ŠKOLA POLYTECHNICKÁ. JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Analýza současného cestovního ruchu ve Znojmě a blízkém okolí

ŠKOLA POLYTECHNICKÁ. JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Analýza současného cestovního ruchu ve Znojmě a blízkém okolí bakalářská práce

Autor: Kateřina Kladenská Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2014

Copyright © 2013 Kateřina Kladenská

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce Ing. Alici Šedivé Neckářové za cenné rady a odborné vedení práce. Dále bych chtěla poděkovat osobám, které mi poskytly potřebné informace a materiály pro napsání této práce. Nakonec bych chtěla poděkovat všem vybraným respondentům, kteří s trpělivostí odpověděli na všechny mé otázky v dotaznících.

Abstrakt KLADENSKÁ Kateřina: Analýza současného cestovního ruchu ve Znojmě a blízkém okolí. Bakalářská práce. Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014.

Bakalářská práce na téma „Analýza současného cestovního ruchu ve Znojmě a blízkém okolí“ se zabývá zhodnocením současného stavu cestovního ruchu v dané oblasti. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy z cestovního ruchu, které s řešenou problematikou souvisejí. V praktické části je charakterizovaná oblast a její přírodní a kulturní zajímavosti města a analyzována infrastruktura oblasti. Stěžejní část bakalářské práce tvoří interpretace a vyhodnocení výzkumu dotazníkového šetření. V závěru je zhodnocena celková situace a navrženo několik vylepšení současného stavu.

Klíčová slova: cestovní ruch, Znojmo, dotazníkové šetření

Abstract KLADENSKÁ Kateřina: The Analysis of Contemporary Tourism in Znojmo and Its Surroundings. Thesis. Thesis supervisor: Ing. Alice Šedivá Neckářová. Level of professional qualifications: bachelor. Jihlava 2014.

This Bachelor Thesis “The Analysis of Contemporary Tourism in Znojmo and Its Surroundings” focuses on evaluation of current situation of tourism in given area. The theoretical part includes the explanation of key words from the field of tourism which are related to this issue. The practical part analyses infrastructure of the area and characterizes natural and cultural places of interest. The crucial section of the practical part is the interpretation and evaluation of the questionnaire survey. The conclusion summarizes the overall situation and suggests several improvement of current situation.

Key words: tourism, Znojmo, questionnaire survey

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ..........................................................

Podpis

Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 5 Abstract ............................................................................................................................. 6 Obsah ................................................................................................................................ 8 Seznam příloh ................................................................................................................. 10 Seznam grafů .................................................................................................................. 11 Seznam tabulek ............................................................................................................... 11 Seznam map .................................................................................................................... 11 Úvod................................................................................................................................ 12 Cíle .................................................................................................................................. 13 Metodika ......................................................................................................................... 13 1.

Literární přehled .................................................................................................. 14

1.1.

Charakteristika pojmu cestovní ruch................................................................... 14

1.2.

Základní pojmy z cestovního ruchu .................................................................... 15

1.3.

Typologie cestovního ruchu ................................................................................ 16

1.3.1. Druhy cestovního ruchu ...................................................................................... 16 1.3.2. Formy cestovního ruchu...................................................................................... 17 1.4.

Potenciál cestovního ruchu ................................................................................. 19

1.5.

Atraktivity cestovního ruchu ............................................................................... 19

1.6.

Vymezení předpokladů rozvoje cestovního ruchu .............................................. 20

1.7.

Český systém kvality služeb ............................................................................... 20

1.8.

Destinace cestovního ruchu ................................................................................ 20

1.9.

Marketing destinace ............................................................................................ 21

2.

Charakteristika oblasti ......................................................................................... 23

2.1.

Historie města ..................................................................................................... 23

2.2.

Postavení oblasti v tuzemském cestovním ruchu ................................................ 24

2.3.

Selektivní předpoklady ....................................................................................... 25

2.4.

Lokalizační předpoklady ..................................................................................... 26

2.4.1. Přírodní předpoklady........................................................................................... 27 2.4.2. Zajímavé přírodní objekty ................................................................................... 27 2.4.3. Kulturně – historické předpoklady...................................................................... 29 2.4.4. Sportovně – zábavní zařízení .............................................................................. 37 2.5.

Realizační předpoklady ....................................................................................... 38

2.5.1. Suprastruktura ..................................................................................................... 38 2.6.

Organizace, řízení a marketing cestovního ruchu v oblasti ................................ 41

2.7.

Formy cestovního ruchu v oblasti ....................................................................... 42

3.

Dotazníkové šetření ............................................................................................. 43

4.

Návrhy na zlepšení............................................................................................... 55

Závěr ............................................................................................................................... 57 Seznam použitých zdrojů: ............................................................................................... 59 Přílohy........................................................................ Chyba! Záložka není definována.

Seznam příloh Příloha A: Obrázky Příloha B: Mapy Příloha C: Dotazníkový výzkum na téma „Profil návštěvníka města Znojma a blízkého okolí“

Seznam grafů Graf 1Počty památkových objektů podle krajů (bez Prahy) ........................................... 25 Graf 2 Důvod návštěvy ................................................................................................... 43 Graf 3 Četnost návštěv .................................................................................................... 44 Graf 4 Délka pobytu ....................................................................................................... 44 Graf 5 Motivy návštěvy .................................................................................................. 45 Graf 6 Použitý dopravní prostředek ................................................................................ 45 Graf 7 Trvalé bydliště ..................................................................................................... 46 Graf 8 Spokojenost s ubytovacími službami .................................................................. 47 Graf 9 Spokojenost se stravovacími službami ................................................................ 48 Graf 10 Spokojenost s průvodcovskými službami ......................................................... 48 Graf 11 Využití Turistických informačních center ......................................................... 49 Graf 12 Množství ubytovacích a stravovací zařízení v oblasti ....................................... 50 Graf 13 Místo ubytování ................................................................................................. 50 Graf 14 Využití stravovacích zařízení ............................................................................ 51 Graf 15 Doporučení návštěvy této oblasti ...................................................................... 52 Graf 16 Navštívená místa v oblasti ................................................................................. 53 Graf 17 Plán další návštěvy oblasti................................................................................. 53 Graf 18 Pohlaví respondentů .......................................................................................... 54 Graf 19 Věková skupina respondentů ............................................................................. 54 Graf 20 Spolucestující .................................................................................................... 54

Seznam tabulek Tabulka 1 Návštěvnost památek ..................................................................................... 25 Tabulka 2 Trvalé bydliště návštěvníků ........................................................................... 46

Seznam map Mapa 1 Znojmo a blízké okolí ........................................................................................ 24 Mapa 2 Četnost návštěvníků podle jejich trvalého bydliště ........................................... 47

Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila analýzu cestovního ruchu ve Znojmě a blízkém okolí. Budu se zabývat atraktivitami města Znojma, jeho příměstských částí a nejbližšího okolí. Znojmo leží na jižní Moravě, tato oblast je návštěvníky oblíbená. Nachází se zde spousta přírodních i kulturních atraktivit a rozvíjí se tu vinařská tradice. Cílem mé bakalářské práce bude zhodnocení současného stavu cestovního ruchu ve Znojmě a blízkém okolí. Pokusím se zjistit postavení oblasti v cestovním ruchu České republiky. Zaměřím se na to, co oblast nabízí návštěvníkům z pohledu nabídky cestovního ruchu a infrastruktury a na instituce zabývající se cestovním ruchem. Potom se budu věnovat propagaci této oblasti a to tak, že zhodnotím, co oblast pro získání návštěvníků dělá. Nakonec navrhnu případné vylepšení. Toto téma jsem si zvolila hned z několika důvodů. K řešení oblasti mám osobní vztah. Jsem místní obyvatel a od narození zde žiji. Město Znojmo jsem měla možnost poznat i z profesního hlediska. Během praxe vykonávané v místním hotelu jsem měla možnost vidět nadšení místních návštěvníků a slyšet spoustu názorů na tuto oblast ohledně služeb cestovního ruchu, které jsou zde poskytovány. Byla jsem překvapena, že žádná podobná práce na toto téma ještě nebyla napsána. Znojmo je velice populární město z hlediska cestovního ruchu hned z několika důvodů, nachází se zde množství přírodních i kulturních atraktivit, spousta možností pro aktivní i pasivní odpočinek, ale také kulturních, společenských a tradičních akcí.

12

Cíle Cílem mé bakalářské práce je zhodnocení současného stavu cestovního ruchu ve Znojmě a blízkém okolí a jeho postavení v tuzemském cestovním ruchu. Dílčím cílem je provedení dotazníkového šetření se snahou analyzovat mimo jiné hlavní motivy účasti na cestovním ruchu a úroveň spokojenosti s poskytovanými službami. Účelem šetření je zjištění nejčastějších forem cestovního ruchu v této oblasti.

Metodika Bakalářská práce je rozdělena do třech hlavních oddílů a několika pododdílů. Hlavními oddíly jsou teoretická část, praktická část a aplikační část. Teoretická část se zaměřuje na obecný úvod do studia cestovního ruchu, je zde vymezen samotný pojem cestovní ruch, ale také související pojmy a typologie cestovního ruchu. Dále se zabývám analýzou zkoumané oblasti podle selektivních, lokalizačních a realizačních předpokladů a potenciálu cestovního ruchu. Zaměřím se na převládající formy cestovního ruchu, které se v této oblasti vyskytují. Praktická část byla vytvořena na základě terénního šetření, kde výchozím prvkem byly tištěné dotazníky určené k vyplnění návštěvníky oblasti. Předem vypracované dotazníky byly určeny pro 100 respondentů. Šetření probíhalo ve dvou etapách, v sezónním a mimosezónním období. Následně porovnám zásadní rozdíly motivace návštěvy. Data, které jsem získala z šetření, interpretuji prostřednictvím grafů.

13

1.

Literární přehled

1.1.

Charakteristika pojmu cestovní ruch

Cestovní ruch je jako společensko-ekonomický fenomén velice významný a to jak z pohledu jednotlivce, tak i společnosti. Lidé cestují za rekreací, poznáváním nebo naplněním vlastních snů příjemné dovolené. V ekonomicky vyspělých zemích představuje cestovní ruch součást spotřeby a součást života obyvatel. Cestovní ruch je významný i ve světovém měřítku, patří k jednomu ze tří největších exportním odvětvím (Hesková, 2006). Existuje několik definicí cestovního ruchu. Nejstarší významná definice cestovního ruchu pochází od autorů Hunzikera a Krapfa z roku 1942. Cestovní ruch definovali jako „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalý pobyt nebo výkon výdělečné činnosti.“ Světová organizace cestovního ruchu vymezuje cestovní ruch jako „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovená, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011) V současnosti se na území České a Slovenské republiky vymezením cestovního ruchu zabývá Marian Gúčik, který cestovní ruch definuje jako soubor čnností, které jsou zaměřené na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle jsou vykonávány ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku. (Gúčik, 2010) Pro vymezení cestovního ruchu můžeme používat i jiné pojmy, jako např. zotavení, rekreace, turistika, případně další. Nejsou však synonymem pojmu cestovní ruch ani v tom případě, jestliže jsou vykonávány ve volném čase účastníků a mimo jejich místo trvalého bydliště. Zotavení představuje všechny činnosti, které jsou spojeny s odstraněním únavy člověka, patří k nim například zdravý spánek nebo zdravá výživa. Všechny činnosti vykonávané ve volném čase, které jsou spojeny se změnou 14

každodenního stereotypu účastníků, jako jsou práce na zahrádce nebo údržba domu. Rekreace je jednou ze základních forem cestovního ruchu, turistika je součástí aktivit sportovního cestovního ruchu. Turismus je pojem, který slouží jako synonymum pro pojem cestovní ruch. Je stále více používán a je to také identický pojem používaný ve většině světových jazyků. V praxi se běžně používá i slovní spojení průmysl cestovního ruchu, které však není synonymem pojmu cestovní ruch. Průmyslem cestovního ruchu se rozumí souhrn aktivit v soukromém a veřejném sektoru produkující statky a služby určené k uspokojování potřeb návštěvníků včetně jejich marketingových aktivit. (Hesková, 2006)

1.2.

