VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Analýza cestovního ruchu ve Ţďáru nad Sázavou

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Analýza cestovního ruchu ve Ţďáru nad Sázavou Bakalářská práce

Autor: Klára Šustáčková Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Jihlava 2011

© 2011 Klára Šustáčková

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce: Klára Šustáčková Studijní program: Ekonomika a management Obor: Cestovní ruch Název práce: Analýza cestovního ruchu ve Ţďáru nad Sázavou Cíl práce: Analýza předpokladů cestovního ruchu ve městě. Na základě výzkumu mezi představiteli státní správy a mezi poskytovateli sluţeb v cestovním ruchu formulovat hlavní problémy a stanovit jejich moţná řešení.

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Anotace a klíčová slova ŠUSTÁČKOVÁ, Klára: Analýza cestovního ruchu ve Ţďáru nad Sázavou. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková, Ph. D. Jihlava 2011 Tato práce se zabývá analýzou cestovního ruchu v bývalém okresním městě Ţďáru nad Sázavou. Teoretická část se zabývá sloţením a atraktivitami místního cestovního ruchu. V praktické části se jedná o sběr informací o stravovacích a ubytovacích zařízeních pro účastníky cestovního ruchu a také aktivitami a činností orgánů veřejné správy v této oblasti. Klíčová slova: Ţďár nad Sázavou, analýza cestovního ruchu.

Anotation and key words ŠUSTÁČKOVÁ, Klára: Analysis of tourism in Zdar nad Sazavou.

This work deals with the analysis of tourism in the former county town of Zdar. The theoretical part deals with the composition and the local tourist attractions. In the practical part is to collect information on catering and accommodation facilities for participants and tourism activities and the activities of public authorities in this field.

Key words: Zdar nad Sazavou, analysis of tourism.

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí své bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové Ph.D. za pomoc a obrovskou trpělivost při psaní práce. Dále bych ráda poděkovala všem za ochotné vyplnění dotazníků, pracovníkům úseku cestovního ruchu za poskytnuté informace a v neposlední řadě své rodině za podporu při psaní. Děkuji.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah 1.

ÚVOD ...................................................................................................................... 10

2.

PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU .......................................................... 11 2.1. Lokalizační předpoklady ..................................................................................... 11 2.1.1. Přírodní předpoklady ................................................................................ 11 2.1.1.1.

Poloha ................................................................................................ 11

2.1.1.2.

Vodstvo.............................................................................................. 11

2.1.1.3.

Klima ................................................................................................. 12

2.1.1.4.

Dostupnost místa ............................................................................... 12

2.1.2.

Kulturně správní předpoklady ...................................................................... 12

2.1.2.1.

Historie .............................................................................................. 12

2.1.2.2.

Památky ............................................................................................. 14

2.1.2.3.

Další památky města.......................................................................... 17

2.1.2.4.

Kulturní akce města ........................................................................... 19

2.2. Selektivní předpoklady ....................................................................................... 22 2.2.1. Základní údaje a demografie..................................................................... 22 2.2.2. Vývoj počtu obyvatel Ţďáru ..................................................................... 23 2.2.3. Známé osobnosti ....................................................................................... 24 2.3. Realizační předpoklady ........................................................................................... 25 2.3.1.

3.

Materiálně technická základna ..................................................................... 25

2.3.1.1.

Doprava ............................................................................................. 25

2.3.1.2.

Organizace cestovního ruchu ............................................................ 27

TIPY NA VÝLETY ................................................................................................. 31 3.1. Naučná stezka ..................................................................................................... 31 3.2. Olšiakovy sochy .................................................................................................. 32 3.3. Cyklotrasy ve Ţďáru nad Sázavou ...................................................................... 33 8

4.

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA............................................................................ 34

5.

POUŢITÉ METODY VÝZKUMU ......................................................................... 37

6.

DOTAZNÍKY STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ - VYHODNOCENÍ ..................... 38

7.

DOTAZNÍKY UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ – VYHODNOCENÍ ....................... 43

8.

DOTAZNÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY - VYHODNOCENÍ ......................................... 48

9.

SWOT ANALÝZA .................................................................................................. 50 9.1. Silné stránky........................................................................................................ 50 9.2. Příleţitosti ........................................................................................................... 51 9.3. Slabé stránky ....................................................................................................... 51 9.4. Ohroţení .............................................................................................................. 52

10. ZÁVĚR .................................................................................................................... 53 11. POUŢITÉ ZDROJE ................................................................................................. 55 12. SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................................. 57 13. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ........................................................................... 58 14. PŘÍLOHY ................................................................................................................ 59

9

1. ÚVOD V úvodu své práce bych se ráda pokusila o vysvětlení důvodu výběru tématu tohoto dokumentu. Téma bakalářské práce bylo výsledkem uvaţování o tom, k jakému tématu oboru cestovní ruch mám největší vztah a jak bych toho mohla vyuţít ke správnému výběru a posléze co nejlepšímu zpracovávání práce. Jako nejlepší téma se mi jevila „Analýza cestovního ruchu ve Ţďáru nad Sázavou“. Město Ţďár jsem si vybrala hlavně z důvodu toho, ţe je to mé rodné město a ţe mne zajímá problematika cestovního ruchu v něm. Z mnoha stran totiţ slýchávám, ţe tento obor je ve městě dost zanedbávaný a nevěnuje se mu dost pozornosti. Město se nerozvíjí v oblastech turismu a celkový dojem ze Ţďáru nad Sázavou, jako střediska cestovního ruchu, je velmi špatný. Snaţila jsem se tedy prozkoumat tuto problematiku a zjistit, zda jsou tato tvrzení pravdivá či ne. V první části své práce se zabývám teoretickými poznatky o městě. Uvádím předpoklady cestovního ruchu, podle zavedeného rozdělení. Zmiňuji nejdůleţitější informace o Ţďáru nad Sázavou, jeho dlouhou historii, zajímavosti, význačné památky, významné současné či bývalé obyvatele města. V další části jsem si dovolila navrhnout pár tipů na výlety, které by podle mého názoru mohly zvýšit atraktivnost Ţďáru jako střediska cestovního ruchu. V praktické části se zabývám strategickým plánem města, který mi byl poskytnut od pracovníků úseku cestovního ruchu městského úřadu ve Ţďáru nad Sázavou. Snaţím se rozebrat jeho jednotlivé části a vysvětlit je. Dále se věnuji metodice dělání výzkumu, tvorbou dotazníků a jejich vyhodnocením. Dle mého názoru také nemohla chybět SWOT analýza města. V závěru práce se zabývám zhodnocením všech získaných poznatků z vyplněných dotazníků. Je zde zvlášť zhodnocena kaţdá skupina dotazníků, tj. ubytovací zařízení, stravovací zařízení a veřejná správa, reprezentována městským úřadem a organizací destinačního managementu města.

10

2.

PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU

Pro začátek bych ráda uvedla výčet základních předpokladů cestovního ruchu podle zavedeného rozdělení. 2.1. Lokalizační předpoklady

2.1.1. Přírodní předpoklady

2.1.1.1. Poloha Ţďár nad Sázavou je bývalé okresní město, které se nachází v severovýchodní části kraje Vysočina. Leţí na pomezí Čech a Moravy. Leţí v části Českomoravské vrchoviny a CHKO Ţďárské vrchy.

Obr. 1: Mapa kraje Vysočina.1 2.1.1.2. Vodstvo V oblasti se vyskytují prameny řek Sázavy, Oslavy, Svratky, Chrudimky a Doubravky. Dále z větších vodních ploch rybníky Velké Dářko, Matějovský rybník, rybník Řeka, Veselský rybník a oblíbený rekreační rybník Medlov.

1

Obr. 1: Mapa kraje Vysočina, dostupné na http://spravnimapa.topograf.cz/kraj-vysocina [online], Staţeno 10. 9. 2011

11

2.1.1.3. Klima Klimatické podmínky města Ţďáru nad Sázavou jsou typické pro celou Vysočinu. Léta zde bývají většinou chladnější, nejteplejším měsícem je červenec. Vzhledem k nadmořské výšce jsou celoroční průměrné teploty vţdy o něco málo niţší neţ v okolních městech, jako je například Jihlava. Přímo kolem města jsou četné vyvýšeniny, coţ způsobuje, ţe se nad Ţďárem často drţí mlhy či mraky. Zimy jsou zde také typické. Velké mnoţství sněhu a teploty hluboko pod nulou. CHKO Ţďárské vrchy CHKO Ţďárské vrchy (1) je oblast rozmanité fauny a flory na území kraje Vysočina a kraje Pardubického. Její rozloha je 709 km2. Existuje od roku 1970. Je to oblast pahorkatin a vrchovin s výškami od 490 do 836 m. Většinu území CHKO Ţďárské vrchy pokrývá převáţně smrkový les. Nejvyšším bodem oblasti je vrchol Devět skal (836 m. n. m.). Jsou zde vyhlášeny menší zvláště chráněné oblasti. Jsou to 4 národní přírodní rezervace, 9 přírodních rezervací a 36 přírodních památek. 2.1.1.4. Dostupnost místa Výhodou Ţďáru jako střediska cestovního ruchu by mohla být také blízkost některých zajímavých historických měst. Z nich největší je samozřejmě krajské město Jihlava (necelých 38 kilometrů). Dále Havlíčkův Brod (31,5 km), krásné historické město roku 2010 Polná či na památky velmi bohatá Přibyslav. Jako velkou nevýhodu Ţďáru vidím vzdálenost od dálnice D1. Ta činí 28 kilometrů, při nájezdu u Velkého Beranova nebo 29,5 kilometrů při nájezdu u Velkého Meziříčí. To by mohlo být důleţitým bodem při rozhodování turistů, zda do Ţďáru zavítat či ne. 2.1.2. Kulturně správní předpoklady

2.1.2.1. Historie Historie Ţďáru nad Sázavou je poměrně dlouhá. (2) První zmínky o Ţďáru se datují do roku 1252, kdy vznikla malá osada u cisterciáckého kláštera zaloţeného Bočkem z Obřan. Kolem tohoto cisterciáckého kláštera je nyní tzv. Staré město. První zmínka 12

o „městečku“ Ţďáru je na listině z roku 1293. Ve 14. století, podle dochovaných svědectví, městečko čítalo 97 usedlostí a o 80 let později uţ to bylo přes 100 usedlostí. Ke konci 16. století převzalo olomoucké biskupství správu ţďárského cisterciáckého kláštera. Toto biskupství dlouhodobě odmítalo uznat Ţďár městečkem a vyvolávalo tím spory se zdejším klášterem. Spor vyvrcholil roku 1606, kdy kardinál František z Ditrichštejna zrušil cisterciácký klášter. Roku 1607 se Ţďár konečně dočkal a byl povýšen na „město“. Dostal nová privilegia a nový městský znak. Roku 1683 bylo

ţďárské

panství

odkoupeno

od

kardinála

z Ditrichštejna a tím se cisterciáci opět vrátili do Ţďáru.

Obr. 2: Znak města.2

Roku 1704 potvrdil císař městu Ţ ďáru jeho výsady a rozmnoţil jeho znak. Byl do něj přidán znak ţďárského kláštera a opatský znak. Město jej pouţívá dodnes. V první polovině 19. století, v roce 1850, se Ţďár stal sídlem soudního okresu. Druhá polovina století byla ve znamení velkého rozvoje kulturního ţivota města. Vznikaly různé kulturní spolky, ale nejvýznamnější událostí bylo zaloţení tzv. Národního domu, dnes známého jako Městské divadlo. Slavnostní otevření divadla se konalo roku 1901. Následující velký rozmach města byl způsoben postavením ţelezniční stanice na trase z Havlíčkova Brodu přes Ţďár, Nové Město na Moravě, Bystřici nad Pernštejnem aţ do Tišnova. Dalším významným okamţikem (3) pro Ţďár byl rok 1928. Tehdy se městu dostalo veliké pocty, kdyţ jej navštívil prezident T. G. Masaryk. Prezident přijel při příleţitosti desátého výročí od vzniku

samostatné

Československé

republiky. Při prohlídce města tu vznikl velmi známý snímek.

