VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
A n a l ý z a c e s t o v n í h o ru c h u v H a v l í č k o v ě B ro d ě bakalářská práce
Autor: Marcela Lukešová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2012
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu RNDr. M ilanu Kameníkovi za cenné rady a připomínky. Dále své rodině za podporu při psaní mé bakalářské práce. V neposlední řadě respondentům, kteří byli ochotni věnovat svůj čas na vyplnění dotazníku.
Copyright © 2012 Marcela Lukešová
Abstrakt: LUKEŠOVÁ M arcela: Analýza cestovního ruchu v Havlíčkově Brodě. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce RNDr. M ilan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 77 stran. Práce je zaměřena na analýzu cestovního ruchu v Havlíčkově Brodě. Teoretická část detailně popisuje město Havlíčkův Brod, jeho dějiny, památky a osobnosti. Dále zpracovává předpoklady rozvoje cestovního ruchu, zejména lokalizační, selektivní a realizační. Praktická část analyzuje tři hlavní celky – Havlíčkovo náměstí, Smetanovo náměstí a park Budoucnost. Formou dotazníkového šetření se zjišťují nedostatky, přednosti a návrhy na zlepšení těchto celků. Klíčová slova: Havlíčkův Brod, Havlíčkovo náměstí, park Budoucnost, Smetanovo náměstí, dotazníkový průzkum.
Abstract: LUKEŠOVÁ M arcela: The analysis of tourism in Havlickuv Brod. Bachelor‘s thesis. Polytechnic College Jihlava. Supervisor: RNDr. M ilan Kameník, Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 77 pages. This bachelor‘s thesis is focused on the analysis of tourism in Havlickuv Brod. The theoretical part describes the town Havlickuv Brod in details: its history, sights and personalities. It also processes the suppositions of tourism development, especially localization ones, the selective ones and the implementational ones. The practical part analyzes three main units - Havlíček’s Square, Smetana’s Square and the Park Future. Weaknesses, strenghts and proposals are identified by a questionnaire survey in order to improve them. Key words: The town Havlíčkův Brod, Havlíček’s Square, the Park Future, Smetana’s Square, questionnaire survey.
Předmluva Když jsem si měla vybrat téma své bakalářské práce, nemohla jsem se rozhodnout mezi nabízenými možnostmi. Věděla jsem, že bych chtěla vlastní téma, které by mě bavilo zpracovávat. Vždycky jsem ráda poznávala nové památky a jejich historii. Napadlo mě téma Analýza cestovního ruchu v Havlíčkově Brodě, ve kterém žiji několik let. Podle mého názoru je to přitažlivé město, které má co nabídnout každému, kdo sem zavítá. Hlavní dominantou je historické jádro, na kterém se nachází řada významných památek. V teoretické části hlavní pozornost zaměřím na historii města, slavné osobnosti, pověsti, předpoklady rozvoje cestovního ruchu hlavně na lokalizační, selektivní a realizační. Krátce se zmíním i o propagaci. V praktické části se zabývám výzkumem, s jehož pomocí analyzuji a vyhodnocuji získané výsledky. Tato práce by mohla posloužit hlavně městskému informačnímu centru, které by mohlo využít informace a údaje obsažené převážně v praktické části. Navíc bych svoji práci chtěla zveřejnit a mohla by sloužit i turistům, kteří mají v plánu navštívit město. Budu čerpat z literárních a internetových zdrojů týkající se této problematiky. Dále z propagačních materiálů a především z dotazníků.
Obsah ÚVOD ................................................................................................................................ 11 1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE .................................................................................................... 12
2
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................. 14
DĚJINY ............................................................................................................................. 14 2.1
HISTORIE MĚSTA ....................................................................................................... 14
2.2
P OVĚSTI .................................................................................................................. 16
2.2.1
Vznik města podle pověsti .................................................................................. 16
2.2.2
O Hnátovi........................................................................................................ 16
2.2.3
O založení kostela sv. Vojtěcha............................................................................ 16
2.2.4
O stříbrném řetězu ............................................................................................. 17
2.2.5
O zlaté cihle a stříbrné kachně ............................................................................. 17
2.2.6
Umrlec v rubáši ................................................................................................ 17
2.2.7
O nepoctivém pekaři Koudelovi ........................................................................... 18
2.2.8
O božích mukách .............................................................................................. 18
2.3
3
OSOBNOSTI .............................................................................................................. 18
2.3.1
Karel Havlíček Borovský.................................................................................... 18
2.3.2
Kateřina Barbora Kobzinová ............................................................................... 19
2.3.3
Jan Václav Antonín Stamic ................................................................................. 19
2.3.4
Otakar Štáfl ..................................................................................................... 19
2.3.5
František Jaromír Rubeš ..................................................................................... 19
2.3.6
Vojtěch Weidenhoffer........................................................................................ 20
2.3.7
Bedřich Smetana............................................................................................... 20
PŘEDPOKLADY ROZVOJE CR ................................................................................. 21 3.1
LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY....................................................................................... 21
3.1.1
Kulturní .......................................................................................................... 21
3.1.2
Přírodní faktory ................................................................................................ 33
3.2
S ELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY.......................................................................................... 34
3.3
R EALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY......................................................................................... 34
3.3.1
Ubytování........................................................................................................ 34
3.3.2
Stravování ....................................................................................................... 35
3.3.3
Doprava .......................................................................................................... 35
4
PROPAGACE............................................................................................................. 37
5
PRAKTICKÁ ČÁST.................................................................................................... 38 5.1
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ .............................................................................................. 38
5.2
VÝSLEDKY VÝZKUMU................................................................................................. 39
5.3
C ELKOVÉ SHRNUTÍ..................................................................................................... 57
5.3.1
Havlíčkovo náměstí ........................................................................................... 57
5.3.2
Park Budoucnost............................................................................................... 57
5.3.3
Smetanovo náměstí ........................................................................................... 57
5.3.4
Hodnocení estetického vzhl edu středů měst na Vysočině .......................................... 58
ZÁVĚR .............................................................................................................................. 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..................................................................................... 61 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................... 68 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................... 69 SEZNAM OBRÁZKŮ.......................................................................................................... 69 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................. 70
Slovník použitých pojmů arkýř – „zastřešený výstupek z průčelí stavby; tvoří součást obytného prostoru“ [53] atika – „nízká zeď nad hlavní římsou, zakrývající pohled na střechu“ [53] balustráda – „zábradlí z architektonicky ztvárněných kuželek (baluster)“ [53] bašta – „zpevňující článek středověkých opevnění, vystupující z linie hlavní hradby nebo parkánové zdi; bašta na rozdíl od věže dosahuje buď té výšky jako přilehlé hradební úseky, s nimiž komunikačně souvisí, nebo je jen trochu převyšuje; viz též předsunutá bašta“ [53] cimbuří – „ozubené ukončení parapetních zídek ochozů, tvořené zuby (stínkami) a výhledy (prolukami) mezi nimi; stínky se převážně od 14. století rozšiřují a bývají opatřeny střílnou, v pozdní gotice se proluky většinou zazdívají a v zazdívce je opět ponechána pouze štěrbinová střílna, později i jako ozdoba“ [53] klenák – „kámen klínového tvaru, jednotlivé kameny tvoří klenební oblouk, hlavní (závěrný) klenák je ve vrcholu a středu oblouku a sebou jej uzavírá, většinou je větší a mnohdy velmi zdobený nesoucí informaci o stavbě (v gotickém oblouku je to svorník), později bývají často jen vyznačené v omítce“ [55] ostrev- „obecná heraldická figura, jež tvoří sukovitý kmen s pahýly po osekaných větvích. Ten sloužil jako jednoduchá forma žebříku při slézání nepřátelských hradeb“ [54] portál – „architektonicky nebo výtvarnými prvky zdobené orámování dveřního otvoru nebo brány“ [53] revitalizace – „znovuoživení, posílení, vzpruha“ [56] stínka – „zub cimbuří“ [53]
~ 10 ~
Úvod Cílem mé bakalářské práce je analyzovat 3 hlavní celky. Jedná se především o Havlíčkovo náměstí, Smetanovo náměstí a park Budoucnost. Na základě dotazníkového šetření budu zjišťovat nedostatky a navrhovat zlepšení. Výsledky budou prezentovány pomocí grafů, které vytvořím ze získaných údajů. Havlíčkův
Brod
je
malebné
město
s historickým
centrem,
nacházející
se
v Českomoravské vrchovině. Leží na obou březích řeky Sázavy. Příroda zde zasahuje až do samého středu města, což je v Čechách jedinečné. Z Havlíčkova náměstí stačí udělat jen pár kroků správným směrem a ocitneme se v příjemné atmosféře parku Budoucnost. Uchvátí nás zde kaskáda několika rybníků, které se rozprostírají po celém parku. M ůžeme si prohlédnout pozůstatky městského opevnění, dále si nesmíme nechat ujít návštěvu pomníku Karla Havlíčka Borovského. Historické centrum je vyhlášenou městskou památkovou rezervací. Na náměstí se nacházejí středověké, renesanční a barokní domy. V jednom z nich bydlela rodina Karla Havlíčka Borovského. Na jeho počest se jmenuje město od roku 1945 Havlíčkův Brod. V jeho bývalém domě dnes najdeme stálou expozici o jeho životě a díle. Když projdeme Havlíčkovou uličkou z náměstí, dojdeme na otevřený prostor Smetanova náměstí. Jak už název napovídá, dostalo náměstí jméno podle slavného hudebního skladatele Bedřicha Smetany, který studoval na zdejším gymnáziu.