Základní pojmy z cestovního ruchu

Systém cestovního ruchu se dělí na dva podsystémy, subjekt a objekt cestovního ruchu. Z ekonomického

hlediska

mezi

subjekt

cestovního

ruchu

řadíme

„každého,

kdo uspokojuje své potřeby během cestování a pobytu mimo místa trvalého bydliště spotřebou statků cestovního ruchu“. (Gúčik, 2001, s. 18) Objekt cestovního ruchu tvoří cílová místa, podniky a organizace cestovního ruchu, které vytváří poskytovatele služeb pro subjekty cestovního ruchu. (Jakubíková, 2012) Světová organizace cestovního ruchu vymezila několik pojmů, které rozlišují jednotlivé typy účastníků z domácího i mezinárodního cestovního ruchu. Návštěvník v mezinárodním cestovním ruchu „je každá osoba, která cestuje do jiné země, než je jejím obvyklým bydlištěm, ale mimo své obvyklé prostředí na dobu nepřesahující 12 měsíců. Hlavní cíl cesty je přitom jiný než výkon výdělečné činnosti v rámci navštívené krajiny.“ Návštěvníky rozdělujeme na stálé obyvatele, turisty a výletníky. Každá z charakteristik se odlišuje v závislosti na to, zda se jedná o domácí cestovní ruch nebo zahraniční. Turista v domácím cestovním ruchu „je návštěvník trvale usazen v zemi, který cestuje na dobu minimálně jednoho přenocování v hromadném ubytovacím zařízení nebo v soukromí, ale nikoliv na delší dobu než šest měsíců.“ V závislosti na délce pobytu rozdělujeme turisty na dovolené a krátkodobě pobývajícího turistu. Turista na dovolené je turista, který na daném místě stráví více než určitý počet dní. Krátkodobě pobývající turista je turista, který na daném místě nestráví více 15

než je určitý počet dní. Počet dní je rozdílný, v České republice je krátkodobý turista návštěvník pobývající na území krajiny po dobu jednoho až tří přenocování, v krajinách Středozemního moře je počet přenocování pro krátkodobého turistu stanoven na sedm až osm přenocování. Výletník „je návštěvník, který cestuje na kratší dobu než 24 hodin, aniž by přenocoval v navštíveném místě.“ (Gúčik, 2001, s. 8)

1.3.

Typologie cestovního ruchu

Typologie

cestovního

ruchu

představuje

klasifikaci

popřípadě

vymezení

a charakterizování jednotlivých typů cestovního ruchu, jeho rozčlenění a identifikaci podle určitých znaků. Typologie cestovního ruchu se snaží o funkční strukturu cestovního ruchu a správné vymezení pojmů. (Kotíková, 2013) V mé práci jsem použila dělení na formy a druhy cestovního ruchu.

1.3.1. Druhy cestovního ruchu Druhem cestovního ruchu rozumíme označení pro typ cestovního ruchu, pro který je klíčovým kritériem jeho jevový průběh a způsob realizace. (Zelenka, Pásková, 2002) Druhy cestovního ruchu můžeme rozlišovat podle geografického hlediska, počtu návštěvníků, věku návštěvníků, délky účasti, podle převažujícího místa pobytu, podle ročního období, způsobu organizování, podle použitého dopravního prostředku, podle dynamiky, ze sociologického hlediska, podle způsobu financování a podle dopadu na životní prostředí. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011) Podle geografického hlediska můžeme cestovní ruch rozdělit na domácí, vnitřní, regionální, národní, zahraniční a mezinárodní. Podle počtu návštěvníků se rozděluje na individuální a kolektivní neboli skupinový, který je většinou zprostředkováván cestovní kanceláří nebo agenturou. Dále se dá cestovní ruch dělit z hlediska věku návštěvníků a to na mládežnický, rodinný popřípadě rodiny s dětmi a seniorský, jehož účastníky jsou lidé ve věku od 55 nebo 60 let. Podle délky účasti se rozděluje na výletní, který probíhá v délce do 24 hodin, krátkodobý, stanovený daným počtem dní, například pro Českou republiku je to dva až tři dny, pro Francii sedm až osm dní, dále sem patří víkendový a dlouhodobý cestovní ruch neboli dovolená. Převažující 16

místo pobytu dělí cestovní ruch na městský, příměstský, venkovský, kam patří například agroturistika nebo hipoturistika, dále horský popřípadě vysokohorský, spojený s pobytem na horách nebo v jeskyních, a přímořský. Podle doby konání během roku rozdělujeme cestovní ruch na sezónní a mimosezónní. Způsob organizace dělí cestovní ruch na individuální cesty, kam patří například typ cestujících nazývaný baťůžkáři, a organizovaný cestovní ruch, například zájezdy nebo výlety nabízené cestovními kancelářemi a agentury. Použitý dopravní prostředek dělí cestovní ruch na železniční, kam patří také zážitkové vlaky a vyhlídkové vlaky, lodní, například okružní plavby, plavby na hausbótech a podobně, letecký, autoturistika, mototuristika, karavaning a další. Dynamika rozděluje cestovní ruch na staticky neboli pobytový a dynamický neboli putovní. Podle sociologického hlediska se cestovní ruch dělí na etnický, kam patří například hledání předků, cesty po starých židovských městech, čtvrtích a hřbitovech, a na návštěvy příbuzných a známých. Cestovní ruch se dělí také podle způsobu financování a to na volný a vázaný, kdy část nákladů nese návštěvník a část nákladů hradí příslušná organizace, instituce nebo grant. A jako poslední druhy cestovního ruchu bych uvedla masový popřípadě tvrdý a ekologický neboli měkký, který je šetrný k životnímu prostředí, tyto druhy jsou dány dopadem cestovního ruchu na životní prostředí. (Zelenka, Pásková, 2002)

1.3.2. Formy cestovního ruchu Kromě druhů rozlišujeme také formy cestovního ruchu, které mají podle českých autorů klíčovým kritériem motivaci návštěvníka. V praxi nalezneme formy v čisté podobě pouze ojediněle, většinou se vyskytují ve vzájemných kombinacích, kdy jedna forma bývá dominantní. (Kotíková, 2013) Rekreační cestovní ruch může být aktivní nebo pasivní odpočinek ve vhodném přírodním prostředí s cílem obnovy fyzických a duševních sil. Mezi aktivity provozované v této formě cestovního ruchu patří procházky, sportovní aktivity nebo poznávání přírody a památek. Modifikovanou formou rekreačního cestovního ruchu je tematický cestovní ruch, kdy se návštěvníci zaměřují na zábavní parky jako Legoland nebo Asterix a na různé aquaparky. Sportovní cestovní ruch se zaměřuje na pobyt ve vhodném přírodním prostředí a je spojený s prováděním různých 17

sportovních aktivit, které předpokládají fyzické schopnosti. Mezi aktivity můžeme zařadit turistiku (pěší, horská, vodní, cykloturistika), ekoturistiku (putování přírodou a poznávání krajinných a přírodně hodnotných oblastí), lesoturistika (pobyt v lesním prostředí a poznávání lesnické činnosti), lovecká turistika a rekreační rybaření. Dobrodružný cestovní ruch se zaměřuje na aktivity spojené s pobytem v extrémních podmínkách (poušť, ledovec, země s válečným konfliktem), nevšedními zážitky (pobyt na pustém ostrově, cesty do vesmíru), extrémními sporty (vysokohorská turistika, horolezectví, paragliding, let balónem, rafting nebo lezení na skály). Kulturní popřípadě poznávací cestovní ruch slouží k uspokojování duchovních potřeb lidí (poznávání, vzdělávání, zábava, rozptýlení) a je spojený s aktivitami jako návštěva muzeí, galerií, kulturních

pamětihodností,

archeologických

nalezišť,

hudebních,

divadelních

a filmových festivalů nebo společenských a náboženských akcí. Pro poznávací cestovní ruch jsou velice významné kulturní trasy. Modifikovanou formou poznávacího cestovního ruchu je vlastivědná turistika, kde se zaměřujeme na poznávání památek přírodního, archeologického, etnografického, historického a uměleckého charakteru v oblasti. Patří sem také geoturistika (seznamování se s geologickými procesy probíhajícími na povrchu Země, návštěva geoparků) nebo montanistika (návštěva dolů nebo hornických děl a muzeí). Lázeňský popřípadě zdravotní cestovní ruch je zaměřen na fyzickou regeneraci, psychickou pohodu a péči o zdraví. Je spojen s aktivitami, jako jsou zdravotně-preventivní a léčebné činnosti pod lékařským dohledem. Podmínkou rozvoje je existence přírodního zdroje (voda, klima, bahno, plyn). Modifikovanou formou zdravotního cestovního ruchu je wellness a spa, kde léčivý zdroj není nutný. Aktivitami zde jsou masáže, květinové a bylinné koupele, sauny, páry, inhalace apod. Cílem je relaxace a odpočinek, nikoli léčba. Obchodní popřípadě kongresový cestovní ruch je souborné označení pro obchodní jednání, kongresy, výstavy a veletrhy. Průběh je formou pracovní doby mimo místo trvalého bydliště v mimosezónním období (jaro, podzim). Specifikem jsou výdaje jeho návštěvníků, které jsou dva až třikrát vyšší než výdaje u ostatních forem. Modifikovanou formou kongresového cestovního ruchu je incentivní popřípadě motivační cestovní ruch. Cílem účasti je motivovat nebo stimulovat zaměstnance na základě jejich výsledků. S touto formou je spjatý také pojem „teambuilding“. K aktivitám spojeným s touto formou cestovního ruchu patří prezentace výsledků podniků a volnočasové aktivity. 18

Gastronomický cestovní ruch je spojen se zážitkem. Cílem je poznávání regionálních jídel, nápojů, zvyků a tradic. Pokud není gastronomický cestovní ruch masový, je součástí udržitelného cestovního ruchu. Mezi aktivity této formy patří například husí a kachní hody, ukázky typické jihočeské svatby, ukázky masopustu nebo vinné stezky. Modifikovanou formou gastronomického cestovního ruchu je vinný neboli enologický cestovní ruch. (Zelenka, Pásková, 2002)

1.4.

Potenciál cestovního ruchu

Potenciál cestovního ruchu jsou vlastně atraktivity místa nebo oblasti. Představují podstatu destinace a hlavní stimulaci a motiv pro návštěvníky.(Palatková, 2006) Pro zkoumání tohoto systému je podmínkou zjednodušení a rozčlenění na měřitelné segmenty. Konečný potenciál cestovního ruchu je vyjádřen v limitech nutného zjednodušení. Potenciál cestovního ruchu v regionech České republiky je využíván rozdílně.

Potenciál

cestovního

ruchu

můžeme

rozdělit

do

dvou

dílčích

segmentů: potenciál atraktivit cestovního ruchu a potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch. 35]

1.5.

