VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Interkulturní komunikace – specifika business komunikace Finska

Bakalářská práce

Autor: Kristýna Žmolková Vedoucí práce: Mgr. Anica Djokic, MBA

Jihlava, 2013

Interkulturní komunikace – specifika business komunikace Finska

Bakalářská práce

Kristýna Žmolková

Zadání bakalářské práce

Copyright © 2012 Kristýna Žmolková

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práci paní Mgr. Anice Djokic, MBA, za odborné vedení a připomínky. Také bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří byli ochotni zodpovědět mé dotazy a kteří mi poskytli cenné informace pro napsání této práce. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat celé své rodině, která mě po celou dobu podporovala.

Prohlášení o původnosti práce a zpracované samostatně

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

...................................................... Podpis

Anotace V mé bakalářské práci s tématem Interkulturní komunikace vybrané kultury se zabývám podstatou finské a české kultury. V teoretické části jsem vysvětlila základní pojmy, zabývala se interkulturní komunikací z obecného hlediska. V druhé, praktické části jsem detailně popsala finskou a českou kulturu, zabývala se poznáním těchto zemí hlouběji, porovnala rozdílnosti a podala návrh na zlepšení. Tato práce by měla vést k zamyšlení, porozumění a přispět ke zdokonalení kultury v zemi.

Klíčová slova Kultura, národní kultura, komunikace, interkulturní komunikace, Česká republika, Finsko

Annotation In my thesis: Intercultural communication chosen culture, I am interested in what cultural differences are between Finnish and Czech. Some basic definitions are explained in my theoretical part, inquire intercultural communication in general. In the second, practical part, I described Finnish and Czech cultures, where I had a deeper look at them. I was comparing and made a concept for improvements. My thesis should manage for cogitativeness, understanding and lead to an improvement of culture in both countries.

Key words Culture, national culture, communication, intercultural communication, Czech Republic, Finland

Obsah

1

Předmluva ................................................................................................................ 10 1.1

Cíl práce ...................................................................................................................... 11

1.2

Rozložení práce ........................................................................................................... 11

TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 12 2

3

4

Kultura ..................................................................................................................... 12 2.1

Vysvětlení pojmu kultura ............................................................................................ 12

2.2

Kdo se zabývá kulturou? ............................................................................................ 13

2.3

Porovnání indexů daných zemí podle Hofstedeho ...................................................... 16

2.4

Co vše lze zahrnout do kultury? .................................................................................. 16

Národní kultura – pojem .......................................................................................... 17 3.1

Obsah národní kultury ................................................................................................. 17

3.2

Odlišnosti v národních kulturách – Interkulturní rozdíly ........................................... 18

Komunikace - pojem ............................................................................................... 19 4.1

Komunikační strategie ................................................................................................ 20

4.2

Druhy komunikací ....................................................................................................... 20

4.3

Neverbální komunikace .............................................................................................. 20

Interkulturní komunikace – Reálný jev a jeho zkoumání ....................................... 21

5

6

5.1

Interkulturní komunikace - pojem.............................................................................. 22

5.2

Historie interkulturní komunikace – historické ohlédnutí........................................... 22

5.3

Proces interkulturní komunikace................................................................................ 23

5.4

Mezikulturní komunikace .......................................................................................... 23

Srovnání České a Finské kultury ............................................................................. 24 6.1

Podobnosti v kultuře ................................................................................................... 24

6.2

Odlišnosti v kultuře .................................................................................................... 25

6.3

Instituce zabývající se Finsko – českými vztahy ....................................................... 27

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 29 7

Finsko ...................................................................................................................... 29 7.1

Historie ........................................................................................................................ 30

7.2

Geografie ..................................................................................................................... 30

7.3

Obyvatelstvo ............................................................................................................... 30

7.4

Doprava ....................................................................................................................... 31

7.5

Život ve Finsku .......................................................................................................... 31

7.6

Vzdělání ..................................................................................................................... 31

7.7

Shrnutí ......................................................................................................................... 31

Dotazníkové šetření ................................................................................................. 32

8

8.1

Seznámení s výsledkem dotazníkového šetření - rozbor jednotlivých otázek ............ 32

Shrnutí dotazníkového šetření ................................................................................. 50

9

9.1

Kulturní rozdíly – Česká republika ............................................................................. 50

9.2

Kulturní rozdíly – Finsko ............................................................................................ 51

9.3

Vyspělost Finska pomocí dimenzí G. Hosfsteda ........................................................ 52

10

Návrh na zlepšení................................................................................................. 53

11

Závěr .................................................................................................................... 54

Použité knižní zdroje ...................................................................................................... 55 Použité internetové zdroje .............................................................................................. 55 Seznam obrázků .............................................................................................................. 57 Seznam grafů .................................................................................................................. 57 Příloha 1: Dotazník pro české respondenty ......................... Chyba! Záložka není definována.

Dotazníkové šetření ................................................... Chyba! Záložka není definována. Příloha 2: Dotazník pro finské respondenty ........................ Chyba! Záložka není definována.

QUESTIONNAIRE ................................................... Chyba! Záložka není definována.

1

Předmluva

Úvodem mé bakalářské práce bych ráda zdůvodnila výběr tématu. Téma interkulturní komunikace jsem si zvolila z několika důvodů. Interkulturní komunikace je mi opravdu blízká. A to proto, že jsem měla možnost navštívit několik států, které jsou svou kulturou odlišné od naší. Největší výzvou však pro mě byl studijní program Erasmus ve Finsku, kde mi bylo umožněno hlouběji poznat a porozumět této kultuře. Výběr u mě ovlivnil ve velké míře také zřetelný rozdíl životní situace, ve které se nachází severské státy oproti střední Evropě. Bez ohledu na osobní poznání bych chtěla z neutrálního hlediska prozkoumat rozdílnosti a také navrhnout možné zlepšení cestovního ruchu v ČR. Finsko je stát, který se odlišuje svým způsobem myšlení od středoevropských států, tudíž bychom měli mít možnost čerpat z jejich prosperity i u nás. Ráda bych prozkoumala hlouběji kulturu Finska, cestovní ruch, způsob života, ekonomickou situaci a posléze porovnala nerovnosti v těchto dvou různých kulturách. Výzkum bych chtěla provést pomocí dotazníků, které budou rozděleny na dvě poloviny. Část dotazovaných budou finští respondenti a to konkrétně na školní půdě s otázkami na jejich interkulturní komunikaci a druhá polovina je určena pro české respondenty zejména studenty. Vyhodnocení by mělo vést k zamyšlení, zda je možné zlepšit interkulturní komunikaci v dané zemi, porozumění odlišné kultuře a snaze o pochopení jejich zvyků a pravidel chování. V poslední řadě vzájemně zlepšit mezinárodní vztahy, propojit ekonomiku a cestovní ruch. Věřím, že má práce bude mít přínos pro oblast interkulturní komunikace ČR, povede k zamyšlení se nad současnou situací a bude mít snahu se učit od států, které jsou ekonomicky vyspělejší a ve kterých prosperita stále stoupá. Chtěla bych dále uvést názory několika dalších autorů na interkulturní komunikaci a napsat jejich názory, výsledky zkoumáni a tím poukázat na obraz této tématiky různými pohledy. 10

1.1

Cíl práce

Cílem mé práce je zhodnocení české a finské kultury pro cestovní ruch, analyzovat business komunikaci v cestovním ruchu ČR a Finsku. Na základě dotazníkového šetření a zjištění rozdílů podat návrh na zlepšení interkomunikace.

1.2

Rozložení práce

Má bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou část a praktickou část. V teoretické části bych ráda vysvětlila základní pojmy, zabývala se interkulturní komunikací z obecného hlediska. V druhé, praktické části práce bych detailně popsala finskou kulturu, zabývala se poznáním těchto zemí hlouběji. Jako formu zjištění jsem si vybrala výzkum. Jedná se o sběr dat pomocí tištěných dotazníků. Výsledky těchto dotazníků budou zaneseny do grafu. Respondenti jsou převážně ze školního prostředí (učitelé ČR, učitelé Finska, studenti ČR a Finska, ostatní)

11

TEORETICKÁ ČÁST 2

Kultura

2.1

Vysvětlení pojmu kultura

Obecně lze za kulturu považovat vše, co se vztahuje k činnosti lidí. (Nový, 1996, Šroněk, 2001). Jedním z obecných cílů interkulturního vzdělávání je výchova k respektu a toleranci vůči odlišným kulturám či jedincům, kteří pocházejí z odlišného kulturního zázemí. Slovo kultura se však běžně používalo a dodnes používá v různých a zcela odlišných významech. A aby bylo možné si jasně definovat pojem kultura, je potřeba si v samém úvodu vyjasnit, co se pod tímto pojmem v kontextu interkulturního vzdělávání rozumí. Jako příklad mohu uvést, že u Středoevropanů je často za kulturního považován takový člověk, který chodí do divadla, navštěvuje koncerty vážné hudby či baletní inscenace a kulturně neboli kultivovaně se chová. V podstatě má zájem o kulturní dění a vše podle něj vznešené. Naopak za kulturní, pak Středoevropan označí nejspíše ty národy, které dodržují naše hygienické zvyklosti či gastronomické návyky, náš způsob komunikace nebo se podobně oblékají. Ale pokud se hlouběji zamyslíte, nad předchozím vysvětlením pojmu kultura, dojde Vám, že tím vlastně mezi řádky vyjadřujeme určitě hodnocení. Být kulturním pro nás totiž obvykle znamená být lepším, než je člověk či národ, který shora naznačená kritéria „kulturnosti“ nesplňuje tudíž je pro nás „nekulturní. Kulturou se tedy dnes rozumí vše, co lidé dělají, co o tom říkají a co si o tom myslí – čili množství jevů, který zahrnuje oblast vědění, víry, jazyka, morálky, práva, umění, zvyků, výchovy a jednání, zkrátka vše, co lidem umožňuje společně se orientovat ve světě a společně svůj svět utvářet. Veškeré lidské vnímání je zprostředkováno kulturou, respektive různými kulturami. To, co my považujeme za dobré či špatné, hezké či ošklivé, chutné či nechutné nebo pravdivé a nepravdivé platí jenom v kontextu naší kultury. Příslušníci jiných kultur určují, co je dobré, krásné, chutné či pravdivé jinak, a to v závislosti na své kultuře. [1] [2] 12

2.2

Kdo se zabývá kulturou?

