Katedra cestovního ruchu

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Model komplexního zajištění pohybového programu zaměřeného na cykloturistiku bakalářská práce

Autor: Lukáš Mikolášek Vedoucí práce: Mgr. Bohumír Machovec Jihlava 2010

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych velice rád poděkoval vedoucímu mojí bakalářské práce panu Mgr. Bohumíru Machovcovi

za odborné vedení, trpělivost a podporu při

vypracování. Rád bych také poděkoval Jiřímu Svobodovi, který mi velice pomohl s vytvářením map pro jednotlivé dny. Dále bych chtěl poděkovat skupině cyklistů, která byla ochotna se mnou na vlastní kůži vyzkoušet realizovatelnost cyklovýletu po Dunajské cyklostezce. Můj dík patří samozřejmě i všem respondentům, kteří přispěli svými odpověďmi do marketingového výzkumu. Nemohu zapomenout poděkovat rodině, mým blízkým a přátelům, kteří mě během celého studia podporovali.

Anotace Téma bakalářské práce je Model komplexního zajištění pohybového programu zaměřeného na cykloturistiku. Marketingový výzkum posloužil jako zdroj informací. Ukázal, jak jsou cyklisti spokojeni se stavem cyklostezek u nás a jakým způsobem tráví své volno na kole. Hlavním cílem práce je podle marketingového výzkumu následně vytvořit aktivní pohybový program zaměřený na cykloturistiku. Respondenti pro cyklovýlet zvolili jako nejpřitažlivější evropskou zemi Rakousko. Snažil jsem se navrhnout výlet tak, aby se co nejvíce podobal právě přáním respondentů.

Klíčová slova Historie cyklistiky, cyklotrasa, povinnosti cyklisty, marketingový výzkum, Dunajská cyklostezka, památky, harmonogram výletu

Annotation The topic of my graduation work is a Model of a complex motion program focused on cycling. The main source of my information was a marketing research - it is showing the satisfaction level of bikers with the bikeroads conditions, and how bikers like to spend their free time. The main goal the graduation work is then to create an active motion program for cycling. The research respondends agreed that the most popular European contry is Austria. I tried to propose a trip that would be according to my respondeds‘ image.

Key words Cycling history, bikeways, bikers duty, marketing research, Donau bikeway, historical memories, trip schedul

Obsah Teoretická část ........................................................................................................................6 1. Úvod....................................................................................................................................6 2 Historie cyklistiky ................................................................................................................8 2.1 Vznik velkých kol - velocipédů ..................................................................................9 2.2 Od velocipédů ke klasickým kolům............................................................................9 2.3 Cyklistické závody ....................................................................................................10 3 Základní pojmy v názvosloví cyklotras .............................................................................12 3.1 Cyklotrasa .................................................................................................................12 3.2 Cyklostezka ...............................................................................................................12 3.3 Cykloturistická trasa .................................................................................................13 3.4 Singltrek ....................................................................................................................13 3.5 Druhy cyklistických tras ...........................................................................................14 4 Povinnosti a práva cyklisty ................................................................................................15 Praktická část ........................................................................................................................16 5 Marketingový výzkum mezi cyklistickou veřejností na cykloturistiku .............................16 5.1 Výběr grafů a jejich vyhodnocení .............................................................................18 6 Vytvoření cyklovýletu dle přání zákazníka .......................................................................27 6.1 Základní informace o Dunajské cyklostezce ............................................................28 6.2 Památky a nejzajímavější místa celého cyklovýletu.................................................30 7 Harmonogram a cenová kalkulace přespání cyklovýletu ..................................................30 1.den ................................................................................................................................30 2. den ...............................................................................................................................33 3. den ...............................................................................................................................36 4.den ................................................................................................................................37 5.den ................................................................................................................................40 6. den ...............................................................................................................................41 7.den ................................................................................................................................43 8 Závěr ..................................................................................................................................44 9 Seznam použité literatury ..................................................................................................46 10 Přílohy..............................................................................................................................48

5

Teoretická část 1. Úvod V této práci chci přiblížit cyklistiku a hlavní cyklotrasy v České republice a v Evropě. Již od mládí je cyklistika mým koníčkem a vždy mě zajímalo dění v cyklistice, proto výběr zaměření práce nebyl až tak složitý. V bakalářské práci informuji o vzniku cyklistiky, druhů cest a evropských dálkových cyklotrasách. Dále vytvořím vlastní cyklistický výlet podle přání zákazníka, který mi vzešel z marketingového výzkumu. Trendem v České republice i ve světě je stále se zvětšující počet aktivních cyklistů. Kolo je využíváno nejen k aktivnímu trávení volného času, ale i jako ekologický dopravní prostředek. Největší cyklistickou evropskou velmocí je v současnosti podle časopisu Týden Nizozemí. [1] V hlavním městě Amsterdamu můžeme potkat manažera oblečeného v saku, v ruce diplomatku, jedoucího na kole do práce. Silnice jsou zde oddělené od cyklostezek, všude po městě jsou postavena parkoviště pro kola obrovských rozměrů - u hlavního nádraží dokonce čtyřpatrové. Mezi další evropské cyklistické obry patří Francie, Itálie, Belgie, Německo, USA, Španělsko a Švýcarsko. V České republice denně na kolo usedá 1,5 miliónu obyvatel. Celkový počet cyklistů v ČR je stejně veliký jako součet všech hráčů hokeje. [2] Podle šéfa Asociace specializovaných prodejců kol pana Petra Kohoutka se u nás letos prodá na 360 000 nových kol. (1) Z toho je patrné, že cyklistika patří k naším nejrozšířenějším a nejoblíbenějším sportům. Cyklistika je jednou z možností, jak trávit svoji aktivní dovolenou. Je velice důležitou součástí cestovního ruchu. V době, kdy každý chce žít zdravým způsobem života, se stává cyklistika stále více oblíbenou. Cestovní kanceláře doplňují své portfolio nabízených služeb právě o aktivní a zážitkové dovolené. Dokonce vznikají nové cestovní kanceláře, které se přímo na tento druh cestovního ruchu specializují. Největším průkopníkem v cestovním ruchu se specializací na cyklistiku je v Evropě německá cestovní kancelář Rotalis, která má největší výběr organizovaných zájezdů. (2) Rotalis nabízí cyklozájezdy všeho druhu - pro cyklisty začátečníky, cyklisty pokročilé a pro cyklisty seniory. U nás se cyklozájezdům věnují hlavně cestovní kanceláře

6

Kudrna, Trip a Adventura. Na serveru nakole.cz [3] lze najít plno zajímavých článku a zájezdů, které organizují cestovní kanceláře a na tomto webu je prezentují. Stále větší počet cyklistů a jejich zvyšující se nároky vedou k tomu, že se budují nové cyklostezky, investují se peníze do marketingu cest a hlavně soukromé osoby, které podnikají přímo na cyklotrasách nebo v jejich blízkosti, zvyšují svoji nabídku služeb. V České republice cykloturistiku velice podporuje nadace Partnerství a její program Greenways. Tato organizace stojí za vznikem mnoha cyklostezek po celé České republice (např. Moravské vinařské cyklostezky, Greenways Praha - Vídeň, Drážní stezky) a za vznikem ochranné známky Cyklisté vítáni. (3) Dále se vydávají cyklistické časopisy Cykloturistika a Velo, které publikují testy kol, zajímavé výlety, informace o sezónním závodech.

Proč jezdit na kole V dnešní uspěchané době, kdy dáváme raději přednost odpoledním vycházkám po nákupních centrech nebo večernímu sledování televize, jednoznačně chybí pohyb. Nedostatek pohybu představuje rizikový faktor pro mnoho civilizačních onemocnění a ovlivňuje naše chování, způsob života a stravovací návyky. Hned na první pohled je vidět rozdíl mezi člověkem, který se aktivně udržuje fit a mezi člověkem, který svůj volný čas tráví v sedačce u televize. Člověk podléhá přírodním zákonům. „Struktura a výkonnost orgánů jsou určeny dědičnou výbavou, jakož i kvalitou a kvantitou jejich zatěžování.“ Co to znamená? Každý člověk může jakoukoliv sportovní disciplínou s ohledem na svůj zdravotní stav zlepšit kvalitu a výkonnost celého organizmu. Když člověk své tělo nezatěžuje, předčasně začíná trpět tzv. civilizačními nemocemi - cukrovkou, nadváhou, zvýšeným krevním tlakem… Podle doktora Konopky (4) jsou nejvhodnější sportovní disciplíny pro udržení se „fit“ disciplíny, které rozvíjejí vytrvalost a kondici. Mezi nimi je jízda na kole alfou a omegou. Jízda na kole zároveň přispívá k naší otužilosti a posiluje imunitní systém. To je dáno zvýšeným pohybem na čerstvém vzduchu.

7

2 Historie cyklistiky Cyklistika nepatří mezi staré sportovní disciplíny. Pokud bychom pátrali po původu kola, zjistili bychom, že první kolo vynalezli a používali Sumerové asi před 4500 lety. Tento národ kolo používal ryze pro účely zemědělské. Poprvé byla lidská síla použita pro osobní přepravu za vlády Tutanchamona v Egyptě v roce 1350 před Kristem. Mezi další průkopníky použití kola k přepravě patřil velice známý a geniální Leonardo da Vinci. Jeho zkonstruovaná kola se již podobala těm dnešním. Kola měla rám s řidítky, dvě kola, pedály a sedlo. Za zakladatele cyklistiky je považován německý konstruktér, vynálezce a baron v jedné osobě pan Karl Friedrich Christian Ludwig Freiherr Drais von Sauerbronn. Sestrojil první samohyb ovládaný pomocí oje na předním kole v roce 1813. Vynález pojmenoval podle sebe - Draisina. Bohužel měl obrovské potíže s patentováním svého „kola“. Patent získal až v roce 1818. Musel totiž podniknout cestu z Mannheimu do Štrasburku, aby přesvědčil úředníky na patentovém úřadu, že jeho kolo je vhodné pro běžný provoz. Cestu z Mannheimu do Štrasburku zvládl za 12 hodin. Běžně cesta trvala o 4 hodiny déle. Během cesty dosáhl průměrné rychlosti 15 km/h. O jeho kolo byl v té době obrovský zájem a to i přesto, že bylo velice nepohodlné, mělo loukoťová kola s ocelovou obručí, sedělo se přímo na dřevěném rámu a brzdilo se patami, píše ve své knize pan Makeš a Král. (5)

Obrázek č. 1 - vynález kola Draisina (5)

8

2.1 Vznik velkých kol - velocipédů Velká kola se začala vyvíjet v 1. polovině 19. století. K masivnějšímu rozšíření došlo po roce 1870, kdy bylo kolo patentováno. U nás se stali bratři Josef a František Kouhotovi z Prahy koncem 70. let největšími výrobci velocipédů. Reklamou pro jejich kola byl závod z Prahy do Vídně a zpět, který zvládli za úctyhodných 60 hodin. Poštovní kočáry urazily vzdálenost mezi hlavními městy monarchie za 84 hodin. Pohon velocipédů zajišťovalo přední kolo. Aby se docílilo větší rychlosti, musela se pohonná kola neustále zvětšovat. S jedním šlápnutím do pedálu pak jezdec ujel mnohem větší vzdálenost. Zdálo by se, že na velocipédu už nikoho nespatříme jet, ale tradici jízdy na velkých kolech udržuje jen v ČR několik klubů: Český klub velocipedistů, Moravia Velociped a Velocipéd klub Nová Paka. [4] Naším nejznámějším jezdcem na velocipédech je Josef Zimovčák. Tento velocipédista je držitelem několika světových rekordů, zúčastnil se v roce 2005 jako profesionál Tour de France, roku 2006 Gira d‘Talia a v roce 2007 Vuelty.