Atraktivity cestovního ruchu

Atraktivity cestovního ruchu většinou dělíme do dvou nebo tří skupin podle významu. Základem jsou první konkrétní zjistitelné parametry. Toto rozdělení se používá u historických městských a vesnických souborů (městské a vesnické památkové rezervace jsou zařazeny do vyššího stupně než městské a vesnické památkové zóny), u hradů, zámků, archeologických památek, sakrálních, technických a vojenských památek a pietních památníků. V nejvyšším stupni se nacházejí objekty se statutem národní kulturní památky. Dále se používá odhad obecného významu příslušného objektu pro cestovní ruch. Jako pomůcku můžeme použít tematické mapy. Některé atraktivity jsou však pouze v jednom stupni, fakt, že v určité oblasti existují, je důležitější než jejich členění. Menší přírodní výtvory a kulturní památky nejsou uvažovány. I v nejnižším významovém stupni jsou uvedeny pouze významné objekty.[12]

19

1.6. Jedno

Vymezení předpokladů rozvoje cestovního ruchu ze

základních

vymezení

předpokladů

v území

považujeme

funkčně-

chronologické členění podle Mariota. Předpoklady dělí na lokalizační, realizační a selektivní. Lokalizační předpoklady tvoří potenciál pro tvorbu produktu cestovního ruchu a blíže určují jeho místo lokalizace, dále je dělíme na kulturně-historické a přírodní. Mezi kulturně-historické předpoklady patří památky a to jak movité, tak i nemovité, kulturní zařízení, jako jsou muzea, galerie, památníky a divadla, kulturní i sportovní společenské akce. K přírodním předpokladům řadíme reliéf krajiny, klima oblasti, vodstvo, faunu, flóru a celkový vzhled krajiny. Realizační předpoklady, jak už název napovídá, umožňují realizaci cestovního ruchu v dané krajině. Patří sem dopravní infrastruktura a další služby spojené s cestovním ruchem, jako stravovací a ubytovací služby. Selektivní předpoklady jsou faktory, které stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu v oblasti. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011)

1.7.

Český systém kvality služeb

Český systém kvality služeb je vytvářen Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky prostřednictvím strukturálních fondů Evropské unie, které působí jako systémový nástroj státní politiky cestovního ruchu. Záměrem je přispět ke zvýšení kvality služeb cestovního ruchu na území České republiky. Zejména malé a střední organizace cestovního ruchu a služeb se mohou dobrovolně zapojit, systém jim poté bude pomáhat při zvyšování kvality jejich služeb a pomůže jim také získat další odborné znalosti. Za určitých podmínek bude také udělovat značku kvality, kterou je možné dále využít pro marketingové účely. Tento systém je již úspěšně zaveden v zahraničí a usnadňuje zákazníkům orientaci na trhu. Určitý standard kvality je však možné aplikovat na různorodé spektrum poskytovatelů služeb v cestovním ruchu. Mohou se ho držet nejmenší podniky, ale i velké hotelové řetězce, soukromé podniky, ale i veřejné organizace.[11]

1.8.

Destinace cestovního ruchu

Destinace „je geografický prostor, který host volí jako cíl účasti na cestovním ruchu. Destinace zahrnuje komplex služeb pro potřeby cestovního ruchu. Obecně je chápána 20

jako směrování, cíl cesty, místo navštívené účastníkem cestovního ruchu.“ Termín destinace nemusí souviset pouze s cestovním ruchem, je využíván také v jiném pojetí. Destinace cestovního ruchu podle Světové organizace cestovního ruchu „je místo s vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupin zvolí pro návštěvu“. Pojem destinace cestovního ruchu může znamenat jak cílové místo cestovního ruchu, tak také produkt cestovního ruchu, který je spojen s daným místem. Definice vymezuje pojem z pohledu zákazníka. (Hesková, 2006, s. 153) Území destinace cestovního ruchu nemusí být vždy totožné s administrativním členěním území. Jako příklad mohou sloužit marketingové světové oblasti. (Baurngartner, 2002 In Hesková, 2006, s. 153)

1.9.

Marketing destinace

Marketingové řízení destinace „se snaží o ovlivňování množství, složení, časového a prostorového rozložení poptávky v destinaci. Marketingové řízení je založeno na spolupráci soukromého a veřejného i nevládního neziskového sektoru.“ (Palatková, 2011, s. 20) Mezi marketingové koncepce patří například příprava produktů, které jsou spojením zájmů cílových skupin a konkrétní služby v zájmovém území destinace. K problémům se řadí zejména nedostatečné používání všech prvků marketingového mixu. Koncept životního cyklu destinace má čtyři základní funkce: popis a objasnění dosavadního vývoje cestovního ruchu v destinaci, realistická předpověď pro budoucí období konfrontovaná s žádoucím vývojem, návrh strategií a konkrétních předpisů vedoucích k dosažení žádoucího průběhu životního cyklu.(Hesková, 2006) Marketingový přístup k řízení města můžeme spatřit například v účasti města na veletrzích cestovního ruchu, v propagaci samotné oblasti jako destinace, v pořizování podrobné evidence návštěvníků, v zřizování a údržbě informačních středisek, v péči o úroveň obchodních sítí a v podílení se na údržbě historických objektů ve městě. Důležitá je také atmosféra oblasti, jde o to, jestli je území čisté, pohostinné, bezpečné, kulturní, podnikavé, svobodné, historické a moderní. Pro návštěvníky a potenciální 21

návštěvníky je důležitá i povědomost o dané oblasti, zde hraje velkou roli značka popřípadě logo, design a styl oblasti, dále pak propagační materiály a jejich design. Turistická informační centra mají ve vztahu k návštěvníkům za úkol poskytovat informace o destinaci, rezervovat ubytovací zařízení, poskytovat služby spojené s dopravou, jako zabezpečování cestovních lístků, pronájmu auta nebo kola a další, zabezpečovat vstupenky na různé akce, zabezpečovat různá povolení, prodávat mapy, pohlednice, suvenýry a další doplňkový materiál, zprostředkovávat průvodce, organizovat různé akce a výlety do okolí, zabezpečovat směnárenské služby, propagovat a podporovat prodej destinace. [27]

22

2.

Charakteristika oblasti

Znojemsko leží v oblasti jižní Moravy, řadí se tedy do Jihomoravského kraje. Samotné město zaujímá plochu 66 km2 a nachází se na levém břehu řeky Dyje. Mezi výhody jeho polohy patří také blízkost hranic s Rakouskem. V oblasti města Znojma i v jeho blízkém okolí se nachází množství památek. Oblast je bohatá svojí historií, je také přirozeným kulturním, hospodářským i správním centrem jižní Moravy. Nachází se zde vstupní brána do Národního parku Podyjí. Oblast je lákadlem pro turisty se zájmem o historii, pro příznivce přírody, turistiky, cykloturistiky i pro milovníky vína. [22]

2.1.

Historie města

Historicky je Znojmo třetím nejdůležitějším městem Moravy. Archeologické nálezy datují osídlení města na dobu předhistorickou. První písemná zmínka sahá do 11. století, kdy prosperující sídlo sloužilo českým knížatům a markrabatům. Za vlády krále Jana Lucemburského mělo město jisté výhody, například právo na obchod s vínem a solí. Aby ulehčil zdejším vinařům, zakázal ve městě výčep cizích vín a zabránil tak cizí konkurenci. Roku 1335 město postihl rozlehlý požár, který zničil téměř polovinu města i s hradem. V roce 1437 zde zemřel císař Zikmund, který tak ukončil dynastii Lucemburků. V roce 1523 bylo Znojmu uděleno městské právo. Od 19. století se město stalo známým díky keramickému průmyslu, pěstování okurek, ovoce, obzvláště potom meruněk, nebo díky již zmíněnému vinařství. Během první světové války se tato oblast stala součástí Sudet, při ukončení druhé světové války ji Rudá armáda osvobodila. Od počátku osídlení oblasti zde vznikala spousta atraktivit a památek, není tedy divu, že roku 1971 bylo historické jádro města vyhlášeno historickou památkovou rezervací. Největší úspěch Znojmo zaznamenalo v roce 2010, kdy získalo titul Historické město roku.[33]

23

Mapa 1 Znojmo a blízké okolí

Zdroj: Google: maps [online]

2.2.

Postavení oblasti v tuzemském cestovním ruchu

Při postavení oblasti v tuzemském cestovním ruchu jsem oblast zkoumala podle rozdělení NUTS III. Zkoumala jsem tedy postavení celého Jihomoravského kraje oproti ostatním třinácti krajům České republiky. Jihomoravský kraj za rok 2013 zaujímá desáté místo ze čtrnácti v počtu cest a přenocování na delších cestách v tuzemském cestovním ruchu, děleném podle cílové destinace. Počet cest v minulém roce dosáhl 374, v roce 2012 to bylo 403 a v roce 2011 to bylo 419. Počet delších cest za poslední roky neustále klesá. Počet přespání na delších cestách v minulém roce dosáhl počtu 2 638, v roce 2012 byl o něco vyšší a to 2 874, v roce 2011 byl počet 2 652. Přenocování výrazně kleslo pouze v minulém roce.[13] Pokud jde o kratší cesty s počtem jednoho až tří přenocování, je na tom Jihomoravský kraj výrazně lépe. Za rok 2013 kraj zaujal druhé místo ze čtrnácti. Počet cest dosáhl čísla 1 737, v roce 2012 to bylo 1 147 a v roce 2011 jenom 1 104. Počet cest neustále roste. Počet přenocování je na tom podobně. V roce 2013 číslo dosáhlo 3 169 přenocování, v roce 2012 to bylo 2 166 a v roce 2011 pouze 1 975.[14] Počet hostů v ubytovacích zařízeních v roce 2013 byl 740 232 rezidentů, v roce 2012 to bylo 698 302 rezidentů a v roce 2011 to bylo 692 575 rezidentů. I toto číslo s přibývajícími roky roste.[15] 24

Velký vliv na návštěvnost mají také památky, které se v oblasti nacházejí. Znojmo patří do Jihomoravského kraje, který se v počtu památkových objektů umístil na třetím místě v krajích České republiky. Pod grafem památek je umístěna tabulka návštěvnosti památek. Graf 1Počty památkových objektů podle krajů (bez Prahy)

Zdroj: www.czso.cz Tabulka 1 Návštěvnost památek

Zdroj: www.czso.cz

2.3.

Selektivní předpoklady

Znojmo je druhým největším městem Jihomoravského kraje. Počet obyvatel dosahuje 33 964 osob. Počet novorozenců zde stále klesá, celkový přírůstek neustále kolísá a počet obyvatel ve městě se neustále snižuje (Český statistický úřad k 31. 12. 2012). Míra nezaměstnanosti je v této oblasti vyšší, projevuje se zde sezónní nezaměstnanost, která je způsobena převážně pracemi v cestovním ruchu a v zemědělství.

25

Město se o své obyvatele snaží starat co nejlépe. Starostou města je od roku 2011 Ing. Vlastimil Gabrhel. Neustále zde probíhají rozsáhlé rekonstrukce. V roce 2014 má město v plánu dokončit revitalizace městských parků, postavit nové toalety, obnovit městské kino a zrekonstruovat a zpřístupnit pro veřejnost hranolovou věž, která je součástí historických hradeb. Znojmo je zapojeno také do spousty zajímavých projektů, níže jsou uvedeny nejzajímavější z nich. Pomozte najít chátrající památku – jedná se o projekt zaměřený na rekonstrukci památek ve špatném stavu, u nichž původní majitel nebyl nalezen nebo o ně nejeví zájem. Město zveřejní tyto památky na úřední desce, a pokud se o ně nikdo nepřihlásí a nedoloží dokumenty dokazující vlastnicí, budou spadat tyto památky pod město, které se o ně do budoucna bude starat. Tento postup určení vlastníka byl proveden do začátku roku 2014, protože nový zákoník umožňuje odlišný postup. Národní síť Zdravých měst – jedná se o projekt, jehož hlavním cílem je podpora zdraví a kvality života obyvatel města. Mezi nástroje projektu patří zavádění zásad udržitelného rozvoje na místní úrovni, strategické plánování nebo spolupráce s veřejností. Znojmo město s přívlastkem – projekt, jehož cílem je přispět k oživení cestovního ruchu. Spousta změn a novinek díky tomuto projektu již úspěšně proběhlo. Nyní je na programu myšlenka zřízení historických městských mázhauzů, které nabídnou posezení a ochutnávky vín v prostředí laděném do 14. Století, v jeden hlavní mázhauz by byl otevřený celoročně a ostatní pouze při příležitosti větších kulturních a společenských akcí.

