VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra Cestovního ruchu
Údolí Brtnice z turistického pohledu bakalářská práce
Autor: Anna Šuhajová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2013
Copyright © 2013 Anna Šuhajová
Na tomto místě bych ráda poděkovala panu RNDr. Milanu Kameníkovi, který vedl moji bakalářskou práci a poskytl mi spoustu cenných odborných rad a připomínek pro tuto bakalářskou práci. Dále bych ráda poděkovala všem respondentům, kteří si našli pár minut a vyplnili dotazník. Velký dík patří i zaměstnancům Městského úřadu v Brtnici za poskytnutí nejrůznějších informací a dat.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 5. 5. 2013
...................................................... Podpis
Abstrakt ŠUHAJOVÁ Anna: Údolí Brtnice z turistického pohledu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Práce je zaměřena na město Brtnici, přírodní rezervaci Údolí Brtnice a okolí z pohledu cestovního ruchu. Cílem práce je zhodnocení atraktivity oblasti pro účastníky cestovního ruchu. Teoretická část zahrnuje základní informace o oblasti a pojednává o jednotlivých faktorech, které ovlivňují výši potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu, a také obsahuje analýzu propagace. V praktické části je zahrnuto vyhodnocení průzkumu, který byl proveden v kraji Vysočina. Výsledky výzkumu jsou vyhodnoceny ve SWOT analýze. Klíčová slova Brtnice. Údolí Brtnice. Řeka Brtnice. Hrad Rokštejn. Výzkum. Abstract ŠUHAJOVÁ Anna: Brtnice Valley from tourism point of view. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor RNDr. Milan Kameník. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2013. Bachelor thesis is focused on town Brtnice, nature preserve Brtnice Valley and its surroundings from tourism point of view. The main target is to sum up attractiveness in this area for tourists. Theoretical part concerns with basic information about area and also deals with several factors, which influence potential for tourism development and also contains the promotion analysis. In the practical part of the thesis are covered the results of the survey made in Vysocina region. Results are evaluated in SWOT analysis. Key words Brtnice. Brtnice Valley. Brtnice river. Rokstejn castle. Survey.
Předmluva Hlavním z důvodů pro výběr tématu mé bakalářské práce byl osobní zájem o lokalitu, především kvůli její unikátnosti a zajímavosti, se záměrem získat více informací. Zájmová oblast se navíc nachází v bezprostřední blízkosti mého bydliště a znám ji od dětství. Oblast Údolí Brtnice je zvláštní tím, že je zde téměř nedotčená příroda, což je v dnešní době opravdu pozoruhodné. Samotné údolí má navíc své kouzlo v jakémkoli ročním období, o zřícenině hradu Rokštejna nemluvě. Za posledních deset let se do oblasti investovala spousta finančních prostředků, s cílem oživení oblasti, vytvoření alespoň minimálního zázemí pro návštěvníky a především snaha o zvýšení atraktivity pro návštěvníky. Jednalo se například o stabilizační práce na hradě Rokštejn, stavba nové cyklostezky z Rokštějna do Panské Lhoty, rekonstrukce a otevření Muzea Josefa Hofmanna, obnova revitalizační nádrže rybníku Šamonína či zbudování Brtnické stezky. Právě díky tomuto se oblast stává více a více oblíbenou, především u milovníků cyklistiky, nebo pěší turistiky, pro které jsou v oblasti skvělé podmínky a kterých neustále přibývá. Cílem této bakalářské práce je zhodnocení celkové atraktivity této oblasti a jejího potenciálu z pohledu cestovního ruchu. Dále pak provedení výzkumu formou dotazníkového šetření, vytvoření SWOT analýzy a vytvoření návrhů na zlepšení do budoucna. Pro vypracování této bakalářské práce jsem využila veřejně dostupnou literaturu, ve které jsem vyhledala většinu potřebných informací a dále pak on-line dostupné Brtnické zpravodaje, internetové zdroje města Brtnice a v neposlední řadě i vlastních znalostí.
Cíle a metodika práce Tato práce má za cíl především zhodnocení celkové atraktivity oblasti – tedy města Brtnice a Údolí Brtnice z pohledu cestovního ruchu. Dalším z cílů bylo vytvoření celkového přehledu o této vytyčené oblasti, vytvoření SWOT analýzy, která poukazuje mimo jiné na nedostatky vyskytující se v zájmové oblasti. K práci samozřejmě patří i prognóza do budoucna, celkové zhodnocení potenciálu a návrhy a doporučení na zlepšení situace. Teoretickou část bakalářské práce jsem zpracovávala z veřejně dostupné literatury z městských knihoven v Jihlavě a Brtnici, a také webových stránek města Brtnice a dalších. K tématu se mi podařilo sehnat několik pramenů, kdy většina z nich vycházela z jedné stěžejní knihy – Dějiny Brtnice a přilehlých obcí. Jde totiž o nejvíce aktuální a komplexní zpracování dějin města a okolních obcí, ačkoliv je kniha datována do roku 1988. Velice obsáhlým zdrojem potřebných informací mi byly i Brtnické zpravodaje, které vydává Město Brtnice. Zpravodaj vychází přibližně šestkrát do roka a jeho obsahem jsou aktuální informace o dění ve městě, dále potřebné informace pro občany, různé zprávy z konaných akcí, fotografie, program kulturních akcí, inzerce místních firem, atd. Informace a data jsem sháněla i při návštěvě brtnického infocentra, kdy mi slečna Rezková poskytla především údaje o návštěvnosti turistického informačního centra, které sama shromažďuje a monitoruje. Pro získání dat o návštěvnosti muzea Josefa Hoffmanna bylo třeba navštívit muzeum a požádat paní Šindelkovou, která má muzeum na starosti, o jejich poskytnutí. Kvůli získání údajů o počtu návštěvníků lyžařského vleku jsem komunikovala přímo se starostou města Brtnice Stanislavem Jirků, který ochotně počet návštěvníků vleku vypočítal z počtu prodaných vstupenek. Co se dotazníkového šetření týče, probíhalo jak on-line, tak i formou osobního dotazování. Osobní dotazování probíhalo na hradě Rokštejn, kdy jsem oslovovala návštěvníky a kolemjdoucí.
OBSAH 1
ÚVOD ...................................................................................................... 9
TEORETICKÁ ČÁST.................................................................................... 10 2
VYMEZENÍ OBLASTI ........................................................................... 10
3
CHARAKTERISTIKA OBLASTI ........................................................... 11 3.1 BRTNICE .............................................................................................................. 11 3.1.1
Brtnice ........................................................................................................ 12
3.2 PŘÍRODNÍ REZERVACE ÚDOLÍ BRTNICE ............................................................... 14 3.3 GEOLOGIE BRTNICE ............................................................................................. 15 3.4 GEOLOGIE ÚDOLÍ BRTNICE .................................................................................. 16 4
FLÓRA A FAUNA V ÚDOLÍ BRTNICE .................................................. 17
5
LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY .......................................................... 18 5.1 PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY ..................................................................................... 18 5.1.1
Typ reliéfu................................................................................................... 18
5.1.2
Klima .......................................................................................................... 18
5.1.3
Vodstvo ....................................................................................................... 19
5.2 KULTURNĚ-SPRÁVNÍ PŘEDPOKLADY .................................................................... 21
6
5.2.1
Architektonické památky ............................................................................ 21
5.2.2
Technické památky ..................................................................................... 30
5.2.3
Muzeum – Rodný dům Josefa Hoffmanna ................................................. 31
5.2.4
Brtnická stezka – přírodou ke kulturní promenádě ..................................... 33
5.2.5
Sportovní zařízení a akce ............................................................................ 37
SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY ............................................................. 38 6.1 POLITICKÉ PŘEDPOKLADY .................................................................................... 38 6.2 EKONOMICKÉ PŘEDPOKLADY............................................................................... 38 6.3 DEMOGRAFICKÉ PŘEDPOKLADY ........................................................................... 38 6.4 SOCIOLOGICKÉ PŘEDPOKLADY............................................................................. 38 6.5 OSTATNÍ PŘEDPOKLADY ...................................................................................... 39 6.5.1
Ekologické předpoklady ............................................................................. 39 7
Urbanistické předpoklady ........................................................................... 39
6.5.2 7
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU NÁVŠTĚVNOSTI V OBLASTI . 40
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................... 45 8
REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ............................................................. 45 8.1 KOMUNIKAČNÍ PŘEDPOKLADY ............................................................................. 45 8.2 MATERIÁLNĚ -
9
TECHNICKÁ ZÁKLADNA ............................................................... 46
ANALÝZA PROPAGACE ...................................................................... 48
10 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ .................................................................... 50 10.1
SBĚR PRIMÁRNÍCH DAT .................................................................................... 50
10.2
ODHAD VÝSLEDKŮ........................................................................................... 50
10.3
METODA ŘEŠENÍ .............................................................................................. 50
10.4
NÁHODNÝ VÝBĚR ............................................................................................ 51
10.5
ANALÝZA DAT ................................................................................................. 51
10.6
PREZENTACE VLASTNÍCH VÝSLEDKŮ VÝZKUMU .............................................. 52
11 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ .......................... 84 12 ZHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH PŘÍSTUPOVÝCH CEST DO ÚDOLÍ . 86 13 NÁVRH VÝLET PO OBLASTI ............................................................... 87 14 SWOT ANALÝZA OBLASTI .................................................................. 88 15 ZHODNOCENÍ TURISTICKÉHO POTENCIÁLU OBLASTI .................. 89 16 PROGNÓZA – VÝVOJ V DALŠÍCH LETECH ........................................ 90 17 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ ....................................................................... 91 18 ZÁVĚR .................................................................................................. 93 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................. 94 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK ................................................. 99 SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................... 105 8
1
Úvod
V práci je pojednáváno o oblasti nacházející se v kraji Vysočina, která zahrnuje město Brtnici, dále údolí stejnojmenné řeky, jehož část byla vyhlášena přírodní rezervací. Toto zvláště chráněné území (Údolí Brtnice) se rozkládá severně od města Brtnice až k soutoku řek Brtnice a Jihlavy nedaleko od obce Přímělkov. Hlavním cílem práce je zhodnocení současné atraktivity této oblasti a jejího potenciálu z pohledu cestovního ruchu. Teoretická část práce poskytuje základní informace o oblasti a jejích pozoruhodnostech, dále obsahuje lokalizační, selektivní i realizační předpoklady pro cestovní ruch. V praktické části je pak popsán provedený výzkum, který byl omezen pouze na respondenty z kraje Vysočina. Toto omezení bylo nutné, jelikož se jedná pouze o menší oblast, která není až tak známá v rámci celé republiky. Výsledky výzkumu jsou vyvedené v grafické podobě s komentáři. Ze získaných dat vyplývá, jaké je povědomí respondentů o oblasti, jaké jsou hlavní z důvodů návštěvy oblasti, názory na oblast jako takovou. Výsledky realizovaného výzkumu také poskytují informace o spokojenosti respondentů s poskytnutými službami během návštěvy nebo jejich návrhy na zlepšení, jak co se týče města, tak i přírodní rezervace. Díky dotazníkům je zřejmý názor respondentů na stav komunikací, stezek pro pěší a cyklostezek atd. Nově získané informace mají cenu především pro Městský úřad města Brtnice, který je hlavním orgánem a stará se o veškeré dění ve městě. Mimo jiné také hospodaří s finančními prostředky, ať už vlastními nebo z fondů Evropské unie a právě výzkum by mohl být zpětnou vazbou, zda dochází ke správnému rozdělování těchto finančních prostředků, zda město investuje tam, kde je třeba. Důležitou kapitolou práce je také SWOT analýza provedena pro danou oblast a také celkové zhodnocení potenciálu z pohledu cestovního ruchu. Důležitou součástí je i prognóza a návrhy na zlepšení do budoucna.
9
TEORETICKÁ ČÁST 2
Vymezení oblasti
V práci je pojednáváno o oblasti rozprostírající se od města Brtnice po proudu řeky Brtnice, která městem protéká, až k přírodní rezervaci Údolí Brtnice, vyhlášené v roce 2001. Město Brtnice leží na obou březích stejnojmenné řeky a nachází se asi 12 km jihozápadně od Jihlavy v kraji Vysočina, a to na trase Jihlava – Třebíč. Co se týče lokalizace přírodní rezervace Údolí Brtnice, jedná se o okolí dolního toku řeky Brtnice - severně od města Brtnice, až po ústí řeky Brtnice do řeky Jihlavy, nedaleko obce Přímělkov. Asi kilometr před soutokem těchto řek se nachází dominanta údolí, kterou je bezesporu zřícenina středověkého hradu Rokštejn, která je v práci taktéž zmíněna v odpovídající míře.
Obrázek 1. Údolí Brtnice [1]
10
3
Charakteristika oblasti
3.1
Brtnice
Brtnice je starobylé město, ležící v údolí na březích stejnojmenné řeky. Město se nachází v kraji Vysočina, vzdáleno asi 12 km jihozápadním směrem od Jihlavy a 21 km od Třebíče. Nadmořská výška města je 543 m n. m. (David, Soukup, 2009, s. 21) V současné době má 3711 obyvatel (k 31.12.2012) a patří pod ní další obce: Dolní Smrčné, Jestřebí, Malé, Panská Lhota, Komárovice, Přímělkov, Střížov, Příseka a Uhřínovice. [2] V dřívějších dobách bylo město slavné a bohaté, díky výhodné poloze na trase z Prahy do Vídně. Město se těší zájmu turistů, převážně díky pamětihodnostem, které se nacházejí ve městě, nebo zřícenině hradu Rokštejn, která je vzdálena cca 11km podél údolí.
Obrázek 2. Lokace Brtnice v rámci kraje Vysočina [3]
Obrázek 3. Letecký pohled na město [4]
11
3.1.1 Historie Brtnice Název města byl odvozen od brtí neboli včelínů, což byly díry v kmenech stromů, vytvářené dřívějšími včelaři - brtníky. Právě v těchto kmenech stromů chovali brtníci své včely. (Vieser, Schautz, 2011, s. 188). Druhou nabízející se možností pro možný vznik názvu je spojením názvu potoka, který protéká brťovým lesem a tehdejší osady. (Měřínský, Novotná, Straková, 2006. s. 52) Vlastní dějiny Brtnice sahají až do 13. století. První zmínky o vsi jsou již z roku 1234, kdy byla ves darována (Václavem I. a Přemyslem markrabětem moravským) Tišnovskému klášteru. O šest let později ji ale dostali zpět a používali coby majetek do zástavy pro šlechtu. Kolem roku 1410 ale Brtnici koupili Valdštejnové a pod jménem Brtničtí z Valdštejna sídlili ve vsi až do roku 1623, kdy o majetek po pobělohorských konfiskacích přišli. Poté panství získal rod Collaltů z Itálie, který se tam udržel až do roku 1945. Označována jako městečko byla Brtnice již od roku 1340 a statutu města dosáhla v roce 2000. Až do třicetileté války byla jednou z nejbohatších obcí na Jihlavsku a to díky velice výhodné poloze na trase Praha – Jihlava – Brtnice – Znojmo, která byla v té době významnou obchodní cestou. Městu se dříve říkalo Trhová Brtnice, a to z důvodu pořádání trhů, na kterých se obchodovalo především s dobytkem, ale také díky hojnosti řemesel. Následovala ale třicetiletá válka, díky které městečko utrpělo velké škody. V roce 1645 vyplenili Brtnici Švédové. I morová rána, která se hnala Evropou, potkala Brtnici v roce 1715 a dodnes se na počest této smutné události každoročně pořádá Morový průvod v dobových krojích na památku obětí. Další ránu utrpěla Brtnice po požáru v roce 1760, kdy vyhořelo přes 130 stavení, zámek a také oba kostely. (David, Soukup, 2009, s. 21-22) V dnešních dobách už jen málokdo ví, že Brtnice měla dokonce i dva pivovary. Jeden byl součástí zástavby a druhý se nacházel v areálu zámku. Po již zmíněném požáru městečka byl postaven pivovar nový, který ukončil činnost až během druhé světové války. [5]
12
V první polovině 19. století byla odkloněna trasa císařské silnice z Brtnice na Želetavu, což mělo na městečko nesmírný dopad, protože to způsobilo menší příliv financí a následovalo tak zastavení rozvoje. Stejně tak vybudování železniční tratě JihlavaOkříšky ve druhé pol. 19. stol. Ve městě bylo i nepatrné zastoupení průmyslu, díky čemuž zůstala Brtnice velice zachovalá a udržela si svůj starobylý charakter. (David, Soukup, 2009, s. 21-22) K velkému rozmachu nejrůznějších spolků dochází po první světové válce. Mezi nejznámější patřily Sokol, TDJ, Junák, Okrašlovací spolek a další. Ve městečku provozovali svoji činnost spíše menší až střední podniky, především z odvětví dřevosoustružnictví, výroba obuvi, koželužství apod. S následující druhou světovou válkou a událostmi s ní spojenými utrpěla i Brtnice a její okolí velké ztráty. V roce 1944 byli dokonce obyvatelé obcí Střížov, Přímělkov, Svatoslav a Komárovice vystěhováni. Důvodem bylo zbudování cvičné střelnice pro německé vojáky. Během druhé světové války byli i někteří z obyvatel Brtnice zatčeni a vězněni pro podezření z účasti na odboji. Válku nepřežilo více než 100 občanů (z Brtnice i přilehlých obcí) a navíc 46 občanů židovského původu skončilo v koncentračních táborech. Zlomovým rokem byl rok 1945, kdy na základě dekretů prezidenta republiky došlo ke konfiskaci brtnického zámku a následnému opuštění zámku posledním majitelem z rodu Collaltů, Oktaviánem. Rod Collalto měl zámek ve vlastnictví již od roku 1620, celkem tedy 327 let. V roce 1948 i v Brtnici došlo k procesu socializace a tedy převedení soukromého vlastnictví do společného majetku státu a k zániku veškerého podnikání z nařízení státu. Střediskovou obcí se Brtnice stala 1.4.1980. Po revoluci v roce 1989 došlo ve městě opět k rozvoji drobných živností. V roce 1990 bylo za památkovou zónu vyhlášeno historické jádro města. Dne 27. října 2000 se Brtnice dočkala povýšení na město, a to rozhodnutím tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Václava Klause. (Měřínský, Novotná, Straková, 2006, s. 59-60)
13
Obrázek 4. Erb města Brtnice [6]
Na erbu města je vyobrazen jeden z mostů ve stříbrné barvě přes říčku Brtnici a nad ním se nacházejí dva lvi v modrém a žlutém děleném poli, čely k sobě a držící spolu červenou useň, což je symbol kožedělného průmyslu. Erb město používá od roku 2000, tedy od svého povýšení. Motiv erbu byl částečně převzat z erbu rodu Valdštejnů, kterým město patřilo přes 200 let. [7] 3.2
Přírodní rezervace Údolí Brtnice
Jedná se o přírodní rezervaci, která byla vyhlášena v srpnu roku 2001. Její rozloha je 68,85 ha a ochranné pásmo 135 ha. Celkem se jedná o oblast o výměře 204, 52 ha; což ji staví na první místo, co se týče velikosti v rámci okresu Jihlava. Přírodní rezervace se nachází na katastrálním území Brtnice a obcí Dolní Smrčné, Střížov, Panská Lhota a Komárovice. (David, Soukup, 2009, s. 303) Předmětem ochrany je kaňonovité údolí řeky Brtnice, která zde tvoří meandry s přirozenými břehovými porosty a okolními loukami a nad ně se vypínajícími stráněmi se skalními výchozy jako biotop vzácných teplomilných druhů bezobratlých živočichů.(Čech, 2001, s. 55) Důvodem pro téměř nedotčenou přírodu je především špatná dostupnost. Lidská sídla se omezila pouze na několik mlýnů – například mlýn pana Karla Viďourka na Doubkově. Oblast byla dříve více zalesněná a zemědělsky využívanou plochou byly nivní louky. Na svazích se nacházely pastviny, což bylo velice šetrné k přírodě. V období mezi světovými válkami zde vznikaly první trampské osady na Jihlavsku. (David, Soukup, 2009, s. 303) V roce 1981 se jednalo o výstavbě přehrady pro pitnou vodu - vodního díla Střížov. To by znamenalo obrovské architektonické i přírodní ztráty, protože by došlo k zaplavení hradu a celého údolí až po Brtnici. Kvůli tomu ve stejném roce začaly záchranné výzkumné práce na hradě Rokštejn. Díky archeologickému výzkumu se zjistilo, jak 14
bohatou historii hrad má a jak byl ve svém období důležitý, jak velký význam měl dokonce v celoevropském měřítku. Naštěstí i díky těmto důležitým zjištěním, k realizaci projektu nikdy nedošlo. (Měřínský, 2007, s. 6) V přírodní rezervaci se nachází i několik studánek s pitnou vodou, které z vlastní vůle a vlastních zdrojů opravil pan RNDr. Josef Zlámalík, profesor Jihlavského gymnázia.