~ 11 ~
1 Základní údaje Poloha: kraj Vysočina [37] Počet částí: 14 [37] Rozloha: 6 494 ha (stav k 31. 12. 2010) [37] Počet obyvatel: 24 413 (stav k 31. 12. 2010) [37] Nadmořská výška: 422 m. n. m. [38] Národnost česká moravská slovenská romská polská německá ruská ukrajinská vietnamská ostatní nezjištěno
Zastoupení (v %) 96,05 0,46 0,95 0,06 0,03 0,08 0,05 0,09 0,16 0,48 1,58
Tabulka č. 1: Národnostní složení [37]
Obrázek č. 1: Turistická mapa Havlíčkova Brodu [24]
~ 12 ~
Městský znak „Na stříbrném štítě je červená městská zeď z tesaných čtyřhranných kamenů s cimbuřím o třech kvádrových stínkách mezi dvěma rovněž červenými vysokými okrouhlými věžemi z tesaných čtyřhranných kamenů a s cimbuřím o čtyřech stínkách, prolomenými každá třemi okny, dvěma nad jedním; v městské zdi uprostřed je brána s vytaženou železnou černou mříží zlatými rozevřenými dvoukřídlými vraty s železným kováním. Nad branou je položen na zeď zlatý štítek se dvěma černými zkříženými ostrvemi o šesti sucích a pod ním na vyšších klenácích brány jsou zlatá písmena H B; nadhradební cimbuří je mezi věžemi vstaven červený štítek s českým stříbrným dvouocasým lvem ve skoku vpravo hledícím, úst otevřených s jazykem vyplazeným, drápy a čelenkou, vše barvy zlaté.“ (9)
~ 13 ~
2 Teoretická část Dějiny 2.1 Historie města 20. října 1256 – první písemná zmínka o sázavském Brodě 1258 – první písemný doklad o dolování 1261 – písemný doklad o dolování stříbra 1269 – dochování listiny, kde je uvedeno město jako Smilův Brod 1319 – první zmínka o kostelu 1319 – město se stalo majetkem Jindřicha z Lipé 1333 – udělena Německému Brodu stejná práva jako měla královská města 1340 – zničení města požárem 1362 – vybudování vodovodu do města 1363 – město majetkem Karla IV. 1417 – další majitel města Vilém z Landštejna 1422 – město vypáleno husitskými vojsky 1624 – propuknutí moru 1637 – prohlášení města za královské 1639 – vyplenění města Švédy 1662 – největší požár v historii města 1674 – usídlení augustiniánů bosáků 1705 – dokončení a vysvěcení kostela sv. Rodiny 1714 – největší povodeň ~ 14 ~
1717 – vysvěcení M ariánského sloupu 1735 – otevření latinské školy 1836 – založen Český spolek ochotníků 1852 - 1855 – postavení kamenného mostu přes řeku Sázavu 1853 – zřízení první městské nemocnice 1859 – první schůze pěveckého sboru „Jasoň“ 1862 – založení městské spořitelny 1868 – vznik tělocvičné jednoty Sokol 1869 – zahájení výstavby železnice 1872 – založení sboru dobrovolných hasičů 1874 – založení M uzejní společnosti 1880 – otevření nového přestavěného pivovaru 1880 – vznik Červeného kříže 1886 – založení parku Budoucnost 1887 – zahájení výroby na stávkové zboží, dnes Pleas 1892 – otevření opatrovny pro sirotky 1897 – dokončení okresní nemocnice 1908 – postavení nové budovy gymnázia 1924 – slavnostní odhalení pomníku Karla Havlíčka Borovského 1933 – odhalení pomníku Tomáše Garrigua M asaryka 1937 – odhalení pomníku Josefíny Havlíčkové 1939 – první vpád německých jednotek 1945 – přejmenování města na Havlíčkův Brod 1968 – příchod vojsk Varšavské smlouvy ~ 15 ~
1976 – nový domov důchodců 1990 – přejmenování náměstí na Havlíčkovo (1;9;11)
2.2 Pověsti 2.2.1 Vznik města podle pověsti Na konci 8. století n. l. začaly boje mezi M oravany a Čechy. Z opevnění, které si postavili na Chotěborské hoře, podnikali M oravané časté výpady za kořistí. Po čase přišli Němci M oravanům na pomoc a společně páchali Čechům škody po celém území. Němci si zbudovali baštu nad řekou, odkud mohli útočit. Později se tomuto místu začalo říkat Německý Brod. (5) [13]
2.2.2 O Hnátovi M ezi tehdejším Německým Brodem a Jihlavou panovala rivalita. Jihlavští se chtěli Brodu jednou provždy pomstít. Vymysleli způsob, jak to provést. M ěsto bylo opevněno vysokými hradbami, proto nebylo možné do města proniknout. Podplatili hlásného Hnáta, který vždy v případě nebezpečí varoval obyvatele Brodu. Jednou ráno se Jihlavští začali plížit k Dolní bráně a Hnát je uviděl. M ísto varování je však pustil dovnitř. Ženy jako vždy v tu dobu šly za hradby vyprat prádlo v řece Sázavě. Prošly brankou a spatřily otevřenou Dolní bránu a jihlavské vojsko, které se plazilo k městu. Hned se vrátily zpět do města, přepraly Hnáta a křikem přivolaly hlídku, která měla zrovna stráž. Hlásný byl odsouzen k smrti, shozen do hradního příkopu a ukamenován. Nebyl ani pohřben. Několik dní byl ponechán v mraveništi, až z něho zbyly kosti. Kostra byla dána do průčelí Staré radnice jako varování zrádcům. V jedné ruce drží kosu s nápisem „Qua hora nescis“ (V kterou hodinu nevíš) a ve druhé zvon. Zvoní každou hodinu jako trest, že nevaroval před jihlavským vojskem. (5) [13]
2.2.3 O založení kostela sv. Vojtěcha V dávných dobách stála na břehu Sázavy osada, která se jmenovala Brod. M ěla jen pár chudých domků. Jednou se kousek od této osady zastavil sv. Vojtěch, aby se mohl v klidu pomodlit. Právě na tomto místě vytryskl malý pramínek ze země. M ístní kolem
~ 16 ~
něj postavili studánku. Za pár let se zjistilo, že voda má léčivé účinky. Byl zde vybudován kostel se hřbitovem. Tento kostel byl zasvěcen sv. Vojtěchu. (5) [13]
2.2.4 O stříbrném řetězu M or byl strašlivou nemocí. Tato nemoc dokázala zničit celá města. Ale Havlíčkovu Brodu se naštěstí vyhýbal. Občané nechali vyrobit stříbrný řetěz jako vděk i ochranu. Přispěl každý, kdo mohl. Byl pověšen na morový sloup mezi sochy. Jednou se před branou objevila nepřátelská vojska. Lidé dostali strach, že by mohl být ukraden. Vzali jej a zakopali na hřbitově sv. Vojtěcha. Časem si nedokázal nikdo vzpomenout, kam ho ukryli. Říká se, že tam leží dodnes. Léčivý pramen se ztratil úplně, když se řetěz dostal do země. Až se znovu najde a zavěsí mezi sochy, pramen zase začne vyvěrat. (5) [13]
2.2.5 O zlaté cihle a stříbrné kachně Naproti kostelu Nanebevzetí Panny M arie se nacházel dům, ve kterém bydlel bohatý kupec. Pronajímal horní patro bohatým. Nebylo proto divné, že si nahromadil obrovský majetek. Jednou musel odjet navždy do ciziny a všechen svůj majetek si vzít nemohl. Nechal vyrobit ze zlata cihlu a ze stříbra kachnu. Toto bohatství ukryl někde v domě. Dodnes se ani kachna ani cihla nenašla. Dům měl rozlehlá sklepení a skrytou chodbu, která pokračovala do krypty kostela. (5) [13]
2.2.6 Umrlec v rubáši V Německém Brodě žil bohatý, zlý a lakomý měšťan. Když ho našli příbuzní mrtvého v posteli, vůbec jim ho nebylo líto. Jeho majetek se nenalezl. Pohřbili ho na městském hřbitově. První noc po pohřbu slyšeli příbuzní hluk a rámus v domě, kde žil. Ponocný z věže kostela viděl, že z hrobu vylézá umrlec v rubáši. Přehodil rubáš přes kamennou desku hrobu a vydal se k bývalému domu. Ponocný sešel z věže, vzal rubáš a čekal, co se bude dít. Za chvíli se opět vrátil nebožtík a začal hledat svůj rubáš. Podíval se skelným pohledem k věži kostela a ponocný zůstal v šoku. Chtěl ho po něm vrátit, ale to už stoupal za ním po schodech. Ponocný začal zvonit jako o život. Rozespalé obyvatelstvo se hned seběhlo ke kostelu a začalo stoupat do zvonice. V polovině schodů narazili na mrtvolu měšťana. Vynesli ho ven a kat mu rýčem odsekl hlavu od těla. Hrob
~ 17 ~
byl znovu vysvěcen a tělo dáno zpět. Přízrak se už nikdy neukázal, ale ani kupcovo bohatství se dodnes nenašlo. (5) [13]
2.2.7 O nepoctivém pekaři Koudelovi Ve starých dobách žil nepoučitelný člen brodského pekařského cechu mistr Koudela. Byl už několikrát potrestán za porušení magistrátního výnosu, který předepisoval správné míry pečiva. Tehdejším trestem bylo ponoření v proutěném koši do řeky Sázavy. Když konšelům došla trpělivost, nechali si nepoctivého pekaře předvolat. Za své opakované prohřešky ho odsoudili k smrti utopením. Poté, co Koudelova manželka prosila za jeho milost, a když Koudela slíbil, že na své vlastní náklady vystaví na náměstí kašnu, magistrát rozsudek zrušil. Od té doby stojí na náměstí „Koudelova“ kašna a zdobí ji Neptunova socha. (5) [13]
2.2.8 O božích mukách V roce 1649 postihla město morová epidemie, při níž zemřelo více než 1 400 obyvatel. V tomto čase byl zákaz dovážet do Brodu potraviny. Našli se lidé, kteří obyvatelům přiváželi nejnutnější potraviny na určitá místa před městem. Na těchto místech byly postaveny kapličky tzv. „boží muka“. (5) [13]
2.3 Osobnosti 2.3.1 Karel Havlíček Borovský Narodil se 31. 10. 1821 v Havlíčkově Borové. Pocházel z bohaté kupecké rodiny. Byl to politik, novinář, satirik a epigramatik. Navštěvoval gymnázium v Německém Brodě a odešel studovat do Prahy teologii. Roku 1851 byl v domě své matky v Německém Brodě zatčen a odvezen do Brixenu. Tady vznikly tři nejznámější satiry – Křest svatého Václava, Tyrolské elegie a Král Lávra. Po návratu v roce 1855 se dozvěděl o smrti své manželky Julie. Obrázek č. 2: Karel Havlíček Borovský [41]
Zemřel 29. 7. 1856 v Praze na tuberkulózu. (4;13)
~ 18 ~
2.3.2 Kateřina Barbora Kobzinová Narodila se 26. 10. 1673 v Německém Brodě v domě U Černého orla. Byla dcerou hostinského. Nedostalo se jí školního vzdělání, číst a psát se naučila později. Provdala se za vdovce Böhma, který měl tři děti. Její p rvní muž zemřel. Podruhé si vzala Tomáše Augustina Kobzinu, člena městské rady. Jejich majetek byl značný, patřili k nejbohatší vrstvě. M ilovala svého manžela, a proto ve své závěti odkázala peníze na založení budoucího gymnázia. (4;13)
2.3.3 Jan Václav Antonín Stamic Narodil se 19. 6. 1717 v Německém Brodě do rodiny varhaníka. Byl to skladatel, houslista a koncertní mistr orchestru. Studoval na jezuitském gymnáziu v Jihlavě. V roce 1741 působil jako koncertní mistr a dvorní kapelník v M annheimu, kde byl jedním ze zakladatelů tzv. „mannheimské instrumentální školy .“ Jeho hudba obsahuje znaky českých lidových písní. Zemřel 27. března 1757 v M annheimu. (4;13)
2.3.4 Otakar Štáfl Narodil se 30. 12. 1884 v Německém Brodě. Byl to akademický malíř, grafik a ilustrátor. Věnoval se také filmu a realizoval svých pět scénářů. V roce 1922 ho napadla myšlenka hřbitova k uctění obětí hor na Popradském plese. Své rodné město kreslil ve svých akvarelech. Byl realizátorem odhalení pomníku Karla Havlíčka Borovského. Zemřel 14. 2. 1945 s manželkou Vlastou při náletu v Praze. (4;13) Obrázek č. 3: Otakar Štáfl [43]
2.3.5 František Jaromír Rubeš Narodil se 16. ledna 1814 v Čížkově u Pelhřimova. Rodný dům je na seznamu kulturních památek. Byl to právník, vychovatel a spisovatel. Vyrůstal v Cerhenicích u Kolína. Od roku 1826 studoval na gymnáziu v Havlíčkově Brodě. Zemřel 10. srpna 1853 ve Skutči na plicní chorobu. V dnešním Havlíčkově Brodě je po něm pojmenovaná škola a náměstí. (4;13)
~ 19 ~
2.3.6 Vojtěch Weidenhoffer Narodil se roku 1826 do kupecké rodiny. Jako první postavil parní stroj v Německém Brodě. Byl továrník a propagátor nových metod a technologií. Jako zastupitel města se podílel na opravách rybníků.
Zasloužil se o vznik parku Budoucnost.
