VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Cestovního ruchu

Služby handicapovaným turistům v krajských městech, která jsou městskou památkovou rezervací Bakalářská práce

Autor: Iva Jirsová Vedoucí BP: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Jihlava 2010

Název práce: Služby handicapovaným turistům v krajských městech, která jsou městskou památkovou rezervací Autor: Iva Jirsová Katedra: Katedra cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D

Abstrakt: Bakalářská práce je zaměřena na získání informací a porovnání MPR a krajských měst v oblasti bezbariérovosti a na vytvoření nabídky turistických tras pro handicapované spoluobčany v různých městech. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zpracována na základě odborné literatury i mých vlastních zkušeností a zkušeností handicapovaných lidí. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření handicapovaných turistů a porovnání webových stránek jednotlivých měst.

Klíčová slova: bezbariérovost, bezbariérová trasa, projekty a programy bezbariérovosti, turistické informační centrum

Title: Service for handicapped tourists in regional capitals and municipal monumental reservations Author: Iva Jirsová Department: Katedra cestovního ruchu Supervisor: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D

Abstract: My bachelor work is aimed at information and compare of municipal monumental reservations and regional capitals in a case of withoutbarrier. I compare an offer of tourist lines of different cities.

The work consists of theoretical and practical part.

The theoretical part is processed on the basis of specialized literature, my own experiences and handicapped people. The practical part includes a questionnaire survey of handicapped tourists and compare web sides of the countries.

Keywords: without barriers, track without barrier, plans and programmes about barriers, information center

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové, Ph.D za odborné vedení a podporu při jejím vytváření. Děkuji také všem členům České abilympijské asociace a všem lidem na Turistických informačních centrech za poskytnutí potřebných informací a také cenných a praktických rad k řešenému problému.

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 1.

2.

3.

Sociální turistika v České republice........................................................................ 11 1.1.

Ministerstvo pro místní rozvoj ......................................................................... 11

1.2.

Sociální služby ................................................................................................. 11

1.3.

Sociální turistika pro zdravotně postižené ....................................................... 12

1.4.

Legislativní normy ........................................................................................... 12

1.5.

Programy a projekty ......................................................................................... 13

Krajská města a Městské památkové rezervace ...................................................... 19 2.1.

Pardubice .......................................................................................................... 19

2.2.

Hradec Králové ................................................................................................ 29

2.3.

Olomouc ........................................................................................................... 33

2.4.

Brno .................................................................................................................. 39

2.5.

Jihlava .............................................................................................................. 46

2.6.

České Budějovice ............................................................................................. 53

2.7.

Plzeň ................................................................................................................. 59

Porovnání webových stránek Krajských měst a Městských památkových rezervací

– nabídka pro zdravotně postižené.................................................................................. 68

4.

3.1.

Informační centrum Pardubice ......................................................................... 68

3.2.

Informační centrum Hradec Králové ............................................................... 68

3.3.

Informační centrum Olomouc .......................................................................... 69

3.4.

Informační centrum Brno ................................................................................. 69

3.5.

Informační centrum Jihlava.............................................................................. 70

3.6.

Informační centrum České Budějovice ............................................................ 70

3.7.

Informační centrum Plzeň ................................................................................ 71

Návrh poznávacího víkendu v Pardubicích a okolí ................................................ 72 4.1.

Program ............................................................................................................ 72

4.2.

Časový harmonogram ...................................................................................... 74

4.3.

Kalkulace zájezdu ............................................................................................ 75

5.

Dotazník – pro zdravotně postižené spoluobčany .................................................. 77

6.

Vyhodnocení průzkumu a analýza výsledků .......................................................... 81

7.

Diskusní a návrhová část ........................................................................................ 91

Závěr ............................................................................................................................... 94 Seznam použité literatury ............................................................................................... 95 Seznam příloh ................................................................................................................. 99

Úvod Nejprve bych Vám ráda sdělila, co mě vedlo ke zpracování bakalářské práce právě na téma bezbariérovosti. Před pár lety v zimě jsem se svým bratrem seděla v jedné pardubické restauraci a najednou jsem si všimla, že tak deset metrů ode mne leží nádherný zlatý Labradorský retrívr. Pozorně jsem se podívala a hledala jeho pána. Byl to opravdu mladý člověk. Seděl na židli, s chutí jedl své oblíbené jídlo, pil pivo a rozmlouval s přáteli jako by se nic nedělo.

Až potom mi došlo, že se páníček toho krásného pejska dívá stále stejně. Až potom mi došlo, že pes má na sobě jakýsi podivný postroj. Až potom mi došlo, že pokud já bych byla na jeho místě, nebyla bych schopná se bez problémů najíst, napít nebo si povídat s lidmi okolo mne. Pak jsem teprve začala přemýšlet, co jsou to bariéry.

Proto jsem se rozhodla využít bakalářské práce a všem ukázat, že lidé s postižením žijí také svůj „normální život“, ale ať se snaží sebevíc, mají to daleko těžší než my. Když jsem sháněla podklady k vypracování, úplnou náhodou jsem obdržela kontakt na Ing. Jaroslava Hladíka. Doslechla jsem se, že je to ten správný odborník z České abilympijské asociace o. s., který by mi mohl pomoci s mojí bakalářskou prací. Po prvním kontaktu elektronickou poštou mi sdělil, že on sám je vozíčkář, v zimě je vázán na smluvenou dopravu a potřebuje, abych já se časově podřídila jemu. V tomto momentě jsem se teprve utvrdila o smyslu mé práce.

V teoretické části Vám sdělím mnoho zajímavých informací o projektech a programech týkajících se bezbariérovosti v České republice, a to jak programech národních tak i evropských. Dále definuji pojem sociální turistika a její potřeba, jaká je nabídka pro handicapované občany krajských měst, která jsou zároveň Městskými památkovými rezervacemi a to v oblasti cestovního ruchu a také co nabízejí webové stránky Turistických informačních center jednotlivých měst.

Do praktické části jsem zahrnula dotazníkový výzkum, kde zjišťuji informace a zkušenosti vozíčkářů s cestováním. Z výsledků se dozvíme, jestli mají handicapovaní nějaké problémy při cestování a hlavně zjistíme, zda vůbec cestují. Další významnou částí je i návrh víkendového pobytu osmi vozíčkářů z Brna po Pardubicích a okolí.

Tento pobyt zahrnuje jak poznávání památek v historickém centru města a okolí, tak pohybové aktivity v nedalekém hřebčíně Kladruby nad Labem. Přílohou je propagační leták a další materiály k této trase. Protože velice málo lidí ví například o bezbariérové stezce Viléma z Pernštejna v Pardubicích, zahrnula jsem ji do návrhu víkendového pobytu.

Tuto nabídku jsem vytvořila pro Turistické informační centrum. Chci lidem ukázat a také připomenout, že je velmi důležité vůbec žít s handicapovanými lidmi, umět se k nim chovat, nebýt lhostejní a také jim pomáhat. Já sama jsem zpočátku nevěděla, jak se k těmto lidem chovat. Je přímo nutné, aby pro nás bylo normální se s nimi setkávat každý den.

Moc bych si přála, aby nápady a poznatky, které jsem vložila do této bakalářské práce, přinesly alespoň pár lidem užitek ale i potěšení. Aby se vydali po této trase a vyzkoušeli, že to opravdu funguje a aby to sdělili svým přátelům. Myslím si, že všichni lidé by měli mít stejné podmínky pro poznávání kultury a pro plnohodnotný život i s postižením.

1. Sociální turistika v České republice 1.1. Ministerstvo pro místní rozvoj Cestovní ruch spadá pod křídla Ministerstva pro místní rozvoj. Jeho cílem je stanovení podmínek, jejich úprava a dodržování vůči všem subjektům, které působí o oblasti cestovního ruchu. Současným nástrojem ministerstva je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013, který vychází z možností cestovního ruchu v České republice. Cílem ministerstva je za pomoci legislativních norem stanovit podmínky pro provoz cestovních kanceláří a agentur, vytvořit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a zlepšit ochranu spotřebitele. Ministerstvo se pomocí České centrály cestovního ruchu, Czech Tourism, zapojuje do aktivit na mezinárodních odborných konferencích a veletrzích cestovního ruchu a také prezentuje Českou republiku jako turistickou destinaci na domácím i zahraničním trhu. Ministerstvo nabízí mnoho projektů, které jsou financovány ze strukturálních fondů EU a jsou nápomocné k rozvoji cestovního ruchu v České republice. Na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj najdeme potřebné informace z oblasti cestovního ruchu jako je například seznam certifikovaných ubytovacích zařízení v ČR a programy a projekty v oblasti cestovního ruchu. (zpracováno podle http://www.mmr.cz/)

1.2. Sociální služby Pod pojmem sociální služba si představíme službu, která poskytuje klientům pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psychoterapie a socioterapie1 (zpracováno podle http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/), pomoc při prosazování práv a zájmů. Dalšími cíly sociálních služeb jsou: podpora rozvoje nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu. Sociální služba rozvíjí schopnosti uživatelů služeb a umožňuje jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život. Také snižuje sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů.

1

metody resocializace a readaptace psychicky a sociálně dezintegrovaných a maladaptovaných osob do

normálního života

Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. (zpracováno podle http://www.socialnisluzby.eu/)

1.3. Sociální turistika pro zdravotně postižené V současné době se Česká republika zapojila do programu Calypso, jehož cílem je právě sociální turistika. Pod tímto pojmem si musíme představit zpřístupnění různých aktivit spojených s cestováním a zpřístupnění všech možných objektů i pro skupiny znevýhodněných

obyvatel

jako

například

rodinám

s dětmi,

studentům

nebo

handicapovaných občanům.

1.4. Legislativní normy Cestovní ruch v České republice je upravován zákonem č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu v úplném znění. V tomto zákoně je upravena terminologie v oblasti cestovního ruchu, podnikání cestovních kanceláří a agentur, zákonné pojištění cestovních kanceláří proti úpadku a také všechny podmínky průvodcovské činnosti. (zpracováno podle http://www.portal.gov.cz/)

Důležitou právní úpravou je zákon č. 398/2009 Sb. stavebního zákona, §132. Tento zákon definuje, že každá nově vzniklá stavba musí být bezbariérová. Další právní normou je vyhláška č. 369/2001 Sb. o obecných technických požadavcích užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. (http://www.portal.gov.cz/)

V roce 2009 vstoupil v platnost zákon č. 377/2009 Sb., který novelizuje zákon č. 266/1994 Sb. o drahách. Právě tento zákon byl vytvořen na základě nařízení Evropského parlamentu a rady. Jeho cílem je posílit práva osob se zdravotním handicapem, jelikož mají nárok na rovné zacházení a rovné podmínky v cestování, dopravě a doprovodných službách. (zpracováno podle http://www.portal.gov.cz/)

1.5. Programy a projekty Vláda České republiky schválila v roce 2010 Národní program podpory cestovního ruchu pro období 2010 – 2013. Pro rok 2010 je podprogram Cestovní ruch pro všechny. Tento podprogram je zaměřen na tvorbu produktů domácího cestovního ruchu a na její realizaci. Za produkty domácího cestovního ruchu považujeme bezbariérové komunikace, dětská hřiště nebo vybavení tříd pro školy v přírodě.

Beskydy Tento projekt je zaměřen na oblast regionu Beskydy, který tvoří hory na pomezí tří zemí: České republiky, Polska a Slovenska. V České republice jsou to Moravskoslezské a Slezské Beskydy. (http://www.risy.cz/)

Beskydy jsou velice bohaté pro své přírodní předpoklady, jelikož je zde vyhlášeno mnoho chráněných území. Chráněná krajinná oblast Beskydy je největší v České republice. Nalezneme zde rašeliniště, původní pralesy, horské bučiny a louky. Za obrovský skvost považujeme prales Mionší. Pokud se zaměříme na faunu, občas se v beskydských lesích objeví medvěd hnědý, rys ostrovid, vlk obecný nebo vydra říční.

obrázek 1 – Beskydy (Valašsko)

Zdroj: http://www. sigut.net/

Další velmi důležitou složkou jsou kulturně-historické předpoklady. Mezi ty nejzajímavější můžeme zahrnout horalskou architekturu s řadou dřevěných kostelíků (Prašivá), historická dřevěná stavení (Pustevny) a světoznámý skanzen lidové architektury Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm nám nabízí mnoho informací o tradičních řemeslech, lidových obyčejích a zvyklostech a také o životě v horách.

Na Slovensku ve skanzenu v Nové Bystrici uvidíme zachovalá dřevěná stavení nebo úzkorozchodnou lesní železnici Vychylovka se systémem překonávání převýšení pomocí úvratí. Nejstarším městem regionu je Cieszyn, což je středisko kultury, vzdělání a mnoha historických památek (kostel sv. Mikuláše a sv. Václava).

Velmi rozšířený je zde sportovní cestovní ruch, kam můžeme zařadit lyžování a to sjezdové i běžkové s upravovanými běžeckými stopami (Pustevny, Velká Rača,...), pěší turistiku i cykloturistiku po značených turistických trasách. Většina turistů má slabost pro lidovou architekturu a zvláště pro typický folklór a folklórní slavnosti.

Při Regionu Beskydy pracuje několik sekcí: Hlavní činností je napomáhání rozvoje cestovního ruchu v regionu, tvorba propagačních materiálů a zpracovávání a podávání grantových žádostí.

Vedlejší činnosti v oblastech: •

hospodářství, obchod, průmysl, malé a střední podnikání, dopravní infrastruktura – dálnice, železnice, hraniční přechody, atd.

•

pošta, telekomunikace a systém výměny informací.

•

zemědělství, lesní hospodářství, potravinářství

•

vzdělávání, školství, univerzity, péče o zdraví

•

turistika, kultura, osvěta a sport

•

ochrana životního prostředí, územní plánování a výstavba

Region Beskydy iniciuje všestranný rozvoj oblastí, zpracovává a předkládá návrhy a stanoviska státním a jiným orgánům a institucím.

Šumava Šumava se rozkládá u hranic České republiky s Bavorskem a Rakouskem. Často se jí přezdívá Zelená střecha Evropy, protože zůstala až do 20. století skoro nedotčena. Šumava je malebnou krajinou, která skrývá mnoho rašelinišť, romantických údolí a řeky. Šumava se pyšní i mnoha kulturně-historickými předpoklady jako jsou hrady, zámky a muzejní expozice. Jelikož byl tento region dlouhou dobu nedotčen, nyní nabízí skvostnou přírodu. Mezi ty nejzářivější klenoty patří Boubínský prales, který je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava z roku 1963. Nachází se zde nejrozsáhlejší český park, Národní park Šumava, který byl vyhlášen v roce 1961. (http://www.risy.cz/)

Šumava má vhodné přírodní předpoklady pro letní i zimní turistiku. Co se týče letních dovolených, tak nejvhodnější je cykloturistika a mnoho značených stezek. Velmi populární je Černé a Čertovo jezero. Oblíbeným letním střediskem je přehrada Lipno, která nabízí mnoho aktivit jako plavání, vodní sporty nebo rybaření. V zimním období na Šumavě můžeme spatřit mnoho sportovců na bruslích a běžkách.

obrázek 2 – Šumava (Čertovo jezero)

Zdroj: http://www.pratelesumavy.net/

Pokud se vydáme na Šumavu, je opravdu dobré zjistit si co nejvíc informací o tomto regionu. Na internetových stránkách objevíme mapy, doporučené lokality, turistické trasy, přírodní i kulturní zajímavosti nebo všechny informace, které se týkají vodácké turistiky.

Při regionu Šumava pracuje několik sekcí: Hlavní činnosti: •

zkvalitnění a koordinace přeshraniční spolupráce

•

výměna informací

•

reprezentace regionu

•

správa Dispozičního fondu INTERREG IIIA

•

účast na tvorbě strategií rozvoje a programů EU

Kancelář Euroregionu se spolu s Regionální rozvojovou agenturou snaží naplnit výše jmenované cíle, z nichž pro cestovní ruch je nejdůležitější tvorba propagačních materiálů Šumava - Český les.

Euroklíč Euroklíč je projekt, který zajišťuje jednotný přístup na sociální zařízení pro osoby se zdravotním postižením. Evropská Unie se snažila vyvarovat bezradných situací lidí právě se zdravotním postižením, které jim každý den znepříjemňovali život. (http://www.eurokeycz.com/)

Postupem času se zjistilo, že není možné, aby přístup na bezbariérová sociální zařízení měli všichni lidé z důvodu častého znečištění. Tato situace se řešila uzamykáním sociálních zařízení, ale to také nebylo to správné řešení. To bylo důvodem, proč Martin Dederichs přišel s myšlenkou umístění jednotných zámků a klíčů pro občany se sníženou pohyblivostí.

obrázek 3 - logo Euroklíč

Zdroj: http://www.eurokeycz.com/

Euroklíč je možné si zakoupit, ale také probíhá program na dotované Euroklíče zdarma. Euroklíč si může zakoupit občan se zdravotním postiženým, a to jak se ZTP i ZTP/P. Samozřejmě, existují i jiné podmínky, které musí žadatel pro získání klíče splňovat. Další skupinou, která může Euroklíč využít jsou maminky s dětmi do 3 let života. Pro tuto skupinu lidí budou klíče k zapůjčení v objektu. Podrobné informace nalezneme na http://www.eurokeycz.com/.

Česká republika a Euroklíč Většinou jsou osazována místa jako veřejně přístupná sociální a technická zařízení (WC, výtahy). Eurozámky můžeme nalézt na magistrátech, městských nebo obecních úřadech, poštách, policejních služebnách, různých školách, v nemocnicích, hotelích a penzionech, v rehabilitačních nebo lázeňských zařízeních, restauracích, kavárnách nebo motorestech. Často je nalezneme ve veřejných prostorách, jako jsou letištní haly, nádraží, vestibuly metra, nákupní centra, čerpací stanice nebo další sportovní a kulturně-historická zařízení. V současné době je míra osazování a počtu zámků omezená.

Královéhradecký kraj - Kongresové centrum Aldis, Eliščino nábř., Hradec Králové Jihomoravský kraj - Brněnská přehrada, lokalita Přístav, Sokolská, Brno Nákupní centrum Královo Pole, Cimburkova 4, Brno Plzeňský kraj - Veřejné WC, Pallova ul., Plzeň Jihočeský kraj – Český Krumlov, umisťování eurozámků po celém městě

Euroklíč a svět Stát Česká Republika

Σ eurozámků (ks)

Σ euroklíčů (ks)

100

500

Rakousko

11 000

87 500

Německo

64 500

861 000

Švýcarsko

12 500

95 000

Velká Británie, Irsko

500

2 500

Rumunsko, Bulharsko

350

500

Polsko a Slovensko v nejbližší době přistoupí do projektu Euroklíč.