Obrázek 5. Studánka v Údolí Brtnice (Zdroj: Vlastní)
3.3
Geologie Brtnice
Mikroregion Brtnice včetně okolních obcí náleží v rámci vyšších geomorfologických jednotek do mírně teplé oblasti celku Křižanovské vrchoviny, která tvoří střední část podsoustavy Českomoravské vrchoviny. Právě ta je jedním z největších horopisných komplexů v České republice. Brtnická vrchovina zabírá plochu 1084 km2. Její střední výška je 578,4 m n. m. a její střední sklon je 3° 48’. Nachází se na východ od linie Telč-Batelov-Jihlava-Polná. Jedná se o oblast celkem plochou, avšak pramení zde několik řek, jejichž toky se zařezávají do terénu, a díky tomu, že obsahují neogenní sedimenty, terén narušují. Terén je zvlněn několika vrcholy vysokými 600 – 650 m n. m. a údolími menších vodních toků. Typický je povrch dlouhých hřbetů, oddělených podélnými sníženinami, v severní části orientovaných S - J a v příčném profilu velice nesouměrných. Brtnická vrchovina je tvořena především krystalickými břidlicemi. Co se týče složení těchto 15
krystalických břidlic, tak nejvíce je zde zastoupena rula. Dále je Brtnická vrchovina tvořena také hlubinnými vyvřelinami a nad jinak celkem plochý povrch se zvedají suky s kryogenními jevy. Krajina je tvořena poli, loukami a lesíky. (Měřínský, 2007, s. 3-6) 3.4
Geologie Údolí Brtnice
Oblast je možné rozdělit na dva celky, které se liší složením hornin. První se rozprostírá od západu přírodní rezervace, až asi do 250 m vzdálenosti od hradu Rokštejn, je tvořena vyvřelinami jihlavského masívu a zbytek až k soutoku Brtnice a Jihlavy metamorfovanými horninami pláště masívu. Jihlavský masív je tvořen granity až křemennými monzonity. V oblasti převažují z hlediska půdních druhů půdy hlinité, z hlediska půdních typů půdy podzolové až podzoly. (Čech, 2001, s. 55) V rámci podcelku Brtnické vrchoviny se Rokštejn nachází přibližně na rozhraní Zašovického hřbetu a Puklické pahorkatiny. Zašovický hřbet je celkově nesouměrný, co se složení půdy týče. Na severu je tvořen syenitem, střední část je tvořena cordieritickými migmatity a na jihu převládá rula, pruhy křemenců a kvarcitických rul s neogenními usazeninami u obce Číchov. Odtud se pravděpodobně odebírala surovina potřebná k výrobě vápna, kterého bylo třeba na výstavbu Rokštejna. Směrem k Brtnici ze hřbetu stékají jen kratší toky, ale směrem k Jihlavě už jsou to toky delší. (Měřínský, 2007, s. 5-6)
16
4
Flóra a fauna v Údolí Brtnice
Hlavním důvodem pro zvýšenou ochranu území je především výskyt vzácných, ohrožených a rovněž přísně chráněných druhů rostlin i živočichů. Vlastní nivu v údolí tvoří více či méně zamokřené louky s výskytem vzácnějších druhů rostlin – prstatec májový, kozlík dvoudomý. Hojně se vyskytující bledule jarní se nachází většinou v mladší olšině. Nejbohatší lokalita pérovníku pštrosího v regionu, se rozprostírá kolem řeky v oblasti mlýna na Doubkově. V okrajové části smrčiny nad mlýnem se nachází lokalita dřípatky horské. Řeka je na mnoha místech lemována jižními travnatými svahy s četnými výchozy skal, kde jsou vyvinuta společenstva s řadou vzácnějších rostlin pro region Jihlavska, jako například: smil písečný, pupava obecná, zběhovec ženevský, průtržník lysý aj. Ve zbytcích smíšených lesů se pak nachází typičtí zástupci hajní flóry – plicník tmavý, jaterník trojlaločný, kostival hlíznatý, apod. Na severně orientovaných svazích, kde je povětšinou stín a tedy je tam i chladněji, lze najít podhorské druhy rostlin, jako jsou: růže alpská, oměj pestrý, zimolez černý, na okrajích luk roste pcháč různolistý, u řeky orlíček planý. Výskyt vzácných a mnohdy i kriticky ohrožených druhů živočichů činí oblast také velice zajímavou. Z říše hmyzu, blíže tedy z řádu motýli, patří k nejhodnotnějším prvkům fauny vřetenuška ligrusová, modrásek černoskvrnný, m. komonicový, m. hnědoskvrnný, m. kozincový, okáč voňavkový, o. kostřavový apod. Z plazů lze v oblasti narazit na užovku hladkou, užovku obojkovou, ještěrku živorodou a další. Mezi vzácné druhy ryb lez přiřadit například ouklejku pruhovanou. Ze zástupců ptačích druhů je možno uvést výskyt krutihlava obecného, datla černého, konipase horského, ťuhýka obecného, ledňáčka říčního, skorce vodního. Co se týče obojživelníků, za zmínku stojí čolek horský, čolek obecný, rosnička zelená. Ze savců například plšík lískový. Území je významné také výskytem vydry říční. V území převažují lesy jehličnaté s nejvyšším zastoupením smrku, méně borovice. Místy se vyskytují smrkové a borové monokultury. Podél toku řeky se nachází i olše a jasany. Poměrně častý je výskyt dřevin, které nejsou v oblasti původní, jako například: modřínu, douglasky a borovice černé. Jedle a buk jsou zastoupeny méně, většinou se nacházejí osamoceně ve smrkových porostech. Na skalních útvarech se místně vyskytují reliktní bory, které jsou také předmětem ochrany. (Čech, 2007, s. 55, 57) 17
5
Lokalizační předpoklady Přírodní předpoklady
5.1
5.1.1 Typ reliéfu Město Brtnice se nachází v nadmořské výšce 510 - 515 metrů. Kopce obklopující město ve většině případů dosahují výšky přes 600 m n. m. Jihovýchodně od Brtnice je to Strážka, která je vysoká 609 m n. m. Zatímco na východě od města najdeme kopec Malín s výškou 602 m n. m. Nejvyšším vrcholem v okolí je vrch ležící západně a nazývá se Brtnický vrch nebo také Šuberka a jeho výška nad mořem je 646 m. (Janák, 1988, 13-15) Čím více je reliéf členitý, tím vice je atraktivní z pohledu cestovního ruchu. Co se týče Údolí Brtnice, toto kaňonovité údolí je velice členité a tím tedy atraktivní. 5.1.2 Klima Celá oblast se dříve vyznačovala drsnějšími klimatickými poměry, avšak patří ještě k mírně teplé podnebné oblasti s vyššími srážkami. (Měřínský, 2007, s. 6) Teplota vzduchu Co se týče teploty vzduchu, její průměrné hodnoty v jednotlivých měsících jsou zřejmé z následující tabulky, která je platná pro celý kraj Vysočina: Vysočina leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Rok T
-0,9
-5,9
4,8
8
14,1
16,8
17,9
18,2
13,1
7,2
4,6
-2
8
N
-3,3
-1,5
2,1
7
12
15,2
16,7
16,2
12,6
7,7
2,3
-1,5
7,2
O
2,4
-4,4
2,7
1
2,1
1,6
1,2
2
0,5
-0,5
2,3
-0,5
0,8
Tabulka 1. Teplota vzduchu, průměrné měsíční hodnoty[8]
*Vysvětlivky: T = teplota vzduchu [°C] N = dlouhodobý normál teploty vzduchu 1961-1990 [°C] O = odchylka od normálu [°C] 18
Srážkový úhrn Vodní a sněhové srážky, měří jeden z občanů Brtnice – pan Josef Jordán. Výsledky za rok 2012 jsou uvedeny v tabulce. 2011
2012
Leden
31,6 mm
101,9 mm
Únor
5,8 mm
35,7 mm
Březen
31,5 mm
14,1 mm
Duben
45,2 mm
38,1 mm
Květen
49,7 mm
51,5 mm
Červen
63,8 mm
85,0 mm
125,3 mm
116,5 mm
Srpen
91,4 mm
76,1 mm
Září
51,8 mm
55,9 mm
Říjen
40,1 mm
53,5 mm
Listopad
1,1 mm
25,1 mm
Prosinec
32,1 mm
66,7 mm
Celkem
569,4 mm
720,1 mm
Červenec
Tabulka 2. Srážky za roky 2011 a 2012 [9]
5.1.3 Vodstvo Řeka Brtnice Řeka pramení v rybníku u osady Veverka, poblíž obce Chalupy nedaleko od Lesné, v nadmořské výšce 630 metrů, přibližně 4 kilometry vzdálené od Želetavy. Na toku řeky Brtnice leží obce Předín, Opatov, Kněžice a konečně město Brtnice. Dále řeka meandruje romantickým údolím s lesy a skalními výchozy, které má spíše kaňonovitý charakter. V řečišti se nachází i velké množství balvanů, a proto se místy vytváří peřeje. Poblíž obce Přímělkov se pak říčka zprava vlévá do řeky Jihlavy, v nadmořské výšce 430 metrů. Řeka podél svého toku napájí hned několik rybníků, jako například: Vidlák, Zlatomlýn, Strážov, Kněžický nebo Rychlovský. Celková délka toku je tedy 30,3 km;
19
plocha povodí je 122,1 km a průměrný průtok při ústí do Jihlavy je 0,68 m 3∙s-1. Řeka je částečně splavná od Strážovického rybníka. (David, Soukup, 2009, s. 21)
Obrázek 6. Řeka Brtnice v Údolí Brtnice (Zdroj: Vlastní)
Rybník Šamonín Za finanční podpory Státního fondu životního prostředí ČR bylo možno na svém původním místě vystavění revitalizační nádrže rybník Šamonín. Rybník byl navržen, aby sloužil jako odtoková nádrž vody, která bere vodu z nejbližších pramenů. Důležitým vodním zdrojem pro rybník jsou podzemní vody spolu se Špitálským a Mlýnským potokem. Vodní plocha zaujímá 28 000 m2 a zadrží téměř 30 tisíc m3 vody. Nad rybníkem byly vystavěny dvě tůně, v oblasti podmáčené louky, aby taktéž zadržovaly vodu. Celkové náklady se přiblížily 12 milionům Kč a projekt byl dokončen v roce 2009. Cílem celého projektu bylo zadržení vody v krajině a zlepšení podmínek pro život fauny a flóry a k posílení biodiverzity. Rybník je taktéž součástí Brtnické stezky a nachází se tu menší odpočinkové místo pro návštěvníky. [10], [11]
Obrázek 7. Rybník Šamonín (Zdroj: Vlastní)
20
5.2
Kulturně-správní předpoklady
5.2.1 Architektonické památky Brtnický zámek Nesporně nejvýznamnějším architektonickým komplexem v urbanistické skladbě města Brtnice je areál zámku, který pochází již z 30. let 15. století. Původně se však jednalo pouze o středověký hrad. Svoji současnou podobu získal až po několika přestavbách, které začaly ve 2. pol. 16. století. První významní majitelé a zakladatelé byli z rodu Valdštejnů, a právě po nich se v jádru dnešního zámku zachovaly zbytky původního hradu. Dříve rod sídlil na hradě Rokštejně, po jehož zchátrání se přesunuli do Brtnice. Stavba zámku probíhala v několika etapách. Na začátku první etapy hrad neměl žádnou věž, ani ochranné hradby. Prvním krokem ze všech bylo obehnání objektu silnou zdí s jednou věžicí, a to z důvodu, že hrad měl sloužit také jako vojenská pevnost. Nejstarší palác se nacházel na jihovýchodě a hradba vybíhala od jeho severovýchodního nároží k východu a zalamovala se směrem na sever. Ve druhé fázi byla jižní strana hradu rozšířena o předhradí s velkou věží ve tvaru hranolu a celý areál byl rozšířen o další palác. Třetí etapa se týkala především oprav po uherských válkách, a také probíhaly rozsáhlé práce, které byly cílené na zlepšení opevnění kolem hradu. V roce 1560, za vlády Zdeňka z Valdštejna, byla zahájena hlavní přestavba hradu na zámek, ve které poté pokračoval i jeho nástupce Hynek Brtnický a jeho žena Kateřina Zajímačka z Kunštátu. V tomto období došlo také k přestavbě budov na prvním nádvoří v renesančním stylu. Podle dostupných zdrojů byla kompletní přestavba dokončena v letech 1593-1604. Za zmínku stojí renesanční arkády nacházející se na třetím nádvoří, které byly inspirovány tvorbou známého italského architekta Baldassara Maggi de Ronio. Poslední majitel zámku z rodu Valdštejnů byl Zdeněk Brtnický z Valdštejna (Hynkův synovec), který byl na svou dobu velice vzdělaný. Vzdělání se mu dostalo na univerzitě ve Štrasburku a cestování bylo jeho největším koníčkem. Během let 1599-1602 absolvoval náročnou cestu po Evropě, ze které se dochoval jeho cestovní deník. Tento velice podrobně napsaný deník se dnes nachází v knihovně ve Vatikánu. Během stavovského povstání se přidal na stranu vzbouřenců, za což byl uvězněn, jeho celý 21
majetek byl zabaven a následně roku 1623 zemřel na Špilberku. Za nedlouho po jeho smrti byl zámek prodán císařem Ferdinandem II. Zámek prodal Rombaldovi XIII., hraběti de Collalto et San Salvatore, za jeho výborné vojenské služby. Rod Collalto zůstal na zámku do poloviny 20. století. Hrabě Rombaldo a jeho syn Claudius začali zámek opět přestavovat, tentokrát v duchu ranného baroka. Důkazem těchto barokních zásahů je alianční erb, visící nad vchodem na III. nádvoří nebo parapet studny, která pochází z roku 1670. Několika dalšími úpravami prošlo i II. a III. nádvoří, která byla původně uzavřená. Během přestavby byla také odstraněna velká věž mezi I. a II. nádvořím. V roce 1760 postihl brtnický zámek zničující požár, po kterém následovaly rozsáhlé opravy především interiérů zámku. Právě tehdy dostal zámek svoji konečnou podobu. Bohatou štukovou výzdobou se může pyšnit sál „Vjezdů Habsburských panovníků do Brtnice“. Je zde umístěno jedenáct olejomaleb, které znázorňují návštěvy Ferdinanda II., Ferdinanda III., Leopolda I. nebo Karla IV. Největší dominantou prvního nádvoří je votivní sloup Panny Marie, z roku 1668. Před samotným zámkem se nachází další, který nese sochu sv. Tomáše Akvinského. Velice významnou a unikátní součástí areálu zámku je anglický park, který obklopuje část zámku a který byl založen v roce 1817. Park je jedinečný díky výskytu červených buků a liliovníku tulipánokvětého. Původně zde stál i Dianin chrámek, který se bohužel nepodařilo dochovat. Nedílnou součástí zámeckého parku je i zámecký rybník s ostrůvkem a lekníny. Rok 1945 byl pro Brtnický zámek zlomový, kdy na základě dekretu došlo k zestátnění zámku. Bývalý majitel z rodu Collalto se odstěhoval zpět do Itálie. Zámek byl pak určitou dobu využíván pro různé účely, avšak postupem času začal chátrat. V současné době je budoucnost zámku nejistá, obzvláště kvůli vlastnickým sporům, které znemožňují celkovou obnovu zámku. [12] Dříve bylo vlastníkem zámku v likvidaci Stavební bytové družstvo. Od něj si zámek najímala společnost Opus Moravia, která se snažila se stavem zámku dělat, co jen bylo možné. V březnu roku 2012 soud svěřil zámek do vlastnictví Nadace Svébyt, patřící Olegu Rybnikáři. Avšak poté došlo k odvolání ze strany likvidátora stavebního družstva, takže se spory opět protáhnou na neurčito. Navíc je zámek od 1.6.2012 pro 22
veřejnost uzavřen. Proběhlo pouze několik prohlídek o Vánocích 2012, kdy si zámek prohlédlo asi 200 zájemců. Město každoročně na opravu zámku přispívá částkou do 300 000 Kč a žádá pravidelně o dotace z Ministerstva kultury z programu na obnovu architektonických památek. V roce 2012 došlo k opravě části střechy a komínů. Další pokračování oprav se chystá i na léto 2013. Je zřejmé, že práce je na zámku ale daleko více. Co se týče finanční stránky věci, za rok 2012 se do oprav zámku investovalo 1, 14 milionu korun, a to včetně dotací z ministerstva kultury [13]
Obrázek 8. Brtnický zámek [14]
Poutní kaple Panny Marie Pomocné Někdy bývá také nazývána kaplí Zvěstování Panny Marie a byla postavena v letech 1672 - 1673 hrabětem Antonínem Františkem z italského rodu Collalto. Kaple je umístěna na kopci naproti zámku a byla vystavěna jako poděkování Bohu za uzdravení obyvatel z tyfu. Hrabě také založil fond pro tuto kapli, aby se zde mohla pravidelně sloužit mše svatá. V interiéru kaple se nachází obraz Panny Marie Pomocné, který byl namalován kapucínem P. Kosmasem, který byl původem z Rakouska. Podle jiných zdrojů obraz namaloval místní sochař David Lipart. V okolí kaple byly umístěny ambity s věžičkami. V roce 1801 byla kaple prodána brtnické vrchnosti, která z ní udělala byty pro služebnictvo knížat, a tím pádem zanikly pravidelné poutě ke kapli. Obrazu Panny Marie Pomocné si ale obyvatelé Brtnice cenili, a proto byl přestěhován do farního kostela. Nad obraz přibyla i pruská koruna, kterou v roce 1757 získala rakouská armáda a kterou koupil vojenský správce B. Titz a obrazu ji věnoval. (Černý, 2005, s. 75-76)
23
Obrázek 9. Kaple P. Marie Pomocné (Zdroj: Vlastní)
Zámecký kostel sv. Karla Boromejského a blahoslavené Juliány Collaltové Původně sloužil zámecký kostel jako místo pro poslední bohoslužbu nekatolických vlastníků panství Brtnického z Valdštejna. V roce 1624 byli na žádost Rombalda Collalta do Brtnice přivedeni mniši z Itálie a následně v roce 1641 změněn patronát kostela, tentokrát na Nanebevzetí Panny Marie. Mezi lety 1784 - 1829 byl klášter zrušen. Později v roce 1831 byl kostel znovu zasvěcen Juliáně Collaltové, která se po své smrti stala blahoslavenou, byla benediktinská mniška, která žila jako svatá. Po otevření jejího hrobu bylo tělo nalezeno téměř neporušené a bylo převezeno z Itálie do zámeckého kostela v Brtnici, kde se každoročně na výročí dne jejího úmrtní koná průvod z farního kostela do zámeckého a mše svatá. Hlavní oltář kostela byl vyhotoven v secesním stylu. Kostel je jednou z mála manýristických sakrálních památek na území Moravy. (Černý, 2005, s. 76)
Obrázek 10. Zámecký kostel (Zdroj: Vlastní)
24
Farní kostel sv. Jakuba Většího Kostel se začal stavět v roce 1727 a jeho stavba trvala dvacet let. Původně na místě, kde byl kostel vystavěn, stála gotická stavba, odhadem z 15. století, která vyhořela a byla zbořena. Nový kostel zachvátil taktéž požár, a to v roce 1760. V roce 1784 byla dokončena obnova kostela. Co se týče koncepce kostela, jde o jednolodní stavbu s věží, která je umístěna v západním průčelí. Klenby jsou typické pro baroko, tedy plackové, či valené. Barokní je také mobiliář kostela a vitráže v oknech, které jsou datovány do roku 1894. V interiéru kostela se nachází několik velmi hodnotných děl a předmětů, jako například pozdně gotická plastika Kladení do hrobu nebo křtitelnice. Sochy jsou dílem známého sochaře z Brtnice Davida Liparta. Autor obrazu na hlavním oltáři „Oslava sv. Jakuba Většího“ není znám. V roce 2005 byly do kostela instalovány nové varhany. (Měřínský, Novotná, Straková, 2006, s. 17) Mimo jiné se zde nachází ostatky sv. Fidelia, který byl mučedníkem z doby Diokleciánovy. Jeho ostatky dostal hrabě Rombaldo Collalto od papeže Klementa XII. (Černý, 2005, s. 76)
Obrázek 11. Farní kostel (Zdroj: Vlastní)
25
Radnice Budova radnice se nachází na náměstí Svobody, přesněji v jeho horní části. Radnice byla zbudována přibližně kolem roku 1580, již na základech starších domů. Původní stavba byla postavena v renesančním stylu a honosila se vysokým atikovým štítem a dokonce věží. Věž byla pravděpodobně po požáru v roce 1760 snesena, takže do dnešních dnů zbyla ve štítě pouze věžice se zvonkem a cimbuří, okosená kamenná ostění oken a portálů. Zajímavostí je pozůstatek kruhového pranýře u pravé stojky u hlavního vchodu do budovy. V důsledku mnoha přestaveb budovy radnice se dochovaly pouze valené klenby s lunetami a části výzdoby. Například v průjezdu se dochoval kamenný portál s reliéfem beraní hlavy v nadpraží. Zásadní rekonstrukce radnice proběhla v letech 2003 - 2005, kdy velmi razantními změnami prošly prostory kanceláří, restaurace v přízemí, dvora i půdy. (Měřínský, Novotná, Straková, 2006, s. 21)