Obrázek č. 2 – velocipéd [4]

2.2 Od velocipédů ke klasickým kolům Francouzský hodinář Andre Guilmet postavil první nízké šlapací kolo poháněné zadním kolem. Ráfky kola byly celogumové, proto jízda na kole nebyla moc pohodlná. Mnoho příznivců kol se pokoušelo vynalézt měkčí ráfky, ale nikomu se nedařilo. Až

9

skotský veterinář John Boyd Dunlop v roce 1888 zkonstruoval pro svého syna pryžové roury, které následně nafoukl a obtížně namontoval na pevný ráfek kola. Tím vzniklo první jízdní kolo s pneumatikami. Firma Dunlop vyrábí pneumatiky dodnes. Největším pokrokem však na počátku cyklistiky bylo použití řetězu pro pohon zadního kola Angličanem H. J. Lawsonem roku 1879. Dalším důležitým milníkem byl vynález volnoběžného náboje a následně zadní nábojové zpětné brzdy. Jak se kolo vyvíjelo, zlepšovaly se i jeho jízdní vlastnosti. První kolo s měničem rychlostí spatřilo světlo světa již v roce 1909, kdy jsme mohli volit mezi třemi rychlostmi. (5) V současné době jsou průkopníky ve stavbě kol a komponentů dvě obrovské firmy. Firma Shimano se specializuje na výrobu komponentů pro horská kola, firma Campagnolo je gigantem ve světě silniční cyklistiky.

Obrázek č. 3 - John Boyd Dunlop se závodním kolem (5)

2.3 Cyklistické závody První organizované závody se uskutečnily ve Francii během roku 1868. Závodilo se v pařížských parcích. V Rakousko - Uhersku se jel první cyklistický závod v brněnském parku Lužánky na podzim roku 1869. Největší a zároveň první zcela silniční mezinárodní závod 19. století se konal opět ve Francii. 126 kilometrů dlouhého závodu mezi městy Paříž a Rouen se zúčastnilo na 198 závodníků. Ve Francii se cyklistika velice rychle etablovala a svoje postavení zde má dodnes. Stačí vyslovit jen tři slova - Tour de France (- pořádaná od roku 1903) a každý hned ví, že se jedná o nejtěžší etapový silniční závod světa.

10

Zakladatel Tour de France Henri Desgranger chtěl nabídnout Francouzům obrovské drama.

V úvodním článku sportovních novin „L´Auto“ z 1. července

roku 1903 píše: „S ohromným elánem, který přisuzuje Emile Zola ve svém románu „La Terre“ svým sedlákům, zveřejňuje „L´Auto“ jako noviny s avantgardní odvahou dnes největší závod světa s nejskvostnějšími a nejneohroženějšími atlety. Během 2400 km budou narážet na žasnoucí lenochy, kteří se budou stydět za svou pohodlnost a budou probuzeni silou a nezkrotnou energií těchto mimořádných mužů.“ (Henri Desgrander 1903) V roce 1893 byla založena světová cyklistická federace ICEA, která se roku 1900 přetransformovala na Světovou cyklistickou unii - Union cycliste internationale UCI. Tato organizace, sídlící ve švýcarském městě Aigle, uděluje závodní licence, určuje pravidla, řídí bodování a kontroluje doping v tělech jezdců. Na nátlak olympijského výboru se v roce 1965 UCI rozštěpila na FIAC a FICP. FIAC zastřešuje jezdce amatéry a FICP jezdce profesionály. Již na prvních novodobých olympijských hrách, konaných v roce 1896 v Aténách, mohli sportovci změřit svoje síly v cyklistice. Buď jako silniční závodníci nebo jako dráhoví závodníci. Nyní jsou podle cyklisticke federace UCI [5] součástí cyklistických disciplín na LOH: BMX, horská kola, časovka, sprint, keirin (- dvou kilometrový závod za doprovodnou motorkou, která opustí dráhu teprve 700 metrů před finišem. Jezdec, který projede jako první cílovou rovinou, se stává vítězem. Maximální rychlost v cíli bývá i 70 km/h), sprint družstev, 1 km s pevným startem, stíhací závod, stíhací závod družstev, bodovací závod a bodovací závod dvojic. Nejlepším cyklistou současnosti je sedminásobný vítěz Tour de France Lance Armstrong, který vyhrál nejenom Tour v letech 1999 až 2005, ale i obrovský boj s rakovinou varlat. Česká republika má v cyklistice mnoho talentů a mistrů světa - např. Roman Kreuziger - 3. celkové místo na Tour de France v roce 2009.

11

Obrázek č.4 - peloton Tour de France v poslední etapě závodu v Paříži

3 Základní pojmy v názvosloví cyklotras Možná se každému zdá, že užívání pojmu cyklotrasa a cyklostezka je naprosto totožné, ale není tomu tak. Cyklotrasa a cyklostezka jsou dva odlišné pojmy, které nám určují stav komunikace, po které se budeme na našich kolech pohybovat. Zásadních pojmů ve značení je více, proto je zde rozvedu.

3.1 Cyklotrasa Cyklotrasa je cesta, která vede po silnicích, drobných místních a účelových komunikacích. Značení cyklotras je velice podobné značením používaná pro motorová vozidla. Vesměs se můžeme setkat se třemi druhy cedulí - směrová tabule, tabulka a návěsy před křižovatkou. Na všech musí být zobrazeno kolo a číslo trasy, na které se pohybujeme. Značky mají jen informační charakter. Cyklista jízdou po cyklotrasách nevyužívá žádných výhod a musí se řídit zákonem o pozemních komunikacích. [6]

3.2 Cyklostezka Cyklista se zde pohybuje na přesně vymezeném prostoru. Cyklostezka je vždy ohraničena na svém začátku i konci a to svislou vodorovnou značkou Začátek/ Konec cyklostezky. Cyklista je povinen tyto značky dodržovat. Cyklostezky mají pevný povrch ve většině případech buď z asfaltu nebo dlažby o šířce dvou metrů. Důležité je uvědomit si, že na cyklostezkách se nepohybujeme sami. Stezky mohou sloužit 12

i chodcům. Také můžeme na cyklostezkách potkat in-line jezdce nebo jezdce na letních kolečkových běžkách.

3.3 Cykloturistická trasa Na cykloturistické trase již opouštíme zpevněné komunikace a pohybujeme se po polních nebo lesních cestách. Se silničním kolem bychom zde daleko nedojeli, nejvhodnější kola jsou trekkingová nebo horská - kola s širšími plášti. Všechny značky určené pro cykloturisty jsou na žlutém podkladu. Orientaci v terénu nám ulehčují značky s krajními pásky žlutými a prostředním buď modrým, bílým, červeným nebo zeleným. Na značkách je dále vyznačeno číslo cykloturistické trasy.

Obrázek č.5 - cyklistické značení v České republice – vlastní zdroj

3.4 Singltrek Singltrek je úzká lesní cesta s šířkou maximálně do 1,8 metru. Volný překlad je přírodní rekreační stezka. Tyto stezky jsou speciálně navržené a zapadají do přírody. Jsou tak postavené, aby zde mohli jezdit jak rodiny s dětmi, tak i zkušení bikeři. Terén nedovolí nabrat velkou rychlost, tudíž jsou i velice bezpečné. Najít je můžeme po celém našem území. Největší a nejpropracovanější singltrek v ČR je Singltrek Pod Smrkem v blízkosti Nového Města pod Smrkem. Obrovskou výhodou staveb singltreků je jejich finanční nenáročnost. 1 km asfaltové cyklostezky stojí až tři milióny, kdežto 1 km singltreku vyjde na 100 až 300 tisíc korun českých. Pokud je navíc singltrek dobře postaven, náklady na jeho údržbu jsou minimální a s věkem zraje. Cesta má přírodní povrch, dokáže velice rychle odvádět vodu a kořeny stromů chrání naskládané kameny. Na singltreku biker nenajede do kaluže, voda se vsákne a odteče rychleji než na asfaltových silnicích. Postupem času cesta splyne s okolní krajinou. Pomalu ani specialista na singltreky nepozná rok po stavbě, že se pohybuje po nové cestě, tvrdí pan Kvasička. (6) 13

Obrázek č.6 - postavený singltrek [3]

3.5 Druhy cyklistických tras Délka, geografická poloha a struktura cyklistů nám určuje druh cyklistických tras.


Místní cyklistické trasy - mají menší charakter, slouží pro dopravu v obcích a jsou spojnicemi na větší regionální trasy.
Regionální cyklistické trasy - spojují obce. Aby dobře fungovaly, musí být výborně napojeny na místní trasy.
Dálkové cyklistické trasy - spojují vzdálené cíle. V celé jejich délce je využívají hlavně zdatnější cyklisté. Největší vytíženost dálkových cyklotras je během letních prázdnin. Dálkové cyklotrasy spojují regiony a vždy vedou přes velice zajímavá území. Mají vysoký standart nabízených služeb. Skoro v každé obci najdete servis kol, ubytování několika kategorií - počínaje kempy až po prvotřídní hotely. Dále každá obec poskytuje zdarma informační servis včetně mapových podkladů cest. Mezi nejznámější dálkové cesty se řadí Paneuropa

Radweg

spojující Paříž a Prahu, dále DonauRadweg vedoucí z německého města Donaueschingen přes Pasov, Vídeň, Budapešť až k Černému moři, Jantarová cyklostezka spojující Baltské moře s Jadranem a nejdelší evropská cyklostezka Po

14

pobřeží Atlantiku spojující nejsevernější výběžek Evropy - Nordkapp se Sagreses nejjižnějším místem Portugalska. Tato cyklostezka měří úctyhodných 8186 km. [6]

4 Povinnosti a práva cyklisty Pro cyklisty jedoucí po silnicích platí stejná pravidla jako pro řidiče motorových vozidel, musí se řídit dopravním značením. Cyklisté, kteří se pohybují jen po cyklostezkách, se musí řídit značením a neohrozit další vyznavače sportu na stezce. Cyklisté mohou dostat pokuty za porušení pravidel, ale nemohou získat trestné body. Policisté jim mohou udělit jen vysokou pokutu. Trestné body cyklista nezíská ani pokud jede pod vlivem alkoholu. Částečný výňatek ze Zákona 361/ 2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích [7] •

Cyklista jedoucí po silnici musí jet po pravé straně vozovky a to jen jednotlivě za sebou. Pokud by jeli vedle sebe, hrozí jim pokuta.

•

Cyklista může, má-li dostatek místa, objíždět pomalu se pohybující vozidla po pravé straně.

•

Cyklista nesmí jezdit po chodníku. Na přechodu pro chodce kolo smí jen vést vedle sebe.

•

Cyklista nikdy nesmí ohrozit chodce. Na stezce, která je označena jako „Stezka pro chodce a cyklisty“ a je zde oddělen pás pro pěší, je cyklistovou povinností využít druhý pás pro cyklisty.

•

Cyklista mladší 18 let musí používat ochrannou helmu. Použít ji musí i na cyklostezkách.

•

Dítě do 10 let smí jet na silnicích jen v doprovodu osoby starší 15- ti let. Toto omezení se nevztahuje na obytné a pěší zóny, kde dítě může jezdit bez doprovodu.

•

Všem cyklistům je zakázaná jízda bez držení řidítek, držet se jiného vozidla, vést nebo držet během jízdy druhé kolo, psa, kočárek…

•

Na kolo může být připojen přípojný vozík, který ovšem nemůže být širší než 800 mm, s kolem musí být pevně spojen. Vozík musí být vybaven odrazkou na každé straně, a to nejblíže k hraně vozíku.

15

•

Cyklista nemůže vjet do tunelu, na dálnici, na přechod pro chodce a do pěší zóny, ve které není stanovena doba povoleného průjezdu cyklistů.

Mezi povinnou výbavu kola patří podle přílohy č. 13 k vyhlášce č. 341/ 2002 Sb. o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích: dvě nezávisle na sobě fungující brzdy, oranžové odrazky na

paprscích kol a na šlapátkách, přední bílá odrazka a zadní červená odrazka. Místo odrazek může cyklista použít reflexní pásky a samolepky na oblečení a obuvi. Při zhoršené viditelnosti je cyklista povinen použít přední bílé světlo a zadní červené světlo s přerušovaným blikáním. Jen pokud je vozovka dobře a souvisle osvětlena, může cyklista místo předního reflektorového světlometu použít bílý blikač. Konce řídítek musí být pevně zaslepeny. Za pevné zaslepení řídítek se nepovažuje gumová omotávka. Na jízdním kole může jet vždy jen jedna osoba, jen v případě, že je kolo vybaveno pevně namontovanou dětskou sedačkou s pevnými podpěrami pro nohy dítěte anebo pokud se jedná o speciální kolo - např. tandem, může na kole jet více lidí. Do povinné výbavy jízdního kola nepatří zvonky, blatníky a krytky řetězů.