Obr. 3 : Poštovní známka z roku 1938.3

Na něm T. G. Masaryk zdvíhá do výše malou holčičku. Fotografie se stala předlohou pro československou známku z roku 1938. Její hodnota byla 1 KČS. Příplatek 50 haléřů 2

Zdroj: Regionální informační systém pro Ţďár a okolí, dostupné na www.e-zdar.wz.cz; [online], Staţeno 14. 9. 2011 3 Zdroj: Filatelistický online magazín, dostupné na http://www.japhila.cz; [online], Staţeno 20. 9. 2011

13

byl příspěvek ve prospěch péče o dítě. Podle toho je na známce nápis: “Měj úctu k duši dítěte.“ Po druhé světové válce, roku 1949, se Ţďár stal sídlem ONV (Okresní národní výbor) a došlo ke sloučení obce Ţďár a obce Zámek Ţďár. To bylo důvodem pro zvolení nového názvu města, tj. Ţďár nad Sázavou. Konec války znamenal pro město velký příliv počtu obyvatel. Důvodem bylo postavení strojíren a sléváren Ţďas, které nabídly ohromný počet pracovních míst. Příliv obyvatel zapříčinil nutnost výstavby nových částí města. V 70. letech 20. století pak bylo přestavěno historické jádro města. Byly zbourány historické domy na náměstí a vystavěny zcela nové, modernější obchodní domy, které tu stojí dodnes. 2.1.2.2. Památky Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (UNESCO) Bezpochyby největší a nejvýznamnější památkou Ţďáru nad Sázavou je Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. (4) Tato památka se řadí mezi nejvýznamnější dílo slavného architekta Jana Blaţeje Santiniho Aichla.

Obr. 4: Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.4

4

Obr. 4: Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, dostupné na www.zamekzdar.cz [online], Staţeno 1. 10. 2011

14

O architektovi Věhlasný architekt Jan Blaţej Santini Aichl (5) ţil v letech 1677 aţ 1723. Narodil se do velmi dobře postavené praţské rodiny kameníka Santina Aichla. Den jeho narození připadl na den sv. Blaţeje, a proto byl zanedlouho v chrámu sv. Víta pokřtěn na Blaţeje Aichla. Vzhledem ke svému zdravotnímu postiţení nemohl po svém otci zdědit ţivnost a tak se raději věnoval studiu malířství. Na začátku 18. století jiţ Santini samostatně navrhoval a financoval své stavby. Za svůj ţivot má na kontě mnoho a mnoho význačných děl. Nesmazatelně zapsal do historie architektury hlavně pouţíváním zcela nového stavebního slohu – barokní gotiky. Tento sloh se k nám dostal právě v 18. století a to z Itálie. Mezi nejznámější díla Santiniho patří například Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné hory, Proboštský kostel sv. Petra a Pavla v Rajhradě, samozřejmě Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Ţďáru nad Sázavou a mnoho dalších… Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře je významnou ţďárskou památkou. Pro svou jedinečnou architekturu byl roku 1994 zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Stavba kostela probíhala mezi léty 1719 aţ 1722. Náklady nesl ţďárský opat Václav Vejmluva. Výsledné dílo je povaţováno za nejoriginálnější příklad nového stavebního stylu. Zvláštnost kostelu je hlavně v jeho tvaru.(6) Je totiţ sestaven ve tvaru šesti kruţnic, které se sloţitě proplétají. To celé dohromady dává tvar pěticípé hvězdy, tzn. tvar dosud nevídaný. Tento prazvláštní tvar nebyl však zcela dílem náhody. Podle legendy se totiţ kdysi nad tělem sv. Jana Nepomuckého objevila koruna s pěti hvězdičkami. A jelikoţ je tento kostel inspirován právě osobou Jana Nepomuckého, je pětka zakomponována prakticky všude v této stavbě. Jedná se o záměrnou symboliku. Kostel má pěticípý půdorys, má pět vchodů, 2x pět kaplí okolo, 5 andělů a 5 hvězd u hlavního oltáře a také 5 výklenků. Zámek Ţďár nad Sázavou Zámek ve Ţďáru nad Sázavou je významnou památkou města a určitě je jednou z jeho dominant a zajímavostí. (7) Zámek je majetkem rodiny Kinských. Je to velmi rozlehlý komplex budov, které jsou propojeny třemi nádvořími. Na území zámku je toho mnoho ke zhlédnutí. 15

Po vstupu zámeckou branou se návštěvník ocitne na prvním nádvoří. Zde se nachází Informační centrum, které poskytne veškeré potřebné informace o zámku. Poskytují se zde samozřejmě prohlídky zámku s průvodcem, lze si zde koupit i nějaký ten suvenýr. Dále lze na prvním nádvoří nalézt sídlo dobrovolných hasičů Ţďáru či malé pódium. To je zde, protoţe krásné prostředí tohoto nádvoří je místem, kde se kaţdoročně konají různé, většinou folklórní, události. Mezi ně patří například festival Horácký dţbánek či Festival

dechových

hudeb.

(celý

soupis

kulturních

akcí

je

na

www.zamekzdar.cz/kulturni akce) Na druhém nádvoří zámku se nachází především jeho dominanta, barokně-gotický konventní kostel, s jehoţ stavbou se započalo jiţ v roce 1252. Zajímavostí je, ţe se jedná o druhý nejdelší konventní kostel na Moravě. Je 76 metrů dlouhý, 19 metrů široký a vysoký 15,5 metru. Je samozřejmě spoustou

vyzdoben

soch,

oltářů,

maleb či fresek.

Obr. 5: Druhé nádvoří Zámku.5

Na druhém nádvoří se dále nachází barokní věţ s budovou základní školy pro děti od první do páté třídy či vstup do zámeckých zahrad. Otevřené zahrady zámku si lze kaţdoročně prohlédnou na konci měsíce května, většinou 28. -29. května. Jinak jsou zahrady bohuţel zavřené z důvodu ochrany majetku. Jejich návštěva je krásným záţitkem a moţností vidět zámek zase z jiného, jindy nepřístupného úhlu. V průchodu mezi druhým a třetím nádvořím je vstup do další zajímavosti, do Muzea knihy. Muzeum knihy je stálou expozicí Národního muzea pod záštitou ministerstva kultury. Svojí rozsáhlostí patří mezi ojedinělé expozice v České republice, ale i v Evropě. Nachází se zde stálá výstava vývoje knih a knihtisku. K prohlédnutí je zde mnoho historických relikvií. V areálu zámku se dále nachází obřadní síň s nádhernou výzdobou, jako stvořená pro konání romantických svateb, dále správa farnosti a zámku, 5

Zdroj: www.obrazky.info-vysocina.cz [online], Staţeno 1. 10. 2011

16

malinký penzion V kapli, který poskytuje skromnější ubytování pro návštěvníky Ţďáru a v neposlední řadě Galerie Kinských. Ta je umístěna v bývalých budovách stájí. Nyní tu probíhá výstava pojednávající o historii rodu Kinských s názvem Bůh, čest a Vlast. V těsné blízkosti zámku se nachází další významné památky města. (8) Například Barokní most, postavený za opata Bernarda Henneta. Na mostě stojí plastiky světců od neznámého autora. Na jedné straně mostu jsou sochy sv. Bernarda, sv. Vojtěcha, sv. Pavla a sv. Metoděje, na druhé straně sv. Benedikta, Obr. 6: Barokní most.6

sv. Mikuláše, sv. Jana a sv. Cyrila. Další zajímavostí je Dolní hřbitov z roku 1709.

Je

postaven

v trojúhelníkovém

půdorysu jako symbol Nejsvětější Trojice. Uprostřed hřbitova je

socha Řehoře

Thenyho - Anděl Posledního soudu.

Obr. 7: Dolní hřbitov.7 2.1.2.3. Další památky města Na Náměstí Republiky, hlavním náměstí Ţďáru nad Sázavou stojí hned několik památek.

Nedaleko

středu

náměstí

Republiky stojí jedna z nejstarších budov města, historická Tvrz nebo také Městské muzeu z roku 1300. Jedná se o pozdně gotickou budovu, ve které sídlí Regionální muzeum a ve které lze shlédnou mnoho zajímavých sbírek. 6 7

Obr. 8: Tvrz.8

Zdroj: www.halva.org [online], Staţeno 4. 10. 2011 Zdroj: www.zdarskypruvodce.cz [online], Staţeno 4. 10. 2011

17

Další památkou je Farní kostel sv. Prokopa. První zmínka o kostele pochází z roku 1391. V první polovině 16. století byl kostel přestavěn a v roce 1560 byl posvěcen "ke cti Boţí a sv. Prokopa". Uvnitř kostela je bohatá výzdoba. Velmi zajímavou budovou je budova Staré radnice. Tu najdeme na severozápadní části Náměstí Republiky. Datum postavení radnice je nejisté, hovoří se o konci 16. nebo začátku 17. století. Současný vzhled budovy je však o století starší. Najdeme zde klasicistní znaky na fasádě a vnitřní klenby. Typická součást radnic té doby, věţ s hodinami shořela roku 1864 a nebyla znovu postavena.

Pořádají

se

zde

nejrůznější

výstavy a také samozřejmě svatby. Mezi

další

zajímavosti

patří

například

Morový sloup z roku 1706 stojící na náměstí v blízkosti výše zmíněné Staré radnice. Dalším zajímavým sloupem je na prvním nádvoří ţďárského zámku stojící Sloup se sousoším Panny Marie s Jeţíškem.

8 9

Obr. 9: Budova Staré radnice.9

Zdroj: www.novinky.cz [online], Staţeno 4. 10. 2011 Zdroj: www.geocaching.com [online], Staţeno 15. 10. 2011

18

2.1.2.4. Kulturní akce města Zde uvádím seznam tradičních kulturních akcí, které pořádá město Ţďár nad Sázavou. (9) Pokud se návštěvník vyskytne ve městě ve správný čas, nebo si tuto návštěvu správně naplánuje, můţe navštívit jednu z kaţdoročních tradičních kulturních akcí města. Výběr je myslím široký. 

Novoroční ohňostroj

Kaţdoroční novoroční akce, na které se sejde celé představenstvo města. Pořádá se slavnostní proslov starosty/ky města a dalších veřejných představitelů a známých osobností. Tradičně vystupuje ţďárský rodák, operní pěvec Jakub Pustina. Datum konání: 1. 1. 2012 

Pohádkový Mlejnek

Pohádkový Mlejnek je akce pořádaná Městským divadlem a Kulturním domem. Je určena převáţně pro děti. Jedná se o souboj reţisérů a jejich nových pohádek. Nejlepší pohádka je na konci oceněna a vyhraje cenu. Datum konání: 28. – 30. 3. 2012 

Pašijová hra

Pašijová hra, jak jiţ název prozradí, je kaţdoroční hra o ukřiţování a zmrtvýchvstání Jeţíše Krista. Hra je pořádána ku příleţitosti oslavy Velikonoc. Ve hře hrají amatéři a to jí dodává na zajímavosti. Datum konání: 3. 4. 2012 

Čarodějnická show

Krásná kulturní sešlost hlavně pro děti. V parku v městské části Libušín se zapaluje ohromný oheň, pro děti probíhají soutěţe, pro dospělé jsou připraveny různé stánky s občerstveními. Na konci je uspořádán velký ohňostroj. Datum konání: 30. 4. 2012

19



Ţďárská Pouť

Další z oblíbených akcí města. Tradiční pouť, která se konala dříve u Poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Nyní je však jiţ několik let přesunuta k areálu zimního stadionu. Jedná se o 2 největší pouť v České republice. Hned po Matějské pouti. Datum konání: 13. 5. 2012 

Concentus Moraviae

Mezinárodní hudební festival, pořádaný na Vysočině a v Jihomoravském kraji, nabízí úţasný záţitek pro příznivce hudby. Jedná se o sled asi 30 koncertů od 28. května do 25. června. Datum konání: červen 2012 

Festival dechových hudeb

Pro příznivce dechovek je na prvním nádvoří ţďárského Zámku pořádán festival dechových hudeb. Datum konání: 17. 6. 2012 