Obrázek 12. Budova radnice (Zdroj: Vlastní)
Náměstí Na náměstí se nachází domy s bohatou historií, jedním z nich je dům č.p. 74, kterému se přezdívá dům Valdštejnů. Dům je vybudovaný ze dvou, jedná se tedy o tzv. srostlici. Dům je kamenný, vybudovaný pravděpodobně v gotice a až při přestavbě v roce 1700 byl sloučen. V interiérech se dochoval např. sklípek se studánkou, či černé kuchyně. Ve městě je podobných domů s bohatou historií vícero. (Měřínský, Novotná, Straková, 2006, s. 21)
26
Židovské hřbitovy Starší z židovských hřbitovů se měl údajně nacházet na stráni za kaplí P. Marie Pomocné, avšak před r. 1600 musel být zrušen, jak přikázala vrchnost. Bezprostředně poté byl proto založen druhý hřbitov - na severovýchodním okraji města. Pohřebiště je situované ve stráni mezi lesem a silnicí. Na obou hřbitovech se nachází kolem 500 náhrobků. Nejčastěji se vyskytující motivy na náhrobcích jsou zde: motiv koruny, jelena, květu a vinného hroznu. Nejstarší z dochovaných náhrobků se datuje až do roku 1672. [15]
Obrázek 13. Židovský hřbitov (Zdroj: Vlastní)
Synagoga Při vjezdu na náměstí Svobody směrem od Jihlavy, po levé straně se dříve nacházela židovská synagoga, která byla vybudována v roce 1629, a také dům rabína a židovská čtvrť. Všechny objekty byly naneštěstí pobořeny v letech 1988 a 1989 a nahrazeny budovou nákupního střediska. Na budově se nachází pamětní deska, která zde byla umístěna jako připomínka synagogy v roce 2007 na náklady nadace Dr. Stephana Nicholse, který je vědcem na univerzitě v anglickém Sussexu a který se hlásí ke svým brtnickým předkům. Desky z kamene s nápisy ze synagogy jsou umístěny ve zdi na dvorku Valdštejnského domu. [16]
27
Hrad Rokštejn Asi kilometr před soutokem říčky Brtnice a Jihlavy v malebném údolí na skalnatém pahorku se nachází zřícenina hradu Rokštejn. Název pochází z dob, kdy hrad vlastnil Hrut z Rothenšteina. První zmínka v pramenech o hradu je datována až do roku 1289. Jádro hradu bylo zbudováno v 70. letech 13. století. Prapůvodní jádro hradu z konce 13. století mělo rozměry 21 x 19 m a bylo ohraničeno hradební zdí, na kterou navazovala hlavní věž hradu, která měla tvar hranolu. Kousek od věže se nacházelo dřevěné stavení, nahrazující pravděpodobně spolu s věží kamenný palác. Funkce věže byla jak obytná, tak i útočištná. Druhé patro věže bylo vytápěno pomocí krbu. Vybudované teplovzdušné topení ve spodní části hradu bylo pro tuto dobu velkým luxusem. Není jisté, zda v této době byla na východě hradu brána a příkop vytesaný ve skále, ale veškeré skutečnosti tomuto nasvědčují. Kolem jádra hradu vedl dřevěný most, který byl vystavěn na konstrukci z kůlů. Značnou část rozlohy hradu zaujímalo předhradí ve tvaru podkovy, které bylo opevněno 1,8 metru silnou hradbou. (Měřínský, Novotná, Straková, 2006, s. 35-36) Když hrad kolem roku 1360 získal Jan Jindřich, markrabě moravský a bratr Karla IV., byl hrad zcela přestavěn podle požadavků markraběte. V této etapě bylo strženo vše, kromě věže, a následovně znovu vystavěno. Roku 1372 zdědil hrad syn Jana Jindřicha, Jan Soběslav, který v roce 1378 vstoupil do kláštera. V letech 1396 - 1399 převzali vládu nad hradem Valdštejnové. Poté přišla doba loupeživých rytířů a v roce 1402 získal hrad do vlastnictví Zikmund z Rothenšteina, který byl spojencem rytířů, podnikajících loupeživá přepadení po okolí. Během husitských válek byl Rokštejn pobořen a opuštěn. (Hoffmann, 1925, s. 46) Na hradě probíhal archeologický výzkum, který od počátku vedl Prof. PhDr. Zdeněk Měřínský CSc. z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výzkum probíhal v letech 1981 - 2006. (Měřínský, Novotná, Straková, 2006, s. 35-36) Během výzkumu byla v základech původní věže nalezena kostřička novorozence – tzv. stavební oběť, která měla stavbu a její obyvatele ochránit. Výzkum přinesl velké množství památek středověké hmotné kultury. Jednalo se zejména o keramiku, železné předměty, sklo, barevné kovy, mince, zvířecí kosti, rybí 28
šupiny a další. Mezi zajímavé nálezy patřily hrací kostky, hroty šípů, kosti a unikátem byla plomba s pečetí. Celkové zpracování získaných nálezů přispívá k lepšímu chronologickému přehledu a k představě o životě tehdejších obyvatel hradu i celkového života v okolí. Nálezy byly neméně důležité pro určování historických souvislostí, především z oblasti jihozápadní Moravy. Díky výzkumu se také zjistilo, jak významným hrad Rokštejn byl v rámci střední Evropy. V letech 2002-2010 probíhaly na hradě konzervační a stabilizační práce, financovány z příspěvku Ministerstva kultury v rámci Programu záchrany architektonického dědictví a z rozpočtu města Brtnice. (Měřínský, Novotná, Straková, 2006, s. 36)
Obrázek 14. Zřícenina hradu Rokštejn (Zdroj: Vlastní zdroj)
29
5.2.2 Technické památky Brtnické mosty V Brtnici se dochovaly celkem tři barokní kamenné mosty, všechny přehrazují říčku Brtnici. První z nich se nachází na náměstí Svobody, kousek před budovou radnice. Je na něm celkem šest soch, které vysochal místní umělec David Lipart. S každou ze soch je spojen kus historie. Nachází se zde socha sv. Jana Křtitele, sv. Floriána, sv. Rocha, sv. Jana Nepomuckého, sv. Jana Sarkandra a sv. Františka z Pauly. Pohledu na most se přezdívá „Brtnické Hradčany“. (Měřínský, Novotná, Straková, 2006, s. 31) Pověst praví, že v době, kdy město čelilo morové ráně podruhé v roce 1715, začal David Lipart tesat sochu sv. Rocha pro odvrácení epidemie. Modlitby a prosby všech obyvatel byly upínány právě na nově vznikající sochu svatého. Když byla socha vztyčena na mostě, modlitby byly vyslyšeny a mor skutečně ustal. (Kába, 2008, s. 14-15)
Obrázek 15. Brtnické Hradčany (Zdroj: Vlastní)
30
„Židovský most“ V minulosti žilo ve městě i celkem velké procento židovských obyvatel. Na území, kde židovští obyvatelé žili, stojí dnes most, který byl postaven již v první čtvrtině 18. století. Most byl v historii celkem dvakrát rozšířen a je zdoben třemi sochami na každé straně. Sochař David Lipart pro tento most vyhotovil sochu sv. Judy Tadeáše, sv. Jana Nepomuckého, sv. Šebestiána, sv. Antonína Paduánského, sousoší Panny Marie s Ježíšem a sochu blahoslavené Juliány. [17]
Obrázek 16. Židovský most [18]
5.2.3 Muzeum – Rodný dům Josefa Hoffmanna Dům, ve kterém se roku 1870 narodil slavný architekt Josef Hoffmann, se nachází na náměstí Svobody s č.p. 263. Dům byl ve vlastnictví rodu Hoffmannů, který patřil k nejvýznamnějším v Brtnici, již po několik generací. Jako některé z dalších domů na náměstí vznikl i tento spojením dvou domů. Základy severního domu pocházejí přibližně z roku 1500. Tlusté zdi a valená klenba ve sklípku prozrazují, že jádro domu bylo zbudováno v pozdně gotickém stylu. Domy byly přestavěny po velkém požáru v roce 1760, kdy pravděpodobně došlo k jejich sjednocení. Další úpravy domu byly provedeny až architektem Josefem Hoffmannem mezi léty 1907 - 1911. Nešlo o přestavbu jako takovou, ale spíše
31
o výměnu nábytku za nový, který si architekt sám navrhl a velice nápadnou výmalbu stěn. Bohužel i tento dům byl po válce v roce 1945 zkonfiskován a Josef Hoffmann se už poté zpět nevrátil. To mělo za následek propadnutí domu do vlastnictví KSČ, během kterého dům chátral. Po revoluci v roce 1989 se stala majitelem obec, která najala odborníky a uskutečnila rozsáhlou rekonstrukci domu. Nově zrekonstruovaný a zrestaurovaný dům vypadal přesně jako po dokončení jeho práce, díky fotografiím, které sám Hoffmann vyfotil. V přízemí byla obnovena Hoffmannova pracovna s kusy originálního nábytku. V prvním patře se dochovala pestrá výmalba. Zrekonstruována byla i stodola a novou částí se stala městská knihovna. Právě rodný dům Josefa Hoffmanna je místem mezinárodní kulturní spolupráce a hlavní atraktivitou, díky které jezdí do Brtnice zahraniční návštěvníci. V domě se konají expozice spojené s tvorbou Josefa Hoffmanna. Od roku 2006 spadá muzeum pod Moravskou galerii v Brně. (Měřínský, Novotná, Straková, 2006, s. 25,26,28)
Obrázek 17. Dům Josefa Hoffmanna (Zdroj: Vlastní)
32
5.2.4 Brtnická stezka – přírodou ke kulturní promenádě Tento projekt byl zafinancován z finančních prostředků Evropské Unie v rámci regionálního operačního programu ROP NUTS II Jihovýchod a dokončen v roce 2010. Náklady celkem se vyšplhaly na 2,2 miliónů korun. Dotace z EU činila 95 % a zbylých 5%, tedy 110 tis. Kč financovalo Město Brtnice. Na stezce je celkem 13 zastavení, která jsou od sebe různě vzdálena. Začátek Brtnické stezky je na hradě Rokštejn, kde navazuje na cyklostezky a trasy pro pěší. Město Brtnice je od hradu Rokštejna vzdáleno asi 7,8 km; kdy trasa vede po modré turistické značce přes údolí, zatímco červeně značená trasa pro cyklisty vede přes Panskou Lhotu a Malé a je dlouhá celkem 6, 7 km. Trasa po modré turistické značce je vhodná především pro pěší turisty, avšak najdou se i tací cyklisté, kteří si troufnou po stezce jet. Stezka vede krásným údolím řeky Brtnice, skrz přírodní rezervaci. Návštěvníci si mohou po cestě prohlédnout původní mlýn Karla Viďourka na Doubkově a odpočinout si na lavičce u rybníku Šamonín. Co se týče pamětihodností v Brtnici, ty jsou rozděleny na několik zastavení. Celkový okruh po těchto atraktivitách měří necelé 3 km. U každého zastavení je informační tabule, lavička pro odpočinek a stojan na jízdní kola, což návštěvníci zajisté ocení. Posledním ze zastavení je dům Valdštejnů na náměstí Svobody, ve kterém se nachází infocentrum a ve kterém je k vidění muzejní expozice s názvem „Z dávných a nedávných dob Brtnice a okolí“. Hlavním z cílů projektu bylo spojení přírodních krás a historických pamětihodností, které město nabízí a připravit tak návštěvníkům nevšední zážitek. Brtnická stezka je zprovozněna od začátku roku 2011 a dvakrát za rok město organizuje celodenní procházku po Brtnické stezce spojenou s odbornou přednáškou. [19] Zhodnocení informačních panelů umístěných na Brtnické stezce U každé z informačních tabulí je název atraktivity, dále je na panelu zobrazeno několik fotografií dané pozoruhodnosti a k přehlednosti sloužící mapka celé stezky s číselným značením jednotlivých zastavení, takže se návštěvník může dobře orientovat. Samozřejmostí je také stručný a výstižný text o každé z atraktivit. Na křižovatkách ve 33
městě jsou rozcestníky, sloužící taktéž k co nejlepší možné orientaci. Z vlastní zkušenosti vím, že i přesto se může stát, že se návštěvník ztratí. Například, když po návštěvě Židovského hřbitova zvolí návštěvník zkratku, vyjde zpět na silnici až daleko za značeným rozcestím. Pokud se zaměříme například na informační tabuli u rybníka Šamonín, tak o samotném rybníce informuje pouze jeden odstavec. Zbytek celkem velkého panelu je věnován právě přírodní rezervaci Údolí Brtnice. Toto může být zprvu matoucí, protože v nadpise není o přírodní rezervaci ani zmínky, avšak pod textem se nacházejí dvě fotografie. Lepší variantou by bylo zhotovit panely dva, aby nedošlo k omylu. Dalším nedostatkem je absence informačního panelu u Viďourkova mlýna na Doubkově. Zajisté nejeden návštěvník by si rád přečetl něco z historie mlýna. Za připomínku stojí i občasný výskyt nespisovných slov v textech, jako například slovo barák v textu o kapli P. Marie Pomocné. Vlastní informační panel by mohl být věnován i mostu před radnicí a na něm by mohla být historie mostu, především pasáž o Davidu Lipartovi a jeho soše sv. Rocha, díky které ustala v Brtnici morová rána.
Obrázek 18. Mapka Brtnické stezky [20]
34
Morový průvod - Svátek sv. Andělů Strážných v Brtnici. Brtnice byla postižena několika morovými ranami. Naposledy to bylo v letech 1680 a 1715, kdy vypukla velká morová epidemie, a v důsledku přes 500 lidí zemřelo. Místní sochař a umělec David Lipart zhotovil sochu sv. Rocha, ke které se obyvatelé městečka modlili za konec morové epidemie. Jejich modlitby byly vyslyšeny a mor jako zázrakem ustal. Po morové ráně se obyvatelé Brtnice rozhodli uspořádat každoroční průvod, jako poděkování, který byl spojen se svátkem blahoslavené Juliány, tedy 1. září. Průvod se skládal především z ceremoniářů, zbrojnošů, cechových zástupců, samozřejmě mnichů a také panošů. Průvod začínal vždy na náměstí u budovy radnice a pokračoval do farního kostela, vzdáleného několik desítek metrů. Ve 20. století začala tradice upadat. Zániku však zabránil spisovatel A. K. Hoffmann a průvod v původní historické podobě se konal roku 1926. V dobách komunistického režimu byl průvod uskutečňován také, avšak nepravidelně. Po pádu komunismu se průvod konal v letech 1990, 1991 a 1994. V současné době se slavnost koná jedenkrát za pět let, vždy na začátku září. Při 770. výročí založení města se průvodu účastnilo na 200 lidí v dobových kostýmech. Průvod začíná od farního kostela na most k soše sv. Rocha a pokračuje dále až do zámeckého kostela. (Černý, 2005, s. 77) Brtnické kovadliny Jedná se o třídenní festival uměleckého kovářství na brtnickém zámku, který se koná jednou za dva roky. Brtnické kovadliny jsou ojedinělou událostí svého druhu a díky celkem výhodné zeměpisné poloze města Brtnice se na zámek sjede až 150 uměleckých kovářů, a to jak z České republiky, tak i ze zahraničí. V posledních letech se akce během dvou dnů zúčastnilo až 2 500 návštěvníků. Na rok 2013 připadá již 8. Ročník Brtnických kovadlin a na programu bude mimo jiné divadelní vystoupení různých souborů, živá hudba, výstava kovářských děl, ukázky kování koní a také taneční zábava. Během dvou dnů mohou návštěvníci vidět mistry kováře při práci u kovadlin a některé jejich výtvory si následně zakoupit. Hlavním cílem akce je oživení tradiční umělecké kovářské činnosti a také její podpora. [21]
35
Brtnická pouť I pouť v Brtnici přiláká rok co rok stovky návštěvníků. Koná se vždy poslední víkend v srpnu a je tedy příjemným ukončením letních prázdnin. Na třídenním programu bývá hudební festival, výstavy, zpěv ponocného z věže, morový průvod a další. Den pro starou Brtnici V Brtnici funguje Spolek pro Starou Brtnici, který se snaží celkově zdokumentovat život lidí v minulosti, proto sbírá a shromažďuje dobové fotografie, různé řemeslné a zemědělské stroje či nářadí. Spolek také natáčí rozhovory s pamětníky o podmínkách života na začátku 20. století. Spolek také dokumentuje možnosti pěší turistiky nebo cykloturistiky v okolí Brtnice. Hlavním cílem tedy je, vypátrat, jak vypadal život občanů dříve a hlavně informovat o tom veřejnost. Zásluhou spolku vzniklo také několik filmů a brožur. Tento spolek za podpory Města Brtnice a Kraje Vysočina pořádá každoročně na konci září Den pro starou Brtnici. Hlavní náplní dne jsou řemeslný jarmark a farmářské trhy. Během dne si mohou návštěvníci projít jarmark, podívat se na promítání filmů, součástí je také šermířské vystoupení, několik výstavních expozic, divadelní představení pro děti, koncert živé hudby, varhanní koncert nebo ukázka loveckých psů. Dále mají návštěvníci možnost svést se v koňském povozu nebo nechat své děti něco vytvořit v dětských dílnách. Pro dokreslení atmosféry jsou tu moderátoři programu v historických kostýmech.[22] …a další Za zmínku stojí také dřevorubecké závody, konané na zámku. Za kulturní akce lze považovat i plesy, merendy a masopustní průvody. Novinkou jsou tu besedy v knihovně, což bývají většinou přednášky odborníků na dané téma. Ve městě působí také divadelní soubor Bezchibi, který vystupuje několikrát do roka ve městě a po okolí. Dalším spolkem je Spolek pro starou Brtnici, který organizuje promítání naučných filmů, ať už vlastních, či nikoliv a také farmářské a řemeslné trhy. Zajímavostí jsou tu i rukodělné dílny. Pro milovníky umění jsou tu pravidelné výstavy v domě Valdštejnů. Tradičně se ve městě pořádají události jako pálení čarodějnic nebo vánoční dílny. Během léta je možné si poslechnout živou country hudbu. [23] 36
5.2.5 Sportovní zařízení a akce Lyžařský vlek Město Brtnice se pyšní vlastním lyžařským vlekem o délce 360 m. Na vleku běžně funguje umělé zasněžování pro ještě lepší sněhové podmínky a svah je udržován sněžnou rolbou. Návštěvníci zde mají možnost občerstvení v bufetu. [24] TJ Sokol Brtnice Areál TJ Sokol Brtnice disponuje vlastním fotbalovým hřištěm, stejně tak hřištěm s asfaltovým povrchem, který je vhodný především pro malou kopanou. Jak obyvatelé, tak i návštěvníci mohou také využít možnosti zahrát si tenis na moderních antukových tenisových kurtech. Každoročně Tělovýchovná jednota Sokol Brtnice pořádá několik turnajů, které probíhají během roku. Zpravidla se jedná o turnaje ve fotbale (Brtnice Open), hokejbale, nohejbale, volejbale, tenise nebo malé kopané.[25] Jezdecké závody v Brtnici Brtnický jezdecký klub pořádá čas od času parkurové jezdecké závody, o které je rok od roku větší zájem. V loňském roce se zúčastnilo 70 dvojic, které startovaly v pěti různě obtížných kategoriích a zúčastnilo se celkem 70 dvojic.[26] Cyklošvih okolo hradu Rokštejna Akce pořádaná Osadním Výborem Střížov, za podpory Města Brtnice pořádá každoročně cyklistický závod pro všechny věkové kategorie. Závod má několik kol a trasa závodu vede ze Střížova na Rokštejn a zpět. Brtnická stezka Celodenní procházku pořádá město Brtnice dvakrát do roka. První z nich se koná většinou v měsíci dubnu. Druhou z nich při příležitosti Dnů evropského dědictví pořádá Město Brtnice, každoročně na začátku září. Výprava se vydá po Brtnické stezce až na Rokštejn, kde následuje doprovodný program jako například přednáška pana doktora Měřínského nebo ukázka historického šermu.
