VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Analýza předpokladů cestovního ruchu v J a ro m ě ř i c í c h n a d R o k y t n o u bakalářská práce
Autor: Simona Roupcová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2012
Anotace ROUPCOVÁ, Simona: Analýza předpokladů cestovního ruchu v Jaroměřicích nad Rokytnou. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 62 stran.
Tato práce se zabývá možnostmi cestovního ruchu v turistické destinaci Jaroměřice nad Rokytnou. Cílem práce je identifikace předpokladů cestovního ruchu tohoto města s následným sestavením SWOT analýzy. Analýza slabých stránek a ohrožení, poslouží k sestavení návrhů a doporučení, jež jsou zaměřeny na minimalizaci překážek rozvoje cestovního ruchu. Nedílnou součástí práce je rovněž dotazníkové šetření, zaměřené na obyvatele města. Výsledky SWOT analýzy a závěry dotazníkového šetření budou srovnány v závěrečné části práce.
Klíčová slova Turistický region, potenciál cestovního ruchu, město Jaroměřice nad Rokytnou, SWOT analýza.
Abstract This thesis deals with the possibilities of tourism in tourist destination Jaroměřice nad Rokytnou. This thesis is focused on the identification of tourist developmental assumptions and SWOT analysis. The analysis of weaknesses and threats will serve as a base for creation of proposals and recommendations, which will be designed for elimination of tourist obstructs. The conclusions of SWOT analysis will be compared with the results of survey at the end of the thesis.
Keywords Tourist region, tourist potential, Jaroměřice nad Rokytnou, SWOT analysis.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 31. 4. 2012
............................................... Podpis
Poděkování Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování panu RNDr. Milanu Kameníkovi za jeho cenné rady a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Rovněž bych chtěla poděkovat panu Ing. René Doležalovi za vstřícnost a pomoc při získání potřebných informací a podkladů.
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 I.
Teoretická část ........................................................................................................ 9 1.2.1
Členění České republiky na turistické regiony a turistické oblasti ........... 10
1.2.2
Turistický region Vysočina ....................................................................... 11
II. Praktická část ........................................................................................................ 14 1
Rozbor předpokladů cestovního ruchu v Jaroměřicích nad Rokytnou........... 14 1.1
1.1.1
Přírodní podmínky a přírodní atraktivity .................................................. 16
1.1.2
Kulturní a historické předpoklady ............................................................ 17
1.2
3
Realizační předpoklady .................................................................................... 27
1.2.1
Osobní doprava ......................................................................................... 27
1.2.2
Železniční doprava .................................................................................... 27
1.2.3
Autobusová doprava ................................................................................. 28
1.2.4
Pěší a cyklistické podmínky ..................................................................... 28
1.2.5
Ubytovací a stravovací zařízení ................................................................ 29
1.3
2
Lokalizační předpoklady .................................................................................. 15
Selektivní předpoklady..................................................................................... 30
1.3.1
Obyvatelstvo ............................................................................................. 30
1.3.2
Politická struktura města ........................................................................... 31
1.3.3
Podpora města ........................................................................................... 31
1.3.4
Propagace města v oblasti cestovního ruchu ............................................ 32
1.3.5
Hospodaření města .................................................................................... 32
SWOT analýza Jaroměřic nad Rokytnou .......................................................... 34 2.1
Silné stránky města .......................................................................................... 34
2.2
Slabé stránky města .......................................................................................... 35
2.3
Příležitosti města .............................................................................................. 36
2.4
Ohrožení města................................................................................................. 37
Návrhy na zvýšení turistického potenciálu města .............................................. 38 3.1
Vytvoření a umístění tabulí, odkazujících na nejbližší parkoviště .................. 38
3.2
Zpoplatnění parkoviště na náměstí Míru.......................................................... 38
3.3
Zavedení obchodu s orientací na turisty........................................................... 39
3.4
Zpřístupnění jaroměřického podzemí turistům ................................................ 40
3.5
Zpřístupnění špitálku sv. Kateřiny turistům ..................................................... 40
3.6
Modernizace hotelu Opera ............................................................................... 40
3.7
Vytvoření většího počtu rekreačních zařízení .................................................. 41 6
3.8
Značení cyklostezek, stezek pěší turistiky ....................................................... 41
3.9
Výstavba chodníků v některých městských částech ........................................ 42
3.10 4
Vybudování rozhledny ................................................................................. 42
Zhodnocení dotazníkového šetření ...................................................................... 43 4.1
Pohlaví.............................................................................................................. 44
4.2
Jak dlouho žijete v Jaroměřicích? .................................................................... 45
4.3
Účastníte se kulturních akcí ve městě? ............................................................ 46
4.4
Jak hodnotíte úroveň kulturního vyžití ve městě?............................................ 47
4.5
Je, dle Vašeho názoru, dostatečně pečováno o kulturní památky? .................. 48
4.6
Myslíte si, že jsou Jaroměřice nad Rokytnou atraktivní destinací CR? ........... 49
4.7
Čeho si v Jaroměřicích nejvíce vážíte? ............................................................ 50
4.8
Uvítal(a) byste rekonstrukci náměstí Míru? ..................................................... 52
4.9 Uvítal(a) byste zpoplatnění parkovišť na náměstí Míru, nebo před obchodním domem Jednota z důvodu celodenně zaparkovaných aut? ......................................... 53 4.10
Které, z níže uvedených restauračních zařízení, je dle Vás nejlepší? .......... 54
4.11 Jak byste zhodnotil (a) rekreační možnosti ve městě (fitness, wellness, chataření, parky) ......................................................................................................... 55 4.12
Jaká zařízení pro volnočasové aktivity ve městě postrádáte? ...................... 56
4.13
Kdybyste mohl (a) něco změnit ve městě, co by to bylo? ............................ 57
4.14
Hodláte i nadále žít v Jaroměřících nad Rokytnou? ..................................... 58
5
Závěr ...................................................................................................................... 59
6
Literární zdroje ..................................................................................................... 61
7
Elektronické zdroje............................................................................................... 62
Přílohy - dotazník.......................................................................................................... 63 Seznam obrázků ............................................................................................................ 66 Seznam grafů ................................................................................................................. 67 Seznam tabulek ............................................................................................................. 67
7
Úvod Malebné městečko Jaroměřice nad Rokytnou láká návštěvníky nejen svým barokním laděním, bohatou historií, ale také neopomenutelnými osobnostmi výtvarného, literárního i hudebního umění a v neposlední řadě také pestrou nabídkou kulturních akcí mezinárodního významu. Tisíce turistů ročně obdivuje unikátní státní zámek s přilehlou zahradou, která je vyhledávaným odpočinkovým místem v letních dnech, barokní kostel sv. Markéty, Muzeum Otokara Březiny nebo kapli sv. Josefa. Toto téma jsem si zvolila proto, že v Jaroměřicích nad Rokytnou žiji již 21 let a sleduji kulturní vývoj města, který má vzrůstající tendenci. Dalším důvodem mého výběru je i semestrální praxe, kterou absolvuji v městském kulturním středisku. Mou snahou bude postihnout potenciál cestovního ruchu v Jaroměřicích nad Rokytnou z pohledu občanů. Práce je rozdělena do dvou tematických celků. V teoretické části se pokusím vymezit předmět cestovního ruchu, potenciál cestovního ruchu a základní dělení turistických destinací. Konkrétní podobu a úroveň cestovního ruchu budu zkoumat se zaměřením na turistickou oblast Vysočina, neboť Jaroměřice svou geografickou polohou spadají do tohoto kraje. Mou snahou bude vytvořit analýzu příčin, vedoucích k rozdílům v počtu návštěvníků vybraných památek na Vysočině s ohledem na Jaroměřice nad Rokytnou. Praktická část práce se věnuje identifikaci předpokladů cestovního ruchu v Jaroměřicích nad Rokytnou. Následuje vytvoření SWOT analýzy, která mi poslouží pro účely sestavení návrhů a doporučení, vedoucích ke zvýšení turistického potenciálu ve městě. Závěrečnou částí praktické práce bude dotazník, určený obyvatelům města. Hlavním středem zájmu tohoto výzkumu bude zjištění a následné zhodnocení spokojenosti obyvatel města, kteří jej vnímají nejen z turistického hlediska, ale rovněž z komplexního pohledu, jenž je výsledkem dlouhodobého vnímání a hodnocení mnoha dílčích aspektů města. Poznatky, plynoucí z dotazníkového šetření mi poslouží především při konečném srovnání mnou vytvořených návrhů na zvýšení turistického potenciálu a závěrů z dotazníkového šetření.
8
I.
Teoretická část
1. Vymezení pojmu turismus Turismus představuje komplexní společenský jev, zahrnující aktivity účastníků cestovního ruchu, procesy budování a provozování zařízení se službami pro turisty, včetně aktivit osob, jež tyto služby zajišťují. Není chybné tvrzení, že cestovní ruch je jednou z forem průmyslu, jehož cílem je umění organizovat a zpříjemňovat lidem cestování, ať už se jedná o rekreační nebo poznávací účely cestování. 1 O ucelenou definici cestovního ruchu se pokoušelo mnoho odborníků, nicméně pro účely statistického sledování turismu bylo vyžadováno mnohem přesnější vymezení, stanovené světovou obchodní organizací WTO (World trade organization), které turismus definuje jako: „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné prostředí, a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“. (Palatková, 2011)
1.1Turistický potenciál Potenciál cestovního ruchu představuje konkrétní výsledek hodnocení, které vychází z co možná nekomplexnějšího okruhu předpokladů a územních podmínek, které jsou determinujícím faktorem pro další rozvoj turismu v dané oblasti. Turistický potenciál je tvořen moha dílčími předpoklady, tj. možnostmi, kterými území disponuje. Kategorie dílčích předpokladů se projevuje v mnoha formách. Některé z forem jsou neměnné, např. vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu, neboť je vázána na přírodní prostředí. Příkladem je vhodnost krajiny pro zimní sporty, cykloturistiku nebo horolezectví. Dalším, do jisté míry ovlivnitelným faktorem, je množství kulturněhistorických památek v obci nebo ve městě. Jedná se o muzea, skanzeny, zámky či hrady a jiné. Posledním faktorem, který ovlivňuje potenciál cestovního ruchu, je četnost a kvalita jsou kulturních, sportovních či jiných akcí. Jak vyplývá z posledních výzkumů agentury Vysočinatourism, v posledním čtvrtletí stoupl počet přenocujících návštěvníků o 5,1% zejména ve sportovních, konkrétně lyžařských střediscích. Výsledky potenciálu cestovního ruchu obcí jsou často využívány ve veřejné správě, při územním plánování a při vytváření strategie cestovního ruchu. 2
9
1.2Rajonizace České republiky z hlediska cestovního ruchu Rajonizace cestovního ruchu v České republice představuje snahu zmapovat potenciál a využitelnost jednotlivých území pro optimalizaci rozvoje turismu v České republice. Primárním cílem rajonizace cestovního ruchu je tedy zmapování primárních předpokladů rozvoje a rozmístění cestovního ruchu v jednotlivých územních celcích.
1.2.1 Členění České republiky na turistické regiony a turistické oblasti Členění na turistické regiony vychází z pragmatické potřeby o co nejucelenější propagaci turistické nabídky území. Tento přístup uplatnila v letech 1998-1999 Česká centrála cestovního ruchu s cílem dosáhnout přehledné prezentace potenciálu cestovního ruchu v konkrétním území České republiky. Do roku 2010 bylo ustanoveno 15 turistických regionů. V roce 2010 přibyly turistické regiony Východní Morava a Královéhradecko.
Turistické oblasti České republiky Turistické oblasti jsou menšími turistickými regiony a byly vytvořeny především k propagaci domácího cestovního ruchu. V České republice rozeznáváme 40 turistických oblastí. Jaroměřice nad Rokytnou spadají pod turistickou oblast Vysočina.1 Mikroregion Rokytná Jaroměřice nad Rokytnou mají své členství rovněž v tzv. ekologickém mikroregionu Rokytná, který sdružuje 21 obcí. Tento mikroregion byl založen v roce 1999. Hlavním partnerem mikroregionu je skupina ČEZ, která podporuje finančně projekty a akce, vedoucí ke zvýšení turistického potenciálu jednotlivých obcí. Naposledy např. skupina ČEZ finančně podpořila výstavbu moderních odpočívadel, zavedených v místech výběru dle obcí.
10
1.2.2 Turistický region Vysočina Vzhledem k tomu, že Jaroměřice nad Rokytnou spadají svou polohou do kraje Vysočina, stejnojmenného turistického regionu i oblasti, je nutné provést stručný přehled turisticky zajímavých lokalit s jejich významnými uměleckými památkami, architektonickými stavbami či přírodními pozoruhodnostmi, které jsou turisticky natolik atraktivní, že si na ně návštěvníci České republiky vymezí svůj čas. Se vzrůstajícím povědomím
kulturního
a
přírodního
dědictví
kraje
Vysočina,
se
zvyšuje
pravděpodobnost návštěvy menších regionálních měst, která si na Vysočině zachovávají svůj původní ráz. Poloha regionu Vysočina Celé území se nachází v geomorfologické podsoustavě Českomoravské vrchoviny. Tento region se chlubí jednou z nejvíce zachovalých ekologických oblastí, a proto bývá nazýván zeleným srdcem České republiky. Vysočina svou zachovalostí, romantickou atmosférou a nedotčeností okouzlila mnoho umělců, malířů, sochařů, skladatelů a spisovatelů.
Obr. č. 1: Turistická mapa Vysočiny, zdroj: C:\Users\Simonka\Documents\ BP\foto\Czech-Castles-Map.gif
11
Turistické cíle na Vysočině Mezi neopomenutelné turistické cíle Vysočiny patří památky zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Své místo mají v Třebíči, Žďáru nad Sázavou a Telči.
Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť
Obě tyto pamětihodnosti představují pozoruhodnou směs 2 kultur. Na jedné straně mistrovské dílo křesťanského stavitelství a na straně druhé kompaktní židovské osídlení unikátní svým rozsahem. Z původního souboru 120 domů bylo zničeno pouze 5 budov, dochovaly se 2 synagogy a židovský hřbitov s více než 3000 náhrobky. První zmínky o pohřbívání sahají až do 17. století. Na seznam světového kulturního dědictví se tyto památky dostávají v roce 2003. 2
Historické jádro města Telče
Jedinečnost náměstí města Telče byla oceněna již v roce 1970, kdy bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Na seznam světového kulturního dědictví UNESCO se historické jádro dostává v roce 1992 a v roce 2002 se přidává zámecký komplex, který byl zapsán na seznam národních kulturních památek České republiky. Tato četná památková ocenění a stupeň ochrany, svědčí o unikátnosti tohoto místa. Obdivuhodný zachovalý goticko-renesanční urbanistický celek je výsledkem tvorby italských i domácích mistrů. 3
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře
Na seznam světového kulturního dědictví byl zapsán v roce 1994 jako vůbec první solitérní stavba v českých zemích. Unikátní chrám je výsledkem vrcholné tvorby architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla, kterému je připisováno větší množství sakrálních staveb v České republice. Při stavbě kostela architekt vycházel z legendy, která praví, že na místě utonutí sv. Jana Nepomuckého byla nalezena koruna z 5 hvězd. Symbol pětky je patrný na celé stavbě. Do kostela vede 5 bran, rovněž půdorys je ve tvaru pěticípé hvězdy, uvnitř chrámu se nachází 5 kaplí a 5 oltářů. 4
12
Další turistické cíle Vysočiny Kromě výše zmíněných památek, které jsou pod záštitou ochrany kulturního dědictví, stojí za pozornost také barokní zámek v Náměšti nad Oslavou nebo romantické středověké hrady Pernštejn, Roštejn či Kámen. Do povědomí návštěvníků jistě vstoupí také Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově nebo významná střediska templářů v Třebíči a Třešti. V následujícím grafu jsou uvedeny vybrané památky měst na Vysočině. Velmi příznivou se jeví návštěvnost jaroměřického zámku, která v roce 2010 dosáhla počtu 37746 návštěvníků. Hned po ní, následuje Třebíč se svými unikáty – památkami ze seznamu UNESCA. Bohužel muzeum Otokara Březiny se netěší příliš velkému zájmu turistů. Je to pravděpodobně způsobeno nízkým povědomím návštěvníků, kteří jezdí do Jaroměřic s cílem navštívit pouze zámek nebo strávit příjemné odpoledne v prostředí přilehlého zámeckého parku. Dalším důvodem může být umístění muzea v ulici, ve které je zvýšený dopravní provoz.
Návštěvnost památek Vysočiny v roce 2010 37746
40000 35000
30687
30000 25000 20000
18507 14700
15000 10000
5958
5000
8060 1195
0 Muzeum vysočiny Jihlava
Zámek, Vyhlídková Bazilika sv. Zámek Muzeum Zámek Muzeum - věž kostela Prokopa a Náměšť nad Otokara Jaroměřice Velké sv. Zadní Oslavou Březiny nad meziřičí Bartoloměje synagoga Jaroměřice Roykytnou - Pelhřimov Třebíč nad Rokytnou
Graf č. 1: Návštěvnost památek Vysočiny v roce 2010, (zdroj:www.vysocinatourism.cz)
13
II.
Praktická část
1 Rozbor předpokladů cestovního ruchu v Jaroměřicích nad Rokytnou Pro přehledný popis předpokladů cestovního ruchu slouží mnoho různých nástrojů a modelů. V této práci je uvedeno klasické dělení předpokladů cestovního ruchu, obsahující 3 základní faktory. Rozlišujeme lokalizační, selektivní a realizační předpoklady cestovního ruchu. Předpoklady cestovního ruchu vysvětluje výkladový slovník cestovního ruchu jako: „souhrn přírodních a antropogenních aspektů, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu.“ (Pásková, Zelenka, 2006) Následující tabulka nám poslouží jako vzor pro přehledné sestavení předpokladů cestovního ruchu v Jaroměřicích nad Rokytnou.
politické
Předpoklady CR
administrativní demografické urbanizační
lokalizační předpoklady
selektivní předpoklady
sociologické
kulturně municipální
ekologické
personální
realizační předpoklady
přírodní
materiálně technické komunikační
Obr. č. 3: Předpoklady CR, zdroj: Regulace CR, Pásková, Zelenka.
14
1.1 Lokalizační předpoklady Lokalizační faktory představují umístění cílové destinace v konkrétní oblasti, která v závislosti na stupni atraktivity předurčuje její návštěvnost. Jaroměřice nad Rokytnou leží severovýchodně od Moravských Budějovic zhruba 7,5 km a 13 km jižně od Třebíče. Pro lepší představivost, je poloha Jaroměřic vyznačena na následujícím obrázku.
Obr. č. 3: Lokalizace Jaroměřic nad Rokytnou, zdroj: http://maps.google.cz/.
15
1.1.1 Přírodní podmínky a přírodní atraktivity Jejich hlavní význam spočívá v tom, že jsou neměnné, do značné míry konstantní a uplatnění nacházejí v rozsáhlejších areálech. Řadíme sem povrch, hydrologické poměry, klima, rostlinstvo a živočišstvo. Atraktivitami se rozumí konkrétní přírodní zvláštnosti, ceněné pro svou jedinečnost a přitažlivost. 3
Povrch Město se nachází v Jaroměřické kotlině, jižně od Třebíče. Na severu jsou Jaroměřice lemovány Výčapským hřbetem a na východ od města se tyčí vrcholky kopců Jevišovické pahorkatiny. Na západní straně je krajina ohraničená bítovanskou větví brtnické Vysočiny, jež je součástí Vysočiny českomoravské. „V Jaroměřické kotlině je zejména v nížinách zemědělská půda dobré jakosti. Jen na svazích a kopcích, zejména tam, kde vznikly kopaniny, bývá půda štěrkovitá, protože se prsť splachuje.“ (Plichta, 1994). Průměrná výška kraje činí 430 m. n. m. Geologické podloží je tvořeno rulou, žulou, vápencem a syenitem. Hydrologické podmínky Nejvýznamnější řekou, jež je neodmyslitelně spjata s jaroměřickým zámkem a jeho přilehlým parkem, je řeka Rokytná. Tato řeka pomyslně dělí zámecký park na anglickou a francouzskou část. Naměřené roční srážky dosahují od 546 do 596 mm. Fauna a flóra Jaroměřická kotlina je na horním okraji řeky Rokytné zvlněna údolími potoků, jejichž toky provázejí oboustranně louky, místy bažinaté s vrbovým, olšovým nebo jívovým porostem. Ze zástupců živočišné říše jmenujme zajíce, králíka, srnce, vlka, lišku a především jelena, který je spjat s pověstí o založení města Jaroměřice nad Rokytnou. 4.
16
1.1.2 Kulturní a historické předpoklady Tyto aspekty vznikly činností člověka, jsou podmíněny historickým vývojem území, jedná se o památky, muzea, galerie, architektonické lokality, parky a památky lidové architektury. Dalším odvětvím těchto předpokladů je historie a osobnosti s ní spjaté. 1.1.2.1 Jaroměřice nad Rokytnou – stručná historie města Dle heraldické pověsti město založil v roce 1131 Jaromír z rodu Přemyslovců, když ve zdejších lesích ulovil mimořádně velkého jelena. Místo jej proto natolik okouzlilo, že přikázal les vymýtit a založil tu město nesoucí jeho jméno. Symbol jelena je s Jaroměřicemi spjat do dnes, neboť je zpodobněn ve znaku Jaroměřic. 5
Obr č. 4: Znak jelena, zdroj: http://www.jaromericenr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5750&id=77487&p1=17036
„Název Jaroměřice lze jednoznačně vyložit jako ves lidí Jaromírových, tedy označuje zakladatele a majitele. Jaro je odvozeno od jarý, což znamená živý, veselý, mír znamená svět.“(Sucharda, 2002) Městečkem jsou Jaroměřice nad Rokytnou nazývány poprvé roku 1420, neboť obdržely privilegium, známé jako odúmrť. Jednalo se o nejdůležitější listinu každé obce, která opravňovala poddané určovat dědice svých statků. Město posléze vlastnilo několik domácích rodů, mezi něž patřil např. rod Meziříčských z Lomnice, Čeští bratři nebo Rechenberkové ze Želetic. V roce 1623, odkoupil panství za výhodnou cenu Gerhard z Questenberka, císařský tajný rada a víceprezident dvorské válečné rady, jenž vynikal diplomatickým uměním a byl oblíbencem císaře Ferdinanda II. Díky své strategické poloze, se Jaroměřice nad Rokytnou a Moravské Budějovice staly od roku 1620 doslova průchodištěm vojenských oddílů během Třicetileté války (1618 - 1648).
V tomto
období byly Jaroměřice sužovány útoky Švédů, kteří okrádali poddané a ničili město. 17
Od konce války až do roku 1848, dochází k největšímu kulturnímu i hospodářskému rozmachu. Město se rozrůstá o několik přilehlých vesnic, vzkvétá hospodářství, roste zájem o kulturní vyžití. Ve městě nechyběla knihovna, galerie, divadlo, dokonce zde byla i kapela, sestávající ze služebnictva. Nejvýznamnějším počinem byla přestavba původně renesančního zámku, který se pod záštitou hraběte Jana Adama Questenberka postupně během 40 let změnil do barokní podoby. V revolučním roce 1848 dochází k řadě změn správního systému, neboť bylo zrušeno poddanství a veškeré související povinnosti bývalých poddaných vůči vrchnosti. Je vytvořen zcela nový státní aparát, který se dostává i do nejnižších úrovní. 6 Velký pokrok způsobilo v roce 1871 vybudování železnice Znojmo-Jihlava. I když se vlakové nádraží nachází u nedalekých Popovic,
jasně
tato
výstavba
naznačovala
možnosti
podnikatelských
aktivit
v Jaroměřicích. Během první světové války padlo zhruba sto občanů Jaroměřic. Stejně jako pro všechna okolní města, i zde měla válka neblahý dopad na hospodářství a veřejný život občanů. V roce 1928 došlo k významné události, neboť se ve městě setkaly dvě významné a uznávané osobnosti – Otokar Březina a tehdejší prezident republiky T. G. Masaryk. Bylo by velkým prohřeškem, kdybych nevěnovala pozornost osobnosti, po níž je v Jaroměřicích pojmenována ulice, základní škola knihkupectví a muzeum. Otokar Březina byl významným filozofem, esejistou a předním básníkem generace 90. let 19. století. Do Jaroměřic nad Rokytnou přichází Otokar Březina v roce 1901 již jako autor pěti vydaných básnických sbírek. V Jaroměřicích Březina působil jako učitel zdejší měšťanské školy až do roku 1925, kdy byl penzionován. 5 Právě v Jaroměřicích nad Rokytnou se Otokar Březina setkával se svými přáteli, mezi něž patřil sochař František Bílek, básník Jakub Deml, F. X. Šalda, Karel Čapek a mnoho dalších. Otokar Březina zemřel v roce 1929 v Jaroměřicích, kde je rovněž pochován. Hrob tohoto básníka zdobí sousoší pojmenované Tvůrce a jeho sestra Bolest, které na Březinovu počest vytvořil František Bílek.
18
Obr. č. 5: Tvůrce a jeho sestra Bolest, zdroj: http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek2008090035
Na počátku čtyřicátých let vzniká mnoho významných staveb. Tou první byla bezpochyby stavba radnice v roce 1930. Díky sbírce místního faráře Josefa Pekse, se rovněž podařilo nashromáždit dostatek finančních prostředků, ze kterých byly financovány zvony pro kostel sv. Markéty, jež byly zabaveny ve válce. Ve druhé světové válce dochází k tvrdému prosazování zájmů německé říše. Jakýkoliv odpor byl trestán v lepším případě dlouholetým vězením, v horším případě smrtí. Ve městě dochází k poněmčování mnoha ulic, významných kulturních domů a náměstí. Je zrušena tělovýchovná jednota Sokol a Orel. I přes těžké útrapy, které s sebou nesla druhá světová válka, se jaroměřičtí občané dokázali bavit. Důkazem toho mohou být různé divadelní maratony, orchestrální koncerty, nebo sportovní utkání. Život se zde tedy ubíral dvěma protichůdnými směry. 7 Druhá polovina 20. století byla ve znamení rozvoje města a mnoha inovací. V roce 1973 bylo postaveno koupaliště, které prý po několik desetiletí nemělo v třebíčském okrese konkurenci. Město Jaroměřice nad Rokytnou lákalo k návštěvě mnoho turistů, což způsobilo nutnost výstavby nějakého ubytovacího zařízení. Proto byl v roce 1980 19
postaven hotel Opera, později obchodí dům Rokytná a rovněž bylo dokončeno autobusové nádraží. 8 1.1.2.2 Architektonické památky Již při výstavbě těchto památek byl brán zřetel na jejich budoucí uplatnění v oblasti lidského poznání. Když se vysloví město Jaroměřice nad Rokytnou, turisté si většinou vybaví unikátní barokní zámek s bohatou hudební, výtvarnou i sochařskou minulostí. Zasvěcený návštěvník si je ovšem vědom toho, že město nabízí mnohem více kulturních památek, které stojí za povšimnutí. Mezi ně se řadí:
Muzeum Otokara Březiny,
Chrám sv. Markéty,
sousoší Nejsvětější trojice,
Špitál s kaplí sv. Kateřiny,
Kaple sv. Josefa
Sochy náboženského charakteru, zdobících nejen zámecký park, ale také most přes řeku Rokytnou.
