VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Účetní a daňové hledisko podnikání v cestovním ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Účetní a daňové hledisko podnikání v cestovním ruchu Bakalářská práce

Autor: Hana Malinková Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Leinveberová Jihlava 2013

Copyright© 2013 Hana Malinková

1

2

Anotace Cílem bakalářské práce je analyzovat formy podnikání v cestovním ruchu, a to zejména u živnostenského oprávnění a společnosti s ručením omezeným, a následně provést jejich srovnání. Teoretická část je zaměřena na zmapování podob podnikání fyzické a právnické osoby. Součástí teoretické části je i oblast vedení evidence podnikatelské činnosti, daňová problematika, oblast sociálního a zdravotního pojištění. V praktické části je provedena komparace odvodového zatížení fyzické a právnické osoby na modelových situacích s kvantitativním vyjádřením. V závěru práce jsou podle zadaných kritérií srovnávány výhody a nevýhody jednotlivých forem podnikání, mezi nimi i velikost odvodové zátěže, která je počítána na předchozích modelových situacích.

Klíčová slova Živnost, živnostenský zákon, obchodní zákoník, obchodní společnost, společnost s ručením omezeným, fyzická a právnická osoba, účetnictví, daňová evidence, daně, daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění, odvodové zatížení.

3

Annotation The aim of my thesis is to analyze the forms of business in tourism, especially for the business license and limited liability company and make comparisons. Theoretical part is focused on mapping business forms of legal and natural person. Within the theoretical part is section about management of business records, taxation, social insurance and health care. In the practical part is performed a comparison of the tax burden of natural and legal persons in model situation with quantitative expression. At the end of my thesis is performed a comparisons of advantages and disadvantages of different forms of businesses according to specified criteria, including the size of the load derivation which I counted on the previous model situations.

Key words Business, business corporation, limited liability company, natural and legal person, accounting, tax records, taxes, income tax, social insurance and health care, tax burden

4

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Jaroslavě Leinveberové za odborné vedení, za podporu a trpělivost a cenné návrhy během konzultací.

5

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 9. 12. 2012 ...................................................... Podpis

6

Obsah Úvod…………………………………………………………………………………………….8 1 Podnikání podle živnostenského zákona ........................................................................ 11

1.1 1.2 1.3 2

Všeobecné podmínky provozování živnosti .................................................... 11 Odborná způsobilost u živností ........................................................................ 12 Živnosti podnikající v CR ................................................................................ 13

Podnikání podle obchodního zákoníku .......................................................................... 14

2.1 Charakteristické rysy obchodních společností ................. Chyba! Záložka není definována. 2.2 Zahájení podnikání OS ................................ Chyba! Záložka není definována. 2.3 Ukončení podnikání OS .............................. Chyba! Záložka není definována. 2.4 Charakteristika jednotlivých obchodních společností ...... Chyba! Záložka není definována. 3

Způsoby vedení evidence podnikatelské činnosti .......................................................... 20

3.1 3.2 3.3 4

Daňová evidence a záznamní povinnost .......................................................... 20 Účetnictví ......................................................................................................... 21 Rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím ................................................ 21

Daňová problematika ....................................................................................................... 23

4.1 Daň z příjmu fyzických osob ........................................................................... 23 4.1.1 Daň z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků ( daň ze mzdy) ....... 24 4.1.2 Daň z příjmu z podnikání fyzických osob.................................................. 26 4.2 Daň z příjmu právnických osob ....................................................................... 27 4.3 Daň silniční ...................................................................................................... 28 4.4 Daň z přidané hodnoty (DPH).......................................................................... 28 5

Problematika sociálního a zdravotního pojištění .......................................................... 30

5.1 Sociální pojištění .............................................................................................. 30 5.1.1 Sociální pojištění a OSVČ......................................................................... 30 5.2 Zdravotní pojištění ........................................................................................... 32 5.2.1 Zdravotní pojištění a OSVČ ...................................................................... 33 6

Odvodové zatížení podnikatelů na modelových příkladech ......................................... 35

6.1 Fyzická osoba ................................................................................................... 35 6.1.1 Odvodové zatížení fyzických osob na modelových situacích ................... 35 6.1.2 Odvodové zatížení fyzických osob na modelových situacích a její ........... 45 6.2 Komparace daňového zatížení příjmu FO ze zaměstnání z podnikání ............ 46 6.3 Právnická osoba ............................................................................................... 48 6.4 Komparace odvodového zatížení FO a PO ..................................................... 55 7

Porovnání podnikání z účetního a daňového hlediska .................................................. 60

7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7 7.8

Založení a vznik podnikatelského subjektu ..................................................... 60 Nepeněžité vklady do podnikání ...................................................................... 60 Ručení za závazky ............................................................................................ 61 Způsob vedení podnikatelské činnosti ............................................................. 61 Odvodové zatížení ............................................................................................ 62 Odměna za práci, osobní spotřeba ................................................................... 62 Používání auta pro soukromé účely ................................................................. 63 Rozhodování ve firmě ...................................................................................... 63

Závěr…………………………………………………………………………………………64

7

Úvod Formy podnikání v cestovním ruchu jsou rozmanité a představují pro většinu začínajících podnikatelů problém, kterou právní formu podnikání zvolit tak, aby pro ně byla daná varianta nejoptimálnější. Provozování podnikatelské činnosti v cestovním ruchu se řídí stejnými obecnými předpisy a pravidly jako podnikání v jiné podnikatelské činnosti. Podnikatelé mohou podnikat podle Zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (živnostenský zákon) nebo podle Zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Kromě těchto obecných předpisů se podnikání v cestovním ruchu musí řídit specifickými předpisy, které vyplývají ze zvláštností tohoto odvětví. K nejdůležitějším

patří Zákon č. 159/1999 Sb., o některých

podmínkách podnikání v cestovním ruchu, ve znění pozdějších předpisů. Bakalářská práce je zaměřena na dvě v praxi nejčastější formy podnikání, a to na fyzickou osobu, kterou představuje osoba samostatně výdělečně činná podnikající na základě živnostenského oprávnění. Druhou nejčastější formou je právnická osoba, kterou je obchodní společnost s názvem společnost s ručením omezeným. Při podnikání je správnost volby právní formy velmi důležitá, neboť má dopady v oblasti účetní, daňové, ale i právní. Významnou roli při rozhodování hraje odvodová zátěž podnikatele, která zahrnuje zejména odvod daně z příjmu z podnikání a odvod sociálního a zdravotního pojištění. Hlavním cílem bakalářské práce je

analyzovat

formy podnikání v cestovním ruchu, provést srovnání podnikání fyzické a právnické osoby z účetního a daňového hlediska a navrhnout optimální formu podnikání s nejnižší odvodovou zátěží. Předpokladem dosažení tohoto cíle je znalost podnikání podle živnostenského zákona a obchodního zákoníku, znalost způsobů vedení podnikatelské činnosti, analýza daňové problematiky a problematiky sociálního a zdravotního pojištění. Dílčím cílem je tedy poskytnout přehled o možných formách podnikání v uvedeném oboru, poukázat na nezbytné znalosti potřebné pro optimální volbu právní formy podnikání. Tyto předpoklady jsou obsaženy v teoretické části bakalářské práce.

8

Praktická část práce je zaměřena na výpočet daňového (resp. odvodového) zatížení na modelových příkladech u fyzické osoby a

právnické osoby. Pomocí zvolených

modelových situací s kvantitativním vyjádřením a jejich komparací je matematickou metodou zjišťována odvodová zátěž u jednotlivých forem podnikání. Stěžejním bodem této práce je na základě teoretické části a daných výpočtů porovnat výhody a nevýhody obou forem podnikání podle předem stanovených kritérií, kterými jsou založení a vznik podnikatelského subjektu, nepeněžité vklady v podnikání, ručení za závazky, způsob vedení podnikatelské činnosti, odvodové zatížení, odměna za práci a osobní spotřeba, používání auta pro soukromé účely, rozhodování ve firmě. Cílem práce je zjistit dopad jednotlivých kritérií na výběr vhodné právní formy podnikání v cestovním ruchu. Výběr vhodné právní formy podnikání v cestovním ruchu v současné době je velmi aktuální, neboť podnikání v odvětví cestovního ruchu je rozmanité, zahrnuje ubytovací a stravovací zařízení, dopravce a dopravní společnosti, cestovní agentury a kanceláře, dodavatele finančních a pojišťovacích

služeb,

provozování nejrůznějších sportovních i kulturně-uměleckých zařízení.

9

Obrázek 1: Cestovní ruch a jeho vazby na odvětví ekonomické činnosti

Cestovní ruch

Přímý vliv

Nepřímý vliv

Ubytovací zařízení, stravovací zařízení

Stavební průmysl, výroba potravin a nápojů

CK, turistická informační centra Letecká, železniční, autobusová doprava

Výroba dopravních prostředků a pohonných hmot Výroba sportovních předmětů a potřeb

Pronájem automobilů, autoservisy

Oděvní průmysl

Taxislužba, autokluby, čerpací stanice

Komunikační sítě

Bankovní instituce

Prodejní síť, placené služby obyvatelstvu

Muzea, divadla, kulturní památky, lázeňství Upomínkové předměty, propagační materiály

Poradenství, vzdělávání, kultura

Krajinotvorba

Sportovní zařízení [2] Zároveň cestovní ruch patří mezi nejvýznamnější hospodářská odvětví. V závislosti na změně ekonomických podmínek pro rozvoj podnikání daných novelizací právních norem může dojít ke změně volby právní formy podnikání. Za stávajících podmínek se jeví jako optimální varianta formy podnikání společnost s ručením omezeným.

10

1 Podnikání podle živnostenského zákona Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Živnost může provozovat fyzická (FO) i právnická osoba (PO). V praxi je však častější podnikání formou živnostníka, tedy FO. FO zjednodušeně řečeno je jeden konkrétní člověk se svými právy a povinnostmi. PO je společnost několika lidí, která je oprávněna vstupovat do právních vztahů a jednat svým jménem.Výjimku tvoří společnost s ručením omezeným, která má pouze jednoho společníka. Jestliže chceme podnikat formou živnosti, musíme získat živnostenské oprávnění, dříve nazývané živnostenský list nebo koncesní listina (koncese), nyní označované jako výpis z živnostenského rejstříku. Podnikatel si musí podle předmětu podnikání zjistit druh požadované živnosti. Živnosti zákon rozděluje na ohlašovací a koncesované, ohlašovací se dále člení na řemeslné, vázané a volné.

1.1 Všeobecné podmínky provozování živnosti Pro provozování živností musí podnikatel splnit všeobecné podmínky: 

dosažení věku 18 let



způsobilost k právním úkonům (dokazuje občanský průkaz)



bezúhonnost

Za bezúhonného se pro účely podnikání podle živnostenského zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a. [19] Kromě splnění všeobecných podmínek musí být splněna odborná způsobilost, která je definována u každého druhu živnosti rozdílně.

11

1.2 Odborná způsobilost u živností U všech živností řemeslných, v našem případě u hostinské činnosti, tedy provozování stravovacích služeb , se odborná způsobilost dokazuje dokladem o a) řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání, b) řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru, c) řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání, d) řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů, nebo e) uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, f) ověření nebo uznání dosažené úplné kvalifikace pro příslušný obor na základě zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Doklady prokazující odbornou způsobilost mohou být nahrazeny doklady o a) řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, b) řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, c) řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, d) řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů, e) řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou pracovní činnost, vydaným zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, nebo f) vykonání šestileté praxe v oboru. [19] Odborná způsobilost u živností vázaných je jmenovitě uvedena v příloze číslo 2 ŽZ, u koncesí je taktéž jmenovitě uvedena u každého oboru koncesované živnosti v příloze číslo 3 ŽZ. U živností volných se odborná způsobilost neprokazuje, seznam živností volných je obsahem přílohy číslo 4 ŽZ. 12

Obsahové náplně živností stanoví vláda svým nařízením číslo 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jsou důležitou pomůckou pro stanovení rozsahu živnostenského oprávnění. Odborná způsobilost a obsahová náplň u jednotlivých živností je uvedena v příloze 1 bakalářské práce.

1.3 Živnosti podnikající v CR Pro podnikání v CR připadají v úvahu tyto živnosti: živnosti ohlašovací řemeslné 

hostinská činnost

živnosti ohlašovací vázané 

průvodcovská činnost horská



masérské, rekondiční a regenerační služby



provozování solárií

živnosti ohlašovací volné 

ubytovací služby



překladatelská a tlumočnická činnost



provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu



provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí



provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti

koncesované živnosti 

silniční motorová doprava



vnitrozemská vodní doprava



provozování cestovní kanceláře

13

2 Podnikání podle obchodního zákoníku Obchodní společnosti patří k nejrozšířenějším formám skupinového podnikání. Jsou právnickými osobami založenými za účelem podnikání. Dělí se na: a) osobní 

veřejná obchodní společnost (veř.obch.spol., v.o.s.)



komanditní společnost (kom.spol., k.s.)

b ) kapitálové 

společnost s ručením omezeným (spol. s r.o., s.r.o.)



akciová společnost (akc.spol., a.s.)