37
6 6.1
Selektivní předpoklady Politické předpoklady
Nejvyšší post zastává ve městě starosta, v tomto případě Stanislav Jirků, následován místostarostkou Miroslavou Švaříčkovou. Městský úřad je dále tvořen radou, které je odpovědné zastupitelstvo.[27] 6.2
Ekonomické předpoklady
Ve městě provozují svoji živnost desítky spíše drobných živnostníků, avšak nachází se zde i větší podniky. Mezi největší firmy zde patří Zemědělské družstvo Brtnice, které je současně i největším zaměstnavatelem ve městě. Dále pak firma Vlastimil ZelenýSTART, která se specializuje na prodej stavebnin a služeb s tím spojených. Dnes už podstatně menším podnikem je Snaha - kožedělné družstvo Brtnice. V minulosti byly i Mrazírny Brtnice velkou firmou, ale v současné době fungují omezeně. 6.3
Demografické předpoklady
Počet obyvatel ve městě je víceméně stejný. Jedná se o výkyvy v řádech desítek obyvatel. Co se týče národností obyvatel, díky Sčítání obyvatel, domů a bytů v roce 2001 jsou k dispozici tato data: počet obyvatel Brtnice v daném roce celkem byl 3656. Z toho 92,83% obyvatel se přihlásilo k národnosti české, 3,2 % k moravské, 0,74% obyvatel je slovenské národnosti, 0,03% tvoří Romové, stejně jako Němci a Poláci. K ruské národnosti se přiznalo 0,05% obyvatel, k ukrajinské 0,08% a 0,16% obyvatel města Brtnice je jiné národnosti, než předchozí. [28] Je třeba počítat s drobnou odchylkou, neboť data jsou mírně zastaralá, bohužel k dispozici nebyla jiná veřejně dostupná data. 6.4
Sociologické předpoklady
Co se týče ekonomicky aktivního obyvatelstva v Brtnici, tak k 13.03.2001 byl stav 1 880 EAO. Nejvíce obyvatel pracovalo v průmyslu (865 osob). Druhým odvětvím, které zaměstnávalo vyšší počet osob, bylo zemědělství, lesnictví a rybolov (214 osob) anebo také stavebnictví (195 osob).
Kolem sta obyvatel pracovalo ve školství, 38
zdravotnictví, ve veterinární a sociální činnosti. Podobný počet obyvatel živil obchod, opravy motorových vozidel nebo prodej spotřebního zboží. [29] 6.5
Ostatní předpoklady
6.5.1 Ekologické předpoklady Město Brtnice spolu s Krajským úřadem kraje Vysočina se každoročně zapojuje do projektu „Vysočina 21“, který je finančně podporován z fondu Ministerstva životního prostředí pod názvem „Čistá Vysočina“. Projekt spočívá v pomoci dobrovolníků při sběru odpadků a čištění struh kolem pozemních komunikací a různě po městě. Akce probíhá zpravidla na jaře a těší se rok od roku vyšší účasti. [30] 6.5.2 Urbanistické předpoklady Ve městě se nachází tři urbanistické zóny – první z nich je historické jádro města, z 15. - 18. století, kdy docházelo k významným přestavbám a vyhlášené v roce 1990 městskou památkovou zónou. Dále je to zóna zástavby, převážně z 19. a z počátku 20. století. Třetí zónu tvoří panelová sídliště. [31]
39
7
Zhodnocení současného stavu návštěvnosti v oblasti
Ačkoliv se jedná o nevelké město, stává se rok od roku cílem více a více návštěvníků. Podle následující statistiky to sice tak nevypadá, ale v globálu trend návštěvnosti stoupá a město se těší vyššímu počtu návštěvníků. Ročně město a přírodní rezervaci podle odhadů navštíví až několik tisíc návštěvníků. Zásluhou této tendence je zajisté kromě lákavých památek také pořádání nejrůznějších kulturních akcí od Kovářských slavností po Brtnickou pouť. Ke zvýšení návštěvnosti také přispělo vybudování Brtnické stezky, která vznikla na původní stezce. Prakticky došlo akorát k lepšímu vyznačení pozoruhodností, pomocí informačních tabulí s fotografiemi, mapou a naučným textem. Co se týče důvodů pro návštěvu města, ty mohou být velice různé. Jedním z nich je ale zájem milovníků geocachingu [geokešing], který je moderním trendem současné doby. Podle internetového portálu geocaching.com je jenom v Brtnici několik aktivních „cache“[keší], další jsou ukryty v údolí a na hradě. V geocachingu je skrytý obrovský potenciál, protože do města může přilákat spousty lovců „cache“, kteří výlet spojí třeba i s návštěvou památek. [32] Získané statistiky jsou přesné, bohužel ale návštěvnost není monitorována všude. Ve městě Brtnice se pravidelně zaznamenává návštěvnost pouze v turistickém informačním centru, v Muzeu Josefa Hoffmanna a na lyžařském vleku. Velká škoda je, že není monitorována návštěvnost zříceniny hradu Rokštejn, kde k tomu bohužel nejsou podmínky. Všechny získané statistické údaje jsou uvedeny níže.
40
Turistické informační centrum Brtnice Turistické informační centrum se nachází v domě Valdštejnů, na náměstí Svobody v Brtnici. Dům sám o sobě má bohatou historii. Předpokládá se, že pokud návštěvník přijede do města, jeho první kroky povedou právě do informačního centra, kde si vyzvedne plánek města a nějaké základní informace. Když budeme vycházet z tohoto předpokladu, dalo by se říci, že počet návštěvníků, které zaznamenalo informační centrum, bude přibližně odpovídat celkovému počtu návštěvníků města. Statistika návštěvnosti se v informačním centru vede od roku 2007 na žádost Czech Tourismu, kam se každoročně tyto statistiky posílají. Czech Tourism následně zpracovává statistiky z infocenter celé republiky a vytváří tabulky celkových počtů. Díky tomu se dá zhodnotit úspěšnost agentury na veletrzích, kde se snaží propagovat atraktivity jednotlivých regionů v České republice a přitáhnout tak více a více návštěvníků. Přehled návštěvnosti TIC Brtnice 2006
2007 2008 2009 2010 2011 2012
nebylo sledováno
791 3517 2892 3052 3775 3017
Tabulka 3. Návštěvnost TIC Brtnice (Zdroj: Vlastní
Počet nváštěvníků
Přehled návštěvnosti TIC Brtnice od 1.1.2012 do 31.1.2013 600 400
Počet návštěvníků
200 0
Měsíce v roce 2012
Graf 1. Návštěvnost TIC v jednotlivých měsících v roce 2012 (Zdroj: Vlastní)
Z grafu lze vypozorovat, kolik turistů navštívilo turistické informační centrum v jednotlivých měsících roku 2012 a v lednu 2013. Je zřejmé, že v letních měsících jsou žebříčky návštěvnosti nejvyšší. 41
Muzeum Josefa Hoffmanna Rodný dům ve světě známého architekta Josefa Hoffmanna byl zrekonstruován a za podpory brněnské Moravské galerie v něm bylo zřízeno muzeum. V muzeu je k vidění něco z tvorby pana Hoffmanna a zároveň se tu vystřídá několik dalších různých expozic ročně. Prospekt lákající k návštěvě je psán česky, anglicky a německy, což značí, že muzeum navštěvují dokonce i zahraniční turisté. Podle statistik procento návštěvnosti zahraničních turistů v Brtnici není vysoké, avšak už jen fakt, že cizinci jeví zájem o poznávání právě Brtnických pamětihodností je úžasné. Hlavním cílem pro zahraniční turisty bývá především Muzeum Josefa Hoffmanna. Této skutečnosti by se mělo v budoucnosti využít. Přehled návštěvnosti Muzea Josefa Hoffmanna 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2293
2391
1951
2246
2087
2890
2455
2376
1891
Tabulka 4. Počet návštěvníků Muzea JH v jednotlivých letech (Zdroj: Vlastní)
Přehled návštěvnosti Muzea JH v grafické podobě 2890 2391
3000 2500
2293
2455 1951
2246
2376
2087
1891
2000 1500 1000 500 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Počet návštěvníků v daném roce
Graf 2. Přehled návštěvnosti Muzea JH (Zdroj: Vlastní)
42
Návštěvnost lyžařského vleku v Brtnici Počet návštěvníků, kteří si přijedou zalyžovat na sjezdovku do Brtnice, může být ovlivněn faktem, že v okolí města se nachází další lyžařské vleky, které jsou na vyšší úrovni, co se týče délky sjezdové dráhy, kvality občerstvení a především typu vleku. Na druhou stranu ale návštěvníky vyjde lyžování levněji. Pro vlek v Brtnici jsou největšími konkurenty sjezdovka v Lukách nad Jihlavou, lyžařský vlek na kopci Šacberk a Čeřínek u Jihlavy nebo na Jalovci. Co se týče plánů na další sezónu, tak hlavní věcí bude oprava poruchového vleku a zajištění dostatku vody, která je třeba pro umělé zasněžování sjezdovky. To vše by se mělo stihnout ještě před začátkem sezóny v lednu 2014 z dotací města. [33]
Přehled návštěvnosti lyžařského vleku 2009
2010
2011
2012
2013
5000
650
-
2308
3650
Tabulka 5. Návštěvnost lyžařského vleku v Brtnici (Zdroj: Vlastní)
Sezóna na brtnickém vleku začíná vždy v měsíci lednu nebo únoru, za posledních pár let nenastala situace, že by byl vlek spuštěn už v listopadu nebo v prosinci. Když přijde na počet návštěvníků, nejsilnější byla s přehledem sezona v roce 2009. Následující rok se dostavilo pouhých 650 návštěvníků, a to z důvodu velice špatných sněhových podmínek, kdy byl vlek v provozu pouze 10 dní. Ještě horší to bylo o rok později, kdy nedošlo ke spuštění vleku vůbec. Za to v posledních dvou sezonách se počty návštěvníků opět zvyšují.
43
Počet návštěvníků
Přehled návštěvnosti lyžařského vleku
6 000 4 000 Počet návštěvníků
2 000 0 2009
2010
2011 2012 Jednotlivé roky
2013
Graf 3. Návštěvnost lyžařského vleku v Brtnici (Zdroj: Vlastní)
44
PRAKTICKÁ ČÁST 8 8.1
Realizační předpoklady Komunikační předpoklady
Město se nachází na komunikaci II. třídy č. 405 Jihlava - Třebíč. Dopravní dostupnost města je velice dobrá. Stav komunikací je relativně dobrý, díky nedávným rozsáhlým opravám. Do Brtnice je možné dojet z Jihlavy, Třebíče a z přilehlých obcí. Co se týče autobusové dopravy, ta je velice frekventovaná, protože se jedná o hlavní tah do Třebíče. Dopravu zajišťují společnosti ICOM transport a.s. a Tredos spol. s.r.o. Pokud ale vezmeme v úvahu dopravní dostupnost z okolních vesnic do Brtnice, ta už je o několik úrovní níže, protože ne všechny obce (ačkoliv se jedná o vlastní městské části) nejsou vůbec s Brtnicí spojeny, například: Střížov, Komárovice, Přímělkov. Velkou nevýhodou pro město je, že nemá přístup k železnici. Cyklotrasy Zájmovou oblastí prochází cyklotrasa Jihlava-Třebíč-Raabs, která měří celkem 120 kilometrů, kdy trasa vede z Jihlavy do Luk nad Jihlavou a Bítovčic, dále pak do Přímělkova, na hrad Rokštejn, do Panské Lhoty, Dolního Smrčného, Bransuz, Červené Lhoty, Přibyslavic, Petrovic, Sokolí a konečně do Třebíče. Obrovskou výhodou je, že tato cyklotrasa kopíruje železniční trať a je tedy kdykoli možné využít vlakové dopravy. [34] Trasy pro pěší Ze značených turistických stezek vedoucích přímo přes Brtnici je tu modrá stezka, která vede z Brtnice přes údolí ke hradu Rokštejn a pak dále do Dolního Smrčného. U soutoku Jihlavy s Brtnicí navazuje na zelenou stezku. Své místo tu má i nově zbudovaná Brtnická stezka, o které již byla zmínka.[35]
45
8.2
Materiálně - technická základna
Město Brtnice nabízí svým návštěvníkům hned několik ubytovacích a stravovacích zařízení, většinou jedno zařízení poskytuje jak ubytovací, tak i restaurační služby. Ubytovací a stravovací zařízení Ubytovna TJ Sokol Brtnice: Ubytovna disponuje kapacitou 52 lůžek. Nabízí tři třílůžkové pokoje, osm pokojů se čtyřmi lůžky nebo dva pokoje, kde jsou umístěna lůžka až pro pět osob. Všechny pokoje mají společné sociální zařízení. Součástí komplexu je také Restaurace na hřišti, která nabízí snídaně, obědy, večeře. Hosté si mohou vybrat z poledního menu nebo standardně z jídelního lístku. [36], [37] Penzion Pod Kaplí Penzion se nachází přímo na náměstí Svobody a nabízí celkem 22 lůžek v 10 různých pokojích s WC, sprchovým koutem a TV-SAT. Navíc je tu jeden třílůžkový apartmán, ve kterém se nachází kuchyňský kout, jinak je kuchyňka společná pro všechny hosty. V celém penzionu navíc nově funguje Wi-fi připojení a novinkou je i speciální místnost na úschovu jízdních kol. Cena ubytování je 500 Kč za osobu za noc, avšak při větších skupinách jsou poskytovány zajímavé slevy. [38] Radniční restaurace Moderně vyhlížející restaurace s možností posezení na venkovní terase nabízí širokou škálu pokrmů z české kuchyně. K dispozici je tu nekuřácký salonek, dokonce prostory pro konference a nebo Wi-fi připojení. Po domluvě také možno pořádání různých soukromých akcí. [39], [40] Bufet na náměstí. Svobody Pro velmi nenáročné zákazníky jsou tu připravena teplá jídla během celého dne za přijatelnou cenu.
46
Hostinec Na Práchovně a Restaurace U Moučků Obě hospůdky nabízí pouze nápoje a pochutiny, nikoli teplé pokrmy. [41] Hospůdka Pod Skálou s ubytováním Hostinec nabízí stejně jako předchozí pouze různé pochutiny a nápoje. V nabídce ubytování jsou tři dvoulůžkové pokoje a k dispozici je tu i společná kuchyň nebo Wi-fi připojení. Cenová relace 250 Kč a osobu za noc. [42] Turistické informační centrum Výchozí bod většiny návštěvníků se nachází na náměstí Svobody v domě Valdštejnů v prvním poschodí. V infocentru je k dispozici nepřeberné množství informačních letáčků, brožur a map k dostání zdarma, větší z nich za drobný poplatek. Společensko-kulturní centrum Město Brtnice od roku 2010 disponuje město nově zrekonstruovaným společenskokulturním centrem. Rekonstrukce byla aktuální po zřícení střechy před několika lety. Stavba začala v roce 2007, za finančního příspěvku Evropské unie z regionálního operačního programu ROP NUTS II Jihovýchod částkou cca 19 mil. Kč. V současné době se právě v tomto centru koná několik desítek kulturních akcí ročně. [43]
Obrázek 19. Společensko-kulturní centrum (Zdroj: Vlastní)
47
9
Analýza propagace
Web města Brtnice Stěžejní
informace
pro
návštěvníky
jsou
obsaženy
na
webovém
portálu
www.brtnice.cz/turistika. Nutno podotknout, že stránky jsou celkem dobře zpracovány a především jsou hodně obsáhlé. Turistické informační centrum Co se týče propagačních kanálů, jedním z nejdůležitějších uzlů vůbec je Turistické informační centrum se sídlem v domě Valdštejnů v Brtnici. Zde je možno k dostání hned několik prospektů o Brtnickém zámku, turistických trasách, památkách Brtnice, hradu Rokštejnu a dalších atraktivitách. K dispozici návštěvníkům, samozřejmě zdarma, jsou také mapky mikroregionu s doprovodným textem dokonce i v anglickém a německém jazyce. Kraj Vysočina Krajské město na podporu zvýšení návštěvnosti turistického regionu Vysočina vydává vlastní brožurky o nejzajímavějších městech Vysočiny, kde je mimo jiné i Brtnice, jde tedy o propagaci Brtnice v rámci turistického regionu Vysočina. Kraj Vysočina také spolupracuje s Městem Brtnice individuálně a vydává brožurky a informační letáky o atraktivitách Brtnice. Vysočina Tourism Brtnice a Údolí Brtnice je dále propagováno na webových stránkách Vysočina tourism, která je příspěvkovou organizací pod Krajem Vysočina, snažící se zviditelnit region Vysočina. Tisk Za zmínku určitě stojí odborný časopis COT, ve kterém čas od času vyjde článek přímo o této oblasti. Dalším propagačním kanálem jsou Jihlavské listy, které průběžně o oblasti informují. Na webovém portálu Idnes.cz/cestování se také nachází v archivu několik článků napsaných o Brtnici, nebo Údolí Brtnice.
48
Cyklista Vysočiny Ke zviditelnění města každoročně přispěje také akce Cyklista Vysočiny. Cyklistická soutěž spočívá v tom, že cyklista navštíví v každém předem určeném městě informační centrum, kde dostane razítko a podpis do speciálního průkazu. Soutěžící, kteří takto nasbírají body alespoň za 100 kilometrů, čeká finální závod a další dovednostní disciplíny, ze kterých vyjde vítěz. Cílem soutěže je zvýšení bezpečnosti cyklistů na silnicích, propagace regionálních turistických atraktivit a také ukázka, jak dobře naložit s volným časem. [44] Regionální literatura Co se dostupnosti literatury vztahující se k Brtnici, Rokštejně atd. týče, byl v Městské knihovně v Jihlavě v oddělení regionální literatury počet publikací celkem nízký. V knihovně byla dostupná fyzicky pouze jediná publikace. Naproti tomu v knihovně přímo v Brtnici bylo k dispozici hned několik informačních zdrojů, ze kterých bylo čerpáno účelně pro vytvoření této bakalářské práce. Aplikace pro Smartphony Současným trendem je před výletem si jenom do telefonu stáhnout průvodce z dané oblasti a vyrazit. Žádné zkoumání map a zjišťování informací předem. Až návštěvník přijede na místo určené, spustí aplikaci a v ní vše potřebné jednoduše vyhledá. Jedna z aplikací zahrnující město Brtnice e dostupná pro telefony s operačním systémem Android v Obchodu Play pod názvem Vysocina Map (Jihlava). Problémem může být ale to, že je aplikace zpoplatněná. Šťastnějším řešením by bylo umístění reklamy do aplikace a zpřístupnění aplikace zdarma. Úplně nejlepší by bylo vytvoření nové aplikace přímo o Brtnici a o přírodní rezervaci Údolí Brtnice, což by přilákali jistě spoustu návštěvníků.