Praktická část 5 Marketingový výzkum mezi cyklistickou veřejností na cykloturistiku Marketingový výzkum jsem vedl na jaře roku 2010 v délce 17-ti dnů. Dotazník celkem vyplnilo 100 lidí. Terénní výzkum trval tři dny od pátku do neděle. Víkend byl zvolen kvůli většímu počtu cyklistů na cyklostezkách. Šetření na internetu probíhalo souběžně s terénním výzkumem od 8.3. do 25.3. 2010. Zvolil jsem kombinaci osobního dotazování, kdy jsem se dotazoval sportovců na cyklostezkách osobně, aby správně pochopili otázky. Jako druhou možnost výzkumu jsem zvolil nahrát dotazník na webové stránky www.vyplnto.cz. K tomuto webu má každý uživatel internetu volný přístup. Nachází se zde velice mnoho dotazníků, které si uživatelé sami vytvářejí a nahrávají již na zmíněny web. Tato služba je zdarma pro uživatele služby vyplňto free. Služba vyplňto free nabízí základní funkce včetně výpočtů a výsledků ze šetření. Služba vyplňto premium stojí 1000 Kč na jeden měsíc.

16

Touto službou získáte hlavně možnost dát Váš dotazník do popředí - tzn. je dříve viděn. Já jsem zvolil službu vyplňto free hlavně z ekonomických důvodů. Dotazník obsahuje celkem 19 otázek. Při osobním dotazování jsem dotazované stručně seznámil s tvorbou dotazníku a z jakého důvodu tento marketingový průzkum vedu. Při dotazovaní na portálu vyplňto.cz k zasvěcení do problému sloužil průvodní text s informacemi. Ve většině otázek se jedná o uzavřený druh otázek, které tázanému dovolují vybrat jednu z více předem určených odpovědí. Otázky číslo 1-10 jsou informativního charakteru. Otázkami 11-14 jsem zjišťoval, jestli lidé mají zájem o dálkové cyklistické trasy a jestli by tuto cestu podnikli. Otázky 12, 13 a 14 byly pro mě stěžejní. Pokud respondenti odpověděli na otázku 12 záporně – ne, dálkové zájezdy nejsou nic pro mě, srdečně jsem jim poděkoval za čas strávený s vyplňováním dotazníku a rozloučil se s nimi. Na webu byl dotazník automaticky převeden na poslední dvě otázky 18,19 a následně ukončen. Podle těchto otázek jsem navrhoval cyklovýlet. Odpovědi na otázky číslo 15, 16 a 17 mně určily, jakým způsobem se budeme přepravovat, kde budeme spát a kolik korun jsme ochotni utratit za celý výlet. Dotazník jsem pro bakalářskou práci rozdělil. V praktické části uvádím důležitější odpovědi, které přímo ovlivňují náš směr a zaměření cyklovýletu. Celý dotazník je v příloze.

17

5.1 Výběr grafů a jejich vyhodnocení •

Graf č.1 - výsledky výzkumu Jak často jezdíte na kole?

15% 16%

46%

23%

1x týdně

2x týdně

vícekrát týdně

nejezdím na kole

46% respondentů odpovědělo, že na kole jezdí jednou týdně. Celkově můžeme říci, že jízda na kole je velice oblíbená. Vždyť ze 100 dotázaných odpovědělo pouze 15%, že na kole nejezdí.

18

•

Graf č.2 - výsledky výzkumu Používate při jízdě na kole ochrannou cyklistickou helmu?

38%

62%

ANO

NE

I když by se dalo o důležitosti této otázky polemizovat, je pro výběr cesty jednou z důležitých. V západní a již i ve střední Evropě je povinnost nosit ochranou cyklistickou helmu u lidí mladších 18-ti let. Ve Španělsku platí tato povinnost dokonce i pro dospělé. Otázka svědčí i o cyklistické kultuře. Málokterý cyklista vyjíždí na své výlety bez helmy. Sebemenší pád může zapříčinit dalekosáhlé zdravotní potíže. Výrobci helem tvrdí, že po každém silnějším nárazu helmy, by se měla hned koupit nová.

19

•

Graf č.3 - výsledky výzkumu Kde se na kole nejčastěji pohybujete? 5%

4%

9% 17%

65% jezdím jen na cyklostezkách jezdím většinou po silnici i s auty jezdím všude využívám služeb dopravců pro přesun blíže ke stezce jiná odpověď

Respondenti uvádí, že se nejčastěji na kole pohybují všude. Jen 9% respondentů odpovědělo, že jezdí jen na cyklostezkách. V ČR nejsou ve všech regionech cyklostezky na sebe dobře napojeny. 5% tázaných tvrdí, že využívají služeb dopravců k přesunu blíže k cyklostezce. V celé České republice jezdí vlaky upravené pro převoz kol. Cyklobusy jezdí v turisticky více atraktivnějších lokalitách - viz.: Krušné hory, Šumava, Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj, Brdy, Orlické hory, Kroměřížsko a Beskydy.

20

Obrázek č.7 - hustota cyklotras a cyklostezek v krajích ČR [8]

Obrázek s hustotou cyklotras a cyklostezek koresponduje s odpověďmi respondentů. Výzkum byl prováděn v Jihomoravském kraji a právě Jihomoravané odpověděli, že napojení a infrastruktura cyklotras a cyklostezek není v kraji prvotřídní. •

Graf č.4 - výsledky výzkumu Nejraději jezdíte?

3% 30%

42%

25%

jezdím jak kopce, tak roviny

po zvlněném terénu

po rovinatém terénu

jsem vyznavačem jízdy v kopcích

Otázka je jednou ze stěžejních. Zde 42% respondentů uvádí, že nejraději jezdí jak v kopcích, tak po rovinách. Dalších 30% respondentů odpovědělo, že mají rádi rovinatý

21

terén. Dunajská cyklostezka vede vesměs po rovině. Největší výšlapy na Dunajské cyklostezce jsou k Mauthausenu, v údolí Wachau k hradům. Kopce se nacházejí při přejezdu Šumavy a z Vídně do Břeclavi/ Mikulova. •

Graf č.5 - výsledky výzkumu Jak dlouhé jsou Vaše výlety?

6% 23%

36%

35%

do 40 km

do 20 km

do 80 km

delší než 80 km

Podle délky výletů respondentů jsem chtěl naplánovat etapy a denní počet ujetých kilometrů. Bohužel, kdybychom se drželi přesně stanovených limitů - tedy denně maximálně 40 kilometrů, jeli bychom úsek Nové Údolí - Pasov - Vídeň( 408 km) přes deset dní. Proto jsem se rozhodl denní dávku kilometrů zvýšit. Cesta vede po rovinách s minimálním výškovým převýšením. Z osobní zkušenosti z této stezky vím, že ujet denně průměrně 80 km není žádný problém.

22

•

Graf č.6 - výsledky výzkumu

Jste spokojený(á) s délkou a infrastrukturou cyklostezek

2%

15%

40%

20% 23%

dobrý

chvalitebný

dostatečný

nedostatečný

výborný

Tuto otázku respondenti ohodnocovali známkami jako ve škole. Nejvíce respondentů oznámkovalo délku a

infrastrukturu cyklostezek známkou dobrý - tedy 3. 23%

respondentů označilo odpověď chvalitebný. Jen 1% respondentů je s délkou a infrastrukturou cyklostezek v ČR spokojeno na výbornou.

• Graf č.7 - výsledky výzkumu Zúčastnil(a) byste se dálkového cyklozájezdu po Evropě?

32% 40%

28%

možná

ne, dálkové cyklozájezdy nejsou nic pro mě

ano, určitě

Na otázku, jestli by se zúčastnili dálkového cyklistického výletu odpovědělo 40% respondentů možná, 32% respondentů ano, určitě. Zbylých 28% odpovědělo, že by se nezúčastnilo dálkového cyklovýletu.

23

Při označení odpovědi - ne, dálkové cyklozájezdy nejsou nic pro mě, jsem automaticky přešel na otázky 17, 18, 19. Zbylé otázky nemělo smysl s respondenty vypisovat. •

Graf č.8 - výsledky výzkumu

Kam byste nejraději na kole po Evropě mimo ČR jeli?

8% 21% 49%

8% 14%

Rakousko

Itálie

Slovensko

Německo

jinam

49% respondentů odpovědělo, že by nejraději jelo po Rakousku, s velkým odstupem druhé skončilo Německo, třetí je Itálie. Možnost označit odpověď jinam zvolilo 8% dotázaných. Ti nejčastěji uvedli, že by nejraději jeli do Skandinávie. •

Graf č.9 - výsledky výzkumu Definovaní zemí jinam

17% 32%

17% 17%

Francie

Korsika

17%

Skotsko

24

Švýcarsko

Skandinávie

• Graf č.10 - výsledky výzkumu Kolik dní byste byl(a) ochoten(na) strávit v sedle kola?

40%

60%

do 5 dnů

do 10 dnů

Nejčastější odpověď byla do 5 dnů. Úsek Nové Údolí - Vídeň bychom ovšem za tak krátkou dobu nezvládli. Udělal jsem kompromis a cesta bude trvat sedm dní.

•

Graf č.11 - výsledky výzkumu

Preferujete jízdu natěžko, kdy si všechny zavazadla vezete sami, nebo byste uvítali doprovodné vozidlo?

17%

54%

29%

doprovodné vozidlo je super

raději si všechny věci vozím sám

je mi to jedno

Účastníci by velice uvítali možnost jet s doprovodným vozidlem, ovšem toto vozidlo by nás přišlo velice draho. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl jet tzv. na těžko, všechny naše věci si povezeme přímo na kolech.

25

•

Graf č.12 - výsledky výzkumu Jaký charakter má mít ubytování?

6%

10%

56%

28%

ubytování ve stanu v kempech

rodinný penzion

hotel garni- jen snídaně

hotel s welness centrem a all inclusive

Respondenti odpovídali, že nejraději by přespávali v kempech. To je pro nás dobré znamení. Tento druh ubytování nám sníží náklady. Cena ubytování v kempech je kolem 10€ za osobu/ noc včetně stanu. Ubytování v penzionu by stálo nejméně 16€ na osobu a noc. •

Graf č.13 - výsledky výzkumu Za cyklovýlet jste ochotný(á) zaplatit na osobu?