Jaroměřická fara
Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou Barokně laděný zámek se řadí mezi nejúchvatnější architektonický počin 1. poloviny 18. století u nás i v Evropě. Je považován za jednu z nejnavštěvovanějších památek Vysočiny. Původně renesanční zámek nechal přestavět v letech 1700 – 1737 hrabě Jan Adam Questenberk. Současně vznikla i francouzská zahrada, která za říčkou přechází do anglického parku. „Ve své nejslavnější době byly Jaroměřice centrem kulturního života, měly velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní kapelu. Zámecká kapela, složená hlavně ze služebnictva, byla jednou z největších a nejslavnějších ve své době. Kapelníkem byl František Václav Míča, autor vůbec první česky zpívané opery nazvané O původu Jaroměřic.“ 9
20
Obr. č. 6: Jaroměřický zámek s částí zámecké zahrady, zdroj:vlastní zpracování.
Muzeum Otokara Březiny Muzeum mapuje život a dílo významného českého básníka a myslitele Otokara Březiny. Jedná se o vůbec první literární muzeum na Moravě, jež je pod správou občanského sdružení Společnost Otokara Březiny. Muzeum je každoročně navštěvováno studenty i laickou veřejností. V roce 1947 přijel uctít památku Otokara Březiny prezident Edvard Beneš, a v letech 1992 a 1999 prezident Václav Havel. Můžeme tvrdit, že díky osobnosti Otokara Březiny, navštívilo Jaroměřice nad Rokytnou mnoho významných osobností. Březinovo dílo do velké míry ovlivnil francouzský symbolismus, ale také smrt obou rodičů v roce 1890. Mezi nevýznamnější díla patří básnické sbírky Tajemné dálky, Moje matka nebo Ruce. Muzeum nabízí návštěvníkům prohlídku původního bytu básníka spolu se zachovalým nábytkem, obrazy, grafikami a menšími plastikami, jež daroval Otokaru Březinovi jeho přítel a sochař František Bílek. V přízemí se nachází studijní knihovna, určená studentům, editorům díla Otokara Březiny a jiným zájemcům. Návštěvníci si obvykle po návštěvě tohoto muzea nenechají ujít ani možnost navštívit blízký náhrobek Otokara Březiny, který zdobí pomník s názvem Tvůrce a jeho sestra Bolest, jež byl vytvořen po smrti básníka Františkem Bílkem. 10
21
Chrám sv. Markéty Děkanský chrám představuje rovnocennou a nedílnou součást zámeckého souboru, jež tvoří společně se státním zámkem, zámeckým parkem a přilehlými sochami. Symbol sv. Markéty zobrazuje freska, vyobrazená na klenbě lodi z roku 1734. Dominantou barokního oltáře je obraz Neposkvrněného početí s třinácti výjevy ze Starého a Nového zákona. Dolní část obrazu zdobí stojící socha patronky chrámu, která vystupuje z těla draka. Kostel byl rekonstruován v letech 1716-1792 známým rakouským architektem Jakubem Prandtauerem. 6 Obr. č. 7: Chrám sv. Markéty, zdroj: http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=582.
Sousoší Nejsvětější Trojice Morový sloup Nejsvětější Trojice se tyčí přímo před zámkem již od roku 1716. Jeho autorem je řezbář a sochař Štěpán Pagan a architektonická část sloupu se váže ke jménu
Konráda
Adolfa
Albrechta.
Dvoustupňový podstavec na půdoryse trojúhelníka s uťatými rohy nese trojici soch – sv. Karla Boromejského, sv. Rocha a sv. Šebestiána. Sloup prošel významnou rekonstrukcí v roce 1898, při které byly původní sochy nahrazeny kopiemi. 7 V současné době návštěvníky jistě potěší noční osvětlení tohoto sloupu. Obr. č. 8: Sousoší Nejsvětější Trojice, zdroj:http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky50/sepulkralni_socharska_a_drobna_architektura-8/?id=66.
22
Špitál s kaplí sv. Kateřiny Již od roku 1382 existuje v Jaroměřicích špitál, který dříve sloužil pro zestárlé občany. V letech 1671-72 došlo k přestavbě špitálu do barokní podoby a také se zcela změnil směr jeho průčelí, který nyní směřuje k silnici vedoucí do Moravských Budějovic. Čtvercový půdorys rozděluje podélná a příčná chodba, tvořící 4 prostory. První dva prostory sloužily hospodářským funkcím jako kuchyně a komory. Zbývající dva prostory byly místem pro odpočinek a spánek. Kaple byla vysvěcena v roce 1673. 11 V rámci podpory příjezdového i domácího cestovního ruchu chce město Jaroměřice nad Rokytnou uskutečnit několik památkových rekonstrukcí, jejichž výsledkem by bylo zpřístupnění těchto doposud pro veřejnost nepřístupných objektů. Špitál sv. Kateřiny se také nachází na seznamu těchto památek.
Obr. č. 9: Špitál s kaplí sv. Kateřiny, zdroj: vlastní zpracování.
Kaple sv. Josefa Dílo jaroměřických zručných rukou a chytrých hlav je nám tím dražší, zamyslíme-li se nad tím, že již dvakrát v minulosti uniklo zániku v časech válečných. Kaplička byla svědkem mnoha bolestných vzdechů a slz, prolitých při loučení opuštěných dětí s drahými rodiči nebo rodičů se zesnulými dětmi. Kaple obdélníkového půdorysu byla postavena jaroměřickým stavitelem Jiřím Gravanim. 12
23
Sochy na mostě přes řeku Rokytnou Nejimpozantnější sochařský soubor ve městě nalezneme na mostě přes řeku Rokytnou na moravsko-budějovické silnici. Levou stranu mostu zdobí sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1714 a Krucifix se sv. Maří Magdalénou z roku 1716. Na pravé straně se tyčí socha sv. Jana Sarkandera a sousoší Piety s reliéfem sedmi servitů, odkazujících na sedm florentských kupců a zakladatelů řádu. 13 V roce 2007 prošel most rozsáhlou rekonstrukcí, která by nemohla být provedena bez finanční pomoci Evropské unie. Jaroměřická fara Jaroměřická fara byla založena společně s farní školou v roce 1362. Původní budova fary byla umístěna v dnešním jaroměřickém zámku. Roku 1833 po letech chátrání, byla fara přesunuta do bývalého kláštera servitů, kde ji lze nalézt dodnes. Jaroměřické podzemí Před 300 lety museli jaroměřičtí občané rok co rok čelit různým nájezdníkům, kteří ničili a rabovali vše, co jim vstoupilo do cesty. Ve městě se křižovaly dvě cesty, po nichž přicházeli vojáci a chasa. Proto museli jaroměřičtí občané schovávat své cennosti, jídlo i dobytek do podzemí, které postupně hloubili od zámku různými směry. V současné době se uvažuje o realizaci bližšího průzkumu tohoto podzemí. Jaroměřické podzemí se nachází zejména ve středu města, pod zámkem a v ulicích, které jsou v blízkosti náměstí Míru. Bohužel se mnoho z původních chodeb nedochovalo vlivem těžké vojenské techniky, přepravy kamene z nedalekého kamenolomu Královec a celkovou erozí. Jedná se především o chodby vedoucí k radnici a k sousoší sv. Trojice. Při posledním měření bylo za pomoci speciální techniky zjištěno, že podzemí vede od jaroměřického zámku ulicí Palackého, Komenského náměstím a ulicí Otokara Březiny. Dále vede k Božím mukám, které jsou rovněž považovány za pomyslnou křižovatku podzemních chodeb v Jaroměřicích nad Rokytnou. Bylo zjištěno, že chodby jsou asi 6,3 m hluboké a 0,8 m široké. Stojí za zamyšlení se nad tehdejší výstavbou těchto chodeb, která probíhala pouze za asistence světelné louče, minimálního přísunu kyslíku a jídla. Díky panu Ing. Renému Doležalovi, jsem měla možnost nahlédnout do torza jaroměřického podzemí, které se nachází v blízkosti náměstí Míru. Tento odborník patří k hrstce těch, kteří usilují o bližší poznání jaroměřického podzemí. Velká část propadených chodeb se pravděpodobně nachází v historickém centru Jaroměřic. 24
A právě jejich umístění může být jistou překážkou potenciálního výzkumu, neboť se podzemí nachází v památkové zóně města pod domy občanů, kteří musí dát souhlas k realizaci výzkumu. Někteří obyvatelé by byli ochotni poskytnout svou část pozemku k prozkoumání, ovšem za předpokladu, že se prozkoumaná část podzemí vrátí do původního stavu, což ve svém důsledku napomůže k myšlence zmapování chodeb, ale nemůže nějakým způsobem přispět ke zvýšení turistického potenciálu. A právě zvýšení turistické atraktivity je jedním z hlavních záměrů, které jsou asociovány s jaroměřickým podzemím. Jaroměřické podzemí by bezpochyby mohlo přilákat mnoho turistů, ovšem za předpokladu, že by návštěvníkům bylo zpřístupněno. 14
1.1.2.3 Kulturní akce města Kulturní význam města Jaroměřice nad Rokytnou spočívá v pořádání mnoha společenských akcí, na které město občany upozorňuje buď prostřednictvím zpravodaje, který je vydáván každý měsíc, prostřednictvím rozhlasu nebo internetových stránek města. Jednou z nejvýznamnějších kulturní událostí je beze sporu operní představení Petra Dvorského, které se koná vždy na koci léta. Jedná se o hudební festival mezinárodního významu, kterého se každoročně účastní tisíce milovníků vážné hudby. To, že se mezinárodní hudební festival Petra Dvorského těší velké oblibě, potvrzuje množství každoročně prodaných vstupenek. Každý rok se v prostředí zámecké zahrady představí světové známí operní umělci a čeští uznávaní zpěváci, kteří přijali pozvání slovenského operního pěvce Petra Dvorského. Za jedny z nejvýznamnějších dosud vystupujících hostů, můžeme považovat pana Karla Gotta, Evu Urbanovou nebo Lucii Bílou. Největším překvapením však bylo vystoupení umělkyně Monsterrat Caballé snad největší operní pěvkyně současnosti. Tu si mnozí spojují rovněž se jménem Freddyho Mercuryho, s nímž nazpívala nezapomenutelnou píseň Barcelona. Festival bývá pořádán většinou na konci léta, zhruba od 2. poloviny srpna. Závěrečné představení je završeno velkolepým ohňostrojem, který je doprovázen tématickou hudbou. Tento festival by nemohl být realizován bez spolupráce kraje Vysočina, města Jaroměřice nad Rokytnou a státního zámku. Během roku město pořádá mnoho dalších kulturních akcí. O jeho hudební tradici svědčí rovněž množství pěveckých soutěží, hudebních představení a vystoupení různých pěveckých sborů v prostorách chrámu sv. Markéty nebo na zámku v tzv. Sále předků. Např. atraktivní soutěž s názvem
25
„Jaroměřice hledají superstar“, si našla mnoho příznivců z řad občanů, ale i jiných zpěváků z mikroregionu Rokytná.
1.1.2.4 Sportovní zařízení Co se týče sportovních zařízení, je nutno podotknout, že během posledních 5 let došlo k významným rekonstrukcím několika zásadních zařízení, určených pro volno-časové aktivity občanů města. Mnoho lidí jistě ocenilo rozsáhlou rekonstrukci jaroměřického koupaliště, která mimo jiné zahrnovala vytvoření filtrovacího a dezinfekčního zařízení, oplocení nebo vytvoření nového povrchu kolem koupaliště. Záměrem města je i nadále realizovat investice tohoto druhu, neboť se v prostorách koupaliště chystá rozsáhlá rekonstrukce veřejných záchodů. O příznivých dopadech těchto stavebních akcí svědčí i vysoká návštěvnost, která v roce 2011 dosáhla počtu 11 166 lidí. Dalším hojně využívaným sportovním zařízením, je moderní fotbalové hřiště včetně sociálního zázemí, které bylo vybudováno v roce 2001. Jaroměřice nad Rokytnou disponují celkem 4 hřišti. Za zmínku kromě výše uvedeného stojí i Oranžové víceúčelové hřiště nebo antukové kurty poblíž místní sokolovny. Do seznamu sportovních zařízení přibývá v roce 2010 nová tělocvična, která byla postavena vedle základní školy Otokara Březiny. Tato moderní tělocvična slouží žákům při výuce tělovýchovy, ale také široké veřejnosti, která zde může vyzkoušet horolezeckou stěnu, nebo kolektivní sporty. Tato moderní sportovní střediska jsou výsledkem schopnosti města prosadit své cíle, které by byly jen těžko realizovatelné bez finanční podpory, plynoucí z fondů evropské unie, nebo bez podpory jedné z deseti největších energetických společností - skupiny ČEZ.