2. Krajská města a Městské památkové rezervace 2.1. Pardubice Pardubice jsou ústředním městem Pardubického kraje, které se nachází na soutoku řek Labe a Chrudimky. Co do počtu obyvatel se Pardubice pyšní přibližně 90 000 stálých obyvatel a rozlohou zhruba 78 km2. Pardubice jsou velmi dobře dopravně dostupné. Mohou nabídnout jak železniční dopravu, městskou hromadnou dopravu, tak i dopravu leteckou. Říká se, že jsou jakýmsi dopravním uzlem Čech. (zpracováno podle http://web.ipardubice.cz/, http://www.město-pardubice.cz/)

Pardubice jsou velmi rušné město a jeho nedílnou součástí je sport a kultura. Za zmínku jistě stojí proslulá Velká Pardubická Steeplechase, Zlatá přilba, Czech open šachový turnaj ale také sporty jako hokej, plavání nebo Pardubická juniorka v tenisu. Najdeme zde mnoho cyklotras i pěších tras. Město velmi dbá na údržbu zeleně v centru města, abychom neměli pocit, že se nalézáme v průmyslové oblasti. Zaměříme-li se na kulturu, musíme zmínit Východočeské divadlo, Východočeské muzeum, Východočeskou galerii a Komorní filharmonii. Mladší generace preferují podniky jako je Žlutý pes nebo Devětadvacítka.

Pokud se zaměříme na historii, první dochovaná zmínka o Pardubicích pochází ze 13. století. Nejvýznamnější postavou, která v obrovské míře ovlivnila Pardubice, se stal Arnošt z Pardubic. Další důležitou osobou byl Vilém z Pernštejna, který v 15. století zámek koupil a rozhodl se ho přebudovat na pozdně gotickou rezidenci. Po jeho smrti pokračovali jeho synové v přestavbě v renesančním stylu. Vilém z Pernštejna se zasloužil o to, že celé město má jednotný styl. Bohužel, v 16. století začalo město upadat. Nepopsatelný rozkvět opět začal až v 19. století s rozvojem železniční dopravy a později i průmyslu.

Na počátku 20. století se v Pardubicích objevila další zajímavá osobnost, průkopník české aviatiky Jan Kašpar, který podnikl první dálkový let do Prahy. Důležitou historickou osobností v Pardubicích byl Jan Perner, který se zasloužil o vznik a výstavbu železničního uzlu v Pardubicích. V průběhu druhé světové války sehrály Pardubice významnou roli, jelikož se staly útočištěm výsadkové skupiny Silver A při plánování atentátu na Reinharda Heydricha.

Po jeho smrti však gestapo nechalo v Pardubicích popravit mnoho vlastenců, obyvatele Ležáků a mnoho Židů bylo posláno do koncentračních táborů. Další ranou byly tři letecké nálety, které bombardovaly zdejší letiště a také rafinerii. I když další roky byly plné utlačování a nesvobody, průmysl v Pardubicích stále vzkvétal. Nejvíce protěžován byl těžký, chemický, strojírenský a elektronický průmysl.

Po roce 1989 bylo zavřeno mnoho podniků, a proto se prozíraví pardubáci rozhodli pro výstavbu bezcelní zóny poblíž letiště. Tato bezcelní zóna je jediná v České republice a nabízí firmám skladovací, výrobní a montážní plochy. Podle dokumentu City Interest Czech 2000 jsou Pardubice nejlepší volbou pro investování. Velký význam patří letišti, ale také vodní dopravě na Labi. V jednání je splavnění a následné napojení Labe na síť vodních cest. Důležitou složkou v ekonomice města jsou zahraniční investoři a také místní podnikatelé.

Historické centrum města je jedním z nejlépe dochovaných míst se zámkem, podzámčím, náměstím a skvostnými historickými uličkami. Byla provedena rekonstrukce právě starého města, zámku a také městských domů. Rekonstrukcí procházejí i sídliště, městské parky a také dětská hřiště.

Pardubický zámek Zámek je skvostem vodního hradu s mohutnými zemními valy, který nabízí pohodlí renesančního zámku. Nalezneme zde nejstarší renesanční nástěnné malby, původně zdobené klenby, okenní a krbová ostění a v neposlední řadě nádherné malované kazetové stropy. V areálu zámku je několik stálých expozic. Zámek poskytnul přístřeší i Východočeské galerii a Východočeskému muzeu. Velmi často můžeme na zámek zajít na koncert nebo divadelní představení. Celý zámek je bezbariérově přístupný. Vozíčkáři se s průvodcem dostanou do hlavní budovy zámku výtahem z malého nádvoří. Do dalších sálů i výstavních prostor je potřeba použít schodišťovou plošinu. Do sálu s expozicí Českého skla se dostaneme pomocí schodolezu. Za budovou je umístěno bezbariérové WC. V tom stejném místě se nachází nájezd na valy. Pro držitele průkazů ZTP je vstupné do zámeckého objektu zdarma. (http://www.ipardubice.cz/)

Východočeské muzeum Počátek muzea se datuje od roku 1880, kdy byl založen i Musejní spolek. Byl to spolek nadšenců, kteří měli zájem uchovat historické památky. Nejprve byl velký problém s umisťováním sbírek, ale to se později vyřešilo koupí zámku, do něhož byly sbírky umístěny. To získalo svá pro a proti. Musejní spolek měl prostory, kam své sbírky umisťoval, ale v zámku se nedochoval žádný původní inventář. Až při rekonstrukci se začaly objevovat nástěnné malby.

Během 15 let, kdy se zámek opravoval, bylo

Východočeské muzeum pro veřejnost uzavřeno. V roce 1997 bylo muzeum opět otevřeno a postupně uváděno do provozu.

Východočeské muzeum opravdu stojí za zmínku. Jeho součástí je osm stálých expozic. Patří sem například největší sbírka pohlednic „Orbis pictus“, sbírka zbraní, České sklo a krásná sbírka hraček pod názvem „Bylo, nebylo“. V současné době zde probíhají dvě výstavy, a to Muzica Etnica a cyklus fotografií Vážky České republiky. Každý týden můžeme navštívit cyklus přírodovědných a cestopisných přednášek v přednáškovém sále. Součástí je také muzejní knihovna se studovnou a plánuje se otevření kavárny. Tělesně postižení lidé se do Východočeského muzea dostanou bez problémů. Pokud chtějí navštívit muzeum, musí se pohybovat po trochu odlišných trasách než ostatní lidé. Bohužel, se vozíčkáři nedostanou ke sbírce pohlednic, která je umístěna ve sklepení a dále na vyhlídku zámecké věže, kam vede točité schodiště. Tělesně postižení lidé mají vstup zdarma. (http://www.vcm.cz/)

Východočeská galerie Byla založena 1953 a původně byla umístěna na pardubickém zámku jako Městská obrazárna. V roce 1972 získala galerie prostory k pronájmu, a to Dům „U Jonáše“ na Pernštýnském náměstí. V restituci přišla galerie o prostory domu „U Jonáše“ a začala opět soustředit svoje sbírky do prostor zámku. Galerie se účastní mnoha akcí a velmi úspěšná je sochařská výstava Pardubické valy. Pro držitele ZTP je snížené vstupné 50,- Kč/osoba, které platí jak pro vstup do domu „U Jonáše“ tak i do zámku. V domě „U Jonáše“ ale i v prostorách Východočeské galerie na zámku není bezbariérový přístup pro vozíčkáře. (http://www.vcg.cz/)

Východočeské divadlo Základní kámen divadla byl položen 16. května 1907 a stavba dokončena po dvou letech. Slavnostní otevření proběhlo 11. prosince 1909. Divadlo navrhnul architekt Antonín Balšánek. Na interiéru se podílelo mnoho umělců. Oponu a průčelí namaloval akademický malíř František Urban. Do Východočeského divadla vozíčkáři přístup mají. Vchod se nachází na levé straně divadla, kde je zdvižná plošina. V sále jsou vyhrazena místa v přízemí vlevo nebo na krajích sálu. V přízemí vlevo, hned vedle šatem je umístěno bezbariérové WC. O vozíčkáře a jejich usazení se stará inspektorka jeviště. (http://www.vcd.cz/)

Výletní Loď Arnošt Je výletní lodí, která pořádá svoje plavby po řece Labi, kde je také ukotvena. Nabízí nám romantické projížďky s možností vynikajícího občerstvení a pestrým doprovodným programem. Na lodi je vybudován bezbariérový přístup a vozíčkáři velmi často využívají těchto plaveb. Na palubu se dostanou pouze lidé s mechanickými vozíky. (http://www.lod.cz/)

Perníková chaloupka Perníkové hejtmanství se rozprostírá nedaleko Pardubic v Rábech. Nalezneme zde dvě místa, která můžeme navštívit, a to Muzeum perníku a Perníková chaloupka. Také můžeme navštívit Ohniště pro dvanáct měsíčků, Chaloupko otoč se, Úl pro včelku Máju, Vyhlídka na Smolíčkova jelena a 13. komnata. Je přístupná pro zdravotně postižené spoluobčany i s WC. Do budovy informačního centra je přístup s asistentem, do muzea perníku i bez asistenta. (http://www.pernikovachaloupka.cz/)

Pernštýnské náměstí Je náměstí plné krásných měšťanských domů, které pocházejí z pozdní gotiky ze 16. století a díky malebným uličkám se stává součástí historického centra města. Uprostřed náměstí se nachází morový sloup se sochou Panny Marie, kterou ozdobil pomocí pískovcové balustrády Jakub Teplý. (http://www.ipardubice.cz/)

Pardubická radnice Na Pernštýnském náměstí se nachází historická radnice, která byla vystavěna v 19. století a byla největším zásahem do původního jádra města. Součástí radnice je historický sál s kazetovým stropem a alegorickými obrazy a hudební sál s balkonem, který slouží pro kulturní akce. Celá radnice je bezbariérově přístupná. V budově se nachází dva bezbariérové výtahy a dvě bezbariérové WC. (http://www.ipardubice.cz/)

Krajská knihovna Pardubice Knihovna je opět zcela bezbariérově přístupná, se dvěma výtahy a bezbariérovým WC na každém patře. (http://www.ipardubice.cz/)

Kunětická hora Je čedičový kopec, na kterém se tyčí hrad Kunětická hora. Tento hrad byl od počátku obrovskou chloubou Pardubicka, potom co jej koupil Vilém z Pernštejna, nastalo jeho nesvětlejší období. V roce 1645 byl hrad vypálen Švédy a zbyla z něj zřícenina. Po vzniku Československa je hrad ve vlastnictví Pardubického muzejního spolku a spravuje ho sám stát. Na Kuňce probíhá mnoho akcí jako jsou koncerty, festivaly, výstavy a v neposlední řadě je nutné zmínit spolupráci s Východočeským divadlem v rámci Letní divadelní scény. (http://www.hradkunetickahora.cz/)

obrázek 4 – Stromy u Labe

Zdroj: http://www.foto.mapy.cz/

obrázek 5 – Pardubický zámek

Zdroj: http://www.foto.mapy.cz/

Národní hřebčín Kladruby nad Labem Kladruby nad Labem se pyšní jako nejstarší velký hřebčín na světě. Národní hřebčín funguje v Kladrubech samotných, kde můžeme spatřit bělouše. Ale také působí i v nedalekých Slatiňanech, které se specializují na vraníky. Starokladrubští koně mají dlouholetou tradici chovu v České republice a také jsou jedním z nejstarších plemen koní vůbec. Cílem hřebčína je chov mohutného kočárového plemena koně „Galakarossiera“, který je určen pro slavnostní ceremoniály. Národní hřebčín umožňuje prohlídku stájí hřebčína, zámku a také kočárovny. Ke každé prohlídce je přidělen průvodce. Dále zde máme možnost jízdy v kočáře nebo výuky jízdy na koni. Obrovským lákadlem je možnost ubytování se přímo v hřebčíně s možností penze. (http:www.nhkladruby.cz/)

Pardubice obecně Pardubice nabízejí tři bezbariérové trasy a také jednu bezbariérovou poznávací trasu. Cílem města je vybudovat ještě více bezbariérových přechodů a tras. Jako turisté bychom měli první informace čerpat na webových stránkách informačního centra Pardubice, které nás odkážou na webové stránky města a s tím spojený projekt „Pardubice bez bariér“. Zde je umístěn seznam přístupných budov, hotelů, restaurací, památek a bezbariérových toalet. (http://www.mesto-pardubice.cz/)

obrázek 6 – Mapa bezbariérovosti Pardubice

Zdroj: http://www.web.ipardubice.cz/

Dopravní podnik města Pardubice usilovně pracuje na výměně dopravních prostředků za nízkopodlažní trolejbusy a autobusy. Ale navíc nabízí zdravotně postiženým osobám dopravu automobilem pro handicapované a to jak po Pardubicích tak i mimo město. Dopravu je nutno si objednat alespoň jeden den předem. Platný ceník, seznam všech nabízených

služeb

a

další

informace

jsou

na

webu.

(zpracováno

podle

http://www.dpmp.cz/)

Pokud se zaměříme na ubytování, opět máme možnost výběru z mnoha hotelů a penzionů. Pro bližší informace je velmi dobré si vybrat z doporučení na webu a také hotel předem kontaktovat. Osobně bych doporučila Hotel Arnošt, Austria Pension Restaurant, Eurohotel a také Café city, ve všech těchto ubytovacích zařízeních se nachází pouze jeden bezbariérový pokoj. Ceny a poloha ubytovacích kapacit se liší. Pro bližší

informace,

nabízím

webové

stránky:

www.hotel-arnost.cz,

www.pensionaustria.cz, www.penzioncity.cz. Dalším hotelem je Zlatá Štika, která nabízí třílůžkový pokoj s bezbariérovým přístupem i zařízením, kontakt nalezneme na www.zlatastika.cz. Co se týče ubytování většího množství účastníků, přichází v Pardubicích do úvahy Hotel Labe a penzion Šenk. V obou ubytovacích zařízeních je zajištěn bezbariérový přístup do baru, restaurace a na pokoje, ale úplně zde chybí

bezbariérové zařízení pokoje. Další možnou variantou je ubytování v přízemí univerzitních kolejí, kde je k dispozici bezbariérové WC, sprcha a také kuchyňka.

Kterou restauraci nebo hospůdku v Pardubicích navštívíme, si můžeme vybrat z rozmanité nabídky. Nejlepší výběr jsou místa, kde se můžeme velmi dobře a chutně najíst a napít, jsou v centru a také poskytují úplný komfort a jsou celkově bezbariérově přístupné. Například jako Potrefená husa, restaurace „U Lva“ nebo Hattrick. Dále se můžeme podívat na restaurace bezbariérově přístupné s WC, kde nalezneme nějaké závady. Proto jsem vybrala restaurace jako Toscana - www.pizzeria-toscana.cz, Restaurace „U Černého orla“, Restaurace Rybárna, Restaurace „U Vatikána“, cukrárna Valerie a restaurace Severka. Restaurační zařízení a cukrárny bezbariérově přístupné bez WC například: Pizzerie U Dušičků, Restaurace U Zelené žáby, Restaurace hotel Labe, cukrárna U Homolků.

Pardubice se už delší dobu snaží změnit a ulehčit život místních vozíčkářů, ale také turistům proudících do města. Jak jsem se již výše zmiňovala, neustále se pracuje na bezbariérovosti města v ohledu na komunikace, přechody a přístupy do jednotlivých objektů. V současné době existuje na webových stránkách mapa bezbariérových přechodů v celém městě, a to jak v jeho historické části, tak i v odlehlejších částech. Byly zpracovány tři bezbariérové trasy.

Bezbariérové trasy: 1.

trasa

Hlavní nádraží → Palackého ulice → Masarykovo náměstí → Sukova Třída → Ke Stadionu → Pod Zámkem → zámek 2.

trasa

Studentská ulice → Ulice mladých → Ohrazenická ulice → Rosická ulice → Prodloužená ulice → Bělehradská ulice → ulice kapitána Bartoše → nábřeží Závodu míru → Masarykovo náměstí 3.

trasa

ulice Erno Košťála → Dubínská ulice → ulice Jana Zajíce → Blahoutova ulice → Na Drážce → Sezemická ulice → Pospíšilovo náměstí → Sezemická ulice → ulice U Kostelíčka → ulice Štrossova

4.

trasa

ulice Teplého → ulice Lexova → ulice Josefa Ressela → náměstí Dukelských hrdinů → Staňkova ulice → Zborovského náměstí → ulice Svobody → ulice Železného pluku → ulice Devotého → Rokycanova ulice → ulice Sladkovského → Sukova třída 5. trasa ulice Chrudimská → ulice Jana Palacha → ulice 17. listopadu → Náměstí republiky 6. trasa Komenského ulice → Kyjevská ulice → Štrossova ulice → Ke Tvrzi → Bulharská ulice → Husova ulice → Jindřišská ulice → Třída míru

Trasy 1. – 3. jsou již plně hotové. Trasa 4. je schválená, ale v současné době nejsou k její realizaci k dispozici finanční prostředky. Některé části jsou už hotové, díky změně infrastruktury v dopravě. Trasy 5. a 6. jsou navrhnuty, ale realizovat se budou v dalších letech. (1.)

Stezka Viléma z Pernštejna Velice krásně je také zpracovaná bezbariérová poznávací trasa po starém městě nazvaná Stezka Viléma z Pernštejna. Trasa se skládá z patnácti zastávek, na nichž jsou umístěny informační tabule, které jsou doplněny Braillovým písmem. Procházka je dlouhá přibližně 2,5 km a mohou ji absolvovat i lidé zdravotně postižení, malé děti nebo maminky s kočárky. Po cestě se najde mnoho míst, kde se osvěžit nebo odpočinout. (1.)

obrázek 7 – Stezka Viléma z Pernštejna

Zdroj: (1.)

1.

Zelená brána

2.

Pernštýnské náměstí

3.

Příhrádek

4.

Zámek

5.

Východočeské muzeum

6.

Tyršovy sady

7.

Kostel sv. Bartoloměje

8.

Automatické mlýny

9.

Komenského náměstí

10. Dům „U Jonáše“

V Informačním centru je možné si vyzvednout leták s mapou a základními popiskami zastávek nebo si ji vytisknout z webových stránek. Mapa je krásně zpracovaná, jednoduchá a přehledná díky směru šipek.

2.2. Hradec Králové Hradec Králové je statutárním městem Východních Čech a také centrem Královéhradeckého kraje, který se rozprostírá přibližně na 106 km2 a má téměř 96 000 stálých obyvatel. Město vzniklo na soutoku řeky Labe a Orlice. V blízkém okolí se rozprostírají Orlické hory a Národní park Krkonoše. Najdeme zde sídlo biskupství královéhradecké diecéze. V současnosti je obrovskou lahůdkou Velké náměstí, kde se můžeme pokochat třemi stavebními slohy: barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, gotická katedrála svatého Ducha a renesanční zvonice přezdívaná Bílá věž. Nedaleko města nalezneme mnoho hradů a zámků.