12%

52%

36%

do 4000 Kč

Cena

výletu

by

mezi 4000 - 6000 Kč

podle

většiny

maximálně 10 000 Kč

respondentů

neměla

4000 Kč. S volbou přespání v kempech je výše ceny naprosto postačující.

26

přesáhnout

6 Vytvoření cyklovýletu dle přání zákazníka Svůj cyklistický výlet navrhuji tak, aby se co nejvíce přiblížil přání zákazníka. To vzešlo z marketingového průzkumu. Zde respondenti nejvíce uvedli, že se dálkových cyklistických výletů nebojí a že by tento výlet nejraději podnikli po Rakousku. Dále by cesta měla vést po rovinatém terénu, s malými výškovými rozdíly. Celkový finanční náklad na jednu osobu za výlet by se měl pohybovat do 4 000 Kč. S volbou přespání v kempech je tato částka i poněkud nadsazená. Suma maximálně 4 000 Kč nám pokryje i cestu vlakem. Stravování nebude společné, každý účastník si poveze svoje jídlo. V dotazníku respondenti uvedli, že by nejraději jeli po Rakousku. Dlouho jsem přemýšlel, která oblast by splňovala podmínky plynoucí z marketingového průzkumu. Sice Rakousko suverénně vyhrálo před Německem, ale chtěl jsem zkusit navrhnout takovou cestu, která by splňovala více podmínek určených klienty. Zajímavé cyklostezky vedoucí minimálně po území Rakouska a Německa jsou dvě. Buď by se dalo uvažovat o Innské cyklostezce nebo o Dunajské cyklostezce. Řeka Inn je hraniční řekou Rakouska a Německa. Začátek obou cest je ve městě Pasov - v jižním Bavorsku. Městu se říká Drei Flüsse Stadt - Tří říční město. Ve městě se v jednom bodě vlévá do již velkého Dunaje alpská řeka Inn a řeka Illz. Tok řeky Illz směřuje směrem k Pasovu hlubokým zalesněným údolím. Každá řeka má svoji charakteristickou barvu vody, proto je soutok tak zajímavý a turisticky lákavý. Obě cyklostezky jsou velice dobře zmapovány a vedou zajímavou krajinou. Innskou cyklostezkou můžeme dojet až do Švýcarska do Maloja Passu do výšky 1815 m.n.m. Avšak většina cyklistů svůj výlet ukončuje po 517 km ve městě Sankt Moritz (Svatý Mořic). Svatý Mořic je snad nejznámější a nejdražší alpské lyžařské středisko ve Švýcarsku. Innská cyklostezka vede po asfaltových silničkách, je více kopcovitá než Dunajská cyklostezka. Dojet až do Svatého Mořice by se stihlo nejdříve za osm dní, kdybychom jeli denně 70 kilometrů. Cesta zpět na kolech by trvala nejméně dalších osm dní, ne-li více, protože netrénovaný člověk po týdnu na kole mívá již unavené svaly a odřeniny na hýždích. Kdybychom jeli zpět vlakem do naší vlasti, velice rapidně by stouply náklady na přepravu. Proto si myslím, že lepší variantou cesty je Dunajská cyklostezka, která nabízí mnoho zajímavých míst a cíl cesty je v blízkosti našich hranic.

27

Dunajská cyklostezka sice vede již od německého městečka Donaueschingenv blízkosti švýcarsko- německých hranic, ale většina cyklistů začíná jet po Dunajské cyklostezce až v Pasově, což je o necelých 600 km dál. Stezka vede až za deltu Dunaje v Rumunsku. Z Donaueschingenu až po deltu měří cyklostezka úctyhodných 1933 km. Pro náš sedmidenní zájezd by bohatě postačil úsek Nové Údolí - Pasov - Vídeň dlouhý 408 km. Ve Vídni můžeme buď nasednout na vlak Eurocity do Brna, nebo pokud nám ještě síly budou stačit, můžeme se napojit na Jantarovou cyklostezku a dojet do Břeclavi nebo až do Brna na kole. Tato etapa by byla naše nejdelší.

6.1 Základní informace o Dunajské cyklostezce Dunajská cyklostezka je dálková cyklostezka, která spojuje pramen druhé nejdelší evropské řeky Dunaje, jeho deltu v Černém moři a město Konstanc. Měří 1933 km. Cyklostezka lemuje oba břehy Dunaje, z části vede jen po jednom břehu, takže během cesty musí cyklisté vícekrát přejet z jednoho břehu Dunaje na druhý. Přes řeku vede mnoho mostů, pro turisty jsou zde v provozu i lodní převozy. Dunajská cyklostezka

nás

provede

Německem,

Rakouskem,

Slovenskem,

Maďarskem,

Chorvatskem, Srbskem, Bulharskem a Rumunskem, kde se vlévá do Černého moře. Dunaj protéká rozmanitou krajinou, střídají se tu nížiny, soutěsky, ale i horská pásma. Nezapomenutelný ráz cyklostezky dotvářejí hrady, známá města, kláštery, ohromné stavby technického charakteru přímo na Dunaji a geologická naleziště. Samozřejmě vede cyklistická stezka i chráněnými oblastmi, národním parkemDonauauen a biosferickou rezervací - delta Dunaje. V nížinách je cesta vedena přímo na protipovodňových náspech a hrázích. Z tohoto důvodu máme nádherný výhled do okolní krajiny, která nám leží přímo u nohou. Dunajská cyklostezka je částí evropské dálkové cyklostezky EuroVelo Rout 6, která spojuje Atlantský oceán - francouzské město Saint Nazaire, deltu Dunaje a na konci cesty rumunské město Konstanc na březích Černého moře. Projekt cyklostezky EuroVelo Rout 6 vznikl již v roce 1994 za podpory Evropského klubu cyklistů (ECF) a je jednou z 12 evropských dálkových cyklostezek. Cyklostezka EuroVelo Rout 6 propojuje tři největší evropské řeky - Loiru, Rýn a Dunaj. Celá cyklostezka je velice dobře očíslována. Až na úseky v Bulharsku a Rumunsku se vždy pohybujeme po stezce,

28

kde nemusíme mít strach ze silniční dopravy. Úseky v Bulharsku a Rumunsku vedou po menších silnicích se špatným číselným označením. Zde se určitě vyplatí mít vlastní mapu. [9] Dunajská cyklostezka patří mezi nejméně náročné cyklostezky ve Střední Evropě. Z Pasova do Vídně se jede pořád s proudem Dunaje - vždy mírně klesáte. Pro cyklisty, kteří by si rádi přidali do etapy nějaký výšlap, zde mají plno možností. V částech cyklostezky, kde se Dunaj zařezává do úzkých údolí - např. Wachau, je nepřeberné množství kopcovitých terénů s vyhlídkami.

Obrázek č.8 - mapa Dunajské cyklostezky z Pasova do Bratislavy (7)

Obrázek č.9 - profil úseku Pasov - Vídeň (7)

29

6.2 Památky a nejzajímavější místa celého cyklovýletu Největšími lákadly celé cesty jsou města Pasov, Linz, Melk, Krems a v neposlední řadě hlavní město Rakouska Vídeň. Do přírodních lákadel bychom mohli zařadit Schlögener Schlinge - ( Schlögernský meander) a bezesporu údolí Wachau. Náš cyklovýlet začínáme v Novém Údolí, kde poprvé šlápneme do pedálů našich biků. Po cestě je nepřeberné množství kulturních památek, které stojí navštívit. Na některé upozorním při denních etapách, zbytek je popsán v přílohách.

7 Harmonogram a cenová kalkulace přespání cyklovýletu 1.den První den strávíme skoro celý jízdou vlakem do Nového údolí. 336 km dlouhá cesta vlakem nám zabere celkem osm a půl hodiny jízdy. Přestupovat budeme naštěstí jen jednou a to v Číčenicích - kousek za Českými Budějovicemi. Z Brna musíme vyjet již v 7:20 hod vlakem R 660 Rožmberk, do kterého si můžeme uložit jízdní kola. Rychlíkem pojedeme přes Náměšť nad Oslavou, Jihlavu, Jindřichův Hradec, České Budějovice až do již zmíněných Číčenic. Zde máme podle jízdního řádu Českých drah hodinu a deset minut na přestup do navazujícího osobního vlaku do Nového Údolí. Tam bychom měli dorazit před 16- tou hodinou.

Obrázek č.10 - časový harmonogram cesty vlakem [10]

Cena jízdy vlakem se odvíjí od počtu účastníků. Pokud pojedeme ve větším počtu, můžeme uplatnit u Českých drah skupinovou slevu. Cena jízdy pro jednu osobu je 414 Kč bez zákaznické slevy. Zákaznickou slevu mohou uplatnit jen ti účastnici, kteří mají In- kartu nebo jiné slevové kupóny od ČD. Do ceny za jízdné musíme samozřejmě 30

ještě započítat cenu přepravného za kolo. To lze zaplatit pro každý vlak jednotlivě, přičemž cena za uložení kola v jednom vlaku vychází na 30 Kč. Můžeme si také koupit celodenní jízdenku na převoz kol za

60 Kč,

ta není omezena počtem přestupů.

Jízdenky pro kola se vždy kupují přímo ve vlaku u průvodčího. Celkové náklady na přepravu jedné osoby včetně kola se vyšplhají bez slevy na 474 Kč.

Obrázek č. 11 - mapa cesty vlakem z Brna do Nového Údolí [10] V Novém Údolí nasedáme na kola a opouštíme naši vlast. Hned první den nás čeká jedna z nejnáročnějších etap celého výletu. Etapa bude náročná na stoupání. Již od Nového Údolí pojedeme po starém náspu železnice po Adalbertstifter - Radweg. Z cesty se odpojíme asi 20 km před Pasovem, dále pojedeme po menších silnicích. Večer zakončíme v Pasově. Zde si prohlédneme místní památky. Přespání je naplánováno v kempu Zeltplatz Illzstadt asi 5-10 minut jízdy na kole od centra města. Kemp se nachází na břehu řeky Illz v rodinné zástavbě. Kemp bych zařadil mezi menší, nádherně upravené, s rovným terénem pro stavbu stanu. Sociální zařízení a umývárny jsou několikrát denně čištěny. Velkou výhodou tohoto kempu je, že se v něm nemusí platit taxa za postavení stanu. Ceny za přespání jsou obdobné jako v jiných kempech v Pasově.

31

Zeltplatz Illzstadt Cena za dospělého: 8€ za noc Cena pro mládež do 18-ti let: 6,50€ za noc Zeltplatz Ilzstadt Halser Straße 34 94034 Passau Telefon: 0851-41457 E-Mail: [email protected] Infocentrum Rathausplatz 3 (Neues Rathaus) 94032 Passau

Obrázek č.12 - příjezd od města a hlavní budova kempu. Po pravé straně sociální zařízení s umývárnou, vlastní foto

32

Obrázek č.13 - etapa cesty z Nového Údolí do Pasova s profilem, vlastní tvorba

2. den Druhý den nás čeká 66 kilometrů dlouhá etapa z Pasova do rakouského Aschachu. Po levém břehu Dunaje pojedeme až k obci Niederranna. Zbytek etapy strávíme na pravém břehu řeky. Hned po 26 kilometrech míjíme první dunajskou vodní elektrárnu Jochenstein a opouštíme německé území. Dále pojedeme vždy po rakouském území a dva dny budeme projíždět spolkovou zemí Horní Rakousy. Elektrárny na Dunaji mají většinou z důvodu silného lodního provozu dvě zdymadla. Vodu přečerpávají mezi sebou navzájem. Vždy jedna loď pluje proti proudu a čeká až do

33

zdymadla nateče voda a druhá loď čeká až hladina ve zdymadle klesne na úroveň řeky pod hrází. Na hrázích elektráren jsou postaveny silnice nebo stezky sloužící pro přejetí z jednoho břehu na druhý. Hráz elektrárny Jochenstein je přizpůsobena jen pro přejezd turistů. Motorová vozidla zde nemají možnost přejetí na druhý břeh. Pro silniční dopravu slouží v úseku Pasov - Aschach jeden most - Niederranna, nebo řidiči mohou využít placených služeb lodních převozů. Pro nás je nejzajímavější úsek kolem Schögernského meandru. Zde také poprvé využijeme služby převozu a necháme se přepravit na pravý břeh Dunaje. Projedeme větším meandrem a dojedeme až do Aschachu, kde dnes přespíme. Pro aktivní a neunavené účastníky se zde naskýtá možnost podívat se do rybářského muzea v Aschachu. Muzeum informuje o historii rybaření a využívání řeky k obživě. Před muzeem můžeme spatřit poslední postavenou nákladní loď starými Aschachy. Ubytování bude v kempu Kaiserhof opět přímo na břehu Dunaje. Jedná se o větší kemp, který je rozdělený na část pro jednodenní přespání a pro déletrvající návštěvy. Gasthof - Pension Kaiserhof Cena: 7€ za osobu na noc + 5€ za jeden postavený stan Familie Knogler Kaiserau 1, A-4082 Aschach / Donau Tel. 07273 / 6221-0 Fax 07273 / 6221-13 Mail: [email protected] Cena převozu: 2€ za osobu včetně kola Cena vstupu do muzea: 2€ za dospělého 1€ za studenty

34

Obrázek č.14 - campingová zóna v Kaiserhofu [11]