Výzkumem kultury se zabývá kulturologie – je výzkumná orientace, studijní obor a formující se holistická, komparativní a interdisciplinární věda o kultuře.[3] Dále uvedu významnou osobnost, která se zabývala kulturou. Geert Hofstede – je holandský vědec zkoumající rozdíly a interakce mezi různými národními a organizačními kulturami. Identifikoval pět univerzálních kulturních dimenzí, kterými lze charakterizovat:  národní  regionální  komunitní  organizační  třídní Čtyři z nich – byly objeveny na základě šetření zaměstnanců IBM. Později k nim připojil pátou dimenzi získanou z navazujícího výzkumu Michaela Bonda a byla získána z čínského výzkumu hodnot. Všechny dimenze jsou bipolární, jsou měřeny indexy, které mohou nabývat hodnot v rozmezí 0-100. 1. Vztah k autoritě – vzdálenost moci je rozsah, v jakém členové společnosti akceptují a očekávají nerovnoměrné rozložení moc ve společnosti. –Tato dimenze, měří míru nerovnosti, která je v dané společnosti očekávána, akceptována a upřednostňována. – Ve společnostech, kde preferují velkou vzdálenost moci, jsou nerovnosti považovány za přirozené a užitečné, jsou zde očekávány a požadovány. Je zde velká diferenciace příjmů, očekává se hromadění privilegií a okázalá prezentace vysokého postavení. Hranice mezi sociálními vrstvami jsou pevné, respektované a málo prostupné, sociální mobilita je tedy velmi slabá. – Naopak ve společnostech, která preferuje malou vzdálenost moci, je kladen důraz na rovnost a rovné příležitost pro všechny. Velmi často zde dochází k přerozdělování 13

bohatství za účelem snížení nerovnosti. Ta je totiž chápána jako nespravedlivá a tudíž nežádoucí. V těchto společnostech většinou není příliš důležitý formální status, lidé si nepotrpí na tituly a jiné projevy své pozice. Potřeba závislosti je nízká, naopak je zde silný sklon k decentralizaci. 2. Individualismus – kolektivismus vyjadřuje stupeň integrování jedinců do skupin. – Tato dimenze zachycuje, jak lidé v dané kultuře jednají, jestli jako nezávislí jednotlivci či jako členové společnosti. V kolektivistických kulturách převládá silný pocit příslušnosti ke skupině. Lidé se zde rodí do skupin, jejich postoje a názory jsou přímo řízeny skupinovou příslušností a lidé jsou se silně loajální s těmito skupinami. Nejenže lidé jednají tak, aby nepoškodili svoji skupinu, ale přebírají odpovědnost i za ostatní členy své skupiny. Důležitá je harmonie. V těchto společnostech má silnou roli rodina, s pevnými vazbami mezi příbuznými. – V individualistických kulturách hrají významnější roli hodnoty osobní svobody a nezávislého rozhodování. Lidé se zde přikloňují spíše k vytváření většího množství poměrně slabších vazeb. Vztahy jsou flexibilnější a méně závazné. Především splnění úkolu a zejména efektivita má přednost před vztahy. 3. Maskulinita – feminita souvisí s distribucí rolí ve společnosti. Tzv. maskulinní kultury se orientují na výkon a úspěch, hrdinství či pokrok. Naopak feminní kultury se zaměřují mezilidské vztahy, péči o sebe, jiné lidi i prostředí, kvalitu života. – Dimenze maskulinity a feminity se zaměřuje na obecné hodnoty ve společnosti, diferencuje na základě přístupu k obecným cílům a smyslu života. – Maskulinní kultury jsou dle Hofstedeho materialističtější, orientují se spíše na výkon, úspěch, hrdinství či pokrok. Chování lidí je agresivnější a přímočařejší. Jsou více soutěživí a očekává se maximální výkonnost. Konflikty jsou zde častěji řešeny bojem. Výchova dívek a chlapců se liší, dívky mají být jemné a citlivé, zatímco chlapci průbojní a ambiciózní.

14

– Feminní kultury se zaměřují mezilidské vztahy, péči o sebe, jiné lidi i prostředí, kvalitu života a více se zaměřují na vztahy, jsou jemnější a více citlivé. Konflikty jsou častěji řešeny kompromisem a vyjednáváním. Od těchto kultur se očekává, že budou nenároční, jemní a orientovaní na kvalitu života. Dívky i chlapci jsou vychováváni stejně - mohou plakat, ale neměli by se prát. 4. Vztah k nejistotě - vyhýbání se nejistotě je míra, do jaké se cítí být jedinci ohroženi nejistotou a neznámým. – Zaměřuje se na zacházení společností s neurčitostí, reakcí na nejistotu a nebezpečí a následnou interpretaci budoucnosti. –

Vyhýbání se nejistotě se vyznačuje snahou o omezení víceznačnosti. Souvisí s

potřebou vytváření a dodržování pravidel, jež zaručují určitou předvídatelnost a omezují nejednoznačné porozumění situacím. Nejistota v životě představuje stálou hrozbu, se kterou se lidé musejí vypořádat, proto mají větší sklony k úzkostem a častěji pociťují velký stres. –

Ve společnosti s nízkým indexem vyhýbání se nejistotě lidé vnímají nejistotu jako

součást života a nejednoznačné situace přijímají klidněji. Pravidla nejsou považována za zásadní pro existenci organizace. Působí klidněji a nepodléhají tolik stresu. – Naopak ve společnosti s vysokou hodnotou tohoto indexu mají jen nízkou ochotu operovat s nejistotou. Takové společnosti mají potřebu vytvářet velké množství poměrně striktních pravidel, existuje zde množství zákonů, kontrolních mechanismů a tabu, a to jak formálních, tak neformálních. Lidé upřednostňují stabilní sociální vztahy a pevné normy, neboť stálost struktury výrazně redukuje nejistotu. Společnost je tedy spíše konzervativní, s nedůvěrou vůči inovacím. Jsou zde častější projevy xenofobie a extremismu. Občané nemají pravomoci vůči autoritám a mají k nim nedůvěru. Je zde sklon k velkým teoriím ve vědě a filosofii. 5. Dimenze dlouhodobá versus krátkodobá orientace časová orientace je míra pragmatičnosti a orientace na budoucnost.

15

– Krátkodobá orientace se ve společnosti projevuje úsilím o rychlé dosažení výsledků a tendencí k většímu utrácení peněz. Prioritní je zde zachování tváře a udržení osobní stability. – Členové kultur s dlouhodobou orientací vnímají cíle v delším časovém horizontu – pokračují v úsilí s tím, že výsledky se dostaví později. Respektují okolnosti a namísto osobní stability se zabývají osobní přizpůsobivostí (Hofstede, 2007, s. 161).[4] [5] [3]

2.3

Porovnání indexů daných zemí podle Hofstedeho

Tabulka č. 1

Dimenze

ČR

Finsko

Rozpětí moci

57

33

Individualismus x kolektivismus

58

63

Maskularita x feminita

57

26

Vyhýbání se nejistotě

74

59

Dlouhodobá x krátkodobá orientace

13

41

Zdroj: Hofstede, 2011 www.geert-hofstede.com, 2010

2.4

Co vše lze zahrnout do kultury?

Johann Wolfgang von Goethe se zmínil, že jeho pojmu kultury prý nesmí chybět „ani oblečení a jídelní zvyky, dějiny ani filosofie, umění ani věda, dětské hry ani přísloví, hospodářství ani literatura, politika ani soukromí, ba ani poukaz na škody vznikající odlesněním hor. Právě v tomto širokém významu dnes pojem kultury používá antropologie i sociologie.

16

Kultura tedy zahrnuje všechno to, s čím se člověk nerodí, ale 

co se musí naučit, aby se stal platným členem své společnosti;



co sám většinou nevytváří, nýbrž přejímá od starších;



co je spíše kolektivním a často anonymním, nastřádaným dílem mnoha generací;

3



co se udržuje tím, že se o to lidé starají a pečují;



co dané společenství spojuje a zároveň odlišuje od jiných.[1]

Národní kultura – pojem

Každý národ má svou vlastní kulturu. Národní kultura je sdílená v rámci sociálního celku neboli národa. Národ je historicky vzniklé společenství, které si v průběhu vývoje vytvořilo svou vlastní kulturu. Národní kultura je tedy dána historickým vývojem. Národní kultura také určuje dílčí kultury, jako příklad lze uvést firemní kulturu. Význam národa a národní kultury se zvyšuje i díky nejvýznamnějšímu symbolickému systému a to jazyku. [8]

3.1

Obsah národní kultury

Národní kultura je dána hodnotami, postoji a normami chování, které jsou sdíleny příslušníky národa. Obsah jednotlivé národní kultury, jako soubor těchto prvků, nelze vymezit samostatně, ale je možné popsat její obsah ve vztahu k jiným kulturám (Mead, 2009). Shrneme-li definice kultury a pojetí národa a státu, lze národní kulturu charakterizovat jako soubor hodnot, postojů, tradic a norem chování, které jsou sdíleny všemi nebo téměř všemi členy národního státu vymezeného hranicemi a společným jazykem. Nositeli a zároveň produkty národní kultury jsou lidé žijící na území státu spolu s institucemi, které jsou pro potřeby státu vytvořeny.

17

Fonse Trompenaarse – chápe kulturu jako „způsob, jakým skupina lidí řeší problémy“ (s. 6, vlastní překlad). Tyto problémy představují situace, s nimiž se denně setkáváme. Jsou stejné pro všechny kultury, které k nim ovšem ale přistupují odlišně. Trompenaars navázal na práci Kluckhohna a Strodtbecka (1961, podle Trompenaars, 1998) a rozlišuje tři oblasti, v nichž lidé takové otázky/problémy řeší: vztah k lidem, vztah k času a vztah k přírodě. Na základě tohoto rozdělení identifikoval sedm dimenzí kultury, pomocí nichž vysvětluje původ interkulturních rozdílů ve způsobech podnikání a managementu. Pět dimenzí se týká vztahů k lidem: – universalismus versus partikularismus, – kolektivismus versus individualismus, – neutralita versus emocionalita, – specifičnost versus difuznost, – orientace na přisuzování versus na dosahování. Jedna dimenze se týká vztahu k času: – orientace na minulost, přítomnost či budoucnost; Trompenaars dále uvádí také – rozlišení sekvenční a synchronní vnímání času. Poslední ze sedmi dimenzí se týká vztahu k přírodě: – interní orientace versus externí orientace.[9]

3.2

Odlišnosti v národních kulturách – Interkulturní rozdíly

Při interkulturním styku u osob z odlišných kultur dochází ke střetům a velmi často dochází mezi lidmi v komunikaci k nedorozuměním. Důsledky se mohou různit, například to může být nedostatek informací, odlišné cíle a názory, různá interpretace informací, které nejsou zcela v souladu.