Mistrovství Evropy MASTERS

Napínavé cyklistické závody, probíhající v ulicích města. Závody trvají několik dnů a návštěvník má moţnost vidět slavné závodníky v oblasti cyklistiky. Datum konání: 28. 6. – 1. 7. 2012



Festival Pod Zelenou horou

Relativně nová akce města a kulturního centra Batyskaf. Festival je pořádaný pro všechny příznivce rockové hudby. Jedná se o sled vystoupení nejrůznějších hudebních kapel. Tradičně spojen s prohlídkami Poutního kostela Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Datum konání: 7. 7. 2012

20



Folkový festival Horácký dţbánek

Folkový festival, tradiční svátek všech milovníků folkové hudby, je kaţdoročně pořádán na prvním nádvoří ţďárského Zámku. Akce je pořádána domem kultury. Datum konání: 10. – 11. 8. 2012 

Celostátní setkání křesťanské mládeţe

Sjezd křesťanské mládeţe do Ţďáru nad Sázavou spojená s bohosluţbami ve farním kostele Sv. Prokopa. Datum konání: 14. – 19. 8. 2012 

Slavnosti jeřabin

Podzimní slavnost, pořádaná vţdy při příleţitosti začátku podzimu. S akcí je spojeno velké mnoţství doprovodných akcí, vystoupení či představení. Datum konání: 23. 8. – 16. 9. 2012 

Festival vzdělávání

Kaţdoroční setkání všech ţáků a studentů, kteří se zde mohou seznámit se svými budoucími moţnostmi vzdělávání. Je pořádán v Kulturním domě. Datum konání: 8. 11. 2012 

Tradiční rozsvěcení vánočního stromu

Akce při příleţitosti setkání zastupitelů a občanu při rozsvěcení vánočního stromu. Datum konání 5. 12. 2012 

Zimní trh

Tradiční trhy v zimním čase. Krásná příleţitost k nákupu dárků, jmelí či kapra. Datum konání: 6. 12. 2012 

Ţivý betlém

Jak jiţ název napovídá, jedná se o předvánoční kulturní akci na oslavu Vánočního času. Datum konání: 18. 12. 2012 21

2.2. Selektivní předpoklady Jako selektivní předpoklady uvádím základní údaje o městě a výčet několika známých osobnosti, pocházející ze Ţďáru nad Sázavou.

2.2.1. Základní údaje a demografie Katastrální území:

37,06 km2

Počet obyvatel:

22 697 (k 18. 3. 2011)

Nadmořská výška:

580 m. n. m.

Katastrální území:

4

Současný starosta/starostka: Dagmar Zvěřinová (ČSSD)

Znak města

Městská vlajka

Obr. 10: Znak města, Městská vlajka.10 Části obce: (10) 

Ţďár nad Sázavou 1 – Staré Město, Nové Město, Dolní Libušín



Ţďár nad Sázavou 2 – Zámek



Ţďár nad Sázavou 3 – Stalingrad



Ţďár nad Sázavou 4 – U průmyslové školy, Horní Libušín



Ţďár nad Sázavou 5 – Vysočany



Ţďár nad Sázavou 6 – Nádraţí - Přednádraţí



Ţďár nad Sázavou 7 – Pod Vodojemem

K městským částem dále patří obce Mělkovice, Strţanov, Radonín a Veselíčko, nacházející se v blízkosti města.

10

Zdroj: www.zdarns.cz [online], Staţeno 16. 10. 2011

22

2.2.2. Vývoj počtu obyvatel Ţďáru Zde uvádím historický vývoj počtu obyvatel Ţďáru. (11) Vývoj počtu obyvatel (v tisících): Rok

1869

1880

1910 1921 1950

1961

1980

1991

2001

Obyvatel

4338

4026

4666 4655 4936

10305

20864

23191

24289

Tab. 1: Historický vývoj počtu obyvatel Ţďáru. Zdroj: Wikipedia, [cit. 11. 10. 2011]

Vývoj počtu obyvatel 30000 25000 20000 15000

Počet obyvatel

10000 5000 0 1869 1880 1910 1921 1950 1961 1980 1991 2001

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel Ţďáru. Zdroj: Český statistický úřad [cit. 25. 9. 2011] Věková struktura obyvatel Ţďár nad Sázavou Datum

Věk obyvatel 31. 12. 2009

31. 12. 2010

31. 12. 2010

13,4 %

13,3 %

14,4 %

Produktivní věk (15 - 64)

71,3 %

70,8 %

70,1 %

Postproduktivní věk (65 +)

15,3 %

15,9 %

15,5 %

Předproduktivní věk (0 - 14)

Tab. 2: Věková struktura obyvatel. Zdroj: Český statistický úřad [cit. 25. 9. 2011] 23

Podle údajů Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) vychází, ţe stejně tak jako zbytek republiky, i Ţďárské obyvatelstvo postupně více a více stárne. Dochází k tomu proto, ţe lidí ve věku do 14 let a od 15 do 64 let, tj. předproduktivním a produktivním věku, výrazně ubývá a navyšuje se počet lidí nad 65 let. „Průměrný věk ve městě k 1. 1. 2011 byl 41,2 let (muži 39,9 a ženy 42,5 let)“, uvádí ČSÚ (8. 7. 2011). Tato skutečnost má za následek úbytek obyvatel, coţ je celorepublikový trend. Ve Ţďáru nad Sázavou došlo za rok 2010 k poklesu o 221 obyvatel. Podle ČSÚ za posledních 5 let činil pokles počtu obyvatel průměrně o 161 osob za rok. 2.2.3. Známé osobnosti Jako i jiná města samozřejmě i Ţďár nad Sázavou má své známé osobnosti (12), významné a známé v České republice, někdy i ve světě. Z dlouhého seznamu jmen uvádím jen několik nejznámějších a nejvýznamnějších. 

František kardinál z Ditrichštejna (1570-1636) – majitel ţďárského panství, povýšil roku 1607 Ţďár na město



František Drdla (1868-1944) – hudební skladatel



Jan Kasal (*1951) – politik, poslanec Poslanecké sněmovny



Radslav Kinský (1928-2008) – zakladatel reprodukční imunologie, majitel ţďárského zámku



Martin Koukal (*1978) – úspěšný lyţař



Vavřín Krčil (1895-1965) – vynálezce tašky síťovky



Miroslava Němcová (* 1952) – politička, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny



Josef Věromír Pleva (1899-1985) – spisovatel (Malý Bobeš)



Ladislav Pluhař (1865-1940) – právník, politik, spoluzakladatel a.s. Moravský kras



Beáta Rajská (* 1967) – módní návrhářka



Jan Blaţej Santini-Aichel (1677-1723) – architekt



Martina Sáblíková (*1987) – rychlobruslařka, mistryně světa, světová rekordmanka

24

2.3. Realizační předpoklady Mezi realizační předpoklady jsem zahrnula informace o infrastruktuře města a moţnosti dopravy do města a po městě. 2.3.1. Materiálně technická základna

2.3.1.1. Doprava

Infrastruktura Infrastruktura města Ţďáru by se dala označit jako na velmi dobré úrovni. Městem prochází dvě silnice 1. třídy (I/19 a I/37) a jedna silnice 2. třídy (II/353). Všechny komunikace jsou v dobrém stavu, provádí se jejich průběţná údrţba a rekonstrukce. Nově je zrekonstruován hlavní tah na Havlíčkův Brod. Ve Ţďárském okrese největší hustota silnic na 100 km2, oproti ostatním okresům kraje Vysočina. Městská hromadná doprava Městská hromadná doprava ve Ţďáru nad Sázavou (dále jen MHD) je v současnosti pod patronátem dopravní společnosti ZDAR a. s. (13) MHD ve městě existuje od 1. října 1957. Tehdy se ovšem nejednalo o dopravu „hromadnou“, ale jen o kyvadlový autobus mezi ţelezniční stanicí a firmou Tokoz. Permanentní označení „Městská hromadná doprava“ se začalo pouţívat aţ roku 1970. V období letních prázdnin byla doprava zajištěna aţ do nedalekých Škrdlovic a rekreační oblasti Velké Dářko. Podle historických záznamů vyuţívalo těchto sluţeb aţ 700 cestujících denně. Začátkem roku 1968 začalo fungovat ţďárské autobusové nádraţí. Během dalších let se průběţně zakládaly nové a nové dopravní linky, které zajišťovaly dopravu do dalších, ještě nepokrytých částí Ţďáru. V současné době město disponuje 14 dopravními linkami, šest z nich je v provozu i během víkendu. 4 linky jsou okruţní, většina linek je však kyvadlových. Spoje jezdí ve všední dny od 4:00 do 23:00, o víkendu od 5:00 do 22:00.

25

ZDAR a. s. Společnost ZDAR a. s. je soukromý dopravce zajišťující městskou hromadnou dopravu ve městě jiţ od svého zaloţení v roce 1992. Zajišťuje provoz 14 dopravních linek spojujících oblasti Ţďáru a umoţňující rychlou přepravu cestujících po městě. Současně provozuje nákladní dopravu, přepravu kusových a drobných zásilek. Poskytuje pronájem skladovacích prostor či zastupování ve věcech celního řízení. Dále poskytuje sluţby motoristům jako například prodej pohonných hmot, opravy, měření emisí, vrakování vozidel a mnoho dalších sluţeb. Kontaktní údaje: ZDAR, a.s.

Ing. Richard Latislav - generální ředitel

Jihlavská 759/4

email: [email protected]

591 01 Ţďár nad Sázavou

tel: +420 566 696 100

www.zdar.cz

fax: +420 566 696 197

Ţelezniční doprava Ţelezniční stanice (14) ve Ţďáru nad Sázavou vznikla jako součást ţelezničního spojení mezi Havlíčkovým Brodem a Tišnovem. Představovala tak část spojení Prahy s Brnem, tedy hlavní ţelezniční tah. V dalších letech byl přistavěn jiţní koridor opět vedoucí přes Ţďár. Původní trať vede přes Nové Město na Moravě a Bystřici nad Pernštejnem. Ţelezniční stanice ve Ţďáru nad Sázavou nyní prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Budova stanice byla kompletně zateplena a vyměněna okna. Vnitřní část byla přestavěna, zrekonstruovala se čekárna, obchůdky a restaurace uvnitř budovy. Stanice má 3 nástupiště. První nástupiště je pouţíváno pro spěšné vlaky většinou do Nového Města na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem aţ do Tišnova. Druhé nástupiště je vyuţíváno pro spojení rychlíkem z Brna do Prahy, třetí nástupiště je pro opačný směr tzn. z Prahy do Brna. Ţelezniční stanice je vybavena úschovnou zavazadel a kol, celé nástupiště je bezbariérové včetně moţnosti pouţití mobilní zvedací plošiny pro výstup a nástup cestujících na vozíku. Samozřejmě zde najdete i WC, čekárnu, novinový stánek, prodejnu pečiva či restauraci. To vše pro zpříjemnění cestování cestujících.

26

2.3.1.2. Organizace cestovního ruchu Zde uvádím výčet všech organizací (15), kterými jsem se ve své práci zabývala. Je to rozděleno do kategorií, podle verzí dotazníků. Stravovací zařízení Seznam stravovacích zařízení ve Ţďáru nad Sázavou (vyjmenovány jsou jen ty, které nabízejí moţnost poledního menu): 

Restaurace KRYSTAL



Restaurace Táferna



Restaurace Pavlač



Restaurace Hotel Grunt



Pizzerie Pod Věţí



Restaurace Bílá Labuť



Radniční restaurant



Süssův hostinec



Restaurace Astra



Jídelna Šmak



Restaurace Convent



Jídelna Vesna



Restaurace a bowling club Laguna



Swing club



Restaurace Pohoda



Čínská restaurace



Restaurace u Chalupy



Restaurace u Pily



Restaurace Hotel Hajčman



Restaurace hotelu Tálský mlýn

Ve Ţďáru nad Sázavou je podle neoficiálních statistik největší koncentrace podniků stravovacího zařízení na jednoho obyvatele v porovnání s ostatními okolními městy. Případný návštěvník města má moţnost vybrat si z široké nabídky. Ve městě jsou zastoupeny restaurace, jídelny, kavárny, pivnice, pizzerie, bary, kluby, vinárny a jiné. Kaţdý z uvedených podniků nabízí moţnost poledního menu. Lze si v nich zajistit, v případě potřeby, například i uzavřenou společnost. Některé nabízejí ţivou hudbu či jinou zábavu.

