VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Ošetřovatelské potřeby klientů s LISem bakalářská práce
Autor: Markéta Matoušková Vedoucí práce: Mgr. Irena Točíková Jihlava 2012
Anotace Bakalářská práce na téma Ošetřovatelské potřeby klientů s LISem je zaměřena na problematiku lidí s tímto onemocněním. Lumboischiadický syndrom je skupina příznaků, z nichž jsou charakteristické bolesti zad v bederní oblasti spojené s bolestí vystřelující do dolních končetin. Nejčastěji způsoben výhřezem ploténky. Práce se skládá z části teoretické a praktické. V teoretické části jsme se zaměřili na problémy, které musí tito klienti řešit v běžném životě. V této práci rozebíráme především problematiku bolesti a způsoby, jak bolest zvládat. Ve výzkumné části je zpracované dotazníkové šetření. V diskuzi porovnáváme výsledky výzkumu se stanovenými hypotézami. V závěru je shrnutí celé práce. Klíčová slova: ošetřovatelské potřeby, kvalita života, bolest, léčba
Annotation The Bachelor thesis deals with the nursing needs of clients with LIS and focuses on the problems people with this disease have. Lumboischiadic syndrome is a group of symptoms where there is pain in the lumbar area associated with pain that shoots into the lower limbs. LIS causes prolapsing of the discs. The thesis consists of a theoretical and practical part. The theoretical part discusses the problems clients have to deal with in their daily lives. Further on, the problems of pain and how to cope with the pain are analyzed. The practical part compares the results of the research with providing hypothesis. Finally, the summarization and evaluation of the thesis is in the conclusion. Key words: nursing needs, the quality of life, pain, treatment
Poděkování Děkuji Mgr. Ireně Točíkové za obrovskou trpělivost, cenné rady, podněty a připomínky při zpracování bakalářské práce. Nesmím zapomenout poděkovat i respondentům, bez kterých by tato práce nevznikla a také mé rodině za podporu během studia.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
OBSAH 1 ÚVOD .........................................................................................................................................8
1.1 Cíl práce .............................................................................................................. 10 1.2 Pracovní hypotézy............................................................................................... 10 2 TEORETICKÁ ČÁST ..............................................................................................................11
2.1 Anatomie a fyziologie páteře .............................................................................. 11 2.1.1 Meziobratlová ploténka ..............................................................................................11 2.1.2 Zádové svaly ...............................................................................................................11 2.1.3 Mícha a nervy vystupující z páteře .............................................................................12
2.2 Lumboischiadický syndrom ................................................................................ 12 2.3 Bolest .................................................................................................................. 12 2.3.1 Anatomie – vnímání bolesti ........................................................................................13 2.3.2 Ambulance chronické bolesti ......................................................................................13 2.3.3 Hodnocení bolesti .......................................................................................................13
2.4 Kvalita života ...................................................................................................... 14 2.5 Potřeba ................................................................................................................ 14 2.6 Vliv nemoci na psychiku člověka ....................................................................... 16 2.6.1 Deprese .......................................................................................................................16 2.6.2 Úzkost .........................................................................................................................17
2.7 Rehabilitace ....................................................................................................... 17 2.7.1 Pohybový režim ..........................................................................................................17 2.7.1.1 Plavání......................................................................................................................18 2.7.1.2 Jízda na koni ............................................................................................................18
2.8 Léčba teplem ....................................................................................................... 18 2.9 Hydroterapie (vodoléčba) ................................................................................... 18
2.10 Farmakoterapie ................................................................................................. 19 2.10.1 Podání analgetik ........................................................................................................19 2.10.2 Nežádoucí účinky farmakoterapie ............................................................................20
2.11 Chirurgická léčba .............................................................................................. 20 2.12 Alternativní medicína ....................................................................................... 21 2.12.1 Reflexní terapie .........................................................................................................21 2.12.2 Akupunktura .............................................................................................................22 2.12.3 Baňkování .................................................................................................................23 2.12.4 Homeopatie ..............................................................................................................23
2.13 Zásady, jak bojovat s bolestmi zad ................................................................... 24 3 VÝZKUMNÁ ČÁST ................................................................................................................25
3.1 Metodika výzkumu ............................................................................................. 25 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ............................ 25 3.3 Vlastní vyhodnocení dotazníkového šetření ....................................................... 28 4 DISKUZE .................................................................................................................................49 5 ZÁVĚR .....................................................................................................................................51 Seznam použité literatury ............................................................................................................53 Elektronické zdroje ......................................................................................................................55 Seznam příloh ..............................................................................................................................56
1 ÚVOD Bolesti zad patří mezi nejčastější zdravotní obtíže. V dnešní době trpí bolestmi zad velká část dospělé populace, a to až 85 % lidí v produktivním věku. Chronické bolesti zad jsou zdravotnickým i ekonomickým problémem (Jarkovská, 2011). Oblast zad patří mezi nejzatěžovanější partie lidského těla. Ať už člověk sedí, stojí, pracuje v předklonu či zvedá těžká břemena, jsou záda velice namáhána. Nevhodné návyky a špatné zacházení s páteří, se dřív nebo později projeví právě bolestmi zad. Rizikové faktory dělíme na psychické a fyzické. Tyto faktory se mohou různě kombinovat a podporovat. Dlouhodobé zvedání a posouvání těžkých břemen, pracovní postoj, jako je hluboký předklon, opakované předklony, vytáčení do stran a natahování, ale také dlouhé sezení, postávání, ležení, vyklánění, poskakování, dřepění, naklánění, to vše a ještě mnohem více vede k nesnesitelným bolestem zad. Mezi rizikové patří i pracovní a psychosociální faktory, kam se řadí nespokojenost s prací a pracovní stres z nevydařené práce. Psychosociální faktory vedou k duševnímu stresu, což vede ke zvyšování meziobratlového tlaku, a tím zvyšuje riziko vzniku onemocnění v bederní oblasti. Dalším rizikovým faktorem je vadné držení těla, obezita, kouření, sedavý způsob života, nedostatek pohybu vedoucí k ochabování zádového svalstva, věk a nesprávný životní styl vedoucí k bolestem, především bederní páteře. Obavy, nedůvěra a nejistota v životě prohlubuje stres, který může prodloužit trvání bolestivého stavu. Co se zatěžování páteře týče, mají nejriskantnější zaměstnání lidé s těžkou fyzickou pracovní náplní, jako jsou například pracovníci ve stavebnictví, řidiči, elektrikáři, zemědělci, montéři, zdravotní sestry apod. Lumboischiadický syndrom (LIS) je onemocnění, které se projevuje bolestí, která vystřeluje podél sedacího nervu až do nohy. Příčinou této bolesti je poškození meziobratlové ploténky nesoucí s sebou řadu problémů.
8
Bakalářskou práci na téma Ošetřovatelské potřeby u klientů s LISem jsme si vybrali proto, že někteří klienti nemají dostatečné informace o své diagnóze a ani o možnostech, jak svoji bolest zmírnit. Klient by měl být o své nemoci dostatečně informovaný, protože čím víc ví o své nemoci (bolesti), tím méně se bojí. S tím souvisí i nejistota, co bude dál. Nemocný člověk potřebuje útěchu, podporu a hlavně znát pravdu o svém zdravotním stavu. Informovanost
klienta
zmírňuje
strach,
projevující
se
neklidem,
neochotou
spolupracovat či o situaci mluvit nebo agresivním odmítáním. Bolest je nepříjemný pocit, který zažije za svůj život snad úplně každý. Bolest může být akutní trvající několik hodin či dní, nebo chronická – dlouhodobá. Chronická bolest zad velice vyčerpává, izoluje a omezuje v běžném životě člověka v oblasti zájmů, kdy dochází k jejich omezení až ztrátě. Vede k pasivitě a může skončit uzavřením se před společností a problémům ve vztazích v rodině a na pracovišti. Každý z nás má osud ve svých rukou a na každém z nás záleží, jak s ním naložíme. Proto je důležité při vzniku bolesti jednat a stav nepodceňovat.
9
1.1 CÍL PRÁCE 1. Zjistit, jak moc toto onemocnění ovlivňuje klientův životní styl. 2. Zmapovat, jak se klienti vyrovnávají s bolestí. 3. Zmapovat ošetřovatelské potřeby klienta s tímto syndromem.
1.2 PRACOVNÍ HYPOTÉZY 1. Většina respondentů v produktivním věku bude častěji trpět úzkostí a depresí. 2. Respondenti s déle trvající bolestí udávají sníženou kvalitu života. 3. Většina respondentů starších 60 let bude omezena v denních činnostech (domácí práci, práci na zahradě, v sebeobsluze).
10
2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE PÁTEŘE Páteř (columna vertebralis) je osa těla, na kterou se připevňuje pletenec horních a dolních končetin. Páteř má 33 – 34 obratlů. Obratle (vertebrae) jsou kosti nepravidelného tvaru. Rozlišujeme 7 krčních obratlů (vertebrae cervicales), 12 hrudních obratlů (vertebrae thoracicae), 5 bederních obratlů (vertebrae lumbales), 5 křížových obratlů, srůstajících v křížovou kost (os sacrum), 4 – 5 kostrčních obratlů, které jsou spojeny v kost kostrční (os coccygis). Základ obratle tvoří tělo s výběžky. Obratle utváří páteřní kanál, ve kterém je uložená mícha (Dylevský, 2000).