Z vlastních peněz postavil chudobinec. Zemřel roku 1901 v Německém Brodě. (4;13) Obrázek č. 4: Vojtěch Weidenhoffer [44]
2.3.7 Bedřich Smetana Narodil se 2. 3. 1824 v Litomyšli. Byl to hudební skladatel, klavírista, dirigent a zakladatel české národní hudby. Po studiích v Jihlavě přišel do Německého Brodu, kde se mu nedařilo. Spolu s bratrem Antonínem studoval zdejší gymnázium, ale maturoval v Plzni. V Göteborgu pracoval jako sbormistr a učitel hudby. Po pěti letech se vrátil do Prahy, ale moc se neprosazoval. V říjnu 1874 přišel o sluch. Vytvořil cyklus symfonických básní – M á vlast. Zemřel 12. 5. 1884 v Praze. Je po něm pojmenováno náměstí. (4;13)
~ 20 ~
3 Předpoklady rozvoje CR 3.1 Lokalizační předpoklady 3.1.1 Kulturní Památky Havlíčkovo náměstí Havlíčkovo náměstí vždy patřilo k nejkrásnějším v Čechách. Po obvodu náměstí se nacházejí původní domy, které pocházejí z období baroka, gotiky a renesance. Od severu k jihu vede přes náměstí bývalá císařská cesta, která spojovala Prahu s Vídní. Předloni náměstí prošlo revitalizací, při které z náměstí zmizela původní zeleň a byly zde vysázeny na určitých místech nové dřeviny. (2;12) S metanovo náměstí V 80. letech bylo Smetanovo náměstí přestavěno do současné podoby. Zejména se postavily nové bytové jednotky. Na náměstí najdeme hojné zastoupení zeleně. Hlavně se jedná o jehličnany a listnaté stromy. V jihovýchodním rohu se nachází pobočka České pošty. Po západní straně náměstí se táhnou různé obchody – např. drogerie, obuv nebo hračkářství. V horní části se rozprostírá parkoviště. [1] S tará radnice Stará radnice byla postavena v pozdním gotickém slohu koncem 15. století. Dne 25. května 1662 vypukl požár, při kterém vyhořela polovina města. Po požáru začali konšelé se stavbou radnice, kterou rozšířili. Stavba trvala do roku 1668, jak je uvedeno na pamětních žulových deskách nad oběma postranními portály. „Nad levým portálem je umístěn kolorovaný městský erb udělený městu v roce Ferdinandem III. umístěný v kruhovém věnci. V rozích jsou čtyři číslice 1. 6. 6. 8. Nad pravým portálem je kolorovaný erb rakouský, černý dvojhlavý orel v kruhovém věnci a s číslicemi 1. 6. 6. 8.“ (9) Za zmínku stojí renesanční štít s vysokou atikou s cimbuřím. Pod hodinami je ve výklenku „brodská smrt“. Dnes slouží ke společenským účelům a sídlí zde i Krajská knihovna. (6;9;15) ~ 21 ~
Nová radnice Tato významná stavba nacházející se v jihozápadním cípu havlíčkobrodského náměstí nesla ve 13. století název Stará rychta a by la sídlem představitelů města a dědičného rychtáře. V 15. století po postavení městské radnice se tento dům stal hostincem s várečným právem. Tradice městského pivovaru zde počíná od první poloviny 16. století do roku 1836. V 17. – 18. století se tento dům s hostincem jmenoval „U Zlatého jelena“. V dnešní době v této budově zasedá zastupitelstvo a sídlí starosta města. Je zde i sídlo městského informačního centra, kde si můžete koupit různé suvenýry. (6;9;15) Kaple Božího hrobu Ke Klášternímu kostelu sv. Rodiny náleží kaple Božího hrobu, která se nachází na severní straně. Nad hrobem je vystavěna kaple v maurském stylu. Předlohou stavby byl Boží hrob v Jeruzalémě. Projekt vypracoval stavitel Antonín Václav Spannbrucker v roce 1724. (9) Kašna se sochou Tritona Kamenná kašna se nachází na Havlíčkově náměstí. Socha Tritona drží kamennou mísu s delfínem. Tato socha je dílem J. V. Prchala, jihlavského sochaře z 18. století. Podle pověsti musel tuto kašnu nechat postavit na vlastní náklady pekař Koudela za nedodržování správné velikosti pečiva. (6;9) Š táflova chalupa Donedávna byla dědictvím rodu Štáflů. Po 2. světové válce se z ní na pět let stala skautská klubovna. V roce 1992 původní majitelé objekt prodali městu. Je vzácnou ukázkou stavení venkovského typu. Nejstarší části jsou z 16. století. Tato stavba byla předloni zařazena na seznam národních kulturních památek. Od roku 2001 se zde provozuje antikvariát. Každý měsíc se zde pořádají výstavy, kde se vystavují díla známých fotografů a výtvarníků, kteří mají vztah k regionu. M ůžete si zde zakoupit i výrobky, které se vztahují k folkloru např. proutěné košíky, bezové píšťalky nebo výrobky z kůry. (6;9;17)
~ 22 ~
Kostely Klášterní kostel sv. Rodiny Základní kámen byl položen roku 1679
a
kostel
byl
dokončen
a slavnostně vysvěcen roku 1705. Předpokládá se, že autorem je stavitel Jan Baptista Dominik Canevalli. Na průčelí kostela najdeme sochy Panny M arie, sv. Josefa a Ježíše Krista. Interiér
kostela
přestavován. O brázek č. 5: Klášterní kostel sv. Rodiny [45]
postaven
podle
byl Hlavní
mnohokrát oltář
návrhu
byl
Ignáce
Rohrbacha. K dílům Siarda Noseckého patří obraz svaté Rodiny. (6;9;14) Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie Tento raně gotický kostel byl založen Řádem německých rytířů asi v polovině 13. století. V roce 1422 ho vypálili husité. V letech 1706 – 1709 za Jana Křtitele Seidla byl zbarokizován. Raně barokní oltář pochází z roku 1661. Ve středu je obraz Nanebevzetí Panny M arie mezi sochami sv. Václava a sv. Víta. Dále zde jsou sochy archanděla M ichaela mezi sv. Šebestiánem a sv. Rochem. Na balustrádě po stranách hlavního oltáře stojí barokní sochy Zvěstování Panny M arie z 18. století a dva menší oltáře sv. Antonína Paduánského a sv. Františka z Pauly. V kaplích po stranách hlavního oltáře se nachází barokní oltáře sv. Ondřeje a sv. M ikuláše. Kostelní věž se skládá ze dvou raně gotických pater, třetího vrcholně gotického patra a posledního renesančního. Je zde ukryt zvon Vilém, jeden z nejstarších zvonů v Čechách. Jsou tu i další dva zvony Václav a Barbora. (6;9;14) Věž je přístupná veřejnosti v sezóně. Z ochozu je jedinečná vyhlídka na celé město a okolí. Kostel Nejsvětější Trojice Tuto stavbu navrhl brodský stavitel Tomáš Schopper v letech 1719 - 1721. Je postaven na místě bývalé studánky. Od poutního kostela vedla Křížová cesta, která spojovala kostel a protější vrch Kalvárii. (6;9;14) ~ 23 ~
Kostel sv. Vojtěcha Tato stavba nese prvky renesance a gotiky. První zmínka pochází z roku 1538. Charakteristickým prvkem jsou gotická okna a portály. Zdobí ho fresky jednoho z dvorních malířů Rudolfa II. Od roku 1783 se zde nachází i hřbitov, kde jsou pohřbeny osobnosti města (např. rodiče Karla Havlíčka Borovského). Odpočívají tady nejen katolíci, ale také Židé. Do roku 1861 se tu ještě pohřbívalo. (6;9;14) Kostel církve československé Tato církev vznikla po roce 1918. První bohoslužba se konala v Klášterním kostele sv. Rodiny. V polovině 20. let získala pozemek husitská církev. V roce 1926 byl položen základní kámen a konala se také první bohoslužba. Je to ukázka sakrální architektury 20. století. V této budově se konají bohoslužby. (6;9;14) Kostel sv. Kateřiny Kostelík stojí na břehu řeky Sázavy. První zmínka pochází z roku 1319. Ke kostelu náležel špitál pro chudé. Od založení kostela se zde zřejmě nacházel i hřbitov. Pohřbívalo se ještě v 18. století. Josefínský dekret tento hřbitov zrušil, proto zde byl upraven na malý sad. Kvůli poloze kostel postihly přírodní katastrofy (povodeň, Obrázek č. 6: Kostel sv. Kateřiny [46]
požár).
Povodeň tehdy vzala s sebou
roubenou zvonici, která už nikdy nebyla obnovena. Kříž u kostela přežil. V polovině 19. století musel být kostel výrazně zmenšen kvůli stavbě kamenného mostu přes řeku Sázavu. Nachází se zde barokní oltář s obrazem svaté Kateřiny z 18. století. Kostel není přístupný veřejnosti. Výjimku tvoří 25. listopad, kdy je zde sloužena mše. (6;9;14) S loupy a pomníky Morový sloup Uprostřed Havlíčkova náměstí se tyčí morový barokní sloup, který byl postaven a slavnostně vysvěcen roku 1717. Na podstavci stojí socha sv. Floriána – ochránce před požáry a patrona města, sv. Ondřeje – ochránce před morem a sochy světců Václava ~ 24 ~
a sv. Jana Nepomuckého. Ve výklenku podstavce je soška Rozálie Palermské - ochránkyně před morem. Na vrcholu sloupu je socha Panny M arie Neposkvrněného početí. (6;7;9;15) Hnátův kámen Údajně připomíná událost vyprávějící o hlásném Hnátovi, který zradil své občany. Kámen je zasazen do průčelí kamenného mostu a označuje místo, kde došlo k pomstě. (6;16) Š táflova bašta M ěstské opevnění se stavělo v letech 1310 - 1350. Dochovala se pouze nárožní věž – Štáflova bašta. V roce 1957 proběhlo otevření památníku malíře Otakara Štáfla. M ůžete zde vidět jeho díla o životě, ale také plastické obrazy ze života. Karla Havlíčka Borovského. Poslední renovace proběhla k 100. výročí jeho narození. (6) S loup se sousoším Křtu Krista O tom, kdy vznikl sloup, nejsou žádné písemné záznamy. V roce 1927 se nacházel v parku před bývalým klášterem. Na sloupu je pravděpodobně klečící Kristus a sv. Jan Nepomucký. Existuje zde domněnka, že ho nechal postavit německobrodský primátor Jan Jindřich z Lewenfelsu svému patronovi sv. Janu Křtiteli. (7;9) S loup Panny Marie Neví se, kdo sloup postavil v 2. polovině 17. století. U vchodu kostela Nanebevzetí Panny M arie se nachází nenápadná pískovcová socha Panny M arie s Ježíškem. Poprvé se o ní dovídáme z pamětní knihy, kde se píše: „Kamenná socha Matky Boží u vchodu kostela, která dříve stála mezi topoly a sotva ji bylo vidět, se po vykácení těchto stromů dostala na plné světlo, byla nově natřena a stojí jako okrasa před chrámem Páně.“ (1;2) Obrázek č. 7: Sloup Panny Marie [47]
~ 25 ~
Tyršův památník Ke stému výročí narození M iroslava Tyrše byl zbudován pomník. Na portrétu má zásluhu sochař Antonín Lhoták. (16) Pomník Bedřicha S metany Pomník slouží jako připomínka studia Bedřicha Smetany.