49
10 Dotazníkové šetření V této kapitole je pojednáváno o výzkumu, který byl proveden formou dotazníkového šetření. 10.1 Sběr primárních dat Hlavním cílem výzkumu bylo zmapování návštěvnosti oblasti, zjištění výše povědomí respondentů o zájmové oblasti a také zjištění míry spokojenosti s návštěvou oblasti. 10.2 Odhad výsledků Před provedením výzkumu jsem se snažila odhadnout, s jakými výsledky by mohl výzkum skončit: Poměrně velká část respondentů nezná přírodní rezervaci Údolí Brtnice. Minimum návštěvníků využívá ubytovacích služeb. Velké procento respondentů není spokojeno s kvalitou pěších tras a cyklotras. Největší kritika ze strany respondentů je zaměřena na špatný stav zámku. Nejvíce navštěvovanou atraktivitou je zřícenina hradu Rokštejn. 10.3 Metoda řešení Co se týče metody výzkumu, zvolila jsem formu dotazníkového šetření. Dotazník zahrnoval celkem 30 otázek, kdy tři poslední otázky byly identifikačního rázu. V dotazníku se vyskytovaly otázky uzavřené, polootevřené i otevřené.
50
10.4 Náhodný výběr Celkem bylo osloveno 100 respondentů. Dotazník byl omezený pouze pro osoby žijící, pracující, studující nebo pobývající v kraji Vysočina. Velikost souboru se rovnala počtu obyvatel kraje Vysočina - tedy 511 925 obyvatelům. [45] Vlastní výzkum probíhal prostřednictvím internetu, na webu vyplnto.cz od 01.04 08.04.2013 a také formou osobního dotazování na hradě Rokštejn ve stejném časovém rozmezí. 10.5 Analýza dat Všechny navrácené dotazníky byly zpracovány do grafické podoby a do tabulek v programech Microsoft Word a MS Excel.
51
10.6 Prezentace vlastních výsledků výzkumu Otázka č. 1 - Navštívil/a jste již v minulosti přírodní rezervaci Údolí řeky Brtnice? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [ano → otázka č. 2, ne → otázka č. 15]. Počet
Procento
ano
72
72%
ne
28
28%
Celkem
100
100%
Tabulka 6. Otázka č. 1 (Zdroj: Vlastní)
Navštívil/a jste již v minulosti přírodní rezervaci Údolí řeky Brtnice?
28% ano 72%
ne
Graf 4. Otázka č. 1 (Zdroj: Vlastní)
Pokud dotazovaný na tuto první otázku odpověděl ne, byl přesměrován na otázku č. 15, která zjišťuje, zda respondent navštívil město Brtnice, pokud i na tuto otázku zněla jeho odpověď ne, byl dotazník automaticky ukončen. Z celkového počtu 100 respondentů 72 z nich, což je valná většina, již navštívilo přírodní rezervaci Údolí řeky Brtnice a 28 z nich ji doposud nenavštívilo. Z grafu je na první pohled zřejmé, že se přírodní rezervace těší velkému zájmu návštěvníků.
52
Otázka č. 2 - Co bylo důvodem Vaší návštěvy? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí (min. 1).
hrad Rokštejn procházka po údolí výlet na kole flóra/fauna oblast jsem navštívil/a shodou okolností Celkem
Počet 49 32 31 7 6 125
Procento 39,20% 25,60% 24,80% 5,60% 4,80% 100,00%
Tabulka 7. Otázka č. 2 (Zdroj: Vlastní)
Co bylo důvodem Vaší návštěvy? hrad Rokštejn 5% 5% 39%
25%
procházka po údolí
26% výlet na kole flóra/fauna
Graf 5. Otázka č. 2 (Zdroj: Vlastní)
Na otázku bylo možné vybrat více odpovědí, za předpokladu, že respondent navštívil oblast několikrát, při různých příležitostech, z různých důvodů, proto celkový počet odpovědí vyšel vyšší, než počet respondentů, kteří oblast navštívili. Kvůli atraktivitě hradu Rokštejna se do údolí vypravilo téměř 40% z dotazovaných. Dalších 26% se chtělo pokochat krásami údolí samotného. Čtvrtina respondentů navštívila přírodní rezervaci při příležitosti výletu na kole. Sedm z návštěvníků bylo z řad milovníků, či pozorovatelů fauny a flory a zbylých 5% se do údolí dostalo náhodně.
53
Otázka č. 3 - Kolikrát jste navštívil/a tuto oblast? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Počet
Procento
vícekrát
40
55,56 %
navštěvuji pravidelně
22
30,56 %
jednou
6
8,33 %
dvakrát
4
5,56 %
Celkem
72
100,00 %
Tabulka 8. Otázka č. 3 (Zdroj: Vlastní)
Kolikrát jste navštívil/a tuto oblast? 5% 8% vícekrát 31%
56%
navštěvuji pravidelně jednou dvakrát
Graf 6. Otázka č. 3 (Zdroj: Vlastní)
Nadpoloviční většina respondentů překvapivě navštívila oblast vícekrát, než dvakrát a dokonce 31% respondentů navštěvuje Údolí Brtnice pravidelně, kdy se dá předpokládat, že se jedná o osoby, jejichž bydliště se nachází nedaleko. Osm procent z dotazovaných navštívilo oblast jedenkrát a pět procent z těch, kteří již přírodní rezervaci navštívili, ji navštívilo dvakrát. Výsledky jsou odpovídající, protože když jednou návštěvník do přírodní rezervace Údolí Brtnice zavítá, je celkem jisté, že se opět vrátí. 54
Otázka č. 4 - Z jaké vzdálenosti jste do přírodní rezervace přijel/a? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Počet
Procento
11-20 km
32
44,44 %
do 10 km
26
36,11 %
21-30 km
9
12,50 %
více než 30 km
5
6,94 %
Celkem
72
100,00 %
Tabulka 9. Otázka č. 4 (Zdroj: Vlastní)
Z jaké vzdálenosti jste do přírodní rezervace přijel/a? 13%
7% 44%
11-20 km do 10 km
36%
21-30 km více než 30 km
Graf 7. Otázka č. 4 (Zdroj: Vlastní)
Největší díl z grafu zabírají odpovědi respondentů, kteří přijeli do přírodní rezervace ze vzdálenosti mezi 11- 20 kilometry. Odpověď do 10 km byla druhou nejčastější. Respondentů, kteří přijeli do přírodní rezervace ze vzdálenosti mezi 21 - 30 km bylo 13 % a 7% respondentů přijelo dokonce z více než třicetikilometrové vzdálenosti. Výsledky výzkumu potvrdily předpoklad, že informovanost a povědomí o přírodní rezervaci je tím vyšší, čím blíž rezervaci se nachází respondentovo trvalé bydliště. Avšak zajímavé je, že si cestu našli i respondenti žijící ve větší vzdálenosti a přesto Údolí Brtnice přijeli navštívit. 55
Otázka č. 5 - Jaký byl Váš způsob dopravy? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1). Počet
Procento
jízdní kolo
37
30,58 %
automobil
29
23,97 %
pěší chůze
31
25,62 %
vlak
17
14,05 %
autobus
5
4,13 %
na koni
2
1,65 %
Celkem
121
100,00 %
Tabulka 10. Otázka č. 5 (Zdroj: Vlastní)
Jaký byl Váš způsob dopravy? 4% 2% 14%
30%
26% 24%
jízdní kolo automobil pěší chůze vlak autobus na koni
Graf 8. Otázka č. 5 (Zdroj: Vlastní)
Jak vyplývá z grafického znázornění, nejčastějším prostředkem dopravy do Údolí Brtnice bylo jízdní kolo, na kterém přijelo 30 % respondentů. Dalších 26 % respondentů zvolilo pěší chůzi pro dopravu do rezervace. Osobním automobilem se na místo dopravilo pouze 29 respondentů. Zbytek využil hromadné dopravy a dva z dotazovaných dokonce provozovali hippoturistiku, pro kterou je Údolí Brtnice naprosto ideální. Problémem lze mohou být úzké lávky, proto jsou návštěvníci s koňmi velice limitováni a musí volit trasu tak, aby se těmto úzkým lávkám nebo úzkým cestám vyhnuli. Celkových 56 % návštěvníků tedy volilo velmi ekologický přístup, který by se dal považovat za udržitelný v budoucnosti. 56
Otázka č. 6 - Kterou přístupovou cestu jste zvolil/a pro vstup do přírodní rezervace? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí (min. 1). Počet
Procento
z Přímělkova
42
40,38 %
z Brtnice
24
23,08 %
ze Střížova přes Doubkov
21
20,19 %
z Panské Lhoty
14
13,46 %
z Komárovic
3
2,88 %
104
100,00 %
Celkem
Tabulka 11. Otázka č. 6 (Zdroj: Vlastní)
Kterou přístupovou cestu jste zvolil/a pro vstup do přírodní rezervace? 3%
z Přímělkova
14% 40%
z Brtnice
20% ze Střížova přes Doubkov 23%
z Panské Lhoty z Komárovic
Graf 9. Otázka č. 6 (Zdroj: Vlastní)
57
Nejvíce respondentů zvolilo za přístupovou cestu do rezervace cestu z Přímělkova. Hlavním důvodem je zřejmě fakt, že je v Přímělkově železniční stanice a pak už stačí absolvovat pouhé dva kilometry do kopce a rozprostře se před Vámi zřícenina hradu a poté i údolí řeky Brtnice. Dalším důvodem může být i celkem kvalitní cesta vedoucí ke hradu, která má asfaltový povrch a je tedy vhodná například pro rodiny s dětmi nebo cyklisty, o pěších turistech nemluvě. Celých 23 % respondentů se vydalo do údolí z Brtnice, odkud je cesta vhodná také spíše pro pěší turisty nebo pro cyklisty, kteří mají rádi adrenalin, protože stezka z Brtnice je občas velice příkrá a místy úzká. Poměrně hodně návštěvníků zvolilo strmější cestu přes Doubkov, kdy se jedná spíše o kamenitou lesní cestu vhodnou nanejvýš pro pěší turisty. Pouze 14 % dotazovaných se vydalo po nově vybudované cyklostezce z Panské Lhoty a 3 % po stezce z Komárovic.
58
Otázka č. 7 - Byl/a jste spokojen/a s dopravní dostupností přírodní rezervace Údolí Brtnice? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Počet
Procento
spíše ano
40
55,56 %
rozhodně ano
14
19,44 %
nevím
9
12,50 %
spíše ne
9
12,50 %
Celkem
72
100,00 %
Tabulka 12. Otázka č. 7 (Zdroj: Vlastní)
Byl/a jste spokojen/a s dopravní dostupností přírodní rezervace Údolí Brtnice? 13% 12%
spíše ano 56%
19%
rozhodně ano nevím spíše ne
Graf 10. Otázka č. 7 (Zdroj: Vlastní)
Celkem 56% respondentů, kteří navštívili Údolí Brtnice, bylo spíše spokojeno s dopravní dostupností. Rozhodně spokojeno bylo 19% respondentů, kteří navštívili rezervaci. Z celkového počtu 72 návštěvníků 12 % neví, zda bylo spokojeno s dostupností, možná spíše navštívili přírodní rezervaci již před časem a nepamatují si okolnosti. Spíše nebylo s dostupností spokojeno celkem 13 % z návštěvníků. Dle mého názoru je dopravní dostupnost údolí na dobré úrovni. Dá se dostat po železnici do Přímělkova a autobusovou dopravou do Brtnice, Střížova, Panské Lhoty i Komárovic. Možností je několik.
59
Otázka č. 8 - Byl/a jste spokojen/a se stavem turistických stezek a cyklostezek? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Počet
Procento
spíše ano
41
56,94 %
nevím
11
15,28 %
rozhodně ano
11
15,28 %
spíše ne
8
11,11 %
rozhodně ne
1
1,39 %
Celkem
72
100,00 %
Tabulka 13. Otázka č. 8 (Zdroj: Vlastní)
Byl/a jste spokojen/a se stavem turistických stezek a cyklostezek? 2%
11%
spíše ano
15%
15%
nevím 57%
rozhodně ano spíše ne rozhodně ne
Graf 11. Otázka č. 8 (Zdroj: Vlastní)
Co se týče kvality stezek, spíše spokojená byla většina z respondentů, kteří navštívili přírodní rezervaci. Na tuto otázku odpovědělo nevím 15 % dotázaných, stejné procento respondentů bylo rozhodně spokojeno se stavem stezek. Spíše nebylo spokojeno celkem 11 % respondentů a zanedbatelná 2 % dotázaných s kvalitou stezek spokojeny tedy rozhodně nebyly. Velice kvalitní je nyní nově zbudovaná cyklostezka z Rokštejna do Panské Lhoty, s asfaltovým povrchem a ochranným zábradlím. Turistická cesta z Brtnice se také ještě dá považovat za cestu, ale jde spíše o lesní či místy polní cestu. V deštivém období bývá často rozbahněná. 60
Otázka č. 9 - Jak jste se o přírodní rezervaci Údolí Brtnice dozvěděl/a? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1). Počet
Procento
od přátel/známých
51
70,83 %
na internetu
10
13,89 %
v informačním centru
4
5,56 %
z literatury
3
4,17 %
znám PR od mládí
2
2,78 %
vlastním pozemky v přírodní rezervaci
1
1,39 %
vlastní návštěvou
1
1,39 %
Celkem
72
100,00 %
Tabulka 14. Otázka č. 9 (Zdroj: Vlastní)
3% 4% 6%
Jak jste se o přírodní rezervaci Údolí Brtnice dozvěděl/a? 1% 1%
od přátel/známých
14%
na internetu 71%
v informačním centru z literatury
Graf 12. Otázka č. 9 (Zdroj: Vlastní)
Odkud se respondenti vůbec o přírodní rezervaci dozvěděli? Největší počet respondentů – tedy 71 % se o přírodní rezervaci dozvědělo od přátel nebo známých. Poměrně menší část, 14% respondentů narazila na Údolí Brtnice na internetu. Zbylá procenta se rozprostřela mezi informační centrum, literaturu, znalost od „jak živa“, návštěvu shodou okolností nebo dokonce jeden z dotazovaných vlastní v okolí rezervace pozemky. Výsledky jsou odpovídající, protože návštěvníci většinou šíří své zážitky mezi své známé. Co se internetu týče, čas od času se na internetu objeví článek o této oblasti, což může přilákat zájemce. 61
Otázka č. 10 - Co Vás v oblasti nejvíce zaujalo? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy. Počet
Procento
hrad Rokštejn
44
61,11 %
příroda
26
36,11 %
fauna/flóra
2
2,78 %
Celkem
72
100,00 %
Tabulka 15. Otázka č. 10 (Zdroj: Vlastní)
Co Vás v oblasti nejvíce zaujalo? 3% 36% hrad Rokštejn
61%
příroda fauna/flóra
Graf 13. Otázka č. 10 (Zdroj: Vlastní)
Hrad Rokštejn je atraktivitou číslo jedna. Zřícenina hradu zaujala převážnou část návštěvníků. Právě díky hradu je celá tato oblast mezi turisty známá. Dalších 36 % z dotazovaných, kteří Údolí Brtnice navštívili, zaujala nejvíce krásná a obdivuhodná příroda a pouze mizivé procento se zajímalo hlavně o rostliny a živočichy žijící v přírodní rezervaci, což je velká škoda. Větší zájem návštěvníků by mohla vzbudit nová naučná stezka, která by podávala informace pouze o fauně a floře vyskytující se v přírodní rezervaci, protože chráněné druhy, žijící v Údolí Brtnice stojí určitě za povšimnutí. 62
Otázka č. 11 - Co se týče informačních tabulí, umístěných po proudu řeky od Brtnice až ke hradu, vyhovovaly Vám jejich četnost a rozestup? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Počet
Procento
spíše ano
45
62,50 %
nevím
16
22,22 %
spíše ne
4
5,56 %
rozhodně ano
7
9,72 %
Celkem
72
100,00 %
Tabulka 16. Otázka č. 11 (Zdroj: Vlastní)
Co se týče informačních tabulí, umístěných po proudu řeky od Brtnice až ke hradu, vyhovovaly Vám jejich četnost a rozestup? 6%
10% spíše ano
22% 62%
nevím spíše ne rozhodně ano
Graf 14. Otázka č. 11(Zdroj: Vlastní)
Informačních panelů je po trase z Brtnice na Rokštejn hned několik. Jejich počet a jejich vzdálenost spíše vyhovovala 62 % dotazovaných. O něco nižší procento respondentů neví nebo si s odstupem času nevybavuje, kde informační tabule byly a kolik jich bylo. S panely bylo rozhodně spokojeno 10 % respondentů a zbylých 6 % s počtem a vzdáleností tabulí spíše spokojeno nebylo. Podle mého názoru by informačních panelů mohlo být klidně i více, protože když má návštěvník chuť se nechat informovat a má dostatek času na procházku, jistě by si rád o Údolí přečetl více. 63
Otázka č. 12 - Pozoroval/a jste v přírodní rezervaci nepořádek po ostatních návštěvnících? (Např. obaly od sušenek, PET lahve atd.) Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „ano” a „ne”. Počet
Procento
ne
42
58,33 %
ano
30
41,67 %
Celkem
72
100,00 %
Tabulka 17. Otázka č. 12 (Zdroj: Vlastní)
Pozoroval/a jste v přírodní rezervaci nepořádek po ostatních návštěvnících? (Např. obaly od sušenek, PET lahve atd.)
42% 58%
ne ano
Graf 15. Otázka č. 12 (Zdroj: Vlastní)
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda si sami návštěvníci všímají existujícího nepořádku po předešlých návštěvnících. Podle výsledků téměř 60 % dotázaných žádný nepořádek neregistrovalo, ale 42 % návštěvníků si tu a tam odhozeného obalu, či PET lahve povšimlo. Realita je taková, že ačkoliv se jedná o území se zvýšenou ochranou, některé návštěvníky to vůbec netrápí a odhodí odpadky, kam je napadne. Faktem sice je, že podél údolí se nevyskytují žádné odpadkové koše, ale každý návštěvník může vlastní odpad uschovat a vyhodit ho, až k tomu bude příležitost. Případně by město mohlo někomu zaplatit, aby celou trasu například jednou za měsíc prošel a odpadky posbíral nebo by se mohla uspořádat akce pro dobrovolníky, to ale v případě zhoršení situace. V současné době je situace stále ještě únosná. 64
Otázka č. 13 - Kdybyste mohl/a v přírodní rezervaci něco vylepšit, co by to bylo? Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy. Počet
Procento
více míst k odpočinku
13
19,40 %
občerstvení
10
14,93 %
kvalitu stezky
8
11,94 %
dostupnost
7
10,45 %
lávky
6
8,96 %
lepší propagace
5
7,46 %
více akcí
4
5,97 %
nic
3
4,48 %
využití ovcí k vypasení trávy v údolí
2
2,99 %
zahlazení kopce z Přímělkova
2
2,99 %
prolézačky pro děti z kořenů stromů
1
1,49 %
méně lidí
1
1,49 %
odstranění trnitých keřů
1
1,49 %
lepší turistické značení
1
1,49 %
více informačních tabulí
1
1,49 %
změna trasy stezky - přístup z Bransouz
1
1,49 %
WC u hradu
1
1,49 %
Celkem
67
100,00 %
Tabulka 18. Otázka č. 13 (Zdroj: Vlastní)
Grafické zobrazení odpovědí respondentů by v tomto množství nebylo zcela přehledné, proto od něj bylo upuštěno. Tato otázka byla nepovinná, proto nesouhlasí počet respondentů, kteří navštívili oblast a počet odpovědí u této otázky. Co se týče doporučení respondentů, tak v nich převládá požadavek o více odpočinkových míst podél údolí. Pravdou je, že se na trase Brtnice-Rokštejn vyskytuje jedno posezení u rybníka Šamonín a po té v lese provizorní ohniště s lavičkami a toť vše. Dalším doporučením, které je zcela na místě, je alespoň jedno malé občerstvení, nejlépe poblíž 65
hradu. Zlepšení kvality stezky navrhovalo celkem 8 respondentů a dalších 7 z nich by zlepšilo dopravní dostupnost. V ne zrovna nejlepším stavu jsou provizorní lávky tvořené většinou z dvou až tří kmenů stromů, což není zrovna nejbezpečnější řešení. Návrh lepší propagace je celkem na místě, protože té není nikdy dost. Dalším z navrhovaných bodů je pořádání více akcí. Našli se i tací respondenti, kteří by nic nezlepšovali, líbí se jim současný stav. Za celkem perspektivní návrh se dá považovat využití ovcí ke spásání trávy na loukách v údolí. Dva respondenti se shodli, že by nechali vyhladit kopec do Přímělkova, což je spíše úsměvný návrh. Návrh vytvořit nějakým způsobem z obnažených kořenů stromů, či pařezů dětské prolézačky je taktéž velmi perspektivní, zároveň ekologický a finančně ne příliš náročný. Jednomu z respondentů vadila přítomnost ostatních turistů, což bych asi dále nekomentovala. Dobrým návrhem je i zavedení více informačních tabulí, o čemž již byla řeč, dále zavedení veřejného WC poblíž hradu, lepší turistické značení. Návrh pro zbudování přístupové cesty z Bransouz není v současné době moc reálná.