Velmi oblíbená je prohlídka léčivých rostlin botanické zahrady, návštěva akvária nebo čas strávený v aquacentru. Pro turistiku je velmi zajímavé chráněné území Orlice, Hradecké lesy, Krkonoše a Orlické hory. V tomto městě jsme jen krůček od kultury různých žánrů. Můžeme navštívit divadlo Adalbertinum, Loutkové Divadlo Drak, kino Cinestar nebo letní kino Širák a také věhlasnou filharmonii. Velmi oblíbené jsou festivaly: Tech film, Hip Hop kemp nebo Febiofest. (zpracováno podle http://www.ichk.cz/, http://www.hradeckralove.org/)

Hradec Králové patří k nejstarším městům v Čechách. Poprvé je o něm zmínka z roku 1255 v listině Přemysla Otakara I. Hradec začal nabývat na prestiži, když jej král Rudolf I. předal společně s dalšími městy svojí ženě Elišce Rejčce. Později ho vlastnila Eliška Pomořanská, vdova po Karlu IV. V průběhu let bylo město zničeno rozsáhlými požáry, které ovlivnily jeho přestavbu do gotiky. V 15. století patřil Hradec k nejvýznamnějším a největším městům českého království. Město se stalo útočištěm Husitů, kteří zničili mnoho kostelů, klášterů a také královský hrad, někdejší působiště královen Elišek. Jediný kostel sv. Ducha s kaplí sv. Klimenta se dochovali.

Bílá věž Věž započala svoji stavbu 1574 z milodarů obyvatel. Během let vzrostla věž téměř do výšky padesáti metrů. V roce 1585 byl na věž instalován orloj, zhotovený Vavřincem z Nového města pražského. V 19. století byl orloj vyměněn za novější. Zajímavostí je, že malá ručička ukazuje minuty a velká hodiny. V současnosti slouží věž k výstavám a výtvarnému umění a také zde můžeme prožít nádherné svítání. (http://www.ic-hk.cz/)

obrázek 8 – Staré město HK

Zdroj: http://www.ic-hk.cz/

Biskupská rezidence Podle návrhů světoznámého umělce Santiniho byla rezidence vystavěna na počátku 18. století. Josef Dobrovský byl vysvěcen v kapli sv. Karla Boromejského. Biskupský palác sloužil jako sídlo krajské galerie. V roce 1994 byla budova opět vysvěcena a slouží ke svým původním účelům. (http://www.ic-hk.cz/)

Klicperovo divadlo Divadlo má dlouholetou tradici. V roce 2010 si připomene 150. výročí smrti Václava Klimenta Klicpery, 125. sezónu divadla a 60 let profesionální scény v Hradci. Divadlo má v programu výstavy, festivaly, prohlídky ale také půjčovnu kostýmů. Hlavní scéna divadla

je

po

celkové

rekonstrukci,

a

proto

je

zcela

bezbariérové.

(http://www.klicperovodivadlo.cz/)

Kostel sv. Ducha Je to gotická stavba, která vznikla ve 14. století. Mezi cenné předměty počítáme cínovou křtitelnici, pozdně gotický oltář a oltářní obraz sv. Antonína. Velmi vzácné jsou zvony, které nesou jména Žebrák a Orel. Katedrála je z části přístupná, ale chybí zde toaleta. (http://www.ic-hk.cz/)

Galerie moderního umění Dům byl postaven podle návrhu architekta Polívky a Fabiánka. Stálé expozice ukazují vývoj výtvarného umění v Čechách od 19. století po současnost. Galerie je zcela bezbariérová. (http://www.galeriehk.cz/)

Labská vodní elektrárna Elektrárna je významnou chráněnou kulturní památkou a součástí městské památkové zóny. V této době je ve vlastnictví společnosti ČEZ. V prostorách elektrárny jsou vybudovány bezbariérové přístupy, ale WC zde nenalezneme. (http://www.ic-hk.cz/)

Třebechovice pod Orebem Název vznikl podle jména výšiny Oreb. Zajímavými památkami ve městě je radnice, barokní kostel sv. Ondřeje a hřbitovní kostel Božího těla na Orebu. Tím nejznámějším a nejdůležitějším exponátem je třebechovický betlém. Zasloužili se o něj místní řezbáři J. Probošt a J. Kapucián. Během svého života zhotovili více než dva tisíce figurek a dalších předmětů, ze kterých vytvořili betlém. Ten je dlouhý celých sedm metrů, široký více než dva metry a vysoký tři a půl metru. Betlém má velký úspěch i ve světě. V prostorách, kde je betlém uložen, se bez problémů mohou vozíčkáři pohybovat. Také

je

zde

vybudována

bezbariérová

toaleta.

(zpracováno

podle

http://www.trebechovice.cz/)

Hrádek u Nechanic Hrádek navrhl architekt Lamb a zhotovil jej pro rod Harrachů ve slohu anglické romantické gotiky. Celý interiér má bohaté zdobení: kazetové stropy, nábytek, dřevěná obložení

a

muzejní

http://www.hradekunechanic.cz/)

sbírky

z Evropy.

(zpracováno

podle

obrázek 9 – Adršpach

Zdroj: http://www.region-adrspach.cz/

Hradec Králové obecně Pokud se řekne bezbariérovost Hradecka, asi si nikdo nic moc nepředstaví. Hradec Králové tvoří menší procento měst, která nemají ani bezbariérové trasy, ani bezbariérové poznávací trasy.

Mrkneme se trochu na dopravu. Odkaz na městskou hromadnou dopravu nalezneme na webu informačního centra. Zde se podíváme i na mapu města, která linka jede naším směrem a potom na jízdní řád, jestli jede nízkopodlažní vůz. Nedávno bylo v Hradci vybudováno nové autobusové nádraží, které je zcela bezbariérové a při čekání nám nabízí mnoho doprovodných služeb. Hradec je město, které se snaží ulehčit dopravu zdravotně postiženým lidem. Další možnou dopravou po městě je Dopravní služba pro těžce zdravotně postižené imobilní občany. K dispozici je šest automobilů různých typů a velikostí. Dopravní služba jezdí jak k lékařům, tak zabezpečí i nákupy a podobně. (http://www.dosio.cz/, http://www.dpmhk.cz/)

Ubytování v Hradeckém kraji je poměrně kvalitní a cenově dostupné. Podíváme se na některé hotely zblízka. Amber Hotel Černigov, Hotel „Pod věží“, Nové Adalbertinum tyto hotely mají bezbariérový přístup a mají jeden pokoj pro handicapované. Všechny prostory jsou bezbariérově přístupné a k dispozici máme výtahy. Bohužel, jsem nenašla hotel, který by přizpůsobil více pokojů pro tělesně postižené. (http://www.ic-hk.cz/)

A teď se podíváme, kam na něco dobré v Hradci Králové. Hospoda Pod Strání je příjemná restaurace, kde naše posezení zpříjemní sportovní přenosy nebo živá hudba. Restaurace Escobara působí opravdu skvostně a přitom moderně. Jídlo a pití je velmi chutné a v příhodných cenových relacích. Otevírací doba je non-stop. Návštěva této restaurace je možná pouze s pomocí a nemají zde bezbariérové WC. Nový pivovar slouží buď jako restaurace nebo také jídelna, opět velice jednoduchý a svérázný design. Číslem jedna je rozhodně zcela bezbariérová Restaurace Grill Duran. Vozíčkáři se dostanou naprosto všude a navíc si pochutnají na vynikajícím jídle a pití. Zaskočíme si na pizzu do nádherné restaurace Ristorante Pizzeria Santa Maria, která zajišťuje pohodlí i pro tělesně postižené lidi. A sladkou tečku si dopřejeme v cukrárně Bologna nebo Collineta, kde je vybudován bezbariérový přístup, ale bohužel zde schází toalety. Zcela bezbariérový je Herna sport bar „U Kozatý“, kde si můžeme dopřát dobré pivo, ale i kávu. (http://www.ic-hk.cz/)

2.3. Olomouc V Olomouci žije kolem 100 000 obyvatel, kteří se pohybují po rozloze 103 km2. Olomouc je pátým největším městem České republiky. Město se rozprostírá v Hornomoravském úvalu, obklopeném krajinou Hané, kde se pojí řeka Morava a Bystřice. Olomouc je velmi atraktivním turistickým cílem, díky svojí poloze v centru Moravy, historii, univerzitě, ale také tradicím a řemeslům. V současné době můžeme říct, že Olomouc je rozvíjející se průmyslové město. Můžeme si vyzkoušet všechny druhy sportů jako golf, tenis, adrenalinové sporty a v neposlední řadě si můžeme na vlastní kůži vyzkoušet agroturistiku a jezdectví. Noční život je v Olomouci velice pestrý. Zaskočit můžeme do klubů, diskoték až po vinárny a cukrárny.

Je libo trochu historie? Vrátíme se do doby kamenné, kam spadají počátky vzniku města. Právě z tohoto období zde byly objeveny pozůstatky kamenných nástrojů. Při osídlování města sehrály velkou roly obchodní cesty. V 19. století nastal vývoj města s výstavbou železnice, později městské plynárny, vodárny a elektrárny. Později se začaly objevovat nové podniky jako pivovary, sladovny, továrny a železárny. Velmi ničivé následky měly povodně v roce 1997, které zaplavily velkou část území ležícího na Moravě. Důvodem k oslavám bylo vyhlášení barokního čestného sloupu Nejsvětější Trojice památkou světového kulturního dědictví Unesco. (zpracováno podle http://www.olomouc-tourism.cz/, http://www.olomouc.eu/)

Sloup Nejsvětější Trojice Sloup je považován za největší seskupení barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě. Měří 35 metrů, ve spodní části je umístěna kaple. Ozdobou jsou sochy světců, světlonošů, apoštolů a sousoší Nanebevzetí Panny Marie. Výstavba sloupu započala v roce 1716 díky kamenickému mistru Václavu Renderovi. Sama císařovna Marie Terezie s Františkem I. Lotrinským se přijela podívat na jeho vysvěcení. Do seznamu Unesco byl zapsán v roce 2000. (http://www.olomouc-tourism.cz/)

obrázek 10 – Sloup nejsvětější trojice

Zdroj: http://www.olomouc-tourism.cz/

Bazilika Minor Jako dominanta kraje se pyšní barokní poutní kostel, který je zdoben sochami apoštolů a světců. Za kostelem nalezneme ambit a kapli Panny Marie. V interiéru bylo zanecháno to nejlepší od mnoha umělců. (http://www.olomouc-tourism.cz/)

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie Původně vznikl jako kostel kláštera františkánů. Kostel si prošel mnoha úpravami, velmi ho změnila barokní rekonstrukce. Ve 20. století byl kostel renovován, což zapříčinilo mnoho zajímavých nálezů, jako židovské náhrobky v podlaze kostela. Budova má bezbariérový přístup. (http://www.olomouc-tourism.cz/)

Katedrála sv. Václava Katedrála sv. Václava patří rozhodně k panoramatu města. Celý interiér a exteriér byl přebudován v 19. století do novogotické podoby. V katedrále jsou umístěny ostatky sv. Jana Sarkandera. Velice působivé a romantické jsou dómské varhany. Katedrála sv. Václava je běžně bezbariérově přístupným objektem. (http://www.olomouctourism.cz/)

Kostel sv. Mořice Jeden z nejvýznamnějších pozdně gotických farních kostelů na Moravě. Ke chrámu patří renesanční Edelmannova kaple. Pokladem je sousoší pocházející z 15. století, Kristus na hoře Olivetské. Klenotem jsou Mořické varhany, které se pyšní titulem největší ve střední Evropě a osmé největší v Evropě. Jejich výrobou se zabývali skuteční umělci, například Michael Engler, Filip Sattler a Jan Jiří Huckh. Objekt je běžně bezbariérově přístupný bez asistence. (http://www.olomouc-tourism.cz/)

Radnice Je dominantou Horního náměstí. Radnice tvoří vnitřní dvůr s radniční věží, kde je umístěn orloj. Zachováno bylo původní klenutí místností. V 15. století budova ovšem vyhořela, ale netrvalo dlouho a začala její rekonstrukce. Budova časem vzrostla o druhé patro a později o gotickou kapli sv. Jeronýma. Poslední přestavba proběhla v letech 1901-1904 podle návrhu Georga Bergera. Radnice je zcela bezbariérová s WC. (http://www.olomouc-tourism.cz/)

Vlastivědné muzeum Sídlo muzea je v budově bývalého kostela sv. Kláry s klášterem klarisek. Dříve sloužily tyto prostory jako knihovna a kasárna. Muzeum má několik stálých expozic a nádhernou výstavu „Pravěk Olomoucka“, která popisuje historii regionu od paleolitu až po příchod Slovanů. Do

muzea

je

vybudován

(http://www.vmo.cz/)

bezbariérový

přístup

a

k dispozici

je

i

WC.

Olomoucká pevnost Pouze část se zachovala ze středověkého opevnění města. Po trase dřívějších hradeb se v současnosti rozprostírají městské parky. Část hradeb a jedna brána se zachovala v Bezručových sadech. (http://www.olomouc-tourism.cz/)

Tereziánská zbrojnice Je typickou stavbou tereziánské vojenské architektury, jež byla postavena na žádost Marie Terezie. Zbrojnice si prošla rekonstrukcí a v této době je užívána Univerzitou Palackého. Tato kulturní památka je běžně bezbariérově přístupná bez asistence a má WC. (http://www.olomouc-tourism.cz/)

obrázek 11 – Tereziánská zbrojnice

Zdroj: http://www.olomouc-tourism.cz/

Muzeum umění Olomouc Muzeum je umístěno ve dvou budovách. Arcidiecézní muzeum bylo prvním muzeem pro duchovní kulturu v Čechách a najdeme zde trezorové poklady olomouckých arcibiskupů. Muzeum moderního umění patří výtvarné kultuře. Jako stálou expozici můžeme navštívit sbírku moderního umění. Důležité jsou krátkodobé výstavy současných umělců z celého světa. Arcidiecézní muzeum je běžně a celoročně bezbariérově přístupné oproti Muzeu moderního

umění,

(http://www.olmuart.cz/)

které

je

zpřístupněno

pouze

několikrát

ročně.

Jeskyně Sloupsko-Šošůvské v Moravském krasu Opravdu významné naleziště koster medvědů, lvů a dalších živočichů. Eliščina jeskyně je bohatá na krápníkovou výzdobu a akustiku. V jeskyni Kůlna byly nalezeny lebky neandrtálského člověka. Bezbariérový je kratší okruh, ale pouze na objednání předem. V areálu nalezneme také bezbariérové WC. (http://www.olomouc-tourism.cz/)

Olomouc obecně Projekt „Bezbariérová Olomouc“ započal již v roce 2001. Všechny potřebné informace najdeme na webu Magistrátu města Olomouc. Účelem projektu je spolupráce s organizacemi, které zastupují zájmy postižených občanů. Díky tomuto projektu se začínají odstraňovat veškeré možné bariéry jak pro zdravotně postižené lidi, sluchově postižené nebo zrakově postižené.

Na letáku „Bezbariérová Olomouc“ se setkáme se značkami pro jednotlivá postižení. Tyto značky budou vylepovány na objektech, které splní všechny kladené podmínky pro jednání s postiženými klienty. Velmi krásně jsou zpracované seznamy ubytování, restaurací a dalších městských služeb. U každé položky je uvedena výše zmiňovaná značka, která sděluje míru bezbariérovosti. (2.)

obrázek 12 – Mapa bezbariérovosti Olomouc

Zdroj: (2.)

obrázek 13 – Legenda k mapě „Bezbariérová Olomouc“

Zdroj: (2.)

Do Olomouce můžeme přicestovat automobilem, vlakem nebo autobusem. Město leží na důležitém dopravním uzlu dálnice D11 a rychlostní silnice R35. Po centru nám dopravu zajistí převážně autobusy a tramvaje. Po městě jezdí i nízkopodlažní vozy, ale není to ani polovina vozů. Na webu najdeme jízdní řády nízkopodlažních spojů – spoje garantované nízkopodlažními vozy a negarantované. Také zde najdeme mapu s parkovacími místy v centru. Charita Olomouc je organizací, která zajišťuje přepravu osob na invalidním vozíku (PONIV) po městě. K tomuto účelu slouží automobil značky Ford, kde je umístěna hydraulická plošina s kotvícím zařízením. Do automobilu se vejdou čtyři vozíky. Přepravované osoby jsou zabezpečeny speciálními bezpečnostními pásy. Provoz je zajištěn po celý týden a cena jízdného je započítána jako cesta tam i zpět. Poskytování dopravy je součástí projektu „Bezbariérová Olomouc“. (zpracováno podle http://www.dpmo.cz/)

Kde se necháme ubytovat? Hezký hotel s bezbariérovým přístupem a přizpůsobeným sociálním zařízením je Hotel Alley**** a také Hotel Gemo, které mají také svá restaurační zařízení a nachází se v blízkosti historického centra. Hotel Hanácký Dvůr*** a Hotel Senimo*** opět pěkné a komfortní hotely s jedním bezbariérovým pokojem za příznivou cenu. (2.)

Na něco na zub můžeme zaskočit do restaurace Bristol, která nám poskytne pestrý výběr jídel a pití za lidové ceny. Caffé restaurant Caesar, Caffé restaurant Konvikt nabízí velmi dobré dezerty a kávu. Na mexickou specialitu určitě zajdeme do Hacienda Olmeca. Stoprocentně bezbariérová je restaurace Potrefená Husa nebo „U Kejklíře“. Hanácká hospoda nabízí typické moravské speciality a obsluha je oděná do hanáckých krojů. Hospoda je zcela bezbariérová. Z restaurace zajdeme přímo do zcela bezbariérového klubu Jazz Tibet club. (2.)

2.4. Brno Brno se nachází přímo v srdci Evropy. Je druhým největším městem po Praze, jelikož má skoro 40 000 obyvatel a rozlohu téměř 230 km2. Město leží na soutoku řeky Svratky a Svitavy v kotlině obklopené nížinami Dyjskosvrateckého úvalu. Město je sídlem šesti vysokých škol, z nichž nejvýznamnější je Masarykova univerzita.

První zmínky o městě se datují již od 9. století. Utvrzení městských práv proběhlo v roce 1243 králem Václavem I. Později se rozvíjí stavby církevní, počínaje cisterciáckým klášterem na Starém Brně a konče kostelem sv. Jakuba. V 19. století bylo Brno velmocí textilního a strojírenského průmyslu. V roce 1928 bylo postaveno jádro výstaviště. Díky výstavišti je Brno známé jako město výstav a veletrhů. V nedávné historii byly objeveny pozůstatky z mladší doby kamenné, jako dobová keramika, úlomky pazourů a kostí. Z toho odborníci usuzují, že se jednalo o osadu kupců a lovců obehnanou

vodním

příkopem.