2.1.1 MEZIOBRATLOVÁ PLOTÉNKA Za pružnost páteře a za její esovité zakřivení zodpovídá meziobratlová ploténka. Ploténka je složena z chrupavčité destičky, fibrózního prstence a pulpózního jádra. Chrupavčité destičky pomáhají výživným látkám procházet do plotének. Ve stáří se tyto chrupavky ztenčují. Fibrózní prstenec spojuje těla obratlů a umožňuje jejich pohyblivost. Pulpózní jádra obsahují vodu, která přenáší tlak na chrupavčité destičky a prstenec. Při odlehčení ploténky se vstřebávají látky – cukry, bílkoviny, soli a další. Nejmenší tlak na ploténky je v poloze na zádech (Popovič, 1989).
2.1.2 ZÁDOVÉ SVALY Zádové svaly probíhají vpravo a vlevo podél páteře jako dva silné pruhy svalů. Pomáhají zpevňovat páteř, např. při zvedání břemen. Břišní svaly spolu se zádovým svalstvem umožňují držení těla a spolupůsobí při pohybech páteře.
11
Vzpřímený postoj a chůzi umožňuje kostěná páteř se svým zakřivením v úzké souvislosti se svalstvem (Oldenkott, 1999).
2.1.3 MÍCHA A NERVY VYSTUPUJÍCÍ Z PÁTEŘE Míchu chrání kostěný páteřní kanál. Z jeho zadní a přední strany vycházejí nervová vlákna, která jsou spojená do svazků a ty tvoří nervové kořeny míšních nervů. Periferní nervy vystupují z jednotlivých nervových kořenů, které tvoří pleteně mimo páteřní kanál, např. sedací nerv (nervus ischiadicus), který vystupuje z kořenů bederních a křížových nervů (Oldenkott, 1999).
2.2 LUMBOISCHIADICKÝ SYNDROM Vertebrogenní algický syndrom je soubor příznaků, pro onemocnění bederní páteře projevující se bolestivostí a omezením hybnosti této oblasti. Dochází k dráždění míšního kořenu, což způsobuje to, že bolest je vyzařována do dolní končetiny a může vést i k obrnám svalů a poruchám citlivosti končetiny. Příčinou je obvykle výhřez meziobratlové ploténky. Z meziobratlových otvorů dolní bederní páteře vycházejí nervové kořeny, které vytvářejí sedací nerv (nervus ischiadicus). Tento nerv, inervuje dolní končetinu. Výhřez ploténky v této oblasti způsobuje tlak na nervový kořen a tlak vyvolává bolest (Popovič, 1989).
2.3 BOLEST Bolest je nepříjemný smyslový či emoční prožitek, který je spojený s poškozením tkáně. Můžeme ji rozdělit na akutní a chronickou. Akutní bolest trvá od několika sekund až 6 týdnů a je většinou považována za symptom, který má význam pro organismus. Chronická bolest trvá déle než tři měsíce a projevuju se fyzicky i psychicky. Z fyzických projevů to mohou být např. poruchy spánku, únava, nechutenství, sexuální neaktivita apod. Psychicky se může projevit chronická bolest úzkostí, strachem, smutkem, beznadějí, ale i agresivitou a hněvem. (Opavský, 2011). 12
2.3.1 ANATOMIE – VNÍMÁNÍ BOLESTI Bolest je vnímána různými receptory, které můžeme rozdělit do tří skupin: 1. Vysokoprahové mechanoreceptory – pro vnímání tlaku, tahu či vibrací. Při silnějším podráždění reagují bolestivě. Díky těmto receptorům cítíme rozdíl mezi pohlazením a kopnutím apod. 2. Polymodální nocisenzory – tepelné a chladové podněty. 3. Vlastní nocisenzory – ty slouží pro vnímání bolesti. Jde o volná nervová zakončení, která vedou informace z kůže a ze sliznice do míchy (Rokyta, 2009).
2.3.2 AMBULANCE CHRONICKÉ BOLESTI Ambulanci navštěvují klienti s chronickou bolestí, kteří vyzkoušeli léčebné postupy bez pozitivního výsledku. Je určena pro klienty, u nichž bolest ovlivňuje jejich život – mají problémy se spánkem, objevují se u nich deprese, nechutenství a tím spojené hubnutí. Ke klientovi se přistupuje individuálně a pečlivě. Provede se podrobný rozbor jeho stavu. Nechybí tu ochota vyslechnout a pomoci. Základem je farmakologická léčba, dále se užívají invazivní techniky, např. obstřiky nebo blokády periferních nervů, kaudální bloky apod. Důležitá je spolupráce, ať už s klientem nebo i s jinými odděleními, např. rehabilitací, neurologií apod. (www.onhb.cz).
2.3.3 HODNOCENÍ BOLESTI Bolest hodnotíme nejčastěji pomocí různých škál. Jedna z hodnotících škál je složena ze šesti obličejů, které mají různé výrazy od veselého až po smutný. Tato škála se používá nejčastěji v pediatrii. Jako další je vizuálně analogová škála, což je čára asi 10 cm dlouhá, na které klient zvýrazní intenzitu bolesti. Nejpoužívanější je číselná hodnotící škála, kde klient na úsečce od 0 do 10 hodnotí svou bolest (Munden a kol., 2006). 13
2.4 KVALITA ŽIVOTA Kvalita představuje určitou hodnotu. Má dva významy: 1. „Vyjádření žádoucí, optimální úrovně, přibližující se k očekáváním, potřebám či představám jednotlivců nebo skupin 2. všeobecný výraz na označení specifických charakteristik, vlastnosti, atributů, kterými se daný objekt liší od objektů jiných, bez zdůrazňování míry uspokojení určitých potřeb“ (Gurková, 2011, s.21). „Kvalita života je podle Ferransové v ošetřovatelství vymezena jako: 1. schopnost vést normální život 2. štěstí, spokojenost 3. dosahování osobních cílů 4. schopnost vést sociálně „aktivní“ život 5. jako úroveň potenciální tělesné a mentální kapacity“ (Gurková, 2011,s.25). Klient, který má chronické onemocnění může pociťovat omezování, napětí či úsilí, které mu umožní se přiblížit k takové kvalitě života, kterou mají ostatní lidé automaticky, bez toho, aby se nějakým způsobem kontroloval nebo se trápil. Kvalita života klientů, kteří mají chronické onemocnění, je podmíněna mnoha faktory. Kvalita života závisí na intenzitě a trvání příznaků daného onemocnění a jednotlivé příznaky souvisí s aktivitou onemocnění, jeho lokalizaci a rozsahu, ale také na komplikacích. Také ji ovlivňují sociální i psychické faktory, např. aktuální psychický stav nebo sociální opora (Gurková, 2011).
2.5 POTŘEBA Potřeba je projevem nedostatku v oblasti nejen biologické, ale i psychické, duchovní nebo sociální. Potřeby souvisí s kvalitou našeho života. Intenzita a množství potřeb závisí na mnoha faktorech, např. na věku či pohlaví, na společenské nebo kulturní úrovni, inteligenci, zdravotním stavu, životních zkušenostech i na prostředí, ve kterém člověk vyrůstá.
14
V léčbě i ošetřování těžce nebo vážně nemocných uspokojujeme potřeby, které jsou dané přímo onemocněním, např. změna životního stylu, nově vzniklé sociální či ekonomické problémy, což může být ztráta pocitu bezpečí nebo pomoc od bolesti. Některé potřeby mizí a jiné se zase vyskytují průběhem daného onemocnění (Šamánková, 2006). Onemocnění brání lidem v uspokojování jejich potřeb. Lidé, kteří jsou nemocní, zaměřují svou pozornost především na fyziologické potřeby. Klienti s LISem mají nejčastěji potřebu soběstačnosti, ať už ve smyslu pohybu nebo zajištění hygieny, ale i potřebu spánku a zmírnění bolesti. Soběstačnost definuje samostatnost nebo nutnou podporu při vykonávání denních činností. U klientů s LISem se porucha soběstačnosti projevuje v oblasti hygieny, oblékání a pohybu. Potřeba pohybu a aktivity je pro nemocné lidi velice důležitá. Klient s poruchou hybnosti se musí vyhýbat rotaci páteře, při zdvihání by měl udělat dřep. Důležité je si udržovat přiměřenou kondici. Klient by se měl naučit správně posazovat na lůžku, ale i vstávat z lůžka a měl by chodit vzpřímeně. Problémy se spánkem patří mezi nejčastější. Příčiny mohou být různé, ale v tomto případě je to z důvodu bolesti. Spánek je obranným mechanismem proti vyčerpání organismu a je nezbytný pro zachování a udržení tělesného i duševního zdraví. Někteří lidé jsou zvyklí před spaním vykonávat různé rituály, které navozují pohodu, jsou to např. čtení, poslech hudby, uklidňující koupel apod. Důležitá je pohoda, která je předpokladem pro kvalitní spánek. Stres zhoršuje usínání a dobrý spánek. Potřeba mírnit bolest je u klientů s LISem prioritní. Důležité je zjistit lokalizaci, kvalitu a typ bolesti, vyvolávající faktory a symptomy, které jsou přítomny. Jak mírnit bolest popisujeme dále. Potřeba jistoty a bezpečí je snad u každého onemocnění, které je provázeno nepříjemnými pocity, např. nejistotou, úzkostí či strachem. Pocit jistoty a bezpečí pomáhá nemocnému získat důvěru, nezávislost, spolehlivost a životní hodnoty (Trachtová, 2008).