26
1.2 Realizační předpoklady 1.2.1 Osobní doprava Svým významem je v dopravních vztazích rozhodující silniční doprava jak v osobní a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. Obec Jaroměřice nad Rokytnou dopravně spáduje převážně k Třebíči (II/360), jižním směrem pak na Moravské Budějovice (II/152) a dalším možným napojením na Znojmo (I/38). Meziroční nárůst tranzitní dopravy na silnicích II. třídy, která prochází centrální zónou a městkou památkovou rezervací ohrožuje její funkci pro cestovní ruch. Proto je již dlouhodobě jednáno o možnosti výstavby obchvatu, který by výrazně zrychlil řidičům cestu z Třebíče do Moravských Budějovic a navíc by ušetřil město hluku, a znečišťování. 8
1.2.2 Železniční doprava Zde má rovněž zastoupení, nachází se asi 2,6 km od středu města. Jedná se o trať ČD č. 241 vedoucí ze Znojma do Okříšek. Tento druh dopravy představoval od nepaměti jistý druh atrakce především pro turisty, jejichž kulturní zážitek mohl začít již samotnou dopravou. Stejně tak by tomu mohlo být i v Jaroměřicích nad Rokytnou, nicméně je zde stále nevyřešen problém, spočívající v cestě, kterou návštěvník musí projít, chce-li se dostat z vlakového nádraží do centra města. Vzdálenost železniční stanice od městského centra činí zhruba 2 km. Je naprosto běžné, že se železniční stanice od měst nacházejí ve větší vzdálenosti než v případě Jaroměřic, ale nelze opomenout stav cesty, kterou turista musí zvolit, chce-li se dostat do Jaroměřic. Jak je patrné i z následující fotografie, do Jaroměřic z vlakového nádraží vede pouze silnice, která je navíc z pravé strany lemována rozsáhlým a nevzhledným autovrakovištěm.
27
Obr. č. 10: Cesta z vlakového nádraží do Jaroměřic nad Rokytnou, zdroj: vlastní zpracování.
1.2.3 Autobusová doprava V Jaroměřicích nad Rokytnou se nachází autobusové nádraží s 11 stáními a zděnou provozní budovou. Na silnicích ve městě jsou poté umístěny 2 zastávky bez přístřešku.
1.2.4 Pěší a cyklistické podmínky Ve městě jsou poměrně kvalitně vybudovány chodníky. Pěší stezky se vyskytují hlavně v oblasti zámeckého parku, ale jinde bohužel jen výjimečně. Hlavní turistické cesty
Červená Jaroměřice nad Rokytnou – Želetava – Telč (Březinova cesta)
Žlutá: Jaroměřice nad Rokytnou – Příštpo – Biskupice
Cyklistická doprava Na jaře roku 2010, zažili milovníci cyklistiky velkou změnu, vyvolanou dokončením cyklostezky, která vede z Jaroměřic nad Rokytnou do vesnice Blatnice. Tento úsek je součástí mnohem většího, ve svém odvětví ojedinělého projektu s názvem „Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. Tento projekt byl financován z fondů evropské unie a 28
přispěním Státního fondu dopravní infrastruktury Cyklostezku náležitě oceňují nejen občané Jaroměřic, ale rovněž cyklisté z regionu Rokytná. Při výstavbě této stezky byl brán zřetel na její kvalitu, účel a moderní pojetí. Proto bylo použito asfaltu, který umožňuje využití stezky jak cyklisty, tak i in-line bruslaři. Došlo zde k vytvoření informačního panelu a byla zde postavena odpočinková místa. Cyklostezka poskytuje jejímu uživateli unikátní pohled na Jaroměřický zámek a Chrám sv. Markéty. Někteří bezohlední řidiči však nepochopili hlavní účel této cyklostezky, a tak ji využívali při své cestě do Jaroměřic a okolních vesnic. Sama jsem se stala svědkem nepochopitelného chování řidičů, kteří bezmyšlenkovitě ničili toto nákladné dílo, určené pouze rekreačním účelům. A přitom následky tohoto neoprávněného užívání jsou fatální. Nejen že se ničí krajnice cyklostezky, ale rovněž dochází k znečištění jejího povrchu, což se negativně projevuje zejména u in-line bruslařů. Druhým snad ještě vážnějším problémem, který logicky vzniká s tímto neoprávněným používáním cyklostezky, je ohrožení zdraví uživatelů, mezi něž patří především rodiny s dětmi. Musím konstatovat, že toto chování je politování hodné a nepochopitelné. Je na čase, aby se na tuto záležitost více zaměřila místní policie, protože cyklisté vůči řidičům nic nezmohou.
1.2.5 Ubytovací a stravovací zařízení Jednou ze slabých stránek Jaroměřic nad Rokytnou, je nedostatek kvalitních ubytovacích zařízení. Bohužel se ve městě vyskytují pouze tři využitelná ubytovací zařízení, mezi něž patří tříhvězdičkový hotel Opera, jeden penzion a ubytovna se čtyřmi apartmány. Jejich nízká využitelnost v období turistické sezóny je pravděpodobně způsobena vzrůstajícími nároky návštěvníků na ubytovací zařízení. Grand hotel Opera, se zdál být světlou nadějí poté, co byl odkoupen novými majiteli a došlo zde k rozsáhlým rekonstrukcím. Byly zde kompletně zrekonstruovány toalety, salonky i pokoje. Pro zvýšení turistického zájmu byl hotel zrenovován i zvenčí. Osobně si velmi cením těchto aktivit, které jistě přispěly i k celkovému zvelebení města, ale jak se dnes ukazuje, výrazně nepřispěly ke zvýšení počtu přenocujících návštěvníků. Hlavními příčinami, je absence wellness a fitness zařízení, nízká kapacita konferenčních prostor a neexistence bezbariérového vstupu.
29
Návštěvník města si může vybrat z šesti stravovacích zařízení. Poslední nově vzniklou restauraci je Corrida, která je zákazníky pozitivně vnímána. Její součástí je rovněž bowling a taneční prostory s venkovní zahrádkou. Na konci města u silnice směrem na Moravské Budějovice se nachází Pizzerie Popelka, jejíž provoz je nestabilní díky neustále se měnícím majitelům. Tato restaurace má vysoký potenciál využití. A to nejen svou výhodnou polohou u silnice, ale rovněž tím, že se jedná o jednu z mála tematických restaurací v Jaroměřicích. Jedná se o první a doposud jedinou restaurací s rozvozem jídla v ceně.
1.3 Selektivní předpoklady 1.3.1 Obyvatelstvo V obci se nachází 4294 občanů, jejichž průměrný věk k 1. 7. 2010 činil 39,1 let. Co se týče náboženství, v Jaroměřicích vždy měla víra své hojné zastoupení. Většina věřících lidí vyznává římskokatolické náboženství. Obyvatelé Jaroměřic společně s obyvateli okolních obcí tvoří nedílnou součást římskokatolické farnosti Jaroměřice nad Rokytnou.
2250
počet obyvatel
2200 2150
2100
muži
2050
ženy
2000 1950 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
rok
Graf. č. 2: Demografický vývoj obyvatel Jaroměřic nad Rokytnou, data z českého statistického úřady, vlastní zpracování.
30
1.3.2 Politická struktura města Reprezentativní funkci města zastává starosta, na období 2010-2014, byl zvolen pan Ing. Jarosla Soukup, MBA. Zastupitelstvo města tvoří 21 členů. Mětský úřad Jaroměřic nad Rokytnou se pak skládá ze 4 odborů:
Odbor výstavby, investic a majetku
Finanční odbor
Sociální odbor
Odbor vnitřních věcí, který rovněž řídí odd. městského kulturního střediska
Město zřídilo celkem 3 organizace, na jejichž financování se podílí. Jedná se o mateřskou školu, Základní školu Otokara Březiny a společnost Tesma, s. r. o., jejímž hlavím úkolem je údržba města.
1.3.3 Podpora města Ve svém rozpočtu si obec vždy vyhradí výdaje, které směřují na podporu zájmových a společenských organizací. O tom, že v obci sídlí mnoho nadaných sportovců, vypovídá množství a dlouholetá tradice sportovních klubů. Nechybí zde hokejový, fotbalový, florbalový klub, sbor dobrovolných hasičů nebo rybářský svaz. A protože jsou Jaroměřice nad Rokytnou tradičně spojovány s hudební kulturou, působí zde pěvecký chrámový sbor, jehož historie spadá až do roku 1895. Město také finančně podporuje chod Muzea Otokara Březiny, o které pečuje Společnost přátel Otokara Březiny.
31
1.3.4 Propagace města v oblasti cestovního ruchu Město Jaroměřice nad Rokytnou na sebe upozorňuje pravidelně během celého roku. Jednou z klíčových událostí, o které jsme se již zmínili, je mezinárodní festival Petra Dvorského, který se koná v měsíci srpnu. Mezi další významné aktivity města, patří účast na veletrhu cestovního ruchu GO a Regiontour. Např. letos se město prezentovalo nejen prostřednictvím zajímavých propagačních materiálů, ale rovněž nabídkou výrobků jaroměřických firem.
1.3.5 Hospodaření města Městu se podařilo i v letošním roce sestavit vyrovnaný rozpočet. S ohledem na zhoršující se ekonomickou situaci v zemi, muselo město omezit část výdajů, které byly původně zamýšleny, nicméně i přes to se uskuteční akce dotační povahy, na které město hodlá použít 5 milionový úvěr. Tabulka č. 1 demonstruje rozvržení výdajů, které pokrývaly v roce 2011 náklady na různé opravy, rekonstrukce a stavební akce. Nás však zajímají
především výdaje, které jsou vynakládány k zvelebňování města, udržování kulturních památek a na podporu cestovního ruchu. Jak je patrné z tabulky č.1, vedení města v roce 2011 uskutečnilo mnoho stavebních akcí, které velkou mírou přispívají nejen ke zvýšení turistického potenciálu města, ale rovněž zvyšují spokojenost obyvatel obce. Za jednu z nejcennějších realizovaných zakázek, lze považovat rekonstrukci tzv. „bývalého špitálu“, kde byly provedeny práce v interiéru. Město hodlá v rekonstrukcích pokračovat i nadále, neboť by do budoucna chtělo zpřístupnit tuto památku i turistům. Finance byly použity také na osvětlení sloupu Nejsvětější Trojice, který neunikne pozornosti žádného projíždějícího návštěvníka. Asi největší potěšení obyvatel Jaroměřic, způsobila kompletní oprava povrchů na Havlíčkově ulici, která byla ve velmi špatném stavu.
32
Poř. číslo 1.
Název zakázky Revitalizace zeleně v Jaroměřicích nad Rokytnou
2. 3. 4.
Stavební práce na velkém bazénu jako práce přípravné pro pokládku fólie Fóliáž bazénu na koupališti Garážová vrata - Hasičská zbrojnice
8. 9. 10. 11.
Obnova bývalého špitálu - dokončení vnitřních omítek - Program regenerace Přestavba objektu MŠ Jaroměřice nad Rokytnou Údržba sportoviště na koupališti - dotace II/401 Jaroměřice n.R., ul. Havlíčkova rekonstrukce vozovky a chodníků Oprava povrchů - náměstíčko ul. Havlíčkova Oprava věže hasičské zbrojnice PD pro územní řízení "Domov pro seniory"
12.
Osvětlení sloupu Nesvětější trojice - dotace
13.
Osvětlení přechodů pro chodce v Jaroměřicích nad Rokytnou - dotace Celkem
5. 6. 7.
Celkem Kč 192 000 444 552 1 135 030 144 632 334 487 256 023 55 930 1 937 760 183 796 63 203 310 000 98 273 116 968 5 272 654
Tab. č.1: Stavební zakázky v roce 2011, zdroj: www.jaromericenr.cz
Vybrané investice v oblasti cestovního ruchu Revitalizace zeleně, péče o vzhled obcí Členský příspěvek na Sdružení obcí Vysočiny Péče o kulturní dědictví, ochrana památek Činnost muzeí, galerií, Společnost Otokara Březiny Propagace města, katalogy, mapy MHFPD, hudební festivaly Kulturní pořady, provoz MKS Posvícení, ohňostroj Zpravodaj Celkem
Částka v Kč 1 045 000 30 000 5000 50 000 40 000 240 000 172 000 182 000 132 000 1 896 000
Tab. č.2: Investice v oblasti CR za rok 2012, zdroj: www.jaromericenr.cz
33
Tabulka č. 2 již zahrnuje výdaje, které byly ve schváleném rozpočtu pro rok 2012 vyčleněny do oblasti cestovního ruchu. Jak je patrné z tabulky, město nadále hodlá pokračovat s revitalizací zeleně. V současné době probíhá rovněž údržba a čištění města. Tyto akce jsou nejnákladnější položkou výdajů. Naopak nejméně výdajů bude použito na péči o kulturní dědictví a ochranu památek ve městě. Pouhých 5000 Kč, vynaložených na kulturní dědictví je vskutku neuspokojivých. Nicméně oceňuji snahu jaroměřického vedení vyčlenit v této nelehké době jistou část finančních prostředků společnosti přátel Otokara Březiny. O aktivní účasti města na veletrzích cestovního ruchu svědčí výdaje, financované do oblasti propagace města, pokrývající náklady na tištění letáků, různých katalogů či turistických map.
2 SWOT analýza Jaroměřic nad Rokytnou SWOT analýza přestavuje identifikaci silných a slabých stránek obce, jejích příležitostí, které může využít ke svému rozvoji a nebo hrozeb, které ji naopak mohou v rozvoji brzdit či dokonce poškozovat. Jedná se o velmi účinný nástroj, který města využívají k formování jejich strategie nebo k vytváření územních plánů.
2.1 Silné stránky města
Poloha města v blízkosti Třebíče, která je turisty vyhledávanou destinací díky existenci památek, zapsaných na seznam UNESCO.
Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou.
Osobnost básníka Otokara Březiny.
Bohatá hudební a kulturní historie města.
Existence architektonicky významných památek – Jaroměřický zámek, Chrám sv. Markéty, zámecká zahrada a jiné.
Modernizace turistického informačního centra.
Pokračující revitalizace zeleně.