Právnické osoby jsou povinny uvádět typ společnosti jako součást svého obchodního jména. Zkratky jsou oficiálně povoleny obchodním zákoníkem a jiné používat nelze. Právnické osoby se povinně zapisují do obchodního rejstříku vedeného rejstříkovými soudy. Obchodní rejstřík je veřejný a je publikován v Obchodním věstníku. Obchodní společnost se zakládá na dobu neurčitou, není-li ve společenské smlouvě (a následně pak i v obchodním rejstříku) stanoveno jinak. Do obchodního rejstříku se zapisují zejména: obchodní jméno, sídlo, IČ, předmět podnikání, právní forma podnikání, statutární orgány, prokura (zvláštní plná moc, která zmocňuje prokuristu ke všem právním úkonům kromě prodeje nemovitostí), základní kapitál, vklady společníků atd. Zakladatelé obchodních společností jsou: a) osoby fyzické i právnické (společnost mohou založit např. dva živnostníci, nebo tři a.s., nebo živnostník a s.r.o.) b) fyzická nebo právnická osoba může být společníkem s neomezeným ručením (tedy ručení i osobním majetkem pouze v jedné společnosti. [16]

14

2.1 Charakteristické rysy obchodních společností a) osobní společnosti 

neomezené solidární ručení společníků za závazky společnosti (neomezené ručení znamená ručení i osobním majetkem a solidární ručení znamená, že kterýkoliv ze společníků může být vyzván, aby uhradil všechny dluhy společnosti a je už jeho věcí, jak s ostatními společníky vyřeší své vyrovnání). Solidární ručení neznamená, že všichni ručí stejným dílem.



zánikem účastníka ve společnosti zaniká nebo se ruší společenská smlouva,



osobní účast společníků na řízení společnosti (společníci nemají předepsány statutární orgány),



není ze zákona předepsáno minimální základní jmění společnosti.

b) kapitálové společnosti 

omezené nebo žádné ručení společníků za závazky společnosti,



osobní účast společníků na řízení není vyžadována,



jsou stanoveny zásady tvorby statutárních orgánů společnosti,



zákon ukládá vložit minimální základní kapitál a tvořit rezervní fond,



zánik účastníka ve společnosti nezpůsobí zánik společnosti.

2.2 Zahájení podnikání OS Zahájení podnikání je dvoustupňové: 1. založení obchodní společnosti (sepsání společenské smlouvy mezi společníky), 2. vznik obchodní společnosti (zápis do obchodního rejstříku). Založení společnosti: 1. společenskou smlouvou podepsanou všemi společníky a notářsky ověřenou, 2. zakladatelskou listinou notářsky ověřenou (připouští-li zákon, společnost může založit jediný zakladatel).

15

Obchodní zákoník u společnosti s ručením omezením umožňuje a u akciové společnosti nařizuje vydání stanov společnosti, které podrobněji upravují vztahy mezi společníky, především podíly na zisku a úhrady případné ztráty firmy. Založená obchodní společnost ještě nesmí vstupovat do právních vztahů, protože z právního hlediska začne existovat až po zápisu do obchodního rejstříku. Veškeré právní úkony učiněné v mezidobí od založení do vzniku právnické osoby jsou tedy činěny jednotlivými společníky pouze jako fyzickými osobami a s neomezeným ručením. Vznik obchodní společnosti:  dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku  návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti  u kapitálových se musí vytvořit základní jmění společnosti neboli základní kapitál, tedy souhrn peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti za účelem využití pro dané podnikání. Pokud se vkládá do firmy něco jiného než peníze, musí být uděláno písemné znalecké ocenění, v některých případech i od dvou nezávislých znalců. Vkladem společníka se vytváří i jeho podíl na čistém obchodním jmění společnosti. Společnosti vznikají, fungují, spojují se, rozdělují, prodávají a zanikají. Je důležité s tímto postupem počítat a již při zakládání společnosti znát možná rizika jednotlivých forem společností. Osobní obchodní společnosti jsou úzce vázány na své konkrétní zakladatele, proto je těžké takovou společnost prodat. Jsou vhodné především pro menší rodinné firmy. Jejich výhodou je podnikání bez povinného počátečního vkladu. Kapitálové obchodní společnosti nejsou vázány na konkrétní zakladatele, podíly v nich lze snadněji prodat. Je potřeba, aby podnikatel si tuto skutečnost od počátku uvědomoval a cílevědomě pracoval na zvyšování nejen zisku, ale i hodnoty firmy jako takové (cenu firmy tvoří hmotné i nehmotné prvky, dobré jméno, podíl na trhu, propracovaná distribuční síť atd.). Společnosti mohou být přeměněny (pokračují v podnikatelské činnosti v jiné podobě): a) fúzí (sloučení dvou či více firem do jedné) 16

b) převodem jmění na společníka c) rozdělením (z jedné firmy vzniknou dvě či více právně samostatných firem)

2.3 Ukončení podnikání OS Ukončení podnikání je u právnických osob také dvoustupňové: 1. zrušení obchodní společnosti (s likvidací, bez likvidace, prohlášením konkurzu), 2. zánik obchodní společnosti (výmaz z obchodního rejstříku). Zrušení společnosti může mít více forem: a) bez likvidace, tzn. při dobrovolném zrušení společnosti se přemění v jinou formu, existuje právní nástupce, b) s likvidací, tzn. neexistuje právní nástupce (firma přestane existovat), statutární orgány jsou nahrazeny likvidátorem, c) prohlášením konkurzu, návrh k soudu podává věřitel nebo dlužník. Konkurz je soudní řízení, jehož účelem je poměrně a podle zákonem stanoveného pořadí uspokojit věřitele z majetku osoby, která není způsobilá ke splácení svých závazků (3 pásma splácení dluhů). Prohlášení konkurzu může předcházet vyrovnání, firma se sama dohodne s věřiteli na způsobu úhrady svých dluhů. Konkurzu předchází úpadek tj. dlouhodobější stav insolventnosti, dlužník není schopen plnit již splatné závazky. Prohlášením konkurzu se dlužník stává úpadcem a pozbývá možnost disponovat se svým majetkem. [8]

2.4 Charakteristika jednotlivých obchodních společností 1. Veřejná obchodní společnost (v.o.s.)

 alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou (jménem) a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně veškerým svým majetkem (fyzická i právnická osoba),  práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou,  statutární orgán je každý ze společníků,  výpovědí nebo smrtí společníka dochází ke zrušení a zániku společnosti,  pro společníky platí zákaz konkurence v oboru, 17

 zisk určený k rozdělení se mezi společníky dělí rovným dílem, stejně tak ztráta. 2. Komanditní společnost (k. s.)

 komanditisté ručí do výše svého vkladu, minimální výše vkladu 5000 Kč,  komplementáři řídí společnost a ručí neomezeně,  rozdělení zisku je dáno poměrem podle společenské smlouvy,  zákaz konkurence v oboru platí pro komplementáře,  statutární orgán tvoří komplementáři, vytváří obchodní vedení společnosti,  komanditisté mají jen právo kontroly a podílu na zisku,  komanditní společnost představuje přechod od společnosti osobní ke kapitálové. 3. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

 základní jmění je tvořeno předem stanovenými vklady společníků,  může být založena pouze jednou osobou, může mít max. 50 společníků,  výše vkladů jednotlivých společníků je různá, základní jmění min. 200 000 Kč,  hodnota vkladu společníka musí být minimálně 20 000 Kč,  společníci ručí za závazky společnosti omezeně, a to pouze do výše nesplacených vkladů,  nejvyšší orgán je valná hromada (min. 1 x ročně svolává statutární orgán), schvaluje roční účetní závěrku, rozdělení zisku a úhrady ztrát, schvaluje stanovy a rozhoduje o změně společenské smlouvy, odvolává a odměňuje jednatele a dozorčí radu,  statutární orgán tvoří jednatelé,  kontrolní orgán se nazývá dozorčí rada, není povinnost ji zřizovat,  společnost povinně vytváří rezervní fond (min. 10% základního kapitálu),  zisk se dělí mezi společníky podle poměru jejich obchodních podílů,  zákaz konkurence v oboru platí pro jednatele a členy dozorčí rady,  při změně osoby společníka není nutné rušit společnost, změnu zapsat v obchodním rejstříku, [8]  u nás nejpoužívanější forma podnikání například pro hotel. Hotel tedy můžeme vést jako s.r.o. nebo formou živnostenského oprávnění. Potřebná jsou dvě živnostenská oprávnění: hostinská činnost (pro stravování) a ubytovací služby. 18

4. Akciová společnost (a.s.)

 její základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě,  akcionář neručí za závazky společnosti,  založit ji může jedna právnická osoba nebo dva a více zakladatelů,  založení bez veřejné nabídky akcií, hodnota základního jmění musí být min. 2 miliony Kč,  založení s veřejnou nabídkou akcií, hodnota základního jmění musí být min. 20 milionů Kč,  nejvyšší orgán je valná hromada,  statutární orgán je představenstvo, které řídí firmu po celý rok, kontrolní orgán je dozorčí rada, která kontroluje práci představenstva. [16]

19

3 Způsoby vedení evidence podnikatelské činnosti V současné době lze evidovat podnikatelskou činnost buď daňovou evidencí nebo účetnictvím.

3.1 Daňová evidence a záznamní povinnost Daňová evidence je upravena zákonem o dani z příjmu. Vedou ji fyzické osoby, které nejsou účetní jednotkou, to znamená, že jejich obrat za předchozí kalendářní rok nepřesáhl částku 25 milionů Kč. Jedná se nejčastěji o živnostníky a osoby podnikající na základě zvláštních právních předpisů. V zákoně o dani z příjmu je stanovena ještě další možnost, jedná se o záznamní povinnost. Podnikatel fyzická osoba vede pouze záznamy o příjmech a evidenci pohledávek. To lze uskutečnit pouze v případě, kdy výdaje jsou uplatňovány procentem z příjmů nebo daň je stanovena paušální částkou. Častěji je využívána možnost uplatnění výdajů procentem z příjmu, které činí za rok 2012 pro živnost řemeslnou 80 %, u ostatních živností 60 %, u podnikání podle zvláštních předpisů 40 %, u pronájmu 30 %. Úkolem daňové evidence je poskytnout informace o příjmech a výdajích, o majetku a závazcích podnikatele. Nejdůležitější knihou je evidence (deník) příjmů a výdajů. Forma, způsob a technika vedení tohoto deníku není předepsána. Tento deník slouží právě jako podklad pro výpočet základu daně z příjmu FO. Do této evidence se zapisují příjmy a výdaje ve členění na daňově uznatelné a neuznatelné. Základem daně je rozdíl mezi daňovými příjmy a daňovými výdaji, zjednodušeně řečeno zisk. Ten musíme upravit na daňový základ, z kterého vypočítáme daň z příjmu FO. V evidenci majetku se zachycuje majetek, který se podnikatel rozhodne vložit do svého obchodního majetku, který má nejčastěji podobu hmotného majetku (nemovitost, auta), zásob, pohledávek nebo peněžních prostředků. [17]

20

3.2 Účetnictví Účetnictví je upraveno zákonem o účetnictví. Musí je vést fyzické osoby, pokud jejich obrat je vyšší než 25 milionů Kč za předcházející rok, všechny právnické osoby např. obchodní společnosti a všichni podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku. Základní předpisem pro vedení účetnictví je zákon o účetnictví. Účetnictví poskytuje informace o stavu a pohybu majetku a zdrojích financování (aktiva a pasiva), o nákladech a výnosech a s tím související zjištění hospodářského výsledku. [7] Záznamní evidence se provádí z hlediska časového v deníku, z hlediska věcného v hlavní účetní knize pomocí účtů. Účet je základní třídící znak v účetnictví. Účtování na účtech se řídí principem podvojnosti, který říká, že každý účetní případ se zachycuje na dvou různých účtech, na dvou různých stranách (MD, D), ve stejné finanční částce.

3.3 Rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím Daňová evidence slouží zejména ke zjištění správné výše základu daně z příjmu FO, zatímco účetnictví poskytuje mnohem komplexnější pohled na hospodaření firmy. Účetnictví je mnohem podrobnější, náročnější na zpracování, a proto se vede pomocí různých počítačových programů, které mohou být uzpůsobeny předmětu podnikání. Účetnictví zpravidla vede podnikateli účetní firma nebo zaměstnanec – účetní. Daňová evidence může být vedena ručně nebo pomocí účetního programu na PC, záleží na počtu účetních případů. Drobní živnostníci si mohou buď vést daňovou evidenci sami, nebo její zpracování zadají účetní firmě. V případě zpracování účetní firmou podnikatelé připraví pro zaúčtování pouze přijaté a vystavené daňové doklady (došlé a vystavené faktury, příjmové a výdajové pokladní doklady, výpisy z podnikatelského bankovního účtu a podobně). V daňové evidenci se hospodářský výsledek zjišťuje jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, v účetnictví jako rozdíl mezi výnosy (6. třída) a náklady (5. třída). [7] Výhodou daňové evidence ve srovnání s účetnictvím je rozdílný způsob stanovení základu daně. V daňové evidenci podnikatel neplatí daň z příjmů např. z nezaplacených vydaných faktur a naopak lze do daňových výdajů uplatnit nákup zásob již v okamžiku zaplacení bez ohledu na jejich skutečnou spotřebu. To znamená, že podnikatel například 21

na konci roku zaplatí nákup zásob, které bude používat až v příštím roce, ale přitom si sníží základ daně již v běžném období. Ale je třeba si také uvědomit, že na druhé straně například přijatá faktura za službu, která nebyla zaplacena, bude v účetnictví nákladem, zatímco v daňové evidenci základ daně neovlivní. V daňové evidenci v deníku příjmů a výdajů se totiž zapisují pouze účetní případy, které vyjadřují příjem nebo úbytek peněz. Nezapisuje se tedy vznik faktur, pouze jejich úhrady.

