jiné publikace než turistické průvodce můžeme najít ve formě učebnic geografie. Ostatní odborné zdroje jsou u nás k dostání pouze v anglickém či estonském jazyce.

11

Výzkum Výzkum byl prováděn prostřednictvím internetu a to formou dotazníku. Nesl název Povědomí Čechů o Estonsku. Hlavním cílem bylo dozvědět se, jaké mají místní obyvatelé povědomí o jedné z Pobaltských zemí a zda by byli ochotni zemi navštívit. Výzkumu se zúčastnilo 210 respondentů ve věku do 40 let.

Kartografické materiály Při plánování trasy modelového zájezdu jsem využila map získaných v estonských informačních centrech. Turista má tu možnost získat zde zdarma mapy nejen celého státu, ale i oblasti či města, ve které se nachází.

Internet Estonsko má opravdu kvalitní propagaci cestovního ruchu země na webových stránkách http://www.visitestonia.com/en/. Je zde rozdělení země, podle toho za jakým účelem se ji chystáte navštívit. Kromě památek a přírodních atraktivit tady nechybí ilustrační videa a ani upozornění na zajímavé kulturní akce.

Oficiální stránky Estonska, z kterých jsem také čerpala informace pro svou bakalářskou práci, poskytují komplexní přehled o všem, co byste si přáli se o zemi dozvědět. Ať už je to jeho ekonomická či politická situace. Odkaz na stránky má podobu http://estonia.eu/

Nápomocné

mi

byly

i

stránky

estonského

velvyslanectví

v České

republice

http://www.estemb.cz/ , kde jsem se dozvěděla více o vzájemných vztazích mezi oběma zeměmi.

12

Diskuze literatury Pro zpracování komplexní geografické charakteristiky Estonska a grafů uvedených v textu, jsem použila zejména: • ALAK Hilja a kolektiv: Aegamooda asi Kaunis. Tallinn: Statistikaamet, 2008. ISBN 978-998-5744-505.

Při vypracování praktické části bakalářské práce jsem využila tyto turistické průvodce: • WILLIAMS Nicola, HERRMANN Debra, KEMP Cathryn: Estonsko, Lotyšsko, Litva 1 vyd. Praha: Svojtka & Co., 2004. 404 s. ISBN 80-7237-901-1 • BOUSFIELD Jonathan: Pobaltské státy 2. vyd. Brno: Jota, 2009. 552 s. ISBN 97880-7217-643-4 • DRAŽAN Jan, POLÁKOVÁ Adéla: Litva, Lotyšsko, Estonsko 1. vyd. Praha: freytag & berndt, 2008. 324 s. ISBN 978-80-7316-247-4

První dvě publikace jsou psány zahraničními autory a česká nakladatelství měla na starosti pouze překlad. Původními jsou u Svojtka & Co. Lonely Planet a u Joty Rough Guides.

Při citování literatury a internetových zdrojů jsem postupovala podle normy ČSN ISO 690 platné na VŠPJ:

Odkazy na citované dokumenty v textu jsem rozdělila podle původu citovaného dokumentu. Pokud byla zdrojem tištěná publikace, uváděla jsem odkaz v tomto pořadí: příjmení autora, nacionále jeho jména a rok vydání publikace, to celé do kulaté závorky. V případě elektronických zdrojů byla odkazem číslice v hranaté závorce. Knižní zdroje jsou řazené abecedně podle příjmení autora a internetové zdroje podle čísla odkazu. Přímá citace je napsaná kurzívou, ohraničená uvozovkami a za nimi je uvedený odkaz na citovanou literaturu. U parafrázované citace jsem pouze na citovanou literaturu odkázala.

13

1.3

Komplexní geografická charakteristika Estonska

1.3.1 Poloha Estonsko se nachází v severní části Evropy a se svojí rozlohou 45 227 km2 je nejmenší z Pobaltských republik. Přesto je ale větší, než státy jakými jsou Švýcarsko, Dánsko či Nizozemsko. Jelikož je Estonsko přímořským státem, tak jeho hranice s 300 km vzdáleným Švédskem, je na západě tvořena Baltským mořem. Na severu zemi omývá Finský záliv, který ji odděluje od jejího dalšího souseda, Finska. Na jihu sousedí Estonsko s Lotyšskem a s Ruskem na východě sdílí hranici, jejíž převážná část prochází Čudským jezerem. Země má velký počet ostrovů a ostrůvků, celkem více jak 1500. Těmi největšími jsou Saaremaa a Hiiumaa, které se nachází u západního pobřeží.

Zdůraznila bych, že země má skvělou strategickou polohu a je přímo ideální k výletům do okolních států. Je možné uskutečnit výlety prostřednictvím trajektů, které vyplouvají z hlavního města Tallinnu do Finska, Švédska či Ruska.

Obrázek 1: Poloha Estonska v Evropě

14

1.3.2 Terénní morfologie Území nejen Estonska, ale celého Pobaltí, pokrývá převážně rovina. Tato rovina byla vymodelovaná ledovcem již ve čtvrtohorách a jako památka tu zůstala hustá jezerní a říční síť. Dnes pokrývají zhruba 50 % plochy země lesy. Při pohledu z letadla se skýtá opravdu krásný pohled na zem plnou zeleně. Nejvyšší vrchol Pobaltí se nachází v Estonsku a jmenuje se Suur Munamägi. Našli byste ho na jihovýchodu země, kde se rozprostírá Livonská pahorkatina. Po výstupu na jeho vrchol se sice nabízí krásný výhled do lesnaté krajiny, ale nečekejte žádnou převratnou výšku. I když se jedná o nejvyšší bod země, jeho výška nad mořem je pouhých 318 metrů. Pobřeží Estonka, které obklopuje Rižský a Finský záliv je členité a to i spolu s jeho dvěma ostrovy Saaremaa a Hiumaa. Při pobřeží se nachází na mnoha místech země i vápencové útesy, které dosahují do výšky až 50 metrů. (Horák, 2006)

Zalesněná plocha Estonska

Rok

Graf č. 1: Zalesněná plocha Estonska

15

1.3.3 Klimatická charakteristika “Baltské podnebí je mírné, ale chladné a vlhké. Od května do září dosahují nejvyšší denní teploty obvykle 14 až 22°C. Vystoupí-li teplota ke třiceti, je to neobvyklé teplo. Červenec a srpen, nejteplejší měsíce, jsou zároveň vlhké, s dlouhými dešti. V těchto zeměpisných šířkách jsou v létě dlouhé dny, v Estonsku s celými 19 hodinami denního světla na vrcholu léta. V zimě, od listopadu do března, teploty jen zřídka kdy přesáhnou 4°C a v některých částech může mrznout nepřetržitě od poloviny prosince do konce února. Denní světlo trvá v zimních dnech jen krátce a někdy se zdá, že ani není úplné. Teplota pobřežní vody v létě kolísá mezi 16 a 21°C. Úžiny mezi estonskými ostrovy a pevninou jsou zamrzlé od půlky ledna na tři měsíce.“ (Williams; Herrmann; Kemp; 2004, s. 28)

Jelikož se hlavní město nachází u moře, vane zde a to především na podzim a v zimě, vlezlý studený vítr. Ovšem musím podotknout, že na klimatické změny jsou místní silničáři velmi dobře připraveni. Když začne sněžit, netvoří se žádné kolony a dopravní prostředky nemají problémy v dopravě. A to ani prostředky městské hromadné dopravy.

1.3.4 Hydrologická charakteristika V Estonsku tvoří celých 20 % povrchu země močály, bažiny a rašeliniště. Většina z nich se nachází ve středu země či v Národních parcích. Estonsko je poseto zhruba 1 400 jezery. Nejznámějším jezerem, o které se dělí s Ruskem je jezero Peipsi, v České republice známé jako Čudské. To zaujímá svou rozlohou 3 555 km² země a v Evropě je pátým největším jezerem. Je tu také spoustu řek, ty nejdelší jsou Võhandu se 162 km a Pärnu s 144 km. I tak exotický jev, jakým jsou vodopády, ohromí turisty v této zemi. Ty nejznámější jsou Jägala a Valaste na severu země.

V Tallinnu se nachází taktéž jedno velké jezero Ülemiste s rozlohu 9,6 km² a dosahující v některých místech hloubky až 6 m. Toto jezero je zdrojem pitné vody pro hlavní město, proto je přístup k němu zakázán. K jezeru se ovšem vážou i pověsti. Jedna z nich vypovídá o vdově po bájném králi Kalevovi, která z žalu nad jeho smrtí vyplakala jezero slz. (Dražan; Poláková; 2008)

16

1.3.5 Pedologická charakteristika, nerostné bohatství „Rozšíření půdních typů ve Východoevropské rovině závisí především na podnebných podmínkách a rostlinném krytu. Na karbonátovém podkladu se vyskytují rendziny, a v jezerních oblastech lužní glejové půdy.“ (Král, 1999, s. 278)

Nejen Estonsko, ale celkově Pobaltské země jsou bohaté na jantar. Zajímavým poznatkem může být, že tento nerost se těží z rašelinišť, které se hojně vyskytují po celém území. Jantar je ve své podstatě vlastně zkamenělá pryskyřice, která ve středověku sloužila nejprve jako palivo a až později byla využívána k obchodu na tzv. Jantarové stezce spojující sever Evropy s oblastí Středozemního moře. Dnes jantar láká turisty v estonských výlohách v podobě blýskavých šperků stejně jako je tomu u nás s granáty. Mezi další geologické bohatství země patří ložiska ropné břidlice a vápence.

1.3.6 Biota a ochrana přírody Flora V Estonsku se nachází asi 1500 různých druhů rostlin, mezi nimi i 36 druhů orchidejí. Několik druhů rostlin je pro tuto zemi charakteristických. Dobře známý je saaremský kokrhel

menší

a

méně

známá

je

například

estonská

srpice

barvířská.

Pro milovníky hub je v Estonsku více než 3 700 druhů. Sbírání hub je zde stejně oblíbené jako v Čechách.

Estonsko patří do severní části pásma smíšeného lesů. Vzhledem k velké rozmanitosti půdních podmínek a vlhkosti, zde roste mnoho různých druhů stromů. Nejčastější druhy v estonských lesích jsou borovice, smrky, břízy, osiky a olše.

17

Graf poukazuje na skutečnost, že postupem času ubývá jehličnatých lesů a jsou nahrazovány lesy listnatými

Podíl listnatých a jehličnatých stromů v estonských lesích

Rok

Listnaté stromy Jehličnaté stromy Graf č. 2: Podíl listnatých a jehličnatých stromů v estonských lesích

Unikátem na území, je vápencový rostlinný ekosystém Alvar, vyskytující se v severní části Estonska. Další zvláštností může být arktický lišejník, který roste na ostrově Hiiumaa.

Pro návštěvníky se zde pořádá mnoho akcí, kde mohou vidět rozmanitost estonských živočichů a rostlin. Například, květinový veletrh Türi, který se koná v době přípravy na zahrádkářskou sezonu. Prodávají se zde semena a další věci potřebné k zahrádkaření.

Fauna

Klima a ekologické podmínky země vyhovují mnoha druhům zvířat žijících ve volné přírodě. V současné době je v estonských lesích na 65 různých druhů žijících savců. Mezi nimi i hnědí medvědi, vlci, rysi, jeleni a další. Přesnější čísla udávají, že v Estonsku se vyskytuje 18

zhruba 11 700 losů, 50 000 vysoké zvěře, 17 000 divokých prasat, 800 rysů, 600 medvědů a 100 vlků. Druhem typickým pro tajgu je létající veverka, která v lesech přebývá, ale spatřit jí je extrémně vzácné. Velmi působivým zážitkem může být setkání s losem, na nějž upozorňuje i dopravní značení podél silnic. Sama jsem měla tu možnost a byl to opravdu jedinečný zážitek.

V Estonsku je evidováno asi 330 druhů ptáků. Ptactvo je tu možné pozorovat téměř všude. Hnízdí v parcích, lesích, bažinách a i na plážích.

V estonských vodách se prohání zhruba 65 druhů ryb. Vzhledem k nízké slanosti vody Baltského moře, se rozdíly mezi mořskými a sladkovodními druhy ryb poněkud stírají. Najdeme tu jen několik typických mořských druhů ryb. Jedná se o druhy, které jsou původem z Atlantického oceánu a jsou přizpůsobeny k životu v Baltském moři, jako je evropský šprot či pobaltský sleď. V pevninských vodách můžete kromě ryb narazit i na bobry a podél pobřeží je možné spatřit tuleně.