(zpracováno

podle

http://www.ticbrno.cz/,

http://www.brno.cz/)

S Brnem je spojeno mnoho významných osobností jako například Leoš Janáček, Kurt Gogelm, Bedřich Smetana a Rudolf Těsnohlídek. Pokud chceme využít náš volný čas aktivně, máme mnoho možností jak ho strávit. Do kondice se můžeme dostat ve fitness centrech při aerobicku, bowlingu, golfu a spoustě dalších sportovních akcí. Příjemné chvíle můžeme strávit ve Vinné galerii nebo na strašidelném zámku Draxmoor. Později bychom mohli zaskočit do Carabic music clubu, Mersey Music Pub nebo Podobrazy a jazzové kavárny. (zpracováno podle http://www.ticbrno.cz/, http://www.brno.cz/)

Brněnské výstaviště Výstaviště se tyčí v místě zvaném Pisárky, kde dříve stával cukrovar, zámecký park a vedla zde trať. V roce 1923 vyhrál soutěž o výstavbu výstaviště Emil Králík a provoz byl zahájen 1928. V současné době můžeme vidět díla mnoha autorů, která jsou neustále doplňována. Každoročně se zde pořádá více než 40 veletrhů jako stavební, potravinářský nebo informační veletrh. (http://www.bvv.cz/)

Katedrála sv. Petra a Pavla Původně se jednalo o baziliku na návrší Petrov, která byla později přestavěna v gotickém slohu. S hradem Špilberk tvoří neodolatelné panorama města. Součástí katedrály jsou i dvě věže, které jsou také jakýmsi symbolem města. Katedrála sv. Petra a Pavla je bezbariérově přístupná. (http://www.ticbrno.cz/)

Hrad Špilberk Hrad je velmi důležitou stavbou města, který byl založen ve 13. století. Úloha hradu se časem měnila. Nejprve to bylo sídlo moravských markrabat, později vězení a v posledních letech slouží jako Muzeum města Brna. Přístupné prostory jsou podzemní kasematy s mučírnou, skřipcem a kobky známých vězňů jako byl baron Trenka nebo loupežník Babinský. Dalším přístupným místem je severní a jižní křídlo hradu, rozhledna, barokní lékárna a lapidárium. Odehrávají se zde také Shakespearovské slavnosti, Festival Špilberka, Šermířský festival Špilberk. Velice pěkný je také přilehlý park. Pokud se sem vydáme, půjdeme po opravené bezbariérové cestě. V určitých částech hradu je nutná asistence. K dispozici jsou i bezbariérová WC. (http://www.spilberk.cz/)

obrázek 14 – Hrad Špilberk

Zdroj: http://www.ticbrno.cz/,

Stará radnice Radnice je obklopena mnoha pověstmi, ve kterých se mluví o brněnském drakovi a brněnském kole. V turistické sezóně můžeme navštívit historické sály jako Ernův sál, Křišťálový sál, Freskový sál a Klenotnici. Celé město spatříme z vyhlídky věže. Na radnici nalezneme Turistické informační centrum, prostory pro výstavy a také se zde pořádá mnoho akcí. (6.)

Letohrádek Mitrovských Letohrádek byl postaven v 18. století Antonínem Mitrovským jako klasicistní stavba. Uvnitř si všimneme freskové výzdoby s motivy exotických krajin. Celý objekt slouží pro společenské akce jako koncerty a divadelní představení, autorská čtení, přednášky, výstavy, konference, semináře, přehlídky a svatební obřady. (6.)

Kostel sv. Jakuba Původní stavba pocházela ze 13. století. Nynější, pozdně gotická tvář pochází z přelomu 14. a 15. století. Později byl kostel rekonstruován Antonem Pilgramem. V interiéru nalezneme

několik

náhrobků.

Kostel

je

přístupný

pouze

s asistentem.

(http://www.ticbrno.cz/)

Moravské zemské muzeum Je druhá největší a nejstarší muzejní instituce v ČR. Je to příspěvková organizace pod záštitou Ministerstva ČR. Jako stálé expozice můžeme shlédnout památky Leoše Janáčka, památník kralické Bible, Starý zámek v Jevišovicích nebo zámek Budišov. Z výstav se podíváme na Nezrozený život, Krásy tropů, Cesta k česko-německému porozumění a mnoho dalších. Diechtristeinský palác, houbařská poradna, Palác Šlechtičen, Pavilon Anthropos a památník Leoše Janáčka jsou expozice bezbariérově přístupné. (http://www.mzm.cz/)

Moravská galerie v Brně Jako stálé expozice můžeme obdivovat například: Moderní a současné umění, Umění od gotiky po 19. století nebo Užité umění. V současnosti probíhající expozice jsou „a nezapomeňte na květiny“, Surrealismus a grafický design a mnoho dalších. Velmi důležité jsou doprovodné akce pořádané formou přednášek, knihovna a opravdu jedinečný je dětský ateliér. Ten napomáhá dětem milovat umění a vede je k němu. Tento objekt je bezbariérově přístupný i s WC. (http://www.moravska-galerie.cz/)

Národní divadlo Brno Divadlo má pod svými křídly tři budovy: Janáčkovo divadlo, Mahenovo divadlo a divadlo Reduta. Divadlo nabízí mnoho představení různých žánrů. Všechny tři budovy jsou zcela bezbariérově přístupné s WC. (http://www.ndbrno.cz/)

Botanická zahrada Zahrada je umístěna v prostorách Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Můžeme zde shlédnout tropické a subtropické rostliny a také romantická místa s fontánkami a kamennými kompozicemi od významného sochaře Jana Šimka. (http://www.expedice.rps.cz/)

obrázek 15 – Botanická zahrada Brno

Zdroj: http://www.expedice.rps.cz/

Vila Tugendhat Vila manželů Tugendhatových, která je představována jako klenot funkcionalistické architektury a jedna z nejvýznamnějších staveb architetka Ludwiga Miese van der Rohe. Tato stavba je zapsána v seznamu památek UNESCO. (http://www.tugendhat.eu/)

Brno obecně obrázek 16 – Mapa bezbariérové Brno

Zdroj: (7.)

Do rukou se mi dostala brožura s názvem „Mapa bezbariérových tras a objektů v centru města“. V uvedeném dokumentu nalezneme velmi krásně zpracovanou mapu. Mapa zeleně zobrazuje přístupné objekty a trasy, modře zobrazuje objekty přístupné s asistentem a červeně nepřístupné objekty a trasy. Mapka je jednoduše a přehledně zpracovaná. Na dalších stránkách jsou uvedeny různé odkazy, přístupné budovy s adresami, základní informace o městě a o projektu „Brno bez bariér“. (7.)

Co se týče bezbariérových poznávacích tras, tak žádné trasy ve městě oficiálně nejsou. Avšak párkrát do roka Turistické informační centrum pořádá jakési průvodcovské dny, kdy je jeden okruh zcela bezbariérový. Všechny památky jsou zcela v režii Turistického informačního centra. (http://www.ticbrno.cz/)

Bezbariérová trasa 1. Nádvoří Staré radnice 2. Zelený trh 3. Kapucínský kostel 4. Masarykova ulice 5. Náměstí Svobody 6. kostel sv. Jakuba 7. kostel sv. Tomáše

O bezbariérový poznávací okruh je velmi malý zájem. V únoru letošního roku proběhla jarní prohlídka a tohoto okruhu se zúčastnily pouze tři zájemci. Díky tomu nejsou prohlídky moc časté. Jelikož není trasa nikde uveřejněná, není divu, že je o ni tak malý zájem. (http://www.ticbrno.cz/)

Podíváme se na brněnskou dopravu. Na webu Dopravního podniku města Brno a.s. se dozvíme, že vozový park se skládá z autobusů, trolejbusů a tramvají. Je zde také odkaz, kde najdeme informace o cenách pro zdravotně postižené, seznam bezbariérových zastávek v centru a také označení nízkopodlažních vozů na garantovaných linkách. Dále je zde uvedena mapa, kde jsou barevně odlišeny trasy jednotlivých linek. Samozřejmě, můžeme využít i služeb místního letiště Brno-Tuřany. (http://www.dpmb.cz/)

Kdepak se ubytujeme? Holiday Inn Brno je skvělou volbou v poměru kvality i ceny. Samozřejmě hotel je zcela bezbariérový a nabízí dva jednolůžkové bezbariérové pokoje. Hotel Bobycentrum, Hotel Prometheus, Hotel Prosperita jsou bezbariérové hotely a nabízí jeden pokoj uzpůsobený pro tělesně postižené spoluobčany. Hotel Amphone má bezbariérový přístup po celém hotelu a donedávna míval i jeden bezbariérový pokoj. Díky nízkému procentu jeho obsazenosti byl ale zrušen. Hotel Atlantis má k dispozici jeden jednolůžkový pokoj s možností přistýlky, který je umístěn v přízemí budovy. Také bar, restaurace a kongresové prostory jsou bezbariérové. Hotel Pod Špilberkem má jeden bezbariérový pokoj s vlastním vchodem. (http://www.ticbrno.cz/)

A co něco na zub? Jako samoobslužná jídelna funguje podnik BETA s bezbariérovým přístupem. Restaurace Plzeňský dvůr je celá bezbariérová s WC. Caffe Piccolo Mondo je velice příjemná kavárna s možností menšího občerstvení, vynikajícími zákusky a nápoji. Tato kavárna je zcela bezbariérová. Restaurace Rebio, která poskytuje pokrmy zdravého životního stylu a má tři pobočky přímo v historickém centru, poskytuje bezbariérový vstup do objektů. Nádherná restaurace Nebeský mlýn určitě stojí také za návštěvu. Krásný interiér i exteriér a výborný servis chutných pokrmů. Restaurace má bezbariérový vstup. Restaurace Tora je stylová restaurace v centru Brna. Nabízí nám mnoho druhů pizzy a převážně italskou kuchyni. Vstup v horní části restaurace, která je bezbariérová, bohužel nenabízí bezbariérové WC. (http://www.ticbrno.cz/)

2.5. Jihlava Je statutární město, které se rozkládá na řece Jihlavě a od roku 2000 se stala centrem kraje Vysočina. Jihlava se rozkládá na cca 79 km2 a to z části na českém a na moravském území. V Jihlavě žije 51 000 stálých obyvatel. Pokud si budeme chtít večer zajít na nějaké představení, v Jihlavě nalezneme několik divadel. Mezi ně patří Horácké divadlo nebo Divadlo Na kopečku. Rovnou z divadla si zaskočíme na koktejl třeba do College centra, disco Club Netopýr, Fine club, Music club Dělňák nebo Music club Ponorka. V letních měsících si zkrátíme večer v letním kině v areálu Heulos. Dalším možným zpříjemněním dovolené je sport. Můžeme navštívit Vodní ráj nebo další bazény ve městě. V Jihlavě existují cyklostezky, které jsou z části přístupné pro vozíčkáře. Další aktivity jsou: basketbal, atletika, vyhlídkové lety, tandemové seskoky, vodácká turistika, aerobik, bowling a kuželky a také míčové sporty.

První zmínka se datuje roku 1233. V letech 1240 – 1250 do města přicházelo mnoho lidí za účelem účasti na těžbě a zpracování stříbra. Jihlava prožila několik nájezdů různých vojsk. V 16. století se začalo rozvíjet řemeslo a obchod. Mezi ty nejlukrativnější patřilo soukenictví a obnova štol pro těžbu stříbra. V 17. století bylo město v moci švédů a tím pádem bylo přestavěno na barokní pevnost s opevněním. V 18. a 19. století prošla Jihlava obrovským rozvojem průmyslu. V roce 1982 vyhlásili historické jádro Jihlavy za městskou památkovou rezervaci, lze zde najít domy z mnoha historických slohů a také zbytky městských hradeb pocházejících ze 13. století. (zpracováno podle http://tic.jihlava.cz/, http://www.jihlava.cz/)

Masarykovo náměstí Přemysl Otakar II. dal stavební řád pravidelného půdorysu historickému centru s náměstím uprostřed. Díky svojí rozloze patří k největším náměstím v Čechách. Kolem náměstí bylo mnoho domů, kde jejich majitelé provozovali obchod nebo svoje řemeslo. V roce 1523 propuknul rozsáhlý požár a zničil skoro celé město. Nejprve byly domy zrekonstruovány v renesančním a potom v barokním slohu. Mezi tyto domy patří Bavorův dům, Zlatý lev, Zlatá hvězda a také Stará lékárna.

obrázek 17 – Masarykovo náměstí

Zdroj: http://www.tic.jihlava.cz/

Jihlavská radnice Původní jihlavská radnice pochází z poloviny 13. století. V roce 1425 vyměnili radní svoje sídlo za větší budovu v nejbohatší části města. S růstem funkcí samosprávy vznikla potřeba větších prostor a tak byl zakoupen tzv. Holclinův dům a následně propojen s původním domem. V roce 1523 propukl ve městě požár, který vznikl přímo ve vedlejší budově a shořel tak celý radniční blok. V 16. století začali opravy budov v renesančním duchu. V 1. patře vznikla gotická síň. V roce 1906 byla v Jihlavě dostavěna budova krajského soudu včetně věznice. Tím ztratilo vězení na radnici svůj smysl a bylo zrušeno.

V

letech

1924

až

1927

bylo

celé

vězení

i

kaple

zbourány.

Stavební vývoj radnice je v současné době ukončen. V pozdějších dobách pak postupně byly rekonstruovány jednotlivé části radnice, poslední úpravy budov proběhly v 90. letech tohoto století. Od března 2004 do června 2006 proběhla zásadní rekonstrukce obou objektů Masarykovo náměstí 1 a 2. Bohužel, jsou budovy radnice přístupné jen zčásti. Pro překonání překážek mezi patry neexistuje žádná možnost. Co se týká informačního centra, pokud chceme do jeho vnitřních prostor, tak to není žádný problém. Ale pokud bychom chtěli do kanceláře, setkáváme se s menší překážkou v podobě prahu. (3.)

Kostel nanebevzetí Panny Marie Jedna z nejstarších budov Jihlavy. Tato budova byla postavena kolem roku 1250, je to trojlodní bazilika s příčnou lodí a kněžištěm. V kostele jsou pozůstatky raně gotické nástěnné výzdoby a plastiky světic z pozdní gotiky. Freska „Přepadení Jihlavy“ pochází z 15. století a je vyrobena podle skutečné události. V 16. století byl u kostela zrušen hřbitov a nahrazen několika domy. Velký zájem vzbudil kostel, když došlo k dostavění barokní hudební kruchty a tím pádem ke zlepšení podmínek pro kostelní hudbu a zpěv. Kostel je orientován ke směru Assisi, k uctění zakladatele minoritského řádu sv. Františka. Kostel není bezbariérový, protože k jeho návštěvě se musí překonat schody. (http://tic.jihlava.cz/)

Dům Gustava Mahlera Je umístěn ve Znojemské ulici, kde světoznámý dirigent a skladatel prožil svoje dětství a také dospívání. V současnosti jsou prostory domu zrekonstruovány a oživeny moderním osvětlením a výmalbou. V celém domě se rozléhá Mahlerova hudba. V přízemí si můžeme posedět v nekuřácké kavárně a také si zakoupit nějaký suvenýr. V prvním patře najdeme expozici pod názvem „Gustav Mahler a Jihlava“, ve druhém patře jsou prostory určené pro konání různých výstav či kulturních akcí. Tento

dům

je

plně

bezbariérový,

(http://www.jihlava.cz/gustavmahler/)

k dispozici

jsou

ližiny

a

také

výtah.

Kostel sv. Jana Křtitele Kostel je původně postaven v románském slohu a později upraven pozdní gotikou. Kostelík byl dostavěn kolem roku 1200 a je nejstarší dochovanou kamennou stavbou na Českomoravské vrchovině. (http://tic.jihlava.cz/)

Brána Matky Boží Brána Matky Boží je doménou a symbolem celého města. Je jedinou dochovanou středověkou městskou branou z původních pěti bran. Výstavba bran se pojí s výstavbou opevnění a to ve 13. století. Později prošla brána gotickými a renesančními změnami až do současné podoby. Brána byla zrekonstruována a v roce 1853 byly přimontovány hodiny. V roce 1996 musela koruna brány projít celkovou rekonstrukcí. Nyní slouží brána jako vyhlídková věž a muzeum jihlavského podzemí a dolování. Na bráně sídlí také Jihlavská astronomická společnost. Nalezneme zde výstavu obrázků od Gustava Kruma nazvanou „Z historie Jihlavy“ a stálou expozici Jihlavská pevnost. V tomto objektu je umístěna druhá pobočka Turistického informačního centra, které je bezbariérové i s WC. Vyhlídka na věž, samozřejmě, bezbariérová není. (http://tic.jihlava.cz/)

Opevnění Hradby se začaly budovat při vzniku města ve 13. století. Opevnění mělo funkci hospodářskou, ale hlavně vojenskou a to z důvodu polohy na hranicích Čech a Moravy. Opevnění bylo tvořeno vnitřní hradební zdí vysokou šest metrů, parkánem s parkánovou zdí a příkopem sedm metrů hlubokým. V hradbách bylo vsazeno pět bran, které měly mnoho bezpečnostních prvků. S rozvojem se pevnost neustále zdokonalovala, ale v 18. století byla zrušena. Kvůli rozvoji dopravy v 19. století byly brány odstraněny a dochovala se pouze brána Matky Boží. Bezbariérově přístupná je pouze část parkánu. (http://tic.jihlava.cz/)

Katakomby Jsou další z mnoha jihlavských významných památek, která se rozkládá na 50 000 m2 a její délka je zhruba 25 km. Svoji délkou zaujímá druhé místo v ČR hned po Znojmu, jako největší podzemní labyrint. Chodby se nacházejí pod celým městem v hloubce od dvou do čtrnácti metrů, ve dvou až třech podlažích a jsou raženy ve skále. Počátek stavby, který měli v rukou zkušení havíři, se datuje na 14. století.

V 16. století ražba pokračovala v hlubších prostorech. Za druhé světové války plnili katakomby funkci leteckého krytu. V současnosti je přístupné několik set metrů chodeb pro veřejnost a jsou odborně zabezpečeny. Nejznámější je svítící chodba. Je to část chodeb, která ve tmě svítí zeleným světlem. V roce 2008 správci katakomb nalezli další svítící místo, a to pod ulicí Čajkovského. Bohužel, scházíme do historického podzemí a v těchto

prostorech

není

možné

budovat

jakýkoliv

bezbariérový

přístup.

(http://tic.jihlava.cz/)

Židovský hřbitov Významná památka židovské obce. Hřbitov byl vystavěn v roce 1869 a nachází se zde přes 100 náhrobků. Je to jediná židovská památka, která se dochovala do současnosti. Ostatní židovské domy byly zbourány. Židovská synagoga byla vypálena v březnu 1939 a na jejím místě byl později vybudován park Gustava Mahlera. Jako vzpomínka na jihlavské židy byla vytvořena pamětní deska, která byla vsazena do hradební zdi v dubnu 1992. Pokud budeme chtít navštívit tuto významnou památku Jihlavska, zajisté nám nevznikne žádný problém v ohledu bezbariérovosti. (4.)

obrázek 18 – Židovský hřbitov

Zdroj: http://www.tic.jihlava.cz/

Muzeum Vysočiny Jihlava Muzeum má k dispozici dva cenné renesanční domy na náměstí, které byly vzájemně propojeny. V prostorech muzea nalezneme přírodovědné a historické sbírky z celého regionu. Také se zabývá organizací konferencí, seminářů a provozem muzejní knihovny. Mezi stálé expozice patří: Dolování stříbra a mincování v Jihlavě, Cechovní místnost, Židovská modlitebna, Geologie a nerostné suroviny Českomoravské vrchoviny. Změňme téma na bezbariérový přístup do muzea. Ano, muzeum je jedno z mála bezbariérově přístupných míst Jihlavy. (5.)