22

4 Daňová problematika Daně, které tvoří daňovou soustavu České republiky, rozdělujeme na daně přímé a daně nepřímé. Do přímých daní patří:  daň z příjmů fyzických a právnických osob (DPFO, DPPO),  majetkové daně (daň z nemovitosti, z převodu nemovitostí, dědická, darovací, silniční) Do nepřímých daní patří:  daň z přidané hodnoty (DPH),  spotřební daně,  energetické daně (daň ze zemního plynu, pevných paliv, z elektřiny). Nepřímé daně platíme při každém nákupu zboží a služeb. Tyto daně neplatíme přímo státním institucím, ale prodávajícímu, který má povinnost tuto daň státu odvést. U přímých daní každý poplatník podává daňové přiznání na příslušném finančním úřadě, kde také daň uhradí. Poplatník je fyzická nebo právnická osoba, z jejíž peněž je daň placena. Naopak plátce je fyzická nebo právnická osoba, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu. Podrobněji se budu zabývat daněmi, které jsou nejčastěji vedeny podnikateli.

4.1 Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníci daně jsou fyzické osoby. Podle stanovení daňové povinnosti a způsobu placení daně se poplatníci rozlišují na daňového rezidenta a na daňového nerezidenta. Daňový rezident je osoba, která má na území České republiky bydliště nebo se zde zdržuje alespoň 183 dnů. Jeho daňová povinnost je na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, ale také na příjmy ze zahraničí. Daňový nerezident má omezenou daňovou povinnost. [19] Daň z příjmu tedy podléhají příjmy ze zdrojů na

23

území ČR. Plátci daně jsou podnikatelé, kteří platí daň sami za sebe. Zaměstnavatel odvádí zálohy na daň, ty jsou zaměstnancům každý měsíc strhávány z výplaty. Předmětem daně z příjmu fyzických osob jsou:  příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků,  příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti,  příjmy z kapitálového majetku,  příjmy z pronájmu,  ostatní příjmy. Nejčastější jsou příjmy ze závislé činnosti a příjmy z podnikání.

4.1.1.

Daň z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků (daň ze mzdy)

Tuto daň platí zaměstnanci nebo společníci, kteří mají příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání). Jedná se o příjmy z pracovněprávního vztahu: pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce. S výjimkou srážkové daně se u daně ze závislé činnosti (daně se mzdy) platí měsíční zálohy a provádí se roční vyúčtování. Schéma 1: Postup výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti

měsíční hrubá mzda (HM) + zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance (9 % z HM) + sociální pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance (25 % z HM) = základ daně (superhrubá mzda neboli zdanitelná mzda) , zaokrouhleno na 100 nahoru záloha na daň = 15 % ze základu daně – měsíční slevy na dani = záloha na dani po slevě Pokud zaměstnanec podepíše Prohlášení poplatníka k uplatnění slev může si od daně odečíst měsíční slevy, které získá tak, že roční slevy vydělí 12 s výjimkou slevy na manžela nebo manželku, která se může uplatňovat pouze u ročního vyúčtování.

24

Tabulka 1: Roční slevy na dani a daňová zvýhodnění 2012

Druh slevy

Na poplatníka, starobního důchodce

24 840

Na vyživovanou manželku/manžela

24 840

Na vyživovanou manželku/manžela - držitele ZTP/P

49 680

Invalidní důchod prvního a druhého stupně Invalidní důchod třetího stupně Držitel průkazu ZTP/P Student

210 5 040 16 140 4 020

Daňové zvýhodnění na dítě

13 404

Daňové zvýhodnění na dítě - ZTP/P

23 208

Limit pro uplatnění slevy na druhého z manželů bez příjmů je 68 000 Kč. Do příjmu manžela/ky se nezapočítává příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen. [6] Schéma 2: Roční vyúčtování daně ze závislé činnosti

roční hrubá mzda + zaplacené zálohy na zdravotním a sociálním pojištěním placené zaměstnavatelem = roční superhrubá mzda (základ daně, zdanitelná mzda) – nezdanitelné části daně a odpočitatelné položky (dary, úroky ze stavebního úvěru, penzijní pojištění, životní pojištění, výzkum a vývoj atd.) = základ daně snížený o nezdanitelné části daně, zaokrouhleno na 100 dolů roční daň = 15 % ze základu daně – roční slevy na dani = roční daň 25

Roční daň porovnáváme se zaplacenými zálohami. Pokuď je roční daň větší, vzniká nedoplatek, který musíme zaplatit FÚ. V opačném případě vzniká přeplatek na dani, který nám FÚ vrátí.

4.1.2

Daň z příjmu z podnikání fyzických osob

Tuto daň platí podnikatel, nejčastěji živnostník, z příjmů z podnikání. Daň se platí za roční zdaňovací období. Schéma 3: Postup výpočtu daně z příjmu z podnikání FO

příjmy z podnikání – daňově uznatelné výdaje (výdaje uplatňujeme buď ve skutečné výši nebo procentem z příjmu tzv. paušálem: řemeslné živnosti 80 %, zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství 80 % , ostatní živnosti 60 % , svobodná povolání, příjmy z autorských práv, podnikání podle zvláštních předpisů 40 %, příjmy z pronájmu: 30 %) = zisk ( základ daně ) – případná ztáta za předcházející zdaňovací období = základ daně po odečtení ztáty – nezdanitelné části daně a odpočitatelné položky (dary, úroky ze stavebního úvěru, penzijní pojištění, životní pojištění, výzkum a vývoj atd.) = základ daně snížený o nezdanitelné části daně, zaokrouhleno na 100 dolů roční daň = 15 % ze základu daně – roční slevy na dani = roční daň Podle zákona č. 586/1992 Sb. musí daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 15 000 Kč. Jestliže daňový poplatník nevyužije služeb daňového poradce má povinnost podat daňové přiznání a zaplatit daňovou povinnost do 31. 3. po skončení zdaňovacího období. Zdaňovací období je kalendářní nebo hospodářský rok. Hospodářským rokem je 12 měsíců po sobě jdoucích, které začínají prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Hospodářský rok se však v praxi nevyužívá. [6] 26

4.2 Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu právnických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníci daně jsou poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení (adresa místa, ze kterého je poplatník řízen). Předmět daně jsou příjmy z veškeré činnosti. Právnická osoba, nejčastěji obchodní společnosti, zejména společnost s ručením omezeným, musí podat daňové přiznání nejpozději do 31. 3. po skončení zdaňovacího období. Jestliže mají právnické osoby povinnost auditu, musí podat daňové přiznání nejpozději do 30. 6. po skončení daňového období. Shéma 4 : Zjednodušený postup výpočtu daně z příjmu PO

výnosy (6. třída) – náklady (5. třída) = účetní výsledek hospodaření + daňově neuznatelné náklady (např. účet 513, 523, 528, 538, 543, 545 ) – výnosy, které nejsou zahrnovány do základu daně ( výnosy zdaněné zvláštní sazbou daně, výnosy osvobozené) + výnosy nezahrnované do základu daně rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy ( jsou- li účetní odpisy vyšší než daňové, rozdíl se přičítá, v opačném případě se odečítá) = základ daně – odpočitatelné položky (ztráta, odpočet výdajů na výzkum a výboj, dary na veřejně prospěšné účely) = upravený základ daně zaokrouhleno na tisíce dolů daň = 19% ze základu daně (za rok 2012) – slevy na dani na zaměstnance se zdravotním postižením = daň po slevě

27

4.3 Daň silniční Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla používaná k podnikatelské činnosti. Poplatník daně silniční je provozovatel vozidla, který je zapsán v technickém průkazu. Tuto daň platí také zaměstnavatelé, jestliže jejich zaměstnanci používají vlastní osobní automobil pro služební účely. Poplatník musí podat daňové přiznání do 31. ledna následujícího roku. Pokud je automobil v majetku firmy do nákladů u daně z příjmu se uplatňují jeho odpisy, opravy a prokázané provozní náklady. Bez zaplacení silniční daně není možné uplatnit cestovné do nákladů pro snížení daně z příjmu.[12]

4.4 Daň z přidané hodnoty (DPH) Daň z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. DPH se neplatí přímo, ale je započítáno v ceně majetku (např. zboží, služba). V současnosti je základní sazba DPH 20 %, snížená sazba 14 %. Prodejce připočte daň k ceně výrobku a zákazník, který je poplatník daně, ji zaplatí i s DPH. Prodejce neboli plátce daně musí daň odvést danému finančnímu úřadu. Povinnost k registraci DPH v České republice mají:  osoba, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku a pokud její obrat přesáhl za nejbližších 12 po sobě jdoucích měsíců 1 000 000 Kč,  osoba povinná k dani se může zaregistrovat k platbě DPH dobrovolně, osoba, která má místo podnikání nebo provozovnu mimo tuzemsko, kdy místo plnění je v ČR. [12] Firma plátce DPH má zdaňovací období v závislosti na velikosti obratu, je plátce čtvrtletní nebo měsíční. Po ukončení tohoto zdaňovacího období musí firma podat na FÚ daňové přiznání, ve kterém si vypočte nadměrný odpočet nebo vlastní daňovou povinnost. Nadměrný odpočet vzniká tehdy, jestliže zaplacená DPH z nákupu je větší než DPH vybraná z prodeje. Vzniká pohledávka za FÚ, který rozdíl vrací. V případě vlastní daňové povinnosti je DPH z prodeje větší než DPH z nákupu, vzniká dluh vůči FÚ, který musí firma uhradit. DPH v cestovním ruchu je poměrně komplikovanou agendou. Pro ubytovací služby platí v současné době snížená sazba DPH 14 %, pro většinu ostatních sazeb základní sazba 20 %. Je třeba sledovat, zda je místem plnění EU nebo země mimo EU. V případě prodeje tzv. cestovních služeb je za určitých okolností 28

uplatňován zvláštní režim výpočtu DPH podle Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. [3]

29

5 Problematika sociálního a zdravotního pojištění 5.1 Sociální pojištění Sociální pojištění se skládá ze tří částí: nemocenské pojištění, pojistné na důchodové zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Z nemocenského pojištění jsou vypláceny tyto dávky: nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství a rodičovství, vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství. Z důchodového pojištění jsou vypláceny tyto dávky: starobní důchod, invalidní důchod prvního, druhého a třetího stupně a pozůstalostní důchody (vdovský, vdovecký, sirotčí). Plátcem sociálního pojištění jsou tyto skupiny: zaměstnanci, zaměstnavatelé (organizace), osoby samostatně výdělečně činné tzv. OSVČ. Do skupiny OSVČ patří zejména

živnostníci a osoby podnikající na základě zvláštních právních předpisů

(advokáti, notáři, zemědělci, lékaři,..) Zaměstnanci jsou osoby činné v pracovním

poměru, platí 6,5 % z vyměřovacího

základu, kterým je měsíční hrubá mzda. Zaměstnavatel platí za své zaměstnance 25 % z vyměřovacího základu,

kterým je souhrn hrubých mezd zaměstnanců za

kalendářní měsíc. Zaměstnavatel odvádí sociální pojištění (6,5 % a 25 %) za své zaměstnance na účet Okresní správy sociálního zabezpečení každý měsíc v den splatnosti výplaty.

5.1.1 Sociální pojištění a OSVČ Z hlediska sociálního pojištění se OSVČ člení na hlavní a vedlejší. Vedlejší OSVČ je ta, která při podnikání vykonávala zaměstnání, pobírá invalidní nebo starobní důchod, která byla nezaopatřeným dítětem (studentem), OSVČ, které má nárok na rodičovský příspěvek nebo

na příspěvek na péči. Hlavní OSVČ zjednodušeně řečeno pouze

podniká. Hlavní i vedlejší OSVČ nemusí platit nemocenské pojištění, ale nevzniká tak nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Ošetřovné pobírá pouze zaměstnanec. Hlavní OSVČ musí vždy platit důchodové pojištění, vedlejší OSVČ platí důchodové pojištění pouze tehdy, jestliže její zisk je větší než rozhodná částka, která je dána zákonem a pro každý rok se mění (pro rok 2012 60 328 Kč). 30

Tabulka 2: Sazby sociálního pojištění v roce 2012

Důchodové pojištění

28 %

Nemocenské pojištění

2,3 %

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

1,2 %

Pokud podnikateli vznikne povinnost, platí měsíční zálohy na sociálním pojištění vždy do 20. dne následujícího měsíce. Za den platby je přitom považován až den, kdy platba došla na

účet OSSZ. Za

daný kalendářní rok musí OSVČ provést vyúčtování

sociálního pojištění v Přehledu o příjmech a výdajích za daný kalendářní rok, do vyúčtování

však nespadá nemocenské pojištění. V tomto Přehledu si podnikatel

vypočítá přeplatek nebo nedoplatek sociálního pojištění za daný rok a výši měsíčních záloh na rok příští.