Ovšem s druhem, se kterým se setkáte v létě dozajista po celé zemi, jsou komáři. [1] Pro zajímavost přikládám graf s tunami chycených ryb v jednotlivých rocích. Mořský rybolov Počet tun

Rok Ostatní Evropský šprot Baltský sleď Graf č. 3: Mořský rybolov

19

Ochrana přírody Estonsko se snaží pro ochranu přírody udělat co je možné. Proto také zastavilo v minulých letech těžbu fosforu. Dalším krokem kupředu bylo v roce 1997 podepsání tzv. Kjótského protokolu, jež zajistil snížení emisí skleníkových plynů. To, co znečišťuje přírodu stále, je ovšem těžba živočišné břidlice, a to i přesto, že jeho vytěžené množství klesá. Využívá se totiž jako palivo v tepelných elektrárnách v Narvě a představuje 95 % nebezpečného odpadu země. (Williams; Herrmann; Kemp; 2004)

Z aktivních programů na ochranu přírody bych uvedla občanské hnutí Let´s do it!, které si klade za cíl vyčistit svět od nelegálních odpadků. Hnutí začalo působit od roku 2008, kdy se v jeho důsledku sešlo na 50 000 lidí a sesbírali 10 000 tun nelegálního odpadu z lesů, silnic a měst za pouhých 5 hodin.

WorldCleanup 2012 je globální projekt s kterým hnutí přišlo a bude tento rok probíhat bezmála ve sto zemích po celém světě, vyjma České republiky. Projekt potrvá od 24. března do 25. září, kdy pod vedením organizátorů v daných státech bude vyčištěná od odpadků určitá vybraná místa za pomoci dobrovolníků. [2]

1.3.7 Obyvatelstvo a sídla Obyvatelstvo Zajímavou skutečností může být, že Estonsko v počtu obyvatel připomíná naše hlavní město Prahu. Počet obyvatel dosáhl v roce 2011 v Estonsku 1, 340 milionů. V historických pramenech se můžete dočíst, že zhruba kolem roku 1550 bylo přibližně stejně Estonců a Finů. Ale díky četným hladomorům a válkám, je dneska Estonců přibližně čtyři krát méně než jejich severních sousedů.

20

V přehledné tabulce je zřetelně vidět, jak estonská populace rostla a kolísala během téměř 100 let. Počet obyvatel (mil)

Populace Estonska v letech 1913 až 2007

Rok sčítání lidu

Rok Graf č. 4: Populace Estonska v letech 1913 až 2007

A následují grafové znázornění, dává přehled o věkových kategoriích podle pohlaví v roce 2010. Rozložení věkových kategorií

Muži

Ženy

Graf č. 5: Rozložení věkových kategorií

21

Národnostní složení Estonci tvoří 69 % populace a celých 26 % jsou občané ruské národnosti. Další, i když už malé procento tvoří Ukrajinci 2 %, Bělorusové a Finové 1 %. Značný počet Rusů v zemi je způsobeným jejich migrací v období sovětské éry, kdy se do Estonska stěhovala většina za prací, která byla spojena s rostoucím průmyslem v zemi. Průmyslovým městem, které je toho zářnou ukázkou je Narva na východě země, kdy celých 96 % tvoří ruská většina. [3]

Občanství Osoba, která by chtěla získat estonské státní občanství, musí splňovat několik podmínek. Po dobu nejméně pěti let musí mít trvalý pobyt v Estonsku, dále musí mít základní znalosti estonského jazyka, znalosti o ústavě Estonské republiky a zákona o státním občanství. Estonština je úředním jazykem v zemi, ačkoliv to může být překvapivé, nemá nic společného s jazyky sousedních států, kterými jsou například Lotyšsko či Rusko. Právě naopak, spolu s finštinou a maďarštinou se řadí mezi tzv. ugrofinské jazyky. Proto těm, kteří by se jí rozhodli učit, přeji hodně trpělivosti. Zvláštností jazyka je, že například nerozlišuje mužský a ženský rod a čítá 14 pádů. Ovšem jazyk je to velice libozvučný a místní jsou opravdu nadšení, když místo ruštiny od cizinců slyší jejich mateřský jazyk.

Někteří Rusové žijí v Estonsku již řadu let, ale i tak nechtějí získat občanství. Důvod je jednoduchý. Pokud se rozhodnou vycestovat do Ruska, za tamními příbuznými nemusí žádat o vydání víza a cestují jen s platným cestovním dokladem. [4]

Zalidnění Hustota zalidnění je 30, 9 obyvatel na km2. Pro porovnání u nás připadá 1 km2 na 133 obyvatel. Toto lze vysvětlit i tím, že značná část země je zalesněná a tudíž není možné ji využít pro obývání. Je zde i znatelný trend urbanizace, kdy se většina obyvatel stěhuje do měst.

22

1.3.8 Hospodářství Začátky pro Estonskou republiku po pádu Sovětského svazu a získání nezávislosti v roce 1991 nebyly nijak jednoduché. Země, která přešla ke kapitalismu, se musela vyrovnat se vším, co tento systém přinášel. Stoupla zde míra nezaměstnanosti a klesla kupní síla. Nicméně díky úspěšným reformám a ekonomickým opatřením se nyní Estonsko řadí mezi nejlépe prosperující ekonomiky světa.

Po získání nezávislosti se v zemi rapidně vyšplhala roční inflace na 1000 %. Díky ekonomickým reformám, které byly více než nutné, se postupem času inflace ustálila a v roce 2009 klesla pod -0,2 %, čímž Estonsko splnilo jednu z podmínek Maastrichtských kritérií pro přijetí eura. Nejdůležitější událostí v posledních letech v estonském hospodářství bylo tedy bezesporu přijmutí nové měny, eura, s platností od 1. 1. 2011, které tak vystřídalo estonskou korunu (EEK), jež byla na trhu v oběhu od roku 1992. Estonská vláda si od tohoto kroku slibuje stabilitu a nízkou úroveň inflace měny v oběhu nebo výhody spojené s cestováním, jakými jsou snížení nákladů při směně měny.

Graf Inflace v období 1999-2012

Graf č. 6: Inflace v období 1999-2012

Systém DPH je stanoven na 20 % a je v souladu s požadavky EU. Taktéž je v zemi rovná daň z příjmů dosahující 21 %.

23

S cílem povzbudit podniky k rozšíření jejich podnikání a přilákáním investorů, byly všechny reinvestované zisky v roce 2000 osvobozeny od daně z příjmu. Estonskými hlavními obchodními partnery jsou Finsko, Švédsko, Rusko a Lotyšsko. Odvětví, která jsou pro tuto malou zemi typická, jsou dřevozpracující a chemický průmysl, rybolov, těžba ropných břidlic či stavba lodí. Hospodářství je převážně založeno na službách a to zejména na sektoru informačních technologií, bankovnictví a telekomunikace.

HDP V letech 2000 – 2008, estonská ekonomika měla průměrný růst o 7 % za rok a stala se tak jednou z nejrychleji rostoucím reálným HDP. Během tohoto období Estonsko zaznamenalo velký skok ve zlepšení životní úrovně, zvyšování jeho HDP na obyvatele ze 45 % průměru EU27 v roce 2000 na 67 % v roce 2008. Stejně jako všem zemí, ani Estonsku se nevyhnula ekonomická krize, která zemi uvrhla do recese v roce 2008. Situace se od té doby ovšem zlepšuje.

Práce Roční průměrná míra nezaměstnanosti byla 12,5 % v roce 2011 a 16,9 % v roce 2010. Míra nezaměstnanosti by se měla v roce 2012 snížit na 11,5 %. Do konce roku prognózovaného období, tedy do roku 2016 se předpokládá pokles míry nezaměstnanosti pod 8,2 %. Průměrná měsíční mzda v roce 2010 byla 792 € a v následujícím roce by se měla průměrná hrubá mzda zvýšit o 0,5 %. Roku 2009, průměrný měsíční důchod činil 305 €. [5]

1.3.9 Cestovní ruch Domácí a příjezdový cestovní ruch ze sousedních zemí se začal prosazovat v Estonsku ve 20. letech minulého století. 75 – 80 % návštěvníků, kteří sem přijeli na krátký výlet, pocházelo z Lotyšska. Počet návštěvníků z Finska, Švédska, Německa a Velké Británie se zvýšil až koncem 20. let., kdy bylo celé Estonsko propagováno jako turistická destinace, namísto jednotlivých středisek. Výletní lodě začaly připlouvat do Tallinnu v 30. letech a přivezly s sebou mezi 1 000 – 4 000 zahraničních návštěvníků během léta. Sousední země také představovaly hlavní cílovou destinaci estonských občanů.

24

Vzhledem k tomu, že lotyšsko-estonské hranice bylo možné projíždět bez cestovního pasu, se Lotyšsko stalo cílovou zemí až v 90. procentech případů všech odchozích cest, které estonští občané uskutečnili ve 20. letech.

Ve 30. letech pobývala většina zahraničních návštěvníků ve střediscích (zejména v Pärnu). Většina z nich byly Švédové. Těm byla právě od roku 1935, poskytována bezplatná víza pro návštěvu Estonska při výletě trvajícím déle než týden v letním období a od roku 1938 nebyla víza požadována vůbec. Lodní linka Pärnu-Stockholm byla založena v roce 1937, a o dva roky později byla v provozu i linka Tallinn-Stockholm, na jejíž trase jezdila největší estonská loď té doby, Vironia, s kapacitou 600 cestujících.

V roce 1936 navštívilo Estonsko 160 000 zahraničních návštěvníků a estonští rezidenti vykonali 125 000 zahraniční cest.

Během sovětské éry byly hlavní destinace estonských turistů Lotyšsko, Litva, Leningrad (Petrohrad), Moskva a Krym. Cestovní ruch podléhal přísné kontrole a omezením stanoveným Sovětským svazem. Během let 1965 – 1990, navštívilo Estonsko něco přes dva miliony zahraničních návštěvníků. Celkem 350 000 estonských rezidentů vycestovalo do zahraničí a to buď skupinově, nebo individuálně (na základě pozvánky). Z čehož 70 % z nich cestovali do socialistických zemí a 20 % do Finska. V té době také platilo pravidlo, že přijímat a ubytovávat zahraniční návštěvníky bylo povoleno pouze v Tallinnu. Roku 1965 byla otevřena další lodní linka, tentokrát na trase Tallinn-Helsinky.

Struktura hlavních turistických partnerů prodělala radikální změny po obnovení nezávislosti Estonska. Došlo ke změnám v hospodářské situaci a zřizovala se vízová povinnost se zeměmi bývalé unie. Finsko se stalo nejdůležitějším partnerem cestovního ruchu a vzhledem k otevření hranic počet výletů, návštěv a služební cest rychle vzrostl. Estonsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2004 a to způsobilo významné zvýšení v počtu přenocování zahraničních turistů.

V roce 2006 Estonsko navštívilo celkem 1,94 milionů zahraničních turistů, kteří zůstali déle než jeden den, a asi tři čtvrtiny z nich zůstali v ubytovacích zařízeních. Celkem bylo k dispozici téhož roku 951 ubytovacích zařízení s 41 000 lůžky. V posledních 10 letech, se 25

export turistických služeb zvýšil 2,5 krát. Export služeb cestovního ruchu představoval 10 % z celkového vývozu zboží a služeb v roce 2006.