Jihlavská ZOO ZOO se chlubí již padesátiletou tradicí v Jihlavě. ZOO se rozkládá v údolí podél řeky Jihlávky. Jihlavská ZOO nese jako svoje druhé jméno „ZOO bez mříží“. Stala se útočištěm pro více jak 150 druhů zvířat. Doménou však je chov plazů, kočkovitých šelem a opic. Žije zde také nejmenší druh opic na světě – Kosman zakrslý. Pro návštěvníky jsou připraveny tři pavilony: pavilon plazů a opic, pavilon šelem a pavilon Amazonský. Obrovským lákadlem je Africká vesnice Matongo. V této ZOO se dozvíme mnoho zajímavých informací, můžeme si prohlédnout všechna zvířata, dokonce nakrmit kozy, ale také si odpočinout a relaxovat. Zahrada je bezbariérově přístupná a k dispozici jsou i bezbariérové toalety. Držitelé průkazů ZTP mají nárok na zlevněné vstupné. (http://www.zoojihlava.cz/)

Jihlava obecně Na níže uvedené mapě můžeme vidět obraz bezbariérové dopravy a bezbariérových tras na území města Jihlavy. V Jihlavě není zřízena bezbariérová poznávací trasa.

obrázek 19 – Mapa bezbariérovosti Jihlavy

Zdroj: http://www.jihlava.cz/

Co se týče dopravy, tak Magistrát města Jihlavy má k dispozici mnoho bezbariérových autobusů a trolejbusů. Dalších pět nových vozů vyjelo do terénu v únoru 2010. Pokud se podíváme na webové stránky dopravního podniku města Jihlavy, v sekci jízdní řády nalezneme autobusová a trolejbusová spojení, která přistavují vozy s bezbariérovým přístupem. (zpracováno podle http://www.dpmj.cz/)

Ubytovat se můžeme v hotelu Gustav Mahler***, kde mají jeden bezbariérový pokoj. Celý komplex je bezbariérově přizpůsoben. Další ubytovací zařízení, která vybudovala jak bezbariérový přístup, tak mají i jeden bezbariérový pokoj jsou ubytovací kapacity jako: Euroagentur Business hotel Jihlava, hotel Milenium, hotel Vivaldi a také Hotelrestaurant Tři věžičky. Také velmi pěkný je jeden pokoj v Penzionu U Jakuba, kde můžeme využít i příjemného posezení. (http://tic.jihlava.cz/)

Až přijde čas na nějaké dobré jídlo, určitě z vlastní zkušenosti doporučuji pizzerii Venezia, kde se výborně najíme a také má bezbariérový přístup i WC. Neméně pěknou restaurací je hotelová restaurace Gustava Mahlera. Zde objevíme na menu mnoho specialit a kuchyně je vskutku výborná. Dalším příkladem je pivnice Guest, Radniční restaurace a také Pivovarská restaurace. V pivovarské je velice příjemné posezení i obsluha. Tato restaurace má velice dobře sestavený jídelní i nápojový lístek.

Po dobrém jídle, dobrá káva a zákusek. Pro tuto příležitost mohu doporučit Café Corso, Tchibo, Café Etage a cukrárna „U Brány“. (http://tic.jihlava.cz/)

2.6. České Budějovice České Budějovice jsou sídlem a hlavní kulturní metropolí Jihočeského kraje. Město se rozprostírá v Českobudějovické pánvi, kde se pojí řeky Vltava a Malše. Ve městě žije přibližně 96 000 obyvatel, a to na ploše města přibližně 56 km2. V centru nalezneme mnoho historických památek a pak vkročíme za pomyslné hranice města, které nám nabízí pohled na spoustu dalších skvostných míst jako Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov nebo Zlatá Koruna. Toto pěkné místo se chlubí jako sídlo biskupa římskokatolické diecéze a také Jihočeskou univerzitou. Tradicí Budějovic je pivovar značky Budějovický Budvar, tradiční gastronomie jako svíčková na smetaně anebo houbová omáčka. K tradici města se započítává také průmysl známé společnosti KOH-I-NOR a jaderné elektrárny Temelín. (zpracováno podle http://www.cbudejovice.cz/)

Přeskočíme do historie a zjistíme, že právě toto místo si vybral v roce 1265 kníže Přemysl Otakar II. k založení města, aby upevnil svoji moc v jižních Čechách. Díky Přemyslu Otakarovi II. a dobré poloze na obchodních cestách Budějovice vzkvétaly. Ve 13. a 14. století bylo město obehnáno pevnými hradbami, za nimiž se skrývaly dva překrásné chrámy.

V 16. století město vzkvétalo z peněz z těžby stříbra, vaření piva, z obchodu s rybami a obchodu se solí. Z těchto peněz byla financována rekonstrukce hradeb a také vystavěna věž, která je v dnešní době přezdívána „Černá“. Měšťané sami zvelebovali své domy a město získalo renesanční tvář. V roce 1569 město vybudovalo mincovnu, která zpracovávala vytěžené stříbro. Jako významná událost města, ale i 19. století se zapsala výstavba Koněspřežní železnice, která spojila České Budějovice s rakouským Lincem a s vltavskou plavbou způsobila rychlejší dopravu zboží. Tato skutečnost podmínila rozvoj městského obchodu a průmyslu. O pár desítek let později byla Koněspřežní železnice nahrazena parní železnicí. V roce 1948 byl ve městě založen Pedagogický institut. V roce 1991 byla založena Jihočeská univerzita s několika fakultami.

Město pořádá mnoho druhů akcí, mezi které patří Mezinárodní den památek. Koná se 20. března a všechny památky jsou přístupné zdarma. Velice lákavé jsou víkendové pobyty v pivovaru. České Budějovice jsou považovány za jedno z nejpopulárnějších měst ČR pro konání kongresové turistiky a veletrhů. České Budějovice lákají návštěvníky na podívanou v Jihočeském divadle. Je zde vybudováno kino CineStar. Město v létě pořádá slavnosti s doprovodným kulturním programem a hudební slavnosti Emy Destinnové. Dalšími akcemi jsou například: Země živitelka, Hobby nebo Pivní slavnosti.

Ve městě bylo vybudováno mnoho restauračních i ubytovacích zařízení po roce 1989. Byly vytvořeny nové cyklostezky a otevřen silniční obchvat, aby ulehčil dopravě u nádraží. Povodně roku 2002 byly opravdovou zkázou pro Budějovice. Povodně zničily mnoho budov, komunikací a také exkluzivní restauraci Masné krámy, která byla nucena přerušit svoji činnost. (http://www.cb-info.cz/)

Pivovar Budějovický Budvar Pivovar je národní podnik, který byl založen v roce 1895. Tento podnik patří k nejúspěšnějším podnikům ČR. Jeho klenotem je světlý ležák Budweiser Budvar, který je vyvážen do více jak 50 zemí světa. Pivovar nabízí exkurze do výroby s odborným výkladem, jejichž součástí je ochutnávka piva přímo z tanku. Expozice pod názvem „Příběh budějovického piva“ představuje turistům historii vaření piva.

Součástí pivovaru je Pivnice Budvar. Restaurace nabízí tradiční české speciality a další mezinárodní pochoutky. Hosté mohou ochutnat všechny druhy piva světlého, tmavého nebo nealkoholického.

Další části pivovaru je Restaurace Masné krámy, která byla po dlouhé odmlce opět otevřena. Restaurace nabízí jídla studené, ale i teplé kuchyně. Maso je považováno za základ pokrmu. V menu si vybere každý, nabízejí české speciality, vegetariánské pokrmy ale i lehké saláty. Tato restaurace je nově zrekonstruována a nabízí zdravotně postiženým turistům opravdový komfort jak v pohybu po objektu, tak nabízí i bezbariérovou toaletu.

Poslední složkou pivovaru je Hotel Malý pivovar****, který se nachází v centru města. Pokoje jsou zařízeny velmi komfortně ve středověkém stylu. Hotel je velmi oblíbený díky profesionalitě svých zaměstnanců v oblasti kongresové turistiky, pořádání firemních akcí, školení a také seminářů. Hotel je zcela přizpůsoben pro ubytování zdravotně postižených lidí. (zpracováno podle http://www.budweiser-budvar.cz/)

Náměstí Přemysla Otakara II. Náměstí čtvercového tvaru považujeme za historické jádro s mnoha církevními i světovými stavbami. Měšťanské domy jsou uchovány ve stylu gotiky, renesance a hlavně baroka s nádherně zachovaným podloubím. Uprostřed náměstí se tyčí kašna, která zobrazuje Samsona zápasícího se lvem. Pár metrů od kašny je v dlažbě zasazen tzv. bludný kámen. Bludný kámen symbolizuje místo, kde v dřívějších dobách stávala šibenice.

obrázek 20 – Náměstí Přemysla Otakara II.

Zdroj: http://www.cb.apu.cz/

Budějovická radnice Radnice byla postavena ve 30. letech 18. století na náměstí Přemysla Otakara II. Jejím stavitelem byl A. E. Martinelluho. Dnešní radnice stojí na místě původní radnice a dalších dvou domů. Budova je krásně zdobená a jsou na ni umístěny sochy ctností: Opatrnost, Spravedlnost, Statečnost a Moudrost. Radnice je zcela bezbariérová i s WC.

Černá věž Je 72 metrů vysoká a byla nejvyšší stavbou ve městě. Dříve sloužila věž jako zvonice, nyní slouží jako vyhlídka na celé město a okolí. Věž má pět zvonů. Samozřejmě, že na vyhlídku bezbariérový přístup neexistuje.

obrázek 21 – Černá věž

Zdroj: http://www.cb-info.cz/

Barokní chrám sv. Mikuláše Se stavbou chrámu se začalo už při vzniku města, avšak ničivý požár v roce 1641 nemilosrdně zničil celý objekt. Po požáru byl znovu vystavěn do současné podoby. Do

chrámu

je

vybudován

bezbariérový přístup

díky postrannímu

vchodu.

(http://www.cb-info.cz/)

Dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie Klášter se nachází na Piaristickém náměstí, kde najdeme nejstarší budovy ve městě. Klášter pochází z roku 1265 a je úplně nejstarší dochovanou městskou památkou. K této budově patří také Bílá věž, zbrojnice a solnice. Ve vstupu vozíčkářům do kláštera brání nižší práh. Je možné absolvovat prohlídku pouze s asistentem. (http://www.cb-info.cz/)

Panská ulice V této ulici najdeme velké množství měšťanských domů, ale nejvýznamnější památkou je gotický srub z 15. století a Rabenštejnská věž ze 14. století, která zpočátku tvořila část původního opevnění města. (http://www.cb-info.cz/)

Městské opevnění Zbytky opevnění s věžemi se dochovali podél řeky Malše a Vltavy. Dochovala se polokruhová bašta Otakarka a také Železná panna, která měla sloužit jako mučírna. (http://www.cb-info.cz/)

Jihočeské divadlo V roce 1838 se zde odehrála první česká hra. Dnešní Jihočeské divadlo má čtyři soubory: činohra, opera, loutkohra a balet. Součástí divadla je v letních měsících působení na otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Velmi působivá je na tomto hledišti česká klasika, balet, opera nebo Shakespearovy hry. Do Jihočeského divadla se můžeme dostat pomocí zadního služebního vchodu, ale v budově není k dispozici WC. (http://www.jihoceskedivadlo.cz/)

Studentské univerzitní divadlo Toto divadlo má na svém repertoáru diskuze a přednášky, večerní představení, divadelní představení a vernisáže studentských uměleckých prací. (http://www.divadlo-sud.cz/)

Alšova Jihočeská galerie Galerie existuje od roku 1953 jako krajská galerie. Později přesídlila do zrekonstruované zámecké jízdárny v Hluboké nad Vltavou. Galerie připravuje mnoho akcí, přehlídek, putovních výstav, ale i různých prezentací. Za stálé expozice mohu uvést: Gotické malířství a sochařství, České sochařství 20. století a keramika. Alšova Jihočeská galerie není bezbariérově přístupná. (http://www.ajg.cz/)

KOH-I-NOR Firma byla založena v roce 1790 ve Vídni a poté byla výroba přesunuta do Čech. Postupem času sklízela společnost úspěch v celém světě. KOH-I-NOR se neustále rozrůstá o další pobočky jak v Čechách, tak i v dalších zemích. (http://www.koh-inoor.cz/)

České Budějovice obecně K dispozici máme mapu bezbariérových tras po městě, bohužel, žádné informace o bezbariérových poznávacích trasách nejsou k dispozici. (http://www.c-budejovice.cz/, http://www.cb-info.cz/)

obrázek 22 – Mapa bezbariérovosti ČB

Zdroj: http://www.cb-info.cz/

Modrá barva symbolizuje bezbariérové trasy po centru města České Budějovice.

Pokud se zaměříme na městskou hromadnou dopravu, musíme zmínit, že ji zajišťuje Dopravní podnik města České Budějovice a. s. Jak autobusové, tak trolejbusové vozy jsou v procesu výměny za nízkopodlažní vozy. V současné době je téměř 50% obou typů vozů nízkopodlažních. Autobusové nádraží je zcela bezbariérové. K dispozici je dále vlakové nádraží ČD a také letiště. Na webu magistrátu města nalezneme také mapu cyklostezek. (zpracováno podle http://www.dpmcb.cz/)

Na webu Turistického informačního centra jsem velmi jednoduše našla hotely, které jsou zcela bezbariérové. Mezi ně patří a mým číslem jedna je Hotel Budweis. Tento hotel disponuje 60 pokoji, z nichž tři jsou plně bezbariérové. Hotel má k dispozici dva výtahy a bezbariérový přístup po celém hotelu. Hotel Gomel v centru Českých Budějovic a Parkhotel**** Hluboká nad Vltavou vlastní tři zcela bezbariérové pokoje a v hotelech je bezbariérový přístup. Hotel Malý pivovar, Hotel Zátkův dům má pro handicapované spoluobčany připraven jeden pokoj s bezbariérovým přístupem a také ostatní prostory jsou bezbariérové. Hotel Závišť z Falknštejna je také velmi útulný a krásný, v jeho prostorách jsou uzpůsobeny dva plně bezbariérové pokoje. Všechny hotely patří do vyšší třídy hotelů, což se projevuje i na cenách za ubytování. (8.)

A teď rychle na nějakou dobrotu. Zcela bezbariérové restaurace jsou například „U Hrušků“ nebo „U Zelené ratolesti“. „U Zelené ratolesti“ je obsluha velmi příjemná a také jídelní lístek je velmi dobře zvolený. K restauraci majitelé nedávno připojili i Fineclub-café. Další bezbariérové restaurace jsou: Potrefená husa, U Solné brány, Restaurace Krajinská. (8.)

2.7. Plzeň Plzeň nese titul čtvrtého největšího města České republiky. Město vzniklo na soutoku čtyř řek Mže, Úhlavy, Úslavy a Radbuzy, jejichž spojením vzniká řeka Berounka. V současnosti má Plzeň přibližně 167 000 stálých obyvatel a jeho rozloha je 125 km2. Plzeň je důležitým kulturním, obchodním a průmyslovým centrem. Plzeň se chlubí širokou sítí vzdělávacích (střední a umělecké školy) a také mezinárodních institucí (Anglická knihovna). Plzeň je velmi bohatá svým kulturním programem. Můžeme se zúčastnit různých kulturních akcí, koncertů a také festivalů jako Smetanové dny, Pilsner Fest nebo Mezinárodní finále kresby. (zpracováno podle http://www.icpilsen.cz/, http://www.plzen.eu/)

O založení města se zasloužil český král Václav II. roku 1295. V roce 1989 bylo historické jádro města prohlášeno za Městskou památkovou rezervaci, díky mnoha památkám z různých architektonických stylů. Mohli bychom zmínit 16. století, kdy zde působilo mnoho italských stavitelů. Český král a římský císař Rudolf II. si Plzeň zvolil jako svoje dočasné sídlo.

V 19. století se začaly objevovat obrovské průmyslové společnosti jako Plzeňský prazdroj nebo Škoda. V současnosti je Plzeň sídlem biskupství a také Západočeské univerzity.

Ústřední ikonou plzeňského znaku je chrtice, která má vyjadřovat věrnost katolické církvi a českému králi. Tento znak byl vytvořen před rokem 1433 a až do současnosti prošel

několika

změnami.

(zpracováno

podle

http://www.icpilsen.cz/,

http://www.plzen.eu/)

obrázek 23 - Město Plzeň

Zdroj: http://www.plzen.eu/

Pokud se vrátíme k Městské památkové rezervaci, můžeme si sdělit místa, která jsou její součásti.

Plzeňská radnice Je považována za nejkrásnější renesanční dům v centru, který postavil italský stavitel Giovanni de Statia v 16. století. Radnice se chlubila svou zdobností, kterou dotvářely sluneční hodiny. Ty byly však odstraněny z toho důvodu, že byly funkční pouze ráno a večer, jelikož v poledne jim stínil kostel. Proto hodiny nahradili orlojem. Radní vytvořili stálou expozici modelu historického centra města, kterou můžeme navštívit denně.

Držitelé ZTP a ZTP/S mají vstupné do objektu zdarma. K dispozici je schodolez, ale WC přístupné není. Ve městě jsou vybudovány dvoje veřejné toalety, oboje jsou zcela bezbariérové. Turistické informační centrum je bezbariérově přístupné, ale nemá přístupné toalety. (http://www.icpilsen.cz/)

Morový sloup Je symbolem poděkování za mírný průběh epidemie moru v roce 1680. Na vrcholu sloupu se tyčí plzeňská madona z hlavního oltáře katedrály sv. Bartoloměje. (http://www.icpilsen.cz/)

Katedrála sv. Bartoloměje Stavba chrámu se datuje s počátkem vzniku města. Klenotem chrámu je plzeňská madona, která pochází z „krásného slohu“ a je jednou z nejkrásnějších českých madon. Součástí chrámu je Šternberská kaple. V roce 1993 se papež Jan Pavel II. zasloužil o vznik Plzeňského biskupství, a proto se chrám stal katedrálou. Oblíbeným vyhlídkovým místem je téměř 103 metrů vysoká chrámová věž. Její ochoz je umístěn ve výšce 62 metrů a vede k němu 301 schod. (http://www.icpilsen.cz/)

Patricijské domy Je soubor domů, které se z původního středověkého města zachovaly až do současnosti. Všechny domy se nacházejí na náměstí Republiky a patří mezi kulturní památky České republiky. (http://www.icpilsen.cz/)

Západočeské muzeum v Plzni Muzeum má tři pobočky: Muzeum loutek, Národopisné muzeum Plzeňska a Muzeum Dr. Šimona Adlera. Muzeum se dělí na odvětví přírodovědy, historické vědy, národopis, UMPRUM a nádhernou knihovnu a kavárnu. V západočeském muzeu nalezneme stálé expozice jako plzeňská městská zbrojnice, zločin a trest a Míšeňský porcelán. Dalšími konanými akcemi jsou Burianova kulturní ozdravovna, výprava za poznáním a velmi zajímavé příběhy předmětů. V muzeu najdeme bezbariérový přístup, ale nejsou zde vybudovány toalety. (http://www.zcm.cz/)

Muzeum loutek Muzeum loutek těží z mnohaleté loutkoherecké tradice. V muzeu se dozvíme o počátcích loutkářství až do současnosti. Nejvýznamnějšími rodinami, které provozovaly kočovné divadlo, byly Kopečtí, Kočkové a Finkové. Další expozice se zabývá přímo plzeňským loutkářstvím na konci 19. století. Součástí muzea je Loutkové divadlo feriálních osad, amatérské divadlo a významnou součástí jsou postavičky Josefa Skupi a Jiřího Trnky. V expozici jsou umístěni například: Spejbl a Hurvínek a také nesmrtelný kašpárek. V muzeu je pro držitele ZTP vstupné zlevněné. Celé prostory jsou kompletně bezbariérové.