Slavnostně
byl
odhalen
24. 5. 1936. Je dílem sochaře Julia Pelikána. Není to jediná připomínka ve městě. Ještě existuje druhá. Na budově gymnázia je umístěna bronzová pamětní deska. (16) Obrázek č. 8: Pomník Bedřicha Smetany
[48] Pomník Tomáše Garrigua Masaryka Autor je neznámý. Původně stával v parčíku před kostelem svaté Kateřiny. Zde zůstal do roku 1940. Další místo pro něj bylo vybráno místo v parku před budovou školy. V roce 1960 byla socha odstraněna kvůli osobnosti Tomáše Garrigua M asaryka. Nyní stojí ve Štáflově ulici před budovou policie. Slavnostně byla odhalena 15. 6. 1991. (16) Pomník obětem komunismu Stojí před budovou dopravního inspektorátu. Jeho autorkou je akademická sochařka M artina Hozová. Její náměty jsou antické motivy a středověké umění. Pomník zobrazuje bezhlavého anděla se svázanými křídly jako symbol utrpení. Slavnostně byl odhalen 17. 11. 2001. (16) Pomníček u Š táflovy bašty Při procházce parkem Budoucnost kolem Štáflovy bašty můžeme vidět pomníček a 2 makety pum. Na pamětní desce si můžeme přečíst jména chlapců z obecné školy, kteří zahynuli při bombovém útoku 15. 11. 1944. (16) Základní kámen parku Budoucnost V říjnu 1920 byl položen základní kámen parku. V Německém Brodě vznikl spolek „Budoucnost pro okrášlení královského města Německého Brodu a okolí“. Byl zřízen,
~ 26 ~
protože naši předkové se vzdalovali přírodě kvůli pracovním povinnostem. Plánovalo se zkrášlení rybníků Hastrman, Rantejch a Obora. Spolek nezvládal údržbu parku, a proto jej v roce 1919 prodal městu. Za 30 let zde vznikl krásný městský sad. (16) Pomník Josefíny Havlíčkové Bronzová busta byla slavnostně odhalena v roce 1937. Autorkou se stala Vlasta Dohnalová-Pešanová, která byla přítelkyní Otakara Štáfla. Stojí u rybníku Obora. (16)
Obrázek č. 9: Pomník Josefíny Havlíčkové [49]
Pomník Karla Havlíčka Borovského Děla rakouské armády posloužila jako základ bronzového pomníku. V roce 1924 bylo dílo za přítomnosti mnoha politických osobností odhaleno. V roce 1943 musel být pomník odstraněn. Do města se vrátil až o tři roky později. Byl slavnostně odhalen k 90. výročí jeho smrti. (16) Domy na Havlíčkově náměstí Havlíčkův dům Patří k nejkrásnějším památkám Havlíčkova Brodu. Naši pozornost upoutá výrazný nárožní válcový arkýř a novogotická úprava štítu z roku 1871 od stavitele Františka Schmoranze. V roce 1832 tento dům zakoupil M atěj Havlíček – otec Karla Havlíčka Borovského. V roce 1833 mu magistrát povolil provozovat obchod se smíšeným zbožím. Pod arkýřem se nachází pamětní deska a na průčelí můžeme vidět Havlíčkův medailon z roku 1871. V říjnu 1851 se do tohoto domu nastěhoval Karel Havlíček Borovský se svojí rodinou. Domu si moc neužil, protože 16. prosince byl deportován do Brixenu. (6;9;15) V Havlíčkově domě se dnes nachází městské M uzeum Vysočiny. Hanusovský dům Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1565. Dochovaly se dva náhrobní kameny manželek děkana M atěje Romence. Roku 1862 přešel do majetku města. Dříve zde ~ 27 ~
sídlila galerie, než se přestěhovala do Havlíčkova domu. Byla zde i kovárna s truhlárnou. (9;15) Malinův dům Jedná se o jeden z nejkrásnějších domů na Havlíčkově náměstí. Patří k pozdně gotické stavbě z 15. století. M á nádhernou hřebínkovou klenbu. Podle tradice vlastnil dům rod Trčků z Lípy, ale není to podloženo. Název získal podle vlastníků domů, kde byl šenk s vínem. (9;15)
Obrázek č. 10: Malinův dům [50]
Dům U Zlatého lva Dům patřil k nejstarším hostincům ve městě. Podle kroniky zde měl zemřít Jan Rudolf, poslední z rodu Trčků z Lípy. Po smrti mu byl zkonfiskován majetek a podstoupen generálu Filipu Fridrichu Breunerovi. (9;15) Dům U Černého orla Sídlila zde velmi známá zájezdní hospoda nacházející se u silnice z Vídně do Prahy. M ajitelem se stal Baltazar Leopold Najbyrt, jemuž se zde narodila dcera Kateřina. Vzala si Kobzinu a založila gymnázium. (9;15) Dům U Bílého koníčka Již od roku 1686 se zde provozovala hostinská živnost. V polovině 19. století zde pobýval blízký přítel Karla Havlíčka Borovského Václav Žák, absolvent akademie ve Štiavnici. Hrávali spolu šachy v zahradním altánku. Při požáru roku 1855 mu shořely veškeré materiály do školy, pomůcky i nákresy. Nikdy se z toho nevzpamatoval. Byl hospitalizován v léčebně v Praze, kde zemřel. (9;15) Obrázek č. 11: U Bílého koníčka [51]
~ 28 ~
S uchánkovský dům V přízemí se nacházel hostinec. Tento hostinec navštěvoval Jaroslav Hašek. V 1. patře vznikla první městská nemocnice. Kvůli nedostatku prostor byla přemístěna na Dolní předměstí. (9;15) Pešíkovský dům V domě se narodil spisovatel Josef Eliáš (později Heliades) kolem roku 1575. Byl to významný spisovatel latinského humanistického směru. Kvůli své víře musel žít v exilu. (9;15) Dům Hankovský M á renesanční původ. Pamětní deska říká, že zde bydlel v podnájmu mladý Karel Havlíček. Vzpomínal, jak zde studoval a vyváděl divné kousky. Po požáru v roce 1880 koupil dům Niedermertl. (9;15) Dům Böhmovský Tento dům se pojí s osudy Kateřiny Barbory Kobzinové, zakladatelky gymnázia. První manžel Ferdinand koupil tento dům. Žila zde i s druhým manželem Tomášem Kobzinou, ze kterého se stal královský rychtář. Podruhé ovdověla a neměla své vlastní děti. Dům odkázala nevlastní dceři Rozině, provdané Stamicové. (9;15) Chmelvodský dům Původně zvaný „Stará lékárna“. Byl postaven v první polovině 15. století. Již několikrát byl přestavěn. Při poslední rekonstrukci se nalezly gotické a renesanční architektonické prvky a lomený oblouk. Z těchto nálezů můžeme jmenovat gotické prořezávané kachle. (9;15) Romencovský dům Dům býval majetkem děkana M atěje Romence. Je to pozdně renesanční dům z 16. století. V krajních nikách nalezneme fresky Panny M arie s Jezulátkem, uprostřed malované sloupy s listovým ornamentem. v 19. století zde bylo knihkupectví. Býval zde i sklad tabáku, kam si chodil Karel Havlíček pro kuřivo. (9;15)
~ 29 ~
Dům Kašíčkovský Také tento dům sloužil jako hostinec. Byli zde ubytováni významní hosté z rodu Habsburků – např. Leopold I., Josef I. nebo Ferdinand I. Povídá se, že zde bývala i fara. Jeho majitelem v době 30leté války byl utrakvistický kněz Jan Winterberský. (9;15) Jáchymovský dům Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1559. Později sloužil jako zájezdní hostinec. M á krásnou klenbu v mázhausu a dva domovní štíty. V prvním patře najdeme malované dřevěné stropy. Do domu se provdala i bývalá láska Karla Havlíčka, Františka. V první polovině 19. století se zde konaly plesy. (9;15) Rejnovský dům Nejstarší zmínka je z 16. století. Vdova Rejnovská odkázala dům děkanskému kostelu. Později jej zakoupil měšťan a varhaník Jan Václav Stamic. Dům prodal, protože jeho manželka zdědila po nevlastní matce rohový dům. (9;15) Dům U Kozlíčků Dům pochází z období renesance. Ve výklenku najdeme obraz sv. Trojice, pod ním se nachází starobylá lampa. Tu sem nechala zavěsit matka pekaře, kterého za nevěru odnesl černý kozel a už ho nikdo neviděl. Pro pokoj jeho duše nechala pověsit právě tuto lampu. Po smrti odkázala peníze na udržování světla, jinak by zde strašilo. Tuto povinnost měl každý, kdo dům koupil. (9;15) Měšťanský pivovar Dnešní budova sloužila původně jako gymnázium. Nachází se naproti klášteru na Horním předměstí. Budovu koupil řád augustiniánů, protože jejich domek nevyhovoval ani výuce. V nové barokní budově byl i divadelní sál, kde hráli žáci divadlo. Studoval zde i Josef Dobrovský. O několik let později ho zakoupili měšťané. Dodnes se zde vaří Obrázek č. 12: Měšťanský pivovar
[52]
pivo. (9;15)
~ 30 ~
Kulturní akce Knižní veletrh Knižní veletrh se koná 19. a 20. října 2012. Loni se ho zúčastnilo 132 vystavovatelů a navštívilo ho kolem 16 000 návštěvníků. Největší zájem byl o amerického spisovatele Roberta Fulghuma, na jehož autogramiádu se čekala dlouhá fronta. Jeho tématem bylo Kniha a Svoboda. Veletrhu se zúčastnili i další slavné osobnosti – M ichal Viewegh, Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř nebo Ludvík Vaculík. Návštěvníci si mohli zakoupit knihy za zajímavé ceny. Dále mohli sledovat diskuzní blok o Karlu Havlíčku Borovském s názvem Rakousko: Vyhnanství nebo ráj? [16] Pivní slavnosti Slavnosti se konají každý rok poslední sobotu v červnu. Při této příležitosti se otevírají brány pivovaru. Prohlídka trvá hodinu, stojí 50 Kč a v ceně je jedno pivo. [12] S tamicovy slavnosti Tyto slavnosti se konají od 30. března do 25. května. Jsou podporovány městem. Smyslem je připomínat osobnost nejslavnějšího brodského rodáka Jana Václava Antonína Stamice. Konají se v sále Staré radnice a v Klášterním kostele sv. rodiny. Na závěr slavností vystoup í sólisté Jana Brožková a Bohuslav M atouška. Zahájeny byly koncertem Stamicovo kvarteto. [17] S míšený pěvecký sbor Jasoň Tomuto souboru je už přes 150 let. Je to činorodé těleso, kromě vlastního zpívání má velký organizační potenciál. M ůžeme zde najít tenory, basy, alty i soprány. [19] Zahrada První výstava proběhla v červnu 1994. Letos se konala od 27. – 29. dubna 2012. Schází se zde vystavovatelé z celé ČR. Doprovází ji řada kulturních představení, známých osobností a soutěží o ceny, dále hudební vystoupení, pochod mažoretek a večerní ohňostroj. [17]
~ 31 ~
Kulturní zařízení KD Ostrov Budova stojí na severním břehu řeky Sázavy, kousek od kamenného mostu. Celý komplex je rozdělen na několik sálů, menších i větších. Je zde restaurace, nonstop bar a kinosál s divadelním sálem. Najdeme tu i kanceláře některých firem např. autoškoly. Konají se zde různá divadelní i filmová představení, taneční zábavy, výstavy, veletrhy a v neposlední řadě tradiční výstava pro zahrádkáře, Zahrada. KD Čechovka Klub Čechovka byl otevřen 1. prosince 2005. Jeho vlastníkem je firma ROSS Holding a. s. Nachází se kousek od letiště. K dispozici je velký samotný sál, kde se konají koncerty, divadla a akce pro děti. [15] Krajská knihovna Vysočiny První zmínka o Krajské knihovně vznikla v roce 1894 v Německém Brodě. Založil ji akademický spolek Barák. V roce 1905 se knihovna stala majetkem města. Do prostor Staré radnice byla přestěhována v roce 1974. V dnešní době existuje ve městě několik míst, kde má knihovna své sklady. V budově knihovny najdeme oddělení pro dospělé, studovnu,
m-centrum
(multimediální
centrum),
dětské
oddělení
a
oddělení
specializovaných služeb. [19] S portovní zařízení Kotlina Areál najdeme v parku Budoucnost pod rybníkem Rantejch. M ožnosti sportovního vyžití jsou: veřejné bruslení, krytý bazén, sauna, fitness, solárium, indoor cycling, squash, masáže a aerobic. Na zimním stadionu má své sídlo hokejový klub HC Rebel. V areálu můžeme navštívit rychlé občerstvení nebo posedět v krásné hokejové restauraci. V letních měsících si můžeme zajít zaplavat na nedaleké koupaliště v blízkosti rybníka Cihlář. [11] TJ Jiskra Havlíčkův Brod Nachází se na dohled od hřbitovního kostela sv. Vojtěcha. Celý areál se skládá ze dvou fotbalových hřišť, krytých tenisových kurtů, hřiště na minigolf a veliké sportovní haly. ~ 32 ~
Hala skýtá zázemí pro mnohé sportovní kluby, které mají k dispozici vybavené tělocvičny a posilovnu. M ezi nejznámější oddíly patří basketbalový, florbalový, tým házené, šachový, tenisový, volejbalový a v neposlední řadě oddíl řecko-římských zápasníků. [4] Areál veřejných sportovišť Plovárenská Areál se rozprostírá na rozlehlé ploše mezi severním břehem řeky Sázavy a ulicí Plovárenská. Projekt výstavby byl z části financován dotací z Evropské unie. Pro návštěvníky bylo vybudováno hřiště pro malou kopanou, hřiště na basketbal, venkovní stolní tenis, venkovní šachy, hřiště na volejbal, kuželky, dětské hřiště, budova převlékáren a dráha pro in-line. Vedle najdeme prostory a hřiště softballového klubu. [3]
3.1.2 Přírodní faktory Podnebí „Otevřenost sázavského údolí směrem severozápadním způsobuje, že podnebí přes průměrnou nadmořskou výšku 470 metrů je chladné s množstvím srážek kolem 817 mm ročně a že severozápadní proudění větru snižuje průměrnou roční teplotu na 7 °C.“(10) Povrch „Město Havlíčkův Brod se rozkládá v údolí a na přilehlých protáhlých svazích řeky Sázavy v nadmořské výšce 422 až 493 metrů. Tento kraj náleží k Českomoravské vrchovině, a to k její mírněji řečeno členěné oblasti, zvané Hornosázavská pahorkatina, jejíž součástí je Havlíčkobrodská pahorkatina. Geologicky jsou zde nejvíce zastoupeny krystalické břidlice a v údolí řeky Sázavy vyvřelé žuly.“ (10) Další zajímavým ukazatelem je délka slunečního svitu, která udává počet hodin za určitý čas, po který sluneční paprsky dosahovaly zemského povrchu. [40] V meteorologické stanici v Přibyslavi, která je nejblíže Havlíčkovu Brodu trvá sluneční svit 1613 h/rok. [41] Hydrosféra Vznik rybníků je spojován se založením města ve 13. století. Kaskáda rybníků se nachází v parku Budoucnost. Tyto rybníky v historii lákaly k podnikatelským aktivitám ~ 33 ~
např. kovárny, mlýny nebo hamry. Cihlář se jmenuje podle skupiny cihelen, které se postavily kolem. Dnes slouží ke koupání. M ezi Rantejchem a Hastrmanem stál mlýn a pila. V 16. století zde stála výrobna střelného prachu pro rakouskou armádu. U rybníku Hastrman stála kovárna, kde se vyráběly pánve a různé hřebíky. Rybník Obora zakončuje kaskádu havlíčkobrodských rybníků a stojí u něj rybárna. [6] Řeka Sázava pramení v rybníku Velké Dářko. Její tok se táhne částí Českomoravské vrchoviny na západ a vlévá se do Vltavy u obce Davle. Uvádí se, že název řeky vznikl od sloves sázeti, saditi ve významu usazení nánosu. Řeka protéká Havlíčkovým Brodem. Zde Sázava vytvořila v průběhu působení tekoucí vody obrovské nánosy naplaveného písku, štěrku a hlíny. [5]
3.2 Selektivní předpoklady M ají hlavní podíl na rozvoji cestovního ruchu. Na předpoklady cestovního ruchu má vliv politická, ekonomická situace a také kulturní úroveň. Jsou protipólem lokalizačních předpokladů. M ezi selektivní faktory
patří: úroveň urbanizace, sociologické a ekologické
předpoklady, politické předpoklady a syntetické hodnocení selektivních předpokladů. (8)
3.3 Realizační předpoklady Do těchto předpokladů se řadí podle V. Hraly: doprava, ubytování a stravování. (3)
3.3.1 Ubytování V Havlíčkově Brodě se nachází 3 hotely (hotel U Zlatého lva, hotel Slunce a hotel Brixen), 5 penzionů (penzion Jantar, Hurikán, Star, RUSTICANA a penzion U Kroupů) a 2 ubytovny. Hotel Brixen se nachází v odlehlejší jižní části města za železniční tratí. Hotel U Zlatého lva je situován do historického centra přímo na náměstí. Hotel Slunce najdeme v blízkosti kamenného mostu. Všechny tři hotely mají tři hvězdičky. Cena jednolůžkového pokoje se pohybuje mezi 900 až 1300 Kč/noc Ani jeden z penzionů se nenachází
přímo
v historickém
centru.