Nově otevřená cyklostezka, která je součástí cyklostezky Jihlava – Třebíč – Raabs.
Vytvoření oddechové zóny pro turisty i rezidenty.
Dostatečné množství kvalitních sportovních zařízení.
34
Rekonstrukce volnočasových zařízení – koupaliště, dopravní hřiště pro děti, odpočinková zóna v prostorách bývalého Míčova domu, zhotovení tělocvičny v prostorách základní školy.
Umístění informačních elektronických panelů na náměstí Míru.
Spolupráce s nadací ČEZ.
Kanalizace a kompletní rekonstrukce ulic – Žerotínova, Smetanova, Panská.
Kvalitní rozvodná síť elektrické energie, na většině území plná elektrifikace.
Dostatek zdravotnických zařízení.
Existence vzdělávacího zařízení – ZŠ, MŠ.
Schopnost školního zařízení využívat finančních prostředků z dotačních fondů.
Schopnost města získávat dotace z EU.
Investiční aktivita obce.
Kvalitní spolupráce s obcemi mikroregionu Rokytná.
Zvýšení bezpečnosti města – zrušení hracích automatů, prevence kriminality zajišťuje místní policie.
Stav a funkčnost veřejného osvětlení - osvětlení zámku, sloupu Nejsvětější Trojice, osvětlení přechodů.
Zaveden bezdrátový rozhlas, zpracován digitální povodňový plán.
Modernizace sítě sběrných dvorů.
Dostatečné zázemí kvalitních podzemních vod.
Vysoká úroveň silniční sítě, kvalitní vozovky.
Existence železniční stanice a tratě pro osobní i nákladní dopravu.
Dobrá autobusová obslužnost ve směru Třebíč – Jaroměřice nad Rokytnou – Moravské Budějovice.
2.2 Slabé stránky města
Nedostatek rekreačních sportovních zařízení – wellness, fitness.
Nedostatek kvalitních ubytovacích zařízení.
Nízká úroveň stravovacích zařízení.
Ničení některých objektů – dopravního hřiště.
Dopravní zatížení městského centra nákladní a osobní dopravou.
Menší množství realizovaných projektů v porovnání s jejich návrhy. 35
Nedostatečné množství cyklostezek, peších stezek.
Nepřehledné, nebo neexistující značení cyklotras.
Nedostatečná kapacita parkovacích míst na nám. Míru (v bezprostřední blízkosti zámku), především v období turistické sezóny.
Ničení nově vybudované cyklostezky směrem na obec Blatnici.
Zatížení životního prostředí – blízkost elektrárny v Dukovanech.
Občanská netolerance, vztahy rezidentů.
Nezájem občanů o kulturní dění ve městě.
Nekvalitní úroveň základního vzdělání.
Nedostatek obchodů s upomínkovými předměty, popř. suvenýry.
Nedostatečná medializace města.
Pokles příjmů obce (nezahrnujeme dotace).
Nízká úroveň zařízení určeného pro kongresovou nebo konferenční turistiku.
Vzdálenost vlakového nádraží od města.
Nedostatečné propojení se sousedními obcemi – případnou cyklostezkou (kromě nově vybudované cyklostezky vedoucí do Blatnice).
Nedostatečná nabídka produktu CR.
Nedostatečné prostory, pro pořádání kulturně náročných akcí.
Jedna z nejvyšších nezaměstnaností na Vysočině.
Nízká úroveň mezd.
2.3 Příležitosti města
Využití geografické polohy města v blízkosti Třebíče (UNESCO).
Každoroční mezinárodní festival Petra Dvorského – akce nadnárodního významu, celorepublikově propagována.
Rekonstrukce náměstí Míru – zvýšení turistické atraktivity.
Stavba obchvatu.
Účast města na různých veletrzích CR – Go a Regiontour.
Podpora města nadací ČEZ.
Pokračující revitalizace zeleně.
Práce městského kulturního střediska.
Využití nově vybudované cyklostezky, s odpovídajícím vybavením. 36
Nové informační tabule, elektronické průvodce.
Využívaní dotačních programů.
Rekonstrukce špitálku sv. Kateřiny – záměr zpřístupnit objekt turistům.
Snahy zmapovat jaroměřické podzemí – potenciální nová turistická atraktivita.
Budování nových pěších stezek a cyklostezek, vedoucích do přilehlých obcí.
Zkvalitnění dopravní infrastruktury.
2.4 Ohrožení města
Snížená atraktivita města způsobena nedostatkem kvalitních ubytovacích a stravovacích zařízení.
Sezónní provoz hlavních turistických cílů.
Absence zážitkové turistiky.
Absence wellnes, fitness zařízení v ubytovacích zařízeních.
Nedostatek finančních zdrojů, určených pro obnovu památek.
Absence programových balíčku CR.
Nízká vzájemná tolerance mezi obyvateli.
Úbytek dobrovolnických organizátorů kulturních a sportovních akcí.
Absence značení odlehlých parkovišť, sloužících zejména turistům.
Absence zařízení s bezbariérovým přístupem.
Nedostatek lidských zdrojů v oblasti kultury, tvořivý lidský potenciál.
Místy absence chodníku pro chodce.
Odliv mladé generace do větších měst za prací.
Stárnutí populace.
37
3 Návrhy na zvýšení turistického potenciálu města Ze sestavené SWOT analýzy vyplývá mnoho informací, které nám dobře poslouží k sestavení návrhů a doporučení městu, které ve svém důsledku mohou zvýšit jeho turistický potenciál.
3.1 Vytvoření a umístění tabulí, odkazujících na nejbližší parkoviště Zaměstnanci úřadu, restaurací, pošty a jiných obslužných zařízení celodenně parkují na náměstí Míru. Důsledkem tohoto vzniká problém s kapacitou parkovacích míst v bezprostřední blízkosti zámku. Tento fakt může negativně ovlivnit turistovo rozhodnutí, zda se ve městě zastaví nebo ne. Bohužel stejný problém se vyskytuje i před budovou obchodního domu Jednota, před kterým po celý den parkují zaměstnanci zdejších zařízení. Zvážíme-li celkovou stávající kapacitu parkovacích míst v Jaroměřicích nad Rokytnou, dospějeme k závěru, že je dostačující. Ve městě lze parkovat na dalších 5 místech. Ale bohužel tato parkoviště nejsou dostatečně označena. Proto je zapotřebí vytvořit a vhodně umístit značení odkazující na nejbližší parkovací prostory.
3.2 Zpoplatnění parkoviště na náměstí Míru Poněkud radikálnějším, ale určitě efektivnějším řešením problému s parkovací kapacitou, by bylo zavedení poplatku za stání na vybraných parkovištích. Město o tomto záměru uvažuje již delší dobu, nicméně stále se očekává projekt rekonstrukce nám. Míru, který do značné míry ovlivní další opatření. Toto zpoplatnění by se případně týkalo rovněž parkovacího prostoru před obchodním domem Jednota, kde je mnohdy nemožné zaparkovat i mimo turistickou sezónu.
38
Obr. č 11: Pohled na náměstí Míru, zdroj: http://.google.cz/maps
3.3 Zavedení obchodu s orientací na turisty Mnozí turisté si při své poznávací cestě s oblibou zakupují různé upomínkové předměty nebo suvenýry, které odkazují na místo jejich návštěvy. Dle zkušeností místního turistického informačního centra, se návštěvníci Jaroměřic nad Rokytnou zajímají především o státní jaroměřický zámek, který je díky své orientaci na náměstí snadno dostupný. Tím však vzniká problém související s nevyužíváním služeb informačního střediska, ve kterém je možné zakoupit si upomínkové předměty s jaroměřickou tématikou. Zamýšlený obchod by však musel být zřízen na nám. Míru a musel by být viditelně označen jako obchod, specializující se na upomínkové předměty a suvenýry. S tímto souvisí i další návrh na zvýšení atraktivity města, a to ražba vlastní městské mince. Město by se mohlo inspirovat dle vzoru Plzně, Jablonce nebo Liberce. Na minci bychom mohli pohlížet jako na suvenýr, dar nebo jako na místní platidlo, kterým by návštěvníci mohli platit v jaroměřických restauracích, kavárnách nebo hotelích.
39
3.4 Zpřístupnění jaroměřického podzemí turistům Jak již bylo zmíněno, v současné době probíhá výzkum jaroměřického podzemí, které zainteresovaným badatelům postupně poodhaluje svá zákoutí a s nimi i jeho historii, nad kterou mnohým dnešním obyvatelům města zůstává rozum stát. Osobně pevně věřím v případný turistický úspěch, který by zpřístupnění podzemí jistě přineslo. Této domněnce nasvědčuje nejen atraktivita samotného slova podzemí, která je navíc podtržena jeho umístěním přímo na náměstí Míru, ale rovněž i bohatá a zajímavá historie mapující obranné tendence obyvatel města v dobách válečných.
3.5 Zpřístupnění špitálku sv. Kateřiny turistům Vedení města realizovalo v roce 2011 rekonstrukci vnitřních omítek v tzv. „bývalém špitálku“, čímž se opět o krůček blíže posunulo ke svému záměru zvýšit turistický potenciál města. V budoucnu budou probíhat i další rekonstrukce této stavby, a tak se může stát dalším turistickým cílem.
3.6 Modernizace hotelu Opera Jaroměřice nad Rokytnou bohužel disponují pouze jedním ubytovacím zařízením s vyhovujícím z hlediska ubytovacích a stravovacích služeb. Do konce 20. století dokázal hotel Opera uspokojit poptávku turistů, ale s postupným nárůstem požadavků na vybavenost ubytovacích zařízení a s narůstající konkurencí v regionu klesal zájem o toto zařízení. I přes to, že již proběhly stavební práce, vedoucí ke zvelebení tohoto hotelu, stále zde chybí některé služby, které pro mnohá ubytovací zařízení přestavují hlavní zdroj příjmu. Jedná se o kongresovou, lázeňskou nebo incentivní turistiku.
40
Obr. č. 9: Hotel Opera, zdroj: http://hotelopera.wz.cz/
3.7 Vytvoření většího počtu rekreačních zařízení Jaroměřice kompletně postrádají jakákoliv rekreační zařízení, která by mohly sloužit např. týdenním tématickým výletům, šitým na míru dětem, nebo rodinám s dětmi. Turisté bohužel nemají ani možnost pronajmout si zde nějaké rekreační zařízení, ačkoliv se na jihozápadní straně směrem do Moravských Budějovic nachází chatařská osada, která je vhodně umístěna v blízkosti jaroměřického koupaliště a navíc je dostatečně daleko od městského centra v prostředí krásné, ničím nenarušené přírody. Tyto chaty jsou však převážně využívány jejich majiteli k rekreačním nebo zemědělským účelům.
3.8 Značení cyklostezek, stezek pěší turistiky Nedostatečné značení stezek pro pěší i cyklistickou turistiku jsem uvedla jako jednu ze slabých stránek města. V Jaroměřicích se nenachází mnoho stezek pro pěší nebo cyklistikou turistiku. O to více by měl být kladen důraz na značení takových cyklostezek, které vedou z města do sousední vesnice, nebo pěších stezek, které začínají až na samém okraji města v těžko přehledných místech. Nedostatečné značení těchto stezek pak způsobuje jejich nízké využívání a ve svém důsledku pak zbytečnou ztrátu turistů, kteří vyhledávají aktivní dovolenou.
41
3.9 Výstavba chodníků v některých městských částech Jak již bylo uvedeno ve SWOT analýze, slabou stránkou města jsou chybějící chodníky v chodci hojně využívaných částech města. Ať už se jedná o cestu k jednomu z nejvytíženějších mlékárenských podniků na Vysočině – Jaroměřickou mlékárnu, nebo o cestu z vlakového nádraží do centra města. Lidé dodnes vnímají vlakovou dopravu jako jistý druh atrakce, která zpestřuje program turistům při jejich putování. Jaroměřice nad Rokytnou disponují vlakovým nádražím, které bylo svědkem mnoha historických klíčových událostí. Bohužel se autobusové nádraží nachází zhruba 2 km od centra města, což by pro zapáleného turistu nemuselo být překážkou. Ovšem za předpokladu, že si cestu z vlakového nádraží zpříjemní pohledem na rozmanitou krajinu, lemující západní stranu města. Místo zpevněného chodníku, nebo v lepším případě pěší cesty, zažívá návštěvník pocity rozčarování, které v něm pochopitelně vyvolává pohled na vrakoviště při cestě do Jaroměřic nad Rokytnou. Světlou nadějí by mohla být stavba chodníku, která by cestu do města činila pohodlnější a hlavně bezpečnější.
3.10 Vybudování rozhledny Vždy když vjíždím do Jaroměřic z jižní strany, dostává se mi kouzelného pohledu na toto malebné městečko, které mám jako na dlani. V jeho centru se tyčí honosný chrám sv. Markéty, po jeho pravé straně pak státní zámek a tyto dva skvosty obklopuje zámecká zahrada plná majestátních památných stromů. Proto mě při přemýšlení o možnostech zvýšení turistického zájmu napadla právě výstavba nějaké rozhledny, která by návštěvníkům umožnila pitoreskní pohled nejen na zmíněné stavby, ale rovněž na nedaleké sousedící obce, nebo na hrad Sadek, který je viditelný za normálních okolností až 5 km od města. Jelikož Jaroměřice nad Rokytnou leží v tzv. „jaroměřické kotlině“, nabízí se nám hned několik míst, kde by bylo možné rozhlednu umístit. Jako druhá nejlepší lokalita se jeví jihovýchodní část na ulici Ohrazenická, nebo při silnici do sousedních obcí Boňov a Příložany. Na území ČR je velké množství rozhleden, zpravidla uniformního vzhledu, kdy je jejich hlavní důraz kladen především na účelnost. Pro zvýšení atraktivity této stavby by mohla být využita např. kopie stávající architektury ať už tuzemské, např. zmenšenina rozhledny v Ještědu, nebo zahraniční světově známá Eifellova věž.