15
2.6 VLIV NEMOCI NA PSYCHIKU ČLOVĚKA Nemoc a především bolest ovlivňuje psychický stav klienta. Tam, kde je bolest, bývá i stres. Stres se rozvíjí u lidí, kteří trpí úzkostí a strachem. Má nepříznivé dopady na život člověka. Lidé, kteří jsou stresovaní, mohou být přecitlivělí a zvyšuje se u nich dráždivost a to většinou vede k problémům ve vztazích s okolím. Akutní bolest je spojena nejčastěji s úzkostí a strachem. Chronická bolest ovlivňuje psychiku člověka daleko více než bolest akutní. Objevuje se negativní psychické ladění, ve formě frustrace či hněvu. Ty jsou namířeny většinou na osoby v nejbližším okolí. Chronická bolest a deprese jsou vnímány jako beznadějný stav, což ovlivňuje psychické ladění klienta a prohlubuje jeho utrpení a mění i styl jeho dosavadního života. U klientů s bolestí zad zdánlivě vypadá, že není k bolesti důvod. Tito klienti jsou dost často považováni za hypochondry a okolí si myslí, že si vymýšlí a chtějí na sebe upoutat jen pozornost, a proto se může spousta lidí uzavírat do sebe, vyhýbat se společnosti, být úzkostliví a mohou se objevit i deprese (Opavský, 2011).
2.6.1 DEPRESE Pokud postižený člověk měl v posledních 14 dnech smutnou náladu a nejeví zájem o své okolí, tak má depresi. „Postižený člověk je sklíčený a znechucený, ztrácí sebevědomí, nedokáže se spontánně bavit a prožívat radost. Přestane se věnovat svým koníčkům, přestane chodit do společnosti. Stáhne se do sebe a je zaujat vlastními potížemi.“(Barsky, 2007, s.123). Klient, který upadne do deprese se dívá na sebe i svou budoucnost negativně, ztrácí naději. „Člověk v depresi si připadá slabý a narušený, má dojem, že ho osud za něco trestá“(Barsky, 2007, s.123).
16
2.6.2 ÚZKOST Úzkost je citová reakce, která signalizuje nebezpečí či nějakou hrozbu, která nemusí být ani skutečná. Je to stav neustálých starostí a zkoumání. Člověk, který trpí úzkostí je neustále ve střehu, vnitřně nejistý a více pozoruje své tělo i nitro. Úzkostný člověk má zamlžené myšlení a může zkreslit informace, které se týkají jeho zdravotního stavu a neškodné pocity může vnímat hrozivěji, než ve skutečnosti jsou. „Úzkost ovlivňuje nervovou, endokrinní a kardiovaskulární soustavu. Jejich změny lze snadno mylně považovat za zhoršující se příznaky. Na tělesné úrovni se úzkost projevuje bušením srdce, svalovým napětím, pocením, zrudnutím a žaludeční nevolností. Dále sucho v ústech, neklid, zpocené dlaně.“ (Barsky, 2007, s.120) Úzkost zvyšuje svalové napětí, což má za následek bolesti hlavy, šíje a ramenou. Při úzkosti se zrychluje dech a to ovlivňuje acidobazickou rovnováhu a výsledkem mohou být závratě a pocity slabosti (Barsky, 2007).
2.7 REHABILITACE Rehabilitace je opětné nabytí ztracené schopnosti, znovunabytí určitého postavení. Léčebná rehabilitace optimálně obnovuje porušené fyziologické funkce. K tomu využívá léčebných metod, které tvoří pohybová léčba, léčba prací a klasické způsoby fyzikální léčby. Léčebná rehabilitace je komplexní program, který se skládá z léčebné tělovýchovy, léčby prací a fyzikální terapie (Rokyta, 2006).
2.7.1 POHYBOVÝ REŽIM Klient je uklidněn, zbaven obav ze závažného onemocnění, snaží se zůstat pohybově aktivní a měl by zvyšovat intenzitu zátěže. Bylo by vhodné vynechat aktivity, které bolest zhoršují a vyhýbat se delšímu sezení Cvičení má terapeutický a preventivní efekt. Na začátku léčby je nutné provádět cvičení s rehabilitačním pracovníkem. 17
Problémem bývá, že klient cvičí v době bolesti, a když bolest ustoupí, tak o cvičení přestane mít zájem, ale úleva bez pravidelného cvičení je jen krátkodobá. Ze začátku je nejlepší plavání, chůze nebo jízda na rotopedu, klient by se měl vyhýbat cvičení s rotacemi a velkými pohyby v kloubech (Rokyta, 2006).
2.7.1.1 PLAVÁNÍ Představuje pohybovou aktivitu, kdy dochází k vzájemné souhře pohybového aparátu. Plaváním se rozvíjí statická funkce páteře, zmírňují se bolesti zad a dosahuje se svalového uvolnění. Posiluje svalstvo trupu a končetin (Gúth, 2000).
2.7.1.2 JÍZDA NA KONI Při ježdění na koni dochází k pohybům pánve s následným přenosem na páteř, horní končetiny a hlavu. Upravuje se svalová nerovnováha. Při pohybech páteře se zapojuje svalstvo podél páteře a tím napomáhá i správnému držení těla. Takto se ovlivňuje páteř sezením na kráčejícím koni (Gúth, 2000).
2.8 LÉČBA TEPLEM Teplo může být aplikováno povrchově nebo hloubkově. „Pro povrchovou aplikaci tepla slouží vodní láhve, horké vlhké zábaly, elektrické dečky, chemické nebo gelové sáčky, parafínové zábaly, solux“(Rokyta, 2006, s. 622). Teplo může být aplikováno i hydroterapií (vodoléčbou) jako vanové koupele, vyhřívané bazény či sauna (Rokyta, 2006). Terapie teplem pomáhá snižovat bolest, napomáhá uvolňovat klouby, zvyšuje práh bolestivosti a zlepšuje cirkulaci, protože zvyšuje krevní průtok (Munden a kol., 2006).
2.9 HYDROTERAPIE (VODOLÉČBA) Vodoléčba je jedna z nejvýznamnějších metod při aplikaci tepla. Tlumí bolest, uvolňuje a snižuje svalové napětí a umožňuje zúžit či rozšířit průsvit cév. Vodoléčba má velmi příznivý efekt i na psychiku u chronických bolestí (Rokyta, 2006).
18
2.10 FARMAKOTERAPIE Základem léčby bolesti je podávání analgetik, léků odstraňujících či zmírňujících bolest. Farmakoterapie chronické bolesti se určuje podle intenzity bolesti. Pro mírnou bolest se užívají neopiodní analgetika. Pro středně silné bolesti se podávají slabé opioidy a neopiodní analgetika a u silných bolestí jsou užívány silné opioidy a neopiodní analgetika. Léky, které se nejčastěji používají při léčbě bolestí zad: A) Léky tlumící bolest mírné a střední intenzity: paracetamolum (paracetamol, paralen, panadol, coldrex, ataralgin, valetol), kyselina acetylsalicylová (anopyrin, aspirin, upsarin. B) Léky tlumící bolest větší intenzity: diclofenac (voltaren, diclofenac, veral), ibuprofen (ibuprofen, apo-ibuprofen, dolgit, brufen, nurofen, modafen). C) Myorelaxancia, léky používané při onemocněních provázených zvýšeným svalovým napětím, bolestí a omezenou hybností, u svalových spazmů při vertebrogenním algickém syndromu, při degenerativních onemocněních plotének, lumboischiadickém syndromu: mydocalm (tolperison), dorsiflex (mephenoxalon), myolastan (tetrazepma), sirdalud (tizanidini hydrochlorid), baclofen (baclofenum)a další“ (Hnízdil, 2000, s.125).
2.10.1 PODÁNÍ ANALGETIK •
U analgetik je důležité dodržet správné dávkování. Informace o dávkách jsou uvedeny v příbalovém letáku nebo je určí lékař.
•
Analgetika negativně působí na žaludek, proto by se měly užívat po jídle. Může se tím zpomalit nástup účinku.
•
Analgetika by se neměla zneužívat, ale ani člověk by neměl zbytečně trpět bolestí (Rokyta, 2009).
19
2.10.2 NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY FARMAKOTERAPIE Hlavní účinek léků je ten, který mění tělesné funkce způsobem, aby se zmírnily klientovy potíže způsobené nemocí. Mezi nežádoucí účinky analgetik, především opioidů patří zácpa, nevolnost a zvracení, sucho v ústech, celkový útlum až ospalost. Vše je nutné konzultovat s lékařem. Nežádoucí účinky nesteroidních antirevmatik a myorelaxancií jsou zažívací poruchy, porušení žaludeční sliznice, vředová choroba žaludku či dvanácterníku. Poškození jaterních funkcí a dále mají nepříznivý vliv na krvetvorbu a krevní srážlivost (Hnízdil, 2000).