Cena
penzionů
se
pohybuje
od
350 – 800 Kč/noc.
~ 34 ~
3.3.2 Stravování Ve městě Havlíčkův Brod najdeme kolem 15 restauračních zařízení. Na čerstvých rybách si můžete pochutnat v rybí restaurací nacházející se 100 m za viaduktem směrem na Jihlavu. Na pravou italskou pizzu můžete zavítat do pizzerie Fabrika v ulici Beckovského u supermarketu Billa. Na staročeská jídla a pochoutky z grilu určitě zajděte do restaurace Kozlovna na Smetanově náměstí. Českou kuchyni Vám nabídnou v Pivovarské restauraci u měšťanského pivovaru, kde Vám načepují pivo např. kvasnicové, řezané i černé.
3.3.3 Doprava S ilniční Havlíčkův Brod je důležitou tepnou silniční dopravy. Hlavně nákladní automobily každý den projíždějí M asarykovou ulicí a směřují po jediné silnici na sever nebo na jih. Po M asarykově ulici denně projede přes 15 000 vozidel, z toho přes 3 000 nákladních automobilů. Situace ve městě se zkomplikovala poté, co byl 16. dubna 2012 uzavřen kamenný most přes řeku Sázavu. V dopravní špičce se ve městě tvoří dlouhé kolony. [2] Železniční Havlíčkův Brod je důležitá křižovatka, kde se sbíhají tratě ze všech směrů. Havlíčkovým Brodem projíždějí osobní vlaky, které rozvážejí cestující po Vysočině. Rychlíky slouží k nadregionální dopravě. [39] Důležitá železniční spojení jsou:
Kolín - Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou - Tišnov - Brno
Havlíčkův Brod - Jihlava - H. Cerekev - Veselí nad Lužnicí
Havlíčkův Brod – Jihlava – Brno [39]
Městská hromadná doprava M ěstkou hromadnou dopravu provozují technické služby města. V současnosti je v provozu 9 linek, z nichž některé jezdí i do oblastí mimo město např. Termesivy a Šmolovy. Po zahájení provozu výrobního podniku Futaba u Baštínova vznikla linka č. 5, která přiváží a odváží zaměstnance této firmy. [10]
~ 35 ~
Linky městské hromadné dopravy v Havlíčkově Brodě
Linka č. 1: Dopravní terminál - Perknov a zpět
Linka č. 2: BTV plast – Perknov a zpět
Linka č. 3: Dopravní terminál – Termesivy a zpět
Linka č. 4: Dopravní terminál – Dopravní terminál – Perknov-Havlíčkovo nám.Čechova – Letiště - Šmolovy///Šmolovy - Lipnická-Stavební škola - Havlíčkovo nám. – Perknov - Dopravní terminál
Linka č. 5: Dopravní terminál – Futaba – Dopravní terminál///Dopravní terminál – OSBD – Futaba - Dopravní terminál
Linka č. 6: Dopravní terminál – Vršovice a zpět
Linka č. 7: Dopravní terminál – BTV plast a zpět
Linka č. 8: Dopravní terminál – Žižkov II – Perknov a zpět
Linka č. 9: Dopravní terminál – Žižkov II – Perknov a zpět (víkendová linka) [10]
~ 36 ~
4 Propagace Propagaci má z větší části na starosti městské informační centrum, které je umístěno na Havlíčkově náměstí v budově Nové radnice. Zde si turisté mohou zakoupit řadu suvenýrů např. pohlednice, mapy, magnetky, turistické známky a průvodce. M ěstské informační centrum provozuje internetové stránky města, kde se dozvíte o akcích ve městě, výletech do okolí, památkách nebo zajímavých místech. Na webových stránkách stojí za zhlédnutí virtuální prohlídka města. Je to projekt, který je financován z fondů Evropské unie. Ráda bych vyzdvihla čtyři opravdu velice krásné a dobře zpracované průvodce. 1. díl se jmenuje Po stopách významných osobností v Havlíčkově Brodě, kde se návštěvník dozví o osobnostech, které zde žily , studovaly nebo jsou s městem nějak spjaty. 2. díl se nazývá Kostely a hřbitovy Havlíčkova Brodu, který nás seznámí s historií a zajímavostmi náboženských staveb. 3. díl nese název Měšťanské domy Havlíčkova Brodu. Tento díl nám popisuje nejznámější domy od minulosti do současnosti. 4. díl se jmenuje S ochy a pamětní desky Havlíčkova Brodu. Seznámí nás s velice krásnými místy, kde by se turisté rozhodně měli zastavit a pokochat se jejich krásou.
~ 37 ~
5 Praktická část 5.1 Dotazníkové šetření Cílem mé bakalářské práce byla analýza cestovního ruchu tří vybraných oblastí (Havlíčkovo náměstí, Smetanovo náměstí a park Budoucnost) města Havlíčkův Brod. Výzkum probíhal formou tištěných dotazníků, které byly k dizpozici na městském informačním centru a v Krajské knihovně. Otázky byly určeny pro návštěvníky i místní obyvatele všech věkových kategorií. Šetření probíhalo v měsících leden až březen. Celkem se podařilo nashromáždit 110 správně vyplněných dotazníků. Respondenti je vyplňovali anonymně a dobrovolně. Zvolila jsem otázky uzavřené a polozavřené. M ezi uzavřené otázky jsem použila škálové. Dotazník obsahoval úvod a 14 otázek, z nichž 9 se týkalo analyzovaných celků. Pro lepší přehlednost při vyhodnocování jsem otázku č. 10, která hodnot í estetický vzhled středu vybraných měst na Vysočině, rozdělila na podotázky (10 a, 10 b, 10 c, 10 d a 10 e). Otázka č. 11 se týkala investování do vybrané oblasti. Poslední tři otázky na konci dotazníku měly zjistit údaje o respondentovi. Výsledky výzkumu jsem zpracovala na základě dotazníků.
~ 38 ~
5.2 Výsledky výzkumu Oznámkujte jako ve škole od 1 do 5, jak se Vám líbí Havlíčkovo náměstí? 5%
19%
18%
1
2 3 25%
4 5
33%
Graf č. 1: Oznámkuje jako ve škole od 1 do 5, jak se Vám líbí Havlíčkovo náměstí? (vlastní zdroj)
Na tuto otázku odpověděli všichni dotázaní. Před pěti lety by určit ě odpověděli respondenti jinak. Revitalizace náměstí rozdělila občany na 2 skupiny. První se nové náměstí líbí, zatímco druhá skupina je opačného názoru. Hlavním důvodem bylo celkové vykácení stromů a zrušení zelených ploch. Z grafu vyplývá, že lidem se nynější náměstí spíše zamlouvá. Nejhorší známku udělilo 5 % dotázaných a nejlepší 19 %. 25 % respondentů hodnotilo známkou 2. Známku 3 udělilo 33 % lidí, zatímco známku 4 18 % návštěvníků.
~ 39 ~
Jaká památka je podle Vás na Havlíčkově náměstí nejatraktivnější?
19%
18%
Havlíčkův dům
Kašna se sochou Tritona 19%
Morový sloup
Stará radnice s kostrou Hnáta 31%
13%
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Graf č. 2: Jaká památka je podle Vás na Havlíčkově náměstí nejatraktivnější? (vlastní zdroj)
Druhá otázka byla zaměřena na nejatraktivnější památku na Havlíčkově náměstí. Lidé si určitě všimli kašny se sochou Tritona uprostřed náměstí, a proto se stala nejatraktivnější památkou pro 31 % respondentů. O druhé místo s 19 % se dělí Stará radnice s kostrou Hnáta a Kostel Nanebevzetí Panny M arie. Jen o jediné procento zůstal pozadu Havlíčkův dům. Na posledním místě s 13 % skončil morový sloup.
~ 40 ~
Co se Vám nelíbí na Havlíčkově náměstí?
10%
5%
15% Doprava
6%
Dotěrní tazatelé
Je tu málo zeleně Postrádám některé druhy obchodů (Jaké?) Málo laviček
29% 35%
Jsem se vším spokojen/spokojena
Graf č. 3: Co se Vám nelíbí na Havlíčkově náměstí? (vlastní zdroj)
Hlavním problémem jsou dotěrní tazatelé, což potvrdilo 35 % dotazovaných. Jak už jsem zmínila v první otázce problém zrušení zelených ploch, 29 % respondentů to zohlednilo v této otázce. Pro 10 % dotazovaných není dostatečné množství laviček na Havlíčkově náměstí. Jen 5 % je se vším spokojeno. Z průzkumu vyplynulo, že 6 % lidí postrádá obchody např. coffee shopy, scate shopy, fast foody, lahůdky, oděvy, nebo boty. Osobně si myslím, že kromě coffee shopů a scate shopů je tady toho dostatek.
~ 41 ~
Znáte park Budoucnost v Havlíčkově Brodě? 7%
52%
Ano, chodím tudy často Znám, ale často tam nechodím
Ne, nevím, kde to je
41%
Graf č. 4: Znáte park Budoucnost v Havlíčkově Brodě? (vlastní zdroj)
Většina dotazáných park Budoucnost zná. Celých 52 % tímto parkem často chodí. Podle mého názorů hlavní důvody jsou procházka parkem, cesta do školy, do práce a do města. Překvapilo mě, že jen 7 % dotazovaných park nezná.
~ 42 ~
Co postrádáte v parku Budoucnost?
Lepší péči o zeleň 15%
19% Lepší údržbu cest
5%
Lepší značení cest v parku a okolí Zajištění bezpečnosti strážcem parku
23% 29% 9%
Rozšíření okruhu, kam nesmějí motorová vozidla Měla by se vybudovat stezka pro pěší spojující park s řekou Sázavou
Graf č. 5: Co postrádáte v parku Budoucnost? (vlastní zdroj)
Na tuto otázku odpovědělo jen 102 respondentů, zbylých osm park Budoucnost nezná. Z výsledků vyplynulo, že 29 % lidí by přívítalo lepší údržbu cest. Zajištění bezpečnosti strážcem parku by schvalovalo 23 % dotázaných. 19 % lidí by si přálo lepší péči o zeleň. Jedná se nejspíše o lidi, kteří často chodí do parku na procházky. 15 % lidí by se rádo prošlo po stezce pro pěší spojující park s řekou Sázavou. Osobně si myslím, že tito lidé v těchto místech procházejí. 9 % by uvítalo lepší označení cest v parku a okolí. 5 % lidí postrádá čistý vzduch a méně hluku.
~ 43 ~
Líbil by se Vám nápad ochrany parku podobně jako ve Francii (strážce parku)?
25%
Výborný nápad 51%
Je mi to jedno 24% Zbytečné utrácení
Graf č. 6: Líbil by se Vám nápad ochrany parku podobně jako ve Francii? (strážce parku) (vlastní zdroj)
Více než polovina na tuto otázku odpověděla kladně. Byli by rádi, kdyby se o park někdo staral, udržoval čistotu a informoval turisty o zajímavostech, turistických trasách. Za zbytečné utrácení to považuje 25 % dotazovaných. 24 % dotazovaným je to jedno. Osobně bych se přikláněla k výbornému nápadu, protože park je v dnešní době špinavý.
~ 44 ~
Znáte S metanovo náměstí?