18

„Znalost jazyka hostitelské země je bezpochyby základním předpokladem k tomu, aby vůbec k interkulturní komunikaci na vysoké úrovni mohlo dojít. Často ale k interkulturní komunikaci nedochází v řeči hostitelské země, nýbrž v třetím, pro oba partnery v cizím jazyce, např. v angličtině.“ (Nový, Schroll-Machl, 2007, str. 80–83)

Autoři zde poukazují na fakt, že použitím třetího jazyka dochází ke ztrátě kulturního chápání. Obrovské potíže a problémy vznikají, pokud jeden z účastníků rozhovoru má slabší jazykovou vybavenost než druhý. V tomto případě je osoba donucena klást daleko větší důraz na neverbální komunikaci, aby se vůbec domluvil. Při obchodních jednáních, kde hrozí takový nesoulad úrovně znalosti jazyka, je nezbytná pomoc profesionálního tlumočníka. Základními pravidly, aby komunikace mezi kulturami fungovala, se v literatuře uvádí: – cizí kulturu je třeba dobře znát, – cizí kulturu je třeba respektovat, – ve vztahu k cizí kultuře je třeba učinit vstřícné kroky.

4

Komunikace - pojem

V literatuře není jednotná definice komunikace, proto jsem vybrala jednu od autora Kunczika (1995). „Komunikace je jednáním, jehož cílem z hlediska komunikátora je přenos sdělení jedné či více osobám prostřednictvím symbolů. Vzájemné působení mezi komunikujícími partnery se nazývá komunikační proces.“[10] Podle vlastní interpretace bych vysvětlila komunikaci jako proces přenosů informací. Komunikace je brána jako základ všech sociálních působení jedince nebo skupiny na jiného jedince nebo skupiny. Kromě jazyka je s komunikací úzce spjata i neverbální komunikace, která se používá k interpretování toho, co ti druzí říkají a dělají. 19

Komunikační strategie

4.1

Základem dobrého projevu je předem promyšlená komunikační strategie, a to v mluveného, ale i psaného. – nelze nekomunikovat (vždy o něčem komunikujeme) – nesdělujeme jen holá fakta (není důležité jen to, co říkáme, ale také v jaké situaci) – nemůžeme se nijak netvářit (při každé komunikaci se nějak chováme, to nám říká jaký postoj máme, jaká máme vzájemná pravidla a také jaké jsou připomínky jeden ke druhému) Do komunikace patří také verbální neverbální složka. [11]

Druhy komunikací

4.2

4.3



verbální (slovní) – písemná a zvuková



nonverbální (mimo slovní)



meziosobní komunikace



masová komunikace



vícesměrná komunikace



harmonická x konfliktní



spolupracující x soutěživá (závislí na sociálním postavení)



formální x neformální aj. [11]

Neverbální komunikace

Souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem. Zpravidla jsou zprostředkovávány gesty, tělesnými postoji, tónem hlasu, pohledem aj.

20

Můžeme rozlišit několik základních typů této neverbální komunikace: 1. gesta, pohyby hlavou a dalšími pohyby těla 2. postoj těla 3. výrazy tváře 4. pohledy očí 5. vzdáleností a zaujímáním prostorových pozic 6. tělesným kontaktem 7. tónem hlasu a dalšími neverbálními aspekty řeči 8. oblečením, zdobením, fyzickými a jinými aspekty vlastního zjevu [13]

Neverbální komunikace se obvykle dělí do skupin: kinezika – zaměřenou na sledování pohybů celého těla, gestika – zaměřena zejména na pohyby a postavení prstů, paží, nohou a hlavy, mimika – zaměřena na pohyby obličejových svalů, vizika – zaměřena na pohyby očí, víček, obočí, oční kontakt, haptika – zaměřena na význam doteků, proxemika – zaměřena na význam vzdáleností, posturologii – zaměřena na postoje a pozice celého těla.

5

Interkulturní komunikace – Reálný jev a jeho zkoumání

Budeme li se zabývat interkulturní komunikací, může se jednat o jeden ze tří významů úzce související s tímto pojmem.

21

Významy jsou brány jako: 1. PROCES verbálního a neverbálního sdělování probíhající v různých sociálních situacích. 2. VĚDECKÁ

TEORIE

A

VÝZKUM

zabývající

se

reálnými

procesy

interkulturního komunikování. 3. EDUKAČNÍ A PODŮRNÉ AKTIVITY zaměřené na praxi a ideálně vycházející z poznatků nějaké vědecké teorie či výzkumu.

5.1

Interkulturní komunikace - pojem

je termín označující procesy interakce a sdělování probíhající v nejrůznějších typech situací, při nichž jsou komunikujícími partnery příslušníci jazykově nebo kulturně odlišných etnik, národů, rasových či náboženských společenství. Tato komunikace je determinována specifičnostmi jazyků, kultur, mentalit a hodnotových systémů komunikujících partnerů. [1]

5.2

Historie interkulturní komunikace – historické ohlédnutí

Jak je známo a často připomínáno, že již starověcí Řekové pociťovali a velmi prožívali svou jazykovou a kulturní odlišnost od jiných etnik (kultur). Všichni cizinci, s nimiž přicházeli do kontaktu, byli považováni za takzvané „barbary“, protože mluvili Řekům nesrozumitelnými a směšně znějícími jazyky. To ovšem nebyl ojedinělý jev v historii, kdy do interkulturní komunikace zasahovaly negativní postoje, respektive předsudky ve styku s jinými kulturními (etnickými) společenstvími. V roce 1874 se českým čtenářům dostala do rukou kniha, která nesla neobvyklý název O obcování s lidmi a jejím autorem byl Adolf Knigge. Vydavatel českého překladu sděloval v předmluvě čtenářům, že tento autor „své zkušenosti života o obcování s lidmi sebral, urovnal a uspořádal. Zdálť se mu arci předmět jeho díla velkým a důležitým býti“ 1

1

O obcování s lidmi. Kniha pro každého od Adolfa Kniggea. V Praze 1874. Nákladem knihkupectví Mikuláše a Knappa v Karlíně

22

Bohužel je autor dávno zapomenut, a proto se zde sluší ho opět připomenout. Vždyť právě jeho kniha o „obcování“ byla patrně nejen u nás, ale i v Evropě první knižní publikací pojednávající systematicky o sociální komunikaci. Samozřejmě tehdy označovaným výrazem „obcování“, jímž se vyjadřoval pojem „komunikace“ ještě na začátku 20. století. Například ve Stručném slovníku pedagogickém, se v hesle obcování tento pojem vymezuje jako „styk s okolím, se společností…. při němž se rozličné osoby stýkají mezi sebou, čímž představy jedněch bezděčně přecházejí do vědomí druhých. Prostředkem takového obcování jest mluva…“ (s. 1076). Z tohoto poněkud historického citátu je patrné, že podstata sociální komunikace, jak ji dnes chápeme, byla psychologům a jiným odborníkům známa již více než před sto lety.

5.3

Proces interkulturní komunikace

Od samých počátků lidské civilizace docházelo ke kontaktům lidí nejen uvnitř určitého etnického společenství, ale také ke kontaktům příslušníků různých etnik a národů, jejich kultur a příslušných jazyků. Historická lingvistika a bádání přinášejí četné doklady o tom, jak se lidé již v nejstarších starověkých společnostech odlišovali nejen tím, že mluvili rozdílnými jazyky, nýbrž také svými postoji a předsudky k jiným kulturám a jejich jazykům. Z toho jasně vyplývá, že v historicky nejstarších formách interkulturní komunikace se jako faktory těchto procesů prolínaly lingvistické, psychologické a kulturní činitelé. Totéž existuje i v současnosti.

5.4

Mezikulturní komunikace

Je reflexí komunikačního procesí mezi individuálními a nadindividuálními subjekty přináležejícími k rozdílným kulturním subjektům. Subjekty mezinárodní komunikace vstupují do komunikačního procesu s odlišnými, kulturou determinovanými kognitivními a emocionálními strukturami, s odlišnými způsoby vnímání a hodnocení skutečností. [1]

23

6

Srovnání České a Finské kultury

6.1

Podobnosti v kultuře

1. Podobně jako Češi, také Finové se jako politický národ konstituovali až v 19. století. U Čechů národním obrozením odkazujícím k historickým tradicím českého státu, u Finů čerpáním z kulturního odkazu eposu Kalevala. 2. Češi měli v 19. století Staročechy a Mladočechy, také finské národní hnutí mělo své Starofiny a Mladofiny 3. Jak Češi, tak i Finové o svoji národní identitu museli usilovat v soupeření s vyspělejšími a silnějšími sousedy – u nás s Němci, ve Finsku se Švédy a později s Rusy. Ruské vítězství nad Švédskem v roce 1809 zachránilo Finy před hrozbou pohlcení ze strany Švédů, z Finska se stalo velkovévodství vybavené místní samosprávou. Teprve násilná rusifikace konce 19. století učinila z carského Ruska hlavní hrozbu, se kterou se pak Finsko potýkalo celé další století. 4. Podobně jako u Čechů, také u Finů musela vyrůst vlastní elita, hovořící národním jazykem, z nižších vrstev společnosti 5. Obě země vytvořili svůj stát na troskách první světové války - Finsko roku 1917, Československo roku 1918 6. Měli a mají ve svém politickém systému prezidenta, jehož vztahy se zákonodárnou a výkonnou mocí nebyly vždy zcela přesně vymezeny a odvíjely se často od osobnosti příslušné hlavy státu. Ovšem ve Finsku se to řešilo novou Ústavou z roku 2000, posilující moc parlamentu. 7. Ve svých hymnách opěvují krásu své země. 8. Mají ve svém státním znaku lva, přestože lvi v České republice ani ve Finsku nikdy nežili. 9. Hrdě se mohou hlásit ke dvěma nositelům Nobelovy ceny, a to ze stejných oborů, z nichž jeden je chemik a druhý literát. Finský chemik Artturi Virtanen (1945) se zasloužil o metodu silážování v zemědělství. Český chemik Jaroslav Heyrovský (1959) se zasloužil o metodu polarografické analýzy. 24

Ve světě poměrně neznámý finský spisovatel Frans Eemil Silanpää získal v roce 1939 Nobelovu cenu za literaturu a ve stejném případě ve světě poměrně neznámý český básník Jaroslav Seifert získal v roce 1984 Nobelovu cenu za literaturu, při níž sehrála svoji roli snaha upozornit na umlčované literáty východního bloku. 10. Obě země přikládají velký význam uznání v zahraničí – ať už na poli sportovním či kulturním. Jestliže Češi ještě dnes vzpomínají na Expo 1958 v Bruselu a úspěch československého pavilonu, pak pro Finy do dnešního dne má velký význam mezinárodní uznání za organizaci Olympijských her v roce 1952. Sebevědomí Finů tehdy posílilo i vítězství slečny Armi Heleny Kuusela v první celosvětové soutěži Miss Universe na Floridě.