2.4.

Lokalizační předpoklady

Lokalizační předpoklady jsou faktory, které ovlivňují rozmístění cestovního ruchu. Dále se dělí na přírodní předpoklady, kulturně – historické předpoklady a sportovně – zábavní zařízení.

26

2.4.1. Přírodní předpoklady Reliéf krajiny Reliéf krajiny je tvořen končící Českomoravskou vysočinou a Dyjsko-svrateckým úvalem. Většinu území zabírají vinice a ovocné sady, tedy zemědělské plochy. Terén blízkého okolí města je nenáročný a vhodný pro cyklistiku i pěší turistiku. Biosférické podmínky v oblasti Klimatické podmínky jsou zde příznivé převážně pro pěstování vinné révy, ovoce a okurek.Průměrná teplota v červenci dosahuje 19°C a průměrná teplota v lednu je -3°C. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje do 500 mm/m3. [30] Hydrologické podmínky v oblasti Z povrchových vod je nejdůležitější řeka Dyje, na ni se nachází znojemská přehrada. Říční údolí je hluboké až 220 metrů. Vodní ekosystém na území Národního parku Podyjí je výrazně ovlivněn činností vranovské elektrárny a to především vypouštěním chladných spodních vod a kolísáním průtoků v řece Dyji. [31]

2.4.2. Zajímavé přírodní objekty Městský park - plíce v centru Znojma Znojmo je jedno z mála měst, které se může chlubit souvislým pásem veřejné zeleně přímo ve středu městské aglomerace. V současnosti park, dnes již rozdělený na tři úseky, prochází rozsáhlou revitalizací. Po dokončení bude opět plnohodnotně sloužit občanům i návštěvníkům k odpočinku a relaxaci.[44]

Karolíniny sady s Rajskou zahradou - subtropy na srázu pod městem Karolíniny sady se rozprostírají na skalnatém srázu spadajícím až k řece Dyji. Jsou inspirovány duchem vídeňského biedermeieru. Nová brána a sady byly pojmenovány po rakouské císařovně Karolině Augustě Bavorské, která se svým manželem císařem Františkem I. roku 1833 navštívila Znojmo. V sadech jsou vybudovány vyhlídkové 27

rondely s lavičkami. Rajská zahrada, branami uzavřený prostor, je v současnosti pod správou vinařství Lahofer a vznikla zde tzv. Městská vinice, která prezentuje odrůdy vinné révy typické pro znojemskou vinařskou oblast. Hned vedle vinice se nachází degustační stánek, který je zpřístupněn v letní sezóně. [44] Lesopark v Gránickém údolí - znojemský malý Grand Canyon Lesopark leží v údolí Gránického potoka. Upravován je od roku 1878, kdy vznikl Okrašlovací a zalesňovací spolek. V údolí jsou vybudovány serpentinové stezky, vrstevnicové pěšiny s kamennými výklenky pro lavičky a cesty propojené lávkami a mostky. [44] Jubilejní park - pýcha prvorepublikového českého Znojma V roce 1928 byl na volném prostranství v období meziválečných dějin založen Jubilejní park. Park měl být od počátku symbolem nového českého Znojma. I v dnešní době je park vyhledávaným občany i návštěvníky jako místo pro oddech a rekreaci. [44] Kraví hora - vřesoviště s válečnou minulostí Kraví hora v nejvyšším bodě dosahuje až 325 m. n. m. Na svých svazích rozprostírá jedny z nejkvalitnějších a nejstarších vinohradů zdejší vinařské oblasti a ovocné sady místních zahrádkářů. Náhorní pláň již patří do Národního parku Podyjí. V období od první světové války až do 60. let 20. století byla Kraví hora používána jako vojenské cvičiště. V současnosti je oblast pravidelně kosena a pasou se zde ovce. [44] Národní park Podyjí - panenská příroda na okraji města Národní park Podyjí je nejmenší národní park České republiky, byl vyhlášený v roce 1991 a rozprostírá se na ploše 63 km2. Od roku 2000 tvoří s rakouským National parkem Thayatal přeshraniční region s nejvyšším stupněm ochrany přírody. Vstupní branou do parku je město Znojmo a výchozím místem Vranov nad Dyjí. Park je zpřístupněný po označených turistických trasách a cyklostezkách. [44] Králův stolec - kudy král Polska spěchal na pomoc Vídni

28

Dřevěný altánek zvaný Králův stolec se nachází vysoko na příkrém skalním svahu v lesích Národního parku Podyjí. Pověst praví, že právě z tohoto místa sledoval polský král Jan III. Sobieski přechod svého vojska přes Dyji v roce 1683, kdy spěchal na pomoc císařské Vídni, která byla v obklíčení osmanských Turků. Naleznete zde krásný výhled na údolí řeky Dyje. [43] Sealsfieldův kámen - vysokohorská závrať uprostřed pahorkatiny Jednu z nejkrásnějších vyhlídek Národního parku Podyjí nalezneme v lesích nad Trauznickým údolím. Na začátku 19. století učarovalo i proslulému spisovateli Charlesi Sealfieldovi, rodáku z nedalekých Popic. Spisovatel zde rád trávil své volné chvilky a meditoval. Roku 1822 emigroval do USA, kde se také literárně proslavil. Na vyhlídce se nachází kámen s rytinou, připomínající tohoto spisovatele. [43] Vinice Šobes - pojem v evropském vinařství Tato oblast patří k několika přírodně nejcennějším lokalitám Národního parku Podyjí. Leží v nadmořské výšce 240 až 320 m. n. m. Vinice se řadí k nejstarším a nejlepším vinicím evropských vinařských poloh. Poloha poskytuje podobné podmínky, jako jsou například na Rýně nebo ve francouzském údolí Rhôny. V letních měsících je zde v provozu degustační stánek, kde můžete ochutnat některá šobeská vína. [45]

2.4.3. Kulturně – historické předpoklady Sakrální architektura Sakrální architektura je typ staveb, které jsou vázané k duchovní funkci a vyjadřují náboženské představy. Knížecí rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny - nejstarší obrazárna české státnosti Rotunda je nejvzácnější kulturní památka města Znojma. Její vznik není jasný, analýzy řadí stavbu do 80. let 11. století. Stavba se řadí mezi průměrnou románskou produkci, vyniká však svým interiérem, kde naleznete nadčasové fresky s vyobrazením dynastie Přemyslovců 10. a 11. století doplněna náboženskými výjevy. [41]

29

Děkanský chrám sv. Mikuláše - bílý patron města Chrám je znám jako znojemská dominanta. Vývoj budovy je velice složitý. Roku 1437 zde bylo veřejně vystaveno mrtvé tělo císaře Zikmunda Lucemburského. V interiéru můžeme vidět gotické fresky nebo gotickou plastiku bičovaného Krista u kůlu. Zajímavostí je barokní kazatelna v podobě zeměkoule. Nejmladší část kostela tvoří věž, která vznikla v polovině 19. Století.[41] Chrám sv. Michala - kde strážce nebes spoutal Lucifera Kostel je postaven patrně ve 12. století. Byl zasvěcen archandělu Michalovi, Strážci nebes. Nahradil prastaré pohanské rituální kultiště a má za sebou nelehkou historii. K poslední velké přestavbě došlo v 17. století, kdy byl pod správou jezuitského řádu kompletně zrenovován v barokním stylu. [41] Dominikánský kostel Povýšení sv. Kříže - kde byl uchováván úlomek Kristova kříže Chrám byl postaven v polovině 13. století. Po velkém požáru roku 1555 se ztratila vzácná relikvie sv. Kříže Kristova. Chrám byl postaven znovu v barokním stylu. [41] Svatováclavská dvojkaple - visutý klenot nad údolím Byla postavena před rokem 1521, název dostala podle gotické plastiky sv. Václava na vstupním průčelí. Horní kaple je zasvěcena sv. Anně a sv. Kateřině. Zajímavostí je pozdně gotická kroužená klenba, jediná svého druhu na Moravě. Dolní kaple je zasvěcena sv. Martinovi. V současnosti kaple slouží jako místo pro umělecké výstavy a koncerty. [41] Loucký klášter - barokní pokus o nový Šalamounův chrám Klášter má bohatou minulost. Byl postaven rok 1190 a za celou svoji historii si prošel složitým architektonickým vývojem. Nejpozoruhodnější je knihovní sál, jehož věrná kopie je dnes obdivována jako skvost ústředního premonstrátského kláštera na Strahově. [41]

30

Minoritský, později františkánský klášter - první hrobka pro krále železného a zlatého Založen českým králem Přemyslem Otakarem I. v první polovině 13. století. Dnes budova je využíván jako Jihomoravské muzeum. V letech 1279 až 1296 byl ve zdejší kryptě kostela pochován padlý král železný a zlatý, Přemysl II. Otakar. V 80. letech 18. století císař Josef II. klášter zrušil. Roku 1840 byl klášter zbořen, jeho části se však dochovaly a později byl dostavěn. [41]

Fortifikační architektura Tento druh architektury se často vyskytuje ve městech a patří sem systémy opevnění, vybudované na strategických a významných místech, nebo strážní věže. Znojemský hrad - pevnost nejsilnější…. Znojemský hrad byl postaven prvními přemyslovskými knížaty v 11. století, kdy byla potřeba silnějšího opevnění pro ochranu města. Město bylo založeno Přemyslem I. Otakarem před rokem 1226 a hrad se stal sídlem královského purkrabího a jeho posádky. [38] Radniční věž - štíhlá královna středověkého města Radniční věž je ikonou města Znojma. Byla postavena v letech 1445 až 1448 a řadí se mezi nejkrásnější ukázky pozdní gotiky.[38] Znojemské podzemí - spásonosné útočiště i smrtonosný labyrint Bludiště podzemních chodeb a sálů je situované pod oblastí středověkého města. Vznik podzemí se datuje do období 14. až 15. století. Hlavním účelem byla snaha chránit obyvatele. Podzemní prostory a chodby vznikly propojení sklepů jednotlivých měšťanských domů a paláců. Podzemí má několik úrovní, není tak jednoduché se zde vyznat. [38]

31

Vlkova věž - svědek krutých bitev o město Vlkova věž je nejlépe dochovanou a nejmohutnější hranolovitou věží, která byla součásti opevnění. Vystavěna byla v polovině13. století a dnes slouží veřejnosti a je zde umístěno sídlo VOC vín. [38]

Rezidence šlechty a domy měšťanů Mezi městskou architekturu se řadí významné městské domy a rezidence, které byly obývané šlechtou. Deblínský zámek - sídlo provinční šlechty na troskách přemyslovského paláce Roku 1710 připadla část hradu pánům z Deblína. Přemyslovský hrad byl zčásti zbořen a Deblínští na něj navázali vrcholně barokní novostavbou panského sídla. Dnes prostory slouží jako muzeum a společensko-kulturní centrum. [40] Dům umění - první renesanční palác ve Znojmě Dům umění Jihomoravského muzea ve Znojmě je ukázkou toho, jak znojemští měšťané prosperovali ve zlatém věku renesance. Dnes se zde nachází trvalá expozice znojemského medailéra J. T. Fischera a expozice numismatiky. [40] Golčův palác - největší palác ve městě Golčův palác je největším měšťanským domem ve Znojmě. Palác byl postaven v 16. století. Na konci 18. století byla renesanční fasáda zásadně upravena v klasicistním stylu a na vrchol vstupního portálu byl umístěn znak města Znojma. Dnes zde sídlí místní městský úřad. [40]

Historismus a moderna Historismus a moderní architektura je termín, který se používá pro různé stavební styly, které mají podobné charakteristiky. Do této skupiny se většinou řadí budovy vytvořené od počátku 20. století. 32