66
Otázka č. 14 - Kým jste byl/a při návštěvě přírodní rezervace doprovázen/a? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí (min. 1). Počet
Procento
přáteli
41
40,59 %
partnerem/partnerkou
32
31,68 %
nikým, byl/a jsem sám/sama
14
13,86 %
dětmi
14
13,86 %
Celkem
101
100,00 %
Tabulka 19. Otázka č. 14 (Zdroj: Vlastní)
Kým jste byl/a při návštěvě přírodní rezervace doprovázen/a?
14% 14%
přáteli
40%
32%
partnerem/partnerkou nikým, byl/a jsem sám/sama dětmi
Graf 16. Otázka č. 14 (Zdroj: Vlastní)
Poměrně vysoké procento respondentů navštívilo oblast samo, čímž si mohli naplno vychutnat pohodu a klid, které údolí poskytuje. Někteří z respondentů pojali návštěvu jako rodinný výlet a vzali s sebou také děti. O něco více dotazovaných s sebou vzali partnera nebo partnerku a nejvíce respondentů vyrazilo do terénu s přáteli.
67
Otázka č. 15 - Navštívil/a jste v minulosti město Brtnici? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [ano → otázka č. 16, ne → konec dotazníku]. Počet
Procento
ano
84
84,00 %
ne
16
16,00 %
Celkem
100
100,00 %
Tabulka 20. Otázka č. 15 (Zdroj: Vlastní)
Navštívil/a jste v minulosti město Brtnici? 16%
ano 84%
ne
Graf 17. Otázka č. 15 (Zdroj: Vlastní)
Pokud respondent na tuto otázku odpověděl ne, došlo automaticky k ukončení dotazníku. Město Brtnici navštívilo ale ještě více respondentů, než přírodní rezervaci Údolí Brtnice, a to celkem 84 %. Pouhých 16 % dotazovaných ve městě nikdy nebylo. Z grafu je tedy zřejmé, že návštěvnost města je celkem vysoká, avšak ne všichni z respondentů, kteří město navštívili, se zajímali o atraktivity. Důvody návštěvy mohly být velice různé, jak se dozvíme z další otázky.
68
Otázka č. 16 - Co bylo důvodem Vaší návštěvy? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1). Počet
Procento
kulturní akce
52
36,62 %
návštěva příbuzných/přátel
28
19,72 %
zámek
27
19,01 %
lyžařský vlek
11
7,75 %
Židovský hřbitov
9
6,34 %
Hoffmannův dům
7
4,93 %
tranzit
4
2,82 %
bydliště
2
1,41 %
návštěva lékaře
1
0,70 %
práce
1
0,70 %
142
100,00 %
Celkem
Tabulka 21. Otázka č. 16 (Zdroj: Vlastní)
Co bylo důvodem Vaší návštěvy? kulturní akce
1% 6% 8%
3% 5%
1% 1%
návštěva příbuzných/přátel zámek lyžařský vlek Židovský hřbitov
36%
Hoffmannův dům tranzit
19% 20%
bydliště návštěva lékaře práce
Graf 18. Otázka č. 16 (Zdroj: Vlastní)
Cílem této otázky bylo zjistit, co bylo vlastním účelem návštěvy města. Pro 36 % dotázaných byla důvodem návštěva kulturní akce, pro 20% návštěva příbuzných nebo přátel a 19 % respondentů se vydalo do Brtnice, aby navštívilo zámek. Mezi další cíle návštěv respondentů patřil Hoffmannův dům, lyžařský vlek či Židovský hřbitov. Důvody jako zaměstnání, návštěva lékaře nebo jenom tranzit nejsou až tak podstatné. 69
Otázka č. 17 - Kolikrát jste město navštívil/a? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Počet
Procento
vícekrát
51
60,71 %
navštěvuji pravidelně
21
25,00 %
dvakrát
9
10,71 %
jednou
3
3,57 %
Celkem
84
100,00 %
Tabulka 22. Otázka č. 17 (Zdroj: Vlastní)
Kolikrát jste město navštívil/a?
3% 11%
vícekrát
25% 61%
navštěvuji pravidelně dvakrát jednou
Graf 19. Otázka č. 17 (Zdroj: Vlastní)
Cílem této otázky bylo zmapovat frekvenci návštěv. Stejně jako u přírodní rezervace, 61% dotázaných navštívilo město hned několikrát. 25% respondentů, kteří město navštívili, navštěvují město Brtnice dokonce pravidelně, možná jsou zároveň obyvateli města. Pouze malé procento respondentů navštívilo město dvakrát a mizivý počet návštěvníků celkem jednou.
70
Otázka č. 18 - Z jaké vzdálenosti jste do města přijel/a? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Počet
Procento
11-20 km
36
42,86
do 10 km
25
29,76
31 a více km
15
17,86
21-30 km
8
9,52
Celkem
84
100,00
Tabulka 23. Otázka č. 18 (Zdroj: Vlastní)
Z jaké vzdálenosti jste do města přijel/a?
9% 18%
43%
11-20 km do 10 km
30%
31 a více km 21-30 km
Graf 20. Otázka č. 18 (Zdroj: Vlastní)
Podobně jako u otázky č. 4, přes 40 % respondentů přijelo do Brtnice z míst vzdálených mezi 11-20 kilometry. Třicet procent návštěvníků se sjelo z okruhu do 10 kilometrů. Necelých 20 % přijelo do Brtnice z míst vzdálenějších, než 30 kilometrů. Pouze devět procent dotazovaných odpovědělo, že přijelo do města ze vzdálenosti 21 až 30 kilometrů. Důvodem pro nejvíce odpovědí v kategorii vzdálenosti 11 - 20 může být nutkání obyvatel města Jihlavy vyrazit na výlet na kole po okolí a proč ne zrovna do Brtnice. 71
Otázka č. 19 - Jaký byl Váš způsob dopravy? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1). Počet
Procento
automobil
63
55,26 %
jízdní kolo
21
18,42 %
autobus
20
17,54 %
pěší chůze
10
8,77 %
Celkem
114
100,00 %
Tabulka 24. Otázka č. 19 (Zdroj: Vlastní)
Jaký byl Váš způsob dopravy?
9% 18% automobil 55% 18%
jízdní kolo autobus pěší chůze
Graf 21. Otázka č. 19 (Zdroj: Vlastní)
Z grafu je patrné, že více než polovina dotazovaných zvolila pro dopravu do města automobil. 18 % získala doprava autobusem a stejně tak doprava na jízdním kole. Pěšky se vydalo do Brtnice pouhých 9 % respondentů. V porovnání se způsobem dopravy do přírodní rezervace jsou patrné značné rozdíly. Do Údolí Brtnice se automobilem dopravilo pouze 29 osob, zatímco do města přijelo autem celkem 63 respondentů.
72
Otázka č. 20 - Byl/a jste spokojená s dopravní dostupností města Brtnice? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Počet
Procento
spíše ano
54
64,29 %
rozhodně ano
13
15,48 %
nevím
11
13,10 %
spíše ne
6
7,14 %
Celkem
84
100,00 %
Tabulka 25. Otázka č. 20 (Zdroj: Vlastní)
Byl/a jste spokojená s dopravní dostupností města Brtnice?
13%
7% spíše ano
16% 64%
rozhodně ano
nevím spíše ne
Graf 22. Otázka č. 20 (Zdroj: Vlastní)
Hodnocení dopravní dostupnosti města dopadlo ve výsledku velice dobře. Více než 64 % dotázaných bylo s dostupností spíše spokojeno a 16 % dokonce rozhodně spokojeno. Jedenáct respondentů neví, nebo si spíše nevybavuje situaci s dopravní dostupností a zbylých 7 % respondentů spíše nebylo s dostupností spokojených. Dopravní dostupnost města směrem od Jihlavy je velmi dobrá, před pár lety došlo ke kompletní opravě této komunikace. Nejhorší část je v obci Příseka, kde je vozovka plná děr, avšak plánuje se výstavba obchvatu obce, která by měla situaci s přetíženou komunikací vyřešit. Další neuspokojivá část komunikace se nachází až ve městě Brtnice v oblasti pod zámkem, kde je komunikace tvořena dlažebními kostkami, což například pro cyklisty může být až nebezpečné. 73
Otázka č. 21 - Využil/ a jste v Brtnici ubytovacích služeb? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [ano → otázka č. 22, ne → otázka č. 24]. Počet
Procento
ne
73
86,90 %
ano
11
13,10 %
Celkem
84
100,00 %
Tabulka 26. Otázka č. 21 (Zdroj: Vlastní)
Využil/ a jste v Brtnici ubytovacích služeb? 13%
ne ano
87%
Graf 23. Otázka č. 21 (Zdroj: Vlastní)
Z grafu vyplývá, že téměř absolutní většina návštěvníků nevyužila ubytovacích služeb. Hlavní příčinou tohoto výsledku je fakt, že výzkum byl proveden pouze v kraji Vysočina, tedy návštěvníci jsou schopni dojet do města i zpět do místa svého bydliště a nepotřebují tedy využívat ubytovacích služeb. Kdyby byl výzkum realizován celorepublikově, bylo by procento ubytovaných návštěvníků zajisté několikanásobně vyšší. Pouze 13 % respondentů využilo ubytovacích možností ve městě. Tato otázka byla rozdělovací, respondenti, jejichž odpověď byla ne, byli přesměrováni na otázku č. 24.
74
Otázka č. 22 - Ve kterém ubytovacím zařízení jste byl/a ubytován/a? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Počet
Procento
ubytování v soukromí
7
63,64 %
Ubytovna TJ Sokol
3
27,27 %
Hospůdka Pod Skálou
1
9,09 %
Celkem
11
100,00 %
Tabulka 27. Otázka č. 22 (Zdroj: Vlastní)
Ve kterém ubytovacím zařízení jste byl/a ubytován/a?
9%
ubytování u přátel
27% 64%
Ubytovna TJ Sokol Hospůdka Pod Skálou
Graf 24. Otázka č. 22 (Zdroj: Vlastní)
V následující otázce bylo cílem zjistit, které ubytovací zařízení v Brtnici těší největšímu zájmu mezi návštěvníky. Překvapivým výsledkem je, že přes 60 % respondentů se v případě potřeby ubytovalo například u známých či příbuzných, což není považováno za cestovní ruch. 27 % dotazovaných využilo nabídky ubytování Tělovýchovné Jednoty Sokol Brtnice a 9 % se ubytovalo v Hospůdce Pod Skálou s ubytováním.
75
Otázka č. 23 - Do jaké míry jste byl/a s ubytováním spokojen/a? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Počet
Procento
rozhodně ano
7
63,64 %
spíše ano
4
36,36 %
Celkem
11
100,00 %
Tabulka 28. Otázka č. 23 (Zdroj: Vlastní)
Do jaké míry jste byl/a s ubytováním spokojen/a?
36% 64%
rozhodně ano spíše ano
Graf 25. Otázka č. 23 (Zdroj: Vlastní)
Touto otázkou bylo cíleno na zjištění míry spokojenosti respondentů s poskytnutými službami. Výsledky jsou zjevné: 64 % dotazovaných, kteří využili ubytovacích služeb, bylo rozhodně spokojeno s poskytnutými ubytovacími službami a 36 % respondentů bylo spíše spokojeno.
76
Otázka č. 24 - Navštívil/a jste v Brtnici některé restaurační zařízení? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [ano → otázka č. 25, ne → otázka č. 27]. Počet
Procento
ano
54
64,29
ne
30
35,71
Celkem
84
100,00
Tabulka 29. Otázka č. 24 (Zdroj: Vlastní)
Navštívil/a jste v Brtnici některé restaurační zařízení?
36% 64%
ano ne
Graf 26. Otázka č. 24 (Zdroj: Vlastní)
U navštívení restauračních zařízení je situace ale naprosto jiná. Ať už návštěvníci přijeli odkudkoli, většinou došlo k návštěvě některého ze zařízení poskytujících občerstvení. Přesněji tedy 64% dotazovaných, kteří město navštívili, taktéž využilo služeb některého z příslušných zařízení. Poměrná část 36% dotazovaných ve městě nenavštívilo žádné z restauračních zařízení. Tato otázka je taktéž rozdělující. V případě, že respondentova odpověď byla ne, došlo k přesměrování na otázku č. 27.
77
Otázka č. 25 - Vzpomenete si, na název restauračního zařízení, které jste navštívil/a? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Počet
Procento
Radniční restaurace
30
55,56 %
Restaurace Na hřišti
9
16,67 %
Restaurace U Moučků
6
11,11 %
Bufet na nám. Svobody
4
7,41 %
Hospůdka pod Kaplí
2
3,70 %
Hostinec na Práchovně
2
3,70 %
Hospůdka pod Skálou
1
1,85 %
Celkem
54
100,00 %
Tabulka 30. Otázka č. 25 (Zdroj: Vlastní)
Vzpomenete si, na název restauračního zařízení, které jste navštívil/a? 7%
4% 4% 2%
Radniční restaurace Restaurace Na hřišti
11% 17%
Restaurace U Moučků
55%
Bufet na nám. Svobody Hospůdka pod Kaplí Hostinec na Práchovně Hospůdka pod Skálou
Graf 27. Otázka č. 25 (Zdroj: Vlastní)
Z grafu je jasné, že nejvíce respondentů navštívilo Radniční restauraci. Hned na druhém místě byla nejnavštěvovanější Restaurace Na hřišti. Třetí nejvíce navštěvovaná restaurace byla Restaurace U Moučků, kterou bych osobně zařadila do nižší cenové kategorie. Menší procenta respondentů navštívily Bufet na náměstí Svobody, Hospůdku Pod Kaplí, která se nachází taktéž na náměstí. Dále také Hostinec na Práchovně a Hospůdku pod Skálou. 78
Otázka č. 26 - Byl/a jste s poskytnutými službami spokojena? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Počet
Procento
spíše ano
37
68,52 %
rozhodně ano
10
18,52 %
spíše ne
4
7,41 %
nevím
3
5,56 %
Celkem
54
100,00 %
Tabulka 31. Otázka č. 26 (Zdroj: Vlastní)
Byl/a jste s poskytnutými službami spokojena? 6% 7% spíše ano
19%
rozhodně ano 68%
spíše ne nevím
Graf 28. Otázka č. 26 (Zdroj: Vlastní)
Jak ukazuje graf, 68 % respondentů, kteří navštívili některé z restauračních zařízení, byli se servisem spíše spokojeni. Rozhodně bylo spokojeno 19 % z dotazovaných. Naproti tomu spíše nebylo spokojených 7% respondentů. Zbylých 6% zvolilo možnost nevím, pravděpodobně si již na kvalitu služeb nepamatovali.
79
Otázka č. 27 - Napadá Vás něco konkrétního, co by se ve městě mělo zlepšit? Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy. Počet
Procento
oprava zámku
20
45,45 %
nic
8
18,18 %
oprava pozemních komunikací
7
15,91 %
lepší propagace
4
9,09 %
vybudování železnice
1
2,27 %
vybudování obchvatu
1
2,27 %
vyšší úroveň restauračních zařízení
1
2,27 %
veřejné WC
1
2,27 %
více kulturních akcí pro mládež
1
2,27 %
Celkem
44
100,00 %
Tabulka 32. Otázka č. 27 (Zdroj: Vlastní)
Napadá Vás něco konkrétního, co by se ve městě mělo zlepšit? oprava zámku oprava pozemních komunikací vybudování železnice vyšší úroveň restauračních zařízení více kulturních akcí pro mládež
3% 2%
nic lepší propagace vybudování obchvatu veřejné WC
2% 2% 2% 9%
46%
16% 18%
Graf 29. Otázka č. 27 (Zdroj: Vlastní)
80
Cílem této otázky bylo zjištění návrhů respondentů na zlepšení. Nejvíce respondentů navrhovalo opravu zámku. Celkem osm respondentů bylo s návštěvou města naprosto spokojených a nic by neměnili, ani nezlepšovali. Další návrh se týkal zlepšení stavu pozemních komunikací ve městě a okolí, následovaný návrhem zbudování obchvatu, železnice (tato možnost není až tak reálná). Předmětným návrhem je pořádání více kulturních akcí pro mládež, zbudování veřejného WC nebo zvýšení úrovně restauračních zařízení. Otázka č. 28 - Jaké je Vaše pohlaví? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Počet
Procento
žena
54
64,29 %
muž
30
35,71 %
Celkem
84
100,00 %
Tabulka 33. Otázka č. 28 (Zdroj: Vlastní)
Jaké je Vaše pohlaví?
36%
64%
žena muž
Graf 30. Otázka č. 28 (Zdroj: Vlastní)
Tato otázka slouží pro identifikaci testovaného souboru. Co se týče testovaného souboru, v dotazníkovém šetření převažovaly v nadpoloviční většině, tedy 64 odpovědi žen a 36% tvořili respondenti mužského pohlaví. 81
Otázka č. 29 - V jakém věkovém rozmezí se pohybujete? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Počet
Procento
21-30 let
51
60,71 %
31-40 let
15
17,86 %
15-20 let
10
11,90 %
50 a více let
5
5,95 %
41-50 let
3
3,57 %
Celkem
84
100,00 %
Tabulka 34. Otázka č. 29 (Zdroj: Vlastní)
V jakém věkovém rozmezí se pohybujete? 6% 3% 12% 18%
21-30 let
61%
31-40 let 15-20 50 a více 41-50
Graf 31. Otázka č. 29 (Zdroj: Vlastní)
Převážná část dotazovaných se nachází ve věkovém rozmezí 21 - 30 let. Celkem 18 % respondentů se pohybuje ve věkové kategorii 31 - 40 let. Zatímco 12 % respondentů bylo starší patnácti a zároveň mladší dvaceti let. Respondenti nad 50 let tvořili 6 % a zbylá 3 % dotazovaných tvořili respondenti ve věku 41 - 50 let.
82
Otázka č. 30 - Ve kterém okrese se nachází Vaše trvalé bydliště? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Počet
Procento
Jihlava
62
73,81 %
Třebíč
11
13,10 %
Havlíčkův Brod
6
7,14 %
Žďár nad Sázavou
3
3,57 %
Pelhřimov
2
2,38 %
Celkem
84
100,00 %
Tabulka 35. Otázka č. 30 (Zdroj: Vlastní)
Ve kterém okrese se nachází Vaše trvalé bydliště? 7%
4% 2% Jihlava
13%
Třebíč 74%
Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou
Pelhřimov
Graf 32. Otázka č. 30 (Zdroj: Vlastní)
Z hlediska trvalého bydliště je rozložení respondentů následující: 74 % respondentů má trvalé bydliště v Jihlavě, sestupně následujících 13 % je z Třebíče. Respondenti z Havlíčkova Brodu mají 7 % zastoupení. Žďár nad Sázavou dosáhl 4 % účasti a nejméně respondentů bylo z Pelhřimova.