32% Ano znám, často tudy chodím Ano znám, ale často tudy nechodím 68%
Graf č. 7: Znáte Smetanovo náměstí? (vlastní zdroj)
Překvapily mě tyto výsledky, poněvadž si myslím, že Smetanovo náměstí je důležité pro spoustu lidí. Vysvětluji si to tím, že dotazovaní mysleli každodenní chození, proto jich 32 % odpovědělo, že tudy často nechodí. Důležitý důvod, proč jít na Smetanovo náměstí je ten, že v jihovýchodním rohu je umístěna budova České pošty. Ve spodní i vrchní části jsou velká placená p arkoviště. Dále zde najdeme mnoho obchodů např. obuv, drogerii, textilní látky a hračkářství. Je zde i oblíbená restaurace, kde si můžete v létě posedět na zahrádce. Respondentů, kteří znají Smetanovo náměstí a často tu chodí je 68 %.
~ 45 ~
8. V horní části S metanova náměstí byl zbourán panelový dům. S ouhlasil jste s jeho demolicí? Podpořil byste návrh na vybudování parčíku v těch místech? 6%
Ano a návrh parčíku bych podpořil
20%
Ano, ale tento návrh bych nepodpořil 19%
55%
Ne, ten panelový dům mi nepřekážel Je mi to jedno
Graf č. 8: V horní části Smetanova náměstí byl zbourán panelový dům. Souhlasil jste s jeho demolicí? Podpořil byste návrh na vybudování parčíku v těch místech? (vlastní zdroj)
Na začátek musím říci, že toto rozhodnutí zbourat panelový dům vyvolalo pozitivní i negativní ohlasy. M ěsto chtělo tuto stavbu zbourat, protože kazil výhled z náměstí do Havlíčkovy ulice. 55 % dotazovaných souhlasilo s demolicí a parčík by podpořilo, dalších 19 % respondentů by nesouhlasilo s vybudováním parčíku. Panelový dům nepřekážel 20 % lidem. M alé části dotázaných to bylo jedno, zřejmě se o tento kout nezajímají.
~ 46 ~
Jaký má podle Vás S metanovo náměstí největší nedostatek? Málo laviček 17%
4%
15% Nedostatek zeleně, málo stromů Doprava a hlučnost
18% 46%
Není tu velká fontána Jiné nedostatky
Graf č. 9 Jaký má podle Vás Smetanovo náměstí největší nedostatek? (vlastní zdroj)
Zajímavé výsledky, pokud se podíváte na Smetanovo náměstí, vidíte docela dost zelených ploch a pár pěkných stromů. Tak mě trochu překvapilo, že 46 % dotázaných by přivítalo více zeleně. Doprava a hlučnost vadí 18 % dotazovaných. Pro 17 % dotazovaných tu chybí velká fontána. Pro 15 % respondentů je největším nedostatkem malý počet laviček. Z jiných nedostatků uvedli 3 % vzhled náměstí. Ojedinělou odpovědí bylo zlepšení chodníků.
~ 47 ~
JIHLAVA - Jak hodnotíte estetický vzhled středů těchto měst na Vysočině?
17%
21%
3%
1 2
8%
3
4 27%
5
nezná 24%
Graf č. 10 a): JIHLAVA - Jak hodnotíte estetický vzhled středů těchto měst na Vysočině? (vlastní zdroj)
Pro mě bylo naprosto překvapující zjištění, že se většině lidem střed Jihlavy líbí. Pokud vezmeme v úvahu jihlavské náměstí, myslím, že kvůli obchodnímu domu Prior by měla být známka mnohem horší. Tato stavba pochází z roku 1983 a je postavena v socialisticko-realistickém stylu a hyzdí celkový vzhled náměstí. 3 % dotázaných ohodnotilo střed Jihlavy známkou pět, o 5 % více dalo známku 4. Většina lidí dala známku 3 a lepší, známku 3 dalo 24 %, známku 2 dalo 27 %. Nejlepší známku uvedlo 21 % tázaných. Střed Jihlavy neznalo 17 % dotazovaných. [20]
~ 48 ~
HAVLÍČKŮV BROD - Jak hodnotíte estetický vzhled středů těchto měst na Vysočině?
5% 18%
19%
1 2 3
25%
4 5
33%
Graf č. 10 b): Havlíčkův Brod - Jak hodnotíte estetický vzhled středů těchto měst na Vysočině? (vlastní zdroj)
Ač se naši zastupitelé snažili, aby se nové náměstí lidem líbilo, výsledný efekt nebyl uspokojující. Tento graf je shodný s prvním, protože lidé považují střed města jako náměstí.
~ 49 ~
PELHŘIMOV - Jak hodnotíte estetický vzhled středů těchto měst na Vysočině? 16%
1 39%
2 21%
3 4 5
4%
neznám
7%
13%
Graf č. 10 c) Pelhřimov – Jak hodnotíte estetický vzhled středů těchto měst na Vysočině? (vlastní zdroj)
Bohužel musím říct, že 39 % respondentů střed města Pelhřimov nezná. Je to veliká škoda, Pelhřimov má určitě co nabídnout. Jeho hlavní dominantou je kašna kruhového půdorysu. Dále najdeme na náměstí celou řadu historických domů. Většině lidí, kteří Pelhřimov znají, se střed líbí. Nejvyšší známkou ho ohodnotilo 16 % dotázaných a druhou nejvyšší známku mu dalo 21 %. Jako průměr je střed pro 13 % respondentů. Asi špatné vzpomínky má na náměstí 7 % lidí, kteří dali známku 4, a tu nejhorší dalo 4 % dotazovaných. [21]
~ 50 ~
TŘEBÍČ - Jak hodnotíte estetický vzhled středů těchto měst na Vysočině? 11% 33% 27%
1
2 3 4 3%
5 neznám 11%
15%
Graf č. 10 d): Třebíč – Jak hodnotíte estetický vzhled středů těchto měst na Vysočině? (vlastní zdroj)
Opět se zde setkáváme s nehezkým údajem, že 33 % respondentů nezná střed Třebíče. Ale naštěstí docela dost lidí dalo známku 1 (11 %) a známku 2 dalo o něco více lidí (27 %) a tudíž se jim střed města líbí. Hlavně určitě mysleli Karlovo náměstí, které má 2
rozlohu 22 000 m a je na něm k vidění spoustu krásných památek, jako například sousoší sv. Cyrila a M etoděje nebo románsko-gotická Bazilika sv. Petra, která je na seznamu UNESCO. Průměrnou známkou hodnotilo Třebíč 15 % dotázaných. Dostatečnou dalo 11 % dotazovaných a 3 % dali tu nejhorší známku. [22]
~ 51 ~
Žďár nad S ázavou - Jak hodnotíte estetický vzhled středů těchto měst na Vysočině?
18% 1
36%
2 15%
3 4 5 neznám
6% 8%
17%
Graf č. 10 e): Žďár nad Sázavou - Jak hodnotíte estetický vzhled středů těchto měst na
Vysočině? (vlastní zdroj)
Ani u tohoto města nás už nepřekvapí, že 36 % respondentů město nezná. Lidem, kteří dali středu známku 1 (18 %) nebo známku 2 (15 %) určitě museli uznat za krásný skvost barokní morový sloup z roku 1706. Dále stojí za zmínku budova radnice, která je částečně přestavěna a nachází se v severozápadní části náměstí. Průměrnou známku dalo 17 % dotázaných a nejhorší známkou ohodnotilo 6 % lidí a čtyřku dalo 8 % dotazovaných. [23]
~ 52 ~
Kdybyste byl/a starostou nebo starostkou Havlíčkova Brodu a měl/a jste investovat do jedné z těchto oblastí, jak byste se rozhodl/a? 10%
11%
Park Budoucnost
Hlavní náměstí
26%
35%
Smetanovo náměstí
Nábřeží řeky Sázavy Jiná oblast 18% Graf č. 11: Kdybyste byl/a starostou nebo starostkou Havlíčkova Brodu a měl/a jste investovat do jedné z těch to oblastí, jak byste se rozhodl/a? (vlastní zdroj)
Jelikož se mnoha lidem (35 %) náměstí nelíbí, je logické, že by investovali právě do této oblasti. Další v pořadí je nábřeží řeky Sázavy, Smetanovo náměstí a park Budoucnost. Zajímavý nápad mělo 6 % dotázaných, kteří by si přáli další obchvat, aby ulehčil dopravní situaci. Necelé 3 % lidí by chtělo investovat do okrajových částí – sídlišť. Zazněla i ojedinělá odpověď, že tu chybí závodní okruh.
~ 53 ~
Jakého jste pohlaví?
34%
Muž
Žena 66%
Graf č. 12: Jakého jste pohlaví? (vlastní zdroj)
Z grafu vyplývá, že dvě třetiny tvořily ženy. Důvodem byla nejspíše větší sdílnost, dostatek času a zájem sdělit svůj názor. Zatímco muži se zdáli být více lhostejní vůči dění ve městě.
~ 54 ~
Jaký je Váš věk?
4%
10%
20% Do 18 let
18 - 29 42%
30 - 50 51 - 60 61 a více
24%
Graf č. 13: Jaký je Váš věk? (vlastní zdroj)
V
dotazníku
jsou
zastoupeny
všechny
věkové
kategorie.
Největší
část
(42 %) respondentů byla v rozmezí 18 až 29 let. Nejméně byla zastoupena skupina 61 a více let. Do 18 let odpovídalo 10 % tázaných. Pětina dotázaných se nacházela ve věku 51 až 60 let.
~ 55 ~
Jste z Havlíčkova Brodu? 3% 32%
Ano Ne, ale jsem z Vysočiny
65%
Ne, jsem odjinud
Graf č. 14: Jste z Havlíčkova Brodu? (vlastní zdroj)
Z výsledků jasně můžeme vidět, že drtivá většina pochází z Vysočiny, z toho 65 % přímo z Havlíčkova Brodu. Pouze 3 % dotázaných byly odjinud. Neřešila jsem, odkud tázaní konkrétně jsou, pro potřeby výzkumu to nebylo podstatné.
~ 56 ~
5.3 Celkové shrnutí 5.3.1 Havlíčkovo náměstí Z celkového pohledu se většině lidí náměstí líbí, i když jistá část není spokojena s novým vzhledem. Časem si určitě zvyknou, možná dokonce změní názor, až zasazené stromy povyrostou a vychytají se ještě další nedostatky. Do budoucna bych doporučila městu, aby příště více komunikovalo s občany a bralo v úvahu jejich připomínky a námitky při podobném projektu. Podle výzkumu je nejatraktivnější památkou kašna se sochou Tritona. Velice bych uvítala u kašny informační tabulku, kde by si turisté mohli přečíst o historii a pověsti o vzniku. Naopak největším trnem v oku jsou dotěrní tazatelé, kteří obtěžují kolemjdoucí. Ohledně tazatelů bych lidem doporučila, aby se obrnili trpělivostí a uměli říci „ne“.
5.3.2 Park Budoucnost Park Budoucnost drtivá většina lidí zná a velká část tudy prochází. Pro lepší povědomí turistů o parku, bych doporučila vhodné rozmístění informačních ukazatelů. Zejména na Havlíčkově náměstí a dopravní terminálu bych ráda viděla umístěné informační tabule o parku, které by si mohli návštěvníci přečíst, když vystoupí z autobusu nebo vlaku. Podle výzkumu by si lidé nejvíce přáli, aby cesty a cestičky po parku byly krásně upravené a celoročně udržované. Více než polovina tázaných by byla ráda, aby park byl bezpečný, a proto se jim nápad strážce velmi zamlouval. M yslím si, že je to výborný nápad a návštěvníci parku by byli určitě nadšeni.
5.3.3 Smetanovo náměstí Všichni dotázaní znají Smetanovo náměstí. Většina respondentů souhlasila s demolicí panelového domu v horní části a větší část by podpořila vybudování parčíku. Podle mého názoru je výstavba parčíku výborný nápad. Toto místo by bylo vhodné pro odpočinek a načerpání nových sil. Téměř polovina lidí postrádá více travnatých ploch a stromů. M ně osobně by se líbila velká fontána, protože si myslím, že je zde dostatek zeleně a stromů.
~ 57 ~
5.3.4 Hodnocení estetického vzhledu středů měst na Vysočině Jako nejhorší město dopadlo podle součtu známek 4 a 5 Havlíčkův Brod s 23 %. Nejvíce lidí ohodnotilo známkou 3 (33 %) město Havlíčkův Brod. Nejhezčím městem na Vysočině podle součtu známek 1 a 2 se stalo město Jihlava s 48 %. Nejméně známým městem na Vysočině se stal Pelhřimov s 39 %. Tyto výsledky se s mým názorem neztotožňují. Havlíčkovo náměstí považuji za velice pěkné a Jihlava určitě nepatří k nejhezčím.