V grafu je zřetelné, jak se vyvíjel cestovní ruch od roku 1926 až do roku 2003 Počty návštěvníků Estonska podle občanství Stát Lotyšsko Finsko Německo Švédsko Rusko Británie USA Litva Ostatní Celkem Graf č. 7: Počty návštěvníků Estonska podle občanství

Další graf zase poukazuje, jak se vyvíjí cestovní ruch v Estonsku v současné době. Je zde opravdu zřetelný a rostoucí zájem o zemi. tisíc

Počet nocležníků v estonských ubytovacích zařízeních 2004 - 2011

Celkem Cizinci Domácí

Graf č. 8: Počet nocležníků v estonských ubytovacích zařízeních 2004 - 2011

26

V roce 2006 uskutečnili estonští obyvatelé ve věku 15 – 74 téměř půl milionu výletů do zahraniční a 1,3 milionu výletů v tuzemsku. Nejpopulárnějšími destinacemi byly nadále sousední země jako Finsko, Rusko, Litva, Lotyšsko a Skandinávské země, nicméně zahraniční cesty jsou delší a výlety jsou konány do více a více vzdálených míst Evropy. Asijské, americké a africké země jsou méně obvyklé destinace, snad až na výjimku, kterou je Egypt. (Alak a kolektiv, 2008) Nejpopulárnější turistické destinace mezi Estonci, rok 2006

Finsko Egypt Švédsko Rusko Španělsko Německo Lotyšsko Řecko Itálie VB Litva Turecko Belgie Rakousko USA Norsko Thajsko Nizozemí Dánsko Počet turistů Graf č. 9 Nejpopulárnější turistické destinace mezi Estonci, rok 2006

Estonští turisté mají o naši zemi velký zájem. Především je zajímá Praha, Karlštejn a Karlovy Vary. V roce 2007 navštívilo Českou republiku 9 300 Estonců.[6]

27

2 Praktická část 2.1

Předpoklady pro cestovní ruch

Estonsko je malá země, což pro návštěvníky představuje vlastně výhodu. Vzdálenosti jsou krátké a cestování je levné. V praxi to tedy znamená, že turista může zvládnout spoustu aktivit a navštívit spoustu památek v relativně krátké časové periodě. Další výhodu bych spatřovala i v tom, že Estonsko je zemí pro turisty dosud tolik neprobádanou a stále více turistů si přeje strávit letní dovolenou nejen u moře. Estonsko je navíc zemí velmi pokrokovou avšak nezapomínající na svoje tradice. Příkladem může být to, že v zemi je možné připojit se k internetu na veřejných prostranstvích zdarma. Úcta k tradicím je naopak vyjadřovaná na folklorních festivalech, které jsou po těch v Irsku druhými největšími svého druhu.

Na základě vlastních zkušeností a získaných informací jsem sestavila přírodní, kulturněhistorické a realizační předpoklady a to nejen takové, které byste našli v turistických průvodcích, ale obohacené o informace aktuální a ty které nejsou v průvodcích publikované.

2.1.1 Přírodní předpoklady Estonsko je zemí, která má opravdu velké přírodní bohatství a má turistům co nabídnout. Co si tedy nesmíte nechat ujít a navštívit alespoň jeden z nich, jsou národní parky. Více než 18 % plochy Estonska zabírají chráněné oblasti, které zahrnují přírodní rezervace, chráněná krajinná území a pět národních parků. Jsou zdarma, snadno přístupné, nedotčené a nabízí mnoho možností rekreačního ubytování. Každý z nich má svá specifika a proto uvádím ke každému stručný výčet.

Karula: estonský nejmenší národní park, hustě zalesněný s 38 jezery je domovem mnoha zvířat, včetně losa, rysa, divokého prasete, červené veverky a více než 150 ptačích druhů.

28

Lahemaa: v Estonsku je největší a také nejblíže k Tallinnu, takže je ideální pro jednodenní výlety. Trvale zde žijí medvědi, vlci a rysi. Park je lemovaný opuštěnými plážemi a malými rybářskými vesničkami.

Matsalu: zahrnuje zátoku Matsalu, oblast delty řeky Kasari a 40 ostrovů. Park je oblíben pozorovateli ptáků, jelikož na podzim je důležitým bodem zastávky pro migrující ptáky. Výhodou může být i snadná dostupnost z Tallinnu a Haapsalu.

Soomaa: neboli "země bažin" je v Estonsku druhým největším národním parkem a místo je domovem pro medvěda hnědého, zlaté orly a vzácné orchideje. Tající sníh po zimě zaplaví celou oblast a stává se ideálním místem pro dovolenou na kánoích.

Vilsandi: se rozkládá na ostrově Saaremaa a zahrnuje na 160 ostrovů a stejně jako Matsalu je velmi populární místo pro pozorování ptáků. Kromě národních parků má Estonsko mnoho přírodních divů, dle mého názoru těmi nejpozoruhodnějšími jsou: • Vodopád Jägala přezdívaný „estonská Niagara“ je 8 metrů vysoký a přepadává přes malý vápencový útes. Voda po staletí uhlazovala vápencové hrany útesu a vytvořilo se tak hluboké jezírko a 300 metrů dlouhá cesta údolím. • Dalším je malá skupina kráterů po meteoritech na ostrově Saaremaa. Největší kráter je přes 110 metrů široký a obsahuje malé jezero známé jako Kaali. • Blízko Kohtla-Järve a Jõhvi na severním pobřeží, najdete vodopád Valaste, který s 30,5 metry, je nejvyšší v Estonsku. Nejkrásnější pohled se naskýtá v zimě, kdy voda

zamrzá

a

vytváří

tak

pohádkově

vyhlížející

ledovou

skulpturu.

• A jako poslední bych uvedla „čarodějnickou studnu" na řece Tuhala. Ve skutečnosti se jedná o krasový pramen, který přetéká během jarních povodní. [7]

29

Aktivity spojené s přírodou Geografická poloha Estonska dává možnost užít si všechny čtyři roční období a aktivity s nimi spojené. Aktivity jsou rozdělené podle ročních období, pro která jsou nejpříhodnější. Jaro a podzim Nejbarevnější příroda je tu na podzim a na jaře. V tuto dobu je země ideálním místem pro pozorování jednoho z nejúchvatnějších přírodních jevů – masivní migrace ptactva. Vždy na jaře a na podzim jsou Estonci a turisté svědky jak hejna ptáků v západní části země migrují přes Atlantik. Estonská fauna se skládá přibližně z 30 druhů migrujících ptáků. S cílem usnadnit pozorování ptáků je v zemi k dispozici několik desítek veřejných sledovacích věží. Obvyklými ptačími stanovišti na pevnině jsou lesy listnaté a jehličnaté, a také oblasti bažin nebo rašelinišť. Díky stoupání vodních hladin v důsledku tání sněhu je Estonsko místem pro netradiční, ale velmi oblíbenou aktivitou, jakou je právě kanoistika. V již zmíněném parku Soomaa je možné zapůjčit si kánoe a vyrazit na vyjížďku zatopených oblastí. Máte tak jedinečnou příležitost spatřit na vlastní oči faunu a floru této krajiny. Léto Léto je všeobecně nejlepší čas na trávení dovolené v Estonsku. Návštěvníci si tak mohou užít bílých písečných pláží a vodních sportů. Na některých plážích je tak možné vyzkoušet windsurfing či si pronajmout vodní skútr. Letovisko Pärnu je pro tyto sporty přímo ideální. Pro ty zkušenější se tu nabízí i plachtění či potápění mezi historickými vraky. Před potápěním bych ovšem doporučila kontaktovat místní potápěčské centrum a získat zde potřebné informace. Pokud byste se chtěli, jako turisté dostat do kontaktu s přírodou není nic prostšího než se vydat na pěší túru. K dispozici je po celé zemi mobilní pokrytí, takže se můžete cítit bezpečně. Nejlepší mapy pro turisty jsou k dispozici v každém turistickém informačním

30

středisku. Tam jsou také jasně označené trasy pro pěší túry. Kromě pěších tras jsou vyznačeny i oblasti kde jsou kempy a chaty a kde je tudíž možné strávit noc. Zajímavým a zároveň bezpečným zážitkem, pokud se vydáte na túru do oblasti bažin, je chůze na botách, které svým vzezřením připomínají sněžnice a díky kterým nebudou vaše nohy vlhké. Estonsko je také ideální pro sport, jakým je cyklistika. Rovinatá krajina země je výborným předpokladem. Nicméně povinností na estonských silnicích pro každého cyklistu je mít na sobě a na kole odrazky. Nově rozšířenou volno časovou aktivitou je geocaching. Doporučuji proto nadšencům této aktivity si při cestě do Estonska vzít s sebou i GPS, je tu totiž na tisíc pokladů ukrytých po celé zemi. Můžete je hledat pod vrchem Toompea či u jezer Verijärv a Võru. Mohlo by se zdát, že Estonsko je ploché a nejsou zde vhodná místa pro horolezectví, ale ve skutečnosti většina ze severního pobřeží je vhodné pro lezení - zejména vápencové útesy. Většina útesů a skal jsou vhodné pro všechny typy lezců a představují dobrou výzvu pro začátečníky a mírně pokročilé. Zima V době vrcholu zimy, tedy v lednu a únoru je v zemi spousta sněhu.

Díky nízké

nadmořské výšce tu nejsou žádná velká lyžařská střediska, ovšem lyžovat je možné na jihu země. I když spíše než lyže tu uplatníte běžky. V zimě se koná v Tartu i tradiční maraton na běžkách. Pro příznivce dobrodružství a adrenalinu se tu nabízí i možnost vyzkoušet si lezení v ledu. Je obzvláště náročné, ale na druhou stranu se jedná o neopakovatelný zážitek. Ekoturistika Estonsko se snaží držet nejen krok s dobou, ale také udělat maximum pro přírodu. Proto také propaguje tzv. ekoturistiku.

Ekoturistiku můžeme definovat jako: odpovědné

cestování, ochrana přírody a kultury. V podstatě jde o to vyzkoušet si jaké to je být organickou součástí přírody. Příkladem mohou být některé estonské ekofarmy. Hosté jsou v tomto prostředí obklopeni dřevem, rákosem, lnem a bavlnou a živí se vypěstovanými 31

biopotravinami v kombinaci s klasicky zdravými činnostmi, jako jsou výlety do lesa a bažin, rybářské výlety na jezerech a řekách, nebo jízda na koni. Domnívám se, že tento druh turistiky nabývá na popularitě a lidé, především tedy ti z města, se vrací tímto typem turistiky ke svým kořenům. [8]

2.1.2 Kulturně-historické předpoklady Historie Domnívám se, že pro Čechy by Estonsko mohlo být zajímavé nejen kvůli kulturnímu vyžití, ale také z důvodu, že v mnoha ohledech nás spojuje podobný osud. Česká republika, stejně jako Estonsko, byla po celá staletí ovládána a okupována, ať už státy sousedními, tak i těmi, kteří byli zrovna u moci. Země má spojitost se spoustou národů a jako nezávislý stát funguje pouze několik desítek let.

„Jako první současné Estonsko dobyli Dánové, kteří na pobřeží Baltského moře dorazili ve třináctém století. Nedlouho po nich přišli němečtí křižáci bojující za svatou věc šíření křesťanství a po nich Švédové a Rusové. V polovině devatenáctého století Estonsko zažilo národní obrození zaměřené na zachování kulturního dědictví a obnovení takřka zapomenutého jazyka. Po porážce Německa a zániku carského Ruska Estonci získali v roce 1918 vytouženou nezávislost. Krátké období samostatného rozvoje v relativně svobodných podmínkách bylo ukončeno v roce 1940, kdy do země vtrhla sovětská vojska.“ (Bousfield, 2009, s. 51)

Po rozpadu Sovětského svazu, získali, stejně jako my, nezávislost a vytvořili samostatný stát. Jak je vidno z historie, určité události z minulosti spojují oba národy. Estonci udělali opravdu od 90. let minulého století velký pokrok ve svém vývoji a nyní jsou vyspělým státem a hlavní město Tallinn je dnes domovem pro více než 400 000 lidí. A je centrem čilého obchodního a cestovního ruchu.

V modelovém zájezdu, popsaném v kapitole 3., jsem vytyčila, dle mého názoru, jedny z nejdůležitějších památek a atraktivit země. Proto zde z historického a kulturního hlediska nastíním pouze některé z nich.

32

Na rozdíl od České republiky se Estonsko může pyšnit jen dvěma památkami uvedenými na Listu kulturního dědictví UNESCO. Z turistického hlediska má význam ovšem jen jedna z nich, a to Tallinn se svojí historickou částí města. Ta je lemována středověkými hradbami a připomíná doby již dávno minulé. Těžištěm Starého Města je 600 let stará radnice na radničním náměstí, z její výšky je nádherný pohled na dlážděné náměstí pod věží a výrazné červené střechy okolních domů. Na vrcholu radnice je korouhvička představující „Starého Tomáše“, který je symbolem města a figuruje v mnoha legendách. Město je plné klikatých uliček, v kterých je ovšem příjemné zabloudit a objevovat tak místní krásy. Tallinn je město plné kontrastů, jelikož tu vedle historických objektů vyrůstají nejmodernější budovy.

Obrázek 2: Radniční náměstí

Kromě historického centra tu najdete i místo pro relaxaci v podobě parku Kadriorg. Pro milovníky umění je tu Kumu muzeum a pro ty, kteří se zajímají o historický vývoj je tu krásný skanzen v Rocca al Mare nacházející se na okraji města, kde jsou rekonstruované podoby dřívějších obydlí spolu s ukázkami tehdejších řemesel a ochutnávkou místních pokrmů.