2.11 CHIRURGICKÁ LÉČBA K chirurgické
léčbě
řadíme
spondylochirurgii,
neurochirurgii,
anesteziologii
a algeziologii. Před využitím chirurgie by měla být využita veškerá konzervativní terapie. K operační léčbě se přistupuje při selhání konzervativní léčby, kdy hlavním kritériem je přetrvávání intenzivních bolestí. Chirurgická léčba má za cíl mechanické odstranění útlaku nervových struktur, nacházející se v páteřním kanále nebo v blízkosti páteře a dále odstranění nestability, která způsobuje deformaci. Chirurgickou léčbu lze rozdělit do tří základních kategorií: miniinvazivní chirurgické zákroky, dekompresní chirurgie a neuromodulace. K miniinvazivním chirurgickým zákrokům patří epidurální instalace farmak, chirurgické přenesení intraspinálních katetrů, zavádění portů apod. Dekompresní chirurgické výkony jsou nejrozšířenější a nejčastěji užívanou chirurgickou metodou léčby degenerativního onemocnění páteře. Neuromodulace je nejmladším způsobem léčby. Jde o zavedení neurostimulátoru, kdy se elektroda zavádí do blízkosti centrální nervové soustavy a snaží se vyřadit co nejvíce impulsů vnímaných jako bolest. Neurostimulátor je přístroj, který povzbuzuje nervy a tím odstraňuje stres, únavu a bolesti svalů (Rokyta,2006). Pokud chcete zjistit více informací, zeptejte se svého lékaře. 20
2.12 ALTERNATIVNÍ MEDICÍNA Alternativní terapie je jedna z možností, jak klient může zmírnit svou bolest. Alternativní terapie přispívá k léčbě, ale i k prevenci nemocí a k udržování dobré fyzické a duševní kondice. Alternativní terapie se zabývá celým člověkem, což upoutává pozornost klientů, kteří trpí chronickým onemocněním. Nemocní lidé se snaží najít někoho, kdo je vyslechne. Výhodou alternativní terapie je i to, že na klienty si léčitelé udělají více času. Většina metod alternativní terapie má výhodu proti medikamentózní léčbě v tom, že je bez vedlejších účinků, které by zatěžovaly organismus. K alternativní medicíně patří všechny metody a prostředky, které jsou přírodního původu a nepoužívají nefyziologické prostředky a vychází z přírodních zásad. Musí se brát v úvahu aktuální stav člověka – věk, kondice, odolnost, pohlaví, psychická zátěž a rodinná dispozice (Munden, 2006). Dále se zmiňujeme o nejčastějších alternativních metodách, které jsou využívány při bolesti zad. Mezi tyto metody patří: reflexní terapie, akupunktura, baňkování a homeopatie.
2.12.1 REFLEXNÍ TERAPIE Reflexní terapie využívá působení na tlakové body. Při této doplňkové metodě se neužívají žádné léky, proto je vhodná pro svépomoc. Pomáhají mírnit déle trvající i náhle vzniklé zdravotní problémy. Tato metoda spočívá na teorii, že všechny části těla propojuje energie, která prochází celým tělem. V období nemoci je proudění energie narušeno, působením na reflexní plochy na končetinách můžeme tuto energii odblokovat. Tím se tělo uvolní, podpoří se oběh a zmírní nepříjemné symptomy. Nohy patří k nejcitlivějším částem těla, proto jsou vhodné pro reflexní terapii. 21
Cílem této terapie je léčit celého člověka. Při této metodě se uvolňují nahromaděné škodlivé látky, což se může projevit bolestí hlavy nebo pocitem na zvracení. Je dobré dodržovat zvýšený pitný režim, protože větší množství vody ovlivňuje ledviny a vyplavování odpadních látek z těla. Tělo lze rozdělit na 10 zón. Zóny vedou od prstů na nohách k hlavě a zpět. Zóny propojují části těla. Reflexní oblast páteře je na vnitřní hraně nohy. Reflexní terapie se nedoporučuje u rakoviny prsu, v počátku těhotenství, při infekčním onemocněním, horečnatých stavech, dále u pohmožděnin, otoků, při poruše celistvosti kůže, u křečových žil a u zlomenin. Pokud má klient problémy se srdcem, tak by měl tuto metodu konzultovat s lékařem. U diabetiků bychom měli pracovat velice jemně, protože se u nich může objevit porucha krevního oběhu (Wright, 2005).
2.12.1.2 Reflexní terapie v životě •
Kamínek v botě je z pohledu této doplňkové metody nervová reflexní terapie. Většinou se stává, že kamínek sklouzne k palci, kde jsou zastoupeny všechny plošky z chodidla, takže by měl být každý z nás za kamínek v botě vlastně vděčný.
•
Běhání naboso umožňuje stimulaci reflexních ploch na chodidlech. Zdravý člověk může chodit i po střepech naboso a chodidla si neporaní (Pataky, 1998).
2.12.2 AKUPUNKTURA Akupunktura je stará čínská metoda, která léčí klienta a jeho choroby drážděním určitých bodů na povrchu těla vpichováním jemnými jehlami. Předpokladem stimulace akupunkturních bodů je zvyšování sekrece endorfínů, což vede ke zvýšení prahu pro vnímání bolesti. Udává se, že akupunktura, může pozitivně ovlivnit i stres (Trachtová, 2008). Akupunktura má široké využití v léčení různých chorob, např. u onemocnění oběhového, dýchacího, trávicího systému, u chorob močových cest i pohlavních orgánů, 22
u nemoci kůže, nervového a pohybového ústrojí, u akutních infekcí i u duševních chorob (Mole, 1992).
2.12.3 BAŇKOVÁNÍ Baňkování je velmi rozšířenou metodou při léčbě bolesti zad. Přikládání nádobek (skleněných, silikonových) na pokožku dokáže odstranit bolest páteře a pohybového aparátu. Prokrvení se zlepšuje vlivem vakua a podtlaku vytvořeného v baňce, která je vyhřátá ohněm. Pohybováním baňky povzbuzujeme organismus a uvolňujeme zatuhlé svaly. Tato masážní metoda odstraňuje blokády a ztuhlé svaly, očišťuje organismus od škodlivých látek, příznivě působí na lymfatický a zažívací systém, pomáhá řešit problémy s močovým měchýřem, ulevuje od potíží při astmatu, kašli i zánětech průdušek a také působí proti bolestem nohou a otokům. Lidé s trombózou, křečovými žílami, otevřenými ránami nebo s hnisavou infekcí by neměli na tuto metodu docházet (www.masaze.info).
2.12.4 HOMEOPATIE Homeopatie využívá látky, které ovlivňují organismus s určitými účinky, které se projeví jako symptomy choroby. Právě tyto příznaky dokáže homeopatie léčit. Z toho vyplývá, že „podobné se léčí podobným“ (Formánková, 2008, s.11). Ředěním homeopatických léků nezmizí jejich účinek, ale odstraní se škodlivé účinky. V homeopatii se setkáváme i s jedy, např. rulíkem zlomocným, rtutí či arzenem. Homeopatie působí na obranyschopnost organismu a ovlivňuje funkční poruchy. Homeopatie přistupuje ke každému nemocnému individuálně a vnímá ho jako celek. Je nutné znát vrozenou dispozici klienta, psychický stav, obranyschopnost, pozici ve společnosti, ale i v rodině a schopnost reagovat v zátěžových situacích.
23
Výhodou homeopatického léku je, že nemá vedlejší účinky, nevzniká na něj závislost a můžeme ho použít u všech nemocných bez rozdílu věku. Můžeme ho kombinovat s klasickými léky. Homeopatii nemůžeme použít u akutních stavů, při oběhovém selhání ani u těžkého orgánového postižení. Způsob užívání: lék se rozpouští v ústech, asi 15 – 20 minut po jídle. Nedoporučuje se před užitím pít kávu ani kouřit (Formánková, 2008).
2.13 ZÁSADY, JAK BOJOVAT S BOLESTMI ZAD Pokud trpíte bolestmi zad, měli byste dodržovat několik zásad: •
snažte se, aby tělo mělo správné postavení vsedě i ve stoje, předchází se tím deformitám páteře
•
pokud provádíte činnost, u které delší dobu sedíte, snažte si dělat přestávky, při kterých změníte polohu těla
•
nenoste boty s vysokým podpatkem
•
vyvarujte se chůzi po tvrdých cestách, škodí to páteři
•
noste batoh místo kabelek či tašek na jedno rameno
•
vyberte si vhodnou matraci
•
naučte se zásady jak manipulovat s břemeny (Stackeová, 2012).
24
3 VÝZKUMNÁ ČÁST 3.1 METODIKA VÝZKUMU Pro zjišťování dat byla vybrána forma dotazníků. Dotazník byl zcela anonymní a byl vytvořen z 20 otázek. 9 otázek bylo uzavřených a 11 polootevřených. První 3 otázky byly zaměřeny na bolest, další 3 otázky byly zaměřeny na spánek a únavu, kterou klienti pociťují v souvislosti s onemocněním nebo s bolestí. Následujících 5 otázek bylo zaměřeno na potřeby klientů v souvislosti s onemocněním. Další 2 otázky zjišťovaly, co klientům pomáhá zmírnit bolest a jestli užívají analgetika. Následující 2 otázky zjišťovaly, kdo a v jaké míře klienta informoval o jeho diagnóze. Další 3 otázky byly zaměřeny na využití alternativních metod v souvislosti s onemocněním a návštěvnost u léčitele a poslední otázka zjišťovala, jak jsou na tom klienti s pohybovou aktivitou. Celkem bylo rozdáno 140 dotazníků. Dotazníků, které byly zpracovány a použity pro výzkum se vrátilo 110. Výsledná návratnost byla 79 %. Dotazník pro tento výzkum je uveden v příloze.