42
4 Zhodnocení dotazníkového šetření Neodmyslitelnou součástí této práce je dotazníkové šetření, které probíhalo po dobu 6 měsíců v Jaroměřicích nad Rokytnou. Základním souborem šetření byli obyvatelé Jaroměřic nad Rokytnou, kteří zde žijí po dobu, dostatečnou k možnosti jejich objektivního a věrného posouzení tohoto města. Celkem bylo rozesláno přes 150 dotazníků, nicméně z důvodu neochoty některých spoluobčanů spolupracovat a vyhradit si necelé 3 minuty svého času, se mi vrátilo asi 120 dotazníků, jejichž výsledky v další části své práce podrobně analyzuji. Otázky byly vytvořeny takovým způsobem, abychom prostřednictvím názorů a zkušeností místních obyvatel, zhodnotili stávající i potenciální kulturní situaci ve městě. Osobně věřím tomu, že spokojenost obyvatel jakéhokoliv města, plynoucí z pestré škály kulturních, turistických či jiných společenských příležitostí věrohodně odráží kvalitu a možnosti cestovního ruchu dané destinace. Cílem šetření byla identifikace hlavních silných stránek města na straně jedné a slabých stránek na straně druhé. Během šetření jsem dospěla k mnoha velmi zajímavým závěrům. Vytvořila jsem si konkrétní představu o mentalitě obyvatel, o jejich kulturním povědomí a četnosti účasti na různých akcích, podporujících městský cestovní ruch. Jaroměřice nad Rokytnou jsou destinací, která neustále mění svou tvář. Za poslední roky byla rekonstruována architektonická díla, která svou zajímavou historií a vzhledem dodnes lákají mnoho turistů. Nejen občany, ale i návštěvníky města jistě potěší zrekonstruované náměstí v ulici Havlíčkova, které se v letních dnech stalo místem, kde si cyklisté užívají příjemného posezení v místních hospodských zahrádkách. Velmi významným počinem je rovněž cyklostezka, která vede do Blatnice a tvoří jeden z mnoha kvalitních úseků tolik očekávané cyklostezky Jihlava-TřebíčRaabs. Cyklostezka tohoto formátu se v Jaroměřicích těší velké oblibě, která vyplývá rovněž z provedeného výzkumu. Lidé by však přesto uvítali další projekty tohoto typu, jak vyplývá z výsledků. Tyto a další informace plynou z mého výzkumu, kterému věnuji patřičnou pozornost na následujících stránkách.
43
4.1 Pohlaví Při výdeji dotazníků do oběhu jsem se snažila, aby byly respondenti početně vyvážení. Nicméně během výzkumu jsem se setkala s nečekaně malou ochotou lidí podílet se na tomto šetření, a to zejména u mužské části dotazovaných. Z tohoto důvodu, jak je patrné i z grafu, hlavní část dotazovaných tvoří ženy. Podařilo se mi vyzpovídat 64% žen, což představuje 74 žen z celkového počtu 120 respondentů. Zbylých 36% tvoří mužské pohlaví, které je zastoupeno 46 muži.
36% Muži 64% Ženy
Graf č.3: Pohlaví dotazovaného, zdroj: vlastní zpracování
44
4.2 Jak dlouho žijete v Jaroměřicích? Otázka číslo 3 může mít klíčovou roli s ohledem na dobu, kterou dotazovaný strávil v Jaroměřicích. Pro účely výzkumu nejlépe poslouží lidé, kteří mají s Jaroměřicemi dlouholetou zkušenost. Tedy ti, kteří zde žijí nejdéle 25 a více let. Avšak dosažený výsledek, tedy 55% občanů, jež ve městě žijí 15-25 let je velmi uspokojivý. Druhou skupinu dotazovaných tvoří lidé, kteří ve městě žijí 25 a více let. Tito jedinci tvoří 20% z celkového počtu respondentů, což je druhý nejvyšší počet. Nejméně občanů spadá do skupiny 5 – 10 let. Je samozřejmě důležité, abychom ve výzkumu postihli co možná nejrozmanitější skupinu dotazovaných, protože kulturní vnímání obyvatel, kteří zde žijí nejkratší dobu, může být do jisté míry ovlivněno jejich zkušenostmi s předchozím bydlištěm v jiném městě. Výhodou těchto lidí, pro účely našeho výzkumu je to, že dostáváme objektivní hodnocení jedinců, které může být ovlivněno srovnáním s jinými městy, ve kterých tito přistěhovalí obyvatelé žili.
10%
20%
15%
5 - 10 let 10 - 15 let 15 - 25 let 25 a více
55%
Graf č. 4: Jak dlouho žijete v Jaroměřicích nad Rokytnou?, zdroj: vlastní zpracování.
45
4.3 Účastníte se kulturních akcí ve městě? Tato otázka začíná být již více konkrétní, co se týče problematiky cestovního ruchu ve městě. Obyvatelé měst tvoří nezbytnou skupinu těch, kteří výrazným způsobem ovlivňují potenciál turismu destinace. Jedná se tedy o neopomenutelnou skupinu, která často tvoří největší část městských příjmů, jež spadají do kulturní oblasti. Pro lepší vysvětlení užiji srovnání Jaroměřic s nejbližším městem Třebíčí. Jsem si vědoma faktu, že Třebíč je městem rozlohou a počtem obyvatel mnohem větší než Jaroměřice, nicméně v této práci jsem také dospěla k zajímavému srovnání vybraných měst, jejich památek a související turistické návštěvnosti. Takže se vraťme ke grafu č.1, který svědčí o tom, jaký vysoký kulturní potenciál v sobě Jaroměřice mají. I přes to, že je Třebíč městem plným světově oceněných architektonických skvostů, Jaroměřice nad Rokytnou byly v roce 2010 navštíveny větším počtem turistů, než Třebíč. Město může být za tato prvenství vděčné především zámku, který láká každoročně mnoho tisíc tuzemských, ale i zahraničních turistů. Z vlastní zkušenosti vím, že obyvatelé Třebíče se hojně účastní divadelních představení, navštěvují kino, a různé zájmové kluby (např. francouzský klub). Jak vyplývá z výzkumu, více než ¾ dotazovaných se aktivně účastní kulturních akcí ve městě. Tento výsledek je uspokojivý a myslím si, že by se mělo využít právě této situace ku prospěchu města i obyvatel. Mnoho lidí z Jaroměřic dojíždí za kulturou do Třebíče. Ať už se jedná o divadlo, kino nebo jiné zájmové a kulturní kluby. Proč tedy nezřídit v Jaroměřicích např. nebo kino nebo kapacitně dostačující divadelní sál? Určitě by se jednalo o další krůček ke zvýšení turistického zájmu.
22,5%
ano ne 77,5%
Graf č. 5: Účastníte se kulturních akcí ve městě?
46
4.4 Jak hodnotíte úroveň kulturního vyžití ve městě? V návaznosti na předchozí otázku se nyní pokusím o potvrzení hypotézy, která pracuje s předpokladem možnosti zvýšení turistického zájmu, plynoucí z vytvoření prostor vhodných pro divadelní představení nebo zřízení kina ve městě. Téměř 33% respondentů se domnívá, že kulturní vyžití ve městě je nedostačující. Dalších 22,5 % dotazovaných se o kulturní akce vůbec nezajímá a zbytek 45% se domnívá, že je v Jaroměřicích dostatek kulturních příležitostí. Zamysleme se nad tím, že našeho výzkumu se zúčastnili velmi rozdílní lidé s různými preferencemi, mnozí z nich jsou v produktivním věku, nebo na mateřské dovolené a nalezli bychom zde i studenty základních a středních škol. Z tohoto důvodu se domnívám, že 33% nespokojených občanů je relativně velká část, přihlédneme-li k faktu, že více než 1/5 obyvatel pro nás neměla vypovídací hodnotu, protože se o kulturní dění ve městě nezajímá. Lze jen spekulovat o tom, k jakým závěrům bychom došli, kdybychom se dotazovali většího množství občanů. Tuto otázku bych si dovolila uzavřít konstatováním, že třetina nespokojených občanů, kteří v Jaroměřicích nenalezli dostatečné uspokojení kulturního rázu sice není nijak alarmujícím zjištěním, ale berme v úvahu, že např. právě tato třetina uspokojuje své kulturní potřeby v jiných cizích zařízeních, kterými disponují města, jež nejsou o nic více turisticky přitažlivější než Jaroměřice nad Rokytnou.
22,5% průměrné, dostačující 45%
nedostačující nevím, neúčastním se
32,5%
Graf č. 6: Jak hodnotíte úroveň kulturního vyžití v Jaroměřicích?, zdroj: vlastní zpracování
47
4.5 Je, dle Vašeho názoru, dostatečně pečováno o kulturní památky? Tato otázka zjišťuje, zda bylo současné i minulé vedení města aktivní v oblasti péči a ochrany památek ve městě. Jaroměřice jsou velmi turisticky atraktivní destinací díky zámku, nádhernému náměstí, stojícímu přímo naproti a díky zámeckému parku, který nemá na Vysočině obdoby. Tyto kulturní skvosty však stojí nemalé peníze. Aby bylo dosaženo jejich vizuální atraktivity, musí být neustále rekonstruovány a udržovány. Toto platí nejvíce v případě zámeckého parku, který během roku prochází mnoha okrasnými zásahy, jež vyžadují zručnost a finance. Příkladem je údržba okrasných keřů, nebo údržba travnatých ploch. Je to právě zámecký park, který každoročně hostí mezinárodní hudební festival Petra Dvorského. Výsledek dotazníku příliš nenahrává faktu, že by byla péči o kulturní památky věnována dostatečná pozornost, či finance. Domnívám se, že hodnocení lidí je z jisté části ovlivněno neinformovaností a celkovým nezájmem o tuto problematiku. Během posledních let dochází k rekonstrukcím mnoha staveb, příkladem může být již zmíněný Špitálek, nebo rekonstrukce oceněného mostu přes řeku Rokytnou. Velmi významnou změnu představoval vznik oddychové zóny, která dnes stojí v místě tzv. bývalého Míčova domu. Tyto mnohé a jiné velmi významné akce, byly provedeny v relativně krátkém úseku 2 let. Navíc jsou v současné době již připraveny plány, které byly vytvořeny k projektu přestavby náměstí Míru. Hlavním účelem celé plánované přestavby bude zvýšení turistické návštěvnosti města, jeho atraktivity a snadné dosažitelnosti. Přesto se 43% spokojených obyvatel zdá přijatelným a věrným odrazem skutečnosti, neboť lidé si vždy všímají spíše toho, co uděláno není než toho, co vše již vytvořeno bylo.
48
19,2 43,3%
ano ne nevím
36,6%
Graf č. 7: Je, dle Vašeho názoru, dostatečně pečováno o kulturní památky ve městě?, zdroj: vlastní zpracování
4.6 Myslíte si, že jsou Jaroměřice nad Rokytnou atraktivní destinací CR? Tato otázka by mohla být položena jak turistům, tak obyvatelům města. Myslím si, že bychom díky tomuto srovnání dospěli k zajímavým závěrům. Na jedné straně by vystupovali obyvatelé města, kteří jsou nějakým způsobem zaujatí, neboť k městu mají specifický vztah. Někteří zde žijí tak dlouho, že mnohé památky považují za něco, co je jakousi automatickou součástí města. Na druhé straně vystupují turisté, kteří jsou zejména v krásných jarních dnech naprosto uchváceni pohledem na zámek z protější strany zámecké zahrady a kteří již nevědí, z jakého úhlu rozsáhlý zámek společně s chrámem sv. Markéty zachytit svými fotoaparáty.
Bohužel kvůli omezeným
možnostem šetření došlo pouze k pohledu občanů. I přeš tento fakt musím konstatovat, že se závěry, které plynou z dotazníku se zcela shodují s mými původními předpoklady. Jsem opravdu příjemně překvapena tím, že se nikdo z dotazovaných neodvážil tvrdit, že město rozhodně není kulturní. Ačkoliv si zhruba 12% dotazovaných myslí, že město asi není atraktivní destinací, stále zde drtivě převládá názor, který nepochybně potvrzuje kladné vnímání turistické atraktivity města.
49
12,5% rozhodně ano rozhodně ne 48% 39%
spíše ano spíše ne
0
Graf č. 8: myslíte si, že jsou Jaroměřice nad Rokytnou atraktivní destinací CR?, zdroj: vlastní zpracování.