33

Město kultury

Každoročně je předem zvolenému městu v Evropě udělován Evropskou unií titul Město kultury. Pro rok 2011 byl jmenován právě Tallinn. Tento titul umožnil městu rozvinout jeho kulturní potenciál a přilákat tak větší počet návštěvníků, což se jim podařilo. Město využilo pro svoje kulturní programy toho, že se jedná o přímořské město a některé pořádané kulturní akce měly za cíl upozornit návštěvníky právě na důležitost moře a odvyprávět jim tak pozoruhodné příběhy z historie.

Estonia Tourist Board, organizace která má na starosti cestovní ruch v zemi, mi pro mou práci poskytla čísla turistických návštěvníků v porovnání s rokem minulým. Jak je vidno, cestovní ruchu v roce 2011 zaznamenal největší úspěch. •

Počet příjezdů do Tallinnu byl v roce 2011 1 498 500, což představuje 16 % nárůst oproti roku minulému a počet přenocování představoval nárůst až o 22 % tedy 2 791 100.

• Průměrná délka pobytu se zvýšila na 1,86 nocí, o 5 % oproti loňskému roku

• Nejvyšší nárůst zaznamenali v příjezdech obyvatel z Velké Británie, kdy zemi navštívilo oproti roku 2010 o 106 % více turistů, tedy 64 380.

Co se týká zastoupení turistů z České republiky, tak i tu zaznamenalo Estonsko nárůst. První čísla ukazují počet příjezdů, který se oproti loňskému roku zvedl o 32 %, to je o 1 029 více než v roce 2010. A počet přenocování stoupl na 9 647, což je taktéž o 31 % více než v loňském roce. [9]

34

Graf č. 10: Česká republika - návštěvnost Estonska

Nejen hlavní město má bohatý kulturní a historický život. Druhým největším městem Estonska je Tartu, které je vzdáleno od Tallinnu zhruba 3 hodiny cesty. Tartu se přezdívá „živé město“, zásluhu na tom mají především mladí lidé, kteří sem jezdí za vzděláním. Nachází se tu totiž nejstarší univerzita v Pobaltí. Město je během školního roku plné studentů a proto je tu spoustu kulturního vyžití, ať už se jedná o muzea, bary, pořádané akce či festivaly. O pestrý program ve městě tudíž není nouze.

Obrázek 3: Univerzita v Tartu

35

Typickým letním letoviskem země je město Pärnu na jihozápadě. Město je vyhledávané nejen místními obyvateli, ale i cizinci a důsledkem toho, v letních měsících stoupne dokonce jeho počet obyvatel na dvojnásobek. Pärnu, které se nachází u moře, nabízí svým návštěvníkům čisté písčité pláže a bohaté sportovní vyžití. Kromě zmíněných předpokladů je město vyhledáváno i pro jeho lázeňská zařízení. Pokud by turisté chtěli vyrazit za lázeňskými procedurami, je možné navštívit i další města v zemi. Jako příklad bych mohla uvést město Kuressaare na ostrově Saaremaa, kam je možné se dostat i letadlem a proto jsou tu oblíbené tak zvané „prodloužené wellness víkendy“. Hojně navštěvovanými lázněmi jsou také ty v Haapsalu, kde se aplikuje léčba pomocí bahna a zábalů a je prý velmi účinná. Za zmínku stojí, že dominantu města tvoří historický hrad ze 13 století a také že Haapsalu bylo často navštěvováno i hudebním skladatelem Čajkovským. Nachází se tu i krásná promenáda, která vybízí k procházkám. (Dražan; Poláková; 2008)

Obrázek 4: Promenáda v Haapsalu

36

Kulturní akce Estonci jsou kulturně nadšeným národem, a proto se tu koná po celý rok spousta zajímavých akcí, výstav, koncertů, divadelních představení a festivalů. Já jsem vybrala do svojí práce ty nejpestřejší. • Tallinn old town days Tallinn Old Town dny jsou organizovány od roku 1982. Počátky této akce jsou v slavnosti na oslavu začátku léta. Hlavním symbolem těchto slavností je Staré Město samo o sobě. V těchto dnech jsou nádvoří, náměstí, ulice, kavárny a sály plné hudby, umění, divadla a různých dalších akcí. Jedním z hlavních cílů letošních Old Town Days je připomenout lidem, že Staré město je mnohem více než jen známé budovy s fasádami, ale i nádvoří domů skrytá před cizími zraky plná zajímavých příběhů. Tato událost se koná letos v termínu 26. 5. – 2. 6. 2012 a nese se jak jinak než v historickém rázu. [10] • Song and Dance Festival Jedna z největších událostí pro Estonce je bez pochyby Festival tance a Festival písně, které se konají jednou za pět let a to většinou ve stejném víkendu. Tyto dva jednotlivé festivaly jsou obvykle považovány za dvojitou akci. Tisíce tanečníků zkouší několik let a je pravda, že pro ně je velkou ctí se na těchto akcích podílet. Velkým přínosem je také vidět, jak mladí lidé, ctí své kořeny a tradice, a mají na sobě kroje a tančí a zpívají, tak jako jejich praprarodiče kdysi.

Účinkující, jak z řad zpěváků tak tanečníků, se připojí ke slavnostnímu průvodu začínajícímu v centru města Tallinn a pokračují směrem k místu konání slavnosti, kterým je Lauluväljak. Obrovský prostor je schopen pojmout až 200 000 diváků a 35 000 účinkujících.

Příští Festival tance a písně se bude konat 4. – 6. července 2014.

Důkazem, že se jedná opravdu o jedinečnou podívanou, může být i fakt, že v roce 2003 UNESCO vyhlásilo Festival tance a písně jako Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva. [11]

37

Obrázek 5: Estonské tradiční kroje

• Õllesummer Největší open air festival v Estonsku, Õllesummer, se uskuteční v areálu Lauluväljak a to letos 4. - 7. července. Téměř stovka estonských a mezinárodně známých umělců vystoupí celkem na šesti podiích. Každoročně navštíví festival několik desítek tisíc lidí. Ceny festivalu jsou opravdu příznivé. Pohybují se mezi 9 – 35 eur. [12] • Filmový festival V Estonsku se konají kromě hudebních festivalů i ty filmové. Těmi nejznámějšími jsou PÖFF do angličtiny předkládaný jako Black Nights Film Festival a Pärnu International Documentary and Anthropology Film Festival.

Kulturní událostí, aktuální pro rok 2012 je oslava 100. výročí estonského filmu s názvem „Estonia Film 100“, kdy budou během celého roku na různých místech v Estonsku promítány filmy s touto tématikou. Organizátoři chtějí upozornit na fakt, že ačkoliv je důležité, aby se estonský film rozvíjel a byla podporována výroba nových filmů, že je také důležité najít čas a peníze na obnovení filmů starých, které tak slouží k udržení filmové historie, vývoji filmů, kin a kultury jako celku. [13] 38

• Sportovní akce Sportovně založeným návštěvníkům můžou města jako Tallinn a Tartu nabídnout tradiční běžecké závody a závody na kolech, kterých se koná od jara do léta hned několik.

Nejznámějšími je „Tallinn Marathon“, který je tradičně pořádaný na začátku září. Loňského ročníku se zúčastnilo téměř 18 000 běžců ze 40 zemí. Tallinn Marathon 2012 se bude konat 9. září a na programu je maraton, půlmaratón a běh na 10 km. Trasa je vedena kolem Starého Města a podél pobřeží.

Další událost, určená nadšencům cyklistiky je „Estonský víkend na kole.“ Jedná se o třídenní akci, která přivádí cyklistické profesionály a nadšence z celého Estonska a světa na estonské silnice. Tuto cyklistickou akci začíná „Tallinn-Tartu Grand Prix 2012“ 25. května, po které následovala SEB Tartu Grand Prix 26. května, určené profesionálním jezdcům. Estonský víkend na kole končí v neděli 27. Května SEB 31th Tartu Cycling Rally, kdy se ocitnou profesionálové spolu s tisíci nadšenci cyklistiky na silnicích jižního Estonska. [14]

39

2.1.3 Realizační předpoklady Doprava • Letadlem Velmi dobrá letecká dostupnost je z České republiky se společností ČSA, kdy doba letu trvá pouhé 2 hodiny (jedná se o jediný přímý let od nás). Další možností je letět se společností Lufthansa, kde je ovšem nutné počítat s přestupem v Německu. Doba letu se protáhne na 5 až 6 hodin. Ceny letenek ale leckdy bývají příznivější než se společností ČSA. Letecky se dá do Estonska z Prahy dostat i se společnostmi jako je polský LOT, finský Finnair či s přestupem v Moskvě s ruským Aeroflotem. I tyto společnosti nabízejí letenky s přijatelnými cenami, ovšem doba určená pro přestup je u těchto společností obvykle delší. Doporučuji dle vlastní zkušenosti letenky kupovat s předstihem, a to alespoň dva měsíce. Ceny jsou v tu dobu příznivé, a pokud budete mít štěstí, sežene zpáteční letenku od 4 tisíc korun výše.[15] • Autem Možnost cestování autem je ideální, pokud máte v plánu navštívit i ostatní Pobaltské státy a popřípadě i Polsko. Výhodou při cestování autem je samozřejmě pohodlí a možnost kdykoli se zastavit a odpočinout si. Jednou z možných tras, je vydat se z České republiky směr Varšava, dále pokračovat do druhého největšího města Litvy, Kaunasu. Z Kaunasu jet směrem na Rigu a ocitnete se v Lotyšsku. Odtud cesta pokračuje podél pobřeží až do Estonska a pak se budete držet nadále hlavní silnice, která vás přivede až do možného cíle cesty, Tallinnu. Kvalita hlavních silnic je velmi dobrá, a proto se doporučuje jet po jejich trase. • Autobusem Další možností je cesta autobusem, která je ovšem zdlouhavá. Jediným přímým autobusovým spojením je linka Praha – Sant Peterburg, společnosti Ecolines, která zajišťuje dopravní spojení dvakrát týdně. Ceny jízdenek se pohybují zhruba o polovinu levněji než ceny letenek. Výhodou tohoto způsobu dopravy je uplatnění slev pro studenty, děti či seniory a možnost převážet za nevelký příplatek větší 40

počet zavazadel. Naopak nevýhodou je doba jízda, která se vyšplhá až na 26 hodin, což nemusí být pro všechny cestující snesitelné. Dalších autobusových spojení lze využít z Polska, především z Varšavy, ovšem tady je většinou nutné počítat minimálně s jedním či dvěma přestupy ve Vilniusu a Rize. [16] • Vlakem Cestování vlakem z České republiky do Estonska není bohužel k dispozici. Dle mého průzkumu u Českých drah, mi bylo nabídnuto spojení vlakem do Moskvy a odtud pokračovat tamním vlakovým či autobusovým spojením do Tallinnu. Stejně jako autobusem tak i vlakem, je ale možné dojet do Varšavy a odkud pokračovat autobusem. Z důvodu složitosti tohoto způsobu dopravy bych tuto možnost cestování nedoporučila. Jen bych doplnila, že v plánu, za podpory Evropské unie, je projekt Rail Baltica, který má zajistit spojení na trase Tallinn – Riga – Kaunas – Varšava, ovšem plánuje se, že tato trasa by měla být v provozu přibližně až v roce 2020.[17] • Trajektem Poslední možnost, jak se dostat do Estonska, je trajekt. Mezi hlavními městy Finska a Švédska denně vyplouvají trajekty a není tudíž problém, pokud byste cestovali po Skandinávii, udělat si i zastávku v Estonsku. Jen bych upozornila na skutečnost, že ceny o víkendech jsou o něco dražší než v týdnu. Zásluhu na tom mají právě již zmíněné státy, které využívají pro ně příznivých cen v Estonsku a jezdí tam trávit víkendy.

Měna Jelikož má Estonsko od ledna 2011 zavedenou novou měnu, euro, doporučuji vyměnit si peníze v České republice. Dle vlastních zkušeností vím, že českou měnu nemusí směnovat v každé místní směnárně. S odkazem na informace převzaté od Turistického informačního centra v Tallinnu jen upřesním, že peníze lze směnit v směnárnách Monex, Eurex, Tavid a bankách Swedbank, SEB, Sampo, Nordea. Poplatky za služby jsou účtovány jak v bankách, tak i ve směnárnách, ale poplatky za tyto služby jsou v bankách menší. V České republice je tomu naopak, vyplatí se vám mnohem víc, vyměnit si české koruny na eura v některé ze směnáren. Ovšem na druhou stranu se dá platit téměř všude kreditními 41

kartami, což je nejbezpečnější a nejpohodlnější způsob placení a proto není nutné mít sebou velký obnos peněz v hotovosti.