3.2 CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ A VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ Výzkum byl prováděn v Nemocnici Nové Město na Moravě a v Havlíčkově Brodě. V obou těchto nemocnicích jsme rozdali 50 dotazníků, v Novém Městě na Moravě se nám vrátilo 35 dotazníků a v Havlíčkově Brodě 45 dotazníků. Zbývajících 30 dotazníků nám vyplnili respondenti, kteří již toto onemocnění momentálně nemají v akutní fázi. Tito respondenti byli z mého okolí. Výzkum byl zahájen v lednu a trval do dubna 2012. Z dotazovaných respondentů bylo 52 % žen a 48 % mužů.
25
Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů Pohlaví
Absolutní četnost
Relativní četnost
Žena
57
52 %
Muž
53
48 %
110
100 %
Celkem
Nejmladšímu respondentovi bylo 19 let a nejstaršímu 83 let. Pro přehlednější vyhodnocení jsme respondenty rozdělili do 4 věkových kategorií. Mladších než 30 let bylo 17 % respondentů. Ve věku od 31 do 45 let bylo 29 % respondentů. Ve věku od 46 do 60 let bylo 27 % respondentů a 61 a více let mělo 27 % respondentů.
Tabulka č. 2: Věk respondentů Věk
Absolutní četnost
Relativní četnost
Méně jak 30 let
19
17 %
31 až 45 let
32
29 %
46 až 60 let
30
27 %
61 a více let
29
27 %
110
100 %
Celkem
26
Věk
17% 27% méně jak 30 let 31 - 45 let 46 - 60 let 29%
61 a více let
27%
Graf č. 1: Věk respondentů
27
3.3 VLASTNÍ VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Otázka č. 1: Jak dlouho Vás trápí bolest zad? 45 % dotazovaných respondentů bolí záda méně jak 2 roky a 55 % respondentů mají bolesti zad více jak 3 roky. Tabulka č. 3: Jak dlouho Vás trápí bolest zad?
Délka trvání bolesti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Méně jak 2 roky
49
45 %
Více jak 3 roky
61
55 %
110
100 %
Celkem
Délka trvání bolesti
45%
méně jak 2 roky více jak 3 roky
55%
Graf č. 2: Jak dlouho Vás trápí bolest zad?
Otázka č. 2: Jak byste hodnotili svou bolest? (Intenzita bolesti přes den) Respondenti měli vyznačit na stupnici od 0 do 10 intenzitu bolesti zad přes den i v noci. Pro lepší přehlednost jsem vypracovala dvě tabulky a dva grafy. Graf č. 4 znázorňuje 28
intenzitu bolesti přes den a graf č. 5 přes noc. 9 % respondentů hodnotili svou bolest menší než 3, 43 % respondentů hodnotilo svou bolest 4 až 6 a zbylých 48 % respondentů hodnotilo bolest od 7 do 10. Tabulka č. 4 (den): Jak byste hodnotili svou bolest? (Intenzita bolesti přes den) Absolutní četnost
Intenzita bolesti přes den
Relativní četnost
Méně jak 3
10
9%
4 až 6
47
43 %
7 až 10
53
48 %
Celkem
110
100 %
Intenzita bolesti přes den
9%
méně jak 3
48%
4 až 6 7 až 10 43%
Graf č. 3: Jak byste hodnotili svou bolest? (Intenzita bolesti přes den)
Otázka č. 2 (noc): Jak byste hodnotili svou bolest? (Intenzita bolesti přes noc) 19 % respondentů hodnotilo intenzitu bolesti přes noc méně jak 3, 39 % respondentů pociťují přes noc středně silnou bolest, hodnotili 4 až 6 a 42 % respondentů má silné bolesti přes noc, hodnotili 7 až 10.
29
Tabulka č. 5: Jak byste hodnotili svou bolest? (Intenzita bolesti přes noc) Intenzita bolesti přes noc
Absolutní četnost
Relativní četnost
Méně jak 3
21
19 %
4 až 6
43
39 %
7 až 10
56
42 %
Celkem
110
100 %
Inenzita bolesti v noci
19%
42%
méně jak 3 4 až 6 7 až 10
39%
Graf č. 4: Jak byste hodnotili svou bolest? (Intenzita bolesti přes noc)
Otázka č. 3: Co cítíte v souvislosti s bolestí? Na tuto otázku mohli respondenti zvolit více odpovědí. 18 % respondentů cítí v souvislosti s bolestí úzkost, 7 % respondentů smutek, 32 % respondentů cítí bezmocnost, 18 % respondentů trpí a 9 % respondentů má strach. Dala jsem možnost i volbu jiné, kde odpovědělo 16 % respondentů. Z toho 19 respondentů prožívají deprese, 4 respondenti pociťují agresivitu, 3 respondenti mají zlost, 5 respondentů cítí beznaděj a 1 respondent odpověděl, že má obavy. 30
Tabulka č. 6: Co cítíte v souvislosti s bolestí? Absolutní četnost
Pocity z bolesti Úzkost
34
Smutek
13
Bezmocnost
63
Utrpení
35
Strach
17
Jiné
32
Pocity z bolesti
16%
18% úzkost
9%
7%
smutek bezmocnost utrpení strach
18%
jiné 32%
Graf č. 5: Co cítíte v souvislosti s bolestí?
Otázka č. 4: Pociťujete zvýšenou únavu? 28 % respondentů trpí neustále únavou, 48 % respondentů odpovědělo, že únavu mají jen občas, 15 % respondentů únavu spíše nemají a 9 % respondentů nepociťuje žádnou únavu.
31
Tabulka č. 7: Pociťujete zvýšenou únavu? Absolutní četnost
Únava
Relativní četnost
Neustále
31
28 %
Občas
53
48 %
Spíš ne
16
15 %
Ne
10
9%
110
100 %
Celkem
Únava
9% 28% 15% neustále občas spíš ne ne
48%
Graf č. 6: Pociťujete zvýšenou únavu?
Otázka č. 5: Jak působí na Vaši bolest spánek? 32 % respondentů odpovědělo, že jim spánek uleví od bolesti. 36 % respondentům nepřinese spánek úlevu bez užití analgetik, 25 % respondentů hodnotili bolest intenzivněji než přes den a 7 % respondentů si vybralo možnost jiné. Z toho 5 respondentů napsalo, že někdy je jim lépe a někdy hůře a 3 respondenti napsali, že jim analgetika nezabírají.
32
Tabulka č. 8: Jak působí na Vaši bolest spánek? Absolutní četnost
Vliv bolesti na spánek
Relativní četnost
Uleví od bolesti
35
32 %
Bez analgetik nepřinese úlevu
39
36 %
Bolest se zhoršuje
28
25 %
8
7%
110
100 %
Jiné Celkem
Vliv bolesti na spánek
7%
32% uleví od bolesti
25%
bez analgetik nepřinese úlevu bolest se zhoršuje jiné
36%
Graf č. 7: Jak působí na Vaši bolest spánek?
Otázka č. 6: Cítíte se po probuzení odpočatě? 9 % respondentů se cítí po probuzení vždy odpočatě, 57 % respondentů se cítí občas odpočatě a 34 % respondentů odpovědělo, že po probuzení se necítí odpočatě.
33
Tabulka č. 9: Cítíte se po probuzení odpočatě? Pocit odpočinutí po probuzení
Absolutní četnost
Relativní četnost
Vždy
10
9%
Občas
63
57 %
Ne
37
34 %
110
100 %
Celkem
Pocit odpočinutí po probuzení
9%
34% vždy občas ne
57%
Graf č. 8: Cítíte se po probuzení odpočatě?
Otázka č. 7: Má bolest vliv na Váš sexuální život? U 42 % respondentů má bolest vliv na sexuální život, u 24 % vliv nemá. 34 % respondentů si zvolilo jinou možnost. Z toho 12 respondentů napsalo, že záleží na poloze, 15 respondentů má problémy jen někdy nebo občas, 6 respondentů odpovědělo podle intenzity bolesti a 5 respondentů je sexuálně neaktivních.
34
Tabulka č. 10: Má bolest vliv na Váš sexuální život? Absolutní četnost
Vliv bolesti na sexuální život
Relativní četnost
Ano
46
42 %
Ne
26
24 %
Jiné
38
34 %
110
100 %
Celkem
Vliv bolesti na sexuální život
34% 42%
ano ne jiné
24%
Graf č. 9: Má bolest vliv na Váš sexuální život?
Otázka č. 8: Omezuje Vás bolest v zaměstnání? 34 % dotazovaných respondentů odpovědělo, že je bolest ovlivňuje v zaměstnání. 43 % respondentů pociťuje omezení jen při některých činnostech. Z toho 16 z nich nemůže sedět, 9 z nich nemůže dlouho stát, 10 respondentům dělá problémy zvedání těžkých břemen a 6 z nich má potíže při manipulaci s pacientem. 23 % respondentů odpovědělo, že je bolest v zaměstnání neomezuje.
35
Tabulka č. 11: Omezuje Vás bolest v zaměstnání? Vliv bolesti na zaměstnání
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
38
34 %
Jen při některých činnostech
47
43 %
Jiné
25
23 %
110
100 %
Celkem
Vliv bolesti na zaměstnání
23% 34% ano jen při některých činnostech ne
43%
Graf č. 10: Omezuje Vás bolest v zaměstnání?
Otázka č. 9: Jste schopen/a vykonávat běžné domácí práce, např. vysávat či pracovat na zahradě? 18 % respondentů jsou schopni vykonávat běžné domácí práce. 38 % respondentů zvládají jen lehčí domácí práce. 27 % respondentů nezvládají běžné domácí práce a 17 % zvolilo možnost jiné. Z toho 12 respondentů zvládají domácí práce podle intenzity bolesti a 6 respondentů provádí domácí práce jen, když mají bederní pás.