4.7 Čeho si v Jaroměřicích nejvíce vážíte? Již při zařazení této otázky jsem předpokládala, že obyvatelé Jaroměřic budou nejčastěji volit jaroměřický zámek. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat a jak je patrné z grafu , celých 60% občanů si skutečně nejvíce váží právě zámku. Během kontroly dotazníků, jsem se však setkala s více označenými památkami. Respondenti si pravděpodobně nemohli vybrat pouze jednu variantu, tak zaškrtli 2 najednou. Jednalo se především o zámek a zámecký park. V některých případech dokonce kombinace tří památek, přičemž naši zámeckou dvojici doplnil chrám sv. Markéty. Není se však čemu divit, neboť tyto tři kulturní unikáty tvoří jakýsi pomyslný obdivuhodný komplex, protože sebe navazují. Z vlastní zkušenosti vím, že vytvořit fotografii, která by zachytila celý tento komplex je nelehkým úkolem. Vrátíme-li se zpět k dotazníku, lze usoudit, že i se samotný chrám sv. Markéty dokázal vybudovat celkem obdivuhodnou 2. pozici. Jaroměřice nad Rokytnou jsou městem se silnou základnou věřících lidí. Na nedělní mši přijíždějí lidé z okolních vesnic i z měst, které mají své vlastní bohoslužby. Důvodem je dlouholetá tradice a historie a pravidelné rekonstrukce tohoto unikátního chrámu. Nejen pro tyto důvody se chrám sv. Markéty stal jedním ze svatebčany nejvyhledávanějších kostelů na Vysočině. S více jak 20%, překonal kostel dokonce i zámecký park, který je pro mnoho lidí místem odpočinku a relaxace. Nejvíce si parku považují zejména majitelé psů a sportovci, pro které je park kruhového obvodu ideálním místem pro běhání. Na nejnižší pozici v oblíbenosti občanů města se umístilo Muzeum Otokara 50
Březiny, s pouhými 2,5% , což představuje celkem 3 respondenty z dotazníku. Muzeum je využíváno především v jarních měsících, kdy jej navštěvují studenti základních a středních škol. Bohužel nemůžeme hovořit o zájmu ze strany obyvatel, kteří si muzea příliš necení. Důvodem může být fakt, že ve srovnání s honosným zámkem či zámeckým parkem se muzeum může jevit, jako nevýznamná památka, která navíc stojí v ulici s poměrně frekventovanou automobilovou dopravou. I přesto je nutné podotknout, že se jedná o kulturní památku, která by si rozhodně zasloužila více občanského zájmu. Není tajemstvím, že se finance vyhrazené muzeu a společnosti přátel Otokara Březiny, stávají čím dál tím větším problémem.
80
60%
70 počet respondentů
60
50 40 21,6%
30
15,8%
20 10
2,5%
0 zámek
chrám sv.Markéty zámecký park památka
Muzeum Otokara Březiny
Graf č. 9: Čeho si v Jaroměřicích nejvíce vážíte?, zdroj: vlastní zpracování
51
4.8 Uvítal(a) byste rekonstrukci náměstí Míru? Tato otázka je zaměřena na postoj občanů k připravované rekonstrukci náměstí Míru. Rekonstrukce náměstí je zatím pouze na papíře a ve fázi projektového zpracování, které se snaží navrhnout náměstí tak, aby splňovalo očekávání nejen turistů, ale rovněž obyvatel. Tvůrci projektu chtějí, aby byl vyřešen problém s parkovacími prostory a celkovou vizuální stránkou náměstí. Co se týče výsledků měření, z dotazníků vyplývá, že téměř 70% všech dotazovaných vítá rekonstrukci náměstí a pohlížejí na ni, jako na něco velmi pozitivního s možností zkrášlení tohoto městečka. Přesto se našla celá 1/5 těch, kteří jsou proti výstavbě nového náměstí. Důvody můžeme hledat v obavách těchto lidí, kterým vyhovují současné parkovací možnosti. Někteří respondenti k této otázce dodali, že jim v posledních letech chybí květiny, které vždy lemovali celé náměstí. Jak jsem již uvedla, v současné době probíhá stále revitalizace zeleně, která počítá do budoucna i s náměstím Míru. 15 lidí se vůbec nezajímá o to, zda-li bude náměstí přestavěno. Vždy se najdou občané, kteří se nezajímají o dění ve městě. Můžeme být rádi, že se nejedná o nikterak vysoký počet.
12,5%
ano 20%
ne 67,5%
je mi to jedno
Graf č. 10: Uvítal byste rekonstrukci náměstí Míru?, zdroj: vlastní zpracování
52
4.9 Uvítal(a) byste zpoplatnění parkovišť na náměstí Míru, nebo před obchodním domem Jednota z důvodu celodenně zaparkovaných aut? Další otázkou volně navazujeme na rekonstrukci náměstí, která sice zatím neuvedla informace o následném zpoplatnění parkoviště, ale tato otázka se logicky nabízí. Je pravdou, že se o tomto zpoplatnění spekuluje již delší dobu. Bude-li parkoviště celodenně plné aut, bude muset dojít k nějakému omezení. Výsledky dotazníku nejsou příliš velkým překvapením. Přes 60% lidí si v žádném případě nepřeje, aby bylo parkoviště zpoplatněno. Nicméně, podíváme-li se na to, kolik lidí by naopak určitě uvítalo zpoplatnění parkoviště, 21,6% není tak malou částí. Celkem se jedná o 26 lidí ze 120, kterým nevyhovuje stávající situace a souhlasí s tím, že je nutná určitá změna. Závěrem lze konstatovat, že jsem očekávala přece jen jednoznačný odpor občanů k otázce dalších možných parkovacích omezení, takže je pro mě výsledek docela překvapivý, protože pomineme-li 15% těch, kteří se nezajímají o tuto problematiku, je téměř 22% přinejmenším zamyšlení hodných.
15%
21,6% rozhodně ano rozhodně ne je mi to jedno
63,3%
Graf č. 11: Uvítal byste zpoplatnění parkovišť na nám. Míru, nebo před obchodním domem Jednota z důvodu celodenně zaparkovaných aut?, zdroj: vlastní data.
53
4.10 Které, z níže uvedených restauračních zařízení, je dle Vás nejlepší? Desátá otázka se snaží postihnout kvalitu jaroměřických stravovacích zařízení. Výsledky této otázky mohou posloužit nejen turistům, ale také samotným stravovacím zařízením, které mohou díky těmto závěrům vytvářet strategie či kroky, které odstraní konkurenční výhody. Jaroměřice jsou poměrně malým městem, ve kterém se stravovací zařízení vzájemně znají. Z tohoto důvodu se od sebe mohou mnohému přiučit. Cílem této otázky je zjistit, které z níže uvedených zařízení by město nebo cestovní kanceláře měly nabízet turistům, jako primární stravovací zařízení. Aby tedy bylo dosaženo maximální spokojenosti návštěvníka. Na prvním místě se umístila restaurace Corida, která je nejmladším stravovacím zařízením ve městě. Pravděpodobně její stáří spolu s bowlingovým zázemím se zasloužilo i toto čestné postavení. Součástí této restaurace je letní zahrádka a taneční prostory. Domnívám se, že úspěch si zasloužila také velmi pestrou jídelní nabídkou. Druhou v pořadí se stala restaurace Opera, která je součástí většího hotelového komplexu. Lidé velmi kladně hodnotí modernizaci budovy, přístup majitelky a snahu držet krok se stále se měnícími požadavky zákazníků. Restaurace zřejmě těží rovněž ze své výhodné polohy a parkovacích prostor. Ze zbývajících 4 restaurací bych ráda vyzdvihla Popelku, o níž jsem psala již výše. Jak již bylo zmíněno, je to restaurace s obrovským potenciálem, s velmi přátelskou atmosférou a výhodnou polohou u frekventované silnice. Bohužel se Popelce nedaří dosáhnout odpovídajícího úspěchu, kterého by si vzhledem k předchozímu konstatování zasloužila. 50
39%
45
34,2%
počet respondentů
40
35 30 25 20
12,5%
15
10%
10
4,2%
5
0%
0 Corida
Opera
Viola
Popelka
Sabina
Paluba
stravovací zařízení
Graf č. 12: Které ze stravovacích zařízení, je dle Vás nejlepší?, zdroj: vlastní data.
54
4.11 Jak byste zhodnotil (a) rekreační možnosti ve městě (fitness, wellness, chataření, parky) Současné trendy cestovního ruchu směřují do oblasti lázeňství, kongresové a incentivní turistiky. Proto jsem zvolila tuto otázku, jejímž cílem je snaha postihnout úroveň zařízení tohoto druhu v Jaroměřicích nad Rokytnou. Jak lze vyčíst z grafického znázornění, více než 70% občanů se domnívá, že město nenabízí dostatečnou škálu zařízení pro relaxaci či odpočinek. Bohužel zde není jediné zařízení, nabízející služby welness
nebo
relaxační
pobyty.
A
právě
tyto
služby
patří
mezi
jedny
z nejpoptávanějších na trhu cestovního ruchu. Pravděpodobně existence úchvatného zámeckého parku a jeho využití se zasloužila o téměř 30% pozitivních ohlasů. Co se týká chataření, bohužel se v Jaroměřicích můžeme setkat pouze s chatami, které jsou ve vlastnictví nadšených zahrádkářů a důchodců, kteří je používají zejména k vlastním účelům. Odpadá tedy možnost nabídky pobytu v těchto zařízeních. 1,7%
27,5%
nadprůměrné dostačující nedostačující
70,9%
Graf č. 13: Jak hodnotíte rekreační možnosti ve městě (fitness, welness, chataření, parky, apod.), zdroj: vlastní data.
55
4.12 Jaká zařízení pro volnočasové aktivity ve městě postrádáte? Výsledkem této otázky je zjištění, že obyvatelům města nejvíce chybí cyklostezky. I přes tento výsledek musíme opět zmínit, že v minulém roce byla otevřena cyklostezka, která vede do protější vesnice Blatnice a kvalitativně se řadí mezi jedny z nejlepších cyklistických tras v ČR. Jak ale vyplývá z dotazníku, zájem o tyto trasy je opravdu pozoruhodný a ohlasy na nově vznikající projekty či plány jsou velmi pozitivní. Již při výdeji dotazníků jsem se setkala s názory, že je zde nedostatečné množství dětských hřišť nebo tzv. „dětských koutků“. Celkem shodně dopadla během šetření veřejná prostranství s prostory pro netradiční sport. Asi 14% dotazovaných ve městě postrádá právě tato zařízení. Nejedná se o nikterak velké množství, přihlédneme-li k faktu, že v Jaroměřicích byla nedávno vytvořena jedna z prvních kvalitních odpočinkových zón vůbec. V případě prostor s vybavením pro netradiční sport lze podotknout, že díky nově vytvořené školní tělocvičně, vznikla rovněž lezecká stěna, která je významným počinem nejen pro žáky základní školy, ale také pro zájemce z řad občanů Jaroměřic. Budeme-li např. bowling považovat za netradiční sport, potom nás ve městě uspokojí hned dvě restaurační zařízení, které disponují tímto vybavením. Co se týče poslední možné odpovědi – jiné, respondenti často uváděli absenci celkového sportovního vyžití ve městě. Nejčastějším argumentem tohoto tvrzení byl velmi špatný stav sokolské posilovny, neexistence tras pro in-line bruslení. Někteří lidé by uvítali výstavbu závodního okruhu, krytého bazénu nebo vytvoření mateřského centra. 60 40,8%
počet byvatel
50
40 30
22,5% 14,2%
20
13,3% 9,1%
10 0
dětská hřiště cyklostezky
veřejná prostranství
prostory s vybavením pro netradiční sport
jiné
Graf č. 14: Jaká zařízení pro volnočasové aktivity ve městě postrádáte?, zdroj: vlastní data.
56
4.13 Kdybyste mohl (a) něco změnit ve městě, co by to bylo? 70 50%
60 50 40 30 20
14,1%
12,5%
13,4%
náměstí
obyvatelstvo
10%
10 0 konkurenční myšlení lidí obchodní dům mentalita
vedení města
Graf č. 15: Kdybyste mohl(a) něco změnit ve městě, co by to bylo, zdroj: vlastní data. Musím se přiznat, že jsem se velmi těšila na výsledky této otázky. Jedná se o otevřenou otázku, ve které se nekladou meze lidské fantazii ani upřímnosti. Vzhledem k velmi různorodým odpovědím, jsem do grafického znázornění zařadila ty, které měly nejčetnější zastoupení. Na prvním místě s 50%, se umístil požadavek na výstavbu nového konkurenčního obchodního domu. V Jaroměřicích nad Rokytnou od nepaměti existuje jeden dominantní obchodní řetězec – Jednota. Díky svému silnému zastoupení ve městě (celkem 3 stejnojmenné obchody) si řetězec diktuje ceny, jež jsou vždy vyšší než ty, se kterými se setkáváme u konkurenčních obchodních domů. Situace na obchodním trhu se trochu změnila s příchodem vietnamských živnostníků – obchodníků, kteří svými nevhodně umístěnými obchody v památkové zóně na náměstí Míru, vyvolávají znepokojení veřejnosti. Abychom tento bod uzavřeli, je nutno podotknout, že se v nejbližší budoucnosti skutečně počítá s realizací nového obchodního domu, který bude pravděpodobně umístěn na konci Jaroměřic směrem do Třebíče. Takže problém s nedostatečnou obchodní konkurencí bude brzy vyřešen. Mezi respondenty se rovněž často vyskytli tací, kterým se nelíbí chování a jistý způsob myšlení spoluobčanů. Jako příklad takovéhoto chování uvádějí přístup obyvatel k práci pro město, ať už se to týká např. nízké účasti lidí na brigádách nebo chování spoluobčanů k veřejnému majetku.
57
4.14 Hodláte i nadále žít v Jaroměřících nad Rokytnou? Zhodnotíme-li výsledky této otázky, dojdeme k závěru, že téměř ¾ dotazovaných chtějí i nadále žít v Jaroměřicích. Asi 16% respondentů neví jistě, zda ve městě i nadále budou pobývat a zhruba 11% obyvatel je přesvědčena o budoucí změně svého bydliště. Vezmeme-li v úvahu fakt, že Jaroměřice se řadí městům s největší nezaměstnaností na Vysočině, z výsledků výzkumu lze předpokládat, že i přes nepřízeň pracovních příležitostí, lidé rádi žijí v tomto malebném městečku.