Infocentrum Kurzwernhartsplatz 4082 Aschach

Obrázek č. 15 - etapa cesty z Pasova do Aschachu s profilem, vlastní tvorba

35

3. den Třetí den ujedeme kolem 67 kilometrů a to z města Aschach do Mitterkirchenu. Z pravého břehu Dunaje přejedeme na prvním mostě přes tok řeky na levý břeh. Projedeme městečkem Feldkirchen, kde si můžeme všimnout výborného golfového hřiště v těsné blízkosti cyklostezky. Dále budeme pokračovat přes Ottensheim, kde ční nad Dunajem menší zámek. Větší pauzu si dáme až po 25-ti kilometrech v hlavním městě Horních Rakous v Linzi. Abychom se dostali do historické části města, musíme opět přejet Dunaj na pravý břeh. Na 17-ti kilometrový úsek se odpojíme z Dunajské cyklostezky a přes Linz až k Ausee pojedeme po Kulturradweg - tedy po Kulturní cyklostezce. Ta se odpojuje od Dunajské ještě na levém břehu Dunaje u Ars Electronica Center, které bychom si neměli nechat ujít. Kulturradweg je vedena částečně po pravém břehu Dunaje, u Ausee se silně točí na jih a dále pokračuje ke klášteru Sankt Florian. V Linzi stihneme ještě projet Hlavní náměstí, Nový dóm a vyjedeme na Pöstlingerberg. Poté budeme pokračovat dál po pravém břehu až k Ausee, kde přejedeme zpět po hrázi přehrady na levý břeh Dunaje. Projedeme chráněnou krajinou a dostaneme se až do Mauthausenu, pod úpatí kopce s koncentračním táborem. Výšlap ke koncentračnímu táboru bude jeden z největších z celého zájezdu. Po namáhavém výstupu nás uchvátí parádní výhled na tok Dunaje a přivítá vstupní brána do KZ Mauthausen. Prohlídku koncentračního tábora nevynecháme. Kousek od KZ Mauthausen směrem do vnitrozemí se nachází další KZ Gusen. Ten byl ryze pracovním likvidačním táborem a během roku 1944 zde zemřelo dvakrát více lidí než v Mauthausenu. Pracovali zde na výrobě zbraní, munice, vstřiků do stíhaček Messerschmitt ME 262 a opracovávali zde kameny. Z KZ Gusen se dochovalo jen pár domů, zbytek byl srovnán se zemí nebo přebudován v užitkové stavby. Třetí den zakončíme pohodovou jízdou do Mitterkirchenu, kde strávíme noc. Kemp je klidný, upravený. Mauthausen Otevřeno denně kromě vánočních svátků a Silvestra od 9:00 - 17:30 hod Vstupné: dospělý 2€ studenti 1€

36

Ars Electonica Center Otevírací doba: úterý, středa, pátek: 9:00 - 17:00 čtvrtek: 9:00 - 21:00 sobota, neděle: 10:00 - 18:00 Cena vstupenky: dospělý 7€ studenti 4€ Kemp Mitterkirchen Campingplatz Mairhofer Weisching 9 Infocentrum Mitterkirchen 4343 Mitterkirchen

Obrázek č.16 - etapa cesty z Aschachu do Mitterkirchenu včetně profilu, vlastní tvorba

4.den Ujedeme 63 kilometrů po trase Mitterkirchen - Grein - St. Nikola - Ybbs - Melk - Schönbühel. a třikrát budeme přejíždět přes Dunaj. Z Mitterkirchenu pojedeme až do

37

Persenbeugu po levém břehu Dunaje v oblasti zvané Strudengau. V Persenbeugu nás uvítá zámek, kde se narodil poslední rakouský císař Karel I. Od zámku je nádherně na druhé straně Dunaje vidět město Ybbs an der Donau. Na druhý břeh se dostaneme opět po hrázi vodní elektrárny. Zajímavostí je historické centrum a cyklistické muzeum, které mapuje vývoj kol již od roku 1883. Nejznámější postavou tohoto města je bývalý rakouský kancléř Alfred Gusenbauer, Rakušáky zvaný „Gusi“. Od Ybbsu dál pojedeme po pravém břehu Dunaje do Pöchlarnu, kde se odehrávala část děje středověkého Eposu o Nibelunzích a je odtud vidět na protějším břehu na kopci poutní místo Maria Taferl. Za Pöchlarnem přejedeme znovu řeku, na most se napojíme po vrtulkové stezce, která překonává výškový rozdíl mezi úrovní cyklostezky a mostem. Levá strana Dunaje mezi Pöchlarnem a Melkem je mnohem zajímavější. Nejenže je zde víc „živo“ - cyklostezka vede přes vesničky, zříceninu hradu Weitenegg, ale je zde možnost i koupání v zátoce Weitenegg. Každoročně je na hladině vody připevněna nafukovací trampolína, dále zde jsou k zapůjčení šlapadla a na pláži beachvoleybalové kurty. Ve Weiteneggu opět přejedeme po hrázi Dunaj a po pravém břehu dojedeme již do Melku a tím vstoupíme do údolí Wachau. Klášter Melk je vidět už od přehradní nádrže. Prohlédneme si město s klášterem a na konci dne si postavíme stany v Schönbühelu. Kemp v Schönbühelu je postaven přímo u řeky. Většinu místa kempu zabírají obytné přívěsy, které zde stojí po celou sezónu. Klášter Melk Otevírací doba: letní sezóna 10 - 16:00 hod. Cena vstupného: vstupenka bez průvodce dospělý: 7,70€ student: 4,50€ vstupenka s průvodcem dospělý: 9,50€ student: 6,30€

38

Kemp Schönbühel: Cena: 5,20€ za dospělého, 3€ za dítě + 5,50€ za každý postavený stan Harald und Susanne Stumpfer Nr. 7 3392 Schönbühel, Österreich Tel.: +43 (2752) 8510 WWW: http://www.stumpfer.com Infocentrum Babenbergstarsse 1 3390 Melk

Obrázek č. 17 - etapa cesty z Mitterkirchenu do Schönbühelu včetně profilu, vlastní tvorba

39

5.den Čeká nás nejkrásnější úsek toku Dunaje po rakouském území., údolí Wachau s terasovitými vinicemi, zříceninami hradů a silným, hlubokým proudem Dunaje. Údolím Wachau projedeme po levém břehu, tedy přes Spitz, Weißenkirchen, Dürnstein a Krems. Zastavíme se ve městěch Spitz, Dürnstein. Města si projdeme a můžeme ochutnat výběrová vína kraje a Marillensnchapss v jednom z mnoha rodinných podniků, které jsou označeny cedulkou Heuriger. Větší pauzu si dopřejeme až v Kremži, kde načerpáme další síly pro pokračování dnešní etapy. Z Pasova až po Kremž jsme mohli celkem pravidelně přejíždět z jednoho břehu Dunaje na druhý buď po mostech nebo pomocí četných převozů. To se od Kremže rapidně mění. Nyní budeme moci řeku přejet jen po mostech, kterých je na úseku Krems - Vídeň celkem pět. Hned první most v Kremži využijeme. Na kopci jižně od stezky můžeme spatřit benediktinský klášter Göttweig. S koncem údolí Wachau opouštíme nejzajímavější úsek cesty. Nyní nás až na pár zajímavostí čeká delší zcela rovinatá cesta bez kulturních krás po pravém břehu Dunaje. Den zakončíme projížďkou kolem bývalé JE Zwentendorf a přespáním ve zdejším kempu. Kemp ve Zwentendorfu je veliký. V restauraci kempu pracuje kuchař z Brna. Kemp Zwentendorf Cena: 4,50€ za osobu starší 15-ti let, 2,70€ za osobu do 15-ti let 2,20€ za postavený stan + pobytová taxa 0, 54€ za osobu a noc Pappelallee 1, 3435 Zwentendorf, Tel. Nr. 02277/2444 Infocentrum Undstraße 6 3500 Krems

40

Obrázek č. 18 - etapa cesty z Schönbühelu do Zwentendorfu včetně profilu, vlastní tvorba

6. den Vyrážíme na naši poslední etapu a to do Vídně. Úsek dlouhý 46 kilometrů bychom měli zvládnout za 4,5 hodiny i s prohlídkou památek po cestě. Celou cestu se budeme držet po pravém břehu. Prvním větším městem Tullnem projedeme hned po 11-ti kilometrech. Tulln má nádech středomořského města, na náměstí rostou velké palmy a kvetou květiny. Po projetí městem budeme pokračovat v naší jízdě do Klosterneuburgu, kde si prohlédneme klášter. Z kláštera je už vidět Vídeň a její mrakodrapy. Pro projetí Vídní zvolíme pravý břeh. Projedeme kolem Donau kanálu - část Dunaje pomocí něhož se koriguje výška hladiny v centru města, dál pojedeme po Handelskai Strasse a na prvním mostě pro cyklisty se napojíme na cyklostezku vedoucí na Donau Insel. Donau Insel je uměle vybudovaný ostrov o délce 21 km a šířce 70 - 210

41

metrů. Ostrov byl vybudován, aby chránil Vídeň před povodněmi. Rozděluje tok na hlavní Dunaj, kde mohou plout lodě a Neue Donau, která slouží pouze k rekreačním účelům a je na západní straně uzavřena hrází. Na Donauinselu jsou vybudovány perfektní cyklostezky s asfaltem vhodným i pro in-line bruslení, postaveno plno hospůdek a barů. Každoročně se zde na konci června koná největší open air koncert v Evropě, který je zcela zdarma. Cestou po Donauinselu po levé straně uvidíme UNO City, po dalších dvou kilometrech na pravé straně Prater a Ernst Happel Stadion. U nejbližšího mostu sjedeme z cyklostezky a budeme pokračovat po levém břehu Dunaje do kempu. Kemp je rozsáhlý, velice čistý a vládne zde přátelská atmosféra. Postavíme stany, odpočineme si a vyjedeme na krátký večerní průjezd Vídní. Kemp Vídeň Aktiv Camping Neue Donau Am Kleehäufel 1220 Wien www.campingwien.at Infocentrum Albertinplatz 1 1010 Wein

Obrázek č. 19 - etapa cesty z Zwentendorfu do Vídně včetně profilu, vlastní tvorba

42

7.den Ráno sklidíme stany a projedeme zbylou část vídeňských památek. Po dvanácté hodině se můžeme rozdělit. Část skupiny - unavenější mohou nasednout do vlaku a jet zpět do Brna. Cena cesty vlakem z Vídně Meidling Pendolinem stojí včetně místenky a kola 950 Kč. Vlak odjíždí ve 14:33 hod. Jedinci, kteří se cítí být pořád fit, mohou dojet úsek Vídeň - Břeclav na kolech po Jantarové cyklostezce a teprve v Břeclavi nasednout do vlaku. Výborné by bylo, kdybychom tento úsek mohli jet nalehko bez veškeré bagáže, kterou by nám vzali cestující vlakem. Do Brna dorazíme k večeru.