Krammerova vila se skalní zahradou - visuté zahrady znojemské Vila je umístěna na svahu u skalní stěny nad řekou Dyjí. Nechal ji vystavět významný znojemský podnikatel Friedrich Krammer na konci 19. století. Za domem se nachází víceúrovňová dekorativní zahrada, která byla na vrcholku ukončena proskleným secesním altánem, dnes můžeme vidět pouze jeho základy. [37] Marešova vila - znojemský Tugendhat V roce 1932 nechal vilu postavit Josef Mareš, první český starosta v novodobých dějinách Znojma, později také poslanec československého Národního shromáždění. Vila se řadí mezi nejpozoruhodnější ukázky meziválečného stavitelství, je zde sklouben moderní funkcionalismus s prvky historismu. Zajímavostí je také střešní terasa nebo prosklený arkýř. [37] Městské divadlo - zdařilá zmenšenina vídeňské Národní opery Pseudorenesanční budova byla postavena v letech 1899 až 1900. Při stavbě exteriéru byly použity některé vzhledové prvky Jubilejního městského divadla ve Vídni. Interiér je bohatě zdoben a celkový dojem dokresluje malovaná opona. Od počátku bylo divadlo vybaveno klimatizací, telefonem a elektrickým osvětlením. V letech 1992 až 2000 proběhla nákladná rekonstrukce. [37] Obchodní dům Dyje - kontroverze normalizační architektury Komunistické vedení nechalo postavit kontroverzní budovu obchodního domu v roce 1969. Výsledná předimenzovaná až obludně působící budova se ke středověkému okolí příliš nehodí. V současnosti je ve spodní části umístěné nákupní centrum a v prvním patře nalezneme kavárnu, která návštěvníkům poskytuje nádherný výhled na historické okolí. [37] Památník Prokopa Diviše - vědec evropského formátu v premonstrátském rouchu V příměstské části Znojma se nachází památník s modelem prvního bleskosvodu v Evropě, který upomíná na předního znojemského vzdělance Prokopa Diviše, který žil v letech 1698 až 1765 a sestrojil první bleskosvod v Evropě. [37]

33

Technické zajímavosti Mezi technicky zajímavé objekty a památky se řadí například stavby nebo technické zařízení, které mají historický nebo současný význam. Pivovar na znojemském hradě - ikona znojemských Hradčan V roce 1720 nechali znojemští konšelé založit městský pivovar. Budova byla neustále modernizovaná. Dnes je výroba znojemského piva Hostan v rukou akciové společnosti Starobrno. V současnosti se město snaží pro budovu najít využití, do té doby slouží jako technická památka a chystají se zde prohlídky interiéru pro veřejnost. [42] Železniční viadukt přes údolí Dyje - nejvyšší železniční most na jižní Moravě Státní dráhy chtěly dosáhnout vzdálenostně nejkratší železniční linie mezi dvěma evropskými metropolemi Vídní a Berlínem. Svého cíle dosáhly díky přemostění pomocí železničního mostu, ukotveného ve dvou krajních pilířích a podepřeného třemi kamennými sloupy. Most je až 220 metrů vysoký. První vlak s cestujícími tento most přejel v listopadu 1871. Nedávno zde byla provedena rekonstrukce v souvislosti s elektrifikací úseku dráhy mezi Šatovem a Znojmem. [42] Křížový sklep v Příměticích - největší křížový sklep na světě Znojemští jezuité nechali v letech 1740 až 1756 vystavět jeden z největších vinných sklepů na světě. Jeho půdorys je ve tvaru velkého latinského kříže, délka hlavní chodby dosahuje 110 metrů a délka příčné chodby 56 metrů. V současnosti je využíván vinařskou společností Znovín, která zde uchovává v tradičních dubových a akátových sudech nejlepší vína zdejší oblasti. Stěny pokrývá ušlechtilá sklepní plíseň a díky ní se zde udržuje stabilní vlhký vzduch. Sklep je veřejnosti přístupný. [42]

Společensko – kulturní zařízení Slouží návštěvníkům i obyvatelům k vyplnění jejich volného času zábavnou formou. Přímo ve městě se nachází kino Svět, které bude během roku 2014 zcela zrekonstruováno, a Městské divadlo Znojmo, které nemá svůj divadelní spolek, 34

pouze dva spolky amatérských dobrovolníků, ale i přesto zde probíhá bohatý a kvalitní divadelní program. Ve městě hostují divadelní spolky z celé republiky. K dispozici k návštěvníkům je také několik galerií a muzeí, například Galerie Magistra, Galerie Žlutá ponorka, nedávno otevřená Galerie Agnes, Jihomoravské muzeum ve Znojmě, které je umístěné v budově minoritského kláštera a v Domě umění.

Společensko – kulturní akce Ve oblasti jsou pořádány akce s různou tématikou během celého roku, aby si každý mohl vybrat podle svých zálib. Jsou určeny pro návštěvníky i místní obyvatele. Níže jsou uvedeny nejznámější akce pořádané ve městě Znojmě a jeho blízkém okolí. Festivaly s filmovou tématikou: 

Ozvěny Ekofilmu – mezinárodní filmový festival zaměřený převážně na přírodu.



Jeden svět – festival pořádaný organizací Člověk v tísni, promítají se zde dokumentární filmy o lidských prácech



Znojemský hrozen – mezinárodní festival televizních a rozhlasových pořadů o gastronomii

Hudební festivaly: 

Jazz Fest – festival s podtitulem Wine goes to jazz představuje několik koncertů doplněných ochutnávkou vín



Hudba Znojmo – letní sedmnácti denní festival s různorodým programem zaměřeným na vážnou hudbu v kombinaci s degustacemi vína



Šramlfest – festival alternativní hudby

Akce s vinařskou tématikou: 

Znovínský košt vín – ochutnávka místní firmy Znovín Znojmo a.s., na akci máte možnost ochutnat speciálnívína, jako jsou pozdní sběry, ledová, slaměná a ročníková vína, v doprovodu cimbálové muziky



Znojemský košt - je přehlídkou vín znojemské vinařské podoblasti 35



Košt

Charlese

Sealsfielda

–

ochutnávka

vín

místních

vinařů

v nově

zrekonstruovaném rodném domě spisovatele 

Jarovín Rosé – prezentace růžových vín z mezinárodní soutěžě



Festival vína VOC Znojmo – každoroční ochutnácka nově zatříděných vín VOC Znojmo



Putování za znojemským veltlínem – tradiční ochutnávka veltlínského zeleného spojená s návštěvou sklepů a vinic



Burčákfest – znojemský burčákový festival



Festival otevřených sklepů – sv. Martin, Mikulášský košt – jsou ochutnávky produkce vinařů spojené s prohlídkou sklepů a ochutnávkou mladých vín



Den otevřených dveří Křížového sklepa a Památníku Prokopa Diviše



Znojemské historické vinobraní – jedna z nejznámnějších akcí jižní Moravy, součástí akce jsou koncerty známých osobností, bohatý doprovodný program a ojedinělá historická část (rytířské turnaje, historické trhy, ukázky řemesel nebo rytířské ležení), dominantou je slavnostní průvod krále Jana Lucemburského s chotí Eliškou Přemyslovnou a jejich 400 členné družiny

Akce se sportovní tématikou: 

Znovín walking –nabízí možnost zapůjčit si hole a projít si několik tras v Národním parku Podyjí, v případě zájmu Vám zapůjčí i skleničku a účastnickou kartu potřebné k návštěvě vinných degustačních stánků umístěných na trasách



Vinařská „50“ – vinařský cyklistický závod podél vinic



Krajem vína – Tour de burčák – poznání Moravských vinařských stezek v sedle kola nebo pěšky

Ostatní akce: 

Velikonoční trhy – tradiční trhy doprovázené kulturním programem



Pivní slavnosti Hostan – ochutnávka klasických i speciálních druhů piv doprovázená kulturním programem



Znojemské kulturní léto – kulturní program probíhající po celé léto (výstavy, prohlídky památek, divadelní představení a koncerty) 36



Slavnosti okurek – soutěž o nejlepší sterilovanou okurku a kvašák s doprovodným programem věnovaným oslavám tradičním znojemským okurkám

2.4.4. Sportovně – zábavní zařízení Sportovně – zábavní zařízení jsou využívány stálými obyvateli i návštěvníky oblasti v jejich volném čase. Městská plovárna Louka Plovárna je vybavena systémem bazénů, odpočinkovými plochami, sportovištěm a dětský hřištěm. Součástí vyhřívaných bazénů jsou sprchy, brodítka, plocha s vodními fontánami, skokanskými můstky, plaveckými drahami, proudovým kanálem, vodními atrakcemi, skluzavky s tobogánem. V areálu se nachází také občerstvení, parkoviště, šatny, půjčovna sportovního vybavená a další. Městské lázně Krytý plavecký bazén o délce 25 m je nově rekonstruovaný a součástí lázní je také solárium, masáže, holičství a sauna. [39] Centrum stará vodárna Centrum volnočasových aktivit má široké uplatnění. Herní klub nabízí půjčení deskových her, stolní fotbálek, ping – pong nebo šipky. Je zde hřiště na beachvolejbal a multifunkční hřiště. Outdorový klub pořádá akce pro veřejnost. Nachází se zde také místo technické a první pomoci pro cyklisty v nouzi, půjčovna a úschovna jízdních kol, půjčovna jiného sportovního vybavení a pomůcek. K dispozici jsou šatny, sprchy, sociální zařízení, služby nouzového tábořiště, informační centrum, veřejný internet nebo tisk. Pro veřejnost jsou pořádané výtvarné kurzy, tančení zumby, vodácké kurzy, kurzy první pomoci, také jsou zde k dispozici výstavní prostory. Ostatní: Mezi další sportovní zařízení a aktivity ve Znojmě a jeho blízkém okolí patří: fotbalový stadion Horní park, fotbalový stadion Čafka, skateboardové hřiště, bowling bar, wellness centrum v hotelu Prestige, paintballové hřiště, půjčovna vybavení pro střelecké 37

akce, půjčovna čtyřkolek, bazén se slanou vodou a vířivkou, fitness centra, tenisové kurty, koňské jízdárny, zimní stadion s možností veřejného bruslení i pronájmu, dopravní hřiště využívané k jízdě na koloběžce, in-line bruslích a kole, centrum duševní relaxace CEDR, které nabízí masáže, vodoléčbu, taichi, cvičení čínských císařů, jógu, Oshovy meditace nebo zpívání tanter, sportovní hala, která se využívá k velké škále halových sportů a je zde k dispozici i lezecká stěna. Sportovní akce: 1. SC Znojmo fotbalový klub hraje od sezóny 2014 v 1. Lize a znojemští Orli hrají hokej v Ebel lize.

2.5.

Realizační předpoklady

2.5.1. Suprastruktura Automobilová doprava Znojmo je dobře přístupné město s rozvinutou sítí silničních cest, městem prochází silnice I. třídy číslo 38, která začíná v Jestřábí a vede přes Mladou Boleslav, Bezděčín, Nymburk, Poděbrady, Kolín, Kutnou Horu, Čáslav, Havlíčkův Brod, Jihlavu, Kasárna, Znojmo a Hatě až do Rakouska. Další silnicí I. třídy procházející přímo městem je silnice číslo 53 vedoucí ze Znojma do Pohořelic o délce 38,3 km. Doprava je omezena pouze v historickém centru města, kde jsou umístěna parkoviště pro bezstarostné odstavení aut. Parkoviště se dělí na zpoplatněná, bez poplatku a pro držitele parkovací karty. Oblast nabízí také několik půjčoven aut, velké množství autoopraven, nonstop fungující odtahovou a havarijní službu a další potřebné služby pro motoristy. [29] Autobusová a železniční doprava Autobusové nádraží bylo v roce 2010 nově zrekonstruováno, nachází se hned vedle vlakového nádraží a nádraží MHD dopravy, jsou vybaveny světelnými cedulemi. Díky integrované dopravě na sebe spoje v Jihomoravském kraji navazují.