27

Ubytovací zařízení Seznam ubytovacích zařízení ve Ţďáru nad Sázavou: 

Autokemping Pilák



Hotelový dům Jehla



Hotel Tálský Mlýn



Penzion V Kapli



Hotel Hajčman



Hotel Fit



Hotelový dům Morava



Penzion Táferna



Hotel Grunt



Hotel Bílá Labuť

Ubytovací zařízení ve Ţďáru nad Sázavou mají také poměrně silné zastoupení. Turisté si dozajista vyberou z několika úrovní ubytovacích zařízení. Najdou se zde hotely, hostely, turistické ubytovny či penziony.

Informační centrum Informační centrum ve Ţďáru nad Sázavou se nachází v budově staré radnice, přesněji v zadní části budovy. Nachází se v místnosti cestovní kanceláře Santini Tour. Samozřejmě jako snad ve většině měst je připraveno poskytnout turistům veškeré moţné informace. Je zde moţnost zakoupit si informační prospekty o městě a jeho nejbliţším okolí, informovat se o moţnostech stravování či ubytování. Také tu turistovi poradí, kam na výlet nebo co rozhodně neminout. Organizace destinačního managementu Jako zástupce veřejné správy ve Ţďáru nad Sázavou samozřejmě působí k tomu určená sekce městského úřadu a jako organizace destinačního managementu města, působí příspěvková společnost Sportis, dříve společnost CERUM. O společnosti CERUM, (16) neboli Cestovní ruch města, je příspěvková organizace zřízená městem Ţďár nad Sázavou 29. května 1997. Účelem zřízení této organizace bylo zajistit rozvoj cestovního ruchu ve Ţďáru, zlepšit jeho celkovou úroveň a atraktivitu pro případné návštěvníky města. 28

V kompetenci společnosti je také spravovat některý majetek města. Například hotel Tálský mlýn, Hotelový dům Morava, Autokemping Pilák a také informační centrum v budově Staré radnice. V nedávné době pod správu společnosti spadla některá sportoviště a zařízení volnočasových aktivit jako například tenisové kurty Na rybníčku, zimní stadion, fotbalový stadion či rychlobruslařskou dráhu. V souvislosti s rozšířením této působnosti byla společnost přejmenována na SPORTIS Ţďár nad Sázavou. adresa:

Horní 22 591 01 Ţďár nad Sázavou telefon: +420 566 625 086 mail: [email protected]

Obr. 11: Logo společnosti CERUM, poté SPORTIS Ţďár nad Sázavou.11

Sportovně rekreační zařízení Ţďár nad Sázavou nabízí například moţnost jít si zaplavat do jednoho ze dvou městských bazénů. První a větší je bazén při 4. Základní škole. Bazén je vyuţíván školami, ale většinu otevírací doby zabírá veřejnost. Bazén je 25 metrů dlouhý a nabízí 5 plaveckých drah. Druhý bazén se nachází v hotelu Fit, ale je o poznání menší. Pro milovníky venkovního plavání je na okraji Ţďáru (směr Škrdlovice) na koupání Pilská nádrţ s pláţí a občerstvovacími stánky. Pro příznivce všemoţného cvičení, kteří si nemohou odpustit vylepšování fyzické kondice ani na dovolené je ve městě celá řada nejrůznějších fitness center. Mezi nabídkou sportů najdete například squash, zumbu, aerobic, jumping, jógu nebo klasickou posilovnu. Dále si můţete zajít na masáţ, saunu či nějakou tu kosmetickou proceduru. Město Ţďár také disponuje zimním stadionem, takţe nabízí moţnost jít si zabruslit, či třeba jen si zajít na hokej jako divák. Hned vedle stadionu se nachází rychlobruslařská 11

Zdroj: www.cerum.cz a www.sportispo.cz [online], Staţeno 14. 11. 2011

29

dráha (mimo jiné začátky Martiny Sáblíkové, naší úspěšné rychlobruslařky) anebo jiţ zmíněná cyklistická stezka. Kulturní zařízení Hlavními kulturními zařízeními města Ţďáru je samozřejmě Kulturní dům a Městské divadlo (21). Kulturní dům se nachází u hlavního silničního tahu Ţďárem ve směru na Škrdlovice. Jedná se o multifunkční budovu, ve které lze mimo jiné najít i diskotéku, restauraci či fitcentrum Best fitness. Budova disponuje

obrovským

sálem,

který najednou pojme přes 1000 lidí. Je místem pro pořádání jak kulturních akcí, tak i plesů. Po zbytek času slouţí pro prodejní akce. Nad sálem se nachází sídlo autoškoly a taneční studio se svým vlastním menším tanečním parketem.

Ve

sklepeních

je

zkušebna hudební kapely.

Obr. 12: Kulturní dům ve Ţďáru nad Sázavou12

Další významnou budovou kultury je Městské divadlo. Jedná se o krásnou historickou budovu poskytující působiště mnoha ochotnickým divadelním spolkům, které ve Ţďáru působí. Samozřejmě zde hostují i klasická divadla, z nejznámějších a nejoblíbenějších uvádím Divadlo Járy Cimrmana.

Dům kultury Dolní 183/30 591 01 Ţďár nad Sázavou Městské divadlo Doleţalovo náměstí 72/1 591 01 Ţďár nad Sázavou

12

Zdroj: www.zdarsky.denik.cz [online], Staţeno 3. 12. 2011

30

3. TIPY NA VÝLETY Chození po zajímavých historických památkách je asi nejobvyklejší činností návštěvníků města, ale ne kaţdý chce zůstat jen u nich. I Ţďár nad Sázavou nabízí jiné netradiční moţnosti a zajímavá místa k prohlédnutí. Dovolím si zde uvést pár tipů na výlety. 3.1. Naučná stezka Vznik nové naučné stezky (17) ve Ţďáru nad Sázavou je dalším výborným krokem města ke zlepšení jeho cestovního ruchu. Tato naučná stezka byla projektem města za spolufinancování a významné dotace od Evropské Unie a spolupráce Správy CHKO Ţďárské vrchy. Jedná se o prodlouţení a rozšíření jiţ existující naučné stezky Louky u Černého lesa. Byly vytvořeny dva zbrusu nové okruhy. Vycházkový okruh A vede po okruhu Bránského rybníka. Nachází se zde mnoho míst k odpočinku a míst s krásnou vyhlídkou. Samozřejmě je stezka vybavena informačními tabulemi, které návštěvníka informují o tom, kde se zrovna nachází a co zde můţe vidět zajímavého. Trasa je dlouhá 2,3 kilometru, takţe ji zvládne víceméně kdokoliv. Po cestě se chodcům nabídne pohled na Dolní hřbitov (viz výše). Druhý okruh, okruh B je dlouhý 2,6 kilometrů a nabízí výlet po chráněných územích. Také se pohybuje v okolí rybníku, tentokrát rybníku Konvent. Nabídne se tu nádherný pohled na ţďárský Zámek a Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, které jsou v těsné blízkosti vycházkové trasy. Oba okruhy jsou bezbariérové, nachází se na nich tři odpočinková místa, deset informačních tabulí se zajímavými informacemi o místě, kde se právě nalézáte a u trasy B jsou 2 moţnosti vyjít si na vyhlídkové molo, které nabídne úchvatný pohled na rybník a přilehlou krajinu. Termín: 25. 5 2010 – 30. 11. 2010 Projektant: Ing. Lubomír Grošof, Stráţek Dodavatel stavby: Gremis s.r.o., Velké Meziříčí Celkové náklady stavby: 7.529.812,- Kč Dotace: 5.529.724,- Kč (zdroj: www.zdarn.cz/mestsky-urad/naucna-stezka.asp)

31

3.2. Olšiakovy sochy Zvláštní, úchvatné a neobvyklé jsou betonové sochy (18) od Michaela Olšiaka, ţďárského rodáka se zálibou v umění. Jeho umění najdete na několika místech v blízkém i vzdáleném okolí Ţďáru. Téma díla se vţdy nějak shoduje s místem, na kterém stojí.

O autorovi: Michal Olšiak je známý malíř a sochař, rodák ze Ţďáru nad Sázavou. Narodil se roku 1978, vystudoval gymnázium, ale jeho velkou vášní se stalo umění. Věnuje se tvorbě plastik z písku a betonu. Jeho sochy jsou zajímavým zpestřením krajiny. Vystavuje nejen v České republice, ale například i v Itálii či Německu.

Obr. 13: Olšiakovy sochy.13 Ve Ţďáru a jeho okolí se vyskytuje hned několik. Jsou to zajímavá díla a jistě stojí za návštěvu. Mezi nejznámější patří Mamut, kterého nemůţete minout při návštěvě krásné přírody u Rozštípené skály za Hamry nad Sázavou, Kůň s povozem v Hamrech, stojící vedle jezdectví U Štefáčka, Hroch ve Škrdlovicích symbolizující hospodu U Hrocha či Hamroň, coţ je prý něco mezi ţábou a šnekem, vítající Vás na začátku Hamerské stezky. 13

Zdroj: http://blog.hamsterovo.cz/tag/olsiak) [online], Staţeno 25. 11. 2011

32

3.3. Cyklotrasy ve Ţďáru nad Sázavou Město Ţďár nad Sázavou samozřejmě nabízí i sportovní vyţití pro milovníky aktivnější dovolené. Například pro příznivce kol či in-line bruslí, ve městě poměrně hustá síť cyklostezek. (19) Na následujícím obrázku, který je produktem města Ţďáru nad Sázavou, je vidět přibliţné zakreslení všech cyklistických a turistických tras, které se ve městě nacházejí.

Obr. 14: Cyklistické trasy ve městě.14 Pro milovníky cyklistiky a všeho co je s ní spojeno je ve Ţďáru nad Sázavou zbudováno hned několik cyklistických tras. Většinou to nejsou jen trasy po městě, ale vedou z nějakého místa přes Ţďár a zase pokračují dál. Mezi nejznámější cyklostezky vedoucí přes Ţďár patří „Posázavská cyklotrasa“ dlouhá 47 km, která vede z Lísek přes Nové Město na Moravě, Petrovice do Ţďáru nad Sázavou a pokračuje přes Sázavu, Rosičku s rozhlednou poskytující romantický výhled na okolní přírodní krásy aţ do Přibyslavi. Další zajímavou cyklistickou stezkou je Santiniho cyklotrasa. Ta je však jiţ pro náročnější a vytrvalejší cyklisty. Je dlouhá 64 km a vede z Vojnova Městce přes Ţďár nad Sázavou, Obyčtov, Ostrov nad Oslavou aţ do obce Zvole. 14

www.mapy.cz [online], Staţeno 21. 11. 2011

33

4.

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA

Ţďár nad Sázavou, jako i jiná města, má svůj strategický plán (20), který se snaţí popsat všechno, čeho chce město a jeho představitelé dosáhnout. Momentální strategický plán města je do roku 2013. „MĚSTO ŽĎÁR NAD SÁZAVOU CHCE BÝT ATRAKTIVNÍM, MODERNÍM A KULTURNÍM MĚSTEM NABÍZEJÍCÍ KVALITNÍ PROSTŘEDÍ PRO ŽIVOT.“

(Zdroj: http://www.zdarns.cz/mestsky-urad/Strategicky-plan.asp) Plán je rozdělen na několik částí (okruhů), z nichţ kaţdá se zabývá jinou vizí. Například o infrastruktuře města, vzdělávání, zdravotní a sociální péče pro obyvatele. Poté zkvalitňování nabídky bydlení, zkvalitňování podnikatelského prostředí, zlepšení podmínek pro drobné i větší podnikatele. Následně se zde nacházejí části, týkající se cestovního ruchu. Jedná se o okruhy kulturních, sportovních a jiných aktivit volného času a jejich zkvalitňování, ochranu ţivotního prostředí a historických památek a v neposlední řadě okruh rozvoje cestovního ruchu a propagace města jako střediska cestovního ruchu. Podle výzkumu a vytvořené SWOT analýzy města se pak tyto vize přeformulovaly do 4 problémových okruhů. 