Obrázek č 20 - vlakové spojení Vídeň - Brno [10]

43

8 Závěr V teoretické části práce jsem seznámil čtenáře s historií cyklistiky a jejím postupným vývojem. Informoval jsem o druzích cyklostezek v České republice a jejím značením. Pro bezpečný pohyb cyklisty na pozemních komunikacích jsme si před jízdou doplnili vědomosti o správné jízdě na kole a o povinném vybavení jízdních kol. V praktické části byl zvolen marketingový výzkum jako základ pro vytvoření cyklovýletu. Snažili jsme se vytvořit cyklovýlet, který by nejvíce odpovídal požadavkům plynoucích z marketingového výzkumu. Zvolili jsme Dunajskou cyklostezku, která není fyzicky moc náročná a tudíž se jí mohou zúčastnit lidé všech věkových kategorií. Z Nového Údolí do Vídně nás čeká celkem 408 km jízdy. Denní etapy se nám nepodařilo udržet na cílených 40-ti kilometrech, to by cesta trvala nejméně 10 dní. Jelikož cyklostezka není náročná, vede pořád po rovině s mírným klesáním, zvládneme ujet denně i 70 km. Přespání je naplánováno v kempech po toku Dunaje. Vařit si bude každý sám. Poslední den ve Vídni máme dvě možnosti cesty zpět do České republiky. Buď můžeme sednout do vlaku a jet přímo do Brna. Pokud budeme mít ještě dost sil, můžeme jet z Vídně ještě po Jantarové cyklostezce do Břeclavi a teprve tam nasednout na vlak. Celková cena za samotný cyklovýlet je 3104 Kč. V ceně je zahrnuta cesta vlakem včetně kola tam i zpět, platba za přespání v kempech, služby převozu a vstupy do muzeí v Aschachu, Linzi, a Melku. Zbylých necelých 1000 Kč je na nakoupení jídla na cestu a volnou útratu během cesty. Velikou výhodou jsou informační centra, ve kterých si zdarma můžeme vzít informační materiál a podklady pro celou cestu. Cyklovýlet byl již ověřen s pěti klienty. Klienti byli známí, nejmladší účastník měl 14 roků, nejstarší měl 54 let. Zbytek skupiny tvořili studenti vysokých škol. Společně jsme zvládli ujet celou cestu za pět dní. Všechny etapy jsme projeli mnohem rychleji. Denně jsme zvládli ujet i 100 kilometrů. Další den byl pak víceméně odpočinkový - etapa byla zkrácena. Dunajskou cyklostezku je lepší jet ze západu tedy z Pasova do Vídně. Opačným směrem fouká více vítr a jede se do kopce. K ověření cyklovýletu mě přesvědčili známí, kterým jsem o Dunajské

44

cyklostezce několikrát básnil a nakonec v nich vyvolal touhu projet si tento úsek cesty společně. Dunajskou cyklostezku jsem jel již podruhé a mohu říci, že mě připadla úplně jiná než před třemi lety. Infrastruktura a služby jsou opět na vyšší úrovni. Je vidět, že Rakušané nechtějí zaspat dobu a snaží se pořád něco zlepšovat. Všechny potřebné věci jsme si vezli na těžko, tedy sami na zadních nosičích, vždy rozdělené tak, aby každý měl skoro stejnou zátěž na kole. Před cestou jsme udělali společný nákup, vzali dvě plynové kartuše, které vystačily bohatě pro každodenní vaření a dva stany. Na kole si každý vezl svůj spací pytel a karimatku. Stany a jídlo bylo rozděleno. Je velice důležité, aby brašny na kolech byly dobře vyvážené a upevněné, nevadily cyklistovi ve šlapání a jízdě. Největším problémem celé cesty byl stav jednoho kola zúčastněné osoby. Kolo prý bylo v servisu, ale podle mého názoru se buď na kolo ani nepodívali, nebo servismani neumí kolo pořádně seřídit. Během cesty dvakrát praskl řetěz kola, objevily se problémy s přehazovačkou a dokonce i se zadní brzdou. Je vždy dobré, aby aspoň jeden člověk ze skupiny uměl kolo opravit a měl po ruce potřebné nářadí. Na dálkové cyklovýlety vždy jeďme s připraveným kolem. Vyhneme se náhlým opravám kola, které se v cizině mohou pořádně prodražit.

45

9 Seznam použité literatury Knižní zdroje (10) BOUSFIELD, J. a kol. Rakousko. Nakladatelství Jota 2009 ISBN 978- 80- 7217-656-4

(8) DAVID, P., SOUKUP, V. Velká turistická encyklopedie JIHOČESKÝ KRAJ. 1. vydání. Vydalo Knižní klub v Praze 2008. ISBN 978-80-242-2075-8 (9) HAYWOOD, A., WALKER, K. „Austria“ 5th Edition. Překlad z řady průvodců Lonely Planet. 1. české vydání. Nakladatelství Svojka & Co., s.r.o. 2009 ISBN 978-80-7352-950-5 (3) KAZDA, P. Výklad kriterií certifikace Cyklisté vítáni 2010 (6) KVASNIČKA, T. Singltrek: rekreační stezky pro terénní cyklistiku. Brožura

Čemby (5) MAKEŠ, P., KRÁL, L. Velká kniha cyklistiky. Computer Press 2002. ISBN 80-7226-815-5 (4) MUDr. KONOPKA, P. Cyklistika. 9. vydání. Nakladatelství Jana Hájková 2007. ISBN 978-80-254-0258-0 (11) PASTERNAK, P. a kol. Austria. Nakladatelství Ikar 2009 ISBN 978-80-249-1184-7 (1) Putala, M. Byznys za 5 miliard, rozhovor s panem Petrem Kohoutkem časopis Peloton 1/ 2010

(7) Radtouren in Österreich: propagační brožura. 2006 (2) Rotalis Reisen per Rad, katalog cestovní kanceláře pro rok 2010 (12) VLNAS, Vít. Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Národní galerie, 2001. 849 s. ISBN 80-7185-380-1

Internetové zdroje [6] Cyklistika pro vsechny [online]. [cit 2010-02-25] dostupné z http://www.cyklistikakrnov.com/index.htm

46

[10] České dráhy a.s. [online]. [cit 2010-04-07] dostupné z http://www.cd.cz/ [4] Český klub velocipedistů [online] poslední aktualizace 16.2.2010 [cit 2010-02-16] dostupné z http://www.velocipedy.cz/text.php?text_id=100020

[9] Eurovelo 6 [online]. [cit 2010-03-10] dostupné z http://www.eurovelo6.org/ [3] NaKole [online]. [cit 2010-02-15] dostupné z http://www.nakole.cz/ [11] Pension Kaiserhof [online]. [cit 2010-03-20] dostupné z http://www.pension-kaiserhof.at/indexes/camping_index.htm

[8] ŠINDELÁŘOVÁ, L. Je Česko cyklistickou velmocí? [online]. Poslední úprava 16.10.2008. [cit 2010-03-10] dostupné z http://www.czechtourism.cz/ [1] Týden [online]. 15.10. [cit 2010-02-15] dostupné z http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/cyklisticka-velmoc-nizozemi-stalecyklistictejsi_85437.html [5] Union cycliste Internationale [online]. [cit 2010-02-20] dostupné z http://www.uci.ch/Modules/BUILTIN/getObject.asp?MenuId=MjI1MA&ObjTypeC ode=FILE&type=FILE&id=MzQ2MTI&LangId=1 [2] Vitalia [online]. [cit 2010-02-15] dostupné z http://www.vitalia.cz/specialy/desatero-cyklistiky/ [7] Zákony ČR online- úplné znění zákonu 361/2000 Sb. [online].

[cit 2010-03-02] dostupné z http://www.zakonycr.cz/seznamy/361-2000-Sb-zakon-o-provozu-napozemnich-komunikacich-a-o-zmenach-nekterych-zakonu.html

47

10 Přílohy Seznam příloh: Příloha 1: Zajímavá místa cesty Příloha 2: Dotazník Příloha 3: Fotogalerie

Příloha 1: Zajímavá místa cesty Nové Údolí Poslední stanicí vlaku na českém území je Nové Údolí. Odtud se již vydáme na kolech. Na počátku 20. století měla příhraniční vesnička Nové Údolí 271 obyvatel, z toho 259 německé národnosti, a byla propojená s Bavorskem dráhou. Po druhé světové válce byli Němci násilně vystěhováni a domy obsadili noví obyvatelé. Ti se tu ovšem zdrželi jen do roku 1948, kdy byla zbudována Železná opona a kus železnice byl rozebrán. Němci část železnice v 70. letech také rozebrali a nyní na náspech postavili cyklostezky. Na české straně se po roce 1990 obnovil provoz železnice a bylo zde otevřeno Minimuzeum šumavských lokálek. (8)

Passau - Pasov Snad v žádném jiném městě na Dunaji nezačíná svoji cyklistickou výpravu více lidí než v Pasově. Město má za sebou dlouhou historii, která sahá až do doby Římanů. V roce 739 zde bylo zřízeno biskupství, jež zůstalo po mnoho let největším v celé římské říši. Za svůj barokní vzhled město vděčí italským architektům a umělcům, kteří po požárech v letech 1662 až 1680 město obnovovali. Mezi největší památky bezesporu patří Dóm sv. Štěpána postavený právě v barokním slohu. Stavitelem byl Carlo Lurago. Zajímavostí dómu jsou varhany, které se svými 17774 píšťaly a 233 přípojkami jsou největšími varhany v Evropě. Stará radnice, ležící hned na břehu Dunaje, vznikla spojením osmi šlechtických sídel a je charakteristická svoji neogotickou věží. Na fasádě radnice se znázorňuje výška vody při každých povodních, které Pasov ohrožují. Na druhém břehu Dunaje na kopci leží hrad Veste Oberhaus. Návštěvu hradu vřele

48

doporučuji, protože je zde nádherný výhled na celé město a na soutok všech tří řek. V hradu je nyní kulturní muzeum s expozicemi o regionálních dějinách. ( 9, 10, 11)

Schlögener Schlinge Největší meandr Dunaje na rakouském území leží v polovině cesty mezi Pasovem a Linzem. Řeka si razila cestu pevným tvrdým kamenným podložím a vytvořila zde mnoho meandrů. Největší z nich je právě Schlögernský meander, který se jmenuje po obci Schlögen na jižním břehu Dunaje.

V meandru se řeka stáčí

o 180 stupňů z jihovýchodní na severozápadní stranu. Tok řeky je zde regulován Aschshkou vodní elektrárnou. Dříve byl tento meandr považován za nejnebezpečnější místo toku Dunaje pro lodě. (18,19,20)

Linz Město Linz je již od 15. století hlavním městem spolkové republiky Horní Rakousy a třetím největším městem Rakouska. Jeho strategickou polohu si uvědomovali již Římané, kteří zde založili velký tábor pojmenovaný Lintea. Za svůj tehdejší význam může město poděkovat hlavně řekám. Řeky Enns a Traun se používaly pro přepravu železné rudy a soli a po Dunaji se dále náklady transportovaly do Pasova a Vídně. Nyní je Linz důležité průmyslové středisko, město s mnoha galeriemi, muzei a futuristickým Ars Electronica Center. V roce 2009 bylo město Linz hlavním kulturním městem Evropy. Město se rozprostírá po obou březích Dunaje a jeho historická část leží na pravém břehu. Symbolem města se stala poutní bazilika panny Marie Sedmibolestné na hoře Pöstlingerberg. Pöstlingerberg se nachází kousek za městem ve výšce 537 m.n.m. a je již od roku 1898 spojen s městem úzkokolejným elektrickým vláčkem. Trať měří 2,9 km a stoupání dosahuje 10,6%. V době stavby se považovala dráha za technický skvost. Město Linz se může pyšnit několika rakouskými nej. Nejenže se v centru města nachází nejstarší dochovaný kostel Rakouska - Kostel sv. Martina. Tento kostel stojí na bývalých římských náhrobcích a římských zdích. První zmínky o kostelu pocházejí z doby vlády Karla I. Velikého, tedy z 8. století. Za další nej můžeme považovat Hlavní náměstí. Náměstí je 220 metrů dlouhé a 60 metrů široké a je považováno za jeden z nejkrásnějších architektonických souborů staveb v Rakousku. Můžeme zde najít

49

Starou radnici postavenou v gotickém slohu roku 1513, která si stále zachovala původní osmibokou věž s orlojem. Morový sloup z roku 1723, který nechali obyvatele Linze postavit jako výraz vděku za ušetření před válkou, požárem a morem. Stavbu morového sloupu financovala z části radnice a zbytek všichni občané města. Za třetí nej je považovát Neuer Dom - Nový dóm. Stavba katedrály započala v roce 1855 za biskupa Franze Josefa Rudigiera a stala se největší katedrálou Rakouska. Obyvatelé Linze jsou na ni velice pyšní, protože se svými 134 metry je jen o málo nižší než věž chrámu svatého Štěpána ve Vídni. Budova Ars Electronica je modernistická stavba, ve které se nachází Ars Electronica Center - slavné linecké muzeum budoucnosti. Muzeum se snaží široké veřejnosti nabídnout expozice moderních technologií a jejich využití v umění. Největší zajímavostí centra je „Cave“- ( Cave Automatic Virtual Environmet). Jedná se o prostor tvaru jeskyně, kde jsou na všechny tři stěny a podlahu promítané trojrozměrné videa a návštěvník se může pohybovat například sluneční soustavou, krajinou, ale i různými známými budovami. V Evropě je tato instalace umístěná pouze na dvou dalších místech. Avšak jedině v Linzi je otevřená i pro veřejnost. Zajímavostí je i muzejní výtah pojmenovaný Apollo 13. Ten je vybaven projekčním plátnem a při pohybu výtahu máte pocit, že opouštíte Linz a vzlétáte do vesmíru. ( 9, 10, 11)

Mauthausen Tato malá vesnička necelých 22 kilometrů po toku Dunaje východně za Linzem se vryla všem do paměti během 2. světové války. V Horních Rakousích byla největší koncentrace koncentračních táborů z celé Třetí říše. Koncentrační tábor Mauthausen byl vybudován již na počátku války v roce 1938 jako první koncentrační tábor mimo území Německa.