Ačkoliv se země řadí k severským státům, ceny v Estonsku jsou a to i po nastolení eura, srovnatelné s našimi. To, co byste mohli v Estonsku pořídit levněji, než u nás jsou například ryby a mořské plody.

Cestovní doklady Jelikož je Estonsko součástí Evropské unie, není potřeba cestovat na pas, ale v případě, že byste se rozhodli navštívit i sousední Rusko, pas je určité dobré mít s sebou. Pokud byste se rozhodli cestovat s dítětem, jen bych doplnila, že od 27. června 2012 mají děti povinnosti cestovat s vlastním cestovním dokladem. [18]

Ubytování Estonsko nabízí ubytování pro všechny. Stejně jako u nás, po osamostatnění, do Estonska začaly pronikat mezinárodní hotelové řetězce a začal se rozvíjet cestovní ruch. Na základě komunikace s Estonia Tourist Board přikládám tabulku, kterou mi poskytnuli s počty možných ubytování po celém Estonsku. Jak vidíte je tu rozmanité množství ubytovacích zařízení. Počet lůžek je uváděný jako maximální možná kapacita zařízení přes léto. Největší kapacitu poskytují hotely, které stejně jako u nás jsou označeny hvězdičkami od 1 do 5. Hojně využívané jsou i hostely a ubytování typu B & B.

Hotel Počet zařízení Počet lůžek

Holiday Guest

Hostel

Holiday home

B&B

village

house

190

175

196

120

364

207

24697

1174

5539

4979

4776

2101

Guest

Motel

Jiné

197

12

93

1639

491

1870

apartment

Tabulka č. 1: Ubytovací zařízení v Estonsku

42

Stravování Estonsko a především jeho hlavní město nabízí pestrou škálu stravovacích podniků. Ovšem neočekávejte tu žádné mezinárodní restaurační řetězce. Z těch celosvětově známých je tu snad jen McDonald, kterému velmi zdatně konkuruje finský fast foodový řetězec Hesburger. Dle mého názoru je dobré, že si země zachovává své vlastní restaurace či řetězce. Jde tak o udržení kultury národa či určité oblasti. Neznamená to ale, že byste tu našli pouze restaurace s estonskou kuchyní. Kromě ní se tu turistům nabízí výběr z široké řady kuchyní jako je ruská, indická, čínská, německá, americká a další. V některých restauracích, jedná se o ty levnější, můžete být překvapeni, že jídlo se platí a objednává přímo u pultu. Díky tomu, že byla země okupována různými národy, je i její kuchyně různorodá a představuje určitý mix kultur. Typický jídlem v Estonsku jsou brambory, vepřové maso a zelí.

Možná některé cestovatele překvapí místní pečivo. Jejich chléb má totiž nasládlou chuť. O alkoholu v severských zemích obecně platí, že je drahý. Pivo zde může přijít české turisty i 3 krát dráž, než jsou u nás zvyklí.

Otevírací doba Většina obchodů je otevřena od 9:00 do 19:00 během týdne, ale o víkendech zavírají dříve. Supermarkety a velká obchodní centra jsou otevřeny sedm dnů v týdnu od 9:00 do 22:00. Obchody se suvenýry a jiná místa pro turisty jsou otevřena obvykle od 10:00 do 18:00. Většina prodavačů v obchodech mají dobré nebo alespoň základní znalosti angličtiny, finštiny či ruštiny.

43

3 Modelový zájezd 4. – 12. 7. 2012

Prostřednictvím modelového zájezdu chci poukázat na to, že Estonsko je velmi zajímavá země a dá se zde strávit i více než týden cestováním po nejrůznějších místních atraktivitách.

Během studijního pobytu v Estonsku jsem spolu s ostatními studentkami procestovala značnou část země. Na základě této zkušenosti jsem sestavila tento modelový zájezd. Modelový zájezd je pouze orientační. Snažila jsem se zahrnout důležitá místa v Estonsku, která byste si neměli nechat ujít. Podle trasy cesty vás možná zarazilo, že se cestovalo především po okrajích země. Estonsko je typické svým velkým zalesněním a bažinami, to je právě znakem středu země. Kvalita místních silnic vás určitě mile překvapí. Na rozdíl od našich silnic jsou zde silnice ve velmi dobrém stavu, nebo alespoň ty hlavní. Během jízdy si určitě povšimnete, že na vás nebudou dorážet žádné billboardy, které by rozptylovaly vaši pozornost.

Délka trasy je cca 1 110 km, z toho jsou první dva dny a část třetího vyhrazeny pro pěší prohlídku hlavního města a zbývajících pět dnů je určeno pro poznání jednotlivých částí Estonska automobilem. Zvolená trasa nabídne rozmanité množství jak historických památek, tak přírodních zajímavostí. Tallinn nabízí návštěvníkům spíše kulturní a historické vyžití. Za přírodními krásami země je třeba vydat se mimo hlavní město. Mezi přírodní krásy země patří vodopády, skalnaté útesy, přírodní parky a další.

Při shánění ubytování pomohou průvodci, ve kterých bývají typy na ubytování. Na základě vlastní zkušenosti mohu i já doporučit hostel Tallinn Backpackers. Jelikož se jedná o hostel, nečekejte žádný přepych, ale personál je ochotný a cena za noc se pohybuje v rozmezí 10 – 13 eur.

Díky značnému počtu navštívených míst je zájezd časově náročný, je tedy vhodný spíše pro skupinu mladých lidí. 44

Obrázek 6: Trasa modelového zájezdu I. (měřítko mapy 1:5 000 000)

Zvětšená „Trasa modelového zájezdu“ viz Příloha č. 1 obrázek č. 18.

1. den – přílet do Estonska. Je dobré vědět, že časový posun v zemi je +1 hodina.

Obrázek 7: Pohled na Tallinn

45

2. den – Tallinn

Začneme náš výlet po Estonsku v hlavním městě Tallinn. Díky své pozici se do města můžete dostat kromě využití letecké, železniční nebo silniční dopravy také lodí. Na prohlídku města, které má více, jak 400 tisíc obyvatel si vyhradíme dva a půl dne. K prohlídce Tallinnu je samozřejmě možné využít i tzv. vyhlídkových autobusů (Hop on – Hop off).

Ještě než začnete navštěvovat místní památky, doporučila bych navštívit informační centrum, které se nachází nedaleko Radničního náměstí (Raekoja plats). Kromě různých map, brožurek a suvenýrů, si zde můžete zakoupit tzv. Tallinnskou kartu. Kartu lze zakoupit, na 6, 24, 48 nebo 72 hodin. Rozhodně se koupě vyplatí, pokud chcete navštívit více památek nebo si například jít zaplavat do místního bazénu či se svézt městskou hromadnou dopravou.

Prohlídku města začneme na historickém vrchu zvaném Toompea, směrem dolů k centru a odtud pak k přístavu. Srdcem Toompey je stejnojmenný hrad tyčící se na Hradním náměstí (Loosi plats). Hrad ze 13. století připomínají tři zbylé věže. Hlavní z nich, 46m vysoká se pyšní estonskou vlajkou. Hrad Toompea byl v 18. století spojen s růžovou barokní budovou, v které dnes sídlí estonský parlament. Doporučuji objednat prohlídku parlamentu. Na náměstí se nachází i další památka a to velkolepá pravoslavná katedrála Alexandra Něvského. Samotná katedrála stojí dozajista za návštěvu, typický pravoslavný chrám, který je jedním ze symbolů Tallinnu. Z Hradebního náměstí kolem kostela sv. Panny Marie se dostaneme k vyhlídkovému místu, velmi oblíbenému turisty. Je zde krásný výhled a město je tu jako na dlani. Dále povede trasa zpět k historickým hradbám, které jsou tak pro město typické, a zde se nachází největší dělová věž zvaná Kiek in de Kok (v překladu „Nahlédni do kuchyně“). Doporučuji navštívit a zamluvit si prohlídku předem. Prohlídka vás přenese do minulosti a nastíní vám možnou budoucnost města.

46

Obrázek 8: Kiek in de Kok

Po skončení prohlídky Kiek in de Kok, po schodech sejdeme na náměstí Vabaduse, kde stojí pomník symbolizující svobodu. Odtud se propleteme historickými uličkami až na starobylé hlavní náměstí(čko) Raekoja plats nebo li v překladu Radniční náměstí. Dominantou náměstí je stará radnice Raekoda.Kromě ní bývají na náměstí také stánky se suvenýry. Na náměstí najdete také nejstarší lékárnu severní Evropy, která zde funguje nepřetržitě téměř 600 let. V okolí náměstí se také nalézá spoustu muzeí a galerií. Projít bysme se měli ještě uličkou zvanou Kateřinská, s krásným klenutím. Starým městem prochází ulice Pikk, tou se dostaneme až k bráně a tlusté Margaretě. Od bašty je to už nedaleko k přístavu.

3. den – Tallinn – Kadriorg, Kumu, Lauluväljak, Rusalka, Pirita

Program druhého dne je ideální při krásném nebo alespoň nedeštivém počasí. Je uzpůsoben spíše pro procházku. Z centra se dostaneme ať už autobusem či tramvají k parku Kadriorg. Založil ho ruský car Petr Veliký, kterému vděčí park spolu s palácem za svou podobu. Park je nejen ideálním místem k odpočinku a relaxaci, ale nachází se tu i Kumu art muzeum – novodobá stavba, která rozhodně stojí za návštěvu. 47

V areálu parku je také labutí jezero s tryskajícími fontánami nebo tzv. Petrova chata, ve které sám car nějaký čas pobýval (kromě cenných exponátů jsou tu vystaveny i některé carovy osobní věci). Po poklidném dopoledni stráveném v Kadriorgu, navštívíme zajímavé místo, které ačkoliv je méně známé mezi českou klientelou, ročně se zde schází tisíce Estonců i cizinců. Řeč je o Lauluväljak, místu určenému pro konání hudebních festivalů a koncertů. Obzvláště v létě se tu pořádají různé taneční, tradiční či moderní festivaly, a proto je dobré realizovat zájezd v době jejich konání. Ulicí Narva maantee se dostaneme k monumentu Rusalka. Tento monument tyčící se u pobřeží nese jméno lodi, které se potopila v roce 1893 a je tak připomínkou památky členů posádky, která zahynula. Od Rusalky se můžeme vydat podél pobřeží směrem k oblasti Pirita. Procházka podél pobřeží skýtá krásný pohled na město a projíždějící lodě. Po zhruba tři čtvrtě hodině dojdeme do cílového místa. Nachází se tu zachovalé zbytky kláštera svaté Brigity. Pro milovníky flory je tu i botanická zahrada. Zpátky se můžeme dostat některým z autobusů, který jezdí přímo do centra Tallinnu.

Obrázek 9: Rusalka

48

Typy Ubytování Na základě vlastního šetření v hotelech a dalších ubytovacích zařízení doporučuji ubytování v hostelech, které patří k síti Backpackers. Jedná se o levné ubytování pro mladé lidi nebo i pro rodiny. Je tam čisto, připojení k internetu a příjemný personál. Zkrátka pro nenáročné cestování vhodné bydlení v centru města.

Obrázek 10: Tallinn Backpackers

Restaurace Olde Hansa - jedná se snad o nejvíce propagovanou restauraci v Tallinnu. Olde Hansa má image středověké krčmy. S návštěvou budete určitě spokojeni, ale nepatří k nejlevnějším restauracím.

Kompressor – místní restaurace, která si zakládá především na nejrůznějších úpravách palačinek. Ceny jsou velmi příznivé a jídlo chutné. Nevýhodou restaurace je, že zde nepřijímají kreditní karty. (Rataskaevu 1) 49

Noční život

Beer House - pokud máte rádi pivo, Beer House nabízí skutečně pivní lahůdky. O zábavu se o víkendech stará živá kapela.

Nimeta - neboli No name bar, je místním klubem, který v noci nikdy nespí. Kromě diskotéky tu nabízí i kvalitní projekci sportovních zápasů.

4. den – Tallinn, Keila-Joa, Paldiski, Haapsalu (písmena A, B, C a D) Ujeté km 126 km, doba jízdy cca 2, 5 hod.