6.2

Odlišnosti v kultuře

1. Zatímco Češi byli v obou světových válkách na straně vítězů, spojenci Finů byli v poli poražených. Naše legie bojovaly společně s Ruskem, zahraniční finské jednotky „myslivců“ pro boj s Ruskem se formovaly v Německu. Spolupráce s Německem při útoku na SSSR přivedlo Finsko v roce 1945 do rodiny poražených států. 2. Naším hlavním symbolem českého státu Pražský hrad a parlament se krčí kdesi v podhradí, největší vládní budovou v Helsinkách je právě Eduskunta – parlament, v jehož zdech jsou i některé vládní úřady. Prezident se musí spokojit s architektonicky skromnějším palácem u přístavu a dnes také i s víceméně reprezentativní rolí. 3. Tehdejší Československo se zahraničnímu agresorovi nevzepřelo, Finsko v zimní válce 1939 - 1940 kladlo Sovětskému svazu houževnatý odpor, který sice neodvrátil porážku a pozdější potupná příměří, ale na straně druhé dal medvědovi najevo, že ta vosa, kterou může kdykoli zamáznout svou tlapou, ho vždycky poštípe. 4. Roku 1948 v měsíci únoru, se podařilo českým komunistům úspěšně vyšachovat demokratické strany z vlády a politiky, finští komunisté o dva měsíce později s podobnou taktikou neuspěli, přestože měli ve vládě ministra vnitra a Finsko bylo pod silným sovětským tlakem. 5. Československo rokem 1948 ztratilo svoji nezávislost v záležitostech domácí i zahraniční politiky a dostalo se do plné závislosti na SSSR, Finsko i přes silný sovětský tlak nepřestalo být i po roce 1948 pánem ve svém vlastním domě. Udržení 25

vnitropolitické suverenity si však Finsko vykoupilo za cenu ztráty zahraničněpolitické suverenity podřízené smlouvou z roku 1948 sovětským zájmům (již v roce 1947 Finsko podobně jako Československo odmítlo Marshallův plán). 6. Zatímco čtyři desetiletí života bez demokratických institucí u nás zdevastovalo vztah obyvatel ke státu a správě věcí veřejných, čtyřicet let vnitropolitické suverenity ve Finsku zachovalo respekt státním institucím a veřejné správě, založený na vzájemné důvěře obyvatel a jejich vlády. 7. U nás pomníky permanentně stavíme a boříme, ve Finsku pomníky zůstávají bez ohledu na okamžité politické nálady. Například v Helsinkách dodnes stojí socha ruského cara Alexandra I. Přestože maršál Mannerheim, který se Sověty často křížil zbraně, se po roce 1945 raději uchýlil do bezpečného exilu, v Helsinkách má hlavní třídu a pomník mu tady postavili už v roce 1960. 8. V Česku hodnotové systémy využívané v každodenním a veřejném životě - kde je pravda, kde je lež, co je správné, co je špatné - prožily minimálně tři prudké zvraty, (např. v roce 1948, 1968, 1989), ve Finsku tyto základní hodnotové systémy zůstaly víceméně stabilní. 9. Výsledkem uvedeného vývoje je kromě jiného fakt, že v Česku se defraudace veřejného majetku pokládá za kavalírský delikt (kdo neokrádá stát, okrádá svoji rodinu), ve Finsku znamená ztrátu tváře, naprostou diskreditaci, a dožívání na okraji slušné společnosti. 10. A poslední velice zajímavou rozdílností je, že zatímco v roce 2008 dle Mezinárodního měnového fondu Česká republika s 10 miliony obyvatel vytvořila hrubý domácí produkt ve výši 217 miliard USD, Finsko s polovičním počtem obyvatel ve stejném roce vytvořilo hrubý domácí produkt ve výši 274 miliard USD. (Milan Šmíd, 2009) A závěrem je na místě položit si otázku: Čím to asi bude, že jsou Finové bohatší než my? [16]

26

6.3

Instituce zabývající se Finsko – českými vztahy

6.3.1

Finsko – česká společnost

Tato společnost s oficiální názvem Suomi – Tšekki – Seura ry, je sdružení založené 25. února 1994 po rozpadu Finsko – československé společnosti. Sídelním městem jsou Helsinky. Úkolem je navazování přátelských kontaktů s Českou republikou ve všech oborech a na všech úrovních.

6.3.2 Činnost Konkrétní cíle jsou propagovat Českou republiku ve Finsku a naopak a rozvíjet kulturní vztahy. Dále také tato instituce usiluje o navázání kontaktu s jinými podobnými spolky v ČR. Organizuje setkání mezi členy sdružení za účelem výměny informací a dojmů. A samozřejmě podporu cestovního ruchu mezi danými zeměmi. Oficiálně má 300 členů.

6.3.3 Vedení vedení společnosti působí jako moc zákonodárná i výkonná. Členem vedení se může stát jakýkoliv řádný nebo čestný člen. Tuto funkci poté zastávají po dobu dvou let. Předseda společnosti zaujímá reprezentativní funkci, je také mluvčím a jednatelem celé organizace.

6.3.4 Financování Náklady na fungování společnosti jsou pokrývány především z vybraných členský příspěvků, ale jsou i jiné zdroje. Instituce může přijímat různé sponzorské a jiné dary, nebo i odkazy ze závětí. Společnost může po získání příslušného úředního povolení, organizovat dobrovolné sbírky nebo pořádat sázkové loterie. [17]

6.3.5 Časopis Společnost vydává jednou ročně časopis (zpravodaj), „Pohled do Česka“ (Näköala Tšekkiin). Tento časopis je určitou odezvou na pravidelnou každoroční členskou cestu do ČR, a případně také funguje jako informační list pro členy společnost.

27

6.3.6 Zajímavosti Finsko-česká společnost patří mezi uznávané instituce, svědčí o tom i pozornost, která ji byla věnována v kulturní dohodě mezi Českou republikou a Finskem na léta 2000-2004. Ve dnech 17. – 24. března 2000 došlo k setkání předsedy Finsko-české společnosti Mattiho Leikase, spolu s předsedou Severské společnosti Ing. Tejkalem a předsedou finské sekce Ing. Holendou. Společně prodiskutovali možnosti užší spolupráce mezi oběma organizacemi. (informace o časopise převzaty z http://www.severskelisty.cz/ článek Časopis Finsko-české společnosti „Pohled do Česka“)

6.3.7 Spolek Bohemia Spolek Bohemia je sdružení založené roku 1993. Společnost pro českou, moravskou a slovenskou kulturu působí ve Finsku a spojuje finské milovníky české kultury s krajany. Tato instituce vznikla víceméně spontánně u kavárenského stolu v Helsinkách. Spolek byl založen především za účelem vydávání stejnojmenného časopisu. (citace převzaty z článku Romany Mázerové „Zapadlí vlastenci aneb Nejen traktor Zetor dobyl sever“ uvedeného v Lidových Novinách 5. 8. 2000)

6.3.8 Vzájemné porovnání organizací Spolek Bohemia vznikl za účelem vydávání kulturního časopisu. Tento časopis rozhodně patří mezi kvalitní tituly a jeho vydávání je velmi účinnou formou propagování české kultury ve Finsku. Finsko-česká společnost se jeví jako mnohem oficiálnější a lépe organizovaná instituce. Má pevně dané vnitřní předpisy a také stanovené postihy za jejich porušení. Finskočeská společnost spíše pracuje na vytváření kulturních vztahu a vazeb s Českou republikou, pořádá jazykové kurzy češtiny ve Finsku. Časopis funguje spíše jako zpravodaj. [18]

28

PRAKTICKÁ ČÁST 7

Finsko

Obrázek č. 1: [1] Bílá vlajka s modrým křížem ve stylu dánské vlajky. Modrá barva představuje tisíce jezer ve Finsku a bílá sníh, kterým je pokryta celá země.

Obrázek č. 2: [2]

Obrázek č. 3: [3] 29

7.1

Historie

Finsko jako provincie a posléze velkovévodství bylo pod švédskou nadvládou od 12. do 19. století, po roce 1809 bylo Finsko autonomní velkovévodství Ruska. Až v roce 1917 se stalo Finsko nezávislým státem. Během druhé světové války se úspěšně bránilo svou svobodu (kromě ztráty části území Sovětským svazem). V druhé polovině 20. století Finsko udělalo obrovský pokrok, od hospodářství k moderní průmyslové ekonomice. Díky tomu jsou ve Finsku příjmy na jednoho obyvatele jedny z nejvyšších v západní Evropě. Finsko vstoupilo do Evropské unie v roce 1995. Také jako jediný ze severských států vstoupil do eurozóny v lednu roku 1999. V posledních letech má Finsko základní rysy moderního sociálního státu, mezi které patří vysoká úroveň vzdělání, rovnoprávnost propagace a národní systém sociálního zabezpečení.