~ 58 ~
Závěr M oje práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Cílem této práce bylo analyzovat předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a zjistit názory lidí na 3 hlavní oblasti města a poté je vyhodnotit. Navrhla jsem a doporučila určitá vylepšení. V teoretické části jsem zmínila hlavní historické milníky. Dále jsem pokračovala nejznámějšími pověstmi. Stručně jsem se zmínila o významných osobnostech spjatých s městem. Havlíčkův Brod má určitě potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. M ůže nabídnout širokou škálu historických památek, měšťanských domů a krásných církevních staveb. M á dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení. Co se týká silniční a železniční dopravy je město důležitou křižovatkou. Přes Havlíčkův Brod míří nákladní auta ze severu na dálnici. Už dlouho se jedná o dokončení jihovýchodního obchvatu, který by usnadnil dopravní situaci v centru. Hlavní nádraží využívají spoje mezi Prahou a Brnem. Je zde možnost využít městskou hromadnou dopravu pro přesun po městě. Linky jezdí v pravidelných intervalech ve všední dny, o víkendech a svátcích. M ěsto má celkem dobrou propagaci. M ěstské informační centrum provozuje internetové stránky, kde se návštěvníci dozvědí o důležitých akcích konaných ve městě. M ezi lidmi jsou hodně navštěvované Stamicovy nebo Pivní slavnosti. Dále jsem se věnovala praktické části. Pro dotazníkové šetření jsem zvolila městské informační centrum a Krajskou knihovnu Vysočiny. Shromáždila jsem 110 vyplněných dotazníků. Nejčastěji odpovídaly ženy a nejčetnější věková kategorie se pohybovala mezi 18 až 29 lety. Respondenti pocházeli převážně z Havlíčkova Brodu a Vysočiny, ale našli se i tací, kteří pocházeli odjinud. Ve výzkumu jsem zjistila, že nejatraktivnější památkou je Kašna se sochou Tritona. Osobně jsem si myslela, že vyhraje Stará radnice s kostrou Hnáta. Tato budova má zajímavou historii a k Hnátovi se váže pověst, která je zmíněna v mé práci. Ukázalo se, že největším problémem na náměstí jsou dotěrní tazatelé, kteří obtěžují kolemjdoucí. Pochybuji, že v jiných městech je situace lepší. Revitalizované náměstí nepřineslo velký úspěch, proto by v průzkumu investovali právě do této oblasti. Park Budoucnost má do budoucna dobrý potenciál. Najdeme zde jak přírodu upravenou člověkem, tak i ryzí a čistou. Zjistila jsem, že tento park většina zná a prochází tudy. M yslím, že kdyby se realizoval nápad úprava cest, zkvalitnění značení a zaměstnání ochránce parku, park by ~ 59 ~
se rázem stal daleko vyhledávanějším místem k odpočinku, turistice, pikniku, trávení volného času nebo příležitosti poznat historii. Podle průzkumu zná Smetanovo náměstí většina lidí. Přáli by si zde vybudovat parčík na místě zbouraného panelového domu. Dále by si přáli celkově více zeleně a stromů. Nejhezčí střed města má podle průzkumu Jihlava. I přesto, že se na náměstí tyčí nevzhledná socialistická budova Prior. Nejhorším středem na Vysočině se stal právě Havlíčkův Brod. Způsobila to právě již zmíněná revitalizace. Většině lidí se líbil starý vzhled. M yslím, že je to jen otázka času, než si na něj zvyknou. Ráda bych, aby tato práce posloužila lidem, kteří se chystají navštívit Havlíčkův Brod. Dále obyvatelům, kteří se chtějí dozvědět něco nového o svém městě. A v neposlední řadě by tato práce mohla být inspirací představitelům města, aby začali brát více ohledů na své občany.
~ 60 ~
Seznam použité literatury Tištěné zdroje (1)
BENÁKOVÁ, Eva. et al. Havlíčkobrodsko: Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. první vydání. Tišnov: SURSUM , 1999, s 231 s. ISBN 80-85-79-9-62-6. Kapitola 14: Havlíčkobrodsko, s. 42-49.
(2)
DRAŠNER, František. Havlíčkobrodský poutník: aneb Havlíčkovým Brodem a jeho okolím ze všech stran. Havlíčkův Brod: Tiskárny Havlíčkův Brod, 2006. 519 s. ISBN 80-239-7959-0.
(3)
HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. vydání. Praha: IDEA SERVIS, 2002. 173 s. ISBN 80-8597036-8.
(4)
KUČA, Karel. et al. Havlíčkův Brod: Historie a osobnosti. 1. vydání. Praha: Libri, 1998. 47 s. ISBN 80-85983-63-X.
(5)
M ACEK, Ladislav. ROUS, Pavel. Havlíčkův Brod: V pověstech a historii. 2. doplněné vydání. Havlíčkův Brod: Tiskárny Havlíčkův Brod, 2009. 169 s. ISBN 978-80-903451-4-0.
(6)
M ATOUŠ., Jaroslav et al. Havlíčkobrodsko: Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku.
1.
vydání.
Praha:
Soukup
& David, 2009, 200 s. ISBN
978-80-86899-24-4. (7)
M AXOVÁ, I. - NEJEDLÝ V. – Zahradník P. Mariánské sloupy, trojiční a další světecké sloupy a pilíře: V kraji Vysočina. Praha: Jalna, 2006. 342 s. ISBN 80-86234-87-8.
(8)
M IRWALD, Stanislav. Geografie cestovního ruchu. 3. vydání. Plzeň: ZČU, 1996. 128 s. ISBN 80-7082-288-0.
(9)
NOCAR, Pavel. Havlíčkův Brod: Ohlédnutí za minulostí našeho města. 1.vydání. Havlíčkův
Brod:
Tiskárny
Havlíčkův
Brod,
2008.
145
s.
ISBN
978-80-254-2026-3. (10) SOCHR, Jiří a M arie SOCHROVÁ. Havlíčkův Brod a okolí. Havlíčkův Brod: GRADAT, 1992. 141 s. (11) SOCHR, Jiří. Havlíčkův Brod a staletí. 1.vydání. Havlíčkův Brod: Východočeské tiskárny, n. p., provoz 08 Havlíčkův Brod, 1971. 197 s. (12) TAJOVSKÝ, M iloš. Havlíčkobrodsko: do kapsy. první vydání. Havlíčkův Brod: Tiskárny Havlíčkův Brod, 2010. 120 s. ISBN 978-80-904653-2-9.
~ 61 ~
Propagační tiskoviny města Havlíčkův Brod (13) Město Havlíčkův Brod: Po stopách významných osobností v Havlíčkově Brodě. Havlíčkův Brod: Vydalo město Havlíčkův Brod, 2010. 2 s., propagační leták Infocentra Havlíčkův Brod (14) Město Havlíčkův Brod: Kostely a hřbitovy Havlíčkova Brodu. Havlíčkův Brod: Vydalo město Havlíčkův Brod, 2010. 2 s., propagační leták Infocentra Havlíčkův Brod (15) Město Havlíčkův Brod: Měšťanské domy Havlíčkova Brodu. Havlíčkův Brod: Vydalo město Havlíčkův Brod, 2010. 2 s., propagační leták Infocentra Havlíčkův Brod (16) Město Havlíčkův Brod: Sochy a pamětní desky Havlíčkova Brodu. Havlíčkův Brod: Vydalo město Havlíčkův Brod, 2010.2 s., propagační leták Infocentra Havlíčkův Brod (17) Město Havlíčkův Brod: Štáflova chalupa. Havlíčkův Brod: Vydalo město Havlíčkův Brod, 2010. 2 s., propagační leták Infocentra Havlíčkův Brod
Internetové zdroje [1] Smetanovo náměstí - příspěvky - Budoucnost-HB [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.budoucnost-hb.cz/smetanovo-namesti/smetanovo-namesti--prispevky [2] Prezentace výsledků sčítání dopravy 2010. [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx [3] Stručný popis projektu: Havlíčkův Brod [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.muhb.cz/popis-projektu/d-814258/p1 [4] Oficiální stránky TJ Jiskra Havlíčkův Brod [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://jiskrahb.hyperlinx.cz/ [5] Půjčovna lodí SAMBA - o Sázavě [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.pujcovna-lodi.cz/cms/o%20sazave [6] Kaskáda rybníků v Havlíčkově Brodě - ČRo Region, Vysočina (Český rozhlas) [online].
[cit.
2012-04-21].
Dostupné
z: ~ 62 ~
http://www.rozhlas.cz/vysocina/toulky/_zprava/kaskada-rybniku-v-havlickove-brode-797656 [7] Demografie, kriminalita, nezaměstnanost, průměrná mzda, zdravotní stav, nemoci, obec Havlíčkův Brod :: www.odhadonline.cz [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.odhadonline.cz/statistika-kriminalita-nezamestnanost-prumerna-mzdanemoci-obec-havlickuv-brod-okr-havlickuv-brod/#slozeni ČSÚ
[8]
KR
Jihlava
[online].
[cit.
2012-04-21].
Dostupné
z:
[9]
Podnebí
|
ČSÚ
v
Jihlavě
[online].
[cit. 2012-04-21]. Dostupné z:
[10] Technické služby Havlíčkův Brod: Linky městské hromadné dopravy v Havlíčkově Brodě
[online].
[cit.
2012-04-21].
Dostupné
z:
[11] Kotlina - sport v Havlíčkově Brodě a okolí [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: [12] Měštanský pivovar Havlíčkův Brod - Exkurze [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: [13]
Pověsti a báje z
Vysočiny [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z:
[14] Otevírací doba - Krajská knihovna Vysočiny [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: [15]
Klub
Čechovka
-
Historie [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z:
[16]
21. Podzimní knižní veletrh
[online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z:
[17] GEONOVA s.r.o. - zlatyceskyrucicky.cz [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z:
~ 63 ~
[18] Stamicovy slavnosti pojedenácté - Jana Fischerová - Poslankyně PČR [online]. [cit.
Dostupné
2012-04-22].
z:
http://www.janafischerova.cz/index.php?page=aktuality&id=144 [19] Smíšený pěvecký sbor Jasoň [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.jasonhb.cz/ [20] Cestičky blog: 15.10.2011 - Výlet: po hradbách v Jihlavě. [online]. [cit. 2012-0426]. Dostupné z: http://blog.cesticky.info/2011/10/15102011-vylet-po-hradbach-vjihlave.html [21] Pelhřimovsko - Informační server města Pelhřimov. [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.pelhrimovsko.cz/cz/53-47-mesto-pelhrimov/pamatky.htm [22] Třebíč. [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://trebic.ceskehory.cz/ [23] Významné památky | Žďár nad Sázavou. [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.zdarns.cz/o-meste/pamatky.asp [24] Mapy.cz. [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://mapy.cz/ [25]
Novinky.
[online].
[cit.
2012-04-26].
Dostupné
z:
http://kct-
havlickuvbrod.webnode.cz/ [26] Kostra-hnata-na-radnici. [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://kcthavlickuvbrod.webnode.cz/ [27] Novinkový RSS kanál. [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/ [28] Nová dlažba a chodníky na Smetanově náměstí v Brodě - Vysocina-news.cz. [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.vysocina-news.cz/clanek/novadlazba-a-chodniky-na-smetanove-namesti-v-brode/ [29] Kašna se sochou Tritóna, Havlíčkův Brod | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje
Vysočina.
[online].
[cit.
2012-04-26].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky 50/sepulkralni_socharska_a_drobna_architektura-8/?id=66 [30] Štáflova chalupa: MIC Havlíčkův Brod. [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: Štáflova chalupa: M IC Havlíčkův Brod
~ 64 ~
[31] Havlíčkův Brod a temný stín hlásného Hnáta | Týden.cz. [online]. [cit. 2012-0426]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/okno-do-ceska/havlickuv-broda-temny-stin-hlasneho-hnata_138230.html [32] Morový sloup na brodském náměstí projde rekonstrukcí - Havlíčkobrodský deník. [online].
[cit.
Dostupné
2012-04-26].
z:
http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20111230sloup.html [33] Socha Karla Havlíčka Borovského: MIC Havlíčkův Brod. [online]. [cit. 2012-0426].
Dostupné
z:
http://mic.muhb.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100676&id=268970 [34] Havlíčkův dům: MIC Havlíčkův Brod. [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://mic.muhb.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100676&id=266570 [35] V Brodě se budou věnovat parku Budoucnost - Vysocina-news.cz. [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.vysocina-news.cz/clanek/v-brode-se-budouvenovat-parku-budoucnost/ [36] Opevnění městské - Štáflova bašta, Havlíčkův Brod | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina. [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/galerie_a_muzea-52/pametni_sine-19/?id=971 [37] Demografie, kriminalita, nezaměstnanost, průměrná mzda, zdravotní stav, nemoci, obec Havlíčkův Brod :: www.odhadonline.cz ::. [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.odhadonline.cz/statistika-kriminalita-nezamestnanost-prumerna-mzdanemoci-obec-havlickuv-brod-okr-havlickuv-brod/#slozeni [38] ČSÚ KR Jihlavaanost, průměrná mzda, zdravotní stav, nemoci, obec Havlíčkův Brod
::
www.odhadonline.cz
::.