Další den je v plánu strávit dopoledne ještě v Tallinnu. Pro majitele řidičských průkazů je výhodné půjčit si zde automobil. Pro vypůjčení automobilu na cesty doporučuji společnost ABC Rent Estonia Ltd (na Paldiski mnt.) Ceny jsou opravdu příznivé, půjčení auta vyjde v průměru na 24 Eur/den. Chtěla bych ještě upozornit, že rychlostní limity v obci a mimo ni jsou stejné jako u nás, ale na dálnici je potřeba dodržovat limit 110 km/h oproti našemu 130 km/h. Plánovaná zastávka je na okraji Tallinnu v Rocce al Mare. Nachází se zde velké nákupní centrum a také známý skanzen. Je možné navštívit tu i zoologickou zahradu, ale popravdě řečeno, místní zoologická mě nijak nenadchla. Skanzen, který je lepší navštívit v některých z víkendových dnů, nabízí návštěvníkům ukázky tradičních řemeslných umění, spoustu architektonicky zajímavých budov a tradiční pokrmy.

Po opuštění skanzenu se vydáme směrem na západ a přibližně za půl hodiny dorazíme do dalšího cíle dne a tím je Keila-Joa. Jsou zde krásné malé vodopády a „zámkový most“. Kromě těchto dvou zmíněných zajímavostí zde není mnoho co k vidění (kromě přírody). Další, také asi půl hodinový přesun, nás dostane k panelákovému městu Paldiski. Když projedeme městečkem, dostaneme se k velkému omšelému červenému majáku, kde je nádherný výhled na širé moře, které naráží do útesů pod námi. Místo je za krásného počasí ideální pro piknik a relaxaci.

50

Obrázek 11: Skalnatý útes u Paldiski

Poslední cíl dnešního dne, hodinu a půl vzdálené městečko Haapsalu, je cílem cesty především díky hradu ze 13. století, nebo spíš zbytku hradu, který zde stojí. Navrhuji také pro zpříjemnění večera procházku po místní promenádě.

51

Obrázek 12: Hrad v Haapsalu

5. den – Haapsalu, Virtsu, Kuivastu, Kaali, Angla, Panga, Kuressaare (písmena D, E, F, G, H, I a J) Ujeté km 238, doba jízdy cca 4,5 hod.

Estonsko má dva velké ostrovy Hiiumaa a Saaremaa. Pokud budeme mít dostatek času, můžeme navštívit oba dva. Ovšem tím turisticky atraktivnějším je větší Saaremaa. Z Haapsalu se po hodině jízdy dostaneme do Virtsu. Tady nastoupíme (spolu s autem) na trajekt a přeplavíme se na ostrov. Nejdříve se ovšem dostaneme na malý ostrov Muhu, který spojuje se Saaremou vybudovaná silnice. První zastávkou na ostrově je místo Kaali. To je známé pro meteorické krátery. Je jich tu celkem 9, ale nejzajímavější je ten největší, ve kterém je jezírko. Zbylé připomínají vyhloubené zarostlé jámy. Z Kaali se přemístíme na sever k vesnici Angla, kde stojí 5 dřevěných mlýnů. Čtyři jsou postaveny v místním stylu, ovšem jeden po vzoru mlýnů holandských.

52

Obrázek 13: Větrný mlýn u Angly

Z Angly budeme pokračovat směrem na západ k jednomu z cípů ostrova – Panga. Jsou tu krásné útesy, jedny z nejvyšších na ostrově, měří kolem 20 ti metrů. I v Estonsku se nabízí možnost potápění, které lze zařadit do poznávacího zájezdu v této lokalitě. Celých 40 km vzdálené hlavní město Kuressaare leží na jihu ostrova. Kuressaare kromě historických památek se prezentuje pro turisty také jako lázeňské letovisko. Využívá se zde léčivé mořské bahno a další procedury. Z památek byste měli navštívit tzv. Biskupský hrad. Hrad je sice nejnavštěvovanější, ale zdaleka ne jedinou místní atraktivitou. Nedaleko hradu se nachází i golfové hřiště. Pár minut chůze na sever od hradu nás dostane k historickému centru. Procházka kamennými uličkami kolem domů ze dřeva a kamene navodí atmosféru dávných časů. Stará radnice, ve které sídlí informační centrum, nebo Dům vah, jsou připomínkou venkovského baroka 17. století. Sehnat ubytování na noc nebude problém, v centru i jeho okolí se nachází nespočet hotelů nebo penzionů.

53

Typ – Z Tallinnu je možné s Estonian Air za 45 minut doletět na ostrov. Cena zpáteční letenky se pohybuje od 30 eur.

6. den – Kuressaare, Parnu, Tartu (písmena J, F, E, K a L) Ujeté km 325, doba jízdy cca 5,5 hod.

Pokud bude krásný slunečný teplý den, doporučuji vyrazit brzy. Před námi je zhruba 3 hodinová cesta, do dalšího Estonci oblíbeného letoviska a tím je Pärnu. Kromě lázeňského cestovního ruchu, jsou dalším důvodem návštěvy města, v letní sezoně, krásné písečné pláže. Každé léto zaplavují město se zhruba 50 tisíci stálými obyvateli tisíce domácích i zahraničních turistů. Na základě vlastního šetření jsem zjistila, že počet obyvatel v letní sezoně dosáhne i 100 tisíc. Místo je tedy ideální pro koupání v moři a relaxaci na pláži, která je asi 1 km dlouhá. Na začátku léta se tu navíc koná Pärnu Water festival, který trvá 9 dní a zahrnuje ukázky různých ručních řemesel, tanců, sportů a vrcholí přehlídkou lodí. Především milovníkům vodních sportů, ale nejen jim, doporučuji navštívit město během konání již zmíněného festivalu. Nabízí se tu prohlídka města. Ta potrvá přibližně tak hodinu. A v pozdních odpoledních hodinách bychom měli vyrazit na cestu, protože cílem naší cesty je druhé největší město Estonska, Tartu, které je přibližně 2,5 hodin vzdálené od Pärnu. Během cesty projedeme také městem Viljandi. Pokud budeme mít zájem, je možná krátká zastávka u místní tvrze.

Obrázek 14: Písčitá pláž v Pärnu

54

Po ubytování v Tartu mohu doporučit pár typů jak strávit večer.

Club Illusion – jeden z největších v Tartu, který používá k výzdobě retro stylu. Hrají tu nejrůznější žánry a otevřeno mají 3 dny v týdnu – středa, pátek a sobota.

Püssirohukelder – hospoda, umístěná ve sklepení, navodí atmosféru starodávných časů. Konají se tu i živá vystoupení kapel.

Metroo – pro rychlé, levné a chutné občerstvení doporučuji Metroo. Bistro oblíbené především mezi studenty.

7. den - Tartu, Narva, vodopád Valaste, útesy, pláž, Rakvere (písmena L, M, N a O) Ujeté km 315, doba jízdy cca 5 hod.

O Tartu se říká, že je to univerzitní město. Důkazem toho je nejstarší univerzita v Pobaltí postavená v klasicistním slohu. Doporučuji také věnovat pozornost uměleckým dílům na místním náměstí. Stojí tu kašna se sochami líbajících se studentů. Ačkoli je to dílo novodobé, patří již dnes k symbolům města. Stejně jako v italské Pise mají šikmou věž, tak v Tartu mají šikmý dům. Záměr to ovšem nebyl, to jen stavitelé umístili dům na zbytky původních hradeb, které se propadly a tak vznikl šikmý dům. Na ulici Lossi, vedoucí z náměstí, stojí most zvaný Andělský, postavený ze dřeva a ozdobený žluto-bílou kombinací barev. Ulice končí na tzv. Katedrálním vrchu, kterému, už podle názvu, vévodí katedrála, nebo spíše její masivní ruiny. Původní sídlo biskupství ze 13. století.

55

Obrázek 15: Socha líbajících se studentů v Tartu

Ranní přesun z Tartu bude pokračovat po silnici č. 3 na sever. Hlavní silnicí se budeme postupně přibližovat k jezeru Peipsi. Místní název jezera toho moc neříká, jinak ale jeho ruské jméno Čudské jezero, je známé. Jedná se o páté největší jezero Evropy, jehož ohromná vodní plocha připomíná spíše moře. Jezero také představuje hranici mezi Estonskem a Ruskem a to zhruba ze tří čtvrtin. Život místních lidí je neodmyslitelně spjat s vodou. Ryb je v jezeru plno a mezi nimi jsou druhy jako cejni, okouni, štiky či candáti. Zdejší rybáři vyrážejí za lovem brzy ráno. Licenci k rybaření je možné si vyzvednout v obchodech s rybářskými potřebami či rybářských spolcích, což je taky nejlepší místo pro zjištění dodatečných informací či jaké místo je k lovu nejlepší. Zajímavá skutečnost, kterou jsem zjistila na základě vlastního šetření, je že děti do 16 let, důchodci nad 65 a tělesně postižení mohou lovit ryby bez povolení. Při severním okraji jezera je nejdelší pláž v Estonsku, která měří zhruba 30 km. V létě je tedy možné se tu i vykoupat.

56

Po třech hodinách cesty, dojedeme k nejzápadnějšímu místu Estonska, které leží na hranicích s Ruskem. Řeč je o městu Narva a dá se říct, že si tu trochu jako v Rusku připadat budeme, protože téměř všichni obyvatelé Narvy jsou Rusové. Dominantou města je hrad. Vedle hradu, se na mostě, který je přes řeku, nachází hraniční přechod s Ruskem. Ale zpátky k hradu. Na hradním nádvoří se nachází socha ruského vládce – Lenina. Váže se k ní příběh, že když Estonsko získalo svobodu a odpoutali se od tehdejšího SSSR, sochu sundali z jejího původního místa, ale neměli odvahu jí zničit a tak jí umístili do rohu u hradu a otočili jí, aby ukazovala směrem na Rusko, místo na Estonsko. Na hradě se nachází i Narvské muzeum, expozice je zajímavá a když vystoupáte až nahoru, máte krásný výhled na město a okolí. Kromě hradu jsou ve městě také pozoruhodné ukázky kostelů různých vyznání a samozřejmě architektura z doby bývalé komunistické éry je tu hodně znát. Program dne je nabitý, a tak pokračujeme směr východ k vodopádu Valaste u pobřeží. Než jako vodopád se to dá označit jako proud tekoucí vody. U vodopádu se vám naskytne krásný pohled na moře a okolní útesy. Východně pár kilometrů od Valaste podél pobřeží se nachází i pláže, které jsou vyznačeny na mapách. Doporučuji navštívit. Pláže vypadají exoticky, jen palmy jsou tu nahrazeny listnatými stromy. Po náročném dni je poslední zastávkou a místem pro nocleh Rakvere.

Obrázek 16: Opuštěná pláž u Valaste

57

8. den – Rakvere, Lahemaa, vodopád Jagala, Tallinn (písmena O, P, Q a R) Ujeté km 106, doba jízdy cca 1 hod. a 45 min

Poslední den nebude už tak náročný jako dny předešlé. Pokud jste si včera nestihli prohlédnout město, dopoledne to můžete napravit. Chloubou a symbolem města je socha bronzového býka. Ta se nachází na kopci nad městem. Včetně býka tu stojí také větrný mlýn a zřícenina hradu. Aby nebyla zanedbána krásná estonská příroda, tak jedna z posledních zastávek bude v estonském národním parku Lahemaa. Z Rakvere trvá cesta k parku zhruba půl hodiny. Osobně jsem národní park nenavštívila, ale na základě studia odborné literatury za návštěvu opravdu stojí. Většinu plochy parku pokrývají lesy a taky močály a na pobřeží můžete narazit na bludné balvany. Informační středisko národního parku najdete u zámku Palmse na jihovýchodě. Zde dostanete mapy i potřebné instrukce. Cestou zpátky do Tallinnu je ještě jedna zastávka u místních „Niagarských vodopádů“. Vodopády Jagala jsou opravdu pozoruhodné.

Obrázek 17: Vodopády Jagala

58

9. den – odlet z Estonska

Zájezd jsem plánovala na základě zkušeností z pobytu v modelové zemi po vlastní ose a podrobnosti o památkách jsem částečně čerpala z cestovních průvodců uvedených v soupise literatury v závěru bakalářské práce.