Stavěli

jej

samotní

vězni,

kteří

byli

k tomuto

účelu

převezeni

z koncentračního tábora Dachau. Nachází se na kopci a je viditelný od Dunaje. Mauthausen nebyl postaven jako vyhlazovací tábor, ale byl koncipován jako tábor pracovní. Vězni museli pracovat v přilehlých žulových lomech. Bohužel úmrtnost vězňů byla již od začátku tak vysoká, že bylo jasné, že nacistům nešlo o stavbu pracovního tábora, nýbrž o stavbu tábora vyhlazovacího . Vězni tábora se z velké časti upracovali k smrti a to právě prací v blízkém žulovém lomu. Každý den museli rubat a nosit těžké žulové kvádry po tzv. Schodech smrti (Todesstiege), které byly přímo vytesány do žulové skály. Mezi nejznámější české oběti koncentračního tábora Mauthausen patří Karel Hašler. Dále zde byl vězněn československý prezident Antonín Novotný, biskup Štěpán Trochta a mnoho českých vědců a pedagogů. ( 9, 10, 11) 50

Údolí Wachau Údolí Wachau je bezesporu nejzajímavější úsek cyklistické stezky podél Dunaje. Podle

turistických

informačních

center

nejnavštěvovanějších Údolí

začíná

se

jedná

o

jedno

míst perlou

dunajských

z turisticky Rakouska.

měst

Melkem

a po 42 kilometrech končí ve městě Krems. V roce 2000 bylo celé údolí s městy Melk, Krems a klášterem Göttweig zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Město Melk se nachází na pravém břehu Dunaje. Se svými 5300 obyvateli se nejedná o nikterak velké město. Město je proslaveno díky benediktinskému klášteru, který se tyčí na žulové skále nad městem. Jednoznačně se jedná o nejpůsobivější barokní stavbu celého Rakouska. Benediktini zde působí již od 11. století, kdy převzali od Babenberků pozemky a pevnost Melk. Tu po obrovských požárech ve 13. století a následně v 16. století po dobývání Turků přestavili do dnešní podoby. Přestavbu zahájil opat Berthold Dietmayr v 17. století. Na stavbu povolal největší umělce jako byli Jakob Prandtauer, Johann Bernard von Erlach a Joseph Munggenast. Klášter se pyšní obrovskou zachovalou knihovnou s jasanovými, kaštanovými a dubovými policemi sahajícími až ke stropu, nádherně ozdobenými sály - největší a nejkrásnější Dietmayrův sál a klášterním kostelem s vyhlídkovou terasou na Dunaj. Stiftskirche postavená podle Jakoba Prandtauera a dokončená až po jeho smrti v roce 1738 je největším klenotem celého klášterního komplexu. Všechny stěny se pyšní velice pestrým zlacením a štukovou červenou výzdobou. Již od počátku své existence se stal klášter centrem kultury a vzdělanosti regionu. Benediktini zde vedou klášterní gymnázium, které je od 70. let 20. století zpřístupněno i pro dívky a je jedním z nejprestižnějších gymnázií v Rakousku. Mniši se však nevěnovali jen studiu a šíření křesťanské víry, nýbrž byli a jsou obrovští sběratelé umění. Do knihovny je vstup volný. Do jejich největší sbírky drahých kamenů včetně diamantů, briliantů a meteoritů se však dostanou jen vzácné návštěvy, žáci gymnázia za výborný prospěch a hoši ubytováni v bývalém semináři kousek od kláštera. Město Melk je pro turisty uchvácené klášterem trochu ve stínu. I když jeho hlavní náměstí, úzké uličky a výborné kavárny jsou nádherným odpočinkovým místem pro načerpání energie na další část výletu. V letních měsících pravidelně Melk hostí shakespearovské dny. Velká tribuna je postavená nedaleko Dunaje.

51

Pro pokračování cesty údolím Wachau je lepší zvolit levý břeh Dunaje. Asi tři kilometry za městem ještě na pravém břehu Dunaje leží malá vesnice Schönbühel se zámkem. Zámek bohužel není veřejnosti přístupný, proto je lepší si zámek prohlédnout jen z melkského mostu a pokračovat již na zmíněný levý břeh Dunaje. Údolí se začíná silně uzavírat a již můžeme spatřit terasovité vinice, které jsou symbolem údolí Wachau. Vysoko nad Dunajem na pravém břehu se tyčí a hlídá půl údolí zřícenina hradu Aggstein. Za dynastie Künringů, kteří své jmění získali hlavně přepadáváním plujících obchodních lodí, zažíval hrad období prosperity, které trvalo od 12. do 14. století. Poté dynastie Künringů vymřela a hrad byl předán Jörgu Scheckovi von Wald. Tento majitel se snažil hrad udržet, nicméně hrad postupně začal chátrat. Od roku 2003 probíhaly na hradě intenzivní opravy a hrad je znovuobjeveným klenotem a významným turistickým lákadlem pravého břehu Dunaje v údolí Wachau. Na levém břehu projíždíme malou nenápadnou vesničkou Willendorf, která se stala důležitým archeologickým nalezištěm. V roce 1908 zde nalezl archeolog Josef Szombathy sošku ženy starou 25 tisíc let pocházející z paleolitu - tedy starší doby kamenné. Soška Willendorfské venuše nebyla jediným nálezem, ale jistě jedním z velice důležitých. Nyní je uložena v Přírodovědném muzeu ve Vídni. Jen několik kilometrů za Willendorfem se nachází malebné historické městečko Spitz an der Donau, které je středem údolí Wachau. Jeho symbolem se stala zřícenina hradu Hinterhaus a okolní vinice. Staří vinaři tuto oblast pojmenovali podle množství vína Tausend Eimer Berg, v překladu to znamená Hora tisíců věder. Víno z této oblasti je svěží, voňavé, s intenzivní ovocnou chutí. Vesnička Weißenkirchen je hned na první pohled nápadná svým kostelem Maria Himmelfahrt, který se vypíná na návrší a je opevněn hradbami před tureckými nájezdy. Skoro na konci údolí Wachau vítá své návštěvníky městečko Dürnstein, které je propletené obrovskou historií. Prvním monumentem, který turista při vstupu do Dürnsteinu spatří, je barokní kostel Maria Himmelfahrt s velice výraznou modrou barvou fasády. Tato barva kostela není původní. Kostel byl v 60. letech 20. století velmi intenzivně opravován a původní žlutou barvu přemalovali právě na modrou z důvodu nalákání turistů, kteří v té době vztah k Wachau ještě nenašli. Tento tah se každopádně vyplatil, protože město s necelou tisícovkou obyvatel ročně navštíví na 2 milióny turistů. Dalším velkým lákadlem Dürnsteinu jsou ruiny hradu, ve kterých byl uvězněn anglický král Richard Lví srdce. Cestou zpět domů z třetí Křížové výpravy - výprava do Svaté země, byl unesen a uvězněn právě na hradě Dürnstein, který v té době patřil 52

dynastii Künringů. Podle pověsti krále našel jeho věrný sluha a zaplatil za něj výkupné 35 tisíc kilogramů stříbra. To bylo použito na stavbu opevnění v Ennsu, Hainburgu, Wiener Neustadtu a Vídně. Městečko Dürnstein je dobré projít jak ze spodní části od Dunaje, kde je vidět kostel a zříceniny hradu, ale i ze střední ulice, kde procházíme úzkými uličkami středověkého rázu s obchůdky tradičních řemesel. Za městečkem Dürnstein se již opět začíná rozevírat údolí Dunaje. Posledním zajímavým městem Wachau je město Krems na levém břehu a na pravém břehu druhý benediktinský klášter Göttweig. Město Krems se skládá ze dvou větších částí a tvoří tzv. dvojité město Krems- Stein. Město proslulo výrobou kremžské hořčice, která je v Rakousku ochucována vínem. U nás se hořčice dochucuje octem. Výroba hořčice byla později přesunuta do jiných měst- např. do Vídně. Město má kolem 30 tisíc obyvatel. Hlavní boulevard je v městské časti Krems. Ta je taky mnohem živější než Stein. Stein a Krems je spojen čtvrtí UND - v některých publikacích můžeme najít název města Krems - UND - Stein. UND neoznačuje spojku, nýbrž modernější část města, ve které se nachází galerie moderního umění, muzeum karikatur a ženská věznice. Krems je velice pěkné historické město, které stojí za návštěvu. Na jižním břehu Dunaje asi 5 kilometrů od města Krems leží na kopci benediktinský klášter Göttweig. Tento klášter nechal postavit pasovský biskup v 11. století. V 17. století klášter zcela lehl popelem a s přestavbou začal Johann Lucas von Hildebrandt. Ten ovšem klášter dostavěl jen ze dvou třetin. Během 2. světové války zde nacisti vybudovali válečné vězení a Národní vzdělávací centrum. Po válce hrozilo klášteru celkové zbourání. Avšak v restituci ho opět získali benediktini a opat Wilhelm Zedinek spolu s opatem Clemensem Larhofem začali a dokončili opravu kláštera. ( 9, 10, 11)

Zwentendorf Vesnička Zwentendorf nemá žádnou kulturní památku. Nenajdeme zde žádný nádherný kostel a radnici, které by byly unikátní. Zwentendorf se však zapsal do dějin Rakouska velkým písmem. Najdeme zde jedinou atomovou elektrárnu Rakouska. Stavba započala v roce 1972 a dostavěna byla o šest let později. Jednalo se elektrárnu s ročním výkonem 700MW - ( pro srovnání jeden blok jaderné elektrárny Dukovany vyrobí ročně 440MW energie). Na tuto jadernou elektrárnu mělo navazovat dalších pět elektráren po celém území Rakouska, které se nikdy nezačaly stavět. Rakouská vláda 53

v čele s kancléřem Brunem Kreiskym se rozhodla po dostavbě JE udělat celostátní referendum o připojení elektrárny do sítě. V tomto referendu zvítězili odpůrci zprovoznění JE s 50,50% hlasy. Vyhráli o necelých 20 tisíc hlasů. Proto jaderná elektrárna Zwentendorf nebyla nikdy spuštěna do provozu. Elektrárna od té doby nebyla víceméně

využita. Kanceláře a areál se používal pro cvičení policistů.