7.2

Geografie

Rozloha: 338,145 km2 Hlavním městem: Helsinky Sousední země: Norsko, Švédsko, Rusko Finsko se rozprostírá u Severního ledového oceánu a má více než 60 000 jezer. Většina území je nížinatá. Aktuálním problémem je znečištění ovzduší díky elektrárnám, které přispívají ke kyselým dešťům, ke znečistění vody průmyslovými odpady, k zemědělským chemikáliím a ztrátě prostředí, ve kterém žije divoká zvěř.

7.3

Obyvatelstvo

Ve Finsku je úředním jazykem finština a více než 90% procent obyvatelstva jsou Finové. Podle statistik je více jak 80 % obyvatelstva věřící a hlásí se k evangelické luteránské církvi. 30

Finsko má na svou obrovskou rozlohu pouze 5,262,930 obyvatel, což je v porovnání s ČR méně než polovina. Většina obyvatel žije ve městech. Každým rokem přibývá ve Finsku starší populace. Pro muže v 18 letech je zde povinná armáda, kde musí strávit 6 až 12 měsíců. Průměrná délka života ve Finsku je 79 let.

7.4

Doprava

Ve Finsku je 73 letišť, kvalitní železniční doprava (ačkoliv na naše poměry velmi drahá), silniční i vodní doprava. [19]

7.5

Život ve Finsku

Ve Finsku funguje pomoc s integrací pro imigranty. Jedná se zejména o jazykové kurzy, díky kterým pak můžete bezproblémově v této zemi žít. Přistěhovalce za určitých podmínek pokrývá finský sociální systém. Každý, kdo žije ve Finsku, musí mít své osobní identifikační číslo, které je registrované na matrice. Ze zaměstnaneckého hlediska mají cizinci práva stejná jako místní obyvatelstvo. Je zde poradenství v oblasti sociálního zabezpečení, jazykové kurzy, hledání práce, nabídka bydlení od příslušných organizací. Převážná většina, až na nějaké výjimky, má právo na sociální dávky od instituce Kela.[20]

7.6

Vzdělání

Každý, kdo žije ve Finsku, zdarma získá základní vzdělání, které poskytuje místní úřad. Po dokončení základní školy má každý Fin volbu studia podle typu vzdělání (např. odborné). Třetím stádiem studia je ve Finsku univerzita, nebo jiná instituce vyššího vzdělání. Některé školy přijímají žáky bez přijímacích zkoušek. Školství poskytuje finanční podporu u prezenčního studia, u vzdělávání dospělých a také na oblast výzkumu. [21]

7.7

Shrnutí

Finsko je země plná zajímavých kontrastů, jako jsou čtyři roční období, půlnoční slunce, zimní tma. Když se podíváte ven z letadla, na první pohled uvidíte spousty stromů, nekonečný lesní koberec s tisíce jezery a malými městečky uprostřed. A o to je 31

pak větší překvapení, když přistanete na letišti v Helsinkách, uvidíte všude moderní techniku a žádný medvěd v nedohlednu. Je opravdu úžasné, jak tato země může být rozmanitá v každou roční dobu. Čtyřikrát do roka se příroda změní od základů – barva, světlo, teplota, zvuky a pachy. Nastane tu změna jako snad nikde jinde na světě.[22]

8

Dotazníkové šetření

Praktickou část, tedy výzkum jsem zahájila sběrem dat. Jedná se o sběr dat pomocí tištěných dotazníků. Vypracovala jsem dotazníky v českém a anglickém jazyce. Výsledky těchto dotazníků jsem zanesla do grafu. Respondenti jsou převážně ze školního prostředí (učitelé ČR, učitelé Finska, studenti ČR a Finska, ostatní). Výzkum bych chtěla provést pomocí dotazníků, které budou rozděleny na dvě poloviny. Celkem jsem vyhotovila 60 dotazníků s otázkami na interkulturní komunikaci - 30 pro české respondenty a 30 pro finské (v anglickém jazyce). Vyhodnocení by mělo vést k zamyšlení, zda je možné zlepšit interkulturní komunikaci v dané zemi, porozumění odlišné kultuře a snaha o pochopení jejich zvyků a pravidel chování. V poslední řadě vzájemně zlepšit mezinárodní vztahy, propojit ekonomiku a cestovní ruch.

8.1

Seznámení s výsledkem dotazníkového šetření - rozbor jednotlivých otázek

V úvodu mého dotazníku, jsem provedla kategorizaci dotázaných respondentů. Jediným kritériem pro začlenění bylo jejich stáří. Z níže uvedeného grafu je patrné, že minimálně 75% dotázaných bylo mladších 40 let, v této věkové skupině pak převažují studenti a čerství absolventi.

32

Graf č. 1

1. Věkové kategorie 30

28 25

25 20 Česká republika

15

Finsko

10 5

5

2 0

0

0

0

0 do 20 let

21 - 40 let

41 - 60 let

61 a více

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Následující otázkou jsem zjišťovala, jak respondenti vnímají kulturu v závislosti k času ve své zemi, s klasifikací od 1 (maximální zlepšení) do 5 (minimální zlepšení). Z grafu vyplývá, že převážná většina dotázaných respondentů z České republiky ji hodnotí se stoupající tendencí, avšak nedostatečně. Na rozdíl od finských respondentů, kteří její zlepšení vnímají mnohem výrazněji. Z výše uvedeného vyplývá, jak moc je potřeba zapracovat na zlepšení kultury a mentality obyvatel, která zatím není na takové úrovni, jaké by měla být.

33

Graf č. 2

2. Kultura ve vztahu času 15

16 14

13

12

12

10

10 8

Česká republika

6

Finsko

4

2

3

2

1

2

1

1

0 1

2

3

4

5


V třetí otázce se zabývám typickými kulturními tradicemi národa a jejich zvyklostmi. Převážná většina českých respondentů odpověděla, že tradice dodržují. Zejména se jedná o: 1. Vánoční zvyky – ozdobení vánočního stromku, smažení kapra, poslouchání koled a řezání barborky, krájení jablíček, lití rozžhaveného olova (vosku), samozřejmě nesmí chybět návštěva půlnoční mše. 2. Velikonoční zvyky – velikonoční pondělí, chlapci chodí dům od domu za děvčaty s pletenou pomlázkou z vrbového proutí zdobené stuhami a šlehají dívky, za odměnu obdrží uvařená vejce nebo sladkosti, pro ty starší pak alkohol. 3. Svatební zvyky – pečení svatebních koláčků s různými náplněmi, nevěsta by na sobě měla mít něco nového, starého, půjčeného a modrého, myrty - voničky (zdobení na halenku), sypání rýže, střepy, polévka z jednoho talíře novomanželu, krájení svatebního dortu, novomanželský tanec, únos nevěsty, házení kyticí. 4. Svatý Mikuláš – po městě chodí Mikuláš v doprovodu s čerty a andělem, kteří navštěvují malé děti a rozdávají jim dárky 34

5. Pálení čarodějnic – zakládání ohně proti čarodějnicím 6. Dušičky – Památka všech zemřelých, lidé chodí na hřbitovy pokládat věnce, zapalovat svíčky 7. Masopust – průvody maskovaných lidí, radovánky, které byly klínem mezi Vánocemi a Velikonocemi 8. Festival Pražské Jaro – každoroční mezinárodní hudební festival, tradovaný od roku 1946 9. Sokolské slety – pohybové aktivity rekreačních sportů pro všechny lidi včetně handicapovaných, je to společensko-sportovní přehlídka veškeré činnosti za určitou dobu.[23]

Rovněž většina finských respondentů se vyjádřila, že tradice dodržují. Jedná se o: 1. Kekri – jedná se o tradiční hody, které jsou na konci sklizně (oslavy převážně na venkově) 2. Velikonoční svátky – náboženský charakter, děti se oblékají jako čarodějnice, nosí vrbové větvičky a chodí dům od domu a hledají různé dárky 3. Půlnoční letní festival – slaví se letní slunovrat, lidé zakládají ohně a pořádají oslavy (jídlo a pití) 4. Den nezávislosti (6. prosince) 5. Vappu (May Day) – karneval, lidé nosí legrační a děsivé masky, klobouky, paruky a další doplňky na oslavu, vypouštějí barevné balónky, troubí na frkačky, a nosí rohy (populární u dětí). 6. Den matek (druhou neděli v květnu) 7. Hrad Olavinlinna v Savonlinně – opera, celosvětově proslulý festival, přijíždějí lidé z celého světa 8. Masopust – svátky ohně, táborák na ledu, děti jsou tahány na saních

35

9. Finská sauna – na populaci 5 miliónů obyvatel připadá téměř více než 2 miliony saun, do sauny chodí každý nahý, nejsou zde rozdíly (žádné odlišnosti mezi nadřízeným a podřízením) v sauně jsou si všichni rovni. Ze sauny všichni společně vyběhnou a skočí do díry ve zmrzlém jezeře. 10. Rybaření na ledu – vytvoří se díra ve zmrzlém ledu na jezeře a pomocí této díry se chytají ryby. 11. Vánoční tradice - Santa Claus přichází z Finska 12. Alkohol a párty – v neposlední řadě jsou už brány jako tradice destiláty a zábava, bez rozdílu na věkové kategorie, ať už jste mladý nebo ne, ve Finku je o zábavu postaráno. [24]

Graf č. 3

3. Typické kulturní tradice 30 26 25

22

20 Česká republika

15

Finsko 10 5

4

5

3

0 0 ano

ne

nevím


36

Čtvrtou otázkou zjišťuji, zda respondenti v dané zemi nazývají učitelé, nadřízené v práci a starší křestními jmény. V tomto grafu můžeme vidět, že okolo 70% respondentů v České republice své nadřízené, učitelé nebo starší osoby oslovuje příjmením. Takovéto odpovědi se daly předpokládat, protože obyvatelé české země jsou vychováni jistým způsobem a je těžké staré zvyklosti měnit. Naopak finští respondenti odpověděli takřka naopak. Z grafu vidíme, že Finové se převážně oslovují křestními jmény, ať už na školní půdě, nebo v práci. Oslovování a používání křestního jména je dáno jejich vlastní kulturou, dále také vede podle Finů k bližšímu a osobnějšímu vztahu mezi lidmi.