38

Cykloturistika Pro cyklisty poskytuje oblast dobré zázemí, nachází se zde několik tras: 

Trasa 1: Po vyhlídkách Podyjí - délka je 31,5km s možností prodloužení o 4 km



Trasa 2: Do kopce z kopce Rakouskem a Českem - je trasa o délce 58km s možností prodloužení o 1 nebo 4km



Trasa 3: Ze Znojma na sever - celková délka trasy je 45km



Trasa 5: Za tajemstvím vína – trasa je dlouhá 53km [36]

Pěší turistika Pro turisty jsou k dispozici tyto trasy: 

Trasa Z1: Historickými cestami Okrašlovacího spolku - trasa je dlouhá 3km s možností zacházky 300m



Trasa Z2: Za poznáním dějin Hradiště - je turistická stezka dlouhá 3km a 2 až 2,5km je vzdálenost od konce/začátku stezky do centra města Znojma



Trasa Z3: Po vyhlídkách Znojma - celková délka trasy je 1,5km



Trasa Z4: Po technických a světských stavebních zajímavostech - základní délka je 2,5km s možností prodloužení do Přímětic



Trasa Z5: Po církevních památkách centra Znojma - tato stezka je doluhá 2 km



Trasa P7: Za zázračnou vodou a ještě lepším vínem - turistická trasa dlouhá 20km



Trasa P8: Kde tvořil Charles Sealsfield - celková délka je 15,5km [36]

Turistický vyhlídkový kolový vláček Turistický vláček Vám nabízí okružní jízdu městem. Budete mít možnost vidět nejzajímavější části historického města, středověké uličky i náměstí, významné památky a vyhlídky na město i údolí řeky Dyje. Ubytovací služby V oblasti se nachází dostatek ubytovacích kapacit. Přímo v centru se nachází například hotel Lahofer s kapacitou 32 lůžek, hotel Morava, hotel Bermuda s kapacitou 61 lůžek nebo hotel Kárník s kapacitou 57 lůžek, od centra vzdálenější hotel Prestige nebo hotel 39

Dukla. Z penzionů je to například penzion Archa, penzion Café Kulíšek, penzion Kaplanka nebo penzion Solnice. Z motorestů například motorest U Benziny. [34] Stravovací služby Stravovacích zařízení ve městě najdete také dostatek. Dům Na Věčnosti je vyhlášená vegetariánská restaurace ve městě. K dispozici je denní menu i á la carte. Restaurace Lahofer je umístěna přímo v centru a nabízí výběr denní menu i á la carte a speciální akce jako steakové týdny, velikonoční menu a podobně. Restaurace Prestige je o něco vzdálenější historickému centru, ale nabízí speciální vitální kuchyni. Restaurace Illegal Bar je umístěna nedaleko centra a nabízí kuchyni zaměřenou na středomořskou kuchyni a grilované speciality, mimo to každý den je jiné sezónní denní menu. Restaurace La Casa Navara je umístěna strategicky přímo v centru a nabízí široký výběr domácí i mezinárodní kuchyně. Z dalších stravovacích podniků bych uvedla například Restauraci a pizzerii Prahu, která se, jak už název napovídá, nachází na hlavním silničním tahu směrem na Prahu, nebo Restaurace na České umístěna nedaleko centra. Ve městě se nachází také spousta občerstvení, stánků a bufetů. Mimo restaurační zařízení se ve městě nachází také několik kaváren, nejznámější z nich jsou Café Muzeum, kavárna ležící v přímé blízkosti muzea, je tedy často navštěvována v kombinaci s návštěvou muzea, podobně je na tom Kavárna Galerie – Dům umění. Mezi oblíbené kavárny patří také Kavárna Žlutá ponorka, která leží v areálu kina. Z vináren zmíním Vinárnu U Kaplana a Vinárnu U krále Jana. Přímo v centru se nachází pouze malé vinárničky, ale v příměstských oblastích a blízkém okolí jsou vinné sklípky typické pro oblast jižní Moravy. Hudebních klubů je ve městě dostatek, například disko klub LaRuTyka, disko klub Praha, disko klub Bermuda, disko klub Party House, GOGO music klub a hudební klub Zkušebna, kde najdete živou hudbu, nebo undergroundový klub Věčnost s živým vystoupením převážně alternativní hudby.

40

2.6.

Organizace, řízení a marketing cestovního ruchu v oblasti

Organizaci, řízení a marketing cestovního ruchu města Znojma a jeho příměstských částí má v kompetenci organizace Znojemská Beseda, která také řídí obě Turistická informační centra, která se nachází ve městě Znojmě. Znojemská Beseda Znojemská

Beseda je příspěvkovou organizací, zabezpečuje místní

kulturní

a společenské akce, provozuje Městské divadlo Znojmo, půjčuje divadelní kostýmy, spolupracuje se subjekty pracujícími v oblasti kultury a vzdělávání a podporuje jejich činnost, zajišťuje distribuci a vydávání Znojemských listů, poskytuje informační služby obyvatelům a turistům, zajišťuje propagaci města Znojma, poskytuje průvodcovskou činnost a zprostředkovatelské služby, provozuje Turistická informační centra a provozuje prohlídky města. Sídlo Znojemské Besedy je na Masarykově náměstí ve Znojmě. Turistická informační centra Znojmo Ve Znojmě jsou dvě Turistická informační centra, jedno se nachází na Obrokové ulici v místech pěší zóny a druhé na Jižní přístupové cestě k Znojemskému hradu. Propagační videa Jan a Vítězslav Otrubovi, bratři ze Znojma, natáčejí propagační filmy. Na zakázku znojemské radnice jich natočili již osmnáct, celkový počet videí letos překročil hranici sta. Na svých videích zachycují krásy oblasti a kulturní akce. Ve videích jsou také reprezentovány místní firmy. Ocenění sbírají na festivalech po celé Evropě. Videa se objevují na stránkách města, používají se na veletrzích cestovního ruchu a při různých akcích se i promítají. Veletrhy Město Znojmo prostřednictvím Turistického informačního centra se pravidelně účastní veletrhu Region tour, mezinárodního veletrhu průmyslu cestovního ruchu, veletrhu Holliday World, středoevropského veletrhu cestovního ruchu, mezinárodního festivalu architektury a urbanismu, Architecture Week Praha a veletrhu Víno & Delikatesy. 41

2.7.

Formy cestovního ruchu v oblasti

Velice dobře realizovatelnou formou cestovního ruchu v oblasti města Znojma a blízkého okolí je rekreační cestovní ruch. Pro aktivní odpočinek zde lze využít sportovního vybavení, Národního parku Podyjí nebo historické části města. Podobně je na tom sportovní cestovní ruch, kde můžete využít pěší turistické trasy, cyklotrasy nebo řeku Dyji a půjčovnu loděk pro vodní turistiku. Dobrodružný cestovní ruch v oblasti nemá příliš možností, je zde možnost prohlídky adrenalinového podzemí, vybavení Vám zapůjčí přímo průvodci a naskytne se Vám možnost projít si prostory hluboko pod městem, kde se budete brodit vodou a prosmýkávat se úzkými chodbičkami. Účastníci kulturního popřípadě poznávacího cestovního ruchu v oblasti mají rozmainté možnosti, nachází se zde velká spousta muzeí, galerií, kulturních pamětihodností, hudební i filmové festivaly, společenské akce i poznávací kulturní trasy. Pro lázeňský neboli zdravotní cestovní ruch oblast neposkytuje žádné možnosti, vyskytuje se zde pouze v modifikované formě, wellness a spa, které Vám nabídnou hotely s wellness vybavením a wellnes centra. Obchodní popřípadě kongresový cestovní ruch se zde vyskytuje často, nabídku poskytují hotely s kongresovými prostory a vybaveními, přímo ve městě je to Hotel Prestige, Hotel Lahofer a Hotel Dukla, v blízkém okolí to je Hotel Vinice Hnanice, Hotel Happy Star nebo Hotel Savannah. Určité podniky v oblasti pořádají také akce určené pro gastronomický cestovní ruch. Ve větší míře se zde gastronomický cestovní ruch vyskytuje v modifikované formě jako vinný cestovní ruch. Oblast se spoustou vinic, malých i velkých vinařských firem pořádá obrovské množství akcí zaměřených na milovníky vína, ať už to jsou společenské akce, pořádané během celého roku, nebo i možnost uspořádat si soukromé degustace s rozmanitým programem. Největší nabídka pronájmu vinných sklípků se nachází v příměstských oblastech a blízkém okolí města, kde objevíte spoustu tradičních vinařských zařízení.

42

3.

Dotazníkové šetření

Dotazníkové šetření bylo provedeno mezi návštěvníky zkoumané oblasti. Šetření probíhalo ve městě Znojmě v období od července roku 2013 do března roku 2014. Celkový počet respondentů byl 100, 50 odpovědí bylo získáno v hlavní sezóně, tj. v období od července do první poloviny září. Druhá půlka odpovědí byla získána v mimosezónních měsících, tj. v období od druhé poloviny září do konce března. Cílem bylo získat informace o motivech respondentů pro návštěvu této oblasti a spokojenost se službami, které využili. Dotazník vyplňovali náhodně vybraní respondenti anonymně. Dotazování probíhalo formou předtištěných dotazníků, které se skládaly z dvaceti dvou otázek, které byly sestaveny jako kombinace uzavřených i otevřených otázek.

Úkolem první otázky z dotazníku bylo zjistit, jaký byl hlavní důvod návštěvy této oblasti. Více než jedna čtvrtina respondentů uvedla jako hlavní důvod návštěvy akce s vinařskou tématikou. Turistika a výlety skončily na druhém místě, tuto odpověď označilo 21% respondentů, 12% dotázaných tuto oblast zvolilo za účelem návštěvy kulturní akce. 10% respondentů uvedlo jako hlavní důvod své návštěvy dovolenou a relaxaci a stejný počet návštěvníku zvolil oblast z jiného důvodu, mezi nejčastěji uváděnými jinými důvody byly pracovní pobyty a školení. Graf 2 Důvod návštěvy

Zdroj: Vlastní vypracování

43

Na otázku týkající se četností návštěv této oblasti odpovědělo 46% dotázaných, že jsou zde po několikáté, 30% oblast navštívilo poprvé a čtvrtina respondentů oblast navštěvuje často. Graf 3 Četnost návštěv

24%

30%

46%


Následující otázka se týkala doby strávené přímo v oblasti. Pouze 27% dotázaných zde trávilo jen několik hodin, tj. o něco více než jedna čtvrtina. Tato skupina dotázaných návštěvníků zvolila výletní cestovní ruch. Většina respondentů zvolila cestovní ruch s přenocování a trávili v oblasti několik dní. Graf 4 Délka pobytu

27% 73%


Úkolem čtvrté otázky z dotazníku bylo zjistit, co dotázané návštěvníky přimělo právě k návštěvě města Znojma a jeho blízkého okolí. Jak už předchozí odpovědi naznačily, většina dotázaných zde byla po několikáté, motivem další návštěvy pro téměř celou třetinu dotázaných byla tedy jejich vlastní zkušenost a 17% respondentů přijelo do oblasti po doporučení známých. Jedna pětina dotázaných 44

uvedla jiné motivy návštěvy, než byly v nabídce, mezi nejčastějšími se objevovaly motivy jako práce, popřípadě služební cesta nebo darovaný pobyt. Následujícím motivem návštěvy byl vliv reklamy na některou zde probíhající akci. 12% dotázaných bylo ovlivněno internetem a pouze 3% respondentů inspirovaly pro návštěvu oblasti tištěné propagační materiály. Graf 5 Motivy návštěvy