Schéma 5: Postup výpočtu ročního vyúčtování sociálního pojištění

příjmy z podnikání za daný rok podle daňového přiznání – výdaje za daný rok podle daňového přiznání = zisk (základ daně) vyměřovací základ = 50 % ze zisku roční sociální pojištění = 29,2 % z vyměřovacího základu roční sociální pojištění (SP) porovnáme se souhrnem zaplacených záloh. Mohou nastat dvě varianty: Roční SP > ∑ záloh, vzniká nedoplatek, který musíme na OSSZ uhradit Roční SP < ∑ záloh, vzniká přeplatek, který nám OSSZ vrátí V Přehledu také vypočítáme výši záloh na příští rok a to tak, že roční sociální pojištění vydělíme 12 za předpokladu, že podnikatel podniká celý rok. V prvním roce podnikání nebo když v Přehledu o příjmech a výdajích za předchozí rok vyšla nižší záloha než minimální, platí podnikatel minimální zálohu pro rok 2012 u vedlejší činnosti 735 Kč 31

(pokud má povinnost platit zálohy) a u hlavní činnosti 1 836 Kč. Minimální záloha nemocenského pojištění je 115 Kč. [19]

5.2 Zdravotní pojištění Ze zdravotního pojištění je hrazeno: 

léčebná ústavní péče, kterou poskytují nemocnice a odborné léčebné ústavy,



ambulantní péče primární, kterou poskytuje všeobecný lékař, specializovaná, kterou poskytuje odborný lékař,



pohotovostní a záchranná služba,



preventivní péče zahrnuje preventivní prohlídky, očkování,



odběry tkání nebo orgánů určených k transplantaci,



poskytování léků, léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky,



potraviny pro zvláštní lékařské účely,



lázeňská péče a pobyt v dětských léčebnách a ozdravovnách,



doprava nemocných sanitkou,



posudková činnost lékaře,



pitva zemřelého.

Plátci zdravotního pojištění jsou zejména zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů a stát. Stát je plátcem pojistného za osoby, které jsou vyjmenovány v § 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se zejména o tyto osoby: 

nezaopatřené děti,



poživatele důchodů,



ženy na mateřské a rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství,



příjemci rodičovského příspěvku,



uchazeči o zaměstnání, osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby. [19]

Zaměstnanec platí zdravotní pojištění 4,5 % z vyměřovacího základu, což je měsíční hrubá mzda. Zaměstnavatel hradí za své zaměstnance 9 % z vyměřovacího základu, 32

kterým je souhrn hrubých mezd zaměstnanců za kalendářní měsíc. Zaměstnavatel odvádí zdravotní pojištění (4,5 % a 9 %) za své zaměstnance na účet příslušné zdravotní pojišťovny každý měsíc v den splatnosti výplaty.

5.2.1 Zdravotní pojištění a OSVČ Podnikatel musí platit zdravotní pojištění vždy, a to u zvolené zdravotní pojišťovny. OSVČ musí provést vyúčtování zdravotního pojištění v Přehledu o příjmech a výdajích za daný kalendářní rok, obdobně postupuje jako u sociálního pojištění. V tomto Přehledu si podnikatel vypočítá přeplatek nebo nedoplatek zdravotního pojištění za daný rok a výši měsíčních záloh na rok příští. Schéma 6: Postup výpočtu ročního vyúčtování ZP

příjmy z podnikání za daný rok podle daňového přiznání – výdaje za daný rok podle daňového přiznání = zisk (základ daně) vyměřovací základ = 50 % ze zisku roční zdravotní pojištění = 13,5 % z vyměřovacího základu roční zdravotní pojištění ZP porovnáme se souhrnem zaplacených záloh. Mohou nastat dvě varianty: Roční SP > ∑ záloh, vzniká nedoplatek, který musíme na zdravotní pojišťovnu uhradit. Roční SP < ∑ záloh, vzniká přeplatek, který nám zdravotní pojišťovna vrátí. V Přehledu také vypočítáme výši záloh na příští rok

a to tak, že roční zdravotní

pojištění vydělíme 12 za předpokladu, že podnikatel podniká celý rok. Jestliže příjem z podnikání je vedlejší samostatná výdělečná činnost (souběžnost se zaměstnáním), podnikatel nemusí platit zálohy, vše zaplatí až po skončení roku na základě Přehledu o příjmech a výdajích. Pokud podnikatel patří mezi osoby, za které platí pojistné stát, zálohy bude platit, jen pokud měl v předešlém roce zisk. Minimální záloha není stanovena , v prvním roce podnikání zálohy neplatí. Jestliže příjem z podnikání je hlavní samostatná činnost, podnikatel platí zálohu, která vyšla v posledním Přehledu o příjmech a výdajích, ne však méně než je minimální 33

záloha, ta činí pro rok 2012

1 697

Kč. Tuto výši zálohy platí i v prvním roce

podnikání.

34

6 Odvodové zatížení podnikatelů na modelových příkladech 6.1 Fyzická osoba U podnikající fyzické osoby jsou z dosaženého zisku placeny odvody, a to daň z příjmu fyzických osob, zdravotní a sociální pojištění. U následujících modelových situací se jedná o hlavní OSVČ. Z toho vyplývá, že u platby sociálního a zdravotního pojištění musí být dodržen minimální vyměřovací základ, který činí pro rok 2012 u zdravotního pojištění 150 822 Kč a u sociálního pojištění 75 420 Kč.

6.1.1 Odvodové zatížení fyzických osob na modelových situacích modelová situace číslo 1 Podnikatel FO, v našem případě živnostník, měl za rok 2012 příjmy 1 000 000 Kč, výdaje činily 500 000 Kč. Podepsal prohlášení k uplatnění slev (uplatňuje slevu na poplatníka), neuplatňuje žádné nezdanitelné části základu daně. Tabulka 3: Odvodové zatížení FO, základní varianta

příjmy z podnikání

1 000 000

výdaje

– 500 000

základ daně daň z příjmu FO 15 % z 500 000 sleva na poplatníka

500 000 75 000 – 24 840

daň po slevě

50 160

zdravotní pojištění 500 000 • 0,5 • 0,135

33 750

sociální pojištění 500 000 • 0,5 • 0,292

73 000

odvodové zatížení 50 160 + 33 750

156 910

+ 73 000 odvodové zatížení v % 156 910/500 000 • 100

31, 38

modelová situace číslo 2 Pokuď by podnikatel měl nízké výdaje ve skutečné výši, je pro něj výhodnější použít výdaje % z příjmu , tzv. výdajový paušál. Velikost výdajového paušálu je dána druhem příjmu: ze zemědělské činnosti, lesního a vodního hospodářství 80 %, ze živností 35

řemesných 80 %, ze živností ostatních 60 %, z jiného podnikání na základě zvláštních právních předpisů 40 %, z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku 30 %. Podnikatel FO, v našem případě živnostník, měl za rok 2012 příjmy 1 000 000 Kč, výdaje uplatňuje procentem z příjmu, jedná se o živnost řemeslnou. Podepsal prohlášení k uplatnění slev (uplatňuje slevu na poplatníka), neuplatňuje žádné nezdanitelné části základu daně. Tabulka 4: Odvodové zatížení FO, výdaje 80 % z příjmu


1 000 000

výdaje z živnosti řemeslné 80 %

– 800 000

z 1 000 000 základ daně

200 000

daň z příjmu FO 15 % z 200 000 sleva na poplatníka

30 000 – 24 840

daň po slevě

5 160

zdravotní pojištění 150 822 • 0,135

20 361


29 200


54 721

+ 29 200 odvodové zatížení v % 54 721/200 000

27,36

• 100 Porovnáním modelové situace číslo 1 a 2 vidíme, že v našem případě je tedy výhodnější uplatnit výdaje % z příjmu než ve skutečné výši. Úspora činí 4,02 % ( 31,38 % – 27,36 %). Úspora se však snížila tím, že u výpočtu zdravotního pojištění musel být použit minimální vyměřovací základ 150 822 Kč, neboť skutečný byl pouze 100 000 Kč ( 50 % z 200 000 Kč). Výhodné uplatnění výdajů ve skutečné výši by bylo pouze tehdy, kdyby přesáhly by částku 800 000 Kč. modelová situace číslo 3 Podnikatel FO, v našem případě živnostník, měl za rok 2012 příjmy 1 000 000 Kč, výdaje uplatňuje procentem z příjmu, jedná se o živnost volnou. Podepsal prohlášení

36

k uplatnění slev (uplatňuje slevu na poplatníka), neuplatňuje žádné nezdanitelné části základu daně. Tabulka 5: Odvodové zatížení FO, výdaje 60 % z příjmu


1 000 000

výdaje z živnosti volné 60 %

– 600 000

z 1 000 000 základ daně

400 000

daň z příjmu FO 15 % z 400 000

60 000

sleva na poplatníka

– 24 840

daň po slevě

35 160


27 000


58 400

odvodové zatížení

120 560

odvodové zatížení v % 120 560/400 000

30,14

• 100 Porovnáním modelové situace číslo 1 a 3 vidíme, že v našem případě je stále tedy výhodnější uplatnit výdaje % z příjmu než ve skutečné výši. Úspora činí 1,24 % (31,38 % – 30,14 %). V tomto případě je tedy výhodnější uplatnit výdaje ve skutečné výši pouze tehdy, přesáhly by částku 600 000 Kč. modelová situace číslo 4 Podnikatel FO, v našem případě živnostník, měl za rok 2012 příjmy 1 000 000 Kč, výdaje uplatňuje procentem z příjmu, jedná se o pronájem. Kč. Podepsal prohlášení k uplatnění slev, neuplatňuje žádné nezdanitelné části základu daně. Tabulka 6: Odvodové zatížení FO, výdaje 30 % z příjmu

příjmy z pronájmu

1 000 000

výdaje z pronájmu 30 % z 1 000 000

– 300 000

základ daně

700 000

daň z příjmu FO 15 % z 700 000

105 000


– 24 840 37

daň po slevě

80 160


47 250


102 200


229 610


32,80

• 100 Porovnáním modelové situace číslo 1 a 4 vidíme, že v tomto případě je naopak výhodnější uplatnit výdaje ve skutečné výši než v %. Úspora při uplatnění nákladů ve skutečné výši by činila

1,42 % (32,80 % – 31,38 %). V tomto případě je tedy

výhodnější uplatnit výdaje v % pouze tehdy, kdyby nepřesáhly skutečné výdaje částku 300 000 Kč. modelová situace číslo 5 Podnikatel FO může optimalizovat odvodové zatížení u daně z příjmu, zákon mu umožňuje více nástrojů, a to nezdanitelné části a odpočitatelné položky. K nejdůležitějším nezdanitelným částkám patří: hodnota darů, která musí přesáhnout 2 % základu daně anebo činit alespoň 1000 Kč, v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Dále lze odečíst úroky z úvěru ze stavebního úvěru, penzijní připojištění snížené o 6 000 Kč, maximálně lze odečíst 12 000 Kč. Podnikatel může snížit základ daně i životním pojištěním, maximálně 12 000 Kč, zaplacenými členskými příspěvky odborové organizaci v úhrnu 3 000 Kč. Podnikatel FO, v našem případě živnostník, měl za rok 2012 příjmy 1 000 000 Kč, výdaje činily

500 000 Kč. Podepsal prohlášení k uplatnění slev, poskytl dar na

charitativní účely podložený darovací smlouvou v částce 20 000 Kč, uhradil úroky ze stavebního úvěru 1 200 Kč, zaplatil podle potvrzení od pojišťovny na penzijní připojištění 18 000 Kč a životní pojištění 12 000 Kč.

38

Tabulka 7: Odvodové zatížení FO, dar a odpočitatelné položky


1 000 000

výdaje

– 500 000

základ daně

500 000

dary

– 20 000

úroky ze stavebního úvěru

– 1 200

penzijní připojištění

– 12 000

životní pojištění

– 12 000

snížený základ daně

454 800


68 220 – 24 840

daň po slevě

43 380


33 750


73 000


150 130

+ 73 000 odvodové zatížení v %

30,03

150 130/500 000 • 100 Vidíme, že optimalizace daně z příjmu FO pomocí nezdanitelných částí daně není extrémně výrazná, neboť výše uplatňovaných nezdanitelných částek je velmi často limitována zákonem. Přesto činí porovnáním s modelovou situací číslo 1 částku 1,35 % (31,38 % – 30,03 %). modelová situace číslo 6 K nejčastěji používaným odpočitatelným položkám patří daňová ztráta, která vznikla v posledních 5 letech, patří sem i méně časté odpočty na projekty výzkumu a vývoje. Podnikatel FO, v našem případě živnostník, měl za rok 2012 příjmy 1 000 000 Kč, výdaje činily 500 000 Kč. Podepsal prohlášení k uplatnění slev, uplatňuje odpočet ztráty z minulého roku ve výši 300 000 Kč.