Graf č. 4

4. Oslovujete křestními jmény starší, učitele a nadřízené 28

30

25

20

20 15

Česká republika 10

Finsko

10 5

2

0 ano

ne


Pátá otázka byla zaměřena na pracovní a jiná setkání. Dotazovala jsem se respondentů, jestli chodí včas Výsledkem šetření této otázky 12 respondentů v České republice odpovědělo, že na setkání chodí načas, 2 respondenti odpověděli, že na setkání chodí o 5 minut později a zbylých 13 respondentů odpovědělo, že na setkání chodí dříve, a to převážně mezi 5-10 37

minutami. Z této otázky jasně vyplývá, že převážná část české populace chodí na setkání včas, popřípadě načas, ale není moc etické a správné chodit na setkání později. Ve Finsku byly odpovědi na tuto otázku odlišné. Více než 75% finských respondentů (24) odpověděla, že na setkání chodí dříve. Časový úsek se moc nelišil, převážně chodí dotazovaní na schůzky o 5 – 10 minut dříve. Pouze 2 respondenti odpověděli, že na schůzky chodí načas a zbylé 4 osob chodí na schůzky později, se zpožděním mezi 2 – 5 minutami. Ve Finsku se většinou zpoždění považuje za neslušné. Tím, že přijdete pozdě, můžete ztratit sympatie osob, se kterými máte domluvenou schůzku. Pokud je zpoždění nevyhnutelné, důležité je se omluvit předem.

Šestá otázka byla zaměřená na pravidla, která daný respondent v cílové destinaci dodržuje při setkání (pracovních i osobních) Tuto otázku zodpověděla převážná část českých respondentů podobně. Velmi důležité je v České republice pozdravit (bereme za slušnost), mít vzdálenost konverzace mezi 0,5 metrem až metrem, dodržovat oční kontakt a samozřejmě mít slušné vychování. Je běžné, když se člověk chová jinak s přáteli, rodinou a s ostatními. Tím myslíme, že známé přivítáme např. polibkem a objetím a u ostatních lidí jen pozdravem a podáním ruky. Respondenti také specifikovali český národ jako otevřený až na jednoho jedince, který si myslí, že jsme národem uzavřeným a zdrženlivým. Taktéž se tu našel dotazovaný, který je znechucen českými lidmi a odpověděl, že čeští lidé nemají vychování. Zde uvádím názor, který mě osobně přijde nejbližší - chovej se tak, jak byste chtěli (očekávali), aby se k vám chovali ti druzí. Finští respondenti směřovali své odpovědi převážně na vzdálenost konverzace. Z těchto odpovědí lze usoudit, že Finům vadí příliš uzavřená konverzace s krátkou vzdáleností. Poklona se bere jako speciální respekt, nebo alespoň normální kývnutí hlavou. Zřejmě potřebují svůj prostor a přehnaná blízkost na ně působí nepříjemně. Podle respondentů potřesení rukou znamená hodně – musí být krátký, znatelný stisk, tím se pozná vážený člověk. Důležitý je oční kontakt, ale není dobré projevovat příliš emoce. Respondenti zdůraznili, že Finové jsou spíše vážný národ a nemají rádi vyhýbavé nebo snad lživé odpovědi.

38

Sedmou otázkou jsem se dotazovala respondentů, zda jim vždy vyjde každý vstříc s jakýmkoliv problémem a v jakoukoliv hodinu. Podle těchto odpovědí je vidět, že více než 85% respondentům v České republice nevyjde každému vstříc. Tento výsledek není překvapením, z vlastních zkušeností mohu podotknout, že není obvyklé jeden druhému pomáhat bez ohledu na svou vlastní prospěšnost (obyvatelé vzhlížejí více k sobě než ke druhým). Samozřejmě je to velmi nelichotivá zpráva, ale bohužel je potřeba se nad tím zamyslet, jako jednotlivec a snažit se o vzájemnou úctu a pomoc. Jak můžete vidět na grafu, odpovědi finských respondentů mají opačný spád. Více jak 80% respondentů odpovědělo, že v jejich zemi jsou ochotní lidé, kteří pomohou s řešením problémů a to v jakoukoliv hodinu. Zde je patrné, že finští respondenti jsou v této oblasti mnohem vyspělejší, než ti čeští. Graf č. 5

7. Ochota řešení problémů 30

25

26


15

Finsko

10 5

5

4

0 ano

ne


Osmá otázka má za úkol zjistit, za jaký národ se respondenti považují. Z grafu je patrné, že více jak polovina respondentů vidí ČR jako stát, který je přístupný k jiným kulturám. Jedna třetina dotazovaných považuje stát za uzavřený a zbylé velmi nízké procento respondentů odpovědělo, že jsme stát otevřený, nebo nepřístupný. 39

Finští respondenti odpověděli víceméně podobně. Nejvíce dotazovaných považuje národ za přístupný k jiným kulturám.

Graf č. 6

8. ČR považujeme za národ 25

23

20 17 15

Česká republika Finsko

10 7 5

3

3

4

3

0 0 uzavřený

otevřený

přístupný

nepřístupný


Devátou otázkou bych ráda zjistila, jestli jsou respondenti dané destinace tolerantní i k jiným etnickým skupinám. Většina dotazovaných odpověděla kladně. Česká republika je tolerantním, vstřícným národem, v přátelském duchu a s porozuměním. Češi rádi poznávají odlišné kultury a zvyky, snaží se s menšinami vycházet ve všech směrech. Dotazovaní žijí ve snaze pochopit tradice jiných kultur, chtějí být vstřícný i přes jazykovou bariéru, která je v zemi velkou přítěží. Bohužel jsou v České republice také výjimky u jednotlivců, kteří mohou obtěžovat svými projevy. Jeden respondent také pozdvihl nesnášenlivost vůči Romům.

40

Finové považují svůj stát za vyspělý. Respondenti hodnotili svou toleranci a porozumění vůči menšinám. Podle dotazovaných zde funguje výborná komunikace mezi jednotlivci na neoficiálním základě.

Desátá otázka se vztahuje k té předchozí, zabývá se respondenty, kteří nejsou tolerantní. Několik českých respondentů odpovědělo, že zde máme jazykovou bariéru, což je velký problém. Některé menšiny nejsou tolerantní k naší kultuře, jsou závistivé a neumí se chovat slušně jeden k druhému. Problémem jsou země, které nejsou přizpůsobivé a nehodlají se řídit pravidly českého státu (např. muslimové). Některým respondentům také vadí příliš velká jižanská vášnivost. Finští respondenti vidí neochotu ze strany švédské a ruské populace. Mají problémy s příliš velkou otevřeností a malým sebevědomím menšin. Za problém taky považují snaživost jednotlivců, ale ne skupin.

Jedenáctá otázka se týká náboženského přesvědčení. 80% dotázaných v České republice odpověděla, že v žádné náboženství nevěří. Malé procento respondentů se hlásí ke křesťanství. Na jednu stranu je smutné zjistit, jak málo je český národ nábožensky založen, ale na druhou stranu byla tohle očekávaná odpověď. V dnešní době se každý spoléhá jen sám na sebe a víru odkládá až na druhé místo. Odpovědi finských respondentů byli opačné. Převážná většina Finů se hlásí ke křesťanství.

41

Graf č. 7

11. Náboženské vyznání 30 25

24

25


15

Finsko 10 6

5

5

0 0

0 0

0 0

0 0

0 křesťan

hinduista buddhista

judaista

ateista

ostatní


Dvanáctá otázka má za úkol zhodnotit danou zemi Z této otázky jsme nedostali jednoznačnou odpověď. Na pomezí jsou zde odpovědi – kulturně vyspělý stát a střed. Díky těmto odpovědím vyplývá, že Česká republika, je kulturně vyspělým státem, ale jsou zde nedostatky, kterými je nutné se zabývat a popřípadě je zlepšit. Odpovědi finských respondentů také nejsou jednoznačné. Dotázaní ohodnotili danou zemi na pomezí kulturně vyspělého státu se středem a zbytek respondentů Finsko nezhodnotili vůbec.

42

Graf č. 8

12. Kulturní hodnoty 16

15 14

14 12 12

11

10

Česká republika

8

Finsko

6 4

4

4 2

0

0

0 kulturně vyspělý

střed

kulturně neznalý

nevím


Třináctou otázkou jsem zjišťovala, na jaké úrovni je podle dotazovaných cestovní ruch v zemi. Možné byly odpovědi 1 (nejlepší) – 5 (nejhorší). Tento graf ukazuje, že nejvíce respondentů hodnotí cestovní ruch v České republice někde uprostřed. Není ani nejlepší, ale ani nejhorší. Pro zlepšení cestovního ruchu je důležité vylepšení propagace, aby lidé využívali služeb cestovního ruchu a tím také přispěli ke zlepšení. Finští respondenti hodnotili cestovní ruch v jejich zemi kladněji. Finsko přiláká ročně přes 6 milionů turistů, přičemž většina pochází z Ruska. Oblast cestovního ruchu je asi 2,4% z finského HDP a poskytuje okolo 60 tisíc pracovních míst. Finská turistická značka je finskou propagační tabulí. Značka má čtyři hlavní dimenze začínajícím s písmenem C - Cool (chladno), contrasts (kontrasty) a credible (spolehlivost), creative (kreativita). [25]

43

Graf č. 9

13. Úroveň cestovního ruchu 19

20

17

18 16 14

12

12 10

Česká republika

8

8

Finsko

6 4 2

1

0

2

1

0 0

0 1

2

3

4

5


Čtrnáctá otázka se zabývala turisty, kteří nejvíce přispívají ke zvýšení cestovního ruchu v dané zemi. Zodpovězení této otázky u Českých respondentů nepřinesl jednotný výsledek. Nejvíce respondentů uvedlo za turistický přínos obyvatelstvo daného státu. Dalším velkým přínosem je podle dotazovaných Rusko, posléze Asie a Evropa. Podle mého názoru, se takové odpovědi dali předpokládat, protože např. Rusko, je jeden z nejbohatších států vůbec a asijští turisté chtějí s chutí cestovat a poznávat jiné kultury, které jsou tady celá desetiletí. U finských respondentů je výsledek jednotnější. Z grafu můžeme vyčíst, že podle dotazovaných je pro Finsko největším turistickým přínosem Rusko. V první řadě Rusko je sousední stát Finska, ruští turisté mají peníze a kupují si chaty a domy (jako rekreační střediska ve Finsku). Druhou nejčastější odpovědí u respondentů byli obyvatelé sousedních států, což se dalo očekávat, severské státy jsou s Finskem úzce spjaty.