36
Tabulka č. 12: Jste schopen/a vykonávat běžné domácí práce, např. vysávat či pracovat na zahradě? Schopnost vykonávat domácí práce
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
20
18 %
Jen lehčí domácí práce
42
38 %
Ne
30
27 %
Jiné
18
17 %
110
100 %
Celkem
Schopnost vykonávat domácí práce
17%
18%
ano jen lehčí domácí práce ne 27%
jiné 38%
Graf č. 11: Jste schopen/schopna vykonávat běžné domácí práce, např. vysávat či pracovat na zahradě?
Otázka č. 10: Jste schopen/ schopna si obléct ponožky a zavázat tkaničky? 45 % respondentů si oblékne ponožky a zaváže tkaničky bez pomoci, 36 % respondentů s pomocí a 19 % respondentů to nezvládne vůbec.
37
Tabulka č. 13: Jste schopen/ schopna si obléct ponožky a zavázat tkaničky? Schopnost si obléci ponožky či zavázat tkaničky
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
49
45 %
S pomocí
40
36 %
Ne
21
19 %
110
100 %
Celkem
Schopnost si obléci ponožky či zavázat tkaničky
19%
ano
45%
s pomocí ne
36%
Graf č. 12: Jste schopen/schopna si obléct ponožky a zavázat tkaničky?
Otázka č. 11: Které denní činnosti Vám dělají problémy? Respondenti, kteří v předešlé otázce odpověděli, že jsou schopni si sami obléct ponožky a zavázat tkaničky, pokračovali otázkou č. 12. Mohli zvolit více odpovědí. 29 % respondentů má problémy s hygienou, 47 % respondentů potřebuje pomoci s oblékáním,
11 %
respondentů
potřebují
dopomoc
s doprovodem
na
WC
a 13 % respondentů zvolilo možnost jiné. Z toho 12 respondentů má problém se vstáváním z lůžka, křesla či sedačky a 3 respondenti odpověděli, že mají problém s nakupováním. 38
Tabulka č. 14: Které denní činnosti Vám dělají problémy? Absolutní četnost
Činnosti, které dělají problémy Hygiena
35
Oblékání
56
Dopomoc na WC
13
Jiné
15
Činnosti, které dělají problémy
13% 29% 11%
hygiena oblékání dopomoc na WC jiné
47%
Graf č. 13: Které denní činnosti Vám dělají problémy?
Otázka č. 12: Účastníte se aktivit (např. turistika, jízda na kole, stanování apod.) společně s rodinou či přáteli? 10 % respondentů se vždy účastní aktivit spolu s přáteli či rodinou, 37 % respondentů se účastní těchto aktivit jen občas. 26 % respondentů odpovědělo, že se účastní jen některých aktivit a 27% respondentů se neúčastní žádných aktivit.
39
Tabulka č. 15: Účastníte se aktivit (např. turistika, jízda na kole, stanování apod.) společně s rodinou či přáteli? Absolutní četnost
Účast na aktivitách
Relativní četnost
Vždy
11
10 %
Občas
41
37 %
Jen některých
28
26 %
Ne
30
27 %
110
100 %
Celkem
Účast na aktivitách
10% 27% vždy občas jen některých 37%
ne
26%
Graf č. 14: Účastníte se aktivit (např. turistika, jízda na kole, stanování apod.) společně s rodinou či přáteli?
Otázka č. 13: Co Vám pomáhá snížit bolest? Na tuto otázku mohli respondenti zvolit více odpovědí.
39 % respondentům pomáhají mírnit bolest analgetika, 26 % respondentů pociťuje zmírnění bolesti, když zaujmou úlevovou polohu, 19 % respondentům pomáhá od bolesti pohyb a rehabilitace, 14 % respondentů se snaží zmírnit bolest tím, že odvedou pozornost jinými zájmy a 2 % zvolilo možnost jiné – kosmodisk. 40
Tabulka č. 16: Co Vám pomáhá snížit bolest?
Absolutní četnost
Pomoc při bolesti Analgetika
73
Úlevová poloha
50
Pohyb a rehabilitace
35
Zájmy, které odvedou pozornost od bolesti
27
Jiné
4
Pomoc při bolesti 2%
14%
analgetika 39%
úlevová poloha pohyb a rehabilitace
19% zájmy, které odvedou Vaši pozornost od bolesti jiné 26%
Graf č. 15: Co Vám pomáhá snížit bolest?
Otázka č. 14: Užíváte analgetika? 28 % respondentů užívá analgetika jen dle ordinace lékaře. Podle potřeby analgetika užívá 55 % respondentů a 17 % respondentů neužívá analgetika vůbec.
41
Tabulka č. 17:: Užíváte analgetika? Absolutní četnost
Užívání analgetik
Relativní četnost
Ano, jen dle ordinace lékaře
31
28 %
Podle potřeby
60
55 %
Neužíváte
19
17 %
110
100 %
Celkem
Užívání analgetik
17% 28% ano, jen dle ordinace lékaře podle potřeby neužíváte
55%
Graf č. 16: Užíváte analgetika?
Otázka č. 15: Byli jste dostatečně informováni o možnostech, jak zmírnit Vaši bolest? 32 % respondentů byli maximálně informováni o tom, jak zmírnit bolest. 28 % respondentů nebyli dostatečně informování o možnostech, jak zmírnit bolest. 24 % respondentů
nedostalo
žádné
informace
o
tom,
jak
zmírnit
bolest
a 16 % dotazovaných respondentů si muselo informace vyhledat na internetu, v lékárně apod.
42
Tabulka č. 18: Byli jste dostatečně informováni o možnostech, jak zmírnit Vaši bolest? Informovanost, jak zmírnit bolest
Absolutní četnost
Relativní četnost
Informace byly maximálně vyčerpávající
35
32 %
Podané informace byly neúplné
31
28 %
Informace jsem nedostal/a žádné
26
24 %
Musela/a jsem si vyhledat informace např. na internetu nebo v lékárně apod.
18
16 %
110
100 %
Celkem
Informovanost, jak zmírnit bolest
informace byly maximálně vyčerpávající
16% 32%
podané informace byly neúplné
informace jsem nedostal/a žádné
24%
28%
musel/a jsem si vyhledat informace např. na iinternetu nebo v lékárně apod.
Graf č. 17: Byli jste dostatečně informováni o možnostech, jak zmírnit Vaši bolest?
Otázka č. 16: Kdo Vás informoval o Vaší diagnóze? Praktický lékař informoval 32 % dotazovaných respondentů o jejich diagnóze, 56 % respondentů bylo informováno od specialisty – neurologa. 6 % respondentů informovala o diagnóze zdravotní sestra a 6 % respondentů zvolilo odpověď jiné, z toho všechny odpovědi byly, že respondenty nikdo neinformoval.
43
Tabulka č. 19: Kdo Vás informoval o Vaší diagnóze? Absolutní četnost
Informace o diagnóze
Relativní četnost
Praktický lékař
35
32 %
Specialista – neurolog
61
56 %
Zdravotní sestra
7
6%
Jiné
7
6%
110
100 %
Celkem
Informace o diagnóze
6% 6% 32% praktický lékař specialista - neurolog zdravotní sestra jiné
56%
Graf č. 18: Kdo Vás informoval o Vaši diagnóze?
Otázka č. 17: Navštívil/a jste léčitele?
18 % respondentů navštívilo léčitele. 33 % respondentů uvažuje, že by léčitele vyhledalo a 49 % respondentů nevěří, že by jim někdo takový mohl pomoci.
44
Tabulka č. 20: Navštívil/a jste léčitele?
Absolutní četnost
Léčitel
Relativní četnost
Ano
20
18 %
Zvažuji, že bych ho vyhledal/a
36
33 %
Ne, nevěřím, že by mi někdo takový mohl pomoci
54
49 %
110
100 %
Celkem
Léčitel
18% ano 49%
zvažuji, že bych ho vyhledal/a ne, nevěřím, že by mě někdo takový mohl pomoci 33%
Graf č. 19: Navštívil/a jste léčitele?
Otázka č. 18: Vyzkoušel/a jste jinou alternativní metodu, např. akupunkturu, reflexní masáže, „baňkování“ apod.? 51 % respondentů vyzkoušelo nějakou alternativní metodu pro zmírnění jejich obtíží. Respondenti u této odpovědi měli vypsat, jakou metodu vyzkoušeli a mohli napsat více možností. 14 respondentů vyzkoušelo akupunkturu, 11 respondentů bylo na reflexní masáži, 24 respondentů dochází na klasické masáže a 19 respondentů vyzkoušelo baňkování. 23 % respondentů zvažuje, že by nějakou alternativní metodu vyzkoušelo a 26 % respondentů žádnou alternativní metodu nevyzkoušelo. 45
Tabulka č. 21: Vyzkoušel/a jste jinou alternativní metodu, např. akupunkturu, reflexní masáže, „baňkování“ apod.? Alternativní metody
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
45
51 %
Zvažuji, že bych nějakou metodu vyzkoušel/a
31
23 %
Ne
34
26 %
110
100 %
Celkem
Alternativní metody
26% ano
51%
zvažuji, že bych nějakou metodu vyzkoušel/a ne
23%
Graf č. 20: Vyzkoušel/a jste alternativní metodu, např. akupunkturu, reflexní masáže, baňkování apod.?