59

3.1

Kalkulace zájezdu

Kalkulace je vypočítána pro 5 osob. V celkové ceně je započítána letenka z Prahy do Tallinnu se společností ČSA. Průměrná doba letu jsou 2 hodiny. ČSA jako jediná společnost létá přímo z České republiky do Estonska, proto je tento způsob cesty nejrychlejší a nejpohodlnější. Kalkulace dále zahrnuje pronájem automobilu pro 5 osob, díky kterému se účastníci zájezdu mohou pohodlně a dle vlastních potřeb pohybovat po Estonsku. Tudíž podmínkou je, aby alespoň jeden z účastníků měl řidičský průkaz. Ovšem doporučovala bych, aby řidiči byli dva, aby se mohli během cesty vystřídat v řízení. Na základě vlastních zkušeností mohu doporučit autopůjčovnu ABC Rent Estonia Ltd na ulici Paldiski mnt. Ceny jsou příznivé a poskytované služby jsou uspokojivé. Při převzetí automobilu je jeho nádrž plná, proto je důležité před jeho vrácením nádrž opět dotankovat. Při cestování po Estonsku je voleno ubytování v hostelech, protože zájezd je koncipován pro mladé lidi, a proto se více přihlíží k ceně než k poskytovanému komfortu. V kalkulaci není započítáno stravování, taktéž ani vstupy do objektů.

Ceny byly kalkulovány k 4. 4. 2012 a aktuální kurz eura byl 24,60 Kč. [19]

Náklady

Doprava: Zpáteční letenka – 5 254 Kč / osoba. [20]

Pronájem automobilu Renault Clio (autopůjčovna ABC Rent Estonia Ltd). [21] 24 €/den x 5 dnů = 120 € x 24,6 = 2 952 Kč / 5 = 590 Kč / osoba

Trajekt na ostrov Saaremaa zahrnuje cestu tam a zpět

(do ceny se započítává automobil 1 x 11,51 € + osoby 5 x 2,56 €) 48,62 € x 24,6 = 1 196 Kč / 5 = 239 Kč / osoba [22]

60

Dotankování během cesty 2 x plné nádrže automobilu, která má objem 55 litrů. 110 l x 1,39 € = 152,9 € x 24,6 = 3 761,3 Kč / 5 = 752 Kč / osoba Cena nafty v Estonsku je 1, 39 eur. [23]

Ubytování: Cena za ubytování v hostelech se obvykle pohybuje v rozmezí 10 – 20 € /osoba/noc. Průměrná cena je tedy 15 €/ osoba / noc, za předpokladu, že se bude jednat o pokoje typu double či triple. [24]

Uvádím příklady hostelů, kde je možné se ubytovat:

Tallinn – Backpackers 4 noci – 13 € x 4 = 65 € Haapsalu – Endla Hostel 1 noc – 14 € Kuressaare – SUG Hostel 1 noc – 10 € Tartu – Hostel Tartu 1 noc – 15 € Rakvere – Katarrina Guesthouse 1 noc – 16 €

Celkem 120 x 24,6 = 2 952 Kč / osoba

Náklady na osobu celkem: 5 254 + 590 + 239 + 376 +2 952 = 9 787 Kč

61

4 Výzkum Na základě mého výzkumu, který probíhal prostřednictvím internetového dotazování, jsem zjistila, jaké je Povědomí Čechů o Estonsku a zda by měli zájem strávit v této destinaci dovolenou. Výzkum byl zaměřený na věkovou skupinu lidí do 40 let, tedy takových, kteří by mohli absolvovat mnou vypracovaný modelový zájezd.

Na dotazník odpovědělo celkem 210 respondentů, z čehož bylo 146 žen a 64 mužů. Věkové složení bylo následující: 30 ti respondentům bylo méně jak 20 let, u 164 se věkové rozmezí pohybovalo mezi 21 – 30 lety a zbývajícím 16 ti bylo od 31 do 40 let. Tři čtvrtiny tázaných byli studenti středních a vysokých škol a čtvrtina byla pracující a nezaměstnaní.

Jako první respondenti odpovídali na otázku „Navštívil/a jste někdy Estonsko?“. Graf č. 1 ukazuje, že naprostá většina, tedy 194, odpověděli, že „Ne“ a zbylých 16 v zemi již bylo.

Graf č. 11: Navštívil/a jste někdy Estonsko?

62

Druhá otázka směřovala na zájem o návštěvu destinace, který je vidět v grafu č. 2. Značná část 148 tázaných by si přálo zemi navštívit a to i v případě, že tam již byli. Zbylým 62 se nejeví země jako turisticky atraktivní. Zájem projevený o destinaci je dozajisté podmíněn tím, že se stále více zvětšuje touha cestovat a poznávat země na severu a východu Evropy, které dříve například byly součástí Sovětského svazu, či u nich cestovní ruch nebyl rozvinut. Estonsko se může jevit atraktivním i z takového důvodu, že lidé se již nabažili typických dovolených strávených jen na plážích a chtějí také poznávat kulturu a zvyklosti ostatních zemí. Navíc Estonsko má i tu výhodu, že v létě může nabídnout turistům, písčité pláže, kulturní vyžití i přírodní zvláštnosti. Stává se tak vhodnou destinací pro ty, kteří chtějí skloubit odpočinek a poznání. S přihlédnutím k věku respondentů je také velmi příznivé, že mladé lidi by lákala představa dovolené v jedné z Pobaltských republik.

Graf č. 12: Lákala by Vás dovolená v Estonsku?

63

Dále následovala otázka (ovšem jen v případě zájmu o destinaci), jakému typu dovolené by dotazovaní dali přednost. Největší zájem byl o poznávací dovolenou, kterou by chtělo v zemi strávit celkem 124 respondentů. Tento typ dovolené je možný, pokud by turista zavítal například jen do hlavního města Tallinnu. Upřednostňovaná zde byla i estonská příroda a to 66 respondenty. Pěší turistika a odpočinek měly shodně odpovědí, avšak lázně a wellness nebyly mezi respondenty tak oblíbeny. A 4 odpovídající shodně uvedli jako vlastní odpověď cykloturistiku. Tento sport je v zemi velmi oblíben a doporučují se i trasy pro cyklisty vedené skrz celé Pobaltí. Kromě cykloturistiky je možné tu provozovat například i rybaření nebo golf. Výhodná poloha Estonska má co nabídnout i milovníkům vodních sportů. Ti tady mají možnost windsurfingu, jízdy na vodních lyžích anebo plachtění. V ideálním případě je samozřejmě možné spojit více typů dovolené, tak aby turista poznal místní historii a kulturu, seznámil se s krásami estonské přírody, prošel se po místních bažinách, odpočinul si na slunných plážích v Pärnu a poznal blahodárné účinky lázeňských procedur v Haapsalu či Kuressaare.

Graf č. 13: Jaký typ dovolené byste upřednostnil/a?

64

Rozhodujícím atributem při výběru dovolené je ve většině případů cena. Proto mne zajímalo, kolik by byli ochotni potenciální návštěvníci Estonska za dovolenou zaplatit. Celých 48 %, tedy 72 lidí by investovalo v rozmezí 7 500 – 10 000 Kč. Což je částka, s kterou se již dá dovolená uskutečnit, jak ukazuje moje kalkulace použitá pro modelový zájezd. Čtvrtina by investovala do dovolené 5 000 – 7 500 Kč, což za předpokladu levného dopravního prostředku a ubytování je realizovatelné. Ovšem částka do 5 000 Kč není dle mého názoru dostačující. Stejný počet respondentů uvedl i částku nad 10 000 Kč, která by pro realizaci dovolené byla ideální. Samozřejmostí je, že záleží na délce trvání pobytu, počtu navštívených míst, požadovaném komfortu, způsobu dopravy a dalšími náklady bezprostředně spojenými se zájezdem.

Graf č. 14: Kolik byste za dovolenou byl ochoten/byla ochotna zaplatit?

Dotazovala jsem se také, zda by potenciální turisté využili pro realizaci zájezdu služeb cestovní kanceláře. Jelikož dotazovaní byli mladí lidé, volila převážná většina (80 %) možnost, že by cestovala po individuální trase. Dle mého názoru právě tato věková skupina lidí do 40 let upřednostňuje plánování trasy zájezdu podle vlastních představ. Cestovní kancelář by využili například pro zajištění ubytování v cílové oblasti. 65

Můj dotazník nesl název Povědomí Čechů o Estonsku a tak mne také zajímalo, co Češi o této zemí vědí. Ukázalo se, že někteří, 20 respondentů, neví o Estonsku vůbec nic, 39 má o zemi všeobecný přehled a většina 151 zná pouze hlavní město a ví, kde se země nachází. Povědomí u nás o estonské zemi je opravdu malé, což je znázorněno v grafu č. 5. Toto by se ve skutečnosti dalo brát jako výhodu. Země, o které cestoval, nemá takové povědomí, je vlastně zemí exotickou a proto ho může lákat ji navštívit.

Graf č. 15: Jaké máte povědomí o Estonsku?

Kromě povědomí o zemi jsem se chtěla dozvědět, co si dotazovaní představí pod pojmem „Estonsko“. Odpovědi byly různorodého charakteru a mezi nejčastější patřily: „zima, Lotyšsko, Litva, bývalý stát SSSR, Tallinn, chladné podnebí, vlajka.“ Mezi překvapivé odpovědi naopak patřilo jméno slavného estonského sportovce Erkiho Noola, který zemi vybojoval zlatou medaili na Olympijských hrách v Sydney. Další byla zmínka o tragicky potopené lodi Estonia a skutečnost, že v zemi je historická výroba marcipánu, dnes produkovaná pod značkou Kalev. Mezi odpověďmi se našli i takové, které se zemí mají pramálo společného jako například: „Eskymáci nebo fotbal“.

66

Důležitou otázkou mého výzkumu bylo, zda se respondenti „Setkali někdy s propagací Estonska či celého Pobaltí u nás?“ Myslím, že tato skutečnost hraje významnou roli při rozhodování kde strávit dovolenou. Pokud není destinace dostatečně propagovaná, jak je z grafu č. 6 patrné, není tudíž o ní takový zájem. Pouhých 10 ti % jsem se ještě v dotazníku ptala, kde se s danou reklamou setkali? Nejčetněji odpovídali, že od známých a přátel, na internetu či v katalozích. Nad tímto faktem by se měli dle mého mínění zamyslet především pracovníci cestovního ruchu a pokusit se tuto malou zemi více propagovat a nabízet cestovní služby s ní spojené. Na základě komunikace s Estonia Tourist Board mi bylo sděleno že, zaměřují svou reklamu především na státy jako Finsko, Švédsko, Norsko, Rusko a Německo. Estonsko jako turistická destinace se propaguje i na mezinárodních cestovatelských veletrzích jakými jsou Matka v Helsinkách, ITB v Berlíně a obchodní cestovatelský veletrh EIBTM v Barceloně. Česká republika pro Estonsko bohužel nepředstavuje cílový trh, z důvodu malého podílu českých turistů na tamním cestovním ruchu.

Graf č. 16: Setkal/a jste se někdy s propagací Estonska či celého Pobaltí u nás?

67

Shrnutí

Dle výsledků mého průzkumu, se dá konstatovat, že Estonsko je pro nás zemí dosud neprobádanou a ne zrovna velký počet českých turistů tam jezdí trávit dovolenou. Na druhou stranu se ukazuje, že o destinaci je velký zájem jako o možný turistický cíl. Země je samozřejmě vhodná jak pro poznávací výlety tak i výlety do přírody, relaxační pobyty u moře či nabízí sportovní vyžití. Velkým zádrhelem můžou být finanční prostředky do cestování vložené, jelikož je zde nutné počítat s vyššími náklady a to především na dopravu. Ovšem jak je patrné z průzkumu, značná část dotazovaných by byla ochotna zaplatit i částku, která by jim na dovolenou do Estonska postačila, nicméně nepočítaje peníze na vedlejší náklady, jakými je stravování či zábava.

Povědomí o Estonsku je u nás opravdu mizivé, toho by se ovšem dalo využít. V současné době totiž roste trend cestovat do zemí, které nejsou typickými turistickými lákadly. Jedná se o země východní a severní Evropy. Jelikož se u nás opravdu malé procento setkalo s propagací této destinace, dalo by se toho využít a proniknout na trh s nějakou nabídkou, která by oslovila cílové zákazníky. I když z dotazníku vyplynulo, že většina respondentů by si raději naplánovala dovolenou po vlastní trase, cestovní kanceláře/agentury by mohly nabízet například cenově výhodnou kombinaci ubytování a dopravy a turisté by si program naplánovali sami, či jim nabídnout doplňkové služby průvodce a podobně.