39

Tabulka 8: Odvodové zatížení FO, ztráta


1 000 000

výdaje

– 500 000

základ daně ztráta snížený základ daně daň z příjmu FO 15 % z 200 000 sleva na poplatníka daň po slevě

500 000 –300 000 200 000 30 000 – 24 840 5 160


33 750


73 000


111 910


22, 38

• 100 U této modelové situace dochází k výraznému snížení daně, limitované však velikostí uplatňované výše ztráty. Pro účely sociálního a zdravotního pojištění se použije základ daně před odečtením ztráty. Porovnáním modelové situace číslo 1 a 6 vidíme, že došlo k úspoře 9 % (31,38 % – 22,38 %). modelová situace číslo 7 K optimalizaci daně z příjmu FO dochází také použitím slev daných zákonem o dani z příjmu. Podnikatel FO, v našem případě živnostník, měl za rok 2012 příjmy 1 000 000 Kč, výdaje činily 500 000 Kč. Podepsal prohlášení k uplatnění slev, neuplatňuje žádné nezdanitelné části základu daně, uplatňuje slevy na poplatníka 24 840 Kč, na manželku 24 840 Kč, na částečnou invaliditu 2 520 Kč. Sleva na manželku či manžela se může uplatnit pouze ročně a za předpokladu, že manželka/manžel žije s poplatníkem v domácnosti a nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Je-li manželka/manžel držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka na 49 680 Kč.

40

Tabulka 9: Odvodové zatížení FO, slevy


1 000 000

výdaje

– 500 000

základ daně daň z příjmu FO 15 % z 500 000

500 000 75 000


– 24 840

sleva na manželku

– 24 840

sleva na částečnou invaliditu

– 2 520

daň po slevě

22 800


33 750


73 000

odvodové zatížení 22 800 + 33 750 +

129 550

73 000 odvodové zatížení v % 129 550/500 000 •

25, 91

100 Porovnáním modelové situace číslo 1 a 7 můžeme konstatovat, že došlo k snížení daně pomocí slev o 5,47 % (31,38 % – 25,91 %). modelová situace číslo 8 K optimalizaci daně z příjmu FO dochází také použitím daňového zvýhodnění na děti. Podnikatel FO, v našem případě živnostník, měl za rok 2012 příjmy 1 000 000 Kč, výdaje činily 500 000 Kč. Podepsal prohlášení k uplatnění slev, neuplatňuje žádné nezdanitelné části základu daně, uplatňuje slevy na poplatníka 24 840 Kč a daňové zvýhodnění na 3 děti. Daňové zvýhodnění na jedno dítě činí 13 404 Kč. Tabulka 9: Odvodové zatížení FO, daňové zvýhodnění na dítě


1 000 000

výdaje

– 500 000


500 000 75 000


– 24 840

daňové zvýhodnění na tři děti

– 40 212 41

daň po slevě

9 948


33 750


73 000

odvod. zatížení 9 948 + 33 750 + 73 000

116 698

od. zatížení v % 116 698/500 000 • 100

23, 34

Porovnáním modelové situace číslo 1 a 8 můžeme konstatovat, že došlo k poměrně výraznému snížení daně pomocí daňového zvýhodnění na děti o 8,04 % (31,38 % – 23, 4 %). modelová situace číslo 9 Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na dítě vyšší než jeho daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem tzv. záporná daň.. Na ten má poplatník nárok, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně. Tabulka 10: Odvodové zatížení FO, daňový bonus


1 000 000

výdaje

– 500 000


500 000 75 000


– 24 840

daňové zvýhodnění na čtyři děti

– 53 616

daň po slevě/ daňový bonus

0 / – 3 456

zdravotní pojištění 500 000 • 0,5• 0,135

33 750

sociální pojištění 500 000• 0,5• 0,292

73 000

odvodové zatížení – 3 456 + 33 750

103 294

+73 000 odvodové zatížení v % 103 294 /

20, 66

500 000 • 100 U této modelové situace dochází k jedné z největších úspor na dani, a to o 10,72 % (31,38 % – 20,66 %).

42

modelová situace 10 Využití možnosti spolupracující osoby při podnikání může vést k úsporám na dani a

pojištění. Poplatník má možnost rozdělit příjmy a výdaje

pouze na druhého

z manželů, podíl připadající na manželku/manžela nesmí překročit 50 %. Částka připadající na spolupracující manželku/manžela, o kterou příjmy přesahují výdaje smí činit nejvýše 540 000 Kč. Spolupracující osaba je chápána jako osoba samostatně výdělečně činná i pro účely zdravotního a sociálního pojištění. Podnikatel FO, v našem případě živnostník, měl za rok 2012 zisk 500 000 Kč. Příjmy činily 1 000 000 Kč, výdaje 500 000 Kč. Podnikatel rozděluje příjmy a výdaje na manželku. Podepsali prohlášení k uplatnění slev. Tabulka 11: Podnikatel při spolupráci 50 : 50

příjmy 50 % z 1 000 000

500 000

výdaje 50 % z 500 000

250 000

základ daně

250 000


37 500 – 24 840

daň po slevě

12 660

zdravotní pojištění 150 822• 0,135

20 361


36 500


69 521

+ 36 500 odvodové zatížení v % 69 521 / 250 000

27, 81

• 100 Tabulka 12: Spolupracující osoba při spolupráci 50 : 50

příjmy 50 % z 1 000 000

500 000

výdaje 50 % z 500 000

250 000

základ daně

250 000

daň z příjmu FO 15% z 250 000 sleva na poplatníka

37 500 – 24 840

daň po slevě

12 660


20 361 43


36 500


69 521

odvodové zatížení v % 69 521 / 250 000

27, 81

• 100 U podnikatele i spolupracující osoby při výpočtu zdravotního pojištění musel být použit minimální vyměřovací základ 150 822 Kč, neboť skutečný byl pouze 125 000 Kč (50 % z 250 000). Celkové zatížení podnikatele a spolupracující osoby je 139 042 Kč ( 69 521 Kč • 2).

Pokud by varianta spolupracující osoby nebyla použita, je

odvodové zatížení 156 910 Kč v modelové situaci číslo 1. Rozdíl tedy činí 17 868 Kč. Úspora v % činí 11,39 %. modelová situace číslo 11 Poplatník má možnost také rozdělovat příjmy a výdaje na manžela/manželku a další osoby, žijící s poplatníkem v domácnosti. Podíl připadající na všechny spolupracující osoby se rozděluje tak, aby činil v úhrnu nejvýše 30 %, maximálně 180 000 Kč. Podnikatel FO, v našem případě živnostník, měl za rok 2012 zisk 500 000 Kč. Příjmy činily 1 000 000 Kč, výdaje 500 000 Kč. Podnikatel rozděluje příjmy a výdaje na dceru. Podepsali prohlášení k uplatnění slev. Tabulka 13: Podnikatel při spolupráci 70 : 30

příjmy 70 % z 1 000 000

700 000

výdaje 70 % z 500 000

350 000

základ daně

350 000


52 500 – 24 840

daň po slevě

27 660

zdravotní pojištění 350 000 • 0,5• 0,135

23 625


51 100


102 385

+ 51 100 odvodové zatížení v % 102 385 /

29,25

350 000 • 100 44

Tabulka 14: Spolupracující osoba při spolupráci 70 : 30

příjmy 30 % z 1 000 000

300 000

výdaje 30 % z 500 000

150 000

základ daně

150 000

daň z příjmu FO 15% z 150 000 sleva na poplatníka daň po slevě

22 500 – 24 840 0


20 361

sociální pojištění 75 420 • 0,292

22 023


42 384


28,26

• 100 U výpočtu zdravotního pojištění musel být použit minimální vyměřovací základ 150 822 Kč, neboť skutečný byl pouze 75 000 Kč (50 % z 150 000). Také u sociální pojištění musel být použit minimální vyměřovací základ 75 420 Kč, neboť skutečný byl také pouze 75 000 Kč (50 % z 150 000 Kč). Celkové zatížení podnikatele a spolupracující osoby je 144 769 Kč (10 385 Kč + 42 384 Kč) . Pokud by tato varianta spolupracující osoby nebyla použita, je odvodové zatížení 156 910 Kč v modelové situaci číslo 1. Rozdíl tedy činí 12 141 Kč. Úspora v % činí 7, 74 %. Porovnáním modelové situace číslo 10 a 11 se jeví jako výhodnější rozdělení příjmů a výdajů v poměru 50 : 50 o 3,65 % ( 11,39 % – 7,74 %).

6.1.2 Odvodové zatížení fyzických osob na modelových situacích a její vyhodnocení U modelových situací v předchozí kapitole jsem vycházela ze situace, kdy podnikatel v roce 2012 měl příjmy 1 000 000 Kč a výdaje činily 500 000 Kč. Zvolila jsem různé zákonné možnosti snížení odvodové povinnosti u daně z příjmu FO z podnikání. Variabilita u odvodů na zdravotním a sociálním pojištění není u hlavní osoby samostatně výdělečně činné možná, zákony ji neumožňují. Odvodové zatížení jsem 45

uspořádala do následující tabulky od nejvyššího zatížení k nejnižšímu, kterým se jeví využití ztráty, daňového zvýhodnění na děti a zvláště využití daňového bonusu. Pořadí odvodového zatížení se však může měnit v závislosti na vstupních podmínkách, (výše příjmu a skutečných výdajů, velikost ztráty, počet dětí, druh uplatňovaných slev, počet a druh odpočitatelných položek atd). Proto je vždy u konkrétního případu potřeba vypočítat dané varianty individuálně. Tabulka 15: Odvodové zatížení FO v % u modelových situací 1 až 11

charakteristika model. situace

číslo situace

odvodové zatížení v %

výdaje z pronájmu 30 %

4

32,80

základní varianta

1

31,38

výdaje u živnosti volné 60 %

3

30,14

dar, odpočitatelné položky

5

30,03

spolupracující osoba 70 : 30

11

29,25 a 28,26

spolupracující osoba 50 : 50

10

27,81 a 27,81

výdaje u řemeslné živ. 80 %

2

27,36

slevy na dani

7

25,91

daňové zvýhodnění na děti

8

23,34

ztráta

6

22,38

daňový bonus

9

20,66

6.2 Komparace daňového zatížení příjmu FO ze zaměstnání a z podnikání V následující kapitole jsem se zaměřila na porovnání daňového zatížení u zaměstnance a FO podnikatele – živnostníka. modelová situace 1 Průvodce pracuje pro cestovní kancelář v pracovněprávním poměru, pobírá měsíční hrubou mzdu 25 000 Kč, uplatňuje slevu na poplatníka.

46

Tabulka 16: Roční odvody u zaměstnance

roční hrubá mzda SP placené zaměstnavatelem 25 %

300 000 75 000

z 25 000 ZP placené zaměstnavatelem 9 %

27 000

z 25 000 roční superhrubá mzda roční daň ze mzdy 15 % z 402 000 roční sleva na poplatníka

402 000 60 300 – 24 840

roční daň ze mzdy po slevě

35 460

ZP placené zaměstnancem 4,5 %

13 500

z 300 000 SP placené zaměstnancem 6,5 %

19 500

z 300 000 odvodové zatížení zaměstnance

68 460

35 460 + 13 500 + 19 500 odvodové zatížení v % v závislosti na

22, 82

příjmu 68 460 / 300 000 • 100 modelová situace 2 Průvodce pracuje pro cestovní kancelář na živnostenské oprávnění, jedná se o živnost volnou, výdaje uplatňuje % z příjmu (60 %). Předpokládejme stejný příjem jako v modelové situaci 1, živnostník uplatňuje slevu na poplatníka. Tabulka 17: Odvodové zatížení živnostníka

příjmy výdaje 60 % z 300 000 základ daně daň z příjmu FO 15% z 120 000 sleva na poplatníka daň po slevě

300 000 – 180 000 120 000 18 000 – 24 840 0


20 361

sociální pojištění 75 420 • 0,292

22 023 47

odvodové zatížení 20 361 + 22 023 odvodové zatížení v % v závislosti na

42 384 14,13

příjmu 42 384 / 300 000 • 100 U výpočtu zdravotního pojištění musel být použit minimální vyměřovací základ 150 822 Kč, neboť skutečný byl pouze 60 000 Kč (50 % z 120 000 Kč). Také u sociální pojištění musel být použit minimální vyměřovací základ 75 420 Kč, neboť skutečný byl pouze 60 000 Kč (50 % z 120 000 Kč). Z předchozí modelové situace 1 a 2 je patrné, že daňové zatížení zaměstnance je výrazně vyšší než u živnostníka, a to o 8,69 % ( 22,82 % – 14,13 %).