83
11 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření Výsledky první části výzkumu zaměřené na PR Údolí Brtnice Výsledky dotazníkového šetření ukázaly, že ze 100 respondentů celkem 72 % navštívilo přírodní rezervaci Údolí Brtnice. Nejčastějším důvodem k návštěvě byla zřícenina hradu Rokštejn, procházka po údolí nebo výlet na kole. Na otázku, kolikrát respondent oblast navštívil, celkem 40 respondentů odpovědělo, že Údolí Brtnice navštívilo již vícekrát a 22 dotazovaných překvapivě odpovědělo, že oblast navštěvuje pravidelně. Po vyhodnocení otázky z jaké vzdálenosti dotazovaní do přírodní rezervace přijeli, je jasné, že nejvíce respondentů přijelo ze vzdálenosti mezi 11 až 20 kilometrů. Co se týče zvoleného způsobu dopravy do oblasti, nejvíce respondentů zvolilo jízdní kolo a hned na druhém místě byla pěší chůze. Zajímavé je, že automobilem přijelo do přírodní rezervace pouze 29 z dotazovaných, což je opravdu dobrý výsledek, protože většina respondentů si vybrala ekologickou formu cestování – tedy cyklistiku a pěší turistiku. Jako přístupovou cestu do Údolí Brtnice celkem 41 % z respondentů zvolilo cestu z Přímělkova, dále pak z Brtnice a Střížova. Na otázku spojenou s dopravní dostupností rezervace odpověděla nadpoloviční většina, že byla spíše spokojena. Následovala otázka o míře spokojenosti se stavem turistických stezek a cyklostezek. Výsledem je odpověď 57 % dotazovaných, spíše ano. Důležitou otázkou byla i otázka na zdroj, od kterého se respondenti dozvěděli o existenci přírodní rezervace. Nejvíce dotazovaných v tomto případě 71 % se dozvědělo o Údolí Brtnice od přátel a známých. Co respondenty v údolí nejvíce zaujalo? Z více než 60 %, tedy s velkou převahou to byla zřícenina hradu Rokštejn, což se dalo předem předpokládat. Informační tabule, jejich četnost a rozestupy respondentům z 62 % spíše vyhovovaly. Jedna mírně ekologicky zaměřená otázka dostala negativní odpověď s převahou 58 % nad 42 %. A konečně návrhy respondentů na zlepšení čehokoliv v přírodní rezervaci. Návrhy to byly velice různorodé, avšak nejvíce důležitosti bylo přiloženo zbudování více míst vhodných pro odpočinek. Dalším neméně podstatným návrhem je zajištění alespoň malého občerstvení. 12 % dotazovaných navrhlo zlepšení stavu stezky. Návrhy podpořeny nižším procentem respondentů, které stojí za zmínění, jsou následující: zlepšení stavu lávek, lepší propagace nebo také zřízení WC u hradu. Respondenti, kteří 84
navštívili přírodní rezervaci, byli nejčastěji doprovázeni přáteli nebo partnerem či partnerkou. Výsledky druhé části výzkumu zaměřené na město Brtnici Otázky jsou typově téměř stejné s otázkami v první polovině dotazníku. Nezbytný dotaz, zda respondent navštívil město Brtnici, zodpovědělo kladně 84 dotazovaných ze 100 respondentů. S velkou převahou byly hlavním cílem návštěvy města kulturní akce. Celkem 61 % z dotazovaných navštívilo město dokonce vícekrát. Stejně jako v předchozí části i do města Brtnice přijelo nejvíce z respondentů ze vzdálenosti mezi 11 a 20 kilometry. Způsob dopravy se ale podstatně liší. Zatímco do přírodní rezervace návštěvníci přijížděli na kolech, či přicházeli pěšky, do města nadpoloviční většina dotazovaných přijela osobním automobilem. Spokojenost s dopravní dostupností byla zaznamenána u 64 % z dotazovaných. Kamenem úrazu byla otázka na využití ubytovacích služeb. Ukázalo se, že pouhých 13% z respondentů, kteří město navštívili, využilo možnosti ubytování. Nejčastěji se ale respondenti ubytovávali u svých známých, což není zahrnováno do cestovního ruchu. Jinak většina z dotazovaných využila ubytování u TJ Sokol. 64 % z dotazovaných, kteří využili ubytovacích služeb, bylo rozhodně spokojeno s poskytnutými službami. Naprosto jiné výsledky jsou ale v souvislosti se službami restauračních zařízení, protože 64 % respondentů, kteří město navštívili, navštívilo některé z restauračních zařízení. Radniční restauraci navštívilo přes 50 % respondentů. Spíše spokojených se službami poskytnutými restauračními zařízeními bylo 68 % dotazovaných. Když přijde na návrhy respondentů na zlepšení, co se města Brtnice týče, nejvíce respondentů se shodlo na nutnosti opravy zámku. Pomocí identifikačních otázek bylo zjištěno, že na výzkumu se z 64 % podílely ženy a z 36 % muži. Nejvíce respondentů se pohybovalo ve věkové kategorii 21-30 let a jejich trvalé bydliště je v Jihlavě. Výzkum mohl být ovlivněn faktem, že mladí lidé jsou více ochotni vyplňovat dotazníky, než lidé například starší 40 let.
85
12 Zhodnocení jednotlivých přístupových cest do údolí Přístupová cesta z Přímělkova Tato přístupová cesta ke hradu a do údolí Brtnice je vhodná pro cílovou skupinu rodina s dětmi, pěší turisté, cyklisté i lidé na vozíčku. Cesta s asfaltovým povrchem není příliš udržovaná, ale je v celkem dobrém stavu a pro výše zmíněné cílové skupiny ideální. Přístupová cesta z Panské Lhoty V loňském roce se původní stezka z Rokštejna do Panské Lhoty dočkala asfaltového povrchu a ochranného zábradlí. Nyní je suverénně nejkvalitnější přístupovou cestou ke hradu a údolí. Doporučila bych ji pro všechny cílové skupiny. Doubkov Přístup ze Střížova přes Doubkov je možný po polních a místy lesních cestách, vhodné pouze pro pěší turisty. Jelikož je zde celkem velký výškový rozdíl, je cesta ze Střížova poměrně strmá, z kopce dolů. Komárovice Stezka vedoucí do údolí, kde se postupně napojuje na modrou turistickou trasu, je písečná polní cesta, vhodná především pro pěší turisty. Brtnice Stezka vedoucí z Brtnice je zpočátku písčitá polní cesta, klikatící se až k rybníku Šamonín. Dále pak pozvolna přechází v lesní cestu, která je občas velice úzká a strmá. Tato stezka je vhodná pro pěší turisty a nanejvýš pro cyklisty na terénních kolech. Stezku by možná absolvovala i rodina s dětmi, určitě ale ne s kočárkem. Druhou stránkou věci je, že město je vzdáleno cca 8 kilometrů od hradu, což je fyzicky celkem náročná trasa, ne zrovna vhodná pro malé děti. Navíc po cestě je třeba několikrát přejít řeku po lávkách, které jsou většinou vytvořené z dvou až tří kmenů stromů sahajících z jednoho břehu na druhý. Tuto cestu nedoporučuji po dešti, kdy je stezka rozbahněná a louky v údolí podmáčené více, než obvykle.
86
13 Návrh výlet po oblasti Návštěva města Brtnice a také přírodní rezervace Údolí Brtnice je tip na skvělý jednodenní výlet. Po Brtnické stezce Nejlepším začátkem výletu je město Brtnice, které je snadno dosažené autobusem. Hned na náměstí je k vidění muzeum Josefa Hoffmanna, historický most, budova radnice, dále také dům Valdštejnů s infocentrem, kde je dobré se zastavit a odnést si odsud mapku a nějaké informace o památkách. Všechny pamětihodnosti jsou součástí Brtnické stezky a jsou dobře značené. Kousek nad náměstím se nachází farní kostel. Za návštěvu stojí i areál zámku na kopci, jehož interiér bohužel není přístupný. Vydáme se z náměstí směrem na Jihlavu a před židovským mostem na rozcestí se dáme vpravo, podle značení. Pokračujeme po silnici dál. Po cestě je možné navštívit i kapli nebo židovské hřbitovy. Další z rozcestníků se nachází nedaleko, takže se vydáme směrem na Rokštejn. Pokračujeme po modré značce podél řeky skrz celé údolí. Nedaleko za městem se rozprostírá rybník Šamonín, kde je možné chvilku posedět. Za další asi 3 kilometry už se nacházíme na Doubkově u Vidourkova mlýna. Pokračujeme dále podél řeky po modré, až po dalších 4 kilometrech dojdeme na hrad Rokštejn, který je volně přístupný. Nově je přístupná i vyhlídka na věži, odkud je opravdu krásný výhled po údolí. Z Rokštejna pokračujeme po silnici do kopce směrem do Přímělkova. Obec je situovaná ve svahu, takže pokračujeme s kopce dolů, až na železniční zastávku. Vlakem se dá dostat do Jihlavy nebo ve druhém směru do Třebíče nebo až do Brna. Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole o cílových skupinách, tato trasa je vhodná pro pěší turisty. Celková délka trasy může být až 20 kilometrů, záleží, kolik pamětihodností si návštěvník bude chtít prohlédnout. Jde tedy o spíše náročnější trasu, která není až tak vhodná pro rodiny s malými dětmi. Rokštejn Pro rodiny s dětmi, nebo i s kočárkem bych navrhovala dopravit se vlakem do Přímělkova a vydat se vzhůru do kopce. Nahoře nad obcí je ukazatel směrem na hrad, na který se rozevře krásný výhled téměř po pár metrech. Zpáteční cestu bych volila po stejné trase zpět do Přímělkova na vlak. Tato trasa je dlouhá celkem cca 7 kilometrů. 87
14 SWOT analýza oblasti Silné stránky Za silnou stránku lze samozřejmě považovat množství turistických atraktivit, které do města přitahují návštěvníky. Další silnou stránkou je konání již zmíněných kulturních akcí, jako například: Brtnické kovadliny, Morový průvod, Brtnická pouť atd. Díky těmto událostem roste zájem o návštěvu města a jeho přilehlého okolí, protože se sjíždějí turisté z celé České republiky. Slabé stránky Ne úplně dostatečná propagace, turisté o oblasti nemají mnoho informací. Nedostatečné využití potenciálu zámku, přestože není majetkem města, město tím tratí. Kdyby byl zámek i přilehlý park a zahrada opraveny, přilákalo by to davy návštěvníků. Úroveň restauračních zařízení není úplně nejlepší. Co se týče cyklostezek a stezek pro pěší, vedoucích městem, či údolím, jejich kvalita není nejlepší a proto by bylo třeba s tím něco udělat. Příležitosti Příležitostí pro oblast by bylo zajisté pořádání více kulturních, především hudebních akcí, nebo sportovních akcí, které by přilákaly více návštěvníků. Za příležitost bych považovala projekt Brtnické stezky a její propagace, která jistě přiláká do města, spousty zájemců. Geocaching je stejně tak velkou příležitostí k nenásilnému přilákání návštěvníků. Hrozby Vážné ohrožení cestovního ruchu v Údolí Brtnice podle mého názoru nehrozí. Co by vážně mohlo ohrozit Údolí Brtnice, by byla situace, kdyby se například zřítila některá z lávek a potom by stezka nebyla přístupná. Další hrozbou jsou přírodní katastrofy, například v této oblasti hrozící povodně.
88
15 Zhodnocení turistického potenciálu oblasti Do potenciálu přírodního subsystému cestovního ruchu zahrnujeme pěší turistiku, cykloturistiku anebo také pozorování zvířat, či rostlin. Z hlediska pěší turistiky má oblast určitý potenciál, protože se v lokalitě nachází dvě trasy pro pěší, plus Brtnická stezka a cyklotrasa Jihlava – Třebíč – Raabs. Trasy jsou viditelně a přehledně značeny. Údolí Brtnice je rájem především pro milovníky rostlin, protože se zde vyskytuje spousta rozmanitých společenstev, kdy některá z nich jsou přísně chráněná. Naopak tu nelze hovořit o výskytu vzácných zvířat, maximálně v rámci regionu, nebo běžných druhů zvěře. Z tohoto hlediska je tu také značný potenciál, protože přírodní rezervace je svého druhu unikátní v okrese Jihava. Jak již bylo dříve zmíněno, velký potenciál skýtá novodobý trend geocachingu, kdy právě přírodní rezervace je pro lov „kešek“ velice vhodnou oblastí. Vezmeme-li v úvahu další současný trend, kdy obyvatelé měst chtějí po práci vyrazit někam do přírody, ať už na kole, nebo pěšky, nabízí se přírodní rezervace Údolí Brtnice jako skvělá volba. Když přijde na potenciál kulturních subsystémů cestovního ruchu, jedná se o kulturně historické památky. Právě v Brtnici a jejím okolí se jich nachází hned několik: brtnický zámek, muzeum rodný dům Josefa Hoffmana, hrad Rokštejn, městská radnice, domy na horním náměstí, Paulánský klášter, farní kostel sv. Jakuba Většího, zámecký kostel, historický most, židovský hřbitov a další. Město má bohatou historii a skýtá spoustu atraktivit. [46]
89
16 Prognóza – vývoj v dalších letech Turistický ruch v Brtnici a jejím okolí začíná být významnějším, než tomu bylo v letech minulých. Podle statistik, které vede Informační centrum v Brtnici, se trend návštěvnosti v celkovém pohledu rok od roku zvyšuje. Důvodem je zajisté Brtnická stezka, která významně přispěla ke zlepšení orientace návštěvníků. Informační tabule, které jsou rozmístěny v údolí řeky Brtnice a ve městě Brtnici hrají také svou roli. Návštěvník se podle nich může orientovat a přečíst si základní informace nebo různé zajímavosti. K rozvoji návštěvnosti zajisté pomohla i nová cyklostezka Jihlava-TřebíčRaabs, jejíž části se postupně dokončují. Do budoucna by bylo třeba zajistit celkovou rekonstrukci zámku, zámecké zahrady i přilehlého parku. Dále pak zlepšení stavu stezek a některých cyklostezek. Městu by prospělo i vybudování obchvatu, protože dost frekventovaná silnice vedoucí přes historické jádro města není nejlepším řešením. S postupem času se do oblasti bude vydávat nebo vracet více turistů, protože trend současné doby je ve volné chvíli vyrazit na výlet na kole a nejlépe do přírody. Údolí Brtnice spojuje všechny předpoklady, aby se návštěvníci vydali právě sem. Snad jediným nedostatkem je absence občerstvení a více míst k odpočinku.
90
17 Návrhy na zlepšení Co se týče návrhů na zlepšení, tak ty vychází z dotazníkového šetření a také z provedené SWOT analýzy. Jak už bylo zmíněno, velké plus pro město z pohledu cestovního ruchu by byla oprava chátrajícího Brtnického zámku, na kterou v současnosti nezbývají v městském rozpočtu finance. Součástí oprav zámku by mohlo být i kompletní vyčištění a zvelebení přilehlého zámeckého parku, který by mohl sloužit jako místo pro odpočinek a procházení se jak turistů, tak i brtnické veřejnosti. Dalším zlepšením by mohlo být nové ubytovací zařízení s odpovídající kapacitou a úrovní restauračního zařízení, které by bylo jeho součástí, protože ve městě něco takového na určité úrovni schází. Jelikož se město nachází na hlavním silničním tahu z Jihlavy do Třebíče, mohlo by se i u silnice objevovat více poutačů na atraktivity v okolí, které by donutily více tranzitních návštěvníků udělat si malou zastávku ve městě. Přínosem pro oblast by mohlo být i případné středisko pro děti, kde by se mohly konat různé školy v přírodě, které by bylo situováno před hranicemi přírodní rezervace ve směru od Brtnice k Údolí Brtnice. Ve velice neutěšeném stavu se nachází také městské kino, které by po rekonstrukci také mohlo přilákat návštěvníky. V tomto případě by bylo vhodné zajistit více finančních prostředků z fondů Evropské unie na rozvoj města a jeho okolí. Při procházce po Údolí Brtnice bylo zřejmé, že údolí také navštívili návštěvníci na koních. Bylo by tedy vhodné zvážit, zda by nebylo přínosem udělat z turistické stezky pro pěší také stezku vhodnou pro provozování hippoturistiky a provést odpovídající značení. Stezka je sice na některých místech strmá a úzká, avšak s pomocí drobné techniky by se tyto nedostatky daly odstranit. Zajisté by bylo třeba zvýšit počet míst k odpočinku, podobných tomu u rybníku Šamonína.
91
Nutností je vybudování zázemí pro návštěvníky u hradu Rokštejn. Čistě hypoteticky by se právě pro turistické zázemí dal využít postupně chátrající dům v podhradí, kde by byla například naprosto ideální ekofarma s restaurací, kde by se pokrmy připravovaly z regionálních potravin. Mnoho návštěvníků by velice rádo využilo možnost občerstvení, či ubytování pod zříceninou hradu. Zhruba před patnácti lety se na louce pod hradem každý rok na den dětí konaly šermířské souboje a řemeslné trhy za doprovodu středověké hudby. Jednalo se o velkou akci a účast na ní byla taktéž pozoruhodná. Dle mého názoru by se podobné akce mohly znovu oživit a taktéž by jistě přilákaly davy zájemců, kteří by chtěli souboje vidět.
92
18 Závěr Cílem práce, který byl na začátku jasně stanovený, bylo zhodnocení atraktivity a potenciálu oblasti Brtnice a Údolí Brtnice z pohledu cestovního ruchu. Město Brtnice má dle mého názoru velký počet turistických atraktivit, se kterými může operovat. Dobrým tahem bylo zbudování Brtnické stezky, která všechny pamětihodnosti propojila a více tak přiblížila návštěvníkům. Město je atraktivní pro návštěvníky, i co se týče bohatého kulturního programu. Během léta, kdy se koná většina z kulturních akcí, navštíví město tisíce návštěvníků. Velkým problémem, trápící nejen město, je naprosto neutěšený stav areálu zámku. Bylo by třeba konečně stanovit řádného majitele a ten by ve spolupráci s Městem Brtnice měl získat potřebné finanční prostředky na zvelebení zámku, přilehlé zahrady i anglického parku. Jsem přesvědčená, že opravený zámek by poté chtěla vidět spousta zájemců a je možné, že část nákladů by se na vstupném vrátila majiteli zpět. Kdyby byl zámek opět funkční, dalo by se na něm pořádat ještě více kulturních akcí, bez obav, že někomu spadne na hlavu kus omítky ze zdi. Přírodní rezervace Údolí Brtnice má dostatek přírodního potenciálu, protože se v oblasti vyskytují chráněné druhy rostlin i živočichů. Kulturní předpoklady tam zase zajistí zřícenina hradu Rokštejn. Velmi rozsáhlé stabilizační práce a rekonstrukce na hradě již proběhly, a tak by se dalo uvažovat o zlepšení úrovně infrastruktury v bezprostřední blízkosti hradu. Můžeme tedy říci, že i přírodní rezervace je na tom velice dobře, co se potenciálu týče a má dobré vyhlídky i do budoucna, protože plánovat a následně realizovat by se zde dalo mnoho projektů. Je tedy více než zřejmé, že oblast skýtá velký potenciál, zbývá už jen začít ho řádně využívat. Co se týče přínosu práce pro praxi, tak výsledky provedeného výzkumu poskytnu Městskému úřadu Brtnice a celkově bakalářská práce by mohla sloužit jako brožura.
93
Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje VIESER, Michaela a Irmela SCHAUTZ. Mastičkáři, čichači kávy, brabenáři: aneb čím se živili naši předkové. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011, s. 188. ISBN 978-80247-4028-7. DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká turistická encyklopedie: Vysočina. Vydání první. Banská Bystrica: Tlačiarne BB, spol s.r.o., 2009, s. 21-22. ISBN 978-80-2422580-7. MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk, Dana NOVOTNÁ a Martina STRAKOVÁ. Brtnice, rodiště Josefa Hoffmanna. Brtnice: město Brtnice, 2006. 70 s. mimo edice. HOFFMANN, Alois Karel. Městys Brtnice na Moravě. Velké Meziříčí: Jan Mucha, 1925, s. 45-46. MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Hrad Rokštejn: Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981-2006. první. Brtnice: Metoda spol. s.r.o., 2007, s. 3-6. ISBN 978-80-239-9340-0. ČECH, Luděk a kol. Zvláště chráněná území okresu Jihlava. Jihlava: Okresní úřad v Jihlavě, 2001. ISBN v publikaci neuvedeno. ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jihozápadní Moravy. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2005, s. 75-77. ISBN 80-86559-15-7. JANÁK, Jan a kol. Dějiny Brtnice a připojených obcí. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s Místním národním výborem v Brtnici, 1988, s. 13-15. ISBN 59-308-86. KÁBA, Arnošt. Dvě kapitoly z knihy o Brtnici. Pelhřimov: KaB Praha, 2008. ISBN 97880-254-1641-9.