Otázka č. 19: Pomohla Vám tato metoda zmírnit Vaše obtíže? Na tuto otázku odpovídali jen respondenti, kteří v předešlé otázce odpověděli, že již vyzkoušeli nějakou z alternativních metod. 50 % respondentů se po užití nějaké alternativní metodě cítí mnohem lépe. U 39 % respondentů pomohla alternativní metoda jen do jisté míry, občas se cítí lépe a 11 % respondentů žádnou úlevu nepociťují.
46
Tabulka č. 22: Pomohla Vám tato metoda zmírnit Vaše obtíže? Absolutní četnost
Vliv alternativních metod na bolest Ano, cítím se mnohem lépe
22
Do jisté míry, občas se cítím lépe
17
Ne, žádnou úlevu nepociťuji
6
Vliv alternativních metod na bolest
11%
ano, cítím se mnohem lépe
50% 39%
do jisté míry, občas se cítím lépe ne, žádnou úlevu nepociťuji
Graf č. 21: Pomohla Vám tato metoda zmírnit Vaši bolest?
Otázka č. 20: Věnujete se nějaké pohybové aktivitě? Jen 41 % respondentů se pravidelně věnuje pohybové aktivitě, z toho 15 jezdí na kole, 14 jich provozuje turistiku, 4 dochází na zumbu, 4 praktikují jógu a jen 13 z nich pravidelně plave. 25 % respondentů se pohybové aktivitě věnuje jen příležitostně, z toho 8 respondentů 2x týdně, 6 respondentů 3x týdně, 7 respondentů 1x týdně, stejný počet respondentů, tedy 7, jen 1x za 14 dní a 3 respondenti jen 1x za měsíc. 34% respondentů se nevěnují žádné pohybové aktivitě.
47
Tabulka č. 23: Věnujete se nějaké pohybové aktivitě? Pohybová aktivita
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano, pravidelně
38
41 %
Příležitostně
31
25 %
Ne
41
34 %
110
100 %
Celkem
Pohybová aktivita
34% 41%
ano příležitostně ne
25%
Graf č. 22: Věnujete se nějaké pohybové aktivitě?
Pozn. Autorem uvedených tabulek a grafů je autor bakalářské práce. 48
4 DISKUZE Cílem této práce bylo zjistit, jak moc toto onemocnění ovlivňuje klientův životní styl, druhým cílem bylo zmapovat, jak se klienti vyrovnávají s bolestí a třetím cílem bylo zmapovat ošetřovatelské potřeby klientů s tímto syndromem. Cílů bylo dosaženo pomoci dotazníků, které byly zaměřeny na životní styl a ošetřovatelské potřeby klientů s LISem a na bolest a její možnosti, jak ji zmírnit. Stanovili jsem si tři hypotézy. První hypotéza: Většina respondentů v produktivním věku bude častěji trpět úzkostí a depresí. Hypotéza se nám potvrdila. Bylo prokázáno, že lidé s bolestí trpí častěji úzkostí. Pokud se bolest zvyšuje, stoupá i míra úzkosti a objevují se i další psychické problémy, např. deprese. Není jasné do jaké míry je utrpení osoby, která má bolest spojenou s úzkostí. Změny v bolesti související s úzkostí jsou důležité pro multidisciplinární léčbu bolesti. Není známo, zda zmírnění bolesti, která je spojená s úzkostí souvisí např. s fyzickou aktivitou (Vowles, et al, 2004). Člověk trpící depresí ztrácí zájem o své okolí, uzavře se a ztrácí naději. To vše ovlivňuje nejen bolest, ale i úzkostné stavy. 74 % (81) dotazovaných respondentů bylo v produktivním věku. Z těchto respondentů 42 % (34) trpí úzkostí a 24 % (19) depresí. Druha hypotéza: Respondenti s déle trvající bolestí udávají sníženou kvalitu života. Hypotéza se nám potvrdila. Pod pojmem kvalita života si každý představí něco jiného. V ošetřovatelství se tento pojem vymezuje jako schopnost vést normální život, štěstí, spokojenost, dosahování osobních cílů, vést aktivní život se svou rodinou či přáteli a také třeba být fyzicky aktivní. Klient, který má onemocnění pohybového aparátu a s tím spojené bolesti má kvalitu života sníženou.
49
Nižší úroveň kvality života je spojena se ztrátou sociálního kontaktu nebo absencí v zaměstnání. Když nemoc nastává, kvalitu života snižuje. Po vymizení akutní fáze onemocnění a při jejím léčení se opět kvalita zvyšuje. To člověk nejvíce pocítí při návratu do práce (Lamers, et al, 2005). 55 % respondentů trpí bolestí zad více jak 3 roky. Tito respondenti častěji trpí úzkostí a bezmocností. Také pociťují zvýšenou únavu během dne, proto se neúčastní aktivit spolu s rodinou či přáteli. Třetí hypotéza: Většina respondentů starších 60 let bude omezena v denních činnostech (domácí práci, práci na zahradě, v sebeobsluze). Hypotéza se nám potvrdila. Chronické onemocnění, v našem případě LIS, snižuje úroveň fyzické aktivity. Zdravotní problémy, kterými jsou např. bolest, ale i únava, mají dopad na zdravotní stav a absenci nejen v zaměstnání. Nedostatek fyzické aktivity je považován za rizikový faktor, který zhoršuje chronické onemocnění. Dlouhodobá fyzická neaktivita stav klienta zhoršuje, vede k únavě a bolesti při každodenních činnostech. Zvyšuje se strach z pohybu, který se vyznačuje poklesem aktivity a vede k psychickým problémům (Weering, et al, 2007). 26 % (29) dotazovaných respondentů bylo starších 60 let. Z toho 59 % (17) respondentů zvládá jen lehčí domácí práce a 41 % (12) respondentů nejsou schopni vykonávat běžné domácí práce, jako je např. vysávání či práce na zahradě. Respondenti starších 60 let mají nejčastěji problémy s hygienou a s oblékáním. Dopomoc při hygieně potřebuje 59 % (17) a s oblékáním 66 % (19) respondentů.
50
5 ZÁVĚR Bakalářská práce poukazuje na problematiku lidí s lumboischiadickým syndromem. Cílem práce bylo zjistit, jak moc toto onemocnění ovlivňuje klientův životní styl, zmapovat, jak se klienti vyrovnávají s bolestí a zmapovat ošetřovatelské potřeby klienta s tímto syndromem. Bolesti zad patří mezi jednu z nejhorších bolestí po stránce fyzické, ale hlavně po té psychické. Chronická bolest zad je velice vyčerpávající a omezující. Chronické onemocnění je velkou zátěží. Nemocný člověk se musí přizpůsobit novým podmínkám, změnit svůj dosavadní život, návyky a zvyklosti a se změnou v životě se smířit. Toto smíření bývá velice těžké a člověk by v této situaci neměl být v žádném případě sám. Chronicky nemocný člověk ztrácí svoji důstojnost nejen před sebou samým, ale i před svým nejbližším okolím, stává se z něj nevyrovnaný člověk, který je náladový a zhoršuje se komunikace s ním. Často bývá depresivní, rezignuje a dává nemoci šanci. Takový člověk potřebuje motivaci, ať už jakoukoliv. Hlavní je nepodlehnout nemoci (bolesti). Nemocné je nutné zaměstnávat a neustále aktivizovat, aby tím kompenzovali svoji nemoc. V teoretické části jsme klienty seznámili především s možnými způsoby léčby lumboischiadického syndromu, přiblížili možnosti zmírnění bolesti a seznámili je s alternativní terapií. Ve výzkumné části jsme zjistili spoustu nedostatků, proti kterým by se mělo, ať už jakýmkoliv způsobem, bojovat. Mezi první a nejdůležitější způsob patří dostatek informací. Klienti neznají možnosti, jak mírnit bolest a dokonce v některých případech nejsou seznámeni ani se svojí diagnózou. Někteří respondenti ve výzkumném šetření uvedli, že vyzkoušeli alternativní metody, které jim pomohly zmírnit bolest. Proto bychom se o alternativní terapii měli začínat zmiňovat již na zdravotnických školách, ale především v ambulancích odborných a obvodních lékařů.
51
Důležité je zdůraznit prevenci! Ve školách klademe důraz na správné sezení v lavicích a tělesnou výchovu, v které bychom měli posilovat především zádové svaly. V práci potom, např. u zdravotních sester či dělníků, na zaujímání správného postoje při manipulaci s těžkým břemenem apod. V neposlední řadě je důležité klienty informovat o důležitosti léčby a v edukaci se zaměřit i na potřeby, které onemocnění provází.