Kvalita ţivota



Sociální a kulturní prostředí



Cestovní ruch



Podnikatelské prostředí¨

Okruh Kvalita ţivota se zabývá hlavně dopravní infrastrukturou, nabídkou bydlení a ţivotním prostředím města. Zabývá se moţnostmi vylepšení jednotlivých bodů problémového okruhu a jejich realizací. Ţivotní prostředí znamená ve strategii například zajištění kvalitní pitné vody, čištění odpadních vod, zásobování energiemi či ochranu

34

přírody. Nabídkou bydlení je ve strategii myšleno vytváření vhodných podmínek pro rozvoj bydlení. Okruh Sociální a kulturní prostředí se hlavně zabývá poskytováním zdravotních a sociálních sluţeb pro obyvatele města. Řeší společenské či kulturní akce. Dále se zabývá nabídkou vzdělávání a jeho kvalitou. Třetí okruh Cestovní ruch vysvětluje problém rozvoje cestovního ruchu, protoţe si uvědomuje, ţe v této oblasti leţí ohromný potenciál města. Zapříčiní například významný rozvoj v oblasti sluţeb i v problematice zaměstnanosti obyvatel města. Zabývá se dále i problémem udrţitelných kulturních hodnot města, péčí o historické památky, jejich zachování, rekonstrukci nebo propagaci města Ţďáru jako významného a zajímavého střediska cestovního ruchu v České republice i ve světě. Poslední okruh, podnikatelské prostředí, se zaměřuje na podporu podnikání malých i velkých podnikatelských subjektů a na vytváření správných a výhodných podmínek pro jejich podnikání. Okruh zahrnuje i zkvalitnění lidských zdrojů, tj. zvyšování nabídky dalších moţností vzdělávání či rekvalifikace pro zaměstnance, kteří si tak mohou zlepšit svoji pozici na trhu práce.

35

Tab. 3: Problémový okruh Cestovní ruch Zdroj: Poskytnuto od pracovníků úseku cestovního ruchu městského úřadu ve Ţďáru nad Sázavou.

Problémový okruh C – Cestovní ruch

Priorita č. 1: Turistická infrastruktura

Priorita č. 2: Podpora sluţeb cestovního ruchu

Zkvalitnění základní a doprovodné

Zkvalitnění spolupráce subjektů cestovního

infrastruktury cestovního ruchu

ruchu

Rozvoj cykloturistiky, pěší turistiky a

Propagace města Ţďár nad Sázavou

zimních sportů

Vzhled města 36

5. POUŢITÉ METODY VÝZKUMU Vzhledem k tématu mé práce bylo nutno vypracovat dotazníky, které se zabývají tou či onou oblastí organizací cestovního ruchu. Jako první jsem samozřejmě realizovala primární výzkum. Ten v mém případě spočíval v průzkumu celkového stavu stravovacích a ubytovacích zařízení města. Obešla jsem si celé město, abych si udělala správný seznam všech zařízení. Své poznatky jsem posléze porovnala s údaji uvedenými na internetových stránkách zdarskypruvodce.cz, které byly zřízeny za účelem lepšího přehledu pro návštěvníky města. Zde je také uveden seznam všech zařízení. Mé zjištění však bylo, ţe tyto stránky mají dost velké nedostatky. Seznam mnou zjištěný byl o mnoho delší. Proto se primární výzkum velmi vyplatil, seznam by bez něj nebyl úplný. Po provedeném primárním výzkumu jsem si stanovila, čeho bych svými otázkami na jednotlivá zařízení cestovního ruchu chtěla dosáhnout, jaké informace zjistit a co je cílem mé práce. Cílem bylo zjistit celkový stav a šíři nabídky sluţeb cestovního ruchu pro případného návštěvníka města. Proto jsem začala tvořit dotazníky, které monitorovali druh, úroveň či vybavenost jednotlivých dotazovaných. Dále mne zajímala cenová hladina poskytovaných sluţeb a šíře záběru návštěvníků města, které by místní organizace cestovního ruchu byly schopny pokrýt a uspokojit jejich poţadavky. V druhé části výzkumu jsem se přímo zaměřila na jednotlivé podniky a obeslala je emailem s dotazníkem. Většinu organizací jsem si však obešla sama. Jednak z důvodů časových a z důvodu toho, ţe při osobním pohovoru se toho tazatel dozví podstatně více a nejedná se poté jen o kusé informace. Ochota všech lidí, po kterých jsem poţadovala vyplnění svého dotazníku, byla ve většině případů veliká. Avšak našli se zde i tací, kteří s nějakým vyplňováním nechtěli mít nic společného. Přisuzuji to znechucení z věčných tazatelů, vyskytujících se na ulicích, kteří jsou váţně neodbytní.

37

6.

DOTAZNÍKY STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ - VYHODNOCENÍ

Dotazníky stravovacích zařízení ve Ţďáru nad Sázavou byly určeny pro provozovny všech druhů. Jedinou podmínkou bylo, ţe dané zařízení muselo poskytovat nabídku denního poledního menu na své kaţdodenní nabídce. Proto nejsou uvedeny všechny podniky, které se ve Ţďáru nacházejí, ale jen některé. Dotazník tvoří deset otázek. Jedná se o otázky všeobecné, které mají zjistit základní informace o kaţdém dotazovaném. Účelem výzkumu mezi organizacemi stravování bylo určit rozsáhlost a různorodost nabídky těchto sluţeb pro případné návštěvníky města. Otázka č. 1: Mohl/a byste uvést druh stravovacího zařízení, které provozujete? Moţnost

Počet odpovědí

Jídelna

2

Restaurace

17

Bufet

2

Kavárna

0

Pivnice

2

Kiosek

0 Tab. 4: Otázka č. 1 – stravovací zařízení

Výsledky první otázky na provozovatele stravovacích zařízení ve městě vypovídá o překvapivé shodě v druhu zařízení. Velká většina je druhem restaurace. Občas však toto označení neodpovídá zcela definici takového zařízení. Ovšem podle názoru dotazovaných tomu tak je. Ve Ţďáru nad Sázavou je podle neoficiálních výzkumů největší koncentrace stravovacích zařízení na počet osob ţijících ve městě proti ostatním městům Vysočiny. Můj výzkum se však zaobíral jen takovými, které poskytují moţnost poledního menu ve své stálé nabídce. 15

Celkem se takovýchto zařízení ve Ţďáru nachází 22. Z toho, jak jsem jiţ uváděla,

většina restaurací, dále dvě jídelny (FIT a Convent), dále dva bufety (Šmak a Vesna) a dvě pivnice (Süssův hostinec a Hajčman). Nabídka je tedy dostatečně široká pro všechny návštěvníky a věřím, ţe si v ní kaţdý vybere to, co mu vyhovuje. 15

Počet odpovědí se můţe lišit, jelikoţ některé podniky uvedli jako odpověď více moţností.

38

Otázka č. 2: Můžete prosím uvést kapacitu Vašeho podniku? Kapacita

Počet odpovědí

Do 50 míst

4

51 – 80 míst

10

81 – 100 míst

6

Nad 100 míst


Otázka na kapacitu podniku měla za úkol zjistit, zda navzdory tomu, ţe koncentrace zařízení stravování je veliká, není jejich kapacita na město malá. Z odpovědí vyplynulo, ţe většina zařízení je od 51 do 80 míst, coţ je dle mého soudu dostatečná velikost i pro větší skupiny návštěvníků. Najdou se zde však i místa podstatně menší a útulnější, ale i místa daleko větší kapacity.

Otázka č. 3: Poskytuje Vaše zařízení i „zábavnou stránku“. Např. večerní diskotéka, živá hudba). Moţnost

Počet odpovědí

Ano

8

Ne


Otázka číslo tři měla za úkol zjistit, zda se ve městě nacházejí i stravovací zařízení, které poskytují, kromě stravy, i něco navíc. Zábavnou stránku poskytuje 8 z 22 dotazovaných. Avšak míst, kam jít za zábavou, je ve Ţďáru daleko více. Nejsou však v dotazníkovém šetření zahrnuty, jelikoţ neposkytují nabídku poledního menu. Mezi nejčastější poskytovanou zábavu patřila ţivá hudba (Hajčman, Orlovna, Táferna, Pavlač), dále pak moţnost zahrát si kulečník (Swing club), hrací automaty, stolní fotbal, či bowling (Laguna). Restaurace Krystal pak nabízí i večerní diskotéku.

39

Otázka č. 4: Poskytujete/je nutná ve Vašem podniku rezervace předem? Moţnost

Počet odpovědí

Ano, vţdy

3

Ano, ale pouze pátek nebo sobota večer

5

Ano, ale pouze velké skupiny

11

Ne


Další otázka byla určena pro zjištění vyuţívanosti jednotlivých zařízení. Podle odpovědí je většina zařízení vybavena na větší počty zákazníků najednou, proto necítí potřebu poţadovat po nich předběţnou rezervaci míst. Jsou zde ale i podniky menší (viz otázka č. 2), které vzhledem ke kapacitě rezervaci vyţadují. Také podniky nabízející něco zvláštního (Čínská restaurace, Pizzerie Pod Věţí, Restaurace U Chalupy) vyţadují rezervaci předem, jelikoţ jejich návštěvnost přesahuje jejich kapacitu. Rezervaci nevyţadují jídelny (FIT, Convent) a bufety (Šmak, Vesna).

Otázka č. 5: Mohl/a byste uvést přednosti Vašeho podniku? Mezi nejvíce uváděné přednosti podniku bylo podle očekávání poskytování stravy za nízké ceny, coţ ale podle mne není občas zrovna pravda. Další a neméně časté byla zábavná stránka, která se zde také nabízela, jako například moţnost kulečníku, bowlingu, hracích automatů, dětského koutku, stolního fotbálku či televize. Velkou přednost viděli podniky, které se nacházely v blízkosti památky UNESCO a Zámku a poté v blízkosti hlavního náměstí. Mezi odpověďmi se také našla výhoda v podobě letní zahrádky, tradiční česká kuchyně či naopak netradiční italská a čínská kuchyně. Velkou výhodu spatřovali některé provozovny v nabídce nekuřáckého prostředí či absence televize z důvodu klidu a tichosti prostředí.

40

Otázka č. 6: Byl/a byste tak laskav/a a uvedl/a průměrnou cenu za poledního menu za 1 osobu? Moţnost

Počet odpovědí

Do 60, -

3

61 – 80,-

13

81 – 100,-

2

Nad 100,-


Otázka na cenu měla za úkol zjistit cenové rozpětí, ve kterém je moţné dostat ve městě polední menu. Částka se tedy netýká specialit či jídel v menu, ale pouze jídel přes oběd, tedy poledního menu. Opět se ukázalo, ţe stravovací zařízení ve Ţďáru jsou téměř vyrovnána. Většina odpovědí zapadla do kategorie 61 – 80 korun. Oběd do 60 korun nabízí bufety Šmak a Vesna. V nejvyšší kategorii se pak nachází restaurace hotelu Grunt, hotelu Hajčman a hotelu Tálský mlýn.

Otázka č. 7: Přemýšlíte do budoucna o nějakém vylepšení poskytovaných služeb? Moţnost

Počet odpovědí

Ano

7

Ne


Počet převaţujících záporných odpovědí u sedmé otázky naznačuje, ţe většina provozovatelů stravovacích zařízení je více či méně spokojena se svou nabídkou sluţeb. V nedávné době prošlo velmi rozsáhlou rekonstrukcí několik podniků. Byla rozšířena kapacita, obnoven jídelní lístek či zrekonstruováno prostředí. Sedm z dotazovaných uvedlo, ţe mají v plánu nějakým způsobem zkvalitnit své sluţby zákazníkům. Při konkrétním dotazu na druh zlepšení bylo nejčastěji jmenováno vylepšení stávajícího jídelního lístku, pořádání nových speciálních akcí jako například zvěřinové dny, dále vylepšení sortimentu a rekonstrukce prostor, do které spadá i zvětšení kapacity podniku.