94
Internetové zdroje [1] Posts Tagged With: Brtnice. Chainus bloguje [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://honzakrejci.files.wordpress.com/2013/03/map.jpg [3] GOOGLE. Google Maps [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://maps.google.cz/maps?client=opera&oe=utf8&channel=suggest&q=brtnice+map a&ie=UTF8&hq=&hnear=0x470d1409ca16017f:0xdc91f63772fb0136,Brtnice&gl=cz&ei=jeRqUf qoGojysgaXkYDYDw&ved=0CDQQ8gEwAA [4] Historie Brtnice: Město Brtnice. Brtnice [online]. 2006 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.brtnice.cz/soubory/1295/p0133168.jpg [6] Brtnice. EVRON. Velká encyklopedie [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.encyklopediecr.eu/cz/page/34355/brtnice.html [8] Brtnice. EVRON. Velká encyklopedie [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.encyklopediecr.eu/cz/page/34355/brtnice.html [9] Český hydrometeorologický ústav. Územní teploty [online]. 2012 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/portal/dt?action=content&provider=JSPTabContainer&menu=JSP TabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_4_Uzemni_teploty&nc=1&portal _lang=cs#PP_Uzemni_teploty [11] Rybník Šamonín. Brtnice [online]. 2009 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.brtnice.cz/rybnik-samonin/d-111072/p1=16294 [12] Rybník Šamonín. Brtnice [online]. 2009 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.brtnice.cz/brtnicka-stezka-prirodou-ke-kulturni-promenade/ds10991/p1=19850 [13] Chátrající zámek v Brtnici se po více než půl roce znovu otevřel. Idnes [online]. 27.12.2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: Chátrající zámek v Brtnici se po více než půl roce
znovu
otevřel
Zdroj:
http://jihlava.idnes.cz/zamek-v-brtnici-zve-na-zimni-
prohlidky-dho-/jihlava-zpravy.aspx?c=A121227_134555_jihlava-zpravy_mkk
95
[14] Brtnický zámek. Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. 2011 [cit. 2013-05-04].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-
50/fortifikacni-10/?id=988 [16] Židovský hřbitov. In: Brtnice [online]. 2008 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.brtnice.cz/historicke-pamatky/d-87565/p1=3048 [17] Synagoga. In: Brtnice [online]. 2009 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.brtnice.cz/brtnicka-stezka-prirodou-ke-kulturni-promenade/ds10991/p1=19696 [18] Židovský most. In: Brtnice [online]. 2008 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.brtnice.cz/historicke-pamatky/d-87565/p1=3048 [19] Brtnická stezka: Přírodou ke kulturní promenádě. Brtnice [online]. 2011 [cit. 201305-04].
Dostupné
z:
http://www.brtnice.cz/brtnicka-stezka-prirodou-ke-kulturni-
promenade/ds-10991/p1=19696 [20] Brtnická stezka: Přírodou ke kulturní promenádě. Brtnice [online]. 2011 [cit. 201305-04].
Dostupné
z:
http://www.brtnice.cz/brtnicka-stezka-prirodou-ke-kulturni-
promenade/ds-10991/p1=19696 [22] Náš cíl. In: Brtnické kovadliny [online]. 2009 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.brtnickekovadliny.cz/nas-hlavni-cil/d-1051/p1=1088 [23] Spolek pro starou Brtnici. In: Brtnice [online]. 2008 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.brtnice.cz/spolek-pro-starou-brtnici/d-92526/p1=7456 [25] Lyžařský vlek. In: Brtnice [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.brtnice.cz/lyzarsky-vlek/ds-11037/p1=10964 [26] Sportoviště. In: TJ Sokol Brtnice [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.tjsokolbrtnice.cz/oddily/fotbal [27] Město a samospráva. Brtnice [online]. 2009 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.brtnice.cz/starosta/o-1244/p1=18905
96
[28] Český statistický úřad. Obyvatelstvo podle národnosti v procentech [online]. 2001 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB007_OK.24&vo=tabu lka [30] Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví v obcích okresu. Český statistický úřad [online]. 2001 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB033_OK.24&vo=null [31] Čistá Vysočina. Brtnice [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.brtnice.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=1295&id_dokume nty=125375 [34] Všechny keše. Geocaching [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/nearest.aspx?lat=49.3067&lng=15.67651&dist=100 [35] Sezona na sjezdovce v Brtnici byla mizerná, říká starosta. In: Jihlavský deník [online].
30.03.2013
[cit.
2013-05-07].
Dostupné
z:
http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/sezona-na-sjezdovce-v-brtnici-byla-mizernarika-starosta-20130330.html [36] Ubytování. TJ Sokol Brtnice [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.tjsokolbrtnice.cz/hlavni-menu/ubytovani [37] Restaurace. TJ Sokol Brtnice [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.tjsokolbrtnice.cz/hlavni-menu/restaurace http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB007_OK.24&vo=tabu lka [38] Ubytování. Penzion Pod Kaplí [online]. 2008 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.penzionbrtnice.cz/?category=9 [39] Radniční restaurace Brtnice. Restaurace.cz [online]. 2010 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.restaurace.cz/jihlava/radnicni-restaurace-brtnice.html
97
[40] Radniční restaurace. Brtnice [online]. 2009 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.brtnice.cz/ubytovani-a-restaurace/d-112877/p1=9126 [41]
Restaurace.
Brtnice
[online].
2009
[cit.
2013-05-07].
Dostupné
z:
http://www.brtnice.cz/ubytovani-a-restaurace/d-112877/p1=9126 [42] Hospůdka pod Skálou. Brtnice [online]. 2009 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.brtnice.cz/ubytovani-a-restaurace/d-112877/p1=9126 [43] Společensko-kulturní centrum. Brtnice [online]. 2012 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.brtnice.cz/spolecensko-kulturni-centrum-brtnice/d-106481/p1=10964 [44] Cyklista Vysočiny. Noviny VM [online]. 2011 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.novinyvm.cz/2383-cyklista-vysociny-2011.html [45] Počet obyvatel v kraji Vysočina v roce 2011. In: Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_v_kraji_vysocina_v_roce_2011 Ostatní zdroje [2] Brtnický zpravodaj – Prosinec 2012 [5] Brtnický zpravodaj – Prosinec 2012 [7] Brtnický zpravodaj – Únor 2013 [10] Informační brožura – Brtnický zámek 2012 [15] Informační brožura - Procházka po památkách Brtnice 2012 [21] Brtnický zpravodaj – Prosinec 2012 [24] Brtnický zpravodaj – Srpen 2012 [29] Přenášky RNDr. Evy Janouškové – Geografie 1, přednáška č. 4 [32] Informační leták Cyklotrasy a turistické trasy 2011 [33] Informační leták Cyklotrasy a turistické trasy 2011 [46] Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. – Prezentace Management Destinace celkové shrnutí 98
Seznam obrázků, grafů a tabulek Obrázek 1. Údolí Brtnice [1] ......................................................................................... 10 Obrázek 2. Lokace Brtnice v rámci kraje Vysočina [3] ................................................. 11 Obrázek 3. Letecký pohled na město [4] ........................................................................ 11 Obrázek 4. Erb města Brtnice [6] ................................................................................... 14 Obrázek 5. Studánka v Údolí Brtnice (Zdroj: Vlastní) ................................................... 15 Obrázek 6. Řeka Brtnice v Údolí Brtnice (Zdroj: Vlastní) ............................................. 20 Obrázek 7. Rybník Šamonín (Zdroj: Vlastní) ................................................................. 20 Obrázek 8. Brtnický zámek [14] ..................................................................................... 23 Obrázek 9. Kaple P. Marie Pomocné (Zdroj: Vlastní) ................................................... 24 Obrázek 10. Zámecký kostel (Zdroj: Vlastní) ................................................................ 24 Obrázek 11. Farní kostel (Zdroj: Vlastní) ....................................................................... 25 Obrázek 12. Budova radnice (Zdroj: Vlastní) ................................................................ 26 Obrázek 13. Židovský hřbitov (Zdroj: Vlastní) .............................................................. 27 Obrázek 14. Zřícenina hradu Rokštejn (Zdroj: Vlastní zdroj) ........................................ 29 Obrázek 15. Brtnické Hradčany (Zdroj: Vlastní) ........................................................... 30 Obrázek 16. Židovský most [18] .................................................................................... 31 Obrázek 17. Dům Josefa Hoffmanna (Zdroj: Vlastní) ................................................... 32 Obrázek 18. Mapka Brtnické stezky [20] ....................................................................... 34 Obrázek 19. Společensko-kulturní centrum (Zdroj: Vlastní) ......................................... 47 Obrázek 20. Mlýn v Údolí Brtnice (Zdroj: Vlastní) ....................................................... 12 Obrázek 21. Jedna z cache uschovaných v údolí (Zdroj: Vlastní).................................. 12 Obrázek 22. Plastika medvěda Brtníka, který je symbolem města (Zdroj: Vlastní) ...... 13 99
Obrázek 23. Jedna z lávek přes řeku Brtnici v Údolí Brtnice (Zdroj: Vlastní) .............. 13
100
Graf 1. Návštěvnost TIC v jednotlivých měsících v roce 2012 (Zdroj: Vlastní) ............ 41 Graf 2. Přehled návštěvnosti Muzea JH (Zdroj: Vlastní) ............................................... 42 Graf 3. Návštěvnost lyžařského vleku v Brtnici (Zdroj: Vlastní) ................................... 44 Graf 4. Otázka č. 1 (Zdroj: Vlastní) ................................................................................ 52 Graf 5. Otázka č. 2 (Zdroj: Vlastní) ................................................................................ 53 Graf 6. Otázka č. 3 (Zdroj: Vlastní) ................................................................................ 54 Graf 7. Otázka č. 4 (Zdroj: Vlastní) ................................................................................ 55 Graf 8. Otázka č. 5 (Zdroj: Vlastní) ................................................................................ 56 Graf 9. Otázka č. 6 (Zdroj: Vlastní) ................................................................................ 57 Graf 10. Otázka č. 7 (Zdroj: Vlastní) .............................................................................. 59 Graf 11. Otázka č. 8 (Zdroj: Vlastní) .............................................................................. 60 Graf 12. Otázka č. 9 (Zdroj: Vlastní) .............................................................................. 61 Graf 13. Otázka č. 10 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 62 Graf 14. Otázka č. 11(Zdroj: Vlastní) ............................................................................. 63 Graf 15. Otázka č. 12 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 64 Graf 16. Otázka č. 14 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 67 Graf 17. Otázka č. 15 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 68 Graf 18. Otázka č. 16 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 69 Graf 19. Otázka č. 17 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 70 Graf 20. Otázka č. 18 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 71 Graf 21. Otázka č. 19 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 72 Graf 22. Otázka č. 20 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 73 Graf 23. Otázka č. 21 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 74 101
Graf 24. Otázka č. 22 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 75 Graf 25. Otázka č. 23 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 76 Graf 26. Otázka č. 24 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 77 Graf 27. Otázka č. 25 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 78 Graf 28. Otázka č. 26 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 79 Graf 29. Otázka č. 27 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 80 Graf 30. Otázka č. 28 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 81 Graf 31. Otázka č. 29 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 82 Graf 32. Otázka č. 30 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................ 83
102
Tabulka 1. Teplota vzduchu, průměrné měsíční hodnoty[8] .......................................... 18 Tabulka 2. Srážky za roky 2011 a 2012 [9] .................................................................... 19 Tabulka 3. Návštěvnost TIC Brtnice (Zdroj: Vlastní ..................................................... 41 Tabulka 4. Počet návštěvníků Muzea JH v jednotlivých letech (Zdroj: Vlastní) ........... 42 Tabulka 5. Návštěvnost lyžařského vleku v Brtnici (Zdroj: Vlastní) ............................. 43 Tabulka 6. Otázka č. 1 (Zdroj: Vlastní) .......................................................................... 52 Tabulka 7. Otázka č. 2 (Zdroj: Vlastní) .......................................................................... 53 Tabulka 8. Otázka č. 3 (Zdroj: Vlastní) .......................................................................... 54 Tabulka 9. Otázka č. 4 (Zdroj: Vlastní) .......................................................................... 55 Tabulka 10. Otázka č. 5 (Zdroj: Vlastní) ........................................................................ 56 Tabulka 11. Otázka č. 6 (Zdroj: Vlastní) ........................................................................ 57 Tabulka 12. Otázka č. 7 (Zdroj: Vlastní) ........................................................................ 59 Tabulka 13. Otázka č. 8 (Zdroj: Vlastní) ........................................................................ 60 Tabulka 14. Otázka č. 9 (Zdroj: Vlastní) ........................................................................ 61 Tabulka 15. Otázka č. 10 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 62 Tabulka 16. Otázka č. 11 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 63 Tabulka 17. Otázka č. 12 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 64 Tabulka 18. Otázka č. 13 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 65 Tabulka 19. Otázka č. 14 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 67 Tabulka 20. Otázka č. 15 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 68 Tabulka 21. Otázka č. 16 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 69 Tabulka 22. Otázka č. 17 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 70 Tabulka 23. Otázka č. 18 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 71 103
Tabulka 24. Otázka č. 19 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 72 Tabulka 25. Otázka č. 20 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 73 Tabulka 26. Otázka č. 21 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 74 Tabulka 27. Otázka č. 22 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 75 Tabulka 28. Otázka č. 23 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 76 Tabulka 29. Otázka č. 24 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 77 Tabulka 30. Otázka č. 25 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 78 Tabulka 31. Otázka č. 26 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 79 Tabulka 32. Otázka č. 27 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 80 Tabulka 33. Otázka č. 28 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 81 Tabulka 34. Otázka č. 29 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 82 Tabulka 35. Otázka č. 30 (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 83
104
Seznam příloh Příloha 1: Dotazníkový výzkum Příloha 2: Fotografie
105
Přílohy Příloha 1 - Dotazník Vážení respondenti, ráda bych Vás tímto požádala o vyplnění dotazníku, který je zaměřen na město Brtnici a přírodní rezervaci Údolí Brtnice, která se nachází nedaleko. Cílem dotazníku je zmapovat návštěvnost oblasti a její atraktivitu z pohledu cestovního ruchu. Získaná data budou použita pro podložení mé bakalářské práce na téma „Údolí Brtnice z turistického pohledu“. Dotazník je zcela anonymní a zabere pouze několik minut. Prosím o vyplnění pouze osoby, které žijí, pobývají, studují nebo pracují v Kraji Vysočina. Děkuji za Vaši ochotu a čas.
Anna Šuhajová studentka 3. ročníku Vysoká škola polytechnická Jihlava, obor Cestovní ruch 1) Navštívil/a jste již v minulosti přírodní rezervaci Údolí řeky Brtnice? (povinná otázka- pokud je Vaše odpověď ne, prosím přeskočte na otázku číslo 15) a) ano
b) ne
2) Co bylo důvodem Vaší návštěvy? a) hrad Rokštejn
b) procházka po údolí
d) oblast jsem navštívil/a shodou okolností
c) cyklo-výlet e) flóra / fauna
3) Kolikrát jste navštívil/a tuto oblast? a) jednou
b) dvakrát
c) vícekrát
d) pravidelně
4) Z jaké vzdálenosti jste do přírodní rezervace přijel/a? a) do 10 km
b) 11-20 km
d) více než 30
c) 21-30 km
km 5) Jaký byl Váš způsob dopravy? a) automobil
b) autobus
c) vlak
e) pěší chůze
d) kolo
6) Kterou přístupovou cestu jste zvolil/a pro vstup do přírodní rezervace? a) z Přímělkova
b) z Komárovic
c) ze Střížova
z Panské
d)
Lhoty e) z Brtnice 7) Byl/a jste spokojen/a s dopravní dostupností přírodní rezervace Údolí Brtnice? a) rozhodně ano
b) spíše ano
c) nevím
d) spíše ne
e)
rozhodně
e)
rozhodně
ne 8) Byl/a jste spokojen/a se stavem turistických stezek a cyklostezek? a) rozhodně ano
b) spíše ano
c) nevím
d) spíše ne
ne 9) Jak jste se o přírodní rezervaci Údolí Brtnice dozvěděl/a? b) od přátel
a) v inf. centru
c) z literatury
d) z internetu
c) flóra / fauna
d) jiné …….
10) Co Vás v oblasti nejvíce zaujalo? a) hrad Rokštejn
b) příroda
11) Co se týče informačních tabulí, umístěných po proudu řeky od Brtnice až ke hradu, vyhovovaly Vám jejich četnost a rozestup? a) rozhodně ano
b) spíše ano
c) nevím
d) spíše ne
e)
rozhodně
ne 12) Pozoroval/a jste v přírodní rezervaci nepořádek po ostatních návštěvnících? (Např. obaly od sušenek, PET lahve atd.) a) ano
b) ne
13) Kdybyste mohl/a v přírodní rezervaci něco vylepšit, co by to bylo? Odpověď:...................................................................................................................... 14) Kým jste byl/a při návštěvě přírodní rezervace doprovázen/a? a) partnerem/partnerkou
b) přáteli
c) dětmi
d)
nikým,
byl/a
jsem
sám/sama 15) Navštívil/a jste v minulosti město Brtnici? (Pokud ne, prosím, ukončete dotazník). a) ano
b) ne
16) Co bylo důvodem Vaší návštěvy? a) zámek
b) Hoffmanův dům
c) židovský hřbitov
d) kulturní akce
e) návštěva příbuzných/přátel
f) cyklo-výlet
g) lyžařský vlek
h) jiný: ……………..
17) Kolikrát jste město navštívil/a? a) jednou
b) dvakrát
c) vícekrát
d) pravidelně
18) Z jaké vzdálenosti jste do města přijel/a? a) do 10 km
b) 11-20 km
c) 21-30 km
d) více než 30 km
19) Jaký byl Váš způsob dopravy? b) automobil
b) autobus
c) kolo
d) pěší chůze
e)
jiný…… 20) Byl/a jste spokojená s dopravní dostupností města Brtnice? a) rozhodně ano ne
b) spíše ano
c) nevím
d) spíše ne
e)
rozhodně
21) Využil/ a jste v Brtnici ubytovacích služeb? (Pokud ne, přeskočte na otázku číslo 24) a) ano
b) ne
22) Ve kterém ubytovacím zařízení jste byl/a ubytován/a? b) Penzion “Pod Kaplí”
a) Ubytovna TJ Sokol
c) Hospůdka Pod Skálou s ubytováním
d) ubytování v soukromí
23) Do jaké míry jste byl/a s ubytováním spokojen/a? a) rozhodně ano
b) spíše ano
c) nevím
d) spíše ne
e)
rozhodně
ne 24) Navštívil/a jste v Brtnici některé restaurační zařízení? (Pokud ne, přeskočte na otázku číslo 27) a) ano
b) ne
25) Vzpomenete si, na název restauračního zařízení, které jste navštívil/a? a) Restaurace na hřišti
b) Bufet na nám. Svobody
c) Hostinec Na Práchovně
d) Radniční restaurace
e) Restaurace U Moučků
f) Hospůdka Pod Kaplí
g) Hospůdka Pod Skálou
26) Byl/a jste s poskytnutými službami spokojena? a) rozhodně ano
b) spíše ano
c) nevím
d) spíše ne
e) rozhodně ne
27) Napadá Vás něco konkrétního, co by se ve městě mělo zlepšit? Odpověď: ...........................................................................................................................
28) Jaké je Vaše pohlaví? a) muž
b) žena
29) V jakém věkovém rozmezí se pohybujete? a) 15 - 20 let
b) 21-30 let
c) 31-40 let
d) 41 – 50 let e) nad 50
30) Ve kterém okrese se nachází Vaše trvalé bydliště? a) Jihlava Brod
b) Pelhřimov c) Žďár nad Sázavou
d) Třebíč
e) Havlíčkův
Příloha 2 – Fotografie
Obrázek 20. Mlýn v Údolí Brtnice (Zdroj: Vlastní)
Obrázek 21. Jedna z cache uschovaných v údolí (Zdroj: Vlastní)
Obrázek 22. Plastika medvěda Brtníka, který je symbolem města (Zdroj: Vlastní)
Obrázek 23. Jedna z lávek přes řeku Brtnici v Údolí Brtnice (Zdroj: Vlastní)