6.3 Právnická osoba Podnikat v oblasti cestovního ruchu můžeme také jako právnická osoba. Například většina cestovních kanceláří podniká v podobě obchodních společností. Menší firmy volí variantu společnosti s ručením omezeným, velké firmy podnikají i jako akciové společnosti. modelová situace 1 Cestovní kancelář, akciová společnost vykazuje k 31.12. 2012 celkové výnosy zaúčtované v 6. třídě 61 330 000 Kč a celkové náklady zaúčtované v 5. účtové třídě 59 780 000 Kč. Společnost na zálohách na daň z příjmu PO v roce 2012 zaplatila 190 000 Kč. A.s. vykazuje tyto daňově neuznatelné náklady: 513

Náklady na

reprezentaci 40 000 Kč (pohoštění obchodních partnerů), 512/2 Nadlimitní cestovné 35 000 Kč, 543 Dary 110 000 Kč (dar nemocnici), 551 Odpisy 300 000 Kč (účetní). CK vykazuje přijaté podíly na zisku na účtě 665

Výnosy z dlouhodobého finančního

majetku ve výši 100 000 Kč. Hodnota daňových odpisů činí 250 000 Kč, firma bude uplatňovat ztrátu z roku 2010 ve výši 135 000 Kč. Po celý rok společnost zaměstnávala na plný úvazek zaměstnance se zdravotním postižením, proto uplatňuje slevu na dani 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením. Dar může být uplatněn maximálně 5 % ze základu daně sníženého o jiné odčitatelné položky (ztrátu). [1]

48

Tabulka 18: Výpočet daně z příjmu PO

výnosy (6. třída) – náklady (5. třída)

61 330 000 – 59 780 000

= účetní výsledek hospodaření

1 550 000

+ daňově neuznatelné náklady: 513 Náklady na reprezentaci

40 000

512/2 Nadlimitní cestovné

35 000

543 Dary

110 000

rozdíl účetních a daňových odpisů

50 000

– výnosy nezahrnováné do základu daně: 665 Výnosy z dl. finančního majetku

– 100 000

= základ daně

1 685 000

– odpočitatelné položky: ztráta

– 135 000

dary max. 5 % z ( 1 685 000 – 135 000)

– 77 500

= upravený základ daně

1 472 500

základ daně zaokrouhlený na tisíce dolů

1 472 000

daň 19 % z 1 472 000

279 680

– sleva na dani

– 18 000

= daň splatná celkem

261 680

– uhrazené zálohy nedoplatek na dani z příjmu PO

– 190 000 71 680

Daň z příjmu PO lze také jako daň z příjmu FO zákonným způsobem snižovat pomocí odpočitatelných položek (ztráta, dar ) a slevy na dani na zaměstnance se zdravotním postižením . Avšak u daně z příjmu FO je nástrojů optimalizace více. Tyto nástroje jsou rozebrány v kapitole 7.1. [10] modelová situace 2 Zisk PO může být zdaňován ve dvou stupních:  u společnosti daní z příjmu právnických osob, pro rok 2012 je sazba daně 19 %,  u společníka jako podíl na zisku, sazba daně je 15 %. 49

Daň z příjmu právnických osob musí zaplatit každá s.r.o., která vytvoří kladný základ daně. Cílem společníků však bývá výplata podílů na zisku. Proto důležitým faktorem při porovnávání daňového zatížení s.r.o. a FO je ujasnit si, zda budou vypláceny podíly na zisku či nikoliv. Hospodářský výsledek s.r.o. je 500 000 Kč. Zisk je totožný se základem daně. Společníkovi plynuly příjmy pouze z podílu na zisku. Tabulka 19: Zdanění u PO

základ daně

500 000

daň z příjmu PO 19 % z 500 000

95 000

podíly na zisku 500 000 – 95 000

405 000

daň z podílů na zisku 15 % z 405 000

60 750


155 750

odvodové zatížení v % 155 750 /

31,15

500 000 • 100 Odvodová zátěž by se ještě zvýšila v případě, pokud by společníkovi nebyla založena účast na pojištění z jiného příjmu. modelová situace 3 Společník může pro společnost pracovat na základě pracovněprávního vztahu. Mzda za práci společníka je v tomto případě příjmem ze závislé činnosti a podléhá zdanění daní z příjmu fyzických osob, odvodům zdravotního a sociálního pojištění. Postup výpočtu je totožný jako u zaměstnance. Společník pobíral v roce 2012 hrubou měsíční mzdu 50 000 Kč. Uplatňuje slevu na poplatníka. Tabulka 20: Zdanění společníka při závislé činnosti I

hrubá měsíční mzda

50 000

SP placené zaměstnavatelem 25 % z 50 000

12 500

ZP placené zaměstnavatelem 9 % z 50 000

4 500

superhrubá mzda 50 000 + 12 500 + 4 500

67 000

daň ze mzdy 15 % z 67 000

10 050


- 2070 50

daň ze mzdy po slevě

7 980

ZP placené zaměstnancem 4,5 % z 50 000

2 250

SP placené zaměstnancem 6,5 % z 50 000

3 250

čistý měsíční příjem 50 000 – 7 980 – 2 250

36 520

– 3 250 čistý měsíční příjem za rok 36 520 • 12

438 240

Tabulka 21: Mzdové náklady společnosti I

měsíční hrubá mzda

50 000


12 500

ZP placené zaměstnavatelem 9 %

4 500

z 50 000 měsíční náklady 50 000 + 12 500 + 4 500 roční náklady 67 000 • 12

67 000 804 000

Předpokládejme, že společník z této modelové situace má zisk rovný základu daně, a to 2 000 000 Kč. Mzdové náklady společnosti činily 804 000 Kč. Tabulka 22: Odvodové zatížení společníka I

zisk

2 000 000

– mzdové náklady

– 804 000

zisk snížený o mzdové náklady

1 196 000

daň z příjmu PO 19 % z 1 196 000

227 240

podíly na zisku 1 196 000 - 227 240

968 760

daň z podílů na zisku 15 % z 968 760

145 314

čistý podíl na zisku společníka 968 760

823 446

–145 314 celkový čístý příjem společníka: mzda

1 261 686

438 240 + podíl na zisku 823 446 celkový čistý příjem společníka v %

63,08

1 261 686 / 2 000 000 • 100 odvodové zatížení společníka v %

36,92

51

modelová situace 4 Společník pobíral v roce 2012 hrubou měsíční mzdu pouze 10 200 Kč. Tabulka 23: Zdanění společníka při závislé činnosti II

hrubá měsíční mzda

10 200

SP placené společností 25 % z 10 200

2 550

ZP placené společností 9 % z 10 200

918

superhrubá mzda 10 200 + 2 550 + 918

13 668

superhrubá mzda zaokrouhlená

13 700


2 055


- 2 070


0

ZP placené zaměstnancem 4,5 % z 10 200

459

SP placené zaměstnancem 6,5 % z 10 200

663

čistý měsíční příjem 10 200 – 459 – 663

9 078

čistý měsíční příjem za rok 9 078 • 12

108 936

Tabulka 24: Mzdové náklady společnosti II

měsíční hrubá mzda

10 200


2 550

ZP placené zaměstnavatelem 9 % z 10 200

918

měsíční náklady 10 200 + 2 550 + 918

13 668

roční náklady 13 668 • 12

164 016

Předpokládejme, že tento společník má zisk také rovný základu daně, a to 2 000 000 Kč. Mzdové náklady společnosti činily 164 016 Kč. Tabulka 25: Odvodové zatížení společníka II

zisk

2 000 000

– mzdové náklady

– 164 016

zisk

snížený

o

mzdové

náklady

1 835 984

2 000 000 – 164 016 52

zisk zaokrouhlený daň z příjmu PO 19 % z 1 835 000 podíly na zisku 1 835 984 – 348 650 daň z podílů na zisku 15 % z 1 487 334 čistý podíl na zisku společníka 1 487 334

1 835 000 348 650 1 487 334 223 100 1 264 234

– 223 100 celkový čistý příjem společníka: mzda

1 373 170

108 936 + podíl na zisku 1 264 234 celkový čistý příjem společníka v %

68,66

1 373 170 / 2 000 000 • 100 odvodové zatížení společníka v %

31,34

Porovnáním odvodového zatížení u modelové situace 3 a 4 vidíme, že je výhodnější nižží mzda, neboť daň ze závislé činnosti je u mzdy 10 200 Kč nulová a tím je větší čistý příjem společníka a menší odvodové zatížení, v našem případě o 5,58 % (36,92 % – 31,34 %). Pro stanovení optimální kombinace mzdy a podílu na zisku je výhodné výplatu nastavit tak, aby u mzdy byla uplatněna celá sleva na poplatníka ( pro rok 2012 činí 24 840 Kč) . modelová situace 5 Statutárním orgánem s.r.o. jsou jednatelé, kteří stejně jako společníci, mohou být zaměstnáni podle pracovněprávního nebo obchodněprávního vztahu, v obou případech se jedná o příjem ze závislé činnosti. V praxi odměna jednatele je poskytována na základě smlouvy o výkonu funkce podle obchodního zákoníku. U pracovněprávního vztahu je využívána pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce. Jednatel společnosti má na základě smlouvy o výkonu funkce v roce 2012 měsíční odměnu ve výši 10 000. Nepodepsal prohlášení k dani.

53

Tabulka 26: Odvodové zatížení jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce

hrubá měsíční mzda SP placené společností 25 % z 10 000 ZP placené společností 9 % z 10 000 superhrubá mzda 10 000 + 2 500 + 900 daň ze mzdy 15 % z 13 400

10 000 2 500 900 13 400 2 010

ZP placené jednatelem 4,5 % z 10 000

450

SP placené jednatelem 6,5 % z 10 000

650


6 890

– 2 010 odvodové zatížení 450 + 650 + 2 010

3 110

odvod. zatížení v % 3 110 / 10 000 • 100

31,10

V případě, že by vykonával činnost na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, potom by zdanění i pojistné bylo stejné jako u tohoto obchodněprávního vztahu. modelová situace 6 Jednatel společnosti z modelové situace 5 vykonává tuto funkci na základě dohody o provedení práce. Tabulka 27: Odvodové zatížení jednatele na základě dohody o provedení práce

hrubá mzda

10 000


1 500

čistý měsíční příjem 10 000 – 1 500

8 500


1 500


15

• 100 Avšak dohody o provedení práce s měsíční odměnou vyšší než 10 000 Kč podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Daňové zatížení u vyšší odměny jak 10 000 Kč by tedy bylo stejné jako v modelové situaci 5.

54

6.4 Komparace odvodového zatížení FO a PO V následující kapitole jsem se pokusila porovnat odvodové zatížení u tří podnikatelů, kteří mají příjem z podnikaní 600 000 Kč, 1 200 000 Kč a 3 000 000 Kč. Výdaje jsou uplatňovány ve výši: 200 000 Kč, 400 000 Kč a 1 000 000 Kč. modelová situace 1 V první modelové situaci podnikatelé jsou fyzické osoby, které podnikají na základě živnostenského oprávnění. Výdaje jsou ve skutečné výši, uplatňována je pouze sleva na poplatníka. Tabulka 28: Odvodové zatížení u živnostníků, výdaje ve skutečné výši

příjmy

600 000

1 200 000

3 000 000

výdaje

200 000

400 000

1 000 000

základ daně

400 000

800 000

2 000 000

60 000

120 000

300 000

– 24 840

– 24 840

– 24 840

daň po slevě

35 160

95 160

275 160

zdravotní pojištění

27 000

54 000

135 000

sociální pojištění

58 400

116 800

292 000

279 440

534 040

1 297 840

69,86

66,76

64,90

120 560

265 960

702 160

30,14

33,24

35,10

daň z příjmu FO sleva na poplat.