Další otázka se zaměřovala na způsob dopravy do oblasti. Většina dotázaných návštěvníků volila dopravu autem. 13% respondentů využilo autobusovou dopravu, 6% železniční dopravu a 5% přijelo na kole a 2% do oblasti přišly pěšky. Pouze 1% k dopravě použilo motorku a stejně tak pouze jeden dotázaný zvolil jiný druh dopravy než byl v nabídce a to dopravu pomocí čtyřkolky. Graf 6 Použitý dopravní prostředek


45

V této otázce jsem se zabývala místem, odkud respondenti přicestovali. Největší podíl získal Jihovýchod, konkrétněji Jihomoravský kraj. Velice často se zde objevovalo město Brno nebo například Břeclav. Kraj Vysočina zde byl zastoupený 10%. Na druhém místě v četnosti se umístila Praha s 15%, následoval s 10% Severovýchod, kde se nejčastěji vyskytoval Pardubický kraj a to převážně přímo město Pardubice. 9% si rozdělil Jihozápad, 7% Střední Čechy a stejně tak Střední Morava, těsně za nimi se umístilo Moravskoslezsko

a žádný

respondent nebyl ze Severozápadu. Tabulka 2 Trvalé bydliště návštěvníků

Střední Čechy

Podíl NUTS III 15% Praha 7% Středočeský kraj

Jihozápad

9%

Severozápad

0%

NUTS II Praha

Severovýchod

10%

Jihovýchod

46%

Střední Morava

7%

Moravskoslezsko 6%

Podíl 15% 7%

Jihočeský kraj

4%

Plzeňský kraj

5%

Karlovarský kraj

0%

Ústecký kraj

0%

Liberecký kraj

2%

Královohradecký kraj

1%

Pardubický kraj

7%

Kraj Vysočina

10%

Jihomoravský kraj

36%

Olomoucký kraj

4%

Zlínský kraj

3%

Moravskoslezský kraj

6%

Zdroj: Vlastní vypracování Graf 7 Trvalé bydliště


46

Mapa 2 Četnost návštěvníků podle jejich trvalého bydliště

2% 0% 0%

1% 15%

7%

5%

7% 6%

4%

10% 4% 36%

3%

nejvíce

nejméně

Zdroj: vlastní vypracování

Sedmou otázkou jsem se pokoušela zjistit spokojenost s místními ubytovacími službami, které využilo 78 ze 100 dotázaných. Více než polovina respondentů, kteří tyto služby využili, hodnotila ubytování plným počtem bodů a pouze 7% dotázaných bylo nespokojeno natolik, že udělilo nejmenší počet bodů. Graf 8 Spokojenost s ubytovacími službami


47

Následující otázky byla podobná té předchozí, pouze se zaměřila na stravovací služby, které využilo 82 ze 100 dotázaných. Zde bylo hodnocení ještě o něco lepší. 54% dotázaných, kteří tyto služby využili, udělilo plný počet bodů a vyjádřilo tak naprostou spokojenost. Zcela nespokojený nebyl žádný z dotázaných a pouze 4% zvolily ze škály pouze dva body z pěti možných. Graf 9 Spokojenost se stravovacími službami


Průvodcovské služby využilo pouze 54 respondentů ze 100 dotázaných, z toho 5% bylo naprosto nespokojeno. Naopak 57% bylo naprosto spokojeno s využitými službami a 26% volilo 4 body z 5 možných. Graf 10 Spokojenost s průvodcovskými službami


Další otázka z dotazníku se týkala návrhu na to, co by se v oblasti mohlo nebo mělo zlepšit. K této otázce se vyjádřila pouze jedna čtvrtina dotázaných. Mezi nejčastějšími návrhy se objevovalo přání o pořádání více akcí se zaměřením na turistiku, dále potom návrh zlepšení propagace této oblasti a zlepšení personálu v Turistických informačních 48

centrech, který podle dotázaných neprojevuje dostatečný zájem o návštěvníky a má mezery v komunikaci s nimi. Mezi méně opakujícími se objevily návrhy na lepší parkování, lepší kvalitu a větší nabídku restaurací, více kapacit ubytovacích služeb během Znojemského historického vinobraní, lepší přehlednost autobusového nádraží nebo například rozsáhlejší propagace pro akce pořádané v oblasti. Zbylí respondenti, kteří neuvedli nic, byli nejspíše spokojeni nebo se do této otázky z nějakého důvodu nechtěli zapojovat.

Více než dvě třetiny dotázaných návštěvníků nevyužily služeb Turistických informačních center. Graf 11 Využití Turistických informačních center


Další dvě otázky byly zaměřeny na kapacitu ubytovacích a stravovacích zařízení. Více než polovina dotázaných uvedla, že neví, zda je v oblasti dostatek ubytovacích zařízení, 37% respondentů si myslí, že oblast má dostatek ubytovacích kapacit a zařízení a pouze 8% zastává názor, že jich dostatek není. Co se týče stravovacích zařízení, podle dotazníku je povědomí o množství a kapacitě stravovacích zařízení o něco lepší než u ubytovacích zařízení. Pouze 39% dotázaných označilo odpověď nevím, 46% si myslí, že je v oblasti stravovacích zařízení dostatek a 15% zaujímá opačný názor.

49

Graf 12 Množství ubytovacích a stravovací zařízení v oblasti


Jak bylo uvedeno, z dotázaných využilo ubytovacích zařízení 78 respondentů, dalších 12 bylo ubytováno u rodiny nebo přátel. Dohromady přenocovalo 90 dotázaných ze 100. Více než jedna pětina z nich byla ubytována v Hotelu Lahofer přímo v centru historického města, 14% bylo ubytováno v Hotelu Prestige a o něco nižší podíl v Penzionu Nad Dyjí. 10% přespávalo u rodiny nebo příbuzných a stejný podíl v Hotelu Morava. Ostatní zmíněná ubytovací zařízení byla uvedena v podílu od 1 do 4%. Graf 13 Místo ubytování


50

Cílem této otázky bylo zjistit, jaké stravovací zařízení návštěvníci využívali. Nejvíce odpovědí od dotazovaných (13%) připadlo zařízením, mezi které patří pouliční stánky, rychlé občerstvení nebo bufety. Na druhém místě se v grafu umístila stravovací zařízení, restaurace, u kterých si respondenti nepamatovali název, z čeho vyplývá, že dohromady mají největší podíl návštěvnosti restaurace. Dále se v grafu vyskytují různé restaurace, které se nachází v centru města nebo v blízkém okolí a jejich podíl se pohybuje od 2 do 6%. Graf 14 Využití stravovacích zařízení


51

Jak už vyplývá z výše uvedených odpovědí, většina dotázaných návštěvníku svoji návštěvu opakuje, proto mě nepřekvapil výsledek: až 95% dotázaných by tuto oblast doporučilo ostatním, 4% označila odpověď nevím a pouze 1% dotázaných by oblast z nějakého důvodu nedoporučilo. Po této otázce následovala otázka navazující, „Pokud ne, jaký je důvod?“. Jelikož odpověď „ne“, zvolilo pouze jedno procento dotázaných, danou variantu odpovědi zvolil pouze jeden respondent. V odpovědi uvedl důvod nedostatek ubytovacích zařízení v době konání Znojemského historického vinobraní. Graf 15 Doporučení návštěvy této oblasti


Nejvíce volená odpověď v dotazníku byla odpověď jiná atraktivita, mezi nejvíce uváděnými odpovědi byla kulturní akce Znojemské historické vinobraní, dále se umístily vinice a to převážně vinice Šobes, dále Loucký klášter, kostel sv. Mikuláše, Jihomoravské muzeum, městské divadlo, Muzeum motorizmu, Vlkova věž nebo vinařské sklípky. Druhá nejčastěji označovaná odpověď byla návštěva znojemského hradu, dále se umístil Národní park Podyjí, který označilo 18% dotázaných. 16% respondentů navštívilo znojemské podzemí, 14% radniční věž a 13% rotundu sv. Kateřiny.

52

Graf 16 Navštívená místa v oblasti


V devatenácté otázce jsem se chtěla dozvědět, zda dotázaní návštěvníci hodlají tuto oblast v budoucnu opět navštívit. Jak opět již z výše uvedených odpovědí vyplývá, většina respondentů označila odpověď ano, pouze 2% dotázaných další návštěvu neplánuje a 11% označilo odpověď nevím. Graf 17 Plán další návštěvy oblasti


V poslední části dotazníku bylo mým záměrem zjistit více informací o respondentech. Dospěla jsem k výsledku, že 53% respondentů byli muži a zbylých 47% ženy. Další otázka byla zaměřená na věk, 47% respondentů se řadilo do kategorie mezi 25 a 55 lety, více než jedna třetina dotázaných se řadilo do kategori do 25 let a zbylých 18% byli dotázaní návštěvníci nad 55 let.

53

Graf 18 Pohlaví respondentů

Graf 19 Věková skupina respondentů



Poslední otázka se zaměřuje na společnost při pobytu respondenta v oblasti. 42% dotázaných cestovalo s rodinou, popřípadě se svým partnerem, pouze o něco menší podíl respondentů cestoval s přáteli. Pouze 9% dotázaných cestovalo společně se skupinou a 8% respondentů nemělo žádný doprovod. Graf 20 Spolucestující


4.

Návrhy na zlepšení

Na základě vyhodnocení provedeného dotazníkového šetření a vlastního zjištění jsem dospěla k několika návrhům na zlepšení podmínek pro cestovní ruch v oblasti města Znojma a jeho blízkém okolí. Za největší nedostatek považuji lidský faktor Turistického informačního centra. Příčinnou tohoto nedostatku jsou nedostatečné jazykové znalosti a neprofesionální přístup k návštěvníkům. Jak i z vyhodnocení dotazníků vyplynulo, že spousta návštěvníků informační centra vůbec nevyužívá. Zajímavé by bylo věnovat se také návštěvnosti místních památek. Město vede pouze databáze o některých návštěvách Turistického informačního centra, přihlédneme-li však k výsledkům jeho využití, výsledky jejich analýzy mohou být velice rozdílné od skutečnosti. Podle mého názoru by mohlo být užitečné a zajímavé vést knihy návštěvnosti nebo jiné záznamy i u jednotlivých památek, mohla by se pak také lépe přizpůsobovat nabídka. Statistiku návštěvnosti by mohly využít média při tvorbě typů na výlety a dovolené. Mezi další přínos vedení této statistiky by bylo zjištění popularity různých akcí, jako je například muzejní noc nebo dny evropské kultury. Z provedeného šetření vyplynulo, že dalším nedostatkem je malá informovanost a propagace oblasti i konkrétních akcí zde probíhajících. Podle provedeného výzkumu není propagace pomocí tištěných materiálů příliš efektivní. Město by se mělo věnovat propagaci prostřednictvím internetu a sociálních sítí, popřípadě prostřednictvím medií. Díky lepší propagaci by se mohla zvednout návštěvnost oblasti a akcí zde pořádaných, ale také využití místních služeb a celkový dojem a povědomí o této oblasti. Ubytovací i stravovací služby byly hodnoceny převážně kladně. Podle mého názoru je ubytovacích i stravovacích kapacit dostatek, opět pouze chybí větší informovanost o nich. Ubytovací kapacity v době konání Znojemského historického vinobraní bývají naplněny již několik měsíců před samotnou akcí. Přistavění dalších kapacit není perspektivní, protože podle mého průzkumu by nedošlo k efektivnímu využití v termínech mimo konání akce. Mohlo by také dojít k překročení únosné kapacity, v této situaci by více návštěvníků na této akci mělo negativní vliv na prožitek všech. Průvodcovské služby, které jsou využívány méně, byly hodnoceny menším počtem bodů. Nabídka je zajímavá, opět si myslím, že je zde problém v informovanosti. Město 55

nabízí různé tematické prohlídky, prohlídky nočního města nebo s průvodci v kostýmech. Mně osobně se zdá nabídka zajímavá, problémem je nejspíš nedostatečná propagace. Existuje pouze několik nabídkových letáčků na konkrétní prohlídky, bylo by tedy dobré soustředit všechny nabídky prohlídek na do jednoho místa a to na internetovém portálu i do tištěných letáčků nebo průvodců. Jedním z cílů mé bakalářské práce bylo prozkoumat formy cestovního ruchu ve zkoumané oblasti a jejich využití. Nabídka je zde velká, mohla by být tematicky rozčleněna

a propagována

na

webovém

portálu.