15,9% ano 10,8%
50%
spíše ano ne
22,5%
spíše ne
Graf č. 16: Hodláte i nadále žít v Jaroměřicích nad Rokytnou?, zdroj: vlastní data
58
5 Závěr V závěru práce bych ráda srovnala kompletní výsledky dotazníkového šetření s výsledky SWOT analýzy, která byla sestavena za účely identifikace silných a slabých stránek města. Na úvod lze konstatovat, že závěry, vyvozené z dotazníkového šetření víceméně korespondují s jednotlivými body. Abychom byli konkrétní, jednou ze slabých stránek Jaroměřic, je nedostatek cyklostezek. Tento fakt se promítnul v otázce č. 12, ve které více než 40% respondentů odpovědělo, že jsou to právě ony cyklostezky, které ve městě nejvíce postrádají. Obyvatelé Jaroměřic jsou v převážné většině přesvědčeni, že žijí v turisticky atraktivní destinaci, která proslula především majestátným barokním zámkem. Ze slabých stránek města, jejichž pravdivost potvrzuje také dotazníkové šetření, je občanská netolerance. Toto tvrzení lze doložit odpověďmi dotazovaných na otázku, zda-li by ve městě něco změnili, kdyby mohli. Mnozí z nich vyjádřili svůj negativní postoj k nově přistěhovalým občanům romské a vietnamské národnosti. Vietnamští občané si v Jaroměřicích zřídili malé obchůdky s potravinami nebo s oblečením. Je zajímavé, že si obyvatelé města stěžují na jejich přítomnost ve městě, navzdory tomu, že jsou to právě oni, kdo jejich služby využívají nejvíce. V tomto duchu lze pokračovat i nadále, zaměříme-li se na jedno z ohrožení města – úbytek dobrovolnických organizátoru kulturních a sportovních akcí. Rovněž lze i v tomto případě hledat paralelu se závěry dotazníkového šetření, při nichž byla nejednou jmenována obava související s nízkou účastí obyvatel na různých neplacených, brigádách, vedoucích ke zvelebňování města. Přejdeme nyní k problematice parkovacích míst na náměstí Míru a před obchodním domem Jednota. Obyvatelé Jaroměřic velmi pozitivně hodnotí snahy o rekonstrukci náměstí Míru. Opačný názor již zastávají v okamžiku, kdy dojde na otázku zpoplatnění modernizovaného náměstí. Z hlediska turistického ruchu, bude zpoplatnění parkoviště nevyhnutelným úkonem, neboť do Jaroměřic jezdí převážně turisté, přepravující se autobusem. Jedná se o tuzemské nebo rakouské návštěvníky, jejichž středem zájmu je jaroměřický zámek a zámecká zahrada. Z obr. č 8, který zachycuje přeplněné náměstí Míru lze dedukovat, že je nemožné, aby v těchto prostorách zaparkoval byť jediný autobus. Během výzkumu se mi podařilo potvrdit předpoklad nedostatečných rekreačních možností a zařízení pro volnočasové aktivity. Již ve SWOT analýze uvádím, že absence wellness a kvalitních fitness zařízení představuje pro Jaroměřice nad Rokytnou 59
ohrožení. Tento předpoklad bohužel nebyl vyvrácen ani dotazníkovým šetřením, při kterém téměř ¾ respondentů hodnotilo rekreační možnosti ve městě jako nedostatečné. Ačkoliv se mnohé z bodů SWOT analýzy shodují s výsledky dotazníků, narazila jsem přece jen na jeden mylný předpoklad, který jsem uvedla do seznamu slabých stránek města. Jedná se o nezájem občanů o kulturní dění ve městě. 80% dotazovaných, kteří se účastní kulturních akcí města, jsou důkazem toho, že jaroměřičtí občané jsou kulturně zainteresovaní více, než jsem se domnívala. Jaroměřice nad Rokytnou jsou městem, které je prodchnuto bohatou hudební, literární, architektonickou a dokonce i filmovou kulturou. Je pozoruhodné, jaký zájem je věnován výzkumu památek tohoto kouzelného městečka. Zatímco jaroměřický zámek na sebe strhává pozornost mnoha architektů, chrám sv. Markéty je díky své unikátní výzdobě vyhledáván tuzemskými i zahraničními malíři a nedávno objevené jaroměřické podzemí se stalo centrem zájmu archeologických nadšenců. Také osobnost Otokara Březiny dodnes vzbuzuje pozornost u mnohých studentů vysokých škol, kteří analyzují dílo tohoto symbolisty ve svých diplomových pracích. Tato práce pro mě byla nesmírným přínosem. Uvědomila jsem si, že to, co jako občan Jaroměřic považuji za standard, je pro mnohé turisty neopakovatelným zážitkem. Ať už se jedná o pohled na majestátní barokní zámek nebo příjemné odpoledne strávené v prostorách zámeckého parku. Městečko neustále vzkvétá, před zraky občanů mění svou podobu a já jsem nesmírně hrdá na to, že mohu být svědkem všech těchto změn vedoucím ke zvelebování Jaroměřic nad Rokytnou. Tomuto městečku bych závěrem ráda popřála mnoho úspěchu, dlouhá léta prosperity, rozvoje a především osvícené vedení, pod kterým bude město i nadále kulturně vzkvétat.
60
6 Literární zdroje 1 PALATKOVÁ, Monika – ZICHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu. 1.vydání. Praha: Grada Publishing. 2011. 208 s. (11). ISBN 978-80-247-3748-5. 2 VANÍČEK, Jiří. Management destinace, skripta pro VŠPJ, dostupné na: 3 HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. vydání. Praha: IDEA SERVIS. 2002.173 s. (15). ISBN 80-85970-36-8. 4 PLICHTA, Alois. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. 1. vydání. Třebíč: Arca JiMfa. 1994. 485 s. (16). ISBN 80-85766-38-8. 5 SUCHARDA, Jan – NOVÁČEK, Ondřej – JIČÍNSKÝ, Petr. Malé dějiny Jaroměřic nad Rokytnou. 1. Vydání. Hrotovice: JAS Hrotovice. 2002. 10 s. 6 SUCHARDA, Jan – NOVÁČEK, Ondřej – JIČÍNSKÝ, Petr. Malé dějiny Jaroměřic nad Rokytnou. 1. Vydání. Hrotovice: JAS Hrotovice. 2002. 68 s. 7 SUCHARDA, Jan – NOVÁČEK, Ondřej – JIČÍNSKÝ, Petr. Malé dějiny Jaroměřic nad Rokytnou. 1. Vydání. Hrotovice: JAS Hrotovice. 2002. 129 s. 8 SUCHARDA, Jan – NOVÁČEK, Ondřej – JIČÍNSKÝ, Petr. Malé dějiny Jaroměřic nad Rokytnou. 1. Vydání. Hrotovice: JAS Hrotovice. 2002. 129 s. 9 Barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, Propagační leták města Jaroměřice nad Rokytnou. Vydalo městské kulturní středisko Jaroměřice nad Rokytnou v roce 2011. 10 Muzeum Otokara Březiny, Propagační leták města Jaroměřice nad Rokytnou. Vydalo městské kulturní středisko Jaroměřice nad Rokytnou v roce 2011. 11 Chrám sv. Markéty, Propagační leták města Jaroměřice nad Rokytnou. Vydalo MKS Jaroměřice nad Rokytnou v roce 2011. 12 ZEJDA, Radovan. Jaroměřice nad Rokytnou kulturní. 1. Vydání. Třebíč:Akcent. 2006. 241 s. (153). Zpravodaj města Jaroměřice nad Rokytnou, 2/2012. Vydalo město Jaroměřice nad Rokytnou. 13 Sochy na mostě přes řeku Rokytnou, Propagační leták města Jaroměřice nad Rokytnou, vydalo MKS v roce 2011. 14 Zpravodaj města Jaroměřice nad Rokytnou, 2/2012. Vydalo město Jaroměřice nad Rokytnou.
61
7 Elektronické zdroje 1 Česká centrála cestovního ruchu: turistický potenciál regionů, dostupné z:
. 2 Kraj Vysočina: UNESCO, Bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť, dostupné z:
. 3 Kraj Vysočina: UNESCO, Historické jádro města Telče, dostupné z: < http://www.kr-vysocina.cz/historicke-jadro-mesta-telce/d-1017442/p1=1115>. 4 Kraj Vysočina: UNESCO, Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, dostupné z: . 5 Životopis Otokara Březiny, dostupné z: . 6 Chrám sv. Markéty, dostupné z: . 7 Sloup Nejsvětější Trojice, dostupné z: . 8 Územní plán města Jaroměřice nad Rokytnou, dostupný z: .
62
Přílohy - dotazník Dotazník spokojenosti obyvatel Jaroměřic nad Rokytnou 1. Jaké je vaše pohlaví? Muž – žena 2. Jak dlouho žijete v Jaroměřicích? 5 -10 let
10 -15 let
15 25 let
25 a více
3. Účastníte se kulturních a společenských událostí v Jaroměřicích? (např. nedávné masopustní veselí, vánoční koncerty na náměstí Míru, mezinárodní festival Petra Dvorského, aj.) Ano Ne 4.
Jak hodnotíte úroveň kulturního vyžití ve městě? Dostačující, průměrné Nadprůměrné, široká škála kulturních akcí Nedostatečné Nevím, neúčastním se
5. Je dle Vašeho názoru dostatečně pečováno o kulturní památky ve městě? Ano Ne Nevím 6. Myslíte si, že jsou Jaroměřice nad Rokytnou atraktivní destinací cestovního ruchu? Ano Ne Spíše ano Spíše ne 7. Čeho si v Jaroměřicích nejvíce vážíte? Zámku Kostela Zámeckého parku Jiné, uveďte prosím co:_____________________
63
8. Uvítal byste rekonstrukci náměstí Míru (u kašny)? Ano Ne Je mi to jedno 9. Uvítal byste zpoplatnění parkovišť na náměstí Míru, nebo před obchodním domem Jednota, z důvodu celodenně zaparkovaných aut? Rozhodně ano Rozhodně ne Spíše ano Spíše ne 10. Jak hodnotíte úroveň místních stravovacích zařízení? Nadprůměrná (velké množství kvalitních restaurací) Průměrná Podprůměrná (nedostačující počet kvalitních restaurací) 11. Myslíte si, že se ve městě nachází dostatek sportovních zařízení? Ano Ne Nevím 12. Jak byste zhodnotil (a) rekreační možnosti ve městě (fitness, wellness, chataření, parky) Dostačující Nedostačující 13. Jaká zařízení pro volnočasové aktivity zde postrádáte? Dětská hřiště, místa pro hraní dětí Cyklostezky, pěší stezky Veřejná prostranství pro setkávání s lidmi Prostory s vybavením pro netradiční sport – lezecká stěna, minigolf, petanque…
64
14. Kdybyste mohl (a) něco změnit ve městě, co by to bylo?
15. Hodláte i nadále žít v Jaroměřicích nad Rokytnou? Ano Ne Spíše ano Spíše ne
65
Seznam obrázků Obr. č. 1: Turistická mapa Vysočiny…………………………………………………...11 Obr. č. 2: Předpoklady rozvoje cestovního ruchu……………………………………...14 Obr. č. 3: Lokalizace Jaroměřic nad Rokytnou………………………………………...15 Obr. č. 4: Znak jelena…………………………………………………………………..17 Obr. č. 5: Tvůrce a jeho sestra Bolest…………………………………………….…….19 Obr. č. 6: Jaroměřický zámek s částí zámeckého parku……………………….……….21 Obr. č. 7: Chrám sv. Markéty…………………………………………………………..22 Obr. č. 8: Sousoší Nejsvětější Trojice…………………………………………….........22 Obr. č. 9: Špitál s kaplí sv. Kateřiny……………………………………………………23 Obr. č. 10: Cesta z vlakového nádraží do Jaroměřic……………………………...........28 Obr. č. 11: Pohled na náměstí Míru…………………………………………………….39 Obr. č. 12: Hotel Opera………………………………………………………………...41
66
Seznam grafů Graf č. 1: Návštěvnost památek Vysočiny v roce 2010…………………………..........12 Graf č. 2: Demografický vývoj obyvatel Jaroměřic nad Rokytnou…………………….30 Graf č. 3: Pohlaví dotazovaného………………………………………………………..44 Graf č. 4: Jak dlouho žijete v Jaroměřicích nad Rokytnou?............................................45 Graf č. 5: Účastníte se kulturních akcí ve městě?............................................................46 Graf č. 6: Jak hodnotíte kulturní vyžití ve městě?...........................................................47 Graf č. 7: Je, dle Vašeho názoru dostatečně pečováno o kulturní památky?..........................................................................................................................48 Graf č. 8: Myslíte si, že Jaroměřice nad Rokytnou jsou atraktivní destinací CR?..................................................................................................................................50 Graf č. 9: Čeho si ve městě vážíte nejvíce?.....................................................................51 Graf č. 10: Uvítal(a) byste rekonstrukci náměstí Míru?..................................................52 Graf č. 11: Uvítal(a) byste zpoplatnění parkoviště na náměstí Míru nebo před obchodním domem Jednota z důvodu celodenně zaparkovaných aut?..........................53 Graf č. 12: Které z níže uvedených restauračních zařízení je dle Vás nejlepší?...........................................................................................................................54 Graf č. 13: Jak hodnotíte rekreační možnosti ve městě?.................................................55 Graf č. 14: Jaká zařízení pro volnočasové aktivity zde postrádáte?................................56 Graf č. 15: Kdybyste mohl(a) ve městě něco změnit, co by to bylo?.……………….....57 Graf č. 16: Hodláte i nadále žít v Jaroměřicích nad Rokytnou?......................................58
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Stavební zakázky v roce 2011…………………………………………...33 Tabulka č. 2: Plánované investice v oblasti cestovního ruchu v roce 2012……………33
67