K dispozici

je

v objektu

nájezdová

rampa,

výtah

a

WC.

(http://www.muzeumloutek.cz)

obrázek 24 – Sbejbl a Hurvínek

Zdroj: http://www.muzeumloutek.cz/

Velká Synagoga Je největší synagogou v České republice, druhou největší synagogou v Evropě a třetí největší na světě. Počátky stavby se datují roku 1888 a je postavena v maurskorománském slohu.

Velká synagoga je zařazena spolu se Starou synagogou a Pomocnou synagogou do židovské obce. V synagoze probíhá mnoho kulturních akcí, vzácná jsou vystoupení operních pěvců. Při oslavách židovského svátku Erev Roš HaŠana se v roce 1998 po mnoha letech konala v synagoze bohoslužba. V synagoze musíme pro vstup využít postranní vchod a můžeme využít i WC. (http://www.icpilsen.cz/)

Divadlo J. K. Tyla Budova divadla byla dokončena podle návrhu architekta Antonína Balšánka v roce 1902. Jedná se o stavbu oplývající nádhernou uměleckou výzdobou. Za zmínku jistě stojí sousoší Dramatu a Opery, které je dílem Ladislava Šalouna. V současnosti divadlo tvoří čtyři umělecké soubory, které diváky zásobují divadelními tituly různých žánrů. V Tylově divadle probíhají operetní a muzikálové koncerty a výstavy spojené s divadelním světem. Velmi zajímavá je prohlídka Velkého divadla a jeho zákulisí. Praktickým vybavením divadla je plošina pro vozíčkáře, opět zde nejsou zařízeny bezbariérové toalety. (http://www.djkt-plzen/)

Galerie Masné krámy Tato krásná budova pochází z roku 1392, která původně sloužila jako masná tržnice. Budova byla zrekonstruována v 70. letech 19. století a v současnosti je využívána Západočeskou galerií. Ta zajišťuje provoz i v dalších Patricijských domech, a to například v domě U Kibitzů a Galerii „13“. Zde je vybudován nájezd k pokladně i toalety. (http://www.zpc-galerie.cz/)

Pivovary Plzeňský Prazdroj má vedoucí postavení na trhu pivovarnictví v Evropě. Je největším prodejcem v ČR a také největším exportérem piva do více než 50 zemí světa. Plzeňský Prazdroj

je

zastoupen

značkami

Pilsner

Urquell,

Gambrinus,

Radegast

a

Velkopopovický Kozel. V nabídce pro turisty nalezneme tři prohlídkové okruhy: pivovarské muzeum, pivovar a pivovarské historické podzemí. První dva okruhy jsou bezbariérové, poslední není přizpůsoben pro vozíčkáře. Vybudováno je WC. Pro držitele ZTP je vstupné zdarma. (http://www.pukrmistr.cz/)

Plzeň obecně Pokud se zaměříme na dopravu, v Plzni působí společnost ČSAD autobusy Plzeň a. s. a také Plzeňské městské dopravní podniky a. s. Nízkopodlažní autobusy a trolejbusy MHD jsou na trasy po městě nasazovány přednostně, a co do počtu je jich poměrně dost. Tramvaje uzpůsobené pro vozíčkáře můžeme využít dvakrát do hodiny na každé lince. Na webu dopravního podniku nalezneme mapu se zakreslenými linkami a můžeme si zvolit ten nejvýhodnější spoj. V jízdních řádech jsou symbolem označeny spoje

nízkopodlažních

vozů.

(zpracováno

podle

http://www.pmdp.cz/,

potřeby

handicapovaných

http://www.csadplzen.cz/)

Velice

krásný

hotel

zcela

přizpůsobený

pro

je

čtyřhvězdičkový hotel a kongresové centrum Primavera. Hotel vytvořil pro své klienty dva dvoulůžkové pokoje pod názvem Superior. Vybavení pokojů je až nadstandardní a umožňuje jak bezbariérový pohyb po místnosti, tak i sociální zařízení je potřebám handicapovaných přizpůsobeno. Dalším hotelem se dvěma dvoulůžkovými bezbariérovými pokoji je Angelo hotel. Oba hotely mají bezbariérově přístupné bary, restaurace i další doprovodné služby. Hotel Purkmistr, Hotel U Zvonu a například Hotel Gondola vyčlenili ze své hotelové kapacity pro handicapované občany pouze jeden zcela bezbariérový pokoj. (http://www.pukrmistr.cz/)

Jako ideální ubytování bych doporučila kapacity, které poskytuje Sdružení občanů Exodus. Toto sdružení se nachází v Třemošné, bohužel, mimo centrum Plzně. Toto sdružení má ve své budově pět kompletně bezbariérových a velice dobře vybavených pokojů s vlastní koupelnou, WC a minikuchyňkou. Pokoje jsou třílůžkové a čtyřlůžkové. Dále zde nalezneme čtyři pokoje, a to jednolůžkové až třílůžkové, které mají společnou koupelnu, WC i kuchyňku. (9.)

Jako příjemné posezení v Plzni bych zvolila italskou kavárnu a cukrárnu Caffé Fellini. Caffé Fellini má svoji vlastní výrobu cukrářských i dalších výrobků podle italské receptury. Velice oblíbená je pravá italská zmrzlina. Pokud navštívíme Caffé Fellini můžeme vyzkoušet i další italské speciality jako spaghetti carbonara nebo bolognese a také nezapomenutelné noky čtyř druhů sýrů. Kavárna vlastní bezbariérový přístup i WC.

Čínská restaurace, pivovar Balaton a Pizzerie Pulcinella jsou bezbariérově přístupné, ale bohužel nemají bezbariérové toalety. Pizzerie Martinská, restaurace a klub 21 a restaurace „U rytíře Lochoty“ mají bezbariérový přístup a také toalety. (9.)

V centru města Plzně vede pouze jedna bezbariérová trasa. Bez vstupu do jednotlivých objektů trvá přibližně hodinu a půl. Její délka je přibližně 2 km. Na její trase nalezneme pivovarské muzeum, plzeňské podzemí, plzeňskou radnici, divadlo J. K. Tyla, katedrálu sv. Bartoloměje, Velkou synagogu, Starou synagogu, Měšťanskou besedu, západočeské muzeum, národopisné muzeum Plzeňska, galerii Masné krámy a Vodárenskou věž. (9.)

Přibližně 10 km jsou dlouhé bezbariérové trasy, které vedou kolem Boleveckých rybníků. U hráze Boleváku je přístup do vody pro vozíčkáře. Je zde vybudovaná rampa se zábradlím a bezbariérové WC. (http://www.icpilsen.cz/)

obrázek 25 – Bezbariérová stezka Plzeň

Zdroj: http://www.icpilsen.cz/

obrázek 26 – Bezbariérová stezka Plzeň

Zdroj: http://www.icpilsen.cz/

obrázek 27 – Návrhy tras pro bezbariérovou Plzeň

Zdroj: http://www.plzen.eu/

Na oficiálních stránkách města Plzně nalezneme výše uvedenou mapu, která navrhuje bezbariérové trasy po městě. Bezbariérovost má na starosti Centrum pro zdravotně postižené Plzeňského kraje. Po shlédnutí mapy na Internetu, mohou občané zasílat svoje připomínky do této organizace.

3. Porovnání webových stránek Krajských měst a Městských památkových rezervací – nabídka pro zdravotně postižené 3.1. Informační centrum Pardubice Zpracování webových stránek Turistického informačního centra mi přijde velmi příjemné. Na stránkách nalezneme základní informace o městě, veškerých památkách, dopravě, ubytování a stravování. V levém horním rohu se pod značkou vozíčkáře skrývá odkaz na webové stránky Magistrátu města Pardubice. Zde se nachází podkapitoly jako doprava handicapovaných, seznam bezbariérově přístupných objektů, koncepce bezbariérovosti města a také mapa bezbariérovosti města. V této mapě jsou zobrazeny bezbariérové trasy po městě, ale také památková stezka Viléma z Pernštejna. Odkaz na stránkách informačního centra je velice dobře rozmyšlený, protože ho handicapovaní návštěvníci jistě nepřehlédnou. Já velice oceňuji rozsáhlý seznam bezbariérově přístupných objektů. Dále zde najdeme velké množství odkazů na domovské stránky jednotlivých památek. Celkově mají Pardubice velmi dobře promyšlenou koncepci celého města a díky takové propagaci určitě přiláká spoustu turistů. Podrobné informace přímo na webu TIC: http://www.ipardubice.cz/.

3.2. Informační centrum Hradec Králové Webové stránky jsou jednoduché, přehledné a nápadité. Je zde umístěno pět hlavních záložek a pod nimi nalezneme dostatečné množství informací o městě, dopravě a také různých kulturních akcích, které bychom měli vědět. Zaujala mě záložka kudy kam…, kde jsou rozdělena ubytovací a stravovací zařízení do jednotlivých kategorií a také zde nalezneme další služby, které můžeme ve městě využít. Velký černý puntík dostávají stránky za to, že zde není odkaz na bezbariérovost města. Neexistuje žádná mapa zakreslených bezbariérových stezek nebo bezbariérových naučných stezek. Líbí se mi zpracování mapy dopravy. Zde si najdeme směr naší jízdy, následně číslo linky a informaci, jestli se jedná o nízkopodlažní vůz. Cokoliv zadáme do vyhledávače ohledně bezbariérovosti, výsledek hledání je nula. Ani na stránkách Magistrátu města Hradec Králové se nedozvíme bližší informace. Myslím, že je to opravdu škoda. Podrobné informace přímo na webu TIC: http://www. http://www.ichk.cz/.

3.3. Informační centrum Olomouc Na webu Turistického informačního centra nalezneme informace o městě, památkách, kultuře a historii. Ohledně bezbariérovosti města, ale nenalezneme ani zmínku a ani žádný odkaz na jiné stránky. Nicméně mi to nedalo, otevřela jsem stránky Magistrátu města Olomouc a byla jsem neuvěřitelně překvapena. Z mnoha nabídek si v levém sloupci zvolíme nabídku pro osoby se zdravotním postižením. Pod touto záložkou nalezneme mapu města, seznam přístupných objektů, odkaz na jízdní řády nízkopodlažních vozů v městské dopravě, seznam ubytovacích a stravovacích možností a také kontakty na různé organizace. Tento zdroj informací je vskutku dobře zpracován. Mrzí mě, že ze stránek informačního centra neexistuje žádný odkaz na web Magistrátu města. Stránky informačního centra jsou využívány turisty jako první zdroj informací. Myslím si, že přichází o své turisty díky nedostatečným informacím. Podle mého názoru by měl být vytvořen odkaz na webové stránky magistrátu a vše bude vyřešeno. Podrobné informace přímo na webu TIC: http://www.tourism.olomouc.eu/.

3.4. Informační centrum Brno Na webových stránkách Turistického informačního centra se dozvíme nepřeberné množství obecných informací o Brně, historii, památkách i kam si zaskočit na jídlo a pití nebo na různé kulturní akce. Jsou zde umístěny různé trasy, které pořádá informační centrum, ale ani u jedné není uvedeno, zda je bezbariérová. Rozhodně na webu informačního centra chybí jakákoliv zmínka o bezbariérovosti Brna. Jediný užitečný odkaz je na dopravní podnik města, který nalezneme i na stránkách Magistrátu Brna. Vyhledáme si tu jednotlivé trasy a časy, kde je symbolem označen nízkopodlažní vůz. Co se týče designu webu informačního centra, je velmi nápaditý, přehledný a příjemný. Na webu Magistrátu nalezneme pod záložkou turistika/ubytování a stravování seznamy kapacit s jejich stručným popisem. Také se můžeme podívat na mapu cyklostezek, které v Brně existují. Jsem si jistá, že víc informací jsem se dozvěděla na webu magistrátu, ale i tak je informovanost o bezbariérovosti města na nulovém bodě. Velmi náhodným způsobem jsem objevila zmínku o bezbariérové stezce a po opětovném dotazování na TIC v Brně mi sdělili, že trasa je pouze neformální a je bezbariérová. Podrobné informace přímo na webu TIC: http://www.ticbrno.cz/.

3.5. Informační centrum Jihlava Na webových stránkách Turistického informačního centra města Jihlavy jsem byla hodně zklamaná. Design stránek je podle mého vkusu hodně barevný a nepřehledný, ale po čase si zvykneme. Nejsou zde jednoduše vypsané záložky, kde najdeme všechny potřebné informace. Pokud se zaměříme na bezbariérovost, tak na stránkách nenajdeme vůbec nic. Po zadání slova „bezbariér“ do vyhledávače jsem našla pouze pár dokumentů, které mi stejně nic k tématu nesdělily. Velice mě překvapilo, že jsem nenašla ani seznam bezbariérového ubytování, stravování a ani památek ve městě. Proto jsem nelenovala a otevřela stránky Magistrátu města Jihlavy. Na tomto webu jsem opět nenašla žádnou záložku. Po zadání slova „bezbariér“ jsem objevila opět pár dokumentů. Zaujal mě pouze jeden, kde jsem našla mapu s bezbariérovými přechody po Jihlavě. Bohužel, trasy jsou celkem nepřehledně popsány. Jedinou výhodou je přiložená mapa. Když ji rozbalíme, nalezneme fotografie s vyznačenými trasami v jednotlivých částech města. Myslím si, že i tyto okolnosti nedostatečné informovanosti o městě jsou důvodem pro malý počet turistů obecně, ale i těch handicapovaných. Také velmi malé procento památek je bezbariérově uzpůsobeno. Podrobné informace přímo na webu TIC: http://www.tic.jihlava.cz/.

3.6. Informační centrum České Budějovice Když jsem otevřela stránky Turistického informačního centra Českých Budějovic, byla jsem příjemně překvapena. Opravdu jednoduchý, ale zajímavý design stránek je velké plus a hlavně stránky jsou přehledné. Vpravo nahoře pod záložkou „město bez bariér“ nalezneme potřebné informace o dopravě, ubytování, stravování a hlavně si zde můžeme stáhnout mapu, která ukazuje bezbariérové trasy ve městě, ale také seznam různým budov podle toho, zda jsou celkově bezbariérové nebo zda se vyskytují nějaké překážky. V ostatních záložkách najdeme potřebné informace pro turisty ohledně historických památek, sportovních nebo kulturních akcích. Propracované je propojení mezi webem informačního centra a stránek Magistrátu města Českých Budějovic. Velmi oceňuji nápad na stránkách Turistického informačního centra, kde si můžeme zvolit typ ubytování, jakou lokalitu a služby požadujeme. Podle mého názoru nejlépe přizpůsobené webové stránky pro handicapované osoby. Jednoduché, výstižné, nápadité a především obsahují ucelené informace. Podrobné informace přímo na webu TIC: http://www.cb-info.cz/.

3.7. Informační centrum Plzeň Opět se nacházíme na velmi pěkně zpracovaných stránkách, které se dělí na jednotlivé podkapitoly. Nás bude nejvíc zajímat karta s názvem O městě. Dozvíme se něco o geografii, demografii, historii, projektech města a bezbariérovosti. Tento odkaz se nachází v levé horní části stránky pod přesným názvem „Bezbariérová Plzeň“. Na webu Magistrátu města je opět odkaz „Plzeň bez bariér“. Zde nalezneme přehledně zpracované seznamy bezbariérových objektů, které jsou rozděleny na úřady, banky, restaurace, kavárny a obchody. Jediné co mi chybí, je seznam bezbariérového ubytování a také možné způsoby dopravy pro zdravotně znevýhodněné občany. V podsekci komunikace je uveden seznam bezbariérových přechodů a také bezplatná parkoviště pro vozíčkáře. Také v sekci mapy si můžeme vytisknout mapu bezbariérového poznávacího okruhu po Plzni a podle ní si naplánovat cestu. Pokud si otevřeme mapový portál města, nalezneme zde i mapu bezbariérovosti celého města. Oba weby jsou dobře zpracované. Mám pocit, že je zvolen jemný a jednoduchý design, což je velké plus. Možná bych vložila všechny odkazy týkající se bezbariérovosti do jedné složky pro větší přehlednost. Podrobné informace přímo na webu TIC http://www.icpilsen.cz/cz.

4. Návrh poznávacího víkendu v Pardubicích a okolí Zájezd je navržen z města Brna do Pardubic a okolí. Termín konání zájezdu je 9. – 11. července 2010. Víkendového pobytu se zúčastní 8 vozíčkářů, jeden zdravotní doprovod a jeden průvodce. Účelem pobytu je zajistit handicapovaným občanům možnost cestovat a poznávat další místa v České republice, ale také se kulturně vyžít a aktivně zapojit do života. Podrobný program je uveden níže.

4.1. Program Pátek •

Brno – Pardubice, vlak EC 174 Jan Jesenius

Jelikož se jedná o přepravu více handicapovaných osob, je nutné objednat dopravu na Krajském centru osobní dopravy a zahrnout do ní všechny požadavky. Toto je nutné nejméně sedm dní před plánovanou cestou. •

Přeprava

Přeprava je zajištěna automobilem od Dopravního podniku města Pardubic a. s. Automobil je zcela přizpůsoben pro vozíčkáře.