41

Otázka č. 8: Můžete prosím uvést dobu od-do, během dne, kdy ve Vašem podniku vaří? Otázka osmá byla za účelem zjištění rozpětí doby, kdy se lze v dotazovaných podnicích najíst. Doba od – do, kdy se v těchto stravovacích zařízení vaří se většinou pohybovala ve stejném rozpětí. Nejdříve se začíná vařit v bufetech Šmak a Vesna (od 7 hodin ráno). Většina zařízení však začíná poskytovat stravu od 11 hodin a končí s vařením přibliţně v 22 hodin. Nejdéle se lze najíst v restauraci Swing, kde vaří aţ do 23 hodin. Otázka č. 9: Jste schopni zařídit pro zákazníky akci na jejich speciální přání? (svatby, oslavy,…) Moţnost

Počet odpovědí

Ano, máme speciální salonek

14

Ano, jako uzavřenou společnost

10

Ne, tyto sluţby neposkytujeme


Otázka číslo 9 je určena pro zjištění schopnosti stravovacích zařízení uspořádat pro zákazníky akci na speciální přání. Pouze 3 ze všech dotazovaných uvedli, ţe tyto sluţby neposkytují z důvodu nedostatečné kapacity či povahy podniku (bufety Šmak, Vesna a pizzerie Pod Věţí). Ostatní dotazovaní uvedli, ţe jsou bez větších problémů zařídit pro zákazníka například svatební hostinu či nějaký večírek. Speciálním salonkem pro pořádání takových akcí disponuje 14 dotazovaných, 10 je jich pak schopno rezervovat celé prostory pro uzavřenou společnost. Otázka č. 10: Cítíte velkou konkurenci v ostatních stravovacích zařízeních ve městě? Moţnost

Počet odpovědí

Ano

10

Ne


Poslední otázka se zabývala pocitem respondentů ohledně konkurence ostatních stravovacích zařízení ve městě. Odpovědi jsou víceméně vyrovnané. Mezi ty, kteří nepociťují velkou konkurenci, patří hlavně podniky něčím zvláštní. Mezi ně patří například pizzerie Pod Věţí, U Chalupy, Hotel Grunt (koně) či Čínská restaurace (jediná ve městě). 42

7.

DOTAZNÍKY UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ – VYHODNOCENÍ

Otázka č. 1: Jaký druh ubytovacího zařízení provozujete: Moţnost

Počet odpovědí

ubytovna

1

motel

0

hostel

0

hotel

7

penzion

2

autokemping

1

Celkem odpovědí: 11

Tab. 12: Otázka č. 1 – ubytovací zařízení

Výsledky z první otázky, která se dotazuje na typ ubytovacího zařízení, odhalila, ţe většina ubytovacích zařízení ve Ţďáru je typu „hotel“. Další nejčastější jsou penziony. Ve městě naopak vůbec nejsou zastoupeny hostely, coţ vidím jako poměrně velký nedostatek. Turisty je tato kategorie, nabízející levnější ubytování neţ hotel, často vyhledávaná a tudíţ by mohla chybět. Před rekonstrukcí zastupoval tuto kategorii hotelový dům Jehla. Po ní však tato kategorie z města zmizela docela. Pro ty, co vyhledávají co nejlevnější ubytování je zajímavou nabídkou ubytovna Morava či autokemping Pilák. Otázka č. 2: Můžete prosím uvést počet hvězdiček? Moţnost

Počet odpovědí

*

2

**

0

***

9

****

1



Počet hvězdiček hotelu, uvádějící kvalitu a úroveň nabízeného ubytování, je podle mého soudu trochu zavádějící. Občas tento počet je asi trochu nadhodnocený. Převáţnou většinu tvořili 3* ubytování, za které bylo označeno 9 z 10 dotazovaných. Dvouhvězdičkové ubytovací zařízení se ve městě nenacházejí. Jednu hvězdičku nabízí 43

hotel Morava u turistického typu a 3* u hotelového typu. Jediný 4* hotel ve městě je hotelový dům Jehla. Otázka č. 3: Myslíte, že úroveň Vašeho ubytovacího zařízení vyhovuje žďárským turistům? Moţnost

Počet odpovědí

Ano

8

Ne

2



Odpovědi na třetí otázku daly jasně najevo, ţe úroveň vyhovuje turistům přijíţdějícím do Ţďáru. Ovšem je třeba brát na vědomí, ţe odpovídající nemají relevantní podklady pro svá tvrzení. Pro opravdu věrohodné informace by bylo potřeba udělat klasický průzkum přímo mezi návštěvníky města. Otázka č. 4: Cítíte ve městě velkou konkurenci? Moţnost

Počet odpovědí

Ano

1

Ne

9



Jen jediný z dotazovaných podle této otázky cítí konkurenci ve městě. Podle mne je to proto, ţe počet ubytovacích zařízení ve městě plně dostačuje kapacitám návštěvníků a navíc, jak ukazuje otázka č. 2, jsou kategorie téměř všech ubytovacích zařízení stejné. Proto není mezi jednotlivými zařízeními nějak velká konkurence. V případě větších rozdílů v úrovni ubytování by se zvýšil počet variant „jak se ubytovat“ a konkurence by vzrostla. To by také ale vedlo k větší potřebě provozovatelů vylepšovat svou nabídku, coţ by nebylo na škodu.

44

Otázka č. 5: Myslíte, že zvýšení Vaší provozované kategorie hotelu by vedlo k větší využívanosti Vašich služeb? Moţnost

Počet odpovědí

Ano

1

Ne

9



Odpovědi na pátou otázku velmi souvisí s odpověďmi předchozími. To prokazuje i počet zvolení jednotlivých moţností. Je stejný. V případě, ţe provozovatel zvýší kategorii svého zařízení, způsobí tím nějakou odlišnost od ostatních a tím zvýší nebo sníţí návštěvnost. Ale jelikoţ tato konkurence není, nevidí provozovatelé nutnost zvyšovat úroveň své nabídky a tím i zvyšovat vyuţívanost zařízení. Otázka č. 6: Poskytujete k ubytování i možnost stravování v budově? Moţnost

Počet odpovědí

Ano

8

Ne

2



Moţnosti stravování v budově jsou velkou výhodou pro provozovatele ubytovacích zařízení. Návštěvníci si zajisté vyberou takové ubytování, kde nebudou muset pro kaţdé jídlo opouštět budovu a jít do města. Provozovatelé si to také uvědomují a většina z nich stravování v budově poskytuje. Neposkytuje ho pouze autokemping Pilák a penzion V Kapli. Otázka č. 7: Můžete uvést přednosti Vašeho ubytovacího zařízení proti jiným? Podle očekávání většina dotazovaných uvedla, ţe jejich velkou výhodou je lidová cena ubytování (ať byla cena jakákoliv). Následující otázka však ukáţe, ţe „lidové ceny“ nejsou výsadou všech. Další nejuváděnější bylo moderní ubytování, dále poloha a to hlavně ve spojení s UNESCO památkou Poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Hotel Fit uvedl jako přednost výskytu rehabilitačního zařízení, bazénu, sauny v budově. Hotelový dům Jehla a Hotel Fit dále uvádí přednost v konferenčních

45

místnostech v budově a blízkosti náměstí. Mezi další přednosti patřila okolní příroda, atmosféra místa či v případě Hotelu Grunt moţnost vyjíţďky na koni. Otázka č. 8: Byl (a) byste tak laskav (a) a uvedl (a) průměrnou cenu za pokoj za noc? Moţnost

Počet odpovědí

Do 300,-

2

300 – 500,-

3

500 – 900,-

3

Nad 1 000,-

3



Otázka průměrné ceny ubytování na osobu a noc ukázala, ţe ačkoliv jsou kategorie ubytovacích zařízení vyrovnané, s cenami to tak rozhodně není. Mezi nejniţší kategorii samozřejmě zapadá autokemping Pilák a poté turistický typ ubytování v hotelu Morava. Do druhé kategorie spadají Do třetí kategorie patří hotel Hajčman, u kterého však záleţí na druhu pokoje. Při lepším ubytování spadá jiţ do poslední kolonky nad tisíc korun. Do poslední kategorie lze pak zařadit Otázka č. 9: Na jak dlouho se u Vás většinou ubytovávají Vaši zákazníci? většinou na 1 noc Moţnost

Počet odpovědí

1 – 3 noci

9

3 aţ 7 nocí

2

více jak 7 nocí

2



Devátá otázka a její odpovědi jsou výsledkem velkého problému, který město Ţďár v oblasti cestovního ruchu má.. Je to problém s nedostatkem nabídky volnočasových aktivit pro návštěvníky města. Podle provozovatelů ubytovacích zařízení tkví problém v tom, ţe případní návštěvníci města se mnohem raději ubytují někde v okolí města, kde mají kolem sebe nádhernou přírodu a moţnosti na výlety. Ubytování ve městě se pak stává neatraktivním a návštěvníci do města zavítají jen na jeden den, prohlédnou si památky a zase se vrátí za město. 46

Většina návštěvníků, pokud se tedy přeci jen rozhodne ubytovat se přímo ve městě, zůstává 1 aţ 3 noci. Do kategorie 3 aţ 7 nocí spadají hlavně lidé ubytováni v Hotelu Fit a Jehla a to za účelem kongresu či firemního školení, protoţe tyto hotely sluţby kongresové turistiky nabízí. Kategorie nad 7 nocí zahrnuje také hlavně kongresové návštěvníky a poté ubytované v Hotelu Morava v turistické kategorii, kteří zůstávají za účelem pracovní příleţitosti. Někteří zůstávají prý i několik let. Nad 7 nocí ubytovává návštěvníky i autokemping Pilák, kde lidé zůstávají například celou letní sezónu. Otázka č. 10: Cítíte v dnešních „krizových“ časech nějakou změnu ze stran zákazníků? (požadavek nižší ceny, spokojeni s nižším standardem služeb, atd. ....) Moţnost

Počet odpovědí

Ano

4

Ne, ţádná změna

6



V poslední otázce jsem se dotazovala na to, zda provozovatelé cítí nějakou změnu v poţadavcích zákazníků v posledních letech. Zajímalo mne, jestli v důsledku dlouhotrvající „krize“ začínají návštěvníci více šetřit či si naopak dopřávají alespoň nějaký luxus v podobě lepší dovolené. Jen čtyři z deseti dotazovaných odpověděli, ţe cítí změnu. Ta se většinou týkala poţadavku na vyšší kvalitu za menší nebo stejnou cenu nebo naopak sníţení ceny. Častějším poţadavkem se prý stala také potřeba blízkosti do centra města a atraktivit cestovního ruchu. Také poţadavek na vybavení pokojů se zvýšil. Nyní se více poţadují televize, video, balkon atd. ...

47

8.

DOTAZNÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY - VYHODNOCENÍ

Dotazník pro veřejnou správu byl hlavně určen pro pověřené osoby na městském úřadě ve Ţďáru nad Sázavou a také organizaci destinačního managementu, organizaci SPORTIS (dříve CERUM viz strana 28 - 29). Pro oba dva tyto zástupce byly otázky stejné. Vzhledem k povaze respondentů nebylo moţné udělat klasický zaškrtávací dotazník, proto jsem výzkum pojala spíše formou osobního rozhovoru. Za pracovníky městského úřadu mi odpovídala paní Dana Hrstková, zástupce vedoucího odboru, kultura, cestovní ruch a za společnost SPORTIS mi odpovídala paní Radka Remarová, vedoucí úseku marketingu a sluţeb. Otázka 1: Jaký je podle Vás stav cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou? Na tuto otázku se oba respondenti shodli s odpovědí. Podle nich je stav cestovního ruchu ve městě na velmi dobré úrovni, ale samozřejmě vidí moţnosti ke zlepšování. Otázka 2: Existuje ve Žďáru nad Sázavou nějaká organizace destinačního managementu? Druhá otázka byla určena jen pro zástupce městského úřadu. Jako odpověď mi byla dána společnost SPORTIS (dříve CERUM), ovšem s nějakými výhradami. SPORTIS prý není ryze samostatně organizací destinačního managementu města. Na všech aktivitách se podílí spolu s městem. Otázka 3: Můžete uvést konkrétní opatření, která město koná pro zlepšení úrovně cestovního ruchu města? Otázka pracovníky města nejprve trochu zaskočila, ale nakonec mi byl poskytnut akční plán města, který je také k dispozici na oficiálních webových stránkách města (www.zdarns.cz). Jedná se akční plán na období 2012 – 2014. Konkrétně se v něm jedná o rozvoj cyklistických stezek ve městě, propojování současných stezek, dále přípravy na budování zcela nové naučné „Santiniho stezky“. Také sem patří různé rekonstrukce a zvelebování města, jako rekonstrukce náměstí, městské části Libušín, další rozvoj oblasti Klafar či oblastí přilehlých oblastí jako např. obec Radonín.