Až v roce 2009 byla elektrárna osazena tisícovkou solárních panelů, které dodají do sítě 180 tisíc kWh elektrické energie - jaderná elektrárna by vyrobila asi 22 tisíckrát více energie. ( 9, 10, 11)

Tulln Dolnorakouské město Tulln bylo římským táborem Comagena. Z té doby se dochovala pravděpodobně nejstarší stavba Rakouska - objekt římské věže pocházející již ze 3. století a milník, kterými si Římané označovali cesty. Z novodobé historie se Tulln proslavil hlavně díky Egonu Schielemu - malíři 19. a 20. století, který proslul hlavně malbami provokativních aktů. Právě on zde má muzeum s devadesáti originálními obrazy. ( 9, 10, 11)

Klosterneuburg Městečko Klosterneuburg se nachází asi 13 km severozápadně od Vídně na pravém břehu Dunaje a bylo sídlem rodu Babenbergů. Jeho největším lákadlem je barokní augustiánský klášter, který je nejstarším a nejbohatším klášterem Rakouska. Císař Karel VI. měl obrovské plány pro přestavbu kláštera na císařské sídlo. Původně chtěl vybudovat stavbu takových rozměrů jaké má klášter a sídlo El Escorial ve Španělsku. Bohužel hned po první etapě přestaveb Klosterneuburgu došly peníze. A to bylo přestavěno jen jedno nádvoří a dvě věže. Klášter přesto prošel mnoha úpravami. Největší podíl na stavebních pracích měl Joseph Fischer von Erlach a Felice Donato d’Allio na přelomu 17. a 18. století. Ve hřbitovní kapli je „největší poklad“ celého města- Verdunský oltář od Mikuláše z Verdunu. Oltář je osazen 45 zlacenými a emailovými dlaždicemi, které líčí biblické výjevy. ( 9, 10, 11)

Vídeň Hlavní město Rakouska je obrovským lákadlem všech návštěvníků této alpské země. Její historie spjatá s Habsburky, nádherné paláce, barokní kostely, secesní

54

budovy, sbírky umění, galerie, ale i moderní architektura a parky po celém městě osloví každého turistu a každý se do Vídně zamiluje. Neznám žádné jiné město, které by tolik podporovalo stavbou a úpravou cyklostezek, zdravý způsob pohybu. Nejenom, že Vídeň je naprosto „prošpikovaná“ cyklostezkami, které splňují nejvyšší bezpečnostní limity, ale

perfektně na sebe

navazují. Na projetí a poznání Vídně by každý potřeboval minimálně celý týden. Bohužel my tolik času nemáme, a proto navštívíme jen ty nejdůležitější a nejzajímavější místa Vídně. Okolo hodně zajímavých staveb ve Vídni jenom projedeme, ale každopádně se na delší dobu zastavíme v centru - na Ringstrasse, v Hofburgu, u Votivkirche, navštívíme Museumsquartier, projedeme ulici Maria Hilferstrasse, dál se podíváme do Schönbrunnu a na zámek Belvedere. Cestou zpět do kempu nemůžeme minout Hundertwasser Haus, projedeme skrz zábavní park Prater, přes Donau Insel a zastavíme se v UNO City. Druhý den dopoledne projedeme ještě další část památek a po poledni sedneme buď na vlak na Wiener Südbahnhofu, nebo na autobus na Prateru. Centrum Vídně s Ringstrasse: Co pro nás znamená chrám sv. Víta, to pro Rakušany je Stephansdom - jeden ze symbolů Vídně nacházející se v srdci tohoto města. Vídeňáci mu neřeknou jinak než „Steffl“. První církevní stavbou na tomto místě byla románská bazilika, která ovšem skoro celá vyhořela. Ve 12. století byl postaven raně gotický kostel, který bohužel za půl století skoro celý také vyhořel. Nejstarší části celého dómu jsou dvě přední Pohanské věže a vstup - tzv. Obří brána, které se jako jediné dochovaly po ničivých požárech. Dóm přežil bez větší újmy dobývání Turků, útoky napoleonských vojáku i bombardování Američanů na konci 2. světové války. Jediné, co dómu pořádně uškodilo, bylo plundrování Rakušanů, které probíhalo od 11. dubna 1945. Během plundrování zcela vyhořela střecha a zvonice. Hned po válce se začalo s opravou vídeňského symbolu, byl odlit nový a největší zvon Rakouska Pummerin a jeho zavěšením v roce 1952 byl dóm znovu otevřen. Oprava byla z velké části financována veřejnou sbírkou, která trvá dodnes. Dóm má jižní věž vysokou 137 metrů, severní věž měla být totožná, ale kvůli finanční náročnosti nebyla dostavěna. Střecha dómu je složena z 250 tisíc glazovaných tašek. Jen pár stovek metrů od Stephansdomu stojí hlavní sídlo Habsburků, v dnešní době sídlo prezidenta - Hofburg. V tomto obrovském komplexu budov je možné najít Klenotnici se sbírkou korunovačních klenot, knihovny - nejznámější Prunksaal, Španělskou jezdeckou školu, Císařské komnaty, které nepůsobí vůbec luxusním dojmem. Nyní je v nich Sissi

55

Museum. Na jihovýchodním konci Hofburgu se nachází světoznámá galerie Albertina, která se může pochlubit největší sbírkou grafiky. Ringstrasse je výstavní ulice Vídně a obklopuje skoro celé centrum města. Nejenže je zde možnost projít si Stadtpark, uvidět poslední zbytky vídeňských hradeb, navštívit Vídeňskou operu a opodál stojící hotel Sacher, ale

můžeme spatřit

i Přírodovědné a Historické muzeum, rakouský parlament, Burgtheater, hlavní budovu vídeňské university a na konci se podívat do druhého velkolepého kostela Votivkirche. V prostorách bývalých císařských stájí jsou nyní další navzájem propojená muzea. Celý komplex se jmenuje Museumsquartier a řadí se mezi deset největších muzejních ploch světa. Vstup do Museumsquartiru je buď z Ringstrasse nebo z dvoukilometrů dlouhé nákupní zóny Mariahilfer Strasse. Ulice Mariahilfer Strasse se dělí na dvě části. Tzv. Innere Mariahilfer Strasse, kde turisté mohou nakupovat v nespočetném množství luxusních obchodů a na Äussere Mariahilfer Strasse, kde je už klasická městská zástavba s velkým množstvím tureckých obchůdků. Po Äussere Mariahilfer Strasse můžeme dojet k obrovskému Technickému muzeu, k české ambasádě na Penzinger Strasse nebo k bývalé letní rezidenci Habsburků k Schönbrunnu. Schönbrunn není jen nádherný zámek s patnácti sty pokoji rokokového nebo barokního architektonického stylu, který za vlády Marie Terezie zažíval největší slávu, ale je to i obrovský park s glorietou a výhledem na Vídeň, nejstarší zoologickou zahradou na světě, labyrintem a Palmenhausem. Necelých sedm kilometrů směrem do centra města stojí jedna z dalších krás Vídně - zámek Belvedere. Zámek byl postaven pro prince Evžena Savojského výborného vojenského stratéga, který dokázal v roce 1683 porazit Turky. Prostí obyvatelé monarchie říkali: „Poddaný žije lépe než jeho císař“ (12) a to proto, že tehdy nestál ještě zámek Schönbrunn. Mezi novodobá architektonická díla Vídně patří obytný dům KunstHausWien a teplárna architekta Friedensreicha Hunderwassera. Dům postavil v roce 1985 a stavbou chtěl původně sociálně slabším Vídeňákům nabídnout levné byty, které by ale byly zajímavé a plné nápadů. Stavba se mu podařila, jen ceny bytů se vyhouply po dokončení tak vysoko, že pro chudé Vídeňáky bylo naprosto nereálné si takový byt koupit. Každý byt v domě je originál. Všechno vybavení je vyrobené na zakázku, v některých bytech jsou vodopády a v jiných křivá podlaha. Na zahradách na střeše budovy jsou vysázeny stovky stromů a keřů pro zpříjemnění volných chvil jeho obyvatelům. Na svoji stavbu byl Friedensreich Hundertwasser tak pyšný, že na ni napsal dokonce báseň - Diesel Haus ist meine Seele! - v překladu: 56

Tento dům je moje duše! Další jeho stavbou je nedaleko od Hunderwasserhausu stojící KunstHausWien, kde je stálá expozice jeho tvorby a vídeňská teplárna, která je vidět po cestě z Klosterneuburgu. Nejzábavnějším místem Vídně je bezpochyby Prater. Tento obrovský zelený park se zábavním centrem patří mezi velice oblíbená místa turistů i usedlíků. V parku je mnoho adrenalinových atrakcí - horské dráhy, volný pád, strašidelné hrady a nejznámější Riesenrad - Obří vídeňské kolo. Na druhém konci parku je postaven s kapacitou 50 tisíc diváků největší fotbalový stadión Rakouska - Ernst Happel Stadion, který hostí významná sportovní utkání a koncerty. Na vnějším břehu Dunaje se nachází UNO City. Jedno ze tří světových sídel OSN tvoří čtyři půlkruhové budovy a obrovský kongresový sál. UNO City bylo otevřeno již v roce 1972 a stojí na mezinárodní půdě, která nepatří Rakousku. Pošta musí používat vlastní známky i razítka. Okolí UNO City je moderní část Vídně s mrakodrapy a vysokou televizní věží. ( 9, 10, 11)

57

Příloha 2: Dotazník 1) Jak často jezdíte na kole? a) 1x týdně b) 2x týdně c) vícekrát týdně d) nejezdím na kole

2) Používáte při jízdě na kole ochrannou cyklistickou helmu? a) ano b) ne

3) Byl(a) jste již během jízdy na kole zraněn(a)? a) ano b) ne

4) Kdyby jste se během jízdy na kole zranila(a), začal(a) byste uvažovat o jejím nošení popřípadě koupi? a) ano b) ne c) nevím

5) Kde se nejčastěji na kole pohybujete? a) jezdím jen na cyklostezkách b) jezdím většinou po silnici i s auty c) jezdím všude d) využívám služeb dopravců pro přesun k cyklostezce e) jiná odpověď

6) Preferujete jízdu? a) kombinace teren + silnice b) na silnici - jsem vyznavačem silniční cyklistiky c) v terénu - jsem vyznavačem mountainbiku d) je mi to jedno 58

7) Nejraději jezdíte? a) jezdím jak kopce tak roviny b) po zvlněném terénu c) po rovinatém terénu d) jsem vyznavačem jízdy v kopcích

8) Jak dlouhé jsou Vaše výlety? a) do 20 km b) do 40 km c) do 80 km d) delší jak 80 km

9) Jste spokojený(á) s délkou a infrastrukturou cyklostezek v České republice? a) výborný b) chvalitebný c) dobrý d) dostatečný e) nedostatečný

10) Jste spokojený(á) s návazností cyklostezek? a) výborný b) chvalitebný c) dobrý d) dostatečný e) nedostatečný

11) Za jakým účelem se cyklistice věnujete? a) pobyt na čerstvém vzduchu b) aktivně strávený čas s rodinou/ přáteli c) cykloturistika - poznávání nových krajů/ památek d) trénování

59

12) Zúčastnil(a) byste se dálkového cyklovýletu po Evropě? a) ano, určitě b) možná c) ne, dálkové cyklovýlety nejsou nic pro mě

13) Kam byste nejraději na kole po Evropě mimo ČR jel(a)? a) Rakousko b) Německo c) Slovensko d) Itálie e) jinam

14) Kolik dní byste byl(a) ochotný(á) strávit v sedle kola? a) do 5 dnů b) do 10 dnů

15) Preferujete jízdu na těžko, kde si všechny věci vezete s sebou, nebo byste uvítal(a) doprovodné vozidlo? a) raději si všechny věci vezu sám b) doprovodné vozidlo je super c) je mi to jedno

16) Jaký charakter má mít ubytování? a) ubytování ve stanu v kempech b) rodinný penzion c) hotel garni - jen snídaně d) hotel s welness centrem a all inclusive

17) Za cyklistický zájezd jste ochotný(á) zaplatit? a) do 4000 Kč b) mezi 4000 - 6000 Kč c) do 10 000 Kč

60

18) Jste? a) žena b) muž

19) Do jaké věkové kategorie patříte? a) do 18-ti let b) 18 - 30 let c) 30 - 60 let

61

Příloha 3: Fotogalerie

Obrázek č. 21 - na konečné zastávce vlaku v Novém Údol í - odtud jen na kole, vlastní foto

62

Obrázek č. 22 - bavorské město Pasov s dómem sv. Štěpána a největšími evropskými varhany, vlastní foto

63

Obrázek č. 23 - koncentrační tábor Mauthausen, vlastní foto

64

Obrázek č.24 - zdymadla a přehradní nádrž Persenbeug, vlastní foto

65

Obrázek č.25 - benediktinský klášter Melk, vlastní foto

66

Obrázek č. 26 - nádvoří klášteru Melk, vlastní foto

67

Obrázek č.27 - terasovité vinice ve Wachau, vlastní foto

68

Obrázek č.28 - kostel a na vrcholku kopce zřícenina hradu Dürnstein, vlastní foto

69