[online].
[cit.
2012-04-26].
Dostupné z:
http://www.czso.cz/kraje/ji/cisla/mesta/mesta_obsah/havl_brod.html [39] Vysočina v dopravě | Kraj Vysočina. [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vysocina-v-doprave/d1621891/query=vyso%C4%8Dina+v+doprav%C4%9B [40] Sluneční svit - M eteocentrum.cz. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/slunecni-svit.php
~ 65 ~
[41] Meteorologická stanice Přibyslav. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://old.chmi.cz/meteo/opss/stanice.php?ukazatel=pribyslav [42] CzechFolks.com PLUS » Josef Čermák: Prezidentské zastavení u pátého přikázání. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://czechfolks.com/plus/2010/08/30/josef-cermak-prezidentske-zastaveni-u-patehoprikazani/ [43] ČSnS - archív článků. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.cesi.sk/bes/05/01/51sta.htm [44] Knihovna Druhanov » Blog Archive » Vojtěch Weidenhoffer (18261901). [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.knihovnadruhanov.ic.cz/?p=740 [45] Klášter bosých augustiniánů s kostelem sv. Rodiny, Havlíčkův Brod. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=3276 [46] Zpravodajství - Vysocina-news.cz. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.vysocina-news.cz/magazin/zpravodajstvi/?s=694 [47] Sloup u kostela Nanebevzetí Panny Marie - Foto.mapy.cz. [online]. [cit. 2012-0506]. Dostupné z: http://foto.mapy.cz/157758-Sloup-u-kostela-Nanebevzeti-Panny-Marie [48] Panoramio - Photo of Busta Bedřicha Smetany Marie - Foto.mapy.cz. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://foto.mapy.cz/157758-Sloup-u-kostela-NanebevzetiPanny-M arie [49] Hotel BRIXEN :: fotografie okolí. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://dobrounoc.cz/fotogalerie/hotel-brixen.html [50] Rolfovo putování - Havlíčkův Brod a jeho památky. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.rolfrover.estranky.cz/clanky/havlickuv-brod-a-jehopamatky.html [51] Rolfovo putování - Havlíčkův Brod a jeho památky. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: Rolfovo putování - Havlíčkův Brod a jeho památky
~ 66 ~
[52] Havlíčkobrodsko - Zpravodajství - Vysocina-news.cz. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.vysocinanews.cz/magazin/zpravodajstvi/havlickobrodsko/?s=200 [53] Hradní architektura - Slovník pojmů. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://hrady.hyperlink.cz/pojmy.htm [54] Erby s ostrvemi. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.estredovek.cz/view.php?cisloclanku=2007120003 [55] KLENÁK - slovníček serveru Hrady.cz. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?p=main_slovnicek&sub=236&start=210 [56] Revitalizace, revitalisace - ABZ.cz: slovník cizích slov. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/revitalizace-revitalisace
~ 67 ~
Seznam grafů Graf č. 1 Oznámkujte jako ve škole od 1 do 5, jak se Vám líbí Havlíčkovo náměstí? (vlastní zdroj)…………………………...……………………………………………... 39 Graf č. 2 Jaká památka je podle Vás na Havlíčkově náměstí nejatraktivnější? (vlastní zdroj).................................................................................................................. 40 Graf č. 3 Co se Vám nelíbí na Havlíčkově náměstí?.(vlastní zdroj)...............................41 Graf č. 4 Znáte park Budoucnost v Havlíčkově Brodě? (vlastní zdroj)..........................42 Graf č. 5 Co postrádáte v parku Budoucnost? (vlastní zdroj).........................................43 Graf č. 6 Líbil by se Vám nápad ochrany parku podobně jako ve Francii? (strážce parku) (vlastní zdroj)……………………………….……………. 44 Graf č. 7 Znáte Smetanovo náměstí? (vlastní zdroj).......................................................45 Graf č. 8 V horní části Smetanova náměstí byl zbourán panelový dům. Souhlasil jste s jeho demolicí? Podpořil byste návrh na vybudování parčíku v těchto místech? (vlastní zdroj)………………...………………………………………………………... 46 Graf č. 9 Jaký má podle Vás Smetanovo náměstí největší nedostatek? (vlastní zdroj)..47 Graf č. 10 a) Jihlava – Jak hodnotíte estetický vzhled těchto měst na Vysočině? (vlastní zdroj)…………………………..…………………………………………........ 48 Graf č. 10 b) Havlíčkův Brod - Jak hodnotíte estetický vzhled těchto měst na Vysočině?.(vlastní zdroj)........................................................................................... 49 Graf č. 10 c) Pelhřimov - Jak hodnotíte estetický vzhled těchto měst na Vysočině? (vlastní zdroj)………………………………………………………………………….. 50 Graf č. 10 d) Třebíč - Jak hodnotíte estetický vzhled těchto měst na Vysočině? (vlastní zdroj)………………………………………………………………….............. 51 Graf č. 10 e) Žďár nad Sázavou - Jak hodnotíte estetický vzhled těchto měst na Vysočině?.(vlastní zdroj)................................................................................................52 Graf č. 11 Kdybyste byl/a starostou nebo starostkou Havlíčkova Brodu a měl/a jste investovat do jedné z těch to oblastí, jak byste se rozhodl/a?.(vlastní zdroj)................. 53 Graf č. 12 Jakého jste pohlaví?.(vlastní zdroj)............................................................... 54 Graf č. 13 Jaký je Váš věk?.(vlastní zdroj)..................................................................... 55 Graf č. 14 Jste z Havlíčkova Brodu?.(vlastní zdroj).......................................................56
~ 68 ~
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Národnostní složení [37]……………………...………………………… 12
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Turistická mapa Havlíčkova Brodu [24]……………………………….. 12 Obrázek č. 2: Karel Havlíček Borovský [41]…………………………………………. 18 Obrázek č. 3: Otakar Štáfl [43]………………………………………………………... 19 Obrázek č. 4: Vojtěch Weidenhoffer [44]……………………………………………...20 Obrázek č. 5: Klášterní kostel sv. Rodiny [45]……………………………………….. 23 Obrázek č. 6: Kostel sv. Kateřiny[46]…………………………………………............ 24 Obrázek č. 7: Sloup Panny M arie [47]…………………………………………………25 Obrázek č. 8: Pomník Bedřicha Smetany [48]…………………………………………26 Obrázek č. 9: Pomník Josefíny Havlíčkové [49]……………………….……………... 27 Obrázek č. 10: M alinův dům [50]……………………………………………………... 28 Obrázek č. 11: U Bílého koníčka [51]……………………………………................... 28 Obrázek č. 12: M ěšťanský pivovar [52]……………………...……………………….. 30 Obrázek č. 13: M ěstský znak [25]……………………...……………………………... 74 Obrázek č. 14: Hnát [26]……………………………………………………………….74 Obrázek č. 15: Děkanský kostel Nanebevzetí Panny M arie [31]………………………74 Obrázek č. 16: Štáflova chalupa [30]…………………………………………………..74 Obrázek č. 17: Havlíčkův dům [34]……………………………………………………74 Obrázek č. 18: Havlíčkovo náměstí [27]……………………………………………… 75 Obrázek č. 19: Smetanovo náměstí [28]………………………………………………. 75 Obrázek č. 20: M orový sloup [32]……………………………………………………..76 Obrázek č. 21: Kašna se sochou Tritona [29]…………………………………………. 76 Obrázek č. 22: Park Budoucnost [35]…………………………………………………. 77 Obrázek č. 23: Štáflova bašta [36]…………………………………………………….. 77 Obrázek č. 24: Pomník Karla Havlíčka Borovského [33]…………………………….. 77
~ 69 ~
Seznam příloh A Dotazník B M ěstský znak C Obrázky
~ 70 ~
Příloha A DOTAZNÍK Dobrý den, jsem studentka Vysoké školy polytechnické Jihlava oboru Cestovní ruch a provádím výzkum z oblasti cestovního ruchu pro vypracování mé bakalářské práce. Prosím Vás proto, abyste věnovali pár minut svého času odpovědím na následující otázky. Dotazník je zcela anonymní a slouží pouze k souhrnnému statistickému zpracování. Předem děkuji za spolupráci a věnování Vašeho času. Prosím zaškrtněte jen jednu odpověď. 1. Oznámkujte jako ve škole od 1 do 5, jak se Vám líbí Havlíčkovo náměstí? a) 1
c) 3
b) 2
d) 4
e) 5
2. Jaká památka je podle Vás na Havlíčkově náměstí nejatraktivnější? a) Havlíčkův dům
d) Stará radnice s kostrou Hnáta
b) Kašna se sochou Tritona
e) Kostel Nanebevzetí Panny
c) M orový sloup
M arie
3. Co se Vám nelíbí na Havlíčkově náměstí? a) Doprava
d) M álo laviček
b) Dotěrní tazatelé
e) Jsem se vším
c) Je tu málo zeleně
spokojen/spokojena
f) Postrádám některé druhy obchodů (Jaké?) 4. Znáte park Budoucnost v Havlíčkově Brodě? a) Ano, chodím tudy často
c) Ne, nevím kde to je
b) Znám, ale často tam nechodím 5. Co postrádáte v parku Budoucnost? (Pokud neznáte, přeskočte na další otázku) a) Lepší péči o zeleň b) Lepší údržbu cest c) Lepší značení cest v parku a okolí d) Zajištění bezpečnosti strážcem
e) Rozšíření okruhu, kam nesmějí motorová vozidla f) M ěla by se vybudovat stezka pro pěší spojující park s řekou Sázavou
parku
Pokračování na druhé straně …
6. Líbil by se Vám nápad ochrany parku podobně jako ve Francii (strážce parku)? a) Výborný nápad
c) Zbytečné utrácení
b) Je mi to jedno 7. Znáte Smetanovo náměstí? (Pokud neznáte, přeskočte na otázku č. 10) a) Ano, znám, často tudy chodím
b) Ano, znám, ale často tudy nechodím
8. V horní části Smetanova náměstí byl zbourán panelový dům. Souhlasil jste s jeho demolicí? Podpořil byste návrh na vybudování parčíku v těchto místech? a) Ano a návrh parčíku bych podpořil b) Ano, ale tento návrh bych
c) Ne, ten panelový dům mi nepřekážel d) Je mi to jedno
nepodpořil 9. Jaký má podle Vás Smetanovo náměstí největší nedostatek? a) M álo laviček
d) Není tu velká fontána
b) Nedostatek zeleně, málo stromů
e) Jiné nedostatky (uveďte jaké)
c) Doprava a hlučnost 10. Jak hodnotíte estetický vzhled středů těchto měst na Vysočině? Oznámkujte prosím jako ve škole, pokud tato města znáte! a) Jihlava
d) Třebíč
b) Havlíčkův Brod
e) Žďár nad Sázavou
c) Pelhřimov 11. Kdybyste byl/a starostou nebo starostou Havlíčkova Brodu a měl/a jste investovat do jedné z těchto oblastí, jak byste se rozhodl/a? a) Park Budoucnost
d) Nábřeží řeky Sázavy
b) Hlavní náměstí
e) Jiná oblast (jaká)
c) Smetanovo náměstí
12. Jakého jste pohlaví? a) M už 13. Jaký je Váš věk? a) Do 18 let b) 18 – 29
b) Žena
d) 51 - 60 e) 61 a více
c) 30 – 50 14. Jste z Havlíčkova Brodu? a) Ano b) Ne, ale jsem z Vysočiny
c) Ne, jsem odjinud
Příloha B Příloha C
Obrázek č. 13: Městský znak [25]
Obrázek č. 14: Hnát [26]
Obrázek č. 15: Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie [31]
Obrázek č. 16: Štáflova chalupa [30]
Obrázek č. 17: Havlíčkův dům [34]
Obrázek č. 18: Havlíčkovo náměstí [27]
Obrázek č. 5: 19:Smetanovo Smetanovonáměstí, náměstíhttp://www.vysocina-news.cz/clanek/nova-dlazba-a-chodniky[28]
Obrázek č. 20: Morový sloup [32]
Obrázek č. 6 Kašna se sochou Tritona,
50/sepulkralni_socharska_a_drobna_
Obrázek č. 21: Kašna se sochou Tritona [29]
Obrázek č. 22: Park Budoucnost [35]
Obrázek č. 23: Štáflova bašta [36]
Obrázek č. 24: Pomník Karla Havlíčka Borovského [33]