Kapacita jsou čtyři vozíčkáři

s doprovodem. Cena po městě je účtována 15,- Kč/1 jízda. •

Oběd

Kromě sobotního obědu a večeře je stravování zajištěno Menzou Univerzity Pardubice. Po domluvě jsou schopni nám zajistit snídani, oběd a večeři a to za smluvenou cenu 60,- Kč za pokrm. •

Ubytování

Ubytování více než dvou vozíčkářů v Pardubicích je obtížné. Nachází se zde pouze Koleje Univerzity Pardubice. Na základě informací sdělených vedoucí kolejí, je cena pro zdravotně postižené osoby i jejich doprovod 200,- Kč/osoba/noc. •

Odpočinek

•

Večeře

•

Představení VČD „Donaha“

Sobota •

Snídaně

•

Pardubice – Řečany nad Labem vlakové spojení

Označení vlaku je Os 2110. Zpáteční jízdenka po množstevní slevě je 14,- Kč/1 osoba •

Kladruby nad Labem prohlídka

Prohlídka areálu v Kladrubech nad Labem není zcela přístupná pro vozíčkáře. Ti mají možnost si prohlédnout celé prostory stájí. Přízemí kočárovny je také bezbariérově přístupné a je zde umístěna sbírka starých kočárů. V zámku si můžeme prohlédnout výstavu obrázků Emila Kotrby. Celá prohlídka vychází časově na hodinu a půl. Cena prohlídky je 70,-Kč/osoba. • Oběd Oběd je zajištěn v prostorách hřebčína. Zde je k dispozici rampa, protože do zámku musíme překonat 5 schodů. Cena za předem objednaný oběd je 100,-Kč/osoba. •

Projížďka

V případě vozíčkářů si s sebou musíme vzít zdravotní dozor, který dohlédne na zdravotní stav vozíčkáře při projížďce. V Kladrubech na to uzpůsobeni nejsou. K dispozici budeme mít dva koně. Střídání na koních bude probíhat po půl hodině, jelikož je to fyzicky náročné na delší dobu. Cena je 200,-Kč/osoba po domluvě. •

Řečany nad Labem – Pardubice vlakové spojení, vlak Os 2121

•

Večeře v Restauraci Rybárna + večerní program 150,- Kč

Neděle •

Snídaně

•

Stezka Viléma z Pernštejna

•

Oběd

•

Odjezd do Brna, vlak EC 173 Vindobona

4.2. Časový harmonogram Tabulka č. 1 1. Den

Jednotlivé vzdálenosti

Jednotlivý čas

Skutečný čas

Brno odjezd vlaku Brno - Pardubice

9:35 151 km

1:40

11:15

3 km

0:15

11:30

Oběd

1:30

13:00

Ubytování, odpočinek

4:00

17:00

Večeře

1:00

18:00

Přeprava do ubytování

Představení VČD

19:00

2. Den Sraz

8:00

Snídaně Přeprava na nádraží

3 km

1:00

9:00

0:15

9:15

Pardubice odjezd vlaku

9:40

Pardubice - Řečany n.L.

20 km

0:19

9:59

Řečany n.L. - Kladruby n.L.

3,5 km

1:00

11:00

Prohlídka

2:00

13:00

Oběd

1:30

14:30

:

2:00

16:30

3,5 km

1:00

17:30

Projížďka na koních Kladruby n.L - Řečany n.L. Řečany n.L. odjezd vlaku

17:56

Řečany n.L. - Pardubice

20 km

0:20

18:16

Přeprava do Rybárny

3 km

0:15

18:30

3:30

22:00

0:15

22:15

Večeře, posezení s hudbou Přeprava do hotelu

3 km

3. Den Sraz

8:00

Snidaně Stezka Viléma z Perštejna

2,5 km

Oběd

1:00

9:00

3:30

12:30

1:00

13:30

Odjezd Přeprava na nádraží

14:00 3 km

0:15

Pardubice Brno

14:15 14:41

151 km

1:41

Zdroj: Vlastní konstrukce, návrh vlastního pobytového víkendu

16:22

4.3. Kalkulace zájezdu 1. Nepřímé náklady A) doprava - náhrada za ujeté km Zpáteční jízdenka Brno-Pardubice

8 x 85,-=680,-

Přeprava do ubytování

8 x 15,-=120,-

Přeprava na nádraží

8 x 15,-=120,-

Zpáteční jízdenka Pardubice-Řečany n.L.

8 x 14,-=112,-

Přeprava do Rybárny

8 x 15,-=120,-

Přeprava do ubytování

8 x 15,-=120,-

Přeprava na nádraží

8 x 15,-=120,-

Celkové náklady za ujeté km jsou 1 392,- Kč.

- náhrada za čekání

0,-

- náklady na druhého řidiče

0,-

- stravné řidiče

0,-

- ubytování řidiče

0,-

- rozdíl v ceně nafty

0,-

- ostatní náklady

0,-

- silniční poplatky

0,-

- parkovné

0,-

B) náklady na průvodce Smluvená odměna průvodci je 1 000,-

C) Akce za pevné ceny - vstupenky VČD

8 x (130,- x 50% sleva)=520,-

- prohlídka Kladruby n. L.

8 x 70,-=560,-

- projížďka na koních

8 x 200,-=1 600,-

Celková suma nepřímých nákladů je 5 072,- Kč. Celkové náklady na jednoho účastníka je 634,- Kč.

2. Přímé náklady A) Ubytování a stravování - ubytování

2 x (10 x 200,-)=4 000,-

- stravování

10 x (5 x 60,-+100,-+150,-)=5 500,-

B) Pojištění

0,-

C) Kurzovní riziko

0,-

Celková suma přímých nákladů je 9 500,- Kč. Celkové náklady na jednoho účastníka je 950,- Kč.

D) Marže CA Marže CA je 10 % z celkových nákladů na 1 účastníka, tj. 634,- + 950,- = 1 584,- x 0,1 = 158,40 Kč. DPH z marže CA je 158,40 x 0,2 = 31,68 Kč. E) Celková cena pro klienta - nepřímé náklady

634,-

- přímé náklady

950,-

- marže CA

158,40

- DPH Celkem

31,68 1 775,-

Celková cena zájezdu na jednu osobu je 1 775,- Kč.

5. Dotazník – pro zdravotně postižené spoluobčany Níže uvádím dotazník, který jsem vytvořila a použila ke svému výzkumu v oblasti cestování handicapovaných osob. Daleko větší počet lidí trpí tělesným postižením, tak i můj dotazník jim byl z větší části přizpůsoben.

Jak se dále dozvíme, tak dotazník vyplnili i sluchově a také zrakově postižení spoluobčané. To je oproti tělesnému postižení opravdu malé procento. Dotazník měl za úkol získat informace o životě vozíčkářů, o jejich každodenních bariérách, které musí překonávat, pokud jdou na kterýkoliv úřad nebo zdravotní pojišťovnu. Měl také zhodnotit, jaké překážky je nezbytné odstranit a na jaké překážky bychom se měli zaměřit. Jsem si jistá, že dotazník ukazuje jak široká je škála všech možných služeb v oblasti cestovního ruchu. Sem řadím nabídku možného bezbariérového ubytování, stravování a především pohodlné dopravy.

Dotazník byl umístěn na Turistických informačních centrech a klienti, kteří přišli a splňovali kritéria, ho dostali k vyplnění.

Dotazník Jmenuji se Iva Jirsová a jsem studentkou posledního ročníku Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě. Tento dotazník má za úkol prozkoumat oblast cestování zdravotně postižených spoluobčanů v ČR, jelikož ho chci uvést ve své bakalářské práci. 1. Cestujete? a) ano, cestuji bez komplikací b) ano, cestuji s doprovodem c) ne, setrvávám pouze v místě svého bydliště 2. S kým cestujete? a) sám, cestuji bez komplikací b) s rodinou c) s přáteli bez handicapu d) s přáteli s nějakým postižením 3. Jak často cestujete? a) 1x/měsíc b) 2x/měsíc c) 1x/ rok d) 2x/rok 4. Jaké typy dovolené si vybíráte? a) tuzemská dovolená b) zahraniční dovolená 5. Jaký druh dovolené si zvolíte? a) aktivní dovolená b) odpočinek c) jiné……………. 6. Máte problémy s dopravou do místa pobytu? a) ano, lidé jsou neochotní pomoci b) ano, proto si dopravu objednávám c) ne, problémy s dopravou nemám 7. Jakou dopravu využíváte? a) automobil b) vlak c) autobus

8. Kde hledáte podklady pro uskutečnění nějaké cesty? a) Internetové stránky

d) Reference přátel

b) Web TIC

e) Informace z médií

c) Tištění průvodci

f) Jiné……………….

9. Do jakého kraje cestujete? a) Praha

e) Severočeský

b) Středočeský

f) Východočeský

c) Jihočeský

g) Jihomoravský

d) Západočeský

h) Severomoravský

10. Jaký cíl Vaší cesty si vybíráte? a) Nová, neznámá místa b) Místa, se kterými mám zkušenost 11. Jakým způsobem hledáte ubytování? a) Internet b) Turistické informační centrum c) Vlastní zkušenosti d) Jiné………………………….. 12. Máte problémy ve veřejných budovách (IC, restaurace, OD)? a) Toalety

d) Schody

b) Vchod do objektu

e) Výtahy

c) Chodníky

f) Jiné……………

13. Ve kterém kraji je Vaše bydliště? a) Praha

e) Severočeský

b) Středočeský

f) Východočeský

c) Jihočeský

g) Jihomoravský

d) Západočeský

h) Severomoravský

14. Jste? a) muž b) žena 15. Jaký je Váš věk? a) méně než 20 let

d) 41 – 50 let

b) 21 – 30 let

e) 51 – 60 let

c) 31 – 40 let

f) 61 a více let

16. Jaké je Vaše vzdělání? a) základní b) učiliště s výučním listem c) středoškolské s maturitou d) vysokoškolské 17. Jaké máte postižení? a) Tělesné postižení b) Sluchové postižení c) Zrakové postižení

Závěrem tohoto dotazníku chci všem, kteří ho vyplnili poděkovat za jejich pomoc.

6. Vyhodnocení průzkumu a analýza výsledků

Dotazníkové šetření pro handicapované turisty v krajských městech a městských památkových rezervacích.

Toto dotazníkové šetření bylo provedeno na Turistických informačních centrech jednotlivých městských památkových rezervací a krajských městech. Dále jsem rozeslala dotazník svým přátelům po naší republice. Výzkum probíhal v měsících září 2009 – únor 2010 a zúčastnilo se ho 90 dotazovaných osob. Dotazník obsahuje 17 otázek, z nichž poslední 4 otázky jsou pouze zjišťovací. Dotazovaný zde zaškrtnul pohlaví, věkové rozmezí, úroveň vzdělání a druh svého postižení.

Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, zda handicapovaní občané České republiky vůbec cestují. Hlavní motivací bylo zjištění veškerých překážek a bariér, které je mohou na jejich cestě a při jejich dovolené omezovat. Je důležité tyto bariéry zjistit, poučit se z nich a pracovat na jejich odstranění.

Dotazník byl určen pouze lidem s nějakým handicapem, a to sluchovým, zrakovým nebo tělesným.

Níže je uvedena tabulka s celkovým počtem odpovědí na jednotlivé otázky a následují grafická a slovní vyhodnocení otázek. Individuální odpovědi dotazovaných jsou vyhodnoceny ve slovních odpovědích.

Tabulka č. 2 Souhrn odpovědí z dotazníkového šetření a

b

c

d

e

f

g

h

1.

21

66

3

2.

27

42

21

3

3.

30

3

42

15

4.

84

6

5.

30

51

9

6.

12

48

24

7.

3

36

24

8.

54

3

3

45

6

9.

15

6

30

3

3

45

6

6

10.

72

18

11.

45

0

36

15

12.

36

30

3

39

6

9

13.

6

15

3

0

6

42

15

0

14.

72

18

15.

0

6

36

3

33

12

16.

24

0

57

9

17.

81

6

3

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

Graf č. 1 1. Cestujete?

3%

23% ano, cestuji bez komplikací ano, cestuji s doprovodem

74% ne, setrvávám v místě svého bydliště

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

V první otázce, zda dotazovaní cestují, odpovědělo 74 % osob, že cestují za pomoci asistence. 23 % cestuje bez komplikací a 3 % dotazovaných se vyhýbají cestování vůbec. Z toho vyplývá, že ¾ osob rádi cestují, ale také se spoléhají na pomoc svého doprovodu.

Graf č. 2 2. S kým cestujete?

3%

23%

29%

sám, cestuji bez komplikací s rodinou

45%

s přáteli bez handicapu s přáteli s handicapem

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

Na otázku S kým cestujete, odpověděla skoro polovina 45 % dotazovaných, že cestují s rodinou. 29 % handicapovaných cestuje o samotě a bez komplikací. Co se týče odpovědí, zda dotazovaní cestují s přáteli s handicapem nebo bez handicapu, daleko větší procento lidí odpovědělo, že cestují s přáteli bez handicapu.

Graf č. 3 3. Jak často cestujete? 1x/měsíc

17%

33% 2x/měsíc

47%

3%

1x/rok

2x/rok

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

Celých 47 % dotazovaných někam cestují pouze jednou do roka. Na další pozici, s 33 % odpovědí, se umístili lidé, kteří cestují 1x do měsíce. A 17 % dotazovaných se zmínilo, že provozují jakýkoliv druh cestovního ruchu 2x za rok.

Graf č. 4 4. Jaké typy dovolené si vybíráte? 7% tuzemská dovolená zahraniční dovolená

93%

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

Naprostou většinu, 93 % dotazovaných odpovědělo, že tráví dovolenou pouze v tuzemsku. Oproti tomu 7 % turistů jezdí na zahraniční dovolenou.

Graf č. 5 5. Jaký druh dovolené si zvolíte?

10%

33%

aktivní dovolená

odpočinek

57% jiné

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

57 % většina oslovených osob si zvolí jako účel svojí dovolené odpočinek, 33 % lidí preferují dovolenou aktivní a pouze 10 % turistů jezdí na poznávací zájezdy.

Graf č. 6 6. Máte problémy s dopravou do místa pobytu?

14%

29%

ano, lidé jsou neochotní ano, proto si dopravu objednávám

57%

ne, problémy s dopravou nemám

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

Na otázku, zda cestující mají problémy s dopravou do pobytového místa, odpověděla většina 57 %, že si dopravu předem objednává. Celých 29 % sdělilo, že problémy s dopravou nemá a 14 % odpovědělo, že lidé jsou neochotní handicapovaným v případě potřeby pomoci.

Graf č. 7 7. Jakou dopravu využíváte?

38%

5%

automobil

57%

vlak

autobus

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

Nejčastěji občané využívají železniční dopravu, a to 57 %. S 38 % se na druhé příčce umístila doprava autobusová a s 5 % procenty na posledním místě doprava automobilová. Je pravdou, že automobilová doprava je nejkomfortnější, ale bohužel také nejdražší pro vozíčkáře.

Graf č. 8 8. Kde hledáte podklady pro uskutečnění cesty?

5%

0%

Internetové stránky

48%

Web TIC Tištění průvodci Reference přátel Informace z médií

41% 3%

3%

Jiné

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

48 % dotazovaných hledá podklady pro svoji dovolenou na Internetu, 41 % osob si nechá poradit nebo se řídí zkušenostmi od přátel. Další informace získávají handicapované osoby z médií, tištěných průvodců anebo ze stránek Turistického informačního centra.

Graf č. 9 9. Do jakého kraje cestujete?

Praha

5%

5%

13%

Středočeský

5%

Jihočeský Západočeský Severočeský

40%

3%

3%

26%

Východočeský Jihomoravský Severomoravský

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

Nejvíce navštěvovaný je kraj východočeský, se 40 %, na druhém místě je kraj Jihočeský s 26 % a s 13 % se na třetí pozici umístil kraj Jihočeský. Ostatní hodnoty jsou minimální.

Graf č. 10 10. Jaký cíl Vaší cesty si vybíráte?

20% Nová neznámá místa

Místa, se kterými mám zkušenost

80%

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

Nová, neznámá místa preferuje přesně 80 % dotazovaných, oproti tomu 20 % dotazovaných nejraději navštěvuje ta místa, se kterými má zkušenosti.

Graf č. 11 11. Jakým způsobem hledáte ubytování?

16% 46% Internet TIC Vlastní zkušenosti

38%

0%

Jiné

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

Dotazovaní se 46 % upřednostňují, najít si ubytování na Internetu. 38 % osob opět preferuje ubytování, se kterým už mají zkušenosti. 16 % lidí zaškrtlo odpověď jiné, z toho většina respondentů sdělila, že se ubytovávají u svých přátel. Zbytek odpověděl, že si ubytování shání právě na Internetu a později se dotazují telefonicky.

Graf č. 12 12. Máte problémy ve veřejných budovách?

5%

7%

29%

Toalety Vchod do objektu Chodníky Schody

33% 2%

24%

Výtahy Jiné

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

Největší potíže ve veřejných budovách představují schody do objektů, celých 33%, v těsné blízkosti se umístily neuzpůsobené toalety pro handicapované osoby, to je 29%. 24 % dotazovaných odpovědělo, že mají problémy i se samotným vstupem do budovy. 7 % osob potvrdilo, že nemá žádné problémy ve veřejných budovách. Sem patřily osoby zrakově a sluchově postižené.

Graf č. 13 13. Ve kterém kraji je Vaše bydliště? Praha Středočeský Jihočeský Západočeský

0%

17%

Severočeský

7% 17%

Východočeský Jihomoravský Severomoravský

3% 0% 7% 49%

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

Téměř polovina, 49 % dotazovaných, pochází z Východočeského kraje. Ze Středočeského a Jihomoravského pochází 17 % osob, 7 % dotazovaných má svoje trvalé bydliště v kraji Severočeském a v Praze.

Graf č. 14 14. Jakého jste pohlaví?

20% Muž

Žena

80%

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

80 % respondentů byli muži a 20 % tvořily ženy.

Graf č. 15 15. Jaký je Váš věk? méně než 20

13%

0%

7%

21 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let

40%

37% 3%

51 - 60 let 61 a více let

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

Žádný dotazovaný nebyl mladší 20 let. Nejvíce lidí spadá do věkové kategorie 31 – 40 let, 40 %. 37 % osob se nachází v kategorii 51 – 60 let. 13 % lidí patří do skupiny 61 a více let. Z toho vychází, že věkový průměr dotazovaných je kolem 40 let.

Graf č. 16 16. Jaké je Vaše vzdělání?

10%

27%

0% základní

63%

učiliště s výučním listem středoškolské s maturitou vysokoškolské

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

Naprostá většina, 63 %, handicapovaných osob mají středoškolské vzdělání ukončené maturitou. 27 % osob má pouze základní vzdělání a vysokoškolské vzdělání má 10 %. Žádný z respondentů nemá ukončené vzdělání učilištěm.

Graf č. 17 17. Jaké máte postižení?

7%

3% Tělesné postižení Sluchové postižení Zrakové postižení

90%

Zdroj: Vlastní konstrukce, vlastní zjištění z dotazníku 09/2009-02/2010

Celých 90 % dotazovaných osob má tělesné postižení, 7 % trpí postižením sluchovým a 3 % zrakovým postižením.