čistý příjem čistý příjem v % odvodové zatížení odvody v %

Legenda: základ daně = příjmy – výdaje daň z příjmu FO = 15 % ze základu daně daň po slevě = daň z příjmu – sleva na poplatníka zdravotní pojištění = 0,50 • základ daně • 0,135 sociální pojištění = 0,50 • základ daně • 0,292 čistý příjem = základ daně – daň po slevě – zdravotní pojištění – sociální pojištění čistý příjem v % = čistý příjem / základ daně • 100 odvodové zatížení = daň po slevě + zdravotní pojištění + sociální pojištění 55

odvody v % = odvodové zatížení / základ daně • 100 modelová situace 2 V druhé modelové situaci podnikatelé jsou fyzické osoby, které podnikají také na základě živnostenského oprávnění. Výdaje jsou však uplatňovány % z příjmu, a to 60 % ( živnost volná). Tabulka 29: Odvodové zatížení u živnostníků, výdaje 60 % z příjmu

příjmy

600 000

1 200 000

3 000 000

výdaje

360 000

720 000

1 800 000

základ daně

240 000

480 000

1 200 000

daň z příjmu FO

36 000

72 000

180 000

sleva poplatník

– 24 840

– 24 840

– 24 840

daň po slevě

11 160

47 160

155 160

zdravotní pojištění

20 361

32 400

81 000

sociální pojištění

35 040

70 080

175 200

173 439

330 360

788 640

72,27

68,83

65,72

66 561

149 640

411 360

27,73

31,17

34,28

čistý příjem čistý příjem v % odvodové zatížení odvody v %

Legenda: základ daně = příjmy – výdaje daň z příjmu FO = 15 % ze základu daně daň po slevě = daň z příjmu – sleva na poplatníka zdravotní pojištění = 0,50 • základ daně • 0,135, u podnikatele s příjmem 600 000 Kč musel být použit minimální vyměřovací základ 150 822, neboť skutečný byl pouze 120 000 (50 % z 2400 000). sociální pojištění = 0,50 • základ daně • 0,292 čistý příjem = základ daně – daň po slevě – zdravotní pojištění – sociální pojištění čistý příjem v % = čistý příjem / základ daně • 100 odvodové zatížení = daň po slevě + zdravotní pojištění + sociální pojištění odvody v % = odvodové zatížení / základ daně • 100 56

modelová situace 3 V třetí modelové situaci jsou titíž podnikatelé právnické osoby, které podnikají jako jediní společníci ve své společnosti s ručením omezeným. Pobírají mzdu 10 200 Kč měsíčně, uplatňována je opět při výpočtu mzdy pouze sleva na poplatníka. Zároveň si společníci vyplácí podíl na zisku z celého zbytku zisku po odečtení mzdových nákladů. Pro zjednodušení je zisk roven základu daně. Tabulka 30: Odvodové zatížení společníků v s.r.o.

příjmy

600 000

1 200 000

3 000 000

výdaje

200 000

400 000

1 000 000

základ daně PO

400 000

800 000

2 000 000

odměna společník

122 400

122 400

122 400

čistá odměna spol.

108 936

108 936

108 936

mzdové náklady

164 016

164 016

164 016

ZD - MN

235 984

635 984

1 835 984

ZD zaokrouhlený

235 000

635 000

1 835 000

daň z příjmu PO

44 650

120 650

348 650

podíly na zisku

191 334

515 334

1 487 334

28 700

77 300

223 100

čistý podíl

162 634

438 034

1 264 234

celk. čistý příjem

271 570

546 970

1 373 170

celk. č. příjem v %

67,89

68,37

68,66

odvody v %

32,11

31,63

31,34

daň z podílu

Legenda: základ daně PO = příjmy – výdaje odměna společníka = 10 200 • 12

57

Tabulka 31: Čistá odměna společníka z model. situace 3

hrubá měsíční mzda SP placené společností 25 % z 10 200 ZP placené společností 9 % z 10 200

10 200 2 550 918

superhrubá mzda 10 200 + 2 550 + 918

13 668

superhrubá mzda zaokrouhlená

13 700

daň ze mzdy 15 % z 13 700 sleva na poplatníka

2 055 – 2 070


0

ZP placené společníkem 4,5 % z 10 200

459

SP placené společníkem 6,5 % z 10 200

663


9 078

čistý měsíční příjem za rok 9 078 • 12

108 936

Tabulka 32: Mzdové náklady z model. situace 3

měsíční hrubá mzda SP placené zaměstnavatelem 25 %

10 200 2 550

z 10 200 ZP placené zaměstnavatelem 9 %

918

z 10 200 měsíční náklady 10 200 + 2 550 + 918 roční mzdové náklady 13 668 • 12

13 668 164 016

ZD – MN = základ daně z příjmu PO – mzdové náklady ZD zaokrouhlený na tisíce dolů daň z příjmu PO = 19 % ze zaokrouhleného základu daně z příjmu PO podíly na zisku = ZD – MN – daň z příjmu PO daň z podílu = 15% z podílu na zisku čistý podíl = podíly na zisku – daň z podílu celk. čistý příjem = čistý odměna společníka + čistý podíl celk. č. příjem v % = celkový čistý příjem / základ daně PO • 100

58

Z provedených výpočtů je sestavena tabulka, která srovnává odvodové zatížení podnikatelů s příjmem 600 000 Kč, 1 200 000 Kč a 3 000 000 Kč. U živnostníka je použita varianta, která uplatňuje výdaje ve skutečné výši a varianta, kde výdaje jsou uplatňovány % z příjmu ( 60 %). Třetí variantu představuje


společníka v s.r.o. Tabulka 33: Odvodové zatížení podnikatelů

příjmy odvody v % FO výdaje skutečné odvody v % FO výdaje paušál odvody v % PO

600 000

1 200 000

3 000 000

30,14

33,24

35,10

27,73

31,17

34,28

32,11

31,63

31,34

Při rozhodování, zda podnikat jako FO nebo PO podle odvodové zátěže, musíme brát v úvahu u FO zda uplatňuje výdaje ve skutečné výši či procentem z příjmu. Z tabulky je patrné, že odvodová zátěž u výdajů uplatněných paušálem (procentem z příjmu) je nižší než u skutečných výdajů. Musíme však brát v úvahu velikost výdajového paušálu, který je dán druhem příjmu: ze živností řemeslných 80 % , u ostatních živností 60 %, z jiného podnikání na základě zvláštních právních předpisů 40 %, z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku 30 %. V cestovním ruchu převažuje 60 % z příjmu: ubytovací služby, provozování cestovní agentury a kanceláře, průvodcovská činnost atd. 80 % z příjmu uplatňuje například hostinská činnost, proto by její odvodová zátěž byla ještě nižší. Pokud by nebylo možné uplatnit výdaje procentem z příjmu, tak by bylo výhodnější s ohledem na odvodovou zátěž volit právní formu v podobě společnosti s ručením omezeným. Při volbě optimální formy podnikání je však třeba brát v úvahu řadu dalších faktorů, které jsem se pokusila shrnout v následující kapitole.

59

7 Porovnání podnikání z účetního a daňového hlediska u FO a s.r.o. 7.1. Založení a vznik podnikatelského subjektu Fyzická osoba (FO) Jedná se o nejjednodušší formu podnikání, kdy fyzická osoba provozuje podnikatelskou činnost na základě výpisu ze živnostenského rejstříku nebo podle zvláštních právních předpisů. Jsou zde minimální správní výlohy (podle sazebníku správních poplatků je úhrada při ohlášení první živnosti nebo podání žádosti o koncesi 1 000 Kč). FO nemá povinnost vkladu majetku do firmy a má možnost okamžitého zahájení podnikatelské činnosti. [11] Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti jsou dána výší obchodního podílu ve společenské smlouvě. Jsou zde vyšší správní výlohy (výdaje za právní služby spojené se založením společnosti). K založení společnosti je potřeba vytvořit základní kapitál v minimální výši 200 000 Kč a alespoň minimální vklad 20 000 Kč na společníka. Možnost zahájit činnost lze až na základě zápisu do obchodního rejstříku. Společnost musí vytvořit rezervní fond a orgány společnosti.

7.2. Nepeněžité vklady do podnikání Fyzická osoba (FO) FO může majetek vložit do podnikání, cena vloženého majetku je závislá na době mezi nabytím majetku a jeho vložením do podnikání. Jestliže u movitých věcí je doba do jednoho roku, použije se skutečná pořizovací cena. U doby delší než

jeden rok se

použije cena podle odhadu znalcem. U nemovitostí do doby 5 let se použije skutečná pořizovací cena. Jestliže je doba delší než 5 let, použije se cena podle odhadu znalcem.

60

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Majetek, který podnikatel vkládá do společnosti, musí být oceněn podle odhadu znalce.

7.3 Ručení za závazky Fyzická osoba ( FO ) FO ručí celým svým obchodním i osobním majetkem. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Společník ručí za závazky jen do výše nesplacených vkladů společníků, a to až do doby, kdy bylo v obchodním rejstříku zapsáno, že byly vklady splaceny. Společnost ručí za závazky celým svým majetkem. [2]

7.4. Způsob vedení podnikatelské činnosti Fyzická osoba ( FO ) U ročního obratu do 25 milionů Kč vede buď záznamní povinnost nebo daňovou evidenci příjmů a výdajů, záznamní evidence je nejjednodušší, neboť FO vede pouze záznamy o příjmech a evidenci pohledávek. Záznamní evidenci může vést, pokud výdaje uplatňuje v % z příjmu nebo má daň stanovenou paušální částkou. V praxi je častější uplatňování výdajů v % než paušální částka. Daňová evidence je náročnější na vedení než záznamní povinnost, ale zároveň méně náročná ve srovnání s účetnictvím. V daňové evidenci se základ daně počítá jako rozdíl mezi daňovými příjmy a daňovými výdaji, tzn. podnikatel neplatí daň z příjmu například z nezaplacených vydaných faktur a naopak lze na konci roku zaplatit výdaje, které se týkají až dalšího období, ale přitom jsou již v běžném roce daňově účinné. Tím dochází k optimalizaci daně z příjmu. U ročního obratu nad 25 milionů Kč se FO stává účetní jednotkou a musí vést účetnictví jako PO. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Bez ohledu na výši obratu je vždy účetní jednotkou, a proto musí vést účetnictví. Vedení účetnictví je však administrativně více nároční než vedení daňové evidence. V účetnictví se základ daně zjistí jako rozdíl mezi náklady a výnosy, to znamená že pohyb peněz je pro zjištění hospodářského výsledku nepodstatný, rozhodující však je, v kterém období byl výkon proveden (časové rozlišení nákladů a výnosů). 61

7.5. Odvodové zatížení Fyzická osoba (FO) FO platí ze svého zisku daň z příjmu FO, v současné době činí sazba 15 %, vypočtená daň se však může snížit uplatněním nezdanitelných částí, odčitatelných položek a pomocí slev. Výrazné snížení daně se dosáhne i uplatněním výdajů % z příjmu, a to v případě, kdy skutečné výdaje jsou nízké. Odvodové zatížení se však zvyšuje povinným odvodem sociálního a zdravotního pojištění, které již od roku 2008 není daňově uznatelným výdajem. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Zisk s.r.o. je zdaňován dvěma způsoby, a to u společnosti daní z příjmu PO, kde po úpravách zisku na základ daně je sazba daně za rok 2012 19 %. U společníka se může vyplácet podíl na zisku, který je zdaňován sazbou daně 15 % z již zdaněného zisku. Pokud si tedy společník bude chtít vyplácet podíl na zisku, pak je velikost odvodového zatížení srovnatelná jako u FO. V případě, kdy společník neuvažuje o výplatě podílu, je rozdíl poměrně výrazně ve prospěch s.r.o., a to o více než 10 %.

7.6. Odměna za práci, osobní spotřeba Fyzická osoba ( FO ) Podnikatel FO nemůže zaměstnat sám sebe, a proto si nemůže vyplácet mzdu. Podnikatel si může neomezeně vybírat peněžní prostředky, které však nejsou daňovým výdajem. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Společník může pro svou společnost pracovat na základě pracovněprávního vztahu jako zaměstnanec ( například uzavřením pracovní smlouvy). V tomto případě si vyplácí mzdu, z které platí obvyklým způsobem daň ze závislé činnosti, sociální a zdravotní pojištění. Společník může pro společnost také pracovat na základě obchodněprávního vztahu (například uzavřením smlouvy o výkonu funkce schválené valnou hromadou) formou odměny jednatele, společníka.

Společník tedy může být zaměstnán podle

pracovněprávního nebo obchodněprávního vztahu, v obou případech se jedná o příjem ze závislé činnosti, a proto lze využívat daňových výhod, které zákon o daních z příjmu přisuzuje zaměstnancům. Jedná se například o poskytování stravenek, příspěvek na 62

penzijní připojištění, na rekreaci, možnost proplácení cestovních náhrad. Odvodem sociálního pojištění z odměny vzniká nárok na dávky z nemocenského pojištění (nemocenská,

ošetřovné,

peněžitá

v těhotenství a mateřství).

pomoc

v mateřství,

vyrovnávací

příspěvek

Z výše uvedených důvodů bývá v praxi obvyklé, že

společníci si vyplácejí mzdu alespoň v minimální výši. [10]

7.7. Používání auta pro soukromé účely Fyzická osoba ( FO ) V případě, že fyzická osoba bude používat auto, které má zahrnuté v obchodním majetku, i pro soukromé účely, musí snížit daňové výdaje o poměrnou část, jenž odpovídá míře používání pro soukromé účely. V praxi podnikatel často uplatňuje paušální výdaj na auto, který činí 5 000,- Kč na jedno auto za měsíc. Potom u auta používaného k soukromý účelům lze využít pouze 80 % tohoto paušálu. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Pokud společník chce použít auto společnosti pro soukromé účely, musí mít souhlas společnosti. Avšak za každý měsíc se zvyšuje základ pro výpočet daně ze závislé činnosti a základ pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění o 1% z pořizovací ceny auta. [13]

7.8. Rozhodování ve firmě Fyzická osoba (FO) Rozhodování ve firmě je soustředěno pouze na jednoho vlastníka. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) O důležitých otázkách

rozhoduje valná hromada, která je nejvyšším orgánem

společnosti. Do její působnosti patří například schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, jmenování a odvolání jednatelů. Běžné vedení společnosti je vyhrazeno jednatelům společnosti. Rozhodování společnosti je dáno obchodním podílem společníka. Výše tohoto obchodního podílu se určuje jako poměr vkladu společníka k základnímu kapitálu, pokud ovšem společenská smlouva nestanoví jinak. [1] 63