48

Otázka 4: Jaké další opatření koná město pro zlepšení postavení Žďáru jako střediska cestovního ruchu? Jako nejdůleţitější byla uvedena propagace města pomocí pořádání různých kulturních a jiných akcí. Dále je to zlepšování spolupráce s partnerskými městy v zahraničí. Konkrétně s městem Shmölln (Německo, spolková země Durynsko), Cairanne (Francie) a Flobecq (Belgie). Dalším způsobem zlepšování cestovního ruchu města je kontrola a dohled nad organizacemi CR ve městě. Jedná se o kontrolu dostatečné kapacity ubytovacích zařízení či dostatečnosti zastoupení stravovacích zařízení ve městě. Otázka 5: Co vidíte jako největší problém cestovního ruchu ve Žďáru? Za největší problém byl označen opravdu alarmující nedostatek atraktivit pro případné návštěvníky. Tím není myšlen nedostatek památek, ale nedostatek věcí k dělání. Ţďár údajně nabízí pouze prohlídky památek, ale nic jiného. Není tedy pádný důvod, pro návštěvníky, proč se ubytovat přímo ve městě. Turisté prý raději zůstávají ubytování někde v okolí Ţďáru a do města přijedou pouze „na výlet“. Ubytování mimo město nabídne romantičtější prostředí, okolní přírodu a moţnosti zajet do města zůstanou otevřené. Otázka 6: Co proti těmto problémům město dělá? Jako odpověď bylo uvedeno, ţe město se snaţí přilákat turisty do města a vylepšit nabídku volnočasových aktivit. Jako příklad je vybudování kvalitnější moţnosti ke koupání v podobě výstavby nového areálu Plaveckého bazénu u 4. základní školy a vylepšování prostoru pláţe u Pilské nádrţe na okraji města. Otázka 7: Myslíte, že by návštěvníky přilákal do města například dvoudenní poznávací výlet spojený s prohlídkou města, návštěvou nějaké atraktivity v okolí, se stravováním a ubytováním ve městě? Uvažovali jste o vytvoření něčeho takového? Otázka určena pro společnost SPORTIS. Názor je ten, ţe určitě by to návštěvníky přilákalo. Zatím však není ţádná spolupráce mezi organizacemi stravování a ubytování ţádná. Společnost SPORTIS, jako provozovatel i ubytovacích sluţeb, by tato alternativa mohla zajímat.

49

9.

SWOT ANALÝZA

V této kapitole jsem si dovolila sestavit jednoduchou SWOT analýzu na základě vlastních názorů a výsledků výzkumů mezi stravovacími a ubytovacími zařízeními a veřejnou správou města. 9.1. Silné stránky Pravděpodobně největší silnou stránkou města je bezpochyby přítomnost památky UNESCO, Poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Dále okolí města má vysoký přírodní i kulturní potenciál cestovního ruchu a skýtá mnoho moţností pro jeho rozvoj. Je to dáno zejména polohou na okraji CHKO Ţďárské vrchy, které jsou tvořeny překrásnou přírodní scenérií plnou zajímavostí a míst k poznávání. Město samo má bohatou historii, mnoho zajímavých pamětihodností a poskytuje širokou nabídku ubytovacích a stravovacích zařízení. Nabízí kvalitní aktivní strávení volného času, kulturního a společenského vyţití či sportovní a relaxační zařízení pro turisty. Je zde vybudována široká síť cyklistických a turistických stezek. Pro turisty je zde vybavené informační centrum, které poskytuje kvalitní propagační materiály a prospekty všeho druhu. V neposlední řadě je ve Ţďáru nad Sázavou dostatečná nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení. Ve městě se nachází mnoho zařízení stravovacích i ubytovacích sluţeb. Jejich kvalita je na poměrně dobré úrovni. Ve stravování je tu dobrá nabídka typů kuchyní. Lze si zajít na italskou, čínskou nebo tradiční českou. Lze si zajít posedět do kavárny, zajít na víno do vinárny U Barborky. Většina zařízení nabízí i zábavnou stránku. Lze si například zahrát kulečník, fotbálek či bowling. Pro příznivce tance je tu nabídka ţivé hudby či večerní diskotéky. V rozvoji cestovního ruchu má Ţďár nad Sázavou velkou výhodu ve zkušenosti se získáváním a čerpáním nejrůznějších grantů a dotací.

50

9.2. Příleţitosti Jako velkou příleţitost cestovního ruchu vidím propagaci města, která v současné době probíhá. Je to internetová propagace města, jeho atraktivit, zajímavostí. Účelem je zviditelnění města pro turisty a usnadnění získávání informací o jeho nabídkách, činnostech či probíhajících akcích. Město se také stará o pravidelnou aktualizaci svých balíčků cestovního ruchu, neustále se snaţí vymýšlet něco nového, zajímavého a atraktivního k přilákání více návštěvníků. Na druhou stranu se zde nevymýšlí jen novinky, ale je tu i velká snaha o udrţení stávajících kulturních akcí města a dodrţování kaţdoročních tradičních událostí. Také se město zasazuje o větší vyuţívání internetových funkcí stránek. Vytváří rezervační systémy, propaguje svůj CR, nabízí interaktivní mapu Ţďáru.

Velkou

příleţitostí města je zdokonalení sítí cyklostezek. Je zde snaha o zvyšování bezpečnosti stezek, zvláště při přejezdech normálních komunikací (viz slabé stránky). A v neposlední řadě je příleţitostí podpora města pro nové projekty v oblasti cestovního ruchu a čerpání grantů a dotací z fondů Evropské unie. 9.3. Slabé stránky Velkou škodou pro cestovní ruch města je podle mého názoru síť cyklotras, která není úplně kompletní. Tras je zde sice dostatek, ale jsou to jednotlivé rozkouskované úseky. Při nějaké delší cestě, kdy tedy chce turista projet všechny, musí absolvovat několikeré přejezdy rušných silnic, či po nich dokonce chvíli jet. V tom má cestovní ruch města asi největší mezery. Dále je tu neexistence nějakého celkového přehledu pro návštěvníky o ubytovacích a stravovacích zařízeních. Návštěvník je tedy odkázán na svoji vlastní informovanost, známé či příbuzné nebo na návštěvu Informačního centra. Předem na internetu se ničeho nedohledá. Slabou stránkou cestovního ruchu města by také mohl být špatný stav některých historických památek města. Některé z nich jsou v ţalostném stavu a jejich obnova a rekonstrukce by zajisté přispěla k vyšší návštěvnosti a tím i ke zlepšení cestovního ruchu ve Ţďáru. Asi největší ostudou města je zchátralá budova bývalého hotelu Bílý lev, stojící na horní části hlavního náměstí. Budova je vybydlená jiţ několik desítek let a je v opravdu velmi špatném stavu. Dále stav Pěší zóny, bývalého hlavního nákupního centra města, je hrozný. Posledním, ale ne nejmenším nedostatkem je nedostatek atraktivit volného času pro návštěvníky města. Město nabízí pouze prohlídku pamětihodností. Nejhorší je 51

otázka koupání. Ve Ţďáru se nenachází ţádné pořádné koupaliště, návštěvníci musí vyrazit za město. V současné době se však rekonstruuje plavecký bazén při 4. základní škole. Zde by mělo být i venkovní koupaliště. Za slabou stránku by mohlo být také povaţována malá rozmanitost ubytovacích zařízení. Jak vyplývá z dotazníkového průzkumu, velká většina zařízení je typu hotel. Pro ty, kteří se chtějí ubytovat levněji a nechtějí spát pod stanem, tu chybí hostely. Z levných ubytování je tu pak pouze 1* hotel Morava a Autokemping Pilák. 9.4. Ohroţení Jako ohroţení je zde jako asi všude hrozba zničení bohatého přírodního prostředí okolí města. To je ale ohroţením pro jakýkoliv druh cestovního ruchu. Velkým problémem by ale mohla být nedostačující kapacita ubytovacích a stravovacích zařízení ve městě, v případě obrovského rozmachu cestovního ruchu. To by vyvolalo potřebu nové výstavby, nových velkých finančních investic a potřeby nových pozemků. V tom je další moţný problém. Vlastníci těchto pozemků mohou projevit nesouhlas a neochotu poskytnou své pozemky pro potřeby cestovního ruchu. Nejenom pro nové ubytovací a stravovací kapacity, ale i pro plánovaný rozvoj cyklistických a turistických stezek. To by mohlo výrazně zhoršit realizaci nových projektů.

52

10. ZÁVĚR Závěrem bych ráda shrnula celou práci a výsledek výzkumů mezi stravovacími a ubytovacími zařízeními a veřejnou správou města. Prací jsem se snaţila analyzovat jednotlivé aspekty cestovního ruchu ve Ţďáru nad Sázavou, jeho celkové fungování a výzkumem určit jeho největší problémy. Při hledání jednotlivých informací o cestovním ruchu města a o všech informací týkajících se Ţďáru jsem byla mile překvapena jejich dostupností. O Ţďáru existuje celkem dobře fungující síť informačních webových stránek. Dále bych ráda vyjádřila potěšení nad ochotou všech zástupců organizací cestovního ruchu ve Ţďáru nad Sázavou. Většina z nich byla velmi nápomocná při získávání informací a při vyplňování dotazníků výzkumů. I veřejná správa byla ochotná mi s prací pomoci. Vyhodnocení dotazníků mělo za úkol analyzovat současný stav jednotlivých druhů zařízení cestovního ruchu ve městě. Dotazníky byly rozdělené na ty pro stravovací zařízení, ubytovací zařízení a veřejnou správu. Výsledky stravovacích zařízení potvrdily, ţe je pravdivé, co tvrdí neoficiální statistiky a to, ţe se ve Ţďáru nachází opravdu velká koncentrace stravovacích zařízení v poměru na počet osob bydlících ve městě. Rozmanitost poskytovaných sluţeb je také široká. Návštěvníkovi se nabízí moţnost vybrat si rozličné kuchyně a zpříjemnit si jídlo i zábavnou stránkou. Vyhodnocení dotazníků ubytovacích zařízení odhalila nedostatečnou kapacitu pro případný nárůst počtu návštěvníků, dále odhalila velkou podobnost všech ubytovacích zařízení a absenci některých druhů ubytování, jako například hostelů. Na druhou stranu z výsledků vyplynulo, ţe navzdory podobnosti zařízení, jedno nabízí ubytování blízko památek jako je Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a ţďárský Zámek, jiné v blízkosti náměstí a centra města. Většina ubytování nabízí své sluţby za příznivé ceny. Z dotazníků vyplynul také největší problém cestovního ruchu Ţďáru nad Sázavou a to údajný velký nedostatek volnočasových aktivit pro návštěvníky. Dozvěděla jsem se, z názorů zástupců veřejné správy, ţe prý většina návštěvníků městem jen projíţdí, avšak ubytováni jsou někde v okolí. Důvodem je především okolní příroda a moţnost pořádat do okolí výlety. Není tedy důvod zůstávat přímo ve městě. Proto, podle mého názoru, by se propagace města měla zaměřit hlavně na to, jak návštěvníka přimět k ubytování v něm. Dobrým způsobem by mohla být například tvorba zájezdových balíčků nabízejících ubytování přímo ve městě. Zájezd spojený se stravováním v nějakém 53

z místních stravovacích zařízení a s prohlídkou pamětihodností. Případně i výletem do okolí. Tento nápad jsem zkusila přednést většině z dotazovaných provozovatelů jak stravovacích, tak ubytovacích zařízení a většina z nich byla nápadem zaujata. Zástupci ubytovacích zařízení zaujal nápad, jelikoţ by jim to samozřejmě zajistilo další příjem, to samé platí u stravovacích zařízení. Spolupráce podniků s nějakou cestovní kanceláří, která by takovýto několikadenní pobytový zájezd odborně zaštiťovala, by pak byla dobrým krokem k přilákání nových návštěvníků do Ţďáru. To vše by se samozřejmě muselo více propracovat a zjistit, která zařízení by byla ochotná se do takové činnosti zapojit.