44

Graf č. 10

14. Turistický přínost pro danou zemi 35 30 25 20 15 10 5 0

29 20

9 4

7

1

6 2

0

6 0

2

2

0

1 0

Česká republika Finsko


Patnáctá otázka měla za úkol zjistit, jestli čeští a finští respondenti zlepšují životní úroveň provozováním nějakých služeb. Odpovědí na tuto otázku převážná část český respondentů odpověděla záporně. Pouze malé procento dotazovaných se snaží zlepšit životní úroveň a to např. tříděním odpadu, svým životním stylem, výběrem volnočasových aktivit a trvale udržitelným rozvojem. V níže uvedeném grafu můžeme vidět rozdíl mezi českými a finskými odpověďmi. Finsko s více než 85% dotazovaných zvyšuje životní úroveň státu pomocí služeb. Vyspělá ekonomika ve Finsku je toho důkazem. Služby jsou příjmovým sektorem, a pokud má země kvalitní služby, jsou zvýšeny životní standardy celého obyvatelstva. Finsko je jedna z nejdražších zemí v EU, ale příjmy obyvatel jsou vysoké. Spousta z nich žije jen ze státních podpor, přesto si žijí velmi dobře.

45

Graf č. 11

15. Výše životní úrovně státu 30

27 25


15

Fiska 10 5 5

3

0 ano

ne


Šestnáctá otázka byla zaměřena na podporu cestovního ruchu v České republice nebo Finsku. Graf na podporu cestovního ruchu v zemi nám ukazuje, že větší část respondentů nepodporuje cestovní ruch v ČR. Toto odpověď není příliš lichotivá. Český národ by měl více podporovat cestovní ruch v zemi, protože tím také přispívá ke zvýšení a zlepšení cestovního ruchu. Pokud by žádný občan nepodporoval cestovní ruch v České republice, za nedlouho by u nás cestovní ruch snad úplně vymizel. Prohlédneme-li si část grafu, na kterou odpovídali finští respondenti, vidíme znatelný rozdíl. Finsko je vyspělí stát na vysoké životní úrovni a proto je jasné, že obyvatelé daného státu budou podporovat především cestovní ruch v zemi, který má obrovský přínos pro stát.

46

Graf č. 12

16. Podpora cestovního ruchu země 30 26 25 21


15 10

Finsko

9

4

5

0 ano

ne


Sedmnáctou otázkou se dotazuji respondentů na míru spokojenosti v dané zemi. Odpovědi českých respondentů na tuto otázku nejsou jednoznačné. Velké procento dotazovaných je spokojeno v České republice. Se stejným procentuálním ohodnocením jsou zde také respondenti, kteří naopak spokojeni nejsou, přesto ale nemají v plánu odcestovat. Také jsou zde uvedené odpovědi od respondentů, kteří jsou spokojeni v zemi, ale raději by odcestovali (se stejným procentuálním výsledkem). Z grafu vyplývá, že v České republice nebude všechno tak, jak má být, protože to by odpovědi byly o trochu jednoznačnější a více dotazovaných by bylo spokojeno ve své zemi. Finští respondenti jsou ve svých odpovědích jasnější. Převážná většina dotazovaných uvedla svou spokojenost v zemi. Zanedbatelné procento dotazovaných odpovědělo negativně. Přibližně na stejné úrovni jsou odpovědi spokojen a spokojen, ale chtěl bych odcestovat. Z toho vyplývá, že finští obyvatelé by rádi vycestovali a poznávali i jiné kultury. 47

Graf č. 13

17. Úroveň spokojenosti vybrané destinace 13

14

12

12

10

9

9

9

8 6 3

4 1

2

2 0

0

0

spokojen

nespokojen , ale nespokojen, chtěl spokojen, ale chci nemám v plánu bych odcestovat odcestovat odcestovat Česká republika

nevím

Finsko


V předposlední otázce zjišťuji nápady na zlepšení kultury, ekonomiky a cestovního ruchu v zemi. Čeští respondenti uvedli tyto nápady na zlepšení: V oblasti kultury jsou návrhy na větší rozmanitost kulturních akcí např. v oblasti hudby. Důležité je uvolnit více peněz na opravu památek a propagace cestovního ruchu (České republiky v zahraničí) a zvýšit kulturu v malých městech (prezentace zajímavých míst), zlepšení internetové gramotnosti firem podnikajících v cestovním ruchu (tvorba webových stránek) – některé stránky turisty odlákají (mají opačný efekt). Nastíněn problém s malou informovaností obyvatelstva. Stát by se měl snažit změnit výuky jazyků už od základních škol. Jeden z dotazovaných by zakázal kouření a opíjení v restauracích a na veřejných místech. A potlačil zlozvyky našeho národa. Byl zde vytknut problém s turisty, každý Čech není milý (příjemný) na návštěvníky země. Jedná se také o problém s okrádáním turistů (kapsáři), což způsobuje jejich odlákání. Celkově by se měl změnit přístup 48

k cizincům a Češi zvýšit znalost vlastní země. Je potřeba kvalitnějšího dohledu na poskytovatele všech služeb v rámci cestovního ruchu. V ekonomickém sektoru zde hodnotící respondenti nastínili problém korupce, důležité je potlačit korupci a zlepšit dozorčí orgány. Respondenti v České republice by také přivítali zmenšení daňové zátěže. Velký ohlas měla funkčnost policie ČR, rychlost a nezávislost soudů, kde je nutné zlepšit její funkčnost. Někteří dotazovaní by nejraději změnili celou vládu (zvolili ekonomicky potentní vládu). Finští respondenti udali tyto návrhy na zlepšení: Převážná většina dotazovaných uvádí, že země nemá velké nedostatky v kultuře, cestovním ruchu a ekonomice. Jsou uvedeny možná zlepšení v propagaci cestovního ruchu Finska ve světě. Většina návštěvníků Finska je ze sousedních států (převážně ruské obyvatelstvo). Finové by rádi přivítali turisty z celého světa, proto by se chtěli více zviditelnit. Velkým problémem severských státu je ale nepříliš dobrá dostupnost. S ekonomikou jsou respondenti takřka spokojeni. Mají kvalitní služby a cenově přijatelné příspěvky na studium, na živobytí a podobně. Problémem je ale stárnutí obyvatelstva, každým rokem narůstá starších. Proto by bylo dobré vymyslet větší zájem a pomoc starším osobám (penzistům). Jeden z respondentů by chtěl zlepšit ekologickou turistiku.

Poslední otázka má za úkol zjistit základní informace pro turisty, co by měli vědět při návštěvě země. Čeští respondenti by doporučili turistům před návštěvou prostudovat české zvyky, pravidla (nevhodné mlaskání, krkání …), pozdravy, kulturu a chování lidí. To vyžaduje úctu k památkám a okolí. Turisté by měli vědět, že český národ má za sebou nelehkou historii, tudíž není jazykově vyspělý a bohužel jsou zde problémy s krádežemi (pozor na osobní věci, hlavně ve velkých městech), dalším problémem jsou nabízející služby cizincům, okrádání je sice nemilé, ale bohužel to v České republice není neobvyklé (taxi služby). Jako dodatek bych chtěla vzkázat turistům, aby se chovali tak, jak by chtěli, aby se ostatní chovali k nim.

49

Finsko je stát, který je velmi tolerantní k jiným kulturám, proto byste jen zřídka narazili na člověka, který by vám s čímkoliv nepomohl. Lidé jsou sice zdrženliví, ale s velkou ochotou pomoci v každé situaci. Co by měl každý turista vědět, že Finové nemají rádi příliš uzavřenou konverzaci (vzdálenost minimálně 0,5 metru) a neradi si nechávají narušit svůj časový plán. Ve Finsku není problém s komunikací, skoro každý obyvatel včetně starších komunikují minimálně jedním světovým jazykem. Finsko je svými metodami a vzdělanostní jeden z předních států. Školní metody ukázali, že žáci jsou jedni z nejlepších ve čtení a v matematice. A hlavně učitelé zde dělají vše proto, aby žáky dobře připravili pro život. Pokud selže nějaká z jejich postupů a metod, poradí se s kolegy a vyzkoušejí něco jiného. [26] Základním východiskem pro turisty je informovanost dané země (létá jasná a mírná, zimy chladné a temné). Návštěvníci by měli respektovat a neničit jejich rozmanitou přírodu. Finsko je země saun, alkoholu a nekončících party.

9

Shrnutí dotazníkového šetření

Na základě výsledků dotazníkového šetření, bych ráda uvedla své postřehy, které mě obohatily a přinesly hlubší náhled do této problematiky. Česká republika je státem, který se má ještě hodně, co učit od států vyspělých jako je Finsko.

9.1

Kulturní rozdíly – Česká republika

S ohledem na čas, z minulosti do přítomnosti, Česká republika udělala velký skok, má za sebou těžké časy, ale jsou zde nedostatky, nutné zlepšení. Na akademické půdě, nadřízené v práci a starší oslovují příjmením nebo titulem. Na setkání chodí převážně včas nebo načas. Při setkání potřesou rukou, nutný oční kontakt, polibek a objetí u přátel – zřídka, delší vzdálenost osob při konverzaci.

50

V České republice jen zřídka někdo pomůže druhému s čímkoliv a v jakoukoli hodinu. Lidé jsou zde přístupní, ale výjimečně i uzavření. Tolerantní k jiným etnickým skupinám, až na případné jedince. Převážná většina Čechů jsou ateisté, malé procento křesťanů. Česká republika je zhodnocena mezi kulturně vyspělým a kulturně neznalým státem – střed. Cestovní ruch je podle respondentů na uspokojivé úrovni. Ke zvýšení cestovního ruchu přispívají nejvíce obyvatelé sousedních státu, Ruska a Asie. Převážná většina Čechů nepřispívá ke zvýšení životní úrovně provozováním služeb ani nepodporuje cestovní ruch v ČR.