Závěr Cílem práce bylo analyzovat formy podnikání pro začínajícího podnikatele v cestovním ruchu z hlediska daňového a účetního a zároveň provést jejich komparaci . Toto téma je široké, a proto je bakalářská práce zaměřena na dvě nejčastější podoby podnikání v cestovním ruchu, a to podnikání formou fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění a formou právnické osoby reprezentované společností s ručením omezeným. Tyto dvě formy podnikání byly vybrány zejména proto, že jsou v praxi nejčastěji zakládány. Teoretická část je zaměřena na srovnání podob podnikání podle předmětu činnosti v cestovním ruchu. Analyzuje podnikání podle živnostenského zákona

a podle

obchodního zákoníku, uvádí podstatné rysy jednotlivých forem podnikání. Součástí teoretické části je i popis důležitých znalostí nutných k úspěšnému podnikání, a to zejména oblast vedení evidence podnikatelské činnosti, daňová problematika, oblast sociálního a zdravotního pojištění. Daňová problematika je demonstrována zejména pomocí vytvořených schémat výpočtu daně z příjmu fyzických a právnických osob matematickou metodou, neboť v praktické části byla tato daň použita ke srovnání odvodové zátěže již zmíněných forem podnikání. Podstatnou částí odvodové povinnosti podnikatelů je kromě daně z příjmu odvod zdravotního a sociálního podnikání. Z tohoto důvodu je

kapitola 6 Problematika zdravotního a sociálního pojištění zaměřena na

vytvoření schémat výpočtů zmíněných pojištění matematickou metodou, tato schémata byla opět využita k výpočtu odvodové zátěže podnikatelů v praktické časti bakalářské práce. V praktické části je provedena komparace odvodového zatížení fyzické a právnické osoby na modelových situacích s kvantitativním vyjádřením. V kapitole 7.1 FO je na modelových situacích prováděno vyhodnocení výpočtu odvodové zátěže u živnostníka, který při výpočtu daně z příjmu FO použije výdajové paušály 80 % , 60 %, 30 %, uplatní různé nezdanitelné části daně, zákonem povolené odpočitatelné položky, slevy na dani, či uplatní daňový bonus nebo použije model spolupracující osoby. Při výpočtech jsou použity stejné výchozí parametry, aby bylo možné následně výstupy porovnat. Kapitola 7.2 je zaměřena na komparaci daňového zatížení příjmu FO ze zaměstnání a z podnikání u stejné profese, a to u průvodce v cestovním ruchu a zároveň je provedeno následné vyhodnocení. Kapitola 7.3 analyzuje odvodové zatížení PO a 64

v následující kapitole 7.4 je provedeno srovnání odvodového zatížení FO se skutečnými výdaji, FO s výdajovým paušálem a PO na třech modelových situacích podnikatelů s různým příjmem a opět provedeno vyhodnocení. Závěr práce podle zadaných kritérií srovnává výhody a nevýhody jednotlivých forem podnikání, mezi nimi i velikost odvodové zátěže, která je počítána na předchozích modelových situacích. Srovnáním

podnikání FO a PO vyplývá, že ani jedna forma není jednoznačně

výhodnější než ta druhá. Obě formy mají své výhody i nevýhody, záleží na samotném podnikateli, které kritérium je pro něj v dané chvíli prioritní. Výhody FO – živnostníka jsou zejména nižší administrativní, časová a finanční náročnost při založení firmy, rozhodování je soustředěno pouze na něj, vedení daňové evidence je jednodušší, při výpočtu daně z příjmu je vyšší variabilita možnosti snížení daně, zejména výdajovým paušálem (procentem z příjmu). K největším nevýhodám patří ručení za závazky firmy svým osobním majetkem, praktická nemožnost vstoupit do větších kontraktů a státních zakázek, neboť společnosti a státní úřady často ve výběrových řízeních podmiňují účast právní formou s.r.o. nebo a.s.. Živnostník nemůže účinně delegovat řízení podnikání na jinou osobu. Fyzická osoba v průběhu svého podnikání může zvyšovat cenu své práce, ale nebuduje hodnotu, kterou by bylo možné jednoduše převést na jinou osobu. Velkou výhodou PO – společnosti s ručením omezeným je ručení za závazky společnosti jen do výše úhrnu nesplacených vkladů a při optimálním rozložení často nižší odvodové zatížení než u FO. Řízení s.r.o. je možné delegovat na jinou osobu, a to prostřednictvím jednatele. Společnost může expandovat navýšením vkladů nebo přistoupením nových společníků. Smrtí společníka firma nezaniká, s výjimkou případu, kdy firmu tvoří pouze jeden společník. K nevýhodám patří vyšší finanční náročnost, neboť obchodní zákoník ukládá povinnost vytvářet základní kapitál, rezervní fond a orgány společnosti. S.r.o. musí vést účetnictví, které je administrativně náročnější než vedení daňové evidence. Poku není v s.r.o. pouze jeden společník, může při vyšším počtu společníků docházet ke komunikačním problémům při rozhodování. Z hlediska odvodového zatížení je výhodnější podnikat jako FO – živnostník, která však uplatňuje výdaje procentem z dosažených příjmů. Nižší odvodové zatížení je dáno 65

úsporou, která podnikateli vznikne při použití paušálního výdaje oproti využití skutečných výdajů. Skutečné výdaje bývají nižší než paušální výdaje. Pokud by nebylo možné uplatnit výdaje procentem z příjmu nebo optimální kombinaci nástrojů daňové optimalizace je výhodnější s ohledem na odvodovou zátěž volit právní formu v podobě společnosti s ručením omezeným. K nejúčinnějším nástrojům odvodové optimalizace u FO patří daňový bonus, uplatnění ztráty, slevy na dani a podnikání pomocí spolupracující osoby. S ohledem na výše uvedené by pro začínajícího podnikatele, který ještě s podnikáním nemá žádné zkušenosti, bylo nejoptimálnější nejprve podnikání na základě výpisu z živnostenského rejstříku při zaměstnání jako vedlejší osoba samostatně výdělečně činná. Po vyhodnocení příjmů z podnikání se může živnost stát hlavním a jediným příjmem. Forma společnosti s ručením omezeným díky výše uvedenému omezenému ručení společníků za závazky společnosti je nejvíce využívána. Pro její

finanční a

administrativní náročnost je vhodná spíše pro podnikatele, který se v oblasti podnikání pohybuje delší dobu a zná podnikatelské prostředí. Není to však podmínkou. Podnikání formou živnosti a společnosti s ručením omezeným je typická pro menší podnikatele, u velkých firem se setkáváme s právní formou spíše akciové společnosti. Její podrobná analýza však již nebyla náplní této práce .

66

Seznam použité literatury [1] BŘEZINOVÁ, Hana a Pavel ŠTOHL. Účetní a daňová specifika společnosti s ručeným omezeným: Distanční studijní opora. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2012. ISBN 978-80-87314-22-7. [2] ČERTÍK, Miroslav. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. Vyd. 1. Praha: OFF, 2001, 352 s. Účetnictví a daně. ISBN 80-238-6275-8. [3] JAROŠ, Tomáš. Zdanění příjmů v roce 2011: komplexní průvodce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 237 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-802-4738-222. [4] KRÁLOVÁ, Irena, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Účetnictví: pro střední a vyšší odborné školy v hotelnictví a cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2008, 213 s. ISBN 978-807-3730-369. [6] MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony: úplná znění platná k platná k 1. 1. 2012. 2012. vyd. Praha: Grada, 2012, sv. ISBN 978-80-247-3206-0. [7] MRKOSOVÁ, Jitka. Účetnictví ...: učebnice pro SŠ a VOŠ. Brno: Computer Press, 2004-, sv. Daně a účetnictví. ISBN 978-80-251-3422-1. [5] NOVOTNÝ, Zdeněk. Základy podnikové ekonomiky: aktualizované vydání k 1.5.2005. Břeclav: Moraviapress, 2005, sv. Účetnictví a daně. ISBN 80-861-8173-1. [8] Obchodní zákoník a předpisy související k 1.1.2012. 10. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, 543 s. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-720-1. [9] ORIEŠKA, Ján, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Služby v cestovním ruchu: pro střední a vyšší odborné školy v hotelnictví a cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010, 405 s. ISBN 978-808-5970-685. [10] OTAVOVÁ, Milena, Veronika SOBOTKOVÁ a Patrik SVOBODA. Daně a účetnictví v cestovním ruchu. první. Praha: Wolters Kluwers ČR, 2012. ISBN 978-807357-868-8. [11] PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-3749-2. [12] PALATKOVÁ, Monika, Jitka ZICHOVÁ a Ida VAJČNEROVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky : vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5. 67

[13] RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. [14] SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů ...: učebnice pro SŠ a VOŠ. Praha: Grada, 2004-, sv. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-4174-1. [15] SKÁLOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví 2012. Praha: Grada, 2012, sv. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-4256-4. [16]SMETANA, František a Eva KRÁTKÁ. Podnikání v hotelnictví a gastronomii: pro střední a vyšší hotelové školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2009, 160 s. ISBN 978-80-7373054-3 (BROž.). [17] SMETANA, František, Eva MAREŠOVÁ a Ida VAJČNEROVÁ. Ekonomika 2 pro střední a vyšší hotelové školy: pro střední a vyšší odborné školy v hotelnictví a cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2000, 221 s. ISBN 80-716-8730-8. [18] ŠVARCOVÁ, Jena a kolektiv. Ekonomie: stručný přehled : teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Vyd. 1. Zlín: CEED, 2012, 352 s. Účetnictví a daně. ISBN 978-8087301-012. [19] TITTELBACHOVÁ, Šárka, Jitka ZICHOVÁ a Ida VAJČNEROVÁ. Turismus a veřejná správa: průniky, dysfunkce, problémy, šance : státní politika turismu České republiky : systémový přístup k řešení problémů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 196 s. ISBN 978-80-247-3842-0. [20] Zákony 2012 I. Praha: Poradce, 2012. ISBN 977-1-02-82612-9.

68

Seznam tabulek Tabulka 1

Roční slevy na dani a daňová zvýhodnění 2012

Tabulka 2

Sazby sociálního pojištění v roce 2012

Tabulka 3

Odvodové zatížení FO, základní varianta

Tabulka 4

Odvodové zatížení FO, výdaje 80 % z příjmu

Tabulka 5


Tabulka 6


Tabulka 7

Odvodové zatížení FO, dar a odpočitatelné položky

Tabulka 8

Odvodové zatížení FO, ztráta

Tabulka 9

Odvodové zatížení FO, daňové zvýhodnění na dítě

Tabulka 10 Odvodové zatížení FO, daňový bonus Tabulka 11 Podnikatel při spolupráci 50 : 50 Tabulka 12 Spolupracující osoba při spolupráci 50 : 50 Tabulka 13 Podnikatel při spolupráci 70 : 30 Tabulka 14 Spolupracující osoba při spolupráci 70 : 30 Tabulka 15 Odvodové zatížení FO v % u modelových situací 1 až 11 Tabulka 16 Roční odvody u zaměstnance Tabulka 17 Odvodové zatížení živnostníka Tabulka 18 Výpočet daně z příjmu PO Tabulka 19 Zdanění u PO Tabulka 20 Zdanění společníka při závislé činnosti I Tabulka 21 Mzdové náklady společnosti I Tabulka 22 Odvodové zatížení společníka I Tabulka 23 Zdanění společníka při závislé činnosti II Tabulka 24 Mzdové náklady společnosti II Tabulka 25 Odvodové zatížení společníka II Tabulka 26 Odvodové zatížení jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce Tabulka 27 Odvodové zatížení jednatele na základě dohody o provedení práce Tabulka 28 Odvodové zatížení u živnostníků , výdaje ve skutečné výši Tabulka 29 Odvodové zatížení u živnostníků , výdaje 60 % z příjmu Tabulka 30 Odvodové zatížení společníků v s.r.o. Tabulka 31 Čistá odměna společníka z model. situace 3 69

Tabulka 32 Mzdové náklady z model. situace 3 Tabulka 33 Odvodové zatížení podnikatelů Tabulka 34 Počty podnikatelských subjektů v ČR – stav 31. 12. 2011

Seznam schémat Schéma 1 Postup výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti Schéma 2 Roční vyúčtování daně ze závislé činnosti Schéma 3 Postup výpočtu daně z příjmu z podnikání FO Schéma 4 Zjednodušený postup výpočtu daně z příjmu PO Schéma 5 Postup výpočtu ročního vyúčtování sociálního pojištení Schéma 6 Postup výpočtu ročního vyúčtování ZP

Seznam obrázků Obrázek 1 Cestovní ruch a jeho vazby na odvětví ekonomické činnosti

Seznam příloh Příloha 1 k zákonu č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů Příloha 2 k zákonu č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů Příloha 3 k zákonu č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů Příloha 4 k zákonu č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů

70

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Účetní a daňové hledisko podnikání v cestovním ruchu

Recommend Documents