54

11. POUŢITÉ ZDROJE (1) Oficiální stránky CHKO Ţďárské vrchy, [cit. 14. 9. 2011], CHKO Žďárské vrchy, [online], dostupné z WWW: www.zdarskevrchy.cz (2) ZEMEK, M., BARTUŠEK, A.; Dějiny Žďáru nad Sázavou, nakladatelství Havlíčkův Brod, 1956, 1. vydání (3) Historie města, [cit. 15. 9. 2011], Oficiální stránky města Žďáru nad Sázavou, [online], dostupné z WWW: www.zdarns.cz (4) Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, [cit. 15. 9. 2011], UNESCO World Heritage Centre 1992-2011, [online], dostupné z WWW: http://whc.unesco.org/ (5) Ţivot a dílo Jana Blaţeje Santiniho Aichla, [cit 2. 10. 2011], SANTINI, [online], dostupné z WWW: www.santini.cz (6) Památky UNESCO, [cit. 25. 9. 2011], České dědictví UNESCO, [online], dostupné z WWW: www.unesco-czech.cz (7) Zámek Ţďár nad Sázavou, [cit. 10. 9. 2011], Oficiální stránky Zámku Žďár nad Sázavou, [online], dostupné z WWW: www.zamekzdar.cz (8) Významné památky Ţďáru, [cit. 14. 9. 2011], Oficiální webové stránky města Žďáru nad Sázavou, [online], dostupné z WWW: www.zdarns.cz (9) Seznam kulturních akcí města, cit. 1. 12. 2011], Oficiální stránky Zámku Žďár nad Sázavou, [online], dostupné z WWW: www.zamekzdar.cz (10) Základní údaje o městě, [cit. 16. 9. 2011], Wikipedia, [online], dostupné z WWW: www.wikipedia.org (11) Vývoj počtu obyvatel Ţďáru,[cit. 25. 9. 2011] Český statistický úřad, [online], dostupné z WWW: www.czso.cz (12) Seznam známých osobností Ţďáru nad Sázavou, [cit. 5. 10. 2011], Hrady a Zámky EU, [online], dostupné z WWW: www.zamky-hrady.eu (13) Společnost ZDAR a. s., [cit. 10. 10. 2011], ZDAR a. s., [online], dostupné z WWW: www.zdar.cz (14) Ţelezniční doprava ve Ţďáru nad Sázavou, [cit. 10. 10. 2011], Společnost pro veřejnou dopravu, [online], dostupné z WWW: www.spvd.cz 55

(15) Seznam organizací cestovního ruchu, [cit. 15. 10. 2011], Žďárský průvodce.cz Katalog

firem

Žďár

nad

Sázavou

a

okolí

(2008),

[online],

dostupné

z WWW: www.zdarskypruvodce.cz (16) Společnost SPORTIS /CERUM, [cit. 26. 10. 2011], Sportis/CERUM, [online], dostupné z WWW: www.sportispo.cz / www.cerum.cz (17) Naučná stezka Ţďár nad Sázavou, [cit. 30. 10. 2011], Oficiální stránky Žďáru nad Sázavou, [online], dostupné z WWW: www.zdarns.cz/mestsky-urad/naucna-stezka.asp [online] (18) Michal Olšiak a jeho sochy, [cit. 26. 10. 2011], Michal Olšiak, [online], dostupné z WWW: www.olsiak.cz (19) Cyklistické stezky ve městě, [cit. 1. 11. 2011], Oficiální stránky Žďáru nad Sázavou, [online], dostupné z WWW: www.zdarns.cz (20) Strategický plán města, poskytnuto od pracovníků úseku cestovního ruchu městského úřadu ve Ţďáru nad Sázavou (21) Kulturní zařízení města, [cit. 2. 12. 2011], Dům kultury Žďár nad Sázavou, [online], dostupné z WWW: www.dkzdar.cz

56

12. SEZNAM OBRÁZKŮ 1. Obr. 1: Mapa kraje Vysočina Zdroj: http://spravnimapa.topograf.cz/kraj-vysocina [online], Staţeno 10. 9. 2011 2. Obr. 2: Znak města Ţďáru Zdroj: Regionální informační systém pro Ţďár a okolí, dostupné na www.ezdar.wz.cz; [online], Staţeno 14. 9. 2011 3. Obr. 3 : Československá poštovní známka z roku 1938 Zdroj: Filatelistický online magazín, dostupné na http://www.japhila.cz; [online], Staţeno 20. 9. 2011 4. Obr. 4: Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Zdroj: www.zamekzdar.cz [online], Staţeno 1. 10. 2011 5. Obr. 5: Druhé nádvoří Zámku Zdroj: obrazky.info-vysocina.cz [online], Staţeno 1. 10. 2011 6. Obr. 6: Barokní most Zdroj: www.halva.org [online], Staţeno 4. 10. 2011 7. Obr. 7: Dolní hřbitov Zdroj: www.zdarskypruvodce.cz [online], Staţeno 4. 10. 2011 8. Obr. 8: Tvrz nebo také Městské muzeum Zdroj: www.novinky.cz [online], Staţeno 4. 10. 2011 9. Obr. 9: Budova Staré radnice Zdroj: http://www.geocaching.com [online], Staţeno 15. 10. 2011 10. Obr. 10: Znak města, Městská vlajka Zdroj: www.zdarns.cz [online], Staţeno 16. 10. 2011 11. Obr. 11: Logo společnosti CERUM, poté SPORTIS Ţďár nad Sázavou Zdroj: www.cerum.cz a www.sportispo.cz [online], Staţeno 14. 11. 2011 12. Obr. 12: Kulturní dům ve Ţďáru nad Sázavou Zdroj: www.zdarsky.denik.cz [online], Staţeno 3. 12. 2011 13. Obr. 12: Olšiakovy sochy Zdroj: http://blog.hamsterovo.cz/tag/olsiak) [online], Staţeno 25. 11. 2011 14. Obr. 13: Cyklistické trasy ve městě Zdroj: www.mapy.cz [online], Staţeno 21. 11. 2011

57

13. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ 

Tab. 1: Historický vývoj počtu obyvatel, Zdroj: Wikipedia, [cit. 11. 10. 2011], dostupné z WWW: www.wikipedia.org [online],



Graf 1: Vývoj počtu obyvatel Ţďáru, Zdroj: Český statistický úřad [cit. 25. 9. 2011], dostupné z WWW: www.czso.cz [online]



Tab. 2: Věková struktura obyvatel Zdroj: Český statistický úřad [cit. 25. 9. 2011], dostupné z WWW: www.czso.cz [online]



Tab. 3: Problémový okruh C – cestovní ruch, poskytnuto od pracovníků úseku cestovního ruchu městského úřadu ve Ţďáru nad Sázavou



Tab. 4: Otázka č. 1 – stravovací zařízení

















































Tabulky 4 – 20 jsou z vlastního zdroje.

58

14. PŘÍLOHY 

Příloha 1: Dotazník stravovacích zařízení



Příloha 2: Dotazník ubytovacích zařízení

59

Příloha 1 – Dotazník stravovacích zařízení Dobrý den, studuji na Vysoké škole polytechnické Jihlava a v současné době shromaţďuji podklady pro potřeby své bakalářské práce na téma: Analýza cestovního ruchu ve Ţďáru nad Sázavou. Ráda bych Vás touto cestou poprosila o vyplnění krátkého dotazníku. Jeho vyplnění Vám nezabere více jak 5 minut. Vaše odpovědi jsou pro mne velice důleţité. Dotazník je určen pro poskytovatele stravovacích sluţeb ve Ţďáru nad Sázavou. Je zcela anonymní a odpovědi budou pouţity výhradně pro potřeby bakalářské práce. Předem moc děkuji za vyplnění. Šustáčková Klára 1. Mohl (a) byste uvést druh stravovacího zařízení, které provozujete? 

jídelna



restaurace



bufet



kavárna



pivnice



kiosek



jiný (uveďte:..........................)

2. Můţete prosím uvést kapacitu Vašeho podniku? ................. lidí 3. Poskytuje Vaše zařízení i „zábavnou stránku“. Např. večerní diskotéka, ţivá hudba, bowling, atd... 

ano (Uveďte prosím: .....................................................................)



ne

4. Poskytujete/je nutná ve Vašem podniku rezervace předem? 

ano, vţdy



ano, ale pouze pátek či sobota večer



ne, pouze pro větší počet osob či skupiny 60



ne, nikdy

5. Mohl(a) byste uvést přednosti Vašeho podniku? ................................................................................................................... 6. Byl(a) byste tak laskav(a) a uvedl(a) průměrnou cenu za poledního menu za 1 osobu? .................... Kč 7. Přemýšlíte do budoucna o nějakém vylepšení poskytovaných sluţeb? 

ano (Uveďte prosím: .....................................................)



ne

8. Můţete prosím uvést dobu od-do, během dne, kdy ve Vašem podniku vaří? .......... - .......... 9. Jste schopni zařídit pro zákazníky akci na jejich speciální přání? (svatby, oslavy, výročí, organizované skupiny turistů atd....) 

ano, máme speciální salonek



ano, jako uzavřenou společnost



tyto sluţby neposkytujeme

10. Cítíte velkou konkurenci v ostatních stravovacích zařízeních ve městě? 

ano



ne

11. Zde je místo pro Vaše další připomínky či poznámky.

Moc děkuji za Váš čas a ochotu tento dotazník vyplnit! 61

Příloha 2 – Dotazník ubytovacích zařízení Dobrý den, studuji na Vysoké škole polytechnické Jihlava a v současné době shromaţďuji podklady pro potřeby své bakalářské práce na téma: Analýza cestovního ruchu ve Ţďáru nad Sázavou. Ráda bych Vás touto cestou poprosila o vyplnění krátkého dotazníku. Jeho vyplnění Vám nezabere více jak 5 minut. Vaše odpovědi jsou pro mne velice důleţité. Dotazník je určen pro poskytovatele ubytovacích sluţeb ve Ţďáru nad Sázavou. Je zcela anonymní a odpovědi budou pouţity výhradně pro potřeby bakalářské práce. Předem moc děkuji za vyplnění. Šustáčková Klára 1. Jaký druh ubytovacího zařízení provozujete: 

ubytovna



motel



hostel



hotel



jiné (uveďte:..........................................)

2. Můţete prosím uvést počet hvězdiček? 

*



**



***



**** a více

3. Myslíte, ţe úroveň Vašeho ubytovacího zařízení vyhovuje ţďárským turistům? 

ano



ne

4. Cítíte ve městě velkou konkurenci? 

ano



ne

62

5. Myslíte, ţe zvýšení Vaší provozované kategorie hotelu by vedlo k větší vyuţívanosti Vašich sluţeb? 

ano



ne

6. Poskytujete k ubytování i moţnost stravování v budově? 

ano



ne

7. Můţete uvést přednosti Vašeho ubytovacího zařízení proti jiným? ............................................................................................................ 8. Byl(a) byste tak laskav(a) a uvedl(a) průměrnou cenu za pokoj za noc? ................ Kč 9. Na jak dlouho se u Vás většinou ubytovávají Vaši zákazníci? 

většinou na 1 noc



1 – 3 noci



3 aţ 7 nocí



více jak 7 nocí

10. Cítíte v dnešních „krizových“ časech nějakou změnu ze stran zákazníků? (poţadavek niţší ceny, spokojeni s niţším standardem sluţeb, atd....) 

ano (můţete prosím uvést? ...............................................................................)



ne, ţádná změna

11. Zde je místo pro Vaše další připomínky či poznámky.

Moc děkuji za Váš čas a ochotu tento dotazník vyplnit!

63

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Analýza cestovního ruchu ve Ţďáru nad Sázavou

Recommend Documents