9.2

Kulturní rozdíly – Finsko

Ve vztahu k času se kultura hodně změnila, kultura je na dobré úrovni. Finové převážně nazývají své nadřízené, učitelé a starší křestními jmény. Finové chodí na setkání většinou včas, pozdní příchod je brán za velmi nezdvořilý. Při setkání je důležité pozdravit, potřást rukou, pevně, ale krátce, dodržovat oční kontakt, delší vzdálenost, blízkost působí nepříjemně. Většina obyvatel si vzájemně vyjde vstříc a to s jakýmkoliv problémem a v každou hodinu. Finsko je přístupný a tolerantní k jiným etnickým skupinám. Více než 80 procent obyvatelstva je křesťanského vyznání. Finsko je kulturně vyspělý stát. Cestovní ruch v zemi je na velmi dobré úrovni. Ke zvýšení cestovního ruchu přispívají nejvíce obyvatelé sousedních států a Rusko. 51

Finové zlepšují životní úroveň provozováním služeb a podporují cestovní ruch v této destinaci. Obyvatelé jsou spokojeni ve Finsku, ale i tak by někteří odjeli (za účelem cestovaní).

Česká republika je státem, který se má ještě hodně učit od států vyspělých jako je Finsko.

9.3

Vyspělost Finska pomocí dimenzí G. Hosfsteda

viz tabulka č. 1, str. 16. Rozpětí moci – podle výsledků je finským stylem být nezávislý, všichni mají stejná práva, nadřízení jsou přístupní. Moc je decentralizovaná a manažeři čerpají na základě zkušeností svých členů v týmu. Zaměstnanci očekávají, že vše se musí předem konzultovat. Postoj vůči manažerům je neformální a základním principem je oslovovat jménem. Komunikace je přímá a participativní. Individualismus – Finsko je považováno svými výsledky za individualistickou společnost. Jednotlivci očekávají, že se o ně postarají jen ti nejbližší (rodina). V individualistické společnosti trestný čin způsobuje pocit viny a ztrátu sebeúcty, vztah mezi zaměstnavatele a zaměstnancem je na základě vzájemného prospěchu, který je odměněn na základě zásluh. Řízení je řízení jedinců. Maskularita x feminita – v této dimenzi je Finsko bráno za ženskou společnost. Klade se zde důraz na práci – práce za účelem žití, rovné hodnoty lidí, solidarita a kvalitní pracovní život. Konflikty jsou řešeny kompromisem a vyjednáváním, důraz na pohodu. Efektivní manažer nechává rozhodnutí na zapojení ostatních. Vyhýbání se nejistotě – Finsko má středně vysokou snahu se vyhnout nejistotě, možná protože udržuje přísné kodexy víry a chování, jsou netolerantní k neortodoxnímu chování a myšlenkám. Lidé mají nutkání tvrdě pracovat, důležitá je přesnost a dochvilnost, důležitým prvkem je individuální motivace.

52

Dlouhodobá orientace – Jsou krátkodobě orientováni na kulturu. Tímto ale dokazují větší úctu k tradicím, silný společenský tlak, netrpělivost k dosažení rychlých výsledků, silné znepokojení. [27]

10

Návrh na zlepšení

Snad každý by si přál, aby to v naší republice fungovalo na jiné úrovni než doposavad. Interkulturní komunikace v našem státě pokulhává, a proto bych ráda upozornila na možnosti zlepšení znalostí kultury Finů. Finové jsou hrdí na svůj národ na své úspěchy, o kterých samozřejmě rádi uslyší i v cizině, znají svou historii a hlavně jsou kulturně orientováni. Ve Finsku je rovnost pohlaví na vysokém stupni (spousta žen na vysokých postech jako je například politika, obor vzdělávání apod.). Obyvatelé této země se vzájemně respektují, nezávisle na tom ať je to známá osoba či neznámá. Finové jsou také národem rezervovaným, mají speciální postoj k mluvení, každý bere slovo druhého vážně a žádné plané řeči nejsou vhodné. Pokud jdete po ulici s mapou, není žádným překvapením, že Vám kdokoliv pomůže a to i bez Vašeho optání (bráno za samozřejmost). Finové mají kvalitní vzdělání, tudíž se domluvíte anglicky skoro všude. Je zajímavé, jaká může být důvěřivost v této zemi, ať už se jedná o přítele nebo neznámého kolemjdoucího, vždy nabídne svou pomoc, ochotu a přátelské tykání. Jejich kultura je založena na naslouchání, mají zájem o názory ostatních, ale neberou slova jen tak. Už jen to jak může být třeba rozdílné chování Čecha a Fina při nějakém problému, chybě ve školství nebo zaměstnání, nemá hranice. Místo abychom se v Čechách snažili problémy napravit, raději hledáme viníka. Tento přístup není správný, pokud chceme, aby vše fungovalo jak má. Měli bychom stavět naše schopnosti na jedinci, vynaložení sil a v neposlední řadě dosažení úspěchu. Pokud bychom chtěli zlepšit interkulturní komunikaci naší země, v první řadě je důležité zkvalitnit školství, výuka jazyků by měla být na lepší úrovni už od základních škol, např. ve Finsku nemůže vyučovat jazyky jiná pověřená osoba než ta, která minimálně 2 roky žila v zemi, kde tento jazyk pravidelně používala. Takový přístup by zamezil problémům, ohledně návštěv cizinců, kterým lidé starších 40 let nerozumí. 53

Bohužel je to smutné, ale vskutku pravdivé. Stát by měl zvýšit propagaci cestovního ruchu, aby byla země uvedena do většího podvědomí obyvatel jiných států. Zamezit problémům, které turisty odlákají např. nevlídnost obyvatel, okrádání turistů taxíky, okrádání kolemjdoucích, korupce a neznalost vlastní kultury. Důležitá role je i policie. Úroveň na jaká je naše země v oblasti kriminalita a korupce je vysoká. Mělo by se takovéhle problémy více řešit nezávislými orgány a snažit se o napravení. Kdyby zde byla větší ekonomika svobody, zdravé veřejné finance a jednoduchá legislativa, všechno by se mohlo změnit k lepšímu. Vždyť, kdo by se chtěl stydět za svou zem. Mnohem lepší je být hrdý, tedy když je na co. Měli bychom začít milovat svou zemi a vrýt si pod kůži naše národní cítění a začít s úctou a hrdostí.

11

Závěr

V mé práci jsem se zaměřila na dvě kultury – českou a finskou. V první části jsem se popisovala teorii interkulturní komunikace, kde bylo mým úkolem specifikovat, o co se vlastně jedná. V další části jsem rozebrala jednotlivé země zvlášť a nakonec pomocí dotazníkového šetření došla k závěrům, odlišnostem a snaze porozumět oběma kulturám. Chtěla jsem vytyčit na jaké úrovni je kultura, ekonomika a cestovní ruch v České republice a naopak na jaké je ve Finsku. Tato práce pro mě byla obrovským přínosem, protože jsem měla možnost hlouběji porozumět chápání těchto zemí, v čem je kultura specifická a jestli je to takto ideální nebo je možné ještě další vylepšení. Nakonec bych jen chtěla dodat, že mě samotnou zajímají odlišné kultury, ráda se zaměřuji na detaily lidí různých kultur. Proto bych byla ráda, kdyby kultura zemí jako je Finsko byla pro nás jako vzor ve správné fungování a snad si vezmeme za příklad a do budoucna se budeme moci všichni pyšnit a budeme hrdí na svou vlast. Každá kultura se prolíná s jinou, měli bychom si od těch lepších brát příklad a snažit se porozumět, pochopit a převzít to podstatné, co může změnit naši budoucnost.

54

Použité knižní zdroje [1]

PRŮCHA, Jan. Interkulturní komunikace. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3069-+.

[4]

FRANKE, Richard H.; HOFSTEDE, Geert; BOND, Michael H. Cultural roots of Economic performance : a research note. Strategic Management Journal. 1991, vol.

[10]

KUNCZIK, M. Základy masové komunikace. Praha: Karolinum, 1995. ISBN 807184-134-X.

[13]

VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2.

Použité internetové zdroje [2]

Kultura [online]. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kultura

[3]

Kulturologie [online]. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kulturologie

[5]

Geert Hofstede [online]. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geert_Hofstede

[8]

Národní kultura [online]. 2010 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.studiummba.cz/slovnik-pojmu/narodni-kultura/

[9]

BC. MICHAELA KAPRÁLOVÁ. Podnikové hospodářství [online]. 2011 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/146403/esf_m/Kapralova_diplomova_prace.txt

[11]

Základy

komunikace

[online].

2012

[cit.

2012-12-11].

Dostupné

z:

http://www.heluli.estranky.cz/clanky/seminarni-prace/zaklady-komunikace.html [16]

Česko finské porovnání [online]. 2009 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-smid.php?itemid=7628 MILAN ŠMÍD. Česko-finská porovnání [online]. 23.9.2009. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.louc.cz/10/2120923.html 55

[17]

Finsko-česká společnost [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.suomi-tsekki-seura.fi/

[18]

Finsko-česká společnost [online]. 2000 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.severskelisty.cz/krajan/kraj0034.php Finsko-česká společnost [online]. 2000 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.severskelisty.cz/

[19]

CIA [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/fi.html

[20]

Living in Finland [online]. Finsko, 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.suomi.fi/suomifi/english/services_by_topic/migration/immigration/li ving_in_finland/index.html

[21]

Teaching and education [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.suomi.fi/suomifi/english/services_by_topic/teaching_and_education/ index.html

[22]

Visit Finland [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.visitfinland.com/about-finland/

[23]

Zvyky a tradice [online]. 2009, 16.8.2011 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.eu2009.cz/cz/czech-republic/culture/customs-and-traditions/zvykya-tradice-452/index.html

[24]

Finnish traditions [online]. 2006 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.vaasapages.com/finland/FinnishTraditions.htm HIGHER EDUCATION SYSTEM [online]. 2008 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.studyin.cz/higher-education-system/

[25]

Tourism in Finland [online]. 2008 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Tourism_in_Finland

[26]

Proč jsou školy ve Finsku úspěšné? [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/proc-jsou-skoly-ve-finskuuspesne 56

[27]

What about Finland? [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://geerthofstede.com/finland.html

Seznam obrázků Obrázek č. 1:[1]

CIA [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/fi.html, str. 29

Obrázek č. 2: [2]


Obrázek č. 3: [3]


Seznam grafů Graf č. 1:

Porovnání indexů daných zemí podle Hofstedeho, str. 16

57

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Recommend Documents