7. Diskusní a návrhová část Pro začátek bych ráda zhodnotila webové stránky jednotlivých informačních center. Co se týče webu TIC Pce, tak jsem dost spokojená. Jsou tu všechny potřebné informace pro zdravotně postižené osoby. Můžeme se podívat na ubytování, stravování bez bariér a také je tu uvedena Stezka Viléma z Pernštejna. Jediné co mi zde chybí, je mapa souhrnu bezbariérových tras v celém městě. V Hradci Králové se nedá mluvit vůbec o ničem. Žádná bezbariérová trasa ani mapa zpřístupněných přechodů po městě. V Olomouci existuje projekt „Bezbariérová Olomouc“, informace o něm jsou k dispozici na webu Magistrátu, kde je i odkaz na projekt. Součástí webu je také leták s mapou bezbariérovosti. Brno nemá na žádném z webů vytvořeno a použito vůbec nic, i když se zapojili do programu Brno bez bariér. V Jihlavě vlastní mapu města Jihlavy, kde jsou bezbariérové přechody po městě. Jinak není žádný odkaz ani upozornění.

Portál města České Budějovice se mi líbil nejvíc. Je tu ustanoven odkaz „Město bez bariér“. Našla jsem bezbariérovou mapu a velmi krásně je vyřešené hledání ubytování, kde si stanovíme požadovaná kritéria. Plzeň má na IC odkaz na „Plzeň bez bariér“, kde najdeme brožuru pro zdravotně postižené občany a další potřebné informace. Máme k dispozici mapu s bezbariérovými trasami a také mapu s vnitřním poznávacím okruhem.

Pokud se zaměříme na materiálně-technickou základnu jednotlivých měst, můžeme říct, že nejhůř se umístil Hradec Králové a Jihlava je o kousek výš díky mapě bezbariérových přechodů.

Brno je velmi krásné město. Je pravdou, že existuje mapa bezbariérových tras, ale nikdo o ni neví. Tohle město mě velice zklamalo. Brňané zřejmě nechtějí pomoci odstraňovat bariéry pro své spoluobčany. Hlavním negativem je nulová informovanost o čemkoliv, co se týká bezbariérovosti ve městě Brně. Brno má sice určitou snahu, leč bohužel moc občanů se o tom nedozví. Zjistila jsem, že v současné době se na toto zanedbané odvětví snaží město vyčlenit potřebné finanční prostředky a hnout se o kus dál.

Jedničku bych přiřknula Plzni. Má velmi pěkně vytvořené webové stránky, kde nalezneme všechny užitečné informace. V projektu „Plzeň bez bariér“ vznikl jeden bezbariérový poznávací okruh a na mapovém portálu nalezneme bezbariérovou mapu celého města. Na zpřístupňování památek se intenzivně pracuje. Plzeň rozdává propagační letáky, které se týkají bezbariérových objektů, restaurací, ubytování a tipů na výlet. V letních měsících bychom měli využít 10 km kolem rybníku, kde se můžeme i osvěžit.

Pardubice bych oznámkovala na horší jedničku. Vcelku si myslím, že pro tělesně postižené turisty nabízí velkou škálu možností. Jediné, co bych vytknula je špatný stav ubytovacích kapacit. Každý hotel nebo penzion disponuje pouze dvěma lůžky, která jsou umístěna v plně bezbariérových pokojích a velmi těžko se lůžka hledají. Jelikož je v Pardubicích bezbariérová poznávací stezka, jejíž informační tabule jsou vyrobeny i v Braillově písmu, zvolila bych její větší propagaci. Mnoho lidí o ní nemá ani zdání. Samozřejmě, že si na IC můžeme vyzvednout propagační materiály k tomuto tématu.

Na další příčce umístím Olomouc. Ta si opět nechala vytvořit mapu bezbariérových přechodů po městě. Olomouc má opravdu krásně zpracovaný informační leták. Jsou zde opět důležitá telefonní čísla, nápady na výlety, tipy na ubytování nebo stravování. Dobře umístěné je i spojení na dopravu, kterou nezajišťuje město. Vcelku i mnoho historických objektů je přístupných, a proto by měl být kladen větší důraz na destinační management a také na vytvoření poznávací trasy, která by jistě turisty přilákala.

Mnoho lidí se zcela jistě naláká na bezbariérovou exkurzi v pivovaru Českobudějovický Budvar, kterou je možno spojit i s ubytováním a stravováním. Ano, mluvím o Českých Budějovicích. Pokud nebudeme mít zájem o ubytování v Hotelu Malý pivovar, stačí si na webu TIC zadat vlastní kritéria pro ubytování a už stačí jen objednat pokoj. Takové vyhledávání ubytování je opravdu skvostný nápad. Samozřejmě, existuje mapa bezbariérovosti Budějovic, ale opět si myslím, že tu chybí bezbariérová poznávací trasa. Pomálu je také uzpůsobených restaurací.

Na základě informací získaných z dotazníkového výzkumu, můžeme říct, že handicapovaní lidé rádi cestují. Většina handicapovaných cestuje s vlastní rodinou, tradičně jednou ročně a vyhledávají tuzemské dovolené.

Základním problémem, které se postižených občanů týká, je problém s dopravou. Proto si lidé buď dopravu objednají anebo využívají svého uzpůsobeného vozidla. Druhá možnost je dost finančně náročná, a proto je i méně frekventovaná. Nejčastěji objednávaným druhem dopravy je doprava železniční, která je nejpohodlnější. Co se týče získávání podkladů pro realizaci svojí cesty, tak je na prvním místě v používání Internet a v těsné blízko se umístily ověřené a zaručené reference od přátel. Po České republice handicapovaní turisté navštěvují hlavně Východní Čechy a Jihočeský kraj. Naprostá většina osob chce poznávat nová místa, a proto si s sebou bere svoje rodiny a využívá všech možných informací od přátel. Skoro polovina dotazovaných odpověděla, že při hledání ubytovacích kapacit využívá Internet a potom svých vlastních zkušeností s určitou ubytovací kapacitou. Zásadním problémem pro handicapované osoby jsou vstupy do budov, schody v interiérech a nevyhovující toalety.

Rozhodně si myslím, že města jako jsou Hradec Králové a Jihlava, přímo prosí o zlepšení svojí technické základny pro handicapované občany. Zrovna tato dvě města by se měla zamyslet nad jejich postojem k postiženým spoluobčanům, jelikož jejich lhostejný přístup je přímo alarmující. Ve všech městech by měla existovat alespoň jedna bezbariérová poznávací trasa.

Mám za to, že v současné době je téměř povinností každého krajského města a městské památkové rezervace mít několik základních věcí: •

mapa bezbariérových přechodů a tras ve městě

•

mapa bezbariérového poznávacího okruhu se stručným popisem trasy

•

seznam bezbariérových objektů a služeb, které nabízí

•

sdělování většího množství informací občanům

•

zvýšení intenzity propagace jednotlivých projektů ve městě

•

více shromážděných informací na webu TIC

•

uvedení všech materiálů, které se týkají bezbariérovosti města, na webu

•

kontakty na různé organizace, na správce historických památek

•

výraznou položkou je zlepšení infrastruktury ve městech (především doprava a bezbariérové WC)

Závěr Je pravda, že zdravý člověk nad bariérami nepřemýšlí, dokud se ho bezprostředně netýkají. Nikdy dřív mě nenapadlo, přemýšlet nad tím, jak se tělesně postižení dostanou do budovy nebo že rozměry různých druhů vozíčků se liší a když je toaleta bezbariérová, neznamená to, že se tam vozíčkář dostane.

Na toto téma mě trochu přivedla moje rodina. Když se mi narodila neteř a potřebovala jsem se s kočárkem dostat do budovy Všeobecné zdravotní pojišťovny. Lidé jen procházeli a těch pět schodů jsem s kočárkem sama nezvládla.

Každý člověk si postupem času a se vzrůstajícími životními zkušenostmi stanoví svoje priority a žebříčky a začne uvažovat i o jiných lidech a nejenom o sobě. I pro zdravého člověka je těžké spolupracovat s tělesně postiženými lidmi. Neznáme jejich problémy, neumíme se do nich vcítit a chovat se „normálně“.

Pro podklady bakalářské práce jsem se zastavila také na Krajském úřadě v Pardubicích. Představme si paní kolem čtyřiceti let, s odrostlými dětmi, která vykonává funkci na odboru cestovního ruchu. Tato paní mi řekla, že chápe, proč nejsou ve městech budovány bezbariérové toalety. Prý chápe, že je to velmi finančně náročné. O finanční náročnosti těchto projektů se určitě nebude přít. Ale v jaké společnosti bychom žili, kdybychom si v cizím městě neměli kam dojít na toaletu, protože je to drahé.

Celkově si myslím, že je přímo nutné se handicapovaným spoluobčanům víc věnovat a dát jim více možností, jak se realizovat. Dát jim možnost, jak pohodlně cestovat, jak se ubytovat a v klidu najíst. Není zrovna dobré, že si vozíčkáři raději do restaurace nezajdou, protože by nemohli využít toaletu. Když už se tělesně postižení lidé odhodlají vycestovat, tak neseženou dostatečné množství informací, jelikož komunikace s nimi není tak dobře rozvinuta. Podle mého názoru bychom měli těmto lidem podat pomocnou ruku a pokusit se jim zpříjemnit jejich život. Přemýšlejme, buďme vstřícní a pomáhejme si.

Seznam použité literatury Seznam tištěných průvodců: 1. Statutární město Pardubice. Navštivte Pardubice. Regionální infocentrum Pardubice Region Tourism, 2007. 2. Statutární město Olomouc. Olomouc město bez bariér. Statutární město Olomouc, 2006. 3. Statutární město Jihlava. Jihlavská radnice. Statutární město Jihlava, 2006. 4. Statutární město Jihlava. Židovské památky kraje Vysočina. Statutární město Jihlava, 2008. 5. Statutární město Jihlava. Muzejní sbírky kraje Vysočina. Statutární město Jihlava, 2008. 6. Statutární město Brno. Průvodce městem. 1. vydání, Statutární město Brno, 2009. 7. Město Brno. Brno mapa bezbariérových tras a objektů v centru města. Město Brno – Odbor zdraví Magistrátu města Brna, 2008. 8. Statutární město České Budějovice, České Budějovice bez bariéry. 2. vydání, Statutární město České Budějovice, 2006. 9. Statutární město Plzeň, Plzeň bez bariér. Statutární město Plzeň, 2008.

Seznam webových stránek: 1. Ministerstvo pro Místní rozvoj [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009 [cit. 2010-03-04]. URL: 2. Odborný časopis sociální služby [online]. Asociace poskytovatel sociálních služeb ČR, 2009 [cit. 2010-03-04]. URL: 3. Slovník cizích slov [online]. ABZ.cz, 2005 – 2006 [cit. 2010-04-04]. URL: 4. Portál veřejné správy ČR [online]. Ministerstvo vnitra, 2003 – 2010 [cit. 2009-1204]. URL: 5. Regionální informační servis [online]. Regionální informační servis, 2005 – 2008 [cit. 2009-12-12]. URL: 6. Euroklíč [online]. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, 2009 [cit. 200903-04]. URL: 7. Regionální informační centrum u Zelené brány [online]. Pardubice Region Tourism, 2005 – 2007 [cit. 2009-03-05]. URL:

8. Město Pardubice [online]. Statutární město Pardubice, 2009 [cit. 2010-03-05]. URL: 9. Východočeské muzeum v Pardubicích [online]. Statutární město Pardubice, 2009 [cit. 2010-03-03]. URL: 10. Východočeská galerie [online]. Statutární město Pardubice, 2009 [cit. 2010-03-03]. URL: 11. Východočeské divadlo Pardubice [online]. Statutární město Pardubice, 2009 [cit. 2010-03-03]. URL: 12. Parník Arnošt [online]. Arnošt z Pardubic a. s., 2010 [cit. 2010-03-03]. URL: 13. Perníková chaloupka [online]. Prezentační a rezervační systém Doménová koule, 1998 - 2010 [cit. 2010-03-05]. URL: 14. Hrad Kunětická hora [online]. Hrad Kunětická hora, 2009 [cit. 2010-03-03]. URL: 15. Národní hřebčín Kladruby nad Labem [online]. NH Kladruby, 2008 2010 [cit. 2010-03-15]. URL: 16. Dopravní podnik města Pardubice [online]. Dpmp a. s., 2009 [cit. 2010-03-15]. URL: 17. Informační centrum Hradec Králové [online]. Informační centrum Hradec Králové, 2009 [cit. 2010-03-15]. URL: 18. Oficiální stránky statutárního města Hradec Králové [online]. Dodavatel portálového

řešení

QCM

s.

r.

o.,

2009

[cit.

2010-03-12].

URL:

19. Klicperovo divadlo HK [online]. Dodavatel portálového řešení QCM s. r. o., 2009 [cit. 2010-03-12]. URL: 20. Galerie moderního umění v HK [online]. Galerie moderního umění v HK, 2003 2010 [cit. 2010-03-25]. URL: 21. Oficiální internetové stránky města Třebechovice pod Orebem [online]. Web & design , 2008 [cit. 2010-03-15]. URL: 22. Hrádek u Nechanic [online]. Oficiální stránky zámku Hrádek u Nechanic, 2008 [cit. 2010-03-15]. URL: 23. Dostupné služby imobilním občanům [online]. Magistrát města HK, 2008 [cit. 2010-03-15]. URL:

24. Dopravní podnik města HK [online]. Dopravní podnik města HK a. s., 2008 [cit. 2010-03-25]. URL: 25. Olomouc tourism [online]. Statutární město Olomouc, 2010 [cit. 2010-03-28]. URL: 26. Statutární město Olomouc [online]. Magistrát města Olomouc, 2002 - 2009 [cit. 2010-03-25]. URL: 27. Vlastivědné muzeum v Olomouci [online]. Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2008 [cit. 2010-03-25]. URL: 28. Muzeum umění Olomouc [online]. Studio trinity, 2007 [cit. 2010-03-29]. URL: 29. Dopravní podnik města Olomouce a. s. [online]. Esmedia a. s., 2008 [cit. 201003-29]. URL: 30. Turistické informační centrum Brno [online]. TIC Brno, 2006 [cit. 2010-03-30]. URL: 31. Brno [online]. Statutární město Brno, 2009 - 2010 [cit. 2010-03-25]. URL: 32. BVV veletrhy Brno [online]. Veletrhy Brno, 2001 - 2010 [cit. 2010-04-09]. URL: 33. Hrad

Špilberk

[online].

Město

Brno,

2003

[cit.

2010-04-09].

URL:

34. Moravské zemské muzeum [online]. Město Brno, 2009 [cit. 2010-04-12]. URL: 35. Moravská galerie v Brně [online]. Moravská galerie v Brně, 2005 - 2006 [cit. 2010-04-14]. URL: 36. Národní divadlo Brno [online]. Město Brno, 2006 - 2010 [cit. 2010-04-14]. URL: 37. Expedice Czech Republic [online]. Expedice CR, 2009 [cit. 2010-04-09]. URL: 38. Vila Tugendhat [online]. Vila Tugendhat, 2010 [cit. 2010-04-14]. URL: 39. Oficiální stránky Turistického informačního centra v Jihlavě [online]. Webhouse, 2008 [cit. 2010-04-09]. URL:

40. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. Webhouse, 2008 [cit. 2010-04-09]. URL: 41. ZOO

Jihlava

[online].

Webrex,

2003

[cit.

2010-04-16].

URL:

42. Dopravní podnik města Jihlavy a. s. [online]. Dpmj, 2006 [cit. 2010-04-17]. URL: 43. Město České Budějovice [online]. Statutární město ČB, 2008 [cit. 2010-04-17]. URL: 44. TIC České Budějovice [online]. Statutární město ČB, 2008 [cit. 2010-04-17]. URL: 45. Budějovický Budvar národní podnik [online]. Budějovický Budvar n. p., 2008 [cit. 2010-04-25]. URL: 46. Jihočeské divadlo [online]. Jihočeské divadlo, 2002 - 2010 [cit. 2010-04-28]. URL: 47. Studentské universitní divadlo [online]. Divadlo SUD, 2008 [cit. 2010-04-24]. URL: 48. Alšova Jihočeská galerie [online]. AJG, 2008 [cit. 2010-04-25]. URL: 49. KOH-I-NOOR Hardtmuth [online]. KOH-I-NOOR Hardtmuth, 2007 - 2010 [cit. 2010-04-27]. URL: 50. Dopravní podnik města ČB [online]. Dopravní podnik města ČB, 2009 [cit. 201004-30]. URL: 51. Západočeské muzeum v Plzni [online]. Západočeské muzeum v Plzni, 2009 [cit. 2010-02-15]. URL: 52. Muzeum loutek Plzeň [online]. Muzeum loutek Plzeň, 2010 [cit. 2010-02-15]. URL: 53. Divadlo

J.

K.

Tyla

[online].

DJKT,

2010

[cit.

2010-02-15].

URL:

54. Západočeská galerie v Plzni [online]. Západočeská galerie v Plzni, 2009 [cit. 201002-15]. URL: 55. Pivovarský dvůr Plzeň [online]. Pukrmistr, 2008 [cit. 2010-02-15]. URL:

56. Plzeňské městské dopravní podniky a. s. [online]. PMDP, 2005 [cit. 2010-02-15]. URL: 57. ČSAD autobusy Plzeň a. s. [online]. CSAD Plzeň, 2010 [cit. 2010-02-15]. URL:

Seznam tabulek: Tabulka č. 1 Časový harmonogram zájezdu Tabulka č. 2 Souhrn odpovědí z dotazníkového šetření

Seznam grafů: Graf č. 1: Cestujete? Graf č. 2: S kým cestujete? Graf č. 3: Jak často cestujete? Graf č. 4: Jaké typy dovolené si vybíráte? Graf č. 5: Jaký druh dovolené si zvolíte? Graf č. 6: Máte problémy s dopravou do místa pobytu? Graf č. 7: Jakou dopravu využíváte? Graf č. 8: Kde hledáte podklady pro uskutečnění cesty? Graf č. 9: Do jakého kraje cestujete? Graf č. 10: Jaký cíl Vaší cesty si vybíráte? Graf č. 11: Jakým způsobem hledáte ubytování? Graf č. 12: Máte problémy ve veřejných budovách? Graf č. 13: Ve kterém kraji je Vaše bydliště? Graf č. 14: Jste? Graf č. 15: Jaký je Váš věk? Graf č. 16: Jaké je Vaše vzdělání? Graf č. 17: Jaké máte postižení?

Seznam příloh Příloha č. 1 Propagační leták pobytového víkendu v Pardubicích pro handicapované osoby

Příloha č. 1

Víkendový pobyt v Pardubicích a okolí •

Termín: 9. – 11. července 2010

•

Východočeské divadlo Pardubice a skvostné představení „Donaha“

•

Příjemná procházka z Řečan nad Labem do Kladrub nad Labem

•

Kladruby nad Labem Na programu je prohlídka hřebčína a projížďka na kladrubských bělouších, oběd v areálu hřebčína

•

Výborná večeře s hudebním doprovodem v útulné restauraci Rybárna v centru Pardubic

•

Bezbariérová stezka Viléma z Pernštejna s odborným výkladem

•

Cena zahrnuje: ubytování, stravování, dopravu, vstupy, průvodce, zdravotní doprovod, pojištění

•

Cena: 1 775,- Kč

•

Víkend je specializován pro zdravotně postižené účastníky cestovního ruchu