68

Závěr

Uvědomuji si, že v mé práci nelze obsáhnout všechny atraktivity a zajímavosti dané země. Nicméně jsem se zaměřila na ty, které turisty určitě zaujmou a získají tak nevšední zážitek. Práce je doplněná o nejnovější informace, které nejsou doposud v průvodcích publikované a slouží tak k obohacení vědomostí o zemi a zároveň mohou být i prospěšné při plánování zájezdu.

Domnívám se, že Estonsko je zemí turisty dosud neprobádanou, o kterou se ovšem projevuje stále rostoucí zájem. O tomto faktu jsem se přesvědčila i díky průzkumu prováděnému v mém okolí. Potvrdila se mi i skutečnost, že u nás není tato destinace dostatečně propagovaná a tudíž spousta jedinců o ní nemá valné povědomí.

Pro mou bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: • Hlavním cílem bylo přinést nejnovější informace o dané destinaci, které byly získány během pobytu v Estonsku. Zpracovaný modelový zájezd je vytvořený, aby mohl posloužit pracovníkům cestovního ruchu ale i individuálním turistům při přípravě trasy zájezdu do Pobaltí, Estonska. • Dílčí cíl spočíval ve výzkumu o Povědomí Čechů o Estonsku. Výsledek by mohl dle mého názoru posloužit pracovníkům cestovního ruchu při vypracování zájezdu jako doplnění podkladových materiálů. Stanovených cílů bakalářské práce se mi podařilo dosáhnout. Informace uváděné v bakalářské práci mohou sloužit pracovníkům cestovního ruchu, ale také individuálním cestovatelům a rozšířit tak jejich znalosti.

Dle mého názoru by se na tuto zemi mělo přestat nahlížet jako na bývalou součást Sovětského svazu, ale jako na malou ambiciózní zemi, která má turistům co nabídnout.

69

Seznam použité literatury Knižní zdroje ALAK Hilja a kolektiv: Aegamooda asi Kaunis. Tallinn: Statistikaamet, 2008. 64 s ISBN 978-998-5744-505. BOUSFIELD Jonathan: Pobaltské státy 2. vyd. Brno: Jota, 2009. 552 s. ISBN 978-807217-643-4 DRÁBEK Antonín. Malé Estonsko v Česku 1. vyd. Praha: Balt-East, 2008. 145 s. ISBN 978-80-86383-81-1. DRAŽAN Jan, POLÁKOVÁ Adéla: Litva, Lotyšsko, Estonsko 1. vyd. Praha: freytag & berndt, 2008. 324 s. ISBN 978-80-7316-247-4 Estonia bits from here and there Estonsko: Morgan Studio, 2009. 64 s. ISBN 978-9985962-992 HORÁK Slavomír: Geografie cestovního ruchu 1. vyd. Pardubice: Radek Drahný, 2006. 188 s. ISBN 80-903734-0-1 KRÁL Václav: Fyzická geografie Evropy 1. vyd. Praha: Academia, 1999. 349 s. ISBN 80200-0684-2 TIIT Leito, KIMMELm Kai, ADER Arne: Estonian conservation areas. Estonia.: Eesti looddusfoto, 2008. 296 s. ISBN 978-998-5830-857. TÕNISSON Andres, KESKPAIK Ado, MILLER Hanna: Estonia at a glance. Estonia: Oomen Publishers, 2006. 144 s. ISBN 99-859-6970-7. WILLIAMS Nicola, HERRMANN Debra, KEMP Cathryn: Estonsko, Lotyšsko, Litva 1 vyd. Praha: Svojtka & Co., 2004. 404 s. ISBN 80-7237-901-1

70

Elektronické zdroje

[1] Visit Estonia [online]. [cit. 2012-04-03] Flora and Fauna. Dostupné z WWW: . [2] Let´s do it! [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. World Cleanup 2012. Dostupné z WWW: . [3] Estonia [online]. [cit. 2012-04-01]. Population Statistics. Dostupné z WWW: . [4]

Estonia

[online].

[cit.

2012-03-29].

Citizenship.

Dostupné

z WWW:

. [5] Estonia [online]. [cit. 2012-03-29]. Economy in numbers. Dostupné z WWW: . [6] Estonské velvyslanectví [online]. 2009 [cit. 2012-04-15]. Estonsko - České vztahy. Dostupné z WWW: . [7] Visit Estonia [online]. [cit. 2012-04-02]. Nature Tourism. Dostupné z WWW: . [8] Visit Estonia [online]. [cit. 2012-04-02]. Active Holiday. Dostupné z WWW: . [9] Tourism.Tallinn [online]. [cit. 2012-04-20]. Tallinn tourism statistics. Dostupné z WWW:. [10] Vanalinna päevad [online]. [cit. 2012-04-03]. Tallinn old town days. Dostupné z WWW: . [11] Visit Estonia [online]. [cit. 2012-04-05]. Dance Celebrations and dance festival traditions. Dostupné z WWW: . 71

[12] Õllesummer [online]. 2012 [cit. 2012-04-26]. Festival

Õllesummer. Dostupné

z WWW: . [13] Eesti film 100 [online]. 2012 [cit. 2012-04-26]. Estonian Film 100. Dostupné z WWW: . [14] Visit Estonia [online]. [cit. 2012-04-20]. Estonian cycling weekend. Dostupné z WWW: . [15] Letuška [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Letenky online. Dostupné z WWW: . [16] Integrovaný dopravní systém [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Jízdní řády. Dostupné z WWW: . [17] Rail Baltica [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: . [18] Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. [cit. 2012-03-28]. Cestovní doklady. Dostupné z WWW: . [19] Česká národní banka [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Denní kurzy. Dostupné z WWW: . [20] Czech airlines [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Letenky. Dostupné z WWW: . [21] ABC Rent [online]. [cit. 2012-04-04]. Rent a car. Dostupné z WWW: . [22]

Tuule

laevad

[online].

[cit.

2012-04-04].

Ferry.

Dostupné

z WWW:

72

[23] Energy.eu [online]. [cit. 2012-04-04]. Fuel Dostupné z WWW: <www.energy.eu>. [24] Booking.com [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Price of hostels. Dostupné z WWW: . Zdroje grafů Graf č. 1: Zalesněná plocha Estonska; Graf č. 2: Podíl listnatých a jehličnatých stromů v estonských lesích; Graf č. 3: Mořský rybolov; Graf č. 4: Populace Estonska v letech 1913 až 2007; Graf č. 7: Počty návštěvníků Estonska podle občanství; Graf č. 9 Nejpopulárnější turistické destinace mezi Estonci, rok 2006; Zdroj výše uvedených grafů: ALAK Hilja a kolektiv: Aegamooda asi Kaunis. Tallinn: Statistikaamet, 2008. ISBN 978-998-5744-505. Graf č. 5: Estonia [online]. [cit. 2012-04-18]. Population statistics. Dostupné z WWW: . Graf č. 6: Global rates [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Inflation between 1999 – 2012. Dostupné z WWW:. Graf č. 8: Visit Estonia [online] [cit. 2012-04-15]. Tourism in Estonia 2011. Dostupné z WWW:. Graf č. 10: Tourism.Tallinn [online]. [cit. 2012-04-20]. Tallinn tourism statistics. Dostupné z WWW:. Graf č. 11 – 16: Vlastní zdroj 73

Zdroje obrázků: Obrázek 1: Visit Estonia [online]. [cit. 2012-04-12]. Map of Estonia. Dostupné z WWW: . Obrázek 2 – Obrázek 5: Vlastní fotografie Obrázek 6 a 18: Maps.Google.com [online]. 2012 [cit. 2012-04-20] Trasa modelového zájezdu I. a II. Dostupné z WWW: . Obrázek 7 – Obrázek 17: Vlastní fotografie

Zdroj tabulky: Tabulka č. 1: Vypracovaná podle informací získaných od Estonia Tourist Board

74

Seznam grafů Graf č. 1: Zalesněná plocha Estonska.................................................................................. 15 Graf č. 2: Podíl listnatých a jehličnatých stromů v estonských lesích ................................ 18 Graf č. 3: Mořský rybolov ................................................................................................... 19 Graf č. 4: Populace Estonska v letech 1913 až 2007 ........................................................... 21 Graf č. 5: Rozložení věkových kategorií ............................................................................. 21 Graf č. 6: Inflace v období 1999-2012 ................................................................................ 23 Graf č. 7: Počty návštěvníků Estonska podle občanství ...................................................... 26 Graf č. 8: Počet nocležníků v estonských ubytovacích zařízeních 2004 - 2011 ................. 26 Graf č. 9 Nejpopulárnější turistické destinace mezi Estonci, rok 2006 ............................... 27 Graf č. 10: Česká republika - návštěvnost Estonska ........................................................... 35 Graf č. 11: Navštívil/a jste někdy Estonsko?....................................................................... 62 Graf č. 12: Lákala by Vás dovolená v Estonsku? ................................................................ 63 Graf č. 13: Jaký typ dovolené byste upřednostnil/a? ........................................................... 64 Graf č. 14: Kolik byste za dovolenou byl ochoten/byla ochotna zaplatit? .......................... 65 Graf č. 15: Jaké máte povědomí o Estonsku? ...................................................................... 66 Graf č. 16: Setkal/a jste se někdy s propagací Estonska či celého Pobaltí u nás? ............... 67

75

Seznam obrázků

Obrázek 1: Poloha Estonska v Evropě ................................................................................ 14 Obrázek 2: Radniční náměstí............................................................................................... 33 Obrázek 3: Univerzita v Tartu ............................................................................................. 35 Obrázek 4: Promenáda v Haapsalu ...................................................................................... 36 Obrázek 5: Estonské tradiční kroje...................................................................................... 38 Obrázek 6: Trasa modelového zájezdu I. (měřítko mapy 1:5 000 000) .............................. 45 Obrázek 7: Pohled na Tallinn .............................................................................................. 45 Obrázek 8: Kiek in de Kok .................................................................................................. 47 Obrázek 9: Rusalka.............................................................................................................. 48 Obrázek 10: Tallinn Backpackers........................................................................................ 49 Obrázek 11: Skalnatý útes u Paldiski .................................................................................. 51 Obrázek 12: Hrad v Haapsalu .............................................................................................. 52 Obrázek 13: Větrný mlýn u Angly ...................................................................................... 53 Obrázek 14: Písčitá pláž v Pärnu ......................................................................................... 54 Obrázek 15: Socha líbajících se studentů v Tartu ............................................................... 56 Obrázek 16: Opuštěná pláž u Valaste .................................................................................. 57 Obrázek 17: Vodopády Jagala ............................................................................................. 58 Obrázek 18: Trasa modelového zájezdu II. (měřítko mapy 1:2 000 000) ........................... 77

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Ubytovací zařízení v Estonsku ...................................................................... 42

76

Přílohy Příloha č. 1

Obrázek 18: Trasa modelového zájezdu II. (měřítko mapy 1:2 000 000)

77

Příloha č. 2 Dotazník

1. Navštívil/a jste někdy Estonsko? - ano - ne

2. Lákala by Vás dovolená v Estonsku? (a to, i pokud jste Estonsko již navštívil/a) - ano - ne (přejít na otázku č. 6)

3. Pokud ano, jaký typ dovolené byste upřednostnil/a? (možnost více odpovědí) - poznávací - lázně, wellness - pěší turistika - za přírodou - vlastní odpověď

4. Kolik byste za dovolenou byl ochoten/byla ochotna zaplatit? - do 5 000 Kč - 5 000 – 7 500 Kč - 7 500 – 10 000 Kč - nad 10 000 Kč

5. Dal/a byste přednost dovolené? - organizované cestovní kanceláří - po individuální trase

6. Jaké máte povědomí o Estonsku? - znám hlavní město a vím, kde země leží - mám o zemi všeobecný přehled 78

- o Estonsku nevím vůbec nic - vlastní odpověď

7. Když se řekne „Estonsko“, co si představíte? - vlastní odpověď

8. Setkal/a jste se někdy s propagací Estonska či celého Pobaltí u nás? - ano - ne (přejít na otázku č. 10)

9. Pokud ano, kde? - na internetu - knihy, katalogy - letáky - od přátel a známých - jiné: vypsat

10. Pohlaví - muž - žena

11. Věk - méně jak 20 let - 21 – 30 let - 31 – 40 let

12. Jste: - student - pracující - nezaměstnaný - na mateřské dovolené

79