Vznikla

by

zde

nabídka

pro poskytovatele služeb, kteří by to mohli využít, jako reklamu a zároveň by se návštěvníkům i potenciálním návštěvníkům zjednodušilo plánování jejich volného času v této oblasti.

56

Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení současného stavu cestovního ruchu ve Znojmě a blízkém okolí a jeho postavení v tuzemském cestovním ruchu. Provedla jsem dotazníkové šetření s cílem analyzovat mimo jiné hlavní motivy účasti na cestovním ruchu a úroveň spokojenosti s poskytovanými službami. Pomocí vyhodnocení motivů návštěvníků jsem zjišťovala nejčastěji realizované formy cestovního ruchu a ty komparovala. V teoretické části jsem s použitím odborné literatury objasnila důležité pojmy z oblasti cestovního ruchu, které jsou v práci dále použity. Práce byla dokončena po předchozím prostudování množství primárních i sekundárních zdrojů. Využila jsem odbornou i místní literaturu. Po prostudování zdrojů jsem ve zkoumané oblasti analyzovala lokalizační, realizační a částečně selektivní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Prezentovala jsem přírodní i kulturní bohatství oblasti a nabídku společenských, kulturních i sportovních akcí a aktivit určených návštěvníků, popřípadě i obyvatelům oblasti. Stěžejní částí této práce je výzkum, ve kterém jsem prováděla dotazníkové šetření, které probíhalo v období hlavní sezóny i mimo sezónu a zúčastnilo se ho 100 náhodně vybraných návštěvníků oblasti. Terénním výzkumem bylo zjištěno, že většina návštěvníků tráví v oblasti několik dní a svoji návštěvu opakují nebo to mají v plánu do budoucna. Nejčastějším hlavním motivem návštěvy jsou vinařské akce, turistika a výlety. V hlavní sezóně tvrdí návštěvníci volný čas poznávání kultury a tradic této oblasti, zabývají se turistikou, cykloturistikou a poznávání krásné přírody Národního parku Podyjí. Mimo sezónu v oblasti převažují návštěvníci na pracovních cestách, firmy zde pořádají školení a motivační pobyty a velice oblíbený je i vinařský cestovní ruch, který není příliš ovlivněn sezónou, pokud se nejedná o samotné návštěvy vinic, ale například o degustace a prohlídky sklípků. Většina návštěvníků volila oblast po získání vlastních zkušeností

nebo po doporučení

známých.

Nejčastěji

používaným

dopravním

prostředkem je osobní automobil. Návštěvníci hodnotili také úroveň služeb, většina hodnocení se pohybovala v průměrném a spíše kladném hodnocení. Většina dotázaných návštěvníků oblast navštívila v doprovodu rodiny nebo přátel a svoji návštěvu by 57

doporučili ostatním. Nejvíce návštěvníků přicestovalo z Jihomoravského kraje, kde hraje důležitou roli blízká vzdálenost. Z ostatních krajů byla nejvíce zastoupena Praha, Vysočina, Pardubický a Středočeský kraj. Ze zjištěných výsledků a průzkumu bylo doporučeno pro oblast několik zlepšení. Návrhy by měly zvýšit atraktivitu oblasti pro návštěvníky, ale také pro investory a podnikatele z oblasti cestovního ruchu. Stěžejními body návrhu je zlepšení propagace a informovanosti o oblasti, akcích a nabídce a zlepšení služeb Turistických informačních center zaměřených na návštěvníky. V průběhu psaní této práce jsem našla její praktické využití. Pracovníci Turistického informačního centra projevili zájem o mnou získané informace a jejich vyhodnocení pro návrhy na zlepšení poskytovaných služeb. Byla bych ráda, kdyby se tato práce stala pro oblast i osoby zde podnikající v oblasti cestovního ruchu přínosem a alespoň částečně přispěla k dalšímu rozvoji cestovního ruchu v této oblasti.

58

Seznam použitých zdrojů: Knižní publikace 1. GÚČIK, Marian. Cestovný ruch: Pre obchodné a hotelové akadémie. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 2001, 105 str., ISBN 80-0803071-2 2. GÚČIK, Marian. Cestovný ruch: Úvod do štúdia. 1. vyd. Bánská Bystrica: Dali-BB, 2010, 307 str., ISBN 978-80-89090-80-8 3. HESKOVÁ, Marie a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší a odborné školy a vysoké školy. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2006, 224 str., ISBN 80-7168-948-3 4. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: Jak upset v domácí I světové konkurenci. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2012, 320 str., ISBN: 97880-247-4209-0 5. KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd., Praha: Grada Publishing a.s., 2013, 208 str., ISBN: 978-80-247-4603-6 6. LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch – Základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013, 265 str., ISBN 978-80-87035-82-5 7. PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat vice z příjmů cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, 341 str., ISBN 978-80-247-1014-3 8. PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011, 207 str., ISBN 978-80-247-7210-3

59

9. RYGLOVÁ, Kateřina, BURIAN, Michal, VAJČNEROVÁ, Ida, Cestovní ruchu – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011, 216 str., ISBN 978-80-247-4039-3 10. ZELENKA, Josef, PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. vyd. Česká republika: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 str., ISBN 80239-0152-4

Elektronické zdroje 11. CZECH TOURISM. Cestovní ruch v České republice 2012 [online]. [cit. 2014-0414].

Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/a6bc21b6-0b35-45f9-8455-

b3240d13b201/Cestovni-ruch-v-CR-2012.pdf 12. ČESKÁ REPUBLIKA ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCRtext.pdf 13. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Delší cesty rezidentů v tuzemsku. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr 14. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Kratší cesty rezidentů v tuzemsku. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr 15. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích

(NUTS

III).

[online].

[cit.

2014-04-14].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr 16. ČESKÝ

STATISTICKÝ

ÚŘAD. Cestovní

ruch [online]. [cit.

2014-04-14].

Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr

60

17. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze demografických údajů za obce ČR [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/ 18. ČLOVĚK V TÍSNI. Jeden svět 2014: festival dokumentárních filmů o lidských právech [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.jedensvet.cz/2014/ 19. EKOFILM. 40. ročník mezinárodního filmového festivalu: festival nejen o přírodě [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.ekofestival.cz/

20. HUDBA ZNOJMO. Znojmo Jazz fest: wine goes to jazz [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:http://www.hudbaznojmo.cz/jazz-fest/vitejte/ 21. LEGRES.COM. Česká republika-Jihomoravský-Znojmo-Informace o lokalitě [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.legrestour.com/cs/ceskarepublika/jihomoravsky/znojmo-c11/info 22. MĚSTO ZNOJMO. Touristregion Podyjí [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:http://www.touristregionpodyji.cz/index.html 23. MĚSTO ZNOJMO. Znojmo město s přívlastkem: Tiskové zprávy [online]. [cit. Dostupné

2014-04-14]. z:http://www.znojmocity.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_ktg=1110

24. MĚSTO ZNOJMO. Znojmo město zeleně [online]. 2014 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.znojmo-mestozelene.cz/ 25. MĚSTO ZNOJMO: STRÁNKY O MĚSTĚ ZNOJMĚ A JEHO OKOLÍ. Historie [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.znojmo.net/historie 26. MMR. Propagace destinace z pohledu veřejné správy [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/7eada698-f94b-406c-b550-

acc243b4bb6d/GetFile6_1.pdf 61

27. MMR. Odborná školení a vzdělávání: Propagace destinace z pohledu veřejné správy [online].

2008

[cit.

2014-04-14].

Dostupné

z: http://www.mmr.cz/getmedia/7eada698-f94b-406c-b550acc243b4bb6d/GetFile6_1.pdf 28. NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:http://www.wineofczechrepublic.cz/ 29. ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR. Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:http://www.rsd.cz/ 30. SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ. Klimatické poměry [online]. [cit. 201404-14]. Dostupné z: http://www.nppodyji.cz/klimaticke-pomery 31. SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ. Vodní toky [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné

z:

http://www.nppodyji.cz/vodni-

toky?highlightWords=hydrologick%C3%A9 32. SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ. Národní park Podyjí [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:http://www.nppodyji.cz/ 33. TRIP ZONE. Znojmo (Česká republika) [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://ceska-republika.tripzone.cz/znojmo 34. TRIP ZONE. Trip Zone: Váš průvodce na cestách [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://ceska-republika.tripzone.cz/znojmo 35. UBYTOVÁNÍ ZNOJMO. Hotely, penziony a jiné [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.hotely.cz/znojmo/ 36. ÚRR REGION SOUDRŽNOSTI JIHOZÁPAD. Integrovaný plan rozvoje území NUTS

II

[online].

[cit.

2014-04-14].

Dostupné

z:

http://www.rr62

jihozapad.cz/dokumenty/pro-zadatele/seminare/Integrovany-plan-rozvoje-uzemiregionu-soudrznosti-Jihozapad.pdf 37. ZNOJEMSKO. Znojemsko: Turistické trasy [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:http://www.znojemsko.info/turisticke-trasy.php

38. ZNOJMO MĚSTO S PŘÍVLASTKEM. Architektura v zajetí historismu a moderny [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/architektura-vzajeti-historismu-a-moderny/ds-1154/archiv=0&p1=4894 39. ZNOJMO MĚSTO S PŘÍVLASTKEM. Fortifikační architektura [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/fortifikacni-architektura/ds1151/archiv=0&p1=4894 40. ZNOJMO MĚSTO S PŘÍVLASTKEM. Městské lázně [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné

z:

http://www.znojmocity.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=19341&id_u=3452&p1=4891 41. ZNOJMO MĚSTO S PŘÍVLASTKEM. Rezidence šlechty a domy měšťanů [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/rezidence-slechty-a-domymestanu/ds-1152/archiv=0&p1=4894 42. ZNOJMO MĚSTO S PŘÍVLASTKEM. Sakrální architektura [online]. [cit. 201404-14].

Dostupné

z:

http://www.znojmocity.cz/sakralni-architektura/ds-

1150/archiv=0&p1=4894 43. ZNOJMO MĚSTO S PŘÍVLASTKEM. Technické zajímavosti [online]. [cit. 201404-14].

Dostupné

z:

http://www.znojmocity.cz/technicke-zajimavosti/ds-

1158/archiv=0&p1=4894 63

44. ZNOJMO MĚSTO S PŘÍVLASTKEM. Znojemské vyhlídky [online]. [cit. 2014-0414].

Dostupné

z:

http://www.znojmocity.cz/znojemske-vyhlidky/ds-

1157/archiv=0&p1=4894 45. ZNOJMO MĚSTO S PŘÍVLASTKEM. Znojemský zelený prstenec [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/znojemsky-zeleny-prstenec/ds1156/archiv=0&p1=4894 46. ZNOVÍN ZNOJMO A.S. Vinice Šobes v NP Podyjí[online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.znovin.cz/vinice-sobes-v-np-podyji 47. ZNOVÍN ZNOJMO A.S. Znovín Znojmo a.s. se sídlem v Šatově: Author Znovín cup Vinařská 50 [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.vinarska50.cz/ 48. ZNOVÍN ZNOJMO A.S.. Znovín Znojmo a.s. se sídlem v Šatově: Znovín walking [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:http://www.znovin.cz/znovinwalking

64

ŠKOLA POLYTECHNICKÁ. JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Analýza současného cestovního ruchu ve Znojmě a blízkém okolí

Recommend Documents