52
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BARSKY, Arthur J, Emily DEANS a Wolf D SCHEIDERER. Jak lépe žít se zdravotními problémy: šestitýdenní program pro zkvalitnění života. Vyd. 1. Překlad Hana Antonínová. Praha: Portál, 2007, 189 s. Metodiky v rehabilitaci. ISBN 978-8073672-980 DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie: [učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium]. Vyd. 2., přeprac. a dopl. Olomouc: Epava, 2000, 480 s. Sestra. ISBN 80-8629705-5 FORMÁNKOVÁ, Kateřina K.M. Poznáváme homeopatii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 128 s. ISBN 978-802-4727-363. GURKOVÁ, Elena. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 223 s. Sestra. ISBN 978-802-4736-259 GÚTH, Anton, Annette SEDELMAIER a Wolf D SCHEIDERER. Výchovná rehabilitace aneb Jak vyučovat školu páteře: odborná publikace určená pro odbornou a laickou veřejnost. 1. vyd. Praha: X-Egem, 2000, 94 s. Metodiky v rehabilitaci. ISBN 80-719-9039-6 JARKOVSKÁ, Helena. 264 cvičení na velkém míči: [zásobník posilovacích a protahovacích cviků pro každého]. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-802-4738-208 KOLEKTIV AUTORŮ, MUNDEN, J. Vše o léčbě bolesti: Příručka pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 352 s. ISBN 80-247-1720-4 MOLE, Peter. Akupunktura: harmonie těla mysli a ducha. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 1992, 118 s. ISBN 80-720-5195-4 OLDENKOTT, Paul Theodor, Annette SEDELMAIER a Wolf D SCHEIDERER. Aktivně proti bolestem páteře: [učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium]. Vyd. 1. Praha: Ivo Železný, 1999, 156 s. Knížky dostupné každému. ISBN 80-2401090-9 OPAVSKÝ, Jaroslav. Bolest v ambulantní praxi: od diagnózy k léčbě častých bolestivých stavů. Praha: Maxdorf, 2011, 394 s. ISBN 978-807-3452-476 53
PATAKY, Július. Učebnice reflexní terapie. Olomouc: Dobra, 1998, 273 s. ISBN 80861-7918-4 POPOVIČ, Janko. Bolesti v zádech a ischias. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1989. 199 s. ROKYTA, R.. Bolest: monografie algeziologie. 1. vyd. Praha: Tigis, 2006, 684 s. ISBN 80-903-7500-6 ROKYTA, Richard. Bolest a jak s ní zacházet: učebnice pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 174 s., vii s. obr. příl. ISBN 978-802-4730-127 STACKEOVÁ, Daniela. Cvičení na bolavá záda. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 137 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80-247-4089-8 ŠAMÁNKOVÁ, Marie. Základy ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006, 353 s. ISBN 80-246-1091-4 TRACHTOVÁ, Eva. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. 2. vyd. Brno: IDVPZ, 2001, 185 s. Sestra. ISBN 80-7013324-4 WRIGHT, Janet. Reflexologie a akupresura. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 2005, 128 s. ISBN 978-807-3520-892
54
ELEKTRONICKÉ ZDROJE 1. Ambulance bolesti. Nemocnice Havlíčkův Brod [online]. [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.onhb.cz/Article.asp?nDepartmentID=322&nArticleID=31&nLanguageI D=1 2. Baňkování. Katalog masérů a masážních salónů v České republice [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.masaze.info/bankovani/ 3. VOWLES, K.V., ZVOLENSKY, M. J., GROSS, T. R., Pain-Related Anxiety in the Prediction of Chronic Low-Back Pain Distress. Journal of Behavioral Medicine, 2004, [online]. [cit. 2012-05-04]. ISSN 01607715. Dostupné z: http://search.proquest.com/pqcentral/docview/231716413/fulltextPDF/13697137638 55FCEA8D/1?accountid=36613 4. LAMERS, L.M., MEERDING, W.J., SEVERENS, J.L., BROUWER, W.B., The relationship between productivity and health-related quality of life: An empirical exploration in persons with low back pain. PubMed - indexed for MEDLINE, 2005 [cit. 2012-05-04]. ISSN 09629343. Dostupné z: http://search.proquest.com/pqcentral/docview/883830949/fulltextPDF/136970B7982 2F21FB83/1?accountid=36613 5. WEERING, M., VOLLENBROEK, H., Daily physical activities of patients with chronic pain or fatigue versus asymptomatic controls. A systematic review. [online]. 2007 [cit. 2012-05-15]. ISSN 02692155. Dostupné z: http://search.proquest.com/pqcentral/docview/200737105/fulltextPDF/13697109373 6C13AAC3/1?accountid=36613
55
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Dotazník Příloha B – Souhlas s dotazníkovým šetřením v nemocnici Nové Město na Moravě Příloha C – Souhlas s dotazníkovým šetřením v nemocnici Havlíčkův Brod Příloha D – Baňkování Příloha E – Reflexní terapie Příloha F – Poškození meziobratlových plotének
56
Příloha A
Dotazník Dotazník na téma:
Ošetřovatelské potřeby klientů s LISem (lumboischiadický syndrom) Dobrý den, jmenuji se Markéta Matoušková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor Všeobecná sestra. Pracuji na bakalářské práci, která se zabývá problémy klientů u lumboischiadického syndromu. Chtěla bych Vás požádat o laskavé vyplnění tohoto dotazníku. Vámi svěřené informace budou anonymní a budou využity pouze pro potřeby tohoto výzkumu. Předem děkuji za spolupráci. Pohlaví:
Věk:
1. Jak dlouho Vás trápí bolest zad? a) méně jak dva roky b) více jak 3 roky 2. Jak byste hodnotili svou bolest? Prosím zaškrtněte intenzitu Vaší bolesti – 0 žádná bolest až 10 nesnesitelná bolest. 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Během dne V noci
3. Co cítíte v souvislosti s bolestí? a) úzkost b) smutek c) bezmocnost d) utrpení e) strach 57
f) jiné – doplňte……………………………………………………………………... 4. Pociťujete zvýšenou únavu? a) neustále b) občas c) spíš ne d) ne 5. Jak působí na Vaši bolest spánek? a) uleví od bolesti b) bez analgetik nepřinese úlevu c) bolest se zhoršuje d) jiné – doplňte…………………………………………………………………… 6. Cítíte se po probuzení odpočatě? a) vždy b) občas c) ne 7. Má bolest vliv na Váš sexuální život? a) ano b) ne c) jiné - doplňte……………………………………………………………………… 8. Omezuje Vás bolest v zaměstnání? a) ano – pokud ano, doplňte prosím, jak Vás omezuje…………………………........ b) jen při některých činnostech – doplňte, prosím, u kterých……………………….. c) ne
9. Jste schopen/schopna vykonávat běžné domácí práce, např. vysávat či pracovat na zahradě? a) ano 58
b) jen lehčí domácí práce c) ne d) jiné – doplňte……………………………………………………………………... 10. Jste schopen/ schopna si obléct ponožky a zavázat tkaničky? a) ano b) s pomocí c) ne Pokud je Vaše odpověď ano, přejděte na otázku č. 12. 11. Které denní činnosti Vám dělají problémy: a) hygiena b) oblékání c) dopomoc na WC d) jiné – doplňte………………………………………………………………........... 12. Účastníte se aktivit (např. turistika, jízda na kole, stanování apod.) společně s rodinou či přáteli? a) vždy b) občas c) jen některých d) ne 13. Co Vám pomáhá snížit bolest? a) analgetika (léky tlumící bolest) b) úlevová poloha c) pohyb a rehabilitace d) zájmy, které odvedou Vaši pozornost od bolesti e) jiné - doplňte……………………………………………………………………… 14. Užíváte analgetika (léky tlumící bolest)? a) ano, jen dle ordinace lékaře b) podle potřeby 59
c) neužíváte 15. Byli jste dostatečně informováni o možnostech, jak zmírnit Vaši bolest? a) informace byly maximálně vyčerpávající b) podané informace byly neúplné c) informace jsem nedostal/a žádné d) musel/a jsem si vyhledat informace např. na internetu nebo v lékárně apod. 16. Kdo Vás informoval o Vaší diagnóze? a) praktický lékař b) specialista – neurolog c) zdravotní sestra d) jiné – doplňte……………………………………………………………………... 17. Navštívil/a jste léčitele? a) ano b) zvažuji, že bych ho vyhledal/a c) ne, nevěřím, že by mně někdo takový mohl pomoci 18. Vyzkoušel/a jste jinou alternativní metodu, např. akupunkturu, reflexní masáže, „baňkování“ apod.? a) ano – doplňte metodu, kterou jste vyzkoušel/a………………………………….... b) zvažuji, že bych nějakou metodu vyzkoušel/a c) ne Pokud jste odpověděli ne nebo, že zvažujete alternativní metodu vyzkoušet pokračujte otázkou č. 20. 19. Pomohla Vám tato metoda zmírnit Vaše obtíže? a) ano, cítím se mnohem lépe b) do jisté míry, občas se cítím lépe c) ne, žádnou úlevu nepociťuji
60
20. Věnujete se nějaké pohybové aktivitě? a) ano,
pravidelně
–
pokud
ano,
doplňte,
jaké
pohybové
aktivitě
se
věnujete…………………………………………………………………………… b) příležitostně – jak často, doplňte…………………………………………………. c) ne
61
Příloha B
Souhlas s dotazníkovým šetřením v nemocnici Nové Město na Moravě
62
Příloha C
Souhlas s dotazníkovým šetřením v nemocnici Havlíčkův Brod
63
Příloha D
Baňkování
OBRÁZEK 1: BAŇKOVÁNÍ (Zdroj: vlastní fotografie)
64
Příloha E
Reflexní terapie
OBRÁZEK 2: REFLEXNÍ OBLASTI NA CHODIDLECH (Zdroj: http://alternativni-medicina.abecedazdravi.cz/reflexni-terapie)
65
Příloha F
Poškození meziobratlových plotének
OBRÁZEK 3: POŠKOZENÍ MEZIOBRATLOVÝCH PLOTÉNEK (Zdroj: http://www.kntb.cz/userfiles/clip_image007.jpg)
66
